id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-038766 | Unglückselige Wohnung
Hier weit hinter der Mauer,
Aus der Stadt, der bewohnten,
Aus der Welt wie verwiesen!
Wo ein heulender Kater
Und ein ächzendes Käuzchen,
Zwei unheimliche Wächter,
Unheildeutenden Lautes
Dumpfe Stunden der Nacht mir,
Dem Schlaflosen, betonen;
Während fern an der Ecke
Des verlorenen Gäßchens,
Des ve... | [unglückselige Wohnung] | Friedrich Rückert | de | 2 | polymetric |
mpm-de-016502 | Wenn wir im Garten spazieren gehn,
Da gibt's zu hören gar viel und zu sehn,
Da hören wir die Hummeln brummen
Und hören die lieben Bienen summen,
Und sehen, wie sie eilig wandern
Von einer Blume zu der andern,
Und wie sie sich holen den schönsten Raub,
Den Blüthenwein und Blumenstaub.
Gott mög' euch fleißigen Bienen ver... | 1L: Wenn wir im Garten spazieren gehn, | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-cs-018344 | Šla v šatě deštěm zmoklém, v chatrných
svých letních botkách, šla až za bránu
za rakví svého druha dobrého;
pak chvějíc se a sama churava,
však vrátila se – dále nemohla.
Kdo z těch, kdož budou slavit v nádheře
dnes Štědrý večer, asi vzpomene,
že uložen v zem český slovníkář,
jenž ni v své bídě věřit nepřestal
v dny př... | LAMPA | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-027660 | Jahrhunderttausende durchmißt mein Geist ...
Verwandelt ist der Erde Angesicht,
der Menschheit letzte Horde tief vergreist.
Kaum bricht durch Wolken mehr das liebe Licht.
»wie alt sind wohl die Menschen?« fragt ein Kind
den Vater. Und ich höre, wie der spricht:
»so alt, mein Liebling, als die Sterne sind!«
»was sind da... | 1L: Jahrhunderttausende durchmißt mein Geist ... | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-es-008679 | Este que, exhalación sin consumirse,
por los cuatro elementos se pasea,
palestra es de mi marcial pelea
y campo que no espera dividirse.
Voile siguiendo, y sígueme sin irse,
voime quedando, y por quedarse
emplea
su mismo vuelo, y hallo que desea
ir y quedarse y con quedar partirse
Mi error me dice ... | Al curso y velocidad del tiempo | Antonio Henríquez Gómez | es | 2 | polymetric |
mpm-de-045170 | Durch Witz belebt, durch Kenntniß aufgeklärt;
Doch gut zu seyn, war ihr noch größrer Werth;
Treu ihrer Pflicht, zu glänzen unbemüht:
Nun lohnt Er ihr, der in's Verborgne sieht. | 273. Grabschrift der Fr. Hofräthinn Baldinger | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-003604 | Básníci a umělci,
zbloudili jsme na ten svět,
ale každý k jiné hvězdě
jako k vlasti zříme zpět.
Každý máme svoje sny,
každý se své planety
díváme se do hlubiny
na hvězdy a na světy.
Čiňme si, co každý chcem,
nechápem se navzájem,
neboť jinde vlast je naše,
nežli tato chudá zem.
Tam se jinak duha skví,
jiní ptáci zpívaj... | GENUS IRRITABILE | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000676 | [Addressed to Charles Lamb, of the India House, London]
Well, they are gone, and here must I remain,
This lime-tree bower my prison! I have lost
Beauties and feelings, such as would have been
Most sweet to my remembrance even when age
Had dimm'd mine eyes to blindness! They, meanwhile,
Friends, whom I never more may m... | This Lime-tree Bower my Prison | Samuel Taylor Coleridge | en | 0 | iambic |
mpm-es-006865 | Hay un ígneo penacho en cada
cirio
que se alarga en la atmósfera, y crepita
con un gesto suave de martirio
y de tortura vaga e infinita
Los cofrades avanzan lentamente
y los clarines dicen su lamento;
de cuando en vez, la copla penitente
-igual que una saeta- rasga el viento
Hay como un retroceso m... | Cofradía | Pedro A. Morgado | es | 2 | polymetric |
mpm-de-012244 | Bruder Mensch
Luder Mensch
Wohin
Hebst du deine Hände?
Zum Ende?
Zum Beginn?
Du weisst
Den Geist
Der ewig kreist.
Er bellt
In Welt
Und Wiese wie
Ein wunder Hund, ein wilder Wolf.
Er hängt als Segel überm Golf.
Er macht
Ohn Macht
Die ewige Nacht.
Er pflag
Ohn Plag
Der Ruh im Tag.
Er war
All Jahr.
Er wird
Dein Hirt.
Er i... | 1. | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-es-003184 | De aquella pura imagen prometida,
que en la mente inmortal se fue formando
van especies confusas consagrando
en comprensión a luz tan excesiva.
Mas la pasión de amor, fuerza es querida,
su deleitable idea alimentando
con imposible bien, acreditando
ansias forzosas en que muerto viva.
En la forma, la acción, halla razon... | - LXXV - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006876 | Yo fui el bravo piloto de mi bajel de ensueño,
argonauta ilusorio de un país presentido,
de alguna isla dorada de quimera o de sueño,
oculta entre las sombras de lo desconocido.
Acaso un cargamento
magnífico encerraba
en su cala mi barco; ni pregunté siquiera;
absorta mi pupila las tinieblas sondab... | Poemas del mar – Final | Tomás Morales | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-034811 | Tu Vladimír k ní vzhlédne. Jak tu stojí
V své plné kráse miločarovná,
Jíž sněný ideál se krásou dvojí
A půvabem svým sotva vyrovná;
Anť lásky plamen v dmoucích ňadrách brojí;
Anť ona v jeho hledu celá zmírá
A vši svou duši zrakem k němu vzpírá:
Tu na vše kolem sebe zapomene,
Obejme dívku v vášni rozbouřené
A tiskne k s... | XLII. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-037412 | Du Grabesrose wurzelst wohl
In ihres Herzens Schooß,
Und ihres ew'gen Schlafes Hauch
Zog deine Keime groß.
Du saugest Gluth und Lebenskraft
Aus ihres Herzens Blut,
Sie gab ja Freude stets und Lust
Und gibt's noch, wenn sie ruht.
Dein Lächeln und dein Duften stahlst
Und schlürftest du aus ihr,
Den rothen Kelch, den form... | 1L: Du Grabesrose wurzelst wohl | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-cs-063851 | To bylo za šera. Svět ve klíně tmu nes’,
a my jsme bloudili v hlubokých cestách kdes,
zmámeni vůní večera a dýcháním svých těl,
a hvězda padla k obzoru, – náš anděl odletěl.
Srdce nám bila vášnivě, když jsme se objali,
jen čejka pískla na lukách, mraky šly do dáli,
den prchl šerých do hlubin, my dívali se dál
ač smutky... | NÁŠ PRVNÍ HŘÍCH. | Vlastimil Pavlík | cs | 0 | iambic |
mpm-de-009368 | Neulich sah man aus den Sträuchen
Den verschwiegenen Elpin
Heimlich von der Weide schleichen,
Heimlich in die Waldung fliehn.
Die Begierde, dort zu sehn,
Warum dieser Gang geschehn,
Trieb Myrtillen nachzugehn.
Ach! Elpin ist zu beneiden:
Fiel dem schlauen Schäfer ein;
Ja! ihr folgt ihm, süsse Freuden!
In den lustgewohn... | XvII.
Unverdiente Eifersucht. Diese Ode ist, im Jahre 1729, durch eine wirkliche Begebenheit veran-
lasset worden. | Friedrich von Hagedorn | de | 1 | trochaic |
mpm-de-043491 | Wie kanstu doch so viel vergebens klagen
Und unerhörte Seufzer thun?
Ach, las einmahl die Augen ruhn
Und thu dir selber weh, die Schläge stumm zu tragen.
Du siehst ja wohl einmahl, verworfnes Menschenkind,
Daß Glück und Gott nicht mehr der Unschuld Freunde sind.
Du wurdest ja mit Angst zur Angst gebohren,
Die dir ein b... | 1L: Wie kanstu doch so viel vergebens klagen | Johann Christian Günther | de | 0 | iambic |
mpm-de-036950 | Der Engel schauet GOtt mit heitern Augen an:
Ich aber noch vil mehr/ so ich GOtt lassen kan. | 164. GOtt schaut man mit gelassenheit. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-007534 | En tu alcoba techada de
ensueños, haz derroche
de flores y de luces de espíritu; mi alma
calzada de silencio y vestida de calma
irá a ti por la senda más negra de esta noche
Apaga las bujías para ver cosas bellas;
cierra todas las puertas para entrar la Ilusión;
arranca del Misterio un manojo de estre... | La cita | Delmira Agustini | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-026147 | V kavárně venkovského města
to bylo, kdy jsem po prvé tě viděl.
Tys seděla jak socha Agrippiny
v Kapitolském museu
a srkala jsi ranní kávu.
Od stolu svého jsem ti poslal
uctivý pohled, jakým vždy se kořím
dokonalému dílu přírody.
A od tebe dík modrý ke mně letl
(není to k smíchu?
já měl totiž za to,
že oči tvoje modré ... | V KAVÁRNĚ VENKOVSKÉHO MĚSTA. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-029568 | Ich bin voll heiliger Begier,
Dich, Jesu, zu umfangen,
Und fühle mehr als gnug in mir,
Dies jetzt gleich zu erlangen.
Gedenke, wie mir denn zu Muth',
Die Schwachheit drückt zwar noch das Blut,
Die dir ergebne Seele
Steht frei ganz ihrer Höhle.
Ach komm', mein Heiland, komme bald,
Sie gänzlich zu erlösen,
Und führe mich... | Sehnliches Verlangen nach Christo | Johann Röling | de | 0 | iambic |
mpm-cs-033863 | Tak němý večer byl, báň nebe zesinala
jak kámen lazurit, když hasne v přísvitu,
a ticho mystické jak obrovitá skála
svou vahou poutalo dým snů a pocitů.
A poklid Sabathu se sladce snášel k duchu,
vír světa zahaliv jak vonné plachtoví,
i voda cisteren se leskla beze vzruchu,
čněl v rysech obzoru háj dusný myrtový.
Již k... | MARIA A MARTA | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008666 | Pasó la tempestad: que al Sol hermoso,
también suele atreverse el vapor vano;
y el achaque mayor del ser humano,
es el adolecer de Poderoso.
O vivas con tu nombre generoso,
hermosa Majestad, y el tiempo cano
a lo perpetuo de, de tu Verano,
renuevos mil del árbol glorioso
Prosigue en repetirnos los favores,
esclarecida ... | Soneto | Sancho Lariz Sarmiento | es | 2 | polymetric |
mpm-de-004122 | Willkommen im Grünen!
Der Himmel ist blau,
Und blumig die Au!
Der Lenz ist erschienen!
Er spiegelt sich hell
Am luftigen Quell
Im Grünen!
Willkommen im Grünen!
Das Vögelchen springt
Auf Sprossen, und singt:
Der Lenz ist erschienen!
Ihm säuselt der West
Ums heimliche Nest
Im Grünen!
Willkommen im Grünen!
Aus knorrigem S... | 30. Im Grünen | Johann Heinrich Voß | de | 2 | polymetric |
mpm-de-043573 | Was treibt mich hier von hinnen?
Was lockt mich dort geheimnißvoll?
Was ist's, das ich gewinnen,
Und was, womit ich's kaufen soll?
Trat unsichtbar mein Erbe,
Ein Geist, ein lust'ger, schon heran,
Und drängt mich, daß ich sterbe,
Weil er nicht eher leben kann?
Und winkt mir aus der Ferne
Die Traube schon, die mir gereif... | Dämmer-Empfindung | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-de-003333 | Auf dem frischen Rasen-Sitze,
Hier am kleinen Wasserfall,
Hör' ich von des Thurmes Spitze,
Frommes Glöcklein, deinen Schall.
Tönst, o Glöcklein, nennst ihn lauter,
Dem mein Herz entgegenbebt,
Ihn, der freundlicher, vertrauter
Hier im Grünen mich umschwebt.
Leise murmeln es die Bäche,
Daß er Flur und Aue liebt,
Daß die ... | 1L: Auf dem frischen Rasen-Sitze, | Johann Georg Jacobi | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000212 | Luz de estos ojos tristes que solía
alegrarlos mirando alegremente,
vida por quien la mía ahora siente
harto más que el morir vuestra porfía,
¿por cual razón, ¡ay, bien del alma mía!
turbado por un súbito accidente
luego a mi verdad no se consiente?
¿Cual injusta ocasión de mí os desvía?
Si mi vivir, señora, os desagra... | - LXII - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-058154 | Du mußt Gott folgen ohn' Verstehen,
Nicht immer fühlen, schmecken, sehen.
Wer glaubet, der gibt Gott die Ehr';
Gefällst du ihm, was willst du mehr? | 61. Glaubenswandel | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-es-001743 | Curioso (o Peregrino) te desea
de este culto edificio la hermosura,
en cuya argumentada arquitectura
feliz el arte mejoró la idea.
Lo que así la atención te lisonjea
fama después venerará futura
que bronces firme, en pórfidos segura
o sea admiración o envidia sea.
Tesoro es rico de curioso dueño
cuanto estudió Naturale... | A la curiosa y celebrada casa de don Juan de Espina | Anastasio Pantaleón de Ribera | es | 0 | iambic |
mpm-es-006087 | Convertido el bonete en leopoldina
y en guerrero uniforme la sotana
sobre una yegua torda o alazana
difícilmente al cura se adivina
Pronto con lo marcial se contamina
y es su conducta franca y campechana;
dice una misa al mes o a la semana,
y casi se le olvida la doctrina.
Aunque tiene de cura algún resabio,
el porte a... | El vividor | Juan del Pueblo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007365 | Íbamos en la tarde que caía
rápidamente sobre los caminos
Su belleza, algo exótica, ponía
aspavientos en ojos campesinos
-Gozaremos el libro- me decía
de tus epigramáticos y finos
versos En el crepúsculo moría
un desfile de pájaros marinos
Debajo de nosotros, la espesura
aprisionaba en forma de herradura
la población Y... | Añoranza | Delmira Agustini | es | 4 | anapestic |
mpm-de-051138 | Kastanie du –
Gnädig entzückt,
Tragend flimmernde Hitze und Sonne,
Fächelst du lächelnd
Breitschweifende Zweige,
Grünblättergehände mir zu;
Festlich die traubigen Kerzen,
Weißstrahlenden Lichtes
Ins Grüne und Blaue gesteckt.
Wieder, wie lange schon nicht,
Daß mein Haar sich in Blumen verfing,
Die Schultern sich drückte... | 1L: Kastanie du – | Gerrit Engelke | de | 2 | polymetric |
mpm-es-003169 | Esta cuna feliz de tus abuelos,
si en edad muertos, vivos por memoria,
no consta sólo de caduca gloria,
afrenta en simétricos modelos.
Porque sus piedras dan envidia y celos
al esplendor de la latina historia,
hechos tanto blasón, tanta victoria,
templos de Marte y de la fama cielos.
Presas banderas, príncipes vencidos... | - CIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-de-049733 | Der Edelmann, der reiche Kaufmannssohn,
Spielt in Paris den Grafen und Baron,
Lernt da sein Geld mit Artigkeit verzehren,
Und Frankreich leckt die deutschen Bären
Bärinnen reisen nicht: welch grausames Verbot!
Doch Frankreichs Höflichkeit hilft ihnen aus der Noth:
Manch Heer von seinen Heldensöhnen
Kommt über unsern Rh... | 156. Reisende Deutsche | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-de-037519 | Betrachtet euch das Ausland spöttisch
Und nennt euch kopflos, leer an Sinn,
Mein ich, ihr seid doch nur ästhetisch:
Der erste Eindruck reißt euch hin. | [betrachtet euch das Ausland spöttisch] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-008796 | Yace en aquella losa sepultado
el Doctor Montalbán, o Peregrino
a tan de ilustre Ingenio, y tan
divino
nombre, detén el paso apresurado
Bien tiene el corazón más obstinado
que este mármol que ves a ti vecino,
quien no siente su muerte, que
previno
sin tiempo un accidente aceler... | Al célebre y aplaudido en el orbe doctor don Juan Pérez de Montalbán | Tomás de Villarín | es | 2 | polymetric |
mpm-de-009776 | Flieh um so tiefer in dich selbst zurück,
als du dich keinem recht enträtseln kannst ...
Verhäng die Fenster deiner Seele
mit dichtgeknüpften Alltagsphrasen!
Mit lauem Lächeln stehn sie um dich her
und rühren hier und tasten dort dich an –
Gib acht! Bedroht sind deine Schätze
von tempelschänderischen Fingern.
Verbirg d... | 1L: Flieh um so tiefer in dich selbst zurück, | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-cs-056863 | Já poznal svět jak tuláci a ptáci
a mnoho viděl žen,
a přec má touha bouřlivě se vrací
vždy k tobě jen.
Znáš, lehkonohá, dotančit se výší
ty jediná,
znáš opojnou mne ducha svého číší
spít bez vína.
Kraj duší volit znáš, neb to, co jítří
tvou mysl dnes,
je člun – a zítra zpěv – a na pozítří
to bude chrt a les.
Nač útočí... | Nevěrný věrný | Otokar Fischer | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-044961 | Cizina jediná
Mila je tobě,
Ó ty vyrozené
Dědiny robě!
Komu se nechutí
Dědina – máti,
Ej cizí macechou
Bude se káti.
Duše ta zavilá,
Co si neváží
Národu, jazyka,
Národ uráží.
Dej, lichý cizáku,
Dědině vále,
Za hory, za moře
Poputuj dále.
Zanechej děděné
Pole a háje:
Za moři, horami
Najdi si ráje.
Utěchy nedá ti
Země ni... | Cizomilovi. | Karel Alois Vinařický | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-050054 | Wer kein geliebtes Wesen
In seine heißen Arme schleußt,
Der ist, so viel er prahle,
Ein Körper ohne Seel' und Geist. | 1L: Wer kein geliebtes Wesen | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-en-000345 | Here a little child I stand
Heaving up my either hand;
Cold as paddocks though they be,
Here I lift them up to Thee,
For a benison to fall
On our meat, and on us all. Amen. | Another Grace for a Child | Robert Herrick | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-046130 | Než zraje plod, dřív spadnout musí květy.
Nuž líbáním třes lásky mojí stromem,
vždyť sprchnou zase na tvé jenom rety! | Než zraje plod, dřív spadnout musí květy. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-029530 | Der ist nicht werth ein freyer Mann zu seyn, der je vergessen kann, daß unsre Väter es erfochten.
O Gott, und ihr Heiligen, der Redliche sollte dein Vater seyn!
Seine Wange blutete, da er mich trug. O mein Kind, mein Sohn! | Das hölzerne Bein | Salomon Gessner | de | 0 | iambic |
mpm-es-002160 | Es hielo abrasador, es fuego helado,
es herida que duele y no se siente,
es un soñado bien, un mal presente,
es un breve descanso muy cansado;
es un descuido que nos da cuidado,
un cobarde, con nombre de valiente,
un andar solitario entre la gente,
un amar solamente ser amado;
es una libertad encarcelada,
que dura hast... | Soneto amoroso | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-012632 | Ein Weiser, der schon viel erforschet,
Doch nie des Forschens müde war,
Gelangte einst zum Indier Lande,
Nach manchem langen Wandrungsjahr.
Die Priester dieses Landes rühmen
Sich viel geheimer Wissenschaft,
Sie wissen Seyn und Schein zu trennen,
Und kennen aller Dinge Kraft.
Zum Schüler läßt sich Valus weihen,
Verbinde... | 1L: Ein Weiser, der schon viel erforschet, | Karoline von Günderode | de | 0 | iambic |
mpm-es-007027 | Renunciamiento. Anchura para nuestras miradas
y oración para el duelo de nuestros corazones
Es la hora propicia de las meditaciones,
de los poetas tristes y de las bienamadas
En los cañaverales se oyen chocar espadas;
en las nubes se miran galopar escuadrones;
y las rubias palmeras fingen crin de leones
que sacuden al ... | Tarde antillana – Renunciamiento. Anchura para nuestras miradas... | José Santos Chocano | es | 2 | polymetric |
mpm-de-060731 | Erklommen ist die steile Höhe,
Ich schau' hinab in's ferne Land,
Und Alles ist, so weit ich sehe,
Mir hold und heimisch und bekannt.
Fast wollt' ich jeden Berg dir sagen
Und jede Wiese, jedes Thal,
Wo ich mit ihr in frühen Tagen
Mich einst erging in Lust und Qual.
Wie zog ich doch so manche Stunden
Im dichten Haine hin... | 1L: Erklommen ist die steile Höhe, | Ernst Schulze | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034194 | Toť činnosť jeho jestiť celá,
že jménu svému hanbu dělá:
neb tak se v rajschrátě zachoval,
že tam velmi málo prachoval. | Prachenský. | Rudolf Pokorný | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-032203 | Na temeni lesnatého Kaňku
dostih orla luňák dlouhozobý;
žerty, šašky sobě z něho robí,
chce ho zničit jako šakal laňku.
Na temeni nevysoké hory
střežen Žižka vojskem Zikmundovým.
V dáli míhají se bílé dvory
a Siona nad cimbuřím novým
poletují tmavosivé mraky.
Věže Horských chrámů pod oblaky
vyčnívají jako věže chlouby,... | NA KAŇKU. | František Chalupa | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-014871 | Spricht von der Tugend mehr/als alle Weisen sprechen
Und lebe mit der Welt/so ist es ein Verbrechen.
Der wahren Tugend steht das Hoff-Recht übel an/
Die That/kein Compliment, ist was sie letzen kan.
Im Munde wohnt sie nicht; da sie vom Himmel kommen/
Hat sie den rechten Sitz in unsrer Brust genommen.
Aus dieser gehet s... | Men. an Tr. | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-es-003090 | Después que puse al pie dura cadena,
después que puse al cuello indigno yugo,
besé el cuchillo y adoré el verdugo
que a muerte y a paciencia me condena,
en esta oscuridad, en esta pena,
ciego así porque a ciegas deidad plugo,
ni descanso yo más, ni el llanto enjugo,
ni llego a percibir aura serena.
Antes parece que el ... | - XXXV - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-de-056303 | Ich stehe im Kreis der Intrigen
Und mache keine mit,
Nur wenn die Schleicher siegen,
So teil ich den Profit. | Ein Ehrenmann | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-056449 | Opim, wie viel ist dir bescheert!
Du bist gesund und reich, und dennoch voller Klagen.
Was wird das Glück von deinem Undank sagen,
Sobald es ihn erfährt? | An Opim | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068733 | U stola sedě unaven jsem psal –
V tom na okno mi někdo zaklepal.
Než jsem se zved', bych šel mu otevřít,
už slyšel jsem ho kvapně dále jít.
A než jsem za ním pohleděl,
už sotva jeho krok mi z dálky zněl,
on dávno kdesi osamocen šel.
Kdo byl to, nevím. Nemoh' jsem už psát.
Mně zdálo se, že přijde zaklepat.
A počká, až m... | NEZNÁMÝ. | František Soldan | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003068 | Pródiga de nariz, de ojos avara,
espaciosa de boca, angosta en frente,
mejillas de cuaresma penitente,
y barba que en pirámide repara;
bosque do el tiempo con los años ara,
encubierto a la luz del rojo oriente;
fértil mina de pez que eternamente
destila en cada poro un alquitara;
vientre de odre, pecho de amazona,
cuel... | - CXLIII - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002474 | Flota de cuantos rayos y centellas,
en puntas de oro, el ciego Amor derrama,
nada Leandro; y cuanto el Ponto brama
con olas, tanto gime por vencellas.
Maligna luz multiplicó en estrellas
y grande incendio sigue pobre llama:
en la cuna de Venus, quien bien ama,
no debió recelarse de perdellas.
Vela y remeros es, nave se... | Describe a Leandro fluctuante en el mar | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-020477 | Jaktě živa nedíš
nelibého slova,
libě ale hledíš
vždycky jako sova. | Na Adolfinu. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-060619 | Die Ruh' ist wohl das Beste,
Von allem Glück der Welt,
Mit jedem Wiegenfeste
Wird neue Lust vergällt,
Die Rose welkt in Schauern,
Die uns der Frühling giebt;
Wer haßt, ist zu bedauern,
Und mehr noch fast, wer liebt.
Es trübt den eignen Frieden
Mit seiner Gluth das Herz,
Das Kind ist nicht zufrieden,
Dem Mann bleibt nur... | 1L: Die Ruh' ist wohl das Beste, | Wilhelm Waiblinger | de | 0 | iambic |
mpm-de-056881 | O Anblick der Glanznacht, Sternheere,
Wie erhebt ihr! Wie entzückst du, Anschauung
Der herlichen Welt! Gott Schöpfer!
Wie erhaben bist du, Gott Schöpfer!
Wie freut sich des Emporschauns zum Sternheer wer empfindet
Wie gering er, und wer Gott, welch ein Staub er, und wer Gott
Sein Gott ist! O sey dann, Gefühl
Der Entzüc... | 1L: O Anblick der Glanznacht, Sternheere, | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 0 | iambic |
mpm-de-060328 | Ein rechter Geck ist mehr, als mancher Schulfuchs, werth,
Und man lernt mehr von ihm, als auf der hohen Schule
Weil
Verkehrt, was ansteht, zeigt. Die Weisheit
In vielen Worten, | Narren die besten Lehrmeister | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-066424 | Na leta hledím zpět. A lecos přešlo v životě,
co zranilo, čím člověk rost', co květem zavonělo.
Na kouzlaplnou chvíli, kdy mé mládí pozdravilo tě,
a zbožnost sladká pokorně tak sklonila mé čelo,
na chvíli tu, můj básníku, si do dnes vroucně vzpomínám.
Je dávno tomu, let už přešla řada šerá.
A cítím, všechna síla, sebed... | II. Na leta hledím zpět. A lecos přešlo v životě, | Lila Bubelová | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-033847 | Schýlila se stará hlava,
osněžená celá,
vzkazy věčna přijímala
a je navracela;
do vzpomínek pohroužena
sotvaže se hnula,
tak jako by na dně doby
tkvěla utonulá.
Vzpomínala stará hlava,
vzpomínala na dny,
kdy byl život prozářený,
poklidný a snadný.
Kdy se bystré vody země
vzdalovaly s chvatem,
zdvihaly se lesy k nebi
na... | VETCHÁ VZPOMÍNKA | Jan Opolský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-058574 | Teskno je mi,
když se tmí,
květ se k zemi
sklání,
touha dále
běžet smí,
chvátá, ale
kam?
Za růžemi,
radostmi,
za písněmi,
za ní!
Okno malé
kyne mi,
mám jít stále
sám?
Panenka má
v chaloupce
dneska sama
bloudí,
chová dítě
na ruce –
netíží tě
snad?
Vidíš! S náma
hrát si chce,
jak ručkama
loudí!
Chceš až v žitě,
na louce,... | UKOLÉBAVKA | Jaroslav Durych | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006389 | Te minarán la senda que te asignó la Gloria;
agotará su flechas contra tu nombre el odio,
y habrá quien rasgar ose las hojas de tu historia,
desde la artera sombra, con el puñal de Armodio,
Mantente erguido ¿obre tu carro de grandeza,
y so en la roja arena como un guerrero antiguo...
para romper los lauros que ciñen tu... | FRENTE A LA VIDA | Fernando María Guerrero | es | 4 | anapestic |
mpm-de-047141 | Sie hielt mich auf der Straße an
Und fragte: »Kannst du schreiben?« – »Ja!« –
»so schreib mir einen Talisman!«
– »Wird der dein Weh vertreiben?« –»Ja!«
Ich griff sofort zum Kalemdan.
»komm« – sprach sie – »treten wir ins Haus,
Dort schreibst du mir den Talisman!«
– »Und darf dann bei dir bleiben?« – »Ja!«
Mit ihr ins H... | 4. | Friedrich von Bodenstedt | de | 0 | iambic |
mpm-de-055842 | Es wächst sehnsüchtig, stürzt und leuchtet trunken
Jauchzend im Innersten die heil'ge Quelle,
Bald Bahn sich brechend durch die Kluft zur Helle,
Bald kühle rauschend dann in Nacht versunken. | Sonnette . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-033808 | Im Friede Hure seyn ist ehrlich, nicht im Kriegen;
Dann jene kan im Bett, auff Stroh muß diese liegen. | 80. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-057804 | V zahradách zvadlých vítr zádumčivý,
pták neviděný, zlehka poletuje...
Proč nejsem stromem, který stojí snivý
a haluzemi zvolna pohybuje?
Proč přírodou jdu jako vyvržený,
syn ztracený, jenž v nekonečnu zbloudil,
jak věčný tulák, hořce roztoužený
a jako hříšník, který sebe soudil?
Ó býti stopen v podzimkovém tichu,
jak ... | PODZIMNÍ MEDITACE. | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-de-036245 | Wen du der Liebe nicht würdigst, den würdige auch nicht des Hasses,
Sache nur sei er für dich, aber mit nichten Person! | Haß und Liebe | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-070502 | Je večer. Čekám vás.
Náš večer je tu teď.
Mně zdá se, dlouhý čas,
ba věčnost minula,
než přišla přípověď,
jež pravila:
dnes večer přijdu k vám.
Já světla rozžíhám
a v očích radost svou,
tak dlouho zakletou
a ztichlou pod zámkem.
Ve váze růže žhnou
a pokoj v přítmí svém
jak byl by opředen
teď mlhou tajemnou.
Jsou slzy v... | Je večer. Čekám vás. | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-069142 | BÓj se Boga! Kams to zašel,
pluje do osmé dekady?
Týrá krk Tě, kosti, kašel,
držíš se Šeherezady,
všem přej, aby každý snášel
žití kříž s pevnými zády,
mašíruje jako mladý. | 1938 BÓj se Boga! Kams to zašel, | Petr Bezruč | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005430 | Esto pasa en el año tres del siglo presente:
de una nevada esteárica a los rubios reflejos,
en descifrar se empeña sonetos suyos viejos
y cojos, de tres años, un bardo decadente.
¡Nada! ¡Ni él mismo sabe lo que soñó su mente!
Está perplejo el que antes a otros dejó perplejos
Como olvidó los símbolos y ve las claves lej... | El soneto profético | Clímaco Soto Borda | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006494 | Suspirando en las cuerdas de mi lira,
la inspiración a torturarme empieza;
y el suspiro —hecho mundo— en mi cabeza
por los abismos de la mente gira.
¿Quién cuando a Venus en las aguas mira,
no suspira al mirar tal gentileza?
Muda es la admiración a la belleza;
y el verdadero amor —no habla— ¡suspira!
Con vago ideal, co... | EL SUSPIRO | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-de-009851 | Aus Wolken, eh' im nächt'gen Land
Erwacht die Kreaturen,
Langt Gottes Hand,
Zieht durch die stillen Fluren
Gewaltig die Konturen,
Strom, Wald und Felsenwand.
Wach' auf, wach' auf! die Lerche ruft,
Aurora taucht die Strahlen
Verträumt in Duft,
Beginnt auf Berg und Thalen,
Ringsum ein himmlisch Malen
In Meer und Land und... | Der Maler. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-006965 | La estatua inmóvil al silencio inspira
y en torno vierte su fulgor de diosa,
tan muda como el agua misteriosa
de la profunda fuente en que se mira
Luchando el alma, en su dolor aspira
a esos silencios para ser dichosa,
y augustamente entre los dos reposa
con noble gesto de callada lira.
Nívea nube en la fuente se refle... | Calma | Ángel de Estrada | es | 0 | iambic |
mpm-de-063350 | Wo find' ich mich?
Wie groß ist Gott – wie klein bin ich!
Denk nur, was ist ein Stäubelein
Im hellen Sonnenschein!
Wie, sollt' ich mich nicht selbst und alle Ding' vergessen,
Da ich stets leb' und schweb' im Wesen unermessen?
Du Liebeswesen bist mir näher als ich mir,
Drum denk' ich nur an dich und überlass' mich dir;
... | 577. Das Sonnenstäublein | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-004327 | Jdou světců řady v běhu věků
a na tom Srdci každý zdřím’;
sny sladké, plné rajských vděků,
tu snili pod tím přístřeším.
Z příbojů světa přicházeli
jak trosečníci z víru vln;
svět čeho nedal, nacházeli
mír želaný a tajupln!
Jak poustevníci zavírali
se v Srdce to jak do svých cel,
ať život za nimi kdes v dáli
či vábil ne... | BOŽSKÉMU SRDCI! (VI) | Xaver Dvořák | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-043572 | Blahý to sen! ještě zřím to bůže,
Duch tou krásou ještě opojen;
Výše ode země jako sen
Ploula na ruměném dechu růže.
Hvězda ranní byla její druže,
Poslala jí záři od temen;
Kolem děvy chvěl se krásy den,
Světa tmavé zjasnilo se lůže.
S červánkami jitra sešla níže,
Srdce moje bilo v pospěchu,
K zemi, k zemi spěje anjel ... | 10. Sen. | Jan Slavomír Tomíček | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002326 | Del sol huyendo, el mismo sol buscaba,
y al fuego ardiente cuando el fuego ardía;
alegre iba siguiendo mi alegría,
y, fatigado, mi descanso hallaba.
Fue tras su libertad mi vida esclava,
y corrió tras si vida el alma mía;
buscaron mis tinieblas a su día,
que dando luz al mismo sol andaba.
Fui salamandra en sustentarme ... | Soneto amoroso | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-049235 | Ich bin der Autor, ich! du lügst, das Stück ist mein!
So stritten Bav und Mäv sich mit ergrimmter Miene
Jüngst um ein Trauerspiel. Kaum kam es auf die Bühne,
So wollte keiner mehr des Mondkalbs Vater seyn. | 1L: Ich bin der Autor, ich! du lügst, das Stück ist mein! | Gottlieb Konrad Pfeffel | de | 0 | iambic |
mpm-de-047771 | Welch ein Geprassel! kommen seine Krieger | Das Ungewitter
in der Nacht vom 31ten August 1761. | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-de-033707 | Mit soviel ich einst zu deinen Thoren
Eingezogen bin,
Daß soviel mir noch sind unverloren,
Das ist mein Gewinn.
Was in dir mir ward hinzugeboren,
Nahmst du wieder hin;
Laß mich nun hinaus zu deinen Thoren,
Wie herein ich bin! | [mit soviel ich einst zu deinen Thoren] | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004248 | Que al fin te vas, ingrata, vuelve y mira
este Apolo lacayo que te llama,
o que tropieces en un pie de cama,
para que pague tu desdén la ira.
Pues tantas coces tu desdén me tira,
no te vuelvas laurel, sino retama,
coronará mi frente amarga fama
y una almohaza tomaré por lira
Hirió el amor con diaquilón mi pecho,
con un... | - 866 - Acto III, GABINO De El hombre por su palabra | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-032388 | Vše kolem bujnou radostí
v paprscích tone májových,
a omlazená příroda
ve barvách stkví se duhových.
A ples tu vše a veselosť –
a v mojím srdci jenom žal,
a moje srdce vadne, ach,
když celý svět se zradoval.
Tak určeno mi osudem! –
Ten z krve a slz mnohého
k rozkošem věnce uplítá
na šťastnou hlavu druhého! | Máj. | Otakar Mokrý | cs | 0 | iambic |
mpm-de-049939 | Das Stoßen des Wagens weckte mich auf,
Doch sanken die Augenlieder
Bald wieder zu, und ich entschlief
Und träumte vom Rothbart wieder. | Caput XVI. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-053855 | Ein junger Götterbaum hat heut zum Gruß entboten.
Die eben aufgeschlossen Tulpenblüten, die scharlachroten.
Und liege ich zur heißen Stunde auf dem Bett,
Dünkt mich, er hält die Blumen hin aufs Fensterbrett.
Der Baum steht flammend auf der Straße
Mit seiner großen Blüten Scharlachmasse.
Der Glückliche, der hell der Lie... | Der junge Götterbaum | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-de-032747 | Ich gratuliere, Stax, denn ewig wirst du leben;
Wer keinen Geist besitzt, hat keinen aufzugeben. | Glückwunsch | Heinrich von Kleist | de | 0 | iambic |
mpm-de-060596 | Kein Mensch kan weiser seyn/ als der das Ewge Gutt
Für allem andren liebt und sucht mit gantzem Mutt. | 192. Der weiseste Mensch. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-008033 | ¡Desfila la Legión! Soldado fuerte,
hoy ya eres viejo, y tu rodilla, floja...
Hoy ya no empuñas la bandera roja
ni lanzas desafíos a la muerte.
Pero, ¿qué importa? Cuando al fin, inerte
caigas rendido como inútil hoja,
no faltará un hermano que recoja
la espiga de oro que dejó tu suerte.
Bajo el hosco miraje del camino... | SOLDADO VIEJO | Manuel Bernabé | es | 0 | iambic |
mpm-es-001171 | La libertad señor habéis rendido,
el corazón gustoso lo ha jurado,
y la hermosa deidad, que lo ha logrado,
la gran esclavitud ha merecido.
No tenéis que añadir a lo vencido,
ni con que merecer en lo adorado,
que el alma, tesonera del cuidado,
ya de vivir en vos se ha despedido.
Conténtese gustosa la memoria,
de que pue... | - CI - Al casamiento del Excelentísimo Señor Condestable de Castilla | Luis de Ulloa y Pereira | es | 0 | iambic |
mpm-cs-029271 | Můj zádumčivý, vlídný háji
tam v daleku, tam v rodině,
jen k tobě všecky sny mé vlají,
jen k tobě, k tobě jedině.
Zde v hlučných ulic pustém víru
mně u srdce tak teskno je,
duch marně hledá chvíli míru,
a srdce místo pokoje.
Tvé hudby šum tak milý, jarý
jsem na dno svého srdce skryl.
Vím, že’s mi schoval koutek starý,
... | Píseň. | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-004480 | Heros naší slavné epopeje,
jak tě chová v mysli český lid,
tyčíš se tu na svém broni, skvěje,
hotov, za právo se vlasti bít!
Hrdost královská ti s čela svítí:
„neustoupit nikdy a vždy vpřed!“
Kletby ať se na tě zevšad řítí,
nesklopí tvůj smělý, orlí hled.
Jedna vůle ti jen světější je,
jeden znáš jen nad svůj majestát,... | NA NÁMĚSTÍ KRÁLE JIŘÍHO. | Xaver Dvořák | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002696 | Inés, cuando te riñen por Bellaca,
para disculpas, no te falta Achaque
porque dices, que traque, y que Barraque
con que sabes muy bien tapar la Caca.
Si coges la palabra, no hay Urraca,
que así la gorja de mal año Saques
y con tronidos, más que un triqui Traque,
a todo el Mundo aturdes, cual Matraca.
Este bullicio todo... | - XXXI - Inés, cuando te riñen por bellaca | Juana Ines de La Cruz | es | 0 | iambic |
mpm-cs-046075 | Když nás všecko oklamá,
vše se v příkrov černý halí,
jedna hvězda svítí v dáli,
jedna hvězda nad náma.
Na mrtvé to vzpomínka,
ta je s námi, vždy nám bližší,
v duši každou bolest ztiší,
jen se dotkne zlehýnka.
O všem vědí, co nás rve,
naši mrtví, co nás týrá;
úkoj, který neumírá,
pít nám dají z číše své.
O všem vědí, ti... | X. Když nás všecko oklamá, | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-064501 | Aus den Wassern schallt es Antwort, und in Wirbeln
Und den Fluß hinauf, hinunter, zieh'n die Schatten
Die den Alarich beweinen, ihres Volkes besten Todten.
Allzufrüh und fern der Heimath mußten hier sie ihn
Während noch die Jugendlocken seine Schulter blond
Und am Ufer des Busento reihten sie sich um die Wette,
Um die ... | Xv.
Das Grab im Busento. | August von Platen | de | 1 | trochaic |
mpm-de-047199 | Man wündscht den Menschen Glück die newe Jahr erleben/
Mehr Glück hat dem Gott will Zeit ohne Jahre geben. | 59. Newe Jahrs Wündsche | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-de-017558 | Ein Thor klagt andre an, und ein Halbweiser sich;
Sei ganz weis' und du klagst nicht andre an, noch dich! | 43. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-003971 | Quién me dijera, Clori, que algún día
te pudiera olvidar tan fácilmente,
mientras soltero crin hizo en tu frente
con hilos de oro lazos de rabia.
Y mientras blanca juventud bullía
en tus mejillas de carmín ardiente,
y entre tu blanco aljófar, y luciente,
Sirena te escuchó, se temió Arpía.
Todo con la memoria de un desp... | - II - | Esteban Manuel de Villegas | es | 0 | iambic |
mpm-cs-020664 | Hrot štíhlé věže v oblaka se ztrácí
jak v nekonečnost myšlénka
zvon pěje v blankyt slunný,
jak víc než zemské struny;
zvuk, jas i vánek, s ním však černí ptáci
se nesou věži v okénka.
Hle, sotva mlha z nočních vzletla mrákot,
již krouží kavky kolkolem;
ty dřív, než jitřní zvoní,
jak stíny kol se honí,
a z jitra do zápa... | Kavky. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000780 | En caja tersa, en seno nacarado,
naturaleza que prodigios cría,
junta el rocío que el aurora envía
con el fuego del sol más acendrado.
De esta oposición, pues en sumo grado
como competidores a porfía,
perla engendran con tanta bizarría,
que llegar a dudar si la han formado,
del agua elemental que Dios eleva,
con fuego ... | - - Jornada I, EUSTAQUIO | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.