id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-015009 | Nehonos se vznešeností,
kteréžs svou nenabyl ctností. | 173 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-010163 | Bi'n Karkhof dal, to Enn' dat Dörp, dar steit en Bom ann Bęk,
De Junges stigt in alle Böm, doch ni in disse Eek.
De steit der knurri ganz alleen, en Stubben, old un krumm,
Un streckt en Ast nan Hęben rop, as lang der'n Arm herum.
De Junges stigt in alle Böm, doch disse steit in Ruh,
Denn Abends draut he mit sin Arm, un... | 1L: Bi'n Karkhof dal, to Enn' dat Dörp, dar steit en Bom ann Bęk, | Klaus Groth | de | 0 | iambic |
mpm-cs-042730 | Tak tedy předce máme stratiti
Vás, přítelkyně přemilé,
Jen zdráhate se sobě skrovniti
To rozloučení nemilé
Y s hrobem otcovým, y s přáteli,
Jichž v smutku zanecháteli?
Ach! kyž nám dobré Nebe bydleti
Dél s Vámi přálo v Skalicy!
Kyž musýte jen předce odjeti
Až za Pešťanskou Stolicy,
Tu rozkošných hor nechať Slovenských,... | Na odchod ze Skalice Urozené Paní Zuzany Laučekové a dcery její téhož jména, L. P. 1803 dne 25. Maje. | Bohuslav Tablic | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-002601 | Stojí u prostřed zahrady
Strom mladistvý, zelený,
Pln jest utěšené vnady
Vrch jeho rozvětvený;
Květ se krásně vyvinuje,
Ovoce dáť přislibuje.
Stromu tomu ty’s podoben
V jaře svého života,
Dary krásnými ozdoben
Duch Tvůj libě rozkvétá;
Kéž vykvete ku Tvé slasti,
Spolu na zdar drahé vlasti! | 30. Stojí u prostřed zahrady | Jan Květoslav Klumpar | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-038529 | Ob auch mein Abend längst begonnen,
Doch oft, hellleuchtend wie zuvor,
Noch steigen lang versunkne Sonnen
Vor meinem trüben Blick empor.
Dann ist mir, wieder herrlich glänze
Die Welt, wie ich sie einst gesehn;
Den Atem lang verblühter Lenze
Fühl' ich durch meine Seele wehn.
Kühl rauscht's in ihrer Wipfel Blättern;
Entg... | 32. | Adolf Friedrich von Schack | de | 0 | iambic |
mpm-de-036108 | Der Zufall muß hinweg und aller falsche Schein;
Du mußt ganz wesentlich und ungefärbet sein. | 274. Der Zufall muß hinweg | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-050301 | Schwäzzerlein wie schwätzst so toll, und plauderst hin und her,
Früh hast du Kisten und Kasten voll, Abends ist alles le le leer,
Zu morgen eh die Sonn aufsteht, erzählst du deinen Traum,
Und Abends wenn sie niedergeht, hast du geendet kaum. | S s Schwalbe | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-de-044503 | Ich bin der Liebe Morgenflur,
Harr' auf der Sonne prächtiges Erscheinen,
Und werde, schmückt sie den Azur,
Den Morgenthau der Lust und Freude weinen. | [ich bin der Liebe Morgenflur] | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-en-000244 | Let those who are in favour with their stars
Of public honour and proud titles boast,
Whilst I, whom fortune of such triumph bars,
Unlook'd for joy in that I honour most.
Great princes' favourites their fair leaves spread
But as the marigold at the sun's eye,
And in themselves their pride lies buried,
For at a frown th... | Sonnet 25: Let those who are in favour with their stars | William Shakespeare | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-064496 | Proč neodvedl Jsi ji, proč v mém domě
a na tom loži – strašné je to tak –
Jsi obelhal mne, jednal věrolomně,
Tvůj předstíral mi lásku drahý zrak?
Ty, jenž Jsi plodům dal zrát na mém stromě,
mou duši zbudil – pěla jako pták!
Svou musou nazval Jsi mne, a já skromně
jak stín Tvůj šla jsem hledíc na zázrak?
Ty, jejž jsem n... | PROČ? | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-017435 | Messias der ist heut/ ist gestern/ und ist Morgen/
Und biß in ewigkeit/ entdekket und verborgen. | 107. Christus gestern/ heut/ und Morgen. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-de-049411 | Wie muß ich meinem Schöpfer danken,
Daß
Die ohne sittlichen Gedanken,
Im Kothe nur sich wälzt und scharrt,
Ich bin ein Mensch, vor Gott zu wandeln,
Kein Schamgefühl bringt mir mein Handeln.
Wär' ich ein Ochse an der Krippe,
Ich wüßte mir zu helfen nicht,
Kein Wort belebte meine Lippe,
Verstehen könnt' ich kein Gedicht.... | Das Menschenbewußtsein | Ludwig Eichrodt | de | 0 | iambic |
mpm-es-002161 | Tirano de Adria el Euro, acompañada
de invierno y noche la rugosa frente,
sañudo se arrojó y inobediente,
la cárcel rota y la prisión burlada.
Bien presumida y mal aconsejada,
pomposa nave sus enojos siente;
gime el mar ronco temerosamente,
líquida muerte bebe gente osada;
cuando en maligno escollo inadvertida,
de esca... | Naufraga nave, que advierte y no da escarmiento | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-036893 | Rajského ptáka na své římse mám,
by pěl mi písně, které utěšují,
vyřčeným slovům nový smysl dám
a naděj ve shledání hrobní thuji.
Mých bratří bolest za ně spaluje mne,
svým srdcem radost jejich promítám,
svítání vidím v jejich noci temné
a vteřiny jak věky počítám.
Jsem zvonem na korábě, který čeká,
až udeří jim slavně... | BÁSNÍK | František Serafínský Procházka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-022753 | Což bylo hříchem moje celé mládí,
jež proplakal jsem v neurčité touze,
bych za večera, který mírem chladí,
směl v duši svou skrýt trochu lásky pouze?
Což bylo hříchem moje tiché štěstí,
ten modrý květ pln lahody a vůně,
jenž počal v šeru mojí duše kvésti
a vaše slzy nesl ve svém lůně?
Což bude hříchem, v pláči pro tu v... | Smutná chvíle. | Jaroslav Kvapil | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-030636 | Jaký bujný ples na živém stromu!
Každý lístek k jinému lne pólu;
o Dušičkách ale všechny dole
kolem stromu leží klidně spolu.
Bujná zeleň z jara v listech stkví se,
života jarého obraz věrný;
o Dušičkách ale dávno vryla
na každý list smrt svůj obraz černý. | Jaký bujný ples na živém stromu! | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006400 | ¿En dónde está ese Dios que no me oído
cuando mil y mil veces le he llamado
con gritos de dolor desesperado,
en el naufragio de mi bien perdido?
¿En qué lugar del mundo se ha escondido
que en vano por doquiera le he buscado,
y en la lucha indefenso me ha dejado,
del mal esclavo, de la duda herido?
¿Arriba estás? Pues v... | A Dios | Joaquín Nicolás Aramburu | es | 0 | iambic |
mpm-de-040019 | Ein Vorzug bleibt uns immer unverloren,
Man preist ihn heut als Nationalität.
Er sagt: daß irgendwo der Mensch geboren,
Was freilich sich von selbst versteht. | [ein Vorzug bleibt uns immer unverloren] | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-037393 | Unter all den hübschen Dingen
In der warmen Sommerzeit
Ist ein Korps von Schmetterlingen
Recht ergötzlich insoweit.
Bist du dann zu deinem Wohle
In den Garten hinspaziert,
Siehst du über deinem Kohle
Muntre Tänze aufgeführt.
Weiß gekleidet und behende
Flattert die vergnügte Schar,
Bis daß Lieb und Lust zu Ende
Wieder m... | 1L: Unter all den hübschen Dingen | Wilhelm Busch | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003503 | Qué haces Cleopatra, Sol de Alejandría,
delicia del Amor de Marco Antonio,
asunto singular del Coro Aonio,
por tu fe, tu beldad, tu bizarría.
Como aplicas el Áspid (fuerte impía)
al pecho que arrulló blando Fabonio,
si es por dar de tu empeño testimonio,
ya lo saben los términos del día.
Tente Reina, no muera tu bellez... | - CXXIII - A la muerte de Cleopatra | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-es-008949 | Como quien contra el tósigo y veneno
de las cerastas y chelidros saca
de sus mismas ponzoñas la triaca,
con arte haciendo de lo malo bueno;
vuestro ingenio mejor que el de Galeno
de la bestia feroz no menos flaca,
saca remedio, que su furia aplaca,
hallando en ella a sus rigores freno.
La experiencia de aquellos lo pub... | Al mismo tema | Juan de Hinojedo Xarava | es | 0 | iambic |
mpm-es-003403 | Estas palabras de su Silvia cruda
puso Silvano en esta haya umbrosa:
«Silvia, do vemos de cruel y hermosa
tales extremos que el mayor se duda,
conociendo mi mal y que su ayuda
es sola en mi remedio poderosa,
mírame y de cruel en piadosa
muestra querer mudarse, y no se muda.
Con tales muestras me sostiene en vida,
hasta... | - XXVI - | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-es-008475 | ¡Oh qué dulces saetas se tiraron
de amor el hijo y madre lastimada
cuando de lo buscar llegó cansada
al templo do sus ojos lo encontraron!
No disputando, o doctrinando,
hallaron
la infinita Sapiencia disfrazada
con pueriles miembros y ocultada
a los que en sus respuestas se admiraron;
Mas con mu... | Sonetos – - IV - | Fray Arcángel de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007449 | ¿Amarnos? Sí, sin duda nos amamos
No obstante
yo no sé qué ansía extraña late en nuestra pasión,
algo que está indeciso pero que a cada instante
nos impone el silencio de su interrogación
Es un presentimiento o un
recuerdo obsedante
de una fatal angustia o una vieja traición;
acaso e... | ¿Amarnos? | Pablo Della Costa | es | 4 | anapestic |
mpm-es-000254 | Vistió la humilde Virgen lino y lana,
honró en su estado al grande y al pequeño.
Ira, cólera o risa, ni por sueño
mostró tener, ni turbación humana.
De estatura de cuerpo fue mediana,
rubio el cabello, el color trigueño,
afilada nariz, rostro aguileño,
cifrado en él un alma humilde y llana.
Los ojos verdes de color de ... | A la vida y costumbre de Nuestra Señora conforme San Epifanio | Andrés Rey de Artieda | es | 0 | iambic |
mpm-de-035380 | Dass alles was misslingt dein König auf dich schieb',
Klagst du, ob gleich du ihm gehorsam bist in allen:
Wilst du ihm nicht,
So thu' ihm niemals nicht, | 14. Thu recht, scheu niemand | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-es-000755 | Que puede amor durar sin esperanza
es imposible, que es efecto extraño
de causa natural; pero el engaño
el fin que espera imaginado alcanza.
Que baste una pequeña confianza
contra todo el valor del desengaño,
es ambición de amor, que estima el daño
y no puede rendirse a la mudanza.
Mucho el amor en posesión se alaba,
q... | - 1272 - Acto III, FINEA De Los locos de Valencia | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002402 | Mejor me sabe en un cantón la sopa,
y el tinto con la mosca y la zurrapa,
que al rico, que se engulle todo el mapa,
muchos años de vino en ancha copa.
Bendita fue de Dios la poca ropa,
que no carga los hombros y los tapa;
más quiero menos sastre que más capa:
que hay ladrones de seda, no de estopa.
Llenar, no enriquece... | Prefiere la hartura y sosiego mendigo a la inquietud magnífica de los poderosos | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-052105 | Jm Schwindel, in der Trunckenheit,
Wie auch durch starcker Dünste Macht,
Sind unsre Geister aufgebracht:
Wodurch, wenn sie mit grosser Hefftigkeit
Unordentlich durch unsre Nerven irren;
Sie im Gehirn die Züg’ und Spuren gantz verwirren.
Die Bilder zittern sehr, sind doppelt, und verkehrt.
Durch ihren Blick, der gantz v... | Von dem Sitz der Sinnlichkeiten. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-034119 | Wer den Herren fürchtet nur, seiner Stimme folget gerne
Und im Finstern wandeln muß, denke nicht: der Herr ist ferne!
Scheint dir gleich die Sonne nicht, so ist doch die Sonne da,
Nach der Finsternis kommt Licht; suchst du Gott, so ist er nah.
Werd im Dunkeln nicht verzagt, hoffe auf des Herren Namen,
Denk, Jehova ist ... | 44. | Gerhard Tersteegen | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-024451 | Jak starý zašlý dřevoryt
se zjevilo mně... Hrad, věž, štít
na štítu, chrámy, loubí kryt,
tak mohl jsem je denně zřít.
Útulek duší lačnících
po kouzlu věcí zapadlých.
Mně připadalo, že tu jsem
od dávných let již domovem.
Pak cestou svou jsem dál zas jel...
Však dojem z duše nezmizel...
A vždy, když vzpomenu těch chvil,
... | NORIMBERK. | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000523 | DANCINDA. " NO, fair DANCINDA, no ; you strive in vain
" To calm my care and mitigate my pain ;
" If all my sighs, my cares, can fail to move,
" Ah ! sooth me not with fruitless vows of love."
Thus STREPHON spoke. DANCINDA thus reply'd :
What must I do to gratify your pride ?
Too well you know (ungrateful as thou art)... | Town Eclogues: Wednesday; The Tête à Tête | Lady Mary Wortley Montagu | en | 0 | iambic |
mpm-de-008100 | Nun die Sonne soll vollenden
Ihre längste, schönste Bahn,
Wie sie zögert, sich zu wenden
Nach dem stillen Ozean!
Ihrer Göttin Jugendneige
Fühlt die ahnende Natur,
Und mir dünkt, bedeutsam schweige
Rings die abendliche Flur.
Nur die Wachtel, die sonst immer
Frühe schmälend weckt den Tag,
Schlägt dem überwachten Schimmer... | Sonnenwende | Ludwig Uhland | de | 1 | trochaic |
mpm-es-004246 | ¡Oh prolijo esperar de un bien en duda!
No sé como le aumenta la tardanza,
pues nunca el mar de amor tiene bonanza,
ni a tenerla jamás ausencia ayuda.
De mil colores el temor se muda,
sécase por momentos la esperanza;
que la imaginación que al daño alcanza,
del verde tronco la color desnuda.
Aquí, donde llorando me ama... | - 861 - Acto II, DON JUAN De El hijo de los leones | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-000085 | Como se turba el sol y se oscurece
si nube se interpone o turbio el cielo,
dejando oscuro y triste acá en el suelo
todo cuanto con él claro parece;
y como estando así nos aparece
fuera de aquella nube y de aquel velo,
y llevando lo oscuro el aire a vuelo,
la claridad del sol más resplandece;
tales me son a mí vuestros ... | - LV - | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-047890 | Mně z duše fialy rostou
noční a bílé,
v tajemné síle
dýchající
při měsíci.
Jich vůně mé bohatství všecko!
Čím více vítr záhony jich čeří,
dýchají silněji
láskou a nadějí
těch, kteří ještě v svoji bolest věří.
Jest bolest poslední silou
těch, kteří více nedoufají,
kteří jen v taji
se k Smrti modlí, jež vše kolem kosí,
j... | Fialy. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003129 | ¡Aguarda, sombra inquietadora, espera!
Si de causa cruel naces cobarde,
cuando mi queja tu rigor aguarde
será tu asombro la merced postrera.
Apareces piadosa y huyes fiera,
de tus efectos conocido alarde,
que aún sombra falta que del mal me guarde,
o bien fingido, porque amando muera.
Lisonjero traidor, tirano dueño,
s... | - CLXXVI - A un sueño | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-es-007478 | Ya no te amaba, sin dejar por eso
de amar la sombra de tu amor distante
Ya no te amaba, y sin embargo,
el beso
de la repulsa nos unió un instante
Agrio placer y bárbaro embeleso
crispó mi faz, me demudó el semblante;
ya no te amaba, y me turbé no obstante,
como una virgen en un bosque espeso
Y ya perd... | Amor sádico | Julio Herrera y Reissig | es | 0 | iambic |
mpm-cs-031896 | Jen mě vymaž ze srdce,
vyškrtni mě z mysli,
máš tam jenerála.
Škoda sklenek, kdyby zkysly,
pijme, dokud sálá.
Jen mě vymaž ze srdce,
vyškrtni mě z mysli.
Nic než umění,
i když bohabojní sysli
žár v tmu promění.
Jen mě vymaž ze srdce,
vyškrtni mě z mysli,
máš tam kocovinu.
Ve mně hoří jasné smysly,
zapalují vinu.
Jen mn... | ODPOVĚĎ BÁSNÍKOVI | Stanislav Kostka Neumann | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-039235 | CHLÉB svůj tuze dobývám,
na jiné se nedívám,
kde můj děd a otec bydlel,
přebývám.
Ať je mračno, nebo čas,
nějak bylo, bude zas;
orám, seju, – někde přece
vzejde klas.
Nežaluju osudu,
spoléhám svou na hrudu;
tvrdá je – a já s ní také
přebudu. | CHLÉB SVŮJ TUZE DOBÝVÁM... | Josef Václav Sládek | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-035380 | Má jaro, léto, podzimek své básně,
A chválí v mnohém verši nadšeném
Je falanx básníků vždy jednohlasně!
Však nedržím já s slavným Thomsonem,
Jenž zimu také opěval tak krásně.
Má zima radosti, však hubené jsou,
A strašnou chřipkou napřed juž se třesou;
Mně zimou zmizí všecky ideály,
Jež od jara mi srdcem vroucím plály,
... | LXXI. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-059930 | Komm Ewigkeit Inbegriff innigster Wonne,
Bestrahle und heitere unser Gemüth:
Erscheine, du helle durchdringende Sonne,
Darunter der Seegen erwächset und blüth:
Wir schauen mit Sehnen,
Erwarten mit Thränen
Auf deine unendliche Klarheit und Gläntzen,
Und wallen mit Wehmuth in irrdischen Gräntzen.
Die Arbeit der Sünden ma... | XiII. Sehnliche Gedancken am 72sten Ge-
burts-Tage der Frau Groß-Mutter. | Nicolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-036984 | „Co vynesly? – Prázdno, banalitu,
bědnou plochost, cetky lichých třpytů,
písek, českou slámu – na vše kydám...“
resonuje z řemesla pan Quidam.
Jaký křivdivý to soud!
Zdaliž není to už čin všech činů,
moh-li on svou hnusnou slinu
opět vysyknout? | HAVLÍČKOVY OSLAVY. | František Serafínský Procházka | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-010053 | Byl šťasten jsem, leč ve snu pouze,
na místě růží blín mi vzrost’,
mé naději a mojí touze
jen hrozná zbyla skutečnost.
Bůh dvakrát rájů neodmyká
těm, jež z nich vyhnal v bědstva směs,
má duše jako dítě vzlyká,
když v bouři probloudilo les. | Já šťasten byl. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-068682 | Takový večer zoufalý a němý,
pod jeho dechem všechno umírá.
Obloha těžká zvolna klesá k zemi,
a divný smutek táhne do šíra.
Bolestně trčí stromů větve holé,
hladí je drsně vítr studený.
Jsou vysílena úrodou svou pole,
tiše se plazí země plameny.
Šedivá mlha na obzor se věsí,
uléhá na vše závoj průzračný.
V hluboké tich... | VEČER V ÚNORU. | Josef Rosenzweig-Moir | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-036338 | Na květných mne březích vždy nech obývati,
Kde se vlny řeky Pražské kroužejí!
Pospěš k chrámu slávy, cti si dobývati,
Po níž srdce Čechův vroucně toužejí.
Kdež má mladost v plesu hbitě odplynula,
V samotě teď smutně budu choditi,
Kdež tak mnohá chvílka líbě pominula,
Za ruku mne nebudeš víc voditi.
Byls mi zajiskřením ... | Květoslav a Kráska. (I. Kráska Květoslavovi.) | Milota Zdirad Polák | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-059657 | Je ti, jak zákeřná nemoc
když v lůžko tě vrhá.
Nejlepší plody života
někdo ti trhá.
Prasprostá, trpká nenávist
vzrůstá, ba zráti chce v čin,
zlolajná ústa se modlí:
Zbav nás všech zbytečných vin!
Kdybys teď stokrát tři míle šel,
neujdeš osudu svému,
pro tebe od věků, zdá se, již
ustanovenému.
Tvé štěstí? Kdo pak ví? Sl... | LISTOPAD (V) | Jiří Mahen | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-002900 | Mit einem Helme hatte man
Den Fuselbrenner Tulipan
Im Lager vor Namur erblicket,
Doch keinen Hut vor ihm gerücket;
Ihn drückete der Kirchenbann.
Itzt aber ehrt man ihn gebücket,
Weil er die Inful aufgethan.
Verstand hatt' er zwar keinen Gran;
Denn oft gieng ihm, wann er genicket,
Das Aquavit im Kolben an,
Und öftrer da... | Ringelgedicht | Nicolaus Götz | de | 0 | iambic |
mpm-es-004840 | El frigio nudo deslazar procura
el grande vencedor del Oriente,
y en vano cansa, aunque en mil modos tiente,
contra aquella difícil ligadura.
Con arte no, con fuerza se aventura
al fin, y rompe con la espada ardiente
toda su confusión, y juntamente
cumple o burla del hado la ventura.
Yo, que mal puedo con industria alg... | - CXIX - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-en-000153 | O, how I faint when I of you do write,
Knowing a better spirit doth use your name,
And in the praise thereof spends all his might.
To make me tongue-tied, speaking of your fame!
But since your worth, wide as the ocean is,
The humble as the proudest sail doth bear,
My saucy bark inferior far to his
On your broad main do... | O, how I faint when I of you do write (Sonnet 80) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-044704 | Zasedli spolu: Jiří z Poděbrad,
král český, s mistrem Rokycanou;
a za nimi se do jizbice vkrad‘
Paleček šašek a sed‘ stranou.
Lid zval jej bláznem; král však z jeho svády
nejedno zrnko vystih‘ moudré rady.
A k Rokycanovi tak vece král:
„Již vidím, že to půjde stěží;
však dobře víš, co do Říma jsem psal,
a koho vyslal k... | Jiří z Poděbrad. | Josef Uhlíř | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-048286 | V mou duši slétla mystická a bílá,
ne anděl zcela a ne žena též;
jí z prstů fosforná se záře lila, –
sled její v mojí písni nalezneš.
A stála k mému nachýlena loži
jak přelud, vidění a jako dým,
cos válo s rtů jí jak věčný soud boží –
tím temným vzdechem zní můj posud rým.
A když jsem její plné prsy hledal,
tam zřel js... | ZJEVENÍ. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-013871 | O Gott, wan ich all wolthat dein
Mit reiffem sinn betrachte,
Da spritzen mir beid augen mein,
Für wunder schier verschmachte.
Mich rühret ein gar stille brunst,
Gekült in frewdenzähren,
Weil krönest vns mit gnad, vnd gunst,
Noch mehr dan wir begeren!
Gleich wie von süssem Sonnenschein
Gar sittiglich thut schmeltzen,
De... | [o Gott, wan ich all wolthat dein] | Friedrich Spee | de | 0 | iambic |
mpm-cs-039571 | NA jedné noze husa stává
a čtyřmi krávy jdou,
pes hravě o třech pobíhává
a člověk dost má dvou.
A ryba nohy nemá žádné
a brouk má nožek šest; –
a každý z nás tak někdy padne
však zase vstát, – je čest! | NOHY. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009008 | Engañó el navegante a la sirena,
el dulce canto en blanda cera roto,
y ayudado del santo su devoto,
el cautivo huyó de la cadena.
De la serpiente que en la selva
suena
la virgen se libró con alboroto,
y de las ondas se escapó el piloto,
haciendo remo el brazo, nao la antena
Yo, fuerte, presa, tímid... | Soneto | Hipólita de Narváez | es | 0 | iambic |
mpm-cs-027437 | A zase v jiné chvílence
vlas se ti hrůzou zježí:
svět jako dílo šílence
či zlosyna tu leží.
Z pekelných trámů tyátr sbit,
kde hrá se cnostně a s citem –
chtěl bys jen krámek ten vyhodit
kams k hvězdám dynamitem! | KÝVADLO V LEBCE. (II.) | Josef Svatopluk Machar | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-054693 | Kdo zasmušil však, Vando, tvoje líce?
Jaký tvou něžnou duši tísní žal?
Čarovná dívko, proč nezáří více
tvůj zrak jak druhdy, diváky kdy jal,
k obdivu pohnul tolikeré zraky?
Rci, ké tvou duši zastínily mraky,
tak nevinnou, tak mladou, tak, ach, krásnou?
Proč čelo tvé, to mramorové, svěží
zastírá bol? Proč oponou tou řas... | VANDA. (4.) | Otakar Červinka | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005711 | Me estremece Beethoven por
su excelsa grandeza
que hace acudir al alma la
intensa sensación
de un agreste paisaje de la Naturaleza,
hundida en el estruendo de un trágico ciclón
Es dulce en sus ternuras y fuerte en sus anhelos,
a un tiempo mansa brisa y ruda tempestad
Sabe cantar la t... | Beethoven | Manuel Fernández Lasso de la Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-008192 | Mit dem Zucker süsser Worte
Zahlet Lucs an allem Orte. | 43. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002032 | Dejo de suspirar porque recelo
que siendo mis suspiros esparcidos,
como del pecho, salen encendidos,
abrasarán la tierra, mar, y cielo.
Con llorar solamente me consuelo,
y enternezco las piedras con gemidos,
y están de esta manera, mis sentidos,
sujetos a perpetuo desconsuelo.
De la rabiosa muerte, tengo queja,
que al ... | - VII - | Pedro de Padilla | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-057492 | Já potkával ji o poledni
vždy v témže rohu náměstí,
zjev byla sice celkem všední,
mne dovedla však unésti.
Jak od modistky vyšla z krámu,
nit jistě měla na šatech,
hrát chtěla si na velkou dámu
a polosvěta vál z ní dech.
Ten vlas byl věru příliš hebký
a hodný lepší pokrývky,
měl dát jí osud do kolébky
víc peněz, nutnýc... | MLADÁ MUKA. | Adolf Červinka | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-002371 | Když vyjede ten, jenž vládu řídí,
z paláce svého letmo v krajiny
z rozkoše snad, či z příčiny
seznat život poddaných mu lidí. –
Jede slavně, vše se před ním cídí,
okrasou skví se města, dědiny,
na cesty jen se sypou květiny,
hlad a nouze na stranu se klidí.
Vladař vidí všude samou krásu
kam jen se zraky jeho otočí,
slu... | Jest tomu tak? | František Chládek | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-001182 | Již obzor v stínu zakrsá,
lem oblak západ zlatí,
ó, dej mi hlavu na prsa
a nauč zaplakati!
Slz dávno vyschl v oku zdroj,
mně v srdci zkameněly,
teď myšlenek mých smutný roj
z nich bouřně vzlétá ztmělý.
A stesky, nudy, žaly mé –
jen vy to víte, bozi! –
ve děsů moci šálivé
chrám duše zbořit hrozí.
Poušť zpráhlá žárem obl... | SLZY. | Jaromír Borecký | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002869 | Esta a quien ya se le atrevió el arado,
con púrpura fragante adornó el viento,
y negando en la pompa su elemento,
bien que caduca luz fue sol de prado.
Tuviéronla los ojos por cuidado,
siendo su triunfo breve pensamiento,
¿quién sino el hierro fuera tan violento,
de la ignorancia rústica guiado?
Aun no gozó de vida aqu... | - I - A la rosa | Lope de Zarate | es | 0 | iambic |
mpm-es-008758 | Llegué, Señor, a la divina altura
de vuestro preciosísimo costado,
donde el amor de vos enamorado
me desposó con vos por mi ventura
Joyas quisisteis dar a mi hermosura,
y un clavo de la mano me habéis dado,
que el corazón más veces me ha
pasado
que gotas hay en él de sangre pura
Clavo me dais, cuan... | De su comedia El hijo del Serafín | Juan Pérez de Montalbán | es | 0 | iambic |
mpm-es-000359 | Ero, a quien mil cuidados combatían
ni jamás sobresaltos la dejaban,
temerosas sospechas la espantaban,
pensamientos de amor la entristecían.
Las altas ondas nuevas le traían
de cómo a su Leandro maltrataban,
y los furiosos vientos derribaban
la seña y luz que sus manos ponían.
Con gran temblor, y semejante pena
a la o... | - VIII - | Juan de Timoneda | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-016063 | V svém ústraní, kde nenajde mne svět,
se chýlím nad svou prací.
Svět celý kouzla tolik nechová,
co najdeš v tichém klíně domova.
A staré vzpomínky se v duši vrací...
Ach, to je dlouhá, dlouhá řada let,
co doma tak jsem v dílně naší stával,
když duší mou se nesly mlhavě
sny o štěstí a touhy po slávě,
kdy mezi prací úkra... | Psáno mezi tím, co jsem si vyřezával svou postel. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-059968 | Všecko se musí vybolet,
všecko se musí změnit,
vášeň se bude za pár let,
v života číši pěnit.
Kdo se ti v oči zadívá,
poddá se kouzlu zcela,
pojme jej rozkoš ohnivá,
zmocnit se tvého těla.
Se tvých rtů mládí vylíbat,
přissát se, co jen síly,
na klínu tebe kolíbat,
anděla sladkých chvílí.
Vášeň je mořem hlubokým;
od věk... | Vášeň. | Adolf Brabec | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-061000 | „Náš dobrý král vypadá jaře,
náš král nás všecky přežije,
náš král je ctitel němé tváře,“
říkala Pompampilie,
„náš dobrý král humánně cítí,
jenom by měl už vyměniti
Bibiho za něco jiného,
snad by to šlo i bez něho.“
Po této bohapusté řeči
vzplanul král láskou ještě větší:
„Komu se Bibi nelibí,
ať Nejvyšší Šos Nám políb... | MALÝ BIBI KRÁLOVSKÁ OPIČKA (II) | Jaroslav Kolman Cassius | cs | 0 | iambic |
mpm-de-040973 | Deß HErren Christi Tod hilfft dich nicht eh mein
Christ/
Biß auch du selbst für Jhn in Jhm gestorben bist. | 257. Du auch must für Jhn Sterben. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-es-001441 | Es la vida del hombre alegre carga,
que dulcemente lleva nuestro engaño,
y es más estrecho, y más amigo el daño,
cuando es la vida más prolija, y larga.
Es la separación triste, y amarga,
y dulce el lazo, que duplica el año,
y cuantos más, ofende el desengaño,
si el fin le acorta, que el amor le alarga.
Cuanto más tiem... | - XXXI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-014574 | Und wie wär' es nicht zu tragen,
Dieses Leben in der Welt?
Täglich wechseln Lust und Plagen,
Was betrübt, und was gefällt.
Schlägt die Zeit dir manche Wunde,
Manche Freude bringt ihr Lauf;
Aber
Wiegt ein Jahr von Schmerzen auf.
Wisse nur das Glück zu fassen,
Wenn es lächelnd dir sich beut!
In der Brust und auf den Gass... | Leichter Sinn | Emanuel Geibel | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-021463 | Po domově srdce teskní –
nikde nezáří tak slunce jas
a vše nejkrásnější je tu:
vzduch i vody, stromy v květu –
z ciziny chcem v domov zas.
Sladké zkazky duší táhnou –
v modř se drahé hory pnou,
královna měst svoje vděky
ztápí ve zrcadle řeky –
v ní se snoubí s oblohou.
Tisíc čar nám doma kvete;
polem, luhy, hájem zní
n... | DUMKA. | Josef Kuchař | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-014965 | Sie haben in fernen Landen gekriegt
Und feiern Triumph nun im vollen Haufen,
Sie haben nicht den Feind, doch sich selbst besiegt:
Sie sind nicht davongelaufen. | Il Trionfo | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-de-046961 | Rasch erblühend zu holdem Reiz,
Trägst du unschuldvoll,
Aber nicht ahnungslos,
Gern zur Schau frühreife Schönheit.
Und Jeder, der dich erblickt,
Ermißt, von leisem Schmerz durchzuckt,
Schon alle Wonnen,
Die du dereinst gewähren kannst.
Aber wirst du es auch?
Wirst du verfallen nicht,
Wie die Meisten,
Dem alten Fluch de... | 1L: Rasch erblühend zu holdem Reiz, | Ferdinand von Saar | de | 2 | polymetric |
mpm-de-022576 | Lauten hör' ich ferne klingen,
Lust'ge Bursche zieh'n vom Schmaus,
Ständchen sie den Liebsten bringen,
Und das lockt mich mit hinaus.
Mädchen hinter'm blüh'nden Baume
Winkt und macht das Fenster auf
Und ich steige wie im Traume
Durch das kleine Haus hinauf.
Schütt'le nur die dunklen Locken
Aus dem schönen Angesicht!
Si... | Verlorene Liebe . | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-es-003886 | O blanca ninfa más que nieve helada,
de honesta gentileza y cortesía,
o cómo te haces rica a costa mía
gracia, valor, belleza sublimada.
O blanca ninfa que con mano armada
de honesta gentileza y cortesía,
mi voluntad rendiste que tenía
en dulce libertad muy descuidada.
O blanca ninfa ¿no fue gloria honrosa
en parte tan... | - 4 - Soneto | Pedro Espinosa | es | 2 | polymetric |
mpm-de-019041 | Erschrickst du Leser nicht/ zum bloßen Zeit vertreib/
Fährt da der Teuffel stets den Purschen in den Leib. | Uber Das Jenaische Dorff Bier/ Dorff-Teuffel genandt | Christian Friedrich Hunold | de | 0 | iambic |
mpm-cs-011788 | Do Budvojova města zas
za volných šel jsem chvil,
kmet Puklice kde v dávný čas
vší obce hlavou byl.
A co jsem z řečí dědů stih’
a z kroniky co mám,
to k hanbě lidí zlotřilých
vám znova zadudám.
Ač Puklice ctný ven a ven
jak skála k Římu stál,
přec souvěrcům byl odporen,
že jednal, jak chtěl král.
Že nesvolil, by v kost... | O primasu Ondřeji Puklici. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-034221 | Nimm dies von mir als vademecum
In dein verehrtes Album (graecum). | Stammbuchblatt | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-008190 | Botijo con bonete clerical
que viertes la doctrina a borbollón
falto de voz, de afectos, de moción
lleno de furia, ardor y odio fatal.
La cólera y despique por igual
dividen en dos partes tu sermón
que por tosco punzante y sin sazón
debieras predicárselo a un zarzal.
¿Qué prendas de orador en ti se ven?
Zazoso acento, ... | A un orador contrahecho zazoso y satírico | Diego González | es | 0 | iambic |
mpm-cs-065544 | Zima už není, jaro ještě ne,
mrazivý táhne vítr přes lada,
jsou perspektivy příliš vzdálené
a jakýs převrat duši přepadá.
Odlesky slunce, obílených kmenů...
na hrudi leží nahá tesknota
a na budoucnost snadno zapomenu,
jak modrá je všech věcí cizota.
Cizota dálek, průhledných též klamů,
trpkosti žití bolí poznovu,
refle... | PÍSEŇ NA HRANICI. | Jiří Ruda | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006644 | Por la sombra ritual de la capilla
cruza un rayo de sol –junco de oro
venido del jardín que afuera brilla,
para mecer los cánticos del coro–.
¡La imagen de Jesús! En su mejilla
palpita, como luz, el santo lloro,
y la angustia refleja su amarilla
palidez en el místico decoro
Al recinto de paz llega el rugido
de la exter... | La última samaritana | Hernán Zamora Elizondo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008343 | Su manto recogió la noche oscura
que cobija al mundo tristemente,
y abriéndose las puertas del oriente
se asoma a su balcón la aurora pura
De la fresca arboleda en la espesura
los céfiros susurran blandamente;
desata el arroyuelo su corriente,
y por márgenes verdes se apresura.
Sus fragancias respiran flores suaves,
y ... | La triste ausencia | Fray José Manuel de Navarrete | es | 2 | polymetric |
mpm-de-018289 | Wer hätte das gemeint?
Zwei Hundert Freunde hat Alcist;
Denn jeden, dem er schuldig ist,
Nennt er: Mein lieber Freund! | 1L: Wer hätte das gemeint? | Leopold Friedrich Günther von Goeckingk | de | 0 | iambic |
mpm-es-004778 | Lloro solo mi mal, y el hondo río
en sus turbadas ondas lleva el llanto;
ya es tiempo, digo, Amor, en triste canto,
que pongas justo fin al dolor mío;
que sigo ausente sin tu desvarío,
y en tu vana esperanza me levanto,
y en este paso desamparas cuanto
de tu promesa y tu valor confío.
Ya es tiempo, Amor, que el áspero ... | - XLIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-000641 | ¡Oh, amado sin igual tormento! ¡Oh dura,
oh dulce sujeción del albedrío!
A una imaginación, a un desvarío,
a una ciega pasión, a una locura
de la esperanza apenas la figura
alcanzo a ver, y sin volar confío
y un bien siguiendo incierto me desvío
de remediar tan cierta desventura.
No tengo culpa yo que soy llevada
de un... | - 994 - Jornada III, LA INFANTA De Ello dirá | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-004230 | Como a muerto me echáis tierra en la cara;
yo lo debo de estar, y no lo siento,
que aun muerto en vuestro esquivo pensamiento
menos sentido que éste le bastara.
Vivo os juré que muerto os confesara
la misma fe; cumplí mi juramento,
pues ya después del triste enterramiento
ni cesa la afición, ni el amor para.
No sé si o... | - XXXIX - A una dama que le echó un puñado de tierra | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-052215 | Sind wir vereint zur guten Stunde,
Wir starker, deutscher Männerchor,
So dringt aus jedem frohen Munde
Die Seele zum Gebet hervor:
Denn wir sind hier in ernsten Dingen
Mit hehrem, heiligem Gefühl;
Drum muß die volle Brust erklingen
Ein volles, helles Saitenspiel.
Wem soll der
Dem
Aus langer Schande Nacht uns allen
In F... | Bundeslied | Ernst Moritz Arndt | de | 0 | iambic |
mpm-de-046389 | Zu Hause schmolz der Schnee vom Dach
Und munter sprudelt schon der Bach,
Er ward mit Leib und Seele wach.
Leicht hüpft er wie das Nachbarskind,
Und beide singen in den Wind.
– Ich weine mir die Augen blind.
Die Heimat, ach, o Wanderstab,
Die Heimat ich verloren hab.
– Die Fremde ist ein Grab. | Zu Hause | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-de-046497 | Die Minnesingerharf', an der von allen Saiten
Nur eine ganz blieb als ein Nachhall schönrer Zeiten,
Hab' ich auf Schloß Ambras gesehn, indem ich dachte,
Wie soviel Herrlichkeit die Zeit zu Schanden machte.
Das Schloß, wo Ferdinand wohnte mit Philippinen,
Muß zur Kaserne jetzt welschen Soldaten dienen. | 42. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-036064 | Tmavo, chladno venku,
smutno ve přístěnku;
jenom ten měsíček bílý
bdí mně na okénku.
Kdybys byl, měsíčku,
míval kdy matičku,
zaletěl bys jako ptáček
v dálku nad světničku.
Nad světničku nízkou,
kostelíku blízkou,
pod travičkou pod zelenou
za mou rodnou vískou...
Až by na klekání
zvonku znělo lkání,
pověděl bys matičce ... | Zatoužení. | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-008523 | »ne, Vadder, ne! Wo is dat mäglich!«
Seggt Schauster Draht, »is dat woll recht?
Ne, wat de Düwel vör Schauh verdröggt!
De Sak, de ward komfuser däglich.
Heww ick dat nich all ümmer seggt?
Dor finn de Düwel sick taurecht!
Doch dat kümmt all man von de Iserbahn
Un von dat ruge Wesen in de Welt.
Dor sitt ick nu, mak Stäwe... | 30. Dat sünd up Stunn's sihr slichte Tiden | Fritz Reuter | de | 0 | iambic |
mpm-es-004267 | ¿Cómo podré, Señor, querer quereros?
¿cuánto deseo por poder serviros?
¿qué lágrimas, qué efectos, qué suspiros
derramaré, tendré, daré por veros?
¿Qué requiebro diré para moveros
y de tantas ofensas divertidos?
¿cómo podrá mi alma recibiros,
siendo tan imposible mereceros?
¿Cómo las tiernas quejas, que os envío,
podrá... | - 111 - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-044410 | Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti,
hrst hlíny, ze které jsme kdysi vstali,
byť mocné páky od země ji rvaly,
k ní padá zpět, s ní za jedno se cítí.
V kruh jasných hvězd, jenž na obloze svítí
a zaslíbením září v pyšné dáli,
duch sám, když ruce milosrdné sňaly
mu okovy a pouta, může jíti.
Žal odvěký a lidská bída celá
a v... | Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, | H. Uden | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002028 | A componer la novia se subieron,
la de Maroto, y la de Juan Segado,
y después que la hubieron barnizado,
su camisa labrada le vistieron.
De la prima del cura le trajeron,
una cofia de pinos, y un tocado
y basquiña y corpiño gandujado
que a la de Juan Verdura le pidieron.
Sacáronla después de muy compuesta,
y dieron en ... | - XXX - | Pedro de Padilla | es | 0 | iambic |
mpm-de-048842 | Auf grünen Wiesen sah ich Lämmer weiden –
Ihr Glöckleinklang als einziges Getön
War zu vernehmen im Vorüberschreiten –
Sonst Alles still – so friedlich und so schön.
Bei einer Linde weilte traut beisammen
Ein jugendfrohes, hochbeglücktes Paar.
Er ließ sein Auge in das ihre flammen,
Sie bot ihm schüchtern ihre Wange dar... | 1L: Auf grünen Wiesen sah ich Lämmer weiden – | Louise Otto | de | 0 | iambic |
mpm-de-011271 | Der Tod kümmt von Natur und durch viel tausend Fälle;
Noch hat die Kunst und Witz hier auch zu Zeiten Stelle. | 15. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-007706 | Cuando arde el sol en la mitad del día
su haz de rayos sobre el mundo riega,
rasga las nubes, la mirada ciega
e impera sólo en la extensión vacía
Mas cuando llega la tiniebla fría
y en el rojo crepúsculo se entrega,
la negra nube a que ocultarlo llega
no lo oculta, engrandece su agonía
¡Oh! Cantor de la Edda tentadora,... | A Pombo | José Asunción Silva | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-048453 | Ó třikrát neblahý ten den a chvíle proklatá,
kdy Olympie před lety jsem bušil na vrata!
Ký otrávil bůh moji krev, můj mozek žárem zpráh’,
že Oinomaa překročil jsem zatracený práh?
Což nebyl rádcem upřímným ten šedý hlasatel,
ni věnec lebek příšerných, jejž na valech jsem zřel?
což nestačil mne varovat tvůj hrůzoděsný z... | Hippodameia. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.