id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-036390 | Wie nach dem Stab die Wicke sehn' ich mich;
Nach deines Mundes Duft, nach deines Haars
Geringel am Genicke sehn' ich mich;
Ich sehne mich, daß poche mir dein Herz,
Daß mich dein Arm umstricke, sehn' ich mich;
Du gehst, o Schönheit, mich so stolz vorbey,
Nach einem zweyten Blicke sehn' ich mich. | ViI. | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-de-001817 | Poesie ist häufig Lüge
Und ihr Lob gilt nur figürlich,
So viel Herz und solche Züge
Fühlt am besten man natürlich. | [poesie ist häufig Lüge] | Franz Grillparzer | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004585 | Lloran la ausencia del verano hermoso
las verdes selvas, los amenos prados,
que se vieron de flores esmaltados
por las albas del mayo caluroso.
Sienten la falta de su pasto hermoso
abriendo el seco suelo los ganados,
y en los espejos de la tierra, helados,
se miran sin beber, en son quejoso.
Pues si la ausencia de los ... | - 863 - Jornada II, DOÑA LEONOR De El hombre de bien | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-064851 | Mir her! Ich sang der Könige Zwist! Ich die Schlacht bei den Schiffen!
Mir die Würste! Ich sang, was auf dem Ida geschah! | Viele Stimmen | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-048225 | Halt ein! halt ein! denn tausend Ströme füllen
Mein Herz, und heben mich empor!
O! sing' um unsrer Lieb' und meines Lebens willen
Nie einem andern Jüngling' vor! | 1L: Halt ein! halt ein! denn tausend Ströme füllen | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-es-004613 | Hombre mortal mis padres me engendraron,
aire común y luz los cielos dieron,
y mi primera voz lágrimas fueron,
que así los reyes en el mundo entraron.
La tierra y la miseria me abrazaron,
paños, no piel o pluma me envolvieron,
por huésped de la vida me escribieron,
y las horas y pasos me contaron.
Así voy prosiguiendo ... | - 70 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002623 | La profecía en su verdad quejarse,
la muerte en el desprecio enriquecerse,
el mar sobre sí propio enfurecerse,
y una tormenta en otra despeñarse.
Pronunciar su dolor, y lamentarse
el viento entre las peñas al romperse
desmayarse la luz, y anochecerse
es nombrar vuestro Padre y declararse.
Mas veros en un leño mal pulid... | Urania Musa Nona Sonetos sacros - I - A Jesucristo Nuestro Señor expirando en la Cruz | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-066262 | Pamatuješ, jak v severní, pusté krajině,
kde Slunce krvavě nás varovalo
před blízkou nocí, plni tušení,
jsme jeli v povoze kol nehybného močálu;
jak úzkost pojímala Tvoji duši,
a Ty Jsi děsila se z mojí přítomnosti,
neb cítila Jsi slizké mechy v rozkladu!
Jak příliš jsem byl Tobě blízký,
a jak Jsi poručila rychle ujížd... | Močály. | Josef Müldner | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009761 | Diogo, mnich z kláštera Františkánů,
zle církev zhanobil a dal jí ránu,
an tvrdil, že co v bibli stojí svaté,
lze věřit, ostatní že býlí jedovaté!
V té bibli jen, děl, jak ji židé znají,
je pravá víra, jak ji vyznávají,
jen židů Bůh je pouze v pravdě velký,
vše jiné výklady mám za padělky.
Vše, co nám vykládal kdys člo... | DIOGO DE ASSUMÇAO. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039926 | Byl stařec – slepec. Páchnul vyschlým senem,
zakyslou chutí chlebů, z mošny jež se zvedla...
Ves celou znal. Jí nezřel v oku skleném.
Hůl tápavá tuláka, jasnovidce vedla,
hmat nadlidský a sluch, jímž od zrození
svět chápal, zem i prostor. Denně tak se šinul,
vše chutnal, co mu bylo sudbou každodenní.
Den každý minul k ... | SLEPEC | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-de-051440 | Die andern, lose Luft und läuternd Feuer, hangen,
Wo ich auch sein mag, immerfort an dir;
Luft, mein Gedanke; Feuer, mein Verlangen,
Im schnellsten Flug sind sie bald dort, bald hier.
Wenn sie, die leichtern Elemente, eben
Mit zarter Liebesbotschaft zu dir ziehn,
Sinkt mein aus vieren gleichgeschaffnes Leben
Mit zween ... | 45 | William Shakespeare | de | 0 | iambic |
mpm-de-046810 | Ist das eine rüstige Nacht.
Da fühlt man sich.
Wie meine Schritte treffen!
Und allen Boden wecken wollen.
Und er gibt Antwort.
So weit.
So klar.
Man meint: es ist Wort.
So grau und fein und deutlich.
Und riecht wie ein Kristall.
Die graue Perle der feinen, rüstigen Nacht.
Die nichts gibt, nichts nimmt, sein läßt.
Und s... | Waldnacht | Peter Hille | de | 0 | iambic |
mpm-de-011411 | Des Menschen Weisheit ist gottselig sein auf Erden,
Gleichförmig Gottes Sohn an Sitten und Gebärden. | 259. Was des Menschen Weisheit ist | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-004311 | Liebster! nur dich sehn, dich hören
Und dir schweigend angehören;
Nicht umstricken dich mit Armen,
Nicht am Busen dir erwarmen,
Nicht dich küssen, nicht dich fassen –
Dieses alles kann ich lassen,
Nur nicht das Gefühl vermissen,
Mein dich und mich dein zu wissen. | 2. | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000248 | Cuando a María el Ángel la saluda,
y ella visita a Elisabet su prima,
cuando pare al que cielo y mundo anima,
y cuando ordena Dios que al templo acuda,
cuando Cristo en el huerto sangre suda
el azote y corona le lastima,
cuando el sagrado leño se echa encima,
y pasa muerte tan acerba y cruda.
cuando con triunfo y glori... | Los quince misterios del Rosario | Andrés Rey de Artieda | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000541 | O siempre en la piedad más generosas,
que los hombres bellísimas mujeres,
de nuestros apetitos, y placeres,
y de amor tesoreras dadivosas.
Ya de mis tempestades amorosas,
seguro puerto entre tus brazos eres,
pues que sacar mi rota nave quieres
de la solas del mar tempestuosas.
Tu que contra mujer armas previenes,
mira ... | - 1118 - Acto I, CARLOS, delfín | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000943 | ¿A cuál hombre jamás le ha sucedido,
que en lugar de galán que fue esperado,
su dama desdeñosa haya gozado
con el seguro nombre de marido?
Fábula le parece a mi sentido
lo que por todos juntos ha pasado,
todo cobarde, amando, es desdichado,
y sólo el venturoso es atrevido.
O oscurísima cuadra, o noche fresca,
yo te ofr... | - 93 - Acto I, OTAVIO De La gallarda toledana | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-029324 | Wann in der Frühlings-Zeit die Sonne die Gestallt
Der neu-begrünten Au mit ihrem Morgen mahlt,
So pflegt die Munterkeit der Vögel sich zu regen,
120Und dem erweckten Sinn Vergnügen einzuprägen.
Ein jeder lockt und pfeift, schlägt, zwitschert, schnäbelt, singt,
Indem er sich erfreut vom Baum auf Bäume schwingt;
Wie lebh... | Z wölfftes B uch. | Franz Christoph von Scheyb | de | 0 | iambic |
mpm-de-025740 | Warum mein Sinn so abgewandt
Der Autographenjägerei?
Sie gleicht erzwungnem Eheband:
Geworben wird nur um die Hand,
Das Herz jedoch ist nicht dabei. | 1L: Warum mein Sinn so abgewandt | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-es-002909 | Ya rijas, ya depongas el tridente,
siempre se muestra en ti lo soberano;
que es grande para oculto el Océano
de luz en tus virtudes transparente.
Si por la Majestad más eminente,
del mundo el freno se le dio a tu mano;
que mucho que en el círculo troyano
de tu Deidad sea título tu frente.
No puedes ser más Rey, ni más ... | - XXX - Al Rey Nuestro Señor en ocasión de haber entrado en un juego de cañas | Lope de Zarate | es | 0 | iambic |
mpm-es-004360 | Picó atrevido un átomo viviente
los blancos pechos de Leonor hermosa,
granate en perlas, arador en rosa,
breve lunar de invisible diente;
ella dos puntas de marfil luciente
con súbita inquietud bañó quejosa,
y torciendo su vida bulliciosa,
en un castigo dos venganzas siente.
Al expirar la pulga, dijo: «¡Ay triste,
por ... | - 97 - Este soneto de la pulga es atribuido a Lope | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-003627 | ¿Qué son los celos? El mayor tormento;
áspid que del veneno se alimenta,
con que a otros mata; infierno que atormenta
la memoria, el discurso, el pensamiento.
Quimeras admitir, abrazar viento,
hacerse de la parte de su afrenta;
curar el mal con lo que más se aumenta,
negarse en la experiencia al escarmiento.
De la meno... | - LXXVI - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-de-012575 | So geht es in der Welt/ die Zeit in sich verbunden
Hat alle hundert Jahr ein neues Werk erfunden/
Die Welt jemehr sie graut/ jemehr sie sinnet auß/
Es saget der Magnet/ wo unser Fichtenhauß
Hinläufft/ wenn Eolus den Wind auß seinen Hölen
Herfür läst/ daß er kan das tode Meer beseelen/
Im Fall uns überfält die kohlpechs... | Vberreichungsschrifft | Johann Klaj | de | 0 | iambic |
mpm-cs-066824 | V mraku tone srpek bílý.
Meluzina v krbech kvílí,
v okna šlehá sníh.
Jako mloci v tmavé sluji
sousedé se zahnizďují
v teplých postelích.
Mne však sladké ze dřímoty
žene do té tmy a sloty
přísný zvonku hlas.
Větry jako feny ječí,
co krok číhá nebezpečí,
závěj, rokle, mráz.
Saně letí sněžnou plání...
A mne na té cestě ch... | NOČNÍ CESTA. | Jan Karník | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-058437 | Mit wie herrlich weitem Kleide,
Ganz bedeckend deinen Leib,
Könntest du in Samt und Seide
Prangen, Deutschland, edles Weib!
Da du aus dem Sack der Aschen
Standest auf nach langer Rast
Endlich, und dein Kleid gewaschen
In dem Blut des Feindes hast!
Wenn nur in der Hand des Bösen
Deines Kleides nicht ein Stück,
Statt es ... | Deutschlands Feierkleid | Friedrich Rückert | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-056253 | Seděly dvě děti Otce jediného
ve vyhnanství kdesi, v rozbořeném hradě,
na ostrově cizím slunka při západě,
sami, jenom s ranou toho srdce svého.
Drsný on a údy voněly mu zemí.
Vzdušnou ji a jemnou bál se v náruč vzíti,
ale bez ní, sladké, že mu nelze žíti,
pocítil již dávno bolně nervy všemi.
Byla hádankou mu. Ale v je... | STARÁ POHÁDKA | František Odvalil | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-006679 | Jsou v životě okamžení,
Že člověk blíž nebi je,
Jak sborů andělských znění
Jeho srdce se to tkne.
Jasný Seraf v doutnající
Jiskru vane perutím,
Svatým jinochových lící
Oheň plane nadchnutím.
Zmizí pozemského cena,
Sladká pro cit hledá jména,
Život chtělby v oběť klást:
Rtoma šepce: Láska, vlasť! | 18. Jsou v životě okamžení, | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-043496 | So dürfte Keiner sich verwundert zeigen,
Wenn ich nicht ganz vermöchte zu verschweigen,
Wie deine Liebe mir die Seele spaltet.
Ich weiß, daß nie mir dies Gefühl veraltet,
Denn mit Venedig wird sich's eng verzweigen:
Stets wird ein Seufzer meiner Brust entsteigen
Nach einem Lenz, der sich nur halb entfaltet.
Wie soll de... | XxXI. | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-de-064867 | Kehr deine Liebe ganz aus allen Dingen,
Die außer Gott dir könnten Freude bringen,
Und freue dich im Herren nur allein,
Er wird dir mehr als alle Dinge sein! | 398. Alles um alles | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-011699 | Schmeichelt der Menge nur immer! Der Paroxysmus verschwindet,
Und sie lacht euch zuletzt, wie nun wir einzelnen, aus. | Nicht lange | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-059417 | Ja, die Augen waren's, ja, der Mund,
Die mir blickten, die mich küßten.
Hüfte schmal, der Leib so rund
Wie zu Paradieses Lüsten.
War sie da? Wo ist sie hin?
Ja! sie war's, sie hat's gegeben,
Hat gegeben sich im Fliehn
Und gefesselt all mein Leben. | [ja, die Augen waren's, ja, der Mund] | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008615 | Paraca feroz, de humanos bandolera,
que a ninguno parece llegas tarde,
y entre sombras y miedos, cual
cobarde
haces tu herida penetrante y fiera
Como fuiste tan cruda, tan severa,
con quien aun más allá de la luz arde,
haciendo de su Ingenio, y Pluma alarde,
aunque le limitaste la carrera.
Muy gozo... | A la acelerada muerte del doctor Juan Pérez de Montalbán | Bernardino González de Mendoza y Andía | es | 4 | anapestic |
mpm-es-006276 | Nunca versos canté: ni el sol brillante
de mi patria adorada cuando asoma
sobre la ceiba grande de la loma
ni el resplandor de estrella rutilante,
ni el agua de los ríos murmurante,
ni aquel áureo matriz que acaso toma,
ni de la flor gallarda el suave aroma,
ni música de palmas extasiante.
Ni mágicas palabras que algún... | El preludio | Anselmo Suárez Romero | es | 0 | iambic |
mpm-en-000608 | Under the evening moon
the snail
is stripped to the waist. | [under the evening moon] | Kobayashi Issa | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-049837 | Jak na stromu jsou také léta v duši;
jen řízni do pně, co tu kmitne kruhů!
ty sedají kol sebe vždy druh k druhu,
co v kůru spjaté srdce Dryad buší.
Tys jako strom, věř, čas čím tebe zkruší,
ta moudrost hvězdných niv i zemských luhů,
ten život, který z tebe dělá sluhu,
co láká slzy tvé i co je ruší:
To všecko dělá kruhy... | Kruhy v duši. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-003908 | O singet nicht so kleine Lieder
Von eines Volkes Weh und Ach!
Die hallen von den Höfen wieder
Für euch nur Leid und Ungemach.
Schreibt Oden, große, ellenlange
Von Fürsten-Glanz und Herrlichkeit
Und ruft in hellem Jubelsange:
Schön ist und glücklich unsre Zeit!
So seid ihr wahrlich wahre Dichter,
Denn was ihr sagt ist P... | 1L: O singet nicht so kleine Lieder | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-de-030568 | Mensch glaube diß gewiß/ hastu nach allm Begihr/
So bistu bettel arm und hast noch nichts in dir. | 189. Alles begehren ist nichts haben. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-029388 | Der alte Chlorus nam ein Weib,
Begabt mit einem fruchtbarn Leib,
Doch ward kein Kind ans Licht gebracht,
Dass dem
Das Ding kam ihm verdächtig vor,
Und er sagt's seinem Freund ins Ohr;
Sein Freund, der leichtlich mercken kunt',
Dass es nicht recht mit Chlorus stund,
Dass er schon
Sprang ihm mit diesem Trostwort bey:
Fre... | 21. Heyraht des alten Chlorus | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-cs-036120 | Ta Jinecká dolina
plna sladké vůně:
kdo ji jednou navštívil,
nikdy nezastůně!
A já byl tam nejednou,
pod okénkem stával,
a přec jsem se, bože můj!
zvolna rozstonával.
Stůňu, stůňu – ale což!
Má panenko, rcete,
krásnější-li nemoci
v světě naleznete?
Moje nemoc bezesná
sny mně přede zlaté;
moje nemoc zlá je věc:
vy už té... | Zlá nemoc. | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-042517 | Snadně tomu věří,
Kdo tvou tlouštku změří,
Že jde lidem k duhu
Jsouli živi z dluhů.
Za to věřitele
Zlostí neduh mele;
Ubožátko chřadne,
Neb nic nepopadne,
Že co svého máš,
Červům k žrádlu dáš. | 190. Na zadluženého břicháče. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-019566 | Oftmals finden wir nicht, was wir uns sehnlich erflehten;
Oft gewähret das Glück, was wir im Traume kaum sehn.
So, Cornelia, fanden wir Dich, den Engel an Güte,
Freundin vom zartesten Sinn, und in der Unschuld ein Kind.
Lebe wohl, o Du Edle! Zwar trennen uns Ström' und Gefilde,
Aber die Seelen trennt Strom und Gefilde ... | An Cornelia | Johann Gottfried Herder | de | 2 | polymetric |
mpm-es-002499 | ¿Ves con el polvo de la lid sangrienta
crecer el suelo y acortarse el día
en la celosa y dura valentía
de aquellos toros que el amor violenta?
¿No ves la sangre que el manchado alienta;
el humo que de la ancha frente envía
el toro negro, y la tenaz porfía
en que el amante corazón ostenta?
Pues si lo ves, ¡oh Lisi!, ¿po... | - VI - Con la comparación de dos toros celosos, pide a Lisi no se admire del sentimiento de sus celos | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-062934 | Laura – Sonnenaufgangsglut
Brennt in deinen goldnen Blicken,
In den Wangen springt purpurisch Blut,
Deiner Tränen Perlenflut
Nennt noch Mutter das Entzücken –
Dem der schöne Tropfe taut,
Der darin Vergöttrung schaut,
Ach, dem Jüngling, der belohnet wimmert,
Sonnen sind ihm aufgedämmert!
Deine Seele, gleich der Spiegelw... | Melancholie | Friedrich Schiller | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002985 | No turba nuestro llanto la alabanza
que hoy suena, joven real, en la victoria
que de la vida o muerte transitoria
en mejor vida tu virtud alcanza.
Sólo se extiende a la fatal mudanza
del gran principio de gloriosa historia,
en quien de antigua hereditaria gloria
émula se mostraba tu esperanza.
Pídele a Dios, para logra... | - CXIV - En la muerte del príncipe Filiberto de Saboya | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-es-000388 | ¿De qué sirve esconderse de tu flecha,
muerte cruel, pues dondequiera, airada,
llamas sin voz, y con tu planta helada
entras donde jamás entró sospecha?
Para esconderse, muerte, no aprovecha
la cortina de púrpura bordada;
porque la mira en la ballesta armada,
desde que nace el hombre, tienes hecha.
Pero este ejemplo, a... | - 1312 - Parte I, TELLO De Los Terceros de San Francisco | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-001416 | Con voz del aire, trágico instrumento,
o aviso celestial de nuestra vida!
De algún estado advierte la caída:
que avisa Dios al viento con el viento.
Con este nuevo oculto movimiento
enseña a la ambición inadvertida,
que por más reparada, o prevenida,
naciendo envidia, morirá escarmiento.
No te amenaza a ti, pues nada t... | - XII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-051940 | Haben wir nicht wie die Kinder zusammen gespielt? Vor den andern,
ja, vor uns selber gethan, wie in einander verliebt?
Ach, und noch heute – gedenk ich des braunen, blauäugigen Köpfchens,
fass ich es immer noch nicht, dass ich nicht wirklich verliebt. | 1L: Haben wir nicht wie die Kinder zusammen gespielt? Vor den andern, | Otto Erich Hartleben | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-043268 | Útulný domečku na trati,
čím jenom vábíš mne tak,
stokrát že cestou se obrátí
po tobě toužný můj zrak?
Domek jak hnízdečko pěnkavy
k lesnaté přilepen stráni,
jedlí a buků stín lákavý
před slunka šípy ho chrání,
na střeše parohy jelení,
ve vína planého zeleni
okének nevidíš ani.
Před domkem v malinké zahrádce
sedala děv... | DOMEK NA TRATI. | Ferdinand Tomek | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-050277 | Máj zlatý leskem střel
jej lákal v rodnou ves,
zas rád by v horách zřel,
co půvabů tam snes;
chtěl bystřiny zřít spád,
chtěl vidět kvésti hloh.
Svůj tlumok svázal rád
a skočil jako hoch.
Co byla města tíž,
vše spadlo s beder v ráz,
byl blankyt velká číš!...
ó jak se po ní třás!
Chtěl píti rozkoš z ní,
ples mládí v klín... | STARÁ PÍSEŇ. (III. První setkání.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007721 | Al dar aire a tu frente
esta ala de armonía
en que la poesía
por ti vibrar se siente,
sentirás de repente
soplos de simpatía:
seré el aura que envía
Centro-América ardiente.
Serás como el perfume
cálido que resume
algo que en ti se fragua
y que tu ser duplica:
¡lirio de Nicaragua,
rosa de Costa Rica! | PARA ALICE DE BOLAÑOS | Rubén Darío | es | 4 | anapestic |
mpm-es-005445 | Vuelva a su templo el busto, que
preciado
en Hipona lo fue por Agustino,
y a las orillas béticas nos vino
de vándalos furores escapado
Aquí ofreció sus armas el soldado,
su tabla en los naufragios el marino,
sus conchas y bordón el peregrino,
sus votos el cautivo, el desahuciado.
No mas las aras ro... | A la restauración del Santuario de Regla | Juan María Capitán | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001940 | «¡Si fuese muerto ya mi pensamiento,
y pasase mi vida sí durmiendo
sueño de eterno olvido, no sintiendo
pena o gloria, descanso ni tormento!
Triste vida es tener el sentimiento
tal, que huye sentir lo que desea.
Su pensamiento a otros lisonjea;
yo enemigo de mí siempre lo siento.
Con chismerías de enojo y de cuidado
me... | - XXI - | Diego Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-es-005605 | Ocho vocablos ya busqué diversos:
cuatro acaban en ersos, cuatro en unta,
i voy a colocarlos en la punta
de ocho que voy a ver si salen versos
O los que dan recetas son perversos,
a quienes Dios crió y el diablo junta,
o buena ha de salirnos cada yunta
dando párrafos puros i bien tersos.
Acabé los cuartetos Ahora en al... | Soneto | Juan Manuel Lleras | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-048721 | Ó ženo, jaké štěstí
jsi milující duši!
tys křídlo, na němž vznésti
se může výš, než tuší!
Tys paprsk a tys mana,
tys úsměv a tys vláha,
tys clona z mlhy tkaná,
za níž jest pravda nahá!
Bůh po dnech svojí práce
zřel všady vládnout změnu;
i šel, usmál se sladce
a stvořil ještě ženu.
„Když nemohu se vyhnout
té všemohoucí ... | ŽENA. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-002968 | Rath, Kraft, und Held und Wunderbar!
Dein Nam ist meiner Seelen klar
Die Du mit Deinem Blut erkauft,
Und mit der Liebes-Gluht getauft,
Mein Bräutigam, an meiner Stirne brennt
Dein Nam und Creutz, seitdem ich Dich erkennt.
Wenn ich, mit allem meinem Fleiß,
Mir nimmermehr zu rathen weiß,
Und meine Ohnmacht, Unverstand
Un... | 15. Soliloquium zu Weyhnachten | Nikolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 0 | iambic |
mpm-en-000810 | The face of all the world is changed, I think,
Since first I heard the footsteps of thy soul
Move still, oh, still, beside me, as they stole
Betwixt me and the dreadful outer brink
Of obvious death, where I, who thought to sink,
Was caught up into love, and taught the whole
Of life in a new rhythm. The cup of dole
God ... | Sonnets from the Portuguese 7: The face of all the world is changed, I think | Elizabeth Barrett Browning | en | 0 | iambic |
mpm-cs-039500 | NA hrobech české slávy
kvet blín už dlouho dost, –
teď vzhůru, české hlavy,
je čas, by vavřín rost’!
Je čas, by vavřín zkvétal
z těch ušlapaných lad,
jak na skráň Žižka vplétal
jej kdys a Poděbrad!
Na hrobech české slávy
už natruchleno dost, –
je čas, by vstala z návy
ta stará rekovnost!
Kde věky zněly stesky
a meče tr... | NA HROBECH ČESKÉ SLÁVY. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010867 | Im kühlen Erlendach,
Wir schauten so traulich zusammen
Hinab in den rieselnden Bach.
Der Mond war auch gekommen,
Die Sternlein hinterdrein,
Und schauten so traulich zusammen
In den silbernen Spiegel hinein.
Ich sah nach keinem Monde,
Nach keinem Sternenschein,
Ich schaute nach ihrem Bilde,
Nach ihren Augen allein.
Und ... | Thränenregen. | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-de-002488 | Die Erd' in ihrem Bau ist gar nicht eingerichtet
Ein Paradis zu seyn, wie Fantasie es dichtet,
Ganz ungeeignet, von Unsterblichen bewohnt
Zu seyn, da überall auf ihr Zerstörung thront,
Ihr ew'ges Leben nur auf ewiger Zerstörung,
Ihr ew'ger Friede ruht auf ewiger Empörung;
Darum unsterblich kann nur das Geschlecht allei... | 51. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-019463 | En Bur, de slep in gaude Rauh
Un drömt sick wat un snorkt dortau,
Un bi em lag sin Jung un Fru.
Doch endlich kamm hei an en Knast,
Dunn fohrt hei up un rep in Hast:
»wat Dunner! Mutter, slöppst denn du?
Du, Mutter, Mutter, hür mi an!
Mi hett wat drömt, wenn dat wir wohr!«
»so mak doch keinen Larm, Jehann!
Du weckst den... | 54. De Gedankensün'n | Fritz Reuter | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068859 | Pánové a velectěné dámy!
Kandidát jsem vám všem jistě známý,
celé Čechy znají mne, ba více –
mne už Michle zná i Vršovice,
a tak o mně dnes už kde kdo říká,
že jsem typem prima politika.
Není strany, v které bych už nebyl,
na čas jsem se všude uvelebil,
abych poznal fixle, knify, čachry,
figuranty, štrébry, vlastní mac... | UNIVERSÁLNÍ GENIUS. | Josef Lukavský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-015193 | Nachdem ich öfters, mit Betrüben, woher die Menschen
doch so blind,
Den Schöpfer, in den Creaturen, zu sehn und zu bewundern,
sind,
Betrachtet, überlegt, erwogen,
Und es, mit bitterer Betrübniß, im mehreren Betracht
gezogen;
So fand ich bey dem grossen Newton jüngst etwas, so es mir
erklärte;
Indem er, daß man sonder K... | Ueberzeugendes Exempel. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-008556 | Der kann im Leben nie verarmen;
Und müßt' er sterben fern, allein,
Er fühlte noch die sel'ge Stunde,
Wo er gelebt an ihrem Munde,
Und noch im Tode ist sie sein. | Wer je gelebt in Liebesarmen. | Theodor Storm | de | 0 | iambic |
mpm-cs-032806 | Svou položila hlavinku
na má se prsa chvící
a toužebně se tázala:
„co máš mi ještě říci?“
Já vyprávěl pak o bolu,
jenž v prsa má se vhnízdil,
jenž hlodá tajně na srdci
a tvář mou mladou zhyzdil.
Já vyprávěl jí o lidu,
jenž nade vše mi drahý,
jenž silný dost a trýzněn jsa,
netresce svoje vrahy. –
Tu sklonila svou hlavin... | II. Svou položila hlavinku | Jan Matoušek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028322 | Gib, gib und immer wieder gib der Welt,
und laß sie, was sie mag, dir wiedergeben;
tu alles für, erwarte nichts vom Leben, –
genug, gibt es sich selbst dir zum Entgelt. | [gib, gib und immer wieder gib der Welt] | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-de-058593 | Was kan die liebe nicht vor wunder-dinge zeügen?
Jhr sonnen-gleicher glantz dringt durch des todes nacht.
Sie ist durch keinen sturm, wie sehr er tobt, zu beugen,
Weil sie, wie Argus selbst, bey einem grabe wacht.
Kommt, die ihr zweifeln mögt! Erweget, was ich schreibe!
Seht unsrer Schmidin grufft nicht ohn entsetzen a... | Auf das absterben Frau Anna Eleonora
Schmidin, gebohrner Vickin,
in Breßlau.
C. G. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-027307 | Du sprichst/ Unglücklicher/ ich will die Liebe fliehn.
Du hast der Liebe Meer noch lange nicht ergründet.
Wilst du das schnöde Gifft aus keinem Menschen ziehn/
Wie bist du dir so schön/ und in dich selbst entzündet?
Von dieser Liebe trennt den Menschen keine Noth/
Sie dauret biß ins Grab/ und bringt zuletzt den Todt. | Die stärckste Liebe | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-es-002777 | Tú, que imitaste la llorosa vida
que tuve, ausente y desdeñado, sobre
el gran ribazo de la Peña Pobre.
De alegre a penitencia reducida;
tú, a quien los ojos dieron la bebida
de abundante licor, aunque salobre;
y alzándote la plata, estaño y cobre,
te dio la tierra en tierra la comida;
vive seguro de que eternamente
(en... | Amadís de Gaula a don Quijote de La Mancha | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-de-054428 | Sucht nach der
Und nach den
Daß die Gedicht' euch nützlich sein
Und die Geschicht' euch nicht betrüge;
Denn jene zeigen uns die
Der | Fabel und Historie | Christian Wernicke | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-001534 | Šel s hlavou vztyčenou spjat těsně v okovy,
svým zrakem divokým kol vzdorně těkal v davu,
jenž pěsti pozvedal a klnul lotrovi,
když v středu žoldnéřů v před bral se na popravu.
Že zloděj, lupič, vrah, lze čísti v jeho líci, –
teď za své zločiny již kráčí k šibenici.
To bylo v podzimí, v den smutný, mlhavý,
na blízké ná... | Bernardův kříž. | Antonín Bulant | cs | 2 | polymetric |
mpm-en-000057 | As I in hoary winter’s night stood shivering in the snow,
Surpris’d I was with sudden heat which made my heart to glow;
And lifting up a fearful eye to view what fire was near,
A pretty Babe all burning bright did in the air appear;
Who, scorched with excessive heat, such floods of tears did shed
As though his floods s... | The Burning Babe | Robert Southwell SJ | en | 0 | iambic |
mpm-de-001454 | Wandrer, weile noch und steh,
Dich mit unsern Herzen zu betrüben
Bei dem weißen Marmor, überschrieben:
Friedrich, der Alleinzige. —
Siehe nur, so viel ist hier geblieben
Von dem Ersten aller Könige —
Nur ein enges Beingehäuse
Ward die Wohnung eines theuren Haupts,
Voll Gedanken! stark, und hoch, und weise!
Keine ... | Zuruf an den Fremdling
beim Marmorsarge
Friedrichs des Großen
am 18. August 1786 . | Anna Luise Karsch | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003812 | ¡Oh monte levantado en la alma mía,
en la cumbre del cual agora siento,
con cuánto lamentar fui escarmiento,
para toda la gente que me vía!
Hablilla fui, que en mí se componía,
de lástima y dolor y de tormento;
y entre lenguas se mejoraba el cuento,
que a su placer cada uno le decía.
Sé que es así, no sé cómo se ha hec... | - LXI - | Juan Boscan | es | 0 | iambic |
mpm-es-007658 | Eras mi amor cuando me uní contigo,
y te adoraba como al bien se adora,
y ahora, apoyo de mi vida, ahora,
eres mi Dios, mi protector, mi amigo.
Con tu sonrisa tu dolor mitigo
y cuando el sol al expirar colora
los altos montes, y al nacer la aurora,
yo te llamo mi dueño y te bendigo
Enlazadas resbalan nuestras vidas
com... | A mi esposo | Úrsula Céspedes de Escaverino | es | 0 | iambic |
mpm-cs-050783 | Arete, krásná Aristippa dceř
a hrdá jako Juno,
si vyšla večer v háje tmavou šeř,
kdy vycházíš ty, luno!
A před tvou tváří, která symbolem
je smavé Afrodity,
jí splýval s rtů hrdosti plápolem
ten smělý hovor hbitý:
Slyš, holoubků jež párem tažena
svět držíš pod svou nohou,
já nechci býti láskou blažena
jak všecko pod ob... | Arete. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-047936 | Liebe Chloe, was sollen diese Kränze? Du weinest, ach!
Ich sah es. Ach unser Vater! Er muß wohl mehr krank seyn als er gestern war. | 1L: Liebe Chloe, was sollen diese Kränze? Du weinest, ach! | Salomon Gessner | de | 2 | polymetric |
mpm-es-000716 | ¡Fuese enojado! Amor, ¿qué culpa tengo
si no nací más sabio y entendido?
Alumbra tú mi rústico sentido,
que ya para la ciencia le prevengo.
Algunas esperanzas entretengo.
Un leño soy. Desbástame te pido.
Por Celia a mi ganado voy perdido.
Yo no sé nada. De mis viñas vengo.
¿Cómo podré por mi mujer tenerla
si el princip... | - 1 - Acto I, TOMÉ | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-048276 | Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu – ale v duši věčný máj,
šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy,
šel pouští – a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. | ZA TROCHU LÁSKY... | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007816 | La blanca vela desplegando al viento,
el azuloso mar surca triunfante,
reclinada la borda vacilante
al impulso del loco movimiento
Dominador del líquido elemento,
parece que su dicha ve distante
y que en pos de ella lánzase anhelante,
como tras la ilusión el pensamiento.
Desde un peñón, en la arenosa playa,
pasar le ve... | El esquife | José J. Villa | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001079 | Fabio, pensar que el Padre soberano
en esas rayas de la palma diestra
(que son arrugas de la piel) te muestra
los accidentes del discurso humano,
es beber con el vulgo el error vano
de la ignorancia, su común maestra;
bien te confieso que la suerte nuestra,
mala o buena, la puso en nuestra mano.
Di, ¿quién te estorbará... | - XLVIII - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006359 | ¿Y sabes por qué fue? Yo era un
proscrito
visionario de sendas prometidas,
desterrado del bien por el delito
de llevar mis antorchas encendidas
El duelo de la Vida, hecha calvario
por el desierto gris del abandono,
llevó a mi corazón de visionario
la amargura secreta del encono
Y tú, bajo la clámid... | Soneto | Armando D. García | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001078 | I heard a Fly buzz - when I died -
The Stillness in the Room
Was like the Stillness in the Air -
Between the Heaves of Storm -
The Eyes around - had wrung them dry -
And Breaths were gathering firm
For that last Onset - when the King
Be witnessed - in the Room -
I willed my Keepsakes - Signed away
What portion of me ... | I heard a Fly buzz - when I died - (591) | Emily Dickinson | en | 0 | iambic |
mpm-es-004141 | Con presunción de bélico soldado
galán sale y feroz Pablo atrevido,
que si ahora en la cuenta no ha caído,
caerá muy presto del primer estado.
¿A dónde, Pablo, de soberbia armado
para quedar con una voz vencido?
seguid las letras, ¿dónde vais perdido?
que habéis de ser doctor del mayor grado.
Aunque valor vuestra perso... | - - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-045251 | Die Welt treibt fort ihr Wesen,
Die Leute kommen und gehn,
Als wärst du nie gewesen,
Als wäre nichts geschehn.
Wie sehn ich mich aufs neue
Hinaus in Wald und Flur!
Ob ich mich gräm, mich freue,
Du bleibst mir treu, Natur.
Da klagt vor tiefem Sehnen
Schluchzend die Nachtigall,
Es schimmern rings von Tränen
Die Blumen üb... | 7. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-en-000106 | Thou blind fool, Love, what dost thou to mine eyes,
That they behold, and see not what they see?
They know what beauty is, see where it lies,
Yet what the best is take the worst to be.
If eyes corrupt by over-partial looks
Be anchor’d in the bay where all men ride,
Why of eyes’ falsehood hast thou forged hooks,
Whereto... | Thou blind fool, Love, what dost thou to mine eyes (Sonnet 137) | William Shakespeare | en | 1 | trochaic |
mpm-es-007835 | Soñaba con la Escocia de tus ojos
verdes, los grandes lagos amarillos,
y engarzó un nimbo de
esplendores rojos
la sangre de la tarde en tus anillos
En la bíblica paz de los rastrojos
gorgearon los ingenuos caramillos
un cántico de arpegios tan sencillos
que hablaban de romeros y de hinojos
¡Y dinos en... | La gota amarga | Julio Herrera y Reissig | es | 0 | iambic |
mpm-cs-009073 | Tak divno mi! Proč? S těží vím.
Stále jsem v dumách,
o skvostném zlatohlavu sním,
sním o korunách!
Chci obé stihnout směle.
Jen pak budu prost žele,
až budu králem.
Spát nelze; přepodivný klam!
Pomoci není.
Vždy korun skvost výš čela mám,
plášť na rameni.
Což neprchne mi z hlavy
ten přelud usmívavý,
že budu králem?
A b... | Duma královská. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-043769 | Ein Geist, der schöpferisch den meinen angehaucht,
In dessen Glanz ich mich mit Sehnsucht eingetaucht;
Ich habe doch von ihm nichts als die Form genommen,
Und aller Stoff ist mir von andern hergekommen.
Die Welt ist lauter Stoff; du nimmst von denen eben
Den Stoff, nimmst sie als Stoff, die sonst nichts können geben.
U... | 91. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-002701 | Růže něžná! věčně bude Tobě
O Tvé blaho s péčí srdce moje bíť;
S tebou, drahá! chci ve každé době
A trud a slasť družně rozděliť. | (Rosa.) | Jan Květoslav Klumpar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061321 | Die Fama, reicher noch an Zungen als an Ohren,
Bereitet ihm zu früh sein Grab.
Noch wälzt er sich, durchs Paradies der Thoren
Den breiten, lust'gen Weg hinab. | 115. Auf Jemanden, der zu früh todt gesagt ward | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-054417 | To dnes je smutný a deštivý den,
– lucerny ve tmě jsou body,
mlhou vzduch zalit je, nelze jít ven,
v ulicích září mdle vody.
Do oken rozlit z lamp žlutavý jas,
domy teď zavřeli s třeskem...
Smutná noc říjnová blíží se zas
s mlhou a pochmurným steskem!
Pod stromy listů teď válí se žluť,
Bože, jak smutno je všade.
To ani... | SKIZZA. | Karel Červinka | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-003738 | ¿A do miraste, ojos desdichados,
que así pagáis el yerro que hiciste?
Si venís de mirar lo que perdiste,
de allá venís a ciegos condenados.
Sin culpa pagaréis como culpados
por no querer mira en lo que viste;
con lo mismo pagaste que ofendiste
quedando, en ver la luz, de ella privados.
Llorad vuestro dolor y desventura... | - VIII - | Juan de Almeida | es | 0 | iambic |
mpm-cs-045272 | Za noci v stínech tiše plížilo
se jedenáct sem, do tmy hřížilo
se plaché oko vytřeštěné bázní.
Zvěst nelhala... tam visí na sněti...
puk’, střeva vykydla mu... Prokletí
jde jistě za ním dlouhých věků strázní. | XXIII. VOLBA. (II.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002448 | Quédate a Dios, Amor, pues no lo eres;
que servir a quien sirve es vil locura.
Esclavo eres de Lisi en prisión dura,
¿y qué te sirva yo de esclavo quieres?
Ni templo habites ni holocausto esperes,
pues yaces, sacrificio a la hermosura
de aquella vista que me abrasa pura,
donde, ardiendo, con flechas y arco mueres.
El v... | Niega al amor ser deidad, sino esclavo de Lisi | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-047536 | Padalo listí, padalo
do úžlabiny cest,
a než se oko nadálo,
co zlatých kolem hvězd!
Ty zlaté hvězdy s javoru,
ty s buku krvavé
park změnily i oboru
v pohádky mlhavé.
Schodištěm pustým samotná
šla listím bez lásky –
Ta ztichlá alej dřímotná
ty zná již procházky. | Z povídek starého parku. (I.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008898 | Amar el día, aborrecer el día,
llamar la noche y despreciarla luego,
temer el fuego y acercarse al fuego,
tener a un tiempo pena y alegría.
Estar juntos valor y cobardía,
el desprecio cruel y el blando ruego,
tener valiente entendimiento ciego,
atada la razón, libre osadía.
Buscar lugar en qué aliviar los males
y no qu... | Soneto | María de Zayas y Sotomayor | es | 0 | iambic |
mpm-cs-069171 | Stůjte pevně v člunu žití
v proudu dobrém nebo zlém,
šťastná hvězda nech Vám svítí
v roce třicátém čtvrtém! | 1934. Stůjte pevně v člunu žití | Petr Bezruč | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-049692 | Im Schatten dieser Bäume,
Auf weichem grünen Gras
Herrn Simon's schöne Gattin
Mit ihrer Base saß.
Sie hielt ihr junges Kindlein
Fest an der jungen Brust,
Das dunkle Auge blickte
Darauf in sel'ger Lust.
Und schwarze Locken wallen
Um ihren Nacken klar,
Es blühen ihre Lippen,
Ein thanig Rosenpaar.
Wie die der West umfäche... | 1L: Im Schatten dieser Bäume, | Luise Büchner | de | 0 | iambic |
mpm-de-032124 | Die Tugend eilte fort: der Saal blieb unterdessen
Die Kostbarkeit des Stabs nur heimlich zu ermessen;
Das Kreuz/ welches man das
Ferdinandeische zu nennen pflegt/ weil
Kayser Ferdin. II. in der äussersten Ge-
fahr ganz besondern Trost dabey fand.
Man sähnte sich darnach. Sieh da! von ungefähr
Dringt ein erweckter Lerm... | E ilftes B uch. | Franz Christoph von Scheyb | de | 0 | iambic |
mpm-cs-010930 | Mrak balvanitý k zemi slét’
a krále v náruč vil
a na Martinskou v horách věž
jej zlícen postavil.
Je pozdní večer, s věže král
zří mlčky kolem kol
na hojný násepový rov,
na hojný rudný dol.
Zda krev tam vidí husitskou?
ba ne, ji příval splách’,
to pouze rosa v červáncích
hrá barvy na travách.
Je sobota, a svatvečer
již... | XIV. V ŠACHTÁCH KUTNOHORSKÝCH. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.