id stringlengths 13 13 | poem stringlengths 40 7.99k | title stringlengths 0 271 | author stringlengths 4 57 | language stringclasses 4
values | label int64 0 6 | label_name stringclasses 7
values |
|---|---|---|---|---|---|---|
mpm-de-058014 | Als im Ruin die Welt sich wild geboren,
Das Chaos in den Formen ist zersprungen,
Die Zeit sich in die Ewigkeit gedrungen,
Die Schöpfung einging zu den offnen Thoren,
Hat sich manch ewger Keim im Seyn verlohren,
Manch alter Strahl der Erde eingeschwungen,
Beglückt, wer von Verwirrung nicht bezwungen,
Ein lichtes Bild de... | 1L: Als im Ruin die Welt sich wild geboren, | Ludwig Tieck | de | 0 | iambic |
mpm-de-045697 | Mit einer fast halb selgen Lust kann man, in Gottes
Kreaturen,
Pracht, Zierlichkeit, Glanz, Licht und Schatten, zumalen
Farben und Figuren,
Die alle sich mit vieler Aendrung einander noch erhöhn
und schmücken,
(wann unsrer Seelen Auge sie, wie es sie sehen sollt’) er-
blicken.
Wobey, wenn uns die wesentlich’ und ordent... | Gott in seinen Werken. | Barthold Heinrich Brockes | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008621 | O Caminante, en este mármol breve,
urna funesta, sino excelsa Pira,
cenizas de un Ingenio grande mira,
que ni el olvido a despreciar se atreve.
Más a su Pluma que a su Nido debe,
pues inmortal la emulación le admira,
y la que a lo viral opuesta tira
hoy convencida aclamaciones mueve
Si olvidado de ti su muerte lloras,
... | Al sepulcro y feliz memoria de don Juan Pérez de Montalbán | García de Cárdenas | es | 0 | iambic |
mpm-de-045840 | Zins von Zins ist nicht erlaubt ausser in der Frauen-Schuld,
Da der Mann, wie viel er zahlt, immer dennoch hat gesollt. | 68. | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-de-023982 | Mit lieblichem Bedauern
Sehnt sich der Mutter Auge, und muß trauern.
Noch einmal sie umfangend,
Vergehn die Kleinen, an den Blicken hangend;
Sie soll und muß sich trennen,
Nur eine Mutter kann solch Leid erkennen.
So ström' ich volle Farben,
Daß meine Lieben in der Nacht nicht darben;
Und fort vom ird'schen Bande
Will ... | Die Sonne | Friedrich Schlegel | de | 0 | iambic |
mpm-de-005257 | Ihr Hauptmann aber lehnt' am Baum,
Todtmüde von schweren Wunden,
Und schaute wie im Fiebertraum
Nach dem tiefschwülen Grunde. | Die stille Gemeine. | Joseph von Eichendorff | de | 0 | iambic |
mpm-de-053845 | Gottes süße Liebe,
Gottes freundlich frommes Herz,
Ziehe meine Triebe
Alle himmelwärts.
Unten sind nur Tränen,
Unten ist nur eitel Lug,
Ungestilltes Sehnen,
Täuschung nur und Trug.
Unten ist nur Mühe,
Kampf nur, wann's am besten ist,
Hader spat und frühe,
Daß man dein vergißt.
Alle, gleich den Blinden,
Tappen wir in Bi... | 18. | Ernst Moritz Arndt | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-045086 | Smutno jest v mém srdci,
jako jest na louce,
jejíž vláhy vyschly,
pomněnky povadly,
bez pastýře, stáda
bez dovádivého,
bez cinkotu zvonkův.
Smutno jest v mém srdci,
smutno jak jest v háji,
když ta zima přijde;
zvadne květ i listí,
na svět sníh se klade,
k zemi haluz tlačí,
netlukou slavíci.
Smutno jest v mém srdci,
jak... | III. Smutno jest v mém srdci, | Jan Vlk | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-023211 | Dürt gung taum Melken in den Stall,
Dor steiht ehr Schulten-Jöching all
Un steiht un lurt,
Wo lang't woll durt,
Bet sin leiw Schatz, sin Dürten, kümmt
Un hei sei in de Armen nimmt.
Un Dürten kümmt, un Jochen fött
Sei rundting üm: »Wo di dat lett!
So rank un rund,
So'n roden Mund!«
Un drückt en Kuß ehr up de Lippen.
»la... | 24. Wat sick de Kauhstall vertellt | Fritz Reuter | de | 0 | iambic |
mpm-de-053898 | Lebet wohl, ihr lichten Heiden,
Brauner Acker, grüner Rain,
Lebet wohl, wir müssen scheiden,
Mondenglanz und Sternenschein.
In den Schoß der Erde steigen,
In die Tiefe tauchen wir:
Nimmer führen wir den Reigen
Auf dem duft'gen Waldrevier.
Rings von allen Türmen läutet
Der verhaßten Glocken Braus
Und ein jeder Schlag be... | Elfenabschied | Felix Dahn | de | 1 | trochaic |
mpm-es-000253 | Si porque Sophonisba te lo manda,
contra Scipión resuelves, Masinisa,
siguiendo las bandera y divisa
de Aníbal, que apretando al Cónsul anda.
¿Por qué, di, si Cartago se desmanda
contra Scipión después, le das tal prisa,
que apenas Sophonisba el suelo pisa
segura, cuando Roma la demanda?
Prometióme esa dama casamiento,... | Acto III - Escena I - Preafán | Andrés Rey de Artieda | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-069290 | Ztiš se, má duše, nic to platno není,
jsi jak ten pták, jenž ve své kleci zmírá,
jen otlouká si křídla ve vězení,
a hebké peří se svých prsou sdírá.
Kraj probouzí se v světlé kráse denní
a v zlatém jasu leží pole širá,
a slunce líbá moře v usmíření,
dech věčný vane kolem všehomíra.
Tvá láska, touha, uvěznění ptáci,
v t... | 9 Ztiš se, má duše, nic to platno není, | Tereza Dubrovská | cs | 0 | iambic |
mpm-de-041455 | Thu was du kannst, und laß das andre dem, der's kann
Zu jedem ganzen Werk gehört ein ganzer Mann.
Zwo Hälften machen zwar ein Ganzes, aber merk:
Aus halb und halb gethan entsteht kein ganzes Werk.
Wer halb und halb gesund, der mag nur krank sich nennen;
Und gar nicht kennen wir, was halb und halb wir kennen.
Wenn etwas... | 20. | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-002333 | Los que ciego me ven de haber llorado
y las lágrimas saber que he vertido,
admiran de que, en fuentes dividido
o en lluvias, ya no corra derramado.
Pero mi corazón arde admirado
(porque en tus llamas, Lisi, está encendido)
de no verme en centellas repartido,
y en humo negro y llamas desatado.
En mí no vencen largos y a... | Padece ardiendo y llorando sin que le remedie la oposición de las contrarias calidades | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-038319 | „Paní kmotra! paní Klinkáčková!“
Volá paní Sekáčková,
„Kdybyste jen věděla,
Kde sem se teď zdržela!
Vše vám povím, posečkejte –
Jen se nelekejte!
Od Lucinky běžím celá zděšená;
Abych vám to krátce pověděla:
Lucinka, ta fiflena,
Jenžto svými šperky
Nás a všecky městské dcerky
Vždycky zahanbiti chtěla,
Ba i kolikráte zah... | Klepny. | František Jaromír Rubeš | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-003434 | Qué bien manchado está el heroico acero,
qué bien teñida miro la cuchilla,
que es timbre generoso de Castilla,
y el renombre te ha dado de guerrero.
Fuerte Campeón, Ilustre Caballero,
el Ebro te admiró en su verde orilla,
y el Borrén oprimido de la filla
tu lanza dio a Marsilio el fin postrero.
Qué paveses, qué feudos,... | - XIII - A Bernardo del Carpio | Joseph de Litala y Castelvi | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-032333 | A jindy potoku jsem bublavému
šel vypravovat, dívko, o Tobě,
však slova moje lží se zdála jemu,
jíž dopouštím se k Tvojí ozdobě.
Tím milejší pak jeho překvapení,
když Tebe spatřil jednou tváří v tvář,
a přece řek’ mi, vše že pravda není,
co pravil jsem, a v mnohém že jsem lhář.
Že jsem buď oslep’ krásy Tvojí září,
a pr... | II. A jindy potoku jsem bublavému | V. Sázavský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-001932 | Clara luna, que altiva y arrogante
vas haciendo reseña por el cielo
de tu hermosura, que el nevado hielo
de tus cuernos la torna rutilante,
si en la memoria de tu dulce amante
no se ha muerto la gloria y el consuelo,
que recibiste amando, y el recelo
con que le adormeciste en un instante,
vuelve a mirar de la miseria m... | - LXXIV - | Francisco de La Torre | es | 2 | polymetric |
mpm-es-005491 | En este Edén del mundo americano
Do te trajeron procelosos vientos,
No escuchar te entristece los concentos
Y armonías de aquel suelo italiano.
Calla, que cuando tu mueves la mano
Y notas das a los favonios lentos
De tu ITALIA se escuchan los acentos
En las cuerdas sonoras de tu piano.
A el corre, pues, alegre y placen... | GIOVANNI ABERLE | Rubén Darío | es | 2 | polymetric |
mpm-es-004130 | Cayó la torre que en el viento hacían
mis altos pensamientos castigados,
que yacen por el suelo derribados
cuando con sus extremos competían.
Atrevidos, al sol llegar querrían
y morir en sus rayos abrasados,
de cuya luz contentos y engañados
como la ciega mariposa ardían.
¡Oh siempre aborrecido desengaño,
amado al proc... | - CI - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-de-037940 | Was gehn mich Erd' und Himmel an,
Wenn ich die Holde sehen kann?
Herab zu mir, herabgebracht
Ist Paradies durch Liebes Macht!
Lach mir, du blaues Auge, du!
Raub meinem Herzen alle Ruh'!
Ich schwimm' im Liebesmeer dahin,
Und doch ist mir so wohl im Sinn!
Laß küssen, laß umarmen dich!
O Paradieses Wonn' um mich!
Laß lebe... | Liebestaumel | Johann Martin Miller | de | 0 | iambic |
mpm-de-049353 | Seine Unsterblichkeit teilt mit dem sterblichen Bruder der Halbgott,
Euch hat das gleichere Los gnädig die Prüfung erspart. | Dioskuren | Friedrich Schiller | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-066187 | V oněch velkolepých místech,
kde – jak praví všichni znalci –
velké město nad Sekvanou
soustřeďuje v sobě tepny
nádhery a elegance,
takže kdosi nazval správně
tento boulevard živým srdcem
Paříže, v těch známých místech
slyšet bývá někdy večer,
když se člověk skrčí u zdi,
jakýs temný, dutý hukot,
jak by někdo těžce úpěl... | BOULEVARD U VELKÉ OPERY. | Karel Horký | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-018220 | Von iedem ließ' ein eintzles fahren,
Was an ihr Spurca hat zu paaren,
Wann ihr nur würde zugelassen,
Mit zweyen Männern sich zu fassen. | 97. | Friedrich von Logau | de | 0 | iambic |
mpm-de-042849 | Mit unsrer Tagskritik verdarb ich's leider,
Daß ich sie nie um ihre Weisheit frug;
Sie klopft noch stets die abgelegten Kleider,
Die ich vor fünfzehn Jahren trug. | 1L: Mit unsrer Tagskritik verdarb ich's leider, | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-de-046824 | Mensch laß die Gaben GOtts/ und eyl Jhm selbsten zu:
Wo du ann Gaben bleibst/ so kömstu nicht zur Ruh. | 187. Man soll den Geber nehmen. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-es-005464 | Lauros eternos, clásicos autores,
os saludo por buena referencia;
al suponer que a cuestas con la ciencia
vais más cargados con admiradores.
Silenciosos cual sordos oidores
soportaréis la acerba impenitencia
haciéndole sesuda reverencia
a los que gastan sesos por favores
Yo, en vista y fe del paternal suplicio,
con que... | A puro lomos | Nicolás Arnao | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-065484 | Na samotách zamlklých,
v něž se luna teskně dívá,
snívám rád o květech zlých...
Myšlének svých černý mnich,
v němž to ještě touhou zpívá,
ač ve vlasech má již sníh...
Plání chodím zadumán,
lituji, že vše již zmdlívá
v palné křeči starých ran.
Píseň dívčí, jež doznívá
v skřeku krvelačných vran,
do srdce mi radost vlívá,... | XXXII. Na samotách zamlklých, | Julius Skarlandt | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-055383 | und das bißchen Sonne ist wieder weg
und mit ihm gleich der ganze frohe Trug der Dinge ... | Es war so schön ... | Cäsar Flaischlen | de | 0 | iambic |
mpm-de-024583 | Was acht' ich diesen Leib, die halbe Hand voll Blut,
den Geist, den schwachen Wind, die Luft mit ihrem Glanze,
die Welt mit ihrer Pracht, was dieses ganze Ganze?
Hab' ich nur, Jesu, dich, so hab' ich alles Gut. | 12. Herr, wenn ich nur dich habe | Paul Fleming | de | 0 | iambic |
mpm-es-003295 | No tu vida, tu muerte solemniza
mi pluma, que en su afecto se disfraza,
pues la Vida tus glorias embaraza
y la Muerte tus prendas eterniza.
Vivo, sujeto estás a la ojeriza
de la Muerte que montes despedaza,
y muerto desvaneces su amenaza
pues no tiene dominio en tu ceniza.
Y así tu muerte estima pues de escala
te sirve... | - XXIX - De Antonio Enríquez a la muerte feliz del doctor fray Lope Félix de Vega Carpio | Antonio Enriquez Gomez | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-046047 | Byl svátek mrtvých... Já děl k svému srdci:
Ó srdce, které dýcháš pouze láskou
a živeno jsi přízně sladkou rosou
a laděno vždy poesie hudbou,
ó srdce, rozkvětlá ty smavá růže,
čím tobě svíce jsou a hrobní věnce?
Čím tobě usvadlé ty suché věnce,
v nichž vítr úpí jako duma v srdci,
čím tobě myrty jsou a bílé růže
na hrob... | NA HŘBITOVĚ V DEN DUŠIČEK. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-042028 | Weißt du noch, Phanta,
wie wir jüngst
eine Nyade,
eine der tausend
Göttinnen der Nacht,
bei ihrem Abendwerk
belauschten?
Einer Weide
half sie, sorglich
wie eine Mutter,
ins Nachthemd,
das sie zuvor
aus den Nebel-Linnen des Bachs
kunstvoll gefertigt.
Ungeschickt
streckte der Baum die Arme aus,
hineinzukriechen
ins Schla... | 1L: Weißt du noch, Phanta, | Christian Morgenstern | de | 0 | iambic |
mpm-cs-056241 | Rozkoš tvá býti – dle slova tvého –
se syny lidí. Byl ráj to tvůj blahý.
Z něho jak Adam vycházíš nahý,
korunu z trní jen neseš si z něho.
Taká jest země. Hnusná v své zlobě.
Těžko jest dobrotou přemáhat záští.
Dej tomu i sukni, kdo sáh po plášti –
tys řekl – a zůstal důsledným sobě.
A my? Při pohárech – žízní jsme cho... | KŘÍŽOVÁ CESTA (Zastavení X) | František Odvalil | cs | 3 | dactylic |
mpm-de-007570 | Schwer auf dem morschen Haupte liegt mir die goldne Kron';
Du wirst sie leichter tragen, mein Max, mein starker Sohn!
Das Zepter, zitternd in meiner, ruht fest in deiner Hand.
So dachte der alte Kaiser, – so dachte das ganze Land.
Zu Aachen in dem Dome, da wogt's in Seid' und Sammt,
In Infuln und in Helmen, beim ersten... | Maximilian, römischer König | Anastasius Grün | de | 0 | iambic |
mpm-es-000857 | Como esclavo que en el Argel vivía
y, matando a su dueño, escapa ufano,
así vos de aquel bárbaro tirano
con su sangre escapáis, guante, este día.
Pero costando tanta de la mía,
que antes que os vuelva a vuestra propia mano,
temo de muerte el tránsito inhumano
y que la que me queda quede fría.
¡Oh, heridas justamente re... | - - Jornada I, CONDE De El paraíso de Laura y florestas del amor | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-013612 | Um keinen Preis gestehe du
Der Mittelmäßigkeit was zu.
Hast du dich erst mit ihr vertragen,
So wird dir's bald bei ihr behagen,
Bis du zuletzt, du weißt nicht wie,
Geworden bist so flach wie sie. | 10. | Emanuel Geibel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-024559 | Přístav, v němž kupí se lodí řady.
Rybiny zápach tě stíhá všady.
Moře jak tyrkys... Zjev plachet chvílí
vznáší se nad ním jak racek bílý...
Siren hvizd s lodí, jež v modro plují...
Návrší steskem jej opětují. | TERST | Emanuel Lešehrad | cs | 2 | polymetric |
mpm-cs-058860 | Ohromném drží na řetěze
otroků, bláznů divnou směs
král světa Mamon vedle kněze,
by svět byl jeden jásot, ples.
Upírů hejno dál se slétá,
jim privilejí dána moc, –
nechť český kraj dál rájem zkvétá,
má zemi rodná, dobrou noc!
A krev nám ssají. Bez výkřiku,
plakat se nechce, nechce smát.
Teď není éra mučeníků
a nedůstoj... | NEJVĚTŠÍ BOLEST VĚKU. (l.) | Antonín Macek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-003203 | Tak první úspěch. Snad to málo značí,
leč tobě z něho život vyrůstá,
cos veliké a zářné světem kráčí
a vzníceně tě líbá na ústa.
Je Umění to, jež jsi v dálkách zřela,
a v modlitbách jež snivě vzývala’s,
a z něhož v šumu křídel archanděla
dnes bílý květ se prvně v klín ti střás.
Já poslední z těch, kdo ti ruku tiskli,
d... | SESTŘE POLDĚ. | Adolf Bohuslav Dostal | cs | 0 | iambic |
mpm-en-000167 | Sin of self-love possesseth all mine eye
And all my soul and all my every part;
And for this sin there is no remedy,
It is so grounded inward in my heart.
Methinks no face so gracious is as mine,
No shape so true, no truth of such account;
And for myself mine own worth do define,
As I all other in all worths surmount.
... | Sin of self-love possesseth all mine eye (Sonnet 62) | William Shakespeare | en | 0 | iambic |
mpm-es-004705 | Contienden por morir en importuna
porfía Orestes y el focense amigo,
Niso se ofrece al rútulo enemigo,
y sigue de su teucro la fortuna.
En la fe de Damón sospecha alguna
no sufre Pitias, aunque ve el castigo,
ni rehúsa bajar Teseo contigo,
Pirotoo, fiel a la infernal laguna.
Póloux con Cástor parte el don divino,
y por... | - LX - | Juan de Arguijo | es | 0 | iambic |
mpm-cs-045449 | Alfonso vzplál velkým hněvem
proti Cidu Kastilskému,
k vůli přísaze té hrozné
ve příčině vraždy bratra.
Ale hněv svůj tajil král,
na vhodný čas pomsty čekal.
Maurů král tu ze Toleda,
který zván byl Ali Maymon,
na Cida ved králi stížnost,
že pad v jeho říši drze,
ba, že v Toledě i samém
Maury chytá do zajetí;
sedm tisíc... | I. Hněv králův. | Jaroslav Vrchlický | cs | 1 | trochaic |
mpm-es-005229 | Era hermosa mujer la Doña Juana,
y de mucho caudal; pero tenía
el achaque, el desbarro, la manía
de estar siempre asomada a la ventana
Cuanto ocurre en la casa más lejana
no s esconde a su atenta policía;
mas, con esto, la pobre no sabía
lo que pasa en la suya, ¡tan cercana!
Todo en ella es desórdenes y olvidos:
en fue... | La ventanera | Cayetano Fernández | es | 4 | anapestic |
mpm-de-030625 | Die Masten ragen an dem grauen Wall
Wie ein verbrannter Wald ins frühe Rot,
So schwarz wie Schlacke. Wo das Wasser tot
Zu Speichern stiert, die morsch und im Verfall.
Dumpf tönt der Schall, da wiederkehrt die Flut,
Den Kai entlang. Der Stadtnacht Spülicht treibt
Wie eine weiße Haut im Strom und reibt
Sich an dem Dampfe... | 1L: Die Masten ragen an dem grauen Wall | Georg Heym | de | 0 | iambic |
mpm-es-008326 | Cual viene en pos del borrascoso
invierno
los campos alegrando abril florido
y la furia del austro embravecido
cede al arrullo del favonio tierno;
así el estado y público gobierno,
que en desdichas sin fin gimió sumido,
su esplendor volverás, oh Rey querido,
y harás su dicha y tu renombre eterno.
Y... | Soneto | Juan Nicasio Gallego | es | 2 | polymetric |
mpm-de-002342 | Mein Herz war froh, mein Leben Poesie,
Draus meine Tage sich wie Knospen schälten,
Da kam Dein Brief, der mir Dein Elend schrie,
Und dessen Thränen mir Dein Leid erzählten.
Nur Einer weiss, wie schwer ich daran trug,
Der Flieder, der nachts an mein Fenster schlug.
Derselbe Flieder, dessen Duft so lind
Im Mai uns wie ei... | 4. | Arno Holz | de | 0 | iambic |
mpm-es-002743 | Amor empieza por desasosiego,
solicitud, ardores y desvelos;
crece con riesgos, lances y recelos,
susténtase de llantos y de ruegos.
Doctrínanle tibiezas y despego,
conserva el ser entre engañosos velos,
hasta que con agravios o con celos
apaga con sus lágrimas su fuego.
Su principio, su medio y fin es éste;
pues, ¿por... | - XLIII - En que consuela a un celoso epilogando la serie de los amores | Juana Ines de La Cruz | es | 0 | iambic |
mpm-es-000448 | Muere la vida y vivo yo sin vida
ofendiendo la vida de mi muerte;
sangre divina de las venas vierte
y mi diamante su dureza olvida.
Está la majestad de Dios tendida
en una dura cruz y yo de suerte
que soy de sus dolores él más fuerte
y de su cuerpo la mayor herida.
¡Oh duro corazón de mármol frío!
¿Tiene tu Dios abiert... | - 1393 -24 | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-de-050066 | Du Sam̃el-Platz der Lust/ du Wohn-Haus grosser Freuden/
Mein Schicksahl zwinget mich von deiner Pracht zu
scheiden/
Es rafft ein Unfall mich von deinem Feste hin/
Das mit beliebter Lust erquicket Hertz und Sinn.
Ob gleich die
Und ein Atlassen Kleid von Schnee und Eyse träget/
So läst die Lustbarkeit dich doch nicht öde... | Als er Urona verlassen muste. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-de-029311 | Hoch empor in blaue Lüfte,
Turner, laßt die Fahne wehen,
Hebt sie auf, daß weithin Alle
Ihre hohe Deutung sehen:
Wie ein Adler drauf erhebet
Sich zur Sonne stolz und groß,
Daß:
Ist des Turners hohes Loos.
Was
Diesen stolzen Sinn zu wahren
Woll't euch, Turner, treu verbünden;
Vor den Augen deutscher Frauen,
Die euch heu... | 1L: Hoch empor in blaue Lüfte, | Luise Büchner | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-033748 | Na zámek Balmoral? Toť připomínka skvělá!
O zuby cimbuří si vítr šaty rval
a vůně smrčin nesla se a chvěla
na zámek Balmoral.
Zpěv rybí panny na jezeře plynul
a bludice tu prošly středem vln,
žel někoho, kdo s životem se minul
a marnosti a šílenstva je pln.
Na zámek Balmoral? Kam z melafyru vedou
a sbližují se tajně sk... | NA ZÁMEK BALMORAL. | Jan Opolský | cs | 0 | iambic |
mpm-de-027770 | Wer in sich übersich in GOtt verreisen kan/
Der bettet GOtt im Geist und in der Wahrheit an. | 39. Der anbetter im Geist und in
der Wahrheit. | Angelus Silesius | de | 0 | iambic |
mpm-de-038652 | Frühling war's im Land geworden
Und der Winter ward vertagt,
Ohne daß den Herrenorden
Gott noch lange drum befragt.
Jenen packt deß Zorn und Trauer,
Und er ruft:
„nehm' ihn nicht, du dummer Bauer!
„er ist klares Höllenlicht!
„diese Sonne ungeladen
„dring' zu mir nicht frevelnd ein!“
Ruft's und schließt den Fensterladen... | Eine Fabel . | Justinus Kerner | de | 1 | trochaic |
mpm-de-035166 | Eine Liebe kenn' ich, die ist treu,
War getreu, so lang ich sie gefunden,
Hat mit tiefem Seufzen immer neu,
Stets versöhnlich, sich mit mir verbunden.
Welcher einst mit himmlischem Gedulden
Bitter bittern Todestropfen trank,
Hing am Kreuz und büßte mein Verschulden,
Bis es in ein Meer von Gnade sank.
Und was ist's nun,... | Wo find' ich Trost? | Eduard Mörike | de | 1 | trochaic |
mpm-cs-006681 | Zahradník, by k jeho stromku
Bouře moci neměla,
Kvítí s něho setřev, jemu
Nožem míru vzal z těla.
Mezi stromy květoucími
Pyšně na sadě stojí,
Neb jediný mezi nimi
Strach nezná v živlů boji.
Který citlivec by s trudem
Neželel nad takým bludem –
A však mnohých v tom sláva
Mudrců pozůstává. | 20. Zahradník, by k jeho stromku | Vincenc Furch | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-032428 | Wie schlecht bereitet muß der Mensch zum Himmel seyn,
Der ihn nicht auf der Welt ihm traut zu nehmen ein. | 39. | Daniel Czepko von Reigersfeld | de | 0 | iambic |
mpm-es-005734 | Lanzó tu inspiración fogosa al
viento
su resonante voz, que el vate admira,
y vibraron las cuerdas de mi lira
que tímida te ofrece un pensamiento
Vuelve a cantar, y tu robusto acento
retumbará en la esfera donde gira
el dios del Inca que a tu genio inspira,
del bardo de la Grecia el noble aliento
A... | Un pensamiento | Pedro Ángel Castellón | es | 0 | iambic |
mpm-es-004331 | Caiga el hermoso como cedro y palma,
caiga el Cherub, que fue su nacimiento
con el Aurora, y tuvo atrevimiento
donde todo poder se humilla y calma.
Caiga, perdiendo la victoria y palma,
del monte del excelso Testamento,
y suba la humildad al mismo asiento,
a vos, Francisco humilde, en cuerpo y alma.
Si al crucifijo Ser... | - 81 - | Lope de Vega | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003041 | Viéndome Fili en brazos de la muerte,
heroicamente se movió a clemencia,
y a su altivo decoro dio licencia
para inclinarse a remediar mi suerte.
Sintió el sujeto, de poder más fuerte
que el natural, la dulce violencia;
que amor en el crisol de la experiencia
los accidentes en salud convierte.
Si ya no huyeron, Fili, de... | - IX - | Argensola | es | 0 | iambic |
mpm-es-003050 | Si la ambición, que llega adonde aspira,
no topa el gozo que esperó Lamberto,
¿cuál ingenio, o por cauto o por experto,
de la esperanza infiel no se retira?
Corrido estoy de no poder sin ira
contarte cuán a juego descubierto,
siempre que me abonó algún bien por cierto,
en la fiel posesión lo hallé mentira.
Si esperado ... | - CXXXII - Respuesta | Argensola | es | 2 | polymetric |
mpm-de-018187 | Schollenmürbe schläfert ein das Eisen
Blute filzen Sickerflecke
Roste krumen
Fleische schleimen
Saugen brünstet um Zerfallen.
Mordesmorde
Blinzen
Kinderblicke. | 1L: Schollenmürbe schläfert ein das Eisen | August Stramm | de | 1 | trochaic |
mpm-de-037342 | Giebt unser GOTT in allen Dingen,
So wie er würcklich thut, das Wollen und Voll-
Was rühmt sich denn der Mensch, auch in den besten
Da sie ja nicht durch ihn, durch GOtt allein gerahten.
Nichts ist mein;
Alles dein;
Dir allein
HeRR, soll Lob' und Ehre seyn! | GoTT allein die Ehre. | Barthold Heinrich Brockes | de | 2 | polymetric |
mpm-es-008735 | Por rotos bronces, mármoles quebrados,
pase la edad en la común memoria,
que los que erige tu inmortal historia,
aun la envidia los deja reservados.
No Dorica labor, no celebrados
jaspes te constituyen alta gloria,
más duración intima la victoria
contra el tiempo y las huestes de los hados
Tanto volumen, lámina que inf... | A la muerte de Lope de Vega | Juan Francisco de Prado | es | 2 | polymetric |
mpm-es-009236 | Filis, de amor hechizo soberano,
cortar quiso un jazmín desvanecido,
y de cinco mirándose excedido
quedó del vencimiento más ufano
No bien corta el jazmín, cuando tirano
acero, en rojo humor otro ha teñido,
mintiendo ramillete entretejido
de jazmín y clavel la hermosa mano
Atropos bella a la tijera cede
piadosa ejecuci... | Dándome por asunto cortarse un dedo llegando a cortar un jazmín | Sor María de Santa Isabel | es | 0 | iambic |
mpm-cs-025169 | Jsi plno snův a nadějí
a čarných, snivých bájí,
a bloudíš jako zpěvný pták
po lučinách a hájích.
Ty nejsi mrazům uvyklé,
již každý mrak Tě děsí,
a cit Tvůj bouře rozšumí
jak vichor černé lesy.
A čím dál jdeš, tím bolů víc
Tvé jarní nitro svírá,
a jako v mračnech říše hvězd,
tak cit Ti v duši zmírá.
Ó Mládí, nejjasnější... | MLÁDÍ. | Ludvík Lošťák | cs | 0 | iambic |
mpm-de-042239 | Weil Menschen beßres nichts als sterben künnen thun,
Wüntscht Lingus, daß sein Weib mög auch vom bösen ruhn. | 90. | Friedrich von Logau | de | 2 | polymetric |
mpm-cs-008520 | Nůž, bratři! číši zpěněnou
připíjím v rozloučenou vám,
a kráčím cestou určenou
bez přátel, lásky, sám a sám.
Leč navrátím-li se zas zpět,
pak připit vám chci a zapět:
„Na družné shledání!“
Čas před žitím tak utíká
jak před zlosynem zoufalosť,
den zlatý stan mu odmyká
a noc ze třtiny staví most;
možná-li rychle následuj... | Na družné shledání. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-009745 | V pohorské síňce, matném při kahánku,
dvě stará srdce pospolu:
babička v bibli poslední čte stránku,
dědeček skloněn ke stolu.
Půl věku četli z oné svaté knihy,
Pánbůh jim chránil chudý práh,
na starých hlavách necítili tíhy
bílé, jak sněhy na horách.
Ta svatá kniha celým jejich světem...
Dočetli, hlavy sklonili,
jedin... | Při bibli. | Adolf Heyduk | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-038013 | Snad cosi jest, já VTEŘINY však syn,
má sladká, lehká moudrost motýlí
v poletu životem mne nezmýlí,
jí rozeznávám vonný květ a blín,
dnes zachutná mně rozpustilost vín,
žen vnadami jsem zítra opilý,
nadšením písně jásám za chvíli.
Smyslnost vln, v nich kolébání třtin,
mně stejně radosti jak vědy taj,
hra nesmyslná, sam... | Snad cosi jest, já VTEŘINY však syn, | Adolf Racek | cs | 0 | iambic |
mpm-cs-032048 | mého lidu mateřštino,
zpěve půdy, která kvílí,
zpěve krve, která věří,
třpyte zlatonosné žíly,
píval jsem tvé staré víno
s poctivci i divnou sběří;
v mládí člověk v závětří
milenku svou nešetří.
jak jsme s tebou vyváděli,
cizím peřím fintili tě,
strpělas nám všecky vášně,
pohrdalas nepokrytě
násilníky, mučiteli,
písní ... | mateřštině | Stanislav Kostka Neumann | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-017982 | Kümmt vom freuen freyen her? Wie daß manchem armen Tropffe
Nicht das freuen kümmt vom freyen, sondern krimmen in dem Kopffe?
Kümmt vom freyhen freyen her? Wie daß manchem armen Freyer
Frey zu walten, frey zu schalten, Freyheit bleibt für keinen Dreyer?
Freyen ist nur ein zu rechen in den Zedel derer Dinge,
Die zu kenne... | 42. | Friedrich von Logau | de | 1 | trochaic |
mpm-es-008669 | Lector amigo, claramente veo
salir a luz aqueste monumento
sin aquellos matices y ornamento
que por ventura tienes en deseo
Con sólo la verdad lo hermoseo,
porque no pide tanto crecimiento
de variedades, mas detenimiento
del que suele llevar veloz correo
La peregrinación es inexhausta,
la vida breve, vena mal propicia
... | Al lector | Juan de Castellanos | es | 2 | polymetric |
mpm-es-001465 | Detente, aguarda, presumida Rosa,
y en la piedad de Mayo no confíes;
porque esas hojas, donde ahora ríes,
en él serán tu perdición hermosa.
Ni es bien, que tu belleza generosa,
burlada, y libre a su lisonja fíes;
y a fuerza de ambición romper porfíes
el defendido seno en que reposa.
No te valdrá después tu armado muro,... | - XXII - | Fcode Borja | es | 0 | iambic |
mpm-de-023480 | Füll' mich mit edlen Blättern an,
Weil Blüchers Bild hier steht,
Und zünde sie als Opfer an,
Daß ihn der Rauch umweht.
Der alte Held, von Pulverrauch
Gebräunt in manchem Kampf,
Bleibt hier bei seinem alten Brauch
Und glüht, umwallt von Dampf. | Auf einen Pfeifenkopf mit Blüchers Bild | Friedrich Rückert | de | 0 | iambic |
mpm-es-008127 | i Padre de nuestra redención! La gente,
que debe a ti su libertad naciente,
se postra de rodillas, y en tu frente
pone el beso amoroso del Oriente.
Por tu ley, que es supremo mandamiento,
Dios te reserva el inmortal asiento.
Tu Magna Carta es hostia y alimento
del pueblo en tres centurias irredento.
Gracias a ti la esc... | ¡PADRE DE NUESTRA REDENCIÓN! A W. A. JONES | Manuel Bernabé | es | 0 | iambic |
mpm-de-059702 | Künftig, sooft man dem »Meister« den wohlerworbenen Lorbeer
Neu um die Schläfe, den zwiefältig gewundenen legt,
Oder im Lenz auch, wenn er die frühesten Rosen zum Opfer
Seinen Chariten weiht, denk er des Freundes dabei. | An J.G. Fischer | Eduard Mörike | de | 6 | hexameter |
mpm-es-008978 | ¡Qué bien de nuestro Cisne idolatrado
robas al aire la esparcida suma
y qué dulce el acento de su pluma
permanece en la voz de tu cuidado!
Con su rayo del Sol arrebatado,
Prometeo excedido se presuma,
pues a Borcas le arrancas, vuelto espuma,
tato infuso esplendor, nuca inspirado.
Y aun resta el desafirme tu victoria,
... | A don Juan de Vera Tassis y Villarroel | Francisco Ataide y Sotomayor | es | 4 | anapestic |
mpm-de-047260 | Da oben im Gärtchen,
Da wehet der Wind,
Da sitzet Maria
Und wieget ihr Kind,
Sie wiegt es mit ihrer schneeweißen Hand,
Und brauchet dazu gar kein Wiegenband.
Ich will mich zur lieben Maria vermieten,
Will helfen ihr Kindlein recht fleißig zu wiegen,
Da führt sie mich auch in ihr Kämmerlein ein,
Da singen die lieben Eng... | [da oben im Gärtchen] | Clemens Brentano | de | 2 | polymetric |
mpm-de-000264 | Hat neulich lauter Stolz in meiner Brust empört.
Wie trotzte nicht mein Herz, als ich dein Blatt gelesen?
Ich bin ja, sprach der Mund, was
Ich bin, was
Ja, Gottsched steht nun auch in jener Dichter Schaar,
Dadurch sich Deutschlands Ruhm so hoch empor geschwungen,
Wenn sie Athen und Rom den Vorzug abgesungen.
Hier hat k... | Antwort an die Frau D. Volkmanninn | Johann Christoph Gottsched | de | 0 | iambic |
mpm-cs-046496 | Ba, jistě teď nám vzejde doba zlatá,
„jíž Leopardi před lety se smál,“
již v botách sedmimílových v před chvátá
mdlé lidstvo, nový jeho ideal
kde otvírá mu štěstí, slávy vrata,
kde každý v okruhu svém svůj a král,
kde volný vzduch, kde každý vlastní řečí
smí vztekat se, lát v chaos ještě větší.
Tak básníci a myslitelé ... | Chaos. | Jaroslav Vrchlický | cs | 0 | iambic |
mpm-de-042857 | Darf ich an eure Noht/ ihr lieben Kinder/ dencken?
Wie ihr eur Ungelück mit Thränen offt beklagt/
So muß sich mein Gemüth zu tieffer Wehmuth leucken/
Die Pflicht und Schuldigkeit den Frauens nichts versagt.
Ach könnt ihr Männer kriegen!
Nach eurem Wunsch und Sinn/
Ich gönn euch das Vergnügen
Wenn ich es nur nicht bin.
... | An das veraltete Frauen-Zimmer. | Johann Georg Gressel | de | 0 | iambic |
mpm-cs-044128 | „Hoj, sokole! letíš v černé mraky?
leť jen leť a k nebi vysoko!
Rozpjatá ti křídla zláme střela,
a ty zhyneš, padneš hluboko!“
Stojí tvrdý hrad, to král na skále,
v hradě rytíř se svou milou dcerou,
dcerou krásnou jako holubice.
Její líce, jako ranní zoře,
její vlasy, jako stíny lesů,
její oko, jako modré nebe.
Slunce ... | I. OTEC A SYN. | Jan Václav Tůma | cs | 1 | trochaic |
mpm-de-046384 | Vor der Goldbegier des Bruders,
Der nach ihren Schätzen schnaubt,
Der in ihres Gatten Busen
Sein verruchtes Schwert getaucht,
Flieht hinweg die schöne Dido
Aus sidonischen Heimataun,
Nimmt mit sich gehäufte Schätze,
Nimmt mit sich des Gatten Staub,
Dem gelobt sie stäte Treue,
Wie es ziemt den höchsten Fraun;
Denn der w... | Die Gründung Karthagos | August von Platen | de | 1 | trochaic |
mpm-en-000330 | Here lies, to each her parents’ ruth,
Mary, the daughter of their youth;
Yet all heaven’s gifts being heaven’s due,
It makes the father less to rue.
At six months’ end she parted hence
With safety of her innocence;
Whose soul heaven’s queen, whose name she bears,
In comfort of her mother’s tears,
Hath placed amongst he... | On My First Daughter | Ben Jonson | en | 0 | iambic |
mpm-es-008829 | Estatua es numerosa, bocal Pira
este culto volumen (Caminante)
de aquel heroico Joven, semejante
al que aun la Tracia su memoria admira
A su fábrica docta cada Lira
de un Cisne, y otro, que cantó elegante,
es Sincel (contra el Hado) de diamante,
que en las almas esculpe lo que inspira.
Bien, en tal Urna métrica, segura... | A la debida memoria del doctor Juan Pérez de Montalbán | Diego de Mójica | es | 2 | polymetric |
mpm-es-003609 | Dio el agua procurada sepultura
-ya no es fábula huésped- a Narciso.
El que imitar su clara muerte quiso,
el valor poseyó por hermosura.
Venturoso murió, pues le procura
reducir un empleo y un aviso;
pero quien llega al término preciso
puede ser desdichado con ventura.
Sufrió el cielo de dos el ardimiento,
o porque de ... | - XXXIV - | Bocangel y Unzueta | es | 2 | polymetric |
mpm-cs-015695 | Pití jeho život bylo,
O život ho připravilo. | Náhrobek pitáku. | Josef Vlastimil Kamarýt | cs | 1 | trochaic |
mpm-cs-035696 | Juž podzim svoje chmury stáh’
nad hlavou země mroucí...
Háj opuštěn je, v dáli pták –
a slza padá v kraj i zrak
pro slunce úsměv vroucí.
V kraj napad’ stesk – kams odvanut
je květ i s písní ptačí...
A přece! Viz, sem v okna taj!
Tu ještě květem mluví máj,
ať třeba jeseň kráčí.
To primule se bělá sníh,
juž od jara tu dý... | POZDNÍ KVĚT. | Herma Pilbauerová | cs | 0 | iambic |
mpm-es-009229 | Pregúntanme quién soy; no oso publicallo;
del poco que meresco, nasce este temor;
podría ser también, de ser nueuo pintor,
vos responderéys, pintura, lo que callo;
que yo detrás me escondo, a ver si hallo,
demás de la correa, quien haga el reprehensor,
o le detenga allí la embidia en lo peor,
para del fauor y bien grat... | Soneto | Pedro Hurtado de la Vera | es | 0 | iambic |
mpm-de-061819 | Ich wünsche mir ietzt Glut- und Flammen-reiche Zeilen/
Denn wer von Liebe schreibt und nicht die Feder
Wird die
Und hat den rechten Zweck der Anmuth nicht erkennt.
Die Reden müssen hier den schönsten Rosen gleichen/
In die der liebe West den süssen Athem haucht/
Es muß jedwedes Wort die Venus überstreichen
Mit Balsam/ ... | Liebes-Ring
Bey Hn. T. S. R. J. U. C. u. Jfr. S. M. v.
S. Hochzeit abgebildet 23. Jan. 1674. | Heinrich Mühlpfort | de | 0 | iambic |
mpm-de-025262 | Sieh da: Justitia!
Voll mit Paragraphen
behängt, so steht wie ehedem sie da.
Sie hat natürlich alles ganz verschlafen
und weiß nicht, was im Lande jetzt geschah.
»was ist denn uns«, so spricht ein weiser Richter,
»die Politik und die Revolution!
Die Kerle sind Banditen und Gelichter,
Paßt auf, und wir besorgens ihnen s... | Spartakus in Moabit | Kurt Tucholsky | de | 0 | iambic |
mpm-es-004792 | Si en mano del Amor yo puse el freno
de esta mi voluntad, no bien sujeta,
¿De qué me espanto pues que se prometa
traerme tan rendido y siempre ajeno?
Tarde llego al remedio; que el veneno
cruel destempla el pecho con secreta
virtud; no es justo ya en edad perfecta
andar lleno de afán, de afrenta lleno.
Pueda abrir la r... | - CXXII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
mpm-en-001293 | When my parched lips upon thy princely brow,
Placid as tropic mead, as glacier cold,
Imprinted a last farewell, where wert thou—
Where didst thy soul its loveliness unfold?
Can’t be that in some undiscovered sphere
The Muses sing their souls to thine in bliss?
Can’t be that when I kiss thy forehead here
... | In Memory of E. M. EL—K. | Ameen Rihani | en | 0 | iambic |
mpm-es-004314 | Rinde tu ciencia, y con temor retira
de los Guzmanes rayos los Phebeos,
hija del sol humilla tus trofeos,
su luz respeta, su grandeza admira.
Al plinto ilustre de tan alta pira
consagra tu belleza y mis deseos,
y en vez de los laureles Didimeos,
suspende al árbol de la paz la lira.
En luz, que con el sol termine parte,... | - 87 - A Circe | Lope de Vega | es | 0 | iambic |
mpm-cs-018913 | Vždy skorem tytéž potkám tváře,
vždy skorem tytéž lidi zřím,
když k deváté do kanceláře
se beru kvapným krokem svým.
Tu profesor, jenž théky nese,
jde v záři jarní stařičký,
pár děvčat mladých zamihne se,
v trh pospíchají paničky.
Na známém rohu žebrák známý,
a známé tváře kol a kol,
jak zřím je denně, připadá mi,
že z... | Z ULICE. | Antonín Klášterský | cs | 0 | iambic |
mpm-es-002596 | Hoy de los hondos senos del olvido
y negras manos de la edad pasada,
con voz al son de hierro concertada,
el gran varón sacáis nunca vencido.
Sin duda os juzgará por atrevido
quien os viere, entre tanta ardiente espada,
cantar los filos donde fue cortada
la pluma que os sacó de vuestro nido.
De Tolosa la noble y alta h... | Al principio de La restauración de España, Madrid, 1607 | Quevedo | es | 0 | iambic |
mpm-de-002963 | Ein Fuchs aus der Gascogne oder Normandie,
Verhungernd fast, hat Trauben am Spalier erschaut.
Sie hingen hoch – doch ach, wie köstlich lockten sie
Mit ihrer reifen zartbehauchten Haut!
Das wär ein Mahl, wie’s unserm Burschen wohl behagte.
Doch unerreichbar hing die süße Traubenglut.
Drum rief er: »Pfui, wie grün! Die s... | 1L: Ein Fuchs aus der Gascogne oder Normandie, | Jean de La Fontaine | de | 0 | iambic |
mpm-en-000462 | With what deep murmurs through time’s silent stealth
Doth thy transparent, cool, and wat’ry wealth
Here flowing fall,
And chide, and call,
As if his liquid, loose retinue stay’d
Ling’ring, and were of this steep place afraid;
The common pass
Where, clear as glass,
All must descend
Not to an end,
But quicken’d by this d... | The Water-fall | Henry Vaughan | en | 0 | iambic |
mpm-es-005053 | Razón es ya que la cansada vida,
tanto tiempo sujeta al amor vano,
huya el fiero poder de este tirano,
y ya deslace mi cerviz caída.
Perezca la esperanza aborrecida,
el deseo abatido y mi liviano
intento; que mi bien ya está en mi mano,
ya tengo mi fortuna conocida.
Seguro podré ver de hoy más la suerte
del mísero amad... | - XLVIII - | Fernando de Herrera | es | 0 | iambic |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.