id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-020714 | „Hej, sovo slepá, divně hráš!
To není k zpěvu ani skoku;
toť jako popův otčenáš,
když kráčel, skuhral po mém boku,
kdy k šibenici na sto kroků – – –
Pryč! co nám kazíš rozmar náš!“
I padly slepci gusle níž,
a Dragan ustál v smutném zpěvu;
děd slzu vtlačil v zraku skrýš,
hled hochův sálal bleskem hněvu:
bylť z hloubi zp... | DRAGAN A GUSLAR. (IV.) | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-005830 | „man schickte uns Kleider und Betten genug,
Auch Brod und Fleisch und Suppen!
Der König von Preußen wollte sogar
Uns schicken seine Truppen.
„der materielle Schaden ward
Vergütet, das ließ sich schätzen –
Jedoch den Schrecken, unseren Schreck,
Den kann uns niemand ersetzen!“
Aufmunternd sprach ich: Ihr lieben Leut,
Ihr... | Caput XXI. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-en-000969 | from Sonnets, Second Series
XVIII
And Change, with hurried hand, has swept these scenes:
The woods have fallen; across the meadow-lot
The hunter’s trail and trap-path is forgot;
And fire has drunk the swamps of evergreens!
Yet for a moment let my fancy plant
These autumn hills again,—the wild dove’s hau... | “And Change, with hurried hand, has swept these scenes” | Frederick Goddard Tuckerman | en | 0 | iambic |
mpm-cs-015231 | Mějme spolu, co vyděláš;
však škoduj sám, co proděláš.
To jest rada zlosyna,
ne hodného křesťana. | 395 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001318 | See, the grass is full of stars,
Fallen in their brightness;
Hearts they have of shining gold,
Rays of shining whiteness.
Buttercups have honeyed hearts,
Bees they love the clover,
But I love the daisies' dance
All the meadow over.
Blow, O blow, you happy winds,
Singing summer's praises,
Up the field and down the fie... | Daisy Time | Marjorie Pickthall | en | 1 | trochaic |
mpm-es-002408 | Paréceme que van las Cardenillas
pidiendo para dulce a los ingleses,
y que se zurce a un coche de franceses
la Vera, y que los chupa las canillas.
Los Castillos, podridas y amarillas,
me parecen que escalan portugueses,
y que entra, echando tajos y reveses,
la Faxa, por la Puente, en angarillas.
Muchas carrozas rebosan... | Al día del Ángel en la Puente | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-007909 | El jardín de Verona, el balconaje
enramado de verde filigrana;
la niña, presa de pasión temprana,
suelto el cabello y desceñido el traje
El granado inmortal que su follaje
con flor y estrellas rojas engalana;
tardío ruiseñor o alondra ufana
trinando en la penumbra del paisaje;
duran sin caducar, y confundiendo
con la i... | Vida del arte | Ricardo del Monte | es | 0 | iambic |
mpm-cs-022714 | Ten památník je pln už, milostpaní,
jen stránka zbývá: něco napsat na ni
prý já mám, jak jste dnes mi vzkázala.
Ó věřte, že to pro mě snadno není,
a verš ten stojí mnoho přemýšlení
a mnoho psaní sloka přemalá.
A ostatně: smím stránku na poslední
těch upomínek svoji sloku všední
sem vložiti jak v růže bodláčí?
Vám ostat... | DO POPSANÉHO PAMÁTNÍKU. | Jaroslav Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-de-014146 | Wir sehn setzt sich erfrewen
Der Erden gantzes Hauß,
Die schöne Lust des Meyen
Lockt Dorff vnd Stadt hinauß.
Mein Hertz beginnt zu wallen,
Wenn sich das Lufft-Volck schwingt,
Vnd lesst ein Lied erschallen,
Daß Berg vnd Thal erklingt.
Die Heerden gehn sich weiden,
Ihr träger Hirten-Mann
Hebt hoch auff grüner Heyden
Ein ... | Vor-Jahrs-Lied. – Veris tempore regnat Amor | Simon Dach | de | 0 | iambic |
mpm-cs-056045 | Kdo pak učeným se vylíh’?
Od národů pokročilých
teprve se musíš v žití
ledačemu přiučiti.
Než nutno jít pro radu
i k těm, co jsou pozadu.
Neb kdo vynalezl lyže?
Však se o tom dovíš níže.
Jak sdělují prameny,
jež jsou ovšem ztraceny,
tuto užitečnou práci
vykonali Eskymáci,
kteří pod severním pólem
na lyžích se honí kole... | LYŽAŘSKÝ SPORT | František Gellner | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000986 | A Story of Holland
The good dame looked from her cottage
At the close of the pleasant day,
And cheerily called to her little son
Outside the door at play:
“Come, Peter, come! I want you to go,
While there is light to see,
To the hut of the blind old man who lives
Across the dike, for me;
And ta... | A Leak in the Dike | Phoebe Cary | en | 2 | polymetric |
mpm-de-026590 | Einfältige Viole,
Du hüllest zwar dein Antliz
Vor aller Menschen Blike,
Vor deinen eignen Bliken,
In deiner Mutter Blätter,
Und wählest dir zur Wohnung
Einsidlerische Pläze.
Doch Zephir kömmt, und raubet
Die lieblichen Gerüche,
Die du zu unvorsichtig
Aus deinen Blümchen hauchest.
Wann er dann Luft und Erde
Damit erquik... | Die Viole | Salomon Gessner | de | 0 | iambic |
mpm-de-055505 | Küch und Keller sind die Gräber, drein man tieff hat einverhölet
Grosser Herren volle Beutel, die daselbst sind abgeseelet. | 45. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-046941 | Andílkové v ráji,
ti se dobře mají,
do cymbálů tlukou stále,
na šalmaje hrají.
Sedí v samém jasu,
v ustavičném kvasu,
v klínu fíky, hrozny, broskve,
stohy ananasů.
Líp však tisíckráte
vy se nyní máte,
při polibcích, v objímání,
v písni štěstí zlaté.
Do večera z rána
něhou kolebána,
samou láskou do věčnosti
buďte požehn... | VII. (PÍSEŇ SVATEBNÍ.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-016061 | To bylo v Benátkách, v tom luzném kraji
s těch jižních nocí poetickou vnadou,
kam lidé nejšťastnější utíkají
vždy s Baedekrem a se svou láskou mladou –
To bylo v Benátkách na břehu Lida,
na Riva degli Schiavoni, všade,
v té pohádce, kde gondolier vídá,
jak něžně líbají se párky mladé –
To bylo v Benátkách, v tom kouzlu... | Vzpomínka z Benátek. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005240 | Estoy, señor, de mí tan desprendida,
y de toda afición tan apartada,
que, por el don que os intereso,
nada
sacrificar pudiera agradecida
Voto os hiciera de dejar la vida,
si antes no fuera vuestra, y tan cuitada,
que, al perderla, creyérame premiada
con no vivir y verme a Vos unida
Mas, pues no hay... | Promesa de una esposa | Pedro Antonio de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-de-019187 | Schönes, grünes, weiches Gras.
Drin liege ich.
Mitten zwischen Butterblumen!
Ueber mir,
warm,
der Himmel:
ein weites, zitterndes Weiss,
das mir die Augen langsam, ganz langsam,
schliesst.
Wehende Luft, . . . ein zartes Summen.
Nun bin ich fern
von jeder Welt,
ein sanftes Roth erfüllt mich ganz,
und deutlich spür ich,
w... | Arno Holz | de | 0 | iambic | |
mpm-cs-042767 | Láska smrtedlné blaží,
Láskou žije celý svět,
Lásku zýskati se snaží
Anděl, člověk, červ y květ.
V nízké chalupě tak bydlí,
Jako v slavném palácy,
V čistém srdcy ráda sydlí,
Trvá věrně na štacý.
Láska nevýslovnou radost
V duši lidskou nalévá,
Bez ní vadne chlapce mladost,
Bez ní děvče omdlévá.
Ctitele své občerstvuje
S... | Láska. | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001002 | Seguiré las estampas, áspid fiero,
de tu nieve veloz, para que quedes
laurel aquí, pues al de Apolo excedes,
de cuyos brazos coronarme espero.
Pésame que este sitio lisonjero
te muestre porque vueles cuanto puedes
con arena sutil, verdes paredes
y sendas limpias a tu pie ligero.
Mas no serás laurel para no darme,
aquel... | - 1237 - Acto II, MARCELO De Los acreedores del hombre | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-en-000826 | “Speak! speak! thou fearful guest!
Who, with thy hollow breast
Still in rude armor drest,
Comest to daunt me!
Wrapt not in Eastern balms,
But with thy fleshless palms
Stretched, as if asking alms,
Why dost thou haunt me?”
Then, from those cavernous eyes
Pale flashes seemed to rise,
As when the Northern ski... | The Skeleton in Armor | Henry Wadsworth Longfellow | en | 2 | polymetric |
mpm-de-013499 | Vor dem Kamin, in dem die Flamme flackerte,
verstummten sie und dachten ihres Lebens nach.
Alsdann versank so Vieles, was sie sonst besass,
und rein im reinen Augenblicke lebten sie.
Der dunkle Wein, der drunten in der Asche stand,
erglühte da und gab ein heimlich tiefes Roth.
Die Sonne sank – der Schnee der Berge leuc... | 1L: Vor dem Kamin, in dem die Flamme flackerte, | Otto Erich Hartleben | de | 0 | iambic |
mpm-cs-003762 | Ó já znám vás, farizejci!
Jidáš je vám ctný a milý,
dokud s vámi v jednom spolku
proti svému pánu střílí.
Když pak vražda vykonána,
střesete jej s šíje svojí –
ale marně: Věčně věkův
ho i vás nic nerozdvojí! | Ó já znám vás, farizejci! | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-048210 | Svatého týdnu smutek v Avignoně
sáh’ do srdcí. Pašijím v kathedrále
naslouchá Klemens vzpřímen na svém tróně.
Jak socha sedí vytesaná v skále
ve hrdé, klidné póse světovládce,
sám netknut žalem v celé církve žale.
Však u místa, kde psáno: Petr zrádce
že zapřel Pána – papež v prázdno zíral,
však šlehlo bleskem v tvář mu... | Pašije Klementa V. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002177 | Estaba una fregona por enero
metida hasta los muslos en el río,
lavando paños, con tal arte y brío,
que mil necios traía al retortero.
Un cierto conde, alegre y placentero,
le preguntó con gracia: «¿Tenéis frío?»
Respondió la fregona: «Señor mío,
siempre llevo conmigo yo un brasero.»
El conde, que era astuto y supo dón... | Y este al revés, que aquí el donaire estuvo en la hembra | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-044890 | Wenn alles mißgerät und ganz zersplittert
sogar des Stolzes harte Ruhewiegen
in armen Brocken mir zu Füßen liegen,
wenn mich der Ekel grau und grün umwittert,
mich die Verzweiflung mauernhoch umgittert,
weiß ich mich noch an einen Trost zu schmiegen,
auf purpurrot belegten Marmorstiegen
vom Dufte des Vergessens schon u... | Der Tod | Gustav Sack | de | 0 | iambic |
mpm-es-007734 | ¡Honor de los alados instrumentos!
¡Tú, lo más bello que de oriente
a ocaso
vio el peregrino, suspendiendo el paso,
nadar suave en los delgados vientos!
¡Flor y luz de gallardos pensamientos!
¡Cifra de la esbeltez! ¡Mágico vaso
labrado por las diosas del Parnaso,
y el más breve y feliz de los portento... | Al soneto | Miguel Antonio Caro | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-039023 | V matčině sukni, kalmuk po dědouši,
na hlavě zbytek beranice šedé, –
a ona celá ve plachetce hnědé
jdou sněhem návsí jak dva chocholouši.
Kde kalužka, tam přenáší ho k souši;
kluk jako ráče, děvčátko tak bledé –
a nyní k nám ho koledovat vede
a v předsíni se ozval hlásek mouší.
A koleduje; – druhý pípá v tichu:
„Veselí... | CHOCHOLOUŠl. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-039992 | Wem tönt des Hymnus Feyerklang?
Wem rauscht der Lyra Hochgesang,
Gleich Nachtigallenschlag itzt schmetternd und itzt
leise?
Wen meinen unsers Päans Preise?
Dich meinen sie,
Allmächtige Harmonie.
Heil dir, dir huldigt die Natur!
Beschworen, Himmlische, von deinem Zauberschwur
Tanzt lustberauscht der Wald, hüpft lüstern ... | I. | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 0 | iambic |
mpm-de-027644 | Lieber Mond, du scheinest wieder
In mein stilles Thal hernieder;
Aber ach! mein Auge weint
Um den fernen Herzensfreund!
Schwermutsvoller wallt und trüber
Mir die Stunde jetzt vorüber,
Da er hier mich einst entzückt
An sein klopfend Herz gedrückt.
Unter welchen Seligkeiten
Sah ich dich vorübergleiten!
Schöner lachte dei... | An den Mond | Johann Martin Miller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-016861 | Tkám v roucha mrtvých zpuchřelá
Květ vybledlý snů zapadlých
V taj hrobu, nad nímž zbujela
Krev růží, nočních fial sníh.
A tajemství, jež umřela
Ve plísni hrobů zavřených,
Tkám v roucha mrtvých zpuchřelá
Květ vybledlý snů zapadlých.
Vše zetlelo, ctnost, vášeň, hřích.
Můj duch tmám propad’ docela,
V šer západ’ říší mysté... | TKÁM V ROUCHA MRTVÝCH ZPUCHŘELÁ... | Jiří Karásek ze Lvovic | cs | 0 | iambic |
mpm-de-026621 | Ihr kalten Heuchler, sprecht von den Göttern nicht!
Ihr habt Verstand, ihr glaubt nicht an Helios
Noch an den Donnerer und Meergott;
Todt ist die Erde, wer mag ihr danken?
Getrost ihr Götter! zieret ihr doch das Lied,
Wenn schon aus euren Namen die Seele schwamd,
Und ist ein großes Wort vonnöthen,
Mutter Natur! so gede... | Die scheinheiligen Dichter . | Friedrich Hölderlin | de | 0 | iambic |
mpm-es-000079 | De aquella voluntad que a mi tormento
pudo entregarme así, tan de su grado,
no puedo en nada ya ser ayudado,
ni en mi favor ni como mía la siento.
Perdió razón su acostumbrado asiento,
que el nuevo mal nueva razón me ha dado;
y en tanta confusión solo ha quedado
por verdugo del alma el pensamiento.
Tampoco me quedó lib... | - CLXVIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-000722 | Cuando el sujeto que se quiere y ama
nuestra tibieza y vive sin cuidado,
es darle celos la razón de estado
de amor que más provoca, incita y llama.
Canta con celos en la verde rama
del olmo el ruiseñor, que vio en el prado
a quien sigue su prenda enamorado,
y más cuando ella finge que desama.
Contenta estoy con poca di... | - 3 - Acto II, JUANA De Querer la propia desdicha | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-010187 | Ein Mensch der wie daß Vieh in alle Lust außbricht/
Ist nur ein Larven Mensch: er scheint und ists doch
nicht. | 365. Der Larven Mensch. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-048796 | Je každá báseň kázní, příteli,
ty světu se jí třeba nezavděčíš,
leč jistě nějakou svou ránu zléčíš,
o které druzí tuchy neměli.
Což rána – ta se časem zacelí,
ať před svým Bohem v tiché dumě klečíš,
ať orlem letíš v kruzích stále větších,
vždy tobě bude jako oceli.
Čist, nepoddajný vyjdeš, neoblomný.
Co kázeň jest, je ... | Sonet časový. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-046511 | Zima kráčí v křišťálovém hávu,
prázdným polem unaví ji chůze,
a tu klade zemdlenou svou hlavu
zasněžené stromů na haluze,
v svět se dívá v sněžných vločků vřavu.
Každému dá něco: Perly struze,
křišťálové klenby kouzlí splavu,
ptáčkům drobty sype ku výsluze
zima.
Snílkům ve sny kouzlí příští slávu,
dětem vánoční strom v... | ZIMA. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007280 | Dios, que con gloria propia resplandeces;
que tienes por poder la omnipotencia,
por tesoro de luces la omnisciencia,
e imperas sobre todo y no obedeces,
tú, que no menguas, ni recibes creces;
que, actual la eternidad en tu presencia,
miras en ti con ser lo que es potencia,
y, mudándolo todo, permaneces;
y tú, que eres ... | Dios en el alma | Belisario Peña | es | 0 | iambic |
mpm-de-009438 | Spürst du es herbsten, Wacholder?
Tiefdunkel grünen die Erlen/
Doch Sonne küßt immer holder.
Schwebt dorten nicht weiß Gespinnst?
Ach, Silberhaar, schweifende Wehmut
Ist all meines Sommers Gewinnst.
Wacholder, dir bleiben die Nadeln.
Laubherzlein mögen welken,
Uns beide soll Winterleid adeln.
Geistender Nebel auf Moore... | 1L: Spürst du es herbsten, Wacholder? | Bruno Wille | de | 0 | iambic |
mpm-es-008275 | Soñé que la fortuna en lo eminente,
del más brillante trono, me ofrecía
el imperio del orbe, y que ceñía
con diadema inmortal mi augusta frente:
Soñé que hasta el ocaso desde oriente,
mi formidable nombre discurría,
y que del septentrión al mediodía,
mi poder se adoraba humildemente;
de triunfantes despojos revestido,
... | La ilusión | Manuel de Zequeira y Arango | es | 2 | polymetric |
mpm-de-010204 | Die subtilste Quästion,
Ein Problem, so schwer, wie keines,
Ist Suleima's Taille mir.
Denn sie ist so wunderfein,
Daß sie als ein Nichts erscheinet,
Und doch ist sie auch ein Etwas;
Sein und Nichts, die Gegensätze,
Bilden hier ein einfach Eines –
Mein Verstand, was sagst du hier? | [die subtilste Quästion] | Georg Friedrich Daumer | de | 1 | trochaic |
mpm-es-001277 | Cual suele aquel que la encendida casa
deja a las fuerzas de la llama impía;
y expuesto el pecho a la corriente fría,
se anega ardiendo; y anegando abrasa;
tal la razón en la encendida brasa
dejo del fuego, que tu luz me envía;
y pongo (¡necio engaño!) el alma mía
entre copia de lágrimas no escasa.
Tantos errores, tant... | - LXIII - Luz verdadera | Pedro Soto de Rojas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-058703 | Wer durch der andern Fallen
Zu hohen Ehren steigt/
Ist zu dem Fall geneigt:
Der Himmel wachet über allen.
Manch Unglück kan auch Kron und Thron vergallen.
Wer sich durch fremden Schaden
Hoch an das Brett will ziehn/
Fällt vor der Zeit dahin.
Ein Hertze mit viel Schuld beladen
Bleibt bey dem Glück nicht lange Zeit in Gn... | Vermischte
Gedichte. | Hans Assmann von Abschatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019296 | V onom kraji, kde se květorouchá
Sála dolinami rozstřela,
Po nichž někdy silná kráčela
Pověstného noha Miliducha;
Sláva, že ji čas a zloba hluchá
Zhanobily, k nebi upěla,
Rada bohů přijdouc zavřela
K její křivdě nakloniti ucha:
Přemítáno dlouho o náhradě,
Každý z bohů vroucně rozpráví,
Jeden to a druhý ono radě;
V tom ... | 1. V onom kraji, kde se květorouchá | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005066 | Bajo el sol que con hacha luminosa
cobras el purpúreo y alto cielo,
¿hallaste tal belleza en todo el suelo
que iguale a mi serena Luz dichosa?
Aura suave, blanda y amorosa,
que nos halagas con ti fresco vuelo,
¿cuando se cubre del dorado velo
mi Luz, tocaste trenza más hermosa?
Luna, honor de la noche, ilustre coro
de ... | - CXXXVII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050558 | Já narodil se, bych zlo zkrušil trojí:
tyranství, pokrytství a sofismata.
V ten boj má duše celou silou vzňata,
moc, lásku, um mi dala Themis zbrojí.
A pravda zásad těchto nejvýš stojí,
toť nově objevená moudrost svatá,
lék proti trojí lži, v síť které jata
zem celá úpí, chví se a se bojí.
Hlad, válka, závist, bludy, m... | IV. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-000261 | Thau, o Mai, und jede
Blume trinke Thau,
Und an jedem frischen
Halme blinke Thau!
Und auf jedes frühe
Knospenauge, das
Deinem Glanz entgegen
Schauet, sinke Thau.
Aus dem Walde rufet
Das erwachte Reh,
Und vom Baume munter
Ruft der Finke Thau.
Jedem deiner Gäste,
Der zum Frühtrunk kommt,
In Bereitschaft stehe
Seinem Wink... | [thau, o Mai, und jede] | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003711 | Lee, y tendrás exenta, ¡oh caminante!,
del abrazo del áncora esta orilla;
respeta entre su arena maravilla,
que lo es, en cuantas se preció el Levante.
Si bien miras, verás huesos delante,
no despojo fatal de alguna quilla,
que entre una y otra mal quemada astilla,
besa aquí el mar humilde, si arrogante.
Exenta fama de... | - XXXVI - Epitafio a Pompeo el Magno | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-de-053387 | Schatz/ dem kein demant gleicht/ du bild der ewigkeit/
Das keinen anfang zeigt und auch kein ende kennet;
Du abriß des gestirns/ das um den welt-kräyß rennet/
Und uns bey stiller nacht die bleiche strahlen beut;
Bald stell ich mir durch dich und deines zirckels zier
Das grosse rund der welt/ bald gar den himmel für;
Ba... | Auff einen ihr abgezognen schwartz-
geätzten ring.
C. E. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-005593 | Deja los juegos ya; deja de amores
la liviana canción que te adormía
con blando arrullo en la ribera umbría
del Betis claro, entre galanas flores
Ya probaste del arte los ardores
y al ronco son de bélica armonía
lidiar supiste en temeroso día,
ganar laureles, merecer loores
Ciñe pues, a tu frente la corona
de inmarcesi... | A Sevilla | Rafael María Baralt | es | 0 | iambic |
mpm-es-002100 | ¿Qué es esto, Amor? ¿Acaso soñolientas
están tus flechas y tu engaño ciego?
¿De nieve tú, que la región del fuego
con ansias encendidas alimentas?
¿Adónde están las iras que sangrientas
en la rueda se afilan del sosiego?
¿Helado tú? Sin duda que mi ruego
o de Filida el pecho representas.
¡Oh Filida cruel! ¡Oh amor tira... | - I - A un cupido de nieve, aludiendo a la firmeza de un efecto | Trillo y Figueroa | es | 0 | iambic |
mpm-es-004532 | Este mi triste y miserable estado
me ha reducido a punto tan estrecho,
que cuando espero el bien, el mal sospecho,
temiendo el mal, del bien desconfiado.
El daño me parece declarado
y entre mil imposibles el provecho,
propios efectos de un dudoso pecho,
cobarde al bien y al mal determinado.
Deseo la muerte para ver si ... | - XCIV - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-007579 | Mujer de inteligencia peregrina
y corazón sublime de cristiana,
fue más divina cuanto más humana
y más humana cuanto más divina.
Hasta el impío ante tu fe se inclina
y adora la grandeza soberana
de la egregia doctora castellana,
de la santa mujer y la heroína
¡Oh, mujer! Te dará la humana historia
la gloria que por sab... | A Teresa de Jesús | José María Gabriel y Galán | es | 0 | iambic |
mpm-cs-023363 | Noc, velký polyp, paže rozpíná
a hledá ve tmách svoje oběti...
Je sino – trudno – šedá krajina.
(Slyšíte vodní hady syčeti?)
Potulný básník hledá v noci té
lastury, které v písku zůstaly.
Je smutno. – Vidíš lodi rozbité
na boku rozeklaných úskalí.
Bezvětří. Slyšte moře hučeti
posupnou píseň věčné Dalily,
tisknoucí ve s... | NOC. | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003663 | Remataba en los cielos su belleza,
alivio, a un alto chopo, a un verde prado,
amante de una vid, y de ella amado,
que amor halló aposento en su dureza.
Soberbia, exenta altiva su cabeza
era lengua de céfiro enojado;
del verde campo rey, pues coronado
daba leyes de amor en su corteza.
Le robó su corona, airado, el vient... | - II - A un chopo, semejante en desgracia a su amor | Luis Carrilloy Sotomayor | es | 2 | polymetric |
mpm-de-033545 | Schmäht, soviel euch beliebt, ihr lautrezensierenden Zungen!
Über den Reichen zu Pferd schimpfet das Volk, das zu Fuß. | [schmäht, soviel euch beliebt] | Franz Grillparzer | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-059056 | Ó už skřivan tak nezpívá,
Ó už slunko tak nesvítí,
Ó už se tak neusmívá
Žádný keř a žádné kvítí,
Ó už ne tak!
Ano, tenkrát, když jsem já byl
Mladičký syn u své matky,
Tenkrát i ten brouček vábil,
Všední pak dny byly svátky,
Ano, tenkrát!
Ale nyní vše jinaké,
Lidé, brouci, a já také. | 26. Ó už ne tak. | Jan Karafiát | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006979 | Allá en el tiempo en que Colón
abría
nuevo horizonte al esplendor hispano,
el astro del imperio mahometano
a su ocaso, en Granada, descendía
Una reina en sus brazos recogía,
mártir cautivo, al fuerte castellano,
y las cadenas suspendió su mano
sobre estos muros, en ofrenda pía
Mas ¡oh Isabel! vendi... | En San Juan de los Reyes | Salvador Bermúdez de Castro | es | 0 | iambic |
mpm-es-002044 | Borrar supiste -oh Clori, oh rosa pura-
el albedrío de la contingencia,
ya a los rizos de nácar su violencia
no podrá destrenzarles la hermosura.
No admire, no, que sin edad madura
solicites galán que no hace ausencia,
que si el silencio es rostro en la prudencia
la virtud es la edad de la cordura.
En peligros de un ma... | Hablando con una niña que por su elección se entró religiosa | Jacinto Polo de Medina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-050625 | Ze světa až půjdu kdys,
na věčnosti temný mys,
tam se ztratím – co tu zbude?
Bledá tvář a klidný rys.
Chvilku promluví on k vám,
k tomu, kdo tu kráčí sám,
že již nevím, co mne hnětlo,
vše již zapomněno mám.
Tvář ta neřekne mu víc,
leda snad: tuch na tisíc
nadějí a snů zde hřmělo,
celé světy! – dnes již nic.
Poutníku, k... | REQUIEM. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-038669 | O polední hodině
v tiché lesní dolině
uleh’ jsem si do trávy.
Slunce vršky prokmitá,
v trávě muška zlatitá
houpá se mi u hlavy.
Mlčení jde samotou,
jen mé tělo s duší mou
tajné vede rozpravy.
Poslouchám a nedýchám,
směju se jich pletichám –
člověka to pobaví:
Mé tělo, tělisko, ty žoku masa a kostí!
To žádný neví, co má... | V POLEDNE. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006111 | Pisotear el laurel que se fecunda
con las gotas de sangre de tus venas;
deshojar, como ramo se azucenas,
tus sueños de oro entre la plebe inmunda;
doblar el cuello a la servil coyunda
y, encorvado por ásperas cadenas,
dejar que en el abismo de tus penas
el sol de tu ambición sus rayos hunda;
tal es ¡oh soñador! la ley ... | Obstinación | Julián del Casal | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-007094 | Pakli z té rmutné pozemské dráhy
vybočím záhy,
kdo pak mých vidin čarovné zjevy
oslaví zpěvy?
v průvodě v život mladistvých tužeb
prokáže služeb?
a kdo ty sny mé, divoké krásy,
dosněním spasí?
zápoly moje odvážné, strastné –
nebyly šťastné;
podmílal peň, kde úmysl dřímal,
osudu příval.
Kdož by se v chmurném, prokletém ... | PO SMRTI. | Irma Geisslová | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-002379 | Séneca, el responder hoy de repente
a tu razonamiento prevenido,
gloria es de tu enseñanza que ha podido
formar mi lengua contra ti elocuente.
A lo que yo te debo aún no es decente
eso que de mi mano has recibido;
y, para lo que a mí me debo, ha sido
empezar a premiarte escasamente.
Quieres, a costa de la fama mía,
que... | Respuesta de Nerón a Séneca, no admitiéndole lo que le volvía | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-050812 | Die Sprache wirst du bald unter- bald überschätzen,
Jenach du willst in sie und aus ihr übersetzen.
Denn jede hat in sich etwas Unübersetzbars,
Das dann bei dem Versuch dir scheinet ein Unschätzbars.
Und wie dein Geist sich mit der Uebertragung quält,
Scheint seine Sprach' ihm arm, weil grade das ihr fehlt.
Doch überse... | 46. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068890 | Pln erudice, theoretik mladý
již v ranných dnech svých metu svoji zočil
a místo, aby jak Tyl zmíral hlady,
hned s blahobytem na svět bystře vkročil.
Efekty platí všude. Také tady –
a dnes již chybným skok, jímž's včera skočil,
neb vyniknout z života maškarády
ten muže jen, kdo po větru se točil.
Veliké gesto? Dobrá. Ve... | Otta Boleška. | Josef Lukavský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003739 | «Deshechas esperanzas, que algún día
pudisteis aliviar mi pensamiento,
y ahora sois despojos de un contento
que el riguroso cielo me desvía:
Fuisteis alegres cuando Dios quería
que a Alcida le doliese mi tormento,
y pues que con su fe os llevó el viento,
lleve también con vos el alma mía.
Vivía, el tiempo que vivió mi ... | - V - | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-de-033003 | Von allen Sterblichen auf Erden
Bin ich gewiß der Ärmeste;
Ein Lämmgen dient mir statt der Heerden,
An Felder statt ein Fleckgen Klee.
Doch wenn man auf Verdienste säh,
So müst ich mindstens König werden,
Denn ich bin der Verliebteste
Von allen Sterblichen auf Erden. | Von sich selbst | Nicolaus Götz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-059647 | Tančil bych, kdybych uměl.
Tomu však jsem nikdy nerozuměl,
abych slova svůdná šeptal
v kruhu – potom vlek tě ven...
Jinak chci já mluvit s tebou,
když mi hasne den.
Tančil bych, kdybych uměl.
Tomu však jsem nikdy nerozuměl,
že bych takhle začít moh’
někoho snad míti rád.
Býval já vždy příliš tichý
hochům kamarád.
Nemuč... | TANČIL BYCH | Jiří Mahen | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-069602 | Hrál tulák šumař pod okny,
vím ještě jakou píseň hrál,
však děti byly samotny.
Tu píseň ještě v noci hraje,
neví, kdo lásky nepoznal,
jak v modři vlaje chochol máje.
Jak hladí ruka maminčina,
jak voní dědečkovy stáje,
a jaká byla Fanka líná. | Hrál tulák šumař pod okny, | Božena Benešová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006788 | No me atrae hacia Ti mi hondo quebranto,
ni el hallarme tan solo y abatido,
que Tú, Virgen del Carmen, siempre has sido
mi amor más puro y mi mayor encanto.
Mas si en horas felices te amé tanto,
y tu divino amor busqué rendido,
ahora que estoy tan triste y dolorido,
¡cómo no he de acogerme a tu amor santo!
¡Y ya que tu... | A mi virgen | Juan Martínez Nacarino | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-009992 | Tak jsme žili více pěti let,
jeden druhého jsme všady hledal,
srdce k srdci tíhlo, k retu ret,
jenom dítek zlý nám osud nedal,
bolesť hnětla mě, však ženu více,
často slzou zalil se jí zrak,
ret se chvěl, a pobledaly líce,
svěží písně, jindy hojná tak,
změnila se v žalozpěvy pouhé,
ty konečně do pomlčky dlouhé
a pomlčk... | IX. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-032779 | Pospěš si, hochu, dřív než hlad
z těla mi duši vypoví,
bystrý zrak tvůj a rychlý krok –
snad rámě tvé cos uloví.
A mladý cigán vyskočil,
a ze rtů zazněl divý smích:
„Hoj, proklatá to brloha –
těch lotrů srdcí kamenných.“
A jeden skok a jeden cval,
jak s větrem chtěl by závodit,
a prstama si zalusknul,
jak byl by cigán ... | Cigán. | Václav Hes | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001064 | Pintadas aves que al pulir la aurora
con peines de oro sus compuestas hebras,
al son de arroyos, arpas de estas quiebras,
lisonjeáis cada mañana a Flora.
Aura suave que con voz sonora,
murmurando las aves, te requiebras,
y las obsequias fúnebres celebras
de Pocris muerta, que tras celos llora.
Los pastores imitan la ar... | De La elección por la virtud | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009558 | Vinul plachty, rudnul v líci
Šaša temnovlasý,
viděl sličné krasavici
slzy padat’ s řasy;
viděl, jak se ňádro vlní
ve tajemné muce,
a jak žalem, hruď jenž plní,
k nebi vzpíná ruce.
Vinul, balil plachty bílé,
dokonal své dílo,
srdce kol mu téže chvíle
také žalno bylo;
hlava níž se ukláněla,
ruka srdce tiskla,
v oči jak b... | PŘÍBOJ. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-028085 | Ja trutze nur, trutz',
hartnäckiger Nord,
dem begeistert Hinschreitenden!
Setze nur deinen hündischen Atem
wider den seinen –
und türmt sein Werk,
ein ragendes Riff,
das steil
über Erddunst und Erdwind
im heiligen Frieden
ewiger Ätherbläue
weltvergessen
sein Haupt sonnt.
Und die Adler des Himmels
rasten auf ihm. | 1L: Ja trutze nur, trutz', | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-en-000846 | The harp at Nature’s advent strung
Has never ceased to play;
The song the stars of morning sung
Has never died away.
And prayer is made, and praise is given,
By all things near and far;
The ocean looketh up to heaven,
And mirrors every star.
Its waves are kneeling on the strand,
As kneel... | The Worship of Nature | John Greenleaf Whittier | en | 0 | iambic |
mpm-es-003386 | De tu tristeza, Heráclito, me espanto,
y de nuevo me admiro cada hora
que, viendo el mundo y lo que pasa ahora,
ya no hayas convertido en risa el llanto.
Yo me admiro, Demócrito, que cuanto
en este triste siglo que empeora
crecen más las miserias de hora en hora,
más crece tu placer tu risa y canto.
¿Pues quién no reir... | - XLII - Demóclito y Heráclito Demócrito Heráclito Demócrito Heráclito | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-es-001941 | Dícenme, Don Jerónimo, que dices,
que me pones los cuernos con Ginesa;
yo digo que me pones cama y mesa;
y en la mesa, capones y perdices.
Yo hallo que me pones los tapices
cuando el calor por el octubre cesa;
por ti mi bolsa, no mi testa, pesa,
aunque con molde de oro me la rices.
Este argumento es fuerte y es agudo;
... | - IV - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-000439 | Zde najdeš klid a mír, když těžkým život zdá se,
tu k sobě, poutníče mdlý, navracíš se zase.
Zde, za zdí klášterní, radosti, žalu není,
jen ticho bezhlasé a věčné zapomnění.
O fortnu klášterní se tříští žití shon,
zde k nebi modlí se klášterní zvon.
Pokorně zavřeš zrak tu sám a s ničím spiat,
až přijde poslední den, ča... | NÁPIS NAD VCHODEM KLÁŠTERNÍM. | Karel Babánek | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-042484 | Jak pak medle přišla chuť ti na chrapouna,
Jemuž žádný v maňaství se nevyrovná?
Budeš tedy ubožátko! hra pro Fauna. | 157. Na paničku za sedláka se vdávajícý. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002682 | Copiado tu esplendor llegué a mirar,
adelantando, Cintia, el padecer;
y no pudiendo, por fingida, arder,
aun fingida la voz, pudo abrasar.
Imaginada te llegué a mirar,
no imaginando nunca merecer;
¿cómo idolatrará quien llega a ver
lo que adoró de sólo imaginar?
Toda el alma de mí se enajenó,
y a ti sin alma el alma te... | - XXIII - A un retrato de Cintia, antes de haberla visto | Agustin de Salazar y Torres | es | 0 | iambic |
mpm-es-005947 | Flamean corruscantes las chaquetillas,
la luz sobre las ropas tiembla y resbala,
y fingen pirotecnias las banderillas
y auroras las bermejas capas de gala
El sol arde en los gajos de las sombrillas,
el clarín su alarido de muerte exhala,
y el diestro, ante los charros
y las mantillas
a la bestia que m... | Abanico | Amado Nervo | es | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-028404 | Kdo může býti než On básník větší?
On „vynalézavostí“ všechny předčí –
jen, prosím, sbírky „jeho“ básní čtěte;
co Vlachové, Francouzi, Angličané
napsali krásy vzácné, nevídané:
vše v „jeho“ básních jistě naleznete... | O básníku ***. | František Ladislav Menhard | cs | 0 | iambic |
mpm-de-030661 | Dem, der darauf achtet, zeigt, so, daß es sich fast nicht
regt,
Da es nicht durch seine Stellung uns zur Munterkeit be-
wegt.
Da es, nebst der Zierlichkeit, auch zugleich sehr gut
zu essen,
Ist es billig, daß wir es auch als ein Geschöpf er-
messen
Eines wunderbaren Schöpfers, der auch hier sein’ Allmacht
zeigt,
Und vo... | Das Eichhorn. | Barthold Heinrich Brockes | de | 2 | polymetric |
mpm-de-011695 | Wje köm̃ts vergifft er Neid/ du dein stets eigner Henker/
Du böses Schlangenkind/ du hellisches Geschlecht/
Du Friedenstörer du/ du Teussels Stekkenknecht/
Du blauvergalter Mund/ du dein selbst eigner Kränker/
Wie kömmt es/ sag’ ich noch du Unglüks angedenker/
Daß du must allezeit verüben deine Tükk’
Und wetzen deinen ... | An den Neid. | Georg Neumark | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030060 | Pro bůh! držte se jen, domy, vší svou mocí,
zapomeňte špatné na zdivo,
byste na ty nespadly, jimž o půlnoci,
když jdou z klubů – stojíte vždy na křivo! | Na pražské domy o půlnoci. | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001319 | When the first dark had fallen around them
And the leaves were weary of praise,
In the clear silence Beauty found them
And shewed them all her ways.
In the high noon of the heavenly garden
Where the angels sunned with the birds,
Beauty, before their hearts could harden,
Had taught them heavenly words.
When they fled ... | Adam and Eve | Marjorie Pickthall | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-065355 | Truchlé žáry záříjových dní
bez síly a vášně plamene.
Všude ticho. Pták na větvi sní
o Jaru ve vlasti vzdálené.
Chvílí vítr v stromech šelestí
smutně tak, jak květy na hrobech.
Srdce mé své žhavé bolesti
v podzimních zas hořkých spřádá snech. | Siesta. | Julius Skarlandt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061874 | Wenn von den Auen
Die Flöte singt,
Aus Waldesrauschen
Das Horn erklingt,
Da steh' ich sinnend
Im Morgenlicht —
Wem ich soll folgen,
Ich weiß es nicht. | Terzett . | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-008404 | Cupido, como niño, se estremece
del temeroso son del bronce herido,
y en las faldas de Venus escondido,
mientras dura la guerra no aparece.
Como el numen, que el pecho me enardece,
a sus blancos halagos lo he debido,
con el bélico afán está abatido,
con el continuo susto se enflaquece.
Pues tiembla y huye de la lid el ... | Razón de no hacer versos durante la guerra | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-000889 | Umřela dobrá matička
a zbyla dcera chudičká,
páni ji vzali z rozcestí,
a lidé – řekli o štěstí.
Rov sešel, leta minula,
zpomínka v moře splynula...
Kněz kráčí ku zdi hřbitova,
dnes neznámá se pochová:
nad hlínou v koutě zapadlou
ji našli – růži uvadlou. | Ztracená. | Josef Baše | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003608 | Gerardo, quien su engaño repetido
gime, aunque gima presto en mil horrores,
merece el sol de eternos resplandores,
a favor de la noche de su olvido.
Mas, quien no rompe fueros al sentido
en vano pide al cielo sus favores;
que el fuerte auxilio de vencer errores
suele tardar, cuando ha de ser perdido.
¡Qué importa que y... | - XXVII - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-es-000154 | Aquel rumor que de improviso suena,
como de la experiencia está entendido,
robando la color, turba el sentido,
al alma de recelo o gozo llena.
Pero nace tal bien de aquella pena
que queda el tal rumor más conocido,
siendo el entendimiento socorrido
de las potencias que de sí enajena.
Así la vez que os veo, el sentimien... | - CLXVII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-de-008043 | Es singt der Vogel Wunderlich
In der grünen Linde;
Ich geh' die Straße auf und ab,
Ob ich eine finde,
Rosenrot ein Mägdelein,
Und das soll mein Liebchen sein,
Das ist keine Sünde.
Was der kleine Vogel singt,
Niemand soll es wissen;
Junge Mädchen, die sind schön,
Eine will ich küssen,
Rosenrot ein Mägdelein,
Und das sol... | Das Vogelorakel | Hermann Löns | de | 1 | trochaic |
mpm-de-030613 | Ihn davor hält, der wär'
Ein – – und so weiter; und ich war
Dass er mich nicht meint froh': | 10. Thrax ist kein Narr | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-022418 | Z lesů, plání, z daleka i z blízka,
kde zní jazyk otců předrahý
a kde jaká dědina či víska,
přicházíte zase do Prahy.
Z volných krajin, vše kde jarem pučí,
staré Praze jdete do náručí,
a ta Praha samý třpyt a jas
jako děti všechny vítá vás.
Vybrala se ve své slávě celé,
ba, vždyť všechna zmládla bezmála,
když se znova ... | SVATOJANSKÝM POUTNÍKŮM | Jaroslav Kvapil | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-050651 | Rondeau je kalich zlatý kolem vrouben drahokamy,
z nichž srší v lomu světla barev pestrý svit,
a tanec, v kterém lesk, zvuk, barva stíhají se samy,
rondeau je.
Myšlénka osa a větrná růže cit
k ní tíhne, jí se vyhýbá, s ní spojen oklikami,
vše arabesek hra je rytá v chrysolit.
Venuše náramek a demantová střela Kâmy.
Hra... | Rondeau. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005153 | Siempre te aborreció la tiranía
porque encarnas la fe del
pueblo esclavo
que sacudiendo el yugo como un bravo
mil cetros derrocó con valentía
A torrentes la sangre noche y día
derramó el ruso, el griego y el esclavo,
y por doquiera que la vista clavo
tu nombre ha hecho temblar la dinastía
Hoy dos colo... | La revolución | Félix R. Lahouet | es | 2 | polymetric |
mpm-de-000957 | Ich thue Jedermänniglich zu wissen,
Daß ich den finstern Unmut sehr bereue
Und mich von Herzen meines Lebens freue,
Daß ich erlöst von allen Kümmernissen.
Mein liebes Fischchen hat nun angebissen
Und schwört mir über alle Maßen Treue,
Es herzt und herzt und herzt mich stets aufs Neue,
Und drückt mich schmeichelnd in di... | XlII. | Georg Herwegh | de | 0 | iambic |
mpm-es-003913 | Alégrome de ver aquella tierra,
non menos la çibdad e la morada,
sean planiçies o campos o sierra,
donde vos vi yo la primer jornada.
Mas luego vuelvo e aquesto matierra
pensando cuanto es infortunada
mi triste vida, porque la mi guerra
non fue de passo, mas es de morada.
¿Fue visto bello o lid tan mortal
do non se vie... | - XXV - | Lopez de Mendoza | es | 2 | polymetric |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.