id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-008447 | Es tan grande mi amor, oh Lisi mía,
que no podré explicarle aunque más quiera,
porque si en voces mi pasión cupiera,
ni de ti ni de mí digna sería.
A tu mérito, Lisi, y gallardía
amor se debe de más alta esfera,
y, si acaso adorarte alguien pudiera
como mereces, sólo yo podría
No es soberbia, mi bien, no desvarío
del j... | Descripción de la hermosura de Lisi por un término peregrino | Vicente García de la Huerta | es | 0 | iambic |
mpm-de-014941 | Mich zu entfreien und ein weib,
ja vil mehr meinen leib, zu freien,
daß ihr leib mein, mein leib ihr bleib,
daß es mich nicht mög widerreuen,
glaub ich, daß ich vertrauen nicht
solt meines freinds mund noch gesicht:
»zu buhlen und sich selbs zu preisen,
kan ein man selbs das best erweisen.«
In meiner wahl nun kühn und ... | 1L: Mich zu entfreien und ein weib, | Georg Rodolf Weckherlin | de | 0 | iambic |
mpm-es-004716 | El gran señor del Asia, y venerado
padre de tantos reyes, ¡suerte fiera!,
falta sepulcro, y yace en la ribera
sin cabeza y sin nombre el cuerpo helado.
Y cuando se ve en Troya derramado
más fuego que contiene la alta esfera,
falta al desnudo tronco la postrera
llama, y sólo le baña el ponto airado.
En ti admiramos de l... | - LVI - | Juan de Arguijo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-010522 | Že v lednu růže kvetou, kdys mi děli,
já hned jim přisvědčil, vždyť věděl jsem,
že poupata tvých rtíků uviděli. | 261. Že v lednu růže kvetou, kdys mi děli, | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-015471 | Ať si každý člověk mladý
všímá starších dobré rady. | 636 | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-023897 | Wolle Eines, woll' es ganz,
Zupfe nicht an Stücken des Stückes,
Und du pflückst den vollen Kranz,
Kranz des Mutes, Kranz des Glückes. | 30. | Ernst Moritz Arndt | de | 1 | trochaic |
mpm-es-006520 | En el bosque, cubierto de esmeraldas,
comienza el canto de la nueva vida,
bajo la nieve, por el sol fundida,
de la gigante sierra por las faldas.
Se ciñe con policromas guirnaldas
la acequia rumorosa y escondida,
y pone el torreón, de mole erguida,
sobre el azul del cielo notas gualdas
¡Todo se enciende! La fecunda veg... | Canción de primavera | Aureliano del Castillo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046853 | Fatmě náhodou sjel s ňader šat,
já je viděl – kolikrát již do tmy plát,
a přec jakobych je viděl poprvé,
hltal jsem jich lotos v duši jat,
cítil jsem, to pravé krásy moc:
jako poprv před tebou vždy nová bude stát! | XXXVI. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-047098 | V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje
zrak pohroužen svou celou věčnost hledá,
zřím, jak tvá duše bílé křídlo dvoje,
jak chtěla by mi odlétnouti, zvedá.
Však polibky mé, ty ji táhnou dolů,
má objetí ji zpátky rvou v moc temnou,
by věrná sestra mojich tuch a bolů
dál na všech cestách trnitých šla se mnou.
A ona dobrá, či... | V tvém objetí, kdy v drahé oči tvoje | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-066482 | Má duše je jak tichý les. Tak dřímá.
Jen stává se, že náhle vstává mech...
To vy snad dotkla jste se nohama ho svýma,
když pod korunami jste prošla v mojich snech.
Teď tudy šla... – tak hlavičky si povídají,
a u kořenů stromů měkce šelestí.
Kdes v stínech hloubek zahoupá se něco v taji,
a lehký vánek dýchne zvláštní sv... | XXII. Má duše je jak tichý les. Tak dřímá. | Lila Bubelová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001519 | En la Florida edad y en el estado
que Marte a colocarlo comenzaba
y cuando su valor se aventajaba
con fuerte corazón viril y osado.
La Hueste ejecutando con cuidado
del Príncipe de Orange que dejaba
de Flandes los estados y pasaba
muy cerca de Bave bien ordenado.
Delante el escuadrón reconociendo
de Luterana geste muy ... | - XXXIV - A la muerte del capitán don Ruilópez de Ávalos | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-es-006926 | Vates sublimes, cuya docta frente
del Pindo tropical ornan las flores;
y al oíros los tiernos ruiseñores
el canto acallan mélico-doliente
Vosotros, cuya cítara valiente
embarga el corazón con sus primores;
ya celebréis los plácidos amores,
ya el sol brillante de la zona ardiente
Vuestro célico cántico sonoro
las ninfas... | A Dorilo y Desval | Francisco «Delio» Iturrondo | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001381 | I will to the King,
And offer him consolation in his trouble,
For that man there has set his teeth to die,
And being one that hates obedience,
Discipline, and orderliness of life,
I cannot mourn him.
W.B. YEATS
... | S. I. W. | Wilfred Owen | en | 2 | polymetric |
mpm-es-004365 | Lazos de plata, y de esmeraldas rizos,
con la hierba y el agua forma un charco,
haciéndole moldura y verde marco
lirios morados, blancos y pajizos.
Donde también los ánades castizos,
pardos y azules, con la pompa en arco,
y palas de los pies, parecen barco
en una selva, habitación de erizos.
Hace en el agua el céfiro i... | - 4 - Rasgos y borrajos de la pluma | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-003571 | Cristales azotaba con cristales,
vagando al cuello la madeja de oro,
que fue en trenzas, del Sol rico tesoro,
Diana salpicando sus corales.
Lascivos la servían los raudales
en curso blando, fiel, dulce, y sonoro,
cuando Acteón violando su decoro,
incendios bebe, aumento de sus males.
Ciego, y perdido mira su blancura,
... | - XCVI - Al fuego de Diana y Acteón en el baño | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-es-006513 | Ayúdame, Señor Los pasos guía
de mi vida maltrecha y desgraciada;
que halle pronto la senda deseada
que la lleve a la paz que tanto ansía
Mucho sufro, Señor El alma mía,
que fue un tiempo una oveja descarriada,
se ha visto perseguida y maltratada
y hoy tiembla desolada, muda y fría.
No pretendo renombre ni placeres;
ni... | Ayúdame, Señor | Vicente Sarthou Carreres | es | 2 | polymetric |
mpm-de-046123 | Wo wiltu mit dem Buch, o liebste Musa hin?
Sol deine Verse dann der Drucker übersetzen?
Mit was gedenckestu den Leser zu ergetzen?
Der alle Sylben wird auff neue Wirbel ziehn.
Er mache, was er thut. Dieß ist mein Trost und Ziel,
Gefällstu ihm, so hat er ja nicht fug zu klagen:
Ob er viel Blätter müß im Lesen überschlag... | 1. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-065581 | Kdyby tak bylo možno jíti za mrtvými
po stopě zašlých dnů cestičkou zmatku,
pralesy lehkověrných snů jít mlhavými,
náhodou přijít pravdy na pohádku.
Kdyby tak bylo možno přebrodit močály,
bahništěm dějin dát se k lesům bídy,
vyzvědět v zákampích, kdy smutky počaly,
kdo vystavět dal žalů pyramidy.
Kdyby tak bylo možno s... | KDYBY TAK BYLO MOŽNO... | Jiří Ruda | cs | 0 | iambic |
mpm-de-003424 | Es leuchtet meine Liebe,
In ihrer dunkeln Pracht,
Wie'n Mährchen traurig und trübe,
Erzählt in der Sommernacht.
Im Zaubergarten wallen
Zwei Buhlen, stumm und allein;
Es singen die Nachtigallen,
Es flimmert der Mondenschein.
Die Jungfrau steht still wie ein Bildniß,
Der Ritter vor ihr kniet.
Da kommt der Riese der Wildn... | XlVII. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-017627 | Man tadelt' einen Schwan, der Wasservögel König;
Da nimmt sich seines Ruhms ein schlauer Vogel an.
Hört, singt er, wie ich euch gleich widerlegen kann:
Wahr ist es, dieser Schwan fliegt wenig;
Doch er verfliegt sich nicht. Er taumelt, wann er geht;
Allein er schwimmt mit Majestät.
Jung war er weder weiß, noch schön, no... | Der vertheidigte Schwan | Friedrich von Hagedorn | de | 0 | iambic |
mpm-cs-020169 | Ač mně děva Musa zbraňovala,
Bych se neodvážil vkročit tam,
Kdežto Krása s Pravdou sněmovala
V sboru slečinek a moudrých dám:
Přece zanevřel jsem na klausuru
Na vzdor spanilé té portýrce,
U zvonku pak tenkou chopiv šňůru
Zareptal jsem proti závírce.
Aj hle! jako Rusalka či Víla
Děva čarodějná vyšla ven,
A mne náhle v m... | Sněm ženský. (Úvod.) | Jan Pravoslav Koubek | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-009905 | Begriffen hast du, doch damit ists nicht gethan;
Nun lern' es auch, dann erst gehört es ganz dir an.
Es ist ein Unterschied, begriffen und gelernt;
Beim ersten Schritt ist man noch weit vom Ziel entfernt.
Doch, ist auf rechter Bahn der erste Schritt gethan,
So kommt das Ziel von selbst, halt nur den Schritt nicht an!
D... | 66. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-055110 | Und sich bemüht, sie zu vertragen.)
Gelegenheit, aufs neu zu zanken und zu klagen!
Die Frau murr’t allezeit
Mit ihrem Mann’, und schmälet,
Daß er, ohn’ alle Lieb’ und Zärtlichkeit
Sie nicht beklag’t, wie sehr die Schwangerschaft sie quälet,
Die ihm gleichwol so Tag als Nacht
Verdruß und Eckel macht.
Wenn sie nun beide ... | Die Ehe. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-004828 | Yo voy ¡oh bello sol de alma mía!
buscando el nuevo ardor del sol luciente,
porque desamparado el occidente,
vuestro esplendor no veo y mi alegría.
Podré decir que voy en noche fría
por donde humano paso no se siente;
mas llévame el osado amor presente,
pensando que a nacerme torna el día.
Encúbrense las luces que apar... | - CIX - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-es-004214 | Piña, al tiempo veloz, porque devora,
pintaron de Saturno la guadaña,
cae con golpe horrísono montaña,
que humilde el sol entre las nubes dora.
Heráclito con versos tristes llora,
Demócrito con risa desengaña,
que puede anochecer inútil caña
árbol, que vio laurel la blanca Aurora.
Pues eres tan discreto cortesano,
que ... | - 6 - Al mismo | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-014635 | Hinter dem Bandhaus
Längs dem hügligen Saum dieser bewaldeten Höhn,
Bis querüber ein mächtiger Damm sich wirft wie mit grünem
Sammet gedeckt: ehdem faßte das Becken den See,
Welcher die Schwelle noch netzte des Pförtleins dort in der Mauer,
Wo am eisernen Ring spielte der wartende Kahn.
Sah ich doch jüngst in der Kirch... | 8. Am Kirnberg | Eduard Mörike | de | 2 | polymetric |
mpm-de-000125 | Auf dieser Welt hab ich keine Freud,
Ich hab einen Schatz und der ist weit,
Er ist so weit, er ist nicht hier,
Ach wenn ich bei mein Schätzgen wär!
Ich kann nicht sitzen und kann nicht stehn,
Ich muß zu meinem Schätzgen gehn;
Zu meinem Schatz, da muß ich gehn,
Und sollt ich vor dem Fenster stehn.
Wer ist denn draussen,... | Bildchen . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-004607 | Celia, pues en tus ojos los humanos
hallan incendios, y el amor templanza,
alivio en tempestad, sino esperanza,
¿por qué arrobas a intentos soberanos?
Da el poder de tus ojos a tus manos;
quien por ti en lecho ondoso gloria alcanza,
en mar de heridas débate bonanza,
no hagas los votos, que te ofrezco, vanos.
Vivo viole... | - 93 - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-052926 | »frei, frei bin ich! Die Knechtschaft ist zu Ende!
Das offne Thor, ha, wie mich's fast erschreckte!
Wie ungelenk jetzt fesselfrei die Hände,
Die einst in Ketten leicht zu Gott ich streckte!
Frei, frei bin ich! Die Fesseln sind gefallen,
O Licht, wie blend'st du meine Augenlider!
Frei darf ich durch den Garten Gottes wa... | 1L: »frei, frei bin ich! Die Knechtschaft ist zu Ende! | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-de-027025 | Gern erlassen wir
Wenn du die zehen Gebot nur so notdürftig befolgst. | Das züchtige Herz | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-055646 | Kein Frewd ist ohne Schmertz/ Kein Wollust ohne Klagen/
Kein Stand/ kein Ort/ kein Mensch/ ist seines Creutzes frey/
Wo schöne Rosen blühn/ stehn scharffe Dorn darbey.
Wer aussen lacht/ hat offt im Hertzen tausend Plagen/
Wer hoch in Ehren sitzt/ muß hohe Sorgen tragen/
Wer ist der Reichthumb acht/ vnd loß von Kummer s... | Der Welt Wollust ist ni ier ohne Schmertzen | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
mpm-es-003162 | Imagen celestial, cuya belleza
no puede sin agravio ser pintada,
porque mano mejor, más acertada,
no fió tanto a la naturaleza.
En esto verá el arte su flaqueza,
quedando, vida y muerte, así pintada;
está menos hermosa que agraviada,
sin quedarlo la mano en su destreza.
De esta falta del arte, vos, señora,
no quedáis o... | - IV - A un retrato | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-039096 | DVĚ veliké a dvě má drobné panny;
k nim dřevěný si brává křížek malý,
a velké panně za mimíčko balí
do peřinky ten křížek malovaný.
A večer na polštáři rozestlány
jsou loutky, – všechny aby dobře spaly;
ty menší blíže, větší trochu v dáli,
a dítě ukrývá je na vše strany.
Tak lehne si a mimi-křížek chová,
a zpívá „nynej... | KŘÍŽEK. | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-056956 | ! Stöhnendes Graugelb.
Aber das Stöhnen nur im Blick.
Lautlos sonst und mit unterdrücktem Atem.
! Und ein Blau,
Ein Blau, aus dem ganz zarte silberne Glocken spiele singen,
Und ein Duft geht von Sonnenwärme und Mandelblüten.
! Silber darüber.
Duftleeres, schneekühles Silber.
Aber aus allem hebt sich steif
Und hebt sich... | 1L: ! Stöhnendes Graugelb. | Max Dauthendey | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049867 | Jest jako mocný balvan Přesvědčení,
jak pečeť musí na tvém ležet skutku,
můž’ plno býti bojů stop a smutku,
však musí ovládat tvůj sen a chtění.
Toť slavné „Amen!“ každé tvojí snaze!
Tvé „Excelsior“ v bouřné hymně duchů!
Tvá radost tvůrčí v pilné práce ruchu
a jazyk váhy, jímž vše v rovnováze.
Jen z něho se ta velká sí... | PŘESVĚDČENÍ. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-016417 | Du bist der dritte printz von drey Johann Georgen,
Und darffst von keinem nichts, als nur den nahmen, borgen.
Wer deine thaten liest, der stimmt gar gerne bey,
Daß Wittekind vor dir ein bloses kind nur sey. | Auf den tapffern Churfürsten
Johann George den III. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-030077 | Der Rinderhirte lebt noch dort,
Wo er mir Früchte gab und Kränze;
Nicht Gram, nicht Mangel trieb ihn fort,
Er zählte sechs und vierzig Lenze,
Vielleicht seit seinem Kinderlauf,
Vielleicht auch drüber oder drunter.
Sein Auge blickt nicht reizend auf,
Ist nicht beflammt, nicht groß, nicht munter,
Sein Lippenpaar verlocke... | Nachricht
an den
Grafen von Stollberg-Wernigerode
wegen des Rinderhirtens
Johann Christoph Grafes
in Schwiebus, zween Meilen von Züllichow. | Anna Luise Karsch | de | 0 | iambic |
mpm-cs-023267 | Hvězd několik se ve tmách kmitá jen,
jak bludných duchů zraky plamenné.
Vzduch nepohne se, vůní přesycen. –
Nad hory dálné, mlhou zastřené,
mrak pozvedá se těžkou perutí,
v něm blesků záře svítí krvavá. –
Na příkré skále temná postava
se jeví zraku. – V dumách, bez hnutí,
dvé očí vpadlých zírá do temna
a se rtů plynou ... | Z bouřlivých dob. | Karel Leger | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-010752 | Výš hlavu vznes, chceš viděti-li bohy;
o klenbu nebe žebřík neopřeš,
či vzrostl kdos, když na bibli dal nohy? | 491. Výš hlavu vznes, chceš viděti-li bohy; | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-029806 | „Ach odpusť!“ to mi stále duši zrývá,
to slovo žele, lítosti a studu,
to slovo lásky, bolesti a trudu,
ta prosba k tobě, matko, věčně živá.
Ach odpusť! odpusť! totě vše, co zbývá
mi z mládí mého prostřed žití bludu,
jen výkřik ten, jímž věčně volat budu.
Ach odpusť, odpusť, matko milostivá.
Co odpustit máš, nevím, ale ... | Ach odpusť! | Augustin Eugen Mužík | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006507 | Crecida, hinchada, turbia, la corriente
trocos y peñas con furor arrumba,
y bate los cimientos y trastumba
la falda, al monte de enriscada frente
A mayores abismos impaciente
el raudal espumoso se derrumba:
la tierra gime, el eco que retumba
se extiende por los campos lentamente.
Apoyado en un pino el viejo río,
alzand... | Sitios y escenas de Orizaba y Córdoba – La cascada de Barrio Nuevo | José Joaquín Pesado | es | 0 | iambic |
mpm-cs-013321 | Již se výborně nám daří,
páž se tuží, krev se jaří,
z půdy roste, s nebe padá
výtečníčkův chasa mladá.
Již dorůstá les vavřínů
na oslavu našich činů,
od Blaníka, od Táboru
vší zemí plá hymna vzdoru.
Svět se koří síle naší,
pokrok náš jej ze sna plaší,
s úžasem zří národové
boje naše – papírové.
Hoj, což daří nám se skv... | XIII. Již se výborně nám daří, | Jiljí Vratislav Jahn | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-009795 | Já nevím, proč tě dítětem má svět,
což jar tě nezlíbalo třikrát pět?
Či neumíš se ruměnit i smát?...
Já nevím, proč tě nechtějí mi dát!
Což na špičky se vypnout neumíš,
bys jasným čelem vztýčila se výš
a na rtu tvém ret jiný mohl vzplát?
Já nevím, proč tě nechtějí mi dát?
Či malá’s k žatvě, slabá pod kopist?
Či neumíš ... | ZÁHADY. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000990 | Suppose, my little lady,
Your doll should break her head,
Could you make it whole by crying
Till your eyes and nose are red?
And would n’t it be pleasanter
To treat it as a joke;
And say you ’re glad “’T was Dolly’s
And not your head that broke?”
Suppose you ’re dressed for walking,
And t... | Suppose | Phoebe Cary | en | 2 | polymetric |
mpm-de-039888 | Auf, auf, wer deutsche Freiheit liebet,
Wer Lust für Gott zu fechten hat!
Der Schein, den Mancher von sich giebet,
Verbringet keine Ritterthat.
Wann Fug und Ursach ist, zu brechen,
Wann Feind nicht Freund mehr bleiben kann,
Da muß man nur vom Sehen sprechen,
Da zeigt das Herze seinen Mann.
Laß die von ihren Kräften sag... | An Deutschland. | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-de-055516 | Was ich tue, was ich denke,
Alles, was mit mir geschieht,
Herr nach deinem Auge lenke
Das auf meine Wege sieht.
Herr, o wolle auf mein Flehen,
Wenn mein Blut zu Tage springt,
Heut mich wie ein Kind ansehen
Das sein erstes Opfer bringt.
Unter scharfen Marterruten,
Unter eines Richters Schwert,
Möcht' ich dir mein Heilan... | 1L: Was ich tue, was ich denke, | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-de-017860 | Mögt an des Heilands Seite dereinst ihr sitzen in Glorie,
Oder den Gott anschaun, der sich entschleiert vor euch!
Dichtern genügt das geringere Glück, auf Erden zu wandeln:
Möcht ich im Munde des Volks gehn von Geschlecht zu Geschlecht! | Religiöser und poetischer Stolz | August von Platen | de | 0 | iambic |
mpm-es-007855 | Antonio Chivaletes, un cajista
que para letras con presteza suma,
no escribe dos palabras con la pluma,
pues nunca fue escritor ni periodista
Un día, en una escuálida revista
de esas cuya lectura nos abruma,
le hizo un reclamo al restaurant La Espuma
con prosa infame Al fin, de tal prosista !
De entonces, por la prensa... | Soneto | Florentino Martínez | es | 0 | iambic |
mpm-de-014654 | Ergehst du dich im Abendlicht, —
Das ist die Zeit der Dichterwonne —
So wende stets dein Angesicht
Zum Glanze der gesunknen Sonne!
In hoher Feier schwebt dein Geist,
Du schauest in des Tempels Hallen,
Wo alles Heil’ge sich erschleußt
Und himmlische Gebilde wallen.
Wann aber um das Heiligthum
Die dunkeln Wolken niederro... | Des Dichters Abendgang . | Ludwig Uhland | de | 0 | iambic |
mpm-cs-019701 | Hnedky odtud výhled se mi tvořil
Oslavenců místo na páté,
Kde sem našla onny zajaté,
Jež až k smerti Alexander mořil;
Ne ten, před nímž celý svět se kořil,
Než to Římanisko drasnaté,
Jenž byl vůdcem vojny začaté,
Když si berlou císař Mauric dvořil;
Hladihlavá ruka matky sladce
Kochá se tu v nich, že raději
Mřeli, nežby... | 406. Hnedky odtud výhled se mi tvořil | Jan Kollár | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-002751 | Que no me quiera Fabio, al verse amado,
es dolor, sin igual, en mi sentido,
más, que me quiera Silvio aborrecido
es menos mal, más no menor enfado.
Que sufrimiento no estará cansado,
si siempre le resuenan al oído,
tras la vana arrogancia de un querido,
el cansado gemir de un desdeñado.
Si de Silvio me cansa el rendimi... | - XXVII - Resuelve la cuestión de cual sea pesar mas molesto en encontradas correspondencias, amar o aborrecer | Juana Ines de La Cruz | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008092 | ¡ Soy infeliz! Mi pensamiento expira
en brazos de una duda asaz tempana:
¿qué importa a mí la inspiración humana,
si aun ignoro si es cierta o si es mentira?
Yo tengo fe, pero mi fe delira;
tengo pasión, pero pasión mundana...
¡ Ay! yo no sé dónde estaré mañana,
con mi fe, con mi pluma y con mi lira.
Pero, no; si es ve... | A LA VIRGEN DEL ROSARIO | Manuel Bernabé | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-040675 | Na svědomí mé klepe vina cizí,
jež vlastní vinou jsem způsobil,
tak přišla a již z duše nevymizí
ten její úzkostný a plachý kvil.
Já ubožáka vyhnal od svých dveří.
On klnul dlouho plání sněhovou.
Stísněných ulic světla tmou se šeří
a hodiny tak dlouze k noci jdou,
že zdá se mi, ti všichni odmítnutí
a vypuzení že se sml... | NA SVĚDOMÍ MÉ KLEPE VINA CIZÍ | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002821 | El que subió por sendas nunca usadas
del sacro monte a la más alta cumbre;
el que a una Luz se hizo todo lumbre
y lágrimas, en dulce voz cantadas;
el que con culta vena las sagradas
de Elicón y Pirene en muchedumbre
(libre de toda humana pesadumbre)
bebió y dejó en divinas transformadas;
aquél a quien envidia tuvo Apol... | Miguel de Cervantes, autor de Don Quijote: «Este soneto hice a la muerte de don Fernando de Herrera y, para entender el primer cuarteto, advierto que él celebraba en sus versos a una señora debajo de este nombre de Luz. Creo que es de los buenos que he hecho en mi vida.» | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-es-003332 | Cierto no puede ser sino buen hora
en la que yo tomé tal presupuesto,
como ver la hermosura de aquel gesto
que con tanta razón esta alma adora;
mas no penséis que no la veo ahora,
que el espíritu siempre está dispuesto
a ver la ausente, y mi memoria en esto
se engrandece, se ensalza, y se mejora,
ved cuánto, que no pue... | - XXXIX - | Hernandode Acunya | es | 2 | polymetric |
mpm-de-059551 | Des Lobes und des Dankes Pflicht,
Will euch der fromme Redner lehren:
Ihr mögt es lesen oder nicht,
Ich aber, ach! ich mußt' es hören. | 102. Auf eine gedruckte Rede, die ich einigen Bekannten zum Lesen überschickte | Abraham Gotthelf Kästner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-047067 | Tak vážná, snivá a tak zcela moje,
tak plná touhy, jak čekala na mne...
Tak sladká, nebylo to zdání klamné,
co svedlo nás přes všecky steré boje.
S tou tváří žít chci, s tou chci umírati,
a je-li spása, je-li v světě štěstí,
tou jedině mi můž a musí zkvésti,
ta bude věčně před mou duší státi... | XII. POD JEDNU PODOBIZNU. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-061183 | Austria, man schnitt dir zwei
Kunstgedrehte Stäbe,
Stützen, daß dein Körper frei
Sich vom Fall erhebe.
Doch nicht will das Vorwärtsgehn,
Kaum das Stillstehn glücken;
Denn die Stäbe, recht besehn,
Nennt man, mein' ich – Krücken. | 1L: Austria, man schnitt dir zwei | Anastasius Grün | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-008710 | Lepší silno bojovati s žitím krutě tuhým,
než lhostejno poléhati, mrtví jedni k druhým:
slyš to, milý národečku tamo pod Karpaty,
slyšte, hnízda slavíkova i skřivánčí chaty.
Nedávejte děti svoje vrahům do poroby,
nechte vy je máti Slávě zlaté na ozdoby,
třeba syn i vnuk maličký pole oral bosý,
přec je víc než vrah, jen... | Zimou k jaru. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-030302 | Dein eyfer/ den du trägst vor freyheit und altar/
Die kluge tapfferkeit/ die deine feinde schläget/
Und denn dein muth in unglück und gefahr/
Verdienen/ daß dein haupt drey Königs-cronen träget. | Wilhelmus III. König in Engelland. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-068149 | Jdou chrámem zvuky slavných dissonancí,
kouř ohňů Béltis v šedé roucho halí
a kněžky v divokém se točí tanci, –
jak se jich perly v tichu rozesmály!
A Béltis mlčí. Ani krev jí nehne,
jež rozstříkla se po žulových bocích,
ni vášeň červená, jež k nohám lehne
si unavena po divokých skocích.
Kněz s tiárou, s níž smaragd bl... | Béltis. | Josef Šimánek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-002269 | V lese bůžek noci vzdychá,
V roklích lest a hrůza bdí;
V hradě jest již všecko zticha,
Pán i sluha tvrdě spí.
Chvílemi klid mrtvý mění
Hradních stráží volání,
A kohoutků na hřebení
Pronikavé vrzání.
V korridoru žoldnéř stojí
O kopí své podepřen,
Trapné mdloby naň se rojí,
Víčka svírá lehký sen.
On však mocně zmáhá tíse... | Spící stráž. | Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-045546 | Die Zeiten sind als wie ein Rad; sie reissen mit sich um,
Wer sich an sie henckt, machen ihn verdreht, verkehrt, krum, thum. | 46. | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-de-006113 | Habe Lust an der Wirklichkeit!
Sie ist der Urquell der Phantasie. | [habe Lust an der Wirklichkeit!] | Christian Morgenstern | de | 2 | polymetric |
mpm-de-032002 | Plinius der Jüngere spricht:
Wenn die Narren tanzen wollen,
Hindert sie der Weise nicht,
Doch entflieht er ihrem Tollen
In ein abgelegnes Haus,
Zieht sich seine Toga aus
Und verfertigt ein Gedicht,
Das von jenen Pfaden handelt,
Drauf der stille Denker wandelt,
Hell umstrahlt vom eignen Licht.
Ganz so unrecht hat er nic... | Der bekehrte Plinius | Otto Julius Bierbaum | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000459 | Vivas memorias, máquinas difuntas,
que cubre el tiempo de ceniza y hielo,
formando cuevas, donde el Eco al vuelo
sólo del viento acaba las preguntas.
Basas, columnas y arquitrabes juntas,
ya divididas oprimiendo el suelo,
soberbias torres, que al primero cielo
osastes escalar con vuestras puntas.
Si desde que en tal al... | - 1402 - Libro I, EVERARDO | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-035811 | Als Anemone
der Venus kleinem Sohne
zuwider war,
weil sie Nerenen,
des züchtigen, des schönen,
vergaß sogar,
indem er sie
durch Scheiden mußte lassen,
hub sie ihn an je mehr und mehr zu hassen,
die Falsche, die.
Neren, der schiede.
Sie ward des Liebsten müde
und ihrer Pflicht.
Auf bunte Kräuter,
auf Blumen und nichts w... | 39. Anemone und Neren | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-cs-042801 | Kde dříve snů mých horizont v magických barvách plál,
pod klenbou svého paláce teď hasne starý král,
jenž nemá světu víc co říc’ a o tom jenom sní,
kdy nad temnotou života se blankyt vyjasní.
A přece, dálky magické, jste světem byly mým,
v němž záblesk vašich svítání zněl trylkem svatebním
a požár vašich večerů když v ... | ZTRACENÉ HORIZONTY. | Otakar Theer | cs | 0 | iambic |
mpm-de-047389 | Mach, Apoll, dass mein Lied, bat Hemis opfernd dem Gotte,
Gleich dem Bilde Pigmalions sey:
Dass es die Kunst verberge, doch nicht dem beschauenden Richter:
Dieser suche sie, finde sie schnell.
O dann rolle der stolze Rapsod' es zusammen, und sage
Achselzuckend, es sey nicht für ihn.
(artemis, trif den Rapsoden, den gle... | 1L: Mach, Apoll, dass mein Lied, bat Hemis opfernd dem Gotte, | Friedrich Gottlieb Klopstock | de | 2 | polymetric |
mpm-es-002539 | Dígote pretendiente y cortesano,
llámete Plinio el nombre que quisiere;
pues quien del viento alimentarte viere,
el nombre que te doy tendrá por llano.
Fuelle vivo en botarga de gusano,
glotón de soplos, que tu piel adquiere;
mamón de la provincia, pues se infiere
que son tus pechos vara y escribano.
Si del aire vivier... | Búrlase del camaleón, moralizando satíricamente su naturaleza | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-000259 | Tiran a un perro con violenta mano
piedra, en castigo de que rabia o muerde,
si bien huye el rigor no el tiempo pierde
el diestro brazo sin tirarla en vano.
Mas viendo, al fin, el animal villano
que a quien se la tiró no coge, en verde
espuma el canto masca, que recuerde
es justo del dolor fiero inhumano.
Piedra es el ... | - XXIX - De La vida y muerte de la monja de Portugal. Acto primero, Luzbel | Mira de Amescua | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006583 | AL noble ardor de juventud guerrera,
por Madre excelsa y al deber fiada,
crece nueva Isabel, hoy coronada
bajo el dosel de cuádruple bandera.
Nuestras líneas arrolla hueste fiera;
¡pasa el Ebro! ¡Castilla gime hollada!
¡Fugaz blasón! Cristina denodada
pecho al peligro opone y alma entera
Y el sol bueno nos da Mendigorr... | Después de la batalla de Mendigorría | Juan de la Pezuela | es | 2 | polymetric |
mpm-de-056696 | Selige Stunde! Da mir meine Bertha
Mächtig ergriffen von der Liebe Sehnen
An den bewegten, ihr allein geweihten
Busen gesunken.
Nächtliche Stille lag auf Flur und Hain, es
Ruhten die Weste, um die leisen Seufzer
Nicht zu verwehn, dem Pochen unsrer Herzen
Lauschten die Sterne
Glühende Küsse bebten durch die Seele,
Innig... | Erinnerung | Nikolaus Lenau | de | 0 | iambic |
mpm-de-042332 | Wer hie für ge, der schau uns an,
der vollen brüder ordn wir han,
und all das gaudeamus singen,
das fortuna laß wir erklingen,
wir haben Bacchum auserkorn,
derselb ist unser abgot worn;
was uns verließ mutter und vater
als unser einige woltater,
das muß als mit uns gen zu grunt
und als faren durch unsern schlunt.
die v... | Das gesang der vollen brüder | Hans Sachs | de | 0 | iambic |
mpm-es-004580 | Quien no sabe de amor, viva entre fieras,
quien no ha querido bien, fieras espante,
o si es Narciso de sí mismo amante,
retrátese en las aguas lisonjeras.
Quien en las flores de su edad primeras
se niega a amor, no es hombre, que es diamante,
pues no lo puede ser el que ignorante,
ni vio sus burlas, ni temió sus veras.... | - - No tiene por hombres los que no aman, aunque no lo siente mucho | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-007595 | Jaké to lidu hemžení,
U divadla obležení!
Co se provozuje dnes?
Vlastenecká činohra?
Neb klassická truchlohra?
Chyba lávky – vzácný host – dnes hraje pes! | U pudlíka. | František Hajniš | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-021733 | Morgens von der Arbeit gehn, das ist eines Menschen Weise,
Der sich, wie der treue Schwedler, als ein Licht verzehren will:
Ihm war Tag und Nacht bequem, Gott zu Dienst, dem Herrn zum Preise;
Kürzlich ist er eingeschlafen, und liegt noch die Stunde still.
Ohne Zweifel ist der Knecht unter seiner Last erlegen,
Und der S... | 90. Auf den grossen Grenz-Prediger Johann Christoph Schwedler | Nikolaus Ludwig von Zinzendorf | de | 1 | trochaic |
mpm-en-000717 | It lieth, gazing on the midnight sky,
Upon the cloudy mountain peak supine;
Below, far lands are seen tremblingly;
Its horror and its beauty are divine.
Upon its lips and eyelids seems to lie
Loveliness like a shadow, from which shrine,
Fiery and lurid, struggling underneath,
The agonies of anguish and of death.
... | On the Medusa of Leonardo Da Vinci in the Florentine Gallery | Percy Bysshe Shelley | en | 0 | iambic |
mpm-de-030444 | Gefangen so, sitzt er viel' seel'ge Jahre;
Des Einsamen spottet des Pöbels Scherzen,
Der aller Glorie möchte Lieb' entkleiden. | Jugendandacht . | Joseph von Eichendorff | de | 5 | amphibrachic |
mpm-de-016938 | Theures Paar, deß Glückes Neid
Muß euch nimmermehr versehren,
Und die Macht der Sterbligkeit
Schade nimmer euren Ehren.
Gebe Gott, daß übers Jahr
In der Mutter Armen lache
Das, was euch, o edles Paar,
Nach dem Tode lebend mache! | 24. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008906 | Puse los ojos ¡ay! que no debiera,
en quien ya de las flechas de Cupido
mostraba el tierno corazón herido,
para que yo sin esperanza muera.
Huir fácil me fue de la primera
ocasión que a tal daño me ha traído
con resistir mirar tan atrevido,
mas fui mujer, y al fin mujer ligera
Grillos amor me puso a los sentidos,
y la ... | Introduce a una dama que se aficionó a un galán... | Leonor de la Cueva y Silva | es | 2 | polymetric |
mpm-de-008516 | Lust'ge Vögel in dem Wald,
Singt, solang es grün,
Ach wer weiß, wie bald, wie bald
Alles muß verblühn!
Sah ich's doch vom Berge einst
Glänzen überall,
Wußte kaum, warum du weinst,
Fromme Nachtigall.
Und kaum ging ich über Land,
Frisch durch Lust und Not
Wandelt' alles, und ich stand
Müd im Abendrot.
Und die Lüfte wehen... | 1. | Joseph von Eichendorff | de | 1 | trochaic |
mpm-de-053748 | Im Walde wie schön
Um die Maienzeit,
Wenn der Kuckuck schreit
Im Walde, im Walde!
Es spielen des Frühlings gaukelnde Weste
Im Dufte der grünbelaubten Aeste;
Die Sonnenstrahlen im Laube flittern,
Die Blätter im goldigen Glanze zittern;
Und die Vögel lustig die Wipfel umfliegen
Und singend sich auf den Zweigen wiegen.
Im... | Im Walde | August Heinrich Hoffmann von Fallersleben | de | 0 | iambic |
mpm-de-056736 | Wer jemals einen Strom voll Treib-Eis fliessen sehn,
Mit welch gewaltig streng und dennoch stillem Drange,
In einem ungehemmt- und Wirbel-reichen Gange,
Die Fluth die Schollen führt, der muß gestehn,
Daß es den Augen Lust, dem Hertzen Schrecken,
Zugleich vermögend zu erwecken,
Indem es in der That
Was Majestätisches, w... | 1L: Wer jemals einen Strom voll Treib-Eis fliessen sehn, | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-de-004635 | Mensch wöhle was du wilt Verdamnüß oder Ruh:
Eß gehet Gott durch dich nichts ab und auch nichts zu. | 16. Durch dich entwirdt Gott nichts. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-007155 | Doble su luz el claro firmamento,
su espuma ricen los extensos mares,
brote la tierra flores a millares,
rico en aromas se dilate el viento:
Las naciones convóquense al acento
de concordia y amor, y a los altares
lleven, con blancas rosas y azahares,
de férvida piedad el sacro aliento;
que del Pastor universal sonando
... | En la declaración dogmática de la Inmaculada Concepción de la Santísima Virgen María | Francisco Rodríguez Zapata | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008170 | Entrégate al reposo ya en buen hora,
que cesaron del burro los roznidos,
y en dulce paz descansan tus oídos
de su música atroz altisonora.
Vendrá riendo la fragante Aurora,
los montes se verán del Sol heridos
y mostrarán tus miembros aún dormidos
que el placer tras la pena se mejora.
Juzguen otros feliz al que, cercado... | A un oficial en campaña | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006713 | Serenamente casta, la paz de su belleza,
tiene ese dulce encanto que redime y cautiva
No sabe de rubores su inconsciente pureza,
ni sabe ser su amable sinceridad esquiva.
No provoca su carne las hambres del pecado
sino el místico anhelo de la santa ternura
Nunca sus labios rojos el amor ha besado,
ni en su seno de virg... | II | Guillermo de Montagú | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-027469 | Podej mi ruku dítě mé,
do říše snů svých půjdeme.
Nad hlavou slunce bude plát
a my se budem zase smát.
Poskoky vrabců, chrapot psí,
zlekaná slípka na návsi,
zrak vypoulený hříběte –
všechno je směšno na světě.
Všemu se smějem: frizurám,
bezvadných mládců, barvě dam,
jež v lících leží, buržoům,
již mají renty, čistý dům... | GAVOTTA | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-057807 | Angelus snění zavlál křídly svými,
severák drsnou kolébavku zpíval
a zima vešla kroky tajemnými,
ulehla na zem’ údy zemdlenými
jak ten, kdo přišel jen, by odpočíval.
Snu těžkému se pole dálná vzdala,
žní štědrou znavená a vyčerpaná.
Pradlena mrazná šlojíř z jíní tkala
kol stromův u silnic... A tiše spala,
ztracena v zá... | POLE V ZÁVĚJÍCH. | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-058427 | Nás Osud stejně krutý stihl oba
a stejně hořké býlí v cestu sil,
nám posměch ve tvář vmetla lidská zloba,
nás pochybnostmi děsí stejný cíl;
nás v boji vysíleny našla doba,
a co nám Osud do kolébky vil
jest věnec utrpení jen a bolů –
tou cestou ku Golgatě jdeme spolu.
Zda vede k spasení, je těžko říci;
jeť dálná tak, a ... | CESTOU KU GOLGATĚ. | František Hais | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006648 | De siglo en siglo el lastimero
grito
de la conciencia universal resuena:
¿por qué tantos delitos sin condena?
¿por qué tantos suplicios sin delito?
Vano clamor, se apaga en lo infinito
como el fragor del piélago en la arena;
nada responde a la razón serena
la ciencia nueva o el vetusto Mito
Y en ta... | Comentando a Argensola | Ricardo del Monte | es | 0 | iambic |
mpm-de-049902 | Als Arria das schwert von jhrem hertz blut roht
Süß-trawrig jhrem Man darraichet/
Ab diser wund/ sprach Sie/ mein antlitz nicht ver-
blaichet/
Sondern die ewrig/ Herr/ ist mein schmertz/ layd vnd
tod. | 2.
Arria. | Georg Rodolf Weckherlin | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052405 | Dlouho bránil v Aguilaru,
v městě svém, se bohatýrsky
don Fernandez Coronel.
Bránil se, však neubránil,
sesuly se poznenáhla
hradby, věže stálou bouří
ran beranů bořících.
Skosila smrt chrabré mužstvo,
zuřil hlad a mor už v městě,
odvaha všem z prsou prchla,
zůstal silen, beze změny
Fernandez jen Coronel.
Poslední když... | ROMANCE. (IV.) | Julius Zeyer | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001175 | These are the letters which Endymion wrote
To one he loved in secret, and apart.
And now the brawlers of the auction mart
Bargain and bid for each poor blotted note,
Ay! for each separate pulse of passion quote
The merchant’s price. I think they love not art
Who break the crystal of a poet’s heart
That ... | On the Sale By Auction of Keats' Love Letters | Oscar Wilde | en | 0 | iambic |
mpm-de-009240 | Bärbchen küsse mich! sprach Peter;
Aber schreiend Weh und Zeter,
Beide Hände vors Gesicht
Sagte Barb': »Ich darf ja nicht!
Kömmst du?« – alle Nägel drohten –
»meine Mutter hats verboten!«
»aber schaut mir dort den Peter!
Wie ein wahrer Schafskopf steht er,
Beißt die Finger vor Verdruß.
Nehm Er wie er kann den Kuß!
Hat ... | B. | Heinrich Christian Boie | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-045588 | Ve vzduchu šedém jaká parná tíha!
Jen západ hoří sporým listím stromů
a hází jiskry v řeku; v oknech domů
jak v mroucích očích slední žeh se míhá.
A v hloubi stero svítilen se stíhá
jak bludiček, jak hukot dálných hromů
zní vozy, jako spousty skalných lomů,
jak sloupy v šer se Trocadero zdvíhá.
Zhas’ červánek; vše jako... | Večer v Paříži. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-068047 | Churava ležím v bílých poduškách,
a ložnice je celým světem mým.
Kol nevidím, než stěny růžové
a bílé vlny ložních přikrývek,
v záblescích matných perleť na skříních
se leskne soumrakem. Na stolku vedle mne
podzimní růže barev pobledlých
mdlou vůni dýchají. Já knihu odkládám,
své samoty to družku jedinou,
jež na chvíli... | V NEMOCI. | Věra Vášová | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000208 | When I do count the clock that tells the time,
And see the brave day sunk in hideous night;
When I behold the violet past prime,
And sable curls all silver’d o’er with white;
When lofty trees I see barren of leaves
Which erst from heat did canopy the herd,
And summer’s green all girded up in sheaves
Borne on the bier w... | When I do count the clock that tells the time (Sonnet 12) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-012995 | Jde jaro a v mysli probírá,
jakých má barev a zvuků:
co vidět, to v květ se rozvírá,
vše hovoří v skřivaním tluku.
Jde jaro a v mysli zpomíná,
jakých má přátel a dětí:
kde pole, tam nová rodina,
a mláďátek na každé sněti.
Jde jaro a v mysli zpomíná,
jakých má domovů, bytů:
co srdcí, tam domov počíná
a pne se až do nebe... | XX. Jde jaro a v mysli probírá, | Vítězslav Hálek | cs | 3 | dactylic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.