id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-003030 | Sacro metal en Julia Celsa suena,
émulo de proféticos alientos,
que nos previene a insignes movimientos
con propio impulso y sin industria ajena.
Ofusca el sol su faz limpia y serena,
arrojando esplendores macilentos,
y sacudido el orbe de portentos,
se aflige y brama en su fatal cadena.
Y mientras que el horror de lo ... | - LII - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-de-058739 | Glaub hier in diesem Grab ligt nur ein blosser schein/
Es kan
Wo sie nicht solt’ ihr Grab im Hertzen JEsu haben/
So muste JEsus seyn auß jhrem außgegraben. | 52. Grabschrifft der H. Jungfrauen
Gertrudis. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034756 | „„A že se za cizince dívka vdala
To jsem ti tuším dříve pověděl?““
„Já jsem ho v loni poznal.“ „„Když mi psala,
A já se o neštěstí dozvěděl,
Jímž láska má mé srdce rozervala:
Tu neviděl jsem nikdy dívku více!
Vše na poptávky praveno mi sice,
Že s matkou Florenc navždy opustila.
A v skutku prázdna byla krásná villa,
Kdy... | LIX. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003981 | Daba sustento a un pajarito un día
Lucinda, y por los hierros del portillo
fuésele de la jaula el pajarillo
al libre viento en que vivir solía.
Con un suspiro a la ocasión tardía
tendió la mano y, no pudiendo asillo,
dijo (y de las mejillas amarillo
volvió el clavel, que entre su nieve ardía):
-¿Adónde vas por despreci... | - CLXXIV - | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-039148 | Weil eure Kenntnis schwach und klein,
Braucht ihr darum nicht zu schweigen,
Ihr könnt zwar keine Richter sein,
Doch seid ihr wenigstens Zeugen. | 1L: Weil eure Kenntnis schwach und klein, | Franz Grillparzer | de | 0 | iambic |
mpm-es-008259 | Si no brindo con vino a tu salud,
como lo manda el uso inmemorial,
caro Mariano, en Pascua o Carnaval,
es senil impotencia; no es virtud.
Observante me han hecho del talmud
los años con su rígido ritual
mas te festejaré desde el portal,
como la murga, al son de mi laúd
¿Quién pudo imaginar que soy
... | Al Excmo. Sr. Marqués de Molins | Juan Nicasio Gallego | es | 2 | polymetric |
mpm-de-054623 | Sie mahlte, die Feder in Flammen getaucht | An Denselben. | Anna Luise Karsch | de | 5 | amphibrachic |
mpm-es-006706 | Joven, te ofrezco el don de esta copa de plata
para que un día puedas colmar la sed ardiente,
la sed que con su fuego más que la muerte mata.
Mas debes abrevarte tan sólo en una fuente,
otra agua que la suya tendrá que serte ingrata,
busca su oculto origen en la gruta viviente
donde la interna música de su cristal desa... | LA FUENTE | Rubén Darío | es | 3 | dactylic |
mpm-es-008215 | Hermosas hebras de ébano luciente,
sobre la nieve y rosas esparcidas,
o con arte a los lados divididas
para dejar que luzca la alba frente.
Ojos, donde reside un fuego ardiente,
cejas, arcos de Amor, cejas pulidas,
en mi pecho os halláis tan esculpidas,
como si no estuviera agora ausente.
Y vosotros, hoyuelos, producid... | Recuerdos de un ausente | Gaspar María de Nava Álvarez | es | 2 | polymetric |
mpm-es-007292 | «Este tronco que mayo adorna y viste,
donde grabas tu nombre idolatrado,
Laura, verasle pronto deshojado,
que a la furia del tiempo no resiste.
Vendrá el noviembre con sus lluvias triste,
vendrá el enero con su escarcha helado,
o el huracán a desgajarle airado,
arrebatando el nombre que esculpiste.
Templo más digno que... | Sonetos – III | Ventura de la Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-020097 | Puls urychlený na smrt nemocného
v těch kmitů záchvěvech, křeč, zimničný ten chvat!
Nesměrným steskem v duše hloub mi pad,
jak lítost žití – marně uniklého.
Snad dotkla se to Smrt rtem čela mého –:
mnou prochvěl děsivý, hrobový chlad,
ztrnulou hrudí tuším cosi lkát
tak příšerného, mrazně tajemného! – –
Kol temná noc. A... | Zhasíná lampa. | Julius Alois Koráb | cs | 0 | iambic |
mpm-es-003399 | Apenas el aurora había mostrado
las flores que en la noche había escondido,
cuando un pastor, de amor entristecido,
penoso estaba a un árbol arrimado.
Hablando con su hato y su cayado,
alzó con ronca voz un gran gemido,
diciendo: «¿Para qué dejas perdido
el cuerpo, pues el alma me has llevado,
pastora desleal? ¿En qué ... | - LXXXIII - | Hernandode Acunya | es | 0 | iambic |
mpm-de-024116 | Wer schmükt die Lilien? Wer speiset die Narcissen?
Was bist dañ du mein Christ auf dich so sehr beflissẽ? | 290. Laß GOtt sorgen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-cs-051000 | Černé oči žebravého děcka
upřely se na mne v prosbě tklivé
a já zřel v nich příští přání všecka,
tužby vroucí, boje lásky divé.
A já zdvojnásobil dárek malý
a já cítil požehnání jeho,
ale při vzpomínce dál mne pálí
černé oči děcka žebravého. | XXXIII. Černé oči žebravého děcka | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-051906 | Titus Andronikus war sein Anfang und Timon sein Ende,
Und ein dunkleres Wort spricht die Geschichte nicht aus.
In der Mitte zwar prangt die schönste der Welten, doch ringelt
Sich die Schlange der Nacht um sie herum, als ihr Band. | Shakespeares Testament | Friedrich Hebbel | de | 4 | anapestic |
mpm-es-003965 | Ningún hombre nació para admitido,
que ninguno merece ser amado;
que si en porfías cansa un desdichado,
matará en presunciones un querido.
Mal se queja el mejor de aborrecido,
que en daño de razón no hay desdichado;
sobra el ser hombre ya para culpado,
y basta ser amor para ofendido.
No estén las hermosuras, no, quejos... | - II - | Antonio Hurtado de Mendoza | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-023930 | Je půlnoc. V dómě hradčanském
klid sídlí hřbitovní.
V tmě hrobek čeští králové
o mrtvé slávě sní.
Však v kapli svatováclavské
mží tajuplná zář.
To kníže Václav ve zbroji
si kleká před oltář
a za svůj národ modlí se,
až jeho jasný duch
se v jitřním světle rozplývá.
Kéž vyslyší jej Bůh! | Svatý Václav | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008656 | Famoso nombre Córdoba la llana
recibe, porque a Séneca ha criado
Apuleyo a Africa ha ensalzado
no menos que a su traza soberana
Catón el sabio a la nación Romana
inmensa gloria con su ciencia ha dado
Sinón su humilde patria ha levantado
Crisipo estableció la ley Tebana
Homero a Grecia puso en gran alteza
Cartago por Cr... | A Francisco Cascales, cuyo nombre va en el cifrado | Carlos Boyl | es | 0 | iambic |
mpm-es-004805 | Serena Luz, presente, en quien espira
divino amor, que enciende y junto enfrena
pecho gentil, que en la mortal cadena
al alto olimpo glorioso aspira;
ricos cercos y oro, do se mira
tesoro celestial de eterna vena;
armonía de angélica sirena,
que entre las perlas y el coral respira.
¿Cuál nueva maravilla, cuál ejemplo
d... | - VI - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-011930 | Slovači má drahá, žaloby Ti nesu
od Dunajských břehů ku Strbskému plesu,
od Moravy družné k Prutu na východu,
do dalekých zemí rozprchlému rodu!
Nesu Ti je z Tater, té velebné skrýše,
kde na horské štíty Parom žalmy píše,
kde těžkými vzdechy vadne v luhu tráva,
a šíp v levém boku Sláva dokonává.
Nesu Ti je z dálky, kde... | Poslání na Slovensko. (II.) | Adolf Heyduk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-031037 | Ich habe sieben Söhne aus meiner Brust gesäugt,
Ich habe sieben Söhnen das heil'ge Schwert gereicht,
Das Schwert für unsern Glauben, für Freiheit, Ehr' und Recht –
Heil mir, von meinen Söhnen ist Keiner mehr ein Knecht!
Sie sind zur Schlacht gezogen mit freudig wildem Muth –
Heil mir, in ihren Adern fließt noch spartan... | Die Mainottin | Wilhelm Müller | de | 0 | iambic |
mpm-cs-029211 | To hodina byla duchů –
tak zdlouhavě dvanácte ran
se vpíjelo do mého sluchu.
Tou nocí jak hrobní zpěv duchů
těch dvanácte neslo se ran.
Pak ozvěna znenáhla hasla,
já sám byl, nerušen zas,
jen lampa má polživá třásla
svým světlem. Venku byl mráz,
tak prudký, divoký mráz.
Vám doma je u krbu lehce!
Slyš, vichry jak divě s... | Smutná ballada. | Augustin Eugen Mužík | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-es-008304 | Cuando tu blanca frente yo ceñía
de yedra azul y de encarnada rosa;
cuando en el fértil prado y selva umbrosa
mil cariños muy dulces te decía;
cuando de agresta flauta me servía
para cantar tu cara milagrosa;
cuando en nuestra cabaña venturosa
me nombraba por tuyo, y tú por mía;
cuando mas no, no quieras, Clori amada,
... | Recuerdos tristes | Fray José Manuel de Navarrete | es | 0 | iambic |
mpm-de-051071 | O wecke nicht den scheuen Stolz,
Ihn weckt ein leicht Geräusch,
Er bricht den Liebespfeil im Holz,
Die Spitze bleibt im Fleisch;
Er geht urplötzlich wie ein Sturm
Durch den allerschönsten Mai,
Die Liebe krümmt sich wie ein Wurm,
Der Frühling ist vorbei!
Ich habe Dich so sehr geliebt,
So sehr ein Mann gekonnt,
Dein Aug'... | 1L: O wecke nicht den scheuen Stolz, | Moritz von Strachwitz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028649 | Hleďte, jak se „dobročinné“
paní do „bazarů“ derou,
div že se o prodavačky
místo spolu nepoperou.
Chudině se „obětují”?
K smíchu! – s pány jen se baví
a své krásné šaty, šperky –
sebe též na odiv staví.
Kdyby „bazarové“ dámy
chudině své – šperky daly:
pak by teprv v skutečnosti
dobročinnými se staly! | Hleďte, jak se „dobročinné“ | František Ladislav Menhard | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-000101 | Lo! as a careful housewife run to catch
One of her feather’d creatures broke away,
Sets down her babe and makes all swift dispatch
In pursuit of the thing she would have stay,
Whilst her neglected child holds her in chase,
Cried to catch her whose busy care is bent
To follow that which flies before her face,
Not prizin... | Lo! as a careful housewife run to catch (Sonnet 143) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-cs-042413 | Proč pak tito lidičky vždy lají se?
Nastupuje ženka v stopu Laise,
Muž však v krčmách ku karbanu sázý se,
Jeli div, že jejich štěstí kácý se? | 86. O mladých manželích. | Matěj Josef Sychra | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-006544 | Wenn vor dem Schlaf in tiefer Nacht zum Beten
Mein Herz inbrünstig kehrt, ein heilges Weinen
Sich sehnet nach den stillen Todesstäten,
Nahn Engel, die mit mildem Licht erscheinen.
Wie ich den Blick versteh, muß vor mich treten
Dein holdes Bild, dein süsses Blicken, meinen
Thränen du lächelst, mir ist als umwehten
Mich ... | [wenn vor dem Schlaf in tiefer Nacht zum Beten] | Ludwig Tieck | de | 0 | iambic |
mpm-de-062058 | Ich soll sie sehn!
Faß' ich die Wonne?
O goldne Sonne!
Ich soll sie sehn!
Wo sind sie, die Quellen?
Die Wälder verschwunden.
Wo sind sie, die Höhn?
Es lachen die hellen
Liebäugelnden Stunden:
Du wirst sie sehn. –
Wie fremde Gestalten
Durchwandern die Gassen!
Wie rauschen die Brunnen! –
Ich kann mich nicht fassen,
Mein ... | 1L: Ich soll sie sehn! | Ludwig Tieck | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-052034 | Lazarem mrtvým náš národ byl
a spal tak dlouhou, věky dlouhou dobu:
náhle však procit’ a vzmachem sil
odvalil kámen svého hrobu...
Kráčíme životem v nadšení,
zříme, jak nivy krásně kolem kvetou,
jakoby podruhé zrozeni
chceme spět za národů četou.
Tělem chví touha zas plamenná,
pro díla velká statni jsme svým svalem,
du... | NAŠE VZKŘÍŠENÍ. | Emanuel Čenkov | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-032561 | Proč nespí markýzka? Na rozechvělou tvář,
na oko slzavé a prsu chvějnou vlnu
měsíce pátravě se rozložila zář,
jak zpytat chtěla by otázku tajeplnu,
proč nespí markýzka? –
Byl Carabas hoch slíčný; škoda, že jej v loni
v hrob vášeň vložila; teď často zastýská
si po něm markýzka –
vždyť žil i trpěl, zemřel pro ni.
Dnes ve... | Sen markýzky de Pompadour. | Antonín Koukl | cs | 0 | iambic |
mpm-de-045223 | Christ du bedarffst nicht viel zur ewgen Seeligkeit:
Es hilfft ein eintzigs Kraut daß heist gelassenheit. | 70. Man darff nicht viel zur Seeligkeit. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-058333 | Nun wieder in die Seele schlage
Mit deinem Zauber, Frühling, ein!
Die Lichtflut deiner Sonnentage
Soll sie verjüngen, soll sie weihn! ...
Was ich gedacht in Dämmerungen,
Was ich geträumt in Nebelgrau:
Von deinem Sonnenband umschlungen
Verklär' es sich zu leuchtend Blau!
Umhallt von deiner Sänger Zunge,
Von deinem Farbe... | 1L: Nun wieder in die Seele schlage | Hermann Conradi | de | 0 | iambic |
mpm-es-007114 | He quemado las naves de mi gloria
Hoy en un monte milenario vivo
el resto de esta vida transitoria,
a todo halago mundanal esquivo.
En la gran soledad del bosque inmenso
este resto de vida se consume
exhalando, lo mismo que el incienso
en los altares, todo su perfume
El monte, prodigioso laberinto,
es hoy mi patria, mi... | Mi retiro en el monte | Julio Flores Roa | es | 0 | iambic |
mpm-cs-040523 | Já pobožný jsem vírou v člověka,
leč smutný též, jsem smutný též.
Neb někdy na mne lehne tíha věznic všech,
i svatých prázdnot jako Svatovítská věž.
Papíru hory tištěné, zlo řečí zbytečných,
zákonů ztuchlá, dávná chut,
a láska, jež si dýkou zprobodá
za údem úd.
Hříchové zbyli v starých domech zakleti
všech lstí a dutýc... | VAROVNÝ HLAS | Antonín Sova | cs | 0 | iambic |
mpm-es-000649 | Rábano os juzgo, ¡oh, Laura!, muy lavado,
y nabo en reverenda y grande olla;
en escabeche sois blanca cebolla,
y ajo con abadejo bien guisado.
Alcachofa en relleno piñonado,
y puerro entre hortaliza y toda folla;
repollo con tocino, vaca y polla,
y chiribía con atún picado.
El sabor sois de toda salsería,
y de los gust... | - 928 - Jornada II, CAMARÓN | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-024268 | Vedle mne vesele oheň zpívá si v kamnech,
na prknech podlahy kvetou plamenů květy.
Soumrak dští v důvěrný pokoj, slyšet je praskot
uhlí a dříví, jak vichr zavyl by v pralesa hrobce.
Dálné se kolébá moře v krajině pravěku země.
Na dně vod mořských se tají
podmořské lesy.
Nahoře hladina klidná, které prám nebrázdí žádný.... | PRALES V PLAMENECH | Emanuel Lešehrad | cs | 3 | dactylic |
mpm-es-007784 | Es de piedra Pero habla a mis antojos
en la mañana del amor florida,
como la ensoñación de gloria y vida
aunque estén mustios y sin luz sus ojos
Corona ostenta de laureles rojos
sobre su frente magistral ceñida
Y en lo alto la diestra suspendida
en un signo inviolable a los arrojos
Más de una vez a contemplarla acaso
h... | Sugestión | Vicente Bove | es | 0 | iambic |
mpm-cs-008084 | Už víš? – Mně stůně Mládí! –
My měli se tak rádi, –
já denně vždy je zulíbal
a pohladil a pochoval; –
však ono – chřadlo kradí...
Mé Mládí chřadlo kradí...
Tu přišli kamarádi, –
ač slzelo, – já přec se smál,
je do areny žití vzal...
My měli se tak rádi.
My měli se tak rádi –
a láska k hříchu svádí...
Já plnou hrstí roz... | Už víš? – Mně stůně Mládí! – | Jaroslav Hendrych | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-034925 | A melu dělať, zvyk můj nikdy není;
Já chovám v srdci jiný ideál!
Neb mne „odi profanum“ u nadšení
Juž Horác učil, když mne k písním zval,
A já se kochal v lyry jeho znění. –
Však obraťme teď raděj svůj zrak jinam,
Tož těchto veršův pravým ku hrdinám;
Neb toho druhu dlouhé episody
By básni té snad nadělaly škody;
A všec... | VI. | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-062944 | Spokojeně, bez všech vznětů,
bez nadšení hledí v svět,
v ohýbání svého hřbetu
zří stavovskou etiketu.
A co vše ku předu letí,
on dle svojí etikety
jako rak se škrábe zpět. | BURŽOA. | Leo Karmín | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-002866 | Gott gönn' vns seiner Gnaden-Schein,
Vnd lass vns stets gesegnet seyn:
Sein Antlitz woll' er hell vnd klar
Vns leuchten lassen immerdar:
Damit sein rechter Weg auff Erden
Von vns erkennet möge werden,
Vnd wir bey allen Heyden sehn
Sein Heil, vnd was durch jhn geschehn.
Gott, alle Völcker, so die Zier
Der Sonnen anlacht... | 1L: Gott gönn' vns seiner Gnaden-Schein, | Simon Dach | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028608 | Praví se, když Adam mlsal
s Evou jab’ka po ránu,
že z jablka ohryzek mu
při tom uvíz’ ve chřtánu.
Přece životem vyvázl! –
což se nemělo však dít:
že poslechl hlasu ženy,
měl se za trest udusit. | Praví se, když Adam mlsal | František Ladislav Menhard | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-061780 | Verwundere dich nicht daß ich nach GOtt verlange:
Der Braut ist allezeit nach jhrem Bräutgam bange. | 72. Den Bräutgam wünscht die Braut. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-en-000336 | A Child of Queen Elizabeth's Chapel
Weep with me, all you that read
This little story:
And know, for whom a tear you shed
Death's self is sorry.
'Twas a child, that so did thrive
In grace and feature,
As heaven and nature seem'd to strive
Which own'd the creature.
Years he number'd scarce thirteen
... | An Epitaph on S.P. | Ben Jonson | en | 2 | polymetric |
mpm-de-055045 | Ich brannte/ hieb und stach/ ich wachte/ brach/ und
raubte/
Ich jagte/ schoß/ und warf/ ich dräute/ zörnt/ und
schnaubte/
Die Arbeit/ so ich that/ war nicht umbsonst verbracht/
Sie hat mir Weg und Steg zur Höllen weit ge-
macht. | LiII .
Eines Soldaten. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-027495 | Takový letní den... Na dohled
vlní se stříbrné žito...
A kdyby člověk měl zemřít hned,
dnes by to nebylo líto...
U nás as teď moře zeleně
hrá, voní ve slunci žhoucím...
Chtěl bych tam ležet kdes na seně
a hledět k oblakům skvoucím! | LETNÍ DEN | Josef Svatopluk Machar | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-018672 | Přijď, lásko velká, ozař moje žití,
ty svatá, živá, před níž hlavu skláním,
jsem květ, jenž rosu nebeskou chce píti,
jsem mrtvý, přijď a zbuď mne pousmáním.
Přijď plamenná, přijď divoká, přijď slepá,
jak vír, jak proud, jenž vlnou o břeh šplíchá,
přijď jako jaro, které na úl klepá,
přijď tajným krokem, bázlivá a tichá.... | Přijď lásko! | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-004914 | La llama crece y arde, y crece luego
el dolor que mi gloria y bien deshace;
el pecho exhala todo, y se rehace,
cual Ticio, sin hallar algún sosiego.
No sé do alienta Amor, do esfuerza el fuego,
ni de qué pena ya me satisface;
mal me quejo del daño que me hace,
si es cruel, voluntario, ingrato y ciego.
Felice Meleagro, ... | - CXXVII - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-033603 | Osud náš jak černá plena trudně všecko halí,
nadarmo jsme po staletí, zdá se, bojovali,
nadarmo jsou reci naši hrůzu kolem seli,
nezavlá už v čistém vzduchu prapor zplesnivělý.
Zmírá v sledním variantu stará píseň slávy,
těžké rány dopadají na umdlené hlavy,
jedna těžší nežli druhá, jako hromu hřmění,
popsána je tmavým... | NOVÁ FÁSE. | Jan Opolský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-001473 | Perdió el acero su invencible dueño,
y ve perder su Capitán España.
Hoy vio la muerte su postrera hazaña,
y ve la vida desmentir su empeño.
Hoy el valor en la región del sueño
dejó sin miedo la marcial campaña;
y sus ruinas nobles acompaña,
por largos siglos un piadoso leño.
El sólo a su piedad justo reposo
en la común... | - LXXXIV - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-cs-052675 | Hospodin Bůh všemohoucí
račiž Tě sám
za otcovskou péči vroucí
žehnati nám!
Po dlouhá léta v tichém radování
Tvůj život plyň:
zdar dítek Tvých a prospívání
Ti věnce viň!
I ve snách útěchy požívej,
blaho Tě zbuď!
radostmi hojně vždy oplývej
i zdráv nám buď! | Hospodin Bůh všemohoucí | Emanuel Züngel | cs | 0 | iambic |
mpm-es-005014 | Esperé un tiempo y fue esperanza vana
librar de esta congoja el pensamiento,
subiendo de Castalia al alto asiento,
do no puede alcanzar musa profana,
para cantar la honra soberana
(ved cuan grande es, Girón, mi atrevimiento)
de quien con inmortal merecimiento
contrasta al hado y su furor allana.
Que bien sé que es mayo... | - CI - A don Diego Girón | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-cs-013888 | Řekne se „dítě“ – je to květ boží,
spadne jich s nebe jak růží v hloží,
ale jak mnohé v batistu roste,
osud dí druhým: jděte a proste,
nedá jim lásky, která vše zvedá,
na cestu v život síly jim nedá,
žene je v ulic bludiště křivá,
odkud se na svět poprvé dívá,
kde svoje ruce – poprvé spíná,
kde na nich první uvázne vin... | DĚTI. | Růžena Jesenská | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-046332 | Liebe, was willst du, was kannst du doch sagen? –
Ach, warum mußt du doch also mich fragen?
Wenn das Auge sich entzündet,
Wenn das Herz will ahndend schlagen,
Und der Mund nicht Worte findet
Und das Schweigen doch verkündet,
Was man gerne möchte fragen,
Ach, in diesen schönen Tagen,
Wann sich Schaam und Muth verbindet,... | 1L: Liebe, was willst du, was kannst du doch sagen? – | Ludwig Tieck | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-050315 | V mhu splývala ramena jeho dvojí,
jak černá břevna šera na pozadí,
ó v jaké luzné sny kříž duši ladí,
vždyť vítá kolébku, na hrobech stojí.
Mír hlásá duši v bouřném žití boji,
svým stínem čelo poutníkovo chladí,
přes kámen, klesť jenž spěl i přes kapradí,
mír z něho pít chtěl, prahna po úkoji.
Jak srdce bušilo mu, tepn... | III. V mhu splývala ramena jeho dvojí, | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-037246 | Jaro knám již přiletělo zráje,
Ztál již sřeky led a shory snih;
Vlažným dechem vzkřehlé život háje
Dmýchá plaše zymu jarní jih.
Otevřela dobrá mátě, země
Sluncy, otcy tvorů, plodný klín;
Již se rodí kvítí, zdárné plémě,
Již y vzcházý žíto, mák y kmín.
Již sy bělorounné ovce skáčí
Polukách se pasouc trávnatých.
Oráč skř... | Živobytí vkraji. | Antonín Jaroslav Puchmajer | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-011352 | Ich war bey Chloen ganz allein,
Und küssen wollt ich sie:
Jedoch sie sprach: sie würde schreyn,
Es sey vergebne Müh!
Doch wagt ich es, und küßte sie,
Wie oft? fällt mir nicht ein!
Und schrie sie nicht? Ja wohl, sie schrie – –
Doch lange hinter drein. | 1L: Ich war bey Chloen ganz allein, | Christian Felix Weiße | de | 0 | iambic |
mpm-cs-064760 | Jezero spí, stromy dřímou, vše spí kol...
Doma sedím. Noc je klidná, mlčenlivá,
ticho všude, nehýbe se list, ni stvol –
jen má duše bdí a v srdci píseň zpívá.
Hřbitov leží ve snách – tiše dříme bol,
tma je kolem – než tu náhle luna sivá
nad vrchem tím zvolna vstává – v snící dol,
na jezero, na květ stromů stříbro svívá... | LIX. Jezero spí, stromy dřímou, vše spí kol... | Tereza Dubrovská | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-036030 | Milý Bože, pohleď chvilku
v naši chaloupku:
drobných dětí kolem stromku
jako holoubků!
Na stromku hle, kvete, zraje
celá zahrada,
a babička vnoučatům svým
všecko vykládá.
Napínají děti krčky,
to je úžasu!
A babička každé hladí
pěkně po vlasu.
Babička má štědrou ruku,
všecky spokojí,
než jablíčko jedno také
sobě nakrojí... | O Štědrém večeru. | Rudolf Pokorný | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033862 | Zem volná hyne nám tak zoufale a tiše,
víc Běžin luh už lovec nenapíše
a v moři mlh, jež nad řekami spěly,
víc žádná z ran ni sluky nesestřelí.
Dnes nejtěžší jsou vyřčena už slova
a dosněn je sen děcka – Oblomova,
máť obšírná, jež’s nad zeměmi všemi,
tvůj zaklet háj i luh i černozemí. | BĚŽIN LUH | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-003748 | Kreisch –
kreisch –
das Holz schreit, als ginge es ihm ins Fleisch . . .
Kalt heute.
Während ich hier steh,
laufen andere Leute durch den dicken Winterschnee.
Oben, auf den Bergen. Ja.
Die habens feiner
als unsereiner.
Dies Jahr
ist es das erstemal, daß ich auf Urlaub war –
seit dem Krieg. Acht Tage war ich in Ostpreuß... | Gedanken eines Arbeiters an einer Kreissäge | Kurt Tucholsky | de | 2 | polymetric |
mpm-es-002534 | Verendo padre, a lástima movido
de verte sin consejo zumbeando,
por Helicona, te requiero y mando
que te vuelvas a Esgueva arrepentido;
que te aseguro que, a no haber salido
de lo que él va con su licuor lavando,
más dulce paresciera y más blando:
si bien tan viejo, no tan distraído.
Vuélvete al dios Apolo, y sin con i... | Otro soneto contra Góngora | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-048871 | Jej hlásal Buddha a v něj Kristus věřil,
dnes náboženstvím jest prý sket a sluhů;
kdys vyznavačům tkal na skráně duhu,
dnes citu bastard, jenž se zpronevěřil.
Vím pouze, svět že bez něho se sšeřil
a jako Gehenna zněl chřestem kruhů
a láním zatracených, v nichž druh druhu
svým utrpením jeho bídu měřil.
Jej odpravili, z ... | Soucit. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-053846 | Es ist so gut und leicht gesagt,
Ich liebe, liebe dich,
Man hat so schnell sich eingeliebt,
So ganz herzinniglich.
Man fällt sich um den Hals und küßt,
Bis man vor Liebe trunken ist;
Und kann sein Glück nicht fassen,
Und will sein Glück nicht lassen.
Und wenn man einmal Abschied nimmt,
Ist man zum Tod betrübt;
Da fühlt... | Liebeslied | Ludwig Eichrodt | de | 0 | iambic |
mpm-es-007533 | ¡Genio infeliz!, en su postrer
momento
a su amiga la Muerte le decía:
«Dame la nada, esa región vacía
en que no hay ni placer ni sufrimiento
Donde se halla la vida está el tormento
Dame paz en la nada -repetía-,
y mata con el cuerpo el alma mía,
esta amarga raíz del pensamiento »
Al oírle implorar ... | El cielo de Leopardi | Ramón de Campoamor | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-064396 | On, otrok rozkoší a nenasycen zcela,
v šat oděn křiklavý, jak čas to nes,
a ona plnou modní nádherou se skvěla
na družek vzdor a mnohým na přetřes.
Tak vyšli z domu; galantně jí podal rámě,
splynuli s davem v hlučné ulici
v tom vědomí, že mnozí dívají se na ně,
a radost plá jim proto na líci.
Cos šeptal švitorně jí stá... | Opadal květu pel... | František Zelenka | cs | 0 | iambic |
mpm-de-021783 | Frolocke/ Stoltze/ nicht/ mein blasses Schatten-Ich
Das soll zu steten Schmertz dich quählen änstiglich.
Mein Geist/ der heischet Rach sie wird nicht aussen bleiben/
Die Hertzens-Quaal/ die soll dich Tag und Nacht umtreiben.
Die grimmen Furien sind schon auf Rach bedacht/
Doch dein Gewissen ist dir noch nicht auffgewac... | Der Todte redet sie an. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-es-002982 | Julio, venciste; pero con la suerte
que a los vencidos míseros aprieta,
rendida a la piedad que allá secreta
guardas en tu valor, piensan vencerte.
Ama pues, tan benigno como fuerte,
la cerviz que te obliga por sujeta;
que no es el perdonar gracia perfeta,
si en generoso amor no se convierte.
Evítales con ella aun el c... | - XCIV - | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-en-000708 | It flows through old hushed Egypt and its sands,
Like some grave mighty thought threading a dream,
And times and things, as in that vision, seem
Keeping along it their eternal stands,—
Caves, pillars, pyramids, the shepherd bands
That roamed through the young world, the glory extreme
Of high Sesostris, and ... | A Thought of the Nile | Leigh Hunt | en | 0 | iambic |
mpm-cs-045013 | A kdo vypočítá díla
švarné chasy vesnické?
Hbita ruka, jara síla
u čeledi rolnické.
Před úsvítem vstává k dílu,
chvílku jen se pomodlí,
ostří kosu, srp a pílu,
do práce hned popílí.
Chasník oře, vláčí v poli,
seče, v parnu nelení,
sváží snopy do stodoly,
mlátí chleb svůj týdenní.
Dívky dobytečka hledí,
v bečkách máslo ... | Chasa. | Karel Alois Vinařický | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-006673 | Vichr bouří – žluté hrají
Listky sobě na zemi –
Vichru bol, jejž v sobě tají,
Vyjevit chce strom němý.
Věz, že marná tvá žaloba,
V bouři zmizí její hlas;
Vládnoucí tvým losem doba
Navrátí, co vzala, zas.
Nový, až Vesna pokyne,
Život tobě se vyvine:
Ale náš, kdy holý jest,
Nemůže strom znova kvest. | 12. Vichr bouří – žluté hrají | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008026 | Ya es hora de alzar un himno sonoro
a la nativa Prensa sin mordaza,
apostolado que no se solaza
con el brillo mefítico del oro.
Cuenta con chicos de excelso decoro
que. laborando por el bien de la raza,
tienen la Verdad por fuerte coraza
y la Honradez por sin par tesoro.
Cuarto Poder, bizarro vigilante:
restaura, en tu... | HIMNO A LA PRENSA – II | Zoilo J. Hilario | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008313 | Acostumbrado, Filis, a tu halago
y privado ya de él por tiranía
de mi suerte, las glorias de algún día
con doblados tormentos satisfago
¿Quién tan mortal y tan acerbo
trago
de tan grade dulzura esperaría,
que ni tan corto tiempo trocaría
tanto placer en tan terrible estrago?
Pero, ¿cómo es posible ... | Agradecimiento a la memoria del amor | Vicente García de la Huerta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-029493 | Opuštěná kadeř, cizí
smutně leží přede mnou.
Pověst její duchu mízí,
skrytá rouškou tajemnou.
Bůh ví sám, jak dlouho tady
tlela v prachu pradávném!
Její význam, život, vnady
za své vzaly dlouhým snem.
Rci mi, kadeřko ty malá,
jak jsi přišla pod můj krov?
Ruku, jež tě jiným dala,
dávno již as ukryl rov.
Jaká asi hlava b... | Na kadeř. | Augustin Eugen Mužík | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-007205 | Stojí poblíž sebe dva sousedé staří
na skalnatých vrších obklopeni bory,
vzdorují tu časům, kteří všechno maří;
severně jich chrání krkonošské hory,
oni sami střeží Syřenov a Lhotu
se hromádkou chatek, se skupinou dětí;
jsou to staré hrady, kterým o šumotu
staré slávy šeptá mech, jímž vítr letí.
Na Bradlec i Kumburk za... | BRADLECKÝ HRDINA. | Irma Geisslová | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-012368 | Dušiček! A venku deští, sněží,
hřbitov, hroby jeden svící řad,
a na každém rově věnec leží.
Zde se teprv učím milovat.
V kout jsem zabloudil a utrh maně
lístek zelený, jej přitisk v skráně;
dávný vane z něho, mocný žár.
Ve mně bouří, v srdce cos mi buší,
žití celé chví jím, náhlý zmar! –
Slyšel lkát jsem z lístku mlado... | Dušiček! A venku deští, sněží, | Josef Holý | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008717 | Hija del rubio Sol; de un bosque hija,
Sol de las flores nace en la mañana
rosa que ofende nácares ufana,
si a la Aurora su púrpura prohija.
Sobre mucha beldad el tiempo aguija,
y encubierta en la luz la muerte
cana
a joven flor con rayos inhumana
hace que el Sol hasta morir la aflija
Muere belleza... | Soneto | Tomás Gudiel | es | 3 | dactylic |
mpm-es-000016 | Laura, si cuando en la gran selva Idea
hizo el juicio aquel pastor troyano,
donde a Venus fue dado el soberano
premio a pesar de la una y otra dea,
fuérades vos, ante vos fuera fea
la más hermosa, y presumiera en vano
haber lo que están vuestro y que tan llano
confesará cualquier dama que os vea.
Si Zeúxis de vos sola ... | - CCXXVIII - A la condesa Laura Gonzaga | Gutierre de Cetina | es | 2 | polymetric |
mpm-de-010359 | Du kannst das Heil nicht allen Menschen bringen;
Doch werden Hunderte sich um dich scharen,
Die willig sind zu dienen und willfahren
Und stark in ihrem Glauben ans Gelingen.
Nur um die wenigen gilt es zu ringen,
Dass diese ihren Brüdern offenbaren,
Was ihnen selbst im Innern widerfahren,
Mit Gläubigkeit einander zu dur... | 1L: Du kannst das Heil nicht allen Menschen bringen; | Hedwig Lachmann | de | 0 | iambic |
mpm-cs-001410 | S větví se větve snoubí,
ze květů tvoříce
od stromu k stromu loubí
a bílé kytice.
Nad snětí snět se věží
v zářivou kupoli
a na sta květů sněží
na cestu k údolí.
A celý sad se třpytí
jak vílí zahrada,
pozadí zlatem svítí,
kde slunce zapadá.
Bělostné květy snivé
a vonná poupata,
jež sněhem plály dříve,
teď hoří do zlata.... | V ALEJÍCH. | Alfons Breska | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-025240 | Naplij mi v líce, žebráku, jsem Ivan,
jsem car tvůj Ivan, člověk nejbídnější,
nádoba hořem, žlučí naplněná.
Tys přítel boží, žebráku, nuž naplij.
Víš, co to je být vyvoleným Páně?
Víš, co to značí, pomáhati hříšným
z údolí pláče do radostí ráje?
Já vím to. Život, bohatství a pocty
jsou marností a stínem na té zemi,
plá... | CAR IVAN HROZNÝ | Josef Svatopluk Machar | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016367 | Den mrazivý byl jednou v únoru.
Já viděl svahem ulice, jenž náhlý
předměstím stoupal, těžce k úmoru
jak v páru koně těžký povoz táhli.
Sníh zmrzlý klouzal koňům pod kopyty,
je vozka švihal bičem přes nohy
a klel, jen stěží stoje; podnapitý
i nohou kopal potah ubohý.
A ostrý vítr proti koňům vál.
„Tak,“ řekl někdo, „ubo... | Prosa v básni. | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008497 | Madre de Dios eterno, norte y guía
de los que en este siglo tenebroso
corren por mar incierto y peligroso
con mal segura nave y compañía
¿Cuándo será el feliz y alegre día
en que mi corazón triste y penoso
halle a su largo error libre reposo
y cobre nuevo aliento y alegría?
Hoy, libre de los hierros y cadena,
en que me... | Soneto | Antonio de Maluenda | es | 0 | iambic |
mpm-en-001154 | From breakfast on through all the day
At home among my friends I stay,
But every night I go abroad
Afar into the land of Nod.
All by myself I have to go,
With none to tell me what to do —
All alone beside the streams
And up the mountain-sides of dreams.
The strangest things are there for me,
Both things to eat and th... | The Land of Nod | Robert Louis Stevenson | en | 0 | iambic |
mpm-de-015909 | Wer hir auf niemand siht/ als nur auf GOtt allein:
Wird dort ein | 184. Der Cherubin schaut nur auf
GOtt. | Angelus Silesius | de | 2 | polymetric |
mpm-de-027112 | Der der Gunst und Ungunst Zimmer bey den Höfen sucht und funde,
Funde murrend die im Hertzen, jene spielend in dem Munde. | 24. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-de-038307 | Vom Himmel steigend Jesus bracht’
Des Evangeliums ewige Schrift,
Den Jüngern las er sie Tag und Nacht;
Ein göttlich Wort es wirkt und trifft.
Er stieg zurück, nahm’s wieder mit;
Sie aber hatten’s gut gefühlt
Und jeder schrieb, so Schritt vor Schritt,
Wie ers in seinem Sinn behielt
Verschieden. Es hat nichts zu bedeuten... | Johann Wolfgang von Goethe | de | 0 | iambic | |
mpm-en-000061 | An evil spirit, your beauty, haunts me still,
Wherewith, alas, I have been long possess'd,
Which ceaseth not to tempt me to each ill,
Nor gives me once but one poor minute's rest.
In me it speaks, whether I sleep or wake;
And when by means to drive it out I try,
With greater torments then it me doth take,
And tortures ... | Idea 20: An evil spirit, your beauty, haunts me still | Michael Drayton | en | 0 | iambic |
mpm-es-005440 | Azul cual tus pupilas luminosas,
copia, en su transparencia cristalina,
el claro azul del cielo, en temblorosas
y delicadas luces peregrinas.
Si te vistes de azules terciopelos
tu cuerpo es un zafiro luminoso,
que labrara, entre líricos desvelos,
algún extraño orfebre caprichoso
El zafiro diluye en las tranquilas
y tem... | Las piedras preciosas – El zafiro | José Navarro Montes de Oca | es | 0 | iambic |
mpm-de-057805 | Malprobus ist ein Schelm und nam ihm eine Hure;
Ey, recht! sagt alles Volk, daß diß ihm widerfuhre.
Der Topff bekam also, wie schicklich, eine Stürtze;
Geborgtes ward gezahlt; drum hat er keine Kürtze. | 73. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-es-007683 | ¡No desmayes jamás ante una guerra
de torpe envidia y miserables celos!
¿Qué le importa a la luna, allá en los cielos,
que le ladren los perros a la tierra?
Si alguien aspira a derribarte, yerra
y puede ahorrase inútiles desvelos;
no tan pronto de abate por los suelos
el Escorial que tu talento encierra
¿Qué no cede el... | Ladrar a la luna | Jacinto Verdaguer | es | 0 | iambic |
mpm-de-061159 | Eitel erblickst Du Dich, Du schöne Schwester der Künste,
Hier im Spiegel des Sees, rückend den Kranz Dir zurecht.
Bleibe bespiegelnd stehn! ich eile zur heiligen Quelle,
Die mich erquicket und stärkt, stärkt mit erneueter Kraft.
Kränze verwelken; der Spiegel zeigt nur innerer Schönheit
Abglanz; ihn auch trübt oft schon... | Die Muse der Tugend zur Muse der Kunst | Johann Gottfried Herder | de | 6 | hexameter |
mpm-cs-018708 | Jarní větry dují. Je to teplý van,
jak když anděl letí od nebeských bran,
a kam proudí a kam letí na řece i holé sněti,
z kořenů to mládne, puká se všech stran.
Odkud, větry, jdete, kdo vás poslal k nám
probudit kde koho, vyrvat mrákotám,
kdo jen budí vaše hnutí a kdo v před vás letět nutí,
když vás douti slyším, u seb... | Jarní větry. | Antonín Klášterský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-020902 | Jako zvony, jako vichry, jako zpěvy
šumí, hrají, kypí, lkají, buší
vlny tvoje, plny nepokoje,
Vltavo, jak bitci zoufalého boje,
jako hřmění vášní, bouřně bez úlevy,
zas jak lehcí snové, – jako křídla duší.
Znám tvé šepty, znám tvé vání plné něhy,
kde se proudy v hebké lože tulí,
stíhám chvění tvého čaropění,
letí ozvěn... | VLTAVA POD ORLÍKEM. (II.) | Eliška Krásnohorská | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-055637 | Wedekind war immer interessant,
Ein Stoßhorn in die häßlich mittlere Welt.
Wahrscheinlich hat er mich nie gekannt.
Ich bin ihm wohl zehnmal vorgestellt.
Das letzte Mal hatten wir eine absurde,
Mir unvergeßliche Stunde mitnand,
Als ich zum Kriege gerufen wurde
Nach dem Nordseestrand.
Und als ich zurückkehrte,
War der Ve... | 1L: Wedekind war immer interessant, | Joachim Ringelnatz | de | 0 | iambic |
mpm-cs-034336 | Oj vodo tichá, modrosivá,
Své bílé vlnky kolíbej,
A břehův místa žalostivá
Svým čerem v perlách zulíbej!
Šumáním sladkým, pohnutlivým
Mé duše rozchvěj toužení;
A pláčem svým tak hlubětklivým
K tichému vzbuď ji k nadšení!
A o rozkoši, strasti, bolu,
Ty, sivá vlnko, vypravuj,
Tož v nejmilejším šveholu
Jak pěje slavík jím... | MRAMOROVÝ PALÁC. (VIII.) | Gustav Pfleger Moravský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-037781 | Svobody nivo krví zúrodněná,
vlažená pláčem, hroby osetá,
kolem již jaro, ty jen zasněžena,
zeleno vše, jen tvůj luh nezkvétá.
Marná-li byla práce oráčova,
neplodnost půdě, hluchost semenu,
nemá-li vzejít vesna tvoje nová
otčině mé a mému plemenu?
Vzejde, ó vzejde čas ten, vlasti, tobě,
srdce to cítí, duše má to ví:
ne... | Niva svobody. | Ladislav Quis | cs | 0 | iambic |
mpm-de-059468 | Ich sterbe dürstend an der vollen Quelle;
ich, heiß wie Glut, mir zittert Zahn an Zahn.
Frostklappernd sitz'ich an der Feuerstelle,
in meinem Vaterland ein fremder Mann.
Nackt wie ein Wurm, geschmückt wie Tamerlan,
lach ich in Thränen, hoffe voller Leid
und schöpfe Trost aus meiner Traurigkeit,
ein Mann voll Macht, ein... | 1L: Ich sterbe dürstend an der vollen Quelle; | Richard Fedor Leopold Dehmel | de | 0 | iambic |
mpm-es-001447 | Camina nuestro engaño a su castigo,
al paso que la edad corre a la muerte;
igual en todos se ordenó la suerte,
mas no el suceso a la virtud amigo.
Pasan los años, sin poder conmigo,
que el término común medroso acierte,
y opuesto a la razón, sin armas fuerte,
de ajenos desengaños soy testigo.
¡O larga vida! ¡O larga se... | - LXXXIII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.