id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-009037 | Quien las graves congojas huir desea,
de que está vuestra vida siempre llena,
ame la soledad quieta y amena,
donde las ocasiones nunca vea.
En ella de paciencia se provea
contra los pensamientos que dan pena,
y de memoria del morir, que es buena
para defensa de cualquier pelea
Mas el que está de amor apasionado,
no pie... | Soneto | Benito Arias Montano | es | 0 | iambic |
mpm-de-032256 | Und rauscht nicht die Erde in Blüten und Duft?
Und schreitet nicht Hörnerklang kühn durch die Luft?
Und stürzet nicht jauchzend der Quell von der Kluft? | Der Jäger . | Joseph von Eichendorff | de | 5 | amphibrachic |
mpm-en-001265 | Bath
The day is fresh-washed and fair, and there is a smell of tulips and narcissus in the air.
The sunshine pours in at the bath-room window and bores through the water in the bath-tub in lathes and planes of greenish-white. It cleaves the water into flaws like a jewel, and cracks it to bright light.
Little spot... | Spring Day | Amy Lowell | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-049720 | Kdys Cosmo Medici v žen jásající
se bavil tlupě. Lidu spousta stála
před palácem a moři rovna řvala.
„Co chtějí?“ – Pane, zdráhám se to říci!
„Mluv!“ – „Chtějí vidět Bianku tanečnici;
vše jala její krása neskonalá,
lid skoro zuří, stráž je doma malá;
co počíti zde?“ – S mramorovou lící,
v níž úsměv hrál, se ku Cosmovi ... | Bianka. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-032539 | Zum Tod bereite sich, wer nicht mehr kann genesen;
Und was nicht weiter hält, mag auseinander wesen.
Wol ists ein Trost zu sehn, daß in Verwesung auch
Sich neues Leben regt, nur ists kein süßer Hauch.
Der Moderschöpfung ab wend' eilig deine Blicke,
Daß rein des Lebens Bild dich Lebenden erquicke! | 59. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-003506 | Willkommen, Freund, am deutschen Strand!
Willkommen unter deutschen Eichen!
Willkommen! Laß uns Herz und Hand
Zum alten Bunde fröhlich reichen!
Willkommen! Süßer Freudenklang,
Du braustest einst an Mälarns Strande,
Sirenen tönten drein Gesang,
Und Nymphen schwammen froh zum Lande;
Die Ulmen tanzten mit uns rund,
Und al... | Willkommen | Ernst Moritz Arndt | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064643 | Ty můj pěvče hrdý, pluješ kol těch strání
na své pyšné lodi v rozbouřeném moři
šedou, mlžnou dálkou, tam kde úsvit ranní
jako zlatý maják v temných mracích hoří.
Mrtvým šerem ticha, jež se v kraje sklání,
pochodeň se žhavá na východě noří,
světélkuje moře, září za svítání,
oslavuje písní čarokrásnou zoři.
Kde noc tmavá... | II Ty můj pěvče hrdý, pluješ kol těch strání | Tereza Dubrovská | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-035393 | Am fernen Gestad' an der blaulichen See,
Da stand ich und Du warst weit,
Und es schwebte kein Schatten von meinem Weh
Vor Deine Herrlichkeit.
Und leuchtend über den Wellenschaum
Hinwebte es wunderbar,
Und Du stiegest herauf als Meeresfee
Und es wehte Dein schwarzblau Haar.
Und so hab' ich geträumt und mein Traum war sü... | 1L: Am fernen Gestad' an der blaulichen See, | Moritz von Strachwitz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-002912 | Skřivánek se k nebi vznáší
píseň svojí šveholí,
všemu světu zvěst přináší
že je mladý, veselý.
V ranní rose skví se kvítek
nebe má na zřeteli,
vypravuje houfu dítek,
že je mladý, veselý.
Potůček se loukou vine
s kvítečky se přátelí
a motýlům zprávou kyne,
že je mladý, veselý.
Kdo je hodný, pilný žáček,
jedná jak mu Bůh... | Mládí veselé. | Václav Antonín Crha | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-052243 | Wie sie mit ihren Dünsten sich umgeben!
Wie sie, den Finger an der Himmelsnase,
weislich erforschen ihre eignen Gase,
wie diese Klötze an der Erde kleben!
Doch immer hohler, weiter wird mein Leben,
es wird noch, glänzend wie die Seifenblase,
in schwereloser, wiegender Ekstase
mit allen Winden in die Weite schweben;
und... | Die Seifenblase | Gustav Sack | de | 0 | iambic |
mpm-es-005678 | De corte en corte mendigando en vano,
con la fe, como tú, por compañera,
recorrió el gran Colón la España entera
despreciando su genio soberano.
Luchó con fe su espíritu cristiano,
y siguió resignado su carrera,
hasta que el alma de Isabel primera
brindóle apoyo con augusta mano
También de corte en corte, tú,
... | A Kruger | Ramón Blázquez de Cáceres | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-064542 | Co jste mi to povídaly,
moje modré oči,
tichým smutkem, tichou prosbou?
Hvězdy vaše náhle vzplály
výčitkou a hrozbou...
Tolik stesku z dávné doby
tkvělo vašem na dně...
V zamlženém, dálném kraji
uzřely jste kdesi hroby,
z mlh jak vyvstávají...
A tu jste se rozplakaly,
moje modré oči,
tichým steskem, tichou touhou –
cel... | Co jste mi to povídaly, | Tereza Dubrovská | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007074 | Erigone, en desorden la melena,
de Venus presa con ardor salvaje,
oculta apenas en el griego traje
los globos de marfil y de azucena.
El seco labio, que el pudor no frena,
del lienzo muerde el tempestuoso oleaje,
y rasgando el incómodo ropaje,
besa y comprime la tostada arena.
Ebria de amor, frenética de vino,
en torno... | La muerte de la bacante | Joaquín Lorenzo Luaces | es | 0 | iambic |
mpm-de-045456 | Schimmernd fülle sich der Teller,
Schimmernd bis zum Rand hinan;
Jeder spende seinen Heller
Gern dem alten Leiermann.
Manch ein Lied hab' ich gesungen,
Das euch tief ins Herz gedrungen;
Doch ein Lied wie dieses hier
Hörtet ihr noch nicht von mir.
Eines Abends in der Messe
Lauscht' er hinter ihrem Pult,
Mit erzwungner T... | Die Keuschheit | Frank Wedekind | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-036556 | Je staré šeré zákoutí,
tam zpívají jen kohouti,
tam gotické klepadlo visí.
Kdo ťukal jím „otevřte!“ kdysi?
Kov zrezivělý pozvedám,
ťuk, ťuk, zda slyšíte vy tam!
Nic nehne se za vrátní temnou,
a není, kdo mluvil by se mnou.
Ó, vím, kam vede klenutí,
a vzpomínka mne přinutí
si vykouzlit obrázek živý:
Hle, krvavý jezdec t... | KLEPADLO. | František Serafínský Procházka | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-056140 | Ich tat wahrhaftig alles,
Was ich ersinnen konnt',
Ich hoffte, daß doch endlich
Mir's ihre Liebe lohnt!
Ich war ein zügelloser
Und wilder Feuerbrand,
Ich flog von Dach zu Dache,
Verheerend was ich fand:
Was ward aus mir? ein Flämmchen,
Bescheiden, zahm und zag,
An dem der Hirte höchstens
Im Herbst sich wärmen mag.
Ich ... | 1L: Ich tat wahrhaftig alles, | Sándor Petöfi | de | 0 | iambic |
mpm-es-005241 | ¿Qué es el Olimpo?- Para el
niño, un juego
de pájaros, de músicas y flores -
¿Qué es para el joven?- Lupanar de amores,
eterna forma del Elíseo griego -
¿Qué es para el hombre?- Para el hombre ciego
es un templo de glorias y de honores;
y el viejo se lo finge en sus dolores
como un rincón de paz y de ... | Lo que es el Olimpo | Ramón de Campoamor | es | 0 | iambic |
mpm-cs-025329 | V klášteře Grotta Ferrata je mnich,
jenž nikdy nepozdvihne očí svých,
jak proklatec jde, jako hrob je tich.
Živ travou je a rostlin kořeny,
do roucha jeho trny vpleteny,
za lůžko má jen ostré kameny.
V chrám nevkročí. Když služby boží jsou,
před dveřmi venku klečí chvílí tou
a v pláty z kovu bije hlavou svou.
Moc, sláv... | PAPEŽ BENEDIKT IX. | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-000736 | Opuštěnou cestou sám jsem kráčel plání,
hlasů dvou jak teskné uslyšel bych lkání.
V bezútěšné noci, vichru lkavém svistu,
v uvadlém a hnědém šelestícím listu.
V sežloutlé a vlhké vlnící se trávě,
hlasy dva jak spolu tesknily by právě:
„Vzpomeneš-li nocí, vzduch kdy jarem voní?“
„„Píseň vichru dnes jen slyším monotonní!... | XXXVII. | Karel Babánek | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001188 | Esta verdad copiada de tu esfera,
tan grave, tan airosa, y parecida,
del más prolijo examen atendida,
con aplauso se admira, y se venera.
Pluma feliz que de la envidia es fiera,
dos victorias, dos veces combatida;
una, por competirse tan lucida,
otra por arriesgarse la primera.
Este acierto con luces de divino,
sin ele... | - XCIII - A los versos que escribió el Conde de la Roca, sobre la verdad y la mentira | Luis de Ulloa y Pereira | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-034807 | „„A to vše pro Vás, z nedorozumění
Tak užíravě ve mně bouřilo!
Ó Marino! Kéž tehdy v roztoužení
Mé srdce raděj sebe zhubilo!““...
Marina mlčí, výraz v očích mění;
Když rek ustoupí, tu je k němu vzpírá
A slza kyne v nich a hned zas zmírá;
Ta její ňadra jak sníh padlý bílá
Se větším ruchem náhle oživila;
A krásných jejic... | XXXVIII. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-062842 | Ach, laß doch nichts als Gott allein,
O Seel', in deinen Grund hinein;
Setz alles, wo es hingehöret,
Nur innerlich bleib ungestöret! | 98. Alles am rechten Ort | Gerhard Tersteegen | de | 0 | iambic |
mpm-de-060479 | Alle Pappeln hoch in Lüften,
Jeder Strauch in seinen Dürften,
Alle sehn sich nach dir um:
Berge schauen dort herüber,
Leuchten schön und jauchzten lieber;
Doch der schöne Tag ist stumm.
Lustschalmeien will man hören,
Flöten, Hörner und von Chören
Alles, was nur Freude regt.
Selbst an seiner strengen Kette
Springt das F... | 5a | Johann Wolfgang Goethe | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007648 | Mes de transición, mes pastelero;
Germinal con Ventoso se ha abrazado;
mes arlequín, ni carne ni pescado
aunque el sol esté en Aries, el Carnero.
Corre de la Cuaresma el tiempo austero;
consigue el pecador ser perdonado;
mas ¡ay que la Cuaresma aun no
ha acabado
cuando ya torna el delinquir primero!
C... | Marzo | Carlos Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-033643 | So lang uns aus den Bechern
Ein volles Leben lacht,
So mag die Welt uns lächern,
Die sich Gedanken macht;
Gedanken, ob es schicklich,
Zu tollen bei dem Wein –
Wir wollen nichts als glücklich
Und ungeschoren sein!
Ein Häuflein von Gedanken
Durchbrauset jetzt die Welt,
Und aus den alten Schranken
Tritt ein verjüngter Hel... | Die Harmlosen | Ludwig Eichrodt | de | 0 | iambic |
mpm-cs-031103 | Blaze tomu, komu krev se
bujným kvapem nekvasí,
jeho žití postupuje
jak rok ve svém počasí.
Běda ale tomu, který
bujně mládí proskákal,
bez léta a bez podzimu
v náhlé zimě zaplakal. | ELEGICKÉ HŘÍČKY (13) | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-022159 | Und meinest du daß dich die meisten hören werden,
Die ihres Weges gehn im Staube wie die Herden?
Der Hirte dieser Welt führt sie zu Lust und Leide,
Zur Schlachtbank führt er sie, zuvor zur Sinnenweide.
Laß ihrer blinden Lust sie nachgehn, der zu schwach
Sie sind zu widerstehn, und geh nicht ihnen nach.
Nach geh du jede... | 115. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-006595 | El sin descanso y sin bonanza alguna,
el ronco, el seco, el pálido, el enjuto,
que si oyó de Madrid un «oste puto»
fue en cambio claro sol del Carpio Pruna.
Aquel que mojó el pan en la laguna
llevando a Calderón en un canuto,
Pelayo de mal pelo, Bruto en bruto,
César tramposo, Creso sin fortuna.
El audaz que en la fama... | Epitafio de un cómico de la legua | Gabriel Estrella | es | 0 | iambic |
mpm-de-020543 | Ich gieng spazieren in ein Feld
Ohne Sünde;
Mich umzusehen in der Welt,
Wie es stünde.
Es war an einem Sonntag gut,
Nach dem Essen;
Mein Leid, das mich so quälen thut,
Zu vergessen.
Mit Gedanken thät ich zanken,
Thät ich zanken.
Sehr tief gedacht ich hin und her,
Wo ich auswollt;
Mir selbst wußt nicht zu rathen mehr,
W... | Ehestand . | Clemens Brentano | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-065319 | Je všechno k smíchu, mia carissima,
a přece z všeho zbyl mi jenom stesk.
A touha podivná mne časem jímá,
když slyším bouři, krvavý zřím blesk...
A mnoho vášní dosud v srdci dřímá.
Však den je únavný a nikde slunce zář.
Oh, zpij mne zase rtoma vášnivýma
a nech se dívat v bolestnou svou tvář! | XXXIV. Je všechno k smíchu, mia carissima, | Julius Skarlandt | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-055806 | Já, váš Mistr, dobrý pastýř jsem,
A své ovce nosím v srdci svém;
A mé ovce jsou, jež v každém času
Jdouce za mnou, šetří mého hlasu.
Ale již to každý slyš i pozoruj!
Dobrý pastýř za své ovce život dává svůj,
Leč kdo není pastýř, kdo jen ze mzdy pase,
Ovcí nemá za své a jen myslí na se,
Sám se nikdy neodváží pro ně živo... | Dobrý pastýř. | Václav Štulc | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-046148 | O, jauchze, Welt, du hast ihn wieder,
Sein Himmel hielt ihn nicht zurück!
O jauchzet! jauchzet! singet Lieder!
Was dunkelst du, mein sel'ger Blick?
Es ist zu viel, man kann nur weinen,
Die Freude steht wie Kummer da;
Wer kann so großer Lust sich einen,
Der all so große Trauer sah!
Unendlich Heil hab' ich erfahren
Durch... | Am Ostersonntage | Annette von Droste-Hülshoff | de | 0 | iambic |
mpm-de-011894 | Wenn jener echte Opfermuth
Noch heute Dir das Herz bewegt,
Wenn es ein treu Erinnern hegt,
So komm ... Es ging zu hoch die Fluth.
Am Strand lieg' ich in Seelennoth,
Großmüth'ger Thorheit eingedenk,
Die, unterwürfig, als Geschenk
Einst eine Welt von Liebe bot ... | 1L: Wenn jener echte Opfermuth | Ada Christen | de | 0 | iambic |
mpm-de-050314 | Ein Mädgen, ob es fchon gleich noch so spröte thut,
Ist doch der Löffeley von Grund der Seelen gut,
Und wer sich daran kehrt, wenn sie ihm widerstreben,
So sprechen sie wohl selbst: der Mensch weiß nicht
zu leben/
Er sieht so höltzern aus, lernt doch den groben Knoll,
Wie man in Compagnie mit Jungfern leben soll. | §. 1. | Christian Gotthold Spindler | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069429 | Odešli přátelé, není jim návratu,
odešli lhostejní do věčné tmy.
V hodině soumračné, na konec dramatu
čekáme dva jen, sokové, my.
Čím ještě vyděsí, nežli se nachýlí
k hasnoucím zornicím poslední stín?
V temnotách nejhlubších osud se nemýlí,
do desek kamenných vryl součet vin.
Ve chvíli ortelní osud se neklame,
němě a l... | NEŽ SPADNE OPONA | Božena Benešová | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-049389 | Stolz ist es, daß Arint uns seinen Stammbaum zeigt,
Der sechszehn Ahnen hat;
Noch stolzer ist der edle Catt,
Der zwanzig zählt und davon schweigt. | Arint und Catt | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-de-031976 | Im gläsernen Treibhaus stehn groß allein
Ein paar gipserne Göttergestalten.
Sie sehn in die sonnige Leere hinein,
Ihre Körper sind weiß ohne Falten.
Die Palmen, die sonst in dem Winter hier hausen,
Die zischen wohlig im Parkgrün draußen.
Und totenstill von ihren steinernen Tischen,
Wie vor Jahrtausend mit blendendem Le... | 1L: Im gläsernen Treibhaus stehn groß allein | Max Dauthendey | de | 2 | polymetric |
mpm-en-000307 | Our storm is past, and that storm's tyrannous rage,
A stupid calm, but nothing it, doth 'suage.
The fable is inverted, and far more
A block afflicts, now, than a stork before.
Storms chafe, and soon wear out themselves, or us;
In calms, Heaven laughs to see us languish thus.
As steady'as I can wish that my thoughts wer... | The Calm | John Donne | en | 0 | iambic |
mpm-es-005793 | Envuelta en sangre y pavoroso estrago
combate Roma con feroz anhelo:
llena el mundo su nombre, sube al cielo,
y las naciones tiemblan a su amago
Su águila fiera por el aire vago
hiende las nubes con ardiente vuelo,
y apenas mide en el distante suelo
las ruinas de Corinto y de Cartago
¿Qué la valió? Carbón, Mario implac... | Roma | José María Heredia | es | 0 | iambic |
mpm-de-052245 | Mein auserwählter Schatz/ der du mich hast entzündet
Durch deiner Augen Pracht/
Nun kommt die süsse Nacht/
So beyder Hertz und Seel’ in reiner Treu verbindet/
Und unsrer Liebe Licht und Schein
Heist nunmehr unauslöschlich seyn.
Der Frühling rühme sich mit seiner Blumen-Prangen/
Und Venus ziehe für/
Der Rosen Purpur-Zie... | Braut-Lied. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-es-008021 | María: Tú dormías dulce y serenamente
En tu lecho de plumas y flores perfumadas,
Porque eres la encantada, bellísima durmiente,
¡Que suspira en el oro de los cuentos de hadas!
El dragón de la gloria con sus ganas hirientes
Y sus alas de fuego velaba tus sonrisas,
Y por no despertarte se callaban las fuentes,
[Se callab... | A MI REINA | Jesús Balmori | es | 4 | anapestic |
mpm-de-033084 | Ob die Sozialisten in den Reichstag ziehn –
is ja janz ejal!
Ob der Vater Wirth will nach links entfliehn,
oder ob er kuscht wegen Disziplin –
is ja janz ejal!
Ob die Volkspartei mit den Schiele-Augen
einen hinmacht mitten ins Lokal
und den Demokraten auf die Hühneraugen . . .
is ja janz ejal!
is ja janz ejal!
is ja ja... | Das Parlament | Kurt Tucholsky | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002388 | Todo lo puede despreciar cualquiera;
mas nadie ha de poder tenerlo todo:
sólo, para ser rico, es fácil modo
despreciar la riqueza lisonjera.
El metal que a las luces de la esfera
por hijo primogénito acomodo,
luego que al fuego se desnuda el lodo,
espléndido tirano reverbera.
A ser peligro tan precioso viene
polvo que,... | Difícil, aunque le llamaron fácil, pero sólo medio verdadero de tener riqueza y alegría en el ánimo | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046310 | Děckem s hudbou v duši a nemocným k tomu
nazvali tě, pěvče, který všecko tuší,
co zní v stonu flétny, v zahučení hromu; –
děckem s hudbou v duši.
Mně jsi starou, blesky otřískanou hruší,
která hnizd svých taje nemá říci komu,
kterou všecky vichry z všech stran světa kruší.
Duch, jenž zapřádá se v kruh vždy užší, užší,
... | PAUL VERLAINE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-007632 | Růži v ruce chtěl jsem jít,
Milenko, ti povědít,
Že mám srdce plné tebe,
U tebe že hledám nebe.
V záři tvého pohledu
Však nic s řečí nesvedu.
V tichém zmatku růži trhám,
Květ po květu před tě vrhám,
Měj ten vonný růže květ
Za výklad, co tají ret,
A mně okem laskavým
Pokyň: „Já ti rozumím.“
Musím srdci ulevit,
Musím tob... | Zastaveníčko. | Matěj Havelka | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007552 | ¿Eres tú? ¿Y en la góndola enlutada
por tu pálida mano dirigida,
de mi cruento dolor compadecida,
quiere llevarme a la región soñada?
¡Partamos, pues! La brisa perfumada
cual nuncio de la tierra prometida
con ósculos de amor y bienvenida
acaricia mi frente atormentada!
¿Hieran los remos la brillante espuma,
rasgue la p... | A la muerte | Mercedes Matamoros | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-052851 | Já chudá svět ač uzřela,
přec nejsem děvče chudé,
a kdybych dnes i umřela,
velký tu poklad zbude
po chudé Anjelince.
Nelekejte se, lidičky:
jeť na pentličce maličký
to křížek po matince.
To největší jest poklad můj
a jediný i v světě;
v ten vkládám všechen úvěr svůj
a v tom i blaho kvete
mně ubohé chudince;
a kdyby dáv... | Křížek po matince. | Emanuel Züngel | cs | 0 | iambic |
mpm-de-031343 | Des Glückes hämscher Eigensinn
Wirft viele Schätze dieser Erden
Unwürdigen Besitzern hin,
Durch Reichthum lächerlich zu werden.
Wo findet beides sich zugleich:
Geld und Verstand zu edlen Thaten?
Vielleicht im tausendjährgen Reich,
In Wahrheit nicht in unsern Staaten.
Aus eines Bischofs Schatz verlor sich ein Smaragd,
I... | Die Henne und der Smaragd | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-de-010410 | »wir sind die ›modernen Barbaren‹,
Wir rücken Mann für Mann
In unüberwindlichen Scharen,
In schwellenden Scharen heran.
Wir kommen mit Hammer und Meißel,
Wir kommen mit Letter und Buch
Wider der Menschheit Geißel,
Wider des Mammons Fluch.
Wir sind die ›modernen Vandalen‹,
Wir wandeln wuchtig und schwer
In eisenbeschlag... | 1L: »wir sind die ›modernen Barbaren‹, | Karl Henckell | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008997 | Segundo Apolo (por venir postrero)
primero en ser de ingenio levantado,
y aunque segundo, al mundo celebrado,
del mundo conocido por primero.
Contra el tiempo más vario, y más ligero,
la fama escriba tu blasón sagrado,
en templo de e inmortal nombre, fijado
con tinta de oro, y en papel de acero.
Mas deja fama de escrib... | A fray Pedro de Padilla por su Tesoro de poesías publicado en 1587 | Ruiz López de Zúñiga | es | 0 | iambic |
mpm-cs-020582 | Mnoho na mužovi vylichotíš,
krásná ženo, libým pousmáním:
je-li zatvrzelým, pak ho skrotíš
jistě dokonale zaplakáním. | Na manželku.* | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-007293 | Descendió el alma a la infernal ribera,
y oyose gran rumor, ronco lamento;
el monte vacilaba, ondeaba el viento,
la carga en alto estrangulada y fiera.
El ángel que la seca calavera
del Gólgota dejaba, en vuelo lento,
a lo lejos le vio, y en el momento
con las alas veló su faz severa
Los demonios el cuerpo conducían
po... | Cuatro sonetos traducidos de Vicenzo Monti – II | Marcelino Menéndez Pelayo | es | 2 | polymetric |
mpm-de-023048 | Hebe mich empor zu dir,
Der die kindliche Begier
Mir im tiefsten Busen zündet,
Daß mein Herz die Wahrheit findet,
Die dein heil'ges Wort verkündet:
O verheißungsvolles Wort!
Sei mein Schild und sei mein Hort!
Sei mein Licht im finstern Staube!
In Verzweiflung sei mein Glaube:
Daß mir nichts die Wahrheit raube:
Ach! Ich... | 12. | Ernst Moritz Arndt | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-061004 | Vyšli poslové z trůnní síně,
jen rytíř stojí v brnění:
„Slyš, králi, s opičákem v klíně,
o Bibim Pompů mínění!
Ať hněv tvůj na mou hlavu padne,
běda nám, jimž skokan vládne!
Slyš, králi, od věrného sluhy,
kdo bude Pompampula Druhý,
a pak mne třeba v žalář vrhni.
Mudřec byl Pompampula První,
však jeho nástupce je op
pro... | MALÝ BIBI KRÁLOVSKÁ OPIČKA (VI) | Jaroslav Kolman Cassius | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-055941 | Miloval světa divy,
moře, ledovce, ženy,
pohled náš roztoužený,
lačný a divý.
Požárem plálo to v hlavě,
a vášeň zmítala těly.
A naše ruce se chvěly
nedočkavě.
Krvi má, proč jsi kdys vřela?
Touho, proč’s vyletěla?
Duše má, jak jsi zcela
zapomněla, co’s chtěla!
Hledí oči v dny příští
chladny, lhostejny, němy.
A pohár pad... | POHÁR K ZEMI PADÁ | František Gellner | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-005629 | Invención de estrambótico artificio,
existe un rey que por las calles vaga,
rey de aguardiente, de tabaco y daga,
a la licencia y al motín propicio.
Voluntarioso autócrata, que oficio
hace en la tierra de ominosa plaga:
príncipe de memoria tan aciaga
que a nuestro Redentor llevó al suplicio
Sultán que el freno de la le... | Al Rey Nuestro Señor | Felipe Pardo y Aliaga | es | 0 | iambic |
mpm-es-001809 | Este breve retrato los mayores
dos varones que al mundo dio Sevilla
nos ofrece a los ojos; maravilla
ambos y emulación a los mejores.
Los primores del cielo, los primores
del arte aquí la envidia vio amarilla,
y sobrada de entrambos la rodilla
dobla, y suelta la lengua en sus loores.
En ti ¡oh Negrón! sin límite así cr... | - XXX - Al retrato de Luciano de Negrón por el pintor Francisco Pacheco | Francisco de Medrano | es | 2 | polymetric |
mpm-de-058595 | In vielen Prokuristen steckt ein Perser-Schah,
der ruht, verzaubert. Aber manchmal, im Büro,
wenn schläfrig nebenan die Schreibmaschinen schnattern,
so kurz nach Tisch . . . schlägt er im Traum die Augen auf
und atmet.
Dreimal klatscht er leise
in die Hände. Ibrahim erscheint
und kreuzt die Arme, neigt sich, schweigt.
... | Kino privat | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-cs-018094 | Tmavá noc je, tmavá, tmavá,
meluzina v kamnech skučí,
přemítáním těžká hlava
klesá tobě do náručí.
Shrň své vlasy přes mé čelo,
usnu tobě na rameni,
utonu, kdy vše se stmělo,
v bezdném moři zapomnění.
V zapomnění světa hoře,
na ty bouře, rány, žely,
jakoby se vlny moře
nade mnou již uzavřely.
Jakobych tam (a ty nežel!)... | NOCTURNO. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-010072 | Der Geist/ der nunmehr ist mit Gott ein Einges Ein/
Muß eben solcher Höh’/ und solcher tieffe sein. | 347. Wer eine tieffe mit GOtt. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-022569 | Die ihr kampfbereit
Und kampfgerüstet steht,
Unerschrocken nach den Gütern der Erde greift
Und euch empor schwingt zu des Daseins Gipfeln:
Nicht überhebt eu'rer Kraft euch
Und verächtlich nicht,
Indeß ihr schäumende Freudenbecher leert,
Blickt auf die schwächeren Brüder hinab,
Die unten in drangvollen Tiefen
Glücklose ... | 1L: Die ihr kampfbereit | Ferdinand von Saar | de | 0 | iambic |
mpm-es-009186 | Para pintarte, empiezo por la boca,
que es como de costal, más no tan seca;
porque de aficionada, y no a manteca
trae siempre tanto moño, que me coca
Tus vigores, y lados son de estopa,
a quien tu espalda le sirvió de rueca,
en tu pie miro el zacarrón de Meca,
y en tu nariz el Albañil de Moca.
Toda tu habilidad es mala... | Soneto de disparates manejando una mujer a un homb | Antonio de Silva | es | 2 | polymetric |
mpm-de-002264 | Schön Sidselil schnürte sich so knapp und
schlank,
Dass ihr die Milch aus den Brüsten sprang.
„was seh ich, herzliebes Töchterlein!
„dir spritzt ja die Milch aus den Brüsten dein!“
„es ist nicht Milch, was den Busen mir nässt.
„es ist vom Meth, den ich eben gepresst.“
„lehre du mich kennen Milch und Meth!
„ist bra... | Schön Sidselil und Ritter Ingild.
Altdänisch . | Ludwig Gotthard Kosegarten | de | 0 | iambic |
mpm-es-008569 | La Madre Augusta, el Príncipe nacido,
felicidad fatal de que adolece;
toda la eternidad que en él se acrece,
ya pensó el hado que la había vivido.
Recobrose con gozo más crecido,
y en la Real vida el susto convalece,
desengañado de que no fenece
lo eterno, aunque en un punto conseguido
O cuánto la Agustísima Mariana,
v... | Soneto | Pedro Anguita y Monguia | es | 0 | iambic |
mpm-es-007385 | Las campanas que ayer por tí lloraron,
siguen dentro de mí doblando a muerto,
como siguen llorándote, ¡oh mi Alberto!,
los ojos de los muchos que te amaron.
Todavía en mi hogar hay un desierto
rincón, que es foco de dolor sombrío...
¡Es como la tragedia de un vacío
que no ha de ser por nadie ya cubierto!
¡Por nadie!...... | A LA MEMORIA DE MI HIJO ALBERTO | Fernando María Guerrero | es | 0 | iambic |
mpm-es-003548 | A un bulto inanimado, una hermosura
suele tal vez prestar idolatría,
que es del Amor incauta tiranía,
tributar este premio a fe tan pura.
Si es dicha ser querido, quien procura
el ser Amante con igual porfía;
pero no, que el que adora el alma envía,
y aquel que obliga alcanza más ventura.
Ley es amar, y por Nobleza, ad... | - LXVIII - En ponderación de amar, a ser amado | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005327 | A la orilla del mar tengo mi casa
Es un pequeño y rústico bohío
donde el aire circula a su albedrío
cuando el calor en la ciudad abrasa
La lluvia su techumbre no traspasa;
no lo conmueve el huracán bravío;
y en estos meses de implacable estío
me brinda él un bienestar sin tasa.
Desde que asoma el sol en el oriente,
el ... | Estival | Lino Gutiérrez Alea | es | 0 | iambic |
mpm-es-007819 | Ved con que natural sabiduría
las finas hebras a las hojas ata,
y una red teje de fulgor de plata
que la infeliz Aracne envidiaría
Mas si el viento soplante con porfía
la prodigiosa tela desbarata,
vuelve otra vez a su labor ingrata,
y una malla más tenue alumbra el día
Hombre, que tus empresas no coronas
porque al pri... | La araña | Juan Ramón Molina | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005338 | Lleva vestido de crujiente seda
y el orgullo pintado en el semblante;
es egoísta, fatuo y dominante
y no hay mortal que resistirlo pueda.
No hay gusto extraño que él no se conceda
ni molestia levísima que aguante,
y sólo hay que le inquiete o que
le espante
aquello que su bien restringe o veda
La vida... | El soberbio | Juan del Pueblo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007684 | Era mi padre como el pan de bueno,
y por el pan luchó con valentía;
que era vasco francés, bien lo
decía
su frente altiva y su mirara sereno
Desde niño, encontré en su amante seno
más calor que en la luz del mediodía;
en sus consejos, infalible guía;
y en su saber, a mi ignorancia un freno.
Fue su ... | Mi padre | Félix Etchegoyen | es | 0 | iambic |
mpm-en-001017 | You like not that French novel? Tell me why.
You think it quite unnatural. Let us see.
The actors are, it seems, the usual three:
Husband, and wife, and love. She—but fie!
In England we’ll not hear of it. Edmond,
The lover, her devout chagrin doth share;
Blanc-mange and absinthe are his penitent fare,
Till his pale asp... | Modern Love: XXV | George Meredith | en | 0 | iambic |
mpm-es-005178 | Como lejano todo, como etérea la vida,
como inertes los centros del sentir corporal;
el corazón sin ritmos y la
mirada ida
por un maravilloso panorama ideal
Un vacío insondable donde la
mente flota
pitagóricamente, bajo la flora astral;
un abismo sin límites en que, gota por gota,
ex... | Serenidad | Eduardo Carrasquilla Mallarino | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-021338 | Hlavou zní mně melodie –
jemná, snivá, valčíková;
Bůh sám ví, co citu, kouzla
pro mé srdce v sobě chová.
Jaro, láska se v ní tají,
růžové z ní kytky voní;
modrý zrak z ní usmívá se,
rtové žhnou a smíchem zvoní.
Nade vším sen štěstí zašlý
tolik smutku, stesku věstí,
jak ston ptáka, hynoucího
pustém lesním na rozcestí...... | Melodie. | Josef Kuchař | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003892 | Levantaba (gigante en pensamiento)
soberbios montes de inmortal memoria,
para escalar el cielo, en cuya gloria
procuraba descanso mi tormento;
cuando bajaron rayos por el viento,
vestidos de venganza y de victoria,
y renovando de Tifeo la historia,
la máquina abrasaron de mi intento.
Y ya Paquino, Lilibeo y Peloro
me o... | - 8 - Soneto | Pedro Espinosa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-049745 | A ještě slovo o umění malé:
Když poesie vrchovatou číši
jsi lidstvu nalil a ve ňader skrýši
zdroj citů tvrdé vykouzlil jsi skále:
Když člověk byl jsi v radosti a žale,
kdo smí ti zazlít, když zasedneš v tíši
a nasloucháš, jak ze sna květy dýši,
i hovoru hvězd na jich pouti stálé;
jak mnich, jenž květy lotosů a fijal
tk... | Pokračování. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-013003 | Starý javor, básník starý,
v písních dřímá na mechu,
přišlo dítě osiřelé:
„Dej, javore, útěchu.“
„Bloudím unavené lidmi,
duše hladem umírá,
každý má jen pro mne kámen,
srdce své mi zavírá.“
Starý javor zamyslil se,
vlastní ňadra rozevře –
„Půjdem, hochu, uvidíme,
zdali které otevře.“
Spolu chodí – div divoucí!
Co je pí... | XXVIII. Starý javor, básník starý, | Vítězslav Hálek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-011800 | Ať jak chci vzpírám se a zdráhám
a naschvál ustavičně váhám,
přec nemohu svých nechat dud;
když den se kloní ku večeru,
vždy bezvolně je k srdci beru,
bych zahnal duše stesk a trud.
A kdybyste mi říše dali
a císařem mě udělali
a přioděli v zlatohlav,
nic za milou bych nevzal chvíli,
v níž těšit mohu ty, kdo kvílí,
a pl... | Doslov. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-064226 | Tak před sto lety svítila
louč dymná večer v chatách k práci:
moravská žila idyla
na Podolí, v chyších na Hradci.
Duch cizí země proniká:
od Žimrovic jdou kalné vody:
grof pruský, z Branky fabrika
zdeptali v prach kmen domorodý.
Zalil se mořem krve svět:
není svobody bez vichřice:
moravský chlop se z prachu zved
po obo... | HRADEC – PODOLÍ | Petr Bezruč | cs | 0 | iambic |
mpm-de-038787 | Bin ich eine Leiche kalt,
Werden sie wohl um mich klagen
Bis zum Grabe, und dann bald
Nach dem lauten Markte fragen.
Diese Lieder sind zu klein,
Sind zu schwach, zu leben lange,
Wüster Streit bricht bald herein,
Bringet Tod auch dem Gesange.
Flüchtig leb' ich durchs Gedicht,
Durch des Arztes Kunst nur flüchtig;
Nur wen... | Prognostikon | Justinus Kerner | de | 1 | trochaic |
mpm-de-062551 | Solang ein Weib tut leben,
Wird selig auch der Mann.
Sie kann den Himmel geben,
In den man kommen kann.
Solang ein Weib tut leben,
Solang lebt auch der Kuß,
Sie kann den Kuß dir geben,
Der sich verdoppeln muß.
Solang 's ein Weib tut geben,
Gibt's keine tote Stund.
Wie das Bukett der Reben,
Hat sie den Rausch im Bund. | Solang ein Weib tut leben | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-es-006047 | Hélos allí: junto a la mar bravía
cadáveres están, ¡ay!, los que fueron
honra del libre, y con su muerte
dieron
almas al cielo, a España nombradía
Ansia de patria y libertad henchía
sus nobles pechos que jamás temieron
y las costas de Málaga los vieron
cual sol de gloria en desdichado día
Españoles... | A la muerte de Torrijos y sus compañeros | José de Espronceda | es | 2 | polymetric |
mpm-de-017371 | Mein Geist, entschlage dich der Sorgen! gieb allhier
Nur fröhlicher Betrachtung Raum!
Beschaue diesen schönen Baum,
Erwege seinen Bau, den Stamm, des Wipfels Zier!
Komm, zähl’, in seiner Zweige Länge,
Zu Ehren Dem, Der sie und alles macht,
Der hohlen Ehren-Bögen Menge,
Woran, mit lebenden Festonen ausgeschmückt,
Man ei... | Der Apfel-Baum. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-042262 | Gedanken sind Äpfel am Baume,
Für keinen Bestimmten bestimmt,
Und doch gehören sie schließlich
Dem einen, der sie nimmt. | 1L: Gedanken sind Äpfel am Baume, | Hugo von Hofmannsthal | de | 0 | iambic |
mpm-cs-066917 | Ó zapadat
tak chci, jak slunce zapadá,
když zvony pláčou: Ave,
a zpívají své modlitby
tak smutné, usínavé. – –
Ó zapadat
tak chci, jak slunce zapadá,
když hoří v krvi rudé, –
chci věřit, že kdos smuten přec
se za mnou dívat bude – – | Ó, zapadat – – | Inocenc Arnošt Bláha | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-042741 | Dítky s starcy k hrobu běží,
Naděje tu spočívá,
Blázen při mudrcy leží,
Ruka má je přikrývá.
Hrdinovi s nahým mečem
Celý svět se málo zdá,
Zde mu býti musý dost zem,
Jíž mu motyka má dá.
Spětež právu všelikému
Věrní, povinnostem svým,
Má zem těžká jest jen zlému,
Lehká jestiť lidem ctným. | Píseň Hrobáře | Bohuslav Tablic | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-012815 | Posaďte se, posaďte jen;
i z hrobu tmy vychází den,
a slyšte naši zásadu.
Neb není stejna všude ctnost:
vám kletbou platí za zradu –
nám postavila k činům most.
A mrtví vzdychli pod rovem,
a mládež v tichu hrobovém.
Aj, otrok v slunce nevěří –
vám jiná míra naměří:
vám stoupat dráhy na nové.
To nám se více nezdaří –
my... | POSLEDNÍ HROBAŘ. | Vítězslav Hálek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057367 | Berggipfel erglühen,
Waldwipfel erblühen
Vom Lenzhauch geschwellt;
Zugvogel mit Singen
Erhebt seine Schwingen,
Ich fahr' in die Welt.
Mir ist zum Geleite
In lichtgoldnem Kleide
Frau Sonne bestellt;
Sie wirft meinen Schatten
Auf blumige Matten,
Ich fahr' in die Welt.
Mein Hutschmuck die Rose,
Mein Lager im Moose,
Der Hi... | Ausfahrt | Joseph Viktor von Scheffel | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-033554 | Je potok, který teče kol, tak ledový a sklenný,
v něm barvy světa chudého se zdají potopeny:
ta ocelová obloha bez jásavosti světla,
jež jak by tónem tlumeným a jediným jen květla,
a tmavé lesy jehličné, jež divnou hloubkou tanou,
v nichž umírají ozvěny za krátkou střelnou ranou,
i hory sivě modravé, jež dotknuly se ne... | OTCOVSKÁ ZEMĚ | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000617 | De la prisión del Etna se desata
hinchado Bóreas; Euro, Noto y Coro
desnudan la sabina; el verde loro,
al limbo el sol, la tierra al mar retrata.
La nieve por los campos se dilata,
que el año labrador llama tesoro,
y las eras que vieron parvas de oro
se quejan de sufrir montes de plata.
Perdiose el color verde; el cone... | - 734 - Acto II, FABIO | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-034001 | Juž nedivte se slavíku,
že jeho zpěv jde k citu;
on nestará se o prádlo,
a neplatí též z bytu.
On sám si stravu nasbírá
a nezná lidských strastí,
a když nás zima sužuje,
odlítne z naší vlasti. | XXV. Juž nedivte se slavíku, | Duchoslav Panýrek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009465 | Oře pole v kamenité stráni,
perly potu věnčí klenbu skrání.
Opírá se o bukové kleče,
k předu nutí pluh, jejž kravka vleče.
Suché kravce k předu nachýlena
pomocna je mladá ještě žena.
A když kravka vázne unavena,
milou řečí lichotí jí žena.
Na čele i na hřbetě ji hladí
a zas muži k oddechnutí radí. –
Nad oráčem v jarním... | Oráč. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-001073 | Pod keřů nízkých zelení rozlitou,
pod nebem jasným s jarními oblaky,
jak vlny, které věčnost hází,
náhrobků kamenných moře kypí.
Co vše tam v hloubi pod nimi doznělo,
co dobolelo stesků, ran krvavých,
co utištění schoulilo se,
poroby národa rozbitého,
ty nedí hrozny, konvice, kapříci,
jež s rysem písmen čtvercových otř... | BÉTH-CHAJJÍM. | Jaromír Borecký | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-004713 | In unserem Vaterland herrschten jetzt
Nur römische Sprache und Sitten,
Vestalen gäb’ es in München sogar,
Die Schwaben hießen Quiriten!
Der Hengstenberg wär’ ein Haruspex
Und grübelte in den Gedärmen
Von Ochsen. Neander wär’ ein Augur,
Und schaute nach Vögelschwärmen.
Birch-Pfeifer söffe Terpentin,
Wie einst die römisc... | Caput XI. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-cs-045312 | A nový úžas vznik’ v davu.
Však žena zří klidně v zrak všem.
„Což, biskupe, neznáš mne více?
Já Amasie jsem!
Mne Margaritou též zovou,
zapomněl’s, se mnou že’s spal?
Mé dukáty za tu noc shrábl
a za hřích mi odpustky dal?
A jestli Dolcino kradl,
tys kradl ještě dřív,
tys kradl mé tělo, mou bytost,
mé krásy nebeský div;
... | XXXI. FRÂ DOLCINO. (10.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-029086 | Regen, Regen, immer Regen! will nicht das Geplätscher
enden,
Daß ich aus dem Sarge brechen kann, aus diesen Bretter-
wänden?
Sieben Schuhe ins Gevierte, das ist doch ein ärmlich
Räumchen
Für ein Menschenkind, und wär' es schlank auch wie ein
Rosenbäumchen!
O was ließ ich mich gelüsten, in den Vogelheerd zu flüchten,
Al... | Die Vogelhütte. | Annette von Droste-Hülshoff | de | 1 | trochaic |
mpm-de-063913 | Sinckt jetzt das Aug in Nacht/ so lange Zeit gewachet/
Und für das Vaterland Vorsorge hat geführt?
Schweigt jetzt der güldne Mund/ der Steine weich ge-
Und hohen Häuptern offt die Hertzen hat gerührt?
Starrt die gelehrte Faust/ die Urtheil hat geschrieben/
Und in dem weiten Recht viel Schrifften auffgesetzt?
Ist von de... | Schuldiges Mitleiden
Uber das Absterben Hn. A. v. A. u. S. S. V.
den 17. May. 1676. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-cs-038591 | Osvěcujte, hvězdy, smutnou dráhu mou,
Bych nebloudil cestou věčně ztemnělou.
Srdce roznícené zápalem mi vře,
Ale mysl strastmi obklíčena mře!
K titanskému boji duch odhodlaný
Osudné vyvrácet jal se balvany;
Hrdostí opásán k nebi bral svůj let –
Oslábla však peruť – k zemi klesl zpět!
Tma mne obkličuje – kde můj velký c... | MONOLOGY. | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-000250 | ¿Quién vive aquí? Un pobre peregrino.
¿Pues peregrino con hogar y casa?
¿No la veis toda ya desierta y rasa,
que sólo esté sobrado quedó en pino?
¿Quién os trajo a tal lugar? Mi sino.
¿Quién sois? Soy viento que no vuelve y pasa:
tuve favor del mundo, tuve el asa;
pasó el buen tiempo, y el adverso vino.
¿Qué hacéis aqu... | Soneto | Andrés Rey de Artieda | es | 0 | iambic |
mpm-en-000571 | On Death's domain intent I fix my eyes,
Where human nature in vast ruin lies,
With pensive mind I search the drear abode,
Where the great conqu'ror has his spoils bestow'd;
There there the offspring of six thousand years
In endless numbers to my view appears:
Whole kingdoms in his gloomy den are thrust,
And nations mix... | To a Gentleman and Lady on the Death of the Lady's Brother and Sister, and a Child of the Name Avis, Aged One Year | Phillis Wheatley | en | 0 | iambic |
mpm-cs-062385 | Ó velkosti, Ó dive,
jejž nelze chápati,
Ó božství třikrát lstivé,
Ó pyšná závrati!
Hle rány, tebou ryty,
ze kterých krvácím
a přece znova spitý
se k tobě navracím.
Já miloval tě kdysi
jak nikdo na zemi,
já hmatal tvoje rysy
postřehy za všemi,
spit tebou já se vrhal
do pevných loktů žen,
tvých masek lež já trhal
sám do ... | ODA NA BOHA | František Zavřel | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.