id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-017115 | Seht, was versucht nicht der Mensch, mit dem Tod zu versöhnen das Leben!
Nimmer gelingt's – ach, sie sind schrecklich und ewig getrennt. | Die Basreliefs | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-016882 | Vše horkem umdlévá pod tíhou neviděnou...
Noc marně nad ložem bez spánku v dusnu těká.
Den v šeru pohaslý v spleen samotáře hledí,
Jak slepec bez hnutí, jenž na almužnu čeká.
Jak průvod pohřební do hřbitovních bran starých,
V mou duši myšlenky jdou zastřené dál, dále
Jak ženy smuteční, tak váhavě a zvolna,
Jak ti, kdo ... | SPLEEN | Jiří Karásek ze Lvovic | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-007597 | La aldea ayer no más entristecida
cobra hoy nuevo placer; que en torno vierte
alborozada luz la misma Muerte
desde el cénit de la perpetua Vida.
Como corcel que destrozó la brida,
el alma deja la materia inerte;
y entre los bruscos cambios de la suerte
brota transfigurada y desprendida.
Es la Resurrección. Mientras que... | ¡GLORIA! | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-de-064484 | Nicht der brausende Strom zürnt mit dem rieselnden Bache,
Nicht der rieselnde Bach zürnt mit dem fallenden Thau;
Alle rollen vereint zum weiten, unendlichen Meere,
Wo sich ihr Name verliert, wo ihre Welle zerrinnt.
Aber sieh, vom gewaltigen Meer ziehn Dämpfe gen Himmel,
Schweben als Wolken umher, regnen in Tropfen hera... | 1L: Nicht der brausende Strom zürnt mit dem rieselnden Bache, | Johann Gottfried Herder | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-033717 | Já dostojím své úloze,
ať pompésně, ať uboze,
já gesta svoje udám,
já umím svoji roli hrát,
oh, publikum se musí smát
vzdor bolestným svým nudám.
A všichni smutní autoři
v úpalu slov mých vyhoří
jak v chrámu páně svíce;
jsemť interpretem paňáci
i dóžat v bílém paláci
i naivky kouzelnice –
Hrám královrahy, kuběny,
a sym... | PO POSLEDNÍM AKTU. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-007688 | Es schlief ein Greis auf Hellas' Feld, wo man die Schlacht geschlagen,
Er schlief wohl an zehn Stunden schon, seit ausgetobt der Schlachtlärm,
Und wer den grauen Schläfer sah, seufzt: Friede mit den Todten!
Doch jetzt erhebt der Greis sein Haupt, reibt sich den Schlaf vom Auge.
Es liegt ein stiller See vor ihm mit purp... | 1L: Es schlief ein Greis auf Hellas' Feld, wo man die Schlacht geschlagen, | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-007791 | Du Mutter aller Liebe und ihr Kind,
Du einzig Pfühl, auf dem wir sorglos schlummern,
Ich rufe dich, kehr' wieder in dies Herz!
Es gibt kein Glück, wo du den Rücken wandtest,
Es gibt kein Unglück, lächelst du aufs neu;
Laß kämpfen mich in deinem Spruch und Zeichen,
Und wieder wird das Leben mir zum Sieg.« | 3. | Theodor Fontane | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028237 | Před panoramou žití Osud stál,
jak kostlivec on vypadal, však živý,
a volal: „Páni, prosím, račte dál,
za malé vstupné uzříte tu divy!“
„Co srdce ráčí, můžete tu zřít,
co nejkrasšího v žití může zkvésti,
a planetu si račte zakoupit,
ta zcela jistě přinese vám štěstí.“
A lidé se tam jen jen hrnuli
a neptali se, co se to... | PŘED PANORAMOU. | Karel Mašek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-030356 | Verzweiflung/ Sorge/ Furcht und Schrekken/
Schmerz/ Leiden/ Angst und Quaal/
ein Regiment von Gekken/
Verspottung ohne Zahl/
das ist der Liebe Leib-gedinge.
wer das nicht kennt/ der weiß auch nicht/ was Amor ist.
Sey nu geehrt/ geliebt/ geküßt/
und sey darbey ein Haubt der Narren.
Wißt ihr/ wenn ich das Lieben wolte gö... | 8. | Kaspar Stieler | de | 0 | iambic |
mpm-cs-047777 | Zpět vržen v tmu, po světle darmo křičím.
Já dobro chtěl a cítím zla jen spáry;
vznes hlavu nedůvěry démon starý,
má všecka snaha přeludem jest, ničím.
Leč, komu, Bože, tu svou bolest líčím,
a komu ňader hasnoucí, mdlé žáry
na oheň nový nítím? V jaké zmary
zas darmo v strádání svou duši cvičím?
Ó dnové moji, plni smutk... | AMARA. (I.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057134 | Nicht von kunstbehau'nen,
Gelben, weißen, braunen
Marmorn anzustaunen
Soll ein Grabmal stehn.
Sollt' ich starre Massen
Schwer euch drücken lassen?
Hier will ich mit nassen
Augen Blumen sehn;
Pflanzen, die mit kühlen
Wurzelfingern wühlen
Leis' in euern Pfühlen,
Lockernd eure Gruft,
Die mit Schattenzweigen
Ueber euch sic... | [nicht von kunstbehau'nen] | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-de-063572 | Der Hintertreppenpoesie;
Damit sie wirkt, versetzst du deine Schrift
Mit Brausepulver und mit Rattengift! | An Max Kretzer. | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-de-024719 | So mancher klagt, und sagt, daß ihn die Welt verkennt;
Doch kann er sagen wol, daß er sich selber kennt?
Kennst du dich nicht, woran erkennst du mein Verkennen?
Wer nicht verkannt will seyn, muß erst sich selbst erkennen. | 249. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-018292 | Hle, celá Praha v skvoucím záře plamu
je velikému rovna drahokamu.
Jak tichý úsměv slunce pablesk leží
na jehlancích a na kopulích věží.
Na domech, střechách, štítech zubovatých
a na oknech se chvěje celých zlatých,
Na chrámech, kde spí reci sen svůj hebký,
a chorál letí přes jich bílé lebky,
Na klášterech, kde v duhu,... | NA NÁBŘEŽÍ. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-056126 | Wohl mag in diesen Zeiten
Verrat die Flügel breiten,
Das Edle untergehn;
Nichtig war all ihr Streben,
Und ohne Herz ihr Leben,
Wie mocht' es wohl bestehn?
Wie grünte Friede wohl,
Wo vor des Neides Bissen,
Von Gier und Angst zerrissen,
Nichts Hohes atmen soll?
Soll aber schon hienieden,
Von Gott herab, der Frieden
Gürte... | Frieden | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-025493 | Noc byla podzimní. Na nebi bezoblačném
plál měsíc mrtvý sinavý,
na cestě na luka v mlčení tkvěly mračném
topolů štíhlé postavy,
nad tůní břízek sbor stál, vlasy rozpuštěny,
a strnule v hloub tichou zřel,
kde ležel příkrovem zeleným přioděný
řad vlastních hubených jich těl,
v dál pak se táhla pláň, již kryla tráva malá
... | XXII. NOČNÍ PROCHÁZKA | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057370 | Da Sie, ihr Name wird im Himmel nur genennet!
Ihr sanftes Aug' im Tode schloss,
Und, von dem Thron', empor zum höhern Throne,
In Siegsgewande trat,
Da weinten wir! Auch der, der sonst nicht Thränen Lannte,
Ward blass, erbebt' und weinte laut!
Wer mehr empfand, blieb unbeweglich stehen,
Verstumt', und weint' erst spät.
... | 1L: Da Sie, ihr Name wird im Himmel nur genennet! | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 0 | iambic |
mpm-en-000033 | By that he ended had his ghostly sermon,
The fox was well induc'd to be a parson,
And of the priest eftsoons gan to inquire,
How to a benefice he might aspire.
"Marry, there" (said the priest) "is art indeed:
Much good deep learning one thereout may read;
For that the ground-work is, and end of all,
How to obtain a ben... | Prosopopoia: or Mother Hubbard's Tale | Edmund Spenser | en | 0 | iambic |
mpm-de-041960 | Es zogen Heere, donnerten Geschütze
Fernab, die starke Veste zu bestürmen,
Daß sich ihr Strom mit Leichen mußte thürmen;
Die Sommernacht erhellten Kriegesblitze.
Da wußt', im engen Thal, auf schatt'gem Sitze,
Vor allen andern als der Freude Stürmen
Mich und die Liebste Liebe zu beschirmen,
Vereinigt wie die Reb' und ih... | 1L: Es zogen Heere, donnerten Geschütze | August Wilhelm Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-047797 | Tak jsou tu zase v sněhovém svém hávu.
Co dáti dětem, přemýšlíme zase,
a mládí jako stáří tu v svém právu,
a stará poesie v koled hlase.
Zpěv pastýřů slyš, Bethléma viz slávu!
Jak lidem, prostým duchem, otvírá se
v daráků postavách a v tichém bravu,
jenž v zvěsti andělské – se klidně pase. | VÁNOCE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000070 | Cassius speaks to Brutus
Why, man, he doth bestride the narrow world
Like a Colossus, and we petty men
Walk under his huge legs and peep about
To find ourselves dishonorable graves.
Men at some time are masters of their fates.
The fault, dear Brutus, is not in our stars,
But in ourselves, that we are underlings.
“Brut... | Julius Caesar, Act I, Scene II [Why, man, he doth bestride the narrow world] | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-de-059868 | Das Größeste ist das Alphabet,
Denn alle Weisheit steckt darin,
Aber nur der erkennt den Sinn,
Der's recht zusammenzusetzen versteht. | 1. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-de-010318 | Oft, wenn die Nacht dunkelt,
Kann ich ungeduldig kaum erwarten
Mich auf das Lager hinzuwerfen,
So peinigt mich Ermattung und Schwäche.
Und doch am frühen Morgen wieder
Rufen mich die Bücher,
Weckt mich das Coliseum, oder St. Peter,
Die Trümmer dort, das Bildniß hier,
Der Tempel im entlegnen Weinberg:
Zum Vatikan ist of... | 1L: Oft, wenn die Nacht dunkelt, | Ludwig Tieck | de | 0 | iambic |
mpm-en-000104 | Be wise as thou art cruel; do not press
My tongue-tied patience with too much disdain;
Lest sorrow lend me words and words express
The manner of my pity-wanting pain.
If I might teach thee wit, better it were,
Though not to love, yet, love, to tell me so;
As testy sick men, when their deaths be near,
No news but health... | Be wise as thou art cruel; do not press (Sonnet 140) | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-en-001327 | O fan of white silk,
clear as frost on the grass-blade,
You also are laid aside. | Fan-Piece for Her Imperial Lord | Ezra Pound | en | 2 | polymetric |
mpm-de-045636 | Die Tugend liegt in ruh/ die laster stehn im streit:
Sie haben Pein in sich/ jen’ aber Seeligkeit. | 54. Der Tugenden und Laster befchaf-
fenheit. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-047539 | O wie so oft
Hab' ich ein Zeichen erhofft,
Zogen
Sterne den schimmernden Bogen
Durch die himmlische Leere
Durch die himmlische Tiefe,
Daß ich der irdischen Schwere
Endlich auf immer entschliefe,
Aber der Morgen
Löschte die Sterne aus,
Weckte die Sorgen,
Weckte des Herzens Haus,
Und des Alltäglichen Macht
Zwang die Ahnd... | [o wie so oft] | Clemens Brentano | de | 2 | polymetric |
mpm-es-001558 | Quietud con más sosiego y más reposo
a vuestra edad Señor le convenía;
que en esta baja tierra húmeda y fría
andar siguiendo al de Alba belicoso.
Mas vuestro corazón que es valeroso
reposo en tiempo tal no concedía
al cuerpo que de esfuerzo y valentía
nació dotado, y fue, y es animoso.
Así que la virtud que en esta par... | - VIII - Al comendador de La Magdalena | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-cs-000267 | V tvých hustých vlasů černé směsi
plá silných vášní divý žár.
To pro mé sny jsou šeré lesy,
v nichž vůně jsou všech zašlých jar.
Jak slavíci mé písně štkají
v té syté těžké vůni jich,
mých slzí hvězdy upadají
v noc opojivých vlasů tvých.
Když ovinu si je kol očí,
v měsíce záři kraje zřím,
západy slunce, jež se točí
nad... | JEJÍ VLASY. | Otakar Auředníček | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005159 | Puro y luciente sol, ¡oh qué consuelo
al alma mía en tu presencia ofreces,
cuando con rostro cándido esclareces
la oscura sombra del nocturno velo!
¡Oh! ¡cómo animas el marchito suelo
con benéfica llama! y ¡cómo creces
inmenso y luminoso, que pareces
llenar la tierra, el mar, el aire, el cielo!
¡O sol! entra en la espl... | Soneto | Juan Eugenio Hartzenbusch | es | 0 | iambic |
mpm-es-007111 | Nunca mi labio romperá el secreto,
que por mí será siempre indescifrable,
del dolor me traspasa, inexorable,
toda mi entraña, todo mi esqueleto.
Mas si rompiendo esta cruel cadena
mi fin abrevio con mi propia mano,
y queréis penetrar en el arcano
del íntimo por qué de tanta pena,
preguntadle a la hembra olvidadiza
que ... | Nunca mi labio... | Alberto Valero Martín | es | 2 | polymetric |
mpm-de-055898 | Hier sind zwey liebende in einer Grufft begraben/
So lange Zeit gebuhlt/ doch nichts genossen haben/
Und riß der grimme Tod gleich ihre Hoffnung ein/
So muste doch ihr Leib alhier vermischet seyn. | LxXII.
Zweyer Verliebten. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-052170 | In Indien pflegt man den Teufel zu ehren/
weil er am meisten Schaden thut.
der gute Gott/ dieweil er gut
würd’ ohn diß die Menschen mit nichten be-
schweeren.
Der Momus/ der heßliche greßliche Dieb/
der findet leichtlich ein Gebrechen.
Drum wolt’ ich ihn zufrieden sprechen.
Auffrichtigen Lesern ist dieses schon lieb. | Wegen der Zuschrifft an den
Momus. | Kaspar von Stieler | de | 0 | iambic |
mpm-en-001161 | There is something in the sound of drum and fife
That stirs all the savage instincts into life.
In the old times of peace we went our ways,
Through proper days
Of little joys and tasks. Lonely at times,
When from the steeple sounded wedding chimes,
Telling to all the world some maid was wife—
But taking patie... | War Mothers | Ella Wheeler Wilcox | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-011106 | Jeseň bílé niti
na vřeténko točí,
a mně pozdní rosa
napadala v oči.
Sever v žlutém listí
na píšťalku hude,
ptáci v dálku letí,
smutno, smutno všude!
A ty sivý ptáku,
popěvku můj snivý,
opustit-li hodláš
také snad své nivy?
Zůstaň při mně, drahý,
chlad se vzmáhá kolem,
větry poběhlíci
hašteří se polem.
Ostřenými hroty
n... | Niti Jeseně. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008066 | Sobre el verdor inmenso del paisaje
.se destacan los búfalos enormes;
Helios, rojo, detiene sa carruaje
y lanza sus centellas multiformes.
Tlay un rumor extraño en el boscaje
de ninfas y de sátiros deformes;
rumor de risa equívoca y salvaje
de almas locas y seres uniformes.
La tarde .solemniza su sonrisa
opulenta en la... | DEL CHIVO AGUAFUERTE | José Hernández Gavira | es | 0 | iambic |
mpm-es-002622 | Entre las coronadas sombras mías
que guardas. ¡oh glorioso monumento!,
bien merecen lugar, bien ornamento,
las llamas antes, ya cenizas frías.
Guarda, ¡oh!, sus breves malogrados días
en religioso y alto sentimiento;
ya que en polvo atesora el escarmiento,
su gloria a las supremas monarquías.
No pase huésped por aquí q... | Túmulo al serenísimo Infante Don Carlos | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-055900 | Geknickert hat zwar Adrian sonst arg,
Nun aber wimmelt's um ihn her von Gästen,
Nun gibt er alles was er hat, zum Besten;
Wer's sehen will, seh' hier in seinen Sarg. | Auf den Knicker Adrian | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-015168 | Müde bin ich, geh zur Ruh,
Schließe beide Aeuglein zu:
Vater, laß die Augen Dein
Ueber meinem Bette sein!
Hab' ich Unrecht heut gethan,
Sieh es, lieber Gott, nicht an!
Deine Gnad' in Jesu Blut
Macht ja allen Schaden gut.
Alle, die mir sind verwandt,
Gott, laß ruhn in Deiner Hand!
Alle Menschen, groß und klein,
Sollen D... | 1L: Müde bin ich, geh zur Ruh, | Luise Hensel | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002463 | Con la voz del enojo de Dios suena
ronca y rota la nube, el viento brama;
veloz en vengativa luz, la llama
tempestades sonoras desenfrena.
Con los pecados habla cuando truena;
la penitencia por su nombre llama,
cuando la debe, el agua que derrama
el llanto temeroso de la pena.
Respóndale tronando mi suspiro;
respóndale... | - XL - Dios Nuestro Señor, cuando truenan las nubes, despierta del juicio del pecho al alma adormecida, y con el rayo que hiere los montes, solicita el escarmiento de las culpas, que le merecen mejor que los robles | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-045804 | Ó básníku! ty včelo, která sbíráš
pel myšlenky, v jak zdobné uzavíráš
jej nádoby! Tu zlatou ambrosii,
již upustil Zevs na zem, v poesii,
jež změnila se, jak ji oku tajíš!
A jaké formy pro skvost její zbájíš!
Řeč kovem tobě plyne v toku bystrém,
nad proměnami Protea jsi mistrem:
dnes do onyxu, do achatu zítra,
neb do sl... | Na poslední stránku básní Theodora de Banville. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008405 | Mandáis, Señora que un soneto os haga
y es aprieto en que nunca me he mirado,
que es mucho para dicho descontado,
mas ya mi amor con un cuarteto os paga.
Entro en el otro, y digo: verdolaga,
porque a ello el consonante me ha forzado;
y con su ayuda ya le tengo a un lado,
si el numen a la postre no naufraga.
En el prime... | Del Soneto | León de Arroyal | es | 0 | iambic |
mpm-de-020691 | Du hast auf stein'ger Höh mit Müh gepflanzt den Garten,
Und noch mühsamer ist der Wässerung zu warten.
Ich wünschte dir dazu solch einen Quell verliehn,
Wie der von dem ich las, selbst sah ich niemals ihn;
Der so willfährig ist, wie alle Elemente
Dem Menschen wären, wenn er erst den Zauber kennte.
Der fließt aus einer ... | 35. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-en-000855 | From childhood’s hour I have not been
As others were—I have not seen
As others saw—I could not bring
My passions from a common spring—
From the same source I have not taken
My sorrow—I could not awaken
My heart to joy at the same tone—
And all I lov’d—I lov’d alone—
Then—in my childhood—in the dawn
Of a most stormy lif... | “Alone” | Edgar Allan Poe | en | 2 | polymetric |
mpm-de-051545 | Du edle Freyheit du/ wer sich nicht dir ergiebt/
Der weiß nicht/ was ein Mensch/ der Freyheit liebet/ liebt. | 26. Die Freyheit. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-014728 | Včerejška se nedovoláš, navždy pro tebe je ztracený,
vyhrožuj mu nebo žehnej, vzpomínaje si naň blažený,
jezdec to, jenž do světa ti ujel s nejbujnějším koněm:
nedovoláš se ho více, marně vzpínáš náruč po něm. | VČEREJŠKA SE NEDOVOLÁŠ... | Josef Kalus | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-050079 | Da ihm die erznen Flügel
dröhnend vor die Füße klirrten,
Fernhin der Gral entwich und Brodem
feuchter Herbstnachtwälder aus dem Dunkel sprang,
Sein Mund in Scham und Schmerz verirrt,
indessen die Septemberwinde ihn umschwirrten,
Mit Kindesstammeln jenes Traums
entrückte Gegenwart umrang,
Da sprach zu ihm die Stimme:
Tö... | 1L: Da ihm die erznen Flügel | Ernst Stadler | de | 0 | iambic |
mpm-de-039692 | Wie mancher hat, von Jugend auf, durchs Malers
Pinsel-Spiel verführet,
Anstatt der Gottheit, sein Gehirn, mit nichts, als Bildern,
Was er von seines Gottes Wesen begreift und ehret, ist ein
In welchen Bildern er doch Gott weit minder ehrt, als ihn
Nehmt ihm, aus seiner Phantasey, den alten Mann, das
Was bleibt ihm von ... | Schädlichkeit
der körperlichen Gottheits-Bilder. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-044623 | Kdybych byl větší, tož bych Tobě
děl řečí pěknozvukou,
jak ku slavnostní dnešní době
Tvých dítek srdce tlukou.
Však Ty znáš naši lásku vřelou,
i srdce, co ji hostí,
a přijmeš řeč, byť neumělou,
s obvyklou laskavostí.
I dobrý Otec na nebesku
zná citů našich plání,
a prostá nádhery i lesku
vyslechne dítek přání.
On Tobě ... | 35. Kdybych byl větší, tož bych Tobě | Josef Uhlíř | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003111 | Cansado de mí mismo, y más cansado
de llevarme conmigo, tal me siento
que junta a mis cuidados mi tormento
el estar hoy de vos tan apartado.
Y aunque pudiera estar asegurado,
como de Amor, de sí mi pensamiento,
con saber que el mayor apartamiento
no podrá lo que pudo mi cuidado.
En esta soledad, señora mía,
esperará mi... | - VIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005389 | Cuando despunta en el dormido cielo
la blanca y pura luz de un almo día,
suelo decir a la ventura mía:
¿Vendrás tal vez a coronar mi anhelo?
Mas cuando tiende el sonrosado velo
la muelle tarde por la esfera umbría,
llora perdido al fin mi alma vacía
aquel placer, que examinado es duelo
¿Esperar, esperar es la sentencia... | Esperanza | José Jacinto Milanés | es | 0 | iambic |
mpm-de-063254 | Zwischen Lied und Liebe war mein Leben;
Aber, schwebend zwischen Lieb' und Liede,
Wußt' ich nie die beiden auszugleichen.
Oftmal sang ich anders als ich liebte,
Anders liebt' ich oft als ich gesungen.
Nun ich dich gefunden, ist der Zwiespalt
Ausgeglichen, und rein ineinander
Aufgegangen sind mir Lied und Liebe.
Dich nu... | 1. | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-de-003657 | Die Weisen eines Landes sahen einst
Annahen eine Constellation,
Die Jedermann den Sinn verrückte. Sie
Entflohn der Gegend, um nachher den Wahnsinn
Der kranken Brüder mit Vernunft zu heilen.
Der böse Stern erschien: die Krankheit kam;
Vielartig raseten die Menschen. Da
Trat freundlich ihnen zu der Weisen Rath,
In Sitten... | 1L: Die Weisen eines Landes sahen einst | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-cs-054935 | Neděle je, odpolední chvíle. –
Děd můj starý k prsoum hlavu chýle,
hodinku svou, která mdlobu snímá,
pohodlně ve fateuillu dřímá
a jak dítě usmívá se v spaní;
světla proužek dotkl se mu šíje –
rychle spouštím v oknech žalusie,
o píď dál by nepronikl ani...
V jizbu druhou tich se odebírám,
ku balkonu dvéře otevírám. –
A... | Siesta na ville. | Alois Škampa | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-036177 | Düstere Wolke,
die du, ein Riesenfalter,
um der abendrotglühenden Berge
starrende Tannen
wie um die Staubfäden
blutiger Lilien schwebst:
Dein Dunkel redet
vom Leid der Welt.
Welchen Tales Tränen
hast du gesogen?
Wie viel angstvoller Seufzer
heißen Hauch
trankst du in dich?
Düstere Wolke,
wohin
schüttest die Zähren
du w... | 1L: Düstere Wolke, | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040593 | Ty, Bože, štětcem pravěké své síly
do bezdna světů barev harmonii
vždy vykouzlíš, ať den se rodí bílý,
neb hvězdy na noc v nebes luh se sijí.
Dáš zeleň trávě v tučné, vlhké stvoly,
dáš kapradině a dáš lístkům dubu,
dáš osyce, jíž tajné chvějí boly,
tkáš v mech ji, tichou stezek na ovrubu.
Krev červeně tkáš na květ kakt... | BARVY | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-de-055205 | Hebt das Herz! Hebt die Hand!
Schwöret für die große Sache,
Schwört den heil'gen Schwur der Rache!
Schwöret auf das Vaterland!
Schwöret auf den Ruhm der Ahnen,
Auf die deutsche Redlichkeit,
Auf die Freiheit der Germanen,
Auf das Höchste schwöret heut!
Hebt das Herz! Hebt die Hand!
Erd' und Himmel soll ihn hören
Unsern ... | 1. | Ernst Moritz Arndt | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-009732 | Všude sníh a všude chlad,
ptáci křičí: Máme hlad,
kořistí jsme supů!
Chata z venku: bílý rov,
vnitř však hlahol sladkých slov:
„Hajá, hajá, pupu!“
Nech pták krutou zimou ztuh’,
v chatu poslal milý Bůh
samý jarní svátek:
blaho, lásku, upřímnosť, –
nemají-li všeho dosť
ti dva od těch vrátek? | Zima. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003720 | ¿Do estás, cuerpo mortal? -Alma, ¿qué quieres?
Que vengas al convite. -¿Quién convida?
El mismo Dios. -¿Y a quién? -A quien su vida
quisiere eternizar y sus placeres.
¿Pues qué tal es la mesa? -Cual tú fueres.
¿Y qué se come? -Dios es la comida,
y su preciosa sangre la bebida.
¿Y el gusto del manjar? -Cual tú quisieres... | - XXXIX - De sacramento | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-de-061922 | Üb immer Königsfreundlichkeit
Bis an dein kühles Grab
Und weiche keinen Finger breit
Von deinem König ab!
O lieb ihn recht in der Kasern'
Und auch als Zivilist,
Und hab ihn dann zuletzt noch gern,
Wenn du am Sterben bist.
Ja, trage willig deine Last
Getreu dem Fahneneid!
Und wenn du nichts zu fressen hast,
So stirb in ... | Ein altes Lied in neu-sächsischer Form | Ludwig Thoma | de | 0 | iambic |
mpm-de-016641 | Welches Wunder begibt sich? Wir flehten um trinkbare Quellen,
Erde! dich an, und was sendet dein Schoß uns herauf!
Lebt es im Abgrund auch? Wohnt unter der Lava verborgen
Noch ein neues Geschlecht? Kehrt das entflohne zurück?
Griechen, Römer, o kommt! o seht, das alte Pompeji
Findet sich wieder, aufs neu bauet sich Her... | 1L: Welches Wunder begibt sich? Wir flehten um trinkbare Quellen, | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-006856 | Escuchad la sonora melodía
del himno universal de la natura,
y contemplad la espléndida hermosura
de la luna, del sol, del mar, del día
Ved cuanto ser viviente el mundo cría
en la onda, en el aire, en la llanura,
y ved, desde el abismo hasta la
altura
de la vida del orbe la armonía
¿Quién fabricó l... | Dios en la naturaleza | Jacinto Labaila | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003851 | Mueve el querer sus alas con gran fuerza
tras el loor de aquella que yo canto.
Al comenzar, levántase un espanto
tal que es peor del seso si se esfuerza.
Por otra parte, la razón me fuerza;
yo hablo, y callo, y estoy así entretanto;
esfuerzo alguna vez, y otras me espanto;
en fin, la gana de escribir refuerza.
Del mund... | - LXXXV - | Juan Boscan | es | 0 | iambic |
mpm-de-063736 | Wie daß der reiche Mann den Armen jetzo kennt?
Er sieht wol daß sich hat daß Blättlein umbgewendt. | 64. Auch von jhm. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-en-001102 | Men, brother men, that after us yet live,
Let not your hearts too hard against us be;
For if some pity of us poor men ye give,
The sooner God shall take of you pity.
Here are we five or six strung up, you see,
And here the flesh that all too well we fed
Bit by bit eaten and rotten, rent and shred,
... | The Epitaph in Form of a Ballad which Villon Made for Himself and his Comrades, Expecting to be Hanged along with Them | Algernon Charles Swinburne | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-010632 | Ven v život pluj; ten nežije, kdo váhá!...
Však přeběda, když bouře drtí loď,
ať veslo třeba na dno moře sáhá. | 371. Ven v život pluj; ten nežije, kdo váhá!... | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009001 | La que ves en piedad, en llama,
en vuelo
ara al suelo, al sol pira, al viento ave,
argos de estrellas, imitada nave,
nubes vence, aire rompe, y toca el cielo
Esta pues que la cumbre del Carmelo
mira fiel, mansa ocupa, y surca grave,
con muda admiración muestra suave
casto amor, justa fe, piadoso celo
... | A los altares de San Francisco y San Ignacio | Pedro Calderón Riaño | es | 0 | iambic |
mpm-es-006647 | ¿Oís ? Es el silbar de los cañones;
el bote de la lanza en la cimera;
el grito atronador de la guerrera
trompa y el relinchar de los bridones
Mirad en las murallas los pendones;
lagos de sangre son monte y pradera,
y extendidas están por la ancha esfera,
cual campo de batalla, las naciones.
La guerra es nuestro dios; s... | Nuestro siglo | Manuel Reina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-005396 | Celou noc snily: Zdaž to býti může?!
Celou noc bděly bázní smutné růže.
Celou noc děly: Čekání čas dlouhý.
Celou noc bděly anemické touhy.
Celou noc lhaly: Vždycky skryt a tichý.
Celou noc lhaly poraněné pýchy.
A noc se k tomu lítostivě ptala:
Proč Manon dnes tak těžce usínala?! | SMUTEČNÍ (IV.) | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-059664 | Stín chrámu nebyl nikdy přísnější
než v onen den, kdy duše trpěla.
Zas muka stará v srdce ulehla,
ač dávno trápit mne už neměla.
Zas refrain starý chtěl svou píseň celou,
chorou a štěstím dávným neveselou:
V podivném tomto území
království boží vzejde mi?
Stín chrámu nebyl nikdy přísnější –
v něm staří bozi šli zas váh... | SOLIDARITA | Jiří Mahen | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-054538 | V onen den příšerný před mojí operací
kdy pot mně v krůpějích se perlil na čele,
(ó, z duše poslední se naděje mně ztrácí) –
mne přišli navštívit dva dobří přátelé.
A sedli u lože a vážnými se zdáli,
a zrak jich pozvedal se časem nahoru,
když něco nesměle se smíchem povídali,
a já též usmíval se k jejich hovoru.
Vsak ž... | NÁVŠTĚVA PŘED OPERACÍ. | Karel Červinka | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-038415 | Wir grüßen dich mit Waffentänzen,
Wir neigen uns an deinen Grenzen,
Du klangreich Böhmenland!
O Heer im Schmuck der grünen Reiser,
Wir rufen Sieg und Heil dem Kaiser,
Der deinen Sinn erkannt.
Gleichwie im stolzen Brautvereine
Der Main vergeht am starken Rheine,
Und hüpft, und braust vor Lust:
So soll ins Volk ein Volk ... | Die Preußen an der kaiserlichen Grenze | Max von Schenkendorf | de | 0 | iambic |
mpm-de-021080 | Als Echo ward zu einem Schalle,
zu einer unbeleibten Luft,
die durch das Tal mit halbem Halle,
die, so sie rufen, wieder ruft,
da ward der hole Wald voll Klage,
das feige Wild stund als betört,
die Nymfen ruften Nacht und Tage,
wo bist du, Lust, die man nur hört?
Narzissus, dir ist recht geschehen,
vor sahst du sie und... | 38. An Anna, die spröde | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-es-007356 | Ni de sangre siquiera
horrible llanto
en los ávidos ojos embargada
yace la lengua, y al feroz mirada
fija y sin luz, rebela su quebranto
Así en presencia del Madero Santo,
su primera sentencia renovada
oye Luzbel, y con la faz velada
lloran los justos infortunios tanto
Blasfemando de Dios alzan emp... | Luzbel en la redención – III | Rafael María Baralt | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001144 | O peerless marble marvel! what of grace,
Or matchless symmetry is not enshrined
In thy rare contours! Could we hope to find
The regal dignity of that fair face
In aught less beautiful? We would retrace,
At sight of thee, our willing steps where wind
The paths great Homer trod. Within whose mind
Wast thou a dream, O God... | The Venus of Milo | Henrietta Cordelia Ray | en | 0 | iambic |
mpm-de-001042 | Weit, weit aus ferner Zeit
Aus grüner Jugendwildnis
Grüßt mich in Lust und Leid
Ein wundersames Bildnis.
Wohl kenn' ich gut
Der Lippe Glut,
Die mit mir pflag zu kosen,
Das Auge so hold,
Der Locke Gold,
Der Wange bleiche Rosen.
Denn ob in Kampf und Schmerz
Kein Hauch der Jugend bliebe:
Nie doch vergißt das Herz
Den Trau... | 2. Schottisch | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-de-023861 | Kein grösser Wunderwerk hat man noch nie gefunden;
Als daß sich GOtt mit Koth (dem Menschen) hat ver-
bunden. | 122. Das gröste Wunderwerk. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-011347 | Co jsem se tážeš s přísnou tváří?
Jsem nic a všecko rázem zas;
jsem hlína, již déšť v bláto maří,
jsem myslí orel, žitím plaz!
Jsem bez řečiště řeka divá,
jež mračnou dál se valí tmou
a přidušeným hněvem zpívá,
ač ňadra sotva se jí dmou.
Jsem bez prostoru vichr dujný,
jejž žene zloby ruch a chvat
a jehož křídel rozmach... | Co jsem? | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-008294 | Dokonáno, dokonáno,
zněla trudných synů slova,
štěstí, lásce s bohem dáno
a vlasť naše sirá vdova.
Dokonáno, dokonáno,
volal národ drahé máti,
jako by mu v srdci psáno,
na věky jí oplakati.
Hle a vstává v silné záři,
jako slunce druhdy skryté;
naše věrnosť stavbu zdaří,
když se činem oružíte. | V činu zdar. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000298 | Vive en la antigua edad tan venerada
la Academia que nombre a Platón debe,
que el tiempo a oscurecerla no se atreve
de tanta Metafísica ilustrada.
La que no concedió evidencia a nada,
afectando ignorar de ingenios nueve,
aun la dudosa voz en balde mueve
mal admitida cuando no acusada.
Del moderno Platón, Fénix renace
a... | - XIV - | Bernardino de Rebolledo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-065258 | VELKÝ bič sem,
zapotřebí
na líné jest
hřbety, leby,
velký bič sem, nechť ať bije,
nechť ať sviští,
by se mnohá zvedla šíje
v době příští.
Shnilé řády
společnosti,
příživníky
která hostí,
nechť ať práská, nechť ať drtí
by v čas krátký
zbičovány byly k smrti
u oprátky.
Koho rána
nejvíc bolí,
přidejme mu
ještě holí,
na ka... | BIČ. | Rudolf Illový | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-000961 | Tobě, starý hochu,
ostré krve trochu,
Kosinu a Bartoše –
abonentů na koše! | „Komenskému“. | Karel V. Rais | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001109 | Tiempo fue cuando yo, como en Egipto,
un cabrón adoraba, o un becerro,
un lobo, un cocodrilo, un medio perro,
o algún parto más fiero y exquisito.
Por huir el lugar, después maldito,
escogí voluntario mi destierro,
consumiendo con llamas o con hierro
cualquier memoria del infame rito.
Y de la luz divina, que contemplo
... | - I - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-de-024094 | Wan morgen röth: die nacht ertödt,
Mit ihren gülden stralen,
Wach ich zu Gott: zu meinem Gott:
Ruff ihm zun offtermahlen.
Ich wach zu Gott: zu dir mein Gott,
Mein augen zu dir kehre;
Vnd ruff dan frey: mitt mattem schrey:
Mich dürst nach dir so sehre.
Ich wein zu dir: Seufftz mit begier
O liebster meines hertzen!
Mein ... | [wan morgen röth: die nacht ertödt] | Friedrich Spee | de | 0 | iambic |
mpm-es-006151 | Bienvenidos seáis, ¡oh Reyes Santos!
pronto la vuelta dais de ver al niño,
que hallaríais más limpio que un armiño,
entre pastores y sencillos cantos.
De regocijo romperíais en llantos
al mirar en Belén al pobre aliño;
de María y José su gran cariño
os tendría a los tres como en encantos
Supuesto que sabéis lo que allí... | A los Santos Reyes | Felipe Pérez y González | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-043467 | Konec je mých muk – já našel jsem ji zase!
Sotva kancelářská práce skončila se,
za město jsem chvátal po svém obyčeji
zbožňovanou dívkou v myšlenkách se bavě,
když jsem náhle vzdušnou postavu zřel její;
z krámu jakéhosi vycházela právě
a jak zavřít chtěla dvéře, na jich klice
uvázla a z ruky upustila knihu.
Skokem byl ... | Ze zápisků zapomenutého. (VIII.) | Ferdinand Tomek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-053260 | Sedl orel na mečetu,
sivý orel Balkánu,
pod ním muezzíni světu
hlásají zvěst koránu,
pod ním moslemín se béře
k harému, by touhy své
vlíbal bujné do kadeře
otrokyně tauridské.
Na mečetě na vysoké
zdá se orlu starému
o časech, kdy smavooké
prchnou děvy z harému,
o časech, kdy umlkne tu
tajemná zvěst koránu,
a k hrdému p... | OREL BALKÁNU. | Svatopluk Čech | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-054670 | Já procitnul... „My chceme pohádku!
tu Anninčinu chceme pohádku!“
tak na mne volalo zas dítek dvé,
svá očka nevinná v můj noříc zrak
a vinouce své ručky růžové
a drobné kol mé šíje, v lásky znak.
Já procitnul. Neb vše, co právě teď
jsem tobě dlouhou řečí vyprávěl,
jsem prosnil v oné chvíli kratinké:
svůj celý život – j... | Otakar Červinka | cs | 0 | iambic | |
mpm-es-004693 | Pudo con diestra lira y dulce canto
bajar Orfeo a la región oscura,
y del dolor que eternamente dura
la fuerza suspender y el triste llanto.
Del divino concento pudo tanto
la fuerza, y de su fe constante y pura,
que a recobrar su prenda mal segura
halló entrada en los reinos del espanto.
Venturoso amador, si no rompier... | - L - | Juan de Arguijo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000951 | Si palabras son viento, si declara
cuanto el humano proceder previene,
que de tan fácil fundamento viene
desde la abarca a la mayor Tiara.
Si cuanto del poder mortal se armara,
es viento que las voces entretiene,
si cuanto aquella máquina contiene,
es viento, en viento vive, en viento para.
El viento viene a ser de gra... | - 943 - Acto I, DON FERNANDO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-008197 | Tiempo, adorada, fue cuando abrasado
al fuego de tus lumbres celestiales,
osé mi honesta fe, mis dulces males
cantar sin miedo en verso regalado...
¡Qué de veces en lágrimas bañado
me halló el alba besando tus umbrales,
o la lóbrega noche, siempre iguales
mi ciego anhelo y tu desdén helado!
Pasó aquel tiempo, mas la vi... | El propósito inútil | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-es-005027 | ¿Adónde me dejáis al fin perdido,
ingratas horas de mi bien pasado?
¿Por qué no lleváis todo mi cuidado,
y con favor tan corto mi sentido?
Nunca volváis del puesto conocido
a amancillar el corazón cuitado;
torced antes el curso apresurado
a la oscura región del hondo olvido.
Corred, huid con alas presurosas,
horas de m... | - CI - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-001131 | Si un afecto, Señor, puedo ofrecerte
al culto de sus ídolos atento,
con lágrimas de amor te lo presento;
tú en víctima perfecta lo convierte.
Que en este sueño tan intenso y fuerte,
de sus misericordias instrumento,
no imagen imitada es lo que siento,
sino un breve misterio de la muerte,
en quien con ojos superiores mi... | - XLIX - Al padecer un gran desmayo | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-048371 | Befrei uns Gott von
Wir können sie entbehren;
Doch wollen wir durch Musterung
Nicht uns noch andre scheren.
Es schreibt mir einer: »Den
Von Deutschen und Franzosen« –
Und jeder Patriot sogleich
Wird heftig sich erbosen.
Kein Christenmensche hört ihm zu;
Ist denn der Kerl bei Sinnen?
Da müssen wir gewinnen. | Kein Vergleich! | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-es-001722 | Una, dos, tres estrellas, veinte, ciento,
un millón, mil millares de millares;
¡válgame Dios, que tengan mis pesares
su retrato en el alto firmamento!
¡Que siendo las estrellas tan sin cuento,
como son las arenas de los mares,
las iguale en sus números impares
mi pesar, mi desdicha y mi tormento!
¡Mas yo de qué me espa... | - IX - | Gregorio de Matos | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-007069 | Oj, otčino má, otčino!
kdy probudíš se ze spánku?
kdy zaplane v tu naši noc
nach skvoucích ranních červánků?
kdy radostným zas ruměncem
tvář lidu vzhoří zmučená,
zrak zaleskne se, v nějž se být
zdá věčně slza určena?
Kdy zazpíváme sobě zas
v té tiché české chatrči,
jež opět bodře po letech
se pousměje ze smrčí?
kdy noč... | CESTA K SPÁSE. | Irma Geisslová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007824 | Gozábase en su cieno el servilismo
cuando el tirano súbito alarmado
trémulo alzóse, se erizó alarmado
cual si viese a sus plantas un abismo
Era que el grito oyó del patriotismo
desde Cascorro y Trinidad lanzado,
heroico grito al firmamento alzado
provocando a combate al despotismo
Víctimas nobles de la inicua España
ve... | A los mártires de Trinidad y Camagüey | Pedro Ángel Castellón | es | 0 | iambic |
mpm-es-002361 | ¿Temes, ¡oh Lisi!, a Júpiter Tonante,
y pálido tu sol sus llamas mira,
cuando Jove, del ceño de tu ira,
tiembla vencido y de querella amante?
Témale armado el pertinaz gigante
que a la conquista de su trono aspira;
y Juno, que celoso le suspira,
le tema ardiendo y en tu amor constante.
A ti el trueno es requiebro, si a... | El temor que tenía Lisi de los truenos | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-057111 | Noc čirotemná, vítr kvílí, hučí,
praskotem, ranou, jak by třisknul hrom,
se v propasť řití vichry skácen strom,
vše v lese stená, chví se, pláče, skučí...
A na hranicích, v neprostupném bučí,
jak přízrak noci v hrůzném běsu tom
dav žen a mužů horstva ve průlom,
s břemeny kvapí, chůzí vichrů prudčí.
S bojácným zrakem, v... | Podloudníci. | Vojtěch Pakosta | cs | 0 | iambic |
mpm-de-004239 | Zwo seind zu viel/ die du uns hast gebohren/
Veränderung. Verlohren/
verlohren geht die Freude/ wann das leiden/
das bastärt/ sie macht scheiden.
Ein kind ist guht:
das andre stürmt/ und tämmt den muht.
Bringt uns ein mahnd der Mannen und der Märsen
die frühe lilj' aus Persen;
so folgen nach die bunten oster-wochen/
un... | 1L: Zwo seind zu viel/ die du uns hast gebohren/ | Philipp von Zesen | de | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.