id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-004459 | Jedno srdce, jedna duše,
třeba cesta různá;
na stráži, hej, v boje tuše
stůjme, mysl mužná!
Nebezpečí čím víc hrozí,
soků kruh se úží,
naše heslo „bohpomozi“
a víc buďme muži!
Paměť Otců v mysli synů
pýchou v nás ať vzplane,
ať nás najde dnešek činů
v zápas odhodlané!
Nesmlouvavé o svá práva,
věčná jsou a svatá;
zbaběl... | DÁL! | Xaver Dvořák | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005216 | No es el corcel, que en el feral combate
salpicándose va de espuma blanca;
y que en salto veloz se desbarranca
al empuje viril del acicate.
Es el que trabajando no se abate;
que a la fecunda Ceres lleva al anca,
y que entre el polvo que trotando arranca,
remueve el grano que en el surco late.
Él no ha sentido por los r... | EL CABALLO AGRICULTOR | José Santos Chocano | es | 0 | iambic |
mpm-es-004232 | El ánimo solícito y turbado,
como se ve en el mar la inquieta boya
miraba Albano el campo en que fue Troya
de fuego un tiempo y de dolor cercado.
Adonde el Ilión se vio fundado,
que ya la fama en su grandeza apoya,
y estuvo la greciana, hurtada joya,
vio la ceniza convertida en prado.
Estuvo un rato así, mas dijo luego... | - CLXXII - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-044984 | Zavítejte blíže ke mně,
mladí moji krajané,
ratolístky české země,
matky té požehnané!
Povyjděme z ohrad města!
k pouti v kraj vybízí máj;
kvítím poseta je cesta,
novým šatem stkví se háj.
Tamto hora korunuje
živné vlasti planinu;
tam pouť naše zaměřuje, –
na knížecí výšinu.
Tam kolébku vám okáži,
kde ste se narodili,
... | Vyzvání do kraje. | Karel Alois Vinařický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-035354 | Živůtek těsný z axamitu mile
Ty svěží formy ňader ukrýval;
Ta krátká sukně nožky malé, čilé,
Na nichž se černý střevíc upínal,
Vyzrazovala ve punčošce bílé;
Pak zástěrka a na tom krčku pyšném
Ta černá stužka, jež na milodyšném
Se ňadru kolíbala jako živá;
Z černého vlasu, v němž se věnec skrývá,
Ty dlouhé copy kolem ov... | XLV. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-001111 | Ó, Pane, stmívá se, stůj při nás, neopustiž!
Kol kolem stahují se nepřátelské vzteky,
a my tu spoutáni, ne babami, ne reky,
jen zdáme Osudu: „Kdy guillotinu spustíš?“
Blíž požár řítí se, již líže řetěz, skřeky
v sluch bijí: „Z cesty chám! Kdo sláb, mé síly zkus tíž!“ –
Chtít od řeky: „Proč zde, ne v závětří kdes ústíš?... | NA SVÉM. | Jaromír Borecký | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-056992 | Es tanzt ein Mann auf einem Seil
Mit der Lizenz, den Hals zu brechen,
Doch der Poet an seinem Theil
Muß mir nicht von Lizenzen sprechen;
Je schwerer, was er vor sich sieht,
Je leichter muß er es vollbringen,
Ein schlechter Reim passirt im Lied,
Doch das Sonett muß rein erklingen:
Es könnt' ihn ja ein Schüler dort
Verme... | Die poetische Licenz | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-de-009024 | Schwarz, Rot und Gold! Frei weht ihr auf den Stangen
Und Masten jetzo, gürtend rings das Land!
In tausend Wimpeln, einst verpöntes Band,
Hat dich der Ozean selber umgehangen!
O, ständen jetzt, die Anno Neunzehn sangen,
Daß dich zerschnitten der Gewalt'gen Hand;
O, ständen jetzt, die man um dich verbannt,
Verrats beschu... | 2. | Ferdinand Freiligrath | de | 0 | iambic |
mpm-cs-013358 | A za mnou zmizí vše, jak dým z mé cigarety –
to měkké kouzlo vzdušných pastelových čar,
v nichž nad Seinou se klenou mostů siluety,
když probouzí se z lože jemně šedých par;
tam nedolétne v dál ten život rozkypěný
a nervosní ten chvat, v nějž jsem se noříval,
ni chansonierů zpěv, ni frivolní smích ženy,
ni boulevardů r... | V TOUZE. (I.) | Hanuš Jelínek | cs | 2 | polymetric |
mpm-en-000485 | A cloud of flowers!
Is the bell Uyeno
Or Asakusa? | [A cloud of flowers!] | Matsuo Bashō | en | 2 | polymetric |
mpm-cs-053359 | Za hřmotu kladiv, za sykotu páry,
za hluku tržby, za skřipotu per,
v tom všedním shonu zábavy a práce,
jenž kolem šumí z rána po večer,
my pachtíme se, hrajeme a sníme,
jde stezkou vyšlapanou žití směr –
Však časem náhlé zděšení nás jíme,
když pustá vřava chvilkou oněmí:
neb slyšet mníme,
že duní cos a reptá pod zemí.
... | Podzemní hlas. | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005420 | Alta, rubia, gentil, ojos de cielo,
-de esos ojos que matan dulcemente-;
formando la corona de su frente
doradas hebras de sedoso pelo
Llegó a las urnas, levantóse el velo,
y al verla tan hermosa y sonriente
unánimes votaron con la gente
todas las flores del canario suelo
Imagen de belleza peregrina
que circunda del tr... | A Olga Aguilar | Antonio Zerolo Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-057351 | Lasset uns scherzen
Blühende Herzen,
Lasset uns lieben
Ohne Verschieben,
Lauten und Geigen
Sollen nicht schweigen,
Kommet zum Tanze,
Pflücket vom Kranze.
Drücket die Hände,
Legt euch zum Ende,
Gebet Euch Küsse,
Tretet die Füße,
Machet euch fröhlich,
Machet euch ehlich,
Lasset die Narren
Einsam verharren.
Ehlich zu werd... | Ehestand der Freude . | Clemens Brentano | de | 5 | amphibrachic |
mpm-de-004540 | Schwebe, mein Geist,
In der Röte dieses Morgens,
In der Feier dieses Tages;
Segen des Himmels umwallet ihn in glänzendem Strom!
Schöner war nicht
Sein älterer Bruder,
Der die Neugeborne
Freundlich und froh
Nahm aus den Armen der gesegneten Nacht.
Er hielt sie empor,
Gen Himmel empor, in strahlendem Arm,
Und der Ewigkei... | 97. An die Fürstin Gallitzin, geborne Gräfin von Schmettau | Friedrich Leopold Graf zu Stolberg | de | 2 | polymetric |
mpm-de-029800 | Ach, mir ist ein treuer Freund von dem Glücke zugewand!
Sagt ein Weib, sein gantzes Hertz hab ich mir in meiner Hand.
Dieses hört ein andrer Freund, sahe drauff, schwur ohne Danck,
Was er in der Hand gesehn, sey kein Hertz, es sey zu lang. | 10. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-057699 | Již roztál krunýř ledový, jenž zemi k smrti tížil,
bystřiny vzkřikly, z výše nebes blesklo,
a v blesku pozdrav lichotný se nížil,
na vody padal, ťukal oken ve sklo.
A stromy plály. To se třásl na nich
dech žití tajemný a mocně vřelý.
Do kraje vanul žár, až v hroudy zadých,
a lučiny taj vůní otevřely.
I vzpoměla si duše... | HUČELY HORY. | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-038529 | Voda páchne, bez pohnutí
V sluneční-li záři stojí;
Vesele pak vlnky žene,
Kdy se v toku bystrém kojí.
Takž je srdci zahynouti,
V pokoji-li chladně hnije;
Procitnou-li velké city –
Vznešeně a velce žije. | ZAVÁTÉ LISTÍ. (1.) | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-000280 | V té podobizně je mi lichoceno,
svou nevlídností moje tvář vždy mrazí,
zde na obraze cizí úsměv sází
se na mé rty, vše zcela překrouceno.
Až tělo moje bude pohrobeno,
kdos uzří ji a pozná hrozné srázy,
jež kryje úsměv ten a smutnou frazí
zavadí o mé všední, mrtvé jméno.
A řekne: On byl snílek potřeštilý
a mezi života v... | NA RUB SVÉ PODOBIZNY. | Otakar Auředníček | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007693 | Son las tres ¡y yo velo! me domina
un pensamiento que con rudo empeño
aleja de mis párpados el sueño;
¡pensamiento tenaz que me fascina!
Flota tras él tu imagen peregrina
y desarruga mi enarcado ceño,
con ese sonreír tan halagüeño,
que tu semblante pálido ilumina.
Huye el sueño de mí, y huye el reposo;
me asaltan mil i... | Si tu quisieras... | Jacinto Labaila | es | 0 | iambic |
mpm-cs-005157 | Ovíval ranní vítr líc.
Byl jsi jak v podvědomí.
A tak jsi vyšel do ulic
vidět domy.
A bylo to jak prostý pud,
pud žít a jíti.
Ze dojdeš někam odněkud,
že slunce svítí.
A všechno bylo jako div.
Kdekoli žeň svou klidíš.
Co neviděl jsi jaktěživ,
vidíš.
A jak tě nesl cesty kvap
dál v plachém zmatku,
tys viděl pyšný mrakodr... | Viktor Dyk | cs | 0 | iambic | |
mpm-cs-023778 | Je tiché odpůldne. Sním. Půjdu údolím
do hvozdů dumavých po hrázi rybníka.
Zelené pentlice si vpletu do vlasů
a krásnou nadějí si kabát ozdobím.
Zářivá obloha se směje na luka.
Na trsu růžovém poupata pukají
a vzduch je prohřátý a plný motýlů,
již ssají zdlouhavě
med z číší kopretin.
Ta chvíle nejdražší je v lidském ži... | Odpoledne v srpnu. | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-008771 | Los campos de Madrid, Isidro santo,
en vuestra pura edad estaban solos,
jugaban los vecinos a los bolos
en su arenosa margen el disanto.
Pero después que los honrase tanto,
parecen con Felipe y sus fillolos,
no campos ya de flor, de estrellas polos,
a Aranjuez envidia, al Pardo espanto.
Otros, Isidro, sin arar el suelo... | A San Isidro | Maestro Burguillos | es | 0 | iambic |
mpm-cs-036131 | Ni slzy víc, teď oko blesky roň
a ze strun ruka nové vyluď zvuky!
O, prchni, obraze, skloň líčko k ňadru, skloň,
to líčko milé, plné sladké muky!
Ach, dlouho snil jsem ve tvém čarokruhu,
dost napěl se a často hlava klesla,
však nyní patřím v jiných barev duhu,
jež na klenbu se mého nebe vznesla.
Ni šeptu víc, teď hromu... | Ni slzy víc! | Rudolf Pokorný | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008016 | Bate el aura sus alas purpurinas
Por entre el bosque susurrando apenas
Y del lago en las plácidas arenas
Se alza un kiosko de flores filipinas.
En torno un coro de náyades y ondinas
Y nereidas y ninfas y sirenas
Cual las malayas vírgenes morenas
Se arrullan en hamakas cristalinas.
Ante la noche tropical y muda
Su trova... | BAÑO | Jesús Balmori | es | 2 | polymetric |
mpm-de-014585 | Fürchte die schlechteste Fliege! Sie kann den edelsten Wein dir
Doch verderben: sie fällt eben hinein und ersäuft! | Mahnung | Friedrich Hebbel | de | 2 | polymetric |
mpm-es-005289 | Me ungí para aguardarte con perfume de Oriente
y enjoyé mis cabellos como una cortesana;
retoqué de mis labios la olorosa manzana,
y avivé de mis ojos la luz clara y ardiente.
Expiraba la tarde como novia doliente
en su espléndido lecho de zafir, oro y grana;
palpitante y ansiosa me asomé
a la ventana... | La cita | Rosario («Crisantema») Sansores | es | 4 | anapestic |
mpm-es-006878 | Si Dios omnipotente me mandara
de sus deseos tomar el que quisiera,
ni el oro ni la plata le pidiera,
ni imperios ni coronas deseara
Si un sublime talento me bastara
para vivir feliz, yo le eligiera;
mas, ¡cuántos sabios referir pudiera
a quien su misma ciencia costó cara!
Yo sólo pido al Todopoderoso
propicios me conc... | Mis deseos | Ramón de Campoamor | es | 0 | iambic |
mpm-es-001733 | A nuevo ya esplendor restituida
hermosísima luz tu ser mejoras,
pues a la noche las tinieblas doras,
de su seno la sombra desmentida.
Si de la edad, que vives repetida,
aun los caducos términos ignoras,
en el índice vuelve de las horas
segunda vez a regular tu vida.
O tú feliz, a quien el fin violento
tantos avisan mud... | A un reloj que juntamente era candil | Anastasio Pantaleón de Ribera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-020660 | Můj kocour často mhouřil víčka
a zrak měl plný výčitek,
as jak by pravil: „Nač ta svíčka
i toho psaní nadbytek?“
A bílý aršík poetický
s mým veršováním mladistvým
můj přísný kocour zatměl vždycky
svou osobou neb stínem svým.
On chodil po stole, i plála
mi v očích jeho Nemesis!
(A zvláště jsem se jeho bála,
když satiru ... | Při svíčce. | Eliška Krásnohorská | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005359 | Moisés: “La mano del Eterno, un día,
los orbes creó con poderoso aliento.”
Laplace: “Mentira! Que este gran portento,
del condensado cosmos nacería.”
Josué: Tan sólo a la palabra mía,
detuvo el sol su paso turbulento.”
Galileo: “No tiene movimiento.”
Yo: “Mentía Moisés! Josué mentía.”
¿Qué confusión es esta? Lucha eter... | ¡QUIÉN VENCERÁ? | Rubén Darío | es | 0 | iambic |
mpm-cs-057274 | Jak listí spadává zticha
v aleji Vaší, jak dech,
slyším, jak písní to dýchá
z keřů a ze stromů všech.
Pohádka o dlouhé touze,
tak sladká, z růžových dob –
to listí znalo ji pouze,
padajíc do Vašich stop.
Jak jste tu zatím šla z domu,
chvělo se teskně Vám vstříc –
ó, souzvuk duší a stromů – –
kdo z nás Vás miloval víc? ... | PÍSEŇ. | Josef Merhaut | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-006119 | Wenn du verkörpert wärst zu Einem Leibe,
Mit allen deinen Satzungen und Rechten,
Die das Lebendig-Freie schaamlos knechten,
Damit dem Totden diese Welt verbleibe;
Die gottverflucht in höllischem Getreibe,
Die Sünden selbst erzeugen, die sie ächten,
Und auf das Rad den Reformator flechten,
Daß er die alten Ketten nicht ... | Die menschliche Gesellschaft | Friedrich Hebbel | de | 0 | iambic |
mpm-de-038468 | Einen Bedienten wünscht man zu haben, der leserlich schreibet
Und orthographisch, jedoch nichts in Bell-Letters getan. | Sachen, so gesucht werden | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-de-002240 | Sah zu jüngst einem Villenbau,
Die Straße weiß ich nicht genau,
Ging eine schmucke Dirn vorbei
Im blauen Waschkleid, die Arme frei,
Trug einen Korb, draus quoll hervor
Der schönste zarte Rosenflor.
Den Rosen glichen ihre Wangen,
Die Lippen weckten Kussverlangen,
Und eh' sie wusst', wie ihr geschah,
Sich rechts und link... | 1L: Sah zu jüngst einem Villenbau, | Gustav Falke | de | 0 | iambic |
mpm-es-007904 | Si no sabía pintar: jamás su mano,
mojando en los colores la paleta,
supo trazar, con fantasía inquieta,
los contornos de cuadro soberano.
Si no tenía inspiración; si en vano
fuera pedirle la intuición secreta
que tiene en sus delirios el poeta:
porque él no era un artista: era artesano
Pero una vez, en sus existencia ... | Toques | José Antonio Domínguez | es | 0 | iambic |
mpm-es-006475 | No niego la costumbre: menos niego
su fin estomacal, su origen santo,
ni el alto rito que con dulce encanto
nos convida de Pascua el grato juego
Entre pavo y jamón; al vivo fuego
que enciende el vino, repitiendo
el canto
del vate alegre, y de una hermosa en tanto
cumpliendo el gusto, adivinando el rue... | Contestando a una invitación | Rafael María Baralt | es | 0 | iambic |
mpm-es-009225 | ¡Oh lozanico vaso vidrioso!
¡Oh agua clara, fresca, dulce y pura!
¡Oh rosas delicadas, en quien dura
un ser suave, lindo y oloroso!
El claro cielo, empíreo, glorioso,
¡oh limpio vidrio!, en ti se me figura,
y en esa tu agua dulce la dulzura
que hinche aquel lugar tan deleitoso
Las coloradas rosa que en ti veo
las glori... | Vidrio de rosas | Eugenio Salazar y Alarcón | es | 0 | iambic |
mpm-es-003644 | Hoy a tu brazo infiel, Hebreo esquivo,
yace Dios otra vez; no cual primero
divino fénix, en ardor severo
de altas cenizas se repite vivo.
Hoy nos llama a su amor lo discursivo,
pues amante murió tan verdadero
que, porque amor quedó por su heredero,
se nos vincula en fuego sucesivo.
Si pide el holocausto portentoso
plum... | - XXXV - | Bocangel y Unzueta | es | 0 | iambic |
mpm-de-020213 | Zu Hause, für dem Thor und auß des Grabes Klufft
Wird von deß Todes Schlaf ins Leben auffgerufft
Jairus Kind, der Sohn zu Nain, Lazarus;
Hertz, Mund und Werck in uns soll aufferstehn zur Buß. | 1L: Zu Hause, für dem Thor und auß des Grabes Klufft | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-053969 | Kennst du den Boten nicht, der dir allein Bericht
Von höhern Welten bringt? Der Bote heißet Licht.
Was ist vor ihm der Schall? ein ungestümer Prall,
Der höchstens niederkommt vom niedern Wolkenwall.
Was ist vor ihm der Wind? ein wetterwendisch Kind,
Das über Land und Meer fährt stürmisch oder lind.
Was ist vor ihm der ... | 106. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-en-001401 | Now that our love has drifted
To a quiet close,
Leaving the empty ache
That always follows when beauty goes;
Now that you and I,
Who stood tip-toe on earth
To touch our fingers to the sky,
Have turned away
To allow our little love to die—
Go, dear, seek again the magic touch.
But if you are wise,
As I shall be wise,
Yo... | Finis | Waring Cuney | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-057703 | Strom ke stromu se tiskne v tajném rozmlouvání
a slovo ticha vládne paprskům, když k zemi spějí.
Na trávách sen se kolébá a černý stín se sklání
jakoby s polibkem k vod zrádnému a mdlému obličeji.
Cos’ tají ticho nesmírné jak utlumené štkání
rtů láskou krvácejících a mroucích v beznaději.
Neb jako kněžna hvězd je nedos... | NĚMÝ PĚVEC. | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001281 | Pájaros venturosos, que enlazados,
ya con los picos, ya con más estrecho
lazo, del uno el otro satisfecho
dulcemente vivís enamorados;
mostrad así os gocéis, los dos traslados
tiernos, de Fénix al rebelde pecho,
quizá con tanto ejemplo al blando lecho,
remitirá fatigas, y cuidados:
Y ciando no, sabrá, que el dolor mío
... | - LXVII - A dos palomas en su arrullo | Pedro Soto de Rojas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-063236 | Dein sohn zu Genua ist dick und ungeschickt;
Der zu Siena zart/ so mann und weib erquickt.
Nim diesem hembd und rock/ gieb jenem glaß und wein/
So kan Cupido hier und dort ein Bachus seyn. | Auf zwey ungleiche brüder. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-008995 | Ya Flori sale el campo, todo es flores,
vierten las fuentes risa de alegría
y si es de noche, luego nace el día;
y saltan los arroyos bullidores.
A los enamorados ruiseñores,
cuando lo cantan, hago compañía;
tal vez celos le tengo a su armonía
porque más bien le cuentan sus amores.
Con piedras y una honda los desvío
de... | ¡Celos! | Luis Vélez de Guevara | es | 0 | iambic |
mpm-de-041543 | Ich lag an einem Raine
Mit meinem dürren Stab.
Was lauf' ich? Meine Beine
Erlaufen nur das Grab ...
Ein Wandrer zog derenden,
War noch ein Knabe fast,
Der hielt als Stab in Händen
Den blüthenreichsten Ast.
„grüß Gott dich, schöner Wandrer!
Bist du es, Knabe Lenz?“
Er rief: „Ich bin kein Andrer
Und komme von Florenz!“
D... | I . | Conrad Ferdinand Meyer | de | 0 | iambic |
mpm-de-041966 | O halte dich, aus dir nicht zu entgleiten
Ins Grenzenlose! Folg der Hunde Spiel
Nicht mit dem Blick, wies weiß in dunkeln Weiten
Der Büsche schwindet. Lausch nicht auf ein Ziel
Im unruhvollen Trab der schnellen Pferde,
Von fern her klopfend. Achte, daß die Sohle
Der Füße dir nicht, schwindelnde Geberde,
Der Hügel Fall ... | Park im Vorfrühling | Maria Luise Weissmann | de | 0 | iambic |
mpm-cs-027331 | V té psotě žití, uvěř mi,
je přec pár světlých okamžiků...
Muž z pošty stojí za dveřmi
a směle stiská tvoji kliku
a v pokoj balíček ti šine,
kde písmo, obsah neznámy,
však parfum, který z něho line,
ti dává tušit: od dámy.
Krev pobouří se lenivá
a chvějná ruka k nůžkám jede,
co fantasie hýřivá
v momentu deset novel spř... | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic | |
mpm-de-051367 | Ich sehe dich mit lässig sichrer Hand
Die Schulterlinien einer Göttin schreiben,
Dazu den Hohn um deine Lippen treiben:
»'s ist nichts dahinter!« oder: »eitler Tand!«
Seh dich zuhinterst an der Schenke Wand
Bis Mitternacht bei den Gesellen bleiben;
Dein Schwarzaug sucht des Witzes breite Scheiben,
Jedoch dein schöner M... | 2 | Gottfried Keller | de | 0 | iambic |
mpm-de-039078 | Heut
In der Frühe
Heulte der grosse Hund
Und
Der Himmel dampfte wie Brühe.
Geläut
Ging durch die Ähren
Ein Magd
Erbrach ein Kind.
Das klagt:
Wir wissen nicht, was wir wären
Nur:
Ruhr
Schwären
Geburt Geboren Gebären –
Was wir sind. | 1L: Heut | Klabund | de | 0 | iambic |
mpm-de-004762 | Mir muß die Kritik sich wahrlich
Von den schönsten Seiten zeigen;
Zwanzig Jahr war sie beharrlich
Drauf erpicht, mich totzuschweigen.
Jetzt, nachdem ich, totgeschwiegen,
Mich zum Trotz ans Licht gerungen,
Speit sie rastlos
Unversieglich haßdurchdrungen.
Einmal wird sie doch verzichten
Und die klügere Richtung wählen:
H... | An die Kritik | Frank Wedekind | de | 1 | trochaic |
mpm-de-057465 | Blaß schweigt der Mohn.
Noch ein fernes Schwingenrauschen,
Hohle Stille dann ...
Und die leeren Kelche lauschen.
Klaffend geöffnet
Hungernde Grüfte.
Steine klagen.
Schneidend im Dunkel
Weiße Sensen.
Darbend pfeifen die Lüfte. | Totes Feuer | Max Dauthendey | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-064449 | Tak bohatá jsem byla jako král
a korunu jsem na své hlavě měla,
již láska svila, že se ukrýval
had pod růžemi, já jsem nevěděla.
A poklad měla jsem, jenž jasně plál,
jej v schránce srdce jsem si uzavřela:
zrak – safír, srdce – rubín, jenž se vzňal,
a kadeř bílá se jak stříbro skvěla.
Leč jednou, štěstí důvěřujíc zcela ... | PANDOŘINA SKŘÍNKA | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-000231 | Nech kleknout mne tvých ňader ku oltáři
a z poháru tvých úst pít víno štěstí,
nech hostie tvých rukou k rtům mým vznésti.
Tvé oči jsou mi věčné lampy září.
Nech blouditi mne v kostele tvé krásy,
kadidla vůni dech tvůj v sobě chová...
Jak noc, jež hvězdná všechno skryje znova,
ty na mne spusť své tmavé, husté vlasy.
Tvé... | MŮJ BŮH. | Otakar Auředníček | cs | 0 | iambic |
mpm-de-010067 | Die Cörper, deren Glantz und funckelnde Figur,
Jhr’ unbekannte Quell und zweifelhaffte Spur,
Bey denen, welche weise seyn,
Viel wichtige Vermuthungen erwecken;
Die würcken, durch den neuen Strahl und Schein,
Den Unvernünfftigen offt ein fatales Schrecken:
Da man sie, für die Grossen dieser Welt,
Vor ein gefährlich Zeic... | Von der Sonne, den Planeten,
und vom Firmament. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-038637 | Slečno, proč je vám tak ouzko
V naší krásné, staré Praze?
Tretka věru nepatrná
Odstranila by nesnáze.
Na sta módních mladých pánů
O vaši se lásku snaží,
Tisíce obstárlých srdcí
Po úsměvu vašem baží;
Jen nebuďte tak ukrutná
A dejte si přece říci,
Odložte aspoň před lidmi
Tu nemódní karkulici!
Jeden z pánů těch má panstv... | KRÁSNÁ UTOPÍNA (III.) | Karel Sabina | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005912 | Se agita el hombre en la mundana vida
mezquino y ambicioso y altanero;
maligno el corazón, el labio artero,
donde no tiene la verdad cabida.
En él encuentra fácil acogida
la envidia y el desdén su compañero,
y aunque el semblante muestre lisonjero
su amor es falso y su virtud mentida
Del campo en las sombrosas espesura... | Soneto | Julia Pérez Montes de Oca | es | 0 | iambic |
mpm-cs-021960 | Na pouti lesem v temných snětí krytu
o plece dubu tělem opřená,
vzplanula vstříc mi v červánkovém svitu
bez hlavy, rukou socha kamenná.
Z vypuklých boků trávu vzešlou, býlí
měnilo slunce v zlatoplavý vlas,
a kalich zvonků, jahody květ bílý
se mechem táh’ jak vlasem perlí pás.
Z dutiny sochy v stínu kapradiny
žlutavá vz... | [Prolog] | Karel Kučera | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001953 | Dentro de un santo templo un hombre honrado
con grave devoción rezando estaba;
sus ojos hechos fuentes enviaba
mil suspiros del pecho apasionado.
Después que por gran rato hubo besado
las religiosas cuentas que llevaba,
con ella el buen hombre se tocaba
los ojos, boca, sienes y costado.
Creció la devoción, y pretendien... | - VI - A un devoto | Diego Hurtado de Mendoza | es | 0 | iambic |
mpm-de-011714 | Warum hat Gott gemacht so ungleich arm und reich?
Daß Gab' und Dank erst recht sie mach' einander gleich. | 7. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-de-029479 | Morgens eh's tages schein anbricht
Mit Purpurfarbem hellem licht/
So glentzt herfür deins mundes röt/
Wie vor der Sonn die Morgenröt/
Mit Rosinfarben Wangen
Hübsch/ lustig klar auffgangen.
Ein schön Karfuncklet hübsch gestirn
Dein’ Euglin seind an demer Stirn:
Dein güldnes Haupt ist wohl formirt/
Wies Himmels runde sch... | Ein Anders. | Martin Opitz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-047634 | Jak zlatá koule země letla vzduchem,
v němž všecko nachem zářilo a plálo,
vše prostory se chvěly tvorčím ruchem,
z dna propastí se první světlo smálo.
Jak brillantové vodopády lily
se v prostoru hloub hvězd plamenné květy,
v nich měsíc velký, noční motýl bílý,
plál opálem. Tu nové rostly světy
na troskách starých, kter... | ISRAFEL (I.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-040765 | Jsem dosud svět, jenž sílu má
sám ze sebe se obnovit.
Má oblohu, bouř zvichřenou,
má vzduch a tmu, má blesk i svit.
Já cítím stále, tvůrčí síla
i v zimním přespaní že žila
v rozpuku náhlém, bolestném,
že odpoutá se žhnoucím snem.
Zas ve mně klíčení a zrod
jar vlhkých, žhavých srpnů vzrůst,
ukolébavek doprovod
nad zroze... | JSEM DOSUD SVĚT... | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-040360 | Hvězdnatý obzor – vše v noc mizí pouhou,
zpěv ptáků stich’ i cvrčků tenký hlas.
Dva blouzniví si sedli v letní čas
pod růží keř noc celou prosnít’ dlouhou.
Nejasnou, sladkou chvěli se tu touhou;
pln polibků vláh’ její bujný vlas,
jak jantar žlutý byl, jak zlatý klas,
a lichotně jej šlehal zlatou prouhou.
Jak čínský kej... | SVĚTLÁ NOC | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-003086 | Má žena se mnou, sami spolu,
a s námi mrtvých tisíc let!
Jdem po zvětralých schodech dolů
kamennou stavbou naposled.
Velikost zašlá, rozkoš stichlá,
a vášní kdysi horký proud –
jak zřícenina by si vzdychla:
let tisíc nezapomenout!
Dnů umlčených neslyšně tu
se ohlas budí mezi zdivem,
kamenným, velkolepým divem
jak dech ... | V ŘÍMSKÉ ARENĚ VE VERONĚ. | Adolf Bohuslav Dostal | cs | 0 | iambic |
mpm-de-003325 | Wenn ich trinke guten Wein,
Fällt es mir mit nichten ein,
Über dieser Erde Schranken
Aufzuschwingen die Gedanken,
Und zu schaun in blaue Fernen
Nach des ew'gen Ruhmes Sternen.
Wenn ich trinke guten Wein,
Will ich nicht im Himmel sein.
Wißt ihr von dem Phaeton,
Phöbus naseweisem Sohn,
Der auf seines Vaters Wagen
Wollte ... | Selbstgenügsamkeit des Zechers | Wilhelm Müller | de | 1 | trochaic |
mpm-es-001330 | Musa por vos a no vivir asida
el alma a pobre (aunque mortal) flaqueza,
levantará a los cielos la cabeza,
y en ellos se escuchara divertida.
Pero está entre temores recogida,
cual liso tronco, entre áspera corteza;
que es máscara del alma la pobreza,
y disfraza los actos de la vida.
No vio mi patria luz de vuestro día,... | - CIX - Melancolía querellosa | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-es-002612 | Músico rey y médica armonía,
exorcismo canoro sacrosanto,
y en angélica voz tutelar canto,
bien acompañan cetro y monarquía.
La negra Majestad con tiranía
de Saúl en las iras y en el llanto
reinaba, y fue provincia suya, en tanto
que de David a la arpa no atendía.
Decente es santo coro al Rey sagrado;
útil es el concen... | Virtud de la música honesta y devota con abominación de la lascivia | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-es-006933 | Quiero morir tranquila mi conciencia
de no haber hecho daño voluntario,
con lágrimas bañando el relicario
del alma, en el altar de mi creencia
Labro en sufrir y amar mística esencia,
que redime la culpa en el calvario;
yo pequé, mas sufrí viento contrario
y amé a Dios, a mi patria y a la ciencia.
Quiero morir en brazos... | Como quiero morir | José de Carvajal y Hue | es | 2 | polymetric |
mpm-de-010005 | Vor mir der drach: an mir die ketten: unten meer:
Und oben blitz: Ach! sagt, wo kommt mein Perseus her! | Die gebundne Andromeda in einer
schilderey.
R. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-de-018002 | Du angenehmes heer, das in den lüfften schwirrt,
Und das des voglers hand mit süßen körnern kirrt,
Jhr vogel, die ihr fast nicht sicher singen könnet!
Ach springt mir doch zu lieb’ in meinem vorsatz bey,
Daß mir, so wol als euch, einmal geholffen sey!
Jhr kennt den vogel wohl, den man die liebe nennet;
Der ist es, der ... | Aus dem frantzösischen des Passeratii. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-062288 | Měla prý už třicet hochů,
žádného však jako já,
ve mně vidí více trochu,
prý i záblesk genia.
Řekla mi to zrovna dneska:
„Ty jsi vskutku genius.“
Já jsem řekl: „Ty jsi hezká,“
Ona řekla: „Ty máš vkus.“
Za mne také modlívá se,
ač prý v Boha nevěří,
vždycky u večerním čase,
když se Praha sešeří,
nad tím směšným malichern... | VII Měla prý už třicet hochů, | Josef Mach | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-001040 | Du bist nicht blind/ du Gott der süßen schmertzẽ/
Ich gleub es nicht weil du so nah zum hertzen
die pfeile schießt/ und weil du so geschwind
die straße triffst; fürwar
Der Mahier treugt; kanstu so grade zielen/
und auf der See mit deinen pfeilen spielen?
Hastu den Mars mit Liebes gluth entzündt?
So sag’ ich noch/ fürw... | XxVI .
Rondeau/ Ringelgedichte.
von gemeinen versen. | Philipp von Zesen | de | 0 | iambic |
mpm-cs-011906 | Z Budyně byl Pavel Michna,
řeznický jen kluk,
po loupežích duší vodil
Jezuitův shluk,
od táty jim nosil maso
do odlehlých míst,
za to hocha toulavého
naučili číst!
Vděčně se k nim Michna plazil,
jako slizký had,
až honáka na studie
vzali v Ingolstadt;
zdařil se jim podle chutí,
do Čech přišel zpět,
pak o vlasti zahynut... | PAVEL MICHNA. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-034254 | »o Düsterniß, o Trauerflor!
Der ist fürwahr der größte Thor,
Der sich für heller Sonne Strahl
Solch eine tiefe Nacht erkor.«
So rief ich aus, geradewegs
Gekommen aus der Schenke Thor;
Da kam dem Auge Klosterraum
Und Schule gar so dunkel vor. | [o Düsterniß, o Trauerflor!] | Georg Friedrich Daumer | de | 0 | iambic |
mpm-cs-053764 | Všecky naše potoky i řeky
– Věčné buďte jemu za to děky! –
V moře jedno snahou svedl ohromnou.
Směle prozopisci již se potápějte,
Perly a korály z něho vynášejte;
A vy zpěvní Argonautové,
Šťastným větrem po něm dále plujte,
Vlasti zlaté rouno vybojujte. | 50. Jungmannův slovník. | František Ladislav Čelakovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008487 | Los campos de Madrid, Isidro santo,
arados de esas plantas soberanas
tristes pasaban noches y mañanas,
que vuestra devoción lograba tanto.
Movió al cielo la causa y justo llanto,
y no quiso suplirlo con humanas,
ni que sus esperanzas fuesen vanas,
por modo que en los siglos causa espanto.
Por Ángeles se araron los barb... | A San Isidro | Jerónimo Núñez de León | es | 0 | iambic |
mpm-es-006110 | La niebla del diciembre quebrantaba
del sol los melancólicos fulgores
cuando en mi corazón de tus amores
el acento primero resonaba
El segundo diciembre se acercaba
trayendo para mí nieblas mayores,
que a merced de los vientos bramadores
tu nave en el Atlántico bogaba
Y el tercero diciembre aparecía
templado, alegre co... | Siempre tú | Carolina Coronado | es | 2 | polymetric |
mpm-en-001438 | O golden month! How high thy gold is heaped!
The yellow birch-leaves shine like bright coins strung
On wands; the chestnut's yellow pennons tongue
To every wind its harvest challenge. Steeped
In yellow, still lie fields where wheat was reaped;
And yellow still the corn sheaves, stacked among
The yellow gourds, which fr... | September | Helen Hunt Jackson | en | 0 | iambic |
mpm-cs-051158 | Tak jsem to přived k výši života,
však na té stojím náhle sám,
Ty jak bys byla někde za horami...
Cos tajemného leží mezi námi,
oč úsilí se každé ztroskotá,
sám cítím, patřím skoro tmám.
Či vskutku pravdu starý Dante měl,
když děl: Chce láska býti živena,
ať oka pohledem či ruky dotekem!?
Co platno – my se rádi máme ob... | Tak jsem to přived k výši života, | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-070050 | Dál chcete jít? Jen zůstaňte!
Jak před chvílí tam chci vás mít
v pozadí, v šeru salonu
a v zraku vašem touhu zřít.
Přijdete zas? Vše slibuje
váš pohled, který v duši pad'.
Já v sklonu víček, v obrví,
zahlédla odlesk něhy vzplát.
Kdo jste, se neptám. Zůstaňte!
Váš pohled, když se usměje,
tak milý je a láká mne,
že v cit... | POHLED | Marie Calma | cs | 0 | iambic |
mpm-de-016523 | Ein allzufrüher tod verkürtzt sein junges leben,
Und raubt uns unsre lust an seiner frömmigkeit,
An sanfftmuth, kunst und fleiß. GOtt aber trifft die zeit
Und nimmt auf ewig hin, was er so kurtz gegeben. | Eines Studentens.
D. V. A. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-007482 | Errante nube al africano suelo
llega en alas del viento adormecida;
rómpese al fin, y en lluvia convertida,
templa la sed del abrasado suelo.
Al alma estéril que agostara el duelo,
tú eres, Ronconi, lluvia bendecida,
que le das con tus lágrimas la vida
y flores al dolor para consuelo.
Hoy, al verte partir, sigo esas fl... | A Ronconi | Pedro Antonio de Alarcón | es | 2 | polymetric |
mpm-es-000606 | Al que roba en el monte, y en poblado
la hacienda quita, y el vivir falsea;
al que el mar como pirata pasea;
al blasfemo o sacrílego en sagrado;
al traidor a su rey, al deslenguado,
aunque en las honras más guardadas sea,
al adúltero amante, al que desea
por malos medios el ajeno estado;
a los malos maestros y jueces,
... | - 981 - Acto II, LAUDOMIA De El triunfo de la Iglesia | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001047 | Todo es temor, amor, todo es recelos,
pues ¿cómo puede ser el amor gloria,
si está siempre luchando la memoria
con tantos sobresaltos y desvelos?
Estas penas del alma son sus cielos;
estas guerras y asaltos, su victoria,
y es bien todo este mal, cuando a su historia
no encuaderna capítulo de celos.
Amor, en popa voy co... | De Los amantes de Teruel | Tirso de Molina | es | 0 | iambic |
mpm-cs-067995 | Nevíme ještě, milá paní,
snad je to takové a snad není.
Do týdne řeknu vám své dobré zdání.
Taková slova mnoho změní.
Lékař je lidský a neřekne nejhorší.
Snad se též bojí, že ho mé slzy pohorší.
Já jsem laik vzdělaný a leccos vím,
pane doktore, já vám rozumím.
Přicházím domů s novou zvěstí,
o které nikomu nepovím.
Já p... | Myslela jsem, že umru | Věra Vášová | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-047688 | Ta cesta byla dlouhá, hloží plna,
dva na ní potkali se poutníci,
po obou střikla záští kalná vlna,
víc oba nešli s duší věřící.
Šli lhostejni a lidem odcizeni,
v snů ráje s lítostí jich patřil zor,
stisk ruky neznali, žen políbení,
jen dlouhou cestu kalný za obzor.
Tu setkali se. Silou démonickou
se ohlédli, snad proml... | Setkání. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-039542 | TAK hodných dětí už nebude,
svět světem co bude státi,
jak Frantík, Tonda, Prokop, Vít,
když na vsi začnou si hráti!
Tak hodných děti už nebude,
jak Nána, Mařka a Cíla;
jen honem, honem, matičko,
bych mezi nimi už byla! – | HODNÉ DĚTI. | Josef Václav Sládek | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-010566 | Co umění? Toť studna, dna jež nemá,
vždy plná je, leč nabrat nemůž’ ten,
čí duše při tom hluchá je a němá! | 305. Co umění? Toť studna, dna jež nemá, | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-070334 | Na stinném prostranství u kostela
zahrádka kvete tam a za ní škola.
Do bílé světnice, mojí skrýše,
lesy se dívají s horské výše,
louka se zelená na stráně boku,
na hřbitov sotva je několik kroků.
Šťastnou svou podobu beru z té stráně
a jako v zrcadlo dívám se na ně,
na louku, na lesy, zelené pláně.
Vždyť i má duše i tě... | Na stinném prostranství u kostela | Marie Calma | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-007193 | Es el cura... Lo han visto las crestas
silenciarías,
luchando de rodillas con todos los reveses,
salvar en pleno invierno los riesgos montañeses
y trasponer de noche las rutas solitarias.
De su mano propicia, que hace crecer las mieses,
saltan como sortijas gracias involuntarias;
y en su asno tauma... | Tríptico – El cura | Julio Herrera y Reissig | es | 4 | anapestic |
mpm-de-014525 | Die Frucht, so wie sie fällt,
So blüht sie weiter hin bis in ein andres Feld,
Das sie zu ihrem Stamm aufs Neue hingesellt.
Durch Frucht und Baum muß unser Leben fließen,
Um sich in unsers Ursprungs Meer zu gießen.
Der letzte Augenblick,
So wie er Dich erwischt, so stimmt er Dein Geschick.
So ist die neue Hütte auch – D... | Der Pythagoreer | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-cs-069080 | Na mostecké věži k staroměstské straně,
chodče pozdních věků, zříš těch lebek řad?
Zříš, jak černé důlky, vybělené skráně
smutně vyprávějí české slávy pád?...
Že ty smutné lebky z pochmurné té brány
před kolika věky, dávno zmizely?
Pokoje že došly, s úctou pochovány,
prach jejich že kryje kámen omšelý?
Chodče pozdních ... | MOSTECKÁ VĚŽ | Adolf Černý | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-006412 | „Ó dejte malou almužnu,“
tak chudá žena prosila;
„Já také šaty hedvábné
jsem jednou v mládí nosila.
Na rukou spony ze zlata
a řetěz z drahých kamenů –
padá mi tíže na srdce,
když na ty doby vzpomenu.
Když na ty chvíle vzpomenu,
na žití svého poupata –
ó dejte jenom krejcárek –
a budu zase bohata.“ | Na ulici. | Bohumil Forman | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-000371 | La amarga, fatigosa, y dura pena
que causa del gran Carlos invencible
la presta despedida, es imposible
contarla si dolor nos desordena.
De vates glorioso la gran vena
es impedida del dolor terrible,
y en pena tan aguda, y tan sensible
es insensible peña al que no pena.
Si el gran rey celestial a Carlos daba
la general... | - XXXI - Soneto a la muerte de nuestro emperador Carlos V | Juan de Timoneda | es | 0 | iambic |
mpm-es-000112 | Escrito, aunque imposible al fin parece,
misterio es muy sabido y muy tratado,
que el amor en el firme enamorado
con los celos se aviva y se engrandece.
Cuanto dura el amor el ansia crece
y el deseo de verse asegurado,
sin que pueda aflojar un tal cuidado
mientras vive el recelo y prevalece.
Ni el furor, ni el más blan... | - CXLII - Sobre un verso de Ovidio que dice: «Fit quoque longus amor, quem diffidentia nutrit» | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-016476 | Es war an einem Frühlingsmorgen,
Die Rosen blühten, der Jasmin,
Von dem Gesträuche halb verborgen
Lugt' ich verstohlen nach dir hin.
Du knietest an des Weihers Rand,
Umspielt vom hellen Sonnenscheine,
Und suchtest emsig bunte Steine
Am Wege, mit geschäft'ger Hand.
Aus Kieseln, gelben, weißen, blauen,
Wie sich's gerade ... | 1L: Es war an einem Frühlingsmorgen, | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-de-057693 | Hat deine Neugeburt mit Wesen nichts gemein,
Wie kann sie ein Geschöpf in Christo Jesu sein? | 107. Die Neugeburt | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-011406 | Martial, wenn ihr's nicht wißt, bewirtete einst so die Römer;
Viel mehr geben wir nicht – aber die Meinung ist gut. | Unser Vorgänger | Friedrich Schiller | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-064839 | Náhoda, sudba? Nepoznané síly,
co rozpřádají lidských běhů niť,
do rukou drobný kahan položily
a poručily: „Posluž tak a sviť!“
Kahánek bědný – možná jenom bliká,
snad málo oleje je nalito.
I havíř s kahancem svým ve sloj vniká
a nemudruje; příkaz praví to.
Ať tak či onak. Jdi a začni zase.
Omluvu chabou osud neslyší.
... | SYMFONIE ŽIVOTA (3) | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.