id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-006662 | Yo te daría del callado ambiente
el beso perfumado y misterioso;
te daría el enjambre vaporoso
de sueños que se agitan en mi mente;
los fulgores del alba en el Oriente
del arroyo el suspiro cadencioso,
los rayos del lucero primoroso,
las linfas claras de la mansa fuente.
Calma, pues, ¡oh mujer!, mi devaneo,
y no seas c... | MAGNA VERITAS | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-019668 | Ai zde pode šírým nebem tvojím
Slávo! s podivem a s velebou,
Jednou nade Tatrou stolebou,
Druhou nohou nad Uralem stojím;
Hvězdy plynou přede zrakem mojím,
Zem jak hrudu vidím pod sebou,
Skrytý přede nízkou pochlebou,
Nedostupný nenávisti zbrojím:
Ani Milek nezbedný už svými
Posvatné mé sardce mámiti
Jablečkami nesmí t... | 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-024624 | Als ich an einem Wasser-Graben, der, hohe Felder in der
Mitte,
In einem lang- geraden Strich, so weit man sehen kann,
durchschnitte,
Der rein und klar, als ein Krystall, so recht mit Fleiß poliert,
mich setzte,
Und an dem Erd- und Himmels-Spiegel des klaren Wassers
mich ergetzte;
Ward ich, zu meiner Lust Vermehrung, am... | Feld-Bluhmen am Wasser. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-031861 | Do mlhy kráčím šedivé a bílé,
v podzimní báj o tisíceré víle,
jež v lukách válí se i po vodě;
však mohli by to být i zástupové,
již lenivě tu kouří z lulky nové,
mé lulky dým se tomu podobá.
Dráždivý, vlhký pach je v celém kraji,
do klece ze stínů nás zavírají
ty chladné páry plazící se kol:
mě na břehu, i stěny rákoso... | V MLHAVÉM RÁNU | Stanislav Kostka Neumann | cs | 0 | iambic |
mpm-de-047371 | Der so vor langer Zeit und itzt sein Ziel genommen:
Die sind auf einen Blick zugleich in Himmel kommen. | 16. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-de-018273 | Rein zu genießen begehr' ich mein Leben,
Weise durchwandelnd die Tage des Lichts,
Meine Gedanken will ich erheben
Zu den Wipfeln des Weltgedichts.
Saat des Elends begehr' ich zu mindern,
Weil sie die Freiheit der Seele mir stört,
Tat des Unrechts begehr' ich zu hindern,
Weil sie das horchende Herz empört.
Blumen zu pfl... | Lebensplan | Karl Henckell | de | 2 | polymetric |
mpm-es-007200 | ¡Todo un día sin verte, dueño amado!
¡Cuán triste va cayendo el Occidente
la moribunda luz del sol poniente
que aún ayer contemplaba embelesado!
¡Qué marchito y desierto miro el
prado
junto a ti tan hermoso y floreciente!
¡Qué lúgubre murmura la corriente
del bullicioso arroyo desatado!
Cuando pien... | Ausencia | Manuel del Palacio | es | 0 | iambic |
mpm-de-010114 | Lindenduft und Sternenglimmen,
Kühler Hauch vom Bergeshang,
Fernher frischer Jünglingsstimmen
Wanderfroher Liederklang!
Mädchen lauschen auf der Schwelle,
Bei dem Brunnen ruht der Krug,
Näher kommt es schon zur Stelle,
Durch das Stadtthor klingt der Zug.
Gottwillkommen, altes Städtchen,
Und willkommen Wein und Rast!
Ho... | 1L: Lindenduft und Sternenglimmen, | Otto Roquette | de | 1 | trochaic |
mpm-de-015413 | Du sagst: diß ist die Nacht der dicken Finsternüssen?
Doch hat der wahre Tag aus der Nacht kommen müssen. | 2. Auf die Worte des Herren | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-cs-054326 | Mají mnoho, velicí,
kyselin jak chemici?
Které ruší každou z zásad,
jež by měli stále hlásat? | Čeští politikové v r. 1916 | Karel Červinka | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001163 | Bowed by the weight of centuries he leans
Upon his hoe and gazes on the ground,
The emptiness of ages in his face,
And on his back the burden of the world.
Who made him dead to rapture and despair,
A thing that grieves not and that never hopes.
Stolid and stunned, a brother to the ox?
Who loosened and let down this bru... | The Man with the Hoe | Edwin Markham | en | 0 | iambic |
mpm-es-002127 | Nuestro montemayor, ¿do fue nacido?
En la ciudad del hijo de Laerte
¿Y qué parte en la humana instable suerte?
-Cortesano, discreto y entendido.
¿Su trato cómo fue, y de qué ha vivido?
-Sirviendo, y no acertó, ni hay quien acierte.
¿Quién tan presto le dio tan cruda muerte?
-Imbidia, y Marte, y Venus lo han movido.
¿Su... | A Montemayor | Diego Ramírez Pagan | es | 0 | iambic |
mpm-cs-056881 | Své nervy dali jste v sázku –
ti druzí jsou klidni, až až.
Svou hrajete smrt – a když lásku,
i v ekstasi nosíte masku,
vy herci... Mí herci, jsem váš. | Eduardu Kohoutovi | Otokar Fischer | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-de-050384 | Es macht' in Franckreich viel Geschrey,
Als man daselbst das
Und ein
Ein Tichter sagt' hierauf was seine Meinung sey: | 50. Auf die Schatzung der Spring-Brunnen | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-038065 | Uprostřed věčnosti a v středu nekonečna,
tvoření světů, zániků jich svědci,
života vznikání a smyslů růstu, proměn,
rozvoje pralátky, jež prasilou je věčnou,
v niž všechny síly zpět se proměňují,
jednoty všeho v nutném koloběhu:
vědomím, jež jest tušení a vůle,
ÚČASTNI PRAZÁKLADU JSTE, JENŽ VESMÍR. | Uprostřed věčnosti a v středu nekonečna, | Adolf Racek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008582 | Suspende el sentimiento, o Caminante,
que el bronce más rebelde permitiera,
si alma para sentir aquí tuviera,
y el corazón tuviera de diamante.
Si ves por tierra este sublime Atlante,
que de Apolo tocó la clara Esfera,
que fue su muerte justa considera,
aunque la vida fue tan breve instante.
Toda la gloria tuvo consegu... | Al mismo tema | Antonia Jacinta Barreda | es | 0 | iambic |
mpm-de-013560 | Du Welt-gepriesenes Berlin/
Erlauchter Sitz der Herrlichkeiten!
Dein Glantz ist allen vorzuziehn/
Und deinem Glücke nichts zur Seiten.
Die Freude stimmt auch heute bey:
Daß alles unvergleichlich sey.
Dein Thron ist Salomonis Thron/
Dein König jenem gleich erlesen;
Nur daß er glücklicher im Sohn
Als ehmahls Salomo gewes... | 1L: Du Welt-gepriesenes Berlin/ | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-cs-011822 | Svou mne uchop náručí,
Bouři, prost jsem žele,
zde v té poušti života
nechci bloudit déle;
bez bázně jsem, v záchvěvu,
pojme-li mě hoře,
snadno tíž mou upustíš
někde v šíré moře. | Bez žele. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-009077 | El tiempo es vuestro e si d'él
usades
commo conviene, non se fará poco;
non llamo sabio, mas a mi ver loco,
quien lo impediere; ca si lo mirades,
los picos andan, pues, si non velades,
la tierra es muelle e la entrada presta
Sentir la mina, ¿qué pro tiene o presta,
nin ver el daño, si non reparades... | - XV - | Marqués de Santillana | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000977 | Cándida Virgen, soberana Astrea,
ley de las artes, de los tiempos hija,
santa Verdad, eternamente fija
de tu Hacedor en la suprema idea.
Sol que nuestras tinieblas hermosea,
y tesoro, que hallado regocija,
pues cuanto más oscuridad te aflija,
no harán los años que lo que es no sea.
Tú más que el Rey, que la mujer y el ... | - 1413 - Libro I, PYRENO | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000527 | Alto subir de la potencia ha sido
de un generoso Príncipe por senda
fácil de la virtud, como en contienda
pones la envidia en premio merecido?
Ni de arrogancia, ni ambición movido
quiere mi pecho que llegar emprenda,
a donde el mundo que se alcanza entienda
por la virtud, lo que a mis obras pido.
O dura envidia aunque ... | - 90 - Acto III, ÁLVARO NÚÑEZ De La fuerza lastimosa | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-060036 | Za tou horou, modrou horou
zelená je pláně,
voloušci tam bílí ořou,
u lesa se pasou laně.
Za tou horou, modrou horou,
bělounký je domek,
blízko starý stromek,
s proříznutou korou.
kdo ten řezal stromek, –
byl to milý Tomek –
hrob však jeho: chladná Odra. | ZA TOU HOROU. | Adolf Brabec | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-024349 | Nebe nad krajinou sladce usmívá se,
z hvozdů zamodralých voní kyprý mech,
všechno vůkol jiskří v rozechvělém jase,
usměvavá země tone v bílých snech.
Rozkoši, ó slasti, kterou srdce cítí,
hudbo lučních květů, písni zlatých včel,
v hrudi zmámené se sladké touhy nítí,
blankyt vášnivý se zpěvem rozzvučel.
Nalejte mi spěšn... | ROZKOŠI, Ó SLASTI... | Emanuel Lešehrad | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032730 | Ich will itzt meinen geist nicht auf der erden/
Weil seine flügel nach den sternen ziehn/
Was sterne liebt/ kan zwar nicht sternen werden/
Weil nesseln nicht so wie die rosen blühn:
Doch kan dein hoher sinn mich/ Flora/ tragen
Dahin/ wo mir das glück sonst will absagen.
Magnet zieht eisen an/ und du mein hertze
Ich leg... | J. H. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-062270 | Ists möglich/ wie man sagt/ daß die gehäufften Schmertzen/
In die ich mich vertiefft/ noch iemand gehn zu Hertzen/
Ists möglich/ daß man noch mit dem Mitleiden trägt/
Auf den der harte Blitz mit lichtem Feuer schlägt/
Den zwar die grause Noth/ die Kirch und Haus verzehret/
Und Städte weggesengt/ und Länder umgekehret/
... | 1L: Ists möglich/ wie man sagt/ daß die gehäufften Schmertzen/ | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-030774 | Hölpricht ist der Hexameter zwar; doch wird das Gedicht stets
Bleiben der Stolz Deutschlands, bleiben die Perle der Kunst. | Hermann und Dorothea | August von Platen | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-026954 | Živí mrtví, jmena bez jmena
vlekou tu svá žití bezcená,
důležitě třesou hlavama:
„fueramus quondam Pergama...“ | STAROVLASTENCI | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000062 | Ya me vi de pavor puesto tan alto,
de los bienes de amor tan regalado,
tan cerca de gozar, tan bien tratado,
que no temiera de fortuna el salto.
Mas, ¡ay, mísero yo!, ¿ de qué me exalto,
si ahora de mi bien tan desdeñado,
tan fuera de pavor, tan agraviado
me veo, sin porqué tan pobre y falto?
Ventura, ¿para qué, para q... | - CXCIX - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003923 | Anima devota, que en el signo
e santo nombre estás contenplando,
e los sus rayos con viso aquilino
solares miras fixo, non vagando,
serás perfecto e discípulo digno
del pobre seráphico; guardando
el orden suyo ganaste el devino
lugar eterno, do vivís triunfando.
Ningunas dignidades corrompieron
el fuerte muro de tu san... | - XXXIX - | Lopez de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-063457 | Měsíc se vyhoup’. – Večernice září
nad parkem starým, tichým z večera.
Po cestách domů vracejí se staří,
již nemilují chodit za šera.
Klekání zvoní. – Mlhy vystupují,
ti čeřících se vlnek duchové,
příjemné vánky letní nocí dují
a růže dýší vánky nachové.
V tu dobu snivou, plnou poesie,
tu milující kráčí alejí,
jim srdc... | VEČER V PARKU. | Julius Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-en-001272 | In the brown water,
Thick and silver-sheened in the sunshine,
Liquid and cool in the shade of the reeds,
A pike dozed.
Lost among the shadows of stems
He lay unnoticed.
Suddenly he flicked his tail,
And a green-and-copper brightness
Ran under the water.
Out from under the reeds
Came the olive-green light,
And... | The Pike | Amy Lowell | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-028261 | Já půjdu do boje až zazní polnic hlas,
ó půjdu nadšeně za povinností svojí,
tu bázně bledý cit již opustí mne v ráz,
až hlukem omámen stát budu v šiků roji.
Však až se navrátí zas domů druhů řad
a domov uvítá je zpěvy vítěznými,
jim skráně ověnčí, až budou usedat
u tichých krbů svých – tu nebudu již s nimi.
V tom víru ... | PADLÍ VOJÁCI. | Karel Mašek | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-002910 | Was marterst du das Erz? der Eckstein ists allein,
In dem Gesundheit, Gold und alle Künste sein. | 87. Im Eckstein liegt der Schatz | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005065 | Tal vez abrasa con vapor fogoso,
tal vez enfría con horror helado,
de la africana fuente desatado
el cristal en el mismo trato ondoso.
Cuando el cielo en la sombra está medroso,
hierve en ardor su curso destemplado,
y cuando yace el sol más inflamado,
corre un invierno de rigor nevoso.
Son tales los milagros en mi pech... | - LVIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-001414 | Deja los montes, Eco lastimada,
no gima tu dolor en sus cavernas;
siente en mi pecho tus querellas tiernas,
y vive más funesta, y más guardada.
Mas si de piedra vuelves animada,
la rústica inclemencia, que gobiernas,
llora tus penas, en Belisa eternas,
más que los montes, áspera, y helada.
Ejemplos muestra a su engañad... | - LXXXVI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-es-000711 | Sin fuego, sin paredes, sin tapiz
yace entre pajas quien nos dio la paz,
y hoy juega con el hombre taz a taz,
cubierto Dios con el mortal matiz.
En mimbres, como jaula de perdiz,
con llanto llama al hombre montaraz,
y porque tiemble de la humana faz
a Leviatán enfrena la nariz;
Rut tiene a Obed, el hijo de Booz,
y pues... | - 1421 - Libro II, ALPHESIBEO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-025029 | Ein schöne Sach / im Leiden Früchte bringen!
die Edlen Stein / zeugt die gesalzne Flut.
Es wird das Gold vollkommen in der Glut.
Aus hartem Felß die süssen Brunnen springen.
Die Rose muß her durch die Dörner dringen.
Die Märtyr-Kron / wächst aus vergossnem Blut /
aus Plag' und Streit der Christlich Helden-muht.
Wer hoc... | 1L: Ein schöne Sach / im Leiden Früchte bringen! | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-es-007569 | Tengo frío, Señor, y acongojado
en vano busco bienhechor abrigo;
tengo sed, y saciarla no consigo,
a la aridez del yermo condenado
Hambre tengo, y me juzgan deshonrado
si las migajas del festín persigo;
triste lloro, y jamás lloran conmigo
el ahíto, el feliz, el potentado
Pues soy pobre, Señor, y soy tu imagen,
¿consen... | ¡Pobres, pobres! | Francisco Javier Ugarte y Pages | es | 0 | iambic |
mpm-de-037122 | Ich las, ich überlas, ich las es zehnmal wieder:
es war ein gleicher Geist der Reden wie der Lieder.
Streicht nur den Titul aus, wo seiner wird gedacht!
Ein' iede Zeile sagt, daß Opitz sie gemacht. | 29. Auf Herrn Opitzens lateinische Rede über Herzogen Ulrichen aus Dennemarken verräterisches Entleiben | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-de-042981 | Ich der durch alle Netz der ernsten Rechte brach/
Dem an verstand vnd Kunst kaum jemand gleich zu 'schätzẽ
Der sich für keinem Thron noch Richtstul kont entsetzen
Verlohr/ als mir der Todt mein endlich vrtheil sprach.
Der wolberedte Mund/ der gleich der stoltzen bach
Sich vnverzagt ergoß/ der jede zu verletzen
Vn... | Xx. Grabschrifft eines trefflichen Vor-
sprechens. | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-es-002419 | Pues te nombra Marcial, Félix y Lope,
Lope Feliz, ¿porqué tanta tristeza
si llenó la Fortuna de riqueza
tu genio y tus escritos hasta el tope?
Néctar escribes; los demás arrope.
No se mida con otro tu grandeza.
Mal tus alas, tu vuelo y ligereza
sigue en flaco rocín corto galope.
Pues ha de ser de Lope lo que es bueno,
... | En alabanza de Lope de Vega. B. N., sig. 12.717, f. 63 | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-035210 | „Hm! tak se praví!“ „„No a copak jesti?““
„Říká se, že co s jakýms malířem
Společně družný život počal vésti,
Se stal pak neznabohem, kacířem!“
„„I lidé do všeho se musí plésti.““
„Nuž a když přec mám toho důkaz jistý?
Tam na Vyšínce není vám mrav čistý.
Praví se, že jen malířovou vinou
Se strašně pomstil krásnou nad d... | XLIII. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-008353 | Wenn unser Meister Ignaz heißt,
Und unser Mund den Namen preist,
So müßt ihr d'rum nicht glauben,
Daß wir auch Jesuiten sind,
Und gerne jedem schönen Kind
Die jungen Männer rauben.
Nein, Schwestern, unser Ignaz hat
Noch keinen Heiligenornat
Vom obern Kirchenhirten;
Doch schätzen wir den Edlen sehr,
Und lieben ihn unend... | Schwesterngesundheit am Namenstage des Hochw. Großm. von B*n | Aloys Blumauer | de | 0 | iambic |
mpm-es-007343 | Lloran las cumbres lágrimas de hielo,
que corren por las trágicas pendientes,
y van formando en su camino fuentes,
enamoradas del azul del cielo.
Entre las grietas del musgoso suelo,
aprisionan sus linfas los torrentes,
a manera de alhajas refulgentes
entre estuches de verde terciopelo
Súbito ensanchan sus ruidosas que... | Los ríos | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-cs-056438 | Spi, robátko krásné, spi!
V zemi mlh a v zemi dešťů kalných,
mezi lidmi malými a mdlými,
srdcí nevlídných a duší žalných,
zraků klamivých a tváře – masky –
všemu pohleď vstříc jen zraky bezelstnými,
smutná srdce lidská láskou suď!
Ach, jsi dítě lásky,
tož krásné buď!
Spi, robátko něžné, spi! | UKOLÉBAVKA (První:) | Rudolf Medek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061898 | Hoch über den Bergen, hoch über den Meeren,
Den Wäldern, den Talen, den Wolken, der Flur,
Der flammenden Sonne, dem weiten Azur,
Hoch über den Reichen der sternigen Sphären,
Beschwingst du, mein Geist, dich, und tief in der Brust,
Wie ein Schwimmer, den schwellend die Wogen umgleiten,
Fühl froh ich, durchfurchend unend... | 1L: Hoch über den Bergen, hoch über den Meeren, | Charles Baudelaire | de | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-053131 | Bude svatba, bude,
Šijte roucho k sňatku,
A, družičky, pojďte
Do našeho statku.
Šily roucho bílé,
Rubáš však ušily,
A družičky přišly,
Družku provodily. | Bude svatba, bude, | Marie Čacká | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-049941 | Wer wird nicht einen
Doch wird ihn jeder lesen? – Nein.
Wir wollen weniger erhoben,
Und fleißiger gelesen sein. | 1L: Wer wird nicht einen | Gotthold Ephraim Lessing | de | 0 | iambic |
mpm-es-005050 | ¿Quién rompe mi reposo? ¿Quién desata
el dulce sueño al corazón cansado?
¿Quién despierta el temor de mi cuidado?
¿Quién mi sosiego amado desbarata?
La fuerza de mi afán, que me maltrata
turbando mi descanso, y tan pagado
estoy del mal, que en él, enajenado
de lo más, el sentido se recata.
Fuera yo a mi pasión no agrad... | - LIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-004686 | La sima horrible con espanto mira
en su gran plaza Roma, y el dudoso
portento, grave al pueblo victorioso
no enseñado a temer, suspenso admira.
En tanta confusión turbado aspira
a buscar el remedio, y presuroso
consulta si de Jove poderoso
se pudiese aplacar la justa ira.
Asegura el oráculo invocado
de daño al pueblo s... | - XIV - | Juan de Arguijo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-061738 | Und so will ich, was ich werde;
Immer grösser grüsst der Mond.
Palmenbaum und dunkle Erde
Werden zarter sich gewohnt.
Silbersee zieht ohne Barke
Stromgleich durch verlassnes Laub.
Und des Winzers goldne Harke
Sank beseligt in den Staub.
Dass sich Brust an Brüsten dehne!
Gib den Winden ihren Lauf!
Einer Flöte Kantilene
... | 3. | Klabund | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-062343 | Na Veliký pátek při pašijí hlase
vždy prý jednou za rok Blaník otvírá se.
Stará kronika i báseň o tom píše,
ujařmený lid si o tom šeptá tiše:
„Už je Velký pátek, už nás na kříž bijí,
už nám kolem čela věnec z trní vijí.
Už nás bičovali, v bok nám vbodli kopí,
už Vlast, naši matku, v proudech krve topí.
Už nás Vídeň vra... | České vojsko | Josef Mach | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002231 | Aminta, para mí cualquiera día
es de ceniza, si merezco verte;
que la luz de tus ojos es de suerte
que aun encender podrá la nieve fría.
Arde, dichosamente, el alma mía;
y aunque amor en ceniza me convierte,
es de fénix ceniza, cuya muerte
parto es vital, y nueva fénix cría.
Puesta en mis ojos dice eficazmente
que soy ... | Ceniza en la frente de Aminta, el miércoles de ella | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-041650 | Es sey ein prächtig Grab für eitlen Augen schön/
Mit Pfeilern hoch erhöht/ mit Bogen rings umbschlossen/
Bey dem Pyramiden und steinerne Colossen
Biß an die blaue Burg der göldnen Sterne gehn/
Der Jaspis müsse sich mehr als bundfärbig weisen/
Der Marmor lasse sich in reinsten Adern preisen.
Ja Hochmuth zünde da noch vi... | Das ruhmwürdige Grab/
Hn. C. Z. v. A. K. den 18. Sept. 1679. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-es-006877 | Trabaja, joven, sin cesar trabaja;
la frente honrada, que en sudor se moja,
jamás ante otra frente se sonroja,
ni se rinde servil a quien la ultraja.
Tarde la nieve de los años cuaja
sobre quien lejos la indolencia arroja;
su cuerpo al roble, por lo fuerte, enoja;
su alma del mundo al lodazal no baja.
El pan que da el ... | Trabaja joven | Elías Calveto Pompa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-061634 | Dni! Dlouhé dni jdou kolem čela.
Pověstné babí léto v skráň se věsí
a duše, která kdysi byla také smělá,
se stínu, prahloupého stínu děsí!
A zleká se i vteřin letem
a mnohdy zdrcena je maličkostí!
Přemýšlí chudým nad dítětem,
nad lidskou dumá často ubohostí!
A soucitu a lásky plna
se v jiných bolest – utěšitel – noří!
... | Dni. | Boleslav L. Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007496 | Mirad a Juana; su cintura es leve,
blanquísima su frente sin mancilla,
y envidiará el carmín de su mejilla
la fresca rosa que el favonio mueve.
¿Quién temerario a resistir se
atreve
el dulce fuego que en sus ojos brilla?
¿Quién temblando de amor no se arrodilla
y besa el polvo de su planta breve?
T... | Juanita | Manuel María Flores | es | 0 | iambic |
mpm-cs-053994 | My vedli válku s válkou
a v konferencích válku zničili,
vpřed létli věkův dálkou
a prapor Míru navždy vztyčili.
Pakt slavný podepsali
a, holubice Míru nad hlavou,
my rukou, včera ještě krvavou,
slib lásky sobě dali.
Dnes skutečnost, co bylo naším snem,
jeť válka prohlášena – zločinem!
Co může stát se ještě v světě více... | HOVORY ULTRAPACIFISTŮ. | Emanuel Čenkov | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-022042 | Ze staré knihy, hlavu v dlani,
čtu, co kdys mrtvý básník psal:
– Je život lidský těžké zdání,
je štěstí vichr v hloubi skal! –
Jak žhavá ocel jsou ta slova,
já cítím v duši jejich žár;
zas bolest v ní se budí nová,
v hruď stesk mi zaťal divý spár.
Kol ticho, noc tak hluchá, pustá,
tik hodin měří zvolna čas.
V mém srdci... | ZIMNÍ NOC. | František Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-de-053976 | Entfacht noch stündlich den Prometheusfunken
Und doch ist ihre goldne Blüthezeit
Schon längst ins Grab der Ewigkeit gesunken.
Denn jene Welt der Sagenpoesie
Ist nicht nur Traum, ist Wirklichkeit gewesen,
Und wem das Schicksal Seherkraft verlieh,
Kann das noch heute aus den Sternen lesen.
Wer zählt die Sprossen, die zer... | Von Ewigkeit zu Ewigkeit . | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-de-025997 | Uns haben sie, glaub ich, falsch geboren.
Von wegen Ort und wegen Zeit
sind wir vertattert und verloren
und fluchen unsrer Einsamkeit.
Warum, Mama, grad an der Panke?
Warum nicht fünfzig Jahr zurück?
Wie schlecht placiert wuchs der Gedanke
zu euerm jungen Liebesglück!
Warum nicht lieber auf den Sunda–
Eiländchen 1810?
... | Die Deplacierten | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-de-052630 | Rasch erglühet die Sünde,
Wie jegliche Leidenschaft,
Sicher auf Blumengewinde
Wandelt die ruhige Kraft.
Würde nur und Ruhe
Verleihen uns Macht und Kraft,
Was auch die Leidenschaft tue,
Das Rechte sie niemals schafft. | [rasch erglühet die Sünde] | Friederike Kempner | de | 2 | polymetric |
mpm-de-000510 | Wer hat seinen Eyffer nicht?
Auch die schwache Fliege sticht. | Uberschrifften und Sinn-
Gedichte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005432 | En vano con tus bárbaros desdenes
piensas herir mi corazón de fuego:
el frenesí con que te adoro ciego
tus iras trueca en regalados bienes
En vano por mi amor me reconvienes
y el rostro vuelves a mi estéril ruego;
y cuando acaso a tu presencia llego
coronas, cruel, de mi rival las sienes
Cuando Efigenia sin temor veía
... | Resignación | Joaquín Lorenzo Luaces | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044388 | Bij, drsná práce, v litinu, jež syčí,
když pádné kladivo tvé do ní buší:
hlas důvěry, jenž ozývá se v duši,
hluk dunivý ran těžkých nepřekřičí.
Bij údery, z nichž každý rve a ničí
a všechen odpor rozdrtí a zkruší:
tvá síla šedé vlákno nerozruší,
jež z pochybností lidských duší klíčí.
Bij v balvany, prorvi je slují tmav... | Bij, drsná práce, v litinu, jež syčí, | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005108 | Soy el pájaro lírico; yo estuve
en una jaula; la ciudad; hoy vuelo
sin trabas, como el cóndor y la nube,
por el mar, por la tierra y por el cielo
Ayer en mi prisión ruidosa y basta
hondamente canté mis propias penas,
mis decepciones y mis iras, y hasta
mis otras desventuras: las ajenas
Entonces fue mi canto un gran gem... | El canto libre | Julio Flores Roa | es | 0 | iambic |
mpm-de-026194 | Gott man wird an denen Sinnen,
Ueberzeugend sichtbar innen,
Daß du seist ein HErr von Macht,
Der die wunderbahren Röhren,
Dadurch wir die Stimmen hören,
Künstlich hat herfürgebracht;
Es stellt uns auch unser Ohr
Deine weise Allmacht vor. | Das
Ohr als ein künstliches Mei-
sterstükke des allmächtigen und
weisen Schöpfers. | Johann Justus Ebeling | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005025 | En esta helada parte, do no envía
su agudo rayo el sol a intensa nieve,
quiere Amor que en ausencia el dolor lleve,
siempre en sombra y horror y en luz del día.
De estos ojos el llanto se desvía
jamás, y si descanso un tiempo breve,
con soledad llorosa pluvia llueve
de ellos contino a la alma triste mía.
No me rinde mi... | - X - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-001098 | Ausente está de mí la mayor parte,
y la más principal del alma mía,
y ausente más virtud al cuerpo envía,
que le da la que del jamás se parte.
En dos objetos vivo de tal arte
(¡terrible división!), que noche y día,
allá los sentimientos de alegría,
y acá los de tristeza, amor reparte.
Amor, aunque tus lauros y tus palm... | - XV - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039535 | UŽ vyšel bílý měsíček
a ztichla celá zem,
a na tisíce hvězdiček
hle, bdí nad jejím snem.
A já jdu nyní spáti též
tak šťastně, vesele –
a celou noc mne ochraňtež,
vy, boží andělé! | PŘED SPANÍM. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-013616 | Wie oft wollt mich die Welt ermüden,
Ich beugt aufs Schwert mein Angesicht
Und bat dich frevelhaft um Frieden –
Du wußtest's besser, gabst ihn nicht.
Ich sah in Nacht das Land vergehen,
In Blitzen du die Wetter brachst,
Da konnt ich schauernd erst verstehen,
Was du zu mir Erschrocknem sprachst:
»meine Lieder sind nicht... | 6. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019504 | Nezdálo se mi to ještě dosti,
Nýberž velice mne bolelo,
Že to tělo slavské leželo
V cizí zemi tu a vyhnalosti;
Jako Mojžíš Jozefovy kosti
Z Egypta, kam nebe velelo,
Tak mé sardce tyto zachtělo
Přenesti v kraj slavské národnosti:
„Mýlíš se“ dí v tom a ke mně běží
Milek s hřičkou lehkých poletů,
„Slavskáť jest to zem, kd... | 209. Nezdálo se mi to ještě dosti, | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-008619 | Ein Weltkind fürchtet, dies und jenes möchte kommen,
Es sorgt, daß, was es liebt, ihm werden möcht' entnommen;
Bald hätt' es dieses gern, bald jenes ihm gebricht,
Bald grämt und quält es sich, daß dies und das geschicht.
Ich hab' und will nur Gott, ich leb' vergnügt und stille,
Denn stets geschiehet mein und meines Vat... | 141. Wer Gott nur will, ist immer still | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-064622 | Eine runzelige Alte,
schleicht die Abenddämmerung,
gebückten Ganges
durchs Gefild
und sammelt und sammelt
das letzte Licht
in ihre Schürze.
Vom Wiesenrain,
von den Hüttendächern,
von den Stämmen des Walds,
nimmt sie es fort.
Und dann
humpelt sie mühsam
den Berg hinauf
und sammelt und sammelt
die letzte Sonne
in ihre Sc... | 1L: Eine runzelige Alte, | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-es-005045 | ¡Oh cara perdición! ¡oh dulce engaño!
suave mal, sabroso descontento,
amado error del tierno pensamiento,
luz, que nunca descubre el desengaño,
puerta por la cual entra el bien y el daño,
descanso y pena grave del tormento,
vida del mal, alma del sufrimiento,
de confusión revuelta, cerco extraño,
vario mar de tormenta ... | - XXX - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-006373 | Na stromečku světla planou,
samá záře se tu leskne,
jizba chudá – ale dneska
nikdo v ní si nezasteskne.
Děti – ty jsou plny blaha,
srdcem radosť hýbe živá,
dědeček, ten s usmíváním
na ten dětský rej se dívá.
Sdružila se kolem něho
celá dětská drobotina,
zamyslil se, vzpomínal si,
vypravovat započíná:
„Vzpomínám, mé dět... | Útěcha chudých. | Josef Flekáček | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-061665 | Jde tiše, neodvratně, vím, že přijít musí,
vše zdeptá snad a vše jí padne v plen,
co mohlo žít a kvést, vše sežehne a zdusí,
vše zničí: myšlenku i cit i sen.
Vím, musí přijít tam, kde před tím slunce plálo,
tím víc, čím silnější byl jeho žár,
a v srdce, které doufat chtělo a se smálo,
svůj na konec vždy vetkne zlobný s... | PŘED BOUŘÍ | Vladimír Frída | cs | 0 | iambic |
mpm-de-009488 | Der ew'ge Dreiklang, der das irdische Getöse
Mit leiser Macht durchgreift, daß ers in Einklang löse;
Der heil'ge Dreiklang, den du ewig mußt erkennen,
Wie immer du ihn magst mit Wechselnamen nennen;
Den: Gott, Gemüt und Welt, am einfachsten genannt,
Wer rein das Göttliche am menschlichsten erkannt:
Die drei, die Eines ... | 41. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028500 | Že prý řemesla již svého zanecháte?
Věru, páni, líp tak bylo by:
neb ač romány krvavé nakládáte,
přec jsou plny mravní hniloby. | Nakladatelům „krvavých“ románů. | František Ladislav Menhard | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-057317 | Der Mond kommt still gegangen
Mit seinem goldnen Schein,
Da schläft in holdem Prangen
Die müde Erde ein.
Im Traum die Wipfel weben,
Die Quellen rauschen sacht;
Singende Engel durchschweben
Die blaue Sternennacht.
Und auf den Lüften schwanken
Aus manchem treuen Sinn
Viel tausend Liebesgedanken
Über die Schläfer hin.
Und... | Nachtlied | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-es-007567 | Lío tabaco en un papel; agarro
lumbre y lo enciendo, arde ya medida
que arde, muere; muere y enseguida
tiro la punta, bárrenla y al carro!
Un alma envuelve Dios en frágil barro,
y la enciende en la lumbre de la vida,
chupa el tiempo y resulta en la
partida
un cadáver El hombre es un cigarro
La ceni... | El cigarro | Pedro Antonio de Alarcón | es | 0 | iambic |
mpm-cs-038086 | O sama rci, PROČ MÁM TĚ RÁD,
a tak a stále víc a víc,
když mládí květ a krásu vnad
mně dávno nesl anděl vstříc?
O sama rci, proč mám tě rád,
a tak a stále víc a víc,
když dala by mně život snad
k obětem ona na tisíc?
O sama rci, proč mám tě rád,
a tak a stále víc a víc,
když v propasti jsem lásky pad’,
nic po tobě když... | O sama rci, PROČ MÁM TĚ RÁD, | Adolf Racek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006567 | Al caer de la tarde, está la fresco sentada,
de la casa a la puerta, la familia tranquila ,
tiende la buena madre hacia el sol la mirada,
y del corral baldío llega en eco de esquila.
El cura, por el porche de la iglesia pasea,
y con besos, los niños le acarician las manos,
limpias como la luna que a la
... | Paz de aldea | José Muñoz San Román | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005830 | ¡Oh, que bello es el mar cuando en Oriente
su mansa ondulación el sol platea!
El delicioso azul que lo hermosea
no se puede pinta, sólo se siente
¿Y qué diré, cuando el planeta ardiente,
tendido en el ocaso, centellea?
Parece que suspira y clamorea
porque el astro gentil no se le ausente.
Y si después al ascender la lu... | El mar | José Jacinto Milanés | es | 0 | iambic |
mpm-de-029411 | Unlängst, als ein guter Freund, der noch offt an mich
gedencket,
Der die Ehrlichkeit fast selbst, mich mit einer Uhr beschencket,
Die so künstlich ist, als kostbar, ja ein rechtes Meister-Stück,
Und ich meinen frohen Blick
Aemsig, voll Verwundrung, lenckte
Auf die unterschiedne Scheiben, (denn nicht nur die gan-
Sonder... | Uhr-Werck der Ewigkeit. | Barthold Heinrich Brockes | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000620 | Sembrando en tu Arenal mis esperanzas,
¡oh Sevilla!, ¿qué fruto será el mío,
que ni del llanto bastará el rocío,
ni del ligero tiempo las mudanzas?
¡Oh, tú, que del ocaso al norte alcanzas
pensamiento menor que el desafío!,
si en el arena siembras de este río,
tu cosecha será desconfianzas.
Si comparas tu arena con mis... | - 772 - Acto I, LOPE | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-033703 | Wenn langsam Welle sich an Welle schließet,
Im breiten Bette fließet still das Leben,
Wird jeder Wunsch verschweben in den einen:
Nichts soll des Daseins reinen Fluß dir stören.
Läßt du dein Herz betören durch die Liebe,
So werden alle Triebe, losgelassen,
Der Kraft in vollen Massen sich entladen,
Daß unten tief sich b... | Der Wasserfall | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-061689 | Za víru v život, kterou jsi mi dala,
za křídla k dalším bojům zcelená,
za slova, kterými se skolébala
má duše, životem již zemdlená,
za požár vášně i za tiché snění,
kdy kroky Tvé v mých snech jak hudba jdou,
za moře polibků i zapomnění
mé rty se chvějí díků modlitbou.
Vím však, že život žádá kruté daně,
že zpustne naš... | INTROITUS | Vladimír Frída | cs | 0 | iambic |
mpm-de-024848 | Ich selbst bin das verruchte Weib, das ihren Mann verlassen,
Ich lief von Gott geschieden hin, verirrt auf fremder Straßen,
Ich lief viel schnöden Buhlern nach, ich machte mich gemein,
Mein Herz ging in die Kreatur, und sie ins Herze ein.
Du Abgrund aller Lieb' und Treu, du rufst mich dennoch wieder,
Ich sink' vor Scha... | 63. | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-055735 | Wen birgt da unten tief die schwarze Truhe
Die von dem Fall der Erde dumpf erschallt?
Sagt, welchen Müden legt ihr da zur Ruhe? –
Von Pirch. – Ihr lügt! gar lebensfreudig wallt,
Ich sah ihn gestern noch im Tagesscheine,
Die kräft'ge, jugendstrahlende Gestalt –
Da liegt er bleich und kalt im engen Schreine. –
Er sollt e... | Auf den Tod von Otto von Pirch | Adelbert von Chamisso | de | 0 | iambic |
mpm-es-004100 | La Blanca en el valor, venida a España,
y en Francia y en el mundo más preciosa,
vertiendo hielo marchitó la rosa
de las mejillas que llorando baña.
Del fuerte Pedro, armado en la campaña,
vencido de otro amor, está quejosa,
y aunque no la de oír con voz piadosa,
movió la lengua propia en lengua extraña:
-Amor, sangre ... | - CLXXXVI - De doña Blanca de Borbón | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-036544 | Vom Schönen der Natur wird jeder Sinn entzückt,
Doch mehr noch der Verstand, der Gott darin erblickt. | 57. Auf das Titelkupfer zum 9. Theile von Brockes irdischem Vergnügen in Gott | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-es-007770 | Da principio este libro a su teoría
con los rosados cuentos soñadores
que la abuela, olvidando sus dolores
nos narra para darnos alegría
Siguen después, grabados día por día,
mil recuerdos de plácidos amores
que evocan el aroma de las flores
y del aire en el bosque la armonía
Más tarde la vejez con sus negruras
marca e... | El libro de la vida | Francisco Herizo Álvarez | es | 2 | polymetric |
mpm-de-007001 | Das ist der bleiche Winter:
Eiszapfen in der Hand,
Am Wolkenwebstuhl spinnt er
Elend und Liebestand.
Sein Atem überschauert
Mit Schneekristall das Land,
In Frost und Nöten kauert
Armut am Herdesrand.
Auf spiegelblankem Eise
Sportlust ist heiß entbrannt,
Venus im Pelz zieht Kreise
Um ihren Leutenant.
Das ist der bleiche... | Winter | Karl Henckell | de | 0 | iambic |
mpm-en-000833 | The young Endymion sleeps Endymion's sleep;
The shepherd-boy whose tale was left half told!
The solemn grove uplifts its shield of gold
To the red rising moon, and loud and deep
The nightingale is singing from the steep;
It is midsummer, but the air is cold;
Can it be death? Alas, beside t... | Keats | Henry Wadsworth Longfellow | en | 0 | iambic |
mpm-es-006337 | La tragedia fue horrible: la humanidad, demente,
amontonó cadáveres, paralizó los puertos,
convirtió las ciudades en páramos desiertos,
e hizo temblar los muros de todo un continente.
Al resplandor siniestro de la hoguera imponente,
hubo seres astutos, negociantes despiertos,
que, entre el hambre, las ruinas, los herid... | Los «nuevos ricos» | Emilio Menéndez Barriola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-015786 | Ve studené chyši pod Petřínem
Chorá v zimní večer vdova kvílí;
Posledníť již chleba sousto sdílí
Se sirotky v loži bezpeřinném.
Se dřívím tu, šatstvem, chlebem, vínem
Vstupují dva muži, plni síly,
A složivše dary pryč hned pílí –
Kníže Václav s věrným Podivínem!
Žádný jiný o témž činu neví,
Leč ta rodina a její chyše;
... | XVII. Ve studené chyši pod Petřínem | František Jaroslav Vacek Kamenický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-015133 | Ließ, mehr als grosser Freund, die treu-ergebne
Schrifft,
Ich bin dein treuster Knecht, verwirff der Schmä-
hung Gifft.
Nur glaube nicht von mir, ich sey dir untreu worden,
Nein, meine Redlichkeit grünt auch an fernen Ortẽ. | XxXIX. | Christian Gotthold Spindler | de | 0 | iambic |
mpm-es-001633 | Yace debajo de esta piedra fría
mujer tan santa que ni escapulario,
ni cordón, ni correa, ni rosario,
de su cuerpo jamás se le caía.
Trajo veintidós años día por día
un silicio de cerdas de ordinario,
ayunaba continuo a San Hilario,
porque nunca hilaba ni cosía.
Fue su casa un devoro encerramiento,
donde iban a hacer l... | - LXX - A la muerte de una buena mujer | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-026805 | My chceme verš, jenž hněvně proklíná,
sní, kvete, pláče, maluje a zpívá;
my hudbu chcem, jež veršem mluvit zná,
sny koloruje, v těla duši vlívá.
A chceme dláto, které z kamene
vyloudí barvy, sloky, melodii –
to Umění X prosté, vznešené
jde z žití, žije a se v život vpíjí.
Ty usmíváš se asi potají
nad šedou theorií v tv... | J. ÚPRKOVI. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.