id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-052387 | Zehntausend steigen von den Bergen nieder,
Die Blüte Hellas', sich dem Tod zu weihen.
Durch Morgendämmrung ziehen ihre Reihen.
Ein Wall von Erz ziehn hin des Heeres Glieder.
Die Lerchen singen ihre Morgenlieder,
Sie schwingen sich zum Himmel ohne Zahl.
Ihr helles Singen füllt das ganze Tal,
Sie steigen in dem Blauen au... | 1. | Georg Heym | de | 0 | iambic |
mpm-de-056665 | Hinweg die Lanze, hinab vom Roß!
Bei Gott und unsrer Frau!
Ich nehme das stolze Rebellenschloß
Noch vor dem Abendgrau.
Hinan, ihr Lords von Nord und Süd,
Hinan, auf Wall und Turm!
Durchs Löwenbanner der Sturmwind zieht,
Er heult: zum Sturm, zum Sturm!
Zieht, Schützen, den langen Bogen ans Ohr,
Der oft den Hirsch bedroh... | 1L: Hinweg die Lanze, hinab vom Roß! | Moritz von Strachwitz | de | 0 | iambic |
mpm-es-002203 | Memoria soy del más glorioso pecho
que España en su defensa vio triunfante;
en mí podrás, amigo caminante,
un rato descansar del largo trecho.
Lágrimas de soldados han deshecho
en mí las resistencias de diamante;
yo cierro al que el ocaso y el levante
a su victoria dio círculo estrecho.
Estas armas, viudas de su dueño,... | Epitafio del Duque de Osuna, con sus armas habla el mármol | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-037289 | Hinz! sagt Klaus,
Ich komm von Haus.
Es schickt mich her,
Ihr wisst schon
Wie heißt denn
Ihr wisst schon
Hinz sagt: Klaus!
Geh nur nach Haus,
Und sag du
Du weisst schon
Und sag du
Ich will ihm was | Diplomatische Klarheit und Kürze. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 2 | polymetric |
mpm-de-034359 | Den Wald entlang und See,
Zog hin mit Sang und Klange,
Mir aber ward so bange,
Als läge noch der Schnee.
Und Gäste lud zu sich der Lenz,
Mich aber lud er nicht,
Er sah mich, ach! gefangen,
Ich hing an jenen Wangen,
An jenem Angesicht. | Xx. | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-053112 | Nad ty vaše plesy liché
Milejší mi blaho tiché
Malé domácnosti mé:
Jedna utěšená chvíle
Za druhou tu plyne mile,
Jako vlnky pokojné.
Ač tu jenom vše po prostu
Bez nádhery, beze skvostu –
Jenom skrovný stateček –
Všecko, co zde oko vidí,
Dle mého se srdce řídí,
Vše tu jemu chodí vděk.
Jeďte vy si tím životem
S bleskotem... | Nad ty vaše plesy liché | Marie Čacká | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-040103 | Seht den iungen Bacchus an!
Seht doch! wie er trinken kann;
Seht die Augen, die Geberden
Sollen unsre Muster werden,
Wenn die Gläser, voll von Wein,
Aug' und Herz und Geist erfreu'n.
Treue Brüder, laßt euch rathen,
Thut doch, was die Alten thaten,
Gebt Verdiensten ihren Lohn,
Krönet diesen Bacchussohn;
Daß die Tugend a... | Trinklied | Johann Wilhelm Ludwig Gleim | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004866 | Betis, que en este tiempo solo y frío
escuchas mi dolor, del hondo asiento,
acoge en tu quieto movimiento
los últimos suspiros que yo envío;
y, si tiene valor tu sacro río,
dame que en árbol verde mi tormento
lamente transformado, que ya siento
débil la voz, cual cisne, al canto mío;
porque con nuevas ramas tu corrient... | - XXVI - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-049476 | Otče náš, jenž jsi v nebi, ó slyš!
skroušeným voláme hlasem,
za živa že jsme v pekle již,
myslíme, věř nám to, časem.
Kdo jen může,
dře nás z kůže,
vrchnost je čertem, správce je rasem.
Tvé jméno posvěceno buď,
snad se tak smiluješ přeci,
odvahu vliješ nám v znavenou hruď,
sílu dáš vyhublé pleci.
Jsi otec náš, viď?
Tvé... | VI. Selský Otčenáš. | Jaroslav Vrchlický | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-050297 | Kde velký král, má blázna hned,
tomu se směje celý svět,
nejdřív že králův blázen jest,
na blázna padne chvála, čest.
Tož bláznem Tvým jsem, Ježíši,
jenž králův král jsi nejvyšší!
Či bláznovství to není snad,
na svatbě druha tancovat,
až přijde chvíle neblahá,
s všemi se zřítí podlaha,
a nikomu vlas nezkřiven,
a raněna... | JACOPONE TODI. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005708 | La ruin traición, de aplausos coronada,
premia con mano vil bajas acciones:
da honor al fraude, al deshonor blasones,
licencia a la impiedad desenfrenada.
Cínico el rostro, torva la mirada,
hirviendo en odios, vicios y pasiones,
perjuros, asesinos y ladrones,
lucen su oprobio entre la gente honrada.
Huye el valor, la i... | Motín triunfante | José Selgas y Carrasco | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-034656 | „Marino! Marino!“ vše hudební stroje,
Vše květiny, vše ústa volaly;
A při tom zvuku všecky srdce znoje
V horoucím ohni mocně zaplály
A v jeho ňadra vedly proudy svoje.
Tak Vladimír stál dlouho, dlouho v snění,
Z něhož by nemělo býť probuzení.
Svět celý zdál se v nivec rozplynutý,
On k děvě krásné pevně přivinutý,
Jedin... | PAN VYŠÍNSKÝ. (XXXI.) | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006343 | Si hervir entre mis venas no sintiera
la enrojecida sangre de Castilla
SI ante el altar sagrado la rodilla
con humilde fervor no se rindiera
Si su sonoro idioma no tuviera,
que gloria fue de Moratín y Ercilla,
podría sin rubor en la mejilla
negar que de españoles descendiera.
Arrostrando del mar rigor y saña,
desde ocu... | España | Rubén J. Mosquera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009342 | Vzhůru peruti mých písní,
prchni chmuro nelibá,
radosť žití v ňader hloubí
mně jak svlačec srdce vroubí,
lesa klín mne kolíbá.
Sladkým tonům do náručí
padá rhytmus plných slov, –
Bůh ví, zda z těch písní slítne,
až mé vlasti ráno svitne,
jedna v pomník na můj rov? | Vzhůru peruti mých písní, | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-034811 | Singt mein Schatz wie ein Fink,
Sing ich Nachtigallensang;
Ist mein Liebster ein Luchs,
O so bin ich eine Schlang.
O ihr Jungfraun im Land,
Von dem Berg und über See:
Überlaßt mir den Schönsten,
Sonst tut ihr mir weh!
Er soll sich unterwerfen
Zum Ruhm uns und Preis!
Und er soll sich nicht rühren,
Nicht laut und nicht l... | 7. Salome | Gottfried Keller | de | 0 | iambic |
mpm-de-025671 | Freund, in welchen fernen Regionen,
Welchen sterngestickten Himmelszonen,
Schwebst du itzt auf unerspähter Bahn?
Schaust im ungeheuren Weltenraume
Ebentheuer, welche selbst im Traume
Kepler nicht, noch Galiläi sahn.
Schwärmst du etwa mit des Strahles Schwinge
Hie und dorthin in dem Schlangenringe,
Den des Ew'gen Finger... | Das Andenken. | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-014437 | Kristus zjevil se mi ve snu
s křížem na ramenou,
volal: „Pomoz, sice klesnu,
patu zkrvavenou,
rány mé jsou přenáramné:
kříž na chvíli vezmi za mne!“
Kříž s pokornou oddaností
sunu na ramena,
až praskají v bedrech kosti –
klesám na kolena,
biřic zlostně se mnou smýká,
srdce moje zanaříká:
„Kriste, tvého neunesu
velikého... | VE SNU | Josef Kalus | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008975 | Los campos de Madrid, Isidro santo,
que en toscas líneas labrador termina,
giran globos de gloria peregrina
los ratos que con Dios conversáis tanto.
Y porque el Vargas vuestro admire
cuanto
aumentáis su labor, mano divina
inteligencias al arado inclina,
que a la común materia rompa el manto
Libra e... | A San Isidro | Fernán Ruiz de Biedma | es | 0 | iambic |
mpm-de-041274 | Hansel, spann aus, i bleib!
Wirt, grüaß di Good!
Schütt d' Roß an Habern vor
Und aa'r a Gsood!
Kellnerin, bringst a Maß,
Bring ma's glei raus!
Heunt bleib i über d' Nacht,
Kennst di schon aus!
Balst a weng freundli waarst,
Kunnst mi vaführn.
Morg'n fahr' i wieda furt,
Mogst as probiern? | Der Fuhrmann | Ludwig Thoma | de | 0 | iambic |
mpm-de-006393 | Wer bin ich, Jesu, o mein Heyl,
Daß du dich selbst mir gibst zu Theil
Und hälst mich wie für deines Gleichen?
Du bist ja Herr, und ich bin Knecht,
Ich bös' und eitel, du gerecht,
Du bleibst ohn' End', ich muß verbleichen,
Und dennoch trägest du zu mir
So unvergleichliche Begier.
Eh' als der Grund gelegt zur Welt
Hastu ... | Von der Vermählung der Seelen mit Christo | Johann Röling | de | 0 | iambic |
mpm-es-000935 | Desde el agua del rígido Mosela,
que corre de Colona hasta Argentina,
vine al Marnés Francés, que la divina
gracia y beldad gozaba de Marcela,
por la venganza de mi hermana Estela,
he sido otro Plutón de Proserpina,
hasta el Ebro Español, que el paso inclina
al Asturiano mar desde Tudela,
legado aquí conozco claramente... | - - Acto II, BALDUINO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-031125 | Z tvých vlasů ruka přírody
si půvab ráje spředla –
mělnický kraji, milko má,
ty’s mne až k slzám svedla.
Tvá krev tak prudká, ohnivá,
že prorazila skály
a po skalách se ohnivé
nám révy rozesmály.
V tvém lůně chci být pohroben,
pak aspoň umru v ráji –
kdož není milky otrokem,
když krví ho napájí? | Z tvých vlasů ruka přírody | Jan Neruda | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-043116 | Dva vlčí máky měla ve vlase
a pružnost kočky hrála v snědém těle.
A záře elektrická chvěla se
v těch očích, gestech, v bytosti té celé.
Zmizela navždy. A v mé paměti
vášnivě, na mžik, znějí její struny.
Zpívá tam bolest, vzdor a prokletí:
Náš rudý prapor vlaje nade trůny. | PORTRÉT | Karel Toman | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-023872 | Ty tmavé oči dumavé
jas pily luny stonavé.
Vždy rád jsem v její oči zřel,
když západ tichem zahrad šel.
V řas vlídném šeru snil můj duch,
že pluje krajem dětských tuh,
kde perleťový kvete sen
jak plachý úsměv princezen – –
Teď její ručky jako sníh
spí svadlé v žlutých liliích.
O, příliš křehká pro žití
svým očím dala u... | XV. Ty tmavé oči dumavé | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-030423 | Mnozí chválili, že zpívám o chudobě,
že mou píseň soucit pravý znamená, –
lehko zpívá pouta, kdo sám u porobě,
koho chladně zeď snad střeží kamenná.
Znám ten věčný boj, jenž před svítáním začne,
který neukončí se snad za šera,
v kolébce jejž vzbudí žití ráno lačné,
který v žití přešlém nemře zvečera.
Boj ten denní o ch... | 6 Mnozí chválili, že zpívám o chudobě, | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-009027 | Ya con divino espíritu y primores,
que un raro ingenio descubrir pudiera,
esta Vega compone una ribera,
y encumbra la maleza de pastores.
Da al arte naturales las colores,
que hace propio lo que impropio fuera,
y resucita aquella edad primera
de ardientes y honestísimos amores
Es Vega, es paraíso bello y solo,
honor y ... | A Lope de Vega Carpio | Hernando de Soto | es | 0 | iambic |
mpm-de-018244 | Aus vier Grundstoffen ist gemischt die Körperwelt,
Die als Grundstimmungen dein Innres auch enthält.
Der Zorn ist eine Glut, dem heißen Feuer gleich,
Die Traurigkeit wie Flut des Wassers feucht und weich.
Die Lust ist wie die Luft, leicht, licht und wandelreich,
Die Furcht wie Erdengruft, schwer, dumpf und todtenbleich... | 57. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-004942 | Cuando cantar deseo la belleza
vuestra y serena luz, que humilde honro,
el esplendor y puros rayos de oro,
do afinan los de Febo su riqueza,
reconozco el valor y la grandeza
en quien de eterno ardor celeste coro
ensalzó de sus bienes el tesoro,
y desigual me inclino a tanta alteza.
Dadme favor alguno en vuestra gloria,... | - CXLVIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-004588 | Celoso Apolo en vuestra sacra frente,
más bello que en su curso, el laurel mira,
culto escritor, cuya divina lira
merece ser estrella eternamente.
El Caistro jamás por su corriente
tan dulce ha visto cisne, cuando espira;
Dauro ensancha su margen y se admira
que su oro puro vuestro canto aumente.
Miran por quién sus ná... | - CLVII - Al doctor Arjona | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004266 | Muros de Roma, plazas, teatros, cuevas,
imagen de la fábrica troyana;
en siete montes máquina tan llana
que, con sus puertas ciento, vence a Tebas:
Pirámides, colosos, torres nuevas,
arcos, baños y templos, barbacana
donde la nueva juventud romana
hace de su valor tan altas pruebas;
¡Salud, divina patria, madre noble
d... | - 868 - Acto II, HORACIO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-057756 | Mým smyslům v požitek se život slavně vzňal
jak ověnčený vůz, jenž v neznámo se řítí,
a jak by rythmoval jej kopyt pádný cval,
zpěv mocných slyšel jsem na jeho cestách zníti:
„Své ruce vztáhli jsme, abychom do dlaně
jak v ústa žíznivá pojali proudy světla,
a síly klekaly nám k nohám oddaně,
poušť země pochmurná veselým... | PÍSEŇ MOCNÝCH. | František Taufer | cs | 2 | polymetric |
mpm-en-000775 | Ever let the Fancy roam,
Pleasure never is at home:
At a touch sweet Pleasure melteth,
Like to bubbles when rain pelteth;
Then let winged Fancy wander
Through the thought still spread beyond her:
Open wide the mind's cage-door,
She'll dart forth, and cloudward soar.
O sweet Fancy! let her loose;
Summer's joys are spoil... | Fancy | John Keats | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-034672 | A tak se oddal náš rek svému žalu,
Jakby teď chlební jeho studium...
Dnem, nocí štkaje, v slzí strastném kalu
Se koupal vlaže bytu podium.
Ba častokrát do Žofínského sálu
Se podívat šel na to místo svaté,
Kde uzřelo Ji oko jeho vzňaté.
Pak šel zas domu, leh’ si do postele –
Na lůže vlastně – bez potěšitele
Lkal čalounů... | PAN VYŠÍNSKÝ. (XLVII.) | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004376 | Trece son los tudescos que el hosquillo
hirió en la fiesta, aunque en conciencia jura
que no lo hizo adrede, y me asegura
que él iba a sus negocios al sotillo;
mas descortés el socarrón torillo,
sin hacer al balcón de oro mesura,
desbarató la firme arquitectura
del muro colorado y amarillo.
Y como el polvo entre las nu... | - 60 - A la braveza de un toro que rompió la guarda tudesca | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-026568 | Die Heiligen sind GOtt ein lieblicher Geruch:
Die Bösen ein Gestank/ ein abscheu/ und ein Fluch. | 28. Die Heiligen und Gottlosen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-004287 | Subid sin miedo ¡ay, dulces pensamientos!
al mismo sol, pues la esperanza os guía;
que el pájaro, donde es pequeño el día,
dispone el vuelo a penetrar los vientos.
No os parezcan soberbios mis intentos
si la altura que veis os desconfía,
que quien tan altas pretensiones cría
sabrá sufrir más ásperos tormentos.
No os of... | - 711 - Acto I, LEONORA | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-000047 | Del más subido ardor, del más precioso
olor de gloria y del más alto grado,
nació en mi alma el mal de su cuidado,
antes no, sino el bien de su reposo.
Mi mal nació de allí fiero y rabioso,
a mi bien sin igual, igual en grado;
razón en mi dolor se ha transformado,
y el dolor sin razón está quejoso.
¿A quién se dio jamá... | - CXLIV - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-052557 | Rodičové zlatí,
vězte, přání mé je:
za tu lásku Vaši všecku,
jižto věnujete děcku,
nechť Vám Pán Bůh přeje,
přejí všickni svatí! | Rodičové zlatí, | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-024974 | Pokaždé kdykoli poblíž’ nádraží kráčím,
úchvatné mámení v mysli žhavé mé vzrůstá.
Nárazy vozů v mou mysl kouzelně znějí,
hvizdoty píšťal mne zpíjí
stejně jak víno neb hudba. –
Řady zřím zelených, rudých,
hnědých a černavých vozů.
Vagony krásné!
Čekají na kolejnicích rozjezdu v daleké kraje,
podobny ptákům, již k jihu l... | VAGONY | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-001411 | ¿Por qué suspiras, tortolilla viuda?
Si es justo llanto del perdido esposo,
no llores más, y busca tu reposo,
y amores nuevos en la selva muda.
Dirás, que no lo emprendes, con la duda,
que pueda haber amante tan dichoso,
mas siendo tu elección su bien forzoso,
la planta viste, aunque la ves desnuda.
Todo el tiempo, que... | - XCVI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-033237 | Den Weisen oft gar manches würret,
Das die Thoren gantz nicht irret.
Die Weisen mœchten nicht genesen,
Solten sie gantz ohn Thoren wesen. | Von der Poesie des sechszehnten
Jahrhunderts. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-en-001132 | Look at the stars! look, look up at the skies!
O look at all the fire-folk sitting in the air!
The bright boroughs, the circle-citadels there!
Down in dim woods the diamond delves! the elves'-eyes!
The grey lawns cold where gold, where quickgold lies!
Wind-beat whitebeam! airy abeles set on a flare!
Flake-d... | The Starlight Night | Gerard Manley Hopkins | en | 0 | iambic |
mpm-es-006062 | Amémonos No pienses que la vida
en ansiar y esperar sólo consiste;
¡un corazón enamorado y triste
debe seguir la senda del suicida!
Mañana, de tu amor arrepentida,
tal vez niegues, mujer, que me quisiste;
a la muerte cruel nada resiste,
y al fin vemos la fe desvanecida.
Los años que vendrán no importan nada,
y una somb... | Amémonos | Carlos Alberto Boissier | es | 2 | polymetric |
mpm-de-057622 | Es flog der Schnee so dick und dichte,
Daß er dem schärfesten Gesichte
Kaum zwanzig Schritt zu sehn erlaubt.
Es schien, durch einen weissen Nebel, was sonst zu sehn
war, uns geraubt.
Es waren Häuser, Bäume, Thürme und Scheunen, die
erhaben stehn,
Kaum durch den weiss- und regen Duft, ja öfters gar
nicht einst zu sehn.
... | Schnee-Betrachtung. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-041381 | Die Trommel schlägt, zum Krieg hinaus
Mit Spießen, Degen, Flinten!
Fürwahr, es ist ein harter Strauß!
Wir ziehn hinaus mit Mann und Maus,
Und keiner bleibt dahinten.
Und als die wilde Schlacht begann,
Da sollten wir uns schlagen.
Da sprach ich: gebt mir meinen Mann —
Was geht mich euer Krieg denn an? —
Will mich mit ih... | Schwabenkrieg. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-de-047326 | Nicht darum soll es sich bei deinem Willen handeln,
Ihn zu verbessern, Mensch, vielmehr ihn zu verwandeln;
Denn unverbesserlich, unheilbar sei der Schade,
Umwandlung möglich nur durchs Wunderwerk der Gnade.
Allein der höchste Streit, der über die Natur
Des Willens wird geführt, scheint mir ein Wortstreit nur.
Umwandeln... | 53. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-037421 | Wer sagt, daß sich dein
Weil eine
Man kenn't dich nicht so wol, wenn man dein Bild anblicket,
Als Straton man erkennt,
Die deinen
Die haben nicht zu theur dein kühnes Buch bezahlt,
Denn jener ist hier
Und diese sind hier | 6. An einen gewissen Postillen-Schreiber | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-de-027750 | Bey Stieffel und Sporn/
Schwindt selten der Zorn. | Ubersezte Spruch-Reimen. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-es-002602 | Trataron de casar a Dorotea
los vecinos con Jorge el extranjero,
de mosca en masa gran sepulturero
y el que mejor pasteles aporrea.
Ella es verdad que es vieja, pero fea;
docta en endurecer pelo y sombrero;
faltó el ajuar, y no sobró dinero,
mas trújole tres dientes de librea.
Porque Jorge después no se alborote
y tabi... | Casamiento ridículo | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-002362 | ¡Aquí Del Rey Jesús! ¿y qué es aquesto?
No le vale la iglesia al desdichado,
que entró a matarle dentro de sagrado,
sin temer casa Real, ni Santo puesto.
Favor a la justicia, alumbren presto,
corran tras de él, prendan al culpado;
no quiere resistirse, que embozado
de esperar a la ronda está dispuesto.
Llegaron a prend... | Soneto a la muerte | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-033420 | Ditmar spielte mit Minetten
Und sie war ihm zugewandt,
Als ob Beyde sich gekannt
Mondenlang schon hätten.
Auf sein Knie hub er das Kind,
Und wie nun die Kinder sind,
Rasch und leicht wie Mayenwind,
Flüchtig wie des Rehes
Jugendlicher Sprung ins Gras,
War Minettchen, und da saß
Eine Nadel bei dem Spas
In dem Schürzchen,... | Die Nadelstichsheilung . | Anna Luise Karsch | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003465 | Prodigio undoso, admiración de gentes,
ninfa veloz, que en húmedos cristales
produces de una Mina doce iguales
bocas de plata en líquidas corrientes.
Todas las maravillas excelentes
fueron del tiempo términos fatales,
y sólo han merecido tus raudales
el hacer sus despeños permanentes.
Con cuanta gloria tus Vecinos vive... | - IX - A la fuente de Roselo | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-de-031763 | Der Mensch/ das klügste Thier/ und Meister aller Sachē/
So das gevierdt Rund der weiten Welt umschleust/
Kan sich zum Wunderwerck durch Witz und Tugend
Und was nur Athem hat/ beherrscht sein kluger Geist.
Er hat nicht nur allein den Schauplatz dieser Erden
In Gräntzen abgesteckt/ die Felder angebaut/
Es haben ihm ... | Die höchste Klugheit die selige Todes-Betrachtung/
Erwogen bey Absterben Hn. G. R. den 28.
May 1673. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-de-044885 | Mit dankbarem Gemüte
Hinnehm ich deine Güte,
Herbsttag, du milder Gast,
Der du mich reich beschenktest,
Den Sinn ins Klare lenktest
Und mich zum Abend fröhlich ausgerüstet hast.
Nun ist in mir kein Drängen
Und bin doch nicht im Engen,
Bin ruhevoll bewegt.
Was gilt es, mehr zu wollen,
Als so im Friedevollen
Teilhaftig s... | An den Herbst | Otto Julius Bierbaum | de | 0 | iambic |
mpm-de-009267 | Verstoß mich nicht, da ich von dir noch immer scheiden kann;
Weis' mich nicht an die Welt, an der ich mich nicht weiden kann.
Viel theurer, als ihr bestes Gut, gilt meiner wunden Brust,
Was sie an bittrem Schmerz und Weh um dich noch leiden kann.
Ich ford're Wen'ges nur von dir: – daß du mich dulden sollst!
Gewähr' mir... | 1L: Verstoß mich nicht, da ich von dir noch immer scheiden kann; | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-cs-048032 | Jenž jediný Ti roven z dětí prachu,
Michel-Angelo, na kraj Tvojí knihy
když myšlének se zbaviti chtěl tíhy,
Tě sledovati jal se v křídel vzmachu.
K dnu propasti spěl s Tebou beze strachu,
vše pérem zažil děsné okamihy,
kolébkou byly čela Jeho rýhy,
zkad zpěv Tvůj k novému měl vzletět nachu.
Však ztracen výtisk věčné ep... | Na ztracené kresby Michel-Angela k Božské komedii. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003276 | Después de mucho viento y mar cortado,
dio un piloto su nave a dulce puerto,
por lograr cielo amigo y tiempo abierto,
sobre arenas pacíficas varado.
Adonde siete lunas al cuidado
se anegó de mar bravo y aire incierto,
debiendo a las envidias lo experto,
debiendo a los peligros lo avisado.
Hoy vuelve a navegar con nuevo... | - CLXXI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-001408 | Al fuego ardiente, y en humilde lecho,
de rústica familia rodeado,
pasa el invierno, el labrador cansado,
sin más defensa, que su helado techo.
Con la esperanza sola satisfecho,
al surco deja el grano encomendado,
en quien del año, el natural cuidado,
al propio atiende, y al común provecho.
El viento brama, y con furor... | - VII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-038719 | Mit lauen Nebeln hüllt der Sommerabend
Des dunkeln Meeres Bucht. Im Hafen träumt
Ein Kahnkoloß. Die Welle tätschelt leise
Geteerte Planken. Ankerketten rasseln.
Verhüllte Stimmen. An des Kahnes Bug
Glühn zwei Laternen, rot und grün, sie senken
Zwei Feuersäulen, zitternd, rot und grün,
Durch schwarze Flut herüber. Und e... | 1L: Mit lauen Nebeln hüllt der Sommerabend | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-es-008511 | Si saber, si acertar, si haber vivido,
en la risa del Sol, no pertenece,
que siglos se asegura el que merece
vivir en la memoria del olvido?
Si alcanzó Montalbán lo no aprendido
del que más en las ciencias resplandece,
como padece horror, y si padece
que duración tendrá lo inadvertido?
Planeta cuarto era en nuestro Pol... | A la muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán, insigne ingenio de España | Juan Delgado | es | 0 | iambic |
mpm-es-001692 | «Pues cabe tanto en vos del bien del cielo
que en vuestros ojos hay de su alegría,
cese el tiempo dolor, señora mía,
que os da la privación de un mortal velo;
aquel que amasteis tanto acá en el suelo
goza la luz do nunca muere el día,
cuya clara visión no convendría
mostrar, que oscureció vuestro consuelo».
Esto yo dij... | - XVIII - | Franciscode Aldana | es | 0 | iambic |
mpm-es-004930 | La luz serena mía, el oro ardiente,
en mil cercos lucientes dividido,
y en dulce nieve y púrpura teñido,
casa, el color suave de la frente,
canto, y como el ingrato Amor consiente,
ciego en su esplendor bello, estoy herido,
y oscurezco sus glorias ofendido
de tanto bien, con lira y voz doliente.
Oso, y aunque el deseo ... | - LXIX - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-en-000172 | Sweet love, renew thy force; be it not said
Thy edge should blunter be than appetite,
Which but to-day by feeding is allay’d,
To-morrow sharpen’d in his former might:
So, love, be thou; although to-day thou fill
Thy hungry eyes even till they wink with fullness,
To-morrow see again, and do not kill
The spirit of love w... | Sweet love, renew thy force; be it not said (Sonnet 56) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-050079 | Z Dürerovy kresby vracíš se mi ve sny.
Dvakrát cítím, jak jest celý život těsný.
Ale třikrát cítím, jak by moh být krásný,
kdyby nestínil jej tvůj háv tmavořásný.
Moh by hudba býti, ba i báseň celá,
kdybys omrzelá v něm ty neseděla.
Byla’s druhdy vábná třeba i v svém bolu,
oba patrně jsme sestárli již spolu.
Ach, tvé s... | Melancholia. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-001634 | So ist sein Angesicht die Karte voriger Zeiten,
Da Schönheit, wie jetzt Blumen, lebt' und starb;
Eh' man um jene Heuchelaußenseiten
Für Stirnen Lebender sich noch bewarb:
Eh' man der Toten goldne Locken stahl,
Das Eigentum der Gräber zu beleben
Auf einem zweiten Haupt zum zweiten Mal,
Eh' toter Reiz sein Vlies zu andre... | 68 | William Shakespeare | de | 0 | iambic |
mpm-de-032429 | Zu einem Trödler
Kam ein Greis mit einer sauern
Gurke,
Sprach: »Ich bin ein Gnadenbrötler
Bei einem Bauern.
Der ist ein Schurke.
Diese Gurke bringe ich aus Not.
Kleine Knöpfe möchte ich dafür.
Denn man kann sich nicht mit Gnadenbrot
Knöpfe kaufen für die Hosentür.«
Und der Trödlersmann verschmähte
Nicht die Gurke noch ... | 1L: Zu einem Trödler | Joachim Ringelnatz | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-044162 | Mdlou šedí tmí se nebe olověné,
hlas moře zvučí v žalujícím bití
a lehký vítr drobné vlny žene –
jen chvílemi se bledé slunce vznítí,
však sotva z chmury vyšlo jako maní,
tak unaveným, zemdleným se cítí,
že zase ospale zachází za ni,
jak zápasník, jejž další půtka mrzí,
zpět ustupuje, třpytnou zbraň svou sklání
snad pr... | FAR NIENTE. | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-056069 | Z bytu vypovídat,
z práce vyháněti
rodiče, když nechtí vydat
cizincům v plen děti –
to se smí!
Ale když se odměňuješ,
panstvu kupce odraďuješ,
hned jsi státu nepřítel –
sáhnout Němci na pytel,
to se nesmí! | RAKOUSKÝ DVOJÍ LOKET | František Gellner | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008390 | Cristo piadoso, que en la cruz clavado,
el pecho muestras por mí herido,
lava en tu sangre con eterno olvido
la mancha torpe de mi vil pecado
Por ser fuente de bienes me has amado,
y con muerte afrentosa redimido;
por ser fuente de males te he ofendido,
y tus justos preceptos quebrantado.
Tu real palabra has obligado a... | Soneto | Antonio de Paz y Salgado | es | 0 | iambic |
mpm-de-015991 | Wo find' ich mich itzund? auff was für stillem sande
Steht mein erstarrter fuß? bestürtzte einsamkeit!
Wer herrscht und wohnet hier im hügel-vollen lande/
Wo taxen und napel gantz häuffig hingestreut?
Ist dieses nicht das feld/ wo tausend schedel liegen/
Und unter meinem fuß die blancke todten-bein
Mit schlangen-blauem... | Kirchhoffs-entzückung. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-005048 | Od deště tichého se lesklo dláždění,
padaly krůpěje jak slza tryská vřelá.
Po hluku včerejška a po vydráždění
noc prvá v roce tom tichounce přicházela.
A větve bezlisté ve svitu luceren,
jak pahýl mrzákův se zdály rozpínati.
Chtěly snad zachytit unikající sen?
Chtěly snad zachytit okamžik, jenž se tratí?
Zem’ přes noc ... | I. NOC NOVOROČNÍ | Viktor Dyk | cs | 2 | polymetric |
mpm-en-001299 | In the cold I will rise, I will bathe
In waters of ice; myself
Will shiver, and shrive myself,
Alone in the dawn, and anoint
Forehead and feet and hands;
I will shutter the windows from light,
I will place in their sockets the four
Tall candles and set them a-flame
In the grey of the dawn; and myself
Will lay myself st... | The Lonely Death | Adelaide Crapsey | en | 5 | amphibrachic |
mpm-de-035859 | Victoria! Gebrochen ist,
Die Burg, in welche sich
Mit längst gewohnter Schlangenlist,
Der Königsmörder schlich!
Die längstgewohnte Schlangenlist,
Der Dolch, der Meuchelmord,
Der dürre Palmbaum, der Klubist,
Die rothe Kapp' ist fort!
Und der so leicht Verführte hinkt,
Dem Spielzeug hinterher!
Mitleidig sehn wir ihn, er ... | 1L: Victoria! Gebrochen ist, | Johann Wilhelm Ludwig Gleim | de | 0 | iambic |
mpm-de-058198 | »warum pflanzt man bey Naumburg Reben?
Der Wein ist ja abscheulich schlecht,«
Fragt Pöllnitz. Hat der Tadler Recht?
Da wag ich nicht Bescheid zu geben;
Doch bey der Frage fällt mir ein: | 13. Auf eines Reisenden Urtheil vom Naumburger Weine | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-de-060073 | JeSU/ deine Taffel fliehn/
Ist die Lebens-Quelle meiden/
Solche nicht recht unterscheiden/
Ist sich ins Gerichte ziehn/
Ohn dich muß die Seele schmachten
Und vergehn/ ohn Recht betrachten.
Schau ich deine Hoheit an/
Und wie niedrig ich zu schätzen/
So umgiebt mich ein Entsetzen/
Das ich kaum begreiffen kan/
Mitten steh... | Himmel-Schlüssel
oder
Geistliche Gedichte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-016344 | Zde darmo ptáš se, co je víc,
zda život, jenž je velkým divem,
či smrt, jež všecko ukončíc
tě mlčky chvátí
a dá ti
mír hluboký po boji divém.
Je život lidský velký dar,
jenž pro tu smrt však ceny strádá,
a žebrák jako hosudar
je červík před ní.
To všední,
smrt s životem se věčně hádá.
A život tisíc pokladů
by dal ti v ... | Zde darmo ptáš se... | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009111 | Lejos de vos, e cerca de cuidado,
pobre de gozo, e rico de tristeza,
fallido de reposo, e abastado
de mortal pena, congoja y graveza;
desnudo de esperanza, e abrigado
de inmensa cuita, e visto d' aspereza,
la mi vida me huye mal mi agrado,
la muerte me persigue sin pereza
Ni son bastantes a satisfacer
la sed ardiente d... | Soneto | Juan de Mena | es | 0 | iambic |
mpm-cs-059000 | Jsou trpaslíci, kteří rádi
by velcí byli – a to snadně.
A proto šíleně tak řádí,
by srazili vše, co ční nad ně. | Trpaslíci. | Ferdinand Písecký | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-020973 | Jdem z tragedie, s námi úžas němý!
I nelze z mysli střásti těžký dojem
scén příšerných, v nichž vítěz nad odbojem
zle mstí se nešťastnému Nizozemí
svým hrozným katem – vévodou to z Alby.
Nám zdá se v rozbouřeném dojetí,
že hranic žár, děs šibenic, třesk palby
se derou s kletbami svých obětí
k nám jako echa řadou stolet... | VLAST. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-021745 | Menschenherrscher sind groß, wenn sie von edlerer
Lust nach Ruhme gereizt frühe den hohen Geist,
Und den mächtigen Arm ewigkeitwürdigen,
Folgerweckenden Thaten weih'n
Liedersöhne sind groß, wenn der gewaltige
Zeugnißgeber, ihr Mund, Thäter erhabener
Thaten, wenn er den Ruhm ewigkeitwürdiger
Menschenherrscher dem Tod en... | 1L: Menschenherrscher sind groß, wenn sie von edlerer | Michael Denis | de | 1 | trochaic |
mpm-de-002105 | Ein Vogel klagt, ich sehe auf.
Welk steht der Baum vor meiner Türe.
Ich sehe an dem Baum hinauf,
Aus jedem Zweig den Tod ich spüre.
Die Blätter, die sonst hochgestellt,
Von grünem Lichte frisch erhellt,
Die Blätter hängen grau herab.
Es steigt der große Baum ins Grab.
Als mir der Vogel ihn gezeigt,
Flog er dann fort im... | Der tote Baum | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051867 | Jde jarem hudba závratná,
a po té srdce stůně,
vzduch sukně děvčat nazvedá –
ta vůně, oh, ta vůně!
Vše to, co smysly vnímají,
dnes tolik srdce bolí –
tak chtělo by se obejmout
tu dívku kteroukoli –
ač žádná nezkojila by:
je každá tolik luzná,
a každá jiná – vnada všech
tak měnivá, tak různá! | JDE JAREM HUDBA ZÁVRATNÁ... (II.) | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-049043 | Jak v snění kráčím zvlhlým mechem,
jak duch bdí měsíc nad horou,
v dál slouchám s utajeným dechem...
cos duní z dálky oborou.
Teď blíže, blíže řev to táhlý,
neznámé zvuky v jediný
se shlukly, v srdce hvozdu sáhly,
až buk se zachvěl s modříny.
V tom zvuku vášeň, vzdor a síla
a smutek zas a beznaděj;
jak duše má jej lačn... | Jeleni říjí. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016122 | Teď vzpomínám si... Plynu záře sporá
se rozlévala žlutě v tmavý sál.
Nás hlouček v práci kolem profesora
arenou seděl, nebo různo stál.
Hranatý sluha z namočené houby
teď u tabule vodu mlčky ždímal.
Na lebce kostry žlutý paprsk dřímal
a prázdno zelo z očí tmavé hloubi.
V té žluté záři holá, bílá kostra
se klátila tak z... | Z MALÍŘSKĚ AKADEMIE. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-010404 | Kdy krev má žene v květ, jenž v taji pučí?
Když při polibku mře tvých očí žár,
leč žití zpěv ti v klenbě ňader zvučí. | 143. Kdy krev má žene v květ, jenž v taji pučí? | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-048841 | Chtít žíti! – Bože, co to vyžaduje!
Čas, peníze a z všeho nejvíc zdraví,
chuť, lásku k všemu, co zde vzpruží, baví,
že člověk proudem, lístek růže, pluje.
Nás všední život denně ošizuje,
jak jongleur nejdříve se před nás staví,
pak couvá zrádně, ústy „ano“ praví,
leč skutkem v záporu dál pokračuje.
A ztrácí brzy peruť ... | Všednost života. (I.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-037984 | Du lieber heil'ger frommer Christ,
Der für uns Kinder kommen ist,
Damit wir sollen weiß und rein
Und rechte Kinder Gottes sein.
Du Licht, vom lieben Gott gesandt
In unser dunkles Erdenland,
Du Himmelskind und Himmelsschein,
Damit wir sollen himmlisch sein.
Du lieber heil'ger frommer Christ,
Weil heute dein Geburtstag i... | 1L: Du lieber heil'ger frommer Christ, | Ernst Moritz Arndt | de | 0 | iambic |
mpm-es-003236 | Ya no me engañarán las esperanzas,
ni me disgustarán los desengaños,
que el aviso costoso de mis años
advertimiento saca de tardanzas.
Y con igual semblante a las mudanzas,
el escarmiento deberé a mis daños,
de lástima sujeto y no de engaños,
justificando ofensas y venganzas.
Y retirado del común abuso
de anhelar vanam... | - CLXIX - Contra las pretensiones de la Corte | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-de-031078 | Wenn du in Wahrheit kanst auß GOtt gebohren seyn/
Und wider GOtt gebährn: so gehstu auß und ein: | 112. Auß und ein/ Gebähren und
Gebohren seyn. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-006809 | Mes de pereza, mes de insolaciones:
achicharra el calor de la canícula,
y todo el mundo busca un partícula
de aire fresquito para sus pulmones
Quedan en cuadro muchas poblaciones
por haberse hecho cosa asaz ridícula,
si aparece en la piel cualquier vesícula,
no irse a dar algunos chapuzones
Sólo quedan los pobres e ind... | Agosto | Carlos Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-de-041452 | Wie es scheint, kummt altes Wesen fortmehr wieder was zu rechte:
Die im Kriege waren Herren, werden ietzt im Friede Knechte. | 73. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-en-000369 | Can we not force from widow'd poetry,
Now thou art dead (great Donne) one elegy
To crown thy hearse? Why yet dare we not trust,
Though with unkneaded dough-bak'd prose, thy dust,
Such as th' unscissor'd churchman from the flower
Of fading rhetoric, short-liv'd as his hour,
Dry as the sand that measures it, should lay
U... | An Elegy upon the Death of the Dean of Paul's, Dr. John Donne | Thomas Carew | en | 0 | iambic |
mpm-es-006605 | ¡Madre Locura! Quiero ponerme tus caretas.
Quiero en tus cascabeles beber la incoherencia,
y al son de las sonajas y de las panderetas
frivolizar la vida con divina inconsciencia.
¡Madre Locura! da me la
sardónica gracia
de las peroraciones y las palabras rotas
Tus hijos pertenecen a la
... | ¡Madre locura! | Arturo Borja | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-051734 | Kdykoli my se loučili,
bylo to vždycky v jeseni...
V ten čas, kdy plno teskných snů
a divných duše horeček,
jichž neměl ještě včerejšek,
šlo krajem v tichém závanu
kol ohrad, domů, plotů, zdí –
a vše jak v divném zasnění
o žití hlubším, vzdáleném,
kdys v jiném bytí vysněném –
v čas, kdy i obrys kostela
v tom čistém ční... | OSUD. | Jan z Wojkowicz | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-020917 | Ráj není v žití, ale poeta
se světlou stopou k jeho prahu blíží,
kde noha lidská stane zakleta
a toužně zrak jen vniká zlatou mříží;
tam květnice je, rosou poseta,
kde zdroje jako plynné světlo tekou
a nad pěšinou zelenou a měkkou,
kde duha přes duhu se v klenbu kříží,
kde živým věncovím jsou stromů sněty,
sta motýlů s... | NA PRAHU RÁJE. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-003399 | Dies Erschröcken, dies Verlangen
Das mich als du kamst, umfangen,
Dies Gefühl – wer zauberts nach?
Gott! wie schlug das Herz so schwach –
Als mein Glas ihn überraschte
Jenen Blick, nach dem ich haschte,
Jenen Blick – o Huldgöttin!
Welch ein Himmel war darin!
Sieh mein Herz, das nach dir bebte,
Kannt' ich gleich die Urs... | 38. | Jakob Michael Reinhold Lenz | de | 1 | trochaic |
mpm-de-053235 | Wir seligen! die gottentsandten sprecher
Nur wagen diesen laut · auf deinen fähren
Erklang er täglich aus umkränztem becher
Und dennoch fühl ich reue in mir gähren
Dein leben ehrend muss ich es vermeiden
Dein lächeln und das glück (für dich das wahre)
Ich muss zurück au... | K. W. | Stefan George | de | 0 | iambic |
mpm-es-003582 | No ofende el rayo al culto reverente
que de olores Sabeos construido,
mira desde su cuna el encendido
sepulcro, que erigió vistosamente.
Si Fénix muere en esta hoguera ardiente
labrando a un mismo tiempo, Pira, y nido,
viéndose a nuevo ser restituido,
el solo halló remedio a este accidente.
Ya no es morir asombro, si e... | - LXXXIII - Al Ave Fénix | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-de-036000 | Wann der kalte Schnee zergangen,
Stehst du draußen in der Tür,
Kommt ein Knabe schön gegangen,
Stellt sich freundlich da zu dir,
Lobet deine frischen Wangen,
Dunkle Locken, Augen licht,
Wann der kalte Schnee zergangen,
Glaub dem falschen Herzen nicht!
Wann die lauen Lüfte wehen,
Scheint die Sonne lieblich warm:
Wirst d... | Der Schnee | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005267 | Si eres hombre prudente y no bolonio
y la coyunda marital te agrada,
antes de que te apriete la lazada
pide mujer sin suegra a San Antonio
La suegra es el mismísimo
demonio
que está, cual tú, con tu mujer casada;
la suegra viene a ser punta clavada
entre la carne y piel del matrimonio
No te case... | Las mujeres en berlina – La suegra | Jacinto Labaila | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.