Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 285/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 285/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 30. 9. 2022, částka 133/2022 285 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. září 2022 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně: Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství ze dne 15. května 2020, který byl uzavřen dne 18. července 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Česká asociace zaměstnavatelů v lesním hospodářství a Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 284/2022 Sb.	Vyhláška č. 284/2022 Sb. Vyhláška o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání Vyhlášeno 30. 9. 2022, datum účinnosti 15. 10. 2022, částka 133/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zdroj chladu * § 3 - Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání * § 4 - Rozsah a četnost kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání * § 5 - Způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání * § 6 - Způsob hodnocení provozních parametrů * § 7 - Obsah a vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání * § 8 - Součinnost vlastníka jednotlivých zařízení provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Zrušovací ustanovení * § 11 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 284/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 284/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 10. 2022 284 VYHLÁŠKA ze dne 20. září 2022 o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) způsob určení jmenovitého výkonujmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, c) obsah a vzor zprávy o kontrole provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání. § 2 Zdroj chladu (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí zdrojem chladuzdrojem chladu část systému klimatizace, která vyrábí chlad a) kompresorovým přímým chlazenímchlazením, b) kompresorovým nepřímým chlazenímchlazením, c) absorbčním chlazenímchlazením, d) adiabatickým chlazenímchlazením, e) systémem trigenerace, nebo f) využitím energie prostředí tepelným čerpadlemtepelným čerpadlem. (2) Za zdroj chladuzdroj chladu pro účely této vyhlášky se považuje i společný systém klimatizace a vytápění. § 3 Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání Jmenovitý výkonJmenovitý výkon provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se určí jako součet jmenovitých výkonůjmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů chladuzdrojů chladu, které jsou součástí budovy. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují chladem více než jednu jednotku. § 4 Rozsah a četnost kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (1) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se vztahuje na zdroj chladuzdroj chladu, s výjimkou zdroje chladuzdroje chladu, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodů a sdílení chladu, systém regulace a automatizační a řídicí systém podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. V případě kombinovaného systému klimatizace a větrání se kontrola vztahuje také na systém nuceného větrání, pokud je jeho součástí úprava vnitřního prostředí chlazenímchlazením nebo úpravou vlhkosti. Kontrola systému nuceného větrání se neprovádí, pokud v budově byla provedena kontrola v rámci kontroly systému vytápění podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. (2) Předmětem kontroly jsou přístupné části zařízení systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 1. (3) První kontrola systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od jeho uvedení do provozuuvedení do provozu. Následně se provádí jeho kontrola v četnosti podle odstavce 4. (4) U již provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání musí být kontrola prováděna nejméně jednou za 5 let. § 5 Způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (1) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se provádí za typických podmínek provozu. (2) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje hodnocení provozních parametrů podle § 6. Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje také kontrolu dimenzování zdroje chladuzdroje chladu, a to porovnáním s požadavky na chlazeníchlazení budovy podle projektové dokumentace2). Kontrola dimenzování zdroje chladuzdroje chladu se provádí pro provozovaný systém klimatizace nebo kombinovaný systém klimatizace a větrání v případě větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy nebo jiné než větší změny dokončené budovyvětší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy. (3) Energetický specialista nebo osoba podle § 6a odst. 4 písm. b) zákona (dále jen „energetický specialista“) se zadavatelem kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (dále jen „zadavatel“) stanoví plán kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, a to na základě jeho vizuální prohlídky a analýzy dostupných podkladů. (4) Podklady k provedení kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání si vyžádá energetický specialista od vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatele budovy. (5) Plán kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje soupis doporučení a podmínek k provedení hodnocení jeho provozních parametrů. § 6 Způsob hodnocení provozních parametrů (1) V případě, že je systém klimatizace vybaven automatizačním a řídicím systémem schopným regulace, následného sběru a vyhodnocování dat, provádí energetický specialista pouze hodnocení provozních parametrů provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání a z měřených údajů určí účinnost zdroje nebo dílčích zdrojů chladuzdrojů chladu. (2) Provozní parametry hodnotí energetický specialista a) ověřením účinnosti zdroje chladuzdroje chladu přímou metodou podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; pokud v řádně a jednoznačně odůvodněném případě nelze z technických důvodů použít přímou metodu, provede energetický specialista odborný odhad, b) vizuální prohlídkou přístupných částí rozvodů chladu a regulačních prvků, c) vizuální prohlídkou přístupných zařízení pro sdílení chladu a kontrolou jejich provozuschopnosti, d) vizuální prohlídkou přístupných částí rozvodů a zařízení systému nuceného větrání a kontrolou jejich provozuschopnosti a e) kontrolou provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání, zejména s ohledem na nastavení případných snížení průtoků vzduchu v době, kdy se větraný prostor plně nevyužívá. § 7 Obsah a vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (1) Zpráva o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje a) identifikační údaje vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatele, zadavatele, energetického specialisty a evidenční číslo zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, v rozsahu podle vzoru zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce, b) identifikační údaje budovy, její popis a popis předmětu kontroly, c) závěry z provedené kontroly, včetně doporučení a možností ke zvýšení energetické účinnosti systému klimatizace navržených energetickým specialistou, d) hodnocení dimenzování, provozních parametrů a nastavení a funkčnosti automatizačního a řídicího systému, jestliže je součástí systému klimatizace, e) seznam doporučení navržených energetickým specialistou pro zajištění energeticky účinného provozu kontrolovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání a návrh dalších možností směřujících k efektivnímu nakládání s energií v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a f) přílohu zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, která obsahuje alespoň 1. seznam všech vyžádaných a poskytnutých podkladů, 2. plán kontroly systému klimatizace podle § 5 odst. 3, 3. fotodokumentaci z vizuální kontroly, 4. soubor výpočtů, měření a hodnocení dimenzování a účinnosti zdroje chladuzdroje chladu a 5. hodnocení dimenzování a provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání. (2) Vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 8 Součinnost vlastníka jednotlivých zařízení provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (1) V případě, že není zadavatel vlastníkem zařízení, které je součástí předmětu kontroly, a vyžaduje-li to naplnění cíle kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, požádá energetický specialista vlastníka zařízení o součinnost. (2) Energetický specialista si prokazatelným způsobem vyžádá od vlastníka zařízení systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání údaje potřebné pro provedení jeho kontroly. (3) V případě, že vlastník zařízení neposkytne energetickému specialistovi požadované údaje, použije energetický specialista okomentovaný odborný odhad. Takto použité údaje se označí jako „odborný odhad“ a uvedou se v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce. § 9 Přechodná ustanovení (1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel zajistí kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání podle této vyhlášky, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud kontrola podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, nebyla provedena. (2) V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, od které uplynulo více než 5 let, zajistí vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel kontrolu systému klimatizace podle této vyhlášky do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (3) V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, od které uplynulo méně než 5 let, počíná běh lhůty pro pravidelné provádění kontroly podle § 4 odst. 4 této vyhlášky od posledního dne kalendářního roku, ve kterém byla provedena kontrola klimatizačního systému podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 10 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, se zrušuje. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 284/2022 Sb. Měření účinnosti zdroje chladu (1) Účinnost zdroje chladuzdroje chladu se zjišťuje přímou metodou. Přímá metoda zjišťování účinnosti zdroje chladuzdroje chladu spočívá ve stanovení poměru množství chladu předaného teplonosné látce k množství energie přivedené do zdroje chladuzdroje chladu energonositelem ve stejném časovém úseku. (2) Účinnost zdroje chladuzdroje chladu se stanovuje podle následujícího vztahu: ηη=QchlQen.100%, kde je Qchl [kWh] Množství vyrobeného chladu za časový úsek. Qen [kWh] Množství spotřebovaného energonositele za časový úsek. (3) Vyhodnocení účinnosti zdroje chladuzdroje chladu se provede porovnáním stanovené účinnosti zdroje chladuzdroje chladu s deklarovanou účinností zdroje chladuzdroje chladu danou výrobcemvýrobcem. Stanovená a deklarovaná účinnost se musí porovnávat při stejných provozních parametrech. (4) Měření podle odstavce 2 se provádí a) v průběhu provozu zdroje chladuzdroje chladu; v době měření nesmí být venkovní teplota nižší jak 18 °C, b) na základě měření spotřeby energonositele a měření množství vyrobeného chladu, a c) při ustáleném provozním stavu. (5) Měření podle odstavce 4 se nemusí provádět, pokud jsou k dispozici údaje podle odstavců 3 a 4 získané z měření provedeného v souladu s požadavky podle odstavce 4, které nejsou starší dvou let. (6) Zdroj chladuZdroj chladu vyhovuje, odpovídá-li stanovená účinnost deklarované účinnosti zdroje chladuzdroje chladu dané výrobcemvýrobcem při stejných provozních parametrech. (7) Součástí kontroly klimatizace je také vizuální kontrola, která obsahuje alespoň kontrolu a) výrobního štítku (identifikace zdroje chladuzdroje chladu), průvodní technické dokumentace (návodu k instalaci a použití) a provozní dokumentace, b) vnějšího stavu zdroje chladuzdroje chladu včetně tepelné izolace, c) vnějšího stavu rozvodů chladu a ochlazovaného vzduchu, včetně tepelné izolace a orientační teploty vnějších povrchů rozvodů chladu a ochlazovaného vzduchu; teploty povrchu tepelných izolací nesmí být nižší, než je teplota rosného bodu v prostředí, kterým jsou rozvody vedeny, d) netěsností a úniku chladiva a maziv a teplonosné látky, e) stavu přístupných částí zdroje chladuzdroje chladu, funkčnost a kompletnost všech částí, f) stavu přístupných částí zařízení pro sdílení chladu, funkčnost a kompletnost všech částí, g) funkčnosti řídicích a bezpečnostních zařízení, a h) dokladů o kontrole technického stavu a provozu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/2022 Sb. Vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání 5.6MB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844. 2) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 282/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 282/2022 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 27. 9. 2022, částka 131/2022 282 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 26. září 2022 o vyhlášení dodatečných voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 54 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 7. ledna 2023 dodatečné volby do zastupitelstev obcíobcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Brodec\| Louny\| Ústecký Břežany\| Znojmo\| Jihomoravský Buková\| Plzeň-jih\| Plzeňský Cebiv\| Tachov\| Plzeňský Líšná\| Přerov\| Olomoucký Nevězice\| Písek\| Jihočeský Ohařice\| Jičín\| Královéhradecký Rokytovec\| Mladá Boleslav\| Středočeský Trokavec\| Rokycany\| Plzeňský Třebsko\| Příbram\| Středočeský Všeradov\| Chrudim\| Pardubický Ministr: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 281/2022 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 281/2022 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 25 Sídlo: Praha 6 a č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí a č. 64 Sídlo: Bruntál konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 (I. kolo) Vyhlášeno 27. 9. 2022, částka 131/2022 281 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 26. září 2022 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 25 Sídlo: Praha 6 a č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí a č. 64 Sídlo: Bruntál konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 (I. kolo) Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 8 odst. 2 písm. e), § 73 odst. 6 a § 77 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 25 Sídlo: Praha 6 a č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí a č. 64 Sídlo: Bruntál konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 (I. kolo). I. Celkové výsledky I. kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 25 Sídlo: Praha 6 a č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí a č. 64 Sídlo: Bruntál konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. Celkové údaje za volební obvody --- Počet zvolených senátorů\| 3 Počet volebních okrsků\| 476 Počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování\| 476 Počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů\| 268 918 Počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky\| 116 405 Procento volební účasti\| 43,29 Počet odevzdaných úředních obálek\| 114 235 Počet platných hlasů celkem\| 107 248 V I. kole voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 25 Sídlo: Praha 6 a č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí a č. 64 Sídlo: Bruntál konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 byl ve smyslu ustanovení § 75 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zvolen senátor: JMENNÝ SEZNAM SENÁTORŮ ZVOLENÝCH V I. KOLE Volební obvod\| Senátor\| Věk\| Politická příslušnost\| Přihlášen politic. stranou, politic. hnutím nebo koalicí ---\|---\|---\|---\|--- číslo\| sídlo 25\| Praha 6\| Mgr. Jiří Růžička\| 74\| Bez politické příslušnosti\| Koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09 46\| Ústí nad Orlicí\| Petr Fiala\| 53\| Společně pro kraj\| Koalice KDU-ČSL a SproK 64\| Bruntál\| MUDr. Ladislav Václavec\| 55\| Bez politické příslušnosti\| ANO 2011 Předseda Státní volební komise: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 280/2022 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 280/2022 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 Vyhlášeno 27. 9. 2022, částka 131/2022 280 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 26. září 2022 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcíobcí konaných ve dnech 23. a 24. září 2022. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky, uveřejněného pod č. 81/2022 Sb., se ve dnech 23. a 24. září 2022 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, volby do zastupitelstev obcíobcí, městysů, měst, statutárních měst, Zastupitelstva hl. m. Prahy a do zastupitelstev městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst a městských částí hl. m. Prahy (dále jen „obecobec“). Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 6 383 ---\|--- b) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 8 255 204 c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 3 803 131 d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 61 780 v tom podle volebních stran: 1\| KDU-ČSL\| 2 716 ---\|---\|--- 2\| Česká strana národně sociální\| 15 5\| Strana zelených\| 28 7\| Česká strana sociálně demokratická\| 517 24\| Konzervativní strana\| 0 40\| Klub angažovaných nestraníků\| 2 47\| Komunistická strana Čech a Moravy\| 392 53\| Občanská demokratická strana\| 1 600 55\| Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)\| 0 72\| COEXISTENTIA\| 31 74\| Levice\| 2 79\| Národní demokracie\| 0 80\| Nezávislý kandidát\| 5 770 83\| Moravané\| 50 88\| NEZÁVISLÍ\| 165 90\| Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem\| 38 099 98\| Volte Pravý Blok-stranu za ODVOLAT.polit.,NÍZKÉ daně,VYROVN.rozp.,MIN.byrokr.,SPRAV.just.,PŘÍMOU demokr. WWW.CIBULKA.NET1\| 0 112\| MÍSTNÍ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HARMONICKÝ ROZVOJ OBCÍOBCÍ A MĚST\| 117 113\| Volba pro město\| 42 114\| Hnutí pro Havířov\| 4 119\| Unie pro sport a zdraví\| 19 129\| SNK Evropští demokraté\| 162 136\| Tábor 2020\| 9 137\| ROZUMNÍ\| 11 142\| Praha bez chaosu\| 0 145\| "Jirkov 21. století"\| 0 147\| MĚSTO LIDEM\| 12 156\| Dělnická strana sociální spravedlnosti\| 0 158\| Starostové a osobnosti pro Moravu\| 16 163\| NEZÁVISLÁ VOLBA\| 4 166\| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ\| 937 179\| Sedma - strana pro Slatiňany, Škrovád, Trpišov, Kunčí, Presy, Podhůru a Kochánovice\| 6 181\| Nestraníci\| 209 182\| Karlovarská občanská alternativa\| 4 195\| Hnutí pro Prahu 11\| 11 210\| Koalice KDU-ČSL, ODS\| 105 227\| Koalice Zelení a ČSSD\| 5 231\| Koalice ČSSD, KSČM\| 2 233\| Koalice ČSSD a Levice\| 0 251\| Koalice KSČM, Levice\| 1 279\| Koalice KDU-ČSL, ČSSD\| 2 303\| Koalice KDU-ČSL a Zelení\| 5 339\| Koalice KDU-ČSL, Nestraníci\| 11 340\| Koalice KDU-ČSL, STAN\| 62 353\| Sdružení KDU-ČSL, ODS, NK\| 14 355\| Sdružení KDU-ČSL, NK\| 525 361\| Sdružení ČSNS, NK\| 0 364\| Sdružení Zelení, NK\| 93 371\| Sdružení ČSSD, NK\| 583 382\| Sdružení KAN, NK\| 5 387\| Sdružení KSČM, NK\| 165 389\| Sdružení ODS, NK\| 426 392\| Sdružení COEX, NK\| 9 393\| Sdružení Levice, NK\| 0 401\| Sdružení NEZ, NK\| 192 411\| Sdružení VPM, NK\| 17 415\| Sdružení KONS, NK\| 5 424\| Sdružení KDU-ČSL, ČSSD, NK\| 1 427\| Sdružení SD-SN, NK\| 42 449\| Sdružení SNK ED, NK\| 86 456\| Sdružení MHNHRM, NK\| 14 457\| Sdružení Nestraníci, NK\| 74 461\| Sdružení NV, NK\| 29 463\| Sdružení SOM, NK\| 160 464\| Sdružení Moravané, NK\| 12 470\| Sdružení STAN, NK\| 1 886 474\| Sdružení ČSSD, KSČM, NK\| 8 475\| Sdružení SLK, NK\| 201 477\| Sdružení Svobodní, NK\| 63 478\| Sdružení NI, NK\| 4 479\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, NK\| 4 480\| Sdružení TOP 09, NK\| 292 482\| Sdružení DSZ, NK\| 15 483\| Sdružení SPOZ, NK\| 5 492\| Sdružení S.cz, NK\| 3 493\| Sdružení Rozumní, NK\| 6 495\| Sdružení TOP 09, STAN, NK\| 19 497\| Sdružení Soukromníci, NK\| 42 501\| Sdružení Zelení, TOP 09, NK\| 10 510\| Sdružení Změna, NK\| 17 511\| Sdružení ZVUK 12, NK\| 13 514\| Sdružení Suverenita, NK\| 7 515\| Sdružení VČ, NK\| 25 518\| Sdružení ZaRegion, NK\| 9 522\| Sdružení PATRIOTI, NK\| 5 523\| Sdružení ODS, TOP 09, NK\| 26 524\| Sdružení Patrioti ČR, NK\| 27 527\| Sdružení STO, NK\| 47 529\| Sdružení Zelení, Piráti, NK\| 43 532\| Sdružení ANO 2011, NK\| 332 536\| Sdružení NS, NK\| 5 540\| Sdružení KDU-ČSL, TOP 09, NK\| 29 541\| Sdružení Piráti, NK\| 107 543\| Sdružení LES, NK\| 16 544\| Sdružení HDK, NK\| 7 550\| Sdružení NBPLK, NK\| 2 552\| Sdružení Piráti, LES, NK\| 3 555\| Sdružení DOMA, NK\| 4 562\| Sdružení Zelení, STAN, Piráti, NK\| 7 566\| Sdružení PRO Zdraví, NK\| 10 600\| Koalice DSSS a BEZ-UL\| 0 659\| Koalice STAN, TOP 09\| 38 672\| Koalice VPM a STAN\| 2 687\| Koalice TOP 09 a ODS\| 257 699\| Koalice KDU-ČSL, Zelení a ČSSD\| 0 703\| Starostové pro Liberecký kraj\| 59 704\| Severočeši.cz\| 9 714\| Svobodní\| 47 715\| Demokratická strana zelených - ZA PRÁVA ZVÍŘAT\| 0 716\| Strana soukromníků České republiky\| 24 720\| Česká pirátská strana\| 170 721\| TOP 09\| 103 724\| Strana Práv Občanů ZEMANOVCI\| 7 727\| VOLBA PRO KLADNO\| 14 733\| "Volím Orlovou"\| 2 734\| Občané městu, město občanům\| 20 736\| SDRUŽENÍ PRO REPUBLIKU - REPUBLIKÁNSKÁ STRANA ČECH, MORAVY A SLEZSKA\| 0 738\| Jundrováci\| 5 739\| Královopolští patrioti\| 2 741\| SLATINŠTÍ NEZÁVISLÍ\| 0 742\| Strakonická Veřejnost\| 14 745\| Bílinští sociální demokraté a nezávislí\| 3 747\| ZaRegion\| 11 752\| Švýcarská demokracie (www.svycarska-demokracie.cz)\| 0 755\| Ostravak\| 45 766\| JIHOČEŠI 2012\| 59 768\| ANO 2011\| 1 564 770\| VÝCHODOČEŠI\| 23 773\| Středočeši2012.cz\| 6 775\| ZVUK 12\| 13 779\| Starostové pro občany\| 19 785\| Zdraví Sport Prosperita\| 56 790\| Pardubice pro lidi\| 11 793\| Nový směr\| 3 797\| Zlín 21\| 7 799\| Naše Město F-M\| 13 1004\| Patrioti České republiky\| 2 1007\| Hnutí Dobrých Proměn\| 3 1012\| ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ\| 7 1014\| PRO PLZEŇ\| 21 1017\| NOVÝ SEVER\| 16 1018\| Politické Hnutí Vítkovice\| 0 1020\| Pévéčko\| 3 1022\| Občané patrioti\| 3 1028\| Karlovaráci\| 5 1029\| Frýdečané a Místečané\| 0 1030\| Podpora občanů\| 4 1031\| Hnutí SOL\| 15 1041\| Společnost proti developerské výstavbě v Prokopském údolí\| 0 1042\| "Hnutí Praha-Kunratice"\| 7 1057\| Koalice Zelení a OMMO\| 4 1058\| Koalice KDU-ČSL a TOP 09\| 27 1063\| Moderní společnost\| 3 1065\| PROZMĚNU\| 5 1066\| Koalice Zelení a Piráti\| 17 1071\| Koalice VpMB a ANO 2011\| 11 1074\| Koalice KDU-ČSL, Zelení a TOP 09\| 4 1083\| Koalice Praha bez chaosu a Zdraví Sport Prosperita\| 3 1104\| Koalice KDU-ČSL, IO a STAN\| 4 1114\| Svoboda a přímá demokracie (SPD)\| 339 1118\| Volba pro kraj\| 26 1126\| JsmePRO!\| 2 1127\| Dobrá volba 2016\| 10 1128\| Vaše Ústí\| 13 1129\| SNK 1 — Starostové našeho kraje\| 24 1175\| ProMOST\| 21 1178\| Motoristé sobě\| 0 1179\| BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA\| 1 1188\| Občané městských částí Opavy\| 28 1190\| Moravské zemské hnutí\| 7 1191\| LEČO — LEPŠÍ A ČISTÁ OSTRAVA\| 1 1192\| spOLečně\| 4 1195\| Za lepší Střekov\| 4 1196\| Slezská lidem\| 3 1198\| Klidné město\| 10 1200\| Brno Plus\| 1 1203\| Hnutí PRO Hodonín\| 11 1208\| Hnutí nezávislých, PRO-Kdyňsko\| 8 1210\| NAŠE Čtrnáctka\| 3 1211\| Alternativa pro Vás\| 2 1215\| Naše ObecObec\| 5 1216\| Vinohrady společně\| 3 1221\| DOMOV\| 5 1223\| JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost\| 0 1227\| Trikolora\| 2 1237\| VIZE - národní socialisté\| 1 1243\| DOST\| 0 1244\| Hnutí PES\| 0 1245\| PŘÍSAHA - občanské hnutí Roberta Šlachty\| 51 1246\| Fakt Brno\| 0 1250\| Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit... Jdeme jinou cestou — najdete ji na webu www.urza.cz2\| 0 1251\| HODOŇÁCI\| 2 1252\| ROMA LUMA\| 0 1253\| A DOST! PRO LEPŠÍ BUDOUCNOST\| 3 1254\| Bezpečná země\| 2 1255\| Budoucnost pro občany\| 2 1256\| HRADEČÁCI\| 0 1257\| JISTOTA A BUDOUCNOST\| 8 1258\| KRÁSNÁ KOPŘIVNICE\| 5 1259\| LEPŠÍ SEVER\| 4 1260\| Libeňský mourek\| 2 1261\| Občané SPOLU\| 0 1262\| Občanské fórum Beskydy\| 2 1264\| PATRIOTI NÁCHODA\| 2 1265\| Právo Respekt Odbornost\| 15 1268\| SPOLEK ZA ZDRAVOU JIHLAVU\| 0 1269\| Správná volba PRO Zdraví a Sport\| 0 1270\| SRDCEM PRO ...\| 0 1271\| VOLNÝ blok\| 0 1272\| Volt\| 0 1275\| ZA SPORT A ZDRAVÝ MĚLNÍK\| 0 1276\| SLAVIČÍN 2018 - sdružení nezávislých kandidátů\| 1 1277\| Hnutí pro Žabiny\| 2 1279\| HNUTÍ SPRÁVNÁ CESTA\| 1 1280\| Malá strana velkých cílů\| 0 1301\| Sdružení SPDV, NK\| 10 1305\| Sdružení SPD, NK\| 78 1307\| Sdružení JsmePRO!, NK\| 30 1308\| Koalice KAN a Monarchiste.cz\| 1 1312\| Sdružení Zelení, MZH, NK\| 0 1314\| Sdružení SNK 1 - SNK, NK\| 63 1315\| Koalice KDU-ČSL, STAN a TOP 09\| 4 1316\| Sdružení SMS, NK\| 3 1319\| Koalice ODS a TnT\| 0 1323\| Koalice ODS a STAN\| 6 1325\| Sdružení MZH, NK\| 24 1327\| Koalice KDU-ČSL, ODS a TOP 09\| 293 1329\| Koalice ODS, STAN a TOP 09\| 2 1331\| Sdružení Piráti, TOP 09, NK\| 2 1332\| Sdružení USZ, NK\| 4 1344\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, TOP 09, NK\| 15 1349\| Sdružení JIH 12, NK\| 16 1350\| Koalice STAN a Piráti\| 7 1351\| Koalice Zelení, STAN, Piráti a TOP 09\| 5 1357\| Sdružení Brno+, NK\| 5 1360\| Sdružení PLUS, NK\| 1 1361\| Koalice STAN a MPV\| 3 1366\| Sdružení ProMOST, NK\| 4 1369\| Koalice Zelení, Piráti a TOP 09\| 2 1370\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, Piráti, NK\| 5 1373\| Sdružení PRAHA SOBĚ, NK\| 45 1374\| Sdružení Zelení, Piráti, TOP 09, NK\| 9 1376\| Sdružení DV 2016, NK\| 8 1387\| Koalice KDU-ČSL, Nestran. a TOP 09\| 3 1399\| Sdružení APB, NK\| 10 1404\| Sdružení KDU-ČSL, STAN, NK\| 22 1411\| Sdružení ApV, NK\| 2 1412\| Koalice ŽB a ANO\| 7 1415\| Sdružení BPS, NK\| 1 1422\| Sdružení HOPB, JIH 12, NK\| 6 1424\| Koalice KSČM a SPOZ\| 0 1430\| Sdružení Svobodní, Soukromníci, NK\| 8 1435\| Sdružení Monarchiste.cz, NK\| 9 1446\| Koalice Trikolora a Soukromníci\| 0 1452\| Koalice ČSSD a ANO\| 29 1454\| Koalice ODS, STAN a VČ\| 3 1469\| Koalice ČSSD, Zelení a Budoucnost\| 0 1479\| Sdružení SproK, NK\| 78 1480\| Sdružení NeKa, NK\| 2 1481\| Sdružení VOK, NK\| 45 1482\| Sdružení Trikolora, NK\| 27 1483\| Sdružení STAN, Piráti, NK\| 7 1484\| Sdružení ODS, USZ, NK\| 4 1485\| Koalice KDU-ČSL, SLK a TOP 09\| 12 1486\| Koalice Svobodní, SPD a Trikolora\| 6 1487\| Koalice SPD a Trikolora\| 55 1489\| Koalice ČSSD, SNK ED, Praha bez chaosu, PRO Zdraví, APB a PŘÍSAHA\| 0 1490\| Koalice KDU-ČSL a PLUS\| 1 1491\| Sdružení SPD, Trikolora, NK\| 25 1492\| Sdružení Moravané, SPD, Trikolora, NK\| 29 1493\| Sdružení KDU-ČSL, Piráti, TOP 09, JsmePro!, NK\| 6 1494\| Sdružení JAB, NK\| 12 1495\| Sdružení ČSSD, PP21, NK\| 11 1496\| Koalice SNK ED, VČ a PPL\| 26 1497\| Sdružení LS, NK\| 24 1498\| Sdružení ČSSD, PRO Zdraví, NK\| 0 1499\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, NAŠE, NK\| 12 1500\| Sdružení SEN 21, NK\| 17 1501\| Koalice ČSSD a "OSN"\| 9 1502\| Sdružení STAN, Piráti, TOP 09, NK\| 4 1503\| Koalice Svobodní a Brno+\| 0 1504\| Koalice KSČM, SPOZ, Suverenita a DOMOV\| 5 1505\| Sdružení ČSSD, KSČM, SPD, NK\| 4 1506\| Sdružení Zelení, ČSSD, NK\| 1 1507\| Koalice USZ a TOP 09\| 2 1508\| Sdružení KDU-ČSL, ODS, TOP 09, NK\| 27 1509\| Sdružení ČSSD, PŘÍSAHA, NK\| 1 1510\| Koalice ČSSD, KSČM a SPOZ\| 0 1512\| Koalice Suverenita a DOMOV\| 1 1513\| Koalice ODS a NEZ\| 3 1514\| Sdružení DOMOV, NK\| 5 1515\| Sdružení OMMO, NK\| 1 1516\| Sdružení Praha bez chaosu, NK\| 1 1517\| Sdružení ZNM, NK\| 8 1518\| Koalice SNK ED a VČ\| 3 1521\| Sdružení Budoucnost, NK\| 8 1522\| Sdružení STAN, TOP 09, Hlas, NK\| 4 1523\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, Piráti, TOP 09, NK\| 2 1524\| Koalice KSČM a DOMOV\| 0 1525\| Sdružení Z 2020, NK\| 5 1527\| Sdružení ČSNS, KSČM, SPD, NK\| 2 1528\| Sdružení OH, NK\| 3 1529\| Sdružení STAN, MZH, NK\| 3 1530\| Koalice TOP 09, LES, HP a HDK\| 7 1531\| Koalice KDU-ČSL, ODS, STAN a TOP 09\| 8 1532\| Sdružení ČSSD, Piráti, NK\| 0 1533\| Koalice ODS, Soukromníci a TOP 09\| 0 1534\| Koalice DSSS, BEZ-UL a PES\| 0 1535\| Koalice SPD a PRO 2022\| 8 1537\| Sdružení PŘÍSAHA, NK\| 3 1538\| Koalice KDU-ČSL, TOP 09 a LES\| 1 1539\| Sdružení Ostravak, NK\| 4 1540\| Koalice ČSSD a Piráti\| 0 1542\| Sdružení Hlas, NK\| 13 1543\| Sdružení Svobodní, SPD, NK\| 0 1544\| Koalice ČSSD, SNK ED, PRO Zdraví a PŘÍSAHA\| 0 1545\| Sdružení SPD, Trikolora, PES, NK\| 3 1546\| Koalice SPDV a SEN 21\| 9 1547\| Koalice ČSSD a ŽP5\| 0 1548\| Sdružení SPD, Manifest.cz, PRO 2022, NK\| 0 1549\| Sdružení Svobodní, Patrioti ČR, NK\| 3 1550\| Koalice Patrioti ČR, Trikolora a PŘÍSAHA\| 0 1551\| Koalice ODS, TOP 09 a ŠpD\| 4 1552\| Sdružení TOR, NK\| 0 1553\| Sdružení Zelení, JsmePRO!, NK\| 4 1554\| Koalice Zelení, ŽTB a Idealisté\| 3 1555\| Koalice ČSSD a LEČO\| 2 1556\| Sdružení SRDCEM PRO ..., NK\| 5 1557\| Koalice NV a Změna\| 3 1558\| Koalice STAN a PRO Zdraví\| 1 1560\| Sdružení Idealisté, NK\| 11 1561\| Koalice STAN, PRO Zdraví a APB\| 1 1562\| Sdružení PES, NK\| 0 1563\| Koalice Nestran., PRO Zdraví\| 5 1564\| Sdružení RH, NK\| 3 1566\| Koalice ČSSD, Piráti a TOP 09\| 2 1567\| Koalice ODS a IO\| 3 1568\| Koalice Suverenita, BEZ-UL a DOMOV\| 0 1569\| Koalice KDU-ČSL, ODS, Soukromníci a TOP 09\| 0 1570\| Sdružení PRO Zdraví, Trikolora, NK\| 0 1571\| Koalice KONS, KAN, Monarchiste.cz a Soukromníci\| 0 1572\| Koalice ND a ANS\| 0 1574\| Sdružení STAN, VČ, NK\| 2 1575\| Koalice Svobodní a Trikolora\| 0 1576\| Koalice Zelení, Piráti, MZH a Idealisté\| 5 1577\| Koalice KDU-ČSL, Piráti a TOP 09\| 3 1578\| Koalice Zelení, Piráti a ŽTB\| 11 1579\| Koalice TOP 09 a JIH 12\| 3 1580\| Koalice ČSSD a Budoucnost\| 0 1583\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, STAN, PRAHA SOBĚ, NK\| 7 1584\| Koalice Praha bez chaosu, Svobodní a Patrioti ČR\| 0 1585\| Koalice Zelení a STAN\| 8 1586\| Sdružení 8žije, NK\| 9 1587\| Koalice Rozumní, Suverenita a DOMOV\| 0 1588\| Koalice KDU-ČSL, ODS, Piráti a TOP 09\| 1 1589\| Koalice ODS a Nestran.\| 5 1590\| Sdružení Svobodní, PRO 2022, NK\| 0 1591\| Koalice KSČM a PES\| 2 1592\| Koalice ČSSD, ANO a PRO Zdraví\| 3 1593\| Koalice ANO a PRO Zdraví\| 4 1594\| Sdružení Zelení, ŽTB, NK\| 0 1595\| Sdružení STAN, Nestran., NK\| 7 1596\| Koalice KONS, Monarchiste.cz, Svobodní a Soukromníci\| 0 1597\| Sdružení PRO PLZEŇ, NK\| 5 1598\| Sdružení PŘÍSAHA, PRO 2022, NK\| 0 1599\| Sdružení Zelení, SEN 21, NK\| 2 1600\| Koalice BEZ-UL a ČiKR\| 2 1601\| Koalice Svobodní a PRO 2022\| 0 1602\| Sdružení KDU-ČSL, Zelení, Soukromníci, NK\| 1 1603\| Koalice Patrioti ČR a PŘÍSAHA\| 1 1604\| Koalice Zelení, ČSSD, Budoucnost a Idealisté\| 0 1605\| Koalice Monarchiste.cz a SMS\| 5 1606\| Sdružení KSČM, SPD, NK\| 0 1607\| Sdružení BEZ-UL, NK\| 1 1609\| Koalice Trikolora a PŘÍSAHA\| 0 1610\| Sdružení BOS, NK\| 0 1611\| Koalice Zelení, Piráti a Budoucnost\| 2 1612\| Koalice Zelení, STAN a TOP 09\| 6 1614\| Koalice ANO a Trikolora\| 3 1615\| Koalice Piráti a ProOl\| 8 1616\| Sdružení Manifest.cz, NK\| 0 1617\| Sdružení Svobodní, Trikolora, NK\| 4 1618\| Sdružení NEZ, Patrioti ČR, NK\| 7 1619\| Sdružení ANS, NK\| 0 1620\| Sdružení KDU-ČSL, KONS, STAN, ZPP 12, NK\| 3 1621\| Sdružení ČSSD, Moravané, NK\| 0 1622\| Sdružení UFO, NK\| 3 1623\| Sdružení Zelení, ČSSD, Piráti, NK\| 3 1624\| Sdružení SNK ED, PŘÍSAHA, NK\| 0 1625\| Koalice BEZ-UL a PES\| 0 1626\| Sdružení HpŽ, NK\| 0 1627\| Sdružení PRO 2022, NK\| 2 1628\| Sdružení Svobodní, SPD, Trikolora, PES, NK\| 0 e) seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): Středočeský kraj --- \| Rokytovec, okres Mladá Boleslav \| Třebsko, okres Příbram Jihočeský kraj \| Nevězice, okres Písek Plzeňský kraj \| Buková, okres Plzeň-jih \| Cebiv, okres Tachov \| Trokavec, okres Rokycany Ústecký kraj \| Brodec, okres Louny Královéhradecký kraj \| Ohařice, okres Jičín Pardubický kraj \| Všeradov, okres Chrudim Jihomoravský kraj \| Břežany, okres Znojmo Olomoucký kraj \| Líšná, okres Přerov seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Mgr. Bc. Rakušan v. r. Poznámky: 1 Volte Pravý Blok - stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků PŘÍMO OBČANY, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie a hlubokého národního, duchovního a mravního obrození VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! - ale i s mnoha dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI K VOLBÁM, ale - pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni - NEVOLIT ŽÁDNOU PARLAMENTNÍ TUNEL - STRANU vládnoucí (post) komunistické RUSKO - ČESKÉ totalitní FÍZLOKRACIE a jejich likvidační protinárodní politiku ČÍM HŮŘE, TÍM LÉPE!!! - jenž žádá o volební podporu VŠECHNY ČESKÉ OBČANY a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM, PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!! Nevěříte-li na pokoru u popravčí káry, zdá-li se vám naše kandidátka málo dokonalá nebo postrádáte-li na ní zástupce své obce nebo města a přitom MÁTE ODVAHU v této válce Lidí Dobra s vládnoucími Lidmi Zla povstat z jimi naordinovaného občanského bezvědomí, kterým nás ničí a dnešní DEMOKRATURU, SKRYTOU TOTALITU a OTROKÁŘSTVÍ VYŠŠÍHO ŘÁDU zásadním způsobem změnit, KANDIDUJTE ZA NÁS!!! Kontakt: Volte Pravý Blok www.cibulka.net, PO BOX 229, 11121 Praha 2 Urza.cz: Nechceme vaše hlasy; ke svobodě se nelze provolit. Odmítneme každou politickou funkci; nechceme totiž lidem nařizovat, jak mají žít. Máme jinou vizi. Jdeme jinou cestou — najdete ji na webu www.urza.cz.
Nález č. 279/2022 Sb.	Nález č. 279/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022 sp. zn. Pl. ÚS 12/19 ve věci návrhu na zrušení § 129a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 9. 2022, částka 130/2022 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Vyjádření účastníka a vedlejších účastníků k návrhu * IV. - Ústní jednání * V. - Dikce napadeného ustanovení * VI. - Podmínky meritorního posouzení návrhu a aktivní legitimace * VII. - Legislativní proces přijetí napadených ustanovení * VIII. - Vlastní posouzení návrhu * IX. - Závěr 279 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 12/19 dne 19. července 2022 (ve znění opravného usnesení ze dne 6. září 2022) v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 129a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení, jehož jménem jedná Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády a Veřejného ochránce práv jako vedlejších účastníků řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 7. 8. 2019 doručen podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení § 129a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“ nebo jen „cizinecký zákon“). 2. Předmětné ustanovení cizineckého zákona opravňuje cizince podat žádost o propuštění ze zařízení nejdříve po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, nepodal-li žalobu proti takovému rozhodnutí, nebo nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. Podle navrhovatele, zjednodušeně řečeno, toto ustanovení ve svém důsledku brání efektivnímu periodickému přezkumu zákonnosti (trvání) zajištění cizinců. 3. Návrh je podán v rámci probíhajícího řízení o kasační stížnostikasační stížnosti žalobce směřující proti zamítavému rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 1. 2018 č. j. 17 A 159/2017-21. Klíčovou otázkou se pro navrhovatele stala včasnost (resp. předčasnost) žádosti o propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců podle napadeného § 129a zákona o pobytu cizinců. 4. Řízení před správními soudy v této věci, která se týká přezkumu negativního správního rozhodnutí o cizincově žádosti o propuštění, však předcházela série rozhodnutí správních soudů ve věci žalobcova zajištění a jeho opětovného prodloužení. Nejprve Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, (dále jen „policie“ nebo „správní orgán“) svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 2017 zajistila žalobce za účelem správního vyhoštění dle § 124 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Doba zajištění byla v rozhodnutí stanovena na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody. Žaloba proti uvedenému rozhodnutí byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2017 zamítnuta a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017 byla zamítnuta i následná kasační stížnostkasační stížnost žalobce. Posléze byla rozhodnutím policie ze dne 3. 8. 2017 prodloužena doba zajištění za účelem správního vyhoštění o dalších 90 dnů, a to podle § 124 odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Žaloba proti tomuto rozhodnutí o prodloužení zajištění byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2017 a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2018 byla zamítnuta i následná kasační stížnostkasační stížnost žalobce. Konečně rozhodnutím policie ze dne 4. 11. 2017 byla podle § 125 odst. 2 písm. c) zákona o pobytu cizinců prodloužena doba zajištění žalobce za účelem správního vyhoštění o dalších 90 dnů. Rovněž žaloba proti tomuto rozhodnutí byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017 zamítnuta, přičemž kasační stížnostkasační stížnost žalobce proti tomuto rozsudku městského soudu byla dne 30. 5. 2019 rovněž zamítnuta. 5. V mezidobí, kdy probíhal výše nastíněný přezkum jednotlivých rozhodnutí o (prodloužení doby) zajištění, podal stěžovatel několik žádostí o propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců podle § 129a zákona o pobytu cizinců. Pro rozsah přezkumu obecnými soudy v nyní projednávaném případě byla podstatná právě žádost o propuštění ze zařízení ze dne 21. 11. 2017, k níž stěžovatel doložil lékařskou zprávu o zhoršení svého zdravotního stavu. Správní orgán rozhodnutím ze dne 30. 11. 2017 č. j. CPR-31253-5/ČJ-2017-930310-T221 rozhodl o nevyhovění žádosti, resp. nepropuštění cizince, aniž by však došlo k meritornímu přezkumu. Dospěl totiž k závěru, že žalobce žádost podal v době, kdy k tomu dle § 129a odst. 3 téhož zákona ještě nebyl oprávněn, protože dosud neuplynulo 30 dní od právní moci rozhodnutí o prodloužení doby zajištění ze dne 4. 11. 2017. Žádost tak byla považována za předčasnou. Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou, kterou Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 4. 1. 2018 č. j. 17 A 159/2017-21 zamítl — právě proti tomuto rozsudku nyní brojí žalobce kasační stížnostíkasační stížností podanou k navrhovateli. Krajský soud uvedl, že současná právní úprava umožňuje přezkum důvodnosti trvání zajištění v rozumných intervalech. Žalobce podle něj netvrdil ani neprokázal žádné konkrétní okolnosti, pro něž by bylo možno uvažovat o nedostatcích v délce a průběhu soudního řízení, tím méně o nedostatcích systémových. Důvod k prolomení lhůty upravené v § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců, která znemožňuje projednání žádosti o propuštění, nebyl dle soudu dán. Dle krajského soudu tedy žalobce podal žádost správnímu orgánu předčasně, a to s ohledem na (v daný okamžik) plynoucí lhůtu 30 dnů od právní moci rozhodnutí o prodloužení doby zajištění. Pro úplnost krajský soud konstatoval, že na rozdíl od žalobce neshledává probíhající řízení o kasačních stížnostechkasačních stížnostech na překážku uplatnění žádosti o propuštění ve smyslu § 129a zákona o pobytu cizinců. 6. Posléze, dne 3. 1. 2018, žalobce podal svou další žádost o propuštění ze zajištění podle § 129a zákona o pobytu cizinců, které policie rozhodnutím ze dne 9. 1. 2018 rovněž nevyhověla, aniž by ji s ohledem na plynoucí lhůty věcně projednala. Policie i v tomto případě dospěla k závěru, že žalobce žádost podal v době, kdy k tomu dle § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců nebyl ještě oprávněn. Posledně zmíněné rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení taktéž napadl žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě, ten však rozsudkem ze dne 31. 1. 2018 č. j. 19 A 3/2018-15 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl s ohledem na čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a § 126 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů k závěru, že měl správní orgán žádost žalobce o propuštění ze zařízení věcně projednat, aby bylo respektováno právo žalobce na účinný a pravidelný soudní přezkum jeho zajištění, tedy ve lhůtě, jež umožňuje účinný soudní přezkum zákonnosti zajištění v jeho průběhu. A to přestože žádost o propuštění ze zařízení pro zajištění cizinců podal žalobce dříve než po uplynutí lhůty podle § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců, neboť tak učinil před uplynutím 30 dnů od právní moci posledního rozhodnutí o jeho žalobě ze dne 30. 11. 2017, kterou projednával Krajský soud v Plzni pod sp. zn. 17 A 159/2017 (tj. rozsudek nyní napadený před navrhovatelem). Jestliže totiž žalobce podal žádost dne 3. 1. 2018 a o jeho předchozí žádosti o propuštění ze zařízení podané dne 21. 11. 2017 správní orgán rozhodl dne 30. 11. 2017 tak, že jí nevyhověl, aniž by ji věcně posoudil, porušil tímto postupem právo žalobce na pravidelný soudní přezkum zákonnosti zajištění ohledně otázky trvání důvodů jeho zajištění. Proti rozhodnutí krajského soudu podal správní orgán kasační stížnostkasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud neprojednal a řízení usnesením ze dne 29. 3. 2018 č. j. 5 Azs 53/2018-27 dle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců zastavil. Dle hlášení o propuštění cizinců ze Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty ze dne 14. 2. 2018 byl totiž žalobce téhož dne ve 14:30 hod. propuštěn na území České republiky, neboť podle § 127 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2003 Sb., pominuly důvody zajištění. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatoval, že dojde-li v průběhu řízení o kasační stížnostikasační stížnosti žalovaného správního orgánu proti zrušujícímu rozsudku krajského soudu ve věci zajištění cizince k ukončení zajištění, nic nebrání tomu, aby bylo toto řízení podle § 172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců zastaveno, což také učinil. II. Argumentace navrhovatele 7. Podle navrhovatele napadené ustanovení § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců brání včasnému, efektivnímu a periodickému přezkumu zákonnosti (trvání) zajištění cizince, pročež je v rozporu s právem na osobní svobodu dle čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), právem na soudní ochranu a přístup k soudu dle čl. 36 Listiny, právem na přezkum zákonnosti zbavení osobní svobody dle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a právem na osobní svobodu dle čl. 9 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Návrh je rozdělen na obecná východiska napadené úpravy a na test proporcionality, který navrhovatel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu z procesní opatrnosti sám předestřel. Nejvyšší správní soud nijak nezpochybnil způsob přijetí ustanovení § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců. 8. Dle navrhovatele došlo přijetím napadeného ustanovení fakticky ke snížení procedurální ochrany lidských práv oproti předchozí úpravě v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále též jen „o. s. ř.“). Současně podle navrhovatele existují jiné způsoby dosažení cíle, jejichž využití by nezasahovalo do základního práva cizince takovou měrou. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že právo na soudní ochranu v každém případě převažuje nad ekonomickými požadavky a souvisejícím zájmem na odbřemenění státu, resp. soudních orgánů. V neposlední řadě navrhovatel označuje napadené opatření za nepřiměřené ve srovnání s úpravou obdobných institutů omezení osobní svobody, tj. především vazby. 9. Navrhovatel poukázal na časové prodlevy v periodickém přístupu k soudnímu přezkumu zákonnosti zajištění v konkrétní věci žalobce (stěžovatele). Ve věci žalobce došlo k soudnímu přezkumu zajištění rozhodnutími krajských soudů ze dne 6. 6. 2017, 1. 9. 2017 a 28. 11. 2017. Mezi prvními dvěma rozhodnutími bylo 87 dní, mezi druhým a třetím 88 dní. Správní soudy věc projednaly bez zbytečného odkladu dle § 172 odst. 5 věty první zákona o pobytu cizinců, přičemž první soudní řízení trvalo 20 dní, druhé 23 dní a třetí 15 dní. Jelikož se žalobce soudně bránil proti rozhodnutím ve věci svého zajištění, mohl podle § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců podat žádost o propuštění nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o žalobě. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 6. 6. 2017 nabylo právní moci dne 22. 6. 2017. Žalobce tedy mohl podat žádost o propuštění dne 23. 7. 2017. Dne 3. 8. 2017 (po více než týdnu) však správní orgán rozhodl o prodloužení doby zajištění, čímž žalobce o možnost žádat o propuštění již dále přišel. Rozhodnutí městského soudu ze dne 1. 9. 2017 nabylo právní moci 2. 10. 2017. Žalobce tedy mohl žádost o propuštění podat dne 2. 11. 2017. Dne 4. 11. 2017 však správní orgán opět rozhodl o prodloužení doby zajištění, pročež žalobce o propuštění nadále požádat nemohl. Bránil se však žalobou proti rozhodnutí o prodloužení zajištění, kterou Městský soud v Praze dne 27. 11. 2017 zamítl. Prostoje byly částečně způsobeny vyhotovováním a doručováním soudních rozhodnutí, navrhovatel se však domnívá, že nepřesáhly dobu odůvodněnou běžným soudním provozem, bez překročení procesních lhůt k vyhotovení rozhodnutí [§ 54 odst. 3 soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“)]. 10. Současně navrhovatel nastínil, že ani v ideálním světě by se stěžovateli nedostalo garantovaného přezkumu zajištění. V hypotetické situaci by totiž první jmenované rozhodnutí městského soudu ze dne 6. 6. 2017 mohlo nabýt právní moci již dne 7. 6. 2017. Žalobce by pak žádost o propuštění mohl podat v sobotu 8. 7. 2017. Správní orgán by o žádosti rozhodl do týdne (v pátek 14. 7. 2017, neboť o žádosti o propuštění má policie dle § 129a odst. 1 věty poslední zákona o pobytu cizinců povinnost rozhodnout bez zbytečného odkladu). Žalobce by podal žalobu rovněž do týdne již v pátek 21. 7. 2017 prostřednictvím policie, přestože zákonná lhůta pro podání žaloby v tomto případě činí podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů celých 30 dnů. Městský soud by ji spolu se spisem obdržel v úterý 25. 7. 2017 (tedy v zákonné pětidenní lhůtě ve smyslu § 172 odst. 4 zákona o pobytu cizinců) a rozhodl by o ní za 7 pracovních dní ve čtvrtek 3. 8. 2017. I v tomto ideálním světě, s bezchybnými a téměř dokonalými aktéry, by mezi soudními přezkumy zajištění bylo nejméně 58 dní. Rovněž tuto dobu navrhovatel považuje za odporující ústavnímu pořádku. Skutečný svět ale není ideálním, přičemž běžně je doba mezi soudními přezkumy zajištění přibližně 90 dní, tedy čtvrt roku. To také nasvědčuje chybnému nastavení systému (zákona o pobytu cizinců), nikoliv selhání justice nebo správních orgánů. 11. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, který již ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 41/17 ze dne 27. 11. 2018 (N 189/91 SbNU 329; 16/2019 Sb.) zdůraznil požadavek na procesní i materiální zákonnost zbavení svobody s odkazem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) ze dne 3. 10. 2006 ve věci McKay proti Spojenému království, stížnost č. 543/03. Ústavní soudÚstavní soud tehdy rovněž uvedl, že účelem přezkumu dle čl. 5 odst. 4 Úmluvy je zajisté především propuštění osoby, ukáže-li se její zbavení svobody jako nezákonné (rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 19. 2. 2009 ve věci A. a další proti Spojenému království, stížnost č. 3455/05; či rozsudek ze dne 9. 10. 2003 ve věci Slivenko proti Lotyšsku, stížnost č. 48321/99; rozsudek ze dne 9. 11. 2010 ve věci Osypenko proti Ukrajině, stížnost č. 4634/04). Právo na osobní svobodu přitom patří k nejstarším lidským právům a rovněž dle Ústavního souduÚstavního soudu zaujímá ochrana osobní svobody v katalogu základních lidských práv místo z nejvýznamnějších [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 3289/14 ze dne 10. 5. 2017 (N 72/85 SbNU 277)]. 12. Požadavek včasnosti a periodicity soudního (nikoliv pouze správního) přezkumu omezení osobní svobody plyne z čl. 5 odst. 4 Úmluvy, dle kterého má každý, kdo je zajištěn, právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné. Posuzování žádosti o propuštění ze zajištění správními orgány je tedy z pohledu čl. 5 odst. 4 Úmluvy irelevantní a jeho požadavky naplňuje pouze soudní přezkum. Za dostatečný nepovažuje přezkum správními orgány ani ESLP (viz rozsudek ze dne 18. 7. 1971 ve věci De Wilde, Ooms a Versyp proti Belgii, stížnosti č. 2832/66, 2835/66 a 2899/66, nebo rozsudek ze dne 27. 11. 2008 ve věci Rashed proti České republice, stížnost č. 298/07). Deficity napadené právní úpravy tedy nemůže zhojit ani povinnost policie stanovená v § 126 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají. Prostředek nápravy ve smyslu článku 5 odst. 4 Úmluvy musí vždy existovat s dostatečnou mírou jistoty, a to nejen v teorii, ale i praxi, bez čehož jej nelze považovat za dostupný a účinný, jak to požaduje toto ustanovení (viz rozsudek ESLP ze dne 15. 6. 2006 ve věci Jurjevs proti Lotyšsku, stížnost č. 70923/01; rozsudek ze dne 27. 11. 2008 ve věci Rashed proti České republice, stížnost č. 298/07, či rozsudek ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14734/11). 13. Soudní přezkum by rovněž měl být možný v rozumných intervalech (viz rozsudky ESLP ze dne 26. 9. 1989 ve věci Bezicheri proti Itálii, stížnost č. 11400/85, ze dne 5. 11. 1981 ve věci X proti Spojenému království, stížnost č. 7215/75, nebo ze dne 15. 11. 2005 ve věci Reinprecht proti Rakousku, stížnost č. 67175/01). V rozsudku ze dne 26. 9. 1989 ve věci Bezicheri proti Itálii, stížnost č. 11400/85, ESLP odmítl názor italské vlády, že žádost o propuštění z vyšetřovací vazby po měsíci od posledního soudního přezkumu je příliš brzká a interval nerozumný. V kombinaci s délkou řízení konstatoval porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Naopak v rozsudku ze dne 15. 11. 2005 ve věci Reinprecht proti Rakousku, stížnost č. 67175/01, však označil měsíční intervaly ve věci vazby za dostatečně krátké. Ostatně ESLP shledal porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy ve věci, v níž od podání žádosti o propuštění z vyhošťovací vazby do konečného soudního rozhodnutí uplynuly tři měsíce. A to „s ohledem na skutečnost, že stěžovatelé během této doby neměli právo podat nové žádosti“ (rozsudek ESLP ze dne 25. 1. 2005 ve věci Singh proti České republice, stížnost č. 60538/00). Navrhovatel k tomu poznamenal, že rovněž zajištěnému cizinci brání § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců v podání nové žádosti. Dále ESLP shledal porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy ve věci zajištění k extradici, v případě, že od vzniku nových okolností do soudního přezkumu uplynuly 3 měsíce (rozsudek ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14743/11), což je stejná doba, kterou ve skutečnosti umožňuje § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců. 14. Z judikatury ESLP neplyne jednoznačně určená doba, která představuje „rozumný interval“. Vždy je třeba zohlednit konkrétní okolnosti věci, např. důvod omezení osobní svobody. Soud však zdůrazňuje, že zadržený by neměl být vystaven riziku, že zůstane omezen na svobodě dlouho poté, co se omezení svobody stalo neoprávněným. Z uvedené judikatury lze dovodit, že délka rozumného intervalu je jeden až dva měsíce, zvláště v případě, že přezkum zákonnosti omezení osobní svobody vylučuje podání nové žádosti o propuštění. Soudní přezkum po třech měsících od počátku nezákonnosti zajištění je porušením Úmluvy. Navrhovatel za rozumný považuje zhruba měsíční interval (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 97/2012-26, č. 2780/2013 Sb. NSS). 15. Stávající konstrukce § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců rovněž neodpovídá požadavku na dostatečnou míru jistoty existence prostředku nápravy. Možnost podat žádost o propuštění závisí na stanovené délce zajištění a rychlosti přezkumu. Při prodloužení zajištění se totiž vydává nové rozhodnutí o zajištění a běží nová lhůta znemožňující žádost podat. V kombinaci se soudním přezkumem to způsobuje, že cizinec neví, kdy bude moci žádost podat či zda bude tuto možnost vůbec mít. Soudní přezkum nejdříve po 60, či dokonce 90 dnech dle navrhovatele požadavkům Úmluvy, Listiny, jakož i mezinárodních právních závazků nedostačuje. 16. Navrhovatel předestřel Ústavnímu souduÚstavnímu soudu test proporcionality, v jehož rámci posoudil vhodnost, potřebnost a proporcionalitu v užším smyslu. 17. Cílem stanovené lhůty bránící podat žádost o propuštění ze zařízení je dle navrhovatele zřejmě omezení podávání žádostí, což má odbřemenit správní orgány, respektive soudy, a zřejmě i zabránit plýtvání státními prostředky na neúčelné žádosti. To plyne jak ze srovnání platné a staré právní úpravy, tak z důvodových práv. Tento cíl považuje navrhovatel za legitimní. 18. Do 31. 12. 2013 upravovala možnost propuštění ze zajištění na žádost cizince ustanovení § 200o až 200u o. s. ř. Cizinec se tedy obracel přímo na soud. Dle § 200t o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013) měl cizinec právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí tří týdnů od právní moci rozhodnutí. Zákon č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zrušil s účinností od 1. 1. 2014 úpravu řízení o propuštění cizince ze zajištění v občanském soudním řádu. Zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, (dále též jen „novela č. 303/2013 Sb.“) vložil do zákona o pobytu cizinců nový § 129a, který dosud nebyl novelizován. Dle nové právní úpravy se cizinec nemůže obrátit přímo na soud, ale musí žádat o propuštění u správního orgánu. Rozhodování na této úrovni (i velice rychlé) pak oddaluje soudní přezkum zajištění. Dále se prodloužila lhůta, po kterou cizinec nemůže žádost o propuštění podat, ze tří týdnů na 30 dnů. Rozdíl lhůt není na první pohled výrazný, je však třeba přičíst dobu řízení před správním orgánem a prodlevu mezi jeho rozhodnutím a podáním žaloby. Další rozdíl právních úprav spočívá v nerozlišování důvodů žádosti o propuštění. Dle staré úpravy se cizinec mohl domáhat ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí tří týdnů, nové důvody bylo možné namítat i dříve. Právní úprava v zákoně o pobytu cizinců již mezi důvody nerozlišuje. Ani z jiných (nových) důvodů nemůže cizinec požádat o propuštění před uplynutím 30 dnů. 19. Důvodová zpráva k zákonu č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jenž zrušil s účinností od 1. 1. 2014 úpravu řízení o propuštění cizince ze zajištění v občanském soudním řádu, nijak nezmiňuje řízení o propuštění cizince ze zajištění. Důvodová zpráva k zákonu č. 303/2013 Sb., který vložil do zákona o pobytu cizinců nový § 129a, pak konstatuje, že „nadále bude o žádosti rozhodovat nejprve Policie ČR a následný přezkum soudem bude zajištěn prostředky správního soudnictví podle soudního řádu správního“. Ke stanovení lhůty se však důvodová zpráva nijak nevyjadřuje. Úmysl zákonodárce tedy navrhovateli není jasný. 20. Podle navrhovatele jednoznačně došlo změnou právní úpravy ke snížení standardu ochrany základních lidských práv; konkrétně v procedurálním aspektu. Právo na osobní svobodu není v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 4/18 ze dne 18. 12. 2018 (N 201/91 SbNU 535; 30/2019 Sb.), bod 61 a násl. odůvodnění]. Zrušení § 200o až 200u o. s. ř. a zakotvení § 129a zákona o pobytu cizinců omezilo práva jednotlivce vůči veřejné moci. Došlo k nepříznivé změně procesní úpravy; hmotných práv se novelizace netýkala. Ačkoliv zákaz snížení procedurální ochrany není absolutní, snížení musí být proporcionální a sledovat legitimní cíl, přičemž odbřemenění správních orgánů, respektive soudů, lze za legitimní cíl považovat. 21. Ke kritériu vhodnosti navrhovatel uvedl, že § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců je způsobilý dosáhnout stanoveného cíle. Zakotvení lhůty opravdu omezuje počet žádostí o propuštění ze zařízení, které musí správní orgány meritorně přezkoumat. 22. Stran potřebnosti však navrhovatel nalezl mírnější (alternativní prostředky) k dosažení téhož cíle, jejichž využití by učinilo zásah do základního práva méně intenzivní. Napadené ustanovení cizineckého zákona tak neprošlo kritériem potřebnosti. K odbřemenění státních orgánů by totiž jistě došlo i v případě, že by cizinec mohl podat žádost o propuštění ze stejných důvodů po uplynutí určité lhůty. Takovéto řešení zasahuje do práva na osobní svobodu méně intenzivně a ke stanovenému cíli by rovněž vedlo. Taktéž je možné zavést pravidelný periodický přezkum zajištění v kratších intervalech — to by vyžadovalo, aby nebylo možné cizince zajistit správním rozhodnutím na dlouhou dobu. Správní orgány, případně soudy na základě podané žaloby, by pak prováděly přezkum častěji, zároveň by se omezila možnost podávání neúčelných žádostí o propuštění, protože v rozhodnutí o zajištění jsou posouzeny všechny relevantní faktory. Pokud by nebyly, může se cizinec bránit proti tomuto rozhodnutí žalobou. K odbřemenění konkrétních úředních osob a soudců by jistě vedlo i zvýšení jejich počtu. To je však ekonomicky náročné — otázkou ale zůstává, zda ekonomické argumenty mohou vést ke snížení ochrany lidských práv, ke které se stát dobrovolně zavázal mezinárodními smlouvami a vlastním ústavním pořádkem. 23. Z procesní opatrnosti navrhovatel přikročil rovněž k posouzení proporcionality v užším slova smyslu. Poměřoval přitom osobní svobodu jako status negativus a zájem na odbřemenění státních orgánů a ekonomické zájmy státu. Vzal přitom v úvahu, že cizinec je podle cizineckého zákona zajištěn z typově podstatně méně závažných důvodů než vazebně stíhaný obviněný v trestním řízenítrestním řízení, takže je nezbytné, aby standard soudní ochrany jeho osobní svobody byl přinejmenším takový, jaký je ve vazebních věcech (srov. § 71a trestního řádu). Zásah do osobní svobody je podle něj v nepoměru k užitku, který byl dosažen ve prospěch zájmu státu, případně veřejnosti. Veřejnost jako taková nemá ze zavedení lhůty, ve které cizinec není oprávněn podat žádost o propuštění ze zařízení, žádný prospěch. Veřejný pořádek a bezpečnost jsou chráněny již samotným zajištěním cizince, přezkum zákonnosti zadržení tyto veřejné zájmy nijak neohrožuje, nadto cizinec nemusí být na základě přezkumu propuštěn. 24. Závěrem navrhovatel doplnil, že napadené ustanovení je rovněž neaplikovatelné v každé jednotlivé věci pro jeho rozpor s právem Evropské unie [a to s čl. 15 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (dále též „návratová směrnice“) a s čl. 6 a 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s čl. 5 odst. 4 Úmluvy (v souladu s čl. 52 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s vysvětlením k čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie práva uvedená v čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie odpovídají právům zaručeným v čl. 5 Úmluvy a mají stejný smysl a rozsah)]. Přesto navrhovatel v zájmu právní jistoty a efektivní soudní ochrany zajištěných cizinců navrhuje „odklizení“ daného ustanovení odporujícího ústavnímu pořádku Ústavním soudemÚstavním soudem na základě tohoto návrhu. III. Vyjádření účastníka a vedlejších účastníků k návrhu 25. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh Poslanecké sněmovně a Senátu jednajícím jménem účastníka řízení, jakož i vládě a Veřejnému ochránci práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení v pozici vedlejšího účastníka řízení. 26. Poslanecká sněmovna i Senát se vyjádřily k průběhu legislativního procesu. Jejich vyjádření Ústavní soudÚstavní soud shrnuje níže v části III. a). Vláda usnesením ze dne 4. 11. 2019 č. 773 schválila svůj vstup do řízení, posléze ve svém obsáhlém vyjádření předložila stanovisko ke klíčovým argumentům návrhu, které Ústavní soudÚstavní soud shrnuje níže v části III. b). Někdejší Veřejná ochránkyně práv na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu sdělila, že vstoupí do řízení, přičemž její podrobné vyjádření je shrnuto v části III. c). Ústavní soudÚstavní soud zaslal uvedená vyjádření navrhovateli k replice, ten však již své podání nedoplnil. III. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu 27. Poslanecká sněmovna popsala průběh legislativního procesu přijímání napadené úpravy. Vládní návrh zákona byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk č. 930 dne 5. 3. 2013. Prvé čtení návrhu zákona se uskutečnilo dne 19. 3. 2013, kdy byl návrh zákona přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Tento výbor tisk projednal na schůzích ve dnech 26. 4. 2013 a 10. 6. 2013, kdy ve svém usnesení doporučil přijmout návrh zákona ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů (tisk 930/2). Ve druhém čtení návrhu zákona, které se konalo dne 12. 6. 2013, bylo v podrobné rozpravě předneseno hned několik pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly napadeného ustanovení. Třetí čtení návrhu zákona se uskutečnilo dne 8. 8. 2013, kdy byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů schválen (ze 128 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 67 poslanců a 43 poslanců bylo proti návrhu). Návrh postoupila Poslanecká sněmovna Senátu dne 21. 8. 2013. Ten jej projednal a schválil dne 12. 9. 2013, přičemž prezidentem republiky podepsaný zákon byl do Poslanecké sněmovny doručen dne 17. 9. 2013. Zákon z důvodu rozpuštění Poslanecké sněmovny nepodepsala její předsedkyně. Po podepsání předsedou vlády byl zákon následně dne 20. 9. 2013 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů a dne 30. 9. 2013 vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 303/2013 Sb. 28. Senát se k návrhu vyslovil tak, že předmětné návrhy zákonů byly po postoupení Poslaneckou sněmovnou dne 21. 8. 2013 přikázány ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Ten přijal na své 21. schůzi konané 3. 9. 2013 usnesení č. 97 a 99, kterými v obou případech doporučoval Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát se posléze návrhy zákonů zabýval na 13. schůzi dne 12. 9. 2013. K senátnímu tisku č. 173, po úvodním slově ministryně spravedlnosti M. Benešové, vystoupil zpravodaj garančního výboru M. Nenutil. Ten ve shodě se zástupkyní předkladatele označil návrh zákona za nekonfliktní, nicméně z jeho úst zazněly k návrhu také drobné výtky legislativně-technického charakteru. Napadená materie nicméně nebyla předmětem žádné ze dvou zpravodajských zpráv. V obecné rozpravě k návrhům nevystoupil žádný ze senátorů. Senát nakonec 330. usnesením v devátém funkčním období rozhodl dne 12. 9. 2013 o schválení návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, když v hlasování z přítomných 55 senátorů bylo pro návrh 43, proti 2. III. b) Vyjádření vlády 29. Hlavní část vyjádření vlády se věnuje namítanému rozporu napadeného ustanovení s čl. 5 odst. 4 Úmluvy, jakož i tvrzenému rozporu s čl. 8 ve spojení s čl. 36 Listiny. Podle vlády je třeba mít na paměti, že zajištění cizince je pouze určitý prostředek sloužící k realizaci jiného, primárního cíle, kterým je předání cizince podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 604/2013/EU, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (zvané jako „nařízení Dublin III“) či mezinárodní smlouvy (§ 129 zákona o pobytu cizinců), vycestování cizince (§ 124b zákona o pobytu cizinců) anebo vyhoštění (§ 124 zákona o pobytu cizinců). Tvrzení, že možnost zajištěného cizince domoci se soudního přezkumu trvá nepřiměřeně dlouho, čímž tento prostředek ochrany jednotlivce není urychlený a účinný ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy, nedokládá navrhovatel žádnými statistikami. 30. Navrhovatelem namítaná judikatura se převážně vztahuje k institutu vazby, který nelze stavět na roveň institutu zajištění podle zákona o pobytu cizinců, proto jsou rozhodnutí nepřípadná. Vláda poukázala na věc Čonka a další proti Belgii, rozsudek ESLP ze dne 5. 2. 2002, stížnost č. 51564/99, ve které byla předmětem stížnosti vyhošťovací vazba. V uvedeném řízení ESLP dospěl k jednoznačnému závěru, že čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy dopadající na zajištění ve skutečnosti nepředpokládá stejnou ochranu jako čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy, pod nějž spadá vazba. Ostatně mezi zajištěním cizinců dle článku 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy a např. vazbou [čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy] či držením v ústavní zdravotnické péči [čl. 5 odst. 1 písm. e) Úmluvy] činí rozdíl jak Listina, tak i Úmluva. Proto se rozsah závazku podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy mění v závislosti na okolnostech a formě zbavení svobody. Jaká časová období přezkumu budou akceptovatelná, a jaká nikoli, bude vždy záležet na konkrétních okolnostech. Ze strany ESLP je akceptováno, pakliže se intervaly mezi jednotlivými přezkumy pohybují v rozmezí dvou až čtyř měsíců (viz rozsudek ze dne 5. 6. 2012 ve věci Soliyev proti Rusku, stížnost č. 62400/10, § 57-62; a rozsudek ze dne 5. 6. 2012 Khodzhamberdiyev proti Rusku, stížnost č. 64809/10, § 108-114). Problematikou zajištění cizinců se rovněž v minulosti zabýval i Ústavní soudÚstavní soud, zejména pak v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.), z něhož plyne, že tento soud akceptuje výrazně nižší standard soudní ochrany zajištěných cizinců oproti českým občanům v trestní vazbě. 31. Vláda je přesvědčena, že vnitrostátní právní úprava nevybočuje ze standardu zaručeného návratovou směrnicí, resp. čl. 15 odst. 3 směrnice 2008/115/ES. Pravidelnost soudního přezkumu je napadeným ustanovením zajištěna, přezkum trvání důvodů zajištění cizince správními soudy je pouze jednou z možností, které má cizinec v zajištění, pokud chce být propuštěn. Ostatně policie má po celou dobu zajištění povinnost zkoumat, zda trvají důvody pro zajištění. K namítanému rozporu s Listinou základních práv Evropské unie, jakož i s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech vláda konstatovala, že je dílčí argumentace v návrhu mimoběžná či nepřiléhavá. 32. K systémovému řešení periodicity soudního přezkumu vláda nejprve v obecné rovině konstatovala, že někdejší postup dle § 200o o. s. ř. byl funkčním nástrojem, který vhodně doplňoval klasickou správní žalobu. Po zrušení této větve kontroly důvodnosti zajištění zbyla již pouze větev správního soudnictví, do které nebylo možné inkorporovat stejný model, jako nabízel § 200o o. s. ř. Zákonodárce proto přistoupil k modelu hybridnímu (viz napadený § 129a cizineckého zákona), kterým je přezkum jediným zbylým způsobem, kterým je správní žaloba, a současně postup dle bývalého § 200o o. s. ř., co se týče přezkoumávaných skutečností. Lhůta 30 dnů, kdy je možno žádat opakovaně o propuštění ze zařízení, byla převzata z institutu vazby (jisté časové omezení bylo obsaženo i v modelu podle § 200o o. s. ř.). Cílem bylo zabránit souběhu soudních přezkumů při existenci rozhodnutí o prodloužení zajištění nebo rozhodnutí o tzv. přezajištění nebo rozhodnutí o zajištění z jiného důvodu. Přezkum podle § 200o o. s. ř. nestanovoval konkrétní lhůtu, do kdy musí soud o návrhu rozhodnout, délka řízení se tehdy pohybovala zpravidla minimálně okolo jednoho měsíce. Nelze současně opomenout, že Ministerstvo vnitra již řadu let neúspěšně usiluje o převod kompetence rozhodování o zajištění z policie přímo na soudy, aby proti zajištění byl dostupný efektivní opravný prostředek ve smyslu mezinárodního práva a judikatury a rovněž práva Evropské unie. Limity jsou však opět dány nastavením a kapacitami správního soudnictví. Taktéž není možné opomenout posun v nastavení soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění, v rámci kterého došlo právě k zavedení krátkých lhůt pro rozhodnutí soudů. Pro všechna rozhodnutí o žalobách ve věcech zajištění jsou stanoveny krátké lhůty, na soudy je kladen velký tlak, protože i přes mnohá zjednodušení oproti standardnímu soudněsprávnímu přezkumu se stále jedná o velmi formalizovaný postup. Realitou tedy není rozhodování ve lhůtě sedmi pracovních dnů od momentu, který určuje zákon o pobytu cizinců. 33. K intervalu mezi soudními přezkumy vláda uvedla, že aktuální nastavení soudního přezkumu je na svých rychlostních a objemových limitech. Navrhovatelem požadované naprosté rozvolnění časových omezení dle napadeného ustanovení tak není vhodné ani nezbytné, a to rovněž s ohledem na mizivou využívanost tohoto institutu (v roce 2016 podány 2 žádosti, 2017 podáno 8 žádostí, 2018 podáno 11 žádostí — žádné z nich nebylo vyhověno; žaloby proti těmto rozhodnutím jsou podávány sporadicky). Proto vláda považuje za vhodnější spíše zpružňování soudního řízení správního. V souvislosti s uvedeným pak vláda upozorňuje na návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (č. j. předkladatele: MV-45817-7/OBP-2019), přičemž citovaný návrh zrušuje § 129a jako celek (konkrétně část II čl. III bod 79). 34. Soudní ochrana práv zajištěného cizince je dle vlády, s ohledem na výše uvedené, zajištěna dostatečně, stejně tak stávající lhůty jsou dostatečné a umožňují cizinci efektivní ochranu. Proto vláda navrhla návrhu nevyhovět a zamítnout jej. III. c) Vyjádření Veřejné ochránkyně práv 35. Veřejná ochránkyně práv se s návrhem na zrušení ustanovení plně ztotožnila. Právní úpravu obsaženou v § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců považovala za problematickou zejména z hlediska její neslučitelnosti s čl. 5 odst. 4 Úmluvy a čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 8 Listiny. Naplnění podmínek zbavení cizince osobní svobody se v čase může vyvíjet, tomu by měla odpovídat možnost obrátit se na soud a domáhat se přezkumu zákonnosti omezení osobní svobody (rozsudek ESLP ze dne 9. 1. 2003 ve věci Shishkov proti Bulharsku, stížnost č. 38822/97, odst. 88 a tam citovaná judikatura). Ačkoliv ESLP nestanoví konkrétní vymezení „přiměřeného intervalu“, pro jeho posouzení je stěžejní, aby soud měl možnost přezkoumat bez důvodného zpoždění jakékoliv relevantní faktory, které se objevily mezi jednotlivými periodickými přezkumy, a tak soud může posoudit, zda se zajištění stalo ve světle těchto nových okolností nezákonným (rozsudek ESLP ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14743/11, odst. 215). Napadená úprava dle přesvědčení Veřejné ochránkyně práv brání přístupu k soudu v situacích, kdy došlo v průběhu řízení ke změně okolností. Vyjádření rovněž upozorňuje na problematičnost počítání lhůt od právní moci, nikoliv od data vydání rozhodnutí, přičemž tato úprava v kombinaci s realitou soudního rozhodování může vést ke znemožnění žádost uplatnit. 36. Zejména u řetězení několika po sobě jdoucích rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizinec takřka nemá možnost žádost o propuštění ze zařízení uplatnit. Z monitoringu rozhodnutí o zajištění, který Veřejný ochránce práv provádí, totiž vyplývá, že zejména uplatní-li cizinec žalobu proti rozhodnutí o zajištění (nařízeného například na 90 dnů), a posléze je doba zajištění novým rozhodnutím prodloužena, s ohledem na omezující lhůty § 129a zákona o pobytu cizinců nemá příležitost žádost podat (jinak než jako předčasnou). V případě, kdy v mezidobí od prvotního rozhodnutí o zajištění do (opětovného) rozhodnutí o prodloužení doby zajištění dojde ke změně okolností, s ohledem na uplatněnou správní žalobu proti prvotnímu rozhodnutí bude mít cizinec možnost namítat tuto změnu až v případné žalobě proti prodloužení zajištění. To způsobuje značný časový odstup soudního přezkumu od skutečného okamžiku změny okolností. 37. V řadě případů je doba zajištění v rozhodnutí o zajištění nebo v rozhodnutí o prodloužení jeho doby stanovena na 60 dnů a více. V roce 2018 se jednalo přibližně o třetinu z celkového počtu Veřejnému ochránci práv zaslaných rozhodnutí. V celkem 170 případech byla doba zajištění stanovena na 90 dnů a více. V těchto případech není možné soudní přezkum omezovat na přezkum rozhodnutí o zajištění nebo rozhodnutí o jeho prodloužení, jelikož by nebyl zachován „přiměřený interval“ přezkumu, za který lze ve shodě s navrhovatelem obecně považovat jeden měsíc. 38. K tomu lze podotknout, že soudní přezkum rozhodnutí o (prodloužení doby) zajištění ještě není ekvivalentní žádosti o propuštění ze zařízení — s možností iniciovat soudní přezkum případného negativního rozhodnutí. Správní soudy jsou při přezkumu správního rozhodnutí vázány skutkovým a právním stavem, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a ani případná soudně dovozená výjimka (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2019 č. j. 9 Azs 193/2019-48, odst. 45) nemůže svědčit právní jistotě účastníků řízení. To, zda konkrétní soud přistoupí k prolomení zásady plynoucí z § 75 s. ř. s. a zda se bude zabývat novými okolnostmi, závisí na posouzení soudu, bez jednoznačněji vymezených kritérií. Objeví-li se nové okolnosti, které činí jeho zajištění nezákonným, musí mít cizinec jistotu, že o zákonnosti zajištění bude soud urychleně rozhodovat i ve světle těchto nových okolností. Dalším argumentem ve prospěch uplatnění žádosti o propuštění vedle stávající možnosti obrany proti rozhodnutí o zajištění je skutečnost, že správní orgány mnohdy vydají rozhodnutí o prodloužení doby zajištění, aniž by provedly výslech cizince, a nemusí tedy obligatorně zjistit reálnou změnu okolností. Pokud by cizinec mohl uplatnit žádost o propuštění ze zařízení, měl by příležitost namítat změnu okolností (a doložit ji případnými důkazy), přičemž správní orgán by se s touto změnou musel meritorně vypořádat. 39. Ve svém vyjádření uvedla i několik případů podstatné změny okolností známé z úřední činnosti Veřejného ochránce práv. Ve všech případech se jednalo o zhoršení zdravotního stavu v důsledku omezení osobní svobody, bez ohledu na poskytnutý standard lékařské nebo psychologické péče. Provedené výzkumy přitom jednoznačně prokazují zásadní negativní dopady imigrační detence na duševní zdraví osob, a to i v zemích s vysokým standardem materiálních podmínek detence. Případy vlastního šetření ukazují, že osoby, na které napadená úprava dopadá, mohou například pocítit výrazný regres diagnostikovaných psychických obtíží. V konkrétním případě šetření došlo k regresu až po vydání napadeného rozhodnutí, v době probíhajícího řízení před správními soudy. S ohledem na třicetidenní lhůtu od právní moci rozhodnutí soudu nemohla stěžovatelka ihned uplatnit tyto nové důvody ani prostřednictvím žádosti o propuštění ze zařízení. Podala alespoň podnět k opětovnému posouzení důvodů zajištění v souladu s § 126 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, který však není žádným způsobem formalizován a proti způsobu jeho vyhodnocení se nelze bránit. Policie na základě uvedeného podnětu k přehodnocení důvodů trvání zajištění nepřistoupila, přičemž kasační stížnostkasační stížnost v této věci je vedena pod sp. zn. 6 Azs 170/2019 (pozn. Ústavního souduÚstavního soudu — ve věci již bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2019 č. j. 6 Azs 170/2019-50). 40. Jestliže Ministerstvo vnitra v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, č. j. MV-45817-7/OBP-2019, konstatuje, že dosavadní model § 129a cizineckého zákona neplnil zamýšlenou roli a jeho využitelnost je mizivá, dle vyjádření Veřejné ochránkyně práv lze důvod mizivé využitelnosti hledat právě v omezující lhůtě. Zajištěný cizinec s ohledem na napadenou úpravu fakticky stojí před volbou, zda se bude bránit proti rozhodnutí o zajištění (případně rozhodnutí o prodloužení zajištění), nebo s ohledem na omezující lhůty toto rozhodnutí nenapadne a ponechá si možnost požádat o propuštění ze zařízení. Právní úprava soudního přezkumu zajištěných cizinců je nadto dlouhodobě specifická již tím, že o omezení svobody v jejich případě nerozhoduje soud, ale správní orgán. Tento aspekt není předmětem návrhu Nejvyššího správního soudu a Ústavní soudÚstavní soud se jím již v minulosti jednou zabýval v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 10/08 ze dne 12. 5. 2009 (N 115/53 SbNU 427; 229/2009 Sb.). Tím spíše však musí být soudní přezkum nastaven způsobem, který bude citlivě reflektovat situaci cizinců a nebude představovat další překážky v přístupu k přezkumu nezávislým soudem. IV. Ústní jednání 41. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu uvážil, že ve věci není třeba konat ústní jednání, neboť by nijak nepřispělo k dalšímu, resp. hlubšímu objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele a účastníků řízení. Nenařízení ústního jednání odůvodňuje i skutečnost, že Ústavní soud nepovažuje za potřebné provádět ve věci dokazování. Ani účastník řízení, ani vedlejší účastníci řízení přitom konání ústního jednání nepožadovali. V. Dikce napadeného ustanovení 42. Ustanovení § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců zní takto: „§ 129a Žádost o propuštění ze zařízení (3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, nepodal-li žalobu proti takovému rozhodnutí, nebo nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení.“ VI. Podmínky meritorního posouzení návrhu a aktivní legitimace 43. Ústavní soudÚstavní soud nejprve posuzoval otázku, zda je navrhovatel oprávněn podat návrh na zrušení napadených ustanovení cizineckého zákona. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Tuto úpravu dále rozvádí § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. K tomu, aby obecný soud mohl zpochybnit ústavnost konkrétního zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení a věc předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, je přitom nezbytná jeho reálná aplikace, a nikoli jen jeho hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti [srov. nálezy ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 33/09 (N 205/58 SbNU 827; 332/2010 Sb.), ze dne 6. 9. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 11/10 (N 148/62 SbNU 277; 314/2011 Sb.), ze dne 2. 2. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 14/15 (N 22/80 SbNU 257; 87/2016 Sb.) a usnesení ze dne 2. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 12/08 (U 12/51 SbNU 823)]. Musí jít tedy o zákon (jeho část), který překáží dosažení žádoucího (ústavně konformního) výsledku. Nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [srov. nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. 44. Navrhovatel dospěl k závěru, že napadené ustanovení cizineckého zákona, které bylo v předmětném soudním řízení aplikováno, je v rozporu s ústavním pořádkem, a z tohoto důvodu navrhl Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby rozhodl o jeho zrušení. Ústavní soudÚstavní soud považuje podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v předmětné věci za splněné, neboť jde skutečně o ustanovení zákona, které souvisí s rozhodovací činností navrhovatele a jehož má být při řešení věci bezprostředně použito. Jde tak o (konkrétní) kontrolu ústavnosti právní normy, jak plyne z předestření skutkového a právního základu věci. 45. Podle § 68 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů platí, že nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů. Pro tento druh řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem tedy platí zásada oficiality [srov. např. nález ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/18 (N 77/94 SbNU 54; 173/2019 Sb.)]. Za této situace tak lze uzavřít, že byly splněny podmínky podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, za nichž může soud podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, a návrh na zrušení napadeného ustanovení tak byl podán oprávněným navrhovatelem. Ústavní soudÚstavní soud je k projednání tohoto návrhu příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 95 odst. 2 Ústavy]. Návrh rovněž obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona o Ústavním soudu. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. VII. Legislativní proces přijetí napadených ustanovení 46. Ústavní soudÚstavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napadená ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 47. Navrhovatel nevznesl proti zákonodárné proceduře žádné námitky, nenamítal ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce. S ohledem na principy procesní ekonomie proto není nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, zjištění průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na https://www.psp.cz. 48. Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že zákon o pobytu cizinců včetně napadeného ustanovení byl přijat ústavně předepsaným postupem, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. 49. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud dodává, že napadené ustanovení § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců se v průběhu 8. legislativního období mělo stát předmětem zrušující novelizace. Usnesením vlády ze dne 21. 9. 2020 č. 931 byl schválen návrh zákona a uloženo k vypracování konečné znění vládního návrhu zákona (návrh, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Novelizovaný § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců měl znít: „Cizinec je oprávněn kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění nebo rozhodnutí o prodloužení doby zajištění podat žádost o propuštění ze zařízení. Cizinec je oprávněn žádost o propuštění ze zařízení opakovat, neuvede-li v ní jiné důvody, až po uplynutí 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení.“ Vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně dne 1. 10. 2020 (tisk 1033/0). V důvodové zprávě bylo konstatováno, že navržená úprava vychází z právní úpravy přezkumu trvání důvodů vazby v trestním řádu, důvodová zpráva rovněž odkazovala zejména na již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2019 č. j. 9 Azs 193/2019-48, bod 37 odůvodnění a tam obsaženou argumentaci. Organizační výbor Poslanecké sněmovny projednání návrhu zákona doporučil dne 8. 10. 2020 a určil výbor pro bezpečnost jako garanční, nicméně projednávání návrhu bylo ukončeno s koncem volebního období. VIII. Vlastní posouzení návrhu 50. Ústavní soudÚstavní soud nejprve uvedl obecná (ústavněprávní) východiska posouzení návrhu [VIII. a)], poté se věnoval procedurálnímu omezení možnosti uplatnit žádost o propuštění ze zařízení [VIII. b)], poté stanovení intervalu periodického přezkumu zákonnosti omezení cizince na osobní svobodě a jeho dodržení v kontextu napadeného ustanovení [VIII. c)] a poté požadavkům urychleného přístupu k soudnímu přezkumu a efektivity soudní ochrany v případech zvláště zranitelných osob [VIII. d)], se závěrečným dovětkem obiter dictum. VIII. a) Obecná východiska 51. Ústavní soudÚstavní soud musel předně vymezit hlediska ústavněprávního přezkumu, jež jsou relevantní pro posouzení napadené zákonné úpravy. 52. Na vnitrostátní úrovni jsou relevantní referenční hlediska ústavního přezkumu zakotvena v zárukách demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 8 odst. 1 Listiny, podle kterého platí, že „osobní svoboda je zaručena“. 53. Ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny poskytuje v rámci základního práva na soudní a jinou právní ochranu každému právo na přístup k soudu, tedy oprávnění domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Rovněž podle záruky zakotvené v čl. 4 Ústavy jsou základní práva a svobody pod ochranou soudní moci. Toto kompetenční pravidlo brání zákonodárci v přijetí takové právní úpravy, která by v jednotlivých případech odňala soudům ochranu základních práv a svobod. 54. Přezkum ústavnosti právních norem musí dbát ve smyslu čl. 1 odst. 2 Ústavy také mezinárodních závazků státu, uplatňujících v kolizních vnitrostátních situacích svou aplikační přednost podle čl. 10 Ústavy, resp. na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) odkazované podle čl. 10a odst. 1 Ústavy. 55. Podle čl. 9 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech „každý má právo na svobodu a osobní bezpečnost“. 56. Podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy pak platí, že „každý, kdo byl zbaven svobody zatčením nebo jiným způsobem, má právo podat návrh na řízení, ve kterém by soud urychleně rozhodl o zákonnosti jeho zbavení svobody a nařídil propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné“. 57. Uvedené ustanovení dává každé osobě zbavené osobní svobody právo podat návrh na řízení, v němž soud urychleně rozhodne o zákonnosti tohoto opatření a nařídí propuštění, je-li zbavení svobody nezákonné (rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 9. 7. 2009 ve věci Mooren proti Německu, stížnost č. 11364/03, odst. 106; rozsudek ESLP ze dne 28. 10. 2003 ve věci Rakevich proti Rusku, stížnost č. 58973/00, odst. 43). Podle tohoto ustanovení má mít jednotlivec možnost domoci se přezkoumání zákonnosti trvání omezení jeho osobní svobody před soudem, jehož pravomoci i procesní záruky budou odpovídat požadavkům čl. 5 odst. 4 Úmluvy (rozsudek ESLP ze dne 21. 2. 1996 ve věci Hussain proti Spojenému království, stížnost č. 21928/93). 58. Evropský soud pro lidská práva opakovaně zdůraznil požadavek na procesní i materiální zákonnost zbavení svobody, jakož i na důležitost okamžité a urychlené soudní kontroly takového omezení (viz např. rozsudek ze dne 3. 10. 2006 ve věci McKay proti Spojenému království, stížnost č. 543/03, odst. 30). Účelem přezkumu garantovaného čl. 5 odst. 4 Úmluvy je tak dosažení toho, aby byl jedinec zbavený osobní svobody propuštěn za situace, kdy se omezení na osobní svobodě vyjeví nadále jako nezákonné. Jinými slovy, toto ustanovení Úmluvy zakotvuje procesní záruky proti pokračování zbavení svobody, které — i když bylo původně nařízeno zákonným způsobem — se poté mohlo stát nezákonným a ztratit veškeré ospravedlnění. Požadavky rychlosti a pravidelného soudního přezkumu v přiměřených intervalech ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy a judikatury ESLP mají své opodstatnění v tom, že zajišťují, aby zadržená osoba nebyla vystavena nebezpečí, že zůstane zadržována i dlouho poté, co její zbavení svobody přestalo být odůvodněné (viz např. rozsudek ESLP ze dne 9. 1. 2003 ve věci Shishkov proti Bulharsku, stížnost č. 38822/97, odst. 88 a tam citovanou judikaturu). 59. Rozsah pozitivních závazků plynoucích z čl. 5 odst. 4 Úmluvy se nicméně liší v jednotlivých případech zbavení osobní svobody podle čl. 5 odst. 1 Úmluvy (rozsudek ESLP ze dne 29. 2. 1988 ve věci Bouamar proti Belgii, stížnost č. 9106/89). Jiná periodicita přezkumu soudy musí být dle ESLP zajištěna v případech zbavení svobody podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy [tj. trestních vazeb, zde judikatura zásadně akceptuje intervaly v délce dvou měsíců (viz rozhodnutí ESLP o přijatelnosti stížnosti ve věci Taylor proti Estonsku ze dne 26. 6. 2012, § 53-55)]; odlišná již je dle čl. 5 odst. 1 písm. a) Úmluvy (tj. zadržení po odsouzení příslušným soudem, zde se již akceptuje doba kratší než rok) nebo dle čl. 5 odst. 1 písm. e) Úmluvy (zadržení osob duševně nemocných, zde se taktéž akceptuje doba kratší než rok). Rozdílné chápání periodického přezkumu v jednotlivých typových případech je ve vztahu k napadenému ustanovení rozhodující pro závěr o zjištění konformity vnitrostátní úpravy s Úmluvou. 60. Rozsah soudního přezkumu zákonnosti zbavení osobní svobody dle čl. 5 odst. 4 Úmluvy je v případech vyhošťování a vydávání [čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy] přitom toliko omezený. Přezkum ve věcech vyhošťování a vydávání tak nemusí být tak častý jako v případech zbavení svobody podle čl. 5 odst. 1 písm. c) Úmluvy (tj. trestních vazeb), kde judikatura zásadně akceptuje intervaly v délce dvou měsíců (viz citované rozhodnutí ESLP o přijatelnosti stížnosti ve věci Taylor proti Estonsku ze dne 26. 6. 2012, odst. 53-55). 61. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře v zásadě akceptuje, pokud periodický přezkum zajištění cizince za účelem jeho vyhoštění probíhá v intervalech od dvou do čtyř měsíců (viz rozsudky ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14743/11, odst. 214; ze dne 5. 6. 2012 ve věci Soliyev proti Rusku, stížnost č. 62400/10, odst. 57-62, či ze dne 5. 6. 2012 ve věci Khodzhamberdiyev proti Rusku, stížnost č. 64809/10, odst. 108-114; ze dne 2. 4. 2019 ve věci Aboya Boa Jean proti Maltě, stížnost č. 62676/16, odst. 77). 62. Z pohledu mezinárodních závazků je vedle požadavku periodicity rovněž zásadní urychlenost přístupu k soudu, s tím, že pokud o zbavení osobní svobody nerozhodoval sám soud, pak se neuplatní domněnka tzv. inkorporované kontroly zbavení osobní svobody již v rámci samotného „prvotního“ rozhodnutí (rozsudek ze dne 18. 7. 1971 ve věci De Wilde, Ooms a Versyp proti Belgii, stížnosti č. 2832/66, 2835/66 a 2899/66). V obecné rovině tak lze uzavřít, že čl. 5 odst. 4 Úmluvy má zvýšený význam právě v případech, kdy ke zbavení osobní svobody došlo na podkladě rozhodnutí správního orgánu — což je právě případ zajištění za účelem správního vyhoštění, popřípadě jeho prodloužení aj. Urychlený přístup k prvotnímu přezkumu zákonnosti zajištění je zde rozhodující, protože tehdy poprvé se má soudní orgán možnost zabývat oprávněností omezení jedince na základních právech, se správními orgány se ztotožnit, případně jejich rozhodnutí zrušit a nařídit propuštění osoby. Požadavek urychlenosti se proto obecně uplatní v případě přezkumu zákonnosti zajištění za účelem správního vyhoštění silněji než u jiných typových případů omezení osobní svobody. Faktory ovlivňující zákonnost zajištění se taktéž budou pravděpodobně rychleji vyvíjet v situacích, ve kterých řízení pokračuje (jako v případech zajištění za účelem vyhoštění), než v situacích řízení ukončeného po zjištění všech relevantních okolností (např. odsouzení příslušným soudem nebo nařízení povinného psychiatrického léčení soudem na základě lékařských zpráv potvrzujících nebezpečnost osoby). 63. Pozitivní závazek státu zajistit periodicitu přezkumu zajištění v přiměřených časových odstupech konečně vyvěrá v rovině unijního práva z čl. 15 odst. 3 návratové směrnice, podle kterého „v každém případě je zajištění přezkoumáváno v přiměřených časových odstupech na žádost dotčeného státního příslušníka třetí země nebo z moci úřední. V případě dlouhodobého zajištění podléhá tento přezkum soudnímu dohledu“ (k výkladu tohoto ustanovení viz rozsudek SDEU ze dne 5. 6. 2014 ve věci C-146/14 PPU Ali Mahdi), lze však shrnout, že SDEU se doposud tím, co znamená „přiměřený časový odstup“, nezabýval. Dané ustanovení procedurální směrnice odpovídá požadavku čl. 6 Listiny základních práv Evropské unie, dle níž má každý právo na svobodu a osobní bezpečnost. VIII. b) Procedurální omezení žádosti o propuštění ze zařízení 64. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval tvrzeným rozporem napadeného ustanovení s požadavkem periodicity, včasnosti a efektivity soudního přezkumu ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy, jakož i s čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 8 Listiny, a to ve spojení s námitkou snížení procedurální ochrany základních práv, k němuž mělo dojít zavedením napadené úpravy cizineckého zákona. 65. Ústavní soudÚstavní soud proto shrnuje, že napadené ustanovení je z pohledu práv jednotlivce (cizince) relevantní v situaci jeho zajištění za účelem správního vyhoštění, přičemž toto zajištění je svého druhu omezením osobní svobody. V takovém případě se může jednotlivec — vedle klasického soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění (či jeho prodloužení) — domáhat po správním orgánu propuštění na svobodu prostřednictvím žádosti o propuštění ze zařízení dle § 129a zákona o pobytu cizinců (proti eventuálnímu nevyhovujícímu rozhodnutí policie lze brojit rovněž žalobou podle § 65 s. ř. s.). Napadené ustanovení § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců však stanoví omezující lhůtu pro podání žádosti o propuštění ze zařízení, což by mohlo být problematické z pohledu zajištění periodicity soudního přezkumu zákonnosti omezení na osobní svobodě. Podle navrhovatele toto ustanovení v konečném důsledku znemožňuje cizinci přístup k včasné, efektivní a periodické ochraně práva na osobní svobodu. Oprávnění žádat o propuštění, které zakotvuje, je dle navrhovatele pouze iluzorní. Podle souhlasného stanoviska Veřejného ochránce práv pak z jeho monitorovací činnosti plyne, že napadené ustanovení znemožňuje včasně a efektivně reflektovat podstatnou změnu okolností u zajištěné osoby (zejména ve zdravotním stavu), pročež ta je značný čas potenciálně nezákonně zadržena, nadto bez přístupu k soudu. 66. Do 31. 12. 2013 probíhalo řízení o propuštění ze zajištění tak, že se cizinec obracel přímo na civilní soudy s návrhem na propuštění, které jeho návrh urychleně projednaly. Dle § 200o odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, platilo: „Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.“; tímto zvláštním předpisem byl cizinecký zákon. Podle § 200u odst. 1 o. s. ř. v témže znění byl soud povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením. Procedurální omezení někdejší úprava rovněž obsahovala, podle § 200t věty druhé o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, totiž platilo: „Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.“ S účinností novely č. 303/2013 Sb. došlo ke sjednocení postupu při zajištění cizince a jeho propuštění ze zajištění tak, že nadále je příslušným orgánem nejprve policie a následný přezkum soudem je zajištěn prostředky správního soudnictví podle soudního řádu správního. Zároveň byl novelou č. 303/2013 Sb. zaveden přezkoumávaný institut žádosti o propuštění ze zařízení podle § 129a zákona o pobytu cizinců, o které policie rozhodne bez zbytečného odkladu. Podle § 126 písm. b) zákona o pobytu cizinců je policie povinna neprodleně po zajištění poučit cizince o možnosti podat žádost o propuštění ze zařízení. Policie cizince rovněž poučuje o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví, ať už proti rozhodnutí o zajištění, anebo nepropuštění ze zařízení. 67. Z porovnání legislativního uchopení institutů je zjevné, že přímý přístup k soudu (bez předchozí žádosti o propuštění adresované správnímu orgánu) vedl ve všech procesních stadiích k pružnějšímu prvotnímu přístupu k soudnímu rozhodování o relevanci argumentace pro propuštění. Jakmile bylo jednou o návrhu na propuštění rozhodnuto, byla zde stanovena omezující lhůta pro případné další uplatnění návrhu v délce tří týdnů — jednalo-li se o návrh stejného obsahu. Na rozdíl od současné úpravy ve znění napadeného ustanovení tedy byla dříve stanovená lhůta kratší, vázaná pouze na (soudní) rozhodnutí o materiálně totožném návrhu na propuštění. 68. K důležitosti přístupu k periodickému soudnímu přezkumu v případě osob omezených na osobní svobodě se tento soud vyjádřil v obecných východiscích tohoto nálezu, i v těchto intencích však Ústavní soudÚstavní soud posuzoval návrh se zohledněním principu minimalizace zásahu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ochrana ústavnosti je existenciálně spojena mimo jiné s onou minimalizací zásahu, proto Ústavní soudÚstavní soud k samotnému rušení ať již rozhodnutí orgánů veřejné moci, či právního předpisu (nebo jeho jednotlivého ustanovení) přistupuje restriktivně [srov. k tomu přiměřeně například nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 2. 2011 sp. zn. IV. ÚS 1521/10 (N 15/60 SbNU 153) nebo ze dne 8. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 5/96 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.)]. 69. V obecné rovině nelze namítané snížení procedurálního standardu ochrany základních práv (zde přístupu k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s právem na osobní svobodu dle čl. 8 Listiny) spatřovat toliko v prodloužení, zkrácení, popřípadě novém zavedení omezující lhůty po předchozí absenci takového ustanovení, jak naznačuje navrhovatel. Pouhé stanovení zákonných lhůt není z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu otázkou ústavnosti, nedosahuje-li toto procedurální omezení míry, v níž je základní právo omezeno natolik, že dojde k jeho významnému ohrožení nebo vyprázdnění. Jinými slovy, Ústavní soudÚstavní soud neshledá protiústavnost v samotné existenci lhůty (ani v tom, že je taková lhůta z povahy věci restriktivní), nýbrž ve vyloučení možnosti uplatňovat základní práva [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne 8. 7. 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.), bod 55 a násl.]. V duchu nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) a východisek výše nastíněných se tento soud již v minulosti vyjádřil, že je zapotřebí podrobit přezkumu ústavnosti danou úpravu jako celek. Proto musel Ústavní soud zvážit, zda je to právě napadené ustanovení cizineckého zákona en bloc, které znemožňuje (tedy zda vůbec, a pokud ano, tak proč) cizinci přístup k periodické, včasné a efektivní soudní kontrole (trvání) důvodů zajištění. 70. Nejprve tedy Ústavní soudÚstavní soud nastíní okamžik, kdy může cizinec uplatnit žádost o propuštění ze zařízení ve smyslu napadeného ustanovení a kdy ji uplatnil konkrétně žalobce. 71. Pro další posouzení Ústavním soudemÚstavním soudem je podstatné, že možnost podat žádost o propuštění ze zajištění ke správnímu orgánu je sice procedurálně zásadním způsobem omezena, když podle dikce napadeného ustanovení je cizinec oprávněn podat žádost o propuštění ze zařízení — za situace, kdy se proti těmto rozhodnutím soudně nebránil — nejdříve po uplynutí 30 dní od nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo pokračování rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. [Podal-li cizinec žalobu proti některému z rozhodnutí, může žádost podat „nejdříve po uplynutí 30 dní od právní moci posledního rozhodnutí o jeho žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení“, přičemž toto omezení se pochopitelně vztahuje pouze na rozhodování prvostupňových soudů a netýká se řízení o (případné) kasační stížnostikasační stížnosti.] Možnost podat žalobu proti rozhodnutí o zajištění či jeho prodloužení však oproti tomu nijak omezena není. V obecné rovině může dojít (a dochází) ke kumulaci soudního přezkumu jednotlivých po sobě jdoucích správních rozhodnutí. Pro posouzení Ústavním soudemÚstavním soudem je zásadní, že ve všech typových případech správního rozhodnutí o (trvání) omezení osobní svobody ve smyslu zákona o pobytu cizinců se správní soudy v rámci přezkumu zabývají tím, zda je cizinec omezen na osobní svobodě oprávněně, resp. zda trvá reálný účel zajištění ve smyslu čl. 15 odst. 4 návratové směrnice (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017 č. j. 10 Azs 101/2017-28), a již na tomto místě tak lze hovořit o periodickém dohledu nad zákonností zajištění ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy. 72. Stav periodicity soudního přezkumu byl v konkrétním případě stěžovatele následující. K pravomocnému přezkumu jednotlivých žalob prvostupňovými soudy došlo postupně dne 6. 6. 2017, 1. 9. 2017 a 28. 11. 2017, a interval soudního přezkumu zákonnosti omezení stěžovatele na osobní svobodě tak byl 87 až 88 dní. Jak plyne ze shrnutí podání navrhovatele (bod 9 tohoto nálezu) a správního spisu, s ohledem na postupný sled soudních rozhodnutí a paralelně i správních rozhodnutí mohl stěžovatel mezi prvním a druhým soudním rozhodnutím žádat o propuštění ze zařízení ve smyslu § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců v průběhu jediného týdne z celkového intervalu 87 dní — nejprve čekal na uplynutí třicetidenní lhůty po právní moci soudního rozhodnutí, poté bylo o jeho zajištění znovu rozhodnuto a musel nově vyčkat uplynutí omezující lhůty od právní moci správního rozhodnutí. Mezi druhým a třetím rozhodnutím soudu mohl o propuštění ze zařízení žádat pouhé dva dny. Stěžovatel pokaždé žádost uplatnil předčasně, a té pak nebylo správními orgány (kvazimeritorně) právě pro nedodržení lhůty vyhověno. 73. Ústavní soudÚstavní soud se proto dále zabýval otázkou, zda se osobám omezeným na osobní svobodě dostává periodického přezkumu v intervalech garantovaných Úmluvou a zda procedurální omezení podání žádosti o propuštění ze zařízení ve smyslu § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců odpovídá minimálnímu standardu zakotvenému v čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Jak plyne z části VIII. a), věnované obecným východiskům, klíčovým je vedle urychlenosti soudního přezkumu právě zajištění jeho efektivity a periodicity. VIII. c) Stanovení intervalu periodického přezkumu zákonnosti zajištění a jeho dodržení v kontextu napadeného ustanovení 74. Základním východiskem navrhovatele je skutečnost, že k přezkumu zákonnosti trvání zajištění ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy má docházet v pravidelných periodách v délce jednoho měsíce. Navrhovatel v tomto vycházel z vlastní judikatury (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 97/2012-26, č. 2780/2013 Sb. NSS), v níž konstatoval, že osoby omezené na osobní svobodě mají mít Úmluvou garantovaný periodický přístup k soudnímu přezkumu trvání zajištění ve zhruba měsíčních intervalech, stejně jako je tomu v případech vazby — vycházel přitom právě z judikatury ESLP týkající se vazeb, zejm. rozsudek ze dne 24. 4. 2012 ve věci Medvedev proti Rusku, stížnost č. 34184/03. Jinými slovy, že každý měsíc (či — jak je v návrhu uvedeno — 30 dnů) má mít soud příležitost přezkoumat, zda zákonnost zajištění trvá. 75. Určení konkrétního intervalu přezkumu se tak jeví z pohledu dodržení standardů Úmluvy jako klíčové, protože — jak bylo výše demonstrováno na konkrétním případu stěžovatele před Nejvyšším správním soudem — souběžným působením více faktorů, zejména zákonné žalobní lhůty, reality soudního rozhodování a omezující lhůty § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců, může naprosto běžně dojít k situaci, kdy se měsíční interval přístupu jednotlivce k přezkumu zákonnosti zajištění výrazně překročí. 76. Ústavní soudÚstavní soud dospěl ve světle judikatury ESLP k závěru, že základní východisko Nejvyššího správního soudu týkající se garance přístupu k periodickému přezkumu v právě měsíčních intervalech je zapotřebí korigovat. Jak bylo výše uvedeno v obecných východiscích, ESLP sice neposkytuje obecnou odpověď na to, co rozumí „přezkumem v přiměřených (rozumných) intervalech“ ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy, a setrvale zdůrazňuje specifické okolnosti jednotlivých důvodů omezení osobní svobody (srov. rozsudek ESLP ze dne 20. 7. 2017 ve věci Lorenz proti Rakousku, stížnost č. 11537/11), v konkrétních případech nicméně dovodil, že intervaly mezi dvěma až čtyřmi měsíci byly slučitelné s Úmluvou, zatímco šestiměsíční interval již požadavky plynoucí z čl. 5 odst. 4 Úmluvy nenaplnil (srov. již citovaný rozsudek ESLP ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14743/11, odst. 214 a 216 odůvodnění). 77. Soudní přezkum zákonnosti zajištění tak dle ESLP ve skutečnosti nemusí být tak častý jako v případě vazby, a to s ohledem na rozsah přezkumu, který v případě zajištění nezahrnuje posouzení „nezbytnosti“ zajištění (rozsudek ESLP ze dne 2. 10. 2012 ve věci Abdulkhakov proti Rusku, stížnost č. 14743/11, odst. 214). Argument navrhovatele, že by se pravidelnost přezkumu měla blížit periodicitě rozhodování o důvodech trvání vazby či že je nezákonný pobyt na území oproti podezření ze spáchání trestné činnosti „mírnější“, proto je požadavek na urychlenost přezkumu o to vyšší, tak nemá oporu v rozhodovací činnosti ESLP, jehož judikatura ve vazebních věcech není bez dalšího přenositelná na případy zajištění. 78. Optikou garance dvou až čtyřměsíčního intervalu periodické soudní kontroly ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy je pak třeba hodnotit ústavnost zákonného omezení podání žádosti o propuštění ze zařízení. Bezmála tříměsíční interval ve věci stěžovatele před Nejvyšším správním soudem lze hodnotit jako souladný s Úmluvou. Tím Ústavní soudÚstavní soud nevylučuje, že by národní úprava nemohla být vstřícnější a založit vyšší standard ochrany, než požaduje Úmluva. Z pohledu pozitivních závazků plynoucích z čl. 5 odst. 4 Úmluvy a se zohledněním procesního uchopení zákona o pobytu cizinců však Ústavní soudÚstavní soud uzavřel, že napadené ustanovení není protiústavní, jelikož pravidelnému přezkumu zajištění v přiměřených časových odstupech nebrání. 79. Jakkoliv dosavadní judikatura správních soudů a návrh podaný Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zdůrazňují, že cizinec má procesní možnost volby, zda se bude bránit přímo proti rozhodnutí o zajištění (případně rozhodnutí o prodloužení doby zajištění), nebo toto rozhodnutí nenapadne a ponechá si možnost požádat o propuštění ze zařízení (Nejvyšším správním soudem označovaná jako Sophiina volba, viz rozsudek ze dne 31. 7. 2020 č. j. 5 Azs 106/2020-42), přičemž stanovisko Veřejného ochránce práv rovněž zdůrazňuje až mizivou využitelnost institutu žádosti o propuštění ze zařízení podle § 129a zákona o pobytu cizinců s ohledem na omezující lhůtu v odst. 3 téhož ustanovení, z pohledu ústavněprávní relevance výše uvedeného je podstatné, že se prostřednictvím těchto institutů (byť v jejich postupném sledu) cizinci dostává v pravidelných intervalech ve smyslu Úmluvy odpovědi na to, zda důvody omezení osobní svobody stále trvají. 80. Jinými slovy, skutečnost, že cizinec s ohledem na procesní sled různých procesních prostředků ochrany uplatní žádost o propuštění ze zařízení až po delším časovém odstupu od prvotního zajištění (příp. nepožádá o propuštění v průběhu detence vůbec), ještě sama o sobě o rozporu s čl. 5 odst. 4 Úmluvy nesvědčí — za situace, kdy je pravidelný přezkum zákonnosti omezení na osobní svobodě zajištěn jinak (resp. jinými způsoby přezkumu). Právě tak je tomu i v nyní projednávané věci. 81. Na tomto závěru nic nemění stanovisko Veřejného ochránce práv, že zmíněné prostředky ochrany proti omezení cizince na osobní svobodě [soudní přezkum zákonnosti zajištění (či jeho prodloužení) a paralelní žádost o propuštění ze zajištění (s navazujícím soudním přezkumem)] nejsou ekvivalentními opravnými prostředky proti omezení na osobní svobodě. V této souvislosti vyjádření Veřejného ochránce práv akcentuje procesní úskalí z pohledu práv zajištěné osoby, tedy že se před prodloužením zajištění zpravidla neprovádí výslech cizince a ten v zásadě ani nedostává reálnou příležitost změnu okolností řádně tvrdit a doložit, jako by automaticky činil v případě využití institutu žádosti o propuštění ze zařízení dle § 129a zákona o pobytu cizinců. K tomu lze konstatovat, že jakkoliv výslech u prodloužení zajištění není pravidlem, pokud se změní okolnosti a například zhorší zdravotní stav cizince, ten má správnímu orgánu tuto skutečnost tvrdit a doložit (tedy oznámit a doložit správnímu orgánu stejné skutečnosti, které by se staly obsahem a přílohou žádosti o propuštění). V těchto případech (vedle toho, kdy takové okolnosti obligatorně vyplynou) má správní orgán jednat ex offo [§ 126 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů], a pakliže s ohledem na nové okolnosti již není možné realizovat účel zajištění, případně sice trvají důvody zajištění, ale osoba již nemůže být držena v detenci, má policie bezodkladně rozhodnout o propuštění ze zajištění. Pokud tak správní orgán neučiní (popřípadě otálí s rozhodnutím o propuštění), upozorňuje Ústavní soudÚstavní soud na skutečnost, že stávající judikatura správních soudů dosud nevyloučila obranu prostřednictvím zásahové žaloby ve smyslu § 82 s. ř. s. (k uplatnění zásahových žalob v případě „otálení“ správních orgánů s rozhodnutím ex officio viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2017 č. j. 1 As 292/2016-28). Pro tuto problematiku je podstatné, že vedle dosud neuzavřené cesty (subsidiárních) zásahových žalob, jejichž rozšířená volba by mohla být z pohledu koncepce správního soudnictví nežádoucí, mohou v dosud probíhajícím soudním řízení (v obou jeho instancích) účastníci namítat mimořádnou změnu okolností, a to i kdyby nastala až po datu přezkoumávaného rozhodnutí. Tyto podstatné změny v průběhu detence, jako je významné zhoršení zdravotního stavu zajištěné osoby, vyjevení statusu zvláště zranitelné osoby nebo odpadnutí reálného účelu zajištění (pro nerealizovatelnost vyhoštění s ohledem na pozitivní závazky plynoucí z čl. 3 Úmluvy), přitom musí správní soudy ve své rozhodovací činnosti zohlednit vždy, což — jak bude níže rozvedeno — plyne především z judikatury ESLP, SDEU a rovněž z judikatury Nejvyššího správního soudu. VIII. d) Urychlený přístup k soudnímu přezkumu a efektivita soudní ochrany v případech zvláště zranitelných osob 82. Návrh předložený Ústavnímu souduÚstavnímu soudu vycházel z mylného předpokladu, že požadavkům Úmluvy vyhovuje toliko periodicita přezkumu v řádu měsíce. Touto optikou bylo pro navrhovatele napadené ustanovení jako celek — se svou omezující podmínkou 30 dnů — v každém případě protiústavní. Ačkoliv Ústavní soudÚstavní soud tento předpoklad navrhovatele korigoval v části VIII c), je si vědom, že návrh byl uplatněn i s ohledem na již zmíněnou (ne)možnost namítat vskutku významné okolnosti nově vzniklé během zajištění, což jako riziko akcentovala ve svém vyjádření i Veřejná ochránkyně práv. Imanentní součástí periodického přezkumu je tedy dle navrhovatele i to, aby se mimořádným případům změny okolností vůbec mohlo dostat soudního přezkumu efektivně. 83. Samotná možnost zohlednit mimořádné okolnosti na první pohled souvisí spíše než s požadavkem periodicity přezkumu trvání důvodů zajištění s požadavkem jeho urychlenosti a efektivity ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Tento aspekt je však pro závěr o ústavnosti napadeného ustanovení rovněž významný, a oba aspekty proto považoval Ústavní soudÚstavní soud za vzájemně spjaté. Závěr Ústavního souduÚstavního soudu, že stávající úprava cizineckého zákona v obecné rovině (optikou standardů Úmluvy) nebrání periodickému přezkumu, totiž nemění nic na tom, že by mohly nastat ve své podstatě výjimečné případy, kdy by periodicita přezkumu nebyla dle výše nastíněných vodítek excesivní, avšak s ohledem na specifické okolnosti by se jednotlivci nedostalo přístupu k soudu včas. Jinými slovy, soud by se mimořádnými okolnostmi zabýval až v situaci, kdy by cizinec byl po značnou dobu zajištěn nezákonně. Během plynoucí (omezující lhůty) zakotvené v § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců podle Ústavního souduÚstavního soudu mohou nastat takové mimořádné okolnosti, které je namístě reflektovat urychleně tak, aby vůbec bylo možné hovořit o efektivním soudním přezkumu jako takovém. Ostatně nelze opomenout, že sám žalobce (stěžovatel) ve správním řízení doložil lékařskou zprávu o zhoršení svého zdravotního stavu, a domáhal se tedy zohlednění těchto mimořádných okolností cestou (předčasné) žádosti o propuštění. Ústavní soudÚstavní soud se proto pro úplnost dále zabýval tím, zda omezující procedurální podmínka napadeného ustanovení včasný a efektivní přezkum umožňuje i ve výše zmíněných výjimečných případech. 84. Podle zákonné úpravy by měly mít všechny zajištěné osoby (bez ohledu na svůj stav) urychlený přístup k soudu. Proti rozhodnutí o zajištění cizince (§ 124 zákona o pobytu cizinců), prodloužení doby jeho zajištění (§ 125 odst. 2 zákona o pobytu cizinců), případně rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení (§ 129a téhož zákona) nelze podat řádný opravný prostředek před správními orgány (rozklad). Tato rozhodnutí nabývají právní moci oznámením, přičemž lze proti nim brojit žalobou ve správním soudnictví podle § 65 s. ř. s, kterou lze v souladu s obecnou lhůtou pro správní rozhodnutí v cizineckých věcech podat ve lhůtě třiceti dnů. Správní žaloba se přitom stává první ochranou proti rozhodnutí o zajištění, opětovném prodloužení zajištění nebo nepropuštění. To odpovídá dikci jak čl. 5 odst. 4 Úmluvy, tak i čl. 15 odst. 2 návratové směrnice a čl. 26 odst. 2 procedurální směrnice, z nichž plyne jednoznačný požadavek na zajištění urychleného přístupu k soudnímu přezkumu. Jakýkoli nástroj podmiňující přístup k soudnímu přezkumu podáním opravného prostředku, o kterém nerozhoduje nezávislý soud, by přístup k soudnímu přezkumu oddaloval. O žádosti o propuštění ze zařízení podle § 129a zákona o pobytu cizinců musí správní orgán rozhodnout bez zbytečného odkladu podle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, pakliže by tak neučinil, lze uplatnit nástroje na ochranu proti nečinnosti (§ 80 správního řádu), včetně tzv. nečinnostní žaloby (§ 79 a násl. s. ř. s.). Požadavek urychlenosti soudního rozhodování se v rovině podústavní promítá do stanovení procesní lhůty pro postoupení žaloby, vyjádření policie a předložení správního spisu soudu, kterou § 172 odst. 4 zákona o pobytu cizinců stanoví na 5 dnů. Prvostupňový správní soud musí posléze o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, prodloužení zajištění nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení rozhodnout podle § 172 odst. 5 zákona o pobytu cizinců do 7 pracovních dnů od doručení správního spisu. Soud vyhotoví své rozhodnutí a učiní potřebná opatření k doručení stejnopisu rozsudku cizinci do vlastních rukou bez zbytečného odkladu (§ 54 odst. 3 in fine s. ř. s.), odpadá tedy možnost soudce vyžádat si prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku u předsedy soudu. Je-li rozhodnutí o zajištění, prodloužení zajištění nebo o nepropuštění ze zařízení zrušeno (a výsledkem soudního přezkumu je tak požadavek propuštění cizince na svobodu), soudy o tom v souladu s § 127 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců neprodleně vyrozumí policii, aby byl cizinec ihned propuštěn na svobodu [garance konformního přezkumu v souladu s čl. 5 odst. 4 Úmluvy musí být zajištěna nezávislým soudem, který musí mít dle ESLP pravomoc nařídit propuštění (viz rozsudek ESLP ze dne 25. 10. 2012 ve věci Buishvili proti České republice, stížnost č. 30241/11)]. 85. Již na tomto místě je ale zjevné, že právě u výjimečných případů cizinců stižených mimořádnými změnami okolností nemusí vést samotná stávající úprava (bez ústavně konformní interpretace) k urychlenému přístupu k soudu a včasnému a efektivnímu přezkumu. U zajištění za účelem správního vyhoštění se uplatní obecná žalobní lhůta 30denní (§ 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů), oproti rozhodnutí o správním vyhoštění, které lze napadnout v 10denní lhůtě (dle odst. 2 téhož ustanovení) tedy nemusí soud v případě nezákonnosti zasáhnout včas. V kombinaci s omezující procedurální podmínkou nyní napadeného ustanovení (a realitou rozhodovací praxe popsanou navrhovatelem i Veřejnou ochránkyní práv) by v těchto výjimečných případech i podle Ústavního souduÚstavního soudu ve výsledku nemusela být zajištěna efektivita soudního přezkumu. 86. Z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu může dospělý jedinec i v průběhu zajištění nabýt postavení zvláště zranitelné osoby oproti ostatním osobám v zajištění, přičemž tato okolnost je klíčová pro posouzení zákonnosti zajištění s ohledem na čl. 3 Úmluvy, který zakotvuje zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení (rozsudek ESLP ze dne 3. 5. 2016 ve věci Abdi Mahamud proti Maltě, stížnost č. 56796/13). Obava o osoby stižené významným zhoršením tělesného či duševního zdravotního stavu je tak pojmově spjata s pozitivními závazky státu plynoucími z čl. 3 Úmluvy, které požadavek urychlenosti a efektivity soudního přezkumu zesilují. Jednotlivec by měl mít možnost obrátit se co nejdříve na soud, který se podmínkami detenčního centra s ohledem na stav cizince bude mít možnost zabývat tak, aby trvání detence jeho zhoršující se stav neprohlubovalo. Podle § 176 odst. 3 zákona o pobytu cizinců ostatně platí, že nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení; podle § 126b odst. 2 cizineckého zákona pak nelze vyloučit ani povinnost policie zajištění ukončit, pakliže dojde k významnému poškození zdraví zajištěného cizince nebo k potřebě dlouhodobé hospitalizacehospitalizace. I proto je třeba zajistit urychlený přezkum zákonnosti zajištění ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy se zohledněním změny okolností s ohledem na to, že detence jako celek může být od jistého okamžiku nadále nezákonnou. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že případné déletrvající nezákonné omezení na osobní svobodě je u zranitelných osob z pohledu ochrany práv jednotlivce o to drastičtější. 87. Procedurální omezení uplatnění žádosti o propuštění na 30 dnů od právní moci buďto jednotlivých rozhodnutí o omezení na osobní svobodě, případně od rozhodnutí o žalobě proti nim, implicitně předpokládá, že omezení jednotlivce na osobní svobodě v daný okamžik není nezákonné, neb se soud v nedávné době (maximálně 30 dnů) k uplatněné žalobě zákonností zajištění zabýval a shledal je zákonným, případně se jím momentálně zabývá (jestliže cizinec žalobu ve třicetidenní lhůtě od prvotního zajištění neuplatnil, mohl po jejím uplynutí požádat o propuštění). Omezující zákonnou procedurální podmínku napadeného ustanovení, která by mohla být nepřiměřeně omezující pro výjimečné případy, ale ve své podstatě prolamuje judikatura ESLP a SDEU, kterou reflektovala i recentní ústavně konformní judikatura Nejvyššího správního soudu. 88. Rozhoduje-li soud o zákonnosti rozhodnutí o zajištění (či jeho prodloužení), je povinen přihlédnout k některým významným okolnostem, jež vyšly najevo po vydání rozhodnutí. Probíhá-li dosud řízení o přezkumu zákonnosti zajištění před správními soudy (a to v obou instancích), musejí správní soudy vždy zohlednit významné změny okolností u cizince omezeného na osobní svobodě, jako je zhoršení zdravotního stavu, vyjevení statusu zvláště zranitelné osoby nebo odpadnutí reálného účelu zajištění pro nerealizovatelnost účelu zajištění s ohledem na pozitivní závazky plynoucí z čl. 3 Úmluvy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2016 č. j. 10 Azs 256/2015-55). ESLP se opakovaně vyjádřil, že čl. 5 odst. 4 Úmluvy negarantuje soudní přezkum v rozsahu, který by opravňoval soud nahradit svým uvážením rozhodující orgán ve všech aspektech případu, včetně vhodnosti přijatého opatření. Přezkum by měl být nicméně dostatečně široký na to, aby umožňoval posouzení podmínek, které jsou nezbytné pro zhodnocení „zákonnosti“ zbavení svobody ve smyslu čl. 5 odst. 1 Úmluvy (srov. rozsudek ESLP ze dne 29. 8. 1990 ve věci E. proti Norsku, stížnost č. 11701/85, odst. 50). Z judikatury ESLP však neplynou podrobnější pravidla pro posouzení zákonnosti. SDEU se při výkladu čl. 15 odst. 4 návratové směrnice vyjádřil k rozsahu přezkumu zejména v kontextu posuzování reálného předpokladu vyhoštění. Ve svém rozsudku ze dne 30. 11. 2009, věc C-357/09 Kadzoev, pak SDEU (velký senát) v odst. 65 konstatoval: „Aby bylo možné mít za to, že přetrvává ‚reálný předpoklad’ pro vyhoštění ve smyslu čl. 15 odst. 4 této směrnice, musí proto být v okamžiku přezkumu legality zajištění vnitrostátním soudem zjevné, že existuje skutečný předpoklad pro to, že může dojít k úspěšnému vyhoštění s ohledem na lhůty stanovené v čl. 15 odst. 5 a 6 směrnice 2008/115.“ Pokud se tedy ukáže, že reálný předpoklad pro vyhoštění přestal z právních nebo jiných důvodů existovat nebo že přestaly existovat podmínky zajištění, ztrácí zajištění odůvodnění a dotčená osoba musí být bezodkladně propuštěna. Moment posouzení reálného předpokladu vyhoštění pak SDEU ztotožňuje s okamžikem přezkumu legality zajištění vnitrostátním soudem. V již citovaném rozsudku ve věci ze dne 5. 6. 2014, věc C-146/14 PPU Mahdi, odst. 62, pak SDEU konstatoval: „Soudní orgán [...] musí být schopen vzít v úvahu věcné okolnosti a důkazy uplatněné správním orgánem, který nařídil počáteční zajištění, jakož i veškerá případná vyjádření dotčeného státního příslušníka třetí země. Nadto musí být schopen zjistit si jakoukoliv jinou skutečnost relevantní pro rozhodnutí v případě, že to považuje za nutné. Z toho vyplývá, že pravomoci soudního orgánu v rámci přezkumu nemohou být v žádném případě omezeny pouze na skutečnosti předložené dotčeným správním orgánem.“ Jinými slovy, správní soud, který rozhoduje o zákonnosti prodloužení doby zajištění (případně o žádosti o propuštění ze zajištění), musí být schopen rozhodnout o všech věcných a právních okolnostech relevantních pro určení, zda je zajištění odůvodněné, což vyžaduje důkladný přezkum konkrétních skutečností každého jednotlivého případu. 89. Povinnosti v soudním přezkumu zohlednit významnou změnu okolností prima facie brání již samotné procedurální nastavení soudního řádu správního. I dle stávající judikatury správních soudů se však již pravidlo zakotvené v § 75 odst. 1 s. ř. s., dle něhož jsou soudy při přezkumu správních rozhodnutí vázány skutkovým a právním stavem, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, bez dalšího neuplatní. Správní soudy toto pravidlo v případě přezkumu zákonnosti zajištění (či jeho prodloužení) prolomily, když stanovily, že § 75 odst. 1 s. ř. s. nelze aplikovat v případech, kdy se po vydání rozhodnutí o zajištění změnil skutkový stav do té míry, že by zajištění mohlo být v rozporu s čl. 3 Úmluvy [rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2019 č. j. 6 Azs 170/2019-50; obdobně pak rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2019 č. j. 9 Azs 193/2019-48 (v případě zajištění podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů)]. Nelze přitom opomenout, že k prolomení pravidla přezkumu ex tunc a potřebě ex nunc rozhodování dospěl Nejvyšší správní soud právě na podkladě Veřejným ochráncem práv namítaných změn okolností, jako je zhoršení zdravotního stavu spojeného se statusem zvláště zranitelné osoby, a na podkladě konkrétních případů, které z vlastní činnosti vyjádření Veřejného ochránce práv explicitně vyzdvihuje (tedy jednalo se o meritorní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve vyjádření citovaných případech). Ostatně podobně se vyslovil i Ústavní soudÚstavní soud, když k právu na soudní ochranu a zákazu nelidského zacházení při přemístění cizince dle nařízení Dublin III dospěl k závěru, že pravidlo koncentračního mechanismu obsažené v § 109 odst. 5 s. ř. s. (nemožnost navrhovat nové skutečnosti až v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti) může být prolomeno jinou normou, která požívá aplikační přednost podle čl. 10 Ústavy, jakou je i čl. 3 Úmluvy, zaručující právo nebýt mučen či podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu [nález sp. zn. III. ÚS 3997/19 ze dne 19. 5. 2020 (N 101/100 SbNU 163)]. 90. S ohledem na recentní ústavně konformní judikaturu správních soudů se osobám omezeným na osobní svobodě na základě zajištění podle zákona o pobytu cizinců i zákona o azylu dostává plného přezkumu okolností podstatných pro závěr o zákonnosti trvání zajištění. Brojí-li jedinec proti rozhodnutí o zajištění (či jeho prodloužení), správní soudy v probíhajícím řízení zohlední i významné okolnosti vzešlé po vydání těchto rozhodnutí, přičemž nové skutečnosti (jako je změna podmínek, zhoršení zdravotního stavu) lze namítat poprvé až v řízení před Nejvyšším správním soudem (již citované rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 11. 2019 č. j. 6 Azs 170/2019-50 a ze dne 4. 9. 2019 č. j. 9 Azs 193/2019-48, nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 3997/19 ze dne 19. 5. 2020). Tyto závěry lze dle Ústavního souduÚstavního soudu rozumně vztáhnout i na probíhající soudní řízení o přezkumu rozhodnutí podle § 129a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Takto nastíněný efektivní přezkum umožňuje zajištěné osobě s významně zhoršeným zdravotním stavem přístup k soudu v přiměřené době — tak, aby doba zajištění po změně zdravotního stavu nedosahovala minimální úrovně závažnosti nezbytné pro to, aby další umístění osoby v detenci představovalo nelidské zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy. 91. Nad rámec Ústavní soudÚstavní soud dodává, že výše uvedené závěry o ústavní konformitě napadeného ustanovení nic nemění na tom, že by napadená úprava mohla být k cizincům omezeným na osobní svobodě vstřícnější, než požaduje minimální standard Úmluvy. Toho by bylo možné dosáhnout jak odstraněním omezující procedurální podmínky § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců, tak jejím uplatněním pouze na materiálně totožné žádosti, jako tomu bylo v někdejší úpravě dle občanského soudního řádu. Lze si rovněž představit stanovení kratší žalobní lhůty pro přezkum zákonnosti (prodloužení doby) zajištění a negativního rozhodnutí o žádosti o propuštění (jako například při přezkumu rozhodnutí o správním vyhoštění, kde je v § 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů modifikována obecná žalobní lhůta na pouhých 10 dnů). Tyto nástroje by mohly, příkladmo, vést k ještě častější a pružnější periodicitě přezkumu. IX. Závěr 92. Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že napadený § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců není v rozporu s ústavním pořádkem, resp. s právem na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a na soudní přezkum rozhodování orgánů veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny, jakož i s právem na osobní svobodu podle čl. 8 Listiny a právem na přezkum zákonnosti zbavení osobní svobody podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy. Proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl o zamítnutí návrhu na zrušení napadeného ustanovení. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 278/2022 Sb.	Vyhláška č. 278/2022 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Litoměřice“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 27. 9. 2022, datum účinnosti 4. 10. 2022, částka 129/2022 * § 1 - (1) Dnem 4. října 2022 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Litoměřice“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně jsou v horní části mince ztvárněna heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při horním okraji mince je v opisu text „MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“, p * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2022. k vyhlášce č. 278/2022 Sb. Aktuální znění od 4. 10. 2022 278 VYHLÁŠKA ze dne 13. září 2022 o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Litoměřice“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 4. října 2022 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Litoměřice“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem. (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,95 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně jsou v horní části mince ztvárněna heraldická zvířata z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při horním okraji mince je v opisu text „MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“, pod kterým se nachází neuzavřený kruh. Ve spodní části mince jsou ztvárněny částečné fasády a štíty barokních a klasicistních domů. Text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ se nachází při spodním okraji mince. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, je umístěna vpravo pod slezskou orlicí. (2) Na rubové straně mince je koláž nejvýznamnějších architektonických památek Městské památkové rezervace Litoměřice, zleva barokní dům na adrese Mírové náměstí 21/13, gotická městská věž u kostela Všech svatých, renesanční dům Pod Bání, dnes nazývaný též dům Kalich nebo dům U Kalicha, s věží ve tvaru číše na víno na adrese Mírové náměstí 15/7, renesanční budova staré radnice na adrese Mírové náměstí 171/40 a klasicistně upravený dům na adrese Mírové náměstí 19/11. Při spodním okraji mince je text „MĚSTO LITOMĚŘICE“ a ročník ražby „2022“. Iniciály autorky mince Lenky Nebeské, DiS., které jsou tvořeny kompozicí písmen „L“ a „N“, se nacházejí při horním okraji mince. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2022. Guvernér: Ing. Michl, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 278/2022 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Městská památková rezervace Litoměřice“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 13kB 23kB
Vyhláška č. 277/2022 Sb.	Vyhláška č. 277/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Vyhlášeno 27. 9. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 129/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 277 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 80 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se částka „1 380 Kč“ nahrazuje částkou „1 511 Kč“. 2. V § 1 odst. 1 písm. b) se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 095 Kč“. 3. V § 1 odst. 1 písm. c) se částka „1 050 Kč“ nahrazuje částkou „1 150 Kč“. 4. V § 1 odst. 1 písm. d) se částka „1 130 Kč“ nahrazuje částkou „1 238 Kč“. 5. V § 1 odst. 1 písm. e) se částka „2 220 Kč“ nahrazuje částkou „2 431 Kč“. 6. V § 1 odst. 1 písm. f) se částka „2 800 Kč“ nahrazuje částkou „3 066 Kč“. 7. V § 1 odst. 1 písm. g) se částka „1 090 Kč“ nahrazuje částkou „1 194 Kč“. 8. V § 1 odst. 1 písm. h) se částka „1 070 Kč“ nahrazuje částkou „1 172 Kč“. 9. V § 1 odst. 1 písm. i) se částka „1 100 Kč“ nahrazuje částkou „1 205 Kč“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 275/2022 Sb.	Vyhláška č. 275/2022 Sb. Vyhláška o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací Vyhlášeno 22. 9. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 128/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 9) * ČÁST DRUHÁ - MANIPULACE S UTAJOVANÝMI DOKUMENTY (§ 10 — § 28) * ČÁST TŘETÍ - REGISTRY UTAJOVANÝCH INFORMACÍ (§ 29 — § 33) * ČÁST ČTVRTÁ - PERSONÁLNÍ ZMĚNY, ZÁNIK ORGÁNU STÁTU, PRÁVNICKÉ OSOBY PODLE § 60b ZÁKONA NEBO PODNIKATELE (§ 34 — § 35) * ČÁST PÁTÁ - MANIPULACE S TECHNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI (§ 36 — § 36) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) * ČÁST SEDMÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 38 — § 38) * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 39 — § 39) č. 1 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 8 č. 9 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (364/2024 Sb.) 275 VYHLÁŠKA ze dne 14. září 2022 o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací Národní bezpečnostní úřad stanoví podle § 158 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 255/2011 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 23 odst. 2 a § 79 odst. 8 zákona: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) druhy administrativních pomůcek, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajovanému dokumentu stupně utajení Vyhrazené, b) způsob vyznačování náležitostí na utajované informaciutajované informaci bez ohledu na její podobu, která je zaznamenána (dále jen „utajovaný dokument“), c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisuvýpisu a překladupřekladu utajovaného dokumentu, způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisuvýpisu, d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajovaného dokumentu a k další manipulaci s tím související, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránkypřenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, e) organizaci a činnost ústředního registru, registru, pomocného registru a činnost kontrolního bodu, obsah písemné žádosti o zřízení registru, podmínky zřízení, obsah a způsob vedení registru, rozsah změn v registru oznamovaných Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „Úřad“), a postup při zrušení registru. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) utajovaným dokumentem v nelistinné podoběutajovaným dokumentem v nelistinné podobě utajovaný dokument v jiné hmotné podobě než v podobě listinné s výjimkou nosiče informací, který je součástí certifikovaného informačního systému, b) zásilkouzásilkou utajovaný dokument v listinné nebo nelistinné podobě vybavený k přepravě, přepravovaný nebo doručený na místo určení do ukončení její přepravy a jejího otevření, c) přepravou zásilky její dopravení mimo objekt (§ 24 odst. 2 zákona) orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele za účelem jejího doručení adresátovi, d) přenášením utajovaného dokumentu v listinné nebo nelistinné podobě jeho dopravení mimo objekt (§ 24 odst. 2 zákona) orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, jehož účelem není doručení, e) přenosnou schránkoupřenosnou schránkou jakýkoliv druh aktovky, kufru, přenosné bezpečnostní schránky nebo kurýrního vaku, f) spisemspisem spojené dokumenty týkající se téže věci nebo dokumenty zaevidované do sběrného archu, g) evidenčním místem místo určené k evidenci utajovaných dokumentů v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele anebo jejich organizačních součástí stanovených odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou, dále zpravidla k ukládání vyřízených utajovaných dokumentů a jejich vyřazování. Administrativní pomůcky § 3 (1) Za administrativní pomůcky se považují zejména a) jednací protokol pro evidování utajovaného dokumentu; jednací protokol obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) pomocný jednací protokol pro zaznamenávání pohybu utajovaného dokumentu v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele; pomocný jednací protokol obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 2 k této vyhlášce, c) manipulační kniha pro zaznamenávání utajovaného dokumentu při jeho vytváření, převzetí a předávání; manipulační kniha obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 3 k této vyhlášce, d) doručovací kniha pro zaznamenávání předání utajovaného dokumentu; doručovací kniha obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 4 k této vyhlášce, e) zápůjční kniha pro zaznamenávání zápůjček uloženého utajovaného dokumentu; zápůjční kniha obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 5 k této vyhlášce, f) kontrolní list pro vedení přehledu osob, které se s obsahem utajovaného dokumentu nebo spisu u orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele seznámily; kontrolní list obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 6 k této vyhlášce, g) sběrný arch pro rozšíření evidenčního záznamu v jednacím protokolu v případě evidování většího počtu utajovaných dokumentů k téže věci; sběrný arch obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Administrativní pomůcky uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) jsou v podobě knihy nebo sešitu a administrativní pomůcky uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) jsou v podobě listu. § 4 Vedení administrativních pomůcek v listinné podobě (1) Administrativní pomůcky podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) musí být před vzetím do užívání autentizovány tak, že se jejich listy průběžně očíslují a prošijí, na vnitřní straně desek se přelepí konce prošití, otiskne razítko s názvem orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firmou nebo názvem podnikatele anebo jménem, příjmením a sídlem podnikatele a připojí se podpis odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby, přesahující okraj přelepu; v případě použití průhledné lepicí pásky se konce prošití, otisky razítka a podpisy přelepí touto páskou až následně. Dále se uvede doložka o počtu listů a podpis odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby a datum přidělení administrativní pomůcky k užívání. K podpisu podle vět první a druhé nelze v případě jednacího protokolu pověřit osobu pověřenou vedením jednacího protokolu; to neplatí, je-li osobou pověřenou vedením jednacího protokolu odpovědná osoba, pokud současně vykonává funkci bezpečnostního ředitele. Pověření musí být písemné a uchovává se až do vyřazení výše uvedených administrativních pomůcek. (2) Na sběrný arch uvede před vzetím do užívání odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba nebo bezpečnostní ředitel nebo jím pověřená osoba nebo osoba pověřená vedením jednacího protokolu svůj podpis. K podpisu nelze pověřit osobu, která sběrný arch vede. (3) Administrativní pomůcky podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) musí být evidovány. Evidenci vede bezpečnostní ředitel nebo jím pověřená osoba nebo osoba pověřená vedením jednacího protokolu. (4) Do administrativních pomůcek jsou údaje zapisovány prostředkem zaručujícím trvanlivost písma, nebo jsou pořizovány otiskem razítka. Oprava zápisu v administrativních pomůckách musí být provedena přeškrtnutím původního zápisu tak, aby zůstal čitelný, a provedením zápisu nového s uvedením data, jména, příjmení a podpisu osoby, která opravu zápisu provedla. (5) Jednací protokol a sběrný arch lze ukládat pouze způsobem zajišťujícím jejich ochranu proti ztrátě nebo zneužití. (6) Jednací protokol, pomocný jednací protokol a doručovací kniha mohou být vyřazeny teprve tehdy, jestliže byly vyřazeny všechny utajované dokumenty v nich evidované nebo zaznamenané. § 5 Kontrolní list (1) K utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo k utajovanému dokumentu cizí mocicizí moci stupně utajení, který odpovídá stupni utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo ke spisuspisu obsahujícímu utajované dokumenty stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné musí být vyhotoven kontrolní list. (2) Kontrolní list vyhotovuje a) k utajovanému dokumentu podle odstavce 1 osoba pověřená vedením jednacího protokolu při evidenci utajovaného dokumentu nebo osoba, která se s obsahem utajovaného dokumentu seznámí jako první, anebo osoba, která utajovaný dokument vyhotovuje; osoba, která vyhotovuje kontrolní list, se do něj zapíše jako první, b) ke spisuspisu podle odstavce 1 osoba pověřená vedením jednacího protokolu. (3) Osoba, která má přístup k utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, potvrdí seznámení se s obsahem utajovaného dokumentu podpisem v kontrolním listu. Zápis v kontrolním listu spisu nahrazuje zápis v kontrolních listech utajovaných dokumentů ve spisu zařazených. Zápis v kontrolním listu spisu lze nahradit zápisem na deskách spisu za předpokladu, že zápis bude obsahovat minimálně údaje uvedené v kontrolním listu podle vzoru stanoveného v příloze č. 6 k této vyhlášce. Zpravodajské služby mohou nahradit zápis v kontrolním listu jiným způsobem za předpokladu, že zajistí uchování údajů ve stejném rozsahu jako údaje, které se uvádějí v kontrolním listu, je zaručena dohledatelnost změn utajovaného dokumentu nebo spisu a údaje jsou uchovávány alespoň po stejnou dobu, jako je uchováván kontrolní list; to neplatí pro kontrolní list utajovaného dokumentu cizí moci. (4) Kontrolní list je uložen u utajovaného dokumentu nebo spisu až do jeho vyřazení, odeslání nebo zrušení stupně utajení. Po vyřazení, odeslání nebo zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu musí být kontrolní list nebo desky podle odstavce 3 uloženy na evidenčním místě, kde byl utajovaný dokument nebo spis evidován, alespoň po dobu 5 let, není-li v § 31 odst. 3 stanoveno jinak; po uplynutí uvedené doby lze kontrolní list zničit. § 6 Vedení administrativních pomůcek v elektronické podobě (1) Jednotlivé administrativní pomůcky lze vést v elektronické podobě za předpokladu, že obsahují všechny předepsané položky podle § 3, a systém, jehož prostřednictvím jsou vedeny, je zabezpečen proti neoprávněnému zásahu a proti přístupu osob, které k němu nejsou oprávněny, prokazatelným způsobem zaznamenává všechny prováděné změny nebo opravy a jeho používání je schváleno odpovědnou osobouodpovědnou osobou. (2) K vedení administrativní pomůcky podle § 3 lze také použít elektronický systém spisové služby, který splňuje požadavky podle zákona o archivnictví a spisové službě a je součástí informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemiinformačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi (§ 23 odst. 3 zákona). (3) Administrativní pomůcky podle § 3 lze vést v elektronické podobě nebo v elektronickém systému spisové služby, pouze pokud je umožněn jejich převod do listinné podoby nebo jejich převod do formátu PDF/A a umožněno jejich znázornění jako samostatných dokumentů a podepsání elektronickým podpisem nebo pečetění elektronickou pečetí a následně opatření elektronickým časovým razítkem podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, nebo nahrazení těchto prostředků způsobem podle zákona o archivnictví a spisové službě. (4) Jsou-li jednací protokol nebo pomocný jednací protokol vedeny v elektronické podobě, musí být proveden jejich převod do listinné podoby nejpozději do konce následujícího kalendářního roku po uzavření evidence v kalendářním roce podle § 12 odst. 3, při změně osoby pověřené jejich vedením, případně podle potřeby, a upraví se způsobem podle § 4 odst. 1. Pokud vedení jednacího protokolu nebo pomocného jednacího protokolu v elektronické podobě umožní jejich převod do formátu PDF/A a znázornění jako samostatných dokumentů a podepsání elektronickým podpisem nebo pečetění elektronickou pečetí a následně opatření elektronickým časovým razítkem podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, nebo nahrazení těchto prostředků způsobem podle zákona o archivnictví a spisové službě, není potřeba jednací protokol nebo pomocný jednací protokol převádět do listinné podoby. (5) Odpovědná osobaOdpovědná osoba zajistí, aby v jednacím protokolu a pomocném jednacím protokolu byly zaznamenány všechny změny. Je-li jednací protokol veden v elektronickém systému spisové služby, musí být proveden po vyřazení všech utajovaných dokumentů evidovaných v příslušném kalendářním roce jeho převod do formátu PDF/A a další úkony podle odstavce 4 věty druhé. (6) Jednací protokoly, pomocné jednací protokoly a doručovací knihy, které jsou vedeny v elektronické podobě, lze vyřadit teprve tehdy, jestliže byly vyřazeny všechny utajované dokumenty v nich evidované nebo zaznamenané. § 7 Číslo jednací utajovaného dokumentu (1) Číslo jednací utajovaného dokumentu tvoří a) zkratka stupně utajení, a to pro stupeň utajení 1. Přísně tajné zkratka „PT“, 2. Tajné zkratka „T“, 3. Důvěrné zkratka „D“, 4. Vyhrazené zkratka „V“, b) pořadové číslo z příslušného jednacího protokolu; v případě použití sběrného archu musí být za pořadovým číslem vyznačen spojovník a pořadové číslo ze sběrného archu, c) lomítko, d) rok, ve kterém bylo pořadové číslo podle písmene b) přiděleno, e) spojovník, f) označení orgánu státu nebo jeho organizační součásti, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, u kterého bylo číslo jednací přiděleno. (2) Součástí čísla jednacího mohou být další údaje nebo znaky stanovené orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b zákona nebo podnikatelem; v případě utajovaných dokumentů cizí moci obsahuje číslo jednací příslušnou zkratku podle původce. Tyto údaje nebo znaky musí být od údajů a znaků podle odstavce 1 odděleny spojovníkem. Zkratkou podle věty první je v případě Evropské unie „EU“, Organizace Severoatlantické smlouvy „NATO“ a v případě ostatních subjektů cizí moci „OSCM“. (3) V případě evidence utajovaného dokumentu v administrativních pomůckách vedených v elektronické podobě nebo v elektronickém systému spisové služby musí číslo jednací v libovolném pořadí obsahovat údaje a znaky podle odstavců 1 a 2. Při převodu administrativních pomůcek vedených v elektronické podobě do listinné podoby, při převodu výstupu z elektronického systému spisové služby, který umožňuje vedení administrativní pomůcky podle § 3 odst. 1, do listinné podoby, při převodu administrativních pomůcek vedených v elektronické podobě do formátu PDF/A a při převodu výstupu z elektronického systému spisové služby, který umožňuje vedení administrativní pomůcky podle § 3 odst. 1, do formátu PDF/A, musí složení čísla jednacího odpovídat odstavcům 1 a 2. § 8 Vyznačení stupně utajení (1) Stupeň utajení musí být vyznačen velkými písmeny psaným slovem nebo otiskem razítka, a to u utajované informace stupně utajení Přísně tajné slovy „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, u utajované informace stupně utajení Tajné slovem „TAJNÉ“, u utajované informace stupně utajení Důvěrné slovem „DŮVĚRNÉ“ a u utajované informace stupně utajení Vyhrazené slovem „VYHRAZENÉ“. Pokud utajovaný dokument obsahuje utajovanou informaci podle § 21 odst. 3 zákona, musí být doplňující označení uvedeno za vyznačený stupeň utajení; obdobně se postupuje v případě doplňujícího označení „Uvolnitelné do/Releasable to“. Doplňující označení podle věty druhé nesmí obsahovat územní omezení platnosti utajení. Stupeň utajení musí být vyznačen též na obálce nebo obalu, ve kterých jsou vloženy utajované dokumenty, není-li v § 22 odst. 3 stanoveno jinak. (2) Na utajovaném dokumentu v listinné podobě musí být stupeň utajení vyznačen uprostřed horního a dolního okraje každé strany utajovaného dokumentu, která obsahuje informace. Jedná-li se o utajovaný dokument cizí moci, musí být vyznačen stupeň utajení, včetně zkratky podle § 21 odst. 2 zákona alespoň uprostřed horního okraje přední strany prvního listu utajovaného dokumentu. Není-li možné stupeň utajení vyznačit podle věty první a druhé, musí být vyznačen jiným způsobem. (3) Stupeň utajení lze vyznačit v rámci dalšího členění utajovaného dokumentu rovněž u a) části utajovaného dokumentu nebo b) jednoho nebo více na sebe navazujících odstavců (dále jen „úsek textu“), a to podle stupně utajení v nich obsažených utajovaných informací. U části se stupeň utajení vyznačuje způsobem podle odstavce 2 věty první. U příslušného úseku textu musí být stupeň utajení vyznačen v závorce na začátku a na konci úseku textu slovně podle odstavce 1 anebo s použitím zkratky „(PT)“ pro stupeň utajení Přísně tajné, „(T)“ pro stupeň utajení Tajné, „(D)“ pro stupeň utajení Důvěrné a „(V)“ pro stupeň utajení Vyhrazené. V případě vyznačení stupně utajení u úseku textu musí být na téže straně utajovaného dokumentu příslušný stupeň utajení vyznačen u všech úseků textu obsahujících utajované informace a u úseků textu, které utajované informace neobsahují, musí být v závorce na začátku a na konci úseku textu vyznačeno velkými písmeny psaným slovem nebo otiskem razítka slovo „NEUTAJOVANÉ“ anebo zkratka „(N)“. (4) Původce je oprávněn vyznačit na utajovaném dokumentu úseky textu, které neobsahují utajované informace tak, že v závorce na začátku a na konci úseku textu vyznačí velkými písmeny psaným slovem nebo otiskem razítka slovo „NEUTAJOVANÉ“ anebo zkratku „(N)“. (5) Není-li možné vyznačit stupeň utajení přímo na utajovaný dokument v nelistinné podobě, musí být vyznačen na popisném štítku nebo jiným způsobem. (6) Omezení platnosti stupně utajení podle § 22 odst. 3 zákona musí být vyznačeno tak, že se na přední stranu prvního listu utajovaného dokumentu v listinné podobě pod horní vyznačení stupně utajení a v případě utajovaného dokumentu v nelistinné podobě pod vyznačení stupně utajení uvedou slova „UTAJOVAT DO“ a doba, po kterou bude utajovaný dokument utajován. Pro utajovanou část nebo utajovanou přílohu utajovaného dokumentu se věta první použije obdobně. § 9 Změna nebo zrušení stupně utajení (1) Změna nebo zrušení stupně utajení musí být na spisu, utajovaném dokumentu, části nebo u úseku textu vyznačeno přeškrtnutím původního stupně utajení tak, aby stupeň utajení zůstal čitelný. V případě změny musí být nový stupeň utajení vyznačen u původního stupně utajení. Provedení změny nebo zrušení stupně utajení musí být potvrzeno záznamem na spisu, utajovaném dokumentu, části nebo u úseku textu s uvedením důvodu, data provedení, jména, příjmení a podpisu osoby, která změnu nebo zrušení stupně utajení vyznačila. Zapůjčený spis nebo utajovaný dokument musí být neprodleně vrácen k jednacímu protokolu k provedení záznamu o zrušení nebo změně stupně utajení. (2) O změně stupně utajení utajovaného dokumentu nebo spisu tvořeného utajovanými dokumenty zaevidovanými do sběrného archu musí být v jednacím protokolu proveden záznam a takový utajovaný dokument nebo spis musí být přeevidován podle nového stupně utajení. V případě změny stupně utajení musí být uveden odkaz na číslo jednací, pod kterým byl takový utajovaný dokument nebo spis nově zaevidován. V případě, že jsou utajované dokumenty nebo spisy podle věty první různých stupňů utajení evidovány v jednom jednacím protokolu, musí být změna stupně utajení provedena přeškrtnutím zkratky stupně utajení, vyznačením zkratky nového stupně utajení a záznamem v jednacím protokolu. Obdobně se změna stupně utajení provede u vyřizovaného utajovaného dokumentu nebo spisu podle věty první v pomocném jednacím protokolu, je-li veden, a v manipulační knize osoby, která má utajovaný dokument u sebe. (3) O zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu nebo spisuspisu podle odstavce 2 věty první musí být v jednacím protokolu proveden záznam a ve sloupci č. 1 musí být přeškrtnuta zkratka stupně utajení. Obdobně se zrušení stupně utajení provede u vyřizovaného utajovaného dokumentu nebo spisuspisu podle odstavce 2 věty první v pomocném jednacím protokolu, je-li veden, a v manipulační knize osoby, která má utajovaný dokument nebo spisspis podle odstavce 2 věty první u sebe. (4) Ve sběrném archu musí být změna nebo zrušení stupně utajení provedena přeškrtnutím zkratky stupně utajení ve sloupci „Poř. číslo“ a v případě změny stupně utajení musí být vyznačena zkratka nového stupně utajení a utajovaný dokument přeevidován. Ve sloupci „Poznámka“ musí být uveden záznam, a pokud nebyl sběrný arch uzavřen, odkaz na číslo jednací, pod kterým byl dokument nově zaevidován, datum přeevidování, jméno, příjmení a podpis osoby, která záznam a přeevidování provedla. (5) Nelze-li změnu nebo zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu v elektronické podobě, který vznikl v elektronickém systému spisové služby, který je součástí certifikovaného informačního systému, podle § 23 odst. 3 zákona, vyznačit podle odstavce 1, musí být vyznačen jiným způsobem, například za využití nástrojů elektronického systému spisové služby. ČÁST DRUHÁ MANIPULACE S UTAJOVANÝMI DOKUMENTY § 10 Příjem zásilky (1) ZásilkuZásilku přijímá a její převzetí doručiteli potvrzuje osoba pověřená vedením jednacího protokolu nebo osoba určená k přebírání zásilekzásilek. Přijme-li zásilkuzásilku osoba určená k přebírání zásilekzásilek, předá ji neprodleně k zaevidování. (2) Vyskytne-li se u doručené zásilkyzásilky závada, zejména nejsou-li na obálkách otisky razítka nebo jsou poškozeny, je-li roztržena obálka nebo je zřejmé, že se s obsahem utajovaného dokumentu mohla seznámit neoprávněná osobaneoprávněná osoba podle § 2 písm. h) zákona, nebo se po otevření zásilkyzásilky zjistí, že nesouhlasí počet listů nebo příloh, nebo pokud dokument neobsahuje náležitosti utajovaného dokumentu, sepíše o tom osoba, která zásilkuzásilku převzala, neprodleně záznam. ZásilkaZásilka se zaeviduje podle skutečného stavu. Kopie záznamu se zašle odesílateli. O zjištěné závadě musí být neprodleně vyrozuměn bezpečnostní ředitel adresáta nebo osoba jím pověřená. (3) Zjistí-li se po otevření zásilky, že utajovaný dokument byl určen jinému adresátovi, příjemce jej zaeviduje a neprodleně zašle správnému adresátovi a vyrozumí o této skutečnosti odesílatele nebo jej vrátí zpět odesílateli. Na přední straně prvního listu utajovaného dokumentu musí být uvedeno „Doručeno omylem“, název a adresa orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firma nebo název a adresa podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele, který utajovaný dokument omylem obdržel, a datum, jméno, příjmení a podpis osoby pověřené vedením jednacího protokolu. (4) Převezme-li utajovaný dokument osoba, která není určena k přebírání zásilekzásilek podle odstavce 1, předá jej neprodleně osobě pověřené vedením jednacího protokolu k zaevidování. Utajovaný dokument musí být předán vždy proti podpisu v manipulační nebo doručovací knize; to neplatí pro utajovaný dokument stupně utajení Vyhrazené, pokud odpovědná osobaodpovědná osoba stanoví výjimku z povinnosti potvrdit převzetí podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona. Při přepravě nebo přenášení utajovaného dokumentu převzatého podle věty první musí být splněny podmínky podle § 23 odst. 4 a 5 a § 24 odst. 1. (5) Doručenou zásilkuzásilku opatřenou na vnitřní obálce nebo obalu nápisem „OTEVŘE ADRESÁT“ osoba pověřená vedením jednacího protokolu neotevírá; zásilkuzásilku eviduje neotevřenou a předává ji přímo adresátovi, který, zjistí-li u zásilkyzásilky závadu, postupuje obdobně podle odstavce 2. Adresát neprodleně sdělí osobě pověřené vedením jednacího protokolu další údaje potřebné k zaevidování utajovaného dokumentu v jednacím protokolu a zajistí vyznačení údajů podle § 11 odst. 3 na utajovaný dokument. Evidence utajovaného dokumentu § 11 (1) Utajovaný dokument doručený nebo vznikající u orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona, podnikatele nebo jejich organizačních součástí, které vedou evidenci utajovaných dokumentů, musí být evidován v jednacím protokolu podle pokynů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce nebo sběrném archu podle pokynů uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce. Evidenci provádí osoba pověřená vedením jednacího protokolu, evidenci ve sběrném archu může provádět i zpracovatel. Utajovaný dokument stupně utajení Přísně tajné musí být evidován v samostatném jednacím protokolu. Utajované dokumenty stupně utajení Vyhrazené, Důvěrné a Tajné se mohou evidovat společně, není-li v odstavci 2, § 13 odst. 2, § 29 odst. 3, § 31 odst. 1 nebo v § 32 odst. 3 stanoveno jinak. (2) Utajovaný dokument cizí mocicizí moci stupně utajení, který odpovídá stupni utajení Vyhrazené, musí být evidován v samostatném jednacím protokolu a lze jej odeslat samostatně nebo jako přílohu utajovaného dokumentu cizí mocicizí moci. Jednací protokoly musí být vedeny samostatně pro utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, utajované dokumenty Evropské unie a utajované dokumenty ostatních subjektů cizí mocicizí moci. (3) Na doručený utajovaný dokument musí být vyznačen a) název příjemce, b) datum zaevidování, c) číslo jednací příjemce, d) počet listů, e) počet příloh a počet jejich listů; u příloh v nelistinné podobě jejich počet a druh, f) případně další údaje. (4) Oprava evidenčního zápisu na utajovaném dokumentu musí být provedena způsobem podle § 4 odst. 4 věty druhé. § 12 (1) Orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel mohou, pro účely zaznamenávání pohybu utajovaného dokumentu z jednacích protokolů na organizační součásti, které jednací protokoly nevedou, zavést v těchto organizačních součástech pomocné jednací protokoly. Je-li v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele více evidenčních míst, lze vést konkrétní pomocný jednací protokol pouze k jednomu z nich. K jednacím protokolům vedeným samostatně pro každý stupeň utajení lze vést společný pomocný jednací protokol. Do pomocného jednacího protokolu je utajovaný dokument zapisován pod přiděleným pořadovým číslem z jednacího protokolu podle pokynů uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Osoba, která vytváří nebo převzala utajovaný dokument stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, jej zaznamenává v jí přidělené manipulační knize. Záznam provede neprodleně po přidělení čísla jednacího pro vytvářený utajovaný dokument nebo po převzetí utajovaného dokumentu. Pokud se s utajovaným dokumentem pouze seznamuje, aniž by jej převzala, zápis do manipulační knihy neprovádí, pouze potvrdí toto seznámení podpisem v kontrolním listu. (3) Na konci kalendářního roku osoba pověřená vedením jednacího protokolu ukončí přidělování pořadových čísel z jednacího protokolu. Poslední evidenční zápis osoba pověřená vedením jednacího protokolu celý podtrhne, pod podtržením uvede datum a záznam o počtu použitých čísel jednacích, který spolu s ní podepíše bezpečnostní ředitel nebo osoba pověřená podle § 4 odst. 1. (4) U vyřazeného dokumentu v příslušném jednacím protokolu proškrtne osoba pověřená vedením jednacího protokolu sloupec č. 1 a ve sloupci č. 16 uvede záznam o vyřazení podle pokynů stanovených v příloze č. 1 k této vyhlášce. Ztrátu nebo neoprávněné zničení utajovaného dokumentu zaznamená v příslušném jednacím protokolu podle pokynů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 13 Sběrný arch (1) Při vytváření sběrného archu osoba pověřená vedením jednacího protokolu iniciační utajovaný dokument zaeviduje v příslušném jednacím protokolu a současně zaeviduje do sběrného archu pod pořadové číslo jedna. Osoba, která sběrný arch vede, do sběrného archu zaeviduje další utajované dokumenty v pořadí, ve kterém jsou doručeny nebo ve kterém vznikly, podle pokynů uvedených v příloze č. 7 k této vyhlášce. Založení sběrného archu osoba pověřená vedením jednacího protokolu vyznačí v jednacím protokolu. (2) Ve sběrném archu lze evidovat utajované dokumenty pouze stejného stupně utajení. (3) Na každý utajovaný dokument zaevidovaný ve sběrném archu musí být vyznačeno číslo jednací, ke kterému byl sběrný arch založen. Jednotlivé utajované dokumenty zaevidované ve sběrném archu musí být v čísle jednacím rozlišeny pořadovým číslem ze sběrného archu podle § 7 odst. 1 písm. b). (4) Uzavření sběrného archu musí být provedeno podtržením posledního zápisu, uvedením záznamu s datem uzavření sběrného archu, celkového počtu ukládaných listů utajovaných dokumentů a počtu a druhu ukládaných dokumentů v nelistinné podobě anebo příloh v nelistinné podobě, jména, příjmení a podpisu osoby, která záznam provedla. Po uzavření sběrného archu z něj nelze přidělovat další pořadová čísla. Utajované dokumenty zaevidované ve sběrném archu musí být při uzavření pevně spojeny, je-li to fyzicky možné a nedošlo-li by tím k neúměrným obtížím při následném nakládání s tímto spisemspisem. Po uzavření sběrného archu tvoří utajované dokumenty nedělitelný soubor dokumentů (spisspis), a to i po změně nebo zrušení stupně utajení jednotlivých utajovaných dokumentů; to platí i v případě, že nedojde k pevnému spojení dokumentů podle předchozí věty. Na první straně tohoto spisuspisu musí být uveden spisový znak, skartační znak, rok skartačního řízení, počet ukládaných listů, počet a druh ukládaných dokumentů anebo příloh v nelistinné podobě. Do jednacího protokolu, ve kterém je sběrný arch zaevidován, provede osoba pověřená jeho vedením k příslušnému číslu jednacímu záznam podle pokynů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce. (5) Sběrný arch se ukládá u jednacího protokolu a vyřazuje se společně s ním. Kopie sběrného archu musí být přiložena ke spisu podle odstavce 4 a je jeho součástí. Po uzavření sběrného archu lze odeslat nebo předat pouze spis podle odstavce 4 s kopií sběrného archu. § 14 Náležitosti utajovaného dokumentu v listinné podobě (1) Na utajovaném dokumentu v listinné podobě musí být uveden název orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firma nebo název podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele, u kterého utajovaný dokument vznikl, číslo jednací, stupeň utajení, datum vzniku, číslo výtisku, počet listů, počet utajovaných a neutajovaných příloh v listinné podobě a počet jejich listů, případně i místo vzniku a počet a druh utajovaných a neutajovaných příloh v nelistinné podobě. Na utajovaný dokument se mohou vyznačit i další nezbytné údaje. (2) Číslo výtisku, počet listů, počet utajovaných a neutajovaných příloh a počet jejich listů, případně počet a druh utajovaných a neutajovaných příloh v nelistinné podobě se uvede na přední stranu prvního listu podle vzoru stanoveného v příloze č. 8 k této vyhlášce. Počet příloh v listinné podobě a počet jejich listů musí být vyjádřen zlomkem, jehož čitatelem je počet příloh v listinné podobě a jmenovatelem celkový počet listů příloh. Pokud je k utajovanému dokumentu připojen více než 1 výtisk příloh v listinné podobě, musí být uveden u zlomku podle předchozí věty i počet výtisků příloh v listinné podobě násobkem. U příloh v nelistinné podobě musí být uveden jejich počet a druh, případně i jejich evidenční označení. (3) Skládá-li se utajovaný dokument v listinné podobě z více částí, musí být na průvodní části, která obsahuje údaje podle odstavce 1, vyznačen stupeň utajení podle části s nejvyšším stupněm utajení podle vzoru stanoveného v příloze č. 9 k této vyhlášce. Je-li k utajovanému dokumentu v listinné podobě připojena příloha, jejíž stupeň utajení je vyšší než stupeň utajení utajovaného dokumentu, musí být na utajovaném dokumentu uveden stupeň utajení podle přílohy s nejvyšším stupněm utajení. Náležitosti uvedené v odstavci 1 a v tomto odstavci musí být vyznačeny i na průvodní list, který neobsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci, pokud je k němu připojena utajovaná příloha. (4) Příloha v listinné podobě k utajovanému dokumentu musí být označena číslem jednacím utajovaného dokumentu tak, že se na přední stranu prvního listu v pravé horní části uvede „Příloha č. ... k č. j. ...“; neobsahuje-li příloha utajované informace, uvede se „Neutajovaná příloha č. ... k č. j. ...“. Na přední straně prvního listu utajované přílohy v listinné podobě musí být uveden název orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firma nebo název podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele, u kterého utajovaná příloha vznikla, stupeň utajení, vlastní číslo výtisku, počet listů a datum, případně i místo vzniku. Na utajované příloze v nelistinné podobě musí být uvedeno označení „Příloha č. ... k č. j. ...“ a další náležitosti podle § 16 odst. 1; neobsahuje-li příloha utajované informace, uvede se „Neutajovaná příloha č. ... k č. j. ...“. Stupeň utajení každé utajované přílohy musí být vyznačen stejným způsobem jako na utajovaném dokumentu. Utajované i neutajované přílohy musí být číslovány průběžně v jedné řadě. Nelze-li uvedené náležitosti vyznačit na přílohu, musí být vyznačeny na popisném štítku nebo jiným způsobem. (5) Listy nebo stránky utajovaného dokumentu v listinné podobě musí být průběžně číslovány. Listy nebo stránky jednotlivých utajovaných příloh v listinné podobě musí být číslovány samostatně. Listy utajovaného dokumentu a listy jednotlivých utajovaných příloh v listinné podobě musí být sešity nebo jinak pevně spojeny. Pro potřeby uvedení počtu listů utajovaného dokumentu a jeho příloh je každý list bez ohledu na jeho formát považován za 1 list. (6) O odpojení přílohy a jejím přeevidování jako nový dokument nebo příloha jiného dokumentu musí být proveden písemný záznam na přední stranu prvního listu utajovaného dokumentu, v pravé horní části, nebo u doručeného utajovaného dokumentu u evidenčního záznamu podle § 11 odst. 3, anebo jiným způsobem. Písemný záznam obsahuje údaje o tom, která příloha byla odpojena, datum odpojení, nové číslo jednací odpojené přílohy, jméno, příjmení a podpis osoby, která odpojení a písemný záznam provedla. Na odpojenou utajovanou přílohu musí být uvedeno i číslo jednací, pod kterým byla před jejím odpojením evidována. Pokud byl před odpojením změněn nebo zrušen stupeň utajení přílohy, uvede na tuto přílohu osoba, která provádí její odpojení, text záznamu uvedeného na utajovaném dokumentu nebo spisu podle § 9 odst. 1 věty třetí. § 15 Záznam a rozdělovník (1) Na výtisku utajovaného dokumentu určeném k uložení musí být vyhotoven záznam podle vzoru stanoveného v příloze č. 10 k této vyhlášce. V případě vyhotovení více než jednoho výtisku utajovaného dokumentu musí být na výtisku určeném k uložení vyhotoven též rozdělovník podle vzoru stanoveného v příloze č. 11 k této vyhlášce. Rozdělovník a záznam se nevyhotovují na doručeném utajovaném dokumentu. (2) Rozdělovník lze uvést i na samostatném listu, který bude k utajovanému dokumentu přiložen a ukládá se společně s ním. Na utajovaný dokument musí být uvedeno označení „Rozdělovník přiložen“. Rozdělovník musí být vždy uveden na samostatném listu, pokud a) jej není možné v celém rozsahu uvést na utajovaný dokument nebo b) výčet všech adresátů není uveden v administrativní pomůcce, ve které je utajovaný dokument zaevidován. (3) Rozdělovník podle odstavce 2 písm. b) musí být při zničení utajovaného dokumentu uložen u příslušné administrativní pomůcky, ve které je utajovaný dokument zaevidován, a lze jej zničit po písemném oznámení o zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu všem jeho adresátům. § 16 Náležitosti utajovaného dokumentu v nelistinné podobě (1) Na utajovaném dokumentu v nelistinné podobě musí být uveden název orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firma nebo název podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele, u kterého utajovaný dokument vznikl, datum vzniku, číslo jednací, pod kterým je utajovaný dokument v nelistinné podobě zaevidován, a stupeň utajení. Je-li přílohou, musí být uvedeno označení „Příloha č. ... k č. j. ...“. (2) Nelze-li údaje podle odstavce 1 vyznačit přímo na utajovaný dokument v nelistinné podoběutajovaný dokument v nelistinné podobě, musí být vyznačeny na popisném štítku nebo jiným způsobem. (3) Utajovaný dokument v nelistinné podobě při přepravě opatří orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel průvodním listem, který obsahuje náležitosti podle § 14 odst. 1 a 2. Při přepravě utajovaného dokumentu cizí moci v nelistinné podobě se průvodní list nevytváří. § 17 Náležitosti utajovaného dokumentu v elektronické podobě Utajovaný dokument v elektronické podobě, který vznikl v elektronickém systému spisové služby, který je součástí certifikovaného informačního systému, podle § 23 odst. 3 zákona, musí obsahovat název původce, stupeň utajení, číslo jednací a datum vzniku. § 18 Zaznamenávání poznámek a dílčích údajů obsahujících utajované informace (1) Poznámky nebo dílčí údaje obsahující utajovanou informaciutajovanou informaci lze zaznamenat pouze do poznámkového sešitu nebo knihy, které byly před vzetím do užívání upraveny podle § 4 odst. 1 a označeny příslušným stupněm utajení, nebo do informačního systému, který je certifikován pro nakládání s utajovanými informacemiutajovanými informacemi příslušného nebo vyššího stupně utajení. Evidenci vydaných poznámkových sešitů nebo knih vede bezpečnostní ředitel nebo jím pověřená osoba nebo osoba pověřená vedením jednacího protokolu. (2) Poznámkové sešity nebo knihy pro zaznamenávání poznámek a dílčích údajů, obsahující utajované informaceutajované informace, musí být ukládány obdobně jako utajovaný dokument stejného nebo vyššího stupně utajení a přenášejí se za splnění podmínek podle § 23 odst. 4 a 5 a § 24 odst. 1. Příslušný stupeň utajení musí být do poznámkového sešitu nebo knihy vyznačen u doložky o počtu listů uvedené způsobem podle § 4 odst. 1 a dále na obalu poznámkového sešitu nebo knihy. (3) Poznámky nebo dílčí údaje obsahující utajovanou informaciutajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze též zaznamenávat jako podkladový materiál. § 19 Podkladový materiál (1) Za účelem vyhotovení utajovaného dokumentu stupně utajení Vyhrazené může zpracovatel pro vlastní potřebu vyhotovit podkladový materiál v listinné nebo nelistinné podobě stupně utajení Vyhrazené. (2) Za podkladový materiál se nepovažuje výtisk a) doručeného utajovaného dokumentu, b) vlastního utajovaného dokumentu vyhotoveného v jediném výtisku nebo c) vlastního utajovaného dokumentu uvedený v rozdělovníku. (3) Ten, kdo podkladový materiál vytváří, na něj vyznačí stupeň utajení Vyhrazené podle § 8 odst. 2 nebo 5 a označení „Podkladový materiál“. Pokud se podkladový materiál stane součástí utajovaného dokumentu, musí být evidován. Za účelem vyhotovení kryptografického dokumentu (§ 37 odst. 1 zákona) se podkladový materiál vytvářet nesmí. § 20 Opis, kopie, překlad a výpis (1) Opisem nebo kopiíOpisem nebo kopií se pro účely této vyhlášky rozumí vyhotovení určitého počtu výtisků z výtisku doručeného utajovaného dokumentu, výtisku vlastního utajovaného dokumentu vyhotoveného v jediném výtisku nebo výtisku vlastního utajovaného dokumentu uvedeného v rozdělovníku, nebo jeho převod do elektronické podoby. PřeklademPřekladem se pro účely této vyhlášky rozumí významově shodný převod utajovaného dokumentu do jiného jazyka. VýpisemVýpisem se pro účely této vyhlášky rozumí vyhotovení listinného nebo digitálního záznamu z utajovaného dokumentu. (2) Písemný souhlas původce utajované informacepůvodce utajované informace k vyhotovení opisu, kopie, překladupřekladu utajovaného dokumentu stupně utajení Přísně tajné nebo výpisuvýpisu z něj obsahuje číslo jednací utajovaného dokumentu, počet výtisků, důvod vyhotovení, jméno, příjmení a podpis toho, kdo souhlas udělil, a datum, kdy byl souhlas udělen, a musí být uložen u utajovaného dokumentu. Písemný souhlas přímo nadřízené osoby k vyhotovení opisu, kopie, překladupřekladu utajovaného dokumentu stupně utajení Důvěrné nebo Tajné nebo výpisuvýpisu z něj může být zapsán na tomto utajovaném dokumentu nebo na samostatném listu; je-li zapsán na samostatném listu, musí být uložen u utajovaného dokumentu. (3) Na utajovaném dokumentu, ze kterého se vyhotovuje opis, kopie, překladpřeklad nebo výpisvýpis, musí být vyznačeno datum vyhotovení, počet vyhotovených opisů, kopií, výpisůvýpisů v podobě utajovaných dokumentů v listinné podobě, výtisků překladupřekladu, nebo, v případě vyhotovení digitálního záznamu, identifikace certifikovaného informačního systému, ve kterém byl vyhotoven, jméno a příjmení osoby, která vydala souhlas podle odstavce 2, a jméno, příjmení a podpis toho, kdo je vyhotovil. (4) Na opisu v listinné podobě nebo kopii v listinné podobě vyhotovené z utajovaného dokumentu musí být na přední stranu prvního listu vyznačeno slovo „OPIS“ nebo slovo „KOPIE“ a pořadové číslo vyhotoveného opisu nebo kopieopisu nebo kopie utajovaného dokumentu. Nesouhlasí-li počet listů opisu nebo kopieopisu nebo kopie s počtem listů výtisku utajovaného dokumentu, ze kterého byly vyhotoveny, musí být na opisu nebo kopiiopisu nebo kopii vyznačen rovněž skutečný počet listů opisu nebo kopieopisu nebo kopie. Na vyhotovený překladpřeklad utajovaného dokumentu musí být na přední stranu prvního listu vyznačeno slovo „PŘEKLADPŘEKLAD“ a náležitosti podle § 14 odst. 1, 2 a 4. (5) VýpisVýpis z utajovaného dokumentu lze vyhotovit pouze do poznámkového sešitu nebo knihy podle § 18 odst. 1 nebo do certifikovaného informačního systému anebo jako utajovaný dokument v listinné podobě, který musí být opatřen náležitostmi podle § 14 odst. 1, 2 a 4. VýpisVýpis z utajovaného dokumentu stupně utajení Vyhrazené lze vyhotovit též jako podkladový materiál. (6) Vyhotovený opis, kopie nebo překladpřeklad utajovaného dokumentu, nejedná-li se o podkladový materiál, musí být zaevidován v příslušném jednacím protokolu nebo ve sběrném archu. Pokud není v případě odeslání opisu, kopie nebo překladupřekladu uveden výčet všech adresátů v jednacím protokolu nebo ve sběrném archu, musí být vyhotoven rozdělovník, pro který se použije § 15 odst. 2 a 3 obdobně. § 21 Předávání utajovaného dokumentu (1) Utajovaný dokument je předáván proti potvrzení podpisem; to neplatí pro utajovaný dokument stupně utajení Vyhrazené, pokud odpovědná osobaodpovědná osoba stanoví výjimku z povinnosti potvrdit převzetí podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona. Způsob potvrzení převzetí utajovaného dokumentu evidovaného v administrativních pomůckách vedených v elektronické podobě stanoví odpovědná osobaodpovědná osoba, nestanoví-li vyhláška o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací jinak. (2) O předání utajovaného dokumentu mimo orgán státu, právnickou osobu podle § 60b zákona nebo podnikatele nebo jinému evidenčnímu místu zřízenému v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele provede osoba pověřená vedením jednacího protokolu záznam v jednacím protokolu nebo sběrném archu. Podpis potvrzující převzetí utajovaného dokumentu lze uvést v doručovací knize nebo na stvrzence o převzetí utajovaného dokumentu; podpis lze uvést též v rozdělovníku na výtisku utajovaného dokumentu určeném k uložení. (3) O předání utajovaného dokumentu v rámci jednoho evidenčního místa zřízeného v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele provede osoba pověřená vedením jednacího protokolu záznam v jednacím protokolu nebo ve sběrném archu, případně i v pomocném jednacím protokolu, pokud je veden. Podpis potvrzující převzetí utajovaného dokumentu lze uvést v jednacím protokolu, pomocném jednacím protokolu nebo v doručovací knize anebo při vrácení převzatého utajovaného dokumentu v manipulační knize, není-li v § 27 odst. 3, § 34 odst. 2 písm. b) nebo v § 35 odst. 6 písm. b) stanoveno jinak; podpis lze uvést též v rozdělovníku na výtisku utajovaného dokumentu určeném k uložení. Stanoví-li tak odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel, lze utajovaný dokument předat další fyzické osobě v rámci jednoho evidenčního místa i proti podpisu v manipulační knize. (4) Potvrzení o převzetí utajovaného dokumentu musí být uloženo alespoň po dobu 5 let, není-li v § 31 odst. 3 stanoveno jinak. § 22 Příprava zásilky k přepravě (1) Bude-li zásilkazásilka přepravována prostřednictvím držitele poštovní licence1), musí být utajovaný dokument vložen do dvou obálek. (2) Na vnitřní obálce musí být v levé horní části uveden odesílatel, celé číslo jednací, v pravé horní části stupeň utajení a v dolní název a úplná adresa adresáta. Je-li zásilka adresována fyzické osobě, musí být uvedeno rovněž její jméno, příjmení a případně její funkce. Je-li do obálky vloženo více utajovaných dokumentů, musí být na obálce uveden stupeň utajení podle utajovaného dokumentu s nejvyšším stupněm utajení a dále čísla jednací všech vložených utajovaných dokumentů. Obálka musí být zajištěna tak, že se všechny spoje obálky po celé délce přelepí lepicí páskou a opatří otisky razítka orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele a podpisy osoby pověřené vedením jednacího protokolu, nebo osoby, která provedla zajištění obálky; to neplatí pro obálku obsahující pouze utajovaný dokument stupně utajení Vyhrazené. Otisky razítka a podpisy musí přesahovat mimo lepicí pásku. Při použití průhledné lepicí pásky musí být otisky razítka a podpisy touto páskou přelepeny. Má-li být obálka otevřena pouze adresátem, musí být obálka označena nápisem „OTEVŘE ADRESÁT“. (3) Na vnější obálce musí být uveden odesílatel, číslo jednací bez uvedení zkratky stupně utajení a název a úplná adresa adresáta. Na vnější obálce nesmí být uveden stupeň utajení. Vnější obálka musí být takové kvality, aby údaje na vnitřní obálce nebyly čitelné. (4) Bude-li zásilka přepravována prostřednictvím kurýra, musí být utajovaný dokument vložen do obálky označené nápisem „KURÝREM“ a ustanovení odstavce 2 se použije obdobně. Obálka s utajovaným dokumentem musí být v tomto případě přepravována v přenosné schránce zajištěné proti neoprávněné manipulaci s jejím obsahem, například uzamčením mechanickým nebo kódovým zámkem nebo pečetěním anebo plombováním, a na vhodném místě se opatří názvem a adresou orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firmou nebo názvem a adresou podnikatele anebo jménem, příjmením a sídlem podnikatele a nápisem „V případě nálezu neotevírejte a předejte neprodleně Policii ČR nebo Národnímu bezpečnostnímu úřadu!“; v případě utajovaného dokumentu stupně utajení Vyhrazené to může být též obálka, na kterou musí být uvedeny náležitosti podle odstavce 3. (5) Do vnitřní obálky s utajovaným dokumentem stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné musí být vložena stvrzenka o převzetí utajovaného dokumentu, kterou adresát potvrdí podpisem a otiskem razítka, opatří datem a neprodleně vrátí odesílateli. Podle věty první se postupuje i v případě utajovaného dokumentu stupně utajení Vyhrazené, není-li odpovědnou osobou stanovena výjimka z povinnosti potvrdit převzetí podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona. Vzor stvrzenky o převzetí utajovaného dokumentu je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce. Vrácená stvrzenka o převzetí utajovaného dokumentu musí být u odesílatele uložena u výtisku utajovaného dokumentu určeného k uložení; v případě odeslání všech výtisků utajovaného dokumentu musí být uložena na evidenčním místě, kde je utajovaný dokument evidován, § 21 odst. 4 se použije obdobně. (6) V případě, že utajovaný dokument nelze vložit do obálky, musí být vložen do pevného obalu, který je zabezpečen a označen obdobným způsobem jako vnitřní, respektive vnější obálka. § 23 Přeprava zásilky (1) Prostřednictvím držitele poštovní licence lze přepravovat zásilkuzásilku do stupně utajení Důvěrné, a to formou poštovní služby, při které a) je místo dodání zásilkyzásilky v České republice, b) držitel poštovní licence písemně stvrzuje odesílateli převzetí zásilkyzásilky, c) adresát písemně potvrzuje držiteli poštovní licence převzetí zásilkyzásilky, d) držitel poštovní licence doručí odesílateli písemné potvrzení prokazující doručení zásilkyzásilky a e) držitel poštovní licence odpovídá za ztrátu, poškození a úbytek obsahu zásilkyzásilky. (2) Potvrzení prokazující doručení zásilky podle odstavce 1 písm. d) musí být u odesílatele uloženo u výtisku utajovaného dokumentu určeného k uložení nebo, v případě odeslání všech výtisků utajovaného dokumentu, na evidenčním místě, kde je utajovaný dokument evidován; § 21 odst. 4 se použije obdobně. (3) Pokud je podle odstavce 1 přepravována zásilkazásilka stupně utajení Vyhrazené, postačí splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b), c) a e). (4) Při přepravě prostřednictvím kurýra musí být zásilka přepravována v přenosné schránce v souladu s § 22 odst. 4. Kurýr, který bude přepravovat zásilku stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, se odesílateli prokáže platným osvědčením fyzické osoby podle § 54 zákona pro příslušný nebo vyšší stupeň utajení. V případě zásilky stupně utajení Vyhrazené se kurýr odesílateli prokáže platným oznámením podle § 6 zákona, osvědčením fyzické osoby podle § 54 zákona nebo dokladem podle § 85 zákona; pokud je kurýr osobou podle § 58a odst. 1 zákona, prokáže se poučením a služebním průkazem, byl-li mu vydán. Kurýr, případně jeho doprovod, při přepravě zásilky učiní taková opatření, aby se zabránilo přístupu neoprávněné osoby podle § 2 písm. h) zákona k utajované informaci, a to i v případě mimořádné situace, například v důsledku nehody nebo havárie. (5) ZásilkuZásilku stupně utajení Tajné nebo Přísně tajné přepravuje kurýr v doprovodu nejméně 1 osoby. Tato zásilkazásilka je vyloučena z přepravy veřejnými dopravními prostředky, s výjimkou přepravy letecké, námořní a vnitrozemské vodní. (6) V případě přepravy zásilky poskytované v mezinárodním styku prostřednictvím kurýra se postupuje podle odstavců 4 a 5, kurýr se odesílateli prokáže platným osvědčením fyzické osoby podle § 54 zákona pro příslušný stupeň utajení nebo vyšší a kurýrním listem podle § 137 písm. f) zákona, jehož vzor je stanoven v příloze č. 13 k této vyhlášce. Kurýrní list podle § 137 písm. f) zákona Úřad nevystavuje v případě přepravy zásilky prostřednictvím diplomatické pošty přepravované diplomatickým kurýrem a v případě podle § 79 odst. 5 zákona. § 24 Přenášení utajovaného dokumentu nebo spisu (1) Utajovaný dokument nebo spis lze přenášet v obálce nebo pevném obalu vloženém do přenosné schránky, která se zajistí proti neoprávněné manipulaci s jejím obsahem podle § 22 odst. 4; utajovaný dokument nebo spis stupně utajení Vyhrazené lze přenášet v obálce, pevném obalu nebo v přenosné schránce. Na obálce nebo pevném obalu musí být uveden název orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firma nebo název podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele a stupeň utajení. Obálka nebo pevný obal musí být takové kvality, aby údaje na utajovaném dokumentu nebo spisu nebyly čitelné. (2) Utajovaný dokument nebo spisspis stupně utajení Tajné nebo Přísně tajné lze přenášet pouze s písemným souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby, a to za splnění podmínek podle § 23 odst. 5. Písemný souhlas musí mít osoba přenášející utajovaný dokument u sebe a ukládá se u utajovaného dokumentu. (3) Utajovaný dokument nebo spisspis stupně utajení Důvěrné lze přenášet pouze se souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby. § 25 Manipulace s utajovaným dokumentem Evropské unie stupně utajení TRÉS SECRET UE/EU TOP SECRET (1) Utajovaný dokument Evropské unie stupně utajení TRÉS SECRET UE/EU TOP SECRET musí být při manipulaci v objektu mimo zabezpečenou oblast vložen do zalepené a zapečetěné obálky, na které je uvedeno pouze jméno a příjmení osoby, které má být předán. (2) Přenos utajovaných informacíutajovaných informací Evropské unie stupně utajení TRÉS SECRET UE/EU TOP SECRET lze mezi budovami nebo areály provádět výhradně vojenským, vládním nebo diplomatickým kurýrem. § 26 Ukládání utajovaného dokumentu nebo spisu po jeho vyřízení (1) Po vyřízení musí být utajovaný dokument nebo spis předán na evidenční místo osobě pověřené vedením jednacího protokolu k uložení. Na utajovaný dokument nebo spis uvede před uložením ten, kdo jej vyřizuje nebo ukládá, spisový znak, skartační znak a rok, ve kterém bude provedeno skartační řízení. Pokud jej předává v zalepené obálce, obálku opatří podpisem a uvede na ni stupeň utajení, číslo jednací nebo značku spisu, způsob vyřízení, počet ukládaných listů, počet a druh příloh v nelistinné podobě, případně i jejich evidenční označení, počet a druh utajovaných dokumentů v nelistinné podobě, spisový znak, skartační znak a rok, ve kterém bude provedeno skartační řízení. Nelze-li při uložení utajovaného dokumentu nebo spisu stanovit rok skartačního řízení, uvede se skartační lhůta. Začátek běhu skartační lhůty musí být prověřen nejpozději spolu s prověřením trvání důvodu pro utajení informace podle § 22 odst. 5 zákona. (2) Vyřízené utajované dokumenty nebo vyřízené a uzavřené spisyspisy se ukládají podle věcných skupin, spisových znaků nebo čísel jednacích způsobem stanoveným odpovědnou osobouodpovědnou osobou. Utajované dokumenty vkládané do spisuspisu, vyjma případů, kdy spisspis vzniká pomocí sběrného archu, musí být průběžně zapisovány do seznamu vložených utajovaných dokumentů ukládaného u spisuspisu. Utajované dokumenty jsou v rámci spisuspisu vzájemně fyzicky spojeny a ukládány chronologicky zpravidla vzestupně nebo sestupně. Na spisuspisu s vloženými utajovanými dokumenty musí být vyznačen nejvyšší stupeň utajení utajovaných dokumentů v něm vložených. (3) Se souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele lze ve výjimečných odůvodněných případech předat uložený utajovaný dokument nebo spis osobě mimo orgán státu, právnickou osobu podle § 60b zákona nebo podnikatele, která splňuje podmínky podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 zákona, na dobu nezbytně nutnou. § 27 Zapůjčování utajovaného dokumentu nebo spisu (1) Uložený utajovaný dokument nebo spis lze v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, nebo jejich organizační součásti, ve které je evidován (evidenční místo), zapůjčit na dobu nezbytně nutnou fyzické osobě, která splňuje podmínky podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 zákona. (2) Utajovaný dokument nebo spisspis stupně utajení Tajné nebo Přísně tajné lze zapůjčit pouze s písemným souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby. Písemný souhlas musí být uložen u zápůjční knihy. Utajovaný dokument nebo spisspis stupně utajení Důvěrné lze zapůjčit pouze se souhlasem odpovědné osobyodpovědné osoby nebo jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele nebo jím pověřené osoby. (3) Zapůjčení a vrácení utajovaného dokumentu nebo spisuspisu zaznamenává v zápůjční knize osoba pověřená vedením jednacího protokolu nebo osoba pověřená odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem. (4) Zapůjčené utajované dokumenty stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné nebo spisyspisy obsahující tyto utajované dokumenty musí být v měsíci lednu každého kalendářního roku vráceny k zápůjční knize pro účely provedení fyzické kontroly. § 28 Zničení utajovaného dokumentu (1) Zničení utajovaného dokumentu musí být provedeno tak, aby byla znemožněna jeho rekonstrukce a identifikace utajované informaceutajované informace, kterou obsahoval2). (2) Zničení utajovaného dokumentu provádí minimálně 2 osoby pověřené odpovědnou osobouodpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou nebo bezpečnostním ředitelem nebo jím pověřenou osobou, z nichž alespoň 1 není osobou pověřenou vedením jednacího protokolu. O zničení utajovaného dokumentu musí být proveden písemný záznam a záznam v administrativní pomůcce, ve které byl utajovaný dokument evidován. Písemný záznam podepisují všechny osoby, které zničení provedly, a musí být uložen na evidenčním místěevidenčním místě alespoň po dobu 5 let, není-li v § 31 odst. 3 stanoveno jinak. (3) Zničení podléhá utajovaný dokument, který nebyl ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení vybrán jako archiválie, nebo již nepotřebný utajovaný dokument uložený u právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, kteří jako původci podle zákona o archivnictví a spisové službě nemají povinnost vykonávat spisovou službu, pokud tomu zákon o archivnictví a spisové službě nebrání. (4) Ten, kdo vyhotovuje utajovaný dokument, neprodleně zničí vadné výtisky, výtisky, které nejsou uvedeny v rozdělovníku, a návrhy neschválených utajovaných dokumentů. Stejně tak musí být po využití zničen podkladový materiál, pokud není evidován. Poznámkové sešity nebo knihy vrácené k evidenci po jejich využití zničí zpracovatel nebo osoba pověřená odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem a osoba pověřená vedením evidence poznámkových sešitů nebo knih. O zničení poznámkových sešitů nebo knih podle věty třetí provede osoba pověřená vedením jejich evidence záznam v této evidenci. (5) Další výtisk utajovaného dokumentu, který byl vrácen k jednacímu protokolu, ve kterém je evidován, a který není určen k uložení nebo k dalšímu využití, lze zničit. Zničení provedou minimálně 2 osoby pověřené odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou nebo bezpečnostním ředitelem nebo jím pověřenou osobou, z nichž alespoň 1 není osobou pověřenou vedením jednacího protokolu, a potvrdí jej podpisy v rozdělovníku nebo na samostatném písemném záznamu, který musí být na evidenčním místě uložen alespoň do vyřazení utajovaného dokumentu. Obdobně se postupuje v případě opisu nebo kopie vrácené k jednacímu protokolu, pokud nebyla odeslána jinému adresátovi. Nejsou-li zničeny všechny výtisky podle věty první a opisy nebo kopie podle věty třetí, nelze utajovaný dokument vyřadit podle zákona o archivnictví a spisové službě. (6) Pokud nebyly administrativní pomůcky sloužící k evidenci utajovaných dokumentů vybrány jako archiválie, lze je zničit po uplynutí 5 let od vyřazení všech utajovaných dokumentů v nich evidovaných. O zničení administrativní pomůcky musí být proveden písemný záznam podle odstavce 2. ČÁST TŘETÍ REGISTRY UTAJOVANÝCH INFORMACÍ § 29 Ústřední registr (1) Ústřední registr je členěn na centrální spisovny pro poskytování utajovaných dokumentů stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné v mezinárodním styku mezi Českou republikou a a) Organizací Severoatlantické smlouvy, b) Evropskou unií, c) ostatními subjekty cizí mocicizí moci, ve kterých jsou tyto utajované dokumenty evidovány. (2) Centrální spisovny ústředního registru jsou hlavním přijímacím a odbavovacím místem. Ústřední registr plní též funkci registru podle § 30. (3) V ústředním registru musí být evidovány odděleně utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, utajované dokumenty Evropské unie a utajované dokumenty ostatních subjektů cizí mocicizí moci, a to v samostatných jednacích protokolech pro každý stupeň utajení. V samostatných jednacích protokolech ústředního registru musí být evidovány rovněž utajované dokumenty poskytované cizí mocicizí moci; utajované dokumenty stupně utajení Vyhrazené, Důvěrné a Tajné lze evidovat společně. Utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie a ostatních subjektů cizí mocicizí moci musí být ukládány odděleně. (4) V ústředním registru je veden seznam všech registrů na území České republiky. (5) Má-li být utajovaný dokument poskytovaný v mezinárodním styku přepravován do zahraničí, uvede odesílatel ústřednímu registru úplnou adresu příjemce a do obálky vloží stvrzenku o převzetí utajovaného dokumentu pro zásilkuzásilku určenou zahraničnímu příjemci podle vzoru uvedeného v příloze č. 12 k této vyhlášce. V ústředním registru musí být za přítomnosti doručitele provedena kontrola úplnosti odesílaného utajovaného dokumentu. Při zjištění závad je utajovaný dokument vrácen zpět odesílateli. Po provedení kontroly musí být utajovaný dokument zaevidován v jednacím protokolu ústředního registru. Registr § 30 (1) Má-li mít orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel přístup k utajované informaci cizí moci, zašle Úřadu písemnou žádost o souhlas ke zřízení registru, která obsahuje a) název a sídlo orgánu státu nebo právnické osoby podle § 60b zákona, obchodní firmu nebo název a sídlo podnikatele anebo jméno, příjmení a sídlo podnikatele, který žádá o souhlas ke zřízení registru, b) zdůvodnění žádosti, c) adresu objektuobjektu, v němž bude registr umístěn, d) původce a stupeň utajení utajovaných dokumentů, k jejichž evidenci a ukládání bude registr zřízen, e) popis organizační struktury registru s členěním na pomocné registry nebo kontrolní body, f) organizační začlenění registru v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, g) jména a příjmení vedoucího registru a jeho zástupce, kteří budou jmenováni po zřízení registru. (2) Orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel zašle Úřadu do 15 dnů ode dne zřízení registru jeho vyplněný evidenční list, a to samostatně pro Organizaci Severoatlantické smlouvy, Evropskou unii nebo ostatní subjekty cizí moci. Evidenční list obsahuje položky podle vzoru stanoveného v příloze č. 14 k této vyhlášce. (3) Pokud dojde ke změně údajů uvedených v žádosti podle odstavce 1, orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel oznámí změny Úřadu nejpozději nejbližší pracovní den ode dne, kdy změna nastala; oznámení se provádí zasláním nového evidenčního listu podle odstavce 2. V případě zrušení registru postupuje orgán státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel podle pokynů Úřadu. (4) V registru může být zařazena pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení, pro který byl registr zřízen, a byl-li registr zřízen i pro utajované informaceutajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy, i držitelem příslušného osvědčení pro cizí moccizí moc. § 31 (1) V registru musí být evidovány odděleně utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, utajované dokumenty Evropské unie a utajované dokumenty ostatních subjektů cizí mocicizí moci, a to v samostatných jednacích protokolech pro každý stupeň utajení. V samostatných jednacích protokolech registru musí být evidovány rovněž utajované dokumenty poskytované cizí mocicizí moci; utajované dokumenty stupně utajení Vyhrazené, Důvěrné a Tajné lze evidovat společně. Utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie a ostatních subjektů cizí mocicizí moci musí být ukládány odděleně. (2) Utajovaný dokument cizí mocicizí moci stupně utajení Přísně tajné může registr poskytnout jinému registru pouze prostřednictvím ústředního registru, nestanoví-li v konkrétním případě ústřední registr jinak, a to vždy s jeho písemným souhlasem. (3) Kontrolní list podle § 3 odst. 1 písm. f) musí být po vyřazení, odeslání nebo zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu uložen v registru alespoň po dobu 5 let, v případě utajovaného dokumentu stupně utajení Přísně tajné po dobu 10 let. Stvrzenka podle § 22 odst. 5 o převzetí utajovaného dokumentu poskytovaného v mezinárodním styku musí být uložena společně s utajovaným dokumentem až do jeho vyřazení, odeslání nebo zrušení stupně utajení. Po vyřazení, odeslání nebo zrušení stupně utajení utajovaného dokumentu musí být stvrzenka uložena v registru alespoň po dobu 5 let, v případě utajovaného dokumentu stupně utajení Přísně tajné po dobu 10 let. Písemný záznam o zničení utajovaného dokumentu cizí moci podle § 28 odst. 2 musí být v registru uložen alespoň po dobu 5 let, v případě utajovaného dokumentu cizí moci stupně utajení Přísně tajné po dobu 10 let. (4) V registru jsou vedeny v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, u kterého je registr zřízen, seznamy osob, kterým lze v registru umožnit přístup k utajovaným informacím Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo ostatních subjektů cizí moci. Seznamy obsahují alespoň a) název registru, b) číslo jednací nebo jiné evidenční označení, c) cizí moccizí moc, k jejíž utajované informaciutajované informaci má být umožněn přístup, d) datum vydání seznamu, e) jména a příjmení osob, kterým lze umožnit přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, f) podpis odpovědné osobyodpovědné osoby, jí pověřené osoby nebo bezpečnostního ředitele, a musí být vedeny samostatně pro utajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo ostatních subjektů cizí moci, aktualizovány formou vydání nového seznamu a po skončení jejich platnosti uloženy v registru alespoň po dobu 5 let. (5) V registru je veden seznam podřízených pomocných registrů a kontrolních bodů a jsou v něm ukládány jejich evidenční listy. (6) Při plnění povinnosti podle § 69 odst. 1 písm. m) zákona musí být v případě utajovaných dokumentů stupně utajení Tajné a Přísně tajné ověřen též počet jejich listů. Vzor zprávy o kontrole utajovaných informací evidovaných v registru je stanoven v příloze č. 15 k této vyhlášce. § 32 Pomocný registr (1) V pomocném registru jsou evidovány a ukládány utajované dokumenty poskytované v mezinárodním styku. Jinému registru nebo jinému pomocnému registru lze utajované dokumenty podle věty první odeslat pouze prostřednictvím registru, v jehož rámci byl pomocný registr zřízen; to neplatí, pokud mají být takové utajované dokumenty odeslány pomocným registrem jinému pomocnému registru, který byl zřízen v rámci téhož registru. Pomocný registr zašle registru, ke kterému byl zřízen, vyplněný evidenční list podle vzoru uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce bezodkladně po jeho zřízení a při každé změně některé položky v evidenčním listu uvedené. (2) V pomocném registru může být zařazena pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení, pro který byl pomocný registr zřízen, a byl-li pomocný registr zřízen i pro utajované informaceutajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy, i držitelem příslušného osvědčení pro cizí moccizí moc. (3) Pro utajované dokumenty poskytované v mezinárodním styku se použije § 31 odst. 1 a 3 obdobně. (4) V pomocném registru jsou vedeny v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, u kterého je pomocný registr zřízen, seznamy osob, kterým lze v pomocném registru umožnit přístup k utajovaným informacím Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo ostatních subjektů cizí moci. Ustanovení § 31 odst. 4 se použije obdobně. (5) V pomocném registru je veden seznam podřízených kontrolních bodů a jsou v něm ukládány jejich evidenční listy. § 33 Kontrolní bod (1) V kontrolním bodu jsou utajované dokumenty poskytované v mezinárodním styku zaznamenávány v pomocných jednacích protokolech a předávány zpracovateli. Kontrolní bod zašle registru nebo pomocnému registru, ke kterému byl zřízen, vyplněný evidenční list podle vzoru uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce bezodkladně po jeho zřízení a při každé změně některé položky v evidenčním listu uvedené. (2) V kontrolním bodu může být zařazena pouze fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení, pro který byl kontrolní bod zřízen, a byl-li kontrolní bod zřízen i pro utajované informaceutajované informace Organizace Severoatlantické smlouvy, i držitelem příslušného osvědčení pro cizí moccizí moc. (3) Kontrolní bod může utajovaný dokument odeslat pouze prostřednictvím registru, případně pomocného registru, v jehož rámci byl kontrolní bod zřízen. (4) V kontrolním bodu musí být utajované dokumenty Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie a ostatních subjektů cizí mocicizí moci zaznamenávány do pomocných jednacích protokolů a ukládány odděleně. (5) V kontrolním bodu jsou vedeny v rámci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele, u kterého je kontrolní bod zřízen, seznamy osob, kterým lze v kontrolním bodu umožnit přístup k utajovaným informacím Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo ostatních subjektů cizí moci. Ustanovení § 31 odst. 4 se použije obdobně. ČÁST ČTVRTÁ PERSONÁLNÍ ZMĚNY, ZÁNIK ORGÁNU STÁTU, PRÁVNICKÉ OSOBY PODLE § 60b ZÁKONA NEBO PODNIKATELE § 34 Zajištění ochrany utajovaných informací při personálních změnách (1) Při změně osoby pověřené vedením jednacího protokolu musí být provedeno komisionální předání všech utajovaných dokumentů stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné a příslušných administrativních pomůcek. (2) Odpovědná osobaOdpovědná osoba nebo jí pověřená osoba ustanoví v případě podle odstavce 1 nejméně tříčlennou komisi, která provede a) kontrolu všech uložených utajovaných dokumentů, utajovaných dokumentů dosud nepředaných k vyřízení a utajovaných dokumentů předaných k odeslání, b) zpracování předávacího protokolu, který podepíší předávající, přebírající a všichni členové komise. Předávací protokol musí být uložen u orgánu státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele alespoň po dobu 5 let. (3) Při předávání utajovaných dokumentů stupně utajení Vyhrazené v případě podle odstavce 1 zabezpečuje úkoly podle odstavce 2 předávající a přebírající. (4) Při zániku platnosti oznámení podle § 6 zákona nebo platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 54 zákona nebo při skončení výkonu funkce, pracovní nebo jiné činnosti, při které má osoba přístup k utajovaným informacím, předá tato osoba neprodleně utajované dokumenty osobě pověřené vedením administrativních pomůcek, ve kterých jsou evidovány, nebo bezpečnostnímu řediteli nebo osobě jím pověřené. § 35 Zajištění ochrany utajovaných informací při zániku orgánu státu, organizační složky zřízené orgánem státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele (1) Orgán státu, organizační složka zřízená orgánem státu, právnická osoba podle § 60b zákona nebo podnikatel provedou před nebo při svém zániku fyzickou kontrolu všech utajovaných dokumentů, které se u nich vyskytují. (2) Kontrolu podle odstavce 1 provádí komise, kterou ustanoví odpovědná osoba. Fyzická osoba, která je členem komise, musí splňovat podmínky přístupu k utajovaným informacím takového stupně utajení, který odpovídá nejvyššímu stupni utajení utajovaného dokumentu, ke kterému bude mít v rámci kontroly přístup. U podnikatele je členem komise vždy odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel. (3) Kontrola podle odstavce 1 zahrnuje a) kontrolu všech uložených utajovaných dokumentů, utajovaných dokumentů dosud nepředaných k vyřízení, utajovaných dokumentů předaných k odeslání a utajovaných dokumentů, které se nacházejí u zpracovatelů, b) zpracování protokolu, ve kterém musí být uveden adresát přebírající utajované dokumenty a způsob vypořádání jednotlivých utajovaných dokumentů; protokol podepíší všichni členové komise a jeho kopie musí být neprodleně zaslána Úřadu. (4) Při zániku orgánu státu odpovědná osoba orgánu státu nebo bezpečnostní ředitel předá utajované dokumenty odpovědné osobě nebo bezpečnostnímu řediteli právního nástupce; není-li právní nástupce, předá je tomu orgánu státu, do jehož působnosti utajovaný dokument náleží, a není-li jej, Úřadu. Při zániku organizační složky zřízené orgánem státu odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel organizační složky předá utajované dokumenty odpovědné osobě nebo bezpečnostnímu řediteli orgánu státu, který vůči ní vykonává zřizovatelskou funkci. Při zániku právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele předá utajované dokumenty tomu, kdo mu je poskytl nebo do jehož působnosti náleží; nelze-li tak učinit, předá je Úřadu. (5) Při zániku orgánu státu, organizační složky zřízené orgánem státu, právnické osoby podle § 60b zákona nebo podnikatele musí být utajované dokumenty poskytované v mezinárodním styku předány ústřednímu registru. (6) Odpovědná osoba subjektu, jemuž jsou utajované dokumenty předávány, zajistí a) provedení fyzické kontroly všech předávaných utajovaných dokumentů, b) zpracování předávacího protokolu, který podepíší určení zástupci předávající a přebírající strany a který musí být u přebírající strany uložen alespoň po dobu 5 let, a c) neprodlené zaslání kopie předávacího protokolu Úřadu. ČÁST PÁTÁ MANIPULACE S TECHNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI § 36 (1) Technickým zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí vojenský materiál3) a vojenská výzbroj, obsahující utajovanou informaci, zejména elektronická, fototechnická, chemická, fyzikálně-chemická, radiotechnická, optická a mechanická vojenská technika, včetně aktiv certifikovaných informačních systémů a kryptografických prostředků. (2) Doručené technické zařízenítechnické zařízení přijímá osoba určená k jeho převzetí. Po převzetí musí být technické zařízenítechnické zařízení neprodleně předáno osobě pověřené k jeho evidenci. Technické zařízeníTechnické zařízení musí být předáno proti potvrzení podpisem. (3) Technické zařízeníTechnické zařízení musí být zaevidováno v administrativní pomůcce, a to nejméně uvedením evidenčního označení, data vzetí do evidence, od koho bylo převzato, názvu technického zařízenítechnického zařízení, případně čeho je součástí. Oprava evidenčního zápisu musí být provedena způsobem podle § 4 odst. 4 věty druhé. Administrativní pomůcka podle věty první musí být evidována, údaje do ní musí být zapisovány prostředkem zaručujícím trvanlivost písma nebo pořizovány otiskem razítka; musí být ukládána způsobem zajišťujícím její ochranu proti ztrátě nebo zneužití. (4) Technické zařízeníTechnické zařízení stupně utajení Přísně tajné musí být evidováno v samostatné evidenci. Technická zařízeníTechnická zařízení stupňů utajení Vyhrazené, Důvěrné a Tajné lze evidovat společně. Je-li to možné, musí být na technickém zařízenítechnickém zařízení uvedeno evidenční označení a stupeň utajení. (5) Ustanovení § 34 a 35 se v případě technických zařízenítechnických zařízení použijí obdobně. Zničení technického zařízenítechnického zařízení, jeho ztráta nebo neoprávněné zničení musejí být zaznamenány v administrativní pomůcce podle odstavce 3. (6) Konkrétní způsob manipulace s technickým zařízenímtechnickým zařízením v rozsahu odstavců 2 až 5 písemně stanoví, před jeho zařazením do použití, odpovědná osobaodpovědná osoba nebo jí pověřená osoba. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 37 (1) Administrativní pomůcky vyhotovené podle příloh č. 1 až 7 k vyhlášce č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze používat po nabytí účinnosti této vyhlášky za předpokladu, že do nich budou doplněny všechny položky stanovené touto vyhláškou a budou vedeny způsobem stanoveným touto vyhláškou. (2) Utajovaný dokument, který byl do nabytí účinnosti této vyhlášky evidován pod jiným evidenčním označením přiděleným z administrativních pomůcek podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, nemusí být přeevidován. (3) Administrativní pomůcky podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb., vzaté do užívání přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být, s výjimkou přidělování nových pořadových čísel, vedeny do vyřazení všech utajovaných dokumentů v nich evidovaných. ČÁST SEDMÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 38 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací. 2. Vyhláška č. 55/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací. 3. Vyhláška č. 433/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění vyhlášky č. 55/2008 Sb. 4. Vyhláška č. 275/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 37/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST § 39 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ředitel: Lang v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 2.8MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 939kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 407kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 374kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 349kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 507kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 1MB Příloha č. 8 281kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 832kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 221kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 273kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 320kB 369kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 2.8MB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 422kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 275/2022 Sb. 688kB 1) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Nález Ústavního soudu č. 274/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 274/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022 sp. zn. Pl. ÚS 30/21 ve věci návrhu na zrušení bodu 80 v části vymezené ve sloupci druhém přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 208/2021 Sb. Vyhlášeno 22. 9. 2022, částka 127/2022 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení a znění napadeného ustanovení * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Vyjádření účastnice řízení a replika navrhovatele * VIII. - Závěr 274 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 30/21 dne 19. července 2022 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala (soudce zpravodaj), Vojtěcha Šimíčka a Davida Uhlíře o návrhu Veřejného ochránce práv na zrušení bodu 80 v části vymezené ve sloupci druhém přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 208/2021 Sb., za účasti vlády jako účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení a znění napadeného ustanovení 1. Veřejný ochránce práv (dále též jen „navrhovatel“) se návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného ustanovení nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 208/2021 Sb., (dále jen „nařízení č. 278/2008 Sb.“) pro rozpor s čl. 2 odst. 3 a čl. 78 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s § 2 v návaznosti na § 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o advokacii“). 2. Vláda nařízením č. 278/2008 Sb., jehož součástí je napadené ustanovení, stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnostiživnosti volné podle § 73a živnostenského zákona. Nařízení č. 278/2008 Sb. v bodu 80 přílohy č. 4 „Obsahová náplň živnostiživnosti volné podle jednotlivých oborů činností“ v části vymezené v sloupci prvním stanoví obor činnosti náležející do živnostiživnosti volné jako „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“. Napadené ustanovení (bod 80 přílohy č. 4 v části vymezené ve sloupci druhém) pak vymezuje jeho obsahovou náplň (pozn.: označení písmeny doplnil Ústavní soudÚstavní soud) spočívající v: „a) Jednání za klienta při řízení nebo provozování obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. b) Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného jim obdobného útvaru. c) Jednání za klienta při zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“). d) Jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond za účelem jeho založení nebo správy. e) Zakládání právnických osob a s tím spojené služby, včetně zprostředkování sepsání zakládací listiny, společenské smlouvy nebo stanov, správy vkladů a zajištění zápisu do veřejného rejstříku. f) Zakládání právnických osob za účelem převodu podílů v nich klientovi. g) Služby spojené se vznikem svěřenského fondu, včetně zajištění zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, zprostředkování uzavření smlouvy o vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce, sepsání takové smlouvy nebo pořízení pro případ smrti, jímž dochází k vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce nebo sepsání statutu svěřenského fondu. h) Dočasné jednání za právnickou osobu související s jejím vznikem, včetně jednání jménem právnické osoby před jejím vznikem. i) Výkon činnosti správce vkladů. j) Dočasný výkon funkce svěřenského správce v souvislosti se vznikem svěřenského fondu. k) Poskytování prostor pro umístění sídla právnické osoby, nejedná-li se o prostory pro umístění skutečného sídla, administrativní služby spojené s umístěním sídla právnické osoby v těchto prostorách, jako je zápis sídla do veřejného rejstříku nebo přebírání pošty. l) Výkon akcionářských práv pro klienta, který není právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropské unie.“ Napadené ustanovení dále stanoví, že: „Obsahem činnosti není činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii, osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, poskytování investičních služeb, poskytování platebních služeb, realitní zprostředkování, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor.“ II. Argumentace navrhovatele 3. Navrhovatel nejprve uvádí, že návrh podal z podnětu tehdejšího předsedy České advokátní komory (dále jen „ČAK“) JUDr. Vladimíra Jirouska. ČAK přitom v minulosti vyjádřila nesouhlas s napadeným ustanovením, neboť dovoluje tzv. vinklaření (pokoutnictví) v rozporu se zákonem o advokacii a je „útokem na nezávislé postavení advokacie“ (sc. „advokátůadvokátů“). Stanovisko ČAK podpořily mimo jiné Exekutorská komora České republikyExekutorská komora České republiky a Unie státních zástupců. Protože se navrhovatel ztotožňuje s ČAK a napadené ustanovení již je účinné, „bezprostředně“ využívá svého oprávnění podle zákona o Ústavním soudu a navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného ustanovení nařízení vlády č. 278/2008 Sb. 4. Navrhovatel zaprvé tvrdí, že vláda vydala napadené ustanovení mimo zákonné zmocnění a svou působnost, byť vycházela z výslovného zákonného zmocnění v § 73a živnostenského zákona a byla oprávněna vydat posuzovanou právní úpravu i na základě tzv. generálního zmocnění vyplývajícího přímo z čl. 78 Ústavy. Navrhovatel výslovně uvádí, že nezpochybňuje pravomoc vlády přijmout napadené ustanovení ani proces jeho přijetí. Tvrdí však, že obsahová náplň oboru činnosti náležejícího do živnostiživnosti volné definovaná napadeným ustanovením se „v převážné části (a ve vzájemných souvislostech i jako celek)“ obsahově překrývá s činností advokátůadvokátů (poskytováním právních služeb). Již tím vláda vykročila z mezí své působnosti vymezené v § 3 živnostenského zákona. Napadené ustanovení proto podle navrhovatele odporuje jak uvedenému ustanovení, tak i § 2 zákona o advokacii, podle něhož za podmínek stanovených týmž zákonem právní služby poskytují výhradně advokátiadvokáti. Ustanovení § 2 zákona o advokacii taxativně vymezuje, kdo je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky, a z jejich poskytování vylučuje další, zde neuvedené subjekty („v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny“). Na uvedeném nic nemění dovětek napadeného ustanovení, podle kterého „[o]bsahem činnosti není činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii ...“. V této části je napadené ustanovení „nesrozumitelné, neurčité a obtížně interpretovatelné“. Zákon o advokacii navíc v § 70 odst. 1 výslovně stanovil, že živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů (živnostenského zákona) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona. 5. Dále, postrádá racionální základ, vytvořilo-li napadené ustanovení skupinu osob, kterým pro výkon totožné činnosti postačí na rozdíl od advokátůadvokátů splnit toliko podmínky svéprávnosti a bezúhonnosti. To je rovněž v rozporu s čl. 26 odst. 2 Listiny, poněvadž napadené ustanovení tím umožňuje obcházet zákonné podmínky pro výkon podnikání [srov. bod 22 nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2019 sp. zn. II. ÚS 3533/18 (N 111/94 SbNU 331)]. Smyslem a účelem omezení poskytování právních služeb podle zákona o advokacii (u advokátůadvokátů splnění kvalifikačních předpokladů, povinnost mlčenlivosti, kárná odpovědnost stavovské organizaci, odpovědnost za újmu klientovi, povinnost pojištění) je zejména ochrana samotných klientů. Tomu ostatně odpovídá i § 52d odst. 1 zákona o advokacii, podle něhož je přestupkem, poskytne-li osoba právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není k jejich poskytování oprávněna. Ve větším rozsahu hrozí v důsledku takového jednání i odpovědnost trestněprávní (trestný čintrestný čin neoprávněného podnikání podle § 251 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). 6. Navrhovatel zadruhé tvrdí, že napadené ustanovení je zjevně nerozumné vzhledem k cílům, které sleduje. Navrhovatel poukazuje na to, že napadené ustanovení bylo do nařízení č. 278/2008 Sb. včleněno v souvislosti s přijetím zákona č. 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 527/2020 Sb.“), kterým se provádí evropské právo k prevenci praní peněz a financování terorismu (tzv. AML — Anti Money Laundering). 7. Napadené ustanovení je podle navrhovatele důsledkem nesprávné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. 5. 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen „čtvrtá AML směrnice“), podle jejíhož čl. 2 odst. 1 bodu 3 písm. a) a b) jsou povinnými osobami auditoři, externí účetní a daňoví poradci a dále notáři a jiní samostatně výdělečně činní právníci, účastní-li se, ať tím, že jednají jménem svého klienta nebo v zastoupení svého klienta při jakékoli finanční transakci nebo transakci s nemovitostmi, nebo že napomáhají při plánování nebo provádění transakcí pro svého klienta, které se týkají zde vyjmenovaných oblastí. Podle čl. 2 odst. 1 bodu 3 písm. c) čtvrté AML směrnice jsou dále povinnými osobami podle téhož předpisu poskytovatelé svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti, nejsou-li již zahrnuti pod písmeny a) nebo b). Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, potom definici povinných osob čtvrté AML směrnice mechanicky přebírá, zakotvuje-li v § 2 odst. 1 písm. h) tzv. sběrnou kategorii osob, aniž zákonodárce uvažoval, zda v českém právním řádu dané služby může poskytovat někdo jiný než osoby oprávněné podle zákona o advokacii a jiných zákonů. 8. Z důvodové zprávy k zákonu č. 527/2020 Sb. se podává, že aby český právní řád vyhověl požadavkům evropských tzv. AML směrnic, bylo potřeba vytvořit novou živnostživnost. Navrhovatel tvrdí, že je „absurdní“, aby požadavky unijního práva byly vykládány tak, že je potřeba legalizovat tzv. vinklaření. Nikdo přitom neprovedl analýzu, zda kromě osob oprávněných k poskytování právních služeb podle zákona o advokacii mohou i jiné osoby poskytovat služby, které jsou rizikové ve smyslu evropských tzv. AML směrnic. Nadto, obsahové vymezení živnostiživnosti podle napadeného ustanovení přesahuje požadavky evropských tzv. AML směrnic, neboť zahrnuje i služby, které „přímo nesouvisí s potenciálně rizikovými finančními toky či transakcemi“. 9. Zatřetí, navrhovatel uvádí, že napadené ustanovení odporuje právu na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Hrozí, že držitelé živnostenského oprávnění podle napadeného ustanovení budou vystupovat i v řízeních, na která dopadá čl. 37 odst. 2 Listiny, aniž by byli nezávislí, disponovali dostatečnou odborností, byli vázáni mlčenlivostí a za své jednání byli odpovědni. Podle usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 10. 2. 2009 sp. zn. I. ÚS 2428/08 (U 2/52 SbNU 751) je smyslem vyloučení obecného zmocněnce ze zastupování před soudem v občanském soudním řízení podle § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zájem na ochraně jednotlivců před nekvalifikovaným zastupováním osobami nenacházejícími se ve specifickém (profesionálním) postavení osoby práva znalé (především advokátaadvokáta) a ochrana (v zásadě) výlučného postavení advokátůadvokátů v systému ochrany práv. Podle obiter dicti uvedeného usnesení je ochrana proti tzv. pokoutnictví či vinklaření legitimní cíl demokratické společnosti, neboť výlučné a vázané poskytování právních služeb advokátyadvokáty zaručuje jejich morální integritu a odbornost. Tzv. pokoutnictví může vést k daňovým únikům. Advokacie je nezastupitelná a směřuje ke zlepšení fungování justice jako celku. Navrhovatel konečně zdůrazňuje, že napadené ustanovení není projevem systému státem zajištěné (bezplatné) právní pomoci; jde tedy o to, že napadené ustanovení opravňuje poskytovat právní služby nikoli kvalifikovanými profesionály, a to za úplatu. III. Vyjádření účastnice řízení a replika navrhovatele 10. Soudce zpravodaj podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zaslal vládě jako účastnici řízení návrh k vyjádření. 11. Vláda ve vyjádření uvedla, že nezávislý výkon advokacie vnímá jako jeden ze zásadních pilířů demokratického právního státu a přijetím napadeného usnesení nezamýšlela legalizovat tzv. pokoutnictví či vinklaření. Účelem přijetí napadeného ustanovení bylo promítnout požadavky evropské tzv. AML směrnice do českého právního řádu, i jde-li o kategorii povinných osob poskytujících služby správy a zakládání právnických osob nebo svěřenských fondů (tzv. TCSP, trust and company service providers), a stanovit podmínky pro poskytování služeb zakládání právnických osob a svěřenských fondů, včetně poskytování sídla, činností spojených se zakládáním tzv. ready-made právnických osob, které nemají povahu výkonu advokacie či jiného poskytování právních služeb, ale které jsou „obchodního nebo organizačně-technického charakteru“. Nejde ani o legalizaci činnosti dříve zakázané, nýbrž sjednocení dosavadní roztříštěné právní úpravy živnostiživnosti volné (poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně-hospodářské povahy či tzv. zbytková kategorie výroby, obchodu a služeb jinde nezařazených). Činnosti upravené napadeným ustanovením proto byly povolené. Jde toliko o jinou vnitřní diferenciaci stávající živnostiživnosti volné, nikoli o její rozšíření. 12. Vláda zdůrazňuje, že napadené ustanovení vychází z čl. 2 odst. 1 bodu 3 písm. c) čtvrté AML směrnice, jenž dále navazuje na bod 22 písm. e) doporučení Finančního akčního výboru (dále jen „FATF“) „Mezinárodní standardy v boji proti praní peněz, financování terorismu a proliferace“ (schváleno v únoru 2012, aktualizováno v říjnu 2020). FATF poskytovatele služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy vymezuje jako „poskytovatele služeb svěřenským fondům a společnostem — pokud pro klienty připravují nebo provádějí obchody“ týkající se „zakládání právnických osob, působení jako ... ředitel nebo jednatel společnosti, partner ve společnosti nebo v obdobném postavení vůči jiným právnickým osobám, poskytování sídel obchodní adresy nebo místa, korespondenční nebo administrativní adresy společností, obchodnímu sdružení nebo jakékoli jiné právnické osobě nebo subjektu, působení jako ... správce svěřenského fondu nebo působení v obdobné funkci v jiné formě právního subjektu“ a „působení jako ... pověřený akcionář jiné osoby“. Činnosti advokátůadvokátů, notářů a jiných nezávislých profesí a účetních při organizování příspěvků pro založení, provoz nebo řízení společností, při založení, provozu nebo řízení právnických osob nebo jiných právnických subjektů a při nákupu a prodeji podnikatelských subjektů jsou zahrnuty v bodu č. 22 písm. d) uvedeného doporučení FATF, tj. samostatně. 13. Vláda dále upozorňuje, že napadené ustanovení vymezuje předmět oboru živnostiživnosti i negativně, a to tak, že nezahrnuje činnost notářů, osob oprávněných k výkonu advokacie podle zákona o advokacii, osob zabývajících se obhospodařováním nebo správou investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, poskytování investičních služeb a platebních služeb, realitní zprostředkování a pronájem nemovitých věcí. Napadené ustanovení proto respektuje, že výkon advokacie (poskytování právních služeb) náleží výlučně osobám vymezeným v zákonu o advokacii. Vláda kombinaci pozitivního a negativního vymezení činnosti odůvodňuje zájmem postihnout veškeré činnosti, na které klade čtvrtá AML směrnice požadavek licence či registrace, a přitom nezasáhnout do nezávislého a výlučného výkonu advokacie. Jde rovněž o to, aby definice nebyla nesrozumitelná či přehnaně kazuistická. Každá z pozitivně vymezených činností v napadeném ustanovení má svůj určitý obsah i při použití výluky (negativního vymezení) a obstojí z hlediska definice (volné) živnostiživnosti. 14. Vláda u jednotlivých částí bodu 80 přílohy č. 4 uvádí demonstrativně tyto konkrétní situace: Písmeno a) — u jednání za klienta při řízení nebo provozování obchodní korporace, podnikatelského seskupení nebo jiného obdobného útvaru jde zejména o výkon činnosti statutárního orgánu za jiného, tedy obchodní vedení, další činnosti technicko-organizačního charakteru, s výjimkou zastupování klienta v řízení před rejstříkovým soudem či sepisování listin zachycujících právní jednání apod. Písmeno b ) — u jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot za účelem založení, řízení nebo ovládání daných subjektů jde zejména o obchodní jednání za účelem získání investorů pro zřizovanou nebo existující korporaci s výjimkou činností osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, poskytování investičních služeb, realitního zprostředkování a pronájmu nemovitých věcí. Písmeno c) — u jednání za klienta při zakládání či správě svěřenského fondu nebo obdobného subjektu jde o činnost ad a) svěřenských fondů. Písmeno d) — u jednání za klienta při získávání a shromažďování peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond za účelem jeho založení nebo správy jde o obdobnou činnost ad b) u svěřenských fondů. Písmeno e) — u zakládání právnických osob a s tím spojených služeb, včetně zprostředkování zakládací listiny, společenské smlouvy nebo stanov, správy vkladů a zajištění zápisu do veřejného rejstříku, jde o činnost neprávní povahy při zakládání právnických osob a zprostředkovatelské činnosti směřující mimo jiné k výběru advokátaadvokáta nebo notáře, kteří zajistí navazující právní služby. Písmeno f) — u zakládání právnických osob za účelem převodu podílů v nich klientovi jde o přípravu tzv. ready-made právnických osob (právnických osob tzv. na klíč). Písmeno g) — u služeb spojených se vznikem svěřenského fondu, včetně zajištění jeho zápisu do evidence svěřenských fondů, zprostředkování uzavření smlouvy o vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce, sepsání takové smlouvy nebo pořízení pro případ smrti, jímž dochází k vyčlenění majetku jeho svěřením do správy svěřenského správce nebo sepsání statutu, jde o obdobnou činnost ad e) u svěřenských fondů, včetně činností směřujících k výběru advokátaadvokáta nebo notáře, kteří zajistí navazující právní služby. Písmeno h) — u dočasného jednání za právnickou osobu souvisejícího s jejím vznikem, včetně jednání jejím jménem před jejím vznikem, jde o obdobnou činnost ad a) při zakládání právnické osoby. Písmeno i) — u výkonu činnosti správce vkladů jde o činnosti „faktické“ správy vkladů, jejich opatrování, vedení souvisejících účetních záznamů nebo zajištění či zprostředkování jejich úschovy u oprávněné osoby. Písmeno j) — u dočasného výkonu funkce svěřenského správce v souvislosti se vznikem svěřenského fondu jde o obdobnou činnost ad c) u zakládání svěřenského fondu. Písmeno k) — u poskytování prostor pro umístění sídla právnické osoby, nejde-li o prostory pro umístění skutečného sídla, administrativní služby spojené s umístěním sídla v těchto prostorách, jako je zápis sídla do veřejného rejstříku nebo přebírání pošty, jde o služby poskytování tzv. virtuálního sídla a přebírání pošty. Písmeno l) — u výkonu akcionářských práv pro klienta, který není právnickou osobou, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která podléhá požadavkům na zveřejnění informací, jde zejména o hlasování podle pokynů klienta v orgánech právnické osoby, činnost související s výběrem a správou dividend s výjimkou výkonu činnosti notářů a osob podle zákona o advokacii, tj. nemůže jít o zastupování klienta před soudy např. při podání tzv. akcionářské žaloby. 15. Z uvedeného se podle vlády podává, že jde o činnosti obchodní nebo organizačně-technické povahy, a nejde o výkon advokacie podle zákona o advokacii. Napadeným ustanovením vymezené činnosti nadto odpovídají sub 12 uvedenému doporučení FATF. Tyto činnosti lze vykonávat tzv. živnostensky, tj. samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a je legitimní, že jde o živnost volnou. Napadené ustanovení proto bylo vydáno v mezích živnostenského zákona. Negativní definice obsažená v napadeném ustanovení zajišťuje, že v konkrétních situacích je třeba se přiklonit k závěru, že vymezené činnosti nemohou zahrnovat právní služby podle zákona o advokacii. Napadené ustanovení proto nezasahuje do působnosti zákona o advokacii. 16. Vláda dále tvrdí, že podle Zprávy z pátého kola vzájemného hodnocení České republiky Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu při Radě Evropy (MONEYVAL) z roku 2018 podle odhadu (pro absenci registrace zkoumaných subjektů) bylo v České republice činných 406 poskytovatelů služeb právnickým osobám a svěřenským fondům. Tyto subjekty byly posuzovány odlišně od advokátůadvokátů a dalších poradenských či právnických profesí. Nejvyšší správní soud přitom v minulosti připustil, že prodej tzv. ready-made právnických osob převodem podílu v prodávané právnické osobě je podnikáním (srov. rozsudek ze dne 25. 1. 2018 č. j. 9 As 176/2016-121) a Soudní dvůr Evropské unie potvrdil, že na takové jednání dopadá čtvrtá AML směrnice (rozsudek ze dne 17. 1. 2018 ve věci C-676/16 CORPORATE COMPANIES). Rovněž ze Zprávy o druhém kole procesu národního hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu schválené usnesením vlády ze dne 12. 7. 2021 č. 616 se podává, že oblast poskytování služeb právnickým osobám a svěřenským fondům byla zkoumána odlišně od právnických a poradenských profesí a jde o vysoce rizikovou oblast z hlediska čtvrté AML směrnice. 17. Podle vlády není proto pravda, že Česká republika chybně transponovala osobní rozsah evropské tzv. AML směrnice (srov. např. obdobnou slovenskou právní úpravu) a nevyhodnotila, zda existují subjekty, které definici vymezené napadeným ustanovením odpovídají. Napadené ustanovení proto sleduje legitimní cíl a odpovídá mezinárodním standardům. 18. K tvrzení navrhovatele, že napadené ustanovení odporuje právu na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny (viz výše sub 9), vláda uvádí, že i rozšiřovalo-li by napadené ustanovení okruh osob oprávněných poskytovat právní služby (což není pravda), ani tak by nedošlo ke snížení standardu právní pomoci poskytované advokátyadvokáty. Napadené ustanovení se činnosti advokátůadvokátů nedotýká. V odkazovaném usnesení sp. zn. I. ÚS 2428/08 nadto jde o omezení možnosti obecného zástupce zastupovat účastníka řízení, nikoli o rozšiřování okruhu osob oprávněných poskytovat právní služby, jak navrhovatel tvrdí. Vláda v této souvislosti zdůraznila tu skutečnost, že v důsledku napadeného ustanovení budou dotčené subjekty povinny se registrovat a nad neoprávněným poskytováním právních služeb bude přísnější dohled. Nadto, regulované činnosti tzv. TCSP (sub 11) nespadají do oblasti, která je chráněna profesním tajemstvím. 19. Podle vlády se proto ze shora uvedeného podává, že napadené ustanovení lze vykládat tak, že nezasahuje do nezávislého výkonu advokacie. Je proto třeba upřednostnit „ústavně konformní“ výklad. Nadto, zrušením napadeného ustanovení by došlo k zásahu do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny těch subjektů, které již dané služby poskytují, a došlo by k porušení čl. 47 odst. 1 čtvrté AML směrnice, podle kterého členský stát zajistí, aby poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti podléhali licenci nebo registraci. Vláda zdůrazňuje, že Ústavní soudÚstavní soud by měl případně posuzovat jednotlivé činnosti, a nikoli zrušit napadené ustanovení jako celek. Konečně vláda tvrdí, že navrhovatel se ve svém důsledku domáhá zásadní změny právní regulace, kdy doposud dotčené služby jde vykonávat tzv. živnostensky. K takovému zásahu by však měl být oprávněn primárně zákonodárce. Sám navrhovatel přitom měl možnost postupovat podle § 22 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, a doporučit vydání, změnu nebo zrušení napadeného ustanovení, aby byla dotčená právní úprava řešena komplexně a ve spolupráci s dotčenými subjekty. Vláda navrhuje návrh zamítnout. 20. Soudce zpravodaj zaslal doručené vyjádření navrhovateli na vědomí a k případné replice. Navrhovatel využil svého práva k replice a trvá v ní na závěru, že vláda vycházela při přijetí napadeného ustanovení z nedůsledné transpozice bodu 22 písm. e) doporučení FATF a nedostatečně odlišila právní služby, které v českém právním řádu mohou vykonávat výhradně advokátiadvokáti, notáři a jiné nezávislé profese. 21. Navrhovatel zdůrazňuje, že členský stát při transpozici směrnice zajistí toliko „výsledek“ právní úpravy; forma a prostředky jsou na jeho uvážení. V tomto duchu se měl zákonodárce a vláda zabývat tím, jaké osoby vykonávají rizikové činnosti podle evropských tzv. AML směrnic. Navrhovatel upozorňuje, že bod 22 písm. d) doporučení FATF, který vymezuje činnost advokátůadvokátů, notářů a jiných nezávislých profesí, obsahuje činnost vymezenou jako „založení, provoz nebo řízení právnických osob nebo jiných právních subjektů a nákup nebo prodej podnikatelských subjektů“, která odpovídá vymezení činnosti podle části napadeného ustanovení sub 14 ad písm. a) či e). Rovněž podle čtvrté AML směrnice je množina povinných osob poskytujících svěřenské služby a služby pro obchodní společnosti „do jisté míry“ zbytkovou kategorií, která může zahrnovat i advokátyadvokáty nebo notáře. 22. Dále navrhovatel tvrdí, že výklad jednotlivých činností provedený vládou sub 14 nemá oporu ve znění nařízení č. 278/2008 Sb. Negativní vymezení činností v napadeném ustanovení je neurčité, neboť výčet právních služeb poskytovaných advokátyadvokáty vyjmenovaný v § 1 odst. 2 zákona o advokacii není uzavřený. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 5 Tdo 209/2011 může být právními službami zakládání společností s ručením omezeným, vyhotovování smluv o převodu obchodních podílů, sepisování kupních smluv, dohod o převodu členských práv a povinností, smluv o úschově, přijímání peněz do úschovy nebo poskytování právních rad, příprava valných hromad či účast na nich nebo sepis žalob a platebních rozkazů. Podle rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 2. 2020 č. j. MPS-13/2018-OJD-SVIN/16 je poskytování právních služeb i zpracování, podepisování a podávání přihlášek pohledávek věřitelů do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Množina činností, které by po „odečtení“ zůstaly, by byla neurčitá či dokonce v některých situacích prázdná. Nelze-li jednoduše nebo alespoň „s vynaložením přiměřené obezřetnosti a úsilí“ vyložit rozsah pojmu právních služeb, není legitimní požadovat po osobách vykonávajících živnostživnost v každé konkrétní věci vážit, zda se nedopouští tzv. pokoutnictví. Každý by totiž měl mít alespoň rámcovou představu o tom, zda je jeho jednání zakázané nebo dovolené [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. II. ÚS 566/05 (N 170/42 SbNU 455)]. Takový stav je nežádoucí tím spíše, půjde-li o samotné klienty (neznalé práva). 23. Navrhovatel konečně tvrdí, že nejproblematičtější je poradenská činnost. Šlo-li by o poradenskou činnost v souvislosti se zakládáním právnických osob a svěřenských fondů, půjde o poskytování právních služeb, neboť zahrnuje znalost právních předpisů. Tvrdí-li vláda, že za dosavadního právního stavu legálně podniká v dané oblasti mnoho subjektů, tím spíše by měla být schopna konkrétně rozlišit hranici mezi neoprávněným poskytováním právních služeb a služeb právnickým osobám a svěřenským fondům. ŽivnostiŽivnosti, pod které uvedená činnost doposud spadala, jsou definovány konkrétněji (viz body 60 a 70 přílohy č. 4 nařízení č. 278/2008 Sb.) a výslovně je např. vyloučeno poskytování právních porad. Nejde o to, komu má právní řád umožňovat poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy, ale o to, jaké konkrétní služby poskytovat tzv. živnostensky a ke kterým jsou oprávněni výhradně advokátiadvokáti, notáři a jiné nezávislé profese. Navrhovatel trvá na tom, že vláda nedostatečně vymezila obsahovou náplň živnostíživností. Tuto vadu nelze zhojit ani ústavně konformním výkladem, neboť body obsahové náplně živnostiživnosti jsou tak neurčité, že by takový výklad byl natolik extenzivní, že by fakticky nahrazoval činnost vlády při vydávání nařízení [viz body 31 a 32 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 1. 2015 sp. zn. II. ÚS 2216/14 (N 3/76 SbNU 63)]. IV. Upuštění od ústního jednání 24. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto podle § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení. V. Procesní předpoklady řízení 25. Návrh podal Veřejný ochránce práv, který je podle § 64 odst. 2 písm. f) zákona o Ústavním soudu oprávněným navrhovatelem k podání návrhu na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení. Návrh není nepřípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a ve věci nejsou dány důvody pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Procesní předpoklady řízení o zrušení jiného právního předpisu (jeho jednotlivé části) proto jsou v nyní posuzované věci splněny. VI. Posouzení procesních podmínek a kompetence pro přijetí nařízení 26. Ústavní soudÚstavní soud při řízení „o kontrole norem“ podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy zkoumá podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., mimo jiné, zda „jiný právní předpis“ byl přijat a vydán ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. 27. K vydání nařízení je podle čl. 78 Ústavy oprávněna vláda. Nařízení č. 278/2008 Sb. vláda schválila usnesením č. 898 ze dne 23. 7. 2008, konečný text byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 14. 8. 2008 v částce 94 pod č. 278/2008 Sb. a účinnosti nabylo téhož dne. Předmětná novela nařízení (kterou bylo do nařízení č. 278/2008 Sb. vloženo napadené ustanovení a kterou vláda schválila usnesením č. 439 ze dne 10. 5. 2021) byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dne 26. 5. 2021 v částce 89 pod č. 208/2021 Sb. s účinností ode dne 1. 7. 2021. 28. Nařízení vlády bylo přijato k tomu Ústavou zmocněným orgánem v rámci jeho působnosti a ústavně stanoveným způsobem (čl. 76 odst. 1 a čl. 78 Ústavy). Navrhovatel žádné vady toho se týkající ostatně ani nenamítá. VII. Věcné posouzení návrhu 29. Obecně platí, že vláda je podle čl. 78 Ústavy oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích. To znamená, že vláda nepotřebuje výslovné zmocnění v příslušném zákoně. Nařízení však nemůže vybočit ze zákonných mezí, nemůže tedy být praeter legem. Jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně, anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona [srov. nález ze dne 25. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 17/95 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.) či ze dne 29. 4. 1998 sp. zn. Pl. ÚS 43/97 (N 48/10 SbNU 319; 119/1998 Sb.)]. Nařízení proto nesmí vybočovat ze zákonných mezí a ani s výslovným souhlasem zákonodárce není vláda oprávněna nařízením upravovat materii stojící mimo předmět prováděného zákona. Toto negativní kritérium je doplněno též (přísnějším) kritériem pozitivním — nařízení by se mělo držet v mezích plynoucích přinejmenším z účelu a smyslu zákona. Jinak řečeno, zákonodárce by měl v zákoně projevit vůli k úpravě nad zákonný standard. Dále je třeba zdůraznit, že nařízením nelze ukládat primární povinnosti nebo stanovovat meze základních práv a svobod [čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny, srov. např. bod 37 odůvodnění nálezu ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 4/18 (N 201/91 SbNU 535; 30/2019 Sb.)]. 30. Argumentace navrhovatele spočívá zejména na předpokladu, že činnosti náležející do živnostiživnosti volné definované napadeným ustanovením se obsahově překrývají s výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii. Z tohoto předpokladu vychází, jak namítá-li rozpor napadeného ustanovení se zákonem (existence mimo meze působnosti § 3 živnostenského zákona), tak namítá-li jeho rozpor s čl. 37 odst. 2 Listiny. Ústavní soud se proto nejprve zaměřil na zjištění, zda je uvedené tvrzení důvodné. Navrhovateli lze přisvědčit, že stanovila-li by vláda nařízením obsahovou náplň živnostiživnosti, která by se svým obsahem shodovala s výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii, vykročila by z mezí působnosti vymezených (mimo jiné) v § 3 odst. 2 písm. c) živnostenského zákona, podle něhož živnostíživností není činnost advokátůadvokátů, notářů, patentových zástupců a soudních exekutorů. Vláda však zdůrazňuje, že napadené ustanovení kromě pozitivního vymezení obsahu jednotlivých činností stanoví rovněž jejich negativní vymezení; to však navrhovatel označuje za neurčité a nesrozumitelné, poněvadž negativní vymezení operuje s otevřeným výčtem činností spadajících pod pojem „výkon advokacie“. 31. Podle Ústavního souduÚstavního soudu není důvod negativní definici obsaženou v napadeném ustanovení považovat za nesrozumitelnou či neurčitou; ústavněprávním požadavkům na srozumitelnost a předvídatelnost práva se nepříčí. Obecně je použití neurčitých právních pojmů legitimní; je totiž založeno na tom, že konkrétní obsah neurčitých právních pojmů naplňuje až aplikační činnost orgánů veřejné moci, aniž by to mělo znamenat v právním státě porušení ústavního pořádku (např. právní jistoty). V opačném případě by bylo nemožné efektivně realizovat výkon práva soudy a jinými orgány veřejné moci. Ne všechna pravidla chování, právní pojmy lze pro futuro (přesně) formulovat. Pro určité typy případů — z důvodu jejich povahy — se zformulují především principy, cíle, které potom orgány veřejné moci uvádějí v život aplikační činností [srov. nález ze dne 8. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 8/08 (N 137/58 SbNU 115; 256/2010 Sb.)]. 32. Takové závěry neodporují maximě vyjádřené v nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 566/05 (sub 22 in fine). Právě neurčité právní pojmy jednotlivci poskytují rámcovou představu dovoleného či zakázaného jednání a jejich konkrétní obsah nalézají orgány veřejné moci v konkrétních věcech. 33. Je proto legitimní, odkazuje-li napadené ustanovení na neurčité pojmy „právní služby“ či „výkon advokacie“, jejichž rozsah není předem konkrétně vymezen. Jejich použití v napadeném ustanovení (konkrétní situaci) je opodstatněné, poněvadž reflektuje flexibilitu a vývoj právní praxe v čase a s proměnami společenské reality. Jinými slovy, činnosti označované jako „právní služby“ jsou svou povahou rozličné a obtížně definovatelné. Navrhovatel ostatně nepředkládá žádné argumenty, kterými by zpochybnil oprávněnost použití neurčitých právních pojmů v nyní posuzované situaci (u poskytování právních služeb), mimo argument právní jistoty z pohledu podnikatelů a jejich klientů, který však nesměřuje ke konkrétní situaci napadeného ustanovení, nýbrž obecně k použití neurčitých právních pojmů. 34. Uvedené neurčité pojmy přitom nutně obsahují i právní normy, které tzv. pokoutnictví či vinklaření sankcionují (srov. § 52d odst. 1 zákona o advokacii či § 251 trestního zákoníku). Ad absurdum by se stejná logika dala uplatnit i na uvedená ustanovení či dokonce na samotný § 1 odst. 1 a 2, resp. § 2 zákona o advokacii, což je v rozporu s celkovým směřováním argumentace navrhovatele a zájmem, který reprezentuje (ochrana proti neoprávněnému poskytování právních služeb). Ze zákona ani ústavního pořádku proto pro vládu neplyne povinnost vymezit vyčerpávajícím způsobem, jaké konkrétní činnosti jsou živnostíživností podle napadeného ustanovení či výkonem advokacie. Takový požadavek při stanovení obecné právní úpravy v napadeném ustanovení nemá opodstatnění. 35. Dále platí, že důvodem neústavnosti toho kterého ustanovení právního předpisu zásadně nejsou případné potíže při jeho výkladu. Neposkytuje-li ustanovení pro některé situace jazykově jednoznačnou odpověď, neznamená to samo o sobě jeho neústavnost [srov. bod 43 nálezu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 18/17 (N 156/90 SbNU 525; 261/2018 Sb.) či bod 34 nálezu ze dne 27. 4. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 98/20 (206/2021 Sb.)]. Platí proto, že neurčitosti v právní úpravě odstraňuje aplikační praxe (včetně soudů). Ústavní soud proto do této oblasti vstupuje, jen jde-li současně o porušení ústavního pořádku a nepřesnost, neurčitost a nepředvídatelnost právní úpravy extrémně narušuje základní požadavky na zákon v podmínkách právního státu [srov. bod 50 nálezu ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.) či bod 247 nálezu ze dne 30. 6. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 21/14 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.)]. 36. Ani takové vady u napadeného ustanovení Ústavní soudÚstavní soud neshledal. Ze znění napadeného ustanovení se dostatečně srozumitelně a jasně podává, že jde o činnosti organizačně-technického charakteru či činnosti „manažerské“, nikoli činnosti spadající pod pojem poskytování právních služeb podle zákona o advokacii. 37. Podle § 1 odst. 2 zákona o advokacii se poskytováním právních služeb rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu, je-li vykonávána advokátemadvokátem. Uvedené ustanovení tedy kromě znaku soustavnosti a úplatnosti demonstrativně vytyčuje formy právních služeb, a to zastupování v řízení (před soudy a jinými orgány), obhajobu, právní porady a sepisy listin, zpracování právních rozborů, „další formy právní pomoci“, a nadto činnost opatrovníka vykonávanou advokátemadvokátem (srov. SVEJKOVSKÝ, J. a kol. Zákon o advokacii. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 21, či KOVÁŘOVÁ D. a kol. Zákon o advokacii a stavovské předpisy. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 4). Jde-li o udělování právních porad, může jít podle odborné literatury o odpovídání na „dotazy klientů na celou šíři životních problémů — od vlastnického práva k ovoci spadlému ze sousedovy zahrady po možnost uplatnění vad zájezdu“ (srov. SVEJKOVSKÝ, J. a kol. Advokátní právo. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 5.). 38. Žádná z definovaných činností v napadeném ustanovení se prima facie netýká oblasti ryze právní, což vláda srozumitelně v konkrétnostech předestřela ve vyjádření k návrhu (viz sub 14, srov. zejména obchodní jednání, obchodní vedení, investiční služby, zprostředkování, neprávní činnosti u zakládání právnických osob, správu vkladů, služby virtuálního sídla, hlasování v orgánech právnických osob, správu dividend apod.). Navrhovatel ostatně v konkrétnostech poukazuje toliko na problematickou povahu činnosti „poradenství“; takovou činnost však nyní napadené ustanovení nedefinuje a nezmiňuje ji v jeho souvislosti ani vláda. Není ani důvod samotné poradenství („poskytování rad“) považovat za „právní služby podle zákona o advokacii“, nesměřuje-li k právním činnostem, nýbrž činnostem neprávní povahy (organizačně-technické, obchodní či „manažerské“). Rozhodné rovněž je, že z negativní definice činností podle napadeného ustanovení lze dovozovat úmysl vlády, aby se uvedené činnosti nepřekrývaly s výkonem advokacie podle zákona o advokacii a s poskytováním právních služeb. Úmyslem vlády zjevně a zřejmě nebylo legalizovat tzv. vinklaření ani definovat novou kategorii osob poskytujících právní služby, což potvrdila i ve vyjádření k návrhu. Znění napadeného ustanovení a zvolené legislativně-technické řešení také umožňují takový výklad, podle kterého činnosti v něm definované nejsou výkonem advokacie ani poskytováním právních služeb. 39. Problematické nejsou ani činnosti spojené se vznikem a zakládáním právnických osob a svěřenských fondů [činnosti podle písmen a), c), e), f) a g)]. Rovněž u nich je ze samotného znění napadeného ustanovení zřejmé, že má jít o činnosti technické či organizační. Jde totiž buď o zajištění organizace procesu, popřípadě zprostředkování jednotlivých právních služeb. Je zřejmé, že podnikatelé oprávnění podnikat podle uvedených činností jsou buď v pozici jakéhosi „projektového manažera“, nebo „prostředníka“. Ze znění § 1 odst. 2 zákona o advokacii přitom nevyplývá, že tyto činnosti samy o sobě spadají pod rozsah pojmu právních služeb. Navrhovatel ostatně ani netvrdí, z čeho dovozuje, že by tomu tak být mělo. 40. Není vyloučeno, že i advokátadvokát poskytuje (ve svém důsledku) služby, které jsou v určitém rozsahu spíše „manažerské“ či „zprostředkovatelské“, což potvrzuje i komentářová literatura: „Vedle poskytování právních služeb může ... advokátadvokát vyvíjet i další činnosti. ... [M]ůže například přednášet, věnovat se zprostředkování, řízení činností či projektů apod.“ (viz KOVÁŘOVÁ D., op. cit., s. 4). To však neznamená, že takové činnosti (obdobného charakteru) je třeba bez dalšího považovat za poskytování právních služeb, které mohou poskytovat pouze osoby vyjmenované v zákoně. Nejde totiž o to, co vše advokátadvokát ve své praxi „fakticky“ (ve svém důsledku) vykonává, nýbrž co za právní služby označuje zákon. Zajisté nebylo úmyslem zákonodárce zavést v zákoně o advokacii vyjmenovaným subjektům (advokátůmadvokátům, notářům apod.) monopol na organizování projektů, manažerské činnosti či přednášení na profesionální úrovni (soustavně a za úplatu). Nelze ani dovodit, že znakem „právních služeb“ je jakákoli profesionální činnost, při které je třeba, byť ve větší či menší míře, znát či používat právo. 41. Lze připustit, že může hrozit nebezpečí, že podnikatel oprávněný vykonávat živnostživnost podle napadeného ustanovení může „sklouznout“ i k poskytování právních služeb. Je však na odpovědnosti podnikatele, aby zhodnotil, zda podniká oprávněně, či nikoli, a na orgánech veřejné moci, aby uvedené ve světle okolností každé věci posoudily a přijaly příslušná opatření. I v konkrétní věci přitom je třeba zohlednit, že smyslem napadené právní úpravy je zájem vyhnout se pro účely boje proti praní špinavých peněz „právnímu vakuu“ u poskytování některých služeb, nikoli rozšiřování okruhu osob oprávněných poskytovat právní služby či legalizace tzv. vinklaření. 42. Jde-li o odkaz navrhovatele na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 209/2011, nevyplývá z něj, že obsah činností definovaných v napadeném ustanovení prima facie odpovídá rozsahu pojmu „právní služby“ či „výkon advokacie“. Nosnými důvody uvedeného rozhodnutí je zejména závěr, že pojem „právní služby“ není totožný s pojmem „výkon advokacie“; Nejvyšší soud v něm nekonstatoval, zda určité jednání je či není právní službou. Nelze rovněž přehlédnout, že Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu povinnost, aby zvážil, zda určité jednání nelze podřadit pod jiné činnosti, např. „zprostředkovatelskou činnost, vedení účetnictví nebo činnost organizačních a ekonomických poradců“. Naopak z něj plyne i to, že profesionální poradenství se může týkat i neprávních činností („organizační“ a „ekonomické“). 43. Namítá-li navrhovatel rozpor napadeného ustanovení s čl. 37 odst. 2 Listiny, je třeba uvést, že uvedené ustanovení spojuje svůj věcný rozsah s poskytováním právní pomoci v návaznosti na řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy. O žádné řízení či jiný obdobný formalizovaný proces však v napadeném ustanovení nejde, což ostatně netvrdí ani sám navrhovatel. Ústavní soudÚstavní soud nepopírá, že úroveň právních prostředků ochrany proti neoprávněnému poskytování právních služeb může mít vliv na celkovou úroveň systému práva na právní pomoc, který zajišťuje čl. 37 odst. 2 Listiny. Napadené ustanovení však úroveň právních prostředků ochrany proti neoprávněnému poskytování právních služeb nesnižuje. Naopak, jak zdůrazňuje vláda, smyslem a účelem napadeného ustanovení je, aby subjekty, které vykonávají dané činnosti uvedené v bodu 80 přílohy č. 4, podléhaly registraci. Živnostenský rejstříkŽivnostenský rejstřík přitom ve veřejné části obsahuje identifikaci podnikatele i druh živnostiživnosti (srov. § 60 odst. 2 a 3 živnostenského zákona). Orgány, které jsou příslušné postihovat neoprávněné poskytování právních služeb či výkonu advokacie [Ministerstvo spravedlnosti (viz § 52d odst. 4 zákona o advokacii) či orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení], proto v důsledku napadeného ustanovení mají přístup k informacím o subjektech, které jsou oprávněny vykonávat posuzovanou živnostživnost. Veřejnoprávní kontrola neoprávněného poskytování právních služeb je proto naopak snazší. 44. Namítá-li navrhovatel chybnou transpozici unijního práva, její posouzení Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší. Jde toliko o to, zda napadené ustanovení odporuje ústavnímu pořádku či zákonu [obdobně srov. např. bod 35 nálezu ze dne 16. 1. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 36/05 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.), bod 48 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 56/05 či bod 25 nálezu ze dne 22. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.)]. Z argumentace navrhovatele lze ostatně usuzovat, že uvedené zřejmě a zjevně namítal, poněvadž chtěl poukázat na „zjevnou nerozumnost“ napadeného ustanovení vzhledem k cílům, které sleduje (sub 6). Jde však o kritérium, které se v nyní posuzované věci neuplatní [srov. např. nález ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.)]. Nejde ani o tvrzený zásah do tzv. sociálních práv [srov. test racionality, viz např. nálezy ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 31/17 (N 212/97 SbNU 269; 30/2020 Sb.), ze dne 24. 11. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 24/19 (7/2021 Sb.) či ze dne 22. 6. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 93/20 (288/2021 Sb.)]. 45. Rozhodné proto je, že negativní definice v napadeném ustanovení zajišťuje, že obsahová náplň činnosti „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ náležející do živnostiživnosti volné současně nenaplňuje znaky výkonu advokacie (poskytování právních služeb) podle zákona o advokacii. Zjištění konkrétního obsahu napadeného ustanovení pak podle shora uvedeného náleží orgánům veřejné moci v konkrétní věci. Vláda napadeným ustanovením respektovala vůli vyjádřenou zákonodárcem v živnostenském zákonu, napadené ustanovení neukládá primární povinnosti ani nestanoví meze základních práv a svobod. Napadené ustanovení lze interpretovat takovým způsobem, aby jeho obsah nevybočoval z mezí věcné působnosti vymezených (mimo jiné) v § 3 odst. 2 písm. c) živnostenského zákona. Povinností orgánů veřejné moci je proto podle čl. 89 odst. 2 Ústavy respektovat, že obsah oboru činnosti „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ náležejícího do živnostiživnosti volné se nesmí překrývat s obsahem výkonu advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii. 46. Za „ústavně“ konformní je proto třeba považovat takový výklad, podle kterého obsah oboru činnosti náležejícího do živnostiživnosti volné „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ podle napadeného ustanovení zahrnuje toliko činnosti organizačně-technické, obchodní, „manažerské“, zejména obchodní jednání, obchodní vedení, investiční služby, zprostředkování, neprávní činnosti u zakládání právnických osob, správu vkladů, služby virtuálního sídla, hlasování v orgánech právnických osob, správu dividend apod. Tyto služby nejsou (ani nesmí být) výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii (§ 1 zákona o advokacii). Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy nezahrnuje právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle čl. 37 odst. 2 Listiny. VIII. Závěr 47. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podaný návrh zamítl podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Zákon č. 273/2022 Sb.	Zákon č. 273/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 9. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2023, částka 126/2022 * Čl. I - Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/ * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 273 ZÁKON ze dne 6. září 2022, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 364/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) prahem škodlivosti hodnota populační hustoty škodlivého organismu na pozemku nebo v objektu, při které je ekonomicky odůvodněné provést ochranné opatření, aby se na tomto pozemku nebo v objektu omezil negativní vliv škodlivého organismu na snížení výnosu nebo kvality rostlin nebo rostlinných produktů, h) kalamitním prahem škodlivého organismu hodnota populační hustoty škodlivého organismu na pozemku nebo v objektu, při které v důsledku negativního vlivu tohoto organismu dochází k významnému snížení výnosu nebo kvality rostlin nebo rostlinných produktů, k ohrožení životního prostředí většího rozsahu nebo vzniká riziko ohrožení zdraví lidí anebo zvířat,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena i) až k). 2. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zveřejňuje prahy škodlivosti a bez zbytečného odkladu aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na dosažení jejich prahů škodlivosti a“. 3. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prahy škodlivosti Ústav zveřejňuje po posouzení, které vychází ze současného vědeckého poznání a s přihlédnutím k doporučení Rostlinolékařské rady Ministerstva zemědělství. Při svém posouzení Ústav hodnotí zejména a) míru možných výnosových ztrát působených škodlivým organismem, b) biologii škodlivého organismu a biologii rostliny, kterou tento škodlivý organismus může napadnout nebo poškodit, a c) citlivost vývojových fází rostliny na napadení nebo poškození škodlivým organismem.“. 4. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Kalamitní práh a kalamitní stav škodlivého organismu (1) Seznam škodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy stanoví prováděcí právní předpis. (2) Dosažení nebo překročení kalamitního prahu škodlivého organismu jiného než stanoveného podle odstavce 1 Ústav konstatuje na základě vlastního posouzení, je-li to odůvodněno současným vědeckým poznáním. Při svém posouzení Ústav hodnotí zejména a) schopnost a rychlost škodlivého organismu způsobit hospodářsky významnou škodu na porostech pěstovaných rostlin nebo ohrozit zdraví lidí, zvířat anebo životní prostředí na základě biologických a epidemiologických vlastností škodlivého organismu a b) dostupnost a účinnost metod na snížení populační hustoty škodlivého organismu. (3) Po zjištění dosažení nebo překročení kalamitního prahu škodlivého organismu podle odstavce 1 nebo 2 Ústav posoudí možný územní rozsah hospodářsky významné škody na porostech pěstovaných rostlin nebo ohrožení zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí. Hrozí-li na rozsáhlém území vznik hospodářsky významné škody nebo ohrožení zdraví lidí, zvířat anebo životního prostředí, Ústav a) vydá nařízení postupem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté, kterým vyhlásí kalamitní stav škodlivého organismu a vymezí území, na které se kalamitní stav škodlivého organismu vztahuje (dále jen „dotčené území“), b) provádí po dobu platnosti nařízení podle písmene a) v dotčeném území průzkum výskytu škodlivého organismu tak, aby byly vhodnými metodami, ve vhodných intervalech a v dostatečném rozsahu sledovány změny jeho populační hustoty, a výsledky tohoto průzkumu zveřejňuje a c) nařídí při zohlednění podmínek ochrany lidského zdraví a životního prostředí v dotčeném území mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 písm. b), pokud tak bude možné zastavit nebo omezit šíření škodlivého organismu z dotčeného území. (4) Dotčené území Ústav vymezí zejména na základě a) biologických a epidemiologických vlastností škodlivého organismu, zejména jeho schopnosti a rychlosti šíření, b) počtu druhů rostlin, které je škodlivý organismus schopen napadnout nebo poškodit, a c) dostupnosti a účinnosti metod na snížení populační hustoty škodlivého organismu.“. 5. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Informace týkající se rostlinolékařského pasu, které má oprávněný provozovatel zaznamenat podle čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2016/2031, stanoví prováděcí právní předpis.“. 6. V § 15 odst. 1 se slovo „vystaví“ nahrazuje slovem „vydá“ a slova „nebo náhradní rostlinolékařský pas“ se zrušují. 7. V § 31a odst. 2 se slova „a datum výroby výrobce formulace“ nahrazují slovy „ , datum výroby výrobce formulace a dvourozměrný čárový kód, je-li tímto kódem přípravek označen,“ a na konci odstavce se doplňují věty „Dvourozměrným čárovým kódem se pro účely tohoto zákona rozumí standardizovaný datový nosič, který umožní kódování jedinečného identifikátoru. Jedinečným identifikátorem se pro účely tohoto zákona rozumí definovaná kombinace strukturovaných dat umožňující interoperabilitu a sledovatelnost v distribučním řetězci.“. 8. V § 35 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 9. V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) rozhodnutí o povolení přípravku je platné, ale schválení účinné látky pozbylo platnosti a není vedeno řízení o obnovení schválení účinné látky nebo obnovení povolení přípravku, nebo g) platnost schválení účinné látky přípravku byla obnovena, ale žádost o související obnovu povolení přípravku nebo související dokumentace nebyla podána v termínu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67).“. 10. V § 37 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „ , které vydá způsobem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté“. 11. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Vzájemné uznávání povolení V případě vzájemného uznávání povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se nevyžaduje vydání závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví.“. 12. V § 38b odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Pokud je přípravek pro dané použití povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh v členském státě, který patří do stejné zóny pro povolení přípravků jako Česká republika, Ústav takový přípravek povolí pro dané použití pro vlastní potřebu formou vzájemného uznávání nebo vzájemného uznávání rozšířeného povolení na menšinová použití. (2) Při povolení podle odstavce 1 se přebírají závěry posouzení vlivů na zdraví lidí členského státu, kde je přípravek povolen, a nevyžaduje se závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví. (3) Povolení přípravku pro jeho použití podle odstavce 1 vydá Ústav nařízením způsobem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté.“. 13. V § 38b odst. 4 se slova „nebo 2“ zrušují. 14. V § 46 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „nebo přípravků“ nahrazují slovem „přípravků“ a na konci textu bodu se doplňují slova „ , nebo přípravků nebo pomocných prostředků, které nejsou povoleny Ústavem“. 15. V § 46 odst. 2 se slova „Profesionální uživatel“ nahrazují slovy „Osoba uvedená v odstavci 1“ a slovo „obdržel“ se nahrazuje slovem „obdržela“. 16. V § 46b se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Přípravek pro profesionální uživatele, který je uváděn na trh, musí být viditelně označen dvourozměrným čárovým kódem. Technickou specifikaci jedinečného identifikátoru a čárového kódu a výčet v nich obsažených informací stanoví prováděcí právní předpis.“. 17. V § 46c odst. 1 se na konci písmene o) slovo „a“ zrušuje. 18. V § 46c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) vést záznamy o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem, které registrovaný distributor uvádí na trh, skladuje, označuje nebo vrací svému dodavateli, v elektronické podobě, která umožní propojení záznamů s příslušnými dvourozměrnými čárovými kódy a dálkový přenos požadovaných údajů do úložiště dat vedeného podle § 60a, a uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 5 let od jejich vzniku.“. 19. V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova „nebo nařízením Ústavu vydaným podle § 38b“. 20. V § 49 odst. 4 se slova „spotřebě účinných látek, které jsou v přípravcích obsaženy,“ nahrazují slovy „množství účinných látek obsažených ve spotřebovaných přípravcích a v přípravcích uvedených na trh“. 21. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova „na pozemku, který je součástí honitby“ a slova „uživateli honitby40) a“ včetně poznámky pod čarou č. 40 zrušují. 22. V § 51 odst. 2 se slova „minimálně 48 hodin“ nahrazují slovy „nejpozději 2 dny“ a za slova „chovatelům včel“ se vkládají slova „ , jejichž adresa elektronické pošty je uvedena v evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat podle zákona o zemědělství,“. 23. V § 51 odst. 5 se slova „nebo ryb“ nahrazují slovy „ , ryb nebo jiného necílového organismu“ a za slovo „Ústavu“ se vkládají slova „ , České inspekci životního prostředí“. 24. V § 51 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a odstavce 2“. 25. V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za leteckou aplikaci přípravku se pro účely tohoto zákona nepovažuje aplikace přípravku ve formě granulí nebo kapslí bezpilotním letadlem z výšky nepřekračující 5 metrů nad pozemkem.“. 26. V § 52 odst. 4 písm. c) se za slovo „je“ vkládají slova „klasifikován jako“, slovo „organismy“ se nahrazuje slovem „orgány“ a slova „nebo toxický nebo vysoce toxický, karcinogenní, mutagenní nebo toxický pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, nebo senzibilující dýchací cesty, který byl uveden na trh podle chemického zákona“ se zrušují. 27. V § 54 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Distributor pomocného prostředku, který hodlá uvést na trh pomocný prostředek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 [dále jen „nařízení (EU) 2019/515“], je povinen před jeho prvním uvedením na trh v České republice zaslat Ústavu oznámení o uvedení tohoto vzájemně uznaného pomocného prostředku na trh. (4) Oznámení podle odstavce 3 a) má formu prohlášení pro vzájemné uznávání podle nařízení (EU) 2019/515, nebo b) obsahuje alespoň 1. obchodní název vzájemně uznaného pomocného prostředku, 2. obchodní název výrobce nebo distributora vzájemně uznaného pomocného prostředku, 3. stručný popis a určení vzájemně uznaného pomocného prostředku a 4. členský stát, v němž je vzájemně uznaný pomocný prostředek uveden na trh v souladu s právními předpisy.“. 28. V § 54d odst. 1 se za slova „§ 35 odst. 2, 5 a 6“ vkládá text „ , § 37“. 29. V § 60 odstavec 4 zní: „(4) Distributoři jsou povinni zasílat údaje podle § 60a odst. 2 o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem prostřednictvím dálkového přístupu do úložiště dat vedeného podle § 60a. Způsob zasílání údajů do úložiště dat, technické podmínky, strukturu datové věty a četnost zasílání údajů stanoví prováděcí právní předpis.“. 30. V § 60 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Profesionální uživatelé jsou povinni vést záznamy o používání přípravků88) nebo pomocných prostředků při podnikání ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami nebo v elektronické podobě za současného zabezpečení jejich uchování. Záznamy v elektronické podobě musí být vedeny ve strojově čitelném formátu. Za rovnocenné se považuje vedení záznamů v evidenci hnojiv vedené pro účely zákona o hnojivech nebo, jde-li o použití feromonů nebo repelentů proti okusu zvěří, v evidenci vedené pro účely lesního hospodářství. Obsah a rozsah záznamů o používání přípravků nebo pomocných prostředků stanoví prováděcí právní předpis. (6) Záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků se provádějí bezodkladně, nejpozději následující pracovní den po aplikaci přípravku nebo pomocného prostředku, s výjimkou záznamu o ověření účinnosti opatření, který se provede podle účinku použitého přípravku nebo pomocného prostředku. Pokud je aplikace přípravku nebo pomocného prostředku prováděna profesionálním uživatelem na pozemcích, které nevlastní ani jiným způsobem neužívá, povinnost vést záznamy má také uživatel tohoto pozemku. (7) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství jsou povinni záznamy o používání přípravků nebo pomocných prostředků, pokud nejsou vedeny v elektronické podobě, převést do elektronické podoby umožňující jejich následné elektronické zpracování a předávat je Ústavu v elektronické podobě do konce měsíce následujícího po aplikaci způsobem a ve formátu stanoveném prováděcím právním předpisem.“. 31. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně nadpisu zní: „§ 60a Úložiště dat (1) Úložiště dat je informačním systémem veřejné správy o uvádění přípravků pro profesionální uživatele na trh, který zřizuje a spravuje ministerstvo. (2) V úložišti dat jsou k jednotlivým přípravkům pro profesionální uživatele vedeny následující údaje: a) jedinečný identifikátor, obchodní název, číslo šarže a datum výroby výrobce formulace přípravku, b) obchodní firma nebo název dodavatele přípravku nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud dodavatel přípravku není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání dodavatele přípravku, popřípadě jeho identifikační číslo, přijaté množství přípravku a datum přijetí přípravku, c) obchodní firma nebo název odběratele přípravku nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud odběratel přípravku není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání odběratele přípravku, popřípadě jeho identifikační číslo, dodané množství přípravku a datum dodání přípravku a d) obchodní firma nebo název distributora poskytujícího údaje nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud distributor není zapsán do obchodního rejstříku, adresa sídla nebo místa podnikání distributora poskytujícího údaje a registrační číslo přidělené Ústavem, popřípadě identifikační číslo distributora poskytujícího údaje.“. 32. V § 71 písm. c) se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva zemědělství“. 33. V § 71 písm. j) se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství a“ zrušují. 34. V § 73 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 35. V § 73 odst. 1 se za slovo „obvodech“ vkládají slova „v přenesené působnosti“. 36. V § 73 se odstavec 3 zrušuje. 37. V § 76 odst. 2 písm. b) se slovo „přemnožení“ nahrazuje slovem „stavu“. 38. V § 76 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10. 39. V § 76 odst. 7 a 8, § 76 odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 76 odst. 10 úvodní části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 40. § 76a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 53 až 53c zrušuje. 41. V § 79e odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje. 42. V § 79e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až p), která znějí: „n) jako držitel povolení nevyznačí na obalu přípravku prodlouženou dobu použitelnosti nebo nesplní některou z povinností vztahujících se k oznámení podle § 47, o) jako distributor pomocného prostředku nesplní oznamovací povinnost podle § 54 odst. 3 nebo 4, nebo p) při pořádání kurzu organizovaného zaměstnavatelem nesplní povinnost podle § 86 odst. 1 nebo § 86b odst. 3.“. 43. V § 79g odst. 1 písm. v) se slovo „nebo“ zrušuje. 44. V § 79g se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) jako distributor nesplní oznamovací povinnost týkající se zasílání údajů o přípravcích pro profesionální uživatele označených dvourozměrným čárovým kódem podle § 60 odst. 4 nebo některou z povinností stanovených prováděcím právním předpisem vydaným k jeho provedení.“. 45. V § 79i odst. 1 se text „§ 73 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 73 odst. 1“. 46. V § 82 odst. 2 písm. a) se text „§ 5 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 1“. 47. V § 86 odst. 1 se slova „do konce kalendářního roku, v němž proškolená osoba kurz absolvovala“ nahrazují slovy „po dobu 1 roku“ a věta osmá se nahrazuje větou „K poskytování znalostí v rámci tohoto kurzu je oprávněn držitel osvědčení druhého nebo třetího stupně.“. 48. V § 86 odst. 2 se slovo „Ústav“ nahrazuje slovy „vzdělávací zařízení pověřené ministerstvem“ a slova „splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo § 82 odst. 6, nebo“ se zrušují. 49. V § 86 odst. 3 písm. c) se slova „a zaměstnavatelem organizované kurzy k doplnění znalostí pro aplikaci přípravků podle § 86 odst. 1“ zrušují. 50. V § 86 odstavec 4 zní: „(4) Vzdělávací zařízení prodlouží platnost osvědčení druhého stupně a Ústav prodlouží platnost osvědčení třetího stupně o dalších 5 let od uplynutí data platnosti dosavadního osvědčení na základě žádosti držitele osvědčení podané před uplynutím doby jeho platnosti, pokud žadatel v posledních 12 měsících platnosti původního osvědčení splnil podmínky prodloužení platnosti osvědčení podle odstavce 2 nebo 3. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně se podává vzdělávacímu zařízení. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně se podává Ústavu přímo nebo prostřednictvím vzdělávacího zařízení, u kterého žadatel absolvoval doplňující školení; toto vzdělávací zařízení v takovém případě neprodleně postoupí žádost Ústavu spolu s dokladem o absolvování doplňujícího školení.“. 51. V § 86a odst. 1 písm. a) a b) se slova „k osvědčení prvního stupně“ zrušují. 52. V § 86a odst. 1 písm. c) a d) se slova „prvního stupně“ zrušují. 53. V § 86a odst. 2 úvodní části ustanovení se čárka za slovem „kurzů“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a kurzů organizovaných zaměstnavatelem“ se zrušují. 54. V § 86a odst. 2 závěrečné části ustanovení se za slovem „lidí“ vkládají slova „v rámci základních kurzů a doplňujících školení“. 55. V § 86b odstavec 1 zní: „(1) Vzdělávací zařízení zajištuje po dohodě s Ústavem a místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví23a) konání zkoušek stanovených pro získání osvědčení druhého stupně a vyhlašuje termíny pro jejich konání, a to nejméně 6 měsíců přede dnem jejich konání. Ústav zajišťuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví23a) konání zkoušek stanovených pro získání osvědčení třetího stupně a vyhlašuje termíny pro jejich konání, a to nejméně 6 měsíců přede dnem jejich konání.“. 56. V § 86b odst. 2 se slova „Zkoušející rostlinolékaři“ nahrazují slovem „Zkoušejícím“ a slova „musí být držiteli osvědčení třetího stupně“ se nahrazují slovy „může být pouze osoba, která splňuje kvalifikační předpoklady pro odborného školitele“. 57. V § 86b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ústav vede evidenci o osvědčeních o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky.“. 58. V § 88 odst. 1 písm. a) se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 4a odst. 1,“ a za text „§ 13 odst. 3,“ se vkládá text „§ 14 odst. 5,“. 59. V § 88 odst. 3 se za text „§ 46b odst. 3“ vkládají slova „a 10“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , 5 a 7“. Čl. II Přechodné ustanovení Povinnosti uvedené v § 46b odst. 10, § 46c odst. 1 písm. r) a § 60 odst. 4 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na přípravky na ochranu rostlin pro profesionální uživatele vyrobené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Závěrečné ustanovení Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Vyhláška č. 271/2022 Sb.	Vyhláška č. 271/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích Vyhlášeno 16. 9. 2022, datum účinnosti 17. 9. 2022, částka 124/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 17. 9. 2022 271 VYHLÁŠKA ze dne 9. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, se mění takto: 1. Na konci textu § 1 se doplňují slova „ , rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie a termíny poskytování informací o vyúčtování“. 2. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Poskytování informace o vyúčtování (1) Pokud je v odběrném místě zákazníka instalováno měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů, poskytuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny zákazníkovi na základě údajů zaznamenaných měřicím zařízením předaných provozovatelem distribuční soustavy bezplatně informaci o vyúčtování za období od posledního dne zúčtovacího období vyúčtování v rozsahu podle § 6 odst. 2 písm. a), d) a f), § 6 odst. 3 písm. a) a b) a § 6 odst. 4 písm. d) až g) nebo podle § 7 odst. 2 písm. a), d) a f), § 7 odst. 3 písm. a) a b) a § 7 odst. 4 písm. d) až g) nejméně každý kalendářní měsíc. (2) Pokud není v odběrném místě zákazníka instalováno měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů, poskytuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny zákazníkovi do 15 dnů ode dne předání údajů provozovatelem distribuční soustavy bezplatně informaci o vyúčtování za období od posledního dne zúčtovacího období vyúčtování v rozsahu podle odstavce 1 nejméně jednou za 6 měsíců nebo v případě, že se doklad o vyúčtování poskytuje v elektronické podobě, nebo že o to zákazník požádá, jednou za 3 měsíce, a to na základě samoodečtu zákazníka zaslaného obchodníkovi s elektřinou nebo výrobci elektřiny podle vyhlášky upravující pravidla trhu s elektřinou. (3) Pokud je dodávka tepelné energie měřena měřicím zařízením s dálkovým přenosem údajů, poskytuje dodavatel tepelné energie zákazníkovi bezplatně informaci o vyúčtování za období od poskytnutí poslední informace o vyúčtování v rozsahu podle § 14 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nejméně každý kalendářní měsíc. Informace o vyúčtování se neposkytuje v případě společného měření dodávky tepelné energie do více odběrných míst, pokud nejsou za odběrná místa dostupné údaje z měřicího zařízení s dálkovým přenosem údajů měřící spotřebu tepelné energie pro rozdělování nákladů v těchto odběrných místech. V případě dodávek tepelné energie pro vytápění může dodavatel tepelné energie informaci o vyúčtování poskytovat pouze za otopné období. (4) Informace o vyúčtování se poskytuje v přesné, přehledné, srozumitelné a čitelné podobě. (5) Informace o vyúčtování podle odstavce 1 nebo 3 může být poskytnuta jejím zpřístupněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Na základě informace o vyúčtování se neprovádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku. Informace o vyúčtování může být součástí dokladu o vyúčtování.“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle § 18a vyhlášky č. 207/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé postupuje ode dne 1. července 2023. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Předseda Rady: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 270/2022 Sb.	Vyhláška č. 270/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek Vyhlášeno 16. 9. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 124/2022 * Čl. I - V § 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, se slova „, Regionálními radami regionů soudržnosti“ zrušují. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 270 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 písm. w) tohoto zákona: Čl. I V § 2 vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, se slova „, Regionálními radami regionů soudržnosti“ zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Vyhláška č. 269/2022 Sb.	Vyhláška č. 269/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 9. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 124/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 269 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., vyhlášky č. 460/2012 Sb., vyhlášky č. 473/2013 Sb., vyhlášky č. 301/2014 Sb., vyhlášky č. 369/2015 Sb., vyhlášky č. 273/2017 Sb., vyhlášky č. 397/2017 Sb. a vyhlášky č. 310/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se slova „regionálními radami regionů soudržnosti3),“ zrušují. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) a v § 5 odst. 1 písm. b) se slova „ , svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a svazky obcí“. 3. V § 22 odst. 4 písm. b) se slova „ , jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi a regionálními radami regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi“. 4. V § 32 odst. 5 písm. c) se slova „a regionálními radami regionů soudržnosti“ zrušují. 5. V § 35 písm. b) a v § 40 písm. b) se slova „ , jimi zřízených příspěvkových organizací a u regionálních rad regionů soudržnosti“ nahrazují slovy „a jimi zřízených příspěvkových organizací“. 6. V příloze č. 1 v názvu závazného vzoru Rozvaha „ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ se slova „ , SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ nahrazují slovy „A SVAZKY OBCÍ“. 7. V příloze č. 2 v názvu závazného vzoru Výkaz zisku a ztráty „ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ se slova „ , SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ nahrazují slovy „A SVAZKY OBCÍ“. 8. V příloze č. 5 v názvu závazného vzoru Příloha „Ostatní fondy ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ se slova „ , SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI“ nahrazují slovy „A SVAZKY OBCÍ“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nařízení vlády č. 272/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 272/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energie Vyhlášeno 14. 9. 2022, datum účinnosti 15. 9. 2022, částka 125/2022 * Čl. I - V nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energie, se § 9 včetně nadpisu zrušuje. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 9. 2022 272 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. září 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energie Vláda nařizuje k provedení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb. a zákona č. 232/2022 Sb.: Čl. I V nařízení vlády č. 262/2022 Sb., o příspěvku na úhradu nákladů za energie, se § 9 včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztahu k Sint Maarten Vyhlášeno 9. 9. 2022, částka 17/2022 29 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 16. června 2022 bylo České republice oznámeno rozhodnutí vlády Nizozemského království o vypovězení Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím se zřetelem na Nizozemské Antily ve vztahu k Sint Maarten. Smlouva byla sjednána výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 27. srpna 2004 a byla vyhlášena pod č. 96/2006 Sb. m. s. Platnost Smlouvy bude podle článku 13 Smlouvy ukončena od 1. ledna 2023.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o propojení silnice I/11 v obci Mosty u Jablunkova na území České republiky a rychlostní silnice R 5 v obci Svrčinovec na území Slovenské republiky na společných státních hranicích Vyhlášeno 9. 9. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 8. 2016, částka 17/2022 * Článek 1 - Předmětem této Dohody je propojení silnice I/11 v katastrálním území obce Mosty u Jablunkova na území České republiky a rychlostní silnice R 5 v katastrálním území obce Svrčinovec na území Slovenské republiky (dále jen „silnice“) na společných státních hra * Článek 2 - 1. Silnice budou propojeny na společných státních hranicích v hraničním úseku I mezi hraničními znaky 10 až 10/2. * Článek 3 - 1. Prováděním této Dohody nedojde ke změně průběhu česko-slovenských státních hranic. * Článek 4 - Případné spory související s výkladem a prováděním této Dohody budou řešit smluvní strany jednáním. * Článek 5 - 1. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 25. 8. 2016 28 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. května 2016 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o propojení silnice I/11 v obciobci Mosty u Jablunkova na území České republiky a rychlostní silnice R 5 v obciobci Svrčinovec na území Slovenské republiky na společných státních hranicích. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 odst. 1 dne 25. srpna 2016. České znění Dohody se vyhlašuje současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o propojení silnice I/11 v obci Mosty u Jablunkova na území České republiky a rychlostní silnice R 5 v obci Svrčinovec na území Slovenské republiky na společných státních hranicích Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“) vedeny úmyslem zkvalitnit silniční spojení mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, a tím podpořit rozvoj obchodu a ekonomických vztahů mezi oběma státy, s ohledem na ochranu životního prostředí, přírodní hodnoty a funkce území, ve snaze zvýšit bezpečnost silničního provozu a zlepšit pracovní podmínky řidičů a uznávajíce vzájemné výhody a oboustranný zájem na propojení silnice I/11 v České republice a rychlostní silnice R 5 ve Slovenské republice na společných státních hranicích, se dohodly takto: Článek 1 Předmětem této Dohody je propojení silnice I/11 v katastrálním územíkatastrálním území obceobce Mosty u Jablunkova na území České republiky a rychlostní silnice R 5 v katastrálním územíkatastrálním území obceobce Svrčinovec na území Slovenské republiky (dále jen „silnice“) na společných státních hranicích. Článek 2 1. Silnice budou propojeny na společných státních hranicích v hraničním úseku I mezi hraničními znaky 10 až 10/2. 2. Silniční propojení bude určeno pro mezinárodní silniční dopravu bez omezení. 3. Podrobné určení trasy a parametrů silnic v místě propojení na česko-slovenských státních hranicích bude provedeno na základě vzájemně zkoordinované projektové dokumentace. 4. Koordinaci podle odstavce 3 tohoto článku budou provádět na české straně Ředitelství silnic a dálnic ČR a na slovenské straně Národná diaľničná spoločnosť, a.s. Článek 3 1. Prováděním této Dohody nedojde ke změně průběhu česko-slovenských státních hranic. 2. Realizaci všech prací týkajících se státních hranic musí předem projednat Stálá československá hraniční komise. Článek 4 Případné spory související s výkladem a prováděním této Dohody budou řešit smluvní strany jednáním. Článek 5 1. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. 2. Tato Dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy státu každé smluvní strany, o němž se smluvní strany budou vzájemně informovat diplomatickou cestou. Dohoda vstoupí v platnost třicátým dnem následujícím po dni přijetí pozdější diplomatické nóty potvrzující toto schválení. 3. Tato Dohoda může být kdykoliv písemně změněna, nebo doplněna na základě vzájemné dohody smluvních stran. Takové změny nebo doplnění vstoupí v platnost v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku. Dáno v Praze dne 12. května 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Dan Ťok v. r. ministr dopravy Za vládu Slovenské republiky Roman Brecely v. r. ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje
Vyhláška č. 268/2022 Sb.	Vyhláška č. 268/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 9. 2022, datum účinnosti 9. 9. 2022, částka 123/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 9. 9. 2022 268 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 178/2022 Sb., k provedení § 43d odst. 4 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317/2011 Sb., vyhlášky č. 288/2012 Sb., vyhlášky č. 26/2014 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 338/2015 Sb., vyhlášky č. 208/2018 Sb. a vyhlášky č. 49/2022 Sb., se mění takto: 1. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „ČÁST JEDENÁCTÁ INFORMAČNÍ FORMULÁŘ (K § 43d odst. 4 zákona) § 51f Vzor informačního formuláře19) je uveden v příloze č. 9. 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.“. Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá. 2. Za přílohu č. 8 se vkládá nová příloha č. 9, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. VZOR INFORMAČNÍ FORMULÁŘ Informace vztahující se k porušení povinností při užití pozemní komunikace na území České republiky V souladu s § 43d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na vydání příkazu nebo oznámení zahájení řízení o přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) tohoto zákona zasílá tato informace, která je přílohou příkazu nebo oznámení. Označení celního úřadu (včetně kontaktních údajů): Spisová značka: Číslo jednací: Datum vyhotovení: Osoba podezřelá ze spáchání přestupku Jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma nebo název osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Adresa bydliště nebo sídla osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Popis skutku Místo spáchání přestupku: Čas spáchání přestupku: Způsob spáchání: Registrační značka vozidla: Členský stát registrace vozidla: Tovární značka a typ vozidla: Druh, typ, označení nebo číslo automatizovaného technického prostředku, pokud jím byl skutek zjištěn: Skutková podstata přestupku včetně označení příslušného ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: Za spáchání tohoto přestupku lze uložit pokutu až do výše: Vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán: Informace o splatnosti pokuty a platebních podmínkách uvedených v příkazu: Poučení: Proti tomuto příkazu lze podat odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení (doručení) u výše označeného celního úřadu. * Byl-li příkaz vydán ** Je-li příkazem uložena pokuta“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 267/2022 Sb.	Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 267/2022 Sb. Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení chráněných ložiskových území do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí Vyhlášeno 5. 9. 2022, částka 122/2022 267 SDĚLENÍ Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 31. srpna 2022 o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení chráněných ložiskových území do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální podle čl. VI bodu 3 zákona č. 88/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyhlašuje: Dne 30. listopadu 2022 dojde k zápisu údajů o vymezení chráněných ložiskových území do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Vyhláška č. 266/2022 Sb.	Vyhláška č. 266/2022 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových Vyhlášeno 5. 9. 2022, datum účinnosti 14. 9. 2022, částka 122/2022 * § 1 - (1) Dnem 14. září 2022 se ke 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněna kompozice běžeckých drah, oštěpů a státní vlajky. Po obvodu mince je v opisu uveden text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází pod státní vlajkou. Značk * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. září 2022. k vyhlášce č. 266/2022 Sb. Aktuální znění od 14. 9. 2022 266 VYHLÁŠKA ze dne 29. srpna 2022 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 14. září 2022 se ke 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem. (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněna kompozice běžeckých drah, oštěpů a státní vlajky. Po obvodu mince je v opisu uveden text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází pod státní vlajkou. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna vedle státní vlajky vpravo dole. (2) Na rubové straně dvousetkoruny jsou portréty Dany a Emila Zátopkových. Po obvodu mince jsou v neúplném opisu texty „DANA A EMIL“, „ZÁTOPKOVI“ a „1922-2022“. Iniciála autoraautora mince Vojtěcha Dostála, DiS., která je tvořena obráceným písmenem „D“, je umístěna nad textem „2022“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. září 2022. Guvernér: v z. doc. Ing. Zamrazilová, CSc., v. r. Příloha k vyhlášce č. 266/2022 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Dany a Emila Zátopkových (lícní a rubová strana) 13kB 23kB
Vyhláška č. 265/2022 Sb.	Vyhláška č. 265/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 9. 2022, datum účinnosti 6. 9. 2022, částka 122/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2024 265 VYHLÁŠKA ze dne 1. září 2022, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9 a § 6 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění vyhlášky č. 155/2014 Sb., vyhlášky č. 406/2015 Sb., vyhlášky č. 171/2016 Sb., vyhlášky č. 452/2017 Sb., vyhlášky č. 190/2018 Sb. a vyhlášky č. 216/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Za účelem zachování dodávek energie se po dobu, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona9), použijí pro spalovací stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 MW do 200 MW včetně, u kterého bylo první povolení provozu vydáno před 27. listopadem 2002 nebo pro který byla podána úplná žádost o první povolení provozu před tímto datem a který byl uveden do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, specifické emisní limity, emisní stropy a technické podmínky provozu platné k 24. únoru 2022 v povolení provozu, pokud nejméně 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 5 let, je dodáváno ve formě páry nebo horké vody do soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona9).“. 2. V § 14 se odstavec 5 zrušuje. 3. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Doba, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona9), se za účelem zachování dodávek energie nezapočítává do stanoveného limitu provozních hodin u spalovacích stacionárních zdrojů, na něž se podle části I přílohy č. 2 k této vyhlášce vztahují specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za období 5 let, nebo u spalovacích stacionárních zdrojů s omezením provozu do 1 500 provozních hodin za rok, pro něž jsou v povolení provozu stanoveny specifické emisní limity postupem podle jiného právního předpisu6).“. 4. V § 16 se odstavec 3 zrušuje. 5. V příloze č. 2 části II bodu 2 podbodu 2.1. tabulce 2.1.2 se ve vysvětlivce č. 1) pod tabulkou číslo „3 200“ nahrazuje číslem „3 600“. Čl. II Přechodné ustanovení Do 31. května 2024 se pro spalovací stacionární zdroje uvedené v § 14 odst. 5 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2023, nepoužije ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 7 vyhlášky č. 415/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 452/2017 Sb. a vyhlášky č. 216/2019 Sb., po dobu, kdy pro celé území státu trvá stav nouze nebo předcházení stavu nouze podle energetického zákona. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1 a čl. II, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, a ustanovení čl. I bodů 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. června 2024. Ministryně: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2022 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 246/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 8. 2022, částka 118/2022 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby v zákoně č. 246/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony V části čtvrté čl. V bod 3 správně zní: „3. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu a) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo b) v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat a se specializačním vzděláním podle veterinárního zákona2), který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.“.“.
Nařízení vlády č. 264/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 264/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 121/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2022 264 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 31. srpna 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., a podle § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Čl. I Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 300/2019 Sb., nařízení vlády č. 420/2021 Sb. a nařízení vlády č. 531/2021 Sb., včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 12 140\| 13 040\| 13 990\| 15 020\| 16 130\| 17 350\| 18 680\| 20 130\| 21 710\| 23 390\| 25 280\| 27 250\| 29 410\| 31 770\| 34 340\| 37 130 2\| do 2 let\| 12 510\| 13 460\| 14 450\| 15 540\| 16 720\| 17 970\| 19 320\| 20 850\| 22 440\| 24 220\| 26 160\| 28 200\| 30 460\| 32 890\| 35 570\| 38 460 3\| do 4 let\| 12 920\| 13 920\| 14 930\| 16 050\| 17 270\| 18 580\| 20 000\| 21 580\| 23 250\| 25 080\| 27 130\| 29 220\| 31 550\| 34 090\| 36 850\| 39 840 4\| do 6 let\| 13 340\| 14 360\| 15 450\| 16 590\| 17 880\| 19 230\| 20 700\| 22 330\| 24 060\| 25 980\| 28 070\| 30 230\| 32 660\| 35 300\| 38 190\| 41 280 5\| do 9 let\| 13 810\| 14 850\| 15 970\| 17 160\| 18 480\| 19 890\| 21 420\| 23 120\| 24 910\| 26 890\| 29 060\| 31 330\| 33 840\| 36 570\| 39 560\| 42 760 6\| do 12 let\| 14 280\| 15 350\| 16 490\| 17 740\| 19 120\| 20 560\| 22 170\| 23 950\| 25 780\| 27 820\| 30 100\| 32 450\| 35 050\| 37 870\| 40 980\| 44 300 7\| do 15 let\| 14 740\| 15 890\| 17 070\| 18 360\| 19 770\| 21 290\| 22 930\| 24 780\| 26 720\| 28 820\| 31 180\| 33 620\| 36 300\| 39 250\| 42 460\| 45 910 8\| do 19 let\| 15 240\| 16 420\| 17 660\| 18 980\| 20 460\| 22 030\| 23 720\| 25 650\| 27 660\| 29 840\| 32 280\| 34 840\| 37 610\| 40 660\| 44 030\| 47 580 9\| do 23 let\| 15 750\| 16 970\| 18 260\| 19 640\| 21 180\| 22 800\| 24 570\| 26 550\| 28 630\| 30 910\| 33 420\| 36 070\| 38 970\| 42 160\| 45 620\| 49 310 10\| do 27 let\| 16 320\| 17 570\| 18 890\| 20 320\| 21 930\| 23 600\| 25 400\| 27 500\| 29 660\| 32 000\| 34 620\| 37 380\| 40 390\| 43 670\| 47 290\| 51 080 11\| do 32 let\| 16 850\| 18 140\| 19 550\| 21 030\| 22 710\| 24 440\| 26 340\| 28 510\| 30 720\| 33 170\| 35 880\| 38 720\| 41 840\| 45 270\| 49 000\| 52 980 12\| nad 32 let\| 17 440\| 18 780\| 20 230\| 21 750\| 23 510\| 25 290\| 27 260\| 29 520\| 31 820\| 34 370\| 37 170\| 40 120\| 43 370\| 46 910\| 50 770\| 54 920 “. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců Čl. II Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb., nařízení vlády č. 342/2017 Sb., nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 300/2019 Sb. a nařízení vlády č. 531/2021 Sb., včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 16 130\| 17 350\| 18 680\| 20 130\| 21 710\| 23 390\| 25 280\| 27 650\| 30 780\| 34 840\| 39 820\| 45 920 2\| do 2 let\| 16 720\| 17 970\| 19 320\| 20 850\| 22 440\| 24 220\| 26 160\| 28 620\| 31 840\| 36 060\| 41 220\| 47 550 3\| do 4 let\| 17 270\| 18 580\| 20 000\| 21 580\| 23 250\| 25 080\| 27 130\| 29 670\| 33 020\| 37 430\| 42 770\| 49 360 4\| do 6 let\| 17 880\| 19 230\| 20 700\| 22 330\| 24 060\| 25 980\| 28 070\| 30 710\| 34 200\| 38 760\| 44 320\| 51 140 5\| do 9 let\| 18 480\| 19 890\| 21 420\| 23 120\| 24 910\| 26 890\| 29 060\| 31 820\| 35 420\| 40 140\| 45 920\| 52 990 6\| do 12 let\| 19 120\| 20 560\| 22 170\| 23 950\| 25 780\| 27 820\| 30 100\| 32 950\| 36 700\| 41 600\| 47 580\| 54 940 7\| do 15 let\| 19 770\| 21 290\| 22 930\| 24 780\| 26 720\| 28 820\| 31 180\| 34 140\| 38 040\| 43 120\| 49 340\| 56 960 8\| do 19 let\| 20 460\| 22 030\| 23 720\| 25 650\| 27 660\| 29 840\| 32 280\| 35 350\| 39 400\| 44 690\| 51 130\| 59 040 9\| do 23 let\| 21 180\| 22 800\| 24 570\| 26 550\| 28 630\| 30 910\| 33 420\| 36 600\| 40 790\| 46 260\| 52 970\| 61 180 10\| do 27 let\| 21 930\| 23 600\| 25 400\| 27 500\| 29 660\| 32 000\| 34 620\| 37 920\| 42 270\| 47 960\| 54 920\| 63 410 11\| do 32 let\| 22 710\| 24 440\| 26 340\| 28 510\| 30 720\| 33 170\| 35 880\| 39 290\| 43 810\| 49 700\| 56 920\| 65 740 12\| nad 32 let\| 23 510\| 25 290\| 27 260\| 29 520\| 31 820\| 34 370\| 37 170\| 40 740\| 45 420\| 51 530\| 59 020\| 68 200 “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 262/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 262/2022 Sb. Nařízení vlády o příspěvku na úhradu nákladů za energie Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 120/2022 * § 1 - Kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a výše příspěvku * § 2 - Rozhodné dny * § 3 - Termín pro podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek * § 4 - Termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi účastníky trhu * § 5 - Termíny pro poskytování finančních prostředků * § 6 - Postup zohlednění příspěvku v platbách za dodávku elektřiny * § 7 - Reklamace zohlednění příspěvku * § 8 - Vypořádání finančních prostředků mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou * § 10 - Účinnost k nařízení vlády č. 262/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 9. 2022 (272/2022 Sb.) 262 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. srpna 2022 o příspěvku na úhradu nákladů za energie Vláda nařizuje k provedení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb., zákona č. 176/2022 Sb. a zákona č. 232/2022 Sb.: § 1 Kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a výše příspěvku (1) Odběrná místaOdběrná místa zákazníkůzákazníků v domácnosti v elektroenergetice, u kterých se zohledňuje příspěvek, jsou odběrná místaodběrná místa, která jsou k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 registrovaná v informačním systému operátora trhu a u kterých je pro poskytování služby distribuční soustavyslužby distribuční soustavy k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 sjednaná distribuční sazba uvedená v příloze k tomuto nařízení. (2) Příspěvek se nezohledňuje pro odběr elektřiny v odběrných místechodběrných místech, ve kterých byl sjednaný odběr elektřiny zákazníkemzákazníkem v rámci podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání zákazníkazákazníka nebo pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů (dále jen „zákazníkzákazník s přiděleným identifikačním číslem osoby“). (3) Výše příspěvku pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti je stanovena v příloze k tomuto nařízení. § 2 Rozhodné dny (1) Rozhodným dnem, ke kterému odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti musí splňovat podmínky pro zohlednění příspěvku, je 23. srpen 2022. (2) Rozhodným dnem, od kterého obchodník s elektřinou zohledňuje příspěvek zákazníkazákazníka v domácnosti, je 1. říjen 2022. § 3 Termín pro podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek (1) Žádost o poskytnutí finančních prostředků podá operátor trhu Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) nejpozději do 12. září 2022. (2) Náležitostmi žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek jsou a) identifikační údaje žadatele, b) požadovaná celková částka, c) identifikace obchodníků s elektřinou a uvedení jednotlivých částek, které jim má operátor trhu uhradit na zohlednění příspěvku jejich zákazníkůmzákazníkům, d) účel, na který jsou finanční prostředky určeny, e) číslo bankovního účtu. (3) V případě potřeby poskytnutí dalších finančních prostředků na příspěvek z důvodu vypořádání rozdílu mezi poskytnutými platbami na zohlednění příspěvků a celkovými náklady obchodníka s elektřinou na příspěvek mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou operátor trhu podá žádost ministerstvu bez zbytečného odkladu. § 4 Termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi účastníky trhu (1) Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy předá do 7. září 2022 do 18:00 operátorovi trhu ke každému odběrnému místu připojenému k dané soustavě a registrovanému v informačním systému operátora trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 ve formátu definovaném operátorem trhu a) údaj o distribuční sazbě sjednané pro odběrné místoodběrné místo, b) v případě distribuční sazby kategorie D podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s elektřinou rovněž údaj o tom, zda provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy sjednal službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s přiděleným identifikačním číslem osoby. (2) Operátor trhu předá do 12. září 2022 do 8:00 elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu obchodníkovi s elektřinou informaci o celkové částce pro zohlednění příspěvku zákazníkůmzákazníkům v domácnosti, se kterými tento obchodník s elektřinou k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 měl sjednanou nebo kterým jinak zajišťoval dodávku elektřiny, a dále za každé odběrné místoodběrné místo podle § 1 odst. 1 a 2, do kterého obchodník s elektřinou k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 měl sjednanou nebo jinak zajišťoval dodávku elektřiny, a) identifikační číselný kód odběrného místaodběrného místa, b) údaj o distribuční sazbě a údaj o tom, zda provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy sjednal službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy pro odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka s přiděleným identifikačním číslem osoby, a to podle údajů předaných provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1, c) informaci o výši platby na zohlednění příspěvku vztahující se k danému odběrnému místuodběrnému místu stanovené na základě údajů předaných provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavce 1 a přílohy k tomuto nařízení. (3) Obchodník s elektřinou předá operátorovi trhu elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu v členění podle identifikačních číselných kódů odběrných místodběrných míst informaci o výši příspěvku zohledněného pro každé odběrné místoodběrné místo zákazníkazákazníka v domácnosti do a) 15\\. května 2023 pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků v domácnosti, kde v období od rozhodného dne podle § 2 odst. 1 do 30. dubna 2023 došlo k zohlednění celkové výše příspěvku a bylo provedeno vyúčtování dodávek elektřiny podle § 6 odst. 2, a b) 31\\. května 2024 pro odběrná místaodběrná místa zákazníkůzákazníků v domácnosti, kde v období od rozhodného dne podle § 2 odst. 1 do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 2 odst. 2 došlo k zohlednění celkové výše příspěvku. (4) Operátor trhu na svých internetových stránkách zveřejní formát pro předávání údajů podle odstavce 1 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 5 Termíny pro poskytování finančních prostředků (1) Ministerstvo uhradí operátorovi trhu finanční prostředky na příspěvek do 16. září 2022. V případě žádosti o poskytnutí dalších finančních prostředků podle § 3 odst. 3 uhradí ministerstvo operátorovi trhu finanční prostředky na příspěvek do 4 pracovních dnů od podání žádosti. (2) Operátor trhu do 4 pracovních dnů po obdržení finančních prostředků od ministerstva uhradí obchodníkovi s elektřinou finanční prostředky na příspěvek na jeho bankovní účet registrovaný v informačním systému operátora trhu. § 6 Postup zohlednění příspěvku v platbách za dodávku elektřiny (1) Obchodník s elektřinou je povinen zohlednit příspěvek v každé z nejbližších zálohových plateb minimálně v rozsahu jedné třetiny příspěvku, nejvýše však ve výši sjednané nebo stanovené zálohové platby na dodávky elektřiny, a to opakovaně až do nejbližšího vyúčtování dodávek elektřiny. Pokud zbylá část příspěvku po zohlednění v předchozích zálohových platbách nebo po předchozím zohlednění na dluhy podle odstavce 3 nedosahuje výše jedné třetiny příspěvku, zohledňuje se v zálohové platbě v takové zbylé výši. Pokud výše sjednané nebo stanovené zálohové platby podle věty první nedosahuje výše jedné třetiny příspěvku, zohledňuje se příspěvek v zálohové platbě ve výši takové zálohové platby. Ustanovením tohoto odstavce není dotčena možnost obchodníka s elektřinou zohledňovat příspěvek podle odstavce 3. (2) Příspěvek nebo jeho zbývající část nezohledněnou v zálohových platbách podle odstavce 1 zohlední obchodník s elektřinou v nejbližším řádném vyúčtování dodávek elektřiny nebo v mimořádném vyúčtování při ukončení odběru elektřiny v odběrném místěodběrném místě nebo při změně dodavatele elektřiny podle právního předpisu upravujícího náležitosti, rozsah a termíny vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích po rozhodném dni podle § 2 odst. 2. (3) Obchodník s elektřinou může zohlednit příspěvek rovněž na dluhy zákazníkazákazníka v domácnosti vzniklé před rozhodným dnem podle § 2 odst. 2 z neuhrazených zálohových plateb na dodávky elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo vyúčtování dodávek elektřiny do odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka v domácnosti, pro které se příspěvek zohledňuje, včetně příslušenství těchto dluhů, a to v rozsahu a pořadí podle občanského zákoníku. Informaci o tom obdrží zákazníkzákazník v domácnosti nejpozději v nejbližším řádném vyúčtování dodávek elektřiny, a případně související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice. (4) Příspěvek nelze zohlednit na jiné dluhy zákazníkazákazníka v domácnosti nesouvisející bezprostředně s dodávkou elektřiny nebo související službou v elektroenergeticesouvisející službou v elektroenergetice, zejména na dlužné smluvní pokuty, poplatky za zaslání upomínek dlužných plateb za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice nebo na platby za jiné služby nebo zboží poskytované nebo zajišťované obchodníkem s elektřinou vedle hlavního závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. (5) Je-li u odběrného místaodběrného místa zákazníkazákazníka v domácnosti, pro které se příspěvek zohledňuje, před rozhodným dnem podle § 2 odst. 2 provedeno mimořádné vyúčtování dodávky elektřiny při ukončení odběru elektřiny v odběrném místěodběrném místě nebo při změně dodavatele elektřiny, zohlední obchodník s elektřinou příspěvek tak, že do 15 dnů od rozhodného dne podle § 2 odst. 2 uhradí příspěvek ve prospěch zákazníkazákazníka v domácnosti. § 7 Reklamace zohlednění příspěvku (1) ZákazníkZákazník v domácnosti je oprávněn uplatnit u obchodníka s elektřinou reklamaci zohlednění příspěvku ve vyúčtování dodávek elektřiny, a případně související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice z důvodu nesprávného nebo neúplného zohlednění příspěvku. Reklamaci zohlednění příspěvku je zákazníkzákazník v domácnosti oprávněn uplatnit do 2 měsíců od vystavení dokladu o vyúčtování dodávek elektřiny, a případně související služby v elektroenergeticesouvisející služby v elektroenergetice. (2) Pokud zákazníkzákazník v domácnosti uplatní u obchodníka s elektřinou reklamaci zohlednění příspěvku podle odstavce 1, je obchodník s elektřinou povinen vyřídit reklamaci bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od doručení reklamace. K této lhůtě se připočítává doba, po kterou oprávněnost důvodů reklamace prověřoval operátor trhu s elektřinou, a případně provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy podle odstavců 3 a 4. (3) Je-li tvrzeným důvodem reklamace zohlednění příspěvku nesprávnost výše zohledněného příspěvku z důvodu sjednané distribuční sazby, je obchodník s elektřinou povinen postoupit reklamaci operátorovi trhu. Operátor trhu je povinen prověřit, zda poskytnul obchodníkovi s elektřinou platbu na zohlednění příspěvku v rozsahu odpovídajícím distribuční sazbě podle údajů předaných pro účel zohlednění příspěvku operátorovi trhu provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy, a vyrozumět obchodníka s elektřinou o prověření do 10 pracovních dní od doručení reklamace od obchodníka s elektřinou. (4) Pokud v reklamaci zohlednění příspěvku zákazníkzákazník v domácnosti tvrdí, že mu byl zohledněn příspěvek ve výši, která neodpovídá sjednané distribuční sazbě pro jeho odběrné místoodběrné místo, a jím tvrzené skutečnosti doloží, postoupí operátor trhu do 10 pracovních dnů reklamaci zohlednění příspěvku provozovateli distribuční soustavydistribuční soustavy. Provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy je povinen prověřit správnost údajů předaných operátorovi trhu pro účel zohlednění příspěvku a skutečnosti tvrzené a dokládané zákazníkemzákazníkem v domácnosti v reklamaci zohlednění příspěvku a vyrozumět operátora trhu o prověření do 10 pracovních dní od doručení reklamace od operátora trhu. Operátor trhu vyrozumí obchodníka s elektřinou o prověření reklamace podle věty druhé do 5 pracovních dnů po obdržení vyrozumění o prověření reklamace od provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy. (5) Je-li reklamace posouzena jako oprávněná z důvodu nesprávnosti distribuční sazby předané provozovatelem distribuční soustavydistribuční soustavy operátorovi trhu, provozovatel distribuční soustavydistribuční soustavy současně s vyrozuměním o prověření reklamace vypořádá rozdíl v platbách za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy. Je-li reklamace zohlednění příspěvku posouzena jako oprávněná, je obchodník s elektřinou povinen vypořádat rozdíl v nesprávně zohledněném příspěvku nebo v platbách za službu distribuční soustavyslužbu distribuční soustavy do 15 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty pro vypořádání reklamace podle odstavce 2. (6) Na vyřizování reklamace zohlednění příspěvku z důvodu nesprávného nebo neúplného zohlednění příspěvku se ustanovení o vyřízení reklamace vyúčtování dodávek elektřiny podle právního předpisu upravujícího kvalitu dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergeticesouvisejících služeb v elektroenergetice nepoužijí. § 8 Vypořádání finančních prostředků mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou (1) V případě, kdy obchodník s elektřinou zjistí rozdíl mezi výší platby operátora trhu na zohlednění příspěvku a výší příspěvku zjištěné obchodníkem s elektřinou vztahující se k danému odběrnému místuodběrnému místu zákazníkazákazníka v domácnosti, předá operátorovi trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu tyto údaje o daném odběrném místěodběrném místě zákazníkazákazníka v domácnosti: a) identifikační číselný kód odběrného místaodběrného místa, b) informaci o rozdílu vztahujícím se k danému odběrnému místuodběrnému místu, c) důvod zjištěného rozdílu. (2) Operátor trhu vyzve provozovatele distribuční soustavydistribuční soustavy k vyjádření k podkladům předaným obchodníkem s elektřinou a k případné opravě údajů předaných podle § 4. (3) V případě zjištění rozdílu v poskytnutých finančních prostředcích, kdy operátor trhu poskytnul obchodníkovi s elektřinou vyšší platbu na zohlednění příspěvku, než je stanovený příspěvek, je obchodník s elektřinou povinen uhradit rozdíl ve výši dosud nezohledněného příspěvku ve prospěch operátora trhu do 10 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém došlo k opravě údajů potřebných pro zohlednění příspěvku. Pokud již došlo k zohlednění příspěvku nebo jeho části, obchodník s elektřinou ve lhůtě do 7 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém došlo k opravě údajů potřebných pro zohlednění příspěvku, o této skutečnosti informuje operátora trhu prostřednictvím informačního systému operátora trhu a současně sdělí identifikační číselný kód odběrného místaodběrného místa a výši dosud zohledněného příspěvku. Operátor trhu předá informaci o identifikačním číselném kódu odběrného místaodběrného místa, rozsahu neoprávněně zohledněného příspěvku a o obchodníkovi s elektřinou, který k rozhodnému dni podle § 2 odst. 1 měl sjednanou nebo jinak zajišťoval dodávku elektřiny do odběrného místaodběrného místa, ministerstvu. (4) V případě zjištění rozdílu v poskytnutých finančních prostředcích, kdy operátor trhu poskytnul obchodníkovi s elektřinou nižší platbu na zohlednění příspěvku, než je stanovený příspěvek, je operátor trhu povinen uhradit rozdíl v prostředcích na zohlednění příspěvku ve prospěch obchodníka s elektřinou do 12 pracovních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém došlo k opravě údajů potřebných pro zohlednění příspěvku, s výjimkou případů, kdy operátor trhu požádá ministerstvo o poskytnutí dalších finančních prostředků na příspěvek podle § 3 odst. 3 a uhradí tento dluh na účet obchodníka s elektřinou do 4 pracovních dnů po obdržení finančních prostředků od ministerstva. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha k nařízení vlády č. 262/2022 Sb. Výše příspěvku a distribuční sazby sjednané v odběrných místechodběrných místech zákazníkůzákazníků v domácnosti, u kterých se zohledňuje příspěvek: Distribuční sazba\| Výše příspěvku ---\|--- Sazba D01d\| 3 500 Kč Sazba D02d\| 3 500 Kč Sazba D25d\| 3 500 Kč Sazba D26d\| 2 000 Kč Sazba D35d\| 2 000 Kč Sazba D45d\| 2 000 Kč Sazba D56d\| 2 000 Kč Sazba D57d\| 2 000 Kč
Vyhláška č. 259/2022 Sb.	Vyhláška č. 259/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, ve znění vyhlášky č. 404/2017 Sb. Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 118/2022 * Čl. I - V § 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, ve znění vyhlášky č. 404/2017 Sb., se číslo „6,36“ nahrazuje číslem „5,25“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 259 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2022, kterou se mění vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, ve znění vyhlášky č. 404/2017 Sb. Český telekomunikační úřad stanoví podle § 41 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb. a zákona č. 319/2015 Sb., k provedení § 33a odst. 2 zákona o poštovních službách: Čl. I V § 4 vyhlášky č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence, ve znění vyhlášky č. 404/2017 Sb., se číslo „6,36“ nahrazuje číslem „5,25“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu: Mgr. Ing. Továrková v. r.
Vyhláška č. 258/2022 Sb.	Vyhláška č. 258/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 118/2022 * Čl. I - Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., vyhlášky č. 302/1997 Sb., vyhlášky č. 40/2000 Sb., vyhlášky č. 328/2007 Sb. a vyhlášky č. 359/2009 Sb., se § 4 včetně nadpisu zrušuje. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 258 VYHLÁŠKA ze dne 18. srpna 2022, kterou se mění vyhláška č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 212/2016 Sb. a zákona č. 323/2021 Sb.: Čl. I Ve vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., vyhlášky č. 302/1997 Sb., vyhlášky č. 40/2000 Sb., vyhlášky č. 328/2007 Sb. a vyhlášky č. 359/2009 Sb., se § 4 včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 257/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 257/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 118/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl * § 2 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší příslušníku nebo pozůstalým od 1. září 2022, pokud vznikl nárok příslušníka nebo pozůstalých před 1. zářím 2022. * § 3 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 se provede i v případě, že nárok příslušníka nebo pozůstalých vznikl od 1. září 2022 do 31. prosince 2022. * § 4 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých. * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 257 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. srpna 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, upravený podle dřívějších nařízení vlády, se zvyšuje o 5,2 %. § 2 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší příslušníku nebo pozůstalým od 1. září 2022, pokud vznikl nárok příslušníka nebo pozůstalých před 1. zářím 2022. § 3 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 se provede i v případě, že nárok příslušníka nebo pozůstalých vznikl od 1. září 2022 do 31. prosince 2022. § 4 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 256/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 256/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 118/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. * § 2 - Náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákona č. 262/2006 Sb. nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebo zvýšený podle prováděcích praco * § 3 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. prosinci 2022, se podle § 1 a 2 neupraví. * § 4 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, * § 5 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle § 1 a 2, přísluší od 1. září 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem. * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Aktuální znění od 1. 9. 2022 256 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. srpna 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancůmzaměstnancům podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. a podle zákona č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se zvyšuje o 5,2 %. § 2 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákona č. 262/2006 Sb. nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. se zvyšuje o 5,2 %. § 3 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. prosinci 2022, se podle § 1 a 2 neupraví. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnancezaměstnance nebo pozůstalých, není-li dále stanoveno jinak. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnancezaměstnance, jestliže mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela a) pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění, nebo b) protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., účinné před 1. červnem 1994. § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle § 1 a 2, přísluší od 1. září 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem. (2) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 a 2 se provede i v případě, že právo na tyto náhrady vznikne v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 255/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 255/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 118/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem * § 2 - Úprava náhrady podle § 1 přísluší vojákům nebo pozůstalým od 1. září 2022, pokud vznikl nárok vojáka nebo pozůstalých před 1. zářím 2022. * § 3 - Úprava náhrady podle § 1 se provede i v případě, že nárok vojáka nebo pozůstalých vznikl v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022. * § 4 - Úprava náhrady se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 255 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. srpna 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vláda nařizuje podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi nebo pozůstalým po něm podle jiného právního předpisu, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle prováděcích právních předpisů o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým vydaných k provedení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, se zvyšuje o 5,2 %. § 2 Úprava náhrady podle § 1 přísluší vojákům nebo pozůstalým od 1. září 2022, pokud vznikl nárok vojáka nebo pozůstalých před 1. zářím 2022. § 3 Úprava náhrady podle § 1 se provede i v případě, že nárok vojáka nebo pozůstalých vznikl v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022. § 4 Úprava náhrady se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Nález Ústavního soudu č. 254/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 254/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 28. června 2022 sp. zn. Pl. ÚS 104/20 ve věci návrhu na zrušení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, částka 117/2022 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci a rekapitulace průběhu dosavadního řízení * II. - Rekapitulace obsahu návrhu * III. - Znění napadeného ustanovení * IV. - Rekapitulace vyjádření účastníka, vedlejší účastnice řízení a repliky navrhovatele * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu * VII. - Ústavní konformita zákonodárného procesu přijetí napadeného ustanovení * VIII. - Vlastní posouzení návrhu 254 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 104/20 dne 28. června 2022 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyně Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu Nejvyššího soudu, za který jedná JUDr. Zdeněk Krčmář, předseda senátu, na zrušení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení, jehož jménem jedná Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a rekapitulace průběhu dosavadního řízení 1. Návrhem ze dne 15. 10. 2020, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu téhož dne, se navrhovatel (Nejvyšší soud) domáhá podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) ve spojení s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zrušení § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „insolvenční zákon“). 2. Navrhovatel při podání návrhu vyšel z níže popsaného skutkového stavu. Obchodní společnost Orofa, s. r. o., sídlem v Košicích, Slovenská republika, (dále jen „insolvenční navrhovatelka“) se jako věřitelka insolvenčním návrhem ze dne 16. 3. 2020 domáhala u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) zjištění úpadku obchodní společnosti Centrum služeb Chrudim, s. r. o., (dále jen „dlužnice“). 3. Městský soud usnesením ze dne 17. 3. 2020 č. j. MSPH 95 INS 7031/2020-A-4 rozhodl, že podle § 100a odst. 1 insolvenčního zákona nebude v insolvenčním rejstříku zveřejněn insolvenční návrh ani jiné dokumenty. Následně, usnesením ze dne 23. 3. 2020 č. j. MSPH 95 INS 7031/2020-A-5, městský soud odmítl insolvenční návrh podle § 128a odst. 1 insolvenčního zákona pro zjevnou bezdůvodnost, neboť insolvenční navrhovatelka spolu s podaným insolvenčním návrhem nesložila podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. 4. K odvolání insolvenční navrhovatelky a dlužnice Vrchní soud v Praze (dále jen „vrchní soud“) usnesením ze dne 15. 4. 2020 č. j. MSPH 95 INS 7031/2020, 3 VSPH 408/2020-A-13 usnesení městského soudu potvrdil (výrok I), odvolání dlužnice odmítl (výrok II) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vrchní soud přitakal městskému soudu v závěru, že insolvenční navrhovatelka povinnost složit zálohu podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona nesplnila. 5. Proti usnesení vrchního soudu podala insolvenční navrhovatelka včasné dovolání, jež obsahovalo předepsané náležitosti. V dovolání namítala, že postup podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona dodržela. Nejvyššímu soudu předložila dosud nezodpovězenou otázku, zda zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení složenou při podání jejího jiného insolvenčního návrhu, k němuž se nepřihlíželo, lze zohlednit (jako již uhrazenou) při podání nového insolvenčního návrhu. Věc napadla u Nejvyššího soudu 11. 6. 2020 a je u něj vedena pod sen. zn. 29 NSČR 53/2020. II. Rekapitulace obsahu návrhu 6. Za výše uvedeného stavu podává navrhovatel návrh na zrušení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, neboť se domnívá, že je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, konkrétně s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 7. Navrhovatel nejprve cituje ze své judikatury (srov. usnesení ze dne 28. 2. 2018 sen. zn. 29 NSČR 172/2017) o povaze zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, která se však týkala § 108 odst. 1 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017. Jedním z nosných důvodů uvedeného usnesení je, že záloha na náklady řízení svou povahou není ani soudním poplatkem, ani jistotou (kaucí), jež by měla sloužit k případnému uspokojení škody nebo jiné újmy způsobené insolvenčnímu dlužníkovi (případně dalším osobám) nedůvodně zahájeným insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Tato povaha institutu zálohy vylučuje, aby bylo – mimo zákonné výluky stanovené v § 108 odst. 1 insolvenčního zákona v rozhodném znění - rozhodnuto o přiznání osvobození od placení zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení s využitím přiměřené aplikace § 138 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) o osvobození od soudních poplatků nebo upuštěno od jejího vymáhání prostřednictvím některého z ustanovení insolvenčního zákona nebo občanského soudního řádu upravujícího institut „jistoty“. 8. Navrhovatel dále uvádí, že § 108 odst. 1 insolvenčního zákona v platném znění byl do insolvenčního zákona vložen novelou provedenou zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (dále jen „zákon č. 64/2017 Sb.“), z jehož důvodové zprávy vyzdvihuje pasáže vztahující se k institutu zálohy. Podle důvodové zprávy má záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení sloužit jako prvek schopný (preventivně) zabránit zneužívání insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jako nástroje pro konkurenční boj. Finanční náročnost zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v kombinaci s perspektivou vyměření peněžité sankce za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh (srov. § 128a odst. 3 insolvenčního zákona) má odrazovat věřitele, kteří insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení využívají jako formy nátlaku na dlužníka, případně jako nástroje konkurenčního boje. Prostřednictvím požadavku na složení zálohy, která je odstupňována v závislosti na povaze uplatňované pohledávky, má být testována vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení. Nezaplacení zálohy by mělo v insolvenčním souduinsolvenčním soudu vzbudit pochybnost o důvodnosti insolvenčního návrhu. 9. Z důvodové zprávy, z níž navrhovatel podrobně cituje, se tedy podává, že úprava zavedená zákonem č. 64/2017 Sb. do § 108 odst. 1 insolvenčního zákona vybočuje z povahy institutu zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jak byla popsána ve výše citovaném usnesení sen. zn. 29 NSČR 172/2017. Podle zákonodárce nejde o to zajistit touto úpravou finanční prostředky pro další chod insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nýbrž odradit věřitele, kteří insolvenční řízeníinsolvenční řízení využívají jako formu nátlaku na dlužníka, a testovat vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení. S výjimkou těch věřitelů, kteří jsou z povinnosti platit zálohu vyloučeni podle § 108 odst. 1 věty druhé, § 368 odst. 2 a § 380 odst. 2 insolvenčního zákona, je povinnost zaplatit tuto „kvazi zálohu“ bezvýjimečná, tedy bez zřetele k tomu, zda jde o zálohu potřebnou pro další chod insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, bez zřetele ke kvalitě věřitelovy pohledávky, k tomu, jaké kroky věřitel bezvýsledně činil pro vymožení pohledávky v exekučním (vykonávacím) řízení, a bez zřetele k jeho majetkovým poměrům, jež mu mohou úhradu zálohy objektivně znemožňovat. 10. Pochybnost o důvodnosti věřitelského insolvenčního návrhu a z toho plynoucích důsledků [odmítnutí insolvenčního návrhu pro bezdůvodnost podle § 128a odst. 2 písm. b) nebo hrozba uložení pokuty až do výše 500 000 Kč podle § 128a odst. 3 insolvenčního zákona] zakládá neuhrazení „kvazi zálohy“ i tehdy, podá-li věřitel insolvenční návrh pro pohledávku pravomocně přiznanou soudním rozhodnutím, jejímuž úspěšnému vymožení při nedostatečnosti majetku dlužníka brání dříve zahájené exekuční (vykonávací) řízení. I tam, kde je dlužníkův úpadek detekován vyvratitelnou domněnkou úpadku podle § 3 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona, nemá podle právní úpravy právo na přístup k soudu věřitel, který pro své majetkové poměry není schopen uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení. Podle navrhovatele tak dochází k odepření práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Z pouhé nezpůsobilosti uhradit zálohu pak nelze dovozovat pokus o podání šikanózního návrhu. 11. Má-li již uvedená právní úprava chránit dlužníka proti šikanózním věřitelským návrhům, nepovažuje navrhovatel za ústavně ospravedlnitelné rozlišování dlužníků, a to na jedné straně na podnikatele – právnickou osobu, na druhé straně podnikatele – fyzickou osobu, popř. právnickou osobu, která není podnikatelem. Rozdělení na tyto dvě skupiny je určující pro stanovení výše zálohy (50 000 Kč a 10 000 Kč), avšak tvrzení z důvodové zprávy, že výše zálohy je „odstupňována v závislosti na povaze uplatňované pohledávky“, nemá oporu v textu insolvenčního zákona. Závislost výše zálohy na četnosti výskytu šikanózních věřitelských insolvenčních návrhů pak rovněž není v důvodové zprávě podrobněji doložena (např. konkrétními statistickými údaji). Nadto jde podle navrhovatele o kritérium sporné, když není zřejmé, proč by ochrana toho kterého dlužníka před šikanózním insolvenčním návrhem měla být menší jen proto, že patří do okruhu osob šikanovaných méně často. V tom, že kritérium pro určení výše zálohy je závislé na tom, zda dlužník podniká, a na tom, zda jde o právnickou osobu, shledává navrhovatel rozpor se zásadou rovnosti, jež se obecně podává z čl. 1 věty první Listiny a v rovině rovnosti účastníků řízení před soudem z čl. 37 odst. 3 Listiny. V rozlišování podnikatele na osobu právnickou nebo fyzickou pak spatřuje navrhovatel rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny, jelikož právo každého dlužníka podnikat má v obou případech jiný obsah podle toho, zda má být režimu insolvenčního zákona podroben dlužník, který podniká jako osoba právnická, nebo dlužník, který podniká jako osoba fyzická. 12. Podle navrhovatele je výjimka z povinnosti platit zálohu stanovená v § 108 odst. 1 insolvenčního zákona ve prospěch zaměstnanců (resp. bývalých zaměstnanců) dlužníka ospravedlněna i z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu [srov. nález ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz] zvýšenou ochranou jejich mzdových nároků. V případě insolvenčního navrhovatele, jímž je spotřebitelspotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, však není souladná ani se záměrem zákonodárce odstranit věřitele, kteří insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení využívají jako formy nátlaku na dlužníka, případně jako nástroje konkurenčního boje, ani se záměrem testovat vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení. III. Znění napadeného ustanovení 13. Ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona zní: „Je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč, a je-li podán insolvenční návrh věřitele proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč; záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu. To neplatí, je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, je-li insolvenčním navrhovatelem spotřebitelspotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, a v případech podle § 107 odst. 1.“ IV. Rekapitulace vyjádření účastníka, vedlejší účastnice řízení a repliky navrhovatele 14. Podle § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud návrh na zrušení napadeného ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu, jako komorám jednajícím jménem účastníka řízení, a vládě a Veřejnému ochránci práv, již jsou oprávněni vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. IV. a) Vyjádření účastníka řízení a vedlejší účastnice řízení 15. Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření ze dne 2. 12. 2020 omezila toliko na popis průběhu zákonodárného procesu, který vedl k přijetí zákona č. 64/2017 Sb., jehož součástí je ustanovení, které je navrženo ke zrušení. K tomu uvádí, že uvedený zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Ponechává přitom na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil jeho ústavnost a případně rozhodl o jeho zrušení. 16. Senát se ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2020 po stručné rekapitulaci obsahu návrhu rovněž věnuje pouze popisu průběhu zákonodárného procesu s tím, že návrh zákona č. 64/2017 Sb., jímž bylo do insolvenčního zákona zakotveno napadené ustanovení, byl přijat Senátem v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení rovněž ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu. 17. Vláda se rozhodla vstoupit do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, přičemž navrhuje zamítnutí návrhu. Nejprve se věnuje legislativní historii a důvodům pro zavedení napadené právní úpravy. Úvodem uvádí, že jedním z důvodů jejího zavedení byla nedostatečná ochrana dlužníků před „šikanózními insolvenčními návrhy“. Úprava § 108 odst. 1 insolvenčního zákona podle vlády sleduje tři hlavní cíle: 1. zajištění peněžních prostředků pro vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to zejména v případě, že na základě dosavadního šetření nejsou v majetkové podstatě žádné peněžní prostředky; 2. ochranu práv dlužníka před věřiteli snažícími se zneužít účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení k vytvoření nátlaku na dlužníka nebo zásahu do jeho dobré pověsti; 3. otestování vážnosti úmyslu věřitele k vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. 18. Vláda se poté vyjadřuje ke konkrétním námitkám navrhovatele. Co se týče námitky, že institut zálohy podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona narušuje právo na přístup k soudu, vláda uvádí, že tímto prostředkem je sledován legitimní cíl, jímž je ochrana dlužníka, kterou lze zařadit pod veřejný zájem. Institut zálohy přitom není novým institutem, neboť existuje již od účinnosti zákona č. 94/1996 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a byl i posuzován v rámci soudního přezkumu (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 1998 sp. zn. Cpjn 19/98 nebo i navrhovatelem citovaný rozsudek sen. zn. 29 NSČR 172/2017). Důvodová zpráva k zákonu č. 64/2017 Sb. pak sleduje judikaturu a předchozí právní úpravu institutu zálohy, přičemž zdůrazňuje tři výše zmíněné cíle. Rovněž poukazuje na to, že zveřejnění údajů o tom, že se proti dlužníkovi vede insolvenční řízeníinsolvenční řízení, zasahuje do dobré pověsti dlužníka a může mu potenciálně způsobit újmu (ať již v důsledku snížení obratu, či ztráty konkurenceschopnosti). Záloha slouží i k zajištění chodu soudů, neboť umožňuje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci vykonávat svoji funkci od samého počátku a současně chrání justici před přetížením bezdůvodnými insolvenčními návrhy. Vláda nesouhlasí s námitkou navrhovatele, že záloha vybočuje z povahy zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle § 108 odst. 2 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 64/2017 Sb. Podle vlády obě zálohy (tzn. jak záloha podle § 108 odst. 1, tak záloha podle § 108 odst. 2 insolvenčního zákona) sledují stejné cíle, přičemž se liší pouze v provedení. K tomu lze dojít i systematickým výkladem (srov. zařazení do ustanovení s názvem „Záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení“) nebo tím, že se užijí stejná pravidla o financování činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce (srov. § 38 insolvenčního zákona) na rozhodování o vrácení zálohy (srov. § 146 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 334/2012 Sb.) nebo uplatnění náhrady za ni jako pohledávky za majetkovou podstatou (srov. § 108 odst. 5 insolvenčního zákona a § 168 odst. 3 insolvenčního zákona). 19. Vláda se dále věnuje otázce, zda existuje přiměřená rovnováha mezi institutem zálohy podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona a sledovanými cíli. S ohledem na sledované cíle, způsob jejich naplnění a zmírňující instituty insolvenčního zákona (např. výjimky z povinnosti složit zálohu pro určité skupiny osob; povinnost složit zálohu je uložena pouze jednomu z věřitelů, ostatní věřitelé jsou z této povinnosti osvobozeni; přednostní postavení pohledávky na náhradu zálohy) považuje vláda institut zálohy za přiměřený. Právní úprava usiluje o nastolení spravedlivé rovnováhy mezi sledovanými cíli a zájmy věřitelů. Obdobnou konstrukci využívá i úprava jistoty v případě předběžných opatření, jejíž ústavní souladnost byla potvrzena i Ústavním soudemÚstavním soudem (srov. usnesení ze dne 16. 5. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 46/05). 20. Vláda se rovněž zabývá otázkou, zda institut zálohy zasahuje do podstaty práva na přístup k soudu. Podle vlády institut zálohy nenarušuje podstatu práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Splňuje požadavek předvídatelnosti, neboť stanovuje konkrétní výši zálohy, vymezuje subjekty, které mají povinnost ji složit, a zákonná úprava zaručuje insolvenčnímu navrhovateli soudní ochranu v odpovídající míře s ohledem na postavení dlužníka a ochranu jeho práv. Insolvenční navrhovatel se na způsobu financování podílí až po dlužníkovi, přičemž i další ustanovení insolvenčního zákona zmírňují riziko, že se část zálohy navrhovateli nevrátí. Způsob financování činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce prostřednictvím zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení byl vyhodnocen judikaturou jako ústavně souladný (srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/01). Vláda doplňuje, že vyvolal-li insolvenční navrhovatel svým návrhem zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, musí také nést riziko, že bude hradit část nově vzniklých nákladů insolvenčního správceinsolvenčního správce, pokud je nepokryje majetková podstata dlužníka. Měl-li by však Ústavní soudÚstavní soud názor, že za určitých okolností může § 108 odst. 1 insolvenčního zákona představovat nepřekročitelnou překážku v přístupu k soudu, bylo by třeba podle vlády zvážit ústavně konformní výklad, podle něhož by se s odkazem na § 7 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., uplatnila přiměřeně úvaha soudu podle § 75b odst. 3 písm. d) o. s. ř., resp. podle § 138 o. s. ř., která umožňuje případnou tvrdost zákona v individuálních případech zmírnit. Vzhledem k tomu, že nová úprava nenechává rozhodnutí o uložení zálohy na soudu, nýbrž ukládá tuto povinnost přímo ze zákona, mohly by se analogicky uplatnit výše uvedené zmírňovací instituty osvobození od soudních poplatků. 21. Namítal-li navrhovatel protiústavnost odstupňování výše zálohy podle osoby dlužníka (podnikající versus nepodnikající subjekty) a její odpuštění pro určitě skupiny věřitelů z hlediska obecné rovnosti a rovnosti před soudem, poukazuje vláda na to, že kritéria, která jsou k odlišení jednotlivých skupin použita, jsou v právním řádu obvyklá a zákonodárce disponuje při jejich uplatnění širokým prostorem pro uvážení. Stanovení zálohy v různé výši podle jednotlivých skupin osob je založeno na objektivních a racionálních kritériích [srov. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.), ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.) nebo ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 30/15 (N 42/80 SbNU 517; 239/2016 Sb.), bod 25], která vycházejí ze zkušeností s výskytem zneužívajících insolvenčních návrhů. Ze stejných důvodů nelze považovat za diskriminační ani vynětí určitých skupin osob z povinnosti hradit zálohu (srov. výše uvedený nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/01 či usnesení sp. zn. Pl. ÚS 46/05). Testem ústavnosti prošla i různě stanovená výše jistoty (srov. § 75b odst. 1 o. s. ř.) v případě návrhu na nařízení předběžného opatření (např. výše uvedené usnesení sp. zn. Pl. ÚS 46/05). Důvodem pro odlišnou výši zálohy pro podnikající právnické osoby byl předpoklad, že se zde sdružuje více osob za účelem podnikání, z čehož pramení často vyšší základní kapitál. 22. Vláda se konečně neztotožňuje ani s výtkou navrhovatele, že stanovení odlišné výše zálohy podle osoby dlužníka (podnikající fyzická osoba versus podnikající právnická osoba) odporuje právu podnikat. Odlišná výše zálohy je stanovena na podkladě rozumné úvahy podložené zejména samotnou podstatou rozdílů mezi podnikajícími fyzickými a právnickými osobami a zkušeností se zneužíváním insolvenčních návrhů. Vyšší záloha u právnických osob sleduje zajištění materiální rovnosti. Vláda podotýká, že insolvenční zákon obsahuje vedle zálohy podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona i řadu jiných nástrojů, které mají dlužníky před neoprávněnými insolvenčními návrhy chránit [např. nezveřejnění insolvenčního návrhu v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku z důvodu pochybností (viz § 100a insolvenčního zákona) nebo odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost (viz § 128a odst. 2 insolvenčního zákona) a s tím spojená možnost uložení pokuty]. 23. Vláda uzavírá, že napadená právní úprava podle jejího názoru obstála jak s ohledem na legitimní cíl, tak i z pohledu přiměřené rovnováhy mezi právní úpravou a sledovanými cíli. Dva výše deklarované cíle (zajištění chodu insolvenční justice a ochrana dlužníkových práv před šikanózními návrhy) jsou legitimní, což potvrzuje judikatura Ústavního souduÚstavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Tento institut je třeba považovat i za přiměřený, neboť naplňuje sledované cíle efektivněji než jiné nástroje. Zásah do práv věřitele je pak zmírněn výkladem dovoditelnými výjimkami, jakož i dalšími zmírňovacími instituty. 24. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nevstupuje do řízení jako vedlejší účastník. IV. b) Replika navrhovatele 25. Ústavní soudÚstavní soud zaslal vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení navrhovateli k replice. Navrhovatel svoji repliku omezil toliko na vyjádření vlády, neboť jak Poslanecká sněmovna, tak Senát se věnovaly pouze legislativnímu procesu, který však navrhovatel nezpochybňoval. Co se týče sledovaných cílů, navrhovatel nesouhlasí především s tvrzením vlády, že napadená úprava sleduje zajištění peněžních prostředků při nedostatečnosti majetkové podstaty. Tento cíl totiž bezezbytku naplňují § 108 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 64/2017 Sb., resp. dříve § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. 6. 2017. Záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona nemůže sloužit ani ke krytí pohledávky z titulu pokuty uložené insolvenčnímu věřiteli podle § 128a odst. 3 insolvenčního zákona. Navrhovatel tak vyslovuje přesvědčení, že za skutečné legitimní cíle lze označit pouze ochranu práv dlužníka a test vážnosti úmyslu věřitele. Vláda přitom připouští, že povinnost zaplatit zálohu může pro některé věřitele znamenat nepřekonatelnou bariéru v přístupu k soudu, intenzitu tohoto zásahu však zmírňují některé instituty obsažené v insolvenčním zákoně (např. vymezení skupin osob, které zálohu skládat nemusí; povinnost je uložena toliko jednomu z věřitelů; princip, že to je dlužník, kdo má na sebe podat insolvenční návrh). Navrhovatel s těmito zmírňovacími instituty polemizuje, přičemž poukazuje na to, že se míjí s účelem a smyslem zálohy. 26. K námitce navrhovatele o narušení práva na přístup k soudu vláda ve svém vyjádření kontrovala předvídatelností právní úpravy, což navrhovatel nezpochybňuje, a potřebou krytí nákladů insolvenčního správceinsolvenčního správce, což je však podle navrhovatele dostatečně řešeno v § 108 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 64/2017 Sb. Poukazovala-li vláda na ústavně konformní výklad § 108 odst. 1 insolvenčního zákona v podobě přiměřené aplikace § 75b odst. 3 písm. d), popř. § 138 o. s. ř., navrhovatel takovou možnost řešení problémů vyplývajících z použití § 108 odst. 1 insolvenčního zákona nesdílí. Předně institut jistoty podle § 75b o. s. ř. slouží jiným účelům (krytí škody nebo jiné újmy vzniklé předběžným opatřením). Zamýšlel-li zákonodárce využít institutu jistoty v insolvenčních poměrech, učinil tak výslovně [srov. např. § 82 odst. 2 písm. c), odst. 4, § 182a a § 202 odst. 3 až 6 insolvenčního zákona]. Ustanovení § 182a insolvenčního zákona přitom pojednává i o jistotě na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Přiměřená aplikace § 138 o. s. ř. pak není vhodná proto, že soudní poplatek má povahu daně a úvaze o jeho přiměřeném použití by musel předcházet test poměření se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízeníinsolvenční řízení (§ 7 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 294/2013 Sb.). Navrhovatel konečně zdůrazňuje, že nestejná výše zálohy devalvuje jeden z cílů úpravy (ochranu práv dlužníka před věřiteli snažícími se zneužít účel insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení) a nevyvrací výhradu nestejné ochrany dlužníků před možnou šikanou. V. Upuštění od ústního jednání 27. Ústavní soudÚstavní soud seznal, že ústní jednání by nemohlo přinést významný posun pro objasnění věci, než jaké plyne z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na § 44 zákona o Ústavním soudu není třeba se dotazovat účastníků řízení na jejich postoj k této otázce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konání ústního jednání. VI. Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu 28. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního posouzení takového návrhu je naplnění znění čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že musí jít o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu. 29. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, když problematikou, která je ve věci projednávané před obecnými soudy včetně Nejvyššího soudu řešena, je odmítnutí insolvenčního návrhu insolvenční navrhovatelky podle § 128a odst. 1 insolvenčního zákona pro zjevnou bezdůvodnost, a to z důvodu nesložení zálohy podle § 108 odst. 1 téhož zákona na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. VII. Ústavní konformita zákonodárného procesu přijetí napadeného ustanovení 30. Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 31. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal ani vadu legislativního procesu, ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, ověření si průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz, resp. na http://www.senat.cz. 32. Návrh zákona č. 64/2017 Sb. byl schválen ve třetím čtení dne 9. 12. 2016 na 53. schůzi Poslanecké sněmovny většinou 118 hlasů (hlasování č. 375, usnesení č. 1482). Poslanecká sněmovna postoupila dne 20. 12. 2016 návrh zákona Senátu jako tisk 30. V Senátu byl návrh projednán dne 19. 1. 2017 na 4. schůzi a Senát návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou schválil (usnesení č. 87). Zákon byl doručen prezidentu republiky k podepsání dne 31. 1. 2017 a ten jej podepsal. Zákon byl vyhlášen dne 3. 3. 2017 ve Sbírce zákonů v částce 21 pod číslem 64/2017 Sb. VIII. Vlastní posouzení návrhu VIII. a) Obecná východiska posouzení návrhu 33. Navrhovatel se domáhá zrušení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, přičemž jeho stěžejní námitkou je, že napadené ustanovení brání v přístupu k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny) a porušuje princip rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny). Konečně je namítán i rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny, který zakotvuje mj. i právo podnikat. 34. Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že podstatnou součástí práva jednotlivce na soudní ochranu je právo na přístup k soudu, zaručené jak v čl. 36 odst. 1 Listiny, tak i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Právo na přístup k soudu ovšem není absolutní a podléhá některým omezením, jež jsou vtělena do procesních předpisů v zájmu efektivity řízení; žádné z těchto (legitimních) omezení však nesmí být nepřiměřené a nesmí narušovat podstatu chráněného základního práva [viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 6. 2016 ve věci Baka proti Maďarsku (č. stížnosti 20261/12, § 120); rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva jsou dostupná na https://hudoc.echr.coe.int]. Z hlediska ochrany základních práv a svobod je tedy nezbytné, aby jednotlivé podmínky, za nichž se lze soudní ochrany domáhat, sledovaly legitimní cíl a byly vůči tomuto cíli přiměřené [srov. bod 27 stanoviska pléna ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.)]. 35. Právo na přístup k soudu (soudní ochranu) podle čl. 36 odst. 1 Listiny zaručuje každému, že se může domáhat u soudu svého práva „stanoveným postupem“, přičemž „podmínky a podrobnosti upravuje zákon“ (viz čl. 36 odst. 4 Listiny). Zákonodárce je ve své kompetenci omezen mj. v tom ohledu, že jím přijatou „prováděcí“ úpravou nesmí být popřena sama podstata a smysl daného základního práva (čl. 4 odst. 4 Listiny). To znamená, že soudní či jiná právní ochrana musí být reálně „dosažitelná“ a co do svého výsledku dostatečně efektivní, což v konečném důsledku znamená i to, že by i míra takové ochrany měla být adekvátní ve vztahu k postavení, které dotčená osoba v příslušném právním vztahu má [bod 49 nálezu ze dne 2. 7. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 2/19 (N 125/95 SbNU 27; 223/2019 Sb.)]. Procesní předpisy provádějící předmětná ustanovení Listiny pak musí obecné soudy a Ústavní soudÚstavní soud interpretovat a aplikovat tak, aby na účastníky řízení nebyly kladeny nepřiměřené, tj. nad rámec smyslu a účelu právní úpravy jdoucí, požadavky, a nebylo tím fakticky bráněno výkonu práva na soudní ochranu (bod 27 nálezu ze dne 16. 6. 2020 sp. zn. IV. ÚS 410/20). 36. Článek 37 odst. 3 Listiny zní: „Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.“ Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že zásada rovnosti účastníků řízení je součástí práva na spravedlivý proces v širším slova smyslu. Zásadou rovnosti účastníků přitom Ústavní soud rozumí „rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí“ [srov. nález ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. To znamená, že každé procesní straně by měla být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek, jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana [nález ze dne 13. 11. 2003 sp. zn. III. ÚS 202/03 (N 134/31 SbNU 193)]. Článek 6 odst. 1 Úmluvy, který se zabývá obdobnou problematikou práva na spravedlivý proces, sice výslovně rovnost účastníků řízení nezmiňuje, nicméně Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře konstatoval, že princip rovnosti „zbraní“ je součástí práva na spravedlivé projednání věci (srov. Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737–740; a Molek, P. Právo na spravedlivý proces. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 236–253). 37. Zásada rovnosti účastníků ale ani podle Ústavního souduÚstavního soudu není absolutní. Procesní rovnost nelze vykládat tak, že by zákonodárce nemohl stanovit rozdílný rozsah procesních práv a povinností u různých druhů řízení. Musí však respektovat stejný rozsah procesních práv a povinností v řízeních se shodným předmětem řízení [srov. nálezy ze dne 13. 11. 2003 sp. zn. III. ÚS 202/03 (N 134/31 SbNU 193), ze dne 21. 8. 2008 sp. zn. II. ÚS 657/05 (N 146/50 SbNU 291) či ze dne 19. 1. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.)]. Ústavní soud si je taktéž vědom, že absolutní rovnosti účastníků řízení v širším slova smyslu ani nelze dosáhnout. Tak některé úkony, kterými disponuje žalobce s předmětem řízení v civilním sporném procesu, jako je například zpětvzetí žaloby, žalovaný z povahy věci činit nemůže. Naopak soudní poplatek je povinen zásadně zaplatit toliko žalobce, a nikoliv žalovaný (na obecnosti tohoto pravidla nic nemění ani výjimky uvedené v § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, které jsou formulovány velmi úzce). 38. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 [(N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 35] formuloval, obdobně jako u práva na přístup k soudu, test tzv. rovného zacházení, který se skládá z následujících kroků, posuzujících tyto čtyři otázky: 1. jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny (tj. jde o účastníky řízení)?; 2. je s nimi zacházeno odlišně?; 3. je odlišné zacházení dotčené straně sporu k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?; 4. je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené? 39. Lze shrnout, že Ústavní soudÚstavní soud ani Evropský soud pro lidská práva nevyžadují absolutní rovnost mezi účastníky řízení. Toto právo je tedy právem omezitelným, neboť odlišné zacházení s účastníky řízení je za určitých okolností ústavně konformní, respektive souladné s Úmluvou. 40. Navrhovatel dále namítal rozpor napadeného § 108 odst. 1 insolvenčního zákona s čl. 26 odst. 1 Listiny, zaručujícím kromě svobodné volby povolání i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, k čemuž především směřují výtky navrhovatele. Článek 26 odst. 2 Listiny výslovně připouští možnost stanovení podmínek a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností zákonem, aniž výslovně omezuje důvody, pro které se tak smí stát. Meze respektu vůči demokratické vůli zákonodárce však stanovuje čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Právo podnikat a provozovat hospodářskou činnost je zakotveno jako samostatné základní právo. Ústavně je tedy chráněno právo provozovat samostatnou výdělečnou činnost, přičemž toto právo je možné omezit jedině zákonem a takové omezení musí být přiměřené a šetřit podstatu a smysl tohoto základního práva. Článek 26 Listiny pak vedle konkrétních veřejných subjektivních práv vůči státu zakotvuje i objektivní ústavní princip požadující ochranu svobodného podnikání. 41. Prostor pro zákonné omezení demokratickým politickým rozhodnutím zákonodárce vyplývající z čl. 26 odst. 2 Listiny je však poměrně široký. Ústavní soudÚstavní soud explicitně uznává široké uvážení zákonodárce u mezí práva podnikat [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 39/01 ze dne 30. 10. 2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.)]. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 [(N 55/48 SbNU 629; 116 2008 Sb.), k zákoníku práce] tuto argumentaci rozvedl tím, že se „zabývá pouze ústavněprávními aspekty napadených ustanovení, a nevyjadřuje se k jejich vhodnosti a účelnosti, např. z hlediska existence svobodného trhu a podobně; není povolán k posuzování ekonomických aspektů nutnosti a nezbytnosti např. různých úprav týkajících se podnikání vzhledem k potřebě zajištění jednotlivých, často vedle sebe nebo dokonce i proti sobě stojících (údajných) veřejných zájmů. Výběr omezujících kontrolních nástrojů a míra jejich uplatnění je primárně úkolem zákonodárce. Jedině Parlament jako zastupitelský orgán může v našem ústavním systému takové kroky učinit. Jeho odpovědnost za rozpoznání problémů, jež si žádají regulaci, volbu nástrojů a jejich účinky, které mohou být někdy i záporné, je v prvé řadě politická; Ústavní soud může v tomto případě do jeho zákonodárné činnosti zasáhnout jen tehdy, jestliže v ní shledá protiústavnost ... Při hodnocení právní úpravy postačí tzv. rational basis test, tedy zběžné ověření, zda zavedená opatření mohou vést ke sledovanému cíli“. VIII. b) Vztažení obecných východisek na nyní posuzovanou věc 42. Ústavní soudÚstavní soud výše uvedená východiska uplatnil na nyní posuzovanou věc a dospěl k závěru, že návrh na zrušení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, stanovujícího povinnost věřitele při podání insolvenčního návrhu uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, není důvodný. Ústavní soudÚstavní soud provedl výše zmiňované testování napadeného ustanovení, v jehož rámci se zaměřil především na proporcionalitu, legitimitu a racionalitu uvedeného ustanovení. VIII. ba) Posouzení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona z pohledu práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny 43. Povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení lze zařadit mezi součásti „stanoveného postupu“, jak má na mysli čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož úprava náleží ve smyslu čl. 36 odst. 4 Listiny zákonodárci. Je nicméně zjevné, že jak z pohledu práva na přístup k soudu, tak z pohledu práva na rovné zacházení vykazuje § 108 odst. 1 insolvenčního zákona znaky, které jej v rovině ústavněprávní v prováděném testování mohou za určitých okolností diskvalifikovat. Povinnost platit zálohu na náklady insolvenčního řízení totiž nepochybně omezuje přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny), vedle toho zakládá i nerovnost v rámci jedné skupiny osob – insolvenčních navrhovatelů z řad věřitelů (čl. 37 odst. 3 Listiny), s nimiž je nakládáno odlišně (různá výše stanovené zálohy, přičemž určité skupiny osob jsou z jejího hrazení osvobozeny), a jde jim k tíži [nesplnění povinnosti uhradit zálohu ihned při podání insolvenčního návrhu vede k jeho odmítnutí pro zjevnou bezdůvodnost podle § 128a odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona]. Proto zbývá posoudit, zda je uvedená právní úprava ospravedlnitelná, tedy zda sleduje legitimní cíl (účel, zájem) a je vůči tomuto cíli (účelu, zájmu) přiměřená. 44. Ústavní soudÚstavní soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou, zda povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení plní legitimní cíl. Je zjevné, že snahou zákonodárce, na což navrhovatel poukazuje a co se ostatně podává i z důvodové zprávy k návrhu zákona č. 64/2017 Sb., bylo výrazné posílení ochranných prvků zamezujících podávání tzv. šikanózních věřitelských insolvenčních návrhů, jejichž záměrem je zejména poškodit jiného soutěžitele na pověsti, na důvěryhodnosti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky nebo získat úvěr apod., což může naopak vést ke konkurenční výhodě na straně insolvenčního navrhovatele. Motivací insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu, za nímž je skryt možný šikanózní záměr, totiž může být i vytváření nátlaku na dlužníka k úhradě sporné pohledávky, snaha obejít sporné nalézací řízení (nižší náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení) či zmařit transakci vyjednávanou dlužníkem [srov. § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona]. Nelze ani přehlédnout, že samotným zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení dochází k omezení dispozičního práva dlužníka s jeho majetkem (srov. § 111 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 294/2013 Sb.). Pouhá informace o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je pak obchodními partnery, bankamibankami či dalšími zainteresovanými subjekty vnímána velmi negativně. 45. Podání šikanózního insolvenčního návrhu tedy může způsobit a obvykle také způsobí dlužníku – zejména podnikateli – závažné problémy, neboť insolvenční návrh i informace o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jsou ihned dostupné široké veřejnosti prostřednictvím insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku jako informačního systému veřejné správy, kam jsou údaje o insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zapisovány. Zatímco tzv. aktuální výpis z veřejného rejstříku zachycuje pouze údaje tam zapsané k datu, kdy je pořizován výpis, tzv. úplný výpis zachycuje nejen aktuální údaje o zapisovaném subjektu, ale i všechny údaje, které kdy byly do rejstříku zapsány a následně vymazány. Právnická osoba tedy nemá možnost dosáhnout výmazu údajů o insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, a to i když je zahájeno šikanózním insolvenčním návrhem, z historie zápisů z rejstříku (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2008 sp. zn. 29 Odo 625/2006). 46. Z analytických výpočtů Ministerstva spravedlnosti vyplynulo, že počet zjevně bezdůvodných návrhů na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení se v roce 2010 pohyboval kolem 120. Po přijetí tzv. antišikanózní novely provedené zákonem č. 334/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo v rámci analýzy vyhotovené pracovní skupinou při Ministerstvu spravedlnosti zjištěno, že během kalendářního roku bylo podáno mezi 12 až 15 šikanózními návrhy (k tomu Mgr. Stanislav, A., Ph. D. Problematika šikanózních insolvenčních návrhů, in: Soukromé právo, Wolters Kluwer, č. 7/2018, str. 4, popř. zmiňovaná analýza, jejíž závěry byly publikovány in: Smrčka, L., Špička, J. Insolvence 2015: Šedé zóny a selhání v insolvenční praxi. Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2015). Uvedený počet se i při vědomí toho, že ne každý věřitelský návrh, který byl odmítnut pro zjevnou bezdůvodnost podle § 128a insolvenčního zákona např. kvůli nezpůsobilosti uhradit zálohu, musí být nutně šikanózní, sice nezdá být vysoký, ale má i přesto potenciál zasáhnout do hospodářské soutěže, obzvláště, týká-li se velkých korporací. K tomu lze jen pro ilustraci uvést případ, kdy byla v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku zveřejněna informace o zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení na jednu z největších komerčních pojišťoven, která se posléze musela potýkat se značným reputačním dopadem, přičemž insolvenčním navrhovatelem byl nespokojený příjemce renty v řádu několik tisíc korun měsíčně. 47. I když má osoba, které zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu vznikla škoda nebo jiná újma a jíž se týkal insolvenční návrh odmítnutý vinou insolvenčního navrhovatele, právo na její náhradu [např. přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do její dobré pověsti, které může být poskytnuto i v penězích (srov. § 147 odst. 1 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 334/2012 Sb.)], nejeví se tato možnost z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu jako dostatečná. Zadostiučinění má být přiměřené rozsahu způsobené nemajetkové újmy a je třeba přihlížet ke všem okolnostem posuzované věci, pročež je obtížné vymezit pevná kritéria pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Mezi okolnosti, které je třeba zohlednit při určení výše zadostiučinění, je možné zařadit zejména postavení daného subjektu na trhu (jeho význam, počet zaměstnanců), medializaci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, chování insolvenčního navrhovatele v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (podávání opravných prostředků). Zejména v případě „nastrčených“ nemajetných insolvenčních navrhovatelů pak bude vymáhání náhrady škody značně problematické. 48. Stejně tak možnost uložení pokuty insolvenčnímu navrhovateli v případě odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost až do výše 500 000 Kč (oproti doposud přípustným 50 000 Kč) se v situaci, kdy dojde k nezvratnému poškození dobrého jména a narušení obchodních vztahů, nejeví zejména v případě velkých korporací jako zcela adekvátní. Ani právo na přiměřené zadostiučinění, ani možnost uložení pokuty totiž nemají preventivní účinek, který by byl schopen odrazovat věřitele od podávání šikanózních návrhů. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že ani záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení stanovená zákonodárcem ve výši 10 000 Kč, resp. 50 000 Kč, nebude často schopna nahradit vzniklou újmu, nicméně z pohledu preventivního působení má svůj nezpochybnitelný význam. 49. Právní úprava obsažená v insolvenčním zákoně poskytovala ochranu před šikanózními insolvenčními návrhy již před novelizací provedenou zákonem č. 64/2017 Sb. Do insolvenčního zákona byly tyto prvky zakotveny zákonem č. 334/2012 Sb. Byla jím zavedena zejména možnost odmítnout návrh pro zjevnou bezdůvodnost (§ 128a insolvenčního zákona), stanovení sankce za podání zjevně bezdůvodného návrhu (§ 128a odst. 3 insolvenčního zákona), možnost stanovit povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení [§ 82 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona], anebo možnost předběžným opatřením eliminovat některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c) insolvenčního zákona, neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů [§ 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona]. 50. Jakkoliv byly tyto nástroje přínosné, nedokázaly zjevně zamezit těm negativním účinkům, které nastaly po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, resp. po zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. Podle důvodové zprávy praxe ukázala, že i když je do deseti dnů insolvenční návrh zamítnut nebo odmítnut, stačí to (v důsledku diskreditace osoby údajného dlužníka v očích obchodních či smluvních partnerů) k tomu, aby se řádně fungující společnost dostala skutečně do úpadku. 51. Co se týče zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, znal insolvenční zákon tento institut i před jeho novelizací provedenou zákonem č. 64/2017 Sb. Šlo nicméně o institut fakultativní a uložení zálohy záviselo na úvaze soudu. Tato možnost byla insolvenčními soudyinsolvenčními soudy nicméně paušálně využívána, a to často až do výše 50 000 Kč. Nevýhodou však bylo, že insolvenční navrhovatel mohl dosáhnout svého šikanózního záměru i tím, že insolvenční návrh podal a případnou povinnost složení zálohy nesplnil. I když tedy insolvenční soudinsolvenční soud řízení zastavil, mohl insolvenční věřitel dlužníkovi situaci zkomplikovat. Záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je tak dalším ochranným prvkem, který má bránit insolvenčním návrhům, které nemusejí mít zjevné opodstatnění. 52. Vláda ve svém vyjádření připodobňovala institut zálohy soudním poplatkům. V tom se liší od navrhovatelem prosazovaných závěrů vyslovených v usnesení sen. zn. 29 NSČR 172/2017, podle něhož záloha není svou povahou ani soudním poplatkem, ani jistotou, která by měla sloužit k případné náhradě škody nebo jiné újmy. Zákonodárci lze možná vytknout neobratnost označení v podobě „zálohy“, když se nabízelo označení jiné (např. právě jistota), nicméně z pouhé nevhodnosti označení nelze ještě dovozovat protiústavnost. Jakkoliv nelze zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zcela ztotožňovat se soudním poplatkem (k rozdílům viz výše), nelze přehlédnout, že návrh na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení není s placením soudních poplatků spojen. Na zálohu lze tedy v určitém smyslu nahlížet i jako na jakousi „skrytou“ formu soudního poplatku (byť s uvedenou výhradou jeho možného vrácení). I když má tedy záloha na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jinou povahu než např. soudní poplatek nebo jistota na náklady předběžného opatření, Ústavní soudÚstavní soud se (na rozdíl od názoru Nejvyššího soudu vysloveného v usnesení sen. zn. 29 NSČR 172/2017) nedomnívá, že by bylo naprosto vyloučeno použít instituty zmírňující dopady překážek, které brání v přístupu k soudu (např. v podobě osvobození od povinnosti platit soudní poplatek nebo složit jistotu), jež jsou obsaženy v občanském soudním řádu. K uvedenému závěru vede Ústavní soudÚstavní soud jednak subsidiární použití občanského soudního řádu zakotvené v § 7 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., jednak i zavedení fakultativní možnosti uložení zálohy i v jiných případech, stanovené v § 108 odst. 2 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 64/2017 Sb. Podle § 7 insolvenčního zákona, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., platí, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízeníinsolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízeníinsolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení. Osvobození od placení zálohy by bezpochyby představovalo benefit pro účastníka řízení (insolvenčního navrhovatele), který z pohledu ústavněprávního obstojí. Ústavní soudÚstavní soud se však nedomnívá, že použití tohoto institutu na bázi prosté analogie s § 138 o. s. ř. by bylo namístě, ledaže by pro takové zmírnění dopadů povinnosti složit zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení byly ve zcela výjimečném případě dány řádně doložené důvody. V opačném případě by mohlo docházet k rozporu se zásadami insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jak jsou vyjmenovány v § 5 insolvenčního zákona, tedy že by byl některý z účastníků nespravedlivě a nedovoleně znevýhodňován či byla narušena rovnost věřitelů. Na druhé straně je však třeba upozornit, že není možno si toto dobrodiní jakkoliv nárokovat. 53. K tomu je možno dále podotknout, že záloha se od soudních poplatků liší mj. tím, že nenastanou-li podmínky pro použití této zálohy (např. k náhradě způsobené škody nebo nedojde-li k odmítnutí návrhu pro bezdůvodnost), pak bude záloha vrácena tomu, kdo ji složil. Zátěž spojená s touto povinností tak spočívá především v tom, že účastník řízení, který zálohu zaplatil, touto částkou přinejmenším po určitou dobu nebude moci disponovat. V této souvislosti nelze přehlédnout, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení je vedeno především v zájmu věřitelů, kteří se snaží docílit navrácení svého majetku. V jejich zájmu by pak mělo být, aby insolvenční řízeníinsolvenční řízení řádně proběhlo. Riziko možného nevrácení zálohy je rizikem, které lze při patřičné bdělosti eliminovat na přijatelnou úroveň. I když byl institut zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení prezentován zákonodárcem primárně jako institut odrazující od podávání šikanózních návrhů, nelze přehlédnout ani jeho eventuální funkci reparační. Dojde-li ke vzniku újmy subjektu, vůči němuž byl insolvenční návrh směřován, bude možno z této zálohy hradit i tuto újmu. Složená záloha bude nicméně primárně použita na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správceinsolvenčního správce, proto je třeba ze strany insolvenčních navrhovatelů přistupovat k podávání insolvenčních návrhů více než zodpovědně. 54. Ve světle legitimních cílů a deklarovaného účelu právní úpravy (zajištění peněžních prostředků pro vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení i v případě, že na základě dosavadního šetření nejsou v majetkové podstatě žádné peněžní prostředky; ochrana práv dlužníka před šikanózními věřitelskými insolvenčními návrhy; otestování vážnosti úmyslu věřitele k vedení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení) představuje institut zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, a to i vzhledem k zákonodárcem stanovené výši (10 000 Kč a 50 000 Kč), z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu přijatelné omezení práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. VIII. bb) Posouzení stanovení zálohy podle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona z pohledu rozlišování mezi podnikateli a nepodnikateli a z pohledu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny 55. V další části se Ústavní soudÚstavní soud zabýval stanovením zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v závislosti na tom, zda je dlužníkem osoba právnická podnikající, nebo osoba právnická či fyzická nepodnikající. Zákonodárce v § 108 odst. 1 insolvenčního zákona stanovil výši zálohy na částku 10 000 Kč v případě, že insolvenční návrh věřitele byl podán proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, a na částku 50 000 Kč, je-li podán proti právnické osobě, která je podnikatelem. 56. Navrhovatel spatřuje rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny v rozlišování podnikatele na osobu právnickou nebo fyzickou, neboť právo každého dlužníka podnikat má podle názoru navrhovatele v obou případech jiný obsah podle toho, zda má být režimu insolvenčního zákona podroben dlužník, který podniká jako osoba právnická, nebo dlužník, který podniká jako osoba fyzická. Z tohoto pohledu není Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zcela jasné, v čem přesně navrhovatel porušení čl. 26 odst. 1 Listiny v daném případě shledává, neboť věřitel, jakožto insolvenční navrhovatel, není na svém právu podnikat nikterak dotčen. Navrhovatel měl tedy zřejmě na mysli především to, že dlužníci (právnické osoby podnikatelé) budou oproti jiným dlužníkům (právnickým osobám nepodnikatelům a nepodnikajícím fyzickým osobám) zvýhodněni tím, že budou vystaveni menšímu riziku podání insolvenčního návrhu, neboť insolvenční navrhovatel musí složit vyšší zálohu na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (50 000 Kč v případě právnických osob podnikatelů oproti 10 000 Kč v případě nepodnikatelů). Jakkoliv lze připustit rozdílné zacházení mezi jednotlivými subjekty, z hlediska rozumného obecného výkladu přípustnosti zákonného omezení práv podle čl. 26 odst. 1 Listiny vychází Ústavní soud i zde z obdobného schématu, které používá u sociálních práv. 57. Ústavní soudÚstavní soud východiska k posuzování dané problematiky shrnul v nálezu ze dne 12. 5.2015 sp. zn. Pl. ÚS 55/13 (N 93/77 SbNU 339; 170/2015 Sb.) tak, že „s ohledem na znění čl. 41 odst. 1 Listiny je pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv dán užší prostor, než je tomu u práv první generace [a také práv obsažených v hlavách III a V Listiny – srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.)], a zakotvení jejich existence v Listině znamená (a to s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny), že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard (tj. existuje určitá spodní mez omezení, esenciální obsah) sociálních práv“. 58. Jinak konkrétní vyvážení liberálního a sociálního hlediska zásadně stanoví parlamentní většina [Ústavní soudÚstavní soud proto v bodě 45 nálezu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.) uvedl, že „ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny ... vyjadřuje přesvědčení ústavodárce, že úprava sociálních práv je legitimním předmětem politického zápolení (tj. je primárně v rukou zákonodárce) a pouze sekundárně a v omezené míře lze ústavní garance sociálních práv považovat za otázku judiciální“]. Rozhodování o rozsahu sociálních práv patří mezi významné politické otázky, které jsou v prvé řadě předmětem politické soutěže, a nakonec o nich proto rozhodují volení reprezentanti v zákonodárném sboru. Sociální práva lze totiž řadit mezi tzv. bytostně sporné či diskutabilní pojmy (essentially contested concepts), o jejichž nejhlubším významu se vede napříč společností bouřlivá veřejná debata a politická diskuse. Při jejich přezkumu je Ústavní soudÚstavní soud vázán východisky čl. 41 odst. 1 Listiny, a proto je rovněž zdrženlivější vůči demokratické většině zákonodárce, která by měla reflektovat momentální vůli společnosti. 59. Ústavní soudÚstavní soud tak na zákonné omezení základního práva podnikat, uvedeného ve výčtu čl. 41 odst. 1 Listiny, aplikuje přísný test proporcionality. Za zásah do minimálního standardu (esenciálního obsahu) základního práva podnikat považoval např. faktické odnětí práva podnikat při odsouzení za úmyslný trestný čintrestný čin nesouvisející s předmětem podnikání, pročež zde prováděl test proporcionality takového zásahu, protože závažnější zásah do práva podnikat než jeho faktické odnětí si lze těžko představit. V nyní posuzované věci však k žádnému takto zásadnímu omezení či dokonce odnětí práva podnikat nedochází. Je třeba trvat na tom, že zákonodárce má poměrně širokou pravomoc takové podmínky a omezení stanovit (srov. již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 39/01). Tyto podmínky a omezení však nesmí být diskriminační (srov. čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny). Ve světle návrhu by se mohlo na první pohled jevit, že rozlišování mezi podnikajícími a nepodnikajícími a právnickými a fyzickými osobami při stanovení výše zálohy na náklady řízení představuje diskriminační zacházení. Tento názor však Ústavní soudÚstavní soud nesdílí. Stanovení zálohy v různé výši podle jednotlivých skupin osob je založeno na objektivních a racionálních kritériích [srov. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.), ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.) nebo ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 30/15 (N 42/80 SbNU 517; 239/2016 Sb.), bod 25], která vycházejí ze zkušeností s výskytem zneužívajících insolvenčních návrhů. Je zjevné, jak již bylo zmiňováno výše, že dopad zahájeného insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, pomine-li se zásah do dobrého jména a pověsti, který může pociťovat každý subjektivně zcela rozdílně, bude jiný u podnikatele a jiný u nepodnikatele. VIII. bc) Nahlížení na § 108 odst. 1 insolvenčního zákona z pohledu osvobození určitých subjektů od placení zálohy 60. Navrhovatel konečně poukazuje na to, že z placení zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jsou vyloučeny určité skupiny věřitelů (zaměstnanci a spotřebiteléspotřebitelé). Co se týče zaměstnanců, Ústavní soudÚstavní soud nemá důvod odchylovat se od závěru vysloveného ve výše citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/01, podle něhož osvobození od zaplacení zálohy na náklady konkursu, vyplývá-li pohledávka navrhovatele ze mzdových nároků (s výjimkou vedoucích zaměstnanců dlužníka a osob jim blízkých), sleduje účel, jenž byl tímto opatřením zákonodárcem sledován (jde o ochranu slabší strany) a není v rozporu s ústavním pořádkem (zejména s čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny). 61. V případě spotřebitelůspotřebitelů vychází Ústavní soudÚstavní soud z obdobné premisy jako u zaměstnanců, že jde o slabší stranu, která si zasluhuje zvýšenou ochranu. Pakliže ochrana spotřebitelespotřebitele náleží mezi hlavní cíle českého zákonodárství (vycházejícího z předpisů Evropské unie), nemá Ústavní soudÚstavní soud proti promítnutí této ochrany do osvobození od placení zálohy na náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení z ústavněprávního hlediska taktéž žádné výhrady. Možné zneužití osvobození od placení zálohy u spotřebitelůspotřebitelů, kteří shodou okolností vystupují jako podnikatelé, není samozřejmě vyloučeno, jak naznačuje navrhovatel, ale pohybuje se spíše v rovině spekulativní. Ostatně každá výjimka je svým způsobem zneužitelná. Vzhledem ke znění § 108 odst. 1 insolvenčního zákona, podle něhož se osvobození týká jen toho spotřebitelespotřebitele, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy, nelze očekávat, že by mělo docházet např. k postupování pohledávek vzniklých ze spotřebitelských smluv na další osoby za účelem podávání šikanózních insolvenčních návrhů. 62. Na základě výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného ustanovení insolvenčního zákona, a proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 253/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 253/2022 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 31. 8. 2022, částka 116/2022 253 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 16. srpna 2022 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 7 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministr: v z. prof. PaedDr. Wildová, CSc., v. r. náměstkyně pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu \| \| \| \| \| Příloha ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí PČ\| Název\| IČO\| Sídlo\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí\| Rozhodnutí platné do 1\| Agritec Plant Research s.r.o.\| 26784246\| Zemědělská 2520/16, 787 01 Šumperk\| 27\\. října 2021\| 26\\. října 2026 2\| Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.\| 67985912\| Letenská 4, 118 01 Praha 1\| 8\\. prosince 2021\| 7\\. prosince 2026 3\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298, 251 65 Ondřejov\| 3\\. ledna 2018\| 12.února 2023 4\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 11\\. února 2018\| 10\\. února 2023 5\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice\| 26\\. ledna 2018\| 5\\. února 2023 6\| Biotechnologický ústav AV ČR, v v. i.\| 86652036\| Průmyslová 595, 252 50 Vestec\| 16\\. března 2018\| 15\\. března 2023 7\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 30\\. prosince 2017\| 5\\. února 2023 8\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 13\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 9\| Centrum výzkumu Řež s. r. o.\| 26722445\| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež\| 4\\. ledna 2019\| 3\\. ledna 2024 10\| COMTES FHT a. s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 14\\. prosince 2018\| 3\\. ledna 2024 11\| Česká geologická služba\| 00025798\| Klárov 131/3, 118 21 Praha 1\| 30\\. prosince 2020\| 23\\. ledna 2026 12\| Česká zemědělská univerzitauniverzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol\| 3\\. května 2018\| 2\\. května 2023 13\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6\| 7\\. března 2018\| 6\\. března 2023 14\| ENKI, o. p. s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 13\\. dubna 2018\| 12\\. dubna 2023 15\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1\| 7\\. června 2018\| 6\\. června 2023 16\| Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně\| 00159816\| Pekařská 664/53, 656 91 Brno\| 26\\. června 2018\| 25\\. června 2023 17\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 26\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 18\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 2\\. března 2018\| 1\\. března 2023 19\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 21\\. ledna 2018\| 12.února 2023 20\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II/1401, 141 31 Praha 4\| 5\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 21\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 11\\. května 2019\| 30\\. května 2024 22\| Historický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985963\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9 - Prosek\| 2\\. března 2018\| 1\\. března 2023 23\| Institut klinické a experimentální medicíny\| 00023001\| Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha\| 20\\. dubna 2018\| 19\\. dubna 2023 24\| Jihočeská univerzitauniverzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice\| 2\\. února 2018\| 5\\. února 2023 25\| Masarykova univerzitauniverzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno\| 23\\. února 2018\| 22.února 2023 26\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 543/7, 656 53 Brno\| 30\\. října 2021\| 3\\. listopadu 2026 27\| Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.\| 67985921\| Gabčíkova 2362/10,182 00 Praha 8\| 1\\. dubna 2020\| 30\\. března 2025 28\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 609/25, 115 67 Praha 1 - Nové Město\| 24\\. února 2018\| 23\\. února 2023 29\| Mendelova univerzitauniverzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno\| 26\\. ledna 2018\| 5\\. února 2023 30\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 - Krč\| 15\\. března 2018\| 23\\. března 2023 31\| Národní technická knihovna\| 61387142\| Technická 2710/6, 160 80 Praha 6\| 30\\. října 2019\| 29\\. října 2024 32\| Národní ústav duševního zdraví\| 00023752\| Topolová 748, 250 67 Klecany\| 26\\. května 2018\| 25\\. května 2023 33\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 936/7, 11121 Praha 1\| 11\\. března 2018\| 10\\. března 2023 34\| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378009\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 9\\. prosince 2020\| 4\\. ledna 2026 35\| Ostravská univerzitauniverzita\| 61988987\| Dvořákova 138/7, 701 03 Ostrava\| 18\\. června 2022\| 6\\. července 2027 36\| Slezská univerzitauniverzita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 626/1, 746 01 Opava\| 8\\. května 2018\| 7\\. května 2023 37\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1,110 00 Praha 1\| 7\\. dubna 2018\| 6\\. dubna 2023 38\| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378025\| Jilská 361/1, 110 00 Praha 1\| 4\\. ledna 2018\| 14.února 2023 39\| Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.\| 86652052\| Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4\| 29\\. března 2022\| 28\\. března 2027 40\| SVÚOM s.r.o.\| 25794787\| U Měšťanského pivovaru 934/4, 170 00 Praha 7\| 2\\. února 2018\| 1\\. února 2023 41\| Technická univerzitauniverzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 1402/2,461 17 Liberec\| 20\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 42\| The Extreme Light Infrastructure ERIC\| 10974938\| Za Radnicí 835, 252 41 Dolní Břežany\| 30\\. července 2022\| 29\\. července 2027 43\| Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s.\| 62243136\| Revoluční 1521/84, 400 01 Ústí nad Labem\| 25\\. října 2018\| 24\\. října 2023 44\| UniverzitaUniverzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové\| 25\\. března 2018\| 24\\. března 2023 45\| UniverzitaUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem\| 4\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 46\| UniverzitaUniverzita Karlova\| 00216208\| Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1\| 15\\. března 2018\| 14\\. března 2023 47\| UniverzitaUniverzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 4\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 48\| UniverzitaUniverzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 21\\. ledna 2018\| 14.února 2023 49\| UniverzitaUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín\| 20\\. ledna 2018\| 14.února 2023 50\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 25\\. března 2018\| 27\\. dubna 2023 51\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Řež\| 20\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 52\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 170/8, 603 65 Brno\| 4\\. února 2018\| 14.února 2023 53\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 352/4, 110 00 Praha 1\| 2\\. července 2019\| 1\\. července 2024 54\| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 1\\. června 2018\| 21\\. června 2023 55\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 20\\. ledna 2018\| 14.února 2023 56\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 21\\. ledna 2018\| 14.února 2023 57\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 1\\. února 2018\| 14.února 2023 58\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční II/1401, 141 31 Praha 4\| 27\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 59\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 513/22, 616 62 Brno\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 60\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 2\\. března 2018\| 7\\. března 2023 61\| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.\| 68145535\| Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba\| 17\\. října 2018\| 6\\. prosince 2023 62\| Ústav hematologie a krevní transfuze\| 00023736\| U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2\| 6\\. prosince 2019\| 5\\. prosince 2024 63\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 2\\. února 2018\| 14.února 2023 64\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou věží 271/2, 182 07 Praha 8\| 12\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 65\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Hlavní 130, 250 68 Husinec-Řež\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 66\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 1888/2, 162 06 Praha 6\| 20\\. dubna 2018\| 19\\. dubna 2023 67\| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| 6\\. června 2020\| 4\\. září 2025 68\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 2\\. února 2018\| 7\\. března 2023 69\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 542/2, 166 10 Praha 6\| 20\\. ledna 2018\| 14.února 2023 70\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 1420/3, 110 00 Praha 1\| 23\\. února 2018\| 14\\. března 2023 71\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 72\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 123/4, 118 51 Praha 1\| 5\\. dubna 2018\| 4\\. dubna 2023 73\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 75112779\| Siwiecova 2, 130 00 Praha 3\| 16\\. června 2020\| 15\\. června 2025 74\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 27\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 75\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 94/41, 182 09 Praha 8\| 4\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 76\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 5\\. května 2021\| 28\\. května 2026 77\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 21\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 78\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 5, 182 00 Praha 8\| 20\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 79\| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 86652079\| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno\| 23\\. ledna 2021\| 12.února 2026 80\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 14\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 81\| Veterinární univerzitauniverzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1946/1, 612 42 Brno\| 26\\. března 2022\| 15\\. června 2027 82\| Vysoká škola báňská - Technická univerzitauniverzita Ostrava\| 61989100\| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 1\\. února 2018\| 23\\. března 2023 83\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 14\\. července 2018\| 1\\. srpna 2023 84\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 1955/5, 166 28 Praha 6\| 9\\. února 2018\| 7\\. března 2023 85\| Vysoká škola PRIGO, z.ú.\| 25840886\| Vítězslava Nezvala 801/1, 736 01 Havířov- Město\| 25\\. března 2020\| 24\\. března 2025 86\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| 24\\. října 2020\| 23\\. října 2025 87\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 10\\. května 2018\| 9\\. května 2023 88\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| 3\\. července 2018\| 3\\. září 2023 89\| Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.\| 45773009\| Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7\| 28\\. dubna 2022\| 27\\. dubna 2027 90\| Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.\| 00027006\| Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 - Ruzyně\| 30\\. června 2018\| 29\\. června 2023 91\| Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.\| 00027073\| Květnové náměstí 391, 252 43 Průhonice\| 11\\. února 2022\| 10\\. února 2027 92\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 31\\. května 2022\| 30\\. května 2027 93\| Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.\| 00020711\| Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6\| 4\\. května 2021\| 3\\. května 2026 94\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 28\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 95\| Západočeská univerzitauniverzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 301 00 Plzeň\| 25\\. března 2018\| 24\\. března 2023 \| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
Vyhláška č. 252/2022 Sb.	Vyhláška č. 252/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2019 Sb., o evidenci krytých bloků Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 116/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 2/2019 Sb., o evidenci krytých bloků, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 252 VYHLÁŠKA ze dne 15. srpna 2022, kterou se mění vyhláška č. 2/2019 Sb., o evidenci krytých bloků Česká národní banka stanoví podle § 32 odst. 6 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 307/2018 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 2/2019 Sb., o evidenci krytých bloků, se mění takto: 1. V § 2 písm. b) bod 1 zní: „1. jednoznačnou identifikaci krytého bloku shodnou s kódem, kterým je identifikátor krycího portfolia příslušného krytého bloku podle přílohy XVII bodu 5.2.1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014, (dále jen „kód“),“. 2. V § 2 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „ , „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie“. 3. V § 2 písm. b) bod 4 zní: „4. limity a další podmínky nad rámec zákona o dluhopisech stanovené emisními podmínkami, ke kterým se emitent pro účely plnění zákona o dluhopisech zavázal,“. 4. V § 2 písm. b) se doplňují body 10 až 12, které znějí: „10. souhrnnou hodnotu likviditní rezervy pro účely testu podle § 28aa odst. 1 zákona o dluhopisech, 11. hodnotu maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů pro účely testu podle § 28aa odst. 1 zákona o dluhopisech, 12. podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti podle § 28ab zákona o dluhopisech, pokud emitent dluhopisy s těmito vlastnostmi vydal,“. 5. V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „a investiční podniky“ zrušují. 6. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) datum splatnosti pohledávky z úvěru.“. 7. V § 3 odst. 3 písmeno d) zní: „d) typ, datum sjednání, datum účinnosti, datum splatnosti a v případě derivátu také název druhé smluvní strany derivátu,“. 8. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Informace o majetkové hodnotě v rejstříku krycích aktiv, která slouží jako likviditní rezerva, obsahuje kromě informací podle odstavce 2 alespoň a) druh krycího aktiva podle § 28aa odst. 3 zákona o dluhopisech, přičemž u 1. aktiv podle § 28aa odst. 3 písm. a) zákona o dluhopisech se uvede úroveň aktiva podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění, 2. aktiv podle § 28aa odst. 3 písm. b) zákona o dluhopisech se uvede typ expozice, b) hodnotu věci pro účely § 28aa zákona o dluhopisech.“. 9. V § 5 odst. 2 písmeno c) zní: „c) datum splatnosti emise,“. 10. V § 5 odst. 2 písm. f) se za slovo „naběhlého“ vkládají slova „a nevyplaceného“. 11. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě informací podle § 2 písm. b) bodů 10 a 11 stačí jejich aktualizace v evidenci na měsíční bázi.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Guvernér: v z. Ing. Mora, M.E., v. r.
Vyhláška č. 251/2022 Sb.	Vyhláška č. 251/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. a vyhlášky č. 159/2016 Sb. Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 116/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. a vyhlášky č. 159/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 251 VYHLÁŠKA ze dne 17. srpna 2022, kterou se mění vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. a vyhlášky č. 159/2016 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 127 odst. 3 tohoto zákona a podle § 8 odst. 6 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 8 odst. 1 písm. g) tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 234/2009 Sb., o ochraně proti zneužívání trhu a transparenci, ve znění vyhlášky č. 191/2011 Sb. a vyhlášky č. 159/2016 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se slovo „transparenci“ nahrazuje slovy „o transparentnosti“. 2. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(1) Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a) strukturu, formu a způsob zasílání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 České národní bance a b) podrobnosti, lhůtu, formu a způsob plnění informační povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/523 ze dne 10. března 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a vzor pro oznamování a zveřejňování obchodů osob s řídicí pravomocí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1055 ze dne 29. června 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o technické prostředky pro vhodné zveřejňování vnitřních informací a odklad zveřejnění vnitřních informací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1210 ze dne 13. července 2022, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o formát seznamů zasvěcených osob a jejich aktualizace.“. 3. V § 1 odst. 2 úvodní část ustanovení včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „(2) Tato vyhláška dále zapracovává příslušné předpisy Evropské unie2), upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie3) a stanoví 2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/78/EU a 2013/50/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU. 3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2100, 2020/1989 a 2022/352. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1210 ze dne 13. července 2022, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o formát seznamů zasvěcených osob a jejich aktualizace.“. 4. V § 1 odst. 2 písm. d) se za slovo „nástroje“ vkládají slova „podle čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (dále jen „emitent finančního nástroje“)“. 5. V § 1 odst. 2 písm. e) a v § 21a se slova „až § 119a“ nahrazují textem „ , § 119“. 6. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Výroční finanční zpráva podle § 118 zákona je zasílána v elektronické podobě ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml) prostřednictvím elektronického formuláře, jehož struktura je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. Pokud výroční finanční zpráva obsahuje konsolidovanou účetní závěrku, je konsolidovaná účetní závěrka značkována za použití jazyka Extensible Business Reporting Language (XBRL).“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. Dosavadní poznámky pod čarou č. 7 až 15 se označují jako poznámky pod čarou č. 6 až 14. 7. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pololetní finanční zpráva podle § 119 zákona je zasílána v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf) prostřednictvím elektronického formuláře, jehož struktura je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 12 odst. 2 se slova „Seznam podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/347“ nahrazují slovy „Seznam zasvěcených osob podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a podle čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 2 odst. 2, přílohy I a III prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1210 (dále jen „seznam“)“. 9. V § 13 se slova „manažerské transakci“ nahrazují slovy „obchodu osoby s řídicí pravomocí“ a za text „2016/523“ se vkládají slova „(dále jen „manažerská transakce“)“. 10. V § 15 odst. 1 se slova „internetové aplikace České národní banky pro sběr informačních povinností a registraci subjektů“ nahrazují slovy „systému České národní banky pro sběr informačních povinností“. 11. V § 15 odst. 2 se slova „výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva podle § 118 odst. 1 zákona a pololetní zpráva a konsolidovaná pololetní zpráva podle § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „výroční finanční zpráva podle § 118 zákona a pololetní finanční zpráva podle § 119 zákona“. 12. V § 16 odst. 3 písm. a) až c) se slova „z využití vnitřní informace podle § 124 odst. 5 zákona nebo oznamovatele manipulace s trhem podle § 126 odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „ze zneužití trhu“. 13. V § 17 odst. 3 se slova „výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva podle § 118 odst. 1 zákona nebo pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva podle § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „výroční finanční zpráva podle § 118 zákona nebo pololetní finanční zpráva podle § 119 zákona“, za slova „opravnou informaci“ se vkládají slova „spolu s původně zaslanou zprávou“ a za slova „požadovat zaslání“ se vkládají slova „nového úplného znění“. 14. V § 18 odst. 1 písm. b) se slovo „ , faxové“ zrušuje. 15. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to neplatí pro uveřejnění výroční finanční zprávy podle § 118 zákona, která je uveřejněna ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona xhtml). Pokud výroční finanční zpráva obsahuje konsolidovanou účetní závěrku, je značkována za použití jazyka Extensible Business Reporting Language (XBRL).“. 16. V § 19 se odstavec 3 zrušuje. 17. V § 20 odst. 2 se slova „výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy podle § 118 odst. 1 zákona, pololetní zprávy a konsolidované pololetní zprávy podle § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „výroční finanční zprávy podle § 118 zákona a pololetní finanční zprávy podle § 119 zákona“. 18. V § 20 odst. 2 a 3 se za textem „§ 118“ text „odst. 1“ zrušuje. 19. V § 20 odst. 5 se slova „výroční zprávě a konsolidované výroční zprávě podle § 118 odst. 1 zákona a pololetní zprávy a konsolidované pololetní zprávy podle § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „výroční finanční zprávě podle § 118 zákona a pololetní finanční zprávě podle § 119 zákona“. 20. V nadpisu přílohy č. 1 se slova „Výroční zpráva a konsolidovaná výroční zpráva podle § 118 odst. 1 zákona a pololetní zpráva a konsolidovaná pololetní zpráva podle § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „Výroční finanční zpráva podle § 118 zákona a pololetní finanční zpráva podle § 119 zákona“. 21. V příloze č. 1 se slova „ , údaje o auditorské společnosti a/nebo auditorovi zprávy“ zrušují a slova „výroční zpráva, konsolidovaná výroční zpráva, pololetní zpráva nebo konsolidovaná pololetní zpráva podle § 118 odst. 1 a § 119 odst. 1 zákona“ nahrazují slovy „výroční finanční zpráva podle § 118 zákona nebo pololetní finanční zpráva podle § 119 zákona“. 22. Na konci přílohy č. 12 se doplňuje věta „Pokud se seznam sestavuje nebo aktualizuje pouze kvůli údajům uvedeným v příloze I vzoru 2 a příloze III vzoru 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1210, údaje spojené se samotnou vnitřní informací se v elektronickém formuláři neuvádějí.“. 23. V příloze č. 15 části I úvodní části ustanovení se za slovo „Výroční“ vkládá slovo „finanční“. 24. V příloze č. 15 části I písm. e) se za slovo „výroční“ vkládá slovo „finanční“. 25. V příloze č. 15 nadpis části II zní: „Výroční finanční zpráva emitenta ze třetího státu, který má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku“. 26. V příloze č. 15 části II bodu 1 se v úvodní části ustanovení slova „Konsolidovaná výroční zpráva emitenta ze třetího státu“ nahrazují slovy „Výroční finanční zpráva emitenta ze třetího státu, který má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku,“. 27. V příloze č. 15 části II bodu 1 písm. e) a bodu 2 úvodní části ustanovení se slova „konsolidovaná výroční“ nahrazují slovy „výroční finanční“. 28. V příloze č. 15 části IV bodu 1 úvodní části ustanovení se za slovo „pololetní“ vkládá slovo „finanční“. 29. V příloze č. 15 části IV písm. e) se za slovo „pololetní“ vkládá slovo „finanční“. 30. V příloze č. 15 části IV bodu 2 se za slovo „výroční“ vkládá slovo „finanční“ a za slovo „pololetní“ se vkládá slovo „finanční“. 31. V příloze č. 15 nadpis části V zní: „Pololetní finanční zpráva emitenta ze třetího státu, který má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku“. 32. V příloze č. 15 části V se v úvodní části ustanovení slova „Konsolidovaná pololetní zpráva emitenta ze třetího státu“ nahrazují slovy „Pololetní finanční zpráva emitenta ze třetího státu, který má povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku,“. 33. V příloze č. 15 části V písm. e) se slova „konsolidovaná pololetní“ nahrazují slovy „pololetní finanční“. 34. V příloze č. 15 části VI se slova „zprávě, konsolidované výroční zprávě, pololetní zprávě a konsolidované pololetní zprávě“ nahrazují slovy „finanční zprávě a pololetní finanční zprávě“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Guvernér: v z. Ing. Mora, M.E., v. r. viceguvernér
Vyhláška č. 250/2022 Sb.	Vyhláška č. 250/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 115/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2024 (249/2024 Sb.) 250 VYHLÁŠKA ze dne 25. srpna 2022, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 20 odst. 8, § 28 odst. 6 a § 71 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 472/2011 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Čl. I Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb., vyhlášky č. 400/2009 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 145/2018 Sb., vyhlášky č. 200/2021 Sb. a vyhlášky č. 126/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6d, které včetně nadpisů znějí: „Vzdělávání ve skupinách pro jazykovou přípravu § 6a Určená škola (1) Škola zřízená obcí, krajem nebo svazkem obcí, která je na seznamu škol určených k poskytování jazykové přípravy (dále jen „seznam určených škol“), poskytuje žákům této nebo jiné školy bezplatnou přípravu k začlenění do středního vzdělávání zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám žáků cizinců, kteří se vzdělávají ve střední škole, a zahrnující základy příslušné odborné terminologie (dále jen „jazyková příprava“). (2) Seznam určených škol vytváří krajský úřad a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Na seznam určených škol krajský úřad vždy zařadí alespoň jednu školu v kraji. (4) Krajský úřad na seznam určených škol zařadí zpravidla školu, v níž a) je podíl žáků cizinců z celkového počtu žáků školy k 31. březnu bezprostředně předcházejícího školního roku alespoň 5 %, nebo b) je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 6b odst. 2. (5) Seznam určených škol je možné měnit i v průběhu školního roku. (6) V seznamu určených škol je u každé školy uvedeno jméno kontaktní osoby a kontaktní údaje. (7) Určená škola poskytuje jazykovou přípravu v každé skupině pro jazykovou přípravu jak osobním způsobem, tak distančním synchronním způsobem, pokud nemohou být všichni žáci ve skupině osobně přítomni. Určená škola poskytuje jazykovou přípravu i žákovi, který se z důvodu organizace vzdělávání ve škole, jíž je žákem, nemůže účastnit jazykové přípravy poskytované osobním nebo distančním synchronním způsobem; způsob poskytování jazykové přípravy přizpůsobí určená škola podmínkám žáka pro tuto přípravu. § 6b Zařazení žáka do skupiny pro jazykovou přípravu (1) Ředitel školy, jíž je žák žákem, vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka uvedeného v odstavci 2 do 1 týdne po přijetí žáka do školy o možnosti jazykové přípravy a o organizaci tohoto vzdělávání. (2) Ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který se vzdělává ve škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení nejvýše 12 měsíců před podáním žádosti. (3) Zletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě své žádosti. Nezletilý žák se zařazuje do skupiny pro jazykovou přípravu na základě žádosti zákonného zástupce. Součástí žádosti žáka je prohlášení, že žák splňuje podmínku podle odstavce 2. (4) Ředitel určené školy zařadí žáka do skupiny pro jazykovou přípravu nejpozději do 30 dnů od podání žádosti. (5) Ředitel určené školy nemusí zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu žáka jiné školy, pokud zařazení neumožňují prostorové podmínky školy. Pokud nelze žáka zařadit podle věty první, ředitel určené školy bezodkladně informuje krajský úřad, který zajistí jazykovou přípravu žáka v jiné škole. § 6c Vznik skupiny pro jazykovou přípravu (1) Ředitel určené školy zřizuje skupinu nebo skupiny pro jazykovou přípravu. (2) Skupina pro jazykovou přípravu vznikne při nejméně 5 a nejvýše 15 žácích podle § 6b odst. 2. Další skupinu pro jazykovou přípravu lze zřídit, pokud je do každé dosavadní skupiny zařazeno 15 žáků podle § 6b odst. 2. (3) Ředitel určené školy může na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory žáka zařadit do skupiny pro jazykovou přípravu i jiné žáky než žáky podle § 6b odst. 2, a to i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy žáků podle § 6b odst. 2. (4) Pokud vznikne pouze jedna skupina pro jazykovou přípravu ve správním obvodu kraje, neplatí pro ni podmínka nejméně 5 žáků podle odstavce 2 věty první. § 6d Organizace jazykové přípravy (1) Celková délka jazykové přípravy žáka je nejméně 100 hodin a nejvíce 200 hodin po dobu nejvýše 10 měsíců výuky. Délku jazykové přípravy určí ředitel školy, ve které se žák bude účastnit jazykové přípravy, na základě doporučení ředitele školy, jíž je žák žákem, a podle znalostí žáka ověřených před zahájením jazykové přípravy. Délku jazykové přípravy lze v odůvodněných případech opakovaně prodloužit až do nejvyšší celkové délky jazykové přípravy 200 hodin. (2) Jazyková příprava přednostně probíhá mimo dobu vyučování žáka ve škole, jíž je žákem. V době vyučování probíhají nejvýše 3 hodiny týdně. Žák je z vyučování, které se překrývá s jazykovou přípravou, uvolněn. (3) Škola, jíž je žák žákem, zajistí žákovi ve škole přístup k informačním technologiím pro účast na jazykové přípravě konané distančním synchronním způsobem. (4) Rozsah absolvované jazykové přípravy se zaznamenává do dokumentace školy, jíž je žák žákem. (5) Škola, jíž je žák žákem, a určená škola vzájemně spolupracují a poskytují si informace o žákovi týkající se vzdělávání a o průběhu a výsledcích jazykové přípravy žáka.“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Čl. II Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb., vyhlášky č. 256/2012 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 243/2017 Sb., vyhlášky č. 140/2018 Sb., vyhlášky č. 196/2019 Sb. a vyhlášky č. 271/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Krajský úřad zařadí školu na její žádost na seznam určených škol od 1. září nebo od pozdějšího dne v průběhu školního roku tehdy, pokud je žákem školy alespoň 5 žáků podle § 11 odst. 1.“. 3. V § 10 odst. 2 větě první se za slovo „druhé,“ vkládají slova „ani žádná škola podle odstavce 1 věty třetí,“. 4. V § 10 odst. 2 větě první se slova „ani žádná škola podle odstavce 1 věty třetí,“ zrušují. 5. V § 10 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slovo „podle“ vkládají slova „odstavce 1 věty třetí a“. 6. V § 10 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „odstavce 1 věty třetí a“ zrušují. 7. V § 10 odst. 5 se slova „a se souhlasem ministerstva“ zrušují. 9. V § 11b odst. 4 se slovo „Absolvování“ nahrazuje slovy „Rozsah absolvované“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2022, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 4 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2024. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Prof. JUDr. Balaš, CSc., v. r.
Zákon č. 248/2022 Sb.	Zákon č. 248/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * Čl. I - Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 248 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) označování a ověřování chmele, kontrolu zpracování, mísení a uvádění do oběhu chmelových produktů, stanoví chmelařské oblasti a chmelařské polohy a upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, a přestupky v této oblasti. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1299/2007 ze dne 6. listopadu 2007 o uznání seskupení producentů v odvětví chmele, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění.“. 2. V § 2 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 3. V § 2 písm. b) se slova „pozemek osázený chmelovými rostlinami a opatřený chmelovou konstrukcí, jehož plochu v souladu s předpisem s bezprostředními účinky2a) stanoví prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou chmel, která je opatřena opěrným zařízením pro pěstování chmele (dále jen „konstrukce“)“. Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „§ 3a Výsadba chmelnic Při založení chmelnice nebo dosadbě chybějících rostlin ve chmelnici lze použít pouze sadbu uváděnou do oběhu v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby19). 19) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní: „§ 4 Evidence chmelnic (1) Chmelnice podléhají evidenci, kterou vede Ústav. Evidence chmelnic není veřejně přístupná. Chmelnice se evidují podle chmelařských oblastí, katastrálních území a producentů. Ústav vede samostatný soubor evidenčních čísel chmelnic pro každé katastrální území. Evidence chmelnic obsahuje a) údaj o chmelařské oblasti a chmelařské poloze, b) evidenční číslo chmelnice, případně její název, c) čísla dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4), d) katastrální území, e) parcelní čísla podle katastru nemovitostí, f) název odrůdy chmele a kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, g) údaje o sponu; sponem se rozumí vzdálenost rostlin v řadě a vzdálenost řad rostlin mezi sebou, h) měsíc a rok založení chmelnice, i) celkovou výměru chmelnice v souladu s evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, kterou se rozumí součet plochy 1. produkční, jejíž hranici tvoří spojnice každých dvou sousedních kotev v obvodu konstrukce, a 2. pomocné, kterou tvoří pás půdy ve směru řad vpravo i vlevo o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí a pás půdy na okrajích řad chmele, o maximální šíři 8 metrů od spojnice kotev na konci řad, přičemž netvoří součást veřejné cesty, j) plochu sklizňovou, která je osázena chmelem a na které se provádějí standardní agrotechnické zásahy za účelem sklizně, k) plochu nevysázenou, zahrnující plochu produkční bez chmelových rostlin, která bude do 5 let osázena chmelovými rostlinami, l) plochu bez produkce, která je osázena chmelovými rostlinami, ze kterých se dočasně nesklízí chmelové hlávky, m) údaje o producentovi a n) doklady o původu sadby19). (2) Producent, který chmelnici nově založil, je povinen požádat Ústav o zařazení chmelnice do evidence chmelnic, a to nejpozději do 30 dnů od provedení výsadby. (3) Žádost o zařazení chmelnice do evidence chmelnic podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu údaje o a) čísle dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4) nebo parcelním čísle a katastrálním území, b) celkové výměře chmelnice, včetně údajů o výměře plochy produkční a plochy pomocné, a c) vysázené odrůdě chmele doložené doklady o původu sadby19). (4) K žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic podle odstavce 3 se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnice nachází. Je-li producent současně vlastníkem chmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku se nedokládá. (5) Má-li žádost náležitosti podle odstavce 3, Ústav přidělí evidenční číslo nově založené chmelnici. Producent je povinen chmelnici tímto evidenčním číslem viditelným způsobem označit a označení po celou dobu zařazení chmelnice v evidenci chmelnic udržovat. Označení provede tak, že chmelnici označí přiděleným evidenčním číslem na rohových sloupech konstrukce takovým způsobem, aby evidenční číslo nemohlo být poškozeno mechanizačními prostředky. (6) Vzor žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. 4) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Změny v evidenci chmelnic (1) O převodu evidence chmelnice na jiného producenta rozhodne Ústav na žádost. Žádost o převod evidence chmelnice podává ten, na koho se evidence chmelnice má převést. Tato žádost obsahuje kromě údajů podle § 4 odst. 3 údaj o evidenčním čísle chmelnice. K žádosti o převod evidence chmelnice se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnice nachází, a souhlas dosavadního producenta s převodem evidence chmelnice na jiného producenta. Je-li producent, na kterého se převádí evidence chmelnice, současně vlastníkem chmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku a souhlas se nedokládá. (2) Producent je povinen do 30 dnů od provedení změny ohlásit Ústavu a) změnu údajů o producentovi, b) změnu stavu chmelnice, kterou se rozumí 1. zrušení chmelnice, 2. vyorání porostu nebo části porostu v chmelnici, 3. ponechání chmelnice bez produkce, 4. vysazení vyorané chmelnice nebo 5. obnovení chmelnice, která byla bez produkce, c) dosadbu chybějících rostlin v chmelnici v případě, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici; chmelnici je možné dosázet stejnou odrůdou nebo klonem, původ dosazované sadby producent doloží doklady o původu sadby19), a d) změnu výměry chmelnice. (3) Ohlásí-li producent zrušení chmelnice podle odstavce 2 písm. b) bodu 1, rozhodne Ústav o vynětí chmelnice z evidence chmelnic. (4) Chmelnici, která je bez konstrukce, vede Ústav v evidenci chmelnic jako bez produkce. Doba evidence chmelnice bez konstrukce může trvat nejvýše 5 let, jinak Ústav rozhodne o vynětí chmelnice z evidence chmelnic. (5) Zjistí-li Ústav nesoulad mezi údaji vedenými v evidenci chmelnic a skutečností, je oprávněn zahájit řízení o provedení aktualizace údajů vedených v evidenci chmelnic z moci úřední. V takovém případě Ústav vyzve dotčeného producenta k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (6) Vzor žádosti o převod evidence chmelnice na jiného producenta a ohlášení změn v evidenci chmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.“. 7. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta (1) Producent je povinen označit každý obal s chmelem označovacím štítkem a zajistit jej proti otevření označovacím štítkem nebo plombou. Označovací štítky a plomby vydává Ústav na vyžádání; plomby Ústav vydá za úhradu. (2) Po ukončení sklizně a označení všech obalů s chmelem je producent povinen vystavit prohlášení producenta o počtu a hmotnosti označených obalů s chmelem podle katastrálních území a odrůd chmele. Toto prohlášení předá s nepoužitými označovacími štítky Ústavu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. (3) V prohlášení producenta podle odstavce 2 producent uvede a) údaje o producentovi, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, b) odrůdu chmele, c) katastrální území, d) chmelařskou oblast a e) označovací číslo a hmotnost a počet obalů s chmelem a rok sklizně. (4) Vzor prohlášení producenta a žádosti o přidělení označovacích štítků zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.“. 8. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 5a Ověřování chmele a chmelových produktů (1) Ověřením chmele nebo chmelových produktů se deklaruje jejich původ a kvalita; ověření zahrnuje označování chmele producentem a kontrolu původu a kvality chmele nebo chmelových produktů Ústavem. (2) Ověřování chmele nebo chmelových produktů zahájí Ústav na žádost o ověření chmele nebo chmelových produktů. Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu žádost obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Pro účely ověření chmele nebo chmelových produktů Ústav provede v ověřovacím středisku podle § 10 a) kontrolu úplnosti údajů uvedených v žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů, b) kontrolu původu chmele podle označovacích štítků a kontrolu chmelových produktů podle ověřovací značky a vážní listiny, c) odstranění označovacích štítků, ověřovacích značek a plomb z obalů, d) dohled nad úpravou chmele a nad zpracováním chmelových produktů, e) zapečetění nebo zaplombování obalů s chmelem nebo chmelových produktů, f) označení obalů s chmelem údajem o tom, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, a g) zjištění hmotnosti chmele, vydání vážní listiny a ověřovací listiny. (4) Ústav ověří producentem označený chmel pocházející z chmelařských oblastí a chmelnic evidovaných podle § 4, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20), a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele nebo ověřených chmelových produktů. Ústav ověří chmel nebo chmelové produkty členského státu a chmel nebo chmelové produkty pocházející ze třetích zemí, splňují-li požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20). (5) Zjistí-li Ústav, že podmínky pro vydání ověřovací listiny podle odstavců 2 až 4 a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) byly splněny, vydá ověřovací listinu, jinak rozhodne o zamítnutí žádosti. (6) Písemné doklady o ověřování chmele nebo chmelových produktů, text na ověřovací značce, pečeti i ověřovací listině se vyhotovují v českém jazyce, popřípadě se uvádějí na základě žádosti dvojjazyčně, a to v jazyce českém a anglickém. (7) Vzor žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů a žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů dovezených ze třetích zemí zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. 20) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění.“. 9. Nadpis § 6 zní: „Ústav“. 10. V § 6 písm. a) se slova „zajišťuje provádění kontroly“ nahrazují slovy „provádí kontrolu“ a slova „předpisy Evropských společenství,1)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie1),“. 11. V § 6 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a chmelových produktů“. 12. V § 6 písmeno e) zní: „e) provádí kontrolu chmelnic evidovaných v evidenci chmelnic zaměřenou na ověření údajů vedených v evidenci chmelnic,“. 13. V § 6 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách seznam jím určených ověřovacích středisek.“. 14. § 7 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 7 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond v rámci provádění opatření společných organizací trhu5) rozhoduje o uznávání seskupení producentů chmele. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. § 2b zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 15. § 7a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 6 a 6a zrušuje. 16. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“ a slova „předpisy Evropských společenství“ se nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím dovoz chmele ze třetích zemí“. 17. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „uvede“ vkládají slova „do oběhu chmelový“ a slova „původu do oběhu nebo ho vyveze,7)“ se nahrazují slovem „původu7),“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 18. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „do oběhu“ vkládá slovo „chmelový produkt“, slova „certifikace produkt“ se nahrazují slovy „ověřovací listiny“ a slova „certifikaci opětovně zabalen,8)“ se nahrazují slovy „ověření opětovně zabalen8),“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Čl. 6 odst. 5 a čl. 9 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 19. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 20. V § 8 odst. 1 písm. d) se za slovo „smísí“ vkládá slovo „chmelové“ a za slovo „produkty“ se vkládají slova „nebo chmel“. 21. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 22. V § 8 odst. 1 se písmena e) až i) včetně poznámek pod čarou č. 11 až 15 zrušují. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena e) až i). 23. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Čl. 20 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění.“. 24. V § 8 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „f) ve volném prodeji prodá rozdělenou zásilku, aniž by k ní vydala doklady, ze kterých bude zřejmé její ověření17), 17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění.“. 25. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slovo „uvede“ vkládají slova „do oběhu neověřenou“ a slova „do oběhu,18)“ se nahrazují slovy „ze třetích zemí18),“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění.“. 26. V § 8 odst. 1 písm. h) se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“. 27. V § 8 odst. 1 písm. i) se číslo „5“ nahrazuje slovy „2 nebo § 4a odst. 1 nebo 2“. 28. V § 8 odst. 2 písm. a) až d) se slova „uvedené v odstavci“ nahrazují slovy „podle odstavce“. 29. V § 8 odst. 2 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „h)“ a text „n)“ se nahrazuje textem „i)“. 30. V § 8 odst. 2 písm. b) se text „ , g), h), i)“ zrušuje a text „j)“ se nahrazuje textem „e)“. 31. V § 8 odst. 2 písm. c) se text „ , k)“ zrušuje a text „l)“ se nahrazuje textem „g)“. 32. V § 8 odst. 2 písm. d) se slova „nebo e)“ zrušují. 33. V § 8 odst. 3 se slova „právnických osob“ zrušují. 34. V § 9 úvodní části ustanovení se za slovo „Ministerstvo“ vkládá slovo „zemědělství“. 35. V § 9 se písmena a), c) a d) zrušují. Dosavadní písmena b) a e) se označují jako písmena a) a b). 36. V § 9 písm. b) se slovo „certifikace“ nahrazuje slovy „ověřování chmele a chmelových produktů“. 37. § 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 10 Ověřovací středisko Ústav provádí ověřování chmele nebo chmelových produktů v jím určeném ověřovacím středisku. Ústav určí jako ověřovací středisko provozovnu, která splňuje tyto podmínky: a) prostorově a technicky odpovídá množství ověřovaného chmele nebo chmelových produktů a b) je vybavena ověřeným stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii21). 21) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená podle zákona č. 97/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 97/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 247/2022 Sb.	Zákon č. 247/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ekologickém zemědělství * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 247 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ekologickém zemědělství Čl. I Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 344/2011 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.“ a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.“. 2. V § 1 se slovo „osvědčování“ nahrazuje slovem „certifikaci“. 3. V § 2 odst. 1 se za slovo „orgánem“ vkládají slova „a vykonává úkoly svěřené členskému státu“. 4. V § 2 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 5. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „nebo hospodářské zvíře2)“ nahrazují slovy „ , hospodářské zvíře podle veterinárního zákona2) nebo osivo a další rozmnožovací materiál rostlin“ a slova „předpisů Evropské unie3)“ se nahrazují slovy „přímo použitelných předpisů Evropské unie3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 6. V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisech“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisech“. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 7. Poznámky pod čarou č. 5 a 6 znějí: „5) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin, vyhláška č. 253/2018 Sb., o požadavcích na extrakční rozpouštědla používaná při výrobě potravin. 6) Čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 8. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „nebo ekologický rozmnožovací materiál7)“ včetně poznámky pod čarou č. 7 a odkazů na poznámku pod čarou zrušují. 9. V § 3 odst. 1 písm. d) se slovo „podnikatelem“ nahrazuje slovy „zemědělcem fyzická nebo právnická“. 10. V § 3 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „e) osobou podnikající v ekologickém zemědělství ekologický zemědělec, výrobce biopotravin9), osoba uvádějící biopotraviny nebo bioprodukty na trh9), výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv6) nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, 9) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 3 odst. 1 písm. f) se slovo „podnikatelem“ nahrazuje slovem „zemědělcem“. 12. V § 3 odst. 1 písm. g) se za slovo „pozemky“ vkládají slova „včetně vodních ploch“. 13. V § 3 odst. 2 se slovo „předpisu“ nahrazuje slovy „přímo použitelném předpisu“. 14. V § 4 odst. 3 se slovo „podnikateli“ nahrazuje slovem „zemědělci“. 15. V § 6 odst. 1 se slova „v souladu s předpisy Evropské unie10) (dále jen „žadatel“), podá“ nahrazují slovy „(dále jen „žadatel“), podá v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie10)“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 16. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 17. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost stanovená podle odstavce 1 se nevztahuje na a) osoby podle čl. 34 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 a b) osoby, které poskytují v ekologickém zemědělství své služby přeshraničně61).“. 18. V § 6 odst. 3 se slova „osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu“ nahrazují slovy „certifikát podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848“. 19. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 2652 a násl. občanského zákoníku.“. 20. V § 6 odst. 4 písm. c) a v § 6 odst. 6 písm. c) se slovo „předpisech“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisech“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Čl. 34 odst. 1 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 21. V § 6 odst. 5 a v § 28 se slovo „předpisů“ nahrazuje slovy „přímo použitelných předpisů“. 22. V § 6 odst. 6 písm. b) se za slovo „pozemků“ vkládají slova „ , včetně vodních ploch“. 23. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 24. V § 6 odst. 8 se za slovo „registraci“ vkládají slova „a certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství“. 25. V § 6 odst. 8 se slovo „podnikatelů“ nahrazuje slovem „zemědělců“. 26. V § 6 odst. 10 se slova „stanoví prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách“. 27. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Dojde-li ke změně výměry pozemků ekofarmy včetně vodních ploch, je ekologický zemědělec povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit tuto skutečnost pověřené osobě. Pověřená osoba provede do 30 dnů od doručení tohoto oznámení příslušnou změnu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů, v souladu se zvláštním právním předpisem14), a v seznamu.“. 28. V § 8 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisy“ nahrazuje slovy „přímo použitelnými předpisy“. 29. V § 8 odst. 2 písmeno a) zní: „a) ekologický zemědělec nezíská do 12 měsíců od ukončení období přechodu na ekologickou produkci60) alespoň jeden certifikát na bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na bioprodukt za 24 měsíců; tuto dobu může ministerstvo na žádost ekologického zemědělce v odůvodněných případech prodloužit, a to i opakovaně,“. 30. V § 8 odst. 2 písm. b) se za slovo „materiálu“ vkládá slovo „rostlin“ a slova „1 osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt a v průběhu každého dalšího kalendářního roku vždy alespoň jedno osvědčení na biopotravinu nebo ostatní bioprodukt za jeden kalendářní rok“ se nahrazují slovy „jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt a v průběhu dalších kalendářních let vždy alespoň jeden certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt za 24 měsíců“. 31. V § 8 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo zruší registraci na základě žádosti ke dni, který mu žadatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení žadatelem uvedeno, je registrace zrušena ke dni nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. (5) Pokud je registrace zrušena na základě odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2, ministerstvo zároveň se zrušením registrace odejme certifikát o činnosti v ekologickém zemědělství a certifikát na biopotravinu, bioprodukt nebo ostatní bioprodukt.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 32. V § 9 odst. 1 se za slovo „hospodaření“ vkládají slova „týkající se původu hospodářských zvířat a podmínek jejich chovu, katastrofických situací a povolování zemědělských složek pocházejících z konvenční produkce“. 33. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) Čl. 22, čl. 25 a příloha II část II body 1.3.4.4., 1.3.4.4.3., 1.7.5., 1.7.8., 3.1.2.1. a 3.2.1. písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 34. V § 9 odst. 4, § 9 odst. 5 písm. a) a v § 9 odst. 5 písm. c) se za slovo „materiálu“ vkládá slovo „rostlin“. 35. Poznámka pod čarou č. 64 zní: „64) Příloha II část II bod 1.8.5.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 36. V § 9 odst. 5 písm. a) a v § 9 odst. 5 písm. c) se slovo „vegetativního“ nahrazuje slovem „dalšího“. 37. V § 9 odst. 5 písm. b) se slovo „vegetativní“ nahrazuje slovem „další“ a za slovo „materiál“ se vkládá slovo „rostlin“. 38. V § 9 odst. 6 se za slovo „odrůd“ vkládají slova „a dalšího rozmnožovacího materiálu rostlin“ a za slovo „osiva“ se vkládají slova „ , další rozmnožovací materiál rostlin“. 39. Poznámka pod čarou č. 65 zní: „65) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 40. V § 9 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo je správcem elektronické databáze zvířat, ve které jsou zveřejňovány údaje podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 41. V § 10 a v § 33a odst. 1 písm. d) se slovo „podnikatel“ nahrazuje slovem „zemědělec“. 42. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.4.2.1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 43. V § 14 odst. 2 se slovo „králíků“ nahrazuje slovem „hmyzu“ a slova „předpisy Evropské unie17)“ se nahrazují slovy „přímo použitelnými předpisy Evropské unie1)“. 44. V nadpisu hlavy IV se slovo „OSVĚDČOVÁNÍ“ nahrazuje slovem „CERTIFIKACE“. 45. V nadpisu § 22 se slova „Osvědčení o původu“ nahrazují slovem „Certifikát“. 46. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Certifikát bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu vydá pověřená osoba na žádost do 30 dnů ode dne provedení kontroly, u rostlinných produktů pěstovaných na orné půdě a rostlinných produktů z trvalých kultur nejpozději do sklizně dané plodiny, a to nejméně na 1 kalendářní rok, nejdéle však na 26 měsíců, pokud osoba podnikající v ekologickém zemědělství splnila požadavky tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie1). Tento certifikát je osoba podnikající v ekologickém zemědělství povinna uchovávat po dobu 5 let.“. 47. V § 22 odst. 2 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „certifikátu“. 48. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu vyznačí pověřená osoba bez zbytečného odkladu v seznamu.“. 49. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 30 až 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 50. V § 23 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 51. V § 23 se věta druhá nahrazuje větou „Balená biopotravina, certifikovaná na území České republiky a neurčená pro zahraniční trh, se na obalu označí také grafickým znakem podle věty třetí.“ a na konci paragrafu se doplňují věty „Balenou biopotravinu určenou pouze pro zahraniční trh, jinou než balenou biopotravinu, bioprodukt a ostatní bioprodukt, certifikované na území České republiky, lze také označit grafickým znakem, jehož podobu stanoví prováděcí právní předpis. Tento grafický znak smí být užíván pouze pro účely tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie1) a v souladu s nimi.“. 52. V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které včetně poznámek pod čarou č. 80 až 84 znějí: „(2) Příslušnými orgány provádějícími kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 jsou Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v souladu s jejich věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů80). (3) Osoba, která dováží produkt ekologického zemědělství ze třetí země, je povinna uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s kontrolou dovozu těchto produktů. Tyto náklady zahrnují zejména náklady provedených laboratorních rozborů a paušální náklady. V případě, že laboratorní rozbor provedl orgán dozoru, hradí kontrolovaná osoba náklady rozboru podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce81) nebo podle právního předpisu upravujícího sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského82). Náklady, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí, hradí kontrolovaná osoba podle vyhlášky o paušálních nákladech83). O náhradě nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán, který ji uložil. V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí. (4) Náhradu nákladů kontroly dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí provedené Státní veterinární správou v rámci pohraniční veterinární kontroly upravuje veterinární zákon84). 80) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 81) Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly, ve znění pozdějších předpisů. 82) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. 83) Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), ve znění pozdějších předpisů. 84) § 75 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 53. V § 29 odst. 1 se slova „osvědčení o původu“ nahrazují slovem „certifikát“. 54. Poznámka pod čarou č. 66 zní: „66) Čl. 3 odst. 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 55. V § 29 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „(2) Zaměstnanci pověřené osoby a další osoby, které jsou jí pověřeny prováděním kontroly (dále jen „osoba provádějící kontrolu“) žadatele, ekologického zemědělce, výrobce nebo dodavatele ekologických krmiv6) nebo dodavatele ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství nebo potravinářství nebo veterinářství a veterinární prevence nebo vysokoškolské vzdělání24) příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe. 22) § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 56. V § 29 odstavec 3 zní: „(3) Osoba provádějící kontrolu žadatele výrobce biopotravin nebo osoby, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty na trh, musí mít alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou22) a nejméně 5 let odborné praxe v oboru zemědělství a lesnictví nebo potravinářství a potravinářská chemie nebo vysokoškolské vzdělání příslušného směru a nejméně 1 rok odborné praxe.“. 57. V § 30 odst. 1 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů27)“ nahrazují slovy „čl. 33 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 58. Poznámky pod čarou č. 29 až 32 znějí: „29) Čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 30) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 31) Čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 32) Čl. 39 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 59. V § 33 odst. 1 písm. f) a v § 33a odst. 1 písm. c) se za slovo „nezpracuje“ vkládá slovo „ , neaktualizuje“. 60. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Čl. 39 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 61. V § 33 odst. 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 62. Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.5. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 63. Poznámka pod čarou č. 36 zní: „36) Čl. 10 odst. 1, příloha II část I bod 1.7. a příloha II část II bod 1.2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 64. Poznámka pod čarou č. 37 zní: „37) Čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 65. V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „h), i) nebo j)“ nahrazují slovy „g), h) nebo i)“. 66. V § 33 odst. 2 písm. c) se slova „ , g) nebo k)“ nahrazují slovy „nebo j)“. 67. V § 33a odst. 1 písm. a) se slova „vegetativní rozmnožovací materiál“ nahrazují slovy „další rozmnožovací materiál rostlin“. 68. Poznámka pod čarou č. 67 zní: „67) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.8. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 69. V § 33a odst. 1 písmena e) až g) včetně poznámek pod čarou č. 80 a 81 znějí: „e) v rozporu s § 10 neučiní vhodná opatření k omezení působení škodlivých vlivů na ekologicky obhospodařované pozemky, f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů80) překročí množství dusíku stanovené na rok a hektar zemědělsky obhospodařované půdy, g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů81) umístí na ekofarmu zvířata pocházející z konvenčního chovu bez povolení ministerstva, 80) Čl. 12 odst. 1 a příloha II část I bod 1.9.4. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 81) Čl. 14 odst. 1 a příloha II část II bod 1.3. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. Poznámka pod čarou č. 68 se zrušuje. 70. V § 33a odst. 1 písm. h) se slova „zvířatům podmínky ustájení“ nahrazují slovy „při chovu zvířat nebo při produkci řas nebo živočichů pocházejících z akvakultury podmínky“. 71. Poznámky pod čarou č. 69 až 71 znějí: „69) Čl. 14 odst. 1, příloha II část II bod 1.2. až 1.9. a příloha II část III body 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 70) Čl. 9 odst. 10 písm. b) a příloha III bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 71) Čl. 9 odst. 10 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 72. V § 33a odst. 1 písm. l) se odkaz na poznámku pod čarou č. 72 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 31. Poznámka pod čarou č. 72 se zrušuje. 73. Poznámka pod čarou č. 73 zní: „73) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 74. V § 33a odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 75. V § 33a odst. 1 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 82 zní: „o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů82) nepřijme dostatečná bezpečnostní opatření s cílem zabránit přítomnosti nepovolených produktů a látek, nebo 82) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p). 76. V § 33a odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 77. V § 33a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 83 zní: „d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ekologickou produkci a označování ekologických produktů83) před uvedením bioproduktů, biopotravin, ostatních bioproduktů nebo takovýchto produktů z přechodného období nebo před přechodným obdobím na trh nepodá žádost o registraci podle § 6. 83) Čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 78. Poznámka pod čarou č. 74 zní: „74) Čl. 40 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 79. V § 33a odst. 3 písmena b) a c) včetně poznámek pod čarou č. 84 a 85 znějí: „b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly84) neplní obecné povinnosti kontrolních orgánů pro ekologickou produkci, c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly85) neplní povinnosti pověřených subjektů, 84) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 85) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Poznámky pod čarou č. 75 a 76 se zrušují. 80. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) Čl. 38 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 81. V § 33a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 86 znějí: „e) v rozporu s § 22 odst. 3 nevyznačí bez zbytečného odkladu vydání certifikátu nebo odepření vydání certifikátu v seznamu, nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím úřední kontroly86) nepřijme opatření v případě zjištěného nesouladu. 86) Čl. 138 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 82. V § 33a odst. 4 písm. a) se částka„1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „2 000 000 Kč“. 83. V § 33a odst. 4 písm. c) se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „ , k) nebo o)“. 84. V § 33a odst. 4 písm. d) se slova „e), f), g) nebo“ zrušují. 85. V § 33a odst. 4 písm. e) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „ , e), f), g) nebo p)“. 86. V § 34 odst. 1 se slova „porušení a nesrovnalostí s předpisy78)“ nahrazují slovy „nesouladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84878)“ a slova „z porušení a nesrovnalostí s předpisy79)“ se nahrazují slovy „na nesoulad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/84879)“. Poznámky pod čarou č. 78 a 79 znějí: „78) Čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. 79) Čl. 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.“. 87. V § 35 se text „§ 6 odst. 10, § 14 odst. 2 a § 23 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 14 odst. 2 a § 23“. Čl. II Přechodné ustanovení Správní řízení zahájená podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 242/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. III Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 244/2022 Sb., se mění takto: 1. § 1a se zrušuje. 2. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které včetně poznámky pod čarou č. 53 zní: „q) provádí kontroly v souladu se zákonem o ekologickém zemědělství53). 53) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 1, 3 a 4 se slova „určených podle čl. 37 nařízení“ nahrazují slovy „v souladu s nařízením“. 4. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 1, 3 a 4 se slova „ , které splňují podmínky pro provoz laboratoří stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/625“ zrušují. 5. V § 3 odst. 3 písm. b) bodu 3 se za slovo „míst“ vkládá slovo „ , předmětů“. 6. V § 3 odst. 3 písm. n) se za slova „úřední laboratoře“ vkládají slova „v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. d) a“ a slova „ , ověřuje způsobilost laboratoří pověřených prováděním rozborů pro své potřeby“ se zrušují. 7. V § 3 odst. 4 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 8. V § 3 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vede seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná (dále jen „seznam internetových stránek“), a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a g) rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek a o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek.“. 9. Za § 3a se vkládají nové § 3b až 3d, které znějí: „§ 3b Seznam internetových stránek obsahuje a) adresu internetové stránky a b) den zápisu internetové stránky do seznamu internetových stránek, popřípadě den výmazu zápisu internetové stránky z tohoto seznamu. § 3c (1) Inspektorát rozhoduje o zápisu internetových stránek do seznamu internetových stránek z moci úřední rozhodnutím, které se vydává jako první úkon v řízení. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát. (2) Inspektorát rozhoduje o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek z moci úřední, pominou-li důvody pro jejich zápis do tohoto seznamu a dozví-li se o této skutečnosti. Pro vedení řízení o výmazu internetových stránek ze seznamu internetových stránek platí odstavce 1, 3 a 4 obdobně. (3) Účastníky řízení podle odstavce 1 jsou provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek. Nelze-li některého z účastníků řízení identifikovat, je v úkonech v řízení označen jako provozovatel nebo držitel doménového jména internetových stránek, o kterých je vedeno řízení o zápisu na seznam internetových stránek, a adresou těchto internetových stránek. Ustanovení § 32 odst. 2 písm. d) a e) správního řádu se nepoužijí. (4) V řízení podle odstavce 1 se účastníkovi řízení doručuje písemnost veřejnou vyhláškou a účastníkovi řízení známého pobytu nebo sídla se písemnost zašle rovněž na vědomí na tuto adresu. (5) Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu nebo výmazu provést zápis internetové stránky do seznamu internetových stránek nebo výmaz internetové stránky ze seznamu internetových stránek. § 3d Poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky je povinen zamezit v přístupu k internetovým stránkám uvedeným v seznamu internetových stránek, a to do 15 dnů ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu internetových stránek.“. 10. V § 4 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Inspektor je v souvislosti s výkonem kontroly, včetně provádění úkonů předcházejících kontrole, oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob nebo povinných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno.“. 11. V § 5 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 3, který včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: „3. potravin, které pocházejí z provozu, podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, které v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie54) není platně schváleno, 54) Například čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, čl. 2 nařízení Komise (EU) č. 210/2013 ze dne 11. března 2013 o schvalování provozů produkujících klíčky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.“. 12. V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 13. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jako poskytovatel služby přístupu k internetu na území České republiky neučiní ve stanovené lhůtě opatření k zamezení v přístupu k internetovým stránkám zapsaným v seznamu internetových stránek.“. 14. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „ , d) nebo e)“. Čl. IV Přechodné ustanovení Kontrolu nebo správní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí inspektorát, který takové řízení zahájil, podle zákona č. 146/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 246/2022 Sb.	Zákon č. 246/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 113/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna plemenářského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 246 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací.“. 2. Poznámka pod čarou č. 1a zní: „1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1013 ze dne 16. dubna 2019 o oznamování zásilek určitých kategorií zvířat a zboží, které vstupují do Unie, s předstihem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602 ze dne 23. dubna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o společný zdravotní vstupní doklad doprovázející zásilky zvířat a zboží na místo určení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873 ze dne 7. listopadu 2019 o postupech koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a směsných produktů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074 ze dne 23. září 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží, které pocházejí z Unie a do Unie se vracejí poté, co jim třetí země zakázala vstup, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090 ze dne 19. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o případy podezření na nesoulad nebo zjištěného nesouladu s pravidly Unie pro používání nebo rezidua farmakologicky účinných látek, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo s pravidly Unie pro používání nebo rezidua zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 ze dne 28. dubna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky a požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999 ze dne 9. července 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a sledovatelnost zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení pro přemísťování produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů a určitých produktů živočišného původu z vodních živočichů do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1251/2008, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934 ze dne 9. června 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení klasického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, pokud jde o pravidla pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu u určitého území nebo třetí země do členského státu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2037 ze dne 22. listopadu 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o výjimky z povinností týkajících se registrace zařízení akvakultury a vedení záznamů provozovatelů.“. 3. V § 2 písm. a), § 4 odst. 1 písm. c), § 17b, § 41 odst. 1 písm. c), § 44 odst. 1 písm. d), § 45 odst. 1 písm. b), § 48 odst. 1 písm. b) a c), § 49 odst. 1 písm. b), § 57 odst. 2, § 67 odst. 5 a v § 67a odst. 3 se slovo „zdolávání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 4. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „kožešinová zvířata,“ zrušují a za slovo „včelstva“ se vkládá slovo „ , čmeláci“. 5. V § 3 odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) až mm) se označují jako písmena f) až ll). 6. V § 3 odst. 1 písmeno j) zní: „j) ohniskem nákazy ohnisko podle čl. 4 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. 7. V § 3 odst. 1 písmeno t) zní: „t) ochrannou lhůtou ochranná lhůta podle čl. 4 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění,“. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. 8. V § 3 odst. 1 písm. hh) se slova „pro síť epizootologického sledování a“ nahrazují slovy „Státní veterinární správy nebo Městskou veterinární správou v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“)“. 9. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene jj) doplňují slova „nebo týraným zvířatům“. 10. V § 3 odst. 1 písm. kk) se za slovo „včel,“ vkládají slova „které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a“. 11. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s přemísťováním zvířat nebo živočišných produktů o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru.“. 12. V § 4 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Chovatel psa je povinen zajistit, aby pes byl označen elektronickým čipem, který splňuje technické požadavky stanovené v příloze II předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) (dále jen „elektronický čip“), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. Chovatel nově narozeného psa je povinen zajistit označení psa elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovateli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. Chovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. (4) Povinnosti chovatele psa podle odstavce 3 se nevztahují na chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 13. V § 4 odst. 5 se slova „Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“)“ zrušují. 14. V § 4 odst. 6 se slova „odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavci 5“. 15. V § 4 odst. 7 a v § 4 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „5 a 6“. 16. V § 4 se odstavec 9 zrušuje. 17. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pas je veřejnou listinou.“. 18. V § 4a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pasy podle odstavce 3 vydává také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která je k této činnosti schválena krajskou veterinární správou. Práva a povinnosti veterinárního lékaře schváleného k vydávání pasů platí pro vysokou školu schválenou k vydávání pasů obdobně. Schválení vysoké školy k vydávání pasů může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže vysoká škola vydala pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48).“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 19. V § 4b odst. 3 písm. a) se za slova „veterinárním lékařům“ vkládají slova „nebo vysoké škole“. 20. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní: „§ 4c Označení psa podle § 4 odst. 3 nebo označení zvířat v zájmovém chovu elektronickým čipem podle předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65) provádí soukromý veterinární lékař nebo vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny.“. 21. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 22. V § 5 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 23. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. § 12, 12d a 12f zákona č. 246/1992 Sb.“. 24. V § 5 odst. 3 písm. b) se text „b)“ nahrazuje textem „a)“. 25. V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „programem tlumení“ nahrazují slovy „eradikačním programem“ a slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství“ se nahrazují slovy „na internetových stránkách ministerstva“. 26. V § 5 odst. 5 se slova „a v odstavci 4 písm. a)“ zrušují. 27. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro chovatele provozujícího zařízení pro produkci čmeláků, které je odděleno od okolního prostředí, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až c).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 28. V § 5 odst. 7 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 29. § 5a zní: „§ 5a (1) Provozovatel zařízení nebo dopravce, který podléhá registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) chovatele evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří jsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona8), b) osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6), které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6). Osoby uvedené v písmenech a) a b) se považují za subjekty registrované podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, a) zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a c) provozovatele svodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 97, 99 a 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení podle čl. 94 odst. 1 nebo čl. 95 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Povinnost vést záznamy podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 se nevztahuje na provozovatele uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (6) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4, pokud se na ně nevztahuje povinnost vést údaje ve stájovém registru podle plemenářského zákona8), jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 po dobu 3 let. (7) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. (8) Registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají a záznamy podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést a) chovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří nejsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona8), b) chovatelé provozující zařízení pro produkci čmeláků, které není odděleno od okolního prostředí.“. 30. Za § 5a se vkládají nové § 5b až 5d, které znějí: „§ 5b (1) Provozovatel zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury podléhajících registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Registraci podle čl. 172 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají zařízení akvakultury uvedená v čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (2) Povinnost požádat o schválení podle odstavce 1 se nevztahuje na zařízení akvakultury uvedená v čl. 176 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429; tato zařízení podléhají pouze registraci. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 173 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 181, 183 a 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury uvedené v čl. 176 odst. 1, čl. 177, čl. 178 písm. a) nebo čl. 179 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Provozovatelé uvedení v odstavci 1 a dopravci vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury nebo k vypuštění do volné přírody podle čl. 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 186 až 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 po dobu 3 let. (6) Záznamy podle čl. 186 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést provozovatelé zařízení akvakultury uvedení v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. Záznamy podle čl. 188 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést dopravci uvedení v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (7) Provozovatelé zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury registrovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. § 5c Krajská veterinární správa schvaluje soukromého veterinárního lékaře pro zařízení uvedená v § 5a nebo 5b, pokud toto schválení vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatá na jeho základě, zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. § 5d (1) Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení a plnit povinnosti podle čl. 84 a 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Krajská veterinární správa registruje tato zařízení v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 je povinen uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 po dobu 3 let. (3) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 oznamuje krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) ukončení své činnosti.“. 31. V části první hlavě II se za oddíl 1 vkládá nový oddíl 2, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39 zní: „Oddíl 2 Centrální evidence psů § 5e (1) Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „informační systém centrální evidence“) je Komora. (2) Informační systém centrální evidence není veřejně přístupný a má do něj přístup a) soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, b) orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech39) a c) chovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do něj v rozsahu údajů vedených o tomto chovateli a jím chovaném psu. (3) V informačním systému centrální evidence se vedou tyto údaje: a) identifikační číslo psa nebo číslo tetování psa, b) pohlaví psa, c) číslo pasu psa z evidence pasů vedené Komorou podle § 4a, pokud byl pas vydán, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo obchodní firma nebo název chovatele psa, a dále číslo telefonu chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, e) adresa místa chovu psa, f) údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování. (4) Ministerstvo hradí Komoře náhradu hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázovou náhradu hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhradu hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence. (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši náhrady hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence náležející Komoře. § 5f Chovatelé psů (1) Chovatel psa je povinen zajistit zapsání a) psa do informačního systému centrální evidence současně s označením nově narozeného psa elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; zapsání psa do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. a), b) údaje o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině do informačního systému centrální evidence; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. b), c) změny chovatele nebo trvalé změny adresy místa chovu psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. c). (2) Povinnosti chovatele psa podle odstavce 1 se nevztahují na chovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. § 5g Soukromí veterinární lékaři Soukromý veterinární lékař je povinen a) zapsat psa do informačního systému centrální evidence ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes označen elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; tento zápis zahrnuje údaje podle § 5e odst. 3 písm. a), b), d) až f), a má-li pes pas, i údaj podle § 5e odst. 3 písm. c), b) zapsat do informačního systému centrální evidence údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes očkován nebo přeočkován, c) zapsat do informačního systému centrální evidence změnu chovatele nebo trvalou změnu adresy místa chovu psa, a to ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto údaje soukromému veterinárnímu lékaři chovatelem. § 5h Vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny Pro účely tohoto oddílu se za soukromého veterinárního lékaře považuje také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Práva a povinnosti soukromého veterinárního lékaře podle § 5e až 5g platí pro tuto vysokou školu obdobně. 39) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní oddíly 2 a 3 se označují jako oddíly 3 a 4. 32. V části první hlavě II nadpisu oddílu 3 se slovo „vnitrostátní“ zrušuje. 33. Pod označení § 6 se vkládá nadpis „Vnitrostátní přemísťování zvířat“. 34. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 35. V § 6 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 36. V § 6 odst. 3 se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení uvedeného v odstavci 1 písm. a)“. 37. V § 6 odst. 7 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 38. V § 6 odst. 8 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 39. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Zvířata mohou být přepravována jen za podmínek stanovených tímto zákonem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání6), předpisy Evropské unie upravujícími ochranu zvířat během přepravy14) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990; úřední veterinární lékaři dozírají na dodržování těchto podmínek.“. 40. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. 41. § 8 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 80 až 82 zní: „§ 8 Přemísťování zvířat mezi členskými státy (1) Krajská veterinární správa může v případech stanovených nařízením povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování a) zvířat, které jsou stanoveny v části IV hlavě I kapitolách 3, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat80), b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, které jsou stanoveny v části IV hlavě II kapitolách 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat81). (2) Ústřední veterinární správa může povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování zvířat, které jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování a) zvířat mezi členskými státy pro vědecké účely6), nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce, nebo za účelem pastvy nebo práce, nebo přemísťování zárodečných produktů do genových bank v jiném členském státě, a to za podmínek stanovených v čl. 138, 139 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě82), b) vodních živočichů na území České republiky z jiného členského státu pro vědecké účely6), a to za podmínek stanovených v čl. 204 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Vodní živočichové přemístění z jiného členského státu mohou být v České republice vypouštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. 80) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688. 81) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990. 82) Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.“. 42. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Tímto ustanovením není dotčen čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 43. V § 9 se odstavec 5 zrušuje. 44. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Přemísťování cirkusových zvířat (1) Krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu (dále jen „cirkusová zvířata“) a rejstříky míst konání představení cirkusu a plní další úkoly vyplývající pro úřední veterinární lékaře z předpisů Evropské unie upravujících veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Veterinární podmínky stanovené předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a) pro přemísťování cirkusových zvířat mezi členskými státy se vztahují i na vnitrostátní přemísťování těchto zvířat. (2) Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. hh)] a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ; evidenci těchto pasů vede Komora. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být pozastaveno nebo odejmuto veterinárnímu lékaři, který vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a).“. 45. § 9b se zrušuje. 46. V části první hlavě II nadpisu oddílu 4 a nadpisu § 17b se slovo „zdolávání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 47. V § 10 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „v souladu s čl. 26 až 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu,“. 48. V § 10 odst. 1 písm. b), § 10 odst. 3 písm. f) a v § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ke zdolání“ nahrazují slovy „k tlumení“. 49. V § 10 odst. 1 písm. c) se text „[§ 34 odst. 1 písm. b)]“ zrušuje. 50. V § 10 odstavec 2 zní: „(2) Ústřední veterinární správa předloží Evropské komisi (dále jen „Komise“) program dozoru podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a předkládá Komisi pravidelné zprávy o výsledcích provádění tohoto programu.“. Poznámka pod čarou č. 14b se zrušuje. 51. V § 10 odst. 3 se písmena a) až d) zrušují. Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena a) až c). 52. Za § 10 se vkládají nové § 10a a 10b, které včetně poznámek pod čarou č. 83 až 85 znějí: „§ 10a (1) Nákazy, včetně nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a jejich původci, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou považovány za nebezpečné. (2) Ústřední veterinární správa hlásí a) Komisi a ostatním členským státům ohnisko nákazy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podává Komisi a ostatním členským státům zprávu o nákazách podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) Světové organizaci pro zdraví zvířat výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím této organizace o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení83). § 10b (1) Ústřední veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a to zejména od nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/188284) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/69085). Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka. (2) Ústřední veterinární správa předkládá Komisi a) návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení podle čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) zprávy podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Ústřední veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 prozatímně prohlásit zřízení programu ozdravování zvířat. (4) Ústřední veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 v případech, v nichž má být požadován finanční příspěvek Evropské unie na financování programu ozdravování zvířat. (5) Ústřední veterinární správa může v případech stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 povolit výjimku z povinností provozovatelů v oblasti programů ozdravování zvířat. 83) Rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení. 84) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. 85) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014.“. 53. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „ , zejména“ nahrazuje slovy „ ; přitom krajská veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“ a písmena a) až e) se zrušují. Poznámka pod čarou č. 86 zní: „86) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění.“. 54. V § 13 odstavec 2 zní: „(2) Vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, nařídí krajská veterinární správa chovateli kromě opatření podle odstavce 1 i poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům.“. 55. V § 13 odst. 3 se slova „odstavci 1 písm. c) a d)“ nahrazují slovy „čl. 55 odst. 1 písm. c), d) a e), čl. 56 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 56. V § 13 odstavec 6 zní: „(6) Krajská veterinární správa může na žádost chovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření uvedených v odstavcích 1 až 3, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“. 57. § 14 se zrušuje. 58. Nadpis nad označením § 15 zní: „Opatření k tlumení nákaz“. 59. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Byl-li“ vkládají slova „v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a 2020/689“, slovo „ , zejména“ se nahrazuje slovy „ ; přitom příslušný orgán postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).“ a písmena a) až k) se zrušují. 60. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 54 odst. 2 písm. a), § 67 odst. 5, § 67a odst. 3, § 67b odst. 3 a v § 69 odst. 1 se slova „ochranná a zdolávací opatření“ nahrazují slovy „opatření k tlumení nákaz“. 61. V § 15 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Krajská veterinární správa může na žádost chovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření k tlumení nákaz, nařízených jí nebo jiným příslušným orgánem, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (3) Jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, informuje krajská veterinární správa orgány veřejné správy uvedené v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.“. 62. § 16 zní: „§ 16 Ústřední veterinární správa v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 informuje Komisi o přijatých opatřeních k tlumení nákaz.“. 63. § 17 a 17a se včetně nadpisu zrušují. 64. Poznámka pod čarou č. 14c se zrušuje. 65. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „zvláštními právními předpisy14g) a předpisy Evropské unie14d)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a dalšími předpisy Evropské unie14d)“. Poznámka pod čarou č. 14g se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 14d zní: „14d) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.“. 66. V § 18 odst. 2 písm. b) se slova „zvláštními právními předpisy14h) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz vodních živočichů, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech14h)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 vzhledem k výskytu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení nebo nově se objevujících nákaz“. Poznámka pod čarou č. 14h se zrušuje. 67. V § 18 odst. 2 písmeno c) zní: „c) byla poražena v podniku, v němž během procesu porážení a výroby nebyla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), nebo živočišné produkty z těchto zvířat; tím není dotčen § 23 odst. 2,“. 68. V § 18 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušuje. 69. V § 18 odst. 3 se za slovo „může“ vkládají slova „v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a“. 70. V § 18 odst. 4 se slova „potraviny živočišného původu15)“ nahrazují slovy „živočišné produkty“ a slova „z obchodní sítě“ se nahrazují slovy „ze všech fází uvádění na trh“. 71. V § 18 odst. 5 větě první se slovo „původu“ nahrazuje slovem „původu15)“ a slova „zvláštní úpravě (ošetření)“ se nahrazují slovy „zvláštním ošetření“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb.“. 72. V § 18 odst. 6 písmeno a) zní: „a) stanoví, které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné,“. 73. V § 18 odst. 6 písm. b) se slova „zvláštní úpravy (ošetření)“ nahrazují slovy „zvláštního ošetření“. 74. V § 19 odst. 1 se slova „zákonem a“ nahrazují slovem „zákonem,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6“. 75. V § 19 odst. 2 věta poslední zní: „Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí ochranné lhůty stanovené podle čl. 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6.“. 76. V § 19 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS“. 77. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) V případě podezření nebo zjištění nesouladu s pravidly stanovenými tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie pro používání nebo rezidua a) látek s farmakologickým účinkem, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo b) zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem postupuje Státní veterinární správa podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 78. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.“. 79. V § 21 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; jde-li o domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců, může chovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně“ a věta druhá se zrušuje. 80. V § 21 odst. 15 se slova „povinné prohlídce jatečných zvířat a masa, kterou“ nahrazují slovy „povinnému veterinárnímu vyšetření zvířat před poražením, jejich masa, orgánů a ostatních částí po poražení (dále jen „prohlídka jatečných zvířat a masa“), které“. 81. V § 21 odst. 18 se slova „Není-li toto vyšetření provedeno laboratoří krajské veterinární správy,“ nahrazují slovy „Vyšetření podle věty první“. 82. V § 22 odst. 2 a 3 se slovo „zprostředkovávají“ nahrazuje slovy „se podílejí na“. 83. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „zvláštní úpravě (ošetření)“ nahrazují slovy „zvláštnímu ošetření“. 84. V § 27a odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení větě první se za slovo „republiky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím prodejního automatu,“. 85. V § 27a odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení větě třetí se za slovo „republiky,“ vkládají slova „nebo prostřednictvím prodejního automatu“. 86. V § 27a odst. 1 písm. c) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje a za bod 2 se vkládá nový bod 3, který zní: „3. prodej prostřednictvím prodejního automatu, nebo“. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4. 87. V § 27a odst. 6 se slova „státním veterinárním ústavu“ nahrazují slovy „státním ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústav“)“. 88. V § 27b odst. 5 až 7, § 64c odst. 1, § 67 odst. 1, § 67a odst. 1, § 67b odst. 1 a v § 75 odst. 6 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 89. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému orgánu členského státu určení způsobem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 přemístění do jiného členského státu a) zvířat podle čl. 153, 155 a 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů podle čl. 220 a 225 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo c) živočišných produktů podle čl. 169 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. Poznámky pod čarou č. 17q až 17v se zrušují. 90. V § 28 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 91. V § 28 odst. 2 se slova „schváleny a registrovány podle § 9b nebo“ zrušují a na konci textu věty druhé se doplňují slova „nebo schváleny podle § 5a nebo 5b, anebo registrovány podle § 5a, 5b nebo 5d“. 92. V § 28 se odstavec 3 zrušuje. 93. V § 30 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Příjemce zvířat oznámí krajské veterinární správě příchod těchto zvířat do místa určení nejméně 24 hodin předem písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy a uvede druh, počet, kategorii, popřípadě stáří, původ a účel chovu zvířat.“. 94. V § 30 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 95. § 31 zní: „§ 31 Vyžadují-li předpisy Evropské unie k přemístění zvířat do jiného členského státu veterinární osvědčení, je osoba, která se podílí na obchodování se zvířaty, povinna požádat krajskou veterinární správu o vydání veterinárního osvědčení ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat v ostatních případech.“. 96. V § 31a odst. 1 se slova „§ 28 až 30“ nahrazují slovy „§ 28 až 31“. 97. Poznámka pod čarou č. 17x se zrušuje. 98. V § 32 odst. 1 se slova „dováženým ze třetích zemí“ zrušují a za slova „(dále jen „kontrolované zboží“)“ se vkládají slova „dováženým ze třetích zemí“. 99. Poznámka pod čarou č. 17y zní: „17y) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130.“. 100. V § 32 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „přijatých na jeho základě“. 101. Na konci textu § 33 se doplňují slova „a předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě“. 102. V § 32 odst. 7 se slova „Jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty“ nahrazují slovy „Je-li předmětem dovozu kontrolované zboží“. 103. V § 32 odst. 7 a v § 48 odst. 1 písm. j) se slova „zvířat nebo živočišných produktů daného druhu“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 104. Nadpis nad § 34 se zrušuje. 105. § 34 zní: „§ 34 (1) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu povolí vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují požadavky stanovené v části V kapitolách 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. (2) Pokud dosud nebyly stanoveny požadavky podle odstavce 1 na úrovni Evropské unie, povolí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují a) dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, je-li místem určení zásilky Česká republika, nebo b) dovozní podmínky jiného členského státu, který je místem určení zásilky.“. 106. Nadpis nad § 36 se zrušuje. 107. § 36 se včetně poznámky pod čarou č. 18b zrušuje. 108. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Kontrolované zboží, s výjimkou zvířat, dovážené ze třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považuje za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud není navrženo k propuštění do celního režimu tranzitu. Kontrolované zboží podle věty první podléhá na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňuje dovozní podmínky; při této kontrole orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu postupují podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.“. 109. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630.“. 110. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 111. V § 37 odst. 3 se slova „nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009, v platném znění“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692“. 112. V § 37 se odstavec 4 zrušuje. 113. V nadpisu § 38 se slova „zvířat a živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 114. V § 38 se text „ , 35 a 36“ nahrazuje textem „a 35“ a na konci ustanovení se doplňuje věta „Při kontrole tranzitu postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124.“. 115. V § 38a odstavec 1 zní: „(1) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na živočišné produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 116. V § 38a odst. 2 se slova „uvedených v odstavci 1 podle čl. 5 a 6 předpisu Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ nahrazují slovy „ , které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“ a slova „předpisem Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ se nahrazují slovy „nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 117. V § 38a odst. 3 se slova „čl. 3 a 4 předpisu Evropské unie o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství21)“ nahrazují slovy „čl. 8 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 118. V nadpisu § 38b se slova „zvířat a živočišných“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 119. V § 38b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona8) vydány.“. 120. V § 38b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 121. V § 38b se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 87 znějí: „(11) Zvířata jsou držena v karanténě podle odstavce 10 za podmínek stanovených krajskou veterinární správou. V průběhu karantény a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna zvířata v karanténě, umísťována další zvířata, b) zajistí provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení podle pokynů krajské veterinární správy provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů. (12) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje a) údaje o 1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény, 2. provedených veterinárních kontrolách a odborných veterinárních úkonech v průběhu karantény a o jejich výsledcích, 3. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka, 4. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény, b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu87), c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku, d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země. (13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. (14) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. 87) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.“. 122. V § 39 odst. 5, § 42 odst. 1 písm. a) a v § 70 odst. 1 se slova „ochranných a zdolávacích opatření“ nahrazují slovy „opatření k tlumení nákaz“. 123. V § 40 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „předpisy Evropské unie21)“ nahrazují slovy „nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122“. 124. V § 40 odstavec 4 zní: „(4) Nerozhodla-li Státní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, z druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koňovitého může chovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na svém pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.“. 125. V § 41 odst. 1 písm. c) se slova „ochrannými a zdolávacími opatřeními“ nahrazují slovy „opatřeními k tlumení nákaz“. 126. V § 42 odst. 2 se slova „nebo veterinární“ nahrazují slovem „a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost absolvovat specializovanou odbornou průpravu a získat osvědčení o způsobilosti podle vět první a druhé se nevztahuje na veterinárního lékaře.“. 127. V § 42 odst. 6 se věta poslední nahrazuje větou „Registrace podle věty první se považuje za registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 128. V § 42 odst. 7 se věta první zrušuje. 129. V § 42 odst. 8 se číslo „30“ nahrazuje číslem „7“. 130. V § 42 odst. 9 se za větu první vkládá věta „O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje.“ a věta poslední se zrušuje. 131. V § 42 odst. 11 se slova „ , jeho uspořádání a minimální velikost prostor pro zvířata“ nahrazují slovy „pro zvířata, požadavky na jeho uspořádání, minimální velikost prostor pro zvířata, podmínky péče o zvířata v útulku pro zvířata a obsahové náležitosti provozního řádu útulku pro zvířata“. 132. V § 44 odst. 1 písm. c) se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství a“ zrušují. 133. V § 44 odst. 1 písm. d) se za slovo „veterinární“ vkládají slova „podmínky a veterinární, popřípadě zdravotní“. 134. V § 44 odst. 1 písm. e) a v § 44 odst. 6 se slovo „zdoláváním“ nahrazuje slovem „tlumením“. 135. V § 44 odst. 5 se slova „ve Věstníku Ministerstva zemědělství“ nahrazují slovy „na internetových stránkách ministerstva“. 136. V § 45 odst. 1 písm. c) na prvním místě, § 45 odst. 2 písm. c) a v § 56 odst. 3 se slova „zřízených organizačních složek státu nebo“ nahrazují slovy „založených státních podniků nebo zřízených“. 137. V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 88 zní: „d) vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost u zvířat chovaných v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, případně u zvířat ozbrojených bezpečnostních sborů88). 88) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 138. V § 47 odst. 7 se text „f), g), l) a p)“ nahrazuje textem „g), h), m) a r)“. 139. V § 48 odst. 1 písm. c) se za slovo „plány“ vkládají slova „podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů“ a slova „ , přiznává, pozastavuje a obnovuje stádům, hospodářstvím a oblastem status prosté nákazy, vede jejich seznam a navrhuje orgánům Evropské unie, aby byl České republice přiznán status území prostého nákazy“ se zrušují. 140. V § 48 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) přiznává, pozastavuje, odnímá a obnovuje stádům nebo hospodářstvím status prosté nákazy, navrhuje Komisi, aby byl jednotce podle čl. 4 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, České republice nebo její části schválen status území prostého nákazy, a může tento status v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 pozastavit nebo prozatímně prohlásit; vede a na internetových stránkách Státní veterinární správy zveřejňuje seznamy stád a hospodářství prostých nákazy a subjektů, kterým Komise schválila status území prostého nákazy; informuje Komisi o skutečnostech uvedených v čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. Dosavadní písmena d) až u) se označují jako písmena e) až v). 141. V § 48 odst. 1 písm. j) se slova „zvířat nebo živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 142. V § 48 odst. 1 písm. k) úvodní části ustanovení se za slova „a registrovaných,“ vkládají slova „popřípadě jen schválených nebo registrovaných,“. 143. V § 48 odst. 1 písm. k) bod 1 zní: „1. chovatelů, kteří chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, zařízení, skupin zařízení, dopravců nebo provozovatelů, které krajská veterinární správa registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,“. 144. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 3 se slova „zvířata nebo“ a slova „ , jakož i obchodníků uvedených v § 9b“ zrušují. 145. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 4 se slova „zvířata nebo živočišné produkty“ nahrazují slovy „kontrolované zboží“. 146. V § 48 odst. 1 písm. k) bodě 9 se za slovo „jen“ vkládají slova „schválení nebo“. 147. V § 48 odst. 1 písm. p) bodě 1 se slova „a farmaceutickou“ zrušují. 148. V § 48 odst. 1 se na konci písmene u) čárka nahrazuje tečkou a písmeno v) se zrušuje. 149. V § 48a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost o a) nebezpečí šíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, nebo b) nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, či zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv ze zahraničí.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 150. V § 48a odst. 4 a 5 se text „1 a 2“ nahrazuje textem „1 až 3“. 151. V § 48a odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ , popřípadě i v elektronické podobě“. 152. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „ , schvaluje ozdravovací programy chovatelů, schvaluje prostory určené pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat“ zrušují. 153. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „povoluje individuální výjimky“ nahrazují slovy „rozhoduje o individuálních výjimkách“. 154. V § 49 odst. 1 písm. g) se slovo „potravin25j)“ nahrazuje slovem „potravin“. Poznámka pod čarou č. 25j se zrušuje. 155. V § 49 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se za slovo „jen“ vkládají slova „schvaluje nebo“. 156. V § 49 odst. 1 písm. h) bod 1 zní: „1. zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele, které registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b,“. 157. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 3 se slova „zvířata nebo“ a slova „ , jakož i obchodníky uvedené v § 9b“ zrušují. 158. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 5 se slova „shromažďovací střediska nebo pro určitou“ nahrazují slovy „určité zařízení nebo“. 159. V § 49 odst. 1 písm. h) bodě 8 se za slova „jejich schválení a registraci, popřípadě jen“ vkládají slova „schválení nebo“ a za slova „pozastavuje schválení a registraci“ se vkládají slova „nebo jen schválení“. 160. V § 49 odst. 1 písm. p) bodě 1 se slova „zvířat a živočišných produktů“ nahrazují slovy „kontrolovaného zboží“. 161. V § 49 odst. 1 písm. p) bodě 2 se slova „shromažďovací střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429“. 162. Za § 49a se vkládá nový § 49b, který zní: „§ 49b (1) Státní veterinární správa je příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou případů, kdy příslušnými orgány jsou orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. (2) Státní veterinární správa plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonávají orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat.“. 163. V § 50 odst. 8 se text „§ 59a odst. 1 písm. b) až e)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f)“. 164. V § 52 úvodní část ustanovení odstavce 1 včetně poznámky pod čarou č. 89 zní: „Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Při jeho výkonu“. 89) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb.“. 165. V § 52 odst. 1 písm. a) a v § 75 odst. 2 se slova „zvláštními právními předpisy25h)“ nahrazují slovy „zvláštními právními předpisy89)“. 166. V § 53 odst. 1 písmena a) až f) včetně poznámek pod čarou č. 90 a 91 znějí: „a) na místě znehodnotit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty90) nebo krmiva, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby, b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, c) na dobu nezbytně nutnou pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné, d) na dobu nezbytně nutnou zajistit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva úřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva vyjmout nebo do nich vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy, e) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv na trh při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91), jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, f) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91); každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách. 90) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. 91) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, nařízení Komise (EU) č. 142/2011.“. 167. V § 53 odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „produkty“ vkládají slova „ , vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva“. 168. V § 53 odst. 4 se slova „postupuje veterinární inspektor“ nahrazují slovy „je veterinární inspektor oprávněn postupovat“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a podle § 53b“. 169. V § 53 se na konci odstavce 5 doplňují věty „V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 170. V § 53 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „(7) Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při a) prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28), nebo b) kontrolním nákupu podle § 53c, neumožňuje-li povaha předmětu kontrolního nákupu jeho vrácení kontrolované osobě; za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že předmět kontrolního nákupu splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy. Náhrada se kontrolované osobě poskytne do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala. 27) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 171. Za § 53a se vkládají nové § 53b a 53c, které včetně nadpisu znějí: „§ 53b (1) Veterinární inspektor je oprávněn využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolního nákupu. (2) Provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby je povinen předat veterinárnímu inspektorovi zásilku, kterou veterinární inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle odstavce 1. Veterinární inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat služebním průkazem a listinou, která prokazuje, že veterinární inspektor zásilku objednal. § 53c Kontrolní nákup (1) Provádí-li veterinární inspektor kontrolní nákup, nedojde jednáním kontrolované nebo povinné osoby a veterinárního inspektora při kontrolním nákupu k uzavření smlouvy. (2) Veterinární inspektor oznámí kontrolované nebo povinné osobě, že provedený nákup byl kontrolní, a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění nebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly. (3) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, veterinární inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Státní veterinární správa. Bylo-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, které kontrolovaná osoba odmítla bezprostředně po oznámení podle odstavce 2 převzít, nese náklady spojené s vrácením živého zvířete kontrolovaná osoba. (4) Kontrolovaná osoba je povinna vrátit Státní veterinární správě zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. (5) Je-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, zůstává kontrolovaná osoba nadále chovatelem tohoto zvířete. (6) Občanský zákoník se pro účely tohoto ustanovení nepoužije, s výjimkou právní úpravy odpovědnosti za škodu.“. 172. Za § 53c se vkládá nový § 53d, který včetně nadpisu zní: „§ 53d Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání (1) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) vykonává veterinární inspektor. (2) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) může vykonávat i osoba s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat (dále jen „inspektor ochrany zvířat proti týrání“). K výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první je odborně způsobilý inspektor ochrany zvířat proti týrání, který získal specializační vzdělání podle odstavce 4. Státní veterinární dozor podle věty první může vykonávat i inspektor ochrany zvířat proti týrání, který specializační vzdělání podle odstavce 4 nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy tento státní veterinární dozor začal vykonávat. Pokud specializační vzdělání v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první nadále odborně způsobilý. (3) Pro inspektora ochrany zvířat proti týrání platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem a v § 53 odst. 3 písm. a); ustanovení § 25 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6) není dotčeno. Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora ochrany zvířat proti týrání. (4) Státní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny specializační studium pro inspektory ochrany zvířat proti týrání. (5) Prováděcí právní předpis stanoví formy, obsah a organizaci specializačního studia pro inspektory ochrany zvířat proti týrání, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení.“. 173. V § 54 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech“. 174. V § 54 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) nařízení informování osob v pásmech podle písmene b) o nařízených opatřeních.“. 175. V § 54 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Příslušný orgán nařídí za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 mimořádná veterinární opatření podle čl. 257, 258, 260 nebo 262 tohoto nařízení; o přijetí těchto opatření a dalších skutečnostech informuje Ústřední veterinární správa v souladu s nařízením Komisi a ostatní členské státy.“. 176. V § 56a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dalších předpisech Evropské unie“. 177. V § 56a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „dovozu a“ zrušují. 178. V § 56a odst. 3 písmeno b) zní: „b) vyhotoveno v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát,“. 179. V § 56a odst. 3 písmeno d) zní: „d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty na území třetí země určení.“. 180. V § 58 odst. 2 písm. d) se za slovo „obrany“ vkládají slova „nebo ozbrojených sil České republiky“. 181. V § 59a odst. 1 písmeno b) zní: „b) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,“. 182. V § 59a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 183. V § 59a odst. 1 písm. e) se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo c)“. 184. V § 59a odst. 1 písm. f) se text „c)“ nahrazuje textem „d)“. 185. V § 59a odst. 2 se za slova „odstavce 1 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“. 186. V § 59b odst. 4 se slova „a farmaceutické univerzity v Brně“ nahrazují slovy „univerzity Brno“. 187. V § 61 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ ; informace o provedené činnosti předává schválený veterinární lékař prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“. 188. V § 62 odst. 3 se slovo „zdolání“ nahrazuje slovem „tlumení“. 189. V § 64 odst. 1 písm. a) se text „§ 59a odst. 1 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. d)“. 190. V § 64b odst. 2 a 3 se text „§ 59a odst. 1 písm. a) až e)“ nahrazuje textem „§ 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f)“. 191. Za § 64c se vkládá nový § 64d, který včetně nadpisu zní: „§ 64d Fyzioterapie a rehabilitace zvířat (1) Fyzioterapii a rehabilitaci zvířat je oprávněn provádět soukromý veterinární lékař, soukromý veterinární technik nebo osoba, která splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až f). (2) Osoba se středním vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) je oprávněna provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“.“. 192. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“. 193. V § 67 odst. 1, § 67a odst. 1 a v § 67b odst. 1 se slova „ke zdolávání“ nahrazují slovy „k tlumení“. 194. V § 67 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „předpisech Evropské unie upravujících výdaje ve veterinární oblasti34b)“ nahrazují slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690“. Poznámka pod čarou č. 34b se zrušuje. 195. V § 67 odst. 5 se text „§ 5 odst. 4 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 3 písm. c)“. 196. V § 70 odst. 1 se slova „6 týdnů“ nahrazují slovy „8 týdnů“. 197. V § 71 odst. 1 písmeno a) zní: „a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) až i), § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 až 4 a 7, § 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990,“. 198. V § 71 odst. 1 písmeno b) zní: „b) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele stanovených v § 4 odst. 1 písm. f), § 4 odst. 3, 5 a 6 nebo v § 5f odst. 1,“. 199. V § 71 odst. 1 písmeno e) zní: „e) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovených v § 5 odst. 1 písm. d) až i), § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687,“. 200. V § 71 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689,“. Dosavadní písmena f) až z) se označují jako písmena g) až aa). 201. V § 71 odst. 1 písmena i) a j) znějí: „i) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, j) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122,“. 202. V § 71 odst. 1 písm. l) se slova „až 8“ zrušují. 203. V § 71 odst. 1 písm. n) se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „některou z povinností“ a na konci textu písmene se doplňuje text „až 8“. 204. V § 71 odst. 1 písm. o) se slova „§ 48a odst. 4“ nahrazují slovy „§ 48a odst. 5“. 205. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene u) doplňují slova „nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013“. 206. V § 71 odst. 1 se písmeno x) zrušuje. Dosavadní písmena y) až aa) se označují jako písmena x) až z). 207. Poznámka pod čarou č. 63 zní: „63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o systému identifikace a evidence ovcí a koz. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidenci zemědělských podniků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původů zoonóz, vyskytujících se v potravním řetězci, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Nařízení Komise (EU) č. 517/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely u nosnic Gallus gallus, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2160/2003 a nařízení Komise (EU) č. 200/2010. Nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus. Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise 2074/2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Nařízení Komise (EU) 2015/1474 ze dne 27. srpna 2015 o použití recyklované teplé vody k odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace jatečně upravených těl. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Komise (ES) 275/2007 o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ze dne 15. března 2007. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 26/2004. Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/585 ze dne 27. dubna 2020 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2021, 2022 a 2023 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/E, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1321/2013 ze dne 10. prosince 2013, kterým se na úrovni Unie stanoví seznam primárních produktů kouřových aromat povolených pro použití jako takové v potravinách nebo na jejich povrchu a/nebo k výrobě sekundárních kouřových aromat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 101/2013 ze dne 4. února 2013 o použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu. Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 ze dne 13. června 2014 o vzoru osvědčení pro obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933.“. 208. V § 71 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a x), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až v) a y), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).“. 209. V § 72 odst. 1 písmeno a) zní: „a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 až 6, § 5f odst. 1, § 6 odst. 1 až 4 a 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990,“. 210. V § 72 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se registrace, schvalování nebo vysledovatelnosti stanovenou v § 5a odst. 1, 6 a 7, § 5b odst. 1, 5 a 7, § 5d nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691,“. Dosavadní písmena b) až v) se označují jako písmena c) až x). 211. V § 72 odst. 1 písm. c) se slova „nebo v § 8 odst. 1, 3 a 4“ zrušují. 212. V § 72 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se přemísťování zvířat nebo živočišných produktů stanovenou v § 8 odst. 3 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154,“. Dosavadní písmena d) až x) se označují jako písmena e) až y). 213. V § 72 odst. 1 písm. e) se za slova „odst. 2 a 3,“ vkládá slovo „nebo“, text „§ 9 odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 9a odst. 1“ a slova „některou z povinností provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo některou z povinností obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1,“ se zrušují. 214. V § 72 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nesplní nebo poruší některou z povinností k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovenou v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 anebo některou z povinností chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) až i),“. 215. V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689,“. Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena i) až z). 216. V § 72 odst. 1 písm. j) se slova „§ 42 odst. 3, 5 až 8, § 48a odst. 4“ nahrazují slovy „§ 42 odst. 3, 5, 6 a 8, § 48a odst. 5“. 217. V § 72 odst. 1 písmena m) a n) znějí: „m) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, n) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48),“. 218. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene q) doplňují slova „nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013“. 219. V § 72 odst. 1 se písmeno s) zrušuje. Dosavadní písmena t) až z) se označují jako písmena s) až y). 220. V § 72 odst. 1 písm. s) se slova „a) až p)“ nahrazují slovy „a) až r)“. 221. V § 72 odst. 2 písmeno a) zní: „a) jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4a odst. 4, § 5g, § 6 odst. 7, § 12 odst. 2, § 61 odst. 1, 3 a 5, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3 a 4 nebo nesplní některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429,“. 222. V § 72 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) jako vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny v rozporu s § 4a odst. 6 nesplní některou z povinností stanovených v § 4a odst. 4 nebo v rozporu s § 5h nesplní některou z povinností stanovených v § 5g,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 223. V § 72 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se nové písmeno e), které zní: „e) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá veterinárnímu inspektorovi zásilku podle § 53b odst. 2.“. 224. V § 72 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až e), b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), s) a v), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) a x), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) až r), t) a y), e) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u).“. 225. V § 74 odstavec 1 zní: „(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. v) až y), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. j) a k) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. n) projednává celní úřad.“. 226. V § 75 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Náklady podle věty první zahrnují i náhradu nákladů úřední kontroly dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období z třetích zemí92).“. Poznámka pod čarou č. 92 zní: „92) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 45 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění.“. 227. V § 75a odst. 1 se slovo „úřadů77)“ nahrazuje slovem „úřadů93)“. Poznámka pod čarou č. 93 zní: „93) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 228. V § 75a odstavec 4 zní: „(4) Pro změnu nebo ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3.“. 229. V § 76 odst. 1 se věta první zrušuje a za slovo „jen“ se vkládají slova „schválení nebo“. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. 230. Poznámka pod čarou č. 36a zní: „36a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. 231. V § 76 odst. 2 se za slovo „Vydání“ vkládají slova „rozhodnutí o individuální výjimce z nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. c) nebo“. 232. Za § 77c se vkládá nový § 77d, který zní: „§ 77d Krajská veterinární správa neprojedná ve společném řízení přestupek podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, je-li k jeho projednání příslušná jiná krajská veterinární správa, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu.“. 233. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 8, § 4b odst. 2 písm. d), § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5e odst. 5, § 6 odst. 8, § 10 odst. 3, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 8, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 38b odst. 5, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 53d odst. 3 a 5, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6.“. 234. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI A. Nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882. B. Ostatní nákazy a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. hydroperikarditida přežvýkavců 2. krymsko-konžská hemoragická horečka 3. leptospiróza 4. listerióza 5. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 6. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 7. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 8. trichinelóza 9. tuberkulóza (Mycobacterium suis, Mycobacterium avium) 10. tularémie 11. verotoxigenní Escherichia coli 12. vezikulární stomatitida b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 4. hlavnička 5. theilerióza 6. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. klusavka 3. nakažlivá agalakcie 4. nemoc Nairobi d) nákazy koní: 1. piroplasmóza koní e) nákazy prasat: 1. encefalitida způsobená virem Nipah 2. vezikulární choroba prasat 3. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 4. prasečí epidemická diarhoe 5. těšínská choroba prasat f) nákazy drůbeže: 1. cholera drůbeže 2. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma synoviae) 3. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. roztočíková nákaza včel h) nákazy ryb: 1. epizootický vředový syndrom i) ostatní nákazy: 1. leishmanióza 2. neštovice velbloudů. C. Nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení, nejsou-li uvedeny v části A nebo B.“. 235. Doplňuje se příloha č. 3 k zákonu, která zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. SEZNAM NÁKAZ A NEMOCÍ PŘENOSNÝCH ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY NÁKLADŮ A ZTRÁT a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. Aujeszkyho choroba 2. brucelóza (Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis) 3. echinokokóza (hydatidóza) 4. horečka Údolí Rift 5. hydroperikarditida přežvýkavců 6. japonská encefalitida 7. katarální horečka ovcí 8. krymsko-konžská hemoragická horečka 9. leptospiróza 10. listerióza 11. mor skotu 12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 13. Q horečka 14. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 15. slintavka a kulhavka 16. sněť slezinná 17. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 18. trichinelóza 19. tuberkulóza (Mycobacterium bovis, Mycobacterium suis, Mycobacterium avium, Mycobacterium tuberculosis) 20. tularémie 21. verotoxigenní Escherichia coli 22. vezikulární stomatitida 23. vzteklina 24. západonilská horečka b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. enzootická leukóza skotu 4. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 5. hlavnička 6. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV) 7. nodulární dermatitida skotu 8. plicní nákaza skotu 9. theilerióza 10. trichomonáza 11. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) 12. venerická kampylobakterióza skotu c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. epididymitida beranů (Brucella ovis) 3. klusavka 4. mor malých přežvýkavců 5. nakažlivá agalakcie 6. nakažlivá pleuropneumonie koz 7. nemoc Nairobi 8. neštovice ovcí a neštovice koz d) nákazy koní: 1. encefalomyelitida koní (východní) 2. encefalomyelitida koní (západní) 3. hřebčí nákaza 4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní) 5. infekční arteritida koní 6. mor koní 7. nakažlivá metritida koní 8. piroplasmóza koní 9. Surra (Trypanosoma evansi) 10. venezuelská encefalomyelitida koní 11. vozhřivka e) nákazy prasat: 1. africký mor prasat 2. encefalitida způsobená virem Nipah 3. klasický mor prasat 4. reprodukční a respirační syndrom prasat 5. vezikulární choroba prasat 6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 7. prasečí epidemická diarhoe f) nákazy drůbeže: 1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní) 2. cholera drůbeže 3. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticum, Mycoplasma synoviae) 4. newcastleská choroba 5. pulorová nákaza (Salmonella pullorum) 6. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) 3. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps) 4. roztočíková nákaza včel 5. tumidóza (Aethina tumida) 6. varroáza včel h) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně 2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecí 3. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi) 4. infekční nekróza krvetvorné tkáně 5. virová hemoragická septikémie i) ostatní nákazy: 1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých) 2. leishmanióza 3. neštovice velbloudů“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, střediska pro odběr spermatu, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiná zařízení podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi, osoby, které jako podnikatelé přepravují zvířata a podléhají registraci, obchodníci uvedení v § 9b a další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci, vyžadují předpisy Evropské unie, podle § 49 odst. 1 písm. h) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované nebo schválené podle § 5a nebo 5b zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Označení psa elektronickým čipem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je dnem nabytí účinnosti tohoto zákona označením psa podle § 4 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Chovatel psa je povinen zajistit zapsání psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4. Osoby uvedené v § 5a odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a útulky pro zvířata registrované krajskou veterinární správou jsou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona subjekty registrované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. ČÁST DRUHÁ Změna plemenářského zákona Čl. III Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 3/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích. Směrnice Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES. Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/1997, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 617/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro násadová vejce a kuřata chovné drůbeže, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/717 ze dne 10. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1940 ze dne 13. července 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012, pokud jde o obsah a formu zootechnických osvědčení vydávaných pro čistokrevné plemenné koňovité obsažených v jednotném celoživotním identifikačním dokladu pro koňovité. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/602 ze dne 15. dubna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2017/717, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/520 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o vysledovatelnost určitých chovaných suchozemských zvířat, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/963 ze dne 10. června 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, (EU) 2016/1012 a (EU) 2019/6, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/160 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví jednotná minimální četnost některých úředních kontrol k ověření souladu s veterinárními požadavky Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1082/2003 a (ES) č. 1505/2006. Rozhodnutí Komise z 26. března 1992 soustřeďující data týkající se soutěží pro Equidae v souladu s článkem 4 (2) Směrnice 90/428/EEC (92/216/EHS). Rozhodnutí Komise z 21. dubna 1993 týkající se obsahu kódu užívaného na ušních známkách skotu (93/317/EHS). Rozhodnutí Komise ze dne 28. prosince 2001, kterým se stanoví metody genetické identifikace čistokrevného plemenného skotu a kterým se mění rozhodnutí 88/124/EHS a 96/80/ES (2002/8/ES).“. 2. V § 1 odst. 1 písm. c) se slova „koní a oslů a jejich kříženců“ nahrazují slovem „koňovitých“ a slova „a běžců“ se nahrazují slovy „ , běžců, jelenovitých, velbloudovitých“. 3. V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „drůbeže,“ vkládá slovo „králíků,“. 4. V § 2 odst. 1 písmeno b) zní: „b) tury zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos a Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, s výjimkou volně žijících živočichů15),“. 5. V § 2 odst. 1 písm. m) se slova „shromažďovacích středisek5a)“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků5a), provozovatelích zařízení pro svody drůbeže5a)“. Poznámka pod čarou č. 5a zní: „5a) Čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.“. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až aa), která znějí: „v) velbloudovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, w) jelenovitým zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429, x) koňovitým nebo zvířetem z řad koňovitých zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, y) ovcí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, z) kozou zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra nebo mezi potomky křížení uvedených druhů, aa) prasetem zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429.“. 7. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „uváděných na trh,“ vkládají slova „u králíků chovatelé dodávající zvířata na jatky,“. 8. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „nezletilá osoba,“ vkládají slova „nebo opatrovníkovi, je-li chovatelem osoba, jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu omezena svéprávnost,“. 9. V nadpisu § 23a se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“. 10. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 3 písm. a) a v § 24 odst. 6 písm. b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelé zařízení pro svody drůbeže“. 11. V § 23a odst. 4 písm. a) a b) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelů zařízení pro svody drůbeže“. 12. V § 23a odst. 4 písm. c) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovateli zařízení pro svody drůbeže“. 13. V § 23b odst. 3 písm. f) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků“. 14. V § 23b odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) provozovatelích zařízení pro svody drůbeže,“. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena h) až k). 15. V § 23b se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo umožní získávat z informačního systému ústřední evidence České plemenářské inspekci, orgánům veterinární správy a Českému statistickému úřadu údaje potřebné ke kontrolním a statistickým účelům.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 16. V § 23c odst. 2 písm. a) a v § 25 odst. 1 se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelům zařízení pro svody drůbeže“. 17. V § 23c odst. 4 písm. a) se slova „shromažďovacích středisek“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatelích zařízení pro svody drůbeže“. 18. V § 27 odst. 22 úvodní části ustanovení se slova „shromažďovacího střediska“ nahrazují slovy „zařízení pro svody kopytníků, provozovatel zařízení pro svody drůbeže“. 19. § 28 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8b zní: „§ 28 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo orgány veterinárního dozoru; orgány veterinárního dozoru projednávají pouze přestupky týkající se označování (§ 22) a evidence (§ 23 až 23c) podle své působnosti stanovené zvláštním zákonem8b). (2) Pokutu uloženou inspekcí vybírá a vymáhá celní úřad. (3) Pokutu uloženou orgánem veterinárního dozoru vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá celní úřad. 8b) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb. a zákona č. 225/2022 Sb., se mění takto: 1. V části I položka 14 zní: „Položka 14 1\\. Vydání rybářského lístku s dobou platnosti --- a) 30 dní\| Kč\| 200 b) 1 rok\| Kč\| 100 c) 1 rok pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 50 d) 3 roky\| Kč\| 200 e) 3 roky pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 100 f) 10 let\| Kč\| 500 g) 10 let pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 250 j) na dobu neurčitou\| Kč\| 1 000 2\\. Povolení výkonu rybářského práva\| Kč\| 2 000 Poznámka Poplatek podle bodu 1 písmen c), e) a g) se vybírá, vydává-li se rybářský lístek žákům nebo studentům českých odborných škol ve studijních oborech, popřípadě učebních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání nebo funkce na území České republiky. “. 2. V části V se vkládá nová položka 68, která včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „Položka 68 1\\. Vydání povolení osobě, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů podle § 41 veterinárního zákona\| Kč\| 3 000 ---\|---\|--- 2\\. Vydání povolení ke sběru a přepravě kadáverů zvířat v zájmovém chovu\| Kč\| 3 000 3\\. Vydání povolení k provozování dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace a odchytu zvířat bez pána a toulavých a opuštěných zvířat\| Kč\| 1 000 4\\. Schválení spalovny vedlejších živočišných produktů včetně spalovny kadáverů zvířat v zájmovém chovu\| Kč\| 3 000 5\\. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti, než jsou uvedeny v bodech 1 až 4\| Kč\| 1 000 6\\. Registrace podniku, závodu, osoby nebo jiného zařízení, v nichž se zachází s vedlejšími živočišnými produkty nebo získanými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem, jde-li o jiné činnosti, než jsou uvedeny v bodech 1 až 4\| Kč\| 500 7\\. Povolení výjimky z použití vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů86)\| Kč\| 500 8\\. Schválení hospodářství ke zkrmování mléčných krmných surovin z nedostatečně tepelně opracovaného mléka86)\| Kč\| 500 9\\. Povolení pro zpracovatele mléka dodávat na hospodářství zvířat mléčné krmné suroviny86)\| Kč\| 500 10\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení, registraci nebo v povolení\| Kč\| 100 Poznámky 1\\. Za změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení nebo registraci. 2\\. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 3\\. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 9 položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 10 této položky. 86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění.“. 3. V části V položky 69, 70, 72 a 73 znějí: „Položka 69 Přijetí žádosti podle veterinárního zákona o --- 1\\. schválení veterinárního přípravku\| Kč\| 5 000 2\\. vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků o splnění požadavků správné výrobní praxe\| Kč\| 2 000 3\\. zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 1 000 4\\. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku administrativní povahy\| Kč\| 250 5\\. změnu rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku vyžadující odborné hodnocení\| Kč\| 1 000 6\\. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku\| Kč\| 1 000 7\\. prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 500 8\\. změnu rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků\| Kč\| 500 Položka 70 1\\. Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete --- a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 2\\. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře, které je předmětem obchodování a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 3\\. Vydání veterinárního osvědčení k vývozu zvířete a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 4\\. Úřední ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu\| Kč\| 50 5\\. Potvrzení o splnění požadavků a podmínek třetí země určení zásilky určené k vývozu cestou jiného členského státu\| \| a) za jedno zvíře\| Kč\| 50 b) za více než jedno zvíře\| Kč\| 100 6\\. Zajištění totožnosti zásilky zvířat určených k vývozu úřední veterinární závěrou\| Kč\| 50 7\\. Schválení ozdravovacího programu v souladu s celostátním eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí\| Kč\| 100 Položka 72 1\\. Schválení zařízení nebo skupiny zařízení podle § 5a nebo 5b veterinárního zákona\| Kč\| 200 ---\|---\|--- 2\\. Registrace zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele podle § 5a, 5b nebo 5d veterinárního zákona\| Kč\| 100 3\\. Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem\| Kč\| 500 4\\. Registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem\| Kč\| 100 5\\. Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo osoby, která se podílí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy\| Kč\| 500 6\\. Registrace osoby, která se podílí na uvádění živočišných produktů na trh\| Kč\| 100 7\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení a registraci, popřípadě ve schválení nebo v registraci\| Kč\| 100 8\\. Registrace cirkusu\| Kč\| 500 9\\. Změna registrace cirkusu\| Kč\| 100 10\\. Vydání rejstříku zvířat v cirkusu\| Kč\| 200 11\\. Ověření rejstříku zvířat v cirkusu\| Kč\| 100 12\\. Vydání rejstříku míst konání cirkusu\| Kč\| 200 13\\. Ověření rejstříku míst konání cirkusu\| Kč\| 100 14\\. Registrace výrobce pasů\| Kč\| 500 15\\. Registrace distributora pasů\| Kč\| 500 16\\. Registrace útulku pro zvířata\| Kč\| 100 Poznámky 1. Za změnu schválení a registrace, popřípadě změnu schválení nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 1 až 6 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene 7 této položky. Položka 73 1\\. Registrace soukromého veterinárního technika\| Kč\| 1 000 ---\|---\|--- 2\\. Změna registrace soukromého veterinárního technika\| Kč\| 100 3\\. Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti\| Kč\| 2 000 4\\. Vydání povolení k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství\| Kč\| 200 5\\. Vydání povolení k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářství použitím střelné zbraně nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně\| Kč\| 200 6\\. Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) v povolení\| Kč\| 100 Poznámky 1. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení. 2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodů 3 až 5 této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle bodu 6 této položky.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. V Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 364/2021 Sb., zákona č. 217/2022 Sb. a zákona č. 243/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 3 písmeno a) zní: „a) kastraci samců mladších 7 dnů u prasat, skotu, ovcí nebo koz, kteří netrpí anatomickou vadou pohlavních orgánů,“. 2. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „a zkracování ocasů“ a „nebo části ocasu“ zrušují. 3. V § 26 odstavec 1 zní: „(1) Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu a) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo b) v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat a se specializačním vzděláním podle veterinárního zákona2), který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje a zkoušky provádí ministerstvo.“. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. VI Zrušují se: 1. Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 2. Vyhláška č. 379/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování s živočišnými produkty, na které se nevztahují zvláštní právní předpisy, a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 3. Vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 4. Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 5. Část druhá vyhlášky č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 6. Vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 7. Vyhláška č. 214/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 260/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 9. Vyhláška č. 155/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí. 10. Vyhláška č. 156/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č. 383/2003 Sb., o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí. 11. Část pátá vyhlášky č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče. 12. Vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 13. Vyhláška č. 316/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 14. Vyhláška č. 288/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 15. Vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 16. Vyhláška č. 447/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 155/2006 Sb. 17. Vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 161/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 19. Vyhláška č. 416/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 20. Vyhláška č. 59/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů. 21. Vyhláška č. 72/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 22. Vyhláška č. 125/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 23. Vyhláška č. 134/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění vyhlášky č. 59/2013 Sb. 24. Vyhláška č. 286/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 25. Vyhláška č. 64/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami a embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 26. Vyhláška č. 192/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 389/2004 Sb., o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb. 27. Vyhláška č. 13/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. 28. Část druhá vyhlášky č. 18/2018 Sb., o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev a o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz včel a o změně některých souvisejících vyhlášek. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 245/2022 Sb.	Zákon č. 245/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * Čl. I - Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 245 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, se mění takto: 1. V § 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena c) až l). 2. V § 2 písm. c) se slova „je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem“ nahrazují slovy „v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání“. 3. V § 2 písm. d) se slova „kterými koncový příjemce může nepřímo získávat prospěch nebo kterými osoba s koncovým vlivem může nepřímo uplatňovat svůj vliv, včetně vlastnické a řídicí struktury“ nahrazují slovy „jejichž prostřednictvím jsou právnická osoba nebo právní uspořádání vlastněny nebo kontrolovány“. 4. V § 2 písm. e) se slova „možnost nepřímého získávání prospěchu nebo možnost nepřímého uplatňování koncového vlivu“ nahrazují slovy „vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádání“. 5. V § 2 písm. f) se slova „možnost získávání prospěchu nebo možnost uplatňování koncového vlivu“ nahrazují slovy „vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádání“. 6. § 3 se zrušuje. 7. § 4 zní: „§ 4 (1) Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání a) má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, b) má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky. (2) Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. (4) Má se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace. (5) Má se za to, že rozhodující vliv v jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě a) řetězení podíly, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí a b) větvení součiny podílů z jednotlivých řetězení sčítají. (7) Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií.“. 8. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci“ nahrazují slovy „uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv“. 9. V § 5 odst. 2 se slova „Je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci“ nahrazují slovy „Uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv“, slova „je koncovým příjemcem“ se nahrazují slovy „je skutečným majitelem“, slova „skutečnými majiteli“ se nahrazují slovy „skutečným majitelem“, slovo „jsou“ se nahrazuje slovy „je také“ a slova „a každá fyzická osoba, která je jejím koncovým příjemcem“ se zrušují. 10. V § 5 odst. 3 se slova „Je-li osobou s koncovým vlivem právnická osoba, jejíž skutečný majitel je určen podle odstavce 1 nebo 2, platí, že každá osoba v jejím vrcholném vedení je také“ nahrazují slovy „Platí, že skutečný majitel korporace podle odstavce 1 nebo 2 je“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , ve kterých je uplatňován rozhodující vliv“. 11. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Fundaci, ústav, obecně prospěšnou společnost nebo právní uspořádání v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která v nich uplatňuje rozhodující vliv. (2) Rozhodující vliv ve fundaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování statutárního nebo jiného řídicího orgánu odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv na správu právního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli.“. 12. V § 7 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Skutečného majitele nemají a) stát a územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku a b) česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud Česká republika, kraj nebo obec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu; v případě obchodní korporace se vždy vyžaduje, aby veškeré podíly v ní měly přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obec.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 13. V § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Platí, že“ nahrazují slovy „Má se za to, že podle odstavce 1 písm. b)“. 14. V § 7 odst. 2 se písmena a) až c), h) a j) až n) zrušují. Dosavadní písmena d) až g), i), o) a p) se označují jako písmena a) až d), e), f) a g). 15. V § 7 odst. 2 písm. f) se slova „na prospěchu“ zrušují a za slova „podíly a“ se vkládají slova „podíly na“. 16. V § 9 odst. 2 se slova „nebo 38“ nahrazují slovy „ , 38 nebo § 41 odst. 3“. 17. V § 9 odst. 3 se slovo „určený“ zrušuje a za text „a)“ se vkládají slova „nebo § 5 odst. 3“. 18. V § 10, § 55 odst. 2 a v § 56 odst. 2 písm. b) se slova „ , koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem“ zrušují a slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv“ se nahrazují slovy „právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány“. 19. V § 14 odst. 4 písm. b) se slovo „fundace“ nahrazuje slovy „právnické osoby“, text „§ 34“ se zrušuje a slovo „upravující“ se nahrazuje slovem „upravujícího“. 20. V § 15 odst. 1 písm. b) se slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv na zahraniční právnickou osobu“ nahrazují slovy „je vlastněna nebo kontrolována zahraniční právnická osoba“. 21. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene r) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládají se nová písmena s) a t), která znějí: „s) poskytovateli pro účely vedení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, t) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro účely výkonu její působnosti a“. Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno u). 22. V § 16 odst. 3 se text „s)“ nahrazuje textem „u)“. 23. V § 23 odst. 3 písm. d) a v § 53 odst. 1 a 2 se slovo „prospěchu“ nahrazuje slovy „zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku“. 24. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a (1) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu, určí na návrh právnické osoby, zda je, nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b). Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, určí tak i bez návrhu. (2) Rozhodne-li soud, že právnická osoba je právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b), zajistí do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, aby byla tato skutečnost uveřejněna prostřednictvím evidence skutečných majitelů na internetových stánkách ministerstva.“. 25. V § 38 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „právnické osoby“ nahrazují slovem „korporace“. 26. V § 38 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „ , jsou-li splněny podmínky odstavce 7“. 27. V § 38 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel veřejné obchodní společnosti, která nemá více než 3 společníky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její společník, nebo b) jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7. (4) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel spolku, pobočného spolku, zahraničního pobočného spolku, zájmového sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace, společenství vlastníků jednotek, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, okresní a regionální komory podle jiného zákona nebo bytového nebo sociálního družstva automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen jejich statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.“. 28. V § 38 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel honebního společenstva, politické strany, politického hnutí, církve, náboženské společnosti a ostatních právnických osob podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která je vedena v registru osob podle zákona upravujícího základní registry (dále jen „registr osob“) jako člen jejich statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 3 se podíly společníků veřejné obchodní společnosti považují za stejně velké. (7) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se za podíl zakládající postavení skutečného majitele považuje a) 40% nebo větší podíl v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, b) nepřímý podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti větší než 25 %, nebo c) 40% nebo větší podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti a v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, jde-li o skutečného majitele podle § 5.“. 29. V § 39 se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „nebo registru osob“. 30. V § 40 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Den zápisu nebo výmazu skutečnosti ve veřejném rejstříku nebo v registru osob působící automatický průpis se automaticky propíše jako den, od kterého nebo do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; tento údaj nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1.“. 31. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li u korporace, u které se neuplatní § 38, určen skutečný majitel pouze podle § 4 odst. 5 nebo § 5 odst. 1, může tato korporace v rámci návrhu na zápis navrhnout soudu nebo v rámci žádosti o zápis požádat notáře, aby byla jako její skutečný majitel automaticky propisována každá fyzická osoba, která je ve veřejném rejstříku nebo registru osob zapsána jako člen jejího statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.“. 32. V § 45 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. V § 48 odst. 3 se slova „ , koncového příjemce, osoby s koncovým vlivem“ zrušují a slova „může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv“ se nahrazují slovy „právnická osoba nebo právní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány“. 34. V § 53 odst. 1 a v § 54 odst. 1 se na konci textu odstavce doplňují slova „ ; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení“. 35. V § 54 odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů zajistí, aby automaticky propsané údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byly uvedeny do souladu s ustanoveními části třetí hlavy V zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a aby byly automaticky propsány údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení povahy postavení skutečného majitele „koncový příjemce“ nebo „osoba s koncovým vlivem“ nebo „koncový příjemce i osoba s koncovým vlivem“ v případě korporací označením „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“ a v případě právních uspořádání a právnických osob, které nejsou korporacemi, označením „skutečný majitel podle § 5a zákona č. 37/2021 Sb.“ a v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení podílu skutečného majitele „podíl na prospěchu“ označením „podíl“. Údaj o podílu na hlasovacích právech a údaj o přímém podílu na prospěchu zapsaný do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje také za údaj o podílu podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoby, o kterých podle § 7 písm. h) a j) až n) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platilo, že nemají skutečného majitele, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje o jejich skutečném majiteli odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tyto osoby se do okamžiku prvního zápisu údajů do evidence skutečných majitelů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 4. Na právnické osoby a právní uspořádání vzniklé v období 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se po tuto dobu nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 5. Osoba, která splnila povinnost podle § 9 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K údajům, které byly zapsány do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence skutečných majitelů nezapisují, se nepřihlíží. Tyto údaje nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to však nebrání provést jejich výmaz na návrh nebo na žádost. 6. Vyhovuje-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav zápisu požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že do okamžiku zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tento stav zápisu nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani nesrovnalosti podle jiného zákona, a v těchto případech se nepoužijí ustanovení § 42 až 51 a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, nepoužijí se ve vztahu k tomuto skutečnému majiteli do okamžiku jeho zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení § 52 až 54 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Za den, od kterého je skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Návrh na zápis, který byl doručen soudu, nebo žádost o zápis, která byla podána notáři, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Zápis nebo automatický průpis na základě návrhu doručeného soudu nebo žádosti podané notáři před uplynutím 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se provede nejdříve po uplynutí této doby; lhůta pro provedení zápisu po tuto dobu neběží. 10. Od soudního poplatku za první návrh na zápis doručený nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona a za další návrh, byl-li jemu předcházející návrh odmítnut, se osvobozují osoby podle bodů 3 a 5, a to nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 244/2022 Sb.	Zákon č. 244/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o obalech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností * ČÁST ŠESTÁ - OZNÁMENÍ TECHNICKÉHO PŘEDPISU * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 244 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. I V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., písmeno am) zní: „am) činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 251/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., písmeno zc) zní: „zc) peněžní příspěvky 1. provozovatelů solárních elektráren a výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren, s výjimkou nákladů na zřízení místa zpětného odběru provozovatele solární elektrárny, 2. osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti za předpokladu jejich použití na zajištění sdruženého plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a 3. výrobců podle zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí plynoucí provozovateli kolektivního systému za předpokladu jejich použití na zajištění kolektivního plnění povinností výrobců,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o obalech Čl. III Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 545/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě poslední se slova „nakládání s obaly a uvádění obalů na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů“ nahrazují slovy „předcházení vzniku odpadu z obalů, uvádění obalů na trh nebo do oběhu a při nakládání s obaly nebo odpady z obalů“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí.“. 3. V § 2 písmeno d) zní: „d) uvedením na trh okamžik, kdy je obal nebo obalový prostředek v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení na trh se považuje též přeshraniční přeprava obalu nebo obalového prostředku z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo dovoz, s výjimkou propuštění do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití v případě, že po ukončení tohoto režimu budou obaly nebo obalové prostředky z České republiky vyvezeny v plném rozsahu do zahraničí,“. 4. V § 2 písm. f) se slovo „obalu“ zrušuje a za slovo „propuštění“ se vkládají slova „obalu nebo obalového prostředku“. 5. V § 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) jednorázovým obalem obal, který není opakovaně použitelným obalem,“. Dosavadní písmena h) až s) se označují jako písmena i) až t). 6. V § 2 písm. i) se slova „použitého obalu“ nahrazují slovy „tohoto obalu nebo odpadu z tohoto obalu“. 7. V § 2 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí: „k) plastem materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobků; plastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery, l) jednorázovým plastovým obalem obal, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není opakovaně použitelným obalem,“. Dosavadní písmena k) až t) se označují jako písmena m) až v). 8. V § 2 písm. o) se slova „použitých obalů“ nahrazují slovy „obalů nebo odpadů z obalů“. 9. V § 2 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní: „s) jednorázovým plastovým obalovým prostředkem obalový prostředek, který je zcela nebo částečně vyroben z plastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu 1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen osobě uvádějící na trh nebo do oběhu obal k opětovnému naplnění, nebo 2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen,“. Dosavadní písmena s) až v) se označují jako písmena t) až w). 10. V § 2 písm. t) se slova „polymerů ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k nimž mohou být přidány přísady nebo další látky, a které jsou schopny plnit funkci hlavní strukturní složky nákupních tašek“ nahrazují slovem „plastu“. 11. V § 2 se za písmeno u) vkládají nová písmena v) a w), která znějí: „v) nápojovou lahví lahev používaná pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné úpravy, w) nádobou na nápoje nápojová lahev nebo kompozitní obal na nápoje používaný pro jakýkoliv druh nápoje, zejména pivo, víno, pitnou vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, mléko nebo instantní nápoje určené k přímé spotřebě bez nezbytného smísení s jiným výrobkem nebo jiné úpravy,“. Dosavadní písmena v) a w) se označují jako písmena x) a y). 12. V § 2 písm. x) se za slova „za účelem zajištění“ vkládá slovo „sdruženého“ a slova „zpětného odběru a využití odpadu z obalů“ se zrušují. 13. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osoba uvádějící na trh jednorázové plastové obaly uvedené v části A přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna uvádět na trh tyto obaly pouze tak, že uzávěr nebo víčko vyrobené z plastu zůstane po dobu použití výrobku k určenému účelu připevněno k nádobě. Kovový uzávěr nebo víčko s plastovým těsněním se nepovažuje za vyrobené z plastu.“. 14. Nad označení § 9 se vkládá nadpis „Vratné zálohované obaly“. 15. Nadpis § 9 se zrušuje. 16. V § 9 odstavec 1 zní: „(1) Vratným zálohovaným obalem se pro účely tohoto zákona rozumí vratný obal, u něhož je jako součást opatření podle § 8 účtována zvláštní peněžní částka, která je přímo vázána k vratnému obalu užitému k prodeji výrobku a jejíž vrácení kupujícímu je při prodeji výrobku zaručeno po vrácení tohoto obalu nebo odpadu z tohoto obalu, jde-li o jednorázový obal (dále jen „záloha“).“. 17. V § 9 odst. 4 a 5 se slova „vratné zálohované obaly“ nahrazují slovy „obaly nebo odpady z těchto obalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obaly,“. 18. V § 9 odst. 6 se za slova „výkupu vratného zálohovaného obalu“ vkládají slova „nebo odpadu z vratného zálohovaného jednorázového obalu“ a za slova „zálohovaných obalů“ se vkládají slova „nebo odpadů z těchto obalů, jde-li o vratné zálohované jednorázové obaly,“. 19. V § 9 odst. 7 se slova „odebírat zpět“ nahrazují slovy „nebo odpad z tohoto obalu, jde-li o vratný zálohovaný jednorázový obal, vykupovat“. 20. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Spotřebitel je oprávněn předat odpad z vybraného vratného zálohovaného jednorázového obalu na sběrné místo do provozovny osoby, která dané vybrané vratné zálohované jednorázové obaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli. (2) Osoba podle odstavce 1 není původcem odpadu ve vztahu k převzatým odpadům z vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů a její provozovna nemusí být zařízením určeným pro nakládání s odpady. (3) Prováděcí právní předpis stanoví druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle odstavce 1.“. 21. V § 10 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4“. 22. V § 10 odst. 1 větě třetí se slova „zejména“ a „ , zejména“ zrušují. 23. V § 10 odst. 4 se za slova „pro odpady z obalů“ vkládají slova „ , která tvoří sběrnou síť autorizované obalové společnosti,“. 24. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalů, a to a) od 1. ledna 2025 minimálně ve výši 77 % hmotnosti těchto obalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu, a b) od 1. ledna 2029 minimálně ve výši 90 % hmotnosti těchto obalů, které uvedla v daném kalendářním roce na trh nebo do oběhu.“. 25. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu.“. 26. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Úhrada nákladů na úklid odpadu z obalů (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna hradit na základě písemné smlouvy obcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto jednorázových plastových obalů, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly podle odstavce 1 je povinna smluvně zajistit takový počet obcí, aby podíl smluvně zajištěných obcí, kterým budou náklady na úklid odpadu hrazeny, činil minimálně 90 % z celkového počtu obcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Náklady na úklid odpadu musí osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly podle odstavce 1 hradit v takové výši, aby odrážely reálné náklady na úklid odpadu a nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Způsob výpočtu nákladů tato osoba zveřejní na svých internetových stránkách.“. 27. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Osvětová činnost (1) Osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obaly prodejem spotřebiteli jsou povinny informovat spotřebitele o a) způsobu zajištění zpětného odběru podle § 10 odst. 1, b) možnostech předcházení vzniku odpadu z obalů, c) úloze spotřebitelů při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalů a d) negativních dopadech zbavování se odpadu z obalů mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí. (2) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna informovat spotřebitele o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 2 zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí obdobně. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu je povinna působit na změnu chování spotřebitele za účelem snížení spotřeby těchto obalů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah a způsob a) informování spotřebitele podle odstavců 1 a 2 a b) působení na změnu chování spotřebitele podle odstavce 3.“. 28. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Povinný obsah recyklovaných plastů v obalu (1) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu zajistí, aby a) od 1. ledna 2025 každý jednorázový plastový obal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který se vyrábí z polyethylentereftalátu jakožto hlavní složky a který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 25 % recyklovaných plastů a b) od 1. ledna 2030 každý jednorázový plastový obal uvedený v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, který uvádí na trh nebo do oběhu, obsahoval alespoň 30 % recyklovaných plastů. (2) V případě osob uvádějících na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které plní své povinnosti podle § 10 až 12a způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c), se obsažený podíl recyklovaných plastů podle odstavce 1 vypočítá jako průměr za příslušnou autorizovanou obalovou společnost pro všechny dané obaly uvedené na trh nebo do oběhu za daný kalendářní rok těmito osobami. (3) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly podle odstavce 1, na kterou se vztahuje povinnost podat návrh na zápis podle § 14 odst. 1, je povinna Ministerstvu životního prostředí ohlašovat množství recyklovaných plastů, které použila v těchto obalech, a to předložením dokumentů dokládajících obsah recyklovaných plastů v těchto obalech jí uvedených na trh nebo do oběhu za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku. Ohlášení se činí prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.“. 29. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a 12“ nahrazují slovy „až 12a“. 30. V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 31. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slova „výslovně stanoví“ vkládají slova „ ; to neplatí, pokud jde o povinnost podle § 12a, ledaže osoba, na níž jsou povinnosti podle § 10 až 12a smlouvou o převedení vlastnického práva přeneseny, tyto povinnosti plní způsobem podle § 13 odst. 1 písm. c)“. 32. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „povinností stanovených v § 10 až 12a“. 33. V § 13a odst. 1 se slova „na základě písemné smlouvy“ zrušují. 34. V § 13a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 36 znějí: „(2) Podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku36) prodává přímo spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, jednorázové plastové obaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce. (3) Osoba usazená v České republice, která dodává jednorázové plastové obaly nebo obalové prostředky uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku36) přímo spotřebitelům nebo jiným konečným uživatelům do jiného členského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státu určit si svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státu ve vztahu k těmto jednorázovým plastovým obalům nebo obalovým prostředkům. 36) § 1820 zákona č. 89/2012 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 35. V § 13a se na začátek odstavce 4 vkládá věta „Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy.“. 36. V § 13a odst. 4 větě poslední se za slovo „zástupcem“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo 2“. 37. V § 13a odst. 5 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „podle odstavce 1 nebo 2“. 38. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly a která je nositelem některé povinnosti stanovené v § 10 až 12 nebo v § 12a odst. 1, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob (dále jen „Seznam“) v rozsahu podle odstavce 5.“. 39. V § 14 odst. 5 písm. e) se slova „informování spotřebitelů podle § 10 odst. 5“ nahrazují slovy „zajišťování osvětové činnosti podle § 11“. 40. V § 14 odst. 12 písm. b) se slova „a 12“ nahrazují slovy „až 12 a § 12a odst. 1“. 41. Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní: „§ 15b Zvláštní ustanovení o obalových prostředcích (1) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalové prostředky uvedené v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně práva a povinnosti osoby uvádějící na trh nebo do oběhu obaly stanovené v § 10 až 13. (2) Pro osobu uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 platí ve vztahu k těmto obalovým prostředkům obdobně povinnosti stanovené v § 15 odst. 1; tyto povinnosti neplatí pro osobu, která má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění pro všechny obalové prostředky, jež uvádí na trh nebo do oběhu. Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obalové prostředky podle odstavce 1 vede průběžnou evidenci podle § 15 odst. 1 písm. a) tak, že vede pouze evidenci množství obalových prostředků uvedených na trh nebo do oběhu. (3) Pro účely hlav III až VII tohoto zákona, s výjimkou § 23, se na obalové prostředky podle odstavce 1 hledí jako na obaly.“. 42. V § 16 větě poslední se slova „povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů“ nahrazují slovy „povinností stanovených v § 10 až 12a“. 43. V § 17 odst. 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se bod 8, který zní: „8. návrh metodiky výpočtu nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu podle § 21 odst. 3, spolu s aktuálně platným výpočtem těchto nákladů, a“. 44. V § 17 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno e), které zní: „e) vzory smluv o 1. sdruženém plnění, 2. spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí; to neplatí, pokud žadatel hodlá zajišťovat sdružené plnění pouze pro průmyslové obaly, a 3. úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů podle § 21 odst. 1 písm. d), pokud hodlá zajišťovat sdružené plnění pro tyto obaly; to neplatí, pokud jsou ujednání o úhradě těchto nákladů zahrnuta ve smlouvě podle bodu 2.“. 45. V § 17 odst. 7 písm. f) se slova „informování spotřebitelů o jejich úloze při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalů“ nahrazují slovy „osvětové činnosti podle § 11“. 46. V § 21 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) uzavřít s každou obcí, která o uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi, smlouvu o spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí35) a smlouvu o úhradě nákladů na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů podle odstavce 1 písm. k) bodu 3, pokud zajišťuje sdružené plnění pro tyto obaly a ujednání o úhradě těchto nákladů není součástí smlouvy o spolupráci při zajištění zpětného odběru; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, e) zajišťovat sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci,“. 47. V § 21 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) dosahovat stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalů uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, podle § 10 odst. 5,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 48. V § 21 odst. 1 písmeno i) zní: „i) zjišťovat výši průměrných nákladů obcí pro různé velikostní skupiny obcí na 1. provoz systému zpětného odběru a využití odpadů z obalů a 2. úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tyto náklady jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 3,“. 49. V § 21 odst. 1 písm. j) se za slova „zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu“ vkládají slova „a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů“. 50. V § 21 odst. 1 písmeno k) zní: „k) zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění pokrývala 1. náklady na zpětný odběr obalů a odpadů z obalů, jejich následnou přepravu a zpracování, 2. náklady na dosažení požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití odpadu z obalů podle rozhodnutí o autorizaci, se zohledněním ekonomické hodnoty materiálů získaných z odpadů z obalů a z nevyplacených záloh podle § 9 odst. 1, 3. náklady vynaložené obcemi na úklid odpadu z jednorázových plastových obalů uvedených v částech C a D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, kterého se osoby zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu, 4. náklady na osvětovou činnost podle § 11, 5. náklady na vedení evidencí podle § 23 odst. 1, 6. náklady na tvorbu rezervy podle § 21a a 7. běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti autorizované společnosti,“. 51. V § 21 odst. 1 písm. m) se slova „poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným“ nahrazují slovy „plnění těchto povinností hospodárným“ a slovo „tyto“ se zrušuje. 52. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Autorizovaná společnost zajišťující sdružené plnění povinnosti podle § 10a je povinna mít do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci smluvně zajištěn minimálně takový počet obcí, aby podíl smluvně zajištěných obcí, kterým budou náklady hrazeny, činil 90 % z celkového počtu obcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcích činil 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (3) Metodiku výpočtu nákladů na úklid odpadu podle odstavce 1 písm. k) bodu 3 musí autorizovaná společnost vypracovat na základě průměrných nákladů zjišťovaných podle odstavce 1 písm. i) bodu 2 tak, aby odrážela reálné náklady na úklid odpadu a tyto náklady nebyly stanoveny v nepřiměřené výši. Tuto metodiku autorizovaná společnost zveřejní na svých internetových stránkách.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 53. V § 21 odst. 4 se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. 54. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) V případě, že autorizovaná společnost zajišťuje sdružené plnění výhradně pro a) vratné zálohované obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), § 10 odst. 2 a 3 a v § 21b, nebo b) průmyslové obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. d), i) a j), odstavci 1 písm. k) bodech 1 a 3 a v § 21b a 21c.“. 55. V § 21c odstavec 2 zní: „(2) Autorizované společnosti jsou povinny v rámci koordinace jednat za účelem dosažení shody na objemu peněžních prostředků a) poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů, a to pro každý obalový materiál uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu zvlášť; po dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů pro každý obalový materiál jsou jednotlivé autorizované společnosti povinny přispívat na objem peněžních prostředků podle svého tržního podílu stanoveného pro příslušný obalový materiál podle § 21b odst. 1 a b) vynaložených na zajištění povinného obsahu recyklovaných plastů v obalech podle § 12a v rámci sdruženého plnění.“. 56. V § 21c odst. 3 větě první se slova „nákladů obcí na provoz systému sběru odpadů z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h)“ nahrazují slovy „průměrných nákladů obcí podle § 21 odst. 1 písm. i)“. 57. V § 21c odst. 4 se za slova „Podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu“ vkládají slova „a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů,“. 58. V § 21c odst. 6 písm. b) se slova „zpětného odběru a využití odpadů z obalů“ nahrazují slovy „plnění povinností“ a slova „a 12“ se nahrazují slovy „až 12a“. 59. V § 23 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) evidenci množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 k tomuto zákonu, které byly uvedeny na trh a k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 60. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) evidenci množství recyklovaných plastů použitých osobami uvádějícími na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly podle § 12a odst. 1 v těchto obalech, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění.“. 61. V § 24 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zakázat autorizované společnosti zajišťovat sdružené plnění, pokud nesplní povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“. 62. V § 27 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Účastníky řízení podle § 17 jsou žadatelé, kteří žádají o vydání rozhodnutí o autorizaci ve vztahu k těm druhům obalů, na které se má vztahovat rozhodnutí o autorizaci, a autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těmto druhům obalů.“. 63. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Účastníky řízení podle § 25 jsou autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k těm druhům obalů, na které se rozhodnutí o změně autorizace má vztahovat.“. 64. V § 32 se na konci textu písmene h) doplňují slova „nebo zákaz zajišťovat sdružené plnění podle § 24 odst. 2 písm. d)“. 65. V § 35, § 36 písm. d) a v § 37 až 39 se slova „za jejich porušení“ zrušují. 66. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Česká inspekce životního prostředí (1) Česká inspekce životního prostředí28) kontroluje plnění a) povinnosti zpětného odběru, s výjimkou povinnosti zpětného odběru uvedeného v § 36 písm. b), a povinnosti využití odpadu z obalů, b) osvětové činnosti, c) povinností podle § 10a, 12a, § 13 odst. 2, § 13a, § 23a odst. 5 a § 28a a d) dalších povinností souvisejících s povinnostmi podle písmen a) až c). (2) Při zjištění porušení povinností podle odstavce 1 ukládá Česká inspekce životního prostředí opatření podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky a správní tresty a může uložit ochranné opatření podle § 43.“. 67. V § 44 odst. 2 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která znějí: „h) jako osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu, nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z těchto obalů podle § 10 odst. 5, i) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu neuhradí obci náklady podle § 10a odst. 1 nebo nesplní některou z povinností podle § 10a odst. 2 nebo 3, j) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu obaly neprovádí osvětovou činnost podle § 11 odst. 1 až 3,“. Dosavadní písmena h) až n) se označují jako písmena k) až q). 68. V § 44 odst. 2 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) jako osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu nezajistí povinný obsah recyklovaných plastů v obalu podle § 12a odst. 1 nebo neohlásí množství recyklovaných plastů, které použila v obalech podle § 12a odst. 3,“. Dosavadní písmena l) až q) se označují jako písmena m) až r). 69. V § 44 odst. 2 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) v rozporu s § 13a odst. 2 nebo 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 13a odst. 4 nebo 5,“. Dosavadní písmena n) až r) se označují jako písmena o) až s). 70. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Autorizovaná společnost se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z podmínek autorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaci na základě § 17 odst. 7 písm. c) až f), b) poruší některé z omezení autorizované společnosti podle § 20, c) poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emise podle § 20a odst. 1, d) v rozporu s § 20a odst. 2 umožní hlasování na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise, e) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 3, f) poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 5, g) si nevyžádá předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20a odst. 6, h) stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a), i) neuzavře smlouvu o sdruženém plnění podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c), j) uzavře smlouvu s obcí v rozporu s § 21 odst. 1 písm. d) nebo smlouvu s obcí odmítne uzavřít, k) nezajišťuje sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, se kterými uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci podle § 21 odst. 1 písm. e), l) nesplní povinnost zajistit zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst pro stanovený podíl obyvatel nebo obcí podle § 21 odst. 1 písm. f) nebo g), m) nedosáhne stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadu z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h), n) nesplní povinnost zjišťovat výši průměrných nákladů obcí pro různé velikostní skupiny obcí podle § 21 odst. 1 písm. i) nebo zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu a v odpadu, s nímž se nakládá v zařízeních na úpravu odpadů před jejich využitím spočívajícím v dotřídění odpadů podle § 21 odst. 1 písm. j), o) nezajistí, aby výše peněžních příspěvků pokrývala náklady podle § 21 odst. 1 písm. k), p) nesplní povinnost provádět ekomodulaci podle § 21 odst. 1 písm. l), q) nezabezpečí, aby výše peněžních příspěvků nepřesahovala nezbytné náklady podle § 21 odst. 1 písm. m), r) nesplní povinnost stanovovat nižší peněžní příspěvky podle § 21 odst. 1 písm. n), s) nezveřejní informace podle § 21 odst. 1 písm. o), t) nezveřejní smlouvy ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 1 písm. p), u) nevypracuje metodiku způsobem podle § 21 odst. 3 nebo ji nezveřejní na svých internetových stránkách, v) nesplní povinnost vyhotovit zprávu a zaslat ji Ministerstvu životního prostředí podle § 21 odst. 4, nebo w) poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 5.“. 71. V § 44 odstavec 4 zní: „(4) Autorizovaná společnost se dále dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkajících se rezervy podle § 21a, b) nesplní některou z povinností týkajících se vyrovnání nákladů podle § 21b, c) v souvislosti s koordinací podle § 21c 1. se nezapojí do koordinace nebo nedodrží dohodnutý postup potvrzený smlouvou podle § 21c odst. 1, 2. jako pověřená autorizovaná společnost nezašle zjištěné údaje o výši nákladů Ministerstvu životního prostředí podle § 21c odst. 3, 3. neoznámí ostatním autorizovaným společnostem nebo Ministerstvu životního prostředí záměr změnit způsob ekomodulace a provede jeho změnu bez shody s nimi podle § 21c odst. 5, nebo 4. se neřídí rozhodnutím vydaným podle § 21c odst. 7, d) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 23 odst. 1 nebo neohlásí údaje z těchto evidencí Ministerstvu životního prostředí podle § 23 odst. 2, nebo e) poruší některou z povinností týkajících se ověřování údajů auditorem podle § 23a.“. 72. § 45 zní: „§ 45 (1) Za přestupek podle § 44 lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) až f), j), o) nebo p), odstavce 3 písm. t) anebo podle odstavce 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), m), q) nebo r) anebo podle odstavce 3 písm. p), r) nebo s), d) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. n), nebo e) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), g), k), l) nebo s), odstavce 3 písm. a) až l), n), o), q) nebo u) až w) anebo podle odstavce 4. (2) Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 44 odst. 2 písm. h) nebo § 44 odst. 3 písm. m) lze uložit pokutu až do výše, která se stanoví jako součin čísla označujícího počet procent chybějících k dosažení stanovené minimální úrovně zpětného odběru odpadů z obalů a částky 1 000 000 Kč.“. 73. V § 46 odst. 1 větě první se slova „nebo h) nebo § 44 odst. 4“ nahrazují slovy „až l)“. 74. V § 46 odst. 1 větě poslední se slova „5 a § 12“ nahrazují slovy „§ 10a až 12a“. 75. V § 50 odst. 2 se za slova „vydá vyhlášku podle“ vkládá text „§ 9a odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 4,“. 76. V příloze č. 1 části Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 – Obal se slova „(například káva, kakao, mléko), které po použití zůstanou prázdné“ zrušují a v části Názorné příklady ilustrující použití kritéria 1 – Předmět, který není obalem se slova „Kávové kapsle do nápojových systémů, kávové sáčky z hliníkové fólie a“ zrušují. 77. V příloze č. 2 části A bodu 3 písm. b) se slovo „jednocestný“ nahrazuje slovem „jednorázový“. 78. V příloze č. 3 pod tabulkou se nadpis „Vysvětlivky:“ zrušuje a vkládá se nový bod 1, který zní: „1. Požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití obalového odpadu je nutné dosáhnout v každém kalendářním roce stanoveného období.“. Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4. 79. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 477/2001 Sb. Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí Část A Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahuje požadavek připevněného uzávěru nebo víčka Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, které se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nádob na nápoje určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část B Jednorázové plastové obaly, ke kterým se vztahují požadavky na minimální úroveň zpětného odběru a obsah recyklovatelného plastu Nápojové lahve o objemu až 3 litry, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nápojových lahví určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. Část C Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost a na určení pověřeného zástupce 1. Sáčky a balení zhotovené z pružného materiálu, které obsahují potraviny určené k okamžité spotřebě z těchto sáčků nebo balení bez jakékoli další přípravy. 2. Nádoby na nápoje o objemu až 3 litry, tj. nádoby, jež se používají k pojmutí kapalin, např. nápojové lahve, včetně jejich uzávěrů a víček, a nápojové obaly z kompozitních materiálů, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, včetně jejich uzávěrů a víček. 3. Plastové odnosné tašky. Část D Jednorázové plastové obaly a obalové prostředky, ke kterým se vztahují požadavky na úhradu nákladů na úklid odpadu, osvětovou činnost, na určení pověřeného zástupce a požadavky podle § 15b 1. Nápojové kelímky, včetně jejich uzávěrů a víček. 2. Nádoby na potraviny, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem či bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou a) určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, b) obvykle spotřebovávány z této nádoby a c) připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Bylo-li autorizované společnosti vydáno rozhodnutí o autorizaci přede dnem 4. července 2018, přizpůsobí svou činnost tak, aby splňovala požadavky vyplývající ze zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 31. prosince 2022. 2. Ustanovení § 23 odst. 1 písm. d) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2022. Ustanovení § 23 odst. 1 písm. g) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2023. 3. Žadatel o autorizaci podle § 17 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jehož žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doplnit žádost tak, aby splňovala požadavky stanovené v § 17 odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povinnost podle § 10a zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro osoby uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obaly uvedené v části C nebo D přílohy č. 4 k tomuto zákonu ode dne 1. ledna 2023. Autorizovaná společnost, které bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci po dni 4. července 2018, přizpůsobí svou činnost do 30. června 2024 tak, aby mohla zajišťovat plnění této povinnosti v rámci sdruženého plnění. 5. Ustanovení § 12a odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije při ohlašování množství recyklovaných plastů použitých v jednorázových plastových obalech uvedených v části B přílohy č. 4 k tomuto zákonu za rok 2023. 6. Smlouva o sdruženém plnění, uzavřená podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdruženém plnění podle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. V Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) kontroluje, zda vybrané plastové výrobky splňují požadavky zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, a p) kontroluje, zda obaly, které přicházejí do přímého styku s potravinami, splňují požadavky zákona upravujícího obaly.“. 2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) uloží povinnost podle § 34 zákona upravujícího omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, nebo n) uloží povinnost podle § 37 zákona upravujícího obaly.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o výrobcích s ukončenou životností Čl. VI V § 3 odst. 2 písm. q) zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, se za slova „za účelem zajištění“ vkládá slovo „kolektivního“ a slova „zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností“ se zrušují. ČÁST ŠESTÁ OZNÁMENÍ TECHNICKÉHO PŘEDPISU Čl. VII Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. III bodu 34, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, a b) čl. III bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 243/2022 Sb.	Zákon č. 243/2022 Sb. Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 112/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - OPATŘENÍ K OMEZENÍ DOPADU VYBRANÝCH PLASTOVÝCH VÝROBKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (§ 6 — § 10a) * ČÁST TŘETÍ - KOLEKTIVNÍ SYSTÉM (§ 11 — § 24) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 25 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 29 — § 37) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 38 — § 42) k zákonu č. 243/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 243 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022 o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků, b) práva a povinnosti výrobců při uvedení vybraných plastových výrobků na trh, c) práva a povinnosti související s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků a d) působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a v oblasti práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků. § 2 Působnost zákona (1) Tento zákon se použije na vybrané plastové výrobky bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást nebo příslušenství jiných výrobků. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a na nakládání s vybranými plastovými výrobky, které se staly odpadem, zákon o odpadech. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se pro vybraný plastový výrobek, který je obalem nebo obalovým prostředkem, zákon o obalech. § 3 Základní pojmy (1) PlastemPlastem se pro účely tohoto zákona rozumí materiál tvořený polymerem podle čl. 3 bodu 5 nařízení (ES) č. 1907/20062), k němuž mohou být přidány přísady nebo další látky a který může být hlavní strukturní složkou konečných výrobků. PlastemPlastem není materiál tvořený chemicky neupravenými přírodními polymery. (2) Vybraným plastovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) výrobek uvedený v částech A až D přílohy k tomuto zákonu, který je vyroben zcela nebo částečně z plastuplastu a který není vyroben, navržen nebo uváděn na trh tak, aby mohl být během svého životního cyklu 1. vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude vrácen výrobci k opětovnému naplnění, nebo 2. opětovně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl určen, b) lovné zařízenílovné zařízení obsahující plastplast, nebo c) výrobek z oxo-rozložitelného plastuplastu. (3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) oxo-rozložitelným plastemplastem plastové materiály, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad, b) výrobcem 1. podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), vyrábí, plní, prodává nebo dováží a uvádí na trh vybrané plastové výrobky, naplněné nebo nenaplněné, s výjimkou osoby vykonávající rybolovnou činnost podle čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20134), nebo 2. podnikatel, který prostřednictvím použití prostředků komunikace na dálku3) prodává přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, vybrané plastové výrobky, naplněné nebo nenaplněné, s výjimkou osoby vykonávající rybolovnou činnost podle čl. 4 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/20134), c) lovným zařízenímlovným zařízením jakákoli část nebo součást zařízení, která se používá při rybolovu nebo v akvakultuře k zasažení, zachycení nebo chovu biologických mořských zdrojů nebo která pluje na mořské hladině a používá se za účelem přilákat a ulovit nebo chovat tyto biologické mořské zdroje, d) uvedením na trhuvedením na trh první úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného plastového výrobku na území České republiky v rámci podnikání k distribuci, spotřebě nebo použití nebo dovozdovoz vybraného plastového výrobku, e) uvedením do oběhuuvedením do oběhu každé úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného plastového výrobku na území České republiky k distribuci, spotřebě nebo použití po jeho uvedení na trhuvedení na trh, f) dovozemdovozem propuštění vybraného plastového výrobku ze země mimo Evropskou unii na území České republiky do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, dočasného použití nebo uskladnění v celním skladu, g) konečným uživatelemkonečným uživatelem osoba užívající vybraný plastový výrobek, než se stal odpadem a než byl odevzdán osobě oprávněné k jeho převzetí, h) kolektivním systémemkolektivním systémem systém plnící povinnosti výrobců vytvořený výhradně výrobci vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, i) provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému právnická osoba, která provozuje kolektivní systémkolektivní systém na základě oprávnění vydaného podle tohoto zákona, j) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 4 Způsoby plnění povinností výrobcem (1) Výrobce plní povinnosti podle § 7, 8 nebo 10a samostatně, svým jménem a na vlastní náklady, není-li dále stanoveno jinak. (2) Výrobce plní povinnosti podle § 9 nebo 10 a) samostatně, svým jménem a na vlastní náklady, nebo b) v kolektivním systémukolektivním systému, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o zajištění plnění povinností výrobce (dále jen „smlouva o kolektivním plnění“) s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému; to neplatí, jde-li o výrobce podle odstavce 3. Odpovědnost výrobce za plnění těchto povinností nezaniká, pokud provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému jejich plnění nezajistí. (3) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části C přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast plní povinnosti podle § 9 samostatně, svým jménem a na vlastní náklady. § 5 Pověřený zástupce (1) Není-li výrobce usazen v České republice, je oprávněn si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce. (2) Výrobce podle § 3 odst. 3 písm. b) bodu 2, který prodává vybrané plastové výrobky uvedené v části D přílohy k tomuto zákonu nebo lovná zařízenílovná zařízení obsahující plastplast přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen, je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce. (3) Osoba usazená v České republice, která dodává vybrané plastové výrobky uvedené v části D přílohy k tomuto zákonu nebo lovná zařízenílovná zařízení obsahující plastplast prostřednictvím prostředků komunikace na dálku3) přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do jiného členského státučlenského státu, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státučlenského státu určit si pověřeného zástupce za účelem plnění povinností vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státučlenského státu ve vztahu k těmto vybraným plastovým výrobkům. (4) Pověřeného zástupce lze určit pouze na základě písemné smlouvy. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 může být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazená v České republice. Pověřeným zástupcem podle odstavce 1 nebo 2 nelze určit provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému; plnění povinností výrobce pověřeným zástupcem v kolektivním systémukolektivním systému tím není dotčeno. (5) Pověřený zástupce podle odstavce 1 nebo 2 plní všechny povinnosti výrobce stanovené tímto zákonem. ČÁST DRUHÁ OPATŘENÍ K OMEZENÍ DOPADU VYBRANÝCH PLASTOVÝCH VÝROBKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ § 6 Zákaz uvádění některých vybraných plastových výrobků na trh a do oběhu Právnická nebo podnikající fyzická osoba nesmí uvádět na trh nebo do oběhu vybrané plastové výrobky uvedené v části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu. § 7 Evidence vybraných plastových výrobků uvedených na trh (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v částech B až D přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen vést evidenci množství těchto vybraných plastových výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách. Evidence se nevede pro vybrané plastové výrobky uvedené v bodě 5 části B přílohy k tomuto zákonu. (2) Výrobce podle odstavce 1 je povinen a) uchovávat údaje z evidence podle odstavce 1 po dobu 5 let, b) ohlašovat údaje z evidence podle odstavce 1 za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), pokud nemá uzavřenu smlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému pro dané vybrané plastové výrobky, a c) předložit v rámci kontroly na požádání České inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidenci. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence podle odstavce 1 a ohlašování údajů z této evidence. § 8 Označování vybraných plastových výrobků (1) Výrobce zajistí, aby každý vybraný plastový výrobek uvedený v části B přílohy k tomuto zákonu, který uvádí na trh, byl na svém obalu nebo na výrobku samotném opatřen viditelným, jasně čitelným a nesmazatelným označením, které konečným uživatelůmkonečným uživatelům poskytne informace o a) vhodných postupech nakládání s vybraným plastovým výrobkem, který se stal odpadem, nebo o způsobech zbavování se tohoto odpadu, kterých je třeba se v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady u daného vybraného plastového výrobku vyvarovat, a b) přítomnosti plastůplastů ve vybraném plastovém výrobku a z toho vyplývajících negativních dopadech zbavování se odpadu z tohoto vybraného plastového výrobku mimo místa určená k odkládání odpadu na životní prostředí. (2) Označování vybraných plastových výrobků podle odstavce 1 výrobce zajistí podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/21515). § 9 Osvětová činnost (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v části C přílohy k tomuto zákonu nebo lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen provádět osvětovou činnost zaměřenou na informování konečného uživatelekonečného uživatele a změnu spotřebitelského chování za účelem snížení množství odpadu z vybraných plastových výrobků jím uváděných na trh, kterého se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání. (2) Výrobce podle odstavce 1 je povinen v rámci osvětové činnosti informovat konečné uživatelekonečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o a) dostupnosti opětovně použitelných alternativ a systémech opětovného použití vybraných plastových výrobků, vhodných způsobech nakládání s odpady z vybraných plastových výrobků a o osvědčených postupech řádného nakládání s odpady, které neohrožují lidské zdraví a nepoškozují životní prostředí, b) negativních dopadech zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí, zejména na mořské prostředí, a c) dopadu nevhodných způsobů zbavování se odpadu z vybraných plastových výrobků na kanalizační síť. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah a způsob osvětové činnosti výrobce podle odstavců 1 a 2 a její zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelůkonečných uživatelů. § 10 Úhrada nákladů obcí výrobcem (1) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen a) hradit obcímobcím na základě písemné smlouvy náklady vynaložené na 1. úklid odpadu z těchto vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu a 2. soustřeďování odpadu z těchto vybraných plastových výrobků v rámci obecního systému odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad, včetně speciálních sběrných nádob na odpad z těchto vybraných plastových výrobků, umístěných na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích (dále jen „společné sběrné nádoby na směsný komunální odpad“), jeho přepravu a zpracování a b) zaslat ministerstvu údaje, lze-li po výrobci získání takových údajů spravedlivě požadovat, o množství odpadu z těchto vybraných plastových výrobků soustřeďovaného v rámci obecních systémů odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad v obcíchobcích, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene a), za uplynulý kalendářní rok do 30. června následujícího roku. ObecObec, se kterou má výrobce uzavřenou smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle písmene a), poskytne výrobci součinnost k získání těchto údajů. (2) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 2 nebo 3 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen na základě písemné smlouvy hradit obcímobcím náklady vynaložené na úklid odpadu z těchto vybraných plastových výrobků, jehož se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu. (3) Výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 až 3 části D přílohy k tomuto zákonu je povinen uzavřít smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 s takovým počtem obcíobcí, aby podíl obcíobcí, s nimiž výrobce smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 uzavřel, činil a) do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 30 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 30 % z celkového počtu obyvatel České republiky, b) do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 60 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 60 % z celkového počtu obyvatel České republiky a c) do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. V případě výrobce vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 až 3 části D přílohy k tomuto zákonu, který poprvé uvede na trh tyto výrobky po nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůty podle písmen a) až c) tohoto odstavce od prvního uvedení těchto vybraných plastových výrobků na trh. (4) Pokud návrh na uzavření smlouvy o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 předložený obciobci výrobcem odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem, zejména co se výše úhrady nákladů hrazených výrobcem obciobci týče, poskytne obecobec výrobciobci součinnost, kterou lze po obci spravedlivě požadovat, směřující k uzavření smlouvy mezi obcíobcí a výrobcem. (5) Úhrada nákladů musí být ve smlouvě o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 1 nebo 2 sjednána a výrobce je povinen ji obciobci hradit v takové výši, aby odpovídala skutečným a účelně vynakládaným nákladům obcíobcí na zajišťování činností specifikovaných v odstavcích 1 a 2. Způsob výpočtu úhrady nákladů výrobce zveřejní na svých internetových stránkách; způsob výpočtu úhrady nákladů je výrobce povinen pravidelně, nejméně jedenkrát za kalendářní rok, aktualizovat a zohlednit v něm vývoj cen v České republice. § 10a Zpětný odběr a zpracování odpadních lovných zařízení (1) Výrobce lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast je povinen zajistit bez vazby na koupi nových výrobků a bez nároku na úplatu zpětný odběr odpadních lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast a jejich zpracování. (2) Výrobce podle odstavce 1 vede údaje o zpětně odebraném množství odpadu z lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast v hmotnostních jednotkách a ohlašuje tyto údaje za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 15. února následujícího roku ministerstvu. Tyto údaje je povinen uchovávat po dobu 5 let a na požádání inspekce předložit dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů vedených a ohlašovaných podle odstavce 2. ČÁST TŘETÍ KOLEKTIVNÍ SYSTÉM § 11 Obecné ustanovení Pokud se pro účely této hlavy použije obdobně zákon o výrobcích s ukončenou životností6), rozumí se a) vybraným výrobkem vybraný plastový výrobek a b) výrobkem s ukončenou životnostívýrobkem s ukončenou životností odpad z vybraných plastových výrobků. § 12 Provozování kolektivního systému (1) Provozovat kolektivní systémkolektivní systém lze pouze na základě oprávnění vydaného ministerstvem. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému může provozovat pouze jeden kolektivní systémkolektivní systém, a to pro plnění povinností výrobců těch vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, které společníci nebo akcionáři (dále jen „společník“) provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému jako výrobci uvádějí na trh. § 13 Oprávnění k provozování kolektivního systému (1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému na základě žádosti osoby, která splní podmínky pro vydání tohoto oprávnění. Pro podmínky vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 35 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 35 odst. 2 písm. b) a h). Společníky žadatele mohou být výhradně výrobci vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, pro které žadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona. (2) Pro žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 36 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 36 odst. 3 písm. f) bodů 2 až 5, § 36 odst. 3 písm. h) a § 36 odst. 3 písm. i) bodu 3. Součástí žádosti jsou dále a) vzory smluv o úhradě nákladů podle § 15 odst. 6; vzor smlouvy o úhradě nákladů na soustřeďování odpadu podle § 15 odst. 4 písm. b) předkládá pouze žadatel, který hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobců vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu, a b) návrh způsobu výpočtu úhrady nákladů obcíobcí podle § 15 odst. 9. (3) Pro vydání rozhodnutí o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 37 odst. 1 a 2 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému obsahuje označení druhu vybraných plastových výrobků, pro které bude zajišťováno kolektivní plnění povinností výrobců, a podmínky zajišťování kolektivního plnění stanovené podle projektu zajišťování kolektivního plnění žadatele. (4) Pro změnu oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 38 zákona o výrobcích s ukončenou životností, s výjimkou § 38 odst. 1 písm. c). (5) Pro oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 39 odst. 1 a 2 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (6) Přestane-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému splňovat některou z podmínek nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. i) a j) zákona o výrobcích s ukončenou životností, je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost ministerstvu a současně mu sdělit, jakým způsobem bude zjednána náprava. (7) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se podává na formuláři, který stanoví ministerstvo vyhláškou. § 14 Předmět činnosti a omezení provozovatele kolektivního systému (1) Pro vymezení předmětu činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 40 odst. 1 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (2) Pro omezení provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 41 odst. 2, 3 a 5 až 8 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému nesmí uzavřít s osobou, která k němu nebo jeho společníkovi má zvláštní vztah podle odstavce 4, smlouvu, která by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře, nesmí zajišťovat dluhy této osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky. (4) Pro vymezení osob, které mají k provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zvláštní vztah, se použije obdobně § 43 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 15 Povinnosti provozovatele kolektivního systému (1) Pro povinnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 44 odst. 1 až 3 a 6 zákona o výrobcích s ukončenou životností. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zveřejní vzor smlouvy o kolektivním plnění, včetně sazeb pro výpočet peněžitých plnění na základě této smlouvy, na svých internetových stránkách nejpozději v den, kdy takový vzor smlouvy poprvé použije. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady nebo přijetí rozhodnutí mimo valnou hromadu předložit ministerstvu a) opis aktuálního znění seznamu společníků provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech, ke dni tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému společností s ručením omezeným, b) výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, k rozhodnému dni k učinění tohoto rozhodnutí valné hromady7), nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, k rozhodnému dni pro učinění tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému akciovou společnostíakciovou společností, a c) zápis z jednání valné hromady, a to minimálně v rozsahu, v němž se jednání valné hromady týkalo skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a rozhodování o schválení účetní závěrky, o úhradě ztráty nebo o schválení převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu, nebo text rozhodnutí přijatého mimo valnou hromadu. (4) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených výrobci za účelem zajištění kolektivního plnění pokrývala a) náklady skutečně a účelně vynakládané obcemiobcemi na úklid odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, kterého se koneční uživatelékoneční uživatelé zbavují mimo místa určená k jeho odkládání, a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; tato povinnost se vztahuje pouze k tomu druhu vybraných plastových výrobků, pro který bylo provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) náklady skutečně a účelně vynakládané obcemiobcemi na soustřeďování odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu v rámci obecního systému odpadového hospodářství ve společných sběrných nádobách na směsný komunální odpad, jeho přepravu a zpracování; to platí pouze pro provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zajišťujícího kolektivní plnění povinností výrobců těchto vybraných plastových výrobků, c) náklady na osvětovou činnost podle § 9, d) náklady na tvorbu rezervy podle § 18 odst. 1, e) náklady na vedení evidencí, zpracování a zasílání ročních zpráv a jejich uchovávání podle § 21 a f) běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému. (5) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zjišťovat pro různé velikostní skupiny obcíobcí výši průměrných skutečně a účelně vynakládaných nákladů obcíobcí na a) úklid odpadu podle odstavce 4 písm. a) a na následnou přepravu a zpracování tohoto odpadu; tato povinnost se vztahuje pouze k tomu druhu vybraných plastových výrobků v části D přílohy k tomuto zákonu, pro který bylo provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, a b) soustřeďování odpadu z vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu podle odstavce 4 písm. b) a jeho přepravu a zpracování; to platí pouze pro provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému zajišťujícího kolektivní plnění povinností výrobců těchto vybraných plastových výrobků. Každá obecobec je povinna poskytovat provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému údaje o nákladech vynakládaných obcíobcí podle věty první. (6) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít s každou obcíobcí, která o uzavření projeví zájem, smlouvu o úhradě nákladů podle odstavce 4 písm. a) nebo b) za podmínek obdobných jako s ostatními obcemiobcemi; za uzavření smlouvy nesmí provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému požadovat od obceobce, s níž je smlouva uzavírána, žádnou formu úhrady. Smlouvu o úhradě nákladů podle odstavce 4 písm. b) je povinen s obcíobcí uzavřít pouze provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému plnící povinnosti výrobců vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 části D přílohy k tomuto zákonu. (7) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zajišťující kolektivní plnění povinností výrobce podle § 10 odst. 1 nebo 2 je povinen uzavřít smlouvu o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 4 písm. a) nebo b) s takovým počtem obcíobcí, aby podíl obcíobcí, s nimiž výrobce smlouvu o úhradě nákladů obciobci uzavřel, činil a) do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 30 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 30 % z celkového počtu obyvatel České republiky, b) do 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 60 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 60 % z celkového počtu obyvatel České republiky a c) do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému minimálně 90 % z celkového počtu obcíobcí v České republice a aby podíl obyvatel žijících v těchto obcíchobcích činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky. (8) Pokud návrh na uzavření smlouvy o úhradě nákladů obciobci podle odstavce 7 předložený obciobci provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému odpovídá požadavkům stanoveným tímto zákonem, zejména co se výše náhrady nákladů hrazených provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému obciobci týče, poskytne obecobec provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému součinnost, kterou lze po obciobci spravedlivě požadovat, směřující k uzavření smlouvy mezi obcíobcí a provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému. (9) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému vypracuje způsob výpočtu úhrady nákladů obcíobcí na zajišťování činností uvedených v odstavci 4 písm. a) a b) na základě průměrných skutečných a účelně vynakládaných nákladů zjišťovaných podle odstavce 5 tak, aby odpovídala skutečným a účelně vynakládaným nákladům obcíobcí na tyto činnosti. Tento způsob výpočtu provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému zveřejní na svých internetových stránkách; způsob výpočtu úhrady nákladů je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen pravidelně, nejméně jedenkrát za kalendářní rok, aktualizovat a zohlednit v něm vývoj cen v České republice. § 16 Povinnosti společníků provozovatele kolektivního systému Společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému je povinen uzavřít s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému, jehož je společníkem, smlouvu o kolektivním plnění, a to pro všechny vybrané plastové výrobky, které tento společník uvádí na trh a pro které zároveň bylo tomuto provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému. § 17 Povinnosti výrobců při kolektivním plnění (1) Pro plnění povinností výrobců v kolektivním systémukolektivním systému se použije obdobně § 45 odst. 1 a 3 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Výrobce vykazuje provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému údaje o množství vybraných plastových výrobků, které uvedl na trh, pouze v hmotnostních jednotkách. (2) Výrobce smí uzavřít smlouvu o kolektivním plnění pro daný druh vybraných plastových výrobků uvedených v části D přílohy k tomuto zákonu, který uvádí na trh, pouze s jedním provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému. § 18 Hospodaření provozovatele kolektivního systému a rezerva (1) Pro hospodaření provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a vytváření rezervy určené na krytí budoucích nákladů se použije obdobně § 46 odst. 1 až 4 a § 48 odst. 1 až 5 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému vynakládá náklady způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění jejich povinností nepřesahovala náklady nezbytné pro plnění těchto povinností hospodárným způsobem. Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku. § 19 Vrácení peněžního příspěvku (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému v případě, že se vybraný plastový výrobek nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený peněžní příspěvek výrobce na zajištění úklidu odpadu z vybraných plastových výrobků podle § 15 odst. 4 písm. a) nebo na soustřeďování, přepravu a zpracování tohoto odpadu podle § 15 odst. 4 písm. b) osobě, která prokáže, že vybraný plastový výrobek po uvedení na trhuvedení na trh v České republice dodala do jiného členského státučlenského státu nebo vyvezla do jiného než členského státučlenského státu. Není-li touto osobou výrobce, může provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému vyžadovat doložení souhlasu výrobce s vrácením příspěvku. (2) Pro vrácení peněžního příspěvku podle odstavce 1 se použije obdobně § 47 odst. 2 a 3 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 20 Vzájemná spolupráce mezi provozovateli kolektivních systémů (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému může uzavřít s jedním nebo více provozovateli kolektivních systémůprovozovateli kolektivních systémů pro tentýž druh vybraných plastových výrobků písemnou smlouvu o sdílení a) nákladů na zajišťování úklidu, soustřeďování, přepravy nebo zpracování odpadu z vybraných plastových výrobků, nebo b) nákladů nebo jiné spolupráci v oblasti osvětové činnosti podle § 9. (2) Smluvní strany smlouvy podle odstavce 1 jsou povinny předložit stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího uzavření; postačí, splní-li tuto povinnost jedna ze smluvních stran. § 21 Evidence vedené provozovatelem kolektivního systému a roční zpráva (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen vést evidenci a) výrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění; pro rozsah vedených údajů se použije obdobně § 26 písm. a) až d), f) a g) zákona o výrobcích s ukončenou životností a b) množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh výrobci, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, a to v hmotnostních jednotkách. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje z evidencí podle odstavce 1. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zpracovat roční zprávu o vybraných plastových výrobcích a tuto zprávu do 30. června následujícího roku zaslat ministerstvu. Pro zpracování roční zprávy o vybraných plastových výrobcích se použijí obdobně § 48 odst. 6 a § 51 odst. 2, 3, 5 a 6 zákona o výrobcích s ukončenou životností s tím, že výrobky s ukončenou životností se rozumí vybrané plastové výrobky. (4) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen a) uchovávat údaje z evidencí podle odstavce 1 a roční zprávu o vybraných plastových výrobcích po dobu 5 let a b) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo ministerstva dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích podle odstavce 1 a v roční zprávě o vybraných plastových výrobcích. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí podle odstavce 1 a obsah roční zprávy o vybraných plastových výrobcích. § 22 Ověřování údajů (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem. (2) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti a) údajů o množství vybraných plastových výrobků uvedených na trh, které výrobci vykázali provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, a b) vedení evidencí podle § 21 odst. 1. (3) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému je povinen zajistit ověření podle odstavce 2 v každém kalendářním roce, ve kterém je oprávněn k provozování kolektivního systémukolektivního systému. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavce 2 je provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému povinen ministerstvu zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. (4) Výrobci jsou povinni poskytnout provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost za účelem splnění jeho povinnosti stanovené v odstavci 2. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a). § 23 Kontrola nad činností provozovatele kolektivního systému Pro kontrolu nad činností provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 54 zákona o výrobcích s ukončenou životností. § 24 Zánik oprávnění k provozování kolektivního systému a převod peněžních prostředků (1) Pro zánik oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému se použije obdobně § 55 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Za závažné porušení povinnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému se považuje rovněž nesplnění povinnosti podle § 15 odst. 7. (2) Právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému zaniklo, je povinna převést peněžní prostředky obdobně podle § 56 zákona o výrobcích s ukončenou životností. Peněžní prostředky lze převést obdobně podle § 56 odst. 3 věty první zákona o výrobcích s ukončenou životností pouze tehdy, pokud na území České republiky nepůsobí žádný provozovatel kolektivního systémuprovozovatel kolektivního systému plnící povinnosti výrobce pro daný druh vybraných plastových výrobků podle tohoto zákona; podmínka zápisu do Seznamu výrobců podle zákona o výrobcích s ukončenou životností přitom není vyžadována. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY § 25 Přestupky výrobce (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo pověřený zástupce dopustí přestupku tím, že a) plní povinnost výrobce způsobem, který je v rozporu s § 4, b) v rozporu s § 5 odst. 2 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 5 odst. 4 nebo 5, c) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidenci podle § 7 odst. 1, d) v rozporu s § 7 odst. 2 písm. a) neuchovává údaje z evidence po stanovenou dobu, neohlásí údaje z evidence podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo nepředloží inspekci dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost podle § 7 odst. 2 písm. c), e) v rozporu s § 8 při uvedení na trhuvedení na trh neoznačí nebo označí v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/2151 vybraný plastový výrobek uvedený v 1. bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu, 2. bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu, nebo 3. bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu, f) neprovádí osvětovou činnost podle § 9 stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu, g) neuhradí náklady obciobci podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 2, nezašle ministerstvu údaje podle § 10 odst. 1 písm. b) nebo nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 3 nebo 5, h) nesplní některou z povinností výrobce lovných zařízenílovných zařízení obsahujících plastplast stanovených v § 10a, i) nesplní některou z povinností výrobce při kolektivním plnění stanovených v § 17, nebo j) neposkytne provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost podle § 22 odst. 4. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), h) nebo j), b) 1 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), nebo c) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g) nebo i). § 26 Přestupky provozovatele kolektivního systému (1) Provozovatel kolektivního systémuProvozovatel kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 13 odst. 6 neoznámí ministerstvu stanovenou skutečnost nebo mu nesdělí, jakým způsobem bude zjednána náprava, b) v rozporu s § 14 odst. 1 vykonává činnost, která nesmí být předmětem činnosti provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, c) poruší některou z povinností týkajících se omezení provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému stanovených v § 14 odst. 2 nebo 3, d) nesplní některou z povinností provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému stanovených v § 15 odst. 1, 4 až 6 nebo 9, e) nezveřejní dokumenty podle § 15 odst. 2 nebo ministerstvu nepředloží dokumenty podle § 15 odst. 3, f) nesplní některou z povinností týkajících se hospodaření provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému nebo rezervy stanovených v § 18, g) v rozporu s § 19 odst. 1 nevrátí obdržený peněžní příspěvek od výrobce v případě, že se vybraný plastový výrobek nestane na území České republiky odpadem, h) v rozporu s § 20 odst. 2 nepředloží ministerstvu stejnopis nebo úředně ověřenou kopii uzavřené smlouvy, i) nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 21 odst. 1 nebo v rozporu s § 21 odst. 2 neposkytne údaje z těchto evidencí ministerstvu, j) v rozporu s § 21 odst. 3 nezpracuje roční zprávu o vybraných plastových výrobcích nebo ji nezašle do 30. června následujícího roku ministerstvu, k) neuchovává údaje z evidencí nebo roční zprávu o vybraných plastových výrobcích podle § 21 odst. 4 písm. a) nebo nedoloží jejich pravdivost nebo úplnost podle § 21 odst. 4 písm. b), nebo l) poruší některou z povinností týkajících se ověření údajů auditorem stanovených v § 22 odst. 1 až 3. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo i), c) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo j) až l), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) nebo f). § 27 Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si ho určí v rozporu s § 5 odst. 4 nebo 5, b) v rozporu s § 6 uvádí na trh nebo do oběhu vybrané plastové výrobky uvedené v 1. bodu 1 nebo 6 části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu, nebo 2. bodech 2 až 5 nebo 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu, c) v rozporu s § 12 odst. 1 provozuje kolektivní systémkolektivní systém bez oprávnění, d) jako společník provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému neuzavře s provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému smlouvu o kolektivním plnění podle § 16, nebo e) jako právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému zaniklo, nepřevede všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků výrobců včetně výnosů z nich nebo prostředky tvořící rezervu podle § 24 odst. 2. (2) Za přestupky lze uložit pokutu do a) 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo d), nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e). § 28 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. a) až d) a f) až j), § 26 a § 27 odst. 1 písm. a) a c) až e), b) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 1 a § 27 odst. 1 písm. b) bodu 1, c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 3, nebo d) krajská hygienická stanice, jde-li o přestupek podle § 25 odst. 1 písm. e) bodu 2 a § 27 odst. 1 písm. b) bodu 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 25 odst. 1 písm. f) nebo g), jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, s nímž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o kolektivním plnění, zaniklo oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému. (3) Pokuty uložené a) Českou obchodní inspekcí vybírá Česká obchodní inspekce, b) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí vybírá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, c) krajskou hygienickou stanicí vybírá krajská hygienická stanice, která je uložila. (4) Od uložení správního trestu lze upustit též tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit. ČÁST PÁTÁ VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY § 29 Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadu z vybraných plastových výrobků (1) Státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpady z vybraných plastových výrobků vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, c) inspekce, d) Česká obchodní inspekce, e) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, f) krajské hygienické stanice a g) orgány Celní správy České republiky. (2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a poskytují si odbornou pomoc při výkonu státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpady z vybraných plastových výrobků. § 30 Ministerstvo (1) Ministerstvo řídí výkon státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce. (2) Ministerstvo vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků dodržují ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. (3) Ministerstvo a) rozhoduje o 1. žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 2. změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 3. souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, 4. souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a 5. zrušení oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) vede seznam rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení, c) shromažďuje a zpracovává údaje 1. obsažené v žádostech o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a v žádostech o změnu oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, 2. zaslané výrobcem podle § 7 odst. 2 písm. b), 3. zaslané provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému v roční zprávě o vybraných plastových výrobcích, 4. poskytnuté provozovatelem kolektivního systémuprovozovatelem kolektivního systému podle § 15 odst. 3, § 18 a § 21 odst. 2 a 5. obsažené ve zprávách o ověření podle § 22, d) zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem 1. seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení a 2. souhrnné údaje získané z ročních zpráv o vybraných plastových výrobcích, e) kontroluje činnost provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému, f) ukládá opatření a lhůty pro zjednání nápravy provozovateli kolektivního systémuprovozovateli kolektivního systému, g) poskytuje orgánům Evropské unie v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech údaje o vybraných plastových výrobcích a odpadech z vybraných plastových výrobků v České republice a h) zajišťuje pravidelnou výměnu informací v oblasti omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí mezi provozovateli kolektivních systémůprovozovateli kolektivních systémů, výrobci, zpracovateli, územními samosprávnými celky a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona. § 31 Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu podává vyjádření z hlediska své působnosti v řízení o a) žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, b) změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, c) zrušení rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systémukolektivního systému, d) udělení souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému a e) udělení souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systémuprovozovatele kolektivního systému. § 32 Inspekce Inspekce a) kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je ke kontrole příslušná Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, krajské hygienické stanice nebo celní úřad, a b) může uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy. § 33 Česká obchodní inspekce (1) Česká obchodní inspekce kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují a) zákaz uvádění vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 a 6 části A přílohy k tomuto zákonu a výrobků z oxo-rozložitelného plastuplastu na trh nebo do oběhu a b) označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 1 a 3 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Česká obchodní inspekce dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků z trhu, pokud jde o vybrané plastové výrobky uvedené v 1. bodu 1 nebo 6 části A přílohy k tomuto zákonu nebo výrobky z oxo-rozložitelného plastuplastu, nebo 2. bodu 1 nebo 3 části B přílohy k tomuto zákonu, které nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 34 Státní zemědělská a potravinářská inspekce (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Státní zemědělská a potravinářská inspekce dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 4 části B přílohy k tomuto zákonu z trhu, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 35 Krajské hygienické stanice (1) Krajské hygienické stanice kontrolují, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují a) zákaz uvádění vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 2 až 5 a 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu na trh nebo do oběhu a b) označování vybraných plastových výrobků uvedených v bodech 2 a 5 části B přílohy k tomuto zákonu při jejich uvedení na trhuvedení na trh. (2) Krajská hygienická stanice dále může a) uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy, b) až do zjednání nápravy zakázat uvedení vybraných plastových výrobků uvedených v bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu na trh, pokud nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem, a c) uložit povinnost zajistit stažení vybraných plastových výrobků z trhu, pokud jde o 1. vybrané plastové výrobky uvedené v bodech 2 až 5 nebo 7 až 9 části A přílohy k tomuto zákonu, nebo 2. vybrané plastové výrobky uvedené v bodu 2 nebo 5 části B přílohy k tomuto zákonu, které nesplňují požadavky na označování stanovené tímto zákonem. (3) Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) nebo c) nemá odkladný účinek. § 36 Orgány Celní správy České republiky (1) Celní úřad při dovozudovozu vybraných plastových výrobků kontroluje, zda a) dovozemdovozem není porušován zákaz stanovený v § 6 a b) jsou označeny podle § 8. (2) Celní úřad nepropustí dovážené vybrané plastové výrobky a) do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud je jejich dovozemdovozem porušen zákaz stanovený v § 6, nebo b) do celního režimu volného oběhu, pokud nejsou označeny podle § 8. (3) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu, České obchodní inspekci, Státní zemědělské a potravinářské inspekci a krajským hygienickým stanicím na základě žádosti ze svých evidencí a informačních systémů údaje z rozhodnutí v celním řízení o dovezených vybraných plastových výrobcích. (4) Údaje podle odstavce 3 se poskytují v rozsahu a) identifikační údaje dovozce, a to jméno, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) číslo celního prohlášení, c) datum dovozudovozu, d) popis zboží, e) sazební zařazení, f) stát, z něhož bylo zboží dovezeno, g) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek, h) identifikační značky kontejnerů a i) v případě potřeby i dostupné kopie dokladů vztahujících se k dovozudovozu vybraných plastových výrobků. (5) Poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 37 Kontrola v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávající kontrolu v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných plastových výrobků a práv a povinností souvisejících s nakládáním s odpadem z vybraných plastových výrobků podle tohoto zákona se při výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je současně jejich pověřením ke kontrole. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 38 Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči ministerstvu podle § 7 odst. 2 písm. b), § 10a odst. 2 a § 21 odst. 2 a 3 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. § 39 Při posuzování splnění limitů upravených tímto zákonem ve vztahu k počtu obyvatel České republiky, počtu obcíobcí a počtu jejich obyvatel se vychází z posledních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. § 40 Přechodné ustanovení Dovezené vybrané plastové výrobky, jejichž dovozdovoz je podle § 6 zakázán a které byly propuštěny do celního režimu dočasného použití, aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladnění v celním skladu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je dovozce povinen zpětně vyvézt nebo zničit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to postupem podle celních předpisů. § 41 Oznámení technického předpisu Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 42 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) § 10 odst. 1, § 15 odst. 4 až 6 a 9 a § 25 odst. 1 písm. g), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, b) § 5 odst. 2 a 3 a § 27 odst. 1 písm. a), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a c) § 10 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. Příloha k zákonu č. 243/2022 Sb. Vybrané plastové výrobky, na které se vztahují opatření k omezení jejich dopadu na životní prostředí Část A Vybrané plastové výrobky, které je zakázáno uvádět na trh 1. Vatové tyčinky, na které se nepoužije právní předpis upravující zdravotnické prostředky8). 2. Příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky). 3. Talíře. 4. Brčka, na která se nepoužije právní předpis upravující zdravotnické prostředky8). 5. Nápojová míchátka. 6. Tyčky k uchycení a podpěře balónků, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům, včetně mechanismů těchto tyček. 7. Nádoby na potraviny vyrobené z expandovaného polystyrenu, tj. nádoby, jako jsou krabičky s víkem nebo bez něj, jež se používají k pojmutí potravin, které jsou a) určeny k okamžité spotřebě, a to buď na místě, nebo k odnesení s sebou, b) obvykle spotřebovávány z této nádoby a c) připraveny ke spotřebě bez jakékoli další přípravy, jako je vaření nebo ohřívání, včetně nádob na potraviny používaných pro rychlé občerstvení nebo jiná jídla připravená k okamžité spotřebě, s výjimkou nádob na nápoje, talířů a sáčků a balení obsahujících potraviny. 8. Nádoby na nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček. 9. Nápojové kelímky vyrobené z expandovaného polystyrenu, včetně jejich uzávěrů a víček. Část B Vybrané plastové výrobky, na které se vztahuje povinnost označování 1. Hygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu. 3. Předvlhčené ubrousky pro péči o domácnost. 4. Tabákové výrobky podle zákona o potravinách a tabákových výrobcích9) (dále jen „tabákový výrobek“) s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 5. Nápojové kelímky. Část C Vybrané plastové výrobky, ke kterým se vztahuje osvětová činnost 1. Tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost. 3. Balónky, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům. 4. Hygienické vložky a tampony a aplikátory tamponů. Část D Vybrané plastové výrobky, ke kterým se vztahuje požadavek na určení pověřeného zástupce a na úhradu nákladů na úklid odpadu 1. Tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky. 2. Předvlhčené ubrousky pro osobní hygienu a péči o domácnost. 3. Balónky, kromě balónků pro průmyslové nebo jiné profesionální použití a upotřebení, jež nejsou distribuovány spotřebitelůmspotřebitelům. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 3) § 1820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES, v platném znění. 5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2151 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví pravidla pro harmonizované specifikace pro označování plastových výrobků na jedno použití uvedených v části D přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. 6) Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 405 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 55/2015 Sb., o technických požadavcích na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky. 9) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 242/2022 Sb.	Zákon č. 242/2022 Sb. Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek) Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 15. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - SLUŽBY PLATFOREM PRO SDÍLENÍ VIDEONAHRÁVEK (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 15 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (§ 17 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o audiovizi (§ 20 — § 21) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022 o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SLUŽBY PLATFOREM PRO SDÍLENÍ VIDEONAHRÁVEK § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování služeb platforem pro sdílení videonahrávekslužeb platforem pro sdílení videonahrávek. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) službou platformy pro sdílení videonahrávekslužbou platformy pro sdílení videonahrávek služba informační společnosti podle zákona o některých službách informační společnosti2), jejímž hlavním účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části, anebo jejíž zásadní funkcí je poskytování pořadů nebo videonahrávek vytvořených uživateli, za které poskytovatel platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatel platformy pro sdílení videonahrávek nenese redakční odpovědnost3) a pouze určuje jejich uspořádání, které může být zajišťováno i automatickými prostředky nebo algoritmy, zejména prostřednictvím zobrazování, označování nebo určování pořadí, široké veřejnosti za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání prostřednictvím sítí elektronických komunikací, b) poskytovatelem platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatelem platformy pro sdílení videonahrávek osoba, která poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, c) uživatelem platformyuživatelem platformy osoba, která vytvořila videonahrávku, již sama nebo jiná osoba nahrála na platformu pro sdílení videonahrávek, a rovněž osoba, která na platformu pro sdílení videonahrávek nahrála videonahrávku vytvořenou jiným uživatelem platformyuživatelem platformy, d) koncovým příjemcem službykoncovým příjemcem služby osoba, která platformu pro sdílení videonahrávek využívá k vyhledávání pořadů a videonahrávek za účelem informování, zábavy nebo vzdělávání, e) videonahrávkou vytvořenou uživatelem platformyvideonahrávkou vytvořenou uživatelem platformy pohyblivá obrazová sekvence se zvukem nebo bez zvuku, která bez ohledu na svou délku představuje samostatnou položku vytvořenou uživatelem platformyuživatelem platformy a tímto nebo jiným uživatelem platformyuživatelem platformy nahranou na platformu pro sdílení videonahrávek, f) skupinouskupinou ovládající osoba, všechny jí ovládané obchodní korporace a všechny další obchodní korporace, které jsou s nimi ekonomicky a organizačně-právně propojeny. (2) Splnění podmínky zásadní funkce podle odstavce 1 písm. a) se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie4). (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek nese redakční odpovědnost za obsah, který na platformě pro sdílení videonahrávek sám nabízí veřejnosti. Ve vztahu k tomuto obsahu se na poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek vztahují ustanovení § 2 odst. 1 písm. d), § 6 odst. 2, § 6a a § 12 odst. 1 písm. d) zákona o poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání5). § 3 Působnost zákona (1) Na poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se tento zákon vztahuje, lze-li ho považovat za usazeného v České republice. (2) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se považuje za usazeného v České republice, pokud v České republice podniká prostřednictvím stálé provozovny; poskytuje-li službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek právnická osoba, jsou podmínky usazení splněny i v případě, že je založena na dobu určitou. (3) Nelze-li poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek považovat za usazeného v České republice podle odstavce 2, tento zákon se na něj vztahuje, pokud je na území České republiky usazena a) jeho mateřská obchodní korporace nebo dceřiná obchodní korporace nebo b) jiná obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatel platformy pro sdílení videonahrávek součástí. (4) Jsou-li mateřská obchodní korporace, dceřiná obchodní korporace nebo jiné obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, usazeny v České republice a současně i v jednom nebo více jiných členských státech Evropské unie nebo jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena jeho mateřská obchodní korporace. Není-li mateřská obchodní korporace usazena v České republice ani jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena její dceřiná obchodní korporace. Není-li dceřiná obchodní korporace usazena v České republice ani jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, je-li v ní usazena jiná obchodní korporace skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení nahrávek součástí. (5) Existuje-li více dceřiných obchodních korporací skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, a každá z nich je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, zahájila-li v ní některá z těchto dceřiných obchodních korporací poprvé svou činnost a současně podniká prostřednictvím stálé provozovny v České republice. Existuje-li více jiných obchodních korporací náležejících do skupinyskupiny, jíž je poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek součástí, a každá z nich je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, považuje se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek za usazeného v České republice, zahájila-li v ní některá z těchto obchodních korporací poprvé svou činnost a současně podniká prostřednictvím stálé provozovny v České republice. (6) Tento zákon se nevztahuje na služby platforem pro sdílení videonahrávekslužby platforem pro sdílení videonahrávek, které jsou určeny výlučně pro poskytování audiovizuálního obsahu ve třetích státech a které nejsou přímo nebo nepřímo využívány širokou veřejností v jednom nebo více členských státech Evropské unie nebo jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 4 Orgán dozoru Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) je Rada ve věcech, které náleží do její působnosti podle § 5. § 5 Působnost Rady Rada a) vede seznam poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek (dále jen „seznam poskytovatelů služby platformy“), b) vykonává dozor nad plněním povinností poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek při přípravě a uplatňování opatření k ochraně podle § 7 a 8, c) ukládá poskytovatelům služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek opatření k nápravě podle tohoto zákona, d) projednává přestupky a ukládá správní tresty podle tohoto zákona. § 6 Seznam poskytovatelů služby platformy (1) Rada vede a aktualizuje seznam poskytovatelů služby platformy usazených nebo považovaných za usazené na území České republiky, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 5 vůči němu zakládá pravomoc České republiky. Seznam poskytovatelů služby platformy a jeho aktualizace Rada předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise. (2) Osoba, která hodlá poskytovat službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, učiní Radě alespoň 15 dnů přede dnem zahájení poskytování této služby oznámení, které obsahuje a) název služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, b) údaje o poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek 1. v případě fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, a adresu bydliště, 2. v případě zahraniční fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, není-li shodná s názvem podle písmene a), státní občanství, adresu bydliště mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice, 3. v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, nejsou-li shodné s názvem podle písmene a), adresu sídla, u fyzické osoby nebo fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, jméno, příjmení, adresu bydliště nebo adresu místa pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, a u právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firmu nebo název a adresu sídla, c) adresu sídla poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, není-li shodná s adresou bydliště podle písmene b) bodu 1 nebo 2, d) její kontaktní údaje, zejména adresu pro doručování elektronické pošty, e) údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, f) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 5 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují, g) opatření k ochraně podle § 8 a h) den zahájení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. (3) Má-li oznámení údajů podle odstavce 2 nedostatky, vyzve Rada osobu, která je učinila, k odstranění nedostatků do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Nebude-li tato lhůta dodržena, hledí se na oznámení, jako by nebylo učiněno, a Rada o této skutečnosti vyrozumí osobu, která je učinila. (4) Rada zapíše údaje podle odstavce 2 do seznamu poskytovatelů služby platformy do 30 dnů ode dne jejich oznámení a současně zašle osobě, která toto oznámení učinila, potvrzení o zápisu do seznamu poskytovatelů služby platformy, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (5) Pokud poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek nebylo zahájeno do 1 roku ode dne zápisu do seznamu poskytovatelů služby platformy nebo bylo přerušeno na dobu delší než 1 rok, má se za to, že bylo ukončeno posledním dnem uvedené lhůty. Rada zapíše tuto skutečnost do seznamu poskytovatelů služby platformy a vyrozumí o tom poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek do 30 dnů ode dne, kdy se o ní dozví. (6) Hodlá-li osoba, které bylo poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek ukončeno podle odstavce 5, poskytování této služby obnovit, oznámí tuto skutečnost Radě ke dni zahájení obnoveného poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. V oznámení sdělí případnou změnu údajů podle odstavce 2 písm. a) až g) a uvede den zahájení obnoveného poskytování služby. (7) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek Radě písemně oznámí změnu údajů podle odstavce 2 a přerušení nebo ukončení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke změně údajů nebo k přerušení nebo ukončení poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek. Rada zapíše změnu údajů podle odstavce 2 a přerušení nebo ukončení poskytování služby do seznamu poskytovatelů služby platformy a současně o tom vyrozumí osobu, která oznámení učinila. (8) Každý má právo nahlížet do seznamu poskytovatelů služby platformy a pořizovat si z něho výpisy nebo opisy. (9) Rada uveřejňuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) na svých internetových stránkách. § 7 Opatření k ochraně (1) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme, aniž jsou dotčena ustanovení § 3 až 6 zákona o některých službách informační společnosti, opatření s cílem chránit a) nezletilé osoby před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními6), které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj; tyto videonahrávky, pořady a audiovizuální obchodní sdělení nesmí být dostupné tak, aby nezletilé osoby měly možnost je za běžných okolností vidět nebo slyšet; opatření k ochraně nezletilých osob zahrnují zejména nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, b) širokou veřejnost před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními obsahujícími podněcování k násilí či nenávisti namířené proti skupiněskupině osob nebo členovi skupinyskupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a c) širokou veřejnost před pořady, videonahrávkami vytvořenými uživateli platformyvideonahrávkami vytvořenými uživateli platformy a obchodními sděleními s obsahem, jehož šíření je trestným činemtrestným činem, zejména veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činutrestného činu7), trestné činytrestné činy týkající se dětské pornografie8) a trestné činytrestné činy související s rasismem a xenofobií9). (2) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, a) musí být snadno rozpoznatelné a nesmí být skrytým obchodním sdělením, b) nesmí používat podprahové techniky, c) nesmí narušovat lidskou důstojnost, d) nesmí obsahovat nebo podporovat diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a e) nesmí podporovat chování ohrožující zdraví nebo bezpečnost, anebo podporovat chování hrubě ohrožující ochranu životního prostředí. (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávek na platformu neumístí žádnou formu obchodního sdělení, které sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týká-li se cigaret a dalších tabákových výrobků nebo elektronických cigaret a náhradních náplní do nich nebo psychomodulačních látek. (4) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týkající se alkoholických nápojů, nesmí být speciálně zaměřeno na nezletilé osoby a nesmí podporovat nestřídmé požívání těchto nápojů. (5) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek neumístí na platformu žádnou formu obchodního sdělení, které sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, týká-li se obchodní sdělení léčivých přípravků a léčebných postupů, které jsou v České republice dostupné pouze na lékařský předpis. (6) Obchodní sdělení, které poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek sám uvádí na trh, prodává nebo sjednává, nesmí fyzicky, psychicky nebo mravně ohrožovat nezletilé osoby tím, že a) přímo nabádá nezletilé osoby ke koupi nebo nájmu produktu nebo služby a využívá k tomu jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, b) přímo nabádá nezletilé osoby, aby přesvědčovaly své rodiče nebo třetí osoby ke koupi propagovaného zboží nebo služby, c) využívá zvláštní důvěru, kterou mají nezletilé osoby k rodičům, svým učitelům nebo jiným osobám, nebo d) bezdůvodně zobrazuje nezletilé osoby v nebezpečných situacích. (7) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme opatření k uplatnění ochrany podle odstavců 2 až 6 rovněž pro obchodní sdělení, které sám neuvádí na trh, neprodává ani nesjednává, přiměřená omezené kontrole, kterou nad uvedeným obchodním sdělením může platforma pro sdílení videonahrávek vykonávat. (8) Oznámí-li uživatel platformyuživatel platformy, který na platformu pro sdílení videonahrávek nahraje svou nebo jiným uživatelem platformyuživatelem platformy vytvořenou videonahrávku, že tato videonahrávka obsahuje obchodní sdělení, poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek o tom neprodleně informuje ostatní uživatele platformyuživatele platformy. Dozví-li se poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek jiným způsobem, že konkrétní pořady nebo videonahrávky vytvořené uživateli platformyvideonahrávky vytvořené uživateli platformy obsahují obchodní sdělení, postupuje obdobně podle věty první. § 8 Náležitosti opatření k ochraně (1) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek přijme opatření k ochraně podle § 7 s ohledem na povahu příslušného obsahu a újmu, kterou může způsobit, na charakteristiky kategorií osob, které mají být chráněny, a rovněž s ohledem na práva a legitimní zájmy, o něž se jedná, včetně svých zájmů, zájmů uživatelů platformyuživatelů platformy, kteří daný obsah vytvářejí nebo nahrávají, a veřejného zájmu. (2) Opatření k ochraně podle odstavce 1 musejí být proveditelná a přiměřená rozsahu a povaze poskytované služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek a nesmějí vést k filtrování nahrávaného obsahu nebo k předběžným kontrolním opatřením. Nejzávadnější obsah, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako jsou pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, musí podléhat nejpřísnějším opatřením ke kontrole přístupu uživatelů platformyuživatelů platformy. (3) Opatření k ochraně podle odstavce 1 tam, kde je to vhodné, zahrnují a) začlenění požadavků stanovených v § 7 odst. 1 do podmínek poskytování služeb platformy pro sdílení videonahrávekslužeb platformy pro sdílení videonahrávek a jejich uplatňování, b) začlenění požadavků stanovených v § 7 odst. 7 do podmínek poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek a jejich uplatňování, c) funkci pro uživatele, kteří na platformu nahrávají videonahrávky vytvořené uživateli platformyvideonahrávky vytvořené uživateli platformy, určenou k oznámení, zda tyto videonahrávky obsahují audiovizuální obchodní sdělení, pokud o tom tito uživatelé platformyuživatelé platformy vědí nebo od nich lze rozumně očekávat, že o tom vědí, d) zavedení a provozování transparentních a uživatelsky vstřícných mechanismů umožňujících uživatelům platformyuživatelům platformy oznámit nebo označit poskytovateli platformy pro sdílení videonahrávekposkytovateli platformy pro sdílení videonahrávek obsah podle § 7 odst. 1, který je poskytován na jeho platformě, e) zavedení a provozování systémů, jejichž prostřednictvím poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek informuje uživatele platformyuživatele platformy o vyřízení jejich oznámení nebo označení obsahu podle písmene d) bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne oznámení nebo označení obsahu, f) zavedení a provozování systémů ověřování věku pro uživatele platformyuživatele platformy u obsahu, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, g) zavedení a provozování snadno použitelných systémů umožňujících koncovým příjemcům službykoncovým příjemcům služby hodnotit obsah podle § 7 odst. 1, h) zajištění systémů rodičovské kontroly, jež jsou pod kontrolou koncových příjemců službykoncových příjemců služby, v souvislosti s obsahem, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, i) zavedení a provozování transparentních, snadno použitelných a účinných postupů vyřizování a řešení stížností uživatelů platformyuživatelů platformy uplatněných vůči poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek v souvislosti s prováděním opatření k ochraně podle písmen d) až h), včetně informace pro uživatele platformyuživatele platformy o možnosti řešit spornou věc mimosoudně jako spotřebitelský spor před Českou obchodní inspekcí podle zákona o ochraně spotřebitele10), a j) zajištění účinných opatření a nástrojů v oblasti mediální gramotnosti a zvyšování povědomí uživatelů platformyuživatelů platformy o těchto opatřeních a nástrojích. (4) Změny opatření k ochraně přijatých podle odstavců 1 až 3 se Radě předkládají alespoň 15 dnů přede dnem, kdy mají být realizovány. Rada posoudí vhodnost opatření k ochraně, popřípadě jejich změn, a v případě potřeby sdělí poskytovateli služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek svá doporučení. Zjistí-li Rada, že opatření k ochraně mají vážné nedostatky, postupuje podle § 10. (5) Práva uživatele platformyuživatele platformy a poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek řešit vzájemné spory o rozsah opatření k ochraně přijatých poskytovatelem služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek podáním žaloby podle jiného právního předpisu11) zůstávají ustanovením odstavce 3 písm. i) nedotčena. § 9 Ochrana osobních údajů Osobní údaje nezletilých shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem platformy pro sdílení videonahrávekposkytovatelem platformy pro sdílení videonahrávek podle § 8 odst. 3 písm. f) a h) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování. § 10 Opatření k nápravě (1) Zjistí-li Rada, že poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek opatření k ochraně podle § 8 odst. 1 až 3 nepřijal, nebo že jím přijatá opatření k ochraně nesplňují požadavky podle § 7 a § 8 odst. 1 až 3, vyzve jej k nápravě a stanoví mu k tomu lhůtu přiměřenou povaze zjištěných nedostatků. Přijatá nápravná opatření oznámí poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek ve stanovené lhůtě Radě. (2) Obdrží-li Rada ve stanovené lhůtě od poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek oznámení o přijetí dostatečných nápravných opatření, řízení o přestupku nezahájí. § 11 Přestupky (1) Osoba se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, aniž do dne zahájení poskytování této služby učiní oznámení podle § 6 odst. 2, b) obnoví poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek, které bylo ukončeno podle § 6 odst. 5, bez oznámení Radě podle § 6 odst. 6, c) nesplní oznamovací povinnost podle § 6 odst. 7, d) v rozporu s § 8 odst. 4 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě změny opatření k ochraně, e) v rozporu s § 9 zpracovává osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané při poskytování služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek pro obchodní účely, nebo f) v rozporu s § 14 poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, aniž by Radě doručila ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámení podle § 6 odst. 2 s připojenými opatřeními k ochraně podle § 8 odst. 4. (2) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se dopustí přestupku tím, že a) umístí na platformu, jejímž je poskytovatelem, audiovizuální obchodní sdělení, které nesplňuje některý z požadavků stanovených v § 7 odst. 2 až 6, b) v rozporu s § 7 odst. 7 nepřijme vhodná opatření k uplatnění ochrany pro audiovizuální obchodní sdělení, která sám neuvádí na trh, neprodává ani nesjednává, nebo c) v rozporu s § 7 odst. 8 neprodleně jasně neinformuje ostatní uživatele o skutečnosti, že videonahrávka nahraná na platformu jiným uživatelem obsahuje audiovizuální obchodní sdělení, jestliže se o této skutečnosti dozví od uživatele, který takovou videonahrávku na platformu nahrál, nebo se o této skutečnosti dozví jiným způsobem. (3) Poskytovatel služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek se dopustí přestupku tím, že nezavede vhodná opatření k ochraně podle § 8 odst. 1 až 3. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 písm. b) nebo c), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3. § 12 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Rada, jde-li o přestupky podle § 11 odst. 1 písm. a) až d) a f) a podle § 11 odst. 2 a 3, a b) Úřad pro ochranu osobních údajů, jde-li o přestupek podle § 11 odst. 1 písm. e). (2) Pokuty uložené za přestupky podle § 11 odst. 1 písm. a) až d) a f) a podle § 11 odst. 2 a 3 vybírá Rada. (3) Pokuty uložené za přestupek podle § 11 odst. 1 písm. e) vybírá Úřad pro ochranu osobních údajů. § 13 Společné ustanovení Nestanoví-li tento zákon jinak, zůstávají nedotčena práva a povinnosti poskytovatele služby platformy pro sdílení videonahrávekslužby platformy pro sdílení videonahrávek podle zákona o některých službách informační společnosti. V případě rozporu mezi tímto zákonem a zákonem o některých službách informační společnosti má přednost tento zákon. § 14 Přechodné ustanovení Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona poskytuje službu považovanou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za službu platformy pro sdílení videonahrávekslužbu platformy pro sdílení videonahrávek, je povinna Radě do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona doručit oznámení údajů podle § 6 odst. 2 s opatřeními k ochraně připojenými podle § 8 odst. 4. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání § 15 Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. l) se slovo „samostatnou“ nahrazuje slovem „jednotlivou“ a za slova „zvuku, která“ se vkládají slova „bez ohledu na svou délku“. 3. V § 2 odst. 1 písm. s) se za slovo „neposkytuje“ vkládají slova „službu platformy pro sdílení videonahrávek22), nebo“. Poznámka pod čarou č. 22 zní: „22) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek).“. 4. V § 2 odst. 1 písm. t) se slova „podprahovým sdělením“ nahrazují slovy „podprahovou technikou“. 5. V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „reklama, teleshopping a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž“ nahrazují slovy „reklama a sponzorování a v případě televizního vysílání rovněž teleshopping,“. 6. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až l), která včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „d) redakčním rozhodnutím rozhodnutí, které je pravidelně přijímáno za účelem výkonu redakční odpovědnosti a spojeno s každodenním provozováním rozhlasového a televizního vysílání nebo s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání, e) pořadem pro děti pořad, který je vyroben a určen pro diváky nebo posluchače mladší 12 let, z jehož obsahu, použitých audiovizuálních a zvukových prostředků výroby, způsobu narace, délky, způsobu i času zařazení do vysílání a prezentace provozovatelem vysílání je zřejmé, že je přizpůsoben osobám této věkové kategorie, f) spotřebitelským publicistickým pořadem pořad, který poskytuje divákům poradenství o nákupu zboží nebo služeb, nebo poskytuje jeho recenze, g) skrytými titulky forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se sluchovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném textu v českém jazyce, který je synchronizovaný se zvukovou stopou pořadu, zachycuje mluvený projev včetně významových zvuků souvisejících s dějem nevyplývajícím z obrazu a identifikuje mluvčí mimo obraz způsobem, jenž osobám se sluchovým postižením umožňuje orientaci v ději pořadu, h) audiopopisem forma zpřístupňování audiovizuálních pořadů osobám se zrakovým postižením spočívající ve volitelně nastavitelném slovním komentáři obrazové složky pořadu umožňujícím osobám se zrakovým postižením vnímat části pořadu, které nejsou vyjádřeny zvukem nebo jsou podle zvuku obtížně rozpoznatelné, i) českým znakovým jazykem komunikační systém podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob23), j) samoregulačním orgánem právnická osoba založená v souladu s právním řádem České republiky, jejímž prostřednictvím provozovatelé vysílání, poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelé služeb platforem pro sdílení videonahrávek sobě a ve svém zájmu samoregulací kultivují služby, které poskytují, do podoby příznivé pro jejich další rozvoj a za tím účelem se písemně zavazují dodržovat pravidla stanovená v etickém kodexu, k) etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel, l) hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období. 23) Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 3 odst. 1 písm. b) se za slovo „provozovatele“ vkládá slovo „rozhlasového“ a slova „(dále jen „provozovatel vysílání s licencí“),“ se zrušují. 8. V § 3 odst. 2 se slova „nebo převzaté televizní vysílání“ zrušují. 9. V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „rozhodnutí o výběru pořadů a dalších částí vysílání a jejich uspořádání v programové skladbě (dále jen „redakční rozhodnutí“)“ nahrazují slovy „redakční rozhodnutí“. 10. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 1 se za slova „zajišťujících televizní vysílání“ vkládají slova „související s výběrem a vysíláním pořadů (dále jen „související s pořady“)“. 11. V § 3 odst. 3 písm. b) bodech 2 a 3 a v § 3 odst. 3 písm. c) se za slova „zajišťujících televizní vysílání“ vkládají slova „související s pořady“. 12. V § 3 odst. 3 písm. c) se za slova „televizním vysílání“ vkládají slova „související s pořady“. 13. V § 4 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „(2) Rada je ústředním správním úřadem pro oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy24), přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky. Své pravomoci Rada vykonává nestranně a transparentně v souladu s cíli tohoto zákona a jiných právních předpisů, jimiž jsou zejména pluralita médií, kulturní a jazyková rozmanitost, ochrana spotřebitele, přístupnost vysílání pro osoby se zdravotním postižením, zákaz diskriminace, řádné fungování vnitřního trhu a podpora spravedlivé hospodářské soutěže. 24) Například zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 242/2022 Sb.“. 14. V § 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Při svém rozhodování postupuje Rada nezávisle. Řídí se pouze právními předpisy, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie a při svém rozhodování nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od jakéhokoli orgánu veřejné moci ani od žádné fyzické nebo právnické osoby. (4) Do činnosti Rady lze zasahovat pouze na základě zákona.“. 15. V § 5 písmeno d) zní: „d) vede a aktualizuje seznam provozovatelů rozhlasového vysílání, provozovatelů převzatého rozhlasového vysílání a provozovatelů převzatého televizního vysílání a odděleně vede a aktualizuje seznam provozovatelů televizního vysílání usazených nebo považovaných za usazené v České republice (dále jen „seznam provozovatelů televizního vysílání“), v němž u každého provozovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam provozovatelů televizního vysílání a jeho aktualizace předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi v termínech a způsoby, které určí Evropská komise,“. 16. V § 5 písm. i) se slova „a televizní“ zrušují. 17. V § 5 písm. o) se slova „a organizační řád Úřadu Rady“ zrušují. 18. V § 5 písmeno t) zní: „t) spolupracuje v rámci své působnosti s Evropskou komisí, jinými orgány Evropské unie, regulačními orgány členských států Evropské unie s obdobnou věcnou působností a s orgány mezinárodních organizací, jejichž předmět činnosti se dotýká působnosti Rady, při předávání a získávání informací, údajů a dokumentů stanovených zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě zákona a plní další úkoly, které v oblastech regulace rozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek vyplývají z členství České republiky v Evropské unii, zejména 1. účastní se jako člen Skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby prostřednictvím svých zástupců zasedání této skupiny a podílí se na výměně zkušeností a osvědčených postupů s ostatními jejími členy, 2. podílí se jako člen Kontaktního výboru při Evropské komisi prostřednictvím svých zástupců na činnosti tohoto výboru, 3. působí jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, jiné orgány Evropské unie, regulační orgány členských států Evropské unie a orgány mezinárodních organizací a 4. žádá jménem České republiky Evropskou komisi o vydání stanoviska určujícího členský stát Evropské unie, do jehož pravomoci patří osoba začleněná do seznamu provozovatelů televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelů platformy pro sdílení videonahrávek vedeného Radou a zároveň do obdobného seznamu vedeného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, nevyřeší-li věc jednáním s příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie,“. 19. V § 5 písmena w) až y) znějí: „w) napomáhá rozvoji samoregulace v oblasti své působnosti a spolupracuje se samoregulačním orgánem, je-li součinnost Rady se samoregulačním orgánem písemně vyžádána, a to zejména při vytváření účinných samoregulačních systémů, a dále při zavádění opatření na podporu mediální gramotnosti; seznam samoregulačních orgánů zveřejňuje na svých internetových stránkách, x) zaujímá na žádost samoregulačních orgánů stanoviska a předkládá doporučení k jejich vnitřním předpisům, pokud stanovují povinnosti provozovatelů televizního vysílání, provozovatelů převzatého televizního vysílání, poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání nebo poskytovatelů služeb platforem pro sdílení videonahrávek, zejména v oblasti ochrany nezletilých osob před pořady, které mohou narušit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj, a to prostřednictvím etického kodexu, a y) vydává prováděcí právní předpisy v oblastech provozování rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek na základě a v rozsahu podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.“. 20. V § 5 se písmeno z) zrušuje. 21. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Dále Rada a) podporuje rozvoj mediální gramotnosti a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu, jejíž rozsah je určen pokyny vydanými Evropskou komisí podle čl. 33a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU, tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, b) plní funkci veřejně přístupného on-line kontaktního místa pro poskytování informací a přijímání stížností týkajících se zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením; kontaktní místo musí být dostupné i pro osoby se zdravotním postižením, c) sleduje a pravidelně vyhodnocuje plnění závazků přijatých provozovateli televizního vysílání a poskytovateli audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v akčních plánech zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 3 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 3 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, d) sleduje a pravidelně vyhodnocuje, zda poskytovatelé audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání vyhrazují pro evropská díla alespoň 30% podíl z celkového počtu pořadů nabízených v katalozích pořadů za sledované období a o opatřeních přijatých v této oblasti předkládá Evropské komisi každé 2 roky zprávu tak, aby ji měla k dispozici do 2 let ode dne, kdy od Rady obdržela předchozí obdobnou zprávu, e) vydává stanoviska vyjadřující právní názor Rady ve věcech, které podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu náležejí do její působnosti, a f) plní další úkoly stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem1e), 3), 4).“. 22. V § 6 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a poskytovatelů služby platformy pro sdílení videonahrávek“. 23. V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „vysílání a v“ nahrazují slovy „vysílání, v“ a slova „včetně informace o postupu při přechodu na digitální vysílání“ se nahrazují slovy „a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek“. 24. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „vyžádání“ vkládají slova „a služeb platforem pro sdílení videonahrávek“. 25. V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „převzatého vysílání a poskytování“ nahrazují slovy „převzatého vysílání, poskytování“. 26. V § 6 odst. 1 písm. h) a i) se za slova „na vyžádání“ vkládají slova „a služeb platforem pro sdílení videonahrávek“. 27. V § 6 odst. 2 se slova „a současně předsedovi vlády ke stanovisku“ zrušují. 28. V § 6 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 29. V § 6 odst. 4 se za slovo „vyplývají“ vkládají slova „z členství v Evropské unii a“. 30. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Obdrží-li Rada od provozovatele televizního vysílání, který je považován za usazeného v České republice, informaci, že jeho vysílání bude zcela nebo převážně zaměřené na diváky v jiném členském státě Evropské unie, informuje o této skutečnosti bez zbytečného odkladu regulační orgán dotčeného jiného členského státu Evropské unie. Pokud tento regulační orgán členského státu Evropské unie zašle Radě žádost o informace týkající se činnosti provozovatele televizního vysílání podle věty první, vyřídí Rada tuto žádost, je-li to proveditelné, do 60 dnů ode dne, kdy ji obdržela.“. 31. V § 7 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Radu tvoří 13 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna.“. 32. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „způsobilý k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávný“. 33. V § 7 odst. 4 se slovo „jmenována“ nahrazuje slovem „zvolena“. 34. V § 7 odstavec 5 zní: „(5) Členství v Radě vzniká dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady zvolenému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o zvolení do funkce člena Rady.“. 35. V § 7 odst. 6 písmena b) až d) znějí: „b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce odvolanému členu Rady, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce, d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena svéprávnost člena Rady,“. 36. V § 7 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „navrhnout předsedovi vlády odvolání“ zrušují a za slovo „Rady“ se vkládá slovo „odvolat“. 37. V § 7 odst. 7 písmeno a) zní: „a) nezúčastňuje-li se jednání Rady po dobu alespoň 6 po sobě následujících kalendářních měsíců, ve kterých se konaly schůze Rady,“. 38. V § 7 odst. 7 písm. c) se slova „zpochybňuje jeho nestrannost,“ nahrazují slovy „narušuje jeho důstojnost, nestrannost nebo nezávislost, anebo zpochybňuje“. 39. V § 7 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce musí být řádně odůvodněno. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny podle věty první předseda Poslanecké sněmovny před hlasováním Poslanecké sněmovny o odvolání člena Rady z funkce písemně oznámí dotčenému členu Rady a požádá ho o písemné stanovisko, k jehož doručení stanoví přiměřenou lhůtu, alespoň však 15 pracovních dnů. Návrh usnesení předseda Poslanecké sněmovny zároveň zveřejní na internetových stránkách Poslanecké sněmovny. Stanovisko dotčeného člena Rady rozešle předseda Poslanecké sněmovny všem poslancům neprodleně poté, co jej obdrží.“. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14. 40. V § 7 odst. 9 se slovo „vlády“ nahrazuje slovy „Poslanecké sněmovny“. 41. V § 7 odst. 14 se slova „nesmějí vykonávat ani“ nahrazují slovy „smějí vykonávat“ a slova „způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit“ se nahrazují slovy „ , pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje“. 42. V § 9 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „nebo“ zrušuje. 43. V § 9 odst. 4 písmeno c) zní: „c) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce, popřípadě pozdějším dnem uvedeným v usnesení Poslanecké sněmovny o odvolání z funkce,“. 44. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Svůj roční rozpočet zveřejňuje Rada na svých internetových stránkách.“. 45. V § 12 odst. 12 písmeno b) zní: „b) zařadil do vysílání pořady, které podněcují k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,“. 46. V § 12 odst. 12 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní: „c) zařadil do vysílání pořady, které podněcují ke spáchání teroristického trestného činu25), 25) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb.“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 47. V § 12 odst. 12 písm. e) se slova „podprahová sdělení“ nahrazují slovy „podprahové techniky“. 48. V § 12 odst. 12 písm. f), § 32 odst. 3, § 32 odst. 4 písm. b) a v § 48 odst. 2 písm. c) se slova „dětí a mladistvých“ nahrazují slovy „nezletilých osob“. 49. V § 12 odst. 12 písm. f) se slova „pornografii a“ nahrazují slovy „pornografii nebo“. 50. V § 14 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči oznamovateli zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují.“. 51. V § 31 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn vysílaný program zpřístupňovat veřejnosti nebo jej šířit za jiným účelem. (7) Bez výslovného souhlasu příslušného provozovatele vysílání není nikdo oprávněn zasahovat do vysílaného programu nebo jeho částí, včetně služeb přímo souvisejících s programem, zejména a) měnit nebo upravovat vysílaný program nebo jeho jednotlivé části obsahově nebo technicky, b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, nebo c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku vysílaného programu nebo jeho jednotlivých částí, včetně obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky vysílaného programu rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na a) překrytí, která si vyhradil příjemce vysílání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby, b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných programů, c) překrytí dodaná příslušným provozovatelem vysílání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, d) oznámení a opatření podle § 32 odst. 1 písm. k) a e) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah vysílaného programu ani jeho jednotlivých částí.“. 52. V § 32 odst. 1 písmena c) až e) znějí: „c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení, d) zajistit, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky, e) zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání,“. 53. V § 32 odst. 1 písmeno g) zní: „g) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob; tato povinnost se na provozovatele vysílání nevztahuje, je-li vysílání koncovému uživateli dostupné na základě písemné smlouvy s osobou starší 18 let a je k němu poskytnuto technické opatření, které této osobě umožňuje omezit přístup k vysílání nezletilým osobám,“. 54. V § 32 odst. 1 písm. h) se slova „a televiznímu“ zrušují a slova „děti a mladistvé, a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání“ se nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 55. V § 32 odst. 1 písm. k) se za slova „veřejného zdraví“ vkládají slova „a zajistit, aby tato oznámení nebo opatření byla zpřístupněna rovněž osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením“. 56. V § 32 odst. 1 písm. l) se za slova „včetně dalších částí vysílání“ vkládají slova „a zpřístupnění pořadů pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením“. 57. V § 32 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) a u), která znějí: „t) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu25), a u) označit v televizním vysílání pořady, na které se vztahují omezení podle písmene g) grafickým znakem „18+“ určujícím potenciální závadnost jejich obsahu pro nezletilé osoby po celou dobu jejich trvání, a poskytnout k těmto pořadům dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné.“. 58. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán se zpracovává v členění podle jednotlivých programů provozovatele televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období.“. 59. V § 32 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Provozovatel televizního vysílání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu včetně identifikace a doby vysílání jednotlivých zpřístupněných pořadů vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období. (4) Povinnosti podle odstavců 2 a 3 se nevztahují na programy, jejichž převážná část není tvořena pořady, a na programy, jejichž převážnou část tvoří pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména a) hudební televizní programy, b) programy zaměřené výhradně na propagaci vlastního televizního vysílání a výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s provozováním vlastního televizního vysílání (§ 67 odst. 1), c) programy, které sestávají pouze z televizní grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova, nebo d) programy místního vysílání.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 60. V § 32 odst. 5 se slovo „ohrozit“ nahrazuje slovem „narušit“. 61. V § 32 odst. 6 písm. a) se slova „písm. b), c), e) a f)“ nahrazují slovy „písm. b), c), f) nebo t)“. 62. V § 32 odst. 6 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. e)“. 63. V § 32 odst. 8 se text „a 5“ nahrazuje textem „a 4“. 64. V § 32 odst. 9 písm. b) se za slova „telefonnímu číslu“ vkládají slova „ , adrese internetových stránek“. 65. V § 32 odst. 9 písm. c) se za slovo „informaci“ vkládají slova „o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a“ a slovo „dohledu“ se nahrazuje slovem „dozoru“. 66. V § 32 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané provozovatelem televizního vysílání za účelem plnění opatření podle odstavce 1 písm. e) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování.“. 67. V § 48 odst. 1 písm. i) se slovo „sdělení“ nahrazuje slovem „techniky“. 68. V § 48 odst. 1 písmeno l) zní: „l) obchodní sdělení obsahující nebo podporující diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,“. 69. V § 48 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „fyzicky“ vkládá slovo „ , psychicky“ a slova „děti a mladistvé“ se nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 70. V § 48 odst. 2 písm. a), b) a d) a v § 52 písm. a) se slova „děti a mladistvé“ nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 71. V § 48 odst. 2 písm. a), § 53 odst. 1 písm. b) a v § 53a odst. 2 písm. b) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. 72. V § 48 odst. 2 písm. b) se slovo „přemlouvali“ nahrazuje slovem „přemlouvaly“. 73. V § 49 odst. 1 písm. b) se slovo „reklamy“ nahrazuje slovem „reklamní“. 74. V § 49 odst. 1 písm. c) se slova „dětem a mladistvým“ nahrazují slovy „nezletilým osobám“. 75. V § 49 odstavec 5 zní: „(5) Pokud plánovaná délka pořadu pro děti bez zařazení reklamy přesahuje 30 minut, lze rozhlasové nebo televizní vysílání tohoto pořadu přerušit reklamou, a to nejvíce jednou za každý plánovaný úsek v délce alespoň 30 minut. Během televizního vysílání pořadu pro děti nelze reklamu uvádět na dělené obrazovce. Do televizního vysílání pořadu pro děti nelze zařazovat teleshoppingové šoty.“. 76. V § 50 odstavec 2 zní: „(2) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí v době od 06.00 do 18.00 hodin přesáhnout 20 % této doby. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingovým šotům v televizním vysílání provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout v době od 18.00 do 24.00 hodin 20 % této doby.“. 77. V § 50 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „(4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných výrobků nebo služeb, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, nebo pořadů a audiovizuálních mediálních služeb subjektů, které patří do skupiny stejné ovládající osoby26). Odstavce 1 a 2 se dále nepoužijí na oznámení o sponzorování nebo umístění produktu, na bezúplatně odvysílaná oznámení ve veřejném zájmu nebo ve prospěch obecně prospěšných cílů, na bezúplatně odvysílaná upozornění na charitativní akce a na neutrální předěly mezi redakčním obsahem a reklamními nebo teleshoppingovými šoty anebo mezi jednotlivými šoty navzájem. 26) § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 242/2022 Sb.“. 78. Nadpis § 52 zní: „Zvláštní ustanovení o obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje“. 79. V § 52 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být dosažení účinného omezení vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů. (3) Etické kodexy samoregulačních orgánů stanoví podrobnější požadavky na obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a která se týkají potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým a fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem ve stravě se nedoporučuje. Jejich cílem musí být dosažení toho, aby obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.“. 80. V § 53a odstavec 1 zní: „(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.“. 81. V § 54a se slova „zvukový popis obrazu“ nahrazují slovem „audiopopis“ a slova „titulkování s indikací neverbální zvukové složky děje“ se nahrazují slovy „skryté titulky“. 82. V § 60 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. k) neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení nebo opatření ve veřejném zájmu, nebo nezajistí, aby tato oznámení a opatření byla zpřístupněna osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením,“. 83. V § 60 odst. 1 písmena o) a p) znějí: „o) v rozporu s § 32 odst. 2 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě Akční plán na nové hodnocené období, p) v rozporu s § 32 odst. 3 nepředloží Radě ve stanovené lhůtě vyhodnocení plnění Akčního plánu za ukončené hodnocené období,“. 84. V § 60 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) v rozporu s § 32 odst. 2 nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením, který přijal v Akčním plánu za ukončené hodnocené období,“. 85. V § 60 odst. 1 písmena r) až u) znějí: „r) v rozporu s § 32 odst. 5 šíří program obsahující pořady nebo další části vysílání, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by dodržel podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g), anebo program obsahující převážně pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, zařadí do nejnižší programové nabídky, s) šíří program převzatý od provozovatele televizního vysílání ze státu, který není členským státem Evropské unie ani smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, nebo program převzatý od provozovatele rozhlasového vysílání z jiného státu než z České republiky, jenž obsahuje pořady nebo další části vysílání, které jsou vysílány v rozporu s § 32 odst. 6 písm. a) nebo b), t) v rozporu s § 32 odst. 7 neplní povinnosti stanovené ve vztahu k pořadům v § 32 odst. 1 rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, aniž by to zákon umožňoval, u) v rozporu s § 32 odst. 8 neposkytne Radě vyjádření nebo informace nezbytné k výkonu její působnosti podle § 5 písm. t) až v) nebo § 6 odst. 1 a 4,“. 86. V § 60 se na konci odstavce 1 doplňují písmena v) až y), která znějí: „v) neumožňuje divákům snadný, přímý a trvalý přístup k údajům nebo informacím podle § 32 odst. 9, w) v rozporu s § 32 odst. 10 nezajistí, aby osobní údaje nezletilých osob, které získá pro účely plnění § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebyly zpracovány pro obchodní účely, x) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby rozhlasovému vysílání pořadu, který by mohl narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro nezletilé osoby, nebo y) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. u) neoznačí pořady v televizním vysílání, na které se vztahují omezení podle § 32 odst. 1 písm. g), grafickým znakem „18+“, nebo k nim neposkytne dostatečné informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, tak, aby tyto informace byly snadno a bezúplatně dostupné.“. 87. V § 60 odst. 3 písmena b) až d) znějí: „b) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. d) nezajistí, aby vysílané pořady a další části vysílání neobsahovaly podprahové techniky, c) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. e) nezajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, neměly tyto osoby možnost vidět nebo slyšet, d) zařazuje v době od 06.00 do 22.00 hodin do vysílání pořady, které by mohly narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, aniž by splnil podmínky podle § 32 odst. 1 písm. g),“. 88. V § 60 odst. 3 písmeno f) zní: „f) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. c) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly k násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace nebo jiného postavení,“. 89. V § 60 odst. 3 písm. h) se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“ a slovo „nebo“ se zrušuje. 90. V § 60 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) v rozporu s § 32 odst. 1 písm. t) nezajistí, aby vysílané pořady nepodněcovaly ke spáchání teroristického trestného činu.“. 91. V § 60 odst. 4 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 92. V § 60 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) poruší některou z povinností podle § 31 odst. 6 nebo 7.“. 93. V § 60 odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a), b) nebo d)“. 94. V § 61 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. 95. Nadpis § 62 zní: „Pozastavení převzatého vysílání televizního programu ze státu, který je smluvní stranou Evropské úmluvy o přeshraniční televizi, a pozastavení vysílání televizního programu z členského státu Evropské unie“. 96. V § 62 odstavec 2 zní: „(2) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) provozovatel televizního programu v průběhu uplynulých 12 kalendářních měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 32 odst. 1 písm. e) nebo g), nebo obsah jeho programu ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci provozovatel televizního vysílání patří (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace, c) provozovateli televizního programu umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy Evropská komise obdržela oznámení podle písmene b), nevedly ke smírnému řešení.“. 97. V § 62 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) má za to, že obsahem televizního programu byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 32 odst. 1 písm. t) nebo obsah tohoto programu ohrožuje veřejnou bezpečnost včetně národní bezpečnosti a obrany nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 kalendářních měsíců, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření tohoto televizního programu v České republice písemně oznámila provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a c) provozovateli televizního programu a provozovateli převzatého vysílání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko. (4) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 3 písm. a) a b), pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, v němž je provozovatel televizního programu usazen, a uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ. (5) Pokud jsou obsahem televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tento program je směrován zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9. 98. V § 62 odstavec 6 zní: „(6) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření televizního programu, který patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie a jehož obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud a) uvedla důkazy, které dokládají, že provozovatel vysílání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, která by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice, aniž by bylo třeba prokazovat úmysl provozovatele vysílání zvláštní pravidla obcházet, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření televizního programu podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci televizní program patří, přičemž uvedla důvody, na jejichž základě situaci posoudila, c) umožnila provozovateli vysílání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit jeho vysílání, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie, byl-li k součinnosti vyzván, nejsou uspokojivé, a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení vysílání je řádně odůvodněno.“. Poznámky pod čarou č. 17 a 18 se zrušují. 99. V § 67 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „odst. 1“. § 16 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) První zprávu o opatřeních v oblasti rozvoje mediální gramotnosti podle § 5 odst. 2 písm. a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2022. (3) První zprávu o opatřeních v oblasti zpřístupňování televizních pořadů a pořadů nabízených při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým nebo zrakovým postižením podle § 5 odst. 2 písm. c) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2022. (4) První zprávu o opatřeních přijatých v oblasti vyhrazování 30% podílu evropských děl v katalozích pořadů nabízených při poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání podle § 5 odst. 2 písm. d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předloží Evropské komisi tak, aby ji měla k dispozici do dne 19. prosince 2021. (5) Ustanovení § 53a zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na pořady vyrobené do konce roku 2009. (6) Provozovatel televizního vysílání, který toto vysílání provozuje na základě licence udělené podle zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Radě pro rozhlasové a televizní vysílání doklady, jež prokazují, že na jeho vysílání se vztahuje pravomoc České republiky na základě některého z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušné kritérium uvede, přiřadí ke konkrétnímu ustanovení zákona a odůvodní. Nesplní-li provozovatel televizního vysílání povinnosti podle věty první ve stanovené lhůtě, nebo označí-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předložené podklady za nedostatečné, vyzve provozovatele televizního vysílání, aby označené nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu. Provozovatel televizního vysílání je povinen označené nedostatky v dodatečné lhůtě odstranit. Údaje, které prokazují, že na provozovatele televizního vysílání se vztahuje pravomoc České republiky, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zapíše do seznamu provozovatelů televizního vysílání do 30 dnů ode dne, kdy je obdrží, a současně příslušnému provozovateli televizního vysílání zašle potvrzení o tomto zápisu, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (7) Provozovatel celoplošného televizního vysílání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být vysílání zcela nebo převážně směrováno, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením, předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. června 2023 Akční plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Akční plán na zkrácené hodnocené období“), jímž se zaváže v tomto období oproti podílu pořadů zpřístupňovaných v rozsahu podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, navýšit celkový podíl pořadů zpřístupňovaných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán na zkrácené hodnocené období se zpracuje v členění podle jednotlivých programů provozovatele celoplošného televizního vysílání a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. V Akčním plánu na zkrácené hodnocené období se provozovatel vysílání s licencí zaváže, že v období od 1. července 2024 do 30. června 2025 opatří skrytými titulky nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením minimálně 30 % vysílaných pořadů. Celkový podíl zpřístupněných pořadů se počítá z vysílacího času. Vyhodnocení plnění Akčního plánu za zkrácené hodnocené období provozovatel celoplošného televizního vysílání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (8) Provozovatel vysílání s licencí je povinen v období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 2023 dodržovat podíl pořadů zpřístupňovaných osobám se sluchovým a zrakovým postižením v rozsahu podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jako kdyby se jednalo o Akční plán. Provozovatel vysílání s licencí pro období do 30. června 2023 Radě pro rozhlasové a televizní vysílání žádný Akční plán nepředkládá, v ostatním se pro období do 30. června 2023 ustanovení týkající se Akčních plánů užijí přiměřeně. (9) První Akční plán podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatel celoplošného televizního vysílání zpracovává v návaznosti na svůj Akční plán na zkrácené hodnocené období. (10) Provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání do 30. června 2023 předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání Zaváděcí plán zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období“), jímž se zaváže v tomto období zahájit zpřístupňování televizních pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období se zpracuje v členění podle jednotlivých programů provozovatele jiného než celoplošného televizního vysílání. Vyhodnocení plnění Zaváděcího plánu za zkrácené hodnocené období provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (11) První Akční plán podle § 32 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovatel jiného než celoplošného televizního vysílání zpracovává v návaznosti na svůj Zaváděcí plán na zkrácené hodnocené období. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání § 17 Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „cílem“ nahrazuje slovy „účelem nebo hlavním účelem její oddělitelné části“. 3. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slovo „která“ vkládají slova „bez ohledu na svou délku“, za slovo „film,“ se vkládá slovo „videoklip,“ a slova „televizní hra“ se nahrazují slovem „tvorba“. 4. V § 2 odst. 1 písm. g) se za slova „televizní vysílání,“ vkládají slova „neposkytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek,“ a za slova „služby na vyžádání“ se vkládají slova „ , služby platformy pro sdílení videonahrávek, uživatelem vytvořených videonahrávek“. 5. V § 2 odst. 1 písm. h) se za slovo „pořadu“ vkládají slova „nebo do videonahrávky“. 6. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) etickým kodexem soubor pravidel pro provádění samoregulace přijatý jejími hlavními zúčastněnými subjekty, který stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel, j) hodnocenými obdobími tříletá na sebe bezprostředně navazující období.“. 7. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „rozhodnutí o výběru pořadů a jejich uspořádání v katalogu pořadů (dále jen „redakční rozhodnutí“)“ nahrazují slovy „redakční rozhodnutí15)“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: „15) § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 3 odst. 2 písm. b) bodě 1 se za slova „služby na vyžádání“ vkládají slova „související s výběrem a poskytováním pořadů (dále jen „související s pořady“)“. 9. V § 3 odst. 2 písm. b) bodech 2 a 3 a v § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „zajišťujících poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání“ vkládají slova „související s pořady“. 10. V § 4 odst. 2 písmeno a) zní: „a) vede a aktualizuje seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání usazených nebo považovaných za usazené v České republice, v němž u každého poskytovatele uvede, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči němu zakládá pravomoc České republiky; seznam poskytovatelů audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a jeho aktualizace bez zbytečného odkladu předává Evropské komisi za účelem zpřístupnění v centralizované databázi,“. 11. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „ukládá sankce“ nahrazují slovy „projednává přestupky“. 12. V nadpisu § 5 se slovo „Evidence“ nahrazuje slovem „Seznam“. 13. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „internetovou adresu, a“ nahrazují slovy „adresu internetových stránek,“. 14. V § 5 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) údaj, které z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 vůči poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zakládá pravomoc České republiky, a doklady, které to prokazují, a“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 15. V § 5 odst. 2 se slova „evidenční povinnost“ nahrazují slovy „povinnost podle odstavce 1“. 16. V § 5 odst. 3 až 6 se slovo „Evidence“ nahrazuje slovem „seznamu“. 17. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slova „telefonnímu číslu,“ vkládají slova „adrese internetových stránek,“. 18. V § 6 odst. 1 písm. c) se za slovo „informaci“ vkládají slova „o tom, že jeho činnost se řídí právním řádem České republiky a“. 19. V § 6 odst. 2 se slova „nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu“ nahrazují slovy „násilí nebo nenávisti vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, státního občanství, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, rodu, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace“. 20. V § 6 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 21. V § 6 se doplňují odstavce 6 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí: „(6) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen Radě neprodleně oznámit jakoukoli změnu skutečností, které mají vliv na určení, zda se na něj vztahuje tento zákon. (7) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen zajistit, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání neobsahovaly veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu16). (8) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn audiovizuální mediální službu na vyžádání zpřístupňovat veřejnosti nebo ji šířit za jiným účelem. (9) Bez výslovného souhlasu příslušného poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání není nikdo oprávněn do audiovizuální mediální služby na vyžádání zasahovat, zejména a) měnit nebo upravovat audiovizuální mediální službu na vyžádání nebo její jednotlivé části obsahově nebo technicky, b) přerušovat zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, nebo c) překrývat zcela nebo zčásti zvukovou nebo obrazovou složku audiovizuální mediální služby na vyžádání nebo jejích jednotlivých částí, včetně audiovizuálních obchodních sdělení a jiných oznámení; v případě obrazové složky audiovizuální mediální služby na vyžádání rovněž zmenšovat rozsah jejího zobrazení na obrazovce přijímače. (10) Ustanovení odstavce 9 se nevztahuje na a) překrytí, která si vyhradil příjemce audiovizuální mediální služby na vyžádání výlučně pro soukromé použití a která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému prospěchu jiné osoby, b) ovládací prvky uživatelských rozhraní nezbytných pro fungování zobrazovacího přijímače nebo pro orientaci v pořadech, jako jsou nastavení hlasitosti, vyhledávací funkce, orientační nabídky nebo přehledy dostupných pořadů, c) překrytí dodaná příslušným poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání, včetně titulků nebo obchodních sdělení, nebo d) techniky datové komprese, které zmenšují velikost datového souboru, a obdobné techniky nezbytné pro přizpůsobení distribučním prostředkům, jako jsou rozlišení nebo kódování, pokud v ničem nemění obsah audiovizuální mediální služby na vyžádání ani jejích jednotlivých částí. 16) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6 a 7 znějí: „§ 6a Ochrana nezletilých osob (1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání a) zajistí volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob, jako je pornografie nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly tyto osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k pořadu, a b) poskytne k pořadům podle písmene a) dostatečné informace o obsahu potenciálně závadném pro nezletilé osoby, který se v těchto pořadech vyskytuje, a to tak, aby byly snadno a bezúplatně dostupné. (2) Osobní údaje nezletilých osob shromážděné nebo jinak získané poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání za účelem plnění odstavce 1 písm. a) nesmí být zpracovávány pro obchodní účely, zejména pro přímý marketing, profilování a reklamu cílenou na základě chování. § 6b Zpřístupňování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání osobám se sluchovým a zrakovým postižením (1) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen tam, kde je to účelné, poskytnout k pořadu otevřené nebo skryté titulky6) nebo tlumočení do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a audiopopis7) pro osoby se zrakovým postižením, má-li je k dispozici, nebo jinak zajistit, aby některé pořady poskytované v rámci audiovizuální mediální služby na vyžádání byly přístupné osobám se sluchovým postižením a osobám se zrakovým postižením. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sídlícími v České republice sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením zpracovává pro hodnocené období Akční plán zpřístupňování nabízených pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením (dále jen „Akční plán“), jímž se zavazuje oproti bezprostředně předcházejícímu hodnocenému období navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých služeb a jednotlivých běžných roků od 1. července do 30. června. Hodnocená období Akčních plánů vždy počínají dnem 1. července prvního kalendářního roku svého trvání a končí dnem 30. června posledního kalendářního roku svého trvání. Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě nový Akční plán vždy do 30. června kalendářního roku, na který připadá konec předcházejícího hodnoceného období. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předkládá Radě vyhodnocení plnění Akčního plánu vždy do 30. září kalendářního roku, na který připadl konec příslušného hodnoceného období. (4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 se nevztahují na pořady, které vzhledem k jejich povaze nelze nebo není účelné pro osoby se sluchovým postižením a pro osoby se zrakovým postižením zpřístupňovat, zejména a) hudební pořady, b) pořady zaměřené výhradně na propagaci vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, výrobků, služeb a dalších činností souvisejících s poskytováním vlastní audiovizuální mediální služby na vyžádání, nebo c) pořady, které sestávají pouze z grafiky nebo videotextu bez doprovodného mluveného slova. 6) § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 2 odst. 2 písm. h) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 23. V § 7 odst. 1 se slova „tam, kde je to proveditelné,“ zrušují, číslo „10“ se nahrazuje číslem „30“ a na konci textu věty první se doplňují slova „a zajistit jejich zvýraznění“. 24. V § 7 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí: „(2) Povinnosti podle odstavce 1 se nevztahují na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání s nízkým obratem a na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, která vykazuje nízkou sledovanost. Povinnosti podle odstavce 1 se rovněž nevztahují na služby nebo pořady, u nichž by vzhledem k jejich povaze nebo tematickému zaměření bylo jejich plnění neproveditelné nebo neodůvodněné. Splnění podmínek nízkého obratu a nízké sledovanosti se posuzuje podle pokynů vydaných Evropskou komisí, které Rada zveřejní na svých internetových stránkách ve znění publikovaném v Úředním věstníku Evropské unie17). (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen do 30 dnů ode dne uplynutí sledovaného období předložit Radě zprávu o plnění povinností podle odstavce 1, a nesplní-li ve sledovaném období povinnosti podle odstavce 1, je povinen předložit Radě rovněž odůvodnění, proč tak neučinil. 17) Sdělení Komise (2020/C 223/03) Pokyny podle čl. 13 odst. 7 směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkající se výpočtu podílu evropských děl v katalozích služeb na vyžádání a definice nízké sledovanosti a nízkého obratu.“. 25. V § 8 odst. 1 písmeno c) zní: „c) neobsahovala nebo nepodporovala diskriminaci vůči skupině osob nebo členovi skupiny z důvodu pohlaví, rasy nebo etnického původu, státní příslušnosti, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace,“. 26. V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) audiovizuální obchodní sdělení obsahující podprahové techniky.“. 27. V § 8 odst. 3 se za slova „nesmějí být“ vkládá slovo „speciálně“. 28. V § 8 odst. 3 a 4 se slova „děti a mladistvé“ nahrazují slovy „nezletilé osoby“. 29. V § 8 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „fyzicky“ vkládá slovo „ , psychicky“. 30. V § 8 odst. 4 písm. a), § 9 odst. 1 písm. b) a v § 10 odst. 2 písm. b) se slovo „pronájmu“ nahrazuje slovem „nájmu“. 31. V § 8 odst. 4 písm. b) se slovo „přemlouvali“ nahrazuje slovem „přemlouvaly“. 32. V § 8 odst. 4 písm. c) se slova „dětí a mladistvých“ nahrazují slovy „nezletilých osob“. 33. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Zvláštní ustanovení o audiovizuálních obchodních sděleních týkajících se alkoholických nápojů a potravin a nápojů obsahujících živiny a látky, jejichž nadměrný příjem se nedoporučuje (1) Audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů nesmějí a) zobrazovat nezletilé osoby konzumující alkoholické nápoje, b) spojovat konzumaci alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo s řízením motorového vozidla, c) vytvářet dojem, že konzumace alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, d) tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky, nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů, e) ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle, nebo f) zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní vlastnost alkoholického nápoje. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na sponzorování a umístění produktu. (3) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení týkající se alkoholických nápojů. Jejich cílem musí být účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se alkoholických nápojů. (4) Etické kodexy samoregulace stanoví podrobnější požadavky na audiovizuální obchodní sdělení, která provázejí pořady pro děti nebo jsou v těchto pořadech obsažena a týkají se potravin a nápojů obsahujících živiny a látky s výživovým nebo fyziologickým účinkem, zejména tuk, nasycené tuky, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry, jejichž nadměrný příjem v celkové stravě se nedoporučuje. Cílem těchto kodexů musí být účinně zajistit, aby audiovizuální obchodní sdělení nezdůrazňovala kladné vlastnosti nutričních aspektů těchto potravin a nápojů, a rovněž účinně omezit vystavování nezletilých osob audiovizuálním obchodním sdělením týkajícím se těchto potravin a nápojů.“. 34. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Umístění produktu není dovoleno ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech, spotřebitelských publicistických pořadech, náboženských pořadech a v pořadech pro děti. Za umístění produktu se nepovažuje případ, kdy se neprovádí žádná platba, ale pouze se bezúplatně poskytuje určité zboží nebo služba, zejména rekvizity nebo ceny pro soutěžící s cílem zařadit je do pořadu.“. 35. V § 10 odst. 2 písm. a) se za slovo „obsah“ vkládají slova „a zařazení v katalogu pořadů“ a slovo „ovlivněn“ se nahrazuje slovem „ovlivněny“. 36. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie (1) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, jejíž poskytovatel patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) poskytovatel této služby v průběhu uplynulých 12 měsíců nejméně dvakrát zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušil § 6a odst. 1, nebo obsah služby ohrozil veřejné zdraví nebo představoval závažné a značné riziko jeho ohrožení, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila Evropské komisi a regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie, do jehož pravomoci poskytovatel služby náleží (dále jen „příslušný regulační orgán členského státu Evropské unie“), spolu se žádostí o konzultace, c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko a d) má za to, že konzultace s Evropskou komisí a příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nevedly ve lhůtě 30 dnů od obdržení oznámení podle písmene b) Evropskou komisí ke smírnému řešení. (2) Rada se může odchýlit od postupu podle odstavce 1 a rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice, která patří do pravomoci jiného členského státu Evropské unie, pokud a) má za to, že obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání byl zřejmým, závažným a hrubým způsobem porušen § 6 odst. 7 nebo obsah této služby ohrožuje veřejnou bezpečnost, včetně národní bezpečnosti a obrany, nebo představuje závažné a značné riziko jejich ohrožení, došlo-li již k tomuto činu alespoň jednou během uplynulých 12 měsíců, b) porušení tohoto zákona a řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice písemně oznámila jejímu poskytovateli, Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a c) poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání umožnila vyjádřit k věci své stanovisko. (3) Rada se může v naléhavých případech v době do 30 dnů ode dne, kdy podle jejího názoru došlo k porušení tohoto zákona, odchýlit od postupu uvedeného v odstavci 2, pokud přijaté opatření neprodleně sdělí Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie a ve sdělení uvede důvody, na základě kterých se domnívá, že jde o naléhavý případ. (4) Pokud jsou obsahem audiovizuální mediální služby na vyžádání z jiného členského státu Evropské unie porušeny právní předpisy jiného členského státu Evropské unie, jimiž tento členský stát v oblastech koordinovaných v rámci Evropské unie a v souladu s právem Evropské unie stanoví podrobnější nebo přísnější pravidla (dále jen „zvláštní pravidla“), a tato služba je směrována zcela nebo převážně na území České republiky, může Rada požádat příslušný regulační orgán jiného členského státu Evropské unie, aby toto porušení vyřešil. Rada s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie v této věci spolupracuje urychleně s cílem dosáhnout uspokojivého řešení. (5) Rada může rozhodnout o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice z jiného členského státu Evropské unie uvedeného v odstavci 4, jejímž obsahem jsou porušena zvláštní pravidla, pokud a) uvedla důkazy svědčící o tom, že poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání se usadil v jiném členském státě Evropské unie, aby obešel zvláštní pravidla, jež by se na něj vztahovala, pokud by byl usazen v České republice; důkazy musejí umožnit náležité doložení obcházení zvláštních pravidel bez toho, aby bylo třeba poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání dokládat úmysl zvláštní pravidla obcházet, b) řádně odůvodněný záměr pozastavit šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání podle písmene a) v České republice písemně oznámila Evropské komisi a příslušnému regulačnímu orgánu členského státu Evropské unie spolu s důvody, na jejichž základě situaci posoudila, c) umožnila poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání vyjádřit své stanovisko k porušení zákona a k záměru pozastavit šíření jeho služby v České republice, d) má za to, že výsledky dosažené součinností s příslušným regulačním orgánem členského státu Evropské unie nejsou uspokojivé, a e) obdržela písemné rozhodnutí Evropské komise, že uskutečnění záměru podle písmene b) je slučitelné s právem Evropské unie a rozhodnutí Rady o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice je řádně odůvodněno. (6) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice Rada oznámí každému poskytovateli připojení. Poskytovatel připojení nesmí program označený v rozhodnutí Rady na území České republiky šířit ode dne bezprostředně následujícího po dni doručení rozhodnutí Rady, a to do dne, kdy rozhodnutí Rady pozbude platnosti. (7) Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání v České republice pozbude platnosti uplynutím doby, na kterou Rada jeho platnost ve výroku rozhodnutí omezila, nejpozději však uplynutím 180 dnů ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí o pozastavení šíření audiovizuální mediální služby na vyžádání, které bylo vydáno podle odstavce 1, pozbude platnosti, rozhodne-li Evropská komise, že není slučitelné s právem Evropské unie, a to dnem, kdy o tom Rada na své úřední desce a na svých internetových stránkách uveřejní oznámení. Oznámení je Rada povinna uveřejnit první pracovní den bezprostředně následující po dni, ve kterém obdržela písemné vyhotovení rozhodnutí Evropské komise.“. 37. V § 11 odst. 4 se slova „§ 6 odst. 2 a 3 a § 8“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 2 nebo 7, § 6a odst. 1 nebo 2, § 8 odst. 1, 2, 3 nebo 4 nebo v § 8a odst. 1“. 38. Nad označení § 12 se vkládá nadpis „Přestupky“ a pod označením § 12 se nadpis „Přestupky“ zrušuje. 39. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova „1 nebo 2“ vkládají slova „ , § 6 odst. 6“. 40. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova „§ 6 odst. 1, 4, 5, 6 nebo 7“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 6b odst. 1, 2 nebo 3“. 41. V § 12 odst. 1 písm. d) se slova „§ 6 odst. 2 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 2 nebo 7 nebo § 6a odst. 1 nebo 2“. 42. V § 12 odst. 1 písm. e) se číslo „ , 2“ zrušuje. 43. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo § 8a odst. 1“. 44. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní: „§ 12a (1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 8 nebo 9. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 45. V § 13 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „20“. § 18 Přechodná ustanovení (1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání, který tuto službu poskytuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Radě pro rozhlasové a televizní vysílání doklady, jež prokazují, že na jeho vysílání se vztahuje pravomoc České republiky na základě některého z kritérií podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušné kritérium uvede, přiřadí ke konkrétnímu ustanovení zákona a odůvodní. Nesplní-li poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání povinnosti podle věty první ve stanovené lhůtě, nebo označí-li Rada pro rozhlasové a televizní vysílání předložené podklady za nedostatečné, vyzve poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání, aby označené nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou dodatečnou lhůtu. Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání je povinen označené nedostatky v dodatečné lhůtě odstranit. Údaje, které prokazují, že na poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání se vztahuje pravomoc České republiky, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zapíše do seznamu poskytovatelů audiovizuální mediální služby na vyžádání do 30 dnů ode dne, kdy je obdrží, a současně příslušnému poskytovateli audiovizuální mediální služby na vyžádání zašle potvrzení o tomto zápisu, v němž uvede den, kdy byl zápis proveden. (3) Poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání po projednání s organizacemi sídlícími ve státu, na jehož území má být služba zcela nebo převážně směrována, sdružujícími osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. června 2023 Akční plán zpřístupňování pořadů pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením na období ode dne 1. července 2023 do dne 30. června 2025 (dále jen „Akční plán na zkrácené období“), jímž se zaváže v tomto období oproti podílu pořadů zpřístupňovaných v rozsahu podle § 6 odst. 4 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, navýšit celkový podíl pořadů zpřístupňovaných pro osoby se sluchovým postižením a osoby se zrakovým postižením prostřednictvím přiměřených opatření. Akční plán na zkrácené období zpracovává poskytovatel více než jedné audiovizuální mediální služby na vyžádání v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb na vyžádání. Vyhodnocení plnění Akčního plánu na zkrácené období poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání předloží Radě pro rozhlasové a televizní vysílání do 30. září 2025. (4) První Akční plán podle § 6b odst. 2 zákona č. 132/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovatel audiovizuální mediální služby na vyžádání zpracovává v návaznosti na Akční plán na zkrácené období. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o regulaci reklamy § 19 Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 90/2021 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se za slova „na vyžádání3b),“ vkládají slova „služby platforem pro sdílení videonahrávek,“. 2. V § 7 písm. a) se slova „vysílání a“ nahrazují slovem „vysílání,“ a za slova „na vyžádání“ se vkládají slova „a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek“. 3. V § 7 písmeno b) zní: „b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) nad dodržováním čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) v rozsahu, v jakém se týká reklamy na zdravotnické prostředky, pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a),“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o audiovizi § 20 V § 43 zákona č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb., se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Maximální výše filmové pobídky činí 150 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. § 21 Přechodné ustanovení O pobídkovém projektu, u nějž byla podána žádost o registraci pobídkového projektu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Fond rozhodne podle zákona č. 496/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 22 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 28a a 28b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu. 2) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 4) Sdělení Komise (2020/C 223/02) Pokyny k praktickému uplatňování kritéria základní funkce v definici „služby platformy pro sdílení videonahrávek“ podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách. 5) Zákon č. 132/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 132/2010 Sb. 7) § 312e odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 455/2016 Sb. 8) § 192 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 356 zákona č. 40/2009 Sb. 10) § 20e a násl. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 79 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 241/2022 Sb.	Zákon č. 241/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o právu na informace o životním prostředí * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 241 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. I Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 2a Veřejný podnik (1) Povinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektem podle § 2 odst. 1 a a) která 1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek21), 2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, 3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo 4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a b) v níž může povinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí. (2) Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku, b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku. § 2b Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže (1) Povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti a) jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo b) mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a). 21) § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“. 4. V § 3 se odstavce 7 až 11 zrušují. 5. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Další pojmy (1) Strojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (2) Otevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru. (3) Otevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (4) Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. (5) Otevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat. (6) Dynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. (7) Rozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby.“. 6. V § 4a odst. 1 větě první se za slova „poskytuje se“ vkládají slova „za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“) a“. 7. V § 4a odst. 2 písm. e) se slova „informačního systému“ nahrazují slovy „pro programování aplikací“. 8. V § 4b větě první se za slovo „poskytuje“ vkládají slova „za standardních podmínek užití a“. 9. V § 4b větě poslední se slova „by měly co nejvíce“ nahrazují slovem „musí“. 10. Nadpis § 4c zní: „Evidence otevřených dat“. 11. V § 4c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 12. V § 4c se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a dalších informací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro programování aplikací a informací o produktech a službách, které otevřená data a další informace využívají. Informace obsažené v národním katalogu otevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená data“. 13. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo odkaz na údaje zveřejněné postupem podle § 18 odst. 2 v centrálním registru výročních zpráv v oblasti poskytování informací (dále jen „centrální registr“)“. 14. V § 5 odst. 1 písm. g) se slova „poskytnuté podle § 14a“ nahrazují slovy „nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b“. 15. V § 5 odst. 1 písm. h) se slovo „usnesení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 16. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „smluv podle § 14a“ nahrazují slovy „nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) podle § 14b“. 17. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Poskytnutá nebo doprovodná informace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let.“. 18. V § 5 odst. 4 větě poslední se slova „a) a c)“ nahrazují textem „b)“. 19. V § 5a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Povinné subjekty zveřejňují dynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací jako otevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 20. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který včetně nadpisu zní: „§ 5b Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.“. 21. Za § 8b se vkládá nový § 8c, který včetně nadpisu zní: „§ 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů a) jako 1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, 2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo 3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace. (2) Informace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování informace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije.“. 22. V § 11 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 23. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámky pod čarou č. 22 znějí: „f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury22), nebo g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 24. Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které znějí: „§ 11a (1) Povinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informace u většího počtu povinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informací, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1. § 11b Povinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informace, jestliže požadovanou informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjekt může požadovanou informaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí.“. 25. V § 14 odst. 5 písm. a) a d) a v § 16a odst. 1 písm. d) se text „§ 14a“ nahrazuje textem „§ 14b“. 26. V § 14 odst. 5 písm. d) se za slovo „doplnění“ vkládají slova „nebo upřesnění“. 27. V § 14 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 28. V § 14 odst. 6 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informace; to neplatí, pokud 1. bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti, 2. výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a 3. nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informace.“. 29. § 14a včetně nadpisu zní: „§ 14a Výhradní dohody (1) Povinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody. (2) Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena. (3) Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona. (4) Podmínky poskytnutí informace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (6) Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství.“. 30. Za § 14a se vkládají nové § 14b a 14c, které včetně nadpisů znějí: „§ 14b Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (5) Povinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14c Zvláštní právo pořizovatele databáze Má-li být poskytnuta informace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona2b), a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjekt se při poskytování informace těchto práv vzdá, případně poskytne informaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informace třetím osobám bez omezení způsobu a účelu následného užití informace.“. 31. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.“. 32. V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Není-li z rozhodnutí, ze spisu ani z vlastní činnosti nadřízeného orgánu zřejmé, zda jsou zde důvody pro odmítnutí žádosti, nadřízený orgán vyzve povinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů, doplnil spis o údaje nezbytné k postupu podle odstavce 5, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. S tímto doplněním seznámí nadřízený orgán žadatele a umožní mu, aby se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřil. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání počíná plynout ode dne, kdy bylo nadřízenému orgánu doručeno vyjádření žadatele k výzvě, a pokud se žadatel ve lhůtě podle věty druhé nevyjádřil, ode dne, kdy tato lhůta uplynula.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 33. V § 16 odst. 5 větě třetí se slovo „první“ nahrazuje slovy „druhé, nejde-li o postup podle § 16b odst. 2,“. 34. V § 16 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu“. 35. V § 16a odst. 1 písm. b) se slova „nebo § 14 odst. 7“ nahrazují slovy „ , § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b)“. 36. V § 16a odst. 3 písm. b) se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 6“. 37. V § 16a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b).“. 38. V § 16a odst. 5 se za slovo „nabídku,“ vkládají slova „sníží úhradu“. 39. V § 16a odst. 6 písm. b) a odst. 7 písm. b) a § 16b odst. 2 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 40. V § 16a odst. 6 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 41. V § 16a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“. 42. V § 16a se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou.“. 43. V § 16a odst. 9 větě třetí se slova „nadřízený orgán určený podle § 178 odst. 2 věty poslední správního řádu nebo podle § 20 odst. 5 tohoto zákona“ nahrazují slovy „jako nadřízený orgán ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo Úřad pro ochranu osobních údajů“. 44. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost zveřejnit výroční zprávu lze splnit zveřejněním údajů podle odstavce 1 ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního registru.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 45. V § 18 odst. 3 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a nepostupuje podle odstavce 2“. 46. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní: „§ 18a Centrální registr (1) Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra. (2) Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených.“. 47. V § 20 odst. 4 závěrečné části ustanovení se za slova „správních orgánů,“ vkládají slova „ustanovení o počítání lhůt,“. 48. V § 20 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Informace zveřejněné podle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ponechají zveřejněné nejméně po dobu 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o právu na informace o životním prostředí Čl. III Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 6/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 380/2009 Sb. a zákona č. 83/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se slova „prostředí a“ nahrazují slovem „prostředí,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a podporu zpřístupňování informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 3. V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , a to za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“), zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 4. V § 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí: „e) strojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury; f) otevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru; g) rozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby;“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena h) až n). 5. V § 2 písmeno i) zní: „i) metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času;“. 6. V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) otevřenými daty informace a prostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.“. 7. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Povinný subjekt zpřístupňuje informace za standardních podmínek užití.“. 8. V § 8 odst. 3 písm. a) se za slovo „týká“ vkládají slova „materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo“. 9. V § 8 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 10. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a (1) Povinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektu, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odepření zpřístupnění informace podle odstavce 1.“. 11. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud povinný subjekt zpřístupňuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace v rozsahu vymezených osobních údajů nebo obchodního tajemství, povinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele.“. 12. V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Povinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.“. 13. V § 10a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „za standardních podmínek užití“. 14. V § 10a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „jako otevřená data zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 15. V § 10a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Povinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu.“. 16. V § 10a odst. 4 se slovo „zejména“ nahrazuje slovy „včetně metadat za standardních podmínek užití“ a za slova „dálkový přístup“ se vkládají slova „ , zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací,“. 17. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně nadpisu zní: „§ 10c Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak.“. 18. V § 11a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo životního prostředí zaeviduje informace a prostorová data zpřístupněná na geoportálu v národním katalogu otevřených dat.“. 19. V § 11b odst. 1 větě první se za slovo „požadavky“ vkládají slova „za standardních podmínek užití“. 20. V § 11c odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací“. 21. V § 11d odst. 1 se slovo „autorského,“ nahrazuje slovy „autorského nebo“ a slova „nebo zvláštního práva pořizovatele databáze“ se zrušují. 22. V § 14 odst. 1 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „ , pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace podle odstavce 3“. 23. V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. (3) Neshledá-li nadřízený správní orgán důvody pro odepření zpřístupnění informace, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 24. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odepření zpřístupnění informace. Nejsou-li žádné důvody pro odepření zpřístupnění informace, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odepření zpřístupnění informace a povinnému subjektu nařídí požadované informace zpřístupnit ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Žádost o poskytnutí informace podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se vyřizuje podle zákona č. 123/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Čl. V Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 146/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 50/2020 Sb. a zákona č. 484/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 36 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.“. 2. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) výzkumnými daty informace, s výjimkou vědeckých publikací, v elektronické podobě, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu výzkumu nebo vývoje a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu nebo vývoje nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu nebo vývoje.“. 3. V § 9 odst. 1 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) a m), která znějí: „l) způsob správy výzkumných dat, m) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a výzkumných dat, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou, že výsledky výzkumu a výzkumná data nejsou zveřejňovány pouze v odůvodněných případech,“. Dosavadní písmena l) až q) se označují jako písmena n) až s). 4. V § 12 odst. 1 se za slovo „výsledcích“ vkládají slova „a výzkumných datech“. 5. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby. Příjemce nejméně jednou za rok po dobu 5 let od ukončení poskytování podpory přezkoumá důvody podle věty první a v případě jejich pominutí informace o výzkumných datech zveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.“. 6. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 64 a 65 zní: „§ 12a Přístup k výzkumným datům (1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu64), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců. (2) Příjemce může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy by jím došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce. (3) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu65), může odmítnout poskytnutí výzkumných dat v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků. (4) Příjemce poskytuje výzkumná data a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných výzkumných dat. (5) V případě, že jsou výzkumná data již zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato výzkumná data již zveřejněna. 64) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 31 odst. 3 větě první se za slovo „výsledcích,“ vkládají slova „o výzkumných datech,“. 8. V § 31 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Příjemce jednou za rok po dobu 5 let ode dne ukončení poskytování podpory zkontroluje aktuálnost údajů předaných poskytovateli a v případě, že došlo k jejich změně, provede jejich opravu.“. 9. V § 31 odst. 3 větě poslední se slova „inovací a“ nahrazují slovem „inovací,“ a za slovo „výsledcích“ se vkládají slova „a výzkumných datech“. 10. V § 31 odst. 6 větě první se za slova „provozovateli údaje o výsledcích“ vkládají slova „a o výzkumných datech“. Čl. VI Přechodné ustanovení Ustanovení § 12a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na výzkumná data vytvořená nebo užitá a) v projektu zpracovaném pro účely veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) na základě institucionální podpory poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2, 15, 17, 21 až 24, 26 až 28, 31 až 43, 47 a 48, čl. II, čl. III bodů 9 až 11 a 22 až 24 a čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023, b) ustanovení čl. I bodů 13 a 44 až 46, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 240/2022 Sb.	Zákon č. 240/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 8. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 111/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců * ČÁST PÁTÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících * ČÁST SEDMÁ - Změna katastrálního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2022 240 ZÁKON ze dne 10. srpna 2022, kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí Čl. I Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu. Dále zákon upravuje některé povinnosti při uskutečňování mezinárodních sankcí za účelem udržení nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochraně lidských práv a svobod a podpoře demokracie a právního státu, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána na základě členství v Organizaci spojených národů nebo v Evropské unii anebo které zavedla podle sankčního zákona.“. 2. V § 2 úvodní části ustanovení se slova „ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu“ nahrazují slovy „boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, ochrany lidských práv a svobod a podpory demokracie a právního státu“. 3. V § 2 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 4. V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo e) z rozhodnutí vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. 5. V § 3 písm. c) se na konci textu bodu 6 vkládají slova „anebo ve vnitrostátním sankčním seznamu podle sankčního zákona“. 6. V § 3 se na konci písmene p) tečka nahrazuje středníkem a doplňují se písmena q) až t), která znějí: „q) veřejným rozpočtem státní rozpočet, státní finanční aktiva, rezervní fond organizační složky státu, rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet státního fondu, Národní fond, rozpočet příspěvkové organizace, rozpočet Vinařského fondu, rozpočet právnické osoby poskytující podporu podle zákona upravujícího poskytování podpory z veřejných prostředků, a to v rozsahu této podpory, nebo rozpočet, o němž to stanoví zvláštní zákon; r) veřejnými prostředky dotace z veřejného rozpočtu, návratná finanční výpomoc z veřejného rozpočtu, jiné peněžní prostředky z veřejného rozpočtu nebo investiční pobídka podle zákona o investičních pobídkách; s) poskytnutím veřejných prostředků vydání rozhodnutí, kterým se zcela nebo zčásti vyhovuje žádosti o poskytnutí veřejných prostředků, uzavření dohody, smlouvy nebo veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí veřejných prostředků nebo vyplacení veřejných prostředků; t) nakládáním zcizení nebo zatížení, přenechání k užití jinému, nebo jiné nakládání, pokud by mělo vést k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení.“. 7. Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis hlavy I, které znějí: „HLAVA I OMEZENÍ NEBO ZÁKAZY ULOŽENÉ TUZEMSKÝM PRÁVNÍM AKTEM“. 8. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Omezení nebo zákazy stanovené v této hlavě se uplatní v rozsahu stanoveném a) nařízením vlády, který vyplývá 1. z rozhodnutí Rady bezpečnosti, 2. ze společného postoje, společné akce nebo jiného opatření přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo 3. z rozhodnutí přijatého na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, nebo b) rozhodnutím vlády, kterým dochází k zařazení na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. 9. V § 4 odst. 2 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 10. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) pohybu osob, j) poskytování veřejných prostředků nebo k) veřejných zakázek.“. 11. V § 4 odst. 3 se za číslo „1“ vkládá text „písm. a)“. 12. V § 6 odst. 1 písm. f) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 13. V § 6 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, h) plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle zákona upravujícího veřejné služby v přepravě cestujících ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo“. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i). 14. V § 6 odst. 1 písm. i) se text „f)“ nahrazuje textem „h)“. 15. Za § 8 se vkládají nové § 8a až 8c, které včetně nadpisů znějí: „§ 8a Pohyb osob V oblasti pohybu osob mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) pobytu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, b) vstupu na území České republiky osobě nebo subjektu, které jsou fyzickými osobami a na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo c) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a) nebo b). § 8b Poskytování veřejných prostředků V oblasti poskytování veřejných prostředků mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) poskytnutí veřejných prostředků osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo b) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenu a). § 8c Veřejné zakázky V oblasti veřejných zakázek mohou sankce spočívat v omezení nebo zákazu a) zadání veřejné zakázky ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, b) výběru návrhu v soutěži o návrh ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, c) plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve vztahu k osobě nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce, nebo d) jakékoli činnosti, která by podporovala anebo by mohla podporovat činnost uvedenou v písmenech a) až c).“. 16. Za § 8c se vkládají označení a nadpis hlavy II, které znějí: „HLAVA II VÝJIMKY“. 17. V § 9 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo e)“. 18. V § 9 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Opakovanou žádost o výjimku podle odstavce 1 lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí o poskytnutí výjimky. (4) Výjimka se neposkytne, pokud by její poskytnutí bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky. (5) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých nebyla výjimka poskytnuta.“. 19. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Právo na využívání údajů podle zákona upravujícího právo na digitální služby se ve vztahu k tomuto oznámení neuplatní.“. 20. V § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „předá“. 21. V § 11 odst. 5 písm. b) se slovo „vydán“ nahrazuje slovem „předán“. 22. Za nadpis části čtvrté se vkládají označení a nadpis hlavy I, které znějí: „HLAVA I POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE MAJETKU, NA KTERÝ SE VZTAHUJÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE“. 23. V § 12 odst. 1 písm. c) se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“. 24. V § 12 odst. 1 písm. e) se text „§ 13 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 13c“. 25. V § 12 odst. 1 písm. g) se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 26. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) o udělení souhlasu podle § 12a odst. 2 nebo § 13e odst. 1.“. 27. V § 12 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad uveřejní výrokovou část rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a h) bodů 1, 2 a 4 bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let; pokud by uveřejnění v konkrétním případě bylo v rozporu s veřejným zájmem, zjevně bezpředmětné nebo je-li to třeba k ochraně oprávněných zájmů třetích osob, Úřad a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 28. V § 12 odst. 8 se slova „na požádání“ nahrazují slovy „nebo ten, kdo má informace o takovém majetku, na výzvu“. 29. V § 12 odst. 9 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pořádkovou pokutu vybírá Úřad.“. 30. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Účinky omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce (1) K právnímu jednání, jehož předmětem je nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, které je v rozporu s takovou mezinárodní sankcí, se nepřihlíží. (2) S majetkem, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze v rámci veřejné dražby nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu Úřadu. Výkon rozhodnutí nebo exekuci na majetek, na který se vztahuje mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, lze provést jen po předchozím souhlasu Úřadu. (3) Považuje-li to Úřad za potřebné pro dosažení účelu omezení nebo zákazu nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, vyrozumí o omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem také jiné orgány nebo osoby, které mají podle zvláštních právních předpisů uloženu evidenční, dohledovou nebo jinou povinnost ve vztahu k tomuto majetku nebo jeho vlastníku anebo držiteli. Zároveň tyto orgány nebo osoby vyzve k tomu, aby mu, pokud zjistí, že je s tímto majetkem nakládáno tak, že hrozí zmaření účelu omezení nebo zákazu nakládání s ním, tuto skutečnost neprodleně oznámily. Tyto orgány a osoby jsou povinny takové výzvě vyhovět. (4) Ustanovení trestního řádu o účincích zajištění není odstavcem 2 nebo 3 dotčeno.“. 31. V § 13 odst. 1 se slovo „vydání“ nahrazuje slovem „předání“. 32. V § 13 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 2 až 8. 33. V § 13 odst. 2 se slova „v samostatné účetní evidenci a provádí jeho inventarizaci“ nahrazují slovy „průkazným a přehledným způsobem v samostatné evidenci“. 34. V § 13 odst. 4 písm. b) se slova „Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Česká obchodní inspekce“ nahrazují slovy „Generální ředitelství cel“. 35. V § 13 odst. 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 36. V § 13 odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“. 37. V § 13 odst. 8 větě první se slova „Rozhodnutím Úřadu o ustanovení správce podle odstavce 7 nebo 8 nebo smlouvou uzavřenou podle odstavce 9 vzniká správci“ nahrazují slovy „Správce majetku má“, za slovo „vlastníka“ se vkládají slova „nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo jiná osoba oprávněná s majetkem nakládat“. 38. V § 13 odst. 8 větě druhé se za slovo „vlastníka“ vkládají slova „nebo jiné osoby oprávněné s majetkem nakládat“. 39. V § 13 odst. 8 větě poslední se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 40. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisů znějí: „§ 13a Zadržení majetku orgánem Celní správy České republiky (1) Orgán Celní správy České republiky může bez ohledu na práva třetích osob zadržet majetek, který by podle důvodného předpokladu mohl být majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Orgán Celní správy České republiky může po dobu nezbytně nutnou zadržet i dopravní prostředek, který majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, dopravuje. (2) O provedení zadržení majetku nebo dopravního prostředku pořídí orgán Celní správy České republiky protokol nebo úřední záznam. Stejnopis protokolu nebo úředního záznamu orgán Celní správy České republiky předá osobě, která má majetek nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání. (3) Orgán Celní správy České republiky bez zbytečného odkladu informuje Úřad o zadržení majetku. Úřad bez zbytečného odkladu informuje orgán Celní správy České republiky o dalším postupu poté, co rozhodne podle § 12. (4) Orgán Celní správy České republiky zadržený a) majetek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud Úřad rozhodl, že se nejedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce podle § 12 odst. 1 písm. h), a b) dopravní prostředek vrátí jeho vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byl zadržen, pokud uplyne doba nezbytně nutná k zadržení dopravního prostředku. (5) Vydáním rozhodnutí o omezení nebo zákazu nakládání s majetkem podle § 12 odst. 1 písm. a) se zadržený majetek považuje za majetek odňatý podle § 12 odst. 1 písm. b). (6) Správu odňatého majetku vykonává orgán Celní správy České republiky, který jej zadržel, nejde-li o majetek podle § 13 odst. 4, nebo nepověří-li Úřad výkonem správy tohoto majetku jiného. § 13b Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky Výkon působnosti orgánu Celní správy České republiky podle § 13a se považuje za výkon správy daní. § 13c Prodej majetku (1) Úřad může rozhodnout o prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části, pokud je to a) zapotřebí na úhradu nákladů spojených se správou tohoto majetku, a to v nezbytném rozsahu, b) nezbytné za účelem ochrany tohoto majetku před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením, popřípadě pro zachování jeho provozuschopnosti, nebo c) ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, pokud převažuje nad právem na ochranu vlastnictví dotčené osoby. (2) Při prodeji majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, nebo jeho části postupuje organizační složka státu přiměřeně podle zvláštních právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu. Spravuje-li majetek správce majetku podle § 13 odst. 7, Úřad pověří v rozhodnutí podle odstavce 1 podle povahy majetku prodejem organizační složku státu. (3) Výtěžek z prodeje na základě rozhodnutí podle odstavce 1 je vlastnictvím toho, kdo prodaný majetek vlastnil, a po dobu trvání mezinárodních sankcí je majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce. Výtěžek z prodeje spravuje Úřad, pokud není v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoveno jinak.“. 41. Za § 13c se vkládá nová hlava II, která včetně nadpisu zní: „HLAVA II ZÁPIS SKUTEČNOSTÍ DO EVIDENCÍ § 13d Veřejné evidence a další evidence (1) Do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob nebo do evidence svěřenských fondů podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů se zapíše ve vztahu k podílu společníka nebo člena v obchodní korporaci, odštěpnému závodu, podstatné části majetku právnické osoby nebo podstatné části majetku ve svěřenském fondu, které jsou majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, omezení nebo zákaz nakládání s tímto majetkem. (2) Do veřejného seznamu, jiného veřejného rejstříku než podle odstavce 1 nebo veřejné evidence se ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, zapíše omezení nebo zákaz nakládat s tímto majetkem. (3) Skutečnosti podle odstavce 1 nebo 2 lze zapsat také do jiného seznamu nebo rejstříku než do seznamu nebo rejstříku podle odstavce 1 nebo 2, pokud to vyplývá z písemné dohody mezi Úřadem a správcem seznamu nebo rejstříku. Správce seznamu nebo rejstříku, jiný orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, nebo jejich oprávněný uživatel informují způsobem a v rozsahu podle této dohody Úřad o tom, že s předmětem evidence bylo naloženo v rozporu se zapsaným rozhodnutím. Za tím účelem správce seznamu nebo rejstříku vhodným způsobem seznámí orgán veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a jiného jejich oprávněného uživatele s postupy vyplývajícími z této dohody. (4) Do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se zapíší také skutečnosti vyplývající ze změny nebo zrušení skutečností podle odstavce 1 nebo 2. (5) Zápis do veřejného rejstříku, veřejného seznamu nebo jiné evidence se provede na základě oznámení Úřadu o vydání rozhodnutí, ze kterého vyplývají zapisované skutečnosti. § 13e Účinky oznámení o rozhodnutí omezujícím nebo zakazujícím nakládání s majetkem (1) Je-li k převodu nebo ke zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce spočívající v omezení nebo zákazu nakládání s tímto majetkem, nutný zápis do veřejného seznamu, veřejného rejstříku nebo veřejné evidence, lze ode dne doručení oznámení podle § 13d odst. 5 orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, veřejnou evidenci nebo veřejný seznam, takový zápis na základě právního jednání provést jen s předchozím souhlasem Úřadu. (2) Byl-li před vydáním rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) podán návrh na zápis převodu vlastnického práva nebo zřízení práva k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, do veřejného rejstříku, evidence svěřenských fondů nebo do veřejného seznamu na základě právního jednání, kterým se s tímto majetkem nakládá v rozporu s tímto rozhodnutím, a dosud o podaném návrhu nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, řízení o návrhu se bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 12 odst. 1 písm. a) zastaví. (3) Pro oznámení o rozhodnutí o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu nebo omezení nakládání s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, se odstavec 1 použije obdobně.“. 42. Za § 13e se vkládají označení a nadpis hlavy III, které znějí: „HLAVA III POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ A STANOVISEK ÚŘADU“. 43. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a financování terorismu“. 44. V § 14 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 45. V § 14 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a financování terorismu“. 46. V § 14 odst. 5 se za slova „trestné činnosti“ vkládají slova „a financování terorismu“. 47. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Stanovisko a informace pro řízení podle tohoto zákona (1) Ústřední orgán státní správy, zpravodajská služba České republiky, Policie České republiky nebo Česká národní banka poskytnou Úřadu na jeho vyžádání informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona. Policie České republiky poskytnutí informace nebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. (2) Informace nebo stanovisko potřebné ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona poskytnuté Ministerstvem zahraničních věcí se uchovávají odděleně mimo spis.“. 48. Za § 14a se vkládají označení a nadpis hlavy IV, které znějí: „HLAVA IV DOZOR NAD PROVÁDĚNÍM MEZINÁRODNÍCH SANKCÍ“. 49. Za § 15 se vkládají označení a nadpis hlavy V, které znějí: „HLAVA V OCHRANA INFORMACÍ“. 50. V § 16 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na informace veřejně známé nebo informace, které mohou být zapsány podle tohoto zákona do veřejného rejstříku, veřejné evidence nebo veřejného seznamu.“. 51. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není zveřejnění zobecněných informací, z nichž nevyplývá, které osoby nebo věci se týkají.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 52. V § 16 odst. 4 písm. h) se slovo „nebo“ zrušuje. 53. V § 16 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až n), která znějí: „j) správci poplatku za správu majetku, k) správci seznamu nebo rejstříku podle § 13d odst. 3 nebo orgánu veřejné moci, který do nich zapisuje údaje nebo změny, a oprávněnému uživateli tohoto seznamu nebo rejstříku, l) Policii České republiky nebo Ministerstvu vnitra pro účely postupu podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo zákona upravujícího azyl, m) vládě nebo Ministerstvu zahraničních věcí při postupu podle sankčního zákona nebo n) orgánu, který poskytuje stanovisko nebo informaci podle § 14a.“. 54. V § 16 odst. 5 se slova „ve smyslu“ nahrazují slovy „podle“. 55. V § 16 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády je oprávněn v odůvodněných případech zprostit osobu podle odstavce 1 povinnosti zachovávat mlčenlivost. Osoby, kterým vznikla povinnost zachovávat mlčenlivost v souvislosti s výkonem působnosti České národní banky, lze zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze se souhlasem České národní banky.“. 56. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Podmínky poskytování informací (1) Úřad nebo orgán podle § 15 poskytnou informace podle § 16 odst. 4 k účelu a v rozsahu vymezeném tímto zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí záznam do spisu. (2) Úřad nebo orgán podle § 15 mohou poskytovat informace podle § 16 odst. 4 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi nimi a příslušným orgánem veřejné moci. (3) Úřad a orgán podle § 15 vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě. (4) Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými Úřadem nebo orgánem podle § 15, je mohou využít pouze pro tímto zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal. Pro zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost se § 16 odst. 6 použije obdobně. (5) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje rovněž využití informací získaných při provádění mezinárodních sankcí pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.“. 57. Za § 16a se vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ POPLATEK ZA SPRÁVU MAJETKU HLAVA I POPLATEK § 17 Subjekt poplatku Poplatníkem poplatku za správu majetku je osoba, na kterou se vztahují mezinárodní sankce, nebo subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankce. § 17a Předmět poplatku (1) Předmětem poplatku za správu majetku je správa majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vykonávaná podle tohoto zákona. (2) Správou majetku se pro účely poplatku za správu majetku rozumí a) nakládání s majetkem podle § 11, nebo b) správa majetku podle § 13 nebo 13a. § 17b Základ poplatku (1) Základem poplatku za správu majetku je hodnota spravovaného majetku zaokrouhlená na celé tisícikoruny nahoru. (2) Hodnotou spravovaného majetku je pro účely poplatku za správu majetku nejvyšší hodnota spravovaného majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, za dobu správy tohoto majetku v průběhu poplatkového období a) vyjádřená v české měně v případě peněžních prostředků, nebo b) určená podle zákona upravujícího oceňování majetku v ostatních případech. (3) Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro poslední den poplatkového období. V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, se pro její přepočet použije kurs mezibankovního trhu pro tuto měnu k americkému dolaru nebo euru a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo euro ke stejnému dni, nebo poslední známý kurs vyhlášený nebo zveřejněný Českou národní bankou. § 17c Sazba poplatku Sazba poplatku za správu majetku činí 3 %. § 17d Výpočet poplatku (1) Poplatek za správu majetku se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. (2) Poplatek vypočtený podle odstavce 1 se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém není vůbec vykonávána správa majetku. § 17e Poplatkové období Poplatkovým obdobím poplatku za správu majetku je kalendářní rok. § 17f Rozpočtové určení Výnos poplatku za správu majetku je příjmem státního rozpočtu. HLAVA II SPRÁVA POPLATKU § 17g Správce poplatku (1) Správcem poplatku za správu majetku je finanční úřad. (2) Poplatník poplatku za správu majetku je vybraným subjektem podle zákona upravujícího Finanční správu České republiky, a to pro účely správy tohoto poplatku. § 17h Stanovení poplatku (1) Správce poplatku za správu majetku vyměří poplatek z moci úřední. (2) Lhůta pro stanovení poplatku za správu majetku počne běžet prvním dnem kalendářního roku, který bezprostředně následuje po uplynutí daného poplatkového období. (3) Doměřit poplatek za správu majetku lze z moci úřední také na základě odpovědi na výzvu ke sdělení údajů rozhodných pro stanovení poplatku nebo na základě poskytnutí těchto údajů Úřadem. (4) Příjemcem rozhodnutí o stanovení poplatku za správu majetku je také správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, pokud tento majetek ke dni vydání rozhodnutí nespravuje poplatník. Správce majetku plní své povinnosti související se správou poplatku vlastním jménem na účet spravovaného majetku. § 17i Určení hodnoty spravovaného majetku (1) Správce poplatku za správu majetku může určit hodnotu spravovaného majetku odhadem, pokud a) jiný způsob určení hodnoty majetku by byl spojen s významnými obtížemi, anebo jej lze zajistit jen s vynaložením neúměrných nákladů, b) ten, kdo spravuje majetek a nemá nárok na náhradu nákladů podle § 11 odst. 2, k tomu neposkytne potřebnou součinnost nebo tento postup maří. (2) Poplatník poplatku za správu majetku nese náklady řízení vzniklé v souvislosti s jím navrženým provedením znaleckého posudku jako důkazního prostředku. § 17j Zvláštní způsoby placení poplatku (1) Správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, je povinen převést do dne splatnosti poplatku peněžité přírůstky nebo výnosy z tohoto majetku, vzniklé během jeho správy, do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (2) Nepostačují-li přírůstky a výnosy z majetku podle odstavce 1 na uhrazení splatné poplatkové pohledávky a jsou-li tímto majetkem peněžní prostředky, je správce majetku povinen je převést ke dni splatnosti poplatku do výše splatné poplatkové pohledávky správci poplatku. (3) Nelze-li splatnou poplatkovou pohledávku uhradit postupem podle odstavce 1 nebo 2, hradí se postupem podle daňového řádu. § 17k Splatnost poplatku Poplatek za správu majetku je splatný do 30 dnů od vydání platebního výměru. § 17l Poskytování informací pro správu poplatku (1) Úřad poskytuje správci poplatku za správu majetku průběžně informace o majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, a další informace potřebné pro správu poplatku. (2) Správce poplatku za správu majetku může vyzvat správce majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, aby sdělil údaje rozhodné pro stanovení poplatku, výši peněžitých a jiných přírůstků a výnosů z majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, vzniklé během jeho správy, které se u něj nacházejí, nebo výši spravovaných peněžních prostředků, které jsou majetkem, na který se vztahují sankce. § 17m Limit pro předepsání a placení poplatku Činí-li poplatek za správu majetku méně než 200 Kč, poplatek se nepředepíše a neplatí. § 17n Vyloučení úroků Penále, úroky hrazené poplatkovým subjektem a úroky hrazené správcem poplatku v souvislosti s poplatkem za správu majetku nevznikají.“. Dosavadní části pátá a šestá se označují jako části šestá a sedmá. 58. V § 18 odst. 1 písm. a) se slova „omezení nebo zákaz stanovený v § 5 až 8 tohoto zákona“ nahrazují slovy „povinnost podle části druhé hlavy I“. 59. V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „omezení nebo zákaz stanovený v přímo použitelném předpise Evropských společenství“ nahrazují slovy „povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“. 60. V § 18 odst. 1 písm. c) se za číslo „1“ vkládají slova „nebo § 12a odst. 3“. 61. V § 18 odst. 2 se text „§ 16 odst. 1“ nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 62. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Pokus přestupku podle odstavců 1 a 2 je trestný.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 63. V § 20 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokutu za přestupek podle tohoto zákona vybírá Úřad.“. 64. § 21 zní: „§ 21 (1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a), b) nebo d), uveřejní po nabytí právní moci rozhodnutí bez zbytečného odkladu jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to na dobu 5 let. (2) V případě, že by uveřejnění podle odstavce 1 v konkrétním případě vedlo k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob nebo byl zjevně bezpředmětným, orgán, který rozhodnutí vydal, a) odloží uveřejnění do doby, než tyto překážky pominou, b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný, nebo d) uveřejnění výrokové části rozhodnutí ukončí. (3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.“. 65. Za nadpis části sedmé se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí: „§ 21a Vztah k příkazům, omezením a zákazům podle přímo použitelných předpisů Evropské unie Ustanovení tohoto zákona s výjimkou části druhé hlavy I se použijí také na příkaz, omezení nebo zákaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijaté podle ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice, a to ode dne platnosti tohoto předpisu, nestanoví-li tento předpis jinak. § 21b Zvláštní ustanovení o doručování do ciziny (1) Adresátům, kteří se zdržují v cizině nebo jejichž sídlo nebo pobyt, popřípadě jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu je v cizině, se v řízení podle tohoto zákona doručuje prostřednictvím veřejné vyhlášky. (2) Při doručování podle odstavce 1 učiní správní orgán současně pokus vyrozumět adresáta vhodným způsobem o doručovaných písemnostech, pokud jsou jeho sídlo, adresa elektronické pošty nebo jiná elektronická adresa známy. (3) Při správě poplatku za správu majetku se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 66. V § 23 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 16a odst. 4 a 5 zákona č. 69/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí také na informace, které byly získány nebo poskytnuty přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. III V § 4 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o azylu Čl. IV Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 zní: „(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný a) po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, b) poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo c) po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 2. V § 15 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 3. V § 15a odstavec 3 zní: „(3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, a) který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo b) na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 4. V § 18 se na konci písmene c) slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 5. V § 18 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dnem, od kterého se na azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1.“. 6. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní: „§ 18a (1) Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost. (2) Ode dne zániku mezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pobytu cizinců Čl. V Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 154 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 154 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu.“. 3. V § 155 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ , anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu“. 4. Za § 173 se vkládá nový § 173a, který zní: „§ 173a (1) Dnem, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnost. (2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně.“. ČÁST PÁTÁ Změna trestního zákoníku Čl. VI V § 410 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se slova „nebo boje proti terorismu“ nahrazují slovy „a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva, podpory demokracie a právního státu“ a za slovo „unii“ se vkládají slova „anebo které zavedla Česká republika podle sankčního zákona“ a v odstavci 3 písm. e) se slova „nebo boje proti terorismu“ nahrazují slovy „a svobod, boje proti terorismu, dodržování mezinárodního práva nebo podpory demokracie a právního státu“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících Čl. VII Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) vyloučení účastníka z účasti v nabídkovém řízení z důvodu provádění mezinárodní sankce § 48a zákona o zadávání veřejných zakázek,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 2. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro ukončení závazku ze smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících se použije § 223 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“. 3. V § 33 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Jednání objednatele spočívající v tom, že nedodrží pravidlo podle § 10 odst. 4 písm. f), není přestupkem podle tohoto zákona.“. ČÁST SEDMÁ Změna katastrálního zákona Čl. VIII Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 22 odst. 1 se za slova „insolvenčního správce“ vkládají slova „ , Finančního analytického úřadu“. 2. V § 23 odst. 1 se na začátek písmene i) vkládají slova „rozhodnutí nebo“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zadávání veřejných zakázek Čl. IX Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 36 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Ceny nebo platby zadavatel účastníkům neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.“. 2. V § 39 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“. 3. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Zákaz zadání veřejné zakázky (1) Zadavatel nezadá veřejnou zakázku účastníku zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí. (2) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na a) účastníka zadávacího řízení, může ho zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení, nebo b) vybraného dodavatele, vyloučí ho zadavatel z účasti v zadávacím řízení. (3) Pokud se mezinárodní sankce podle odstavce 1 vztahuje na poddodavatele a) účastníka zadávacího řízení, může zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele, nebo b) vybraného dodavatele, musí zadavatel požadovat nahrazení poddodavatele. (4) Na základě požadavku zadavatele podle odstavce 3 musí účastník zadávacího řízení poddodavatele nahradit nejpozději do konce zadavatelem stanovené přiměřené lhůty. Pokud nedojde k nahrazení poddodavatele, platí, že se na účastníka zadávacího řízení vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky.“. 4. V § 130 se text „§ 42 až 44“ nahrazuje textem „§ 39 odst. 1, § 42 až 44 a § 48a odst. 1“. 5. V § 144 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ceny, odměny nebo jiné platby zadavatel účastníkům soutěže o návrh neudělí, pokud tomu brání mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. V § 148 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud se mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí vztahuje na účastníka soutěže o návrh, a) může ho zadavatel vyloučit z účasti v soutěži o návrh, b) který podal vybraný návrh, vyloučí ho zadavatel z účasti v soutěži o návrh; v takovém případě se za vybraný návrh považuje druhý návrh v pořadí, které vyplývá ze stanoviska poroty.“. 7. V § 223 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 8. V § 223 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 9. Za § 261 se vkládá nový § 261a, který včetně nadpisu zní: „§ 261a Zvláštní ustanovení pro řízení o zákazu veřejné zakázky (1) Je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a, vyžádá si Úřad před zahájením nebo v průběhu řízení, pokud to shledá potřebným, stanovisko Finančního analytického úřadu za účelem zjištění, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí. (2) Finanční analytický úřad poskytne Úřadu stanovisko podle odstavce 1. Před vydáním stanoviska si může Finanční analytický úřad vyžádat informaci od zpravodajské služby České republiky nebo Policie České republiky. Policie České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. Předávání informací zpravodajskou službou České republiky se řídí zákonem o zpravodajských službách. Do dne doručení stanoviska podle odstavce 1 Úřadu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. (3) Stanovisko podle odstavce 1 se uchovává odděleně mimo spis. V případě, že ze stanoviska vyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že k uložení nápravného opatření došlo z důvodu porušení mezinárodních sankcí. (4) V případě, že ze stanoviska podle odstavce 1 nevyplývá, že se na dodavatele vztahují mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek, v odůvodnění rozhodnutí se uvede pouze to, že nebylo zjištěno, že by postup zadavatele porušoval mezinárodní sankce.“. 10. V § 268 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jednání zadavatele, které naplňuje znaky přestupku podle odstavce 1 písm. a), není přestupkem podle tohoto zákona, pokud nedodržení pravidel stanovených tímto zákonem spočívá v tom, že zadavatel nevyloučil a) vybraného dodavatele v rozporu s § 48a odst. 2 písm. b), b) účastníka soutěže o návrh, který podal vybraný návrh, v rozporu s § 148 odst. 8 písm. b).“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 261/2022 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 261/2022 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přijatému Parlamentem dne 27. července 2022 a vrácenému prezidentem republiky dne 8. srpna 2022 Vyhlášeno 30. 8. 2022, částka 119/2022 261 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 27. srpna 2022 Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přijatém Parlamentem dne 27. července 2022 a vráceném prezidentem republiky dne 8. srpna 2022. Pekarová Adamová v. r.
Zákon č. 260/2022 Sb.	Zákon č. 260/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 30. 8. 2022, datum účinnosti 31. 8. 2022, částka 119/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 371/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 260 ZÁKON ze dne 27. července 2022, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Čl. I Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3c odst. 1 se částka „13 088 Kč“ nahrazuje částkou „11 014 Kč“. 2. V § 3c odst. 1 se částka „11 014 Kč“ nahrazuje částkou „14 074 Kč“. 3. V § 3c odstavec 2 zní: „(2) Vyměřovací základ se od 1. ledna kalendářního roku vždy zvyšuje o součet růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy podle odstavců 3 až 5 a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru. Výši takto zvýšeného vyměřovacího základu stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, a to poprvé k 1. lednu 2024.“. 4. V § 3c se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v červnu kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu oproti tomuto indexu v červnu kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem. (4) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení vyměřovacího základu, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení vyměřovacího základu. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 5 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení vyměřovacího základu, při kterém je tento podíl vyšší než 1. (5) Růst reálné mzdy se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období.“. Čl. II Pro stanovení vyměřovacího základu se postup podle § 3c ve znění účinném od 1. ledna 2023 poprvé použije při stanovení vyměřovacího základu pro rok 2024. Za období pro růst cen se přitom považuje období od 1. července 2022 do 30. června 2023 a za období pro růst reálné mzdy období roku 2021 až 2022. Čl. III Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 253/2021 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 371/2021 Sb. Čl. IV V čl. II bodě 11 zákona č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. V V § 7 odst. 2 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slova „ , zdrojem fondu mohou být také finanční prostředky z výnosu z pokut, přirážek k pojistnému a penále ukládaných podle jiných právních předpisů upravujících veřejné zdravotní pojištění a přijatých Pojišťovnou v průběhu kalendářního roku; tyto příděly do fondu prevence lze v průběhu kalendářního roku provádět zálohově tak, aby jejich celková výše za kalendářní rok nepřekročila 0,3 % celkového objemu příjmů pojistného po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Z finančních prostředků základního fondu může Pojišťovna použít prostředky odpovídající až 5 promile z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení provedeném podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění za bezprostředně předcházející kalendářní rok jako zdroj fondu prevence v případě splnění podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření. Za splnění těchto podmínek může Pojišťovna převést jako zdroj fondu prevence také finanční prostředky z provozního fondu a příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných Pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. VI V § 19 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 128/2016 Sb., se číslo „1“ nahrazuje číslem „5“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 2 až 4 a čl. II, V a VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023. Pekarová Adamová v. r. Fiala v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 239/2022 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 239/2022 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 19. 8. 2022, částka 110/2022 239 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 15. srpna 2022 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 4, 6c, 12, 24, 25a a 26 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, vydal cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2022 ze dne 20. července 2022, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2021 ze dne 29. září 2021, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie; cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2022 ze dne 9. srpna 2022, kterým se stanovují cenyceny služeb výkonové rovnováhy obstarávaných provozovatelem přenosové soustavypřenosové soustavy na denním trhu; cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2022 ze dne 9. srpna 2022, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2021 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a ostatní regulované cenyceny, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2022 ze dne 28. března 2022; a cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2022 ze dne 9. srpna 2022, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2021 ze dne 30. listopadu 2021, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, ve znění cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2022 ze dne 10. května 2022. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 4/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 20. července 2022, v částce 6; cenové rozhodnutí č. 5/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 9. srpna 2022, v částce 7; cenové rozhodnutí č. 6/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 9. srpna 2022, v částce 8; a cenové rozhodnutí č. 7/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 9. srpna 2022, v částce 9. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo cenové rozhodnutí č. 4/2022 dnem 20. července 2022. Cenové rozhodnutí č. 5/2022 nabyde účinnosti dnem 24. srpna 2022, cenová rozhodnutí č. 6/2022 a 7/2022 dnem 1. září 2022. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 238/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 238/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 06/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Vyhlášeno 19. 8. 2022, částka 110/2022 238 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 5. srpna 2022 o vydání výměru MF č. 06/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 27. července 2022 vydalo výměr MF č. 06/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2022. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 16/2022 dne 28. července 2022 a nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022, s výjimkou ustanovení bodu 1., který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nařízení vlády č. 236/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 236/2022 Sb. Nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2023 Vyhlášeno 19. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 110/2022 * § 1 - Prostředky státního rozpočtu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2023 (216/2023 Sb.) 236 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. července 2022 o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2023 Vláda nařizuje podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.: § 1 Prostředky státního rozpočtu Prostředky státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2023 činí 22 780 000 000 Kč. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti Vyhlášeno 18. 8. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 7. 2022, částka 16/2022 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 7. 2022 27 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. ledna 2021 byla v Římě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 dne 19. července 2022 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písm. a) a b) téhož článku. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU SAN MARINO O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A Z MAJETKU A O ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU A VYHÝBÁNÍ SE DAŇOVÉ POVINNOSTI ČESKÁ REPUBLIKA A REPUBLIKA SAN MARINO, majíce v úmyslu zamezovat dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbaní se daňové povinnosti (včetně prostřednictvím uspořádání, která se nazývají „treaty-shopping“ a která jsou zacílena na získání úlev stanovených v této smlouvě, a to v nepřímý prospěch rezidentů třetích jurisdikcí), a přejíce si dále rozvíjet jejich hospodářské vztahy a posílit jejich spolupráci v daňových záležitostech, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu, z celkového majetku nebo z částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; (ii) daň z příjmů právnických osob; a (iii) daň z nemovitých věcí; b) v Republice San Marino: (i) všeobecná daň z příjmů, která je vybírána od: 1) fyzických osob; 2) právnických osob; a (ii) daň z majetku. 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „San Marino“ označuje území Republiky San Marino, včetně jakékoliv jiné oblasti, kde Republika San Marino vykonává, v souladu s mezinárodním právem, svrchovaná práva nebo jurisdikci; c) výrazy Jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo San Marino; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; h) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; i) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru; j) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, letadlem nebo silničním vozidlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo či silniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; k) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v případě České republiky, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v případě San Marina, ministerstvo financí nebo jeho zmocněného zástupce a, pro účely článku 25, Ústřední kontaktní orgán Republiky San Marino. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě nebo majetku tam umístěného. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) tato osoba se považuje za rezidenta pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, považuje se za rezidenta pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, považuje se za rezidenta pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, považuje se za rezidenta pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, budou se příslušné úřady smluvních států snažit určit vzájemnou dohodou smluvní stát, u něhož se bude mít za to, že je tato osoba pro účely Smlouvy rezidentem, berouce do úvahy místo jejího hlavního vedení, místo, kde byla založena či jinak právně ustavena a jakékoliv další významné faktory. Pokud taková dohoda nebude nalezena, tato osoba nebude oprávněna k jakékoliv daňové úlevě nebo daňovému osvobození, která je stanovena nebo které je stanoveno Smlouvou, a to až na výjimky, které mohou být dohodnuty co do rozsahu a způsobu příslušnými úřady smluvních států. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů a g) místo, kde je umístěn server. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti pro podnik; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud taková činnost nebo, v případě písmene f), celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, silniční vozidla a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 5. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 6. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu z provozování lodí, letadel nebo silničních vozidel v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12, zisky z provozování lodí, letadel nebo silničních vozidel v mezinárodní dopravě zahrnují: a) zisky z pronájmu lodí, letadel nebo silničních vozidel bez posádky a b) zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů (včetně přívěsů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů) používaných pro přepravu zboží, pokud je takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho, o jaký případ jde, nahodilý ve vztahu k provozování lodí, letadel nebo silničních vozidel v mezinárodní dopravě. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy, a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny: a) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bancebance druhého smluvního státu nebo jakékoli instituci, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu; nebo b) v souvislosti s jakoukoliv půjčkou nebo jakýmkoliv úvěrem, která je zaručena, nebo který je zaručen vládou druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv nižšího správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankoubankou druhého smluvního státu nebo jakoukoli institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu. 4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, mají tyto úroky zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, nebo filmů, pásek a jiných prostředků obrazové nebo zvukové reprodukce, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce (včetně plateb za užití nebo za právo na užití zakázkového softwaru) nebo postupu, nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji Činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, mají tyto licenční poplatky zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky ze zcizení majetku, který je částí provozního majetku podniku smluvního státu a pozůstávajícího z lodí, letadel nebo silničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel nebo silničních vozidel, podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo jiných podílů na společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce vykonává zaměstnání ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti, včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmenu b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, letadla nebo v silničním vozidle, která je provozována nebo které je provozováno v mezinárodní dopravě podnikem smluvního státu, zdaněny v tomto státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE 1. Penze a jiné podobné platy, včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení, mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto druhém státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se použije bez ohledu na skutečnost, zda jsou platby tam uvedené vypláceny z důvodu dřívějšího zaměstnání, a bez ohledu na to, zda jsou vypláceny pravidelně nebo jako paušální platba. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. Ustanovení článků 14, 15 a 16 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI A ŽÁCI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné, než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 MAJETEK 1. Majetek představovaný nemovitým majetkem uvedeným v článku 6, který je vlastněn rezidentem jednoho smluvního státu a umístěn ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Majetek představovaný movitým majetkem, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, může být zdaněn v tomto druhém státě. 3. Majetek představovaný majetkem, který je částí provozního majetku podniku smluvního státu a pozůstávající z lodí, letadel nebo silničních vozidel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo z movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel nebo silničních vozidel, podléhá zdanění jen v tomto státě. 4. Všechny ostatní části majetku rezidenta smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě. Článek 22 ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ 1. S výhradou ustanovení právních předpisů jednoho smluvního státu týkajících se zamezení dvojímu zdanění, bude v případě rezidenta tohoto státu dvojímu zdanění zamezeno následovně: Tento smluvní stát může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu nebo majetku, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny ve druhém smluvním státě, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně prvně zmíněného státu vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem nebo majetek, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě. 2. Jestliže je, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný nebo majetek vlastněný rezidentem smluvního státu vyňat v tomto státě ze zdanění, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů nebo majetku tohoto rezidenta, vzít v úvahu vyňatý příjem nebo majetek. Článek 23 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. Podobně jakékoliv dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči rezidentu druhého smluvního státu budou pro účely stanovení zdanitelného majetku takového podniku odčitatelné za stejných podmínek, jako kdyby byly smluveny vůči rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 24 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem zamezení dvojímu zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 25 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené smluvním státem mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou států a pokud příslušný úřad státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. 6. Možnosti výměny informací stanovené tímto článkem neomezují možnosti, a ani nejsou omezeny možnostmi, které jsou obsaženy v existujících mezinárodních smlouvách, které se provádějí mezi smluvními státy a které se vztahují na výměnu informací v daňových záležitostech. Článek 26 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 27 NÁROK NA VÝHODY 1. Jestliže se dá usuzovat, a to s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucího nebo vedoucí k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jakákoliv jiná ustanovení této smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu nebo majetku, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy. 2. Ustanovení Smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. Článek 28 VSTUP V PLATNOST Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. Článek 29 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů a daně z majetku, na příjmy nebo majetek za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Dáno v Římě dne 27. ledna 2021 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce. Za Českou republiku Václav Kolaja mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Republice San Marino Za Republiku San Marino Luca Beccari ministr zahraničních věcí, mezinárodní ekonomické spolupráce a telekomunikací
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Švédska o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze Vyhlášeno 18. 8. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2022, částka 15/2022 * 1\\. Ukončuje se platnost Dohody, a * 2\\. Strany Dohody o ukončení platnosti souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy žádné právní účinky po vstupu v platnost Dohod o Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2022 26 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 20. října 2020 a 8. července 2021 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Švédska o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 1. srpna 2022 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná 13. listopadu 1990 v Praze. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění švédské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PRACOVNÍ PŘEKLAD Verbální nóta č. 1500/2020-STOC Velvyslanectví České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Švédska, a s odkazem na předchozí komunikaci, jmenovitě na nóty č. 10/2009, č. 5/2016 a č. 40/2018 ze dne 7. listopadu 2018, týkající se návrhu na ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda”), a neuplatňování jejího článku 11, odstavce 3, má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi vládou České republiky a vládou Švédska o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda o ukončení platnosti”): 1. Ukončuje se platnost Dohody, a 2. Strany Dohody o ukončení platnosti souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy žádné právní účinky po vstupu v platnost Dohod o ukončení platnosti. Pokud vláda Švédska souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato nóta a nóta Švédska, vyjadřující souhlas s tímto návrhem, budou tvořit Dohodu o ukončení platnosti, která podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách. Vláda České republiky a vláda Švédska si vzájemně oznámí splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro její vstup v platnost. Tato Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne následujícího měsíce po datu obdržení pozdější nóty. Zároveň článek 11, odstavec 3 Dohody, přestane v den vstupu v platnost Dohody o ukončení platnosti platit pro jakékoli investice uskutečněné před ukončením platnosti Dohody. Velvyslanectví České republiky využívá této příležitosti k ujištění Ministerstva zahraničních věcí Švédska o své nejhlubší úctě. Stockholm, 20. října 2020 Ministerstvo zahraničních věcí Švédska Odbor Protokolu Stockholm PRACOVNÍ PŘEKLAD Vládní úřady Švédska Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí Švédska projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Švédsku a má tu čest mu oznámit přijetí verbální nóty Velvyslanectví č. 1500/2020-STOC ze dne 20. října 2020, která zní následovně: „Velvyslanectví České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí Švédska, a s odkazem na předchozí komunikaci, jmenovitě na nóty č. 10/2009, č. 5/2016 a č. 40/2018 ze dne 7. listopadu 2018, týkající se návrhu na ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda”), a neuplatňování jejího článek 11, odstavce 3, má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi vládou České republiky a vládou Švédska o změně a ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané 13. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda o ukončení platnosti”): 1. Ukončuje se platnost Dohody, a 2. Strany Dohody o ukončení platnosti souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy žádné právní účinky po vstupu v platnost Dohody o ukončení platnosti. Pokud vláda Švédska souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato nóta a nóta Švédska, vyjadřující souhlas s tímto návrhem, budou tvořit Dohodu o ukončení platnosti, která podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách. Vláda České republiky a vláda Švédska si vzájemně oznámí splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro její vstup v platnost. Tato Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po obdržení pozdější notifikace. Zároveň článek 11, odstavec 3 Dohody, přestane v den vstupu v platnost Dohody o ukončení platnosti platit pro jakékoli investice uskutečněné před ukončením platnosti Dohody.“ Ministerstvo zahraničních věcí má tu čest informovat Velvyslanectví, že vláda Švédska souhlasí se shora uvedeným návrhem a potvrzuje, že verbální nóta č. 1500/2020 ze dne 8. října 2020 a tato odpovědní nóta spolu tvoří Dohodu o ukončení platnosti, která vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po obdržení pozdější notifikace, kterou se vlády budou vzájemně informovat, že na jejich straně byly splněny všechny jejich vnitrostátní postupy. Ministerstvo zahraničních věcí má tu čest tímto Velvyslanectví ve Švédsku oznámit splnění svých vnitrostátních postupů nezbytných pro vstup v platnost Dohody o ukončení platnosti mezi vládou Švédska a vládou České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí Švédska využívá této příležitosti, aby ujistilo Velvyslanectví České republiky o své nejhlubší úctě. Stockholm, 8. července 2021 1) Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 13. listopadu 1990 v Praze, byla vyhlášena pod č. 479/1991 Sb.
Vyhláška č. 235/2022 Sb.	Vyhláška č. 235/2022 Sb. Vyhláška o pěstování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použití Vyhlášeno 12. 8. 2022, datum účinnosti 27. 8. 2022, částka 109/2022 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Definice * § 3 - Pravidla správné pěstitelské praxe * § 4 - Systém řízení jakosti * § 5 - Zaměstnanci a školení * § 6 - Hygienické normy * § 7 - Prostory * § 8 - Dokumentace * § 9 - Materiál k množení * § 10 - Pěstování * § 11 - Sklizeň * § 12 - Základní zpracování na meziprodukt konopí pro léčebné použití * § 13 - Balení * § 14 - Uchovávání * § 15 - Zabezpečení pěstírny * § 16 - Technický předpis * § 17 - Účinnost Aktuální znění od 27. 8. 2022 235 VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2022 o pěstování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použití Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 44c odst. 5 a k provedení § 24b odst. 7 a § 24d písm. b) a c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb.: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanoví a) pravidla správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) pravidla pro bezpečné skladování, kamerový systém a další bezpečnostní opatření pro zabezpečení pěstírnypěstírny pro rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití, c) způsob a rozsah protokolování a evidence činností souvisejících s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a zneškodňováním rostlinného odpadurostlinného odpadu. § 2 Definice Pro účely této vyhlášky se rozumí a) pěstitelempěstitelem osoba pěstující rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití podle § 24b zákona o návykových látkách, b) šarží jedna sklizeň druhově a odrůdově shodných jednotek rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, které byly vypěstovány ze stejného pěstebního materiálu, v místě se shodnými podmínkami a sklizené v jeden čas, c) základním zpracovánímzákladním zpracováním úkony, které směřují k získání meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití, zejména omývání rostliny, řezání části rostliny obsahující květenství před sušením a sušení, d) meziproduktem konopí pro léčebné použitímeziproduktem konopí pro léčebné použití základně zpracovaná rostlina konopí pro léčebné použitírostlina konopí pro léčebné použití obsahující vrcholík. § 3 Pravidla správné pěstitelské praxe Pravidla správné pěstitelské praxe zahrnují a) pravidla pro vedení systému řízení jakosti, b) požadavky na zaměstnance a jejich školení, c) stanovení hygienických norem, d) požadavky na prostory, e) pravidla pro vedení dokumentace, f) pravidla pro nakládání s materiálem k množení, g) pravidla pěstování, h) pravidla pro konání sklizně, i) pravidla a postupy pro základní zpracovánízákladní zpracování na meziprodukt konopí pro léčebné použitímeziprodukt konopí pro léčebné použití, j) požadavky na balení, k) požadavky na uchovávání a l) požadavky na zabezpečení pěstírnypěstírny. § 4 Systém řízení jakosti (1) PěstitelPěstitel pěstuje a zpracovává rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití tak, aby bylo zaručeno, že výsledný meziprodukt konopí pro léčebné použitímeziprodukt konopí pro léčebné použití je vhodný k výrobě konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití. (2) Pro dosažení požadované jakosti rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a výsledného meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití pěstitelpěstitel nastavuje a zavádí do praxe prostřednictvím vnitřních předpisů systém zabezpečování jakosti, který splňuje minimální požadavky na systém zabezpečování jakosti stanovené touto vyhláškou. PěstitelPěstitel účinnost systému zabezpečování jakosti průběžně sleduje, o sledování činí a uchovává záznamy a v případě zjištěných nedostatků systém změní nebo aktualizuje. (3) Systém zabezpečování jakosti zahrnuje opakované vnitřní kontroly, kterými je sledováno dodržování pravidel správné pěstitelské praxe a které umožní v případě potřeby následně přijímat nápravná opatření. O takových vnitřních kontrolách a o všech následně přijatých nápravných opatřeních pěstitel vede a uchovává záznamy. § 5 Zaměstnanci a školení (1) PěstitelPěstitel uzavře pracovněprávní vztahy s takovým počtem způsobilých a odborně vzdělaných zaměstnanců, aby byl, v souladu se správnou pěstitelskou praxí a současně takovým způsobem, že bude zajištěna požadovaná kvalita výsledného meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití a ochrana před ztrátou, zneužitím nebo odcizením rostlinného materiálu, schopen zajistit: a) kontinuální pěstební proces rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) základní zpracovánízákladní zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití na meziprodukt konopí pro léčebné použitímeziprodukt konopí pro léčebné použití, c) skladování, balení a uchovávání. (2) PěstitelPěstitel každému zaměstnanci stanoví pracovní povinnosti, vyplývající z povahy dohodnuté práce, a to v písemné podobě. S pracovními povinnostmi pěstitelpěstitel seznámí zaměstnance nejpozději před zahájením úkonů v pracovních povinnostech uvedených. (3) PěstitelPěstitel stanoví vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi jednotlivými zaměstnanci, které jsou uvedeny v organizačním schématu; pracovní povinnosti a organizační schémata jsou schvalovány v souladu s vnitřními předpisy pěstitelepěstitele. (4) PěstitelPěstitel poskytuje všem svým zaměstnancům počáteční a průběžný praktický výcvik a teoretická školení související s pěstováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, zpracováním, balením a uchováváním. Zejména se jedná o školení týkající se dodržování správné pěstitelské praxe, školení v kultivačních technikách používaných při pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a školení týkající se bezpečnosti při zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami. O provedených školeních pěstitelpěstitel vede záznamy. § 6 Hygienické normy PěstitelPěstitel stanoví účinné hygienické normy pro všechny činnosti prováděné jeho zaměstnanci, tyto normy jsou součástí vnitřních předpisů pěstitelepěstitele a pěstitelpěstitel průběžně ověřuje jejich dodržování. Prostřednictvím stanovených hygienických norem pěstitelpěstitel minimálně zajistí, že a) každá osoba vstupující do pěstírnypěstírny má na sobě ochranný oděv odpovídající povaze prováděných činností, b) osobám trpícím infekčními chorobami je zamezen přístup do míst, kde by mohly přijít do kontaktu s rostlinným materiálem, c) osoby s otevřenými ranami, záněty a infekčními onemocněními kůže jsou vyloučeny z míst, kde by mohly přijít do kontaktu s rostlinným materiálem, vyjma případů, kdy mají vhodný ochranný oděv, jehož součástí jsou ochranné rukavice, a to do doby úplného zhojení ran a d) osoby, které se nacházejí v pěstírněpěstírně, nesmí pít, jíst, kouřit nebo vykonávat jinou činnost, prostřednictvím které by mohl být kontaminován rostlinný materiál. § 7 Prostory (1) PěstitelPěstitel zajistí, aby jako pěstírnapěstírna byly využívány prostory a) čisté, b) s vhodnou cirkulací vzduchu a c) v minulosti nevyužívané k chovu zvířat. (2) PěstitelPěstitel zajistí, aby pěstírnapěstírna a) byla konstruována způsobem zajišťujícím ochranu rostlinám konopí pro léčebné použitírostlinám konopí pro léčebné použití před živočichy a b) měla všechny prostory vybaveny prostředky pro kontrolu výskytu a hubení škůdců; tyto prostředky mohou být používány a udržovány pouze zaměstnanci nebo dodavateli, kteří splňují profesní předpoklady podle právních předpisů upravujících odbornou kvalifikaci1). (3) PěstitelPěstitel zajistí, aby pěstírnapěstírna byla vybavena šatnou a hygienickým zařízením. (4) Pro vyloučení rizika kontaminace používá pěstitelpěstitel pro sklizeň, pěstování a základní zpracovánízákladní zpracování snadno čistitelné zařízení, které udržuje čisté a v dobrém stavu. (5) PěstitelPěstitel zajistí, aby zařízení používané k aplikaci hnojiv a pesticidů bylo kalibrováno podle doporučení výrobce. PěstitelPěstitel zajišťuje jeho pravidelný servis a údržbu a vede o jejich provedení záznamy. (6) K prevenci křížové kontaminace chemickými a jinými nežádoucími látkami musí být zařízení uvedené v odstavci 5 zhotoveno z vhodných, snadno čistitelných materiálů. Části zařízení přicházející do přímého kontaktu se sklizeným rostlinným materiálem jsou pravidelně čištěny tak, aby byly prosty mazadel a nečistot, včetně zbytků rostlinných látek. § 8 Dokumentace (1) PěstitelPěstitel zajistí, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a základním zpracovánímzákladním zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu byla zaprotokolována. (2) PěstitelPěstitel vytvoří, udržuje a pravidelně aktualizuje systém řízené dokumentace upravující způsob a rozsah provádění protokolace a vedení evidence činností v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu a vedení dalších záznamů. PěstitelPěstitel vytvoří jasný a srozumitelný systém, který nevzbuzuje pochybnost o tom, které konkrétní osoby jsou povinny provádět protokolaci a vést evidenci. (3) Záznamy o konkrétních činnostech se zapisují bezprostředně po provedení příslušné činnosti tak, aby se každá jednotlivá činnost dala dodatečně vysledovat. (4) Všechny dokumenty vztahující se k pěstování, sklizni a základnímu zpracovánízákladnímu zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití se uchovávají v listinné nebo elektronické podobě po dobu nejméně 5 let od pořízení dokumentu, popřípadě od posledního záznamu v něm, podle toho, která z těchto skutečností nastala později. Dokumentace se uchovává takovým způsobem, aby se zabránilo znehodnocení, ztrátě, poškození, zničení, zneužití nebo odcizení dokumentů a současně, aby umožňovalo bezodkladné předložení dokumentů kontrolním orgánům. (5) Veškeré procesy a postupy, které mohou ovlivnit kvalitu rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, se zaznamenávají v dokumentaci pro každou šarži jednotlivě. (6) Dokumentují se zejména následující údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název pěstitelepěstitele, b) místo pěstování (adresa, označení místnosti), c) číslo aktuálně pěstované šarže, d) druh, původ a množství výchozího rostlinného materiálu, e) označení jednotlivých rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, jejich evidence a umístění, f) přípravky na ochranu rostlin2), hnojiva3) a jiné látky používané v průběhu pěstování, g) podmínky pěstování, h) mimořádné události, k nimž došlo během pěstování, sklizně a základního zpracovánízákladního zpracování a které by mohly ovlivnit chemické složení produktu, i) opatření pro kontrolu škůdců, j) bilance sklizně, k) datum a čas sklizně, l) úkony základního zpracovánízákladního zpracování, m) podmínky sušení, n) záznam pro každou jednotlivou šarži potvrzující, že pěstování, sklizeň a základní zpracovánízákladní zpracování proběhly v souladu s požadavky správné pěstitelské praxe, o) datum, označení a množství vzniklého rostlinného odpadurostlinného odpadu a p) datum, označení a množství zneškodněného rostlinného odpadurostlinného odpadu. (7) O zacházení s meziproduktem konopí pro léčebné použitímeziproduktem konopí pro léčebné použití se vede evidence způsobem stanoveným právním předpisem upravujícím evidenci a dokumentaci návykových láteknávykových látek a přípravků4). (8) PěstitelPěstitel zavádí systém označování šarží. Šarže rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití musí být jednoznačně a nezaměnitelně dohledatelné, a to včetně čísel rostlin, které jsou součástí dané šarže. § 9 Materiál k množení (1) PěstitelPěstitel zajistí, aby materiály určené k množení byly botanicky identifikovány druhem, odrůdou, chemotypem a genotypem. PěstitelPěstitel dále zajistí, aby byl původ rostlinného materiálu dohledatelný. (2) Pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití je pěstitelpěstitel oprávněn použít pouze řízky samičích rostlin. § 10 Pěstování (1) Rostliny konopí pro léčebné použitíRostliny konopí pro léčebné použití pěstuje pěstitelpěstitel v substrátu nezatíženém kontaminací, zejména těžkými kovy, zbytky pesticidů nebo jiných chemických látek. (2) PěstitelPěstitel zajistí, aby a) všechny prostředky používané pro výživu rostlin byly aplikovány úsporně podle potřeb daného rostlinného druhu a takovým způsobem, aby bylo omezeno jejich vyplavování ze substrátu a b) zavlažování bylo řízeno a prováděno výhradně podle potřeb rostlin konopíkonopí. (3) Voda k zavlažování nesmí být kontaminována kaly, těžkými kovy a toxickými látkami. (4) PěstitelPěstitel zajistí obhospodařování plodin a ochranu rostlin tak, aby a) veškerá pěstitelská činnost byla přizpůsobena vzrůstu a požadavkům rostlin a b) použití pesticidů bylo omezeno v největší možné míře; v případě potřeby se aplikují schválené prostředky na ochranu rostlin v minimálním účinném množství v souladu s doporučením výrobce nebo příslušných úřadů; aplikaci těchto prostředků provádějí pouze kvalifikovaní zaměstnanci; nejkratší interval mezi těmito aplikacemi a sklizní musí být shodný s doporučením výrobce prostředků na ochranu rostlin; limity pro zbytky pesticidů jsou stanoveny v článku 2.8.13 Evropského lékopisu. (5) PěstitelPěstitel vytvoří, udržuje a pravidelně aktualizuje systém řízené dokumentace upravující standardní podmínky pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití za účelem produkce požadovaného meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití s obsahem cílených hodnot látek delta-9-tetrahydrocannabinol a cannabidiol. PěstitelPěstitel zajistí, aby rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití byly pěstovány v souladu s řízenou dokumentací. (6) PěstitelPěstitel zajistí, aby se v průběhu všech činností, při kterých se vyskytují rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití a meziprodukty konopí pro léčebné použitímeziprodukty konopí pro léčebné použití, a v místě, kde jsou tyto činnosti vykonávány, nenacházely jiné rostliny a nečistoty, které by mohly být zdrojem kontaminace. (7) Pro dodržení standardních podmínek během pěstování stanovených podle odstavce 5 pěstitelpěstitel sleduje v průběhu pěstování shodu podmínek se standardními podmínkami pěstování uvedenými v rámci systému řízené dokumentace v následujících parametrech: a) kultivaru výchozí rostliny, b) kultivačním substrátu, c) délce cyklu nepřerušovaného osvětlení a délce cyklů nepřerušované doby bez osvětlení v jednotlivých biologických údobích pěstovaných rostlin, d) intenzitě světla, e) barevné teplotě světla, f) vlhkosti vzduchu, g) teplotě, h) zavlažování a i) stáří rostliny v době sklizně. (8) Podmínky pěstování pěstitelpěstitel sleduje a dokumentuje. (9) Písemné záznamy o podmínkách pěstování kontroluje k tomu kompetentní zaměstnanec pěstitelepěstitele odlišný od zaměstnance, který záznamy provádí. § 11 Sklizeň (1) PěstitelPěstitel uskutečňuje sklizeň tehdy, kdy rostliny dosáhnou požadované kvality. (2) Poškozené nebo odumřelé rostliny se odstraňují jako rostlinný odpadrostlinný odpad. (3) Sklizený rostlinný materiál nesmí přijít do přímého kontaktu se substrátem. (4) PěstitelPěstitel zajistí, aby při sklizni bylo s rostlinným materiálem zacházeno takovým způsobem, aby bylo vyloučeno mechanické poškození a stlačení rostlinného materiálu. Zejména je nutné zabránit a) přeplnění sběrných pytlů nebo jiných sběrných nádob a b) přílišnému stohování naplněných sběrných pytlů. § 12 Základní zpracování na meziprodukt konopí pro léčebné použití (1) Základní zpracováníZákladní zpracování provádí pěstitelpěstitel bezodkladně po sklizni, v souladu s řízenou dokumentací, takovým způsobem, aby byla eliminována tepelná a enzymatická degradace meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití. (2) PěstitelPěstitel stanoví podmínky pro technické sušení rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, zejména nastavení cirkulace a vlhkosti vzduchu, teploty a doby sušení. Stanovené podmínky sušení se důsledně dodržují, podrobně dokumentují, zaznamenávají a uchovávají. § 13 Balení (1) Po základním zpracovánízákladním zpracování pěstitelpěstitel zabalí meziprodukt konopí pro léčebné použitímeziprodukt konopí pro léčebné použití do čistého, suchého a nového obalu, který je opatřen štítkem. Štítek musí být zřetelný, řádně upevněný a vyrobený z netoxického materiálu. (2) Na štítku se uvádí alespoň následující informace: a) jméno, případně název pěstitelepěstitele a jeho sídlo, b) datum sklizně, c) číslo šarže, d) název druhu konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití včetně uvedených cílených hodnot látek delta-9-tetrahydrocannabinol a cannabidiol a e) množství meziproduktu konopí pro léčebné použitímeziproduktu konopí pro léčebné použití. (3) Veškeré obaly používané k uchovávání rostlinného materiálu, zejména pytle a jiné nádoby, musí být čisté. Aktuálně nepoužívané obaly pěstitelpěstitel uchovává v suchých, čistých prostorách způsobem znemožňujícím jejich kontaminaci. § 14 Uchovávání (1) Meziprodukty konopí pro léčebné použitíMeziprodukty konopí pro léčebné použití pěstitelpěstitel uchovává v suchých, dobře ventilovaných prostorách se stálou teplotou. Podmínky uchovávání jsou monitorovány a zaznamenávány. (2) Meziprodukty konopí pro léčebné použitíMeziprodukty konopí pro léčebné použití se uchovávají a) v obalech podle § 13, b) v suchých, dostatečně větratelných místnostech s podlahou z betonu nebo jiného podobného snadno čistitelného materiálu, c) na paletách nebo policích, d) v dostatečné vzdálenosti od stěn a e) náležitě oddělené od jiných rostlinných léčivých látek z důvodu prevence křížové kontaminace. (3) PěstitelPěstitel uchovává veškerý rostlinný odpadrostlinný odpad podle § 24b odst. 5 písm. a) bodu 4 zákona o návykových látkách takovým způsobem, aby se zamezilo jeho zneužití. § 15 Zabezpečení pěstírny (1) PěstitelPěstitel zajistí, aby každá jím provozovaná pěstírnapěstírna tvořila jednotný zabezpečený komplex a) vícera budov na jednom místě, nebo b) vícera prostor uvnitř jedné budovy. (2) Komplex podle odstavce 1 musí být zabezpečen minimálně a) nepřetržitým dohledem s možností okamžité reakce na narušení zabezpečení, b) elektronickým zabezpečovacím zařízením s výstupem na pult centrální ochrany, c) kamerovým systémem, d) bezpečnostním vstupem do jednotlivých částí pěstírnypěstírny a e) oplocením opatřeným žiletkovým drátem. (3) PěstírnaPěstírna musí být konstruována z materiálů znesnadňujících proniknutí do prostor pěstírnypěstírny. (4) Kamerový systém podle odstavce 2 písm. c) musí být nastaven tak, aby a) umožňoval živý výstup, s dostatečným rozlišením kamerového přenosu pro identifikaci osob, k dispozici osobě zajišťující dohled nebo osobě oprávněné jménem pěstitelepěstitele prověřovat bezpečnost pěstírnypěstírny, b) umožňoval uchovávání kamerového záznamu s dostatečným rozlišením pro identifikaci osob po dobu nejméně 40 dní a c) byly zajištěny minimálně kamerové záznamy 1. vstupu do komplexu, 2. vstupu do pěstírnypěstírny, 3. pěstebních prostor, 4. zpracovatelských prostor a 5. prostor, kde jsou skladovány meziprodukty konopí pro léčebné použitímeziprodukty konopí pro léčebné použití. (5) Podmínky bezpečnostního vstupu podle odstavce 2 písm. d) jsou splněny zajištěním a) dveří uzamykatelných bezpečnostním zámkem vyhotovených z materiálu znesnadňujícího proniknutí a b) vydávání klíčů, magnetických karet nebo jiných prostředků umožňujících vstup pouze určeným osobám. (6) PěstitelPěstitel vypracuje vnitřní předpis upravující systém zabezpečení každé jednotlivé pěstírnypěstírny; vnitřní předpis kromě specifikace jednotlivých bezpečnostních prvků podle odstavců 1 až 5 obsahuje také a) určení osob, které mají do pěstírnypěstírny přístup, a za jakých podmínek, b) způsob přístupu do pěstírnypěstírny, c) způsob evidence vstupů do pěstírnypěstírny a d) způsob zacházení s klíči, magnetickými kartami nebo jinými prostředky umožňujícími vstup do pěstírnypěstírny. § 16 Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. 1) § 58 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 3) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 123/2006 Sb., o evidenci a dokumentaci návykových látek a přípravků, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva financí č. 234/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 234/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2030, 5,00 % Vyhlášeno 12. 8. 2022, částka 108/2022 234 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. srpna 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2030, 5,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2022–2030, 5,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2022–2030, 5,00 % Zkrácený název: ČR, 5,00 %, 30 Pořadové číslo emise: 150. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 10. 8. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 31. 8. 2030 Datum emise: 12. 8. 2022 Datum splatnosti: 30. 9. 2030 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 5,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006688 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000704978 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000704986 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000704994 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000705009 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000705017 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000705025 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000705033 Kupón č. 7 – ISIN: CZ0000705041 Kupón č. 8 – ISIN: CZ0000705058 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 31. 8. počínaje rokem 2023. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 30. 9. 2023 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 31. 8. 2023. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 31. 8. 2030 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 5,00 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 30. 9. příslušného roku počínaje rokem 2023. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 12. 8. 2022 (včetně tohoto dne) do 30. 9. 2023 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 30. 9. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 30. 9. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2023. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 10. 8. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 30. 9. 2030. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 31. 8. 2030. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moodyʼs na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí těchto dluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 21. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 233/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 233/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2028, 5,50 % Vyhlášeno 12. 8. 2022, částka 108/2022 233 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. srpna 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2028, 5,50 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2022–2028, 5,50 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2022–2028, 5,50 % Zkrácený název: ČR, 5,50 %, 28 Pořadové číslo emise: 149. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 10. 8. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 11. 2028 Datum emise: 12. 8. 2022 Datum splatnosti: 12. 12. 2028 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 5,50 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006696 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000705066 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000705074 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000705082 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000705090 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000705108 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000705116 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000705124 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 12. 11. počínaje rokem 2023. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 12. 12. 2023 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 12. 11. 2023. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 12. 11. 2028 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 5,50 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. příslušného roku počínaje rokem 2023. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 12. 8. 2022 (včetně tohoto dne) do 12. 12. 2023 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 12. 12. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 12. 12. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2023. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 10. 8. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2028. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2028. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moodyʼs na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí těchto dluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 21. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě Vyhlášeno 9. 8. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2022, částka 14/2022 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Udělení práv * Článek 3 - Určení a provozní oprávnění * Článek 4 - Odvolání a pozastavení provozního oprávnění * Článek 5 - Uplatňování zákonů, předpisů a postupů * Článek 6 - Ochrana letectví * Článek 7 - Bezpečnost letectví * Článek 8 - Celní ustanovení, cla a daně * Článek 9 - Uživatelské poplatky * Článek 10 - Přímý tranzit * Článek 11 - Tarify * Článek 12 - Kapacita * Článek 13 - Letové řády * Článek 14 - Obchodní příležitosti * Článek 15 - Poskytování údajů * Článek 16 - Konzultace * Článek 17 - Změny * Článek 18 - Řešení sporů * Článek 19 - Registrace * Článek 20 - Ukončení platnosti * Článek 21 - Vstup v platnostSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 8. 2022 25 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. ledna 2017 byla v Jakartě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o letecké dopravě. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 21 dne 9. srpna 2022 a v souladu s týmž článkem nahrazuje Dohodu o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie, podepsanou dne 10. května 1972 a publikovanou pod č. 56/1977 Sb., a Dohodu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie o změně přílohy Dohody o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie, podepsané dne 10. května 1972, sjednanou výměnou nót ze dne 26. listopadu 1985 a 18. ledna 1986. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky O LETECKÉ DOPRAVĚ Vláda České republiky a vláda Indonéské republiky, dále uváděné jako „smluvní strany“, jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států, se dohodly takto: Článek 1 Definice Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výrazem "Úmluva" se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví sjednaná v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty státy obou smluvních stran, (b) výrazem "letecké úřady" se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy nebo kterýkoli jiný orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedeným leteckým úřadem, a v případě Indonéské republiky ministr dopravy nebo kterákoli jiná osoba nebo orgán zmocněný k provádění jakýchkoli funkcí vykonávaných uvedeným ministrem, (c) výrazem "určený letecký podnik" se rozumí každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) této dohody, (d) výrazem "území" se ve vztahu k Indonésii a v souladu s jejím právem rozumí pevnina, vnitřní vody, souostrovní vody, pobřežní moře a vzdušný prostor pod svou svrchovaností a přilehlé zóny, výlučné ekonomické zóny a kontinentální šelfy stejně jako vzdušný prostor nad nimi, kde Indonéská republika vykonává kontrolu, svrchovaná práva nebo pravomoc v souladu s mezinárodním právem, včetně Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu podepsané dne 10. prosince 1982 v Montego Bay; a ve vztahu k České republice má tento výraz význam, který je pro něj stanoven v článku 2 Úmluvy, (e) výrazy "letecká dopravní služba", "mezinárodní letecká dopravní služba", "letecký podnik" a "přistání pro potřeby nikoli obchodní" mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článku 96 Úmluvy, (f) výrazem "kapacita" se rozumí – ve vztahu k letadlu užitečné zatížení takového letadla dostupné na lince nebo úseku linky, – ve vztahu k dohodnutým službám nabízená sedadlová kapacita letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky, (g) výrazem "tarif" se rozumějí jakékoli ceny, sazby nebo poplatky za přepravu cestujících (a jejich zavazadel) a/nebo zboží s výjimkou poštovních zásilek v mezinárodní letecké přepravě, které mají být zaplaceny leteckému podniku včetně jeho zprostředkovatelů, a podmínky, za kterých se tyto ceny, sazby nebo poplatky používají, (h) výrazem "letecká doprava" se rozumí veřejná doprava cestujících, zboží a pošty letadlem, odděleně nebo v kombinaci, za úplatu nebo nájemné, (i) výrazem "dohoda" se rozumí tato dohoda, její přílohy a jakékoli její změny, (j) výrazem "dohodnuté služby" se rozumí služby k nakládání a vykládání přepravy vymezené v článku 2 odstavci (1) této dohody, (k) výrazem "stanovené linky" se rozumí linky umožněné touto dohodou, (l) výrazem "uživatelské poplatky" se rozumí poplatek uložený leteckému podniku za užívání letiště, služeb řízení letového provozu nebo zařízení ochrany letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení pro letadla, posádky, cestující, zavazadla, zboží a poštu, (m) výrazem "přeprava" se rozumí přeprava cestujících, zavazadel, zboží a pošty, (n) výrazem "Příloha" se rozumí Příloha k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 17 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu, (o) výrazem "smlouvy EU" se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie. Článek 2 Udělení práv (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části Přílohy (dále jen „stanovené linky“). (2) Podle ustanovení této dohody požívá určený letecký podnik každé smluvní strany při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, (b) přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní a (c) nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany cestující a zboží včetně poštovních zásilek v mezinárodní přepravě, odděleně nebo v kombinaci, v rámci provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách určeným leteckým podnikem každé smluvní strany. (3) Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. (5) Pokud vzhledem k zvláštním a neobvyklým okolnostem nemůže určený letecký podnik jedné smluvní strany provozovat služby v obvyklé trase, vyvine druhá smluvní strana úsilí k usnadnění pokračování provozování takových služeb prostřednictvím vhodných dočasných úprav tras po dohodě smluvních stran. (6) Určený letecký podnik jedné smluvní strany má právo využívat letové tratě, letiště a ostatní zařízení poskytované druhou smluvní stranou na nediskriminačním základě. Článek 3 Určení a provozní oprávnění (1) Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách a odvolat nebo změnit takové určení. Toto určení se provádí vůči druhé smluvní straně písemně diplomatickou cestou spolu s vymezením toho, jaký druh leteckých dopravních služeb určených v Příloze je letecký podnik oprávněn vykonávat. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Po obdržení určení a žádosti od určeného leteckého podniku ve formě a způsobem stanoveným pro provozní oprávnění a technická povolení udělí druhá smluvní strana příslušná oprávnění a povolení za předpokladu, že: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydám osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad a (iii) tento letecký podnik je přímo nebo většinově vlastněn a skutečně kontrolován členským státem Evropské unie a/nebo státními příslušníky těchto Členských států a/nebo Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací a/nebo státními příslušníky těchto dalších států a (b) v případě leteckého podniku určeného Indonéskou republikou (i) je tento letecký podnik usazen na území Indonéské republiky a má provozní oprávnění v souladu s platným právem Indonéské republiky a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována indonéským leteckým úřadem a (iii) tento letecký podnik je přímo nebo většinově vlastněn a skutečně kontrolován státními příslušníky Indonéské republiky. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Článek 4 Odvolání a pozastavení provozního oprávnění (1) Každá smluvní strana může zrušit, pozastavit, omezit nebo uložit nezbytné podmínky k provoznímu oprávnění nebo technickému povolení leteckého podniku určeného druhou smluvní stranou, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo (iii) tento letecký podnik není přímo nebo většinově vlastněn nebo není skutečně kontrolován členským státem Evropské unie a/nebo státními příslušníky těchto členských států a/nebo Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací a/nebo státními příslušníky těchto dalších států nebo (iv) tento letecký podnik je již oprávněn k provozu podle dvoustranné dohody mezi Indonéskou republikou a jiným členským státem Evropské unie a Indonéská republika může prokázat, že vykonáváním provozních práv podle této dohody na lince, která zahrnuje místo v tomto jiném členském státě Evropské unie, by docházelo k obcházení omezení provozních práv uložených takovou jinou dohodou nebo (v) tento určený letecký podnik má osvědčení leteckého dopravce vydané členským státem Evropské unie a není uzavřena žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách mezi Indonéskou republikou a takovým členským státem Evropské unie a tento členský stát Evropské unie neudělil provozní práva leteckému podniku určenému Indonéskou republikou, (b) v případě leteckého podniku určeného Indonéskou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území Indonéské republiky nebo nemá provozní oprávnění v souladu s platným právem Indonéské republiky nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována indonéským leteckým úřadem nebo (iii) tento letecký podnik není přímo nebo většinově vlastněn nebo skutečně kontrolován státními příslušníky Indonéské republiky nebo (c) letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s ustanoveními Úmluvy tento úřad uplatňuje nebo (d) letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou. (2) Každá smluvní strana, která uplatňuje práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku, písemně oznámí bez prodlení druhé smluvní straně důvody pro zrušení, pozastavení nebo omezení provozních oprávnění nebo technických povolení udělených leteckým podnikům určených touto smluvní stranou. (3) Tento článek neomezuje práva každé smluvní strany zrušit, pozastavit nebo omezit v souladu s článkem 6 této dohody provozní oprávnění nebo technická povolení udělená leteckým podnikům určeným druhou smluvní stranou. (4) Při výkonu svého práva podle odstavce (1) tohoto článku nediskriminuje Indonéská republika mezi leteckými podniky Evropské unie na základě státní příslušnosti. Článek 5 Uplatňování zákonů, předpisů a postupů (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy vztahující se na provoz a navigaci letadel platné na území státu této smluvní strany. (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, ochrany letectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, předávání údajů o cestujících, cel, měnových, karanténních, zdravotních, veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany. (3) Při uplatňování předpisů týkajících se vstupu, cel, ochrany letectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, předávání údajů o cestujících, karanténních, poštovních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 6 Ochrana letectví (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. (2) Smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran. (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (4) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaných v jejich leteckých rejstřících nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel usazení na jejím území podle smluv EU, a provozovatelé letišť na územích jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. Každá smluvní strana informuje druhou smluvní stranu o jakýchkoli rozdílech mezi vnitrostátními předpisy, postupy a standardy v oblasti ochrany letectví podle Příloh Úmluvy. Každá smluvní strana může kdykoli požadovat jednání o takových rozdílech. (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropské unie v případě České republiky. (6) Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. (7) Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (9) Každá smluvní strana má pro využití leteckými úřady právo provést ve lhůtě šedesáti (60) dnů od oznámení (nebo v kratší lhůtě, pokud je tak dohodnuto mezi leteckými úřady) posouzení prováděných nebo připravovaných bezpečnostních opatření na území státu druhé smluvní strany u provozovatelů letadel ve vztahu k letům přilétajícím z nebo odlétajícím na území státu první smluvní strany. Administrativní ujednání pro provádění takového posouzení jsou vzájemně stanovena leteckými úřady a bezodkladně zavedena tak, aby posouzení bylo provedeno promptně. (10) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Tyto konzultace jsou zahájeny do patnácti (15) dnů od doručení takové žádosti každé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do patnácti (15) dnů od zahájení jednání nebo v jiné lhůtě dohodnuté mezi smluvními stranami je důvodem ke zrušení, pozastavení, omezení nebo uložení nezbytných podmínek k provoznímu oprávnění leteckého podniku určeného druhou smluvní stranou. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace nebo z důvodu zabránění dalšímu nesouladu s ustanoveními tohoto článku může první smluvní strana kdykoli provést prozatímní opatření. Jakékoli opatření přijaté v souladu s tímto odstavcem je ukončeno po té, co druhá smluvní strana vyhoví ustanovením o ochraně letectví v tomto článku. Článek 7 Bezpečnost letectví (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy. (2) Pokud by práva nebo podmínky vyplývající z průkazů zmíněných v odstavci (1) tohoto článku, vydaných leteckým úřadem jedné smluvní strany jakékoli osobě nebo určenému leteckému podniku nebo ve vztahu k letadlu používanému pro provozování dohodnutých služeb, umožňovaly odchylku od minimálních podmínek, stanovených Úmluvou a tyto rozdíly byly oznámeny Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, může druhá smluvní strana požadovat konzultace mezi leteckými úřady za účelem vyjasnění zmíněných postupů. (3) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím nebo přistávajících na území svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům nebo ve vztahu jejich registrovaným letadlům druhou smluvní stranou. (4) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v oblastech vztahujících se na letecká zařízení, posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti. (5) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby byl dosažen soulad s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro úplatném článku 4 této dohody. (6) Odstavce (7) až (10) tohoto článku doplňují odstavce (4) a (5) tohoto článku a povinnosti smluvních stran podle článku 33 Úmluvy. (7) V souladu s článkem 16 Úmluvy je dále dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno kontrole oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „kontrola na odbavovací ploše“) za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (8) Jestliže jakákoli kontrola na odbavovací ploše nebo série kontrol na odbavovací ploše povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou nebo (b) k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, má smluvní strana provádějící kontrolu pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou. (9) V případě, že přístup k provedení kontroly na odbavovací ploše letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (7) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (8) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (10) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě kontroly na odbavovací ploše, série kontrol na odbavovací ploše, odepření přístupu ke kontrole na odbavovací ploše, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření. (11) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (5) nebo (10) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. (12) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným Členským státem Evropské unie, použijí se práva Indonéské republiky daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. Článek 8 Celní ustanovení, cla a daně (1) Letadlo provozované v mezinárodní letecké dopravě určeným leteckým podnikem každé smluvní strany je osvobozeno od všech dovozních omezení, cel, nepřímých daní a podobných poplatků ukládaných státními orgány. Součástky, obvyklé vybavení letadla a jiné věci, které jsou určeny k použití nebo používány výhradně v souvislosti s provozem nebo opravou, údržbou a obsluhou takového letadla, jsou stejně tak osvobozeny za předpokladu, že takové vybavení a věci jsou používány na palubě letadla a jsou znovu vyvezeny. (2) (a) Následující věci jsou osvobozeny od všech dovozních omezení, cel, nepřímých daní a podobných poplatků ukládaných státními orgány za předpokladu, že jsou v každém případě používány na palubě letadla ve spojem se zavedením nebo udržováním mezinárodní letecké dopravy příslušného leteckého podniku a jsou-li dovezené určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany nebo dodané určenému leteckému podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany: (i) zásoby letadla (včetně takových věcí jako jsou například potraviny, nápoje a zboží určené k prodeji nebo využití cestujícími během letu). (ii) pohonné hmoty, mazadla (včetně hydraulických kapalin) a spotřebitelný technický materiál a (iii) náhradní díly včetně motorů. (b) Tato osvobození se použijí i v případě, kdy jsou tyto věci využívány během jakékoli části cesty vykonávané nad územím státu druhé smluvní strany, kde byly vzaty na palubu. (3) Osvobození uvedená v tomto článku se nevztahují na poplatky založené na nákladech na služby poskytované určenému leteckému podniku smluvní strany na území státu druhé smluvní strany. (4) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako náhradní díly (včetně motorů), dodávky pohonných hmot, mazacích olejů (včetně hydraulických kapalin) a mazadel a dalších věcí uvedených v odstavcích (1) a (2) tohoto článku, které jsou ponechány na palubě letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany, mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. Zásoby letadla určené k použití na službách určeného leteckého podniku mohou být vyloženy v jakémkoli případě. Může být požadováno, aby vybavení a zásoby uvedené v odstavcích (1) a (2) tohoto článku byly podrobeny dohledu nebo kontrole příslušných úřadů až do doby, než jsou znovu vyvezeny nebo je s nimi jinak naloženo v souladu s celními předpisy a postupy příslušné smluvní strany. (5) Osvobození vztahující se na věci uvedené v odstavcích (1) a (2) tohoto článku se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechám na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům. (6) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Indonéské republiky, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie. Článek 9 Uživatelské poplatky (1) Uživatelské poplatky, které mohou být uložené orgány každé smluvní strany oprávněnými k vybírání poplatků na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany, musejí být spravedlivé, přiměřené, nediskriminačně a rovnoměrně rozdělené mezi všechny kategorie uživatelů. Takové uživatelské poplatky nejsou určenému leteckému podniku druhé smluvní strany ukládány za méně výhodnějších podmínek, než jsou podmínky dostupné pro jakékoli jiné letecké podniky v době, kdy jsou poplatky ukládány. (2) Uživatelské poplatky uložené příslušnými orgány určenému leteckému podniku druhé smluvní strany mohou zohledňovat, ale nepřevyšovat celkové náklady na poskytování příslušného letiště, v souvislosti s ochranou životního prostředí, služby řízení letového provozu a zařízení pro ochranu letectví na letišti v rámci letištního systému. Tyto celkové náklady mohou zahrnovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zpoplatněná zařízení a služby jsou poskytovány efektivně na ekonomickém základě. (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace mezi orgány oprávněnými k vyměřování poplatků na území svého státu a leteckými podniky používajícími služby a zařízení. Každá smluvní strana podporuje orgány oprávněné k vyměřování poplatků a letecké podniky k výměně nezbytných informací za účelem přesného a jasného přezkumu odůvodněnosti poplatků v souladu s principy uvedenými v odstavcích (1) a (2) tohoto článku. Každá smluvní strana podporuje orgány oprávněné k vyměřování poplatků v poskytování přiměřeného oznámení uživatelům jakéhokoli návrhu změny v uživatelských poplatcích, aby bylo uživatelům umožněno vyjádřit se před zavedením změn. (4) Žádná smluvní strana nejedná při řízeních o řešení sporů v souladu s článkem 18 v rozporu s ustanoveními tohoto článku, pokud: (i) provedla v přiměřeném čase přezkum poplatků nebo praktik, které jsou předmětem stížnosti druhé smluvní strany a (ii) po takové revizi přijala všechny kroky v rámci své působnosti k nápravě jakýchkoli poplatků či praktik, které jsou v rozporu s tímto článkem. Článek 10 Přímý tranzit Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků. Článek 11 Tarify (1) Tarify pro dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky obou smluvních stran jsou stanovovány každým určeným leteckým podnikem na základě jeho obchodního uvážení na příslušném trhu v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou náklady na provoz a přiměřený zisk. (2) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby mu byly předkládány tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany. Předložení tarifů určenými leteckými podniky obou smluvních stran nemůže být požadováno více než třicet (30) dnů před navrhovaným datem účinnosti. (3) Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: (a) zabránila tarifům, jejichž používání vytváří protikonkurenční chování, které má nebo pravděpodobně má či plánuje mít za následek poškození soutěžitele nebo zastavení jeho provozu na lince, (b) ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení a (c) ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou kořistnické nebo uměle nízké. (4) Pro účely uvedené v odstavci (3) tohoto článku poskytne na požádání určený letecký podnik jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. (5) Pokud se některá smluvní strana domnívá, že tarif účtovaný určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany je neslučitelný s motivy uvedenými v odstavci (3) tohoto Článku, oznámí druhé smluvní straně neprodleně své důvody a požádá o konzultace, které jsou uskutečněny do třiceti (30) dnů po obdržení žádosti. Pokud se smluvní strany dohodnou s ohledem na tarify, které jsou předmětem jednání, každá smluvní strana vynaloží maximální úsilí pro realizaci takové dohody. V případě neshody jsou v platnosti dosavadní tarify. Článek 12 Kapacita (1) Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě. (2) Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tento podnik zajišťuje na zcela nebo zčásti shodných linkách. (3) Provozovaná kapacita je dohodnuta mezi leteckými úřady obou smluvních stran před zahájením dopravních služeb a je dle potřeby přezkoumána v závislosti na přepravních požadavcích a využití prostoru na stanovených linkách. (4) Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z území státu jedné smluvní strany a určené na území státu druhé smluvní strany. (5) Jakékoli navýšení nabízené kapacity a frekvencí dopravních služeb provozovaných určeným leteckým podnikem každé smluvní strany podléhá dohodě mezi leteckými úřady obou smluvních stran. Do té doby mají přednost dosavadní ujednání o kapacitě a frekvencích. (6) Právo určených leteckých podniků každé smluvní strany provádět přepravu mezi místy na území státu druhé smluvní strany a místy na územích třetích států na stanovených linkách, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k: (a) dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik, (b) dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti a (c) požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků. Článek 13 Letové řády (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů. Článek 14 Obchodní příležitosti (1) Pokud zákony a předpisy platné na území státu příslušné smluvní strany nestanoví jinak, má určený letecký podnik každé smluvní strany následující práva na území státu druhé smluvní strany: (a) právo zřizovat kanceláře, včetně nepřímého zastoupení, na podporu, prodej a řízení leteckých dopravních služeb, (b) právo prodávat a podporovat letecké dopravní služby jakékoli osobě přímo i dle uvážení prostřednictvím svých zástupců nebo zprostředkovatelů za použití svých vlastních přepravních dokumentů, (c) právo využívat služby a personál jakékoli organizace, společnosti nebo leteckého podniku provozujícího služby na území státu druhé smluvní strany. (2) Určený letecký podnik každé smluvní strany je v souladu se zákony a předpisy druhé smluvní strany týkajícími se vstupu, pobytu a zaměstnání oprávněn přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, řídící, obchodní, technický, provozní a jiný odborný personál, který letecký podnik přiměřeně považuje za potřebný k provozování leteckých dopravních služeb. Každá smluvní strana udělí v souladu s těmito zákony a předpisy zástupcům a personálu zmíněným v tomto odstavci nezbytná pracovní povolení, víza nebo jiná podobná oprávnění. (3) V souladu se zákony a předpisy platnými na území státu příslušné smluvní strany má určený letecký podnik každé smluvní strany právo prodávat letecké dopravní služby a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně. Každá smluvní strana povoluje určenému leteckému podniku druhé smluvní strany přepočítat své prostředky do jakékoli volně směnitelné měny a převést je na území státu své smluvní strany podle vlastní vůle. V souladu se zákony a předpisy druhé smluvní strany je přepočet a převod prostředků získaných běžným způsobem z provozu leteckých podniků umožněn podle tržního směnného kurzu pro transakce platného v době podání žádosti o přepočet nebo převod a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků za služby vybíraných při těchto transakcích. (4) Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo dle svého uvážení platit za místní výdaje, včetně nákupu pohonných hmot, na území státu druhé smluvní strany v místní měně nebo ve volně směnitelné měně, za předpokladu, že je to v souladu s místními měnovými předpisy. (5) Smluvní strany uznávají, že pro úplatném práv a nároků vyplývajících z této dohody musejí mít určení letečtí dopravci každé smluvní strany příležitost k přístupu na letiště, včetně zařízení a volných letištních časů, na území státu druhé smluvní strany na nediskriminačním základě. Článek 15 Poskytování údajů Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Takovéto požadavky jsou uplatňovány na nediskriminačním základě. Článek 16 Konzultace (1) Letecké úřady smluvních stran budou ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 17 Změny (1) Tato dohoda může být změněna nebo revidována písemnou dohodou mezi smluvními stranami. (2) Jakékoli taková změna vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót potvrzujících, že smluvní strany splnily všechny nezbytné právní požadavky pro vstup této změny v platnost. (3) Jestliže pro obě smluvní strany vstoupí v platnost mnohostranná úmluva o letecké dopravě, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové úmluvy. Článek 18 Řešení sporů (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. (2) Jakýkoli spor mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo provádění této dohody, s výjimkou jakéhokoli sporu týkajícího se provádění vnitrostátního soutěžního práva, je řešen konzultacemi nebo jednáním. Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu při konzultacích nebo jednáním, může být spor na žádost každé smluvní strany postoupen k rozhodčímu řízení. (3) Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce ve lhůtě třiceti (30) dnů ode dne doručení oznámení jedné ze smluvních stran diplomatickou cestou druhé smluvní straně s žádostí o projednání sporu rozhodčím soudem. Ve lhůtě šedesáti (60) dnů od jmenování posledního rozhodce jmenují tito dva rozhodci státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Nejmenuje-li ve lhůtě šedesáti (60) dnů od jmenování rozhodce jednou smluvní stranou druhá smluvní strana svého rozhodce nebo jestliže se ve lhůtě šedesáti (60) dnů po jmenování druhého rozhodce oba rozhodci nedohodnou na jmenování předsedy, může kterákoli smluvní strana požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby jmenoval jednoho nebo oba rozhodce dle požadavků v konkrétním případě. Je-li prezident Rady státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran, učiní toto jmenování viceprezident, který jej zastupuje, pokud není nezpůsobilý ze stejného důvodu. (4) Není-li smluvními stranami nebo rozhodčím soudem stanoveno jinak, každá smluvní strana předloží prohlášení ve lhůtě třiceti (30) dnů od úplného ustavení rozhodčího soudu. Ve lhůtě třiceti (30) dnů jsou připraveny odpovědi. Jednání rozhodčího soudu se uskuteční na žádost kterékoli smluvní strany nebo dle vlastního uvážení ve lhůtě třiceti (30) dnů od zaslání odpovědí. (5) Rozhodčí soud přijímá písemné rozhodnutí pokud možno do třiceti (30) dnů po skončení jednám nebo po datu předložení obou odpovědí, pokud nebylo uskutečněno žádné jednání. Rozhodnutí je přijímáno většinou hlasů. (6) Smluvní strany mohou podat žádosti o vyjasnění rozsudku ve lhůtě patnácti (15) dnů po jeho obdržení a takové vyjasnění je poskytnuto ve lhůtě patnácti (15) dnů od příslušné žádosti. (7) Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou konečná a závazná pro smluvní strany ve sporu. (8) Každá smluvní strana hradí náklady na svého rozhodce stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízem, náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Náklady na rozhodčí řízení podle tohoto článku jsou sdíleny rovným dílem mezi smluvními stranami. (9) Je-li kterákoli smluvní strana v prodlení s plněním rozsudku podle odstavce (7) tohoto článku, druhá smluvní strana může omezit, pozastavit nebo odvolat jakákoli práva nebo výsady, které udělila na základě této dohody smluvní straně v prodlení. Článek 19 Registrace Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek 20 Ukončení platnosti Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 21 Vstup v platnost Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího ze dvou písemných oznámení diplomatickými notami potvrzujícího, že každá smluvní strana splnila všechny nezbytné právní požadavky pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda nahrazuje následující mezinárodní dohody ve vztazích mezi Českou republikou a Indonéskou republikou s účinností ke dni vstupu této dohody v platnost: – Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie, podepsaná dne 10. května 1972 a – Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie o změně přílohy Dohody o letecké dopravě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Indonésie (podepsaná dne 10. května 1972), jak bylo dohodnuto diplomatickými notami ze dne 26. listopadu 1985 a 18. ledna 1986 (Jakarta). Na důkaz čehož, níže podepsaní, řádně oprávnění jejich příslušnými vládami, podepsali tuto dohodu. Dáno v Jakartě dne 20. ledna 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém, indonéském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ivan Hotěk v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Indonéské republice Za vládu Indonéské republiky Budi Karya Sumadi v. r. ministr dopravy Příloha Oddíl I Linky provozované leteckými podniky určenými Českou republikou: počáteční místa v České republice\| mezilehlá místa\| místa určení v Indonéské republiky\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoli místa\| jakákoli místa\| Jakarta a jedno místo navržené později\| jakákoli místa Oddíl II Linky provozované leteckými podniky určenými Indonéskou republikou: počáteční místa v Indonéské republice\| mezilehlá místa\| místa určení v České republice\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoli místa\| jakákoli místa\| Praha a jedno místo navržené později\| jakákoli místa Poznámky: 1. Určený letecký podnik každé smluvní strany může na jakémkoli nebo všech letech vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na této lince začínají nebo končí na území smluvní strany, která letecký podnik určila. 2. Přepravní práva, která mohou být vykonávána určeným leteckým podnikem v mezilehlých místech a místech za územími na výše uvedených linkách, jsou společně stanovena dohodou mezi leteckými úřady na žádost leteckého úřadu jedné smluvní strany. 3. Mezi místy na území druhé smluvní strany může určený letecký podnik každé smluvní strany vykonávat pouze vlastní práva přerušení cesty (stopover). 4. V této dohodě musí být odkazy na státní příslušníky České republiky chápány jako odkazy na státní příslušníky členských států Evropské unie. V této dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou.
Zákon č. 232/2022 Sb.	Zákon č. 232/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 10. 8. 2022, částka 107/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 165/2012 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2023 232 ZÁKON ze dne 27. července 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb. a zákona č. 176/2022 Sb., se mění takto: 1. Za § 11q se vkládají nové § 11r až 11u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 56 znějí: „Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn § 11r (1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen „příspěvek“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem služeb. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka, b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit 30 000 Kč, c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky pro zohlednění příspěvku, d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě s byty, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem, h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě s byty a provozovatelem distribuční soustavy. (4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11s (1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro jednotlivé obchodníky. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu. § 11t (1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně. Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d). (2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci. (3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků. (4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo zákazníkovi v domě s byty. (6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty. § 11u (1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku zaniká. (2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku. (3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje. 56) Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Za § 11u se vkládají nové § 11v až 11x, které včetně nadpisu znějí: „Příspěvek na úhradu nákladů za teplo § 11v (1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen „příspěvek na teplo“) je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen „příjemce služeb“). (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti. (3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle jiného právního předpisu, b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu, c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo, d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu, e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo, f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění příspěvku na teplo, h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo. (4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. § 11w (1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první. (2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. (3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé. Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h). (4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem, které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. (5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného odkladu. § 11x (1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v odst. 3 písm. h). (2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci. (3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu. (4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka. (5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi. (6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo. (7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.“. 3. V § 16 odst. 1 písmeno n) zní: „n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30) a Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,“. 4. V § 16 odst. 1 písmeno n) zní: „n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud není podle tohoto zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy21), a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze podle § 73d,“. 5. V § 17 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Energetický regulační úřad dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.“. 6. V § 19a se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pro stanovení stálého měsíčního platu a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem. Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak, aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.“. 7. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu.“. 8. V § 73 odst. 1 se slova „a náhlý“ zrušují. 9. V § 73 odst. 3 věta první zní: „Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy oprávněn.“. 10. V § 73 se odstavce 6 a 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 6 až 8. 11. V § 73 se doplňují odstavce 9 až 11, které znějí: „(9) Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytném rozsahu a) uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu nebo určí skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, b) omezí přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav; to neplatí pro mezinárodní přepravu plynu a přepravu plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, nebo c) omezí nebo zakáže vtláčení plynu do zásobníku plynu nebo těžbu plynu ze zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě. (10) Pokud vláda schválí uvolnění plynu pořízeného do státních hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne současně o způsobu uvolnění plynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynu ze státních hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynem. V takovém případě je provozovatel zásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem. (11) Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny dodávky plynu stanovených provozovatelem přepravní soustavy pro výrobu elektřiny za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel. Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky.“. 12. V § 73b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, poskytuje Česká republika plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie podle věty první provozovateli přepravní soustavy na vyrovnávání plynárenské soustavy za cenu, za kterou Česká republika plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství získala.“. 13. V § 73b odst. 6 se věta první zrušuje. 14. V § 73b odst. 7 se slova „za cenu podle odstavce 6“ zrušují. 15. Za § 73c se vkládají nové § 73d až 73h, které včetně nadpisů znějí: „§ 73d Mimořádný stav nouze (1) Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníků, a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73. (2) O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím projednání s provozovatelem přepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze. (3) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy se tím neruší. (4) Po dobu trvání mimořádného stavu nouze a) jsou provozovatelé zásobníků plynu povinni těžit plyn ze zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě minimálně ve výši určené provozovatelem přepravní soustavy, b) je účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavě, povinen strpět navýšení těžby plynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynu podle písmene a), c) je provozovatel přepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních kapacit a odchylku účastníka trhu s plynem, d) je vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě zakázáno, e) jsou výrobci plynu povinni vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy. (5) Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku plynu navýší oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem o rozdíl mezi minimální výší těžby účastníka trhu s plynem a oznámením o těžbě plynu účastníka trhu s plynem s tím, že minimální výši těžby účastníka trhu s plynem stanoví provozovatel zásobníku plynu poměrně jako součin minimálního procenta těžby plynu a objemu plynu uskladněného účastníkem trhu s plynem. Při stanovení minimálního procenta těžby plynu podle věty první provozovatel zásobníku plynu zohlední rozdíl mezi minimální výší těžby plynu určené provozovatelem přepravní soustavy a oznámením o těžbě plynu účastníků trhu s plynem. Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužije. (6) Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu určit skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, nebo stanovit povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu, odlišně od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo omezit nebo zakázat přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav s výjimkou mezinárodní přepravy plynu a přepravy plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky podle věty první. (7) Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně. § 73e Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy (1) Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření. (3) Pokud Komise postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu požádá ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. (4) V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynu nebo změna dodávky plynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavy v rozporu s opatřením ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků. (5) Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená za jeho trvání ministerstvem. § 73f Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva na náhradu škody (1) Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu. (2) Je-li účastník trhu s plynem podle odstavce 1 povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynu povinnost úhrady ceny související služby v plynárenství. (3) Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno. § 73g Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství (1) Bylo-li oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem postupem podle § 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynem, který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše však v úrovni kladné odchylky tohoto účastníka trhu s plynem, právo na náhradu za omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu pro zúčtování kladné odchylky. (2) Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu. (3) Pokud stanovená cena plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynu provozovatelem přepravní soustavy, má provozovatel přepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné odchylky účastníků trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (4) Pokud stanovená cena plynu za zúčtování záporné odchylky v mimořádném stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynu na pořízení plynu pro zákazníka, má dodavatel plynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou plynu za zúčtování záporné odchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (5) Provozovatel zásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů s účastníky trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně. (6) Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu s plynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, má provozovatel přepravní soustavy a provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství. Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost provozovatele přepravní či distribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavy do 30 dnů od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní nebo distribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel přepravní či distribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenství. § 73h Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich ukončení (1) Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu je dodavatel plynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně, na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu v době trvání stavu nouze. (2) Zvýšení ceny za dodávku plynu je dodavatel plynu povinen uveřejnit na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu a jeho oznámení je poučení o právu zákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4. Zvýšení ceny za dodávku plynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny dodávky plynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynu podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynu oznámeno zákazníkovi. (3) Dodavatel plynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu. (4) Zákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynu. (5) Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně dodávky plynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu zákazníkům, nepoužijí. Zákazník je povinen za dodávku plynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylky navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem. Dodavatel plynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynu v míře odpovídající ceně za dodávku plynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije přiměřeně. Zákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy na platby za dodávku plynu stanovené dodavatelem plynu. Při mimořádném stavu nouze je zákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zákazníka dodavateli plynu. (6) Dodavatel plynu je oprávněn oznámit zvýšení ceny za dodávku plynu do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze, není-li současně vyhlášen stav nouze. (7) Zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 6 je držitel licence povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. (8) Nebude-li zvýšení ceny plynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá právní účinky. (9) Nesouhlasí-li zákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.“. 16. V § 88 se na konci textu odstavce 4 doplňují věty „Ministerstvo může pro celé území státu vyhlásit předcházení stavu nouze na období nejvýše 12 kalendářních měsíců. Předcházení stavu nouze může ministerstvo prodloužit o nejvýše 12 kalendářních měsíců, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, a to i opakovaně.“. 17. V § 88 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze, který ministerstvo vyhlásilo, může přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze, řešení vzniklého stavu v soustavách zásobování tepelnou energií podle odstavce 1, omezení jeho následků nebo obnovení dodávek tepelné energie. (8) Držitelé licence na výrobu tepelné energie nebo na rozvod tepelné energie jsou povinni plnit povinnosti uložené ministerstvem podle odstavce 7 a případné omezení dodávky tepelné energie nebo využívání zařízení odběratelů tepelné energie provádět pouze na základě povinnosti uložené ministerstvem. To neplatí, pokud je předcházení stavu nouze v dané soustavě zásobování tepelnou energií nezbytné z jiných důvodů, než pro které bylo vyhlášeno ministerstvem nebo pokud byl pro soustavu zásobování tepelnou energií vyhlášen stav nouze krajským úřadem nebo Magistrátem hlavního města Prahy.“. 18. V § 90 odst. 1 písmeno r) zní: „r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,“. 19. V § 90 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3 nebo v § 11x odst. 6, m) jako zákazník poruší povinnost uvedenou v § 11w odst. 1.“. 20. V § 90 odst. 4 se slova „e) až j)“ nahrazují slovy „e) až j), l) nebo m)“. 21. V § 91 odst. 4 a 9 písmeno b) zní: „b) neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3, nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11s odst. 1, neuchovává údaje podle § 11s odst. 1 nebo nepředá dodavateli poslední instance některý z údajů podle § 12c odst. 3,“. 22. V § 91 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí: „g) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, h) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, i) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3, j) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4.“. 23. V § 91 odst. 6 písmeno l) zní: „l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uloženým opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.“. 24. V § 91 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) poruší povinnost vyrábět plyn v nejvyšším možném množství, které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční soustavy, podle § 73d odst. 4 písm. e).“. 25. V § 91 odst. 7 písmeno a) zní: „a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. b) nebo § 73d odst. 6,“. 26. V § 91 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) poruší povinnost zajistit službu přepravy pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu podle § 73d odst. 4 písm. c).“. 27. V § 91 odst. 10 písmeno a) zní: „a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle § 18a odst. 3 nebo § 73 odst. 9 písm. c) nebo § 73d odst. 6,“. 28. V § 91 odst. 10 písmeno j) zní: „j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6.“. 29. V § 91 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až v), která znějí: „s) v rozporu s § 73 odst. 10 neposkytne Správě státních hmotných rezerv nebo osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem, t) poruší povinnost těžit plyn ze zásobníků plynu přímo připojených k přepravní soustavě v nezbytné výši určené provozovatelem přepravní soustavy podle § 73d odst. 4 písm. a), u) poruší zákaz vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě stanovený v § 73d odst. 4 písm. d), v) stanoví minimální výši těžby účastníka trhu s plynem v rozporu s § 73 odst. 5.“. 30. V § 91 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) zvýší cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem v rozporu s § 73h odst. 1, j) neoznámí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu nebo nedoloží způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v době trvání stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu podle § 73h odst. 3.“. 31. V § 91 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až o), která znějí: „l) použije příspěvek v rozporu s § 11v odst. 1, m) nezaregistruje se u operátora trhu nebo nepředá operátorovi trhu nezbytné údaje podle § 11w odst. 2, n) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11x odst. 1, o) nevypořádá rozdíl podle § 11x odst. 3 nebo nevrátí přeplatek podle § 11x odst. 3.“. 32. V § 91 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova „nebo § 11s odst. 2 nebo 3 nebo § 11t odst. 5 nebo § 11w odst. 3 nebo § 11x odst. 3 nebo 5“. 33. V § 91 odstavec 14 zní: „(14) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že a) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3, b) použije příspěvek v rozporu s § 11r odst. 1, c) neúčtuje nebo nezohlední příspěvek podle § 11t odst. 1, d) neuveřejní informaci o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie zákazníků podle § 11t odst. 3, e) nevypořádá rozdíl podle § 11t odst. 4.“. 34. V § 91 odst. 15 písmeno a) zní: „a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d) nebo m), odstavci 7 písm. b), d), q), r) nebo t) nebo odstavci 8,“. 35. V § 91a odst. 1 písmeno v) zní: „v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73f odst. 1 nebo uložené opatřením obecné povahy podle § 73 odst. 9 písm. a) nebo § 73d odst. 6 nebo se nepodřídí omezení spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,“. 36. V § 91a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) jako zákazník v domě s byty nepředá pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku podle § 11u odst. 1 nebo § 11w odst. 1 nebo poruší některou z povinností uvedenou v § 11u odst. 2 nebo 3, § 11w odst. 1 nebo v § 11x odst. 6.“. 37. V § 96d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo dále vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností nebo zákazů vyplývajících z opatření uloženého rozhodnutím ministerstva podle § 73 odst. 9 nebo § 73d odst. 6.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 165/2012 Sb. Čl. II Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb., zákona č. 382/2021 Sb. a zákona č. 143/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 28a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí zákazník za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první a druhé stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.“. 2. V § 28a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že došlo v rámci zúčtovacího období ke změně složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle § 28 odst. 4, hradí provozovatel lokální distribuční soustavy za zúčtovací období platbu na podporu elektřiny podle vět první až třetí stanovenou samostatně za jednotlivé části zúčtovacího období s odlišnou složkou ceny služby distribuční soustavy a složkou ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny.“. 3. V § 28a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo jeho části“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 231/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 231/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb. Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 106/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 231 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. července 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb. Vláda nařizuje podle § 65 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se odstavec 4 zrušuje. 2. V § 6 odst. 1 se slova „nemá uživatelské oprávnění pro přístup do aplikací registru, protože“ zrušují a slova „na portál“ se nahrazují slovem „do“. 3. V § 6 odst. 2 se slova „na portál“ nahrazují slovem „do“. 4. V § 6 odst. 3 se slova „nemá uživatelské oprávnění pro přístup do aplikací registru“ nahrazují slovy „neposkytuje údaje do registru“. 5. V § 7 se slova „a současně na portálu registru“ zrušují. 6. Přílohy č. 1 až 12 znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Areál --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Areál\| \| Evidenční číslo areálu podle SI\| Ne\| Ne\| textové pole Název\| Ano\| Ano\| textové pole Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Kontaktní údaje\| \| Jméno\| Ano\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| Ano\| textové pole E-mailová adresa\| Ano\| Ano\| textové pole Telefonní číslo\| Ano\| Ano\| číslo Objekty\| \| Objekty\| Ano\| Ano\| odkaz Pozemky\| \| Pozemky\| Ano2)\| Ano3)\| odkaz Pasportizace\| \| Pasportizační údaje\| \| Veřejný vodovod\| Ne\| Ne\| číselník Veřejná kanalizace\| Ne\| Ne\| číselník Plyn\| Ne\| Ne\| číselník Elektřina\| Ne\| Ne\| číselník Zpevněná komunikace\| Ne\| Ne\| číselník Význam obce\| Ne\| Ne\| číselník Úřady v obci\| Ne\| Ne\| číselník Poloha v obci\| Ne\| Ne\| číselník Okolní zástavba a životní prostředí v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Obchod, služby, kultura v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Školství a sport v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Parkovací možnosti v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Zdravotnické zařízení v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Veřejná doprava v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Obyvatelstvo v okolí\| Ne\| Ne\| číselník Možnost stravování v rámci areálu\| Ne\| Ne\| číselník Prvky vybavení\| \| Prvky vybavení\| Ano2)\| Ne\| odkaz 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. 3) Tyto údaje se vyplňují pouze v případě, že pozemek ve vlastnictví jiné osoby než státu je najímán spolu s částí objektu nebo je potřebný při ověření objektu, který je ve vlastnictví jiné osoby než státu a který nemá číslo popisné nebo evidenční. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: SI – Státní instituce (organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Pozemek --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1), 2) Pozemek\| \| Evidenční číslo pozemku podle SI\| Ne\| Ne\| textové pole Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Pořizovací cena pozemku\| Ano\| Ne\| číslo Areál\| Ano\| Ano\| odkaz Kontaktní údaje\| \| Jméno\| Ano\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| Ano\| textové pole E-mailová adresa\| Ano\| Ano\| textové pole Telefonní číslo\| Ano\| Ano\| číslo Objekt\| \| Objekt\| Ano3)\| Ano3)\| odkaz Katastr\| \| Katastrální údaje\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Katastrální území\| Ano\| Ano\| číselník Parcelní číslo – kmenové číslo4)\| Ano\| Ano\| číslo Parcelní číslo – poddělení4)\| Ano3)\| Ano3)\| číslo Druh číslování\| Ano\| Ano\| číselník Typ parcely\| Ano3)\| Ne\| číselník List vlastnictví podle KN\| Ano\| Ano\| číslo Jiná omezení\| Ne\| Ne\| číselník Ochranné pásmo\| Ne\| Ne\| číselník Poznámka k ochrannému pásmu\| Ne\| Ne\| textové pole Výměra podle KN\| Ano\| Ano\| číslo Druh pozemku podle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník Způsob využití podle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník Údaje o vlastnictví\| \| Vlastnictví\| Ano\| Ano\| číselník Věcná břemena nezapsaná v KN\| \| Věcná břemena nezapsaná v KN\| Ano5)\| Ne\| číselník Nabývací tituly podle SI\| \| Nabývací tituly podle SI\| Ne\| Ne\| číselník Seznam subjektů podle KN\| \| Název\| Převzato z ISKN\| Typ práva\| Převzato z ISKN\| Podíl\| Převzato z ISKN\| Evidence\| \| Údaje o zařazení do evidence\| \| Důvod zařazení\| Ano\| Ano\| číselník Způsob nového nabytí/užívání\| Ano3)\| Ano3)\| číselník Údaje o změně příslušnosti hospodařit\| \| Důvod změny\| Ano3)\| Ne\| textové pole Datum změny\| Ano3)\| Ne\| datum Údaje o vyřazení z evidence\| \| Důvod vyřazení\| Ano3)\| Ano3)\| číselník Datum vyřazení\| Ano3)\| Ano3)\| datum Realizační cena\| Ano3)\| Ne\| číslo Komentář\| Ne\| Ne\| textové pole Údaje o nabyvateli\| \| Typ nabyvatele\| Ano3)\| Ne\| číselník Název nabyvatele\| Ano3)\| Ne\| odkaz Způsob realizace\| Ano3)\| Ne\| číselník Podíl\| Ano3)\| Ne\| textové pole Prvky vybavení\| \| Prvky vybavení\| Ano3)\| Ne\| odkaz Právní vztahy\| \| Právní vztahy\| Ano3)\| Ne\| odkaz Nepotřebnost6)\| \| Údaje o nepotřebnosti\| \| Rozhodnutí o trvalé/dočasné nepotřebnosti\| Ano\| Ne\| číselník Datum rozhodnutí\| Ano\| Ne\| datum Datum dočasné nepotřebnosti od\| Ano3)\| Ne\| datum Datum dočasné nepotřebnosti do\| Ano3)\| Ne\| datum Nabídnutí\| Ano\| Ne\| číselník Předáno k rozhodnutí RDK/VDK/vládě\| Ne\| Ne\| číselník Zájemce o nepotřebný majetek a datum\| Ne\| Ne\| textové pole Zveřejnění\| Ano\| Ne\| číselník Adresa pro podání nabídky – číslo popisné\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – ulice\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – město/obec\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – poštovní směrovací číslo\| Ano\| Ne\| textové pole Doba pronájmu nebo propachtování do\| Ne\| Ne\| textové pole Datum nabídnutí nepotřebného majetku\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění nabídnutí majetku od\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění nabídnutí majetku do\| Ano\| Ne\| datum Odkaz na nabídku I\| Ne\| Ne\| textové pole Odkaz na nabídku II\| Ne\| Ne\| textové pole Poznámka k nabídce\| Ne\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – jméno\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – příjmení\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – e-mail\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – telefon\| Ano\| Ne\| textové pole Vlastnický podíl\| Ano\| Ne\| textové pole 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Tyto údaje se vyplňují pouze v případě, že pozemek ve vlastnictví jiné osoby než státu je najímán spolu s částí objektu nebo je potřebný při ověření objektu, který je ve vlastnictví jiné osoby než státu a který nemá číslo popisné nebo evidenční. 3) Pole povinné pouze v případě, kdy je hodnota relevantní. 4) Parcelní číslo tvoří buďto samostatné kmenové číslo nebo zlomek tvořený kmenovým číslem v čitateli a číslem poddělení ve jmenovateli. 5) Tento údaj se vyplní povinně v případě, kdy organizační složka státu nebo státní organizace je o věcném břemenu nezapsaném v KN obeznámena. 6) Tyto sledované hodnoty je nutné vyplnit v případě, že vznikla nepotřebnost příslušného majetku státu. Po vyplnění lze tento majetek nabízet k užívání nebo požívání přímo v registru. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: ISKN – Informační systém katastru nemovitostí KN – Katastr nemovitostí RDK – Regionální dislokační komise RÚIAN – Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí SI – Státní instituce (organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) VDK – Vládní dislokační komise Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Objekt --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Objekt\| \| Evidenční číslo objektu podle SI\| Ne\| Ne\| číslo Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Pořizovací cena objektu\| Ano\| Ne\| číslo Provedena pasportizace objektu\| Ano\| Ne\| číselník Hlavní stavba\| Ano\| Ano\| číselník Příznak adresy areálu\| Ano\| Ano\| číselník Areál\| Ano\| Ano\| odkaz Druh objektu\| Ano\| Ano\| číselník Účel užití objektu\| Ano\| Ano\| číselník Kontaktní údaje\| \| Jméno\| Ano\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| Ano\| textové pole E-mailová adresa\| Ano\| Ano\| textové pole Telefonní číslo\| Ano\| Ano\| číslo Geografické členění\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Adresa (možnost více adres)\| \| Ulice\| Ano\| Ano\| textové pole Číslo popisné/bez čísla popisného\| Ano2)\| Ano2)\| číslo/text Číslo orientační\| Ano2)\| Ano2)\| číslo Číslo evidenční\| Ano2)\| Ano2)\| číslo Obec\| Ano\| Ano\| textové pole Část obce\| Ne\| Ne\| textové pole Stát\| Ne\| Ne\| textové pole Poštovní směrovací číslo\| Ano\| Ano\| číslo Datum ověření\| Ano\| Ano\| datum Poznámka k adrese\| Ne\| Ne\| textové pole GPS souřadnice\| Ano\| Ano\| číslo Pozemky\| \| Pozemky\| Ano2)\| Ne3)\| odkaz Podlaží\| \| Podlaží\| Ano2)\| Ne\| odkaz Prostory\| \| Prostory\| Ano2)\| Ne\| odkaz Jednotky\| \| Jednotky\| Ano2)\| Ne\| odkaz Katastr\| \| Katastrální údaje\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Část obce\| Ano\| Ano\| číselník Katastrální území\| Ano\| Ano\| číselník Číslo objektu (číslo popisné/číslo evidenční) podle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číslo Typ stavby podle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník Způsob využití stavby podle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník List vlastnictví podle KN\| Ano\| Ano\| číslo Pozemek3)\| Ano2)\| Ne\| odkaz Jiná omezení\| Ne\| Ne\| číselník Ochranné pásmo\| Ne\| Ne\| číselník Poznámka k ochrannému pásmu\| Ne\| Ne\| textové pole Stavba podléhá zápisu do KN\| Ano\| Ano\| číselník Poznámka údajům v KN\| Ne\| Ne\| textové pole Datum posledního ověření v KN\| Ano\| Ano\| datum Údaje o vlastnictví\| \| Vlastnictví\| Ano\| Ano\| číselník Soulad vlastnictví (stavba/pozemek)\| Ano\| Ne\| číselník Nabývací tituly podle SI\| \| Nabývací tituly podle SI\| Ne\| Ne\| číselník Seznam subjektů podle KN\| \| Název\| Převzato z ISKN\| Typ práva\| Převzato z ISKN\| Podíl\| Převzato z ISKN\| Využití\| \| Využití\| \| Kapacita kancelářských ploch (maximální počet osob)\| Ano\| Ne\| číslo Počet nadzemních podlaží\| Ano\| Ne\| číslo Počet podzemních podlaží\| Ano\| Ne\| číslo Obestavěný prostor podle ČSN (m3)\| Ano\| Ne\| číslo Užitná plocha celkem\| Ano\| Ne\| číslo Počet kanceláří\| Ano\| Ne\| číslo Kancelářská plocha celkem\| Ano\| Ne\| číslo Počet bytů u objektů s byty\| Ano\| Ne\| číslo Plocha bytů celkem\| Ano\| Ne\| číslo Plocha ostatní celkem\| Ano\| Ne\| číslo Evidence\| \| Údaje o zařazení do evidence\| \| Důvod zařazení\| Ano\| Ano\| číselník Způsob nového nabytí/užívání\| Ano2)\| Ano2)\| číselník Údaje o změně příslušnosti hospodařit\| \| Důvod změny\| Ano2)\| Ne\| textové pole Datum změny\| Ano2)\| Ne\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ne\| odkaz Údaje o vyřazení z evidence\| \| Důvod vyřazení\| Ano2)\| Ano2)\| číselník Datum vyřazení\| Ano2)\| Ano2)\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz Realizační cena\| Ano2)\| Ne\| číslo Komentář\| Ne\| Ne\| textové pole Údaje o nabyvateli\| \| Typ nabyvatele\| Ano2)\| Ne\| číselník Název nabyvatele\| Ano2)\| Ne\| odkaz Způsob realizace\| Ano2)\| Ne\| číselník Podíl\| Ano2)\| Ne\| textové pole Pasportizace\| \| Vybavenost\| \| EZS\| Ano\| Ne\| číselník EZS – popis\| Ne\| Ne\| textové pole PCO\| Ano\| Ne\| číselník PCO – popis\| Ne\| Ne\| textové pole EPS\| Ano\| Ne\| číselník EPS – popis\| Ne\| Ne\| textové pole Garáže\| Ano\| Ne\| číselník Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Počet míst\| Ano2)\| Ne\| číslo Parkovací stání\| Ano\| Ne\| číselník Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Počet míst\| Ano2)\| Ne\| číslo Bezpečnostní služba\| Ne\| Ne\| číselník Bezpečnostní služba – popis\| Ne\| Ne\| textové pole Dostupnost\| \| Bezbariérový přístup\| Ano\| Ne\| číselník Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Záplavové území\| Ano\| Ne\| číselník Poloha objektu\| Ano\| Ne\| číselník Prvek kritické infrastruktury\| Ano\| Ne\| číselník Docházková vzdálenost na veřejnou dopravu\| Ano\| Ne\| číslo Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Technické údaje\| \| Rok výstavby objektu\| Ano\| Ne\| textové pole Datum poslední kolaudace objektu\| Ano\| Ne\| datum Popis poslední kolaudace\| Ne\| Ne\| textové pole Datum poslední pasportizace\| Ano\| Ne\| datum Proveden energetický audit\| Ano\| Ne\| číselník Datum provedení energetického auditu\| Ano\| Ne\| datum PENB\| Ano\| Ne\| číselník Datum získání PENB\| Ano\| Ne\| datum Energeticky vztažná plocha (m2)\| Ano\| Ne\| číslo Obálka budovy\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění\| Ano\| Ne\| číselník Chlazení\| Ano\| Ne\| číselník Větrání\| Ano\| Ne\| číselník Úprava vlhkosti\| Ano\| Ne\| číselník Teplá voda\| Ano\| Ne\| číselník Osvětlení\| Ano\| Ne\| číselník Doporučení energetického auditu\| Ne\| Ne\| textové pole Radonové riziko\| Ano\| Ne\| číselník Objekt obsahuje azbest\| Ano\| Ne\| číselník Elektřina 230 V\| Ano\| Ne\| číselník Elektřina 400 V\| Ano\| Ne\| číselník ICT rozvod\| Ano\| Ne\| číselník Datové připojení\| Ano\| Ne\| číselník Klimatizace\| Ano\| Ne\| číselník Konstrukce objektu\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění – provedení\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění – popis\| Ne\| Ne\| textové pole Ohřev teplé vody – provedení\| Ano\| Ne\| číselník Ohřev teplé vody – popis\| Ne\| Ne\| textové pole Kuchyně\| Ano\| Ne\| číselník Hygienické zařízení\| Ne\| Ne\| číselník Výtahy – provedení\| Ano\| Ne\| číselník Výtahy – počet\| Ano2)\| Ne\| číslo Výtahy – popis\| Ne\| Ne\| textové pole Prvky vybavení\| \| \| Prvky vybavení\| \| \| Seznam prvků vybavení\| Ano2)\| Ne\| odkaz Ekonomika\| \| \| Ekonomické údaje\| \| \| Ekonomické údaje\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz URD\| \| \| URD\| \| \| Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz Právní vztahy\| \| \| Právní vztahy\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz Spotřeba\| \| \| Spotřeba\| \| \| Roční spotřeba elektřiny (kWh)\| Ano2)\| Ne\| číslo Roční spotřeba plynu (m3)\| Ano2)\| Ne\| číslo Roční spotřeba studené vody (m3)\| Ano2)\| Ne\| číslo Roční spotřeba teplé vody (m3)\| Ano2)\| Ne\| číslo Roční spotřeba tepla (GJ)\| Ano2)\| Ne\| číslo Rok\| Ano\| Ne\| číslo Nepotřebnost4)\| \| Údaje o nepotřebnosti\| \| Rozhodnutí o trvalé/dočasné nepotřebnosti\| Ano\| Ne\| číselník Datum rozhodnutí\| Ano\| Ne\| datum Datum dočasné nepotřebnosti od\| Ano2)\| Ne\| datum Datum dočasné nepotřebnosti do\| Ano2)\| Ne\| datum Nabídnutí\| Ano\| Ne\| číselník Předáno k rozhodnutí RDK/VDK/vládě\| Ano\| Ne\| číselník Zájemce o nepotřebný majetek a datum\| Ne\| Ne\| textové pole Zveřejnění\| Ano\| Ne\| číselník Adresa pro podání nabídky – číslo popisné\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – ulice\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – město/obec\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky – poštovní směrovací číslo\| Ano\| Ne\| textové pole Doba pronájmu nebo propachtování do\| Ne\| Ne\| textové pole Datum nabídnutí nepotřebného majetku\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění nabídnutí majetku od\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění nabídnutí majetku do\| Ano\| Ne\| datum Odkaz na nabídku I\| Ne\| Ne\| textové pole Odkaz na nabídku II\| Ne\| Ne\| textové pole Poznámka k nabídce\| Ne\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – jméno\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – příjmení\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – e-mail\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší – telefon\| Ano\| Ne\| textové pole Vlastnický podíl\| Ano\| Ne\| textové pole Fyzická prohlídka5)\| \| Datum provedení fyzické prohlídky\| Ano\| Ano\| datum Zjištěn rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem\| Ano\| Ano\| číselník Datum provedení záznamu o odstranění rozdílu oproti skutečnému stavu/doplnění chybějících údajů\| Ne\| Ne\| datum Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Přílohy Přílohy Přílohy tvoří zejména kopie projektové dokumentace, PENB, listinné dokumenty a fotografie vztahující se k objektu. Přílohami jsou rovněž záznamy z prohlídek budov provedených Úřadem. Povolená velikost jedné přílohy je maximálně 10 MB. V případě, kdy má příloha větší velikost než 10 MB, rozdělí se do více samostatných souborů o velikosti nepřesahující 10 MB. Povolený typ formátu přílohy je následující: pdf, zip, txt, doc, docx, dwg, gif, jpg, csv, xls, xlsx, ppt, xml, xsl, bmp, html, png, pptx, cfr. 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. 3) Pozemek se v tomto poli doplňuje pouze v případě, že objekt nemá číslo popisné nebo číslo evidenční. 4) Tyto sledované hodnoty je nutné vyplnit v případě, že vznikla nepotřebnost příslušného majetku státu. Po vyplnění lze tento majetek nabízet k užívání nebo požívání přímo v registru. 5) Tyto sledované hodnoty vyplňuje pouze Úřad, a to v případech, kdy provedl prohlídku budovy, za účelem ověření souladu údajů zanesených v registru se skutečností. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: ČSN – Česká technická norma EPS – Elektrická požární signalizace EZS – Elektronický zabezpečovací systém GPS – globální polohový systém ISKN – Informační systém katastru nemovitostí ICT – Informační a komunikační technologie (information and communication technologies) KN – Katastr nemovitostí PCO – Pult centralizované ochrany PENB – Průkaz energetické náročnosti budovy RDK – Regionální dislokační komise RÚIAN – Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí SI – Státní instituce (organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) URD – Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení VDK – Vládní dislokační komise Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Jednotka --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Jednotka\| \| Evidenční číslo jednotky podle SI\| Ne\| Ne\| číslo Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Pořizovací cena jednotky\| Ano\| Ne\| číslo Objekt\| Ano\| Ne\| odkaz Dispozice\| Ano\| Ano\| textové pole Kontaktní údaje\| \| Jméno\| Ano\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| Ano\| textové pole E-mailová adresa\| Ano\| Ano\| textové pole Telefonní číslo\| Ano\| Ano\| číslo Prostory\| \| Prostory\| Ano2)\| Ne\| odkaz Katastr\| \| Katastrální údaje\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Část obce\| Ano\| Ano\| číselník Katastrální území\| Ano\| Ano\| číselník Typ jednotky\| Ano\| Ano\| číselník Způsob využití jednotky podle KN\| Ano\| Ano\| číselník Číslo popisné objektu\| Ano\| Ano\| číslo Číslo jednotky\| Ano\| Ano\| číslo Jiná omezení\| Ne\| Ne\| číselník Ochranné pásmo\| Ne\| Ne\| číselník Poznámka k ochrannému pásmu\| Ne\| Ne\| textové pole Podíl na společných částech domu\| Ano\| Ano\| textové pole List vlastnictví podle KN\| Ne\| Ne\| číslo Údaje o vlastnictví\| \| Vlastnictví\| Ano\| Ano\| číselník Nabývací tituly podle SI\| \| Nabývací tituly podle SI\| Ne\| Ne\| číselník Seznam subjektů podle KN\| \| Název\| Převzato z ISKN\| Typ práva\| Převzato z ISKN\| Podíl\| Převzato z ISKN\| Evidence\| \| Údaje o zařazení do evidence\| \| Důvod zařazení\| Ano\| Ano\| číselník Způsob nového nabytí/užívání\| Ano\| Ano\| číselník Údaje o změně příslušnosti hospodařit\| \| Důvod změny\| Ano2)\| Ne\| textové pole Datum změny\| Ano2)\| Ne\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ne\| odkaz Údaje o vyřazení z evidence\| \| Důvod vyřazení z evidence\| Ano2)\| Ano2)\| číselník Datum vyřazení z evidence\| Ano2)\| Ano2)\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz Realizační cena\| Ano2)\| Ne\| číslo Komentář\| Ne\| Ne\| textové pole Údaje o nabyvateli\| \| Typ nabyvatele\| Ano2)\| Ne\| číselník Název nabyvatele\| Ano2)\| Ne\| odkaz Způsob realizace\| Ano2)\| Ne\| číselník Podíl\| Ano2)\| Ne\| textové pole URD\| \| URD\| \| Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz Právní vztahy\| \| Právní vztahy\| Ano2)\| Ano2)\| odkaz 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: ISKN – Informační systém katastru nemovitostí KN – Katastr nemovitostí RDK – Regionální dislokační komise SI – Státní instituce (organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) URD – Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení VDK – Vládní dislokační komise Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Podlaží --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Podlaží\| \| Umístění\| Ano\| Ne\| číslo Název\| Ano\| Ne\| textové pole Objekt\| Ano\| Ne\| odkaz Poznámka k podlaží\| Ne\| Ne\| textové pole Prostory\| \| Prostory\| Ano2)\| Ne\| odkaz Pasportizace\| \| Pasportizační údaje\| \| Hygienické zařízení\| Ne\| Ne\| číselník Zamřížování oken\| Ne\| Ne\| číselník Prvky vybavení\| \| Prvky vybavení\| Ano2)\| Ne\| odkaz Využití\| \| Údaje sledované pro podlaží\| \| Celková plocha podlaží\| Ano\| Ne\| číslo Kancelářská plocha celkem\| Ano\| Ne\| číslo Počet kanceláří\| Ano\| Ne\| číslo 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Prostor --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Prostor\| \| Číslo prostoru\| Ano\| Ne\| textové pole Název prostoru\| Ne\| Ne\| textové pole Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Typ prostoru\| Ano\| Ne\| číselník Objekt\| Ano\| Ne\| odkaz Podlaží\| Ano\| Ne\| odkaz Jednotka\| Ne\| Ne\| odkaz Identifikace\| \| Sdílený prostor\| Ne\| Ne\| číselník Kapacita (max. počet osob v prostoru)\| Ano\| Ne\| číslo Skutečný počet osob v prostoru\| Ne\| Ne\| číslo Prostor obsazen\| Ano\| Ne\| číselník Pasportizační údaje\| \| Podlahová plocha prostoru\| Ano\| Ne\| číslo Využitelnost prostoru\| Ano\| Ne\| procenta Šířka\| Ne\| Ne\| číslo Délka\| Ne\| Ne\| číslo Světlá výška prostoru\| Ne\| Ne\| číslo Prvky vybavení\| \| Prvky vybavení\| Ano2)\| Ne\| odkaz Právní vztahy\| \| Právní vztahy\| Ano2)\| Ne\| odkaz 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Prvky vybavení --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Prvek vybavení\| \| Evidenční číslo\| Ano\| Ne\| textové pole Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole GPS souřadnice prvku\| Ne\| Ne\| číslo Lokalita\| Ano\| Ne\| odkaz Datum poslední revize\| Ne\| Ne\| datum Datum montáže\| Ne\| Ne\| datum Datum demontáže\| Ne\| Ne\| datum Typ prvku\| \| Klasifikace\| Ano\| Ne\| odkaz Specifikace\| \| Atribut\| Ne\| Ne\| odkaz Hodnota atributu\| Ne\| Ne\| textové pole 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: GPS – globální polohový systém Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Právní vztah --- Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Povinné pole\| Datový typ Právní vztah\| \| Název\| Ano\| textové pole Poznámka\| Ne\| textové pole Číslo smlouvy/JDPV\| Ano\| textové pole Číslo dodatku\| Ano\| textové pole Evidenční číslo\| Ne\| textové pole Typ právního vztahu\| Ano\| číselník Předchozí právní vztah\| Ne\| odkaz Platnost – od\| Ne\| datum Účinnost – od\| Ano\| datum Účinnost – do\| Ano\| datum Právní vztah provozní\| \| Předmět služby/dodávky podle ekonomických údajů\| Ano\| číselník Období\| Ano\| číslo/číselník Částka (příjmy)\| Ano\| číslo Částka (výdaje)\| Ano\| číslo Právní vztah užívací\| \| Podtyp užívání\| Ano\| číselník Druh užívání\| Ano\| číselník Projednáno vládou/VDK/RDK\| Ano\| číselník Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano1)\| odkaz Výpovědní lhůta (v měsících)\| Ano\| číselník Vymezení pronajatých prostor – popis\| Ne\| textové pole Užívaná plocha celkem podle smlouvy\| Ano\| číslo Plocha bytů celkem podle smlouvy\| Ano\| číslo Kancelářská plocha celkem podle smlouvy\| Ano\| číslo Období\| Ano\| číselník Částka za období\| Ano\| číslo Typ subjektu\| Ano\| číselník Název subjektu (první smluvní strana)\| Ano\| odkaz Typ subjektu\| Ano\| číselník Název subjektu (druhá smluvní strana)\| Ano\| odkaz Vztah subjektu k objektu (druhá smluvní strana)\| Ano\| číselník Předmět smlouvy\| \| Užívaný objekt\| \| Užívaný objekt\| Ano\| odkaz Užívaný pozemek\| \| Užívaný pozemek\| Ano\| odkaz Užívaná jednotka\| \| Užívaná jednotka\| Ano\| odkaz Užívaný prostor\| \| Užívaný prostor\| Ne\| odkaz 1) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: JDPV – jiný doklad právního vztahu RDK – Regionální dislokační komise VDK – Vládní dislokační komise Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Fyzické osoby --- Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Povinné pole\| Datový typ Fyzická osoba\| \| Jméno\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| textové pole Datum narození\| Ne\| datum Poznámka\| Ne\| textové pole Telefon\| Ne\| číslo E-mailová adresa\| Ne\| textové pole Fax\| Ne\| číslo Datová schránka\| Ne\| textové pole Bankovní účet – číslo účtu\| Ne\| číslo Bankovní účet – kód banky\| Ne\| číslo Adresa (možnost více adres)\| \| Ulice\| Ne\| textové pole Číslo popisné/bez čísla popisného\| Ne\| číslo/text Číslo orientační\| Ne\| číslo Číslo evidenční\| Ne\| číslo Obec\| Ne\| textové pole Část obce\| Ne\| textové pole Stát\| Ne\| číselník Poštovní směrovací číslo\| Ne\| číslo Datum ověření\| Ne\| datum Poznámka k adrese\| Ne\| textové pole Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Ekonomické subjekty --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státu\| Jiné osoby1) Ekonomický subjekt\| \| \| Identifikační číslo osoby\| Ano\| Ano\| textové pole Název\| Ano\| Ano\| textové pole Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Typ subjektu\| Ano\| Ano\| číselník Nadřízený subjekt\| Ano\| Ne\| číselník Skupina subjektů\| Ano\| Ne\| číselník Resort\| Ano\| Ne\| číselník Telefon\| Ne\| Ne\| číslo Fax\| Ne\| Ne\| číslo E-mailová adresa\| Ne\| Ne\| textové pole Datová schránka\| Ne\| Ne\| textové pole Bankovní účet – číslo účtu\| Ne\| Ne\| číslo Bankovní účet – kód banky\| Ne\| Ne\| číslo Adresa (možnost více adres)\| \| \| Ulice\| Ne\| Ne\| textové pole Číslo popisné/bez čísla popisného\| Ne\| Ne\| číslo/text Číslo orientační\| Ne\| Ne\| číslo Číslo evidenční\| Ne\| Ne\| číslo Obec\| Ne\| Ne\| textové pole Část obce\| Ne\| Ne\| textové pole Stát\| Ne\| Ne\| číselník Poštovní směrovací číslo\| Ne\| Ne\| číslo Datum ověření\| Ne\| Ne\| datum 1) Zahrnuje též vlastnictví státu, se kterým má právo hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Ekonomické údaje --- Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Povinné pole\| Datový typ Ekonomika\| \| Objekt\| Ano\| odkaz Typ subjektu\| Ano\| číselník Název subjektu\| Ano\| odkaz Vztah k objektu\| Ano\| číselník Rok\| Ano\| textové pole Čtvrtletí\| Ano\| číselník Právní vztah\| Ano\| odkaz Skutečný počet osob\| Ano\| číslo Poznámka\| Ne\| textové pole Hodnoty sledované za objekt\| \| Název\| Ano1)\| textové pole Částka\| Ano1)\| číslo Akce (EDS/SMVS)\| Ano1)\| textové pole Dodavatelsky/interně\| Ano1)\| číselník Pole sledovaná za objekt --- ID\| Výdaje\| částka\| Datový typ\| Akce (EDS/SMVS) 1\| Investice do budovy včetně technického zhodnocení nad 40 tis. Kč\| částka\| číselník\| číslo2) 2\| Projektová dokumentace\| částka\| číselník\| číslo2) 3\| Ostatní související investiční výdaje\| částka\| číselník\| číslo2) 4\| Technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku do 40 tis. Kč\| částka\| číselník\| 5\| Nákup paliv a energie\| suma hodnot (5.1–5.8)\| \| 5.1\| Studená voda\| částka\| \| 5.2\| Teplo\| částka\| \| 5.3\| Plyn\| částka\| \| 5.4\| Elektrická energie\| částka\| \| 5.5\| Pevná paliva\| částka\| \| 5.6\| Pohonné hmoty a maziva\| částka\| \| 5.7\| Teplá voda\| částka\| \| 5.8\| Nákup ostatních paliv a energie\| částka\| \| 6\| Nákup služeb\| suma hodnot (6.1–6.8)\| \| 6.1\| Ostraha\| částka\| číselník\| \| Zabezpečení fyzické ostrahy\| \| číselník\| \| Jednotková sazba za hodinu\| částka\| \| 6.2\| Úklid\| částka\| číselník\| 6.3\| Revize\| částka\| \| 6.4\| Správa nemovitých věcí\| částka\| číselník\| 6.5\| Likvidace odpadu\| částka\| číselník\| 6.6\| Péče o zeleň\| částka\| číselník\| 6.7\| Odklízení sněhu\| částka\| číselník\| 6.8\| Projektová dokumentace k opravám\| částka\| číselník\| 7\| Nájemné\| částka\| \| 8\| Opravy a udržování do 40 tis. Kč\| částka\| číselník\| 9\| Opravy a udržování nad 40 tis. Kč\| částka\| číselník\| 10\| Opravy a udržování do 40 tis. Kč vázané na akce EDS/SMVS\| částka\| \| číslo2) 11\| Opravy a udržování nad 40 tis. Kč vázané na akce EDS/SMVS\| částka\| \| číslo2) 12\| Ostatní neinvestiční výdaje – vázané na akce EDS/SMVS\| částka\| \| číslo2) \| Příjmy\| částka\| \| \| Příjmy z pronájmu\| \| \| 13\| Příjmy z pronájmu nebo propachtování\| suma hodnot (13.1–13.3)\| \| 13.1\| Příjmy z pronájmu nebo propachtování pozemků\| částka\| \| 13.2\| Příjmy z pronájmu ostatních nebo propachtování nemovitých věcí a jejich částí\| částka\| \| 13.3\| Ostatní příjmy z pronájmu nebo propachtování majetku\| částka\| \| \| Výdaje uživatele\| částka\| \| \| Výdaje uživatele\| \| \| 14\| Refundace paliv a energie\| suma hodnot (14.1–14.8)\| \| 14.1\| Studená voda\| částka\| \| 14.2\| Teplo\| částka\| \| 14.3\| Plyn\| částka\| \| 14.4\| Elektrická energie\| částka\| \| 14.5\| Pevná paliva\| částka\| \| 14.6\| Pohonné hmoty a maziva\| částka\| \| 14.7\| Teplá voda\| částka\| \| 14.8\| Nákup ostatních paliv a energie\| částka\| \| 15\| Refundace služeb\| suma hodnot (15.1–15.8)\| \| 15.1\| Ostraha\| částka\| \| 15.2\| Úklid\| částka\| \| 15.3\| Revize\| částka\| \| 15.4\| Dodavatelská správa nemovitých věcí\| částka\| \| 15.5\| Likvidace odpadu\| částka\| \| 15.6\| Péče o zeleň\| částka\| \| 15.7\| Odklízení sněhu\| částka\| \| 15.8\| Projektová dokumentace k opravám\| částka\| \| 16\| Opravy a udržování do 40 tis. Kč\| částka\| \| 17\| Opravy a udržování nad 40 tis. Kč\| částka\| \| 1) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. 2) Vyplňuje se v případě financování položky podle vyhlášky č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění vyhlášky č. 11/2010 Sb. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: EDS – Evidenční dotační systém ID – Identifikátor centrálního registru administrativních budov SMVS – Správa majetku ve vlastnictví státu Příloha č. 12 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení --- Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Povinné pole\| Datový typ Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení\| \| Číslo\| Ano\| textové pole Kategorie\| Ano\| číselník Vlastnictví podle URD\| Ano\| číselník Poznámka\| Ne\| textové pole Datum rozhodnutí\| Ano\| datum Termín pro realizaci\| Ano\| datum Typ (objekt/jednotka)\| Ano\| číselník Název objektu/jednotky\| Ano\| odkaz Vazba na předchozí URD\| Ano1)\| odkaz Subjekty vykonávající vlastnické právo\| \| Typ subjektu\| Ano\| číselník Název subjektu\| Ano\| odkaz Předmět Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení\| \| Typ dispozice\| Ano\| číselník Typ subjektu\| Ano\| číselník Název subjektu\| Ano\| odkaz Plocha celkem\| Ano\| číslo Plocha kancelářská\| Ano\| číslo Počet osob\| Ano\| číslo Dislokace od\| Ano\| datum Dislokace do\| Ano1)\| datum Přílohy\| \| Přílohy\| \| Přílohy tvoří zejména kopie: a) usnesení vlády, b) rozhodnutí nebo doporučení Vládní dislokační komise, nebo c) rozhodnutí nebo doporučení regionálních dislokačních komisí. Povolená velikost jedné přílohy je maximálně 10 MB, povolený typ formátu přílohy je následující: pdf, zip, txt, doc, docx, dwg, gif, jpg, csv, xls, xlsx, ppt, xml, xsl, bmp, html, png, pptx, cfr. 1) Pole povinné pouze v případech, kdy je hodnota relevantní. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: URD – Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Vyhláška č. 230/2022 Sb.	Vyhláška č. 230/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 105/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb., vyhlášky č. 300/2015 Sb., vyhlášky č. 325/2019 Sb. a vyhlášky č. 246/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 230 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 346/2013 Sb., o předkládání výkazů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance, ve znění vyhlášky č. 216/2014 Sb., vyhlášky č. 300/2015 Sb., vyhlášky č. 325/2019 Sb. a vyhlášky č. 246/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 2. V § 4 odst. 2 až 4 se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 3. V § 4 odst. 4 se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene d)“. 4. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Banka a pobočka zahraniční banky sestavuje za sledovaná období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců podle stavu k poslednímu dni měsíce února, května, srpna a listopadu a předkládá do 30 kalendářních dnů následujících po skončení sledovaného období, k němuž se vztahuje, výkaz UVIS (ČNB) 01-04 „Spotřebitelské úvěry zajištěné obytnou nemovitostí“.“. 5. V § 5 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 6. V § 9 odst. 1 se text „PLS (ČNB) 10-01“ nahrazuje textem „UVIS (ČNB) 01-04“. 7. V příloze č. 1 se bod 6 zrušuje. Dosavadní body 7 až 34 se označují jako body 6 až 33. 8. V příloze č. 1 se bod 28 zrušuje. Dosavadní body 29 až 33 se označují jako body 28 až 32. 9. Na konci přílohy č. 1 se doplňuje bod 33, který zní: „33. UVIS (ČNB) 01-04 „Spotřebitelské úvěry zajištěné obytnou nemovitostí“ Výkaz obsahuje granulární a agregované údaje o nově poskytnutých, navýšených a refinancovaných spotřebitelských úvěrech zajištěných obytnou nemovitostí ve sledovaném období 3 měsíců. Výkaz dále obsahuje granulární údaje o poskytnutých spotřebitelských úvěrech zajištěných obytnou nemovitostí, které jsou k poslednímu dni sledovaného období v prodlení.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Guvernér: Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 229/2022 Sb.	Vyhláška č. 229/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 24. 8. 2022, částka 105/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb., vyhlášky č. 133/2003 Sb., vyhlášky č. 57/2013 Sb., vyhlášky č. 7/2015 Sb., vyhlášky č. 253/2015 Sb., vyhlášky č. 78/2017 Sb. a vyhláš * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 11. 12. 2022 229 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 22 odst. 5, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1, § 46t odst. 2 a § 49o odst. 9 zákona: Čl. I Vyhláška č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb., vyhlášky č. 174/2000 Sb., vyhlášky č. 133/2003 Sb., vyhlášky č. 57/2013 Sb., vyhlášky č. 7/2015 Sb., vyhlášky č. 253/2015 Sb., vyhlášky č. 78/2017 Sb. a vyhlášky č. 47/2018 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „§ 22 odst. 2, § 35 odst. 2, § 42 odst. 3, § 43 odst. 1, 4 a 5, § 44 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 5, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1, § 46t odst. 2, § 49o odst. 9“. 2. V § 1 písmeno h) zní: „h) speciálním vozidlem hnací drážní vozidlo o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t s vlastním pohonem, hnací drážní vozidlo bez ohledu na jeho hmotnost s vlastním pohonem umožňujícím drážnímu vozidlu dosáhnout rychlosti vyšší než 10 km/h nebo tažené drážní vozidlo nebo řídicí vůz, které jsou konstruované pro stavbu, údržbu, opravy nebo rekonstrukce dráhy, pro kontrolu stavu dráhy nebo pro odstraňování následků mimořádných událostí,“. 3. V § 4 odst. 4 poslední větě se slova „Zpracovávat a používat“ nahrazují slovem „Používat“. 4. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Tabulky traťových poměrů vypracuje provozovatel dráhy a aktualizuje je tak, aby odpovídaly skutečnému stavu dráhy. Aktualizované tabulky předává provozovatel dráhy dopravci, který provozuje na dráze drážní dopravu, nejméně 21 dní přede dnem jejich platnosti, a to v elektronické podobě ve formátu PDF a s datovou strukturou umožňující automatizované zpracování ve formátu XML.“. 5. V § 5 odst. 3 se slova „dvojnásobek zábrzdné vzdálenosti 1 000 m“ nahrazují slovy „vzdálenost 2 000 m“. 6. V § 7 odst. 1 věta první zní: „Návěsti hlavních návěstidel a samostatných předvěstí v dopravnách a na širé trati a návěstí samostatných opakovacích předvěstí na širé trati musí být viditelné ze stojícího vedoucího drážního vozidla nejméně na vzdálenost 100 m a z vedoucího drážního vozidla jedoucího nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň po dobu 12 s.“. 7. V § 7 odst. 4 věta první zní: „Viditelnost návěstí samostatných opakovacích předvěstí v dopravnách s kolejovým rozvětvením a viditelnost ostatních proměnných návěstidel a jejich návěstí v dopravnách a na širé trati musí být nejméně na vzdálenost 100 m; brání-li viditelnosti jiné drážní vozidlo, musí být viditelnost nejméně na vzdálenost 50 m.“. 8. V § 9 odstavec 5 zní: „(5) Při jízdě vlaku pod plným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) se neuplatní ustanovení této vyhlášky o době viditelnosti návěstí včetně přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlo, o zábrzdné vzdálenosti, brzdicích procentech a platnosti návěstidel. Při jízdě vlaku pod omezeným dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) nesmí být překročena nejvyšší dovolená rychlost 120 km/h, přičemž se neuplatní ustanovení této vyhlášky o přenosu informací o návěstech na vedoucí drážní vozidlo. Podmínky činnosti evropského vlakového zabezpečovacího systému stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie14) provozovatel dráhy zohlední v technologických postupech pro provozování dráhy a drážní dopravy.“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/776 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1299/2014, (EU) č. 1301/2014, (EU) č. 1302/2014, (EU) č. 1303/2014 a (EU) 2016/919 a prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU, pokud jde o soulad se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a provádění konkrétních cílů stanovených v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1474. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/387 ze dne 9. března 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 321/2013, (EU) č. 1302/2014 a (EU) 2016/919, pokud jde o rozšíření oblasti použití a prodloužení přechodných fází.“. 9. V § 11 odst. 1 se slova „automatického bloku a automatického hradla, nebo neproměnná návěstidla,“ nahrazují slovy „nebo neproměnná návěstidla“. 10. V § 22 odst. 2 písm. c) se za slova „(včetně jízd lokomotiv a souprav pro tyto vlaky)“ vkládají slova „a vlaky výhradně pro přepravu poštovních zásilek“. 11. Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní: „§ 22a Podmínky dostupnosti trasy vlaků a provozně technické vlastnosti drah z hlediska jejich srovnatelnosti Za dostupnou trasu vlaků mezi dvěma totožnými místy na dráze při využití jiné dráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi se považuje dráha nebo její část a) s průjezdným průřezem, traťovou třídou zatížení a přípustnou délkou vlaku se shodnými nebo vyššími mezními hodnotami jako dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy, b) vybavená elektrickou trakcí, je-li dráha nebo její část určená k přednostnímu přidělování kapacity dráhy vybavena elektrickou trakcí, a c) jejíž délka nepřesáhne délku dráhy nebo její části určené k přednostnímu přidělování kapacity dráhy o více než 60 km.“. 12. V § 25 odst. 3 se slova „§ 27 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 27 odst. 8“. 13. V § 26 odstavec 5 zní: „(5) Každé zhaslé návěstidlo, pokud není označeno za neplatné, nebo není zhaslé vlivem činnosti zabezpečovacího zařízení, má význam nejzávažnější návěsti, kterou může toto návěstidlo návěstit. Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo mohou být pro jízdu drážního vozidla návěstidla zhaslá a nemusí být označena za neplatná.“. 14. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Jízda vlaků pro přepravu cestujících musí být řízena a) vlakovým zabezpečovacím zařízením prostřednictvím návěstí nebo informací přenášených na stanoviště osoby řídící drážní vozidlo, b) návěstmi světelných návěstidel, c) technickým systémem pro automatický provoz, d) telefonickým dorozumíváním, e) kyvadlovým provozem v určeném úseku trati, který je zajišťován jediným osobním vlakem jezdícím oběma směry po téže koleji, f) pokynem odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, nebo g) jízdou podle rozhledu.“. 15. V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V době rekonstrukce dráhy musí být výlukový provoz na obousměrně pojížděné traťové koleji se zřízeným jednosměrným automatickým blokem zabezpečen tak, aby na ni mohlo vjet pouze jediné drážní vozidlo. Drážní vozidlo musí mít po celou dobu jízdy na takové koleji aktivován vlakový zabezpečovač a musí z takové koleje do pravidelného pravostranného jednosměrného provozu vyjíždět ve stanoveném směru.“. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8. 16. V § 27 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) automatický provoz bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo.“. 17. V § 34 odstavec 3 zní: „(3) Na dráze v traťových úsecích s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému14) nebo provozovaných traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h smí být použito pro jízdu vlaku pouze vedoucí drážní vozidlo vybavené aktivní mobilní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému14), která je kompatibilní s jeho traťovou částí použitou na dané dráze; to neplatí pro jízdu drážního vozidla na vyloučené koleji.“. 18. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Na dráze vybudované pro rychlost vyšší než 250 km/h se smí používat drážní vozidlo s nejvyšší dovolenou rychlostí alespoň 200 km/h; to neplatí pro jízdu drážního vozidla za účelem stavby, údržby, opravy nebo rekonstrukce dráhy, kontroly stavu dráhy nebo odstraňování následků mimořádné události.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 19. V § 34 se na konci odstavce 5 doplňuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „U drážního vozidla, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, určuje přípustné meze opotřebení technická specifikace pro interoperabilitu19) a dokumentace nezbytná pro údržbu drážního vozidla. 19) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla - nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla–hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU, v platném znění.“. 20. V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „ ; při jízdě v obsazeném oddílu automatického bloku nesmí být překročena rychlost 40 km/h“. 21. V § 36 odst. 4 věta první zní: „Délka vlaku nesmí překročit stanovenou hodnotu pro dané traťové úseky, kterou provozovatel dráhy stanoví v tabulkách traťových poměrů nebo provozním opatřením.“. 22. V § 37 odst. 7 a 8 se slova „vlakového zabezpečovacího systému ERTMS/ETCS podle předpisu Evropské unie14)“ nahrazují slovy „evropského vlakového zabezpečovacího systému14)“. 23. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) Každý vlak musí být označen návěstí „Začátek vlaku“ a návěstí „Konec vlaku“; jede-li vlak po částech, musí být odvážené části vlaku označeny návěstí „Konec části vlaku“ a poslední část vlaku návěstí „Konec vlaku“.“. 24. V § 39 odst. 2 se slova „za snížené viditelnosti“ zrušují. 25. V § 40 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) automatický provoz bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo.“. 26. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo provádí kontrolu automatického řízení a dohled nad bezpečností provozování dráhy a drážní dopravy osoba řídící drážní dopravu prostřednictvím audiovizuálních a jiných technických zařízení a v rozsahu stanoveném technologickými postupy. Činnost těchto zařízení musí být zaznamenávána záznamovým zařízením nejméně po dobu 24 hodin a záznam dat musí poskytovat informace o sledu událostí vedoucích k mimořádné události umožňující jejich následnou analýzu.“. 27. V § 44 odstavec 1 zní: „(1) Při mimořádném zastavení vlaku na trati z důvodu závady na drážním vozidle nebo na technickém systému pro automatický provoz, při které vlak nemůže dojet do nejbližší stanice nebo na odstavnou nebo správkovou kolej depa, musí být osobou řídící drážní vozidlo nebo technickým systémem pro automatický provoz tato skutečnost neprodleně signalizována osobě řídící drážní dopravu, která zajišťuje další opatření podle technologických postupů. Při automatickém provozu bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo musí být vlak do doby příjezdu pomocného vlaku nebo příchodu osoby oprávněné k řízení drážního vozidla na místě zastavení zajištěn proti pohybu a pod kontrolou osoby řídící drážní dopravu a nesmí být manipulováno s jeho řízením.“. 28. V § 47 odst. 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 29. V § 47 odst. 4 písmeno a) zní: „a) jízdě proti hrotu kolejové výhybky, pokud není zajištěna proti nežádoucímu přestavení, přičemž rychlost jízdy při jízdě do odbočky musí současně odpovídat geometrii oblouku,“. 30. V § 49 odstavec 3 zní: „(3) Drážní vozidlo kyvadlové dráhy lanové určené pro přepravu více než 20 osob musí být a) doprovázeno průvodcem; to neplatí, je-li vybaveno technickým zařízením, které průvodce nahradí a které zajistí zejména sledování prostoru pro cestující, a b) vybaveno zařízením pro spojení s osobou řídící lanovou dráhu.“. 31. § 59 včetně nadpisu zní: „§ 59 Ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí Ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí se provádí v rámci technickobezpečnostní zkoušky drážního vozidla.“. 32. V § 60 odst. 9 se slovo „zápis“ nahrazuje slovy „zkušební protokol“. 33. Nadpis § 61 zní: „Technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí, které jsou podmínkou pro schválení typu vozidla“. 34. V § 61 odst. 1 se slova „dráhy železniční, dráhu tramvajovou a dráhu trolejbusovou“ nahrazují slovy „dráhu místní, speciální, tramvajovou nebo trolejbusovou anebo vlečku“. 35. V § 61 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; to platí rovněž pro použití konstrukčních částí silničního vozidla schváleného typu na drážním vozidle provozovaném na dráze trolejbusové“. 36. Za § 61 se vkládají nové § 61a a 61b, které včetně nadpisů znějí: „§ 61a Údaje zapisované do průkazu způsobilosti drážního vozidla Do průkazu způsobilosti drážního vozidla, s výjimkou drážního vozidla provozovaného na dráze zkušební nebo dráze lanové, se zapisují a) evidenční číslo průkazu, označení drážního správního úřadu, který jej vydal, a datum jeho vydání, b) druh, typ, výrobní číslo, název a rok výroby drážního vozidla a jeho modernizace, byla-li provedena, c) údaje o výrobci, kterými jsou obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, nebo obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, d) evidenční číslo drážního vozidla, e) technické údaje o drážním vozidle, f) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o schválení typu vozidla, g) obchodní firma nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a sídlo právnické osoby, která provedla technickobezpečnostní zkoušku, datum provedení technickobezpečnostní zkoušky a evidenční číslo zkušebního protokolu, h) datum uvedení drážního vozidla do provozu a rok změny jeho konstrukce, byla-li provedena, i) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, jímž byla schválena změna konstrukce drážního vozidla představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, byla-li schválena, a j) výsledky provedených pravidelných technických kontrol drážního vozidla a datum jejich provedení. § 61b Technické požadavky na drážní vozidla provozovaná na dráze celostátní nebo regionální pro případ nepoužití technické specifikace pro interoperabilitu Technické požadavky na drážní vozidla provozovaná na dráze celostátní nebo regionální zajišťující bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitu, části I a II přílohy č. 3 k této vyhlášce a část I přílohy č. 4 k této vyhlášce.“. 37. Nadpis § 62 zní: „Podstatné odchylky od schváleného typu vozidla a rozsah a způsob ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna“. 38. V § 62 odstavec 1 zní: „(1) Splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna způsobem představujícím podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, se ověřuje technickobezpečnostní zkouškou, pro jejíž provedení se použije § 60 obdobně; ověření se provede v rozsahu odpovídajícím provedené změně konstrukce drážního vozidla.“. 39. V § 62 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Změnou, která představuje podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, je změna“. 40. V § 62 odst. 2 písmeno v) zní: „v) zabudovaných určených technických zařízení; to neplatí pro výměnu částí určených technických zařízení, která nejsou součástí ostatních zařízení uvedených v tomto odstavci, při které se nemění funkční vlastnosti ani parametry určeného technického zařízení, nebo pro výměnu částí určených technických zařízení, která jsou součástí konstrukce silničního vozidla, které je drážním vozidlem provozovaným na dráze trolejbusové,“. 41. V § 62 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) použitého typu dveří včetně jejich ovládání u drážních vozidel určených pro přepravu cestujících.“. 42. V § 64 odst. 5 se za slova „technické kontroly drážního vozidla“ vkládají slova „provozovaného na dráze jiné než celostátní a regionální a historického drážního vozidla“. 43. V § 64 se doplňují odstavce 6 a 7, které zní: „(6) Pravidelnou technickou kontrolu drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální, které není historickým drážním vozidlem, provádí osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla jako součást systému údržby. (7) Zápis o technické kontrole provedené podle odstavce 5 zaznamená do průkazu způsobilosti odborně způsobilá osoba, která kontrolu organizovala nebo prováděla. U drážního vozidla, které nemá průkaz způsobilosti a k němuž nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, zajistí dopravce vyznačení provedení technické kontroly datem a značkou místa kontroly přímo na určené místo na drážním vozidle.“. 44. V § 65 odstavec 1 zní: „(1) Pravidelnou technickou kontrolou drážního vozidla pro dráhu celostátní, dráhu regionální, dráhu místní a vlečku, ke kterému nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, se ověřuje, odpovídá-li vozidlo schválenému typu, a zaručuje-li jeho technický stav při řádném používání vozidla jeho bezpečné a spolehlivé provozování až do následující pravidelné technické kontroly. Rozsah kontroly je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce.“. 45. V § 65 se odstavce 4 a 5 zrušují. 46. V § 71 odst. 4 větě první se slova „(základnová radiostanice)“ nahrazují slovy „rádiového zařízení“. 47. V § 71 odst. 5 písm. b) se slova „v systému ETCS“ nahrazují slovy „pro evropský vlakový zabezpečovací systém14)“. 48. V § 76 se odstavce 1 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 1 a dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4. 49. V příloze č. 1 části I bodu 7.1. se slova „sloupek, na kterém“ nahrazují slovy „sloupek nebo návěstní deska, na kterých“. 50. V příloze č. 1 části I bodu 9.2. se slova „bílý sloupek s modrou hlavicí“ nahrazují slovy „sloupek nebo návěstní deska v bílé barvě s modrým pásem na vrcholu“. 51. V příloze č. 1 části I body 11.1. a 11.2. znějí: „11.1. „Začátek vlaku“ je návěst tvořená 2 bílými světly umístěnými ve stejné úrovni nad nárazníky nebo spřáhlem a třetím horním bílým světlem umístěným tak, aby světla tvořila rovnoramenný trojúhelník; návěst se umisťuje na přední straně prvního vozidla vlaku ve směru jízdy, 111kB 11.2. „Konec vlaku“ se označuje u osobních a nákladních vlaků 2 červenými světly. U nákladních vlaků a u všech vlaků při poruše červených světel mohou být červená světla nahrazena 2 koncovými návěstními obdélníkovými deskami tvořenými červenými a bílými trojúhelníky proti sobě z materiálu odrážejícího světlo. Návěst se umisťuje na konci posledního vozidla vlaku ve stejné úrovni nad nárazníky nebo spřáhlem, 240kB “. 52. V příloze č. 1 části I bod 15. zní: „15. Návěsti evropského vlakového zabezpečovacího systému: Návěsti evropského vlakového zabezpečovacího systému platí jen pro osobu řídící drážní vozidlo vybavené mobilní částí tohoto systému v činnosti. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Stop značka ETCS“ platí pro osoby řídící jakékoliv drážní vozidlo bez ohledu na činnost evropského vlakového zabezpečovacího systému.“. 53. V příloze č. 1 části I bodu 15.1. se za slovo „Návěst“ vkládají slova „evropského vlakového zabezpečovacího systému“. 54. V příloze č. 1 části I bod 15.2. zní: „15.2. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Změna úrovně ETCS“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř v horní polovině černý nápis „LT“, ve spodní polovině „ETCS“. Označuje místo na trati, kde začíná oblast, ve které se zajišťuje jízda drážních vozidel pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému jiné úrovně, a informuje o tom, že přepnutí zapnuté mobilní části tohoto systému do jiné úrovně je řízeno traťovou částí tohoto systému. 64kB “. 55. V příloze č. 1 části I bod 15.3. zní: „15.3. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Vstup do oblasti ETCS úrovně 2“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř v horní polovině černý nápis „ETCS“, ve spodní polovině „L2“. Označuje místo na trati, kde začíná oblast, ve které se zajišťuje jízda drážních vozidel pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému úrovně 2 a kde přitom není přepnutí řízeno traťovou částí tohoto systému. Návěst přikazuje osobě řídící drážní vozidlo po zastavení přepnout mobilní část evropského vlakového zabezpečovacího systému do úrovně 2, pokud bude vedoucí drážní vozidlo jedoucí jako vlak nebo posunový díl dále pokračovat v jízdě pod dohledem tohoto systému. 93kB “. 56. V příloze č. 1 části I bodu 15.4. se za slovo „Návěst“ vkládají slova „evropského vlakového zabezpečovacího systému“ a slova „ , jedoucí pod omezeným dohledem vlakového zabezpečovače systému ERTMS/ETCS,“ a „pro provoz ERTMS/ETCS“ se zrušují. 57. V příloze č. 1 části I bodu 15.5. se za slovo „Návěst“ vkládají slova „evropského vlakového zabezpečovacího systému“ a slova „zařízením ETCS vyzván“ se nahrazují slovy „zařízením evropského vlakového zabezpečovacího systému vyzván“. 58. V příloze č. 1 části I bod 15.6. zní: „15.6. Návěst evropského vlakového zabezpečovacího systému „Výstupní hranice ETCS“ je bílá čtvercová tabule s černým orámováním, uvnitř černý nápis „ETCS“ a červený pruh z levého dolního do pravého horního rohu. Označuje místo na trati, kde končí oblast, ve které se zajišťuje jízda pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému, a informuje o samočinném přepnutí mobilní části tohoto systému do úrovně národního vlakového zabezpečovače, je-li jím vozidlo vybaveno, nebo do úrovně 0. 214kB “. 59. V příloze č. 3 v nadpisu části I se za slovo „regionální“ vkládá slovo „ , místní“. 60. V příloze č. 3 části I bodu 12. se slova „systému ERTMS/ETCS podle předpisu Evropské unie14)“ nahrazují slovy „evropského vlakového zabezpečovacího systému14)“. 61. V příloze č. 3 části II bodu 5. páté větě se slovo „vybavena“ nahrazuje slovem „vybaveno“ a v sedmé až deváté větě se slova „systému ERTMS/ETCS podle předpisu Evropské unie14)“ nahrazují slovy „evropského vlakového zabezpečovacího systému14)“. 62. V příloze č. 3 části II bodu 5. sedmé větě se slova „systému ERTMS/ETCS“ nahrazují slovy „evropského vlakového zabezpečovacího systému14)“. 63. V příloze č. 3 části II bodu 21. se číslo „17 500“ nahrazuje číslem „20 000“ a věta druhá se zrušuje. 64. V příloze č. 3 části II bodu 22. se slova „vozidla, která“ nahrazují slovy „vozidla provozovaná na dráze místní, nebo která“. 65. V příloze č. 3 části III bod 18. zní: „18. Dveře musí být v uzavřené poloze zajištěny a musí je být možno z prostoru pro cestující v případě nouze otevřít ručně. Alespoň polovina dveří na každé straně drážního vozidla zkonstruovaného pro automatický provoz musí být vybavena zařízením umožňujícím nouzové otevření dveří z vnějšku vozidla.“. 66. V příloze č. 3 části III bod 20. zní: „20. Všechny dveře drážního vozidla i soupravy drážních vozidel určené pro nástup a výstup cestujících musí být ovladatelné ze stanoviště osoby řídící drážní vozidlo; v případě automatického provozu vlaků musí být ovladatelné rovněž z řídicího střediska pro řízení drážní dopravy. Uzavřená poloha všech dveří určených pro nástup a výstup cestujících musí být aktivně signalizována na stanovišti osoby řídící drážní vozidlo. V případě automatického řízení provozu vlaků musí být uzavřená poloha dveří a poruchové stavy dveří určených pro nástup a výstup cestujících aktivně signalizovány do řídicího střediska pro řízení drážní dopravy.“. 67. V příloze č. 3 části III bodu 24. se za větu první doplňuje věta: „V případě automatického provozu vlaků může být zařízení pro manuální řízení drážního vozidla umístěno v prostoru pro cestující na takovém místě, aby byl zajištěn výhled osoby řídící drážní vozidlo všemi potřebnými směry za všech provozních podmínek.“. 68. V příloze č. 3 části III bodu 26. se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo technického systému pro automatický provoz“. 69. V příloze č. 3 části III se doplňují body 30. až 32., které znějí: „30. Drážní vozidlo řízené automaticky bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo musí být vybaveno a) zařízením pro manuální řízení vozidla zajištěným proti zneužití, b) zařízením pro obousměrnou komunikaci mezi cestujícím a provozním řídicím střediskem, které je přístupné osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a c) systémem umožňujícím vizuální monitorování prostoru pro cestující a přenos obrazu na provozní řídicí středisko. 31. Při automatickém řízení drážního vozidla bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo musí být na provozní řídící středisko přenášen provozní stav vlaku a signalizace poruchových stavů. 32. Na drážní vozidla řízená automaticky bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo se požadavky uvedené v této části vztahují přiměřeně k jejich technickému řešení a ovládání.“. 70. V příloze č. 4 v nadpisu části I se za slovo „regionální“ vkládají slova „ , dráhy místní“. 71. V příloze č. 4 části II se za bod 7.33. doplňuje bod 7.34., který zní: „7.34. Řídicí systém vozidla (typ, určení, popis funkce a jeho umístění na drážním vozidle) EVM“. 72. V příloze č. 5 se v úvodu slovo „dopravcem“ zrušuje a nadpis bodu 1. zní: „1. Pro dráhu celostátní, dráhu regionální, dráhu speciální, dráhu místní a vlečku“. 73. V příloze č. 5 se v bodě 1.1.1. za slovo „regionální“ vkládají slova „ , dráze místní“ a v bodě 1.1.2. se za slovo „vozidla“ vkládají slova „na dráze místní a“. 74. V příloze č. 6 nadpis části I zní: „Rozsah technické kontroly drážního vozidla pro dráhu celostátní, dráhu regionální, dráhu místní a vlečku“. 75. V příloze č. 6 části I bodech 2. a 3. a části II bodu 2.2. se za slovo „koleje“ vkládají slova „bez převýšení“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 11. prosince 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Nařízení vlády č. 228/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 228/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2022, datum účinnosti 10. 8. 2022, částka 105/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb., nařízení vlády č. 11/2016 Sb. a nařízení vlády č. 296/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 10. 8. 2022 228 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. července 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 360/2014 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, ve znění nařízení vlády č. 155/2015 Sb., nařízení vlády č. 11/2016 Sb. a nařízení vlády č. 296/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 písm. b) bodě 1 se číslo „8103 90 90“ nahrazuje číslem „8103 99 90“, čísla „8106 00 90, 8107 90 00“ se nahrazují číslem „8106 90 90“, číslo „8109 90 00“ se nahrazuje čísly „8109 91 00, 8109 99 00“, za číslo „8112 29 00,“ se vkládají čísla „8112 39 00, 8112 49 00,“ a za číslo „8112 59 00,“ se vkládá číslo „8112 69 90,“. 2. V § 2 odst. 3 písm. b) bodě 2 se číslo „8112 92 10“ nahrazuje číslem „8112 31 00“. 3. V § 2 odst. 3 písm. c) se číslo „8517 12 00“ nahrazuje čísly „8517 13 00, 8517 14 00“. 4. V § 2 odst. 3 písm. f) se číslo „9504“ nahrazuje číslem „9504 50 00“. 5. V § 2 odst. 4 se slova „v platném znění“ nahrazují slovy „ve znění platném k 1. lednu 2022“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic Vyhlášeno 5. 8. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2022, částka 13/2022 * 1\\. Platnost Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané 15. října 1990 ve Vídni (dále jen „Dohoda o ochraně investic“) bude ukončena v souladu s ustanoveními této Dohody o ukončení p * 2\\. Pro větší jistotu Strany výslovně souhlasí s tím, že platnost článku 11, odst. 3 Dohody o ochraně investic, který ochranu investic uskutečněných před datem ukončení platnosti prodlužuje, bude také ukončena tak, aby neměl žádné právní účinky. * 3\\. Tato Dohoda o ukončení platnosti nebude mít žádný vliv na již ukončená rozhodčí řízení. Tato řízení nelze znovu otevřít. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2022 24 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 13. srpna 2021 a 29. září 2021 byla sjednána Dohoda mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 1. srpna 2022 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 15. října 1990 ve Vídni. Anglické znění rakouské nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. Spolkové ministerstvo pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky Č. 2021 – 0. 569.642 Iniciační nóta Rakouské republiky Spolkové ministerstvo pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Vídni a má tu čest odkázat na verbální nótu Velvyslanectví České republiky ve Vídni č. 3959-1/2018-VIDE ze dne 8. listopadu 2018 týkající se ukončení platnosti Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o podpoře a ochraně investic. Ve světle shora uvedeného a s odkazem na Rozsudek Soudního dvora Evropské unie v případu C-284/16, Slovenská republika v. Achmea BV z 6. března 2018, má Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky tu čest navrhnout uzavření následující: Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní republikou o podpoře a ochraně investic (dále jen „Dohoda o ukončení platnosti“) 1. Platnost Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané 15. října 1990 ve Vídni (dále jen „Dohoda o ochraně investic“) bude ukončena v souladu s ustanoveními této Dohody o ukončení platnosti. 2. Pro větší jistotu Strany výslovně souhlasí s tím, že platnost článku 11, odst. 3 Dohody o ochraně investic, který ochranu investic uskutečněných před datem ukončení platnosti prodlužuje, bude také ukončena tak, aby neměl žádné právní účinky. 3. Tato Dohoda o ukončení platnosti nebude mít žádný vliv na již ukončená rozhodčí řízení. Tato řízení nelze znovu otevřít. Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky navrhuje, že v případě, že Česká republika souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato verbální nóta společně s nótou odpovědní České republiky spolu vytvoří Dohodu o ukončení platnosti, která bude sjednána pouze v anglickém jazyce. Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po datu obdržení pozdějšího oznámení Stran o tom, že byly splněny příslušné vnitrostátní postupy nezbytné pro vstup Dohody o ukončení platnosti v platnost. Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky ve Vídni o své hluboké úctě. Vídeň, 13. srpna 2021 Komu: Velvyslanectví České republiky ve Vídni Penzingerstrasse 11-13 1140 Vídeň Pracovní překlad č. 3312/2021-VIDE Velvyslanectví České republiky ve Vídni projevuje úctu Spolkovému ministerstvu pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky a má tu čest odkázat na verbální nótu Spolkového Ministerstva pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky č. 2021-0.569.642 ze dne 13. srpna 2021, která zní následovně: „Spolkové ministerstvo pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky ve Vídni a má tu čest odkázat na verbální nótu Velvyslanectví České republiky ve Vídni č. 3959-1/2018-VIDE ze dne 8. listopadu 2018 týkající se ukončení platnosti Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o podpoře a ochraně investic. Ve světle shora uvedeného a s odkazem na Rozsudek Soudního dvora Evropské unie v případu C-284/16, Slovenská republika v. Achmea BV z 6. března 2018, má Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky tu čest navrhnout uzavření následující: Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní republikou o podpoře a ochraně investic (dále jen „Dohoda o ukončení platnosti“) 1. Platnost Dohody mezi Rakouskou republikou a Českou a Slovenskou Federativní republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané 15. října 1990 ve Vídni (dále jen „Dohoda o ochraně investic“) bude ukončena v souladu s ustanoveními této Dohody o ukončení platnosti. 2. Pro větší jistotu Strany výslovně souhlasí s tím, že platnost článku 11, odst. 3 Dohody o ochraně investic, který ochranu investic uskutečněných před datem ukončení platnosti prodlužuje, bude také ukončena tak, aby neměl žádné právní účinky. 3. Tato Dohoda o ukončení platnosti nebude mít žádný vliv na již ukončená rozhodčí řízení. Tato řízení nelze znovu otevřít. Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky navrhuje, že v případě, že Česká republika souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato verbální nóta společně s nótou odpovědní České republiky spolu vytvoří Dohodu o ukončení platnosti, která bude sjednána pouze v anglickém jazyce. Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po datu obdržení pozdějšího oznámení Stran o tom, že byly splněny příslušné vnitrostátní postupy nezbytné pro vstup Dohody o ukončení platnosti v platnost. Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky ve Vídni o své hluboké úctě.“ Velvyslanectví České republiky ve Vídni má tu čest oznámit, že Česká republika souhlasí s uzavřením navrhované Dohody mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o ukončení platnosti Dohody mezi Českou a Slovenskou Federativní republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic (dále jen „Dohoda o ukončení platnosti“) a souhlasí s tím, aby verbální nóta Spolkového ministerstva pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky č. 2021-0.569.642 z 13. srpna 2021 a tato verbální nóta spolu vytvořily Dohodu o ukončení platnosti, která bude sjednána pouze v anglickém jazyce. Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po datu obdržení pozdějšího oznámení Stran, o tom, že byly splněny příslušné vnitrostátní postupy nezbytné pro vstup Dohody o ukončení platnosti v platnost. Velvyslanectví České republiky ve Vídni využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Spolkové ministerstvo pro evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky o své hluboké úctě. Vídeň, 29. září 2021 Komu: Spolkové ministerstvo pro Evropské a mezinárodní záležitosti Rakouské republiky Vídeň 1) Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 15. října 1990 ve Vídni, byla vyhlášena pod č. 454/1991 Sb.
Vyhláška č. 227/2022 Sb.	Vyhláška č. 227/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 308/2017 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb Vyhlášeno 5. 8. 2022, datum účinnosti 22. 11. 2022, částka 104/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 308/2017 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 22. 11. 2022 227 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 308/2017 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb Česká národní banka stanoví podle § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., k provedení § 12f písm. a) tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 308/2017 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb, se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu doplňují slova „ , ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1269.“. 2. V § 9 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Obchodník s cennými papíry určí cílový trh pro každý investiční nástroj a upřesní typ zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli, včetně cílů týkajících se udržitelnosti3), je daný investiční nástroj slučitelný, a zároveň určí typ zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný investiční nástroj slučitelný není; takovou neslučitelnost však nemohou založit faktory udržitelnosti podle čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20884) (dále jen „faktor udržitelnosti“).“. Poznámky pod čarou č. 3 a 4 znějí: „3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 3. V § 9 odst. 6 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno a) se vkládá nové písmeno b) které zní: „b) případné faktory udržitelnosti tohoto investičního nástroje odpovídají cílovému trhu a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 4. V § 10 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Faktory udržitelnosti investičního nástroje prezentuje obchodník s cennými papíry transparentním způsobem tak, aby poskytly distributorovi investičního nástroje informace, aby mohl řádně zohlednit veškeré cíle zákazníka týkající se udržitelnosti3).“. 5. V § 10 odst. 3 a v § 12 odst. 2 se za slovo „cílům“ vkládají slova „ , včetně cílů týkajících se udržitelnosti3),“. 6. V § 11 odst. 2 větě první se za slovo „cíli“ vkládají slova „ , včetně cílů týkajících se udržitelnosti3),“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; pro hodnocení neslučitelnosti se však nepoužijí faktory udržitelnosti“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. listopadu 2022. Guvernér: Ing. Michl, Ph.D., v. r.
Zákon č. 226/2022 Sb.	Zákon č. 226/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 8. 2022, datum účinnosti 6. 8. 2022, částka 104/2022 * Čl. I - Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 1 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2022 226 ZÁKON ze dne 20. července 2022, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 6 a 17 zní: „(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie6), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie17) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů. 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“).“. 2. V § 22 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) je orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti podle čl. 58 aktu o kybernetické bezpečnosti17).“. 3. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu zní: „§ 22b Autorizace subjektů posuzování shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti (1) Stanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě aktu o kybernetické bezpečnosti konkrétní nebo dodatečné požadavky na subjekty posuzování shody s cílem zajistit jejich technickou způsobilost k hodnocení požadavků na kybernetickou bezpečnost, Úřad v souladu s čl. 58 odst. 7 písm. e) aktu o kybernetické bezpečnosti17) rozhoduje o žádostech o autorizaci subjektu posuzování shody, a pokud autorizovaný subjekt posuzování shody porušuje požadavky aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného na základě aktu o kybernetické bezpečnosti, o pozastavení vykonatelnosti, o změně nebo o zrušení rozhodnutí o autorizaci. (2) Subjekt posuzování shody v žádosti o autorizaci podle odstavce 1 doloží plnění konkrétních nebo dodatečných požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti. (3) V rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci podle odstavce 1 stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li subjekt posuzování shody nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení vykonatelnosti rozhodnutí o autorizaci. Jestliže autorizovaný subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaci. (4) Úřad rozhodne v řízení o žádosti o autorizaci podle odstavce 1 nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení, v mimořádných případech do 180 dnů.“. 4. V § 25 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Výrobce nebo poskytovatel produktů, služeb nebo procesů vydávající EU prohlášení o shodě se dopustí přestupku tím, že a) vydá EU prohlášení o shodě, ač pro jeho vydání nejsou splněny podmínky stanovené aktem o kybernetické bezpečnosti17), b) neuchovává dokumenty a informace podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17), c) nepředloží vyhotovení EU prohlášení o shodě Úřadu a agentuře ENISA podle čl. 53 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17), nebo d) neposkytuje informace o kybernetické bezpečnosti v rozsahu a způsobem uvedeným v čl. 55 aktu o kybernetické bezpečnosti17). (12) Držitel evropského certifikátu kybernetické bezpečnosti se dopustí přestupku tím, že neinformuje příslušné subjekty posuzování shody o veškerých později zjištěných zranitelnostech nebo nesrovnalostech. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zneužije známku nebo označení evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17), b) padělá nebo pozmění evropský certifikát kybernetické bezpečnosti, EU prohlášení o shodě anebo jiný dokument podle aktu o kybernetické bezpečnosti17), c) provede činnost posouzení shody podle aktu o kybernetické bezpečnosti17) na úroveň záruky „vysoká“, přestože k tomu není oprávněna podle čl. 56 odst. 6 aktu o kybernetické bezpečnosti17), d) jako subjekt posuzování shody autorizovaný podle čl. 60 odst. 3 aktu o kybernetické bezpečnosti17) vydá evropský certifikát kybernetické bezpečnosti k produktu, procesu nebo službě, které nesplňují kritéria obsažená v přímo použitelném předpise Evropské unie vydaném na základě aktu o kybernetické bezpečnosti, e) provede činnost posouzení shody, vyhrazenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě aktu o kybernetické bezpečnosti autorizovanému subjektu posuzování shody, bez autorizace, nebo f) vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez akreditace podle čl. 60 odst. 1 aktu o kybernetické bezpečnosti17) nebo mimo rozsah této akreditace.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 14. 5. V § 25 odst. 14 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo odstavce 12 nebo 13“. 6. V § 25 odst. 14 písm. b) se slova „písm. f) nebo“ nahrazují textem „písm. f),“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo odstavce 11“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 225/2022 Sb.	Zákon č. 225/2022 Sb. Zákon o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin) Vyhlášeno 5. 8. 2022, datum účinnosti 20. 8. 2022, částka 104/2022 * ČÁST PRVNÍ - PREKURZORY VÝBUŠNIN (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (§ 12 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 14 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 15 — § 15) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) Aktuální znění od 20. 8. 2022 225 ZÁKON ze dne 20. července 2022 o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PREKURZORY VÝBUŠNIN § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1), který stanoví pravidla pro zpřístupňování, dovoz, držení a používání látek nebo směsí zneužitelných k nedovolené výrobě výbušnin (dále jen „přímo použitelný předpis“), a) práva a povinnosti osob při zpřístupňování, dovozu, držení a používání látek nebo směsí zneužitelných k nedovolené výrobě výbušnin a b) působnost správních orgánů při výkonu státní správy podle přímo použitelného předpisu a tohoto zákona. § 2 Zpřístupnění, dovoz, držení a používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení a dalších zneužitelných látek nebo směsí (1) Osobě z řad široké veřejnosti se zakazuje dovoz, držení a používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení podle přímo použitelného předpisu. Každému se zakazuje zpřístupnit prekurzor výbušnin podléhající omezení podle přímo použitelného předpisu osobě z řad široké veřejnosti. (2) Zákazy podle odstavce 1, jakož i omezení a povinnosti podle přímo použitelného předpisu ve vztahu k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení se vztahují rovněž na látku nebo směs stanovenou v nařízení vlády vydaném podle § 7 odst. 1 písm. a). (3) Povinnosti podle přímo použitelného předpisu ve vztahu k regulovaným prekurzorům výbušnin se vztahují rovněž na látku nebo směs stanovenou v nařízení vlády vydaném podle § 7 odst. 1 písm. b). § 3 Informační povinnost (1) K prokázání zamýšleného používání prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení podle čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 je zákazník povinen použít vzor prohlášení zákazníka uvedený v příloze IV k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (2) Hospodářský subjekt bezodkladně sdělí na výzvu správních orgánů uvedených v § 4 informace z jím shromažďovaných údajů podle čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (3) Správní orgány uvedené v § 4 odst. 2 až 4 předávají Českému báňskému úřadu na jeho vyžádání informace nezbytné k podávání zpráv podle čl. 19 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148; Generální ředitelství cel pak informace o počtu kontrol provedených celními úřady podle § 4 odst. 5 písm. a). § 4 Výkon státní správy (1) Český báňský úřad a) zastupuje Českou republiku ve Stálém výboru pro prekurzory podle čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a b) plní úkoly, které pro Českou republiku vyplývají z čl. 10 odst. 2, čl. 12 odst. 2, čl. 14 odst. 4 a 5, čl. 19, čl. 20 odst. 3 a čl. 21 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148. (2) Obvodní báňské úřady a) vykonávají kontrolu dodržování povinností hospodářských subjektů a on-line tržišť při zpřístupňování regulovaných prekurzorů výbušnin hospodářským subjektům a profesionálním uživatelům podle čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 8 odst. 2 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a povinností hospodářských subjektů a on-line tržišť souvisejících s odhalováním a oznamováním podezřelých transakcí a významných zmizení a krádeží podle čl. 9 odst. 1, 2, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i dodržování týchž povinností ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), a b) vykonávají kontrolu zákazu držení a používání prekurzorů výbušnin podléhajících omezení osobami z řad široké veřejnosti, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). (3) Policie České republiky přijímá oznámení o podezřelých transakcích, významných zmizeních a krádežích regulovaných prekurzorů výbušnin podle čl. 8 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 a podle § 8, jakož i obdobná oznámení od orgánů jiných členských států Evropské unie a informace takto získané poskytuje příslušným orgánům, včetně orgánů jiných členských států Evropské unie, pokud je to nezbytné v zájmu zajištění bezpečnosti; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1. (4) Česká obchodní inspekce a) vykonává kontrolu dodržování zákazu zpřístupňování prekurzorů výbušnin podléhajících omezení osobám z řad široké veřejnosti hospodářskými subjekty podle čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), a b) vykonává kontrolu dodržování povinností hospodářských subjektů podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, jakož i týchž povinností ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (5) Celní úřad a) vykonává kontrolu dodržování zákazu dovozu prekurzorů výbušnin podléhajících omezení z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti, jakož i téhož zákazu ve vztahu k látkám nebo směsím, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), b) může zboží zadržet postupem podle celního zákona, má-li důvodné podezření, že se jedná o prekurzor výbušnin podléhající omezení, jehož dovoz z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti je zakázán; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), a c) rozhoduje podle celních předpisů o zničení prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, pokud se jedná o prekurzor výbušnin podléhající omezení, jehož dovoz z jiného než členského státu Evropské unie osobou z řad široké veřejnosti je zakázán; to platí i pro látky nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). § 5 Přestupky (1) Osoba z řad široké veřejnosti, profesionální uživatel nebo hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 5 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 zpřístupní jiné osobě z řad široké veřejnosti prekurzor výbušnin podléhající omezení, nebo zpřístupní jiné osobě z řad široké veřejnosti látku nebo směs, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a). (2) Osoba z řad široké veřejnosti se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s čl. 5 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 doveze, drží nebo použije prekurzor výbušnin podléhající omezení, nebo drží anebo použije látku nebo směs zneužitelnou k nedovolené výrobě výbušnin, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), nebo b) v rozporu s § 8 neoznámí Policii České republiky významné zmizení nebo krádež prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, který nabyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) Profesionální uživatel nebo hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 9 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neohlásí Policii České republiky významné zmizení nebo krádež regulovaného prekurzoru výbušnin, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (4) Hospodářský subjekt se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 2 nesdělí příslušnému správnímu orgánu požadované informace, b) v rozporu s čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nesplní informační povinnost, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), c) v rozporu s čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezajistí nebo neprokáže, že zajistil, aby jeho pracovník zapojený do prodeje regulovaných prekurzorů výbušnin byl informován o tom, který výrobek, který zpřístupňuje, obsahuje regulované prekurzory výbušnin, a aby byl poučen o povinnostech podle článků 5 až 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), d) v rozporu s čl. 8 odst. 2 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neověří, že potenciální zákazník je profesionálním uživatelem nebo jiným hospodářským subjektem nebo zda zamýšlené používání odpovídá obchodní činnosti, podnikání nebo profesi potenciálního zákazníka, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), e) v rozporu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), f) v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky podezřelou transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), g) v rozporu s čl. 8 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neuchovává záznam o provedené transakci s prekurzorem výbušnin podléhajícím omezení ve stanoveném rozsahu nebo po stanovenou dobu, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), nebo h) v rozporu s čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezavede postupy na odhalování podezřelých transakcí, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (5) On-line tržiště se dopustí přestupku tím, že a) neučiní opatření podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), b) neučiní opatření podle čl. 8 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. a), c) v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 neoznámí Policii České republiky podezřelou transakci nebo pokus o ni, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b), nebo d) v rozporu s čl. 9 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 nezavede postupy na odhalování podezřelých transakcí, nebo tuto povinnost nesplní ve vztahu k látce nebo směsi, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1 písm. b). (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. a) až c) nebo e) až h) nebo odstavce 5, nebo b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 4 písm. d). (7) Za přestupek podle odstavce 1 spáchaný hospodářským subjektem a za přestupek podle odstavce 4 písm. d) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti spočívající v zákazu zpřístupňování regulovaných prekurzorů výbušnin, jakož i látek nebo směsí, které jsou stanoveny nařízením vlády podle § 7 odst. 1. § 6 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obvodní báňský úřad, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 spáchaný osobou z řad široké veřejnosti nebo profesionálním uživatelem, a jde-li o přestupek podle § 5 odst. 2 a 3, § 5 odst. 4 písm. a), b) a d) až h), a b) Česká obchodní inspekce, jde-li o jiný přestupek podle tohoto zákona. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. § 7 Zmocnění (1) Vláda může nařízením stanovit a) látku nebo směs, popřípadě i jejich koncentrace, která je nad rámec prekurzorů výbušnin podléhajících omezení zneužitelná k nedovolené výrobě výbušnin, a to včetně další koncentrace látky nebo směsi již jinak uvedené v příloze I k přímo použitelnému předpisu, a b) látku nebo směs, popřípadě i jejich koncentrace, která je nad rámec regulovaných prekurzorů výbušnin zneužitelná k nedovolené výrobě výbušnin. (2) Nařízení podle odstavce 1 lze vydat pouze v případě, že a) taková látka nebo směs je na území členského státu Evropské unie často zneužívána k nedovolené výrobě výbušnin, nebo se lze důvodně domnívat, že tak bude činěno, a b) tím nedojde k nepřiměřenému omezení jinak dovolené činnosti s takovou látkou nebo směsí. § 8 Oznamovací povinnost Osoba z řad široké veřejnosti je povinna oznámit Policii České republiky významné zmizení nebo krádež prekurzoru výbušnin podléhajícího omezení, který nabyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 24 hodin od zjištění této skutečnosti. § 9 Smluvní státy Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace Za členský stát Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje i smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. § 10 Přechodná ustanovení (1) Řízení o přestupku podle zákona č. 259/2014 Sb., které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. (2) Řízení o vydání povolení podle § 4 zákona č. 259/2014 Sb., které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, správní orgán zastaví. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě § 11 V § 44 odst. 1 písm. d) a v § 44a odst. 1 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb., se slova „anebo sobě nebo jinému opatřuje prostředky k výrobě, výzkumu nebo vývoji výbušnin“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích § 12 V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se slova „a výbušninami,“ nahrazují slovy „ , výbušninami, regulovanými prekurzory výbušnin a dalšími látkami nebo směsmi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin97),“. Poznámka pod čarou č. 97 zní: „97) Zákon č. 225/2022 Sb., o prekurzorech výbušnin a o změně souvisejících zákonů (zákon o prekurzorech výbušnin).“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení § 13 V § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 86/2015 Sb., se slova „a výbušnin,“ nahrazují slovy „ , výbušnin, regulovaných prekurzorů výbušnin a dalších látek nebo směsí zneužitelných pro výrobu výbušnin,“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 14 V položce 60 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 259/2014 Sb., se v bodě 1 písmeno l) zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 15 Zrušují se: 1. Zákon č. 259/2014 Sb., o prekurzorech výbušnin a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prekurzorech výbušnin). 2. Část dvě stě třicátá první zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 16 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013.
Vyhláška č. 224/2022 Sb.	Vyhláška č. 224/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění vyhlášky č. 215/2015 Sb. Vyhlášeno 29. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 103/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění vyhlášky č. 215/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2022 224 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění vyhlášky č. 215/2015 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 176/2022 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění vyhlášky č. 215/2015 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 1 se doplňují slova „ , minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu“. 2. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, v platném znění.“. 3. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „ ; do skupiny F náleží v rozsahu spotřeby plynu na zapalování a stabilizaci spalování primárního paliva také odběrná místa výroben elektřiny a tepla, jejichž primárním palivem pro výrobu elektřiny nebo tepla není plyn, jsou provozovány ve veřejném zájmu a u kterých by přerušení dodávky plynu mohlo vést k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií nebo jejich částí, pokud o jejich zařazení do skupiny F písemně požádá příslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy provozovatel přenosové soustavy nebo držitel licence na výrobu tepelné energie; dále do skupiny F náleží v rozsahu spotřeby plynu na výrobu technologického tepla při výrobě léčiv a léčivých látek také odběrná místa držitelů povolení k výrobě léčivých přípravků a výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech, pokud o jejich zařazení do skupiny F písemně požádá příslušného provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy Ministerstvo zdravotnictví“. 4. Poznámky pod čarou č. 4 a 5 znějí: „4) Vyhláška č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů. 5) Čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.“. 5. V § 4 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Pokud to aktuální situace v plynárenské soustavě nebo její části umožňuje, činnosti při stavu nouze se provádějí v následujícím pořadí:“. 6. V § 7 odst. 1 se slova „bez nároků na výrobu“ zrušují. 7. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) U odběrného plynového zařízení, kde nelze okamžitě snížit odběr na povolenou denní spotřebu, se stanovuje časový posun v hodinách jako čas nezbytný pro snížení odběru.“. 8. V § 7 odst. 4 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 a 3“. 9. V § 7 se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) U zákazníků, kteří mají více odběrných míst, jež mají stejné identifikační číslo, lze povolenou denní spotřebu za tato odběrná místa slučovat nebo rozdělit na jiná odběrná místa, a to při respektování následujících pravidel: a) celková hodnota povolené denní spotřeby všech odběrných míst zákazníka, které mají stejné identifikační číslo, není v žádném okamžiku vyšší než součet těchto hodnot za jednotlivá odběrná místa zákazníka se stejným identifikačním číslem, b) při odběrovém stupni č. 2 lze slučovat pouze povolené denní hodnoty odběrných míst zařazených do skupiny B1, c) při odběrovém stupni č. 3 až 5 lze slučovat povolené denní hodnoty odběrných míst zařazených jak do skupiny B1, tak i B2, d) při odběrovém stupni č. 6 lze slučovat pouze povolené denní hodnoty odběrných míst zařazených do skupiny B2, e) pokud je u odběrných míst stanoven časový posun pro snížení odběru na hodnotu povolené denní spotřeby delší než 8 hodin, zohledňují se při slučování hodnot povolené denní spotřeby tyto časové posuny, f) na žádném z odběrných míst nesmí být překročeny smluvně rezervované kapacity. (9) Pro případy podle odstavce 8 zákazník v předstihu určí pro všechna svá odběrná místa hodnoty povolené denní spotřeby, a to pro jednotlivé situace uvedené v odstavci 8 pod písmeny b) až d), a prokazatelným způsobem nejpozději do 1. září daného roku je sdělí všem příslušným provozovatelům, k jejichž zařízení jsou jeho odběrná místa připojena. Příslušní provozovatelé ověří splnění podmínek uvedených v odstavci 8 a nejpozději do 30. září daného roku takto určené hodnoty povolené denní spotřeby jednotlivých odběrných míst příslušným zákazníkům prokazatelným způsobem potvrdí. (10) Slučování hodnot povolené denní spotřeby podle odstavců 8 a 9 se uplatní pouze při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro celé území státu podle energetického zákona.“. 10. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro konečné zařazení zákazníků do skupin B1, B2, C1 a C2 není rozhodující, zda byly splněny podmínky uvedené u těchto skupin v § 2, pokud jde o stanovenou hranici 70 % spotřeby za období od 1. října předchozího roku do 31. března daného roku z celkové spotřeby za období od 1. dubna předchozího roku do 31. března daného roku, ale faktický charakter spotřeby zákazníka na základě jeho žádosti o zařazení do jiné skupiny, tedy zdali používá plyn především na otop anebo technologické účely.“. 11. V § 8 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „s tím, že odběrná místa výroben elektřiny podle § 2 odst. 1 písm. h) části věty za středníkem jsou zařazena do skupiny F na základě žádosti provozovatele přenosové soustavy doručené příslušnému provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy do 1. září daného roku, který o této skutečnosti písemně informuje zákazníka, jehož odběrné místo bylo do skupiny F tímto postupem zařazeno, a to do 30. září daného roku. Součástí žádosti je uvedení informace od výrobce elektřiny a tepla, zda je v odběrném místě elektřiny plyn určen pro zapalování nebo stabilizaci primárního paliva, a dále výše nezbytné denní spotřeby plynu dle účelu použití plynu a předpokládaná týdenní a měsíční výše spotřeby plynu“. 12. Poznámky pod čarou č. 6 až 9 znějí: „6) Čl. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 7) Čl. 8, 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 8) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938. 9) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938.“. 13. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu (1) Osoba, jež má sjednanou smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacity s pevným výkonem, využívá rezervovanou skladovací kapacitu a pro jednotlivé časové úseky skladovacího roku uskladňuje plyn v zásobníku plynu tak, aby měl v zásobníku plynu na počátku plynárenského dne uvedeného v příloze č. 7 k této vyhlášce uskladněno minimálně množství plynu stanovené pro tento den podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. (2) Minimální množství plynu pro jednotlivé časové úseky v průběhu roku představuje v procentech vyjádřený minimální podíl plynu uskladněného účastníkem trhu s plynem podle odstavce 1 na celkové skladovací kapacitě s pevným výkonem, pro kterou má účastník trhu s plynem uzavřenou smlouvu či smlouvy s příslušným provozovatelem zásobníku plynu s výjimkou smluv na nevyužitou skladovací kapacitu. (3) Nevyužitá skladovací kapacita, tedy rozdíl mezi minimálním uskladněným množstvím plynu, požadovaným k danému plynárenskému dni a v tento den skutečně uskladněným množstvím plynu, je předmětem aukce s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu podle jiného právního předpisu10). Pro smlouvy o uskladňování plynu na nevyužitou skladovací kapacitu, uzavřené s novým držitelem nevyužité skladovací kapacity, a smlouvy o uskladňování plynu s dobou trvání kratší než 12 měsíců v daném skladovacím roce neplatí až do naplnění skladovací kapacity na 90 % milníky podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, ale výsledným milníkem se až do takového naplnění stává maximální doba naplnění 90 % této nevyužité skladovací kapacity; maximální doba naplnění 90 % skladovací kapacity se použije také v případě smluv o uskladňování uzavíraných na dobu kratší než skladovací rok. Dobu naplnění skladovací kapacity na 90 % určí s přihlédnutím k technickým možnostem zásobníku plynu jeho provozovatel, nemůže však překročit dobu stanovenou pro jednotlivé zásobníky plynu podle přílohy č. 8 k této vyhlášce s tím, že do 30 dnů od zahájení naplňování nevyužité skladovací kapacity musí být naplněno minimálně jejích 10 %.“. 14. Doplňují se přílohy č. 7 a 8, které včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Minimální množství plynu stanovené pro jednotlivé časové úseky v průběhu skladovacího roku Plynárenský den skladovacího roku 2022/2023\| 1\\. srpna\| 1\\. září\| 1\\. října\| 1\\. listopadu\| 1\\. února ---\|---\|---\|---\|---\|--- Minimální množství plynu\| 60 %\| 67 %\| 74 %\| 90 %\| 30 % Plynárenský den skladovacího roku 2023/2024 a následujících let\| 1\\. května\| 1\\. července\| 1\\. září\| 1\\. listopadu ---\|---\|---\|---\|--- Minimální množství plynu\| 5 %\| 30 %\| 60 %\| 90 % Příloha č. 8 k vyhlášce č. 344/2012 Sb. Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu Maximální doba pro naplnění nevyužité skladovací kapacity získané účastníkem trhu v aukci s nulovou nebo zápornou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu nemůže překročit dobu stanovenou pro jednotlivé provozovatele zásobníků plynu následovně: – provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníkům plynu Tvrdonice, Lobodice, Dolní Dunajovice, Štramberk, Háje, Třanovice – 120 dnů – provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Uhřice – 90 dnů – provozovatel zásobníku plynu ve vztahu k zásobníku plynu Dambořice – 100 dnů“. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil hodnotu povolené denní spotřeby podle § 7 odst. 1 ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, určí tuto hodnotu nově podle § 7 odst. 3 včetně stanovení časového posunu podle § 7 odst. 2 a prokazatelně ji sdělí zákazníkovi do 1. září 2022. V případě nesouhlasu zákazníka s takto stanovenou hodnotou povolené denní spotřeby nebo dobou pro snížení odběru na tuto hodnotu zákazník odůvodní odlišnou hodnotu povolené denní spotřeby a dobu časového posunu v hodinách, a to soupisem svých spotřebičů a jejich technologických parametrů, a zašle příslušnému provozovateli žádost o přehodnocení nejpozději do 15. září 2022. Příslušný provozovatel akceptací či odmítnutím souhlasu s odůvodněnou hodnotou povolené denní spotřeby a časovým posunem stanoví konečnou hodnotu povolené denní spotřeby a časový posun, které potvrdí písemným sdělením zákazníkovi do 30. září 2022. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Vyhláška č. 223/2022 Sb.	Vyhláška č. 223/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 102/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., vyhlášky č. 326/2018 Sb. a vyhlášky č. 277/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 2023 223 VYHLÁŠKA ze dne 26. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 176/2022 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění vyhlášky č. 416/2016 Sb., vyhlášky č. 326/2018 Sb. a vyhlášky č. 277/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity, p) rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy.“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo mezi výrobnou plynu a jinou výrobnou plynu“. 3. V § 2 odst. 1 se písmeno y) zrušuje. Dosavadní písmeno z) se označuje jako písmeno y). 4. V § 2 odst. 2 se písmena j) a k) zrušují. Dosavadní písmena l) až w) se označují jako písmena j) až u). 5. V § 2 odst. 3 písm. a) se slova „na základě uzavřené smlouvy o uskladňování“ zrušují. 6. V § 3 odst. 3 se slova „ , bod výrobny plynu“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Bod výrobny plynu je přiřazen pouze do distribuční sítě nebo přepravní soustavy nebo k jiné výrobně plynu podle místa připojení.“. 7. V § 50 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nevyužitou skladovací kapacitu.“. 8. V § 50 odst. 7 se slova „byla skladovací kapacita rezervována“ nahrazují slovy „měl subjekt zúčtování nebo zahraniční účastník právo skladovací kapacitu využívat“. 9. V § 50 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „nebo mezi stavovými účty subjektu zúčtování a stavovými účty banky, zahraniční banky nebo Správy státních hmotných rezerv“. 10. V § 51 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud je nabízena dodatečná skladovací kapacita, její velikost nesmí překročit trojnásobek velikosti skladovací kapacity nabídnuté v aukci.“. 11. V § 53 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“. 12. V § 54 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „a 5“. 13. § 56 včetně nadpisu zní: „§ 56 Postup při rezervaci nevyužité skladovací kapacity (1) Provozovatel zásobníku plynu rezervuje nevyužitou skladovací kapacitu na principu elektronické aukce. (2) Provozovatel zásobníku plynu zveřejňuje podmínky aukce a informuje operátora trhu o zveřejnění aukce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 48 hodin před začátkem elektronické aukce; § 54 odst. 2 se dále použije obdobně. (3) Pro konání aukce se § 51 odst. 5, § 52, § 53 odst. 2 až 4 a 6 a § 54 odst. 6 použijí obdobně. (4) Podmínky aukce jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Při opakování aukce se použijí podmínky aukce, která je opakována, s výjimkou velikosti nabízené nevyužité skladovací kapacity, počáteční ceny a finančního zajištění, které provozovatel zásobníku plynu nevyžaduje.“. 14. V § 60 odst. 2 se za slova „výkonu krátí“ vkládají slova „poměrně nebo“. 15. V § 75 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a virtuálnímu odběrnému místu představujícímu ztráty anebo nepřiřazený odběr provozovatele distribuční soustavy“ a slova „v odběrných místech“ se nahrazují slovy „podle věty první“. 16. V § 96 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Provozovatel přepravní soustavy informuje bezodkladně po obdržení informace podle § 60c odst. 4 energetického zákona subjekt zúčtování nebo zahraničního účastníka o velikosti rezervované pevné přepravní kapacity pro bod virtuálního zásobníku plynu, u které mu zaniklo právo ji využívat podle § 60c odst. 2 energetického zákona.“. 17. Za § 96 se vkládá nový § 96a, který včetně nadpisu zní: „§ 96a Předávání a zveřejňování údajů provozovatelem zásobníku plynu (1) Nejpozději do 12:00:00 hodin pátého kalendářního dne plynárenského měsíce předá provozovatel zásobníku plynu provozovateli přepravní soustavy údaje o velikosti rezervovaných pevných ročních a pevných měsíčních skladovacích kapacit na probíhající a následující skladovací rok, a to v členění po jednotlivých plynárenských měsících s uvedením stavu rezervací k prvnímu plynárenskému dni jednotlivého měsíce a po jednotlivých subjektech zúčtování nebo zahraničních účastnících s uvedením jejich označení. (2) Nejpozději do 12:00:00 hodin pátého kalendářního dne následujícího po dni, v němž subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi zaniklo právo k nevyužité skladovací kapacitě, oznámí provozovatel zásobníku plynu a) provozovateli přepravní soustavy údaje o velikosti nevyužité skladovací kapacity v rozdělení po jednotlivých subjektech zúčtování a zahraničních účastnících s uvedením jejich označení, b) subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi údaje o velikosti nevyužité skladovací kapacity, k níž subjektu zúčtování nebo zahraničnímu účastníkovi zaniklo právo. (3) Nejpozději do 12:00:00 hodin následujícího plynárenského dne po rezervaci nevyužité skladovací kapacity podle § 60d energetického zákona předá provozovatel zásobníku plynu provozovateli přepravní soustavy údaje o velikosti rezervované nevyužité skladovací kapacity po jednotlivých účastnících trhu s plynem s uvedením jejich označení. (4) Údaje o nevyužité skladovací kapacitě podle odstavce 2 jsou provozovatelem zásobníku plynu oznámeny v členění podle § 50 odst. 4 a doby trvání podle § 50 odst. 5, ke které zaniklo právo ji využívat podle § 60c energetického zákona.“. 18. V § 116 odst. 5 se slova „dvou kalendářních dnů do 8:00:00“ nahrazují textem „17:00:00“. 19. V § 117 odst. 1 a 2 se slova „třetí den“ nahrazují slovy „od následujícího plynárenského dne“. 20. V § 117 odst. 3 se číslo „60“ nahrazuje číslem „30“ a slovo „třetí“ se nahrazuje slovy „následující plynárenský“. 21. V § 117 odst. 4 a § 118 odst. 1 se slova „dvou kalendářních dnů do 12:00:00“ nahrazují textem „18:00:00“. 22. V § 118 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „V případě žádosti o rychlou změnu dodavatele plynu podle § 116 odst. 5 prověří operátor trhu nejpozději do 18:10:00 hodin dne podání žádosti potřebné finanční zajištění nového subjektu zúčtování pro pokrytí dodávek do odběrných míst zákazníků a oznámí provozovateli distribuční nebo přepravní soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, novému dodavateli plynu a všem dotčeným subjektům zúčtování výsledky posouzení žádosti o rychlou změnu dodavatele plynu a obchodníkovi s plynem v režimu dodavatele poslední instance, kterým odběrným místům bude zajištěna dodávka dodavatelem poslední instance.“. 23. V § 118 odstavec 5 zní: „(5) Dodavateli plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavy v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku pro odběrná místa zákazníků, jichž se daná skutečnost týká, a účastnit se vnitrodenního trhu s plynem. Operátor trhu neprodleně poskytne tuto informaci, včetně výčtu EIC kódů odběrných míst, jichž se daná skutečnost týká, všem registrovaným účastníkům trhu s plynem a zveřejní ji způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro odběrná místa zákazníků, jejichž dodavatel plynu pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plyn nebo nemá zajištěnu službu přepravní nebo distribuční soustavy v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, se použijí postup a termíny podle § 116 odst. 5 a postup a termíny podle § 117 a tohoto paragrafu obdobně.“. 24. Příloha č. 3 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Podmínky aukce na skladovací kapacitu 1. Podmínky aukce musí být přiměřené, nediskriminační a transparentní. 2. Podmínky aukce obsahují a) počáteční cenu, nebo způsob určení počáteční ceny, b) termín zahájení aukce, c) požadovaný způsob zabezpečené elektronické komunikace včetně alternativního způsobu komunikace při selhání elektronické komunikace na straně žadatele, d) způsob určení velikosti finančního zajištění a postup a termín složení finančního zajištění pro aktivní účast v aukci, e) velikost nabízené skladovací kapacity, nebo způsob určení velikosti nabízené skladovací kapacity, f) vzor smlouvy o uskladňování plynu, g) algoritmus použitého typu aukce, způsob určení změny ceny v průběhu aukce, způsob alokace skladovací kapacity a způsob určení výsledné ceny za jednotku skladovací kapacity, h) minimální a maximální dobu trvání rezervace skladovací kapacity, i) dobu trvání aukce, aukčního kola nebo způsob určení doby trvání aukce a aukčního kola, j) způsob stanovení pokuty za zrušení rezervace skladovací kapacity aktivnímu žadateli, kterému byla rezervace skladovací kapacity potvrzena, ale nedošlo k uzavření smlouvy o uskladnění, včetně termínu a způsobu pro její uhrazení, k) velikost dodatečné skladovací kapacity, která může být aktivována, a podmínky, za nichž lze dodatečnou skladovací kapacitu aktivovat, pokud je dodatečná skladovací kapacita nabízena, l) podmínky, za nichž provozovatel zásobníku plynu ukončí aukci na skladovací kapacitu. 3. Podmínky aukce na nevyužitou skladovací kapacitu dále obsahují a) termín účinnosti, od kterého je skladovací kapacita rezervována, b) výši počáteční záporné ceny v případě aukce za zápornou cenu za uskladnění plynu stanovenou rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu, c) maximální dobu naplnění 90 % nově rezervované nevyužité skladovací kapacity podle vyhlášky upravující stav nouze v plynárenství a způsob zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu.“. 25. Příloha č. 4 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 349/2015 Sb. Pravidla pro posouzení proveditelnosti renominace přepravy, distribuce a uskladňování plynu Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel zásobníku plynu odmítne renominaci na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavy, pokud a) nejsou vzájemně odsouhlaseny nominace na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavy, nebo b) je na vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavy splněna některá z následujících podmínek: 1. v případě podané denní nominace nebo renominace (i) nominace nebo renominace přesahuje zbývající denní kapacitu subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavy NRJD>∑0≤h<TNPJh+∑T≤h<HdKSJh (ii) nominace nebo renominace je nižší než dosud přijatá a zaregistrovaná nominace nebo renominace NRJD<∑0≤h<TNPJh 2. v případě podané hodinové nominace nebo renominace (i) ve zbývajícím čase plynárenského dne hodnota nominace nebo renominace na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavy v hodině [h] přesahuje hodinovou kapacitu subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na daném vstupním nebo výstupním bodě přepravní soustavy v hodině [h] NRJ [h] > KSJ [h], T ≤ h < Hd (ii) nominace nebo renominace je v některé již uplynulé hodině [h] různá od dosud přijaté a zaregistrované nominace nebo renominace v hodině [h] NRJ [h] ≠ NPJ [h], 0 ≤ h < T kde J je vstupní nebo výstupní bod plynárenské soustavy, T je pořadí hodiny plynárenského dne, od které je nominace nebo renominace účinná; může nabývat hodnot v intervalu T = 0 pro první interval <6:00:00, 7:00:00) plynárenského dne až po T = Hd-1 pro poslední interval <5:00:00, 6:00:00) plynárenského dne, Hd je počet hodin plynárenského dne, tj. standardně 24 hodin, nebo případně 23, resp. 25 hodin při změně času na letní, resp. zimní čas, h je pořadí hodiny plynárenského dne; může nabývat hodnot v intervalu h = 0 pro první interval <6:00:00, 7:00:00) plynárenského dne až po h = Hd-1 pro poslední interval <5:00:00, 6:00:00) plynárenského dne, NRJD je nominace nebo renominace daného subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavy na daný plynárenský den [D], NRJ[h] je nominace nebo renominace daného subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka na vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavy na hodinu [h] plynárenského dne, KSJ[h] je součet všech hodinových rezervovaných pevných nebo přerušitelných kapacit daného subjektu zúčtování nebo zahraničního účastníka sjednaných ve smlouvě (smlouvách) ve vstupním nebo výstupním bodě plynárenské soustavy [J] na hodinu [h] plynárenského dne; hodinové hodnoty kapacit se stanoví jako denní nebo vnitrodenní rezervovaná kapacita dělená počtem hodin, na které byla kapacita rezervována, zaokrouhlená směrem dolů; rozdíl ze zaokrouhlení se připočte k poslední hodině plynárenského dne, NPJ[h] je souhrnná hodnota nominací nebo renominací na daný vstupní nebo výstupní bod plynárenské soustavy [J] na hodinu [h] plynárenského dne přijatých a zaregistrovaných do času T-2 (tj. 2 hodiny před účinností nominace).“. 26. V příloze č. 19 části A dílu II se v nadpisu za slovy „plynu pro vstupní a výstupní“ slova „pro vstupní a výstupní“ zrušují. 27. V příloze č. 19 části A dílu IV se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) cena za překročení povolené hodinové odchylky,“. Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q). 28. V příloze č. 19 části B dílu VI se na konci bodu 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno b), které zní: „b) platba za překročení denní rezervované distribuční kapacity v Kč/měsíc.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022, s výjimkou čl. I bodu 25, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předseda Rady: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 222/2022 Sb.	Vyhláška č. 222/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 359/2019 Sb. Vyhlášeno 29. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 101/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 359/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2022 222 VYHLÁŠKA ze dne 21. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 359/2019 Sb. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 88 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, ve znění vyhlášky č. 359/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 3. V § 10 se odstavec 5 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r.
Zákon č. 221/2022 Sb.	Zákon č. 221/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 29. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 101/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2022 221 ZÁKON ze dne 20. července 2022, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 50 zní: „h) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí50), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. 50) § 47f zákona č. 359/1999 Sb.“. 2. V § 16 odst. 4 písm. g) se slova „písm. a) a g)“ nahrazují slovy „písm. a), g) a h)“. 3. V § 29 odst. 5 se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. c), d) a h)“ a za text „§ 102 odst. 5“ se doplňují slova „a 6“. 4. V § 34 odst. 1 se slova „písm. c) a d)“ nahrazují slovy „písm. c), d) a h)“ a za text „§ 102 odst. 5“ se doplňují slova „a 6“. 5. V § 102 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 51 zní: „(6) Od 1. ledna 2022 do dne zániku pěstounské péče jsou účastny pojištění osoby pečující poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí51), pokud tyto osoby měly v den 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a). Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. 51) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Od 1. ledna 2022 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou účastny důchodového pojištění osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba této účasti na důchodovém pojištění se považuje za náhradní dobu pojištění a vyloučenou dobu, a pokud péče osoby uvedené ve větě první započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pokračuje i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává se do doby 2 let uvedené v § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byl-li pojištěnci uvedenému v bodě 1 nebo v § 102 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přiznán starobní důchod nebo invalidní důchod ode dne, který spadá do období od 1. ledna 2022 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přepočte se na žádost tento důchod ode dne přiznání tohoto důchodu podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle věty první se postupuje obdobně v případě přiznání vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu po pojištěnci uvedeném ve větě první. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 37 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Jde-li o osoby, které pečují o dítě v případech uvedených v § 5 odst. 2 písm. h) a v § 102 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, vede Úřad práce České republiky v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce České republiky zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím ministerstva tyto údaje po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 2. V § 54 odst. 3 písm. h) a i) se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. IV Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 538/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 569/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která včetně poznámek pod čarou č. 70 a 71 znějí: „s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí70), pokud tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, t) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. 70) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 71) § 47f zákona č. 359/1999 Sb.“. 2. V § 7 odst. 2 se slova „a q)“ nahrazují slovy „ , q), s) a t)“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 220/2022 Sb.	Vyhláška č. 220/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 100/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 39/2010 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 444/2016 Sb., vyhlášky č. 462/2017 Sb. a vyhlášky č. 371/2020 Sb., se mění * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2022 220 VYHLÁŠKA ze dne 19. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 41 odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb. a zákona č. 217/2022 Sb., k provedení § 34 odst. 3 a 4, § 34d odst. 9, § 38 odst. 6 a § 38a odst. 4 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 39/2010 Sb., vyhlášky č. 269/2012 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 444/2016 Sb., vyhlášky č. 462/2017 Sb. a vyhlášky č. 371/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012.“. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 2a se doplňují slova „ , v platném znění“. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 2a se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění.“. 4. V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vykonávající kontrolu“ nahrazují slovy „Policie České republiky, dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy“. 5. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „ , jakož i ve vozidlech používaných k provozování silniční dopravy“ nahrazují slovy „nebo na jiném vhodném místě mimo provozovnu dopravce“. 6. V § 3 odst. 1 písm. a) se za slovo „dodržování“ vkládají slova „požadavků na“ a za slovo „řízení“ se vkládá slovo „vozidla“. 7. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) dodržování podmínek pro přepravu zvířat, věcí nebo osob mezi místy ležícími na území České republiky dopravcem, který není v České republice usazen, i) dodržování prodloužené týdenní pracovní doby nebo doby výkonu činností v délce 60 hodin, přestávek na jídlo a oddech a přestávek podle § 9b odst. 2 zákona.“. 8. V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 1“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. a) až g)“. 9. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) dodržování zvláštních povinností podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly podle § 9b zákona.“. 10. Na konci textu poznámky pod čarou č. 7 se doplňují slova „ , v platném znění“. 11. V § 5 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 12. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 znějí: „d) při zjištění porušení povinnosti, které je klasifikováno jako velmi závažné porušení a spadá do přílohy I bodu 3 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě8), nebo e) u dopravce, který představuje zvýšené riziko podle hodnocení rizika provedeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví společný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravce9). 8) Příloha I nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES, v platném znění. 9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/695 ze dne 2. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES, pokud jde o společný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravních podniků.“. 13. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 14. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (K § 34 odst. 4 zákona) Vzor jedinečné zvláštní značky, kterou kontrolní orgán opatřuje plombu umisťovanou na tachografu, je stanoven v příloze č. 9 k této vyhlášce.“. 15. § 7a zní: „§ 7a (K § 38a odst. 4 zákona) (1) Vzor potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Vzor potvrzení o převzetí kauce je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce.“. 16. Za § 7a se vkládá nový § 8, který včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 8 (K § 34d odst. 9 a § 38 odst. 6 zákona) (1) Vybranými závažnými porušeními povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku jsou a) porušení povinnosti, které je klasifikováno jako nejzávažnější porušení a spadá do skupiny B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě7), b) porušení povinnosti, které je klasifikováno jako velmi závažné porušení a spadá do skupiny H1 až H9, I1 a J1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě7), nebo c) porušení povinnosti, které je klasifikováno jako velmi závažné porušení, spadá do skupiny B, C, D, I2 až I5 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě7), a bylo zjištěno u dopravce opakovaně. (2) Vzor oznámení, kterým Státní úřad inspekce práce poskytuje Ministerstvu dopravy údaje o kontrolách dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem10) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest, je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. 10) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V příloze č. 3 bod 1.7. zní: „1.7. Porušení – počet a druh porušení zjištěných na silnicích (N – nařízení Evropského parlamentu a Rady, Z – zákon č. 111/1994 Sb., NV – nařízení vlády č. 589/2006 Sb.) 503kB “. 18. V příloze č. 3 bod 2.2. zní: „2.2. Porušení – počet a druh zjištěných porušení v provozovnách dopravců (N – nařízení Evropského parlamentu a Rady, Z – zákon č. 111/1994 Sb.) 365kB “. 19. Příloha č. 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. Počet a výše pokut uložených dopravním úřadem pravomocným rozhodnutím ve správním řízení 1.2MB 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.“. 20. Příloha č. 9 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. Vzor jedinečné zvláštní značky, kterou kontrolní orgány opatřují jimi umisťované plomby na tachografu 23kB “. 21. Příloha č. 10 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. Potvrzení o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou/ o zabránění v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla 614kB “. 22. Doplňuje se příloha č. 12, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 12 k vyhlášce č. 522/2006 Sb. Oznámení o kontrolách dodržování požadavků na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest 385kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Vyhláška č. 219/2022 Sb.	Vyhláška č. 219/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb. Vyhlášeno 26. 7. 2022, datum účinnosti 10. 8. 2022, částka 99/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 10. 8. 2022 219 VYHLÁŠKA ze dne 29. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 1 a 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 262/2019 Sb., a podle § 44c odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., k provedení § 77 odst. 1 písm. g), § 79 odst. 2, § 79 odst. 8 písm. a), § 79a odst. 1 a 4 a § 80 zákona o léčivech a § 2 odst. 2 a § 24a zákona o návykových látkách: Čl. I Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slova „léčebné použití a“ vkládají slova „extraktu z konopí pro léčebné použití“. 2. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Tato vyhláška dále upravuje a) metody výroby extraktu z konopí pro léčebné použití, b) použité analytické metody testování účinných látek extraktu z konopí pro léčebné použití, c) podmínky označování a skladování extraktu z konopí pro léčebné použití, jakož i způsob jeho zpracování coby suroviny při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků podle zákona o léčivech, a d) podmínky stanovené pro použití konopí pro léčebné použití pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 3. V § 2 odst. 1 se za slova „k této vyhlášce“ vkládají slova „nebo extrakt z druhů konopí pro léčebné použití stanovených v příloze č. 6 k této vyhlášce“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro účely výpočtu množstevního omezení platí, že 1 g extraktu z konopí pro léčebné použití je vyroben ze 7 g usušené rostlinné drogy.“. 4. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Při používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití v rámci poskytování lůžkové zdravotní péče, připravených na základě žádanky s modrým pruhem, je povinností ošetřujícího lékaře zajistit dodržení množstevního omezení konopí pro léčebné použití u hospitalizovaného pacienta, které činí maximálně 6 g usušené rostlinné drogy nebo 6/7 g extraktu z konopí pro léčebné použití za jeden den.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 5. V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo extrakt z konopí pro léčebné použití, který splňuje kritéria podle přílohy č. 5 k této vyhlášce“. 6. V § 2 odst. 4 se za slova „léčebné použití“ vkládají slova „a extraktu z konopí pro léčebné použití“. 7. V § 2 odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) na analytickém certifikátu podle písmen b) a c) musí být uvedeny tyto údaje: 1. použitá rostlinná droga (Cannabis sativa/Cannabis indica), 2. typ extraktu, popřípadě že se jedná o čištěný extrakt, 3. deklarovaný obsah THC a CBD, 4. název rozpouštědla použitého k extrakci, 5. název a množství pomocných látek přítomných v extraktu, 6. podmínky skladování a doba použitelnosti.“. 8. Nadpis § 3 zní: „Značení konopí pro léčebné použití a extraktu z konopí pro léčebné použití“. 9. V § 3 odst. 1 se text „§ 2 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 2 odst. 4“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Extrakt z konopí pro léčebné použití určený pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití musí být na obalu označen kódem extraktu konopí pro léčebné použití podle přílohy č. 6 k této vyhlášce odpovídajícím procentuálnímu obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu uvedenému v dokladu o ověření jakosti léčivé látky podle § 2 odst. 4, typem extraktu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, názvem rozpouštědla použitého k extrakci, názvem a množstvím pomocných látek přítomných v extraktu, informacemi o podmínkách skladování a dobou použitelnosti.“. 10. V § 4 odst. 2 se za slova „elektronickém receptu“ vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka““ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo kód extraktu z konopí pro léčebné použití uvedený v příloze č. 6 k této vyhlášce. Pokud předepisující lékař uvede kód extraktu z konopí pro léčebné použití, je povinen uvést celkové množství extraktu použité při přípravě individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití a typ extraktu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce“. 11. V § 4 se na konci odstavce 4 doplňují slova „s označením „vysoce návyková látka““. 12. V § 4 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Při poskytování lůžkové péče může ošetřující lékař indikovat písemným záznamem do zdravotnické dokumentace pacienta použití léčivého přípravku s obsahem konopí pro hospitalizovaného pacienta v souladu s § 2 odst. 2. Podmínkou pro tuto indikaci je specializovaná způsobilost ošetřujícího lékaře stanovená v příloze č. 3 k této vyhlášce, nebo písemné doporučení lékaře se specializovanou způsobilostí stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce, který před hospitalizací poskytoval pacientovi specializovanou ambulantní péči, v rámci které mu předepisoval individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití v souladu s touto vyhláškou, anebo na základě písemného doporučení konzultujícího lékaře se specializovanou způsobilostí stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce v průběhu hospitalizace. Doporučení lékaře se specializovanou způsobilostí musí být nejpozději v den vystavení žádanky s modrým pruhem založeno ve zdravotnické dokumentaci pacienta. (6) Individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití pro hospitalizovaného pacienta lze v lékárně připravit pouze na základě žádanky s modrým pruhem, a to za splnění podmínky, že množství konopí pro léčebné použití v jedné jednotce předepsané lékové formy nepřekročí množstevní limit podle § 2 odst. 2.“. 13. V § 5 odst. 1 se za slova „elektronický recept“ vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka““ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo na žádanku s modrým pruhem v rámci poskytování lůžkové zdravotní péče podle zákona o návykových látkách v souladu s § 4 odst. 2 a 6“. 14. V § 5 odst. 2 se za slova „léčebné použití“ vkládají slova „nebo extrakt z konopí pro léčebné použití“, slovo „jehož“ se nahrazuje slovem „jejichž“ a slova „minimálně 0,3 % a“ se zrušují. 15. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Pro přípravu a výdej individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití na základě elektronického receptu s označením „vysoce návyková látka“ nebo na základě žádanky s modrým pruhem lze použít pouze konopí pro léčebné použití, jehož skutečný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu odpovídá kódu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, nebo extrakt z konopí pro léčebné použití, jehož skutečný procentuální obsah delta-9-tetrahydrocannabinolu a cannabidiolu odpovídá kódu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce a který je uveden předepisujícím lékařem na elektronickém receptu s označením „vysoce návyková látka“ nebo na žádance s modrým pruhem.“. 16. V § 5 odst. 4 se za slova „elektronického receptu“ vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka“ nebo na žádance s modrým pruhem“ a za slova „elektronický recept“ se vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka“ nebo na žádanku s modrým pruhem“. 17. V § 5 odst. 5 se za slova „elektronického receptu“ vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka“ nebo na žádanku s modrým pruhem“, za text „č. 1“ se vkládají slova „nebo přílohy č. 6“ a za slova „na elektronickém receptu“ se vkládají slova „s označením „vysoce návyková látka“ nebo na žádance s modrým pruhem“. 18. V § 5a odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „a kód extraktu z konopí pro léčebné použití podle přílohy č. 6 k této vyhlášce“. 19. V § 5a odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a předepsané celkové množství extraktu z konopí pro léčebné použití za dané období podle přílohy č. 6 k této vyhlášce“. 20. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který včetně nadpisu zní: „§ 5b Výroba extraktu z konopí pro léčebné použití (1) K výrobě extraktu z konopí pro léčebné použití lze použít pouze konopí pro léčebné použití určené pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku. (2) Použité analytické metody testování účinných látek v extraktu z konopí pro léčebné použití stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.“. 21. V příloze č. 1 se text „THC 0,3 % ≤ 4 %“ nahrazuje textem „THC ≤ 4 %“ a text „0,3 % THC ≤ 4 %“ se nahrazuje textem „THC ≤ 4 %“. 22. Doplňují se přílohy č. 5 a 6, které znějí: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Analytické metody testování účinných látek v extraktu z konopí pro léčebné použití Extrakt z konopí pro léčebné použití (EXTRAKT Z KONOPNÉHO KVĚTU STANDARDIZOVANÝ, Cannabis floris extractum normatum) Pro konkrétní extrakt musí být název dále rozšířen o typ extraktu (tekutý extrakt, tinktura, hustý extrakt, suchý extrakt) Splňuje požadavky obecného článku ČL/Ph.Eur. Extrakty z rostlinných drog (Plantarum medicinalium extracta) pro daný typ extraktu, kterým je tekutý extrakt, tinktura, hustý extrakt, nebo suchý extrakt a další testy: Parametr\| Metoda\| Limit ---\|---\|--- Vzhled\| vizuálně\| podle specifikace daného extraktu Totožnost\| HPLC1) – ČL2) / Ph.Eur3). 2.2.27, 2.2.29\| Zkoušky na čistotu\| \| Zkoušky dle požadavků ČL/Ph.Eur. pro daný typ extraktu\| ČL/Ph.Eur. 0765\| Zbytky pesticidů\| ČL/Ph.Eur. 2.8.13\| odpovídá limitům uvedeným v Ph.Eur. 2.8.13 Těžké kovy\| ČL 2.4.27\| Pb - max. 5,0 μg/g Cd - max. 1,0 μg/g Hg - max. 0,1 μg/g Aflatoxiny \\- Aflatoxin B1 \\- celkový obsah aflatoxinů B1, B2, G1 a G2\| ČL/Ph.Eur. 2.8.18\| max. 2 μg/kg max. 4 μg/kg Mikrobiologická jakost ČL/Ph.Eur. 5.1.4 \\- TAMC4) \\- TYMC5) \\- Escherichia coli \\- Staphylococcus aureus \\- Pseudomonas aeruginosa \\- Žluč tolerující gramnegativní bakterie \\- Salmonella\| ČL/Ph.Eur 2.6.12 a 2.6.13\| max. 102 CFU6)/1 g nebo v 1 ml max. 101 CFU/1 g nebo v 1 ml nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 1 g nebo v 1 ml) nepřítomnost (v 10 g nebo v 10 ml) Rozkladné produkty \\- Kanabinol / Cannabinol\| HPLC – ČL / Ph.Eur. 2.2.29\| max. 2,5 % Olejové extrakty nebo extrakty s obsahem oleje \\- Číslo kyselosti \\- Číslo peroxidové\| ČL/Ph.Eur. 2.5.1 ČL/Ph.Eur. 2.5.5\| dle charakteru použitého oleje Obsah \\- THC 7) \\- CBD 8)\| HPLC – ČL/Ph.Eur. 2.2.29\| dle kódu extraktu z konopí pro léčebné použití testování není nutné v případě, že výchozí droga použitá k výrobě extraktu splňuje požadavky uvedené ve vyhlášce 236/2015 Sb. Vysvětlivky: 1) Vysokoúčinná kapalinová chromatografie 2) Český lékopis 3) Evropský lékopis 4) Celkový počet aerobních mikroorganismů 5) Celkový počet kvasinek/plísní 6) Kolonie tvořící jednotka/y 7) Tetrahydrokanabinol / tetrahydrocannabinol 8) Kanabidiol / cannabidiol Příloha č. 6 k vyhlášce č. 236/2015 Sb. Druhy extraktu z konopí pro léčebné použití Kód\| Druh extraktu\| Rozmezí THCa)\| Rozmezí CBDb) ---\|---\|---\|--- 9311000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| CBD < 1 % 9312000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9313000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9314000\| Cannabis sativae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 7,5 % ≤ CBD < 23 % 9321000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| CBD < 1 % 9322000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9323000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9324000\| Cannabis sativae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9331000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| CBD < 1 % 9332000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9333000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9334000\| Cannabis sativae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9341000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| CBD < 1 % 9342000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9343000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9344000\| Cannabis sativae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9351000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| CBD < 1 % 9352000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9353000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9354000\| Cannabis sativae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9361000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| CBD < 1 % 9362000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9363000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9364000\| Cannabis sativae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9371000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| CBD < 1 % 9372000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9373000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9374000\| Cannabis sativae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9381000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| CBD < 1 % 9382000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9383000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9384000\| Cannabis sativae extractum\| THC ≤ 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9411000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| CBD < 1 % 9412000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9413000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9414000\| Cannabis indicae extractum\| 25 % ≥ THC > 21 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9421000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| CBD < 1 % 9422000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9423000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9424000\| Cannabis indicae extractum\| 21 % ≥ THC > 18 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9431000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| CBD < 1 % 9432000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9433000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9434000\| Cannabis indicae extractum\| 18 % ≥ THC > 15 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9441000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| CBD < 1 % 9442000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9443000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9444000\| Cannabis indicae extractum\| 15 % ≥ THC > 12 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9451000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| CBD < 1 % 9452000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9453000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9454000\| Cannabis indicae extractum\| 12 % ≥ THC > 9 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9461000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| CBD < 1 % 9462000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9463000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9464000\| Cannabis indicae extractum\| 9 % ≥ THC > 7 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % 9471000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| CBD < 1 % 9472000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9473000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9474000\| Cannabis indicae extractum\| 7 % ≥ THC > 4 %\| 7 % ≥ THC > 4 % 9481000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| CBD < 1 % 9482000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 1 % ≤ CBD < 5 % 9483000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 5 % ≤ CBD < 7,5 % 9484000\| Cannabis indicae extractum\| THC ≤ 4 %\| 7,5 % ≤ CBD ≤ 23 % Vysvětlivky: a) Rozmezí procentuálního obsahu delta-9-tetrahydrocannabinolu pro daný kód. b) Rozmezí procentuálního obsahu cannabidiolu pro daný kód.“. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 218/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 218/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 22. 7. 2022, částka 98/2022 218 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. července 2022 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Dodatek č. 3 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2019 – 2024 ze dne 2. dubna 2019, který byl uzavřen dne 4. dubna 2022 mezi vyššími odborovými orgány – Odborový svaz Stavba České republiky a Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů – Svaz podnikatelů ve stavebnictví, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětvích označených kódem klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/). Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Zákon č. 217/2022 Sb.	Zákon č. 217/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 98/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o silničním provozu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 21. 8. 2023 217 ZÁKON ze dne 8. července 2022, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o silniční dopravě Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámkách pod čarou č. 4e a 13 se za slova „561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy“ vkládají slova „ , v platném znění“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 35 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012.“. 3. V poznámce pod čarou č. 35 se za větu první na samostatný řádek vkládá věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.“ a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/738 ze dne 6. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.“. 4. V § 2 odstavec 15 zní: „(15) Velkým vozidlem je a) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, je-li jimi provozována mezinárodní silniční doprava nebo vnitrostátní silniční doprava na území státu, v němž dopravce nemá sídlo, b) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, nebo c) vozidlo určené pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče.“. 5. V § 2 se odstavec 16 zrušuje. Dosavadní odstavce 17 až 20 se označují jako odstavce 16 až 19. 6. V § 2 odst. 18 se slovo „silničním“ zrušuje. 7. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Povinnosti tuzemského dopravce (1) Tuzemský dopravce je povinen a) provozovat silniční dopravu vozidlem, které je 1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14) a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo 2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy. (2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, že a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby, b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nebo, je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla, c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce, d) je najato bez řidiče, e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec a f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením státní poznávací značky vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu.“. 8. V § 3a odst. 5 větě poslední se slovo „zvláštním“ nahrazuje slovem „jiným“. 9. V § 3a odst. 6 písm. a) bodě 2 se za slovo „tachografem“ vkládají slova „ , nebo o přepravu vymezenou v článku 13 odst. 1 písm. g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d)“. 10. V § 3a odst. 6 písm. c) a v § 3a odst. 7 písm. c) se slova „tento záznam u sebe“ nahrazují slovy „u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána,“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „je“. 11. Za § 3b se vkládá nový § 3c, který včetně nadpisu zní: „§ 3c Dočasné výjimky z požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a z požadavků na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku (1) Ministerstvo dopravy může opatřením obecné povahy z důvodu ochrany života, zdraví nebo majetku anebo z důvodu podstatného zhoršení nebo přerušení sjízdnosti pozemní komunikace dočasně určit pozemní komunikace nebo jejich úseky, které lze užít i v případě, že nejsou dodrženy požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku a popřípadě ani požadavky na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (2) V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy stanoví rozsah, v jakém se lze od požadavků podle odstavce 1 odchýlit, a popřípadě další podmínky k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce řidiče a prokazatelného vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a krajský úřad, jehož správního obvodu se opatření obecné povahy týká. Nevyjádří-li se dotčený orgán k návrhu opatření obecné povahy do 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení, návrh se s ním neprojedná. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Ministerstvo dopravy. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 pracovních dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění podat pouze právnické osoby s celostátní působností sdružující dopravce. (6) Ministerstvo dopravy vydá opatření obecné povahy pouze se souhlasem Evropské komise. Za tím účelem může návrh opatření obecné povahy upravit podle jejích připomínek. (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. (8) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné povahy vydat bez projednání s dotčenými orgány a bez souhlasu Evropské komise, nejdéle však na dobu 30 dnů. Návrh opatření obecné povahy se v takovém případě nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. Vydání opatření obecné povahy oznámí Ministerstvo dopravy Evropské komisi.“. 12. V § 4 se slova „ , nestanoví-li tento zákon jinak“ zrušují. 13. V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „právnické osobě se sídlem na území České republiky nebo fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky nebo obdobným pobytem na území některého jiného členského státu“ nahrazují slovem „osobě“. 14. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nelze udělit a) právnické osobě, která nemá sídlo na území České republiky, b) fyzické osobě, která nesplňuje podmínku pobytu na území České republiky podle živnostenského zákona, je-li jím vyžadována, nebo c) osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice.“. 15. V § 7 se slova „je bezúhonná“ nahrazují slovy „se považuje za bezúhonnou“. 16. V § 8 odst. 2 větě první se slovo „července“ nahrazuje slovem „srpna“. 17. V § 8 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 18. V § 8a odst. 3 se slova „vozidlem nebo jízdní soupravou o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou vozidlem určeným pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „velkým vozidlem a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou velkým vozidlem“. 19. V § 8c se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Není-li splněna podmínka bezúhonnosti, živnostenský úřad nežádá dopravní úřad o vydání stanoviska. (9) Dopravní úřad při vydávání stanoviska podle odstavců 1 až 3 nebo odstavce 6 splnění podmínky bezúhonnosti neposuzuje.“. 20. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Podnikatel v silniční dopravě může provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby pouze vozidlem, jehož a) je provozovatelem a které je podle zápisu v registru silničních vozidel14) určeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby tímto podnikatelem, nebo b) státní poznávací značku, největší povolenou hmotnost, celkový počet míst k přepravě osob včetně řidiče, tovární značku a obchodní označení ohlásil dopravnímu úřadu; každou změnu těchto údajů je povinen do 1 měsíce ohlásit dopravnímu úřadu.“. 21. V § 9 odst. 5 se slovo „opis“ nahrazuje slovy „stejnopis písemného vyhotovení“. 22. V § 9b odst. 1 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „provozuje silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), a“. 23. V § 9b odst. 2 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „vykonávající činnosti podle odstavce 1“, za slovo „přerušit“ se vkládá slovo „jejich“ a slova „činností podle odstavce 1“ se zrušují. 24. V § 9b odst. 4 větě první se slova „provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „vykonávající činnosti podle odstavce 1“, za slovo „výkonu“ a za slovo „ukončení“ se vkládá slovo „těchto“ a slova „podle odstavce 1“ se zrušují. 25. Za § 9b se vkládá nový § 9c, který včetně nadpisu zní: „§ 9c Zákaz objednání přepravy (1) Podnikající fyzická nebo právnická osoba nesmí objednat přepravu zvířat nebo věcí, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měla a mohla, že by provedením přepravy dopravce porušil a) povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, b) některý z pracovněprávních požadavků, které platí při vyslání řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, nebo c) některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23). (2) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nesmí objednat přepravu osob, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že by provedením přepravy dopravce porušil povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku.“. 26. V § 21a odst. 6 písm. b) se slova „malými vozidly“ nahrazují slovy „vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 27. V § 21a odst. 6 písm. d) se slova „písm. i) nebo l)“ nahrazují slovy „písm. j) nebo m)“. 28. V § 21c odst. 2 se věta první zrušuje. 29. V § 21c odst. 2 se za slovo „žádosti“ vkládají slova „podle odstavce 1“ a slovo „rovněž“ se zrušuje. 30. V § 21c odst. 6 se věta poslední zrušuje. 31. V § 21c odst. 8 písm. b) se slova „příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby“ nahrazují slovy „ , který rozhodl o odnětí oprávnění řidiče taxislužby v prvním stupni“. 32. V § 21c se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pro účely vedení v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vyhotovení průkazu řidiče taxislužby si dopravní úřad při podání žádosti podle odstavce 1 nebo 6 opatří digitalizovanou fotografii žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, pořídí ji dopravní úřad.“. 33. V § 27 větě první se za slovo „dopravci“ vkládají slova „provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4),“, za slovo „řidiči“ se vkládá slovo „řádně“ a za slova „době řízení“ se vkládá slovo „vozidla“. 34. V § 27 větě druhé se za slova „aby ve“ vkládá slovo „velkém“ a slova „a § 9 odst. 1 písm. a) a, jde-li o zahraniční dopravce usazené v jiném členském státu Evropské unie, kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka“ se zrušují. 35. V § 27 větě druhé, v § 35 odst. 1 písm. b) a v § 41 odst. 2 se za text „§ 3“ vkládá text „odst. 1“. 36. V § 27 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a § 9 odst. 1 písm. a)“. 37. V § 27 větě poslední se slova „§ 3 písm. c) a“ zrušují. 38. Na konci § 27 se doplňuje věta „Provozuje-li zahraniční dopravce silniční dopravu najatým vozidlem, je povinen zajistit též splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f).“. 39. V § 33a odstavec 1 zní: „(1) Provozovat silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18), lze pouze na základě licence Společenství podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie20) (dále jen „eurolicence“) a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie20).“. 40. V § 33a odst. 3 se slova „nahlásil dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b)“ nahrazují slovy „je podle § 9 odst. 3 určeno nebo ohlášeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby“. 41. V § 33a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; jde-li o vozidlo podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 2, dopravní úřad v opisu eurolicence uvede státní poznávací značku vozidla a dobu platnosti tohoto opisu, která odpovídá době nájmu vozidla a nepřekročí dobu uvedenou v § 3 odst. 2 písm. c)“. 42. V § 33a odstavec 4 zní: „(4) Neprokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost ve lhůtě stanovené dopravním úřadem podle § 35b odst. 3, odevzdá dopravnímu úřadu do 1 měsíce od jejího marného uplynutí eurolicenci a všechny její opisy.“. 43. V § 33a odst. 5 se slova „60 dnů“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 44. V § 33a odst. 6 se slova „nahlásí dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b)“ nahrazují slovy „byla podle § 9 odst. 3 určena nebo ohlášena k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby“. 45. V § 33a odst. 7 větě první se slovo „koncese“ nahrazuje slovy „živnostenského oprávnění k provozování silniční dopravy velkými vozidly“. 46. V § 33b odst. 1 se slova „mezinárodní dopravy velkými vozidly určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ nahrazují slovy „silniční dopravy velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23),“ a za slovo „podle“ se vkládá slovo „tohoto“. 47. Za § 33e se vkládají nové § 33f až 33i, které včetně poznámek pod čarou č. 41 a 42 znějí: „§ 33f (1) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční nákladní dopravu pro cizí potřeby, a) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, b) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nakládce, vykládce nebo vykládce spojené s nakládkou, nebo c) při níž 1. leží výchozí místo na území státu, v němž je dopravce usazen, cílové místo leží na území jiného státu a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, a 2. v návaznosti na dopravu provedenou podle bodu 1 leží cílové místo na území členského státu, v němž je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš ke 2 nakládkám, vykládkám nebo vykládkám spojeným s nakládkami. (2) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o linkovou nebo příležitostnou osobní dopravu nebo mezinárodní kyvadlovou dopravu, při níž a) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, b) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, c) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících, nebo d) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících. (3) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční dopravu, při níž vozidlo územím České republiky pouze projíždí, aniž by na něm docházelo k a) nakládce nebo vykládce, nebo b) nástupu nebo výstupu cestujících. (4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jde-li o přepravu osob, zvířat nebo věcí mezi místy ležícími na území státu, do něhož byl řidič vyslán. (5) K ověření splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 mohou orgány Policie České republiky a osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru vyžadovat pouze předložení dokladu prokazujícího provádění přepravy v rámci mezinárodní silniční dopravy a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. § 33g (1) Dopravce usazený v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, je povinen, nejde-li o vyslání podle § 33f, a) oznámit Ministerstvu dopravy prostřednictvím k tomu určeného formuláře v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) 1. nejpozději při zahájení vyslání údaje o plánovaném vyslání a 2. neprodleně každou změnu údajů oznámených podle bodu 1, b) zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole 1. oznámení podle písmene a) a 2. doklad o prováděné přepravě, a c) poskytnout prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) po ukončení vyslání 1. dopravnímu úřadu nebo, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy do 8 týdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu o prováděné přepravě a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a 2. Státnímu úřadu inspekce práce nebo oblastnímu inspektorátu práce (dále jen „orgán inspekce práce“) do 8 týdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu prokazujícího existenci pracovněprávního vztahu, dokladu o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání a evidence pracovní doby. (2) Na dopravce usazeného v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, se § 87, § 102 odst. 3 a § 136 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nepoužijí. (3) Dopravce usazený v České republice, který nevyhověl žádosti příslušného orgánu jiného členského státu o poskytnutí kopií dokladů prokazujících vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání, je povinen kopie těchto dokladů poskytnout orgánu inspekce práce do 10 pracovních dnů ode dne doručení jeho žádosti. Dokladem prokazujícím vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání je doklad o prováděné přepravě, záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, pracovní smlouva nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, doklad o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání nebo evidence pracovní doby. Kopie těchto dokladů předá orgán inspekce práce prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) příslušnému orgánu jiného členského státu do 25 pracovních dnů ode dne obdržení jeho žádosti o součinnost. § 33h Dopravce usazený v jiném než členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce na území České republiky, je povinen zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka. § 33i (1) Ministerstvo dopravy poskytne prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu na jeho žádost informace týkající se plnění a) podmínky usazení v České republice podnikatelem v silniční dopravě provozujícím dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie15), nebo b) povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku tuzemským dopravcem provozujícím silniční dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené předpisem Evropské unie42). (2) Je-li za účelem poskytnutí informace podle odstavce 1 nezbytné provést kontrolu tuzemského dopravce, na žádost Ministerstva dopravy ji bezodkladně provede dopravní úřad; protokol o kontrole dopravní úřad bezodkladně zašle Ministerstvu dopravy. Kontrolu tuzemského dopravce provozujícího mezinárodní linkovou osobní dopravu provede Ministerstvo dopravy. (3) Žádost dopravního úřadu o poskytnutí informací týkajících se plnění podmínky usazení nebo povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku dopravcem usazeným v jiném členském státě předá Ministerstvo dopravy prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu, v němž je dopravce usazen; poskytnuté informace Ministerstvo dopravy bezodkladně zašle dopravnímu úřadu. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), v platném znění. 42) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, v platném znění.“. 48. V § 33f se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Odstavec 1 písm. b) a c) a odstavec 2 písm. c) a d) se použijí, pouze pokud je silniční doprava prováděna vozidlem vybaveným inteligentním tachografem zaznamenávajícím překročení hranic a doplňkové činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e).“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 49. V § 34 odst. 3 se věty první až šestá nahrazují větami „Dopravní úřady vykonávají státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v mezinárodní linkové osobní dopravě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Ministerstvo dopravy vykonává státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v taxislužbě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Orgány inspekce práce vykonávají kontrolu nad dodržováním povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3. Obecní živnostenské úřady vykonávají státní odborný dozor nad dodržováním povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Předmětem státního odborného dozoru je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami.“. 50. V § 34 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nahrazuje-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru nebo orgán Policie České republiky plombu umístěnou na tachografu novou plombou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), opatří ji jedinečnou zvláštní značkou, jejíž podobu stanoví prováděcí právní předpis.“. 51. V § 34 odst. 7 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušuje. 52. V § 34b odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) údaj o počtu zaměstnanců,“. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena e) až i). 53. V § 34b odst. 2 písm. g) se text „písm. b)“ a slovo „silničního“ zrušují. 54. V § 34b odst. 2 písm. h) se slova „unie20) a“ nahrazují slovy „unie20),“. 55. V § 34b odst. 2 písmeno i) zní: „i) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), nebo sankce za protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace protiprávního jednání a“. 56. V § 34b odst. 2 se doplňuje písmeno j), které zní: „j) hodnocení rizika podnikatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“. 57. V § 34b odst. 3 písm. a) se slova „a adresa místa pobytu“ nahrazují slovy „ , adresa místa pobytu a datum úmrtí“. 58. V § 34b odst. 5 se slovo „malými“ nahrazuje slovy „jinými než velkými“ a slova „a), b), d), f), g) a h)“ se nahrazují slovy „a), b), e), g), h) a i)“. 59. V § 34b odst. 6 písm. a) se za slovo „narození“ vkládají slova „ , digitalizovaná fotografie“. 60. V § 34b odst. 6 písm. d) se slovo „přestupku“ nahrazuje slovy „protiprávního jednání“. 61. V § 34b odst. 7 písm. b) se slovo „silničního“ zrušuje. 62. V § 34b odst. 8 se text „h)“ nahrazuje textem „i)“ a za slovo „tohoto“ se vkládají slova „nebo jiného“. 63. V § 34d odst. 1 se text „§ 34b odst. 4“ nahrazuje slovy „§ 34b odst. 2 písm. d) a § 34b odst. 4“. 64. V § 34d odst. 2 větách druhé a třetí se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. i)“. 65. V § 34d odst. 3 větě první se text „a), b), d)“ nahrazuje slovy „a), b) a e)“. 66. V § 34d se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo dopravy poskytne orgánům inspekce práce způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje vedené v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě podle § 34b odst. 2 písm. a), b), i) a j), pokud a) se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopustil některého z vybraných závažných porušení povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nebo b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly představuje zvýšené riziko podle hodnocení rizika provedeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 67. V § 34d odst. 6 úvodní části ustanovení, § 34d odst. 7 písm. b) a v § 34d odst. 8 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 68. V § 34d odst. 6 písmeno b) zní: „b) dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, kterým 1. pravomocným rozhodnutím uložil správní trest za přestupek podle tohoto zákona, nebo 2. byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím, jehož kopii obdržel, a“. 69. V § 34d odst. 7 písm. a) se slovo „a“ zrušuje. 70. V § 34d se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, jímž byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím orgánu inspekce práce, který má sídlo v jeho správním obvodu a ve vztahu k tomuto rozhodnutí postupoval podle § 38 odst. 3.“. 71. V § 34d odst. 8 větě první se za slovo „působností“ vkládají slova „nebo úřad městské části“, za slovo „vozidla,“ se vkládají slova „nebo úřad městské části, který uložil správní trest uvedený v § 9 odst. 2 písm. a) nebo d),“ a za text „odst. 4“ se vkládají slova „nebo odst. 6 písm. d)“. 72. V § 34d odst. 8 větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovem „úřad“. 73. V § 34d se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „a vymezí vybraná závažná porušení povinností podle odstavce 4 písm. a)“. 74. V § 35 odst. 1 písmeno a) zní: „a) je tuzemským dopravcem a provozuje silniční dopravu v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2,“. 75. V § 35 odst. 1 písm. j) se za text „písm. c)“ vkládají slova „nebo § 27“. 76. V § 35 odst. 1 písmeno j) zní: „j) je zahraničním dopravcem a v rozporu s § 27 provozuje silniční dopravu najatým vozidlem, aniž by splňoval některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f),“. 77. V § 35 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) provádí přepravu zvířat, věcí nebo osob mezi místy ležícími na území České republiky, aniž by byl v České republice usazen, nebo nezajistí, aby řidič předložil při kontrole doklady o prováděné přepravě,“. Dosavadní písmena i) až y) se označují jako písmena j) až z). 78. V § 35 odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 79. V § 35 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až f), která znějí: „b) neoznámí Ministerstvu dopravy údaje o plánovaném vyslání nebo jejich změnu podle § 33g odst. 1 písm. a), c) v rozporu s § 33g odst. 1 písm. b) nezajistí, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole oznámení údajů o plánovaném vyslání a doklad o prováděné přepravě, d) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 1, e) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2, f) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 3, nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno g). 80. V § 35 odst. 3 písm. g) se text „§ 27“ nahrazuje textem „§ 33h“ a slova „byly ve vozidle“ se nahrazují slovy „řidič měl u sebe a předložil při kontrole“. 81. V § 35 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Podnikající fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. a) nebo c) objedná přepravu zvířat nebo věcí, nebo b) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. b) objedná přepravu zvířat nebo věcí. (8) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9c odst. 2 objedná přepravu osob.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11. 82. V § 35 odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , 7 nebo 8“. 83. V § 35 odst. 11 větě první se slovo „opis“ nahrazuje slovy „stejnopis písemného vyhotovení“. 84. V § 35 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Dopravní úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým uložil správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. b), do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci Státnímu úřadu inspekce práce.“. 85. V § 35a odst. 3 větě první se slova „za protiprávní jednání uvedené v příloze IV nebo v seznamu podle čl. 6 odst. 2 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádějí společná pravidla pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě39)“ nahrazují slovy „za nejzávažnější protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39)“. 86. V § 35a odst. 4 písm. b) se slova „prohlásí odpovědného zástupce za nezpůsobilého“ nahrazují slovy „rozhodne současně o jeho nezpůsobilosti“. 87. V § 35a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nejméně však na dobu 1 roku; ztratil-li dobrou pověst dopravce, který je současně ustanoven odpovědným zástupcem, dopravní úřad rovněž rozhodne o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti“. 88. V § 35b odst. 3 větě první se za slovo „usazení“ vkládají slova „nebo finanční způsobilosti“. 89. V § 35b odst. 4 písm. b) bodě 3 se slovo „trvání“ nahrazuje slovy „splnění podmínky“ a text „§ 8 odst. 2“ se nahrazuje slovy „odstavce 3“. 90. V § 35i odst. 2 větě druhé se za slovo „nařídil“ vkládají slova „ , bezprostředně poté, co k tomu byl vyzván řidič, který pro tyto účely zastupuje dopravce“. 91. V § 35i se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Neuhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu bezprostředně poté, co k tomu byl řidič vyzván, jsou orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo b) zakázat pokračovat v jízdě s vozidlem a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (4) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů. (6) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, uhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu.“. 92. V § 35j odstavec 4 zní: „(4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru neprodleně zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, pokud jde o podezření ze spáchání přestupku podle a) § 34e odst. 3 písm. b) nebo c), 1. odpadne-li nebezpečí dalšího nedodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, nejpozději však po uplynutí 24 hodin od zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů, nebo 2. bude-li v jízdě pokračovat jiný způsobilý řidič, nebo b) § 34e odst. 3 písm. e) nebo f), upustí-li řidič od jednání, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku.“. 93. V § 36 odst. 3 se text „y)“ nahrazuje textem „z)“. 94. V § 36 odst. 5 písm. b) se slovo „a“ zrušuje. 95. V § 36 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „ , a “ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) přestupků podle § 35 odst. 3 písm. e) a f) a § 35 odst. 7 písm. b), které projednává orgán inspekce práce.“. 96. V § 36 odst. 6 větě poslední se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy“. 97. V § 37 odst. 1 větě první se slova „nebo celní úřady“ zrušují. 98. V § 37 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a požadavky podle § 9b“. 99. V § 37 odst. 1 větě druhé se slova „a umožnit jim přístup k tachografu nebo jinému záznamovému zařízení“ zrušují. 100. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. 101. § 38 zní: „§ 38 (1) Při provádění kontroly nebo státního odborného dozoru na pozemní komunikaci nebo jiném vhodném místě mimo provozovnu dopravce orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru rovněž kontrolují prostřednictvím záznamu z tachografu, zda dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu a přestávky na jídlo a oddech řidičů. (2) Obdržel-li orgán inspekce práce údaje podle § 34d odst. 4, provede kontrolu v provozovně podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, při níž kontroluje, zda podnikatel zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích. (3) Pokud orgán inspekce práce rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, poskytne orgán inspekce práce dopravním úřadům prostřednictvím Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl za tento přestupek dopravci uložen správní trest, a dále údaje o druhu a výši správního trestu a právní kvalifikaci protiprávního jednání. (4) Česká správa sociálního zabezpečení poskytne každoročně nejpozději do 31. března na žádost Ministerstva dopravy z registru pojištěnců nemocenského pojištění nebo registru zaměstnavatelů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě údaj o počtu zaměstnanců podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly k 31. prosinci předchozího roku. (5) Státní úřad inspekce práce poskytne každoročně nejpozději do 31. března Ministerstvu dopravy údaje o kontrolách dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest. (6) Vzor oznámení, kterým jsou poskytovány údaje podle odstavce 5, stanoví prováděcí právní předpis.“. 102. V § 38a odst. 2 se slova „a karet podniku a“ nahrazují slovy „ , karet podniku a průkazů řidiče taxislužby,“. 103. V § 38a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na základě požadavků dopravních úřadů distribuci průkazů řidiče taxislužby“. 104. V § 38a odst. 3 se písmena i) a j) zrušují. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena i) a j). 105. V § 38a odst. 3 se čárka na konci písmene h) nahrazuje slovem „a“ a písmeno i) se zrušuje. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i). 106. V § 40c se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „působností“ se vkládají slova „a úřadům městských částí“. 107. V § 41 odst. 2 se text „§ 34 odst. 3, § 34 odst. 6, § 34d odst. 8“ nahrazuje textem „§ 34 odst. 3, 4 a 7, § 34d odst. 9, § 38 odst. 6“. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. II Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto: 1. V prvním sloupci se slova „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“. 2. Ve druhém sloupci se slova „odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb. u silniční motorové dopravy nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „odborná způsobilost podle § 8a zákona č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u silniční motorové dopravy – nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. 3. Ve čtvrtém sloupci se slova „dopravní úřad, s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy nákladními vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy osobními vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nahrazují slovy „dopravní úřad, jde-li o žádost o koncesi k provozování silniční motorové dopravy – nákladní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozované vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní mezinárodní provozované vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče, – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu udělené koncese podle dosavadní právní úpravy, není-li dále stanoveno jinak. 2. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Živnostenský úřad zapíše změnu názvu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“, „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Živnostenský úřad zapíše změnu rozsahu předmětu podnikání podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do živnostenského rejstříku do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ a nebyl oprávněn provozovat koncesovanou živnost uvedenou v bodě 1 v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ podle přílohy č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a hodlá po nabytí účinnosti tohoto zákona provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“, je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinen požádat živnostenský úřad o změnu rozsahu předmětu podnikání a doložit doklady prokazující splnění podmínky usazení, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti nebo do doby oznámení usnesení o zastavení řízení je žadatel oprávněn provozovat koncesovanou živnost v rozsahu udělené koncese podle dosavadní právní úpravy. Splňuje-li žadatel podmínku usazení, dobré pověsti, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti, živnostenský úřad změní v rozhodnutí o udělení koncese rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Není-li žádosti vyhověno, živnostenský úřad změní v rozhodnutí o udělení koncese rozsah předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. Není-li žádost podána do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, živnostenský úřad neprodleně zapíše do živnostenského rejstříku změnu rozsahu předmětu podnikání na „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“ a vydá výpis z živnostenského rejstříku. Změnu rozhodnutí o udělení koncese provede živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo při první změně údajů oznámené podnikatelem podle § 56 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úkony provedené podle tohoto bodu jsou osvobozeny od správních poplatků. 5. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podána žádost o vydání koncese pro koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“, o níž nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, a žadatel ani na výzvu živnostenského úřadu nedoložil doklady prokazující splnění podmínky usazení, finanční způsobilosti a odborné způsobilosti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo nesplňuje podmínku dobré pověsti podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne živnostenský úřad o vydání koncese pro koncesovanou živnost s předmětem podnikání „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání Čl. IV V § 28 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 501/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 37 a 38 zní: „(4) Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti37), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě38) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě38), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento obecní úřad obce s rozšířenou působností sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 38) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. V Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „označníky zastávek“ nahrazují slovy „zařízení pro zveřejnění jízdních řádů“. 2. V § 43 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o silničním provozu Čl. VI V zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., § 125i včetně poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 125i Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti43), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě21) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě21), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. VII V § 84 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 zní: „(4) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti36), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě37) nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě37), v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 37) Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Položka 34 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto: 1. Bod 5 se zrušuje. Dosavadní body 6 až 14 se označují jako body 5 až 13. 2. Bod 10 zní: „10.\| Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32) v elektronické podobě\| Kč 50“. ---\|---\|--- 3. Za bod 10 se vkládá nový bod 11, který zní: „11.\| Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32) v listinné podobě za každou i započatou stránku\| Kč 50“. ---\|---\|--- Dosavadní body 11 až 13 se označují jako body 12 až 14. 4. Za bod 12 se vkládají nové body 13 a 14, které znějí: „13.\| Vydání osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci\| Kč 200 ---\|---\|--- 14.\| Vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí\| Kč 200“. ---\|---\|--- Dosavadní body 13 a 14 se označují jako body 15 a 16. 5. V oddílu „Zmocnění“ se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 48, které nabývá účinnosti dnem 21. srpna 2023, a ustanovení čl. I bodů 3, 7, 28, 29, 30, 32, 35, 37, 38, 41, 59, 74, 76, 102, 103 a 105, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 216/2022 Sb.	Zákon č. 216/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2023, částka 97/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2023 216 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7c, které včetně nadpisu nad označením § 7a znějí: „Sleva na pojistném § 7a (1) Zaměstnavatel má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru, který a) je starší 55 let, b) pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 zákona o státní sociální podpoře, c) pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost); osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, d) se zároveň připravuje na budoucí povolání studiem; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 zákona o důchodovém pojištění, e) v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a zákona o zaměstnanosti, f) je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nebo g) je mladší 21 let. (2) Podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až f) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba, přičemž rozsah takto stanovené kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání; limit počtu hodin podle věty první platí přitom pro všechna tato zaměstnání dohromady. (3) Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud a) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy, b) úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy, c) odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru, d) zaměstnanec uvedený v odstavci 1 písm. f) je v pracovním poměru k zaměstnavateli, který je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, pokud by slevu na pojistném uplatňoval tento zaměstnavatel, nebo e) je zaměstnanec uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhrady mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce podle § 120e odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (4) Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli. (5) Sleva na pojistném za zaměstnance náleží zaměstnavateli, jen pokud před uplatněním této slevy oznámil České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance; oznámením tohoto záměru se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance zaměstnavatel oznamuje nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu podle § 9 odst. 2 za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje. Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první. § 7b (1) Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována podle § 7a. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců podle odstavce 1 jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, z něhož zaměstnavatel uplatňuje slevu. (3) Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy na pojistném podle § 7a odst. 1, může zaměstnavatel uplatnit slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou. (4) Podmínky pro uplatnění slevy na pojistném musí být u zaměstnance, za kterého lze slevu na pojistném uplatnit, splněny po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru v kalendářním měsíci. § 7c (1) Slevu na pojistném za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel na tiskopisu podle § 9 odst. 2. Slevu na pojistném odečte zaměstnavatel z částky pojistného stanoveného podle § 5a a § 7 odst. 1 písm. a) za tento kalendářní měsíc. (2) Slevu na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva na pojistném náleží. (3) Byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném; byla-li z částky pojistného odečtena sleva na pojistném v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě na pojistném nevzniká.“. 2. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném aspoň za jednoho zaměstnance, je povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, za které mu sleva na pojistném náleží, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, částku slevy na pojistném a úhrn pojistného po snížení o uplatněnou slevu a údaje o jednotlivých zaměstnancích, za které slevu uplatňuje; těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo a datum narození, vyměřovací základ zaměstnance ze zaměstnání, na které uplatňuje slevu na pojistném za tohoto zaměstnance, rozsah kratší pracovní nebo služební doby v tomto zaměstnání a důvod podle § 7a odst. 1, pro který zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném.“. 3. V nadpisu § 22c se za slovo „účetních“ vkládají slova „a dalších“. 4. Na konci § 22c se doplňuje věta „To platí obdobně pro úschovu dokladů potřebných ke stanovení slevy na pojistném.“. 5. Za § 23b se vkládají nové § 23c až 23f, které včetně nadpisu nad označením § 23c znějí: „Společná ustanovení ke slevám na pojistném § 23c (1) Zaměstnanec, který sdělil zaměstnavateli údaje pro slevu na pojistném, poskytuje zaměstnavateli potřebnou součinnost spočívající v dokládání skutečnosti zakládající nárok zaměstnavatele na slevu na pojistném, s výjimkou dokládání údaje o věku zaměstnance. (2) Pro účely slevy na pojistném zaměstnanec zaměstnavateli dokládá a) vztah k dítěti a věk dítěte rodným listem dítěte a v případě péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, b) péči o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách ne starším než 1 kalendářní měsíc a čestným prohlášením, že o tuto osobu pečuje, c) soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem potvrzením příslušné školy, popřípadě též rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vydaným podle § 85 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o tom, že studium je postaveno na roveň studiu na školách v České republice, d) skutečnosti o rekvalifikaci potvrzením krajské pobočky Úřadu práce podle § 109b zákona o zaměstnanosti, e) zdravotní postižení způsobem podle § 67 odst. 5 zákona o zaměstnanosti. (3) Uplatňuje-li zaměstnavatel slevu na pojistném za zaměstnance a informoval-li o tom zaměstnance podle § 23d odst. 2, je zaměstnanec povinen a) neprodleně zaměstnavateli sdělit, zda současně vykonává zaměstnání u jiného zaměstnavatele se sjednanou kratší pracovní nebo služební dobou v rozsahu stanoveném podle § 7a odst. 2 věty první, b) oznámit zaměstnavateli všechny změny, které mají vliv na uplatnění slevy na pojistném, s výjimkou údajů o věku zaměstnance a věku dítěte, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, v němž tyto skutečnosti nastaly, a c) neprodleně na výzvu zaměstnavatele doložit skutečnosti potřebné pro uplatňování slevy na pojistném. (4) Zaměstnanec pro účely slevy na pojistném nedokládá ty skutečnosti, které zaměstnavateli již doložil pro daňové nebo jiné účely. (5) Pokud zaměstnanec sdělil zaměstnavateli nesprávné údaje pro uplatnění slevy na pojistném nebo neoznámil změny mající vliv na uplatnění slevy na pojistném a zaměstnavatel v důsledku toho odvedl pojistné snížené o slevu za zaměstnance, aniž byly důvody pro uplatnění této slevy, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli penále, které zaměstnavatel zaplatil; podmínkou této povinnosti zaměstnance v případě neoznámení změn je, že byl informován zaměstnavatelem podle § 23d odst. 2 o uplatnění slevy na pojistném. § 23d (1) Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, za které uplatňuje slevu na pojistném, tyto údaje a doklady: a) jméno a příjmení, b) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, c) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u jednotlivých zaměstnanců v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, d) věk dítěte podle rodného listu předloženého podle § 23c odst. 2 písm. a), e) doklady uvedené v § 23c odst. 2 písm. b) až e) a rozhodnutí příslušného orgánu uvedené v § 23c odst. 2 písm. a). (2) Pokud zaměstnavatel oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance, je povinen o tom písemně informovat zaměstnance před prvním uplatněním této slevy, a to včetně důvodu pro uplatnění slevy na pojistném. Zaměstnavatel v této informaci uvede skutečnost, která zakládá nárok uplatnění slevy na pojistném za tohoto zaměstnance, upozorní zaměstnance na jeho povinnosti související s dokládáním této skutečnosti a poučí ho o následcích neplnění povinností uvedených v § 23c odst. 2 a 3. § 23e (1) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V oznámení podle věty první uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a b). (2) Zaměstnavatel oznamuje České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil naposledy; oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. V tomto oznámení uvede údaje podle § 23f odst. 3 písm. a) a e). Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje. § 23f (1) Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat slevu na jednotlivého zaměstnance. Žádost zaměstnavatel podává datovou zprávou podle § 123e odst. 1 písm. b) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo na předepsaném tiskopise v elektronické podobě podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatnit slevu na pojistném za téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance jako další v pořadí. (2) Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat slevu na pojistném jako první, a zaměstnanců, za které je tato sleva uplatňována; tato evidence může být vedena v rámci registru pojištěnců a registru zaměstnavatelů. (3) Evidence zaměstnanců, za které je uplatňována sleva na pojistném, obsahuje tyto údaje: a) jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo a datum narození, b) den, od kterého má zaměstnavatel záměr slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, c) důvod pro uplatnění slevy podle § 7a odst. 1, d) rozsah kratší pracovní nebo služební doby u zaměstnance v tom zaměstnání, na které je sleva na pojistném uplatňována, a e) den, za který byla sleva na pojistném uplatněna naposledy.“. 6. V § 25a se text „[§ 7 odst. 1 písm. a)]“ nahrazuje slovy „ , a to s přihlédnutím k uplatněné slevě na pojistném, která odpovídá uhrazovanému plnění“. 7. V § 25d odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 8. V § 25d se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až k), která znějí: „i) nevede ve své evidenci údaje a doklady pro uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 1, j) neinformuje zaměstnance o prvním uplatnění slevy na pojistném a o důvodu uplatnění slevy na pojistném podle § 23d odst. 2, nebo k) neoznámí České správě sociálního zabezpečení skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance nebo nesdělí údaje podle § 23e odst. 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Sleva na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé za kalendářní měsíc, v němž tento zákon nabyl účinnosti. 2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III V § 11 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb. a zákona č. 259/2017 Sb., se za slova „pro provádění sociálního zabezpečení“ vkládají slova „ , pro kontrolu odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. IV V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 388/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 274/2021 Sb., se za § 109a vkládá nový § 109b, který zní: „§ 109b Pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti krajská pobočka Úřadu práce vydá osobě na její žádost potvrzení, že jako uchazeč o zaměstnání nastoupila na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a, s uvedením dne, kdy na tuto rekvalifikaci nastoupila.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. V V § 29 odst. 6 větě první zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 366/2011 Sb., se slova „a zaměstnanosti“ nahrazují slovy „ , zaměstnanosti a uplatnění slev na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 215/2022 Sb.	Zákon č. 215/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 6. 8. 2022, částka 97/2022 * Čl. I - Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 196/ * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 6. 8. 2022 215 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 196/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu.“. 2. V § 1 odst. 2 písm. b) se slova „výrobků s původem v České republice, popřípadě i v“ nahrazují slovy „pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě i ze“. 3. V § 1 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 4. V § 3 se za slova „označení se“ vkládají slova „s výjimkou označení původu a zeměpisného označení pro zboží, kterému je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1) (dále jen „výlučná unijní ochrana“),“. 5. V § 4 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 6. V § 4 odst. 3 se slova „s výjimkou stanovenou v odstavci 2“ zrušují. 7. V § 5 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1b zní: „(1) O zápis označení původu do rejstříku pro zboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zboží1b). O zápis označení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat. 1b) Například § 214 a násl. občanského zákoníku, § 2716 a násl. občanského zákoníku.“. 8. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 9. V § 5 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „žádost“)“ vkládají slova „kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu“. 10. V § 5 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e). 11. V § 5 odst. 3 se slovo „správy2)“ nahrazuje slovem „správy“, text „3 písm. d)“ se nahrazuje textem „2 písm. c)“, text „3 písm. f)“ se nahrazuje textem „2 písm. e)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy.“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 12. V § 5 se odstavce 4 a 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 5 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 14. § 6 se včetně nadpisu zrušuje. 15. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce.“. 16. V § 7 se odstavec 5 zrušuje. 17. V § 8 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 18. § 9 a 10 se včetně nadpisů zrušují. 19. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušného kontrolního orgánu anebo“ zrušují. 20. V § 11 odst. 1 písm. b) se středník nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 21. V § 11 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 22. V § 11 odst. 2 se slova „nebo c)“ zrušují. 23. V § 12 se slova „pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny,“ zrušují. 24. V § 13 odst. 1 se za slovo „zmocněnců,4a)“ vkládají slova „o lhůtách pro vydání rozhodnutí9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) § 71 odst. 3 správního řádu.“. 25. V poznámce pod čarou č. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 26. V § 14 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice.“. 27. V § 15 odst. 2 písm. g) se slova „ , a je-li zbožím zemědělský výrobek nebo potravina uvedená ve vyhlášce podle § 26, její specifikace, včetně jejích případných změn“ zrušují. 28. V § 16 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(1) Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy6). 6) Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, vyhlášená pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb. Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.“. 29. V § 16 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“). (3) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 30. V § 16 odst. 4 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisného označení“ a slova „podle odstavce 1“ se zrušují. 31. V § 17 odst. 1 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisného označení“. 32. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení na území České republiky a) na základě odůvodněné výhrady uplatněné ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění v rejstříku Mezinárodního úřadu podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, nebo b) v případě, že toto označení nesplňuje podmínky stanovené pro zápis.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 33. V § 17 odst. 3 se za slovo „původu“ vkládají slova „nebo zeměpisnému označení“. 34. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původu nebo zeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany.“. 35. V § 18 se text „§ 10 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 19 odst. 2“. 36. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o zápis označení původu či zeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původu či zeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožím, se podává u Úřadu.“. 37. V § 19 odst. 2 a 3, § 19 odst. 4 větě první, § 19 odst. 5, § 20 úvodní části ustanovení, § 20 písm. a), § 21 odst. 1 větě první a v § 21 odst. 5 až 7 se slovo „komunitární“ nahrazuje slovem „unijní“. 38. V § 19 odst. 2 se slovo „nález“ nahrazuje slovem „podklad“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3)“. 39. V § 19 odst. 4 větě první, § 20 úvodní části ustanovení, § 21 odst. 1 větě druhé, § 22b odst. 7 větě první, § 23 odst. 1 písm. b) a v § 23 odst. 2 se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisné označení“. 40. V § 20 úvodní části ustanovení a v § 20 písm. a) se slovo „Společenství“ nahrazuje slovy „Evropské unie“. 41. V § 21 odst. 1 větě druhé se slova „Evropskou komisí (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovem „Komisí“. 42. V § 21 odst. 5 a v § 22b odst. 5 se slovo „výrobku“ nahrazuje slovem „zboží“, slovo „výrobkem“ se nahrazuje slovem „zbožím“ a slova „v němž má výrobek původ“ se nahrazují slovy „odkud zboží pochází“. 43. V § 21 odst. 5, § 22a odst. 5 a v § 22b odst. 5 se slovo „nálezu“ nahrazuje slovem „podkladu“. 44. V § 21 odst. 6 se slovo „podat“ nahrazuje slovem „vydat“ a slovo „nález“ se nahrazuje slovem „podklad“. 45. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní: „§ 21a Dojde-li v průběhu řízení k podstatným změnám ve specifikaci zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, Úřad provede nové zveřejnění žádosti podle § 20 a umožní uplatnit námitky podle § 21.“. 46. § 22 včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 22 Rozhodnutí o postoupení žádosti o unijní zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). 7) § 25 správního řádu.“. 47. V nadpisu § 22a se doplňují slova „vyžadující řízení na úrovni Evropské unie“. 48. V § 22a odst. 1 se slova „výrobku s původem v České republice“ nahrazují slovy „zboží pocházejícího z České republiky“ a slovo „v“ se nahrazuje slovem „z“. 49. V § 22a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K žádosti musí být přiloženy doklady podle § 19 odst. 2.“. 50. V § 22a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro nové zveřejnění se použije § 21a obdobně.“. 51. V § 22a odst. 4 větě první se slovo „komunitárního“ nahrazuje slovem „unijního“ a za slovo „označení“ se vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 52. V § 22a odst. 5 se za slova „kontrolního orgánu“ vkládají slova „stanoveného v § 19 odst. 2“. 53. V § 22a odst. 7 se věty druhá až poslední zrušují. 54. V nadpisu § 22b se doplňují slova „původu či zeměpisného označení“. 55. V § 22b odst. 1 se slova „výrobku s původem v České republice, popřípadě v“ nahrazují slovy „zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z“. 56. V § 22b odst. 2 větě první, § 22b odst. 4 větách první a poslední, § 22b odst. 5 a 6, § 22b odst. 7 větě první a v § 22b odst. 8 větě první se slovo „komunitárního“ nahrazuje slovem „unijního“. 57. V § 22b odst. 4 větách první a poslední se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 58. V § 22b odst. 6 se slovo „nález“ nahrazuje slovem „podklad“. 59. V § 22b odst. 8 se věty druhá a poslední zrušují. 60. § 22c včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: § 22c Námitky proti žádosti o unijní zápis, jeho zrušení nebo o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu Mají-li být prostřednictvím Úřadu uplatněny v řízení před Komisí námitky proti žádosti o unijní zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8). 8) Čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. Čl. 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.“. 61. Za § 22c se vkládají nové § 22d a 22e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10 a 11 znějí: „§ 22d Změna specifikace nevyžadující řízení na úrovni Evropské unie (1) Pro řízení o změně specifikace se použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 obdobně. (2) Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (3) Pravomocné rozhodnutí o změně specifikace Úřad oznámí Komisi. Pokud Komise rozhodnutí Úřadu o změně specifikace zruší, Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí10). § 22e Dočasná změna specifikace (1) Pro řízení o dočasné změně specifikace se obdobně použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 s tím, že lhůta stanovená v § 22a odst. 2 pro vyložení změny specifikace a lhůty pro podání námitek činí 1 měsíc. (2) Součástí žádosti musí být i doklady o důvodnosti změny podle hygienických a rostlinolékařských opatření nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11). (3) Rozhodnutí o dočasné změně specifikace musí obsahovat dobu, po kterou má dočasná změna účinky. Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7). (4) Pravomocné rozhodnutí o dočasné změně specifikace Úřad oznámí Komisi. 10) § 101 písm. e) správního řádu. 11) Čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014. Čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787. Čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.“. 62. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „označení“ vkládají slova „původu či zeměpisná označení“. 63. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slova „zapsaného označení“ a za slova „chráněného označení“ vkládají slova „původu či zeměpisného označení“. 64. V § 24 se za slova „zapsané označení“ vkládají slova „původu či zeměpisné označení“. 65. § 26 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Požádá-li osoba, která má podle dosavadních právních předpisů zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „rejstřík“) označení původu nebo zeměpisné označení pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, jemuž je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie (dále jen „výlučná unijní ochrana“), o unijní zápis do 14. září 2022, vstupuje výlučná unijní ochrana v účinnost jejím poskytnutím namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů. Pro náležitosti žádosti se použije § 19 odst. 2 zákona č. 452/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. 2. Není-li na žádost podle bodu 1 poskytnuta označení původu a zeměpisnému označení výlučná unijní ochrana, zápis do rejstříku zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie. 3. Zápis označení původu nebo zeměpisného označení v rejstříku pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022. 4. Zápis označení původu v rejstříku, kterému byla poskytnuta ochrana podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022. 5. Žádost o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, které je chráněno podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu a kterému byla poskytnuta výlučná unijní ochrana namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů, lze podat do 14. září 2022. Čl. III Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 243/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, se zrušuje. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 214/2022 Sb.	Zákon č. 214/2022 Sb. Zákon o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů Vyhlášeno 22. 7. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 97/2022 * ČÁST PRVNÍ - ZVLÁŠTNÍ DŮVODY PRO ZASTAVENÍ EXEKUCE (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 8 — § 8) * ČÁST TŘETÍ - Změna exekučního řádu (§ 9 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11) Aktuální znění od 1. 9. 2022 214 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o zvláštních důvodech pro zastavení exekuce a o změně souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZVLÁŠTNÍ DŮVODY PRO ZASTAVENÍ EXEKUCE § 1 (1) Tento zákon upravuje zvláštní důvody a podmínky, za kterých soudní exekutor zastaví exekuciexekuci. (2) Soudní exekutor i bez souhlasu veřejnoprávního oprávněného a bez návrhu zastaví exekuciexekuci v řízeních zahájených přede dnem 28. října 2021, ve kterých je povinným fyzická osoba a veřejnoprávním oprávněným je a) Česká republika, b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, c) státní příspěvková organizace, d) státní fond, e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola, f) dobrovolný svazek obcíobcí, g) regionální rada regionu soudržnosti, h) příspěvková organizace územního samosprávného celku, i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem, j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem, k) státní podnik nebo národní podnik, l) zdravotní pojišťovna, m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby. (3) Soudní exekutor zastaví exekuciexekuci podle odstavce 2, sdělí-li mu povinný nejpozději do dne 30. listopadu 2022 písemně, že žádá o zahájení postupu podle tohoto zákona, a pokud a) povinný ode dne 1. září 2022 do dne 30. listopadu 2022 uhradí nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení, popřípadě nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny, je-li exekuceexekuce vedena jen pro část jistiny (dále jen „vymáhaná jistina“) a paušální náhradu nákladů exekuceexekuce podle § 3; požádá-li povinný o sdělení výše částky podle § 2 do 15. listopadu 2022, lhůta k úhradě se prodlužuje o počet dnů, o který soudní exekutor překročil lhůtu na odpověď povinnému podle § 2, a neskončí dříve než 5 dnů ode dne, kdy byla povinnému doručena odpověď soudního exekutora, nebo b) byla do dne 31. srpna 2022 v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a paušální náhrada nákladů exekuceexekuce podle § 3 a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob. (4) Nebyla-li exekuceexekuce ještě nařízena, soudní exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuceexekuce vedena jen pro vymožení příslušenství, považuje se pro účely tohoto zákona celá vymáhaná jistina za uhrazenou ode dne 1. září 2022 a postupuje se podle tohoto zákona přiměřeně. Penále a smluvní pokuta se pro účely tohoto zákona považují za příslušenství. § 2 Povinný může písemně požádat soudního exekutora o sdělení výše částky, která má být uhrazena ke splnění podmínky podle § 1 odst. 3 písm. a), nebo o sdělení, že byla splněna podmínka podle § 1 odst. 3 písm. b). Soudní exekutor na žádost povinného odpoví do 15 dnů od jejího doručení. V odpovědi soudní exekutor uvede den, v němž mu byla žádost doručena, a den, v němž odeslal odpověď. Na žádost povinného podle věty první, na žádost povinného podle § 46 odst. 2 občanského soudního řádu a na sdělení povinného podle § 1 odst. 3 se § 42 odst. 2 občanského soudního řádu nepoužije. Při doručování odpovědi na žádost prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu se § 47 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu a § 56a a 56b exekučního řádu nepoužijí a odpověď se považuje za doručenou dnem jejího odeslání; doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudnímu exekutorovi jako nedoručitelná. § 3 Paušální náhrada nákladů exekuceexekuce podle § 87 odst. 1 exekučního řádu činí 1 500 Kč, a je-li soudní exekutor nebo správce závodu plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se paušální náhrada nákladů exekuceexekuce o příslušnou daň z přidané hodnoty. V exekuciexekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. a) soudnímu exekutorovi náležejí vedle částky podle věty první náklady exekuceexekuce, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy. V exekuciexekuci zastavené podle § 1 odst. 3 písm. b) soudnímu exekutorovi náležejí vedle částky podle věty první náklady exekuceexekuce, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy, ve výši, která přesahuje paušální náhradu nákladů exekuceexekuce podle věty první. Další náklady exekuceexekuce soudnímu exekutorovi nenáležejí. Veřejnoprávnímu oprávněnému náležejí v exekuciexekuci zastavené podle § 1 náklady oprávněného, ohledně nichž byl přede dnem 1. září 2022 vydán příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce nebo jiné rozhodnutí a které byly přede dnem 1. září 2022 vymoženy; další náklady oprávněného veřejnoprávnímu oprávněnému nenáležejí. § 4 (1) Po zaplacení vymáhané jistiny a paušální náhrady nákladů exekuceexekuce podle § 3 vydá soudní exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících vymáhanou jistinu v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou vymáhanou jistinu vyplatí veřejnoprávnímu oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí vymáhanou jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak veřejnoprávnímu oprávněnému nevyplacené plnění se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuceexekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění povinnému. (2) S rozhodnutím o osvobození od placení spojí soudní exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuceexekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuceexekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto paragrafu nebo jinak nezanikly a exekuceexekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení soudního exekutora o osvobození od placení. (3) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se § 1 na každou vymáhanou jistinu zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých vymáhaných jistin zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené vymáhané jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuceexekuce rozhodne soudní exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly. (4) Osvobození podle odstavců 1 až 3 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu. (5) Proti rozhodnutí, jímž soudní exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavců 1 až 3, se může odvolat pouze veřejnoprávní oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na vymáhané jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému. § 5 (1) Ustanovení § 1 až 4 se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných. (2) Ustanovení § 1 až 4 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízenítrestním řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, pohledávky na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu újmy způsobené na zdraví. § 6 Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro postup podle tohoto zákona obdobně ustanovení exekučního řádu. § 7 Přechodné ustanovení V exekučním řízení zahájeném přede dnem 28. října 2021, v němž byly do dne 28. ledna 2022 splněny podmínky podle části druhé čl. IV bodu 25 odst. 1 bodů 1 a 2 zákona č. 286/2021 Sb., se použije část druhá čl. IV bod 25 zákona č. 286/2021 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu § 8 V § 317 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slova „peněžité dávky sociální péče“ nahrazují slovy „dávky podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek“. ČÁST TŘETÍ Změna exekučního řádu § 9 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 38/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 55 odst. 7 a 11 se slova „ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce“ zrušují. 2. V § 94 odst. 6 se slova „výši vymoženého plnění a“ nahrazují slovy „celkové výši vymoženého plnění, o výši vymožené jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , a o výši jistiny, úroků, úroků z prodlení, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, které dosud nebyly vymoženy, podle stavu ke dni vydání informace“. § 10 Přechodná ustanovení (1) Nestanoví-li se dále jinak, § 55 odst. 7 až 13 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na exekuční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem 1. ledna 2022 byla vyznačena doložka provedení exekuce, se do lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává doba, v níž nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc; § 55 odst. 12 zákona č. 120/2001 Sb. se použije obdobně. V řízení podle věty druhé lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplyne dříve než 1. ledna 2023. V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem 1. ledna 2022 nebyla vyznačena doložka provedení exekuce, se lhůta podle § 55 odst. 7 a 11 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počítá až od 1. ledna 2022. Pro účely postupu podle vět druhé a třetí se vyznačením doložky provedení exekuce rozumí též nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce. (2) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 se na doručování písemnosti, u níž nebylo započato doručování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije § 56a, 56b a 125a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. Ustanovení § 56b zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., se v exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 použije pouze tehdy, pokud byly písemnosti podle § 56b odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb., adresátovi doručeny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (3) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022, v nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl proveden soupis movitých věcí nebo byl proveden pouze soupis movitých věcí podle § 327a občanského soudního řádu, se použije § 67 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. (4) V exekučních řízeních zahájených přede dnem 1. ledna 2022 se na zpřístupnění nebo zasílání kopií spisů vedených v elektronické podobě použije § 94 odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 286/2021 Sb. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o ustavení Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno Vyhlášeno 19. 7. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 3. 2004, částka 12/2022 * Článek 1 - 1. Tímto se ustavuje „Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno“ (O.I.V). O.I.V nahradí Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno založený podle dohody z 29. listopadu 1924 v platném znění a bude se řídit ustanoveními současné dohody. * Článek 2 - 1. V rámci své působnosti O.I.V sleduje tyto cíle: * Článek 3 - 1. Orgány O.I.V: * Článek 4 - Každý člen si stanoví počet svých zástupců, ale bude mít pouze dva základní hlasy plus, je-li to relevantní, určitý počet doplňkových hlasů vypočítaný na základě objektivních kritérií, která určují relativní pozici každého členského státu v odvětví révy vi * Článek 5 - 1. Nejvyšším orgánem O.I.V je valná hromada. Projednává a přijímá předpisy týkající se organizace a fungování O.I.V a návrhy usnesení obecné, vědecké, technické, ekonomické nebo právní povahy, dále se zabývá vytvářením nebo rušením komisí a subkomisí. Rozh * Článek 6 - 1. Každý člen O.I.V platí finanční příspěvek, o němž každoročně rozhoduje valná hromada a jehož výše se stanoví podle ustanovení v příloze č. 1 a 2 této dohody. Valná hromada rozhoduje o finančním příspěvku každého nového člena na základě ustanovení v příl * Článek 7 - 1. Jestliže nějaký člen nezaplatí příspěvky dvakrát za sebou, jeho hlasovací práva a účast na zasedání příštího výkonného výboru a na valné hromadě budou po tomto opomenutí automaticky zrušeny. Výkonný výbor stanoví případ od případu, za jakých podmínek mů * Článek 8 - Jakákoli mezinárodní mezivládní organizace může být účastníkem nebo členem O.I.V a může pomoci financovat O.I.V za podmínek, jaké na návrh výkonného výboru stanoví případ od případu valná hromada. * Článek 9 - 1. Každý člen může formou písemného sdělení navrhovat generálnímu řediteli úpravy této dohody. Generální ředitel oznámí návrhy všem členům organizace. Jestliže do šesti měsíců od data oznámení na návrh kladně odpoví polovina členů plus jeden, generální řed * Článek 10 - Valná hromada přijme stanovy O.I.V, které dle potřeby stanoví podmínky pro naplnění této dohody. Do jejich přijetí se na O.I.V budou vztahovat stanovy Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno. Budou určovat především kompetenční a provozní pravidla pro o * Článek 11 - O.I.V má právní subjektivitu, a každý z jejích členů jí propůjčí takovou právní způsobilost, jaká je nezbytná pro výkon jejích činností. * Článek 12 - K této dohodě lze vznášet návrhy výhrad. Přijímá je valná hromada v souladu s ustanoveními článku 5 odstavce 3.a. * Článek 13 - Tato dohoda bude vystavena k podpisu všemi členskými zeměmi Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno do 31. července 2001. Tato dohoda podléhá přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení. * Článek 14 - O členství může požádat každý stát neuvedený v článku 13 této dohody. Žádosti o členství s jednou kopií pro vládu Francouzské republiky se podávají přímo O.I.V, která bude takové žádosti oznamovat signatářům nebo smluvním stranám této dohody. O.I.V poskytu * Článek 15 - Listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení jsou deponovány u vlády Francouzské republiky, která bude deponování těchto listin oznamovat signatářům a smluvním stranám této dohody. Listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení jsou * Článek 16 - 1. Tato dohoda vstoupí v platnost první den roku následujícího po deponování třicáté první listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení. * Článek 17 - 1. Dohoda z 29. listopadu 1924 v platném znění bude ukončena jednomyslným rozhodnutím první valné hromady konané potom, co tato dohoda vstoupí v platnost, pokud se, dříve než tato dohoda vstoupí v platnost, všechny smluvní strany dohody jednomyslně nedohod * Článek 18 - Kterákoli smluvní strana této dohody ji může kdykoliv ukončit šestiměsíční písemnou výpovědí, kterou zašle generálnímu řediteli O.I.V a vládě Francouzské republiky. Pozorovatelé se mohou rozhodnout odejít na základě šestiměsíční písemné výpovědi zaslané ge * Článek 19 - Originál této dohody, jejíž anglické, francouzské a španělské znění je stejnou měrou autentické, bude uložen u vlády Francouzské republiky. č. 1 uvedená v článku 4 a 6 této dohody Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 3. 2004 23 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. dubna 2001 byla v Paříži přijata Dohoda o ustavení Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána v Paříži dne 19. července 2001. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Francouzské republiky, depozitáře Dohody, dne 6. února 2004. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 16 odst. 1 dne 1. ledna 2004. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 8. března 2004. Na základě článku 17 odst. 1 Dohody byla ke dni 10. července 2004 ukončena platnost Ujednání o zřízení Mezinárodního úřadu vína v Paříži, přijatého dne 29. listopadu 1924 v Paříži. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Dohoda o ustavení Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno Preambule Prostřednictvím mezinárodní dohody uzavřené dne 29. listopadu 1924 se sešly vlády Španělska, Francie, Řecka, Maďarska, Itálie, Lucemburska, Portugalska a Tuniska, aby vytvořily Mezinárodní úřad pro víno. Z rozhodnutí svých členských států přijatého 4. září 1958 byl tento úřad přejmenován na Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno. Ke dni 3. dubna 2001 má tato mezivládní organizace 45 členských států. Valná hromada Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno rozhodla ve svém usnesení COMEX 2/97 přijatém na svém zasedání 5. prosince 1997, které se konalo v Buenos Aires (v Argentině), pokročit dle potřeby s adaptací Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno na nové mezinárodní prostředí. Znamenalo to přizpůsobit jeho poslání, jeho lidské, materiální a rozpočtové zdroje, a kde je to vhodné, jeho postupy a provozní předpisy tak, aby mohly být splněny naléhavé úkoly a zajištěna budoucnost světového odvětví révy vinné a vína; Podle článku 7 výše uvedené dohody vláda Francouzské republiky svolala na žádost 36 členských států do Paříže na 14., 15., 22. června a na 3. dubna 2001 konferenci členských států. Za tímto účelem se členské země Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno, dále jen smluvní strany, dohodly takto: Kapitola I - Cíle a činnosti Článek 1 1. Tímto se ustavuje „Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno“ (O.I.V). O.I.V nahradí Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno založený podle dohody z 29. listopadu 1924 v platném znění a bude se řídit ustanoveními současné dohody. 2. O.I.V sleduje cíle a vykonává činnosti stanovené v článku 2. O.I.V je mezivládní organizací vědeckotechnického charakteru s uznanou působností pro práci v oblasti révy, vína, vinných nápojů, hroznů a rozinek a ostatních produktů révy vinné. Článek 2 1. V rámci své působnosti O.I.V sleduje tyto cíle: a) informuje své členy o opatřeních, která zohledňují zájmy producentů, spotřebitelůspotřebitelů a ostatních účastníků v odvětví révy vinné a vinných produktů; b) poskytuje pomoc ostatním mezinárodním organizacím, mezivládním i nevládním, zejména těm, které provádějí standardizační činnost; c) podílí se na mezinárodní harmonizaci existujících postupů a standardů, a dle potřeby na přípravě nových mezinárodních standardů s cílem zlepšovat podmínky pro produkci a uvádění na trh produktů z révy vinné a vinných produktů, a pomáhá zajišťovat, aby se braly v úvahu zájmy spotřebitelůspotřebitelů. 2. K dosažení těchto cílů se O.I.V zabývá těmito činnostmi: a) podporuje a řídí vědeckotechnický výzkum a pokusnictví ve snaze plnit potřeby formulované jejími členy, vyhodnocuje výsledky, obrací se dle potřeby na kvalifikované odborníky, a kde je to relevantní, vhodnými prostředky rozšiřuje tyto výsledky; b) vypracovává a formuluje doporučení a sleduje realizaci těchto doporučení ve spolupráci se svými členy, zejména v těchto oblastech: i) podmínky pro produkci hroznů, ii) enologické postupy iii) definice resp. charakteristika jednotlivých produktů, označování a podmínky uvádění na trh, iv) metodika rozborů a hodnocení produktů z révy vinné; c) předkládá svým členům návrhy týkající se: i) záruky pravosti produktů z révy vinné, především s ohledem na spotřebitelespotřebitele, zejména v souvislosti s údaji uváděnými na etiketách, ii) ochrany zeměpisných označení především vinohradnických a vinařských oblastí a souvisejících označení původu, ať jsou vyjádřena zeměpisnými jmény či nikoliv, pokud nezpochybňují mezinárodní dohody o obchodu a duševním vlastnictví, iii) upřesňování vědeckotechnických kritérií pro uznávání a ochranu nových odrůd révy vinné; d) podílí se na harmonizaci a přizpůsobování předpisů ze strany svých členů, nebo kde je to relevantní, usnadňuje vzájemné uznávání postupů v oblasti jejich činností; e) na požádání vystupuje jako prostředník mezi zeměmi nebo organizacemi, přičemž veškeré náklady na zprostředkování nesou žadatelé; f) sleduje, vyhodnocuje a včas informuje své členy o vědeckotechnickém rozvoji, který pravděpodobně bude mít významné a trvalé dopady na odvětví vína; g) napomáhá při ochraně zdraví spotřebitelůspotřebitelů a přispívá k bezpečnosti potravin: i) pomocí odborného vědeckého sledování, které umožňuje hodnocení konkrétních vlastností produktů z révy vinné, ii) podporou a řízením výzkumu příslušných nutričních a zdravotních aspektů, iii) šířením informací vzešlých z tohoto výzkumu kromě příjemců uvedených v článku 2 písmeno n mezi zdravotnické a o zdraví pečující profese; h) podporuje kooperaci mezi členy na základě: i) administrativní spolupráce, ii) výměny konkrétních informací, iii) výměny odborníků, iv) poskytování pomoci nebo odborného poradenství, hlavně při zakládaní společných projektů a dalšího společného výzkumu; i) při své činnosti bere zřetel na specifické rysy každého systému výroby produktů z révy vinné u svých členů a způsobů výroby vín a lihovin vyrobených z vína a hroznů; j) podílí se na rozvoji školicích sítí v oblasti vína a produktů z révy vinné; k) podílí se na podpoře nebo uznávání světového vinohradnického a vinařského dědictví a jeho historických, kulturních, lidských, sociálních a ekologických aspektů; l) přebírá záštitu nad veřejnými nebo soukromými akcemi, jejichž účel nekomerční povahy spadá do oblasti její působnosti; m) podporuje příslušný dialog v souvislosti se svou činností a dle potřeby s účastníky v tomto odvětví, a uzavírá s nimi příslušné dohody; n) shromažďuje, zpracovává a rozšiřuje příslušné informace a sděluje je: i) svým členům a pozorovatelům, ii) ostatním mezinárodním organizacím, mezivládním i nevládním, iii) producentům, spotřebitelůmspotřebitelům a ostatním účastníkům v odvětví révy vinné a vína, iv) ostatním zainteresovaným zemím, v) médiím a široké veřejnosti; Aby mohla plnit svou úlohu informačního a komunikačního zdroje, O.I.V může požádat své členy, potenciální příjemce, a kde je to relevantní, mezinárodní organizace, aby jí na základě přiměřených žádostí poskytly informace a údaje; o) provádí pravidelné opětovné hodnocení efektivnosti svých struktur a pracovních postupů. Kapitola II - Organizace Článek 3 1. Orgány O.I.V: a) valná hromada; b) předseda; c) místopředsedové; d) generální ředitel; e) výkonný výbor; f) vědeckotechnický výbor; g) řídící výbor; h) komise, subkomise a expertní skupiny; i) sekretariát. 2. Každý člen O.I.V je reprezentován zástupci dle svého výběru. Valná hromada je plenárním orgánem a tvoří ji zástupci jmenovaní členy. Některé ze svých pravomocí může předat výkonnému výboru, který je složen po jednom zástupci z každého členského státu. Výkonný výbor může z vlastní pravomoci svěřit některou ze svých běžných administrativních pravomocí řídícímu výboru O.I.V, který tvoří předseda a místopředsedové O.I.V a předsedové komisí a subkomisí O.I.V. Předseda, první místopředseda a předsedové komisí musejí být různé národnosti. 3. O.I.V provádí svou vědeckou činnost prostřednictvím expertních skupin, subkomisí a komisí, kterou koordinuje vědeckotechnický výbor v rámci strategického plánu schváleného valnou hromadou. 4. Generální ředitel je zodpovědný za vnitřní správu O.I.V a za nábor a řízení personálu. Způsob náboru personálu musí v rámci možností zajišťovat mezinárodní charakter organizace. 5. O.I.V může také zahrnovat pozorovatele. Pozorovatelé mají přístup teprve potom, co písemně souhlasí s ustanoveními obsaženými v této dohodě a ve stanovách. 6. Sídlo organizace je v Paříži (ve Francii). Kapitola III - Hlasovací práva Článek 4 Každý člen si stanoví počet svých zástupců, ale bude mít pouze dva základní hlasy plus, je-li to relevantní, určitý počet doplňkových hlasů vypočítaný na základě objektivních kritérií, která určují relativní pozici každého členského státu v odvětví révy vinné a vína podle podmínek stanovených v příloze č. 1 a 2 této dohody, jež tvoří její nedílnou součást. Součet obou těchto hodnot bude vyjadřovat počet vážených hlasů. Koeficient určující postavení každé členské země v odvětví révy vinné a vína bude pravidelně aktualizován v souladu s ustanoveními přílohy č. 1. Kapitola IV - Pracovní postupy, rozhodovací procesy Článek 5 1. Nejvyšším orgánem O.I.V je valná hromada. Projednává a přijímá předpisy týkající se organizace a fungování O.I.V a návrhy usnesení obecné, vědecké, technické, ekonomické nebo právní povahy, dále se zabývá vytvářením nebo rušením komisí a subkomisí. Rozhoduje o příjmech a výdajích rozpočtu v mezích existujících přídělů, a kontroluje a schvaluje účetnictví. Valná hromada schvaluje protokoly o kooperaci a spolupráci v záležitostech týkajících se produktů z révy vinné a vinných produktů, které O.I.V může uzavírat s mezinárodními organizacemi. Schází se jednou ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolána na žádost jedné třetiny členů O.I.V. 2. Aby byl orgán usnášeníschopný, musejí být přítomni zástupci jedné třetiny členů, kteří představují alespoň polovinu vážených hlasů. Člen může být zastoupen prostřednictvím zmocnění dalšího člena, ale zmocněný člen nesmí zastupovat více než jednoho člena. 3. a) Všeobecná shoda je běžný způsob, jakým valná hromada přijímá návrhy usnesení obecné, vědecké, technické, ekonomické nebo právní povahy, a vytváření nebo rušení komisí a subkomisí. Totéž platí o výkonném výboru při výkonu jeho funkcí v těchto záležitostech. b) Všeobecná shoda se nepožaduje při volbě předsedy O.I.V, předsedů komisí a subkomisí nebo generálního ředitele ani se nevztahuje na rozpočet či členské finanční příspěvky. Dále se nevztahuje na ostatní rozhodnutí v oblasti financí, jak určí stanovy. c) V případech, kdy valná hromada nebo výkonný výbor napoprvé nedosáhnou u nějakého návrhu usnesení nebo rozhodnutí všeobecné shody, předseda učiní veškeré kroky, aby v meziobdobí před příští valnou hromadou nebo výkonným výborem rokoval se členy a dosáhl sblížení stanovisek. Po vyčerpání veškerého úsilí dosáhnout všeobecné shody předseda dá hlasovat na základě kvalifikované většiny, což je hlas dvou třetin přítomných nebo zastoupených členů plus jednoho na principu jeden člen jeden hlas. Hlasování však bude odloženo o jeden rok, jestliže se některý člen bude domnívat, že jsou ohroženy jeho základní národní zájmy. Jestliže nesouhlas následně potvrdí písemně ministr zahraničních věcí nebo jiná příslušná politická autorita dotyčného člena, k hlasování nedojde. 4. a) Předsedá O.I.V, předsedové komisí a subkomisí a generální ředitel musejí být zvoleni hlasem vážené kvalifikované většiny, tj. dvěma třetinami vážených hlasů přítomných nebo zastoupených členů plus jedním v případě, že pro kandidáta hlasovala polovina přítomných nebo zastoupených členů plus jeden. Nejsou-li splněny tyto podmínky, mimořádné zasedání valné hromady musí být svoláno nejdéle do tří měsíců. Současný předseda, předsedové komisí a subkomisí podle toho, o koho se jedná, prozatím zůstávají ve funkci. b) Předseda O.I.V, předsedové komisí a subkomisí jsou voleni na období tří let. Generální ředitel je volen na pětileté funkční období; generální ředitel může být znovu zvolen na druhé pětileté období za stejných podmínek, za jakých byl zvolen. Valná hromada může generálního ředitele odvolat buď na základě vážené kvalifikované většiny nebo většiny členských států, které ho zvolily. 5. Hlasování vážené kvalifikované většiny, tj. dvě třetiny vážených hlasů přítomných nebo zastoupených členů plus jeden, se vztahuje na hlasování o rozpočtu nebo členských finančních příspěvcích. Za stejných podmínek jmenuje valná hromada finančního auditora na společný návrh generálního ředitele a řídícího výboru O.I.V a při příznivém stanovisku výkonného výboru. 6. Úředními jazyky je francouzština, španělština a angličtina. Příslušné financování se stanoví podle přílohy č. 2 této dohody. Valná hromada ho však může v případě potřeby upravit podle podmínek stanovených v článku 5 odstavci 3.a. V zájmu zlepšené komunikace mezi členy budou na žádost jednoho nebo několika členů přidány další jazyky podle stejných způsobů financování, zejména italština a němčina. Tito uživatelé musejí předtím formálně akceptovat nové finanční příspěvky plynoucí z jejich žádosti. Při větším počtu jazyků než pět bude každá nová žádost předložena valné hromadě, která přijme rozhodnutí v souladu s podmínkami stanovenými v článku 5 odstavci 3.a. Francouzština zůstává referenčním jazykem v případě sporu se třetími stranami, které nejsou členy organizace. 7. Ustavující orgány O.I.V musejí pracovat otevřeným a transparentním způsobem. Kapitola V - Financování O.I.V Článek 6 1. Každý člen O.I.V platí finanční příspěvek, o němž každoročně rozhoduje valná hromada a jehož výše se stanoví podle ustanovení v příloze č. 1 a 2 této dohody. Valná hromada rozhoduje o finančním příspěvku každého nového člena na základě ustanovení v příloze č. 1 a 2 této dohody. 2. Finanční prostředky O.I.V zahrnují roční povinný příspěvek každého člena a pozorovatele a příjmy z její vlastní činnosti. Povinné platby se hradí O.I.V během daného kalendářního roku. Po této lhůtě se platba považuje za opožděnou. 3. Finanční prostředky O.I.V mohou také zahrnovat dobrovolné příspěvky jejích členů, dary, granty, subvence nebo platby jakéhokoli druhu od mezinárodních a národních organizací veřejného, poloveřejného nebo soukromého charakteru, pokud jsou tyto platby poukázány v souladu se směrnicemi, které stanoví valná hromada v souladu s článkem 5 odstavcem 3.a. a které budou včleněny do stanov. Článek 7 1. Jestliže nějaký člen nezaplatí příspěvky dvakrát za sebou, jeho hlasovací práva a účast na zasedání příštího výkonného výboru a na valné hromadě budou po tomto opomenutí automaticky zrušeny. Výkonný výbor stanoví případ od případu, za jakých podmínek může dotyčný člen svou situaci napravit, nebo jestliže tak neučiní, bude se považovat za vhodné, aby vypověděl tuto dohodu. 2. V případě, že příspěvky nebudou zaplaceny třikrát za sebou, generální ředitel oznámí tento stav dotyčnému členu nebo pozorovateli. Jestliže nedojde k nápravě tohoto stavu během dvou let po 31. prosinci třetího roku, dotyčný člen nebo pozorovatel bude automaticky vyloučen. Kapitola VI - Účast mezinárodních mezivládních organizací Článek 8 Jakákoli mezinárodní mezivládní organizace může být účastníkem nebo členem O.I.V a může pomoci financovat O.I.V za podmínek, jaké na návrh výkonného výboru stanoví případ od případu valná hromada. Kapitola VII - Úpravy a revize dohody Článek 9 1. Každý člen může formou písemného sdělení navrhovat generálnímu řediteli úpravy této dohody. Generální ředitel oznámí návrhy všem členům organizace. Jestliže do šesti měsíců od data oznámení na návrh kladně odpoví polovina členů plus jeden, generální ředitel ho předloží ke schválení první valné hromadě konané po této lhůtě. Úpravy jsou schvalovány na základě všeobecného souhlasu přítomných nebo zastoupených členů. Po schválení valnou hromadou úpravy podléhají vnitřním postupům přijímání, schvalování nebo ratifikace stanoveným domácí legislativou členů. Úpravy vstoupí v platnost třicet dní po deponování listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení od dvou třetin členů organizace plus jednoho. 2. Revize této dohody bude nutná tehdy, když dvě třetiny členů plus jeden schválí žádost v tomto smyslu. V tom případě vláda Francouzské republiky svolá do šesti měsíců konferenci členů. Program konference jakož i obsah revize musejí být členům předány alespoň dva měsíce před zasedáním konference. Konference rozhodne o svém vlastním jednacím řádu. Funkci generálního sekretáře bude zastávat generální ředitel O.I.V. 3. Dříve než revidovaná dohoda vstoupí v platnost, valná hromada organizace stanoví podle podmínek určených současnou dohodou a stanovami v článku 10, do jaké míry se smluvní strana těch členů současné dohody, které nedeponovaly listinu o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení, může podílet na činnosti O.I.V potom, co vstoupila v platnost. Kapitola VIII - Stanovy Článek 10 Valná hromada přijme stanovy O.I.V, které dle potřeby stanoví podmínky pro naplnění této dohody. Do jejich přijetí se na O.I.V budou vztahovat stanovy Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno. Budou určovat především kompetenční a provozní pravidla pro orgány uvedené v předcházejících článcích, podmínky účasti pozorovatelů, podmínky pro zkoumání navrhovaných výhrad vůči současné dohodě a ustanovení pro administrativní a finanční řízení O.I.V. Stanoví také podmínky pro předávání dokumentů, zejména týkajících se financování, členům valné hromady a výkonného výboru před jejich rozhodováním. Kapitola IX - Závěrečné články Článek 11 O.I.V má právní subjektivitu, a každý z jejích členů jí propůjčí takovou právní způsobilost, jaká je nezbytná pro výkon jejích činností. Článek 12 K této dohodě lze vznášet návrhy výhrad. Přijímá je valná hromada v souladu s ustanoveními článku 5 odstavce 3.a. Článek 13 Tato dohoda bude vystavena k podpisu všemi členskými zeměmi Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno do 31. července 2001. Tato dohoda podléhá přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení. Článek 14 O členství může požádat každý stát neuvedený v článku 13 této dohody. Žádosti o členství s jednou kopií pro vládu Francouzské republiky se podávají přímo O.I.V, která bude takové žádosti oznamovat signatářům nebo smluvním stranám této dohody. O.I.V poskytuje svým členům informace týkající se žádostí o členství a učiněných pozorování. Členové mají šest měsíců na to, aby O.I.V sdělili svůj názor. Žádost bude přijata tehdy, když se po uplynutí šesti měsíců od data oznámení většina členů nepostavila proti. O výsledku vyřízení jeho žádosti vyrozumí daný stát uschovatel. Uspěje-li žádost, příslušný stát bude mít dvanáct měsíců na deponování své listiny o přistoupení u uschovatele. Státy uvedené v článku 13, které nepodepsaly tuto dohodu ve stanovené lhůtě, mohou přistoupit kdykoliv. Článek 15 Listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení jsou deponovány u vlády Francouzské republiky, která bude deponování těchto listin oznamovat signatářům a smluvním stranám této dohody. Listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení jsou uloženy v archívu vlády Francouzské republiky. Článek 16 1. Tato dohoda vstoupí v platnost první den roku následujícího po deponování třicáté první listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení. 2. Pro každý stát, který tuto dohodu přijme, schválí nebo ratifikuje nebo k ní následně přistoupí, dohoda vstoupí v platnost třicátý den následující po deponování listiny o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení tímto státem. 3. Valná hromada Mezinárodního úřadu pro révu vinnou a víno stanoví podle podmínek určených dohodou z 29. listopadu 1924 v platném znění a jednacím řádem k ní připojeným, do jaké míry se státy, které svou listinu o přijetí, schválení, ratifikaci nebo přistoupení nedeponovaly, mohou podílet na činnosti O.I.V potom, co vstoupí v platnost tato dohoda. Článek 17 1. Dohoda z 29. listopadu 1924 v platném znění bude ukončena jednomyslným rozhodnutím první valné hromady konané potom, co tato dohoda vstoupí v platnost, pokud se, dříve než tato dohoda vstoupí v platnost, všechny smluvní strany dohody jednomyslně nedohodnou na podmínkách jejího ukončení. 2. „Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno“ nahrazuje Mezinárodní úřad pro révu vinnou a víno, pokud se jedná o všechna jeho práva a povinnosti. Článek 18 Kterákoli smluvní strana této dohody ji může kdykoliv ukončit šestiměsíční písemnou výpovědí, kterou zašle generálnímu řediteli O.I.V a vládě Francouzské republiky. Pozorovatelé se mohou rozhodnout odejít na základě šestiměsíční písemné výpovědi zaslané generálnímu řediteli O.I.V. Článek 19 Originál této dohody, jejíž anglické, francouzské a španělské znění je stejnou měrou autentické, bude uložen u vlády Francouzské republiky. NA DŮKAZ TOHO níže podepsaní, kteří k tomu byli řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto dohodu o ustavení Mezinárodní organizace pro révu vinnou a víno (O.I.V). Dáno v Paříži dne 3. dubna 2001. Příloha č. 1 uvedená v článku 4 a 6 této dohody Způsob stanovení pozice každého členského státu v odvětví révy vinné a vína 1. Objektivní kritéria pro určení relativní pozice každého členského státu v odvětví révy vinné a vína: a) Průměrná produkce vín, speciálních vín, moštů, lihovin vyrobených z hroznů nebo vína (vyjádřených ve vinných ekvivalentech) za období posledních pěti let, za něž jsou k dispozici statistické údaje, s vyloučením obou krajních hodnot (P); b) Průměrná celková výměra vinic za období posledních tří let, za něž jsou k dispozici statistické údaje (S); c) Průměrná zdánlivá spotřeba vína a vinných ekvivalentů za poslední tři roky, za něž jsou k dispozici statistické údaje (C) = (P) produkce – E (vývozy) + I (dovozy) 2. Vzorec pro výpočet koeficientu pro každý členský stát: čýáčýáčýáx%=0,60PčlenskýstátPO.I.Vcelkem+0,20SčlenskýstátSO.I.Vcelkem+0,20CčlenskýstátCO.I.Vcelkem.100 3. Koeficient pro každý stát je aktualizován: a) na začátku rozpočtového roku následujícího po přistoupení nového člena; b) každé tři roky ve světle nejnovějších statistických údajů. 4. Noví členové: Noví členové, kteří se v budoucnosti k O.I.V připojí, musejí platit povinný finanční příspěvek vypočítaný podle vzorce stanoveného v této příloze, s přičtením jejich účasti na konkrétním financování za jazyky podle podmínek stanovených v příloze č. 2. Příloha č. 2 uvedená v článku 4, 5 a 6 této dohody Způsob určování hlasovacích práv členských států, povinných finančních příspěvků a způsoby financování jazyků 1. Základní hlasy: Každý členský stát má dva základní hlasy. 2. Doplňkové hlasy: Celkový počet doplňkových hlasů se rovná polovině celkového počtu základních hlasů. Až do vyčerpání tohoto počtu jsou doplňkové hlasy přidělovány tak, jak je to vhodné, některým členským státům k základním hlasům podle jejich relativní pozice v oblasti révy vinné a vína, a to podle vzorce uvedeného v příloze č. 1. 3. Vážené hlasy: Počet vážených hlasů každého členského státu se rovná součtu jeho základních hlasů a doplňkových hlasů, jestliže mu byly přiděleny. 4. Rozdělování povinných příspěvků: Celková částka povinných příspěvků hrazených členy se vypočítá na základě rozpočtu přijatého valnou hromadou. Jedna třetina celkové částky povinných příspěvků bude rozdělena rovným dílem mezi základní hlasy. Dvě třetiny celkové částky povinných příspěvků budou rozděleny poměrným dílem k doplňkovým hlasům. Pro umožnění přechodu mezi dřívější dohodou a současnou dohodou finanční příspěvek odpovídající dvěma základním hlasům každého členského státu nesmí být pro první rozpočtový rok nižší než „jednotka příspěvku“ předtím, než současná dohoda vstoupila v platnost. Výše finančních příspěvků za doplňkové hlasy se proto bude dle potřeby upravovat tak, aby se dosáhlo celkové částky povinných příspěvků stanovené podle přijatého rozpočtu. 5. Financování jazyků: Financování jazyků je plně zajištěno z celkového rozpočtu O.I.V a bez zvláštního příspěvku ze strany každé jazykové skupiny tvořené členy a pozorovateli-uživateli. Podrobná ujednání pro realizaci jazyků budou stanovena příslušnými ustanoveními ve stanovách.
Vyhláška č. 213/2022 Sb.	Vyhláška č. 213/2022 Sb. Vyhláška o ochraně vybraných druhů šelem a lidoopů při chovu Vyhlášeno 19. 7. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 96/2022 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 9) * ČÁST DRUHÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI VELKÉ KOČKY (PANTHERINAE) VŠECHNY DRUHY (§ 10 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI MALÉ KOČKY (FELINAE) ROD PUMA (PUMA) DRUH PUMA AMERICKÁ (PUMA CONCOLOR) A ROD RYS (LYNX) DRUH RYS OSTROVID (LYNX LYNX) (§ 17 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI GEPARDI (ACINONYCHINAE) ROD GEPARD (ACINONYX) (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI MEDVĚDOVITÍ (URSIDAE) (§ 20 — § 22) * ČÁST ŠESTÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI HYENOVITÍ (HYAENIDAE) DRUH HYENA ČABRAKOVÁ (PARAHYAENA BRUNNEA), HYENA ŽÍHANÁ (HYAENA HYAENA) A HYENA SKVRNITÁ (CROCUTA CROCUTA) (§ 23 — § 24) * ČÁST SEDMÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI PSOVITÍ (CANIDAE) DRUH VLK OBECNÝ (CANIS LUPUS) A PES HYENOVÝ (LYCAON PICTUS) (§ 25 — § 26) * ČÁST OSMÁ - PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU PRIMÁTI (PRIMATES) ČELEDI LIDOOPI (HOMINIDAE) (§ 27 — § 28) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 29 — § 31) Aktuální znění od 1. 8. 2022 213 VYHLÁŠKA ze dne 8. července 2022 o ochraně vybraných druhů šelem a lidoopů při chovu Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 501/2020 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 14c odst. 4 zákona: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů uvedených v § 14a odst. 4 zákona. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na a) pokusná zvířatazvířata chovaná chovatelem pokusných zvířatchovatelem pokusných zvířat, dodávaná dodavatelem pokusných zvířatdodavatelem pokusných zvířat nebo používaná uživatelem pokusných zvířatuživatelem pokusných zvířat, b) zvířatazvířata ošetřovaná veterinárním lékařem a zároveň umístěná v zařízenízařízení určeném k ošetřování těchto zvířatzvířat veterinárním lékařem, c) zvířatazvířata chovaná za účelem provádění drezúry v souladu s právním předpisem upravujícím podmínky chovu a drezúry zvířatzvířat1), d) rysa ostrovida (Lynx lynx), vlka obecného (Canis lupus) nebo medvěda hnědého (Ursus arctos), pokud se jedná o handicapovaná zvířatahandicapovaná zvířata chovaná v souladu s právním předpisem upravujícím ochranu handicapovaných zvířathandicapovaných zvířat při chovu2). § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) chovným prostoremchovným prostorem prostor, ve kterém jsou chovány vybrané druhy šelem nebo lidoopi, b) vnitřním chovným prostoremvnitřním chovným prostorem konstrukčně vymezený prostor pro chov vybraných druhů šelem nebo lidoopů umístěný uvnitř stavby; za vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor se považuje zejména ubikace, ložnice, spací box, vnitřní box, porodní box nebo odchovna, c) venkovním chovným prostoremvenkovním chovným prostorem konstrukčně vymezený a ohraničený prostor pro chov vybraných druhů šelem nebo lidoopů umístěný vně stavby; za venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor se považuje zejména venkovní výběh, d) odstavným prostoremodstavným prostorem oddělitelný ohraničený prostor určený k dočasnému pobytu vybraných druhů šelem nebo lidoopů, který slouží k zabezpečení zvířatzvířat v době veterinárního ošetření a léčby, porodu mláďat, podávání krmiva, provádění úklidu, oprav nebo úprav prostor, ve kterých jsou zvířatazvířata trvale chována; za odstavný prostorodstavný prostor se považuje zejména odstavný dvorek nebo odstavný box, e) palandoupalandou vyvýšený prostor určený k odpočinku zvířatzvířat, f) hamakouhamakou závěsné vybavení určené k odpočinku zvířatzvířat, g) podhrabem zábrana z odolného materiálu umístěná jako pokračování ohraničení do potřebné hloubky v zemi, a to 1. podezdívka, tedy pevné základy v zemi vedené do hloubky uvedené v částech druhé až osmé nebo vedené do rostlého podloží, 2. kovové pruty dosahující do rostlého podloží a umístěné v takové vzdálenosti od sebe, která zajistí, aby zvířezvíře nemohlo uniknout, nebo 3. zapletené kovové pletivo nebo svařovaná síť uložené vertikálně do hloubky uvedené v částech druhé až osmé nebo vedené do rostlého podloží nebo uložené horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, h) převisempřevisem horní část ohraničení chovného prostoruchovného prostoru, která směřuje dovnitř do chovného prostoruchovného prostoru, je tvořená pletivem, kovovými pruty nebo deskami z různého materiálu a slouží k zajištění nepřekonatelnosti ohraničení chovného prostoruchovného prostoru. (2) Pro účely této vyhlášky se šířka suchého příkopu měří horizontálně od hrany suchého příkopu, která se nachází u vnější stěny ohraničení chovného prostoruchovného prostoru, k protilehlé vnitřní horní hraně suchého příkopu. U vodního příkopu se šířkou rozumí šířka vodní hladiny. § 3 Obecné podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů (1) ChovatelChovatel zvířatzvířat vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí a) poskytovat zvířatůmzvířatům volnost pohybu s přihlédnutím k jejich přirozeným potřebám tak, aby nebyla vystavena zbytečnému utrpeníutrpení, b) mít k dispozici odstavný prostorodstavný prostor; funkci odstavného prostoruodstavného prostoru může plnit také jiný vnitřní nebo venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor, c) mít k dispozici chovný prostorchovný prostor pro oddělení zvířetezvířete, pokud oddělení zvířetezvířete vyžaduje jeho zdravotní stav, izolace, karanténa, léčba nebo stadium biologické aktivity, nebo pokud je zvířezvíře vystaveno dočasnému agresivnímu chování jiných zvířatzvířat, a to pokud chová více než jedno zvířezvíře, d) chovat odděleně zvířatazvířata, která se vyznačují trvalou nesnášenlivostí, nebo jsou sama vystavena trvalému agresivnímu chování jiných zvířatzvířat, a to za podmínek uvedených v částech druhé až osmé, e) zabezpečit nejméně jedenkrát denně prohlídku zvířatzvířat a chovných prostor, včetně jejich vybavení a zabezpečení, zejména ohraničení, a odstranit v nejkratší možné době každou zjištěnou závadu tak, aby nebylo ohroženo zdraví a život zvířatzvířat, f) mít k dispozici stabilní nebo mobilní osvětlení, které umožní řádné provedení prohlídky zvířatzvířat a zařízenízařízení, g) zajistit, aby zvířezvíře mělo podle svých fyziologických potřeb dostatečný přístup k dennímu světlu se střídáním dne a noci, h) provádět pravidelný úklid chovných prostor a jejich okolí a dostatečnou údržbu chovných prostor, i) zajistit krmení a napájení zvířatzvířat v souladu s jejich fyziologickými potřebami a j) zajistit zvířatůmzvířatům přístup k vodě, která neohrožuje jejich zdravotní stav. (2) Při úklidu a údržbě chovných prostor a při podávání krmiva musí chovatelchovatel zajistit umístění zvířatzvířat do odstavného prostoruodstavného prostoru. Nikdo nesmí přímo vstupovat ke zvířatůmzvířatům. Do chovných prostor lze vstupovat pouze z jiného uzavřeného prostoru; to neplatí, pokud se do chovných prostor vstupuje obslužnými vraty pro navážení a odvážení substrátů nebo jiných objemných materiálů. (3) Ustanovení odstavce 2 vět první a druhé se nevztahují na chov a) hyeny čabrakové (Parahyaena brunnea), hyeny žíhané (Hyaena hyaena), vlka obecného (Canis lupus) nebo rysa ostrovida (Lynx lynx), nebo b) nesamostatných mláďat vybraných druhů šelem v době, kdy se v chovném prostoruchovném prostoru nenachází dospělé zvířezvíře. (4) Ustanovení odstavce 2 věty druhé se nevztahuje na případy, kdy je zvířezvíře v celkové anestézii, a to pokud se v chovném prostoruchovném prostoru nenachází další zvířezvíře. (5) Je zakázáno křížení jedinců různých druhů z podčeledi velké kočky (Pantherinae). Je zakázáno křížení jedinců různých druhů z čeledi medvědovitých (Ursidae). Je zakázáno křížení jedinců různých druhů z čeledi lidoopi (Hominidae). § 4 Požadavky na krmení vybraných druhů šelem (1) ChovatelChovatel nesmí vybraným druhům šelem podávat zmrzlé krmivo; to se nevztahuje na případ, kdy je zmrzlé krmivo podáváno zvířetizvířeti jako potravní obohacení. Zmrzlé krmivo nesmí být hlavní součástí krmné dávky. (2) Při chovu vybraných druhů šelem musí chovatelchovatel zajistit, aby krmení odpovídalo fyziologickým potřebám vybraných druhů šelem a skládalo se zejména z masa, kůže, srsti a kostí. § 5 Požadavky na krmení lidoopů (1) Při chovu lidoopů musí chovatelchovatel předkládat krmivo zvířatůmzvířatům nejméně třikrát denně a zajistit, aby odpovídalo jejich fyziologickým potřebám. (2) Při chovu goril musí chovatelchovatel zajistit, aby se krmivo skládalo zejména ze zeleniny, granulí s vysokým obsahem vlákniny a okusu ve formě větviček, výhonků, listů nebo květů. (3) Při chovu šimpanzů musí chovatelchovatel zajistit, aby se krmivo skládalo zejména ze zeleniny, živočišné složky ve formě hmyzu, vařených vajec nebo masa a okusu ve formě větviček, výhonků, listů nebo květů. (4) Při chovu orangutanů musí chovatelchovatel zajistit, aby se krmivo skládalo zejména ze zeleniny, ovoce, semen, ořechů a okusu ve formě větviček, výhonků, listů nebo květů. § 6 Obecné požadavky na chovné prostory pro chov vybraných druhů šelem a lidoopů a jejich vybavení (1) ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí zajistit, aby chovné prostory a) byly pro osoby, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, snadno přístupné a čistitelné, b) umožňovaly řádný dohled nad zvířatyzvířaty, péči o ně a bezpečnou kontrolu plnění povinností chovatelechovatele, c) odpovídaly svou velikostí a vybavením biologickým a sociálním potřebám daného druhu, d) byly zhotoveny z materiálů a vybaveny materiály a předměty, které jsou čistitelné a pro zvířatazvířata zdravotně nezávadné, nedráždivé, nenarušují jejich pohodu a nezpůsobují jim zranění, e) odpovídaly nárokům na teplotní požadavky daného druhu, f) byly větratelné, bez nežádoucí vlhkosti a nežádoucího průvanu a g) byly zajištěny proti vstupu osob odlišných od chovatelechovatele a jím pověřených osob. (2) ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí zajistit, aby chovné prostory byly vybaveny tak, aby zvířatůmzvířatům poskytovaly úkryt, podněty stimulující přirozené projevy chování, umožňovaly přirozenou pohybovou aktivitu a péči o povrch těla. Vybavení chovných prostor musí být umístěno tak, aby neomezovalo volnost pohybu zvířetezvířete. (3) Pokud nemá zvířezvíře přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru, musí být chovné prostorychovné prostory vybaveny tak, aby zvířatůmzvířatům poskytovaly úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami. (4) ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí zajistit, aby a) vstup do chovných prostor byl zabezpečen kombinací nejméně dvou bezpečnostních prvků proti úniku chovaných zvířatzvířat a b) vstup do vnitřních chovných prostor a všechny venkovní chovné prostory byly označeny písemnou informací o zákazu vstupu osob odlišných od chovatelechovatele a jím pověřených osob. (5) Je zakázáno chovat vybrané druhy šelem nebo lidoopy v bytě nebo v nebytovém prostoru, který není určen pro chov zvířatzvířat. Je zakázáno používat pro účely výběhu, případně venčení, vybraných druhů šelem nebo lidoopů prostory nebo pozemky, které nejsou ohraničeny způsobem uvedeným v částech druhé až osmé. § 7 Požadavky na ohraničení chovného prostoru pro chov vybraných druhů šelem a lidoopů (1) Ohraničení chovného prostoruchovného prostoru musí být provedeno z pevného a odolného materiálu, který zabrání úniku zvířetezvířete. Chovné prostory nesmí být ohraničeny pouze elektrickým ohradníkem. Ohraničení chovného prostoruchovného prostoru musí být pravidelně udržováno, zejména se musí předcházet poškození a závadám použitých materiálů. (2) ChovatelChovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů musí zajistit, aby chovné prostory byly umístěny v samostatně ohraničeném prostoru, a to uvnitř budovy nebo v samostatně ohraničeném areálu. Ohraničení prostoru, ve kterém je chovný prostorchovný prostor umístěn, včetně přístupových míst, musí být navrženo, provedeno a udržováno tak, aby zamezovalo neoprávněnému vstupu osob do prostoru, ve kterém je chovný prostorchovný prostor umístěn, a aby zároveň přiměřeně zabránilo úniku zvířatzvířat. Ohraničení uvedené ve větě druhé nesmí být provedeno pouze elektrickým ohradníkem. (3) Elektrický ohradník se považuje za ohraničení pouze v kombinaci s dalším typem ohraničení uvedeným v částech druhé až osmé. Pokud chovatelchovatel musí podle této vyhlášky používat k ohraničení chovných prostor elektrický ohradník, je povinen zajistit jeho záložní napájení pro případ výpadku elektrického proudu. § 8 Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov vybraných druhů šelem (1) Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov vybraných druhů šelem uvedené v částech druhé až sedmé se vztahují na chov dospělých zvířatzvířat nebo na chov mláďat, která jsou chována odděleně od dospělých zvířatzvířat. V případě odchovu mláďat společně s rodiči je možné v chovném prostoruchovném prostoru určeném pro chov dospělých zvířatzvířat bez požadavku na rozšíření chovného prostoruchovného prostoru a bez požadavku na další vybavení chovat zvířatazvířata vybraných druhů šelem do dosažení věku 2,5 roku. (2) Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov vybraných druhů šelem uvedené v částech druhé až sedmé se nevztahují na chov zvířetezvířete umístěného odděleně z důvodu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. c). (3) Všechny chovné prostory pro chov vybraných druhů šelem, jejichž velikost je touto vyhláškou stanovena v m2, musí být provedeny a udržovány tak, aby poměr jednotlivých stran chovných prostor umožňoval zvířetizvířeti volnost pohybu v souladu s jeho biologickými a etologickými potřebami. (4) Pokud je chovný prostorchovný prostor pro vybrané druhy šelem vybaven vodní plochou, musí být vodní plocha provedena a udržována tak, aby poměr jednotlivých stran vodní plochy a její hloubka umožnily zvířetizvířeti uspokojování jeho biologických a etologických potřeb. § 9 Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov lidoopů (1) Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov lidoopů uvedené v části osmé se vztahují na chov dospělých zvířatzvířat nebo na chov mláďat, která jsou chována odděleně od dospělých zvířatzvířat. V případě odchovu mláďat společně s rodiči je možné v chovném prostoruchovném prostoru určeném pro chov dospělých zvířatzvířat bez požadavku na rozšíření chovného prostoruchovného prostoru a bez požadavku na další vybavení chovat lidoopy do dosažení věku 10 let. (2) Požadavky na velikost a vybavení chovných prostor pro chov lidoopů uvedené v části osmé se nevztahují na chov zvířetezvířete umístěného odděleně z důvodu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. c). (3) Všechny chovné prostory pro chov lidoopů, jejichž velikost je touto vyhláškou stanovena v m2 nebo v m3, musí být provedeny a udržovány tak, aby poměr jednotlivých stran chovných prostor umožňoval zvířetizvířeti volnost pohybu v souladu s jeho biologickými a etologickými potřebami. ČÁST DRUHÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI VELKÉ KOČKY (PANTHERINAE) VŠECHNY DRUHY § 10 Podmínky chovu tygra ussurijského (Panthera tigris altaica) (1) Při chovu tygra ussurijského (Panthera tigris altaica) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení a v podhrabání, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 6 a 7 musí být doplněno elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru při horní hraně ohraničení, e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 4 m 1. včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, nebo 2. s elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru při horní hraně ohraničení, f) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 9 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a g) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 7,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m, která vystupuje 1. nejméně 1,2 m nad hladinu a je doplněna převisempřevisem o šířce nejméně 0,5 m nebo elektrickým ohradníkem, nebo 2. nejméně 2 m nad hladinu. (2) Při chovu tygra ussurijského musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 300 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 150 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu pro každé zvířezvíře nejméně 20 m2 a výšku nejméně 2,2 m. (3) Při chovu tygra ussurijského musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů nebo palandamipalandami, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být venkovní odstavný prostorodstavný prostor pro každé zvířezvíře nebo vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor s vnitřním odstavným prostoremodstavným prostorem pro každé zvířezvíře, d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku, zejména palandamipalandami, e) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře a f) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vodní plocha o hloubce v nejhlubším místě nejméně 50 cm a o ploše nejméně 2 m2. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit tygra ussurijského do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. § 11 Podmínky chovu tygrů teplých oblastí (1) Při chovu tygrů teplých oblastí, tedy tygra čínského (Panthera tigris amoyensis), tygra indického (Panthera tigris tigris), tygra indočínského (Panthera tigris corbetti), tygra malajského (Panthera tigris jacksoni), tygra sumaterského (Panthera tigris sumatrae), tygra bez poddruhového určení (Panthera tigris), mezipoddruhového křížence nebo křížence tygra s jinou kočkovitou šelmou (dále jen „tygr teplých oblastí“), musí chovatelchovatel zajistit požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor uvedené v § 10 odst. 1. (2) Při chovu tygra teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu pro každé zvířezvíře nejméně 12 m2 a výšku nejméně 2 m. (3) Při chovu tygra teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů nebo palandamipalandami, c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C, d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku, zejména palandamipalandami, a e) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vodní plocha o hloubce v nejhlubším místě nejméně 50 cm a o ploše nejméně 2 m2. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit tygra teplých oblastí do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. § 12 Podmínky chovu lva (Panthera leo) (1) Při chovu lva (Panthera leo) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení a v podhrabání, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 6 a 7 musí být doplněno elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru při horní hraně ohraničení, e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být 1. nejméně 4 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, 2. nejméně 4 m s elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru při horní hraně ohraničení, nebo 3. nejméně 3,5 m s předsazeným elektrickým ohradníkem s nejméně čtyřmi vodiči umístěnými nad sebou uvnitř chovného prostoruchovného prostoru, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, f) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 8 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a g) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 7,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m, která vystupuje 1. nejméně 1,2 m nad hladinu a je doplněna převisempřevisem o šířce nejméně 0,5 m nebo elektrickým ohradníkem, nebo 2. nejméně 2 m nad hladinu. (2) Při chovu lva musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu pro každé zvířezvíře nejméně 12 m2 a výšku nejméně 2,5 m. (3) Při chovu lva musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů nebo palandamipalandami, c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C a d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit lva do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. § 13 Podmínky chovu levhartů chladných oblastí a irbisů (1) Při chovu levhartů chladných oblastí a irbisů, tedy levharta čínského (Panthera pardus japonensis), levharta mandžuského (Panthera pardus orientalis), levharta perského (Panthera pardus saxicolor) nebo irbisa (Panthera uncia) (dále jen „levhart chladných oblastí nebo irbis“), musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu levharta chladných oblastí nebo irbisa musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí, c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno ve šplhání po ohraničení, a to elektrickým ohradníkem umístěným na ohraničení uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 2 vodiče, z nichž první musí být umístěn ve výšce do 1 m nad zemí a druhý musí být umístěn při horní hraně ohraničení, a e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) musí být nejméně 6 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 1 m; s výjimkou chovu irbisa, u kterého musí být výška ohraničení nejméně 7 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 1 m. (3) Při chovu levharta chladných oblastí nebo irbisa musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 100 m2 a výškou nejméně 3 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (4) Při chovu levharta chladných oblastí nebo irbisa musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 600 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (5) Při chovu levharta chladných oblastí nebo irbisa musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře, d) u nahoře otevřeného venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vybavení venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru umístěno nejméně 10 m od horní hrany ohraničení; pokud je vybavení vyšší než ohraničení, musí být umístěno nejméně 20 m od horní hrany ohraničení, e) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být venkovní odstavný prostorodstavný prostor pro každé zvířezvíře nebo vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor s vnitřním odstavným prostoremodstavným prostorem pro každé zvířezvíře a f) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami. § 14 Podmínky chovu levhartů teplých oblastí (1) Při chovu levhartů teplých oblastí, tedy levharta afrického (Panthera pardus pardus), levharta arabského (Panthera pardus nimr), levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya), levharta indočínského (Panthera pardus delacouri), levharta indického (Panthera pardus fusca), levharta jávského (Panthera pardus melas), levharta bez poddruhového určení (Panthera pardus) nebo mezipoddruhového křížence levhartů (dále jen „levhart teplých oblastí“), musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu levharta teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí, c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno ve šplhání po ohraničení, a to elektrickým ohradníkem umístěným na ohraničení uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 2 vodiče, z nichž první musí být umístěn ve výšce do 1 m nad zemí a druhý musí být umístěn při horní hraně ohraničení, a e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) musí být nejméně 6 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 1 m. (3) Při chovu levharta teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 100 m2 a výškou nejméně 3 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (4) Při chovu levharta teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 600 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (5) Při chovu levharta teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů nebo palandamipalandami, c) u nahoře otevřeného venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vybavení venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru umístěno nejméně 10 m od horní hrany ohraničení; pokud je vybavení vyšší než ohraničení, musí být umístěno nejméně 20 m od horní hrany ohraničení, d) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C a e) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami. § 15 Podmínky chovu jaguára (Panthera onca) (1) Při chovu jaguára (Panthera onca) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno podhrabem ve formě 1. podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo 2. zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu jaguára musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 100 m2 a výškou nejméně 3 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu nejméně 10 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (3) Při chovu jaguára musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů nebo palandamipalandami, c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C, d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami, a e) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vodní plocha o hloubce v nejhlubším místě nejméně 50 cm a o ploše nejméně 2 m2. § 16 Podmínky chovu pardálů (1) Při chovu pardálů, tedy pardála (levharta) obláčkového (Neofelis nebulosa) nebo pardála (levharta) ostrovního (Neofelis diardi) (dále jen „pardál“), musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno podhrabem ve formě 1. podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo 2. zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu pardála musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 70 m2 a výškou nejméně 3 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 35 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít plochu nejméně 6 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 3 m. (3) Při chovu pardála musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C a d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů, palandamipalandami nebo hamakamihamakami. ČÁST TŘETÍ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI MALÉ KOČKY (FELINAE) ROD PUMA (PUMA) DRUH PUMA AMERICKÁ (PUMA CONCOLOR) A ROD RYS (LYNX) DRUH RYS OSTROVID (LYNX LYNX) § 17 Podmínky chovu pumy americké (Puma concolor) (1) Při chovu pumy americké (Puma concolor) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu pumy americké musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí, c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno v podhrabání, 1. elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru nad zemí před spodní částí ohraničení, který zabraňuje zvířetizvířeti v bezprostředním přístupu k ohraničení, nebo 2. podhrabem ve formě podezdívky o hloubce nejméně 40 cm, nebo ve formě zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno tak, aby zvířetizvířeti bylo zabráněno ve šplhání po ohraničení, a to elektrickým ohradníkem umístěným na ohraničení uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 2 vodiče, z nichž první musí být umístěn ve výšce do 1 m nad zemí a druhý musí být umístěn při horní hraně ohraničení, a e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) musí být nejméně 5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 1 m. (3) Při chovu pumy americké musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 100 m2 a výškou nejméně 2,5 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (4) Při chovu pumy americké musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 600 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (5) Při chovu pumy americké musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být venkovní úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře nebo vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor pro každé zvířezvíře a d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami. § 18 Podmínky chovu rysa ostrovida (Lynx lynx) (1) Při chovu rysa ostrovida (Lynx lynx) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí a c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno podhrabem ve formě 1. podezdívky o hloubce nejméně 20 cm, nebo 2. zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení. (2) Při chovu rysa ostrovida musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí, c) ohraničení uvedené v písmenu b) musí být doplněno podhrabem ve formě 1. podezdívky o hloubce nejméně 20 cm, nebo 2. zapleteného kovového pletiva nebo svařované sítě uložených vertikálně nebo horizontálně pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení a d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) musí být nejméně 3 m 1. včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, nebo 2. s elektrickým ohradníkem s jedním vodičem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru ve výšce nejméně 50 cm od spodní hrany ohraničení a dvěma vodiči umístěnými uvnitř chovného prostoruchovného prostoru při horní hraně ohraničení. (3) Při chovu rysa ostrovida musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor s plochou nejméně 50 m2 a výškou nejméně 2,5 m, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 25 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (4) Při chovu rysa ostrovida musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 150 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí mít plochu nejméně 8 m2 pro každé zvířezvíře a výšku nejméně 2 m. (5) Při chovu rysa ostrovida musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména kmeny stromů, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být venkovní úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře nebo vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor pro každé zvířezvíře a d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor, je-li pro chov zvířetezvířete zřízen, musí být vybaven vyvýšenými místy k odpočinku zvířetezvířete, zejména palandamipalandami. ČÁST ČTVRTÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI KOČKOVITÝCH Z PODČELEDI GEPARDI (ACINONYCHINAE) ROD GEPARD (ACINONYX) § 19 Podmínky chovu geparda (Acinonyx jubatus) (1) Při chovu geparda (Acinonyx jubatus) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 2,5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, d) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 4 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2,5 m a e) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 2,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2,5 m, která vystupuje nejméně 1,5 m nad hladinu. (2) Při chovu geparda musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí mít výšku nejméně 2 m a plochu 1. nejméně 6 m2 na každé samostatně chované zvířezvíře, nebo 2. nejméně 3 m2 na každé zvířezvíře chované ve skupině. (3) Při chovu geparda musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než třetinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a musí umožňovat zvířatůmzvířatům rozhled z vyvýšeného místa a c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit geparda do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 2,5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m. ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI MEDVĚDOVITÍ (URSIDAE) § 20 Podmínky chovu medvěda ledního (Ursus maritimus) (1) Při chovu medvěda ledního (Ursus maritimus) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 4 a 5 musí být dále doplněno elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru maximálně ve výšce 1 m od spodní hrany ohraničení, e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 4 m, f) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a g) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m, která vystupuje nejméně 2 m nad hladinu. (2) Při chovu medvěda ledního musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 400 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 200 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být oddělitelný prostor pro každé zvířezvíře s podlahovou plochou nejméně 18 m2 a výškou nejméně 2 m. (3) Při chovu medvěda ledního musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než polovinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven například kmeny stromů a kameny, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře a d) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vodní plocha umožňující plavání a potápění zvířetezvířete o ploše nejméně 100 m2, s hloubkou nejméně 2 m v nejhlubším místě. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit medvěda ledního do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. § 21 Podmínky chovu medvědů chladných oblastí (1) Při chovu medvědů chladných oblastí, tedy medvěda baribala (Ursus americanus), medvěda hnědého (Ursus arctos) nebo medvěda ušatého (Ursus thibetanus) (dále jen „medvěd chladných oblastí“), musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1,5 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 4 a 5 musí být dále doplněno elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 3 vodiče, z nichž první musí být umístěn při spodní hraně ohraničení, druhý musí být umístěn při horní hraně ohraničení a třetí v prostoru mezi nimi, e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být 1. nejméně 3,5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, nebo 2. nejméně 2,5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, pokud je bariéra vybavena elektrickým ohradníkem a předsazena druhou vertikální bariérou tvořenou soustavou elektrických ohradníků o minimální výšce 90 cm, f) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 3,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a g) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 3,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m, která vystupuje nejméně 2 m nad hladinu. (2) Při chovu medvěda chladných oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 300 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 150 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) pro každé zvířezvíře musí být brloh, kterým se rozumí vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor určený pro zimní spánek nebo odpočinek; velikost brlohu musí zvířetizvířeti umožňovat bez obtíží uléhat, odpočívat, stočit se do klubíčka, otočit se, protáhnout se, vstávat, stát na 4 končetinách a pečovat o povrch svého těla; brloh musí být uzavíratelný. (3) Při chovu medvěda chladných oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než polovinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven například kmeny stromů a kameny, c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být odstavný prostorodstavný prostor pro každé zvířezvíře, d) zvířezvíře musí mít přístup do brlohu a e) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být vodní plocha o hloubce v nejhlubším místě nejméně 50 cm a o ploše nejméně 2 m2. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit medvěda chladných oblastí do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 3,5 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m. § 22 Podmínky chovu medvědů teplých oblastí (1) Při chovu medvědů teplých oblastí, tedy medvěda malajského (Helarctos malayanus), medvěda pyskatého (Melursus ursinus) nebo medvěda brýlatého (Tremarctos ornatus) (dále jen „medvěd teplých oblastí“), musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1,5 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany bariéry, d) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 4 a 5 musí být dále doplněno elektrickým ohradníkem umístěným uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 3 vodiče, z nichž první musí být umístěn při spodní hraně ohraničení, druhý musí být umístěn při horní hraně ohraničení a třetí v prostoru mezi nimi, e) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) 1. bodě 1 musí být nejméně 3 m, 2. bodě 3 musí být nejméně 2,4 m, nebo 3. bodech 2, 4 a 5 musí být nejméně 3 m včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, f) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 3,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a g) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 3,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m, která vystupuje nejméně 2 m nad hladinu. (2) Při chovu medvěda teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 100 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) součástí vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru musí být oddělitelný prostor pro každé zvířezvíře s podlahovou plochou nejméně 15 m2 a výškou nejméně 2,5 m. (3) Při chovu medvěda teplých oblastí musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než polovinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a vybaven tak, aby zvířatazvířata mohla šplhat a odpočívat ve výšce, zejména kmeny stromů, kameny, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C a d) vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven palandamipalandami, hamakamihamakami nebo jinými strukturami umožňujícími šplhání a odpočinek zvířetezvířete ve výšce. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit medvěda teplých oblastí do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje podle typu použitého ohraničení nad ledem nejméně výšky uvedené v odstavci 1 písm. e). ČÁST ŠESTÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI HYENOVITÍ (HYAENIDAE) DRUH HYENA ČABRAKOVÁ (PARAHYAENA BRUNNEA), HYENA ŽÍHANÁ (HYAENA HYAENA) A HYENA SKVRNITÁ (CROCUTA CROCUTA) § 23 Podmínky chovu hyeny čabrakové (Parahyaena brunnea) a hyeny žíhané (Hyaena hyaena) (1) Při chovu hyeny čabrakové (Parahyaena brunnea) nebo hyeny žíhané (Hyaena hyaena) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti 1 m na obě strany ohraničení, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 2 m, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 2,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 2,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2 m, která vystupuje nejméně 70 cm nad hladinu. (2) Při chovu hyeny čabrakové nebo hyeny žíhané musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 150 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, c) při chovu dvou a více zvířatzvířat musí být zajištěno, aby bylo možné venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor rozdělit na více částí, a d) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor s podlahovou plochou nejméně 5 m2 pro každé zvířezvíře a výškou nejméně 2 m. (3) Při chovu hyeny čabrakové nebo hyeny žíhané musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než pětinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a s vyvýšeným místem, které zvířatůmzvířatům umožňuje rozhled, a c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 0 °C. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit hyenu čabrakovou nebo hyenu žíhanou do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 2 m. § 24 Podmínky chovu hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) (1) Při chovu hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti 1 m na obě strany ohraničení, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 2 m, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 2,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 2,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2 m, která vystupuje nejméně 70 cm nad hladinu. (2) Při chovu hyeny skvrnité musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 50 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor s podlahovou plochou nejméně 5 m2 pro každé zvířezvíře a výškou nejméně 2 m. (3) Při chovu hyeny skvrnité musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než pětinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a s vyvýšeným místem, které zvířatůmzvířatům umožňuje rozhled, a c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 10 °C. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit hyenu skvrnitou do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 2 m. ČÁST SEDMÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU ŠELMY (CARNIVORA) Z ČELEDI PSOVITÍ (CANIDAE) DRUH VLK OBECNÝ (CANIS LUPUS) A PES HYENOVÝ (LYCAON PICTUS) § 25 Podmínky chovu vlka obecného (Canis lupus) (1) Při chovu vlka obecného (Canis lupus) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být 1. nejméně 3 m, včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, nebo 2. nejméně 2,5 m, včetně převisupřevisu o šířce nejméně 0,5 m, pokud je bariéra vybavena soustavou elektrických ohradníků umístěných na ohraničení uvnitř chovného prostoruchovného prostoru; elektrický ohradník musí mít nejméně 4 vodiče, z nichž 1 musí být umístěn ve výšce do 1 m nad zemí a 3 musí být umístěny při horní hraně ohraničení, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 3 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 3 m, která vystupuje nejméně 1 m nad hladinu. (2) Při chovu vlka obecného musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 300 m2 a b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 20 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru. (3) Při chovu vlka obecného musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněná plocha nesmí tvořit více než pětinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být tvořena přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a s vyvýšeným místem, které zvířatůmzvířatům umožňuje rozhled, a c) součástí venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být úkryt před nepříznivými povětrnostními podmínkami pro každé zvířezvíře, nebo musí mít zvířatazvířata možnost hloubit si vlastní nory. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit vlka obecného do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 3 m. Pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý, musí chovatelchovatel zabezpečit, aby měl vlk obecný k dispozici výběh o rozměrech uvedených v odstavci 2, který je ohraničen způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodech 1 až 6. § 26 Podmínky chovu psa hyenového (Lycaon pictus) (1) Při chovu psa hyenového (Lycaon pictus) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným nebo zapleteným pletivem, 5. svařovanou nebo kovovou sítí, 6. suchými příkopy, nebo 7. vodními příkopy, c) ohraničení uvedené v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být doplněno podhrabem ve formě 1. betonových základů do hloubky nejméně 1 m nebo vedených do rostlého podloží, 2. kovových prutů zapuštěných nejméně 10 cm do rostlého podloží, nebo 3. zapleteného pletiva nebo svařované sítě uložených horizontálně v hloubce nejméně 30 cm pod povrchem do vzdálenosti nejméně 1 m na obě strany ohraničení nebo vedených do rostlého podloží, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 až 5 musí být nejméně 2,5 m, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 6 musí být nejméně 4 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2,5 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 7 musí být nejméně 4 m s vnější stěnou vysokou nejméně 2,5 m, která vystupuje nejméně 1 m nad hladinu. (2) Při chovu psa hyenového musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 300 m2, b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 20 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru a c) součástí chovného prostoruchovného prostoru musí být vnitřní prostor o ploše nejméně 3 m2 pro každé zvířezvíře a s výškou nejméně 2 m. (3) Při chovu psa hyenového musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) uměle zpevněný povrch nesmí tvořit více než pětinu povrchu venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, zbývající část musí být pokryta přírodním povrchem, b) venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor musí být strukturován a s vyvýšeným místem, které zvířatůmzvířatům umožňuje rozhled, a c) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 15 °C. (4) ChovatelChovatel nesmí pustit psa hyenového do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 2,5 m. ČÁST OSMÁ PODMÍNKY CHOVU ZVÍŘAT Z ŘÁDU PRIMÁTI (PRIMATES) ČELEDI LIDOOPI (HOMINIDAE) § 27 Podmínky chovu goril (Gorilla spp.) a šimpanzů (Pan spp.) (1) Při chovu gorily (Gorilla spp.) nebo šimpanze (Pan spp.) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, a b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí. (2) Při chovu gorily nebo šimpanze musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami neumožňujícími šplhání, 2. bezpečnostními vrstvenými skly, 3. suchými příkopy, nebo 4. vodními příkopy, c) vybavení venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru umožňující šplhání musí být vzdáleno od horních okrajů ohraničení při chovu gorily nejméně 4 m, při chovu šimpanze nejméně 6 m, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 a 2 musí být nejméně 4 m, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 3 musí být nejméně 6 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 4 musí být nejméně 5 m a hloubka v nejhlubší části, která je při hraně protilehlé zvířatůmzvířatům, nejméně 2 m. (3) Při chovu gorily nebo šimpanze musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho až čtyř zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti 1. nejméně 100 m2 a s výškou nejméně 4 m, nebo 2. nejméně 400 m3 a s výškou nejméně 4 m a b) pro páté a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně 1. dalších 20 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, nebo 2. dalších 80 m3 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru. (4) Při chovu gorily nebo šimpanze musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho až čtyř zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2 a b) pro páté a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 30 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru. (5) Při chovu gorily nebo šimpanze musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor: a) pro chov jednoho až čtyř zvířatzvířat musí být vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor o velikosti 1. nejméně 60 m2 a s výškou nejméně 4 m při chovu šimpanze, 2. nejméně 60 m2 a s výškou nejméně 3 m při chovu gorily, 3. nejméně 240 m3 a s výškou nejméně 4 m při chovu šimpanze, nebo 4. nejméně 180 m3 a s výškou nejméně 3 m při chovu gorily a b) pro páté a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 20 m2 vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru při chovu šimpanze nebo gorily nebo 1. dalších 80 m3 při chovu šimpanze, nebo 2. dalších 60 m3 při chovu gorily. (6) Při chovu gorily nebo šimpanze musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) povrch venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být přírodní, b) venkovní a vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy umožňujícími odpočinek zvířetezvířete v různých výškách, zejména kmeny stromů, lany a jinými konstrukcemi umožňujícími šplhání, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) zvířezvíře musí mít ve vnitřním chovném prostoruvnitřním chovném prostoru k dispozici materiál vhodný pro stavbu hnízd k odpočinku, zejména dřevitou vlnu, d) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 18 °C a e) součástí vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru musí být odstavný prostorodstavný prostor, ve kterém je možné zvířatazvířata v případě potřeby oddělit. (7) ChovatelChovatel nesmí pustit gorilu nebo šimpanze do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. § 28 Podmínky chovu orangutanů (Pongo spp.) (1) Při chovu orangutana (Pongo spp.) musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, včetně stropu, a b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami, 2. kovovými mřížemi, 3. bezpečnostními vrstvenými skly, 4. svařovaným pletivem, nebo 5. svařovanou nebo kovovou sítí. (2) Při chovu orangutana musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na konstrukci a zabezpečení chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) chovný prostorchovný prostor musí být ze všech stran ohraničen, s výjimkou stropu, b) ohraničení musí být provedeno 1. pevnými stěnami neumožňujícími šplhání, 2. bezpečnostními vrstvenými skly, 3. suchými příkopy, nebo 4. vodními příkopy, c) vybavení venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru umožňující šplhání musí být vzdáleno nejméně 4 m od horních okrajů ohraničení, d) výška ohraničení uvedeného v písmenu b) bodech 1 a 2 musí být nejméně 4 m, e) šířka suchého příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 3 musí být nejméně 4,5 m s vnější stěnou vysokou nejméně 4 m a f) šířka vodního příkopu uvedeného v písmenu b) bodě 4 musí být nejméně 3,5 m a hloubka v nejhlubší části, která je při hraně protilehlé zvířatůmzvířatům, nejméně 1,5 m. (3) Při chovu orangutana musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře uzavřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti 1. nejméně 100 m2 a s výškou nejméně 4 m, nebo 2. nejméně 400 m3 a s výškou nejméně 4 m a b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně 1. dalších 20 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, nebo 2. dalších 80 m3 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru. (4) Při chovu orangutana musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o nahoře otevřený venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být venkovní chovný prostorvenkovní chovný prostor o velikosti nejméně 200 m2 a b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně dalších 30 m2 venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru. (5) Při chovu orangutana musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na velikost chovných prostor, pokud se jedná o vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor: a) pro chov jednoho nebo dvou zvířatzvířat musí být vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor o velikosti 1. nejméně 100 m2 a s výškou nejméně 4 m, nebo 2. nejméně 400 m3 a s výškou nejméně 4 m a b) pro třetí a každé další zvířezvíře, je-li chováno, musí být nejméně 1. dalších 20 m2, nebo 2. dalších 80 m3. (6) Při chovu orangutana musí chovatelchovatel zajistit následující požadavky na vybavení chovných prostor: a) povrch venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru musí být přírodní, b) venkovní a vnitřní chovný prostorvnitřní chovný prostor musí být vybaven vyvýšenými místy umožňujícími odpočinek v různých výškách, zejména kmeny stromů, lany a jinými konstrukcemi umožňujícími šplhání, palandamipalandami nebo hamakamihamakami, c) zvířezvíře musí mít ve vnitřním chovném prostoruvnitřním chovném prostoru k dispozici materiál vhodný pro stavbu hnízd k odpočinku, zejména dřevitou vlnu, d) zvířezvíře musí mít přístup do vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru s teplotou neklesající pod 18 °C a e) součástí vnitřního chovného prostoruvnitřního chovného prostoru musí být odstavný prostorodstavný prostor, ve kterém je možné zvířatazvířata v případě potřeby oddělit. (7) ChovatelChovatel nesmí pustit orangutana do venkovního chovného prostoruvenkovního chovného prostoru, pokud je vodní příkop souvisle zamrzlý a výška ohraničení nad ledem nedosahuje nejméně 4 m. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 29 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 8 až 28 se vztahují na zařízenízařízení pro chov vybraných druhů šelem nebo lidoopů postavená, rekonstruovaná nebo poprvé do provozu uvedená po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Ustanovení § 8 až 28 se vztahují na zařízenízařízení pro chov vybraných druhů šelem nebo lidoopů postavená, rekonstruovaná nebo poprvé do provozu uvedená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a) ode dne 1. července 2024, s výjimkou ustanovení uvedených v písmenu b), a b) ode dne 1. července 2032, pokud se jedná o § 10 odst. 2, § 11 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 3 a 4, § 14 odst. 3 a 4, § 15 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3 a 4, § 18 odst. 3 a 4, § 19 odst. 2, § 20 odst. 2, § 21 odst. 2, § 22 odst. 2, § 23 odst. 2, § 24 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 2, § 27 odst. 3 až 5 a § 28 odst. 3 až 5. (3) Pokud chovatelchovatel, který chová vybrané druhy šelem nebo lidoopy jako druhy zvířat vyžadující zvláštní péčidruhy zvířat vyžadující zvláštní péči, podá žádost o rozšíření chovu z hlediska počtu nebo druhů chovaných zvířatzvířat vybraných druhů šelem nebo lidoopů podle § 13 odst. 5 zákona, vztahují se na něj ustanovení § 8 až 28 ode dne, kdy chovatelchovatel podá tuto žádost. (4) Pokud chovatelchovatel, na kterého se nevztahuje § 13 odst. 5 zákona, rozšíří počet nebo druhy chovaných zvířat vybraných druhů šelem nebo lidoopů, vztahují se na něj ustanovení § 8 až 28 ode dne, kdy k uvedenému rozšíření došlo. Věta první se nevztahuje na zoologickou zahradu s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad3) a na chov provozovaný za účelem ochrany druhu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny4). (5) Tato vyhláška se použije ve správních řízeních o povolení chovu druhů zvířatzvířat vyžadujících zvláštní péči podle § 13 odst. 5 zákona, která byla zahájena po nabytí účinnosti této vyhlášky. § 30 Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 31 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r. 1) Vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat. 2) Vyhláška č. 114/2010 Sb., o ochraně handicapovaných zvířat při chovu, ve znění vyhlášky č. 22/2013 Sb. 3) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Nařízení vlády č. 212/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 212/2022 Sb. Nařízení vlády o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022 Vyhlášeno 19. 7. 2022, datum účinnosti 1. 10. 2022, částka 96/2022 * § 1 - Navýšení prostředků státního rozpočtu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 212 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022 Vláda nařizuje podle čl. IV bodu 2 zákona č. 176/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony: § 1 Navýšení prostředků státního rozpočtu Prostředky státního rozpočtu stanovené nařízením vlády č. 349/2021 Sb., o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2022, se pro zbývající část roku 2022 navyšují o 4 650 000 000 Kč. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory Vyhlášeno 13. 7. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 12. 2010, částka 11/2022 * Článek 1 - Cílem Protokolu je podporovat spolupráci v oblasti projektů infrastruktury mezi subjekty obou států, založenou na zásadě vzájemné výhodnosti, v souladu se zákony platnými na území států Stran a jejich závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, včetně těc * Článek 2 - Spolupráce na základě tohoto Protokolu je prováděna v následující podobě: * Článek 3 - Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo hospodářství a místního rozvoje Republiky Srbsko jsou, v rámci svých kompetencí, určeny k monitorování a provádění tohoto Protokolu. * Článek 4 - Činnosti podle tohoto Protokolu jsou prováděny uzavřením finančních a obchodních kontraktů, programů nebo projektů vytvořených příslušnými subjekty a institucemi obou států, které upřesňují práci, plán, finanční specifikaci a řeší jiné záležitosti dohodnut * Článek 5 - Programy a projekty a zvláštní kontrakty uváděné v článku 4 tohoto Protokolu jsou hodnoceny a uzavírány v souladu s právem platným na území přijímajícího státu, při posouzení, mimo jiné, jejich konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu, obzvláště v otázkác * Článek 6 - V souladu s právem platným na území přijímajícího státu jsou subjekty států Stran, které mají provádět činnosti uváděné v článcích 2 a 9 tohoto Protokolu v České republice, posouzeny příslušnými orgány České republiky a to na základě návrhu srbské strany S * Článek 7 - Strany si poskytují, v mezích zákonů platných na území svých států, vzájemnou pomoc k usnadnění vstupu, pobytu a odjezdu personálu účastnícího se činností prováděných podle tohoto Protokolu. * Článek 8 - Financování projektů podle tohoto Protokolu, které je předmětem zvláštního uvážení a dohody příslušných institucí obou států, je prováděno v souladu s jejich rozpočtovými možnostmi. * Článek 9 - Strany souhlasí, že v současné době je prioritním projektem spolupráce modernizace a rekonstrukce železničního Koridoru X (Projekt: Niš – Dimitrovgrad). Smíšený výbor se může shodnout na dalších prioritách. * Článek 10 - Strany poskytují veškerou možnou pomoc a podporu, aby dodání a koupě zboží, prací a služeb, nutných pro vybudování zařízení stanovených v článku 2 a 9, byly prováděny v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu. * Článek 11 - Tento Protokol může být změněn vzájemnou dohodou Stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s postupy určenými v článku 13 tohoto Protokolu. * Článek 12 - Jakékoli neshody a spory, které mohou vyvstat z výkladu a/nebo v průběhu provádění tohoto Protokolu, se urovnají jednáními vedenými diplomatickou cestou. * Článek 13 - Protokol bude předběžně prováděn od data podpisu a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější notifikace, kterou se Strany vzájemně informují, že jejich vnitrostátní právní požadavky pro vstup v platnost byly splněny. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 12. 2010 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. května 2010 byl v Bělehradě podepsán Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory1). Protokol se na základě svého článku 13 předběžně prováděl od data podpisu a vstoupil v platnost dne 8. prosince 2010. České znění Protokolu a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory Vláda České republiky a vláda Republiky Srbsko (dále uváděné jako „Strany”), uznávajíce, že Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory, podepsaná 20. července 2005 v Praze, je v platnosti pro vztahy mezi Českou republikou a Republikou Srbsko, v souladu s článkem 2, písm. i) a článkem 5, odstavec 2 Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory, přejíce si podporovat bilaterální spolupráci ve všech oblastech relevantních pro obě Strany, obzvláště v oblasti infrastruktury, se dohodly na následujícím: Článek 1 Cílem Protokolu je podporovat spolupráci v oblasti projektů infrastruktury mezi subjekty obou států, založenou na zásadě vzájemné výhodnosti, v souladu se zákony platnými na území států Stran a jejich závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv, včetně těch vyplývajících z jejich členství v celní, hospodářské nebo měnové unii, společného trhu nebo zóny volného obchodu. Článek 2 Spolupráce na základě tohoto Protokolu je prováděna v následující podobě: 1) Podpora rozvoje a implementace projektů infrastruktury prováděných subjekty obou států, které mohou zahrnovat dodávku a/nebo prodej strojního zařízení, vybavení a materiálů, poskytování služeb, potřebných pro vybudování a udržování projektů infrastruktury, 2) Příprava studií a projektů modernizace, rozšiřování a vybudování nové infrastruktury, stejně jako výstavby a obnovy infrastruktury, podle dohody Stran, 3) Technická pomoc odborníků, profesionálů specializovaných ve školení vnitrostátního personálu ve vytváření rozvojových plánů a jiných oblastech spojených s projekty infrastruktury, 4) Jakákoli jiná dohodnutá podoba spolupráce v oblasti projektů infrastruktury. Článek 3 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo hospodářství a místního rozvoje Republiky Srbsko jsou, v rámci svých kompetencí, určeny k monitorování a provádění tohoto Protokolu. Článek 4 Činnosti podle tohoto Protokolu jsou prováděny uzavřením finančních a obchodních kontraktů, programů nebo projektů vytvořených příslušnými subjekty a institucemi obou států, které upřesňují práci, plán, finanční specifikaci a řeší jiné záležitosti dohodnuté v tomto Protokolu v souladu s právem platným na území přijímajícího státu. Článek 5 Programy a projekty a zvláštní kontrakty uváděné v článku 4 tohoto Protokolu jsou hodnoceny a uzavírány v souladu s právem platným na území přijímajícího státu, při posouzení, mimo jiné, jejich konkurenceschopnosti na mezinárodním trhu, obzvláště v otázkách ceny, plateb, dodacích podmínek, jakož i úrovně a kvality a původu vybavení, zboží a služeb a/nebo jiných kritérií stanovených odpovědnými úřady přijímajícího státu. Článek 6 V souladu s právem platným na území přijímajícího státu jsou subjekty států Stran, které mají provádět činnosti uváděné v článcích 2 a 9 tohoto Protokolu v České republice, posouzeny příslušnými orgány České republiky a to na základě návrhu srbské strany Smíšeného výboru. V souladu s právem platným na území přijímajícího státu jsou subjekty států Stran, které mají provádět činnosti uváděné v článcích 2 a 9 tohoto Protokolu v Republice Srbsko, posouzeny příslušnými orgány Republiky Srbsko a to na základě návrhu české strany Smíšeného výboru. Článek 7 Strany si poskytují, v mezích zákonů platných na území svých států, vzájemnou pomoc k usnadnění vstupu, pobytu a odjezdu personálu účastnícího se činností prováděných podle tohoto Protokolu. Článek 8 Financování projektů podle tohoto Protokolu, které je předmětem zvláštního uvážení a dohody příslušných institucí obou států, je prováděno v souladu s jejich rozpočtovými možnostmi. Článek 9 Strany souhlasí, že v současné době je prioritním projektem spolupráce modernizace a rekonstrukce železničního Koridoru X (Projekt: Niš – Dimitrovgrad). Smíšený výbor se může shodnout na dalších prioritách. Pro prioritní projekt uváděný v odstavci 1 tohoto článku zřídí srbská strana útvar k implementaci projektu, složený ze zástupců příslušných orgánů, které budou rozhodovat o podmínkách uvedených v článku 5 tohoto Protokolu. Pro financování prioritního projektu uváděného výše, příslušné orgány obou států zváží sjednání úvěrové linky od České exportní bankybanky za předpokladu, že to je přijatelné pro Stranu působící jako dlužník nebo ručitel. Článek 10 Strany poskytují veškerou možnou pomoc a podporu, aby dodání a koupě zboží, prací a služeb, nutných pro vybudování zařízení stanovených v článku 2 a 9, byly prováděny v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu. Článek 11 Tento Protokol může být změněn vzájemnou dohodou Stran. Změny vstoupí v platnost v souladu s postupy určenými v článku 13 tohoto Protokolu. Článek 12 Jakékoli neshody a spory, které mohou vyvstat z výkladu a/nebo v průběhu provádění tohoto Protokolu, se urovnají jednáními vedenými diplomatickou cestou. Článek 13 Protokol bude předběžně prováděn od data podpisu a vstoupí v platnost dnem doručení pozdější notifikace, kterou se Strany vzájemně informují, že jejich vnitrostátní právní požadavky pro vstup v platnost byly splněny. Protokol zůstává v platnosti, pokud je Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory v platnosti pro vztahy mezi Českou republikou a Republikou Srbsko. Pokud není Stranami dojednáno jinak, ukončení platnosti Protokolu neovlivňuje provádění programů, projektů nebo činnosti, které již probíhají. Dáno v Bělehradě, dne 4. května 2010, ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, srbském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění jsou autentická. V případě rozdílného výkladu je rozhodující anglické znění. Za vládu České republiky Vladimír Tošovský v. r. ministr průmyslu a obchodu Za vládu Republiky Srbsko Mladan Dinkić v. r. místopředseda vlády a ministr hospodářství a regionálního rozvoje 1) Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory, podepsaná v Praze dne 20. července 2005, byla vyhlášena pod č. 17/2006 Sb. m. s.
Vyhláška č. 211/2022 Sb.	Vyhláška č. 211/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče Vyhlášeno 13. 7. 2022, datum účinnosti 28. 7. 2022, částka 95/2022 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 28. 7. 2022 211 VYHLÁŠKA ze dne 11. července 2022, kterou se mění vyhláška č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 1/2015 Sb.: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 2/2015 Sb., o stanovení odborných kritérií a dalších náležitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, se mění takto: 1. V příloze v části II. v indikacích č. II/1, II/2, II/3, II/6, II/7, II/8, II/9 a IV/1 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Konstantinovy Lázně“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. 2. V příloze v části II. v indikacích č. II/4 a II/5 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Kostelec u Zlína“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. 3. V příloze v části II. v indikacích č. III/1 a III/2 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Klášterec nad Ohří“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. 4. V příloze v části II. v indikacích č. V/1, V/2, V/3, V/4 a V/5 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Klášterec nad Ohří“ na samostatný řádek vkládají slova „Konstantinovy Lázně“. 5. V příloze v části II. v indikaci č. V/6 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Karlova Studánka“ na samostatný řádek vkládají slova „Konstantinovy Lázně“. 6. V příloze v části II. v indikaci č. XXII/1 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Františkovy Lázně“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. 7. V příloze v části II. v indikacích č. XXII/2, XXII/3, XXII/4, XXIV/1 a XXIV/2 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Klimkovice“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. 8. V příloze v části II. v indikaci č. XXIII/1 se ve sloupci „Lázeňské místo“ za slova „Karlovy Vary“ na samostatný řádek vkládají slova „Lázně Bělohrad“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Nařízení vlády č. 210/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 210/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 95/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb., nařízení vlády č. 19 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2023 210 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 128/2018 Sb., nařízení vlády č. 190/2019 Sb. a nařízení vlády č. 228/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „balené čerstvé ovoce a zeleninu nebo krájené čerstvé ovoce a zeleninu,“ zrušují. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) se slovo „šťávy“ nahrazuje slovem „šťávy18)“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Vyhláška č. 248/2018 Sb., o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí.“. 3. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Podpora se kromě produktů uvedených v odstavci 1 poskytuje na doprovodná vzdělávací opatření uvedená v čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40, v platném znění.“. 4. V § 2 odst. 3 se slova „písm. a) až d) mohou být využity tištěné vzdělávací materiály s informacemi o produktech; jejich využití pro jiné účely není přípustné“ nahrazují slovy „mohou být použity mléčné výrobky, které jsou uvedeny v příloze V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění“. 5. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Vyhláška č. 397/2021 Sb., o požadavcích na konzervované ovoce a konzervovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány.“. 6. Poznámky pod čarou č. 3 a 5 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 7. V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „nebo balení krájeného čerstvého ovoce nebo zeleniny“ zrušují. 8. V § 5 odst. 5 se slovo „uvedeného“ nahrazuje slovy „nebo přepravní obal v případě nebalených produktů uvedených“ a slovo „označeno“ se nahrazuje slovem „označeny“. 9. V § 5 se doplňují odstavce 6 a 7, které zní: „(6) Podíl porcí produktů uvedených v § 2 odst. 1 pocházející z ekologické produkce13) musí činit nejméně 10 % celkového počtu porcí těchto produktů dodávaných do základních škol, s nimiž má žadatel uzavřenou smlouvu o dodávání produktů, v průběhu příslušného školního roku. (7) Při nedodržení minimálního podílu porcí produktů z ekologické produkce sníží Fond finanční prostředky na dodávky produktů uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) a b) a produktů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a d), které připadají na schváleného žadatele v daném školním roce, o a) 10 % v případě dodání produktů z ekologického zemědělství v množství 5 % a méně než 10 %, b) 20 % v případě dodání produktů z ekologického zemědělství méně než 5 %.“. 10. V § 6 odst. 4 písm. b) bodě 3 se slova „včetně případné ochucující složky, u které bude uveden podíl přidaného cukru, tuku a soli v procentech“ zrušují. 11. Na konci textu poznámek pod čarou č. 7 a 14 se doplňují slova „ , v platném znění“. 12. V § 7 odst. 2 se za slovo „škol“ vkládají slova „a provádět doprovodná vzdělávací opatření“. 13. V § 7 odst. 3 se slova „tištěného vzdělávacího“ nahrazují slovem „výukového“. 14. V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Schválený žadatel informuje školy o dostupných doprovodných vzdělávacích opatřeních.“. 15. Na konci poznámky pod čarou č. 11 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40, v platném znění.“. 16. V § 10 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 17. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) doklady prokazující postup výběru dodavatele, pokud se nejedná o žadatele podle § 7 odst. 6.“. 18. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 74/2017 Sb. Výše podpory na porci ovoce, zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny (§ 5 odst. 1) Skupina\| Druh ovoce a zeleniny\| Velikost porce\| Výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou nad 150 žáků\| Výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou nad 150 žáků ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. skupina – ovoce a zelenina uvedených druhů\| jablko\| 1 ks\| 7,49\| 6,03\| 8,50\| 7,04 hruška\| 1 ks\| 7,85\| 6,38\| 9,04\| 7,57 broskev nebo nektarinka\| 1 ks\| 8,76\| 7,30\| 10,41\| 8,94 hroznové víno\| minimálně 100 g\| 8,12\| 6,66\| 9,42\| 7,95 meruňka\| minimálně 100 g\| 9,73\| 8,26\| 11,83\| 10,36 jahoda\| minimálně 100 g\| 13,64\| 12,18\| 16,78\| 15,31 švestka\| minimálně 100 g\| 6,81\| 5,34\| 7,45\| 5,98 rajče\| minimálně 100 g\| 9,51\| 8,05\| 11,51\| 10,05 mrkev\| minimálně 100 g\| 6,53\| 5,07\| 7,04\| 5,57 ředkvička\| minimálně 100 g\| 10,44\| 8,97\| 12,89\| 11,43 paprika\| 1 ks\| 8,40\| 6,94\| 9,87\| 8,41 kedlubna\| 1 ks\| 9,94\| 8,47\| 12,17\| 10,71 pomeranč\| 1 ks\| 8,37\| 6,90\| x\| x mandarinka\| minimálně 100 g\| 8,32\| 6,86\| x\| x banán\| 1 ks\| 7,64\| 6,18\| x\| x okurka\| minimálně 100 g\| 8,27\| 6,81\| 9,67\| 8,21 třešně\| minimálně 100 g\| 19,61\| 18,15\| 25,74\| 24,27 2\\. skupina – ostatní ovoce a zelenina s výjimkou ananasu a kiwi\| minimálně 100 g\| 11,63\| 10,17\| x\| x 3\\. skupina - v jedné porci se nachází 2 a více druhů nekrájeného čerstvého ovoce nebo zeleniny\| minimálně 100 g\| 14,54\| 13,07\| x\| x 4\\. skupina - ovocné a zeleninové šťávy\| minimálně 200 ml\| 14,87\| 13,41\| 19,63\| 18,17 5\\. skupina - ovocné protlaky\| minimálně 100 g\| 15,82\| 14,36\| 21,06\| 19,59 ) Výše podpory na porci v Kč je včetně daně z přidané hodnoty a zahrnuje náklady na produkty i veškeré vedlejší náklady související s dodávkou porce. *) Žadatel, který dodává produkty ekologického zemědělství, splňuje požadavky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008, případně nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 74/2017 Sb. Výše podpory na porci mléka a neochucených mléčných výrobků (§ 5 odst. 1) Skupina\| \| Minimální velikost porce, na kterou je vyplácena podpora\| Výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Výše podpory na porci v Kč) pro školy s kapacitou nad 150 žáků\| Výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou do 150 žáků včetně\| Výše podpory na porci v Kč) pro produkty ekologického zemědělství*) pro školy s kapacitou nad 150 žáků ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\\. skupina - konzumní mléko a jeho varianty se sníženým obsahem laktózy\| Trvanlivé\| s obsahem tuku od 1,5 % do 1,8 %\| 200 ml\| 9,99\| 8,52\| 11,01\| 9,55 250 ml\| 10,50\| 9,04\| 11,78\| 10,32 330 ml\| 15,23\| 13,76\| 16,94\| 15,48 s obsahem tuku nejméně 3,5 %\| 200 ml\| 10,72\| 9,26\| 12,10\| 10,64 250 ml\| 11,41\| 9,95\| 13,14\| 11,67 330 ml\| 16,47\| 15,01\| 18,77\| 17,31 Čerstvé\| s obsahem tuku od 1,5 % do 1,8 %\| 200 ml\| 11,10\| 9,63\| 11,56\| 10,10 250 ml\| 11,72\| 10,25\| 12,49\| 11,03 330 ml\| 12,74\| 11,28\| 14,03\| 12,57 s obsahem tuku nejméně 3,5 %\| 200 ml\| 11,74\| 10,28\| 12,55\| 11,09 250 ml\| 12,52\| 11,05\| 13,72\| 12,25 330 ml\| 13,82\| 12,35\| 15,67\| 14,21 2\\. skupina - sýr, tvaroh, jogurt a další fermentované (kysané) výrobky nebo acidofilní mléčné výrobky bez přidaných aromat, ovoce a ořechů nebo kakaa\| jogurty\| 150 g\| 11,67\| 10,21\| 14,83\| 13,37 zakysané mléčné výrobky s obsahem bílkovin vyšším než 5,6 %\| 140 g\| 17,35\| 15,89\| 25,21\| 23,75 výrobky na bázi kysaného mléka\| 200 ml\| 12,67\| 11,20\| 18,80\| 17,34 tvarohy\| 80 g\| 11,01\| 9,55\| 13,00\| 11,54 čerstvé sýry\| 80 g\| 19,48\| 18,01\| 25,68\| 24,21 ostatní sýry\| 100 g\| 26,66\| 25,20\| 38,33\| 36,86 ostatní sýry\| 80 g\| 22,40\| 20,94\| 31,94\| 30,47 ) Výše podpory na porci v Kč je včetně daně z přidané hodnoty a zahrnuje náklady na produkty i veškeré vedlejší náklady související s dodávkou porce. **) Žadatel, který dodává produkty ekologického zemědělství, splňuje požadavky nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008, případně nařízení Komise (ES) č. 1235/2008, a zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na žádost o poskytnutí podpory na produkty pro školní rok 2021/2022 se použije nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Na žádost o poskytnutí podpory na doprovodná vzdělávací opatření pro školní rok 2021/2022 se použije nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2023. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany Vyhlášeno 13. 7. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 4. 2022, částka 11/2022 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 4. 2022 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. dubna 2022 byla ve Washingtonu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku X odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH O VZÁJEMNÉM POŘIZOVÁNÍ MATERIÁLU A SLUŽEB PRO ÚČELY OBRANY PREAMBULE Vláda České republiky a vláda Spojených států amerických, dále jen „smluvní strany“, MAJÍCE na paměti své partnerství v Organizaci Severoatlantické smlouvy; PŘEJÍCE SI prosazovat cíle racionalizace, standardizace, interoperability a vzájemné logistické podpory v rámci jejich vztahů v oblasti obrany; UZNÁVAJÍCE svůj dlouhodobý vztah představovaný Dohodou o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany, podepsanou v Bruselu dne 18. dubna 2012; PŘEJÍCE SI rozvíjet a posilovat současné vzájemné přátelské vztahy; USILUJÍCE o dosažení a udržení spravedlivých příležitostí pro průmysl každé ze smluvních stran účastnit se na programech pořizování v oblasti obrany druhého státu; PŘEJÍCE SI rozšiřovat a posilovat průmyslovou základnu svých států; PŘEJÍCE SI podporovat výměnu obranných technologií v souladu se svou vnitrostátní politikou; PŘEJÍCE SI využívat zdroje vyhrazené pro obranu co nejšetrněji a nejúčelněji; a PŘEJÍCE SI odstranit diskriminační bariéry pro pořizování materiálu nebo služeb vyráběných průmyslovými podniky druhého státu, a to ve vzájemně výhodném rozsahu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy, postupy a mezinárodními závazky; SE DOHODLY na následujícím: ČLÁNEK I Působnost 1. Tato Dohoda se vztahuje na získávání obranných schopností Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojených států amerických prostřednictvím: a. výzkumu a vývoje; b. pořizování materiálu včetně obranného materiálu; a c. pořizování služeb k podpoře obranného materiálu. 2. Tato Dohoda se nevztahuje na: a. výstavbu; ani b. stavební materiál dodávaný podle kontraktů o výstavbě. ČLÁNEK II Principy vzájemné spolupráce při pořizování pro účely obrany 1. Každá smluvní strana uznává a očekává, že druhá smluvní strana používá řádné postupy pro stanovování požadavků, akvizici, pořizování a uzavírání kontraktů, a že tyto postupy umožňují a zároveň závisí na průhlednosti a integritě při uskutečňování pořizování. Každá smluvní strana zajistí, aby její postupy byly v souladu s postupy pořizování podle článku V (Postupy pořizování) této Dohody. 2. Každá smluvní strana se zavazuje k povinnostem vyplývajícím z této Dohody se srozuměním, že jí druhá smluvní strana poskytne reciproční zacházení. 3. Každá smluvní strana bude v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, postupy a mezinárodními závazky vstřícně posuzovat všechny žádosti druhé smluvní strany o spolupráci na výzkumu a vývoji, výrobě, pořizování a logistické podpoře v oblasti obranných schopností. 4. V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, postupy a mezinárodními závazky a po dobu, kdy druhá smluvní strana poskytuje nediskriminační přístup ke zboží smluvní strany v souladu s ustanoveními této Dohody, každá smluvní strana: 4.1. Usnadní pořizování pro účely obrany, přičemž se zaměří na dlouhodobou spravedlivou rovnováhu v příslušných nákupech smluvních stran, berouce v úvahu schopnosti své obranně-průmyslové a vědecko-výzkumné základny. 4.2. Odstraní bariéry pořizování a společné výroby materiálu vyráběného ve státě druhé smluvní strany nebo služeb poskytovaných zdroji (dále jen „průmyslové podniky“) sídlícími ve státě druhé smluvní strany. Toto zahrnuje poskytování režimu zacházení průmyslovým podnikům státu druhé smluvní strany nijak horšího než domácím průmyslovým podnikům. Pokud průmyslový podnik státu druhé smluvní strany podá nabídku, která by byla nejnižší podanou kvalifikovanou nabídkou, odhlédlo-li by se od úplatném jakýchkoli předpisů o upřednostňování domácích výrobků, obě smluvní strany souhlasí s neuplatněním svých předpisů o upřednostňování domácích výrobků. 4.3. Bude používat postupy zadávání zakázek umožňující všem průmyslovým podnikům soutěžit při pořizování, na které se vztahuje tato Dohoda, pokud před tím nebyla jejich možnost soutěžit pozastavena nebo nebyly ze soutěžení vyřazeny. 4.4. Bude pečlivě posuzovat všechny kvalifikované průmyslové podniky v České republice i ve Spojených státech amerických v souladu se zásadami a kritérii příslušných pořizujících úřadů. Nabídky musí splňovat podmínky plnění závazku, kvality, termínu dodání a ceny. V případě, že potenciální uchazeči nebo jejich výrobky musí splňovat kvalifikační požadavky, aby byli způsobilí k udělení zakázky, pořizující smluvní strana bude pečlivě posuzovat všechny žádosti o kvalifikaci podané průmyslovými podniky druhé smluvní strany, v souladu s vnitrostátními právními předpisy, zásadami a mezinárodními závazky pořizující smluvní strany. 4.5. Bude informovat o požadavcích a zamýšlených pořizováních v souladu s článkem V (Postupy pořizování) této Dohody, aby tak zajistila dostatečný čas průmyslovým podnikům státu druhé smluvní strany pro splnění případných kvalifikačních požadavků a podání nabídky. 4.6. Bude informovat průmyslové podniky, které se rozhodnou účastnit se pořizování upravených touto Dohodou, o omezeních týkajících se technických údajů a obranných předmětů (obranného materiálu a obranných služeb) poskytnutých k použití druhou smluvní stranou. Takové technické údaje a obranné předměty poskytované smluvní stranou zadávající zakázku nebudou využity za jakýmkoli jiným účelem než pro ucházení se nebo provádění kontraktů v oblasti obrany upravených touto Dohodou, kromě případů, kdy majitel nebo disponent práva duševního vlastnictví či poskytovatel technických údajů nebo obranných předmětů dá k tomu písemné svolení. 4.7. Bude poskytovat plnou ochranu majetkovým právům a jakýmkoli privilegovaným, chráněným, kontrole vývozu podléhajícím nebo utajovaným datům a informacím. Provede všechna jí dostupná oprávněná opatření, aby zabránila převodu těchto dat a informací, materiálu nebo služeb na třetí stát nebo jakoukoli jinou osobu bez předchozího písemného souhlasu smluvní strany, která je jejich původcem. 4.8. Bude vyměňovat informace o příslušné právní úpravě, prováděcích předpisech, směrnicích k zásadám a administrativních postupech. 4.9. Bude každoročně vyměňovat statistiku prokazující celkovou peněžní hodnotu obranného pořizování uděleného průmyslovým podnikům druhého státu v průběhu minulého roku. Bude zpracovávána výroční souhrnná zpráva, a to způsobem podléhajícím společnému rozhodnutí. 4.10. Bude poskytovat příslušné směrnice k zásadám a administrativní postupy svým obranným organizacím k provádění této Dohody. 5. Tato Dohoda není zamýšlena jako povolení ani nevytváří jakékoli oprávnění k povolování vývozu obranných předmětů (obranného materiálu ani obranných služeb), včetně technických údajů, regulovaných aplikovatelnými právními předpisy státu jedné nebo druhé smluvní strany upravujícími kontrolu vývozu. Dále musí každý vývoz podléhající právním předpisům států smluvních stran upravujícím kontrolu vývozu být v souladu s takovými právními předpisy. 6. Tato Dohoda neslouží jako základ pro vzdání se aplikace jakýchkoli právních předpisů upravujících kontrolu vývozu, které jsou použitelné na jiné dohody nebo ujednání mezi smluvními stranami. ČLÁNEK III Offsety Tato Dohoda neupravuje offsety. Smluvní strany se dohodly, že budou diskutovat o opatřeních k omezení případných nepříznivých dopadů offsetových dohod na obrannou průmyslovou základnu jejich států. ČLÁNEK IV Cla, daně a poplatky Smluvní strany se dohodly, že pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy a mezinárodní závazky smluvních stran, nebudou na základě reciprocity při vyhodnocování nabídek zohledňovat cla, daně ani poplatky a vzdají se uplatňování cel a poplatků spojených s pořizováním materiálu a služeb, na které se vztahuje tato Dohoda. ČLÁNEK V Postupy pořizování 1. Každá smluvní strana bude při svých pořizováních pro účely obrany postupovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky. 2. Každá smluvní strana bude v prakticky přijatelném rozsahu publikovat nebo nechá publikovat ve všeobecně dostupném sdělovacím prostředku oznámení o zamýšlených pořízeních v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, zásadami, procesy a mezinárodními závazky. Jakékoli podmínky pro účast v pořizování budou publikovány s přiměřeným předstihem, aby bylo umožněno průmyslovým podnikům majícím zájem úspěšně se účastnit zadávacího řízení. Každé oznámení o zamýšlených pořízeních bude obsahovat alespoň: a. předmět kontraktu; b. termíny pro žádosti o účast nebo o podání nabídky; a c. adresu, na které lze žádat o zadávací dokumentaci a o související informace. 3. Pořizující smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, postupy, procesy a mezinárodními závazky na žádost poskytne průmyslovým podnikům státu druhé smluvní strany kopie zadání zamýšlených pořízení. Zadání bude zároveň výzvou k účasti v soutěži a bude zahrnovat následující informace: a. povahu a množství pořizovaného materiálu nebo služeb; b. zda má zadávací řízení formu podávání zapečetěných nabídek, jednání nebo jiného postupu; c. hodnotící kritéria pro rozhodnutí o nabídkách, například nejnižší cena nebo jiné; d. termíny dodání; e. adresu, čas a datum pro podávání nabídek a jazyk, v němž musí být nabídky podány; f. adresu úřadu, který bude udělovat zakázku a odpovídat za poskytování informací vyžádaných uchazeči; g. jakékoli ekonomické požadavky, finanční záruky a podobné informace vyžadované od dodavatelů; h. jakékoli technické požadavky, záruky a podobné informace vyžadované od dodavatelů; i. výše a způsob úhrady poplatku, je-li jaký, za zadávací dokumentaci; j. jakékoli další podmínky účasti v soutěži; a k. kontaktní místo pro případné námitky ohledně postupu pořizování. 4. Pořizující smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, zásadami a mezinárodními závazky na žádost poskytne odůvodnění průmyslovému podniku, kterému nebylo dovoleno účastnit se pořizování. 5. Pořizující smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, postupy a mezinárodními závazky: 5.1. zašle bezodkladně po údělem zakázky každému neúspěšnému uchazeči oznámení, které obsahuje přinejmenším: a. jméno/název a adresu vybraného uchazeče; b. cenu každé udělené zakázky; a c. počet obdržených nabídek. 5.2. bezodkladně zašle neúspěšným uchazečům na jejich žádost příslušné informace týkající se důvodů nevybrání jejich nabídky. 6. Každá smluvní strana nechá zveřejnit postupy pro přijímání a posuzování námitek vyvstávajících v souvislosti s jakoukoli fází pořizování, aby bylo zajištěno v maximálním možném rozsahu spravedlivé a rychlé řešení námitek vyvstávajících při pořizování podle této Dohody mezi uchazečem a pořizující smluvní stranou. ČLÁNEK VI Účast průmyslu 1. Úspěšné provádění této Dohody se bude týkat obou smluvních stran. Aby bylo zajištěno, že Dohoda bude přinášet výhody průmyslovým podnikům každé smluvní strany účastnícím se pořizování upravených touto Dohodou, každá smluvní strana poskytne svým průmyslovým podnikům informace týkající se této Dohody. 2. Každá smluvní strana bude odpovídat za informování dotčených průmyslových podniků v rámci svého státu o existenci této Dohody. 3. Smluvní strany jsou srozuměny s tím, že primární odpovědnost za vyhledávání obchodních příležitostí spočívá na průmyslových podnicích obou států. 4. Smluvní strany zařídí, aby jejich příslušné pořizovací a plánovací úřady byly dobře obeznámeny s touto Dohodou, aby tyto úřady mohly v souladu se svými obvyklými praktikami a postupy napomáhat průmyslovým podnikům ve státě druhé smluvní strany získat informace o zamýšlených pořízeních, nezbytných kvalifikacích a příslušné dokumentaci. ČLÁNEK VII Bezpečnost, uvolňování informací a návštěvy 1. Veškeré utajované informaceutajované informace nebo materiál vyměňované smluvními stranami podle ustanovení této Dohody budou používány, přenášeny, ukládány, zpracovávány a chráněny v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací, podepsanou v Praze dne 19. září 1995, ve znění změny z 8. března a 30. srpna 2007, která vstoupila v platnost dne 31. srpna 2007. 2. Obě smluvní strany podniknou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zajistily, že průmyslové podniky ve státech obou smluvních stran budou dodržovat příslušné právní předpisy vztahující se k bezpečnosti a ochraně utajovaných informacíutajovaných informací. 3. Každá smluvní strana provede veškerá jí dostupná oprávněná opatření, aby zabránila uvolnění neutajovaných informací důvěrně obdržených od druhé smluvní strany podle této Dohody třetí straně, pokud smluvní strana poskytující informace nedá písemný souhlas k takovému uvolnění. 4. Každá smluvní strana umožní návštěvy svých budov, úřadů a laboratoří, a nebude též bránit návštěvám průmyslových zařízení dodavatelů, zaměstnancům druhé smluvní strany nebo zaměstnancům dodavatelů druhé smluvní strany, a to za podmínky, že tyto návštěvy jsou schváleny oběma smluvními stranami a zaměstnanci jsou bezpečnostně prověřeni a informace potřebují pro výkon pracovní nebo jiné obdobné činnosti. 5. Žádosti o návštěvy podle odstavce výše budou koordinovány prostřednictvím oficiálních kanálů a budou v souladu se stanovenými návštěvními postupy hostitelské smluvní strany. Veškerý navštěvující personál bude dodržovat bezpečnostní a vývozně-kontrolní právní předpisy hostitelského státu. S jakýmikoli informacemi uvolněnými nebo zpřístupněnými oprávněnému navštěvujícímu personálu bude nakládáno, jako by byly poskytnuty smluvní straně, která navštěvující personál vyslala, a budou podléhat ustanovením této Dohody. ČLÁNEK VIII Provádění a administrativa 1. Představitelem vlády České republiky odpovědným za provádění této Dohody bude náměstek ministra obrany (odpovědný za vyzbrojování). Představitelem vlády Spojených států amerických odpovědným za provádění této Dohody bude náměstek ministra obrany pro akvizice a podporu. 2. Každá smluvní strana určí kontaktní místa reprezentující jejího odpovědného představitele. 3. Zástupci odpovědného představitele každé smluvní strany se budou pravidelně setkávat k vyhodnocení pokroku při provádění této Dohody. Zástupci budou diskutovat o metodách pořizování užívaných k podpoře účinné spolupráce při akvizicích obranných schopností; každoročně vyhodnotí statistiky pořizování vyměňované podle dohody předpokládané odstavcem 4.9. článku II (Principy vzájemné spolupráce při pořizování pro účely obrany) této Dohody; identifikují případné výhledové nebo přijaté změny vnitrostátních právních předpisů, postupů, procesů nebo mezinárodních závazků, které by mohly mít vliv na použitelnost jakýchkoli zásad a závazků v této Dohodě; a zváží jakékoli další záležitosti významné pro tuto Dohodu. 4. Každá smluvní strana bude podle potřeby vyhodnocovat zásady a závazky založené touto Dohodou ve světle případných následných změn vnitrostátních právních předpisů, postupů, procesů a mezinárodních závazků, což zahrnuje například, ale nikoli výlučně, směrnice a nařízení Evropské unie, a bude se radit s druhou smluvní stranou, aby společně určily, zda tato Dohoda má být změněna. 5. Každá smluvní strana bude usilovat o vyvarování se závazkům, které by mohly být v rozporu s touto Dohodou. Jestliže se některá smluvní strana domnívá, že k takovému rozporu došlo, smluvní strany souhlasí, že provedou konzultace k nálezem řešení. ČLÁNEK IX Přílohy a změny 1. Přílohy mohou být k této Dohodě připojeny písemnou dohodou smluvních stran. V případě nesouladu mezi některým článkem této Dohody a jakoukoli z jejích příloh bude mít přednost text Dohody. Takové přílohy budou zahrnuty do této Dohody a považovány za její integrální součást. 2. Tato Dohoda včetně všech příloh, jsou-li jaké, může být změněna písemnou dohodou smluvních stran. ČLÁNEK X Vstup v platnost, doba platnosti a ukončení platnosti 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost okamžikem podpisu oběma smluvními stranami a zůstane v platnosti po dobu deseti let. Tato Dohoda může být vypovězena kteroukoli smluvní stranou doručením písemné výpovědi druhé smluvní straně se šestiměsíční výpovědní lhůtou. 2. Ukončení platnosti této Dohody neovlivní kontrakty uzavřené v době její platnosti. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, řádně oprávnění jejich vládami, podepsali tuto Dohodu. DÁNO v Washingtonu dne 21. dubna 2022 ve dvojím vyhotovení, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě jazykové verze mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Jana Černochová v. r. ministryně obrany Za vládu Spojených států amerických Lloyd J. Austin III. v. r. ministr obrany
Sdělení Ministerstva financí č. 209/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 209/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 05/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Vyhlášeno 13. 7. 2022, částka 94/2022 209 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 30. června 2022 o vydání výměru MF č. 05/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 24. června 2022 vydalo výměr MF č. 05/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2022. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 14/2022 dne 24. června 2022 a nabývá účinnosti 1. července 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Vyhláška č. 208/2022 Sb.	Vyhláška č. 208/2022 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela Vyhlášeno 13. 7. 2022, datum účinnosti 20. 7. 2022, částka 94/2022 * § 1 - (1) Dnem 20. července 2022 se k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou ztvárněny kombinace křížení genů z díla Gregora Johanna Mendela, které jsou v levé části mince překryty kompozicí neúplného šestiúhelníku. Uvnitř této kompozice se nachází genetická tabulka a 4 hrachové lusky. Při lev * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. července 2022. k vyhlášce č. 208/2022 Sb. Aktuální znění od 20. 7. 2022 208 VYHLÁŠKA ze dne 7. července 2022 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 20. července 2022 se k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem. (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny jsou ztvárněny kombinace křížení genů z díla Gregora Johanna Mendela, které jsou v levé části mince překryty kompozicí neúplného šestiúhelníku. Uvnitř této kompozice se nachází genetická tabulka a 4 hrachové lusky. Při levém okraji mince je v opisu text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází nad genetickou tabulkou. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna vpravo od genetické tabulky. (2) Na rubové straně dvousetkoruny jsou ztvárněny kombinace křížení genů z díla Gregora Johanna Mendela, které jsou v pravé části mince překryty kompozicí neúplného šestiúhelníku. Uvnitř této kompozice se nachází portrét Gregora Johanna Mendela z profilu. Při pravém okraji mince se v opisu nachází text „GREGOR JOHANN MENDEL“. Při horním okraji mince je umístěn text „1822“ a při spodním okraji mince text „2022“. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny pod bradou na portrétu Gregora Johanna Mendela. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 20. července 2022. Guvernér: Ing. Michl, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 208/2022 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela (lícní a rubová strana) 23kB 19kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky o vzájemné spolupráci v oblasti obrany Vyhlášeno 13. 7. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 4. 2022, částka 11/2022 * ČLÁNEK 1 - 1. Tato Dohoda upravuje obecné podmínky spolupráce stran v oblasti obrany a ve vojenské oblasti. Aktivity, které započnou podle této Dohody, musejí být v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Spolupráce bude navíc podřízena dostupn * ČLÁNEK 2 - Strany zamýšlí spolupracovat zejména v následujících oblastech: * ČLÁNEK 3 - Strany prohlašují, že tato Dohoda jim nezakládá žádnou povinnost pořídit si vojenský materiál vyráběný nebo dodávaný druhou stranou. * ČLÁNEK 4 - Spolupráce mezi stranami může být uskutečňována následujícími formami: * ČLÁNEK 5 - Každá ze stran si bude hradit vlastní náklady související se spoluprací podle této Dohody, pokud nebude stranami v konkrétním případě dohodnuto jinak. * ČLÁNEK 6 - Strany zajistí ochranu informací přijatých v rámci spolupráce podle této Dohody v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními smlouvami, kterých jsou oba státy smluvními stranami. Rovněž se zavazují zdržet se vyzrazení nebo předání ta * ČLÁNEK 7 - Strany souhlasí s tím, že jakékoli spory vzniklé v souvislosti s výkladem nebo prováděním této Dohody budou urovnány přátelským způsobem cestou přímých konzultací a jednání mezi stranami diplomatickou cestou. * ČLÁNEK 8 - Tato Dohoda nemění závazky z mezinárodních úmluv, jejichž smluvními stranami jsou Česká republika a Chilská republika. * ČLÁNEK 8 - Tato Dohoda nemění závazky z mezinárodních úmluv, jejichž smluvními stranami jsou Česká republika a Chilská republika. * ČLÁNEK 9 - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost 30 dní po datu posledního písemného oznámení, kterým si strany diplomatickou cestou vzájemně oznámí ukončení vnitrostátních procedur potřebných pro vstup Dohody v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 4. 2022 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. ledna 2022 byla v Santiagu de Chile podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Chilské republiky o vzájemné spolupráci v oblasti obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 9 odst. 1 dne 8. dubna 2022. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU CHILSKÉ REPUBLIKY O VZÁJEMNÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY Vláda České republiky a vláda Chilské republiky (dále jen „strany“); potvrzujíce tímto oddanost svých států Chartě Organizace spojených národů; uznávajíce současnou spolupráci svých států v oblasti ekonomiky, vědy a kultury; přejíce si tímto zahájit dvoustrannou spolupráci v oblasti obrany mezi svými státy; se dohodly následovně; ČLÁNEK 1 1. Tato Dohoda upravuje obecné podmínky spolupráce stran v oblasti obrany a ve vojenské oblasti. Aktivity, které započnou podle této Dohody, musejí být v souladu s jejich příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Spolupráce bude navíc podřízena dostupnosti finančních, materiálních a personálních zdrojů stran. 2. Výkonnými orgány pro implementaci této Dohody budou za Českou republiku Ministerstvo obrany České republiky a za Chilskou republiku Ministerstvo národní obrany Chile. ČLÁNEK 2 Strany zamýšlí spolupracovat zejména v následujících oblastech: 1. obranná a bezpečnostní politika; 2. obranný průmysl, výzkum a technologie; 3. obranná logistika; 4. operace na podporu míru a humanitární operace; 5. organizace ozbrojených sil a lidských zdrojů; 6. vojenský výcvik a vzdělávání; 7. jiné činnosti na základě souhlasu stran. ČLÁNEK 3 Strany prohlašují, že tato Dohoda jim nezakládá žádnou povinnost pořídit si vojenský materiál vyráběný nebo dodávaný druhou stranou. ČLÁNEK 4 Spolupráce mezi stranami může být uskutečňována následujícími formami: 1. setkání vysoce postavených civilních nebo vojenských představitelů; 2. setkání akademických odborníků; 3. výměna informací a zkušeností; 4. výcvikové aktivity a cvičení; 5. konference, workshopy a semináře; 6. jiné formy na základě souhlasu stran. ČLÁNEK 5 Každá ze stran si bude hradit vlastní náklady související se spoluprací podle této Dohody, pokud nebude stranami v konkrétním případě dohodnuto jinak. ČLÁNEK 6 Strany zajistí ochranu informací přijatých v rámci spolupráce podle této Dohody v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními smlouvami, kterých jsou oba státy smluvními stranami. Rovněž se zavazují zdržet se vyzrazení nebo předání takové informace třetí straně bez předchozího souhlasu strany, která informaci poskytla. ČLÁNEK 7 Strany souhlasí s tím, že jakékoli spory vzniklé v souvislosti s výkladem nebo prováděním této Dohody budou urovnány přátelským způsobem cestou přímých konzultací a jednání mezi stranami diplomatickou cestou. ČLÁNEK 8 Tato Dohoda nemění závazky z mezinárodních úmluv, jejichž smluvními stranami jsou Česká republika a Chilská republika. ČLÁNEK 8 Tato Dohoda nemění závazky z mezinárodních úmluv, jejichž smluvními stranami jsou Česká republika a Chilská republika. ČLÁNEK 9 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost 30 dní po datu posledního písemného oznámení, kterým si strany diplomatickou cestou vzájemně oznámí ukončení vnitrostátních procedur potřebných pro vstup Dohody v platnost. 2. Tato Dohoda zůstane v platnosti po dobu neurčitou. 3. Každá ze stran může druhé straně kdykoli písemně diplomatickou cestou oznámit svůj záměr ukončit platnost této Dohody. Platnost Dohody bude ukončena po uplynutí lhůty šesti měsíců od přijetí tohoto oznámení druhou stranou. 4. Tato Dohoda může být kdykoli změněna na základě vzájemného písemného souhlasu. 5. Nedohodnou-li se strany jinak, ukončení platnosti této Dohody neovlivní realizaci aktivit probíhajících podle něj. Dáno v Santiagu, Chilská republika, dne 12. ledna 2022 ve dvou originálech v jazyce českém, španělském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakékoli nesrovnalosti v jejich výkladu je rozhodující znění v anglickém jazyce. Za vládu České republiky Miloslav Stašek v. r. státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí Za vládu Chilské republiky Gloria Navarrete Pinto v. r. náměstkyně ministra zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Ázerbájdžánské republiky Vyhlášeno 13. 7. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2022, částka 11/2022 * Článek 1 - Cíle * Článek 2 - 1) Dosažení cíle spolupráce stran se uskuteční zejména prostřednictvím: * Článek 3 - Společná pracovní skupina * Článek 4 - Povinnosti, vyplývající z jiných mezinárodních smluv * Článek 5 - Řešení rozporů * Článek 6 - Změny * Článek 7 - Závěrečné ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2022 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. září 2021 byla v Baku podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Ázerbájdžánské republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 1 dne 3. února 2022. České znění Dohody a ruské znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda o spolupráci v oblasti energetiky mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem energetiky Ázerbájdžánské republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánské republiky (dále jen „Strany“); Řídící se všeobecně uznávanými normami a zásadami mezinárodního práva; Vycházejíce z Dohody mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o hospodářské, vědeckotechnické a kulturní spolupráci podepsané 30. října 2009 v Baku, Vysoko si ceníce spolupráce v ropném odvětví. Uvědomujíce si důležitost Jižního plynového koridoru pro diverzifikaci dodávek plynu do států Evropské unie; Usilujíce o rozvoj spolupráce v oblasti využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie; se dohodly na následujícím: Článek 1 Cíle 1) Cílem Dohody je užší spolupráce mezi Stranami v oblasti energetiky, ropného a plynárenského průmyslu a alternativních a obnovitelných zdrojů energie (dále jen „energetika“) v rámci jejich kompetencí, a navázaní vztahů mezi hospodářskými subjekty tohoto odvětví v souladu s právním řádem států každé ze Stran. 2) Strany podporují uskutečnění společných projektů v oblasti energetiky a taktéž projektů s třetími státy, představujících vzájemný zájem. Článek 2 1) Dosažení cíle spolupráce stran se uskuteční zejména prostřednictvím: a) rozšíření dvoustranné spolupráce v ropně-plynárenské a ropně-chemické oblasti a dále v oblasti použití alternativních a obnovitelných zdrojů energie a bio-energie; b) rozvoje spolupráce a výměny zkušeností ohledně otázek energetické efektivnosti šetření energie v bytovém sektoru a ve významných energeticky náročných podnicích; c) výměny informací týkajících se regulování oblastí vzájemného působení v energetickém oboru; d) výměny zkušeností v oblasti alternativních a obnovitelných zdrojů energie; e) pořádání společných seminářů, konferencí, fór s tématikou rozvoje v energetickém sektoru; f) podpory výzkumu a realizace společných projektů, představujících společný zájem v energetickém sektoru, především vědecko-technických výzkumných projektů; g) podpory organizace studijních kurzů zaměřených na vzdělávání a rozvoj v energetickém sektoru; h) rozvoje investičních vkladů do energetické oblasti obou států Stran, využití nových technologií a výměny zkušeností mezi odborníky v oblasti elektrické energie a spolupráce při zvyšování technické energetické bezpečnosti a spolehlivosti. 2) Mezi Stranami se mohou v případě společného zájmu uzavírat samostatné smlouvy o formách a metodách spolupráce a podmínkách finančních závazků. Článek 3 Společná pracovní skupina 1) S cílem napomáhat spolupráci uvedené v článku 1 této Dohody Strany zřizují Společnou pracovní skupinu pro spolupráci v oblasti energetiky. 2) Společná pracovní skupina bude složená ze zástupců Stran a na jejím zasedání, které se bude konat nejméně jednou do roka, anebo po vzájemné dohodě, mohou být pozváni i zástupci jiných orgánů a organizací. Článek 4 Povinnosti, vyplývající z jiných mezinárodních smluv Ustanovení této Dohody se nedotýkají práv a závazků Stran, vyplývajících z jiných mezinárodních smluv, jejichž účastníky jsou státy Stran. Článek 5 Řešení rozporů Jakékoliv rozpory, týkající se výkladu nebo provádění této Dohody se řeší cestou rozhovorů nebo konzultací mezi Stranami. Článek 6 Změny Na základě vzájemného souhlasu Stran mohou být přijaty libovolné změny této Dohody formou jednotlivých protokolů, které budou nedílnou součástí této Dohody a jež vstoupí v platnost v souladu s článkem 7. Článek 7 Závěrečné ustanovení 1) Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem doručení diplomatickou cestou pozdější nóty Stran potvrzující splnění všech příslušných vnitrostátních procedur, nezbytných pro vstup Dohody v platnost. 2) Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Strany můžou tuto Dohodu kdykoli vypovědět doručením písemného oznámení o výpovědi diplomatickou cestou. Platnost Dohody skončí 6 měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé Smluvní straně. 3) Ukončení platnosti této Dohody nemá vliv na platnost a pokračování jakýchkoliv programů a opatření, započatých v souvislosti s touto Dohodou, pokud se Strany nedohodnou jinak. Dáno v Baku dne 30. 9. 2021 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, ázerbájdžánském a ruském, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílnosti ve výkladu této Dohody je rozhodující znění v ruském jazyce. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Milan Ekert v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Ázerbájdžánské republice Za Ministerstvo energetiky Ázerbájdžánské republiky Parviz Ogtay oglu Šahbazov v. r. ministr energetiky
Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 207/2022 Sb.	Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 207/2022 Sb. Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlášení volby prezidenta republiky Vyhlášeno 1. 7. 2022, částka 93/2022 207 ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 27. června 2022 o vyhlášení volby prezidenta republiky Podle čl. 56 odst. 8 a s přihlédnutím k čl. 56 odst. 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a § 3 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), vyhlašuji volbu prezidenta republiky a stanovím dny jejího konání na pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023. Předseda Senátu: Vystrčil v. r.
Nařízení vlády č. 204/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 204/2022 Sb. Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 92/2022 * § 1 - Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 620 Kč. * § 2 - (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 250 Kč. * § 3 - Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 980 Kč. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Aktuální znění od 1. 7. 2022 204 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. června 2022 o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vláda nařizuje podle § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu: § 1 Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 620 Kč. § 2 (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 250 Kč. (2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 3 840 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 3 320 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 2 900 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 2 360 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. § 3 Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 980 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: v z. Mgr. Bc. Rakušan v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Zákon č. 203/2022 Sb.	Zákon č. 203/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 92/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2022 203 ZÁKON ze dne 29. června 2022, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 17/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 6 se slova „ , i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu“ zrušují. 2. V § 25 odst. 1 písm. c) se za slovo „rozumí“ vkládá slovo „zejména“. 3. V § 25 odst. 2 větě první se slova „ , náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb“ nahrazují slovy „ ; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb“ a věty druhá a třetí se zrušují. 4. V § 28 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud to vláda uloží. (3) Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 2. (4) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 3, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 2 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví.“. 5. V § 30 odst. 3 písm. a) a b) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 000 Kč“. 6. V § 51 odstavec 5 zní: „(5) Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4.“. 7. V § 51 odst. 5 se za slova „k poslednímu dni“ vkládají slova „1. nebo 3.“. 8. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. prosince bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (2) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 4. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do 15. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije. (3) Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. června bezprostředně předcházejícímu 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až páté § 51 odst. 5 se nepoužijí. (4) Prokáže-li oprávněná osoba, které k poslednímu dni 2. kalendářního čtvrtletí náležela výplata příspěvku na bydlení, v termínu do bezprostředně následujícího 15. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije. (5) Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytu; změnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytu.“. 9. V § 58 odst. 2 větě první se slova „místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „místní příslušnosti podle § 66 odst. 2“, slova „trvalého pobytu oprávněné osoby“ se nahrazují slovy „místní příslušnosti“ a ve větě druhé se slova „místa trvalého pobytu oprávněné osoby“ nahrazují textem „§ 66 odst. 2“. 10. V § 68 odst. 1 písm. e) se slova „ , nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a“ nahrazují slovy „a doklady o výši“. 11. § 68a zní: „§ 68a V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán státní sociální podpory vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie.“. 12. V § 68b se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo elektronický formulář“. 13. V § 69 odst. 1 písm. e) se slova „bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat podle § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci podle § 59“ nahrazují slovy „nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59“. 14. V § 70 odst. 1 se na konci textu věty druhé slova „věty čtvrté“ nahrazují slovy „vět třetí a páté“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o dávkách státní sociální podpory náležejících nejpozději za měsíc předcházející měsíci, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o dávkách státní sociální podpory náležejících nejdříve za měsíc, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Příspěvek na bydlení, který byl přiznán podle § 51 odst. 5 věty první zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na období 1. července 2021 do 30. června 2022 nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, a na nějž nárok ke dni 30. června 2022 stále trvá, se považuje za příspěvek na bydlení přiznaný od 1. července 2022 na neurčito. Pro nárok na výplatu dávky náležející nejdříve za měsíc červenec 2022 platí § 51 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi Čl. III Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 309/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 327/2021 Sb., zákona č. 344/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie, b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.“. 2. V § 9 odst. 1 písm. a) se za text „70 %“ vkládají slova „příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),“. 3. V § 9 odst. 1 písm. b) se bod 3 zrušuje. 4. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Příjmy podle odstavce 1 nebo jejich část, jejichž zápočet do rozhodného příjmu pro účely stanovení nároku na dávku by nebylo s ohledem na účel, pro který má být dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat, orgán pomoci v hmotné nouzi do rozhodného příjmu nezapočítá.“. 5. V § 10 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 6. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjem, sociální a majetkové poměry v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je období aktuálního měsíce a 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud by nebylo s ohledem na účel, pro který má být jednorázová dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat zjišťování a hodnocení příjmů, sociálních a majetkových poměrů za období 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci, může krajská pobočka Úřadu práce určit, že bude příjem, sociální a majetkové poměry zjišťovat a hodnotit za období aktuálního kalendářního měsíce.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 7. V § 36 odstavec 2 zní: „(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 3 a 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob. Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 5 písm. a) může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob, pokud společné posuzování není možné po osobě spravedlivě požadovat. Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných.“. 8. V § 37 písm. b) se za text „odst. 4“ vkládá text „písm. a)“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „ ; v § 2 odst. 4 písm. b) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby tak, aby součet dávek poskytnutých osobě z tohoto důvodu nepřekročil dvacetinásobek částky životního minima jednotlivce35) v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“. 9. V § 37 písm. c) se za slovo „stanoví“ vkládají slova „s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby“. 10. V § 67 odstavec 1 zní: „(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a) místem, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, b) jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu k této situaci došlo.“. 11. V § 67 se odstavec 3 zrušuje. 12. V § 71 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo elektronický formulář“. 13. § 73 a 74 včetně nadpisu znějí: „§ 73 V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán pomoci v hmotné nouzi vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie. § 74 Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 49 odst. 5. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem správního orgánu v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.“. 14. V § 76 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně výše dávky z důvodu zvýšení životního minima a existenčního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima, pokud je důvodem změny výše dávky pouze změna věku dítěte. Pro podání námitek platí odstavce 2 a 3 obdobně.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) doručí v období od 1. července 2022 do 30. září 2022 dosavadním příjemcům příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení písemné sdělení o změně místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce podle tohoto zákona a zároveň je vyzve, aby v případě, kdy je místo, kde na území České republiky bydlí, odlišné od místa, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, tuto skutečnost písemně oznámili krajské pobočce Úřadu práce, která jim příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení vyplácí; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne oznámení změny místa skutečného pobytu příjemce příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení příslušné krajské pobočce Úřadu práce podle bodu 2 vyplácí tyto dávky krajská pobočka Úřadu práce, která jim tyto dávky naposledy vyplácela přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Při změně místní příslušnosti postupuje krajská pobočka Úřadu práce podle § 43 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 202/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 202/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění nařízení vlády č. 40/2022 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 91/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění nařízení vl * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 202 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění nařízení vlády č. 40/2022 Sb. Vláda nařizuje podle § 11 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 1/2020 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, ve znění nařízení vlády č. 40/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se číslo „1,06“ nahrazuje číslem „0,85“. 2. V příloze č. 1 se slovo „Polyethylén,“ nahrazuje slovy „Polyethylenglykoly a ostatní polyéteralkoholy“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Nařízení vlády č. 201/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 201/2022 Sb. Nařízení vlády o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2021 Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 91/2022 * § 1 - Výše prostředků státního rozpočtu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 201 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o stanovení výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, za rok 2021 Vláda nařizuje podle § 11 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 1/2020 Sb.: § 1 Výše prostředků státního rozpočtu Výše prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemiemisemi do cen elektřiny, za rok 2021 činí 776 000 000 Kč. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Zákon č. 199/2022 Sb.	Zákon č. 199/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 30. 6. 2022, částka 90/2022 * Čl. I - Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 6. 2022 199 ZÁKON ze dne 24. června 2022, kterým se mění zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“. 2. V § 2 odst. 3 větě druhé se slova „školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují. 3. Za § 2a se vkládají nové § 2b a 2c, které včetně nadpisů znějí: „§ 2b Lhůta k zahájení povinné školní docházky Cizinec je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. § 2c Postup při vyřazení ze školy Pokud se cizinec plnící povinnou školní docházku neúčastní vyučování v základní škole nebo střední škole, vzdělávání v přípravné třídě základní školy nebo povinného předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty dítětem vzdělávajícím se v mateřské škole nebo v přípravné třídě nebo žákem školy.“. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Zařazování cizinců do tříd a oddělení (1) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny zařazuje cizince přednostně do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců. (2) Zřídit třídu nebo oddělení složené výhradně z cizinců lze v mateřské, základní nebo střední škole, konzervatoři nebo školní družině pouze v případě, že není jiné uspořádání z organizačních nebo personálních důvodů možné. (3) Ředitel mateřské, základní nebo střední školy, konzervatoře nebo školní družiny je povinen zajistit postupné zapojování cizinců do vzdělávání ve třídách, skupinách nebo odděleních nesložených výhradně z cizinců. (4) Pokud jsou třída nebo oddělení podle odstavce 2 zřízeny, ředitel školy tyto cizince zařadí do tříd nebo oddělení nesložených výhradně z cizinců, jakmile to bude organizačně a personálně možné.“. 5. V § 5 se odstavce 1 a 2 zrušují. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí: „§ 5a Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání (1) Ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace může ministerstvo určit opatřením obecné povahy ve vztahu k cizincům a) odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených školským zákonem nebo prováděcími právními předpisy nebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže, nebo b) odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle školského zákona nebo tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže. (2) Opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 školského zákona. (3) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní. § 5b Údaje o cizincích (1) Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení předá ministerstvu na jeho výzvu elektronickým způsobem údaje o cizincích obsažené v jejich dokumentaci nebo ve školní matrice. Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení sdružuje a předává podle věty první také údaj o číslu vízového štítku, pokud jej má cizinec na vízu vyznačeno; cizinec je povinen tento údaj právnické osobě předat. (2) Ministerstvo poskytuje údaje podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky pro účely výkonu jejich působnosti.“. 7. V § 6 odst. 1 se slova „pro zájmové vzdělávání” a slova „děti, žáci, studenti nebo účastníci, kteří jsou“ zrušují, slova „státními občany“ se nahrazují slovy „státní občané“ a za slovo „Ukrajiny,“ se vkládají slova „nebo výchovu a vzdělávání samostatného cizince nebo státního občana Ukrajiny“. 8. V § 6 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může vzdělávání cizinců zajišťovat vedle jiného pedagogického pracovníka také pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad prokázání znalosti českého jazyka podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o pedagogických pracovnících a který má znalost ukrajinského jazyka na úrovni rodilého mluvčího a znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon dané práce. Znalost českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon dané práce ověří ředitel školy nebo školského zařízení rozhovorem.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 6 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „ , který se podílí na vzdělávání cizinců,“. 10. V § 8 odst. 1 písm. e) se za slova „státní vysoké školy“ vkládají slova „nebo děkan fakulty“, za slovo „rektora“ se vkládají slova „nebo děkana“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo do maximální doby studia“. 11. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že se doba studia v období ode dne 24. února 2022 do dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia podle písmene e) nezapočítává do maximální doby studia.“. 12. V § 8 odst. 3 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 13. V § 10 odst. 2 se slova „31. března 2023, s výjimkou ustanovení § 6, které pozbývá platnosti uplynutím dne 31. srpna 2022“ nahrazují slovy „31. srpna 2023“. Čl. II Přechodné ustanovení Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v řízení zahájeném po 24. únoru 2022 pravomocně rozhodnuto o přerušení studia cizince podle § 1 odst. 1 zákona č. 67/2022 Sb. nebo státního občana Ukrajiny, který není takovým cizincem, může rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že doba, na niž bylo studium přerušeno, se nezapočítává do celkové doby přerušení studia nebo do maximální doby studia. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 198/2022 Sb.	Zákon č. 198/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., a zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 30. 6. 2022, částka 90/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 6. 2022 198 ZÁKON ze dne 24. června 2022, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., a zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. I Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 1 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) poskytování nouzového ubytování a dočasného nouzového přístřeší a souvisejících služeb pro osoby s udělenou dočasnou ochranou a žadatele o udělení dočasné ochrany (dále jen „ubytování“) a“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 3. V § 6 odst. 1 větě druhé se za slova „krizového zákona“ vkládají slova „nebo kterému nebylo poskytnuto ubytování podle § 6b“. 4. Za § 6a se vkládají nové § 6b až 6f, které včetně nadpisů znějí: „§ 6b Ubytování (1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence nouzového ubytování a dočasného nouzového přístřeší (dále jen „evidence“). (2) Ubytování formou nouzového ubytování se poskytuje na dobu zpravidla nepřesahující 3 měsíce, a to zejména v objektech, které jsou trvale určeny k bydlení nebo slouží jako ubytovací zařízení. Ubytování formou dočasného nouzového přístřeší se poskytuje na dobu zpravidla nepřesahující 1 měsíc, a to zejména v objektech zřízených nebo upravených jednorázově k tomuto účelu. Dočasné nouzové přístřeší slouží přednostně pro ubytování žadatelů o udělení dočasné ochrany, osob, které nebylo možné z důvodu kapacity ubytovat v nouzovém ubytování, a osob, které odmítly nouzové ubytování nebo ukončily pobyt v nouzovém ubytování. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením. (3) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády vytváří na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) zázemí pro vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany a pro přidělování ubytování a přijímá další opatření ke koordinaci poskytování ubytování. Ministerstvo vnitra přijímá opatření k zajištění koordinace činností podle věty první. (4) Přidělení ubytování osobě s udělenou dočasnou ochranou nebo žadateli o udělení dočasné ochrany, změnu ubytování a vyřazení této osoby z ubytování provádí prostřednictvím evidence krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“), Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky. Ubytování se přiděluje zpravidla v objektu na území kraje podle místa podání žádosti o udělení dočasné ochrany, a pokud již byla dočasná ochrana udělena, podle místa uplatnění požadavku na ubytování. Údaje o začátku a ukončení ubytování může do evidence zapisovat také osoba, která je oprávněna nakládat s objektem určeným pro ubytování (dále jen „provozovatel“). (5) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity. Provozovatel poskytuje ubytované osobě ubytování bezplatně. § 6c Zajištění kapacit pro ubytování (1) Hejtman zajišťuje na území příslušného kraje ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů dostupnost kapacit ubytování. (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady jsou v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím vlády povinny vyčlenit u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních podniků ve své působnosti kapacity pro ubytování a zajistit podmínky pro jejich využití. § 6d Evidence (1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje a) údaje o umístění, druhu a kapacitě ubytování, b) identifikační údaje provozovatele a c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování. (2) Ubytování, jehož kapacity jsou zajišťovány hejtmanem, zařazuje do evidence krajský úřad na základě písemné dohody hejtmana s provozovatelem, popřípadě na základě písemné dohody provozovatele a starosty obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu, pokud ho uzavřením dohody hejtman pověřil. Výmaz ubytování z evidence před uplynutím doby, na kterou bylo ubytování do evidence zařazeno, popřípadě snížení kapacity, provede krajský úřad na základě písemného požadavku provozovatele s účinností k patnáctému dni po doručení tohoto požadavku. (3) Ubytování, jehož kapacity zajišťují ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, zařazuje do evidence a z evidence vyřazuje Ministerstvo vnitra na základě podnětu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. (4) Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn při plnění svých úkolů stanovených zákonem a) vyžadovat údaje od provozovatele a dále je zpracovávat, a to i před uzavřením dohody podle odstavce 2, a b) využívat údaje z evidence, včetně osobních údajů. § 6e Paušální náhrada nákladů na ubytování (1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za ubytovanou osobu a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad. (2) Výši paušální náhrady poskytované podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením podle druhu ubytování a druhu provozovatele, a to v rozmezí od 200 do 350 Kč za ubytovanou osobu a noc. (3) Peněžní prostředky ve výši výdajů kraje podle odstavce 1 poskytuje Ministerstvo financí kraji na základě jeho žádosti formou dotace zpětně za kalendářní měsíc nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti, a to z prostředků účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ustanovení rozpočtových pravidel o výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace se nepoužije. (4) V případě provozovatele, který je příspěvkovou organizací zřízenou krajem, může peněžní prostředky podle odstavce 2 poskytnout kraj v rámci příspěvku na provoz. § 6f Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování (1) Krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn provádět u provozovatele kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a podmínek pro poskytování paušální náhrady podle § 6e. (2) Na postupy podle § 6b až 6e se nevztahuje správní řád. Uzavření dohody podle § 6d odst. 2 není zadáním veřejné zakázky. (3) Plnění úkolů podle § 6b až 6e orgány kraje a orgány obcí je výkonem přenesené působnosti. (4) Provozovatel, který je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo státní příspěvkovou organizací, je oprávněn poskytovat ubytování v rámci své hlavní činnosti na základě samotného zařazení do evidence, a to bez předchozí úpravy zřizovací listiny.“. Čl. II Přechodné ustanovení Smlouvy o zajištění ubytování uzavřené krajem, hlavním městem Prahou, obcí s rozšířenou působností, městskou částí nebo městským obvodem za účelem zajištění nouzového ubytování nebo dočasného nouzového přístřeší přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za dohody podle § 6d odst. 2 zákona č. 65/2022 Sb., ve znění tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Čl. III Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se slova „ve výši 5 000 Kč měsíčně opakovaně, a to po dobu 5 kalendářních měsíců“ nahrazují slovy „ , a to od měsíce“, slovo „následujících“ se nahrazuje slovem „následujícího“ a slova „nebo formou čestného prohlášení“ se zrušují. 2. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Výše dávky podle odstavce 2 činí na kalendářní měsíc a) od prvního do pátého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, částku 5 000 Kč, b) od šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, 1. pro cizince s dočasnou ochranou od 18 let věku částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, 2. pro cizince s dočasnou ochranou do 18 let věku částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. (4) Věk cizince s dočasnou ochranou rozhodný pro stanovení výše dávky je věk, kterého dosáhne v kalendářním měsíci, na který dávka náleží. (5) Obdobím, za které se zjišťuje splnění podmínek nároku na dávku, je období kalendářního měsíce, na který je podána žádost o dávku. (6) Nárok na dávku na kalendářní měsíc vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávky na kalendářní měsíc, na který vznikl nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem, zaniká, pokud do konce tohoto kalendářního měsíce nebyla podána žádost o dávku na tento kalendářní měsíc.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 7 až 9. Čl. IV Přechodné ustanovení Byla-li žádost o dávku podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při posuzování nároku na dávku podle zákona č. 66/2022 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 197/2022 Sb.	Zákon č. 197/2022 Sb. Zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NEZBYTNÉ STAVBY (§ 5 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI STAVEBNÍHO ŘÁDU (§ 6 — § 14) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 7. 2022 197 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu při umisťování, povolování a provádění staveb sloužících ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se podle jiných právních předpisů upravujících postupy při umisťování, povolování a provádění staveb. § 2 Nezbytná stavba (1) Nezbytnou stavbouNezbytnou stavbou je stavba sloužící ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pokud jde o a) stavbu nebo soubor staveb pro bydlení nebo ubytování, vzdělávání, výchovu a školské služby, zdravotní nebo sociální služby a s nimi související stavby technické a dopravní infrastruktury, b) změnu v účelu užívání stavby podmíněnou změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, nebo c) změnu dokončené stavby. (2) Nezbytnou stavbouNezbytnou stavbou podle odstavce 1 není stavba nebo soubor staveb, změna v účelu užívání nebo změna dokončené stavby podléhající posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. (3) Nezbytná stavbaNezbytná stavba je stavbou dočasnou, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. § 3 (1) Stavebníkem nezbytné stavbynezbytné stavby je Česká republika nebo její příspěvková organizace, státní podnik, státní organizace, kraj, obecobec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba. (2) Vlastníkem nezbytné stavbynezbytné stavby může být pouze osoba uvedená v odstavci 1. Pokud je postupem podle § 14 nezbytná stavbanezbytná stavba změněna na stavbu trvalou, lze ji po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o změně doby trvání nezbytné stavbynezbytné stavby převést pouze na osoby uvedené v odstavci 1. ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ § 4 Rozhodnutí o výjimce (1) Nezbytnou stavbuNezbytnou stavbu lze umístit pouze v souladu s územně plánovací dokumentací nebo na základě rozhodnutí o výjimce. (2) Rada obceobce a v obcíchobcích, kde se rada obceobce nevolí, zastupitelstvo obceobce může na žádost stavebníka rozhodnout o výjimce z těch ustanovení územního plánu nebo regulačního plánu, která znemožňují umístit nezbytnou stavbunezbytnou stavbu na pozemku v zastavěném územízastavěném území, zastavitelné ploše nebo ploše přestavby, a to v plochách se stávajícím nebo požadovaným způsobem využití bydlení, rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranstvíveřejných prostranství, smíšených obytných, výroby a skladování a smíšených výrobních. (3) Zastupitelstvo obceobce si může vyhradit rozhodování o výjimce namísto rady obceobce. (4) Rozhodnutí o výjimce obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu a) označení územně plánovací dokumentace, které se výjimka týká, b) stanovení rozsahu částí územně plánovací dokumentace, které se pro umístění nezbytné stavbynezbytné stavby nepoužijí, a c) druh a účel nezbytné stavbynezbytné stavby. (5) Odvolání proti rozhodnutí o výjimce není přípustné. Rozhodnutí o výjimce platí po dobu trvání nezbytné stavbynezbytné stavby. ČÁST TŘETÍ MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NEZBYTNÉ STAVBY § 5 Při provádění nezbytné stavbynezbytné stavby se stavebník může odchýlit od a) § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 5 písm. a), § 20 odst. 7 a § 21, 22 a 24 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, b) § 5 a 7, § 8 odst. 1 písm. f), § 11 odst. 1, 2, 4, 5, 7 a 8, § 12, 13, 39, 40, 43 a 44, § 45 odst. 1, 2 a 5 a § 49 odst. 1 až 3, 5, 6 a 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a c) § 11, 14, 18, 30, 32, 33, 44 a 45, § 46 odst. 2 a 3, a § 51 nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), ve znění nařízení č. 16/2018 Sb. hl. m. Prahy. ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ POSTUPY V OBLASTI STAVEBNÍHO ŘÁDU § 6 Společný souhlas (1) Stavebník může nezbytnou stavbunezbytnou stavbu provést na základě společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 96a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „společný souhlas“). (2) Pro příslušnost stavebního úřadu se použije § 94j zákona č. 183/2006 Sb. obdobně. § 7 Společné oznámení nezbytné stavby (1) Oznámení záměru nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 96 a ohlášení stavebního záměru nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 105 zákona č. 183/2006 Sb. (dále jen „společné oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby“) lze podat do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Ke společnému oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby stavebník připojí alespoň a) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle jiných právních předpisů, b) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, c) dokumentaci nezbytné stavbynezbytné stavby, která obsahuje jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, d) rozhodnutí o výjimce podle § 4, bylo-li vydáno, e) souhlas k umístění nezbytné stavbynezbytné stavby podle § 184a zákona č. 183/2006 Sb., f) návrh doby trvání nezbytné stavbynezbytné stavby, g) návrh lhůty, ve které bude nezbytná stavbanezbytná stavba provedena, h) prohlášení stavebníka o účelu užívání nezbytné stavbynezbytné stavby spolu s uvedením následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, k jejichž zmírnění má nezbytná stavbanezbytná stavba sloužit, a i) požárně bezpečnostní řešení stavby, pokud je podle jiného právního předpisu vyžadováno. (3) Z jednoduchého technického popisu podle odstavce 2 písm. c) musí vyplývat, že nezbytná stavbanezbytná stavba je navržena v souladu s § 5. § 8 Zahájení provádění nezbytné stavby v době trvání krizového stavu (1) Nezbytná stavbaNezbytná stavba, která je stavbou, jejíž provedení nařídila vláda nebo hejtman kraje podle krizového zákona, může být zahájena bez předchozího společného souhlasu, jedná-li se o výrobek plnící funkci stavby sloužící k ubytování. To neplatí, jedná-li se o nezbytné stavbynezbytné stavby prováděné v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu. (2) Společné oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby zahájené bez předchozího společného souhlasu podá stavebník bezodkladně, nejdéle do 3 dnů ode dne zahájení stavebních prací. (3) Přílohy podle § 7 odst. 2 doručí stavebník stavebnímu úřadu nejpozději do 30 dnů ode dne společného oznámení nezbytné stavbynezbytné stavby zahájené bez předchozího společného souhlasu. § 9 Dotčené orgány a vlastníci technické infrastruktury (1) Dotčený orgán vydá závazné stanovisko k nezbytné stavběnezbytné stavbě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. Lhůtu pro vydání závazného stanoviska nelze prodloužit. (2) Vlastník technické infrastruktury sdělí stavebníkovi údaje o její poloze, podmínkách napojení a ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti stavebníka. § 10 Vydání společného souhlasu (1) Společný souhlas vydá stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení úplného společného oznámení stavebnímu úřadu. (2) Společný souhlas obsahuje rovněž a) podmínky pro provádění nezbytné stavbynezbytné stavby, případně podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, b) dobu trvání nezbytné stavbynezbytné stavby a c) lhůtu pro provedení nezbytné stavbynezbytné stavby. (3) Společný souhlas se doručuje rovněž osobám, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo ke stavbám na nich může být umístěním nebo provedením nezbytné stavbynezbytné stavby přímo dotčeno. (4) Dojde-li stavební úřad k závěru, že společné oznámení záměru nesplňuje podmínky pro vydání společného souhlasu, nebo jím mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3, ledaže by s tím tyto osoby vyjádřily souhlas, sdělí stavebníkovi, že společný souhlas nemůže být vydán. § 11 Oznámení o záměru užívání nezbytné stavby Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním dokončené nezbytné stavbynezbytné stavby nejméně 7 dnů předem. § 12 Užívání dokončené nezbytné stavby (1) Dokončená nezbytná stavbanezbytná stavba nevyžaduje k užívání kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí. (2) Stavební úřad provede kontrolní prohlídku nezbytné stavbynezbytné stavby bez zbytečného odkladu po doručení oznámení podle § 11. Při kontrolní prohlídce stavební úřad ověří, zda nezbytná stavbanezbytná stavba byla provedena v souladu se společným souhlasem a zda její užívání nebude ohrožovat život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce, že nezbytná stavbanezbytná stavba tyto podmínky nesplňuje, v řízení na místě zakáže užívání nezbytné stavbynezbytné stavby. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Po odstranění nedostatků, pro které bylo užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě souhlasu stavebního úřadu. (3) Splňuje-li nezbytná stavbanezbytná stavba podmínky podle odstavce 2 věty druhé, vydá stavební úřad bez zbytečného odkladu po provedení kontrolní prohlídky souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby. V souhlasu s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby může stavební úřad nařídit odstranění zjištěných nedostatků. (4) Souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby se doručuje pouze stavebníkovi a nabývá právních účinků dnem doručení. (5) Užívání dokončené nezbytné stavbynezbytné stavby může být také zahájeno, pokud stavební úřad do 7 dnů ode dne doručení oznámení podle § 11 nevydá souhlas s užíváním nezbytné stavbynezbytné stavby nebo její užívání nezakáže. § 13 Soudní přezkum (1) Žalobu proti společnému souhlasu podle tohoto zákona lze podat do 1 měsíce ode dne doručení souhlasu s provedením nezbytné stavbynezbytné stavby. (2) Žalobě nelze přiznat odkladný účinek. § 14 Změna doby trvání nebo účelu nezbytné stavby (1) Při změně nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou a při změně v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby se postupuje podle ustanovení stavebního zákona o změně v užívání stavby. Žádost o změnu v užívání stavby je možné podat pouze v době trvání nezbytné stavbynezbytné stavby; doba trvání nezbytné stavbynezbytné stavby neskončí dříve, než bude rozhodnuto o žádosti o změnu v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby. (2) Změna nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování, obecnými požadavky na výstavbu a s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a jinými právními předpisy. (3) Nesplňuje-li nezbytná stavbanezbytná stavba požadavky podle odstavce 2, stavební úřad žádost o změnu v užívání nezbytné stavbynezbytné stavby na stavbu trvalou zamítne a zahájí řízení o odstranění nezbytné stavbynezbytné stavby. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Zákon č. 196/2022 Sb.	Zákon č. 196/2022 Sb. Zákon o jednorázovém příspěvku na dítě Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Podmínky nároku na příspěvek * § 3 - Výše příspěvku * § 4 - Vymezení některých pojmů * § 5 - Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu * § 6 - Přechod nároku na příspěvek * § 7 - Výplata příspěvku * § 8 - Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů * § 9 - Státní správa * § 10 - Řízení o příspěvku * § 11 - Náležitosti žádosti * § 12 - Rozhodnutí * § 13 - Odpovědnost příjemce příspěvku * § 14 - Povinnost sdělovat údaje * § 15 - Kontrolní činnost * § 16 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 196 ZÁKON ze dne 24. června 2022 o jednorázovém příspěvku na dítě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení Jednorázový příspěvek na dítě (dále jen „příspěvek“) poskytne stát dítěti jako finanční výpomoc s výživou a ostatními osobními náklady. Náklady na příspěvek včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu. § 2 Podmínky nároku na příspěvek (1) Nárok na příspěvek má dítě, které ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku, pokud má v měsíci červenci 2022 nárok na výplatu přídavku na dítě1), který mu náleží za měsíc červen 2022. (2) Nárok na příspěvek má dále dítě neuvedené v odstavci 1, které má na území České republiky trvalý pobyt2) a bydlištěbydliště a ke dni 1. srpna 2022 nedovršilo osmnáctý rok věku nebo se narodilo ode dne 2. srpna 2022 do konce roku 2022, pokud rozhodný příjem posuzovaných osob, s nimiž dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije, v roce 2021 nepřesáhl 1 000 000 Kč. (3) Podmínka trvalého pobytu a bydlištěbydliště podle odstavce 2 se posuzuje ke dni 1. srpna 2022, a jde-li o příspěvek pro dítě narozené po 1. srpnu 2022, ke dni narození dítěte. (4) Nárok na příspěvek nenáleží dítěti, které je v ústavním zařízení pro péči o děti nebo mládež poskytujícím mu plné přímé zaopatření podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. (5) Splnění podmínky trvalého pobytu podle odstavce 2 se nevyžaduje u a) dítěte, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců3) a které je rodinným příslušníkem cizince, 1. kterému byla udělena doplňková ochrana4), 2. který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců5), 3. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zákona upravujícího pobyt cizinců6), 4. kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona upravujícího pobyt cizinců7), 5. kterému byla vydána zaměstnanecká karta podle zákona upravujícího pobyt cizinců8), 6. který je zaměstnaný na území České republiky nebo cizincem, který již byl zaměstnán na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a je v evidenci uchazečů o zaměstnání9), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt cizinců10), nebo b) dítěte, které je rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie11), nebo které má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie upravujícího volný pohyb osob12). (6) BydlištěmBydlištěm se rozumí bydlištěbydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Podmínka bydlištěbydliště se nevztahuje na osoby uvedené v odstavci 5 písm. b). § 3 Výše příspěvku Výše příspěvku činí 5 000 Kč. § 4 Vymezení některých pojmů (1) Posuzovanou osobou pro účely tohoto zákona je a) rodič, b) osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů; co se rozumí rozhodnutím příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, stanoví zákon o státní sociální podpoře13), c) manžel nebo partner14) rodiče nebo osoby podle písmene b), d) vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě podle písmene b), e) druh nebo družka rodiče nebo osoby podle písmene b), pokud s dítětem a rodičem nebo osobou podle písmene b) žijí alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o příspěvek. (2) Není-li dále stanoveno jinak, považuje se pro účely tohoto zákona za rozhodný příjem součet těchto příjmů posuzovaných osob, se kterými dítě ke dni podání žádosti o příspěvek žije: a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, 2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy: 1. plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle jiných právních předpisů, 3. příjmy z úplatného prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papíru, 4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiného právního předpisu, 5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle jiných právních předpisů, 6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěmbydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů, 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle jiných právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek, h) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, i) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) a g), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) a g). (3) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 2 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo v jiném roce než v roce 2021. Jestliže se z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu posuzované osoby uhrazují přeplatek na dávce podle § 62 zákona o státní sociální podpoře nebo částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady, došlo-li k takové úhradě v roce 2021. (4) Do rozhodného příjmu se započítávají příjmy a) podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 a podle odstavce 2 písm. b) bodů 5 a 7 až 9, byly-li v roce 2021 zaúčtovány, b) podle odstavce 2 písm. a) bodů 3 a 4, podle odstavce 2 písm. b) bodů 1 až 4 a 6 a podle odstavce 2 písm. c) až i), byly-li v roce 2021 vyplaceny, c) podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 v rozsahu odpovídajícím dílčímu základu daně z příjmů ze samostatné činnosti posuzované osoby v roce 2021 podle zákona o daních z příjmů. (5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství; částka průměrné měsíční mzdy se stanoví podle § 5 odst. 7 zákona o státní sociální podpoře. (6) Je-li dítě svěřeno do střídavé péče nebo společné péče, posuzují se pro účely stanovení rozhodného příjmu podle odstavce 2 příjmy a) posuzované osoby, která žije s dítětem a která v jeho zastoupení podala žádost o přiznání příspěvku, na základě které bylo řízení o přiznání příspěvku zahájeno, a b) další posuzované osoby, která s posuzovanou osobou podle písmene a) a s dítětem žije. § 5 Vznik a zánik nároku na příspěvek a na jeho výplatu (1) Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 1 vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek. (3) Nárok na výplatu příspěvku podle § 2 odst. 2 vzniká podáním žádosti o jeho přiznání, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro vznik nároku na tento příspěvek. (4) Není-li dále stanoveno jinak, nárok na příspěvek zaniká, nebyl-li uplatněn do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 6 Přechod nároku na příspěvek (1) Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby. Zemřelo-li dítě, které má nárok na příspěvek, před jeho výplatou, nárok na příspěvek zaniká. (2) Příspěvek nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci a nemůže být předmětem dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. § 7 Výplata příspěvku (1) Příspěvek vyplácí Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), která je příslušná k rozhodování o příspěvku podle § 2 odst. 2 nebo která vyplácí přídavek na dítě v případě příspěvku podle § 2 odst. 1. (2) Příspěvek se vyplatí, jde-li o příspěvek podle a) § 2 odst. 1, do konce měsíce srpna 2022, b) § 2 odst. 2, do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém se rozhodnutí o jeho přiznání stalo vykonatelné. (3) Příjemcem příspěvku je a) osoba, které byl vyplacen přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 1, b) zákonný zástupce dítěte nebo osoba, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud v zastoupení dítěte podali žádost o přiznání příspěvku, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2. (4) Krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutím ustanoví zvláštního příjemce v případě, kdy by se výplatou příspěvku příjemci příspěvku podle odstavce 3 zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má příspěvek sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce příspěvku povinen vyživovat, anebo nemůže-li příjemce příspěvku výplatu příspěvku přijímat. Krajská pobočka Úřadu práce ustanoví zvláštním příjemcem jen osobu, která s ustanovením souhlasí. (5) Příspěvek podle a) § 2 odst. 1 se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplatil přídavek na dítě náležející dítěti za měsíc červen 2022, b) § 2 odst. 2 se vyplatí v české měně, a to převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo poštovním poukazem podle volby příjemce příspěvku. (6) Je-li ustanoven zvláštní příjemce, vyplatí se příspěvek převodem na platební účet určený zvláštním příjemcem nebo poštovním poukazem podle volby zvláštního příjemce. (7) Příspěvek se nevyplácí do ciziny, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie11) jinak. (8) Kdo tvrdí, že mu nebyl vyplacen příspěvek ve lhůtě podle odstavce 2 písm. a), ač mu vyplacen být měl, je oprávněn vyzvat krajskou pobočku Úřadu práce ke zjednání nápravy; neučiní-li tak do 31. srpna 2025, nárok na příspěvek a jeho výplatu zaniká. Krajská pobočka Úřadu práce zjedná nápravu a příspěvek do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle věty první vyplatí, nebo v téže lhůtě rozhodne, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná. Je-li zjednána náprava, rozhodnutí se nevydává. Rozhodnutí, že výzva ke zjednání nápravy není důvodná, se vyhotovuje písemně. § 8 Zjišťování výše příjmů pro účely jiných právních předpisů Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmů, k příspěvku se nepřihlíží. § 9 Státní správa Státní správu podle tohoto zákona vykonává a) krajská pobočka Úřadu práce, b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“), c) kontaktní místo veřejné správy podle § 8a odst. 2 písm. b) až d) zákona o informačních systémech veřejné správy, d) kontaktní místo veřejné správy, kterým je držitel poštovní licence podle § 8a odst. 2 písm. f) zákona o informačních systémech veřejné správy. § 10 Řízení o příspěvku (1) O příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce. Místní příslušnost se řídí místem, kde má dítě bydlištěbydliště; nelze-li takto místní příslušnost určit, je místně příslušná kterákoliv krajská pobočka Úřadu práce. (2) Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje, jde-li o příspěvek podle § 2 odst. 2, na žádost dítěte zastoupeného zákonným zástupcem nebo osobou, které bylo dítě svěřeno do péče, pokud s dítětem v době podání žádosti žijí. Řízení je zahájeno okamžikem podání žádosti. (3) Účastníkem řízení je dítě, o jehož nároku se rozhoduje. § 11 Náležitosti žádosti (1) Žádost o přiznání příspěvku kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo dítěte, bylo-li mu přiděleno, a číslo dokladu totožnosti dítěte, byl-li mu vydán, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a rodné číslo posuzované osoby, popřípadě evidenční číslo pojištěnce přidělené orgánem sociálního zabezpečení, nemá-li přiděleno rodné číslo, a číslo dokladu totožnosti, c) kontaktní údaje, zejména adresa elektronické pošty a telefonní číslo, d) adresu bydlištěbydliště dítěte a posuzované osoby, e) volbu, jakým způsobem má být příspěvek vyplacen, f) čestné prohlášení o výši rozhodného příjmu posuzovaných osob v roce 2021, g) jde-li o posuzovanou osobu, která vykonávala v roce 2021 samostatnou výdělečnou činnost v paušálním režimu jako hlavní činnost15), prohlášení o této skutečnosti, h) prohlášení o bydlištibydlišti na území České republiky, nejde-li o osobu podle § 2 odst. 5 písm. b). (2) Žádost o přiznání příspěvku podle § 2 odst. 2 se podává prostřednictvím elektronické aplikace ministerstva, která je součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory podle § 63 odst. 3 zákona o státní sociální podpoře nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podle § 9 písm. c) a od 1. října 2022 rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy uvedeného v § 9 písm. d). Úřad práce České republiky tomu, kdo podal žádost o příspěvek, bezodkladně potvrdí přijetí této žádosti. (3) Nelze-li skutečnosti rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek zjistit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je žadatel povinen na výzvu krajské pobočky Úřadu práce tyto skutečnosti prokázat. (4) Údaje o výši příjmu posuzované osoby jsou vyloučeny z nahlížení do spisu. § 12 Rozhodnutí (1) Rozhodnutí se vyhotovuje písemně jen v případě, že příspěvek nebyl přiznán nebo je ustanoven zvláštní příjemce. (2) Nevyhotovuje-li se rozhodnutí písemně, učiní se o něm pouze záznam do spisu; § 67 odst. 2 správního řádu o obsahu záznamu se použije obdobně. Rozhodnutí může být prvním úkonem správního orgánu v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 2 se vyhotovuje písemně a oznámí se příjemci příspěvku, jestliže o to požádá do 15 dnů ode dne výplaty příspěvku. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. (4) Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 13 Odpovědnost příjemce příspěvku (1) Přijal-li příjemce příspěvku příspěvek, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl přiznán nebo vyplacen neprávem, nebo jinak způsobil, že příspěvek byl přiznán nebo vyplacen neprávem, je povinen příspěvek vrátit. (2) Nevydá-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí o povinnosti vrátit příspěvek neprávem přiznaný nebo vyplacený do 3 let ode dne, kdy byl příspěvek vyplacen, zaniká nárok na vrácení neprávem přiznaného nebo vyplaceného příspěvku. (3) O povinnosti vrátit příspěvek rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplatila. Příspěvek neprávem vyplacený může být sražen z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky státní sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi. Vrácené příspěvky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit příspěvek rozhodla. (4) Vymáhání neoprávněně vyplacených příspěvků provádí příslušný celní úřad. (5) Vrácené příspěvky podle odstavce 1 nebo příspěvky vymožené podle odstavce 4 jsou příjmem státního rozpočtu. § 14 Povinnost sdělovat údaje (1) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od České správy sociálního zabezpečení a orgánů Finanční správy České republiky údaje o výši příjmů podle § 4 odst. 2 rozhodných pro nárok na příspěvek a údaje nezbytné pro výplatu příspěvku a kontrolu nároku na příspěvek, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí v případě příslušníků bezpečnostních sborů podle odstavce 4. Poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. (2) Krajská pobočka Úřadu práce a ministerstvo jsou oprávněny vyžadovat od státních orgánů a osob údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu; to neplatí, jde-li o údaje podle odstavce 1. (3) Státní orgány a osoby jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce ve stanovené lhůtě sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na příspěvek, jeho výplatu a kontrolu. (4) Byla-li posuzovaná osoba v roce 2021 příslušníkem Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, dokládá na výzvu krajské pobočky Úřadu práce příjem v listinné podobě. Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky se na této listině vykazují souhrnným označením „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto vykazování mohou používat kontaktní údaje Ministerstva vnitra. § 15 Kontrolní činnost (1) Krajská pobočka Úřadu práce ověřuje správnost a úplnost podkladů předložených osobami uvedenými v § 14. (2) Zaměstnanci zařazení v krajské pobočce Úřadu práce pověření provedením kontroly ověřují plnění povinností uložených v § 14. § 16 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 9 písm. d), které nabývá účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r. 1) § 17 až 19 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 42a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 12) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 13) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 195/2022 Sb.	Zákon č. 195/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 90/2022 * Čl. I - Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 195 ZÁKON ze dne 23. června 2022, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, se mění takto: 1. V § 312 odst. 2 větě první se slova „nebo krajský stavební úřad“ a slova „nebo krajského stavebního úřadu“ zrušují. 2. V § 312 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Na krajský stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v ministerstvech a jiných správních úřadech zajišťujících podle dosavadních právních předpisů výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti krajského stavebního úřadu.“. 3. V § 312 odst. 2 větě poslední se slovo „tento“ zrušuje a za slovo „přechod“ se vkládají slova „státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru podle vět první a druhé“. 4. V § 312 odst. 7 se věta první zrušuje. 5. V § 312 odst. 7 se za slova „pracovních míst“ vkládají slova „v Nejvyšším stavebním úřadu a“ a slova „a v krajských stavebních úřadech“ se zrušují. 6. V § 312 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v krajských stavebních úřadech se stanoví s účinností od 1. července 2024.“. 7. V § 313 odst. 2 větě první se číslo „2022“ nahrazuje číslem „2023“. 8. V § 314 odstavec 2 zní: „(2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. srpna 2023, v ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební úřady.“. 9. V § 329 odst. 1 až 4 se číslo „2026“ nahrazuje číslem „2027“. 10. V § 330 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věcech vyhrazených staveb vymezených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb počínají běžet dnem 1. července 2023. Lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona ve věcech jiných staveb počínají běžet dnem 1. července 2024.“. 11. V § 330 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 12. V části dvanácté se doplňuje hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O POUŽITELNOSTI ZÁKONA V PŘECHODNÉM OBDOBÍ § 334a (1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. července 2023 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023. (2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního rozhodnutí a závazného stanoviska orgánu územního plánování, která se nevydávají pro účely povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, stavby s ní související a stavby tvořící s ní soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. (3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé. (4) V přechodném období vykonává působnost Nejvyššího stavebního úřadu jako služebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj a působnost stanovenou předsedovi Nejvyššího stavebního úřadu jako služebnímu orgánu státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj.“. 13. V § 335 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 14. V § 335 písm. d) se text „§ 312 odst. 4“ nahrazuje slovy „§ 312 odst. 2 věty druhé a části sedmé“, slova „které nabývá“ se nahrazují slovy „která nabývají“ a číslo „2023“ se nahrazuje číslem „2024“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 194/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Nařízení vlády o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 89/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Požadavky kladené na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních * § 4 - Osoba poučená * § 5 - Osoba znalá * § 6 - Elektrotechnik * § 7 - Vedoucí elektrotechnik * § 8 - Revizní technik * § 9 - Školení a zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice * § 10 - Přechodné ustanovení * § 11 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (175/2024 Sb.) 194 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice Vláda nařizuje podle § 23 písm. d), e), g) a h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízeníelektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních pod napětím a které provádějí revizerevize na vyhrazených elektrických zařízeníchelektrických zařízeních, b) požadavky kladené na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních pro právnické osoby, podnikající fyzické osoby a jejich zaměstnance, pokud jde o provozování činností uvedených v písmeni a), c) požadavky na prověřování odborné způsobilosti osob uvedených v písmenech a) a b) a stupně odborné způsobilosti k výkonu činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních těchto osob, d) způsob a obsah zkoušky z odborné způsobilosti a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, e) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na vyhrazených elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montážmontáž, opravyopravy, revizerevize v rozsahu oprávnění podle § 8 odst. 2 zákona vůči příslušnému vyhrazenému technickému zařízení. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací 1. ukončené střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ze skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 2. ukončené vysokoškolské bakalářské, magisterské nebo doktorské vzdělání z oblasti vzdělávání Elektrotechnika, 3. ukončené střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru, které obsahově splňuje požadavky na elektrotechnické vzdělání, 4. ukončené vysokoškolské bakalářské, magisterské nebo doktorské vzdělání z jiné oblasti vzdělávání, které obsahově splňuje požadavky na elektrotechnické vzdělání, 5. úplná profesní kvalifikaceprofesní kvalifikace získaná podle jiného právního předpisu2) a zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací pod oborem kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“, b) profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací kvalifikace získaná podle jiného právního předpisu3), c) činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkostičinností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti obsluha a práce na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení a v jeho blízkosti, při které může dojít k úrazu elektrickým proudem, d) samostatnou činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkostisamostatnou činností na elektrickém zařízení a v jeho blízkosti činnost, která je prováděna na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení a v jeho blízkosti bez nezbytnosti dohledu nebo dozoru jiné osoby, e) elektrickým zařízenímelektrickým zařízením zařízení silové, sdělovací, řídící a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou, f) odpovědnou osobouodpovědnou osobou pověřená osoba právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která provozuje elektrické zařízeníelektrické zařízení, k jejímž povinnostem patří zajištění bezpečného provozu elektrického zařízeníelektrického zařízení a stanovení pravidel při výkonu jednotlivých činností na zařízení a organizaci nebo uspořádání místa výkonu těchto činností. § 3 Požadavky kladené na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující elektrické zařízeníelektrické zařízení nebo provádějící činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních zajistí, aby činnosti a řízení činností na elektrických zařízeních a v jejich blízkostičinností na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti ve stanovených případech vykonávaly jen odborně způsobilé fyzické osoby podle § 19 zákona se splněním požadavků na jejich způsobilost podle § 4, 6 a 7 a osoby odborně způsobilé k výkonu činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle § 11 zákona se splněním požadavků na jejich způsobilost podle § 8. (2) Za činnost na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení vyžadující odbornou způsobilost podle tohoto nařízení se nepovažuje obsluha elektrického zařízeníelektrického zařízení malého a nízkého napětí. (3) Odpovědná osobaOdpovědná osoba kontroluje, aby činnosti a řízení činností na elektrických zařízeních a v jejich blízkostičinností na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti ve stanovených případech vykonávaly jen osoby odborně způsobilé k dané činnosti na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení podle § 4 až 8. Některé z činností odpovědné osobyodpovědné osoby uvedených v § 2 písm. f) mohou být delegovány na další osoby. (4) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující elektrické zařízeníelektrické zařízení nebo provádějící činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních zajistí, aby osoby odborně způsobilé k výkonu činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle § 4, 6 a 7 byly pravidelně školeny o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci4) vztahujících se k výkonu jejich činnosti, aby jejich znalosti byly pravidelně prohlubovány, a to v souladu s vnitřním předpisem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Nemá-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje elektrické zařízeníelektrické zařízení, vnitřní předpis uvedený ve větě první zpracován, zajistí školení odborně způsobilých osob v rozsahu požadovaném ve větě první nejméně jednou ročně. (5) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba ve spolupráci s příslušným školským zařízením zajistí, aby žáci a studenti elektrotechnických oborů v rámci praktické výuky před zahájením činností na elektrických zařízeních a v jejich blízkostičinností na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti a) byli řádně zaškoleni podle § 9 odst. 1, a to v rozsahu jimi vykonávané činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních, jejich znalosti byly ověřeny a byl o tom proveden zápis, a b) prováděli jen takovou činnost, která odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a to vždy pod vedením určené osoby s odbornou způsobilostí odpovídající povaze činnosti. § 4 Osoba poučená (1) Osoba poučená je odborně způsobilá osoba podle § 19 zákona, která byla v rozsahu své činnosti školena o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci4) pro činnost na elektrických zařízeních a v jejich blízkostičinnost na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, dále byla školena v oblasti možných zdrojů a příčin rizik na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních a v jejich blízkosti, upozorněna na možné ohrožení elektrickými zařízenímielektrickými zařízeními, seznámena s postupy pro poskytnutí první pomoci při úrazech elektrickým proudem a byly u ní tyto znalosti ověřeny; za osobu poučenou se považuje rovněž osoba znalá, jejíž přezkoušení podle tohoto nařízení pozbylo platnosti, přičemž tato osoba může po úspěšném složení zkoušky o způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice opět získat stupeň odborné způsobilosti osoby znalé. (2) Obsah a časový rozsah poučení podle odstavce 1 jsou stanoveny právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která provozuje elektrické zařízeníelektrické zařízení nebo provádí činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle § 3 odst. 1, s ohledem na charakter a rozsah činnosti na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních, kterou mají osoby poučené vykonávat. (3) O poučení a ověření znalostí musí být proveden zápis, který vyhotoví osoba znalá, která poučení a ověření provedla. V zápisu musí být přesně vymezen rozsah poučení a specifikace pracoviště. (4) Rozsah činností, které může osoba poučená vykonávat, stanoví právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci4) pro činnost na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních včetně místních provozních bezpečnostních předpisů. Osoba poučená zejména vykonává a) samostatnou obsluhu elektrického zařízeníelektrického zařízení bez omezení napětí, s omezením, že se může dotýkat jen těch částí zařízení, které jsou pro obsluhu určeny, b) práci podle pokynů na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních malého a nízkého napětí bez napětí a v jejich blízkosti, c) práci s dohledem na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních vysokého napětí bez napětí a v jejich blízkosti, d) práci s dohledem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízeníelektrických zařízení nízkého napětí pod napětím, v bezpečné vzdálenosti od nich, nebo až na dotyk s izolačním krytem chránícím před nahodilým dotykem s živou částí, e) práci pod dozorem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízeníelektrických zařízení vysokého napětí pod napětím, f) práci na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení ve zvláštních případech, na které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje elektrické zařízeníelektrické zařízení, zpracovala a vydala zvláštní pracovní postup, se kterým byla osoba poučená předem a opakovaně ve stanovených lhůtách seznámena a byla prakticky zacvičena k této činnosti; o seznámení se vyhotoví zápis, který podepíše osoba poučená spolu s osobou, která seznámení provedla. § 5 Osoba znalá (1) Osobou znalou je a) osoba znalá pro samostatnou činnost (dále jen „elektrotechnik“), b) osoba znalá pro řízení činnosti (dále jen „vedoucí elektrotechnik“) a c) revizní technikrevizní technik. (2) Osoba znalá je odborně způsobilá vykonávat veškeré práce na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení v rozsahu vydaného dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice podle § 19 zákona. (3) RevizeRevize vyhrazených elektrických zařízeníelektrických zařízení vykonává na základě zákona revizní technikrevizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených elektrických zařízeníchelektrických zařízeních příslušného rozsahu pro provádění revizírevizí. § 6 Elektrotechnik (1) Elektrotechnik je osoba s odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací podle § 2 písm. a), která po zaškolení složila zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice ve stanoveném rozsahu. Elektrotechnik vykonává činnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkostičinnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti samostatně s výjimkou zvláštních případů vycházejících z hodnocení rizik. (2) Minimální požadovanou odbornou praxi stanoví v souladu s hodnocením rizik jednotlivých činností vykonávaných elektrotechnikem odpovědná osobaodpovědná osoba, a to místním provozním bezpečnostním předpisem4). Pro osoby bez elektrotechnické praxe stanoví místní provozní bezpečnostní předpis dohled osoby znalé s praxí minimálně 2 roky po dobu nejméně 1 roku. (3) Ověření znalostí zkouškou stanovenou v § 9 provede tříčlenná zkušební komise, jejímž předsedou musí být osoba odborně způsobilá k provádění revizírevizí podle § 11 zákona. Ověření znalostí formou zkoušky stanovené v § 9 pro práce na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny může provést i tříčlenná zkušební komise, jejímž předsedou může být pouze odpovědná osobaodpovědná osoba příslušného provozovatele elektrického zařízeníelektrického zařízení s kvalifikací minimálně vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení. (4) Zaškolení a rozsah zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice odpovídá rozsahu požadované odborné způsobilosti k vykonávaným činnostem. (5) Rozsah odborné způsobilosti podle odstavce 4 se stanovuje podle a) rozsahu napětí 1. do 1 kV střídavého napětí nebo 1,5 kV stejnosměrného napětí, nebo 2. bez omezení napětí a b) druhu zařízení, jde-li o zařízení v objektech bez nebezpečí výbuchu nebo s nebezpečím výbuchu. (6) Zkušební komise může rozsah dokladu o odborné způsobilosti omezit podle rozsahu skutečně prováděných činností. (7) Odpovědná osobaOdpovědná osoba je na základě rizik pro konkrétní činnosti na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení oprávněna stanovit, že pro daný typ činnosti je možno nahradit odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací podle § 2 písm. b); odpovědná osobaodpovědná osoba vystaví písemný doklad podle vzoru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto nařízení o tom, že pro daný typ činnosti stanovila jako dostatečnou kvalifikaci profesní kvalifikaciprofesní kvalifikaci a přesně specifikuje rozsah činností, který nesmí přesahovat obsahem rámec rozsahu činností příslušné profesní kvalifikaceprofesní kvalifikace. Rozsah zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice a doklad o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice je v tomto případě omezen na činnosti do 1 kV střídavého napětí nebo do 1,5 kV stejnosměrného napětí v objektech bez nebezpečí výbuchu. Vydaný doklad omezuje rozsah činností a je platný pouze pro činnosti pro příslušnou právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu. (8) Osoby, které se pro dále stanovený okruh činností považují za elektrotechniky podle odstavce 1, přestože nesplňují stanovené požadavky na odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci k výkonu činností v elektrotechnice pro osoby znalé, jsou a) pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, nebo složili závěrečnou zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škole, a kteří vykonávají experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích, pokud složili po zaškolení zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v rozsahu vykonávaných činností, a b) učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízeníelektrická zařízení pod napětím, pokud byli v používání zařízení zaškoleni a jejich znalosti právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci4) souvisejících s jejich činností byly ověřeny v rozsahu stanoveném v § 9. § 7 Vedoucí elektrotechnik (1) Vedoucím elektrotechnikem může být pouze osoba, která má odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci podle § 2 písm. a), splňuje požadavek minimální délky odborné praxe podle odstavce 2 a po zaškolení složila zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice ve stanoveném rozsahu. Vedoucí elektrotechnik může vykonávat veškeré činnosti, které může vykonávat elektrotechnik, řízení činností, řízení provozu a projektování vyhrazených elektrických zařízeníelektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle jiného právního předpisu5). (2) Minimální délka požadované odborné praxe vykonané na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle jejich rozsahu a druhu k výkonu činnosti vedoucího elektrotechnika činí a) 2 roky pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E2A a E3A, b) 3 roky pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E1A, E2B a E3B, a c) 4 roky pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E1B. (3) Z minimální délky odborné praxe podle odstavce 2 musí být absolvována praxe na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních příslušného druhu a napětí v trvání nejméně 1 roku. Pro účely tohoto nařízení se rozsah zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice stanovuje v souladu s rozsahem oprávnění podle přílohy č. 3 k nařízení vlády o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. (4) Ověření znalostí zkouškou stanovenou v § 9 provede tříčlenná zkušební komise, jejímž předsedou musí být osoba odborně způsobilá k provádění revizírevizí podle § 11 zákona. Ověření znalostí formou zkoušky stanovené v § 9 pro práce na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy držitele licence na přenos elektřiny a držitele licence na distribuci elektřiny může provést i tříčlenná zkušební komise, jejímž předsedou může být pouze odpovědná osobaodpovědná osoba příslušného provozovatele elektrického zařízeníelektrického zařízení s kvalifikací minimálně vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení a další člen komise bude osoba s kvalifikací minimálně vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení. (5) Zaškolení a rozsah zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice musí odpovídat rozsahu požadované odborné způsobilosti. (6) Rozsah odborné způsobilosti podle odstavce 5 se stanovuje podle a) rozsahu napětí 1. do 1 kV střídavého napětí nebo 1,5 kV stejnosměrného napětí, nebo 2. bez omezení napětí a b) druhu zařízení, jde-li o zařízení v objektech bez nebezpečí výbuchu nebo s nebezpečím výbuchu. (7) Zkušební komise může rozsah dokladu o odborné způsobilosti omezit podle rozsahu skutečně prováděných činností. (8) Absolventi přírodovědecké fakulty vysoké školy oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích škol všech stupňů a nesplňují stanovené požadavky na odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci pro osoby znalé, se považují na svých pracovištích za vedoucí elektrotechniky, pokud složili po zaškolení zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v rozsahu vykonávaných činností. § 8 Revizní technik (1) Revizním technikemRevizním technikem může být pouze osoba, která má odbornou způsobilost získanou podle zákona, je držitelem platného osvědčení k provádění revizírevizí elektrických zařízení, je osobou odborně způsobilou podle § 7 a splňuje požadavek minimálního rozsahu odborné praxe podle odstavce 2. (2) Minimální délka požadované odborné praxe vykonané na elektrických zařízeníchelektrických zařízeních podle jejich rozsahu a druhu k výkonu činnosti revizního technikarevizního technika činí a) 4 roky pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E1A a E2A, b) 2 roky pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E3A, c) pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E1B a E2B 4 roky pro druh A a 1 rok pro druh B, d) pro rozsah označený jiným právním předpisem6) jako E3B 2 roky pro druh A a 1 rok pro druh B. § 9 Školení a zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice (1) Předmětem školení a zkoušek z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice jsou a) znalosti povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci4) souvisejících s činností na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušená osoba vykonávat, popřípadě řídit, b) teoretické a praktické znalosti o poskytování první pomoci, zejména při úrazech elektrickým proudem, c) pracovní a technologické postupy, provozní a bezpečnostní pokyny, zdroje a příčiny rizik, které souvisí s činností na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení příslušného druhu a napětí, kterou má zkoušená osoba vykonávat, popřípadě řídit, a d) další zásadní skutečnosti a informace mající dopad na bezpečnost práce a provozu při činnostech na elektrickém zařízeníelektrickém zařízení. (2) Zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice se skládá ze 2 částí, a to z a) písemného testu o minimálně 10 otázkách, a to v rozsahu odstavce 1 písm. a) a b), a b) ústního pohovoru zaměřeného na výsledek testu, případné chyby učiněné v testu, otázky zaměřené na odbornou problematiku podle rozsahu a zaměření zkoušené osoby, a otázky týkající se postupů a pokynů a dalších zásadních skutečností a informací uvedených v odstavci 1 písm. c) a d). (3) Osoba, která úspěšně složí zkoušku podle odstavce 2, obdrží doklad o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (4) Předseda komise a) připravuje, vede a vyhodnocuje zkoušku podle odstavce 2, b) pořizuje o zkoušce podle odstavce 2 protokol, který obsahuje informace o průběhu a obsahu zkoušky, vyhodnocení zkoušky a podpisy všech členů zkušební komise a zkoušené osoby; vzor protokolu je uveden v příloze č. 3 k tomuto nařízení, c) zajistí uchování protokolu o zkoušce z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice po dobu nejméně 6 let a nejdéle po dobu 7 let u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u níž se zkouška skládá, a d) vystavuje jménem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u níž se zkouška skládá, doklad o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice. (5) Před zahájením zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice podle odstavce 2 žadatel předloží předsedovi komise doklad prokazující a) odbornou nebo profesní kvalifikaciprofesní kvalifikaci, a to v rozsahu stanoveném pro daný stupeň odborné způsobilosti, je-li pro daný stupeň odborné způsobilosti tento doklad požadován, a to v originále nebo úředně ověřené kopii, b) délku praxe, která se prokazuje potvrzením zaměstnavatele nebo čestným prohlášením zkoušené osoby, a to nejméně v délce stanovené pro daný stupeň odborné způsobilosti, je-li pro daný stupeň odborné způsobilosti tento doklad požadován, a c) skutečnost, že odborná kvalifikaceodborná kvalifikace splňuje požadavky kladené na elektrotechnické vzdělání stanovené tímto nařízením, a to v případě, že z předloženého dokladu prokazujícího odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci není zcela zřejmé, že se jedná o odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci elektrotechnickou; doklad podle tohoto písmene může vydat škola, která vystavila doklad o odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci, nebo Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy podle jiného právního předpisu7). (6) Školení a zkouška z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. c) může být nahrazena potvrzením vydaným odpovědnou osobouodpovědnou osobou příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby prokazujícím, že daná osoba prochází těmito školeními zakončenými ověřením znalostí v pravidelných intervalech stanovených vnitřními předpisy dané právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Vzor tohoto potvrzení je uveden v příloze č. 4 k tomuto nařízení. § 10 Přechodné ustanovení Osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se považují za doklad o odborné způsobilosti podle tohoto nařízení, přičemž a) pracovník znalý a pracovník znalý pro samostatnou činnost je považován za elektrotechnika podle tohoto nařízení a b) pracovník pro řízení činnosti, pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pro řízení provozu je považován za vedoucího elektrotechnika podle tohoto nařízení. § 11 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Vzor potvrzení v rozsahu podle § 6 odst. 7 nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činností na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice 664kB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Vzor dokladu o složení zkoušky z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice 568kB Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Vzor protokolu o zkoušce z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice 676kB Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 194/2022 Sb. Vzor potvrzení o absolvování školení v rozsahu podle § 9 odst. 6 nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice 380kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) § 4 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. § 1 odst. 2 zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 5 zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) § 349 odst. 1 zákoníku práce. 5) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 6) Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. 7) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 193/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Nařízení vlády o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 89/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Vyhrazená zdvihací zařízení * § 4 - Zařazení vyhrazených zdvihacích zařízení * § 5 - Požadavky na odbornou způsobilost osob pro montáže, opravy, revize a zkoušky * § 6 - Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení při montáži a uvádění do provozu * § 7 - Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, způsob jejich ověřování a odstranění zjištěných závad * § 8 - Kontroly, revize a zkoušky vyhrazeného zdvihacího zařízení * § 9 - Revizní zpráva vyhrazených zdvihacích zařízení * § 10 - Požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení * § 11 - Požadavky na způsobilost osob k opravám vyhrazených zdvihacích zařízení * § 12 - Požadavky na způsobilost pověřených osob, osob k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení a osob k vázání břemen * § 13 - Přechodné ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. č. 4 Aktuální znění od 1. 7. 2024 (175/2024 Sb.) 193 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vláda nařizuje podle § 23 písm. a), b) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) vyhrazená technická zdvihací zařízení (dále jen „vyhrazená zdvihací zařízení“), která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, b) požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montážmontáž, opravyopravy, kontroly, provoz, prohlídky, revizerevize, zkoušky a provozní dokumentaciprovozní dokumentaci vyhrazených zdvihacích zařízení a c) požadavky kladené na způsobilost právnických osob, odbornou způsobilost podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na případnou odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a způsobilost dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) podstatnou změnou zařízenípodstatnou změnou zařízení takový zásah do vyhrazeného zdvihacího zařízení, při kterém dojde k zásadním změnám, které odstraní zjištěná provozní rizika nebo nahradí stávající nevyhovující části, a ke změně technických parametrů a charakteristik nebo bezpečnostních parametrů zařízení, b) uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozuuvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu okamžik, kdy je nové nebo vyhrazené zdvihací zařízení, které prošlo podstatnou změnou, po provedení předepsané ověřovací zkouškyověřovací zkoušky zařízení a uznání jeho způsobilosti k trvalému používání a bezpečnému provozu, uvedeno do provozu; s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle jiného právního předpisu2), c) odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízeníodbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení provádění předepsaných prohlídek, odborných prohlídek, kontrol, revizírevizí, zkoušek, odborných zkoušek, ověřovacích zkoušekověřovacích zkoušek a inspekčních prohlídek ke zjištění provozních rizik, d) odbornými úkony k navrácení vyhrazeného zdvihacího zařízení do stavu zajišťujícího bezpečný provozodbornými úkony k navrácení vyhrazeného zdvihacího zařízení do stavu zajišťujícího bezpečný provoz soubor činností, jejichž cílem je odstranění zjištěných provozních rizik provedením podstatné změny vyhrazeného zdvihacího zařízení, e) zkouškou po opravězkouškou po opravě zkouška ověřující funkčnost, spolehlivost a bezpečnost vyhrazeného zdvihacího zařízení po provedené opravěopravě nebo po odstranění závad zjištěných revizírevizí nebo zkouškou, f) ověřovací zkouškouověřovací zkouškou zkouška vykonaná v rozsahu stanoveném v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě též technickými podmínkami výrobce, před uvedením do provozu, po rekonstrukcirekonstrukci nebo podstatné změně vyhrazeného zdvihacího zařízení, g) místním provozním předpisemmístním provozním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro používání vyhrazeného zdvihacího zařízení a pravidla pohybu tohoto zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele, h) systémem bezpečné prácesystémem bezpečné práce předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti jeřábu, i) pracovním systémempracovním systémem předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, j) mimořádnou zkouškoumimořádnou zkouškou zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení provedená ve stanovených případech za účelem ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a bezpečnosti, k) vázáním břemenvázáním břemen činnost předcházející manipulaci a následující po manipulaci s břemenem za použití vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen. § 3 Vyhrazená zdvihací zařízení (1) Vyhrazenými zdvihacími zařízeními jsou a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1 000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene, b) pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny, c) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m, d) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu a e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny. (2) Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou a) zdvižné vozíky, manipulační, motorové a terénní vozíky, b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména montážní ramena, stožáry a nástavby, c) závěsné dopravníky, d) nakladače a multifunkční zdvihací zařízení, e) zdvihací čela nákladních automobilů, f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů, g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky, h) mechanické rampy, i) výsuvné žebříky, j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zdvihacího zařízení, k) prostředky lidové zábavy, l) jevištní a pódiová technologická zařízení, m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů, n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem, o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů, p) vrátky a q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy. (3) Vyhrazenými zdvihacími zařízeními dále nejsou zdvihací zařízení uvedená v odstavci 2 s vyměnitelnými přídavnými zařízeními. § 4 Zařazení vyhrazených zdvihacích zařízení (1) Vyhrazenými zdvihacími zařízeními I. třídy jsou a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3 200 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene, b) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu, c) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny. (2) Vyhrazenými zdvihacími zařízeními II. třídy jsou a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1 000 kg a nepřesahující nosnost 3 200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene, b) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m, c) pracovní plošiny s motorickým pohonem a s výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny. § 5 Požadavky na odbornou způsobilost osob pro montáže, opravy, revize a zkoušky (1) Provádí-li provozovatel opravyopravy vyhrazených zdvihacích zařízení, musí být držitelem oprávnění k opravámopravám podle § 8 a 9 zákona. (2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět podstatné změny vyhrazených zdvihacích zařízení nebo opravyopravy prováděné z důvodu přetížení vyhrazeného zdvihacího zařízení, kolize vyhrazeného zdvihacího zařízení nebo po mimořádné události, která mohla ovlivnit nosné části nebo bezpečnostní komponenty vyhrazeného zdvihacího zařízení, a opravyopravy prováděné dodavatelským způsobem jen, jsou-li držitelem oprávnění podle § 8 a 9 zákona. (3) RevizeRevize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení mohou vykonávat jen osoby, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle § 11 zákona. (4) Druhy osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 6 Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení při montáži a uvádění do provozu (1) MontážMontáž vyhrazeného zdvihacího zařízení se provádí podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace vyhrazeného zdvihacího zařízení. (2) Ověřovací zkouškuOvěřovací zkoušku provádí revizní technikrevizní technik před prvním uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozuuvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu, s výjimkou výrobků, u nichž jsou podmínky uvedení do provozu stanoveny na základě jiného právního nebo souvisejícího předpisu2). (3) Bylo-li vyhrazené zdvihací zařízení po zkompletování vyzkoušené jeho výrobcem, ověřovací zkouškaověřovací zkouška se nevyžaduje. § 7 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, způsob jejich ověřování a odstranění zjištěných závad (1) Lhůty pro provedení odborných úkonů k prověření technického stavu vyhrazených zdvihacích zařízeníodborných úkonů k prověření technického stavu vyhrazených zdvihacích zařízení jsou stanoveny pro jednotlivá zařízení v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Stanoví-li průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace vyhrazeného zdvihacího zařízení lhůty kratší, mají tyto lhůty přednost. (2) Zprávy o kontrolách, revizíchrevizích nebo zkouškách, včetně záznamu o jejich provedení do provozního deníku, vyhotoví osoba, která je provedla, v listinné nebo elektronické podobě. (3) Vyhrazené zdvihací zařízení po opravěopravě lze provozovat až po ověření, že opravouopravou nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu tohoto zařízení a že nevznikla další rizika; o ověření vyhotoví záznam osoba, která opravuopravu provedla, do provozního deníku, nebo vystaví doklad o zkoušce podle rozsahu provedené opravyopravy v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (4) Provozovatel nebo jím písemně pověřená osoba musí být neprodleně prokazatelně seznámena s výsledkem opravyopravy, kontroly, revizerevize nebo zkoušky osobou, která tento úkon provedla. § 8 Kontroly, revize a zkoušky vyhrazeného zdvihacího zařízení (1) Mimořádná zkouškaMimořádná zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení se provede a) po provedené podstatné změně vyhrazeného zdvihacího zařízení, b) po přemístění vyhrazeného zdvihacího zařízení, u kterého nelze vyloučit, že přemístěním došlo ke změně jeho technických nebo funkčních vlastností, c) po opravěopravě vyhrazeného zdvihacího zařízení, která byla provedena z důvodu přetížení vyhrazeného zdvihacího zařízení, kolize vyhrazeného zdvihacího zařízení nebo po mimořádné události, která mohla ovlivnit jeho nosné části nebo bezpečnostní komponenty. (2) Mimořádnou zkouškuMimořádnou zkoušku provede a její rozsah stanoví revizní technikrevizní technik vyhrazených zdvihacích zařízení s kvalifikací pro zkoušené zařízení. (3) Po provedené opravěopravě nebo po odstranění závad zjištěných revizírevizí, kontrolou nebo zkouškou, které měly vliv na bezpečnost provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, se ověří kvalita provedených prací zkouškou po opravězkouškou po opravě. (4) Zkoušku po opravěZkoušku po opravě provede a její rozsah stanoví revizní technikrevizní technik vyhrazených zdvihacích zařízení s kvalifikací pro zkoušené zařízení. § 9 Revizní zpráva vyhrazených zdvihacích zařízení Revizní zpráva vyhrazeného zdvihacího zařízení obsahuje a) název a sídlo právnické osoby, jméno, popřípadě jména, a příjmení a sídlo podnikající fyzické osoby, která revidované vyhrazené zdvihací zařízení provozuje nebo bude provozovat, b) určení, zda se jedná o revizirevizi, zkoušku nebo mimořádnou zkouškumimořádnou zkoušku, a uvedení předpisu, podle kterého byla vykonána, c) popis a technické parametry revidovaného vyhrazeného zdvihacího zařízení, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technikarevizního technika, který revizirevizi nebo zkoušku provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický dokument potvrzen elektronickým podpisem3), e) datum zahájení a ukončení revizerevize, zkoušky nebo mimořádné zkouškymimořádné zkoušky, datum vypracování revizní zprávy a jejího předání a dobu platnosti revizní zprávy, f) soupis použitých měřicích přístrojů, g) seznam podkladů použitých k provedení revizerevize, zkoušky nebo mimořádné zkouškymimořádné zkoušky, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech, h) soupis provedených úkonů, jako je například prohlídka, zkouška, měření včetně zjištěných hodnot nebo vyhodnocení, i) soupis zjištěných závad s uvedením právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k jejichž porušení došlo, j) soupis zjištěných nebezpečí, která se mohou stát rizikem ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob nebo ohrožení majetku nebo životního prostředí, k) slovní zhodnocení, zda technický stav vyhrazeného zdvihacího zařízení 1. splňuje požadavky bezpečného a spolehlivého provozu, 2. vykazuje ostatní závady uvedené v soupisu zjištěných závad; do doby jejich odstranění je další provoz možný podle podmínek stanovených provozovatelem na základě doporučení revizního technikarevizního technika, 3. je nevyhovující v důsledku závad uvedených v soupisu zjištěných závad, které vytvářejí rizika ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení, l) vyhodnocení případných záznamů o výsledcích provedených prohlídek a zkoušek a o odstraňování závad zjištěných při předchozí revizirevizi, zkoušce nebo při provozu a údržběúdržbě vyhrazeného zdvihacího zařízení, m) potvrzení o předání revizní zprávy revizním technikemrevizním technikem. § 10 Požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení (1) Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení a) určí pověřenou osobu odpovídající za provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení a jednající na základě písemného pověření za provozovatele a zajistí její seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, b) udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení; v případě výskytu nebezpečných situací přímo ohrožujících zdraví zúčastněných osob bezprostředně vyřadí vyhrazené zdvihací zařízení z provozu, c) zajistí, pokud není u vyhrazeného zdvihacího zařízení k dispozici, jeho průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci u výrobce nebo dodavatele zařízení; pokud výrobce nebo dodavatel zanikl a nemá právního nástupce, stanoví požadavky pro bezpečný provoz vyhrazeného zdvihacího zařízení místním provozním předpisemmístním provozním předpisem, d) udržuje průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci a vede o provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení záznamy do provozního deníku v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) zajistí podmínky pro provádění prohlídek, kontrol, revizírevizí a zkoušek na vyhrazeném zdvihacím zařízení a jejich řádné vykonání ve lhůtách stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) přijímá nápravná opatření pro odstranění zjištěných závad a minimalizaci provozních rizik; zjištěné nedostatky a závady jsou podkladem pro další provoz, plánování údržbyúdržby a provedení opravoprav vyhrazeného zdvihacího zařízení, g) u vyhrazených zdvihacích zařízení uvedených na trh po nabytí účinnosti jiného právního předpisu v oblasti posuzování shody3) aktualizuje místní provozní předpismístní provozní předpis a související dokumentaci v částech týkajících se zajištění provozuschopnosti vyhrazeného zdvihacího zařízení v případě, že se mění účel jeho používání nebo okolní podmínky jeho provozu. (2) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba, která provádí montážmontáž nebo opravyopravy vyhrazených zdvihacích zařízení, svou činnost zajistí dostatečným počtem odborně způsobilých osob, technickým vybavením a přístroji a zpracuje postupy pro výkon odborných činností podle oprávnění vydaného podle § 8 a 9 zákona tak, aby byly provedeny všechny úkony potřebné k zajištění bezpečného provozu vyhrazených zdvihacích zařízení vyplývající z návodu k používání, z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z místního provozního předpisumístního provozního předpisu. § 11 Požadavky na způsobilost osob k opravám vyhrazených zdvihacích zařízení (1) Osobou odborně způsobilou k opravámopravám vyhrazených zdvihacích zařízení je zletilá, svéprávná a zdravotně způsobilá fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení, která absolvovala zaškolení u zaměstnavatele, u něhož pracovala pod dohledem určené osoby odborně způsobilé k opravámopravám vyhrazených zdvihacích zařízení. Délku zaškolení stanovuje zaměstnavatel vnitřním předpisem. (2) Ověřování odborné způsobilosti k opravámopravám provádí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem oprávnění k opravámopravám a provedla zaškolení. O ověření odborné způsobilosti vystaví doklad. § 12 Požadavky na způsobilost pověřených osob, osob k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení a osob k vázání břemen (1) Pověřená osoba musí být řádně zaškolena. Rozsah a četnost školení písemně stanoví provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení. (2) Osobou způsobilou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nebo k vázání břemenvázání břemen, s výjimkou výtahu pro dopravu osob nebo osob a nákladu, je fyzická osoba splňující požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která absolvovala školení s praktickým zácvikem pod dozorem kvalifikované osobykvalifikované osoby provozovatele zařízení. Kvalifikovanou osobouKvalifikovanou osobou je obsluha zařízení nebo vazač břemen. (3) Ke zkoušce z odborné způsobilosti k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nebo k vázání břemenvázání břemen může být připuštěn zletilý uchazeč, který je zdravotně způsobilý k obsluze vyhrazeného zdvihacího zařízení nebo k vázání břemenvázání břemen, který absolvoval školení a praktický zácvik v rozsahu stanoveném místním provozním předpisemmístním provozním předpisem provozovatele podle druhu a typu vyhrazeného zdvihacího zařízení a splňuje další požadavky podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (4) Zkouška z odborné způsobilosti k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a vazače břemen se koná před zkušební komisí, která se skládá z předsedy a nejméně dvou dalších členů. Předsedou komise je revizní technikrevizní technik s osvědčením pro příslušný druh a rozsah vyhrazeného zdvihacího zařízení. (5) O zkoušce se sepisuje zápis. V případě kladného výsledku zkoušky je uchazeči vydán doklad o způsobilosti k obsluze vyhrazeného zdvihacího zařízení anebo pro vázání břemenvázání břemen; zápis o zkoušce je nedílnou součástí tohoto dokladu. (6) Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného zdvihacího zařízení anebo vázání břemenvázání břemen se provádí přezkoušením v rámci opakovaného školení nejpozději jednou za 2 roky, a to v souladu s odstavci 3 a 4. O výsledku ověření znalostí musí být učiněn zápis podle odstavce 5. § 13 Přechodné ustanovení Doklady o způsobilosti pověřených osob a k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nebo k vázání břemenvázání břemen vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se považují za platné do doby pozbytí jejich platnosti, nejdéle však po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. § 14 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení Oprávnění a osvědčení obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky Zdvihací zařízení \| ZZ ---\|--- Oprávnění a) k montážimontáži \| M ---\|--- b) k opravámopravám \| O c) k revizímrevizím\| R d) ke zkouškám\| Z e) ke zkouškám včetně revizírevizí elektrických zařízení výtahů\| Z/E Osvědčení a) k revizímrevizím\| R ---\|--- b) ke zkouškám \| Z c) ke zkouškám včetně revizírevizí elektrických zařízení výtahů \| Z/E Poznámka: K rozlišovacímu znaku vyhrazeného zdvihacího zařízení se připojí číslo třídy a rozlišovací znak druhu osvědčení k činnosti. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Lhůty ověřování způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení k bezpečnému provozu 1. Pojmy 1.1 Pojmy pro vyhrazená zdvihací zařízení a) prohlídka vyhrazeného zdvihacího zařízení je vizuální kontrola a kontrola funkce vyhrazeného zdvihacího zařízení provedená na každé části vyhrazeného zdvihacího zařízení za účelem zjištění jakýchkoliv závad nebo odchylek od normálního stavu; provádí ji obsluha na začátku každé pracovní směny a provede o tom před použitím vyhrazeného zdvihacího zařízení záznam, b) funkční zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení je prověření činností mechanismů elektrického zařízení a signalizačních a zabezpečovacích zařízení s břemenem nepřevyšujícím jmenovitou nosnost, c) kontrola vyhrazeného zdvihacího zařízení je ověřování technického stavu podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace v souladu správními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pravidelných intervalech v mezidobí revizírevizí a zkoušek, které provádí osoba s kvalifikací stanovenou podle místního provozního předpisumístního provozního předpisu, d) zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení je zjišťování celkového technického stavu zdvihacího zařízení z hlediska bezpečnosti a provozní způsobilosti prohlídkou, funkční zkouškou a následně zkouškou přetížením, které provádí revizní technikrevizní technik vyhrazených zdvihacích zařízení s kvalifikací pro zkoušené vyhrazené zdvihací zařízení. 1.2 Pojmy pro výtahy a) servis je souhrn předepsaných profesních úkonů prováděných servisní osobou k zajištění stálé provozuschopnosti výtahu v provozu během jeho technické životnosti; potřebné postupy servisní osoby vycházejí z návodu k používání nebo z technických norem, b) servisní osoba je právnická nebo fyzická osoba s odpovídajícím oprávněním, která disponuje odpovídajícím počtem odborně způsobilých zaměstnanců, materiálně technickým vybavením, postupy pro výkon servisu a pro zajištění bezpečné práce na výtazích při výkonu servisu, c) odborně způsobilý zaměstnanec je zaměstnanec servisní osoby s odbornou způsobilostí servisního zaměstnance, odborného servisního zaměstnance nebo zkušebního technika, který je pověřený výkonem předepsaných profesních úkonů v oblasti servisu výtahů v provozu na základě postupů vypracovaných servisní osobou, d) zkušební technik je odborně způsobilý zaměstnanec servisní osoby s kvalifikací revizního technikarevizního technika, který je pověřený servisní osobou k provádění zkoušek a který má osvědčení podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení s rozlišovacím znakem Z, e) odborná prohlídka je prohlídka výtahu a funkční zkouška bezpečnostních prvků, komponent a ostatních zařízení výtahu za účelem posouzení celkového stavu výtahu, kterou provádí odborný servisní zaměstnanec servisní osoby, f) inspekční prohlídka je posouzení technického stavu výtahu inspekčním orgánem za účelem vyhodnocení bezpečnostní úrovně výtahu z hlediska vyskytujících se provozních rizik, stanovení konstrukčních opatření k jejich odstranění a přiblížení se úrovni bezpečného výtahu, g) odborná zkouška je zkouška výtahu prováděná v pravidelných intervalech k ověření funkce a způsobilosti k dalšímu provozu zahrnující i prověření elektrického zařízení výtahu a zjištění nebezpečí nebo nebezpečných situací, kterou provádí zkušební technik servisní osoby, h) provozní riziko je technické řešení nebo provedení konstrukce výtahu, které vyvolává nebezpečné situace přímo ohrožující zdraví dopravovaných osob, servisních a inspekčních zaměstnanců nebo poškození majetku a životního prostředí, i) úroveň bezpečného výtahu je stav technického provedení konstrukce výtahu, u něhož se nevyskytují provozní rizika vysoké a střední úrovně uvedená v odpovídající technické normě a neshody ohrožující bezpečnost provozu, j) podstatné změny výtahu jsou změny na vyhrazeném zdvihacím zařízení výtahu prováděné za účelem dosažení úrovně bezpečného výtahu nebo zvyšování užitných vlastností výtahu, případně jeho technické úrovně, dále změny technických parametrů, bezpečnostních komponent, změny nebo výměny částí výtahů, úpravy stavebních částí výtahu nebo výtahových prostor, k) kniha výtahu je dokument obsahující základní technické údaje výtahu, určený k záznamům o zkoušce po ukončení montážemontáže, posuzování shody, zkoušce po podstatných změnách, k záznamům o odborných zkouškách, inspekčních prohlídkách a odstraňování zjištěných provozních rizik výtahu vlastníkem nebo provozovatelem výtahu, l) kniha odborných prohlídek je dokument určený k záznamům o provádění, výsledcích a závěrech odborných prohlídek vykonávaných servisní osobou. 2. Jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1 000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5 000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene (dále jen „jeřáby a zdvihadla“) 2.1 U jeřábů a zdvihadel uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) se revizerevize a zkoušky provádějí ve lhůtách uvedených v tabulce č. 1 a v bodech 2.2 a 2.4. Na základě průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace jeřábů a zdvihadel mohou být stanovené lhůty zkráceny. Tabulka č. 1 – lhůty revizí a zkoušek jeřábů a zdvihadel. Skupina jeřábu\| Součinitel spektra zatížení a třídy Q(1)\| Lhůty ---\|---\|--- \| \| revize \| zkoušky 1\| 0,125 (Q 0 – Q2)\| 4 roky\| 8 roků 2\| 0,25 (Q3)\| 3 roky\| 6 roků 3\| 0,50 (Q4)\| 2 roky\| 4 roků 4\| 1,00 (Q5)\| 1 roky\| 2 roků 2.2 U věžových, mobilních, nakládacích a lanových jeřábů je lhůta revizírevizí 1 rok a zkoušek 2 roky. U těchto jeřábů starších 14 let se provádí pouze zkouška ve lhůtě jednou za rok. 2.3 Lhůty revizírevizí a zkoušek musí zohlednit prostředí, ve kterém vyhrazené zdvihací zařízení pracuje (s ohledem na protokol o určení vnějších vlivů). 2.4 U stohovacích jeřábů, kde se stanoviště obsluhy pohybuje svisle spolu s břemenem, se provádějí revizerevize jednou za rok, zkoušky jednou za 2 roky. 2.5 Prohlídka se provádí na začátku každé pracovní směny před použitím vyhrazeného zdvihacího zařízení. 2.6 V mezidobí revizírevizí a zkoušek se provádí v intervalech 3 měsíců kontrola. 2.7 Jeřáb, který byl před přemístěním na nové pracoviště demontován, může být znovu uveden do provozu až po provedení zkoušky. 3. Pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m (dále jen „pracovní plošiny“) 3.1 Každý den nebo na začátku každé směny před použitím pracovní plošiny obsluha před spuštěním provede vizuální prohlídku a funkční zkoušku pracovní plošiny podle podmínek výrobce a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3.2 Běžná prohlídka pracovní plošiny musí být provedena v intervalu, který nesmí překročit 3 měsíce, a musí obsahovat všechny položky specifikované výrobcem pro běžnou prohlídku a ustanoveními právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3.3 Zkouška se provádí jednou ročně. 4. Stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu 4.1 Každý den nebo na začátku každé směny před použitím stavebního výtahu provede obsluha vizuální prohlídku a funkční zkoušku podle podmínek výrobce a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4.2 Kontrola se provádí ve lhůtě závislé na požadavcích výrobce, provozních podmínkách a intenzitě používání, nesmí však překročit 3 měsíce. 4.3 Zkouška stavebního výtahu musí být prováděna nejméně jednou za rok v rozsahu stanoveném návodem na používání nebo místním provozním předpisemmístním provozním předpisem. 4.4 Stavební výtah, který byl před přemístěním na nové pracoviště demontován, může být ~~tento~~ znovu uveden do provozu až po provedení zkoušky. 5. Regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny 5.1 Každý den nebo na začátku každé směny před použitím regálového zakladače obsluha provede vizuální prohlídku a funkční zkoušku podle podmínek výrobce a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5.2 Kontrola se provádí ve lhůtě závislé na požadavcích výrobce, provozních podmínkách a intenzitě používání, nesmí však překročit 3 měsíce. 5.3 RevizeRevize se provádějí v mezidobí zkoušek ve lhůtách stanovených výrobcem nejméně jednou za rok. Rozsah revizerevize musí být stanoven v návodu výrobce nebo v místním provozním předpisumístním provozním předpisu, přičemž vždy zahrnuje alespoň vizuální prohlídku zařízení a ověření funkčnosti všech mechanismů. 5.4 Zkouška musí být provedena nejméně jednou za 2 roky v rozsahu stanoveném návodem na používání nebo místním provozním předpisemmístním provozním předpisem. 6. Výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a s výškou zdvihu přesahující 2 m 6.1 Výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu 6.1.1 U výtahů uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) se provádějí odborné zkoušky a odborné prohlídky. Odborné zkoušky a odborné prohlídky se provádějí ve lhůtách uvedených v tabulce č. 2 a 3. Kontroly se provádějí pouze u výtahů pro dopravu osob nebo osob a nákladu. Tabulka č. 2 – lhůty odborných zkoušek výtahů. Druh výtahu\| Interval - roky ---\|--- Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladu\| 3 Výtahy určené pouze k dopravě nákladu a malé nákladní výtahy\| 6 Stanovené lhůty je možné překročit nejdéle o 6 měsíců. Tabulka č. 3 – lhůty odborných prohlídek výtahů. Druh výtahu\| Lhůty provádění odborných prohlídek v měsících ---\|--- \| Kategorie I.\| Kategorie II. Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladu v budovách s převažujícím volným přístupem veřejnosti\| 3\| 2 Výtahy určené k dopravě osob nebo osob a nákladu v budovách používaných převážně uživateli budovy s omezeným přístupem veřejnosti\| 4\| 3 Stanovené lhůty je možné překročit nejdéle o 2 týdny. 6.1.2 U výtahů určených k dopravě osob nebo osob a nákladu se první inspekční prohlídka provede po 9 letech od uvedení výtahu do provozu. Opakované inspekční prohlídky se provádějí ve lhůtě 6 let. Stanovenou lhůtu je možné překročit nejvýše o 3 měsíce. 6.2 Svislé zdvihací plošiny 6.2.1 Intervaly pro běžné prohlídky a řádný servis svislé zdvihací plošiny musí být dodržovány tak, jak je uvedeno v návodu výrobce nebo v místním provozním předpisumístním provozním předpisu. 6.2.2 Svislé zdvihací plošiny musí být důsledně opakovaně přezkoušeny v intervalech nepřesahujících 1 rok. Rozsah přezkoušení musí být stanoven v návodu výrobce nebo v místním provozním předpisumístním provozním předpisu. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení 1. Jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene 1.1 Provoz jeřábů a zdvihadel se řídí tímto nařízením, návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 1.2 U jeřábů a zdvihadel s motorickým pohonem, které jsou uvedeny v § 3 odst. 1 písm. a), zajistí provozovatel před jejich použitím zpracování systému bezpečné prácesystému bezpečné práce. 1.3 Systém bezpečné práceSystém bezpečné práce obsahuje a) návrh činností jeřábu tak, aby byly prováděny bezpečně a s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům, provedený pověřenými osobami s odpovídající kvalifikací; v případě opakujících se nebo rutinních činností je možné navrhnout činnosti pouze pro úvodní fázi a stanovit periodické kontroly pro zjištění, zda došlo ke změnám postupů, b) výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství, c) údržbuúdržbu, prohlídky a kontroly jeřábu a příslušenství, d) určení řádně zaškolených a odpovědných osob, které byly prokazatelně seznámeny se svými povinnostmi a s povinnostmi ostatních účastníků provozu jeřábu, e) odpovídající dozor prováděný zaškolenými osobami s potřebnými pravomocemi stanovenými provozovatelem, f) kontrolu, zda jsou k dispozici všechny potřebné doklady a dokumentace, g) zákaz nedovolených manipulací po celou dobu používání jeřábu, h) zajištění bezpečnosti osob přímo se neúčastnících používání jeřábu, i) koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty, které se účastní prací, včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik ohrožení života, bezpečnosti a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí, j) zajištění komunikačního systému, se kterým budou seznámeny všechny osoby účastnící se používání jeřábu, k) požadavky na provoz jeřábu obsahující přípravu stanoviště, montážmontáž, demontáž a údržbuúdržbu jeřábu. 1.4 Se systémem bezpečné prácesystémem bezpečné práce musí být prokazatelně řádně seznámeny všechny zúčastněné subjekty. 1.5 Pro realizaci systému bezpečné prácesystému bezpečné práce provozu jeřábu určí provozovatel pověřenou osobu podle § 10 odst. 1 písm. a), která jedná za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (zaměstnavatele), požadující manipulace s břemenem. 2. Pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m (dále jen „pracovní plošiny“) 2.1 Provoz pracovních plošin s motorickým pohonem se řídí tímto nařízením, návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 2.2 Při provozu pracovních plošin musí být brána v úvahu všechna rizika při práci, závažná nebezpečí a možné nebezpečné situace a události. 2.3 Před použitím pracovních plošin zajistí provozovatel zpracování pracovního systémupracovního systému. 2.3.1 Pracovní systém obsahuje a) plánování provozu včetně postupů pro vyproštění osob nebo stroje v případě nouze, b) výběr, opatření a použití vhodné pracovní plošiny a s ní souvisejícího pracovního zařazení, c) přípravu a údržbuúdržbu místa podle požadavků pro užití pracovní plošiny, d) údržbuúdržbu pracovní plošiny včetně prohlídek a opravoprav podle doporučení výrobce, e) zaškolenou obsluhu, oprávněnou k provozu pracovní plošiny, f) seznámení obsluhy pracovní plošiny se strojem, který bude používat, včetně místních specifik, upozornění na nebezpečí v prostorech, kde bude pracovní plošina provozována, a to před zahájením práce, g) monitorování činností a kontrolu práce obsluhy, h) opatření proti neoprávněnému použití pracovní plošiny, i) opatření pro zajištění bezpečnosti osob neúčastnících se provozu pracovní plošiny. 2.3.2 Pro realizaci pracovního systémupracovního systému určí provozovatel pracovní plošiny pověřenou osobu podle § 10 odst. 1 písm. a), která jedná za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (zaměstnavatele), požadující provoz pracovní plošiny. 2.4 Pojízdné zdvihací pracovní plošiny Při provozu pojízdné zdvihací pracovní plošiny musí být brána v úvahu všechna rizika při práci, závažná nebezpečí; a možné nebezpečné situace a události. 2.5 Závěsné plošiny 2.5.1 Za plošiny pro údržbuúdržbu opláštění budov (BMU) jsou považovány závěsné plošiny trvale instalované na budovu nebo konstrukci a určené pro její plánovanou kontrolu, čištění a údržbuúdržbu, kde se pod zavěšenou plošinou při jejím provozu může pohybovat veřejnost. 2.5.2 Za dočasné závěsné plošiny (TSAE) jsou považovány plošiny dočasně instalované na budovu nebo konstrukci pro zvláštní potřeby pracoviště. 2.6 Stožárové šplhací pracovní plošiny Stožárové šplhací pracovní plošiny jsou jednostožárové nebo dvoustožárové a jsou většinou instalovány přechodně. 3. Stavební výtahy pro přepravu osob a nákladů (dále jen „stavební výtahy“) 3.1 Provoz stavebních výtahů se řídí tímto nařízením, návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3.2 Při provozu stavebních výtahů musí být brána v úvahu všechna rizika při práci, závažná nebezpečí; a možné nebezpečné situace a události. 3.3.1 Před použitím stavebních výtahů uvedených v § 3 odst. 1 písm. d) provozovatel zajistí zpracování místního provozního předpisumístního provozního předpisu. 3.3.2 Místní provozní předpisMístní provozní předpis pro provoz stavebních výtahů obsahuje a) údržbuúdržbu, prohlídky a kontroly stavebních výtahů, b) zajištění zaškolení obsluhy a uživatelů stavebních výtahů a jejich seznámení s jejich povinnostmi a s povinnostmi ostatních účastníků provozu stavebních výtahů, c) odpovídající dozor prováděný zaškolenými a kompetentními osobami s potřebnými pravomocemi, d) kontrolu, zda jsou k dispozici všechny potřebné doklady a dokumentace, e) zákaz nedovolené manipulace po celou dobu používání stavebních výtahů, f) zajištění bezpečnosti osob neúčastnících se přímo používání stavebních výtahů, g) koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty, které se účastní prací včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí, h) zajištění komunikačního systému, se kterým budou seznámeny všechny osoby účastnící se používání stavebních výtahů. 3.3.3 S místním provozním předpisemmístním provozním předpisem pro stavební výtahy musí být prokazatelně řádně seznámeny všechny zúčastněné osoby. 3.3.4 Pro realizaci místního provozního předpisumístního provozního předpisu pro provoz stavebních výtahů určí provozovatel pověřenou osobu podle § 10 odst. 1 písm. a), která jedná za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (zaměstnavatele), požadující provoz stavebních výtahů. 4. Regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny 4.1 Provoz regálových zakladačů se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy se řídí tímto nařízením, návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4.2 Při provozu regálových zakladačů se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy musí být brána v úvahu všechna rizika při práci a významná a odpovídající nebezpečí. 4.3 Před použitím nebo uvedením do provozu regálových zakladačů se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuven, které jsou uvedeny v § 3 odst. 1 písm. e), zajistí provozovatel zpracování místního provozního předpisumístního provozního předpisu. 4.3.1 Místní provozní předpisMístní provozní předpis pro provoz regálových zakladačů obsahuje a) údržbuúdržbu, prohlídky a kontroly regálových zakladačů, b) určení řádně zaškolených fyzických osob, které jsou seznámeny se svými povinnostmi a s povinnostmi ostatních osob účastnících se provozu regálových zakladačů, c) odpovídající dozor prováděný zaškolenými osobami s potřebnou pravomocí, d) kontrolu, zda jsou k dispozici všechny potřebné doklady a dokumentace, e) zákaz nedovolené manipulace po celou dobu používání regálových zakladačů, f) zajištění bezpečnosti osob neúčastnících se přímo používání regálových zakladačů. 4.3.2 S místním provozním předpisemmístním provozním předpisem pro provoz regálových zakladačů musí být prokazatelně řádně seznámeny všechny zúčastněné osoby. 4.3.3 Pro realizaci místního provozního předpisumístního provozního předpisu pro provoz regálových zakladačů určí provozovatel pověřenou osobu podle § 10 odst. 1 písm. a), která jedná za právnickou nebo podnikající fyzickou osobu (zaměstnavatele), požadující provoz regálových zakladačů. 5. Výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a s výškou zdvihu přesahující 2 m 5.1 Provoz uvedených vyhrazených zdvihacích zařízení se řídí tímto nařízením, návodem výrobce a dalšími právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5.2 Při provozu výtahů pro dopravu osob nebo osob a nákladu nebo svislých zdvihacích plošin musí být brána v úvahu všechna rizika při práci a významná a odpovídající nebezpečí. 5.3 Výtahy pro dopravu osob a nákladu 5.3.1 Výtahy mohou být provozovány jen pro ten účel a prostředí, pro které byly konstruovány, a musí být udržovány po celou dobu své životnosti v mezích bezpečného provozu v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 5.3.2 Provozovatel výtahů zajistí stálým dispečinkem nebo systémem dálkového monitorování se stálou službou s nepřetržitým provozem, nebo jiným systémem stálé služby, okamžité spojení s dopravovanými osobami. 5.4 Svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob Při provozu svislé zdvihací plošiny musí být brána v úvahu všechna závažná nebezpečí, nebezpečné situace a možné události. Příloha č. 4 Nejkratší doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených zdvihacích zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni vzdělání žadatele Vzdělání a odborná praxe pro jednotlivé úrovně odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních uvedených v § 3 odst. 1 písm. a), b), d) a e) --- Činnost na vyhrazeném zdvihacím zařízení\| Nejnižší stupeň vzdělání v oboru\| Délka odborné praxe v oboru zdvihacích zařízení v letech RevizeRevize a zkoušky\| Střední vzdělání s výučním listem ze skupiny oborů:\| 8 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a spoje. Střední vzdělání s maturitní zkouškou ze skupiny oborů:\| 3 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 39 Speciální a interdisciplinární obory, 41 Zemědělství a lesnictví. Vysokoškolské vzdělání v oboru strojním, elektrotechnickém, stavebním, hutním, hornickém nebo chemickém.\| 2 Kontroly\| Střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské vzdělání v oboru strojním nebo elektrotechnickém.\| 2 MontážMontáž a opravyopravy\| Střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské vzdělání v oboru strojním, elektrotechnickém, stavebním, hutním nebo chemickém.\| 1 Vzdělání a odborná praxe pro jednotlivé úrovně odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) --- Činnost na vyhrazeném zdvihacím zařízení\| Nejnižší stupeň vzdělání v oboru\| Délka odborné praxe v oboru zdvihacích zařízení v letech RevizeRevize a zkoušky\| Střední vzdělání s výučním listem ze skupiny oborů:\| 8 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nebo 23 Strojírenství a strojírenská výroba, je-li doplněno profesní kvalifikací získanou podle jiného právního předpisu4) a zveřejněnou v Národní soustavě kvalifikací v oboru 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nebo úplná profesní kvalifikace získaná podle jiného právního předpisu5) a zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací v oboru 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Střední vzdělání s maturitní zkouškou ze skupiny oborů:\| 3 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika\| nebo\| 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství,\| 23 Strojírenství a strojírenská výroba,\| 28 Technická chemie a chemie silikátů,\| 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie,\| 37 Doprava a spoje,\| 39 Speciální a interdisciplinární obory,\| 41 Zemědělství a lesnictví.\| Neobsahují-li uvedené obory požadavky na elektrotechnickou odbornou kvalifikaci, musí být doplněny profesní kvalifikací získanou podle jiného právního předpisu4) a zveřejněnou v Národní soustavě kvalifikací pod oborem 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika.\| Vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechnickém\| 2\| nebo\| v oboru strojním, stavebním, hutním nebo chemickém, je-li doplněno profesní kvalifikací získanou podle jiného právního předpisu4) a zveřejněnou v Národní soustavě kvalifikací pod oborem 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika.\| MontážMontáž a OpravyOpravy (Servis)\| Střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou v skupině oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nebo vysokoškolské vzdělání v oboru elektrotechnickém\| 1\| nebo střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské vzdělání v oboru strojním, stavebním, hutním nebo chemickém, je-li doplněno profesní kvalifikací získanou podle jiného právního předpisu4) a zveřejněnou v Národní soustavě kvalifikací pod oborem 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika nebo úplná profesní kvalifikace získaná podle jiného právního předpisu5) a zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací v oboru 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 5 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 53/2012 Sb. 5) § 4 zákona č. 179/2006 Sb., ve znění zákona č. 53/2012 Sb.
Nařízení vlády č. 192/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Nařízení vlády o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 89/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Dělení pracovních tekutin podle nebezpečnosti * § 4 - Vyhrazená tlaková zařízení * § 5 - Zařazení vyhrazených tlakových zařízení * § 6 - Montáž a opravy * § 7 - Požadavky na umístění vyhrazených tlakových zařízení * § 8 - Uvedení do provozu a provoz vyhrazených tlakových zařízení * § 9 - Revize a zkoušky * § 10 - Stavební zkouška * § 11 - První zkouška * § 12 - Výchozí revize * § 13 - Provozní revize * § 14 - Vnitřní revize * § 15 - Zkouška těsnosti * § 16 - Tlaková zkouška * § 17 - Periodická zkouška * § 18 - Revizní zpráva * § 19 - Provozní dokumentace * § 20 - Oprávnění * § 21 - Osvědčení * § 22 - Revizní technik a zkušební technik pro nádoby na plyny * § 23 - Topiči * § 24 - Obsluha vyhrazených tlakových zařízení * § 25 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (175/2024 Sb.) 192 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vláda nařizuje podle § 23 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví a) výčet technických tlakových zařízení, která jsou vyhrazená, (dále jen „vyhrazená tlaková zařízenívyhrazená tlaková zařízení“) a jejich zařazení do tříd, b) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních, požadavky pro montážemontáže, bezpečný provoz, umístění, opravyopravy, prohlídky, revizerevize, zkouškyzkoušky a provozní dokumentaciprovozní dokumentaci vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení, c) požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních, d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) nádobounádobou těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinoutekutinou pod tlakemtlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; nádobanádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru, b) tlakovou nádoboutlakovou nádobou stabilní nádobanádoba, která neslouží k dopravě plynů, 1. neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlakutlaku, 2. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlakutlaku spojena trvale, 3. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlakutlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra, c) nádobou na plynynádobou na plyny nádobanádoba sloužící k dopravě plynů od zdroje na místo spotřeby, u plynů, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C nebo u nichž je při teplotě +50 °C absolutní tlaktlak par vyšší než 3 bar, d) jednoduchou tlakovou nádoboujednoduchou tlakovou nádobou nádobanádoba vyráběná sériově podle nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh2), e) bezpečnostní výstrojíbezpečnostní výstrojí zařízení určená k ochraně vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí, f) tlakovou výstrojítlakovou výstrojí zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno vnitřnímu tlakutlaku, g) tlakemtlakem tlaktlak vztažený k atmosférickému tlakutlaku; podtlak se vyjadřuje zápornou hodnotou, h) nejvyšším pracovním tlakemnejvyšším pracovním tlakem nejvyšší dovolený tlaktlak v označení (PS) udaný výrobcem, pro který je vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení navrženo; definován je pro určité místo udané výrobcem, na které jsou obvykle připojena ochranná nebo omezující zařízení, i) objememobjemem v označení (V) vnitřní objemobjem tlakového prostoru v litrech, včetně objemuobjemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemuobjemu trvale zabudovaných vnitřních částí tlakového celku, j) bezpečnostním součinembezpečnostním součinem součin nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) vyjádřený v barech a objemuobjemu v označení (V) vyjádřený v litrech, ve vztahu (PS × V), k) kotlemkotlem konstrukčně ucelená sestavasestava vystavená působení plamene nebo jinak vytápěná s nebezpečím přehřátí teplosměnných ploch sloužící k výrobě a odběru páry a horké vody, případně jiné kapaliny, ze kterých se tekutinatekutina odebírá, l) zkouškouzkouškou zkouškazkouška tlaková, těsnostní a zkouškyzkoušky po opraváchopravách, a to stavební a tlaková, m) sestavousestavou několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku, pokud alespoň jedno zařízení vystavené riziku tlakutlaku je vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení, n) tekutinoutekutinou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutinatekutina může obsahovat suspenze pevných látek. § 3 Dělení pracovních tekutin podle nebezpečnosti Pro účely tohoto nařízení se tekutinytekutiny dělí na dvě skupiny. Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutinytekutiny podle jiného právního předpisu3) a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutinytekutiny neuvedené ve skupině 1. § 4 Vyhrazená tlaková zařízení (1) Vyhrazenými tlakovými zařízenímiVyhrazenými tlakovými zařízeními jsou tlakové nádobytlakové nádoby a kotlekotle s nejvyšším pracovním tlakemnejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to a) parní a kapalinové kotlekotle, jejichž nejvyšší pracovní tlaknejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutinytekutiny převyšuje při tomto tlakutlaku bod varu pracovní tekutinytekutiny, b) tlakové nádobytlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlaknejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlakutlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobutlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí, c) nádoby na plynynádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlaktlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby. (2) Vyhrazenými tlakovými zařízenímiVyhrazenými tlakovými zařízeními nejsou a) kotlekotle o objemuobjemu do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součinbezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemuobjemu v litrech nepřesahuje 100, b) tlakové nádobytlakové nádoby do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součinbezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemuobjemu v litrech nepřevyšuje 100, c) tlakové nádobytlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm včetně bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm včetně, d) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádobytlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr v označení (D) nepřesahuje vnitřní průměr v označení (d) největší připojené trubky, kdy D je menší než 3d, e) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu4), f) tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu5), jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádobynádoby na 1. zchlazené uhlovodíkové páry v označení (LPG), 2. stlačený zemní plyn v označení (CNG), 3. zkapalněný zemní plyn v označení (LNG), 4. vodík v označení (H), které jsou nedílnou součástí motorového vozidla, s výjimkou nástaveb a nádobnádob pro přepravu tekutintekutin a materiálů, g) tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál, h) tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejich části podle atomového zákona6), i) zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlaktlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména 1. motory, včetně turbín a spalovacích motorů, 2. parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení, j) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů, k) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje, l) pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, například elektrických silových kabelů, telefonních kabelů a pláště kabelů, m) lodě, rakety, letadla a mobilní zařízení mimo pevninu7) a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu, n) tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, zejména pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení, o) tlumiče výfuku a sání, p) láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití určené konečným spotřebitelůmspotřebitelům, q) sudy a jiné nádobynádoby sloužící pro distribuci a spotřebu nápojů, tlakové hrnce a konvektomaty, r) tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití, s) zařízení, na která se vztahují jiné právní předpisy8), a zařízení, na která se vztahuje předpis Mezinárodní námořní organizace pro přepravu nebezpečného zboží po moři a jiné právní předpisy9), t) otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů, u) nádobynádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlaktlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do + 110 °C, v) tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlakutlaku 0,5 bar, w) nádoby na plynynádoby na plyny o tlakovém objemuobjemu maximálně 0,22 litru. § 5 Zařazení vyhrazených tlakových zařízení (1) Parní a kapalinové kotlekotle s objememobjemem větším než 10 litrů nebo bezpečnostním součinembezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) v barech a objemuobjemu v označení (V) v litrech přesahující 100 se zařazují do 4 tříd na a) parní kotlekotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h, které jsou zařazeny do I. třídy, b) parní kotlekotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h včetně nebo horkovodní kotlekotle s tepelným výkonem nad 35 MW, které jsou zařazeny do II. třídy, c) parní kotlekotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h včetně nebo horkovodní kotlekotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně, které jsou zařazeny do III. třídy, d) parní kotlekotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h včetně nebo horkovodní kotlekotle s tepelným výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kotlekotle kapalinové, které jsou zařazeny do IV. třídy. (2) Tlakové nádobyTlakové nádoby se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinubezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemuobjemu (V) v litrech, a to na a) tlakové nádobytlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakemnejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 100 bar a zároveň s objememobjemem větším než 1 000 litrů, b) tlakové nádobytlakové nádoby zařazené do II. třídy s nejvyšším pracovním tlakemnejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objememobjemem větším než 10 litrů nebo s bezpečnostním součinembezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemuobjemu (V) v litrech přesahujícím 100, s výjimkou třídy I. podle písmene a). (3) Součástí vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstrojtlaková výstroj. § 6 Montáž a opravy (1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba s oprávněním k montážimontáži a opravámopravám vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení vyhledává a vyhodnocuje nebezpečí, která z důvodu tlakutlaku přicházejí u vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení v úvahu, a činí opatření nezbytná k zajištění toho, aby vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení, na kterém byla prováděna činnost v rozsahu oprávnění, splňovalo požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se na ně vztahují, a aby bylo vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno, a mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a škody na majetku nebo životním prostředí. (2) Výrobce nebo dodavatel poskytnou provozovateli vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení informace, které mu umožní posoudit obvyklé nebo předvídatelné nebezpečí spojené s provozováním a užíváním vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. § 7 Požadavky na umístění vyhrazených tlakových zařízení (1) Kotel určený pro instalaci ve stavebním objektu se umísťuje ve zvlášť k tomu účelu určené místnosti s účinným větráním vybavené funkčním osvětlením. (2) Při umístění tlakové nádobytlakové nádoby je nutno dodržet požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zohlednit nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplotu, pro kterou je tlaková nádobatlaková nádoba navržena. Pokud není zapuštěna v zemině, lze nádobunádobu umístit jen tak, aby k ní byl umožněn bezpečný přístup, především k její bezpečnostní výstrojibezpečnostní výstroji. (3) Tlaková nádobaTlaková nádoba může být umístěna jen na patkách, podstavcích nebo podpěrách, avšak vždy jen na základech nebo podlahách, které jsou dimenzovány i pro zatížení při tlakové zkoušcezkoušce. Tlakovou nádobuTlakovou nádobu je nutné uzemnit a ukotvit; tlakovou nádobutlakovou nádobu umístěnou v zemině je nutné také chránit před účinky bludných proudů. Při jejím uložení v zemině musí být ukotvena nebo stabilně uchycena i s ohledem na dilataci nádobynádoby. (4) Při přepravě nesmí být tlaková nádobatlaková nádoba pod tlakemtlakem, pokud pro takovou přepravu není konstruována a vybavena. § 8 Uvedení do provozu a provoz vyhrazených tlakových zařízení (1) Tam, kde nelze plně zajistit, aby vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a škody na majetku nebo životním prostředí, učiní provozovatel opatření k minimalizaci těchto rizik. (2) Aniž by byl dotčen odstavec 1, mohou být uváděna do provozu a provozována vyhrazená tlaková zařízenívyhrazená tlaková zařízení, která splňují požadavky a) ustanovení jiných právních předpisů, které se na ně vztahují nebo se na ně vztahovaly před nabytím účinnosti tohoto nařízení, b) uvedené v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, pokud se na ně nevztahují jiné právní předpisy nebo se na ně vztahují jen částečně. (3) Provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení provede opatření nezbytná k zajištění toho, aby po celou dobu provozu bylo vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení udržováno ve stavu splňujícím požadavky tohoto nařízení, zajistí odborně způsobilou obsluhu, neprodleně odstraňuje závady a provádí opatření, aby se předešlo ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. (4) Osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení určí provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení nebo jeho sestavsestav před uvedením do provozu. Provozovatel odpovídá za seznámení osoby odpovědné podle věty první s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro příslušné zařízení. Provozovatel může určit i více odpovědných osob za provoz se stanovenými povinnostmi ve vztahu k jednotlivým druhům a rozsahu vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení. § 9 Revize a zkoušky (1) Splnění požadavků podle § 6 se ověřuje a) stavební zkouškouzkouškou, b) tlakovou zkouškouzkouškou, c) první zkouškouzkouškou. (2) Splnění požadavků podle § 8 se ověřuje a) výchozí revizírevizí, b) provozní revizírevizí, c) vnitřní revizírevizí, d) zkouškouzkouškou těsnosti, e) tlakovou zkouškouzkouškou, f) periodickou zkouškouzkouškou, g) mimořádnou revizírevizí nebo zkouškouzkouškou podle písmen a) až f). (3) Rozpis revizírevizí a zkoušekzkoušek podle odstavce 2 písm. b) až f) písemně stanoví provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v plánu revizírevizí a zkoušekzkoušek s přihlédnutím k podmínkám uvedeným v § 7, dokumentaci dodavatele vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, provozní tekutinětekutině a provozním podmínkám. Lhůty nesmí být delší, než jsou uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení, pokud tak nestanoví jiný právní předpis. Odlišný způsob provedení a odlišné lhůty revizírevizí a zkoušekzkoušek, které nejsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci výrobce, v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povoluje pověřená organizacepověřená organizace odborným stanoviskem podle zákona. Před uplynutím stanoveného období platnosti rozpisu revizírevizí a zkoušekzkoušek se zpracuje nový rozpis tak, aby v době skončení platnosti stávajícího rozpisu mohl okamžitě vstoupit v platnost. (4) Lhůty pro provedení revizírevizí a zkoušekzkoušek se počítají od provedení předchozí revizerevize a zkouškyzkoušky. Následné revizerevize a zkouškyzkoušky musí být provedeny do posledního dne kalendářního měsíce, na který byly lhůty stanoveny. Lhůty následných revizírevizí a zkoušekzkoušek, s výjimkou zkoušekzkoušek podle odstavce 2 písm. e) a f), se počítají od roku uvedení vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení do provozu. Lhůty zkoušekzkoušek podle odstavce 2 písm. e) a f) se počítají od roku výroby vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. (5) RevizeRevize provádí a vyhodnocuje a zkouškyzkoušky řídí a vyhodnocuje revizní technikrevizní technik. (6) ZkouškyZkoušky po opraváchopravách parních a kapalinových kotlůkotlů a tlakových nádobtlakových nádob podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona musí být u plánovaných opravoprav alespoň 15 dnů předem oznámeny pověřené organizacipověřené organizaci podle zákona. Úspěšnost těchto zkoušekzkoušek potvrzuje odborným stanoviskem pověřená organizacepověřená organizace. U neplánovaných opravoprav typu odstraňování jednotlivých netěsností kotlových trubek u parních a kapalinových kotlůkotlů I. a II. třídy se řeší opravyopravy a následné zkouškyzkoušky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení. (7) Případy specifických vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení, kdy revizerevize a zkouškyzkoušky vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení popsané v tomto nařízení jsou spojeny s neúměrnými technickými obtížemi nebo jsou technicky neproveditelné, jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně použití jiných způsobů ověřování jejich technického stavu. (8) Revizní technikRevizní technik provádějící nebo řídící a vyhodnocující revizerevize a zkouškyzkoušky zhodnotí míru rizik vyplývající ze stavu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení pro jeho další provoz a navrhne opatření nezbytná k zajištění toho, aby toto zařízení bylo v daném prostředí vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno. § 10 Stavební zkouška Stavební zkouškouzkouškou se ověřuje, zda celkové provedení montážemontáže a opravyopravy kotlekotle a tlakové nádobytlakové nádoby odpovídá požadavkům tohoto nařízení a podmínkám právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky na stavební zkouškuzkoušku jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení. § 11 První zkouška Nádoby na plynyNádoby na plyny se po opravěopravě podrobují první zkoušcezkoušce. Požadavky na první zkouškuzkoušku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. § 12 Výchozí revize (1) Výchozí revizerevize se provádí u tlakových nádobtlakových nádob a kotlůkotlů a) nových, b) rekonstruovaných nebo opravených, vyžadujících vrtání děr, svařování, nýtování, popřípadě výrobu nových tlakových částí, nebo c) u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění, s výjimkou nádobnádob pojízdných, převozných a přenosných. (2) Výchozí revizerevize, kterou se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, jeho bezpečnostní a tlakové výstrojetlakové výstroje a jeho umístění a úplnost průvodní technické dokumentace, se provádí před uvedením do provozu. O výsledku výchozí revizerevize je sepsána revizní zpráva revizním technikemrevizním technikem. (3) Výchozí revizirevizi zajišťuje dodavatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, pokud není smluvně stanoveno jinak. § 13 Provozní revize (1) Provozní revizírevizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení a jeho bezpečnostní a tlakové výstrojetlakové výstroje, dodržování podmínek provozu, vedení předepsané dokumentace podle § 19 a zajištění obsluhy vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení odborně způsobilou obsluhou podle § 23 nebo 24 ve lhůtách podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. (2) Provozní revizerevize se provede vždy při prvním uvádění do provozu, a to do 14 dnů od uvedení do provozu a) kotlůkotlů uvedených do provozu a po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné kotlekotle, b) tlakových nádobtlakových nádob uvedených do provozu, po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné nádobynádoby. § 14 Vnitřní revize (1) Vnitřní revizírevizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení z vnitřní i z vnější strany, pokud je pro tyto úkony konstruováno ve lhůtách podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. (2) Vnitřní revizerevize se provede vždy a) byl-li kotelkotel mimo provoz po dobu delší než 1 rok a tlaková nádobatlaková nádoba po dobu delší než 3 roky, b) po jakékoliv mimořádné události, která způsobila nebo mohla způsobit poškození tlakového celku kotlekotle nebo tlakové nádobytlakové nádoby. § 15 Zkouška těsnosti (1) ZkouškouZkouškou těsnosti se ověřuje těsnost vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení a bezpečnostní a tlakové výstrojetlakové výstroje při provozním tlakutlaku. (2) ZkouškaZkouška těsnosti se provede vždy po otevření tlakového celku před uvedením vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení do provozu, pokud byla prováděna vnitřní revizerevize nebo úkony údržbyúdržby, které mohly ovlivnit těsnost tlakového celku. Provádí-li se před uvedením vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení do provozu tlaková zkouškazkouška, nemusí se zkouškazkouška těsnosti provádět. Obsahuje-li nádobanádoba tekutinytekutiny zařazené do skupiny 1, provede se zkouškazkouška těsnosti přírubových spojů. § 16 Tlaková zkouška (1) Tlakovou zkouškouzkouškou se ověřuje pevnost a těsnost vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení při zkušebním tlakutlaku po montážimontáži a opravěopravě tlakového celku podle příloh č. 1 a 2 k tomuto nařízení, po přemístění, v případech stanovených výrobcem a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ve stanovených lhůtách při provozu podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení. (2) Tlaková zkouškazkouška se provádí kapalinou zařazenou do skupiny 2. § 17 Periodická zkouška Každá nádoba na plynynádoba na plyny se podrobuje periodické zkoušcezkoušce. Způsob, rozsah a lhůty periodické zkouškyzkoušky jsou určeny v právních předpisech pro přepravu nebezpečných věcí. § 18 Revizní zpráva (1) Osoba, která prováděla a vyhodnotila revizerevize nebo řídila a vyhodnotila zkouškyzkoušky vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a § 9 odst. 2 písm. a) až f), vyhotoví o tomto úkonu revizní zprávu. (2) Každá revizní zpráva obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, případně identifikační číslo fyzické osoby, která revidované vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení provozuje nebo bude provozovat, b) popis a vymezení rozsahu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních revizního technikarevizního technika, který revizirevizi nebo zkouškuzkoušku provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem10), d) určení druhu revizerevize nebo zkouškyzkoušky; revizerevize nebo zkouškazkouška je pravidelná nebo mimořádná, e) data zahájení a ukončení revizerevize nebo zkouškyzkoušky, datum vypracování a předání revizní zprávy, f) soupis použitých měřicích přístrojů, g) seznam informací použitých k provedení revizerevize nebo zkouškyzkoušky, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech, h) soupis provedených úkonů spočívajících v prohlídce, měřeních a zkouškáchzkouškách, i) naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku, životního prostředí nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti, j) soupis zjištěných závad s uvedením porušených ustanovení právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, k) slovní vyhodnocení stavu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost, vyjádřené závěrem, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud není, pak je součástí revizní zprávy odůvodnění tohoto závěru, l) návrh opatření, za kterých může být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení se závadami v provozu, m) potvrzení o předání revizní zprávy, n) datum, do kdy je revizerevize nebo zkouškazkouška podle § 9 odst. 2 písm. b) až f) platná, což je datum následné revizerevize nebo zkouškyzkoušky. (3) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkouškuzkoušku podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a § 9 odst. 2 písm. a) až e), potvrdí, v případě, že vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení vyhovělo, kladný výsledek v revizní zprávě tak, že uvede a) název úkonu podle § 9 a datum jeho provedení, b) identifikační údaje vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, c) identifikační údaje osoby, která záznam vyhotovila: jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo osvědčení a její podpis. (4) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkouškuzkoušku tlakové nádoby na plynynádoby na plyny podle § 9 odst. 1 písm. c) a § 9 odst. 2 písm. f), nevyhotoví revizní zprávu, ale v případě úspěšnosti zkouškyzkoušky vyrazí na nádobunádobu a) datum provedení zkouškyzkoušky a b) otisk razidla, jehož formu a údaje přiděluje pověřená organizacepověřená organizace při vydávání oprávnění k opravámopravám a periodickým zkouškámzkouškám. § 19 Provozní dokumentace (1) Provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení zajistí a) zpracování místního provozního předpisu pro tlakové nádobytlakové nádoby s pracovní tekutinoutekutinou zařazenou do skupiny 1 a pro kotlekotle do 1 měsíce od uvedení do provozu, u ostatních vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení do 2 měsíců, v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly přístupné obsluze; do zpracování místního provozního předpisu se provoz zajišťuje podle návodu výrobce nebo dodavatele, b) vedení záznamů o provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, c) po dobu provozu kotlekotle a tlakové nádobytlakové nádoby úschovu 1. dokumentace předávané výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, která obsahuje údaje nezbytné pro posouzení stavu tlakové nádobytlakové nádoby při revizíchrevizích, zkouškáchzkouškách, montážíchmontážích a opraváchopravách spočívající ve výkresové dokumentaci, pevnostním výpočtu a podmínkách provozu, a tuto udržovat v aktuálním stavu, 2. dokladů stanovujících lhůty revizírevizí a zkoušekzkoušek podle § 9 odst. 3, 3. záznamů o revizíchrevizích, opraváchopravách, zkouškáchzkouškách a prohlídkách, 4. zápisů o prověření odborné způsobilosti k obsluze kotlůkotlů podle § 24. (2) V místním provozním předpise jsou stanoveny s přihlédnutím k dokumentaci předané dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení a místním podmínkám a) povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob, b) způsob a rozsah obsluhy vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, c) rozsah údajů v záznamech o provozu. (3) Záznamy o provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení vede a podepisuje topič nebo obsluha vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. V záznamech o provozu se zapisují údaje a) o době provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, b) o provozních parametrech v rozsahu stanoveném místním provozním předpisem, c) o mimořádných jevech nebo podmínkách provozu, d) o předání vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení při směnném provozu, e) o přezkušování bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, f) o provedených údržbářských pracích, g) související s bezpečností provozu. § 20 Oprávnění Provádět montážmontáž, opravyopravy, revizerevize a zkouškyzkoušky vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušekzkoušek nádob na plynynádob na plyny, mohou jen právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle zákona odpovídajícího druhu a rozsahu prováděných činností podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení. § 21 Osvědčení (1) Provádět revizerevize a zkouškyzkoušky vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušekzkoušek nádob na plynynádob na plyny, mohou jen revizní technicirevizní technici podle druhu a rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona. Obsluhovat kotlekotle příslušné třídy a na daný druh paliva mohou topiči v rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona. Držitel osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona pro revizního technikarevizního technika kotlůkotlů a tlakových nádobtlakových nádob je oprávněn provádět revizerevize a zkouškyzkoušky kotlůkotlů příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení. Držitel osvědčení topiče je oprávněn obsluhovat kotlekotle příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení. (2) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje k obsluze kotlůkotlů a) automatických s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h, b) automatických horkovodních a kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW, c) průtočných o objemuobjemu do 100 litrů. § 22 Revizní technik a zkušební technik pro nádoby na plyny Požadavky na vzdělání a délka praxe na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních pro revizní techniky a zkušební techniky pro nádoby na plynynádoby na plyny k činnostem na vyhrazeném tlakovém zařízenívyhrazeném tlakovém zařízení činí pro a) revizerevize a zkouškyzkoušky pro kotlekotle I. až III. třídy a tlakové nádobytlakové nádoby I. třídy střední vzdělání s maturitní zkouškouzkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 39 Speciální a interdisciplinární obory11), pokud má osoba 3 roky praxe v oboru, nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Strojírenství, technologie a materiály, Elektrotechnika, Energetika, Chemie nebo Stavebnictví12), pokud má osoba 2 roky praxe v oboru, b) revizerevize a zkouškyzkoušky pro kotlekotle IV. třídy a tlakové nádobytlakové nádoby II. třídy střední vzdělání s maturitní zkouškouzkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 39 Speciální a interdisciplinární obory11) a 2 roky praxe v oboru, nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Strojírenství, technologie a materiály, Elektrotechnika, Energetika, Chemie nebo Stavebnictví12), pokud má osoba 1 rok praxe v oboru, c) první a periodické zkouškyzkoušky tlakových nádob na plynynádob na plyny střední vzdělání ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální nebo interdisciplinární obory11) s výučním listem, pokud má osoba 3 roky praxe v oboru, nebo střední vzdělání s maturitní zkouškouzkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 39 Speciální a interdisciplinární obory11), pokud má osoba 2 roky praxe v oboru. § 23 Topiči (1) Žadatel o osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních pro topiče podle zákona musí mít odborný zácvik v obsluze kotlůkotlů příslušné třídy a skupiny a na daný druh paliva pod dohledem topiče v délce nejméně 6 měsíců a odborný kurs alespoň v délce stanovené při obsluze kotlůkotlů a) I. třídy 50 hodin, b) II. třídy 40 hodin, c) III. třídy 30 hodin, d) IV. třídy 20 hodin. (2) K obsluze kotlůkotlů vyšší třídy nebo kotlůkotlů na jiný druh paliva, než je oprávněn obsluhovat topič s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona, musí osoba složit doplňkovou zkouškuzkoušku k rozšíření osvědčení u pověřené organizacepověřené organizace podle zákona. O délce odborného zácviku a nutnosti odborného kurzu rozhoduje provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení na základě vyjádření revizního technikarevizního technika, odborný zácvik musí trvat nejméně 2 měsíce. Při doplňkové zkoušcezkoušce se postupuje podle § 21. § 24 Obsluha vyhrazených tlakových zařízení (1) Obsluhovat parní a kapalinové kotlekotle uvedené v § 21 odst. 2 mohou fyzické osoby, u kterých zajistí provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení přezkoušení komisí u provozovatele vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. Komise musí být tříčlenná, kde předsedou je revizní technikrevizní technik kotlůkotlů. Komise ověří, zda uchazeč splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle zákona a požadavky k řádnému zajištění činnosti v požadovaném rozsahu, kterými jsou a) znalosti a schopnosti obsluhovat vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení, které musí být ověřeno revizním technikemrevizním technikem kotlůkotlů, o čemž je vyhotoven zápis, b) znalost pokynů a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k provozu a c) nejméně čtrnáctidenní praktický odborný zácvik. (2) Pro zajištění způsobilosti fyzické osoby k obsluze provozovatel vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení zajistí seznámení obsluhy s potřebnými znalostmi a jeho praktický odborný zácvik v obsluze vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. (3) Provozovatel přezkoušením fyzické osoby pro výkon obsluhy kotlekotle podle odstavce 1 zajistí a) prověření odborné způsobilosti k obsluze, b) pravidelné prověření odborné způsobilosti obsluhy nejméně každý třetí rok, c) vyhotovení zápisů o prověření odborné způsobilosti podle písmen a) a b), d) písemné určení osoby odpovědné za provozované vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení, s určením jejích povinností a pravomocí při výkonu této činnosti. (4) Tlakovou nádobuTlakovou nádobu smí samostatně obsluhovat pouze fyzická osoba, která a) je starší 18 let, b) je zdravotně způsobilá pro tuto práci, c) byla s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu tlakových nádobtlakových nádob řádně seznámena, prakticky zacvičena v obsluze tlakových nádobtlakových nádob a přezkoušena. (5) O zacvičení a přezkoušení znalostí musí být proveden zápis podepsaný zkušebním orgánem, kterým je revizní technikrevizní technik nebo osoba odpovědná za provoz tlakových nádobtlakových nádob, a fyzickou osobou, která obsluhuje tlakovou nádobutlakovou nádobu. (6) Provozovatel ověřuje znalosti zaměstnanců pověřených obsluhou tlakových nádobtlakových nádob opakovaným přezkušováním, nejméně jedenkrát za 3 roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam, který musí být uschován do příštího přezkoušení. § 25 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Požadavky pro činnosti na vyhrazených tlakových zařízeních 1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCHVYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH 1.1. OpravaOprava vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a zařízení opraveno a přezkoušeno, popřípadě vystrojeno a instalováno, tak, aby po jeho uvedení do provozu v souladu s informacemi podanými osobou s oprávněním podle zákona byla zajištěna jeho bezpečnost. 1.2. Při výběru nejvhodnějšího řešení činností na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních v mezích oprávnění osoba s oprávněním podle zákona uplatňuje tyto zásady v uvedeném pořadí: a) v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí, b) uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit, a c) informovat provozovatele o případném zbývajícím nebezpečí a upozornit ho na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace nebo používání. 1.3. Je-li známa možnost nesprávného použití vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení nebo ji lze předvídat, musí být opravaoprava vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení navržena tak, aby bylo nebezpečí plynoucímu z nesprávného použití zabráněno nebo, pokud to není možné, musí být provozovatel před takovým způsobem použití vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení vhodně varován. 1.4. Při navrhování, volbě materiálu a provádění opravoprav se postupuje podle oddílů 2 a 3 a oddílů 5 a 7 přílohy č. 1 k nařízení vlády o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh3), kde se pojmem výrobce rozumí ten, kdo vykonává opravuopravu. 1.5. MontážMontáž, opravaoprava (beze změny jeho původních charakteristik, účelu a/nebo typu) prováděné na vyhrazeném tlakovém zařízenívyhrazeném tlakovém zařízení (na tlakovém celku) podle ustanovení § 2 písm. d) a e)-zákona, při níž dochází k zásahu do zařízení spočívajícímu ve svařování, nýtování, vrtání, řezání nebo provedení nové částí tlakového celku, jsou činnostmi vyžadující oprávnění podle § 7 odst. 2 zákona. 1.6. Instalace vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení spočívající v ustavení, vystrojení a zapojení vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení podle projektu například prostřednictvím rozebíratelných spojů bez zásahu do tlakového celku podle bodu 1.5 je činností nevyžadující oprávnění. 1.7. ÚdržbaÚdržba vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení je činností podle § 2 písm. f) zákona a specificky pro vyhrazená tlaková zařízenívyhrazená tlaková zařízení představuje čištění nádobnádob, zabrušování uzavíracích armatur, výměnu těsnění, výměnu bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, tužení švů, výměnu šroubů, svorníků, zaválcovaných trubek, zavrtaných rozpěrek, přišroubovaných výztuh a podobně běžnou údržbuúdržbu, které nevyžadují oprávnění. 1.8. U neplánovaných opravoprav typu odstraňování do 20 netěsností kotlových trubek do jmenovité světlosti DN 100 u kotlůkotlů I. a II. třídy, kde se vyžaduje urychlené uvedení do provozu, se postupuje při odstraňování netěsností takto: a) práce provede osoba s oprávněním, b) po opravěopravě se neprovádí tlaková zkouškazkouška, ale zkouškazkouška těsnosti nebo ověření těsnosti jiným způsobem, c) provede se nedestruktivní kontrola provedených svarů, d) provede se dílčí stavební zkouškazkouška se záznamem identifikací provedených opravoprav, a e) při plánované odstávce kotlekotle se prověří mimo jiné i zmíněné opravené netěsnosti. 2. DALŠÍ POŽADAVKY PRO ČINNOSTI NA VYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCHVYHRAZENÝCH TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍCH 2.1. OpravaOprava vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena s ohledem na všechny příslušné činitele, aby byla zajištěna bezpečnost tohoto zařízení po celou dobu předpokládaného provozu. Do návrhu opravyopravy vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení je nutné uplatnit činitele bezpečnosti za použití komplexních metod, o kterých je známo, že vhodným způsobem počítají s přiměřenou mírou bezpečnosti vůči všem druhům poruchy, které přicházejí v úvahu. 2.2. Návrh zabezpečující náležitou pevnost OpravaOprava vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena pro zatížení, které odpovídá jeho použití a dalším provozním podmínkám. 2.3. Zajištění bezpečné manipulace a provozu 2.3.1. Předepsaný způsob provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí vylučovat nebezpečí v provozu tohoto zařízení. Tam, kde to připadá v úvahu, musí být zvláštní pozornost věnována a) uzávěrům a otvorům, b) nebezpečným odfukům z pojistných armatur, c) zařízením, která brání fyzickému vstupu, pokud je ve vyhrazeném tlakovém zařízenívyhrazeném tlakovém zařízení tlaktlak nebo vakuum, d) povrchové teplotě s ohledem na předpokládané použití a e) rozkladu nestabilních tekutintekutin. 2.3.2. Vyhrazená tlaková zařízeníVyhrazená tlaková zařízení vybavená vstupním otvorem musí být opatřena automatickým nebo ručně ovládaným zařízením, pomocí něhož provozovatel snadno zjistí, zda je možné otvor bezpečně otevřít. V případě rychlouzávěru musí být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení opatřené zařízením, jež zabrání jeho otevření, pokud tlaktlak nebo teplota tekutinytekutiny představují nebezpečí. 2.4. Prostředky přezkoušení 2.4.1. OpravaOprava vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být navržena a provedena tak, aby bylo možné uskutečnit všechna nezbytná přezkoušení k zajištění bezpečnosti. 2.4.2. Tam, kde to je nezbytné pro zajištění bezpečného provozu, musí být provedeny vstupní otvory dovolující fyzický přístup dovnitř vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení tak, aby bylo možno ověřit jeho stav. 2.4.3. Lze použít i jiné prostředky k zajištění bezpečného provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, jestliže a) je vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení příliš malé pro fyzický přístup dovnitř tohoto zařízení, b) otevření vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení by nepříznivě ovlivnilo jeho obsah, nebo c) je prokázáno, že obsažená tekutinatekutina nepůsobí škodlivě na materiál, z něhož je vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení vyrobeno, a nelze rozumně předpokládat jakékoli jiné degradační mechanismy. 2.5. Zařízení pro odvodnění, odvzdušnění a přivzdušnění Při provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být tam, kde to je nutné, vhodné zařízení umožňující odvodnění, odvzdušnění a přivzdušnění vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, aby a) se zabránilo nepříznivým účinkům, jako je vodní ráz, zborcení vlivem vakua, koroze a nekontrolované chemické reakce; je nutné vzít v úvahu všechna stadia provozu a zkoušení, zejména tlakových zkoušekzkoušek, b) bylo možné bezpečným způsobem provádět čištění včetně sanitace, kontrolu a údržbuúdržbu. 2.6. Koroze a jiné chemické účinky Při provozu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení musí být zajištěny přídavky síly stěny nebo ochrana proti korozi nebo jiným chemickým účinkům s patřičným zřetelem k zamýšlenému a předvídatelnému použití. 2.7. Opotřebení Pokud může dojít ke značné erozi nebo otěru vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, musí být učiněna opatření, která a) sníží tyto účinky na co nejmenší míru rizika vhodným řešením návrhu, například zvětšením tloušťky materiálu nebo použitím výstelky či přeplátování, b) umožní výměnu součástí, které jsou nejvíce postiženy, c) v návodech podle bodu 3.4 upozorní na opatření k zajištění trvale bezpečného používání. 2.8. Plnění a vypouštění Tam, kde to připadá v úvahu z hlediska konstrukčního uzpůsobení vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, musí být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení vybaveno příslušenstvím nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, aby bylo zajištěno bezpečné plnění a vypouštění vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, zejména se zřetelem k nebezpečím: a) při plnění 1. přeplnění nebo překročení tlakutlaku, zejména s ohledem na plnící poměr a na tlaktlak par při odpovídající teplotě, 2. nestabilita vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, b) při plnění nebo vypouštění nekontrolovatelný únik tekutinytekutiny pod tlakemtlakem. 2. 9\\. Ochrana proti překročení dovolených mezí vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení Jestliže by za rozumně předvídatelných podmínek mohlo dojít k překročení dovolených mezí, musí být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení vybaveno vhodným ochranným zařízením nebo musí být učiněna opatření pro jeho instalaci, pokud se nepředpokládá ochrana jiným ochranným zařízením v rámci sestavysestavy. Vhodné ochranné zařízení nebo kombinaci ochranných zařízení je nutné navrhnout se zřetelem ke specifickým vlastnostem příslušného vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. Za vhodná ochranná zařízení a jejich kombinace se považují a) bezpečnostní výstrojbezpečnostní výstroj a b) vhodná kontrolní zařízení, jako jsou indikátory nebo výstražná zařízení, která umožňují, aby byl automaticky nebo manuálně proveden vhodný zásah, pomocí něhož se vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení udrží v dovolených mezích. 2.10. Bezpečnostní a tlaková výstrojtlaková výstroj Provozovatel musí zajistit pravidelné servisní prohlídky na bezpečnostní a tlakové výstrojitlakové výstroji (pojistné ventily, ochrany regulace, blokády, signalizace a jiné). U tlakových nádobtlakových nádob je servisní prohlídka součástí vnitřní revizerevize jedenkrát za 5 let; u kotlůkotlů součástí vnitřní revizerevize minimálně jedenkrát za 2 roky. 2.10.1. Bezpečností výstroj a) musí být spolehlivá a vhodná pro svou předpokládanou funkci se zohledněním požadavků na údržbuúdržbu a zkoušení této výstroje, b) neplní jiné funkce, kromě případů, kdy těmito dalšími funkcemi nemůže být ovlivněna její bezpečnostní funkce, c) zajišťuje vhodnou a spolehlivou ochranu. Pro zajištění vlastností podle písmen a) až c) se provádí zálohování bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, automatická diagnóza vlastní funkčnosti a pravidelné přezkušování její funkce. Při kontrole elektronických signalizací, blokád a ochran nesmí docházet k vyvolávání stavů ohrožujících bezpečnost provozu; postup kontrol musí upravit ve své původní technické dokumentaci výrobce nebo dodavatel. Řídicí systém musí být nastaven pro tyto bezpečnostní prvky tak, aby nemohlo dojít k přenastavení nastavených bezpečnostních limitů a hodnot za běžného provozu obsluhou. 2.10.2. Zařízení omezující tlaktlak Zařízení omezující tlaktlak musí být navržena tak, aby nedocházelo k trvalému překračování nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku PS; případné krátkodobé zvýšení tlakutlaku nesmí přesáhnout 10 % hodnoty nejvyššího pracovního tlakunejvyššího pracovního tlaku. 2. 10\\. 3. Zařízení na kontrolu teploty Zařízení na kontrolu teploty musí mít z bezpečnostních důvodů vhodnou dobu prodlevy v souladu s měřicí funkcí. 3. OPRAVYOPRAVY TLAKOVÝCH ZAŘÍZENÍ Vyhrazené tlakové zařízeníVyhrazené tlakové zařízení musí být po opravěopravě podrobeno stavební a tlakové zkoušcezkoušce. 3.1. Stavební zkouškazkouška Vyhrazené tlakové zařízeníVyhrazené tlakové zařízení se podrobuje stavební zkoušcezkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace ověří dodržení požadavků na jeho bezpečnost podle tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškámzkouškám provedeným během opravyopravy. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedena stavební zkouškazkouška příslušné části vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v průběhu opravyopravy. 3.2. Tlaková zkouškazkouška Součástí konečného ověření vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení po opravěopravě je tlaková zkouškazkouška hydraulickým tlakemtlakem při tlakutlaku minimálně rovném tlakutlaku stanovenému výrobcem tohoto zařízení. Pokud je nutno stanovit nové hodnoty, nesmí být hydraulický zkušební tlaktlak menší než větší z níže uvedených hodnot a) tlaktlak odpovídající maximálnímu zatížení, kterému smí být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení vystaveno za provozu se zřetelem k nejvyššímu pracovnímu tlakunejvyššímu pracovnímu tlaku a nejvyšší pracovní teplotě tlakového zařízení, násobený koeficientem 1,25, nebo b) nejvyšší pracovní tlaknejvyšší pracovní tlak násobený koeficientem 1,43. V technicky zdůvodněných případech, kdy nelze zkouškuzkoušku hydraulickým tlakemtlakem provést nebo kdy to stanovil výrobce nebo osoba provádějící opravuopravu v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci, mohou být provedeny jiné rovnocenné zkouškyzkoušky. V případě jiných zkoušekzkoušek, než je zkouškazkouška hydraulickým tlakemtlakem, je nutné před jejich provedením uskutečnit doplňková opatření, jako jsou nedestruktivní zkouškyzkoušky nebo jiné rovnocenné metody. 3.3. Identifikace a původní technická dokumentace opravyopravy V průvodní technické dokumentaci opravyopravy musí být uvedeny tyto údaje a) u všech vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení 1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce a opravce, 2. rok výroby, 3. identifikace vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení podle jeho povahy a výrobní číslo, 4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze, b) v závislosti na typu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbuúdržbu a pravidelné prohlídky, zejména 1. objemobjem (V) vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v litrech, 2. zkušební tlaktlak v barech s uvedením data zkouškyzkoušky provedené po opravěopravě, 3. nastavený tlaktlak bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje v barech, 4. výkon vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v kW, popř. parní výkon v t/h, 5. napájecí napětí ve voltech, 6. předpokládané použití, 7. plnící poměr v kg/l, 8. největší hmotnost obsahu v kg, 9. hmotnost prázdného vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v kg, 10. skupina tekutinytekutiny, c) kompletní svarová dokumentace s informacemi o svářečích podílejících se na opravěopravě, specifikacích svářecích postupů v označení (WPS), nedestruktivních zkouškáchzkouškách v označení (NDT) a tepelném zpracování po sváření a dokumenty kontroly základního a přídavného materiálu. Záznamový list svarů, v němž bude uveden údaj o číslování svarů s číselným označením prováděným svářečem s příslušným oprávněním v označení (WPS) nebo v označení (NDT) a schéma svarů; informace mohou mít formu mapy svařování a v označení (NDT) kontrol, d) informace o výpočtové tloušťce včetně přídavků materiálu a v případě změny materiálu nebo změny rozměrů i pevnostní výpočet předmětné části a její výrobní výkresy a e) přesná specifikace místa a ohraničení rozsahu opravyopravy. 3.4. Návody k používání Po opravěopravě musí být, pokud to v důsledku provedení opravyopravy připadá v úvahu, předán návod pro provozovatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnému provozu a týkající se a) instalace, včetně montážemontáže jednotlivých částí vyhrazeného zařízení, b) uvádění do provozu, c) použití, d) údržbyúdržby, včetně kontrol prováděných provozovatelem. Návod musí a) obsahovat identifikační údaje připojené k vyhrazenému tlakovému zařízenívyhrazenému tlakovému zařízení podle bodu 3.3 nebo musí být doplněn technickou dokumentací spočívající ve výkresech a schématech nezbytných k úplnému pochopení návodu, b) upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.1. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Informace nezbytné pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených tlakových zařízení a náplň zkoušek a revizí vyhrazených tlakových zařízení 1. Informace nezbytné pro provádění revizírevizí a zkoušekzkoušek vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení jsou a) průvodní a provozní dokumentaceprovozní dokumentace vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, b) záznamy o kontrolách, zkouškáchzkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném tlakovém zařízenívyhrazeném tlakovém zařízení v průběhu jeho montážemontáže, opraváchopravách a následně při provozu doklady z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce, c) odborná stanoviska a osvědčení pověřené organizacepověřené organizace. 2. Náplň revizírevizí a zkoušekzkoušek vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení 2.1. ZkouškyZkoušky 2.1.1. Stavební zkouškazkouška parních a kapalinových kotlůkotlů a tlakových nádobtlakových nádob stabilních Vyhrazená tlaková zařízeníVyhrazená tlaková zařízení jsou podrobována stavební zkoušcezkoušce, při níž se na základě vizuální prohlídky a kontroly průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace ověří dodržení požadavků tohoto nařízení. Přitom lze přihlédnout i ke zkouškámzkouškám provedeným během výstavby nebo opravyopravy anebo rekonstrukcerekonstrukce vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. Pokud není možná prohlídka po dokončení, musí být provedena stavební zkouškazkouška příslušné části vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení v průběhu opravyopravy. Rozsah průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace opravyopravy je stanoven v bodě 3.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 2.1.2. První zkouškazkouška nádob na plynynádob na plyny typu lahve, svazky lahví, trubkové nádobynádoby, sudy nebo kryogenní nádobynádoby se skládá z a) stavební zkouškyzkoušky, b) kontroly jakosti materiálu, c) vnitřní a vnější prohlídky, d) tlakové zkouškyzkoušky. 2.1.3. Periodická zkouškazkouška nádob na plynynádob na plyny se skládá z a) kontroly vnějšího a vnitřního stavu nádobynádoby, b) tlakové zkouškyzkoušky. 2.1.4. ZkouškaZkouška těsnosti ZkouškouZkouškou těsnosti se prokazuje, zda tlakový celek kotlekotle nebo tlakové nádobytlakové nádoby včetně výstroje je při pracovním tlakutlaku těsný. 2.1.5 Tlaková zkouškazkouška Tlakovou zkouškouzkouškou se ověřuje u kotlekotle, zda je kotelkotel včetně výstroje při zkušebním tlakutlaku těsný a pevný. U nádobnádob se jí prokazuje pevnost a těsnost nádobynádoby při zkušebním přetlaku. Tlaková zkouškazkouška po opravěopravě se provádí podle bodu 3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. 2.2. RevizeRevize 2.2.1. Provozní revizerevize parních a kapalinových kotlůkotlů se provádí za provozu kotlekotle a ověřuje se při ní zejména a) celkový stav kotlekotle včetně topeniště, výstroj tlakového celku, pomocná zařízení a příslušenství kotlekotle, b) funkční schopnost bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje a částí kontrolního zařízení, c) způsob provozu, zejména zda nejsou překračovány přípustné stavy (tlakytlaky, teploty, hladina, výkon, hodnoty určující požadovanou kvalitu napájecí a kotelní vody, popřípadě páry a podobně), d) odborná způsobilost obsluhy kotlekotle a plnění její povinnosti. 2.2.2. Provozní revizerevize tlakových nádobtlakových nádob se provádí za provozu tlakové nádobytlakové nádoby, ověřuje se při ní zejména a) celkový stav nádobynádoby, bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, regulačních a blokovacích zařízení, měřících přístrojů a jejich signalizačních zařízení, b) zda zařízení a výstroj podle písmene a) jsou udržovány a kontrolovány a zda se vede předepsaná dokumentace, c) způsob provozu, zejména zda nejsou překročeny přípustné stavy (tlakytlaky, teploty, hladina, výkon a podobně), d) čistota a pořádek v okolí nádobynádoby, bezpečný a dostatečný přístup k nádobámnádobám, e) zda jsou výrobní štítky čitelné a nepoškozené, f) odborná způsobilost obsluhy nádobnádob a plnění její povinnosti. 2.2.3. Vnitřní revizerevize kotlůkotlů zjišťuje stav dostupných stěn vnitřního a vnějšího povrchu tlakového celku kotlekotle. 2.2.4. Vnitřní revizerevize tlakových nádobtlakových nádob zjišťuje stav nádobynádoby na zevní a vnitřní straně, včetně hrdel a výstroje, pokud je pro tyto úkony konstruována. 2.2.5. Při vnitřní revizirevizi musí být vyhrazené tlakové zařízenívyhrazené tlakové zařízení spolehlivě odděleno od ostatních tlakových zařízení a připojeného potrubí, aby byla zajištěna bezpečnost osob pracujících uvnitř tlakového celku podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečný provoz tlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlů 1. Provozovatelé tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlůkotlů Provozovatelé tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlůkotlů zejména zajistí: a) podle provozních předpisů výrobce vypracování místních provozních předpisů pro uvádění kotlůkotlů a tlakových nádobtlakových nádob do provozu, řízení provozu a odstavování z provozu, včetně provozu za mimořádných podmínek a případů odstavení z provozu z důvodů nebezpečí z prodlení. Místní provozní předpisy stanoví i povinností a odpovědnost jednotlivých zaměstnanců s přihlédnutím k místním podmínkám. Při zpracování místních provozních předpisů se postupuje v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména v souladu s § 19 odst. 1 písm. a), b) místní provozní předpisy pro tlakové nádobytlakové nádoby zejména jde-li o provoz nádobnádob: 1. při kterém dochází ke zhoršení nebo změně chemického složení a mechanických vlastností materiálu nádobynádoby vlivem pracovní tekutinytekutiny případně prostředí, 2. s pracovní tekutinoutekutinou působící silně agresivně na stěny nádobynádoby, 3. při pracovní teplotě stěny nad + 300 °C nebo pod 0 °C, 4. s žíravými, jedovatými a výbušnými plyny a kapalinami nebo jejich parami, c) ustanovení zaměstnance, a podle míry rizika případně více zaměstnanců, odpovědných za provoz tlakových nádobtlakových nádob nebo kotlůkotlů, přičemž rozsah povinností odpovědných zaměstnanců určí provozovatel vlastním organizačním předpisem, d) potřebnou obsluhu a údržbuúdržbu nádobnádob, e) provádění revizírevizí a zkoušekzkoušek podle stanoveného plánu v rámci plánovité údržbyúdržby, f) ustanovení potřebného počtu revizních technikůrevizních techniků, g) odbornou způsobilost všech zaměstnanců podílejících se na provozu, obsluze, opraváchopravách, údržběúdržbě, kontrole a revizíchrevizích nádobnádob, soustavně sledování jejich činnosti, h) pro práci, revizerevize a prohlídky v nádobáchnádobách a v kotlíchkotlích bezpečné odpojení od možného zdroje energií a dále kontrolu ovzduší a přijetí opatření k vyloučení možnosti otrav, udušení nebo výbuchu a použití bezpečného osvětlení a ručního elektromechanického nářadí v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, i) pro práci, revizerevize a prohlídky v nádobáchnádobách a v kotlíchkotlích potřebnou pracovní výstroj, zejména ochranné oděvy, masky, přilby, boty, rukavice, bezpečnostní osvětlení, ochranné pásy, žebříky, lana, čisticí prostředky, popřípadě jiné prostředky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících, j) vedení evidence všech tlakových nádobtlakových nádob a parních a kapalinových kotlůkotlů, jejich změn a spolehlivou úschovu a přístupnost jejich dokumentace, k) pravidelné servisní prohlídky podle pokynů dodavatele na bezpečnostní a tlakové výstrojitlakové výstroji, jako jsou pojistné ventily, elektrické a elektronické systémy spojené s bezpečností ochrany, regulace, měření, blokády a signalizace. Při kontrole elektronických signalizací, blokád a ochran se postupuje podle bodu 2.10.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Řídicí systém musí být nastaven pro tyto bezpečnostní prvky tak, aby nemohlo dojít k přestavení nastavených bezpečnostních limitů a hodnot za běžného provozu obsluhou, l) v případě nutnosti nové nastavení, seřízení a odzkoušení pojistných ventilů, případně zajistí jejich výměnu, m) stanovení způsobu vedení provozních záznamů, n) odstranění zjištěných a jemu oznámených závad. 2. Fyzická osoba odpovědná za bezpečný provoz tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlůkotlů Fyzická osoba odpovědná za bezpečný provoz tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlůkotlů zejména a) sleduje provoz tlakových nádobtlakových nádob a parních a kapalinových kotlůkotlů z hlediska bezpečnosti jejich provozu, b) do provozu nepřipustí nádobynádoby a kotlekotle bez předepsané dokumentace, bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, jakož i nádobynádoby a kotlekotle, u nichž nebyla posouzena shoda podle jiného právního předpisu13) a u nichž nebyly provedeny předepsané revizerevize a zkouškyzkoušky nebo o nichž je známo, že by mohly ohrozit bezpečnost provozu nebo zdraví a život zaměstnanců, c) hlásí všechny změny na nádobáchnádobách reviznímu technikovireviznímu technikovi, d) sleduje a podle potřeby provádí opatření, aby nádobynádoby a kotlekotle byly náležitě obsluhovány, udržovány, přezkušovány a kontrolovány včetně bezpečnostní výstrojebezpečnostní výstroje, e) ve spolupráci s revizním technikemrevizním technikem vypracovává plán provádění revizírevizí a zajistí přípravu nádobnádob a kotlůkotlů k revizímrevizím a zkouškámzkouškám, f) dbá pokynů revizního technikarevizního technika. 3. Obsluha tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních nebo kapalinových kotlůkotlů Fyzická osoba pověřená obsluhou musí zejména: a) znát, ovládat a obsluhovat všechna zařízení na svém pracovišti sloužící k zajištění bezpečného a hospodárného provozu a úspěšně zasáhnout i za mimořádných okolností, aby bezpečnost byla zajištěna; řídit se příkazy nadřízeného zaměstnance, pokud nejsou v rozporu s příslušnými předpisy a povinnostmi zaměstnance pověřeného obsluhou, b) hlásit neprodleně každou poruchu, závadu nebo neobvyklý jev při provozu kotlekotle nebo nádobynádoby a jejího příslušenství nadřízenému zaměstnanci, ihned odstavit kotelkotel nebo nádobunádobu z provozu při nebezpečí z prodlení nebo nepodnikne-li nadřízený zaměstnanec opatření k okamžitému odstranění hrozícího nebezpečí podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) zúčastnit se, pokud je to možné, revizírevizí a kontrol kotlekotle nebo nádobynádoby tak, aby sám znal jejich stav a stav plnění návrhů revizního technikarevizního technika, d) v předepsaném rozsahu kontrolovat a zkoušet výstroj kotlekotle nebo nádobynádoby a o výsledku kontrol a zkoušekzkoušek provést záznam, e) dbát o pořádek, čistotu a přístupnost v prostoru umístění kotlekotle nebo nádobynádoby, f) dbát, aby se v pracovním okolí, například v kotelně, nezdržovaly nepovolané osoby, g) při směnném provozu nádobnádob nebo kotlůkotlů řádně předat podle provozních pokynů po ukončení směny zařízení svému nástupci nebo nadřízenému zaměstnanci a hlásit mu všechny neobvyklé jevy a mimořádné okolnosti, které se vyskytly během směny u kotlůkotlů nebo nádobnádob, h) při nevolnosti nebo jiné překážce ohlásit neschopnost další obsluhy nadřízenému zaměstnanci, i) nevzdalovat se od obsluhovaného kotlekotle nebo skupiny kotlůkotlů, s výjimkou krátkodobého zdržení v blízkosti kotelen nutného v zájmu obsluhy kotlekotle nebo při použití hygienického zařízení; za krátkodobé vzdálení se považuje doba do 5 minut kromě případů kotlůkotlů vybavených zařízením pro občasnou obsluhu kotlekotle podle právních a jiných předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, j) provádět předepsané záznamy do provozního deníku zařízení, k) podrobit se ve stanovených případech nejméně jednou za 3 roky prověrce odborné způsobilosti, l) podrobit se lékařským prohlídkám stanoveným jinými předpisy14). Přítomnost nadřízeného zaměstnance na pracovišti obsluhy kotlůkotlů nebo nádobnádob nezbavuje obsluhu zodpovědnosti za obsluhu vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení. 4. Revizní technikRevizní technik 4.1. Revizní technikRevizní technik je pověřený provozovatelem k vykonávání revizírevizí a zkoušekzkoušek nádobnádob a má pro tuto činnost příslušné osvědčení podle zákona. 4.2. Revizní technikRevizní technik provádí revizerevize a provádí a vyhodnocuje zkouškyzkoušky vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technikRevizní technik vyhotovuje revizní zprávu o revizirevizi nebo zkoušcezkoušce. 4.3. Revizní technikRevizní technik navrhuje na základě výsledku revizerevize opatření k odstranění zjištěných nedostatků a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život, zdraví nebo bezpečnost fyzických osob nebo může způsobit škodu na majetku. 4.4. Revizní technikRevizní technik může na základě zjištění zkrátit lhůty revizírevizí pro zajištění technické bezpečnosti s ohledem na stav zařízení, opotřebení a vývoj čerpání životnosti při uvažované době následného provozu. 4.5. Revizní technikRevizní technik při plnění svých povinností zejména musí: a) provádět řádně revizerevize a zkouškuzkoušku v souvislosti s uváděním vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení do provozu nebo provozem vyhrazeného tlakového zařízenívyhrazeného tlakového zařízení, b) seznámit se řádně s evidencí všech tlakových nádobtlakových nádob stabilních nebo parních a kapalinových kotlůkotlů vedenou provozovatelem, c) seznámit se s konstrukcí, materiálem, parametry, pracovní tekutinoutekutinou a funkcí tlakových nádobtlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlůkotlů podle jejich průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, d) znát v potřebném rozsahu příslušné pokyny a předpisy5) týkající se zejména provozu tlakových nádobtlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlůkotlů a dbát o jejich dodržování, e) ve spolupráci se zaměstnanci odpovědnými za provoz tlakových nádobtlakových nádob nebo parních nebo kapalinových kotlůkotlů vypracovat a sledovat plán provádění revizírevizí, f) provádět revizerevize a zkouškyzkoušky a přesvědčovat se při nich o stavu tlakových nádobtlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlůkotlů a jejich obsluze a údržběúdržbě; zjišťovat, zda a jak byla splněna předchozí nařízení a opatření, g) navrhovat potřebná bezpečnostní opatření a o výsledku revizírevizí a zkoušekzkoušek provést revizní zprávu, h) spolupracovat s orgány inspekce práce a pověřené organizacepověřené organizace a dbát jejich pokynů a příkazů, i) navrhovat nezbytná opatření nutná ke zjištění stavu nádobynádoby tlakových nádobtlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlůkotlů, například demontáž izolací, vestavby, odstranění nátěrů a podobně, j) vyjadřovat se o způsobilosti tlakových nádobtlakových nádob stabilních nebo parních a kapalinových kotlůkotlů pro její uvedení do provozu při výchozí revizirevizi. 4.6 Revizní technikRevizní technik nesmí být současně ve funkci zaměstnance odpovědného za bezpečný provoz tlakových nádobtlakových nádob stabilních anebo parních a kapalinových kotlůkotlů a ve funkci zaměstnance zajišťujícího provoz, obsluhu a údržbuúdržbu tlakových nádobtlakových nádob stabilních a parních a kapalinových kotlůkotlů jím revidovaných. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Termíny revizí a zkoušek vyhrazené tlakové zařízení\| třída\| provozní revize\| vnitřní revize\| tlaková zkouška ---\|---\|---\|---\|--- nádobynádoby stabilní\| I.\| jedenkrát za 1 rok\| jedenkrát za 5 let\| jedenkrát za 10 let II.\| jedenkrát za 1 rok kotlekotle\| I.\| jedenkrát za 3 měsíce\| jedenkrát za 1 rok, u kotlůkotlů I. a II. třídy může být prodloužen termín na 2 roky II. III.\| jedenkrát za 6 měsíců IV. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb. Osvědčení a oprávnění k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení 1. Osvědčení k vykonávání činností na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních obsahuje tyto rozlišovací znaky: a) druh činnosti R revizerevize, zkouškyzkoušky těsnosti a tlakové zkouškyzkoušky provozovaných vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení Z stavební a první tlakové zkouškyzkoušky vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která zařízení vyrobila, provedla montážmontáž nebo opravuopravu O obsluha tlakových zařízení – kotlůkotlů b) specifikace příslušného zařízení NI; NII\| tlakové nádobytlakové nádoby stabilní I. třídy nebo II. třídy ---\|--- NP\| nádoby na plynynádoby na plyny PK1, PK2, HK2, PK3, HK3, PK4, HK4, KK4 – parní, horkovodní a kapalinové kotlekotle jednotlivých tříd 2. Oprávnění k vykonávání činností na vyhrazených tlakových zařízeníchvyhrazených tlakových zařízeních obsahuje tyto rozlišovací znaky: a) druh činnosti R\| revizerevize, zkouškyzkoušky těsnosti a tlakové zkouškyzkoušky provozovaných vyhrazených tlakových zařízenívyhrazených tlakových zařízení ---\|--- M\| montážmontáž O\| opravyopravy a rekonstrukcerekonstrukce PZ\| periodické zkouškyzkoušky nádob na plynynádob na plyny b) specifikace příslušného zařízení NI; NII\| tlakové nádobytlakové nádoby stabilní, I. třídy nebo II. třídy ---\|--- NP\| nádoby na plynynádoby na plyny PK1, PK2, HK2, PK3, HK3, PK4, HK4, KK4 – parní, horkovodní a kapalinové kotlekotle jednotlivých tříd 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) Nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh. 3) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 4) Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh. 8) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2011 Sb. m. s., kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb. m. s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s., o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A – Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s., Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) – Přípojek C – Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení. Příloha č. I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 12) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství. 13) Zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 219/2016 Sb. 14) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 191/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Nařízení vlády o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 89/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Rozdělení plynů * § 4 - Uvolnitelný objem * § 5 - Zařazení vyhrazených plynových zařízení * § 6 - Zařazení vyhrazených plynových zařízení do tříd * § 7 - Požadavky na odbornou způsobilost revizního a zkušebního technika a ověřování jejich odborné způsobilosti * § 8 - Činnosti zajišťované revizním technikem * § 9 - Vedení evidence o zkouškách a revizích * § 10 - Činnosti zajišťované zkušebním technikem * § 11 - Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob pro montáže a opravy * § 12 - Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob k obsluze a kontrolám * § 13 - Montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení * § 14 - Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených plynových zařízení * § 15 - Další požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení * § 16 - V souladu s požadavky na bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení podle zákona je zakázáno plnit nádoby, * § 17 - Požadavky na zkoušku vyhrazeného plynového zařízení * § 18 - Požadavky na výchozí revize vyhrazených plynových zařízení * § 19 - Požadavky na provoz zařízení * § 20 - Provozní revize * § 21 - Kontrola zařízení * § 22 - Harmonogram revizí a kontrol * § 23 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. č. 2 č. 3 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. č. 6 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (175/2024 Sb.) 191 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vláda nařizuje podle § 23 písm. a), b), d) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) výčet technických plynových zařízení, která jsou vyhrazená, (dále jen „vyhrazená plynová zařízení“) a jejich zařazení do tříd, skupin a podskupin, b) požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených plynových zařízeních, požadavky na zajištění bezpečnosti jejich provozu a požadavky na úroveň bezpečnosti, umístění, provádění montážímontáží a opravoprav, provozu, kontrol, kontrolních prohlídek, revizírevizí, zkoušek a provozní dokumentaceprovozní dokumentace, c) požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená plynová zařízení nebo osob, které vykonávají montážemontáže, opravyopravy, revizerevize, zkoušky a plnění nádob plynyplyny, a stanoví požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti a d) požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají na vyhrazených plynových zařízeních montážemontáže, opravyopravy, revizerevize, zkoušky, činnost osoby odpovědné za provoz, obsluhu a kontrolu z hlediska předepsané kvalifikace i doby odborné praxe v oboru a požadavky na prověřování jejich odborné způsobilosti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) plynemplynem jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynplynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C; za plyn se považuje i směs plynůplynů splňující kritéria podle části věty před středníkem, b) uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozuuvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu okamžik, kdy byl zahájen provoz vyhrazeného plynového zařízení, c) průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací soubor konstrukční, projektové dokumentace a dokumentace pro montážmontáž a opravyopravy vyhrazeného plynového zařízení, d) zařízením pro vypouštění hasebních plynůzařízením pro vypouštění hasebních plynů beztlaké potrubí s otevřeným koncem, e) odbornou praxí revizního nebo zkušebního technikaodbornou praxí revizního nebo zkušebního technika činnost při projektování, konstrukci, montážimontáži, opravěopravě a obsluze vyhrazeného plynového zařízení příslušné skupiny, f) odbornou praxí fyzické osoby pro provádění montážemontáže, opravoprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení příslušné skupiny činnosti při provádění montážemontáže, opravoprav a obsluhy vyhrazených plynových zařízení prováděné pod přímým řízením a dohledem osoby s odbornou způsobilostí s osvědčením příslušného rozsahu, g) zkušebním technikemzkušebním technikem fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních, h) uvolnitelným objememuvolnitelným objemem parametr charakterizující míru nebezpečnosti zařízení s hořlavými plynyplyny v případě jeho havárie. § 3 Rozdělení plynů (1) Pro účely tohoto nařízení se plynyplyny rozdělují podle způsobu použití na a) topný plynplyn, který se využívá k produkci tepla spalováním pro otop, technologické ohřevy, přípravu teplé vody, přípravu potravin, pro výrobu mechanické práce, pro pohon vozidel a pro výrobu elektrické energie, b) technický plynplyn, který je používán k jiným účelům než plynplyn topný. (2) Pro účely tohoto nařízení se plynyplyny dále rozdělují podle svých charakteristik na a) hořlavé, nehořlavé hoření podporující a nehořlavé inertní, b) dýchatelné, nedýchatelné, toxické, dráždivé, dusivé a žíravé, c) lehčí nebo těžší než vzduch. § 4 Uvolnitelný objem (1) Při stanovení uvolnitelného objemuuvolnitelného objemu se vychází z vodního objemu té části vyhrazeného plynového zařízení, ze které se může médium uvolnit v případě narušení jeho celistvosti. Hranici této části obvykle tvoří dva sériově instalované zabezpečovací prvky, odsávač, dmychadlo nebo kompresor. Do objemu zařízení se započítává i objem přívodních potrubí počínaje místem, kde lze průtok plynuplynu zaručeně uzavřít. Pokud je u jednoho vyhrazeného plynového zařízení instalováno více zásobníků na uskladnění plynuplynu, stanovuje se uvolnitelný objemuvolnitelný objem pro zásobník s největším objemem. (2) Uvolnitelný objemUvolnitelný objem se pro všechny druhy hořlavých plynůplynů vyjadřuje v metrech krychlových zemního plynuplynu za podmínek 1,013 baru a +20 °C. Z vyššího tlaku nebo jiné teploty se provede přepočet stavovou rovnicí ideálního plynuplynu podle vztahu p×V/T=konst. Pro přepočet jiných hořlavých plynůplynů na uvolnitelný objemuvolnitelný objem plynuplynu se používají převody uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 5 Zařazení vyhrazených plynových zařízení (1) Vyhrazená plynová zařízení se zařazují jako zařízení pro a) výrobu a úpravu plynůplynů do skupiny A, b) skladování plynůplynů do skupiny B, c) plnění nádob plynyplyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plynyplyny do skupiny C, d) zkapalňování a odpařování plynůplynů do skupiny D, e) zvyšování a snižování tlaku plynůplynů do skupiny E, f) rozvod plynůplynů do skupiny F, g) spotřebu plynůplynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách do skupiny G, h) vypouštění hasebních plynůplynů do skupiny H. (2) Vyhrazenými plynovými zařízeními nejsou a) výrobní zařízení, ve kterých plynyplyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod, b) zařízení chemických výrob, kde plynyplyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty, c) stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynůplynů, skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynůplynů, nádoby na plynyplyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plynyplyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory, nádoby na zkapalněné plynyplyny s kritickou teplotou nižší než –10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plynyplyny s kritickou teplotou vyšší než –10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen, d) vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, e) zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje, f) samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynůplynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení, g) rozvody médií pro měřicí a regulační techniku, h) zařízení pro přepouštění plynůplynů v rámci jednoho pracoviště, i) klimatizační zařízení, j) vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty, k) samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení, l) zařízení, v nichž se plynyplyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu, m) rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů, n) palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků. (3) Pokud vyhrazené plynové zařízení svým charakterem a technickými hodnotami splňuje podmínky pro zařazení do několika skupin, je pro zařazení rozhodující základní technologická funkce vyhrazeného plynového zařízení. V průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci vyhrazeného plynového zařízení musí být zároveň vždy určena hranice mezi zařazením vyhrazeného plynového zařízení do jednotlivých skupin. § 6 Zařazení vyhrazených plynových zařízení do tříd (1) Vyhrazenými plynovými zařízeními I. třídy jsou a) zařízení pro plnění tlakových nádob topnými plynyplyny, b) zařízení pro plnění tlakových nádob technickými plynyplyny hořlavými, toxickými a žíravými s tlakem vyšším než 4 bary, acetylenem a ostatními plynyplyny s tlakem 20 barů a vyšším, c) zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel, d) kompresorové stanice hořlavých plynůplynů obsahujících kyslík s provozním tlakem vyšším než 0,05 baru, zejména hutní plynyplyny, e) kompresorové stanice hořlavých, toxických a žíravých plynůplynů s tlakem nad 4 bary, kompresorové stanice ostatních plynůplynů s tlakem 20 barů a více, f) regulační stanice s tlakem vyšším než 4 bary, g) zařízení pro rozvod topných plynůplynů s tlakem vyšším než 4 bary, h) zařízení pro rozvod technických plynůplynů hořlavých, toxických a žíravých s tlakem vyšším než 4 bary, zařízení pro rozvod acetylenu s tlakem od 0,2 baru, zařízení pro rozvod plynůplynů ostatních s tlakem 20 barů a vyšším, i) zařízení pro spotřebu plynůplynů spalováním s jednotlivým výkonem vyšším než 3,5 MW, j) zařízení pro výrobu hořlavých plynůplynů s jednotlivým výkonem vyšším než 100 m3 × h-1, k) zařízení na výrobu kyslíku s jednotkovým výkonem vyšším než 1 500 m3 × h-1, l) zařízení pro spotřebu plynuplynu spalováním ve veřejných budovách s prostorem pro shromažďování nejméně 200 osob se součtem jmenovitých výkonů plynových spotřebičů 1 MW a více v jedné stavbě, m) zařízení pro skladování toxických a žíravých plynůplynů s objemem vyšším než 5 m3, n) zařízení pro skladování inertních plynůplynů s tlakem vyšším než 40 barů, o) zařízení pro skladování hořlavých plynůplynů s uvolnitelným objememuvolnitelným objemem v plynné fázi vyšším než 5 000 m3, pro kapalný 1. ropný plynplyn v označení LPG vyšším než 20 000 m3, 2. zemní plynplyn v označení LNG vyšším než 50 000 m3. (2) Ostatní vyhrazená plynová zařízení, která nejsou uvedena v odstavci 1, se zařazují do II. třídy. § 7 Požadavky na odbornou způsobilost revizního a zkušebního technika a ověřování jejich odborné způsobilosti Požadavky na odbornou praxi a vzdělání žadatele o vydání osvědčení revizního a zkušebního technika o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení. § 8 Činnosti zajišťované revizním technikem (1) Revizní technikRevizní technik provádí revizerevize, zkoušky a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Revizní technikRevizní technik vyhotovuje zprávu o revizirevizi nebo záznam o zkoušce. (2) Revizní technikRevizní technik samostatně provádí montážmontáž za účelem provedení zkoušek a měření na zařízení pro rozvod plynůplynů do 0,05 baru včetně a u spotřebičů s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW. (3) Revizní technikRevizní technik zpracovává nebo ověřuje a potvrzuje svým podpisem písemný technologický postup revizerevize nebo zkoušky v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních podle zákona. (4) Revizní technikRevizní technik navrhuje na základě výsledku revizerevize opatření k odstranění zjištěných nedostatků, včetně termínu odstranění, a také navrhuje okamžité odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu v případě, že zařízení bezprostředně ohrožuje život, zdraví a bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí. § 9 Vedení evidence o zkouškách a revizích (1) Právnická a podnikající fyzická osoba oprávněná k montážimontáži, opravámopravám, revizímrevizím nebo zkouškám vyhrazeného plynového zařízení, nikoli pro vlastní potřebu, je povinna vést evidenci o jí provedených zkouškách a revizíchrevizích. Tuto evidenci je povinna uchovávat nejméně po dobu 10 let. (2) Evidence podle odstavce 1 obsahuje a) pořadové číslo zprávy o revizirevizi nebo zkoušce, popřípadě záznamu o zkoušce, b) datum vystavení výše uvedených dokumentů, c) označení skupiny a umístění posuzovaného vyhrazeného plynového zařízení, d) kopie dokumentů souvisejících se zkouškou nebo revizírevizí. § 10 Činnosti zajišťované zkušebním technikem (1) Zkušební technikZkušební technik smí provádět a vyhodnocovat zkoušky vyhrazených plynových zařízení v rozsahu svého osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona, a to řádně a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě výsledku zkoušky může doporučit zkoušené vyhrazené plynové zařízení k uvedení do provozu. (2) Zkušební technikZkušební technik provádí samostatně zkoušky nebo montážmontáž vyhrazeného plynového zařízení za účelem provedení tlakových zkoušek na zařízení pro rozvod plynůplynů do 0,05 baru včetně a dále u zařízení pro spotřebu plynůplynů spalováním s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW; u ostatních zařízení i jiných skupin je provádění a vyhodnocování tlakových zkoušek zkušebním technikemzkušebním technikem podmíněno dosažením znalostí a odborné způsobilosti v souladu s požadavky výrobců těchto zařízení, zejména zkoušky hořáků spotřebičů, kompresorů, regulačních zařízení, nebo s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (3) Zkušební technikZkušební technik zpracovává písemný technologický postup zkoušky nebo záznam o zkoušce v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. § 11 Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob pro montáže a opravy (1) Osobou odborně způsobilou k samostatnému provádění montážímontáží a opravoprav vyhrazených plynových zařízení je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k montážimontáži a opravámopravám a absolvovala zaškolení v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na charakter práce. (2) Absolvování zaškolení se týká i opakovaných zkoušek odborné způsobilosti, včetně prodloužení doby platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních. (3) Absolvování zaškolení v případě opakovaných zkoušek odborné způsobilosti lze splnit i systémem průběžného vzdělávání v rámci odborného plynárenského vzdělávání, organizovaného příslušným autorizovaným společenstvem registrovaným u Hospodářské komory České republiky. (4) Zaměstnanci, kteří nemají odbornou způsobilost podle odstavce 1, smějí provádět montážní práce jen pod dohledem zaměstnanců, kteří tuto odbornou způsobilost mají. § 12 Požadavky na odbornou způsobilost fyzických osob k obsluze a kontrolám (1) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeníchvyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje pro kontroly vyhrazených plynových zařízení a pro jejich obsluhu. (2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení před určením osoby k obsluze a kontrolám zajistí její seznámení včetně ověření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci souvisejících s vyhrazeným plynovým zařízením. (3) Jde-li o provádění kontroly nikoli pro vlastní potřebu provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, považuje se za odborně způsobilou osobu a) revizní technikrevizní technik, b) zkušební technikzkušební technik, nebo c) osoba s platným osvědčením k montážimontáži a opravámopravám vyhrazeného plynového zařízení s příslušným rozsahem k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních. (4) Za pověření k provádění kontrol podle odstavce 3 se považuje objednávka kontroly provozovatelem kontrolovaného vyhrazeného plynového zařízení. (5) Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazeného plynového zařízení podle zákona je fyzická osoba splňující odbornou praxi a vzdělání podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, řádně zaškolená u provozovatele daného vyhrazeného plynového zařízení. Osnovu zaškolení a délku odborné praxe určí provozovatel vyhrazeného plynového zařízení ve spolupráci s revizním technikemrevizním technikem, a to s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy vyhrazeného plynového zařízení. (6) Odborně způsobilá osoba k obsluze vyhrazeného plynového zařízení absolvuje pravidelné ověření znalostí v rozsahu vykonávaných činností při obsluze. Ověřování znalostí obsluhy vyhrazeného plynového zařízení provádí revizní technikrevizní technik s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených plynových zařízeních pro danou skupinu a podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Ověřování znalostí obsluhy se provádí u vyhrazených plynových zařízení I. třídy nejméně jedenkrát za 3 roky, u vyhrazených plynových zařízení II. třídy nejméně jedenkrát za 5 let. O výsledku ověření znalostí obsluhy musí být učiněn písemný záznam. (7) V případě změny na vyhrazeném plynovém zařízení, která má vliv na provozní požadavky, případně na provozní bezpečnost, je nutno provést bezodkladně doplnění a ověření znalostí obsluhy bez ohledu na lhůty uvedené v odstavci 6. (8) Ověřování znalostí revizním technikemrevizním technikem se nepožadují pro obsluhu vyhrazeného plynového zařízení vykonávající činnosti na zařízení pro rozvod plynůplynů s tlakem nepřesahujícím 0,05 baru a se spotřebiči s jednotlivými tepelnými výkony nižšími než 50 kW, s výjimkou průmyslových tepelných zařízení, a pro manipulaci s plnicí koncovkou. Manipulace s plnicí koncovkou při plnění plynůplynů do dopravních prostředků se nepovažuje za obsluhu vyhrazeného plynového zařízení, ale za činnost prováděnou poučeným uživatelem. § 13 Montáže a opravy vyhrazených plynových zařízení (1) Při provádění montážímontáží a opravoprav vyhrazeného plynového zařízení musí být dodržovány právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a případné specifické požadavky výrobce na způsobilost osob provádějících montážmontáž nebo opravuopravu vyhrazeného plynového zařízení. Za montážmontáž se považuje rovněž servis. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montážmontáž a opravuopravu vyhrazeného plynového zařízení zajišťuje a) průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci v českém jazyce v souladu s požadavky na kompletnost a rozsah, stanovenými právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, b) provedení příslušných revizírevizí a zkoušek, c) provedení revizírevizí v případě opravoprav, pokud to stanoví jiné právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) podklady pro zpracování provozní dokumentaceprovozní dokumentace v českém jazyce, e) provedení prohlídky za účelem ověření kompletnosti, neporušenosti a bezpečnosti vyhrazeného plynového zařízení bezprostředně před jeho uvedením do provozu, f) zaškolení osob provádějících obsluhu vyhrazeného plynového zařízení v souladu s požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného plynového zařízení. (3) Doklady předá právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montážmontáž nebo opravuopravu vyhrazeného plynového zařízení provozovateli tohoto zařízení spolu s podklady pro zpracování místního provozního řádumístního provozního řádu. (4) K dokončené montážimontáži nebo opravěopravě vyhrazeného plynového zařízení právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montážmontáž nebo opravuopravu vyhrazeného plynového zařízení vede a uchovává průvodní technickou dokumentaci nejméně po dobu 10 let v rozsahu stanoveném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (5) U montážemontáže a opravyopravy vyhrazeného plynového zařízení, kde hrozí riziko úniku hořlavého, toxického nebo žíravého plynuplynu, vypracuje právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící montážmontáž nebo opravuopravu vyhrazeného plynového zařízení technologický postup prací, pokud právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nestanoví jinak. (6) Provádí-li se montážmontáž nebo opravaoprava na již provozovaném vyhrazeném plynovém zařízení, poskytne provozovatel právnické nebo podnikající fyzické osobě provádějící montážmontáž a opravyopravy vyhrazených plynových zařízení dokumentaci o zařízení pro přípravu technologického postupu, provedení montážemontáže a opravyopravy a pro případné doplnění a úpravy této dokumentace. § 14 Požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených plynových zařízení (1) Vyhrazené plynové zařízení lze provozovat až po provedení všech předepsaných revizírevizí a zkoušek, prokazujících, že jeho technický stav je v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení je po dobu jeho provozu povinen zajistit bezpečný a spolehlivý provoz zařízení tak, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí, a provádění všech činností na vyhrazeném plynovém zařízení v rozsahu a termínech stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (3) Provozovatel vyhrazeného plynového zařízení a) při uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozuuvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu jmenuje osobu odpovědnou za provoz tohoto zařízení a zajistí její zaškolení s ověřením znalostí, b) zajistí do jednoho měsíce od uvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozuuvedení vyhrazeného plynového zařízení do provozu vypracování místního provozního řádumístního provozního řádu v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zpracovaného pro konkrétní místní podmínky; místní provozní řádmístní provozní řád se nemusí vypracovat pro odběrná plynová zařízení pro rozvod plynuplynu ke spotřebičům o jednotlivém tepelném výkonu nižším než 50 kW, c) vede a uchovává předepsanou průvodní technickou dokumentaci, provozní dokumentaciprovozní dokumentaci a evidenci vyhrazeného plynového zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, d) vede o provozu vyhrazeného plynového zařízení provozní deník, který obsahuje záznamy v souladu s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; provozní deník se nevede pro odběrná plynová zařízení pro rozvod plynuplynu ke spotřebičům o jednotlivém tepelném výkonu nižším než 50 kW, s výjimkou kotelen, e) zajistí provádění provozních revizírevizí a kontrol vyhrazeného plynového zařízení ve lhůtách stanovených tímto nařízením, f) uchovává provozní deník nejméně po dobu 10 let od provedení posledního záznamu, g) uchovává doklady o provedené kontrole vyhrazeného plynového zařízení, o pravidelném servisu, údržběúdržbě a provedené provozní revizirevizi po dobu 10 let; doklady o zkouškách provedených po dokončené montážimontáži nebo rekonstrukcirekonstrukci zařízení a výchozí revizirevizi je nutno uchovat po celou dobu provozu zařízení, h) zajistí, aby montážmontáž a opravuopravu, revizerevize a zkoušku vyhrazených plynových zařízení vykonávaly jen právnické a podnikající fyzické osoby s oprávněním pro danou činnost podle zákona a obsluhu vyhrazených plynových zařízení jen odborně způsobilé fyzické osoby, i) zajistí, aby ve stanovených případech zkoušky, revizerevize, opravyopravy, montážemontáže a kontroly vyhrazeného plynového zařízení vykonávaly jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé, a ve stanovených případech jsou též držiteli osvědčení podle zákona, j) zajistí realizaci nápravných opatření a odstranění závad stanovených revizemirevizemi nebo orgány státní správy na vyhrazených plynových zařízeních v průběhu jejich provozu, k) zjišťuje, analyzuje a vyhodnocuje příčiny havárií a dalších závažných událostí, k nimž došlo na vyhrazeném plynovém zařízení, a provádí nápravná a preventivní opatření. (4) Místním provozním řádemMístním provozním řádem je předpis, který stanovuje pro místní podmínky zejména postupy pro provoz, kontrolu a údržbuúdržbu vyhrazeného plynového zařízení a který je zpracován v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. § 15 Další požadavky na bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení (1) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna vyhrazená plynová zařízení instalovat v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s požadavky výrobců nebo dovozců. (2) Osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného plynového zařízení určí provozovatel tohoto plynového zařízení, který odpovídá za její seznámení s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro příslušné zařízení. (3) Právnická a podnikající fyzická osoba je povinna při montážimontáži a provozování vyhrazeného plynového zařízení zejména zajistit, aby a) dokumentace předávaná výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného plynového zařízení obsahovala údaje nezbytné pro posouzení stavu plynového zařízení při revizíchrevizích, zkouškách, montážíchmontážích a opraváchopravách, včetně výkresové dokumentace sloužící ke zpracování technologických postupů revizírevizí a zkoušek, stanovení způsobu obsluhy a zpracování místního provozního řádumístního provozního řádu a jiných provozních dokumentů zajišťujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, b) prostory, v nichž se skladují nebo upravují toxické, výbušné, hořlavé nebo hoření podporující plynyplyny, a prostory, v nichž se s těmito látkami zachází, byly vybaveny pevnými svítidly odpovídajícími protokolu o určení vnějších vlivů a na vstupu a přístupových cestách byly označeny bezpečnostními tabulkami nebo značkami v souladu s požadavky jiných právních předpisů, c) jednotlivé části vyhrazeného plynového zařízení byly vodivě propojeny a chráněny proti účinkům atmosférické, statické elektřiny a atmosférickým vlivům, není-li jiným předpisem stanoveno jinak, d) materiály použité při konstrukci a stavbě vyhrazeného plynového zařízení odpovídaly provozním podmínkám a vlastnostem plynůplynů, s nimiž přijdou do styku; jejich vhodnost musí být doložena atestem nebo prohlášením o shodě, e) stavem vyhrazeného plynového zařízení byla zajištěna jeho pevnost a těsnost a zařízení bylo chráněno proti účinkům koroze, pokud je zhotoveno z materiálu, který není odolný proti korozi, f) v prostorech, kde je provozováno vyhrazené plynové zařízení, bylo zajištěno odpovídající větrání s ohledem na charakter zařízení, používanou technologii a plyn, g) vyhrazené plynové zařízení bylo podle potřeby opatřeno měřením tlaku a množství plynuplynu, h) při skladování plynůplynů byla stanovena a dodržována ochranná pásma, v nichž je zakázaná manipulace s otevřeným ohněm a uskladňování hořlavých a hoření podporujících látek, i) zařízení plnírny bylo umístěno v samostatných přízemních budovách, při plnění nádob plynyplyny těžšími než vzduch nesmí být tyto prostory podsklepeny a nesmí být propojeny podzemními prostorami s jinými objekty, j) hlavní uzávěr na přívodu plynuplynu byl umístěn na snadno přístupném a označeném místě přednostně vně objektu, k) jednotlivé úseky rozvodu plynůplynů byly uzavíratelné s ohledem na jejich funkci v provozu a každý úsek, s výjimkou rozvodů v bytových jednotkách, měl možnost bezpečného odvzdušnění a odplynění do volného prostoru, l) rozvody plynuplynu při průchodu stavebními konstrukcemi a další podmínky vedení byly v souladu s požadavky právních a technických předpisů k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu, m) rozvody plynůplynů nebyly vedeny výtahovými šachtami a jako průchozí v zemi pod objekty; jejich uzávěry musí být snadno přístupné a ovladatelné a musí být chráněny proti neoprávněné manipulaci, n) rozvody podle druhu dopravovaných plynůplynů byly označeny bezpečnostním označením, a to zejména v místech, kde by mohly být zaměněny s rozvody jiného média, o) zplodiny spalování byly odvedeny tak, aby neohrožovaly život, bezpečnost a zdraví osob, majetek nebo životní prostředí, p) u zařízení, kde se pracuje s toxickými, dráždivými, dusivými nebo žíravými plynyplyny, byla zabezpečena dýchací technika, q) nádoby na plynplyn byly při plnění bezpečně zajištěny proti převržení a aby připojení nádoby na plnicí zařízení bylo provedeno tak, aby byla zaručena těsnost spojení mezi připojovacím potrubím a uzavíracím ventilem nádoby. § 16 V souladu s požadavky na bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení podle zákona je zakázáno plnit nádoby, a) u nichž prošla lhůta periodické zkoušky, b) které nemají předepsané značení, popřípadě je značení nečitelné, c) které mají poškozený povrch, patky, ventily, výstroj nebo izolaci, d) které nemají předepsanou výstroj, e) které jsou určeny pro acetylén, jestliže nemají označení porézní hmoty, nebo f) u nichž poklesl obsah látky, ve které je acetylén rozpuštěný pod stanovenou mez. § 17 Požadavky na zkoušku vyhrazeného plynového zařízení (1) Zkouškou vyhrazeného plynového zařízení se po dokončení montážemontáže nebo rekonstrukcerekonstrukce zjišťuje, zda jeho stav odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) Zkoušku vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montážmontáž nebo rekonstrukcirekonstrukci zařízení. Osoba podle věty první určí fyzickou osobu, která zkoušku řídí a odpovídá za vypracování písemné zprávy o průběhu a výsledku zkoušky. Osoba podle věty první dále písemně oznámí pověřené organizacipověřené organizaci alespoň 15 dnů předem místo a čas provádění zkoušky vyhrazených plynových zařízení I. třídy podle tohoto nařízení. Zařízení I. třídy může montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšné zkoušce zařízení potvrzené pověřenou organizacípověřenou organizací, která následně vydá odborné stanovisko. (3) Před zahájením zkoušky revizní nebo zkušební technikzkušební technik vypracuje písemný technologický postup zkoušky, který obsahuje zejména a) rozsah zkoušky, b) popis prováděných úkonů, včetně použití příslušné měřicí techniky, c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění zkoušky, d) podmínky, za kterých je shledána zkouška úspěšnou. (4) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup zkoušky. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu zkoušky na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící zkoušku před zahájením zkoušky zajistí a) vymezení a zřetelné označení nebezpečného prostoru, b) aby se v nebezpečném prostoru nezdržovaly v průběhu zkoušky nepovolané osoby, c) aby se osoby pověřené prováděním zkoušky zdržovaly v průběhu zkoušky na bezpečném místě stanoveném technologickým postupem, d) aby ovládací zařízení, která se v průběhu zkoušky používají, byla umístěna na bezpečném místě, e) aby připojovací potrubí a tlakové nádoby potřebné k provedení zkoušky byly předem vyzkoušeny na stanovený zkušební tlak v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, f) aby byla zajištěna správnost měřicích přístrojů podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (6) Jestliže zkouška vyhrazeného plynového zařízení nebyla úspěšná, je po odstranění zjištěných závad opakována. (7) Doba platnosti zkoušky je 6 měsíců, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak. § 18 Požadavky na výchozí revize vyhrazených plynových zařízení (1) Způsobilost vyhrazeného plynového zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje výchozí revizírevizí. (2) Výchozí revizirevizi vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montážmontáž nebo rekonstrukcirekonstrukci tohoto zařízení. Výchozí revizerevize se provádí před uvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozuuvedením vyhrazeného plynového zařízení do provozu. Zpráva o výsledku výchozí revizerevize je nedílnou součástí dodávky vyhrazeného plynového zařízení. Vyhrazené plynové zařízení nesmí být uvedeno do provozu, pokud nejsou odstraněny závady bránící bezpečnému a spolehlivému provozu, které jsou uvedeny ve zprávě o revizirevizi. Při výchozí revizirevizi revizní technikrevizní technik nehodnotí plnění požadavků požární ochrany. (3) Výchozí revizerevize se provádí na základě písemného technologického postupu, zpracovaného revizním technikemrevizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří ho provádějící revizní technikrevizní technik svým podpisem. (4) Technologický postup výchozí revizerevize obsahuje zejména a) rozsah revizerevize, b) popis prováděných úkonů, c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revizerevize. (5) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup výchozí revizerevize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu výchozí revizerevize na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení. (6) Při výchozí revizirevizi se prověří zejména a) úplnost a správnost průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace vyhrazeného plynového zařízení, b) zda byly na vyhrazeném plynovém zařízení provedeny předepsané zkoušky, stejně jako správnost a úplnost dokladů o zkouškách, c) zda vyhrazené plynové zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadavkům bezpečnosti práce na provoz vyhrazených plynových zařízení, d) zda je vyhrazené plynové zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními, e) výsledky případných dílčích kontrol a zkoušek prováděných v průběhu montážemontáže a kvalita montážních prací, zejména kvalita provedení montážemontáže závitových, přírubových a dalších druhů spojů potrubí, kvalita způsobu upevnění vyhrazeného plynového zařízení k stavebním kontrukcím, f) zda byly montážní práce provedeny osobami s předepsanou odbornou způsobilostí, g) doklady o vhodnosti a kvalitě použitých trubních materiálů, armatur a dalších kompletačních prvků, h) u vyhrazeného plynového zařízení pro spalování plynuplynu dostatečný přívod spalovacího vzduchu s ohledem na charakter vyhrazeného plynového zařízení, použitou technologii a druh plynuplynu, i) zda byly podle příslušných právních předpisů provedeny revizerevize i na vyhrazených elektrických, tlakových nebo zdvihacích zařízeních a zda byly provedeny revizerevize spalinových cest, vztahující se k revidovanému vyhrazenému plynovému zařízení, j) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem. § 19 Požadavky na provoz zařízení (1) Způsobilost provozovaného vyhrazeného plynového zařízení k dalšímu bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizírevizí, které jsou vykonávány v rozsahu stanoveném tímto nařízením. Kontrola vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát ročně. Provozní revizerevize vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát za 3 roky. Pro plynárenská zařízení držitelů licence na přepravu plynuplynu nebo distribuci plynuplynu podle jiného právního předpisu platí lhůty uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení s výjimkou případů, na něž se vztahuje § 21 odst. 2 zákona. (2) Povinnost provádění kontrol a provozních revizírevizí se nevztahuje na vyhrazené plynové zařízení, které je v užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domů. § 20 Provozní revize (1) Na vyhrazených plynových zařízeních, která jsou v provozu, provozovatelé zajistí provádění provozních revizírevizí. Provozní revizerevize se provádějí zejména po skončení zkušebního provozu, po zásazích do vyhrazeného plynového zařízení nebo změně jeho instalačních podmínek, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení vyhrazeného plynového zařízení z provozu, zejména z důvodu požáru, výbuchu, havárie nebo po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců. (2) Provozní revizerevize se provádí na základě písemného technologického postupu zpracovaného revizním technikemrevizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří jej revizní technikrevizní technik provádějící revizirevizi a opatří svým podpisem. Technologický postup revizerevize obsahuje zejména a) rozsah revizerevize, b) popis prováděných úkonů, c) nezbytná opatření pro zajištění bezpečného provádění revizerevize, d) požadavky na zajištění podmínek pro provedení revizerevize ze strany provozovatele, jsou-li vyžadovány, například odstavení zařízení, odplynění, provedení měření, přítomnost odborných pracovníků, s respektováním místních provozních podmínek. (3) Pro vyhrazená plynová zařízení stejné podskupiny lze zpracovat typový technologický postup revizerevize. Tento postup může být i podkladem pro případné vypracování konkrétního technologického postupu provozní revizerevize na předmětném vyhrazeném plynovém zařízení. (4) Při provozní revizirevizi se podle charakteru vyhrazeného plynového zařízení prověří zejména a) změny stavu vyhrazeného plynového zařízení od poslední revizerevize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky, b) dokumentace o provedených revizíchrevizích, kontrolách a zkouškách zařízení během jeho provozu, c) úplnost a správnost provozní a průvodní technické dokumentace, d) funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů, e) funkce odtahových systémů, dostatečnost větrání, přívodu vzduchu, odsávání, f) těsnost vyhrazeného plynového zařízení, g) celková funkce vyhrazeného plynového zařízení, h) vybavení pracoviště osobními ochrannými pracovními prostředky, případně podle druhu plynuplynu a charakteru používání dýchací a oživovací technikou, i) stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení, j) zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti, k) jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu požadované technologickým postupem. (5) Provozní revizerevize se provede do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak. (6) Je-li při provozní revizirevizi zjištěno, že vyhrazené plynové zařízení vykazuje závady bránící jeho dalšímu bezpečnému provozu, provede revizní technikrevizní technik provádějící provozní revizirevizi písemný záznam s doporučením odpojení zařízení od zdroje energie nebo tlaku a zajištěním proti nežádoucímu připojení a neprodleně s touto skutečností seznámí osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného plynového zařízení, případně vedoucího zaměstnance provozovatele, který provede další nezbytné úkony k zajištění bezpečnosti provozovaného vyhrazeného plynového zařízení. (7) Po provedené provozní revizirevizi vypracuje revizní technikrevizní technik revizní zprávu s údaji uvedenými v příloze č. 5 k tomuto nařízení. § 21 Kontrola zařízení (1) Kontrolu vyhrazeného plynového zařízení provádí osoba odborně způsobilá podle § 12 odst. 2 nebo 3. (2) Za splnění požadavků na kontrolu zařízení se považuje i pravidelný servis provedený v lhůtách podle § 19 odst. 1 vět druhé a třetí. O úkonu musí být učiněn záznam. (3) Pokud pro skupinu nebo podskupinu vyhrazených plynových zařízení podle § 5 není určen rozsah a předmět kontroly právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, při kontrole zařízení se v závislosti na jeho druhu, vybavení a umístění ověří zejména a) stav vyhrazeného plynového zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu vyhrazeného plynového zařízení, b) stav, ovladatelnost všech uzávěrů plynuplynu a označení hlavních uzávěrů plynuplynu, c) zda vyhrazené plynové zařízení a pracoviště, na kterém je vyhrazené plynové zařízení umístěno, je vybaveno předepsanými bezpečnostními značkami, d) přístupnost vyhrazeného plynového zařízení z hlediska obsluhy, e) těsnost vyhrazeného plynového zařízení, f) působení vnějších vlivů a provozních okolností na vyhrazené plynové zařízení, zejména větrání nebo odsávání, g) stav rozvodu plynuplynu za hlavním uzávěrem plynuplynu, včetně osazených regulátorů, plynoměrů a ostatních zařízení, h) přístupnost, umístění, označení a ovladatelnost uzávěru regulačních a měřicích zařízení, i) větrání prostor, instalačních kanálů a instalačních podlaží, osvětlení a těsnost plynovodních prostupů, a to z hlediska požadavků bezpečnosti práce při provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení. (4) Po provedené kontrole vypracuje oprávněná osoba bez zbytečného odkladu záznam o kontrole s údaji uvedenými v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Kontrola musí být provedena do konce kalendářního měsíce, ve které uplyne její lhůta, pokud není v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno jinak. Kontroly se lhůtou 3 měsíce nebo kratší musí být provedeny nejpozději v poslední den lhůty. Byly-li zjištěny při kontrole závažné nedostatky ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz, musí být odstraněny bez zbytečného odkladu po vyhotovení záznamu o kontrole. § 22 Harmonogram revizí a kontrol (1) Harmonogram revizírevizí a kontrol vypracovává provozovatel na období 6 let a jeho obsahem jsou konkrétní termíny provedení revizírevizí a kontrol u všech provozovaných vyhrazených plynových zařízení, včetně uvedení konkrétních termínů provedení revizírevizí a kontrol. (2) Pro stanovení termínů revizírevizí a kontrol se při zpracování harmonogramu podle odstavce 1 vychází z požadavků právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (3) Provozovatel harmonogram průběžně vyhodnocuje a aktualizuje. § 23 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Přepočet jiných hořlavých plynů na uvolnitelný objem plynu Pro přepočet jiných než hořlavých plynůplynů na uvolnitelný objemuvolnitelný objem plynuplynu se používají převody: a) Plynné fáze Kategorie plynu\| Koeficient přepočtu ---\|--- Nízkoenergetické plynyplyny (generátorový, kychtový a podobně)\| V/4 Středněenergetické plynyplyny (koksárenský plynplyn, svítiplynplyn, energetický plynplyn, degazační plynplyn, vodní plynplyn, skládkový plynplyn, bioplyn, zemní plyn+vzduch a podobně)\| V/2 Vysoce energetické plynyplyny, zejména směsi kapalného ropného plynuplynu v označení (LPG) a vzduchu, syntetický zemní plynplyn v označení (SNG), biomethan\| V×1 Velmi vysoce energetické plynyplyny, zejména kapalný ropný plynplyn v označení (LPG) a rafinérské plynyplyny\| V×3 Jiné hořlavé plynyplyny \\- objem se přepočte podle spalného tepla, přičemž pro zemní plynplyn se uvažuje s hodnotou 40 MJ/m3 b) Kapalné fáze Kategorie plynu\| Koeficient přepočtu ---\|--- Kapalný zemní plynplyn v označení (LNG)\| Objem (LNG) × 650 Kapalný ropný plynplyn v označení (LPG)\| Objem (LPG) × 750 Příloha č. 2 Nejkratší doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených plynových zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni vzdělání žadatele Činnost na vyhrazeném plynovém zařízení\| Nejnižší stupeň vzdělání v oboru\| Odborná praxe ---\|---\|--- Obsluha\| základní\| odborný zácvik MontážeMontáže a opravyopravy\| střední vzdělání s výučním listem nebo rekvalifikace v oboru mechanik plynových zařízení\| praxe je součástí výuky, další zácvik se nevyžaduje střední vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního nebo chemického směru s výučním listem nebo s maturitní zkouškou ze skupiny oborů:\| 1 rok 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory nebo vysokoškolské vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního nebo chemického směru střední vzdělání s výučním listem nebo s maturitní zkouškou nebo vysokoškolské vzdělání jiného než strojního, elektrotechnického, stavebního nebo chemického směru\| 2 roky RevizeRevize\| střední vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru s maturitní zkouškou ze skupiny oborů:\| 2 roky 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory střední vzdělání jiného než strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru s maturitní zkouškou\| 3 roky praxe s osvědčením k montážímmontážím a opravámopravám vysokoškolské vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru\| 1 rok vysokoškolské vzdělání jiného než strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru\| 2 roky praxe s osvědčením k montážímmontážím a opravámopravám Zkoušky\| střední vzdělání s výučním listem ze skupiny oborů:\| 3 roky praxe s osvědčením k montážímmontážím a opravámopravám 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory střední vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru s maturitní zkouškou\| 1 rok střední vzdělání jiného než strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru s maturitní zkouškou\| 2 roky vysokoškolské vzdělání strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru\| 0,5 roku vysokoškolské vzdělání jiného než strojního, elektrotechnického, stavebního, chemického nebo hutnického směru\| 1 rok Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Rozlišovací znaky rozsahů oprávnění a osvědčení k montáži, opravám, revizím a zkouškám podle zákona Oprávnění a osvědčení obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky: Rozsah oprávnění a osvědčení --- Skupiny a podskupiny\| A 1\| Zařízení pro výrobu a úpravu plynných paliv A 2\| Zařízení pro výrobu a úpravu technických plynůplynů B\| Zařízení pro skladování plynůplynů C 1\| Zařízení pro plnění nádob plynyplyny a tlakové stanice na plynná paliva C 2\| Zařízení pro plnění nádob plynyplyny a tlakové stanice na technické plynyplyny C 3\| Plnění a čerpání nádrží vozidel plynyplyny C 4\| Plnění tlakových nádob k dopravě plynůplynů (platí pouze pro oprávnění k plnění tlakových nádob na plynyplyny) D\| Zařízení pro zkapalňování a odpařování plynůplynů E 1\| Kompresorové stanice E 2\| Regulační stanice plynuplynu F 1\| PlynPlynovody v budovách na plynplynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí F 2\| Průmyslové plynovody na plynná paliva, kromě propanu, butanu a jejich směsí F 3\| NTL, STL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn F 4\| VTL plynovody a přípojky pro veřejnou potřebu na zemní plyn F 5\| NTL, STL a VTL plynovody na propan, butan a jejich směsi F 6\| Rozvody technických plynůplynů G 1\| Spotřebiče s výkonem pod 50 kW na plynná paliva včetně spotřebičů na vytápění nebytových prostor, mimo pecí a průmyslových tepelných zařízení G 2\| Kotle s výkonem 50 kW a více na plynná paliva G 3\| Pece a průmyslová tepelná zařízení bez omezení výkonu a spotřebiče na vytápění nebytových prostor s výkonem 50 kW a více, popřípadě jiné typy spotřebičů neuvedené ve skupině G1, G2 nebo G4 G 4\| Stabilní plynové motory ve strojovnách, kotelnách H\| Zařízení pro vypouštění hasebních plynůZařízení pro vypouštění hasebních plynů Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Lhůty pro provádění provozních revizí a kontrol plynárenských zařízení Druh plynárenského zařízení\| Provozní revize\| Kontrola ---\|---\|--- Plynovody o tlakové úrovni do 4 barů v sídlech\| 6 let\| 1 rok Plynovody o tlakové úrovni do 4 barů mimo sídla\| 6 let\| 3 roky Ostatní plynárenská zařízení\| 6 let\| 1 rok Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Obsah zprávy o revizi vyhrazeného plynového zařízení Zpráva o revizirevizi vyhrazeného plynového zařízení obsahuje minimálně tyto údaje: a) označení provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, identifikační číslo provozovatele, bylo-li mu přiděleno, jeho název a sídlo, pokud je právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa místa podnikání, pokud je podnikající fyzickou osobou, b) umístění vyhrazeného plynového zařízení, c) datum zahájení a ukončení revizerevize, datum vypracování revizerevize, jméno, popřípadě jména a příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení revizního technikarevizního technika, který revizirevizi nebo zkoušku provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem,2) d) druh revizerevize (provozní nebo výchozí revizerevize), evidenční číslo zprávy o revizirevizi, e) přesnou specifikaci, druh a technické hodnoty revidovaného vyhrazeného plynového zařízení, f) v případě zpracování zprávy o výchozí revizirevizi je nutno v části „Technické hodnoty revidovaného zařízení“ doplnění seznamu předložené dokumentace, jednoznačné konstatování, zda montážmontáž zařízení provedla právnická nebo podnikající fyzická osoba k tomu oprávněná podle zákona, a seznam odborně způsobilých osob s uvedením kvalifikace, které se podílely na montážimontáži vyhrazeného plynového zařízení; součástí technických hodnot revidovaného zařízení mohou být též vložené fotografie dílčích částí revidovaného zařízení, popřípadě i výrobních štítků, g) údaje o provedeném měření, zkouškách a prohlídce vyhrazeného plynového zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů s uvedením výsledku měření, h) zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu vyhrazeného plynového zařízení, odkaz na porušený bezpečnostní předpis, i) návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků, j) údaje o způsobu odstranění závad zjištěných při předchozí revizirevizi, popřípadě při kontrole vyhrazeného plynového zařízení; pokud závady a nedostatky, uvedené v předchozích záznamech a zprávách o revizíchrevizích vyhrazeného plynového zařízení nebyly odstraněny, uvedou se znovu do části zprávy o revizirevizi „Zjištěné závady a nedostatky, návrh opatření a lhůt k odstranění“, k) celkové zhodnocení revidovaného vyhrazeného plynového zařízení z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti; celkové hodnocení nesmí být podmínečné; v případě provozní revizerevize je třeba jednoznačně konstatovat, zda je nebo není revidované zařízení schopno bezpečného provozu, l) v případě výchozí revizerevize musí být jednoznačně konstatováno, zda je revidované zařízení způsobilé k bezpečnému provozu a je možné ho do provozu uvést, m) podpis a otisk razítka revizního technikarevizního technika s číslem jeho osvědčení, n) v případě, že revizirevizi provedla osoba s oprávněním podle zákona, identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, název a sídlo, pokud je právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení a adresa místa podnikání, pokud je podnikající fyzickou osobou, a číslo oprávnění, o) záznam o předložených souvisejících revizíchrevizích vyhrazeného zařízení elektrického, tlakového a spalinových cest, případně jiných; ve zprávě se uvedou identifikační údaje příslušných revizírevizí: evidenční číslo, datum vystavení a jméno, popřípadě jména a příjmení revizního technikarevizního technika, p) potvrzení o předání revizní zprávy. Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 191/2022 Sb. Záznam o kontrole vyhrazeného plynového zařízení 1. Záznam o kontrole vyhrazeného plynového zařízení se provede v provozním deníku tohoto zařízení nebo musí být jako písemný dokument zařazen a evidován v jeho provozní dokumentaciprovozní dokumentaci. 2. Záznam o kontrole musí zejména obsahovat a) datum kontroly, b) rozsah kontrolovaného vyhrazeného plynového zařízení, c) zjištěné závady a nedostatky, návrh termínu a způsobu jejich odstranění, d) jméno, popřípadě jména a příjmení a podpis osoby, která provedla kontrolu, a e) pokud kontrola nebyla provedena pro vlastní potřebu provozovatele vyhrazeného plynového zařízení, identifikační číslo osoby, bylo-li osobě přiděleno, název a sídlo právnické osoby, případně adresa místa podnikání podnikající fyzické osoby, která kontrolu provedla, a evidenční číslo oprávnění k provádění revizírevizí nebo montážímontáží. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 190/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Nařízení vlády o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 89/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů a základních pravidel * § 3 - Vyhrazená elektrická zařízení * § 4 - Zařazení vyhrazených elektrických zařízení do tříd * § 5 - Požadavky na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob * § 6 - Požadavky na bezpečnost vyhrazeného elektrického zařízení při jeho uvádění do provozu * § 7 - Požadavky na bezpečnost provozovaných vyhrazených elektrických zařízení * § 8 - Požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních * § 9 - Revizní technik * § 10 - Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení * § 11 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (175/2024 Sb.) 190 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti Vláda nařizuje podle § 23 písm. a) až c) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) výčet vyhrazených technických elektrických zařízeníelektrických zařízení (dále jen „vyhrazená elektrická zařízenívyhrazená elektrická zařízení“), která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd, b) požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montážmontáž, opravyopravy, provoz, prohlídkyprohlídky, revizerevize, zkouškyzkoušky a provozní dokumentaciprovozní dokumentaci vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení a c) požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provádějí montážmontáž, opravyopravy, revizerevize a zkouškyzkoušky vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení, a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a dalších fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených elektrických zařízeníchvyhrazených elektrických zařízeních. § 2 Vymezení pojmů a základních pravidel Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) elektrickým zařízenímelektrickým zařízením zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou, b) prací na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení montážmontáž, demontáž, opravaoprava, prohlídkaprohlídka, kontrola, údržbaúdržba, zkoušení, měření a revizerevize vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, všechny úkony pro zajištění a odjištění pracoviště, c) prohlídkouprohlídkou činnost směřující k ověření, zda volba vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení odpovídá provozním podmínkám, zda je vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení řádně instalováno a provozováno a zda jsou respektovány požadavky jeho výrobce, dovozce, osoby zmocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora (dále jen „výrobce“), jakož i požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení na jeho montážmontáž a provoz; součástí prohlídkyprohlídky je i vizuální kontrola vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení tak, aby bylo vyloučeno poškození zařízení ohrožující bezpečnost práce a provozu na tomto zařízení, d) řádem prohlídekprohlídek, údržbyúdržby a revizírevizí součást provozní dokumentaceprovozní dokumentace, kterou právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení vymezuje požadavky, lhůty, postupy, pravidla a záznamy o ověřování bezpečnosti, údržběúdržbě, prohlídkáchprohlídkách, opraváchopravách a rekonstrukcíchrekonstrukcích vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení, včetně preventivní údržbyúdržby, e) zkouškouzkouškou soubor postupů ve formě zkoušení a měření podle části B přílohy č. 1 k tomuto nařízení, včetně souboru dalších technických úkonů určených průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací k ověření, zda opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, včetně bezpečnosti návazného technického zařízení bez ohledu na jeho druh, plní svůj účel, f) zprávou o revizirevizi doklad o výsledku revizerevize provedené podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení, vypracovaný revizním technikemrevizním technikem vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení (dále jen „revizní technikrevizní technik“) s využitím informací nezbytných pro provádění revizerevize; zpráva o revizirevizi dokládá stav vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení v době vykonání revizerevize a splnění požadavků kladených na bezpečnost provozu tohoto zařízení, na jeho provozní dokumentaciprovozní dokumentaci a soulad s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2); přípustná je listinná nebo elektronická podoba, g) uvedením vyhrazeného elektrického zařízení do provozuuvedením vyhrazeného elektrického zařízení do provozu úkon, kterým, po provedení předepsané revizerevize na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení nebo kontroly ověřením jeho stavu a po vyhodnocení dosažených výsledků, bylo vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení uznáno způsobilým k používání a bezpečnému provozu, h) prací podle pokynů výkon práce, pro kterou jsou dány nezbytné pokyny pro bezpečné a správné provedení práce; pokyny pro práci na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení může vydávat pouze osoba znalá3), i) prací s dohledem výkon práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů pro bezpečné a správné provedení práce; před zahájením práce s dohledem se fyzická osoba provádějící dohled přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření, a v průběhu těchto prací podle potřeby kontroluje dodržování právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dohled může vykonávat pouze osoba znalá3), j) prací pod dozorem výkon práce prováděné za trvalé přítomnosti fyzické osoby pověřené dozorem, který může vykonávat pouze osoba znalá3), k) souhrnnou zprávou o výchozí revizirevizi doklad vypracovaný revizním technikemrevizním technikem elektrických zařízeníelektrických zařízení s využitím jednotlivých výchozích revizních zpráv částí vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, z něhož je patrný jeho stav v době vykonání revizerevize a splnění požadavků na bezpečnost práce a provozu tohoto zařízení a na jeho provozní dokumentaciprovozní dokumentaci; přípustná je listinná nebo elektronická podoba. § 3 Vyhrazená elektrická zařízení (1) Vyhrazenými elektrickými zařízenímiVyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to a) elektrická zařízeníelektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií, b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. (2) Vyhrazenými elektrickými zařízenímiVyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti, b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody, c) zdravotnické elektrické přístroje, d) elektrické zařízeníelektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu4), e) elektrická zařízeníelektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů. § 4 Zařazení vyhrazených elektrických zařízení do tříd (1) Vyhrazeným elektrickým zařízenímVyhrazeným elektrickým zařízením I. třídy je a) elektrické zařízeníelektrické zařízení 1. ve vnitřních a vnějších prostorách s extrémně vysokými teplotami okolí nad + 55 °C, 2. v prostorách s výskytem tryskající a intenzivně tryskající vody a možností ponoření, 3. v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek a 4. v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentaceprovozní dokumentace, b) elektrické zařízeníelektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů, c) elektrické zařízeníelektrické zařízení v objektu, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob, d) elektrická instalace ve zdravotnických prostorech, s výjimkou zdravotnických prostorů, kde se nepředpokládá použití žádných příložných částí a kde zkrat zdroje nebo jiná porucha nemůže způsobit ohrožení života a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí, e) elektrické zařízeníelektrické zařízení určené na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pokud chrání zařízení uvedená v písmenech a) až d). (2) Vyhrazeným elektrickým zařízenímVyhrazeným elektrickým zařízením II. třídy jsou a) ostatní vyhrazená elektrická zařízenívyhrazená elektrická zařízení podle § 3 odst. 1 písm. a), neuvedená v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 písm. a) až d), b) zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny neuvedená v odstavci 1 písm. e). § 5 Požadavky na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob Odborně způsobilou osobou pro montážmontáž, opravyopravy, revizerevize a zkouškyzkoušky vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba s oprávněním vydaným podle zákona, a to v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k tomuto nařízení. § 6 Požadavky na bezpečnost vyhrazeného elektrického zařízení při jeho uvádění do provozu (1) MontážMontáž vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení se provádí podle projektové dokumentace, technické zprávy nebo návodu výrobce k tomuto zařízení. (2) Při uvádění vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení do provozu musí být zajištěno, aby a) vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení uváděné do provozu po částech mělo nehotové části spolehlivě odpojené a zajištěné proti nežádoucímu zapojení nebo jinak zabezpečené tak, aby ve stavu pod napětím nedošlo k ohrožení bezpečnosti práce a provozu, b) vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení před dokončením montážemontáže nebo opravyopravy bylo uváděno pod napětí pouze v souvislosti s provedením zkouškyzkoušky a s ověřováním jeho správné funkce; přitom se provedou taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu, c) vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení po dokončení montážemontáže, opravyopravy nebo přemístění na nové stanoviště, kdy toto zařízení v důsledku montážemontáže, opravyopravy nebo přemístění může vykazovat změny svých elektrických nebo funkčních vlastností, bylo před následným uvedením do provozu podrobeno revizirevizi, a to po dokončení montážemontáže vždy a po opravěopravě nebo přemístění na nové stanoviště podle potřeby tak, aby byla vždy ověřena jeho bezpečnost, d) u vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení byla provedena výchozí revizerevize podle části B bodu I. přílohy č. 2 k tomuto nařízení. (3) Po dokončení montážemontáže vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení obdrží přebírající odběratel od dodavatele montážemontáže spolu s vyhrazeným elektrickým zařízenímvyhrazeným elektrickým zařízením a) průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbuúdržbu a revizerevize tohoto zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení a další rozšiřování vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení; součástí průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace je posouzení vnějších vlivů, b) zprávu o výchozí revizirevizi vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, pokud není sjednán jiný způsob zajištění revizerevize. (4) RevizeRevize na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení musí být provedena rovněž, jde-li o změnu a) parametru ochrany proti přetížení a zkratu, b) ochrany před úrazem elektrickým proudem, c) ve vlastnostech ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny. (5) Provozovatel vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení zajistí zaznamenání změn do průvodní nebo provozní dokumentaceprovozní dokumentace. (6) Vyhrazené elektrické zařízeníVyhrazené elektrické zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizacípověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona, které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízeníelektrického zařízení. § 7 Požadavky na bezpečnost provozovaných vyhrazených elektrických zařízení (1) Vyhrazené elektrické zařízeníVyhrazené elektrické zařízení lze provozovat, pouze pokud jeho stav byl ověřen v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provedenou prohlídkouprohlídkou, zkouškouzkouškou, kontrolou a revizírevizí, které byly provedeny ve lhůtách stanovených řádem prohlídekprohlídek, údržbyúdržby a revizírevizí podle odstavce 5, který musí být pro tento účel zpracován. (2) Řád prohlídekprohlídek, údržbyúdržby a revizírevizí může být součástí řádu preventivní údržbyúdržby, pokud byl pro vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení vydán. Jedná-li se o vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení, pro které je v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci uvedena lhůta k provedení pravidelné revizerevize nebo kontroly kratší, než je stanoveno řádem prohlídekprohlídek, údržbyúdržby a revizírevizí v souladu s právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, postupuje se podle lhůty uvedené v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci. (3) Při revizirevizi vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení se provede prohlídkaprohlídka a zkouškazkouška v rozsahu podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, nestanovil-li výrobce odlišné nebo další požadavky. Jestliže některý z bodů prohlídkyprohlídky nebo zkouškyzkoušky uvedený v příloze podle věty první není u revidovaného vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení technicky proveditelný nebo není z hlediska ověření bezpečnosti důvodný, provedení prohlídkyprohlídky nebo zkouškyzkoušky v rozsahu takového bodu se nevyžaduje. (4) Po provedené revizirevizi vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení zpracuje revizní technikrevizní technik zprávu o revizirevizi podle § 10. (5) V řádu prohlídekprohlídek, údržbyúdržby a revizírevizí pro provoz vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení se stanoví a) jednotlivé úkony prohlídekprohlídek, zkoušekzkoušek a údržbyúdržby, včetně preventivní údržbyúdržby, s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení obsaženým v jejich průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci, k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k provozním podmínkám vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení, b) pravidelné intervaly provádění úkonů podle písmene a), c) způsob evidence výsledků prohlídekprohlídek, zkoušekzkoušek, údržbyúdržby a evidence zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržběúdržbě vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, d) lhůty revizírevizí v souladu s přílohou č. 4 k tomuto nařízení. (6) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení smí provádět jen odborně způsobilá osoba, která je podle zákona vybavena potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky a byla seznámena s jejich používáním; o této skutečnosti se vyhotoví zápis, který podepíše odborně způsobilá osoba spolu s osobou, která seznámení provedla. (7) Prozatímní vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení nebo jeho části je nutné v době, kdy není používáno, vypnout, pokud jeho vypnutím nebude ohrožena bezpečnost práce nebo provozu; o nutnosti ponechat jej v provozu rozhodne osoba odpovědná za elektrické zařízeníelektrické zařízení. (8) Vyhrazené elektrické zařízeníVyhrazené elektrické zařízení, u kterého se zjistí stav bezprostředně ohrožující bezpečnost práce nebo provozu daného zařízení, je nutné neprodleně odpojit od napájecího zdroje a zajistit proti nežádoucímu připojení; není-li to možné, je nutné zajistit jeho opravuopravu bez zbytečného odkladu. § 8 Požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních Minimálními požadavky na bezpečnost při činnosti na vyhrazených elektrických zařízeníchvyhrazených elektrických zařízeních se rozumí a) provozování vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení jen tehdy, pokud jsou činnostmi na tomto zařízení pověřovány pouze fyzické osoby odborně způsobilé v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, neurčil-li výrobce další požadavky na odbornou způsobilost s ohledem na rizika činnosti na tomto zařízení, b) vyhodnocení elektrického rizika před zahájením práce na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení nebo jeho obsluhy, podle něhož musí být stanoveno, jak budou práce nebo obsluha vykonávány a jaká opatření budou pro zajištění bezpečnosti při těchto činnostech provedena, c) školení každé fyzické osoby vykonávající činnosti na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení, s ním nebo v jeho blízkosti o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně místních provozních bezpečnostních předpisů, týkajících se jejich činnosti, d) určení fyzické osoby odpovědné za elektrické zařízeníelektrické zařízení, k jejímž povinnostem patří zajištění bezpečného provozu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, na základě písemného pověření vydaného v listinné nebo elektronické podobě právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení provozuje, e) stanovení vedoucího práce pro každou práci na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení, který má povinnost řádně zajistit danou činnost; před zahájením dané práce se provede rozbor její složitosti, aby byla pro její výkon zvolena osoba s vhodnou odbornou způsobilostí; vedoucího práce na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení může vykonávat pouze osoba znalá3). § 9 Revizní technik Revizní technikRevizní technik k provádění revizírevizí vyhrazených elektrických zařízenívyhrazených elektrických zařízení je fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti podle § 11 odst. 3 zákona v rozsahu stanoveném v příloze č. 5 k tomuto nařízení. § 10 Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení (1) Zpráva o revizirevizi vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení obsahuje a) název a sídlo právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu podnikání podnikající fyzické osoby, která revidované vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení provozuje nebo bude provozovat, b) identifikaci vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, které je revidováno, včetně místa umístění, c) vymezení rozsahu revizerevize, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technikarevizního technika, který revizirevizi provedl; v případě elektronického předání zprávy o revizirevizi musí být elektronický dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem5), e) určení, zda se jedná o revizirevizi výchozí, pravidelnou nebo mimořádnou a v případě mimořádné revizerevize uvedení důvodu jejího provádění, f) datum zahájení revizerevize, ukončení revizerevize, vypracování zprávy o revizirevizi a předání zprávy o revizirevizi, g) soupis použitých měřicích přístrojů, h) seznam podkladů použitých k provedení revizerevize, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech, i) soupis provedených úkonů, například prohlídkaprohlídka, zkouškazkouška, měření a vyhodnocení, j) naměřené hodnoty, k) přehled zjištěných závad s uvedením ustanovení porušených právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, l) slovní zhodnocení, zda je vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení z hlediska bezpečnosti schopno provozu, zda je provedení ochrany před bleskem a přepětím v souladu s právními a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z doby jejího zřízení a zda její součásti jsou ve stavu způsobilém plnit požadovanou funkci; v případě, že není vyhrazené elektrické zařízenívyhrazené elektrické zařízení z hlediska bezpečnosti schopno provozu, doplní se odůvodnění tohoto závěru, m) vyhodnocení případných záznamů o výsledcích provedených prohlídekprohlídek a zkoušekzkoušek a o odstraňování závad zjištěných při předchozí revizirevizi, při provozu a údržběúdržbě vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, n) doporučení lhůty provedení příští revizerevize, o) potvrzení o převzetí nebo předání zprávy o revizirevizi. (2) Bude-li výchozí revizerevize na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení vzhledem k rozsahu revizerevize prováděna po částech a budou-li vystavovány na tyto části jednotlivé zprávy o výchozí revizirevizi, musí být před předáním a uvedením celého vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení do trvalého provozu vystavena jedna souhrnná zpráva o výchozí revizirevizi. K sestavení této souhrnné zprávy o výchozí revizirevizi lze využít jednotlivé zprávy o výchozí revizirevizi. § 11 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Požadavky kladené na prohlídku a zkoušku při výchozí, pravidelné a mimořádné revizi vyhrazeného elektrického zařízení Část A Prohlídka ProhlídkaProhlídka předchází zkoušcezkoušce. ProhlídkouProhlídkou se zkontroluje zejména a) způsob, popřípadě stav ochrany před úrazem elektrickým proudem včetně měření vzdáleností, pokud jde zejména o ochranu přepážkami nebo kryty, zábranami nebo polohou, b) použití protipožárních přepážek nebo jiných bezpečnostních opatření proti šíření ohně a ochrana před tepelnými účinky, c) volba vodičů s ohledem na proudovou zatížitelnost a úbytek napětí, d) volba, seřízení a stav ukazatelů ochranných a kontrolních prvků, e) použití odpovídajících, vhodně umístěných a dostatečně oddělujících spínacích prvků, f) volba elektrických zařízeníelektrických zařízení a ochranných opatření s ohledem na vnější vlivy, oprávněnost zatřídění a označení prostorů z hlediska vnějších vlivů, g) označení středních a ochranných vodičů, h) vybavení schématy, varovnými nápisy a jinými podobnými informacemi požadovanými jinými právními předpisy nebo technickými normami, i) označení obvodů, pojistek, spínačů, svorek, j) odpovídající způsob spojení vodičů, k) přístupnost z hlediska provozu a údržbyúdržby. Část B Zkouška - měření I. Obecné požadavky Zkoušení a měření se u revidovaného vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení provádí v tomto pořadí: a) spojitost ochranných vodičů a vodičů pro pospojování k uvedení na stejný potenciál, b) izolační stav elektrického zařízeníelektrického zařízení, c) ochrana oddělením obvodů a oddělením při použití bezpečného malého napětí s označením (SELV) nebo (PELV), d) izolační odpor podlahy a stěn, e) automatické odpojení od zdroje, f) zkouškazkouška zapojení přístrojů, g) zkouškazkouška elektrické pevnosti, h) funkční zkouškazkouška, i) tepelné účinky, j) úbytek napětí, k) zkouškazkouška polarity, l) pořadí fází. II. Další požadavky Zkouší se zejména a) hlídače izolačního stavu, proudové chrániče a další ochranné přístroje, a to aktivací zkušebního ovládacího prvku, pokud jsou takovým vybaveny, nebo způsobem předepsaným jejich výrobcem nebo postupem podle technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, b) účinnost bezpečnostních zařízení, jako jsou zařízení pro nouzové vypnutí, blokovací opatření a hlídače tlaku, c) funkční schopnost hlásičů a ukazatelů stavu, jako jsou zařízení pro zpětná hlášení při dálkovém ovládání spínačů a světelné hlásiče, d) elektrická pevnost izolace spočívající v provedení zkouškyzkoušky přiloženým napětím, a to jen v případě, že použité elektrické předměty nemají doloženo zajištění požadovaných vlastností výrobcem, e) funkčnost přepěťových ochran. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Podklady pro provedení revize vyhrazených elektrických zařízení a náplň revize Část A Podklady pro provedení revize vyhrazeného elektrického zařízení obsahují zejména I. Pro výchozí revizerevize a) průvodní, projektovou nebo výkresovou dokumentaci skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, technickou zprávu k dokumentaci, b) protokoly o určení vnějších vlivů, pokud nejsou součástí průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, c) výchozí revizerevize těch částí vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení objektu, provozního souboru (dílčího provozního souboru), jež jsou z něho jako celku připraveny postupně k uvedení do provozu, d) záznamy o prohlídkáchprohlídkách a zkouškáchzkouškách provedených na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení v průběhu jeho montážemontáže, e) záznamy o provedených opatřeních, prohlídkáchprohlídkách a zkouškáchzkouškách provedených v průběhu rekonstrukcerekonstrukce vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení, které nemůže být ze závažných společenských, národohospodářských nebo technologických důvodů bez napětí po celou dobu provádění činností, popřípadě stanovisko pověřené organizacepověřené organizace nebo znalce, f) výpočet rizik pro zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické elektřiny se začleněním posuzovaného systému ochrany před bleskem a přepětím (dále jen „LPS“) do příslušné třídy LPS podle normových hodnot, technickou zprávu obsahující dokumentaci LPS, popis návrhu včetně technických výkresů, doprovodnou technickou dokumentaci jednotlivých použitých součástí prokazující jejich vhodnost k použití v dané třídě LPS splněním normativních hodnot a podmínky pro údržbuúdržbu, g) protokoly o kusovém ověřování na zabudované výrobky, h) identifikaci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, včetně čísla oprávnění, která elektroinstalaci prováděla. II. Pro pravidelné a mimořádné revizerevize a) provozní a projektovou nebo výkresovou dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení a podmínky pro údržbuúdržbu, b) protokoly o určení vnějších vlivů, pokud nejsou součástí provozní dokumentaceprovozní dokumentace, c) záznamy o výsledcích provedených prohlídekprohlídek a zkoušekzkoušek a o zjištěných a odstraněných závadách při provozu a údržběúdržbě, d) zprávu o předchozí revizirevizi, e) doklady o kontrolách orgánů inspekce práce, f) osvědčení k vyhrazenému elektrickému zařízenívyhrazenému elektrickému zařízení I. třídy vydanému pověřenou organizacípověřenou organizací podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona, g) doklad uvádějící důvody mimořádné revizerevize. Část B Náplň revize vyhrazeného elektrického zařízení I. Při výchozí revizirevizi se s přihlédnutím ke druhu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení provede a) kontrola shody skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení s projektovou nebo výkresovou dokumentací a s průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení a kontrola úplnosti průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, b) prohlídkaprohlídka vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení z pohledu splnění podmínek pro instalaci ve vztahu k vnějším vlivům prostředí podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, c) opatření k ověření stavu revidovaného vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení zahrnující prohlídkuprohlídku a zkouškuzkoušku, d) provedení potřebných měření a jejich vyhodnocení. II. Při pravidelné a mimořádné revizirevizi se s přihlédnutím ke druhu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení provede a) kontrola shody skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení s projektovou nebo výkresovou dokumentací a s provozní dokumentacíprovozní dokumentací zařízení a kontrola úplnosti provozní dokumentaceprovozní dokumentace, b) prohlídkaprohlídka skutečného stavu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení z pohledu splnění původních podmínek pro instalaci ve vztahu k vnějším vlivům prostředí podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace a posouzení případných změn provedených od poslední revizerevize, c) opatření k ověření stavu revidovaného vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení zahrnující prohlídkuprohlídku a zkouškuzkoušku, d) provedení potřebných měření a jejich vyhodnocení. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení Oprávnění obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky: I. Podle rozsahu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení: a)\| elektrická zařízeníelektrická zařízení nízkého napětí a vysokého napětí s uvedením rozsahu napětí; rozsahy ---\|--- \| napětí do 35 kV, do 230 kV nebo bez omezení rozsahu napětí\| E1 b)\| elektrická zařízeníelektrická zařízení nízkého napětí do 1 kV střídavého napětí nebo 1,5 kV stejnosměrného \| napětí\| E2 c)\| zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou, přepětím a statickou elektřinou \| \| E3 II. Podle druhu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení: a)\| zařízení v prostorech bez nebezpečí výbuchu\| A ---\|---\|--- b)\| zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu [§ 4 odst. 1 písm. b)]\| B III. Podle druhu činnosti na vyhrazeném elektrickém zařízenívyhrazeném elektrickém zařízení: a) \| MontážMontáž \| M ---\|---\|--- b) \| OpravyOpravy\| O c)\| RevizeRevize\| R d)\| ZkouškyZkoušky\| Z Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Základní nejdelší lhůty pravidelných revizí vyhrazeného elektrického zařízení včetně zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny Podle objektu a prostoru:\| Revizní lhůty ---\|--- V objektech určených pro administrativní činnost\| 5 let V objektech určených pro výrobu, vzdělávání (školy, mateřské školy), ubytování (hotely, ubytovny, kempy a jiná ubytovací zařízení) a lékařské účely\| 3 roky Elektrické zařízeníElektrické zařízení v objektu, který podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob\| 2 roky Prozatímní zařízení stavenišť\| 0,5 roku Pojízdné a převozné prostředky\| 1 rok Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu\| 3 roky Prostory mokré a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek\| 1 rok Ochrana před účinky atmosférické a statické elektřiny:\| Revizní lhůty LPS chránící kritické systémy\| 2 roky LPS chránící ostatní objekty nebo zařízení\| 4 roky Doplňující informace k základním nejdelším lhůtám pravidelných revizírevizí vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení a) Pokud se na elektrické zařízeníelektrické zařízení vztahuje více než jedna revizní lhůta, použije se z nich lhůta nejkratší. b) Pravidelná revizerevize musí být provedena v roce, do kterého spadá konec stanovené lhůty od doby provedení poslední revizerevize. Netýká se lhůt, nepřesahujících délku jednoho roku. c) Provozovatelé, kteří mají zpracován řád preventivní údržbyúdržby, kdy pravidelnými kontrolami a údržbouúdržbou je zajišťována minimalizace rizik souvisejících s provozem elektrických zařízeníelektrických zařízení, mohou ve svém řádu preventivní údržbyúdržby stanovit lhůty pravidelných revizírevizí až dvojnásobné. d) Výše uvedené lhůty nemusí být uplatněny na vyhrazená elektrická zařízenívyhrazená elektrická zařízení splňující požadavky stanovené § 21 odst. 1 zákona. Doplňující informace k základním nejdelším lhůtám pravidelných revizírevizí LPS a) Na všech zařízeních LPS je nutno provést nejméně jednou ročně vizuální kontrolu, kterou se ověří, že LPS není viditelně poškozen. b) Kritické systémy mohou zahrnovat stavby obsahující citlivé vnitřní systémy, kancelářské budovy a obchodní budovy. Mezi kritické systémy patří vyhrazená elektrická zařízenívyhrazená elektrická zařízení I. třídy a objekty, kde následkem úderu blesku nebo přepětí může vzniknout škoda velkého rozsahu. Vyhrazené elektrické zařízeníVyhrazené elektrické zařízení, pro které nestanovuje tato příloha lhůtu, je revidováno podle lhůt, které jsou stanoveny v jiných právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Osvědčení revizního technika vyhrazených elektrických zařízení Osvědčení obsahuje pro daný účel tyto rozlišovací znaky: I. Podle rozsahu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení: a)\| elektrická zařízeníelektrická zařízení nízkého napětí a vysokého napětí, s uvedením rozsahu napětí; rozsahy napětí do 35 kV, do 230 kV nebo bez omezení rozsahu napětí, včetně zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou, přepětím a statickou elektřinou ---\|--- \| \| E1 b)\| elektrická zařízeníelektrická zařízení nízkého napětí do 1 kV střídavého napětí nebo 1,5 kV stejnosměrného \| napětí, včetně zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou, přepětím a statickou \| elektřinou\| E2 c)\| zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou, přepětím a statickou elektřinou \| \| E3 II. Podle druhu vyhrazeného elektrického zařízenívyhrazeného elektrického zařízení: a)\| zařízení v prostorech bez nebezpečí výbuchu\| A ---\|---\|--- b)\| zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu [§ 4 odst. 1 písm. b)]\| B 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 2) § 349 odst. 1 zákoníku práce. 3) § 19 zákona. 4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.