id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-cs-034649 | Tu jednou v vírné bálu veselosti
Se zamiloval náhle v anděla –
Mělť za taký tvor děvu v nadšenosti,
Ač všem též děvou býť se viděla –
Ten její vzhled byl plný půvabností.
To modré oko polo uzavřené
Jak nebe, mráčkem bílým obestřené;
To štihlé tělo, jako topol smělá;
To svěží líce, v němž se růže chvěla,
Ta sladká ústa ... | PAN VYŠÍNSKÝ. (XXIV.) | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-034854 | On byl muž moudrý, baron ještě k tomu,
A dosti úhledné též jmění měl;
A ač pocházel z šlechtického domu,
Přec na šlechtictví mnoho nedržel
A nevynášel se s tím pranikomu.
Měl hospodářství rozsáhlé a vzorné
A pěkný zámek, koně převýborné;
To jediné však lidé na něm haní,
Že milovníkem honby, hezkých paní
A také psů, leč... | XI. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-068363 | Raší touhy, není ale
jaro vždy, by mohly zkvést;
co jich vadlo v dlouhém žale!
Ani nevím, zač ten trest.
Vzdoruji, leč jako v mraze
porozvitý sprchá květ,
darmo linu k svojí snaze,
mařím síly, musím zpět.
Neustup, ač zlomen hnětem,
však to líp je, křičí cit,
zastlat hrob si křehkým květem,
než jen trn tam s sebou vzít.... | Nezdar. | Beneš Grünwald | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-055279 | Es steht an Finnlands Gränzen
Ein festes Schloß erbaut,
Das in des Mondes Glänzen
Weit über die Lande schaut.
Zu Füßen ihm in Eile
Schießt bodenlos ein Fluß,
Man hört auf eine Meile
Fernher den rauschenden Gruß.
Dort ist seit alten Tagen
Oft schon in stiller Nacht
Ein Klingen, ein süßes Klagen
Hellmahnend aufgewacht.
W... | Der Todesklang | Gustav Schwab | de | 0 | iambic |
mpm-de-010344 | Ersprießlich ist der Thau: vergeht doch unterm Sehn:
Annehmlich ist die Lufft, entwischt doch unterm Wehn:
Die Sonn ist klar, und ist betrüglich so als rein,
Der Tag ist schön, und ist vergänglich so als fein,
Die Nacht ist kühl, und wird vom Donner offt versehrt,
Der Schlaff ist süß, und wird von Träumen offt verstört... | 17. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-cs-052744 | Vítáno buď, nové jitro,
roku nový, vítej nám,
ozař blahou září nitro,
zabraň žalu temnotám.
Co přinášíš, nikdo neví,
noc zakrývá tvoji tvář,
nadějí však nových jeví
na obzoru nám se zář.
Nechť se stane, co doufáme,
skutkem, sladká víro, buď,
nadějím všem otvíráme
do kořán my svoji hruď.
Přines Vám, ó rodičové
drazí, ro... | Vítáno buď, nové jitro, | Emanuel Züngel | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-006964 | Es, mi caro lector, arduo problema
que anden así los tiempos malhadados;
usando el bombo de civilizados
cuando el fragor del salvajismo quema
Con banda clerical por nata y crema;
a espalda y frente cuerpo de soldados,
y al mal traer los pueblos desollados,
¿quién de progreso llamará el sistema?
Mientras existan fuerzas... | Tiempos civilizados | Nicolás Arnao | es | 0 | iambic |
mpm-de-062175 | Wenn ich den ganzen Tag
Geführt hab meine Klag,
So giebts mir noch zu schaffen
Bey Nacht, wann ich soll schlafen.
Ein Traum mit großem Schrecken
Thut mich gar oft aufwecken.
Im Schlaf seh ich den Schein
Des Allerliebsten mein,
Mit einem starken Bogen,
Darauf viel Pfeil gezogen,
Damit will er mich heben
Aus diesem schwe... | 4. | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-de-061386 | Komm, Nachtigall, schwing dich hernieder
Zum Garten im blühenden Hag,
Komm, liebliche Sängerin, wieder,
Sing deine melodischen Lieder
Hinüber dem scheidenden Tag.
Noch schweigst du, was willst du verschweigen?
Die Fülle so sehnlicher Qual?
So lange nicht willst du dich zeigen,
So lang nicht in blühenden Zweigen
Das Mon... | Nachtigall | Hermann von Lingg | de | 2 | polymetric |
mpm-de-054915 | Wol berathen, gut gerathen, macht den Rath geehrt und hold;
Wol berathen, mißgerathen, setzt den Rath doch ausser Schuld. | 10. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-041736 | Warf ihre Flinte lachend längst ins Korn;
Mit Heinrich Heine riß sie freche Zoten
Und rülpst nun Verse | Traurig aber wahr. | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-de-018890 | Sich selbselbsten überwinden ist der allerschwerste Krieg;
Sich selbselbsten überwinden ist der allerschönste Sieg. | 1L: Sich selbselbsten überwinden ist der allerschwerste Krieg; | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-005551 | Las trenzas de azabache ¡tan hermosas!
que en espirales a mis pies descienden,
guardan aromas que en el alma encienden
recuerdos de promesas engañosas
Las cubrieron de perlas y de rosas
esas pérfidas manos que hoy me venden
Manos que sus guedejas ya no extienden,
ni con ellas se enlazan cariñosas
Pasaron los contentos ... | Mis trenzas | Mercedes Matamoros | es | 0 | iambic |
mpm-es-003278 | Emulo al sol saldrá del cielo Hesperio,
un rayo de las armas y cometa
que con agüero de feliz cometa
al Asia librará de cautiverio.
Y revelando al mundo el gran misterio
verá el levante ocasos de su seta;
uno el ovil, una la ley perfeta,
habrá un solo pastor y un solo imperio.
Y la hidra inhumana que no pudo
ver extint... | - XI - | Juan de Tassis y Peralta | es | 0 | iambic |
mpm-cs-054192 | Tři dny to trvalo, tři dny jsme snili,
tři krátké dny ve skrytých pohledech;
však lidské pomluvy nás překvapily
dřív, než jsme poznali, co pravdy v snech.
Byl smích to jen, a přece byl tak dravý,
že strhal rázem vlákna veškerá,
jež upředla si kol tvé krásné hlavy
ve slepé vášni moje důvěra.
Jak dýka hadím jedem otráven... | Za tři dny! | Jan Červenka | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000165 | Debajo de un pie blanco y pequeñuelo
tenía el corazón enamorado
Vandalio, tan ufano en tal cuidado,
que tiene en poco el mayor bien del suelo.
Cuando movido Amor de un nuevo celo,
envidioso de ver tan dulce estado,
mirando el pie hermoso y delicado,
el fuego del pastor muestra de hielo.
En tanto, el corazón que contemp... | - IX - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-es-004270 | Yo he visto en tierra y mar casos extraños,
en mal y bien materias prodigiosas
a eternos versos, a historiales prosas,
Celio, por el discurso de mis años.
Guerras, paces, amor, envidia, engaños,
letras premiadas, armas victoriosas,
imperios nuevos, muertes poderosas,
de toda humana gloria desengaños.
Y no he visto jamá... | - 66 - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-007500 | No te dejes vencer por la desidia,
si anhelas a la cumbre remontarte;
ni caigas en las redes que, con arte,
urde a tu paso la mañera envidia.
Los émulos te roban, con perfidia,
de tus glorias legítimas gran parte,
pues fáciles te son, han de sobrarte,
sigue, no cejes, la empeñada lidia.
La chusma, que hoy tus méritos r... | Sonetos – V | Melchor Palau y Català | es | 0 | iambic |
mpm-es-006575 | ¡Todo lo soy! Cuando mi luz se mira
temblando sobre el lienzo, soy pintura,
si palpito en el mármol, escultura,
y música en el ritmo que suspira
Soy el ensueño que al poeta inspira,
vivo, canto y esplendo en la Natura,
me sumerjo en el mar de la amargura
y de cada dolor forjo una lira.
Soy belleza y verdad, fiat esplen... | La poesía | Armando J. Alba | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-061194 | Co to dnes táhlo v lesa korunách,
když nám tak tiše bylo v duši?
U nás již dávno, dávno po boji,
srdce mír nic nám neporuší...
Vichr snad naší smutné přešlosti
upíří peruť rozpjal k letu,
vyhledat chtěje naše zákoutí,
kde planou svíce našich vznětů?
Uhasit chtěl je zlobným vanutím,
proniknout duše mrazným dechem,
zděše... | CO TO DNES TÁHLO V LESA KORUNÁCH? | Adolf Černý | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-049615 | Zpěvná ústa moje,
vy se nezavřete,
nechť kolem vás všady
hořké býlí kvete!
Zpěvná ústa moje,
vím, vás neumlčí
ani havranů skřek,
ani vytí vlčí!
Co vám půtky, boje
dravé, dlouholeté?
zpěvná ústa moje,
vím, vy nezmlknete!
Vím, vás budou jednou
s lucerničkou hledat,
prstem ven vás hrabat,
každý kámen zvedat.
Vy budete zat... | NENIE. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033574 | Tma ovinula kolem hlavy mně hebkou šatku potají
a nebe bylo indychové, s nějž hvězdy na zem padají.
I zdálo se mi, jak bych slyšel šept ze zásvětí dechnutý,
pod mečem věčna krvácely mé vteřiny a minuty.
A v každém ze čtyř úhlů světa se jiná dějstva tajila,
noc stála plachá, smrtonosná, ač v zastření svém spanilá.
A sou... | NEBESA | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-046417 | Liel’ ist der weisen Stein: sie scheidet Gold auß koth/
Sie machet nichts zu ichts/ und wandelt mich in Gott | 244. Die Lieb ist der weisen Stein. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051216 | Že nemohou pochopiti Venuši?
To přec zázrak není, vždyť jsou eunuši! | NEPŘÁTELŮM ANTIKY | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-009044 | Es en cítara dulce, que templada
con otra está, sonora simpatía,
resonar con acorde melodía
las dos cuando ve una propulsada.
No es la distancia embargo a la acordada,
correspondiente unión de su armonía
antes si con sonora alegoría
es su unívoca voz acentuada.
Así tu corazón Javier amante,
concorde al eco del divino a... | Soneto | Luis Enríquez de Navarra | es | 2 | polymetric |
mpm-de-007555 | Mägdlein, schlag die Augen nieder,
Blicke, die zu heftig steigen,
Plaudern alles fälschlich wieder,
Was die Lippen zart verschweigen.
Mägdlein, woll' die Augen senken
Such' den Schlüssel an der Erde,
Sie wird ihn der Demut schenken,
Daß der Himmel offen werde.
Mägdlein, laß die Wimper sinken;
Wenn die Blumen aufwärts s... | [mägdlein, schlag die Augen nieder] | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-001275 | Zahrady, zelené zahrady!
Z okna se na ně dívám
přes keřů kytky a záhonů ráj
k dalekým lesům a nivám.
Na pravo hřbitov, zelený sad,
s alejí břiz mi kývá
a z mojich thují zašumí
ozvěna zádumčivá.
Nevidět křížů, omšená zeď,
břečtanem vždycky živá,
staletým mechem, otcem trav,
barvitě, žíhaně stlívá.
Prosvítil večer, v obr... | ZAHRADY. | Sigismund Bouška | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-000261 | Un mar y una garita me hacen roncha;
un mar y una garita son mi mancha.
De amor tengo en el alma una gran plancha,
tanto que el alma con amor se troncha.
A no ser viejo aquello de la concha,
viniera a pelo aquí con una ensancha.
Mi afición se destroza con ser ancha,
no des troncha, si des troncha, no destroncha.
Parta ... | - XXV - De Examinarse de rey. Acto tercero, Domingo | Mira de Amescua | es | 0 | iambic |
mpm-es-007459 | Si es dulce ver en el glorioso estío,
ceñida el alba de purpúreas flores,
y entre blancas arenas y verdores
con manso curso deslizarse el río;
si es dulce al inocente pecho mío
atisbar de las aves los amores,
cuando tiernas modulan sus ardores
en la plácida paz del bosque umbrío;
si es dulce ver cual cobran estos
... | A Flérida | José María Heredia | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003337 | Amor, pues me guiaste a vela y remo
por el dichoso mar de la esperanza,
¿cómo permites que de tal bonanza
se levante fortuna en tal extremo?
Si el grado en mi esperar fuera supremo,
pudiérasle bajar con tal mudanza,
mas dime en qué fundaste tu venganza,
si tanto no esperé cuanto ahora temo.
Responder se me puede de tu ... | - LXXVIII - | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-cs-014577 | Beskydy, Beskydy!
hory milované,
co přes vaše hlavy
prudkých větrů vane!
Co rok větrů, bouře,
vichřice divoké –
a to proto, hory,
že jste tak vysoké.
V takové též výši
národ můj je milý,
přes něj se též mnohé
bouře převalily. –
Byste byly nízky,
národ duchem malý,
tož by vás vichřice
v pokoji nechaly! | IV. Beskydy, Beskydy! | Josef Kalus | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008595 | El que alaba la vida de la Corte
no goce el bien del campo solitario,
y su ambicioso pensamiento vario,
nunca sepa regir por firme norte
Con despachos y cartas de gran porte,
desesperado espere al ordinario,
y ande de secretario en secretario,
dando en varios negocios vario corte.
Procure ser privado del privado,
adule... | Soneto | Cristóbal de Mesa | es | 0 | iambic |
mpm-es-002960 | Si quiere Amor que siga sus antojos
y a sus hierros de nuevo rinda el cuello;
que por ídolo adore un rostro bello
y que vista su templo mis despojos,
la flaca luz renueve de mis ojos,
restituya a mi frente su cabello,
a mis labios la rosa y primer vello,
que ya pendiente y yerto es dos manojos.
Y entonces, como sierpe ... | - CXXXV - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-055046 | Hruď plna dum, vzduch prosycen je chladem,
a lesy v bílém stopeny jsou kouři.
Jak těžký oblak nad mlčícím sadem
u samé země hustá mha se chmouří.
Šat vlhne v ní a dech ji v nitro vnímá,
je plno kol jí, kam se ohlédnete:
jak pod peřinou luh v ní tiše dřímá,
a sami, i kdy vztyčíte se zpříma –
až po pás do ní vehrouženi j... | V mlze. | Alois Škampa | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-032499 | Mrtva... mrtva, můj ty Bože!
Juž to bude třetí leto,
a přec ještě nevykvetlo,
co tou láskou v duši seto.
Mrtvé lásky mrtvé símě
v kamenitou půdu padlo,
a tak srdce moje v jaru
místo květu k smrti schladlo. | V. Mrtva... mrtva, můj ty Bože! | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005792 | Huye la tarde; a su fulgor incierto,
suelta la rienda sobre el pecho herido,
cruzando va un corcel solo y perdido
el campo de batalla, ya desierto
De sangre y lodo y de sudor cubierto,
con ojo audaz y con atento oído,
al césped interroga en que el gemido
oyó hace poco del soldado muerto
Allí se para al aire dilatando,
... | La guerra | Manuel del Palacio | es | 0 | iambic |
mpm-es-003476 | Al Alma un Ruiseñor sus quejas llora,
que alimentó el dolor en noche oscura,
y esa murmuradora fuente pura
perlas desata al bostezar la aurora.
Ya de sus penas el caudal mejora,
si en grillos de cristal su fe asegura,
y él en la copa de una rama apura
cuanto en su pecho tiernamente adora.
Dichoso pues, que felizmente p... | - LXXXI - Compara su pasión con la de un ruiseñor | Joseph de Litala y Castelvi | es | 0 | iambic |
mpm-de-049039 | Warum mein Kiel bisher so lange Zeit geschwiegen,
Macht, weil du selber ihm das Schweigen auferlegt.
Die Muse scheint bey mir schon halb entselt zu liegen,
Dein Scheide-Brief hat ihr ein Schrecken eingeprägt.
Du woltest, schriebst du nächst, den Helicon verlassen,
Des Schicksals Grausamkeit erzwänge solchen Schluß.
Gel... | 1L: Warum mein Kiel bisher so lange Zeit geschwiegen, | Christiana Mariana von Ziegler | de | 0 | iambic |
mpm-de-031602 | Weidenbaum, dir will ich's sagen,
Weidenbaum, dir will ich's klagen,
Lieblich ist die Maienzeit,
Doch ich trage Herzeleid.
Weidenbaum, du sollst es hören,
Daß er nie wird wiederkehren,
Schön und lustig ist der Mai,
Doch mein Glück das ist vorbei.
Weidenbaum, du sollst es wissen,
Nie wird er mich wieder küssen,
Wieder k... | Liebesklage | Hermann Löns | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-060073 | O čem má píseň nepěje,
ó toho je tak mnoho,
po čem můj cit se nechvěje,
ó, toho je tak mnoho.
Rád křídla měl bych veliká,
nad nivy vznes se výše,
nad moře, moře všeliká,
na zem zřel dolů tiše.
O čem má píseň zapěje,
ó toho je tak málo,
jak větřík vše mně zavěje, –
přec žití za to stálo. | O ČEM... | Adolf Brabec | cs | 0 | iambic |
mpm-de-050026 | Die als ein Himmelsengel mich,
Ach, kurz begegnete,
Zu Schottlands Hütte feierlich
Mich scheidend segnete
Und dann noch brünstig mich umfing
Und dann an meinem Bette
Noch wie an meinem Schatten hing,
Ob da sie Hütte hätte.
Ach, Schottlands Hütte ist hier nicht,
Ein leeres Haus ist sie!
Greis Fingal's Menschen sind hier... | Traumbild der Geliebten | Johann Gottfried Herder | de | 0 | iambic |
mpm-es-006811 | Aun recuerdo tu cráneo destrozado
manando sangre por la abierta herida;
aun recuerdo tu mano de suicida
oprimiendo el revolver descargado
El cristal de tus ojos vidriado
lanzaba su postrera despedida,
y tu exánime cuerpo, ya sin vida,
rodaba por el suelo ensangrentado
Sobre el negro pupitre de tu mesa
una carta sombría... | A un suicida | Arturo Gazul | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006675 | Estas rosas, pletóricas de escarlata violenta,
rojas, cual el deseo, cual la venganza y cual
las púrpuras intensas de una herida sangrienta,
y que dan sensaciones de un veneno mortal,
semejan, entreabiertas, crueles bocas malignas,
espléndidas en hondas lujurias venenosas
Estas rosas extrañas, estas
r... | Rosas rojas | Rafael Verson Brunet | es | 4 | anapestic |
mpm-es-001507 | Blasón de ilustre, Antioco enemigo,
de el Orbe, te adquirió tu infame ruego,
siendo adoptivo sucesor del Griego,
que honró su imperio, y le partió contigo.
Si fuiste de sus armas fiel testigo,
si después del agrado, y del sosiego
con que hollando el rigor de Marte ciego,
amó la paz, y despreció el castigo.
¿Por qué con... | - XVII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-cs-030557 | „Sestřičko má roztomilá,
což jsi zpěv svůj zakopala?
Jindy jsi už od svítání
do soumraku zpívávala,
jako ten skřivánek v poli.
Což ti láska písně vzala?“
„„Nevzala, o ne, sestřičko,
snad by ještě přidávala?
Kterou mohu ale zpívat
nyní píseň? kterou – když má
hoch můj tak dlouhánské jmeno,
že mně v žádnou píseň nejde!““ | Což jsi zpěv svůj zakopala | Jan Neruda | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-056823 | Die Kirschen sind zeitig,
Die Weichseln sind braun;
Hat jede einen Buben,
Muß auch um einen scha
Du schöner Kuckuk,
Wo singest denn du;
Du singest im Walde,
Verführest mich balde.
Bin ich oft mit meinem Schätzchen
In den Wald hineingegangen;
Und die Vöglein haben gesungen
Nach meinem Verlangen.
Wann ich jezt oft allein... | Tanzreime . | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-005554 | Si Tú me dices: «¡Ven!», lo dejo todo
No volveré siquiera la mirada
para mirar a la mujer amada
Pero dímelo fuerte, de tal modo.
que tu voz, como toque de llamada,
vibre hasta en el más íntimo recodo
del ser, levante el alma de su lodo
y hiera el corazón como una espada
Si Tú me dices: «¡Ven!», todo lo dejo
Llegaré a t... | Si Tú me dices: «¡Ven!» | Amado Nervo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-031002 | Athény staré, hellenské,
slavné až k době naší,
byly tak as jak Beroun náš,
jenomže méně krasší.
V takovém městě maličkém,
kdeže se všichni znají,
vždycky pro radost obecnou
někoho v posměch mají.
Buď je to blbec obecní,
nebo i pijan velký,
ba snad jen lenoch natáhlý,
chytající tu lelky.
O každém jeho slovíčku,
o každé... | ČILI: KAM VEDE „SVOBODA OBŽERSTVÍ“ (1) | Jan Neruda | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-003431 | Burla o blasona la corcilla o gama,
bien guarecida entre su bosque espeso,
del gran lebrel y acosador sabueso,
cuyo ladrido la amenaza y llama.
Mas si, engañada de la hierba y grama,
al raso campo estiende el pie travieso,
muriendo paga su ligero ecceso,
y en vano el gremio de las selvas ama.
Así, mientras cerrado en m... | Soneto amoroso | Juan de Jauregui | es | 0 | iambic |
mpm-de-017231 | Schlangen brüten nun und nisten,
Wo beseelt von hohem Mut
Rache brütend allen Christen
Einst des Mauren Stirn geruht.
Und wo lieblich wie die Sonne
Sang sein schwarzgelocktes Kind,
Nickt die schwarze Belladonne
Flüsternd in dem Abendwind.
Araber, ein letzter Schimmer
Eurer stolzen Reiche blieb
Nur am Himmel – wo noch i... | Alhambra | Hermann von Lingg | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-034710 | A jak by ušli zoufalému stavu
Ti, jenž jen stranou někdy zívají,
Ač dobrých společníků řídkou slávu
Ze nejkrásnější zdobu mívají,
Vždy myslíce jen novou na zabávu?
Neb chudáci z galanterije pouhé
Poslouchať musí řeči nudné, dlouhé,
A ke všemu jen služně přisvědčují!...
Tak aspoň střídavosti poskytují
Ty drahé bály a ty... | XIII. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-056441 | Alcippus öffnet seinen Mund und will uns neue Weisheit lehren:
Wer Weisheit schätzt der eil und kom ihn anzuhören!
Er hustet laut und spricht: des Leibnitz Sätze stoß' ich um,
Und mache seine Schüler stumm,
Und sage wieder ihn: Was in der Welt geschieht, geschiehet ohne Gruno!
Aus welchem Grund' o großer Mann willst du... | Alcippus | Johann Joachim Ewald | de | 0 | iambic |
mpm-cs-067553 | Hoj, paní hospodská, k čemu si stýskáte,
že se svým manželem radostí nemáte?
Ať žárlí nežárlí, když je již přistárlý,
však se ho na hříchy z mládí též neptáte.
Svatým as nebýval; má spíše děkovat,
že jsem vás, holoubku, naučil milovat,
rety vám osladil, k lásce vás navnadil –
což nyní manžel váš může si libovat! | XXI. Hoj, paní hospodská, k čemu si stýskáte, | Josef Kubelka | cs | 3 | dactylic |
mpm-en-000580 | Tyger Tyger, burning bright,
In the forests of the night;
What immortal hand or eye,
Could frame thy fearful symmetry?
In what distant deeps or skies.
Burnt the fire of thine eyes?
On what wings dare he aspire?
What the hand, dare seize the fire?
And what shoulder, & what art,
Could twist the sinews of thy heart?... | The Tyger | William Blake | en | 1 | trochaic |
mpm-de-033276 | Jüngst ging ich auf das Feld, wie ich zuweilen pflag,
An einem angenehm-jedoch bedeckten Tag.
Es stralete das helle Sonnenlicht
In der gewohnten Klarheit nicht,
Doch war es zum spatzieren sehr bequem.
Die sanfte Luft war kühl und angenehm;
Es schien, als ob sich Licht und Schatten,
Die sonst so sehr getrennt, vermische... | Der Flieder. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-es-005051 | El roto lazo había ya del muerto
fuego alegre del cuello sacudido:
mas fue en vano el reposo concedido,
y recreció mayor el desconcierto.
Amor a vuestros ojos trajo cierto
el corazón, y en ellos defendido,
allí encendió su flecha, allí herido
vos entregué mi pecho, al hierro abierto.
En la tibia ceniza resplandece
de v... | - LXVII - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001673 | Mariposa, no sólo no cobarde,
mas temeraria, fatalmente ciega,
lo que la llama el Fénix aún le niega,
quiere obstinada que a sus alas guarde:
pues en su daño arrepentida tarde,
del esplendor solicitada, llega
a lo que luce, y ambiciosa entrega
su mal vestida pluma a lo que arde.
¡Yace gloriosa en la que dulcemente
hues... | - XXVI - De la ambición humana | Gongora | es | 2 | polymetric |
mpm-de-050146 | Du schönes Kind schau’ mir in’s Angesicht
Und sprich von Liebe mir ein kleines Wort —
„ich liebe dich — (ich hasse dich ja nicht —
Der Narr, geht er denn immer noch nicht fort?!)“
Komm, küsse mich, o bleiche Lilie du,
Ich küss’ dafür dich wie die Rose roth —
„ich bin recht müd’, mir fällt die Wimper zu
Bei dem Geschwät... | Sphinx. | N. N. | de | 0 | iambic |
mpm-de-054033 | Kopfschüttelnd entstieg ich dem Bade, da rief
Es »Herein!« und der Fiskus, der flinke,
Mit dem purpursammetnen Scheersack trat ein
Und reichte mir zum Handkuß die Linke.
Dann schob er mich fort und stellte mich auf,
Mit dem Rücken steif an, an der Thüre,
Und sagte, es koste den Hals mir, wenn ich
Bei dem Bartabnehmen m... | Der Barbier | Adolf Glaßbrenner | de | 2 | polymetric |
mpm-de-033137 | Was sind das für so lange
Gebirge weit und breit?
Mir wird auf einmal bange
In dieser Einsamkeit! | Die Hochzeitsnacht. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-cs-040191 | A tu se jí zdá, že otec čeká,
Že doma ji hledá a že se leká,
a vyhlíží noci do daleka...
Tak ráda by běžela, neví kudy,
dál běžeti, nebo se vrátit zpět?
Líp hlavičku přitisknout na chladné hrudy,
ni neozvat se a dotrpět...
Ah, zdá se jí, že se bělá ráno,
však dosud je v jizbě neodestláno.
A před hrozným trestem za vinu... | Ballada o Andělce. (VII.) | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-025061 | Rci, Tvůrce lásky, Tvůrce bolu,
co v nitru Tvém se velkém děje,
když s hvězdných výšin zíráš dolů,
kde vše se vášní chvěje,
kde každý miluje
a každý vede boje
a všechno umírá
pro touhy, cíle svoje.
O rci, co asi cítíš v době,
když zříš jak jedni žalem hynou
a prosmo ruce jejich k Tobě
se křečovitě vinou, –
a jiný opět ... | Bohu. | Ludvík Lošťák | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-012575 | Mnoho ledu v žití širé řece
bude protlouci mi holou pěstí,
než jak pták drát zlomě dusné klece
v olších na břehu tam novou zplesám zvěstí,
ačli v ledu neuvíznu přece.
Hrůzou trnu, kde naberu síly
léta píti nápoj Hladu kalný,
tvář mít veselou, ne úsměv k světu žalný –
ah, tak mnozí se už utopili!
„Ne samým chlebem –“ lá... | Mnoho ledu v žití širé řece | Josef Holý | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-053479 | Hudba vpadla; brzy šustot šatů
ozdobenou síni naplnil
a ples bujný tance vířivého
oči rozžal, ňádra rozvlnil.
Ó, ty hudbo, jejíž síla chvatná
jak Rusálek písně k tanci loudí,
kde po prazích taktu krotivého
šumná řeka rozkoše se proudí,
ó, jak rád jsem, kdy mne rámě sněžné
z pod náramků růžných, létajících,
úchvat znoje... | (Náčrtek z prázdnin 1862.) | Svatopluk Čech | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001120 | Words shouting, singing, smiling, frowning—
Sense lacking.
Ah, nothing, more obscure than Browning,
Save blacking. | With a Book | Ambrose Bierce | en | 0 | iambic |
mpm-de-045833 | Den Sünder/ welcher sich nicht ewig wendt von Gott
Kan Gott auch nicht verd am̃n zur ewgen Pein uñ Tod. | 138. Wen Gott nicht ewig verdammen
kan. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005152 | Cuando el ánimo ciego y decaído
la luz persigue y la esperanza en vano;
cuando abate su vuelo soberano
como el cóndor en el espacio herido;
cuando busca refugio en el olvido,
que le rechaza con la helada mano;
cuando en el pobre corazón humano
el tedio labra su infecundo nido;
cuando el dolor, robándonos la calma,
brin... | Cuando el ánimo ciego... | Gaspar Núñez de Arce | es | 2 | polymetric |
mpm-de-009463 | Weh, wer ohne rechte Mittel
Sich der Poesie vermählt.
Täglich dünner wird der Kittel,
Und die Milch im Hause fehlt.
Ängstlich schwitzend muß er sitzen,
Fort ist seine Seelenruh,
Und vergeblich an den Zitzen
Zupft er seine magre Kuh. | 1L: Weh, wer ohne rechte Mittel | Wilhelm Busch | de | 1 | trochaic |
mpm-de-024587 | Es gieng ein wohlgezogner Knecht
Wohl über die breite Aue,
Da sah er einen schönen Tanz
Von adlichen Jungfrauen;
Den Tanz, den wollt er schauen.
Da sprach der wohlerzogne Knecht:
»gott grüß euch Jungfraun alle!«
Da sprach das Fräulein Rosenthal:
»daß dir ein Ohr abfalle,
Eh ich dir wohlgefalle.«
Da sprach der wohlerzog... | Der wohlgezogene Knecht | Ludwig Achim von Arnim | de | 0 | iambic |
mpm-es-004203 | Cuando voy a tu cruz para valerme,
allí siento que puedes condenarme,
pues donde mueres tú para obligarme,
para vivir intento socorrerte.
Pero también te obliga a no perderme,
que por ella quisiste remediarme,
que no es el tribunal de castigarme
el altar donde vengo a defenderme.
Justo temor solicitar me esfuerza
tus m... | - 14 - El castigo de quien ama | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007817 | Ponte, María, el gorro ¡Oh Dios qué encanto!
Ahora ponte el sombrero ¡Ah, qué bonita!
Ponte el pañuelo A ver ¡Se necesita
para no pervertirse ser un santo!
Ponte ahora la mantilla No me aguanto
si así te miro mucho ¡Quita! ¡Quita!
Pues ahora ponte el velo, Mariquita
Pues ahora, Mariquita, ponte el manto.
Cabeza de muje... | Soneto | Felipe Pérez y González | es | 0 | iambic |
mpm-de-055286 | Kommst du genaht, Grollender?
tief von Unten?
schwarzgekrönter Wetter riese,
mit der bleiernen Wolkenstirne?
Höher doch! näher!
Mir und meiner Sonne,
die ich erstürmt
mit meiner Kraft,
die
Sie meine Seele, ihr Leben Ich,
zusammengeschmolzen in Eine große
einige einzige Flammenwelt! –
Ja, du suchest uns:
du willst uns
s... | 1L: Kommst du genaht, Grollender? | Richard Fedor Leopold Dehmel | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-049805 | Můj sladký Virgile, když mezi lesy
byls průvodce můj v sladkých dobách mládí,
jak verš tvůj, který konejší a chladí,
zněl ohlasem skal zamyšlených tesy.
A kukačky žal v odpověď zněl kdesi
a padající ručej přes kapradí,
že řek’ bys, Faun si v houští syrinx ladí,
či nymfy v sítí vedou hlučné plesy.
Ó sladké chvíle! Strom... | Virgil. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-067382 | Tam v dáli, v tiché údolině,
již stříbrem šumným řeka tká –
sní staré město v zahrad klíně,
jak z dávných časů pohádka.
Ó, dobře znám tě, město v dáli,
tvých tichých ulic snivý šer,
tvou zvonici, již mechy halí,
a zvonů hudbu u večer.
Ó, dobře znám tam každý kámen
a starých domů každý štít,
ať červánků ho zlatil plamen... | PÍSEŇ O DOMOVĚ. | Karel Dewetter | cs | 0 | iambic |
mpm-de-028239 | Von Gram und Taumel fortgerissen,
Verzweiflungsvoll dein Bild zu küssen,
Ach, alles, was mir übrig ist.
Dies Bild will ich am Munde halten,
Wenn alles an mir wird erkalten
Und du mir selbst nicht denkbar bist. | 1. | Jakob Michael Reinhold Lenz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-049924 | Co náhle bytost má cítí?
Jak sto let ležel bych v hrobě!
Ó, velká plnosti žití,
já v náruč pospíchám tobě!
Jak mrtvý v zemi jsem ležel
ve tupém, bezvládném snění,
v tom záchvěv duší mi běžel,
že tento sen životem není!
Jen lítosti, výčitky, viny
mou duší lezli jak červi,
jen mátohy, mlhy a stíny,
stlel mozek, sedrány n... | OŽIVLÝ LAZAR. | Jaroslav Vrchlický | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-002277 | Decimotercio rey, esa eminencia
que tu alteza a sus pies tiene postrada
querrá ver la ascendencia coronada,
pues osó coronar la descendencia.
Casamiento llamó la inteligencia,
y en él sólo de ha visto colorada
la desvergüenza. Díselo a tu espada,
y dale al cuarto mandamiento audiencia.
Si te derriba quien a ti se arrim... | Parenética alegoría | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-009808 | Neřek’, že mě rád má
a že se mně koří,
ale když mě potká,
tváře mu jen hoří.
Tváře mu jen hoří,
oči mu jen svítí,
neřek’, že mě rád má,
ale chce mě míti.
Neřek’, že mě rád má
a že po mně touží,
a přec kolem našich
jako stín se plouží.
Přes plot do zahrádky
jenom hlavu nahne,
čím víc zrak mu vlhne,
tím víc srdce prahne. | OSTÝCHAVÝ. | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001534 | De vos prudente Duque de Arischote
debe Su Majestad bien confiarse
y de sus patrimonios descuidarse
al daros lealtad y fe por mote.
En el flagelo puede y duro azote
con Dios el Alma vuestra recrearse
y la de los dos malvados congojarse
que del convite pagan el escote.
Odiosa unión y odioso parlamento
aquel por cierto f... | - XLI - Al duque de Arischote | Diego Ximenez Ayllon | es | 0 | iambic |
mpm-cs-043605 | A když milé na mě lila zření
Laskavosti plných ze zraků,
V nočním zmizela hned soumraku,
An jsem krást chtěl s ústek políbení.
Zchopím se a vezma křídel chvění,
Za ní do křoví a do mraků;
V sady plynu v temném oblaku,
Kde se do vonného skryla dšení.
A již celý raduji se v duchu,
Ticho, ticho, již je zrazena,
Neduj větř... | 43. Klam. | Jan Slavomír Tomíček | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-003974 | Marje – až poslední tři hrudky
země hodíš rakev na mou,
vyvol měkké, aby rozdrtly se,
na rakev než padnou samou!
A těch hrudek tré hoď první ze všech!
Ty se po rakvi rozletí –
obejmou mne – a to bude naší
lásky poslední objetí!
Pak ukápni v hrob tré slzí perel!
Tak zní jediná má závěť.
To-li učiníš mně, netřeba ti
jiný... | VII. Marje – až poslední tři hrudky | František Karel Drahoňovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003224 | Voces mal admitidas de sirenas,
letargo envejecido de mil años,
torcer el rostro a vivos desengaños
y sólo apetecer injustas penas,
ya no más: la razón abrió mis venas
donde, convaleciente de sus daños,
fuerza de agravios, sinrazón de engaños,
muros pudo romper, abrir cadenas.
Costoso sí, mas advertido ejemplo,
mi yerr... | - CLXXVIII - | Juan de Tassis y Peralta | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007123 | Comienzan en las clases las lecciones:
mucho gastar en libros y en enseres;
comienzan a velar en los talleres
y esperan la salida los moscones.
Da el novato sensibles tropezones
en su afán de entregarse a los placeres,
víctima candorosa de mujeres
que huelen que ha traído patacones
l tiempo es brusco en este mes de oct... | Octubre | Carlos Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-de-009245 | Wehe, mein Vaterland, dir! Das Lied dir zum Ruhme zu singen,
Ist, getreu dir im Schoß, mir, deinem Dichter, verwehrt! | Die tiefste Erniedrigung | Heinrich von Kleist | de | 2 | polymetric |
mpm-de-031307 | Ich möchte dieses Buch wohl gern zusammenschürzen,
Daß es den andern wäre gleich geschnürt.
Allein wie willst du Wort und Blatt verkürzen,
Wenn Liebeswahnsinn dich ins Weite führt? | Buch Suleika | Johann Wolfgang Goethe | de | 0 | iambic |
mpm-cs-013428 | Co chceš, co chceš, mé srdce,
proč bouříš? vždyť je čas,
bys vyklíčilo v cypřiš
a zatměl se tvůj jas.
Bys rostlo tiše v slunce
svým temným smutkem dál –
a netoužilo po tom,
co už ti osud vzal.
Co dal ti nesmírného,
v to zamysli se spíš:
buď cypřiší a hrobem
a v modlitbu se ztiš! | Co chceš, mé srdce? | Růžena Jesenská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-000236 | Hat das verhängniß mir den steg zu dir verzehrt/
Kan ich/ o Göttin! nicht dein rein altar berühren/
Soll auf dein heiligthum ich keinen finger führen/
So hat mir doch die pflicht noch keine zeit verwehrt.
Mein geist muß opfer seyn/ mein hertze wird der herd/
Ich thue/ was ich kan/ und was sich wil gebühren/
Ich weiß/ d... | C. H. v. H. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-es-005790 | Al cielo, oh mar, airado te levantas,
o hasta el profundo abismo abres tu seno:
Braman contigo el huracán y el trueno,
y en tu fiereza al universo espantas.
Contra las rocas con furor quebrantas
soberbias naves, de iracundia lleno:
¿Quién el clamor escuchará sereno,
con que las glorias de tu imperio cantas?
Mas si es t... | Al mar | José Peris y Pascual | es | 2 | polymetric |
mpm-de-064451 | Früher knie vor ihr, als ich vor dir mein Knie
Beuge, falte die Beterhand!
Winke Winke der Held, wie sie ein Vater winkt,
Daß die Boten des Himmels uns
In dein ewiges Reich führen, Allgütiger! | [die Gräber] | Ludwig Christoph Heinrich Hölty | de | 1 | trochaic |
mpm-es-007006 | ¿Y vuelves cariñoso? ¡Bienvenido!
con las dulces turquesas de tus ojos,
tus áureos buques y tus labios rojos,
que en mi regazo encontrarán un nido.
Quédate blandamente en él dormido
sin recordar mis celos, mis enojos,
ellos son de mi amor tristes despojos,
llévelos en sus alas el olvido.
Contempla la pradera perfumada
... | Arrepentimiento | Mercedes Matamoros | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-026693 | Zas po půlnoci... Přišla dneska zpráva,
mé oči pálí, bolí moje hlava
a pero klouže – – dostala jsem psaní:
vypálen zámek, mrtva stará paní,
on zoufalý je... Spěchal dnem i nocí...
hnán předtuchami... spěchal ku pomoci
a našel ohořelé zříceniny
a jistotu, že žebrákem je nyní. –
Sedláci přišli s cepy, vidlicemi
a hrozili... | Z DENÍKU Mlle DE T. (8. 3. října 1789.) | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-de-032516 | Die alten Weiden neigen
Sich auf dein Bett herein,
Die Vöglein in den Zweigen
Sie singen treu dich ein. | Auf meines Kindes Tod. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-es-000286 | Muriendo en cruz, mi Dios, por culpa mía,
hicieron sentimiento los mortales;
las luces se eclipsaron celestiales,
montes estremeció la tierra fría.
Rasgóse el velo santo, y a porfía
se quebraron los duros pedernales;
sucedan en mí mismo estas señales
cuando yo muera en cruz antes del día.
Quebrántese la piedra de este ... | - XXVI - De El mártir de Madrid. Acto tercero, Pedro | Mira de Amescua | es | 0 | iambic |
mpm-es-000610 | ¿Qué culpa tuve yo, fortuna esquiva,
en no tener la sangre venturosa
de este linaje, para ser dichosa
la esperanza que sólo en serlo estriba?
¿Nací de alguna bárbara cautiva,
que me desprecia Lindaraja hermosa?
¿Ya mi sangre real es afrentosa?
¿Y sólo es bien que el Bencerraje viva?
Pues, ¡vive Dios! que la canalla fie... | - - Acto I, HAMETE De La esclava de su galán | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002780 | El muro rompe la doncella hermosa
que de Píramo abrió el gallardo pecho;
parte el amor de Chipre, y va derecho
a ver la quiebra estrecha y prodigiosa.
Habla el silencio allí, porque no osa
la voz entrar por tan estrecho estrecho.
Las almas sí, que amor suele de hecho
facilitar la más difícil cosa.
Salió el deseo de com... | En El Quijote, Segunda parte, capítulo XVIII Don Lorenzo a Don Quijote, este soneto a la fábula de Píramo y Tisbe | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-de-053397 | Mensch, deine Seligkeit kannst du dir selber nehmen,
So du dich nur dazu willst schicken und bequemen. | 20. Die Seligkeit steht bei dir | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064260 | Z Poremby Dombrovský Petr se dal,
děvucha běžela před ním.
Géro jel z Pětvalda, a kde kdo stál,
mžikem v prach sklonil se jedním.
Koníky černé viz, kopyt slyš buch,
zlacená uzda, hleď, svítí.
Půl kroku ještě, a zachraň tě bůh,
mohlo po děvčeti býti.
Dombrovský k děvuše přiskočil bled,
v náručí strh ji a schvátil,
pansk... | PĚTVALD I | Petr Bezruč | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-041814 | Warum er mich verlassen,
Mußt' ich zum Vater schrein,
Und du willst dich nicht fassen,
Willst niemals einsam sein.
Siehst du denn nicht die Kerzen
An meinem Grabe hier,
Was suchst du mich von Herzen,
Und weinest vor der Tür?
Tritt ein du wirst mich finden,
So weit dein Glaube reicht,
Bekenne deine Sünden,
So wird dein ... | Am Charsamstag 1818 | Clemens Brentano | de | 0 | iambic |
mpm-es-008725 | Longinos hiere a Dios, tres veces ciego,
ciego del cuerpo, como se ve claro,
ciego del alma, sin buscar reparo,
y ciego de la cólera y su fuego.
Llegó a la Cruz con gran desasosiego
para acabar un hecho feo y raro,
el cual, aunque costarle pudo caro,
le dio la vida, y le causó sosiego
El hierro de la lanza que llevaba,... | Soneto | Francisco Antonio Fuser | es | 0 | iambic |
mpm-de-023956 | Du wilst sechs Wortte nur zu guter Nacht von mir/ | 12. Auf Tusneldam | Andreas Gryphius | de | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.