id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-032622 | Ta žlutá vrata vížky hřbitovní,
ve které smutně denně zvonek zní
v náš klidný dol, v tu samotářskou ves:
víc než-li dřív – mne chmurou plní dnes.
Za těmi vraty tam je mrtvých sad,
kde také i já dřímat budu snad,
až srdce, skráně nepokojný žár
uvadlé trávy stlumí suchopár.
Tam v pusté stráni, v těžké hlíně sám,
zapadnu ... | Nálada v smutném dni prosincovém. | František Novák | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008855 | Del Píndaro Español, del Cisne raro,
que tan dulce cantó con docta pluma,
la forma reducida a breve fuma,
ceniza sella aquí este Mármol Paro.
El que a pesar de envidia, ingenio claro,
nuevo Virgilio fue, prudente Numa,
porque olvido su nombre no consuma
descansa en bronce, contra el tiempo avaro
Aquí el divino Montalbá... | A la muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán | Pablo de Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-de-010944 | Sie ließ sich überraschen
Von diesem Trauerwort,
Und ihre Tränen waschen
Die rote Schminke fort.
Das Leben täuscht uns lange,
Du zeigst der Schminke bar
Des Lebens welke Wange,
O Schmerz; wie bist du wahr! | Der Schmerz | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-es-000782 | Bellísimo animal parece el hombre.
Ninguno he visto que me agrade tanto.
Ya por su ausencia me provoco a llanto,
que no hay vergüenza que mi pecho asombre.
Dame licencia que te llame y nombre
Felipe mío, pues si a ver levanto
la vista al monte, todo causa espanto,
si no es el eco de tu dulce nombre.
¿Felipe? ¡Hola, Fel... | - 767 - Acto II, ROSAURA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-008973 | Deja, que ya es tiempo, en su sosiego
al cuerpo que hasta ahora fatigado,
bástete amor lo que ha por ti pasado
sin valerle jamás justicia o ruego
¿Para qué tratas tú de arderle en fuego
cuando le ha el tiempo y la razón helado,
y cuando tus engaños le han dejado
sordo a tus voces y a tu lumbre ciego?
En sus trabajos y ... | Deja, que ya es tiempo, en su sosiego | López Maldonado | es | 0 | iambic |
mpm-es-000551 | ¿Iguálase a mi mal algún tormento?
¿Qué tormento cruel se iguala al mío?
Si esto han visto mis ojos, ¿qué confío?
¿Qué baste a tanto mal mi sufrimiento?
¿En qué piensa parar mi pensamiento?
¿Qué fin piensa tener mi desvarío?
Ya toda mi esperanza al viento envío.
Ya toda mi esperanza lleva el viento.
Que locura es llora... | Acto I, BLANCA y CARLOS, dialogado | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044363 | V plášť dlouhý, bělostkvoucí zahalen
až k oblakům se pne tvůj hrdý štít
i s křížem, jenž je v štíhlé témě vbit.
Noc krátká prchla, zmizel plachý sen,
již bledla jitřenka, a svítal den,
když poslední jsme opustili byt,
jenž orlím hnízdem v balvanech je skryt,
ve stínu temném padajících stěn.
A šli jsme sněhem, tesem pří... | (VELIKÝ ZVON.) | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005245 | Rendidos por la angustia y el
espanto
caen en honda congoja, y
mientras dura
su lánguido sopor, la noche
oscura
cubre los cielos con su negro manto
¡Ay!, al volver de su
estupor, ¡con cuánto
afán, mezcla de asombro y de pavura,
cl... | El único día del paraíso – XI | Gaspar Núñez de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-en-000439 | How vainly men themselves amaze
To win the palm, the oak, or bays,
And their uncessant labours see
Crown’d from some single herb or tree,
Whose short and narrow verged shade
Does prudently their toils upbraid;
While all flow’rs and all trees do close
To weave the garlands of repose.
Fair Quiet, have I found thee here,... | The Garden | Andrew Marvell | en | 0 | iambic |
mpm-es-007231 | Injusticia del hombre, saña horrible,
agravios de la edad, dolor agudo,
nada sois contra mí, tengo el
escudo
que, si no vencedor, me hace invencible
Ira que, blasonando de terrible,
todo lo arrollas en tu choque
duro,
contigo lucharé pobre y desnudo
y en mí te estrellarás: soy ... | Paciencia | Manuel del Palacio | es | 0 | iambic |
mpm-en-000931 | ’Tis to yourself I speak; you cannot know
Him whom I call in speaking such an one,
For thou beneath the earth lie buried low,
Which he alone as living walks upon;
Thou mayst at times have heard him speak to you,
And often wished perchance that you were he;
And I must ever wish that it were true,
For then thou couldst h... | Yourself | Jones Very | en | 0 | iambic |
mpm-de-010512 | Es ist ein recht beliebter Bau.
Wer wollte ihn nicht loben?
Drin wohnt ein Mann mit seiner Frau,
Sie unten und er oben.
Er, als ein schlaugewiegter Mann,
Hält viel auf weise Lehren,
Sie, ungestüm und drauf und dran,
Tut das, was ihr Begehren.
Sie läßt ihn reden und begeht,
Blind, wie sie ist, viel Wüstes,
Und bringt si... | 1L: Es ist ein recht beliebter Bau. | Wilhelm Busch | de | 0 | iambic |
mpm-cs-043194 | Nehmotný závoj měsíce
zametá cestu jejich krokům:
poutníci drobní, jsou jich tisíce,
dnem nocí jdou křížovou výpravou
vpřed, na západ, tam k Moskvě.
Matička bělokamenná
rudého cara-otce chrání,
ten čeká, s láskou rozpne ramena,
všecky je zlíbá, všem dá požehnání
a chleba v bílé Moskvě.
V dům starých carův uvede
miláčky... | HLAD | Karel Toman | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008022 | ¡Aquí tú! i Y éso, éso
que ocultas en la falda?
—Míralo, una guirnalda.
—Hermosa, dame un beso,
sedienta está mi boca.
—Si, y ceñiré tu frente
de sampagas de oriente...
—¡Qué lírica, qué loca!
—Loca cuando adivino
que suenas en el fin
de tu electo caminó?
¿No en mármol de Bodín
quieres verte, divino,
estatua de un jard... | WINEZCA – II | Isidro Marfori | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-020456 | Každý nůž se bez broušení
stává stále tupějším,
jazyk tvůj však bez ostření
je čím dál tím ostřejším. | Na Serapii. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-005897 | Hinter dem Berge
Die tausend Zwerge
Mit den großen Schädeln gescheidt und frech
Lassen wieder gleißen
Im grellen, weißen
Scheine das runde, blinkende Blech.
Gespannt den Bogen!
Die Sehne gezogen!
Ich treffe das blitzende, glitzende Ding.
Was soll das Geblecher!
Zum Abendtrunkbecher
Brauch ich kein zitterndes Flimmergeb... | Eine Parabel vom Mond und dem Riesen | Otto Julius Bierbaum | de | 5 | amphibrachic |
mpm-es-001121 | Yo os quiero confesar, don Juan, primero,
que aquel blanco y carmín de doña Elvira
no tiene de ella más, si bien se mira,
que el haberle costado su dinero.
Pero también que me confieses quiero
que es tanta la beldad de su mentira,
que en vano competir con ella aspira
belleza igual de rostro verdadero.
Mas, ¿qué mucho q... | - XLV - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039392 | PONEJPRV, podruhé, potřetí,
jaké to bouchání slyšeti?
Posvěť mi, ženuško, na schody,
oni mne pustili z hospody.
Po jedné, po druhé, po třetí,
jak to těm hodinám uletí!
když se kdo na ně podívá,
šenkýř mu, šelma, nalívá.
Po jedné, po druhé, po třetí
jinou zas natočí v zápětí;
má ženu a děti, jaký div,
musí být chudák ta... | PONEJPRV, PODRUHÉ... | Josef Václav Sládek | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-063888 | Dozní strašná hudba.
Svět si oddychne.
Po zpěvu a štěstí
touha zavzlykne.
Nový život všude.
A s ním nový boj:
lidského to srdce
věčný nepokoj.
Mezi nebem – zemí
zas se bude chvět,
vítězit i padat,
proklínat i pět...
Uklidní se jednou,
tak jak srdce mé,
jež se zaryje kdes
matky do země.
Velká chvíle přijde:
bouře bouří ... | ZVONY SE LOUČÍ. (IV.) | Emanuel Masák | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032668 | Gott ist mein letztes End: Wenn ich sein Anfang bin/
So weset er auß mir/ und ich vergeh in Jhn. | 276. Eins des andern Anfang und Ende. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-004293 | Un pajarillo el niño Amor tenía
atado a un hilo de oro, y sus colores
miraba más contento, haciendo amores
en lenguaje de niño le decía.
Mas la fácil prisión rompiendo un día,
se fue con otros pájaros mayores.
Lloró el Amor, y díjole: «No llores
Venus, que a risa y no ha dolor movía.
Que también eres tú pájaro en mano
... | - 700 - Acto I, DOÑA INÉS | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-009087 | Este grandioso túmulo erigido,
fúnebre pompa de cristiano afeto
al más hermoso y al mayor sujeto
que injusto triunfo de la Parca ha sido
Este consigo mismo competido,
de lealtad y de amor piadoso efeto,
funesto ocaso es hoy del más perfeto
sol que gozar España ha merecido
Con un golpe mortal en breve instante,
al gran ... | Soneto a la muerte de doña Isabel de Borbón | Leonor de la Cueva y Silva | es | 0 | iambic |
mpm-cs-052550 | Pamětliv vždy slova Tvého,
budu varovat se zlého,
žíti Tobě k radosti;
i slibuji všeho dbáti,
čím bych Ti moh’ důkaz dáti
lásky své a vděčnosti. | Pamětliv vždy slova Tvého, | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-004769 | Quejoso ya del tiempo mal perdido,
las armas con que al dulce rey tirano
ofrecido seguí, esperando en vano,
pongo, de mis deseos ofendido.
Basta en mi tierna edad haber crecido
Amor, que en mí cansó su diestra mano;
consejo me parece ya bien sano
desviarme del curso proseguido.
Bien puedo, y tengo fuerzas y osadía,
y v... | - LXXXVIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-059789 | Už vidíš říši našich okamžiků?
Nuž – vzhůru hlavu, buď mi veselá!
Mé srdce dnes je plno, plno díků,
však nechci, aby slova šuměla,
třeba má duše na nich stavěla,
když rovnala mi hlavu, prsa, šíji.
Hle, klenba chrámu, jak se zatměla!
Modlitba naše není litanií.
Pojď se mnou ven! Co v síni mučedníků?
Ať hudba sebeslavněj... | BALADA XX | Jiří Mahen | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002794 | ¡Ay dura, ay importuna, ay triste ausencia!
¡Cuán lejos debió estar de conocerte
el que al furor de la invencible muerte
igualó tu poder y tu violencia!
Que, cuando con mayor rigor sentencia,
¿qué puede más su dilatada suerte
que deshacer la liga y nudo fuerte
que a cuerpo y alma tiene inconveniencia?
Tu duro alfanje a... | De La entretenida, Primera jornada, DON ANTONIO | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-cs-038478 | Dva hroby znám, dva smutné, tmavé hroby,
V nichž mrtvé blaho moje odpočívá;
U jednom zlatý věk mladistvé doby,
Věk vroucí lásky mé se v druhém skrývá.
Nad nimi denně zář se rozvinuje,
Nad nimi neznámý vykvítá květ;
Co v nich však spočívá, duch oželuje –
Toť ve život mi nevrátí se zpět.
Ó, tam se kouzlo veškeré schovává... | NAD HROBAMI. | Karel Sabina | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007997 | Somos las rosas del Oriente hermoso,
cuidadas por divino Jardinero;
Jesús Sacramentado es nuestro Esposo,
porque su amor es nuestro amor primero.
Nuestro escudo es la vara de virtudes
que florece en amor todos los días;
nuestra voz es un salmo de laúdes,
y somos por María, las Marías.
Mientras exista un alma sin fortun... | HERÁLDICA – III | Manuel Bernabé | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044457 | Vyšli jsme si jednou spolu:
Krásný letní den to byl;
Šli jsme vrchem, šli jsme dolů,
A já žízeň pocítil.
Ai, tu ze skalní se kobky
Vidím jasný pramen lít;
Jen že těžko bez nádobky
Z linoucího toku pít.
Tu ty ku praménku maní
Křovinou se prodrala,
A ochotně ve svou dlaní
Pro mne vody nabrala.
Blahostmi to doba žití!
Ssa... | XXXVI. Vyšli jsme si jednou spolu: | Josef Uhlíř | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033934 | Noc byla tichá tak a mlčenlivá;
nad knihou nachýlen já v dumách dlel,
an duch můj přes luhy a lada snivá
kams’ v dálky jako pták v neznámo spěl.
Tu náhle z ulice se v sluch můj vznesla
směs hlasů neznámých jak vlny šum,
má hlava zvedla se, jež ve dlaň klesla,
a duše procitnula ze svých dum.
A ze tmy neznámý hlas ke mně... | ČLOVĚK. | Čechoslav Ostravický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-034125 | Je barák jen
od paty až do temena,
však z českého
zbudován je ze křemena. | Barák. | Rudolf Pokorný | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-049640 | Als nach Japon weit entlegen,
Xaver dachte, Gottes Mann,
Alle waren ihm entgegen,
Fielen ihn mit Worten an,
Wind und Wetter, Meer und Wellen,
Mahlten seinen Augen dar,
Redten viel von Ungefällen,
Von Gewitter und Gefahr.
„schweiget, schweiget von Gewitter,
„ach, von Winden schweiget still:
„nie, noch wahrer Held, noch ... | Xaver . | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-de-020769 | Das Glück ist wie ein Weib, die keinen völlig liebet,
In dem sie sich ietzt dem, ietzt jenem untergibet. | 1L: Das Glück ist wie ein Weib, die keinen völlig liebet, | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008988 | Valencia insigne, patria venturosa,
de valor, y de ciencia coronada
si de Minerva Cátedra afamada
de Palas plaza ilustre, y belicosa
Festiva forma una corona hermosa
igual a la de Alcides celebrada,
y a tal Historiador; apasionada
corona liberal, premia gustosa.
De Orti conserva la inmortal memoria,
pues nota puntual, ... | Con dicciones valencianas y castellanas | Joseph Aragonés | es | 0 | iambic |
mpm-es-002952 | Si alcanzáis de Teresa que a Leonardo
los dones de su pluma inspirar quiera,
¿la de cuál escritor subió a la esfera,
oh Jerónimo, en rapto más gallardo?
Que fije en él su fervoroso dardo
le pedid, como a madre no severa;
veréis si quedara, cuando le hiera,
tibio al intento, o en las alas tardo.
Volará a diligencia tan ... | - CXXXIV - Respuesta | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-020692 | Kdo směl by hrdý zpěv až k vašim činům vznést,
váš vavřín krvavý si v struny plést?
Čí píseň rokotem smí váš si perlit pláč, –
kdež harfa obrovská, kde její hráč?
Vždyť severní-li bard svou písní slaví vás
a v ohlas rozechví ji dol i sráz, –
jak vyzní bezmocná co výkřik malátný!
Ó, kdež v ní jižní žár váš posvátný?
Kde... | PŘEDZPĚV. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003883 | Llegó diciembre sobre el cierzo helado,
y de flores el campo vio vestido,
y la redonda llama del sol vido
sin luz, y el cielo de otra luz honrado.
Paróse el mes, en felpas aforrado,
por mirar el milagro nunca oído,
cuando a mi sol de lumbre vio ceñido,
que el cielo alumbra, que enriquece el prado.
La admiración de mara... | - - Soneto | Pedro Espinosa | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003127 | El soberbio africano que oprimida
a Italia tuvo el tercer lustro entero,
hartó de sangre su sediento acero,
del Capitolio en deshonor vertida.
Dígalo en Canas tanta esclarecida,
frustrada audacia, y díganlo primero
Trebias y Trasimeno, cuyo fiero
tributo espuma en sangre fue teñida.
Mas este mismo pecho a quien no pudo... | - LXXXIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-004025 | Lope, yo quiero hablar con vos de veras,
y escribiros en verso numeroso,
que me dicen, que estáis de mí quejoso,
porque doy en seguir Musas arteras.
Ahora invocaré las verdaderas,
aunque os sea, que sois escrupuloso,
con tanta metafísica enfadoso,
y tantas categóricas quimeras.
Comienzo pues, o tú que en la risueña
Aur... | - 136 - Discúlpase con Lope de Vega de su estilo | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-043711 | Modrý blankyt – kalich květný,
tyčinkami bílé hvězdy,
měsíc jasný pestíkem jest
plným pelu stříbrného.
A ten velký kalich květný
nad temné se schýlil moře,
kde já ležím pochovaný
v troskách snův a svadlých květů.
A mé ruce, mrtvé svaly,
jak jerišská růže pnou se
ke kalichu, který dýchá
věčnosti ach, vůní vábnou. | Dumka. | František Táborský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-046429 | My chceme s každým v svatém žíti míru,
jen každý, co nám svato je, ať nechá,
za vlastním pluhem ať jen každý spěchá,
v své hrudi měj si, jakou sám chceš, víru.
Chcem právo v životě – ne na papíru,
kde naše drahá řeč zní sladkodechá,
a píď nedáme z lánů otce Čecha,
v boj za ni obrníme pěst i lyru.
Chcem jako lidé žít – ... | Co chceme. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008797 | Llorando el niño amor con gran
ternura
en busca de su madre iba quejoso,
cuando de Celia, viendo el rostro hermoso,
que copiaba de Venus la hermosura
Madre, madre, vocea, y se apresura,
con los brazos abiertos, cariñoso,
de lograr los de Celia deseoso;
que es ciego amor, y ciega la ventura.
Volvió ... | Soneto | Manuel Salinas y Lizana | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-024218 | Ptáci houslí, růže září
a ty bloudíš s bledou tváří,
hochu můj!
Duch tvůj kouzlí čárné kraje,
v kterých modré světlo zraje,
hochu můj!
Vše kol tebe v mlze mizí,
a ty zříš jen cíl svých vizí:
domov svůj!
Když jsem se já narodil,
nový měsíc byl.
Otevřev svůj zrak jsem zřel
z mraků kdes jak vycházel.
Od té chvíle neuhas’
... | PÍSEŇ MODRÉHO PAPRSKU. | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-032820 | In den Armen seines Jüngsten
Phantasirt der sieche Kaiser,
An dem treuen Herzen Manfreds
Kämpft er seinen Todeskampf.
Mit den geisterhaften, blauen
Augen starrt er in die Weite,
Während seine fieberheiße
Rechte preßt des Sohnes Hand:
„manfred, lausche meinen Worten!
Drüben auf dem Marmortische
Mit den Greifen liegt mei... | Kaiser Friedrich der Zweite. | Conrad Ferdinand Meyer | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-029319 | Jak s nebes výše hlas by k zemi slít’
tak dumavý a jasný, vítězný,
v němž duše mrtvých smyslům smrtelným
se ozývají jásajíce vstříc,
tak splýváte vy, zpěvy záhrobní,
v mé srdce, nejen sluch, ba na dno až.
A celý život můj se z vaší hudby
mně ozývá – hlas mládí, nápěvy,
jež jako dítě zpíval jsem, a hluk
těch drobných bo... | VEČERNÍ ZVONY. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004856 | Oye tú solo, eterno y sacro río,
el grave y mustio son de mi lamento,
y mezclado en tu grande crecimiento
lleva al padre Nereo el llanto mío.
Los suspiros ardientes, que a ti envío,
antes que los derrame leve viento,
acoge en tu sonante movimiento
porque se esconda en ti mi desvarío.
No sean más testigos de mi pena
los... | - CLXIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-028710 | Mein erst Gefühl sei Preis und Dank;
Erheb ihn, meine Seele!
Der Herr hört deinen Lobgesang;
Lobsing ihm, meine Seele!
Mich selbst zu schützen, ohne Macht,
Lag ich und schlief im Frieden.
Wer schafft die Sicherheit der Nacht,
Und Ruhe für die Müden?
Wer wacht, wenn ich von mir nichts weiß,
Mein Leben zu bewahren?
Wer s... | Morgengesang | Christian Fürchtegott Gellert | de | 0 | iambic |
mpm-de-030329 | Der Spiegel ist ein Mahler, im mahlen gantz vollkummen,
Hat aber sein Gemälde stets mit sich weg genummen. | 62. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-054160 | Die Demagogenfängerei
Sei wieder allgemein!
Man denkt und spricht doch gar zu frei:
Das soll und darf nicht sein!
Laßt dem Gesetze freien Lauf!
Ihr habt genug verziehn.
Macht eure Kerker wieder auf
Für künft'ge Amnestien!
Es ist die höchste Poesie,
Es ist ein wahres Fest,
Wenn sich der Gnadenborn doch nie
Und nie ersch... | Untersuchung und Gnade ohne Ende. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-de-044298 | Glückliche Vögel, euch trägt ein unermüdlicher
Fittig
Fern vom gefrierenden Pol in den erlauenden
Süd.
Ewig wärest du, Psyche, an dieses Zembla ge-
schmiedet?
Psyche, dein Tinian winkt! Schwinge den
Fittig und fleug! | Die Schwäne. | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-004004 | Divno věru, že i vlasti moji
vzdoru hora za horou se staví?
V krevném potu lezou ku vrcholu
dávné slávy národcové praví!
Však, již plesej, synu matky české! –
U nás láska k vlasti postačuje,
aby zaplavila úžlabíčka,
v nichžto cizota se ušklebuje!
Láskou cizotu si odcizíme,
lásce v ústrety pak půjde láska, –
s ní se dop... | XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji | František Karel Drahoňovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-048727 | In Pegu borgt man Weiber um ein gewisses Pfand;
Wie mancher wüntschte borgen auch her in unser Land! | 60. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-003177 | Divina ausente, en forma fugitiva
para desigualdad de nuestra suerte,
pues tú en el sumo Sol vas a ponerte,
yo quedo en soledad de luz altiva;
por declarar que en esa sombra esquiva,
quien en polvo y ceniza se convierte,
contra las mismas fuerzas de la muerte
queda por fama eternamente viva.
Así llega este trueque a se... | - LXXVI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-005570 | Algo se muere en mí todos los días:
la hora que se aleja me arrebata,
del tiempo en la insonora catarata,
salud, amor, ensueños y alegrías.
Al evocar las ilusiones mías,
pienso: «¡Yo no soy yo!» ¿Por qué, insensata,
la misma vida con su soplo mata
mi antiguo ser tras lentas agonías?
Soy un extraño ante mis propios ojos... | Resurrecciones | Julio Flores Roa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018992 | Ježíšku malý v jesličkách,
ó, před zimou
tě chránit, vždyť jsi skoro nah,
hle, děti jdou.
Ten šat ti nese a ten plášť,
plen trošinku,
a já zde šátek, teplý zvlášť,
a peřinku.
Ó, děti, že jste hodné, vím,
vždyť Bůh jsem sám,
leč dejte jiným chudobným
to dětičkám!
Mě zahřát šátky za zimy,
to marné je,
mé srdce skutky dob... | DĚTI U JESLIČEK. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003736 | Quiero contar, Fileno, mi cuidado:
¿por desusada tierra no te avino
perder de allí do vas el buen camino,
pensando que es más cierto el más hollado?
¿Por no volver atrás, de muy honrado
seguir contra razón tu desatino,
hasta llegar a parte do convino
tornar a desandar lo caminado?
Así yo fui buscando mi contento
al hil... | - XX - | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-es-004191 | Con inmortal valor y gentileza,
mármol hermoso, para siempre quedes,
pues quiere amor que de mi prenda heredes
la gracia, la blancura y la dureza.
Que al fin, si te excedió naturaleza
en dar alma a sus cuerpos, tú la excedes
en que sin almas nuestras almas puedes
mover con arte y con mayor belleza.
Lleva del tiempo y d... | - CXXI - A la Venus de mármol | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-019737 | I vás chudí lidé, kdo ste koli,
Byť i bez věnců a břečtanů,
Vítám v počtu těchto měšťanů!
Jakovou pak vy ste měli roli?
„V otroctví my byvše, při nevoli
Té sme v chrámě uši křesťanů
Vzdělávali, měchy varhanů
Dmýchávavše v Konstantinopoli:“
Znám, neb ten, co o Obřadích řečnil,
Řecký císař, Vás i s prácemi
ve své knize u... | 442. I vás chudí lidé, kdo ste koli, | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-001118 | Ó, přísná svatá, zostřivší řád kázně,
že vlastní řehol prvá odpor zvedla,
jež vidin sta jsi v askesi své shlédla
a kromě boží nepoznala bázně,
jíž neduh zlý dost nenes kruté strázně,
ni andělův meč, po němž krev ti ssedlá
nad probodeným srdcem v ráně zhnědla,
jíž v mystiku dost nikdy stoupat srázně,
radš zří tě v barvá... | TERESA DE CEPEDA. | Jaromír Borecký | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-038498 | Bylo na jeseni; žhoucí páry
Z hor okolních k nebi stoupaly,
Kde se dlouhé, krvavé požáry
V modřinách hlubokých koupaly.
Posledním z večera políbením
Slunka zář se na pahorkách chvěla,
Jenž se loučíc s vroucím roznícením
Světům jiným v náruč toužnou spěla.
Jak sen za snem hyne před zrakoma,
V soumrak vchází tvář s růžný... | ÚTĚCHA BÁSNÍKOVA. | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-020540 | Beuge die Zweige nieder, herbstlicher Wind,
wirble die Blätter empor
und sättige mir die brennende Stirne
mit den verwehten Tropfen der Nacht!
Sternlos lastende Nacht,
willig leihst du dem Werk der Zerstörung,
das am prangenden Wald übt der gewaltige Feind,
deinen Mantel und deckst den Frevel.
Hast auch mir, verheerend... | [beuge die Zweige nieder] | Otto Erich Hartleben | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-043584 | Jaro přišlo, a již ptáček zpívá,
Z pouti zpěvů přišel vzdálené;
Svoje hnízdo již má spletené,
Skáče, plesá, Boha Tvorce vzývá.
Jaro přišlo, a již pozvučívá
Včelka v jetelině zarděné,
Ona medy v pěkně strojené
Schránky vděčně za modlitbu vlívá.
Jaro přišlo, a již přeumělou
Síťku pavouk začal splétati,
Jíž on Boha jeví d... | 22. Vzdávání díků. | Jan Slavomír Tomíček | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003515 | Dura el dolor, aunque la flor no dura,
de la belleza, que este nicho guarda,
incluyendo en su espacio la gallarda,
gentileza de Anarda, y su hermosura.
Apagó un vendaval la luz más pura,
que en el templo de Amor encendió Anarda,
luz, que para lucir Pomona aguarda,
y la Esfera del Sol por cinosura.
Murieron las delicias... | - CLII - Inscripción sepulcral a la sepultura de Anarda | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-042771 | Jako ohně lenivosti
Chcy se pilně varovat,
Budu s vroucý horlivostí
V povolání pracovat,
Bůh mne na mou zemskou štacý
Povolal, bych konal prácy,
Sloužil králi, krajině,
Obcy, městu, dědině.
Jaká hanba života čas
V lenivosti mařiti!
Jakový hřích svědomí hlas,
Hlas též boží tupiti!
Jaká stráta dnem y nocý
Sýly těla, duch... | Pilnost.* | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-047679 | Zas hlásíš se, ty starý hoste,
jenž neseš poušť a zmar,
však v srdce moje, viny prosté,
se nezatkne tvůj spár.
Dnes jedno vím. Můž’ trpět pouze,
kdo vinen v srdci svém –
Jdi dále! V žití kalné strouze
jsem tvrdým křemenem!
Mne jako dříve nepodmaníš –
ó hlodej si jen dál!
Ba dnes mne ani neporaníš,
tys otrok dnes, já kr... | Bolesti. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039499 | JAK ovětralé skály,
jak duby v lese,
ta hrstka reků řekla:
„My nevzdáme se!“
A za vlast bojovali
a za vlast padli;
jich meče zrezavěly,
jich paže zchladly.
A vnuk již zapomíná,
kde leží v prachu;
jich rovy slunce koupá
v krvavém nachu.
A noční vítr hvízdá
po smutné pláni,
již oni milovali
až do skonání. | JAK OVĚTRALÉ SKÁLY. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-019795 | Die Seele trug Gentil dem Pfaffen wieder an;
Sechs Gulden gab er ihm, die jener bald verthan.
Erst galt sie mehr, dann da, als er Romanisch worden,
Hat er ein reiches Ammt, stund in der Landherrn Orden.
Gentil! wie fällt der Werth, halt an, wo du die Pflicht
Auch künfftig brichst; glaub es, sechs Heller gilt sie nicht:... | 22. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-062465 | Odin ist der König der Scandinavischen Götter
Frigga, Odins Weib
Baldur, Odins und Frigga's Sohn, der schönste, beste und freundlichste der Götter
Notta, die Göttin der Nacht
Loke, der böse Gott der Scandinavier
Hela ist seine Tochter, und Herrscherin der Unterwelt
Ymer, der Vater der Riesen, das Erdelement
Nilfheim, d... | Scandinavische Weissagungen | Karoline von Günderode | de | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-029808 | Ó soumračná ty chvíle bezehlesá,
kdy vzpomínka jak tichá lampa budí
se náhle v lidské, dumou stmělé hrudi,
a s mrtvými tam hrobním svitem plesá.
Klid sešel na zem, vstoupil na nebesa,
klid tam, kde srdce nelásky led studí,
a rosa v poušť, jež v samotě se trudí,
a útěcha, kde k hrobům živý klesá.
Pod večer mocnou žertvo... | Večer. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006643 | «¡Quiero sol!» Moribunda dijo un
día
una palmera que en umbroso huerto,
amortajada en su ramaje yerto,
cual alma sin amor languidecía
Y elevando sus ramas con porfía,
descubrió al fin su copa el campo abierto,
y vio marchita, en medio del desierto,
otra palmera que de sed moría
«¡Quiero sombra!» De... | Las palmeras | Pedro Antonio de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001152 | You better not fool with a Bumblebee!—
Ef you don't think they can sting—you'll see!
They're lazy to look at, an' kind o' go
Buzzin' an' bummin' aroun' so slow,
An' ac' so slouchy an' all fagged out,
Danglin' their legs as they drone about
The hollyhawks 'at they can't climb in
'Ithout ist a-tumble-un out ag'in!
Wunst ... | The Bumblebee | James Whitcomb Riley | en | 2 | polymetric |
mpm-es-003307 | Esta que horrible la nobleza infama,
Hidra que eterna inficionó la vida,
parto fue de la infamia retraída,
mina fue de la más traidora llama.
Su efecto desleal que el mundo ama
(bárbara causa, sí, del homicida),
tirano monstruo es de toda herida,
cruel lunar de toda noble fama.
No debe, no, tener lugar en cuanto
alumbr... | - XXVIII - A la ingratitud | Antonio Enriquez Gomez | es | 0 | iambic |
mpm-cs-058606 | VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM,
ať kdo stár či mlád,
v loži rozestlaném
hanba umírat!
Kdo si zmořen sedl,
tím rychleji vstaň,
kdo ses nenajedl,
k břichu tiskni dlaň!
Bída byla dlouhá,
blátivý byl čas,
před smrtí jen touha
zachránila nás.
Umírala síla,
neměla, proč žít,
s tou, která nám zbyla,
třeba zvítězit.
Ať zvetšely šaty... | VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM | Jaroslav Durych | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-057503 | Auf einem sichern Schif, worauf ich mich befinde,
Betracht’ ich jetzt die, durch die wilden Winde,
Starck aufgebrachte Fluth, die sich gewaltig bäumet,
Entsetzlich wallet, braus’t, und schäumet.
Die Wellen drohen sich einander zu verschlingen;
Die suchet jene zu bezwingen;
Dort sieht man Berge schnell sich neigen,
Dort... | Betrachtung wallender Wasser-Wogen. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-009168 | Gerne durchschaun sie mit ihm das herrliche Körpergebäude,
Doch zur Zinne hinauf werden die Treppen zu steil. | Sömmerrings Seelenorgan | Friedrich Hölderlin | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008937 | Corre ligero a la Celeste Esfera,
Amante girasol del ser Divino,
Reina en Solio mejor, que se previno
La constancia feliz de tu carrera;
Oficioso el respeto te venera:
Superior a los fueros del destino,
Regentado del orbe cristalino
Eclécticas de luz desde tu hoguera;
Inalterable España en adorarte;
Jurisdiciones busca... | Soneto | Francisco de Juñent y de Vergos | es | 4 | anapestic |
mpm-es-005192 | Brilla fúlgido el sol: la brisa
errante
bebe extasiada el néctar de las flores,
y bañada la atmósfera en colores
semeja un mar de luz terso y brillante
El arroyo gentil, puro y sonante,
refleja en su cristal tantos primores,
y el canto de los libres ruiseñores
mágico se oye resonar distante
Todo es... | A Celia el día de su partida | Gonzalo Peoli | es | 0 | iambic |
mpm-de-006379 | Was kommt ihr mit Spießen und Stangen,
Mich zu fangen?
Dem Himmel sei es geklagt,
Bin doch nur eine arme Magd!
Wollt mit Schlingen und Netzen
Mich rings umsetzen!
Ich aber, schlanker als ein Aal,
Entschlüpf euch allzumal.
Etwa mein Schwesterlein,
Prosa heißt sie gemein,
Trägt oft mein Gewand,
Die fängt man mit der Hand... | Die Muse beklagt sich | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-064772 | Ach sehet / welch ein Mensch! der schönste / so gebohren
in und auch vor der Zeit / des Vatters Herzen-Lust!
der Engel Wunder-Zweck / vor unsre Sünde must
der Schmerzen Schießziel seyn / damit wir unverlohren.
Der Gott-vereinigt Leib zum Abgrund wird erkohren /
wo alle Qual hinrinn / von unsern Sünden-Wust.
Es bricht /... | 1L: Ach sehet / welch ein Mensch! der schönste / so gebohren | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-cs-067394 | Až jedenkráte, po let sklonu
ke krbu sedneš v pozdní čas,
kdy z dálky podvečerních zvonů
ti do snů tklivý vpadne hlas,
až ruka tvá, věkem se chvící,
mou knihu zvedne zrakům blíž,
kdy duší, bílou holubicí,
v kraj mladosti se navrátíš,
kdy srdce tvého ve hluboku
cos zazní starým nápěvem,
kdy mladost slzou svitne v oku
a ... | LIST PODZIMNÍ. | Karel Dewetter | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004915 | Llevarme puede bien la suerte mía
al destemplado cerco y fuego ardiente
de la abrasada Libia, o do se siente
casi perpetua sombra y noche fría,
que en la niebla tendré lumbre del día,
templanza en el calor, aunque esté ausente
de vos, mi bien, y Amor, siempre inclemente,
me niegue la esperanza de alegría.
Y no podrá mi... | - XLVII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-014228 | Matičko má
přelaskavá,
víš-li co: já Ti jdu přát,
aby Tě každý měl rád,
jako Tě miluju já. | 34. Matičko má | Eduard Just | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-047645 | »der ist zu schwer, der andre fällt ins Leichte,
Den strengen Ernst hier müßte man noch würzen,
Der Anmut Fülle dort sodann verkürzen,
Bald ist der Grund zu tief und bald zu seichte.«
So steht die Kunst dem Ideal zur Beichte,
Und kann den Knoten nie ganz richtig schürzen;
Es muß der Mensch auf eine Seite stürzen,
Wie f... | 1L: »der ist zu schwer, der andre fällt ins Leichte, | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-de-043921 | Breiter wird immer die Welt, und immer mehr Neues geschiehet,
Ach, die Geschichte wird stets länger und kürzer das Brot! | Professor Historiarum | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005346 | Ya de Gliceris la mirada ardiente,
de las blondas pestañas bajo el manto,
hizo latir tu corazón, y en tanto
probaste el agua en la Castalia fuente
Viste bañarse en la húmeda corriente
faunos y ninfas con divino encanto
y en el triclinio resonó tu canto,
cornada de pámpanos tu frente.
Al acre jugo de las vides nuevas
en... | A un traductor de Horacio | Manuel José Othón | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000412 | ¡Con qué justa razón a la esperanza
dieron nombre de flor, pues que la imita
en que tan brevemente se marchita,
que tiene entre las hojas la mudanza!
Lustrosas perlas a la aurora alcanza,
de matizados círculos escrita;
belleza que la noche solicita
pera perder su ardor en su templanza.
Sembraba yo, porque la tierra nue... | - 1226 - Acto II, REY | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005507 | Muy cruel la Providencia, niña, ha sido,
eclipsando un lucero en esa cara,
que en belleza sino no te igualara
la más linda mujer que haya nacido
Tal vez el Firmamento habrá tenido
envidia que tu cielo le mostrara
dos bellos soles y en él se contemplara
con uno nada más, no tan lucido
Mas mitiga el dolor, cielo adorado:... | A una tuerta | Rafael Díaz Reinoria | es | 0 | iambic |
mpm-es-005989 | Reina en mi patria el despotismo impío
y siendo muerte o triunfo la divisa
truca tu llanto en celestial sonrisa
que antes es Cuba que tu amor, bien mío
En alas del deber mi amor te envío
porque ya el golpe del reloj me
avisa
que tengo que partir, y darme prisa
si no quiero llegar tarde al navío
Ser... | Al partir para Cuba en la expedición del Bermuda | Félix R. Lahouet | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-048633 | Jen vyčkat, synu, to je moudrost pravá,
vše vrátí se zas, co dnes mizí v dálku;
mír dýchat bude zas v tvých citů válku,
vždy pobloudí, kdo předčasně se vzdává.
Co na tom, jestli při tom sšedne hlava?
Byť k popravnímu vlekli tě již špalku,
je život list, ty nehleď na obálku,
jen smysl čti, ten za pravdu mi dává.
Je troc... | Sonet didaktický. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004549 | Maestro mío, ved si ha sido engaño
regular por amor el movimiento,
que hace en paralelos de su intento
el sol de Fili, discurriendo el año.
Tomé su altura en este desengaño,
y en mi sospecha, que es cierto instrumento,
por coronas conté su pensamiento
y señalome el índice mi daño.
O no son estos arcos bien descritos,
(... | - CXV - A Juan Bautista Labaña | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-030063 | Wie tief ist unser groß Verderben,
Es kostet bittres Kreuz und Sterben,
Eh' man wird gründlich frei und rein!
Doch wer in Gottes Hand sich giebet,
Sich selbst vergißt und Gott nur liebet,
Der mag auch leicht erlöset sein. | 450. Schwer und auch leicht | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-en-000096 | Canst thou, O cruel! say I love thee not,
When I against myself with thee partake?
Do I not think on thee, when I forgot
Am of myself, all tyrant, for thy sake?
Who hateth thee that I do call my friend?
On whom frown’st thou that I do fawn upon?
Nay, if thou lour’st on me, do I not spend
Revenge upon myself with presen... | Canst thou, O cruel! say I love thee not (Sonnet 149) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-de-046235 | Die Zukunft steht verhüllt schon in der Gegenwart,
Wo sie der stumpfe Blick des Menschen nicht gewahrt.
Wir alle streben zwar zu heben ihren Flor,
Doch staunen werden wir, wann sie nun tritt hervor.
Sie hat, mein Ahnen spricht, ein ander Angesicht,
Als mancher glaubt, der nun für seinen Abgott ficht.
Sie lächelt und si... | 19. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-024749 | U vrátek zahrady stanuly obě.
Po lících mladší kanuly slzy.
„Poslouchej, dneska je ticho jak v hrobě.“
Starší si vzdychne: „Přijde již brzy...“
V lipové aleji zašeptal Kdosi.
Pod mostem plují záhadné čluny.
Ticho jak v kostnici... Napadlo rosy.
V řece se chvěje siná zář luny. | PŘEDTUCHA. | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-001302 | Um den Theetisch saßen wir,
Oder tranken wir Kaffee oder Chokolade,
Ein Traum nur war es,
Und alles lebt nur wie Schatten noch,
Wie Bilder aus einer Laterne magika
In meiner Erinnerung.
Deutlich nur seh ich
Zur Rechten mir das kleine zierliche Mädchen,
Zwölfjährig, kaum älter.
Unendlich traurig
Sah es mit großen blauen... | 1L: Um den Theetisch saßen wir, | Gustav Falke | de | 0 | iambic |
mpm-es-000263 | En el Deuteronomio, yo deseo,
Dios de Abraham, si puedo sin ofensa,
de tu divina ley, dar recompensa
a Ever de la aflicción en justo empleo.
Agradecida estoy a Ever Fineo;
mas o se agravie tu deidad inmensa,
pues para tu justicia no hay defensa;
temo tu enojo y tu justicia leo.
Tu, gran legislador Moisés divino,
que a ... | - XXII - De El clavo de Jael. Acto primero, Jael | Mira de Amescua | es | 0 | iambic |
mpm-cs-013450 | Ó hvězdy blednoucí,
ó hvězdy tonoucí,
ó hvězdy osvobození,
uvidíte moje ukřižování a zatmění?
Ach já pila s životem smrt.
Ty, který neslyšíš,
ty, který nevidíš,
probuď se, probuď se, přibliž se, vzpamatuj,
urovnej do slunce, věčnosti osud můj – –
proč mám píti s životem smrt?
Anebo nepřijď a zapomeň, nepromluv,
ó hvězd... | O hvězdy blednoucí... | Růžena Jesenská | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-004877 | Sufro llorando, en vano error perdido,
el miedo y el dolor de mi cuidado,
sin esperanza; ajeno y entregado
al imperio tirano del sentido.
Mueve la voz Amor de mi gemido
y esfuerza el triste corazón cansado,
porque siendo en mis cartas celebrado
de él se aproveche nunca el ciego olvido.
Quien sabe y ve el rigor de su to... | -I- | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-022277 | Gulo hat Gedärm im Kopff und Gehirn im Bauche;
Dann zu sorgen für den Bauch, hat er stets im Brauche.
Wie heist man die bey Hofe, die alle Gunst weg tragen?
Man heist sie da die Hertzen; ich nenne sie die Magen. | 1L: Gulo hat Gedärm im Kopff und Gehirn im Bauche; | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-041019 | My oba příkrá slova měli,
a kdyby aspoň jeden z nás
strh masku jízlivou, jež dělí,
nám smírně byl by zjihnul hlas.
To žluč se střetla zatvrzelá,
kamínky, jež tě prohlodá,
s mou chorobou, jež omrzelá
v světnici jedné vysedá.
Až v létě budem v trávě sedat,
zřít obláčky plout nebesy,
vůně se z hájů bude zvedat, –
my v duc... | SMÍRNÉ SLOKY | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.