raw_text stringlengths 2 128k |
|---|
edward ajado nigerian sprinter edward alabi ajado ọjọ àkọ́kọ́ oṣu march ọdún 1929-ọjọ́ kẹrin din lọgbọ́n oṣu december ọdún 1980 jẹ eléré ìdíje tí ilẹ naijiria arákùnrin náà kópa nínú ọgọrun mita àti igba mita nínú olympic tó wáyé ní ọdún 1952 ní ọdún 1956 ajado kopa ninu olympic tí ooru ni ọgọrun mita àti mẹrin × ọgọrun mita àṣeyọrí edward ajado ní ọdún 1954 edward kopa ninu ère comonwealth tí ilẹ british empire níbi to ti gba ami ọlá tí fàdákà nínú eré idije sì sá pẹlu muslim arogundade abdul karim amu ati karim olowu tó sì parí pẹlu ipò kẹrin nínú àgbàlá ọgọrun |
eskor toyo eskor toyo asuquo its 1929-2015 jẹ ọmọwe marxist onímọ̀ akádẹ́mì àti olukọwe ilẹ̀ nàìjíríà títì ọjọ́ ikú rẹ arákùnrin náà jẹ ọjọgbọn lórí imọ ọrọ aje ni ile ìwé gíga ti calabar ìgbésí ayé eskor toyo wọn bí eskor sì oron ìpínlẹ̀ akwa ibom ni ọdún 1929 arákùnrin náà parí ẹkọ rẹ ni calabar àti ẹ̀kọ́ ní ọdún 1945nigbati eskor wá ní grade àkọ́kọ́ ó gba iwe ẹri ilé ìwé cambridge lẹ́yìn tí arákùnrin náà gbà diploma ni ori imọ ìṣàkóso àwùjọ ẹda lọ gba bsc lórí imọ ọrọ aje ni ilé ìwé gíga ti london arákùnrin náà tẹsiwaju lórí ẹ̀kọ́ rẹ ni bí to ti gba diploma àgbà ní ètò ọ̀rọ̀ aje msc àti phd lórí imọ ọrọ aje gẹgebi ọjọgbọn eskor kọ imọ ọrọ aje ni awọn ilé ìwé gíga ni ilẹ europe àti naijiria kò tó di pé ó di olórí ẹka tí imọ ọrọ aje ni ilé ìwé gíga ti maiduguri àti calabar eskor jẹ́ ọ̀kan lára àwọn olùdarí ẹgbẹ́ marxist-leninist tó dá lórí àwọn òṣìṣẹ́ àti agbẹ ni ilẹ naijiria lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìṣẹ̀lẹ̀ àárun ọpọlọ arákùnrin náà kú ní ọjọ́ keje oṣu december ọdún 2015 ni ile ìwé ìwòsàn ikẹẹkọ tó wà ní ilé ìwé gíga ti calabar |
ogedengbe of ilesa ogedengbe of ilesa 1822-1910 eni ti a tun mo si ogedengbe agbogun gboro je olori ati jagunjagun yoruba ni ile yoruba apa kan orile-ede naijiria ode oni o sin bi seriki nigba ogun kiriji 1877-1893 lodi si ibadan yi ni a kukuru article jọwọ mu yi |
kalu ikeagwu kalu egbui ikeagwu jẹ́ òṣèrékùnrin àti òǹkọ̀wé ti orílẹ̀-èdè nàìjíríà tó sì tún tan mọ́ orílẹ̀-èdè britain gẹ́gẹ́ bí òṣèrékùnrin tó jẹ́ ó ti gba ọ̀pọ̀lọpọ̀ àmì-ẹ̀yẹ wọ́n sì ti gbà á fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ àmì-ẹ̀yẹ pẹ̀lú fún àwọn iṣẹ́ rẹ̀ ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayé rẹ̀ ìlú england ni wọ́n bí kalu sí àmọ́ ó kó lọ sí ilẹ̀ nàìjíríà padà nígba tó wà ní ọmọdún mẹ́sàn-án nítorí ẹ̀rù àwọn òbí rẹ̀ pé ó lè gbàgbé àṣà àti ìṣe ilẹ̀ igbo ó ṣe ẹ̀kọ́ alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ rẹ̀ ní england àti zambia kí ó tó lọ sí university of nigeria láti lọ gba ẹ̀kọ́ nínú èdè gẹ̀ẹ́sì iṣẹ́ tó yàn láàyò ikeagwu ṣe àfihàn àkọ́kọ́ ní ọdún 2005 nínú fíìmù àgbéléwò tí wọ́n máa ń ṣàfihàn lórí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán tí àkọ́lé rẹ̀ jẹ́ domino ìsàfihàn akọ́kọ́ rẹ̀ lórí orí-ìtàgé jẹ́ put out the houselights láti ọwọ́ esiaba ironsi ó ti tẹ̀síwájú láti lọ kópa nínú àwọn eré bí i major lejoka brown nínú fíìmù ola rotimi our husband has gone mad again àti gẹ́gẹ́ bí i rip nínú fíìmù esiaba irobi tí àkọ́lé rẹ̀ jẹ́ hangmen also die ó sì tún ti kópa nínú àwọn fíìmù bí i for real 30 days the wrong woman distance between between two worlds àti rapt in éire ní orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán ó ti ṣàfihàn nínú àwọn fíìmù bí i domino 168 àti doctors' quarters mnet production ó tún gbajúmọ̀ fún ẹ̀dá-ìtàn tó ṣe gẹ́gẹ́ bí i alahji abubakar nínú fíìmù tinsel |
tchidi chikere tchidi chikere tí a bí ní october 10 1975 jẹ́ òṣèrékùnrin olùdarí eré aṣàgbéjáde eré olùdarí orin inú fíìmù àgbéléwò òǹkọ̀tàn àti akọrin ó ní ju fíìmù àgbéléwò ọgọ́rùn-ún 100 lọ àti àwo-orin méjì ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayé rẹ̀ chikere wá láti ìlú amuzi ahiazu mbaise ní ipinle imo òun ni ọmọ àbígbẹ̀yìn àwọn òbí rẹ̀ ó kẹ́kọ̀ọ́ nípa èdẹ̀ gẹ̀ẹ́sì ní university of calabar nígbà tó wà ní ilé-ẹ̀kọ́ gíga ó bẹ̀rẹ̀ sí ní kọ eré ó sì tún darapọ̀ mọ́ ẹgbẹ́ orin mẹ́ta ní kété tí ó parí national youth service rẹ̀ ó rin ìrìn-àjò lọ sí uk ó sì ṣe àtẹ̀jáde ìwé àkọ́kọ́ rẹ̀ níbẹ̀ lẹ́yìn tí ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ ó bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ fíìmù ní pẹrẹu ayé rẹ̀ chikere ní ọmọ mẹ́ta pẹ̀lú ìyàwó rẹ̀ àkọ́kọ́ ìyẹn òṣèrébìnrin sophia tchidi chikere ìgbéyàwó náà dópin ní ọdún 2012 lọ́wọ́lọ́wọ́ òṣèrébìnrin nuella njubigbo ni ìyàwó rẹ̀ ìgbéyàwó ìbílẹ̀ náà wáyé ní march 29 2014 ní ìlú ìyàwó rẹ̀ ní ipinle anambra ìgbéyàwó alárédè sì wáyé ní catholic church of transfiguration vgc ìpínlẹ̀ èkó ní june 9 2018 |
van vicker joseph van vicker tí wọ́n bí ní 1 august 1977 tí wọ́n tún mọ̀ sí van vicker jẹ́ òṣèrékùnrin ti orílẹ̀-èdè ghana ó sì tún jẹ́ olùdarí eré àti aṣèfẹ́-ọmọnìyàn òun ni olùdarí ilé-iṣẹ́ sky + orange production èyí tó jẹ́ ilé-iṣẹ́ tó ń ṣe fíìmù wọ́n yàn án fún àmì-ẹ̀yẹ méjì àkọ́kọ́ fún òṣèrékùnrin tó dára jù nínú eré àti òṣèrékùnrin tó ń di gbajúmọ̀ bọ̀ ní africa movie academy awards ní ọdún 2008 ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayé rẹ̀ wọ́n bí vicker ní ìlú accra ní ghana ìyá rẹ̀ jẹ́ ọmọ ghana tó tan mọ́ ilẹ̀ liberia bàbá rẹ̀ sì jẹ́ ará netherland bàbá rẹ̀ kú nígbà tó wà ní ọmọdún mẹ́fà vicker lọ sí ilé-ìwé mfantsipim pẹ̀lú òṣèrékùnrin ẹgbẹ́ rẹ̀ tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ majid michel ó gboyè ẹ̀kọ́ ní african university college of communications ní ọdún 2021 |
okechukwu oku okechukwu oku tí ayé mọ̀ sí okey oku tàbí oracle jẹ́ olùdarí olùṣe cinematographer àti ọ̀kọọri ó di gbajúmọ̀ látàrí fíìmù tí ó darí rẹ tí àkọlé rẹ ń jẹ́ love and oil tó jáde ní ọdún 2014 burning bridges ní ọdún 2014 àti bambitious 2014 tí àwọn òṣeré bí belinda effah àti daniel k daniel náà kópa nínú eré náà ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayẹ́ oku jẹ́ ọmọ bíbí ìpínlè enugu ni orílẹ̀ èdè nàìjíríà tí ó sì jẹ́ ọmọ tí wọ́n bí sì kejì nínú ọmọ mọ́kànlá tí àwọn òbí rẹ̀ goddy àti winifred òkú bí ó jẹ́ ọmọ íbò tí ó wá láti ukpo ni agbègbè dunukofia ni ìpínlè anambra baba rẹ̀ goddy ńnẹ́ gbajú-gbaà olórin ní orílẹ̀ èdè nàìjíríà ní ọdún 1970s tí ìyà rẹ̀ wínifred sì jẹ́ òṣìṣẹ́ ìjọba tí ó ti fẹ̀yìntì ẹ̀gbọ́n oku tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ udoka selebobo oku jẹ́ ẹni tí ó máa ń gbé orin jáde àti ọ̀kọọri oku bẹ̀rẹ̀ ilé ẹ̀kọ́ ni ilẹé ẹ̀kọ́ kékeré wt ni enugu tí ó sì tẹ síwájú láti lọ sí st charles special science school ni onitsha ní ìpínlè anambra ní àárín kíkọ́ ẹ̀kọ́ àti lílọ sì ilé ìwé gíga fáṣítì oku sọ pé òun fẹ fi ìwé lè láti ṣíṣẹ theatre nibẹ ni oku tí bẹ̀rẹ̀ si nífẹ̀ẹ́ sì iṣẹ́ orin tí ó sì kọ àwọn orin kììtẹ́nì tí ó sì bẹ̀rẹ̀ sí ní ṣe orin jáde fún àwọn olórin ni gúúsù ìlà oòrùn ni orílè èdè nàìjíríà nípa báyìí ni ó padà di ẹni tí ó ń darí fídíò fún tẹlifíṣàn ìgbé ayé oku ṣe ìgbéyàwó p pẹ̀lú queendalyn oku wọ́n sì bí ọmọ mẹ́ta tí wọ́n sì ń gbé ní enugu ni orílẹ̀ èdè nàìjíríà àwọn eré tí ó kópa níbẹ̀ feature films music videos |
jj bunny jj bunny jẹ́ òṣèébìnrin ilẹ̀ america tẹ́lẹ̀ rí tó ń gbé ní orílẹ̀-èdè america o máa ń gbohùn sílẹ̀ ó sì tún jẹ́ aṣàgbéjáde fíìmù tí ó ní àfihàn àkọ́kọ́ rẹ̀ nínú fíìmù caged ní ọdún 2009 ó ti kúrò nínú ẹgbẹ́ fíìmù nollywood ó sì ti ń ṣe fíìmù gollywood báyìí |
princess brun njua princess brun njua tí wọ́n bí ní 26 january 1986 jẹ́ òṣèrébìnrin ilẹ̀ cameroon tó ti gba ọ̀pọ̀lọpọ̀ àmì-ẹ̀yẹ ó padà wá sí gbàgede ní ọdún 2014 lẹ́yìn tó farahàn nínú fíìmù àgbéléwò tí orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán ìyẹn itv tv judge rinder òun ni olùgba àmì-ẹ̀yẹ beffta èyí tó gbà ní ọdún 2016 ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayé rẹ̀ brun njua tí àwọn ènìyàn tún mọ̀ sí brunhilda njua ni wọ́n bí ní 26 january 1986 sí ìlú kom èyí tó wá̀ ní apá àríwá ilẹ̀ cameroon brun pàdánù àwọn òbí rẹ̀ méjèèjì sínú ijàm̀bá ọkọ kan nígbà tó wà ní ọmọdún mẹ́rìnlá láti ìgbà náà ló sì ti ń tiraka láti bọ́ ara rẹ̀ iṣẹ́ tó yàn láàyò nígbà tó wà ní ọmọdún mẹ́tàlá 13 brun bẹ̀rẹ̀ sí ní kópa nínú eré ìtàgé ní ilé-ìjọsìn fìímù àgbéléwò àkọ́kọ́ rẹ̀ tó hàn lórí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán ni ti itv tv judge rinder |
daniel k daniel daniel kanayo daniel tí wọ́n bí ní 22 may 1986 jẹ́ òṣèrékùnrin ti ilẹ̀ nàìjíríà alohùn-fún-ìpolówó-ọjà àti adarí ayẹyẹ ó gbajúmọ̀ fún ẹ̀dá-ìtàn bossman tó ṣe nínú fíìmù a soldier's story ní èyí tó gba àmì-ẹ̀yẹ ti africa magic viewers' choice awards amvca ní ọdún 2016 àti àmì-ẹ̀yẹ africa movie academy awards amaa fún òṣèrékùnri tó dára jù lọ bẹ́ẹ̀ náà ni ó kópa nínú fíìmù 76 èyí tí àwọn gbajúgbajà òṣèré bí i ramsey nouah chidi mokeme àti rita dominic kópa nínú rẹ̀ bẹ́ẹ̀ sì ni ó tún kópa nínú fíìmù mummy dearest pẹ̀lú òṣèrébìnrin liz benson ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn òṣèré tó kẹ́kọ̀ọ́ gboyè ní academy of motion pictures and science ti ọdún 2022 |
saul zaentz saul zaentz ọjọ́ kejìdínlógbọ̀n oṣù kejì ọdún 1921 ọjọ́ kẹta oṣù kejì ọdún 2014 jẹ́ ọmọ olùṣe fíìmù ọmọ orílẹ̀ èdè amẹ́ríkà ó gba àmì ẹyẹ academy award for best picture ní emeta ní 1996 ó sì gba àmì ẹyẹ irving g thalberg memorial award ìpìlẹ̀ rẹ̀ wọ́n bí zaentz ní ọjọ́ kejìdínlọ́gbọ̀n oṣù kejì ọdún 1921 ní passaic new jersey òun ni àbíkẹ́yìn nínú ọmọ márùn-ún àwọn òbí rẹ̀ jẹ́ àwọn ará júù tí ó wá láti poland gẹ́gẹ́ bi ọmọdé zaentz lọ ilé ìwé william b cruz memorial number 11 ní passaic lẹ́yìn ìgbà tí ó jà gẹ́gẹ́ ọmọ ológun orílẹ̀ èdè amẹ́ríkà ní ogun àgbáyé ẹlẹ́ẹ̀kejì zaentz bẹ̀rẹ̀ sí ń nífẹ̀ẹ́ sí orin ó sì bẹ̀rẹ̀ sí ń ṣiṣẹ́ pẹ̀lú jazz at the philharmonic àti norman granz ó kàwé ní rutgers lẹ́yìn ogun gi bill |
nichole banna nichole banna tí àwọn ènìyàn mọ̀ sí virgin mary jẹ́ òṣèrébìnrin àti aṣagbátẹrù fíìmù tó ti ní ìfarahàn nínú ọ̀pọ̀lọpọ̀ fíìmù àgbéléwò òun ló ṣagbátẹrù fíìmù icheke oku èyí tó jẹ́ fíìmù ilẹ̀ igbo ìbẹ̀rẹ̀pẹ̀pẹ̀ ayé àti ètò-ẹ̀kọ́ rẹ̀ ní ìbámu pẹ̀lú ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò tó ní pẹ̀lú ìwé-ìròyìn punch àti sunnews òṣèrébìnrin yìí tó wá láti ipinle imo lọ sí ilé-ìwé oliver heights ní portharcourt fún ẹ̀kọ́ àkọ́bẹ̀ẹ̀rẹ̀ rẹ̀ àti ilé-ìwé emmy norberton fún ètò ẹ̀kọ́ girama ó kẹ́kọ̀ọ́ gboyè bsc nínú ìmọ̀ computer science ní river state university of science and technology iṣẹ́ tó yàn láàyò ó ti kópa nínú fíìmù àgbéléwò oríṣiríṣi bẹ́ẹ̀ sì ni ó ti ṣagbátẹrù fíìmù kan tí àkọ́lé rẹ̀ ń jẹ́ icheke oku àmì-ẹ̀yẹ rẹ̀ wọ́n yàn án fún àmì-ẹ̀yẹ òṣèrébìnrin tó dára jù ní ayẹyẹ bon award ní ọdún 2016 |
stanlee ohikhuare stanlee aideloje ohikhuare tí a mọ̀ ní àmọ̀dájú bi stanlee oikhuare jẹ́ òṣèré fíìmù ní orílẹ̀ èdè nàìjíríà oní sinimá àti òǹkọ̀wé ó jẹ́ ẹni tí a mọ̀ sí ẹni tí o máa ń ṣe fíìmù kúkúrú ó gba ìwé-àṣẹ diploma láti ilé-ìwé ti iṣẹ́ ọnà |
chidi mokeme chidi mokeme ẹni tí a bí ní ọjọ́ kẹtà dín lógún osù kẹta ọdún 1972 o sì jẹ òṣèré nàìjíríà àti agbàlejò ìfihàn ó wá láti oba ni idemili south lga ti anambra state gúúsù ìlà oòrùn nàìjíríà o sì wà ní ipò agbàlejò ti gulder ultimate search ìdánilójú-show ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀pẹ̀ ayé e rẹ̀ chidi mokeme ní ààyè láti ní ìrírí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn àṣà ti àwọn ẹ̀yà pàtàkì ti orílẹ̀-èdè nàìjíríà ó lọ sí ilé-ìwé alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ salvation army ni surulere lagos ó kàwé ní federal government college ni minna niger statetí ó sì tẹ̀síwájú sí institute of management and technology imt ni enugu níbití ó ti gba ìwé-ẹ̀kọ́ gíga ti orílẹ̀-èdè ni ìmọ̀-ẹ̀rọ kọmputa chidi fi igberaga sọ hausa yorùbá ati ede abinibi rẹ igbo nitori abajade o duro jade bi ẹni-ọpọlọpọ nitori talenti yii pelu ayanfẹ rẹ fun imọ-jinlẹ o ti nigbagbogbo ni itara to lagbara fun ṣiṣe ati pe pupọ julọ awọn ọrẹ rẹ jẹ ọmọ ile-iwe ti aworan chidi mokeme àti ètò gulder ultimate search chidi jẹ́ olóòtú ètò gbajúgbajà ti orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán ìyẹn gulder ultimate search fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún |
kenneth okonkwo kenneth okonkwo ti a bi ni oṣù kọkànlá ní ọjọ́ kẹfà ọdún 1968 ó jẹ́ òṣeré nàìjíríà kan agbẹjọ́rò àti olóṣèlú tí a mọ ipá rẹ nínú fíìmù living in bondage bí andy okeke iṣẹ́ rẹ ní ọdún 2013 o gba àmì eye africa movie academy award lórí idànìmọ̀ pàtàkì tí pillars nollywood ọdún 2015 ní wọn fún ní àmì-ẹyẹ pàtàkì láti ọdọ àwọn adarí the city people entertainment awards fún ipá rẹ si ìdàgbàsókè eré ìdárayá ní nàìjíríà |
tim burton timothy walter burton tí a bí ní ọjọ́ kàrùnlélógún oṣù kẹjọ ọdún 1958 jẹ́ olùṣe fíìmù àti ayàwòrán ọmọ amẹ́ríkà ọ̀pọ̀ mọ̀ọ́ fún pípinlesẹ̀ àṣà goth ní ilé iṣẹ́ fíìmù amẹ́ríkà ara àwọn eré tí ó ti gbé jáde ni beetlejuice 1988 edward scissorhands 1990 the nightmare before christmas 1993 ed wood 1994 sleepy hollow 1999 corpse bride 2005 2007 dark shadows 2012 wednesday 2022 burton tún dárí àwọn eré bi batman 1989 batman returns 1992 planet of the apes 2001 big fish 2003 charlie and the chocolate factory 2005 alice in wonderland 2010 àti miss peregrine's home for peculiar children 2016 |
fatimah muhammad lolo hajiya fatima lolo mon wọ́n bí fatima muhammad kolo ní pategi royal niger company ọjọ́ kọkọ̀ndílógún oṣù kìíní ọdún 1891 ó fi ayé lè ní ọjọ́ kọkọ̀ndílógún oṣù karùn-ún ọdún 1997 ó jẹ́ akọrin àti òpìtàn ìlú nàìjíríà ayé rẹ̀ lolo fẹ́ àwọn ènìyàn méjì tẹ́lẹ̀ rí tí ò sì rí ọmọ bí ní àwọn ìgbéyàwó méjèèjì ó máa ń ṣe aṣojú fún nupe kingdom emirate ní àwọn ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ọdún àti àwọn àjọyọ̀ wọn kó tó gbajúmọ ó máa ń kọrin fún àwọn àgbẹ̀ àti àwọn ọdẹ nígbà náà tó bá ń jó abọ́ máa ń wà lọ́wọ́ rẹ̀ lẹ́yìn ìgbà náà ni àwọn ènìyàn mọ̀ ọ́ sí sagi ningbazi olórí àwọn olórin ní èdè nupe ó gba oyè mon member of the order of the niger láti ọwọ́ shehu shagari lolo kú ní ọmọ-ọdún mẹ́fà-lé-ní-ọgọ́rùn-ún ní ọjọ́ ọjọ́ kọkọ̀ndílógún oṣù karùn-ún ọdún 1997 lẹ́yìn àìsàn ráńpẹ́ tó ṣe é |
eze v b c onyema iii eze v b c onyema iii ọjọ́ ìbí oṣù kejì ọjọ́ kẹtàlá ọdún 1927 jẹ́ olórí ìbílẹ̀ ogwu-ikpele ni ìjọba ìbílẹ̀ ogbaru ní ìpínlẹ̀ anambra gúúsù ìlà oòrùn nàìjíríà òun ni arọ́pò bàbá rẹ̀ eze onyema ii àti ọ̀kan nínú àwọn aṣenilóore mẹ́ta ti ìgbìmọ̀ ìpínlẹ̀ anambra ti àwọn alákooso ìbílẹ̀ |
muhammed bello muhammed bello jẹ sultani tí ṣòkòtò èlékejì lárúbáwá tí ó lọ ìjọba láàrin 1817 títí dá 1837 ó jẹ́ olùkọ́we ìtàn ewì àti ẹ̀kọ́ ìwé ẹsin isilaamu ó jẹ́ ọmọ àti oluranlowo àkókò fún usman dán fodio oludasile ilẹ̀ kálìfù ṣòkòtò àti sultani àkókò ni àkókò ìjọba rẹ ó jẹ̀ki ìtànkálẹ̀ islam túbọ̀ gbòòrò ni gbógbo àgbègbe ẹ̀kọ́ fún àwọn ọkùnrin àti àwọn obìnrin lọ ní déédéé àti ìdásílè àwọn ile-ẹjọ́ àwọn mùsùlùmí o kú ní oṣù kẹwàá ọjọ́ 25 ọdún 1837 ẹni tí ó rọ́pò rẹ ni abu bakr atiku lẹ́yìn náà ọmọ rẹ aliyu babba igbesi aye ibẹrẹ o wá láti ìdílé torodbe tí wọn jẹ lárúbáwá apá kan àti apá kan fulani gẹgẹbi abdullahi dan fodio àbúrò usman dan fodio tí sọ wọn sọ pé àwọn tán mo lárúbáwá ni pàse uqba ṣugbọn bello fí kún pé kò dá òhun lójú bóyá uqba ọmọ nafi ní uqba ọmọ yasir ni tàbí uqba ọmọ amiruqba tí a ń sọ̀rọ̀ rẹ fẹ́ obìnrin fulani kàn tí a ń pè ní bajjumangbu nípasẹ̀ rẹ ni torodbe tí usman dan fodio tí sọkalẹ kálìfù mohammed bello kọ̀ sì inú ìwé rẹ infaq al-mansur wípé ìran rẹ wà láti ipase ojisẹ mohammed látàra ìyà màmá rẹ tí à n pè ní hawwa ìyá usman dán fodio alhaji muhammadu junaidu waziri ṣòkòtò ọmọwe ìtàn fulani fí ìdí ọrọ shaykh abdullahi ọmọ fodio múlẹ̀ eleyii tó sọ wípé ìdílé dan fodio jẹ́ apákan lárúbáwá àti apákan fulani nígbà tí ahmadu bello nínú ìwé ìtàn ayé rẹ tí ó kọ lẹ́yìn òmìnira fi ìdí ọ̀rọ̀ tí kálìfù muhammadu bello sọ wípé wọn wá láti ilé lárúbáwá látàra ìyá usman dan fodio ìwé ìtàn fihàn pé ìdílé shehu dan fodio jẹ apákan lárúbáwá àti apákan fulani tí àṣà wọn fárápẹ haúsá àti pé à lè ṣe àpèjúwe wọn bí lárúbáwá haúsá-fulani ṣáájú ibẹrẹ jihad 1804 ẹ̀ka fulani kò ṣe pàtàkì fún toronkawa torodbeàwọn ìwé wọn ṣe àfihàn aìdánilójú tí wọn ní sì ìtumò ibasepo tó wà láàrin torodbe àti fulani wó yà èdè tí fulbe àti ọpọlọpọ àṣà nígba ti wọn dúró lórí ìdánimọ òtọ́tọ́ àwọn ìdílé toronkawa ní àkọ́kọ́ gbà àwọn ọmọ ẹgbẹ́ láti gbógbó àwùjọ sudani pápá àwọn ènìyàn tálákà àwọn àlùfáà toronkawa jẹ́ àkójọ àwọn ènìyàn tí ìpilẹ̀ṣẹ̀ wón jẹ́ fula wolof mande hausa àti berber àmọ́n wọn sọ èdè fula wọn ṣègbéyàwó sí àwọn ìdílé fulbe wọ́n sì di ẹgbẹ́ àwọn ọ̀mọ̀wé fulbe muhammed bello jẹ ọmọ bíbí ìyàwó kẹrin tí usman dan fodioẹni tí à mó sì hauwa tàbí inna garka ní ọdún 1781 gẹgẹbi àwọn ọmọ ìyà rẹ o kópa nínú àwọn ẹ̀kọ́ tí bàbá rẹ̀ dárí ni degel títí tí ìdílé àti díẹ́ nínu àwọn ọmọ-ẹhin fi wá ní ìgbèkùn ní ọdún 1804 ní ọdún 1809 bello ṣe okùnfà idasile ṣòkòtò tí ó di olú ìlú pàtàkì fún bàbá rè láti ṣẹ́gun ilé hausa ni ogún fulani 1804-1810 púpọ̀ nínú àwọn ọmọ àbúrò àti ẹ̀gbọ́n rẹ yà àkókò pàtàkì sì akitiyan ẹ̀kọ́ tí ó sì sọ wón di gbajúmọ́ lára wọn ní àbúrò rẹ nana asma'u akéwì àti olùkọ́ àti abu bakr atiku tí ó rọ́pò rẹ bí sultan |
gulder ultimate search gulder ultimate search tí wọ́n tún máa ń pè ní gus jẹ́ ètò orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán kan tí wọ́n máa ń ṣàfihàn ní oeílẹ̀-èdè nàìjíríà èyí tí ilé-iṣẹ́ nigerian breweries plc ṣ ìdásílẹ̀ rẹ̀ tí wọ́n sì tún ṣagbátẹrù rẹ̀ láti ṣe ìgbélárugẹ gulder lager beer ètò àkọ́kọ́ náà wáyé ní ọdún 2004 ètò gus yìí jẹ́ ètò àkọ́kọ́ ti orílẹ̀-èdẹ̀ nàìjíríà tó dá lórí ìtirakà àwọn olùdíje tó tó bí i mẹ́wàá sí ọgbọ̀n láti yè ìtiraka yìí máa ń jẹ́ èyító le gan-an níbi tíwọ́n á ti ní kí wọ́n ṣàwárí ìṣura àfimapọ́ kan tí ẹni tó bá gbẹ̀yìn nínú ìdíje náà á gba ẹ̀bùn olùborí ìdíje ti ọdún 2014 gba 10 million naira àti ọkọ̀ suv lẹ́yìn ọdún mehe tí wọn ò ṣe ètò náà lórí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán gulder ultimate search bẹ̀rẹ̀ ètò náà padà ní ọdún 2021 àwọn àṣesẹ́yìn ibùdó ètò ìtàn tó rọ̀ mọn àti àwọn agbégbá-orókè aṣagbátẹrù ètò yìí jẹ́ ọmọ orílẹ̀-èdè nàìjíríà tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ olakunle oyeneye aṣàgbéjáde náà sì jẹ́ oluseyi siwoku ti jungle filmworks gus 1 wọ́n ṣe gus 1 ní snake island ní ìpínlẹ̀ èkó àkọ́lé náà jẹ́ 'the legend of captain kush' arákùnrin ezeugo egwuagwu sì ni agbégbá-orókè àọ́kọ́ ètò náà tó gba ẹ̀bùn 3 million naira gus 2 obudu hills ní calabar ní ìpínlẹ̀ cross river ni ìbùdó tí wọ́n ti ṣe apá kejì ètò yìí àkọ́lé rẹ̀ ni 'the lost helmet of general maxmllian' arákùnrin lucan chambliss sì ni agbégba-orókè tó gba ẹ̀bùn 5 million naira gus 3 nifor ní ìlú benin ní ipinle edo ni agbègbè tí wọ́n ti ṣe apá kẹta ètò yìí àkọ́lé náà sì jẹ́ 'the brew master's secret' arákùnrin hector joberteh ló gbégbá orókè tó sìgba ẹ̀bùn 5 million naira àti ọkọ̀ ford explorer suv arákùnrin yìí padà di òṣèré àmọ́ wọ́n yìnbọn pa á ní ibùgbé rẹ̀ ní ìpínlẹ̀ èkó ní ọjọ́ 3 september 2017 gus 4 the shere hills ní ìlú jos ni agbègbè tí wọ́n ti ṣe apá kẹrin ètò yìí tí àkọ́lé náà sì jẹ́ 'the search for the golden age' arákùnrin dominic mudabai sì ló tayọ̀ jù láàárín àwọn akẹgbẹ́ rẹ̀ òun sì ló gba ẹ̀bùn ọdún náà ikú olùdíje kan olùdíje kan tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ anthony ogadje kú sínú odò ní ìlú jos ní ìpínlẹ̀ plateau lásìkò apá kẹrin ìdíje náà gus 5 láàárín òkè tó kún fún ìjì ní mmaku ní awgu ní ipinle enugu ni wọ́n ti ṣe apá karun-ún ètò yìí arákùnrin michael nwachukwu ló ṣàwárí ohun ìṣura náà tó sì fi gba 5 million naira àti ọkọ̀ suv tuntun gus 6 wọ́n gbé ètò gus 6 lọ sí apá ìwọ̀-oòrun ilẹ̀ nàìjíríà ìyẹn ní igbó omodo ti aagba ní ìpínlẹ̀ ọ̀ṣun àkọ́lé ti ọdún náà sì jẹ́ 'the horn of valour' arákùnrin uche nwaezeapu ló gbégbá orókè ètò náà fún àwọn gbajúmọ̀ òṣèré ìpètò náà fún àwọn gbajúmọ̀ òṣèré wáyé ní ọdún 2010 la campaigne tropicana ní epe ní ìpínlẹ̀ èkó ni agbègbè tí wọ́n lò àkọ́lé ètò náà ni 'the golden goblet' òṣèrékùnrin emeka ike sì ni agbégbá-orókè ti ọdún náà tó sì lọ ilé pẹ̀lú seven million naira gus 7 ní ọdún kan náà tí wọ́n ṣe ìpètò fún àọn gbajúmọl òṣèré wọ́n gbé ètò náà lọ sí igbó omo ní ìpínlẹ̀ ògùn èyí sì ni apá keje ètò náà agbégbá-orókè náà jẹ́ arákùnrin oyekunle oluwaremi gus 8 kukuruku hills tó wà ní egbetua quarters ní ososo ní agbègbè akoko-edo ní ipinle edo ni wọ́n ti ṣe apá kẹjọ ètò náà àkọ́lé ìdíje ọdún náà jẹ́ 'the contest of champions' níbi tí awọn agbégbá-orókè pẹ́jọ pọ̀ láti díje pọ̀ arákùnrin chris okagbue ló sì gbégbá orókè gus 9 ọdún 2012 ni ọdún tí ètò yìí lọ sí usaka obot akara ní ipinle akwa ibom àkọ́lé ti ọdún náà jẹ́ 'the gatekeeper's fortune' arákùnrin paschal eronmose ojezele sì ni agbégbá- orókè laszlo bene tó jẹ́ olùdarí àti aṣagbátẹrù fìímù ni olùdarí ètò yìí fún ọdún náà olùdarí yìí jẹ́ ọmọ ilẹ̀ america àmọ́ south africa ló ń gbé lọ́wọ́lọ́wọ́ gus 10 nínú igbó usaka ní akwa ibom ni arákùnrin dennis okike ṣàwárí ìṣùrà náà tó sì fi gba 10 million naira àti ọkọ̀ mitsubishi pajero tuntun laszlo bene ló jẹ́ olùdarí ètò yìí fún ọdún náà ìlú south africa ló ń gbé lọ́wọ́lọ́wọ́ gus 11 ètò gus 11 wáyé nínú igbó aguleri ní ipinle anambra níbi ti arákùnrin chinedu ubachukwu ṣàwárí akoto ọ̀gágun ó gba ẹ̀bùn 10 million naira àti ọkọ ford explorer tuntun apá ìdíje tuntun gus 12 the age of craftmanship gulder ultimate search padà wá sí orí ẹ̀rọ-amóhùnmáwòrán lẹ́yìn ọdún méje láti ìgbà tí wọ́n ti ṣe é ní ọdún 2014 apá ìdíje tuntun náà bẹ̀rẹ̀ ní october 16 2021 títí wọ december 19 2021 wọ́n máa ń ṣàfihàn rẹ̀ ní ọjọ́ àbámẹ́ta saturday àti ọjọ́ àìkú sunday láti ago mẹ́jọ alẹ́ 8pm wọ ago mẹ́sàn-án alẹ́ 9pm wọ́n ṣe àfihàn olùdíje méjìdínlógún 18 fún apá kejìlá ètò náà lára àwọn olùdíje náà ni damola johnson tó jẹ́ ọmọdún mẹ́rìndínlọ́gbọ̀n 26 year-old tó sì jẹ́ olùdarí eré lá ti ìpínlẹ̀ èkó mfon mikel esin tó jẹ́ ọmọdún mẹ́tàdínlọ́gbọ̀n 27year-old tó jẹ́ òǹkọ̀wé láti akwa ibom samuel ishmael tó jẹ́ ọmọdún márùndínlógójì 35 year old tó jẹ́ akọ́ṣẹ́mọṣẹ́ onímọ̀-ẹ̀rọ láti ìpínlẹ̀ ògùn emmanuel nnebe tó jẹ́ ọmọdún mọ́kàndínlọ́gbọ̀n 29 year old láti anambra damilola odedina tó jẹ́ ọmọdún márùndíndínlọ́gbọ̀n 25 year old tó jé ayafọ́nrán solomon yankari olayinka omoya godswill oboh omokhafe bello chidimma okeibe jennifer okorie tobechukwu okoye gerald odeka tosin michael emiola iniabasi umoren odudu otu ni ó gbégbá-orókè lẹ́yìn tí ó ṣàwárí àpótí akolo ní ọjọ́ àṣekágbá lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìfìgagbága pẹ̀lú àwọn olùdíje yòókù wọ́n fún ní àwọn ẹ̀bùn tó tó bí i n50 million pẹ̀lú kọ́kọ́rọ́ sí ọkọ̀ suv láti ọwọ́ innoson motors àti ìwé láti lọ rín ìrìn-àjò lọ sí dubai |
ababene ababene je abule kan ni ijoba ibile obubra ni ipinle cross river ni orile-ede naijiria |
abala-ibeme abala-ibeme tabi abala je abule kan ni ijoba ibile obingwa ni ipinle abia ni naijiria |
nsirimo nsirimo jẹ abule kan ni umuahia south local government abia state nigeria |
bara nigeria bara je ilu ni ipinle oyo ni guusu iwo oorun naijiria o wa ni iwọ-oorun ti opopona oko-iressa-aadu pupọ julọ awọn eniyan jẹ ọmọ ẹya yoruba pupọ ninu awọn eniyan naa ni iṣẹ-ogbin pẹlu iṣu iṣu ti agbegbe gbaguda agbado ati taba |
richard mofẹ́ damijo |
tọ́pẹ́ tedela |
mike bámilóyè |
lateef adédiméjì |
lateef adedimejì |
fẹ́mi branch |
wàsíù àlàbí pasuma |
yẹmí ajíbádé |
jímò àlíù |
ṣọlá fosudo |
tómi ọdúnsì |
dorcas ṣọlá fapson |
dorcas shola fapson |
ruth kádírì |
yẹmí ṣódìímú |
sunday ọmọbọ́láńlé |
babátúndé omídínà |
dayọ òkéníyì |
èdè sílóbẹ yi ni a kukuru article jọwọ mu yi èdè sílóbẹ èdè sílóbẹ ꠍꠤꠟꠐꠤ jẹ́ èdè tonal indo-aryan tí wọ́n ń sọ ní india bangladesh àti united kingdom |
ikot use ekong ikot use ekong jẹ abule kan ni agbegbe ijọba ibilẹ eket ni ipinle akwa ibom |
okey bakassi okechukwu anthony onyegbule tí gbogbo ènìyàn mọ̀ ssíokey bakassi tí wọ́n bí ní ọjọ́ kẹta oṣù kẹwàá ọdún 1969 ní ìpínlẹ̀ ímò jẹ́ apanilẹ́rìnín àti òṣèré orí ìtàgé ti orílẹ̀-èdè nàìjíríà ní 2014 ó gba àmì ẹyẹ òṣèré tí o dára julọ ni ipa ìtèwáju eré igbo ni ẹ̀dá 2014 ti best of nollywood awards fún ipá rẹ nínú fíìmù onye ozi |
john okafor john ikechukwu okafor a bi ní ọjọ kẹtàdínlógún oṣù kẹwàá ọdún 1961 tí gbogbo ènìyàn mọ si ọgbẹni ibu jẹ́ òṣèré àti aláwàdaà ọmọ nàìjíríà background ati eko o wa láti nkanu west lga enugu state lẹ́yìn ilé-ìwé àlákọ̀bẹ̀rẹ̀ ní ọdún 1974 okafor lọ sí sapele láti lọ dúró pẹ̀lú arákùnrin lẹ́yìn ikú baba rẹ ecitation needed ní sapele láti rán ara rẹ lọ́wọ́ lọ si ilé-ìwé àti láti rán ẹbí rẹ lọ́wọ́ o ṣe àwọn iṣẹ́ pẹpẹpẹcitation needed ó ṣíṣe gẹ́gẹ́ bí ònídìrí ṣùgbọ́n ó padà jẹ ayàwòrán àti pé ó ṣíṣe ni ilé-ìṣe tí wọn tí ṣe crates lẹ́yìn ilé-ẹ̀kọ́ wọn fún ní admission ni the college of education yola nítorí owócitation needed o kẹko ni the institute of management and technology imt enugu nigbati o le da dúró lọwọ ara rẹ o ti ko pá nínú eré tí ó ju ìgbà nínú fiimu nollywood 200 pẹlu mribu 2004 ọgbẹni ibu ati ọmọ rẹ awọn olupilẹṣẹ coffin awọn olupese ọkọ awọn oṣere kariaye mribu ni ilu lọndọnu 2004 recruit ọlọpa 2003 awọn iyawo 9 2005 ibu ninu tubu 2006 ati keziah 2007 mr ibu tún ṣíṣe nínú orin o ṣe iṣẹ́ orin fún igba diẹ ní oṣù kẹwa ọjọ 15 ọdun 2020 o ṣe ifilọlẹ àwọn orin rẹ ti akole ọmọbinrin yii ati ṣe o mọ |
eyokpu eyokpu se abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni orile-ede naijiria |
anakpa anakpa sẹ abule kan ni agbegbe ijọba ibilẹ uruan ni ipinle akwa ibom nigeria awọn eniyan ibibio jẹ olugbe abule anakpa |
atte oro atte je abule oron ni agbegbe urue-offong/oruko ni ijoba ipinle akwa ibom ni nigeria |
ata efa ata efa je abule kan ni ijoba ibile etinan ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
azia azia se ilu kan ni agbegbe ihiala ni orile -ede naijiria orukọ rẹ ni lẹhin azia alamatugiugele ti o ṣe ipilẹ ile ni ayika 500 ad |
elei elei je abule oron ni agbegbe urue-offong/oruko ni ijoba ipinle akwa ibom ni nigeria |
enino enino se abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
agbadi agbadi je abule kan ni ipinle benue ni ila-oorun naijiria abule wa da 15 km ariwa-oorun ti makurdi olu-ilu ati pe o jẹ 6 km lati ariwa eti okun ti benue |
eman ukpa eman ukpa se abule kan ni ijoba ibile uruan ni ipinle akwa ibom ni naijiria ti awon eniyan ibibio ngbe |
abeno harukas abeno harukas jp あべのハルカス |
amuvi amuvi je abule kan ni ijoba ibile arochukwu ni naijiria ni ipinle abia |
edikor eyokpu edikor eyokpu se abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni naijiria |
eman akwa ibom eman se abule kan ni agbegbe ijọba ibilẹ uruan ni ipinle akwa ibom nigeria awọn eniyan ibibio jẹ olugbe abule eman |
agarabe agarabe se abule kan ni ijoba ibile abi ni ipinle cross river ni naijiria |
afaha iman afaha iman se abule kan ni agbegbe ijọba ibilẹ etinan ni ipinle akwa ibom nigeria |
akai-ikon akai ikon se ilu oron ni ijoba ibile oron ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
agu amede agu amede se abule to wa ni orile-ede naijiria awon omo agbegbe eha amufu ijoba ibile isiuzo ni ipinle enugu ni won n gbe |
afaha urua essien afaha urua essien sẹ abule kan ni etinan agbegbe ijọba ibilẹ ti ipinle akwa ibom ni nigeria |
akabo akabo se eka abule kan ni ijoba ibile ikeduru ni ipinle imo ni naijiria oorun afrika abule kan ti o ni orukọ kanna ni a tun rii ni nnewi ati oguta gbogbo wọn ni ilẹ igbo |
akanefore akanefore se abule kan ni ijoba ibile abi ni ipinle cross river ni naijiria |
akinima akinima se ilu kan ni agbegbe ijoba ibile ahoada west ni ipinle rivers ni naijiria akinima ni olú ìlú ahoda west akinima wa ni iha iwọ-oorun ariwa ti ipinle rivers labẹ agbegbe rivers west senatorial ni ilu port harcourt akinima jẹ́ ọ̀kan lára àwọn àdúgbò tí omíyalé ti ń pa lọ́dọọdún ní ìpínlẹ̀ rivers |
akpa nkanua akpa nkanua sẹ abule effiat ni ijọba ibilẹ mbo ni ipinlẹ akwa ibom ni naijiria |
akata ibiyi akata formation sẹ apakan ti tertiary niger delta akata-agbada eto epo epo ti o wa ni ipinle niger delta ti nigeria ni gulf of guinea atlantic ocean |
adaeba adaeba sẹ abule oron ni agbegbe ijọba ibilẹ mbo ni ipinlẹ akwa ibom ni naijiria |
afafanyi afafanyi se abule kan to wa ni ijoba ibile abi ni ipinle cross river ni naijiria |
akparavuni akparavuni se agbegbe ni ijoba ibile biase ni ipinle cross river ni naijiria |
akpawfu akpawfu tabi akpofu se ilu kan ni ijoba ibile nkanu east ni ipinle enugu nigeria |
ebana ebana se abule kan ni agbegbe ijọba ibilẹ eket ni akwa ibom o jẹ ọkan ninu awọn abule ti o jẹ idile afaha ni eket |
ekim ekim se agbegbe oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
cineni cineni se abule kan ni gwoza ipinle borno nigeria o jẹ ile ti ede cineni |
disina disina se ilu kan ni agbegbe ijọba ibilẹ shira ipinle bauchi ariwa ila-oorun naijiria ti o wa ni ibuso 35 ni guusu iwọ-oorun ti azare o wa lẹba odò bunga laarin awọn ilu jemma ati foggo olugbe ti a pinnu bi ti 2007 jẹ 18792 |
eyo abasi eyo abasi je agbegbe oron ni ijoba ibile oron ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
ejule ejule se ilu ni ipinle kogi ni naijiria |
eyo atai eyo atai je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
edoku edok se abule oron ni agbegbe urue-offong/oruko ni ijoba ipinle akwa ibom ni nigeria |
ekpene ukpa ekpene ukpa je abule kan ni ijoba ibile eket ni ipinle akwa ibom |
eyo ating osung eyo ating osung je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo ating-osung eyo ating osung je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo ebieme ebieme je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni orile-ede naijiria |
eyo efai eyo efai je abule oron ni ijoba ibile mbo ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
kutigi kutigi sẹ ilu kan ni agbedemeji naijiria aala si bida makwo ati ariwa ti odò niger awọn igberiko ni gbogbogbo pẹlu awọn oke-nla ti o yiyi pẹlu ilẹ koriko ati awọn igi o sẹ olu ile-iṣẹ ti agbegbe ijoba ibile lavun ni ipinle niger nigeria eyi sẹ aaye ti o wa ni lavun pẹlu awọn ipoidojuko agbegbe jẹ 9° 12' 0 ariwa 5° 36' 0 ila-oorun ati orukọ atilẹba rẹ pẹlu awọn itọsi jẹ kutigi o eẹ a nupe soro agbegbe |
eyo ekung inyang eyo ekung inyang je abule oron ni ijoba ibile oron ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo esin eyo esin je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo esio osung eyo esio osung je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo esio usung eyo esio usung je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
kurgwi kurgwi sẹ ilu kan ni aarin igbanu ti nigeria o wa ni agbegbe ijọba ibilẹ qua'an pan ni ipinle plateau ilu naa joko lẹba opopona shendam - lafia ni apa gusu ti ipinlẹ plateau ilu naa jẹ ilu ẹkọ ati alaafia pẹlu ọpọlọpọ awọn ile-iwe alakọbẹrẹ ati ile-iwe alakọbẹrẹ ati ile-ẹkọ giga olokiki ti arts sciences and technology cast eyiti o wa ni ilu ti o ti yori si idagbasoke ti awọn amayederun ode oni titi di isisiyi ko si ninu ilu ṣaaju wiwa ti ile-ẹkọ giga |
eyo eyekip eyo eyekip je abule oron ni agbegbe urue-offong/oruko ni ijoba ipinle akwa ibom ni orile-ede naijiria ti a da nipasẹ awọn ọmọ okip lati idile ubodung ti orilẹ-ede oron |
eyo nsek eyo nsek je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo obiosio eyo obiosio je ilu oron ni ijoba ibile oron ni ipinle akwa ibom ni orile-ede naijiria |
amakohia amakohia sẹ orukọ awọn abule mẹrin ti o yatọ ni guusu ila-oorun naijiria gbogbo wọn wa nitosi ilu owerri ti o wa laarin ijọba ibilẹ ikeduru amakohia a se okan lara awon ilu to wa ni ijoba ibile ikeduru ni ipinle imo |
eyo okponung eyo okponung je abule oron ni ijoba ibile udung uko ni ipinle akwa ibom ni nigeria |
eyo okwong eyo okwong je abule oron ni agbegbe urue-offong/oruko ni ijoba ipinle akwa ibom ni nigeria ti a ṣe nipasẹ awọn ọmọ okwong lati idile ubodung ti orilẹ-ede oron |
aviara aviara se ilu isoko ni ipinle delta gusu naijiria |
eyo ufuo eyo ufuo jẹ abule oron ni agbegbe eyulor ni agbegbe urue-offong/oruko agbegbe ni ipinlẹ akwa ibom ni nigeria |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.