id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-es-000796 | ¡Otra vez, fuentes y árboles sombríos,
me distes estas mismas confianzas;
otra vez en tormentas y en bonanzas
a la mar arrojé mis desvaríos!
¿Otra vez vieron los tormentos míos
las historias de amor en mis mudanzas;
otra vez le he pesado dos balanzas,
que tuve menos seso, aunque más bríos!
Ahora yo no sé como me atreva... | - 917 - Acto II, OTÓN | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-es-002451 | Para, si subes; si has llegado, baja;
que ascender a rodar es desatino;
mas si subiste, logra tu camino,
pues quien desciende de la cumbre, ataja.
Detener de Fortuna la rodaja,
a pocos concedió poder divino;
y si la cumbre desvanece el tino,
también, tal vez, la cumbre se desgaja.
El que puede caer, si él se derriba,
y... | Peligro del que sube muy alto, y más si es por la caída de otro | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-es-006695 | Como una sola estrella no es el cielo,
ni una gota que salta, el Océano,
ni una falange rígida, la mano,
ni una brizna de paja, el santo suelo:
tu gimnasia de jaula no es el vuelo,
el sublime tramonto soberano,
ni nunca podrá ser anhelo humano
tu miserable personal anhelo
¿Qué saben de los eterno las esferas?
¿de las b... | La yapa | Pedro B. «Almafuerte» Palacios | es | 0 | iambic |
mpm-de-060103 | In sich mit Gott und Mensch befriedigt sein und ein,
Das muß, bei guter Treu, Fried über Friede sein. | 239. Der innerliche Friede | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-001472 | Mil veces pido a Clori, que me diga,
¿por qué aborrece tanto a Melibeo,
no siendo decidor, culto, ni feo,
ni a enojo tanto su fineza obliga?
En vano (me responde) se fatiga
su loco amor, su bárbaro deseo,
porque en él aborrezco lo que veo:
que soy de iluminados enemiga.
Que diga tal una mujer prudente,
que el caso sabe... | - CXXVIII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-044121 | Die Haare sind ein Wald, der einen Berg bedeckt;
Die Sinnen sind das Wild, das drunter sich versteckt;
Die wüten manchmal so, daß dann ein Jäger kümmt,
Der Wild, der Berg und Wald auff einen Streich hinnimmt. | 5. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-cs-055877 | Pro fixní ideje
mám dithyramby na rtu,
své všechny naděje
na jednu sázím kartu.
Pro fixní ideje
se biju v ohni prudkém. –
Až náhle zachvěje
se duše trapným smutkem.
Se srdcem vyprahlým
a pustým vystřízlivím
a mrtvým vznětům svým
se ironicky divím. | NÁHLE SE ZACHVĚJE MÁ DUŠE | František Gellner | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-023636 | Na skráně sněhy padly,
milenko,
dlaně mně rmutem zchřadly,
milenko.
V okna mráz palmy schvívá,
milenko,
v mysli zlý sýček zpívá,
milenko.
Zima dlí v síni naší,
milenko,
mrtvé v ní štěstí straší,
milenko | ZIMA V SÍNI | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006283 | La indecisión en mi ánimo domina,
al manchar entre dudas y temores
con mis marchitas e inodoras flores,
tu álbum inmaculado, Catalina
La página primera me destina
tu bondad ¡Quién pudiera los colores
robar al alba y plácidos rumores
a la sonante fuente cristalina!
Con ellos complacido entretejiera
don preciado, poético... | La Alhambra | Pedro Vélez | es | 0 | iambic |
mpm-cs-010591 | Náš svět! Proč nelze pěvci z noci času –
jak Euridiku ondy Orfeus –
zas v život vyvolati pravou krásu! | 330. Náš svět! Proč nelze pěvci z noci času – | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-de-018001 | Thut ein Weib eine Missethat,
Der ein Mann tausend an ihm hat,
Der tausend will er Ehre han,
Und muss des Weibes Ehr zergahn. | Von der Poesie des sechszehnten
Jahrhunderts. | Johann Jacob Bodmer | de | 0 | iambic |
mpm-de-026995 | Wer hat je einen Freund zu Grab getragen
Und nicht durchforscht sein innerstes Gewissen,
Ob er das Band, das jetzt der Tod zerrissen,
Nach seinem vollen Wert stets angeschlagen?
Ob er auch stets in den entschwund'nen Tagen
Sein Glück voll auszunützen sich beflissen?
Ob er nie Huld und Nachsicht ließ vermissen?
Dem Freu... | 1L: Wer hat je einen Freund zu Grab getragen | Betty Paoli | de | 0 | iambic |
mpm-cs-012129 | O hvězdářství, tys mým náboženstvím,
Do neznámé výše letí cit:
Ohvězděné nebe velebenstvím
Podjímá ho, proniká vnitř svit.
Nedostihlá touha tamto chýlí,
Táhne ho tam vnadné tušení,
Ducha o bytosti věčné sílí,
Vzevření mu jeví věštění.
Kam se sotva mocnost obrazlivá
Vznese: dostihá to nábožnost,
Tuší tato Božka milostiv... | Hvězdářství. | Šebestián Hněvkovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008472 | ¿Qué es esto, amante corazón rendido?
¿De qué te sirve tan dichos estado,
si tus penas parece se han doblado
de que empezaste a ser favorecido?
La imagen horrorosa del olvido
turba mi gloria y crece mi cuidado,
y aun al alma confieso, a penetrado
(no celos) un recelo mal nacido
¡Ay, Lisa mía, en qué mortal quebranto
de... | Temores justos y continuos de un amante desconfiad | Vicente García de la Huerta | es | 0 | iambic |
mpm-es-004932 | Pues cubre el orbe en asombrado velo
la negra oscuridad, y las estrellas
miran, errando en torno en formas bellas,
dudosas el desierto y hondo suelo,
tú, noche, a quien mis lástimas revelo,
y al gemido respondes triste de ellas,
oye mi mal, atiende a mis querellas,
así a ti sola sirva el vago cielo;
que no quiero que e... | - CXXV - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-de-040037 | Weit bin ich einhergezogen
Über Berg und über Tal,
Der treue Himmelsbogen
Er umgibt mich überall.
Unter Eichen, unter Buchen,
An dem wilden Wasserfall
Muß ich nun die Herberg suchen
Bei der lieb Frau Nachtigall.
Die im brünst'gen Abendliede
Ihre Gäste wohl bedenkt,
Bis sich Schlaf und Traum und Friede
Auf die müde Seel... | [weit bin ich einhergezogen] | Clemens Brentano | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-036430 | Jak chopiti se k zvučné písni flétny,
jak sáhnout k lýře pro zvuk vítězný,
jak v dithyrambu veršík splétat vzletný
a vůní kadidlovou líbezný?
Jak fanfáry a bubny nechat hřmíti
tou salvou při triumfech slýchanou –
a ve frazích se na krev nezardíti,
když místo skutků krajem zaplanou?
Jak různým svatým s nymbem kolem hlav... | Květnové meditace z roku 1887. (V. Epištola.) | František Serafínský Procházka | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001778 | ¿Cómo esperaré yo que de mi pena
tibias las quejas toquen en tu oído,
si con la lengua libertad te pido,
y el corazón se goza en la cadena?
Tú, Señor uno, ves cuánto esté ajena
la voz, que te importuna, del sentido;
y así, en bandos injustos dividido,
¿ver placada tu faz podré serena?
Tal es; haber piedad de un quebran... | - XLVII - A Dios Nuestro Señor | Francisco de Medrano | es | 2 | polymetric |
mpm-de-035312 | Mein Fenster lehnt sich weit in den Abend hinaus,
Die Wolken stehen über den Dächern, ein Blumenstrauß,
Die Luft streichelt mich und ist sanft und voll großer Güte.
Ich aber halte die Hände gefaltet, denn ich bin müde,
Und höre verwundert auf das beschwingte Schreiten
Der Menschen, die auf der Straße vorübergleiten,
So... | Ich bin sehr müde | Maria Luise Weissmann | de | 0 | iambic |
mpm-cs-061247 | Království moje není s tohoto světa...
Velikou, smutnou pravdu řekl Jsi, Pane,
smutná jak bolestný úsměv je tato věta,
jako vzdech jeseně prořídlým listím když vane...
Království lásky chtěl Jsi na této zemi,
dobré Jsi zrní plnou rozséval hrstí,
krev Tvá mu rosou být měla, Beránku němý,
v bohaté klasy by vyhnalo v zkyp... | KRÁLOVSTVÍ MOJE NENÍ S TOHOTO SVĚTA. | Adolf Černý | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-002384 | Vlásky snědé,
Líce bledé
Dívka má;
A tam přede
Niti šedé,
Mutně lká.
Smutek nosí,
Místo rosy
Slzičky
Kvítí rosí,
O klid prosí
Sudičky.
Tvrdí ale,
Příst že dále
Nelze jí;
By, ždá stále,
Vlákno zralé
Přestřihly.
Jilmy chvějí:
Hoch že její
V bitvě sní.
V obličeji
Barvy se jí
Střídají.
K jilmu sedne,
K nebi vzhlédne –
Víčk... | Přelka. | Josef Krasoslav Chmelenský | cs | 1 | trochaic |
mpm-en-001028 | By this he knew she wept with waking eyes:
That, at his hand's light quiver by her head,
The strange low sobs that shook their common bed
Were called into her with a sharp surprise,
And strangled mute, like little gaping snakes,
Dreadfully venomous to him. She lay
Stone-still, and the long darkness flowed away
With muf... | Modern Love: I | George Meredith | en | 0 | iambic |
mpm-cs-030193 | Panny, chraňte se,
By se Češka jinému, krom reku,
Líbat dala – ostřežte svých vděků!
Jen kdo umí protnout, jako druhý
Břetislav, otrocké ducha kruhy:
Tomu vzdejte milosti své dárky,
Hrdé dcery Vlasty, dcery Šárky! | PANNÁM! | Václav Bolemír Nebeský | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-033997 | Ve světě málo lásky zříť,
že nelze se jí nasytiť,
a nenávisti, lsti a zrad,
že k nesnešení ani snad.
O trochu lásky každý dbej,
jí hořkosť zrady zajídej;
vždyť v světě lásky málo zříť,
že nelze se jí nasytiť. – | XXI. Ve světě málo lásky zříť, | Duchoslav Panýrek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-000781 | Jen vítr tichem noci kvílí,
v stín zamlklý se halí dóm.
A nahoře kdes’ ve trámoví
je praskot slyšet v tichu tom.
A netopýr se mihne v letu,
zní dlažbou kroky, kdo ví čí.
V měsíčním světle příšerně se
kamenní šklebí chrliči. | Dóm v noci. | Karel Babánek | cs | 0 | iambic |
mpm-de-061194 | Die Seel ist eine Flamm auß GOtt dem Blitz gegan-
gen:
Ach solte sie dann nicht in Jhn zurük gelangen. | 158. Die Seele kombt von GOtt. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-008603 | Er nickt mit seinem großen Haupt
Am Feuer eines fremden Herds:
Im Traum erblickt er einen Geist,
Der seines Purpurs Spange löst.
Der Dämon schreit mit wilder Gier:
„mich lüstet nach dem rothen Kleid!
In ungezählter Menschen Blut
Getaucht, verfärbt der Purpur nicht!“
Die Beiden rangen Leib an Leib.
„gieb her!“ „Gieb her... | Napoleon im Kreml. | Conrad Ferdinand Meyer | de | 0 | iambic |
mpm-de-052155 | Sagt, wo sind die Veilchen hin,
Die so freudig glänzten,
Und der Blumen-Königinn
Ihren Weg bekränzten?
»jüngling ach! der Lenz entflieht:
Diese Veilchen sind verblüht.«
Sagt, wo sind die Rosen hin,
Die wir singend pflückten,
Als sich Hirt' und Schäferinn
Hut und Busen schmückten?
»mädchen, ach! der Sommer flieht:
Diese... | 1L: Sagt, wo sind die Veilchen hin, | Johann Georg Jacobi | de | 1 | trochaic |
mpm-es-002514 | Tudescos moscos de los sorbos finos,
caspa de las azumbres más famosas,
que porque el fuego tiene mariposas,
queréis que el mosto tenga marivinos;
aves luquetes, átomos mezquinos,
motas borrachas, pájaras vinosas,
pelusas de los vinos envidiosas,
abejas de la miel de los tocinos;
liendres de la vendimia, yo os admito
e... | Bebe vino precioso con mosquitos dentro | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-054212 | Co malých i velkých básníků
jím k písni se uchvátit dalo!
Co něhy a vášně a nadšení
v té písni jich vřelo a lkalo!
A já, moje paní spanilá,
tak jako v tom valčíku s Vámi,
já nemám slov, abych vylíčil,
jak opájí, dusí a mámí.
Co kouzla v té hudbě nyjící,
co žáru v tom, v zrak se Vám hroužit,
v to moře tajemné, hluboké –... | VALČÍK. | Jan Červenka | cs | 5 | amphibrachic |
mpm-cs-049023 | Nežli za tím rohem skály zmizím,
která sluje Smrt, ať jedno zvím:
že svým jsem pěl, ne cizím.
Může býti skromnějšího přání?
Nechci laur ni potlesk za svůj rým,
chci pouze – naslouchání.
Však již ani tak se nenabízím,
dostačí mi, a to jistě vím,
že byl jsem vždycky ryzím.
A s tím již klidně zmizím. | CIV. (Poutník se loučí.) | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-004841 | En la oscura tiniebla del olvido
y fría sombra, do tu luz no alcanza,
Amor me tiene puesto sin mudanza
este fiero desdén aborrecido,
porque de su crudeza perseguido,
hecho mísero ejemplo de venganza,
del todo desampare la esperanza
de volver al favor y al bien perdido.
Tú que sabes mi fe y oyes mi llanto,
rompe las nie... | - XLI - | Fernando de Herrera | es | 2 | polymetric |
mpm-de-020209 | Seht ihr den Geist der Freiheit schreiten
Auf Blumensohlen durch das Land?
Zum stillen Segen liebend breiten
Die schwertgewohnte Götterhand?
Auf hohem Berg, im tiefsten Thale,
So freudig rauscht's, so wundersam;
Die Freiheit weint zum vierten Male,
Zum vierten Male nicht aus Gram.
Denn Völker knieen am Altare,
Den ihre... | Ii. | Georg Herwegh | de | 0 | iambic |
mpm-cs-065051 | Jak v poledne jsem chodil u hřbitova,
dva hlasy slyšel jsem. Jak rozechvělý
dvou houslí nápěv byla jejich slova,
jak bzukot včelí z hrobů zkvetlých zněly,
nad rovy vlnily se, v kámen šedý
omšené zídky plným proudem bily,
dva hlasy nesvorné, a naposledy
v zář slunce polední se rozptýlily...
Přec nejlépe je tomu, kdo již... | DVA HLASY. | Vojtěch Martínek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-007410 | Na časté návštěvy se zlobí
mladičké paní starý muž!
Ať dá se rozvést, pak od návštěv
bude mít jistě pokoj už. | Starému manželi. | Hynek Grunert | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008159 | La inquietud de la vida que se pierde
en espera de aquella que vendrá,
la lentitud que el corazón me muerde,
¿Oh cuándo, señor mío, llegará?
Con la frente serena yo la espero;
Sé que algún día triste llamará;
La reto a todas horas y la inquiero:
¿Si eres fuerte, por qué no vienes ya?
Ha de llegar y llamará a mi puerta,... | LO DE SIEMPRE | José Hernández Gavira | es | 0 | iambic |
mpm-de-053167 | Der milde Mann, wie Gott, zu spenden seine Gaben
Will keinen Grund, er will nur einen Anlaß haben. | 98. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-cs-028805 | V sněhu všecka ponořena
dříme naše vesnička,
a všem lidem dobré vůle
spánek sedá na víčka.
Štědrá ruka kolem žehná
a všem něco udílí:
dětem kouzlo her a písní
a nám štěstí na chvíli.
Však až ráno zimní slunce
ukáže se poznovu,
uloží se hry i štěstí
sněhového do rovu. | Vánoční. (1.) | Emanuel Miřiovský | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-025045 | Es hat, geschätzter Schenck, dein liebliches Geschencke
Zusammt der wohlgesetzten Schrifft,
Dasjenige, was du bey mir verlangt, gestifft:
Es macht, daß ich aufs neu an GOTTES Wunder dencke.
Ich bin mit neuer Lust erfüllt,
Da ich der Wolcken Gnaden-Bild,
Dem Nahmen und den Farben nach,
Zur Zeit, als Lentz und Winter bra... | Jris Persica. | Barthold Heinrich Brockes | de | 0 | iambic |
mpm-cs-037191 | Hodina tvá padla; rozlučují
Stvými milými tě andělé.
Slzy dobrých lidí posvěcují
Výborného pravdy ctitele.
Byl, a není; vnesmrtedlné kraje
Odebral se zhrubé temnosti;
Odměna kde pročistou ctnost zraje,
Stkví se vvěčné jasnosti.
Pravdy ctitel, přítel svaté ctnosti,
Vlasti své syn neporušený,
Jasným okem vsvětů prostrann... | Na smrt Pana Františka Martina Pelcla. | Vojtěch Nejedlý | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-053611 | Již tmí se venku jako v nitru mém.
Svit poslední mé okno slabě zlatí
a větve lípy rozložité v něm
pozvolna hustším soumrakem se tratí.
Ó lípo stará, tebe ráno příští
zas oděje do září zlatistých
a tam, kde nyní jenom led se blyští
na kostrbatých větvích bezlistých,
čas brzký vrátí smaragdové řasy
i vonných květů tisíce... | ZPĚVNÍK JANA BURIANA. (14. (V OSUDNÉ NOCI.)) | Svatopluk Čech | cs | 0 | iambic |
mpm-es-008454 | No hay quien en la nobleza a mí
me exceda
sobrepujo a los Cerdas y Quiñónez
Los Requesens, los Laras, y aun Borbones
y al fin contrarrestarme no hay quien pueda
Soy señor Montañés, con esto queda
dicho todo: resuenan mil blasones
por remotas y próximas regiones,
vuele mi fama y a ninguna ceda
Los laur... | Soneto a un montañés | Nicasio Álvarez de Cienfuegos | es | 4 | anapestic |
mpm-cs-045407 | Hraběte Lozana dcera,
Jimena ctná, ušlechtilá,
k stolu sedla k svému choti,
o lečems by promluvila.
Plna smutku, nepokoje,
který pálí, který bolí,
zřela chotě, jenž v boj táhnul,
kdož ví, nezhyne-li v poli.
Zachází s ní s nedůvěrou,
vojín ukázal se býti,
domnívá se, nad Lozanem
znovu že se touží mstíti.
Ač byl hrabě zc... | I. Stesk Jimeny. | Jaroslav Vrchlický | cs | 2 | polymetric |
mpm-es-006677 | De tres en tres las mulas resoplan cara al viento,
y hacia la claudicante berlina que soslaya,
el sol, por la riscosa terquedad de Vizcaya,
en soberbias fosfóricas, maldice el pavimento.
La Abadía, el Castillo Actúa el
brioso cuento
de rapto y lid Hernani allí campó su raya
Y fatídico emblema, bajo el... | Determinismo plácido | Julio Herrera y Reissig | es | 4 | anapestic |
mpm-de-064467 | Ubo wil, daß er verscheide,
Auff gut deutsch auff grüner Heide,
Da es doch nun ziemlich lang,
Daß er ist frantzösisch kranck. | 92. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000026 | Un temor me destruye el pensamiento,
siendo sólo el pensar cuanto bien tengo;
mi mal no es grave, mas por ser más luengo,
miedo es el que me acaba el sufrimiento.
Cuando estás más caído el sentimiento,
cuando más desvalido a sus pies vengo,
pensando me sustento y me entretengo:
que no ocupo otra gloria en mi tormento.
... | - CLXXIII - | Gutierre de Cetina | es | 0 | iambic |
mpm-de-041719 | Der Ottomannen Schild liegt hier in guter Ruh/
Ein ieder drücke doch die dünne Nase zu.
Der trägt kein Vortheil weg/ so lang alhier verhar-
ret/
Denn diese Leiche stanck zuvor sie war verscharret. | XcVII.
Frauen N. | Christian Hofmann von Hofmannswaldau | de | 0 | iambic |
mpm-en-000296 | Batter my heart, three-person'd God, for you
As yet but knock, breathe, shine, and seek to mend;
That I may rise and stand, o'erthrow me, and bend
Your force to break, blow, burn, and make me new.
I, like an usurp'd town to another due,
Labor to admit you, but oh, to no end;
Reason, your viceroy in me, me should defend... | Holy Sonnets: Batter my heart, three-person'd God | John Donne | en | 1 | trochaic |
mpm-cs-024435 | Tichý podzim zamyšlený
jako teskné, marné stáří,
a ty květy zvadlé v sadech
jako věnce na oltáři.
Suché paže rozpínají
stromy chudé, ustarané
k slunci, jež jak monstranc’ plane
kadidlem mlh zadýchané.
Roztesknělý vítr kvílí
zádumčivé litanie...
Srdce steskem rozhoupané
v hrudi prudce jak zvon bije. | JESEŇ. | Emanuel Lešehrad | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003814 | Quise amaros, señora, de mi agrado,
con blandos sentimientos, blandamente,
y entonces yo jamás sentí accidente
con el cual no quedase mejorado.
De este amor no os habéis vos contentado
porque salir le viste mansamente,
sino que, por mostraros más valiente,
mi blanda voluntad habéis forjado.
Os aborreció el manso vasall... | - LXVIII - | Juan Boscan | es | 2 | polymetric |
mpm-es-008651 | Por ensalzar ¡oh Virgen! tu belleza
con profético acento y voz sagrada,
eres a lo más bello comparada,
que en sus senos guardó naturaleza
Blancas estrellas ciñen tu cabeza,
tu vestidura está del sol bordada,
y si despiden lumbre desusada,
recíbenla sin fin de tu pureza.
Quien a tu nombre, siempre glorioso,
de mancha or... | Soneto | Pedro Díaz de Ribas | es | 2 | polymetric |
mpm-de-003260 | Im Traum sah ich ein Männchen klein und putzig,
Das ging auf Stelzen, Schritte ellenweit,
Trug weiße Wäsche und ein feines Kleid,
Inwendig aber war es grob und schmutzig.
Inwendig war es jämmerlich, nichtsnutzig,
Jedoch von außen voller Würdigkeit;
Von der Courage sprach es lang und breit,
Und that sogar recht trotzig ... | Iv. | Heinrich Heine | de | 0 | iambic |
mpm-de-045899 | O Süsse Dienstbarkeit / wann Gott dadurch gedienet /
sein' Ehr vermehret wird / und Seelen-Nutz geschafft!
daß tausend Geister frey / kommt ein Leib in verhafft!
beglückte Knechtschafft / die mit Herzen-Herrschung grünet /
die sein' und Gottes Feind mit Gott und Ihm versühnet!
der Allbeherrscher hat in Fässeln gleiche ... | 1L: O Süsse Dienstbarkeit / wann Gott dadurch gedienet / | Catharina Regina von Greiffenberg | de | 0 | iambic |
mpm-cs-024508 | Vzduch voní. Luna zrůžověle svítí jako sen.
Pojď, ženo... podej mí své bledé, nevěřící ruce.
Je květin noc... Slyš! hovor vesel... Uprchneme v sen.
Mou hlavu zpíjí závrať... Touha!... Srdce volá prudce.
Kraj spí již... Ve tmách straší alej... Poslyš stromů šum...
Toť vánek... Usnul... Hvězdy prší... Slavík vzlyká v hlo... | SVATEBNÍ NOC | Emanuel Lešehrad | cs | 0 | iambic |
mpm-es-007124 | Es grata al caminante en noche
fría
la alegre llama del hogar caliente:
Grata al que corre bajo el sol ardiente
la fresca sombra de arboleda umbría
Grato, como dulcísima armonía,
para el sediento el ruido de la fuente,
y grato respirar en libre ambiente
para quien sale de mazmorra impía.
Es grata, ... | Al nombre de Jesús | Gertrudis Gómez de Avellaneda | es | 0 | iambic |
mpm-de-042041 | Hört wie der
Indem er nach der Ruthe sucht,
Wenn einst
Und nicht stets bei der Vorschrifft bleibet;
Doch dieser hat noch weit so nicht | 6. Auf Calepinus, den Schulmeister | Christian Wernicke | de | 0 | iambic |
mpm-es-002318 | La voluntad de Dios quiere eminente
que nos salvemos todos, ¡oh Licino!
No asista sola a tu fatal camino
de Dios la voluntad antecedente.
Merezca a su piedad la subsecuente,
tu virtud con su auxilio, y el divino
rayo preceda siempre matutino
a la noche envidiosa y delincuente.
¿Viste a Bellio caer precipitado
en las ve... | - XXXV - Declarando escolásticamente las palabras del apóstol con la ocasión de la muerte de un caballero de 26 años | Quevedo | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-059601 | V klid jeseně, jenž v lidskou duši kane
jak mlčelivé, slavné požehnání,
jenž v hruď ti sáhne divuplnou dlaní,
jsou pohrobeny širé lány Hané.
Zem černá v sladké zchvácenosti tane,
tou všecko trne v dlouhé, dumné pláni,
jež místy jen se v mělkou zmolu sklání,
z níž vlhký chlad a vůně hlíny vane.
Jak hřeby zelené ční nad ... | PODZIMNÍ SKIZZA. | Jan Spáčil Žeranovský | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-019204 | Z továrny propuštěn, že do české dal školy
své dítě, Skála Jan šel z práce domů zpět,
dnes cítil únavu a jak jej všecko bolí,
ty ruce nejvíce a hlava, páž i hřbet.
Po léta chodil již tou cestou ke vsi dlouhou,
vždy k chůzi hvízdal si a lokal v prsa chlad,
kam padal přes den žár, a zjařen býval touhou,
by ženu viděl už ... | JAN SKÁLA. | Antonín Klášterský | cs | 2 | polymetric |
mpm-de-055427 | O die du lebest mir mit deinem Grolle,
Wie ich mit meiner Liebe dir zur Plage;
Nun geh' ich schon um dich so lange Tage,
Und glaubst du noch nicht, daß ich wohl dir wolle?
»wer weiß.« Wer weiß? Ei, du sollst's wissen, Tolle!
Nun sage das nur, ob dir's denn behage,
Daß du mich um dich gehen siehst? »Das sage
Ich nicht.«... | 27. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-003788 | Garcilaso, que al bien siempre aspiraste
y siempre con tal fuerza le seguiste,
que a pocos pasos que tras él corriste,
en todo enteramente le alcanzaste,
dime: ¿por qué tras ti no me llevaste
cuando de esta mortal tierra partiste?
¿por qué, al subir a lo alto que subiste,
acá en esta bajeza me dejaste?
Bien pienso yo q... | - LXIII - | Juan Boscan | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001284 | Pudiera mi tormento haber quebrado
el fuerte acero, y el diamante duro;
pudiera enternecer mi llanto puro
un corazón de pedernal labrado;
y aqueste no, ni aquel han lastimado
(¡mísero yo!) tu pecho tan seguro,
que no promete en término futuro,
por las manos del tiempo ser mudado.
En el peñasco descubrí de cera
(con mi ... | - LII - Rigor de Fénix | Pedro Soto de Rojas | es | 0 | iambic |
mpm-es-000466 | Dulce Señor, enamorado mío,
a dónde vais con esa cruz pesada,
volved el rostro a un alma lastimada
de que os pusiese tal su desvarío.
De sangre, y llanto entre los dos un río
formemos hoy, y si a la vuestra agrada,
partamos el dolor, y la jornada,
que de morir por vos en vos confío.
O divino Señor del alma mía,
si será... | - 1368 - Acto II, SAN NICOLÁS | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-003218 | Veškeren národ v zbožném dojetí
své zraky zdvihá k Tobě ku výsosti,
už devatenáct věků tebe ctí –
však vše to není, není ještě dosti.
Muž jako dítě kleká před Tebou,
i andělé Ti slouží s pokornosti,
a všichni svatí úctou k Tobě žhnou –
vlak vše to není, není ještě dosti.
Před Tebou klesá Otec křesťanů
i tvrdý vojín v b... | PANNO CTIHODNÁ. | Karel Dostál-Lutinov | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-014292 | Slyš radostné dítek svých hlasy,
jež dnešním Tě vítají jitrem:
jsou plesné to v ozvěně jasy,
a proudí se v duši jich nitrem,
z kterého stoupá k nebi vřelé přání,
by Tvůrce světa
na mnohá léta
Ti dopřál hojně svého požehnání.
Buď chvála mu, budiž dík vřelý,
že milostí svojí Tě chránil,
a osudu aby Tě střely
kdy ranily, ... | 139. Slyš radostné dítek svých hlasy, | Eduard Just | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-047607 | Ten starý pokřik vítězného Galla
se po věcích vždy občas lidstvu vtírá,
když naděj na vítězství práva malá,
když mizí v dobro víra;
pod barbarů jhem jak zněl v ústech zloby,
jej nových kultur doba zpět zas nese,
přes trávu, otroků jež věnčí hroby,
v svět znovu rozlehne se.
Zní spadlých chrámů troskami a prachem,
zní v ... | Vae victis! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002785 | Si al fuego natural no se le pone
materia que en la tierra le sustente,
volverase a su esfera fácilmente,
que así naturaleza lo dispone.
Y el amante que quiere que se abone
su fe con afirmar que no consiente
en su alma esperanza, poco siente
de amor, pues a su ley justa se opone.
Cual sin el agua quedaría la tierra,
si... | De El laberinto de amor, jornada segunda, Porcia | Cervantes | es | 0 | iambic |
mpm-es-001413 | En qué consiste el ser de la hermosura,
me pides, Fabio amigo, que te escriba;
es una perfección, la más activa,
que tiene aquesta humana arquitectura.
Es una proporción, y compostura,
que en breves años su firmeza estriba,
y a su dorada flor, libre, y altiva,
le sobra el tiempo, y falta la ventura.
Ni en ojos, boca, f... | - VIII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-002314 | Und immer wieder sinkt der Winter
und immer wieder wird es Frühling
und immer immer wieder stehst du
und freust dich an dem ersten Grün,
und wenn die kleinen Veilchen blühn,
und immer wieder ist es schön
und macht es jung und macht es froh,
und ob du's tausendmal gesehn:
wenn hoch in lauen blauen Lüften
die ersten Schw... | 1L: Und immer wieder sinkt der Winter | Cäsar Flaischlen | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-057656 | Les známý, prudce hovořící vůněmi,
se zachvívá, když do něj vkročím.
Noc, za mnou jdoucí, nepokyne svůdně mi,
ať ve studánkách rty své smočím.
Spí tiše les můj s bezednými tůněmi.
V aleji stopy štvané zvěře zočím.
Mé srdce zachví se a rty mé oněmí
před divadlem, jež zjevuje se očím.
A bytost stísněná i ve smrt uvěří,
k... | HRA STÍNŮ. (I.) | František Taufer | cs | 0 | iambic |
mpm-es-006299 | ¿Qué no te quiero? Pues mi amor
confiesa
que es jamón puro tu beldad jugosa,
que tus mejillas son pomas de rosa,
y son tus labios regalada fresa;
que es tu regazo suculenta presa,
y salsa tu mirar siempre sabrosa,
trufas tus besos, tu blancura hermosa
limpio mantel en abundante mesa
Dices «comedme»... | Gula | José Selgas y Carrasco | es | 2 | polymetric |
mpm-de-038065 | Die Straßen, die ich gehe,
So oft ich um mich sehe,
Sie bleiben fremd doch mir.
Herberg', wo ich möcht' weilen,
Ich kann sie nicht ereilen,
Weit, weit ist sie von hier.
So fremd mir anzuschauen
Sind diese Städt' und Auen,
Die Burgen stumm und todt;
Doch fern Gebirge ragen,
Die meine Heimat tragen,
Ein ewig Morgenroth. | Wanderer . | Justinus Kerner | de | 0 | iambic |
mpm-cs-030145 | Květ když vadne denním palem,
Dech umrlčí z ňader vane:
Tu se mrak nad ním ustrne
A naň shora těcha kane.
Když má duše denním hořem
Omdlívá a bolně vadne:
Nebe se nad ní slituje
A noc tichá na zem padne. | 7. Květ když vadne denním palem, | Václav Bolemír Nebeský | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005279 | Los cascos de escarlata rutilantes,
canelo el uno, el otro matizado,
el espolón durísimo afilado
a la lucha se arrojan anhelantes.
Se atacan con tal furia, tan pujantes
que cada cual vacila acribillado;
mas con igual fervor y pico airado
el triunfo se disputan arrogantes.
Herido en el costado, moribundo,
rota el ala de... | Los dos gallos | José Fornaris | es | 0 | iambic |
mpm-es-009015 | -Madre, esta pura sangre que me diste
cuando me concebiste y me criaste,
que hoy por el hombre se derrame y gaste
es justo, pues para eso me pariste.
-Hijo, aun paso ya tu pasión triste
dentro del alma mía que creaste,
¿por qué también de ese
sangriento engaste
a mi cuerpo partícipe no hiciste?
-Porqu... | Soneto | Luis Tejada y Guzmán | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-033475 | Sešly se duše velikých
despotů zemského světa;
z projevů jejich dolítla
sem k nám jen některá věta.
Alexandr, král Veliký
divně se durdil a zlobil:
„Neznali, hlupci, udržet,
čeho já sám jsem jim dobyl!“
Vedle stál Karel Veliký,
despota s vysokým čelem,
prohodil cosi, krev že jest
pro státy výborným tmelem.
Napoleon zře... | Velikáni válek a výzkumů. | Jan Evangelista Nečas | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-036289 | Und der silberne Mond hinter dem Walde steht,
Ist ein irdischer Himmel,
Gleicht den Thalen der Seligen.
Schöner lächelt der Hain, silberner schwebt der Mond,
Und der ganze Olimp fleusst auf die Erd' herab,
Wann die Liebe den Jüngling
Durch die einsamen Büsche führt.
Wann ihr goldener Stab winket, beflügelt sich
Jede Se... | Die Liebe. | Ludwig Christoph Heinrich Hölty | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-012372 | Fortuny, nadějí byl jsem král,
hvězdy jsem trhal dolů,
když mi tvůj šáteček poprvé vlál.
Řadou jsme holých stromů spolu
vážně šli, života vřes
žlutě se smál a mlhou dýchal les:
to mi Tvůj šáteček podruhé vlál.
Na stonkách jíní, po lese led,
sněhem se vleku. Tys prchla v dál.
To vlál Tvůj šáteček naposled! | Fortuny, nadějí byl jsem král, | Josef Holý | cs | 3 | dactylic |
mpm-cs-050497 | Ó ty tak štíhlá a kypící,
v noc jasem poledním zářící,
přijď v noci v stan můj ukrytý
se ke mně v lásce družící! | XX. TOUHA. | Jaroslav Vrchlický | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-038502 | Müde webt
Stumpfen dämmert
Beten lastet
Sonne wundet
Schmeichelt
Du. | Abend | August Stramm | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008028 | Al ver los oros tenues de tu encaje,
tu lino de eucarística blancura,
quiero curar mi hidalga desventura
encarcelado en la prisión de un traje.
Tal que mis potros es mi amor salvaje;
pero, en mi sed de clásica aventura,
yo deshojo una flor a la hermosura
y la rindo perpetuo vasallaje.
Ya sé que afirmas que no sabes cóm... | FÉMINA | Manuel Bernabé | es | 0 | iambic |
mpm-es-006255 | «Ni aun el altar bendito en que
te amparas
a mi justa venganza pondrá freno
¡He de verte morir de gozo lleno!
¡He departirte en esas mismas aras!
Antes que de mi cólera escaparas
nublárase por siempre el sol sereno,
cruzara el tiburón el valle a mano,
nadara el tigre por las ondas claras»
Dijo sacando... | Furore | Joaquín G. Losada | es | 0 | iambic |
mpm-cs-049753 | Hleď, prší! – Den je šedý, nebes clonu
jen déšť protkává jako tenké nítě
a kapka v bláto splývá okamžitě,
jen okapy zní v jednotvárném tónu.
V den taký nejvíc v upomínkách tonu
na minulost, jež roztáhla své sítě,
a píseň má jest bosonohé dítě,
jež chytá motýle snů v rychlém shonu.
Sem staré víno, ale verše nové!
Verš n... | Prší! | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-042190 | Jeseň přišla, ba již přišla zima,
Jenžto v smutnou skonu zástavu –
Šediny ti sype na hlavu,
A ti v ducha mhlu a stříže dýmá.
Všechna radost v duši k smrti klímá,
Zloba času růžnou záplavu
Změnila ti v mračnou blíkavu,
Z nížto strast a žalost na tě hřímá.
Jak se vybyť z klepet hladoleta,
Který duši bez milosti hnětá?
Mi... | 46. Jeseň přišla, ba již přišla zima, | František Sušil | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-018946 | Bist du der Selbsucht los, so gehorche der ahnenden Seele,
Und das Bezweifeln der Welt störe dir nimmer den Weg;
Folge getrost. Am schroffesten Hang wallt sicher die Unschuld,
Durch die Grube des Leun führt sie beschirmend ein Gott.
Selber das Unglück wandelt sich ihr zur erhebenden Staffel;
Ging doch aus finsterer Haf... | 1. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-de-013033 | Freunde, bedenket euch wohl, die tiefere, kühnere Wahrheit
Laut zu sagen: sogleich stellt man sie euch auf den Kopf. | 1L: Freunde, bedenket euch wohl, die tiefere, kühnere Wahrheit | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-es-007664 | Cual suele por las puertas del oriente
al rojo despuntar de la mañana,
desplegando su manto de oro y grana,
mostrar la aurora su risueña frente.
Y retratarse en límpida corriente,
que murmurando entre las flores mana,
el rostro de la niña soberana
guiando su carroza refulgente.
Así brillaste tú, dulce Belisa,
ante mi v... | Soneto | Marcelino Menéndez Pelayo | es | 0 | iambic |
mpm-es-002879 | Retarte a quien se deben alabanzas
mayores cuanto menos pretendidas
pues con tenerlas todas merecidas
te persuades que ninguna alcanzas.
Parécense a tus mismas esperanzas,
pues con tenerlas casi conseguidas,
como mérito propio las olvidas
asegurando en trémulas balanzas.
Si al deseo común correspondieran,
premio de las... | - XLVII - | Lope de Zarate | es | 0 | iambic |
mpm-cs-026712 | Louisetta je panna suchá,
vysoká,
milion chce milovníků
do roka!
Jenže kvapná je v té lásce
trošíčku,
bere je a ukusuje
hlavičku!
Inu, každá panenka má
jiný zvyk,
ale trpěliv má býti
milovník!
A je hodně vybíravá
panna ta,
měla krále, teď chce mít jen
hrabata!
Přejme jí je – kde je jaký,
sem s ním, sem!
Ať se laská, vž... | TANČÍ SE KOLEM GUILLOTINY | Josef Svatopluk Machar | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-020510 | Ty se neskonale ráda slzami
ozdobuješ právě jako perlami;
jeť to ozdobení velmi prospěšné,
chyba jenom, že je obé falešné. | Na Krescencii. | Josef Košín z Radostova | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-008225 | No en vano, desdeñosa, su luz pura
ha el cielo a tus ojuelos trasladado,
y ornó de oro el cabello ensortijado,
y dio a tu frente gracia y hermosura.
Esa rosada boca con ternura
suspirará; tu seno regalado
del blando fuego bullirá agitado,
y el rostro volverás con más dulzura.
Tirsi, el felice Tirse, tus favores
cogerá,... | El pronóstico | Juan Meléndez Valdés | es | 0 | iambic |
mpm-es-006649 | Por tierra extraña con el alma rota,
la noche cae sobre mi marcha incierta;
a tu tienda me acojo, abres la
puerta
y abrigo das al que la suerte azota
Presintiendo el dolor de mi derrota,
sobre la herida de mi pecho abierta,
derrama tu piedad con mano experta
bálsamo de consuelo gota a gota
Bajo la ... | Hospitalidad | Lamar Jiménez | es | 0 | iambic |
mpm-es-001368 | O Mayoral del gran Pastor Romano,
que por la dulce paz de sus ovejas
de aquellos montes célebres te alejas,
expuesto a las injurias del verano!
Tú, que con seso en las virtudes cano,
la ardiente edad acreditada dejas,
y ejemplo a los ejemplos aparejas,
con noble asombro a la piedad de Urbano.
Defienda ahora del León sa... | - LXXVI - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-cs-039263 | JÁ nemazlím se s přírodou,
spíš’ někdy se svým skotem –
co dala mi, vše vyrval jsem
ji pracným, těžkým potem.
Mně není matkou příznivou,
ni kráskou velkolepou;
mně z jara voní od mrvy
a v podzim voní řepou.
Leč rád si někdy utrhnu
též květ, – tak nejspíš’ v máji,
když moje luka žluťákem
tak zlatě prokvétají.
Neb ze sté... | JÁ NEMAZLÍM SE S PŘÍRODOU... | Josef Václav Sládek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-016596 | Co den, to boj a zápas neustálý –
hle, české děti nástrahou a léčí
jsou chytány, by jednou cizí řečí
své rodné matce klnuly a lály.
Jest možno, rcete, na boj hledět z dáli,
když slabší podléhá? – Tím síla větší
buď v nás, čím více roste nebezpečí,
tím pevněj v šiku stůjme jako skály!
Tím více bděmež v zápasu i práci,
a... | II. Co den, to boj a zápas neustálý – | Bohdan Kaminský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002139 | La novedad, Amor, en que me pones
no es de discurso honroso ni discreto;
no son maduros años buen sujeto
en que poder fundar tus pretensiones.
Hácesme dar con públicos pregones
noticia al mundo de tu mal conceto,
pues quieren que en mí lean sin respeto
lo que es mejor pasallo entre renglones.
Bástete, Amor, saber que h... | - III - | Baltasar del Alcázar | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018472 | A přec zas přišla... K nohám se mi vrhla
a v neskonalé muce, pláči, vzlyku,
mi vyštkala své hoře... V okamžiku
jak se svého by žití závoj strhla:
Jak proklíná svou krásu, vášeň zvrhlá
jak mužů tělo rvala ji, jak dýku
ji v srdce vráželi – plat rozkošníků...
Ó, jaká bolest hrdlo moje zdrhla!
Oh, umřít, umřít, umřít se mi... | XX. A přec zas přišla... K nohám se mi vrhla | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-057664 | Seine Diener füttern mit mehr und mehr
ein Rudel von jenen wilden Gerüchten,
die auch noch Er sind, alles noch Er.
Seine Günstlinge flüchten vor ihm her.
Und seine Frauen flüstern und stiften
Bünde. Und er hört sie ganz innen
in ihren Gemächern mit Dienerinnen,
die sich scheu umsehn, sprechen von Giften.
Alle Wände sin... | 3. | Rainer Maria Rilke | de | 0 | iambic |
mpm-es-006205 | Rústico altar que a un Dios desconocido
el religioso cántabro erigía;
sepulcro que los huesos escondía
del muerto capitán y no vencido
Silla de excelso juez, cadalso
erguido
donde la sangre criminal corría,
donde el bígaro ronco repetía,
llamando a guerra, su montés bramido,
rayendo el musgo que tu... | Un dolmen | Amos de Escalante | es | 0 | iambic |
mpm-cs-051009 | „Ó, jen se skrývej, červe, pod mou patou!“
Tak syčí stále, stále spějíc za mnou
ta zahalena v roušku černošatou,
kahancem svítíc v cesty noc mi klamnou.
Po jakéms schodišti jdem’ ve spirale;
já s duší zahanbenou v stínu, v žale,
a ona syčící v sluch neustále:
„Ó, jen se vzpírej, červe, pod mou patou!“
„Ty musíš, musíš,... | Ananké. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.