Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Nařízení vlády č. 189/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 88/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Podpora elektřiny * § 3 - Podpora tepla * § 4 - Přechodná transformační podpora tepla * § 5 - Podpora biometanu * § 6 - Společná ustanovení * § 7 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (459/2024 Sb.) 189 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie Vláda nařizuje podle § 3 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb., (dále jen „zákon”) a čl. IV bodu 1 zákona č. 176/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví a) druhy podpor, které jsou využity pro podporu, b) formy podpor, které jsou využity pro podporu, c) druhy podporovaných zdrojů, velikost instalovaného elektrického výkonu výroben elektřiny, instalovaného tepelného výkonu výroben teplavýroben tepla a energetického výkonu výroben biometanuenergetického výkonu výroben biometanu, které jsou předmětem podpory, d) množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, které je předmětem podpory, e) vymezení tepla, na které se nevztahuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií, a ceny povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla, f) maximální výši finanční jistoty v případě aukce, g) druhy podporovaných zdrojů energie, pro které platí 1. povolení stavby podle stavebního zákona pro výrobny elektřiny jako podmínka pro účast v aukci, 2. společná aukce pro výrobny elektřiny uváděné do provozu a modernizované výrobny elektřiny, h) vymezení, pro který druh podporovaného zdroje energie je podpora zvlášť pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny a zvlášť pro výrobnu elektřiny, a i) dobu trvání udržovací podpory elektřiny, dobu trvání udržovací podpory tepla a období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií. § 2 Podpora elektřiny (1) Podpora elektřiny se stanoví pro elektřinu vyrobenou a) využitím energie slunečního záření, b) využitím energie větru, c) využitím energie vody, d) využitím energie skládkového plynu, e) využitím energie kalového plynu, f) využitím biomasybiomasy, g) využitím bioplynubioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu, h) z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů a i) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla. (2) Pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů energie podle odstavce 1 se v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví a) hodnoty instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny, b) formy podpory elektřiny, c) hodnoty souhrnného instalovaného elektrického výkonu výroben elektřiny, d) maximální výše finanční jistoty v případě aukce, e) informace, zda je podmínkou pro účast v aukci povolení stavby podle stavebního zákona, a f) informace, zda je možné vyhlásit společnou aukci pro výrobny elektřiny uváděné do provozu a modernizované výrobny elektřiny. (3) V případě podpory elektřiny vyrobené využitím biomasybiomasy se v příloze č. 1 k tomuto nařízení stanoví také doba trvání udržovací podpory elektřiny. (4) Pro posouzení hodnoty instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny složené z několika zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny je rozhodný součet instalovaného elektrického výkonu všech zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu nebo modernizovaných v průběhu předchozích 24 kalendářních měsíců. (5) Pokud je podpora určena zvlášť pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny, vztahují se na zdroj elektřinyzdroj elektřiny požadavky, podmínky a pravidla stanovené pro výrobnu elektřiny zákonem a tímto nařízením vlády. § 3 Podpora tepla (1) Podpora tepla se stanoví pro teplo vyrobené využitím a) biomasybiomasy, b) geotermální energiegeotermální energie a c) bioplynubioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu. (2) Pro jednotlivé druhy podporovaných zdrojů energie podle odstavce 1 se v příloze č. 2 k tomuto nařízení stanoví a) hodnoty instalovaného tepelného výkonu výrobny teplavýrobny tepla, b) formy podpory tepla, c) hodnoty souhrnného instalovaného tepelného výkonu výroben teplavýroben tepla a d) množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje. (3) V případě podpory tepla vyrobeného využitím biomasybiomasy nebo geotermální energiegeotermální energie se v příloze č. 2 k tomuto nařízení stanoví také doba trvání udržovací podpory tepla. (4) Podpora tepla vyrobeného využitím biomasybiomasy se u výroben teplavýroben tepla s tepelným příkonem nad 20 MWt uvedených do provozu v jednotlivých kalendářních letech podle tabulky č. 1 uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení vztahuje pouze na výrobny teplavýrobny tepla, které dodávají vyrobené teplo do účinné soustavy zásobování tepelnou energiíúčinné soustavy zásobování tepelnou energií. § 4 Přechodná transformační podpora tepla (1) Cena povolenky na emise skleníkových plynů zajišťující přechod k transformaci výroby tepla podle § 26d zákona, forma podpory a období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla, se stanoví v příloze č. 3 k tomuto nařízení. (2) Přechodná transformační podpora tepla se nevztahuje na vlastní spotřebu tepla, která nesouvisí s procesem výroby tepla. § 5 Podpora biometanu (1) Podpora biometanubiometanu se stanoví pro biometanbiometan vyrobený ve a) výrobně biometanubiometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynubioplynu a jeho úpravě na biometanbiometan, která nevznikla úpravou výrobny elektřiny, b) výrobně biometanubiometanu zahrnující zařízení k výrobně bioplynubioplynu a jeho úpravě na biometanbiometan, která vznikla úpravou výrobny elektřiny, a c) výrobně biometanubiometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynubioplynu na biometanbiometan. (2) Formy podpory biometanubiometanu a hodnoty souhrnného energetického výkonu výroben biometanuenergetického výkonu výroben biometanu pro podporu podle odstavce 1 se stanoví v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (3) Podpora biometanu ve výrobnách biometanu uvedených do provozu do 31. prosince 2025 se vztahuje pouze na biometan vyrobený ve výrobně biometanu s výkonem do 5,5 mil. Nm3/rok včetně. V případě výroben biometanu s výkonem nad 0,9 mil. Nm3/rok a do 5,5 mil. Nm3/rok včetně, které nejsou vlastněny malým nebo středním podnikem nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje1), se podpora vztahuje pouze na dvě výrobny biometanu uvedené do provozu v daném kalendářním roce, u kterých je nejdříve zaregistrována v systému operátora trhu podpora zeleným bonusem na biometan. § 6 Společná ustanovení (1) Podpora stanovená tímto nařízením a její výplata musí být v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam podpor podle tohoto nařízení, které jsou v souladu s právem Evropské unie upravujícím poskytování veřejné podpory. (3) Maximální roční výše dotace z prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona vázaná na druhy podpor, které jsou využity pro podporu podle tohoto nařízení na rok 2025 činí 3 000 000 000 Kč. Do maximální roční výše dotace podle věty první není zahrnuta výše dotace z prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona vázaná na druhy podpor, u kterých vznikl nárok na podporu do 31. prosince 2024. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Podpora elektřiny Tabulka č. 1 – Podpora elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| -\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| NE\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| NE\| -\| -\| - Tabulka č. 2 – Podpora elektřiny vyrobené využitím energie větru Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo počet zdrojů\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 30\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 30\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 60\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 40\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 90\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 6 MW včetně nebo více než 6 zdrojů elektřiny\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 40\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 6 MW nebo nejvýše 6 zdrojů elektřiny\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 335\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 30\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 20253\| Od 1 MW a nižší než 6 MW\| Zelený bonus\| 15\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 335\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 30\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 20263\| Od 1 MW a nižší než 6 MW\| Zelený bonus\| 10\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 335\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 70\| ANO\| ANO\| 300 000\| ANO Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 20273\| Od 1 MW a nižší než 6 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Tabulka č. 3 – Podpora elektřiny vyrobené využitím energie vody Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 2\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 2\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 2\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 do 10 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| -\| - Tabulka č. 4 – Podpora elektřiny vyrobené využitím energie skládkového plynu Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 3\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Tabulka č. 5 – Podpora elektřiny vyrobené využitím energie kalového plynu Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 2\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Tabulka č. 6 – Podpora elektřiny vyrobené využitím biomasy Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci\| Doba trvání udržovací podpory elektřiny ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE)\| (rok) Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2022\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2022 Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2023\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2023 Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2024\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2024 Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2025\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2025 Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2026\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2026 Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Udržovací podpora elektřiny v roce 2027\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| 2027 Tabulka č. 7 – Podpora elektřiny vyrobené využitím bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| - Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| - Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 5\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 5\| ANO\| -\| - Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 0,5 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| - Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 0,5 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| - Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1\| ANO\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 0,5 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| - Tabulka č. 8 – Podpora elektřiny z druhotných zdrojů při využití důlních plynů Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Zelený bonus\| 13,8\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Zelený bonus\| 10\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 1,6\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Bez omezení\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Tabulka č. 9 – Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla Podpora pro výrobny elektřiny\| Instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný elektrický výkon výroben elektřiny2\| Podpora určená pro zdroj elektřiny\| Společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny\| Maximální výše finanční jistoty pro účast v aukci\| Podmínka povolení stavby výrobny elektřiny pro účast v aukci ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWe)\| (ANO/NE)\| (ANO/NE)\| (Kč/MWe)\| (ANO/NE) Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2022\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2022\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 500\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2023\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 30\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 60\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2023\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 60\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 1 250\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2024\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 30\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 30\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2024\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 30\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 1 750\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2025\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 60\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 30\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2025\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 30\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2026\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2026\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysoutěžené nové výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Vysoutěžené modernizované výrobny elektřiny1 v roce 2027\| Od 1 MW včetně\| Aukční bonus\| 0\| ANO\| ANO\| 300 000\| NE Výrobny elektřiny uvedené do provozu v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Výrobny elektřiny modernizované v roce 2027\| Nižší než 1 MW\| Zelený bonus\| 0\| ANO\| -\| -\| - Vysvětlivky: 1 Výrobna elektřiny, pro kterou bylo vydáno rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. 2 V případě formy podpory zeleným bonusem celková hodnota instalovaného elektrického výkonu všech výroben elektřiny, které jsou uvedeny do provozu nebo u nichž je dokončena modernizace v daném kalendářním roce. 3\\. Výrobna elektřiny využívající energii větru s instalovaným výkonem od 1 MW a nižším než 6 MW, která je vlastněna mikropodnikem, malým podnikem nebo společenstvím pro obnovitelné zdroje. V případě formy podpory aukčním bonusemaukčním bonusem celková hodnota instalovaného elektrického výkonu všech výroben elektřiny, pro které lze v daném kalendářním roce vyhlásit aukci na podporu elektřiny; v případě společné aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu a modernizované výrobny elektřiny se celkové hodnoty instalovaných elektrických výkonů těchto výroben sčítají. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Podpora tepla Tabulka č. 1 – Podpora tepla vyrobeného využitím biomasy Podpora pro výrobny tepla\| Instalovaný tepelný výkon výrobny tepla1\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný tepelný výkon výroben tepla2\| Množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje\| Doba trvání udržovací podpory tepla ---\|---\|---\|---\|---\|--- (MWt)\| (GJ)\| (rok) Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2022\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 20\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 70\| -\| - Udržovací podpora tepla pro rok 2022\| \| \| \| \| -\| spalování pouze biomasy\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| -\| 2022 -\| společné spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 7 000 000\| 2022 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2023\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 35\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 50\| -\| - Udržovací podpora tepla pro rok 2023\| \| \| \| \| -\| spalování pouze biomasy\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| -\| 2023 -\| společné spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 7 000 000\| 2023 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2024\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 130\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 40\| -\| - Udržovací podpora tepla pro rok 2024\| \| \| \| \| -\| spalování pouze biomasy\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| -\| 2024 -\| společné spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 6 000 000\| 2024 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2025\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 20\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 170\| -\| . Udržovací podpora tepla pro rok 2025\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 6 000 000\| 2025 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2026\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| -\| . Udržovací podpora tepla pro rok 2026\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 6 000 000\| 2026 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2027\| \| \| \| \| -\| výtopny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| -\| - -\| teplárny\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| -\| . Udržovací podpora tepla pro rok 2027\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| 0\| - Tabulka č. 2 – Podpora tepla vyrobeného využitím geotermální energie Podpora pro výrobny tepla\| Instalovaný tepelný výkon výrobny tepla\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný tepelný výkon výroben tepla2\| Doba trvání udržovací podpory tepla ---\|---\|---\|---\|--- (MWt)\| (rok) Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2022\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Udržovací podpora tepla v roce 2022\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 2022 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2023\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| Udržovací podpora tepla v roce 2023\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 2023 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2024\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| Udržovací podpora tepla v roce 2024\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| Bez omezení\| 2024 Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2025\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Udržovací podpora tepla v roce 2025\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2026\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Udržovací podpora tepla v roce 2026\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Výrobny tepla uvedené do provozu v roce 2027\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Udržovací podpora tepla v roce 2027\| Nad 200 kWt\| Zelený bonus\| 0\| - Tabulka č. 3 – Podpora tepla vyrobeného využitím bioplynu s výjimkou skládkového a kalového plynu Podpora pro výrobny tepla\| Instalovaný tepelný výkon výrobny tepla\| Forma podpory\| Souhrnný instalovaný tepelný výkon výroben tepla2 ---\|---\|---\|--- (MWt) Výrobny teplaVýrobny tepla uvedené do provozu v roce 2022\| Do 500 kWe včetně\| Zelený bonus\| 5 Výrobny teplaVýrobny tepla uvedené do provozu v roce 2023\| Do 500 kWe včetně\| Zelený bonus\| 5 Výrobny teplaVýrobny tepla uvedené do provozu v roce 2024\| Do 500 kWe včetně\| Zelený bonus\| 5 Vysvětlivky: 1 Údaj uvedený v licenci na výrobu tepelné energie. 2 Celková hodnota instalovaného tepelného výkonu všech výroben teplavýroben tepla uvedených do provozu v daném kalendářním roce. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií Tabulka – Přechodná transformační podpora tepla v soustavách zásobování tepelnou energií Cena povolenky na emise skleníkových plynů zajištující přechod k transformaci výroby tepla podle § 26d zákona\| Forma podpory\| Období, za které se poskytuje přechodná transformační podpora tepla ---\|---\|--- Období\| (Kč/povolenka)\| (rok) Pro rok 2021\| 500\| Bonus k transformaci výroby tepla\| 2021 Pro rok 2022\| 500\| Bonus k transformaci výroby tepla\| 2022 Pro rok 2023\| 500\| Bonus k transformaci výroby tepla\| 2023 Pro rok 2024\| 500\| Bonus k transformaci výroby tepla\| 2024 Pro rok 2025\| 0\| Bonus k transformaci výroby tepla\| - Pro rok 2026\| 0\| Bonus k transformaci výroby tepla\| - Pro rok 2027\| 0\| Bonus k transformaci výroby tepla\| - Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 189/2022 Sb. Podpora biometanu Tabulka – Podpora biometanu Podpora pro výrobny biometanu\| Forma podpory\| Souhrnný energetický výkon výroben biometanu1 ---\|---\|--- (Nm3/rok) Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2022\| Zelený bonus\| 32 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2022 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2022 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2023\| Zelený bonus\| 57 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2023 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2023 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2024\| Zelený bonus\| 80 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2024 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2024 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2025\| Zelený bonus\| 60 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2025 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2025 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2026\| Podle zákona\| 90 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2026 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2026 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které nevznikly úpravou výroben elektřiny (nové výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2027\| Podle zákona\| 110 000 000 Výrobny biometanu zahrnující zařízení k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, které vznikly úpravou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanu), uvedené do provozu v roce 2027 Výrobny biometanu zahrnující pouze zařízení k úpravě bioplynu na biometan uvedené do provozu v roce 2027 Vysvětlivka: 1 Celková hodnota energetického výkonu všech výroben biometanuvýroben biometanu uvedených do provozu v daném kalendářním roce. 1) § 20b odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 188/2022 Sb.	Vyhláška č. 188/2022 Sb. Vyhláška, kterou se zrušují některá nařízení okresních úřadů spadající do působnosti Ministerstva zemědělství Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 87/2022 * § 1 - Zrušují se: * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Aktuální znění od 1. 7. 2022 188 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022, kterou se zrušují některá nařízení okresních úřadů spadající do působnosti Ministerstva zemědělství Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 15 odst. 1 a 4 a § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., a podle čl. CXIX bodu 3 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů: § 1 Zrušují se: 1. Nařízení okresního úřadu Opava č. 8/1995 o stanovení hromadných opatření k zamezování výskytu a rozšiřování hraboše polního a k jeho hubení. 2. Nařízení okresního úřadu Opava č. 18/1996 ze dne 29. 10. 1996, kterým se vydává mimořádné veterinární opatření. 3. Nařízení okresního úřadu Opava č. 19/1997 ze dne 20. 5. 1997, kterým se vydává mimořádné veterinární opatření proti zavlečení, vzniku a šíření BSE. 4. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 6/1996 ze dne 19. 6. 1996 o zpracování lesních hospodářských osnov pro vlastníky lesů v působnosti Lesů ČR, lesní správy Šenov u Ostravy. 5. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 7/1996 ze dne 19. 6. 1996 o mimořádných veterinárních opatřeních a tlumení nebezpečné nákazy – varroázy včel. 6. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 14/1996 ze dne 28. 8. 1996 o mimořádných veterinárních opatřeních k prevenci a tlumení nákazy – pseudomor drůbeže. 7. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 2/1997 ze dne 4. 6. 1997 o koncepci chovu a lovu normovaných druhů zvěře v okrese Nový Jičín. 8. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 6/1997 ze dne 9. 7. 1997 o zpracování lesních hospodářských osnov pro vlastníky lesů v působnosti Lesů ČR, lesní správy Šenov u Ostravy. 9. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 2/2001 ze dne 6. 6. 2001 o zpracování lesních hospodářských osnov pro vlastníky lesů v působnosti LHC Vítkov na území okresu Nový Jičín. 10. Nařízení okresního úřadu Nový Jičín č. 1/2002 ze dne 18. 2. 2002, kterým se vyhlašuje záměr zadat zpracování lesní hospodářské osnovy pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob v určeném území, pokud pro ně není zpracován lesní hospodářský plán. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 187/2022 Sb.	Vyhláška č. 187/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 151/2005 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 87/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 151/2005 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 187 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 151/2005 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 31 odst. 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 362/2004 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 151/2005 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři, se mění takto: 1. V názvu vyhlášky a v nadpisech § 2 a přílohy č. 7 se za slovo „nebo“ vkládají slova „rostliny technického“. 2. V § 1 odst. 2, 4 a 6 se za slovo „pěstujících“ vkládají slova „rostliny technického“ a text „§ 29“ se nahrazuje textem „§ 29b“. 3. V § 1 odst. 5 se za text „§ 29 písm. c)“ doplňují slova „bodů 1 a 2“. 4. V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vzor formuláře pro hlášení osob pěstujících mák setý o makovině prodané nebo jinak převedené podle § 29b písm. c) bodu 3 zákona je stanoven v příloze č. 7 k této vyhlášce.“. 5. V § 2 a v příloze č. 7 bodech 1, 2, 20, 27 a 33 se za slovo „nebo“ vkládají slova „rostliny technického“. 6. Přílohy č. 1 až 6 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující mák setý k 31. 5. roku o oseté výměře podle § 29 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 492kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující rostliny technického konopí v roce o oseté výměře podle § 29b písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 499kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující mák setý v průběhu roku o výměře a způsobu zneškodnění podle § 29 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 496kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující rostliny technického konopí v průběhu roku o výměře a způsobu zneškodnění podle § 29b písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 492kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující mák setý k 31.12. roku o roční sklizni podle § 29 písm. c) bodů 1 a 2 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 554kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující rostliny technického konopí k 31.12. roku o roční sklizni podle § 29b písm. c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 555kB “. 7. Za přílohu č. 6 se vkládá nová příloha č. 7, která zní: „Příloha č. 7 k vyhlášce č. 151/2005 Sb. VZOR HLÁŠENÍ osoby pěstující mák setý k 31.12. roku o makovině prodané nebo jinak převedené podle § 29 písm. c) bod 3 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění 489kB “. Dosavadní příloha č. 7 se označuje jako příloha č. 8. 8. V příloze č. 8 čl. I bod 3. včetně nadpisu zní: „Záznamy celního úřadu 3. Tato kolonka je vyhrazena pro evidenční potřebu celních úřadů.“. 9. V příloze č. 8 čl. I se body 4. a 5. včetně nadpisů zrušují. Dosavadní body 6. až 42. se označují jako body 4. až 40. 10. V příloze č. 8 čl. I bodě 4. se slovo „firmu1)“ nahrazuje slovy „firmu podle občanského zákoníku“. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 11. V příloze č. 8 čl. I bodech 8. a 9. se text „IČ“ nahrazuje textem „IČO“. 12. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 13. V příloze č. 8 čl. I se na konci textu bodu 17. doplňují slova „podle vyhlášky o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků“. 14. V příloze č. 8 čl. I se na konci textu poznámky pod čarou č. 4 doplňují slova „ , ve znění pozdějších předpisů“. 15. V příloze č. 8 čl. I bodě 19. se slovo „číslo5)“ nahrazuje slovy „číslo podle katastrálního zákona nebo čtverec a kód dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. V příloze č. 8 čl. I bodě 20. se slovo „konopím“ nahrazuje slovy „rostlinami technického konopí“ a za slova „zneškodněn mák setý,“ se vkládají slova „rostliny technického“. 17. V příloze č. 8 čl. I bodě 21. se slovo „konopím“ nahrazuje slovy „rostlinami technického konopí“ a za slova „mák setý nebo“ se vkládají slova „rostliny technického“. 18. V příloze č. 8 čl. I bodech 22., 24., 35. a 37. se za text „§ 29 písm. c)“ vkládají slova „nebo § 29b písm. c)“. 19. V příloze č. 8 čl. I bodě 28. se za slova „zneškodnění máku setého,“ vkládají slova „rostlin technického“. 20. V příloze č. 8 čl. I bodě 32. se za slovo „nebo“ a slovo „sklizeného“ vkládá slovo „technického“ a slovo „tunách“ se nahrazuje slovem „kilogramech“. 21. V příloze č. 8 čl. I bodě 33. se za slova „semene máku setého nebo semene“ vkládá slovo „technického“ a za slova „semene máku setého nebo“ se vkládají slova „semene technického“. 22. V příloze č. 8 čl. I bodě 34. se slova „v kilogramech“ zrušují, za slovo „sklizeného“ a za slova „semene máku setého nebo semene“ se vkládá slovo „technického“ a slovo „tunách“ se nahrazuje slovem „kilogramech“. 23. V příloze č. 8 čl. I bodě 36. se za slova „množství makoviny nebo“ vkládá slovo „technického“ a slovo „tunách“ se nahrazuje slovem „kilogramech“. 24. V příloze č. 8 čl. I se vkládají nové body 38. až 52., které včetně nadpisů znějí: „Uvádění údajů do kolonky 22 formuláře 38. Do kolonky se uvádí na základě § 29 písm. c) bodu 3 zákona údaje o novém nabyvateli makoviny. 39. Je-li nabyvatelem právnická osoba, uvádí pěstitel do této kolonky obchodní firmu podle občanského zákoníku a sídlo podle aktuálního zápisu v registru plátců daně, není-li takového zápisu, tak v obchodním rejstříku a není-li takového zápisu, tak v registru ekonomických subjektů. Je-li nabyvatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, uvádí pěstitel také celý název země sídla právnické osoby. Číslo evidence z registru uvádí v případě, že je pěstitel v zahraničí v takovém registru evidován. 40. Je-li nabyvatelem fyzická osoba podnikatel, uvádí pěstitel do této kolonky svou obchodní firmu a místo podnikání podle aktuálního zápisu v registru plátců daně, není-li takového zápisu, tak v obchodním rejstříku, je-li fyzická osoba podnikatel v obchodním rejstříku zapsána, není-li takového zápisu, tak v evidenci podle zákona o zemědělství, není-li takového zápisu, tak v registru živnostenského podnikání, není-li takového zápisu, tak datum narození. Je-li nabyvatelem fyzická osoba podnikatel se sídlem mimo území České republiky, platí ustanovení bodu 6 této přílohy obdobně. 41. Je-li nabyvatelem fyzická osoba, uvádí pěstitel do této kolonky jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu s uvedením názvu ulice, čísla popisného, názvu obce a PSČ. Je-li nabyvatelem fyzická osoba, jež nemá místo pobytu na území České republiky, uvádí pěstitel jméno, popřípadě jména, příjmení, místo pobytu a celý název státu jeho místa pobytu včetně případných dalších identifikačních údajů, například číslo cestovního pasu nebo jiného osobního dokladu včetně doby jeho platnosti a adresu místa, kde se osoba v České republice zdržuje. Uvádění údajů do kolonky 23 formuláře 42. Při plnění ohlašovací povinnosti označí pěstitel v levé části této kolonky údaj identifikující nabyvatele. Pěstitel vždy označí jen jeden údaj. 43. Je-li nabyvatelem právnická osoba, uvádí pěstitel v pravé horní části této kolonky ke své DIČ, bylo-li mu přiděleno. Nemá-li pěstitel přiděleno DIČ, uvádí své IČO. 44. Je-li nabyvatelem fyzická osoba podnikatel, uvádí pěstitel v pravé horní části této kolonky DIČ, bylo-li nabyvateli přiděleno. Nemá-li nabyvatel přiděleno DIČ, uvádí své IČO. Nemá-li nabyvatel přiděleno DIČ ani IČO, uvedenou část kolonky nevyplňuje a uvádí do pravé dolní části této kolonky datum narození. 45. Je-li nabyvatelem fyzická osoba, uvádí pěstitel v pravé dolní části této kolonky datum narození. Uvádění údajů do kolonky 24 formuláře 46. Je-li nabyvatelem fyzická osoba podnikatel nebo fyzická osoba, nabyvatel do této kolonky údaje neuvádí. 47. Je-li nabyvatelem právnická osoba, nabyvatel do této kolonky uvádí jméno, popřípadě jména a příjmení osoby oprávněné za právnickou osobu jednat při plnění ohlašovací povinnosti a dále uvádí telefonní a faxové spojení, popřípadě emailovou adresu. Uvádění údajů do kolonky 25 formuláře 48. Je-li kontaktní osobou fyzická osoba podnikatel nebo fyzická osoba uvedená v kolonce 22, nabyvatel do této kolonky uvádí pouze telefonní a faxové spojení, popřípadě emailovou adresu. Je-li kontaktní osobou fyzická osoba jiná, než uvedená v kolonce 22 tohoto formuláře, nabyvatel uvádí i jméno, popřípadě jména a příjmení. 49. Je-li kontaktní osobou osoba uvedená v kolonce 24 tohoto formuláře, nabyvatel do této kolonky údaje neuvádí. 50. Je-li kontaktní osobou fyzická osoba jiná, než uvedená v kolonce 22 nebo 24 tohoto formuláře, nabyvatel uvádí i jméno, popřípadě jména a příjmení. Uvádění údajů do kolonky 26 formuláře 51. Do kolonky se uvede hmotnost (tuny) makoviny, která byla prodána nebo jinak převedena na nového nabyvatele. Uvádění údajů do kolonky 27 formuláře 52. Do kolonky se uvede rok, kdy byla převedená makovina sklizena.“. Dosavadní body 38. až 40. se označují jako body 53. až 55. 25. V příloze č. 8 čl. II bodě 53. se slovo „orgány“ nahrazuje slovem „úřady“. 26. V příloze č. 8 čl. II body 54. a 55. znějí: „54. Místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování se hlášení podle § 29 písm. a) nebo b), § 29b písm. a) nebo b) a § 29 písm. c) nebo § 29b písm. c) zákona předává písemně nebo v elektronické podobě. 55. Celní úřad, který přijme hlášení od osoby pěstující mák setý nebo rostliny technického konopí, zaeviduje hlášení ve své evidenci.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 186/2022 Sb.	Vyhláška č. 186/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 87/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o lesním hospodářském plánování * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 456/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 186 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, a vyhláška č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 25 odst. 5, § 27 odst. 8 a § 29 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 62/2017 Sb. a zákona č. 314/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o lesním hospodářském plánování Čl. I Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 2 až 4 se včetně odkazů na ně zrušují. 2. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“. 3. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“. 4. V § 4 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty“. 5. V § 4 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porosty“. 6. V § 4 odst. 3 písm. d) se slovo „genetická“ nahrazuje slovem „fenotypová“, tečka se nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „ ; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostů uznaných a u porostů geneticky nevhodných“. 7. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno e), které zní: „e) hospodářskou skupinu uvádí 1. výměra, 2. inventarizovaná zásoba předchozí celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 3. inventarizovaná zásoba současná celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 4. průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m3 b. k./rok) a hektarová (m3 b. k./ha/rok), 5. průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m3 b. k./rok) a hektarový (m3 b. k./ha/rok), 6. zastoupení jednotlivých druhů dřevin, 7. inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m3 b. k.), 8. inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m3 b. k.) a 9. počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách.“. 8. V § 4 odst. 4 písmeno a) zní: „a) výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek,“. 9. V § 5 odst. 2 se věta pátá včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 10. V § 6 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porosty sdružují do hospodářských skupin.“. 11. V § 6 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Hospodářské skupiny sdružují porosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením.“. Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 10 až 12. 12. V § 6 odst. 10 se za slovo „Jako“ vkládá slovo „porostní“. 13. V § 7 písmena f) a g) znějí: „f) zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce7), g) zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce,“. 14. V § 7 písm. i) a j) se slovo „hlavního“ zrušuje. 15. V § 7 písm. k) se slova „pro hlavní porost“ zrušují. 16. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7d, které včetně nadpisu znějí: „Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše § 7a Při zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se a) referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství, b) inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch, c) inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha, d) kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí, e) stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata, f) kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a g) směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 7b (1) Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě. (2) Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku. (3) Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat a) identifikaci vlastníka, b) identifikaci celku, c) digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části, d) seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, e) seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a f) seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit. (4) Polohy inventarizačních ploch jsou v terénu trvale stabilizovány tak, aby bylo možné při zpracování následujícího plánu na dané inventarizační ploše opakovaně identifikovat jednotlivé kmeny hroubí. (5) Opakované zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše nelze provádět v intervalu kratším 5 let. (6) Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše a rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 7c (1) Směrodatná chyba odhadu zásoby pro část celku, na kterém byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, nesmí přesáhnout 25 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu zásoby hroubí na jeden hektar porostní půdy. (2) Směrodatná chyba odhadu roční celkové výše těžby nesmí přesáhnout 1 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu roční celkové výše těžby na jeden hektar porostní půdy. § 7d (1) Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. (2) Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. (3) Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě.“. 17. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v odstavci 12“ vkládají slova „a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše“. 18. V § 8 odstavec 12 zní: „(12) V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území8). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.“. 19. V § 8 odst. 13 se za slova „způsobem výběrným“ vkládají slova „ , s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše,“. 20. V § 8 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 21. V § 8 se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) Překročení poměrné části závazného ustanovení maximální celková výše těžeb v plánu, o jehož zkrácení doby platnosti je žádáno, je důvodem ke snížení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb podle předchozího odstavce. Závazné ustanovení maximální celková výše těžeb bude v návrhu nového plánu sníženo o výši překročení této poměrné části.“. 22. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.“. 23. V § 9 odst. 1 se slova „porostních skupin“ nahrazují slovem „etáží“. 24. V § 11 odst. 1 se za slova „hrozí-li střet zájmů oprávněných osob,“ vkládají slova „nebo v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše,“. 25. V § 11 odst. 1, 4 a 5 se text „§ 33 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 5“. 26. V § 14 odst. 1 se číslo „11“ nahrazuje číslem „12“. 27. V § 14 odst. 5 věta druhá zní: „Terénní šetření pro zpracování osnov nelze provádět způsobem zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše.“. 28. V § 15 odst. 3 se slovo „genetickou“ nahrazuje slovem „fenotypovou“. 29. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. 0 Závěrečné tabulky souhrnných údajů lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) Název (označení) lesního hospodářského celku (zařizovacího obvodu): 357kB 1 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Základní údaje podle kategorií lesa 384kB 2 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle kategorií a věkových stupňů 558kB 3a Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 474kB 3b Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 455kB 3c Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle dřevin 458kB 3d Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle dřevin a hospodářských skupin 388kB 3e Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle tloušťkových tříd a hospodářských skupin 371kB 4a Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle kategorií lesa a obmytí 396kB 4b Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle subkategorií lesa a hospodářských skupin 420kB 5 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Základní údaje podle hospodářského způsobu, kategorií a tvarů lesa 391kB 6 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Výčet zaujatých katastrálních území 413kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Jednotné mapové značky pro lesnické mapy (velikost odpovídající měřítku 1:5000) Hranice lesa 3kB Hraniční znak 2kB Hranice katastrálního území 3kB Vlastnická hranice 4kB Hranice oddělení 3kB Hranice dílce 3kB Hranice porostu 2kB Hranice porostní skupiny 3kB Odvozní cesty 3kB Cesty vývozní 3kB Cesty přibližovací 3kB Široké průseky 3kB Rozdělovači a jiné průseky 3kB Pěšiny 3kB Lesní tok (modrá) 3kB Slučky a půlslučky 4kB Stratum 2kB Střed inventarizační plochy 2kB Doporučené barvy pro porostní lesnickou mapu BARVA\| VĚKOVÁ TŘÍDA\| STÁŘÍ POROSTU I ---\|---\|--- bílá\| holiny\| 0 let žlutá\| I. věková třída\| 1 - 20 let červená\| II. věková třída\| 21 - 40 let zelená\| III. věková třída\| 41 - 60 let modrá\| IV. věková třída\| 61 - 80 let hnědá\| V. věková třída\| 81 - 100 let šedá\| VI. věková třída\| 101 - 120 let fialová\| VII. věková třída\| 121 - 140 let tmavě zelená\| VIII. věková třída\| 141 a více let 2kB\| zakmenění 1-3 () 3kB\| zakmenění 4-6 () 2kB\| zakmenění 7-10 () 2kB\| bezlesí () v barvách věkových tříd“. 30. Přílohy č. 4 a 5 znějí: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Jména a zkratky dřevin České jméno\| Vědecké jméno\| Zkratka ---\|---\|--- smrk ztepilý\| Picea abies\| SM smrk pichlavý\| Picea pungens\| SMP smrk černý\| Picea mariana\| SMC smrk sivý\| Picea glauca\| SMS smrk omorika\| Picea omorika\| SMO smrk Engelmannův\| Picea engelmannii\| SME smrky ostatní\| SMX jedle bělokorá\| Abies alba\| JD jedle obrovská\| Abies grandis\| JDO jedle stejnobarvá (ojíněná)\| Abies concolor\| JDJ jedle kavkazská\| Abies nordmanniana\| JDK jedle vznešená\| Abies procera\| JDV jedle ostatní\| JDX douglaska tisolistá\| Pseudotsuga menziesii\| DG borovice lesní\| Pinus sylvestris\| BO borovice černá\| Pinus nigra\| BOC borovice Banksova\| Pinus banksiana\| BKS borovice vejmutovka\| Pinus strobus\| VJ borovice limba\| Pinus cembra\| LMB borovice pokroucená\| Pinus contorta\| BOP borovice zobanitá (blatka)\| Pinus uncinata ssp. uliginosa\| BL borovice kleč\| Pinus mugo\| KOS borovice ostatní\| BOX modřín opadavý\| Larix decidua\| MD modříny ostatní\| MDX tis červený\| Taxus baccata\| TS jalovec obecný\| Juniperus communis\| JAL ostatní jehličnaté\| JX souše jehličnaté\| SOJ dub letní\| Quercus robur\| DB dub letní slavonský\| Quercus robur f. slavonica\| DBS dub zimní\| Quercus petraea\| DBZ dub červený\| Quercus rubra\| DBC dub pýřitý (šipák)\| Quercus pubescens\| DBP dub bažinný\| Quercus palustris\| DBB dub mnohoplodý\| Quercus polycarpa\| DBM dub cer\| Quercus cerris\| CER duby ostatní\| DBX buk lesní\| Fagus sylvatica\| BK habr obecný\| Carpinus betulus\| HB javor mléč\| Acer platanoides\| JV javor klen\| Acer pseudoplatanus\| KL javor babyka\| Acer campestre\| BB javor jasanolistý\| Acer negundo\| JVJ jasan ztepilý\| Fraxinus excelsior\| JS jasan americký\| Fraxinus americana\| JSA jasan úzkolistý\| Fraxinus angustifolia\| JSU jasan pensylvánský\| Fraxinus pennsylvanica\| JSP jilm habrolistý\| Ulmus minor\| JL jilm drsný (horský)\| Ulmus glabra\| JLH jilm vaz\| Ulmus laevis\| JLV trnovník akát\| Robinia pseudoacacia\| AK bříza bělokorá\| Betula pendula\| BR bříza pýřitá\| Betula pubescens\| BRP bříza pýřitá karpatská\| Betula pubescens carpatica\| BRC jeřáb ptačí\| Sorbus aucuparia\| JR jeřáb břek\| Sorbus torminalis\| BRK jeřáb oskeruše\| Sorbus domestica\| OSK jeřáby ostatní\| \| JRX ořešák královský\| Juglans regia\| OR ořešák černý\| Juglans nigra\| ORC třešeň ptačí\| Prunus avium\| TR střemcha obecná\| Prunus padus\| STO střemcha pozdní\| Prunus serotina\| STP hrušeň polnička\| Pyrus pyraster\| HR jabloň lesní\| Malus sylvestris\| JB platan javorolistý\| Platanus ×hispanica\| PL kaštanovník jedlý\| Castanea sativa\| KJ ostatní listnaté tvrdé\| LTX lípa srdčitá (malolistá)\| Tilia cordata\| LP lípa velkolistá\| Tilia platyphyllos\| LPV lípa stříbrná\| Tilia tomentosa\| LPS líska obecná\| Corylus avellana\| LO líska turecká\| Corylus colurna\| LTU olše lepkavá\| Alnus glutinosa\| OL olše šedá\| Alnus incana\| OLS olše zelená\| Alnus alnobetula\| OLZ topol osika\| Populus tremula\| OS topol bílý (linda)\| Populus alba\| TP topol černý\| Populus nigra\| TPC topol šedý\| Populus ×canescens\| TPE ostatní topoly nešlechtěné\| TPX topol kanadský\| Populus ×canadensis\| TPK ostatní topoly šlechtěné\| TPS vrba jíva\| Salix caprea\| JIV vrba bílá\| Salix alba\| VR vrba křehká\| Salix euxina\| VRH vrba košíkářská\| Salix viminalis\| VRK vrba nachová\| Salix purpurea\| VRN vrba šedá\| Salix elaeagnos\| VRE ostatní vrby\| VRX jírovec maďal\| Aesculus hippocastanum\| KS pajasan žláznatý\| Ailanthus altissima\| PJ pavlovnie plstnatá\| Paulownia tomentosa\| PAV ostatní listnaté měkké\| LMX souše listnaté\| SOL keře\| KR Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Dílčí těžební procento, normální paseka, těžba celková, celkový běžný přírůst a probírkové intenzity pro odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Dílčí těžební procento pro desetiletou platnost plánu pro jednotlivé hospodářské soubory nebo sdružené hospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou se stanoví v jednotlivých věkových stupních na základě následující tabulky: Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby\| Obnovní doba (roky) ---\|--- 10\| 20\| 30\| 40\| 50 \\- 4\| -\| -\| -\| -\| 2% \\- 3\| -\| -\| 4%\| 12%\| 18% \\- 2\| 12%\| 25%\| 30%\| 29%\| 25% \\- 1\| 86%\| 67%\| 50%\| 40%\| 33% \\+ 1\| 100%\| 100%\| 88%\| 67%\| 50% \\+ 2\| 100%\| 100%\| 100%\| 100%\| 88% \\+ 3\| 100%\| 100%\| 100%\| 100%\| 100% Ukazatel těžby mýtní (TM) pro hospodářský soubor (nebo sdružené HS) dle dílčích těžebních procent se vypočte po jednotlivých věkových stupních z následujícího vzorce: TMHS=∑i=1kZiti%100 TMHS \\- desetiletá těžba mýtní pro hospodářský soubor dle dílčích těžebních procent Zi \\- zásoba dřeva v m3b.k. v jednotlivých věkových stupních (označeny dolním indexem i) příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem k - celkový počet věkových stupňů příslušného hospodářského souboru zatížených těžebním procentem ti (%) - těžební procento příslušného věkového stupně (označen dolním indexem i) v rámci daného hospodářského souboru (nebo sdružených HS) Normální paseka na dobu platnosti LHP se stanoví z následujícího vzorce: B=PU.ZM.n B - normální paseka P - výměra porostní půdy celku U - obmýtí celku ZM - průměrná zásoba mýtních porostů; zásobou mýtních porostů je zásoba věkového stupně, do kterého spadá průměrné obmýtí snížené o polovinu průměrné obnovní doby a věkové stupně starší n - počet let, pro které se LHP zpracovává (zpravidla 10 let) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, vyjma lesů ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstu z následujícího vzorce: TC=CBP+Zs-Zna.t TC - ukazatel těžby celkové na dobu platnosti LHP (zpravidla 10 let) CBP - zjištěný celkový běžný přírůst roční v m3b.k. Zs - zjištěná porostní zásoba skutečná v m3b.k. Zn - vzorová (normální) porostní zásoba odvozená ze vzorové křivky stromových četností v m3b.k. a - vyrovnávací doba uváděná v desítkách let t - doba platnosti LHP (zpravidla 10 let) Celkový běžný přírůst roční (CBP) se pak zjistí z následujícího vzorce: CBP=Z2+Tt-Z1t Z1 - inventarizovaná zásoba předchozí v m3b.k. Z2 - inventarizovaná zásoba současná v m3b.k. Tt - celková těžba za inventarizované období v m3b.k. t - interval mezi inventarizacemi (počet let) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostech při vyhotovení LHP navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou: Výše decenálních výchovných těžeb (se zahrnutím přirozené mortality) vyjádřená v procentech zásoby hroubí s kůrou na počátku decénia. DŘEVINA\| ZAKMENĚNÍ\| VĚK (roky) ---\|---\|--- 20\| 30\| 40\| 50\| 60\| 70\| 80\| 90\| 100 Smrk (porosty nižších bonit)\| 1,0\| -\| 14%\| 12%\| 11%\| 9%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| -\| 7%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2% 0,8\| -\| 2%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% 0,7\| -\| 1%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Smrk (porosty vyšších bonit)\| 1,0\| 47%\| 24%\| 17%\| 12%\| 10%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| 38%\| 16%\| 7%\| 5%\| 4%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3% 0,8\| 29%\| 4%\| 4%\| 4%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2% 0,7\| 10%\| 4%\| 4%\| 4%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Borovice\| 1,0\| 19%\| 15%\| 14%\| 12%\| 11%\| 10%\| 9%\| 8%\| 8% 0,9\| 14%\| 7%\| 7%\| 6%\| 6%\| 5%\| 4%\| 3%\| 3% 0,8\| 6%\| 4%\| 6%\| 6%\| 5=\| 4%\| 3%\| 3%\| 3% 0,7\| 4%\| 4%\| 5%\| 5%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2% Buk\| 1,0\| -\| 21%\| 21%\| 18%\| 16%\| 13%\| 11%\| 10%\| 9% 0,9\| -\| 16%\| 13%\| 10%\| 6%\| 4%\| 2%\| 1%\| 1% 0,8\| -\| 10%\| 4%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 1%\| 1% 0,7\| -\| 2%\| 1%\| 2%\| 2%\| 2%\| 1%\| 1%\| 1% Dub letní a zimní\| 1,0\| -\| 26%\| 17%\| 12%\| 10%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| -\| 17%\| 9%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2% 0,8\| -\| 8%\| 3%\| 4%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2% 0,7\| -\| 3%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Rozmezím nižších a vyšších bonit je střed bonitního rozpětí.“. 31. Za přílohu č. 5 se doplňuje příloha č. 6, která zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše, postup provádění statistického vyhodnocení zjištěných údajů a stanovení ukazatele celkové výše těžeb I. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí 1. vzorníkem prvního stupně (dále jen „vzorník 1“) kmen hroubí nebo pařez zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále též jen „plocha“) nalézá v jeho zóně zahrnutí, 2. vzorníkem druhého stupě (dále jen „vzorník 2“) kmen, který patří do podmnožiny vzorníků 1; na vzorníku 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk, 3. zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen „zóna zahrnutí“) část území výběrového strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován; padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně na nepřístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník 2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdáleností vzorníku 1 od středu plochy stanovenou pomocí relaskopické metody a 4. směrodatnou chybou odmocnina odhadu variability bodového odhadu θV^θ^n podle rovnice: σθσ=V^θ^n,\| (1) ---\|--- přičemž variabilita θV^θ^n byla odhadnuta některým z postupů popsaných v této příloze, viz vzorce (9), (12), (15) a (17). ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA NA INVENTARIZAČNÍ PLOŠE A ROZSAH ZJIŠŤOVANÝCH ÚDAJŮ II. Požadavky na počet a umístění inventarizačních lokalit a ploch 1. V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na padesáti lokalitách. 2. V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti lokalitách. 3. Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky: a) strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části, b) strata se polohově nepřekrývají, c) každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem, d) každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a e) ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační lokalitě. 4. V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenost plochy od polohy příslušné lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch. 5. Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi. 6. Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň se provede první šetření na plochách nově definovaných strat. 7. Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenosti 20 m od skutečné polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno. 8. Poloha stabilizace středu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem. 9. Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenosti 25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují, provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně barevně označeny. 10. Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena, musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech). III. Požadavky pro sběr dat na inventarizačních plochách 1. Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný střed těchto podploch je totožný se středem plochy. 2. Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry. 3. Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech ploch strata. 4. Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10. 5. Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách, jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata. 6. Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace. 7. Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří: výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez, stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví, viz schéma na obrázku 1. 8. Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene. 9. Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán za vzorník 2, pokud jeho vzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje mezní vzdálenosti lmax (udanou v metrech) podle vzorce: lmax=d132f,\| (2) ---\|--- kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech), αf=104sin2α2 je relaskopický faktor pro kruhovou základnu uvedený v m2ha-1 a α je záměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1 přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2. 10. Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) příslušnost k oddělení, dílci, porostu a hospodářské skupině, g) datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace), h) při měření použitá magnetická deklinace, i) generovaná souřadnice středu inventarizační plochy, j) souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, k) pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu, l) první fotografie stabilizace středu plochy, m) druhá fotografie stabilizace středu plochy, n) přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná inventarizace), o) stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění, p) nově založená nebo opakovaně šetřená plocha, q) úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná inventarizace), r) důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace), s) kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace), t) lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy, u) expertně určená cílová zásoba, v) expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůst (CBP), w) vyrovnávací doba, x) jméno měřiče, y) poznámka. 11. Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace), g) pozice kmene vzhledem ke středu plochy, h) výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), i) modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace), j) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou a bez kůry), k) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci (případně tarif, s kůrou a bez kůry), l) plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), m) procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí (opakovaná inventarizace), n) úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná inventarizace), o) pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě), p) poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové podplochy), q) souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo r) dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté a listnaté), s) rozdvojení kmene (dvoják), t) zlom, vývrat nebo ohnutí kmene, u) příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku 1 (opakovaná inventarizace), v) vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace). 12. Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují doplňující údaje: a) měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace) b) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou a bez kůry), c) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí inventarizaci (s kůrou a bez kůry), d) plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace). 13. Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor pomocného navigačního objektu, g) popis navigačního objektu, h) fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy, i) pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního objektu. 14. Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních plochách. POSTUP STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH ÚDAJŮ IV. Požadavky na vyhodnocení zjištěných údajů 1. Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu, celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy. 2. Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty vztažené k jednotce plochy porostní půdy. 3. Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované části. V. Odhad hektarové střední hodnoty 1. Odhad Ŷc střední hektarové hodnoty v rámci přístupné a schůdné porostní půdy celého strata se počítá podle rovnice: Y^C=Σx∈s2MxYC(x)Σx∈s2Mx,\| (3) ---\|--- kde M(x) je počet ploch založených na lokalitě x, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné (množina A) části porostní půdy (množina F) daného strata podle rovnice M(x)=∑l=1MIFA(xl).\| (4) ---\|--- Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen s2 označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou uvnitř strata. Člen IFA(xl) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy založené na bodě xl nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice: IFA(xl)={1 pro xl∈F∩A,0 pro xl∉F∩A.\| (5) ---\|--- Člen Yc(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována následovně: YC(x)=Σl=1MIFA(xl)Y(xl)M(x).\| (6) ---\|--- Symbolem Y(xl) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy, která se vypočítá podle vzorce: λλY(xl)=∑i∈ s1(xl)Yiλ(Ki∩F∩A)+∑j∈ s2(xl)Yj-Yjλ(Kj∩F∩A),\| (7) ---\|--- kde Yi značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné a je nezbytné je kompenzovat. Yj je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly s1(xl) a s2(xl) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše se středem na bodě xl. Hodnoty Yi jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnoty Yj pouze na vzornících 2. Člen λ(Ki ∩ F ∩ A) je plocha části zóny zahrnutí Ki vzorníků 1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí Ki digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, λ(Kj ∩ F ∩ A) odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí Kj konkrétního vzorníků 2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j) a s poloměrem rj odpovídajícím minimu z dvojice čísel: a) Maximální vzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické metody s faktorem f, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8). b) Poloměr rks největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní tloušťkou (d13) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice (8). rj=mind132f;rks,\| (8) ---\|--- Velikost zóny zahrnutí λ(Kj ∩ F ∩ A) je stanovena po redukci Kj pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s využitím geografického informačního systému a příslušné mapy. 2. Odhad variability Ŷc se spočítá podle vzorce V^(Y^C)=1n2–1∑x∈ s2M(x)M¯22YC(x) –Y^C2,\| (9) ---\|--- kde n2 je velikost výběru tj. počet lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou umístěnou do daného strata. Člen M̅2 označuje průměrný počet ploch na jednu lokalitu strata, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné porostní půdě. Počítá se podle rovnice: M¯2=Σx∈s2M(x)n2.\| (10) ---\|--- VI. Odhad úhrnu 1. Odhad úhrnu T̂c se získá vynásobením odhadu střední hodnoty Ŷc známou rozlohou přístupné a schůdné části porostní půdy λ(F ∩ A) daného strata podle rovnice: T̂c = Ŷc λ(F ∩ A). \| (11) ---\|--- 2. Odhad variability úhrnu V̂(T̂c) se získá vynásobením odhadu variability střední hodnoty V̂(Ŷc) druhou mocninou známé velikosti λ(F ∩ A) podle rovnice: V̂(T̂c) = V̂(Ŷc) λ2(F ∩ A).\| (12) ---\|--- VII. Odhady pro podoblasti 1. Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak s nahrazením indikátorové proměnné IFA(xl) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou ID(xl) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice: ID(xl)={1 proxl∈D,0 proxl∉D.\| (13) ---\|--- 2. Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy λ(F ∩ A) plochou λ(D) ve vzorcích (11) a (12). VIII. Stratifikované odhady 1. V případě, že je na daném celku nebo jeho inventarizované části použito vícero strat, je bodový odhad úhrnu T̂s ve skupině K výběrových strat počítán podle rovnice: T^S=∑k=1KT^k,\| (14) ---\|--- kde T̂k je hodnota úhrnu ve výběrovém stratu označeném indexem k, spočítaná na základě vzorce (11), v případě odhadů pro podoblasti upraveného podle bodu 2. části VII. 2. Odhad variability úhrnu ve skupině strat se získává součtem dílčích odhadů variabilit pro jednotlivá strata podle rovnice: V^(T^s)=∑k=1KV^(T^k),\| (15) ---\|--- kde V̂(T̂k) je odhad variability úhrnu pro stratum k podle rovnice (12), v případě odhadů pro podoblasti upravené podle bodu 2. části VII. 3. Bodový odhad střední hodnoty na hektar porostní půdy ve skupině K výběrových strat vypočítán dělením úhrnu T̂s za celou skupinu strat součtem ploch přístupné a schůdné půdy λ(Fk ∩ Ak) jednotlivých strat: λY^S=T^SΣl=kKλ(Fk∩Ak).\| (16) ---\|--- V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk ∩ Ak) do vzorce (16) dosazena plocha λ(Dk). Odhad variability střední hodnoty ve skupině strat získáme podle vzorce: λV^(Y^s)=V^(T^S)Σl=kKλFk∩Ak2.\| (17) ---\|--- V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk ∩ Ak) do vzorce (17) opět dosazena plocha λ(Dk). IX. Odhad zásoby dříví 1. Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který je zásoba dříví odhadována. 2. Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., případně VII. a VIII. 3. Lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy je pro odhad zásoby dříví definována takto: λλZ¨xl=∑i∈s1(xl)Iiz¨v¨iλKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Ijz¨v¨j-v¨jλKj∩F∩A,\| (18) ---\|--- kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2, Iz̈i je indikátorová proměnná s hodnotou 1 pro kmen i zařazený do kategorií „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Dorost“, „Dorost, mortalita, souš“ a „Mortalita, souš“, viz schéma na obrázku 1, uzly 5, 8, 14, 18 a 19. Za 𝑣̈i a 𝑣̈j je dosazován objem vzorníků 1 respektive vzorníků 2 zjištěný pomocí tarifu, dvou nebo tříargumentových objemových tabulek s dosazením modelových výšek kmene, respektive modelových horních tlouštěk. Člen 𝑣̈j je objem hroubí vzorníků 2 zjištěný pomocí dvou nebo tříargumentových objemových tabulek, respektive funkcí pro hodnoty vstupních parametrů (výčetní tloušťky, výšky eventuálně též horní tloušťky) skutečně změřené během současné inventarizace. Ostatní symboly v rovnici (18) odpovídají rovnici (7). 4. Lokální hustota Ż(xl) pro odhad zásoby v období předchozí inventarizace je definována analogicky. Indikátorová proměnná Iz̈i v rovnici (18) je nahrazena proměnnou Iżi nabývající hodnoty 1 pro kmeny kategorizované jako „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Těžba“, „Těžba, souše“, „Odlom souše“, „Mortalita, souš“ a „Mortalita, pařez“ viz uzly č. 12b, 13, 14, 16, 17b, 18 a 19 schématu na obrázku 1, a dále pro kmeny zaregistrované pouze při předchozí inventarizaci. Objemy kmenů v období současné inventarizace (𝑣̈i, 𝑣̈j, 𝑣̈j) jsou nahrazeny svými ekvivalenty pro období předchozí inventarizace (υ̇i, υ̇j, υ̇j). 5. Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace. X. Odhad těžby dříví v období od předchozí inventarizace 1. Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti (viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které vyhovují všem dále uvedeným podmínkám: a) v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části porostní půdy, b) při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1. 3. Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci pro dané stratum. 4. Lokální hustota pro odhad těžby od minulé inventarizace je na úrovni jednotlivé plochy definována rovnicí: λλtxl=∑i∈s1(xl)litv˙i+Iidtv¨iλKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Iit(v˙j–v˙j)λKj∩F∩A,\| (19) ---\|--- kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2. Indikátorová proměnná Iti nabývá hodnoty 1 pro vzorníky 1 (pařezy) kategorizované jako „Těžba“ nebo „Těžba souší“ (uzly 13 a 16 schématu na obrázku 1) vstupující do výpočtu objemem zjištěným pro období předchozí inventarizace (υ̇i, υ̇j, υ̇j). Indikátorová proměnná Idti nabývá hodnotu 1 pro vzorníky (pařezy) kategorizované jako „Dorost, těžba“ (uzel 7 schématu na obrázku 1). Tyto kmeny k příslušné hustotě přispívají objemem (𝑣̈*j) odvozeným pro okamžik těžby na základě měřené tloušťky pařezu, predikované výšky a případně i horní tloušťky. 68kB Obrázek 1: Klasifikace kmenů hroubí a pařezů z pohledu příslušnosti ke komponentám změny zásoby dříví (KH – kmen hroubí) STANOVENÍ UKAZATELE CELKOVÉ VÝŠE TĚŽEB XI. Odhad průměrného ročního celkového běžného přírůstu v období od předchozí inventarizace 1. Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstu (dále jen „CBP“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum. 3. Lokální hustota pro odhad CBP je na úrovni jednotlivé plochy počítána následovně: řúěšééůšíříCBP(xl)={1l(xl)Z¨xl–Z˙(xl)+t(xl)při úspěšné opakované identifikaci kmenů,minCBPe(xl);CBPmax(xl)ve všech ostatních případech,\| (20) ---\|--- kde Z̈(xl) a Ż(xl) jsou lokální hustoty odhadu zásoby pro období současné a předchozí inventarizace, viz vzorec (18), a t(xl) je lokální hustota odhadu těžby dříví v období od předchozí inventarizace, viz vzorec (19). Člen l(xl) označuje skutečnou délku periody od předchozí inventarizace v letech (zjišťuje se pro jednotlivé inventarizační plochy zvlášť). Na plochách, které nebyly šetřeny v předchozí inventarizaci, případně též na plochách, na nichž nebylo možné provést opakovanou identifikaci a posoudit status kmene podle schématu na obrázku 1, se hodnota lokální hustoty CBPe(xl) zjistí expertně (např. pomocí růstových tabulek, růstového simulátoru, přírůstovou analýzou letokruhů). V případě, kdy expertně získaná hodnota CBPe(xl) překračuje hodnotu CBPmax(xl) podle tabulky 1 určenou na základě nadmořské výšky středu plochy a jeho příslušnosti do ekologické řady typologického systému, použije se hodnota CBPmax(xl). Tento postup se použije též pro stanovení lokální hustoty CBP na všech plochách při prvním provedení inventarizace. Tabulka 1: Maximální CBP [m3/ha/rok], hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]\| Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému ---\|--- extrémní\| kyselá\| živná\| obohacená humusem\| obohacená vodou\| oglejená\| podmáčená\| rašelinná pod 400\| 3,5\| 5,8\| \| 6,8\| 5,8\| \| 3,7 400 až 700\| 7,8\| \| 6,8\| 7,8\| 5,8 700 a výš\| 6,8\| XII. Odhad celkové výše těžby na období platnosti lesního hospodářského plánu 1. Odhady celkové výše těžby (dále jen „CVT“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci. 3. Lokální hustota pro odhad CVT je na úrovni jednotlivé plochy počítána podle vzorce: CVT(xl)=l×ft×CBP(xl)+Z¨(xl) –ZC(xl)a(xl),\| (21) ---\|--- kde l je uvažovaná platnost plánu (zpravidla 10 let), CBP(xl) je lokální hustota přírůstu dříví podle vzorce (20), Z̈(xl) je lokální hustota zásoby dříví podle vzorce (18), a(xl) je vyrovnávací doba v povoleném rozsahu od 30 do 60 let. Pro jednotlivé plochy může být použita různá vyrovnávací doba v závislosti na záměru vlastníka, aktuálním charakteru porostu a stanovištních podmínkách. Člen Zc(xl) představuje cílovou zásobu podle vzorce (22), a ƒt je koeficient nesouladu mezi těžbou vykázanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. za období od předchozí inventarizace, viz vzorec (23) dále. 4. Cílová zásoba Zc(xl) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví podle rovnice: Zc(xl) = max[Ze(xl); Zmin(xl)], \| (22) ---\|--- kde Ze(xl) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím o zásobách modelových porostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin(xl) je odečtená z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot Ze(xl) a Zmin(xl). Tabulka 2: Minimální cílové zásoby Zmin(xl) [m3/ha], hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]\| Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému ---\|--- extrémní\| kyselá\| živná\| obohacená humusem\| obohacená vodou\| oglejená\| podmáčená\| rašelinná pod 400\| 158\| 188\| 217\| 159\| \| 99 400 až 700\| 242\| 217\| 159 700 a výš\| 217\| 274 5. Hodnota koeficientu nesouladu mezi těžbou vykazovanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. se stanoví následovně: žšíříft={minTLHET^SPI;1když q > 0.900.724 ve všech ostatních případech,\| (23) ---\|--- kde q představuje podíl ploch, na kterých byla úspěšně provedena opakovaná identifikace kmenů hroubí z celkového počtu ploch náležících do přístupné a schůdné porostní půdy v současné inventarizaci. TLHE je údaj o těžbě získaný z lesní hospodářské evidence za období od předchozí inventarizace a pro území přístupné a schůdné porostní půdy v okamžiku předchozí inventarizace. T̂SPI je odhad celkové těžby od předchozí inventarizace provedený postupem podle části X.“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 456/2021 Sb. Čl. II Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 456/2021 Sb. Pravidla přenosů reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi přírodními lesními oblastmi v rámci České republiky 1) Přírodní lesní oblasti 1 - 34 jsou řazeny do Hercynské oblasti, přírodní lesní oblasti 35 - 41 jsou řazeny do Karpatské oblasti. 2) Přenos reprodukčního materiálu lesních dřevin mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí není přípustný až na tyto výjimky: a) Vzájemný přenos mezi Hercynskou a Karpatskou oblastí je přípustný pouze mezi bezprostředně sousedícími přírodními lesními oblastmi. b) V případě buku lesního je přípustné přenášet reprodukční materiál z Karpatské do Hercynské oblasti bez omezení. c) V případě hospodářsky významných introdukovaných dřevin Douglasky tisolisté a Jedle obrovské je přenos v rámci České republiky (přírodní lesní oblasti 1 - 41) bez omezení. 3) Pro přenosy reprodukčního materiálu těchto dřevin dále platí tato pravidla: Smrk ztepilý\| Do přírodních lesních oblastí 13, 27 a 40 není přípustný přenos reprodukčního materiálu z jiných přírodních lesních oblastí. ---\|--- Borovice lesní\| Do přírodní lesní oblasti 16 je přípustný přenos z přírodních lesních oblastí 11 a 13, a to pouze sadebního materiálu původem z 5. lesního vegetačního stupně a výše. Do přírodních lesních oblastí 23, 26 a 31 je přípustný přenos z přírodní lesní oblasti 17 jen do 1.– 3. lesního vegetačního stupně. Do přírodních lesních oblastí 15 a 17 není přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí. Přenos náhorních ekotypů borovice (ekotypy od 5. lesního vegetačního stupně výše) je přípustný mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti s výjimkou hospodaření v genových základnách bez omezení. Modřín opadavý\| Do oblasti výskytu jesenického modřínu, tedy přírodních lesních oblastí 27, 28, 29 a 32 není přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí. Jedle bělokorá\| V případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 11-14 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi. V případě jedle bělokoré není do přírodních lesních oblastí 35 - 41 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi těmito přírodními lesními oblastmi. Dub letní\| V případě dubu letního není do přírodních lesních oblastí 34 a 35 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí, s výjimkou bezprostředně sousedících přírodních lesních oblastí, vzájemný přenos je přípustný mezi oběma přírodními lesními oblastmi. V případě dubu letního není do přírodní lesní oblasti 15 přípustný přenos z jiných přírodních lesních oblastí. Ostatní dřeviny\| V případě dřevin dub zimní, jabloň lesní, hrušeň planá, jeřáb oskeruše, jeřáb muk, jeřáb břek, není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen. V případě dřevin douglaska tisolistá a jedle obrovská (původem ze zdrojů reprodukčního materiálu v České republice) není přenos mezi všemi přírodními oblastmi Hercynské a Karpatské oblasti omezen. “. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 185/2022 Sb.	Vyhláška č. 185/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 86/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 185 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování Česká národní banka stanoví podle § 220 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech: Čl. I Vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno l) které zní: „l) údaje týkající se udržitelnosti (§ 15a), a“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 3. V § 2 odstavec 2 zní: „(2) Údaje podle § 15a lze uvést jako samostatný bod statutu, pokud již nebyly uvedeny v částech podle § 8 a 9 nebo v jiných částech statutu, se kterými věcně souvisejí. Údaje podle § 16 lze uvést v jiných částech statutu, se kterými věcně souvisejí. V případě údajů podle § 4 odst. 1 písm. g), h) a j), § 5 odst. 1 písm. h), i) a k), § 10 odst. 1, § 13 odst. 1, 3, 4 a 5, § 16 odst. 3 písm. d), e), f) a h) a § 19 odst. 4 písm. f) lze odkázat v příslušné části statutu na přílohu statutu, ve které jsou takové údaje uvedeny.“. 4. V § 3 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova, která včetně poznámky pod čarou č. 24 znějí: „a standardizovaný mezinárodní identifikátor právnické osoby (LEI)24), pokud byl přidělen, 24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/955 ze dne 27. května 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156, pokud jde o formuláře, šablony, postupy a technické podmínky pro zveřejňování a oznamování pravidel pro nabízení, poplatků a nákladů, a kterým se upřesňují informace sdělované za účelem vytvoření a vedení centrální databáze o přeshraničním nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP, jakož i formuláře, šablony a postupy pro sdělování těchto informací.“. 5. V nadpisu § 6 se text „j)“ nahrazuje textem „k)“. 6. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Údajem o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace fondu kolektivního investování8), je označení činnosti významné pro fond kolektivního investování, kterou lze pověřit jiného, a její rozsah.“. 7. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , to neplatí, pokud je pověřený osobou se sídlem v členském státě Evropské unie oprávněnou k poskytování investičních služeb“. 8. V § 9 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 25 a 26 zní: „(1) Rizikový profil fondu kolektivního investování vychází z poměru rizika a výnosů u dané investice a je vyjádřen převážně souhrnným ukazatelem rizik. Pro způsob prezentování souhrnného ukazatele rizik a náležitosti slovního vysvětlení se použije obdobně čl. 8 odst. 3 písm. d) bod i) nařízení Evropského parlamentu a Rady o sděleních klíčových informací25) (dále jen „nařízení PRIIPs“) a čl. 3 odst. 1 a odst. 2 a příloha č. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje nařízení PRIIPs stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavku na poskytnutí těchto sdělení26). 25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění. 26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení, v platném znění.“. 9. V § 10 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(3) Pro způsob prezentování sloupcového diagramu, doplňující upozornění a případné použití simulovaných hodnot historické výkonnosti se použijí obdobně čl. 15 až 19 a příloha č. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů10). 10) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory, a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.“. 10. V § 12 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 11. V § 12 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) informace o podmínkách, při jejichž splnění administrátor není povinen nahradit škodu způsobenou nesprávným výpočtem aktuální hodnoty podílového listu či akcie (§ 193 odst. 3 zákona).“. 12. V § 13 odst. 1 písmeno c) zní: „c) je-li poplatek účtovaný v závislosti na meziročním pohybu hodnoty fondového kapitálu připadajícího na jeden podílový list nebo jednu akcii fondu kolektivního investování (dále jen „výkonnostní poplatek“), vyjadřuje celkovou výši úplaty, kterou lze hradit z majetku fondu v případě, že výkonnost tohoto fondu dosáhne určité hodnoty ve srovnání s určeným ukazatelem (benchmark), nebo s hodnotou nebo hodnotami z předchozího nebo předchozích období.“. 13. V § 13 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) V případě výkonnostního poplatku se uvede popis metody výpočtu výkonnostního poplatku a popis jednotlivých parametrů podle odstavce 7. (7) V popisu metody výpočtu výkonnostního poplatku se uvede a) referenční ukazatel pro měření relativní výkonnosti fondu, b) jak často je výkonnostní poplatek vyúčtován a den, ke kterému je poplatek hrazen, c) referenční období sledování výkonnosti, d) výše výkonnostního poplatku, e) metodika výpočtu výkonnostního poplatku zejména na základě parametrů podle písmen a) až d) a f) četnost výpočtu výkonnostního poplatku. (8) V případě výkonnostního poplatku se kromě údajů podle odstavce 7 uvedou rovněž příklady jeho výpočtu. Pokud model výpočtu výkonnostního poplatku umožňuje, aby byl výkonnostní poplatek hrazen i v případě záporné výkonnosti, uvede se výslovné upozornění na tuto skutečnost.“. 14. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: „§ 15a Údaje týkající se udržitelnosti [K § 220 odst. 1 písm. l) zákona] (1) Údaje týkající se rizik udržitelnosti se uvedou podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208827). (2) Údaje týkající se požadavků na transparentnost v oblasti udržitelnosti se uvedou podle čl. 8 a 9 nařízení podle odstavce 1 a čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85228). 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. 15. V nadpisu § 16 se text „k)“ nahrazuje textem „m)“. 16. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Statut strukturovaného fondu namísto údajů o historické výkonnosti obsahuje scénáře výkonnosti fondu. Pro způsob výpočtu hodnot a prezentování scénářů výkonnosti fondu platí obdobně čl. 8 odst. 3 písm. d) bod iii) nařízení PRIIPs a čl. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje nařízení PRIIPs stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavku na poskytnutí těchto sdělení26).“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Statut speciálního fondu se uvede do souladu s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 246/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Statut strukturovaného fondu se uvede do souladu s § 21 odst. 2 vyhlášky č. 246/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 16, do 31. března 2023. 3. Do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodu 16 statut strukturovaného fondu namísto údajů o historické výkonnosti obsahuje příklady ilustrující nejméně 3 scénáře výkonnosti fondu, a to pozitivní, neutrální a negativní. Pro způsob prezentování scénáře výkonnosti fondu a náležitosti slovního vysvětlení se použije obdobně čl. 36 nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory, a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek10). 4. Rizikový profil fondu kolektivního investování, který je standardním fondem, může být do 31. března 2023 vyjádřen převážně syntetickým ukazatelem. Pro způsob prezentování syntetického ukazatele a náležitosti slovního vysvětlení se použije obdobně čl. 8 a příloha č. 1 nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory, a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 16, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška č. 184/2022 Sb.	Vyhláška č. 184/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 52/2016 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 8. 2022, částka 86/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 52/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2022 184 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 52/2016 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 20 odst. 5, § 22 odst. 6, § 30 odst. 5, § 47 odst. 5, § 49 odst. 4, § 58 odst. 3, § 196 odst. 2, § 234 odst. 7, § 238 odst. 4, § 291 odst. 3, § 389 odst. 3, § 405 odst. 3, § 478 a § 638 odst. 3 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 52/2016 Sb., se mění takto: 1. Odstavec druhý poznámky pod čarou č. 1 zní: „Články 3 až 29 a články 38 až 40 směrnice Komise 2010/43/EU ze dne 1. července 2010, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o organizační požadavky, střety zájmů, pravidla jednání, řízení rizik a obsah smlouvy mezi depozitářem a správcovskou společností, ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1270.“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparenci a dohled, v platném znění.“. 3. V § 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 4. V § 1 písm. c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 5. Na konci § 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí: „l) rizikem týkajícím se udržitelnosti riziko týkající se udržitelnosti podle čl. 2 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208817), m) faktory udržitelnosti faktory udržitelnosti podle čl. 2 bodu 24 nařízení (EU) 2019/2088. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 6. V § 3 odst. 1 se slova „a v rámci regulovaného konsolidačního celku4)“ včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují. 7. V § 6 odst. 1 písmeno a) zní: „a) včas identifikovat oblasti střetů zájmů a oblasti jejich možného vzniku, včetně střetů zájmů, které mohou vzniknout v důsledku zohlednění rizik týkajících se udržitelnosti v řídicím a kontrolním systému, systému řízení rizik a systému vnitřní kontroly,“. 8. V § 8 se na konci písmene g) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 9. V § 8 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) stanovení požadavků, které zajistí, že při dodržování pravidel jednání podle § 22 odst. 1 zákona pracovníci i osoby pověřené výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování, zohledňují 1. rizika týkající se udržitelnosti a 2. hlavní nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti, za předpokladu, že obhospodařovatel a administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu uveřejňuje a uchovává prohlášení o politikách náležité péče ve vztahu k těmto dopadům podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo čl. 4 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, j) stanovení pravidel, která pro účely splnění povinností podle písmen e) až g) obsahují postup pro obstarání potřebných zdrojů a odborných znalostí pro účinné zohlednění rizik týkajících se udržitelnosti.“. 10. V § 9 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ zrušuje. 11. V § 9 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zohledňoval rizika týkající se udržitelnosti při výkonu těchto činností: 1. schvalování, realizace a vyhodnocování investiční politiky, investičních strategií a soustavy limitů, 2. průběžné kontroly dodržování shody s právními předpisy podle § 18, 3. zajištění základních požadavků stanovených na řídicí a kontrolní systém podle § 3 odst. 1 a 2, 4. zajištění požadavků na systém řízení rizik podle § 14 a 15.“. 12. V § 14 odst. 3 větě první se za slovo „rizika“ vkládají slova „ , včetně rizik týkajících se udržitelnosti,“. 13. Za § 28 se vkládají nové § 28a a 28b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí: „§ 28a Zohledňování rizik týkajících se udržitelnosti [K § 20 odst. 1 písm. a) a b) a § 47 odst. 1 písm. a) zákona] Obhospodařovatel a administrátor standardního fondu nebo zahraničního standardního fondu zohlední rizika týkající se udržitelnosti, s ohledem na povahu, rozsah a složitost své podnikatelské činnosti, v a) řídicím a kontrolním systému obhospodařovatele a administrátora, b) činnosti osob, pomocí kterých vykonávají činnost, c) systému vnitřní kontroly, d) systému vnitřní a vnější komunikace, e) kontrolních a bezpečnostních opatřeních při zpracování a evidenci informací. § 28b Výkonnostní poplatky [K § 20 odst. 2 písm. c) zákona] Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů, který není určen výhradně profesionálním zákazníkům podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, upraví ve statutu takového fondu pravidla pro způsob stanovení a úhrady výkonnostních poplatků obdobně, jako jsou upraveny ve statutu fondu kolektivního investování18). 18) Vyhláška č. 246/2013 Sb., o statutu fondu kolektivního investování, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. Část třetí se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušuje. 15. V nadpisu § 42 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 16. V § 42 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Výroční zpráva, konsolidovaná výroční zpráva nebo pololetní zpráva nemusí obsahovat údaje podle odstavce 1, pokud je na základě jiného právního předpisu obsahuje účetní závěrka ověřená auditorem, která je součástí takové zprávy.“. 17. V § 42h odstavec 5 zní: „(5) Údaje a dokumenty podle této vyhlášky se předkládají podle jejich povahy buď prostřednictvím internetového rozhraní České národní banky pro sběr informačních povinností, prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nebo na adresu elektronické podatelny České národní banky, a to v elektronické podobě s textovou vrstvou.“. 18. V § 48 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Při určení výše kapitálu samosprávného investičního fondu se použijí pouze položky a odpočty podle § 47, které se netýkají investiční činnosti samosprávného investičního fondu nebo podfondů jím vytvořených.“. 19. V příloze č. 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „n) informace o skutečnostech podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208817) a čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85219). 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Nález Ústavního soudu č. 183/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 183/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 14. června 2022 sp. zn. Pl. ÚS 10/22 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů Vyhlášeno 30. 6. 2022, částka 85/2022 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelky * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * V. - Ústavní konformita zákonodárného procesu * VI. - Znění napadených ustanovení * VII. - Věcné posouzení návrhu * VIII. - Závěr 183 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/22 dne 14. června 2022 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka (soudce zpravodaj), Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, zastoupené JUDr. Jaroslavem Svejkovským, advokátem, sídlem Holečkova 419/21, Praha 5 - Smíchov, na zrušení § 3 odst. 3 písm. a) ve slovech „přihlášena k trvalému pobytu“, § 3 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 ve slovech „trvalého“ a „trvalým“, § 6 odst. 2 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 3 ve slově „trvalého“ a § 6 odst. 4 ve slovech „trvalým“ a § 6 odst. 5 zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a Veřejného ochránce práv jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) ve slovech „přihlášena k trvalému pobytu“, § 3 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 ve slovech „trvalého“ a „trvalým“, § 6 odst. 2 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 3 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 4 ve slovech „trvalým“ a § 6 odst. 5 zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, se zrušují uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 6. 4. 2022 doručen návrh skupiny 19 senátorů, za niž jedná senátor Michael Canov, (dále též jen „navrhovatelka“), zastoupené v záhlaví uvedeným advokátemadvokátem, na zrušení některých ustanovení zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, (dále též jen „zákon o jednorázovém odškodnění“ nebo pouze „zákon“). Navrhovatelka se konkrétně domáhá toho, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil § 3 odst. 3 písm. b) a § 6 odst. 5 zákona o jednorázovém odškodnění. U dalších napadených ustanovení zákona pak požaduje zrušení toliko některých jednotlivých slov, v jejichž důsledku lze odškodnění za mimořádnou událost v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice vyplatit pouze takové fyzické osobě, která měla v rozhodné době trvalý pobyt (resp. u cizinců povolení k trvalému pobytu) na území některé z dotčených obcíobcí. Navrhuje proto, aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil rovněž ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) ve slovech „přihlášena k trvalému pobytu“, § 6 odst. 1 ve slovech „trvalého“ a „trvalým“, § 6 odst. 2 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 3 ve slově „trvalého“ a § 6 odst. 4 ve slovech „trvalým“, a to pro jejich rozpor s ústavním principem rovnosti a zákazem diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). 2. Návrh byl podán podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, přičemž navrhovatelka žádá o přednostní projednání svého návrhu z důvodu naléhavosti věci podle § 39 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Naléhavost spatřuje v tom, že zákon o jednorázovém odškodnění v § 7 stanovuje, že nárok na náhradu škody je nutné uplatnit nejpozději do 30. 6. 2022, jinak zaniká. Zrušující nález Ústavního souduÚstavního soudu vydaný po uplynutí této prekluzivní lhůty k uplatnění nároku by podle navrhovatelky ztížil účinnou ochranu práv oprávněných osob. Považuje proto za podstatné, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o návrhu na zrušení příslušných ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění přednostně tak, aby osoby neústavně vyloučené z nároku na náhradu škody (újmy) mohly svůj nárok řádně a včas uplatnit u Ministerstva vnitra příslušného podle § 8 odst. 1 zákona o jednorázovém odškodnění. II. Argumentace navrhovatelky 3. Podstatou argumentace navrhovatelky je zpochybnění ústavnosti vymezení fyzických osob, kterým náleží nárok na náhradu škody v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. Odškodnění mohou získat pouze ty fyzické osoby, které v rozhodném období splňovaly legální definici tzv. oprávněné osoby vymezené v § 3 odst. 3 zákona. Zákon o jednorázovém odškodnění je konstruován tak, že rozhodným kritériem pro přiznání postavení oprávněné fyzické osoby je toliko trvalý pobyt v obciobci a u cizinců povolení k trvalému pobytu v některé z dotčených obcíobcí. V důsledku toho došlo k neústavnímu vyloučení nároku na náhradu škody pro osoby, které „reálně dlouhodobě pobývaly ve vyjmenovaných obcíchobcích, avšak nesplňují administrativní podmínky zápisu trvalého pobytu v obciobci či mimo ohlašovnu či v případě cizinců zostřené podmínky pro získání trvalého pobytu, ačkoli pociťovaly stejnou újmu jako občané s přiznaným odškodněním“. 4. Navrhovatelka namítá, že požadavek trvalého pobytu na území některé z dotčených obcíobcí představuje přímou diskriminacipřímou diskriminaci zejména osob dlouhodobě fakticky žijících v obciobci, které v ní však nemají z nejrůznějších důvodů přihlášen trvalý pobyt. Podle jejího názoru platí, že „osoby, které fakticky pobývaly v rozhodném období ,trvale' v zasaženém území, ale neměly zapsánu konkrétní adresu v jedné z vyjmenovaných obcíobcí jakožto místo trvalého bydliště, se nachází z hlediska prožité újmy, a tedy sledovaného účelu zákona o jednorázovém odškodnění, v identickém postavení jako osoby, které trvalé bydliště v jedné z těchto obcíobcí zapsané měly ... Kritérium trvalého pobytu nesměřuje k ochraně požadovaných veřejných hodnot, tedy nepokrývá dostatečně ty osoby, jichž se mimořádná událost fakticky dotkla, fakticky zasáhla do jejich života, skutečně snížila kvalitu jejich života“. Odlišné zacházení s těmito skupinami osob není ospravedlnitelné a legitimní, když je podle důvodové zprávy motivováno snížením administrativní zátěže a návazností na nenárokový systém odškodnění poskytnutého na základě usnesení vlády ze dne 21. 12. 2015 č. 1090. Argument o návaznosti napadených ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění na dřívější „nenárokové dotační schéma“ je podle navrhovatelky zcela nepatřičný. Napadená ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění jsou podle navrhovatelky neslučitelná se zákazem diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 Úmluvy. Navrhovatelka uvádí, že „jiným postavením“ coby diskriminačním kritériem ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny „lze v tomto případě rozumět právě i místo trvalého bydliště osoby“. 5. Nespravedlivost kritéria trvalého pobytu s dopadem na ústavnost dotčených ustanovení má umocňovat skutečnost, že z žádné právní normy nelze dovodit povinnost osob zapisovat konkrétní místa, kde se zdržují. Upřednostněno by mělo být podle navrhovatelky kritérium faktického pobytu, a to jak občanů České republiky, tak u cizích státních občanů. To je přitom právním řádem vůči občanům obcíobcí užíváno, nejde tudíž o neznámé kritérium. Navrhovatelka upozorňuje zejména na § 16 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a na zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který má stanovovat povinnosti obceobce vůči všem osobám žijícím na jejím území. 6. Konečně navrhovatelka upozorňuje na „problematičnost ustanovení § 6 odst. 5 zákona, podle nějž oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění za tu část rozhodného období, kdy bylo místem jejího trvalého pobytu sídlo ohlašovny obceobce. K této právní úpravě není ani v důvodové zprávě k citovanému ustanovení poskytnuto žádné zdůvodnění. Záměr zákonodárce zde tedy není zřejmý. Z materiálního hlediska není jasné, proč by osoby s trvalým pobytem na ohlašovně neměly mít stejný nárok na odškodnění jako osoby s trvalým pobytem jinde v obciobci. Je-li hovořeno o užití kritéria trvalého pobytu především z důvodu jeho administrativní jednoduchosti, případně průkaznosti, pak u osob evidovaných v sídle ohlašovny platí tato kritéria stejnou, ne-li vyšší měrou. Ani zde není vůbec řešeno, zda se jedná o osoby, které v obciobci v době mimořádné události fakticky bydlely, tedy které byly skutečně touto událostí dotčeny a jimž vznikla újma“. Zmiňuje-li důvodová zpráva k § 6 odst. 5 zákona toliko, že z možnosti nárokovat odškodnění nejsou vyloučeny osoby, které skutečně bydlí na adrese sídla ohlašovny, je tato podstatná výjimka zachycena pouze v důvodové zprávě, nikoli v samotné právní normě. 7. Navrhovatelka podotýká, že problematičnosti shora uvedeného kritéria trvalého pobytu si byl Senát při projednávání návrhu zákona vědom, a uvádí, že na shora uvedené nedostatky upozornil jeho zpravodaj, senátor Ing. Leopold Sulovský. Současně si však senátoři byli vědomi „velmi specifické situace, kdy vrácení zákona 18. 8. 2021 ... mohlo způsobit neschválení návrhu na konci volebního období“, pročež se Senát rozhodl návrh zákona v předloženém znění schválit. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 8. Soudce zpravodaj podle § 69 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaslal návrh Poslanecké sněmovně a Senátu, jednajícím jménem Parlamentu jako účastníka řízení, a dále vládě a Veřejnému ochránci práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. S ohledem na obdržená vyjádření, která neobsahují skutečnosti pro navrhovatelku neznámé nebo jí zpochybňované, jakož i s ohledem na časové aspekty posuzované věci (viz body 2, 47 a 48) a výsledek řízení Ústavní soudÚstavní soud již nezasílal tato vyjádření navrhovatelce na vědomí a k případné replice. III./a Vyjádření komor Parlamentu 9. Ze stručného vyjádření Poslanecké sněmovny, podepsaného její předsedkyní, se podává, že návrh zákona o jednorázovém odškodnění byl projednáván jako sněmovní tisk č. 1250/0, přičemž „v prvém čtení dne 30. 7. 2021 na 115. schůzi Sněmovna souhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení“. Návrh zákona byl následně přijat v prvém čtení v hlasování č. 17 (usnesení č. 1764), kdy z přítomných 123 poslanců hlasovalo 113 pro návrh a nikdo proti. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 3. 8. 2021 Senátu, který jej dne 18. 8. 2021 projednal a schválil. Prezidentem republiky byl zákon podepsán dne 29. 8. 2021, načež byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 143 pod č. 324/2021 Sb. 10. Senát ve svém vyjádření, podepsaném jeho předsedou, rekapituluje obsah návrhu a uvádí, že návrh zákona mu byl postoupen dne 3. 8. 2021. Organizační výbor Senátu tento návrh jako senátní tisk č. 141 přikázal k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jakož i ústavně-právnímu výboru. Oba výbory doporučily schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát návrh zákona projednal na své 15. schůzi v 13. funkčním období dne 18. 8. 2021. Při projednání návrhu zákona na plénu Senátu proběhla jen krátká rozprava. Ve vyjádření Senátu jsou citována slova zpravodaje ústavně-právního výboru senátora Ing. Tomáše Goláně, z nichž vyplývá, že navzdory jistým výhradám k návrhu zákona je třeba jej schválit co nejrychleji, aby dotčené fyzické osoby, Zlínský kraj i dotčené obceobce získaly odškodnění co nejdříve. Poukázal přitom na to, že obyvatelé ani starostové dotčených obcíobcí nemají výhrady proti uplatnění institutu „trvalého bydliště“ při legálním vymezení oprávněných fyzických osob. III./b Sdělení vlády 11. Vláda svým vyrozuměním ze dne 4. 5. 2022, podepsaným ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády, sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že na svém zasedání konaném téhož dne přijala usnesení č. 356, kterým rozhodla, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení. III./c Vyjádření Veřejného ochránce práv 12. Ústavní soudÚstavní soud obdržel dne 21. 4. 2022 sdělení Veřejného ochránce práv, v němž uvádí, že podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vstupuje v postavení vedlejšího účastníka do řízení. Dne 19. 5. 2022 zaslal Ústavnímu soudu své vyjádření k návrhu. Veřejný ochránce práv uvedl, že se s návrhem na zrušení napadených ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění ztotožňuje a Ústavní soudÚstavní soud by měl návrhu v plném rozsahu vyhovět. 13. Napadená ustanovení zákona podle Veřejného ochránce práv neobstojí v testu přímé diskriminacepřímé diskriminace. Za podstatné považuje, že smyslem zákona má být poskytnout jednorázové odškodnění osobám, které byly dotčeny explozí v muničním skladu. Je přitom zjevné, že „lidé žijící v dané oblasti ... v souvislosti s výbuchem a následnou likvidací této mimořádné události (spočívající zejména v odstranění munice) utrpěli psychickou, někdy také materiální újmu a museli čelit mnoha omezením (např. nařízeným evakuacím, zákazu obdělávat pozemky a podobně). Poskytnuté odškodnění má tak zmírnit snížení kvality života v uvedených obcíchobcích ...“. Z toho plyne, že jednotlivec, který v obciobci bydlel a měl zde nahlášen trvalý pobyt, je ve srovnatelném postavení jako ten, který zde fakticky také bydlel, avšak trvalý pobyt měl z různých důvodů přihlášen jinde. Veřejný ochránce práv zdůrazňuje, že důvodem zvolení kritéria trvalého pobytu měla být jednoduchost administrace takových žádostí o odškodnění. Podle důvodové zprávy k zákonu je trvalý pobyt snadno ověřitelný údaj, a odpadá tak složité dokazování faktického pobytu, které by bylo velmi obtížné. Důvodová zpráva však již „mlčí o tom, že dokazování faktického pobytu český právní řád zná a v řadě oblastí využívá. Zjednodušení vyřizování žádostí nadto je výhodou především pro stát, zcela jistě pak není výhodou pro ty, kteří v důsledku tohoto zjednodušení zcela přijdou o možnost o odškodnění žádat“. Zájem na rychlém vyřízení žádostí podle něj nesmí převážit nad ústavně zaručeným zákazem diskriminace. 14. Neústavními shledává Veřejný ochránce práv napadená ustanovení zákona i vůči cizincům, obzvláště těm, jimž nebyl povolen trvalý pobyt. Upozorňuje na to, že „trvalý pobyt u cizinců a trvalý pobyt u českých občanů není totéž. Byť oba instituty mají, bohužel poněkud nešťastně, stejné jazykové vyjádření, jedná se o odlišné právní instituty ... Trvalý pobyt u cizinců ... je druhem pobytového oprávnění na území České republiky, které se uděluje cizincům, a to jak občanům států Evropské unie, tak třetích států, za splnění zákonem vymezených podmínek ... U cizinců pobývajících na území Česka plní evidenční funkci místo hlášeného pobytu. Jinými slovy, ekvivalentem trvalého pobytu u českých občanů je u cizinců místo hlášeného pobytu“. Zákon o jednorázovém odškodnění tedy stanovuje u cizinců obsahově zcela odlišnou podmínku, jejíž splnění je pro cizince značně náročné a která určitou část cizinců, konkrétně cizince s přechodným pobytem, z nároku na odškodnění zcela vylučuje. Z důvodové zprávy k zákonu se přitom podle Veřejného ochránce práv nepodává žádný důvod pro toto rozdílné zacházení a žádný důvod nelze dovodit ani ze smyslu a účelu zákona. Za obzvlášť nepřípustnou podkládá Veřejný ochránce práv tuto právní úpravu vůči občanům jiných členských států Evropské unie, a to pro její rozpor s čl. 18 a 21 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“). III./d Ústní jednání 15. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl ve věci bez jeho nařízení. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 16. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 17 senátorů. Návrh v této věci podala skupina 19 senátorů, zastoupená v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, advokátemadvokátem. K návrhu byla podle § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., připojena podpisová listina podepsaná každým z 19 senátorů. Navrhovatelka je proto k podání návrhu aktivně legitimována. 17. Ústavní soudÚstavní soud současně neshledal žádný důvod nepřípustnosti návrhu podle § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., ani důvod pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy příslušný k projednání návrhu, který splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Proto přistoupil k jeho věcnému posouzení. V. Ústavní konformita zákonodárného procesu 18. V řízení o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve posoudil ústavnost zákonodárného procesu. V posuzované věci vyšel Ústavní soudÚstavní soud z vyjádření komor Parlamentu jménem účastníka řízení a z veřejně dostupných sněmovních a senátních informací (https://www.psp.cz a https://www.senat.cz). Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že Poslaneckou sněmovnou byl návrh zákona přijat dne 30. 7. 2021, kdy pro návrh hlasovalo 113 poslanců, žádný nebyl proti, 10 z nich se zdrželo a 73 bylo omluveno. Senát přijal návrh zákona dne 18. 8. 2021, kdy z 61 přítomných senátorů bylo 58 pro návrh, žádný proti a 3 senátoři se zdrželi. Ze shora uvedených zdrojů Ústavní soud zjistil a pro stručnost pouze konstatuje [srov. např. nálezy ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 31/17 (N 212/97 SbNU 269; 30/2020 Sb.) a ze dne 24. 11. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 24/19 (7/2021 Sb.)], že zákon o jednorázovém odškodnění byl přijat ústavně stanoveným způsobem v mezích Ústavou stanovené kompetence Parlamentu (čl. 15 odst. 1 Ústavy). Tyto skutečnosti ostatně nezpochybňuje ani navrhovatelka, ani Veřejný ochránce práv, neboť proti způsobu přijetí zákona o jednorázovém odškodnění, jehož součástí jsou návrhem napadená ustanovení, nevznášejí žádné námitky. VI. Znění napadených ustanovení 19. Platné a účinné znění § 3 odst. 3 zákona o jednorázovém odškodnění a jeho kontext jsou následující (napadené části ustanovení jsou vyznačeny tučně): § 3 Oprávněné subjekty (...) (3) Oprávněnou osobou je a) fyzická osoba, která byla v rozhodném období přihlášena k trvalému pobytu v obciobci uvedené v odstavci 2, b) fyzická osoba, která byla v rozhodném období držitelem povolení k trvalému pobytu a byla přihlášena k pobytu v obciobci uvedené v odstavci 2. 20. Platné a účinné znění § 6 zákona o jednorázovém odškodnění je následující (napadené části jsou vyznačeny tučně): § 6 Jednorázové odškodnění oprávněných osob (1) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. a) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 300 Kč za každý kalendářní den trvalého pobytu, s výjimkou oprávněné osoby s trvalým pobytem na území obceobce Slavičín, kde je tento nárok přiznán pouze oprávněné osobě s trvalým pobytem na území části obceobce Divnice. (2) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. b) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 100 Kč za každý kalendářní den trvalého pobytu. (3) Oprávněná osoba má za období podle § 2 odst. 2 písm. c) nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění ve výši 20 Kč za každý kalendářní den trvalého pobytu. (4) Nárok oprávněné osoby s trvalým pobytem na území obceobce Slavičín, s výjimkou oprávněné osoby s trvalým pobytem na území části obceobce Divnice, se stanovuje ve výši 20 % sazeb určených podle odstavců 2 a 3. (5) Oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění za tu část rozhodného období, kdy bylo místem jejího trvalého pobytu sídlo ohlašovny. VII. Věcné posouzení návrhu VII./1 Obecná východiska 21. Zákon o jednorázovém odškodnění reaguje na mimořádnou událost způsobenou výbuchy v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, při níž vzniklo nebo mohlo vzniknout osobám žijícím na území některé z dotčených obcíobcí (§ 3 odst. 2 zákona) ve Zlínském kraji hned několik nároků na náhradu škody (újmy) nebo nároků na náhradu za tzv. jiná (veřejnoprávní) omezení vlastnického práva. Konkrétně jde o náhradu (1.) škody způsobené samotným výbuchem, (2.) škody způsobené činností složek integrovaného záchranného sboru v příčinné souvislosti se záchrannými nebo likvidačními pracemi, a konečně (3.) škody způsobené z titulu poskytnutí osobní nebo věcné pomoci na základě výzvy, popřípadě jako náhrady za omezení vlastnického nebo užívacího práva k pozemku (viz bod 1 obecné části důvodové zprávy k zákonu). 22. Ze systematického i teleologického výkladu přitom vyplývá, že zákon o jednorázovém odškodnění představuje lex specialis vůči zákonu č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který v § 29 upravuje náhradu za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné a osobní pomoci a v § 30 pak náhradu škody vzniklé osobám v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Stejně tak jde o lex specialis vůči zákonu č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, který by umožňoval poskytnout náhradu škody například v situaci hypotetického „zanedbání“ správního dozoru ze strany státu nad provozem muničního skladu (nesprávný úřední postup). Podle § 12 zákona o jednorázovém odškodnění totiž platí, že „uspokojením nároků podle tohoto zákona zanikají oprávněným subjektům nároky na náhradu škody uplatňované v souladu s účelem uvedeným v § 1 podle jiných právních předpisů“. Zákon o jednorázovém odškodnění se tak dotýká nejen práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, ale případně i práva na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny a práva na náhradu za nucené (veřejnoprávní) omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny. Vlastníkovi přitom podle obecné právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, náleží plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek dotčen (§ 1039 odst. 1). Tímto omezením vlastnického práva je třeba rozumět rovněž použití vlastníkovy věci ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu, pokud účelu nelze dosáhnout jinak (§ 1037 občanského zákoníku). 23. Důvodová zpráva k návrhu zákona o jednorázovém odškodnění zdůrazňuje (viz její obecnou část, bod 2), že „cílem je zmírnit alespoň některé újmy, které utrpěly dotčené obceobce a jejich obyvatelé v souvislosti s mimořádnou událostí v areálu muničního skladu Vlachovice-Vrbětice“, kdy rovněž „délka zásahu nepochybně kladla vysoké nároky na psychiku obyvatel obcíobcí v bezprostředním okolí areálu“. Navzdory těmto obecným východiskům však zákonodárce v návrhem napadených ustanoveních zvolil jako rozhodné kritérium pro přiznání nároku toliko trvalý pobyt na území některé z dotčených obcíobcí, resp. v případě cizinců povolení k trvalému pobytu. V důvodové zprávě (viz zvláštní část, k § 3) je přitom uvedeno, že „předkladatel si je vědom určitých limitů tohoto kritéria, neboť se nabízí otázka vztahu trvalého pobytu a faktického bydliště občana. Formální přihlášení se k trvalému pobytu ještě nemusí znamenat trvalé žití (bydliště) v obciobci, nicméně jedná se o kritérium, které lze nejsnáze ověřit bez nutnosti zatěžovat žadatele ... Kritérium trvalého pobytu bylo zvoleno z toho důvodu, že se jedná o poměrně snadno ověřitelný údaj, jejž je možno verifikovat prostřednictvím informačních systémů veřejné správy. Odpadá tak složité dokazování faktického pobytu, což by s ohledem na časový úsek, kterého se odškodnění týká, bylo velmi obtížné. Nárok není přiznáván lidem, kteří jsou v dotčených obcíchobcích hlášeni na tzv. ohlašovně“. Náhrada podle napadených ustanovení zákona tedy nenáleží všem osobám fakticky žijícím nebo vlastnícím nemovitosti na území některé z dotčených obcíobcí, ale toliko těm osobám, které měly v rozhodném období (§ 2 zákona) trvalý pobyt na území některé z uvedených obcíobcí. Výše náhrady je pak stanovena v denních sazbách (za každý kalendářní den trvalého pobytu během tzv. rozhodného období) v částce od 4 Kč až do 300 Kč (§ 6 odst. 1 až 4 zákona) podle obceobce, v níž měl dotyčný hlášen trvalý pobyt. Řízení o poskytnutí jednorázového odškodnění se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, přičemž k tomuto řízení je příslušné Ministerstvo vnitra (§ 8 zákona). 24. Institut trvalého pobytu, který je u občanů České republiky rozhodným kritériem pro přiznání nároku, resp. pro naplnění legální definice oprávněné osoby podle § 3 odst. 3 písm. a) zákona o jednorázovém odškodnění, je zakotven v § 10 a násl. zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Místem trvalého pobytu se „rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání“ (§ 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel). Trvalý pobyt má primárně evidenční funkci a nemusí se ztotožňovat s bydlištěm osoby coby místem, kde se osoba zdržuje s úmyslem zde žít. Na rozdíl od dřívějšího zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, účinného do 30. 6. 2000, nestanovuje zákon o evidenci obyvatel povinnost státního občana České republiky přihlásit se k trvalému pobytu. Občan se navíc může rozhodnout trvalý pobyt na území České republiky ukončit (§ 10 odst. 12 zákona o evidenci obyvatel). Na straně druhé však občan může mít toliko jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (viz § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel). 25. Povolení k trvalému pobytu u cizinců je, navzdory svému označení, institutem zcela odlišným od uvedeného institutu trvalého pobytu občanů. Je třeba uvést, že povolení k trvalému pobytu neplní u cizinců evidenční funkci jako u občanů trvalý pobyt, ale je jedním z druhů pobytového oprávnění upraveného v § 87g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Lze se ztotožnit s výkladem Veřejného ochránce práv (viz bod 14 výše), že u cizinců pobývajících na území České republiky plní evidenční funkci (stejně jako u občanů institut trvalého pobytu) tzv. místo hlášeného pobytu podle § 93 zákona o pobytu cizinců. 26. Byť se zákon o jednorázovém odškodnění bezpochyby dotýká fiskální politiky státu, považuje Ústavní soudÚstavní soud za nutné zdůraznit, že nejde o tzv. daňový zákon, jak jej Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře chápe [viz např. nález ze dne 28. 6. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 18/15 (N 121/81 SbNU 889; 271/2016 Sb.)], a jeho předmět není podřaditelný ani pod pojem „daně a poplatky“ ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny. 27. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti rozhodl, že poskytnutí jednorázové peněžní částky není samo o sobě základní svobodou ani právem, avšak „rozhodl-li se stát takovou částku vyplatit za stanovených podmínek, platí zde stejná zásada zákazu diskriminace jako v případě restitučních zákonů ...“ [nález ze dne 13. 12. 2016 sp. zn. III. ÚS 84/14 (N 238/83 SbNU 703)]. Přestože v obecné rovině platí, že stát „může rozhodnout, že jedné skupině poskytne méně výhod než jiné, nesmí však postupovat libovolně a z jeho rozhodnutí musí být patrno, že tak činí ve veřejném zájmu“ [srov. nález ze dne 28. 6. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 18/15 (N 121/81 SbNU 889; 271/2016 Sb.), ze dne 1. 12. 1999 sp. zn. Pl. ÚS 17/99 (N 174/16 SbNU 267; 3/2000 Sb.), ze dne 9. 3. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 2/02 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) a ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.)]. I u jednorázových plnění poskytovaných státem platí, že zkoumání okruhu oprávněných subjektů vyžaduje rovněž posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny [přiměřeně viz nález ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.)]. Pouze pro úplnost Ústavní soud uvádí, že k rozlišení akcesorické a neakcesorické rovnosti se blíže vyjádřil již v nálezu ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 42/03 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), na který odkazuje. 28. Podle čl. 1 věty první Listiny jsou lidé „svobodní a rovní v důstojnosti i v právech“. Listina dále v čl. 3 odst. 1 stanovuje, že „základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. Uvedený výčet možných důvodů diskriminace je přitom demonstrativní (srov. PAVLÍČEK, V. In PAVLÍČEK, V. a kolektiv. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015, s. 506, 509). Podle čl. 14 Úmluvy pak platí, že „užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení“. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu vyplývá, že rovnost je kategorií relativní, k jejímuž porušení je třeba, aby se s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházelo rozdílným způsobem, aniž by pro takový přístup existovaly objektivní a rozumné důvody [nález ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 30/15 (N 42/80 SbNU 517; 239/2016 Sb.)]. Zpravidla je pak porušení principu rovnosti navázáno na porušení i jiného základního práva, typicky práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny [srov. nálezy ze dne 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.) a ze dne 8. 11. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.)]. Absence přímého dotčení jiného základního práva nebo svobody však a priori nebrání závěru o porušení principu rovnosti, a to rovnosti neakcesorické podle čl. 1 Listiny. 29. Tzv. „jiným postavením“ ve smyslu shora citovaného čl. 3 odst. 1 in fine Listiny a čl. 14 in fine Úmluvy jakožto fakticky diskriminačního kritéria může být v některých případech rovněž kritérium místa trvalého pobytu. Odkázat lze v této souvislosti zejména na rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ze dne 16. 3. 2010 ve věci Carson a další proti Spojenému království (stížnost č. 42184/05) týkající se problematiky nemožnosti valorizace důchodů britským občanům žijícím v zemích, se kterými nemá Velká Británie reciproční dohodu, v němž pod toto „jiné postavení“ ESLP podřadil i trvalý pobyt (viz zejména jeho § 70 a 71). Obzvláště v judikatuře ESLP je tak slovům „jiné postavení“ přiznáván široký význam (viz rozsudek ze dne 10. 3. 2011 ve věci Kijutin proti Rusku, stížnost č. 2700/10) a jeho výklad a použití nejsou nutně omezeny na osobní vlastnosti, které jsou vrozené nebo neodmyslitelné [kromě shora uvedených viz též rozsudek ze dne 13. 7. 2010 ve věci Clift proti Spojenému království, stížnost č. 7205/07 (§ 56-58)]. Rovněž Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 9/15 (N 138/86 SbNU 333; 338/2017 Sb.) posoudil jako fakticky diskriminační (na první pohled neutrální) kritérium trvalého pobytu v souvislosti s poplatky za provoz systému shromažďování odpadu, kdy jediným kritériem určujícím osobu poplatníka byl právě trvalý pobyt, bez zohlednění kritérií dalších, jako je například věk poplatníka nebo jeho finanční soběstačnost. V řadě svých rozhodnutí pak Ústavní soud shledal porušení čl. 3 odst. 1 Listiny (tj. akcesorické rovnosti), aniž by se výslovně zabýval tím, zda šlo o kritérium přímo diskriminační, resp. podřaditelné pod tzv. jiné postavení, nebo nikoliv (srov. BARTOŇ, M. In HUSSEINI, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 150). 30. Pro závěr o přímé diskriminacipřímé diskriminaci vychází Ústavní soudÚstavní soud zpravidla z následujícího testu formulovaného zejména v nálezech ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.) a ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13 (N 138/74 SbNU 141; 162/2014 Sb.), který lze vyjádřit formou těchto otázek: (1.) Jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny? (2.) Je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů? (3.) Je jim odlišné zacházení k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)? (4.) Je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, resp. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené? Kladná odpověď na první tři otázky a současná záporná odpověď na otázku čtvrtou pak vede Ústavní soudÚstavní soud k závěru o diskriminaci. U druhé otázky však Ústavní soud připustil, že lze identifikaci zakázaného důvodu rozlišování vynechat, jelikož v řadě případů může být s různými subjekty zacházeno odlišně, aniž by bylo kritérium rozlišování a priori vadné (srov. shora uvedené nálezy). Navzdory tomu, že předmětné kritérium rozlišování není a priori zakázané, lze i tak dospět k závěru o jeho neslučitelnosti s čl. 3 odst. 1 Listiny (nález ze dne 10. 7. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 31/13, body 58 a 59 odůvodnění). Rovněž podle názorů odborné literatury „nenaplnění druhého kroku formulovaného testu přímé diskriminacepřímé diskriminace (zakázaný důvod rozlišování) ... nemá vést k finálnímu závěru, že k diskriminaci nedošlo ... Neexistence zakázaného důvodu rozlišování ... má být výhybkou v přísnosti přezkumu, nikoliv stopkou pro závěr o neexistenci diskriminace“ (BARTOŇ, M. In HUSSEINI, F. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 156). To v zásadě odpovídá rovněž judikatuře ESLP, která zohledňuje i míru „podezřelosti“ důvodu pro odlišné zacházení (viz např. rozsudek ze dne 16. 11. 2004 ve věci Ünal Tekeli proti Turecku, stížnost č. 29865/96). V mnoha rozhodnutích ESLP však nebyl důvod rozdílného zacházení výslovně uznán za diskriminační, přesto ESLP shledal rozdílné zacházení jako porušení zákazu diskriminace ve smyslu čl. 14 Úmluvy (viz FOREJTOVÁ, M. Judikatura soudů EU a Rady Evropy ve věcech zákazu diskriminace. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 22). Nadto Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že za rozpornou s čl. 3 odst. 1 Listiny považuje i nepřímou diskriminaci, byť se k ní vyjádřil v menším množství nálezů než u diskriminace přímé [např. nálezy ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. II. ÚS 1609/08 ve znění opravného usnesení ze dne 9. 7. 2009 (N 105/53 SbNU 313), ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) nebo ze dne 12. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. VII./2 Uplatnění obecných východisek ústavněprávního přezkumu na napadená ustanovení 31. Veden citovanými ustanoveními ústavního pořádku i právními názory vyjádřenými ve svých relevantních nálezech, dospěl Ústavní soudÚstavní soud v abstraktní kontrole ústavnosti napadených ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění k níže uvedeným závěrům. 32. V prvé řadě se Ústavní soudÚstavní soud zabýval tím, zda lze občany fakticky žijící na území některé z dotčených obcíobcí, kteří však z různých důvodů nemají na jejím území přihlášen trvalý pobyt, považovat pro účely zákona o jednorázovém odškodnění za jedince ve srovnatelném postavení jako ty, kteří v rozhodném období v obciobci bydleli a současně v ní měli trvalý pobyt. Ve shodě s Veřejným ochráncem práv (viz bod 13 výše) na tuto otázku odpověděl kladně. 33. Smyslem a účelem právní úpravy, jak ostatně vyplývá i z důvodové zprávy k návrhu zákona, je prostřednictvím jednorázové náhrady kompenzovat osobám žijícím v dotčeném území majetkovou škodu, nemajetkovou újmu a poskytnout náhradu za veřejnoprávní omezení vlastnického práva. Z tohoto pohledu (dopadu mimořádné události do osobní a právní sféry jednotlivce) je nerozhodné, zda občan v obciobci bydlel a měl v ní hlášen trvalý pobyt, nebo v ní bydlel bez současného přihlášení k trvalému pobytu. Jak totiž Ústavní soudÚstavní soud ozřejmil výše v bodu 24 odůvodnění, trvalý pobyt má v tomto toliko evidenční funkci, nevypovídá sám o sobě o faktickém pobytu osoby trvale žijící v dané obciobci, která ani nemá právní povinnost přihlásit se na území této obceobce k trvalému pobytu. Toho si byl ostatně vědom i sám předkladatel návrhu zákona a zvolení kritéria trvalého pobytu, navzdory účelu právní úpravy a jejím obecným východiskům, odůvodnil „snadnější administrací“. Zda lze tento důvod považovat za ospravedlnitelný, je předmětem posuzování až v rámci posledního (čtvrtého) kroku shora uvedeného testu (bod 30). Jak však správně upozornila navrhovatelka, právní řád s pojmem bydliště pracuje. Zmínit lze ostatně také některé procesní kodexy, které od bydliště coby místa, kde osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat (žít), odvíjejí místní příslušnost soudu – viz zejména § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zakotvující tzv. obecný soud účastníka podle jeho bydliště, popř. místa, kde se zdržuje (nikoliv primárně podle místa trvalého pobytu). Nelze tak přisvědčit tomu, že by kritérium trvalého pobytu bylo jedinou možností, jak konstruovat okruh oprávněných osob. Je třeba současně vzít na zřetel, že legitimních důvodů pro nepřihlášení se k trvalému pobytu v obciobci, v níž občan bydlí, může být celá řada, kupříkladu bydlí-li osoba v objektu bez čísla popisného, orientačního a evidenčního (viz bod 24 výše), je-li to nezbytné nebo vhodné z důvodu doručování a péče o blízkou osobu, místa výkonu zaměstnání, sídla podnikání apod. Ostatně sám § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel definuje adresu trvalého pobytu jako adresu, kterou si občan volí zpravidla (!) v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Trvalý pobyt přitom může mít každý pouze jeden (bod 24 výše). 34. Z hlediska účelu zákona o jednorázovém odškodnění lze za srovnatelnou skupinu považovat rovněž cizince bydlící (žijící) na území některé z dotčených obcíobcí na straně jedné a osobu s trvalým pobytem v obciobci, v níž žije, na straně druhé. Zákonodárce zde však pro cizince zvolil další (dodatečné) kritérium v podobě povolení k trvalému pobytu představujícího druh pobytového oprávnění, nikoliv pouhý evidenční institut, kterým je v daném případě místo hlášeného pobytu (viz bod 25 výše). Jestliže daná osoba na území některé z obcíobcí skutečně bydlela, je její újma v důsledku mimořádné události v areálu muničních skladů v obecné rovině srovnatelná s osobami, které měly na území obceobce rovněž povolení k trvalému pobytu. 35. Se shora uvedenými srovnatelnými skupinami osob je současně nakládáno odlišně, a to toliko z důvodu nenaplnění evidenčního kritéria trvalého pobytu na území obceobce, resp. absence povolení k trvalému pobytu u cizinců. Byť je kritérium trvalého pobytu užíváno v řadě právních předpisů a není samo o sobě kritériem a priori zakázaným, může být v některých případech podřaditelné pod pojem „jiné postavení“ podle čl. 3 odst. 1 Listiny a čl. 14 Úmluvy (viz bod 29 výše). Jak Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil již v bodu 27 výše, rozhodl-li se stát vyplatit skupině osob jednorázovou částku za stanovených podmínek, platí zde stejná zásada zákazu diskriminace jako u restitučních zákonů (nález sp. zn. III. ÚS 84/14). Při vyplácení jednorázové náhrady zahrnující též náhradu za případné nucené omezení vlastnického práva nelze ostatně přehlédnout ani větu druhou čl. 11 odst. 1 Listiny, podle níž má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu. V té souvislosti je nutno rovněž připomenout, že ani čl. 11 odst. 2 Listiny „neumožňuje rozlišovat mezi občany České republiky ... s trvalým pobytem na území České republiky ... a mimo toto území“ [nález ze dne 13. 12. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 8/95 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.)]. 36. K cizincům je třeba opakovaně zdůraznit, že § 3 odst. 3 písm. b) zákona požaduje splnění dalšího kritéria, kterým je povolení k trvalému pobytu, a nikoliv pouhé místo hlášeného pobytu na území dotčené obceobce. K odlišnému zacházení zde tak dochází toliko na základě státní příslušnosti, a to u práv (viz bod 22 in fine), která jsou zaručena každému. V dané věci nejde ani o navrácení majetku, který může být pouze ve vlastnictví občanů (viz čl. 11 odst. 2 Listiny, který je speciálním ustanovením k ústavnímu principu rovnosti), pročež nejsou pari passu použitelné závěry, k nimž dospěl Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 4. 6. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/96 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.). Jinými slovy řečeno, čl. 11 odst. 2 Listiny zde (na rozdíl od restitučního zákonodárství) nevytváří ústavní prostor omezení okruhu oprávněných subjektů. 37. Rozdílné zacházení s osobami fakticky žijícími na území obceobce bez přihlášení k trvalému pobytu, resp. povolení k trvalému pobytu má za následek, že těmto osobám nebude přiznán nárok na jednorázové odškodnění pro nesplnění požadavku plynoucího z legální definice oprávněné osoby [§ 3 odst. 3 a § 6 odst. 5 zákona]. Je jim tak znemožněn „preferenční“ režim pro přiznání náhrady škody (újmy) a náhrady za jiné veřejnoprávní omezení vlastnického práva v podobě poskytnutí jednorázové náhrady prostřednictvím tzv. denní sazby (viz výše bod 23 in fine). Budou-li tyto osoby chtít domoci se náhrady škody (újmy) nebo náhrady za omezení vlastnického práva, budou muset postupovat podle obecných právních předpisů (viz bod 22 výše), a to se všemi následky z toho vyplývajícími, jako je například prokázání nesprávného úředního postupu, výše škody (újmy), což může být obzvláště u újmy nemajetkové značně problematické, míry a způsobu omezení vlastnického práva k pozemkům apod. Ústavní soudÚstavní soud proto zodpověděl kladně třetí otázku shora uvedeného testu, tudíž dospěl k závěru, že výše uvedené rozdílné zacházení jde k tíži vymezeným skupinám osob. 38. Konečně se Ústavní soudÚstavní soud zabýval tím, zda je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, konkrétně pak, zda sleduje legitimní zájem, a pokud ano, zda je přiměřené. Ospravedlnitelným, resp. legitimním však Ústavní soudÚstavní soud toto rozdílné zacházení neshledal. 39. Zákonodárce musí vždy „dbát o to, aby zvýhodňující přístup byl založen na objektivních a rozumných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody) existoval vztah přiměřenosti“ [nález ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)]. Obdobně ESLP ve své judikatuře zdůrazňuje, že „rozdíl v zacházení s osobami v relativně podobných situacích ... je diskriminační, pokud nemá objektivní a rozumné zdůvodnění, jinými slovy, nesleduje-li legitimní cíl nebo neexistuje-li rozumný vztah přiměřenosti mezi použitými prostředky a sledovaným cílem“ (rozsudek velkého senátu ze dne 29. 4. 2008 ve věci Burden proti Spojenému království, stížnost č. 13378/05). Z důvodové zprávy lze přitom dovodit (viz bod 23 výše), že zacházení se srovnatelnými skupinami obyvatel na základě trvalého pobytu bylo zvoleno proto, že „trvalý pobyt lze nejsnáze ověřit bez nutnosti zatěžovat žadatele ... Odpadá tak složité dokazování faktického pobytu“. Ústavní soudÚstavní soud se ztotožňuje s argumentací Veřejného ochránce práv, že zájem na „pohodlnějším“ vyřizování žádostí nesmí převážit nad ústavně zaručeným zákazem diskriminace, resp. že nejde o dostatečně legitimní cíl, který by ospravedlňoval odlišné zacházení při přiznávání nároku na náhradu škody (újmy) nebo náhrady za omezení vlastnického práva. 40. Řízení o žádosti o vyplacení jednorázové náhrady podle zákona o jednorázovém odškodnění je správním řízením ovládaným obecnými zásadami činnosti správních orgánů upravenými v § 2 až 8 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to včetně zásady přiměřenosti, materiální pravdy, procesní rovnosti dotčených osob, součinnosti správních orgánů a zásadami přístupu správního orgánu k dotčené osobě. Z hlediska zásad správního řízení je třeba v daném případě vyzdvihnout zásadu dispoziční a zásadu vyšetřovací ve vazbě na shora uvedenou zásadu materiální pravdy. Zásada vyšetřovací je však v řízení o žádosti jistým způsobem potlačena (modifikována), neboť žadatel musí ke své žádosti předložit určité podklady či důkazy, přičemž je to právě žadatel, kdo nese objektivní důkazní břemeno [srov. GRYGAR, T. In FRUMAROVÁ, K., GRYGAR, T., POUPEROVÁ, O., ŠKUREK, M. Správní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 44 (marg. 179)]. Jinými slovy, nepodařilo-li by se ve správním řízení o žádosti ani přes řádně vedené dokazování prokázat, že žadatel bydlel v rozhodném období na území některé z dotčených obcíobcí, vedlo by to k zamítnutí jeho žádosti, tj. nepřiznání nároku. Obzvláště tehdy, je-li to v konečném důsledku žadatel, který nesl objektivní důkazní břemeno k prokázání podmínek pro splnění nároku, nelze hovořit o tom, že by bylo zvolení kritéria faktického pobytu pro stát neúměrně složité. Jak bylo ostatně upozorněno již výše, mnohé jiné právní předpisy s kritériem (faktického) bydliště pracují. Napadená ustanovení zákona o jednorázovém odškodnění však žadateli, který na území obceobce fakticky bydlí a vlastní zde například i nemovitost, ani neumožňují tyto skutečnosti prokázat, neboť nárok na náhradu náleží pouze osobám s trvalým pobytem v obciobci bez ohledu na to, zda v ní vůbec žijí nebo vlastní nemovitost, která byla (mohla být) zasažena mimořádnou událostí a následnými likvidačními pracemi. 41. Z hlediska sledovaného cíle, jakož i smyslu institutu náhrady škody a náhrady za omezení vlastnického práva nelze ostatně pokládat za legitimní ani to, že náhrada je podle napadených ustanovení zákona poskytována i těm osobám, které sice měly na území některé z obcíobcí trvalý pobyt (evidenční kritérium), avšak v obciobci vůbec nežily ani v ní nevlastnily žádný pozemek nebo stavbu, tudíž jim škoda nemohla pojmově vzniknout, kdežto osobám fakticky žijícím na území obceobce (avšak nemajícím v ní přihlášen trvalý pobyt) nikoliv. Nelze nezmínit, že vedle výchozí možnosti stanovení kritéria trvalého pobytu (skutečně snadno zjistitelného z evidence obyvatel) se zákonodárci nabízela možnost stanovit ještě dodatečná, resp. alternativní kritéria v podobě prokázání bydliště na území obceobce nebo vlastnictví nemovitosti tak, aby nedocházelo k nedůvodnému znevýhodňování osob skutečně dotčených mimořádnou událostí. K tomu však bez ospravedlnitelných důvodů nepřistoupil. 42. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, a zejména z vyjádření Senátu ostatně rovněž vyplývá, že zákonodárce si byl některých shora uvedených nedostatků napadené právní úpravy vědom. Zjednodušeně řečeno však upřednostnil metodu „raději rychle“ a „raději aspoň něco než nic“. Ani tyto skutečnosti však ústavněprávní nedostatky napadené úpravy omluvit nemohou. Nad rámec návrhu, vyjádření komor Parlamentu a Veřejného ochránce práv i bodu 18 poznamenává Ústavní soudÚstavní soud rovněž skutečnost, že na základě usnesení organizačního výboru Poslanecké sněmovny č. 168 bylo Parlamentním institutem zpracováno stanovisko k návrhu zákona, resp. informační podklad ke slučitelnosti návrhu s unijním právem (veřejně dostupné na www.psp.cz jako dokument ke sněmovnímu tisku 1250/0). Z něj se podává závěr, že „pro cizince jsou ... podmínky pro získání statusu oprávněné osoby nastaveny přísněji než pro občany ČR, což je z hlediska práva EU problematické zejména ve vztahu k občanům EU, neboť navržené znění je vůči cizincům diskriminační. Zákaz jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti je přitom jedním ze základních principů práva EU (viz článek 18 SFEU)“, pročež je „navržená úprava částečně neslučitelná s právem EU“. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že vazba jednorázového odškodnění podle napadených ustanovení zákona u cizinců na povolení k trvalému pobytu nekoliduje s podmínkou nepřetržitého legálního pobytu po dobu pěti let pro občany Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, již nejsou státními příslušníky žádného členského státu Evropské unie, která zakládá právo trvalého pobytu těchto osob v hostitelském členském státě podle čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (dále jen „směrnice“) a má povahu hmotněprávní. Proto se odstranění podmínky trvalého pobytu z napadených ustanovení zákona nedotkne závazků České republiky vyplývajících z této směrnice unijního práva. Nadto materie jednorázového odškodňování subjektů dotčených mimořádnou událostí není předmětem úpravy práva Evropské unie, a proto nepodléhá ani jeho kontrolním mechanismům. 43. Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) ve slovech „přihlášena k trvalému pobytu“, § 3 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 ve slovech „trvalého“ a „trvalým“, § 6 odst. 2 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 3 ve slově „trvalého“ a § 6 odst. 4 ve slovech „trvalým“ zákona o jednorázovém odškodnění jsou rozporná s principem rovnosti a zákazem diskriminace již podle obecného ustanovení čl. 1 věty první Listiny zaručujícího (neakcesorickou) rovnost všech lidí v právech. 44. Zrušením shora uvedených ustanovení, resp. jejich jednotlivých slov, tak dochází k odstranění požadavku trvalého pobytu pro přiznání nároku na jednorázové odškodnění s tím, že rozhodným kritériem bude hledisko (skutečného) pobytu na území některé z dotčených obcíobcí (§ 3 odst. 2 zákona) ve stanoveném rozhodném období. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že v tomto smyslu bude třeba vykládat rovněž § 3 odst. 3 písm. a) zákona, který ve znění tohoto nálezu (vypuštěním slov „přihlášena k trvalému pobytu“) stanovuje, že oprávněnou osobou je „fyzická osoba, která byla v rozhodném období v obciobci uvedené v odstavci 2“. Byť si je Ústavní soudÚstavní soud vědom možné jazykové (gramatické) nejasnosti či víceznačnosti tohoto ustanovení zákona ve znění nálezu, konstatuje, že mu přísluší toliko postavení tzv. negativního zákonodárce, pročež nemůže sám zákonné ustanovení doplňovat o další slova, resp. tato podle své úvahy měnit za „vhodnější“. Shora uvedenou právní normu definující oprávněnou fyzickou osobu jako tu, která „byla v rozhodném období v obciobci ...“, bude nezbytné vykládat s ohledem na samotná východiska zákona, jeho smysl a účel spočívající v odškodnění osob zasažených mimořádnou událostí (teleologický výklad), jakož i ve vazbě na další zákonná ustanovení, zejména pak § 6 odst. 1 až 4 hovořící o „pobytu“ oprávněné osoby (systematický výklad). Oprávněnou osobou podle § 3 odst. 3 písm. a) tak bude ta, která měla na území dotčené obceobce v rozhodném období „pobyt“ ve smyslu svého bydliště. 45. Ustanovení § 6 odst. 5 zákona, které navrhovatelka rovněž napadla, pak stanovuje, že „oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění za tu část rozhodného období, kdy bylo místem jejího trvalého pobytu sídlo ohlašovny“. Toto ustanovení přitom evidentně navazuje na ta ustanovení zákona (jejich části), jež jsou uvedena v předchozím bodu. Jelikož se ruší podmínka trvalého pobytu na území některé z dotčených obcíobcí, ztrácí tím normativní význam i na to navazující § 6 odst. 5 zákona, který Ústavní soudÚstavní soud v souladu s návrhovým petitem rovněž zrušil. VIII. Závěr 46. Ze shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud rozhodl podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., tak, že návrhu v plném rozsahu vyhověl a zrušil § 3 odst. 3 písm. a) ve slovech „přihlášena k trvalému pobytu“, § 3 odst. 3 písm. b), § 6 odst. 1 ve slovech „trvalého“ a „trvalým“, § 6 odst. 2 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 3 ve slově „trvalého“, § 6 odst. 4 ve slovech „trvalým“ a § 6 odst. 5 zákona č. 324/2021 Sb., o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice a o změně některých zákonů, a to uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu. 47. K návrhu na přednostní projednání z důvodu naléhavosti věci Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že mu fakticky vyhověl, neboť o návrhu na zrušení napadených ustanovení zákona rozhodl bezodkladně poté, co uplynuly zákonné lhůty podle § 69 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, které musel poskytnout dalšímu účastníkovi řízení, vládě a Veřejnému ochránci práv, resp. poté, co obdržel vyjádření Veřejného ochránce práv k návrhu. K tomuto postupu přistoupil Ústavní soud proto, že podle § 7 zákona je třeba nárok uplatnit ve hmotněprávní, prekluzivní lhůtě do 30. 6. 2022. 48. Podle § 58 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jsou nálezy, kterými Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy, vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soudÚstavní soud jinak (čl. 89 odst. 1 Ústavy). V posuzované věci Ústavní soudÚstavní soud rozhodl, že nález je vykonatelný uplynutím dne jeho vyhlášení, neboť přihlédl především k tomu, že nárok na jednorázové odškodnění musí být uplatněn do 30. 6. 2022 (§ 7 zákona o jednorázovém odškodnění). Návrh na zrušení napadených ustanovení zákona byl nadto podán až dne 6. 4. 2022, a byť Ústavní soud posoudil věc jako mimořádně naléhavou, dřívější rozhodnutí ve věci, které by případně umožnilo obvyklé stanovení vykonatelnosti nálezu až jeho publikací ve Sbírce zákonů, nebylo možné s ohledem na nutnost dodržení lhůt uvedených v předchozím bodu, jakož i dodržení procesních práv dalšího účastníka a vedlejšího účastníka řízení. Z § 10 odst. 2 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, pak vyplývá, že tento derogační nález by musel být zveřejněn ve Sbírce zákonů neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne jeho doručení Ministerstvu vnitra. Právě v důsledku této mezní lhůty by přitom nemuselo být zaručeno, že nález bude publikován ve Sbírce zákonů ještě před uplynutím lhůty stanovené v § 7 zákona o jednorázovém odškodnění, jejíhož zrušení se navrhovatelka v petitu nedomáhá. Naopak, stanovením vykonatelnosti derogačního nálezu mimořádně již uplynutím dne jeho vyhlášení, a nikoliv až publikací ve Sbírce zákonů [k tomu srov. nález ze dne 22. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 13/05 (N 127/37 SbNU 593; 283/2005 Sb.) a ze dne 10. 9. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 27/09 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.)] bude osobám s pobytem na území dotčených obcíobcí umožněno, aby v zákonem stanovené hmotněprávní lhůtě uplatnily svůj nárok na jednorázové odškodnění, a to alespoň tzv. blanketní žádostí, k jejímuž případnému doplnění budou posléze ve správním řízení vyzvány Ministerstvem vnitra. Obdobně jako Ústavní soud uvedl již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/95, i zde očekává, že zákonodárce sám uvede právní úpravu do takového stavu, aby osobám, kterým to zrušená ustanovení zákona neumožňovala, byla v případě potřeby stanovena nová lhůta k uplatnění nároku v takové délce, která bude přiměřená současné situaci „nově“ oprávněných osob. 49. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že tento nález se nikterak nedotkne osob, kterým již byl na základě zrušených ustanovení založených toliko na kritériu trvalého pobytu jako evidenčního údaje správním rozhodnutím přiznán (či dokonce vyplacen) nárok na jednorázové odškodnění. Nález Ústavního souduÚstavního soudu má účinky toliko ex nunc (pro futuro), přičemž podle § 71 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu pravomocná rozhodnutí vydaná na základě ustanovení právního předpisu, které bylo zrušeno, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat. Proto také v obecné rovině platí, že správní rozhodnutí, kterým byl osobě přiznán nárok na základě posléze Ústavním soudem (zčásti) zrušených ustanovení, nemůže být zrušeno ani v přezkumném řízení podle hlavy IX správního řádu, když zákonnost (právnost) správního rozhodnutí musí být i v přezkumném řízení posuzována prizmatem skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání a musí být rovněž zohledněna zásada ochrany právní jistoty a dobré víry adresátů správního rozhodnutí [srov. FRUMAROVÁ, K., GRYGAR, T., POUPEROVÁ, O., ŠKUREK, M. Správní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 32 (marg. 117) a násl., s. 348 (marg. 1223)]. Přezkumné řízení nadto zákon o jednorázovém odškodnění v § 9 odst. 4 větě třetí nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu umožňujícího uspokojení žalobce změnou nebo zrušením rozhodnutí v přezkumném řízení. Splněny nebudou v daném případě podmínky ani pro vydání tzv. nového rozhodnutí (§ 101 správního řádu), ani pro obnovu řízení (§ 100 správního řádu), kterou zákon o jednorázovém odškodnění rovněž nepřipouští (§ 9 odst. 4 věta druhá). Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Tomková v. r. místopředsedkyně
Vyhláška č. 182/2022 Sb.	Vyhláška č. 182/2022 Sb. Vyhláška o stanovení charakteristik přiměřených požadavků na poskytování služby přístupu k internetu a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě a parametrů jejich kvality v rámci univerzální služby Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 84/2022 * § 1 - Charakteristika přiměřeného požadavku na poskytování služby přístupu k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby * § 2 - Charakteristika přiměřeného požadavku na poskytování služby přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby * Parametry kvality univerzální služby * § 3 - (1) Parametrem kvality univerzální služby přístupu k internetu a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě je * § 4 - (1) Doba, za kterou je zprovozněna služba přístupu k internetu a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, je doba, udávaná v kalendářních dnech, ode dne, kdy spotřebitel podal závaznou objednávku služby podle § 40 odst. 1 nebo 3 zákona o elekt * § 5 - Mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce. * § 6 - Zrušovací ustanovení * § 7 - Účinnost k vyhlášce č. 182/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 182 VYHLÁŠKA ze dne 24. června 2022 o stanovení charakteristik přiměřených požadavků na poskytování služby přístupu k internetu a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě a parametrů jejich kvality v rámci univerzální služby Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 40 odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Charakteristika přiměřeného požadavku na poskytování služby přístupu k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby (1) Přiměřeným požadavkem na poskytování služby podle § 40 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je požadavek na jedno připojení1) v místě bydliště spotřebitelespotřebitele, které se nachází ve stavebním objektu, v němž existuje podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí alespoň jeden byt. (2) Přiměřeným požadavkem podle odstavce 1 není požadavek a) spotřebitelespotřebitele, v jehož místě bydliště je již připojení umožňující využívání služby přístupupřístupu k internetu v pevném místě, splňující mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby podle § 5, zřízeno, b) na připojení za předpokladu, že je v daném místě dostupný signál alespoň jedné veřejné mobilní komunikační sítě umožňující využívání služeb podle § 40 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích a splňující mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby podle § 5, nebo c) na připojení v místě, které je v katastrukatastru nemovitostí označeno jako ostatní plochy, zemědělské pozemky, lesní pozemky nebo vodní plochy, nebo kde by připojení vyžadovalo náklady značně převyšující obvyklou výšináklady značně převyšující obvyklou výši. Náklady značně převyšující obvyklou výšiNáklady značně převyšující obvyklou výši se rozumí náklady poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby na zřízení připojení převyšující o více než 50 % jeho průměrné jednotkové náklady na zřízení připojení. § 2 Charakteristika přiměřeného požadavku na poskytování služby přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby (1) Přiměřeným požadavkem na poskytování služby podle § 40 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích je požadavek na jedno připojení v místě bydliště spotřebitelespotřebitele, které se nachází ve stavebním objektu, v němž existuje podle základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí alespoň jeden byt. (2) Přiměřeným požadavkem podle odstavce 1 není požadavek a) spotřebitelespotřebitele, v jehož místě bydliště již bylo připojení, jehož prostřednictvím je umožněno využívání přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě, splňující mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby podle § 5, zřízeno, b) na připojení za předpokladu, že je v daném místě dostupný signál alespoň jedné veřejné mobilní komunikační sítě umožňující využívání přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě a splňující mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby podle § 5, nebo c) na připojení v místě, které je v katastrukatastru nemovitostí označeno jako ostatní plochy, zemědělské pozemky, lesní pozemky nebo vodní plochy, nebo kde by připojení vyžadovalo náklady značně převyšující obvyklou výšináklady značně převyšující obvyklou výši. Náklady značně převyšující obvyklou výšiNáklady značně převyšující obvyklou výši se rozumí náklady poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby na zřízení připojení převyšující o více než 50 % jeho průměrné jednotkové náklady na zřízení připojení. Parametry kvality univerzální služby § 3 (1) Parametrem kvality univerzální služby přístupupřístupu k internetu a přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě je a) doba, za kterou je zprovozněna služba přístupupřístupu k internetu nebo hlasová komunikační službahlasová komunikační služba v pevném místě, b) četnost poruch, c) doba, za kterou je porucha odstraněna, d) četnost reklamací na vyúčtování ceny. (2) Parametrem kvality univerzální služby přístupupřístupu k internetu v pevném místě dále je a) běžně dostupná rychlost služby přístupupřístupu k internetu (stahování a vkládání dat), b) zpoždění služby přístupupřístupu k internetu. § 4 (1) Doba, za kterou je zprovozněna služba přístupupřístupu k internetu a přístupupřístupu k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě, je doba, udávaná v kalendářních dnech, ode dne, kdy spotřebitelspotřebitel podal závaznou objednávku služby podle § 40 odst. 1 nebo 3 zákona o elektronických komunikacích, do okamžiku zahájení poskytování služby. (2) Četnost poruch je poměr počtu důvodných hlášení o poruše týkajících se zhoršení kvality služby nebo přerušení jejího poskytování podaných spotřebitelemspotřebitelem vztažený k celkovému počtu aktivních připojení k síti poskytovatele univerzální službyposkytovatele univerzální služby v určeném časovém období; poruchy telekomunikačních koncových zařízenítelekomunikačních koncových zařízení připojených ke koncovému bodu sítěkoncovému bodu sítě se nezapočítají. (3) Doba, za kterou je porucha odstraněna, je doba, počítaná v hodinách, od okamžiku nahlášení poruchy podle odstavce 2 spotřebitelemspotřebitelem poskytovateli služby přístupupřístupu k internetu nebo poskytovateli hlasové komunikační službyhlasové komunikační služby nebo od okamžiku, kdy se poskytovatel o poruše dozvěděl, do okamžiku obnovení služby s parametry uvedenými ve smlouvě. (4) Četnost reklamací na vyúčtování ceny za využívání služby přístupupřístupu k internetu a využívání hlasové komunikační službyhlasové komunikační služby je poměr počtu oprávněných reklamací k celkovému počtu všech vystavených vyúčtování v určeném období. (5) Běžně dostupná rychlost služby přístupupřístupu k internetu je definována jako rychlost odpovídající stahování (download) a vkládání (upload) dat, jejíž hodnotu může spotřebitelspotřebitel předpokládat a reálně dosahovat v době, kdy danou službu používá. Hodnota běžně dostupné rychlosti odpovídá alespoň 60 % hodnoty rychlosti inzerované a je dostupná v 95 % času během jednoho kalendářního dne. Rychlost se udává v megabitech za sekundu (Mbit/s). (6) Zpoždění služby přístupupřístupu k internetu (latence) představuje dobu mezi okamžikem odeslání prvního bitu paketu ze zdroje do sítě, kde je přijat cílem a následně odeslán zpět ke zdroji, a okamžikem, kdy poslední bit zpětně odeslaného paketu dorazí do zdroje. Udává se v milisekundách (ms). § 5 Mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce. § 6 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot. 2. Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na připojení v pevném místě k veřejné komunikační síti a na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky přístupu k internetu v rámci univerzální služby. 3. Vyhláška č. 226/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a na přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky přístupu k internetu v rámci univerzální služby. 4. Vyhláška č. 227/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 162/2005 Sb., o stanovení parametrů kvality univerzální služby a jejich mezních hodnot. § 7 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha k vyhlášce č. 182/2022 Sb. Mezní hodnoty parametrů kvality univerzální služby 1\| 2\| 3\| 4 ---\|---\|---\|--- Parametr podle\| Parametr\| Jednotka\| Stanovená mezní hodnota § 3 odst. 1 písm. a)\| Doba, za kterou je zprovozněna služba přístupupřístupu k internetu nebo k hlasové komunikační služběhlasové komunikační službě v pevném místě\| Počet dnů, za které byla poskytnuta funkční služba v pevném místě\| \\- v 95 % případů\| ≤ 10 kalendářních dnů \\- v 99 % případů\| ≤ 15 kalendářních dnů Procento případů poskytnutí funkční služby v pevném místě v době dohodnuté se spotřebitelemspotřebitelem\| 100 % § 3 odst. 1 písm. b)\| Četnost poruch\| Poměr vyjádřený v procentech\| ≤ 10 % § 3 odst. 1 písm. c)\| Doba, za kterou je porucha odstraněna\| Doba odstranění\| ≤ 24 hodin ≤ 48 hodin \\- 80 % poruch \\- 95 % poruch Procento případů odstranění poruchy v době dohodnuté se spotřebitelemspotřebitelem\| 100 % § 3 odst. 1 písm. d)\| Četnost reklamací na vyúčtování ceny\| Poměr vyjádřený v procentech\| ≤ 0,5 % § 3 odst. 2 písm. a)\| Běžně dostupná rychlost přenosu dat\| Minimální rychlost stahování (download) Minimální rychlost vkládání (upload)\| ≥ 10 Mbit/s ≥ 1 Mbit/s § 3 odst. 2 písm. b)\| Zpoždění služby přístupupřístupu k internetu\| Rychlost odezvy připojení (latence)\| ≤ 150 ms 1) § 40 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích.
Vyhláška č. 174/2022 Sb.	Vyhláška č. 174/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 82/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 174 VYHLÁŠKA ze dne 21. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 44b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 141/2009 Sb. a zákona č. 273/2013 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 53/2014 Sb., o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. v) až z) a odst. 2 písm. a) a b) se za slovo „pěstování“ vkládá slovo „rostlin“. 2. V § 1 odst. 2 písm. c) se slova „a konopím“ zrušují. 3. V § 1 odst. 2 písm. d) se slova „a konopí“ zrušují. 4. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) hlášení Generálního ředitelství cel o osetých plochách rostlinami technického konopí a jejich odhadech podle § 43 odst. 6 písm. c) zákona v příloze č. 31 k této vyhlášce, f) ročního hlášení Generálního ředitelství cel o pěstování rostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. d) zákona v příloze č. 32 k této vyhlášce.“. 5. Přílohy č. 1 až 30 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky I 336kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky II 370kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky III a IV 349kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky Přílohy k žádosti o vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky 659kB USTANOVENÍ DO FUNKCE ODPOVĚDNÉ OSOBY 342kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky (pouze změna odpovědné osoby) I, II a III 451kB Přílohy k žádosti o změnu povolení k zacházení (pouze změna odpovědné osoby) 360kB USTANOVENÍ DO FUNKCE ODPOVĚDNÉ OSOBY 324kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZRUŠENÍ POVOLENÍ k zacházení s návykovými látkami a přípravky I, II, III, IV a V 444kB Přílohy k žádosti o zrušení povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky 331kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími I 361kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími II 416kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími III a IV 351kB ŽÁDOST O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU PŘÍLOHY 353kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími I 425kB ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími II a III 336kB ŽÁDOST O ZMĚNU ÚDAJŮ UVEDENÝCH V ŽÁDOSTI O ZAŘAZENÍ DO SEZNAMU osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichž činnost se nevyžaduje povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky je obsahujícími PŘÍLOHY 423kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků I, II a III 443kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků IV, V, VI a VII 422kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K DOVOZU návykových látek a přípravků Pokračování bodu III žádosti 73kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 89kB ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 466kB ODHAD DOVOZU / DODATEK K ODHADU DOVOZU návykových látek a přípravků 88kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU návykových látek a přípravků I, II, III a IV 439kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU návykových látek a přípravků V, VI, VII, VIII, IX, X a XI 435kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY I, II a III 403kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY IV, V, VI,VII a VIII 415kB ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K VÝVOZU MAKOVINY Přílohy k žádosti o vydání povolení k vývozu makoviny 327kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 450kB ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 465kB ODHAD VÝROBY / DODATEK K ODHADU VÝROBY návykových látek a přípravků 474kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU návykových látek a přípravků 87kB MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU návykových látek a přípravků 428kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU návykových látek a přípravků 436kB MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU návykových látek a přípravků 409kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU makoviny 543kB ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném DOVOZU makoviny 100kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU makoviny 545kB ČTVRTLETNÍ HLÁŠENÍ o uskutečněném VÝVOZU makoviny 487kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. SOUHRN 469kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. SOUHRN 495kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob SOUHRN 504kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ V TUZEMSKU 499kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ V TUZEMSKU 496kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. II VÝDEJ ODBĚRATELŮM V TUZEMSKU (mimo lékáren) 512kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. II VÝDEJ ODBĚRATELŮM V TUZEMSKU (mimo lékáren) 501kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. III DETAIL VÝROBY 485kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. III DETAIL VÝROBY 109kB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. IV VÝDEJ VLASTNÍMU ZÁVODU 517kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. IV VÝDEJ VLASTNÍMU ZÁVODU 521kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. V DETAIL STAVŮ ZÁSOB 115kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. V DETAIL STAVŮ ZÁSOB 513kB Příloha č. 21 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. VI ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ A PŘEBYTEČNÝCH A NEPOUŽITELNÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ 103kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o výrobě a spotřebě návykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob Příloha SOUHRNU č. VI ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ A PŘEBYTEČNÝCH A NEPOUŽITELNÝCH NÁVYKOVÝCH LÁTEK PŘÍPRAVKŮ 527kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 431kB ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti 100kB ODHAD PĚSTOVÁNÍ/ DODATEK K ODHADU PĚSTOVÁNÍ rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti 466kB Příloha č. 23 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů SOUHRN 480kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů SOUHRN 472kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti SOUHRN 515kB Příloha č. 24 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ 460kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. I PŘÍJEM OD DODAVATELŮ 464kB Příloha č. 25 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. II DETAIL PĚSTOVÁNÍ 99kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. II DETAIL PĚSTOVÁNÍ 472kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. III VÝDEJ ODBĚRATELŮM 100kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. III VÝDEJ ODBĚRATELŮM 486kB Příloha č. 27 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. IV DETAIL ZPRACOVÁNÍ 526kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. IV DETAIL ZPRACOVÁNÍ 522kB Příloha č. 28 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Příloha SOUHRNU č. V DETAIL ZNEŠKODŇOVÁNÍ 470kB ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin konopí pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti Příloha SOUHRNU č. V DETAIL ZNEŠKODŇOVÁNÍ 487kB Příloha č. 29 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. OSETÉ PLOCHY A JEJICH ODHAD pěstování máku setého podle § 43 odst. 6 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 387kB Příloha č. 30 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování máku setého podle § 43 odst. 6 písm. b) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 294kB “. 6. Doplňují se přílohy č. 31 a 32, které znějí: „Příloha č. 31 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. OSETÉ PLOCHY A JEJICH ODHAD pěstování rostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. c) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 412kB Příloha č. 32 k vyhlášce č. 53/2014 Sb. ROČNÍ HLÁŠENÍ o pěstování rostlin technického konopí podle § 43 odst. 6 písm. d) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 405kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 173/2022 Sb.	Vyhláška č. 173/2022 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blanský les Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 81/2022 * § 1 - Vymezení zón * § 2 - Účinnost k vyhlášce č. 173/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 173 VYHLÁŠKA ze dne 23. června 2022 o vymezení zón ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blanský les Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 27 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.: § 1 Vymezení zón (1) Vymezují se zóny odstupňované ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les1). (2) Vyznačení zón ochrany přírody chráněné krajinné oblasti na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy je uvedeno v příloze k této vyhlášce a včetně elektronické podoby je uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody2). § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministryně: Ing. Bc. Hubáčková v. r. Příloha k vyhlášce č. 173/2022 Sb. Vymezení zón odstupňované ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blanský les v mapě parcel A. Klad mapových listů 10.8MB B. Legenda k mapovým listům 6kB hranice chráněné krajinné oblasti 11kB hranice katastrálního územíkatastrálního území 7kB hranice listu mapového kladu - přehledka 10kB hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy zonace 8kB I. zóna - přehledka 24kB I. zóna - jednotlivé mapové listy 7kB II. zóna - přehledka 22kB II. zóna - jednotlivé mapové listy 9kB III. zóna - přehledka 14kB III. zóna - jednotlivé mapové listy 8kB IV. zóna - přehledka 11kB IV. zóna - jednotlivé mapové listy Mapový list č. 001 4.5MB Mapový list č. 002 4.3MB Mapový list č. 003 4.1MB Mapový list č. 004 3.9MB Mapový list č. 005 4.6MB Mapový list č. 006 6.4MB Mapový list č. 007 7.4MB Mapový list č. 008 7.3MB Mapový list č. 009 5.8MB Mapový list č. 010 4.3MB Mapový list č. 011 5.6MB Mapový list č. 012 7.1MB Mapový list č. 013 8.4MB Mapový list č. 014 9.2MB Mapový list č. 015 6MB Mapový list č. 016 6.1MB Mapový list č. 017 4MB Mapový list č. 018 4.9MB Mapový list č. 019 8.5MB Mapový list č. 020 9.2MB Mapový list č. 021 9MB Mapový list č. 022 7.6MB Mapový list č. 023 5.3MB Mapový list č. 024 6.1MB Mapový list č. 025 6MB Mapový list č. 026 5.3MB Mapový list č. 027 3.9MB Mapový list č. 028 6.3MB Mapový list č. 029 9.2MB Mapový list č. 030 9.2MB Mapový list č. 031 9.1MB Mapový list č. 032 8.1MB Mapový list č. 033 5.7MB Mapový list č. 034 6MB Mapový list č. 035 6.3MB Mapový list č. 036 6.2MB Mapový list č. 037 6MB Mapový list č. 038 6.3MB Mapový list č. 039 5.8MB Mapový list č. 040 5.1MB Mapový list č. 041 8.7MB Mapový list č. 042 9.2MB Mapový list č. 043 8.8MB Mapový list č. 044 8.9MB Mapový list č. 045 7.9MB Mapový list č. 046 7.5MB Mapový list č. 047 7.1MB Mapový list č. 048 6.2MB Mapový list č. 049 5.3MB Mapový list č. 050 5MB Mapový list č. 051 5.6MB Mapový list č. 052 6.5MB Mapový list č. 053 5.5MB Mapový list č. 054 5.6MB Mapový list č. 055 8.2MB Mapový list č. 056 9.2MB Mapový list č. 057 9.1MB Mapový list č. 058 9.2MB Mapový list č. 059 8MB Mapový list č. 060 6.9MB Mapový list č. 061 6.3MB Mapový list č. 062 7.8MB Mapový list č. 063 7.4MB Mapový list č. 064 5.9MB Mapový list č. 065 6.2MB Mapový list č. 066 6.8MB Mapový list č. 067 5.7MB Mapový list č. 068 6.4MB Mapový list č. 069 7.6MB Mapový list č. 070 9.1MB Mapový list č. 071 9.5MB Mapový list č. 072 9MB Mapový list č. 073 7.8MB Mapový list č. 074 7.8MB Mapový list č. 075 6.2MB Mapový list č. 076 7.8MB Mapový list č. 077 7.8MB Mapový list č. 078 6.6MB Mapový list č. 079 6.3MB Mapový list č. 080 5.1MB Mapový list č. 081 6.9MB Mapový list č. 082 4.1MB Mapový list č. 083 6MB Mapový list č. 084 8.4MB Mapový list č. 085 9.2MB Mapový list č. 086 9.3MB Mapový list č. 087 8.8MB Mapový list č. 088 8.3MB Mapový list č. 089 7.7MB Mapový list č. 090 6.4MB Mapový list č. 091 6.9MB Mapový list č. 092 8.5MB Mapový list č. 093 7.6MB Mapový list č. 094 7MB Mapový list č. 095 6.4MB Mapový list č. 096 6.5MB Mapový list č. 097 4.1MB Mapový list č. 098 4.7MB Mapový list č. 099 7.9MB Mapový list č. 100 8.8MB Mapový list č. 101 9MB Mapový list č. 102 8.9MB Mapový list č. 103 8.1MB Mapový list č. 104 7.9MB Mapový list č. 105 8.3MB Mapový list č. 106 7.3MB Mapový list č. 107 7.8MB Mapový list č. 108 8.6MB Mapový list č. 109 8.3MB Mapový list č. 110 8.4MB Mapový list č. 111 7.4MB Mapový list č. 112 5.3MB Mapový list č. 113 3.6MB Mapový list č. 114 3.8MB Mapový list č. 115 6MB Mapový list č. 116 5.9MB Mapový list č. 117 6.1MB Mapový list č. 118 6.2MB Mapový list č. 119 5.7MB Mapový list č. 120 7.6MB Mapový list č. 121 8.7MB Mapový list č. 122 8.3MB Mapový list č. 123 8.8MB Mapový list č. 124 8MB Mapový list č. 125 8.2MB Mapový list č. 126 8.2MB Mapový list č. 127 8.8MB Mapový list č. 128 7.5MB Mapový list č. 129 4.3MB Mapový list č. 130 3.4MB Mapový list č. 131 5.2MB Mapový list č. 132 5.5MB Mapový list č. 133 5.6MB Mapový list č. 134 5.6MB Mapový list č. 135 8.1MB Mapový list č. 136 9.2MB Mapový list č. 137 8.9MB Mapový list č. 138 9.5MB Mapový list č. 139 7.9MB Mapový list č. 140 6.5MB Mapový list č. 141 6.5MB Mapový list č. 142 7.8MB Mapový list č. 143 5.6MB Mapový list č. 144 4MB Mapový list č. 145 5.4MB Mapový list č. 146 7.1MB Mapový list č. 147 6.3MB Mapový list č. 148 6.8MB Mapový list č. 149 6.5MB Mapový list č. 150 7.6MB Mapový list č. 151 7.8MB Mapový list č. 152 8MB Mapový list č. 153 7.4MB Mapový list č. 154 5.5MB Mapový list č. 155 5.6MB Mapový list č. 156 7.3MB Mapový list č. 157 4.3MB Mapový list č. 158 3.5MB Mapový list č. 159 7MB Mapový list č. 160 7.2MB Mapový list č. 161 6.5MB Mapový list č. 162 6.6MB Mapový list č. 163 6.3MB Mapový list č. 164 6.3MB Mapový list č. 165 6.7MB Mapový list č. 166 6.5MB Mapový list č. 167 6.6MB Mapový list č. 168 8.3MB Mapový list č. 169 6.1MB Mapový list č. 170 3.5MB Mapový list č. 171 6.5MB Mapový list č. 172 6.8MB Mapový list č. 173 7.1MB Mapový list č. 174 7.6MB Mapový list č. 175 7.4MB Mapový list č. 176 6.3MB Mapový list č. 177 7MB Mapový list č. 178 7.4MB Mapový list č. 179 6.5MB Mapový list č. 180 4MB Mapový list č. 181 5.4MB Mapový list č. 182 6.3MB Mapový list č. 183 8.6MB Mapový list č. 184 8.2MB Mapový list č. 185 7.7MB Mapový list č. 186 5.8MB Mapový list č. 187 4.9MB 1) Nařízení vlády č. 172/2022 Sb., o Chráněné krajinné oblasti Blanský les. 2) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Nařízení vlády č. 172/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 172/2022 Sb. Nařízení vlády o Chráněné krajinné oblasti Blanský les Vyhlášeno 30. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 80/2022 * § 1 - Chráněná krajinná oblast Blanský les * § 2 - Poslání a předměty ochrany chráněné krajinné oblasti * § 3 - Vymezení chráněné krajinné oblasti * § 4 - Členění chráněné krajinné oblasti * § 5 - Bližší ochranné podmínky * § 6 - Zrušovací ustanovení * § 7 - Účinnost k nařízení vlády č. 172/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 172 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 22. června 2022 o Chráněné krajinné oblasti Blanský les Vláda nařizuje podle § 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: § 1 Chráněná krajinná oblast Blanský les K zajištění ochrany přírody a krajinykrajiny se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Blanský les. § 2 Poslání a předměty ochrany chráněné krajinné oblasti (1) Posláním chráněné krajinné oblasti je a) zachování a zlepšování přírodních, kulturních a historických hodnot a přírodních funkcí krajinykrajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního způsobu využívání krajinykrajiny a jejích přírodních zdrojů a b) zachování rozmanitosti neživé přírody a ekosystémové a druhové pestrosti, zejména zachování a zlepšení stavu cenných lesních, nelesních a mokřadních společenstev, vzácných druhů rostlinrostlin, hub a živočichů, včetně přispívání k ochraně Evropsky významné lokality Blanský les, jakož i zachování krajinotvorných prvků, zejména stromořadí podél pozemních komunikací. (2) Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti jsou a) harmonicky utvářená krajinakrajina s typickým krajinným rázem daným geomorfologií terénu vytvářející polouzavřenou soustavu kopců s centrální kotlinou, s komplexy lesů na hřebenech a se střídáním menších sídel, lesních a zemědělských ploch doplněných rozptýlenou zelení a stromořadími v Křemžské kotlině a okrajových částech Blanského lesa, včetně kulturních a historických složek krajinykrajiny, zejména rozmístění a urbanistické skladby sídel a typické místní zástavby lidového rázu s významnými celky lidové architektury, b) přírodní funkce krajinykrajiny, c) vodní toky, vodní plochy a mokřady s přirozeným vodním režimem, přirozenou morfologií, hydrologickými funkcemi a na ně vázanou biotou, d) lesní ekosystémyekosystémy listnatých a smíšených podhorských lesů s vysokou přírodní hodnotou a druhovou pestrostí, kyselé a květnaté bučiny, suťové lesy, hadcové a vápencové bory, e) nelesní společenstva, suché a skalní trávníky, mezofilní a vlhké louky s vysokou druhovou pestrostí a f) přírodní stanovištěpřírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Blanský les. § 3 Vymezení chráněné krajinné oblasti (1) Chráněná krajinná oblast se rozkládá na území Jihočeského kraje. (2) Vyznačení hranice chráněné krajinné oblasti na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy je uvedeno v příloze k tomuto nařízení a včetně elektronické podoby je uloženo v ústředním seznamu ochrany přírody1). § 4 Členění chráněné krajinné oblasti (1) Území chráněné krajinné oblasti se člení do 4 zón odstupňované ochrany přírody. (2) Do I. zóny se zařazuje především území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, biologickou rozmanitostí nebo vysokou ekologickou stabilitou krajinykrajiny, zejména území přirozených a člověkem málo pozměněných lesních ekosystémůekosystémů s vysokým podílem autochtonních dřevindřevin a pestrou druhovou, prostorovou a věkovou skladbou, dále přirozené a přírodě blízké luční ekosystémyekosystémy vzniklé a udržované zemědělským hospodařením a další zvláště významná území z hlediska biologické rozmanitosti a mimořádně cenné plochy zachovalých kulturních a historických složek krajinykrajiny. (3) Do II. zóny se zařazují zejména území hospodářsky využívaných lesních, lučních a vodních ekosystémůekosystémů s vyšším podílem přírodě blízkých společenstev a místně zachovalými přírodními hodnotami, ostatní přírodně hodnotné plochy, které jsou hospodářsky využívány přírodě šetrným způsobem a většinou navazují na území I. zóny ochrany přírody, a plochy hodnotné z hlediska krajinného rázu, zejména dochovaná rozptýlená zástavba samot. (4) Do III. zóny se zařazují zejména lidskou činností značně pozměněné ekosystémyekosystémy, intenzivně využívané zemědělské pozemky, zejména orná půda, a lesní pozemky mimo zastavěná územízastavěná území obcíobcí nezahrnuté do jiných zón ochrany přírody, území s rozptýlenou venkovskou zástavbou a zástavbou s účelovými stavbami pro lesnictví, zemědělství, vodní hospodářství nebo dopravní infrastrukturu a menší sídla s dochovanou urbanistickou strukturou. (5) Do IV. zóny se zařazují lidskou činností silně pozměněné části přírody a zastavěné plochy nezahrnuté do jiných zón ochrany přírody. § 5 Bližší ochranné podmínky (1) Na celém území chráněné krajinné oblasti lze pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) upravovat nebo měnit koryta vodních toků, zejména vytvářet nové příčné překážky, stupně a prahy, nebo přemisťovat sediment, b) odbahňovat rybníky a další vodní nádrže nebo ukládat vytěžené sedimenty, c) odstraňovat litorální porosty a plovoucí nebo ponořenou vegetaci rybníků a dalších vodních nádrží, d) provádět zemní práce, změny terénu nebo těžební, jim podobné a s nimi související práce, pokud mohou způsobit změnu vodního režimu nebo jsou prováděny mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, s výjimkou terénních úprav prováděných na základě povolení nebo jiného úkonu podle stavebního zákona, e) těžit nerosty nebo provádět geologické práce, hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, f) vyznačovat pěší, cyklistické, jezdecké, běžecké nebo jiné obdobné tratě, trasy nebo stezky mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, g) pořádat a organizovat akce s účastí větší než 100 účastníků mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, h) provádět značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení nebo jejich nové umisťování, včetně trvalých i přechodných jistících prostředků, i) provádět horolezeckou činnost mimo horolezecké terény označené v souladu s písmenem h), j) chovat nebo vypouštět kachny divoké, k) provádět leteckou aplikaci biocidů, hnojiv nebo letecké vápnění, nebo l) umisťovat nové světelné zdroje mimo uzavřené objekty a veřejné osvětlení, jejichž světelný tok směřuje nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje. (2) Na území I. a II. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) rozorávat travní porosty na všech druzích pozemků nebo provádět jejich obnovu a přísev mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, b) provádět vzlety, přistání nebo létat se sportovními létajícími zařízeními mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, nebo c) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob a jejich zdraví, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody. (3) Na území III. zóny chráněné krajinné oblasti lze pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a) provádět činnosti, které mohou snížit hladinu povrchové nebo podzemní vody mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, s výjimkou činností prováděných na základě povolení nebo jiného úkonu podle stavebního nebo vodního zákona, b) vysazovat dřevinydřeviny mimo lesní pozemky, zastavěné územízastavěné území obceobce nebo zastavitelnou plochu, kromě ovocných dřevindřevin, břehových porostů a doprovodné zeleně podél pozemních komunikací, c) rozorávat trvalé travní porosty nebo provádět jejich obnovu a přísev mimo zastavěné územízastavěné území obceobce, d) používat chemické prostředky k ošetření orné půdy mimo období růstu hlavní plodiny, nebo e) používat biocidy při údržbě pozemních komunikací. § 6 Zrušovací ustanovení Vyhláška Ministerstva kultury České socialistické republiky č. 197/1989 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Blanský les, se zrušuje. § 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r. Příloha k nařízení vlády č. 172/2022 Sb. Vymezení Chráněné krajinné oblasti Blanský les v mapě parcel A. Klad mapových listů 10.2MB B. Legenda k mapovým listům 14kB území chráněné krajinné oblasti 11kB hranice katastrálního územíkatastrálního území 7kB hranice listu mapového kladu - přehledka 9kB hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy Mapový list č. 001 4.5MB Mapový list č. 002 4.2MB Mapový list č. 003 4.1MB Mapový list č. 004 3.9MB Mapový list č. 005 4.5MB Mapový list č. 006 6.9MB Mapový list č. 007 6.9MB Mapový list č. 008 6.6MB Mapový list č. 009 6.2MB Mapový list č. 010 4.2MB Mapový list č. 011 5.4MB Mapový list č. 012 6.9MB Mapový list č. 013 6.4MB Mapový list č. 014 6.5MB Mapový list č. 015 6.8MB Mapový list č. 016 6.2MB Mapový list č. 017 4MB Mapový list č. 018 4.5MB Mapový list č. 019 7MB Mapový list č. 020 6.4MB Mapový list č. 021 6.4MB Mapový list č. 022 6.6MB Mapový list č. 023 6.6MB Mapový list č. 024 6.9MB Mapový list č. 025 6.7MB Mapový list č. 026 5MB Mapový list č. 027 3.9MB Mapový list č. 028 5.1MB Mapový list č. 029 6.8MB Mapový list č. 030 6.8MB Mapový list č. 031 7MB Mapový list č. 032 6.9MB Mapový list č. 033 6.7MB Mapový list č. 034 6.9MB Mapový list č. 035 7.1MB Mapový list č. 036 6.9MB Mapový list č. 037 6.7MB Mapový list č. 038 6.6MB Mapový list č. 039 6.1MB Mapový list č. 040 5.1MB Mapový list č. 041 6.6MB Mapový list č. 042 6.8MB Mapový list č. 043 6.8MB Mapový list č. 044 7.2MB Mapový list č. 045 7.3MB Mapový list č. 046 7.1MB Mapový list č. 047 7.2MB Mapový list č. 048 7MB Mapový list č. 049 6.6MB Mapový list č. 050 6.5MB Mapový list č. 051 6.8MB Mapový list č. 052 6.9MB Mapový list č. 053 5.2MB Mapový list č. 054 5.7MB Mapový list č. 055 7MB Mapový list č. 056 7MB Mapový list č. 057 7MB Mapový list č. 058 7.4MB Mapový list č. 059 7.3MB Mapový list č. 060 7.3MB Mapový list č. 061 7MB Mapový list č. 062 7.4MB Mapový list č. 063 7.4MB Mapový list č. 064 6.8MB Mapový list č. 065 6.8MB Mapový list č. 066 6.7MB Mapový list č. 067 5.3MB Mapový list č. 068 5.9MB Mapový list č. 069 6.6MB Mapový list č. 070 6.5MB Mapový list č. 071 7MB Mapový list č. 072 7.3MB Mapový list č. 073 7.4MB Mapový list č. 074 7.4MB Mapový list č. 075 7MB Mapový list č. 076 7.1MB Mapový list č. 077 7.1MB Mapový list č. 078 7.1MB Mapový list č. 079 7MB Mapový list č. 080 6.4MB Mapový list č. 081 6.4MB Mapový list č. 082 4.1MB Mapový list č. 083 6.1MB Mapový list č. 084 6.6MB Mapový list č. 085 6.6MB Mapový list č. 086 6.3MB Mapový list č. 087 7MB Mapový list č. 088 6.9MB Mapový list č. 089 7.1MB Mapový list č. 090 7.1MB Mapový list č. 091 7MB Mapový list č. 092 7.3MB Mapový list č. 093 7.1MB Mapový list č. 094 7.2MB Mapový list č. 095 7.1MB Mapový list č. 096 6.5MB Mapový list č. 097 4.1MB Mapový list č. 098 4.9MB Mapový list č. 099 6.8MB Mapový list č. 100 6.7MB Mapový list č. 101 6.8MB Mapový list č. 102 7.1MB Mapový list č. 103 6.7MB Mapový list č. 104 6.5MB Mapový list č. 105 6.9MB Mapový list č. 106 7.1MB Mapový list č. 107 7.3MB Mapový list č. 108 7.7MB Mapový list č. 109 7.5MB Mapový list č. 110 7.2MB Mapový list č. 111 6.9MB Mapový list č. 112 5.3MB Mapový list č. 113 3.6MB Mapový list č. 114 3.8MB Mapový list č. 115 6MB Mapový list č. 116 6.5MB Mapový list č. 117 6.7MB Mapový list č. 118 6.9MB Mapový list č. 119 6.4MB Mapový list č. 120 6.5MB Mapový list č. 121 6.4MB Mapový list č. 122 6.4MB Mapový list č. 123 6.9MB Mapový list č. 124 7.2MB Mapový list č. 125 7.6MB Mapový list č. 126 7.3MB Mapový list č. 127 6.9MB Mapový list č. 128 6MB Mapový list č. 129 4.1MB Mapový list č. 130 3.4MB Mapový list č. 131 6.1MB Mapový list č. 132 6.7MB Mapový list č. 133 6.8MB Mapový list č. 134 6.5MB Mapový list č. 135 6.6MB Mapový list č. 136 6.4MB Mapový list č. 137 6.5MB Mapový list č. 138 6.5MB Mapový list č. 139 6.8MB Mapový list č. 140 7.1MB Mapový list č. 141 7.1MB Mapový list č. 142 6.9MB Mapový list č. 143 5MB Mapový list č. 144 3.9MB Mapový list č. 145 5MB Mapový list č. 146 6.8MB Mapový list č. 147 6.8MB Mapový list č. 148 6.8MB Mapový list č. 149 6.4MB Mapový list č. 150 6.4MB Mapový list č. 151 6.4MB Mapový list č. 152 6.5MB Mapový list č. 153 6.3MB Mapový list č. 154 6.4MB Mapový list č. 155 6.8MB Mapový list č. 156 7MB Mapový list č. 157 4.1MB Mapový list č. 158 3.5MB Mapový list č. 159 5.9MB Mapový list č. 160 6.8MB Mapový list č. 161 6.6MB Mapový list č. 162 6.3MB Mapový list č. 163 6.4MB Mapový list č. 164 6.5MB Mapový list č. 165 6.4MB Mapový list č. 166 6.9MB Mapový list č. 167 7.1MB Mapový list č. 168 7.1MB Mapový list č. 169 5.3MB Mapový list č. 170 3.4MB Mapový list č. 171 6.2MB Mapový list č. 172 6.7MB Mapový list č. 173 7MB Mapový list č. 174 6.9MB Mapový list č. 175 7.1MB Mapový list č. 176 6.6MB Mapový list č. 177 7.3MB Mapový list č. 178 7.3MB Mapový list č. 179 6MB Mapový list č. 180 4MB Mapový list č. 181 5.8MB Mapový list č. 182 6.1MB Mapový list č. 183 6.9MB Mapový list č. 184 7.1MB Mapový list č. 185 6.3MB Mapový list č. 186 6.1MB Mapový list č. 187 4.7MB 1) § 42 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. § 18 odst. 3 vyhlášky č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Nález Ústavního soudu č. 171/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 171/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 26. dubna 2022 sp. zn. Pl. ÚS 49/18 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, a vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019 Vyhlášeno 30. 6. 2022, částka 79/2022 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení a obsah podaného návrhu * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Upuštění od ústního jednání * IV. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * V. - Ústavní konformita legislativního procesu * VI. - Věcné posouzení návrhu (§ 15 odst. 10 ZVZP v napadeném znění (nyní odst. 11): — § 39b odst. 10 ZVZP) * VII. - Závěr 171 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 49/18 dne 26. dubna 2022 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. PharmDr. Vladimírem Bíbou, advokátem, se sídlem Duškova 45, Praha 5, na zrušení ustanovení § 15 odst. 10, § 17 odst. 2, 4 a 5, § 39b odst. 10, § 39g odst. 1, § 46 odst. 1 věty druhé a následující, § 47 a 48 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 112 a 113 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, § 32 a 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, a vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019, za účasti Parlamentu České republiky, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a Ministerstva zdravotnictví jako účastníků řízení a vlády jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení a obsah podaného návrhu 1. Návrhem ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 31. prosince 2018, se skupina senátorů (dále jen „navrhovatel“) domáhala zrušení v záhlaví označených ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“ nebo „ZVZP“), zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zdravotních službách“ nebo „ZoZS“), vyhlášky č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „vyhláška č. 134/1998 Sb.“) a vyhlášky č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019. 2. Počet senátorů podepsaných na plné moci vystavené ke dni 19. 12. 2018 byl 51, avšak později senátoři Ing. T. Czernin (15. 2. 2019), Mgr. Herbert Pavera (28. 2. 2019) a MUDr. Lumír Kantor, Ph.D., (7. 5. 2019) vzali svůj podpis na této plné moci zpět. 3. Navrhovatel má za to, že napadená ustanovení právních předpisů jsou rozporná s čl. 21, 26, 31 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Souhrnně řečeno tvrdí, že 1. v přístupu k solidárně hrazené zdravotní péči vznikají značné rozdíly v kvalitě a čekacích dobách v závislosti na místu bydliště, druhu onemocnění a sociálním postavení; 2. pravidla úhrad jsou neetická, kdy jsou zdravotníci „finančně trestáni za poskytování medicínsky žádoucí péče, a tím jsou vedeni k protiprávnímu odmítání nemocných pacientů a také k poskytování zbytečné péče pacientům zdravým“; 3. cenotvorné mechanismy nezohledňují náklady a přiměřený zisk, neboť jsou výsledkem korporativistických dohod zájmových skupin, a 4. úhradový systém je nepředvídatelný, jelikož úspěch podnikatele ve zdravotnictví není dán jeho úsilím, kvalitou či etickým přístupem k pacientům, nýbrž schopností vyjednat si v netransparentním prostředí ekonomické výhody s pojišťovnami. Důsledkem toho je permanentní krize zdravotnictví. Ta je zapříčiněna v důsledku spolupůsobení všech napadených prvků smluvní a úhradové regulace jako celku. Samotné zrušení úhradové vyhlášky by proto mohlo situaci ještě zhoršit. Navrhovatel zdůrazňuje, že po Ústavním souduÚstavním soudu nežádá přebírat politickou roli zákonodárce, protože požaduje pouze odstranění těch prvků regulace, které zasahují do základních práv poskytovatelů zdravotní péče a pojištěnců nepřezkoumatelně, nepředvídatelně a v závislosti pouze na aktuální politické či úřednické garnituře. Nastíněné možnosti řešení nemají ambici situovat Ústavní soudÚstavní soud do role pozitivního zákonodárce, nýbrž mají představovat pouze podklady pro test rozumnosti. I.1 Vytváření smluvní sítě 4. První okruh námitek se týká ustanovení § 46 a násl. ZVZP, která upravují výběr poskytovatelů tvořících smluvní síť zdravotní pojišťovny. Uchazečem o zařazení do této sítě je poskytovatel, který získal tzv. registraci, tzn. oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 15 a násl. zákona o zdravotních službách („ZoZS“), v jehož rámci musel doložit příslušné předpoklady. Registrace sice opravňuje k poskytování zdravotní péče; pro její poskytování bezplatné však musí být poskytovatel vybrán do sítě zařízení, která mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou. 5. Tento výběr je dvoufázový: nejprve se koná výběrové řízení před komisí (jejím členem je zástupce kraje, zdravotní pojišťovny, profesní komory a odborník), které končí případným doporučením, a teprve poté rozhoduje o uzavření smlouvy pojišťovna, která však tímto doporučením není vázána. Není-li doporučení dáno, smlouva uzavřena být nesmí. Navíc, protože zdravotních pojišťoven je sedm [dominantní je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále též jen „VZP“) s více než 60 % pojištěnců], musí poskytovatel aspirující na poskytování bezplatné péče všem pojištěncům uspět v obou procesech sedmkrát. Ke složení komise navrhovatel uvádí, že je překonané a zrcadlí nejistotu zákonodárce, jelikož u zástupce vyhlašovatele není zřejmé, podle čeho má hodnotit žádosti (krajský úřad péči nefinancuje), účast zástupce zdravotní pojišťovny je duplicitní (pojišťovna sama rozhoduje o uzavření smlouvy), profesní komora nehraje žádnou roli ve financování hrazené péče a osoba „odborníka“ je zcela bezkriteriální (Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně je soukromoprávním spolkem, uznávaným právně-historicky, a nikoliv platnou legislativou). 6. Dochází tak k zásahu do práva poskytovatele podnikat podle čl. 26 Listiny a práva občanů na zdravotní péči podle čl. 31 Listiny, jelikož časová a místní dostupnost hrazené péče je ovlivněna hustotou smluvní sítě. Pro uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou totiž neplatí žádná zákonem stanovená objektivní kritéria, která by byla nestranná a přezkoumatelná. Navrhovatel namítá rovněž porušení čl. 36 Listiny, neboť je relevantní, „zda má pojištěnec jako uživatel možnost procesní účasti v rozhodování o tom, kdo jej bude bezplatně léčit“, což má dopady též na čl. 21 odst. 1 Listiny, tzn. na právo občana podílet se na správě věcí veřejných. Mezi občanem a členy komise stejně jako zdravotní pojišťovnou neexistuje žádná demokratická zpětná vazba. Občan-pojištěnec tak nemá žádnou možnost spolurozhodovat o tom, který poskytovatel bude zařazen do smluvní sítě jeho zdravotní pojišťovny, a v důsledku toho může být i neobnovena či vypovězena smlouva s lékařem, ke kterému má důvěru, resp. může dojít ke zhoršení dostupnosti lékařské péče. 7. Navrhovatel se domnívá, že proces výběru smluvních poskytovatelů je svojí povahou blízký zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZZVZ“) a na poskytovatele zdravotních služeb by mělo být nazíráno jako na soutěžitele, zatímco zdravotní pojišťovny jsou spíše veřejnými fondy. Z porovnání obou zákonných úprav se však podává, že poskytovatel nemá žádnou možnost napadnout nevyhlášení či účelové stanovení kritérií výběrového řízení, přičemž kritéria obsažená v § 51 ZVZP jsou nepřiměřeně vágní a subjektivní. Problematická je přitom okolnost, že mezi nimi není uvedena cena. Ze zákona přitom není zřejmé, jak jsou tato kritéria vážena, zpravidla nejsou zveřejňována odůvodnění, a jak se sestavuje pořadí uchazečů a ani jaký vliv má toto pořadí na ne/uzavření smlouvy. Zákon nepamatuje ani na možnost uplatnění námitky podjatosti vůči členům komise. Neexistuje tak žádná překážka zabránění zvůli a korupci. 8. Navíc, s poskytovatelem úspěšným v první fázi výběrového řízení následně není povinna uzavřít smlouvu zdravotní pojišťovna, a to opět zcela bezkriteriálně, bez ohledu např. na nabízenou cenu či definovanou kvalitu. Oproti postupu podle ZZVZ poskytovatel nemá žádnou právní možnost vymoci si uzavření smlouvy. Zdravotní pojišťovna není povinna svoje rozhodnutí odůvodnit, a pokud tak učiní, nelze přezkoumat jeho pravdivost. Důsledkem napadené zákonné úpravy je proto absence cenové konkurence, což způsobuje koexistenci poskytovatelů s až několikanásobně rozdílnými úhradami za tytéž služby, a dále „prodej smluv“, kdy pro začínajícího lékaře je velmi obtížné sám si „zasmluvnit“ novou praxi, a je tak nucen si „kupovat“ smlouvy s pojišťovnami. Vzniká tak absurdní stav nevratného pokřivení tržního prostředí, srovnatelný snad jen s obchodem s nájemními dekrety v prostředí regulovaného nájemného. Důsledkem je pak absence konkurenčního prostředí, kdy pacienti musí chodit tam, kde byla s jejich pojišťovnou uzavřena smlouva, byť chování personálu shledávají neetickým a nevstřícným. I.2 Centra specializované péče 9. Další problém spatřuje navrhovatel v centrech specializované péče, která vyžadují rozsáhlé a dlouhodobé investice. Jejich současná právní úprava je však neuspokojivým kompromisem mezi koncepcí státem řízené sítě a koncepcí soutěžní. Ustanovení § 112 a 113 zákona o zdravotních službách totiž sice upravují podmínky pro získání statusu centra specializované péče pro státní i soukromé uchazeče, nicméně na přidělení a udržení statusu centra není právní nárok, a jde tak o „libovůli státu“. Ani státem uznaná centra pak nemají nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami a tyto mohou naopak uzavřít smlouvu na specializovanou péči s „ne-centrem“, tzn. poskytovatelem oprávněným poskytovat daný typ péče dle § 15 a násl. ZoZS, ovšem bez statusu centra podle § 112 zákona o zdravotních službách. Získání statusu centra je tak formálně právně bezvýznamné, avšak přináší jim v soutěži faktickou výhodu („ministerský glejt“). Rovněž specializovaná péče je proto sice podnikáním, avšak vstup na tento velmi výnosný trh s praktickou absencí cenové konkurence je umožněn pouze těm, kteří „si dokáží zajistit politický souhlas se zřízením centra specializované péče, s pořízením přístrojů (optimálně z dotace), se zasmluvněním centra u zdravotních pojišťoven a přiznáním úhrady“. Pro tyto kroky totiž neexistují žádná kritéria ani procesní rámec. Rovněž v tomto případě se proto navrhovatel domnívá, že dochází k porušování čl. 26 a 31 Listiny. Zvolené řešení totiž vyvolává výrazné regionální nerovnosti v přístupu ke specializované péči, což navrhovatel blíže rozvádí. Navíc, je-li mezi požadovanými kritérii pro získání statusu centra též počet prováděných zákroků, jedná se o zjevnou překážku vstupu nových poskytovatelů na trh, což má negativní dopad na regiony, kde specializovaná péče chybí. 10. S právě uvedeným souvisí též činnost Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků („přístrojová komise“), jejíž existence a činnost nemají žádnou právní oporu a která byla zřízena příkazem ministra ze dne 10. 4. 2014. Přesto však její doporučení zvyšují šance na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou a na přiznání dotací. Přístrojová komise je složena převážně ze soukromých osob a u některých z nich je dána pochybnost o jejich nepodjatosti. Ani v tomto případě neexistuje žádná procesní možnost bránit se proti nedoporučení této komise. Navrhovatel si je vědom okolnosti, že Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení nemůže zrušit instituci, která není právně upravena, nicméně daná argumentace má význam ve vztahu právě k navrhovanému zrušení ustanovení o tvorbě smluvní sítě a výběrových řízeních (§ 46 a násl. ZVZP). 11. Navrhovatel (v rámci problematiky tvorby smluvní sítě) zpochybňuje rovněž oblast léčivých přípravků, jejichž úhrada je podmíněna používáním na specializovaném pracovišti. Předepisování a výdej léčivých přípravků upravuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o léčivech“). Výše a podmínky úhrady léčiv upravuje § 15 odst. 5 a část šestá ZVZP, podstatná část regulace je však obsažena ve vyhlášce č. 376/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž však neexistuje žádné kritérium, podle kterého je u některých léčiv stanoveno preskripční omezení symbolem „S“, které představuje podmínění úhrady použitím na specializovaném pracovišti (tzv. centrové léky). Tyto centrové léky jsou ovšem obtížněji dostupné, jelikož je nemůže předepisovat běžná ordinace, a navíc pojišťovny stanoví smluvním pracovištím omezené rozpočty na tyto léky. V některých regionech tak pojištěnci fakticky nemohou získat potřebnou péči, což je v rozporu s čl. 31 Listiny. Navrhovatel si je vědom okolnosti, že „léková část“ ZVZP byla přijata zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kdy se Ústavní soudÚstavní soud procesem schvalování tohoto zákona již zabýval v nálezu ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.) a konstatoval jeho ústavní souladnost, nicméně přesto je třeba připomenout řadu neobvyklých postupů. I.3 Centrové léky a léková centra 12. Další námitky se týkají nedostatečnosti kritérií úhrady léčivých přípravků (§ 39b odst. 2 ZVZP), která jsou velmi vágní (např. závažnost onemocnění, nákladová efektivita, veřejný zájem, doporučené postupy odborných institucí a odborníků). Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále též jen „SÚKL“) má v tomto směru široký prostor uvážení pro stanovení podmínek úhrady. Vzniká tak situace, že lékař sice řádně předepíše lék, nicméně nejsou-li splněna preskripční či indikační omezení úhrady, musí pacienta poučit o ceně nehrazené péče. K oprávnění lék předepsat tak fakticky dochází rozhodnutím o výši a podmínkách úhrady dle ZVZP, a toto omezení je tedy čistě ekonomické, nikoliv odborné či bezpečnostní. Tím ovšem dochází ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce a tomu odpovídajícímu snížení nákladů zdravotních pojišťoven. Tato omezení porušují ústavní princip výhrady zákona, protože nejsou popsána v zákoně, nýbrž ve vyhlášce č. 376/2011 Sb. V tomto případě přitom nejde o nějakou medicínskou technikálii, nýbrž o „ekonomickou regulaci vymezující práva pojištěnců, poskytovatelů, pojišťoven a výrobců a zasahující silně do hospodářské soutěže mezi poskytovateli i mezi výrobci“. Participace pojištěnců je při tomto rozhodování vyloučena, a nemohou tak např. ani navrhnout zařazení některého léku do úhrad. 13. Úhradové předpisy rozlišují tři režimy účtování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků: - receptový režim: lékař lék předepíše, lékárna jej nakoupí, poskytne pojištěnci a vykáže zdravotní pojišťovně; - režim léčivých přípravků a zdravotnického materiálu zahrnutého přímo v hodnotě výkonu, který lékař nakoupil, při výkonu spotřeboval a dále jej nevykazuje (zpravidla levnější spotřební materiál); - režim zvlášť účtovaného materiálu a léčivých přípravků („ZUM“, „ZULP“), které lékař odebere od lékárny na žádanku, spotřebuje při výkonu a pojišťovně přiúčtuje nad rámec platby za výkon. 14. Centrové léky (symbol „S“) sice vyhláška č. 376/2011 Sb. řadí mezi ZULP (§ 39 odst. 2), nicméně často se jedná jen o tablety, které nejsou spotřebovávány „při výkonu“ za nezbytné asistence lékaře. Proto se tato úprava obchází tím, že lékaři tyto léky vydávají sami a vykazují je v režimu ZULP, a dochází tak k „institucionalizovanému baťůžkaření“. Protože však tyto léky nakupuje lékař, je omezen ročním limitem pojišťovny, a ekonomicky proto „nadpočetné“ pacienty k léčbě neindikuje anebo jejich léčbu odkládá do dalšího roku, má-li již vyčerpaný rozpočet. To ovšem poškozuje vážně nemocné pacienty. Existenci těchto „stop stavů“ lze doložit kazuisticky i statisticky. Na tyto léky se navíc nevztahuje ochranný limit (§ 16b ZVZP). 15. Shora popsaný systém má dopady rovněž na podnikání poskytovatelů lékařské péče, jelikož vyloučí-li je preskripční omezení z možnosti předepisovat svým pacientům potřebné léky jako hrazené, tito pacienti přejdou k poskytovatelům jiným (např. od „obyčejného“ ambulantního specialisty ke specialistovi s centrovým dodatkem). V případě specializovaných center ZVZP neobsahuje žádná kritéria ani proces pro stanovení toho, kterým poskytovatelům pojišťovna umožní uzavření tzv. centrového dodatku, což jim teprve umožní poskytovat nákladnou péči jako hrazenou. I.4 Rámcové smlouvy 16. Vztah mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem zdravotní péče je založen soukromoprávní smlouvou, která však musí obsahovat ustanovení tzv. rámcové smlouvy, od nichž se strany nesmí odchýlit. Zmocnění pro vydání prováděcí vyhlášky je zakotveno v § 17 odst. 2 ZVZP. Proces přijímání této vyhlášky je podobný procesu vydávání tzv. úhradových vyhlášek a je zatížen obdobnými nedostatky, jelikož ani v tomto případě není ministr vázán výsledky kolektivního vyjednávání. Navrhovatel proto napadá § 17 odst. 2, 4 a 5 ZVZP. 17. Především tvrdí, že institut dohodovacího řízení je v rozporu se základními principy demokratického právního státu, jelikož odvody povinně vybrané od všech občanů jsou vynakládány podle korporativisticky stanovených pravidel. Výsledek dohody je totiž pro Ministerstvo zdravotnictví (dále též jen „ministerstvo“) závazný, není-li v rozporu s veřejným zájmem anebo s právními předpisy. Na tom nic údajně nemění ani faktický stav, kdy ministerstvo vykládá pojem veřejného zájmu zcela libovolně. Výsledek dohodovacího řízení přitom dopadá velmi silně na práva občanů jako pojištěnců. 18. Rovněž z hlediska práv poskytovatele je dohodovací řízení problematické, jelikož nikde není uvedeno, jak jsou skupiny poskytovatelů (jejichž zástupci „dohodují“) definovány a kdo za ně vystupuje. To stanoví pouze Jednací řád dohodovacího řízení, který ovšem není právním předpisem, nýbrž jen výsledkem konsensu účastníků dohodovacího řízení. Jde tedy o zacyklený proces, kdy „dohodovací moc ustavující“ se protíná s „dohodovací mocí ustavenou“. Členění segmentů popsaných v tomto Jednacím řádu vykazuje znaky libovůle a odpovídá snad jen historickým osobním vztahům a rivalitám mezi zdravotníky. Toto členění je přitom významné, jelikož podle segmentů jsou členěny i přílohy vyhlášek o rámcových smlouvách a úhradových vyhlášek. Jednotlivé segmenty přitom nejsou homogenní, nýbrž jsou v nich sdruženy subjekty, jejichž ekonomické zájmy jsou i v přímém rozporu. Přitom za každý segment hlasuje jediný koordinátor. V dohodovacím řízení navíc nejsou zastoupeni potenciální soutěžitelé, kteří na trh teprve hodlají vstoupit, a také pojištěnci, jejichž zájmy tak nemusí být zohledněny. Navrhovatel proto považuje model dohodovacího řízení za překonaný, který mohl být přechodně tolerován jen v čase transformace systému veřejného zdravotního pojištění, kdy se ještě naplno neprojevila hospodářská soutěž mezi poskytovateli zdravotní péče. V současnosti je však namístě tento institut zrušit a nahradit standardními nástroji smluvního práva, hospodářské soutěže a případné cenové regulace tam, kde jsou účinky soutěže omezeny existencí veřejnoprávního nároku pojištěnce na bezplatnou péči. Tam, kde zákonodárce uzná potřebu regulace obecně závazným předpisem, může být dohodovací řízení nahrazeno standardním postupem dle legislativních pravidel vlády, umožňujícím seznat potřeby všech zainteresovaných subjektů. 19. Navrhovatel pokládá za protiústavní rovněž definici veřejného zájmu uvedenou v ustanovení § 17 odst. 2 ZVZP. Tato definice je totiž natolik vágní, že prakticky každé myslitelné úhradové opatření je v souladu a současně v rozporu s některým z jeho prvků (typicky zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb vs. stabilita zdravotnictví v rámci finančních možností systému). Ve skutečnosti tak nejde o zákonnou definici, nýbrž o pouhou proklamaci, u níž nelze předvídat, zda příslušný orgán vydá kladné či záporné stanovisko. Určit, zda je prioritou léčba rakoviny, anebo vytvoření finančních rezerv, je totiž úkolem zákonodárce a tuto kompetenci nelze bezkriteriálně delegovat na ministra zdravotnictví anebo manažery zdravotních pojišťoven. V tomto směru navrhovatel odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. 5. 2017 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.; bod 121 a násl.), který shledal protiústavně vágními např. pojmy „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ anebo „průzkum trhu“, přičemž tyto pojmy jsou daleko konkrétnější než zmíněná definice veřejného zájmu. Přitom tento pojem se objevuje v řadě dalších ustanovení ZVZP a v praxi je nahodilé, co vše pod něj lze podřadit. 20. Navrhovatel dále poukazuje na obsah aktuálních rámcových smluv, které stanoví povinný obsah smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Relevantní jsou zejména ustanovení o metodice a číselnících a o úhradě. Číselníky jsou přitom produktem interní praxe zdravotních pojišťoven a nejsou nijak právně upraveny, odkazují na ně však blanketně rámcové smlouvy, a jsou tak fakticky „oktrojovány“ poskytovateli, tedy jedné ze smluvních stran. Nejde tak o pravidla, která by svobodně sjednaly strany smlouvy, nýbrž jsou poskytovateli vnuceny. To by nevadilo, pokud by číselníky a metodiky upravovaly jen ryze technické aspekty vykazování a datové komunikace. Ve skutečnosti však obsahují množství ekonomicky významných definic a pravidel stanovených praeter legem, ovlivňujících výši a podmínky úhrady. Jakkoliv upravují pouze pravidla vykazování péče, léků a pomůcek zdravotní pojišťovně, nelze bez příslušného podražení plnění vykázat a následně uhradit. Vzniká tak paralelní systém regulace úhrad, mnohdy odchylný od zákonné regulace. Problematikou číselníku zdravotnických prostředků se rovněž kriticky zabýval citovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15. Ve výsledku tak může nastat situace, kdy např. zdravotnický prostředek použitý v lůžkové péči, který je v konkrétním případě ekonomicky nejméně náročnou variantou (např. oční čočka), a má být proto plně hrazen, nelze vykázat, a tedy ani uhradit z důvodu nezařazení do číselníku. Paradoxně si jej však pojištěnec nemůže ani zaplatit sám, protože jde podle ZVZP o péči plně hrazenou. To se pak v praxi řeší falešným sponzorským darem anebo odmítnutím péče a odkázáním pacienta na „soukromé zařízení“. U léčiv v ambulantním použití (§ 15 odst. 5 a část šestá ZVZP) platí, že jejich cenu a úhradu stanoví SÚKL ve správním řízení. Jeho výstupem je podle § 39a a násl. ZVZP Seznam cen a úhrad („SCAU“), který by měl být závazný. Číselníky vydávané zdravotními pojišťovnami se však od něj odchylují, a to opět bez jakékoliv právní opory. Protože číselníky a metodiky nejsou právními předpisy, nemůže je Ústavní soud zrušit, a řešením je proto pouze zrušení článků 3 příloh vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, které jejich závaznost „oktrojují“ do všech smluv s pojišťovnami. 21. Dalším problémem jsou články 4 příloh vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, podle kterých se hrazené hodnoty bodu pro zdravotní péči uvedou v dodatku ke smlouvě podle zvláštního právního předpisu, kterým je úhradová vyhláška (§ 17 odst. 5 ZVZP). Tato úprava vede k závěru, že nelze plánovat v horizontu delším jednoho roku, protože úhrada sjednaná dodatkem přestane platit – byť rozsah péče může být nasmlouván na několik let dopředu. I.5 Seznam výkonů s bodovými hodnotami 22. Regulace ceny a úhrady zdravotních služeb je provedena třemi nástroji: vyhláškou č. 134/1998 Sb. („Seznam výkonů“), cenovým předpisem o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb („Cenový předpis DZP“) a tzv. úhradovou vyhláškou. Seznam výkonů obsahuje popisy jednotlivých zdravotnických výkonů au každého z nich stanoví tzv. bodovou hodnotu (která však nevyjadřuje cenu ani úhradu výkonu), Cenový předpis DZP stanoví regulovanou maximální cenu bodu v korunách pro vymezené účely a úhradová vyhláška určuje hodnotu jednoho bodu v korunách pro různé segmenty zdravotní péče. 23. Navrhovatel upozorňuje na problém, že není zřejmé, pro koho je vlastně Seznam výkonů závazný, kdy Ministerstvo zdravotnictví aktuálně zastává názor, že podmínky a omezení zde obsažené se vztahují pouze na vztah pojišťoven k poskytovatelům, s čímž však navrhovatel polemizuje. Po věcné stránce je regulace hrazených výkonů údajně v naprostém rozkladu, neboť existují výkony, které jsou lege artis, účinné a finančně efektivní, nicméně nejsou zařazeny do Seznamu výkonů, a pojišťovna je proto nehradí. Jiné výkony nejsou v Seznamu výkonů zařazeny a jsou velmi nákladné, přesto je však VZP hradí, když jim „vyrobila“ kód a ve smlouvách je uznává. V Seznamu výkonů konečně existují „ne-výkony“ s nulovou hodnotou bodu, kterým neodpovídá žádná práce a náklady, a přesto za ně pojišťovny platí z politických důvodů miliardy (např. tzv. signální výkony kompenzace regulačních poplatků). Platí-li proto logičtější výklad, že Seznam výkonů se vztahuje i na samotný nárok pojištěnce na hrazenou péči, je dán rozpor s výhradou zákona a s čl. 31 Listiny. 24. Navrhovatel popisuje proces vzniku Seznamu výkonů a jeho obsah a s odkazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 1. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 36/05 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.), kde šlo o stanovování úhrady léčiv, spatřuje v absenci možnosti odvolání proti zamítavému rozhodnutí zásah do práva svobodně podnikat. Pracovní skupina, jejíž stanoviska ministr zpravidla akceptuje, je tvořena zástupci úřadů a náhodně vybraných soukromých entit. Účast zástupců Ministerstva zdravotnictví je sporná s ohledem na činnosti poradního orgánu vlastního úřadu, jedním zástupcem je zastoupena VZP a všechny ostatní pojišťovny rovněž jedním zástupcem. Česká lékařská komora je zákonem zřízenou profesní organizací, nicméně chybí další komory (stomatologická, lékárnická); zastoupena je naopak Česká asociace sester - soukromoprávní spolek. ČLS JEP a ČFS JEP jsou rovněž soukromoprávní spolky, které nezastupují poskytovatele ani pojištěnce. Nejproblematičtější je však výběr zástupců poskytovatelů (spolky SAS ČR, SPL a ANČR), kdy není zřejmé, proč nebyli vybráni zástupci jiní (např. Svaz lázní, Grémium majitelů lékáren, Asociace českých a moravských nemocnic), kteří mají také oprávněný zájem na podobě Seznamu výkonů. Jedná se proto spíše o projev korporativismu nežli demokratického státu. I.6. Úhradová vyhláška 25. Navrhovatel poukazuje na ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP, přibližuje jeho genezi a popisuje proces vydávání úhradové vyhlášky. Ten začíná tzv. dohodovacím řízením, k němuž má navrhovatel stejné výhrady, jako je tomu v případě rámcových smluv. Jednání se totiž účastní zástupci zdravotních pojišťoven a segmentů poskytovatelů a uzavírají dohodu, která však silně dopadá do práv třetích subjektů, na dohodovacím řízení nezúčastněných – zejména pojištěnců, ale také výrobců a dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků. Problémem je rovněž legitimita zástupců v rámci jednotlivých segmentů, neboť není výjimkou, že se v rámci stejného segmentu vyskytuje více skupin poskytovatelů s výrazně odlišnými zájmy a představami o úhradových mechanismech (např. fakultní, krajské a menší nemocnice obcíobcí či nemocnice soukromé; řetězce ordinací a asociace drobných podnikatelů apod.). Segmentový zástupce je však pouze jeden. 26. V další fázi ministerstvo posoudí dosaženou dohodu z hlediska souladu s právními předpisy a (vágně vyjádřeným, k tomu viz shora) veřejným zájmem a vydá ji jako vyhlášku, anebo v případě nedohody vydá vyhlášku podle své úvahy. V tomto případě ministr není nijak limitován bližšími kritérii, a je mu tak umožněna značná libovůle. Přitom jde o předpis, kterým se rozděluje takřka 300 miliard korun mezi soukromé a veřejné poskytovatele se zásadním dopadem na jejich hospodaření. Poskytovatelé nemají žádný procesní nástroj, jak do tvorby této vyhlášky zasáhnout (a uplatnit tak např. námitku podjatosti osob, které se na vyhlášce podílejí), a neexistuje ani žádná možnost odvolání. 27. Úhradové vyhlášky v posledních letech obsahují takřka totožné úhradové mechanismy, kdy základem je kapitace (paušální platba za registrovaného pacienta), v nemocničním sektoru se lůžková péče hradí de facto paušálem s ročním stropem, vypočteným dle předminulého roku. Tento systém vede k výsledku, že „peníze nejdou za pacientem“ a při překročení regulačního limitu jsou pacienti pro poskytovatele ekonomicky nežádoucí, a setkávají se proto s omezováním či odmítáním péče. Vznikají tak i soustavné konflikty mezi lékařskou etikou a pokyny nadřízených. Tyto mechanismy křiví i podnikatelské prostředí, zejména z důvodu historicky vzniklých nerovností udržovaných výpočtem úhrady z výsledků referenčního období. Tyto mechanismy (paušály, DRG, kapitace, průměry na unikátního pojištěnce) nikdy neměly základ v zákoně a nejsou výsledkem společenského konsensu. 28. Konkrétně u akutní lůžkové péče, která probíhá podle úhradové vyhlášky jako případový paušál se zohledněním historické úhradové reference, ve skutečnosti jde o „paušál bez přívlastku“, kdy vyhláška motivuje nemocnice, aby za více peněz pojištěnců poskytly méně péče. V případě praktiků je dominantním úhradovým mechanismem tzv. kapitační platba, což je však pochybné i proto, že dnes máme systém bez „gatekeepingu“, kdy zákon umožňuje pojištěnci volit nemocniční či specializovanou péči i bez doporučení praktika. Kapitace je tak ve skutečnosti platbou „za kartu registrovaného pojištěnce“, nikoliv za poskytnutou péči. To nutně vede k ekonomické motivaci registrovat co nejvíce pojištěnců a poskytovat co nejméně péče. Vyhláška naopak demotivuje pečlivé lékaře, protože za provedení výkonů zahrnutých do kapitace nedostanou nic navíc a ještě mohou narazit na sankce kvůli překročené regulaci na preskripci léčiv či vyžádané péče. Dle dat pojišťoven proto existují přes 3 miliony lidí bez prevencí a statisíce pojištěnců 3 roky bez návštěvy praktického lékaře, ale s vykázaným výkonem u zdravotnické záchranné služby či nemocnice. Nevhodnou regulací se tak ministerstvu „podařilo“ eliminovat přínos primární péče a přesunout pacienty do mnohem nákladnějších segmentů nemocnic, specialistů a záchranné služby. 29. Navrhovatel poukazuje také na problém regulace průměrem na unikátní rodné číslo, což vytváří nežádoucí motivaci léčit zdravé lidi, resp. „naředit“ nemocné zdravými. Zejména protiústavní je tato regulace u poskytovatelů-nelékařů, kteří o intenzitě péče nerozhodují. Rozdíly v průměrné sazbě za unikátní rodné číslo jsou mezi regiony až pětinásobné, což vede k hrubé regionální diskriminaci. 30. Podstatnou vadou omezení v úhradové vyhlášce je rovněž to, že předmětné mechanismy platí pouze ve vztahu pojišťovna–poskytovatel a nemohou zkrátit nárok pojištěnce na hrazenou péči, která je definována zákonem. V případě striktních výdajových omezení proto není možné, aby poskytovatel (často nestátní) prováděl „rationing“, aby dostal do správy omezené zdroje a přiděloval je jen těm, které vyhodnotí jako nejpotřebnější. Je-li však úhradová vyhláška na tomto principu založena, vytváří zásah do čl. 26 a 31 Listiny. Rolí veřejných pojišťoven (ve skutečnosti se jedná o veřejné fondy) není financovat provoz stávající sítě zdravotnických zařízení, zohledňovat zadluženost nemocnic, představy jejich zaměstnanců o platech apod., nýbrž zajistit pojištěncům dostupnost hrazené péče. Poskytovatelé zdravotní péče jsou soutěžiteli a alokace veřejných prostředkůveřejných prostředků mezi ně by neměla nikoho zvýhodňovat a měla by odpovídat principu nabídky a poptávky. To platí zejména pro ambulantní sektor, kde je velké množství nestátních poskytovatelů a je dán prostor pro cenovou konkurenci. I v oblastech péče, kde konkurence neexistuje, by však nemělo být vycházeno z pravidla „letos dostanou hodně, protože byli i loni drazí“, ale je třeba vycházet z analýzy nákladů běžného, řádně řízeného podniku. Úhradová vyhláška v podstatě říká, že historicky drahým poskytovatelům bude přiděleno více než poskytovatelům v minulosti financovaným za srovnatelnou péči hůře a kdo poskytoval menší rozsah péče, nemůže jej rozšířit, a to bez ohledu na lepší cenu a kvalitu. „Zatímco tržní soutěž nebo férová regulace by přebujelé či neefektivní poskytovatele odstranila z trhu, historická reference je odměňuje konkurenční výhodou.“ V důsledku politického rozhodnutí zrušit regulační poplatky měly tyto výpadky kompenzovat zdravotní pojišťovny, a to prostřednictvím tzv. signálních výkonů (§ 16 a 17 úhradové vyhlášky). ZVZP však nezakládá pravomoc ministerstva hradit poskytovatelům z veřejných prostředků „platby za nic“. 31. Léky ve specializovaných centrech (hrazené, ale velmi nákladné – úhradový symbol „S“) jsou hrazeny v omezené míře s výpočtem dle historické reference k finančním objemům v minulých letech. Tato objemová regulace na vážná onemocnění je však právně i morálně nepřípustná a je také zjevně neproporcionální, jelikož u relativně malého množství drahých položek lze případnému plýtvání zabránit cílenou revizí, nikoliv objemově. Tato objemová regulace je rovněž diskriminační dle zdravotního stavu a také nemístná, protože výši ani podmínky úhrady již nelze s přihlédnutím k evropské transparenční směrnici a nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/05 stanovovat vyhláškou, nýbrž jedině v procesu s předem danými kritérii a s možností odvolání. I.7 Individuální úhradový doplatek 32. Ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP umožňuje zdravotní pojišťovně, aby se s individuálním poskytovatelem dohodla na výši úhrady odchylné od úhradové vyhlášky. Tato možnost je využívána často a u VZP v roce 2014 se údajně jednalo až o 75 % smluv; teprve od roku 2015 jsou tyto dodatky veřejné. Stále však neexistuje žádná právní úprava, která by odstranila možnost subjektivního a nerovného přístupu pojišťoven vůči jednotlivým poskytovatelům. Potenciální libovůle by měla být omezena povinností „dodržení zdravotně pojistného plánu“, nicméně zákon nestanoví žádná pravidla ani pro tyto plány, které jsou navíc schvalovány až na konci období, pro která by měly platit. Tento stav proto zvýrazňuje vágnost, nepředvídatelnost a nespravedlivost kritérií pro úhradu zdravotních služeb. II. Vyjádření účastníků řízení 33. Ve smyslu ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal Ústavní soud návrh na zahájení řízení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky, Ministerstvu zdravotnictví, vládě a Veřejné ochránkyni práv. II.1 Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 34. Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření v souladu se zavedenou praxí omezila na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona o veřejném zdravotním pojištění, a konstatovala, že návrh zákona před svým vyhlášením prošel ústavně předepsaným postupem, že s ním vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil otázku protiústavnosti napadených ustanovení. II.2 Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky 35. Senát podrobně popsal legislativní proceduru, která předcházela přijetí uvedených norem, a ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadených zákonných ustanovení posoudil a ve věci rozhodl. II.3 Vyjádření vlády 36. Vláda přijala dne 28. 1. 2019 usnesení číslo 69, kterým schválila svůj vstup do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem a zároveň uložila ministrovi spravedlnosti, aby společně s ministrem zdravotnictví vypracoval vyjádření vlády k předmětnému návrhu. 37. Vláda vymezuje obecná východiska systému veřejného zdravotního pojištění. Platí, že rozsah bezplatné zdravotní péče („hrazené služby“) je obecně stanoven v § 13 ZVZP, který platí vždy, není-li rozsah hrazené péče upraven v některém z navazujících zákonných ustanovení. Volba léčebného postupu je pak věcí odborného medicínského posouzení konkrétního pacienta, a to v rámci obecné formulace ustanovení § 13 ZVZP. Léčebné postupy nelze zcela standardizovat a povyšovat je na úroveň právně závazných pravidel. 38. Seznam zdravotních výkonů – coby podzákonný právní předpis – proto nemůže nijak omezovat rozsah hrazených služeb, resp. nárok pojištěnce na úhradu zdravotních služeb zdravotní pojišťovnou. Jeho smysl spočívá ve standardizaci medicínských postupů prokazatelně představujících optimální způsob léčby. To však nevylučuje existenci dalších medicínských postupů, které sice naplňují podmínky ustanovení § 13 ZVZP pro úhradu zdravotní pojišťovnou, avšak nejsou zatím zařazeny do Seznamu zdravotních výkonů. 39. Z těchto důvodů je také nutno ponechat zdravotním pojišťovnám jistou volnost v tom, aby součástí smluv o úhradě zdravotních služeb byly i zdravotní výkony zatím nezařazené do Seznamu zdravotních výkonů (individuální smluvní dohody). Podle zákona totiž mají povinnost je v některých případech hradit. Tyto individuální dohody přitom nejsou neomezené. Jednak se na ně vztahuje cenový předpis o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb („Cenový předpis DZP“), jednak zdravotní pojišťovny podléhají zákonu č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a jsou proto povinny nakládat se svěřenými veřejnými prostředkyveřejnými prostředky hospodárně, efektivně a účelně. Nemohou proto postupovat libovolně, nýbrž právě naopak každá odchylka od „centrálně“ stanoveného režimu úhrad musí být objektivně zdůvodněna (např. lokálním zvýšením nabízených úhrad jsou poskytovatelé motivováni k přesunu svého podnikání do některých regionů). Centrální předpis (úhradová vyhláška) nemůže na tyto regionální odlišnosti reagovat. 40. K tvorbě smluvní sítě zdravotních pojišťoven vláda uvádí, že zdravotní pojišťovny mají podle ustanovení § 46 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., povinnost zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost zdravotních služeb, kdy např. maximální dojezdová doba je stanovena na maximálně 35 minut. V zájmu zdravotní pojišťovny je proto uzavírat smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb v odbornostech a oblastech, v nichž nemá zajištěnu dostatečnou kapacitu smluvní sítě. Naopak v oblastech, kde má pojišťovna zajištěnu dostatečnou smluvní síť a kapacitu, není dána potřeba uzavírat další smlouvy, a pokud by tak činila, mohla by porušit v předchozím odstavci zmíněné zásady nakládat se svěřenými veřejnými prostředkyveřejnými prostředky hospodárně, efektivně a účelně. Rozsáhlejší smluvní síť totiž zvyšuje administrativní náklady zdravotní pojišťovny. Rovněž počet lékařů není neomezený, a je proto namístě, aby pojišťovny svoji smluvní politiku využívaly ke směřování do nedostatkových oblastí. Určitá míra smluvní volnosti zdravotních pojišťoven je proto opodstatněná a ústavně konformní. Jestliže by byl dán na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou po splnění zákonných podmínek nárok, „zcela by to popřelo zákonodárcem zvolený systém veřejného zdravotnictví založený na pluralitě zdravotních pojišťoven“, jelikož by se od sebe nemohly odlišit a disponovaly by shodnou sítí poskytovatelů, což by popřelo hlavní přínos plurality zdravotních pojišťoven a demotivovalo by je to v oblasti tvorby smluvní sítě. 41. Vláda se dále vyjádřila k neurčitému právnímu pojmu „veřejný zájem“ podle ustanovení § 17 odst. 2 ZVZP, kterým je správnímu orgánu (Ministerstvu zdravotnictví a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv) otevřen prostor, aby jej v konkrétní situaci aplikoval způsobem, který je pro danou situaci nejvhodnější. Pojmy „zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb“ a „stabilita systému zdravotnictví v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění“ totiž vláda nepovažuje za protichůdné či příliš obecné, neboť směřují k zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb nejen v současnosti, nýbrž i v budoucnu. Jestliže by nebylo umožněno hodnotit různá opatření i z hlediska takto definovaného veřejného zájmu, nebylo by možné systém vyvažovat, a to i z hlediska partikulárních zájmů jeho účastníků. K tomuto pojmu se ostatně Ústavní soudÚstavní soud vyslovil již v nálezu ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 43/17 (N 12/92 SbNU 133; 75/2019 Sb.), bodu 72. 42. K tzv. úhradové vyhlášce vláda uvádí, že jejím legitimním účelem, akceptovaným v minulosti i Ústavním soudemÚstavním soudem, je 1. regulovat jednotkové ceny zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a 2. zastropovat celkové náklady systému, aby výdaje v dlouhodobém měřítku nepřesahovaly příjmy. K výhradám ohledně procesu přijímání úhradové vyhlášky vláda oponuje, že pojištěnci nemají žádný legitimní zájem na účasti při rozhodování o úhradách, neboť jejich nárok vyplývá přímo ze zákona. Poskytovatelé zdravotních služeb i zdravotní pojišťovny mohou svoje připomínky uplatnit v dohodovacím řízení i v navazujícím legislativním procesu. Pojmovým znakem právního předpisuje přitom odpovědnost za jeho obsah výhradně subjektu, který ho vydává, a těžko lze dovozovat, že úprava tohoto procesu může sama o sobě vést k jeho protiústavnosti. Tento proces totiž nad rámec ústavních pravidel nemusí být vůbec zakotven. Regulační omezení využívaná úhradovými vyhláškami jsou celosvětově považována za nejlepší způsob, jak zastropovat zdravotnické úhrady. Jejich volba není dokonalá, nicméně maximalizuje pozitivní motivace a minimalizuje motivace negativní. Rozhodující vliv na to, co je hrazenou službou pro konkrétního pacienta, má v praxi vždy ošetřující zdravotnický pracovník, a právě proto musí být vůči poskytovatelům zdravotních služeb směřována největší část regulačních mechanismů, aby byly výdaje systému udrženy na přijatelné úrovni. Veřejné zdravotnictví totiž nemůže při stanovování cen a celkového objemu poskytovaných služeb spoléhat jen na tržní mechanismy (nabídka vs. poptávka), neboť pojištěnec není plátcem čerpaných hrazených služeb a jeho poptávka je z ekonomického hlediska v podstatě neomezená. Současně od něj nelze očekávat znalost odborných medicínských otázek a ekonomiky zdravotnictví. Smyslem regulace je nahradit chybějící funkce tržních mechanismů, nikoliv omezovat nároky konkrétních pojištěnců. Cenové i objemové regulace jsou známy před začátkem kalendářního roku, a podnikatelské riziko je tak předem známé, takže situace je obdobná ostatním oborům podnikání. Vláda je přesvědčena, že stávající model širšího rozsahu hrazených služeb a regulačních omezení více naplňuje smysl čl. 31 Listiny než omezenější rozsah hrazených služeb a plýtvání prostředky v důsledku absence regulací. Alternativa navrhovatele spočívající v zavedení režimu veřejných zakázek by nutně vedla k tomu, že by tato zakázka musela zahrnovat jak jednotkovou cenu hrazených služeb, tak i jejich poptávaný objem. Její výherce by tak byl ve stejné situaci jako současný poskytovatel, čelící regulačním omezením. Současně by se zvýšily administrativní náklady pojišťoven, spojené s agendou veřejných zakázek, což by opět vedlo k omezení rozsahu hrazených služeb. Konečně, v této oblasti nelze spoléhat výhradně na lékařskou etiku, jelikož zdravotníci jsou současně podnikateli a smysl všech regulací spočívá v jejich motivaci poskytovat pouze potřebné a ekonomicky optimální hrazené služby. 43. K jednotlivým konkrétním námitkám navrhovatele uvádí vláda následující. 44. Vláda nesouhlasí stvrzením, že mezi pojištěnci vznikají nerovnosti v přístupu k hrazeným službám podle jejich sociálního postavení. Jediné rozdíly mohou být dány regionálním rozmístěním hrazených služeb, což je však dáno větší či menší atraktivitou některých oblastí. Je odpovědností zdravotních pojišťoven, aby poskytovatele dostatečně finančně motivovaly k působení v problémových lokalitách. Není ani pravda, že pravidla úhrad jsou neetická. Případné negativní dopady je totiž nutno poměřovat s jejich pozitivními přínosy, a nikoliv s hypotetickou ideální situací, která by však po zrušení regulací samovolně nenastala. Cenotvorné mechanismy (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) umožňují i další legální postupy při regulaci cen vedle zahrnutí oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Prostředí úhrad není ani netransparentní, protože primárně se vychází z úhradové vyhlášky, a teprve není-li to možné, lze přistoupit ke sjednání úhrad odlišně, což musí být vždy odůvodněno objektivními důvody. Každé smluvní ujednání je pak povinně zveřejňováno. 45. Vláda dále tvrdí, že jsou dány legitimní důvody pro ponechání určité smluvní volnosti zdravotním pojišťovnám, se kterými poskytovateli uzavřou smlouvu. Právo poskytovatele na uzavření této smlouvy vůbec neexistuje, a nemůže být proto porušeno ani právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny. Neplní-li pojišťovna svoji povinnost zajištění místní dostupnosti hrazených služeb, je toto jednání postižitelné jako přestupek. Nevyhovuje-li pojištěnci smluvní síť jeho stávající zdravotní pojišťovny, má právo ji změnit. Nemůže však přímo zasahovat do tvorby této smluvní sítě. Tato smluvní síť je totiž konkurenční výhodou (či nevýhodou) této pojišťovny. 46. Vláda oponuje názoru o podobnosti procesu uzavírání smluv mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb a úpravou zadávání veřejných zakázek. Jedná se totiž o soukromoprávní smlouvu a určitá smluvní volnost je nutná. Kritériem v rámci výběrových řízení skutečně není cena, avšak to proto, že tato je stanovena úhradovou vyhláškou, a rovněž objektivní měření kvality je ve zdravotnictví velmi obtížné. Hlavním indikátorem je totiž zlepšení zdraví pacientů, které je však objektivně neměřitelné, jelikož závisí na řadě jiných faktorů (životní prostředí, způsob života, genetické předpoklady atp.). Skutečně měřitelné jsou proto jen některé dílčí indikátory spíše technické či ekonomické povahy. Zdravotní pojišťovny sice existující systémy a postupy měření kvality údajně využívají i v rámci individuálních smluvních ujednání o výpočtu úhrad, avšak není zřejmé, jak by tento proces měření kvality měl probíhat na úrovni právních předpisů. 47. K otázce centrových léků a lékových center vláda uvádí, že stávající systém stanovování výší a podmínek úhrad ve správních řízeních funguje již 10 let a je etablován rovněž judikaturou správních soudů a Ústavního souduÚstavního soudu. Při poskytování zdravotních služeb mohou být používána i neregistrovaná léčiva [§ 8 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů], je-li to odůvodněno vědeckými poznatky. Proces při registraci léčiva je tedy oddělen od procesu stanovení výše a podmínek úhrad z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Byla-li by totiž dána povinnost z těchto prostředků hradit všechna registrovaná i neregistrovaná léčiva, došlo by k finančnímu kolapsu veřejného zdravotního pojištění. Stát si totiž nemůže dovolit financovat všechny terapeutické postupy, které mají dostatečnou odbornou evidenci. Cenová regulace je proto nezbytná, odvíjí se od ekonomické situace systému a bezplatnou zdravotní péči rozšiřuje, neboť díky nižším regulovaným cenám je celkový objem péče vyšší. 48. V případě centrových léčiv (symbol „S“ v podmínkách úhrady) je třeba dbát zvýšené pozornosti na jejich hospodárné užití a nepřekročitelný rámec při stanovení jejich úhrady určuje ustanovení § 39b odst. 10 ZVZP, přičemž na soustředění terapie hrazeným léčivem do specializovaných pracovišť musí být dán veřejný zájem. V případě dočasné úhrady u vysoce inovativních léčiv se hrazená terapie soustřeďuje do specializovaných pracovišť vždy, protože pro tato léčiva je příznačný nedostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby v klinické praxi. Někdy je z odborného či ekonomického hlediska vhodné soustřeďovat hrazenou terapii do specializovaných pracovišť i proto, že se jedná o odborně komplikovaný způsob použití. Obdobně pokud by ambulantní lékaři bez smlouvy s pojišťovnou indikovali k úhradě z prostředků veřejného pojištění např. léčiva s nejistým ekonomickým profilem, mohl by systém veřejného pojištění finančně zkolabovat. ZVZP skutečně nevymezuje konkrétní síť specializovaných pracovišť, to však není důvodem protiústavnosti. Protože jsou totiž centrové léky rizikovější (odborně i ekonomicky), je zvýšená opatrnost opodstatněná a řeší se uzavřením zvláštní smlouvy mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou, čímž je zajišťována hospodárnost užití zvýšeně rizikového léčiva. 49. Pojišťovny jsou povinny zajistit místní dostupnost hrazených služeb [§ 40 odst. 7 písm. a) ZVZP], a to i pod sankcí do výše 10 mil. Kč [§ 45a odst. 2 písm. c) ZVZP], přičemž vycházejí ze svých znalostí o demografickém rozložení pojištěnců s onemocněním, které je třeba léčit centrovým lékem. Jestliže tak proto nečiní, není to vada zákonné úpravy, nýbrž zdravotních pojišťoven. Z povahy věci však vzdálenost pojištěnců může být pouze přiměřená, a nikoliv identická. 50. Definice konkrétního seznamu specializovaných pracovišť pro úhradu centrových léčiv v zákoně by nebyla praktická, odporovalo by to požadavku obecnosti zákona a ve svém důsledku by porušovalo čl. 31 Listiny. Legislativní proces je totiž mnohem pomalejší než uzavírání zvláštních smluv, takže by reálně chyběla příslušná specializovaná pracoviště. Navíc právě zdravotní pojišťovny disponují daty o pojištěncích indikovaných k léčbě centrovými léčivy a není nutné, aby např. v každém okresním městě bylo centrové pracoviště, když objektivně tato potřeba nebude dána. 51. K vymezení účastníků správního řízení o stanovení maximálních cen výrobce a výše a podmínek úhrady pro ambulantní léčivé přípravky či potraviny pro zvláštní lékařské účely vláda uvádí, že volba účastníků je racionální a proporcionální z hlediska vyvážení dotčených zájmů a jejich počet je takový, aby probíhalo řízení rychle. Zrušením § 39g odst. 1 ZVZP by se proto okruh účastníků správního řízení enormně zvýšil, narušila by se poměrnost zastoupení zájmů a správní řízení by se zkomplikovala a prodloužila, což by poškodilo pacienty. Centrové léky sice tvoří menšinu hrazených léčiv, nicméně zrušení tohoto ustanovení by se dotklo i velké skupiny necentrových léčiv. 52. Vláda dále popírá, že by ustanovení § 32 a 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb. byla protiústavní, když tvrdí, že i když by tato vyhláška vůbec neexistovala, byla by úhrada ambulantních léčiv stanovována přímo podle ZVZP. 53. Ke stanovování úhrad pro centrová léčiva a podmínění jejich používání na specializovaném pracovišti zvláštní smlouvou se zdravotní pojišťovnou vláda navrhovateli oponuje, že k žádnému porušování ústavních práv pojištěnců nedochází. Právní základ je totiž dán přímo ZVZP a stanovení podmínek úhrad centrových léčiv probíhá ve správním řízení a v souladu s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/05, kdy vydaná rozhodnutí jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví. Má-li pojištěnec za to, že úhrada centrového léčiva je nedostupná, má možnost podat podnět na ministerstvo k zahájení řízení o přestupku. Zvolené řešení je efektivní, hospodárné a prospěšné pro ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. Při uzavírání zvláštní smlouvy nedochází ani k libovůli, protože nelze-li dosáhnout hospodárného užívání centrového léčiva, zvláštní smlouva uzavřena být nemůže. 54. Brojí-li navrhovatel proti údajně protiústavnímu legislativnímu procesu při přijímání napadených právních předpisů, odkazuje vláda na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/15 (N 146/90 SbNU 369; 233/2018 Sb.), body 52–53. 55. Vláda dále odmítá, že by současná regulace úhrad ambulantních léčiv vedla k odstavení pojištěnce od nákladné péče a ochrany jeho zdraví a života. Zákonná kritéria jsou totiž dostatečná a na jejich základě je rozhodováno již 10 let ve správních řízeních; četná je rovněž navazující judikatura správních soudů. Zajištění dostupnosti hrazené péče je zákonnou povinností pojišťoven, kterou lze i vymáhat. Z pohledu konkrétního pacienta, který nedosahuje na běžnou úhradu konkrétního léčiva z důvodu regulace úhrad (např. rakovina nebo roztroušená skleróza), údajně vždy existuje možnost hrazené alternativy, anebo přiznání výjimečné úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění postupem podle § 16 ZVZP. Současný systém tak pamatuje na potřeby všech pojištěnců. Tito pojištěnci sice nejsou účastníky správních řízení, ale obsah správních spisů je veřejně dostupný, a kdokoliv proto může posílat svoje podněty Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který na jejich základě může z moci úřední zahajovat řízení o stanovení výší a podmínek úhrad. 56. K argumentaci navrhovatele k ustanovení § 39b odst. 2 ZVZP vláda uvádí, že petit návrhu toto ustanovení nezmiňuje, a v tomto směruje proto návrh zmatečný. Toto ustanovení se však netýká jen problematiky centrových léčiv a jeho dikce není vágní. Absence kritérií závažnosti různých nemocí v zákoně je dána tím, že medicínská věda je natolik obsáhlá a dynamická, že by jejich výčet v zákoně byl nedokonalý a neúčelný. ZVZP proto rozlišuje závažná (s podkategorií vysoce závažných) a nezávažná onemocnění, přičemž však hrazena jsou léčiva k terapii všech onemocnění. Definice nezávažných a závažných onemocnění je obsažena v § 2 písm. f) a g) vyhlášky č. 376/2011 Sb. Státní ústav pro kontrolu léčiv se nesmí dopouštět arbitrárního postupu či diskriminace, a jestliže se při jeho rozhodování vyskytne dílčí pochybení, lze je napravit zákonem předvídaným způsobem. Protiústavní není ani absence metodiky hodnocení nákladové efektivity, protože tato je vymezena v § 15 odst. 8 ZVZP. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydává pouze doporučující metodiku, která však není závazná a je plně na účastnících správního řízení, jakým konkrétním farmakoekonomickým postupem tento základní zákonný rámec dodrží. Odhad finančního rozpočtu je nezbytný, neboť není možné, aby v zájmu jedné skupiny pacientů byl zcela vyčerpán rozpočet určený pro všechny pacienty, a je úkolem Státního ústavu pro kontrolu léčiv odhalit případné nežádoucí jevy ve farmakoekonomických podkladech předkládaných soukromými subjekty. Vláda rovněž popírá, že by bylo ustanovení § 39b odst. 2 písm. k) ZVZP zmatečné co do posuzování odborných doporučení. Tato jsou důležitá proto, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv nebyl odkázán jen na informace od účastníků správního řízení, přičemž současně platí, že jimi není vázán, takže není dána ani kolize s principem nepodjatosti. 57. Podmínky úhrady uvedené v § 39b odst. 10 ZVZP se týkají všech hrazených léčivých přípravků, nejen centrových léčiv. Tato pravidla však nejsou vágní, neboť uvádějí základní odborná a ekonomická kritéria, která ovšem musí být tak obecná, aby dokázala pokrýt všechny možné situace. Bližší podrobnosti pak stanoví vyhláška č. 376/2011 Sb. na základě zákonného zmocnění. Okolnost, že o konkrétních podmínkách úhrady ambulantních léčiv rozhoduje až Státní ústav pro kontrolu léčiv ve správním řízení, je v souladu s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/05. 58. Vláda připouští, že v některých případech lékař může pacientovi předepsat léčivý přípravek hrazený z veřejného zdravotního pojištění, nicméně nesplňuje-li pacient dané podmínky, musí si ho zaplatit sám. Nelze totiž připustit situaci, kdy by mohl lékař předepsat jakýkoliv lék, jelikož takto by systém veřejného zdravotního pojištění zkolaboval. Účelem preskripčních a indikačních omezení u hrazených léčivých přípravků rizikových je (kromě aspektu hospodárnosti) větší specializace daného lékaře, která zaručuje ochranu zdraví pacienta. Proto např. onkologické léky nepředepisuje všeobecný lékař. Navíc má systém veřejného zdravotního pojištění vždy nějakou hrazenou alternativu, a není-li tomu tak, může pojištěnec požádat zdravotní pojišťovnu o výjimečnou úhradu dle § 16 ZVZP. 59. K podmínkám úhrady ambulantních léčiv vláda uvádí, že tyto jsou stanovovány ve správních řízeních v přímé spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi a – na rozdíl od registrační procedury – jsou zohledňována i např. specifika léčby určité skupiny pacientů a provádí se rovněž komparativní posouzení odborných vlastností léčiv, která jsou dostupná. Uplatňovat odborná hlediska při stanovení podmínek úhrady je proto fundamentální potřebou a k omezení dostupnosti hrazené zdravotní péče dochází jen u takových přípravků, které nejsou z odborného hlediska vhodné či jsou nepřijatelně ekonomicky rizikové (hrozba kolapsu veřejného zdravotního pojištění). I zde platí, že pojištěnci mají zajištěnu dostupnou alternativu hrazené péče. 60. Vláda nesouhlasí s námitkou, že ZVZP neobsahuje dostatečný právní základ pro stanovování podmínek úhrady. Tento je totiž zakotven v § 39b odst. 10 ZVZP a vyhláška č. 376/2011 Sb. tento zákonný rámec jen konkretizuje. 61. Pojištěnci, lékaři a poskytovatelé zdravotních služeb skutečně nejsou účastníky správních řízení o stanovení výší a podmínek úhrady pro ambulantní léčiva, nicméně mají právní nástroje, jak proces rozhodování SÚKL ovlivnit, a to prostřednictvím odborných společností, ve kterých se organizují, a tyto se ve správních řízeních vyjadřují. V rámci těchto řízení existují partikulární zájmy: držitelé rozhodnutí o registraci a také třeba i lékárny mají zájem na co nejvyšším objemu léků a za nejvyšší cenu; pojištěnci a zdravotní pojišťovny naopak usilují o nejlepší možnou péči za nejnižší finanční spoluúčasti. Lékaři jsou nezřídka ovlivňováni představiteli farmaceutických firem. Bez speciálního vymezení účastníků správního řízení v § 39g odst. 1 ZVZP by proto mohly převážit zájmy na co nejvyšší úhradě a nejvyšším rozsahu klinického využití léčiva, což by mohlo vést k extrémní finanční zátěži a také k nedodržení závazných lhůt k rozhodování podle směrnice Rady 89/105/EHS. Tomu současný model, kdy se střetávají pouze zájmy držitelů rozhodnutí o registraci a zdravotních pojišťoven, dokáže čelit, a je proto optimální. 62. K námitce absence zákonného vymezení centrových léčiv vláda odkazuje na § 15 odst. 10, § 17 odst. 2 a § 39b odst. 10 ZVZP. Existují dostatečná zákonná kritéria pro uzavírání tzv. centrových dodatků, přičemž zdravotní pojišťovna uzavírá smlouvy jen s takovým počtem zdravotnických zařízení, který je pro daný územní celek hospodárný, a současně při zachování místní a časové dostupnosti hrazených služeb. Pacient může svoji zdravotní pojišťovnu (resp. Ministerstvo zdravotnictví) případně upozorňovat, že tuto svoji povinnost nedodržuje, anebo svůj konkrétní nárok vymáhat soudně; může dát také podnět na využití mimořádného opravného prostředku proti správnímu rozhodnutí. 63. Protiústavní není ani způsob vykazování úhrady centrového léčiva na základě zvláštní smlouvy. Bez této smlouvy by se totiž stěží prosazovalo hospodárné klinické využití centrového léčiva na specializovaném pracovišti. Příslušný léčivý přípravek je totiž nutno správně aplikovat, což by nebylo možné tehdy, vyzvedl-li by si jej pacient sám v lékárně (např. by hrozilo nedodržení teplotních podmínek). Vyúčtování léčiva pojišťovně přímo zdravotnickým zařízením proto garantuje správné odborné použití léčiva. Navíc zdravotnické zařízení u těchto specifických přípravků je schopno sjednat množstevní slevu, což u běžné lékárny není reálné. 64. K definici zvlášť účtovaného přípravku vláda uvádí, že rozhodné je ustanovení § 15 odst. 10 ZVZP, které určuje, že finanční transakce probíhá fakticky mezi specializovaným pracovištěm a zdravotní pojišťovnou, nikoliv prováděcí vyhlášky, které jen upřesňují podobu této transakce; konkrétní forma je následně dána až zvláštní smlouvou na základě zákona. Okolnost, že je podrobnější provedení ponecháno podzákonné úpravě, není protiústavní. 65. Je pravda, že léčivé přípravky většinou nesmí vydávat lékař, a to ani v případě centrových léčiv. Lékař proto buď aplikuje centrové léčivo, anebo odešle pacienta do lékárny s předpisem na centrový lék. Má-li však kdokoliv za to, že dochází k porušování zákona o léčivech, je namístě obrátit se s podnětem na provedení kontroly na SÚKL. 66. Navrhovatel se rovněž mýlí, tvrdí-li, že centrové léky se účtují vždy spolu s konkrétním zdravotním výkonem. Ve skutečnosti totiž je podle § 39 odst. 2 vyhlášky č. 376/2011 Sb. způsob vyúčtování úhrady centrového léčiva řešen zvláštní smlouvou, a není proto vyloučeno, že ho vydá lékárna. V tomto kontextu vláda vysvětluje způsoby používání centrových léků u jednotlivých druhů poskytování zdravotní péče na specializovaném pracovišti, a to buď samotným lékařem, anebo lékárníkem (lékařská a lékárenská zdravotní péče). Nedochází však k tvrzenému „baťůžkaření“, kdy by lékaři vydávali a vykazovali úhradu léků zdravotní pojišťovně: lékař totiž buď spotřebuje centrové léky při výkonu, anebo je lékárník vydá pacientovi. 67. Smyslem zvláštní smlouvy upravující nakládání s centrovými léčivy na specializovaném pracovišti není pojištěncům bránit v dostupnosti hrazené péče, jelikož tím by pojišťovna porušila svoji zákonnou povinnost. Doplatky na některá léčiva nejsou ničím neobvyklým a bez nich by nebylo možné ufinancovat ceny u všech hrazených léčiv. Cena hrazeného léčiva však nesmí být libovolná a je regulována; mohou ji dále snížit i množstevní slevy na specializovaném pracovišti. Není přitom pravda, že v rámci specializovaného pracoviště nelze řádně předepisovat centrová léčiva. Lékař z tohoto pracoviště totiž může předepsat toto léčivo, a chce-li pacient, aby bylo uhrazeno z prostředků veřejného pojištění, pak je mu vydáno v lékárně, která je součástí tohoto pracoviště. 68. Vláda nesouhlasí ani s tvrzením ohledně porušování práva poskytovatelů zdravotních služeb svobodně podnikat. Jednak totiž platí, že práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny nejsou bezbřehá a zejména nesmí kolidovat s právy jinými. V případě centrových léčiv se jedná o léčiva odborně i ekonomicky zvýšeně riziková, a pokud by jejich používání nebylo spjato se specializovaným pracovištěm, které má za účelem jejich hospodárného využití uzavřenu zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou, mohlo by docházet k ohrožení práva pacientů na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči. Nedochází údajně ani k diskriminaci specializovaných pracovišť, která nemají se zdravotní pojišťovnou uzavřenu zvláštní smlouvu. Počet těchto pracovišť by totiž měl být takový, aby bylo zajištěno hospodárné užití centrových léčiv a aby byla zajištěna místní a časová dostupnost hrazených služeb, což by nebylo zajištěno při jejich nadbytku. Smyslem systému hrazené zdravotní péče je totiž zajištění ústavních práv pacientů, a nikoliv ambicí některých poskytovatelů zdravotních služeb. V každém případě však mohou oslovit zdravotní pojišťovny. 69. Ke kritériím symbolu „S“ vláda uvádí, že u centrových léčiv je třeba specificky dbát zvýšené opatrnosti na jejich hospodárné užití, neboť jsou zvýšeně odborně i ekonomicky riziková, což u ambulantních léčiv není nutné. Proto je racionální jejich soustředění do specializovaných pracovišť s pojistkou jejich hospodárného užití v podobě zvláštní smlouvy. Takto jsou chráněna nejen práva pacientů, nýbrž dlouhodobě i podnikatelské zájmy držitelů rozhodnutí o registraci centrových léčiv. V tomto ohledu vláda odkazuje i na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 43/17. 70. Vláda nesouhlasí s tvrzením o „silné libovůli“ ministra zdravotnictví ohledně obsahu rámcových smluv, protože zasáhlo-li by do nich ministerstvo oproti znění dohody bez patřičného odůvodnění, mohlo by tím překročit zákonné zmocnění k vydání vyhlášky a tato by z tohoto důvodu mohla být zrušena. Proces dohodovacího řízení představuje kolektivní vyjednávání sui generis, do kterého může ministr zdravotnictví zasáhnout jen v zákonem předvídaných případech a odůvodněně. Protože toto dohodovací řízení je obsaženo v zákoně, odpovídá principu demokratického právního státu (srov. také nález sp. zn. Pl. ÚS 21/15). Samotné členění jednotlivých segmentů vzniklo působením praxe, a nemá proto základ právní, nýbrž faktický (vzájemná podobnost zdravotních služeb poskytovaných v těchto segmentech). Neúčast soutěžitelů, kteří na trh teprve hodlají vstoupit, je logická a neúčast pojištěnců vysvětluje vláda tím, že nárok pojištěnce vyplývá přímo ze zákona a na tom nemůže nic změnit ani dohoda. 71. Vláda dále poukazuje na okolnost, že Metodika pro pořizování a předávání dokladů stanoví pouze závazná pravidla ohledně vykazování zdravotních služeb a nestanoví žádné nové povinnosti nad rámec zákona. 72. K Seznamu zdravotních výkonů vláda uvádí, že § 17 odst. 4 ZVZP výslovně umožňuje odchylnou dohodu zdravotní pojišťovny s poskytovatelem. Dohodnou-li se proto např. na tom, že výkon s úhradovým omezením „H“ bude prováděn ambulantně, a je-li to v souladu s požadavkem náležité odborné péče, je to možné. Nedojde-li k takové dohodě, uplatní se omezení Seznamu zdravotních výkonů a výkon může být vykázán, jen byl-li proveden v rámci lůžkové péče v souladu se symbolem „H“. Zdravotní pojišťovna by v rámci své smluvní politiky měla volit vždy takové řešení, které odpovídá požadavkům náležité odborné péče i zásadám efektivity a hospodárnosti. Smyslem symbolů omezení úhrad proto není stanovení závazných nezměnitelných omezení způsobu a frekvence poskytování příslušných výkonů, nýbrž mají spíše medicínskou relevanci. Možnost smluvního ujednání by měla reagovat na aktuální stav medicínského poznání a potřeby praxe. Vláda odmítá názor, že Seznam zdravotních výkonů je relevantní pro stanovení zákonného rozsahu zdravotních služeb. Pracovní skupina k tomuto seznamuje pouze poradním orgánem ministra odborné povahy. 73. Ustanovení § 14 odst. 3 a § 14a ZVZP transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. 3. 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Využití možnosti náhrady zdravotních služeb čerpaných v jiném členském státě Evropské unie představuje výjimku z pravidla, že české pojišťovny zásadně přímo neproplácejí pojištěnci jím čerpanou a uhrazenou péči, ale vždy hradí péči přímo poskytovatelům zdravotních služeb. Proto je bezpodmínečně nutné, aby právní předpis stanovil jednoznačný způsob určení částky, na kterou má pojištěnec nárok, a tato částka může být omezena do výše, která by byla poskytovateli hrazena na území České republiky. Tato transpozice evropského práva není protiústavní, protože všechny podmínky nároku na náhradu nákladů péče čerpané v jiném členském státě stanoví přímo zákon a nejedná se ani o stanovení hrazených služeb, nýbrž pouze o výši náhrady nákladů vynaložených pojištěncem, který v zahraničí čerpal služby nekvalifikované jako hrazené. 74. K mechanismu úhradové vyhlášky vláda uvádí, že nástroj historických referencí slouží k nastavení objemových regulací adekvátních pro konkrétního poskytovatele. Objemová regulace léků ve specializovaných lékových centrech nepředstavuje regulaci počtu pacientů nebo množství léků, nýbrž celkového maximálního objemu úhrad za tyto služby. Ministerstvo při stanovení této regulace vychází ze statistického modelu, který je exaktní a historický, neboť přihlíží k prevalenci a incidenci příslušných diagnóz za současného zohlednění ekonomických dopadů nových léků při jejich vstupu do veřejného zdravotnictví. Cílem této regulace je motivovat poskytovatele k preskripci generických a biosimilárních léčivých přípravků, které jsou levnější. U akutní lůžkové péče případový paušál již několik let nefunguje jako prostý paušál, jak tvrdí navrhovatel, ale jako úhrada podle DRG s tolerančním pásmem ±3 až 4 procenta celkové produkce s nezměněnou úhradou. Při překročení horní hranice tolerančního pásma produkce se sice uplatňuje degresivní úhrada, která je však stanovena tak, aby poskytovateli pokryla minimálně variabilní (marginální) náklady poskytování těchto služeb, a proto je nepoškozuje. Tento úhradový mechanismus poskytovatelům i pojišťovnám umožňuje plánovat jejich ekonomickou činnost. DRG systém nyní prochází zásadní rekonstrukcí. V oblasti primární péče praktických lékařů je kapitační platba celosvětově uznávaným úhradovým mechanismem. Výkony prevence jsou z kapitační platby vyčleněny a vykazují se zvlášť. Regulace průměrem na rodné číslo umožňuje objemově regulovat široké spektrum poskytovatelů s diametrálně různorodou nákladovostí. Rozdíly v průměrné úhradě na pacienta tak nejsou známkou diskriminace, nýbrž různé náročnosti péče v konkrétní odbornosti a u konkrétního poskytovatele. 75. Vláda nesouhlasí s tvrzením, že úhradové dodatky mohou být uzavírány jen na následující rok. Tento omyl navrhovatele zřejmě plyne z nepochopení první věty § 17 odst. 5 ZVZP, přičemž však zákonem uvedené časové určení „na následující kalendářní rok“ se týká výhradně dohodovacího řízení, zatímco individuální úhradové dohody umožňuje poslední věta citovaného ustanovení. Z ní je zřejmé, že dohodnout jinak se mohou zdravotní pojišťovny a poskytovatelé zdravotních služeb bez časového omezení. Uvedené rovněž umožňuje pojišťovnám dostatečně pružně řešit situace, kdy by během roku došlo u některého poskytovatele k vyčerpání limitů daných regulačními opatřeními, a to jejich navýšením tak, aby nedošlo k omezení dostupnosti hrazených služeb. 76. Vláda z výše uvedených důvodů navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud návrhu (nebo jeho části) vyhověl, žádá vláda odložit vykonatelnost nálezu na přiměřeně dlouhou dobu. II.4 Vyjádření Veřejné ochránkyně práv 77. Veřejná ochránkyně práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že nevyužije svého práva podle ustanovení § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a do řízení nevstoupí. II.5 Sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky 78. VZP zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 9. 4. 2019 nevyžádané vyjádření, v němž zevrubně odůvodnila, proč dle jejího názoru napadená právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu proto navrhla podaný návrh zamítnout. 79. K otázce rámcových smluv VZP uvádí, že nepovažuje vymezení účastníků dohodovacího řízení (§ 17 odst. 2 a 5 ZVZP) za protiústavní. Je logické, že tohoto řízení se účastní zástupci potenciálních smluvních stran, tzn. zdravotních pojišťoven a poskytovatelů. Jde tak svojí podstatou o kolektivní vyjednávání [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 40/02 (N 88/20 SbNU 327; 199/2003 Sb.)] a Ministerstvo zdravotnictví je poté povinno rámcové smlouvy vydat jako vyhlášku, přičemž však musí respektovat vůli účastníků řízení [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/07 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), kde nebyl zjištěn rozpor vyhlášky o rámcových smlouvách s ústavním pořádkem]. VZP nepovažuje za problematickou ani okolnost, že pravidla jednání dohodovacího řízení jsou upravena pouze jednacím řádem, který není „dogmatickou a neměnnou úpravou dohodovacího řízení“. Protiústavní by mohla být pouze taková úprava, která by účastníky svazovala nepřiměřenými pravidly. VZP nepovažuje za přiléhavou ani kritiku ohledně absence smluvních pokut v rámcové smlouvě, jelikož jednak smluvní pokuta v těchto smlouvách zakotvena je a jednak lze postupovat podle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku. Zakotvením povinnosti sjednat smluvní pokutu by se však ze smluvního nástroje stala zákonná sankce. K účinnému vymáhání povinnosti poskytovatele plnit svoje smluvní povinnosti slouží proto jiné nástroje – např. možnost vypovědět smlouvu, kontrolní oprávnění zdravotních pojišťoven nebo odejmutí oprávnění poskytovat zdravotní služby. K hodnocení pojmu „veřejný zájem“ VZP odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 43/17 a uvádí, že jeho protiústavnost nemůže být dána jen jeho neurčitostí. V konkrétním případě by mohla být zrušena až vyhláška o rámcových smlouvách (popř. úhradová vyhláška), u níž by ministerstvo nenaplnilo kritérium veřejného zájmu. Ostatně veřejný zájem je kritériem pro vydání jakéhokoliv normativního právního aktu, takže ministerstvo by ho muselo hodnotit před vydáním vyhlášky o rámcových smlouvách i tehdy nebyl-li by tento pojem v zákonu vůbec použit. V tomto směru VZP odkazuje i na závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.). Konečně k úpravě tzv. metodik a číselníků VZP zdůrazňuje, že se svojí povahou jedná o nástroje pro vykazování hrazených služeb a lze si obtížně představit desetitisíce individuálně sjednávaných podmínek pro toto vykazování. 80. VZP se dále vyjádřila k tvorbě seznamu zdravotních výkonů, kde především upozornila na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), kterým byl zamítnut návrh na zrušení tehdejšího způsobu úhrad hrazených služeb prostřednictvím seznamů zdravotních výkonů. Jakkoliv se přitom současné znění zmocnění obsažené v § 17 odst. 4 ZVZP částečně liší od znění tehdejšího, jsou závěry Ústavního souduÚstavního soudu stále aplikovatelné, jelikož současná úprava dokonce aplikaci režimu seznamu zdravotních výkonů definuje jako subsidiární [srov. též body 59 a 60 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 ze dne 8. 12. 2015 (N 204/79 SbNU 313; 15/2016 Sb.)]. 81. Je zřejmé, že seznam zdravotních výkonů nebude nikdy schopen postihnout veškeré možné zdravotní výkony; je však potřebné mít k dispozici katalog zdravotních výkonů umožňující komunikaci mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami při vykazování a úhradě hrazených služeb. 82. Další část návrhu se týká § 17 odst. 5 ZVZP, který upravuje tvorbu úhradových vyhlášek. K tomu VZP nad rámec již uvedeného připomíná, že vydání úhradové vyhlášky pro rok 2019 předcházelo dohodovací řízení ukončené dohodou, a její zrušení by proto vedlo k narušení právní jistoty účastníků tohoto řízení. VZP dále odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 a nesouhlasí s tvrzením, že poskytovatelé krachují, a označuje je za nepodložené. Úhradová regulace není protiústavní a problematickými mohou být pouze individuální případy, které však lze řešit žalobou v civilním řízení. VZP nesouhlasí ani s tvrzením ohledně protiústavnosti odvozování úhrad od historických referencí – byť připouští, že do budoucna by přesnější metodou mohlo být např. navázáno na projekt DRG restart. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 však Ústavní soudÚstavní soud již konstatoval, že stávající metoda není protiústavní. Podobně není protiústavní možnost uzavřít dohodu o jiné výši úhrady, než jaká plyne z úhradových vyhlášek, což v minulosti rovněž dovodil Ústavní soudÚstavní soud. Možnosti pro sjednávání dohod jdoucích nad rámec úhradových vyhlášek proto nejsou neomezené a bezkriteriální. Smluvní praxe zdravotních pojišťoven navíc podléhá rozsáhlé veřejné kontrole, a to prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí a orgánů zdravotních pojišťoven. 83. Vyhovění návrhu by údajně zasáhlo i do kontinuity právní úpravy provádění veřejného zdravotního pojištění v kontextu potřeby plánování výdajů za hrazené služby. Jakkoliv úhrada zdravotních služeb je již z podstaty věci komplikovaná a stávající systém jistě není dokonalý, není ani protiústavní. K řešení jednotlivých sporných případů jsou povolány soudy a z důvodu jejich existence není namístě derogovat podstatnou část právní úpravy. 84. VZP nesouhlasí ani s kritikou tzv. centrové péče, neboť zde je zajišťována vysoce specializovaná a nákladná léčba, vyžadující vysokou kvalifikaci a specializaci (např. hematoonkologie, traumatologická péče pro pacienty s popáleninami atp.). Již jen proto není možné zajistit tuto péči tak, aby k ní měli všichni pacienti přístup ve svém bydlišti. Proto musí někteří pojištěnci cestovat za touto specializovanou péčí i mimo svůj kraj, z čehož však ještě neplyne nerovnost. Ostatně, i v jiných oblastech života je normální, že občané musí dojíždět do jiných regionů např. za účelem kvalitního vzdělávání anebo rekreace v národních parcích. 85. Závěrem VZP shrnuje, že návrh nepovažuje za důvodný, a Ústavní soudÚstavní soud by mu proto neměl vyhovět. Derogace napadených ustanovení by ohrozila celý systém poskytování hrazených zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví navíc usiluje o změnu a kultivaci v řadě složitých míst veřejného zdravotního pojištění a derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu by v tomto ohledu vedl ke značné nestabilitě a právní nejistotě. II.6 Sdělení České hematologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně 86. Česká hematologická společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně (dále jen „ČHS“) zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 21. 6. 2019 nevyžádané vyjádření, v němž zejména vysvětlila, že geografická dostupnost hematologické péče nepředstavuje problém. Centrová léčba se totiž zaměřuje na nevelkou skupinu pacientů, o které se nedokáže postarat regionální poskytovatel zdravotních služeb. Jedná se totiž o vzácné formy onemocnění vyžadující nejen nákladnou léčbu, ale především úzkou specializaci zdravotnického personálu. ČHS kategoricky odmítá argumentaci, podle které by geografické rozložení takto specializované péče mělo kopírovat administrativní členění státu, jelikož navyšování počtu těchto center by nutně vedlo k nízké nákladové efektivitě. Nákladová efektivita center totiž klesá s jejich počtem a stejné platí pro kvalitu poskytované zdravotní péče. Je vědecky prokázáno, že k tomu, aby si zdravotnický tým udržel svou faktickou kompetenci, potřebuje určitý objem péče, neboť s klesajícím počtem výkonů klesá pravděpodobnost, že výkon bude poskytnut dostatečně odborně. V jednotlivých krajích se přitom nenachází dostatek pacientů potřebných k tomu, aby si zdravotníci udrželi svoji odbornost, a existence centra v každém kraji by vedla k tomu, že označení „centrum“ by bylo pouhým štítkem na dveřích. Toto tvrzení ČHS dokládá konkrétními statistickými údaji. Snaha regionálních politiků zabezpečit pro svoje občany centrum vysoce specializované péče je sice pochopitelná, nicméně existence centra nemůže být otázkou jednorázového politického či investičního rozhodnutí, nýbrž faktického uznání kvality konkrétního poskytovatele, k níž se propracuje teprve systematickým rozvojem. Stávající procesní rámec přitom nebrání vzniku nových center v regionech. 87. ČHS závěrem uvádí, že s vědomím řady dílčích nedostatků není zásah Ústavního souduÚstavního soudu nutný. II.7 Replika navrhovatele a jeho reakce na nabytí platnosti zákona č. 371/2021 Sb. 88. Ústavní soudÚstavní soud zaslal shora citovaná vyjádření navrhovateli, který v reakci na ně dne 25. 5. 2021 uvedl, že trvá na podaném návrhu a důvody pro vyslovení neústavnosti současného úhradového systému jsou i nadále (tzn. po otřesu způsobeném pandemií) validní, jelikož úhradový systém je pro poskytovatele zdravotních služeb nepředvídatelný. 89. Základem zdravotnictví je vztah mezi lékařem a pacientem, založený na důvěře pacienta v léčbu podle jeho nejlepšího zájmu (a nikoliv např. vlastního ekonomického zájmu), a vztah mezi poplatníkem a nemocným, který vychází ze solidarity systému zdravotního zabezpečení. Plnění ze solidárních zdrojů však nesmí být nejisté a závislé na dohodách mezi osobami, které nedisponují demokratickým mandátem. Po roce 1989 však údajně nebyla nikdy dokončena transformace financování zdravotnictví, nedošlo k explicitnímu vymezení rozsahu péče hrazené a nehrazené přímo v zákoně, a systém proto trpí velkou nestabilitou. ZVZP byl zamýšlen jako provizorium na omezenou dobu a nahradit jej měla generální rekodifikace; stal se však trvalou součástí právního řádu. Neřešen zůstal zejména rozpor mezi široce vymezeným nárokem na hrazenou péči v zákoně a ekonomickými možnostmi systému danými výběrem pojistného. Nástrojem pro udržení finanční rovnováhy se proto staly zejména: - pokusy omezit rozsah hrazené péče podzákonnými katalogy, - omezování sítě smluvních poskytovatelů, popř. omezování úhrady některých výkonů a léků na specializovaná centra, - objemová limitace v úhradových vyhláškách. 90. Důsledkem těchto nástrojů je ovšem narušení vztahu mezi zdravotníkem a pacientem, protože při „skrytém omezení péče“ nese zdravotník riziko, že nabídne-li optimální řešení, překročí alokované náklady a utrpí majetkovou újmu. Bylo by proto namístě zvolit řešení založené na kontrole nákladů prostřednictvím cílené revize účelnosti vykazovaných výkonů a léčiv, což je s ohledem na současný stav informačních technologií reálné. Stávající objemová limitace proto není řešením vhodným a ani jedině možným. Porevoluční vlády údajně nenašly odvahu k nákupu zdravotních služeb na základě jejich ceny a kvality a namísto tržního prostředí je síť poskytovatelů a nastavení úhrad určována konsensem těch, kteří se již v systému etablovali. V roce 1991 proto sice zdravotnictví nastoupilo cestu od centrálního řízení k systému veřejného zdravotního pojištění ve standardním soutěžním prostředí, nicméně po 30 letech se stále nacházíme takřka ve výchozím bodě – rozsah nároku na bezplatnou péči je v zákoně vymezen vágně, k pravidelné soutěži o smluvní vztah nedochází a vybrané pojistné je úhradovou vyhláškou přerozděleno mezi etablované poskytovatele a pojištěnci dostanou takovou úroveň péče, na jakou poskytovateli vychází rozpočet. 91. K vyjádření vlády navrhovatel uvádí, že co nemůže smluvní poskytovatel vykázat zdravotní pojišťovně, to nemůže poskytovat jako hrazenou péči. Nárok pojištěnce proto nevymezuje § 13 ZVZP, nýbrž teprve vyhláška o seznamu výkonů, popř. smluvní praxe zdravotní pojišťovny. Jestliže by platilo, že hrazenými službami jsou i výkony neobsažené ve vyhlášce, je otázka, kdo je poskytovateli zaplatí, jelikož za ně není nastavena žádná úhrada a nemůže být kalkulována podle cenového předpisu. Poskytovatel by tak musel nést náklady takových výkonů patrně z vlastních zdrojů. Navrhovatel popírá, že by Seznam výkonů popisoval standardizované medicínské postupy, a otázkou je právní povaha výkonů učiněných na základě individuálního ujednání. Pokud by totiž platilo, že výkon je hrazen vždy, splňuje-li podmínky § 13 ZVZP, musel by jej poskytovatel pojištěnci nabídnout bezplatně i bez individuálního nasmlouvání; ovšem patrně na vlastní náklady. V praxi je tomu však tak, že teprve individuální nasmlouvání výkonu v Seznamu výkonů znamená, že jej poskytovatel nabízí bezplatně pojištěncům konkrétní pojišťovny. V opačném případě jej nenabízí, anebo jen za přímou platbu. Ve svém důsledku tak teprve individuální ujednání rozšiřuje nárok pojištěnce, nikoliv zákon, což považuje navrhovatel za protiústavní. Podobně i v případě přeshraniční péče musí být nárok na její refundaci vymezen zákonem, který nemůže pouze odkazovat na vyhlášku. 92. Navrhovatel tvrdí, že byť Ústavní soudÚstavní soud již v nálezu ze dne 10. 7. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.) zákonodárci předepsal, aby rozsah nároku vymezil zákonem (nikoliv vyhláškou), zákonodárce tento požadavek nerespektoval a § 13 ZVZP i nadále obsahuje vágní vymezení hrazených služeb. Teprve vyhláška o seznamu výkonů proto reálně vymezuje katalog toho, co lze vykázat pojišťovně k úhradě. Proces tvorby výkonů (§ 17b ZVZP) bez možnosti soudního přezkumu je netransparentní. Tato netransparentnost je zvýšena i tím, že zákonodárce umožnil modifikaci reálně hrazené péče dohodami pojišťoven s jednotlivými poskytovateli. 93. Za jediný možný ústavně konformní výklad považuje navrhovatel takový, že jsou plně hrazeny všechny zdravotní služby splňující podmínky § 13 ZVZP, tzn. včetně všech nákladných zákroků, což však je v rozporu s ekonomickými možnostmi státu. Řešením de lege ferenda by bylo nastavení procesu navrhování výkonů do katalogu hrazených služeb podle objektivních kritérií, případně zahrnující i hranici nákladové efektivity. 94. Navrhovatel nesouhlasí rovněž s vyjádřením vlády ohledně stanovení úhrady léčivých přípravků a poukazuje na řadu případů, kdy SÚKL právě s odkazem na § 17 odst. 2, § 39b odst. 2 písm. d) a § 39b odst. 10 ZVZP netransparentně a nepředvídatelně nepřiznává úhradu nebo stanoví nepřiměřeně restriktivní podmínky úhrady i u těch léčivých přípravků, u nichž byla prokázána vysoká účinnost. Jako příklad uvádí navrhovatel rozhodnutí SÚKL ze dne 23. 5. 2019 sp. zn. SUKLS256885/2017, týkající se imunosupresiv, kterým byly stanoveny odlišné podmínky úhrady u přípravků náležejících do téže referenční skupiny, a to právě s odkazem na vymezení veřejného zájmu. Druhým příkladem je rozhodnutí SÚKL ze dne 17. 4. 2020 sp. zn. SUKLS151561/2014, které navrhovatel pokládá za odborně nesprávné, protože SÚKL umožňuje hrazenou terapii předmětnými přípravky až při zhoršení kompenzace diabetů, což může vést k opožděné indikaci přípravků a významnému zhoršení prognózy nemocných. Tento závěr přitom odůvodnil SÚKL tím, že dopad do rozpočtu by při požadovaném snížení vstupní hladiny HbA1c představoval navýšení o cca 700 mil. Kč. Navrhovatel tím dokládá, že v praxi dochází nezřídka ke stanovení podmínek úhrady léčivých přípravků odborně nesprávných, a to v neprospěch zájmů pacientů. Stanovení úhrady SÚKL podmiňuje souhlasem zdravotních pojišťoven, což je netransparentní. 95. K vyjádření České lékařské společnosti J. E. Purkyně navrhovatel uvádí, že se jedná o partikulární názor pouze jedné z odborných společností tohoto zapsaného spolku, nekonzultovaný s ostatními odbornými společnostmi. 96. Dne 23. 12. 2021 obdržel Ústavní soudÚstavní soud k jeho výzvě vyjádření navrhovatele k situaci, která nastala po nabytí platnosti zákona č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (dále též jen „novela“). Podstatou tohoto vyjádření je konstatování, že předmětná novela není systémovou reformou a podstatněji nemění žádný z bodů, kterých se návrh týká. Proto navrhovatel setrvává na svém návrhu. K jednotlivým problémům uvádí následující. 97. Zákon č. 371/2021 Sb. otevřel, ale nedořešil otázku, kdo se za účastníky systému (pojištěnci, pacienti, zdravotníci, poskytovatelé) účastní řízení či poradních komisí, a v podstatě jen zakonzervoval dosavadní stav a vytvořil prostor pro „institucionalizovaný lobbying“. V případě pacientských sdružení navrhovatel vytýká, že ZoZS obsahuje velmi nedokonalou definici pacientské organizace, což reálně povede ke konfliktu zájmů. Ohledně odborných společností navrhovatel tvrdí, že § 17b odst. 1 ZVZP považuje za „příslušnou odbornou společnost“ 1. „tradiční“ odbornou společnost sdruženou v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, 2. profesní organizace (komory s povinným členstvím i spolky nelékařských profesí, např. Česká asociace sester) a 3. jinou odbornou společnost sdružující fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání, tzn. zřejmě jakýkoliv spolek založený třemi příslušníky lékařských či nelékařských povolání. Může tak v praxi nastat situace, kdy tyto odborné společnosti budou účastníkem řízení ohledně zařazení, změny či vyřazení zdravotního výkonu ze seznamu zdravotních výkonů a současně jejich doporučené postupy budou zákonným kritériem pro stanovení úhrad. Bude tak vznikat zákonem aprobovaný druh podjatosti. Novela nevyřešila ani problém poskytovatelů, kteří jsou zastupováni v dohodovacím řízení koordinátory, kteří však mohou jednat v rozporu s jejich zájmy. Z těchto důvodů má navrhovatel i nadále za to, že nejvhodnějším řešením v oblasti úhrady léčiv je zrušení právní úpravy účastenství v § 39g odst. 1 ZVZP, což by otevřelo prostor pro standardní řešení účastenství podle správního řádu. 98. K otázce vytváření smluvní sítě novela napadená ustanovení nemění, a proto navrhovatel jen dodává, že korupční rizika stávající právní úpravy identifikovalo i samotné Ministerstvo zdravotnictví (viz Sektorovou analýzu korupce ve zdravotnictví z roku 2019). 99. Novela nezměnila rovněž úpravu center vysoce specializované péče, pouze došlo k rozšíření jejich spektra. Stále se tak nepodařilo vyjasnit, kdo odpovídá za vymezení sítě specializovaných center a jejich rozšiřování a jaké mají poskytovatelé právní nástroje ochrany proti nezařazení do této sítě, což navrhovatel dokládá na několika konkrétních příkladech. 100. V oblasti lékových center došlo novelou k významnému vývoji, který však jen zdůrazňuje argumenty navrhovatele. Omezení úhrady určitých léčiv jen na poskytovatele se zvláštní smlouvou je specifikem České republiky a v jiných zemích je lékařům umožněno aplikovat preskripční svobodu, pochopitelně spojenou s odpovědností (tzn. schopností obhájit preskripci odbornými důvody). Navrhovatel namítá také nadužívání systému centrových léčiv, což vede až k označování takových léčiv, která představují základní terapii daného onemocnění u některých pacientů. Novela vytvořila nový mechanismus pro úhradu léčiv pro vzácná onemocnění (§ 39da ZVZP), která nejsou zpravidla nákladově efektivní. V tomto přístupu spatřuje navrhovatel rozpor s principem rovnosti, kdy pojištěnec spadající do tohoto režimu bude ve výhodnějším postavení než jiný, jehož nákladná léčba bude spadat jen do oblasti „běžného“ stanovení úhrad a neprojde kritérii nákladové efektivity. Konkrétní finanční částka parametru nákladové efektivity navíc není v zákoně stanovena. Kromě toho v podobě poradního orgánu podle § 39da ZVZP údajně došlo k jisté „resuscitaci“ systému kategorizační lékové komise, k němuž se Ústavní soudÚstavní soud kriticky vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/05. Navrhovatel uvádí, že nerozšiřuje svůj návrh, nicméně tyto skutečnosti uvádí pro dokreslení faktu, že novela neřeší zásadní vady, na které poukázal v původním návrhu. 101. Navrhovatel k problematice rámcové smlouvy a dohodovacího řízení uvádí, že novelou sice došlo k odstranění sporného bodu postupu Ministerstva zdravotnictví při nedohodě („učinění rozhodnutí“ versus „stanovení obsahu vyhláškou“), nebyla však vyřešena věcná podstata, tzn. ingerence Ministerstva zdravotnictví do soukromoprávního vztahu mezi poskytovatelem a pojišťovnou na základě stále platné vyhlášky č. 618/2006 Sb., která novelizována nebyla. Novela se nevěnovala rovněž definici pojmu „veřejného zájmu“, který je vágní. Na výhradách navrhovatele se proto nic nezměnilo ani v důsledku novely. 102. Ve vztahu k seznamu výkonů navrhovatel poukazuje na aktuální znění § 17b odst. 4 ZVZP, které považuje i nadále za protiústavní z důvodu ponechání obsazení pracovní skupiny „v libovůli ministra zdravotnictví“. Zejména nebyl odstraněn problém spočívající v rozhodování o cenové a úhradové regulaci zdravotních služeb bez předem daných objektivních kritérií a procesních záruk a co do právní podstaty se jedná o podobný problém, jako tomu bylo ve věci řešené nálezem sp. zn. Pl. ÚS 36/05. Podle poslední věty § 17 odst. 4 ZVZP si zdravotní pojišťovna a poskytovatel „mohou dohodnout jiný způsob vykazování“. Tím údajně Ministerstvo zdravotnictví rezignovalo na to, že by Seznam výkonů skutečně sloužil jako výlučný cenotvorný nástroj, a naopak se přímo v zákoně počítá s jeho obcházením, případně dotvářením pojišťovnami. Rovněž v tomto směru proto nedošlo k odstranění původních výhrad navrhovatele. 103. K procesu tvorby úhradových vyhlášek (§ 17 odst. 5 ZVZP) přinesla novela nepodstatnou změnu umožňující stanovení „výše záloh na úhradu hrazených služeb“. Z věcného hlediska navrhovatel uvádí, že v době epidemie covidu-19 byla role úhradových vyhlášek nahrazena tzv. kompenzačními vyhláškami, vydanými podle zvláštních zákonů (zákon č. 301/2020 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020, a zákon č. 160/2021 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021), což jsou fakticky nové úhradové vyhlášky. Tato zkušenost proto údajně ukázala, že úhradová vyhláška přestala být nástrojem tvorby cen a úhrad konkrétních zdravotních služeb a stala se v období let 2020 a 2021 nástrojem rozpočtového financování. I v tomto bodu proto navrhovatel trvá na původním návrhu. 104. Konečně k otázce úhradového dodatku navrhovatel uvádí, že setrvává na kritice § 17 odst. 5 věty poslední ZVZP, která činí úspěch poskytovatele zdravotních služeb při realizaci jeho práva na podnikání podle čl. 26 Listiny závislým na libovůli zdravotní pojišťovny. 105. Závěrem navrhovatel sděluje, že nerozšiřuje svůj původní návrh a setrvává na svém původním podání. Jakkoliv totiž Ústavní soudÚstavní soud nemůže uvedené nedostatky aktivně napravit dopracováním zákonné a podzákonné regulace, může vyslovením protiústavnosti stávající regulace poskytnout potřebný impuls (s dostatečnou legisvakanční lhůtou) pro systémovou reformu, která povede k náhradě překonaného provizorního řešení regulace úhrad z konce 90. let. III. Upuštění od ústního jednání 106. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení. IV. Podmínky meritorního posouzení návrhu 107. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených ustanovení právních předpisů. Navrhovatel je aktivně legitimován k podání návrhu a napadená ustanovení jsou platnou součástí právního řádu. V. Ústavní konformita legislativního procesu 108. V souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavní soud musí zabývat v prvé řadě tím, zda byla napadená zákonná ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 109. Ústavní soudÚstavní soud ověřil průběh procesu přijímání napadených právních předpisů a vycházel přitom zejména z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jakož i z veřejně dostupných elektronických zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu, usnesení a sněmovních a senátních tisků, volně dostupných na https://www.psp.cz a https://www.senat.cz/). 110. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, byl podle vyjádření obou komor Parlamentu přijat ústavně předepsaným legislativním procesem, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 98/0) byl schválen dne 26. 2. 1997, z přítomných 192 poslankyň a poslanců pro něj hlasovalo 152, proti němu 17. Poté, co Poslanecká sněmovna postoupila dne 27. 2. 1997 návrh zákona Senátu, projednal jej Senát na své 2. schůzi dne 7. 3. 1997 a usnesením č. 1997/31 vyjádřil vůli se jím nezabývat. Zákon byl dne 14. 3. 1997 podepsán prezidentem republiky a dne 17. 3. 1997 předsedou vlády. Dne 28. 3. 1997 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 16 pod číslem 48/1997 Sb. Lze tak shrnout, že zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, byl přijat ústavně souladným způsobem; obdobné konstatování ostatně učinil Ústavní soudÚstavní soud ve vztahu k ZVZP v minulosti opakovaně [naposledy v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/16 ze dne 10. 11. 2020(6/2021 Sb.)]. 111. Dne 12. 10. 2021 nabyl platnosti zákon č. 371/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to přímo i ve vztahu k některým zákonným ustanovením, která byla napadena předmětným návrhem. Konkrétně se jedná o ustanovení § 15 odst. 10, § 17 odst. 2, 4 a 5. Jak se však podává ze shora uvedeného, navrhovatel setrval na svém původním návrhu a tuto novelu ve svém petitu nijak nezohlednil a ani nezpochybnil ústavnost jejího přijetí. Jak bude ostatně vyloženo rovněž níže, tento zákon byl přijat ve znění pozměňovacích návrhů Senátu, takže není dán ani rozumný důvod, pro který by navrhovatel měl zpochybňovat ústavnost zákonodárného procesu. Proto postačuje konstatovat, že vládní návrh zákona byl podán dne 2. 9. 2020 a ve třetím čtení byl Poslaneckou sněmovnou schválen dne 18. 6. 2021 počtem hlasů z přítomných 156 pro 132 a proti 2. Senát následně vrátil dne 22. 7. 2021 návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, přičemž Poslanecká sněmovna dne 14. 9. 2021 poměrem hlasů 134 pro a 17 se zdrželo (z přítomných 151 hlasů) vyslovila souhlas s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem. Následně byl zákon podepsán prezidentem republiky a vyhlášen ve Sbírce zákonů. Ústavní soudÚstavní soud proto neshledal důvod, pro který by měl mít jakékoliv pochybnosti o ústavnosti přijímání této novely zákona. 112. Obdobně k zákonu o zdravotních službách Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že byl přijat ústavně předepsaným legislativním procesem, což ostatně nezpochybňuje ani navrhovatel. 113. Rovněž ve vztahu k napadeným vyhláškám zpochybňuje jejich obsahovou ústavní konformitu, a nikoliv způsob jejich přijímání a kompetenci Ministerstva zdravotnictví k jejich vydání. VI. Věcné posouzení návrhu VI.1 Obecná východiska 114. Základním referenčním kritériem pro posouzení důvodnosti podaného návrhu je čl. 31 Listiny. Tento článek zní: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ 115. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/15 ze dne 3. 5. 2017 (N 69/85 SbNU 193; 185/2017 Sb.)] konstatoval, že právo na ochranu zdraví se dotýká celé řady oblastí fungování společnosti, které ve svém důsledku podmiňují úroveň zdraví jejího obyvatelstva. Subjektem odpovědným za zajišťování a naplňování práva na ochranu zdraví je stát, a je proto také na něm, aby za tímto účelem přijal adekvátní opatření. Činí tak vytvářením podmínek pro širokou dostupnost lékařské péče a zlepšováním všech stránek vnějších životních podmínek [viz nález ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (N 155/50 SbNU 365), nález ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.)]. Z práva na ochranu zdraví tak vyplývá celá řada pozitivních povinností státu (zejména organizačního charakteru), ať už jde o povinnosti prevenční, hygienické, kontrolní, či jiné (srov. např. WINTR, J. in: WAGNEROVÁ, E., ŠIMÍČEK, V., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIL, I. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 648). Primárním pozitivním závazkem státu je přijmout odpovídající legislativní úpravu, která dané právo zakotví a vytvoří nezbytný legislativní rámec pro jeho zajištění v praxi. Kromě toho z něj lze vyvodit také některé další závazky spočívající jednak v negativní povinnosti státu zdržet se zásahů do zdraví svých obyvatel, jednak v povinnosti státu chránit jednotlivce před takovými zásahy ze strany třetích osob. 116. Součástí pozitivních povinností státu vyplývajících z čl. 31 věty prvé Listiny je i zajištění fungujícího systému ochrany zdraví dostupného každému, jenž v sobě zahrnuje i systém dostupné zdravotní péče. Obdobně je konstruován výklad práva na zdraví v článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), jenž v odstavci prvém uvádí, že státy „uznávají právo každého na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví“. Na evropské úrovni je právo na zdraví garantováno především článkem 11 Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.). 117. Také Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s., dále jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“) klade důraz na rovný přístup ke zdravotní péči, neboť v článku 3 zakotvuje povinnost smluvních stran, „majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učinit odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality“. Přístup ke zdravotní péči musí být podle této úpravy založen na principu rovnosti, aniž by docházelo k neoprávněné diskriminaci. Smluvní státy jsou přitom zavázány činit opatření k dosažení tohoto cíle s ohledem na jim dostupné zdroje (viz vysvětlující zprávu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně ze dne 4. 4. 1997, dostupnou na webových stránkách http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/164). Vybraným skupinám osob je ochrana zdraví zaručena také v dalších mezinárodních smluvních dokumentech. 118. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že s ohledem na podrobnost podaného návrhu, jeho vnitřní strukturu, značný rozsah podaných vyjádření k návrhu a především na obsah napadených ustanovení je třeba pro přehledné vypořádání námitek navrhovatele argumentaci rozdělit podle okruhu problémů, které upravují. Postupně se proto bude zabývat ustanoveními upravujícími 1. vytváření smluvní sítě, 2. centra specializované péče, 3. centrové léky a léková centra, 4. rámcové smlouvy, 5. seznamy výkonů s bodovými hodnotami, 6. úhradovou vyhlášku a 7. individuální úhradový doplatek. 119. Přezkum těchto jednotlivých problémů činí Ústavní soudÚstavní soud svědomím, že právo na ochranu zdraví spadá do oblasti sociálních práv, kde je dán zákonodárci logicky větší prostor pro jejich limitaci, nežli je tomu např. u práv základních nebo politických (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny). Sociální práva totiž spadají do tzv. pozitivního statusu, kdy jejich podstatou je právo jednotlivce na pozitivní plnění ze strany státu. Již z povahy věci je přitom zřejmé, že výše tohoto plnění je limitována rovněž ekonomickými možnostmi státu, a výše a úroveň bezplatně poskytované zdravotní péče proto nemohou být bezbřehé. 120. Již z předchozí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu (srov. např. již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 5/15) se podává, že podnikání v oblasti poskytování zdravotních služeb (srov. tvrzené porušení čl. 26 Listiny) charakterizuje rozsáhlá veřejnoprávní regulace, která zajišťuje, aby měly všechny osoby v souladu s čl. 31 Listiny přístup ke zdravotní péči určité kvality. K dosažení tohoto cíle ukládá zákon poskytovatelům zdravotních služeb řadu povinností, k jejichž reálnému naplnění by ovšem nedocházelo, pokud by s nimi související náklady nesli výlučně tito poskytovatelé, nebo jednotliví pacienti jako jejich příjemci. Ve vztahu k těmto subjektům by totiž nebylo možné považovat uvedené náklady za únosné. Právě z tohoto důvodu existuje v České republice systém veřejného zdravotního pojištění, jehož účastníky jsou povinně osoby vymezené v § 2 odst. 1 ZVZP, kterým na jeho základě mohou být poskytovány z něj hrazené služby. Tento systém má přitom s ohledem na celkový počet pojištěnců a výši shromážděných prostředků dominantní podíl na výdajích za zdravotní služby. Podnikání podstatné části poskytovatelů zdravotních služeb je přitom v rozhodující míře závislé na tom, zda a v jaké výši jim vznikne nárok na úhradu právě z tohoto systému. 121. Jak se podává ze shora prezentovaného obsahu návrhu a jednotlivých vyjádření, v nyní posuzované věci se argumentací účastníků řízení prolíná napětí mezi zájmem na poskytování co možná nejlepší zdravotní péče na straně jedné a ekonomickou udržitelností celého systému na straně druhé. Ústavní soudÚstavní soud snahu o vyváženost a o nalezení rozumného kompromisu mezi oběma zmíněnými legitimními zájmy plně respektuje a je si vědom, že systém zdravotní péče nemůže v praxi fungovat bez toho, aby tyto zájmy nebyly naplňovány konkrétními opatřeními. 122. Ústavní soudÚstavní soud respektuje funkci státu spočívající ve formulování konkrétní zdravotní politiky, která v sobě může obsahovat i zakotvení určitých priorit, motivačních anebo také sankčních prvků. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu proto není a ani být nemůže zpochybňovat tuto funkci státu. Jeho úkolem, jakožto orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), je proto v řízení o kontrole norem do právní úpravy coby výsledku naplňování konkrétní zdravotní politiky zasahovat „jen“ tehdy, shledá-li porušení některého ústavně zaručeného základního práva anebo jiné ústavní kautely. Určitě však není oprávněn tuto zdravotní politiku korigovat pouze z toho důvodu, že ji např. nepovažuje za nejlepší možnou. Zcela „ideální“ model zdravotní péče ostatně v realitě ani existovat nemůže, a úkol státu je proto daleko prozaičtější: neustále usilovat o co možná nejvyšší standard zdravotní péče v daném čase, prostoru, v rámci rozpočtových možností státu a výsledků vědy a výzkumu. Navrhovatel si limitů přezkumu napadené zákonné úpravy prováděného Ústavním soudemÚstavním soudem sice je vědom (srov. zejména bod 3 shora), nicméně obsahem svého návrhu je příliš nerespektuje. 123. K jednotlivým okruhům problémů, které vymezil navrhovatel, Ústavní soudÚstavní soud uvádí následující. VI.2 Vytváření smluvní sítě (§ 46 odst. 1 věta druhá a třetí a § 47 a 48 ZVZP) 124. Znění napadených zákonných ustanovení je následující: „§ 46 (1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen ,síť). (2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná a) pro poskytovatele lékárenské péče, b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská službaVězeňská služba, c) v případech rozšíření sítě již smluvního poskytovatele zdravotnické záchranné služby, d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb, e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče, nebo f) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8. (3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč nebo obecobec. Uchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče. § 47 (1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen ,krajský úřad'). Místní příslušnost krajského úřadu se řídí místem poskytování zdravotních služeb. Výběrové řízení na poskytování lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat: a) rozsah hrazených služeb a konkrétně vymezené území, pro které mají být poskytovány, a označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení, b) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů, c) místo pro podání přihlášky, d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení. § 48 (1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou: a) zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto ministerstvem, b) zástupce příslušné komory zřízené zákonem o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebo zástupce profesní organizace v případě, kdy není žádná komora příslušná, c) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny, d) odborník pro zdravotní služby, které mají být uchazečem poskytovány; působí-li v oblasti těchto zdravotních služeb odborná společnost, je členem výběrové komise zástupce této odborné společnosti. (2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. (3) Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení, členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona.“ 125. První okruh námitek se týká vytváření a fungování sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Navrhovatel konkrétně napadá zákonnou úpravu, podle které zdravotní pojišťovna plní svoji zákonnou povinnost zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny, přičemž podmínkou uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb je výběrové řízení. 126. Ústavní soudÚstavní soud především konstatuje, že podstata návrhu spočívá ve zpochybnění samotného systému výběru poskytovatelů zdravotních služeb. Jestliže by tomu tak totiž nebylo, pak by nedávalo vůbec žádný smysl označovat za protiústavní např. i způsob vyhlašování výběrového řízení (§ 47 ZVZP) nebo zřizování komise pro výběrové řízení, včetně obvyklých podmínek, jakými je např. nepodjatost jejich členů a povinnost mlčenlivosti (§ 48 ZVZP). Je totiž zřejmé, že zákonem stanovená podmínka nepodjatosti členů komise nebo povinnosti jejich mlčenlivosti a priori nevzbuzuje žádné pochybnosti ohledně ústavnosti těchto ustanovení a navrhovatel se o argumentaci vedenou v tomto směru ostatně ani nepokouší. 127. Stejně tak zdejší soud nepovažuje za racionální, napadá-li navrhovatel výslovně pouze druhou a třetí větu § 46 odst. 1 ZVZP a další odstavce ponechává nepovšimnuty. Pokud by mu totiž Ústavní soudÚstavní soud (vázán petitem podaného návrhu) vyhověl, byla by na straně jedné sice zrušena úprava týkající se samotného uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, avšak na straně druhé by zůstala nedotčena úprava týkající se konání výběrového řízení – vyhlašovaného však právě za účelem uzavření předmětných smluv. 128. Podstata návrhu proto spočívá v systémovém zpochybnění vytváření smluvní sítě, kdy navrhovatel tvrdí, že stávající zákonná úprava je objektivně bezkriteriální a jako inspirace by měla sloužit úprava obsažená v ZZVZ, kdy poskytovatelé zdravotních služeb by měli být považováni za soutěžitele. 129. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí (a navazuje tím na shora vyjádřená obecná východiska), že jeho úkolem (jako soudního orgánu ochrany ústavnosti – čl. 83 Ústavy) a při respektování separace jednotlivých státních mocí není vytvářet konkrétní zdravotnickou politiku (ve smyslu politiky jako práva de lege ferenda) a „vybrat“ z možných modelů poskytování zdravotní péče ten optimální. Jeho pravomocí dokonce není ani zrušit takovou právní úpravu, kterou nepovažuje za nejlepší možnou, případně kterou shledává nedokonalou, nedostatečnou, neefektivní či objektivně vadnou. Referenčním kritériem jeho přezkumu vždy musí zůstávat pouze její ústavnost. 130. Takto nazíráno, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že navrhovatel nepředložil relevantní argumentaci, která by byla způsobilá napadená zákonná ustanovení zpochybnit. Namítá-li totiž, že odlišný systém výběru poskytovatelů zdravotních služeb by mohl být daleko více efektivní, je to okolnost, kterou sice zdejší soud nehodlá jakkoliv zpochybňovat (ale ani potvrzovat), nicméně která sama o sobě není způsobilá založit jejich protiústavnost. 131. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud akceptuje argumentaci vlády, která ve svém vyjádření uvádí, že zdravotní pojišťovny mají povinnost zajistit svým pojištěncům místní a časovou dostupnost zdravotních služeb (§ 40 odst. 7 ZVZP), a musí proto uzavírat smlouvy s poskytovateli zdravotních služeb v odbornostech a oblastech, v nichž nemají zajištěnu dostatečnou kapacitu smluvní sítě. Naopak v oblastech, kde má pojišťovna zajištěnu dostatečnou smluvní síť a kapacitu, není dána potřeba uzavírat další smlouvy. Na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou po splnění zákonných podmínek přitom podle stávající právní úpravy neexistuje nárok. 132. Ústavní soudÚstavní soud totiž – na rozdíl od navrhovatele – nevykládá čl. 26 Listiny (navrhovatel má zjevně na mysli jen jeho odst. 1 a 2) tak extenzivně, že by právo svobodně podnikat v sobě zahrnovalo též právo na uzavření smlouvy poskytovatele zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny totiž platí, že tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto právo provádějí. To v tomto případě ovšem znamená, že každý zájemce o poskytování zdravotních služeb musí skutečně absolvovat dvoufázový výběr stanovený zákonem. Přitom samotná okolnost, že by bylo jistě možno tento výběr nastavit rozdílně, zefektivnit a zjednodušit jej (navrhovatel např. poukazuje na to, že s ohledem na počet pojišťoven musí poskytovatel aspirující na poskytování péče vůči všem pojištěncům uspět sedmkrát), ještě neznamená, že by byla zákonná úprava tohoto způsobu výběru protiústavní. 133. Navrhovatel dále zpochybňuje vágnost kritérií výběrového řízení a složení členů výběrových komisí. 134. K údajné neurčitosti a subjektivitě kritérií výběrového řízení Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že ustanovení § 51 ZVZP, které právě demonstrativní výčet těchto kritérií upravuje, navrhovatel vůbec nenapadá, a Ústavní soudÚstavní soud proto toto zákonné ustanovení (z důvodu vázanosti petitem návrhu) nemůže věcně přezkoumat. Z obsahu návrhu ostatně není ani dostatečně patrno, jakým způsobem by měla být tato kritéria upravena tak, aby je navrhovatel nepovažoval za vágní a subjektivní. Již z povahy věci je totiž zřejmé, že tato kritéria ani zcela konkrétní být nemohou, jelikož v takovém případě by mohla z výběrového řízení předem vyloučit řadu potenciálních poskytovatelů zdravotních služeb. Právě demonstrativní výčet kritérií přitom dává komisi odpovídající prostor v každém konkrétním případě vybrat optimálního poskytovatele zdravotních služeb, a to samozřejmě i s ohledem na cenu (byť tato není v citovaném ustanovení výslovně zmíněna). V tomto ohledu lze odkázat na vysvětlení vlády, podle kterého absence ceny jako kritéria v rámci výběrových řízení je opodstatněna tím, že cena je stanovena úhradovou vyhláškou. 135. Navrhovatel zpochybňuje složení výběrové komise (§ 48 odst. 1 ZVZP) a zejména namítá, že zde chybí zastoupení pojištěnců, a spatřuje v tom absenci „demokratické zpětné vazby“. V tom spatřuje mimo jiné porušení čl. 21 Listiny. K tomu ovšem Ústavní soud uvádí, že právo občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců nelze extendovat na nárokovatelné zastoupení občanů ve výběrových komisích podle ZVZP tak, jak činí navrhovatel. Ratione materiae citovaného článku Listiny totiž spočívá v ústavní záruce odpovídajícího podílu na výkonu státní moci anebo veřejnoprávní samosprávy. Rozhodování předmětných výběrových komisí však za výkon státní moci nebo veřejnoprávní samosprávy nelze považovat. Jak zdejší soud uvedl již dříve [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/15 ze dne 4. 9. 2018 (N 146/90 SbNU 369; 233/2018 Sb.), bod 79], „činnost zdravotních pojišťoven má nepochybně povahu ,správy věcí veřejných′, tato skutečnost však ještě neznamená, že volby do jejich orgánů představují ,svobodnou volbu zástupců občanů′ ve smyslu čl. 21 odst. 1 Listiny. Takovémuto pojetí brání nejen výše uvedený výklad, který omezuje použití tohoto článku pouze na volby plnící funkci demokratické legitimace výkonu státní moci a územní samosprávy, ale též zákonné vymezení zdravotních pojišťoven, které by jim ani v případě připuštění použití tohoto článku neumožňovalo přiznat povahu (ostatní) samosprávy“. Tato námitka týkající se údajného porušení čl. 21 Listiny je proto nedůvodná, jelikož podle argumentu a maius ad minori platí, že není-li ústavně zaručeno právo volby do orgánů zdravotních pojišťoven, tím méně může být toto právo garantováno při zřizování komisí pro výběrová řízení. 136. Ve stejném nálezu Ústavní soudÚstavní soud uvedl (body 81 a 83), že z práva na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny) vyplývá zákonodárci povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující způsob přístupu ke zdravotní péči a zdravotním pomůckám přiměřené kvality. „Konkrétní podoba tohoto systému ale závisí na rozhodnutí zákonodárce. Je věcí zákona, aby stanovil jeho organizaci, včetně otázky, zda má být jediná nebo více zdravotních pojišťoven, vnitřní strukturu zdravotních pojišťoven, způsob vytváření jejich orgánů a kontrolu jejich činnosti. To platí i pro určení, zda a v jaké míře se na ustanovování těchto orgánů mají podílet jednotliví pojištěnci či zaměstnavatelé hradící zdravotní pojištění nebo samotné orgány státu. [...] Ústavním soudemÚstavním soudem provedený výklad opodstatňuje závěr, že z práva občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny nevyplývá právo pojištěnců volit členy správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven a že záruky týkající se výkonu volebního práva podle čl. 21 odst. 2 a 3 Listiny nejsou pro tyto volby přímo použitelné. Ze stejného důvodu se pro pravidla těchto voleb neuplatní výhrada zákona obsažená v čl. 21 odst. 3 větě druhé Listiny. Způsob volby členů správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven bez přímé nebo při omezené účasti pojištěnců sám o sobě nezasahuje ani do základního práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny. Nelze proto než konstatovat, že napadená zákonná ustanovení jsou v souladu s čl. 21 odst. 1 až 3 Listiny a s čl. 31 větou druhou Listiny.“ 137. Lze tak s odkazem i na právě citovaný nález učinit dílčí závěr, že stávající platná právní úprava složení komisí provádějících výběrová řízení (§ 48 ZVZP) není protiústavní. 138. Poukazuje-li konečně navrhovatel na některé procesní nedostatky napadené zákonné úpravy, spočívající např. v opomenutí možnosti podat námitku podjatosti proti členům výběrové komise, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že jakkoliv si lze samozřejmě (a téměř vždy) představit podrobnější a preciznější zákonnou úpravu, není jeho úkolem rušit jako protiústavní takové zákonné ustanovení, které lze vykládat ústavně nesouladně, nýbrž hledat způsoby jeho ústavně konformní interpretace. To vdaném případě konkrétně znamená, že zakotvuje-li § 48 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pravidlo, podle kterého nesmí být členy komise podjaté osoby, je zřejmé, že každý uchazeč má právo na případnou podjatost některého z členů poukázat a tato námitka podjatosti musí být následně řádně vypořádána, tzn. posouzena a rozhodnuta. 139. Značná nekonzistence návrhu se projevuje rovněž v tom ohledu, že na straně jedné navrhovatel polemizuje s tím, že s poskytovatelem úspěšným ve výběrovém řízení zdravotní pojišťovna není povinna uzavřít smlouvu a není povinna toto svoje rozhodnutí ani odůvodnit. Ustanovení § 52 ZVZP, které právě tuto materii upravuje, a navrhovatel je tedy kritizuje, však petitem návrhu (srov. i plnou moc udělenou advokátoviadvokátovi, která se na ně také nevztahuje) nenapadl, a nedožaduje se tak jeho zrušení. Ani Ústavní soudÚstavní soud proto nemá důvod, pro který by se měl ústavností tohoto zákonného ustanovení věcně zabývat. 140. Na základě shora uvedeného lze učinit závěr, že námitky vztahující se k vytváření smluvní sítě jsou zčásti nedůvodné a zčásti se věcně týkají úpravy provedené v zákonných ustanoveních, která nebyla projednávaným návrhem napadena, a Ústavní soudÚstavní soud se jimi proto věcně nezabýval. Proto tuto část návrhu zamítl. VI.3 Centra specializované péče (§ 112 a 113 zákona o zdravotních službách) 141. Znění napadených zákonných ustanovení je následující: „§ 112 Centrum vysoce specializované péče (1) Ministerstvo může poskytovateli, který poskytuje zdravotní péči v daných oborech, udělit na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva statut centra vysoce specializované zdravotní péče (dále jen ,centrum'), pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče a je schopen pro vymezené území tuto zdravotní péči zajistit. Statut centra lze udělit též v rámci jednoho nebo více oborů nebo jejich částí, popřípadě pro vysoce náročnou diagnostiku, léčbu nebo sledování určité nemoci. (2) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví požadavky kladené na poskytovatele ucházející se o statut centra (dále jen ,uchazeč o statut centra'). Výzva ministerstva k podání žádosti o udělení statutu centra obsahuje a) místo, kam se žádosti předkládají, b) lhůtu pro předložení žádostí, c) vymezení oboru zdravotní péče nebo jeho části, popřípadě nemoci, pro jejíž diagnostiku, léčbu nebo sledování se statut centra uděluje, d) požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a lhůtu pro jejich splnění, e) požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče, včetně kvalifikačních požadavků, a lhůtu pro jejich splnění, f) území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, g) dobu, na kterou se statut centra uděluje, a h) další nezbytné požadavky potřebné k posouzení zajištění poskytování vysoce specializované zdravotní péče, například údaje o počtu léčených pacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období ve zdravotnickém zařízení uchazeče o statut centra. (3) Žádost o udělení statutu centra obsahuje a) identifikační údaje uchazeče o statut centra, b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb, c) údaje o rozsahu a objemu vysoce specializované zdravotní péče, kterou je uchazeč o statut centra schopen zajistit, d) údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického zařízení uchazeče o statut centra, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, e) prohlášení uchazeče o statut centra, že je schopen splnit požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a požadavky na personální zabezpečení této zdravotní péče v rozsahu a ve lhůtě uvedených ve výzvě, f) další údaje a doklady uvedené ve výzvě podle odstavce 2. (4) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut centra vyřadí uchazeče, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních uchazečů určí jejich pořadí. Ministerstvo při určování pořadí uchazečů o statut centra zejména přihlédne ke kvalifikačním předpokladům jejich zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče, době a rozsahu poskytování této zdravotní péče a její dostupnosti, a je-li to předmětem výzvy, též k údajům o počtu léčených pacientů, provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období a k dalším požadavkům stanoveným ve výzvě. Při rozhodování o udělení statutu centra ministerstvo přihlédne k určenému pořadí uchazečů o statut centra; na udělení statutu centra není právní nárok. (5) Ministerstvo zveřejní seznam center na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut centra, a údaje podle odstavce 2 písm. c), f) a g). (6) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. § 113 (1) Statut centra zaniká a) dnem zániku oprávnění poskytovat zdravotní služby, pro které byl statut centra udělen, nebo b) odejmutím statutu centra. (2) Ministerstvo odejme statut centra, jestliže o to poskytovatel požádá. (3) Ministerstvo může odejmout statut centra, jestliže a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu centra, nebo b) další činnost centra není pro zajištění vysoce specializované zdravotní péče potřebná v důsledku snížení potřeby poskytování této zdravotní péče.“ 142. Další okruh námitek navrhovatele se vztahuje na centra vysoce specializované péče. Jejich úprava vychází již z § 46 odst. 2 písm. e) ZVZP, podle kterého se výběrové řízení nekoná, „jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče“. Podstata argumentace navrhovatele se týká toho, že na získání statusu tohoto centra neexistuje nárok, a může se proto ze strany státu jednat o jeho libovůli. 143. K tomu Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že rovněž tyto námitky navrhovatele spadají do kategorie polemiky s optimální podobou zdravotního systému, přičemž jeho konkrétní podoba je výsledkem stávající zdravotnické politiky. Vyslovuje-li proto navrhovatel např. nespokojenost s tím, že zákonná úprava center specializované péče je neuspokojivým kompromisem mezi koncepcí státem řízené sítě a koncepcí soutěžní, konstatuje Ústavní soudÚstavní soud, že i kdyby tuto námitku přijal, nemůže z toho ještě vyplynout protiústavnost napadené úpravy. 144. Jak se totiž podává z napadených zákonných ustanovení, jejich obsahem je stanovení procedury udělení statusu centra vysoce specializované péče a dále jeho zániku. Samotná okolnost, že v určitých případech je tato centra nezbytné vytvářet, přitom není sporná a nezpochybňuje ji ani navrhovatel. VZP pak ve svém vyjádření k návrhu přesvědčivě vysvětluje, z jakých důvodů tato vysoce specializovaná a nákladná léčba, vyžadující vysokou kvalifikaci a specializaci (např. hematoonkologie, traumatologická péče pro pacienty s popáleninami atp.), nemůže být poskytována ve všech regionech, a proč proto musí někteří pojištěnci cestovat za touto specializovanou péčí i mimo svůj kraj. Ústavní soudÚstavní soud přitom souhlasí s názorem, že zajištění takto vysoce náročné zdravotní péče na odpovídající úrovni vyžaduje určitou míru centralizace zdravotnických zařízení, a logickým důsledkem této skutečnosti je proto i jejich nutná regionální nerovnoměrnost. Primárním zájmem pacienta přitom jistě není to, aby se předmětné centrum nacházelo co nejblíže jeho bydliště, nýbrž aby byla dána garance co možná nejlepší profesionální péče, pro což musí existovat odpovídající podmínky (např. přístrojové vybavení, ale i přiměřené zkušenosti lékařů s určitým typem specifických zákroků – srov. § 112 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Jak k tomu správně uvádí ČHS, je vědecky prokázáno, že k tomu, aby si zdravotnický tým udržel svou odpovídající a vysoce specifickou kompetenci, potřebuje určitý objem výkonů, který teprve zaručí dostatečnou odbornost jejich práce. 145. Ústavní soudÚstavní soud se neztotožňuje ani s námitkou navrhovatele, že okolnost, že na získání a ani na udržení tohoto statusu není dán právní nárok, nutně vyvolává protiústavní libovůli. Je totiž přece logické, že i s ohledem na ekonomické možnosti zdravotních pojišťoven (a státu) je třeba respektovat určitou míru flexibility, danou jednak nemocemi, které je třeba léčit, a také vývojem lékařské vědy. Nedává proto např. smysl i nadále udržovat centra, která již nejsou potřebná [§ 113 odst. 3 písm. b) zákona o zdravotních službách]. 146. Navíc, pokud by se ze strany ministerstva (tzn. správního orgánu) skutečně jednalo o případ tvrzené libovůle, může se dotčený subjekt domáhat právní ochrany např. v rámci správního soudnictví. Z napadených zákonných ustanovení je totiž zřejmé, že jak udělování statusu centra, tak i jeho odejmutí jsou realizovány v rámci správního řízení, a jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud na základě shora uvedeného nespatřuje protiústavnost v dikci, podle které na udělení statusu centra není právní nárok (§ 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách), neznamená tato okolnost, že by toto řízení nemuselo být transparentní a férové. Jinak řečeno, zákonná úprava stanoví pouze, že neexistuje právo na pozitivní výsledek řízení, což však neznamená, že nemusí být zaručeno právo na korektní správní řízení. V podmínkách právního státu je totiž imanentní podmínkou a předpokladem jakéhokoliv mocenského aktu státu jeho korektnost, vyloučení libovůle a přezkoumatelnost. Je proto věcí každého dotčeného subjektu, aby tyto možnosti využil, pakliže bude přesvědčen o tom, že tyto principy nebyly náležitě respektovány. 147. Rovněž tato část návrhu proto není důvodná. Jak se totiž podává z obsahu návrhu, navrhovatel ve skutečnosti nebrojí proti protiústavní dikci napadených zákonných ustanovení, nýbrž proti tomu, že v reálném životě údajně nejsou důsledně dodržována a že je s nimi (údajně) nakládáno účelově. To však není problém jejich protiústavnosti, nýbrž odpovídající interpretace a zejména aplikace. I v tomto případě je proto namístě upřednostnit ústavně konformní výklad napadených ustanovení před jejich derogací. VI.4 Centrové léky a léková centra (§ 15 odst. 10 a § 39b odst. 10, § 39g odst. 1 ZVZP a § 32 a 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb.) 148. Znění napadených ustanovení je následující. § 15 odst. 10 ZVZP v napadeném znění (nyní odst. 11): „Léčivý přípravek, jehož úhrada ze zdravotního pojištění je rozhodnutím Ústavu podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, zdravotní pojišťovna hradí pouze poskytovateli, se kterým za účelem hospodárného užití takových léčivých přípravků uzavřela zvláštní smlouvu. Součástí takové smlouvy musí být uvedení léčivého přípravku a pracoviště zdravotnického zařízení poskytovatele.“ § 39b odst. 10 ZVZP „Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady a) vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, b) jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe, c) jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a jsou-li současně splněny podmínky stanovené v písmenu a) nebo b), d) jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představují alespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok, e) v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemích referenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie.“ § 39g odst. 1 ZVZP „Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely.“ § 32 vyhlášky č. 376/2011 Sb. „(1) Při stanovení podmínek úhrady podle § 39b odst. 10 zákona Ústav v rozhodnutí stanoví omezení a způsob vykazování přípravků, které v rozhodnutí označí symboly stanovenými v § 33 až 39. (2) Ústav může v rozhodnutí přípravku stanovit současně omezení uvedená v § 33 a 34 a způsob vykazování úhrady podle § 36 až 39.“ § 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb. „Přípravky specializované péče (1) Ústav v rozhodnutí označí přípravek, jehož použití je s ohledem na veřejný zájem účelné soustředit do specializovaných pracovišť podle § 15 odst. 10 zákona, symbolem ,S´. (2) Takový přípravek účtuje jako zvlášť účtovaný přípravek zdravotní pojišťovně pouze specializované pracoviště, a to na základě smlouvy uzavřené mezi ním a zdravotní pojišťovnou. (3) U vysoce inovativního přípravku, kterému je stanovena dočasná úhrada podle § 39d zákona, postupuje Ústav vždy podle odstavce 1.“ 149. Ústavní soudÚstavní soud předně uvádí, že ustanovení § 15 odst. 10 ZVZP bylo zákonem č. 371/2021 Sb. změněno na odst. 11 (bez zásahu do jeho obsahu; srov. novelizační bod 16, kterým se dosavadní odstavce 9 až 16 označují jako odstavce 10 až 17). Tato změna však nepředstavuje zásadní proměnu napadené zákonné úpravy, a není proto dán důvod pro zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (obdobně srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 33/16 ze dne 10. 11. 2020, bod 107). 150. Okruh námitek týkajících se centrových léků a lékových center navazuje na výhrady vztahující se k tvorbě smluvní sítě. Konkrétně navrhovatel zpochybňuje především úpravu podmíněného používání některých léčivých přípravků používáním na specializovaném pracovišti, se kterým uzavřela zdravotní pojišťovna zvláštní smlouvu. 151. K tomu Ústavní soudÚstavní soud nejprve uvádí, že navrhovatel k tomuto okruhu problémů namítá především údajnou nedostatečnost kritérií úhrady léčivých přípravků (§ 39b odst. 2 ZVZP; srov. zejména body 77 a násl. návrhu), což vede k širokému prostoru uvážení, který má SÚKL pro stanovení podmínek úhrady. V tomto ohleduje však podaný návrh opět značně nekonzistentní, protože s tímto ustanovením navrhovatel pouze věcně polemizuje, aniž by je ale petitem návrhu (srov. i plnou moc udělenou advokátoviadvokátovi, která se na ně také nevztahuje) napadl a dožadoval se tak jeho zrušení. Ani Ústavní soudÚstavní soud, který je vázán petitem (nikoliv odůvodněním) podaného návrhu, proto nemá důvod a ani procesní prostor, pro který by se měl ústavností tohoto zákonného ustanovení věcně zabývat. Jinak řečeno, navrhovatel na straně jedné zpochybňuje kritéria zařazování léčivých přípravků pro zvláštní lékařské účely, nicméně na straně druhé přímo nenapadá zákonné ustanovení, které tato kritéria upravuje. 152. Ústavní soudÚstavní soud ostatně nepřehlédl, že ústavností části šesté ZVZP (jejíž součástí je právě i § 39b) se již v minulosti zabýval a usnesením sp. zn. Pl. ÚS 42/10 ze dne 30. 3. 2011 (rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) odmítl návrh na zrušení této části zákona, když konstatoval, že „současná úprava, obsažená v části šesté zákona č. 48/1997 Sb., nazvaná ,Regulace cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely', respektuje požadavky, které Ústavní soudÚstavní soud stanovil v uvedeném nálezu [sp. zn. Pl. ÚS 36/05]. Tato skutečnost činí návrh navrhovatele zjevně neopodstatněným. Vždyť právě skutečnost, že k navrhovateli doputovala kasační stížnostkasační stížnost, mající původ ve zmíněném správním řízení, prokazuje, že část šestá zákona č. 48/1997 Sb. respektuje požadované záruky ,fair procesu'. Ve způsobu, jakým je v této části upraven postup tvorby cen, není nic protiústavního“. 153. Spatřuje-li navrhovatel protiústavnost v okolnosti, že neexistuje „žádné racionální kritérium“ pro stanovení centrových léčiv a současně je jejich dostupnost pro pojištěnce výrazně horší, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že navrhovatel zpochybňuje podstatu daného systému, který je založen právě na tom, že (jak uvádí vláda) pro tato léčiva je příznačný nedostatek údajů o nákladové efektivitě nebo výsledcích léčby v klinické praxi; navíc se někdy může jednat i o odborně komplikovaný způsob použití. Důvody pro tento zvláštní režim jsou proto odborné i ekonomické. 154. I v tomto okruhu problémů přitom Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že jeho úkolem není aktivně vstupovat do zdravotnické politiky státu a vyslovit se pro některý z jejích možných modelů. Jeho pravomocí je pouze zrušit takovou právní úpravu, kterou shledá protiústavní – nepostačuje proto jen jeho přesvědčení, že napadená úprava není optimální, resp. že by si dokázal představit úpravu vhodnější. Jak bylo v tomto kontextu zdůrazněno již v části VI. 1, jakýkoliv zdravotnický systém musí neustále vyvažovat napětí způsobené zájmem na poskytování co možná nejlepší zdravotní péče a současně ekonomickou udržitelností tohoto systému. Hledání modelu, který tyto dva (někdy i protichůdné) zájmy dokáže co nejlépe vyvažovat, je přitom úkolem zákonodárce a exekutivy, nikoliv Ústavního souduÚstavního soudu. 155. Argumentace navrhovatele, který spatřuje v nastaveném modelu centrových léčiv porušení práva pojištěnců na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny, poněkud přehlíží pojistky, které ZVZP obsahuje a které právě mají bránit vzniku situace, kdy bude pojištěnec v konkrétním případě ohrožen na zdraví, případně dokonce životě, v důsledku neposkytnutí odpovídající (nákladné) zdravotní péče. V tomto ohleduje totiž třeba poukázat především na zákonné povinnosti zdravotních pojišťoven, které jsou povinny zajistit svým pojištěncům místně a časově dostupnou zdravotní péči (§ 40 odst. 7 ZVZP), a na jejich povinnost hradit „ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce“ (§ 16 ZVZP). 156. Další námitky navrhovatele se týkají § 39b odst. 10 a § 39g odst. 1 ZVZP. K tomu Ústavní soudÚstavní soud nejprve opětovně odkazuje na usnesení sp. zn. Pl. ÚS 42/10, kterým byl návrh na zrušení části šesté ZVZP odmítnut jako zjevně neopodstatněný. 157. Ve vztahu k § 39b odst. 10 ZVZP navrhovatel namítá nedostatečné zákonné vymezení centrových léčiv. Tuto námitku však Ústavní soudÚstavní soud nesdílí, a to již s ohledem na samotnou dikci napadeného ustanovení (srov. shora), které je navíc nutno vykládat v intencích § 15 odst. 10 ZVZP (nyní odst. 11; vymezení pravomoci SÚKL rozhodovat o stanovení, změně a úhradě léčivých přípravků) a § 17 odst. 2 ZVZP (rámcová smlouva; srov. podrobněji viz VI.5). O konkrétních podmínkách úhrady léčiv rozhoduje SÚKL ve správním řízení (srov. k tomu opakovaně citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 36/05). 158. Logika napadené zákonné úpravy je tedy založena na východisku, že u určitých léčivých přípravků je jejich úhrada podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, což je odůvodněno jak odbornými, tak také ekonomickými argumenty. Toto řešení samo o sobě Ústavní soudÚstavní soud (veden shora opakovaně vyjádřenou zdrženlivostí vůči formulaci konkrétní zdravotnické politiky) neshledává protiústavním. Protiústavnost by se mohla vyskytnout teprve v konkrétním případě, když by např. hrozilo odepření účinné léčby některého pojištěnce, což by však bylo řešitelné i podle stávající zákonné úpravy (srov. např. § 16 ZVZP). Jak ale případně uvádí vláda, centrová léčiva jsou odborně i ekonomicky zvýšeně riziková a zdravotní pojišťovny sice jsou povinny zajistit dostupnou zdravotní péči, nicméně tato povinnost neznamená právo každého pracoviště uzavřít se zdravotní pojišťovnou zvláštní smlouvu. 159. Smyslem systému hrazené zdravotní péče je totiž zajištění práva na ochranu zdraví pojištěnců, a nikoliv uspokojení ekonomických ambicí některých poskytovatelů zdravotních služeb. Z práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění plyne pozitivní povinnost státu vybudovat systém veřejného pojištění tak, aby byl zajištěn rovný přístup k potřebným léčivým přípravkům, což znamená především jejich bezplatnost a faktickou dostupnost. Důsledné plnění této povinnosti státu však nevylučuje i řešení, podle kterého některé léčivé přípravky mohou aplikovat jen specializovaná zdravotnická zařízení. Ze stejných důvodů se proto Ústavní soudÚstavní soud neztotožňuje ani s názorem navrhovatele ohledně protiústavnosti § 32 a 39 vyhlášky č. 376/2011 Sb., které jen provádějí napadená ustanovení § 15 odst. 10 a § 39b odst. 10 ZVZP. 160. Protiústavnost § 39g odst. 1 ZVZP spatřuje navrhovatel ve vyloučení participace pojištěnců v řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady. Není však zcela zřejmé, v čem vlastně by měla spočívat protiústavnost tohoto zákonného ustanovení. Navrhovatel totiž zmiňuje jeho rozpor s čl. 36 Listiny (který je sám o sobě velmi široký a zahrnuje právo na soudní a jinou právní ochranu, právo na přezkum správních rozhodnutí, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo nesprávným úředním postupem). Základní právo na soudní a jinou právní ochranu přitom podle přesvědčení zdejšího soudu nelze vykládat natolik extenzivně, že se pojištěncům (tzn. občanům) garantuje právo na účast na předmětném řízení o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady. Řešení, které nabízí navrhovatel (tzn. zrušení speciální úpravy účastenství a řešení účastenství podle správního řádu), by totiž ve svém důsledku znamenalo, že by byla a priori protiústavní jakákoliv zákonná úprava, která by vylučovala účast občanů ve správním řízení, jehož výsledek se může potenciálně dotýkat jejich právní sféry [srov. příkladmo § 145 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), podle kterého je rovněž účastníkem řízení o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení pouze navrhovatel, resp. zřizovatel]. Lze si ostatně také obtížně představit, jakým způsobem by bez zvláštní právní úpravy (jen za použití úpravy účastenství podle správního řádu – srov. část druhou hlavu III) bylo např. technicky proveditelné zajistit, kdo konkrétně by za tyto pojištěnce jednal (srov. např. § 35 správního řádu upravující institut společného zmocněnce). 161. Lze tak shrnout, že tato část návrhu, kterou je napadena právní úprava centrových léků a lékových center, není důvodná. VI.5 Rámcové smlouvy (§ 17 odst. 2 ZVZP a vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy) 162. Znění napadeného ustanovení § 17 odst. 2 ZVZP bylo následující: „Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen ,veřejný zájem'), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, způsob a důvody ukončení smlouvy podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení.“ 163. Toto zákonné ustanovení bylo zákonem č. 371/2021 Sb. změněno následujícím způsobem: „Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, ustanovení o rozhodčím řízení. Rámcová smlouva je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen ,veřejný zájem'), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do 6 měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví obsah rámcové smlouvy podle věty druhé až čtvrté Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Smlouva podle odstavce 1 se řídí touto vyhláškou.“ 164. Za této situace ovšem musí Ústavní soudÚstavní soud posoudit, zda není dán důvod k zastavení řízení. Podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu totiž platí, že pozbude-li platnosti napadené zákonné ustanovení před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví. 165. K tomu navrhovatel v doplnění svého vyjádření ze dne 23. 12. 2021 uvádí, že předmětnou novelou provedenou zákonem č. 371/2021 Sb. sice došlo k odstranění sporného bodu postupu Ministerstva zdravotnictví při nedohodě, nebyla však vyřešena ingerence Ministerstva zdravotnictví do soukromoprávního vztahu mezi poskytovatelem a pojišťovnou na základě vyhlášky č. 618/2006 Sb. 166. Ústavní soudÚstavní soud z porovnání ustanovení § 17 odst. 2 ZVZP před a po novelizaci provedené zákonem č. 371/2021 Sb. dospěl k závěru, že navrhovatel má pravdu v tom ohledu, že skutečně nedošlo k obsahové proměně napadené zákonné úpravy, a že je proto věcný přezkum nyní platného a účinného ustanovení § 17 odst. 2 ZVZP na základě podaného návrhu možný. Z tohoto porovnání totiž plyne, že obě zákonné dikce se od sebe odchylují jen v nepodstatných rysech, a ve svém důsledku tak nevytvářejí odlišný postup uzavírání smluv s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Odlišnost této zákonné úpravy vyplývá již ze shora provedeného porovnání a Ústavní soudÚstavní soud považuje za podstatné následující body: • Napadená úprava stanoví, že rámcová smlouva je výsledkem dohodovacího řízení „mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími“. Podle platné úpravy „[r]ámcová smlouvaje výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů“. Platná úprava tak pouze poněkud odchylně vymezuje účastníky dohodovacího řízení a především zpřesňuje, kdo je oprávněn zastupovat poskytovatele zdravotních služeb. • Platná zákonná úprava výslovně stanoví, že nedojde-li mezi účastníky dohodovacího řízení k dohodě o obsahu rámcové smlouvy nebo odporuje-li předložená rámcová smlouva právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví obsah rámcové smlouvy Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Podle úpravy předchozí v tomto případě ministerstvo učinilo „rozhodnutí“. 167. Jak se podává z obsahu návrhu, navrhovatel nezpochybňuje samotnou okolnost, že jsou za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům s jednotlivými poskytovateli uzavírány smlouvy (srov. § 17 odst. 1 ZVZP, který není návrhem dotčen). Vadí mu pouze skutečnost, že se tyto smlouvy musí řídit rámcovou smlouvou, která je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Ministerstvo zdravotnictví přitom vykonává určitou supervizi, což se projevuje v tom, že nedojde-li k dohodě o obsahu rámcové smlouvy anebo tato smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví její obsah vyhláškou přímo toto ministerstvo. 168. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že argumentace navrhovatele ani v tomto bodu není příliš konzistentní. Na straně jedné totiž navrhovatel označuje institut dohodovacího řízení za rozporný se základními principy demokratického právního státu, jelikož odvody vybrané od občanů jsou údajně vynakládány podle korporativisticky stanovených pravidel (výsledek dohody je pro ministerstvo kromě uvedených výjimek závazný). Na straně druhé však nesouhlasí ani s možností ministerstva nerespektovat výsledek dohodovacího řízení a vydat rámcovou smlouvu formou vyhlášky v případě, kdy předložená rámcová smlouva odporuje veřejnému zájmu. Navrhovatel tak vyjadřuje nespokojenost jak s modelem, kdy je rámcová smlouva výsledkem dohody zainteresovaných subjektů, tak také s vydáním této dohody ministerstvem bez ohledu na výsledek této dohody. Tím si ovšem do značné míry protiřečí. 169. Zpochybňuje-li navrhovatel neurčitý právní pojem „veřejný zájem“, postačuje uvést, že se jedná o zcela obvyklý pojem, který je obsažen v řadě jiných právních předpisů (a to dokonce i ústavních – srov. např. čl. 11 odst. 4 Listiny), přičemž smyslem neurčitých právních pojmů je umožnit orgánům interpretujícím a aplikujícím právo v konkrétním případě tento pojem „naplnit“ smysluplným obsahem, který odpovídá účelu dané právní regulace. V daném případě je tento pojem obsažený v § 17 odst. 2 ZVZP blíže vymezen samotným zákonem (k tomu srov. také shora citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 43/17), který pod něj řadí zájem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění. Zjištění všech okolností důležitých pro ochranu veřejného zájmu je přitom též obecnou povinností správního orgánu upravenou v § 50 odst. 3 správního řádu. 170. Ústavní soudÚstavní soud se proto neztotožňuje s apriorním odmítáním pojmu „veřejný zájem“, který nutně musí být obecný, aby byla vůbec možná jeho aplikace na jednotlivé případy, se kterými bude konkrétně poměřován. V tomto ohledu zdejší soud odkazuje i na vyjádření vlády, které poukazuje na potřebu neustále vyvažovat celý systém financování zdravotnictví. K této otázce se přitom Ústavní soudÚstavní soud v minulosti již vyslovil (nález sp. zn. Pl. ÚS 43/17, bod 72), když – ve vztahu k pojmu „dostupnost“ obsaženému v napadeném ustanovení – uvedl, že „neshledal, že by nešel dovodit normativní dosah pojmu ,dostupnost´ ve smyslu § 39a odst. 2 písm. b) ve spojení s § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění či pojmu ,dostupný léčivý přípravek´ ve smyslu § 39c odst. 2 písm. d) zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tyto pojmy představují ústřední bod závazku zajištění dostupnosti a vyznačují se určitým stupněm neurčitosti. Neurčitost právních pojmů není v právním řádu ničím neobvyklým a ve své podstatě plyne z abstraktní a regulativní povahy právních norem. Sama o sobě nezakládá protiústavnost. Za rozpornou s požadavkem právní jistoty, jež je jednou z náležitostí právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy), by však mohla být považována tehdy, jestliže by její intenzita vylučovala možnost stanovení normativního obsahu právního předpisu pomocí obvyklých interpretačních postupů“. K tomu nyní Ústavní soudÚstavní soud dodává, že nic takového v tomto případě neshledal. 171. Navrhovatel rovněž nesouhlasí s úpravou dohodovacího řízení v napadeném zákonném ustanovení a namítá, že porušuje čl. 1 odst. 1 Ústavy (Česká republika je demokratický právní stát), čl. 6 Ústavy (politická rozhodnutí vycházejí zvůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním) a čl. 21 odst. 1 Listiny (občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců). Zejména kritizuje, že se na dohodovacím řízení nijak nepodílí zástupci pojištěnců; absenci zástupců potenciálních soutěžitelů, kteří na trh teprve hodlají vstoupit, přitom akceptuje odkazem na povahu věci (bod 107 návrhu). 172. K tomu Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost odkazuje na přiměřené použití právních závěrů obsažených v již shora citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/15, kde zdůraznil (bod 69), že „nestanoví-li ústavní zákon jinak, je věcí zákonodárce, aby určil, zda zřídí určitou veřejnou funkci, zda bude ustavována volbou nebo jmenováním a komu bude svěřeno oprávnění k této volbě či jmenování. Jde ve své podstatě o politické rozhodnutí, jež je limitováno pouze základními ústavními principy, mezi něž lze řadit například požadavky určitosti zákona či zákaz svévole, vyplývající z principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy“. Ustanovení čl. 21 odst. 1 Listiny se omezuje pouze na volby plnící funkci demokratické legitimace výkonu státní moci a územní samosprávy, ale též zákonné vymezení zdravotních pojišťoven by jim ani v případě připuštění použití tohoto článku neumožňovalo přiznat povahu (ostatní) samosprávy. Z čl. 31 Listiny vyplývá zákonodárci povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující způsob přístupu ke zdravotní péči a zdravotním pomůckám přiměřené kvality. „Konkrétní podoba tohoto systému ale závisí na rozhodnutí zákonodárce. Je věcí zákona, aby stanovil jeho organizaci, včetně otázky, zda má být jediná nebo více zdravotních pojišťoven, vnitřní strukturu zdravotních pojišťoven, způsob vytváření jejich orgánů a kontrolu jejich činnosti. To platí i pro určení, zda a v jaké míře se na ustanovování těchto orgánů mají podílet jednotliví pojištěnci či zaměstnavatelé hradící zdravotní pojištění nebo samotné orgány státu“ (bod 80). Ústavním soudemÚstavním soudem provedený výklad opodstatňuje závěr, že „z práva občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců podle čl. 21 odst. 1 Listiny nevyplývá právo pojištěnců volit členy správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven a že záruky týkající se výkonu volebního práva podle čl. 21 odst. 2 a 3 Listiny nejsou pro tyto volby přímo použitelné. Ze stejného důvodu se pro pravidla těchto voleb neuplatní výhrada zákona obsažená v čl. 21 odst. 3 větě druhé Listiny. Způsob volby členů správních rad a dozorčích rad zaměstnaneckých pojišťoven bez přímé nebo při omezené účasti pojištěnců sám o sobě nezasahuje ani do základního práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny“ (bod 83). Z právě uvedeného Ústavní soudÚstavní soud dovozuje, že stejně tak nemůže být v rozporu s citovanými články Listiny zákonná úprava, která nezaručuje účast na dohodovacím řízení zástupcům pojištěnců. 173. Ústavní soudÚstavní soud nehodlá polemizovat s názorem navrhovatele (bod 109 návrhu), že stávající zákonná úprava dohodovacího řízení je již překonaná a bylo možno ji tolerovat jen v době transformace zdravotního systému. Navržené řešení („standardní nástroje smluvního práva a hospodářské soutěže“) však musí být případně realizováno teprve v rámci řádného politického a legislativního procesu, a je proto i na tomto místě vhodné zopakovat, že navrhovatel je politický aktér (většina členů Senátu), a má-li skutečně za to, že je stávající systém nevhodný, je na něm, aby usiloval o jeho odpovídající změnu. Měl by tak ale činit k tomu stanoveným postupem, a nikoliv prostřednictvím Ústavního souduÚstavního soudu, jehož úkoly jsou rozdílné a nepřísluší mu poměřovat větší či menší vhodnost (případně optimálnost) jednotlivých možných legislativních řešení. 174. Jakkoliv lze navíc – v obecné rovině – souhlasit s názorem navrhovatele, že účastníci dohodovacího řízení by měli být blíže vymezeni přímo právním předpisem, nelze v tomto bodu přehlédnout, že se úprava provedená v § 17 odst. 2 ZVZP zákonem č. 371/2021 Sb. změnila, a to právě ve smyslu zpřesnění těchto účastníků. Jestliže totiž napadená zákonná úprava jako tyto účastníky určovala zástupce svazů zdravotních pojišťoven a zástupce příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími, jsou těmito účastníky nově zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. 175. Kromě toho byl do ZVZP zařazen nový § 17c, který podrobněji upravuje postavení sdružení poskytovatelů v dohodo vacích řízeních, když např. stanoví jejich povinnost předat Ministerstvu zdravotnictví seznam všech poskytovatelů, které zastupují; protokol o výsledku dohodovacího řízení (včetně informace o účasti, o programu jednání a o jeho výsledcích), přičemž ministerstvo je povinno tyto údaje neprodleně zveřejnit na internetu. Je tak zřejmé, že zákonodárce výrazně posílil transparentnost a veřejnou kontrolu tohoto dohodovacího řízení. Ústavní soudÚstavní soud se proto domnívá, že právě ohledně této námitky se napadené zákonné ustanovení změnilo poměrně podstatným způsobem, přičemž však navrhovatel tuto změnu v doplnění návrhu nijak nereflektuje. 176. Z obdobných důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud důvodné ani námitky proti vyhlášce č. 618/2006 Sb. Jejich podstata totiž nebrojí proti konkrétní podobě této vyhlášky, nýbrž proti samotné okolnosti, že byla v souladu se shora popsaným zákonným způsobem vydána [tzn. např. navrhovatel nenamítá, že by některá její ustanovení nerespektovala dané zákonné zmocnění (secundum et intra legem)]. VI.6 Seznam výkonů s bodovými hodnotami (§ 17 odst. 4 ZVZP a vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami) 177. Znění napadeného ustanovení § 17 odst. 4 ZVZP bylo následující. „Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby při vykazování zdravotních výkonů používají seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování a zdravotní pojišťovna tento způsob vykazování akceptuje, nedohodnou-li si se zdravotní pojišťovnou jiný způsob vykazování. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování.“ 178. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadené zákonné ustanovení bylo zákonem č. 371/2021 Sb. změněno následujícím způsobem: „Seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování (dále jen ,seznam zdravotních výkonů') stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam zdravotních výkonů se použije při vykazování zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb a vykazují se za účelem provádění úhrad poskytovatelům a dalším subjektům poskytujícím hrazené služby, zajištění návaznosti hrazených služeb pro pojištěnce nebo vyhodnocování efektivity poskytování hrazených služeb (dále jen ,výkon s bodovou hodnotou'). Poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování.“ 179. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že platná podoba napadeného zákonného ustanovení sice doznala určité formulační změny, nicméně tato změna se zásadněji neprojevila v jeho smyslu. Proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by v tomto případě byl dán důvod k zastavení řízení podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Rovněž navrhovatel v doplnění svého vyjádření ze dne 23. 12. 2021 uvádí, že na podaném návrhu i nadále trvá. 180. Námitky, které navrhovatel uplatňuje vůči napadenému zákonnému ustanovení, považuje Ústavní soudÚstavní soud za nedůvodné a do určité míry dokonce za vnitřně rozporné. Na straně jedné totiž navrhovateli vadí, že není zřejmé, pro koho je Seznam výkonů závazný a zpochybňuje nezařazení některých výkonů do něj. Současně považuje složení pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů za projev korporativismu, a jak uvádí v doplnění svého vyjádření ze dne 23. 12. 2021, ustanovení § 17b odst. 4 ZVZP údajně zakládá protiústavní libovůli ministra zdravotnictví při jmenování a odvolávání pracovní skupiny. Ustanovení § 17b odst. 4 ZVZP ale petitem návrhu nenapadá, a nedává tak Ústavnímu souduÚstavnímu soudu možnost je přezkoumat věcně. 181. K tvrzení, že § 17 odst. 4 ZVZP svojí právní podstatou představuje podobný problém, jaký byl řešen v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/05, Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v předmětné věci Ústavní soudÚstavní soud zrušil jako protiústavní § 15 odst. 10 a ustanovení § 15 odst. 5 části poslední věty za středníkem ZVZP znějící „; výši jejich úhrady ze zdravotního pojištění stanoví prováděcí právní předpis“. Učinil tak proto, že rozhodováním o zařazení léčivých přípravků do seznamu léčiv hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění dochází k zásahu do práv jejich výrobců a distributorů, a proto je třeba důsledně dbát na dodržování principů fair procesu. „V rámci abstraktní kontroly normy musí [Ústavní soudÚstavní soud] posoudit, zda zákonná úprava vytváří takové podmínky, aby zásah byl vyvážen takovými právy, která dostatečným způsobem eliminují prostor pro libovůli v každém konkrétním rozhodování o zařazení léčivých prostředků do seznamu léčiv hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Ustanovení § 15 odst. 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění takovému požadavku nevyhovuje, neboť negarantuje žadateli, aby rozhodnutí o jeho žádosti bylo založeno na objektivních a ověřitelných kritériích, aby bylo soudně přezkoumatelné a aby bylo vydáno bez zbytečných průtahů. O začlenění konkrétního léčiva do množiny léčiv ze zdravotního pojištění hrazených plně a do množiny léčiv hrazených pouze částečně, jakož i o konkrétní výši úhrady však ministerstvo rozhoduje nikoliv ve správním řízení, ale v rámci normotvorného procesu.“ Je proto neslučitelné s principy právního státu, a tedy v rozporu s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. 182. Ústavní soudÚstavní soud se však domnívá, že nyní posuzovaná věc je od právě citovaného případu odlišná a daleko případněji na ni dopadají závěry obsažené v již zmiňovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/08. V tomto případě totiž Ústavní soudÚstavní soud k napadenému ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP uvedl, že „tvrzení navrhovatelů, že toto ustanovení je v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu, neboť jde o individuální regulaci, není případné. O situaci srovnatelnou s tou, kterou posuzoval Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/05 (viz výše), zjevně nejde. Napadené ustanovení § 17 odst. 5 je zmocňovacím ustanovením pro Ministerstvo zdravotnictví k vydání seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Tento seznam podle dikce napadeného ustanovení má mít s ohledem na okruh adresátů, který není nikterak individualizován, povahu normativního, a nikoliv individuálního správního aktu. Napadené ustanovení, jež zní ,Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydá Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou′, se v zásadě neliší např. od obdobného ustanovení zákona o advokacii, dle něhož je Ministerstvo spravedlnosti zmocněno k určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, což se stalo vyhláškou, v níž v případě mimosmluvní odměny je rovněž dán seznam úkonů a tarifní hodnota pro individuálně neurčený okruh advokátůadvokátů zapsaných v seznamu advokátůadvokátů. Způsob, který zákonodárce zvolil, je standardní a v analogických případech nezpochybňovaný. O případ, jaký mají na mysli navrhovatelé, by šlo tehdy, pokud by Ministerstvo zdravotnictví bylo zmocněno k vydání úpravy odlišné v bodových hodnotách pro jednotlivé zdravotní výkony, např. pro Nemocnici u sv. Anny v Brně odlišně než pro ostatní nemocnice v České republice. Ústavní soudÚstavní soud dodává, že pokud by Ministerstvo zdravotnictví takto ultra vires postupovalo a vydalo individualizovanou vyhlášku, jež by neměla charakter obecně závazného právního předpisu, ale skrytého individuálního správního aktu, bylo by jistě namístě proti takové vyhlášce brojit, samo zákonné zmocnění však Ústavní soudÚstavní soud jako protiústavní neshledal“ (bod 133). 183. Rovněž v nyní posuzované věci je proto možno s odkazem na právě citovaný právní názor, od kterého se Ústavní soudÚstavní soud nemá důvod odchýlit, konstatovat, že rovněž napadené ustanovení § 17 odst. 4 ZVZP zakotvuje stanovení seznamu zdravotních výkonů formou vyhlášky, tzn. normativního, a nikoliv individuálního právního aktu, a není proto postiženo protiústavním deficitem. Nyní napadená zákonná dikce (Seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování [...] stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.) je přitom prakticky identická se zněním, které prošlo zmíněným testem ústavnosti („Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami vydá Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“). 184. K okolnosti, že poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování (srov. poslední větu § 17 odst. 4 ZVZP), se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v již zmiňovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 (body 59–60), kde uvedl, že „na zajištění činnosti některých poskytovatelů může být dán veřejný zájem, plynoucí zejména z ústavního požadavku zajistit přístup k místně a časově dostupné zdravotní péči poskytované bezplatně na základě veřejného pojištění. Identifikace tohoto zájmu v konkrétním případě a jeho zohlednění při výpočtu výše úhrad tak, aby se činnost těchto zařízení ekonomicky vyplatila, již nicméně překračují předmět úhradové vyhlášky, kterým je toliko plošné stanovení pravidel pro výpočet těchto úhrad. K posouzení a zajištění tohoto veřejného zájmu slouží naopak jiné nástroje, mezi něž lze řadit možnost zdravotní pojišťovny uzavřít s příslušným poskytovatelem podle § 17 odst. 1 a 5 in fine zákona o veřejném zdravotním pojištění dohodu, jejímž předmětem bude jiné (z hlediska poskytovatele příznivější) určení výše úhrad, popř. regulačních omezení. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že výkonu tohoto oprávnění nelze rozumět toliko jako projevu autonomie vůle zdravotní pojišťovny. V první řadě jde o prostředek, k jehož využití musí zdravotní pojišťovna přistoupit, je-li to nezbytné k naplnění její povinnosti podle § 46 odst. 1 téhož zákona zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Jeho smyslem tak zkrátka není poskytnutí určitého beneficia některému z poskytovatelů na základě volné úvahy zdravotní pojišťovny, nýbrž možnost provádět úpravy nastavení výše úhrad podle úhradové vyhlášky, pokud by její aplikace v konkrétních případech ohrožovala dostupnost zdravotní péče. [...] Uvedený poukaz na možnost individuálního ujednání neznamená odklon od právního názoru vysloveného v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/13, podle něhož nelze spatřovat v pouhé možnosti, že zdravotní pojišťovna poskytne ze svých zdrojů dobrovolně (tj. na základě individuálního ujednání mezi ní a poskytovatelem) náhradu nezbytných nákladů neodkladné péče, jež byla poskytnuta nad rámec úhradovou vyhláškou stanovené limitace, relevantní garanci nebo systémové řešení problému nastavení výše úhrad, v jehož důsledku by tyto náklady nesl samotný poskytovatel (bod 73 citovaného nálezu). Toto oprávnění sleduje účel jiný, a to možnost přihlédnout při stanovení výše úhrad ke specifikům jednotlivých poskytovatelů, která jsou významná z hlediska požadavku dostupnosti zdravotní péče a nemohou být smysluplně zohledněna již v rámci výpočtu výše úhrad podle úhradové vyhlášky“. 185. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že neshledal racionální důvod se názorově odchýlit ani od právních závěrů obsažených v právě citovaném nálezu a daný zákonem předvídaný mechanismus (tzn. seznam zdravotních výkonů daný podzákonným právním předpisem na základě výslovného zákonného zmocnění se současnou možností dohodnout jiný způsob vykazování) shledává ústavněprávně akceptovatelným, jelikož zaručuje na straně jedné jeho předvídatelnost a právní jistotu a na straně druhé dává prostor pro zohlednění aktuálního stavu medicínského poznání a potřeb praxe (k tomu blíže srov. vyjádření vlády). 186. Poukazuje-li navrhovatel na údajně nedostatečnou regulaci hrazených výkonů (některé výkony jsou lege artis, a přesto nejsou zařazeny do seznamu), je to již problém nikoliv napadeného zákonného ustanovení, nýbrž jeho praktické realizace. Z hlediska Ústavního souduÚstavního soudu je však i v tomto kontextu nutno zopakovat, že důvodem derogace napadené právní úpravy není a nesmí být „jen“ její nedostatečnost, nedokonalost a ani chybná interpretace či aplikace, nýbrž teprve nemožnost jejího ústavně souladného výkladu. To však zjevně není tento případ. 187. Konečně k návrhu na zrušení vyhlášky č. 134/1998 Sb. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že návrhem na zrušení této vyhlášky podaným rovněž skupinou senátorů se již zabýval a usnesením sp. zn. Pl. ÚS 13/03 ze dne 25. 8. 2004 jej odmítl jako zjevně neopodstatněný. V nyní posuzované věci je přitom zřejmé, že navrhovatel podaným návrhem nezpochybňuje bezprostředně obsah vyhlášky č. 134/1998 Sb., nýbrž samotnou okolnost její existence a způsob přijetí. Za této situace ovšem Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší namísto navrhovatele domýšlet argumenty, které by případně svědčily pro protiústavnost tohoto podzákonného právního předpisu (k jejímu přijímání viz shora). 188. Ani tuto část podaného návrhu proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvodnou. VI.7 Úhradová vyhláška (§ 17 odst. 5 ZVZP a vyhláška č. 201/2018 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2019) 189. Znění napadeného ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP bylo následující: „Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.“ 190. Ústavní soudÚstavní soud nejprve uvádí, že napadené zákonné ustanovení bylo zákonem č. 371/2021 Sb. změněno následujícím způsobem: „Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezeních jinak.“ 191. Rovněž v tomto případě Ústavní soudÚstavní soud shledal, že platná podoba napadeného zákonného ustanovení sice doznala určitých formulačních změn, nicméně tyto změny se zásadněji neprojevily v jeho smyslu. Proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by byl dán důvod k zastavení řízení podle ustanovení § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Rovněž navrhovatel v doplnění svého vyjádření ze dne 23. 12. 2021 uvádí, že na podaném návrhu i nadále trvá. 192. Podstata napadeného zákonného ustanovení spočívá v popisu sjednávání a vydávání tzv. úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Navrhovatel především zpochybňuje okruh účastníků dohodovacího řízení, nesouhlasí s dominantním úhradovým mechanismem tzv. kapitační platby a s limitací výdajů pro poskytovatele zdravotní péče. 193. K tomu Ústavní soudÚstavní soud nejprve odkazuje na dříve uvedená obecná východiska, prizmatem kterých hodnotí podaný návrh. Podstata většiny námitek uplatněných vůči zákonné úpravě úhradové vyhlášky totiž spadá do kategorie věcné polemiky s vhodností stávajícího modelu stanovení úhrady hrazených služeb, což však není a ani nemůže být referenčním kritériem hodnocení ústavnosti napadeného zákonného ustanovení. Ústavní soudÚstavní soud samozřejmě nehodlá relativizovat tvrzení navrhovatele, že proces vydávání úhradové vyhlášky má dopad do právní sféry poskytovatelů zdravotních služeb, pojišťoven a zejména pojištěnců. Okolnost, že by zákonná úprava tohoto procesu mohla být zcela nepochybně odlišná (a možná kvalitnější), však ještě neopodstatňuje derogační zásah ze strany Ústavního souduÚstavního soudu. Jeho úkolem totiž není pozitivně formulovat jinou právní úpravu, nýbrž pouze v pozici „negativního zákonodárce“ zrušit takovou úpravu, která je ústavně deficitní. Nic takového však Ústavní soudÚstavní soud v tomto případě neshledal. 194. K argumentaci navrhovatele totiž Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že otázkou zákonné úpravy úhradových vyhlášek se v minulosti již opakovaně zabýval a mechanismus jejich přípravy (dohodovací řízení) a fungování akceptoval jako ústavně souladný. V některých případech totiž sice několikrát zrušil jako protiústavní konkrétní úhradovou vyhlášku, resp. některou její část, nicméně jejich samotný zákonný mechanismus nijak nezpochybnil. 195. Tak kupř. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/16 ze dne 13. 12. 2016 (N 237/83 SbNU 677; 8/2017 Sb.; bod 53) uvedl, že z § 17 ZVZP vyplývá, že zákonodárce v rámci nastaveného systému tzv. výkonového způsobu úhrady „upřednostnil před autoritativním rozhodnutím (regulací) Ministerstva zdravotnictví vzájemnou dohodu mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci smluvních poskytovatelů, která má být výsledkem dohodovacího řízení. Účelem dohodovacího řízení je tak dosáhnout společným postupem dohody na obsahu rámcových smluv a na stanovení hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení a jedná se o obligatorní součást (náležitost) procesu stanovení hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení v rámci úhrad za poskytování zdravotních služeb ze strany smluvních poskytovatelů. Jeho náležitosti a podmínky (včetně vymezení okruhu zúčastněných subjektů) pak konkretizuje citované ustanovení § 17 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jak zdůraznil i Ústavní soudÚstavní soud, ,ústřední zásadu uvedeného zmocnění je třeba spatřovat v zákonodárcem zakotvené prioritě dohody, která má být výsledkem dohodovacího řízení. S ohledem na tento preferovaný účel je nutno vykládat i další podmínky a náležitosti dohodovacího řízení, resp. interpretovat samotnou zmocňovací normu′ (srov. citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 6/07)“. 196. V již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 [obdobně srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ze dne 22. 10. 2013 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)] pak Ústavní soud zdůraznil, že právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny zaručuje samotnou možnost výkonu takovéto činnosti, jakož i to, že povinnosti a omezení, jež se k ní vztahují, nebudou znemožňovat její hlavní účel. „Tím není řečeno, že by měl mít kterýkoliv podnikatel zaručeno právo na zisk, nýbrž že rozsah zákonem stanovených povinností, jimž musí jednotliví podnikatelé v souvislosti se svou činností dostát, nesmí činit jejich podnikání nesmyslným z hlediska možnosti jeho dosažení.“ Proto platí, že úhradová vyhláška „by se dotýkala podstaty a smyslu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, jestliže by na jejím základě stanovená výše úhrad byla s ohledem na rozsah poskytnutých hrazených služeb natolik nízká, že by fakticky - bez jakékoliv jiné kompenzace – přenášela náklady bezplatně poskytované zdravotní péče, které by měly být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, na jednotlivé poskytovatele, a z tohoto důvodu by jim znemožňovala dosažení alespoň přiměřeného zisku. Takovýto důsledek by bylo možné konstatovat jen ve vztahu k určitému segmentu zdravotních služeb jako celku, vymezenému podle formy nebo oboru poskytované zdravotní péče, byť nikoliv nezbytně vymezenému celým územím České republiky. Muselo by totiž jít o stav, kdy by poskytovatelé s ohledem na nastavení pravidel výše úhrad v tomto segmentu ve své podstatě nemohli činit samostatná rozhodnutí, která by jim v případě dalšího pokračování jejich činnosti alespoň potenciálně otevírala cestu k případnému zisku. Na roveň takto vymezeného zásahu, který by se dotýkal podstaty a smyslu práva podnikat, lze postavit i takové nastavení pravidel výpočtu těchto úhrad, které by činily jejich konečnou výši pro jednotlivé poskytovatele nepředvídatelnou, např. v důsledku oprávnění zdravotních pojišťoven tuto výši bez jakéhokoliv zdůvodnění (svévolně) krátit“. 197. Z právě citovaných nálezů se podává, že Ústavní soudÚstavní soud akceptuje podstatu a logiku napadeného zákonného ustanovení (a tedy i jeho ústavní konformitu) a pouze hodnotí, zda v konkrétním případě úhradová vyhláška, vydaná na základě tohoto zákonného zmocnění, nevyvolává protiústavní důsledky. Od tohoto východiska Ústavní soudÚstavní soud neshledal žádný rozumný důvod jakkoliv se odchýlit ani v nyní posuzované věci na základě námitek uplatněných navrhovatelem. Jak již bylo ostatně jednou řečeno, tyto námitky ve své podstatě představují spíše podněty de lege ferenda než relevantní zpochybnění ústavnosti předmětného zákonného ustanovení. Navrhovatelem prezentované námitky ostatně ani nebrojí proti obsahu napadeného ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP, nýbrž proti obsahu konkrétních úhradových vyhlášek, vydávaných na jeho základě. Pokud totiž navrhovatel problematizuje jednotlivé úhradové mechanismy (kritérium kapitace, historická úhradová reference, regulace průměrem na unikátní rodné číslo atp.), zpochybňuje nikoliv samotné zákonné ustanovení, které nyní Ústavní soudÚstavní soud přezkoumává, nýbrž výsledky dohodovacích řízení, resp. obsah úhradových vyhlášek. 198. Tato úvaha zjevně plyne z argumentu navrhovatele, že úhradová vyhláška nemůže zkrátit nárok pojištěnce na hrazenou péči, která je definována přímo zákonem. S tímto argumentem zdejší soud plně souhlasí, nicméně dodává, že jeho důsledkem je i nedůvodnost podaného návrhu, založeného právě na praktických problémech a deficitech při aplikaci napadeného ustanovení § 17 odst. 5 ZVZP, nikoliv však na jeho apriorní protiústavnosti. Samotné toto ustanovení totiž rozsah nároku pojištěnce na hrazenou péči nijak bezprostředně neomezuje. 199. K návrhu na zrušení vyhlášky č. 201/2018 Sb. Ústavní soudÚstavní soud především konstatuje, že navrhovatel napadá tuto vyhlášku sice jako celek, nicméně zpochybňuje pouze některé její části (pomine-li Ústavní soudÚstavní soud námitky proti samotnému přijetí této vyhlášky). Činí tak nicméně spíše jen formálně, neboť v návrhu uvádí (bod 6), že „zrušení úhradové vyhlášky, třebas i včetně zákonného zmocnění k jejímu vydávání, by proto nejenže neodstranilo protiústavní stav, ale mohlo by jej dokonce ještě zhoršit“. 200. Ústavní soudÚstavní soud rovněž v této souvislosti opakuje, že jeho rolí není být tvůrcem zdravotnické politiky státu či ústavně „zakonzervovat“ jediné možné řešení ve své podstatě politického sporu z oblasti financování zdravotní péče. Jeho úkolem proto není bránit k tomu příslušným orgánům (Parlament, vláda, Ministerstvo zdravotnictví) v tvorbě zdravotní politiky tím, že jednu z mnoha možných variant řešení povýší na řešení ústavně konformní a jiné odmítne jako ústavně vadné, jestliže žádná z nabízených variant neporušuje ústavně zaručená práva. Posuzování samotné správnosti či vhodnosti zdravotní politiky státu, resp. způsobu úhrady zdravotní péče Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší, nedojde-li zároveň k porušení ústavních práv. Námitky navrhovatele jsou proto primárně koncepční povahy, kdy se zjevně kloní k řešení prostřednictvím otevřených výběrových řízení s rozhodujícím kritériem nabízené ceny. Stávající koncepce, založená na regulaci ceny právním předpisem (úhradovou vyhláškou), včetně např. nástroje historických referencí, je však také legitimní politické řešení, a Ústavnímu souduÚstavnímu soudu proto nepřísluší je z pozice orgánu ochrany ústavnosti zpochybňovat. 201. Jak přitom konstatoval již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2545/16 ze dne 18. 7. 2017 (N 127/86 SbNU 169), Ústavní soudÚstavní soud může „velmi obtížně suplovat neexistující politickou dohodu zainteresovaných subjektů, resp. politickou vůli Ministerstva zdravotnictví tím, že povýší konkrétní způsob výpočtu úhrad pro dílčí segment zdravotní péče na ústavní princip, čímž odebere možnost zákonodárci či exekutivě o financování v tomto segmentu rozhodovat. Sám technický způsob výpočtu úhrad pro určitý segment zdravotní péče, samotná výše hodnoty bodu či případné limity úhrad nemají samy o sobě ústavní rozměr. Ten může být dán až konkrétní výší částky, kterou je péče hrazena, ať už je tato částka vymezena prováděcím předpisem (úhradovou vyhláškou), nebo stanovena soudem analogickým použitím pravidel v úhradové vyhlášce stanovených. Ústavní hranici, která by připouštěla v posuzovaném případě derogační zásah Ústavního souduÚstavního soudu, netvoří samotný technický způsob určení ceny plnění, resp. způsob, jak k ceně plnění obecné soudy dospěly, nýbrž až případný výsledek tohoto určení ceny posuzovaný v kontextu a podmínkách konkrétního případu. Referenčním kritériem pro posouzení ústavnosti či protiústavnosti výše ceny plnění bude čl. 26 odst. 1 Listiny“. 202. Nastala-li by proto skutečně reálná situace, které se navrhovatel obává (např. odepření odpovídající lékařské péče), pak je namístě v každém konkrétním případě hledat spravedlivé řešení určení ceny poskytnuté zdravotní péče v situaci, kdy se pojišťovna a poskytovatel péče na této ceně nedohodnou, přičemž jsou zároveň služby hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků (zdravotního pojištění), a to prostřednictvím obecných soudů (srov. právě citovaný nález). Předložená věc je však z oblasti abstraktní kontroly norem a paušální derogace některých částí vyhlášky „jen“ z toho důvodu, že v konkrétním případě mohou vyvolat protiústavní dopady, není přiměřeným řešením. 203. V tomto kontextu je také třeba připomenout, že žádný podzákonný předpis nemůže negovat nárok založený přímo zákonem (a opírající se o ústavně zaručené základní právo – čl. 31 Listiny). Ústavní soud proto alespoň ve stručnosti odkazuje na ustanovení § 13 ZVZP, které zaručuje právo pojištěnce na hrazení zdravotních služeb poskytnutých s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud odpovídají jeho zdravotnímu stavu a sledovanému účelu, jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a existují důkazy o jejich účinnosti. Účinnému domáhání se tohoto práva proto nemůže zabránit ani úhradová vyhláška. 204. Rovněž tato část návrhu proto není důvodná, jelikož i v tomto případě platí, že před derogací napadeného ustanovení zákona Ústavní soudÚstavní soud upřednostňuje jeho ústavně konformní interpretaci a aplikaci. VI.8 Individuální úhradový dodatek (§ 17 odst. 5 věta poslední ZVZP) 205. Znění napadeného ustanovení § 17 odst. 5 věty poslední ZVZP bylo následující (tato věta nebyla zákonem č. 371/2021 Sb. podstatně dotčena, když byla jen doplněna o text ,„ výši záloh na úhradu hrazených služeb“): „Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady a regulačních omezeních jinak.“ 206. Podstata argumentace navrhovatele se týká toho, že právní úprava vytváří možnost libovůle, spočívající v dohodě na výši úhrady odchylné od úhradové vyhlášky. 207. Rovněž k této námitce Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že důvodem zrušení zákonného ustanovení nemůže být „toliko“ riziko jeho potenciálního zneužití, nýbrž jeho protiústavnost. Jakkoliv proto Ústavní soudÚstavní soud nehodlá polemizovat s navrhovatelem o tom, že k tomuto zneužití v konkrétním případě skutečně může dojít, má za to, že řešení nespočívá ve zrušení tohoto ustanovení, nýbrž v důsledné kontrole, která by případnému zneužívání zabránila. Pro stručnost lze v tomto ohledu odkázat na vyjádření vlády (str. 6), která poukázala na několik kontrolních mechanismů [Cenový předpis DZP, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů], jež by měly zaručovat, že zdravotní pojišťovny budou plnit svoji zákonnou povinnost nakládat se svěřenými veřejnými prostředkyveřejnými prostředky hospodárně, efektivně a účelně. Každá odchylka od „centrálně“ stanoveného režimu úhrad proto musí být objektivně zdůvodněna (např. lokálním zvýšením nabízených úhrad jsou poskytovatelé motivováni k přesunu svého podnikání do některých regionů). 208. Je také namístě plně odkázat na argumentaci uvedenou k předchozí části (VI.7), která se týká stejného zákonného ustanovení. Možnost dohodnout se na odlišném způsobu a výši úhrady a regulačních omezeních je totiž logickým možným důsledkem předchozího mechanismu stanovení úhrady hrazených služeb (dohodovací řízení, vydání úhradové vyhlášky) a jeho zjevným a legitimním účelem je flexibilně řešit problémy, které se mohou objevit teprve v průběhu času a v předchozím procesu nemusely být zřejmé. 209. Argumentace navrhovatele je přitom poněkud nesourodá, protože zpochybňuje ústavnost jak samotného vydávání obecně závazného právního předpisu (úhradové vyhlášky, viz VI. 7), tak také zákonnou možnost se od tohoto právního předpisu odchýlit. Jak přitom případně uvádí vláda, toto ustanovení umožňuje zdravotním pojišťovnám dostatečně pružně řešit situace, kdy během kalendářního roku u některého poskytovatele dojde k vyčerpání limitů vyplývajících z regulačních omezení, což by ohrozilo místní nebo časovou dostupnost hrazených služeb, přičemž pojišťovna je povinna tuto dostupnost zajistit (§ 40 odst. 7 ZVZP). Smyslem tohoto opatření je proto navýšit individuálním úhradovým ujednáním tyto limity tak, aby k omezení hrazených služeb nedošlo. 210. Jinak řečeno, smysl napadeného ustanovení (za podmínky jeho ústavně konformní interpretace) spočívá právě v záruce odpovídajících záruk ochrany zdraví podle čl. 31 Listiny, nikoliv v jejich popírání. 211. Rovněž tato část návrhu proto není důvodná. VII. Závěr 212. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podaný návrh na zrušení napadených ustanovení právních předpisů podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. 213. Ústavní soudÚstavní soud závěrem uvádí, že s ohledem na petit a odůvodnění podaného návrhu posuzoval ústavnost a zákonnost celkové koncepce právní úpravy financování poskytování zdravotní péče, jak je zakotvena v napadených ustanoveních předmětných předpisů zdravotnického práva. To, že z tohoto hlediska napadenou právní úpravu na základě předestřené argumentace navrhovatele neshledal neústavní, nicméně neznamená, že účastníci právních vztahů vzniklých na základě nyní přezkoumávané právní úpravy jsou zbaveni prostředků právní ochrany pro případ, že při výkladu a aplikaci těchto ustanovení dojde k porušení právních předpisů či k zásahu do ústavně zaručených práv a svobod. Zamítnutí návrhu proto nevylučuje, že v jiných případech as jinou právní argumentací každé z napadených (ale i ostatních souvisejících) ustanovení napadených právních předpisů může být podrobeno přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem. Stejně tak tento nález nevylučuje, že při postupu a rozhodování podle těchto ustanovení, která nyní v přezkumu ústavnosti a zákonnosti obstála, nedojde při vydávání různých aktů aplikace práva k porušení práv účastníků jimi upravených vztahů. Není proto vyloučen ani přezkum prováděný Ústavním soudemÚstavním soudem tam, kde prostředky soudní a jiné právní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny nepovedou k cíli. Ostatně, již výše na řadě míst Ústavní soud poukázal na různé možnosti, které právní úprava poskytuje k ochraně práv dotčených subjektů (srov. např. argumentaci týkající se § 13, 16 a § 40 odst. 7 ZVZP, popř. provedený výklad § 112 odst. 4 zákona o zdravotních službách). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 181/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 27. 6. 2022, částka 83/2022 181 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 22. června 2022 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022, která byla uzavřena dne 24. ledna 2022 mezi vyššími odborovými orgány – Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů – Zemědělský svaz České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/). Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Zákon č. 180/2022 Sb.	Zákon č. 180/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 83/2022 * Čl. I - Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/20 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 180 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 112/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 149/2020 Sb., a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. q) se za slova „místostarosta obce“ vkládají slova „s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností“ a za slova „členové rady obce“ se vkládají slova „s rozšířenou působností“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se za slova „územního samosprávného celku,“ vkládají slova „s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení a“. 3. V § 13 odst. 3 se za slova „Každý má právo“ vkládají slova „na základě žádosti“ a věty druhá a třetí se zrušují. 4. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele“. 5. V § 13 odst. 4 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele,“. 6. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „žadatele“. 7. V § 13 odstavec 8 zní: „(8) Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.“. 8. V § 14a odst. 1 se za slova „organizační složce zastává,“ vkládají slova „adresu pro doručování elektronické pošty“. 9. V § 14b odstavec 1 zní: „(1) Každý může prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených v a) § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, b) § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, c) § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo d) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci.“. Čl. II Přechodné ustanovení Evidenční orgán provede do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z registru oznámení výmaz údajů podle § 14a odst. 1 a oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vztahujících se výlučně k výkonu funkce místostarosty obce, jejíž orgány vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu, který nebyl pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo funkce člena rady obce, jejíž orgány vykonávají přenesenou působnost v základním rozsahu, nebo obce s pověřeným obecním úřadem, který nebyl pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 179/2022 Sb.	Zákon č. 179/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 13. 2. 2023, částka 83/2022 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 13. 2. 2023 179 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty první, sedmá a poslední zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/262 ze dne 19. prosince 2019, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní (přepracované znění).“. 2. V § 1 odst. 4 písm. a) se za slovo „dovozu“ vkládají slova „nebo neoprávněném vstupu vybraných výrobků“. 3. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 72 zní: „(5) Na vybrané výrobky, které nemají celní status zboží Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie72) (dále jen „celní kodex“), se nevztahují ustanovení upravující režim podmíněného osvobození od daně, volný daňový oběh a zasílání. 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „území stanovené směrnicí Rady o obecné úpravě spotřebních daní1a)“ nahrazují slovy „souhrn daňových území členských států“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 5. V § 2 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) daňovým územím členského státu území členského státu Evropské unie, na které se vztahuje Smlouva o Evropské unii nebo Smlouva o fungování Evropské unie, s výjimkou třetího území,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 6. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“. 7. V § 2 odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 8. V § 2 odst. 3 se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“ a slova „také území, za jejichž zahraniční vztahy odpovídá členský stát,“ se zrušují. 9. V § 2 odst. 4 se slovo „země“ nahrazuje slovem „území“ a za slova „také území“ se vkládají slova „podle článku 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, území“. 10. V § 2 odst. 5 se slova „Evropského společenství se“ nahrazují slovy „Unie podle celního kodexu (dále jen „celní území Unie“) se“ a slova „Evropského společenství z“ se nahrazují slovy „Unie ze třetích“. 11. V § 2 odst. 6 se slova „Evropského společenství se“ nahrazují slovy „Unie se“ a slova „Evropského společenství na“ se nahrazují slovy „Unie na třetí“. 12. V § 3 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) dovozem propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, b) neoprávněným vstupem vstup vybraných výrobků na daňové území Evropské unie, pokud u těchto vybraných výrobků 1. nedošlo k jejich dovozu a 2. vznikl celní dluh podle čl. 79 odst. 1 celního kodexu,“. 13. V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „ , na něž se nevztahuje zvláštní celní režim nebo dočasné uskladnění,“ zrušují. 14. V § 3 odst. 1 písm. j) se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“, slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a)“ se nahrazují slovy „ , který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g)“ a slova „podle § 3 písm. g)“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 6a se zrušuje. 15. V § 3 odst. 1 písmeno k) zní: „k) uvedením do volného daňového oběhu 1. vyjmutí vybraných výrobků z režimu podmíněného osvobození od daně, 2. ztráta nebo znehodnocení vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, 3. výroba vybraných výrobků mimo režim podmíněného osvobození od daně, 4. dovoz vybraných výrobků, pokud nebyly tyto vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, 5. neoprávněný vstup vybraných výrobků, pokud u těchto vybraných výrobků celní dluh nezanikl podle čl. 124 odst. 1 písm. e) až g) nebo k) celního kodexu, nebo 6. skladování nebo doprava vybraných výrobků, u nichž se neprokáže, že se jedná o výrobky zdaněné, nebo pokud se neprokáže způsob jejich nabytí oprávněně bez daně,“. 16. V § 3 odst. 1 písm. l) se slova „vyrobené nebo dovezené“ zrušují. 17. V § 3 odst. 1 písm. q) se slova „úplné zničení nebo nenahraditelná ztráta“ nahrazují slovy „nenahraditelná ztráta nebo úplné zničení“. 18. V § 3 odst. 1 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) až x), která včetně poznámky pod čarou č. 73 znějí: „t) místem dovozu místo, na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, u) místem výstupu místo, 1. ze kterého vybrané výrobky opouští daňové území Evropské unie, nebo 2. na kterém se vybrané výrobky nacházejí v okamžiku jejich propuštění do celního režimu vnějšího tranzitu, pokud jde o vybrané výrobky, které byly propuštěny do celního režimu vnějšího tranzitu, v) elektronickým systémem elektronický systém podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému73), w) nedostupností elektronického systému stav, kdy je nefunkční elektronický systém sám o sobě; za nedostupnost elektronického systému se považuje také stav, kdy jsou neplatné přístupové komunikační prostředky správce daně k elektronickému systému nebo přístupové komunikační prostředky osoby, která používá elektronický systém, pokud tato osoba v přiměřené době vynaloží úsilí, které po ní lze rozumně požadovat k tomu, aby jí byly přiděleny platné přístupové komunikační prostředky, x) jedinečným číslem pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu. 73) Čl. 1 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/263 ze dne 15. ledna 2020 o zavedení elektronického systému pro dopravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani (přepracované znění).“. 19. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 71 zní: „(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) dopravou vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu, b) jedinečným číslem pro dopravu ve volném daňovém oběhu jedinečné číslo podle nařízení Rady upravujícího správní spolupráci v oblasti spotřebních daní71), které bylo pro účely dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy přiděleno správcem daně nebo příslušným orgánem jiného členského státu, c) evidovaným příjemcem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá na daňovém území České republiky přijímat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a 2. které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky přiděleno správcem daně jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, d) evidovaným odesílatelem osoba, 1. která oznámila správci daně, že hodlá odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, a 2. které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků přiděleno správcem daně na daňovém území České republiky jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, 71) Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.“. 20. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až g), která znějí: „e) zasíláním doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě na daňové území členského státu od něj odlišného 1. osobou podnikající nebo vykonávající jinou samostatnou hospodářskou činnost a mající místo pobytu nebo sídlo v členském státě, ve kterém je zahájena tato doprava, nebo na účet takové osoby a 2. osobě s místem pobytu nebo sídlem na území členského státu odlišného od státu podle bodu 1, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, f) zasílatelem osoba, která zasílá vybrané výrobky nebo jejímž jménem se vybrané výrobky zasílají, g) zástupcem pro zasílání vybraných výrobků osoba, která byla zasílatelem pověřena pro plnění povinností souvisejících se zasíláním vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky.“. 21. Za § 3a se vkládá nový § 3b, který včetně nadpisu zní: „§ 3b Částečné ztráty vybraných výrobků (1) Částečnou ztrátou se pro účely spotřebních daní rozumí ztráta vybraného výrobku, a) ke které dojde v důsledku povahy vybraného výrobku při jeho výrobě, skladování, dopravě nebo při jiném nakládání s tímto výrobkem, b) jejíž výše není vyšší než výše technicky zdůvodněné částečné ztráty a c) která není nepředvídatelnou ztrátou nebo znehodnocením. (2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely a) daně z minerálních olejů rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, ke které dochází při skladování nebo dopravě minerálních olejů v důsledku jejich povahy, vypočtená podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu, b) daně z lihu rozumí částečná ztráta ve výši normy ztrát lihu podle zákona upravujícího líh. (3) Výpočet výše technicky zdůvodněné ztráty při skladování a dopravě minerálních olejů a koeficient ztrát stanoví vyhláškou Ministerstvo průmyslu a obchodu. (4) Koeficientem ztrát podle odstavce 3 se rozumí koeficient vyjadřující výši technicky zdůvodněné ztráty při skladování nebo dopravě minerálních olejů na měřicí jednotku vybraného výrobku. (5) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely dopravy v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílání rozumí a) společný práh částečné ztráty podle nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží, b) výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2, pokud není stanoven společný práh částečné ztráty podle písmene a). (6) Pokud není stanovena výše technicky zdůvodněné částečné ztráty podle odstavce 2 nebo 5, je její výše nula.“. 22. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „(§ 9 odst. 1), nebo v souvislosti se ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně [§ 9 odst. 3 písm. a)]“ zrušují. 23. V § 4 odst. 1 písm. b) se bod 1 zrušuje. Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 1 až 3. 24. V § 4 odst. 1 písm. b) se bod 3 zrušuje. 25. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „níž došlo k porušení tohoto režimu [§ 9 odst. 3 písm. f) a § 28]“ nahrazují slovy „dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením vybraných výrobků anebo jinou skutečností k porušení režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání ke vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň“ a slova „porušení tohoto režimu“ se nahrazují slovy „takovém porušení“. 26. V § 4 odst. 1 písmeno e) zní: „e) která pro účely podnikání přijme na daňovém území České republiky vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, pokud jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit,“. 27. V § 4 odst. 1 písmeno h) zní: „h) která je v případě zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky 1. zasílatelem, pokud tato osoba nepověřila zástupce pro zasílání vybraných výrobků, 2. zástupcem pro zasílání vybraných výrobků, pokud byl pověřen, nebo 3. příjemcem těchto vybraných výrobků, pokud je zasílání vybraných výrobků uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo pokud zasílatel nebo zástupce pro zasílání vybraných výrobků neposkytnou zajištění daně.“. 28. V § 4 odst. 2 se slova „bodech 1 a 3 a písm. f)“ nahrazují slovy „bodě 2, odstavci 1 písm. f), odstavci 4“. 29. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Při dovozu nebo neoprávněném vstupu je plátcem dlužník podle celního kodexu. V případě neoprávněného vstupu odpovídá za daň společně a nerozdílně také právnická nebo fyzická osoba, která se na tomto neoprávněném vstupu podílela.“. 30. V § 4 odst. 6 větě druhé a v § 5 odst. 1 větě druhé se slova „ , 4 a 5“ nahrazují slovy „až 4“. 31. V § 5 odst. 5, § 6 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 2, § 24 odst. 5 větě druhé, § 25 odst. 5 větě první, § 37 odst. 2 písm. b) a v § 60 odst. 8 se za slovo „oběhu“ vkládají slova „nebo celního režimu konečného užití“. 32. Na konci textu § 7 se doplňují slova „anebo vybrané výrobky, u nichž došlo k jejich neoprávněnému vstupu na daňové území Evropské unie“. 33. V § 8 se za slovo „dovozem“ vkládají slova „anebo neoprávněným vstupem“. 34. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Za okamžik uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu se při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky jejich a) dovozem nebo neoprávněným vstupem považuje den vzniku celního dluhu, b) ztrátou nebo znehodnocením při výrobě, skladování nebo jiném nakládání považuje den jejich zúčtování, nejpozději však třicátý den ode dne zjištění ztráty nebo znehodnocení.“. 35. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „v režimu podmíněného osvobození od daně okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení“ nahrazují slovy „ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo zasílaných okamžikem jejich ztráty nebo znehodnocení anebo jiného porušení podmínek dopravy nebo zasílání“ a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo částečné ztráty“. 36. V § 9 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 37. V § 9 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 38. V § 9 odst. 3 písm. e) se slova „které jsou určeny“ nahrazují slovem „dopraveny“ a slova „daňovém území České republiky nebo k plnění úkolů veřejnoprávního subjektu na daňovém území České republiky nebo dnem ukončení dopravy na daňovém území České republiky, pokud tyto výrobky byly přijaty plátcem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. e) v jiném členském státě a jsou dopravovány na daňové území České republiky“ se nahrazují slovy „daňové území České republiky“. 39. V § 9 odst. 3 písmeno g) zní: „g) dnem, ve kterém byly na daňovém území České republiky přijaty vybrané výrobky zaslané z jiného členského státu,“. 40. V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „prováděcího nařízení Rady upravujícího prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty17a)“ nahrazují slovy „nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní“. Poznámka pod čarou č. 17a se zrušuje. 41. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmen f) a g) doplňují slova „ ; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně, přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu“. 42. Za § 13c se vkládá nový § 13d, který včetně nadpisu zní: „§ 13d Osvobození od daně při ztrátě nebo znehodnocení vybraných výrobků Od daně jsou také osvobozeny vybrané výrobky, u kterých daňový subjekt prokáže, že v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k jejich a) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení, nebo b) částečné ztrátě.“. 43. V § 14 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Plátci, který dopraví“ nahrazují slovy „Evidovanému odesílateli, který odešle“, slova „nebo pro plnění úkolů veřejnoprávního subjektu“ se zrušují a slova „za podmínek, že“ se nahrazují slovy „dnem splnění poslední z těchto podmínek:“. 44. V § 14 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) vybrané výrobky jsou dopravovány 1. se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem, nebo 2. s dokladem, který obsahuje stejné údaje jako zjednodušený elektronický průvodní doklad (dále jen „náhradní zjednodušený průvodní doklad“), b) příslušným orgánem členského státu určení je potvrzeno přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu; pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, musí být potvrzení přijetí vybraných výrobků vydané příslušným orgánem členského státu určení odsouhlaseno správcem daně příslušným místu odeslání vybraných výrobků,“. 45. V § 14 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 46. V § 14 odst. 2 písmeno d) zní: „d) u vybraných výrobků, u nichž během jejich dopravy došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek dopravy, evidovaný odesílatel 1. prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, a“. 47. V § 14 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje. 48. V § 14 odstavec 3 zní: „(3) Plátci, který předloží doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena na daňovém území České republiky a tyto výrobky byly zaslány fyzické osobě do jiného členského státu, a doklad o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v tomto jiném členském státě, vzniká nárok na vrácení daně dnem předložení těchto dokladů. Pokud při zasílání vybraných výrobků do jiného členského státu došlo ke ztrátě nebo znehodnocení anebo jinému porušení podmínek zasílání, je plátce pro účely vzniku nároku na vrácení daně namísto předložení dokladu o tom, že daň za vybrané výrobky byla zaplacena v členském státě určení, povinen a) prokázat, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení anebo částečné ztrátě, nebo b) předložit doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek zasílání vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň.“. 49. V § 18 odst. 7 se slova „podle § 9 odst. 3 písm. a)“ nahrazují slovy „při dopravě vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo při zasílání, v jejichž průběhu došlo ztrátou nebo znehodnocením anebo jiným porušením podmínek dopravy nebo zasílání vybraných výrobků ke vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „anebo jiného porušení podmínek dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nebo podmínek zasílání“. 50. V § 18 se odstavec 8 zrušuje. 51. V § 19 odst. 1 písm. a), § 59 odst. 7 a 10 a v § 78 odst. 3 se slova „podle § 3 písm. f)“ zrušují. 52. V § 19 odst. 5 se slova „prostorově ohraničeném místě [§ 3 písm. f)]“ nahrazují slovy „daňovém skladu“. 53. V § 19 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 54. V § 19c odst. 1 se slova „evidenční číslo rovněž“ zrušují, slova „ , nebylo-li přiděleno dříve“ se nahrazují slovy „jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené daňovému skladu nemění.“. 55. V § 21 odst. 1 písm. a), § 23a odst. 3, § 33e odst. 3, § 43q odst. 1 písm. a), § 58 odst. 1, § 77 odst. 1 a 2, § 90, § 116a odst. 1 a 2 a v § 119 odst. 4 písm. b) se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“. 56. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků nemění.“. 57. V § 23b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a identifikační údaje odesílatele, od kterého mají být vybrané výrobky přijaty“. 58. V § 23b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v povolení pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přidělí oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené oprávněnému příjemci pro jednorázové přijetí vybraných výrobků nemění.“. 59. V § 24 odst. 1 se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“ a slovo „dodání,“ se nahrazuje slovem „dodání“. 60. V § 24 odst. 3 větě první se slova „ , 3, 4 a § 58 odst. 5 písm. a)“ nahrazují slovy „až 5“ a věty šestá a sedmá se nahrazují větami „Pokud se pro dopravu vybraných výrobků nepoužije zajištění daně pro provozování daňového skladu, poskytuje se zajištění daně pro každou dopravu zvlášť, a to způsoby podle § 21 odst. 1. Ustanovení § 21 odst. 2, 4 a 5 a § 21a se na toto zajištění použijí obdobně.“. 61. V § 24 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, a b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány.“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 62. V § 24 odstavec 5 zní: „(5) Správce daně může na žádost provozovatele odesílajícího daňového skladu nebo oprávněného odesílatele udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce, provozovatel přijímajícího daňového skladu nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Zajišťuje-li daň dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, poskytuje se zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným odesílajícímu daňovému skladu.“. 63. V § 24 odst. 7 větě druhé se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“, slova „pro dopravu a sledování vybraných výrobků podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení elektronického systému27c) (dále jen „elektronický systém“) pohraničním“ se zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „místně příslušným podle místa výstupu vybraných výrobků (dále jen „celní úřad výstupu“)“. Poznámka pod čarou č. 27c se zrušuje. 64. V § 24 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu.“. 65. V § 24 odst. 8 se slovo „odesílatel“ nahrazuje slovy „osoba, která poskytla zajištění daně,“ a slova „(§ 27a, 27b, 27d, 27e nebo 27f), a zajištění daně vrátí osobě, která zajištění daně poskytla“ se nahrazují slovy „ , nebo skutečnost, že v průběhu dopravy v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, anebo předloží doklad o zaplacení daně, pokud tato povinnost v průběhu dopravy vznikla“. 66. V § 24 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. (10) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 11 a 12. 67. V § 24 odst. 11 větě první, § 25 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 25 odst. 1 písm. b) bodě 2, § 25 odst. 1 písm. c) bodě 2, § 25 odst. 9 větě první a v § 27d odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“. 68. V § 24 odst. 12 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d)“ včetně poznámky pod čarou č. 27d zrušují. 69. V § 25 odst. 1 písm. b) bodě 3 a v § 25 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a)“ zrušují a na konci textu bodů se doplňují slova „ , který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. c) až g)“. 70. V § 25 odst. 3 větě druhé se slova „celní úřad uvedený v § 26 odst. 3 písm. b)“ zrušují a za slovo „nevydá“ se vkládají slova „celní úřad, který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití, (dále jen „celní úřad dovozu“)“. 71. V § 25 odst. 4 větě čtvrté se slova „poskytl dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím dopravce nebo vlastník vybraných výrobků“ nahrazují slovy „poskytli namísto nich nebo společně s nimi také dopravce nebo vlastník vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.“. 72. V § 25 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Vybrané výrobky lze dopravovat v režimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu na daňovém území České republiky, které není daňovým skladem, pouze pokud deklarant nebo jiná osoba, která se přímo nebo nepřímo podílí na vyřizování celních formalit, celnímu úřadu poskytli a) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován oprávněný odesílatel, který tyto výrobky odesílá, b) jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně, jímž je identifikován příjemce, jemuž jsou vybrané výrobky odeslány, a c) doklady prokazující, že je zboží určeno k odeslání do jiného členského státu.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 73. V § 25 odst. 7 větě poslední se slovo „pohraničním“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „výstupu“. 74. V § 25 se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „ ; přijetím vybraných výrobků v místě přímého dodání dochází k jejich uvedení do volného daňového oběhu“. 75. V § 25 odstavec 9 zní: „(9) Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků a doprava byla ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy a) je příjemci potvrzena skutečnost, že byly splněny podmínky přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, nebo b) osoba, která poskytla zajištění daně, 1. prokáže, že v souvislosti s dopravovanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo 2. předloží doklad o zaplacení daně, pokud v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.“. 76. V § 25 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 12, které znějí: „(10) Lhůta podle odstavce 9 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (11) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. (12) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 13 a 14. 77. V § 25 odst. 14 se slova „podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní27d)“ nahrazují slovy „na daňovém území České republiky“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud byla tato doprava vybraných výrobků zahájena na daňovém území České republiky, nelze ji v jejím průběhu rozdělit ani na území jiného členského státu.“. 78. V § 26 odst. 1 větě poslední se slova „osobám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) nebo osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. d) nebo obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu“. Poznámka pod čarou č. 27e se zrušuje. 79. V § 26 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní“. 80. V § 26 odst. 3 písm. b) se slova „ , který rozhoduje o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ nahrazují slovem „dovozu“. 81. V § 26 odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a stanoví lhůtu, ve které tento provozovatel nebo oprávněný odesílatel nedostatky odstraní“ a ve větě poslední se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 5“. 82. V § 26 odst. 6 se slova „ , kterým se provádí směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní28)“ nahrazují slovy „v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží“. Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje. 83. V § 27 odst. 1 větě první se slova „osobám uvedeným ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d)“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 84. V § 27 odst. 2 se text „odst. 7“ nahrazuje textem „§ 25 odst. 8“ a slova „pro místo“ se nahrazují slovy „podle místa“. 85. V § 27 odstavec 3 zní: „(3) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována podle § 25 odst. 1 písm. b) bodu 2, orgán uvedený v § 26 odst. 3 odešle elektronický průvodní doklad bezodkladně příslušným orgánům členského státu, v němž je podáno celní prohlášení pro vývoz.“. 86. V § 27 odst. 4 se slovo „pohraničnímu“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňuje slovo „výstupu“. 87. V § 27 odst. 5 větě první se slova „listinný stejnopis“ nahrazují slovy „referenční kód“ a slova „nebo obchodní doklad, ve kterém je uveden referenční kód,“ se zrušují a ve větě druhé se slovo „doklad“ nahrazuje slovy „referenční kód“. 88. V § 27 odst. 6 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 89. V § 27 odst. 7 větě první se slova „ukončení dopravy“ nahrazují slovem „určení“ a věta poslední se zrušuje. 90. V § 27 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Náležitosti návrhu na zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a na změnu příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (9) Zrušení elektronického průvodního dokladu podle odstavce 6 a změna příjemce nebo místa určení podle odstavce 7 se provedou postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.“. 91. V nadpisu § 27a se slova „Elektronický průvodní doklad při ukončení dopravy“ nahrazují slovy „Oznámení o přijetí“. 92. V § 27a odst. 1 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“, slovo „místu“ se nahrazuje slovy „podle místa“ a věty druhá a třetí se zrušují. 93. V § 27a odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují. 94. V § 27a odst. 8 se za slova „přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně“ vkládají slova „pomocí elektronického systému“. 95. V § 27a se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně podle odstavce 1 nebo 2 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží.“. 96. Za § 27a se vkládá nový § 27ab, který včetně nadpisu zní: „§ 27ab Doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně při vývozu (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, je deklarant povinen poskytnout celnímu úřadu, kterému je podáváno celní prohlášení pro vývoz (dále jen „celní úřad vývozu“), referenční kód. (2) Celní úřad vývozu ověří správnost a platnost údajů uvedených v celním prohlášení pro vývoz, a to porovnáním s údaji uvedenými v elektronickém průvodním dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti příslušné orgány členského státu odeslání. (3) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží informaci o tom, že příslušný orgán členského státu odeslání shledal při ověření správnosti podle odstavce 2 údaje uvedené v celním prohlášení pro vývoz nesprávnými nebo neúplnými, a má za to, že údaje uvedené v elektronickém průvodním dokladu jsou nesprávné, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel odstraní nedostatky v elektronickém průvodním dokladu. (4) Pokud nedojde k vývozu vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od daně, celní úřad vývozu oznámí pomocí elektronického systému tuto skutečnost bezodkladně příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží informaci o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, oznámí tuto skutečnost bezodkladně pomocí elektronického systému odesílateli vybraných výrobků. (6) Odesílatel vybraných výrobků, kterému byla oznámena skutečnost podle odstavce 5, je pomocí elektronického systému povinen zrušit elektronický průvodní doklad nebo změnit místo určení vybraných výrobků.“. 97. § 27b včetně nadpisu zní: „§ 27b Elektronické doklady při vývozu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně (1) Pokud je doprava vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně uskutečňována do místa výstupu, vyhotoví celní úřad vývozu na základě informací poskytnutých celním úřadem výstupu nebo obdobným orgánem podle právních předpisů jiného členského státu, jejichž správnost a platnost ověřil, oznámení o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie a zašle jej pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (2) Náležitosti oznámení o vývozu vybraných výrobků jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Pokud celní úřad místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží oznámení o vývozu vybraných výrobků, zašle jej pomocí elektronického systému odesílateli vybraných výrobků.“. 98. V § 27c odst. 1 písm. c) se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 5“. 99. V § 27c se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Provozovatel daňového skladu nebo oprávněný odesílatel jsou povinni předat doklad podle odstavce 1 písm. a) deklarantovi. (4) Deklarant je povinen celnímu úřadu vývozu poskytnout kopii dokladu podle odstavce 1 písm. a) nebo referenční kód tohoto dokladu.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 5 až 10. 100. V § 27c odst. 6 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 101. V § 27c se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 102. V § 27c odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 8.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému odesílatel podle odstavce 1 předloží orgánu uvedenému v § 26 odst. 3 návrh na změnu příjemce nebo místa určení podle § 27 odst. 7; tato změna se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní.“. 103. V § 27c se odstavec 9 zrušuje. 104. V § 27d odst. 1 písm. b) se slova „specifickým správním“ zrušují. 105. V § 27d odst. 1 písm. c) a v § 27d odst. 4 větě druhé se slova „3 až 5“ nahrazují slovy „5 a 6“. 106. V § 27d odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 27d odst. 2 se slovo „místu“ nahrazuje slovy „podle místa“. 107. V § 27e odstavec 1 zní: „(1) Pokud v případech, kdy je doprava vybraných výrobků uskutečňována do místa výstupu, nelze z důvodu nedostupnosti elektronického systému v České republice nebo z důvodů uvedených v § 27d odst. 1 písm. b) nebo c) vyhotovit oznámení a) o vývozu vybraných výrobků z daňového území Evropské unie, vyhotoví celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení a který potvrzuje, že doprava byla ukončena, nebo b) příslušným orgánům členského státu odeslání o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků, vyhotoví celní úřad vývozu doklad, který obsahuje stejné údaje jako toto oznámení.“. 108. V § 27e odst. 2 se za slova „vývozu vybraných výrobků“ vkládají slova „nebo oznámení o tom, že nedojde k vývozu vybraných výrobků,“, za slova „výrobků z daňového území Evropské unie“ se vkládají slova „nebo informaci, že nedojde k vývozu vybraných výrobků,“ a slova „pohraničního celního úřadu“ se nahrazují slovy „celního úřadu výstupu“. 109. V § 27e odst. 4 se za text „§ “ vkládají slova „27ab a“. 110. V § 27e se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží náhradní oznámení o vývozu vybraných výrobků, posoudí tento doklad a v případě jeho uznání zaznamená ukončení dopravy do elektronického systému. Při posuzování tohoto oznámení správce daně zohlední důkazní prostředky poskytnuté osobou, která vybrané výrobky odeslala.“. 111. V nadpisu § 27f se slovo „dopravě“ nahrazuje slovy „ukončení dopravy“. 112. V § 27f odst. 1 se slovo „vývozu“ nahrazuje slovem „výstupu“ a slovo „místu“ se nahrazuje slovy „podle místa“. 113. V § 27f odst. 3 se slova „osob uvedených ve směrnici Rady o obecné úpravě spotřebních daní27e)“ nahrazují slovy „dopravy příjemci, který přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené od daně podle právních předpisů jiného členského státu jako vybrané výrobky podle § 11 odst. 1 písm. d),“. 114. V § 28 odst. 1 se za slovo „není“ vkládají slova „v důsledku ztráty nebo znehodnocení anebo jiné skutečnosti“ a slova „vývozu, osobě uvedené v § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e) nebo příjemci podle směrnice Rady o obecné úpravě spotřebních daní6a) v jiném členském státě“ se nahrazují slovy „výstupu, příjemci, který přijímá vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 11 odst. 1 písm. c), d) nebo e), nebo osobě, která přijímá vybrané výrobky obdobně osvobozené podle právních předpisů jiného členského státu“. 115. V § 28 odst. 2 se slova „ztrát ve smyslu § 49 odst. 11 nebo § 71 odst. 2“ nahrazují slovy „částečné ztráty“. 116. V § 28 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „v okamžiku tohoto porušení“. 117. V § 28 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „v okamžiku, kdy bylo toto porušení zjištěno“. 118. V § 28 odst. 6 se slovo „daňovému“ zrušuje a slova „ , ve kterém byla doprava zahájena,“ se nahrazují slovem „odeslání“. 119. V § 28 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu vývozu,“ nahrazují slovem „vývozu“. 120. V § 28 odst. 7 písm. c) se slovo „zcela“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „anebo částečné ztráty“. 121. V § 28 odst. 7 závěrečné části ustanovení se za slova „od daně“ vkládají slova „v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy“ a slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ se nahrazují slovem „dovozu“. 122. V § 28 odst. 8 písm. c) se slovo „zcela“ zrušuje a za slovo „znehodnocení“ se vkládají slova „anebo částečné ztráty“. 123. V § 28 odst. 8 závěrečné části ustanovení se za slova „od daně“ vkládají slova „v místě odeslání na daňovém území České republiky v okamžiku zahájení dopravy“ a slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ se nahrazují slovem „dovozu“. 124. V § 28 odst. 9 se slova „ , který rozhodl o propuštění těchto vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu“ nahrazují slovem „dovozu“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 125. Za § 28 se vkládají nové § 28a až 28h, které včetně nadpisů znějí: „§ 28a Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy může být uskutečněna pouze mezi a) evidovaným odesílatelem nebo osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, a b) evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu. (2) Pokud je příjemcem vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jednom členském státě a dopravovaných na daňové území odlišného členského státu nebo přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu osoba veřejného práva, platí pro účely spotřebních daní, že účelem této dopravy je podnikání. (3) Pokud jsou vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jednom členském státě dopravované pro účely podnikání přes daňové území odlišného členského státu zpět do tohoto členského státu, lze tyto výrobky dopravovat pouze po vhodné trase. (4) Dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy lze uskutečnit pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem nebo náhradním zjednodušeným průvodním dokladem. (5) Za dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy se nepovažuje doprava vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v členském státě a umístěných na palubě letadla nebo lodi dopravujících cestující na daňovém území České republiky, pokud tyto vybrané výrobky nejsou určeny k prodeji na této palubě. § 28b Oznámení evidovaného příjemce (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání přijímat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravené na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu určení jako evidovanému odesílateli s výjimkou odesílatele podle § 28d. § 28c Oznámení evidovaného odesílatele (1) Osoba, která hodlá pro účely podnikání odesílat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zahájením dopravy těchto vybraných výrobků. (2) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě, která podala toto oznámení, jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a sdělí jej této osobě. To neplatí, pokud správce daně této osobě již takové číslo přidělil k tomuto místu odeslání jako evidovanému příjemci s výjimkou příjemce podle § 28d. § 28d Oznámení dočasného evidovaného příjemce a evidovaného odesílatele (1) V případě, že osoba hodlá přijímat nebo odesílat vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy pouze v předem oznámeném množství a pouze od jednoho odesílatele nebo jednomu příjemci, uvede v oznámení podle § 28b odst. 1 nebo § 28c odst. 1 i množství vybraných výrobků, které mají být přijaty nebo odeslány. (2) Jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu přidělené na základě oznámení podle odstavce 1 zanikne po jeho použití na přijetí nebo odeslání uvedeného množství vybraných výrobků nebo nejpozději uplynutím 3 měsíců ode dne přidělení tohoto čísla. § 28e Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Oznámení ve věci dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy podle § 28b až 28d (dále jen „oznámení ve věci dopravy“) lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (2) Oznámení ve věci dopravy kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) údaje označující správce daně, b) údaje o tom, zda se oznamuje přijímání nebo odesílání vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, případně údaj o dočasné povaze této činnosti, c) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele a d) adresu místa určení nebo odeslání vybraných výrobků a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu tohoto místa. (3) Oznámení ve věci dopravy může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně přiděleno jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud se toto číslo přiděluje. § 28f Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení ve věci dopravy, stává se oznámení ve věci dopravy dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 28g Lhůta pro přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu Správce daně přidělí oznamovateli jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení ve věci dopravy, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 28h Zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu (1) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu a) na základě oznámení evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Evidovaný příjemce nebo evidovaný odesílatel podají správci daně oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlají přijímat na místě určení ani odesílat z místa odeslání, pro která jim byla přidělena jedinečná čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu, vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. Na toto oznámení se použijí § 28e odst. 1, § 28e odst. 2 písm. a), c) a d) a § 28f obdobně. (3) Správce daně zruší jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu z moci úřední, pokud toto číslo není v elektronickém systému použito déle než 1 rok. (4) O zrušení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu správce daně evidovaného příjemce nebo evidovaného odesílatele vyrozumí.“. 126. Za § 28h se vkládají nové § 28i a 28j, které včetně nadpisů znějí: „§ 28i Zahájení a ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Doprava vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je a) zahájena okamžikem, kdy tyto vybrané výrobky opustí místo odeslání, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu, b) ukončena okamžikem přijetí vybraných výrobků evidovaným příjemcem na daňovém území České republiky nebo v jiném členském státě osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, které je uvedeno ve zjednodušeném elektronickém průvodním dokladu nebo náhradním zjednodušeném průvodním dokladu. § 28j Porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud u dopravovaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků evidovaným příjemcem nebo osobou, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků přiděleno na území jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, na místě určení, pokud se nejedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu. (2) K porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dojde, pokud je doprava uskutečněna a) mezi jinými osobami než osobami podle § 28a odst. 1, nebo b) bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo náhradního zjednodušeného průvodního dokladu. (3) Dojde-li k porušení podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňovém území České republiky, b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.“. 127. § 29 a 30 včetně nadpisů znějí: „§ 29 Zajištění a placení daně při dopravě vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce je povinen před zahájením dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky poskytnout zajištění daně ve výši, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, pokud by vybrané výrobky byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Evidovaný příjemce poskytuje zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně. (2) Správce daně může na žádost evidovaného příjemce udělit souhlas s tím, aby zajištění daně poskytli namísto evidovaného příjemce nebo společně s ním také dopravce, vlastník nebo evidovaný odesílatel vybraných výrobků, pokud s tím osoby, které mají toto zajištění poskytnout, písemně souhlasí. Tyto osoby poskytnou zajištění daně převodem nebo složením peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně místně příslušným evidovanému příjemci. (3) Na žádost osoby, která poskytla zajištění daně, použije správce daně zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e). (4) Správce daně použije zajištění daně na úhradu daně vzniklé podle § 9 odst. 3 písm. a) nebo e) včetně jejího příslušenství, pokud není daň zaplacena ve lhůtě splatnosti. Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž tímto způsobem vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to požádá příslušný orgán jiného členského státu. (5) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nebylo použito na úhradu daně podle odstavce 3 nebo 4, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že došlo k nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě anebo že jiným způsobem nevznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu dopravy vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravovaných pro účely podnikání na daňové území České republiky vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. (6) Lhůta podle odstavce 5 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (7) V případě uvolnění zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků, které bylo poskytnuto složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, se složená nebo převedená částka na depozitním účtu uvolní k opakovanému použití na zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (8) Na žádost osoby, která zajištění daně pro dopravu vybraných výrobků složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně poskytla, se složená nebo převedená částka, která je uvolněna, nebo její část stává přeplatkem této osoby. Vznikne-li takto vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 5 pracovních dnů ode dne jeho vzniku. § 30 Návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pro dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatel před zahájením dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy vyhotoví návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu pomocí elektronického systému v souladu s nařízením Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní, a zašle ho pomocí tohoto systému správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků. (2) Náležitosti návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (4) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, přidělí správce daně podle odstavce 1 tomuto návrhu referenční kód a sdělí jej evidovanému odesílateli. Tento správce daně zašle bezodkladně zjednodušený elektronický průvodní doklad pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu určení. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa určení vybraných výrobků obdrží pomocí elektronického systému zjednodušený elektronický průvodní doklad, doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému příjemci.“. Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje. 128. Za § 30 se vkládají nové § 30a až 30h, které včetně nadpisů znějí: „§ 30a Zjednodušený elektronický průvodní doklad při zahájení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy Evidovaný odesílatel je povinen předat referenční kód zjednodušeného elektronického průvodního dokladu osobě, která vybrané výrobky fyzicky dopravuje. V průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy je tato osoba povinna předložit referenční kód správci daně, který si jej vyžádá. § 30b Změna místa určení během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný odesílatel může v průběhu dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy změnit místo určení vybraných výrobků, pokud se toto místo a) nachází na území členského státu určení a nedojde ke změně evidovaného příjemce, nebo b) shoduje s místem odeslání. (2) Náležitosti návrhu na změnu místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Změna místa určení vybraných výrobků podle odstavce 1 se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. § 30c Oznámení o přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit pomocí elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Náležitosti oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanoví struktura a obsah dokladů vyměňovaných v souvislosti s dopravou zboží podléhajícího spotřební dani a prahy ztráty v důsledku povahy zboží. (3) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného příjemce a stanoví lhůtu, ve které tento příjemce nedostatky odstraní. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a zašle jej pomocí elektronického systému příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží pomocí elektronického systému oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30d Oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu dopravovaných mezi členskými státy přes daňové území jiného členského státu zpět na daňové území České republiky (1) Evidovaný příjemce, který na daňovém území České republiky přijal vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky a dopravované ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy zpět na daňové území České republiky, je povinen do 5 pracovních dnů po ukončení této dopravy oznámit pomocí elektronického systému přijetí těchto vybraných výrobků správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1. (3) Ustanovení § 30c odst. 3 se na oznámení podle odstavce 1 použije obdobně. (4) Pokud oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu neobsahuje vady, potvrdí správce daně podle odstavce 1 evidovanému příjemci přijetí tohoto oznámení a doručí ho pomocí elektronického systému evidovanému odesílateli. § 30e Nedostupnost elektronického systému při zahájení a během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Pokud je elektronický systém v době do okamžiku zahájení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy nedostupný, může evidovaný odesílatel takovou dopravu zahájit pouze se souhlasem správce daně místně příslušného podle místa odeslání vybraných výrobků a pokud a) jsou vybrané výrobky dopravovány s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem namísto zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, b) před zahájením dopravy o této skutečnosti uvědomí tohoto správce daně a předloží mu náhradní zjednodušený průvodní doklad a c) poskytne tomuto správci daně informace o důvodech nedostupnosti elektronického systému v případě, že za tuto nedostupnost elektronického systému nese odpovědnost. (2) Evidovaný odesílatel je povinen uchovávat náhradní zjednodušený průvodní doklad po dobu 10 let ode dne zahájení dopravy, které se týká. (3) V případě nedostupnosti elektronického systému během dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy sdělí evidovaný odesílatel správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků změnu místa jejich určení podle § 30b odst. 1 před započetím této změny. Toto sdělení obsahuje stejné náležitosti jako návrh na změnu místa určení vybraných výrobků podle § 30b odst. 2. § 30f Obnovení dostupnosti elektronického systému (1) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému evidovaný odesílatel, který zahájil dopravu s náhradním zjednodušeným průvodním dokladem nebo který změnil místo určení vybraných výrobků, předloží správci daně místně příslušnému podle místa odeslání vybraných výrobků návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu nebo návrh na změnu místa určení vybraných výrobků. (2) Správce daně podle odstavce 1 ověří správnost a platnost údajů uvedených v návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu, a to zejména porovnáním údajů uvedených v náhradním zjednodušeném průvodním dokladu s návrhem zjednodušeného elektronického průvodního dokladu. V případě, že uvedené údaje shledá nesprávnými nebo neúplnými, uvědomí bezodkladně o této skutečnosti evidovaného odesílatele a stanoví lhůtu, ve které tento odesílatel nedostatky odstraní. (3) Nevykazuje-li návrh zjednodušeného elektronického průvodního dokladu vady, použije se § 30 odst. 4 a 5 obdobně. (4) Změna místa určení vybraných výrobků se provede pomocí elektronického systému postupem podle nařízení Komise, kterým se provádí některá ustanovení směrnice Rady, kterou se stanoví obecná úprava spotřebních daní. § 30g Nedostupnost elektronického systému při ukončení dopravy vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy (1) Evidovaný příjemce použije pro oznámení přijetí vybraných výrobků dopravovaných ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy na daňové území České republiky doklad obsahující stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, pokud při ukončení této dopravy nemůže toto oznámení pomocí elektronického systému předložit z důvodu nedostupnosti elektronického systému v místě a) určení vybraných výrobků, nebo b) odeslání vybraných výrobků, pokud do okamžiku přijetí vybraných výrobků neobdržel zjednodušený elektronický průvodní doklad prostřednictvím elektronického systému. (2) Evidovaný příjemce předloží doklad podle odstavce 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků bezodkladně po přijetí vybraných výrobků. (3) Bezodkladně po obnovení dostupnosti elektronického systému předloží evidovaný příjemce oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. Ustanovení § 30c odst. 3 a 4 se použijí obdobně. (4) Pokud evidovaný příjemce do konce dne, kdy byly vybrané výrobky přijaty, nepředloží z důvodů uvedených v odstavci 1 správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu pomocí elektronického systému, správce daně zašle kopii dokladu podle odstavce 1 příslušným orgánům členského státu odeslání. (5) Pokud správce daně místně příslušný podle místa odeslání vybraných výrobků obdrží od příslušného orgánu členského státu určení doklad podle odstavce 1, doručí jej evidovanému odesílateli. § 30h Náhradní doklad potvrzující přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu (1) Pokud evidovaný příjemce nemůže předložit oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu pomocí elektronického systému z důvodů jiných než uvedených v § 30g odst. 1, je povinen předložit správci daně místně příslušnému podle místa určení vybraných výrobků náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu, který musí obsahovat stejné údaje jako oznámení o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu. (2) Ustanovení § 30c odst. 3 až 5 se na náhradní doklad o přijetí vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu použijí obdobně.“. 129. § 31 se včetně nadpisu zrušuje. 130. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 131. V § 32 odst. 4 se slova „rozhodnout o tom, že“ nahrazují slovem „považovat“, slova „lze považovat“ se zrušují a slova „uvedené v odstavci 4“ se nahrazují slovy „množství vybraných výrobků pro osobní spotřebu“. 132. V § 33 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 133. V § 33 odst. 1 se slova „Osoba, která vybrané výrobky zasílá z jiného členského státu na daňové území České republiky osobě podle odstavce 1, ustanoví pro splnění této povinnosti“ nahrazují slovy „Zasílatel může pověřit pro plnění povinností vyplývajících ze zasílání vybraných výrobků z jiného členského státu na daňové území České republiky“. 134. V § 33 odstavec 4 zní: „(4) Pokud je zástupce pro zasílání vybraných výrobků pověřen více zasílateli, plní povinnosti vyplývající ze zasílání vybraných výrobků za každého zasílatele samostatně.“. 135. § 33a až 33d včetně nadpisů znějí: „§ 33a Oznámení zasílatele (1) Osoba, která hodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky, je povinna tuto skutečnost oznámit správci daně před prvním zasláním těchto vybraných výrobků; toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. (2) Oznámení podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) údaje označující správce daně a oznámení, které je činěno, a b) identifikační, kontaktní a platební údaje oznamovatele. (3) Pokud je pověřen zástupce pro zasílání vybraných výrobků, je součástí oznámení podle odstavce 1 plná moc s úředně ověřeným podpisem pro účely zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky. (4) Oznámení podle odstavce 1 může oznamovatel změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně osobě podle odstavce 1 přiděleno číslo pro účely zasílání, pokud se toto číslo přiděluje. (5) Správce daně přidělí na základě oznámení podle odstavce 1 osobě podle odstavce 1 číslo pro účely zasílání a sdělí jej této osobě. § 33b Postup k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele Nedošlo-li na výzvu správce daně k odstranění pochybností v údajích v oznámení zasílatele, stává se oznámení zasílatele dnem uplynutí lhůty stanovené v této výzvě neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí oznamovatele. Vyrozumění není třeba v případě, že oznamovatel na výzvu k odstranění pochybností neučinil vůči správci daně žádný úkon. § 33c Lhůta pro přidělení čísla pro účely zasílání Správce daně přidělí číslo pro účely zasílání ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne podání oznámení zasílatele, popřípadě ode dne odstranění jeho vad nebo pochybností správce daně o údajích v tomto oznámení. § 33d Zrušení čísla pro účely zasílání (1) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání a) na základě oznámení zasílatele, nebo b) z moci úřední. (2) Zasílatel učiní oznámení podle odstavce 1 písm. a), pokud již nehodlá zasílat vybrané výrobky z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto oznámení lze podat pouze elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. Na toto oznámení se použijí § 33a odst. 2 a § 33b obdobně. (3) Správce daně zruší číslo pro účely zasílání z moci úřední, pokud toto číslo nebylo použito déle než 1 rok. (4) O zrušení čísla pro účely zasílání správce daně vyrozumí zasílatele.“. 136. V § 33e odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 33i odst. 1 se slova „Zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „Zasílatel“. 137. § 33f se včetně nadpisu zrušuje. 138. V § 33g odst. 1 se slova „zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „zasílatele“. 139. V § 33g odst. 2 se slova „zástupce pro zasílání vybraných výrobků“ nahrazují slovem „zasílatel“. 140. V § 33h se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zajištění daně může správce daně použít také na úhradu daně, u níž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit na daňovém území jiného členského státu, včetně jejího příslušenství, pokud o to příslušný orgán jiného členského státu požádá.“. 141. V § 33h odstavec 2 zní: „(2) Správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně, které nezaniklo podle odstavce 1, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy osoba, která poskytla zajištění daně, a) prokáže, že byla daň, u níž vznikla povinnost tuto daň přiznat a zaplatit na daňovém území České republiky přijetím vybraných výrobků, uhrazena jiným způsobem, b) prokáže, že v souvislosti se zasílanými vybranými výrobky jiným způsobem nevznikla v průběhu dopravy povinnost daň přiznat a zaplatit, nebo c) předloží doklad o zaplacení daně v členském státě, ve kterém v průběhu zasílání vybraných výrobků vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.“. 142. V § 33h se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Lhůta podle odstavce 2 neběží ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě spotřebních daní do a) dne obdržení odpovědi na tuto žádost, b) třicátého dne ode dne marného uplynutí lhůty pro poskytnutí odpovědi na tuto žádost, nebo c) dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě spotřebních daní v dané věci. (4) Zánikem zajištění daně nebo pravomocným rozhodnutím o uvolnění zajištění daně se stává složená nebo převedená částka na depozitním účtu pro zajištění daně, která nebyla převedena na úhradu daně, přeplatkem zasílatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej správce daně zasílateli bez žádosti do 5 pracovních dnů od jeho vzniku. (5) Požádá-li zasílatel správce daně o nevrácení vratitelného přeplatku, který se vrací bez žádosti podle odstavce 4, může v žádosti také uvést, že má být vratitelný přeplatek ponechán na depozitním účtu pro zajištění daně k opakovanému použití na zajištění daně při zasílání vybraných výrobků na daňové území České republiky.“. 143. V nadpisu § 33i se slova „vedená zástupcem pro“ nahrazují slovem „o“. 144. V § 33j se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 145. V § 33k odst. 1 se slova „Osoba s místem pobytu nebo sídlem na daňovém území České republiky může zaslat vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky osobě se sídlem nebo s místem pobytu na území jiného členského státu, která nepodniká ani nevykonává jinou samostatnou hospodářskou činnost, pokud to“ nahrazují slovy „Zaslat vybrané výrobky z daňového území České republiky do jiného členského státu lze pouze, pokud to osoba, která zboží odesílá,“. 146. § 33l včetně nadpisu zní: „§ 33l Porušení podmínek zasílání (1) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud u zasílaných vybraných výrobků není v důsledku ztráty nebo znehodnocení nebo jiné skutečnosti řádně ukončena jejich doprava převzetím vybraných výrobků příjemcem podle § 3 odst. 2 písm. e) bodu 2; to neplatí, pokud se jedná o nepředvídatelnou ztrátu nebo znehodnocení nebo částečnou ztrátu a správce daně byl o této události bezodkladně informován. (2) K porušení podmínek zasílání dojde, pokud a) je zasílání uskutečněno osobou, které nebylo přiděleno číslo pro účely zasílání, nebo b) zasílatel neposkytne zajištění daně. (3) Dojde-li k porušení podmínek zasílání, použijí se § 28 odst. 4, 5, 10 a 11 obdobně. (4) Správce daně poskytne příslušnému orgánu členského státu odeslání a příslušnému orgánu členského státu určení informaci o a) vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit porušením podmínek zasílání na daňovém území České republiky, nebo b) nepředvídatelné ztrátě nebo znehodnocení nebo částečné ztrátě, ke kterým došlo na daňovém území České republiky při zasílání.“. 147. V § 36 odst. 1 písm. c) se slova „nebo na třetím území“ zrušují. 148. V § 36a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Správce daně v povolení k prodeji za ceny bez daně přidělí držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně jedinečné číslo pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně. V případě změny povolení se jedinečné číslo přidělené držiteli povolení k prodeji za ceny bez daně nemění.“. 149. V § 39a odst. 1 se slova „uvedený v § 3 písm. j)“ zrušují. 150. V § 42 odst. 1 písm. a) se číslo „30“ nahrazuje textem „30a, 30e“ a za číslo „51,“ se vkládá text „58b,“. 151. V § 43 se slova „podle § 3 písm. j)“ zrušují. 152. V § 44 odst. 2 a v § 46 odst. 2 se na konci textu odstavců doplňuje text „odst. 6“. 153. V § 49 odst. 10, 13 a 14 se slova „uvedených v § 3 písm. p)“ zrušují. 154. V § 49 odstavec 11 zní: „(11) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 155. V § 49 se odstavec 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 12 a 13. 156. V § 50 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Toto oznámení se podává elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem.“. 157. V § 52a odst. 4 se slova „13 nebo 14“ nahrazují slovy „12 nebo 13“. 158. V § 58 odstavec 5 zní: „(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje; v řádně odůvodněných případech může správce daně rozhodnout, že se zajištění daně vyžaduje.“. 159. § 58b včetně nadpisu zní: „§ 58b Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání (1) Na dopravu minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna pro osobu, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3, b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a c) podle právních předpisů jiného členského státu, do kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem. (2) Na minerální oleje dopravované z jiného členského státu na daňové území České republiky se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3, b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a c) podle právních předpisů jiného členského státu, ze kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem. (3) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 1 je evidovaný odesílatel povinen a) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo příjemce minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu evidovaného příjemce a b) oznámit pomocí elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa odeslání minerálních olejů skutečnost, že vybrané výrobky opustily daňové území České republiky, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Doprava minerálních olejů podle odstavce 1 se považuje za ukončenou okamžikem, kdy tyto minerální oleje opustí daňové území České republiky. (5) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 2 je evidovaný příjemce povinen a) plnit povinnosti evidovaného odesílatele podle § 30 vůči správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků, b) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele, c) oznámit pomocí elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa přijetí minerálních olejů přijetí těchto minerálních olejů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; toto oznámení obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1 s tím, že obsahuje daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele. (6) Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které byly uvedeny do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky pro jiné účely než pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou prokazatelně dopravovány do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu.“. 160. V § 60 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Oznámení podle odstavce 10 se činí elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to prostřednictvím a) elektronického portálu v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) pouze na daňovém území České republiky, nebo b) elektronického systému v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy. (12) V případě nedostupnosti elektronického portálu nebo elektronického systému se oznámení podle odstavce 10 činí jiným vhodným způsobem. (13) Součástí oznámení podle odstavce 10 je písemný souhlas osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastníka zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) s poskytnutím zajištění daně.“. Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 14 až 17. 161. V § 60a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 162. § 60c včetně nadpisu zní: „§ 60c Oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu (1) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů od prvního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od nového dodavatele oznámit tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů po uplynutí jednoho roku od posledního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od daného dodavatele oznámit ukončení nákupu těchto zkapalněných ropných plynů od tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 kromě obecných náležitostí podání obsahuje obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele.“. 163. V § 60d odst. 1 písm. a) a v § 135h odst. 3 písm. c) se číslo „11“ nahrazuje číslem „14“. 164. V § 66 odst. 1 písm. a) až c) a v § 66 odst. 2 se text „71 odst. 1“ nahrazuje číslem „71“. 165. V § 66 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 166. V § 66 odst. 1 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje. 167. V § 67 odst. 5 větě druhé se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 168. V § 68 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 169. V § 68 písm. d), § 72 odst. 1, § 72 odst. 4 větě první, § 73 odst. 1, § 75 odst. 2, § 79 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 135j odst. 1 se text „odst. 1“ zrušuje. 170. V § 71 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 171. V § 71a odst. 1 se za slovo „zjednodušeným“ vkládá slovo „elektronickým“. 172. V § 75 odst. 3 se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“ a text „odst. 1“ se zrušuje. 173. V § 79 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 74 zní: „(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu52) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem, který obsahuje a) identifikační údaje odesílatele, b) identifikační údaje příjemce, c) místo dodání, d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C a objemové procento lihu, e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa při 20 °C, f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle nařízení Komise o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně74) a g) datum vystavení dokladu. 74) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.“. 174. V § 86 odstavec 2 zní: „(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z piva při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 175. V § 89 odst. 4 větě první se za slovo „oběhu“ vkládají slova „na daňovém území České republiky“ a věta druhá se nahrazuje větou „Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno.“. 176. V § 89 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.“. 177. V § 92 odst. 2 se slova „do jiného členského státu pro účely podnikání (§ 31)“ nahrazují slovy „ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy“. 178. V § 97 odstavec 2 zní: „(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.“. 179. V § 99 se odstavec 8 zrušuje. 180. V § 100 odst. 2 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci“ a slovo „produktů“ se nahrazuje slovem „produktů75)“. Poznámka pod čarou č. 75 zní: „75) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/273 ze dne 11. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, registr vinic, průvodní doklady a certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení, oznámení a zveřejňování oznamovaných informací, doplňuje se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly a sankce, mění se nařízení Komise (ES) č. 555/2008, (ES) č. 606/2009 a (ES) č. 607/2009 a zrušuje se nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/560, v platném znění.“. 181. V § 100a odstavec 1 zní: „(1) Malým výrobcem vína se pro účely daně z vína rozumí právnická nebo fyzická osoba, která a) vyrábí výhradně tiché víno, b) vyrábí v průměru méně než 1000 hl tichého vína za každý vinařský rok; tento průměr se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci upravujícím průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů75) určí na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně 3 po sobě jdoucích vinařských roků, a c) nevyrábí tiché víno v daňovém skladu.“. 182. V § 100a odst. 4 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci“ a slovo „produktů“ se nahrazuje slovem „produktů75)“. 183. V § 100a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud je na daňové území České republiky dopraveno tiché víno vyrobené výrobcem vína podle právních předpisů jiného členského státu obdobným malému výrobci vína, je příjemce takového vína povinen do 5 dnů ode dne přijetí tohoto vína správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vína oznámit přijetí tohoto vína předložením dokladu podle odstavce 4.“. 184. V § 114 odst. 7 se text „(§ 32 odst. 4)“ zrušuje. 185. V § 116 odst. 1 se za slovo „zaplatit“ vkládají slova „podle § 9 odst. 1 při porušení režimu podmíněného osvobození od daně,“ a text „e), § 9 odst. 3 písm. f)“ se nahrazuje slovy „a) nebo d)“. 186. V § 134zf se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Oznámení podle odstavce 1 se nepodává v případě, kdy je dodržen postup podle § 58b odst. 2 a 5.“. 187. V § 135j odst. 2 se slova „zjednodušeného průvodního dokladu“ nahrazují slovy „dokladu podle § 79 odst. 4“. 188. V § 139 odst. 2 se text „§ 49 odst. 12,“ zrušuje. 189. Poznámka pod čarou č. 61a zní: „61a) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Oznámení podle § 27ab odst. 4 nebo 5 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí být do 13. února 2024 činěno pomocí elektronického systému. 3. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní vzniklé ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135. 4. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125, se pro účely přidělení jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 19 a 125. Toto číslo lze pro účely dopravy ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pouze na dopravu, která byla zahájena nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Na dopravu vybraných výrobků ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do 31. prosince 2023 použít § 29 až 31 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Ustanovení zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135, se pro účely vydání čísla pro účely zasílání použijí ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 20 a 132 až 135. Toto číslo lze pro účely zasílání použít ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení pro zasílání vybraných výrobků zástupce pro zasílání vybraných výrobků podle § 33a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Správce daně zruší nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v této lhůtě vydá držiteli takového povolení nové povolení podle § 60a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Pro dodavatele uvedeného ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona v povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu se považuje oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu podle § 60c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za splněnou. 10. Běh lhůty pro oznámení ukončení nákupu zkapalněných ropných plynů podle § 60c odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. února 2023, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 175 a 176, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, a b) ustanovení čl. I bodů 19, 20, 125 a 132 až 135 a čl. II bodů 3, 4 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 178/2022 Sb.	Zákon č. 178/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2023 178 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. I Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 365/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.“. 3. V nadpisu části páté se slova „TRANSEVROPSKÉ SILNIČNÍ SÍTĚ“ zrušují. 4. § 18g včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: „§ 18g Posouzení stavby a její dokumentace (1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22), a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22), b) dálnice, c) silnice I. třídy, nebo d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném území. (2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci a) prvotního hodnocení záměru a b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Součástí prvotního hodnocení záměru je a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru, b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu. (4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrhu dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, a k této dokumentaci přiloží. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo návrh dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, b) návrh dokumentace pro 1. vydání stavebního povolení, nebo 2. provádění stavby, je-li stavba umístěna a povolena ve společném povolení, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci. (6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí. (7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o vydání územního rozhodnutí nebo společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, b) k návrhu dokumentace podle 1. odstavce 5 písm. b) bodu 1 k žádosti o vydání stavebního povolení, nebo 2. odstavce 5 písm. b) bodu 2 k žádosti o kolaudaci, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o kolaudaci a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o kolaudaci. (8) Ve stavebním povolení nebo společném povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti speciální stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu podle zvláštního právního předpisu5). Ve společném povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, stavební úřad uloží rovněž zpracování dokumentace pro provádění stavby. (9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci. (10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění.“. 5. V § 18g odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro povolení záměru, b) návrh dokumentace pro provádění stavby, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci.“. 6. V § 18g odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru, b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí. (8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu.“. 7. V § 18h odst. 1 se slova „podle § 18g odst. 3“ zrušují. 8. V § 18h odst. 3 se slovo „osvědčení“ nahrazuje slovem „povolení“. 9. V § 18i odst. 2 větě první se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ nahrazují slovy „bezpečnosti pozemních komunikací“. 10. V § 18i odst. 2 větě čtvrté se za slovo „být“ vkládá slovo „státní“ a slovo „práce“ se nahrazuje slovy „státní služby“. 11. V § 18i odst. 3 se slova „v rozsahu podle § 18g odst. 7“ zrušují. 12. V § 18j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „audit bezpečnosti pozemních komunikací“ nahrazují slovy „činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“. 13. V § 18j odst. 2 se slova „auditu bezpečnosti pozemních komunikací a vyhotovení zprávy podle § 18g odst. 3“ nahrazují slovy „činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací,“. 14. § 18m včetně nadpisu zní: „§ 18m Posouzení pozemních komunikací v provozu (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování. (2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. (3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení. (4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací. (5) Předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“. 15. V § 18m odstavec 5 zní: „(5) Způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis.“. 16. Za § 18m se vkládá nový § 18n, který včetně nadpisu zní: „§ 18n Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost. (2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace. (3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení. (4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. (6) Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.“. 17. V § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „schválené podle zvláštního zákona11j)“ včetně poznámky pod čarou č. 11j zrušují. 18. V § 22 odst. 4 větě druhé se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace“. 19. V § 22b odst. 1 se slova „v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k)“ včetně poznámky pod čarou č. 11k zrušují, slova „v členských“ se nahrazují slovy „alespoň ve 4 členských“ a za slova „elektronického zařízení“ se vkládají slova „bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného“. 20. V § 22b odst. 2 se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ včetně poznámky pod čarou č. 30 a slova „ , na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřené s provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného“ zrušují. 21. V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného.“. 22. V § 22c odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční,“. 23. V § 22c odst. 1 písm. e) se za text „§ 22b odst. 3,“ vkládají slova „s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované,“ a slova „vyúčtování, které provozovatel systému elektronického mýtného předkládá poskytovateli evropského mýtného“ se nahrazují slovy „výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného“. 24. V § 22c odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 41 zní: „f) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES.“. 25. V § 22c odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu,“. 26. V § 22c odst. 1 písm. h), § 22c odst. 3 a v § 22e písm. c) se slova „a nepřetržitý“ zrušují. 27. V § 22c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností.“. 28. V § 22d odst. 2 a v § 22d odst. 5 větě první se slova „statutární orgán nebo“ zrušují. 29. V § 22d se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h).“. 30. V § 22e se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat,“. Dosavadní písmena a) až m) se označují jako písmena b) až n). 31. V § 22e písm. b) se slova „2 let“ nahrazují slovy „3 let“, slovo „v“ se nahrazuje slovy „alespoň ve 4“ a slovo „mýtného11k)“ se nahrazuje slovy „mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich“. 32. V § 22e písm. c) se slova „písmene a) a v případě, že dojde k výpadku pokrytí některého systému elektronického mýtného, obnovit poskytování služby elektronického mýtného v tomto systému elektronického mýtného nejpozději do 6 měsíců“ nahrazují slovy „písmene b)“. 33. V § 22e se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena e) až m). 34. V § 22e písm. e) se za slovo „zařízení“ vkládají slova „ , které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného,“. 35. V § 22e se na konci písmene e) doplňuje slovo „a“. 36. V § 22e se písmena f) až k) zrušují. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena f) a g). 37. V § 22e se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 38. V § 22e se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících, b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli a d) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného. (3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla.“. 39. V § 22f písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 40. V § 22f se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 41. V § 22f se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného“. 42. V § 22g odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v souladu s rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ zrušují. 43. V § 22g odst. 1 písm. a) se slova „stanovené požadavky“ nahrazují slovy „technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie42)“. Poznámka pod čarou č. 42 zní: „42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů.“. 44. V § 22g odst. 1 písm. b) se za slovo „použití“ vkládají slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“. 45. V § 22g odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41)“. 46. V § 22g se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 43 znějí: „(3) Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie. (4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání. (5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt a) o to požádá, b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie42), nebo c) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie41). (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8. 47. V § 22g se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného.“. 48. V § 22h odst. 2 se slova „30 dní“ nahrazují slovy „1 měsíce“. 49. V § 22h se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět.“. 50. V § 22h odst. 3 se slova „rozhodnutím Evropské komise definujícím evropskou službu elektronického mýtného30)“ nahrazují slovy „požadavky stanovenými právními předpisy“. 51. V § 22h se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného, b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného, c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného, d) prohlášení o systému elektronického mýtného, e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f). (5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 52. V § 22i odst. 2 se slova „poskytovateli evropského mýtného na základě smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného“ nahrazují slovy „poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b)“. 53. V § 22i odst. 4 se slova „podmínky pro zajištění interoperability systémů elektronického mýtného v souladu s příslušným předpisem Evropské unie11k),“ zrušují. 54. V § 24b odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související“. 55. V § 29a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje slovem „a“. 56. V § 29a odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují. 57. V § 29a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8. 58. V § 29a odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „5 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“. 59. Za § 43c se vkládá nový § 43d, který včetně nadpisu zní: „§ 43d Informační formulář (1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce. (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku. (3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1. (4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis.“. 60. V § 46 odst. 2 se text „§ 18g odst. 7“ nahrazuje textem „§ 18g odst. 10“, za text „§ 18j odst. 5,“ se vkládá text „§ 18m odst. 5, § 18n odst. 6,“, text „29a odst. 9“ se nahrazuje textem „29a odst. 8“ a slova „a § 43 odst. 7“ se nahrazují slovy „ , § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povinnost zajistit provedení prvotního hodnocení záměru podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost zajistit provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací podle § 18g zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na stavby pozemních komunikací, u kterých byla zpracována dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro vydání společného povolení, kterým se stavba umísťuje a povoluje, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to neplatí, jde-li o pozemní komunikaci zařazenou do transevropské silniční sítě. 3. První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Čl. III Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 8 písm. a) se za slova „až e)“ vkládají slova „a k)“. 2. V poznámce pod čarou č. 18 se slova „Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu.“ zrušují. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 18 se na samostatné řádky doplňují věty „Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2023, a ustanovení čl. I bodu 15, které nabývá účinnosti dnem 1. října 2023. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 177/2022 Sb.	Zákon č. 177/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 31. 12. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 31. 12. 2022 177 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. I Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 větě čtvrté se slova „platnosti a“ zrušují. 2. V § 9 odst. 5 se za slova „nebo e)“ vkládají slova „nebo jiný akt podle § 4“ a za slova „k jehož provedení“ se vkládají slova „nebo na jehož základě“. 3. V § 20 odst. 1 písm. h) se slova „dříve než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení“ nahrazují slovy „k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku“. 4. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Přechodná ustanovení (1) Návrh právního předpisu, jehož tvorba nebo projednávání byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Předložením k projednání se rozumí v případě a) návrhu ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem je vláda, předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, 2. vládě, nebo 3. Poslanecké sněmovně, b) návrhu ústavního zákona nebo zákona, jehož předkladatelem není vláda, předložení Poslanecké sněmovně, c) návrhu zákonného opatření Senátu předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, 2. vládě, nebo 3. Senátu, d) návrhu nařízení vlády předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, nebo 2. vládě, e) návrhu vyhlášky předložení 1. do meziresortního připomínkového řízení, nebo 2. orgánu Legislativní rady vlády nebo Legislativní radě vlády. (2) Pro akt, který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen, se ustanovení § 7 odst. 1 vět třetí a čtvrté a elektronický systém tvorby právních předpisů nepoužijí. (3) Vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv v posledních 3 kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (4) Vydavatel zajistí vložení aktu podle § 6 odst. 4 písm. a), jenž byl vyhlášen do dne 4. dubna 1945, do databáze informací o aktech do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda.“. 5. V § 29 se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Čl. II Zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 283/2021 Sb., se mění takto: 1. Čl. XV včetně nadpisu zní: „Čl. XV Přechodné ustanovení Projednávání návrhu zákona, který byl předložen k projednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 90/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“. 2. V čl. LXVI se číslo „2023“ nahrazuje číslem „2024“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 176/2022 Sb.	Zákon č. 176/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 27. 6. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna energetického zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 382/2021 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (469/2023 Sb.) 176 ZÁKON ze dne 15. června 2022, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna energetického zákona Čl. I Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.“. 2. V § 2 odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu bodu 27 se doplňují slova „nebo služba uskladňování plynu“. 3. V § 2 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 34 a 35, které znějí: „34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne, 35. skladovací kapacitou provozní objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m3 nebo v energetických jednotkách, těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,“. 4. § 12a včetně nadpisu zní: „§ 12a Dodavatel poslední instance (1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. (2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn, b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo c) nemá zajištěnu související službu 1. v elektroenergetice v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo 2. v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. (3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy, bezúplatně. (4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1. (6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě. (7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.“. 5. Za § 12a se vkládají nové § 12b až 12e, které včetně nadpisů znějí: „§ 12b Podmínky dodávky poslední instance (1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce. (2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. (3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti, Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou nebo plynem. (4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem, kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance, elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d. § 12c Zahájení dodávky poslední instance (1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy. (2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. (3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku. (4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy. (5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku. § 12d Ukončení dodávky poslední instance (1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny nebo plynu před uplynutím této doby. (2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy se v tomto případě nepoužije. § 12e Prokazatelná ztráta (1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk. (2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu. O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel poslední instance.“. 6. V § 17 odst. 12 se za slovo „vykonávaných“ vkládají slova „nebo obstarávaných“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Energetický regulační úřad je oprávněn rozhodnout o tom, že cenu za uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy nestanoví, pokud na trhu se službou uskladňování plynu dojde k takovým změnám, pro které pominou důvody pro regulaci ceny služby uskladňování plynu.“. 7. V § 17b odstavec 1 zní: „(1) Energetický regulační úřad má pětičlennou Radu (dále jen „Rada“). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.“. 8. V § 17b odst. 7 se za text „odst. 3,“ vkládají slova „svým jednáním naruší řádný výkon pravomocí Energetického regulačního úřadu,“. 9. V § 19a odst. 1 větě první se za slova „přepravní soustavy“ vkládají slova „ , zásobníků plynu přímo připojených do přepravní soustavy“. 10. V § 19a odst. 3 se za slovo „soustavy“ vkládají slova „a cena služby uskladňování plynu v zásobnících plynu přímo připojených do přepravní soustavy“. 11. V § 19a odstavec 5 zní: „(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.“. 12. V § 28 odst. 2 písm. j) se text „12a“ nahrazuje textem „12b“. 13. V § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „až § 12c“. 14. V § 51 odst. 1 písm. b) a § 74 odst. 1 písm. b) se slovo „smluvených“ zrušuje. 15. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účastník trhu s plynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacity, kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity ze strany provozovatele přepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou skladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavy cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynem tím není dotčena.“. 16. V § 58 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu s plynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu.“. 17. V § 60 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) předávat provozovateli přepravní soustavy informace o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem.“. 18. Za § 60b se vkládají nové § 60c až 60e, které včetně nadpisu znějí: „Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití skladovací kapacity v zásobníku plynu § 60c (1) Účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu v zásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace skladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací kapacitu a uskladňovat plyn v zásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku. (2) Neuskladnil-li účastník trhu s plynem požadované minimální množství plynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího roku právo využívat skladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil povinnost podle odstavce 1 (dále jen „nevyužitá skladovací kapacita“). Současně s nevyužitou skladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynem právo využívat rezervovanou přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím množství nevyužité skladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynem platit za rezervaci skladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou cenu tím není dotčena. (3) Provozovatel přepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynem, který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacitu. (4) Provozovatel zásobníku plynu je povinen informovat provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv na uskladňování plynu a nevyužité skladovací kapacitě vždy nejpozději do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku. § 60d (1) Provozovatel zásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací cenou za službu uskladňování plynu. (2) Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynem v aukci nevyužitou skladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacity, může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce za zápornou cenu za službu uskladňování plynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí. Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňování plynu stanovit podmínky nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Účastník trhu s plynem, který rezervoval nevyužitou skladovací kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího roku uskladnit v zásobníku plynu plyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky v průběhu skladovacího roku. (4) Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynu škodu vzniklou z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování plynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynu u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynu požádá, je ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 60e Pokud vláda schválí nákup plynu nebo uskladnění plynu v zásobníku plynu do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv, je provozovatel zásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi s plynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plyn pořídí, nabídnout pro období do konce skladovacího roku nevyužitou skladovací kapacitu nerezervovanou podle § 60d za nulovou cenu za službu uskladňování plynu. V případě nabídky nevyužité skladovací kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije.“. 19. V § 62 odst. 2 písm. h) se text „12a“ nahrazuje textem „12b“. 20. V § 73a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu se neuplatní pro případ zajišťování dodávky poslední instance.“. 21. V § 91 odst. 4 a odst. 9 se na začátek písmene b) vkládají slova „neinformuje operátora trhu podle § 12c odst. 3 nebo“ a slova „identifikační údaje podle § 12a odst. 5“ se nahrazují slovy „některý z údajů podle § 12c odst. 3“. 22. V § 91 odst. 5 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“ a text „§ 12a odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 4“. 23. V § 91 odst. 5 písm. d) a odst. 11 písm. d) se za slova „uvedených v“ vkládají slova „§ 12c odst. 2 nebo“. 24. V § 91 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. 25. V § 91 odst. 10 písm. c) se text „y)“ nahrazuje textem „z)“. 26. V § 91 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) neinformuje provozovatele přepravní soustavy, ministerstvo nebo Energetický regulační úřad o množství uskladněného plynu podle smluv o uskladnění plynu v rozporu s § 60c odst. 4 nebo neinformuje ministerstvo o neprovedení rezervace skladovací kapacity nebo o zarezervování pouze části skladovací kapacity v rozporu s § 60d odst. 2, q) neumožní účastníkům trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě v rozporu s § 60d odst. 1, r) nenabídne nevyužitou skladovací kapacitu podle § 60e.“. 27. V § 91 odst. 11 písm. b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“ a text „§ 12a odst. 4“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 4“. 28. V § 91 se za odstavec 13 vkládá nový odstavec 14, který zní: „(14) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 15. 29. V § 91 odst. 15 písm. b) se slova „9 až 11“ nahrazují slovy „9 až 11 a 14“. 30. V § 91a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neuskladní v zásobníku plynu ve stanovený časový úsek minimální požadované množství plynu v rozporu s § 60d odst. 3.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 31. V § 91a odst. 8 se slova „1 až 4“ nahrazují slovy „1 až 4 a 7“. 32. V § 96d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinnosti provozovatele zásobníku plynu umožnit přístup účastníkům trhu s plynem do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě za cenu nebo jiných podmínek stanovených rozhodnutím ministerstva podle § 60d odst. 2.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 33. V § 98a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „ , minimální požadovaná množství uskladněného plynu pro časové úseky v průběhu skladovacího roku a postup stanovení rozdílu mezi minimálním požadovaným množstvím a skutečným množstvím uskladněného plynu v zásobníku plynu“. 34. V § 98a odst. 2 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 17 a 18, které znějí: „17. pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity, 18. rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel zásobníku plynu je povinen předat provozovateli přepravní soustavy informace o velikostech a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných účastníky trhu s plynem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 60 odst. 8 písm. z) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Sjednal-li účastník trhu s plynem smlouvu o uskladňování plynu s provozovatelem zásobníku plynu, který je přímo připojený do přepravní soustavy, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn od této smlouvy odstoupit nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s účinky odstoupení k poslednímu plynárenskému dni skladovacího roku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 382/2021 Sb. Čl. III V čl. II zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se bod 10 zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Nařízení podle § 3 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění zákona č. 382/2021 Sb., vydá vláda nejpozději do 31. července 2022, a to i pro zbývající část roku 2022. 2. Vláda může do 30. září 2022 nařízením navýšit pro zbývající část roku 2022 prostředky státního rozpočtu stanovené nařízením vlády podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 29 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije obdobně s tím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu operátorovi trhu poukáže na základě jeho žádosti poměrnou část doposud neposkytnuté částky uvedené v nařízení podle § 28 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Energetický regulační úřad vydá v návaznosti na schválení nařízení podle věty první nové cenové rozhodnutí na rok 2022 nebo jeho zbývající část do 30. listopadu 2022. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 175/2022 Sb.	Zákon č. 175/2022 Sb. Zákon o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 27. 6. 2022, datum účinnosti 27. 6. 2022, částka 83/2022 * ČÁST PRVNÍ - Další opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 4 — § 5) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (§ 6 — § 6) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 27. 6. 2022 175 ZÁKON ze dne 15. června 2022 o dalších opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a o změně dalších zákonů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Další opatření v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 1 (1) Je-li to nezbytné z důvodu ochrany zahraničně politických zájmů České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, může vláda stanovit nařízením, že žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu občanem státu, který není členským státem Evropské unie nebo není vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, anebo Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), (dále jen „třetí země“) je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Vláda současně může stanovit, na které žádosti a skupiny občanů třetí země se nařízení podle odstavce 1 nevztahuje. § 2 Řízení o žádosti o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podané na zastupitelském úřadu občanem třetí země uvedené v nařízení vlády podle § 1 odst. 1 zahájené přede dnem nabytí účinnosti takového nařízení, nejde-li o žádost, na kterou se takové nařízení nevztahuje, se dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení zastavuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 3 Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se za slovo „dočasnou“ vkládají slova „nebo mezinárodní“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se za slovo „dočasná“ vkládají slova „nebo mezinárodní“. 3. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 2 a 3 zní: „e) je podána cizincem, který je občanem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií2), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru3). 2) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 3) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění.“. 4. V § 5 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Rozhodnutí o dočasné ochraně Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá bez zbytečného odkladu, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o udělení dočasné ochrany.“. 5. V § 5 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a o sdílení informací o cizinci ve věci dočasné ochrany s příslušnými orgány členských států Evropské unie“. 6. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 4 zní: „(8) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany dále zaniká a) podáním žádosti o udělení dočasné ochrany podle rozhodnutí Rady v jiném členském státě Evropské unie, b) udělením dočasné ochrany podle rozhodnutí Rady jiným členským státem Evropské unie, c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie vázaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20134), nebo d) udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“. 7. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a (1) Žádost o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu cizincem uvedeným v § 3 nebo § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) je nepřijatelná, a to i v případech, kdy byla cizinci dočasná ochrana již udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nezaniklo. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Vláda může nařízením stanovit výjimky z nepřijatelnosti žádosti podle odstavce 1.“. 8. V § 6 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona, je dále k žádosti povinen předložit doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky; požadavek na úředně ověřený podpis vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu na tomto dokladu se neuplatní.“ a věta třetí se zrušuje. 9. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Cizinec je povinen předložit fotografii.“. 10. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky jsou oprávněny pořídit obrazový záznam cizince pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2.“. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 4 až 11. 11. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra a Policie České republiky mohou předávat údaje z této evidence státním orgánům jiných členských států, je-li to potřebné k plnění jejich úkolů.“. 12. V § 6 odst. 9 se za větu první vkládají věty „Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území České republiky Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne změny, a to doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Pokud doložený doklad nesplňuje podmínky podle odstavce 1, k oznámení změny místa pobytu se nepřihlíží. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu na území České republiky bude delší než 15 dnů.“ a na konci textu věty páté se doplňují slova „společně s doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1“. 13. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže a) byl zápis tohoto údaje proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, odstraněn nebo zanikl, nebo c) zaniklo právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo vnitra zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. c) na základě prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části. (3) Ministerstvo vnitra dále zruší údaj o místě hlášeného pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášeného pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace a) Policie České republiky, b) organizační složky státu nebo státního podniku, v jejichž objektu byl cizinec ubytován, nebo c) obce, kde má cizinec místo hlášeného pobytu na území České republiky. (4) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místě hlášeného pobytu na území České republiky je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. (5) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se na postup podle odstavců 1 až 3 nepoužijí.“. 14. V § 7 odst. 1 až 3 se slova „úhrady poskytnutých zdravotních služeb“ nahrazují slovy „veřejného zdravotního pojištění“. 15. V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ ; osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky“. 16. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku.“. 17. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Odhlášení z veřejného zdravotního pojištění (1) Státní příslušník Ukrajiny, který je pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „pojištěnec“) a který odcestoval na Ukrajinu, může u zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, učinit písemné prohlášení podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění o skutečnosti, že odcestoval v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, i zpětně. V takovém případě pojištěnec není povinen platit pojistné ode dne, který v tomto prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022. Ode dne, který pojištěnec v prohlášení uvedl, ne však dříve než ode dne 24. února 2022, až do dne, kdy se u zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Současně s opětovným přihlášením u zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této zdravotní pojišťovně doložit dobu pobytu na Ukrajině. Úprava, týkající se nepřetržitého pobytu delšího než 6 měsíců a předložení dokladu o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce obsažená v § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, se nepoužije. (2) Pojištěnec, který je státním příslušníkem Ukrajiny, který přede dnem 24. února 2022 učinil u zdravotní pojišťovny písemné prohlášení podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, avšak v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace se vrátil dříve než po 6 měsících, není povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ode dne, kdy bylo písemné prohlášení doručeno zdravotní pojišťovně, až do dne, kdy se pojištěnec u zdravotní pojišťovny opět přihlásil, pokud po celou dobu pobytu v cizině nečerpal v České republice zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a pokud doloží dobu pobytu na Ukrajině.“. 18. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 1 až 7 a § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2023.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 4 Zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se slova „ , který se zdržuje na území České republiky,“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí, je-li cizinci s dočasnou ochranou bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny“. 2. V § 6 odst. 2 větě první se za slova „cizince s dočasnou ochranou“ vkládají slova „ , který se zdržuje na území České republiky,“ a na konci textu věty se doplňují slova „ ; to neplatí, je-li cizinci s dočasnou ochranou bezplatně poskytnuto ubytování, celodenní strava a základní prostředky osobní hygieny“. 3. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Byl-li žadatel o dávku krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván, aby jí osobně osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li krajskou pobočkou Úřadu práce určena delší lhůta; neučiní-li tak v uvedené lhůtě, žádost o dávku se zamítne.“. 4. V § 8 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Za bezplatné se považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu v rozsahu, který odpovídá rozsahu, ve kterém plyn a elektřinu využívá.“. 5. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Je-li cizinci s dočasnou ochranou žadatelem o příspěvek poskytnut k ubytování celý byt, podmínkou nároku na příspěvek je dále skutečnost, že v kalendářním měsíci bezprostředně předcházejícím kalendářnímu měsíci, od kterého je nárok na příspěvek uplatňován, byl tento byt neobývaný. Za neobývaný byt je pro účely tohoto zákona považován i byt, který sloužil pouze pro krátkodobé ubytování nebo v něm již byli ubytováni cizinci s dočasnou ochranou. Tuto skutečnost prokazuje žadatel o příspěvek čestným prohlášením.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 6. V § 8 odst. 8 písm. a) se za slovo „měsíc“ vkládají slova „ , a to s přihlédnutím k tomu, zda ubytovaná osoba sdílí ubytování s žadatelem o příspěvek,“. 7. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 8a Společné ustanovení Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí3). 3) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. § 5 Přechodné ustanovení Ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neplatí pro příspěvek, na který vznikl nárok před 1. červencem 2022. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace § 6 V zákoně č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se za § 2 vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu U uchazeče o přijetí k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání, kterému Ministerstvo vnitra podle § 6a zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v informačním systému cizinců zrušilo údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, není spádovou mateřskou nebo základní školou škola podle sídla Ministerstva vnitra. Určení spádové mateřské nebo základní školy se řídí místem pobytu ohlášeným podle jiného zákona.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 2) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění.“.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 170/2022 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 170/2022 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Vyhlášeno 24. 6. 2022, částka 78/2022 170 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 16. června 2022 o aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2022 aktualizaci Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., ze dne 16. června 2010, o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO), a aktualizované sdělením Českého statistického úřadu č. 185/2012 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 184/2013 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 172/2014 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 140/2015 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 270/2016 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 451/2017 Sb. a sdělením Českého statistického úřadu č. 271/2020 Sb. Předmětem aktualizace Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) je zavedení dvou nových položek na národní úrovni: 53213 Koordinační pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče; 53223 Koordinační pracovníci v sociálních službách v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče. Platné znění aktualizované Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 169/2022 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 169/2022 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Vyhlášeno 24. 6. 2022, částka 78/2022 169 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 16. června 2022 o aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. července 2022 aktualizaci Číselníku měn a fondů (ČMF), zavedeného sdělením Českého statistického úřadu č. 525/2002 Sb., ze dne 18. listopadu 2002, o vydání aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF), a aktualizovaného sdělením Českého statistického úřadu č. 513/2004 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 412/2011 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 332/2015 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 206/2016 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 419/2016 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 450/2017 Sb., sdělením Českého statistického úřadu č. 114/2018 Sb. a sdělením Českého statistického úřadu č. 313/2018 Sb. Aktualizace Číselníku měn a fondů je prováděna na základě změny v mezinárodní normě ISO 4217, kterou na svých internetových stránkách publikuje Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Předmětem aktualizace je přidání alfabetického a numerického kódu pro měnu „leone“. Jedná se o alfabetický kód SLE, numerický kód 925. Současné kódy pro tuto měnu (alfabetický: SLL, numerický: 694) zůstávají v platnosti. Platné znění aktualizovaného Číselníku měn a fondů (ČMF) bude k dispozici na internetových stránkách Českého statistického úřadu na adrese www.czso.cz. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 168/2022 Sb.	Vyhláška č. 168/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 270/2013 Sb. Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 78/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 270/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 168 VYHLÁŠKA ze dne 7. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 270/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 262/2019 Sb., k provedení § 79 odst. 8 písm. a) zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 270/2013 Sb., se mění takto: 1. V příloze se za položku „ CANNABIS SATIVAE FLOS\| KVĚT KONOPÍ SETÉHO ---\|--- “ vkládají nové položky, které znějí: „ CANNABIS INDICAE EXTRACTUM\| EXTRAKT Z KONOPÍ INDICKÉHO ---\|--- CANNABIS SATIVAE EXTRACTUM\| EXTRAKT Z KONOPÍ SETÉHO “. 2. V příloze se položka „ CARBONIS DETERGENS TINCTURA\| TINKTURA Z KAMENOUHELNÉHO DEHTU ---\|--- “ zrušuje. 3. V příloze se za položku „ DOXYLAMINI HYDROGENOSUCCINAS\| DOXYLAMIN-HYDROGEN-SUKCINÁT ---\|--- “ vkládá nová položka, která zní: „ DRONABINOL\| DELTA-9-TETRAHYDROKANABINOL ---\|--- “. 4. V příloze se za položku „ MEPYRAMINI MALEAS\| MEPYRAMIN-MALEINÁT ---\|--- “ vkládá nová položka, která zní: „ MERCAPTAMINI HYDROCHLORIDUM\| CYSTEAMIN HYDROCHLORID ---\|--- “. 5. V příloze se za položku „ ICHTHAMMOLUM\| ICHTHAMOL ---\|--- “ vkládá nová položka, která zní: „ ICHTAMMOLUM ALBUM\| ICHTAMOL BÍLÝ ---\|--- “. 6. V příloze se položka „ PIX FAGI\| BUKOVÝ DEHET ---\|--- “ zrušuje. 7. V příloze se položka „ PIX LITHANTHRACIS\| KAMENOUHELNÝ DEHET ---\|--- “ zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 167/2022 Sb.	Vyhláška č. 167/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, ve znění vyhlášky č. 281/2017 Sb. Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 78/2022 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, ve znění vyhlášky č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 167 VYHLÁŠKA ze dne 21. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, ve znění vyhlášky č. 281/2017 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 77 odst. 4 a § 89 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 263/2017 Sb.: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, ve znění vyhlášky č. 281/2017 Sb., zní: „Příloha k vyhlášce č. 146/2015 Sb. Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti je stanovena takto: Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného\| Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného\| Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného ---\|---\|---\|---\|---\|--- Km\| Kč\| Km\| Kč\| Km\| Kč do 5\| 16,-\| větší než 230 až 240\| 231,-\| větší než 520 až 530\| 546,- větší než 5 až 10\| 19,-\| větší než 240 až 250\| 245,-\| větší než 530 až 540\| 557,- větší než 10 až 15\| 28,-\| větší než 250 až 260\| 255,-\| větší než 540 až 550\| 568,- větší než 15 až 20\| 31,-\| větší než 260 až 270\| 265,-\| větší než 550 až 560\| 579,- větší než 20 až 25\| 36,-\| větší než 270 až 280\| 275,-\| větší než 560 až 570\| 591,- větší než 25 až 30\| 41,-\| větší než 280 až 290\| 282,-\| větší než 570 až 580\| 602,- větší než 30 až 35\| 47,-\| větší než 290 až 300\| 291,-\| větší než 580 až 590\| 613,- větší než 35 až 40\| 52,-\| větší než 300 až 310\| 302,-\| větší než 590 až 600\| 624,- větší než 40 až 45\| 58,-\| větší než 310 až 320\| 313,-\| větší než 600 až 610\| 635,- větší než 45 až 50\| 63,-\| větší než 320 až 330\| 324,-\| větší než 610 až 620\| 646,- větší než 50 až 55\| 68,-\| větší než 330 až 340\| 335,-\| větší než 620 až 630\| 657,- větší než 55 až 60\| 73,-\| větší než 340 až 350\| 346,-\| větší než 630 až 640\| 668,- větší než 60 až 70\| 79,-\| větší než 350 až 360\| 357,-\| větší než 640 až 650\| 679,- větší než 70 až 80\| 85,-\| větší než 360 až 370\| 369,-\| větší než 650 až 660\| 690,- větší než 80 až 90\| 91,-\| větší než 370 až 380\| 380,-\| větší než 660 až 670\| 702,- větší než 90 až 100\| 99,-\| větší než 380 až 390\| 391,-\| větší než 670 až 680\| 713,- větší než 100 až 110\| 108,-\| větší než 390 až 400\| 402,-\| větší než 680 až 690\| 724,- větší než 110 až 120\| 119,-\| větší než 400 až 410\| 413,-\| větší než 690 až 700\| 735,- větší než 120 až 130\| 128,-\| větší než 410 až 420\| 424,-\| větší než 700 až 710\| 746,- větší než 130 až 140\| 135,-\| větší než 420 až 430\| 435,-\| větší než 710 až 720\| 757,- větší než 140 až 150\| 145,-\| větší než 430 až 440\| 446,-\| větší než 720 až 730\| 768,- větší než 150 až 160\| 152,-\| větší než 440 až 450\| 457,-\| větší než 730 až 740\| 779,- větší než 160 až 170\| 161,-\| větší než 450 až 460\| 468,-\| větší než 740 až 750\| 790,- větší než 170 až 180\| 170,-\| větší než 460 až 470\| 480,-\| větší než 750 až 760\| 801,- větší než 180 až 190\| 181,-\| větší než 470 až 480\| 491,-\| větší než 760 až 770\| 813,- větší než 190 až 200\| 190,-\| větší než 480 až 490\| 502,-\| větší než 770 až 780\| 824,- větší než 200 až 210\| 200,-\| větší než 490 až 500\| 513,-\| větší než 780 až 790\| 835,- větší než 210 až 220\| 213,-\| větší než 500 až 510\| 524,-\| větší než 790 až 800\| 846,- větší než 220 až 230\| 222,-\| větší než 510 až 520\| 535,-\| větší než 800 až 810\| 857,- “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Vyhláška č. 166/2022 Sb.	Vyhláška č. 166/2022 Sb. Vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 77/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Vykazování a uchovávaní dokumentů a záznamů při spalování zdrojů energie * § 4 - Vykazování a předávání naměřených a vypočtených hodnot elektřiny * § 5 - Vykazování a předávání naměřených hodnot tepla * § 6 - Vykazování a předávání naměřených hodnot biometanu * § 7 - Způsob stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobeného z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie * § 8 - Způsob měření množství paliva, elektřiny, tepla a biometanu * § 9 - Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu * § 10 - Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu * § 11 - Způsob a postup uvedení výrobny biometanu do provozu * § 12 - Způsob registrace místa předání vyrobeného tepla nebo užitečného tepla * § 13 - Způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech * § 14 - Předávání údajů výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla * § 15 - Požadavky na kvalitu biometanu * § 16 - Požadavky na odorizaci vyrobeného biometanu * § 17 - Požadavky na tlak vyrobeného biometanu * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 166 VYHLÁŠKA ze dne 17. června 2022 o vykazování energie z podporovaných zdrojů Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. c) až e), j), l) až s), aa) a af) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) způsob měření a výpočtu vyrobeného množství tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojůdruhotných zdrojů při výrobě tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem, b) způsob vykazování množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, množství tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, skutečného nabytí množství obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a jeho kvality, skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje, c) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a biometanubiometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, d) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitých druzích biomasybiomasy, bioplynubioplynu, biokapalin a biometanubiometanu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv, e) rozsah údajů a termíny a způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu a aukčního bonusuaukčního bonusu, f) rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů u podpory formou výkupních cen, g) způsob, rozsah a termíny předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny teplavýrobny tepla a užitečného teplaužitečného tepla a dalších údajů a způsob měření dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií a užitečného teplaužitečného tepla, h) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny teplavýrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny u podpory formou zeleného bonusu na teplozeleného bonusu na teplo, i) způsob a postup uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla a výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu, j) způsob a rozsah měření množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečného teplaužitečného tepla a spotřebovaného paliva v případě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, k) způsob a rozsah měření vyrobené elektřiny, technologické vlastní spotřeby, užitečného teplaužitečného tepla a spotřebovaného paliva, způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech a způsob výpočtu množství elektřiny s nárokem na podporu na elektřinu z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje v případě výrobcevýrobce, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynubioplynu nebo biomasybiomasy i jiné palivo, l) způsob a rozsah měření biometanubiometanu, požadavky na kvalitu biometanubiometanu, odorizaci a tlak vyrobeného biometanubiometanu a rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot biometanubiometanu, m) rozsah údajů související s výrobnou a výrobou biometanubiometanu a o surovinách využitých pro výrobu biometanubiometanu v případě výrobny biometanuvýrobny biometanu, která je připojena k plynárenskému zařízení, a termíny a způsob předání těchto údajů, n) způsob předání údajů, rozsah údajů a termín předání a evidence údajů, týkajících se identifikace výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje a výrobny teplavýrobny tepla z neobnovitelného zdroje, doložení závazku ukončit výrobu tepla z uhlí a pokroku při plnění tohoto závazku a informací o množství nakoupených a vyřazených povolenek na emise skleníkových plynů a dalších údajů pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla operátorem trhu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) přímou metodou měřenípřímou metodou měření měření stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, které je určeno pro stanovení hodnoty měřené veličiny v případě tepla v joulech, v případě spotřebovaného paliva v kilogramech u pevných paliv a v metrech krychlových u plynných nebo kapalných paliv nebo v násobcích uvedených jednotek, b) nepřímou metodou měřenínepřímou metodou měření měření, které nespadá pod přímou metodu měřenípřímou metodu měření podle písmene b). § 3 Vykazování a uchovávaní dokumentů a záznamů při spalování zdrojů energie (1) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla a výrobce biometanuvýrobce biometanu spalující zdroje energie z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje, druhotného zdrojedruhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje (dále jen „zdroj energie“) vykazuje údaje o využitých zdrojích energie, použitém palivu a druzích biomasybiomasy, bioplynubioplynu, biokapalin nebo biometanubiometanu pro toto spalování za jednotlivý zdroj elektřinyzdroj elektřiny, za výrobnu teplavýrobnu tepla nebo za výrobnu biometanuvýrobnu biometanu ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla a výrobce biometanuvýrobce biometanu předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu za uplynulý kalendářní měsíc vždy do patnáctého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Součástí předávaných údajů jsou také doklady prokazující splnění kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů využité biomasybiomasy. § 4 Vykazování a předávání naměřených a vypočtených hodnot elektřiny (1) VýrobceVýrobce, který uplatňuje nárok na podporu, vykazuje každý měsíc množství elektřiny z podporovaných zdrojů za jednotlivý zdroj elektřinyzdroj elektřiny ve výkazu, jehož vzor je uveden pro obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje a druhotné zdrojedruhotné zdroje v příloze č. 2 k této vyhlášce a pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a teplakombinovanou výrobu elektřiny a tepla v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce, s výjimkou výrobcevýrobce uvedeného v odstavci 3, předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu za uplynulý kalendářní měsíc do desátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce nebo do šestého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce podle toho, který den nastane později. VýrobceVýrobce, který zvolil podporu elektřiny formou hodinového zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu dále za každou obchodní hodinu předcházejícího kalendářního měsíce skutečné hodnoty vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřinytechnologickou vlastní spotřebu elektřiny. Pokud výrobcevýrobce nepředá operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů. (3) VýrobceVýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu do patnáctého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce, s výjimkou údajů uvedených ve výkazu v řádcích 1 až 7 přílohy č. 3 k této vyhlášce, které předává za uplynulý kalendářní měsíc do desátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce nebo do šestého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce podle toho, který den nastane později. Pokud výrobcevýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nepředá operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů. § 5 Vykazování a předávání naměřených hodnot tepla (1) VýrobceVýrobce tepla, který uplatňuje nárok na podporu, vykazuje každý měsíc množství dodaného a užitečného teplaužitečného tepla za výrobnu teplavýrobnu tepla ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce tepla předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu za uplynulý kalendářní měsíc do desátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud výrobcevýrobce tepla nepředá operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů. § 6 Vykazování a předávání naměřených hodnot biometanu (1) Výrobce biometanuVýrobce biometanu vykazuje každý měsíc množství biometanubiometanu s rozdělením na pokročilý a ostatní biometanbiometan za výrobnu biometanuvýrobnu biometanu ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Výrobce biometanuVýrobce biometanu předává operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu za uplynulý kalendářní měsíc do patnáctého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud výrobce biometanuvýrobce biometanu nepředá operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů. § 7 Způsob stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobeného z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie (1) Množství podporované elektřiny při výrobě elektřiny z různých zdrojů energie nebo různých druhů biomasybiomasy se stanoví jako poměrná část celkového množství vyrobené elektřiny postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Množství podporovaného tepla z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje se v případě tepla vyrobeného společným spalováním obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje s neobnovitelným zdrojem nebo různých druhů biomasybiomasy stanoví jako poměrná část celkového množství vyrobeného tepla postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. (3) Pro určení velikosti poměrných částí podle odstavců 1 a 2 se použije množství energie obsažené v jednotlivých zdrojích energie využitých pro výrobu elektřiny nebo výrobu tepla. Množství energie za sledované období se stanoví postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 8 Způsob měření množství paliva, elektřiny, tepla a biometanu (1) VýrobceVýrobce zajistí měření a) elektřiny vyrobené z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje nebo druhotného zdrojedruhotného zdroje způsobem podle vyhlášky upravující měření elektřiny a b) technologické vlastní spotřeby elektřinytechnologické vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje nebo druhotného zdrojedruhotného zdroje nebo v případě spalování různých zdrojů energie podle § 11a odst. 1 zákona stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii a způsobem podle vyhlášky upravující měření elektřiny. (2) VýrobceVýrobce tepla zajistí měření tepla přímou metodou měřenípřímou metodou měření v případě a) tepla vyrobeného z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje nebo ze společného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona a podle § 25a odst. 3 zákona a dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií a b) užitečného teplaužitečného tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona. (3) Při měření tepla podle odstavce 2 písm. a) musí být měřicí zařízení instalováno tak, aby zajišťovalo výhradně měření tepla vyrobeného z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje nebo vyrobeného společným spalováním z obnovitelného a neobnovitelného zdroje v místě jeho předání do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií. V případě výrobny teplavýrobny tepla, ve které se spalují různé druhy paliv v samostatných kotlích, se umisťuje měřicí zařízení tak, aby bylo samostatně měřeno teplo vyrobené pouze z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje nebo společně z obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, které je určeno výhradně pro dodávku do soustavy zásobování tepelnou energií. (4) Výrobce biometanuVýrobce biometanu zajistí měření biometanubiometanu způsobem podle vyhlášky upravující měření plynu. (5) VýrobceVýrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla zajistí měření množství a) vyrobené elektřiny na svorkách generátoru stanovenými měřidly podle zákona o metrologii a způsobem podle vyhlášky upravující měření elektřiny, b) užitečného teplaužitečného tepla měřidly využívajícími přímou metodu měřenípřímou metodu měření, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, a c) spotřebovaného paliva měřidly využívajícími přímou metodu měřenípřímou metodu měření, s výjimkou případů uvedených v odstavci 7. (6) K měření podle odstavce 5 písm. b) lze využít nepřímou metodu měřenínepřímou metodu měření, vyplývá-li z energetického posudku podle zákona o hospodaření energií, že přímá metoda měřenípřímá metoda měření je ekonomicky neefektivní. V případě použití nepřímé metody měřenínepřímé metody měření, kdy je nosným médiem pára, se použijí měřidla podle ČSN EN ISO 5167 – Měření průtoku tekutin pomocí snímačů diferenčního tlaku vložených do zcela zaplněného potrubí kruhového průřezu. Použije-li výrobcevýrobce pracovní měřidlo, zajistí jeho kalibraci podle zákona o metrologii. Největší dovolená odchylka při kalibraci tohoto měřidla nesmí přesáhnout odchylku povolenou pro stanovené měřidlo. (7) K měření tuhého paliva nebo bioplynubioplynu podle odstavce 5 písm. c) lze využít nepřímou metodu měřenínepřímou metodu měření, vyplývá-li z energetického posudku podle zákona o hospodaření energií, že přímá metoda měřenípřímá metoda měření je ekonomicky neefektivní. Použije-li výrobcevýrobce pracovní měřidlo, zajistí jeho kalibraci podle zákona o metrologii. Největší dovolená odchylka při kalibraci tohoto měřidla nesmí přesáhnout odchylku povolenou pro stanovené měřidlo. V případě výrobcevýrobce s tuhým palivem se postupuje podle ČSN EN 45501 - Metrologické aspekty vah s neautomatickou činností. Součástí měření spotřebovaného paliva je také určení výhřevnosti paliva, které se provádí podle vyhlášky upravující minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Pokud lze spotřebované palivo jednoznačně přiřadit k dodávkám paliva a dodavatel paliva používá ke stanovení výhřevnosti vzorkovací postupy a akreditovanou laboratoř, pak lze použít výhřevnost stanovenou dodavatelem paliva. (8) V případě výměny měřidla pro měření tepla nebo paliva z důvodu jeho ověřování, jedná-li se o stanovené měřidlo, nebo kalibrace, jedná-li se o pracovní měřidlo, nebo z důvodu jeho poruchy se instaluje bezodkladně jiné měřidlo splňující požadavky podle odstavců 2 až 7. Pokud se nejedná o měřidlo, na jehož základě se provádí nárokování provozní podpory tepla a není možné bezodkladně zajistit instalaci jiného měřidla splňujícího požadavky podle odstavců 2 až 7, stanoví se nejvýše po dobu jednoho měsíce množství tepla nebo paliva výpočtem jako průměr naměřených hodnot za předchozí srovnatelné období. V případě měření tepla může být tato doba překročena, pokud nelze pro výměnu měřicího zařízení provést nezbytné přerušení dodávky tepla, nejdéle však po dobu 3 měsíců. § 9 Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu Výrobna elektřiny je uvedena do provozu, pokud a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nabylo právní moci, b) příslušným provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy bylo provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny, kterým se rozumí vydání provozního oznámení pro výrobní modul typu A, konečného provozního oznámení pro výrobní modul typu B nebo C, nebo dočasného provozního oznámení pro výrobní modul typu D podle nařízení Komise, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, a c) příslušný provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy instaloval měřicí zařízení v souladu se zákonem o metrologii v předávacím místě výrobny elektřiny připojené do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy nebo v odběrném místě, ve kterém je připojena výrobna elektřiny, nebo ve výrobně elektřiny připojené prostřednictvím jiné výrobny elektřiny podle vyhlášky upravující měření elektřiny. § 10 Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu (1) Výrobna teplaVýrobna tepla je uvedena do provozu, pokud a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu tepelné energie nabylo právní moci, b) je instalováno měřidlo pro měření tepla v souladu s § 8 a c) byla dokončena registrace podpory tepla v systému operátora trhu podle vyhlášky upravující registraci podpor u operátora trhu. (2) Je-li výrobna teplavýrobna tepla současně výrobnou elektřiny, která bude připojena k elektrizační soustavě a využívá vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a teplakombinovanou výrobu elektřiny a tepla, vztahují se na její uvedení do provozu také všechny podmínky, které jsou pro uvedení výrobny elektřiny do provozu stanoveny v § 9. § 11 Způsob a postup uvedení výrobny biometanu do provozu Výrobna biometanuVýrobna biometanu je uvedena do provozu, pokud a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu plynu nabylo právní moci, b) provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy anebo provozovatelem jiné výrobny plynu bylo provedeno připojení výrobny biometanuvýrobny biometanu k plynárenské soustavě; to neplatí v případě výroben biometanuvýroben biometanu přímo připojených k čerpací stanici nebo výdejní jednotce, c) je instalováno měřidlo pro měření biometanubiometanu v souladu s § 8 a d) byla dokončena registrace podpory biometanubiometanu v systému operátora trhu podle vyhlášky upravující registraci podpor u operátora trhu, pokud se výrobce biometanuvýrobce biometanu rozhodne využít podporu biometanubiometanu formou zeleného bonusu na biometanzeleného bonusu na biometan podle § 27b zákona. § 12 Způsob registrace místa předání vyrobeného tepla nebo užitečného tepla VýrobceVýrobce tepla registruje místo předání vyrobeného tepla z výrobny teplavýrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben teplavýroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. a) nebo § 25a odst. 3 zákona nebo užitečného teplaužitečného tepla v případě výroben teplavýroben tepla podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona v systému operátora trhu uvedením informací o tomto místě ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 13 Způsob stanovení množství elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu na krytí ztrát na zvyšovacích transformátorech Je-li dodávka elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy měřena na transformátoru na straně výroby elektřiny a místo připojení odběrného místa nebo výrobny elektřiny je na opačné straně transformátoru, připočítávají se k naměřeným hodnotám elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu transformační ztráty činné energie v transformátoru ve výši a) stanovené výpočtem podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, pokud výrobcevýrobce požádá provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy o provedení výpočtu ztrát transformátoru a předloží mu podklady nezbytné pro výpočet, které jsou stanoveny v příloze č. 7 k této vyhlášce, nebo b) 2 % u dodávky elektřiny do soustavy na napěťové hladině velmi vysokého napětí a 4 % u dodávky elektřiny do soustavy na napěťové hladině vysokého napětí. § 14 Předávání údajů výrobcem tepla z neobnovitelného zdroje pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla (1) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla, vykazuje ročně množství povolenek na emise skleníkových plynů nakoupených a zároveň vyřazených na výrobu tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v kalendářním roce, za který uplatňuje nárok na uvedenou podporu pro každé jednotlivé zařízení podle zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve výkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla, předává údaje podle odstavce 1 operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu do 15. května roku, který následuje po roce, za který uplatňuje nárok na tuto podporu. Pokud výrobcevýrobce tepla z neobnovitelného zdroje nepředá údaje z výkazu ve lhůtě podle věty první, vyúčtuje operátor trhu podporu v bezprostředně následujícím vyúčtovacím termínu po předání údajů. (3) VýrobceVýrobce tepla z neobnovitelného zdroje, který uplatňuje nárok na přechodnou transformační podporu tepla pro výrobnu teplavýrobnu tepla z neobnovitelného zdroje, která využívá k výrobě tepla uhlí, předloží operátorovi trhu prostřednictvím systému operátora trhu prohlášení o závazku podle § 26c zákona do 15. května roku, kdy poprvé uplatní nárok na podporu, a dále každoročně do 15. května předloží zprávu o pokroku při plnění tohoto závazku. Vzor prohlášení o závazku je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, vzor zprávy o pokroku je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 15 Požadavky na kvalitu biometanu (1) Výrobce biometanuVýrobce biometanu může biometanbiometan vyrábět, jen pokud zajistí, aby biometanbiometan v předávacích místech do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo plynárenského zařízení jiného výrobcevýrobce plynu splňoval kvalitativní parametry podle vyhlášky upravující měření plynu. (2) BiometanBiometan, který dodává výrobce biometanuvýrobce biometanu přímo do čerpací stanice nebo výdejní jednotky bez použití plynárenské soustavy, musí splňovat kvalitativní parametry podle vyhlášky upravující požadavky na pohonné hmoty. (3) V případě, že není dodržen některý z měřených a vyhodnocovaných kvalitativních parametrů biometanubiometanu označený jako průběžně měřený, čímž se rozumí měření prováděná s maximálním časovým intervalem 10 minut, výrobce biometanuvýrobce biometanu zajistí prostřednictvím měřicího, vyhodnocovacího a uzavíracího zařízení, které je součástí výrobny biometanuvýrobny biometanu, automatické zastavení dodávky biometanubiometanu do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo do plynárenského zařízení jiného výrobcevýrobce plynu. § 16 Požadavky na odorizaci vyrobeného biometanu (1) Odorizace biometanubiometanu se provádí pomocí odorizačního zařízení umístěného ve výrobně biometanuvýrobně biometanu připojené k plynárenské soustavě u připojení této výrobny k distribuční soustavě. Výrobce biometanuVýrobce biometanu umožní provozovateli distribuční soustavy nepřetržitý přístup k odorizačnímu zařízení. (2) U výrobny biometanuvýrobny biometanu přímo připojené k čerpací stanici nebo výdejní jednotce odorizaci biometanubiometanu provádí její provozovatel v souladu s vyhláškou upravující požadavky na pohonné hmoty. (3) Při odorizaci biometanubiometanu nesmí být vyžadováno použití vyšší dávky odorizační látky, než je v dané zóně obvyklé. § 17 Požadavky na tlak vyrobeného biometanu (1) Rozsah předávacího tlaku vyrobeného biometanubiometanu sjednává provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel jiné výrobny plynu ve smlouvě o připojení. (2) Výrobce biometanuVýrobce biometanu měří hodnotu předávacího tlaku minimálně jednou za sekundu a naměřené údaje předává provozovateli plynárenského zařízení, k němuž je výrobna biometanuvýrobna biometanu připojena, způsobem sjednaným ve smlouvě o připojení, a to minimálně jednou za hodinu. (3) Ve výrobně biometanuvýrobně biometanu je vždy instalován bezpečnostní rychlouzávěr s jištěním na vzestup tlaku v předávacím místě do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo plynárenského zařízení jiného výrobcevýrobce plynu nad maximální přípustný tlak sjednaný ve smlouvě o připojení, a zpětná klapka pro zabránění zpětného toku plynu z přepravní soustavy, distribuční soustavy, nebo z plynárenského zařízení jiného výrobcevýrobce plynu do výrobny biometanuvýrobny biometanu při nižším tlaku biometanubiometanu z výrobny biometanuvýrobny biometanu, než je tlak v přepravní soustavě, distribuční soustavě nebo plynárenském zařízení jiného výrobcevýrobce plynu. § 18 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 145/2016 Sb., o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů). 2. Vyhláška č. 133/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 145/2016 Sb., o vykazování elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o vykazování energie z podporovaných zdrojů). 3. Vyhláška č. 459/2012 Sb., o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu. 4. Část druhá vyhlášky č. 78/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 459/2012 Sb., o požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distribuční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu. § 19 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz o uchovávání dokumentů a záznamů o použití zdrojů energie 1.6MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných nebo druhotných zdrojů 1015kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz o výrobě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla 1024kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz o výrobě tepla z obnovitelných zdrojů 716kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz o výrobě biometanu 772kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Způsob stanovení množství elektřiny nebo tepla vyrobené z podporovaných zdrojů energie při výrobě elektřiny nebo tepla z různých zdrojů energie a) Výpočet množství elektřiny (1) Při výrobě elektřiny společným spalováním různých zdrojů energie, případně různých druhů biomasybiomasy, se množství elektřiny vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu Ei=EC-Evl·Mpal_iTMpalT kde Ei množství elektřiny vyrobené ze zdroje energie i [MWh] EC celkové množství vyrobené elektřiny [MWh] Evl technologická vlastní spotřeba elektřinytechnologická vlastní spotřeba elektřiny [MWh] MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie [GJ] (2) V případě stanovení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla pocházejícího z různých zdrojů energie se použije vzorec obdobným způsobem. Pouze za celkové množství vyrobené elektřiny se dosadí celkové množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a technologická vlastní spotřeba elektřinytechnologická vlastní spotřeba elektřiny se v tomto případě neodečítá. (3) Bioplynové stanice, které využívají pro zažehnutí jiné palivo, než je bioplynbioplyn, odečtou podle množství elektřiny připadající na energetický podíl jiného použitého paliva, než je bioplyn. Množství elektřiny vyrobené z bioplynubioplynu se stanoví následujícím způsobem: EBP = ESV \\- EZP kde: EBP – množství elektřiny vyrobené z bioplynubioplynu [MWh] ESV – svorková výroba elektřiny [MWh] EZP – množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva [MWh] Množství elektřiny vyrobené ze zapalovacího paliva se stanoví následujícím způsobem: EZP = (q . Qn .V) . φ / 3600 kde: EZP – množství elektřiny ze zapalovacího paliva [MWh] q – hustota použitého ZP(1) [kg/m3], Hustota zapalovacího paliva zjištěná pomocí hustoměru a nebo z dodacího listu k zapalovacímu palivu (certifikát paliva). Qn – výhřevnost použitého ZP(2) [MJ/kg], Hodnota výhřevnosti zapalovacího paliva uvedená na dodacím listě k použitému zapalovacímu palivu (certifikát paliva), případně z jiného dokumentu nezpochybnitelně prokazujícího parametry zapalovacího paliva.V – objem použitého paliva ZP(3) [m3], Objem, neboli spotřeba zapalovacího paliva vznětovými motory se vstřikem zápalné dávky změřená cejchovaným průtokovým měřidlem. φ – elektrická účinnost kogenerační jednotky(4) [-], Elektrická účinnost kogenerační jednotky z technické dokumentace (štítku) kogenerační jednotky. Do výpočtu se dosazuje bezrozměrné číslo (např. při elektrické účinnosti 43 % vstupuje do vzorce číslo 0,43). V případě bioplynové stanice, kdy je výroba elektřiny možná jen prostřednictvím zažehnutí nezbytného množství jiného paliva než je bioplyn, se technologická vlastní spotřeba bioplynové stanice snižuje o množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva. Množství technologické vlastní spotřeby připadající na výrobu elektřiny ze zapalovacího paliva se stanoví ve stejném poměru, jakým se podílí množství elektřiny ze zapalovacího paliva na množství elektřiny naměřeném na svorkách generátoru dané kogenerační jednotky. b) Výpočet množství podporovaného tepla (1) Při výrobě tepla společným spalováním různých zdrojů energie se množství podporovaného tepla vyrobené z jednotlivých zdrojů energie vypočte pomocí vztahu QiT=QT·Mpal_iTMpalT kde QTi množství tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, vyrobeného ze zdroje energie i [GJ] QT celkové množství vyrobeného tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií vyrobeného z celkového vstupu MTpal [GJ] MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] MTpal celkové množství energie obsažené ve společně spalovaných zdrojích energie i [GJ] (2) V případě využití neobnovitelného zdroje jako podpůrného paliva se pro stanovení množství užitečného teplaužitečného tepla z jednotlivých obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů u výroben elektřiny využívajících bioplynbioplyn použije odstavec 1 obdobně. c) Množství energie obsažené ve spalovaných zdrojích energie (1) Množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie se pro sledované období stanoví pomocí vztahu Mpal_iT=Spal_i·qnet_ir kde MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i [GJ] Spal_i celkové množství zdroje energie (paliva) i, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a teplakombinované výrobě elektřiny a tepla ve sledovaném období [t] qTnet_i průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) i v původním stavu, spotřebovaného při výrobě elektřiny nebo tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a teplakombinované výrobě elektřiny a tepla ve vykazovaném období [MJ/kg; MJ/m3] (2) Pokud je kromě zdrojů energie (paliv) ve spalovacím zařízení využito i „odpadní teplo“ (například z výstupu spalovací turbíny nebo spalovacího motoru), vypočte se množství tohoto tepla s pomocí vztahu Mpal_iT=Mspal·ispal106 kde MTpal_i množství energie obsažené ve spalovaném zdroji energie i (odpadní teplo) [GJ] Mspal množství spalin [kg] ispal entalpie spalin [kJ/kg] d) Způsob stanovení výhřevnosti zdroje energie (1) Pro tuhou pevnou biomasubiomasu s hmotnostním podílem organických látek v sušině vyšším než 50 % a s obsahem vody nižším než 20 % se použije hodnota výhřevnosti paliva 5 KJ/kg. (2) Pokud se skutečné parametry tuhé pevné biomasybiomasy podstatným způsobem odlišují od hodnot stanovených v předchozím odstavci, výhřevnost pevné biomasybiomasy se stanoví výpočtem pomocí vztahu qnetr=qspald-0,218Htd100-Wtr100-0,02442*Wtr kde qrnet průměrná výhřevnost zdroje energie (paliva) v původním stavu spotřebovaného na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla nebo při kombinované výrobě elektřiny a teplakombinované výrobě elektřiny a tepla za vykazované období [MJ/kg; MJ/m3]. qdspal spalné teplo v bezvodém stavu stanovené normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého zdroje energie. Pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti, je možné využít pro standardizovaná paliva hodnot stanovených obdobným způsobem dodavatelem zdroje energie [MJ/kg; MJ/m3]. Hdt obsah vodíku vztažený k hmotnosti zdroje energie v bezvodém stavu [%]; použije se hodnota 5,5 %, pokud tím nedojde ke zkreslení skutečnosti. Jinak se obsah vodíku stanoví normalizovaným postupem měření laboratoří akreditovanou podle zvláštního právního předpisu na reprezentativních vzorcích každého použitého zdroje energie. Wrt celkový hmotnostní obsah vody ve zdroji energie v původním stavu [%]; stanovuje se normalizovaným postupem měření reprezentativních vzorků zdroje energie. Množství reprezentativních vzorků a jejich konkrétní výběr pro měření se provádí tak, aby naměřené hodnoty obsahu vody ve vzorcích způsobem nevzbuzujícím důvodné pochybnosti odrážely skutečnost. (3) Při výpočtu se použije hodnota obsahu vody v biomasebiomase zjištěná na základě měření. Při stanovení hodnoty obsahu vody v biomasebiomase měřením se používá takové vzorkování biomasybiomasy, výběr a množství reprezentativních vzorků biomasybiomasy, sledování spotřeby biomasybiomasy a množství energie ve zdrojích energie spotřebovaných v jednotlivých spalovacích zařízeních při společném spalování zdrojů energie, aby výsledkem měření bylo zjištění hodnot, o jejichž správnosti nejsou důvodné pochybnosti. (4) O provedeném měření se zpracuje protokol, ve kterém se zaznamenají všechny kroky, které byly při stanovení obsahu vody v biomasebiomase měřením provedeny, a označí se doklady, ze kterých bylo vycházeno. (5) Pro kapalné a plynné zdroje energie se výhřevnost stanovuje v souladu s technickou normou ČSN EN ISO 6976 Zemní plyn – Výpočet spalného tepla, výhřevnosti, hustoty, relativní hustoty a Wobbeho čísla, ČSN DIN 51900-1 Zkoušení tuhých a kapalných paliv - Stanovení spalného tepla v tlakové nádobě kalorimetru a výpočet výhřevnosti. Nelze-li stanovit pro kapalná nebo plynná paliva výhřevnost podle technické normy, může být stanovena jiným způsobem, nevzbuzujícím důvodné pochybnosti. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Výpočet ztrát transformátoru při měření umístěném na straně výroby Hodnota skutečných ztrát v transformaci je závislá na: a) parametrech transformátoru, a to • jmenovitém výkonu STn [kVA, MVA], • jmenovitých ztrátách naprázdno ΔP0 [kW, MW], • jmenovitých ztrátách nakrátko ΔPk [kW, MW], b) zatížení transformátoru, charakterizovaném • při průběhovém měření typu A nebo B hodnotami ◦ činného výkonu Pz(t) [kW, MW], ◦ jalového výkonu Qz(t) [kVAr, MVAr], ◦ zdánlivého výkonu Sz(t) [kVA, MVA], • při měření typu C roční spotřebou energie W [kWh, MWh] a naměřeným (sjednaným) maximálním zatížením Smax [kVA, MVA], resp. Pmax [kW, MW] a maximální hodnotou účiníku cos φ max [-]. Z údajů o transformátoru a zatížení se stanoví: • maximální ztrátový výkon transformátoru jako PzTmax = ΔP0+ΔPk×(SmaxSTn)2 , • a ztrátová energie transformátoru jako WzT=ΔP0×Tp+ΔPk×(SmaxSTn)2×TΔ , kde Tp [hod] je doba provozu. Smax se určí při: • průběhovém měření typu A nebo B jako největší z hodnot Szi(ti), kde i=(1,2,...,n) , přičemž Szi(ti)=√(Pzi(ti))2+(Qzi(ti))2 a Smax=max{Sz1(t1),Sz2(t2), ..., Szn(tn)}, • měření typu C jako špičkový zdánlivý výkon, odpovídající změřenému či sjednanému maximálnímu zatížení (Pmax/cos φ max) Smax=Pmaxcosφmax.28 Doba plných ztrát TΔ se určí při: • průběhovém měření typu A nebo B jako: TΔ= ∑Szi(ti)2×iΔtSmax2 , kde Δt [hod] je perioda snímání výkonu, • měření typu C jako: TΔ=Tp×[0,2×TmaxTp+0,8×(TmaxTp)2] , kde doba využití maxima Tmax [hod] se určí z celkové naměřené energie W jako: Tmax=WPmax=∑Pzi(ti)×ΔtiPmax , V procentním vyjádření se pak určí ztráty wzT [%]: • pro průběhová měření typu A nebo B jako wzT[%]=WzT∑Pzi(ti)i×Δt×100 , a pro měření typu C jako wzT(%)=WzTPmax×Tmax×100 . Parametry transformátorů a hodnoty zatížení předloží výrobcevýrobce jako součást žádosti o výpočet skutečné výše ztrát. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Výkaz pro vyúčtování bonusu k transformaci výroby tepla 807kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Závazek výrobce tepla z neobnovitelného zdroje ukončit výrobu tepla z uhlí ve výrobně tepla z neobnovitelných zdrojů nejpozději do 31. prosince 2030 a zajistit výrobu tepla po uvedeném datu z jiných zdrojů energie než z uhlí 104kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 166/2022 Sb. Vzor Zpráva o pokroku při plnění závazku ukončit výrobu tepla z uhlí ve výrobně tepla z neobnovitelných zdrojů do 31. prosince 2030 a po uvedeném datu zajistit výrobu tepla z jiných zdrojů energie než z uhlí 98kB
Vyhláška č. 165/2022 Sb.	Vyhláška č. 165/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2019 Sb., o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, ve znění vyhlášky č. 57/2021 Sb. Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 25. 6. 2022, částka 76/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 79/2019 Sb., o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, ve znění vyhlášky č. 57/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 25. 6. 2022 165 VYHLÁŠKA ze dne 15. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 79/2019 Sb., o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, ve znění vyhlášky č. 57/2021 Sb. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí stanoví podle § 57 odst. 23 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 4/2019 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 79/2019 Sb., o způsobu výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, ve znění vyhlášky č. 57/2021 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Způsob výpočtu výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů Výše celkového nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese se vypočte jako součet výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vypočtené podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů vypočtené podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.“. 2. Doplňuje se příloha č. 4, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 79/2019 Sb. Vzorec pro výpočet výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu od 1. června 2022 do 30. září 2022 a následně spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese Výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu od 1. června 2022 do 30. září 2022 a následně spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese se vypočte pomocí tohoto vzorce: N = SS1 x VS1 \\+ SS2 x VS2, kde N .......... výše nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, SS1 ....... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby nebo při provádění hospodaření v lese se sazbou daně 3 380 Kč/1 000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS1 ....... sazba daně ve výši 3 380 Kč/1 000 l, která odpovídá a) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,4000 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 592 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,4301 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních, SS2 ....... prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období při činnostech zemědělské prvovýroby se sazbou daně 7 300 Kč/1 000 l, prokázaná spotřeba minerálních olejů za zdaňovací období je vyjádřena v litrech a je zaokrouhlována na 2 desetinná místa dolů, VS2 ....... sazba daně ve výši 7 300 Kč/1 000 l, která odpovídá a) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,8639 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebních daních, b) hodnotě 8 450 Kč/1 000 l po vyloučení části sazby daně připadající na přimíchané biopalivo ve výši 592 Kč/1 000 l vynásobené koeficientem 0,9290 u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) zákona o spotřebních daních.“. Čl. II Přechodné ustanovení Na nárok na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě nebo při provádění hospodaření v lese, který vznikl ode dne 1. června 2022 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 79/2019 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Vyhláška č. 163/2022 Sb.	Vyhláška č. 163/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 279/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu, ve znění vyhlášky č. 336/2008 Sb. Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 76/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 279/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu, ve znění vyhlášky č. 336/2008 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 163 VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2022, kterou se mění vyhláška Ministerstva obrany č. 279/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu, ve znění vyhlášky č. 336/2008 Sb. Ministerstvo obrany stanoví podle § 40 odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. a zákona č. 46/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 279/1999 Sb., kterou se stanoví kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikace a rozsah odborných znalostí a vzor průkazu vojenského leteckého personálu, ve znění vyhlášky č. 336/2008 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se za slovo „průkazu“ vkládá slovo „způsobilosti“. 2. V § 1 písm. d) se slova „Vojenské akademie fakulty letectva a protivzdušné obrany státu, studijního oboru leteckého pilotního a studijního oboru řízení, použití a zabezpečení letectva, zaměření letového provozu“ nahrazují slovy „Univerzity obrany fakulty vojenských technologií, studijní specializace vojenský pilot a studijní specializace řídící letového provozu“. 3. V § 2 odst. 6 písm. c) se slova „radiotechnického zabezpečení“ nahrazují slovy „letecké radionavigační služby“. 4. V § 4 odst. 3 písm. a) se slovo „inženýrsko“ nahrazuje slovem „inženýrské“. 5. V § 4 odst. 3 písm. b) se slova „služby radiotechnického zabezpečení letectva“ nahrazují slovy „letecké radionavigační služby“. 6. V § 4 odst. 3 písm. e) se slova „metrologických laboratoří, středisek metrologie a odborného technického dozoru“ nahrazují slovy „letecké meteorologie“. 7. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Personál inženýrské letecké služby se dělí na tyto specializace: a) mechanik – specialista pro drak a motor pro letouny nebo vrtulníky s turbínovými nebo pístovými motory, pro elektrické a speciální vybavení, pro rádiové a radiotechnické vybavení nebo pro leteckou výzbroj (mechanik A), b) technik – specialista pro drak a motor pro letouny nebo vrtulníky s turbínovými nebo pístovými motory (technik B1), c) avionik – specialista pro elektrické a speciální vybavení, pro rádiové a radiotechnické vybavení nebo pro leteckou výzbroj (avionik B2), d) technik – specialista pro organizaci a řízení základnové údržby a zachování letové způsobilosti (technik C).“. 8. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Personál letecké radionavigační služby se dělí na tyto specializace: a) specialista pro přehledové prostředky, b) specialista pro prostředky objektivní kontroly, c) specialista pro prostředky zpracování a zobrazení dat, d) specialista pro radionavigační prostředky, e) specialista pro komunikační prostředky, f) specialista pro světelné zabezpečovací prostředky, g) specialista pro energetické prostředky, h) specialista pro organizaci a řízení letecké radionavigační služby.“. 9. V § 4 se za odstavec 5 doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Personál leteckého technického a provozního zabezpečení se dělí na tyto specializace: a) specialista pro tlakové a plynové vysokotlaké zařízení, b) specialista pro pozemní speciální agregáty, c) specialista pro letecké akumulátorové nabíjecí stanice, d) specialista pro pozemní prostředky pro vlekání letadel, e) specialista pro organizaci a řízení leteckého technického a provozního zabezpečení. (7) Personál letištního zabezpečení se dělí na tyto specializace: a) specialista pro pozemní záchytná zařízení letadel, b) specialista pro měření a vyhodnocování brzdicích účinků na pohybových plochách letišť, c) specialista pro údržbu a opravy letištních ploch a letištních zařízení, d) specialista pro organizaci a řízení letištního zabezpečení. (8) Personál letecké meteorologie se dělí na tyto specializace: a) letecký meteorolog – synoptik, b) letecký meteorolog – pozorovatel, c) letecký meteorolog – technik meteorologických leteckých pozemních zařízení, d) specialista pro organizaci a řízení letecké meteorologie.“. 10. § 7 zní: „§ 7 (1) Řídící letového provozu mohou dosáhnout odbornost pro a) letištní řízení, b) přibližovací radarové řízení, c) přesné přibližovací radarové řízení, d) oblastní řízení, e) radarové řízení bojového použití, f) instruktorskou činnost, g) inspektorskou činnost. (2) Ostatní personál vojenských stanovišť letových provozních služeb může dosáhnout odbornost a) asistent řídícího letového provozu, b) asistent přípravy a opravy dat, c) specialista letecké informační služby, d) specialista ohlašovny letových provozních služeb, e) specialista pracoviště uspořádání vzdušného prostoru, f) instruktor, g) inspektor.“. 11. V § 8 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo vojenského leteckého pozemního zařízení“. 12. V § 8 odst. 4 se písmena a) až c) zrušují. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena a) a b). 13. V § 10 odst. 1 písm. a) a c) se slovo „odbornosti“ nahrazuje slovem „kategorie“. 14. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „vedoucího řídícího letového provozu“ nahrazují slovy „u personálu stanovišť letových provozních služeb“ a slova „nebo technika III. stupně“ se zrušují. 15. § 11 včetně nadpisu zní: „§ 11 Průkaz způsobilosti vojenského leteckého personálu Dosažená kvalifikace se vojenskému leteckému personálu vyznačuje v průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. Vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. 16. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. Vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu Vnitřní strana průkazu způsobilosti 95kB Při vydání průkazu způsobilosti se vypisuje konkrétní kategorie vojenského leteckého personálu: PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI VÝKONNÉHO LETCE FLIGHT PERSONNEL LICENCE PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI OBSLUHUJÍCÍHO PERSONÁLU CABIN CREW LICENCE PRŮKAZ ZPŮSOBILOSTI POZEMNÍHO LETECKÉHO PERSONÁLU AERONAUTICAL GROUND PERSONNEL LICENCE Vnější strana průkazu způsobilosti 230kB Poznámky: Věta „Doba platnosti lékařského posudku zdravotní způsobilosti odpovídá době platnosti průkazu způsobilosti.“ se v průkazu způsobilosti uvádí pouze výkonným vojenským letcům, palubním průvodčím, zdravotnickému doprovodnému personálu, ostatnímu doprovodnému personálu, který tvoří specialisté záchranné služby a výsadkové přípravy, a řídícím letového provozu. Jazyková způsobilost se v průkazu způsobilosti vyznačuje pouze výkonným vojenským letcům, palubním průvodčím a řídícím letového provozu. Místní doložka se v průkazu způsobilosti vyznačuje pouze personálu stanovišť letových provozních služeb, personálu letecké radionavigační služby, personálu leteckého technického a provozního zabezpečení, personálu letištního zabezpečení a personálu letecké meteorologie.“. 17. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 279/1999 Sb. Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro příslušné odbornosti jednotlivých kategorií vojenského leteckého personálu Část I Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie výkonných vojenských letců ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Pilot - velitel letounu 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letounu, splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun v rozmezí jeho omezení a takovým způsobem, aby prováděné manévry byly úspěšné, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letounu, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 350 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letounové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letounu, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 500 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letoun s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letounové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letounu, d) jako velitel letounu provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota letounu. B. Pilot - velitel vrtulníku 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského vrtulníku, splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník v rozmezí jeho omezení a takovým způsobem, aby prováděné manévry byly úspěšné, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského vrtulníku, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 350 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského vrtulníku, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 500 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vrtulník s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského vrtulníku, d) jako velitel vrtulníku provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota vrtulníku. C. Druhý pilot 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, splňuje minimální celkový nálet 150 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení v rozsahu požadavků na 2. třídu, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu požadavků na 2. třídu, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s plným využitím jeho manévrovacích možností a přístrojového vybavení, b) plně využívat letadlové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako druhý pilot letadla provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti druhého pilota letadla. D. Pilot operátor 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, splňuje minimální celkový nálet 150 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla, b) provádět všechny manévry plynule a přesně, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla do stanovených meteorologických minim, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití v rozsahu 2. třídy, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 250 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla do stanovených meteorologických minim, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) jako pilot operátor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota operátora. E. Instruktor Instruktor vojenských letounů a vojenských vrtulníků má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 600 hodin. Instruktor vojenských ultralehkých letadel je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 120 hodin. Instruktor operátor vojenských bezpilotních prostředků je pilotem operátorem 1. třídy a splňuje minimální nálet 130 hodin na simulátoru a cvičné lety v rozsahu 150 hodin v noční i denní době. Instruktor dále musí prokázat schopnost: a) řídit konkrétní typ vojenského letadla s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) týmové práce, f) jako instruktor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota instruktora. F. Inspektor Inspektor vojenských letounů a vojenských vrtulníků má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy na odpovídající funkci a splňuje minimální celkový nálet 1 000 hodin. Inspektor vojenských ultralehkých letadel je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 150 hodin. Inspektor dále musí prokázat schopnost: a) řídit letadlo ze svého pilotního sedadla s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) týmové práce, f) jako inspektor provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti pilota inspektora. G. Zalétávací pilot Má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 600 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vojenské letadlo s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) psychicky zvládat vysoké zatížení, vysokou letovou zátěž a správně reagovat ve stresových situacích, f) osvojit si v krátkém čase znalosti z materiální části nově vyvíjených vojenských letadel a umět spolupracovat s odborníky a technickým personálem při výzkumu a vývoji, g) týmové práce, h) jako zalétávací pilot provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti zalétávacího pilota. H. Zkušební pilot Má odpovídající teoretické znalosti. Je pilotem 1. třídy a splňuje minimální celkový nálet 1 000 hodin a dále musí prokázat schopnost: a) řídit vojenské letadlo s plným využitím jeho manévrovacích schopností, b) plně využívat letadlové a zbraňové systémy pro plnění úkolů bojového použití, c) uplatňovat letecké znalosti pro konkrétní typ vojenského letadla, d) předvídat možnost vzniku nebezpečné letové situace vyhodnocováním leteckých parametrů a jejich příčinných souvislostí a umět na ni správně reagovat, e) psychicky zvládat vysoké zatížení, vysokou letovou zátěž a správně reagovat ve stresových situacích, f) osvojit si v krátkém čase znalosti z materiální části nově vyvíjených vojenských letadel a umět spolupracovat s odborníky a technickým personálem při výzkumu a vývoji, g) týmové práce, h) jako zkušební pilot provádět postupy a manévry se stupněm dovednosti odpovídajícím oprávněním přiznaným držiteli průkazu způsobilosti zkušebního pilota. I. Navigátor 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. J. Palubní radiotelefonista 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. K. Palubní technik 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a je částečně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, je plně vycvičen na konkrétním typu vojenského letadla a je plně bojově použitelný jako člen posádky a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. L. Pilot ultralehkých letadel 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní letecký výcvik a splňuje minimální celkový nálet 40 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik a splňuje minimální celkový nálet 70 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní bojový výcvik a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. M. Pilot operátor bezpilotních prostředků 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti, absolvoval základní výcvik, splňuje minimální nálet 35 hodin na simulátoru a řídil 15 cvičných letů. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní pokračovací výcvik, splňuje minimální nálet 50 hodin na simulátoru a řídil 50 cvičných letů, z toho 15 cvičných letů v noční době. Je částečně bojově použitelný. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti, plní bojový výcvik, splňuje minimální nálet 120 hodin na simulátoru a řídil cvičné lety v rozsahu 140 hodin v noční i denní době. Je plně bojově použitelný. N. Palubní operátor průzkumných, fotogrammetrických a speciálních prostředků a pro letové ověřování prostředků letecké radionavigační služby 3. třída - má odpovídající teoretické znalosti a základní výcvik v rozsahu stanoveném osnovami pro výkonné letce. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat. Splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má odpovídající teoretické znalosti a plní pokračovací výcvik podle příslušné osnovy pro výkonné letce. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat, a umí odstraňovat jejich běžné poruchy za letu. Splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má odpovídající teoretické znalosti a je plně vycvičen podle příslušné osnovy pro zdokonalovací výcvik výkonných letců. Je vycvičen k bojovému použití na všech pracovištích, která má ve vojenském letadle obsluhovat, a umí odstraňovat jejich běžné poruchy za letu. Splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. O. Palubní střelec 3. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, splnil základní výcvik na konkrétním typu vojenského letadla a splňuje minimální celkový nálet 100 hodin. 2. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, plní pokračovací výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, je částečně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 200 hodin. 1. třída - má teoretické znalosti odpovídající této třídě, splnil pokračovací i bojový výcvik na konkrétním typu vojenského letadla, je plně bojově použitelný a splňuje minimální celkový nálet 300 hodin. Část II Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie vojenského obsluhujícího personálu ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Palubní průvodčí Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti veřejného stravování, zdravotnické přípravy, prokázal dovednost v používání záchranných prostředků, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. B. Technický personál při zkušebních, zalétávacích nebo přepravních letech Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti inženýrské letecké služby, je schopen provádět přípravu letadla k letu, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. C. Zdravotnický doprovodný personál Má odbornou nebo specializovanou způsobilost pro poskytování přednemocniční neodkladné péče nebo intenzivní péče o pacienty, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. D. Ostatní doprovodný personál, který tvoří specialisté záchranné služby a výsadkové přípravy Má odpovídající teoretické znalosti v oblasti záchranné a výsadkové přípravy se zaměřením na činnosti směřující k záchraně osob, zvířat a materiálu v tísni a plnění úkolů v rámci letecké služby pátrání a záchrany, absolvoval přeškolení na konkrétní typ vojenského letadla a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. E. Technický personál ověřující pozemní vojenskou leteckou techniku Má odpovídající teoretické znalosti leteckých pozemních zařízení a prokázal znalosti postupů nouzového opuštění letadla. Část III Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie personálu stanovišť letových provozních služeb ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Řídící letového provozu 1. \\- odbornost letištní řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 60 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 2 týdnů, e) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro letištní řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, f) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 2. \\- odbornost přibližovací radarové řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 180 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 6 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 60 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 2 týdnů, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 3. \\- odbornost přesné přibližovací radarové řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí obsahovat nejméně 100 přesných radarových přiblížení, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má kvalifikaci pro přesné přibližovací radarové řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, provozní výcvik podle písm. b) musí obsahovat nejméně 25 přesných radarových přiblížení, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 4. \\- odbornost oblastní řízení a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 180 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 6 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro přibližovací radarové řízení nebo pro radarové řízení bojového použití, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, e) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci pro oblastní řízení, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, f) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. 5. \\- odbornost radarové řízení bojového použití a) úspěšně absolvovat vstupní výcvik, který se skládá ze základního výcviku a výcviku pro udělení kvalifikace, a prokázat předepsanou úroveň znalostí anglického jazyka, b) úspěšně absolvovat místní výcvik, který zahrnuje předepsanou teoretickou přípravu a provozní výcvik pro získání místní doložky, c) provozní výcvik podle písm. b) se provádí pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště letových provozních služeb a musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, d) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci radarového řízení bojového použití, avšak pro jiné stanoviště, doba provozního výcviku podle písm. b) musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, e) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z kvalifikace. B. Ostatní personál vojenských stanovišť letových provozních služeb Odbornost asistent řídícího letového provozu, odbornost asistent přípravy a opravy dat, odbornost specialista letecké informační služby, odbornost specialista ohlašovny letových provozních služeb a odbornost specialista pracoviště uspořádání vzdušného prostoru a) úspěšně absolvovat předepsanou teoretickou přípravu a absolvovat provozní výcvik pod dozorem instruktora na konkrétním pracovišti stanoviště (střediska) letových provozních služeb, který musí trvat nejméně 120 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 4 týdnů, b) v případě, že držitel průkazu způsobilosti má platnou kvalifikaci, avšak pro jiné stanoviště letových provozních služeb, doba provozního výcviku musí trvat nejméně 30 hodin, které jsou rozloženy minimálně do doby 1 týdne, c) průběžně udržovat schopnost vykonávat činnosti vyplývající z příslušné kvalifikace. Část IV Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé kategorie technického personálu ve vztahu k jednotlivým odbornostem A. Personál inženýrské letecké služby, personál letecké radionavigační služby, personál leteckého technického a provozního zabezpečení a personál letištního zabezpečení 1. \\- odbornost technický personál 3. třídy Je základní kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v příslušné skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem a absolvování odborného kurzu; u absolventů civilních škol se vyžaduje odborné zaškolení a absolvování vojenského odborného kurzu, b) složení odborné zkoušky v rozsahu 3. třídy a její případná obnova. 2. \\- odbornost technický personál 2. třídy Je střední kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti vzdělávání jako je doprava, elektrotechnika, energetika, informatika, kybernetika, stavebnictví nebo strojírenství, technologie a materiály a praxe na úrovni technického personálu 3. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 1 rok, nebo b) střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem, a praxe na úrovni technického personálu 3. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 2 roky, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 2. třídy a její případná obnova. 3. \\- odbornost technický personál 1. třídy Je vyšší kvalifikační úroveň příslušné kategorie technického personálu, pro niž se předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušné oblasti vzdělávání jako je doprava, elektrotechnika, energetika, informatika, kybernetika, stavebnictví nebo strojírenství, technologie a materiály a praxe na úrovni technického personálu 2. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 2 roky, nebo b) střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, případně střední vzdělání s výučním listem, a praxe na úrovni technického personálu 2. třídy v délce závisející na příslušné kategorii technického personálu s minimálním rozsahem 3 roky, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 1. třídy a její případná obnova. B. Personál letecké meteorologie 1. \\- odbornost personál letecké meteorologie 3. třídy Je základní kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 3 roky praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 3. třídy. 2. \\- odbornost personál letecké meteorologie 2. třídy Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 6 let praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 2. třídy. 3. \\- odbornost personál letecké meteorologie 1. třídy Je vyšší kvalifikační úroveň, pro niž se v závislosti na specializaci předpokládá: a) vysokoškolské vzdělání v příslušném magisterském studijním programu jako je geografie a meteorologie pro obranu a bezpečnost nebo meteorologie a klimatologie nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) úspěšné absolvování předepsaného teoretického a praktického výcviku a 9 let praxe v oblasti letecké meteorologie, c) složení odborné zkoušky v rozsahu 1. třídy. Část V Rozsah odborných znalostí a kvalifikačních požadavků pro jednotlivé specializace personálu inženýrské letecké služby 1. \\- specializace mechanik A Je základní kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 6 měsíců. 2. \\- specializace technik B1 Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 2 roky. 3. \\- specializace avionik B2 Je střední kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) odborná praxe v inženýrské letecké službě v rozsahu minimálně 2 roky. 4. specializace technik C Je vyšší kvalifikační úroveň, pro niž se předpokládá: a) minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů vzdělávání s kódy 18 Informatické obory, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 37 Doprava a stroje nebo 39 Speciální a interdisciplinární obory, b) absolvování odborného kurzu pro tuto specializaci a získání příslušného osvědčení, c) minimálně 3 roky odborné praxe ve specializaci technik B1 nebo avionik B2.“. Čl. II Přechodné ustanovení Dosavadní průkazy vojenského leteckého personálu vydané podle vyhlášky č. 279/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnost dne 31. prosince 2022. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Nařízení vlády č. 162/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 162/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 102/2018 Sb., o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny Vyhlášeno 24. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 76/2022 * § 1 - Nařízení vlády č. 102/2018 Sb., o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny, se zrušuje. * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 162 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2022, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 102/2018 Sb., o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny Vláda nařizuje k provedení zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 587/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 18/2022 Sb.: § 1 Nařízení vlády č. 102/2018 Sb., o vymezení nepodnikatelské sféry pro účely stanovení platové základny, se zrušuje. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 161/2022 Sb.	Vyhláška č. 161/2022 Sb. Vyhláška o podrobnostech způsobu a formy oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření Vyhlášeno 22. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 75/2022 * § 1 - Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření * § 2 - Oznámení prostřednictvím datové zprávy zasílané datovou schránkou * § 3 - Oznámení prostřednictvím textové zprávy zasílané veřejnou mobilní telefonní sítí * § 4 - Oznámení prostřednictvím datové zprávy zasílané elektronickou poštou * § 5 - Oznámení prostřednictvím telefonního hovoru * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 161 VYHLÁŠKA ze dne 15. června 2022 o podrobnostech způsobu a formy oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 8a odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 39/2022 Sb.: § 1 Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření osobě, která je povinna podrobit se izolaci nebo karanténnímu opatření k ochraně před onemocněním COVID-19, se provádí prostřednictvím datové zprávy zasílané datovou schránkou. Pokud osoba podle věty první nevlastní datovou schránku, provádí orgán ochrany veřejného zdraví oznámení prostřednictvím a) textové zprávy zasílané veřejnou mobilní telefonní sítí, b) datové zprávy zasílané elektronickou poštou, nebo c) telefonního hovoru. § 2 Oznámení prostřednictvím datové zprávy zasílané datovou schránkou (1) Datová zpráva zasílaná z datové schránky příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 1 písm. a) musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, b) číslo pojištěnce fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, přičemž z něj mohou být explicitně uvedeny pouze 4 náhodně vybrané číslice; to neplatí v případě postupu podle odstavce 2, kdy se v datové zprávě uvede celé číslo pojištěnce, nebo, nemá-li fyzická osoba, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, přiděleno číslo pojištěnce, datum jejího narození. c) informaci, že datová zpráva bude uchována po dobu 5 let, d) informaci, jaký druh opatření se nařizuje, e) počátek a konec běhu izolace nebo karanténního opatření a f) poučení o právu požádat o prošetření důvodnosti nařízení izolace nebo karanténního opatření včetně informace, jakým způsobem tak lze učinit. (2) V případě nařízení izolace nebo karanténního opatření k ochraně před onemocněním COVID-19 osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence nebo trestního opatření odnětí svobody je datová zpráva zaslána do datové schránky Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, která zajistí přijetí příslušných opatření a předání informace osobě, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje. § 3 Oznámení prostřednictvím textové zprávy zasílané veřejnou mobilní telefonní sítí Textová zpráva podle § 1 písm. b) musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, b) číslo pojištěnce fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, je-li známo, přičemž z něj mohou být explicitně uvedeny pouze 4 náhodně vybrané číslice, c) identifikaci orgánu ochrany veřejného zdraví, který izolaci nebo karanténní opatření nařizuje, d) informaci, že textová zpráva bude uchována po dobu 5 let, e) informaci, jaký druh opatření se nařizuje, f) počátek a konec běhu izolace nebo karanténního opatření, g) unikátní alfanumerický kód pro ověření, že izolace nebo karanténní opatření byly fyzické osobě nařízeny orgánem ochrany veřejného zdraví, a informaci o tom, že tento kód lze ověřit na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví, a h) poučení o právu požádat o prošetření důvodnosti nařízení izolace nebo karanténního opatření včetně informace, jakým způsobem tak lze učinit. § 4 Oznámení prostřednictvím datové zprávy zasílané elektronickou poštou Datová zpráva podle § 1 písm. c) musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, b) číslo pojištěnce fyzické osoby, které se izolace nebo karanténní opatření nařizuje, je-li známo, přičemž z něj mohou být explicitně uvedeny pouze 4 náhodně vybrané číslice, c) identifikaci orgánu ochrany veřejného zdraví, který izolaci nebo karanténní opatření nařizuje, d) informaci, že datová zpráva bude uchována po dobu 5 let, e) informaci, jaký druh opatření se nařizuje, f) počátek a konec běhu izolace nebo karanténního opatření, g) unikátní alfanumerický kód pro ověření, že izolace nebo karanténní opatření byly fyzické osobě nařízeny orgánem ochrany veřejného zdraví, a informaci o tom, že lze tento kód ověřit na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví, a h) poučení o právu požádat o prošetření důvodnosti nařízení izolace nebo karanténního opatření včetně informace, jakým způsobem tak lze učinit. § 5 Oznámení prostřednictvím telefonního hovoru (1) V rámci telefonního hovoru uskutečněného prostřednictvím mobilního telefonu nebo pevné linky podle § 1 písm. d) musí zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví a) identifikovat se fyzické osobě přijímající hovor v rozsahu jméno, příjmení, číslo služebního průkazu a služební zařazení, b) sdělit, že hovor je nahrávaný a že záznam hovoru bude uchován po dobu 5 let, c) identifikovat fyzickou osobu přijímající hovor dotazem na jméno, příjmení a 4 náhodně vybrané číslice z čísla pojištěnce, je-li známo, d) sdělit, jaký druh opatření se nařizuje, e) sdělit počátek a konec běhu izolace nebo karanténního opatření, f) sdělit, kde a jakým způsobem si může fyzická osoba ověřit, že izolace nebo karanténní opatření jí byly nařízeny orgánem ochrany veřejného zdraví, a g) poučit fyzickou osobu o právu požádat o prošetření důvodnosti nařízení izolace nebo karanténního opatření včetně informace, kde tak lze učinit. (2) V případě, že je při identifikaci fyzické osoby přijímající hovor zjištěno, že se nejedná o fyzickou osobu nebo osobu zákonného zástupce nebo opatrovníka osoby, které mají být izolace nebo karanténní opatření nařízeny, se odstavec 1 písm. d) až g) nepoužijí a hovor se ukončí. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 160/2022 Sb.	Vyhláška č. 160/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 75/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášky č. 363/2014 Sb., vyhláš * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 160 VYHLÁŠKA ze dne 14. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst. 6 a § 47 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 25/2015 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění vyhlášky č. 363/2014 Sb., vyhlášky č. 364/2014 Sb., vyhlášky č. 347/2015 Sb., vyhlášky č. 395/2016 Sb., vyhlášky č. 466/2017 Sb., vyhlášky č. 344/2019 Sb. a vyhlášky č. 514/2021 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 bodu 10 se věta poslední zrušuje. 2. V příloze č. 6 bodu 5 se za slovo „skladbou“ vkládají slova „a bodem 14“. 3. V příloze č. 6 bod 14 zní: „14. Část X.a - Příjmy a přijaté půjčené peněžní prostředky související s mimořádnými událostmi regionálního nebo celorepublikového významu a část X.b - Výdaje související s mimořádnými událostmi regionálního nebo celorepublikového významu 14.1 V této části výkazu se uvádějí příjmy, přijaté půjčené peněžní prostředky a výdaje související s mimořádnými událostmi regionálního nebo celorepublikového významu v členění podle jednotlivých mimořádných událostí. Mimořádnou událostí se pro účely této vyhlášky rozumí událost s potencionálně významným dopadem na státní rozpočet, rozpočty státních fondů, rozpočty územních samosprávných celků, rozpočty dobrovolných svazků obcí nebo rozpočty příspěvkových organizací. 14.2 Číslo mimořádné události je dvoumístné. Mimořádné události jsou číslovány vzestupně v chronologickém pořadí. Mimořádné události s jejich čísly, názvy a platností jsou vyhlašovány a zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva financí. 14.3 Údaj v části X.a sl. 03 vyjadřuje výsledek od počátku roku v rámci příslušného paragrafu, položky, nebo položky zvýšení financování, nástroje a prostorové jednotky na straně příjmů a dané mimořádné události za vykazované období. Údaj v části X.b sl. 03 vyjadřuje výsledek od počátku roku v rámci příslušného paragrafu, položky, nástroje a prostorové jednotky na straně výdajů a dané mimořádné události za vykazované období. V případě nástrojového a prostorového třídění podle rozpočtové skladby se postupuje podle bodů 15 a 16.“. 4. V příloze č. 6 ve vzoru FIN 2-12 M Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí části X.a a X.b znějí: „X.a Příjmy a přijaté půjčené peněžní prostředky související s mimořádnými událostmi regionálního nebo celorepublikového významu 218kB X.b Výdaje související s mimořádnými událostmi regionálního nebo celorepublikového významu 207kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při vypracování finančních výkazů za kalendářní měsíce předcházející dni nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhlášky č. 5/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Části X.a a X.b Výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí se sestavují a předávají podle vyhlášky č. 5/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, poprvé za kalendářní měsíc srpen roku 2022. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nařízení vlády č. 159/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 159/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 75/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění nařízení vlády č. 243/2015 Sb., nařízení vlády č. 46/2017 Sb., nařízení vlády č. 30/2018 Sb., nařízení vlády č. 242/2018 Sb. a nařízení vlády č. 184/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 159 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. června 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 44c odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění nařízení vlády č. 243/2015 Sb., nařízení vlády č. 46/2017 Sb., nařízení vlády č. 30/2018 Sb., nařízení vlády č. 242/2018 Sb. a nařízení vlády č. 184/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 3 se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/802 ze dne 12. března 2021, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nových psychoaktivních látek methyl 3,3-dimethyl-2-{[1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indazol-3-karbonyl]amino}butanoát (MDMB-4en-PINACA) a methyl 2-{[1-(4-fluorobutyl)-1H-indol-3-karbonyl]amino}-3,3-dimethylbutanoát(4F-MDMB-BICA) do definice drogy.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Seznam č. 1 omamných látek Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce\| Chemický název podle IUPAC\| Poznámka ---\|---\|--- Acetorfin\| (5R,6R,7R)-7-[(2R)-2-hydroxypentan-2-yl]-6-methoxy-17-methyl-4,5-epoxy-6,14-ethenomorfinan-3-yl-acetát\| Acetyl-alfa-methylfentanyl\| (RS)-N-[1-(2-fenyl-2-methylethyl)-4-piperidyl]acetanilid\| Acetylmethadol\| (3RS)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-yl-acetát\| Alfacetylmethadol\| (3R,6R)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-yl-acetát\| Alfameprodin\| (3RS,4RS)-3-ethyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-yl-propanoát\| Alfamethadol\| (3R,6R)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-ol\| Alfa-methylfentanyl\| N-{1-[(1RS)-2-fenyl-1-methylethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| Alfa-methylthiofentanyl\| N-{1-[(1RS)-1-methyl-2-(2-thienyl)ethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| Alfaprodin\| (3RS,4SR)-4-fenyl-1,3-dimethylpiperidin-4-yl-propanoát\| Alfentanil\| N-{1-[2-(4-ethyl-5-oxo-4,5-dihydro-1H-tetrazol-1-yl)ethyl]-4-(methoxymethyl)piperidin-4-yl}-N-fenylpropanamid\| Allylprodin\| 3-allyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-yl-propanoát\| Anileridin\| ethyl-1-(4-aminofenethyl)-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| Benzethidin\| ethyl-1-[2-(benzyloxy)ethyl]-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| Benzylmorfin\| 3-(benzyloxy)-4,5α-epoxy-17-methylmorfin-7-en-6α-ol\| Betacetylmethadol\| (3S,6R)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-yl-acetát\| Beta-hydroxyfentanyl\| N-{1-[(2RS)-2-hydroxyfenethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| Beta-hydroxymethylfentanyl\| N-{1-[(2RS)-2-hydroxyfenethyl]-3-methylpiperidin-4-yl}propananilid\| Betameprodin\| (3RS,4RS)-3-ethyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-yl-propanoát\| Betamethadol\| (3S,6R)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-ol\| Betaprodin\| (3RS,4RS)-4-fenyl-1,3-dimethylpiperidin-4-yl-propanoát\| Bezitramid\| 2,2-difenyl-4-[4-(2-oxo-3-propanoyl-2,3-dihydro-1H-benzimidazol-1-yl)piperidino]butannitril\| Dextromoramid\| 1-[(3S)-2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutanoyl]pyrrolidin\| Diampromid\| N-[2-(N-fenethyl-N-methylamino)propyl]propananilid\| Diethylthiambuten\| 3-(diethylamino)-1,1-di(2-thienyl)but-1-en\| Difenoxin\| 1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenylpiperidin-4-karboxylová kyselina\| Difenoxylát\| ethyl-1-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| Dihydroetorfin\| (5R,6R,7R)-4,5-epoxy-7-[(2R)-2-hydroxypentan-2-yl]-6-methoxy-17-methyl-6,14-ethanomorfinan-3-ol\| Dihydromorfin\| 4,5α-epoxy-17-methylmorfinan-3,6α-diol\| Dimenoxadol\| [2-(dimethylamino)ethyl]-2-ethoxy-2,2-difenyl-acetát\| Dimefeptanol\| 6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-ol\| Dimethylthiambuten\| N,N,1-trimethyl-3,3-di(2-thienyl)allylamin\| Dioxafetyl-butyrát\| ethyl-2,2-difenyl-4-morfolinobutanoát\| Dioxafetylbutyrát Dipipanon\| (6RS)-4,4-difenyl-6-piperidinoheptan-3-on\| Drotebanol\| (6R)-3,4-dimethoxy-17-methylmorfínan-6β,14-diol\| Ekgonin\| kyselina (1R,2R,3S,5S)3-hydroxy-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-2-karboxylová, její estery a deriváty, z kterých je možno získat ekgonin a kokain\| Ethylmethylthiambuten\| N-ethyl-N,1-dimethyl-3,3-bis(2-thienyl)-2-propenylamin\| Etonitazen\| 1-[2-(diethylamino)ethyl]-2-(4-ethoxybenzyl)-5-nitro-1H-benzimidazol\| Etoxeridin\| ethyl-4-fenyl-1-[2-(2-hydroxyethoxy)ethyl]piperidin-4-karboxylát\| Extrakt z konopí pro léčebné použití\| \| Extrakt z konopí určeného k přípravě léčivých přípravků se standardizovaným obsahem tetrahydrokanabinolu Fenadoxon\| 4,4-difenyl-6-morfolinoheptan-3-on\| Fenampromid\| N-(1-methyl-2-piperidinoethyl)propananilid\| Fenazocin\| (2RS,6R,11R)-3-fenethyl-6,11-dimethyl-1,2,3,4,5,6-hexahydro-2,6-methano-3-benzazocin-8-ol\| Fenomorfan\| 17-fenethylmorfinan-3-ol\| Fenoperidin\| ethyl-4-fenyl-1-(3-fenylpropyl)-3-hydroxypiperidin-4-karboxylát\| Fentanyl\| N-(1-fenethylpiperidin-4-yl)-N-fenylpropanamid\| Furethidin\| ethyl-4-fenyl-1-[2-(furfuryloxy)ethyl]piperidin-4-karboxylát\| Hydrokodon\| 4,5α-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on\| Hydromorfinol\| 4,5α-epoxy-17-methylmorfinan-3,6α,14-triol\| Hydromorfon\| 4,5α-epoxy-3-hydroxy-17-methylmorfinan-6-on\| Hydroxypethidin\| ethyl-4-(3-hydroxyfenyl)-1-methylpiperidin-4-karboxylát\| Isomethadon\| 6-(dimethylamino)-4,4-difenyl-5-methylhexan-3-on\| Karfentanil\| methyl-1-fenethyl-4-(N-fenylpropanamido)piperidin-4-karboxylát\| Klonitazen\| 2-(4-chlorbenzyl)-1-[2-(diethylamino)ethyl]-5-nitro-1H-benzimidazol\| Kodoxim\| kyselina 2-{[N-(4,5α-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-yliden)amino]oxy}octová\| Koka - list\| \| Kokový list Kokain\| (1R,2R,3S,5S)-3-(benzoyloxy)-8-methyl-8-azabicyklo[3.2.1]oktan-2-karboxylát\| Koncentrát z makoviny\| \| Poloprodukt k výrobě alkaloidů získaný technologickou úpravou makoviny Konopí extrakt a tinktura\| \| S výjimkou látky konopí extrakt a tinktura, která obsahuje 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků Konopí pro léčebné použití\| \| Levofenacylmorfan\| 1-fenyl-2-[9R,13R,14R)3-hydroxymorfinan-17-yl]ethan-1-on\| Levomethorfan\| (9R,13R,14R)-3-methoxy-17-methylmorfinan\| Stereoizomerní dextromethorfan [(+)-3-methoxy-17-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze Levomoramid\| (3R)-2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolino-1-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| Levorfanol\| (9R,13R,14R)-17-methylmorfinan-3-ol\| Stereoizomerní dextrorfanol [(+)-3-hydroxy-17-methylmorfinan] je vyňat ze seznamu omamných látek uvedených v této příloze Metazocin\| (2R,6R,11R)-3,6,11-trimethyl-1,2,3,4,5,6-hexahydro-2,6-dimethano-3-banzazocin-8-ol\| Methadon\| (6RS)-6-(dimethylamino)-4,4-difenylheptan-3-on\| Methadon, meziprodukt\| 4-(dimethylamino)-2,2-difenylpentannitril\| Methyldesorfin\| 4,5α-epoxy-6,17-dimethylmorfin-6-en-3-ol\| Methyldihydromorfín\| 4,5-epoxy-6,17-dimethylmorfinan-3,6-diol\| Metopon\| 4,5-epoxy-3-hydroxy-5,17-dimethylmorfinan-6-on\| Moramid, meziprodukt\| 2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolinobutanová kyselina\| Methylfentanyl\| N-(1-fenethyl-3-methylpiperidin-4-yl)propananilid\| 3-Methylfentanyl Methylthiofentanyl\| N-{(3RS)-3-methyl-1-[2-(2-thienyl)ethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| 3-methylthiofentanyl Meziprodukt konopí pro léčebné použití\| \| základně zpracovaná rostlina konopí pro léčebné použití obsahující vrcholík Morferidin\| ethyl-4-fenyl-1-(2-morfolinoethyl)piperidin-4-karboxylát\| Morfin\| 4,5α-epoxy-17-methylmorfin-7-en-3,6α-diol\| Morfin methobromid\| 4,5α-epoxy-3,6α-dihydroxy-17,17-dimethylmorfin-7-en-17-ium-bromid\| a jiné deriváty morfinu se čtyřvazným dusíkem včetně derivátů morfin-N-oxidu (i kodein-N-oxidu) Morfin-N-oxid\| 4,5α-epoxy-17-methylmorfin-7-en-3,6α-diol-17-oxid\| Desmethylprodin\| 4-fenyl-1-methylpiperidin-4-yl-propanoát\| MPPP Myrofin\| 3-(benzyloxy)-4,5α-epoxy-17-methylmorfin-7-en-6-yl-tetradekanoát\| Nikomorfin\| 4,5α-epoxy-17-methylmorfin-7-en-3,6α-diyl-dinikotinát\| Noracymethadol\| 4,4-difenyl-6-(methylamino)heptan-3-yl-acetát\| Norlevorfanol\| (9R,13R,14R)-morfinan-3-ol\| Normethadon\| 6-(dimethylamino)-4,4-difenylhexan-3-on\| Normorfin\| 4,5α-epoxymorfin-7-en-3,6α-diol\| Norpipanon\| 4,4-difenyl-6-piperidinohexan-3-on\| Opium\| \| Kromě homeopaticky vyrobených přípravků, jejichž stupeň ředění je vyšší než D4 nebo CH2 Oripavin\| 4,5α-epoxy-6-methoxy-17-methylmorfina-6,8(14)-dien-3-ol\| Oxykodon\| (5R)-4,5-epoxy-14-hydroxy-3-methoxy-17-methylmorfinan-6-on\| Oxymorfon\| (5R)-4,5-epoxy-3,14-dihydroxy-17-methylmorfinan-6-on\| Parafluorfentanyl\| N-(1-fenethylpiperidin-4-yl)-4'-fluorpropananilid\| Pheneridin\| ethyl-1-fenethyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| PEPAP Pethidin\| ethyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylát\| Pethidin, meziprodukt A\| 4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karbonitril\| Pethidin, meziprodukt B\| ethyl-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| Pethidin, meziprodukt C\| kyselina 4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylová\| Piminodin\| ethyl-1-(3-anilinopropyl)-4-fenylpiperidin-4-karboxylát\| Piritramid\| 1'-(3,3-difenyl-3-kyanpropyl)-4'-ureido-1,4'-bipiperidin\| Proheptazin\| 4-fenyl-1,3-dimethylazepan-4-yl-propanoát\| Properidin\| isopropyl-4-fenyl-1-methylpiperidin-4-karboxylát\| Racemethorfan\| (9RS,13RS,14RS)-3-methoxy-17-methylmorfinan\| Racemoramid\| (3RS)-2,2-difenyl-3-methyl-4-morfolino-1-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| Racemorfan\| (9RS,13RS,14RS)-17-methylmorfinan-3-ol\| Remifentanil\| methyl-3-[4-(N-acetonylanilino)-4-(methoxykarbonyl)]piperidino]propanoát\| Sufentanil\| N-{4-(methoxymethyl)-1-[2-(2-thienyl)ethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| Tapentadol\| 3-[(1R,2R)-3-(dimethylamino)-1-ethyl-2-methylpropyl]fenol\| Thebain\| 4,5α-epoxy-3,6-dimethoxy-17-methylmorfína-6,8-dien\| Thebakon\| (5R)-4,5-epoxy-3-methoxy-17-methylmorfin-6-en-6-yl-acetát\| Thiofentanyl\| N-{1-[2-(2-thienyl)ethyl]piperidin-4-yl}propananilid\| Tilidin\| ethyl-(1RS,2RS)-2-(dimethylamino)-1-fenylcyklohex-3-en-1-karboxylát\| Trimeperidin\| (RS)-4-fenyl-4-(1,2,5-trimethylpiperidin-4-yl)propanoát\| Včetně izomerů omamných látek uvedených v tomto seznamu, dále estery a ethery omamných látek uvedených v tomto seznamu a solí omamných látek uvedených v tomto seznamu, včetně solí izomerů, esterů a éterů ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat.“. 3. Přílohy č. 3 a 4 znějí: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Seznam č. 3 omamných látek Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název\| Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název\| Chemický název podle IUPAC\| Poznámka ---\|---\|---\|--- Acetylbenzylfentanyl\| NSC 73750; benzylacetylfentanyl\| N-fenyl-N-(1-benzyl-piperidin-4-yl)-acetamid\| Acetylfentanyl\| \| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]acetamid\| Acryloylfentanyl\| Acrylfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]prop-2-enamid\| \| AH-7921\| 3,4-dichlor-N-{[1-(dimethylamino)cyklohexyl]methyl}benzamid\| AP-237\| bucinnazin; 1-N-butyryl-4-cinnamylpiperazine;\| 1-[4-(3-fenylprop-2-en-1-yl)piperazin-1-yl]butan-1-on\| Benzodioxolfentanyl\| BZD-F; benzodioxole-F\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]-2H-1,3-benzodioxol-5-karboxamid\| Benzoylbenzylfentanyl\| \| N-fenyl-N-(1-benzyl-piperidin-4-yl)benzamid\| Benzoylfentanyl\| fenylfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]benzamid\| Benzylfentanyl\| Benzyl-F; R4129\| N-fenyl-N-[1-(fenylmethyl)piperidin-4-yl]propanamid\| Benzylfuranylfentanyl\| Benzyl FuF\| N-(1-benzylpiperidin-4-yl)-N-fenylfuran-2-karboxamid\| Bromadolin\| U4793e;U47931E\| 4-brom-N-(2-(dimethylamino)cyklohexyl)benzamid\| Butonitazen\| \| 2-[(4-butoxyfenyl)methyl]-N,N-diethyl-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin\| 4-Chlorisobutyrfentanyl\| 4-Cl-iBF\| N-(4-chlorfenyl)-2-methyl-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]propanamid\| Cyklopentylfentanyl\| Cyclopentyl-F; CP-F\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]cyklopentankarboxamid\| Cyklopropylfentanyl\| \| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]cyklopropankarboxamid\| Desomorfin\| \| 4,5α-epoxy-17-methylmorfinan-3-ol\| Despropionyl-2-fluor fentanyl\| \| N-(2-fluorfenyl)-1-(2-fenylethyl)piperidin-4-amin\| Despropionyl-4-fluor fentanyl\| \| N-(4-fluorfenyl)-1-(2-fenylethyl)piperidin-4-amin\| Etazen\| etodesnitazene\| 2-[2-[(4-ethoxyfenyl)methyl]benzimidazol-1-yl]-N,N-diethylethanamin\| Etorfin\| \| (5R,6R,7R, 14R)-4,5-epoxy-7-[(2R)-2-hydroxypentan-2-yl]-6-methoxy-17-methyl-6,14-ethenomorfinan-3-ol\| Fentanyl butanamid analog\| Butyrfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]-butanamid\| 3-Fenylpropanoylfentanyl\| β'-fenylfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]-3-fenylpropanamid\| hydrocinnamoylfentanyl Flunitazen\| \| N,N-diethyl-2-{2-[(4-fluorfenyl)methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-yl}ethanamin\| 4-Fluor-butyrfentanyl\| 4F-BF\| N-(4-fluorfenyl)-N-[(1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl)]butanamid\| 4-Fluor-cyklopropylbenzylfentanyl\| para-fluorcyklopropylbenzyl-fentanyl\| N-(4-fluorfenyl)-N-(1-benzylpiperidin-4-yl)-cyklopropankarboxamid\| 2-Fluorfentanyl\| Ortofluorfentanyl\| N-(2-fluorfenyl)-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]propanamid\| 2-FF, o-FF 3-Fluorfentanyl\| Metafluorfentanyl\| N-(3-fluorfenyl)-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]propanamid\| 3-FF, m-FF 4-Fluorfuranylfentanyl\| para-fluorfuranylfentanyl; 4F-furanylfentanyl\| N-(4-fluorfenyl)-N-(1-fenethylpiperidin-4-yl)furan-2-karboxamid\| 4-Fluorisobutyrfentanyl\| 4F-iBF\| N-(4-fluorfenyl)-2-methyl-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidinyl]propanamid\| 3-Fluormethoxyacetylfentanyl\| ortho-fluormethoxyacetyl-fentanyl\| N-(3-fluorfenyl)-2-methoxy-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]acetamid\| Furanylfentanyl\| FU-F; 2-furanoylfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]-furan-2-karboxamid\| (iso)Butyryl-F-fentanyl N-benzyl analog\| \| N-(1-benzylpiperidin-4-yl)-N-(4-fluorfenyl)butanamid\| Heroin\| \| (5R,6S)-4,5-epoxy-17-methylmorfin-7-en-3,6-diyl-diacetát\| 4-hydroxybutyrfentanyl\| 4-HO-BF; para-hydroxybutyrylfentanyl\| N-(4-hydroxyfenyl)-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]-butanamid\| Isopropyl-U-47700\| \| 3,4-dichlor-N-[2-(dimethylamino)cyklohexyl]-N-(propan-2-yl)benzamid\| Isotonitazen\| \| N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin\| Ketobemidon\| \| 1-[4-(3-hydroxyfenyl)-1-methylpiperidin-4-yl]propan-1-on\| Konopí\| \| \| S výjimkou konopí pro léčebné použití uvedené v seznamu č. 1 Krotonylfentanyl\| \| (2E)-N-fsayl-N-[1-(2-fenylethyl)pipendin-4-yl]-2-butenamid\| Methoxyacetylfentanyl\| Methoxy-AcF\| 2-methoxy-N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]acetamid\| 4-Methoxybutyr fentanyl\| 4-MeO-BF\| N-(4-methoxyfenyl)-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]butanamid\| 2-Methylacetylfentanyl\| o-methylacetylfentanyl\| N-(2-methylfenyl)-N-[1-(2-fenylethyl)-piperidin-4-yl]-acetamid\| 2-Methyl-AP-237\| 2-methyl-bucinnazin\| 1-[2-methyl-4-(3-fenylprop-2-en-1-yl)piperazin-1-yl]butan-1-on\| 3,4-Methylendioxy-U-47700\| 3,4-MDO-U-47700; 3,4-MDU-47700; MDU-47; MDU-47700\| N-(2-(dimethylamino)cyklohexyl)-N-methylbenzo[d][1,3]dioxol-5-karboxamid\| α-Methylfentanyl butanamid analog\| BF; B-F\| 2-methyl-N-fenyl-N-[1-(1-fenylpropan-2-yl)piperidin-4-yl]propanamid\| 3-Methylkrotonylfentanyl\| β'-methylkrotonylfentanyl\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)-piperidin-4-yl]-3-methylbut-2-enamid\| Metodesnitazen\| \| N,N-diethyl-2-[2-[(4-methoxyfenyl)methyl]benzimidazol-1-yl]ethanamin\| Metonitazen\| \| N,N-diethyl-2-[2-[(4-methoxyfenyl)methyl]-5-nitrobenzimidazol-1-yl]ethanamin\| \| MT-45\| 1-cyklohexyl-4-(1,2-difenylethyl)piperazin\| N-methyl U-47931E\| N-methylbromadolin\| 4-brom-N-(2-(dimethylamino)cyklohexyl)-N-methylbenzamid\| OCfentanyl\| A-3217\| N-(2-fluorfenyl)-2-methoxy-N-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]acetamid\| Piperidylthiambuten\| pipendinohton, PBN, 127C49\| 1-(4,4-di(thiofen-2-yl)but-3-en-2-yl)piperidin\| Pryskyřice z konopí\| \| \| Tetrahydrofuranfentanyl\| THF-F\| N-(1-fenylethylpiperidin-4-yl)-N-fenyltetrahydrofuran-2-karboxamid\| Tetramethylcyklopropanfentanyl\| TMCP-fentanyl; TMCP-F\| Ν-fenyl-Ν-[1-(2-fenylethyl)piperidin-4-yl]-2,2,3,3-tetramethylcyklopropan-1-karboxamid\| Thiofenfentanyl\| 2-thiofuranyl fentanyl\| N-(1-fenethylpiperidin-4-yl)-N-fenylthiofen-2-karboxamid\| \| U-47700\| 3,4-dichlor-N-[2-(dimethylamino)cyklohexyl]-N-methylbenzamid\| \| U-48800\| 2-(2,4-dichlorfenyl)-N-(2-(dimethylamino)cyklohexyl)-N-methylacetamid\| \| U-49900\| 3,4-dichlor-N-[2-(diethylamino)cyklohexyl]-N-methylbenzamid\| \| U-50488\| 3,4-dichlor-N-methyl-N-[2-(1-pyrrolidinyl)cyklohexyl] benzenacetamid\| \| U-51754\| 2-(3,4-dichlorfenyl)-N-[2-(dimethylamino)cyklohexyl]-N-methylacetamid\| Valerylfentanyl\| TCE, VF\| N-fenyl-N-[1-(2-fenylethyl)-4-piperidyl]pentanamid; fentanyl pentanamid analog\| Včetně solí omamných látek uvedených v této skupině ve všech případech, kdy tyto soli mohou existovat. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. Seznam č. 4 psychotropních látek Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce / obecný název\| Další mezinárodní nechráněný název nebo další obecný název\| Chemický název podle IUPAC\| Poznámka ---\|---\|---\|--- \| \| 1-(Cyklohexylmethyl)-2-[(4-ethoxyfenyl)methyl]-N,N-diethyl-1H-benzimidazol-5-karboxamid\| (+)-Lysergid\| LSD, LSD-25\| (+)-8β-(3,3-dimethylureido)-6-methyl-9,10-didehydroergolin\| 1-(2-(Methylamino)propanoyl)naftalen\| AMAPN\| 2-(methylamino)-1-(naftalen-1-yl)propan-1-on\| 1-(3-Trifluormethylfenyl)piperazin\| TFMPP\| 1-[3-(trifluormethyl)fenyl]piperazin\| 1-Nafýron\| 1-naphyrone\| 1-naftalen-1-yl-2-pyrrolidin-1-yl-pentan-1-on\| \| 1p-LSD, 1P-LAD\| diethylamid kyseliny 1-propionyl lysergové; (6aR,9R)-N,N-diethyl-7-methyl-4-propanoyl- -6,6a,8,9-tetrahydroindol[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid\| 2,3-Dimethylmetkathinon\| 2,3-DMMC\| 1-(2,3-dimethylfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2,3-Methylendioxymethkathinon\| 2,3-MDMC\| 1-(1,3-benzodioxol-4-yl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2,4,5-Trimethylmethkathinon\| 2,4,5-TMMC\| \| 2,4,6-Trimethoxyamfetamin\| TMA-6\| 1-(2,4,6-trimethoxyfenyl)propan-2-amin\| 2,4-Dimethylethkathinon\| 2,4-DMEC\| 1-(2,4-dimethylfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 2,4-Dimethylmetkathinon\| 2,4-DMMC\| 1-(2,4-dimethylfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2',4'-Dimethyl-α-pyrrolidinpropiofenon\| 2,4-DMPPP\| 1-(2,4-dimethylfenyl)-2-pyrrolidin-1-yl-propan-1-on\| 2,5-Dimethoxy-4-chloramfetamin\| DOC\| 1-(4-chlor-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| 2,5-Dimethoxy-4-jodamfetamin\| DOI\| 1-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| 25B-NBOMe\| 2-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)-N-[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| Cimbi-36 \| 25C-NBOMe\| 2-(4-chlor-2,5-dimethoxyfenyl)-N-[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| 2C-C-NBOMe \| 25I-NBF; 25I-NB2F; 2C-I-NBF, NBF-2C-I; Cimbi-21\| 2-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)-N[(2-fluorfenyl)methyl]ethylamin\| \| 25I-NBOH\| 2-{[2-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)ethylamino]methyl}fenol\| 2C-I-NBOH; Cimbi-27 \| 251-NBOMe\| 2-(4-jod-2,5-dimethoxyfenyl)-N[(2-methoxyfenyl)methyl]ethanamin\| NBOMe-2C-I 2-Brommethkathinon\| 2-BMC\| (RS)-1-(2-bromfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2C-B-FLY\| 2C-B-FLY\| 2-(4-brom-2,3,6,7-tetrahydrofuro[2,3-f][1]benzofuran-8-yl)ethanamin\| 2C-D\| 2C-D\| 2,5-dimethoxy-4-methylfenethylamin\| LE-25 2C-E\| 2C-E\| 2-(4-ethyl-2,5-dimethoxyfenyl)ethan-1-amin\| 2-Ethylmethkathinon\| 2-EMC\| (RS)-2-methylamino-1-(2-ethylfenyl)propan-1-on\| 2-Fluoramfetamin\| 2-FA\| 1-(2-fluorfenyl)propan-2-amin\| 2-Fluordeschlorketamin\| 2-Fl-2'-Oxo-PCM, fluoro-ketamine 2-FDCK, 2-FDK, 2-FK\| 2-(2-fluorfenyl)-2-methylamino-cyklohexanon\| 2-Fluorethamfetamin\| 2-FEA; 2-fluoroethamphetamine\| N-ethyl-1-(2-fluorfenyl)propan-2-amin\| 2-Fluorethkathinon\| 2-FEC\| 1-(2-fluorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 2-Fluormethamfetamin\| 2-FMA\| (RS)-1-(2-fluorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 2-Fluormethkathinon\| 2-FMC\| 1-(2-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 2F-QMPSB; SGT-13\| 8-chinolinyl-3-[(4,4-difluoφiperidin-1-yl)sulfonyl]-4-methylbenzoát\| 2-Chloramfetamin\| 2-CA\| 1-(2-chlorfenyl)propan-2-amin\| 2-Chlorethkathinon\| 2-CEC\| 1-(2-chlorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 2-Chlormethamfetamin\| 2-CMA\| 1-(2-chlorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 2-Chlormethkathinon\| 2-CMC\| 1-(2-chlorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2-Chlorpentedron\| 2-CPD\| 1-(2-chlorfenyl)-2-(methylamino)pentan-1-on\| \| 2-MAPB\| 1-(benzofuran-2-yl)-N-methylpropan-2-amin\| 2-Methoxymethylon\| N-methyl-bk-MMDA-2\| 1-(6-methoxy-1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 2-Methylamfetamin\| 2-MA\| (2RS)-1-(2-methylfenyl)propan-2-amin\| 2-Methylethkathinon\| 2-MEC\| 2-(ethylamino)-1-(2-methylfenyl)propan-1-on\| 2-Methylmetamfetamin\| 2-MMA\| 1-(2-methylfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 2-Methylmetkathinon\| 2-MMC\| 2-(methylamino)-1-(2-methylfenyl)propan-1-on\| 2-Methyl-N,N-dimethylkathinon\| 2-MDMC\| 1-(2-methylfenyl)-2-(dimethylamino)propan-1-on\| 2-Methyl-N-ethylnorpentedron\| 2-MEAP\| 2-(ethylamino)-1-(2-methylfenyl)-pentan-1-on\| 2-Methylthioamfetamin\| 2-MTA\| (2RS)-1-[2-(methylsulfanyl)fenyl]propan-2-amin\| 2-Pyrrolidin-3-methoxy-propiofenon\| α-PPP-MeO; PMeOPP\| 3-methoxy-1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)propan-1-on\| 3-(4-Hydroxymethylbenzoyl)-1-pentylindol\| Tai High\| [4-(hydroxymethyl)fenyl]-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| 3-(p-Methoxybenzoyl)-N-methylindol\| \| (4-methoxyfenyl)(l -methyl-1H-indol-3-yl)methanon\| 3',4'- Methylendioxy-α-methyl PPP\| MDMPP\| 1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-methyl-2-pyrrolidinylpropan-1-on\| 3,4-Dichlorethkathinon\| 3,4-DCEC;\| 1-(3,4-dichlorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 3,4-Dichlormethylfenidát\| 3,4-CTMP\| methyl (2R)-2-(3,4-dichlorfenyl)-2-[(2R)-pipendin-2-yl]acetát\| 3,4-Dichlor-N,N-cyklohexylmethylmeth-kathinon\| 3,4-DCCHMMC\| 2-(cyklohexylmethylamino)-1-(3,4-dichlorfenyl)propan-1-on\| 3,4-Dimethoxy-α-PHP\| 3,4-DMeO-α-PHP\| 1-(3,4-dimethoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)hexan-1-on\| 3,4-Dimethylethkathinon\| 3,4-DMEC\| 1-(3,4-dimethylfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 3,4-Dimethylmetkathinon\| 3,4-DMMC\| 1-(3,4-dimethylfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3,4-Dimethyoxy-α-pyrrolidinovalerofenon\| 3,4-DMeO-α-PVP\| 1-(3,4-dimethoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 3,4-Methylendioxypyrovaleron\| MDPV\| 1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| MDPK 3',4'-Methylendioxy-α-pyrrolidinbutyro-fenon\| MDPBP\| (RS)-1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)butan-1-on\| 3 ',4'-Methylendioxy-α-PPP\| MDPPP\| 1-(3,4-methylendioxyfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)propan-1-on\| 3 -Brommethkathinon\| 3-BMC\| (RS)-1-(3-bromfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3-Ethylmethkathinon\| 3-EMC\| (RS)-2-methylamino-1-(3-ethylfenyl)propan-1-on\| 3F-Fenmetrazin\| 3-FPM; PAL-593\| 2-(3-fluorofenyl)-3-methylmorfolin\| 3-Fluoramfetamin\| 3-FA\| 1-(3-fluorfenyl)propan-2-amin\| 3-Fluorethamfetamin\| 3-FEA; 3-fluoroethamphetamine\| N-ethyl-1-(3-fluorfenyl)propan-2-amin; N-ethyl-3-fluoramfetamin\| 3-Fluorethkathinon\| 3-FEC\| 1-(3-fluorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 3-Fluormethamfetamin\| 3-FMA\| (RS)-1-(3-fluorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 3-Fluormethkathinon\| 3-FMC\| 1-(3-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3-Fluor-α-PVP\| 3F-α-PVP; 3F-PVP\| 1-(3-fluorfenyl)-2-(1-pyrrolidin)pentan-1-on\| 3-Fluor-α-PVP 3-Hydroxyfenazepam\| 3-HOP, HPNZ, 3-oxyfenazepam, 3 -hy droxy fenazepam\| 7-brom-5-(2-chlorfenyl)-3-hydroxy-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| 3-Hydroxyfencyklidin\| 3-HO-PCP; 3-hydroxyphencyclidine\| 3-[1-(piperidin-1-yl)cyklohexyl] fenol\| 3-Chloramfetamin\| 3-CA\| 1-(3-chlorfenyl)propan-2-amin\| 3-Chlorethkathinon\| 3-CEC\| 1-(3-chlorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 3-Chlormethamfetamin\| 3-CMA\| 1-(3-chlorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 3-Chlormethkathinon\| 3-CMC\| 1-(3-chlorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3-Chlorpentedron\| 3-CPD\| 1-(3-chlorfenyl)-2-(methylamino)pentan-1-on\| \| 3-MAPB\| 1-(benzofuran-3-yl)-N-methylpropan-2-amin\| 3-Methoxy eticyklidin\| 3-MeO-PCE\| N-ethyl-1-(3-methoxyfenyl)cyklohexan-1-amin\| 3-Methoxy fencyklidin\| 3-MeO-PCP\| 1-[1-(3-methoxyfenyl)cyklohexyl]piperidin\| 3-Methoxymethkathinon\| 3-MeOMC\| 1-(3-methoxyfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3-Methyl-4-fluormethkathinon\| 3-Methylflefedron\| 1-(4-fluor-3-methylfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| 3-Methylamfetamin\| 3-MA\| (2RS)-1-(3-methylfenyl)propan-2-amin\| 3-Methylethkathinon\| 3-MEC\| 2-(ethylamino)-1-(3-methylfenyl)propan-1-on\| 3-Methylmetamfetamin\| 3-MMA\| 1-(3-methylfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 3-Methylmetkathinon\| 3-MMC\| 2-(methylamino)-1-(3-methylfenyl)propan-1-on\| 3-Methyl-N,N-dimethylkathinon\| 3-MDMC\| 1-(3-methylfenyl)-2-(dimethylamino)propan-1-on\| 3-Methyl-N-ethylnorpentedron\| 3-MEAP\| 2-(ethylamino)-1-(3-methylfenyl)-pentan-1-on\| 3-Methylthioamfetamin\| 3-MTA\| (2RS)-1-[3-(methylsulfanyl)fenyl]propan-2-amin\| 4'-Fluor-4-methylaminorex\| 4-FPO; p-F-4-methylaminorex\| 5-(4-fluorfenyl)-4,5-dihydro-4-methyl-2-oxazolamin\| 4'-Methyl-N-isopropylpentedron\| 4'-methyl-NiPP\| 1-(4-methylfenyl)-2-(1-methylethylamino)pentan-1-on\| 4'-Methyl-α-pyrrolidinbutyrofenon\| MPBP\| (RS)-1-(4-methylfenyl)-2-(pyrrohdin-1-yl)butan-1-on\| 4'-Methyl-α-pyrrolidinisohexanofenon\| 4'-methyl-α-PiHP\| 4-methyl-1-(4-methylfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4'-Methyl-α-pyrrolidinpropiofenon\| 4'-methyl-α-PPP; MPPP\| (RS)-1-(4-methylfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)propan-1-on\| 4'-Ethyl-α-PVP\| 4'-ethyl-α-pyrrolidinopentiofenon\| 1-(4-ethylfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4-Acetoxy-N-methyl-N-ethyltryptamin\| 4-AcO-MET\| {3-[2-(ethylmethylamino)ethyl]-1H-indol-4-yl}acetát\| 4-Bromethkathinon\| 4-BEC\| 1-(4-bromfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 4-Brommethkathinon\| 4-BMC\| (RS)-1-(4-bromfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Brefedron 4-Brom-α-pyrrolidinvalerofenon\| 4Br-α-PVP\| 1-(4-bromfenyl)-2-pyrrolidin-1-yl-pentan-1-on\| 4-Brom-α-pyrrolidinpropiofenon\| 4Br-α-PPP; pBPPP, 4Br-PPP\| 1-(4-bromfenyl)-2-pyrrolidin-1-yl-propan-1-on\| 4-Ethylethkathinon\| 4-EEC\| 2-(ethylamino)-1-(4-ethylfenyl)propan-1-on\| 4-Ethylmethkathinon\| 4-EMC\| (RS)-2-methylamino-1-(4-ethylfenyl)propan-1-on\| 4F-Fenmetrazin\| 4-FPM\| 2-(4-fluorofenyl)-3-methylmorfolin\| 4-Fluoramfetamin\| 4-FA\| 1-(4-fluorfenyl)propan-2-amin\| 4-Fluorbufedron\| \| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)butan-1-on\| 4-Fluorethkathinon\| 4-FEC\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 4-Fluorethylfenidát\| 4F-EPH; p-fluoroethylphenidate\| ethyl-2-(4-fluorfenyl)-2-(2-piperidyl)acetát\| 4-Fluorkathinon\| 4-FC\| 2-amino-1-(4-fluorfenyl)-propan-1-on\| 4-Fluormethamfetamin\| 4-FMA\| (RS)-1-(4-fluorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 4-Fluormethkathinon\| 4-FMC\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Flefedron 4-Fluormethylfenidát\| 4F-MPH; 4-FMPH\| Methyl-2-(4-fluorfenyl)-2-(2-piperidyl)acetát\| 4F-TMP 4-Fluor-N-ethylbufedron\| 4F-NEB\| 2-(ethylamino)-1-(4-fluorfenyl)butan-1-on\| 4-Fluor-N-ethylpentedron\| 4F-NEP; 4-fluor-α-ethylamino-pentiofenon\| 2-(ethylamino)-1-(4-fluorfenyl)pentan-1-on\| 4-Fluor-N-isopropylnorpentedron\| 4F-IPV; 4F-NPP; 4F-NIPP\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(1-methylethylamino)pentan-1-on\| 4-Fluorpentedron\| 4-FPD; 4-F-pentedron\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(methylamino)pentan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinvalerofenon\| 4-fluoro-α-PVP; 4F-PVP; O-2370\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinbutiofenon\| 4F-PBP\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinenanthofenon\| 4F-α-PEP; 4F-PV8\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)heptan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinhexanofenon\| 4-F-α-PHP\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)hexan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinisohexanofenon\| 4F-alpha-PHiP; 4F-α-PiHP\| 1-(4-fluorfenyl)-4-methyl-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4-Fluor-α-pyrrolidinoktanofenon\| 4F-α-POP; 4F-PV9\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)oktan-1-on\| \| 4F-MDMB-BICA\| methyl (S)-2-({[1-(4-fluorbutyl)-1H-indol-3-yl]karbonyl}amino)-3,3-dimethylbutanoát\| \| 4F-MDMB-BINACA; 4F-ADB\| methyl (S)-2-({[1-(4-fluorbutyl)-1H-indazol-3-yl]karbonyl}amino)-3,3-dimethylbutanoát\| \| 4-F-α-PVP piperidin analog\| 1-(4-fluorfenyl)-2-(1-piperidyl)pentan-1-on\| \| 4-HTMPIPO\| 4-hydroxy-3,3,4-trimethyl-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)pentan-1-on\| 4-Hydroxy-N-methyl-N-ethyl tryptamin\| 4-HO-MET\| 3-{2-[ethyl(methyl)amino]ethyl}-1H-indol-4-ol\| Metocin; Methylcybin 4-Hydroxy-N-methyl-N-isopropyl tryptamin\| 4-HO-MiPT\| 3-{2-[methyl(propan-2-yl)amino]ethyl}-1H-indol-4-ol\| Miprocin 4-Chlor-α-pyrrolidinovalerofenon\| 4-Cl-α-PVP\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4-Chloramfetamin\| 4-CA\| 1-(4-chlorfenyl)propan-2-amin\| PCA 4-Chlordiazepam\| Ro5-4864, chlorodiazepam\| 7-chlor-5-(4-chlorfenyl)-1-methyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| 4-Chlorethkathinon\| 4-CEC\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(ethylamino)propan-1-on\| 4-Chlorisopropylkathinon\| 4-CIC; clipredrone,\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(isopropylamino)propan-1-on\| 4-Chlormethamfetamin\| 4-CMA\| 1-(4-chlorfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| p-CMA 4-Chlormethkathinon\| 4-CMC\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Clefedron 4-Chlor-N,N-dimethylkathinon\| 4-CDC; 4-CDMD\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(N,N-dimethylamino)propan-1-on\| 4-Chlor-N-butylkathinon\| 4-CBC\| 2-(butylamino)-1-(4-chlorfenyl)propan-1-on\| 4-Chlorbutylkathinon 4-Chlorpentedron\| 4-CPD\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(methylamino)pentan-1-on\| 4-Chlor-α-pyrrolidinpropiofenon\| 4-chlor-α-PPP\| 1-(4-chlorfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)propan-1-on\| 4-MAPB\| 4-MAPB\| 1-(benzofuran-4-yl)-N-methylpropan-2-amin\| 4-Methoxy-α-pyrrolidinbutiofenon\| 4-MeO-α-PBP; 4-MOPBP\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| 4-Methoxy-α-pyrrolidinenanthofenon\| 4-MeO-α-PEP; 4-MeO-α-PV8\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)heptan-1-on\| 4-Methoxy-α-pyrrolidinoktanofenon\| 4-methoxy α-POP; 4-MeO-α-PV9\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)oktan-1-on\| 4-Methoxy-α-pyrrolidinpentiofenon\| 4-MeO-α-PVP\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| 4'-Methoxy-α-pyrrolidinpropiofenon\| 4'-Methoxy-α-PPP; MOPPP\| (RS)-1-(4-methoxyfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)propan-1-on\| 4-Methylamfetamin\| 4-MA\| (2RS)-1-(4-methylfenyl)propan-2-amin\| 4-Methylbufedron\| 4-Me-MABP\| 2-(methylamino)-1-(4-methylfenyl)butan-1-on\| 4-Methylethkathinon\| 4-MEC\| 2-(ethylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| 4-Methylkathinon\| Normefedron; 4-MC\| 2-amino-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| 4-Methylmetamfetamin\| 4-MMA\| 1-(4-methylfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| 4-Methylmetkathinon\| Mefedron\| 2-(methylamino)-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| 4-Methyl-N,N-diethylkathinon\| \| 2-diethylamino-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| 4-Methyl-N,N-dimethylkathinon\| 4-MDMC\| 1-(4-methylfenyl)-2-(dimethylamino)propan-1-on\| 4-methyl-N-benzylkathinon\| (4-MBC)\| (±)-1-(4-methylfenyl)-2-(benzylamino)propan-1-on\| 4-Methyl-N-ethylnorpentedron\| 4-MEAP\| 2-(ethylamino)-1-(4-methylfenyl)-pentan-1-on\| 4-Methylthioamfetamin\| 4-MTA\| (2RS)-1-[4-(methylsulfanyl)fenyl]propan-2-amin\| 4'-Methyl-α-pyrrolidinhexanofenon\| MPHP\| (RS)-1-(4-methylfenyl)-2-(1-pyrrolidinyl)hexan-1-on\| \| 4-MPD\| 1-(4-methylfenyl)-2-methylamino-pentan-1-on\| 5 - Aminopropylindol\| 5-API\| 5-(2-aminopropyl)indol\| \| 5-BPDi; indanyl-α-PHP\| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)hexan-1-on\| \| 5C-AKB48; 5C-APINACA\| N-(1-adamantyl)-1-(5-chlorpentyl)indazol-3-karboxamid\| \| 5Cl-AB-PINACA\| N-[(2S)-1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl]-1-(5-chlorpentyl)indazol-3-karboxamid\| \| 5Cl-MDMB-PINACA; 5Cl-ADB\| methyl 2-{[1-(5-chlorpentyl)-1H-indazol-3-karbonyl]amino}-3,3-dimethylbutanoát\| 5-Cl-pentyl JWH 018 indazol analog\| 5Cl-THJ-018; 5Cl-JWH-018-N, THJ-018 chloro analogue\| [1-(5-chlorpentyl)-1H-indazol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon\| 5 -Dihydrobenzofuranpyrovaleron\| 5-DBFPV; MBPV\| 1-(2,3-dihydrobenzofuran-5-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| \| 5-EAPB\| 1-(1-benzofuran-5-yl)-N-ethylpropan-2-amin\| \| 5F-3,5-AB-PFUPPYCA; 5F-3,5-AB-FUPPYCA, AZ-037\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-3-(4-fluorfenyl)-1H-pyrazol-5-karboxamid\| \| 5F-5,3-AB-PFUPPYCA; 5F-AB-FUPPYCA\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-5-(4-fluorfenyl)-1H-pyrazol-3-karboxamid\| \| 5F-AB-P7AICA\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-pyrrolo[2,3-b]pyridin-3-karboxamid\| \| 5F-AB-PINACA\| N-[(1S)-1-(aminokarbonyl)-2-methylpropyl]-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| 5F-ADBICA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| 5F-ADB-PINACA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| 5F-AKB48\| N-(adamantan-1-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| 5F-AKB57\| adamantan-1-yl-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxylát\| \| 5F-AMBICA\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| 5F-AMB-PICA\| methyl (2S)-2-[[1-(5-fluorpentyl)indol-3-karbonyl]amino]-3-methylbutanoát\| \| 5F-AMB-PINACA; 5F-AMB\| methyl-2-({[1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-yl]karbonyl}amino)-3-methylbutanoát\| 5F-AMP \| 5F-A-P7AICA\| N-(adamantan-1-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-pyrrolo[2,3-b]pyridin-3-karboxamid\| \| 5F-APP-PICA\| N-(1-amino-1-oxo-3-fenylpropan-2-yl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| 5F-APP-PINACA\| N-(2-amino-1-benzyl-2-oxo-ethyl)-1-(5-fluorpentyl)indazol-3-karboxamid\| \| 5F-CUMYL-PEGACLONE\| 5-(5-fluorpentyl)-2-(1-methyl-1-fenylethyl)-pyrido[4,3-b]indol-1-on\| \| 5F-EDMB-PINACA\| ethyl 2-{[1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karbonyl]amino}-3,3-dimethylbutanoát\| \| 5F-EMB-PINACA\| ethyl 2-[[1-(5-fluorpentyl)indazol-3-karbonyl]amino]-3-methyl-butanoát\| \| 5F-JWH-398; CL-2201; JWH-398 N-5-fluor pentyl analog\| (4-chlornaftalen-1-yl)[1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]-methanon\| \| 5F-MDMB-P7AICA\| methyl-2-{[1-(5-fluorpentyl)-1H-pyrrolo[2,3-b]pyridin-3-yl]formamido}-3,3-dimethyl butanoát\| \| 5F-MDMB-PICA; 5F-MDMB-2201\| methyl (S)-2-({[1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]karbonyl}amino)-3,3-dimethylbutanoát\| \| 5F-MDMB-PINACA; 5F-ADB\| methyl (S)-2-({[1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-yl]karbonyl}amino)-3,3-dimethylbutanoát\| \| 5F-NNEI-2\| 1-(5-fluorpentyl)-N-(naftalen-2-yl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| 5F-PB-22 indazol analog\| chinolin-8-yl 1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxylát\| \| 5F-PB-22; 5F-QUPIC\| 8-chinolinyl ester kyseliny 1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxylové\| 5-F-pentyl-3-pyridinoylindol\| \| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl] (pyridin-3-yl)methanon\| \| 5F-PY-PICA\| 1-(5-fluorpentyl)-3-(pyrrolidin-1-karbonyl)-1-H-indol\| \| 5F-PY-PINACA\| [1-(5-fluorpentyl)indazol-3-yl]-pyrrolidin-1-yl-methanon\| \| 5F-SDB-005\| naftalen-1-yl-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxylát\| \| 5F-SDB-006\| N-benzyl-1-(5-fluorpentyl)-l H-indol-3-karboxamid\| \| 5FUR-144\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl] (2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| XLR-11 \| 5-MAPB\| 1-(benzofuran-5-yl)-N-methylpropan-2-amin\| \| 5-MeO-AMT\| 5 -methoxy-α-methyltryptamin\| \| 5-MeO-DALT\| N-[2-(5-methoxy-1H-indol-3-yl)ethyl]-N-(prop-2-en-1-yl)prop-2-en-1-amin\| \| 5-MeO-MiPT\| N-[2-(5-methoxy-1H-indol-3-yl)ethyl]-N-methylpropan-2-amin; 5-methoxy-N-methyl-N-iso-propyl tryptamin\| 5-MethoxymethyIon\| N-methyl-bk-MMDA-5\| 1-(7-methoxybenzo[d] [1,3]dioxol-5-yl)-2-(methylamino)propan-1-on\| \| 5-PPDi\| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| \| 6-APB\| 6-(2-aminopropyl)benzofuran\| \| 6-EAPB\| 1-(1-benzofuran-6-yl)-N-ethylpropan-2-amin\| \| 6-MAPB\| 1-(benzofuran-6-yl)-N-methylpropan-2-amin\| \| 7-MAPB\| 1-(benzofuran-7-yl)-N-methylpropan-2-amin\| \| A-796,260\| [1-(2-morfolin-4-ylethyl)-1H-indol-3-yl]-(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| A-796,260 izomer\| ((E)-1-(1-(2-morfolm-1-yl)ethyl)indol-3-yl)-3,4,4-tnmethylpent-2-en-1-on\| \| A-834,735\| 1-(tetrahydropyran-4-ylmethyl)-1H-indol-3-yl]-(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| A-836,339\| N-[3-(2-methoxyethyl)-4,5-dimethyl-1,3-thiazol-2-yliden]-2,2,3,3-tetramethylcyklopropan-karboxamid\| \| AB-005\| [1-[(1-methyl-2-piperidinyl)methyl]-1H-indol-3-yl](2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)-methanon\| \| AB-005 azepan izomer\| (1-(1-methylazepan-2-yl)-1H-indol-3-yl)(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| AB-FUBINACA\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(4-fluorbenzyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AB-FUBINACA 2-fluorbenzyl izomer\| N-[(1S)-1-(aminokarbonyl)-2-methylpropyl]-1-[(2-fluorfenyl)methyl]-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AB-CHMFUPPYCA; 3,5-AB-CHMFUPPYCA\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(cyklohexylmethyl)-3-(4-fluorfenyl)-1H-pyrazol-5-karboxamid\| \| AB-CHMINACA\| N-[(1S)-1-(aminokarbonyl)-2-methylpropyl]-l(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AB-PINACA\| N-[(1S)-1-(aminokarbonyl)-2-methylpropyl]-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AB-PINACA N-(2-fluorpentyl) izomer\| N-(1-amino-3-methyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(2-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| Adamantyl-THPINACA\| N-(1-adamantyl)-1-(tetrahy dropyran-4-ylmethyl)indazol-3-karboxamid\| \| ADB-FUBINACA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-[(4-fluorfenyl)methyl]indazol-3-karboxamid\| \| ADB-CHMICA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(cyklohexylmethyl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| ADB-CHMINACA\| N-[1-(aminokarbonyl)-2,2-dimethylpropyl]-1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karbox-amid\| \| ADBICA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-pentyl-1H-indol-3-karboxamid\| \| ADB-PINACA\| N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-pentyl-\\H- indazol-3-karboxamid\| Adinazolam\| U 41123\| 1-(8-chlor-6-fenyl-4H-[1,2,4]triazolo[4,5-a][1,4]benzodiazepin-1-yl)-N,N-dimethylmethan amin\| \| A-CHMINACA\| N-(1-adamantyl)-1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AKB-57\| Adamant-1-yl-1-pentylindazol-3-karboxylát\| \| AL-LAD\| (6aR,9R)-7-allyl-N,N-diethyl-6,6a,8,9-tetrahydro-4H-indol[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid\| 6-allyl-6-nor-LSD Alprazolam triazolbenzofenon derivát\| \| (2-(3-(aminomethyl)-5-methyl-4-H-1,2,4-triazol-4-yl)-5-chlorfenyl)(fenyl)methanon\| \| AM-1220\| 1-[(1-methylpiperidin-2-yl)methyl]-1H-indol-3-yl}(naftyl)-methanon\| \| AM-1220 azepan izomer\| 1-(1-methylazepan-3-yl)-1H-indol-3-yl] (naftyl)methanon\| \| AM-1248\| adamant-1-yl(1-((1-methylpiperidin-2-yl)methyl)-1H-indol-3-yl)methanon\| \| AM-1248 azepan izomer\| adamant-1-yl(1-(1-methylazepan-3-yl)-1H-indol-3-yl)methanon\| \| AM-2201\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl] (naftalen-1-yl)methanon\| \| AM-2201 benzimidazol analog; FUBIMINA\| (1-(5-fluorpentyl)-1H-benzo[d]imidazol-2-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| AM-2201 indazol karboxamid analog\| N-1-naftalenyl-1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| AM-2232\| 5-[3-(1-naftoyl)-1H-indol-1-yl]pentannitril\| \| AM-2233\| 1-[(N-methylpiperidin-2-yl)methyl]-3-(2-iodbenzoyl)indol\| \| AM-6527\| 1-pentyl-N-(naftalen-1-yl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| AM-6527 5-fluorpentyl derivát\| 1-(5-fluorpentyl)-N-(naftalen-1-yl)-1H-indol-3-kaboxamid\| \| AM-679\| (2-iodfenyl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| AM-694\| 1-[(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]-(2-iodfenyl)methanon\| \| AM-694 (ethyl nahrazuje iod)\| 1-(5-fluorpentyl)-3-(2-ethylbenzoyl)indol\| \| AM-694 (methyl nahrazuje iod)\| 1-(5-fluorpentyl)-3-(2-methylbenzoyl)indol\| \| AM-694 chlor derivát\| 1-[(5-chlorpentyl)-1H-indol-3-yl]-(2-iodfenyl)methanon\| \| AMB-4en-PICA\| methyl-3-methyl-2-[1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indol-3-karboxamido]butanoát\| \| AMB-FUBICA\| methyl 2-[[1-[(4-fluorfenyl)methyl]indol-3-karboxamid]-3-methylbutanoát\| \| AMB-FUBINACA; FUB-AMB\| Methyl 2-({1-[(4-fluorfenyl)methyl]-1H-indazol-3-karbonyl}amino)-3-methylbutanoát\| MMB-FUBINACA \| AMB-CHMICA\| Methyl (2S)-2-{[1-(cyklohexylmethyl)indol-3-karbonyl]amino}-3-methylbutanoát\| \| AMB CHMINACA\| methyl 2-(1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamid)-3-methylbutanoát\| \| APICA; SDB-001, 2NE1\| N-(adamantan-1-yl)-1-pentyl-1H-indol-3-karboxamid\| \| APINACA\| N-(adamantan-1-yl)-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxamid\| AKB48 \| APP BINACA\| N-(1-amino-1-oxo-3-fenylpropan-2-yl)-1-butyl-1H-indazol-3-karboxamid\| \| APP-FUBINACA\| N-(2-amino-1-benzyl-2-oxo-ethyl)-1-[(4-fluorfenyl)methyl]indazol-3-karboxamid\| \| APP-CHMINACA\| N-(2-amino-1-benzyl-2-oxo-ethyl)-1-(cyklohexylmethyl)indazol-3-karboxamid\| \| bk-2C-B; βk-2C-B\| 2-amino-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)ethan-1-on\| \| bk-IVP\| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-(ethylamino)pentan-1-on\| \| bk-PBDB\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(propylamino)butan-1-on\| \| bk-PMA\| 2-amino-1-(4-methoxyfenyl)propan-1-on\| \| BMDB\| 2-benzylamino-1-(3,4-methylendioxyfenyl)butan-1-on\| \| BMDP; 3,4-MDBC\| 2-benzylamino-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan-1-on\| Brolamfetamin\| DOB\| (2RS)-1-(4-brom-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Bromazolam\| \| 8-brom-6-fenyl-1-methyl-4H-benzo[f][1,2,4]triazol[4,3-a][1,4]diazepin\| Bromo-Dragonfly\| \| (2R)-1-(4-bromfuro[2,3-f][1]benzofuran-8-yl)propan-2-amin\| Butylon\| Bk-MBDB\| 2-(methylamino)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]butan-1-on\| \| CBL-018\| naftalen-1-yl 1-pentyl-1H-indol-3-karboxylát\| \| CP 47,497\| 2-[(1S,3R)-3-hydroxycyklohexyll-5-(2-methyloktan-2-yl)fenol\| \| CP 47,497 (C8 + C2)\| 2-((1S,3R)-3-hydroxycyklohexyl)-5-(2-methylnonan-2-yl)fenol; 2-((1S,3R)-3-hydroxycyklohexyl)-5-(dekan-3-yl)-fenol\| 1,1-dimethyl a 1-ethyl derivát C8-homologu \| CRA-13\| (naftalen-1-yl)[4-(pentyloxy)naftalen-1-yl]methanon\| CB-13 \| CUMYL-4CN-B7AICA\| 1-(4-kyanobutyl)-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-pyrrol[2,3-b]pyridin-3-karboxamid\| \| CUMYL-4CN-BINACA; SGT-78\| 1-(4-kyanobutyl)-N-(1-methyl-1-fenylethyl)indazol-3-karboxamid\| \| CUMYL-5F-P7AICA\| 1-(5-fluorpentyl)-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-pyrrol[2,3-b]pyridin-3-karboxamid\| \| CUMYL-5FPICA\| 1-(5-fluorpentyl)-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| CUMYL-5FPINACA\| 1-(5-fluorpentyl)-N-(1-methyl-1-fenyethyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| CUMYL-BICA\| 1-butyl-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| CUMYL-CH-MEGACLONE\| 5-(cyklohexylmethyl)-2-(1-methyl-1-fenyl-ethyl)pyrido[4,3-b]indol-1-on\| \| CUMYL-PEGACLONE; SGT-151\| 2-(1-methyl-1-fenylethyl)-5-pentyl-pyrido[4,3-b]indol-1-on\| \| CUMYL-PICA\| 1-pentyl-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-indol-3-karboxamid\| \| CUMYL-PINACA\| 1-pentyl-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| CUMYL-THPINACA\| N-(2-fenylpropan-2-yl)-1-((tetrahydro-2H-pyran-4-yl)methyl)-1-H-indazol-3-karboxamid\| \| DBZP\| 1,4-dibenzylpiperazin\| Deschloretizolam\| ETZ-2; etizolam-2\| 2-ethyl-9-methyl-4-fenyl-6H-thieno[3,2-f][1,2,4]triazolo[4,3-a][1,4]diazepin\| Deschlorketamin\| \| 2-(methylamino)-2-fenylcyklohexan-1-on\| Deschlor-N-ethyl-ketamin\| O-PCE; 2-Oxo-PCE, eticyclidone\| 2-(ethylamino)-2-fenylcyklohexan-1-on\| Dibutylon\| Bk-DMBDB\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(dimethylamino)-1-butanon\| Methylbutylon Diclazepam\| 2-chlorodiazepam\| 7-chlor-5-(2-chlorfenyl)-1-methyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| Ro 5-3448 Diethyltryptamin\| DET\| N,N-diethyl-N-[2-(indol-3-yl)ethyl] amin\| Difenidin\| DPD; 1,2-DEP; DIPH\| 1-(1,2-difenylethyl)piperidin\| AC1L4H21 Difludiazepam\| Ro 07-4065\| 7-chlor-5-(2,6-difluorfenyl)-1-methyl-3H-1,4-benzodiazepin-2-on\| Dimethoxyamfetamin\| DMA\| (2RS)-1-(2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Dimethoxyethylamfetamin\| DOET\| (2RS)-1-(4-ethyl-2,5-dimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Dimethoxyethylpentedron\| DL-4662\| 1-(3,4-dimethoxyfenyl)-2-(ethylamino)pentan-1-on\| Dimethoxyethylthiofenethylamin\| 2C-T-2\| [4-(ethylsulfanyl)-2,5-dimethoxyfenethyl]amin\| Dimethoxymetamfetamin\| STP, DOM\| (2RS)-1-(2,5-dimethoxy-4-methylfenyl)propan-2-amin\| Dimethoxypropylthiofenethylamin\| 2C-T-7\| [4-(propylsulfanyl)-2,5-dimethoxyfenethyl]amin\| Dimethylheptyltetrahydrokanabinol\| DMHP\| 3-(1,2-dimethylheptyl)-6,6,9-trimethyl-7,8,9,10-tetrahydro-6H-benzo[c]chromen-1-ol\| Dimethylon\| Bk-MDDMA\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(dimethylamino)propan-1-on\| 3,4-methylendioxydi- methylkathinon Dimethyltriptamin\| DMT\| N-[2-(indol-3-yl)ethyl]-N,N-dimethylamin\| Dipentylon\| 2-(dimethylamino)-3΄,4΄-(methylendioxy)valerophenone\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(dimethylamino)-pentan-1-on\| \| DMBA-CHMINACA\| 2-(1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamido)-3,3-dimethylbutanová kyselina\| \| EAM-2201\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]-(4-ethyl-naftalen-1-yl)methanon\| Efenidin\| NEDPA; ephenidine; EPE\| N-ethyl-1,2-difenylethylamin\| \| EG-018\| naftalen-1-yl(9-pentyl-9H-karbazol-3-yl)methanon\| \| EG-2201\| (9-(5-fluorpentyl)-9H-karbazol-3-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| EMB-FUBINACA\| Ethyl 2-[[1-[(4-fluorfenyl)methyl]indazol-3-karbonyl]amino]-3-methyl-butanoát\| Ephylon\| MDEVP; bk-EBDP\| 1-(benzo[d] [1,3]dioxol-5-yl)-2-(ethylamino)pentan-1-on\| N-ethyl-pentylon Ethkathinon\| Ethylpropion; N-ethylcathinone; ETH-CAT\| 2-ethylamino-1-fenyl-propan-1-on\| \| ETH-LAD\| (6aR,9R)-N,N-diethyl-7-ethyl-4,6,6a,7,8,9-hexahydroindo1-[4,3-fg]chinolin-9-karboxamid\| Ethylfenidát\| \| (RS)-ethyl-2-fenyl-2-piperidin-2-ylacetát\| Ethylon\| bk-MDEA\| 2-ethylamino-1-(3,4-methylendioxyfenyl)propan-1-on\| Ethyltenamfetamin\| MDE, MDEA\| (2RS)-N-ethyl-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Eticyklidin\| PCE\| N-ethyl-1-fenylcyklohexylamin\| Etizolam\| AHR 3219; Depas\| 4-(2-chlorfenyl)-2-ethyl-9-methyl-67/-thieno[3,2-f][1,2,4]triazolo[4,3-a][1,4]diazepin\| Etryptamin\| \| 3-(2-aminobutyl)indol\| Eutylon\| bk-EBDB, N-Ethylbutylone\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(ethylamino)butan-1-on\| \| FDU-PB-22\| 1-naftyl 1-[(4-fluorfenyl)methyl]indol-3-karboxylát\| Fenibut\| phenibut\| 4-amino-3-fenylbutanová kyselina\| Flualprazolam\| Ro 11-5073/000\| 8-chlor-6-(2-fluorfenyl)-1-methyl -4H- [1,2,4]triazolo[4,3-a] [1,4]benzodiazepin\| Flubromazepam\| \| 7-brom-5-(2-fluorfenyl)-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| Flubromazolam\| \| 8-brom-6-(2-fluorfenyl)-1-methyl-4H-[1,2,4]triazolo-[4,3a] [1,4]benzodiazepin\| Fluklotizolam\| \| 2-chlor-4-(2-fluorfenyl)-9-methyl-6H-thieno[3,2-f] [1,2,4]triazolo[4,3-a] [1,4] diazepin\| Flunitrazolam\| \| 6-(2-fluorfenyl)-1-methyl-8-nitro-4H-[1,2,4]triazolo[4,3-a] [1,4]benzodiazepin\| Fonazepam\| Ro 05-4435\| 5-(2-fluorfenyl)-1,3-dihydro-7-nitro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| \| FUB-144\| [1-[(4-fluorfenyl)methyl]indol-3-yl]-(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| FUB-AKB48\| N-((3s,5s,7s)-adamantan-1-yl)-1-(4-fluorbenzyl)-1H-indazol-3-karboxamid\| \| FUB-JWH-018\| (1-(4-fluorbenzyl)-1H-indol-3-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| FUB-NPB-22\| chinolin-8-yl-(4-fluorbenzyl)-1H-indazol-3-karboxylát\| \| FUB-PB-22\| chinolin-8-yl-1-(4-fluorbenzyl)-1H-indol-3-karboxylát\| Hexedron\| β-propylmethcathinone\| 2-(methylamino)-1-fenylhexan-1-on\| Hexylon\| βk-MBDH\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(methylamino)hexan-1-on\| \| HU-210\| (6aR, 10aR)-9-(hydroxymethyl)-6,6-dimethyl-3-(2-methyloktan-2-yl)-6a,7,10,10a-tetrahydrobenzo[c]chromen-1-ol\| \| HU-331\| 3S,4R-p-benzochinon-3-hydroxy-2-p-mentha-(1,8)-dien-3-yl-5-pentyl\| Hydroxytenamfetamin\| \| (2R,S)-N-hydroxy-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Indapyrofenidon\| \| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-ethanon\| Ioddimethoxyfenethylamin\| 2C-I\| (4-iod-2,5-dimethoxyfenylethyl)amin\| Isohexedron\| \| 4-methyl-2-(methylamino)-1-fenylpentan-1-on\| Isopropylfenidát\| IPPD\| isopropyl2-fenyl-2-(2-piperidyl)acetát\| \| JTE-907\| N-(Benzo[1,3]dioxol-5-ylmethyl)-7-methoxy-2-oxo-8-pentyloxy-1,2-dihydrochinolin-3-karboxamid\| \| JWH 018 N-5-brompentyl derivát\| [1-(5-brompentyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH 018 N-5-chlorpentyl derivát\| [1-(5-chlorpentyl)-1H-indol-3-yl](naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-007\| 1-pentyl-2-methyl-3-(1-naftoyl)indol\| \| JWH-018\| (naftalen-1-yl)(1 -pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-018 adamantoyl derivát; AB-001\| 1-pentyl-3-(adamant-1-oyl)indol\| \| JWH-018 cyklohexymethyl derivát\| [1-(cyklohexylmethyl)-1H-indol-3-yl] (naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-018 chinolinkarboxylát analog; PB-22\| chinolin-8-yl-1-pentyl-1H-indol-3-karboxylát\| \| JWH-018 indazol analog\| 1-naftalenyl(1-pentyl-1H-indazol-3-yl)-methanon\| \| JWH-019\| 1-hexyl-3-(1-naftoyl)indol\| \| JWH-022\| naftalen-1-yl(2-(pent-4-enyl)-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-030\| naftalen-1-yl(1-pentyl-1H-pyrrol-3-yl)methanon\| \| JWH-071\| (1-ethyl-1H-indol-3-yl)-1-naftalenyl-methanon\| \| JWH-073\| (1-butyl-1H-indol-3-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-073 methyl derivát\| 1-butyl-3-(1-(4-methyl)naftoyl)indol)\| \| JWH-081\| (4-methoxynaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-122\| (4-methylnaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-122 pentenyl 2-methylindol derivát\| (4-methylnaftalen-1-yl)(2-methyl 1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-122 pentenyl derivát\| (4-methylnaftalen-1-yl)(1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-145\| naftalen-1-yl(1-pentyl-5-fenyl-1H-pyrrol-3-yl)methanon\| \| JWH-182\| 1-pentyl-3-(4-propyl-1-naftoyl)indol\| \| JWH-200\| [1-(2-morfolinoethyl)-1H-indol-3-yl] (naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-203\| 2-(2-chlorfenyl)-1-(1-pentylindol-3-yl)ethanon\| \| JWH-210\| (4-ethylnaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-250\| 2-(2-methoxyfenyl)-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)ethan-1-on\| \| JWH-2501 2-methylen-N-methyl-piperidyl derivát\| 1-(2-methylen-N-methylpiperidyl)-3-(2-methoxyfenylacetyl)indol\| \| JWH-251\| 2-(2-methylfenyl)-1-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-302\| 1-pentyl-3-(3-methoxyfenylacetyl)indol\| \| JWH-307\| (5-(2-fluorfenyl)-1-pentylpyrrol-3-yl)-naftalen-1-ylmethanon\| \| JWH-307 brom derivát\| (5-(2-bromfenyl)-1-pentyl-1H-pyrrol-3-yl)(naftalen-1-yl)methanon\| \| JWH-368\| [5-(3-fluorfenyl)-1-pentyl-1H-pyrrol-3-yl]-1-naftalenyl-methanon\| \| JWH-370\| [5-(2-methylfenyl)-1-pentyl-1H-pyrrol-3-yl]-1-naftalenyl-methanon\| \| JWH-387\| 1-pentyl-3-(4-brom-1-naftoyl)indol\| \| JWH-398\| (4-chlornaftalen-1-yl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| JWH-412\| 1-pentyl-3-(4-fluor-1-naftoyl)indol\| \| JWH-412 5-fluorpentyl derivát\| (4-fluornaftalen-1-yl)[1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]methanon\| \| JWH-methylcyklohexan-8-chinolinol; BB-22\| chinolin-8-yl 1-(cyklohexylmethyl)-1H-indol-3-karboxylát\| Kathinon\| \| (2S)-2-amino-1-fenylpropan-1-on\| Klobromazolam\| phenazolam; BRN 4550445\| 8-brom-6-(2-chlorfenyl)-1-methyl-4H-[1,2,4]triazolo[4,3-a] [1,4]benzodiazepin\| Klonazolam\| \| 6-(2-chlorfenyl)-1-methyl-8-nitro-4H-[1,2,4]triazolo[4,3-a][1,4]benzodiazepin\| Kloniprazepam\| \| 5-(2-chlorfenyl)-1-(cyklopropylmethyl)-7-nitro-1,3-dihydro-2H-[1,4]-benzodiazepin-2-on\| \| LTI-701\| 1-(5-fluorpentyl)-N-fenyl-indol-3-karboxamid\| \| LY2183240\| N,N-dimethyl-5-[(4-bifenyl)methyl]tetrazol-1-karboxamid\| \| M5FPIC\| methyl-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-karboxylát\| \| MAM-2201\| 1-(5-fluorpentyl)-3-(4-methyl-naftoyl)indol\| \| MAM-2201 chlorpentyl derivát\| [1-(5-chlorpentyl)-1H-indol-3-yl](4-methyl-naftalen-1-yl)-methanon\| \| MBA-CHMINACA\| 2-(1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamido)-3-methylbutanová kyselina\| \| MBZP\| 1 -benzyl-4-methylpiperazin\| \| MDA 19\| N-[(Z)-(1-hexyl-2-oxoindol-3-yliden)amino]benzamid\| \| MDAI\| 5,6-(methylendioxy)indan-2-amin\| \| MDMB-4en-PINACA\| (methyl 3,3-dimethyl-2-(1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indazol-3-karboxamido) butanoát)\| \| MDMB-FUBICA\| methyl 2-(1-(4-fluorbenzyl)-1H-indol-3-karboxamid)-3,3-dimethylbutanoát\| \| MDMB-FUBINACA\| 2-[[1-[(4-fluorfenyl)methyl]indazol-3-karbonyl]amino]-3,3-dimethylbutanoát\| \| MDMB-CHMCZCA\| methyl 2-(9-(cyklohexylmethyl)-9H-karbazol-3-karboxamido)-3,3-dimethylbutanoát\| \| MDMB-CHMICA\| N-[[1-(cyklohexylmethyl)-1H-indol-3-yl]karbonyl]-3-methyl-valin, methyl ester\| \| MDMB-PCZCA\| methyl 3,3-dimethyl-2-(9-pentyl-9 H-karbazol-3-karboxamido)butanoát\| \| MDPHP; 3,4-MDPHP\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)hexan-1-on\| Meklonazepam\| \| (S)-5-(2-chlorfenyl)-3-methyl-7-nitro-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on\| \| Mepirapim\| (4-methylpiperazin-1-yl)-(1-pentylindol-3-yl)methanon\| Meskalin\| \| 3,4,5-trimethoxyfenethylamin\| Metamfepramon\| Dimethylkathinon, Dimethylpropion\| 2-dimethylamino-1-fenylpropan-1-on\| Methamnetamin\| methylnaphetamine, N-methyl-PAL-287; MNT; MNA\| N-methyl-1-(naftalen-2-yl)propan-2-amin\| Methanandamid\| \| N-(2-hydroxy-lR-methylethyl)-5Z,8Z,11Z,14Z-eikosatetraenamid\| Methedron\| bk-PMMA\| 1-(4-methoxyfenyl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Methkathinon\| Efedron\| (2RS)-1-fenyl-2-(methylamino)propan-1-on\| Methoxetamin\| MXE\| 2-(ethylamino)-2-(3-methoxyfenyl)cyklohexanon\| methoxfenidin\| MXP\| 1-[1-(2-methoxyfenyl)-2-fenylethyl]piperidin\| 2-MeO-difenidin Methoxpropamin\| MXPr, 2-Oxo-3'-methoxy-PCPr\| 2-(3-methoxyfenyl)-2-(propylamino)cyklohexan-1-on\| Methoxyamfetamin\| PMA\| (2RS)-1-(4-methoxyfenyl)propan-2-amin\| Methoxymetamfetamin\| PMMA\| 1-(4-methoxyfenyl)-N-methylpropan-2-amin\| Methoxytenamfetamin\| MMDA\| (2RS)-1-[5-methoxy-3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Methylaminorex\| \| (±)-5-fenyl-4-methyl-4,5-dihydrooxazol-2-amin\| Methylklonazepam\| ID 690; ID-690; methylclonazepam; Ro 05-4082; Ro 5-4082\| 5-(2-chlorfenyl)-1-methyl-7-nitro-3H-1,4-benzodiazepin-2-on\| Methylon\| Bk-MDMA\| 2-(methylamino)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-1-on\| Methyltenamfetamin\| MDMA\| (2R,S)-N-methyl-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Methylthienylpropamin\| MPA\| N-methyl-1-(thiofen-2-yl)propan-2-amin\| Metizolam\| Desmethyletizolam\| 4-(2-chlorfenyl)-2-ethyl-6H-thieno[3,2-f][1,2,4]triazolo[4,3-a][1,4]diazepin\| Mexedron\| 4-MMC-oMe; MEX\| (3-methoxy-2-(methylamino)-1-(p-tolyl)propan-1-on\| m-Chlorfenylpiperazin\| mCPP\| 1-(3-chlorfenyl)piperazin\| \| M-CHMIC\| 1-(cyklohexylmethyl)-2-methyl-indol-3-karboxylát\| \| MN-18\| N-(naftalen-1-yl)-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxamid\| \| MO-CHMINACA\| 1-methoxy-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl 1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxylát\| \| MPhP-2201\| methyl 2-{[1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-yl]formamido}-3-fenylpropanoát\| \| \| N-(2-methoxyethyl)-N-(1-methylethyl)-2-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)-4-thiazol-methanamin\| \| \| N,N-diethyl-2-(1-pentyl-1H-indol-3-yl)-4-thiazol-methanamin\| Naftylpyrovaleron\| Nafyron\| 1-(naftalen-2-yl)-2-(pyrrolidin-1-yl)pentan-1-on\| O-2482 N-butylhexedron\| N-butylnorhexedrone, NBH\| 2-(butylamino)-1-fenylhexan-1-on\| N-butylpentylon\| butyl-pentylone, methylenedioxy-butylvalerophenone, MDBVP\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(butylamino)pentan-1-on\| NEB-inden analog\| bk-IBP; , bk-EABDI\| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-(ethylamino)butan-1-on\| N-ethylbufedron\| NEB\| 2-(ethylamino)-1-fenylbutan-1-on\| N-ethylheptedron\| Ethylheptedrone\| 2-(ethylamino)-1-fenyl-heptan-1-on\| N-ethylhexedron\| HEX-EN; Ethylhexedrone; Ethyl-Hex\| 2-(ethylamino)-1-fenyl-hexan-1-on\| N-ethyl-isohexedron\| NEiH\| 2-(ethylamino)-4-methyl-1-fenylpentan-1-on\| N-ethylnorpentedron\| N-ethylpentedron\| 2-(ethylamino)-1-fenyl-pentan-1-on\| α-ethylaminopentiofenon Nifoxipam\| \| 5-(2-fluorfenyl)-3-hydroxy-7-nitro-1H-benzo[e][1,4]diazepin-2(3H)-on\| N-isopropylhexedron\| NiPH; N-isopropylhexedron\| 2-(isopropylamino)-1-fenylhexan-1-on\| N-isopropylpentedron\| NiPP; NPP, 2-IPP\| 2-(isopropylamino)-1-fenylpentan-1-on\| Nitrazolam\| \| 1-methyl-8-nitro-6-fenyl-4H-[1,2,4]triazolo[4,3-a] [1,4]benzodiazepin\| \| NM-2201, CBL-2201\| naftalen-1-yl-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxylát\| N-methyl-2-aminoindan\| N-methyl-2AI\| 2,3-dihydro-N-methyl-1H-inden-2-amin\| NM-2AI N-methylbenzedron\| \| 2-[benzyl(methyl)amino]-1-(4-methylfenyl)propan-1-on\| Norfludiazepam\| N-desalkylflurazepam, desalkyl-flurazepam, norflurazepam, Ro 5-3367\| 7-chlor-5-(2-fluorfenyl)-1,3-dihydro-1,4-benzodiazepin-2-on\| N-propylnorpentedron\| N-propylpentedron\| 1-fenyl-2-(propylamino)pentan-1-on\| o-Acetylpsilocin\| 4-AcO-DMT\| {3-[2-(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-4-yl }acetát\| Psilacetin o-Desmethyltramadol\| ODT\| 3-{-2-[(dimethylamino)methyl]-1-hydroxycyklohexyl}fenol\| \| Org 27569\| 5-chlor-3-ethyl-N-{2-[4-(1-piperidinyl)fenyl]ethyl}-1H-indol-2-karboxamid\| \| Org 27759\| 5-fluor-3-ethyl-N-{2-[4-(dimethylamino)fenyl]ethyl}-1H-indol-2-karboxamid\| \| Org 29647\| 5-chlor-3-ethyl-N-(1-benzylpyrrolidin-3-yl)-3H-indol-2-karboxamid\| Parahexyl\| \| 3-hexyl-6,6,9-trimethyl-7,8,9,10-tetrahydro-6H-benzo[c]chromen-1-ol\| \| PB-22 indazol analog\| chinolin-8-yl-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxylát\| Pentedron\| \| 1-fenyl-2-(methylamino)pentan-1-on\| Pentylon\| Methylendioxypentedron; βk-MBDP\| (±)-1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(methylamino)pentan-1-on\| p-Fluorfenylpiperazin\| pFPP\| 1-(4-fluorfenyl)piperazin\| p-Methyl-4-methylaminorex\| 4,4'-DMAR\| 4-methyl-5-(4-methylfenyl)-4,5-dihydro-1,3-oxazol-2-amin\| p4-DMAR Pravadolin\| WIN 48,098\| (4-methoxyfenyl)-[2-methyl-1-(2-morfolin-4-ylethyl)indol-3-yl]methanon\| Propylkathinon\| N-propylcathinone; PC\| 1-fenyl-2-(propylamino)propan-1-on\| Propylon\| N-propylnormethylone; bk-3,4-MDPA\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(propylamino)propan-1-on\| Psilocin\| Psilotsin\| 3-[2-(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-4-ol\| Psilocybin\| \| 3-[2-(dimethylamino)ethyl]-1H-indol-4-yl-dihydrogenfosfát\| \| PV8, α-PHPP\| 1 -fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-heptan-1-on\| \| PV9, α-POP\| 1 -fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-oktan-1-on\| Pyrazolam\| \| 8-brom-1-methyl-6-(pyridin-2-yl)-4H-[1,2,4]triazolo[4,3 -a] [1,4]benzodiazepin\| \| RCS-4\| (4-methoxyfenyl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| RCS-4 ortho izomer\| (2-methoxyfenyl)(1-pentyl-1H-indol-3-yl)methanon\| \| RCS-4(C4)\| 4-methoxyfeny1-(1-butyl-1H-indol-3-yl)methanon\| Rolicyklidin\| PHP, PCPY\| 1-(1-fenylcyklohexyl)pyrrolidin\| Salvinorin A\| \| methyl-(2RS,4aR,6aR,7R,9RS,10aRS,,10bR)-9-acetoxy-2-(furan-3-yl)-6a,10b-dimethyl-4,10-dioxododekahydro-1H-benzo[f] isochromen-7-karboxylát\| \| SDB-005\| naftalen-1-yl-1-pentyl-1H-indazol-3-karboxylát\| \| SDB-006\| N-benzyl-1-pentyl-1H-indol-3-karboxamid\| \| SDB-006 N-fenyl analog\| 1-pentyl-N-fenyl-1H-indol-3-karboxamid\| \| STS-135\| N-(1-adamantyl)-1-(5-fluorpentyl)-1H-indol-3-karboxamid\| Tenamfetamin\| MDA\| (2RS)-1-[3,4-(methylendioxy)fenyl]propan-2-amin\| Tenocyklidin\| TCP\| 1-[1-(2-thienyl)cyklohexyl]piperidin\| Tertylon\| tBuONE; MDPT\| 1-(1,3-benzodioxol-5-yl)-2-(tert-butylamino)propan-1-on\| Tetrahydrokanabinol\| THC\| Δ6a(10a)-, Δ6α(7)-, Δ7-, Δ8-, Δ10-, Δ9(11)-tetrahydrokanabinoly a jejich stereoizomery\| Thionordazepam\| \| 7-chlor-5-fenyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-thion\| THJ-2201\| 5F-JWH-018-N, 5F-THJ-018, AM-2201 indazol analog\| [1-(5-fluorpentyl)-1H-indazol-3-yl] (1 -nařryl)methanon\| \| TH-PBP; 3',4'-tetramethylene-α-PBP\| 2-(pyrrolidin-1-yl)-1-(5,6,7,8-tetrahydronatalen-2-yl)butan-1-on\| \| TH-PHP; 2-pyrrohdin-1-yl-1-tetralin-6-yl- hexan-1-on\| 2-(pyrrolidin-1-yl)-1-(5,6,7,8-tetrahydronaftalen-2-yl)hexan-1-on\| TH-PVP\| \| 2-(pyrrolidin-1-yl)-1-(5,6,7,8-tetrahydronaftalen-2-yl)pentan-1-on\| \| trans-CP 47,497-C8\| 5-(1,1-dimethyloktyl)-2-[(1S,3S)-3-hydroxycyklohexyl]-fenol\| Trimethoxyamfetamin\| TMA\| (2RS)-1-(3,4,5-trimethoxyfenyl)propan-2-amin\| Trimethoxyamfetamin-2\| TMA-2\| (2RS)-1-(2,4,5-trimethoxyfenyl)propan-2-amin\| \| UR-144(-2H); XLR11 N-(4-pentenyl) derivát\| [1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indol-3-yl](2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| UR-144\| (1-pentyl-1H-indol-3-yl)-(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| TMCP-018 \| UR-144 heptyl derivát\| (1-heptyl-1H-indol-3-yl)(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)-methanon\| \| UR-144 N-(5-chlorpentyl) derivát\| (1-(5-chlorpentyl)-1H-indol-3-yl)(2,2,3,3-tetramethylcyklopropyl)methanon\| \| URB-597\| [3-(3-karbamoylfenyl)fenyl]-N-cyklohexylkarbamát\| \| URB-754\| 6-methyl-2-[(4-methylfenyl)amino]-1-benzoxazin-4-on\| \| W-15\| 4-chlor-N-(1-fenethylpiperidin-2-yliden)benzensulfonamid\| \| W-18\| 4-chlor-N-(1-[2-(4-nitrofenyl)ethyl]-piperidin-2-yliden)benzensulfonamid\| \| WIN 55212-2\| (R)-(+)-[2,3-dihydro-5-methyl-3-(4-morfolinylmethyl)pyrrolo[1,2,3-de]-1,4-benzoxazin-6-yl]naftalen-1-ylmethanon\| \| α-PVP\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-pentan-1-on\| \| α-PVT\| 2-(pyrrolidin-1-yl)-1-(thiofen-2-yl)pentan-1-on\| α-Pyrrolidinohexanofenon\| α-PHP\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-hexan-1-on\| α-Pyrrolidinoisohexanofenon\| α-ΡiΗΡ\| 1-fenyl-4-methyl-2-(pyrrolidin-1-yl)-1-pentan-1-on\| α-Piperidinbutiofenon\| α-PipBP\| 1-fenyl-2-(piperidin-1-yl)butan-1-on\| α-Pyrrolidinbutiofenon\| α-PBP\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)butan-1-on\| α-Pyrrolidinbutiothiofenon\| α-PBT\| 2-(pyrrolidin-1-yl)-1-(thiofen-2-yl)butan-1-on\| α-Pyrrolidinnonafenon\| α-PNP; PV-10; alpha-pyrrolidi-nononaphenone\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)nonan-1-on\| α-Pyrrolidinpropiofenon\| α-PPP\| 1-fenyl-2-(pyrrolidin-1-yl)propan-1-on\| β-Keto-indanylmethylaminopropan\| bk-IMP\| 1-(2,3-dihydro-1H-inden-5-yl)-2-(methylamino)propan-1-on\| Včetně stereoizomerů psychotropních látek, až na výslovné výjimky, uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy tyto stereoizomery mohou existovat podle zvláštního chemického označení a solí psychotropních látek uvedených v tomto seznamu ve všech případech, kdy mohou existovat.“. 4. V tabulce přílohy č. 7 se pod řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ uvedeno slovo „Tetrazepam“, vkládá nový řádek, ve kterém je ve sloupci s názvem „Mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce“ uvedeno slovo „Tofisopam“, ve sloupci „Další mezinárodní nechráněný název nebo obecný název“ jsou uvedena slova „Grandaxin, Emandaxin, EGYT 341 Nodeprine, Seriel, TF“ a ve sloupci s názvem „Chemický název podle IUPAC“ je uvedeno slovo „1-(3,4-dimethoxyfenyl)-5-ethyl-7,8-dimethoxy-4-methyl-5H-2,3-benzodiazepin“. Čl. II Technický předpis Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 158/2022 Sb.	Vyhláška č. 158/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 22. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 74/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb., vyhlášky č. 391/2017 Sb. a vyhlášky č. 252/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 158 VYHLÁŠKA ze dne 10. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 90 odst. 2 písm. e) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. a zákona č. 105/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb., vyhlášky č. 391/2017 Sb. a vyhlášky č. 252/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. h) se slova „písemně zpracovaný“ nahrazují slovy „národní ošetřovatelský postup nebo jiný“ a slovo „věstníku“ se nahrazuje slovem „Věstníku“. 2. V § 2 písmeno i) zní: „i) systémem kvality laboratoře se rozumí postupy v laboratoři, které odpovídají právním předpisům, normám ČSN, EN nebo ISO, případně standardům souvisejícím se zajištěním a řízením kvality laboratorních činností,“. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje. 3. V § 2 písm. j) se slova „jiného právního předpisu3)“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický prostředek“). Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 4. V § 2 písm. k) se slova „hodnocení technických a fyzikálních parametrů, včetně dávek záření, kalibrace, údržby vybavení, přípravy a podávání radiofarmak a vyvolávání filmů“ nahrazují slovy „a přípravy a podávání radiofarmak“. 5. V § 2 písmeno l) zní: „l) radiologickým zařízením zdravotnický prostředek používaný k vyšetřování nebo léčbě v nukleární medicíně, radioterapii nebo radiodiagnostice, který je zdrojem ionizujícího záření, zobrazovacím nebo detekčním systémem v nukleární medicíně nebo může ovlivnit míru ozáření osob vystavených lékařskému ozáření“. 6. V § 3 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 9 a odkazů na poznámku pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 7. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vyhodnocovat potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití hodnoticích a měřicích technik používaných v ošetřovatelské praxi, zejména testů soběstačnosti, rizika vzniku proleženin, hodnocení bolesti, stavu vědomí, kognitivních funkcí a stavu výživy,“. 8. V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „orientačně“ zrušuje. 9. V § 4 odst. 1 písm. j) se slova „ve spolupráci s fyzioterapeutem, ergoterapeutem a logopedem ve zdravotnictví“ zrušují. 10. V § 4 odst. 1 písm. p) se slova „prostředky11) a prádlo“ nahrazují slovem „prostředky“. Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 11. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) a v), která znějí: „u) provádět výměnu močového katetru u žen a dívek starších 3 let věku, v) provádět výměnu periferního žilního katetru pacientům starším 3 let věku a jeho odstranění.“. 12. V § 4 odst. 2 se za slova „sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru“ vkládají slova „nebo dětské sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru“ a slova „písm. a) až k), o) a p)“ se nahrazují slovy „s výjimkou písmene q)“. 13. V § 4 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru pacientům starším 3 let věku. (6) Všeobecná sestra bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti může provádět výchovu a poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života, včetně prevence vzniku, šíření a omezení výskytu onemocnění, připravovat programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti jejich realizace.“. 14. V § 4a odst. 1 písm. i) se slova „ve spolupráci s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, všeobecnou sestrou, dětskou sestrou a porodní asistentkou“ zrušují. 15. V § 4a odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a stav sliznic“. 16. V § 4a odst. 4 a 5 se text „l)“ nahrazuje textem „n)“. 17. V § 4b odst. 3 písm. a) se slova „s výjimkou nedonošených novorozenců“ zrušují. 18. V § 4b se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Dětská sestra pod odborným dohledem dětské sestry se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru může na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru. (7) Dětská sestra bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti může provádět výchovu a poradenství v oblastech podpory zdraví a zdravého způsobu života, včetně prevence vzniku, šíření a omezení výskytu onemocnění, připravovat programy ochrany a podpory zdraví a účastnit se v rozsahu své odborné způsobilosti jejich realizace.“. 19. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Radiologický asistent (1) Radiologický asistent vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy stanovenými zákonem o specifických zdravotních službách pro poskytování zdravotních služeb, jejichž součástí je lékařské ozáření, (dále jen „postup lékařského ozáření“) a) asistovat a instrumentovat při intervenčních výkonech, b) přejímat, kontrolovat a ukládat zdravotnické prostředky, c) provádět specifickou ošetřovatelskou péči poskytovanou v souvislosti s radiologickými výkony a d) přejímat, kontrolovat a ukládat léčivé přípravky10) a manipulovat s nimi. (2) Radiologický asistent, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět praktickou část lékařského ozáření při a) standardních skiagrafických zobrazovacích výkonech, b) standardních mamografických zobrazovacích výkonech včetně screeningových, c) peroperační skiaskopii a skiaskopii pro navigaci, d) kostní denzitometrii, e) diagnostických výkonech v zubní radiodiagnostice, f) standardních léčebných ozařovacích technikách v radioterapii a g) standardních diagnostických a léčebných výkonech v nukleární medicíně. (3) Radiologický asistent dále může v souladu s postupy lékařského ozáření a) na základě indikace a pod přímým vedením radiologického asistenta s příslušnou specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí vykonávat činnosti uvedené v § 160 až 163, b) na základě indikace a pod odborným dohledem lékaře aplikovat intravenózní léčiva nutná k provedení praktické části lékařského ozáření, c) na základě indikace lékaře a pod odborným dohledem lékaře, sestry pro nukleární medicínu nebo odborného radiologického asistenta pro nukleární medicínu aplikovat radiofarmaka, d) provádět činnosti na základě indikace a podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii při plánování radioterapie, e) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře aplikovat léčivé přípravky10) nutné k provedení vyšetření trávicím traktem, dýchacími cestami, formou podkožních, kožních a nitrosvalových injekcí, f) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět léčebné a zobrazovací výkony v radiologii, které využívají jiné fyzikální principy než ionizující záření, a g) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zavádět periferní žilní katetry.“. Poznámky pod čarou č. 15, 45 a 46 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou č. 45 a 46. 20. V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správnou laboratorní praxí“ nahrazují slovy „se systémem kvality laboratoře zejména“. 21. V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „lékaře“ vkládá slovo „zejména“. 22. V § 12 odst. 1 písm. b) se za slovo „vzorků“ vkládají slova „složek životního a pracovního prostředí“ a za slovo „materiálu“ se vkládají slova „ , včetně odběru žilní a kapilární krve,“. 23. V § 15 odst. 2 písmeno c) zní: „c) provádět obsluhu zdravotnických prostředků a ostatního zařízení zubní laboratoře, s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření, a zajišťovat jejich údržbu,“. 24. V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.“. 25. V § 16 odst. 2 písm. g) se slova „bělení a obdobné estetické úpravy,“ zrušují. 26. V § 16 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provádět na základě indikace zubního lékaře, který je aplikujícím odborníkem, praktickou část lékařského ozáření zubním rentgenovým zařízením.“. 27. V § 17 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „sledovat,“ a slova „pulzním oxymetrem“ se nahrazují slovy „dalších tělesných parametrů za použití zdravotnických prostředků“. 28. V § 17 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vyhodnocovat projevy onemocnění a rizikových faktorů a na základě diferenciální diagnostiky stanovit předběžnou diagnózu,“. Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena c) až l). 29. V § 17 odst. 2 písm. d) se slova „nad 10 let“ nahrazují slovy „starších 3 let věku“. 30. V § 17 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , u) a v) a § 4a odst. 1 písm. b) až n)“. 31. V § 18 odst. 2 se slovo „jednotlivého“ zrušuje. 32. V § 18 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a léčivých přípravků s obsahem venen10)“. 33. V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a zajišťuje lékařem požadované nastavení zdravotnických prostředků předávaných pacientovi“. 34. V § 19 odstavec 3 zní: „(3) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský technik vykonává činnosti podle odstavce 1 nebo 2, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.“. 35. § 21 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní: „§ 21 Radiologický technik (1) Radiologický technik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a v souladu s postupy lékařského ozáření může a) bez indikace kontrolovat dodržování požadavků, které jsou stanoveny jinými právními předpisy20),21) při používání radiologických zařízení a dalších souvisejících zdravotnických prostředků, b) bez indikace provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů v nukleární medicíně, c) bez indikace provádět základní klinickou dozimetrii při diagnostických a léčebných postupech, včetně zaznamenávání a vyhodnocování dávek dodávaných pacientům za účelem ověření správnosti ozařovacích plánů a aktivit aplikovaných radiofarmak, a d) na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, provádět praktickou část lékařského ozáření v brachyterapii s vysokým dávkovým příkonem (dále jen „HDR brachyterapie“). (2) Radiologický technik dále provádí činnosti související s praktickou a fyzikálně-technickou částí lékařského ozáření v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a podle pokynů a) klinického radiologického fyzika při optimalizaci lékařského ozáření, b) klinického radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření, c) klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii při plánování radioterapie, nebo d) klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu při plánování terapeutických výkonů v nukleární medicíně. 20) Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 21) Například zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 36. V § 22 odst. 1 písmeno e) zní: „e) provádět individuální, skupinovou a rodinnou adiktologickou terapii a podpůrnou psychoterapii,“. 37. V § 22 odstavec 3 zní: „(3) Adiktolog pod odborným dohledem lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí nebo psychoterapeuta může spolupracovat při systematické individuální, skupinové a rodinné psychoterapii.“. 38. V § 22 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Adiktolog pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci v oblasti závislosti na návykových látkách a dalších závislostí může asistovat při psychiatrických vyšetřeních.“. 39. V § 23 se na začátek písmene b) vkládá slovo „podpůrnou“. 40. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Psycholog ve zdravotnictví pod odborným dohledem psychoterapeuta může provádět systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii.“. 41. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Radiologický fyzik (1) Radiologický fyzik vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a § 21. (2) Radiologický fyzik dále může v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika s příslušnou zvláštní odbornou způsobilostí a) poskytovat konzultace a poradenství a školit další zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a jeho optimalizace, b) zajišťovat radiační ochranu při poskytování zdravotní péče poskytovatelem zdravotních služeb, zejména radiační ochranu pracovníků, obyvatel a pacientů podle atomového zákona a c) dozimetricky a nezávislým výpočtem ověřovat radioterapeutické plány. (3) Radiologický fyzik dále může vykonávat činnosti v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a podle pokynů klinického radiologického fyzika s příslušnou zvláštní odbornou způsobilostí při zavádění nových radiologických zařízení a fyzikálních metod do klinické praxe.“. Poznámky pod čarou č. 23 a 24 se zrušují. 42. V § 27 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie provádí neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 43. V § 27 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále“ zrušují a slova „správnou laboratorní praxí“ se nahrazují slovy „systémem kvality laboratoře“. 44. V § 27 odst. 4 se text „§ 131“ nahrazuje textem „§ 143“. 45. V § 27 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku klinické hematologie a transfuzní služby může pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru klinická hematologie a transfuzní služba nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hematologie a transfuzní lékařství vykonávat činnosti spojené s výrobou transfuzních přípravků13). (6) Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku alergologie a klinické imunologie může pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru alergologie a klinická imunologie nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru alergologie a klinická imunologie připravovat individuální nebo kombinované humánní autogenní vakcíny. (7) Odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků pracující na úseku ochrany a podpory veřejného zdraví a na úseku epidemiologie, mikrobiologie a pracovního lékařství může vykonávat pod odborným dohledem odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru hygieny a epidemiologie nebo v oboru lékařské mikrobiologie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru pracovního lékařství činnosti podle § 137.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 46. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr vykonává činnost podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.“. 47. V § 29 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře nebo odborného pracovníka v laboratorních metodách a přípravě léčivých přípravků se specializovanou způsobilostí v oboru ochrana a podpora veřejného zdraví nebo odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví se specializovanou způsobilostí v oboru hygiena a epidemiologie provádí měření, odběr vzorků složek životního a pracovního prostředí, neinvazivní odběry biologického materiálu a odběry žilní a kapilární krve k laboratorním vyšetřením v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, sběr potřebných dat, která dále analyzuje, zpracovává a navrhuje vhodná opatření.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 48. V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále“ zrušují. 49. V § 29 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 50. V § 29 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) provádět diagnostická vyšetření při poskytování pracovnělékařských služeb, zejména vodní chladový test, pletysmografii, spirometrii, audiometrii, ergometrii a elektromyografii.“. 51. V § 34 písmeno b) zní: „b) provádět obsluhu zdravotnických prostředků a ostatního zařízení zubní laboratoře, s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření, a zajišťovat jejich údržbu,“. 52. V § 36 odst. 1 písmeno a) zní: „a) vyprošťovat osoby při řešení následků mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací v součinnosti s dalšími základními složkami integrovaného záchranného systému,“. 53. V § 36 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při řešení následků mimořádných událostí při provádění záchranných a likvidačních prací v rámci integrovaného záchranného systému.“. 54. V § 43 písm. a) se na konci textu bodu 22 doplňují slova „a fyzioterapii“. 55. Na začátku části čtvrté se vkládá nová hlava I, která včetně nadpisu zní: „HLAVA I ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ § 53a Činnosti zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí Zdravotnický pracovník se specializovanou způsobilostí může bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své specializované způsobilosti v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích a zákonem o veřejném zdravotním pojištění předepisovat zdravotnické prostředky s výjimkou prostředků, které i v případě dodržení určeného účelu mohou ohrozit zdraví nebo život člověka, jestliže se nepoužívají pod dohledem lékaře podle zákona upravujícího zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro.“. Dosavadní hlava I až hlava XX se označují jako hlava II až hlava XXI. 56. V § 54 úvodní části ustanovení se číslo „67“ nahrazuje textem „67a“. 57. V § 55 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se slovo „přijmu“ nahrazuje slovem „příjmu“. 58. V § 55 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,“ zrušují. 59. V § 55 odst. 1 písm. a) se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní: „4. pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků,“. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 5 a 6. 60. V § 55 odst. 1 písm. b) bodě 2 se za slovo „mužů“ doplňují slova „a chlapců starších 15 let věku“. 61. V § 55 odst. 1 písm. b) bod 6 zní: „6. provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami,“. 62. V § 55 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 10 středník nahrazuje čárkou a doplňují se body 11 až 16, které znějí: „11. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, které stanovuje indikující lékař, 12. titrovat léčivé přípravky k dosažení či udržení předem definovaných hodnot fyziologických funkcí nebo laboratorních hodnot, které stanovuje indikující lékař, 13. provádět odstranění centrálního žilního katetru, 14. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 15. odstraňovat hrudní drény u pacienta na umělé plicní ventilaci, 16. zavádět a odstraňovat intraoseální vstup;“. 63. V § 55 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 4 až 7, které znějí: „4. zahajovat a vést léčebnou hypotermii, 5. provádět následnou výměnu tracheostomické kanyly pacientovi na umělé plicní ventilaci, 6. provádět odstranění tracheostomické kanyly, 7. provádět odvykání od umělé plicní ventilace, včetně provádění testů spontánního dýchání u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami;“. 64. V § 55 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) pod odborným dohledem lékaře nebo dětské sestry pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii na základě indikace lékaře podávat léčivé přípravky10) formou nitrožilní injekce, infúzí nebo aplikací do epidurálních katetrů s výjimkou radiofarmak dětem do 3 let věku.“. 65. Na konci § 58 se doplňují slova „ , s výjimkou provádění katetrizace močového měchýře chlapců“. 66. V § 60 písm. a) bodě 4 se slovo „protiepidemiologická“ nahrazuje slovem „protiepidemická“. 67. V § 60 písm. a) bodě 6 se za slovo „činnost“ vkládají slova „v rozsahu své specializované způsobilosti“ a slova „indikovat zdravotnické prostředky,“ se zrušují. 68. V § 60 písm. a) bodě 7 se slova „ , doporučovat vhodné krycí materiály“ zrušují. 69. V § 60 písm. a) se na konci bodu 7 středník nahrazuje čárkou a doplňují se body 8 až 11, které znějí: „8. zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče, 9. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 10. pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 11. provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku;“. 70. V § 60 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče 1. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 2. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku, 3. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 71. V § 60 písmeno c) zní: „c) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a dispenzární péči u pacienta s onemocněním vnitřních orgánů, a to zejména 1. zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace, 2. provádět dialýzu u pacienta s chronickým selháváním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami, 3. provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami, 4. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 5. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 6. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 7. provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.“. 72. V § 61 písm. a) bodě 4 se slovo „protiepidemiologická“ nahrazuje slovem „protiepidemická“. 73. V § 61 písm. a) bodě 6 se za slovo „činnost“ vkládají slova „v rozsahu své specializované způsobilosti“ a slova „indikovat zdravotnické prostředky,“ se zrušují. 74. V § 61 písm. a) bodě 7 se slova „a doporučovat vhodné krycí materiály“ zrušují. 75. V § 61 písm. a) se na konci bodu 7 středník nahrazuje čárkou a doplňují se body 8 a 9, které znějí: „8. zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče, 9. provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku;“. 76. V § 61 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče 1. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 2. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku, 3. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru;“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 77. V § 61 písmeno c) zní: „c) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat preventivní, diagnostickou, léčebnou, rehabilitační, neodkladnou a dispenzární péči u pacienta s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, a to zejména 1. zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace, 2. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 3. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 4. provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.“. 78. V § 63 písm. a) bodě 1 se slovo „radiologického“ nahrazuje slovem „nukleárněmedicínského“. 79. V § 63 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „požadavku indikujícího lékaře a“ zrušují a slova „provádět praktickou část jednotlivého“ se nahrazují slovy „a postupy lékařského ozáření provádět činnosti v rámci praktické části“. 80. V § 63 písm. b) bodě 3 se slova „otevřených zářičů,“ nahrazují slovy „radiofarmak;“. 81. V § 63 písm. b) se slova „a přebírá za ni klinickou odpovědnost podle zákona o specifických zdravotních službách;“ zrušují. 82. V § 63 písm. c) se slovo „radiologických“ nahrazuje slovem „nukleárněmedicínských“. 83. V § 63 se na konci písmene c) středník nahrazuje tečkou a písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 27 se zrušuje. 84. V § 64 písm. a) body 1 a 2 znějí: „1. provádět poradenskou a edukační činnost v oblasti prevence poruch duševního zdraví, prevence relapsu onemocnění a v oblasti resocializace zaměřenou na pacienty a jejich blízké, 2. koordinovat spolupráci mezi poskytovateli ambulantní a lůžkové péče a poskytovateli sociálních služeb,“. 85. V § 64 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „ , dodržování léčebného režimu, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není nebezpečný sobě nebo svému okolí“. 86. V § 64 písm. a) se na konci bodu 6 středník nahrazuje čárkou a doplňují se body 7 až 11, které znějí: „7. provádět psychiatrickou rehabilitaci, 8. provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření přítomnosti návykových látek a alkoholu, 9. informovat lékaře o projevech chování pacienta, jeho reakci na léčbu, o změnách psychického stavu, případně zajistit nezbytná opatření pro bezpečnost pacienta a jeho okolí, 10. provádět specializované deeskalační techniky předcházející rozvoji ohrožujícího a nebezpečného chování, 11. monitorovat projevy pacienta, u něhož byl použit omezovací prostředek, vyhodnocovat efektivitu a nezbytnost použitého omezovacího prostředku;“. 87. V § 64 písm. b) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje středníkem a body 3 a 4 se zrušují. 88. V § 64 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „lékaře“ vkládají slova „se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a“. 89. V § 64 písm. c) bodě 2 se za slovo „způsobilosti“ vkládají slova „vykonávat psychosociální intervence, včetně“. 90. V § 66 písm. a) bodě 1 se slovo „plazmafereze“ nahrazuje slovem „plazmaferéze“. 91. V § 66 písm. a) bodě 2 se slova „mimotělní oběh“ nahrazují slovy „separátor krevních složek“. 92. V § 66 písm. b) bodě 1 se za slovo „pacienty“ vkládají slova „nebo dárce krve a jejích složek“ a slovo „katétru“ se nahrazuje slovem „vstupu“. 93. V § 66 písm. b) bodě 2 se slova „na mimotělní oběh“ nahrazují slovy „nebo dárce krve a jejích složek na separátor krevních složek“. 94. Za § 66 se vkládají nové § 66a až 66c, které včetně nadpisů znějí: „§ 66a Sestra pro péči v transfuzní službě Sestra pro péči v transfuzní službě vykonává činnosti podle § 54 a 66 v oboru transfuzní služba. § 66b Sestra pro domácí a hospicovou péči Sestra pro domácí a hospicovou péči vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče a paliativní péče pacientovi ve vlastním sociálním prostředí nebo ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče, kde je poskytována paliativní péče. Dále může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře 1. zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče, 2. plánovat obsah, rozsah a časovou náročnost ošetřovatelské péče a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče a paliativní péče, 3. edukovat pacienta a jeho osoby blízké v oblastech prevence onemocnění, přitom zejména spolupracovat s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, nutričním terapeutem, zdravotně-sociálním pracovníkem a sociálním pracovníkem, 4. vyhotovovat plán ošetřovatelské paliativní péče ve spolupráci s pacientem a osobami jemu blízkými, 5. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 6. pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 7. hodnotit a ošetřovat nehojící se rány, 8. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 9. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku, 10. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru, 11. provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku, 12. doporučovat pacienty do péče jiných poskytovatelů zdravotních služeb; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče. Přitom zejména může 1. zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace, 2. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 3. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 4. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti, 5. provádět dialýzu u pacienta s chronickým selháváním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve, 6. provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami, 7. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 8. provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku. § 66c Sestra pro péči v geriatrii Sestra pro péči v geriatrii vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u geriatrického nebo gerontopsychiatrického pacienta nebo pacienta s funkčně závažným chronickým zdravotním postižením. Dále může a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. zjišťovat zdravotní a sociální situaci pacienta a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče, 2. plánovat a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče zaměřené na posílení a udržení nebo zvýšení fyzických, psychických a sociálních potřeb ve stáří nebo v dlouhodobé nemoci a vytvářet podmínky pro zachování soběstačnosti, sebepéče, mentálních schopností a návratu do vlastního sociálního prostředí, 3. edukovat pacienta a jeho osoby blízké v oblastech prevence onemocnění, přitom zejména spolupracovat s fyzioterapeutem, ergoterapeutem, nutričním terapeutem, zdravotně-sociálním pracovníkem a sociálním pracovníkem, 4. poskytovat specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči u pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí, vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci členů ošetřovatelského týmu v péči o pacienta, 5. vykonávat preventivní a protiepidemická opatření a edukovat pacienta a jím určené osoby v oblastech prevence onemocnění, 6. pečovat o dýchací cesty pacienta i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 7. pečovat o pacienta na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení pacienta a jím určených osob o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 8. hodnotit a ošetřovat nehojící se rány, 9. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 10. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u pacienta staršího 15 let věku, 11. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru, 12. provádět výměnu močového katetru mužů a chlapců starších 15 let věku; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména může 1. sledovat dodržování léčebného režimu pacienta, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda pacient není nebezpečný sobě nebo svému okolí, 2. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 3. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 4. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti, 5. vykonávat činnosti u pacienta s chronickým selháním ledvin, který vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve, 6. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 7. provádět tracheobronchiální laváže u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami, 8. provádět katetrizaci močového měchýře mužů a chlapců starších 15 let věku.“. 95. Za § 67 se vkládají nové § 67a a 67b, které včetně nadpisů znějí: „§ 67a Perfuziolog Perfuziolog vykonává činnosti podle § 54 a 67 v souvislosti s řízením mimotělního oběhu. § 67b Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii Sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii vykonává činnosti podle § 54 při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče a paliativní péče dospělému pacientovi s onkologickým nebo hematologickým onemocněním. Dále může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména 1. vykonávat zdravotně výchovnou činnost v oblasti onkologické prevence, přitom spolupracovat s dalšími zdravotnickými pracovníky, 2. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u pacienta s onkologickým a hematoonkologickým onemocněním, 3. provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti, činnost zaměřenou na problematiku onkologického a hematoonkologického onemocnění, 4. hodnotit a ošetřovat nehojící se rány, 5. ošetřovat nechtěný únik cytostatika mimo cévy, 6. hodnotit stav kůže, dutiny ústní a chrupu v souvislosti s plánovanou nebo prováděnou onkologickou léčbou a navrhovat opatření s možností indikace lokální léčby, 7. hodnotit nutriční stav pacienta a navrhovat řešení, úpravu konzistence stravy a doplnění dalšího odborného nutričního poradenství, 8. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 9. provádět činnosti při dekontaminaci pracoviště cytostatiky, 10. vyhotovovat ošetřovatelský plán paliativní péče ve spolupráci s pacientem a osobami blízkými pacienta, 11. vyhledávat aktuální potřeby pacienta a koordinovat týmovou spolupráci v péči o pacienta v terminálním stadiu, 12. napomáhat adaptaci pacienta a jeho blízkých na změněné životní podmínky a podporovat zachování jejich fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit, v rozsahu své specializované způsobilosti poskytovat a zajišťovat psychosociální podporu, 13. provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, paliativní a dispenzární péče. Přitom zejména může 1. odvádět zvýšené množství volné tekutiny z dutiny břišní u pacientů se zavedeným permanentním peritoneálním katetrem, 2. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 3. zavádět Huberovu jehlu do implantovaného portového katetru a provádět její odstranění, 4. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti, 5. provádět odstranění centrálního žilního katetru, 6. koordinovat onkologickou léčbu; c) pod odborným dohledem lékaře aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady.“. 96. V § 68 se číslo „72“ nahrazuje textem „72a“. 97. Za § 72 se vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu zní: „§ 72a Perfuziolog Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) a § 68 v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.“. 98. V § 80 písm. b) se slova „správnou laboratorní praxí“ nahrazují slovy „systémem kvality laboratoře“. 99. V § 102 se slovo „jednotlivého“ zrušuje. 100. V § 109 písm. a) bodě 5 se slovo „odborné“ nahrazuje slovem „specializované“. 101. V § 109 písm. a) se na konci bodu 6 středník nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 7, který zní: „7. zahájit a provádět poresuscitační péči v přednemocniční neodkladné péči, včetně analgosedace;“. 102. V § 109 se na konci písmene b) doplňuje bod 7, který zní: „7. provádí další život zachraňující úkony;“. 103. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní: „§ 109a Perfuziolog Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.“. 104. Za § 114 se vkládá nový § 114a, který včetně nadpisu zní: „§ 114a Klinický nutriční terapeut Klinický nutriční terapeut v oblasti preventivní a léčebné výživy vykonává činnosti podle § 110, 111 a 114.“. 105. V § 115 odst. 1 úvodní části ustanovení větě první se číslo „121“ nahrazuje textem „121a“. 106. V § 115 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský technik se specializovanou způsobilostí vykonává činnost podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.“. 107. Za § 121 se vkládá nový § 121a, který včetně nadpisu zní: „§ 121a Perfuziolog Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 121.“. 108. Nadpis hlavy XII zní: „PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ“. 109. V § 122 a 123 se text „§ 23“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 1“. 110. Na konci § 122 a 123 se doplňuje věta „Dále může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii pod odborným dohledem psychoterapeuta.“. 111. V § 122 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.“. 112. V § 123 se dosavadní text označuje jako odstavce 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Dětský klinický psycholog může vykonávat systematickou individuální, skupinovou, emergentní a rodinnou psychoterapii podle § 123a bez odborného dohledu psychoterapeuta, pokud absolvoval funkční specializaci v systematické psychologii do 31. prosince 2009 nebo získal certifikát o absolvování certifikovaného kurzu v systematické psychoterapii v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018.“. 113. Za § 123 se vkládá nový § 123a, který včetně nadpisu zní: „§ 123a Psychoterapeut Psychoterapeut vykonává bez odborného dohledu a bez indikace lékaře činnosti podle § 23 a dále systematickou individuální, skupinovou, komunitní, emergentní a rodinnou psychoterapii.“. 114. Nadpis hlavy XIII zní: „LOGOPED VE ZDRAVOTNICTVÍ SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ“. 115. § 131 včetně nadpisu zní: „§ 131 Klinický radiologický fyzik (1) Klinický radiologický fyzik provádí bez odborného dohledu činnosti podle § 26. Dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření a) provádět činnosti spojené s vývojem a ověřováním nezavedené metody související s lékařským ozářením, se zaměřením na její odůvodnění a optimalizaci, b) provádět činnosti spojené se zaváděním nového radiologického zařízení do klinické praxe, c) identifikovat činnosti vyžadující změnu v postupech lékařského ozáření a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů, d) provádět a organizovat výzkumnou činnost, e) zajišťovat ověřování stanovených měřidel v oblasti veličin atomové a jaderné fyziky, zajišťovat kalibraci dalších měřidel používaných v oblasti radiologické fyziky, f) spolupracovat s osobou, která provedla zkoušku dlouhodobé stability, na určení závažnosti závady odhalené touto zkouškou a stanovení termínu k jejímu odstranění, g) stanovovat kritéria pro přijatelnost radiologických zařízení a dozimetrického vybavení a určovat, kdy je zapotřebí odpovídající nápravné opatření, včetně jeho vyřazení z provozu, při zjištění nedostatků nebo závad při jeho fungování, h) poskytovat odborné poradenství v otázkách radiologické fyziky a v záležitostech týkajících se radiační ochrany při lékařském ozáření a konzultace o optimalizaci lékařského ozáření, a to ostatním zdravotnickým pracovníkům a dohlížející osobě podle atomového zákona, i) vést specializační vzdělávání, j) řídit zkoušky provozní stálosti a provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů, stanovovat jejich rozsah, frekvenci a způsob provádění a řídit provádění nápravných opatření v případě jejich nevyhovujících výsledků, k) seznamovat se s protokoly přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a interpretovat jejich výsledky, l) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při vyšetřování, analýze a hodnocení radiologické události a rozhodování o přijatých opatřeních za účelem minimalizace jejich rozsahu a pravděpodobnosti jejich vzniku, m) spolupracovat s lékařem a radiologickým asistentem se specializovanou způsobilostí při tvorbě místních radiologických standardů, n) účastnit se interních a externích klinických auditů a o) připravovat specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování. (2) Klinický radiologický fyzik, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření provádět fyzikálně-technickou část lékařského ozáření, zejména a) řídit stanovování dávek obdržených pacienty a hodnocení ozáření pacientů, b) řídit optimalizaci zobrazovacího procesu, c) provádět měření nezbytná pro ověření radiační zátěže pacienta při použití složitých nebo nestandardních radiologických postupů a d) zajišťovat a vést fyzikálně-technické činnosti spojené s přejímáním, kontrolou, manipulací a uložením radiologických zařízení. (3) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radiodiagnostiku vykonává v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 a dále a) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a b) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní. (4) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v radioterapii a dále a) provádí plánování v radioterapii, b) je přítomen přejímací zkoušce a zkoušce dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii a může dávat náměty k obsahu této zkoušky, c) spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro radioterapii při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události. (5) Klinický radiologický fyzik se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu vykonává bez odborného dohledu činnosti podle odstavce 1 v nukleární medicíně a dále a) v případě léčby radiofarmaky sleduje absorbovanou dávku, provádí výpočty a odhady pro její stanovení včetně posouzení radiačního rizika a poskytuje tyto údaje lékařům, b) v případě léčby radiofarmaky spolupracuje s lékařem a odborným radiologickým asistentem pro nukleární medicínu při tvorbě analýzy rizika vzniku radiologické události, c) v případě léčby radiofarmaky provádí dohled nad uvolňováním radioaktivních látek z pracoviště, d) řídí stanovování a hodnocení místních diagnostických referenčních úrovní a e) provádí šetření a navrhuje nápravná opatření při překračování diagnostických referenčních úrovní.“. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 116. V § 136 písmeno b) zní: „b) provádět činnosti podle pokynů radiologického fyzika při fyzikálně-technické části lékařského ozáření.“. 117. V § 143 úvodní části ustanovení se text „§ 26 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 132“, slova „na pracovišti nukleární medicíny“ se zrušují a slova „praktickou část lékařského ozáření na základě požadavku indikujícího lékaře, a to“ se nahrazují slovy „činnosti podle pokynů klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro nukleární medicínu na pracovišti nukleární medicíny v rámci fyzikálně-technické části lékařského ozáření a dále může v souladu s postupy lékařského ozáření v rámci praktické části lékařského ozáření provádět“. 118. V § 144 odstavec 2 zní: „(2) V případě, že zdravotnický prostředek, na němž biomedicínský inženýr se specializovanou způsobilostí vykonává činnosti podle odstavce 1, je radiologickým zařízením, vykonává tyto činnosti ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem.“. 119. Za § 150 se vkládá nový § 150a, který včetně nadpisu zní: „§ 150a Perfuziolog Perfuziolog vykonává v souvislosti s řízením mimotělního oběhu činnosti podle § 150.“. 120. § 160 až 162 včetně nadpisů znějí: „§ 160 Činnosti radiologického asistenta se specializovanou způsobilostí (1) Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 vykonává činnosti podle § 7 a dále může bez odborného dohledu, bez indikace, v souladu s postupy lékařského ozáření a v rozsahu své specializované způsobilosti a) připravovat místní radiologické standardy, b) vést celoživotní a specializační vzdělávání, c) připravovat podklady ke specifikaci technických parametrů radiologických zařízení v rámci investičního plánování, d) edukovat pacienty, případně jiné osoby, ve specifických postupech a připravovat pro ně informační materiály, e) koordinovat práci členů týmu v oblasti své specializované způsobilosti a působit jako konzultant pro ostatní členy týmu a provádět odborný dohled nad radiologickými asistenty bez specializované způsobilosti, f) provádět zajištění a hodnocení kvality poskytované zdravotní péče, prostředí a dokumentace, ověřovat získané informace a navrhovat způsoby zvýšení kvality zdravotní péče, g) vyhodnocovat rizika pochybení v radiologických postupech, včetně radiologických událostí, a navrhovat preventivní a nápravná opatření, h) provádět výzkum zaměřený zejména na identifikaci činností vyžadující změny v postupech, odhalení příčin nedostatků v poskytované péči a vytváření podmínek pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti a v rámci oboru, i) provádět a vyhodnocovat zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření, j) účastnit se interních a externích klinických auditů a k) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem a lékařem při navrhování nových technologií a postupů a jejich zavádění do praxe a vypracovávat podklady pro tvorbu národních radiologických standardů. (2) Radiologický asistent se specializovanou způsobilostí uvedený v § 161 až 163 dále může na základě indikace lékaře, bez odborného dohledu a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět přípravu pacientů na specifické diagnostické a léčebné výkony, doprovázet je, sledovat je a asistovat během výkonů. § 161 Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku (1) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku vykonává činnosti podle § 160 a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s postupy lékařského ozáření může a) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při stanovování místních diagnostických referenčních úrovní v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a na identifikaci příčin jejich překračování, b) sledovat dodržování místních diagnostických referenčních úrovní a realizovat nápravná opatření při jejich překračování, c) spolupracovat s klinickým radiologickým fyzikem při optimalizaci lékařského ozáření v radiodiagnostice a při intervenčních výkonech a při úpravách vyšetřovacích protokolů, d) schvalovat provedení lékařského ozáření ve skiagrafii a mamografii, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, a e) provádět hodnocení kvality lékařského ozáření, pokud je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření. (2) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku bez odborného dohledu na základě indikace lékaře může aplikovat intravenózní diagnostika s výjimkou radiofarmak. (3) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro skiagrafii dále může bez odborného dohledu, bez indikace a v souladu s postupy lékařského ozáření provádět praktickou část lékařského ozáření při a) skiagrafických nestandardizovaných výkonech a b) standardizovaných skiagrafických výkonech za ztížených podmínek. (4) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v mamografii může provádět v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace a pod odborným dohledem lékaře, který je aplikující odborník s klinickou odpovědností za klinické hodnocení lékařského ozáření, prvotní klinické zhodnocení zhotovené obrazové dokumentace v mamografii. (5) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování nukleární magnetickou rezonancí může na základě indikace lékaře bez odborného dohledu provádět a) specializované výkony využívající magnetickou rezonanci včetně jejich postprocessingového zpracování, b) nestandardizované výkony využívající magnetickou rezonanci a c) standardizované výkony využívající magnetickou rezonanci za ztížených podmínek. (6) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování výpočetní tomografií, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, dále může bez odborného dohledu, v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření, provádět praktickou část lékařského ozáření při výkonech ve výpočetní tomografii včetně jejich postprocessingového zpracování. (7) Odborný radiologický asistent pro radiodiagnostiku se zvláštní odbornou způsobilostí pro zobrazování v intervenční radiologii a kardiologii může v souladu s postupy lékařského ozáření a na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem s klinickou odpovědností za praktickou část lékařského ozáření, a) bez odborného dohledu provádět postprocessingové zpracování zhotovené obrazové dokumentace, b) bez odborného dohledu dokumentovat automatická morfologická zhodnocení a c) spolupracovat s lékařem při optimalizaci konkrétního lékařského ozáření během intervenčního výkonu. § 162 Odborný radiologický asistent pro radioterapii Odborný radiologický asistent pro radioterapii vykonává činnosti podle § 160 a dále v souladu s postupy lékařského ozáření, na základě indikace lékaře, který je aplikujícím odborníkem, může a) pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika se zvláštní odbornou způsobilostí pro radioterapii provádět plánování léčby, b) bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření v HDR brachyterapii, c) bez odborného dohledu provádět praktickou část lékařského ozáření při speciálních ozařovacích technikách v teleterapii, d) bez odborného dohledu provádět radiologické zobrazovací postupy pro plánování a ověřování léčby, základní analýzu obrazových dat a jejich následné zpracování a e) bez odborného dohledu provádět přímou dozimetrii na pacientovi.“. Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje. 121. V § 163 úvodní části ustanovení se za slovo „dále“ vkládají slova „v souladu s postupy lékařského ozáření“. 122. V § 163 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „a rozdělovat připravená radiofarmaka podle požadované aktivity k aplikaci“. 123. V § 163 písm. a) bod 4 zní: „4. provádět provozní zkoušky zobrazovacích a detekčních systémů;“. 124. V § 163 písm. b) bodě 1 se slova „pomocí hybridních diagnostických technologií zobrazovací“ nahrazují slovy „praktickou část lékařského ozáření při hybridních diagnostických výkonech“. 125. V § 163 písm. b) bodě 2 se slovo „intravenózní“ zrušuje. 126. V části čtvrté hlavě XXI se za § 163 doplňuje nové označení hlavy XXII, které včetně nadpisu zní: „HLAVA XXII ADIKTOLOG SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ“. 127. V § 163a odstavec 2 zní: „(2) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci může vést léčebný režim oddělení léčby závislostí.“. 128. V § 163a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo v oboru dětská a dorostová psychiatrie nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru návykové nemoci nebo psychologa ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí v oboru psychoterapie může a) vést psychoterapeutický režim oddělení léčby závislostí, b) poskytovat adiktologickou psychoterapii. (4) Klinický adiktolog na základě indikace lékaře může podávat léčivé přípravky10).“. 129. V části čtvrté se za hlavu XXII doplňuje nová hlava XXIII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA XXIII DĚTSKÁ SESTRA SE SPECIALIZOVANOU ZPŮSOBILOSTÍ § 163b Činnosti dětské sestry se specializovanou způsobilostí Dětská sestra uvedená v § 163c až 163h po získání specializované způsobilosti vykonává činnosti podle § 4b a dále bez odborného dohledu a bez indikace poskytuje a organizuje ošetřovatelskou péči, včetně vysoce specializované ošetřovatelské péče v oboru specializace. Přitom zejména může a) bez odborného dohledu a bez indikace 1. edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály, 2. sledovat a vyhodnocovat stav dětí z hlediska možnosti vzniku komplikací a náhlých příhod a podílet se na jejich řešení, 3. koordinovat práci členů ošetřovatelského týmu v oblasti své specializace, 4. hodnotit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče, 5. provádět ošetřovatelský výzkum, zejména identifikovat oblasti výzkumné činnosti, realizovat výzkumnou činnost a vytvářet podmínky pro aplikaci výsledků výzkumů do klinické praxe na vlastním pracovišti i v rámci oboru, 6. připravovat standardy specializovaných postupů v rozsahu své způsobilosti, 7. vést specializační vzdělávání v oboru své specializace, 8. provádět a dokumentovat fyzikální vyšetření dětí, b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. provádět přípravu dětí na specializované diagnostické a léčebné postupy, doprovázet je a asistovat během výkonů, sledovat je a ošetřovat po výkonu, 2. edukovat děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte ve specializovaných diagnostických a léčebných postupech. § 163c Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii Dětská sestra pro intenzivní péči v pediatrii a neonatologii vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti, u kterého dochází k selhávání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí. Přitom může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména 1. sledovat a analyzovat údaje o zdravotním stavu dítěte, hodnotit fyziologické funkce, analyzovat křivku elektrokardiogramu, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, hodnotit závažnost stavu, 2. zahajovat a provádět neodkladnou resuscitaci dětí se zajištěním dýchacích cest a s použitím dostupného technického vybavení, 3. pečovat o dýchací cesty dětí i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 4. pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 5. zajišťovat stálou připravenost klinického a anesteziologického pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení; sledovat a analyzovat údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznávat technické komplikace a řešit je, 6. hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy u dětí a novorozenců včetně nedonošených a zajišťovat jejich průchodnost, 7. provádět první ošetření rizikového novorozence po porodu, včetně případného zahájení resuscitace; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména 1. provádět měření a analýzu vitálních funkcí dětí specializovanými postupy pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod, 2. zajišťovat dýchací cesty dítěte všech věkových kategorií včetně nedonošených novorozenců dostupnými pomůckami, 3. provádět tracheobronchiální laváže u dětí a novorozenců včetně nedonošených se zajištěnými dýchacími cestami, 4. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 5. zavádět gastrickou sondu dětem v bezvědomí, ověřovat její polohu a aplikovat enterální výživu, 6. provádět výplach žaludku dětem se zajištěnými dýchacími cestami, 7. provádět katetrizaci močového měchýře nedonošených novorozenců ženského pohlaví, 8. vykonávat činnosti u dětí s akutním a chronickým selháním ledvin, které vyžadují léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve, 9. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením všech způsobů celkové a místní anestézie u dětí, 10. provádět punkci artérií k jednorázovému odběru krve a kanylaci k invazivní monitoraci krevního tlaku s výjimkou artérie femoralis u dětí, 11. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti; c) pod odborným dohledem lékaře 1. aplikovat transfuzní přípravky a krevní deriváty, 2. provádět extubaci tracheální rourky, 3. provádět externí kardiostimulaci, 4. provádět výměnu tracheostomické kanyly dětem všech věkových kategorií, včetně nedonošených novorozenců na umělé plicní ventilaci. § 163d Dětská sestra pro perioperační péči Dětská sestra pro perioperační péči vykonává činnosti podle § 163b při péči o dětské pacienty před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu včetně intervenčních, invazivních a diagnostických výkonů. Přitom zejména může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře 1. zajišťovat předsterilizační přípravu, dezinfekci a sterilizaci zdravotnických prostředků základními a specializovanými způsoby a metodami, 2. zajišťovat stálou pohotovost pracoviště, včetně instrumentária a dalších zdravotnických prostředků, k plánovaným a neodkladným operačním výkonům, 3. zajišťovat, připravovat a doplňovat instrumentárium, implantáty, staplery, další zdravotnické prostředky a jiný potřebný materiál a pomůcky bezprostředně před, v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu podle potřeb operačního týmu, 4. zajišťovat přípravu, manipulaci a obsluhu operačních stolů, přístrojů a tlakových nádob, 5. přikládat nebo zajišťovat přiložení inaktivní elektrody při použití monopolární koagulace u pacienta, 6. provádět antisepsi operačního pole u pacienta, 7. podílet se na rouškování operačního pole pacienta, 8. instrumentovat při operačních výkonech, 9. provádět ve spolupráci s chirurgickým týmem početní kontrolu nástrojů, břišních roušek a dalších použitých zdravotnických prostředků bezprostředně před, podle potřeb v průběhu a bezprostředně po operačním výkonu, 10. zajišťovat základní polohy a fixaci pacientů na operačním stole, včetně prevence komplikací z imobilizace; b) na základě indikace lékaře 1. zajišťovat polohu a fixaci pacientů na operačním stole před, v průběhu a po operačním výkonu, včetně prevence komplikací z imobilizace, 2. asistovat u méně náročných operačních výkonů. § 163e Dětská sestra pro dětskou a dorostovou psychiatrii Dětská sestra pro péči v dětské a dorostové psychiatrii vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti všech věkových kategorií, které má patologické změny psychického stavu. Dále může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména 1. provádět poradenskou a edukační činnost v oblasti prevence poruch duševního zdraví, prevence relapsu onemocnění a v oblasti resocializace, zaměřenou na děti, případně rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte, 2. koordinovat spolupráci mezi poskytovateli ambulantní a lůžkové péče a poskytovateli sociálních terénních služeb, 3. sledovat dodržování léčebného režimu dítěte, hodnotit známky zhoršování onemocnění, vyhodnocovat, zda dítě není nebezpečné sobě nebo svému okolí, sledovat chování dítěte z hlediska včasného zachycení nastupující krize, 4. napomáhat adaptaci dítěte na změněné životní podmínky a podporovat zachování fyzických, kognitivních a psychických funkcí prostřednictvím cílených aktivit, aktivizovat a rozvíjet schopnosti dítěte při jeho každodenních aktivitách, 5. provádět psychoterapeutickou podporu, 6. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při začleňování dítěte s poruchou duševního zdraví do vlastního sociálního prostředí, 7. provádět psychiatrickou rehabilitaci, 8. provádět neinvazivní odběry biologického materiálu pro vyšetření přítomnosti návykových látek a alkoholu, 9. informovat lékaře o projevech chování dítěte, jeho reakci na léčbu, o změnách psychického stavu, případně zajistit nezbytná opatření pro bezpečnost dítěte a jeho okolí, 10. provádět specializované deeskalační techniky předcházející rozvoji ohrožujícího a nebezpečného chování, 11. monitorovat projevy dítěte, u něhož byl použit omezovací prostředek, vyhodnocovat efektivitu a nezbytnost použitého omezovacího prostředku; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře zejména 1. provádět návštěvní službu a poskytovat ošetřovatelskou péči ve vlastním sociálním prostředí dítěte, 2. poskytovat ošetřovatelskou péči dítěti, které má patologické změny psychického stavu, vyžadující stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí; c) pod odborným dohledem lékaře se zvláštní specializovanou způsobilostí v oboru lékařská psychoterapie a se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo se specializovanou způsobilostí v oboru dětské a dorostové psychiatrie nebo klinického psychologa 1. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat činnosti při krizové intervenci, 2. v rozsahu své specializované způsobilosti vykonávat psychosociální intervence, včetně činnosti při zajišťování psychologické pomoci rodině, 3. používat pomocné psychoterapeutické techniky včetně individuálních psychoterapeutických rozhovorů, 4. zajišťovat psychoterapeutický režim oddělení. § 163f Dětská sestra pro domácí a hospicovou péči Dětská sestra pro domácí a hospicovou péči vykonává činnosti podle § 163b při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče a paliativní péče dětem všech věkových kategorií ve vlastním sociálním prostředí nebo ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu. Dále může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména 1. zjišťovat zdravotní a sociální situaci dítěte a osob blízkých ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům a následnému zajištění zdravotní a sociální péče, 2. plánovat a vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče dětem zejména s onemocněním vnitřních orgánů, pohybového aparátu, po chirurgické léčbě, dětem v terminálním stadiu, 3. hodnotit a ošetřovat arteriální vstupy, včetně zajištění jejich průchodnosti, 4. pečovat o dýchací cesty dítěte i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 5. pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 6. hodnotit a ošetřovat nehojící se rány, 7. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 8. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u dětí starších 15 let věku, 9. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u dítěte staršího 3 let věku s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru, 10. provádět výměnu močového katetru u chlapců starších 15 let věku, 11. doporučovat dětské pacienty do péče jiných poskytovatelů zdravotních služeb; b) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře provádět činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče. Přitom zejména může 1. zavádět a ukončovat domácí péči, včetně její administrace, 2. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 3. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti, 4. vykonávat činnosti u dětí s chronickým selháním ledvin, které vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami krve, 5. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 6. provádět tracheobronchiální laváže u dětí se zajištěnými dýchacími cestami, 7. provádět katetrizaci močového měchýře u chlapců starších 15 let věku. § 163g Dětská sestra pro péči v klinických oborech Dětská sestra pro péči v klinických oborech vykonává činnosti podle § 163b při poskytování ošetřovatelské péče dítěti všech věkových kategorií, u kterého nedochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání nehrozí, nebo nemá poruchy duševního zdraví, které vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví dítěte nebo jeho okolí. Přitom může a) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře zejména 1. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů a s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, včetně přípravy na jeho návrat do vlastního sociálního prostředí, 2. vykonávat činnosti specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů a s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu zaměřenou na posílení a udržení soběstačnosti, mentální schopnosti se zohledněním jeho věku prostřednictvím cílených aktivit, 3. provádět specializovanou a vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči o dítě s těžkou poruchou imunity a se záchvatovitým onemocněním, 4. vykonávat činnosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče u dítěte, které má patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí, 5. edukovat dítě, rodiče nebo jiného zákonného zástupce dítěte v oblastech zdravotní prevence a ošetřování; přitom spolupracovat zejména s fyzioterapeutem, nutričním terapeutem a zdravotně-sociálním pracovníkem, 6. provádět poradenskou a dispenzární činnost v rozsahu své specializované způsobilosti zaměřenou na problematiku onemocnění vnitřních orgánů a onemocnění vyžadujících chirurgickou léčbu, 7. provádět poradenskou činnost, zejména učit dítě a jeho rodinné příslušníky vyšetřovat si a hodnotit glykémii, upravovat výživové dávky, vypracovávat individuální pohybový režim diabetika, ve spolupráci s nutričním terapeutem radit v otázkách výživy, dále vyhledávat známky počátečních komplikací nemoci a provádět kontrolní vyšetření z hlediska kompenzace diabetu, 8. hodnotit a ošetřovat rány, 9. pečovat o dýchací cesty dítěte i při umělé plicní ventilaci, včetně odsávání z dolních cest dýchacích, 10. pečovat o dítě na domácí plicní ventilaci, včetně obsluhy zdravotnických prostředků, vyhodnocení ventilačních parametrů, výměny tracheostomické kanyly při komplikacích, provádět poučení rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte o používání pomůcek a obsluze zdravotnických prostředků, 11. provádět výměnu močového katetru u chlapců starších 15 let věku; b) bez odborného dohledu a bez indikace lékaře při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu, ve zdravotnických zařízeních následné lůžkové péče nebo ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče zejména 1. zavádět a udržovat kyslíkovou terapii, 2. podávat očistné klyzma nebo provádět manuální vybavení stolice u dětí starších 15 let věku, 3. aplikovat krystaloidní roztoky a provádět nitrožilní aplikaci 20% glukózy u dítěte staršího 3 let věku s ověřenou hypoglykemií, včetně zavedení periferního žilního katetru; c) bez odborného dohledu na základě indikace lékaře poskytovat činnosti při poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a rehabilitační péče u dítěte s onemocněním vnitřních orgánů nebo s onemocněním vyžadujícím chirurgickou léčbu, a to zejména 1. podávat léčivé přípravky do epidurálního katetru, 2. provádět dialýzu u dítěte s chronickým selháváním ledvin, které vyžaduje léčbu dostupnými očišťovacími metodami, 3. vykonávat činnosti spojené s přípravou, průběhem a ukončením aplikace metod léčby bolesti, 4. nastavovat ventilační parametry při poskytování domácí umělé plicní ventilace, 5. provádět tracheobronchiální laváže u dětí se zajištěnými dýchacími cestami, 6. provádět katetrizaci močového měchýře nedonošených novorozenců ženského pohlaví, 7. provádět katetrizaci močového měchýře u chlapců starších 15 let věku; d) pod odborným dohledem lékaře 1. odstraňovat břišní a hrudní drény, komorové a zevní lumbální drenáže, 2. aplikovat transfuzní přípravky14) a přetlakové objemové náhrady, 3. přikládat trakce, 4. provádět funkční vyšetření kardiovaskulárního systému, včetně zátěžových vyšetření, a orientačně hodnotit základní patologické nálezy. § 163h Perfuziolog Perfuziolog vykonává činnosti podle § 67 písm. a) až j) a § 163b v souvislosti s řízením mimotělního oběhu. § 163i Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii Dětská sestra pro péči v onkologii a hematoonkologii vykonává činnosti podle § 67b při poskytování specializované a vysoce specializované ošetřovatelské péče a paliativní péče u dětí s onkologickým nebo hematologickým onemocněním.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Nařízení vlády č. 157/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 157/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 416/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru SARS CoV-2 spočívající ve vybudování záložního zdravotnického zařízení a jeho částečné obsluze Vyhlášeno 17. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 73/2022 * § 1 - Zrušovací ustanovení * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 157 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. dubna 2022, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 416/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru SARS CoV-2 spočívající ve vybudování záložního zdravotnického zařízení a jeho částečné obsluze Vláda nařizuje podle § 14 odst. 3 a § 15 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. a zákona č. 46/2016 Sb.: § 1 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 416/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím při ochraně obyvatelstva a prevenci šíření koronaviru SARS CoV-2 spočívající ve vybudování záložního zdravotnického zařízení a jeho částečné obsluze, se zrušuje. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Nařízení vlády č. 156/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 156/2022 Sb. Nařízení vlády o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích v roce 2022 Vyhlášeno 17. 6. 2022, datum účinnosti 20. 6. 2022, částka 73/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Žádost o poskytnutí mimořádné podpory * § 3 - Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic * § 4 - Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov kuřat chovaných na maso * § 5 - Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov dojnic * § 6 - Podmínky poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele jablek * § 7 - Podmínky poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele konzumních brambor * § 8 - Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory * § 9 - Zamítnutí žádosti o poskytnutí podpory * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 20. 6. 2022 156 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. června 2022 o stanovení některých podmínek provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích v roce 2022 Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) některé podmínky provádění mimořádné podpory na přizpůsobení pro producentyproducenty v zemědělských odvětvích v roce 2022 (dále jen „mimořádná podpora“) Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“). § 2 Žádost o poskytnutí mimořádné podpory (1) Fond poskytne mimořádnou podporu na základě žádosti a) na chov prasnicprasnic, b) na chov kuřat chovaných na maso, c) na chov krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka (dále jen „dojnicedojnice“), d) pro pěstitele jablek, nebo e) pro pěstitele konzumních brambor. (2) Součástí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnicprasnic je poskytnutí údajů o splnění podmínek podle § 3 odst. 1. (3) Součástí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov kuřat chovaných na maso je poskytnutí údajů o splnění podmínek podle § 4 odst. 1. (4) Součástí žádosti o poskytnutí mimořádné podpory na chov dojnicdojnic je poskytnutí údajů o splnění podmínek podle § 5 odst. 1. (5) Žadatel doručí Fondu žádost o poskytnutí mimořádné podpory nejpozději do 30. června 2022 na formuláři vydaném Fondem. § 3 Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnic (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov prasnicprasnic může být fyzická nebo právnická osobaosoba, která a) zajistila zpracování části vyprodukované kejdy v bioplynové stanici v období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022, b) obdržela za dotační období roku 2021 podporu financovanou výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství v dotačním podprogramu 20.C.b. Podpora zlepšení stájového mikroklimatu prasatprasat, c) předložila rozhodnutí, kterým se vydává integrované povoleníintegrované povolení podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci, d) je registrována ke dni doručení žádosti o poskytnutí mimořádné podpory jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, nebo e) předložila potvrzení ošetřujícího veterinárního lékařeošetřujícího veterinárního lékaře, že v období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022 zlepšila životní prostředí použitím ověřených biotechnologických přípravků, které snižují emise amoniaku. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na průměrný počet prasnicprasnic stanovený jako aritmetický průměr z počtu prasnicprasnic vedených v ústřední evidenci podle plemenářského zákona (dále jen „ústřední evidence“) za období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022 za předpokladu, že průměrný počet činil nejméně 3 prasniceprasnice. § 4 Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov kuřat chovaných na maso (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov kuřat chovaných na maso může být fyzická nebo právnická osobaosoba, která a) zajistila zpracování části vyprodukovaného drůbežího trusu v bioplynové stanici v období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022, b) obdržela za dotační období roku 2021 podporu financovanou výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství v dotačním podprogramu 20.B.d. Podpora zlepšení stájového mikroklimatu drůbeže, c) předložila rozhodnutí, kterým se vydává integrované povoleníintegrované povolení podle ustanovení § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci, nebo d) je registrována ke dni doručení žádosti o poskytnutí mimořádné podpory jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu a) podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) na kuřata chovaná na maso podle počtu prodaných kuřat chovaných na maso za období od 1. ledna 2022 do 30. dubna 2022, nebo b) podle odstavce 1 písm. d) na kuřata chovaná na maso podle počtu prodaných kuřat chovaných na maso za období od 1. října 2021 do 30. dubna 2022 za předpokladu, že prodal nejméně 500 kusů kuřat chovaných na maso a že doloží Fondu doklad o prodeji těchto kuřat. § 5 Podmínky poskytnutí mimořádné podpory na chov dojnic (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory na chov dojnicdojnic může být fyzická nebo právnická osobaosoba, která a) zajistila zpracování části vyprodukované kejdy nebo jiných statkových hnojiv z chovu dojnicdojnic v bioplynové stanici v období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022, b) obdržela za dotační období roku 2021 podporu financovanou výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství v dotačním podprogramu 19.A Podpora na účast producentůproducentů a zpracovatelů mléka v režimu jakosti Q CZ, c) obdržela za dotační období roku 2021 podporu financovanou výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství v dotačním podprogramu 20.A.c. Podpora snížení škodlivých patogenních mikroorganismů ve stájovém prostředí dojnicdojnic, d) obdržela za dotační období roku 2021 podporu podle § 28 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, při dodržení minimálního poměru 0,2 VDJ/ha plochy bílkovinných plodin v roce 2021 k počtu dojnicdojnic vedených v ústřední evidenci k 31. březnu 2022, e) obdržela za dotační období roku 2021 dotaci podle § 10 nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění pozdějších předpisů, f) je registrována ke dni doručení žádosti o poskytnutí mimořádné podpory jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, nebo g) v evidenci využití půdypůdy podle uživatelských vztahů podle § 3a zákona o zemědělství (dále jen „evidence půdypůdy“) ke dni 31. března 2022 obhospodařovala trvalý travní porost k vlastní produkci objemných krmiv pro chov dojnicdojnic při dodržení minimální intenzity 0,2 VDJ/ha počtu dojnicdojnic vedených v ústřední evidenci k ploše trvalého travního porostu. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 na průměrný počet chovaných dojnicdojnic stanovený jako aritmetický průměr z počtu dojnicdojnic vedených v ústřední evidenci za období od 1. ledna 2022 do 31. března 2022 za předpokladu, že průměrný počet činil nejméně 3 dojnicedojnice. § 6 Podmínky poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele jablek (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele jablek může být fyzická nebo právnická osobaosoba, která a) byla zařazena do podopatření podle § 12 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 10 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, nebo b) je registrována ke dni doručení žádosti o poskytnutí mimořádné podpory jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 písm. a) na výměru ovocného saduovocného sadu vedenou k 31. prosinci 2021 v evidenci ovocných sadůovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství (dále jen „evidence ovocných sadůovocných sadů“) s ovocným druhem jabloň za předpokladu, že minimální výměra ovocného saduovocného sadu s ovocným druhem jabloň evidovaná k 31. prosinci 2021 činila nejméně 0,5 ha. (3) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 písm. b) na výměru ovocného saduovocného sadu, který je obhospodařován v režimu intenzivního ovocnářství a která byla vedena k 31. prosinci 2021 v evidenci půdypůdy s ovocným druhem jabloň za předpokladu, že minimální výměra ovocného saduovocného sadu s ovocným druhem jabloň evidovaná k 31. prosinci 2021 činila nejméně 0,5 ha. § 7 Podmínky poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele konzumních brambor (1) Žadatelem o poskytnutí mimořádné podpory pro pěstitele konzumních brambor může být fyzická nebo právnická osobaosoba, která a) podala žádost za dotační období roku 2021 na podporu financovanou výhradně z národních zdrojů podle § 2d zákona o zemědělství v dotačním podprogramu 19.C Podpora na účast producentůproducentů a zpracovatelů konzumních brambor v režimu jakosti Q CZ, b) je registrována ke dni doručení žádosti o poskytnutí mimořádné podpory jako osoba podnikající v ekologickém zemědělstvíosoba podnikající v ekologickém zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství a obdržela za dotační období roku 2021 dotaci podle § 9 nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 8 nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, nebo c) obdržela za dotační období roku 2021 podporu podle § 24 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (2) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 písm. b) na výměru podle § 9 nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle § 8 nařízení vlády č. 331/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu, že minimální výměra konzumních brambor, na kterou byla poskytnuta dotace, činila nejméně 1 ha. (3) Fond poskytne žadateli mimořádnou podporu podle odstavce 1 písm. c) na výměru podle § 24 odst. 5 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu, že minimální výměra konzumních brambor, na kterou byla poskytnuta tato podpora, činila nejméně 1 ha. § 8 Zveřejnění výše sazby mimořádné podpory Výši sazby mimořádné podpory na chov prasnicprasnic na 1 prasniciprasnici podle § 3, výši sazby mimořádné podpory na chov kuřat chovaných na maso na 1 kuře podle § 4, výši sazby mimořádné podpory na chov dojnicdojnic na 1 dojnicidojnici podle § 5, výši sazby mimořádné podpory pro pěstitele jablek na 1 ha jabloní podle § 6 a výši sazby mimořádné podpory pro pěstitele konzumních brambor na 1 ha konzumních brambor podle § 7 zveřejní Fond nejpozději do 15. srpna 2022 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9 Zamítnutí žádosti o poskytnutí podpory Fond žádost zamítne, zjistí-li, že a) žadatel doručil žádost o poskytnutí mimořádné podpory po lhůtě stanovené v § 2 odst. 5 a b) žadatel nesplnil podmínky poskytnutí mimořádné podpory. § 10 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 20. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/467 ze dne 23. března 2022, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 155/2022 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 155/2022 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2021 Vyhlášeno 17. 6. 2022, částka 72/2022 155 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 13. června 2022 o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2021 Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uveřejňuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu podle údajů ke dni 31. prosince 2021 předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu a celkovou spotřebu plynuplynu v České republice v roce 2021: 1. Celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ke dni 31. prosince 2021 činil 6 195 539. 2. Celková spotřeba plynuplynu v České republice v roce 2021 činila 100 329 668,645 MWh. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 154/2022 Sb.	Vyhláška č. 154/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 72/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 154 VYHLÁŠKA ze dne 8. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 21 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu, ve znění vyhlášky č. 331/2006 Sb., vyhlášky č. 390/2007 Sb., vyhlášky č. 194/2008 Sb., vyhlášky č. 15/2009 Sb., vyhlášky č. 484/2009 Sb., vyhlášky č. 384/2010 Sb., vyhlášky č. 441/2011 Sb., vyhlášky č. 456/2012 Sb., vyhlášky č. 401/2013 Sb., vyhlášky č. 346/2014 Sb., vyhlášky č. 389/2015 Sb., vyhlášky č. 411/2016 Sb., vyhlášky č. 409/2017 Sb., vyhlášky č. 265/2018 Sb., vyhlášky č. 280/2019 Sb., vyhlášky č. 316/2019 Sb., vyhlášky č. 486/2020 Sb. a vyhlášky č. 393/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 větě první se slova „na listině, na které je legalizován podpis,“ zrušují. 2. Nadpis § 5 zní: „Vyznačení ověřovací doložky na listině“. 3. Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisů znějí: „§ 5a Formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u nějž lze provést legalizaci (1) Dokument v elektronické podobě podepsaný elektronickým podpisem, který má být legalizován (dále jen „dokument s elektronickým podpisem“), musí být ve formátu PDF/A a jeho velikost nesmí přesáhnout velikost 50 MB. V případě použití formátu PDF/A ve verzi PDF/A-3 a vyšší nesmí dokument s elektronickým podpisem obsahovat dokument v datovém formátu, který není výstupním datovým formátem podle právního předpisu upravujícího vedení spisové služby, nebo dokument obsahující další dokumenty. (2) Dokument s elektronickým podpisem nesmí obsahovat škodlivý kód, který je způsobilý přivodit újmu na informačním systému, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy (dále jen „informační systém“), nebo na programovém vybavení kontaktního místa veřejné správy. (3) Elektronický podpis umístěný v dokumentu s elektronickým podpisem musí být viditelný, nejedná-li se o zaručený elektronický podpis založený na certifikátu pro elektronický podpis. (4) Pokud je dokument s elektronickým podpisem podepsán zaručeným elektronickým podpisem založeným na certifikátu pro elektronický podpis, nesmí být porušena integrita tohoto dokumentu. § 5b Postup při provádění legalizace na dokumentu v elektronické podobě (1) Dokument s elektronickým podpisem, který splňuje náležitosti podle § 5a, přijme úřad prostřednictvím datového úložiště elektronické aplikace informačního systému přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup (dále jen „datové úložiště“). (2) Dokument s elektronickým podpisem se v datovém úložišti uloží pro účely provedení legalizace na dobu 30 dnů. (3) Na dokumentu s elektronickým podpisem, který splňuje náležitosti podle § 5a, provede ověřující osoba legalizaci připojením ověřovací doložky. Připojení ověřovací doložky provede ověřující osoba s využitím informačního systému připojením dokumentu v elektronické podobě obsahujícího ověřovací doložku a otisk dokumentu, na němž je elektronický podpis legalizován. Dokument obsahující ověřovací doložku ověřující osoba podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. (4) Dokument obsahující ověřovací doložku úřad po provedení legalizace žadateli v závislosti na jeho volbě a) zašle do jeho datové schránky, nebo b) předá prostřednictvím datového úložiště; dokument obsahující ověřovací doložku se uloží v datovém úložišti na dobu 30 dnů ode dne, kdy byla legalizace provedena.“. 4. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“, písm. h) se za slovo „Chornice,“ vkládá slovo „Janůvky,“. 5. V příloze č. 1 v části „Pardubický kraj“, písm. l) se slovo „Janůvky,“ zrušuje. 6. V příloze č. 3 se za slova „uznal podpis na listině za vlastní“ vkládají slova „- uznal elektronický podpis na elektronickém dokumentu za vlastní“. 7. V příloze č. 3 se za slova „Otisk úředního razítka a podpis ověřující osoby“ doplňují slova „* - Kvalifikovaný elektronický podpis ověřující osoby a kvalifikované elektronické časové razítko“. 8. V příloze č. 4 se za slova „uznal podpis na listině za vlastní“ vkládají slova „- uznal elektronický podpis na elektronickém dokumentu za vlastní“. 9. V příloze č. 4 se za slova „Otisk úředního razítka a podpis ověřující osoby“ doplňují slova „ - Kvalifikovaný elektronický podpis ověřující osoby a kvalifikované elektronické časové razítko*“. 10. V příloze č. 8 nadpis sloupce 7 v pravé části zní: „Podpis na dokumentu byl uznán za vlastní“. 11. V příloze č. 8 nadpis sloupce 9 zní: „Označení druhu dokumentu, který je vidimován nebo na kterém je legalizován podpis“. Čl. II Přechodné ustanovení Ověřovací knihy vedené k 1. červenci 2022 lze používat do 31. prosince 2023, pokud v nich budou vyznačeny změny podle čl. I bodů 10 a 11 této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé Vyhlášeno 14. 6. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2018, částka 10/2022 * Článek 1 - Navázání partnerství * Článek 2 - Základ * HLAVA I - POLITICKÝ DIALOG A SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY * HLAVA II - OBCHOD A INVESTICE * HLAVA III - OBLASTI SPOLUPRÁCE * HLAVA IV - SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO * HLAVA V - INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * 1\\. Zadavatel, který použije výběrového nabídkového řízení, zásadně nestanoví nejzazší termín pro podání žádosti o účast dříve než za 25 dní od data zveřejnění oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. Pokud zadavatel z naléhavého a náležitě opodstatněného důvo * 2\\. Kromě případů stanovených v odstavci 3 zadavatel zásadně nestanoví nejzazší termín pro podání nabídky dříve než za 40 dní od data, kdy: - a) bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce (v případě otevřeného nabídkového řízení), nebo * 3\\. Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v odstavci 2 zkrátit na minimálních 10 dnů, jestliže: - a) zadavatel nejméně 40 dní a nejvýše 12 měsíců před zveřejněním oznámení o zamýšlené veřejné zakázce zveřejnil oznámení o plánované veřejné zakázce podle čl. 45 odst. 3 a jestliže toto oznámení o plánované veřejné zakázce obsahovalo: * 4\\. Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v odstavci 2 zkrátit o 5 dní za kterékoli z následujících okolností: - a) je-li oznámení o zamýšlené veřejné zakázce zveřejněno elektronicky; * 5\\. Použití odstavce 4 ve spojení s odstavcem 3 v žádném případě nevede ke zkrácení lhůt pro předkládání nabídek stanovených v odstavci 2 na méně než 10 dní od data, kdy bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. * 6\\. Jestliže zadavatel hodlá zakoupit komerční zboží či služby, může bez ohledu na veškeré ostatní lhůty podle tohoto dodatku zkrátit lhůtu pro předkládání nabídek stanovenou v odstavci 2 na minimálních 13 dní za předpokladu, že zveřejní elektronicky a ve s * 7\\. Pokud zadavatel, na něhož se vztahuje příloha 2, vybral pro nabídkové řízení všechny kvalifikované dodavatele nebo jejich omezený počet, lhůta pro předkládání nabídek může být určena na základě vzájemné dohody mezi zadavatelem a vybranými dodavateli. Je * a) popis zboží nebo služeb, které jsou předmětem zakázky; * b) název a adresu zadavatele; * c) název a adresu vítězného dodavatele; * d) hodnotu vítězné nabídky nebo nejvyšší a nejnižší nabídky, která byla při přidělení zakázky vzata v úvahu; * e) datum přidělení zakázky; * f) použitý druh nabídkového řízení a v případě použití omezeného nabídkového řízení též popis okolností odůvodňujících použití tohoto postupu. * a) veřejných zakázkách, včetně povahy a množství požadovaného zboží či služeb (pokud není množství známo, uvede se množství odhadované), a o veškerých požadavcích, které musí být splněny, včetně jakýchkoli technických specifikací, osvědčení o posouzení sho * b) všech podmínkách účasti, které musí dodavatelé splňovat, včetně seznamu informací a dokumentů, jež musí dodavatelé za tímto účelem předložit; * c) všech hodnotících kritériích, která budou při přidělování zakázky brána v úvahu, a o jejich relativním významu (pokud není jediným kritériem cena); * d) všech požadavcích, co se týče ověřování pravosti a kódování nebo jiných zařízení souvisejících s elektronickým příjmem informací (pokud zadavatel provádí nabídkové řízení elektronicky); * e) pravidlech, podle nichž bude probíhat dražba, včetně určení prvků nabídky souvisejících s hodnotícími kritérii (pokud zadavatel provádí elektronickou dražbu); * f) datu, čase, místě, případně o osobách, jejichž přítomnost bude povolena (pokud bude nabídkové řízení veřejně zahájeno); * g) všech ostatních podmínkách, včetně platebních podmínek a jakýchkoli omezení prostředků, kterými lze nabídky předkládat (např. v tištěné formě nebo elektronicky), a * h) všech datech pro dodávku zboží či služeb. * PŘÍLOHA 1 * Dílčí příloha 1 - Ústřední orgány státní správy, které vypisují veřejné zakázky v souladu s ustanoveními kapitoly II oddílu V hlavy II této dohody * Dílčí příloha 2 - Všechny další subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody * Dílčí příloha 3 : - Služby jiné než stavební, na něž se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody * Dílčí příloha 4: - Stavební služby, na něž se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody * Dílčí příloha 5 : - Všeobecné poznámky a odchylky od ustanovení hlavy II oddílu V kapitoly II této dohody Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2018 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. května 2012 byla v Bruselu podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 26. dubna 2013. Dohoda se na základě svého článku 117 odst. 1 prozatímně uplatňovala od 1. srpna 2012. Na základě svého článku 116 odst. 1 vstoupila Dohoda v platnost dne 1. srpna 2018 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy“, a EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, na straně jedné a IRÁCKÁ REPUBLIKA, dále jen „Irák“, na straně druhé, dále jen „smluvní strany“, PAMĚTLIVY vazeb, které existují mezi Unií, jejími členskými státy a Irákem, a pamětlivy společně sdílených hodnot, UZNÁVAJÍCE, že Unie, její členské státy a Irák si přejí tyto vazby posílit a navázat partnerství a spolupráci podporované politickým dialogem, S OHLEDEM NA význam, který smluvní strany přikládají cílům a zásadám Charty Spojených národů, dodržování lidských práv, demokratických principů a politických a ekonomických svobod, které tvoří samý základ partnerství, ZNOVU POTVRZUJÍCE svou oddanost demokratickým zásadám a lidským právům a základním svobodám, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN a v jiných důležitých mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv, UZNÁVAJÍCE zásadní význam udržitelného a sociálního rozvoje, který by měl probíhat zároveň s hospodářským rozvojem, UZNÁVAJÍCE význam, jaký má posilování vzájemné spolupráce, a uznávajíce společnou vůli konsolidovat, prohlubovat a rozrůzňovat své vztahy v oblastech společného zájmu na základě respektování svrchovanosti, rovnosti, nediskriminace, právního státu a řádné správy věcí veřejných, jakož i na základě respektování přirozeného prostředí a vzájemné prospěšnosti, UZNÁVAJÍCE, že je třeba podporovat Irák v jeho další práci na politických a hospodářských reformách a na hospodářské obnově a také při zlepšování životních podmínek chudých a znevýhodněných skupin obyvatelstva, UZNÁVAJÍCE, že je zapotřebí posílit úlohu žen v politickém, občanském, společenském, hospodářském a kulturním životě a že je třeba bojovat proti diskriminaci, PŘEJÍCE SI vytvářet příznivé podmínky pro podstatný rozvoj a rozrůznění obchodu mezi Unií a Irákem a posilovat spolupráci v oblasti hospodářství, obchodu, investic, vědy, techniky a kultury, USILUJÍCE o podporu obchodu a investic a o harmonické ekonomické vztahy mezi smluvními stranami založené na zásadách tržního hospodářství, BEROUCE V ÚVAHU potřebu vytvořit příznivé podmínky pro zlepšení podnikání a investic, VĚDOMY SI potřeby zlepšit podmínky, které ovlivňují podnikání a investice, a podmínky v oblastech jako usazování společností, zaměstnanost, poskytování služeb nebo pohyb kapitálu, PŘIHLÍŽEJÍCE k právu smluvních stran regulovat poskytování služeb na svých územích a zaručovat dosahování legitimních cílů veřejné politiky, S PŘIHLÉDNUTÍM KE svým závazkům obchodovat v souladu s Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace z 15. dubna 1994 (dále jen „Dohoda o WTO“) a ke společnému zájmu na tom, aby Irák k této dohodě přistoupil, UZNÁVAJÍCE specifické potřeby rozvojových zemí v rámci WTO, UZNÁVAJÍCE, že terorismus, organizovaný zločin, praní peněz a nedovolený obchod s drogami představují závažnou hrozbu pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost, jakož i pro plnění cílů vzájemné spolupráce, UVĚDOMUJÍCE si význam podpory a posilování regionální spolupráce, POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, která spadá do působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany, nikoliv jako součást Evropské unie, dokud Evropská unie neoznámí Iráku, že některá z těchto zemí začala být ustanoveními vázána jako součást Evropské unie v souladu s Protokolem (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie. Totéž platí v případě Dánska v souladu s Protokolem (č.22) o postavení Dánska připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Navázání partnerství 1. Navazuje se partnerství mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Irákem na straně druhé. 2. Cílem tohoto partnerství je: a) poskytnout příslušný rámec pro politický dialog mezi smluvními stranami, který umožní rozvoj politických vztahů; b) podporovat obchod a investice a harmonické hospodářské vztahy mezi smluvními stranami v zájmu posilování jejich udržitelného hospodářského rozvoje a c) položit základ pro právní, hospodářskou, sociální, finanční a kulturní spolupráci. Článek 2 Základ Dodržování zásad demokracie a lidských práv, jak jsou stanoveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných souvisejících mezinárodních nástrojích, jakož i zásady právního státu, je jádrem vnitřních a vnějších politik obou smluvních stran a představuje základní prvek této dohody. HLAVA I POLITICKÝ DIALOG A SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY Článek 3 Politický dialog 1. Smluvní strany navazují pravidelný politický dialog. Ten má posilovat jejich vztahy, přispívat k rozvoji partnerství a prohlubovat vzájemné porozumění a solidaritu. 2. V politickém dialogu se řeší všechny záležitosti společného zájmu, zejména pak otázky míru, zahraniční a bezpečnostní politiky, vnitrostátního dialogu a usmíření, demokracie, právního státu, lidských práv, řádné správy věcí veřejných a regionální stability a integrace. 3. Politický dialog bude probíhat na ministerské i vyšší úrovni jednou do roka. Článek 4 Boj proti terorismu Smluvní strany znovu potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s mezinárodními úmluvami, s mezinárodním humanitárním právem, uprchlickým právem a právními předpisy v oblasti lidských práv, jakož i se svými vnitrostátními právními předpisy se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti předcházení terorismu a jeho potlačování. Spolupracovat budou zejména: a) v rámci plného uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373 (2001) a jiných souvisejících rezolucí OSN, strategie OSN pro boj proti terorismu, mezinárodních úmluv a nástrojů; b) výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy a c) výměnou názorů na prostředky a metody používané v boji proti terorismu, včetně technických oblastí a vzdělávání, a výměnou zkušeností, pokud jde o předcházení terorismu. Smluvní strany jsou i nadále odhodlány dosáhnout co nejdříve dohody o všeobecné úmluvě OSN o mezinárodním terorismu. Smluvní strany jsou hluboce znepokojeny podněcováním k teroristickým činům a zdůrazňují své odhodlání podnikat veškerá potřebná a vhodná opatření v souladu s mezinárodními a vnitrostátními předpisy, aby omezily hrozbu, kterou toto podněcování představuje. Článek 5 Boj proti šíření zbraní hromadného ničení Smluvní strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a o nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních souvisejících mezinárodních závazků. Smluvní strany souhlasí s tím, že toto ustanovení je základním prvkem dohody. Smluvní strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že: a) přijmou opatření k podpisu či ratifikaci všech ostatních příslušných mezinárodních nástrojů nebo přistoupení k nim a jejich plnému provedení; b) vytvoří účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového využití technologií dvojího použití, a jenž bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu. Smluvní strany souhlasí, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat. Článek 6 Ruční palné a lehké zbraně 1. Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost. 2. Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat a plně provádět své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je akční program OSN pro prevenci, potírání a vymýcení nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech. 3. Smluvní strany se zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost a součinnost svého úsilí při řešení otázky nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, na celosvětové, regionální, subregionální a vnitrostátní úrovni, a dohodly se, že naváží pravidelný politický dialog, který bude tento závazek doprovázet a upevní jej. Článek 7 Mezinárodní trestní soud 1. Smluvní strany znovu potvrzují, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, by neměly zůstat nepotrestány a že jejich stíhání by mělo být zajištěno prostřednictvím opatření na národní nebo mezinárodní úrovni. 2. Smluvní strany uznávají, že Irák dosud není smluvní stranou Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, avšak zvažuje možnost přistoupit k němu v budoucnosti. To znamená, že Irák podnikne kroky za účelem přistoupení k Římskému statutu a souvisejícím nástrojům, jakož i za účelem jejich ratifikace a provádění. 3. Smluvní strany znovu potvrzují své odhodlání v této věci spolupracovat a sdílet mimo jiné zkušenosti s přijímáním právních úprav, které si vyžadují příslušné mezinárodní právní předpisy. HLAVA II OBCHOD A INVESTICE ODDÍL I Obchod se zbožím Kapitola I Obecná ustanovení Článek 8 Oblast působnosti a rozsah Tato kapitola se vztahuje na obchod se zbožím mezi smluvními stranami. Článek 9 Cla Pro účely této kapitoly se cly rozumí jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo vývoz zboží či v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají na tento dovoz nebo vývoz či ve spojení s ním. Cla však nezahrnují: a) poplatky rovnající se vnitrostátní dani ukládané v souladu s článkem 11; b) cla ukládaná v souladu s hlavou II kapitolou II oddílem I této dohody; c) cla ukládaná v souladu s články VI, XVI a XIX Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“), s Dohodou WTO o provádění článku VI GATT 1994, Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, Dohodou WTO o ochranných opatřeních, s článkem 5 Dohody WTO o zemědělství nebo s Ujednáním WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů (dále jen „DSU“); d) poplatky nebo jiné platby ukládané podle právních předpisů jedné ze smluvních stran v souladu s článkem VIII GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními. Článek 10 Doložka nejvyšších výhod 1. Smluvní strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod v souladu s článkem I.1 GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními. 2. Ustanovení odstavce 1 se nevztahují na: a) výhody poskytnuté s cílem zřídit celní unii nebo zónu volného obchodu podle GATT 1994 nebo výhody plynoucí z jejich zřízení; b) výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s GATT 1994 a s dalšími mezinárodními dohodami ve prospěch rozvojových zemí. Článek 11 Národní zacházení Každá smluvní strana zajistí národní zacházení pro zboží druhé strany v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení. Za tímto účelem se do dohody jako její součást přiměřeně začlení článek III GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení. Článek 12 Celní sazby 1. Výrobky pocházející z Iráku a dovážené do Unie podléhají unijní celní sazbě podle doložky nejvyšších výhod. Na tyto výrobky se neukládají žádná cla, která by převyšovala cla ukládaná na dovoz z členských států WTO v souladu s článkem I GATT 1994. 2. Výrobky pocházející z Unie nepodléhají při dovozu do Iráku clům, jež by byla vyšší než stávající 8% dávka z dováženého zboží určená na obnovu země. 3. Smluvní strany se dohodly, že do okamžiku, kdy Irák přistoupí k WTO, mohou být celní sazby pro dovoz upravovány, a to na základě vzájemné konzultace mezi stranami. 4. Jestliže po podpisu této dohody dojde ze strany Iráku k jakémukoli snížení sazeb pro dovoz erga omnes, zejména ke snížení vyplývajícímu z vyjednávání o sazbách ve Světové obchodní organizaci, tato snížená cla se použijí na dovoz pocházející z Unie a nahradí základní clo nebo dávku na obnovu počínaje dnem, kdy se uplatní tato snížení. Článek 13 Použití příslušných ustanovení GATT 1994 Do dohody se jako její součást začleňují následující články GATT 1994, které budou mezi stranami přiměřeně uplatňovány: a) článek V včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení; b) článek VII, odstavce 1, 2, 3, 4 písm. a), 4 písm. b), 4 písm. d) a 5 včetně jejich poznámek a doplňujících ustanovení a Dohoda WTO o provádění článku VII GATT 1994; c) článek VIII včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení; d) článek IX; e) článek X. Článek 14 Harmonizovaný systém popisu zboží Klasifikace zboží v rámci obchodu mezi smluvními stranami odpovídá ustanovením příslušné celní nomenklatury každé strany vykládané v souladu s harmonizovaným systémem Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží uzavřené v Bruselu dne 14. června 1983. Článek 15 Dočasný dovoz zboží Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních úmluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, smluvní strany si poskytnou vzájemné osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží. Režim dočasného dovozu se uplatní s přihlédnutím k podmínkám, za nichž dané smluvní strany přijaly povinnosti vyplývají z těchto úmluv. Článek 16 Zákaz množstevních omezení Vstupem této dohody v platnost odstraní Unie a Irák veškerá omezení dovozu či vývozu nebo jakákoli opatření s rovnocenným účinkem v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními a žádné takové omezení či opatření nebude v obchodu mezi stranami zachováno nebo nově přijato. Článek XI GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení se za tímto účelem přiměřeně začlení do této dohody jako její součást. Článek 17 Vývozní cla Žádná ze smluvních stran nesmí zachovat ani zavést žádná cla, daně nebo jiné poplatky a platby uložené na vývoz nebo v souvislosti s vývozem zboží do druhé strany. Žádná ze stran nesmí zachovat ani zavést žádné daně nebo jiné poplatky a platby ukládané na zboží vyvážené do druhé strany, jež převyšují daně nebo jiné poplatky a platby ukládané na obdobné zboží určené k prodeji na vnitřním trhu. Kapitola II Nápravná opatření v oblasti obchodu Článek 18 Antidumping 1. Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvním stranám v přijímání antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření v souladu s článkem VI GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení, v souladu s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994 a v souladu s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. 2. Na tento článek se nevztahují ustanovení hlavy II oddílu VI této dohody. Článek 19 Ochranná opatření 1. Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvním stranám v přijímání opatření podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody WTO o ochranných opatřeních. 2. Na tento článek se nevztahují ustanovení hlavy II oddílu VI této dohody. Kapitola III Výjimky Článek 20 Obecné výjimky Mezi smluvními stranami se přiměřeně použijí ustanovení článku XX GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení a článku XXI GATT 1994, která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást. Kapitola IV Záležitosti, které se netýkají cel Článek 21 Průmyslové normy a posuzování shody, technické předpisy 1. Vztah k Dohodě WTO o technických překážkách obchodu Mezi smluvními stranami se přiměřeně použijí ustanovení Dohody WTO o technických překážkách obchodu (dále jen „dohoda TBT“), která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást. 2. Rozsah a oblast působnosti Ustanovení této kapitoly se použijí na přípravu, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody, jak je uvedeno v dohodě TBT. 3. Cíle Cílem spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody je: a) zabránit technickým překážkám obchodu, nebo je omezit tak, aby se obchod mezi stranami usnadnil; b) podpořit vzájemnost, pokud jde o přístup výrobků smluvních stran na trh svého protějšku, zlepšením bezpečnosti, kvality a konkurenceschopnosti výrobků; c) podpořit rozsáhlejší používání mezinárodních technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody (včetně specifických odvětvových opatření) a používání mezinárodních osvědčených postupů pro jejich navrhování; d) zajistit, aby příprava, přijímání a uplatňování norem a technických předpisů bylo transparentní a nepředstavovalo zbytečné překážky pro obchod mezi smluvními stranami v souladu s ustanoveními dohody TBT; e) rozvinout v Iráku infrastrukturu pro technické předpisy, normalizaci, hodnocení shody, akreditaci, metrologii a dohled nad trhem; f) prohloubit funkční vazby mezi iráckými a unijními subjekty zodpovědnými za normalizaci, regulaci a posuzování shody; g) podpořit efektivní účast iráckých subjektů v mezinárodních normalizačních orgánech a ve výboru TBT. 4. Technické předpisy, normy a postupy pro posuzování shody a) Smluvní strany v souladu s ustanoveními dohody TBT zajistí, aby se technické předpisy, normy a postupy pro posuzování shody nepřipravovaly, nepřijímaly nebo neuplatňovaly s cílem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro vzájemný obchod; b) kde to bude možné, smluvní strany se vynasnaží své normy, technické předpisy a postupy pro posuzování shody harmonizovat. 5. Transparentnost a oznamování a) Pro smluvní strany platí povinnost sdílet informace o technických předpisech, normách a postupech pro posuzování shody stanovených v dohodě TBT; b) smluvní strany se dohodly na výměně informací o záležitostech, které by mohly být důležité z hlediska jejich obchodních vztahů, včetně výměny rychlých výstrah, odborných stanovisek a informací o odborných akcích prostřednictvím kontaktních míst; c) smluvní strany mohou spolupracovat na zřizování a provozu kontaktních míst, jakož i na zakládání a provozu společných databází. Kapitola V Sanitární a fytosanitární opatření Článek 22 Sanitární a fytosanitární opatření 1. Smluvní strany spolupracují v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření s cílem usnadňovat obchod a zároveň přitom chránit život nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin. Mezi stranami se přiměřeně použijí ustanovení dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, která jsou začleněna do dohody a tvoří její součást. 2. Smluvní strany mohou na požádání určovat a řešit problémy, které vyvstanou při uplatňování určitých sanitárních a fytosanitárních opatření, s cílem dosáhnout společně přijatelného řešení. ODDÍL II Obchod se službami a usazování Článek 23 Působnost 1. Tento oddíl stanoví potřebná ujednání, která mezi stranami zajistí postupnou liberalizaci obchodu v oblasti služeb a usazování. 2. Oddíl se týká opatření, jež mají dopad na obchod, pokud jde o služby a usazování ve všech hospodářských činnostech, s výjimkou: a) těžby, výroby a zpracování jaderného materiálu; b) výroby zbraní, munice a válečného materiálu a obchodu s nimi; c) audiovizuálních služeb a služeb v oblasti kultury; d) služeb v oblasti vzdělávání; e) zdravotnických a sociálních služeb; f) námořní kabotáže států; g) služeb letecké dopravy a pomocných služeb v letecké dopravě kromě: i) opravy letadel a údržby, během níž je stroj vyřazen z provozu, ii) prodeje a marketingu leteckých dopravních služeb, iii) služeb v oblasti počítačového rezervačního systému, iv) služeb pozemního odbavení, v) pronájmu letadel s posádkou, vi) služeb souvisejících s provozem letadel a h) kosmické dopravy. 3. Žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by ukládalo jakékoli povinnosti, pokud jde o veřejné zakázky. 4. Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na subvence poskytované smluvními stranami. 5. V souladu s ustanoveními tohoto oddílu si každá strana uchová právo regulovat a zavádět nové předpisy v zájmu dosažení legitimních cílů politiky. Článek 24 Definice Pro účely tohoto oddílu: a) „fyzickou osobou Unie“ se rozumí státní příslušník některého z členských států Unie podle právních předpisů tohoto státu a „fyzickou osobou Iráku“ se rozumí státní příslušník Iráku podle právních předpisů Iráku; b) „právnickou osobou“ se rozumí jakýkoli právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, jakéhokoli trustu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení; c) „právnickou osobou Unie“ nebo „právnickou osobou Iráku“ se rozumí právnická osoba, která byla založena v souladu s právními předpisy některého z členských států Unie nebo v souladu s právními předpisy Iráku a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území, pro něž platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Iráku. Pokud má právnická osoba na území, pro něž platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Iráku pouze své sídlo, správní ústředí, nebo hlavní provozovnu, považuje se za právnickou osobu Unie nebo právnickou osobu Iráku, jen má-li její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství Unie nebo Iráku; d) aniž je dotčeno písmeno c) ustanovení této dohody se vztahují rovněž na přepravní společnosti usazené mimo Unii nebo Irák a řízené státními příslušníky členského státu Unie nebo Iráku, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v daném členském státě Unie nebo v Iráku a plují-li pod vlajkou členského státu Unie nebo Iráku; e) „hospodářská činnost“ nezahrnuje činnosti prováděné pro výkon státní správy, tj. činnosti neprováděné na komerční bázi ani v konkurenci s jedním nebo více hospodářskými subjekty; f) „dceřinou společností“ se rozumí právnická osoba, která je skutečně řízena jinou právnickou osobou; g) „pobočkou“ právnické osoby se rozumí provozovna bez právní subjektivity, která působí trvalým dojmem, jako například pobočka mateřské společnosti, která má vlastní vedení a je materiálně vybavena pro účely obchodního jednání s třetími stranami, které sice vědí, že v případě potřeby bude existovat právní vazba s mateřskou společností se sídlem v zahraničí, ale nemusí jednat přímo s mateřskou společností a mohou uzavřít obchod v provozovně, která je pobočkou; h) „dodavatelem služby“ smluvní strany se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba usilující o dodání služby nebo službu dodávající; i) „obchodem v oblasti služeb“ se rozumí poskytování služby: i) z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany (1. způsob), ii) na území jedné smluvní strany spotřebitelispotřebiteli služby z druhé smluvní strany (2. způsob), iii) dodavatelem jedné smluvní strany prostřednictvím usazení na území druhé smluvní strany (3. způsob), iv) dodavatelem jedné smluvní strany prostřednictvím přítomnosti fyzických osob na území druhé smluvní strany (4. způsob); j) „opatřením“ se rozumí každé opatření smluvní strany, ať už ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě; k) „opatřeními přijatými nebo zachovávanými smluvní stranou“ se rozumí opatření učiněná: i) ústředními, regionálními nebo místními vládami a správními orgány a ii) nevládními orgány při výkonu pravomocí delegovaných ústředními, regionálními nebo místními vládami nebo správními orgány; l) „služby“ zahrnují jakékoli služby v jakémkoli odvětví kromě služeb dodávaných při výkonu vládní moci; m) „usazením“ se rozumí jakýkoli druh stálého obchodu nebo stálé provozovny vzniklý na základě: i) ustavení, nabytí nebo udržování právnické osoby nebo ii) vytvoření nebo udržování pobočky nebo zastoupení na území smluvní strany za účelem vykonávání hospodářské činnosti; n) „investorem“ smluvní strany se rozumí jakákoli fyzická či právnická osoba, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost prostřednictvím usazení; o) „službou poskytovanou při výkonu vládní moci“ se rozumí jakákoli služba, která není dodávána ani na komerčním základě, ani v rámci soutěže s jedním nebo více dodavateli služeb. Článek 25 1. Od okamžiku vstupu této dohody v platnost rozšíří Unie na služby a dodavatele služeb Iráku zacházení, které vyplývá z listiny specifických závazků Unie a jejích členských států ve vztahu k národnímu zacházení a přístupu na trh podle Všeobecné dohody o obchodu službami (dále jen „GATS“). 2. Od okamžiku vstupu této dohody v platnost a na základě článku 3 bude Irák poskytovat službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie v odvětví služeb i mimo něj zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Iráku nebo podobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům jakékoli třetí země, podle toho, co je výhodnější. 3. Irák může upravit zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie tak, že jej podrobí podmínkám a omezením, které povedou k méně příznivému zacházení, než je poskytováno jejím vlastním obdobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům. Tyto úpravy však musí splňovat následující podmínky: a) zacházení poskytované službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie nebude i nadále méně příznivé než zacházení poskytované Irákem podobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům kterékoli třetí země; b) čtyři měsíce před zamýšleným datem provedení těchto podmínek oznámí Irák svůj záměr Komisi Evropské unie (dále jen „Komise“). Na žádost Komise pak Irák poskytne podrobné informace o důvodech, které ji k zamýšlenému uložení podmínek a omezení opravňují. Pokud nebude Iráku do osmi týdnů zasláno žádné sdělení, lze z hlediska Unie považovat podmínky a omezení za přijaté; c) navrhované podmínky a omezení se na žádost kterékoli ze smluvních stran postoupí Výboru pro spolupráci za účelem posouzení a schválení. 4. Aniž jsou dotčeny výhody plynoucí ze zacházení poskytovaného službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie podle odstavce 2 tohoto článku, po přistoupení k WTO Irák rozšíří na služby a dodavatele služeb Unie také zacházení vyplývající z listiny specifických závazků podle GATS. Článek 26 1. Zacházení na základě doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto oddílem se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání. 2. Ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by stranám bránila přijímat nebo prosazovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit vyhýbání se daním podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů. 3. Ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by členským státům nebo Iráku při používání příslušných ustanovení jejich finančních právních předpisů bránila rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, zejména pokud jde o místo jejich pobytu. Článek 27 Ostatní dohody Žádné ustanovení tohoto oddílu neomezuje práva investorů smluvních stran využívat jakéhokoli příznivějšího zacházení poskytovaného na základě jakékoli stávající nebo budoucí mezinárodní dohody týkající se investic, jejíž je členský stát Unie nebo Irák smluvní stranou. Článek 28 Transparentnost Smluvní strany si budou vzájemně bezodkladně odpovídat na všechny žádosti o specifické informace o veškerých svých obecně závazných opatřeních nebo mezinárodních dohodách, které se týkají této dohody nebo ji ovlivňují. Smluvní strany rovněž ustanoví jedno nebo více informačních míst, která budou investorům a dodavatelům služeb druhé strany na požádání poskytovat konkrétní informace o všech těchto otázkách. Seznam těchto informačních míst je uveden v PŘÍLOZE 3. V informačních místech nemusí být uloženy právní a správní předpisy. Článek 29 Výjimky 1. Na ustanovení tohoto oddílu se vztahují výjimky uvedené v tomto článku. Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde převládají podobné podmínky, nebo skrytého omezení obchodu v oblasti služeb, žádná ustanovení tohoto oddílu se nevykládají tak, aby kterékoli straně bránila v přijetí nebo prosazování opatření, jež jsou: a) nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti nebo veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku; b) nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin; c) nezbytná k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy a jež nejsou neslučitelná s ustanoveními tohoto oddílu, včetně ustanovení týkajících se: i) předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo odškodňování za neplnění závazků ze smluv o službách, ii) ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracovávání a šíření osobních údajůosobních údajů, a ochrany důvěrné povahy záznamů a účtů jednotlivých osob, iii) bezpečnosti; d) v rozporu s cíli článku 25 za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je zajištění účinného a nestranného ukládání nebo vybírání přímých daní v případě služeb nebo dodavatelů služeb druhé smluvní strany; e) v rozporu s cíli článku 25 za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je bránit daňovým únikům a vyhýbání se daním podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových opatření nebo vnitrostátních daňových předpisů. 2. Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na příslušné systémy sociálního zabezpečení smluvních stran nebo na činnosti na území příslušné strany, které jsou spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem úřední pravomoci. 3. Ustanovení tohoto oddílu se nevztahují na opatření týkající se fyzických osob, jež usilují o přístup na trh pracovních sil některé smluvní strany, ani na opatření týkající se občanství, bydliště nebo zaměstnání na trvalém základě. 4. Žádná ustanovení tohoto oddílu nebrání smluvním stranám, aby uplatňovaly opatření za účelem regulace vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu na něm, včetně opatření, jež jsou nezbytná pro ochranu celistvosti jejich hranic, a aby zajistily spořádaný pohyb fyzických osob přes své hranice za předpokladu, že se tato opatření neuplatňují takovým způsobem, který ruší nebo zmenšuje výhody vznikající druhé straně podle článku 25. 5. Žádné ustanovení tohoto oddílu se nevztahuje na činnosti vykonávané centrální bankoubankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním subjektem při provádění měnové nebo devizové politiky. 6. Žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že brání smluvní straně, včetně jejích veřejných subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby na účet nebo se zárukou strany nebo za použití finančních zdrojů strany nebo jejích veřejných subjektů. 7. Ustanoveními tohoto oddílu není dotčeno uplatňování jakýchkoli opatření, která mohou smluvní strany za pomoci ustanovení této dohody přijmout, aby zabránily obcházení svých předpisů týkajících se přístupu třetích zemí na svůj trh. Článek 30 Bezpečnostní výjimky Žádná ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že by: a) se od kterékoli smluvní strany požadovalo, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy, nebo b) bránila kterékoli smluvní straně učinit jakékoliv opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů: i) opatření týkající se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských sil, ii) opatření vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě, iii) opatření související s výrobou zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodem s nimi a opatření související s obchodem s jiným zbožím a materiály, iv) opatření týkající se veřejných zakázek nezbytných pro účely národní bezpečnosti nebo národní obrany, v) opatření v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích nebo c) bránila kterékoli smluvní straně přijmout jakékoli opatření ve snaze dostát svým závazkům podle Charty Organizace spojených národů za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Článek 31 Postupná liberalizace obchodu v oblasti služeb a usazování Rada pro spolupráci může v závislosti na okolnostech, včetně situace po přistoupení Iráku k WTO, smluvním stranám doporučit, aby postupně rozšířily vzájemný obchod v oblasti služeb a usazování a aby zajistily plný soulad s ustanoveními GATS, zejména pak s článkem V. Pokud budou tato doporučení přijata, lze je provést prostřednictvím dohod mezi stranami. ODDÍL III Ustanovení o podnikání a investicích Článek 32 Podpora investic Smluvní strany budou podporovat nárůst vzájemně přínosných investic vytvořením příznivějších podmínek pro soukromé investice. Článek 33 Kontaktní místa a výměna informací V zájmu usnadnění komunikace mezi stranami o všech obchodních záležitostech týkajících se soukromých investic určí každá smluvní strana kontaktní místo. Toto kontaktní místo bude na žádost druhé strany poskytovat informace o úřadu nebo úředníkovi, kteří jsou za předmětné záležitosti odpovědní, a bude zajišťovat potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou. ODDÍL IV Běžné platby a kapitál Článek 34 Účel a oblast působnosti 1. Smluvní strany budou usilovat o vzájemnou liberalizaci běžných plateb a pohybu kapitálu v souladu se závazky přijatými v rámci mezinárodních finančních institucí. 2. Tento oddíl se vztahuje na veškeré běžné platby a veškerý pohyb kapitálu mezi smluvními stranami. Článek 35 Běžný účet Smluvní strany povolí veškeré platby a převody mezi stranami na běžném účtu ve volně směnitelné měně v souladu s ustanoveními Dohody o Mezinárodním měnovém fondu. Článek 36 Kapitálový účet Počínaje dnem vstupu této dohody v platnost umožní smluvní strany volný pohyb kapitálu týkajícího se přímých investic uskutečněných v souladu s právními předpisy hostitelské země a investic uskutečněných v souladu s ustanoveními této dohody, jakož i likvidaci nebo repatriaci tohoto kapitálu a veškerého zisku, který z něho pochází. Článek 37 Zachování současného stavu Smluvní strany nezavedou žádná nová omezení, pokud jde o běžné platby a pohyb kapitálu mezi jejich rezidenty, a nezpřísní stávající opatření. Článek 38 Ochranná opatření 1. V případech, kdy za výjimečných okolností pohyb kapitálu mezi Unií a Irákem působí nebo hrozí způsobit vážné obtíže pro fungování politiky směnných kurzů nebo měnové politiky v Unii nebo v Iráku, může Unie nebo Irák přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Unií a Irákem na dobu nejvýše šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná. 2. Smluvní strana, která taková ochranná opatření přijme, seznámí druhou stranu co nejdříve s harmonogramem pro jejich odstranění. Článek 39 Závěrečná ustanovení 1. Žádné ustanovení v tomto oddílu neomezuje práva hospodářských subjektů smluvních stran těžit z jakéhokoliv příznivějšího zacházení, které může být stanoveno v jakýchkoli stávajících dvoustranných nebo mnohostranných dohodách uzavřených stranami této dohody. 2. Smluvní strany povedou vzájemné konzultace s cílem usnadnit vzájemný pohyb kapitálu a podpořit tak cíle této dohody. ODDÍL V Otázky související s obchodem Kapitola I Státní obchodní podniky Článek 40 1. Smluvní strany hodlají přiměřeně dodržovat ustanovení článku XVII GATT 1994, jeho poznámek a doplňujících ustanovení a ujednání WTO o výkladu článku XVII GATT 1994, jež jsou začleněna do této dohody a tvoří její součást. 2. Požádá-li jedna strana druhou stranu o informace o zvláštních případech státních obchodních podniků, způsobu jejich činnosti a účinku jejich činnosti na dvoustranný obchod, dožádaná strana zajistí co největší možnou transparentnost, aniž by byl dotčen čl. XVII odst. 4 písm. d) GATT 1994 o důvěrných informacíchdůvěrných informacích. 3. Každá smluvní strana zajistí, že všechny státní obchodní podniky poskytující zboží či služby budou dodržovat její závazky podle této dohody. Kapitola II Zadávání veřejných zakázek Článek 41 Úvod 1. Smluvní strany uznávají, že transparentní, soutěžní a otevřená nabídková řízení přispívají k udržitelnému hospodářskému rozvoji, a stanovují si za cíl účinné, vzájemné a postupné otevření svých trhů s veřejnými zakázkami. 2. Pro účely této kapitoly se rozumí: a) „komerčním zbožím či službami“ typ zboží nebo služeb, které se běžně prodávají nebo nabízejí na obchodním trhu nebo které obvykle kupují nestátní odběratelé k nestátním účelům; b) „stavební službou“ služba, jejímž cílem je realizace jakéhokoli druhu stavebních prací, na základě 51. sekce prozatímní ústřední klasifikace produktů vypracované OSN (dále jen „CPC“); c) „dny“ dny kalendářní; d) „elektronickou dražbou“ opakující se postup, při němž dodavatelé využívají elektronických prostředků pro prezentaci buď nových cen, nebo nových hodnot pro kvantifikovatelné necenové prvky nabídek, které souvisejí s hodnotícími kritérii, nebo pro prezentaci obojího, a jenž umožňuje řazení a přeřazování nabídek; e) slovy „písemně“ nebo „písemný“ jakékoli slovní nebo číselné vyjádření, které lze číst, reprodukovat a posléze sdělovat. Jednat se může i o elektronicky předávané nebo uchovávané informace; f) „omezeným nabídkovým řízením“ řízení, ve kterém zadavatel kontaktuje jednoho nebo více dodavatelů dle svého výběru; g) „opatřením“ jakýkoli právní či správní předpis, postup, správní směrnice či praxe nebo jakýkoli jiný krok zadavatele ve vztahu k předmětné veřejné zakázce; h) „stálým seznamem“ seznam dodavatelů, kteří podle zadavatele splňují podmínky pro účast na tomto seznamu a které zadavatel zamýšlí využít více než jednou; i) „oznámením zamýšlené veřejné zakázky“ oznámení zveřejněné zadavatelem vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o účast, k předložení nabídky, nebo k obojímu; j) „kompenzací“ jakákoli podmínka nebo opatření, které se využívají k podpoře místního rozvoje nebo ke zlepšení platební bilance smluvní strany, jako je použití vnitrostátního obsahu, udělování licencí na technologii, investiční požadavky, výměnný obchod nebo podobná opatření či požadavky; k) „otevřeným nabídkovým řízením“ řízení, při němž může nabídku předložit jakýkoli zainteresovaný dodavatel; l) „osobou“ bud’ fyzická osoba, nebo právnická osoba; m) „zadavatelem“ subjekt, na který se vztahuje dodatek I týkající se smluvní strany v PŘÍLOZE I této dohody; n) „kvalifikovaným dodavatelem“ dodavatel, jehož zadavatel uznává jako splňujícího podmínky účasti; o) „výběrovým nabídkovým řízením“ řízení, v němž zadavatel vyzve k předložení nabídky pouze kvalifikované dodavatele; p) „službami“ i stavební práce, není-li uvedeno jinak; q) „normou“ dokument, schválený uznaným orgánem, který nabízí pro obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky výrobků či služeb nebo k nim se vztahující postupy a výrobní metody, jejichž dodržování není závazné. Norma může také zahrnovat terminologii, symboly, obal nebo požadavky na značení a na informace na etiketě, pokud se týkají výrobku, služby, postupu nebo výrobní metody, nebo se jimi výlučně zabývat; r) „dodavatelem“ osoba nebo skupina osob, která poskytuje nebo by mohla poskytovat zboží či služby, a s) „technickou specifikací“ požadavek nabídkového řízení, i) na stanovení vlastností výrobků nebo služeb, které jsou předmětem nabídky, včetně kvality, výkonnosti, bezpečnosti a rozměrů nebo výrobních postupů a postupů pro jejich poskytování, nebo ii) na uvedení informací o terminologii, symbolech, předpisech o balení, značení nebo označování výrobku, pokud se týkají zboží či služby. Článek 42 Oblast působnosti a rozsah 1. Tato kapitola se vztahuje na všechna opatření týkající se zahrnutých veřejných zakázek. Pro účely této kapitoly se zahrnutou veřejnou zakázkou rozumí zakázka pro státní účely: a) vypsaná na zboží, služby či jejich kombinaci: i) jak je uvedeno v dílčí příloze týkající se smluvní strany v dodatku I PŘÍLOHY 1 této dohody a ii) za účelem jiným, než je komerční prodej či odprodej nebo použití v souvislosti s výrobou a dodávkou zboží či služeb pro komerční prodej a odprodej; b) zadávaná všemi smluvními prostředky včetně koupě, koupě na splátky, pronájmu či nájmu s právem následné koupě nebo bez něj; c) jejíž hodnota se v okamžiku zveřejnění oznámení v souladu s článkem 45 rovná příslušné prahové hodnotě stanovené v dílčí příloze týkající se smluvních stran v dodatku I PŘÍLOHY 1 této dohody, nebo je vyšší; d) vypsaná zadavatelem a e) která není z působnosti této kapitoly jinak vyloučena. 2. Není-li uvedeno jinak, tato kapitola se nevztahuje na: a) nabývání nebo pronájem půdy, stávajících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo práv k nim; b) mimosmluvní ujednání nebo jakoukoli formu pomoci, kterou poskytují smluvní strany, včetně dohod o spolupráci, grantů, půjček, kapitálových injekcí, záruk a daňových pobídek; c) pořizování nebo získávání služeb finančních agentur nebo depozitních služeb, konkurzních služeb a služeb pro řízení v případě regulovaných finančních institucí nebo odbytových, výplatních a distribučních služeb pro cenné papíry vydané orgány veřejné správy, včetně půjček a vládních obligací, směnek a jiných cenných papírů; d) smlouvy na zajišťování veřejné zaměstnanosti; e) nabídková řízení prováděná: i) za konkrétním účelem poskytování mezinárodní pomoci, včetně rozvojové pomoci, ii) v rámci konkrétního postupu nebo podmínky mezinárodní dohody o rozmisťování vojsk nebo o společném provádění projektu smluvními stranami, iii) podle zvláštního postupu nebo podmínky mezinárodní organizace nebo nabídková řízení financovaná mezinárodními granty, půjčkami nebo jinou pomocí, kde by platný postup nebo podmínka byla v rozporu s touto kapitolou. 3. Každá strana ve svých dílčích přílohách v rámci dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody vymezí a upřesní následující informace: a) ústřední orgány státní správy, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 1); b) všechny ostatní subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 2); c) služby – jiné než stavební –, na které se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 3); d) stavební služby, na které se vztahuje tato kapitola (v dílčí příloze 4); e) jakékoli obecné poznámky (v dílčí příloze 5). 4. Pokud zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou, na niž se vztahuje tato kapitola, vyžaduje, aby osoby, které nejsou zahrnuty v dílčí příloze týkající se smluvní strany v rámci dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, zadávaly zakázky v souladu s určitými požadavky, na tyto požadavky se přiměřeně použije článek 43. 5. Při odhadování hodnoty veřejné zakázky za účelem ujištění, že jde o zahrnutou zakázku, nebude zadavatel veřejnou zakázku rozdělovat na dílčí zakázky, ani nebude vybírat či používat určitou oceňovací metodu pro odhad její hodnoty s cílem zakázku úplně nebo částečně vyloučit z působnosti této kapitoly. 6. Žádná ustanovení této kapitoly se nevykládají tak, aby některé smluvní straně bránila učinit opatření nebo nezveřejnit informace, které považuje za nezbytné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů týkajících se státních zakázek na zbraně, střelivo či válečný materiál nebo státních zakázek, které jsou nepostradatelné pro národní bezpečnost nebo pro účely obrany státu. 7. S výhradou požadavku, aby taková opatření nebyla uplatňována způsobem, který by vedl ke svévolné nebo neoprávněné diskriminaci stran, pokud převládají stejné podmínky, nebo ke skrytým omezením mezinárodního obchodu, se nic v této kapitole nevykládá tak, že by bránilo kterékoli straně ukládat nebo prosazovat opatření: a) nutná k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti; b) nutná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin; c) nutná k ochraně duševního vlastnictví nebo d) vztahující se ke zboží nebo službám osob s postižením, dobročinných institucí nebo na vězeňské práce. Článek 43 Obecné zásady 1. V případě jakýchkoli opatření a zahrnutých veřejných zakázek každá smluvní strana (včetně svých zadavatelů) okamžitě a bezpodmínečně zajistí pro zboží a služby druhé smluvní strany a pro dodavatele druhé smluvní strany nabízející zboží nebo služby zacházení, které není méně příznivé, než jaké smluvní strana (včetně svých zadavatelů) poskytuje domácímu zboží, službám a dodavatelům. 2. V případě jakýchkoli opatření týkajících se zahrnuté veřejné zakázky nebude žádná smluvní strana, včetně svých zadavatelů: a) zacházet s jedním dodavatelem usazeným na jejím území méně příznivě než s jiným dodavatelem usazeným na jejím území na základě stupně cizí příslušnosti nebo vlastnictví, ani nebude b) diskriminovat žádného dodavatele usazeného na jejím území na základě toho, že zboží nebo služby, které pro určitou veřejnou zakázku nabízí, jsou zbožím nebo službami druhé strany. 3. S ohledem na zákony, nařízení, postupy a praxi, které se týkají vládních zakázek, jakož i konkrétních zakázek vypisovaných veřejnými orgány na všech úrovních, otevřených pro zboží, služby a dodavatele třetích zemí, zajistí Irák pro zboží, služby a dodavatele Unie stejně příznivé zacházení, jaké poskytuje zboží, službám a dodavatelům z jakékoli třetí země. Používání elektronických prostředků 4. Při zadávání veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola, elektronickými prostředky je zadavatel povinen: a) zajistit, aby bylo nabídkové řízení provedeno s použitím takových technologií a softwaru, včetně technologií a softwaru pro ověřování pravosti a kódování informací, které jsou obecně dostupné a interoperabilní s ostatními běžně dostupnými technologickými a softwarovými produkty, a b) udržovat mechanismy, které zajišťují integritu žádostí o účast a integritu nabídek, včetně registrace času a příjmu a také prevence neoprávněného přístupu. Provádění nabídkového řízení 5. Zadavatel provádí nabídkové řízení, na které se vztahuje tato kapitola, transparentním a nestranným způsobem, který předejde střetu zájmů, zabrání korupčním praktikám a je v souladu s touto kapitolou. Pravidla původu 6. Pro účely zahrnutých veřejných zakázek žádná strana neuplatní pro zboží nebo služby dovážené z druhé strany nebo dodávané druhou stranou pravidla původu, která se liší od pravidel původu, jež daná strana ve stejné době uplatňuje pro dovoz nebo dodávky stejného zboží nebo služeb od téže strany při běžném obchodování. Článek 44 Zveřejňování informací o veřejných zakázkách 1. Každá ze stran: a) neprodleně zveřejní každý zákon, nařízení, soudní rozhodnutí, obecně platné správní opatření a standardní smluvní ujednání předepsané zákonem či nařízením, které jsou začleněné v podobě odkazu do oznámení nebo zadávací dokumentace a do postupu vztahujícího se k zakázkám podle této kapitoly, jakož i veškeré jejich úpravy, a to na oficiálně určených elektronických či tištěných médiích, která mají širokou distribuci a jsou veřejnosti snadno dostupná; b) poskytne kterékoli straně na požádání jejich vysvětlení; c) uvede v dodatku II k PŘÍLOZE 1 této dohody seznam elektronických a tištěných médií, na nichž strana zveřejní informace podle písmena a); d) uvede v dodatku III k PŘÍLOZE 1 této dohody seznam elektronických médií, na nichž strana zveřejní informace podle článku 45, čl. 47 odst. 4 a čl. 55 odst. 2. 2. Smluvní strany si navzájem bezprostředně oznamují veškeré úpravy informací, které uvedly v dodatku II či III k PŘÍLOZE 1 této dohody. Článek 45 Zveřejňování oznámení Oznámení zamýšlené veřejné zakázky 1. Zadavatel u každé zahrnuté veřejné zakázky, s výjimkou okolností popsaných v článku 52, zveřejní na příslušném médiu uvedeném v dodatku III k PŘÍLOZE 1 této dohody oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. Každé takové oznámení obsahuje informace stanovené v dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody. Oznámení jsou přístupná bezplatně v elektronické podobě z jednoho přístupového stanoviště. Souhrnné oznámení 2. Pro každou zamýšlenou veřejnou zakázku zveřejní zadavatel souhrnné oznámení, které bude dostupné v jednom z úředních jazyků WTO v okamžiku zveřejnění úplného oznámení zamýšlené veřejné zakázky. Souhrnné oznámení obsahuje přinejmenším tyto informace: a) předmět veřejné zakázky; b) nejzazší lhůtu pro předložení nabídky nebo případně nejzazší lhůtu pro podání žádosti o účast v nabídkovém řízení nebo o zařazení na stálý seznam a c) adresu, na které je možno žádat o dokumenty související s veřejnou zakázkou. Oznámení o plánovaných veřejných zakázkách 3. Zadavatelé se vyzývají, aby v každém finančním roce co nejdříve zveřejnili oznámení o plánovaných veřejných zakázkách (dále jen „oznámení o plánovaných veřejných zakázkách“). Toto oznámení by mělo obsahovat předmět veřejné zakázky a plánované datum zveřejnění oznámení zamýšlené veřejné zakázky. 4. Zadavatelé uvedení na seznamu v dílčí příloze 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody mohou využívat oznámení o plánovaných veřejných zakázkách jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že toto oznámení obsahuje co nejvíce dostupných informací stanovených v dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a také poznámku, že dodavatelé mají zadavateli sdělit svůj zájem o veřejnou zakázku. Článek 46 Podmínky účasti 1. Zadavatelé omezí podmínky účasti v nabídkovém řízení na podmínky, které jsou zásadní pro zajištění toho, aby měl dodavatel pro realizaci dané veřejné zakázky právní a finanční kapacitu i podnikatelské a odborné schopnosti. 2. Při posuzování, zda dodavatel splňuje podmínky účasti, zadavatel: a) hodnotí finanční, podnikatelské a odborné schopnosti dodavatele na základě jeho podnikatelských aktivit jak na území smluvní strany, z níž zadavatel pochází, tak mimo něj; b) nepodmiňuje účast dodavatele v nabídkovém řízení tím, že v předchozích zadávacích řízeních mu musí být zadavatelem konkrétní strany přidělena jedna nebo několik zakázek, nebo tím, že dodavatel musí mít předchozí zkušenosti s prací na území dané strany, a c) může vyžadovat odpovídající předchozí zkušenosti, pokud jsou zásadní pro splnění podmínek veřejné zakázky. 3. Při tomto posuzování zadavatel vychází z podmínek, které předem blíže určil v oznámeních či v zadávací dokumentaci. 4. Zadavatel musí vyloučit dodavatele z důvodu, jako jsou úpadek, lživá prohlášení, závažné nedostatky při plnění některého hmotněprávního požadavku nebo povinnosti vyplývající z předchozí smlouvy či smluv, rozsudek v souvislosti se závažnou trestnou činností nebo jiné rozsudky související se závažnými veřejnými trestnými činytrestnými činy, profesním pochybením nebo neplacením daní. Článek 47 Kvalifikace dodavatelů Výběrové nabídkové řízení 1. Pokud zadavatel hodlá využít výběrového nabídkového řízení: a) zahrne do oznámení zamýšlené veřejné zakázky přinejmenším informace uvedené v bodech 1, 2, 6, 7, 10 a 11 dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a vyzve dodavatele k podání žádosti o účast a b) poskytne kvalifikovaným dodavatelům do zahájení lhůty pro předkládání nabídek přinejmenším informace uvedené v bodech 3, 4, 5, 8 a 9 dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody, které oznámí, jak je stanoveno v odst. 2 bodě b) dodatku VI k PŘÍLOZE 1 této dohody. 2. Zadavatel uzná za kvalifikované dodavatele všechny domácí dodavatele a všechny dodavatele druhé strany, kteří splňují podmínky účasti v daném výběrovém řízení, ledaže by zadavatel v oznámení zamýšlené veřejné zakázky stanovil jakékoliv omezení, pokud jde o počet dodavatelů, jimž bude dovoleno předložit nabídku, a kritéria pro výběr tohoto omezeného počtu dodavatelů. 3. Pokud zadávací dokumentace není veřejně přístupná od data zveřejnění oznámení podle odstavce 1, zadavatel zajistí, aby tyto dokumenty byly poskytnuty všem kvalifikovaným dodavatelům vybraným v souladu s odstavcem 2 ve stejnou dobu. Dílčí příloha 2 Subjekty 4. Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může vést stálý seznam dodavatelů za předpokladu, že každým rokem zveřejní oznámení vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na tento seznam a že oznámení zveřejněná elektronickými prostředky jsou nepřetržitě k dispozici na příslušném médiu uvedeném v dodatku III k PŘÍLOZE 1 této dohody. Toto oznámení obsahuje informace stanovené v dodatku V k PŘÍLOZE 1 této dohody. 5. V případech, kdy je platnost stálého seznamu stanovena na tři roky či méně, může zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 zveřejnit oznámení podle odstavce 4 pouze jednou, a sice na začátku doby jeho platnosti, ovšem za předpokladu, že v oznámení bude doba platnosti zmíněna a že žádná další oznámení již nebudou zveřejněna. 6. Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, umožní dodavatelům požádat kdykoliv o zařazení na stálý seznam a všechny kvalifikované dodavatele na tento seznam zapíše v rozumně krátké době. Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může oznámení vyzývající dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam použít jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že: a) oznámení je zveřejněno v souladu s odstavcem 4 a obsahuje informace stanovené dodatkem V k PŘÍLOZE 1 této dohody a co nejvíce dostupných informací stanovených dodatkem IV k PŘÍLOZE 1 této dohody a že je v něm uvedeno, že jde o oznámení zamýšlené veřejné zakázky; b) zadavatel urychleně poskytne dodavatelům, kteří u něho projevili o danou veřejnou zakázku zájem, informace, jež jim budou postačovat pro posouzení jejich zájmu o zakázku, včetně všech zbývajících informací podle dodatku IV k PŘÍLOZE 1 této dohody, a to v míře, do jaké jsou takové informace dostupné. 7. Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, může dodavateli, který požádal o zařazení na stálý seznam v souladu s odstavcem 6, umožnit předložení nabídky pro danou veřejnou zakázku, pokud má zadavatel dostatek času na posouzení, zda tento dodavatel splňuje podmínky účasti. 8. Zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, všechny dodavatele, kteří podají žádost o účast nebo o zařazení na stálý seznam, pohotově informuje o svém rozhodnutí ve vztahu k jejich žádostem. 9. Pokud zadavatel, na něhož se vztahuje dílčí příloha 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody, zamítne dodavatelovu žádost o kvalifikaci nebo žádost o zařazení na stálý seznam, přestane dodavatele považovat za kvalifikovaného nebo jej vyškrtne ze stálého seznamu, zadavatel daného dodavatele o této skutečnosti urychleně informuje a na jeho žádost mu bez prodlení poskytne písemné odůvodnění svého rozhodnutí. Článek 48 Technické specifikace 1. Zadavatel nebude vypracovávat, přijímat ani uplatňovat žádné technické specifikace nebo předepisovat žádný postup pro posuzování shody za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro mezinárodní obchod. 2. Při definování technických specifikací pořizovaného zboží nebo služby je zadavatel, je-li to vhodné, povinen: a) stanovit technické specifikace spíše ve smyslu výkonnostních a funkčních požadavků než vzhledových nebo popisných charakteristik a b) založit technické specifikace na mezinárodních nebo evropských normách, pokud takové normy existují; jinak na vnitrostátních technických předpisech, uznávaných vnitrostátních normách nebo na stavebních předpisech. 3. Pokud se v technických specifikacích použijí vzhledové nebo popisné charakteristiky, zadavatel uvede, je-li to vhodné, že bude posuzovat nabídky rovnocenného zboží či služeb, které prokazatelně splňují podmínky veřejné zakázky, a to zapracováním slov „nebo rovnocenné“ do zadávací dokumentace. 4. Zadavatel nesmí v technických specifikacích uvádět požadavek nebo odkaz na určitou ochrannou známku nebo obchodní jméno, patent, autorské právo, průmyslový vzor nebo typ, specifický původ, výrobce nebo dodavatele, pokud existuje jiný dostatečně přesný nebo srozumitelný způsob, jak požadavky na veřejnou zakázku popsat. Pokud takový způsob neexistuje, musí zadavatel v zadávací dokumentaci použít například slova „nebo rovnocenný“. 5. Zadavatel si nevyžádá ani nepřijme způsobem, který by ve svém důsledku bránil hospodářské soutěži, doporučení, které by mohlo být použito při vypracovávání nebo přijímání technických specifikací pro určitou veřejnou zakázku, od osoby, která může mít na veřejné zakázce obchodní zájem. 6. Smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, mohou v souladu s tímto článkem vypracovávat, přijímat či uplatňovat technické specifikace s cílem podporovat zachování přírodních zdrojů nebo ochranu životního prostředí. Článek 49 Zadávací dokumentace 1. Zadavatel poskytne dodavatelům zadávací dokumentaci, která obsahuje všechny informace potřebné k tomu, aby dodavatelé mohli připravit a předložit odpovídající nabídky. Tato dokumentace musí zahrnovat úplný popis záležitostí uvedených v dodatku VIII k PŘÍLOZE 1 této dohody, pokud již nebyl poskytnut v oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. 2. Zadavatel na požádání bezodkladně poskytne kterémukoli dodavateli účastnícímu se výběrového řízení zadávací dokumentaci a reaguje na každou důvodnou žádost o důležité informace, kterou předloží dodavatel účastnící se výběrového řízení, za předpokladu, že uvedenými informacemi nebude daný dodavatel zvýhodněn v porovnání s konkurenty. 3. Pokud před přidělením zakázky zadavatel pozmění kritéria nebo požadavky stanovené v oznámení o zamýšlené veřejné zakázce nebo v zadávací dokumentaci poskytnuté zúčastněným dodavatelům nebo pokud provede změny v oznámení či zadávací dokumentaci, zadavatel veškeré takové změny nebo upravená či znovu vydaná oznámení či zadávací dokumenty předá v písemné podobě: a) všem dodavatelům, kteří se v době změn informací účastní řízení, pokud jsou známi, a ve všech ostatních případech stejným způsobem jako u původních informací a b) ve vhodnou dobu tak, aby tito dodavatelé měli možnost příslušně upravit své nabídky a znovu je předložit. Článek 50 Lhůty Zadavatel v souladu se svými vlastními přiměřenými potřebami poskytne dodavatelům dostatek času na přípravu a na podání žádosti o účast, jakož i na předložení odpovídající nabídky, přičemž zohlední faktory, jako je povaha a náročnost veřejné zakázky, rozsah očekávaných subdodávek nebo čas pro předání nabídky ze zahraničního i domácího místa, pokud k předání není použito elektronických prostředků. Tyto lhůty, včetně jakýchkoli prodloužení, jsou stejné pro všechny zainteresované nebo zúčastněné dodavatele. Platné lhůty jsou stanoveny v dodatku VI k PŘÍLOZE 1 této dohody. Článek 51 Jednání 1. Smluvní strany mohou stanovit, že jejich zadavatelé vedou jednání: a) v souvislosti s veřejnými zakázkami, u kterých uvedly tento záměr v oznámení zamýšlené veřejné zakázky, nebo b) pokud se na základě vyhodnocení jeví, že žádná nabídka není zjevně nejvýhodnější z hlediska zvláštních hodnotících kritérií stanovených v oznámení nebo v zadávací dokumentaci. 2. Zadavatel je povinen: a) zajistit, aby každé vyloučení dodavatelů, kteří se účastní jednání, bylo provedeno v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v oznámeních nebo v zadávací dokumentaci a b) aby po ukončení jednání byla všem zbývajícím dodavatelům poskytnuta společná lhůta pro podání nových nebo přepracovaných nabídek. Článek 52 Omezené nabídkové řízení Zadavatel může použít omezeného nabídkového řízení a může se rozhodnout pro neuplatňování článků 45 až 47, 49 až 51, 53 a 54 pouze za následujících podmínek: a) pokud: i) nebyly předloženy žádné nabídky nebo pokud o účast nepožádal žádný dodavatel, ii) nebyly předloženy žádné nabídky, které by odpovídaly základním požadavkům zadávací dokumentace, iii) žádný dodavatel nesplnil podmínky účasti nebo iv) předložené nabídky byly předem dohodnuty, za předpokladu, že podmínky v zadávací dokumentaci nejsou výrazně změněny; b) pokud dané zboží či služby mohou být dodány pouze konkrétním dodavatelem a neexistuje k nim žádná přiměřená alternativa či náhrada, protože požadavkem je v daném případě umělecké dílo; kvůli ochraně patentů, autorských práv nebo jiných výhradních práv nebo kvůli absenci hospodářské soutěže z technických důvodů; c) pokud jde o dodatečné dodávky od původního dodavatele obsahující zboží a služby, které nebyly do prvotní veřejné zakázky zahrnuty, a pokud změna dodavatele tohoto dodatečného zboží či služeb: i) není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jakými jsou požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, softwarem, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci prvotní veřejné zakázky, a ii) způsobí zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů; d) v nezbytně nutných případech, pokud z důvodů krajní naléhavosti vyvolaných událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, by výrobky nebo služby nemohly být získány včas prostřednictvím otevřeného nebo výběrového nabídkového řízení; e) v případě zboží zakoupeného na komoditním trhu; f) pokud zadavatel pořizuje prototypy nebo první zboží nebo službu, které jsou vyvinuty na jeho žádost v průběhu plnění nebo pro plnění určité zakázky na výzkum, pokus, studii nebo původní vývoj; g) v případě nákupů za výjimečně výhodných podmínek, které jsou nabízeny pouze krátkodobě v souvislosti s neobvyklým prodejem, jako je likvidace, nucená správa nebo konkurz, a kdy nejde o běžné nákupy od pravidelných dodavatelů, a h) v případě přidělení zakázky vítězovi soutěže o návrh, pokud byla soutěž uspořádána způsobem, který je v souladu se zásadami této kapitoly, a pokud jsou v ní soutěžící hodnoceni nezávislou porotou a vítěz má za odměnu získat zakázku na návrh. Článek 53 Elektronické dražby Pokud zadavatel hodlá vypsat veřejnou zakázku, na niž se vztahuje tato kapitola, za pomoci elektronické dražby, poskytne každému účastníkovi před zahájením této dražby: a) metodu pro automatické hodnocení, včetně matematického vzorce, která je založena na hodnotících kritériích stanovených v zadávací dokumentaci a která bude při dražbě použita pro automatické řazení a přeřazování; b) výsledky všech prvotních hodnocení prvků jeho nabídky, pokud má být zakázka přidělena na základě nejvýhodnější nabídky, a c) jakékoli jiné relevantní informace k provádění dražby. Článek 54 Zacházení s nabídkami a přidělování zakázek 1. Zadavatel všechny nabídky přijímá, otevírá a nakládá s nimi podle postupů, které zaručí spravedlnost a nestrannost nabídkového řízení, jakož i zachování důvěrnosti nabídek. 2. Zadavatel nepenalizuje žádného dodavatele, jehož nabídka je přijata po uplynutí určené lhůty, pokud je toto zpoždění způsobeno pouze zanedbáním ze strany zadavatele. 3. Jestliže zadavatel v době od zahájení nabídkového řízení do přidělení zakázky umožní některému dodavateli opravit nechtěné chyby formálního rázu, poskytne stejnou možnost všem zúčastněným dodavatelům. 4. Nabídka, která má být hodnocena z hlediska možnosti přidělení zakázky, musí mít písemnou podobu a musí v době otevření odpovídat nezbytným požadavkům stanoveným v oznámeních a v zadávací dokumentaci a musí být podána dodavatelem, který splňuje podmínky účasti. 5. S výjimkou případů, kdy zadavatel rozhodne, že přidělení zakázky není ve veřejném zájmu, přidělí zakázku tomu dodavateli, o kterém rozhodne, že je schopen splnit podmínky smlouvy, a který na základě pouhých hodnotících kritérií stanovených v oznámeních a v zadávací dokumentaci předložil nejvýhodnější nabídku nebo nabídku cenově nejnižší, pokud je cena jediným kritériem. 6. Pokud zadavatel obdrží nabídku v ceně, která je ve srovnání s cenami ostatních předložených nabídek abnormálně nízká, může u dodavatele ověřit, zda splňuje podmínky účasti a zda je schopen splnit podmínky smlouvy. 7. Zadavatel nevyužívá opce, neruší veřejnou zakázku nebo neupravuje přidělenou zakázku způsobem, který by znamenal obcházení povinností vyplývajících z dohody. Článek 55 Transparentnost informací o veřejné zakázce 1. Zadavatel zúčastněné dodavatele okamžitě seznámí se svým rozhodnutím o přidělení zakázky a na žádost tak učiní písemně. S výhradou článku 56 odstavců 2 a 3 poskytne zadavatel neúspěšným dodavatelům na jejich žádost odůvodnění, proč v řízení nevybral jejich nabídku, a uvede relativní přednosti, které měla nabídka vítězného dodavatele. 2. Do 72 dnů po přidělení zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola, zadavatel zveřejní oznámení prostřednictvím příslušného tištěného nebo elektronického média uvedeného v dodatku III. Je-li k tomuto účelu použito pouze elektronické médium, informace musí zůstat snadno dostupné po přiměřenou dobu. Toto oznámení bude obsahovat přinejmenším informace stanovené v dodatku VII k PŘÍLOZE 1 této dohody. Článek 56 Zpřístupňování informací 1. Na žádost druhé strany poskytne smluvní strana bezodkladně informace potřebné ke zjištění, zda bylo nabídkové řízení provedeno spravedlivě, nestranně a v souladu s touto kapitolou, včetně informací o charakteristikách a relativních přednostech úspěšné nabídky. V případech, kdy by sdělení těchto informací poškodilo hospodářskou soutěž při dalších nabídkových řízeních v budoucnosti, přijímající smluvní strana nesmí tyto informace zpřístupnit žádnému dodavateli s výjimkou situace, kdy proběhne konzultace se smluvní stranou, která dané informace poskytla a která dá k jejich zpřístupnění souhlas. 2. Smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, neposkytnou žádnému dodavateli informace, jež by mohly poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli, bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této kapitoly. 3. Žádná ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by byly smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, orgány a přezkumné subjekty povinny zpřístupňovat důvěrné informacedůvěrné informace, pokud by takové zpřístupnění bránilo prosazování práva; pokud by mohlo poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi dodavateli; pokud by poškodilo legitimní podnikatelské zájmy konkrétních osob, včetně ochrany duševního vlastnictví; nebo pokud by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem. Článek 57 Vnitřní postupy pro přezkum 1. Každá ze stran zajistí včasný, účinný, transparentní a nediskriminační postup pro správní či soudní přezkum, pomocí něhož bude moci dodavatel napadnout: a) porušení ustanovení této kapitoly, nebo b) pokud dodavatel nemá podle vnitrostátních právních předpisů právo přímo napadnout porušení této kapitoly, nedodržení opatření, kterými smluvní strana tuto kapitolu provádí, jestliže k nim došlo v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato kapitola a na které má nebo měl daný dodavatel zájem. Procesní pravidla pro veškeré námitky budou mít písemnou podobu a budou široce dostupná. 2. V případě stížnosti dodavatele, vznesené v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato kapitola a na které má nebo měl daný subjekt zájem, že došlo k porušení ustanovení nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1, předmětná smluvní strana vyzve zadavatele a dodavatele, aby hledali řešení prostřednictvím konzultace. Zadavatel jakoukoli takovou stížnost včas a nestranně zváží, a to způsobem, který nepoškodí dodavatelovu účast v probíhajícím nebo budoucím nabídkovém řízení nebo jeho právo hledat nápravu podle postupu pro správní či soudní přezkum. 3. Každému dodavateli se na vypracování a podání námitky poskytne dostatek času, v každém případě nejméně deset dní od chvíle, kdy se dodavatel o důvodech námitky dozvěděl, nebo se rozumně dozvědět mohl. 4. Každá smluvní strana zřídí nebo pověří nejméně jeden nestranný správní či soudní orgán, který je nezávislý na zadavatelích a který bude přijímat a přezkoumávat námitky podané dodavatelem v souvislosti s veřejnou zakázkou, na niž se vztahuje tato kapitola. 5. Pokud námitku prvotně přezkoumá jiný subjekt než orgán uvedený v odstavci 4, smluvní strana zajistí dodavateli možnost podat odvolání proti prvotnímu rozhodnutí k nestrannému správnímu nebo soudnímu orgánu, který je nezávislý na zadavateli, jehož veřejná nabídka je předmětem námitky. Přezkumný orgán, který není soudem, buď podléhá soudnímu přezkumu, nebo má procesní záruky, které zajistí, aby: a) zadavatel odpověděl na námitku písemně a zpřístupnil přezkumnému orgánu veškerou relevantní dokumentaci; b) účastníci řízení (dále jen „účastníci“) měli právo být slyšeni před rozhodnutím přezkumného orgánu o námitce; c) účastníci měli právo na zastoupení a doprovod; d) účastníci měli přístup na všechna řízení; e) účastníci měli právo požadovat, aby řízení probíhalo veřejně a mohli při něm být přítomni svědci, a f) rozhodnutí nebo doporučení navazující na námitky dodavatelů byla poskytována včas, písemně a s odůvodněním základu pro každé rozhodnutí či doporučení. 6. Každá ze stran přijme nebo zachová postupy pro: a) rychlá dočasná opatření, která zajistí, že dodavatel neztratí příležitost účastnit se nabídkového řízení. Tato dočasná opatření mohou vést k pozastavení nabídkového řízení. Postupy mohou zajistit, že při rozhodování, zda by se taková opatření měla uplatnit, mohou být zohledněny hlavní nepříznivé důsledky pro předmětné zájmy, včetně zájmu veřejného. Rozhodnutí o neuplatnění opatření bude písemně odůvodněno a b) nápravu nebo kompenzaci utrpěné ztráty či škod, které se mohou omezovat buď na náklady spojené s přípravou nabídky, nebo na náklady spojené s námitkou, nebo na obojí, přičemž náprava nebo kompenzace se vztahují na situace, kdy přezkumný orgán rozhodl, že došlo k porušení ustanovení nebo k nedodržení prováděcích opatření, jak je uvedeno v odstavci 1. Článek 58 Další jednání 1. Smluvní strany každoročně kontrolují účinné provádění této kapitoly a vzájemné otevření trhů s veřejnými zakázkami. Nejpozději do jednoho roka od vstupu této dohody v platnost smluvní strany zahájí jednání o rozšíření seznamu či seznamů subjektů uvedených v dílčích přílohách 1 a 2 dodatku I k PŘÍLOZE 1 této dohody. 2. Irák v rámci jednání o přistoupení k WTO uzná svůj závazek přistoupit k mnohostranné Dohodě o vládních zakázkách. Článek 59 Asymetrický režim a přechodná ustanovení Na Irák se budou s přihlédnutím k rozvojovým, finančním a obchodním potřebám vztahovat následující přechodná ustanovení: Irák může u dodávek a služeb čistě iráckých dodavatelů uplatňovat dočasný program preferenčních cen, který bude počítat s 5% cenovým diferenciálem v případě zboží a služeb a s 10% cenovým diferenciálem v případě prací. program preferenčních cen bude do deseti let od vstupu této dohody v platnost postupně ukončen. Kapitola III Ochrana duševního vlastnictví Článek 60 Povaha a rozsah závazků 1. V souladu s ustanoveními tohoto článku a PŘÍLOHY 2 této dohody Irák do pěti let od vstupu této dohody v platnost přijme právní předpisy s cílem zajistit odpovídající a účinnou ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami včetně pravidel stanovených v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví obsažené v příloze 1C k Dohodě o WTO (dále jen „dohoda TRIPS“), a zajistí také účinné prostředky k prosazování těchto práv. 2. Do tří let od vstupu této dohody v platnost přistoupí Irák k mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedeným v odstavci 2 PŘÍLOHY 2 této dohody, jejichž jsou členské státy smluvními stranami nebo jež jsou na základě ustanovení těchto úmluv členskými státy fakticky uplatňovány. 3. Do tří let od vstupu této dohody v platnost bude Irák dodržovat mnohostranné úmluvy o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedené v odstavci 3 PŘÍLOHY 2 této dohody, jejichž smluvními stranami je jeden či více členských států nebo jež jsou na základě ustanovení těchto úmluv jedním či více členskými státy fakticky uplatňovány. 4. Uplatňování tohoto článku a PŘÍLOHY 2 této dohody smluvní strany pravidelně kontrolují. Při přípravě právních předpisů, nebo vzniknou-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví problémy dotýkající se obchodních podmínek, budou na žádost kterékoli ze stran neprodleně probíhat konzultace s cílem dosáhnout vzájemně uspokojivého řešení. Do tří let od vstupu této dohody v platnost zahájí smluvní strany v souvislosti s právy duševního vlastnictví jednání o podrobnějších ustanoveních. 5. Každá ze stran přizná státnímu příslušníkovi druhé strany zacházení, které není méně příznivé než zacházení, jež ve vztahu k ochraně práv duševního vlastnictví poskytuje svým vlastním státním příslušníkům, s výhradou výjimek stanovených v mezinárodních nástrojích, jež jsou zahrnuty do PŘÍLOHY 2 této dohody nebo do ní budou zahrnovány při budoucích příležitostech, s platností od okamžiku, kdy budou konkrétní smluvní stranou ratifikovány. 6. Od vstupu této dohody v platnost bude Irák poskytovat podnikům a státním příslušníkům Unie ve vztahu k uznávání a ochraně duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod. ODDÍL VI Řešení sporů Kapitola I Cíl a oblast působnosti Článek 61 Cíl Cílem tohoto oddílu je předcházet sporům mezi smluvními stranami a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno oboustranně přijatelného řešení. Článek 62 Oblast působnosti Není-li výslovně uvedeno jinak, použije se tento oddíl v případě jakéhokoli sporu v souvislosti s výkladem či uplatňováním ustanovení hlavy II této dohody. Kapitola II Konzultace Článek 63 Konzultace 1. Smluvní strany se snaží veškeré spory týkající se výkladu a použití ustanovení uvedených v článku 62 řešit v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na rychlém, nestranném a oboustranně přijatelném řešení. 2. Smluvní strana, jež si přeje zahájit konzultaci, podá druhé straně písemnou žádost, ve které uvede všechna sporná opatření a také ustanovení uvedená v článku 62, jež považuje za použitelná, přičemž kopie této žádosti bude poskytnuta také Výboru pro spolupráci. 3. Konzultace se uskuteční do 30 dnů od data podání žádosti a probíhají na území žalované strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů od podání žádosti, pokud se obě smluvní strany nedohodnou, že v nich budou dále pokračovat. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstanou důvěrné. 4. V naléhavých situacích, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, se konzultace zahájí do 15 dnů od data podání žádosti a považují se za ukončené do 15 dnů od podání žádosti. 5. Pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo odstavci 4 nebo pokud se konzultace uskutečnily, ale strany se nedohodly na vzájemně přijatelném řešení, může stěžující smluvní strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu podle článku 64. Kapitola III Postupy pro řešení sporů Článek 64 Zahájení rozhodčího řízení 1. Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 63, může žalující strana požádat o ustavení rozhodčího tribunálu. 2. Písemná žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se zašle žalované straně a Výboru pro spolupráci. Žalující strana v žádosti uvede konkrétní sporná opatření a vysvětlí, jakým způsobem tato opatření porušují ustanovení uvedená v článku 62 v míře, aby vznikl dostačující právní základ pro stížnost. Článek 65 Ustavení rozhodčího tribunálu 1. Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců. 2. Do deseti dnů od data podání žádosti o ustavení rozhodčího tribunálu Výboru pro spolupráci zahájí strany konzultaci s cílem dosáhnout dohody ohledně složení tohoto tribunálu. 3. Pokud strany nejsou schopny dohodnout se na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může kterákoli strana požádat předsedu Výboru pro spolupráci nebo jeho zástupce, aby byli všichni tři členové vybráni losem ze seznamu uvedeného v článku 78, přičemž jeden člen bude v takovém případě vybrán z osob navržených žalující stranou, jeden z osob navržených žalovanou stranou a jeden z osob, které obě strany navrhly na funkci předsedy. V případě, že se strany dohodnou na jednom či více členech rozhodčího tribunálu, zbývající člen či členové se vyberou stejným postupem z platného seznamu potenciálních rozhodců. 4. Předseda Výboru pro spolupráci nebo jeho zástupce vybere rozhodce do pěti dnů od podání žádosti některou ze stran podle odstavce 3 a učiní tak za přítomnosti zástupců jednotlivých stran. 5. Za datum ustavení rozhodčího tribunálu se považuje datum, kdy byli vybráni všichni tři rozhodci. 6. Pokud by v době podání žádosti podle odstavce 3 nebyl vypracován žádný seznam uvedený v článku 78, všichni tři rozhodci budou vylosováni z osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma smluvními stranami. Článek 66 Průběžná zpráva tribunálu Rozhodčí tribunál předloží smluvním stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní odůvodnění zjištění a učiněných doporučení nejpozději 90 dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu. Jakákoli strana může předložit do patnácti dnů od oznámení písemnou žádost, aby rozhodčí tribunál určitý aspekt prozatímní zprávy přezkoumal. Závěry konečného rozhodnutí tribunálu budou zahrnovat dostatečné zdůvodnění argumentů vznesených v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a poznámky obou stran. Článek 67 Rozhodnutí rozhodčího tribunálu 1. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 120 dnů od data svého ustavení. Pokud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, musí o tom předseda tribunálu písemně uvědomit obě strany a Výbor pro spolupráci s uvedením důvodů zpoždění a data předpokládaného ukončení úkolu. Rozhodnutí tribunálu by v žádném případě nemělo být oznámeno později než 150 dnů od data ustavení rozhodčího tribunálu. 2. V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vyvine rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí oznámeno do 60 dnů od data jeho ustavení. K oznámení by v žádném případě nemělo dojít později než 75 dnů od ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud se tribunál domnívá, že jde o naléhavý případ, může vydat předběžné rozhodnutí do 10 dnů od data svého ustavení. Článek 68 Splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího tribunálu Každá ze stran přijme veškerá opatření nezbytná k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu v dobré víře a obě strany budou usilovat o dohodu ohledně lhůty pro splnění požadavků tohoto rozhodnutí. Článek 69 Přiměřená lhůta pro splnění požadavků 1. Nejpozději do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího tribunálu dotčeným stranám sdělí žalovaná strana žalující straně a Výboru pro spolupráci, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí (dále jen „přiměřená lhůta“), není-li možné je splnit okamžitě. 2. Pokud se smluvní strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě k dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do 20 dnů od oznámení učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1 písemně původní rozhodčí tribunál, aby délku přiměřené lhůty určil on. Tato žádost musí být oznámena také druhé straně a Výboru pro spolupráci, a to současně. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 20 dnů od podání žádosti. 3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se ustanovení uvedená v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 35 dnů od podání žádosti zmiňované v odstavci 2. 4. Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi smluvními stranami prodloužit. Článek 70 Přezkum opatření přijatých s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu 1. Žalovaná strana oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně a Výboru pro spolupráci opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu. 2. V případě neshody mezi stranami ohledně existence nebo souladu jakéhokoli opatření oznámeného podle odstavce 1 s ustanoveními uvedenými v článku 62 může žalující strana o rozhodnutí v této věci písemně požádat původní rozhodčí tribunál. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporné opatření a vysvětlit, jakým způsobem je toto opatření v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 62. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 45 dnů od podání žádosti. 3. V případě, že není možné, aby byl původní rozhodčí tribunál nebo někteří jeho členové znovu svoláni, použijí se ustanovení uvedená v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 60 dnů od podání žádosti zmiňované v odstavci 2. Článek 71 Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí 1. Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření oznámené podle čl. 70 odst. 1 je v rozporu s povinnostmi strany podle ustanovení uvedených v článku 62, žalovaná strana na žádost žalující strany předloží nabídku dočasného vyrovnání. 2. Pokud není dosaženo dohody ohledně vyrovnání do 30 dnů po uplynutí přiměřené lhůty nebo do 30 dnů po přijetí rozhodnutí rozhodčího tribunálu podle článku 70, podle něhož opatření přijaté s cílem splnit požadavky rozhodnutí není v souladu s ustanoveními uvedenými s článku 62, je žalující strana oprávněna po oznámení žalované straně a Výboru pro spolupráci pozastavit provádění závazků vyplývajících z ustanovení uvedených v článku 62 na úrovni odpovídající zrušení nebo zmenšení způsobenému tímto porušením. Pokud žalovaná strana nepožádá o smírčí řízení podle odstavce 3, žalující strana může toto pozastavení uplatnit 10 dnů po oznámení. 3. Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením, může písemně požádat původní rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Taková žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2. Původní rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí o úrovni pozastavení závazků smluvním stranám a Výboru pro spolupráci do 30 dnů od podání žádosti. Závazky nesmí být pozastaveny do té doby, než původní rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být s tímto rozhodnutím v souladu. 4. V případě, že není možné znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 45 dnů od podání žádosti uvedené v odstavci 3. 5. Pozastavení závazků je dočasné a použije se pouze do doby, než je opatření, které není v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 62, zrušeno či změněno tak, aby bylo v souladu s těmito ustanoveními, jak stanoví článek 72, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu. Článek 72 Přezkum opatření přijatých po pozastavení závazků s cílem splnit požadavky rozhodnutí 1. Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro spolupráci všechna opatření, která přijala za účelem dosažení souladu s rozhodnutím rozhodčího tribunálu, a svou žádost o ukončení pozastavení závazků uplatňovaných žalující stranou. 2. Pokud smluvní strany nedospějí k dohodě ohledně slučitelnosti oznámeného opatření s ustanoveními článku 62 do 30 dnů od podání oznámení, požádá žalující smluvní strana písemně původní rozhodčí tribunál o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena současně žalované straně a Výboru pro spolupráci. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci nejpozději do 45 dnů od podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté pro dosažení souladu odpovídá ustanovení článku 62, bude pozastavení závazků ukončeno. 3. V případě, že není možné znovu svolat původní rozhodčí tribunál nebo některé jeho členy, použijí se postupy uvedené v článku 65. Rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí do 60 dnů od podání žádosti uvedené v odstavci 2. Článek 73 Řešení na základě vzájemné dohody Smluvní strany se mohou kdykoliv vzájemně dohodnout na řešení sporu podle tohoto oddílu. Jakékoli takové řešení pak oznámí Výboru pro spolupráci a rozhodčímu tribunálu. Po oznámení vzájemně dohodnutého řešení tribunál ukončí svou práci a řízení. Článek 74 Jednací řád 1. Postupy pro řešení sporů podle tohoto oddílu se řídí jednacím řádem a kodexem chování, které přijme Výbor pro spolupráci. 2. Smluvní strany mohou rozhodnout o změně tohoto jednacího řádu nebo kodexu chování. 3. Veškerá jednání rozhodčího tribunálu jsou podle jednacího řádu otevřená veřejnosti. Článek 75 Informace a technické poradenství Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál požádat o informace jakýkoli zdroj (včetně účastníků sporu), který považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodný. Rozhodčí tribunál má také právo požádat o stanovisko znalců, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny každé ze stran a musí jí být předloženy k vyjádření. Zainteresované fyzické nebo právnické osoby usazené na území smluvních stran jsou za podmínek stanovených v jednacím řádu oprávněny předložit rozhodčímu tribunálu informace amicus curiae. Článek 76 Pravidla výkladu Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení uvedená v článku 62 podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu. Rozhodnutím rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti podle ustanovení uvedených v článku 62. Článek 77 Rozhodování a rozhodnutí rozhodčího tribunálu 1. Rozhodčí tribunál se vynasnaží dosáhnout rozhodnutí cestou konsenzu. Pokud však cestou konsenzu není možné k rozhodnutí dospět, přijme se rozhodnutí o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Nesouhlasná stanoviska rozhodců však nejsou v žádném případě zveřejňována. 2. Rozhodnutí rozhodčího tribunálu je pro smluvní strany závazné a nevytváří žádná práva nebo povinnosti pro fyzické či právnické osoby. Rozhodnutí musí obsahovat zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a základní odůvodnění všech zjištění a učiněných závěrů. Výbor pro spolupráci zveřejní rozhodnutí rozhodčího tribunálu v jeho úplnosti, pokud se v zájmu zajištění důvěrnosti citlivých obchodních informací nerozhodne jinak. Kapitola IV Všeobecná ustanovení Článek 78 Seznam rozhodců 1. Výbor pro spolupráci sestaví do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost seznam 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Každá ze stran navrhne na tuto funkci pět osob. Smluvní strany vyberou také pět osob, jež nemají státní příslušnost ani jedné z nich a jež budou vystupovat ve funkci předsedy rozhodčího tribunálu. Výbor pro spolupráci odpovídá za udržování seznamu tak, jak je výše uvedeno. 2. Rozhodci mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby, nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády ani nejsou spojeni s vládou žádné ze smluvních stran a postupují ve shodě s kodexem jednání. Článek 79 Vztah k závazkům WTO 1. Dokud Irák nepřistoupí ke Světové obchodní organizaci, rozhodčí tribunály přijmou při rozhodování o domnělém porušení některého z ustanovení zmíněných v článku 62, které odkazuje k ustanovení Dohody o WTO nebo takové ustanovení zahrnuje, výklad, jenž se plně shoduje s příslušnými rozhodnutími Orgánu pro řešení sporů Světové obchodní organizace. 2. Po přistoupení Iráku k WTO se použijí odstavce 3 až 6. 3. Uplatněním ustanovení tohoto oddílu o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně opatření pro řešení sporů. 4. Pokud však některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení k urovnání sporu podle čl. 64 odst. 1 této dohody nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řešení téhož sporu v rámci druhého fóra, dokud není ukončeno první řízení. Dále strana nepožádá o řešení porušení závazku, který je totožný v rámci této dohody i v rámci Dohody o WTO, v rámci obou fór. V takovém případě strana po zahájení řízení k urovnání sporu nevznese požadavek, aby se porušení téhož závazku řešilo podle druhé dohody v rámci druhého fóra, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění. 5. Pro účely odstavce 4: a) se řízení k urovnání sporu podle Dohody o WTO považuje za zahájené žádostí smluvní strany o ustavení tribunálu podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů DSU a za ukončené, když Orgán pro řešení sporů přijme zprávu tribunálu nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článku 16 a čl. 17 odst. 14 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů WTO; b) se řízení k urovnání sporu podle tohoto oddílu považuje za zahájené žádostí smluvní strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle čl. 64 odst. 1 a za ukončené, když rozhodčí tribunál oznámí své rozhodnutí smluvním stranám a Výboru pro spolupráci podle článku 67. 6. Žádné ustanovení tohoto oddílu není překážkou tomu, aby smluvní strana mohla uplatnit pozastavení závazků schválené Orgánem pro řešení sporů WTO. Dohoda o WTO se nepoužije s cílem zabránit smluvní straně v pozastavení závazků podle hlavy II této dohody. Článek 80 Lhůty 1. Všechny lhůty stanovené v tomto oddíle, včetně lhůt pro oznámení rozhodnutí rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, kterých se týkají. 2. Veškeré lhůty uvedené v tomto oddíle mohou být na základě vzájemné dohody mezi smluvními stranami prodlouženy. HLAVA III OBLASTI SPOLUPRÁCE Článek 81 Finanční a technická pomoc 1. Unie poskytuje Iráku v zájmu dosažení cílů této dohody finanční a technickou pomoc ve formě grantů, jejichž cílem je urychlit hospodářskou a politickou transformaci Iráku. 2. Tato pomoc bude spadat do rámce pro rozvojovou spolupráci Unie stanoveného v příslušných právních předpisech Evropského parlamentu a Rady. Cíle a oblasti pomoci ze strany Unie se určí v orientačním programu, jenž bude odrážet vytyčené priority dohodnuté oběma stranami, s přihlédnutím k iráckým rozvojovým potřebám a strategiím, absorpčním schopnostem odvětví a k postupu reformy. 3. Smluvní strany zajistí, aby byly příspěvky technické pomoci Unie poskytovány v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů. Politika rozvojové spolupráce Unie a její opatření v mezinárodním měřítku se řídí rozvojovými cíli tisíciletí OSN, jakož i dalšími hlavními rozvojovými cíli a zásadami v rámci OSN a jiných příslušných mezinárodních organizací. Při provádění rozvojové politiky Unie je třeba plně zohledňovat zásady účinné pomoci včetně akčního programu z Akkry a Pařížského prohlášení z 2. března 2005. 4. Aniž by tím byla dotčena ustanovení o vzájemné právní pomoci, smluvní strana, jež je příjemcem technické nebo finanční pomoci, bude urychleně reagovat na žádosti o správní spolupráci, které k ní vznesou příslušné orgány druhé strany, s cílem posílit boj proti podvodům a nesrovnalostem souvisejícím s unijní pomocí. 5. Irácká vláda zajistí určení zvláštního kontaktního místa pro boj proti podvodům. Toto kontaktní místo bude odpovídat za účinnou spolupráci s orgány a institucemi Unie, včetně Evropského účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům, a to zejména v souvislosti s prováděním jejich auditních a kontrolních opatření na ochranu finančních zájmů Unie. Článek 82 Spolupráce v oblasti společenského a lidského rozvoje Spolupráce v této oblasti důsledně zohledňuje společenský rozměr globalizace a pamatuje na spojitost mezi společenským a hospodářským rozvojem, jakož i udržitelným rozvojem z hlediska životního prostředí. Spolupráce také zdůrazňuje význam zmírňování chudoby, podpory lidských práv a základních svobod pro všechny, včetně přesídleného obyvatelstva a zranitelných skupin, a řešení hlavních zdravotních, vzdělávacích a pracovních potřeb. Konkrétní spolupráce ve všech uvedených oblastech se bude zaměřovat především na budování institucí a kapacit, na dobrou správu věcí veřejných a na řádné a transparentní řízení. Článek 83 Školství, odborné vzdělávání a mládež 1. Smluvní strany k vzájemnému prospěchu usilují o podporu spolupráce v oblasti školství, odborného vzdělávání a mládeže, přičemž zohledňují dostupné zdroje a podporují rovnost žen a mužů. 2. Smluvní strany zejména podporují sdílení informací, know-how a technických zdrojů, výměnné programy pro studenty, vědecké pracovníky, mladé lidi a osoby pracující s mládeží a zaměří se na posilování kapacit, při kterém budou využívat možností v rámci stávajících programů spolupráce a také zkušeností, jichž v těchto oblastech nabyly obě strany. 3. Obě smluvní strany se rovněž dohodly, že prohloubí spolupráci mezi vyššími vzdělávacími institucemi pomocí nástrojů, jako je program Erasmus Mundus, s cílem posílit kvalitu svých vzdělávacích systémů a vnést do nich více mezinárodních prvků. Článek 84 Zaměstnanost a společenský rozvoj 1. Smluvní strany se dohodly na podpoře spolupráce v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, včetně spolupráce na otázkách sociální soudržnosti, důstojné práce, právních předpisů o zdraví a bezpečnosti na pracovišti a na otázkách sociálního dialogu, rozvoje lidských zdrojů a rovnosti žen a mužů, aby tak podporovaly plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny coby klíčové prvky udržitelného rozvoje a zmírňování chudoby. 2. Smluvní strany znovu potvrzují své odhodlání podporovat a účinně provádět mezinárodně uznávané pracovní a sociální normy. Smluvní strany budou při podnikání veškerých kroků podle této dohody zohledňovat uplatňování příslušných mnohostranných sociálních a pracovních dohod. 3. Formy spolupráce mohou zahrnovat mimo jiné zvláštní vzájemně dohodnuté programy a projekty, jakož i dialog, budování kapacit a spolupráci a iniciativy týkající se témat společného zájmu na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. 4. Smluvní strany se dohodly, že do dialogu a spolupráce zapojí partnery v sociální oblasti a další příslušné zúčastněné strany. Článek 85 Občanská společnost Smluvní strany uznávají úlohu a možný přínos organizované občanské společnosti, zejména akademické obceobce a propojených skupin odborníků, pro dialog a spolupráci podle této dohody a souhlasí s tím, že budou podporovat účinné kontakty s organizovanou občanskou společností a její účinné zapojení. Článek 86 Lidská práva 1. Smluvní strany souhlasí, že budou spolupracovat na podpoře a účinné ochraně lidských práv, včetně otázek spojených s ratifikací a prováděním mezinárodních lidskoprávních nástrojů, s poskytováním technické pomoci, s odborným vzděláváním a s budováním kapacit, dle toho, co bude případné. Strany si uvědomují, že bez ochrany, podpory a dodržování lidských práv bude dopad všech rozvojových programů a programů spolupráce omezený. 2. Spolupráce na problematice lidských práv může zahrnovat mimo jiné: a) posilování vládních a nevládních institucí a organizací pro lidská práva činných v této oblasti; b) tematickou osvětu a vzdělávání na vnitrostátní a místní úrovni, především ve veřejné správě a u soudů a donucovacích orgánů, a to se zvláštním důrazem na práva žen a dětí; c) rozvoj iráckého práva v souladu s mezinárodními humanitárními a lidskoprávními předpisy; d) spolupráci a výměnu informací v orgánech OSN, jejichž činnost se dotýká problematiky lidských práv; e) podporu irácké vlády v její snaze zajistit občanům Iráku odpovídající životní úroveň a zaručit jim bez diskriminace jejich politická, hospodářská, sociální a kulturní práva; f) podporu národního usmíření a boje proti beztrestnosti; g) navazování široce pojatého dialogu o lidských právech. Článek 87 Spolupráce v oblasti průmyslu a malých a středních podniků 1. Cílem spolupráce v této oblasti je usnadnit restrukturalizaci a modernizaci iráckého průmyslu při současné podpoře jeho konkurenceschopnosti a růstu a vytvořit příznivé podmínky pro vzájemně prospěšnou spolupráci mezi průmyslem v Iráku a v Unii. A. Průmysl obecně 2. V rámci spolupráce je třeba: a) posílit široce pojatou strategii pro irácký průmysl, která zohlední současný stav věcí, pokud jde o veřejné a soukromé podnikání v odvětví průmyslu; b) povzbudit Irák v restrukturalizaci a modernizaci jeho průmyslu za podmínek, jež zajistí ochranu životního prostředí, udržitelný rozvoj a hospodářský růst; c) podporovat prostředí příznivé k soukromým iniciativám v oblasti průmyslu s cílem stimulovat a rozrůznit výstupy pro domácí a vývozní trhy; d) podporovat příznivé prostředí, jež by stimulovalo růst a rozrůznění průmyslové výroby z hlediska udržitelného rozvoje; e) pracovat na poskytování informací pro účely spolupráce stran v odvětvích průmyslu; f) podporovat používání unijních a mezinárodních technických norem a postupů pro posuzování shody a usnadňovat tak začleňování Iráku do celosvětového hospodářství, a to navázáním pravidelných výměn mezi standardizačními a normalizačními subjekty obou smluvních stran; g) společně pracovat na vytvoření odpovídajícího prostředí pro podnikání v oblasti průmyslu; h) podporovat zlepšení podpůrných služeb v oblasti informací, které jsou z hlediska podnikání a hospodářského rozvoje klíčovým prvkem růstového potenciálu; i) navázat vazby mezi průmyslovými subjekty obou stran (mezi podniky, odborníky, odvětvovými a jinými podnikatelskými organizacemi, pracovními organizacemi atd.); j) podporovat společné průmyslové projekty a zakládání společných podniků a informačních sítí. B. Malé a střední podniky 3. Smluvní strany s přihlédnutím ke svým hospodářským politikám a cílům souhlasí, že budou podporovat spolupráci v průmyslové politice ve všech oblastech, jež budou považovat za vhodné, s cílem zlepšit konkurenceschopnost malých a středních podniků: 4. Strany: a) usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků a o podporu spolupráce mezi nimi; b) rozvíjí pomoc, kterou vyžadují mikropodniky a malé a střední podniky, v oblastech, jako jsou financování, technologie a marketing, inovace, školení se zaměřením na dovednosti, inkubační podnikatelské parky a další rozvojové oblasti; c) podporují činnost malých a středních podniků prostřednictvím odpovídajících kontaktních sítí a d) usnadňují podnikatelskou spolupráci tím, že podporují konkrétní spolupráci mezi soukromým sektorem obou stran vytvářením vhodných vazeb mezi iráckými a unijními soukromými hospodářskými subjekty s cílem zlepšit tok informací. Článek 88 Spolupráce v oblasti investic 1. Smluvní strany spolupracují na vytváření příhodných podmínek pro domácí i zahraniční investice a na zajišťování odpovídající ochrany pro investice, převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech. 2. Smluvní strany souhlasí s tím, že budou na základě zásad vzájemnosti a nediskriminace napomáhat podpoře a ochraně investic. 3. Smluvní strany podporují v oblasti investic výměnu informací o zákonech, nařízeních a správní praxi. 4. Smluvní strany se v zájmu usnadnění investičních příležitostí zavazují podporovat spolupráci mezi svými finančními institucemi. 5. V zájmu usnadnění investic a obchodu je Unie na požádání připravena napomáhat Iráku v jeho snaze přiblížit irácké právní a regulační rámce pro oblasti, na něž se vztahuje tato dohoda, rámcům Unie. Článek 89 Průmyslové normy a posuzování shody Spolupráce smluvních stran v oblasti norem, technických předpisů a posuzování shody se může zaměřit na: 1. podporu širšího uplatňování mezinárodních norem v technických předpisech a posuzování shody, včetně specifických odvětvových opatření, na území smluvních stran a na prohlubování spolupráce mezi stranami ve vztahu k práci příslušných mezinárodních institucí a organizací; 2. podporu iniciativ, jejichž cílem je v Iráku budovat kapacity v oblasti normalizace, posuzování shody, akreditace, metrologie a dohledu nad trhem; 3. podporu dvoustranné spolupráce mezi organizacemi, které jsou v Iráku a v Unii zodpovědné za normalizaci, posuzování shody, akreditaci, metrologii a dohled nad trhem; 4. rozvoj společného pohledu na řádné regulativní postupy včetně, nikoli však výhradně: a) transparentnosti při přípravě, přijímání a uplatňování technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody; b) potřebnosti a přiměřenosti regulačních opatření a souvisejících postupů pro posuzování shody, včetně používání prohlášení o shodě ze strany dodavatelů; c) uplatňování mezinárodních norem coby základu pro vypracování technických předpisů s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebyly účinným či odpovídajícím prostředkem k dosažení sledovaných legitimních cílů; d) prosazování technických předpisů a kroků v oblasti dohledu nad trhem; 5. prohlubování technické a vědecké spolupráce a spolupráce v oblasti regulace, mimo jiné prostřednictvím výměny informací, zkušeností a údajů, za účelem zlepšení kvality a úrovně technických předpisů a za účelem účinného využívání regulačních zdrojů; 6. rozvoj slučitelnosti a soudržnosti technických předpisů, norem a postupů pro posuzování shody. Článek 90 Spolupráce v oblasti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova Strany usilují o spolupráci v oblasti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova s cílem podporovat jejich diverzifikaci, postupy šetrné k životnímu prostředí, udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a zajišťování potravin. Za tím účelem smluvní strany posoudí: a) budování kapacit a školení ve veřejných institucích; b) opatření ke zlepšení jakosti zemědělských výrobků, opatření pro budování kapacit týkající se sdružení výrobců a aktivity na podporu obchodu; c) environmentální zdraví, opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin a další související aspekty s přihlédnutím k právním předpisům platným pro obě strany, v souladu s pravidly WTO a s pravidly mnohostranných dohod o životním prostředí; d) opatření pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj venkovských oblastí zahrnující postupy šetrné k životnímu prostředí a opatření v oblasti lesnictví, výzkumu, předávání know-how, přístupu k půdě, vodohospodářství a zavlažování, udržitelného rozvoje venkova a zajišťování potravin; e) opatření týkající se uchování tradičních zemědělských vědomostí, které u obyvatelstva vytvářejí konkrétní identitu, včetně spolupráce na zeměpisných označeních, výměny zkušeností na místní úrovni a rozvoje sítí pro spolupráci; f) modernizaci zemědělského odvětví včetně zemědělských postupů a rozrůznění zemědělské produkce. Článek 91 Energetika 1. Smluvní strany usilují o spolupráci v odvětví energetiky na základě zásad svobodných, konkurenceschopných a otevřených energetických trhů s cílem: a) posilovat bezpečnost zásobování energií a zároveň přitom podporovat hospodářský růst a zajišťovat udržitelnost životního prostředí; b) rozvíjet institucionální, právní a regulační rámce v odvětví energetiky, aby bylo zaručeno účinné fungování energetického trhu a podpora investic do energetiky; c) prohlubovat a podporovat partnerství mezi podniky z Unie a Iráku, pokud jde o průzkum, produkci, zpracování, přepravu, distribuci a služby v odvětví energetiky; d) prohlubovat pravidelný a účinný dialog o energetické problematice mezi smluvními stranami i v regionálním kontextu, mimo jiné v rámci evropsko-mašreckého projektu pro trh s plynem a dalších souvisejících regionálních iniciativ. 2. Strany se proto dohodly, že budou podporovat vzájemně prospěšné kontakty, s cílem: a) podporovat v Iráku rozvoj odpovídající energetické politiky, jejího regulačního rámce a infrastruktury, přičemž tato politika má být založena na zásadách udržitelnosti životního prostředí, řádného nakládání s energetickými zdroji a svobodného, konkurenceschopného a otevřeného trhu; b) spolupracovat na zlepšení správních a právních schopností a na zavedení stabilního a transparentního právního rámce, jehož podmínky by v Iráku stimulovaly hospodářskou činnost a zahraniční investice do energetiky; c) podporovat technickou spolupráci na průzkumu a rozvoji iráckých ropných a plynových polí, jakož i na rozvoji a modernizaci infrastruktury pro ropu a plyn včetně přepravní a tranzitní sítě do oblasti Mašreku, do oblastí jiných souvisejících regionálních iniciativ a na trh Unie; d) zlepšit v Iráku spolehlivost systému pro dodávky elektřiny; e) prohlubovat spolupráci za účelem zvýšení bezpečnosti zásobování energií a za účelem boje proti změně klimatu podporou obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a omezováním pálení zemního plynu při těžbě ropy; f) usnadnit výměnu know-how, předávání technologií a osvědčených postupů a školení odborníků; g) podpořit účast Iráku v procesu regionální integrace energetických trhů. Článek 92 Doprava 1. Smluvní strany usilují o užší spolupráci zaměřenou na zavádění udržitelného a účinného systému dopravy s cílem: a) posilovat rozvoj a propojitelnost dopravy při současné podpoře hospodářského růstu a udržitelnosti životního prostředí; b) rozvíjet institucionální, právní a regulační rámce ve všech odvětvích dopravy, aby bylo zaručeno účinné fungování dopravního trhu a podpora investic do dopravy; c) prohlubovat a podporovat partnerství mezi podniky z Unie a Iráku, pokud jde o průzkum, budování kapacit, rozvoj infrastruktury, bezpečnost dopravy, zajišťování dopravy a služby v odvětví dopravy; d) prohlubovat pravidelný a účinný dialog o problematice dopravy mezi smluvními stranami i v regionálním kontextu, mimo jiné v rámci evropsko-středomořské spolupráce v oblasti dopravy a dalších souvisejících regionálních iniciativ. 2. Strany se proto dohodly, že budou napomáhat vzájemně prospěšným kontaktům s cílem: a) podporovat rozpracování odpovídající dopravní politiky pro rozvoj všech druhů dopravy včetně regulačního rámce pro tuto politiku, podporovat obnovu a rozvoj irácké dopravní infrastruktury, a to s důrazem na udržitelnost; zajistit intermodalitu a integraci všech druhů dopravy; prozkoumat možnost dalšího sbližování právních a regulačních rámců s unijními a mezinárodními normami, zejména co se týče bezpečnosti dopravy a jejího zajišťování; b) spolupracovat na zlepšení nebo znovuzavedení správní a právní způsobilosti s cílem vypracovat na základě politik a praxe Unie konkrétní plány pro prioritní odvětví a stanovit pevný a transparentní právní rámec, jehož podmínky by v oblasti dopravy stimulovaly hospodářskou činnost a zahraniční investice; a zavést potřebné nezávislé regulační orgány; c) podporovat technickou spolupráci na průzkumu a rozvoji všech odvětví dopravy v Iráku, jakož i na rozvoji a modernizaci dopravní infrastruktury včetně propojení s dopravními sítěmi v oblasti Mašreku, v oblastech jiných souvisejících regionálních iniciativ a s trhem Unie; d) zlepšit spolehlivost dopravních toků směřujících do Iráku nebo procházejících přes jeho území; e) usnadnit výměnu know-how, předávání technologií a osvědčených postupů a školení odborníků; jde o zásadní prvky spolupráce, které by měly být upřednostněny; f) podpořit účast Iráku v procesu propojování regionálních dopravních systémů; g) zavést vnitrostátní politiku v oblasti letectví zaměřenou mimo jiné na rozvoj letišť a řízení letecké dopravy, a dále posílit správní kapacitu, včetně zřízení nezávislého úřadu pro civilní letectví jakožto odpovědného regulačního orgánu; vyjednat horizontální dohodu o letecké dopravě, aby byla obnovena právní jistota dvoustranných dohod o leteckých službách; a prozkoumat možnosti jednání o komplexní dohodě v oblasti letectví mezi Unií a Irákem. Článek 93 Životní prostředí 1. Smluvní strany souhlasí s tím, že v zájmu rozvoje současné a budoucí generace je třeba posilovat a podporovat úsilí spojené s ochranou životního prostředí, např. pokud jde o změnu klimatu, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji nebo o zachování biologické rozmanitosti. 2. Strany se dohodly, že předmětem spolupráce v této oblasti bude ochrana životního prostředí a snaha o udržitelný rozvoj. Smluvní strany budou při podnikání veškerých kroků podle této dohody zohledňovat závěry sjednané na Světovém summitu o udržitelném rozvoji. 3. Spolupráce v této oblasti se zaměří zejména na: a) výměnu informací a odborných poznatků týkajících se životního prostředí (např. problematiky měst, ochrany přírody, vodohospodářství, nakládání s odpady, zvládání katastrof atd.); b) povzbuzení a podporu regionální spolupráce na ochraně životního prostředí včetně podpory investic do environmentálních projektů a programů; c) podporu povědomí o environmentální problematice a na větší zapojení místních společenství do ochrany životního prostředí a do snah o udržitelný rozvoj; d) podporu budování kapacit souvisejících s životním prostředím, např. se zmírňováním změny klimatu a s přizpůsobováním se této změně; e) spolupráci při vyjednávání a provádění mnohostranných dohod o životním prostředí; f) podporu výměn technické pomoci při přípravě programů týkajících se životního prostředí a při zapracovávání environmentálních úvah do jiných oblastí politiky; g) podporu výzkumu životního prostředí a podporu environmentálních analýz. Článek 94 Telekomunikace Smluvní strany spolupracují za účelem: a) podpory intenzivnější výměny informací o platných právních předpisech a o možných budoucích legislativních reformách v odvětví telekomunikací s cílem zlepšit vzájemné porozumění souvisejícím regulačním rámcům; b) výměny informací o vývoji informačních a komunikačních technologií a norem. Článek 95 Věda a technika 1. Smluvní strany podporují spolupráci v civilním vědeckém výzkumu a technickém rozvoji (VTR) na principu vzájemné prospěšnosti a zohledňují přitom dostupnost zdrojů a přiměřený přístup ke svým výzkumným programům, s výhradou odpovídající úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví. 2. Spolupráce ve vědě a technice zahrnuje: a) výměnu v rámci programů vědecké a technické spolupráce; b) organizaci společných vědeckých setkání; c) společné aktivity v rámci VTR; d) školení a programy mobility pro vědce, výzkumné pracovníky a techniky zapojené na obou stranách do VTR. 3. Tato spolupráce bude probíhat podle konkrétních podmínek, které budou sjednány a uzavřeny v souladu s postupy každé ze stran a ve kterých budou mimo jiné formulována příslušná ustanovení o právech duševního vlastnictví. Článek 96 Spolupráce v oblasti cel a daní 1. Smluvní strany navazují spolupráci v oblasti cel, zejména pokud jde o školení, o zjednodušení celních formalit, dokumentace a postupů a o prevenci, vyšetřování a potlačování přestupků proti celním pravidlům, s cílem zajistit soulad se všemi ustanoveními, jejichž přijetí se plánuje v souvislosti s obchodem, a s cílem sblížit celní systém Iráku s celním systémem Unie. 2. Aniž by tím byly dotčeny jejich příslušné pravomoci, smluvní strany v zájmu posílení a rozvoje hospodářských činností a s přihlédnutím k nutnosti rozvíjet odpovídající právní rámec uznávají a zavazují se, že zavedou zásady řádné správy věcí veřejných v daňové oblasti, zejména pak zásady transparentnosti, výměny informací a spravedlivé daňové soutěže. Strany za tímto účelem a v souladu se svými pravomocemi zlepší mezinárodní spolupráci v daňové oblasti a vypracují opatření k účinnému uplatňování výše uvedených zásad. Článek 97 Statistická spolupráce Smluvní strany se dohodly na podpoře spolupráce v oblasti statistiky. Ta bude zaměřena na budování institucí a kapacit, na posilování vnitrostátního statistického systému včetně rozvoje statistických metod a přípravy a šíření statistických údajů o obchodu se zbožím a službami, a obecně na jakékoli další prvky, které podpoří vnitrostátní priority v oblasti společenského a hospodářského rozvoje podle této dohody a které lze statisticky zpracovávat. Článek 98 Makroekonomická stabilita a veřejné finance 1. Smluvní strany se shodují na tom, že je důležité docílit v Iráku makroekonomické stability prostřednictvím řádné měnové politiky zaměřené na dosažení a udržení cenové stability, jakož i prostřednictvím fiskální politiky usilující o udržitelnost zadlužení. 2. Strany se dále shodují na tom, že je v Iráku třeba na celostátní i místní úrovni dosáhnout účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti ve vztahu k veřejným výdajům. 3. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat mimo jiné na zlepšování iráckého systému pro nakládání s veřejnými financemi, který se bude zaměřovat kromě jiného na ucelenost rozpočtového plánování a na zavedení jediného účtu státní pokladny. Článek 99 Rozvoj soukromého sektoru Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat na tom, aby se v Iráku rozvinulo tržní hospodářství, a že budou za tímto účelem zlepšovat investiční prostředí, rozrůzňovat hospodářskou činnost, zaznamenávat pokrok v programu privatizace a zlepšovat další podmínky, které zrychlí tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru. Článek 100 Cestovní ruch 1. Smluvní strany usilují o prohloubení vzájemné spolupráce, aby zajistily vyvážený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu a všeho s ním souvisejícího. 2. Smluvní strany se proto dohodly, že budou spolupráci v cestovním ruchu rozvíjet a že si budou především vyměňovat informace, zkušenosti a osvědčené postupy, pokud jde o organizaci institucionálního rámce tohoto odvětví a o celkové prostředí pro podnikání v cestovním ruchu. Článek 101 Finanční služby Smluvní strany budou spolupracovat na sblížení svých norem a pravidel, především za účelem: a) posílení iráckého finančního sektoru; b) zlepšení systému účetnictví, dozoru a regulace v bankovnictví, pojišťovnictví a dalších finančních odvětvích v Iráku; c) výměny informací o svých platných nebo připravovaných právních předpisech; d) zavedení slučitelných systémů pro audit. HLAVA IV SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO Článek 102 Právní stát 1. Při spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva se budou smluvní strany vždy hlásit k zásadě právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces, a budou přikládat zvláštní význam jejímu prosazování. 2. Smluvní strany budou v rámci spolupráce dále zlepšovat fungování orgánů v oblasti prosazování práva a výkonu spravedlnosti, a to mimo jiné budováním kapacit. Článek 103 Právní spolupráce 1. Smluvní strany se dohodly, že budou rozvíjet justiční spolupráci v občanských věcech, zejména co se týká ratifikace a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanských věcech, především pak úmluvy Haagské konference mezinárodního práva soukromého v oblasti mezinárodní právní spolupráce a soudních sporů, jakož i ochrany dětí. 2. Strany se dohodly na usnadnění a podpoře alternativních způsobů řešení občanských a obchodních sporů, kdykoli je to možné, a to v souladu s platnými mezinárodními nástroji. 3. Pokud jde o trestní věci, smluvní strany se vynasnaží zlepšit justiční spolupráci z hlediska vzájemné právní pomoci a vydávání. To bude případně zahrnovat přístup k příslušným mezinárodním nástrojům Organizace spojených národů a jejich provádění, včetně Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, jak je uvedeno v článku 7 této dohody. Článek 104 Ochrana osobních údajů 1. Strany se dohodly na spolupráci s cílem zvýšit úroveň ochrany osobních údajůosobních údajů podle nejpřísnějších mezinárodních norem, například podle směrnice Organizace spojených národů o automatizovaných souborech s osobními údajiosobními údaji (rezoluce Valného shromáždění OSN č. 45/95 ze dne 14. prosince 1990). 2. Spolupráce v oblasti ochrany osobních údajůosobních údajů může zahrnovat mimo jiné technickou pomoc ve formě výměny informací a odborných znalostí. Článek 105 Spolupráce v oblasti migrace a azylu 1. Smluvní strany potvrzují význam společného řízení migračních toků mezi oběma územími. V zájmu posílení vzájemné spolupráce zahájí strany široce pojatý dialog o všech otázkách spojených s migrací, včetně ilegální migrace, převaděčství a obchodování s lidmi, a zahrnou otázky migrace do národních strategií pro ekonomický a sociální rozvoj oblastí, z nichž migranti pocházejí. 2. Spolupráce bude vycházet z posouzení konkrétních potřeb provedeného v rámci konzultací mezi stranami a bude probíhat v souladu s příslušnými platnými vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy Unie. Zaměří se zejména na: a) vlastní příčiny migrace; b) rozvoj a provádění vnitrostátních právních předpisů a postupů týkajících se mezinárodní ochrany za účelem dosažení jejich souladu s Ženevskou úmluvou z roku 1951 o postavení uprchlíků a jejím protokolem z roku 1967 a dalšími důležitými mezinárodními nástroji, a za účelem dodržování zásady nenavracení uprchlíků; přičemž se uznává, že Irák ještě není smluvní stranou Ženevské úmluvy z roku 1951 o postavení uprchlíků a jejího protokolu z roku 1967, ale zvažuje možnost k nim v budoucnosti přistoupit. c) pravidla pro přijímání, práva a postavení přijatých osob, rovné zacházení a integraci oprávněně pobývajících cizích státních příslušníků, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření proti rasismu a xenofobii; d) zavedení účinné preventivní strategie proti nelegální migraci, převaděčství a obchodování s lidmi, včetně boje proti sítím pro převaděčství a obchodování a ochrany obětíobětí tohoto obchodování; e) návrat, za důstojných a lidských podmínek, nelegálních přistěhovalců, včetně podpory jejich dobrovolného návratu, a zpětné přebírání těchto osob podle odstavce 3; f) oblast víz, na záležitosti, které byly označené jako předmět společného zájmu, v rámci stávajícího schengenského acquis; g) správu a kontrolu hranic, na otázky organizace, školení, osvědčených postupů a dalších provozních opatření, případně technického vybavení, přičemž se bere ohled na možnost jeho dvojího využití. 3. V rámci spolupráce při prevenci a omezování nedovoleného přistěhovalectví se smluvní strany rovněž dohodly, že budou zpětně přebírat nelegální migranty. Za tímto účelem: a) Irák zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území některého z členských států Unie či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali, a to na žádost dotčeného členského státu a bez dalších náležitostí; b) kterýkoli z členských států Unie na žádost Iráku a bez dalších náležitostí zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území Iráku či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali. 4. Členské státy Unie a Irák poskytnou svým státním příslušníkům odpovídající průkazy totožnosti, které jim umožní za takovými účely vycestovat. Pokud osoba, která má být zpětně převzata, nevlastní žádný průkaz totožnosti či jiný doklad potvrzující její státní příslušnost, odpovědné diplomatické a konzulární zastoupení dotčeného členského státu či Iráku podnikne na žádost Iráku či dotčeného členského státu kroky k provedení pohovoru za účelem zjištění státní příslušnosti dané osoby. 5. Smluvní strany se v této souvislosti dohodly, že na žádost kterékoli z nich, jak je uvedeno v článku 122, co nejdříve uzavřou dohodu o prevenci a omezování nelegální migrace, která upraví konkrétní postupy a povinnosti pro zpětné přebírání a která se v případě, že to budou strany považovat za vhodné, bude vztahovat také na zpětné přebírání státních příslušníků ostatních zemí a osob bez státní příslušnosti. 6. Spolupráce v této oblasti bude probíhat za plného dodržování práv, povinností a závazků smluvních stran vyplývajících z příslušných mezinárodních právních předpisů a mezinárodního humanitárního práva. Článek 106 Boj proti organizované trestné činnosti a korupci Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti organizované, hospodářské a finanční trestné činnosti a korupci, padělání a nedovoleným transakcím tím, že budou zcela plnit své stávající společné mezinárodní závazky v této oblasti, včetně účinné spolupráce při navracení majetku a finančních prostředků pocházejících z korupčního jednání. Strany budou podporovat provedení Úmluvy OSN o nadnárodním organizovaném zločinu a jejích doplňkových protokolů a Úmluvy OSN proti korupci. Článek 107 Boj proti praní peněz a financování terorismu 1. Smluvní strany se shodly na nutnosti spolupracovat a usilovat o to, aby zabránily zneužívání svých finančních systémů k legalizaci výnosů z jakékoli trestné činnosti, včetně nezákonného obchodu s drogami a korupce, a k financování terorismu. 2. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat, pokud jde o technickou a správní pomoc zaměřenou na zavádění a provádění právních předpisů a na účinné fungování mechanismů pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu. Tato spolupráce se vztahuje také na navracení majetku a finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti. 3. Spolupráce umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí odpovídajících norem pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu, které budou rovnocenné normám přijatým Finančním akčním výborem proti praní peněz (FATF), Unií a příslušnými mezinárodními orgány činnými v této oblasti. Článek 108 Boj s nedovolenými drogami 1. V souladu se svými příslušnými právními a správními předpisy budou smluvní strany usilovat o snížení dodávek nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a rovněž jejich dopadů na uživatele drog a celou společnost a o dosažení účinnější prevence zneužívání chemických prekurzorů používaných k nedovolené výrobě omamných nebo psychotropních látek. Při spolupráci strany zajistí přijetí komplexního a vyváženého přístupu ke sledování tohoto cíle prostřednictvím regulace legálního trhu a prostřednictvím účinných opatření a koordinace mezi příslušnými orgány, včetně orgánů v oblasti zdravotnictví, školství, sociálního zabezpečení, vymáhání práva a spravedlnosti. 2. Strany se dohodnou na způsobech spolupráce pro dosažení těchto cílů. Opatření budou vycházet ze společně dohodnutých zásad v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami, politickými prohlášeními a se Zvláštním prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách, jež bylo schváleno v červnu 1998 na 20. zvláštním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů věnovaném drogám. Článek 109 Kulturní spolupráce 1. Smluvní strany se zavazují k podpoře dvoustranné spolupráce v oblasti kultury, aby tak zvyšovaly vzájemné porozumění a prohlubovaly vzájemné kulturní vztahy. 2. Smluvní strany podporují výměnu informací a odborných znalostí i iniciativ a přispívají ke zvýšenému budování kapacit, zejména pokud jde o zachování kulturního dědictví. 3. Smluvní strany prohlubují spolupráci, pokud jde o boj proti nezákonnému obchodování s kulturními statky v souladu s příslušnými rozhodnutími Rady bezpečnosti OSN týkajícími se Iráku. Budou také podporovat ratifikaci a účinné provádění příslušných mezinárodních dohod včetně Úmluvy UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970. 4. Smluvní strany podporují mezikulturní dialog mezi jednotlivci, kulturními institucemi a subjekty zastupujícími organizovanou občanskou společnost z Unie a Iráku. 5. Smluvní strany koordinují své úsilí na mezinárodních fórech, mimo jiné v rámci UNESCO, nebo v jiných mezinárodních orgánech s cílem podporovat kulturní rozmanitost, zejména pokud jde o ratifikaci a provádění Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Článek 110 Regionální spolupráce 1. Smluvní strany se shodují, že spolupráce by měla usnadnit a podpořit stabilitu a regionální integraci Iráku. Za tímto účelem se dohodly, že budou podporovat akce zaměřené na posilování vztahů s Irákem, jeho sousedními zeměmi a jinými regionálními partnery. 2. Smluvní strany se dohodly na tom, že spolupráce mezi nimi může zahrnovat kroky podniknuté podle dohod o spolupráci s jinými zeměmi v tomtéž regionu za předpokladu, že jsou tyto kroky slučitelné s touto dohodou a s jejími zájmy. 3. Aniž je vyloučena jakákoli oblast, smluvní strany věnují zvláštní pozornost: a) podpoře obchodu uvnitř regionu; b) podpoře regionálních institucí a podpoře společných projektů a iniciativ realizovaných v rámci příslušných regionálních organizací. HLAVA V INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 111 Rada pro spolupráci 1. Zřizuje se Rada pro spolupráci, která dohlíží na provádění této dohody a schází se na ministerské úrovni jednou do roka. Rada prověřuje veškeré důležité otázky vyplývající z této dohody a všechny další dvoustranné či mezinárodní záležitosti oboustranného zájmu za účelem splnění cílů této dohody. Na základě vzájemné dohody mezi stranami může Rada pro spolupráci rovněž vydávat příslušná doporučení. 2. Rada pro spolupráci je tvořena zástupci smluvních stran. 3. Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád. 4. Kterákoli strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoliv spor týkající se provádění nebo výkladu této dohody. 5. Rada pro spolupráci může urovnat tento spor formou doporučení. 6. Ustanovení tohoto článku nemají žádný vliv na konkrétní ustanovení o urovnávání sporů podle hlavy II této dohody, která jimi nejsou nijak dotčena. Článek 112 Výbor pro spolupráci a specializované podvýbory 1. Zřizuje se Výbor pro spolupráci, který je složen ze zástupců smluvních stran a má napomáhat Radě pro spolupráci při plnění jejích úkolů. 2. Rada pro spolupráci se může rozhodnout pro zřízení jakéhokoli jiného specializovaného podvýboru nebo subjektu, který jí může být nápomocen při provádění jejích povinností, a u takových výborů či subjektů stanoví jejich složení, povinnosti a způsob fungování. Článek 113 Parlamentní výbor pro spolupráci 1. Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Jde o fórum, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory členové iráckého parlamentu a Evropského parlamentu. 2. Parlamentní výbor pro spolupráci tvoří členové Evropského parlamentu na jedné straně a členové iráckého parlamentu na straně druhé. 3. Parlamentní výbor pro spolupráci je informován o doporučeních Rady pro spolupráci. 4. Parlamentní výbor pro spolupráci může vydávat doporučení Radě pro spolupráci. Článek 114 Nezbytné vybavení Pro usnadnění spolupráce v rámci této dohody souhlasí obě smluvní strany s tím, že poskytnou řádně pověřeným odborníkům a úředníkům podílejícím se na provádění spolupráce nezbytné vybavení pro plnění jejich úkolů, a to v souladu se svými vnitřními pravidly a předpisy obou smluvních stran. Článek 115 Územní působnost Tato dohoda se vztahuje jednak na území, kde platí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek stanovených uvedenými Smlouvami, a jednak na území Iráku. Článek 116 Vstup v platnost a obnovení 1. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni přijetí posledního oznámení smluvních stran o splnění postupů nezbytných pro tento účel depozitářem. 2. Tato dohoda se uzavírá na dobu deseti let. Pokud ji některá ze smluvních stran šest měsíců přede dnem skončení její platnosti nevypoví, doba platnosti dohody se automaticky obnovuje o další rok. Výpověď nabývá účinku šest měsíců po obdržení oznámení druhou smluvní stranou. Výpověď nemá vliv na probíhající projekty, které byly zahájeny podle této dohody před obdržením oznámení. Článek 117 Prozatímní uplatňování 1. Unie a Irák se dohodly, že článek 2 a hlavy II, III a V této dohody se bez ohledu na článek 116 použijí od prvního dne třetího měsíce následujícího po dni, kdy si Unie a Irák oznámí splnění postupů nezbytných pro tento účel. Tato oznámení budou zaslána generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, u kterého bude tato dohoda uložena. 2. Kde podle odstavce 1 smluvní strany používají ustanovení této dohody před jejím vstupem v platnost, považuje se každý odkaz v takovém ustanovení týkající se data vstupu této dohody v platnost za odkaz na datum, ke kterému se strany dohodnou na používání daného ustanovení podle odstavce 1. Článek 118 Zákaz diskriminace V oblastech, na něž se vztahuje tato dohoda, a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená: a) opatření přijatá Irákem ve vztahu k Unii nepovedou k žádné diskriminaci mezi členskými státy EU, jejich státními příslušníky, společnostmi nebo podniky; b) opatření přijatá Unií ve vztahu k Iráku nepovedou k žádné diskriminaci mezi státními příslušníky Iráku nebo iráckými společnostmi či podniky. Článek 119 Další vývoj 1. Smluvní strany mohou ve vzájemné shodě pozměnit, přezkoumat a rozšířit tuto dohodu za účelem posílení spolupráce, a to i formou jejího doplnění dohodami nebo protokoly o konkrétních oblastech nebo činnostech. 2. V rámci provádění této dohody může každá smluvní strana na základě zkušeností z jejího provádění podat návrhy na rozšíření oblasti spolupráce. O jakémkoliv rozšíření oblasti spolupráce podle této dohody bude rozhodnuto v Radě pro spolupráci. Článek 120 Jiné dohody 1. Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými v jejím rámci nijak dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Irákem nebo případně uzavírat nové dohody o spolupráci s Irákem. 2. Touto dohodou není dotčeno uplatňování ani plnění závazků přijatých smluvními stranami ve vztahu ke třetím stranám. Článek 121 Neplnění dohody 1. Smluvní strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k tomu, aby mohly plnit povinnosti stanovené touto dohodou, a zajistí, aby tato opatření byla v souladu s cíli uvedenými v této dohodě. 2. Domnívá-li se jedna strana, že druhá strana povinnost podle této dohody nesplnila, může přijmout vhodná opatření. Dříve než tak učiní, předloží Radě pro spolupráci do třiceti dnů všechny příslušné informace potřebné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Při výběru opatření musí být upřednostněna ta, která nejméně naruší fungování této dohody. O těchto opatřeních musí být okamžitě uvědomena Rada pro spolupráci a tato opatření budou v Radě pro spolupráci na žádost druhé strany předmětem konzultací. 3. Odchylně od odstavce 2 může kterákoli strana okamžitě přijmout náležitá opatření v souladu s mezinárodním právem, pokud dojde k: a) vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva; b) porušení podstatných prvků uvedených v článcích 2 a 5 této dohody druhou stranou. Druhá strana může požádat o urychlené svolání zasedání obou stran do patnácti dnů pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt pro strany přijatelné řešení. 4. Pokud se některá ze stran domnívá, že druhá strana nesplnila určitou povinnost podle hlavy II této dohody, využije odchylně od odstavce 2 výlučně postupů pro urovnávání sporů stanovených v hlavě II oddílu VI této dohody a jedná v souladu s nimi. Článek 122 Definice smluvních stran Pro účely této dohody se „smluvními stranami“ rozumí na jedné straně Unie a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a na straně druhé Irák. Článek 123 Závazná znění Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském švédském a arabském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozporu se odkazuje na jazyk, ve kterém byla dohoda sjednána, a to na jazyk anglický. Článek 124 Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky k této dohodě tvoří její nedílnou součást. Съставено в Брюксел на единадесети май две хиляди и дванадесета година. Hecho en Bruselas, el once de mayo de dos mil doce. V Bruselu dne jedenáctého května dva tisíce dvanáct. Udfærdiget i Bruxelles den ellevte maj to tusind og tolv. Geschehen zu Brüssel am elften Mai zweitausendzwölf. Kahe tuhande kaheteistkümnenda aasta maikuu üheteistkümnendal päeval Brüsselis. Έγινε στις Βρυξέλλες, στις ένδεκα Μαΐου δύο χιλιάδες δώδεκα. Done at Brussels on the eleventh day of May in the year two thousand and twelve. Fait à Bruxelles, le onze mai deux mille douze. Fatto a Bruxelles, addì undici maggio duemiladodici. Briselē, divi tūkstoši divpadsmitā gada vienpadsmitajā maijā. Priimta du tūkstančiai dvyliktų metų gegužės vienuoliktą dieną Briuselyje. Kelt Brüsszelben, a kétezer-tizenkettedik év május havának tizenegyedik napján. Magħmul fi Brussell, fil-ħdax-il jum ta’ Mejju tas-sena elfej n u tnax. Gedaan te Brussel, de elfde mei tweeduizend twaalf. Sporządzono w Brukseli dnia jedenastego maja roku dwa tysiące dwunastego. Feito em Bruxelas, em onze de maio de dois mil e doze. Întocmit la Bruxelles la unsprezece mai două mii doisprezece. V Bruseli dňa jedenásteho mája dvetisícdvanásť. V Bruslju, dne enajstega maja leta dva tisoč dvanajst. Tehty Brysselissä yhdentenätoista päivänä toukokuuta vuonna kaksituhattakaksitoista. Som skedde i Bryssel den elfte maj tjugohundratolv. Voor het Koninkrijk België Pour le Royaume de Belgique Für das Königreich Belgien Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel- Hauptstadt. За Република България Za Českou republiku For Kongeriget Danmark Für die Bundesrepublik Deutschland Eesti Vabariigi nimel Thar cheann Na hÉireann For Ireland Για την Ελληνική Δημοκρατία Por el Reino de España Pour la République française Per la Repubblica italiana Για την Κυπριακή Δημοκρατία, Latvijas Republikas vārdā – Lietuvos Respublikos vardu Pour le Grand-Duché de Luxembourg A Magyar Köztársaság részéről Għal Malta Voor het Koninkrijk der Nederlanden Für die Republik Österreich W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej Pela República Portuguesa Pentru România Za Republiko Slovenijo Za Slovenskú republiku Suomen tasavallan puolesta För Republiken Finland För Konungariket Sverige For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland За Европейския съюз Por la Unión Europea Za Evropskou unii For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Euroopa Liidu nimel Για την Ευρωπαϊκή Ένωση For the European Union Pour l’Union européenne Per l’Unione europea Eiropas Savienības vārdā – Europos Sąjungos vardu Az Európai Unió részéről Għall-Unjoni Ewropea Voor de Europese Unie W imieniu Unii Europejskiej Pela União Europeia Pentru Uniunea Europeană Za Európsku úniu Za Evropsko unijo Euroopan unionin puolesta För Europeiska unionen PŘÍLOHA 1 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Dodatek I Zahrnuté zakázky Dílčí příloha 1 Ústřední orgány státní správy, které vypisují veřejné zakázky v souladu s ustanoveními kapitoly II oddílu V hlavy II této dohody Zboží Prahové hodnoty\| \| ZPČ 130 000 ---\|---\|--- Služby (uvedené v dílčí příloze 3) Prahové hodnoty\| \| ZPČ 130 000 ---\|---\|--- Práce (uvedené v dílčí příloze 4) Prahové hodnoty\| \| ZPČ 5 000 000 ---\|---\|--- Závazky Iráku 1. Veškeré ústřední orgány státní správy včetně všech podřízených subjektů jakéhokoli ústředního orgánu státní správy, všech ostatních subjektů, jejichž politika zadávání veřejných zakázek je závislá na ústřední státní správě nebo je ústřední státní správou kontrolována či ovlivňována, a všech dalších subjektů, které jsou financovány ústřední státní správou nebo jsou jí řízeny. 2. Orientační seznam subjektů (přesné názvy se mohou měnit): Ministerstvo zemědělství Ministerstvo spojů Státní komise pro spoje a sdělovací prostředky Komise pro veřejnou morálku Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo pro migraci Ministerstvo školství Ministerstvo elektrické energie Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo financí Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo pro vyšší vzdělávání a vědecký výzkum Ministerstvo výstavby a bydlení (a všechny jeho podřízené subjekty) Ministerstvo pro lidská práva Ministerstvo průmyslu a nerostného bohatství (a všechny jeho podřízené subjekty) Ministerstvo vnitra Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro města a stavební práce Ministerstvo ropy Ministerstvo pro plánování a rozvojovou spolupráci Ministerstvo vědy a techniky Ministerstvo obchodu Ministerstvo dopravy Ministerstvo vodních zdrojů Ministerstvo mládeže a sportu Ministerstvo pro cestovní ruch a památky Ministerstvo pro provinční záležitosti Ministerstvo pro záležitosti žen Irácká centrální bankabanka Státní vysoké školy Závazky Unie Subjekty Unie: 1. Rada Evropské unie 2. Evropská komiseZadavatelé členských států: 1. Všechna ministerstva ústřední státní správy a všechny veřejnoprávní instituce V Unii se „veřejnoprávní institucí“ míní jakákoli instituce: — zřízená za konkrétním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu a — má právní subjektivitu a — je financována převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízena, nebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. 2. Následující ústřední orgány státní správy, které zadávají veřejné zakázky v souladu s ustanoveními hlavy II oddílu V kapitoly II této dohody (orientační seznam): ORIENTAČNÍ SEZNAM ZADAVATELŮ, KTEŘÍ JSOU ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY PODLE SMĚRNICE ES O ZADÁVÁNI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Belgie 1\\. Services publics fédéraux (Ministères):\| 1\\. Federale Overheidsdiensten (ministeries): ---\|--- SPF Chancellerie du Premier ministre;\| FOD Kanselarij van de Eerste Minister; SPF Personnel et organisation;\| FOD Personeel en Organisatie; SPF Budget et Contrôle de la Gestion;\| FOD Budget en Beheerscontrole; SPF Technologie de l’information et de la communication (Fedict);\| FOD Informatie- en Communicatietechnologie (Fedict); SPF Affaires étrangères, commerce extérieur et coopération au développement;\| FOD Buitenlandse Zaken, Buitenlandse Handel en Ontwikkelingssamenwerking; SPF Intérieur;\| FOD Binnenlandse Zaken; SPF Finances;\| FOD Financiën; SPF Mobilité et transports;\| FOD Mobiliteit en Vervoer; SPF Emploi, travail et concertation sociale;\| FOD Werkgelegenheid, Arbeid en Sociaal overleg; SPF Sécurité Sociale et institutions publiques de sécurité sociale;\| FOD Sociale Zekerheid en Openbare Instellingen van Sociale Zekerheid; SPF Santé publique, sécurité de la chaîne alimentaire et environnement;\| FOD Volksgezondheid, Veiligheid van de Voedselketen en Leefmilieu; SPF Justice;\| FOD Justitie; SPF Economie, PME, classes moyennes et energie;\| FOD Economie, KMO, Middenstand en Energie; Ministère de la Défense;\| Ministerie van Defensie; Service public de programmation Intégration sociale, lutte contre la pauvreté et économie sociale;\| Programmatorische Federale Overheidsdienst Maatschappelijke Integratie, Armoedsbestrijding en Sociale Economie; Service public fédéral de programmation Développement durable;\| Programmatorische Federale Overheidsdienst Duurzame Ontwikkeling; Service public fédéral de programmation Politique scientifique.\| Programmatorische Federale Overheidsdienst Wetenschapsbeleid. \| 2\\. Régie des Bátiments:\| 2\\. Regie der Gebouwen: Office national de Sécurité sociale;\| Rijksdienst voor Sociale Zekerheid; Institut national d’Assurance sociales pour travailleurs indépendants;\| Rijksinstituut voor de Sociale Verzekeringen der Zelfstandigen; Institut national d’Assurance Maladie-Invalidité;\| Rijksinstituut voor Ziekte- en Invaliditeitsverzekering; Office national des Pensions;\| Rijksdienst voor Pensioenen; Caisse auxiliaire d’Assurance Maladie-Invalidité;\| Hulpkas voor Ziekte-en Invaliditeitsverzekering; Fond des Maladies professionnelles;\| Fonds voor Beroepsziekten; Office national de l’Emploi.\| Rijksdienst voor Arbeidsvoorziening. Bulharsko — Администрация на Народното събрание — Администрация на Президента — Администрация на Министерския съвет — Конституционен съд — Българска народна банка — Министерство на външните работи — Министерство на вътрешните работи — Министерство на държавната администрация и административната реформа — Министерство на извънредните ситуации — Министерство на земеделието и храните — Министерство на здравеопазването — Министерство на икономиката и енергетиката — Министерство на културата — Министерство на образованието и науката — Министерство на околната среда и водите — Министерство на отбраната — Министерство на правосъдието — Министерство на регионалното развитие и благоустройството — Министерство на транспорта — Министерство на труда и социалната политика — Министерство на финансите Státní orgány, státní komise, výkonné orgány a jiné státní orgány zřízené zákonem nebo usnesením Rady ministrů, jejichž činnosti souvisejí s výkonem výkonných pravomocí: — Агенция за ядрено регулиране — Висша атестационна комисия — Държавна комисия за енергийно и водно регулиране — Държавна комисия по сигурността на информацията — Комисия за защита на конкуренцията — Комисия за защита на личните данни — Комисия за защита от дискриминация — Комисия за регулиране на съобщенията — Комисия за финансов надзор — Патентно ведомство на Република България — Сметна палата на Република България — Агенция за приватизация — Агенция за следприватизационен контрол — Български институт по метрология — Държавна агенция „Архиви“ — Държавна агенция „Държавен резерв и военновременни запаси“ — Държавна агенция „Национална сигурност“ — Държавна агенция за бежанците — Държавна агенция за българите в чужбина — Държавна агенция за закрила на детето — Държавна агенция за информационни технологии и съобщения — Държавна агенция за метрологичен и технически надзор — Държавна агенция за младежта и спорта — Държавна агенция по горите — Държавна агенция по туризма — Държавна комисия по стоковите борси и тържища — Институт по публична администрация и европейска интеграция — Национален статистически институт — Национална агенция за оценяване и акредитация — Националната агенция за професионално образование и обучение — Национална комисия за борба с трафика на хора — Агенция „Митници“ — Агенция за държавна и финансова инспекция — Агенция за държавни вземания — Агенция за социално подпомагане — Агенция за хората с увреждания — Агенция по вписванията — Агенция по геодезия, картография и кадастър — Агенция по енергийна ефективност — Агенция по заетостта — Агенция по обществени поръчки — Българска агенция за инвестиции — Главна дирекция „Гражданска въздухоплавателна администрация“ — Дирекция „Материално-техническо осигуряване и социално обслужване“ на Министерство на вътрешните работи — Дирекция „Оперативно издирване“ на Министерство на вътрешните работи — Дирекция „финансово-ресурсно осигуряване“ на Министерство на вътрешните работи — Дирекция за национален строителен контрол — Държавна комисия по хазарта — Изпълнителна агенция „Автомобилна администрация“ — Изпълнителна агенция „Борба с градушките“ — Изпълнителна агенция „Българска служба за акредитация“ — Изпълнителна агенция „Военни клубове и информация“ — Изпълнителна агенция „Главна инспекция по труда“ — Изпълнителна агенция „Държавна собственост на Министерството на отбраната“ — Изпълнителна агенция „Железопътна администрация“ — Изпълнителна агенция „Изпитвания и контролни измервания на въоръжение, техника и имущества“ — Изпълнителна агенция „Морска администрация“ — Изпълнителна агенция „Национален филмов център“ — Изпълнителна агенция „Пристанищна администрация“ — Изпълнителна агенция „Проучване и поддържане на река Дунав“ — Изпълнителна агенция „Социални дейности на Министерството на отбраната“ — Изпълнителна агенция за икономически анализи и прогнози — Изпълнителна агенция за насърчаване на малките и средни предприятия — Изпълнителна агенция по лекарствата — Изпълнителна агенция по лозата и виното — Изпълнителна агенция по околна среда — Изпълнителна агенция по почвените ресурси — Изпълнителна агенция по рибарство и аквакултури — Изпълнителна агенция по селекция и репродукция в животновъдството — Изпълнителна агенция по сортоизпитване, апробация и семеконтрол — Изпълнителна агенция по трансплантация — Изпълнителна агенция по хидромелиорации — Комисията за защита на потребителите — Контролно-техническата инспекция — Национален център за информация и документация — Национален център по радиобиология и радиационна защита — Национална агенция за приходите — Национална ветеринарномедицинска служба — Национална служба „Полиция“ — Национална служба „Пожарна безопасност и защита на населението“ — Национална служба за растителна защита — Национална служба за съвети в земеделието — Национална служба по зърното и фуражите — Служба „Военна информация“ — Служба „Военна полиция“ — Фонд „Републиканска пътна инфраструктура“ — Авиоотряд 28 Česká republika — Ministerstvo dopravy — Ministerstvo financí — Ministerstvo kultury — Ministerstvo obrany — Ministerstvo pro místní rozvoj — Ministerstvo práce a sociálních věcí — Ministerstvo průmyslu a obchodu — Ministerstvo spravedlnosti — Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy — Ministerstvo vnitra — Ministerstvo zahraničních věcí — Ministerstvo zdravotnictví — Ministerstvo zemědělství — Ministerstvo životního prostředí — Poslanecká sněmovna PČR — Senát PČR — Kancelář prezidenta — Český statistický úřad — Český úřad zeměměřičský a katastrální — Úřad průmyslového vlastnictví — Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů — Bezpečnostní informační služba — Národní bezpečnostní úřad — Česká akademie věd — Vězeňská službaVězeňská služba — Český báňský úřad — Úřad pro ochranu hospodářské soutěže — Správa státních hmotných rezerv — Státní úřad pro jadernou bezpečnost — Česká národní bankabanka — Energetický regulační úřad — Úřad vlády České republiky — Ústavní soudÚstavní soud — Nejvyšší soud — Nejvyšší správní soud — Nejvyšší státní zastupitelství — Nejvyšší kontrolní úřad — Kancelář Veřejného ochránce práv — Grantová agentura České republiky — Státní úřad inspekce práce — Český telekomunikační úřad Dánsko — Folketinget — Rigsrevisionen — Statsministeriet — Udenrigsministeriet — Beskaeftigelsesministeriet 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí) — Domstolsstyrelsen — Finansministeriet 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí) — Forsvarsministeriet 5 styrelser og institutioner (5 odborů a institucí) — Ministeriet for Sundhed og Forebyggelse Adskillige styrelser og institutioner, herunder Statens Serum Institut (několik odborů a institucí, včetně Statens Serum Institut) — Justitsministeriet Rigspolitichefen, anklagemyndigheden samt 1 direktorat og et antal styrelser (velitel policie, státní zástupce, 1 ředitelství a několik odborů) — Kirkeministeriet 10 stiftsøvrigheder (10 diecézních úřadů) — Kulturministeriet — Ministry of Culture 4 styrelser samt et antal statsinstitutioner (4 odbory a několik institucí) — Miljøministeriet 5 styrelser (5 odborů) — Ministeriet for Flygtninge, Indvandrere og Integration 1 styrelse (1 odbor) — Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri 4 direktorater og institutioner (4 ředitelství a instituce) — Ministeriet for Videnskab, Teknologi og Udvikling Adskillige styrelser og institutioner, Forskningscenter Risø og Statens uddannelsesbygninger (několik odborů a institucí, včetně Národní laboratoře Risoe a státních výzkumných a vzdělávacích ústavů) — Skatteministeriet 1 styrelse og institutioner (1odbor a několik institucí) — Velfaerdsministeriet 3 styrelser og institutioner (3 odbory a několik institucí) — Transportministeriet 7 styrelser og institutioner, hereunder Øresundsbrokonsortiet (7 odborů a institucí, včetně Øresundsbrokonsortiet) — Undervisningsministeriet 3 styrelser, 4 undervisningsinstitutioner og 5 andre institutioner (3 odbory, 4 vzdělávací zařízení, 5 jiných institucí) — Økonomi- og Erhvervsministeriet Adskillige styrelser og institutioner (několik odborů a institucí) — Klima- og Energiministeriet 3 styrelser og institutioner (3 odbory a instituce) Německo — Auswärtiges Amt — Bundeskanzleramt — Bundesministerium für Arbeit und Soziales — Bundesministerium für Bildung und Forschung — Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Verbraucherschutz — Bundesministerium der Finanzen — Bundesministerium des Innern (pouze civilní zboží) — Bundesministerium für Gesundheit — Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend — Bundesministerium der Justiz — Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung — Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie — Bundesministerium für wirtschaftliche Zusammenarbeit und Entwicklung — Bundesministerium der Verteidigung (ne vojenské zboží) — Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit Estonsko — Vabariigi Presidendi Kantselei; — Eesti Vabariigi Riigikogu; — Eesti Vabariigi Riigikohus; — Riigikontroll; — Õiguskantsler; — Riigikantselei; — Rahvusarhiiv; — Haridus- ja Teadusministeerium; — Justiitsministeerium; — Kaitseministeerium; — Keskkonnaministeerium; — Kultuuriministeerium; — Majandus- ja Kommunikatsiooniministeerium; — Põllumajandusministeerium; — Rahandusministeerium; — Siseministeerium; — Sotsiaalministeerium; — Välisministeerium; — Keeleinspektsioon; — Riigiprokuratuur; — Teabeamet; — Maa-amet; — Keskkonnainspektsioon; — Metsakaitse- ja Metsauuenduskeskus; — Muinsuskaitseamet; — Patendiamet; — Tarbijakaitseamet; — Riigihangete Amet; — Taimetoodangu Inspektsioon; — Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet; — Veterinaar- ja Toiduamet; — Konkurentsiamet; — Maksu- ja Tolliamet; — Statistikaamet; — Kaitsepolitseiamet; — Kodakondsus- ja Migratsiooniamet; — Piirivalveamet; — Politseiamet; — Eesti Kohtuekspertiisi Instituut; — Keskkriminaalpolitsei; — Päästeamet; — Andmekaitse Inspektsioon; — Ravimiamet; — Sotsiaalkindlustusamet; — Tööturuamet; — Tervishoiuamet; — Tervisekaitseinspektsioon; — Tööinspektsioon; — Lennuamet; — Maanteeamet; — Veeteede Amet; — Julgestuspolitsei; — Kaitseressursside Amet; — Kaitseväe Logistikakeskus; — Tehnilise Järelevalve Amet. Irsko — Presidenťs Establishment — Houses of the Oireachtas — (parlament) — Department of the Taoiseach — (úřad předsedy vlády) — Central Statistics Office — Department of Finance — Office of the Comptroller and Auditor General — Office of the Revenue Commissioners — Office of Public Works — State Laboratory — Office of the Attorney General — Office of the Director of Public Prosecutions — Valuation Office — Office of the Commission for Public Service Appointments — Public Appointments Service — Office of the Ombudsman — Chief State Solicitor’s Office — Department of Justice, Equality and Law Reform — Courts Service — Prisons Service — Office of the Commissioners of Charitable Donations and Bequests — Department of the Environment, Heritage and Local Government — Department of Education and Science — Department of Communications, Energy and Natural Resources — Department of Agriculture, Fisheries and Food — Department of Transport — Department of Health and Children — Department of Enterprise, Trade and Employment — Department of Arts, Sports and Tourism — Department of Defence — Department of Foreign Affairs — Department of Social and Family Affairs — Department of Community, Rural and Gaeltacht — [oblasti, kde se hovoří irsky] — Arts Council — National Gallery. Řecko — Υπουργείο Εσωτερικών· — Υπουργείο Εξωτερικών· — Υπουργείο Οικονομίας και Οικονομικών· — Υπουργείο Ανάπτυξης· — Υπουργείο Δικαιοσύνης· — Υπουργείο Εθνικής Παιδείας και Θρησκευμάτων· — Υπουργείο Πολιτισμού· — Υπουργείο Υγείας και Κοινωνικής Αλληλεγγύης· — Υπουργείο Περιβάλλοντος, Χωροταξίας και Δημοσίων Έργων· — Υπουργείο Απασχόλησης και Κοινωνικής Προστασίας· — Υπουργείο Μεταφορών και Επικοινωνιών· — Υπουργείο Αγροτικής Ανάπτυξης και Τροφίμων· — Υπουργείο Εμπορικής Ναυτιλίας, Αιγαίου και Νησιωτικής Πολιτικής· — Υπουργείο Μακεδονίας-Θράκης· — Γενική Γραμματεία Επικοινωνίας· — Γενική Γραμματεία Ενημέρωσης· — Γενική Γραμματεία Νέας Γενιάς· — Γενική Γραμματεία Ισότητας· — Γενική Γραμματεία Κοινωνικών Ασφαλίσεων· — Γενική Γραμματεία Απόδημου Ελληνισμού· — Γενική Γραμματεία Βιομηχανίας· — Γενική Γραμματεία Έρευνας και Τεχνολογίας· — Γενική Γραμματεία Αθλητισμού· — Γενική Γραμματεία Δημοσίων Έργων· — Γενική Γραμματεία Εθνικής Στατιστικής Υπηρεσίας Ελλάδος· — Εθνικό Συμβούλιο Κοινωνικής Φροντίδας· — Οργανισμός Εργατικής Κατοικίας· — Εθνικό Τυπογραφείο· — Γενικό Χημείο του Κράτους· — Ταμείο Εθνικής Οδοποιίας· — Εθνικό Καποδιστριακό Πανεπιστήμιο Αθηνών· — Αριστοτέλειο Πανεπιστήμιο Θεσσαλονίκης· — Δημοκρίτειο Πανεπιστήμιο Θράκης· — Πανεπιστήμιο Αιγαίου· — Πανεπιστήμιο Ιωαννίνων· — Πανεπιστήμιο Πατρών· — Πανεπιστήμιο Μακεδονίας· — Πολυτεχνείο Κρήτης· — Σιβιτανίδειος Δημόσια Σχολή Τεχνών και Επαγγελμάτων· — Αιγινήτειο Νοσοκομείο· — Αρεταίειο Νοσοκομείο· — Εθνικό Κέντρο Δημόσιας Διοίκησης· — Οργανισμός Διαχείρισης Δημοσίου Υλικού· — Οργανισμός Γεωργικών Ασφαλίσεων· — Οργανισμός Σχολικών Κτιρίων· — Γενικό Επιτελείο Στρατού· — Γενικό Επιτελείο Ναυτικού· — Γενικό Επιτελείο Αεροπορίας· — Ελληνική Επιτροπή Ατομικής Ενέργειας· — Γενική Γραμματεία Εκπαίδευσης Ενηλίκων· — Υπουργείο Εθνικής Άμυνας· — Γενική Γραμματεία Εμπορίου. Španělsko — Presidencia del Gobierno — Ministerio de Asuntos Exteriores y de Cooperación — Ministerio de Justicia — Ministerio de Defensa — Ministerio de Economía y Hacienda — Ministerio del Interior — Ministerio de Fomento — Ministerio de Educación, Política Social y Deportes — Ministerio de Industria, Turismo y Comercio — Ministerio de Trabajo e Inmigración — Ministerio de la Presidencia — Ministerio de Administraciones Públicas — Ministerio de Cultura — Ministerio de Sanidad y Consumo — Ministerio de Medio Ambiente y Medio Rural y Marino — Ministerio de Vivienda — Ministerio de Ciencia e Innovación — Ministerio de Igualdad Francie 1) Ministerstva — Services du Premier ministre — Ministère chargé de la santé, de la jeunesse et des sports — Ministère chargé de l’intérieur, de l’outre-mer et des collectivités territoriales — Ministère chargé de la justice — Ministère chargé de la défense — Ministère chargé des affaires étrangères et européennes — Ministère chargé de l’éducation nationale — Ministère chargé de l’économie, des finances et de l’emploi — Secrétariat d’État aux transports — Secrétariat d’État aux entreprises et au commerce extérieur — Ministère chargé du travail, des relations sociales et de la solidarité — Ministère chargé de la culture et de la communication — Ministère chargé du budget, des comptes publics et de la fonction publique — Ministère chargé de l’agriculture et de la pêche — Ministère chargé de l’enseignement supérieur et de la recherche — Ministère chargé de l’écologie, du développement et de l’aménagement durables — Secrétariat d’État à la fonction publique — Ministère chargé du logement et de la ville — Secrétariat d’État à la coopération et à la francophonie — Secrétariat d’État à l’outre-mer — Secrétariat d’État à la jeunesse, des sports et de la vie associative — Secrétariat d’État aux anciens combattants — Ministère chargé de l’immigration, de l’intégration, de l’identité nationale et du co-développement — Secrétariat d’État en charge de la prospective et de l’évaluation des politiques publiques — Secrétariat d’État aux affaires européennes — Secrétariat d’État aux affaires étrangères et aux droits de l’homme — Secrétariat d’État à la consommation et au tourisme — Secrétariat d’Etat à la politique de la ville — Secrétariat d’État à la solidarité — Secrétariat d’État en charge de l’industrie et de la consommation — Secrétariat d’État en charge de l’emploi — Secrétariat d’État en charge du commerce, de l’artisanat, des PME, du tourisme et des services — Secrétariat d’État en charge de l’écologie — Secrétariat d’État en charge du développement de la région-capitale — Secrétariat d’État en charge de l’aménagement du territoire 2) Instituce, nezávislé orgány a soudy — Présidence de la République — Assemblée nationale — Sénat — Conseil constitutionnel — Conseil économique et social — Conseil supérieur de la magistrature — Agence française contre le dopage — Autorité de contrôle des assurances et des mutuelles — Autorité de contrôle des nuisances sonores aéroportuaires — Autorité de régulation des communications électroniques et des postes — Autorité de sûreté nucléaire — Autorité indépendante des marchés financiers — Comité national d’évaluation des établissements publics à caractère scientifique, culturel et professionnel — Commission d’accès aux documents administratifs — Commission consultative du secret de la défense nationale — Commission nationale des comptes de campagne et des financements politiques — Commission nationale de contrôle des interceptions de sécurité — Commission nationale de déontologie de la sécurité — Commission nationale du débat public — Commission nationale de l’informatique et des libertés — Commission des participations et des transferts — Commission de régulation de l’énergie — Commission de la sécurité des consommateurs — Commission des sondages — Commission de la transparence financière de la vie politique — Conseil de la concurrence — Conseil des ventes volontaires de meubles aux enchères publiques — Conseil supérieur de l’audiovisuel — Défenseur des enfants — Haute autorité de lutte contre les discriminations et pour l’égalité — Haute autorité de santé — Médiateur de la République — Cour de justice de la République — Tribunal des Conflits — Conseil d’État — Cours administratives d’appel — Tribunaux administratifs — Cour des Comptes — Chambres régionales des Comptes — Cours et tribunaux de l’ordre judiciaire (Cour de Cassation, Cours d’Appel, Tribunaux d’instance et Tribunaux de grande instance) 3) Státní veřejné instituce — Académie de France à Rome — Académie de marine — Académie des sciences d’outre-mer — Académie des technologies — Agence centrale des organismes de sécurité sociale (ACOSS) — Agence de biomédicine — Agence pour l’enseignement du français à l’étranger — Agence française de sécurité sanitaire des aliments — Agence française de sécurité sanitaire de l’environnement et du travail — Agence nationale pour la cohésion sociale et l’égalité des chances — Agence nationale pour la garantie des droits des mineurs — Agences de l’eau — Agence nationale de l’Accueil des Etrangers et des migrations — Agence nationale pour l’amélioration des conditions de travail (ANACT) — Agence nationale pour l’amélioration de l’habitat (ANAH) — Agence nationale pour la Cohésion Sociale et l’Egalité des Chances — Agence nationale pour l’indemnisation des français d’outre-mer (ANIFOM) — Assemblée permanente des chambres d’agriculture (APCA) — Bibliothèque publique d’information — Bibliothèque nationale de France — Bibliothèque nationale et universitaire de Strasbourg — Caisse des dépôts et consignations — Caisse nationale des autoroutes (CNA) — Caisse nationale militaire de sécurité sociale (CNMSS) — Caisse de garantie du logement locatif social — Casa de Velasquez — Centre d’enseignement zootechnique — Centre d’études de l’emploi — Centre d’études supérieures de la sécurité sociale — Centres de formation professionnelle et de promotion agricole — Centre hospitalier des Quinze-Vingts — Centre international d’études supérieures en sciences agronomiques (Montpellier Sup Agro) — Centre des liaisons européennes et internationales de sécurité sociale — Centre des monuments nationaux — Centre national d’art et de culture Georges Pompidou — Centre national des arts plastiques — Centre national de la cinématographie — Centre national d’études et d’expérimentation du machinisme agricole, du génie rural, des eaux et des forêts (CEMAGREF) — Centre national du livre — Centre national de documentation pédagogique — Centre national des œuvres universitaires et scolaires (CNOUS) — Centre national professionnel de la propriété forestière — Centre national de la recherche scientifique (C.N.R.S) — Centres d’éducation populaire et de sport (CREPS) — Centres régionaux des œuvres universitaires (CROUS) — Collège de France — Conservatoire de l’espace littoral et des rivages lacustres — Conservatoire National des Arts et Métiers — Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris — Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Lyon — Conservatoire national supérieur d’art dramatique — École centrale de Lille — École centrale de Lyon — École centrale des arts et manufactures — École française d’archéologie d’Athènes — École française d’Extrême-Orient — École française de Rome — École des hautes études en sciences sociales — École du Louvre — École nationale d’administration — École nationale de l’aviation civile (ENAC) — École nationale des Chartes — École nationale d’équitation — École nationale du génie de l’eau et de l’environnement de Strasbourg — Écoles nationales d’ingénieurs — École nationale d’ingénieurs des industries des techniques agricoles et alimentaires de Nantes — Écoles nationales d’ingénieurs des travaux agricoles — École nationale de la magistrature — Écoles nationales de la marine marchande — École nationale de la santé publique (ENSP) — École nationale de ski et d’alpinisme — École nationale supérieure des arts décoratifs — École nationale supérieure des arts et techniques du théâtre — École nationale supérieure des arts et industries textiles Roubaix — Écoles nationales supérieures d’arts et métiers — École nationale supérieure des beaux-arts — École nationale supérieure de céramique industrielle — École nationale supérieure de l’électronique et de ses applications (ENSEA) — École nationale supérieure du paysage de Versailles — École nationale supérieure des Sciences de l’information et des bibliothécaires — École nationale supérieure de la sécurité sociale — Écoles nationales vétérinaires — École nationale de voile — Écoles normales supérieures — École polytechnique — École technique professionnelle agricole et forestière de Meymac (Corrèze) — École de sylviculture Crogny (Aube) — École de viticulture et d’œnologie de la Tour-Blanche (Gironde) — École de viticulture — Avize (Marne) — Établissement national d’enseignement agronomique de Dijon — Établissement national des invalides de la marine (ENIM) — Établissement national de bienfaisance Koenigswarter — Établissement public du musée et du domaine national de Versailles — Fondation Carnegie — Fondation Singer-Polignac — Haras nationaux — Hôpital national de Saint-Maurice — Institut des hautes études pour la science et la technologie — Institut français d’archéologie orientale du Caire — Institut géographique national — Institut National de l’origine et de la qualité — Institut national des hautes études de sécurité — Institut de veille sanitaire — Institut National d’enseignement supérieur et de recherche agronomique et agroalimentaire de Rennes — Institut national d’études Démographiques (I.N.E.D) — Institut National d’Horticulture — Institut National de la jeunesse et de l’éducation populaire — Institut national des jeunes aveugles — Paris — Institut national des jeunes sourds — Bordeaux — Institut national des jeunes sourds — Chambéry — Institut national des jeunes sourds — Metz — Institut national des jeunes sourds — Paris — Institut national de physique nucléaire et de physique des particules (I.N.P.N.P.P) — Institut national de la propriété industrielle — Institut national de la recherche agronomique (I.N.R.A) — Institut national de la recherche pédagogique (I.N.R.P) — Institut national de la santé et de la recherche médicale (I.N.S.E.R.M) — Institut national d’histoire de l’art (I.N.H.A.) — Institut national de recherches archéologiques préventives — Institut national des sciences de l’univers — Institut national des sports et de l’education physique — Institut national supérieur de formation et de recherche pour l’éducation des jeunes handicapés et les enseignements inadaptés — Instituts nationaux polytechniques — Instituts nationaux des sciences appliquées — Institut national de recherche en informatique et en automatique (INRIA) — Institut national de recherche sur les transports et leur sécurité (INRETS) — Institut de recherche pour le développement — Instituts régionaux d’administration — Institut des sciences et des Industries du vivant et de l’environnement (Agro Paris Tech) — Institut supérieur de mécanique de Paris — Instituts Universitaires de Formation des Maîtres — Musée de l’armée — Musée Gustave-Moreau — Musée national de la marine — Musée national J.-J.-Henner — Musée du Louvre — Musée du Quai Branly — Muséum national d’histoire naturelle — Musée Auguste-Rodin — Observatoire de Paris — Office français de protection des réfugiés et apatrides — Office national des anciens combattants et des victimes de guerre (ONAC) — Office national de la chasse et de la faune sauvage — Office National de l’eau et des milieux aquatiques — Office national d’information sur les enseignements et les professions (ONISEP) — Office universitaire et culturel français pour l’Algérie — Ordre national de la Légion d’honneur — Palais de la découverte — Parcs nationaux — Universités 4) Jiné státní veřejné subjekty — Union des groupements d’achats publics (UGAP) — Agence nationale pour l’emploi (A.N.P.E) — Caisse nationale des allocations familiales (CNAF) — Caisse nationale d’assurance maladie des travailleurs salariés (CNAMS) — Caisse nationale d’assurance-vieillesse des travailleurs salariés (CNAVTS) Itálie 1) Nákupní subjekty — Presidenza del Consiglio dei Ministri — Ministero degli Affari Esteri — Ministero dell’Interno — Ministero della Giustizia e Uffici giudiziari (esclusi i giudici di pace) — Ministero della Difesa — Ministero dell’Economia e delle Finanze — Ministero dello Sviluppo Economico — Ministero delle Politiche Agricole, Alimentari e Forestali — Ministero dell’Ambiente - Tutela del Territorio e del Mare — Ministero delle Infrastrutture e dei Trasporti — Ministero del Lavoro, della Salute e delle Politiche Sociali — Ministero dell’Istruzione, Università e Ricerca — Ministero per i Beni e le Attività culturali, comprensivo delle sue articolazioni periferiche 2) Jiné státní veřejné subjekty: — CONSIP (Concessionaria Servizi Informatici Pubblici) Kypr — Προεδρία και Προεδρικό Μέγαρο — Γραφείο Συντονιστή Εναρμόνισης — Υπουργικό Συμβούλιο — Βουλή των Αντιπροσώπων — Δικαστική Υπηρεσία — Νομική Υπηρεσία της Δημοκρατίας — Ελεγκτική Υπηρεσία της Δημοκρατίας — Επιτροπή Δημόσιας Υπηρεσίας — Επιτροπή Εκπαιδευτικής Υπηρεσίας — Γραφείο Επιτρόπου Διοικήσεως — Επιτροπή Προστασίας Ανταγωνισμού — Υπηρεσία Εσωτερικού Ελέγχου — Γραφείο Προγραμματισμού — Γενικό Λογιστήριο της Δημοκρατίας — Γραφείο Επιτρόπου Προστασίας Δεδομένων Προσωπικού Χαρακτήρα — Γραφείο Εφόρου Δημοσίων Ενισχύσεων — Αναθεωρητική Αρχή Προσφορών — Υπηρεσία Εποπτείας και Ανάπτυξης Συνεργατικών Εταιρειών — Αναθεωρητική Αρχή Προσφύγων — Υπουργείο Άμυνας — Υπουργείο Γεωργίας, Φυσικών Πόρων και Περιβάλλοντος — Τμήμα Γεωργίας — Κτηνιατρικές Υπηρεσίες — Τμήμα Δασών — Τμήμα Αναπτύξεως Υδάτων — Τμήμα Γεωλογικής Επισκόπησης — Μετεωρολογική Υπηρεσία — Τμήμα Αναδασμού — Υπηρεσία Μεταλλείων — Ινστιτούτο Γεωργικών Ερευνών — Τμήμα Αλιείας και Θαλάσσιων Ερευνών — Υπουργείο Δικαιοσύνης και Δημοσίας Τάξεως — Αστυνομία — Πυροσβεστική Υπηρεσία Κύπρου — Τμήμα Φυλακών — Υπουργείο Εμπορίου, Βιομηχανίας και Τουρισμού — Τμήμα Εφόρου Εταιρειών και Επίσημου Παραλήπτη — Υπουργείο Εργασίας και Κοινωνικών Ασφαλίσεων — Τμήμα Εργασίας — Τμήμα Κοινωνικών Ασφαλίσεων — Τμήμα Υπηρεσιών Κοινωνικής Ευημερίας — Κέντρο Παραγωγικότητας Κύπρου — Ανώτερο Ξενοδοχειακό Ινστιτούτο Κύπρου — Ανώτερο Τεχνολογικό Ινστιτούτο — Τμήμα Επιθεώρησης Εργασίας — Τμήμα Εργασιακών Σχέσεων — Υπουργείο Εσωτερικών — Επαρχιακές Διοικήσεις — Τμήμα Πολεοδομίας και Οικήσεως — Τμήμα Αρχείου Πληθυσμού και Μεταναστεύσεως — Τμήμα Κτηματολογίου και Χωρομετρίας — Γραφείο Τύπου και Πληροφοριών — Πολιτική Άμυνα — Υπηρεσία Μέριμνας και Αποκαταστάσεων Εκτοπισθέντων — Υπηρεσία Ασύλου — Υπουργείο Εξωτερικών — Υπουργείο Οικονομικών — Τελωνεία — Τμήμα Εσωτερικών Προσόδων — Στατιστική Υπηρεσία — Τμήμα Κρατικών Αγορών και Προμηθειών — Τμήμα Δημόσιας Διοίκησης και Προσωπικού — Κυβερνητικό Τυπογραφείο — Τμήμα Υπηρεσιών Πληροφορικής — Υπουργείο Παιδείας και Πολιτισμού — Υπουργείο Συγκοινωνιών και Έργων — Τμήμα Δημοσίων Έργων — Τμήμα Αρχαιοτήτων — Τμήμα Πολιτικής Αεροπορίας — Τμήμα Εμπορικής Ναυτιλίας — Τμήμα Οδικών Μεταφορών — Τμήμα Ηλεκτρομηχανολογικών Υπηρεσιών — Τμήμα Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών — Υπουργείο Υγείας — Φαρμακευτικές Υπηρεσίες — Γενικό Χημείο — Ιατρικές Υπηρεσίες και Υπηρεσίες Δημόσιας Υγείας — Οδοντιατρικές Υπηρεσίες — Υπηρεσίες Ψυχικής Υγείας Lotyšsko a) Ministerstva, ministerské sekretariáty pro zvláštní úkoly a jejich podřízené instituce — Aizsardzības ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Ārlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Bērnu un ģimenes lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Ekonomikas ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Finanšu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Iekšlietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Izglītības un zinātnes ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Kultūras ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Labklājības ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Reģionālās attīstības un pašvaldības lietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Satiksmes ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Tieslietu ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Veselības ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Vides ministrija un tās padotībā esošās iestādes — Zemkopības ministrija un tās padotībā esošās iestādes — īpašu uzdevumu ministra sekretariāti un to padotībā esošās iestādes — Satversmes aizsardzības birojs b) Jiné státní instituce — Augstākā tiesa — Centrālā vēlēšanu komisija — Finanšu un kapitāla tirgus komisija — Latvijas Banka — Prokuratūra un tās pārraudzībā esošās iestādes — Saeimas kanceleja un tās padotībā esošās iestādes — Satversmes tiesa — Valsts kanceleja un tās padotībā esošās iestādes — Valsts kontrole — Valsts prezidenta kanceleja — Tiesībsarga birojs — Nacionālā radio un televīzijas padome — Citas valsts iestādes, kuras nav ministriju padotībā (jiné státní orgány nepodřízené ministerstvům) Litva — Prezidentūros kanceliarija — Seimo kanceliarija — Instituce odpovědné Seimas (parlamentu): — Lietuvos mokslo taryba; — Seimo kontrolierių įstaiga; — Valstybės kontrolė; — Specialiųjų tyrimų tarnyba; — Valstybės saugumo departamentas; — Konkurencijos taryba; — Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras; — Vertybinių popierių komisija; — Ryšių reguliavimo tarnyba; — Nacionalinė sveikatos taryba; — Etninės kultūros globos taryba; — Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba; — Valstybinė kultūros paveldo komisija; — Vaiko teisių apsaugos kontrolieriaus įstaiga; — Valstybinė kainų ir energetikos kontrolės komisija; — Valstybinė lietuvių kalbos komisija; — Vyriausioji rinkimų komisija; — Vyriausioji tarnybinės etikos komisija; — Žurnalistų etikos inspektoriaus tarnyba — Vyriausybės kanceliarija — Instituce odpovědné Vyriausybės (vládě): — Ginklų fondas; — Informacinės visuomenės plėtros komitetas; — Kūno kultūros ir sporto departamentas; — Lietuvos archyvų departamentas; — Mokestinių ginčų komisija; — Statistikos departamentas; — Tautinių mažumų ir išeivijos departamentas; — Valstybinė tabako ir alkoholio kontrolės tarnyba; — Viešųjų pirkimų tarnyba; — Narkotikų kontrolės departamentas; — Valstybinė atominės energetikos saugos inspekcija; — Valstybinė duomenų apsaugos inspekcija; — Valstybinė lošimų priežiūros komisija; — Valstybinė maisto ir veterinarijos tarnyba; — Vyriausioji administracinių ginčų komisija; — Draudimo priežiūros komisija; — Lietuvos valstybinis mokslo ir studijų fondas; — Lietuvių grįžimo į Tėvynę informacijos centras — Konstitucinis Teismas — Lietuvos bankas — Aplinkos ministerija — Instituce podléhající Aplinkos ministerija (ministerstvu životního prostředí): — Generalinė miškų urėdija; — Lietuvos geologijos tarnyba; — Lietuvos hidrometeorologijos tarnyba; — Lietuvos standartizacijos departamentas; — Nacionalinis akreditacijos biuras; — Valstybinė metrologijos tarnyba; — Valstybinė saugomų teritorijų tarnyba; — Valstybinė teritorijų planavimo ir statybos inspekcija — Finansų ministerija — Instituce podléhající Finansų ministerija (ministerstvu financí): — Muitinės departamentas; — Valstybės dokumentų technologinės apsaugos tarnyba; — Valstybinė mokesčių inspekcija; — Finansų ministerijos mokymo centras — Krašto apsaugos ministerija — Instituce podléhající Krašto apsaugos ministerijos (ministerstvu národní obrany): — Antrasis operatyvinių tarnybų departamentas; — Centralizuota finansų ir turto tarnyba; — Karo prievolės administravimo tarnyba; — Krašto apsaugos archyvas; — Krizių valdymo centras; — Mobilizacijos departamentas; — Ryšių ir informacinių sistemų tarnyba; — Infrastruktūros plėtros departamentas; — Valstybinis pilietinio pasipriešinimo rengimo centras — Lietuvos kariuomenė — Krašto apsaugos sistemos kariniai vienetai ir tarnybos — Kultūros ministerija — Instituce podléhající Kultūros ministerijos (ministerstvu kultury): — Kultūros paveldo departamentas; — Valstybinė kalbos inspekcija — Socialinės apsaugos ir darbo ministerija — Instituce podléhající Socialinės apsaugos ir darbo ministerijos (ministerstvu práce a sociálních věcí): — Garantinio fondo administracija; — Valstybės vaiko teisių apsaugos ir įvaikinimo tarnyba; — Lietuvos darbo birža; — Lietuvos darbo rinkos mokymo tarnyba; — Trišalės tarybos sekretoriatas; — Socialinių paslaugų priežiūros departamentas; — Darbo inspekcija; — Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba; — Neįgalumo ir darbingumo nustatymo tarnyba; — Ginčų komisija; — Techninės pagalbos neįgaliesiems centras; — Neįgaliųjų reikalų departamentas — Susisiekimo ministerija — Instituce podléhající Susisiekimo ministerijos (ministerstvu dopravy a spojů): — Lietuvos automobilių kelių direkcija; — Valstybinė geležinkelio inspekcija; — Valstybinė kelių transporto inspekcija; — Pasienio kontrolės punktų direkcija — Sveikatos apsaugos ministerija — Instituce podléhající Sveikatos apsaugos ministerijos (ministerstvu zdravotnictví): — Valstybinė akreditavimo sveikatos priežiūros veiklai tarnyba; — Valstybinė ligonių kasa; — Valstybinė medicininio audito inspekcija; — Valstybinė vaistų kontrolės tarnyba; — Valstybinė teismo psichiatrijos ir narkologijos tarnyba; — Valstybinė visuomenės sveikatos priežiūros tarnyba; — Farmacijos departamentas; — Sveikatos apsaugos ministerijos Ekstremalių sveikatai situacijų centras; — Lietuvos bioetikos komitetas; — Radiacinės saugos centras — Švietimo ir mokslo ministerija — Instituce podléhající Švietimo ir mokslo ministerijos (ministerstvu školství a vědy): — Nacionalinis egzaminų centras; — Studijų kokybės vertinimo centras — Teisingumo ministerija — Instituce podléhající Teisingumo ministerijos (ministerstvu spravedlnosti): — Kalėjimų departamentas; — Nacionalinė vartotojų teisių apsaugos taryba; — Europos teisės departamentas — Ūkio ministerija — Prie Ūkio ministerijos įsteigtos įstaigos (ministerstvo hospodářství): — Įmonių bankroto valdymo departamentas; — Valstybinė energetikos inspekcija; — Valstybinė ne maisto produktų inspekcija; — Valstybinis turizmo departamentas — Užsienio reikalų ministerija — Diplomatinės atstovybės ir konsulinės įstaigos užsienyje bei atstovybės prie tarptautinių organizacijų — Vidaus reikalų ministerija — Instituce podléhající Vidaus reikalų ministerijos (ministerstvu vnitra): — Asmens dokumentų išrašymo centras; — Finansinių nusikaltimų tyrimo tarnyba; — Gyventojų registro tarnyba; — Policijos departamentas; — Priešgaisrinės apsaugos ir gelbėjimo departamentas; — Turto valdymo ir ūkio departamentas; — Vadovybės apsaugos departamentas; — Valstybės sienos apsaugos tarnyba; — Valstybės tarnybos departamentas; — Informatikos ir ryšių departamentas; — Migracijos departamentas; — Sveikatos priežiūros tarnyba; — Bendrasis pagalbos centras — Žemės ūkio ministerija — Instituce podléhající Žemės ūkio ministerijos (ministerstvu zemědělství): — Nacionalinė mokėjimo agentūra; — Nacionalinė žemės tarnyba; — Valstybinė augalų apsaugos tarnyba; — Valstybinė gyvulių veislininkystės priežiūros tarnyba; — Valstybinė sėklų ir grūdų tarnyba; — Žuvininkystės departamentas — Teismai (soudy): — Lietuvos Aukščiausiasis Teismas; — Lietuvos apeliacinis teismas; — Lietuvos vyriausiasis administracinis teismas; — apygardų teismai; — apygardų administraciniai teismai; — apylinkių teismai; — Nacionalinė teismų administracija — Generalinė prokuratūra — Jiné ústřední subjekty veřejné správy [institucijos (instituce), įstaigos (zařízení), tarnybos (agentury)]: — Aplinkos apsaugos agentūra; — Valstybinė aplinkos apsaugos inspekcija; — Aplinkos projektų valdymo agentūra; — Miško genetinių išteklių, sėklų ir sodmenų tarnyba; — Miško sanitarinės apsaugos tarnyba; — Valstybinė miškotvarkos tarnyba; — Nacionalinis visuomenės sveikatos tyrimų centras; — Lietuvos AIDS centras; — Nacionalinis organų transplantacijos biuras; — Valstybinis patologijos centras; — Valstybinis psichikos sveikatos centras; — Lietuvos sveikatos informacijos centras; — Slaugos darbuotojų tobulinimosi ir specializacijos centras; — Valstybinis aplinkos sveikatos centras; — Respublikinis mitybos centras; — Užkrečiamųjų ligų profilaktikos ir kontrolės centras; — Trakų visuomenės sveikatos priežiūros ir specialistų tobulinimosi centras; — Visuomenės sveikatos ugdymo centras; — Muitinės kriminalinė tarnyba; — Muitinės informacinių sistemų centras; — Muitinės laboratorija; — Muitinės mokymo centras; — Valstybinis patentų biuras; — Lietuvos teismo ekspertizės centras; — Centrinė hipotekos įstaiga; — Lietuvos metrologijos inspekcija; — Civilinės aviacijos administracija; — Lietuvos saugios laivybos administracija; — Transporto investicijų direkcija; — Valstybinė vidaus vandenų laivybos inspekcija; — Pabėgėlių priėmimo centras Lucembursko — Ministère d’État — Ministère des affaires étrangères et de l’immigration — Ministère de l’agriculture, de la viticulture et du développement rural — Ministère des classes moyennes, du tourisme et du logement — Ministère de la culture, de l’enseignement supérieur et de la recherche — Ministère de l’économie et du commerce extérieur — Ministère de l’éducation nationale et de la formation professionnelle — Ministère de l’égalité des chances — Ministère de l’environnement — Ministère de la famille et de l’intégration — Ministère des finances — Ministère de la fonction publique et de la réforme administrative — Ministère de l’Intérieur et de l’aménagement du territoire — Ministère de la justice — Ministère de la santé — Ministère de la sécurité sociale — Ministère des transports — Ministère du travail et de l’emploi — Ministère des travaux publics Maďarsko — Egészségügyi Minisztérium — Földművelésügyi és Vidékfejlesztési Minisztérium — Gazdasági és Közlekedési Minisztérium — Honvédelmi Minisztérium — Igazságügyi és Rendészeti Minisztérium — Környezetvédelmi és Vízügyi Minisztérium — Külügyminisztérium — Miniszterelnöki Hivatal — Oktatási és Kulturális Minisztérium — Önkormányzati és Területfejlesztési Minisztérium — Pénzügyminisztérium — Szociális és Munkaügyi Minisztérium — Központi Szolgáltatási Főigazgatóság Malta — Uffiċċju tal-Prim Ministru (úřad předsedy vlády) — Ministeru għall-Familja u Solidarjetà Soċjali (ministerstvo rodiny a sociální solidarity) — Ministeru tal-Edukazzjoni Zgħazagħ u Impjiegi (ministerstvo školství, mládeže a zaměstnanosti) — Ministeru tal-Finanzi (ministerstvo financí) — Ministeru tar-Riżorsi u l-Infrastruttura (ministerstvo pro zdroje a infrastrukturu) — Ministeru tat-Turiżmu u Kultura (ministerstvo pro cestovní ruch a kulturu) — Ministeru tal-Ġustizzja u l-Intern (ministerstvo spravedlnosti a vnitřních věcí) — Ministeru għall-Affarijiet Rurali u l-Ambjent (ministerstvo venkova a životního prostředí) — Ministeru għal Għawdex (ministerstvo pro Gozo) — Ministeru tas-Saħħa, l-Anzjani u Kura fil-Kommunità (ministerstvo zdravotnictví, seniorů a veřejné péče) — Ministeru tal-Affarijiet Barranin (ministerstvo zahraničních věcí) — Ministeru għall-Investimenti, Industrija u Teknologija ta’ Informazzjoni (ministerstvo investic, průmyslu a informačních technologií) — Ministeru għall-Kompetittivà u Komunikazzjoni (ministerstvo hospodářské soutěže a spojů) — Ministeru għall-Iżvilupp Urban u Toroq (ministerstvo pro rozvoj měst a pozemní komunikace) Nizozemsko — Ministerie van Algemene Zaken — Bestuursdepartement — Bureau van de Wetenschappelijke Raad voor het Regeringsbeleid — Rijksvoorlichtingsdienst — Ministerie van Binnenlandse Zaken en Koninkrijksrelaties — Bestuursdepartement — Centrale Archiefselectiedienst (CAS) — Algemene Inlichtingen- en Veiligheidsdienst (AIVD) — Agentschap Basisadministratie Persoonsgegevens en Reisdocumenten (BPR) — Agentschap Korps Landelijke Politiediensten — Ministerie van Buitenlandse Zaken — Directoraat-generaal Regiobeleid en Consulaire Zaken (DGRC) — Directoraat-generaal Politieke Zaken (DGPZ) — Directoraat-generaal Internationale Samenwerking (DGIS) — Directoraat-generaal Europese Samenwerking (DGES) — Centrum tot Bevordering van de Import uit Ontwikkelingslanden (CBI) — Centrale diensten ressorterend onder de secretaris-generaal en de plaatsvervangend secretaris- generaal (S/PlvS) (Support services falling under the Secretary-general and Deputy Secretary-general) — Buitenlandse Posten (ieder afzonderlijk) — Ministerie van Defensie — (ministerstvo obrany) — Bestuursdepartement — Commando Diensten Centra (CDC) — Defensie Telematica Organisatie (DTO) — Centrale directie van de Defensie Vastgoed Dienst — De afzonderlijke regionale directies van de Defensie Vastgoed Dienst — Defensie Materieel Organisatie (DMO) — Landelijk Bevoorradingsbedrijf van de Defensie Materieel Organisatie — Logistiek Centrum van de Defensie Materieel Organisatie — Marinebedrijf van de Defensie Materieel Organisatie — Defensie Pijpleiding Organisatie (DPO) — Ministerie van Economische Zaken — Bestuursdepartement — Centraal Planbureau (CPB) — SenterNovem — Staatstoezicht op de Mijnen (SodM) — Nederlandse Mededingingsautoriteit (NMa) — Economische Voorlichtingsdienst (EVD) — Agentschap Telecom — Kenniscentrum Professioneel & Innovatief Aanbesteden, Netwerk voor Overheidsopdrachtgevers (PIANOo) — Regiebureau Inkoop Rijksoverheid — Octrooicentrum Nederland — Consumentenautoriteit — Ministerie van Financiën — Bestuursdepartement — Belastingdienst Automatiseringscentrum — Belastingdienst — de afzonderlijke Directies der Rijksbelastingen (různé odbory daňové a celní správy v Nizozemsku) — Fiscale Inlichtingen- en Opsporingsdienst (isk. Economische Controle dienst (ECD)) — Belastingdienst Opleidingen — Dienst der Domeinen — Ministerie van Justitie — Bestuursdepartement — Dienst Justitiële Inrichtingen — Raad voor de Kinderbescherming — Centraal Justitie Incasso Bureau — Openbaar Ministerie — Immigratie en Naturalisatiedienst — Nederlands Forensisch Instituut — Dienst Terugkeer & Vertrek — Ministerie van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit — Bestuursdepartement — Dienst Regelingen (DR) — Agentschap Plantenziektekundige Dienst (PD) — Algemene Inspectiedienst (AID) — Dienst Landelijk Gebied (DLG) — Voedsel en Waren Autoriteit (VWA) — Ministerie van Onderwijs, Cultuur en Wetenschappen — Bestuursdepartement — Inspectie van het Onderwijs — Erfgoedinspectie — Centrale Financiën Instellingen — Nationaal Archief — Adviesraad voor Wetenschaps- en Technologiebeleid — Onderwijsraad — Raad voor Cultuur — Ministerie van Sociale Zaken en Werkgelegenheid — Bestuursdepartement — Inspectie Werk en Inkomen — Agentschap SZW — Ministerie van Verkeer en Waterstaat — Bestuursdepartement — Directoraat-generaal Transport en Luchtvaart — Directoraat-generaal Personenvervoer — Directoraat-generaal Water — Centrale diensten (ústřední služby) — Centrale diensten van de Organisatie Verkeer en Watersaat — Koninklijk Nederlands Meteorologisch Instituut KNMI — Rijkswaterstaat, Bestuur — de afzonderlijke regionale Diensten van Rijkswaterstaat (každá jednotlivá regionální služba generálního ředitelství veřejných prací a vodohospodářství) — de afzonderlijke specialistische diensten van Rijkswaterstaat (každá jednotlivá specializovaná služba generálního ředitelství veřejných prací a vodohospodářství) — Adviesdienst Geo-Informatie en ICT — Adviesdienst Verkeer en Vervoer (AVV) — Bouwdienst — Corporate Dienst — Data ICT Dienst — Dienst Verkeer en Scheepvaart — Dienst Weg- en Waterbouwkunde (DWW) — Rijksinstituut voor Kunst en Zee (RIKZ) — Rijksinstituut voor Integraal Zoetwaterbeheer en Afvalwaterbehandeling (RIZA) — Waterdienst — Inspectie Verkeer en Waterstaat, Hoofddirectie — Port state Control — Directie Toezichtontwikkeling Communicatie en Onderzoek (TCO) — Toezichthouder Beheer Eenheid Lucht — Toezichthouder Beheer Eenheid Water — Toezichthouder Beheer Eenheid Land — Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer — Bestuursdepartement — Directoraat-generaal Wonen, Wijken en Integratie — Directoraat-generaal Ruimte — Directoraat-general Milieubeheer — Rijksgebouwendienst — VROM Inspectie — Ministerie van Volksgezondheid, Welzijn en Sport — Bestuursdepartement — Inspectie Gezondheidsbescherming, Waren en Veterinaire Zaken — Inspectie Gezondheidszorg — Inspectie Jeugdhulpverlening en Jeugdbescherming — Rijksinstituut voor de Volksgezondheid en Milieu (RIVM) — Sociaal en Cultureel Planbureau — Agentschap t.b.v. het College ter Beoordeling van Geneesmiddelen — Tweede Kamer der Staten-Generaal — Eerste Kamer der Staten-Generaal — Raad van State — Algemene Rekenkamer — Nationale Ombudsman — Kanselarij der Nederlandse Orden — Kabinet der Koningin — Raad voor de rechtspraak en de Rechtbanken Rakousko — Bundeskanzleramt — Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten — Bundesministerium für Finanzen — Bundesministerium für Gesundheit — Bundesministerium für Inneres — Bundesministerium für Justiz — Bundesministerium für Landesverteidigung und Sport — Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft — Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz — Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur — Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie — Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend — Bundesministerium für Wissenschaft und Forschung — Österreichische Forschungs- und Prüfzentrum Arsenal Gesellschaft mbH — Bundesbeschaffung GmbH — Bundesrechenzentrum GmbH Polsko — Kancelaria Prezydenta RP — Kancelaria Sejmu RP — Kancelaria Senatu RP — Kancelaria Prezesa Rady Ministrów — Sąd Najwyższy — Naczelny Sąd Administracyjny — Wojewódzkie sądy administracyjne — Sądy powszechne – rejonowe, okręgowe i apelacyjne — Trybunał Konstytucyjny — Najwyższa Izba Kontroli — Biuro Rzecznika Praw Obywatelskich — Biuro Rzecznika Praw Dziecka — Biuro Ochrony Rządu — Biuro Bezpieczeństwa Narodowego — Centralne Biuro Antykorupcyjne — Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej — Ministerstwo Finansów — Ministerstwo Gospodarki — Ministerstwo Rozwoju Regionalnego — Ministerstwo Kultury i Dziedzictwa Narodowego — Ministerstwo Edukacji Narodowej — Ministerstwo Obrony Narodowej — Ministerstwo Rolnictwa i Rozwoju Wsi — Ministerstwo Skarbu Państwa — Ministerstwo Sprawiedliwości — Ministerstwo Infrastruktury — Ministerstwo Nauki i Szkolnictwa Wyższego — Ministerstwo Środowiska — Ministerstwo Spraw Wewnętrznych i Administracji — Ministerstwo Spraw Zagranicznych — Ministerstwo Zdrowia — Ministerstwo Sportu i Turystyki — Urząd Komitetu Integracji Europejskiej — Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej — Urząd Regulacji Energetyki — Urząd do spraw Kombatantów i Osób Represjonowanych — Urząd Transportu Kolejowego — Urząd Dozoru Technicznego — Urząd Rejestracji Produktów Leczniczych, Wyrobów Medycznych i Produktów Biobójczych — Urząd do spraw Repatriacji i Cudzoziemców — Urząd Zamówień Publicznych — Urząd Ochrony Konkurencji i Konsumentów — Urząd Lotnictwa Cywilnego — Urząd Komunikacji Elektronicznej — Wyższy Urząd Górniczy — Główny Urząd Miar — Główny Urząd Geodezji i Kartografii — Główny Urząd Nadzoru Budowlanego — Główny Urząd Statystyczny — Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji — Generalny Inspektor Ochrony Danych Osobowych — Państwowa Komisja Wyborcza — Państwowa Inspekcja Pracy — Rządowe Centrum Legislacji — Narodowy Fundusz Zdrowia — Polska Akademia Nauk — Polskie Centrum Akredytacji — Polskie Centrum Badań i Certyfikacji — Polska Organizacja Turystyczna — Polski Komitet Normalizacyjny — Zakład Ubezpieczeń Społecznych — Komisja Nadzoru Finansowego — Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych — Kasa Rolniczego Ubezpieczenia Społecznego — Generalna Dyrekcja Dróg Krajowych i Autostrad — Państwowa Inspekcja Ochrony Roślin i Nasiennictwa — Komenda Główna Państwowej Straży Pożarnej — Komenda Główna Policji — Komenda Główna Straży Granicznej — Inspekcja Jakości Handlowej Artykułów Rolno-Spożywczych — Główny Inspektorat Ochrony Środowiska — Główny Inspektorat Transportu Drogowego — Główny Inspektorat Farmaceutyczny — Główny Inspektorat Sanitarny — Główny Inspektorat Weterynarii — Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego — Agencja Wywiadu — Agencja Mienia Wojskowego — Wojskowa Agencja Mieszkaniowa — Agencja Restrukturyzacji i Modernizacji Rolnictwa — Agencja Rynku Rolnego — Agencja Nieruchomości Rolnych — Państwowa Agencja Atomistyki — Polska Agencja Żeglugi Powietrznej — Polska Agencja Rozwiązywania Problemów Alkoholowych — Agencja Rezerw Materiałowych — Narodowy Bank Polski — Narodowy Fundusz Ochrony Środowiska i Gospodarki Wodnej — Państwowy Fundusz Rehabilitacji Osób Niepełnosprawnych — Instytut Pamięci Narodowej - Komisja Ścigania Zbrodni Przeciwko Narodowi Polskiemu — Rada Ochrony Pamięci Walk i Męczeństwa — Służba Celna Rzeczypospolitej Polskiej — Państwowe Gospodarstwo Leśne „Lasy Państwowe” — Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości — Urzędy wojewódzkie — Samodzielne Publiczne Zakłady Opieki Zdrowotnej, jeśli ich organem założycielskim jest minister, centralny organ administracji rządowej lub wojewoda Portugalsko — Presidência do Conselho de Ministros — Ministério das Finanças e da Administração Pública — Ministério da Defesa Nacional — Ministério dos Negócios Estrangeiros — Ministério da Administração Interna — Ministério da Justiça — Ministério da Economia e da Inovação — Ministério da Agricultura, Desenvolvimento Rural e Pescas — Ministério da Educação — Ministério da Ciência, da Tecnologia e do Ensino Superior — Ministério da Cultura — Ministério da Saúde — Ministério do Trabalho e da Solidariedade Social — Ministério das Obras Públicas, Transportes e Comunicações — Ministério do Ambiente, do Ordenamento do Território e do Desenvolvimento Regional — Presidência da República — Tribunal Constitucional — Tribunal de Contas — Provedoria de Justiça Rumunsko — Administraţia Prezidenţială — Senatul României — Camera Deputaţilor — Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie — Curtea Constituţională — Consiliul Legislativ — Curtea de Conturi — Consiliul Superior al Magistraturii — Parchetul de pe lângă Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie — Secretariatul General al Guvernului — Cancelaria prim-ministrului — Ministerul Afacerilor Externe — Ministerul Economiei şi Finanţelor — Ministerul Justiţiei — Ministerul Apărării — Ministerul Internelor şi Reformei Administrative — Ministerul Muncii, Familiei şi Egalităţii de Şanse — Ministerul pentru Întreprinderi Mici şi Mijlocii, Comerţ, Turism şi Profesii Liberale — Ministerul Agriculturii şi Dezvoltării Rurale — Ministerul Transporturilor — Ministerul Dezvoltării, Lucrărilor Publice şi Locuinţei — Ministerul Educaţiei Cercetării şi Tineretului — Ministerul Sănătăţii Publice — Ministerul Culturii şi Cultelor — Ministerul Comunicaţiilor şi Tehnologiei Informaţiei — Ministerul Mediului şi Dezvoltării Durabile — Serviciul Român de Informaţii — Serviciul de Informaţii Externe — Serviciul de Protecţie şi Pază — Serviciul de Telecomunicaţii Speciale — Consiliul Naţional al Audiovizualului — Consiliul Concurenţei (CC) — Direcţia Naţională Anticorupţie — Inspectoratul General de Poliţie — Autoritatea Naţională pentru Reglementarea şi Monitorizarea Achiziţiilor Publice — Consiliul Naţional de Soluţionare a Contestaţiilor — Autoritatea Naţională de Reglementare pentru Serviciile Comunitare de Utilităţi Publice (ANRSC) — Autoritatea Naţională Sanitară Veterinară şi pentru Siguranţa Alimentelor — Autoritatea Naţională pentru Protecţia Consumatorilor — Autoritatea Navală Română — Autoritatea Feroviară Română — Autoritatea Rutieră Română — Autoritatea Naţională pentru Protecţia Drepturilor Copilului — Autoritatea Naţională pentru Persoanele cu Handicap — Autoritatea Naţională pentru Turism — Autoritatea Naţională pentru Restituirea Proprietăţilor — Autoritatea Naţională pentru Tineret — Autoritatea Naţională pentru Cercetare Ştiinţifică — Autoritatea Naţională pentru Reglementare în Comunicaţii şi Tehnologia Informaţiei — Autoritatea Naţională pentru Serviciile Societăţii Informaţionale — Autoritatea Electorală Permanentă — Agenţia pentru Strategii Guvernamentale — Agenţia Naţională a Medicamentului — Agenţia Naţională pentru Sport — Agenţia Naţională pentru Ocuparea Forţei de Muncă — Agenţia Naţională de Reglementare în Domeniul Energiei — Agenţia Română pentru Conservarea Energiei — Agenţia Naţională pentru Resurse Minerale — Agenţia Română pentru Investiţii Străine — Agenţia Naţională pentru întreprinderi Mici şi Mijlocii şi Cooperaţie — Agenţia Naţională a Funcţionarilor Publici — Agenţia Naţională de Administrare Fiscală — Agenţia de Compensare pentru Achiziţii de Tehnică Specială — Agenţia Naţională Anti-doping — Agenţia Nucleară — Agenţia Naţională pentru Protecţia Familiei — Agenţia Naţională pentru Egalitatea de Şanse între Bărbaţi şi Femei — Agenţia Naţională pentru Protecţia Mediului — Agenţia Naţională Antidrog Slovinsko — Predsednik Republike Slovenije — Državni zbor Republike Slovenije — Državni svet Republike Slovenije — Varuh človekovih pravic — Ustavno sodišče Republike Slovenije — Računsko sodišče Republike Slovenije — Državna revizijska komisja za revizijo postopkov oddaje javnih naročil — Slovenska akademija znanosti in umetnosti — Vladne službe — Ministrstvo za finance — Ministrstvo za notranje zadeve — Ministrstvo za zunanje zadeve — Ministrstvo za obrambo — Ministrstvo za pravosodje — Ministrstvo za gospodarstvo — Ministrstvo za kmetijstvo, gozdarstvo in prehrano — Ministrstvo za promet — Ministrstvo za okolje in prostor — Ministrstvo za delo, družino in socialne zadeve — Ministrstvo za zdravje — Ministrstvo za javno upravo — Ministrstvo za šolstvo in šport — Ministrstvo za visoko šolstvo, znanost in tehnologijo — Ministrstvo za kulturo — Vrhovno sodišče Republike Slovenije — višja sodišča — okrožna sodišča — okrajna sodišča — Vrhovno državno tožilstvo Republike Slovenije — Okrožna državna tožilstva — Državno pravobranilstvo — Upravno sodišče Republike Slovenije — Višje delovno in socialno sodišče — delovna sodišča — Davčna uprava Republike Slovenije — Carinska uprava Republike Slovenije — Urad Republike Slovenije za preprečevanje pranja denarja — Urad Republike Slovenije za nadzor prirejanja iger na srečo — Uprava Republike Slovenije za javna plačila — Urad Republike Slovenije za nadzor proračuna — Policija — Inšpektorat Republike Slovenije za notranje zadeve — Generalštab Slovenske vojske — Uprava Republike Slovenije za zaščito in reševanje — Inšpektorat Republike Slovenije za obrambo — Inšpektorat Republike Slovenije za varstvo pred naravnimi in drugimi nesrečami — Uprava Republike Slovenije za izvrševanje kazenskih sankcij — Urad Republike Slovenije za varstvo konkurence — Urad Republike Slovenije za varstvo potrošnikov — Tržni inšpektorat Republike Slovenije — Urad Republike Slovenije za intelektualno lastnino — Inšpektorat Republike Slovenije za elektronske komunikacije, elektronsko podpisovanje in pošto — Inšpektorat za energetiko in rudarstvo — Agencija Republike Slovenije za kmetijske trge in razvoj podeželja — Inšpektorat Republike Slovenije za kmetijstvo, gozdarstvo in hrano — Fitosanitarna uprava Republike Slovenije — Veterinarska uprava Republike Slovenije — Uprava Republike Slovenije za pomorstvo — Direkcija Republike Slovenije za ceste — Prometni inšpektorat Republike Slovenije — Direkcija za vodenje investicij v javno železniško infrastrukturo — Agencija Republike Slovenije za okolje — Geodetska uprava Republike Slovenije — Uprava Republike Slovenije za jedrsko varstvo — Inšpektorat Republike Slovenije za okolje in prostor — Inšpektorat Republike Slovenije za delo — Zdravstveni inšpektorat — Urad Republike Slovenije za kemikalije — Uprava Republike Slovenije za varstvo pred sevanji — Urad Republike Slovenije za meroslovje — Urad za visoko šolstvo — Urad Republike Slovenije za mladino — Inšpektorat Republike Slovenije za šolstvo in šport — Arhiv Republike Slovenije — Inšpektorat Republike Slovenije za kulturo in medije — Kabinet predsednika Vlade Republike Slovenije — Generalni sekretariat Vlade Republike Slovenije — Služba vlade za zakonodajo — Služba vlade za evropske zadeve — Služba vlade za lokalno samoupravo in regionalno politiko — Urad vlade za komuniciranje — Urad za enake možnosti — Urad za verske skupnosti — Urad za narodnosti — Urad za makroekonomske analize in razvoj — Statistični urad Republike Slovenije — Slovenska obveščevalno-varnostna agencija — Protokol Republike Slovenije — Urad za varovanje tajnih podatkov — Urad za Slovence v zamejstvu in po svetu — Služba Vlade Republike Slovenije za razvoj — Informacijski pooblaščenec — Državna volilna komisija Slovensko Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy uvedené v zákoně č. 575/2001 Sb. o organizaci činnosti vlády a organizaci ústřední státní správy, ve znění pozdějších předpisů: — Kancelária Prezidenta Slovenskej republiky — Národná rada Slovenskej republiky — Ministerstvo hospodárstva Slovenskej republiky — Ministerstvo financií Slovenskej republiky — Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií Slovenskej republiky — Ministerstvo pôdohospodárstva Slovenskej republiky — Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja Slovenskej republiky — Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky — Ministerstvo obrany Slovenskej republiky — Ministerstvo spravodlivosti Slovenskej republiky — Ministerstvo zahraničných vecí Slovenskej republiky — Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky — Ministerstvo životného prostredia Slovenskej republiky — Ministerstvo školstva Slovenskej republiky — Ministerstvo kultúry Slovenskej republiky — Ministerstvo zdravotníctva Slovenskej republiky — Úrad vlády Slovenskej republiky — Protimonopolný úrad Slovenskej republiky — Štatistický úrad Slovenskej republiky — Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky — Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky — Úrad pre normalizáciu, metrológiu a skúšobníctvo Slovenskej republiky — Úrad pre verejné obstarávanie — Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky — Správa štátnych hmotných rezerv Slovenskej republiky — Národný bezpečnostný úrad — Ústavný súd Slovenskej republiky — Najvyšší súd Slovenskej republiky — Generálna prokuratúra Slovenskej republiky — Najvyšší kontrolný úrad Slovenskej republiky — Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky — Úrad priemyselného vlastníctva Slovenskej republiky — Úrad pre finančný trh — Úrad na ochranu osobných údajov — Kancelária verejného ochrancu práv Finsko — Oikeuskanslerinvirasto – Justitiekanslersämbetet — Liikenne- ja viestintäministeriö – Kommunikationsministeriet — Ajoneuvohallintokeskus AKE – Fordonsförvaltningscentralen AKE — Ilmailuhallinto – Luftfartsförvaltningen — Ilmatieteen laitos – Meteorologiska institutet — Merenkulkulaitos – Sjöfartsverket — Merentutkimuslaitos - Havsforskningsinstitutet — Ratahallintokeskus RHK – Banförvaltningscentralen RHK — Rautatie virasto – Järnvägsverket — Tiehallinto – Vägförvaltningen — Viestintävirasto – Kommunikationsverket — Maa- ja metsätalousministeriö – Jord- och skogsbruksministeriet — Elintarviketurvallisuusvirasto – Livsmedelssäkerhetsverket — Maanmittauslaitos – Lantmäteriverket — Maaseutuvirasto – Landsbygdsverket — Oikeusministeriö – Justitieministeriet — Tietosuojavaltuutetun toimisto – Dataombudsmannens byrå — Tuomioistuimet – domstolar — Korkein oikeus – Högsta domstolen — Korkein hallinto-oikeus – Högsta förvaltningsdomstolen — Hovioikeudet – hovrätter — Käräjäoikeudet – tingsrätter — Hallinto-oikeudet – förvaltningsdomstolar — Markkinaoikeus – Marknadsdomstolen — Työtuomioistuin – Arbetsdomstolen — Vakuutusoikeus – Försäkringsdomstolen — Kuluttajariitalautakunta – Konsumenttvistenämnden — Vankeinhoitolaitos – Fångvårdsväsendet — HEUNI - Yhdistyneiden Kansakuntien yhteydessä toimiva Euroopan kriminaalipolitiikan instituutti – HEUNI – Europeiska institutet för kriminalpolitik, verksamt i anslutning till Förenta Nationerna — Konkurssiasiamiehen toimisto – Konkursombudsmannens byrå — Kuluttajariitalautakunta – Konsumenttvistenämnden — Oikeushallinnon palvelukeskus – Justitieförvaltningens servicecentral — Oikeushallinnon tietotekniikkakeskus – Justitieförvaltningens datateknikcentral — Oikeuspoliittinen tutkimuslaitos (Optula) – Rättspolitiska forskningsinstitutet — Oikeusrekisterikeskus – Rättsregistercentralen — Onnettomuustutkintakeskus – Centralen för undersökning av olyckor — Rikosseuraamusvirasto – Brottspåföljdsverket — Rikosseuraamusalan koulutuskeskus – Brottspåföljdsområdets utbildningscentral — Rikoksentorjuntaneuvosto –Rådet för brottsförebyggande — Saamelaiskäräjät – Sametinget — Valtakunnansyyttäjänvirasto – Riksåklagarämbetet — Vankeinhoitolaitos – Fångvårdsväsendet — Opetusministeriö – Undervisningsministeriet — Opetushallitus – Utbildningsstyrelsen — Valtion elokuvatarkastamo – Statens filmgranskningsbyrå — Puolustusministeriö – Försvarsministeriet — Puolustusvoimat – Försvarsmakten — Sisäasiainministeriö – Inrikesministeriet — Väestörekisterikeskus – Befolkningsregistercentralen — Keskusrikospoliisi – Centralkriminalpolisen — Liikkuva poliisi – Rörliga polisen — Rajavartiolaitos – Gränsbevakningsväsendet — Lääninhallitukset – Länstyrelserna — Suojelupoliisi – Skyddspolisen — Poliisiammattikorkeakoulu – Polisyrkeshögskolan — Poliisin tekniikkakeskus – Polisens teknikcentral — Poliisin tietohallintokeskus – Polisens datacentral — Helsingin kihlakunnan poliisilaitos – Polisinrättningen i Helsingfors — Pelastusopisto – Räddningsverket — Hätäkeskuslaitos – Nödcentralsverket — Maahanmuuttovirasto – Migrationsverket — Sisäasiainhallinnon palvelukeskus – Inrikesförvaltningens servicecentral — Sosiaali- ja terveysministeriö – Social- och hälsovårdsministeriet — Työttömyysturvan muutoksenhakulautakunta – Besvärsnämnden för utkomstskyddsärenden — Sosiaaliturvan muutoksenhakulautakunta – Besvärsnämnden för socialtrygghet — Lääkelaitos – Läkemedelsverket — Terveydenhuollon oikeusturvakeskus – Rättsskyddscentralen för hälsovården — Säteilyturvakeskus – Strålsäkerhetscentralen — Kansanterveyslaitos – Folkhälsoinstitutet — Lääkehoidon kehittämiskeskus ROHTO – Utvecklingscentralen för läkemedelsbe-handling — Sosiaali- ja terveydenhuollon tuotevalvontakeskus – Social- och hälsovårdens – produkttillsynscentral — Sosiaali- ja terveysalan tutkimus- ja kehittämiskeskus Stakes – Forsknings- och - utvecklingscentralen för socialoch hälsovården Stakes — Vakuutusvalvontavirasto – Försäkringsinspektionen — Työ- ja elinkeinoministeriö – Arbets- och näringsministeriet — Kuluttajavirasto – Konsumentverket — Kilpailuvirasto – Konkurrensverket — Patentti- ja rekisterihallitus – Patent- och registerstyrelsen — Valtakunnansovittelijain toimisto – Riksförlikningsmännens byrå — Valtion turvapaikanhakijoiden vastaanottokeskukset – Statliga förläggningar för asylsökande — Energiamarkkinavirasto - Energimarknadsverket — Geologian tutkimuskeskus – Geologiska forskningscentralen — Huoltovarmuuskeskus – Försörjningsberedskapscentralen — Kuluttajatutkimuskeskus – Konsumentforskningscentralen — Matkailun edistämiskeskus (MEK) – Centralen för turistfrämjande — Mittatekniikan keskus (MIKES) – Mätteknikcentralen — Tekes - teknologian ja innovaatioiden kehittämiskeskus – Tekes -utvecklingscentralen för teknologi och innovationer — Turvatekniikan keskus (TUKES) – Säkerhetsteknikcentralen — Valtion teknillinen tutkimuskeskus (VTT) – Statens tekniska forskningscentral — Syrjintälautakunta – Nationella diskrimineringsnämnden — Työneuvosto – Arbetsrådet — Vähemmistövaltuutetun toimisto – Minoritetsombudsmannens byrå — Ulkoasiainministeriö – Utrikesministeriet — Valtioneuvoston kanslia – Statsrådets kansli — Valtiovarainministeriö – Finansministeriet — Valtiokonttori – Statskontoret — Verohallinto – Skatteförvaltningen — Tullilaitos – Tullverket — Tilastokeskus – Statistikcentralen — Valtion taloudellinen tutkimuskeskus – Statens ekonomiska forskiningscentral — Ympäristöministeriö – Miljöministeriet — Suomen ympäristökeskus – Finlands miljöcentral — Asumisen rahoitus- ja kehityskeskus – Finansierings- och utvecklingscentralen för boendet — Valtiontalouden tarkastusvirasto – Statens revisionsverk Švédsko A — Affärsverket svenska kraftnät — Akademien för de fria konsterna — Alkohol- och läkemedelssortiments-nämnden — Allmänna pensionsfonden — Allmänna reklamationsnämnden — Ambassader — Ansvarsnämnd, statens — Arbetsdomstolen — Arbetsförmedlingen — Arbetsgivarverk, statens — Arbetslivsinstitutet — Arbetsmiljöverket — Arkitekturmuseet — Arrendenämnder — Arvsfondsdelegationen B — Banverket — Barnombudsmannen — Beredning för utvärdering av medicinsk metodik, statens — Bergsstaten — Biografbyrå, statens — Biografiskt lexikon, svenskt — Birgittaskolan — Blekinge tekniska högskola — Bokföringsnämnden — Bolagsverket — Bostadsnämnd, statens — Bostadskreditnämnd, statens — Boverket — Brottsförebyggande rådet — Brottsoffermyndigheten C — Centrala studiestödsnämnden D — Danshögskolan — Datainspektionen — Departementen — Domstolsverket — Dramatiska institutet E — Ekeskolan — Ekobrottsmyndigheten — Ekonomistyrningsverket — Ekonomiska rådet — Elsäkerhetsverket — Energimarknadsinspektionen — Energimyndighet, statens — EU/FoU-rådet — Exportkreditnämnden — Exportråd, Sveriges F — Fastighetsmäklarnämnden — Fastighetsverk, statens — Fideikommissnämnden — Finansinspektionen — Finanspolitiska rådet — Finsk-svenska gränsälvskommissionen — Fiskeriverket — Flygmedicincentrum — Folkhälsoinstitut, statens — Fonden för fukt- och mögelskador — Forskningsrådet för miljö, areella näringar och samhällsbyggande, Formas — Folke Bernadotteakademin — Forskarskattenämnden — Forskningsrådet för arbetsliv och socialvetenskap — Fortifikationsverket — Forum för levande historia — Försvarets materielverk — Försvarets radioanstalt — Försvarets underrättelsenämnd — Försvarshistoriska museer, statens — Försvarshögskolan — Försvarsmakten — Försäkringskassan G — Gentekniknämnden — Geologiska undersökning — Geotekniska institut, statens — Giftinformationscentralen — Glesbygdsverket — Grafiska institutet och institutet för högre kommunikation- och reklamutbildning — Granskningsnämnden för radio och TV — Granskningsnämnden för försvarsuppfinningar — Gymnastik- och Idrottshögskolan — Göteborgs universitet H — Handelsflottans kultur- och fritidsråd — Handelsflottans pensionsanstalt — Handelssekreterare — Handelskamrar, auktoriserade — Handikappombudsmannen — Handikappråd, statens — Harpsundsnämnden — Haverikommission, statens — Historiska museer, statens — Hjälpmedelsinstitutet — Hovrätterna — Hyresnämnder — Häktena — Hälso- och sjukvårdens ansvarsnämnd — Högskolan Dalarna — Högskolan i Borås — Högskolan i Gävle — Högskolan i Halmstad — Högskolan i Kalmar — Högskolan i Karlskrona/Ronneby — Högskolan i Kristianstad — Högskolan i Skövde — Högskolan i Trollhättan/Uddevalla — Högskolan på Gotland — Högskolans avskiljandenämnd — Högskoleverket — Högsta domstolen I — ILO-kommittén — Inspektionen för arbetslöshetsförsäkringen — Inspektionen för strategiska produkter — Institut för kommunikationsanalys, statens — Institut för psykosocial medicin, statens — Institut för särskilt utbildningsstöd, statens — Institutet för arbetsmarknadspolitisk utvärdering — Institutet för rymdfysik — Institutet för tillväxtpolitiska studier — Institutionsstyrelse, statens — Insättningsgarantinämnden — Integrationsverket — Internationella programkontoret för utbildningsområdet J — Jordbruksverk, statens — Justitiekanslern — Jämställdhetsombudsmannen — Jämställdhetsnämnden — Järnvägar, statens — Järnvägsstyrelsen K — Kammarkollegiet — Kammarrätterna — Karlstads universitet — Karolinska Institutet — Kemikalieinspektionen — Kommerskollegium — Konjunkturinstitutet — Konkurrensverket — Konstfack — Konsthögskolan — Konstnärsnämnden — Konstråd, statens — Konsulat — Konsumentverket — Krigsvetenskapsakademin — Krigsförsäkringsnämnden — Kriminaltekniska laboratorium, statens — Kriminalvården — Krisberedskapsmyndigheten — Kristinaskolan — Kronofogdemyndigheten — Kulturråd, statens — Kungl. Biblioteket — Kungl. Konsthögskolan — Kungl. Musikhögskolan i Stockholm — Kungl. Tekniska högskolan — Kungl. Vitterhets-, historie- och antikvitetsakademien — Kungl. Vetenskapsakademien — Kustbevakningen — Kvalitets- och kompetensråd, statens — Kärnavfallsfondens styrelse L — Lagrådet — Lantbruksuniversitet, Sveriges — Lantmäteriverket — Linköpings universitet — Livrustkammaren, Skoklosters slott och Hallwylska museet — Livsmedelsverk, statens — Livsmedelsekonomiska institutet — Ljud- och bildarkiv, statens — Lokala säkerhetsnämnderna vid kärnkraftverk — Lotteriinspektionen — Luftfartsverket — Luftfartsstyrelsen — Luleå tekniska universitet — Lunds universitet — Läkemedelsverket — Läkemedelsförmånsnämnden — Länsrätterna — Länsstyrelserna — Lärarhögskolan i Stockholm M — Malmö högskola — Manillaskolan — Maritima muséer, statens — Marknadsdomstolen — Medlingsinstitutet — Meteorologiska och hydrologiska institut, Sveriges — Migrationsverket — Militärhögskolor — Mittuniversitetet — Moderna museet — Museer för världskultur, statens — Musikaliska Akademien — Musiksamlingar, statens — Myndigheten för handikappolitisk samordning — Myndigheten för internationella adoptionsfrågor — Myndigheten för skolutveckling — Myndigheten för kvalificerad yrkesutbildning — Myndigheten för nätverk och samarbete inom högre utbildning — Myndigheten för Sveriges nätuniversitet — Myndigheten för utländska investeringar i Sverige — Mälardalens högskola N — Nationalmuseum — Nationellt centrum för flexibelt lärande — Naturhistoriska riksmuseet — Naturvårdsverket — Nordiska Afrikainstitutet — Notarienämnden — Nämnd för arbetstagares uppfinningar, statens — Nämnden för statligt stöd till trossamfund — Nämnden för styrelserepresentationsfrågor — Nämnden mot diskriminering — Nämnden för elektronisk förvaltning — Nämnden för Rh-anpassad utbildning — Nämnden för hemslöjdsfrågor O — Oljekrisnämnden — Ombudsmannen mot diskriminering på grund av sexuell läggning — Ombudsmannen mot etnisk diskriminering — Operahögskolan i Stockholm P — Patent- och registreringsverket — Patentbesvärsrätten — Pensionsverk, statens — Personregisternämnd statens, SPAR-nämnden — Pliktverk, Totalförsvarets — Polarforskningssekretariatet — Post- och telestyrelsen — Premiepensionsmyndigheten — Presstödsnämnden R — Radio- och TV-verket — Rederinämnden — Regeringskansliet — Regeringsrätten — Resegarantinämnden — Registernämnden — Revisorsnämnden — Riksantikvarieämbetet — Riksarkivet — Riksbanken — Riksdagsförvaltningen — Riksdagens ombudsmän — Riksdagens revisorer — Riksgäldskontoret — Rikshemvärnsrådet — Rikspolisstyrelsen — Riksrevisionen — Rikstrafiken — Riksutställningar, Stiftelsen — Riksvärderingsnämnden — Rymdstyrelsen — Rådet för Europeiska socialfonden i Sverige — Räddningsverk, statens — Rättshjälpsmyndigheten — Rättshjälpsnämnden — Rättsmedicinalverket S — Samarbetsnämnden för statsbidrag till trossamfund — Sameskolstyrelsen och sameskolor — Sametinget — SIS, Standardiseringen i Sverige — Sjöfartsverket — Skatterättsnämnden — Skatteverket — Skaderegleringsnämnd, statens — Skiljenämnden i vissa trygghetsfrågor — Skogsstyrelsen — Skogsvårdsstyrelserna — Skogs- och lantbruksakademien — Skolverk, statens — Skolväsendets överklagandenämnd — Smittskyddsinstitutet — Socialstyrelsen — Specialpedagogiska institutet — Specialskolemyndigheten — Språk- och folkminnesinstitutet — Sprängämnesinspektionen — Statistiska centralbyrån — Statskontoret — Stockholms universitet — Stockholms internationella miljöinstitut — Strålsäkerhetsmyndigheten — Styrelsen för ackreditering och teknisk kontroll — Styrelsen för internationellt utvecklingssamarbete, SIDA — Styrelsen för Samefonden — Styrelsen för psykologiskt försvar — Stängselnämnden — Svenska institutet — Svenska institutet för europapolitiska studier — Svenska ESF-rådet — Svenska Unescorådet — Svenska FAO kommittén — Svenska Språknämnden — Svenska Skeppshypotekskassan — Svenska institutet i Alexandria — Sveriges författarfond — Säkerhetspolisen — Säkerhets- och integritetsskyddsnämnden — Södertörns högskola T — Taltidningsnämnden — Talboks- och punktskriftsbiblioteket — Teaterhögskolan i Stockholm — Tingsrätterna — Tjänstepensions och grupplivnämnd, statens — Tjänsteförslagsnämnden för domstolsväsendet — Totalförsvarets forskningsinstitut — Totalförsvarets pliktverk — Tullverket — Turistdelegationen U — Umeå universitet — Ungdomsstyrelsen — Uppsala universitet — Utlandslönenämnd, statens — Utlänningsnämnden — Utrikesförvaltningens antagningsnämnd — Utrikesnämnden — Utsädeskontroll, statens V — Valideringsdelegationen — Valmyndigheten — Vatten- och avloppsnämnd, statens — Vattenöverdomstolen — Verket för förvaltningsutveckling — Verket för högskoleservice — Verket för innovationssystem (VINNOVA) — Verket för näringslivsutveckling (NUTEK) — Vetenskapsrådet — Veterinärmedicinska anstalt, statens — Veterinära ansvarsnämnden — Väg- och transportforskningsinstitut, statens — Vägverket — Vänerskolan — Växjö universitet — Växtsortnämnd, statens Å — Åklagarmyndigheten — Åsbackaskolan Ö — Örebro universitet — Örlogsmannasällskapet — Östervångsskolan — Överbefälhavaren — Överklagandenämnden för högskolan — Överklagandenämnden för nämndemannauppdrag — Överklagandenämnden för studiestöd — Överklagandenämnden för totalförsvaret Spojené království — Cabinet Office — Office of the Parliamentary Counsel — Central Office of Information — Charity Commission — Crown Estate Commissioners (Vote Expenditure Only) — Crown Prosecution Service — Department for Business, Enterprise and Regulatory Reform — Competition Commission — Gas and Electricity Consumers’ Council — Office of Manpower Economics — Department for Children, Schools and Families — Department of Communities and Local Government — Rent Assessment Panels — Department for Culture, Media and Sport — British Library — British Museum — Commission for Architecture and the Built Environment — The Gambling Commission — Historic Buildings and Monuments Commission for England (English Heritage) — Imperial War Museum — Museums, Libraries and Archives Council — National Gallery — National Maritime Museum — National Portrait Gallery — Natural History Museum — Science Museum — Tate Gallery — Victoria and Albert Museum — Wallace Collection — Department for Environment, Food and Rural Affairs — Agricultural Dwelling House Advisory Committees — Agricultural Land Tribunals — Agricultural Wages Board and Committees — Cattle Breeding Centre — Countryside Agency — Plant Variety Rights Office — Royal Botanic Gardens, Kew — Royal Commission on Environmental Pollution — Department of Health — Dental Practice Board — National Health Service Strategic Health Authorities — NHS Trusts — Prescription Pricing Authority — Department for Innovation, Universities and Skills — Higher Education Funding Council for England — National Weights and Measures Laboratory — Patent Office — Department for International Development — Department of the Procurator General and Treasury Solicitor — Legal Secretariat to the Law Officers — Department for Transport — Maritime and Coastguard Agency — Department for Work and Pensions — Disability Living Allowance Advisory Board — Independent Tribunal Service — Medical Boards and Examining Medical Officers (War Pensions) — Occupational Pensions Regulatory Authority — Regional Medical Service — Social Security Advisory Committee — Export Credits Guarantee Department — Foreign and Commonwealth Office — Wilton Park Conference Centre — Government Actuary’s Department — Government Communications Headquarters — Home Office — HM Inspectorate of Constabulary — House of Commons — House of Lords — Ministry of Defence — Defence Equipment & Support — Meteorological Office — Ministry of Justice — Boundary Commission for England — Combined Tax Tribunal — Council on Tribunals — Court of Appeal - Criminal — Employment Appeals Tribunal — Employment Tribunals — HMCS Regions, Crown, County and Combined Courts (England and Wales) — Immigration Appellate Authorities — Immigration Adjudicators — Immigration Appeals Tribunal — Lands Tribunal — Law Commission — Legal Aid Fund (England and Wales) — Office of the Social Security Commissioners — Parole Board and Local Review Committees — Pensions Appeal Tribunals — Public Trust Office — Supreme Court Group (England and Wales) — Transport Tribunal — The National Archives — National Audit Office — National Savings and Investments — National School of Government — Northern Ireland Assembly Commission — Northern Ireland Court Service — Coroners Courts — County Courts — Court of Appeal and High Court of Justice in Northern Ireland — Crown Court — Enforcement of Judgements Office — Legal Aid Fund — Magistrates’ Courts — Pensions Appeals Tribunals — Northern Ireland, Department for Employment and Learning — Northern Ireland, Department for Regional Development — Northern Ireland, Department for Social Development — Northern Ireland, Department of Agriculture and Rural Development — Northern Ireland, Department of Culture, Arts and Leisure — Northern Ireland, Department of Education — Northern Ireland, Department of Enterprise, Trade and Investment — Northern Ireland, Department of the Environment — Northern Ireland, Department of Finance and Personnel — Northern Ireland, Department of Health, Social Services and Public Safety — Northern Ireland, Office of the First Minister and Deputy First Minister — Northern Ireland Office — Crown Solicitor’s Office — Department of the Director of Public Prosecutions for Northern Ireland — Forensic Science Laboratory of Northern Ireland — Office of the Chief Electoral Officer for Northern Ireland — Police Service of Northern Ireland — Probation Board for Northern Ireland — State Pathologist Service — Office of Fair Trading — Office for National Statistics — National Health Service Central Register — Office of the Parliamentary Commissioner for Administration and Health Service Commissioners — Paymaster General’s Office — Postal Business of the Post Office — Privy Council Office — Public Record Office — HM Revenue and Customs — The Revenue and Customs Prosecutions Office — Royal Hospital, Chelsea — Royal Mint — Rural Payments Agency — Scotland, Auditor-General — Scotland, Crown Office and Procurator Fiscal Service — Scotland, General Register Office — Scotland, Queen’s and Lord Treasurer’s Remembrancer — Scotland, Registers of Scotland — The Scotland Office — The Scottish Ministers — Architecture and Design Scotland — Crofters Commission — Deer Commission for Scotland — Lands Tribunal for Scotland — National Galleries of Scotland — National Library of Scotland — National Museums of Scotland — Royal Botanic Garden, Edinburgh — Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Scotland — Scottish Further and Higher Education Funding Council — Scottish Law Commission — Community Health Partnerships — Special Health Boards — Health Boards — The Office of the Accountant of Court — High Court of Justiciary — Court of Session — HM Inspectorate of Constabulary — Parole Board for Scotland — Pensions Appeal Tribunals — Scottish Land Court — Sheriff Courts — Scottish Police Services Authority — Office of the Social Security Commissioners — The Private Rented Housing Panel and Private Rented Housing Committees — Keeper of the Records of Scotland — The Scottish Parliamentary Body Corporate — HM Treasury — Office of Government Commerce — United Kingdom Debt Management Office — The Wales Office (Office of the Secretary of State for Wales) — The Welsh Ministers — Higher Education Funding Council for Wales — Local Government Boundary Commission for Wales — The Royal Commission on the Ancient and Historical Monuments of Wales — Valuation Tribunals (Wales) — Welsh National Health Service Trusts and Local Health Boards — Welsh Rent Assessment Panels 3. Soupis dodávek zboží a vybavení zakoupeného ministerstvy obrany a agenturami pro obranné a bezpečnostní činnosti v Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku, Švédsku a ve Spojeném království, na které se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody: Kapitola 25: Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement Kapitola 26: Rudy kovů, strusky a popely Kapitola 27: Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky s výjimkou: ex 27.10: Speciální pohonné látky Kapitola 28: Anorganické chemikálie, anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů s výjimkou: ex 28.09: Výbušniny ex 28.13: Výbušniny ex 28.14: Slzné plyny ex 28.28: Výbušniny ex 28.32: Výbušniny ex 28.39: Výbušniny ex 28.50: Toxické výrobky ex 28.51: Toxické výrobky ex 28.54: Výbušniny Kapitola 29: Organické chemikálie s výjimkou: ex 29.03: Výbušniny ex 29.04: Výbušniny ex 29.07: Výbušniny ex 29.08: Výbušniny ex 29.11: Výbušniny ex 29.12: Výbušniny ex 29.13: Toxické výrobky ex 29.14: Toxické výrobky ex 29.15: Toxické výrobky ex 29.21: Toxické výrobky ex 29.22: Toxické výrobky ex 29.23: Toxické výrobky ex 29.26: Výbušniny ex 29.27: Toxické výrobky ex 29.29: Výbušniny Kapitola 30: Farmaceutické výrobky Kapitola 31: Hnojiva Kapitola 32: Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky, nátěrové barvy a laky, tmely, plnidla a těsnící hmoty, inkousty Kapitola 33: Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky Kapitola 34: Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky; umělé vosky; připravené vosky, leštící nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty a „dentální vosky“ Kapitola 35: Albuminoidní látky; klihy; enzymy Kapitola 37: Fotografické nebo kinematografické zboží Kapitola 38: Různé chemické výrobky s výjimkou: ex 38.19: Toxické výrobky Kapitola 39: Umělé pryskyřice a plasty, estery a ethery celulózy, výrobky z nich s výjimkou: ex 39.03: Výbušniny Kapitola 40: Kaučuk, syntetický kaučuk, faktis (olejový kaučuk) a výrobky z nich s výjimkou: ex 40.11: Neprůstřelné pneumatiky Kapitola 41: Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně Kapitola 42: Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky, výrobky ze střev (jiné než z housenek bource morušového) Kapitola 43: Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich Kapitola 44: Dřevo a dřevěné výrobky, dřevěné uhlí Kapitola 45: Korek a korkové výrobky Kapitola 46: Výrobky ze slámy, esparta a jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky Kapitola 47: Materiály pro výrobu papíru Kapitola 48: Papír, karton a lepenka; výrobky z papírenských vláknin, papíru, kartonu nebo lepenky Kapitola 49: Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány Kapitola 65: Pokrývky hlavy a jejich části a součásti Kapitola 66: Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti Kapitola 67: Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů Kapitola 68: Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů Kapitola 69: Keramické výrobky Kapitola 70: Sklo a skleněné výrobky Kapitola 71: Perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie Kapitola 73: Železo a ocel a výrobky ze železa a oceli Kapitola 74: Měď a výrobky z mědi Kapitola 75: Nikl a výrobky z niklu Kapitola 76: Hliník a výrobky z hliníku Kapitola 77: Magnézium a beryllium a výrobky z magnezia a beryllia Kapitola 78: Olovo a výrobky z něho Kapitola 79: Zinek a výrobky z něho Kapitola 80: Cín a výrobky z něho Kapitola 81: Ostatní obecné kovy používané v metalurgii a výrobky z nich Kapitola 82: Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů, jejich části a součásti s výjimkou: ex 82.05: Nástroje ex 82.07: Části nástrojů Kapitola 83: Různé výrobky z obecných kovů Kapitola 84: Kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti s výjimkou: ex 84.06: Motory ex 84.08: jiné motory ex 84.45: Stroje ex 84.53: Stroje pro automatické zpracování dat ex 84.55: Části strojů uvedených pod číslem 8453 ex 84.59: jaderné reaktory Kapitola 85: Elektrické stroje, přístroje a zařízení, jejich části a součásti s výjimkou: ex 85.13: Telekomunikační zařízení ex 85.15: Zařízení pro vysílání Kapitola 86: Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; dopravní signalizační zařízení všeho druhu (s výjimkou elektromechanických) s výjimkou: ex 86.02: Elektrické obrněné lokomotivy ex 86.03: Jiné obrněné lokomotivy ex 86.05: Obrněné vagony ex 86.06: Opravářské vagony ex 86.07: Vagony Kapitola 87: Vozidla, jiná než kolejová, jejich části a součásti s výjimkou: ex 87.08: Tanky a jiná obrněná vozidla ex 87.01: Traktory ex 87.02: Vojenská vozidla ex 87.03: Odtahová vozidla ex 87.09: Motocykly ex 87.14: Návěsy Kapitola 89: Lodě, čluny a plovoucí konstrukce s výjimkou: ex 89.01 A: Válečné lodě Kapitola 90: Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství s výjimkou: ex 90.05: Dalekohledy ex 90.13: Různé nástroje, lasery ex 90.14: Navigační nástroje a přístroje ex 90.28: Elektrické a elektronické měřící přístroje ex 90.11: Mikroskopy ex 90.17: Lékařské nástroje ex 90.18: Přístroje pro mechanoterapii ex 90.19: Ortopedické přístroje ex 90.20: Rentgenové přístroje Kapitola 91: Výroba hodinek a hodin Kapitola 92: Hudební nástroje, zvuková nahrávací zařízení a reproduktory; televizní zvuková a audiovizuální zařízení a reproduktory; části, součásti a příslušenství těchto výrobků Kapitola 94: Nábytek a jeho části a součásti, lůžkoviny, matrace, vložky do postelí, polštáře a podobné čalouněné výrobky s výjimkou: ex 94.01 A: Sedadla pro použití v letadlech Kapitola 95: Opracované řezbářské a tvarovací materiály a výrobky z nich Kapitola 96: Košťata a smetáky, kartáče, labutěnky a síta Kapitola 98: Různé zpracovatelské výrobky Dílčí příloha 2 Všechny další subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody Zboží a služby Prahové hodnoty\| \| ZPČ 400 000 ---\|---\|--- Práce Prahové hodnoty\| \| ZPČ 5 000 000 ---\|---\|--- Závazky Unie Všechny subjekty uvedené na seznamu v dílčí příloze 1 a veřejné orgány a veřejné podniky, které při výkonu jedné nebo více z níže uvedených činností zadávají veřejné zakázky na zboží, služby a práce v souladu s podrobnými ustanoveními směrnice 2004/17/ES: a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou; b) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny nebo zásobování těchto sítí elektřinou; c) poskytování letištních nebo jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům; d) poskytování námořních nebo vnitrozemských přístavních nebo jiných terminálových zařízení námořním nebo vnitrozemským vodním dopravcům; e) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy; f) využívání zeměpisné oblasti za účelem průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv. Závazky Iráku Všechny subjekty uvedené na seznamu v dílčí příloze 1 a veřejné orgány a veřejné podniky, které při výkonu jedné nebo více z níže uvedených činností zadávají veřejné zakázky na zboží, služby a práce: a) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody nebo zásobování těchto sítí pitnou vodou; b) poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny nebo zásobování těchto sítí elektřinou; c) poskytování letištních nebo jiných terminálových zařízení leteckým dopravcům; d) poskytování námořních nebo vnitrozemských přístavních nebo jiných terminálových zařízení námořním nebo vnitrozemským vodním dopravcům; e) provozování sítí poskytujících služby veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy; f) využívání zeměpisné oblasti za účelem průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv. Dílčí příloha 3 : Služby jiné než stavební, na něž se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody Závazky Iráku Předmět\| Referenční číslo CPC ---\|--- Údržbářské a opravářské služby\| 6112, 6122, 633, 886 Pozemní přeprava včetně přepravy pancéřovými vozy a kurýrních služeb, s výjimkou přepravy pošty\| 712 (kromě 71235), 7512, 87304 Letecká přeprava cestujících i nákladu s výjimkou pošty\| 73 (kromě 7321) Přeprava pošty pozemní cestou (vyjma železnice) a letecky\| 71235, 7321 Telekomunikační služby\| 752 () (kromě 7524, 7525, 7526) Finanční služby\| ex 81, 812, 814 a) pojišťovací služby b) bankovní a investiční služby () Počítačové a související služby\| 84 Účetnické a auditorské služby a služby při vedení účetnictví\| 862 Průzkum trhu a veřejného mínění\| 864 Poradenské služby v oblasti řízení a související služby\| 865, 866 (*) Služby architektů; inženýrské a integrované inženýrské služby, územní plánování a služby krajinné architektury; související vědecké a technické poradenské služby; technické zkoušky a analýzy\| 867 Reklamní služby\| 871 Úklidové služby a domovní správa\| 874, 82201–82206 Vydavatelské a tiskařské služby za úplatu nebo na smluvním základě\| 88442 Likvidace odpadních vod a odpadu; sanitární a podobné služby\| 94 Závazky Unie Předmět\| Referenční číslo CPC ---\|--- Údržbářské a opravářské služby\| 6112, 6122, 633, 886 Pozemní přeprava včetně přepravy pancéřovými vozy a kurýrních služeb, s výjimkou přepravy pošty\| 712 (kromě 71235), 7512, 87304 Letecká přeprava cestujících i nákladu s výjimkou pošty\| 73 (kromě 7321) Přeprava pošty pozemní cestou (vyjma železnice) a letecky\| 71235, 7321 Telekomunikační služby\| 752 () (kromě 7524, 7525, 7526) Finanční služby\| ex 81, 812, 814 a) pojišťovací služby b) bankovní a investiční služby () Počítačové a související služby\| 84 Účetnické a auditorské služby a služby při vedení účetnictví\| 862 Průzkum trhu a veřejného mínění\| 864 Poradenské služby v oblasti řízení a související služby\| 865, 866 () Služby architektů; inženýrské a integrované inženýrské služby, územní plánování a služby krajinné architektury; související vědecké a technické poradenské služby; technické zkoušky a analýzy\| 867 Reklamní služby\| 871 Úklidové služby a domovní správa \| 874, 82201–82206 Vydavatelské a tiskařské služby za úplatu nebo na smluvním základě\| 88442 Likvidace odpadních vod a odpadu; sanitární a podobné služby\| 94 Dílčí příloha 4: Stavební služby, na něž se vztahuje hlava II oddíl V kapitola II této dohody Závazky Iráku Všechny služby uvedené v oddílu 51 ústřední klasifikace produktů (CPC) Závazky Unie Všechny služby uvedené v oddílu 51 ústřední klasifikace produktů (CPC) Dílčí příloha 5 : Všeobecné poznámky a odchylky od ustanovení hlavy II oddílu V kapitoly II této dohody 1. Ustanovení čl. 43 odst. 4 a článku 53 o používání elektronických prostředků v nabídkovém řízení a ustanovení o zkrácení lhůt v článku 50 a v dodatku VI k PŘÍLOZE I této dohody se použijí od chvíle, kdy v Iráku vstoupí v platnost související právní předpisy o elektronickém nabídkovém řízení. 2. Zahrnuty nejsou zakázky přidělené subjekty uvedenými v dílčích přílohách 1 a 2 v souvislosti s udělováním licencí na služby v oblasti ropy a zemního plynu nebo s udělováním licencí na využívání přírodních zdrojů. 3. Zakázky, jež mají umožnit některou z činností uvedených v dílčí příloze 2, nepodléhají postupům popsaným v této dohodě, pokud je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. 4. Ustanovení ustanovení hlavy II oddílu V kapitoly II se nevztahují na finské Alandy. Dodatek II Média pro zveřejňování informací o veřejných zakázkách V Iráku Informace o veřejných zakázkách se oznamují v iráckém Úředním věstníku. V Unii Úřední věstník Evropské unie Informační systém pro evropské veřejné zakázky: http://simap.europa.eu/index_cs.htm Belgie — Zákony, královské předpisy, ministerské předpisy, ministerské oběžníky – le Moniteur Belge — Judikatura – Pasicrisie Bulharsko: — Zákony a předpisy – Държавен вестник (úřední věstník státu) — Soudní rozhodnutí – www.sac.government.bg — Všeobecně platná správní rozhodnutí a postupy – www.aop.bg a www.cpc.bg Česká republika: — Zákony a předpisy – Sbírka zákonů České republiky — Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sbírka rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Dánsko: — Zákony a předpisy – Lovtidende — Soudní rozhodnutí – Ugeskrift for Retsvaesen — Správní rozhodnutí a postupy - Ministerialtidende — Rozhodnutí odvolací komise pro veřejné zakázky – Konkurrencerådets Dokumentation Německo: — Zákony a předpisy – Bundesanzeiger; Herausgeber: der Bundesminister der Justiz; Verlag: Bundesanzeiger — Soudní rozhodnutí: Entscheidungsammlungen des: Bundesverfassungsgerichts, Bundesgerichtshofs, Bundesverwaltungsgerichts, Bundesfinanzhofs sowie der Oberlandesgerichte Estonsko: — Zákony, předpisy a všeobecně platná správní rozhodnutí: Riigi Teataja — Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu Estonska: Riigi Teataja (part 3) Řecko: — Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης (vládní věstník Řecka) Španělsko: — Právní předpisy – Boletín Oficial del Estado — Soudní rozhodnutí – bez úředního vyhlášení Francie: — Právní předpisy – Journal Officiel de la République française — Judikatura – Recueil des arrêts du Conseil d’Etat — Revue des marchés publics Irsko: — Zákony a předpisy - Iris Oifigiuil (úřední věstník irské vlády) Itálie: — Právní předpisy – Gazetta Ufficiale — Judikatura – bez úředního vyhlášení Kypr: — Právní předpisy – Úřední věstník republiky (Επίσημη Εφημερίδα της Δημοκρατίας) — Soudní rozhodnutí: Rozhodnutí Nejvyššího soudu – Úřad pro tisk (Αποφάσεις Ανώτατου Δικαστηρίου 1999 - Τυπογραφείο της Δημοκρατίας) Lucembursko: — Právní předpisy – Memorial — Judikatura – Pasicrisie Maďarsko: — Právní předpisy – Magyar Közlöny (Úřední věstník Maďarské republiky) — Judikatura – Közbeszerzési Értesítő – a Közbeszerzések Tanácsa Hivatalos Lapja (Věstník veřejných zakázek — Úřední věstník Rady pro veřejné zakázky) Lotyšsko: — Právní předpisy – Latvijas vēstnesis (úřední noviny) Litva: — Zákony, nařízení a správní předpisy – Úřední věstník („Valstybės Žinios“) Litevské republiky — Soudní rozhodnutí, judikatura – Věstník Nejvyššího soudu Litvy „Teismų praktika“; Věstník Nejvyššího správního soudu Litvy „Administracinių teismų praktika“ Malta: — Právní předpisy – Government Gazette (vládní věstník) Nizozemsko: — Právní předpisy – Nederlandse Staatscourant a/nebo Staatsblad — Judikatura – bez úředního vyhlášení Rakousko: — Österreichisches Bundesgesetzblatt Amtsblatt zur Wiener Zeitung — Sammlung von Entscheidungen des Verfassungsgerichtshofes — Sammlung der Entscheidungen des Verwaltungsgerichtshofes – administrativrechtlicher und finanzrechtlicher Teil — Amtliche Sammlung der Entscheidungen des OGH in Zivilsachen Polsko: — Právní předpisy Dziennik Ustaw Rzeczypospolitej Polskiej (Sbírka zákonů Polské republiky) — Soudní rozhodnutí, judikatura „Zamówienia publiczne w orzecznictwie. Wybrane orzeczenia zespołu arbitrów i Sądu Okręgowego w Warszawie“ (Výběr rozsudků rozhodčích tribunálů a regionálního soudu ve Varšavě) Portugalsko: — Právní předpisy - Diário da República Portuguesa la Série A e 2a série — Soudní vyhlášení: Boletim do Ministério da Justiça — Colectânea de Acordos do SupremoTribunal Administrativo — Colectânea de Jurisprudencia Das Relações Rumunsko: — Zákony a předpisy - Monitorul Oficial al României (Úřední věstník Rumunska) — Soudní rozhodnutí, všeobecně platná správní rozhodnutí a postupy - www.anrmap.ro Slovinsko — Právní předpisy - Uradni list Republike Slovenije (Úřední list Republiky Slovinsko) — Soudní rozhodnutí - bez úředního vyhlášení Slovensko: — Právní předpisy - Zbierka zákonov (Sbírka zákonů) — Soudní rozhodnutí - bez úředního vyhlášení Finsko: — Suomen säädöskokoelma - Finlands författningssamling (Finská sbírka zákonů) Švédsko: — Svensk Författningssamling (Švédská sbírka zákonů) Spojené království: — Právní předpisy - HM Stationery Office (Kancelář Jejího Veličenstva pro úřední tisky) — Judikatura - Law Reports — „Veřejné orgány“ - HM Stationery Office (Kancelář Jejího Veličenstva pro úřední tisky) Dodatek III Média pro zveřejňování oznámení V Iráku Nabídková řízení se oznamují ve třech celostátních novinách (včetně deníku Al-Sabah) a také na internetových stránkách zadavatele. Oznámení na internetových stránkách obsahují souhrn v angličtině. Oznámení o veřejných zakázkách budou po jeho dokončení zveřejňována také na státním portálu pro veřejné zakázky. V Unii Informační systém pro evropské veřejné zakázky: http://simap.europa.eu/index_cs.htm Úřední věstník Evropské unie Dodatek IV Oznámení zamýšlené veřejné zakázky Každé oznámení zamýšlené veřejné zakázky obsahuje tyto údaje: 1) jméno a adresu zadavatele a další informace potřebné pro jeho kontaktování a pro získání všech relevantních dokumentů, které s veřejnou zakázkou souvisejí, případně jejich cenu a platební podmínky; 2) popis veřejné zakázky včetně povahy a množství požadovaného zboží či služeb; pokud není množství známo, uvede se množství odhadované; 3) pokud možno přibližné údaje o načasování navazujících oznámení, jde-li o zakázku, na kterou budou navazovat další nabídková řízení; 4) popis všech možností; 5) lhůty pro dodání zboží či služeb nebo dobu trvání smlouvy; 6) metodu, která se použije, a informace o tom, zda se v jejím rámci uplatní jednání či elektronická dražba; 7) adresu a nejzazší datum pro předložení žádosti o účast v nabídkovém řízení (v případě potřeby); 8) adresu a nejzazší datum pro podání nabídek; 9) jazyk či jazyky, v nichž mohou/musí být nabídky nebo žádosti předloženy, pokud se nepoužije pouze úřední jazyk strany, z níž zadavatel pochází; 10) seznam a stručný popis veškerých podmínek pro účast dodavatelů, včetně jakýchkoli požadavků na konkrétní dokumenty nebo osvědčení, které musí dodavatelé v souvislosti s řízením předložit, pokud nejsou informace o těchto požadavcích zahrnuty do zadávací dokumentace, která je všem zainteresovaným dodavatelům dostupná ve stejný čas jako oznámení o zamýšlené zakázce; 11) informace o kritériích, která se použijí pro výběr, případně o jakémkoli omezení počtu dodavatelů, kteří budou do řízení připuštěni, pokud zadavatel podle článku 47 hodlá do řízení přizvat jen omezený počet vybraných kvalifikovaných dodavatelů. Dodatek V Oznámení vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam Každé oznámení, které v souvislosti se zamýšlenou veřejnou zakázkou vyzývá zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam, obsahuje tyto údaje: 1) popis zboží či služeb nebo jejich kategorií, pro něž lze seznam využívat; 2) podmínky účasti, které musí dodavatelé splňovat, a způsob, jakým bude zadavatel splnění těchto podmínek dodavatelem ověřovat; 3) jméno a adresu zadavatele a další údaje potřebné pro jeho kontaktování a pro získání všech relevantních dokumentů, které se seznamem souvisejí; 4) dobu platnosti seznamu a způsob jeho obnovení nebo ukončení, nebo není-li uvedena doba platnosti, popis způsobu, jakým bude oznámeno, že je používání seznamu ukončeno. Dodatek VI Lhůty 1. Zadavatel, který použije výběrového nabídkového řízení, zásadně nestanoví nejzazší termín pro podání žádosti o účast dříve než za 25 dní od data zveřejnění oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. Pokud zadavatel z naléhavého a náležitě opodstatněného důvodu nemůže tento termín dodržet, lhůta může být zkrácena na minimálních 10 dnů. 2. Kromě případů stanovených v odstavci 3 zadavatel zásadně nestanoví nejzazší termín pro podání nabídky dříve než za 40 dní od data, kdy: a) bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce (v případě otevřeného nabídkového řízení), nebo b) zadavatel oznámí dodavatelům, že budou vyzváni k předkládání nabídek, nezávisle na tom, zda zadavatel vede, či nevede stálý seznam (v případě výběrového nabídkového řízení). 3. Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v odstavci 2 zkrátit na minimálních 10 dnů, jestliže: a) zadavatel nejméně 40 dní a nejvýše 12 měsíců před zveřejněním oznámení o zamýšlené veřejné zakázce zveřejnil oznámení o plánované veřejné zakázce podle čl. 45 odst. 3 a jestliže toto oznámení o plánované veřejné zakázce obsahovalo: i) popis veřejné zakázky, ii) přibližnou nejzazší lhůtu pro předložení nabídek nebo žádostí o účast v nabídkovém řízení, iii) prohlášení, že zainteresovaní dodavatelé mají zadavateli vyjádřit svůj zájem o veřejnou zakázku, iv) adresu, na které je možno žádat o dokumenty související s veřejnou zakázkou, a v) maximum dostupných informací, které se požadují u oznámení zamýšlené veřejné zakázky v dodatku IV; b) zadavatel u zakázek, po nichž budou následovat zakázky další, v počátečním oznámení zamýšlené veřejné zakázky uvedl, že v následných oznámeních budou stanoveny lhůty pro předkládání nabídek na základě tohoto odstavce, nebo c) zadavatel z naléhavého a náležitě opodstatněného důvodu nemůže tuto lhůtu dodržet. 4. Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v odstavci 2 zkrátit o 5 dní za kterékoli z následujících okolností: a) je-li oznámení o zamýšlené veřejné zakázce zveřejněno elektronicky; b) je-li veškerá zadávací dokumentace od data zveřejnění zamýšlené veřejné zakázky elektronicky dostupná; c) jestliže zadavatel přijímá nabídky elektronicky. 5. Použití odstavce 4 ve spojení s odstavcem 3 v žádném případě nevede ke zkrácení lhůt pro předkládání nabídek stanovených v odstavci 2 na méně než 10 dní od data, kdy bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce. 6. Jestliže zadavatel hodlá zakoupit komerční zboží či služby, může bez ohledu na veškeré ostatní lhůty podle tohoto dodatku zkrátit lhůtu pro předkládání nabídek stanovenou v odstavci 2 na minimálních 13 dní za předpokladu, že zveřejní elektronicky a ve stejnou dobu oznámení o zamýšlené veřejné zakázce i úplnou zadávací dokumentaci. Pokud zadavatel přijímá nabídky komerčního zboží či služeb elektronicky, může navíc lhůtu stanovenou v souladu s odstavcem 2 zkrátit na minimálních 10 dnů. 7. Pokud zadavatel, na něhož se vztahuje příloha 2, vybral pro nabídkové řízení všechny kvalifikované dodavatele nebo jejich omezený počet, lhůta pro předkládání nabídek může být určena na základě vzájemné dohody mezi zadavatelem a vybranými dodavateli. Jestliže k dohodě nedojde, lhůta nebude kratší než 10 dnů. Dodatek VII Oznámení o přidělení zakázky Oznámení uvedené v čl. 55 odst. 2 musí zahrnovat přinejmenším tyto údaje: a) popis zboží nebo služeb, které jsou předmětem zakázky; b) název a adresu zadavatele; c) název a adresu vítězného dodavatele; d) hodnotu vítězné nabídky nebo nejvyšší a nejnižší nabídky, která byla při přidělení zakázky vzata v úvahu; e) datum přidělení zakázky; f) použitý druh nabídkového řízení a v případě použití omezeného nabídkového řízení též popis okolností odůvodňujících použití tohoto postupu. Dodatek VIII Zadávací dokumentace Jak bylo uvedeno v čl. 49 odst. 1, pokud nebyly tyto údaje poskytnuty již v oznámení o zamýšlené veřejné zakázce, zadávací dokumentace obsahuje úplné informace o: a) veřejných zakázkách, včetně povahy a množství požadovaného zboží či služeb (pokud není množství známo, uvede se množství odhadované), a o veškerých požadavcích, které musí být splněny, včetně jakýchkoli technických specifikací, osvědčení o posouzení shody, plánů, nákresů nebo instrukčních materiálů; b) všech podmínkách účasti, které musí dodavatelé splňovat, včetně seznamu informací a dokumentů, jež musí dodavatelé za tímto účelem předložit; c) všech hodnotících kritériích, která budou při přidělování zakázky brána v úvahu, a o jejich relativním významu (pokud není jediným kritériem cena); d) všech požadavcích, co se týče ověřování pravosti a kódování nebo jiných zařízení souvisejících s elektronickým příjmem informací (pokud zadavatel provádí nabídkové řízení elektronicky); e) pravidlech, podle nichž bude probíhat dražba, včetně určení prvků nabídky souvisejících s hodnotícími kritérii (pokud zadavatel provádí elektronickou dražbu); f) datu, čase, místě, případně o osobách, jejichž přítomnost bude povolena (pokud bude nabídkové řízení veřejně zahájeno); g) všech ostatních podmínkách, včetně platebních podmínek a jakýchkoli omezení prostředků, kterými lze nabídky předkládat (např. v tištěné formě nebo elektronicky), a h) všech datech pro dodávku zboží či služeb. PŘÍLOHA 2 PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Úmluvy v oblasti práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedené v článku 60 1. Pro dosažení cílů vytyčených v článku 60 smluvní strany potvrzují, že přikládají význam svým povinnostem vyplývajícím z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmského aktu z roku 1967, naposledy pozměněného v roce 1979). 2. Druhý odstavec článku 60 stanoví, že Irák má přistoupit k určitým mnohostranným úmluvám a zajistit odpovídající a účinné plnění povinností z nich plynoucích – těmito mnohostrannými úmluvami jsou: 2.1 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS, 1994); 2.2 Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886, naposledy pozměněná v roce 1979); 2.3 Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (1989); 2.4 Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů (1999); 2.5 Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, naposledy pozměněná v roce 2001); 2.6 Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganizmů k účelům patentového řízení (1977, ve znění z roku 1980). 3. Třetí odstavec článku 60 stanoví, že Irák bude dodržovat určité mnohostranné dohody, kterými jsou: 3.1 Římská úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (1961); 3.2 Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském (Ženeva, 1996); 3.3 Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (Ženeva, 1996); 3.4 Singapurská smlouva o známkovém právu (2006); 3.5 Smlouva o známkovém právu (1994); 3.6 Smlouva o patentovém právu (Ženeva, 2000); 3.7 Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt z roku 1991) (úmluva UPOV). PŘÍLOHA 3 INFORMAČNÍ MÍSTA SMLUVNÍ STRANA EU EVROPSKÁ UNIE\| European Commission - DG TRADE Services and investment unit Rue de la Loi 170 B-1000 BRUXELLES E-mail: TRADE-GATS-CONTACT-POINTS@ec.europa.eu ---\|--- RAKOUSKO\| Federal Ministry of Economics and Labour Department for Multilateral Trade Policy - C2/11 Stubenring 1 A-1011 Vienna Austria Telefon: +43 171100 (linka 6915/5946) Fax: +43 17180508 E-mail: post@C21 l.bmwa.gv.at BELGIE\| Service public fédéral Economie, PME, Classes moyennes et Energie Direction génerále du Potentiel économique (Federal Public Service Economy, SMEs, Self-employed and Energy Directorate – General Economie Potential) Rue du Progrès, 50 B-1210 Brussels Belgium Telefon: +32 22775111 Fax: +32 22775311 E-mail: info-gats@economie.fgov.be BULHARSKO\| Foreign Economie Policy Directorate Ministry of Economy and Energy 12, Alexander Batenberg Str. 1000 Sofia Bulgaria Telefon: +359 29407761 +359 29407793 Fax: +359 29814915 E-mail: wto.bulgaria@mee.government.bg KYPR\| Permanent Secretary Planning Bureau Apellis and Nirvana corner 1409 Nicosia Cyprus Telefon: +357 22406801 +357 22406852 Fax: +357 22666810 E-mail: planning@cytanet.com.cy maria.philippou@planning.gov.cy ČESKÁ REPUBLIKA\| Ministry of Industry and Trade Department of Multilateral and EU Common Trade Policy Politických vězňů 20 Praha 1 Czech Republic Telefon: +420 224852012 Fax: +420 224852656 E-mail: brennerova@mpo.cz DÁNSKO\| Ministry of Foreign Affairs International Trade Policy and Business Asiatisk Plads 2 DK-1448 Copenhagen K Denmark Telefon: +45 33920000 Fax: +45 32540533 E-mail: hp@um.dk ESTONSKO\| Ministry of Economic Affairs and Communications 11 Harju Street 15072 Tallinn Estonia Telefon: +372 6397654 +372 6256360 Fax: +372 6313660 E-mail: services@mkm.ee FINSKO\| Ministry for Foreign Affairs Department for External Economic Relations Unit for the EC’s Common Commercial Policy PO Box 176 00161 Helsinki Finland Telefon: +358 916055528 Fax: +358 916055599 FRANCIE\| Ministère de l’Economie, des Finances et de l’Emploi Direction génerále du Trésor et de la Politique économique (DGTPE) Service des Affaires multilatérales et du développement Sous Direction Politique commerciale et Investissement Bureau Services, Investissements et Propriété intellectuelle 139 rue de Bercy (télédoc 233) 75572 Paris Cédex 12 France Telefon: +33 144872030 Fax: +33 153189655 Secrétariat général des affaires européennes 2, Boulevard Diderot 75572 Paris Cédex 12 Telefon: +33 144871013 Fax: +33 144871261 NĚMECKO\| Germany Trade and Invest (GTAI) Agrippastrasse 87-93 50676 Köln Germany Telefon: +49 (221) 2057345 Fax: +49 (221) 2057262 E-mail: zoll@gtai.de; trade@gtai.de ŘECKO\| Ministry of Economy and Finance Directorate for Foreign Trade Policy 1 Kornarou Str. 10563 Athens Greece Telefon: +30 210 3286121, 3286126 Fax: +30 210 3286179 MAĎARSKO\| Ministry for National Development and Economy Trade Policy Department Honvéd utca 13-15. H-1055 Budapest Hungary Telefon: +36 13367715 Fax: +36 13367559 E-mail: kereskedelempolitika@gkm.gov.hu IRSKO\| Department of Enterprise, Trade & Employment International Trade Section (WTO) Earlsfort Centre Hatch St. Dublin 2 Ireland Telefon: +353 16312533 Fax: +353 16312561 ITÁLIE\| Ministero degli Affari Esteri Piazzale della Farnesina, 1 00194 Rome Italy General Directorate for the Multilateral Economic and Financial Cooperation WTO Coordination Office Telefon: +39 0636914353 Fax: +39 063242482 E-mail: dgce.omc@esteri.it General Directorate for the European Integration Office II - EU external relations Telefon: +39 0636912740 Fax: +39 0636916703 E-mail: dgie2@esteri.it Ministerio Attività Produttive Area per l’internazionalizzazione Viale Boston, 25 00144 Rome Italy General Directorate for Commercial Policy Division V Telefon: +39 0659932589 Fax: +39 0659932149 E-mail: polcom5@mincomes.it LOTYŠSKO\| Ministry of Economics of the Republic of Latvia Foreign Economic Relations Department Foreign Trade Policy Unit Brivibas Str. 55 RIGA, LV 1519 Latvia Telefon: +371 67013008 Fax: +371 67280882 E-mail: pto@em.gov.lv LITVA\| Division of International Economic Organizations, Ministry of Foreign Affairs J. Tumo Vaizganto 2 2600 Vilnius Lithuania Telefon: +370 52362594 +370 52362598 Fax: +370 52362586 E-mail: teo.ed@urm.lt LUCEMBURSKO\| Ministère des Affaires Etrangères Direction des Relations Economiques Internationales 6, rue de l’Ancien Athénée L-1144 Luxembourg Luxembourg Telefon: +352 4782355 Fax: +352 222048 MALTA\| Director International Economic Relations Directorate Economic Policy Division Ministry of Finance St. Calcedonius Square Floriana CMR02 Malta Telefon: +356 21249359 Fax: +356 21249355 E-mail: epd@gov.mt joseph.bugeja@gov.mt NIZOZEMSKO\| Ministry of Economic Affairs Directorate-General for Foreign Economic Relations Trade Policy & Globalisation (ALP: E/446) P.O. Box 20101 2500 EC Den Haag The Netherlands Telefon: +31 703796451 +31 703796467 Fax: +31 703797221 E-mail: M.F.T.RiemslagBaas@MinEZ.nl POLSKO\| Ministry of Economy Department of Trade Policy Ul. Żurawia 4a 00-507 Warsaw Poland Telefon: +48 226934826 +48 226934856 +48 226934808 Fax: +48 226934018 E-mail: joanna.bek@mg.gov.pl PORTUGALSKO\| Ministry of Economy ICEP Av. 5 de Outubro, 101 1050-051 Lisbon Portugal Telefon: +351 217909500 Fax: +351 217909581 E-mail: informação@icep.pt Ministry of Foreign Affairs General Directorate for Community Affairs (DGAC) R da Cova da Moura 1 1350 -11 Lisbon Portugal Telefon: +351 213935500 Fax: +351 213954540 RUMUNSKO\| Ministry of Economy, Trade and Business Environment Department for Foreign Trade Str. Ion Campineanu nr. 16 Sector 1 Bucharest Romania Telefon: +40 214010504 +40 213150906 Fax: +40 214010594 +40 213150581 E-mail: dgre@dce.gov.ro SLOVENSKO\| Ministry of Economy of the Slovak Republic Trade and Consumer Protection Directorate Trade Policy Department Mierová 19 827 15 Bratislava 212 Slovak Republic Telefon: +421 248547110 Fax: +421 248543116 SLOVINSKO\| Ministry of Economy of the Republic of Slovenia Directorate for Foreign Economic Relations Kotnikova 5 1000 Ljubljana Slovenia Telefon: +386 14003542 Fax: +386 14003611 E-mail: jozica.frelih@gov.si Internet: www.mg-rs.si ŠPANĚLSKO\| Ministerio de Industria, Turismo y Comercio Secretaría de Estado de Turismo y Comercio Secretaría General de Comercio Exterior Subdirección General de Comercio Internacional de Servicios Paseo de la Castellana 162 28046 Madrid España Telefon: +34 913493781 Fax: +34 913495226 E-mail: sgcominser.sscc@mcx.es ŠVÉDSKO\| National Board of Trade Department for WTO and Developments in Trade Box 6803 113 86 Stockholm Sweden Telefon: +46 (0) 8 690 48 00 Fax: +46 (0) 8 30 67 59 E-mail: registrator@kommers.se Internet: http://www.kommers.se Ministry for Foreign Affairs Department:UD-IH 103 39 Stockholm Sweden Telefon: +46 (0) 8 405 10 00 Fax: +46 (0) 8 723 11 76 E-mail: registrator@foreign.ministry.se Internet: http://www.sweden.gov.se/ SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ\| Department for Business Enterprise & Regulatory Reform Trade Policy Unit Bay 4127 1 Victoria Street London SW1H 0ET England United Kingdom Telefon: +44 2072155922 Fax: +44 2072152235 E-mail: A133servicesEWT@berr.gsi.gov.uk Internet: www.berr.gov.uk/europeantrade/key-trade-issues-gats/page22732/html PŘÍLOHA 4 POZNÁMKY A DOPLŇUJÍCÍ USTANOVENÍ K ČLÁNKU 23 odstavec 2 Tento oddíl se netýká ochrany investic jiné, než je zacházení plynoucí z článku 25, včetně postupů pro řešení sporů mezi investory a státem. K ČLÁNKU 24 1. Právnická osoba je řízena jinou právnickou osobou, pokud má tato druhá právnická osoba pravomoc jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak zákonně řídit její aktivity. 2. „Ustavením“ a „nabytím“ právnické osoby se rozumí vložení kapitálové účasti do právnické osoby s cílem vytvořit nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy. K ČLÁNKU 25 odstavec 1 Z tohoto ustanovení je vyloučeno zacházení vyplývající ze závazků Unie, pokud jde o dodávky služeb smluvními dodavateli služeb a nezávislými odborníky. Z ustanovení je vyloučeno i zacházení vyplývající z dohod o vzájemném uznávání uzavřených Unií nebo jejími členskými státy v souladu s článkem VII GATS. odstavec 2 Irák může splnit požadavek tohoto odstavce tak, že službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům Unie přizná ve vztahu ke svým vlastním podobným službám, dodavatelům služeb, usazením a investorům buď formálně stejné zacházení, nebo zacházení formálně odlišné. Formálně stejné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, mění-li podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo dodavatelů služeb Iráku v porovnání s obdobnými službami, dodavateli služeb, usazeními a investory Unie. odstavec 3 V zájmu větší jistoty bude oznámení adresováno generálnímu řediteli Generálního ředitelství pro obchod nebo útvaru, který bude nástupcem tohoto ředitelství. K ČLÁNKU 29 odstavec 4 Pouhý fakt, že strana ukládá vízovou povinnost, se za rušení nebo zmenšení výhod nepovažuje. K ČLÁNKU 60 odstavec 1 Pro účely této dohody zahrnují práva duševního vlastnictví autorská práva, včetně autorských práv k počítačovým programům a databázím a zvláštních práv k nepůvodním databázím, práva související s autorskými právy, práva týkající se patentů, ochranných známek a obchodních jmen, pokud jsou daným vnitrostátním právem chráněny jako výhradní vlastnická práva, dále práva týkající se průmyslových vzorů, návrhů (topografie) integrovaných obvodů, zeměpisných označení, včetně označení původu a označení zdroje, rostlinných odrůd, ochrany nesdělených informací a ochrany proti nekalé soutěži podle článku 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt 1967). K PŘÍLOZE 1, dodatku I, dílčí příloze 1 1. Pojem „zadavatelé členských států“ se vztahuje rovněž na všechny podřízené subjekty kteréhokoli zadavatele z členského státu za předpokladu, že nemá vlastní právní subjektivitu. 2. Pokud jde o veřejné zakázky ze strany subjektů Unie a ze strany ústředních orgánů státní správy v oblasti obrany a bezpečnosti, zahrnuty jsou pouze nebojové materiály, které nejsou citlivé a které jsou uvedené na seznamu pod závazky Unie v PŘÍLOZE 1 této dohody. JEDNOSTRANNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉ UNIE K ČLÁNKU 96 (SPOLUPRÁCE V OBLASTI CEL A DANÍ) Unie prohlašuje, že členské státy jsou vázány článkem 96 (Spolupráce v oblasti cel a daní) pouze v míře, v jaké se přihlásily k těmto zásadám řádné správy v oblasti daní na úrovni Unie. () Vyjma hlasové telefonie, telexu, radiotelefonie, pagingu a satelitních služeb. () Vyjma smluv na finanční služby v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, a služeb centrálních bank. () Vyjma rozhodčích a smírčích služeb. () Vyjma hlasové telefonie, telexu, radiotelefonie, pagingu a satelitních služeb. () Vyjma smluv na finanční služby v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů, a služeb centrálních bank. Ve Finsku musí být platby od vládních subjektů (výdaje) prováděny prostřednictvím určité úvěrové instituce (Postipankki Ltd) nebo finského postžirového systému. Ve Švédsku musí být platby vládních agentur oběma směry prováděny prostřednictvím švédského postžirového systému (Postgiro). (*) Vyjma rozhodčích a smírčích služeb.
Vyhláška č. 153/2022 Sb.	Vyhláška č. 153/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 71/2022 * Čl. I - Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb., vyhlášky č. 84/2011 Sb. a vyhlášky č. 5/2015 Sb., zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 153 VYHLÁŠKA ze dne 8. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 25 písm. a) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel): Čl. I Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2004 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, ve znění vyhlášky č. 299/2006 Sb., vyhlášky č. 84/2011 Sb. a vyhlášky č. 5/2015 Sb., zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 296/2004 Sb. ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍHO SYSTÉMU EVIDENCE OBYVATEL (na základě § 8 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů) 1MB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 152/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 152/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu Vyhlášeno 14. 6. 2022, datum účinnosti 29. 6. 2022, částka 71/2022 * Čl. I - V příloze k nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, se za řádek * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 6. 2022 152 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. května 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu Vláda nařizuje podle § 45c odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.: Čl. I V příloze k nařízení vlády č. 187/2018 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu, se za řádek „ CZ0534055\| Ratajské rybníky\| 20,4\| E 15 56 6\| N 49 46 14 ---\|---\|---\|---\|--- “ vkládá nový řádek, který zní: „ CZ0537011\| Louky u Přelouče\| 133,5 \| E 15 31 52\| N 50 2 42 ---\|---\|---\|---\|--- “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Vyhláška č. 151/2022 Sb.	Vyhláška č. 151/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 1/2022 Sb., o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku, a vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 2/2022 Sb. Vyhlášeno 14. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 70/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 151 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 1/2022 Sb., o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku, a vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 2/2022 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 129/2022 Sb., k provedení § 60 odst. 3, § 65a odst. 2, § 101 odst. 3, § 106a odst. 2, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4 tohoto zákona: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku Čl. I Vyhláška č. 1/2022 Sb., o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku, se mění takto: 1. V úvodní větě se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za text „§ 102 odst. 2“ se vkládají slova „ , § 254e odst. 3 a § 254f odst. 2“. 2. V § 1 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje bod 6, který zní: „6. poskytovatele služby dynamické směny měn,“. 3. V § 1 odst. 1 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 4. V § 8 a v § 14 písmena k) až n) znějí: „k) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, l) informace o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, m) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, n) popis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a příručka o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro pracovníky žadatele,“. 5. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí: „§ 21a Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn (K § 254e odst. 3 zákona o platebním styku) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, a má-li žadatel sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státě, též adresa pobočky v České republice, výpis z evidence obdobné obchodnímu rejstříku, který nesmí být starší 3 měsíců, a zakladatelské právní jednání, 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a 4. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucí, b) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, c) informace o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, d) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, a e) název asociací sdružujících osoby poskytující službu dynamické směny měn nebo jiných asociací, jejichž je žadatel členem, anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 21b Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn (K § 254f odst. 2 zákona o platebním styku) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 21a, které jsou změnou dotčeny.“. 6. V příloze č. 3 písm. d) se na konci textu bodů 3 a 5 doplňují slova „nebo na poskytovateli služby dynamické směny měn“. 7. V příloze č. 3 písm. e) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „nebo na poskytovateli služby dynamické směny měn“. 8. V příloze č. 4 odstavci druhém větě první se slova „rozsahu nebo“ nahrazují slovem „rozsahu,“ a za slova „peněz malého rozsahu“ se vkládají slova „nebo poskytovatele služby dynamické směny měn“. 9. V příloze č. 5 se na začátek písmene i) vkládají slova „v případě platební instituce, správce informací o platebním účtu nebo instituce elektronických peněz“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Čl. II Vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 2/2022 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě se slova „§ 59 odst. 4, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 78 odst. 4 a § 100 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 4, § 65a odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 78 odst. 4, § 100 odst. 4, § 106a odst. 2 a § 254h odst. 4“. 2. Na konci § 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele služby dynamické směny měn.“. 3. V části druhé v nadpise hlavy IV se za číslo „4“ vkládají slova „a § 65a odst. 2“. 4. V části druhé v nadpise hlavy V se za číslo „4“ vkládají slova „a § 106a odst. 2“. 5. V části druhé se za hlavu V vkládá hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE SLUŽBY DYNAMICKÉ SMĚNY MĚN (K § 254h odst. 4 zákona) § 10 Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel služby dynamické směny měn obdobně podle § 5.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška č. 150/2022 Sb.	Vyhláška č. 150/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 70/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb., vyhlášky č. 195/2012 Sb. a vyhlášky č. 405/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 150 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2022, kterou se mění vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, ve znění vyhlášky č. 225/2009 Sb., vyhlášky č. 195/2012 Sb. a vyhlášky č. 405/2020 Sb., se mění takto: 1. § 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „§ 1 Rámcová struktura a obsah dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (dále jen „dlouhodobý záměr“) obsahuje jako samostatné části a) vyhodnocení dosaženého stavu navazující na předchozí dlouhodobý záměr z hlediska cílů a opatření uvedených v předchozím dlouhodobém záměru, b) strategii rozvoje vzdělávání a vzdělávací soustavy zahrnující určení potřeb plynoucí z cílů a opatření uvedených ve strategických dokumentech z oblasti vzdělávání schválených vládou, z vyhodnocení podle písmene a), z analýzy vzdělávací soustavy a z analýzy potřeb škol a školských zařízení a způsob realizace cílů, na které bude kladen důraz v následujícím období, v podobě konkrétních opatření vedoucích ke zlepšení stavu v oblasti 1. cílů, obsahu a vzdělávacích strategií počátečního vzdělávání, 2. podpory profesního rozvoje pedagogických a nepedagogických pracovníků, včetně osvojování kompetencí k vedení škol a školských zařízení, 3. rovného přístupu ke vzdělávání dětí, žáků a studentů, včetně těch se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy, 4. ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče, 5. základního uměleckého a jazykového vzdělávání, 6. vzdělávacích aktivit zaměřených na mládež, včetně zájmového vzdělávání, a propojování vzdělávání mládeže v rámci vzdělávací soustavy se vzděláváním mládeže mimo rámec vzdělávací soustavy a 7. podpory vzájemné spolupráce, komunikace a koordinace aktérů ve vzdělávání a sdílení odbornosti na všech úrovních vzdělávací soustavy, c) kritéria rozvoje a optimalizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol a školských zařízení se zaměřením na strukturu skupin oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacitu na základě předpokládaného demografického vývoje a záměrů dalšího rozvoje a d) přehled konkrétních opatření spolu s informacemi o zdrojích jejich financování, jimiž jsou zejména státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty a fondy Evropské unie. § 2 Dlouhodobý záměr České republiky (1) Dlouhodobý záměr České republiky dále obsahuje jako samostatné části a) analýzu vzdělávací soustavy na republikové úrovni vycházející z předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje, zejména cílů a úkolů v jednotlivých oblastech vzdělávání a struktury nabídky a b) analýzu potřeb škol a školských zařízení na republikové úrovni. (2) Dlouhodobý záměr České republiky vychází dále zejména z dokumentů vztahujících se ke státnímu rozpočtu, k zaměstnanosti, rozvoji lidských zdrojů, sociálně ekonomickému, regionálnímu a udržitelnému rozvoji a z výročních zpráv České školní inspekce. (3) Dlouhodobý záměr České republiky se na dobu 30 dnů ode dne předložení krajům k vyjádření zveřejní k veřejné konzultaci na internetových stránkách ministerstva.“. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Dlouhodobý záměr v kraji (1) Dlouhodobý záměr v kraji dále obsahuje jako samostatné části a) analýzu vzdělávací soustavy v kraji vycházející z předpokládaného demografického vývoje, vývoje na trhu práce a záměrů dalšího rozvoje kraje, zejména cílů a úkolů v jednotlivých oblastech vzdělávání, struktury vzdělávací nabídky, především struktury oborů vzdělání, druhů, popřípadě typů škol a školských zařízení a jejich kapacity a návrhů na financování vzdělávání a školských služeb v kraji, b) analýzu potřeb škol a školských zařízení v kraji a c) část týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních, které zřizuje kraj. (2) Dlouhodobý záměr v kraji vychází dále zejména z dlouhodobého záměru České republiky, regionálních specifik rozvoje ekonomiky, trhu práce a společnosti, která ovlivňují rozvoj vzdělávání a stav a vývoj vzdělávací soustavy kraje, a z dokumentů vztahujících se k rozpočtu kraje. (3) Dlouhodobý záměr v kraji se před předložením ministerstvu k vyjádření a) zveřejní na internetových stránkách kraje po dobu 30 dnů k veřejné konzultaci a b) upraví s přihlédnutím k výsledkům veřejné konzultace podle písmene a).“. 3. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Termíny předložení a zveřejnění dlouhodobých záměrů (1) Ministerstvo každý čtvrtý kalendářní rok po předložení platného dlouhodobého záměru České republiky ke schválení vládě tento záměr vyhodnotí a vyhodnocený, upravený nebo doplněný podle aktuální situace jej do 15. května předloží krajům k vyjádření. Kraje zašlou ministerstvu svá vyjádření do 30. června. Ministerstvo s přihlédnutím k vyjádřením krajů a k výsledkům veřejné konzultace podle § 2 odst. 3 dlouhodobý záměr České republiky dopracuje a do 31. října předloží vládě ke schválení; zveřejní jej na internetových stránkách ministerstva do 30 dnů od jeho schválení vládou. (2) Krajský úřad do 90 dnů po schválení dlouhodobého záměru České republiky vládou předloží dlouhodobý záměr v kraji ministerstvu k vyjádření. Ministerstvo zašle krajskému úřadu své vyjádření do 30 dnů ode dne předložení dlouhodobého záměru v kraji. (3) Krajský úřad a) s přihlédnutím k vyjádření ministerstva podle odstavce 2 dlouhodobý záměr v kraji dopracuje a zašle ministerstvu jeho konečnou verzi včetně přehledu vypořádání připomínek obsažených ve vyjádření ministerstva, b) do 30. června předloží zastupitelstvu kraje ke schválení část dlouhodobého záměru v kraji týkající se vzdělávání ve školách a školských zařízeních, které zřizuje kraj, a c) do 30 dnů po schválení části podle písmene b) dlouhodobý záměr v kraji zveřejní na internetových stránkách kraje a zašle ministerstvu.“. 4. V § 4 úvodní části ustanovení se dvojtečka zrušuje. 5. V § 4 písm. a) se slova „stavu jednotlivých úrovní“ zrušují, za slovo „soustavy“ se vkládají slova „v kraji“, na konci písmene se čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 6. V § 4 písm. b) se za slovo „naplňování“ vkládají slova „konkrétních opatření“, slova „ , jeho cílů a opatření“ se zrušují a slova „ , včetně hodnocení souladu s dlouhodobým záměrem České republiky“ se nahrazují slovy „podle § 1 písm. d)“. 7. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Výroční zpráva v kraji zachycuje současný stav a vyhodnocení změn v porovnání se stavem popsaným v předcházející výroční zprávě, zejména v oblasti a) předškolního vzdělávání, b) základního vzdělávání a povinné školní docházky, c) středního vzdělávání, d) vyššího odborného vzdělávání, e) podpory dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy, f) základního uměleckého a jazykového vzdělávání, g) vzdělávacích aktivit zaměřených na mládež, včetně zájmového vzdělávání, a propojování vzdělávání mládeže v rámci vzdělávací soustavy se vzděláváním mládeže mimo rámec vzdělávací soustavy, h) poradenských služeb, i) školských zařízení a j) dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a odborného rozvoje nepedagogických pracovníků ve školství.“. 8. V § 5 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1 až 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 9. V § 5 odst. 2 se za slovo „pro“ vkládají slova „naplňování a“. 10. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Termíny předložení a zveřejnění výroční zprávy v kraji Krajský úřad výroční zprávu v kraji zveřejní na internetových stránkách kraje a zašle ministerstvu do 31. března.“. 11. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se dvojtečka zrušuje a za písmeno d) se vkládá nové písmeno e), které zní: „e) stručné vyhodnocení naplňování cílů školního vzdělávacího programu,“. Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena f) až o). 12. V § 7 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , rizikového chování a zajištění podpory dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, nadaných, mimořádně nadaných a s nárokem na poskytování jazykové přípravy“, na konci textu písmene h) se doplňují slova „a odborného rozvoje nepedagogických pracovníků“, na konci písmene j) se čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene k) se čárka nahrazuje tečkou a písmena l) až o) se zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení Dlouhodobý záměr podle vyhlášky č. 15/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, předloží Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vládě poprvé v roce 2023 a krajské úřady Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy poprvé v roce 2024. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Gazdík v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 149/2022 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 149/2022 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 8. 6. 2022, částka 69/2022 149 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 30. května 2022 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2022 ze dne 28. března 2022, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 8/2021 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a ostatní regulované cenyceny, cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2022 ze dne 10. května 2022, kterým se mění cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2021 ze dne 30. listopadu 2021, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, a cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2022 ze dne 30. května 2022 o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 30. března 2022, v částce 2, cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 10. května 2022, v částce 3, a cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2022 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 30. května 2022, v částce 4. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2022 dnem 1. dubna 2022 a cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2022 dnem 10. května 2022. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2022 nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou bodů 2.2 a 2.3, které nabývají účinnosti dnem 3. června 2022. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 148/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 148/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 8. 6. 2022, částka 69/2022 148 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. května 2022 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 29. listopadu 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz KOVO a Asociace leteckých a kosmických výrobců, z. s.; 2. Dodatek č. 4 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 17. října 2017, který byl uzavřen dne 29. března 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu; 3. Dodatek č. 3 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2019 – 2024 ze dne 2. dubna 2019, který byl uzavřen dne 4. dubna 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz Stavba České republiky a Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 147/2022 Sb.	Vyhláška č. 147/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 69/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 147 VYHLÁŠKA ze dne 20. května 2022, kterou se mění vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. a) a o) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb., k provedení § 7, § 11g odst. 1 a § 11h odst. 2 energetického zákona: Čl. I Vyhláška č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, se mění takto: 1. V úvodní větě se za text „a)“ vkládají slova „a o)“ a slova „a zákona č. 211/2011 Sb., k provedení § 7“ se nahrazují slovy „ , zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 362/2021 Sb., k provedení § 7, § 11g odst. 1 a § 11h odst. 2“. 2. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Tato vyhláška dále stanoví vzory formulářů na podávání žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele a žádosti o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele.“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) objemem dostupných peněžních prostředků k zajištění výkonu licencované činnosti v plánovaném rozsahu odpovídajícím písmenu c), a to 1. měsíčními výpisy z účtu o počátečních a konečných zůstatcích za posledních 12 předcházejících kalendářních měsíců nebo za kratší období, nevykonává-li žadatel podnikatelskou činnost po dobu alespoň jednoho roku, 2. vyjádřením banky nebo zahraniční banky, u níž má žadatel veden účet, o pohybech na účtu za posledních 12 předcházejících kalendářních měsíců nebo za kratší období, nevykonává-li žadatel podnikatelskou činnost po dobu alespoň jednoho roku, nebo 3. smlouvou o úvěru nebo jinou smlouvou obdobného typu v případě, že žadatel ke dni podání žádosti nemá na základě prokázání předpokladů podle bodu 1 nebo 2 k dispozici dostatečné peněžní prostředky k zajištění výkonu licencované činnosti,“. 4. V § 2 odst. 1 písm. c) se slovo „dlouhodobé“ zrušuje a za slova „financování licencované činnosti“ se vkládají slova „na dobu nejméně 5 let“. 5. V § 2 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 6. V § 2 odst. 2 se slova „nebo že soud nezamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,“ zrušují. 7. V § 2 odst. 5 se slova „4 nebo 5“ nahrazují slovy „3 nebo 4“. 8. V § 2 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud jsou finanční předpoklady podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 prokazovány smlouvou uzavřenou se spojenou osobou podle zákona upravujícího daně z příjmů, je žadatel o udělení licence povinen předložit doklady podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 i za tuto osobu.“. 9. V § 3 odst. 2 se slovo „prokazující“ nahrazuje slovem „osvědčující“ a za slovo „nahradit“ se vkládají slova „odborným stanoviskem vydaným pověřenou organizací podle zákona upravujícího bezpečnost práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo“. 10. V § 3 odst. 3 se slova „prokazující provedení revize, odborné prohlídky nebo zkoušky“ nahrazují slovy „osvědčující bezpečnost energetického zařízení“ a slova „znalecký posudek podle odstavce“ se zrušují. 11. V § 3 odst. 5 písm. c) se na konci bodu 4 doplňuje slovo „nebo“ a bod 5 se zrušuje. Dosavadní bod 6 se označuje jako bod 5. 12. V § 3 odst. 5 písm. d) se bod 3 zrušuje. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 13. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „nebo jiným dokladem, na základě kterého“ nahrazují slovy „ , na základě které“ a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „ , případně jiným dokladem osvědčujícím existenci užívacího práva“. 14. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Vymezené území se v žádosti o udělení licence a dokladech přikládaných k žádosti určuje pro licencovanou činnost distribuce elektřiny, distribuce plynu nebo rozvodu tepelné energie a) seznamem katastrálních území v souvislém území nebo seznamem katastrálních území včetně parcelních čísel pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se nacházejí zařízení distribuční soustavy nebo rozvodného tepelného zařízení, a b) zákresem umístění energetického zařízení do katastrální mapy v měřítku, které odpovídá rozsahu energetického zařízení uvedenému v žádosti a zaručuje zřetelnost zákresu.“. 15. V § 7 úvodní část ustanovení zní: „Provozovna se v dokladech přikládaných k žádosti o udělení licence vymezuje údaji, kterými jsou“. 16. V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vzory formulářů na podávání žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele a žádosti o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele jsou uvedeny v přílohách č. 25 až 28 k této vyhlášce.“. 17. V příloze č. 12 se bod 16 zrušuje. 18. V příloze č. 13 se bod 11 zrušuje. 19. Přílohy č. 15 až 18 znějí: „Příloha č. 15 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. SEZNAM JEDNOTLIVÝCH PROVOZOVEN 91kB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. SEZNAM JEDNOTLIVÝCH VYMEZENÝCH ÚZEMÍ 190kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. SOUPIS ZAŘÍZENÍ 108kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. SEZNAM JEDNOTLIVÝCH ZÁSOBNÍKŮ 153kB “. 20. V příloze č. 19 se bod 14 zrušuje. 21. V příloze č. 20 se bod 11 zrušuje. 22. Doplňují se přílohy č. 25 až 28, které znějí: „Příloha č. 25 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. ŽÁDOST O UDĚLENÍ oprávnění k činnosti zprostředkovatele pro fyzické osoby 100kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. ŽÁDOST O UDĚLENÍ oprávnění k činnosti zprostředkovatele pro právnické osoby 92kB Příloha č. 27 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. ŽÁDOST o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele pro fyzické osoby 333kB Příloha č. 28 k vyhlášce č. 8/2016 Sb. ŽÁDOST o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele pro právnické osoby 362kB “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda Rady: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 146/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 146/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 04/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Vyhlášeno 8. 6. 2022, částka 68/2022 146 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 26. května 2022 o vydání výměru MF č. 04/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 19. května 2022 vydalo výměr MF č. 04/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2022. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 11/2022 dne 19. května 2022 a nabyl účinnosti 20. května 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nařízení vlády č. 145/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 145/2022 Sb. Nařízení vlády o stanovení vybraných nepůvodních druhů ryb, k jejichž vysazování v rybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (nařízení vlády o vybraných nepůvodních druzích ryb) Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 68/2022 * § 1 - Vybrané nepůvodní druhy ryb * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 145 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. května 2022 o stanovení vybraných nepůvodních druhů ryb, k jejichž vysazování v rybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny (nařízení vlády o vybraných nepůvodních druzích ryb) Vláda nařizuje podle § 12 odst. 6 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 364/2021 Sb.: § 1 Vybrané nepůvodní druhy ryb Nepůvodní druhy ryb, k jejichž vysazování v rybářském revírurybářském revíru se nevyžaduje povolení k záměrnému rozšíření nepůvodního druhu do krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jsou a) pstruh duhový (Oncorhynchus mykkis), b) siven americký (Salvelinus fontinalis), c) siven alpský (Salvelinus umbla), d) jeseter sibiřský (Acipenser baerii), e) jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii), f) jeseter hladký (Acipenser nudiventris), g) jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus), h) amur bílý (Ctenopharyngodon idella), i) tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), j) tolstolobik pestrý (Hypophthalmichthys nobilis), k) síh peleď (Coregonus peled) a l) síh maréna (Coregonus maraena). § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Zákon č. 143/2022 Sb.	Zákon č. 143/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 9. 6. 2022, částka 68/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 9. 6. 2022 143 ZÁKON ze dne 18. května 2022, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podporovaných zdrojích energie Čl. I Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 107/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 103/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 541/2020 Sb., zákona č. 367/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 47b odstavec 1 zní: „(1) Výrobce biometanu a dovozce, výrobce nebo dodavatel paliv z biomasy pro výrobu biometanu dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU.“. 2. V § 47b odstavec 3 zní: „(3) Výrobce a výrobce tepla v případě výroby elektřiny a výroby tepla z paliv z biomasy a dovozce, výrobce nebo dodavatel paliv z biomasy dokládají splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona, kterým se mění zákon o podporovaných zdrojích energie Čl. II Zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: V části první – Změna zákona o podporovaných zdrojích energie čl. II – Přechodná ustanovení bod 18 zní: „18. V období od nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2022 lze doložit splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dokladem vydaným v souladu s § 47b zákona nebo čestným prohlášením.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 142/2022 Sb.	Zákon č. 142/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 68/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani silniční * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 142 ZÁKON ze dne 18. května 2022, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 142/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 6 větě první se za slova „ceny vozidla“ vkládají slova „nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících,“, na konci textu věty páté se doplňují slova „ ; je-li motorové vozidlo s nejvyšší vstupní cenou nízkoemisním motorovým vozidlem, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 0,5 % ze vstupní ceny tohoto motorového vozidla“, ve větě šesté se za slova „všech motorových vozidel“ vkládají slova „s výjimkou nízkoemisních“ a na konci textu věty šesté se doplňují slova „a ve výši 0,5 % z úhrnu vstupních cen všech nízkoemisních motorových vozidel poskytnutých pro služební i soukromé účely“. 2. V příloze č. 1 se za položku (2-28) vkládají nové položky (2-29) a (2-30), které znějí: „ (2-29)\| 27.11.50\| Jen: stroje nebo zařízení sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor ---\|---\|--- (2-30)\| 27.12\| Jen: elektrická rozvodná zařízení pro napětí 1000 V a nižší sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor “. Dosavadní položky (2-29) až (2-80) se označují jako položky (2-31) až (2-82). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2022. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2022 skončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Nízkoemisním motorovým vozidlem se pro účely daní z příjmů do dne nabytí účinnosti zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících rozumí silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6), v platném znění. 3. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání před tímto dnem se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání před tímto dnem lze od prvního zdaňovacího období skončeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích, přičemž jde-li o již odpisovaný majetek, poplatník změní odpisovou skupinu. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani silniční Čl. III Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 63/2017 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto: 1. Za úvodní větu zákona se vkládá označení a nadpis části první, které znějí: „ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ“. 2. § 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje daň silniční. 1) Směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný dovoz některých dopravních prostředků. Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/76/EU ze dne 27. září 2011, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly.“. 3. Za § 1 se vkládá označení a nadpis části druhé, které znějí: „ČÁST DRUHÁ DAŇ“. 4. § 2 a 3 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 znějí: „§ 2 Předmět daně (1) Předmětem daně silniční je zdanitelné vozidlo. (2) Zdanitelným vozidlem se pro účely daně silniční rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice. (3) Zdanitelným vozidlem není silniční vozidlo a) s přidělenou zvláštní registrační značkou podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, b) kategorie N podkategorie 1. vozidlo zvláštního určení nebo 2. terénní vozidlo zvláštního určení nebo c) kategorie O s kódem druhu karoserie DA. (4) Zdanitelné vozidlo není předmětem daně v kalendářním měsíci, ve kterém u něj nebyly naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. (5) Pro účely daně silniční se kategorií zdanitelného vozidla a jeho kódem druhu karoserie rozumí kategorie a kód druhu karoserie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2). (6) Na vozidlo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel2), které nemá v žádném technickém dokladu k vozidlu uvedenu kategorii vozidla tvořenou kombinací písmene a číslice nebo kód druhu karoserie podle tohoto přímo použitelného předpisu, se hledí jako na silniční vozidlo, které má v technickém průkazu uvedenu kategorii vozidla nebo kód druhu karoserie, které nejblíže odpovídají vymezení podle tohoto přímo použitelného předpisu. § 3 Osvobození od daně (1) Od daně silniční se osvobozuje zdanitelné vozidlo a) vybavené zvláštním zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy nebo modré a červené barvy zapsaným v technickém průkazu vozidla, b) určené jako státní hmotná rezerva, pokud není používáno k podnikání, c) kategorie O, pokud je poplatníkem dílčí daně za něj poplatník dílčí daně za zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BD, nebo d) poplatníka dílčí daně za toto vozidlo, pokud je tímto poplatníkem 1. diplomatická mise nebo konzulární úřad, je-li zaručena vzájemnost, 2. poskytovatel zdravotních služeb, báňská záchranná služba nebo horská záchranná služba, je-li v technickém průkazu vozidla označeno jako sanitní nebo záchranářské, 3. Český červený kříž, a to v rozsahu osvobození podle zákona upravujícího Český červený kříž, nebo 4. vlastník pozemní komunikace, správce pozemní komunikace nebo jimi pověřená osoba, je-li používáno výlučně k zabezpečení sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace. (2) Zdanitelné vozidlo je od daně silniční osvobozeno v kalendářním měsíci, ve kterém byly splněny podmínky pro osvobození od daně ve všech dnech, kdy byly u tohoto zdanitelného vozidla naplněny skutečnosti, které jsou předmětem daně. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES, v platném znění.“. Poznámky pod čarou č. 1c, 2a a 3d se zrušují. 5. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „daně“ vkládá slovo „silniční“. 6. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo „provozovatel“ vkládá slovo „zdanitelného“. 7. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo „užívá“ vkládá slovo „zdanitelné“ a slova „ , anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel“ se zrušují. 8. V § 4 odst. 2 se za slovo „daně“ vkládá slovo „silniční“ a písmeno a) se zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 9. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „používá“ vkládá slovo „zdanitelné“ a slova „registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba4b)“ se nahrazují slovy „určené jako státní hmotná rezerva“. Poznámka pod čarou č. 4b se zrušuje. 10. V § 4 odst. 3 se za slovo „téhož“ vkládá slovo „zdanitelného“. 11. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Výše daně za zdanitelné vozidlo Výše daně silniční za zdanitelné vozidlo je uvedena v příloze k tomuto zákonu.“. 12. Nadpis nad označením § 6 se zrušuje. 13. Nadpis nad označením § 8 se zrušuje. 14. § 8 až 11 se zrušují. 15. V § 12 odst. 2 se za slovo „U“ vkládá slovo „zdanitelného“ a za text „100 %“ se vkládají slova „výše daně pro toto vozidlo“. 16. V § 12 odst. 3 se za slovo „U“ vkládá slovo „zdanitelného“ a slovo „daně“ se nahrazuje slovy „výše daně pro toto vozidlo“. 17. V § 12 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 18. V § 12 odst. 4 se slova „u místně příslušného správce daně“ nahrazují slovy „v daňovém přiznání“. 19. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Výpočet daně (1) Daň silniční se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivá zdanitelná vozidla. (2) Dílčí daň za jednotlivé zdanitelné vozidlo se vypočte jako rozdíl a) výše daně pro toto zdanitelné vozidlo, případně snížená o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo není předmětem daně nebo je od této daně osvobozeno, a b) uplatněné slevy na dani za toto zdanitelné vozidlo.“. 20. V § 13 se za slovo „obdobím“ vkládají slova „daně silniční“. 21. Nadpis nad označením § 14 se zrušuje. 22. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Rozpočtové určení daně Výnos daně silniční je příjmem rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.“. 23. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Technický průkaz a jiné technické doklady zdanitelného vozidla (1) Skutečnosti rozhodné pro daň silniční ve vztahu k jednotlivému zdanitelnému vozidlu se určí podle údajů uvedených v technickém průkazu tohoto zdanitelného vozidla platných a) k prvnímu dni zdaňovacího období nebo b) ke dni první registrace tohoto zdanitelného vozidla v registru silničních vozidel v České republice, pokud k první registraci došlo v průběhu zdaňovacího období. (2) Pokud skutečnost rozhodná pro daň silniční není uvedena v technickém průkazu zdanitelného vozidla, určí se z jiného technického dokladu tohoto zdanitelného vozidla.“. 24. Za § 14a se vkládá označení a nadpis části třetí, které znějí: „ČÁST TŘETÍ SPRÁVA DANĚ“. 25. § 15 a 16 včetně nadpisů znějí: „§ 15 Daňové přiznání (1) Poplatník je povinen podat řádné daňové přiznání k dani silniční, pokud se v něm uvádí alespoň jedno zdanitelné vozidlo, a to nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (2) V daňovém přiznání se uvádí pouze zdanitelné vozidlo, a) za které je dílčí daň vyšší než 0 Kč, b) za které se uplatňuje sleva na dani nebo c) které je osvobozeno, pokud by jinak dílčí daň za něj byla vyšší než 0 Kč. (3) V daňovém přiznání se neuvádí zdanitelné vozidlo osvobozené podle § 3 odst. 1 písm. d) bodu 1. (4) Daňové přiznání k dani silniční se podává pouze elektronicky. § 16 Záznamní povinnost Poplatník uplatňující slevu na dani silniční je povinen uchovávat přepravní doklady s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice vhodné k překládce nebo vnitrozemského přístavu.“. 26. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Limit pro předepsání a placení daně Činí-li daň silniční méně než 100 Kč, daň se nepředepíše a neplatí.“. 27. Za § 16a se vkládá označení a nadpis části čtvrté, které znějí: „ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ“. 28. V § 17 písm. a) se slova „sazeb daně“ nahrazují slovy „výše daně silniční“. 29. V § 17 písm. b) se slova „vozidla používaná“ nahrazují slovy „zdanitelné vozidlo používané“. 30. Doplňuje se příloha k zákonu, která zní: „Příloha k zákonu č. 16/1993 Sb. Výše daně pro zdanitelná vozidla I. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BA nebo BB Počet náprav\| Největší povolená hmotnost v tunách\| Výše daně v Kč ---\|---\|--- nejméně\| méně než 2\| \| 12\| 0 12\| 13\| 800 13\| 14\| 2 300 14\| 15\| 3 200 15\| \| 7 200 3\| \| 15\| 0 15\| 17\| 1 400 17\| 19\| 2 900 19\| 21\| 3 800 21\| 23\| 5 800 23\| \| 9 000 4 a více\| \| 23\| 0 23\| 25\| 3 800 25\| 27\| 6 000 27\| 29\| 9 400 29\| \| 14 000 II. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie N s kódem druhu karoserie BC nebo BD Počet náprav\| Největší povolená hmotnost jízdní soupravy v tunách\| Výše daně v Kč ---\|---\|--- nejméně\| méně než 2\| \| 16\| 0 16\| 18\| 400 18\| 20\| 900 20\| 22\| 2 000 22\| 23\| 2 600 23\| 25\| 4 600 25\| 28\| 8 000 28\| 31\| 8 700 31\| 33\| 12 100 33\| \| 18 400 3 a více\| \| 36\| 0 36\| 38\| 11 800 38\| 40\| 16 300 40\| \| 24 200 III. Výše daně pro zdanitelné vozidlo kategorie O Největší povolená hmotnost v tunách\| Výše daně v Kč ---\|--- nejméně\| méně než \| 12\| 0 12\| \| 3 600 “. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období započatá před 1. lednem 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Registrační povinnost k dani silniční vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká dnem 1. ledna 2022. Rozhodnutí o zrušení registrace se v takovém případě nevydává. 4. Ustanovení § 15 odst. 4 zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto bodu, se nepoužije pro daňové přiznání za zdaňovací období započaté před 1. lednem 2022. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. V Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 172/2018 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb., se mění takto: 1. § 19 až 19e se včetně nadpisů zrušují. 2. V § 19g odst. 2 písm. d) a v § 19h odst. 1 písm. d) se slova „čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15)“ nahrazují slovy „dobíjecích stanic podle zákona o pohonných hmotách41)“. Poznámka pod čarou č. 41 zní: „41) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 20 odstavec 1 zní: „(1) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen zajistit snížení emisí skleníkových plynů na jednotku energie obsaženou v pohonné hmotě jím uvedené do volného daňového oběhu za kalendářní rok pro dopravní účely a v elektřině pro dopravní účely o 6 % ve srovnání se základní hodnotou produkce emisí skleníkových plynů pro fosilní pohonné hmoty stanovenou prováděcím právním předpisem. Do povinného snížení se nezapočítávají státní hmotné rezervy16) uváděné při jejich obměně do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Způsob výpočtu emisí skleníkových plynů z pohonných hmot pro dopravní účely a elektřiny pro dopravní účely je stanoven prováděcím právním předpisem.“. 4. V § 20 odst. 2 písm. e) a v § 20a odst. 1 písm. e) se slova „veřejné dobíjecí stanice zapsané v evidenci čerpacích a dobíjecích stanic podle jiného právního předpisu upravujícího pohonné hmoty15)“ nahrazují slovy „dobíjecí stanice zapsané v evidenci dobíjecích stanic podle zákona o pohonných hmotách41)“. 5. V § 20a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty je povinen uvést v dokladu vydaném podle zákona o spotřebních daních druh a obsah biopaliva v pohonné hmotě s přesností na jedno desetinné místo procenta objemových.“. 6. V § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „§ 19 odst. 1, § 19a odst. 1“ zrušuje. 7. V § 25 odst. 6 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena d) až h). 8. V § 25 odst. 6 písm. d) se text „§ 19 odst. 10“ nahrazuje textem „§ 20a odst. 6“. 9. V § 25 odst. 7 písm. b) se text „i)“ nahrazuje textem „g)“. 10. V § 25 odst. 7 písm. c) se slova „ , e), f) nebo j)“ nahrazují slovy „nebo h)“. 11. V § 25 odst. 7 písm. d) se text „h)“ nahrazuje textem „f)“. 12. V § 25 odst. 8 se text „g)“ nahrazuje textem „e)“. 13. V § 41 se na konci odstavce 16 doplňuje věta „Pokud je spalovací stacionární zdroj podle věty první provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, je provozovatel povinen jej provozovat v souladu s požadavky uvedenými v § 17 odst. 1 písm. g) nejpozději do 31. srpna 2024.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Jistota podle § 19c zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za příslušné období započaté dnem 1. ledna 2022 zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a stává se přeplatkem. Pro vrácení složené jistoty se § 19d zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije obdobně. 2. Pro daňové povinnosti u pokuty podle § 19 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé před 1. lednem 2022, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 201/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. III bodu 25, pokud jde o § 15 odst. 4, a čl. IV bodu 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 6. listopadu 1990 v Praze Vyhlášeno 31. 5. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2022, částka 9/2022 * 1\\. Ukončuje se platnost Dohody ve vztazích mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky, a * 2\\. Za účelem nastolení větší právní jistoty Strany Dohody o ukončení platnosti rovněž souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2022 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 28. srpna 2020 a 16. září 2020 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 6. listopadu 1990 v Praze1). S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Na základě ustanovení uvedených v nótách vstupuje Dohoda v platnost dne 1. června 2022 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 6. listopadu 1990 v Praze. Anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění finské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD č. 1315/2020 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v Helsinkách projevuje úctu Ministerstvu zahraničiních věcí Finské republiky, a s odkazem na předchozí komunikaci, jmenovitě na nóty č. 12/2009 ze dne 6. ledna 2009, č. 57/2016 ze dne 5. února 2016 a č. 1273-1/2018 ze dne 7. listopadu 2018, stejně jako na nótu č. HELM250-18 ze dne 15. června 2009, týkající se návrhu na ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda”), a neuplatňování jejího článku 11, odstavec 3, má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda o ukončení platnosti”): 1. Ukončuje se platnost Dohody ve vztazích mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky, a 2. Za účelem nastolení větší právní jistoty Strany Dohody o ukončení platnosti rovněž souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy žádné právní účinky stanovené tímto článkem. Pokud Finská republika souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato nóta a nóta Finské republiky, vyjadřující souhlas s tímto návrhem, budou tvořit Dohodu o ukončení platnosti, která podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách. Česká republika a Finská republika si vzájemně oznámí splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro vstup této Dohody o ukončení platnosti v platnost, přičemž tato Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce od data obdržení pozdější nóty potvrzující splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro její vstup v platnost. Z důvodu nepoužití článku 11, odstavce 3 Dohody, přestane tato Dohoda v den vstupu v platnost Dohody o ukončení platnosti platit pro jakékoli investice uskutečněné před tímto ukončením platnosti Dohody. Velvyslanectví České republiky v Helsinkách využívá této příležitosti k ujištění Ministerstva zahraničních věcí Finské republiky o své nejhlubší úctě. Helsinky, 28. srpna 2020 Ministerstvo zahraničních věcí Finské republiky Právní služba Helsinky PŘEKLAD Ministersvo zahraničních věcí Finské republiky PCQTMWLC-10 Ministerstvo zahraničních věcí Finské republiky projevuje úctu Velvyslanectví České republiky v Helsinkách a odkazuje na nótu Velvyslanectví č. 1315/2020 ze dne 28. srpna 2020, která zní následovně: “Ministerstvo zahraničních věcí České republiky v Helsinkách projevuje úctu Ministerstvu zahraničiních věcí Finské republiky, a s odkazem na předchozí komunikaci, jmenovitě na nóty č. 12/2009 ze dne 6. ledna 2009, č. 57/2016 ze dne 5. února 2016 a č. 1273-1/2018 ze dne 7. listopadu 2018, stejně jako na nótu č. HELM250-18 ze dne 15. června 2009, týkající se návrhu na ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda”), a neuplatňování jejího článku 11, odstavec 3, má tu čest navrhnout uzavření následující Dohody mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky o změně a ukončení platnosti Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsané 6. listopadu 1990 v Praze (dále jen “Dohoda o ukončení platnosti”): 1. Ukončuje se platnost Dohody ve vztazích mezi vládou České republiky a vládou Finské republiky, a. 2. Za účelem nastolení větší právní jistoty Strany Dohody o ukončení platnosti rovněž souhlasí s tím, že článek 11, odstavec 3 Dohody, který prodlužuje ochranu investic uskutečněných před datem ukončení její platnosti, pozbyde platnosti, a nebude mít tedy žádné právní účinky stanovené tímto článkem Pokud Finská republika souhlasí se shora uvedeným návrhem, tato nóta a nóta Finské republiky, vyjadřující souhlas s tímto návrhem, budou tvořit Dohodu o ukončení platnosti, která podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách. Česká republika a Finská republika si vzájemně oznámí splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro vstup této Dohody o ukončení platnosti v platnost, přičemž tato Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce od data obdržení pozdější nóty potvrzující splnění požadavků vnitrostátního práva nezbytných pro její vstup v platnost. Z důvodu nepoužití článku 11, odstavce 3 Dohody, přestane tato Dohoda v den vstupu v platnost Dohody o ukončení platnosti platit pro jakékoli investice uskutečněné před tímto ukončením platnosti Dohody. Velvyslanectví České republiky v Helsinkách využívá této příležitosti k ujištění Ministerstva zahraničních věcí Finské republiky o své nejhlubší úctě.” Vláda Finské republiky souhlasí se shora uvedeným návrhem a potvrzuje, že nóta České republiky č. 1315/2020 ze dne 28. srpna 2020 a tato odpovědní nóta spolu tvoří Dohodu o ukončení platnosti, která podléhá vnitrostátním postupům na obou stranách. Ministerstvo zahraničních věcí Finské republiky využívá této příležitosti, aby ujistilo Velvyslanectví České republiky v Helsinkách o své nejhlubší úctě. Helsinky, 16. září 2020 1) Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsaná dne 6. listopadu 1990 v Praze, byla vyhlášena pod č. 478/1991 Sb.
Sdělení Ústavního soudu č. 141/2022 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 141/2022 Sb. Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 10. května 2022 sp. zn. Pl. ÚS-st. 56/22 k rozhodování odvolacího (resp. dovolacího) soudu podle § 258 odst. 2 (resp. § 265k odst. 2) trestního řádu Vyhlášeno 31. 5. 2022, částka 67/2022 * Odůvodnění * I. - Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí * II. - Argumentace stěžovatele * III. - Důvod předložení otázky k posouzení plénu podle § 23 zákona o Ústavním soudu * IV. - Odůvodnění odchylného právního názoru předkládajícího senátu * V. - Závěr 141 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu přijalo dne 10. května 2022 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 56/22 ve složení předseda soudu Pavel Rychetský, soudkyně Milada Tomková a soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala, Jan Filip (soudce zpravodaj), Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Pavel Šámal, Vojtěch Šimíček a Jiří Zemánek na návrh IV. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, k právnímu názoru vyslovenému v nálezech ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1272/18 (N 123/90 SbNU 83), ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 597/18 (N 168/91 SbNU 117) a ze dne 16. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 448/19 (N 133/95 SbNU 116) toto stanovisko: Porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky není, obsahuje-li oddělitelná část napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 258 odst. 2 trestního řádu či dovolacího soudu ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu pouze částečně vyhovující výrok (ve výroku o trestu nebo o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) a neobsahuje-li zvláštní výrok zamítající nebo odmítající odvolání, popř. dovolání, ve zbývající části; podmínkou je, že se v odůvodnění vypořádá se všemi podstatnými námitkami. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“), vedenou pod sp. zn. IV. ÚS 1448/21, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021 č. j. 3 Tdo 840/2020-8413, rozsudku Vrchního soudu v Praze (dále jen „vrchní soud“) ze dne 25. 11. 2019 č. j. 6 To 16/2019-8098 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) ze dne 22. 11. 2018 č. j. 16 T 18/2015-7927 s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavních práv zaručených v čl. 8, čl. 36 odst. 1 a čl. 40 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“). Spolu s tím stěžovatel brojí proti postupu krajského soudu, jímž mu byl nařízen výkon trestu odnětí svobody. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem krajského soudu byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 3. K odvolání stěžovatele vrchní soud napadeným rozsudkem zrušil rozsudek krajského soudu v části týkající se náhrady škody jednomu z poškozených, kterému přiznal nižší částku (944 067 Kč) a ve zbývající části ho odkázal na občanskoprávní řízení. Tímto způsobem vrchní soud napravil písařskou chybu v písemném vyhotovení rozsudku krajského soudu, v němž soud stěžovateli omylem uložil jednomu z poškozených zaplatit dvě částky. Šlo tedy o zmatečný výrok, který budil nejistotu o stěžovatelových povinnostech. 4. Proti rozsudku vrchního soudu podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl napadeným usnesením podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu jako zjevně neopodstatněné. Pro nynější řízení ve věci návrhu IV. senátu je důležité, že v odůvodnění napadeného usnesení se Nejvyšší soud podrobněji zabýval námitkou (ne)existence chybějícího výroku rozhodnutí odvolacího soudu, tedy otázkou, kterou nyní IV. senát předkládá podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, k zaujetí stanoviska. Vrchní soud v napadeném rozsudku částečně vyhověl podanému odvolání, aby napravil „písařskou chybu“, která vznikla v důsledku nesprávného přepisu vyhlašování rozsudku (rozsudek byl tedy vyhlášen věcně správně). Nejvyšší soud připustil, že takovou chybu bylo možné napravit opravným usnesením podle § 131 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zároveň však lze rozumět i postupu odvolacího soudu, který v zájmu zachování právní jistoty (o výši částky) přistoupil ke zrušení napadeného rozsudku. Z odůvodnění rozsudku vrchního soudu podle Nejvyššího soudu navíc jednoznačně vyplývá rozsah jeho odvolacího přezkumu a úplné vypořádání v odvolání uplatněných námitek. Podle něj tak nešlo o chybějící výrok, zrušil-li vrchní soud částečně rozsudek krajského soudu a dalším výrokem již nezamítl zbytek odvolání. Zamítavý výrok se totiž uplatní pouze při zamítnutí opravného prostředku jako celku. Tento postup podle Nejvyššího soudu v minulosti ustáleně akceptoval i Ústavní soudÚstavní soud (sc. nikdy takovou vadu výslovně nekonstatoval), byť v některých nálezech z poslední doby (viz níže) zaujal zcela odlišný názor. Nejvyšší soud však setrval na závěrech svých dřívějších rozhodnutí, jež byla napadena ústavními stížnostmi, které byly odmítnuty pro zjevnou neopodstatněnost (viz usnesení ze dne 6. 10. 2020 sp. zn. II. ÚS 2195/20 a ze dne 3. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 364/20). Svůj postup Nejvyšší soud odůvodnil tím, že lpění na přepjatém právním formalismu, vyjádřeném v (rubrikovaných) nálezech ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1272/18 (N 123/90 SbNU 83), ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 597/18 (N 168/91 SbNU 117) a ze dne 16. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 448/19 (N 133/95 SbNU 116), by ve svém důsledku mohlo vést k poškození práv obviněných osob, neboť by pouze z formalistických důvodů prodlužovalo trestní řízení a navyšovalo jeho náklady. Tím, že odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně pouze v jeho části, podle Nejvyššího soudu implicitně potvrdil správnost zbývající části tohoto rozhodnutí. 5. Předkládající senát připomíná, že pro postup podle § 23 zákona o Ústavním soudu nebylo třeba uvádět další argumentaci k jiným částem napadených rozhodnutí obecných soudů vzhledem k tomu, co je předmětem nynějšího řízení. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel namítá, že vrchní soud řádně nerozhodl o celém petitu jím podaného odvolání. Z toho důvodu nebylo o stěžovatelově odvolání platně rozhodnuto a „rozsudek“ vrchního soudu nemohl nabýt právní moci. Dále stěžovatel vytýká Nejvyššímu soudu, že aproboval „opravu písařské chyby“ postupem podle § 258 odst. 1 trestního řádu, neboť ten dopadá na jiné situace (nesprávně stanovenou škodu). Nezruší-li odvolací soud žádnou část rozsudku soudu prvního stupně a ani odvolání nezamítne, nelze rozhodnutí považovat za řádné (sc. správné). Takovou vadu nelze napravit ani v odůvodnění rozhodnutí, které není vynutitelnou částí. Stěžovatel (s odkazem na nálezy uvedené v záhlaví) považuje praxi obecných soudů spočívající v nevypořádání celého petitu za neústavní a odporující judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu. Takovému postupu nebrání podle stěžovatele ani znění § 256 trestního řádu. Podle stěžovatele je žádoucí, aby stejně jako v civilním řízení byly i v trestním řízení vždy výslovně vypořádány všechny otázky. Nesplněním této povinnosti došlo podle stěžovatele k mimořádně vysokému narušení ústavně chráněných hodnot. 7. Dále stěžovatel namítá, že mezi provedenými důkazy a závěry obecných soudů existuje tzv. extrémní rozpor. Soudy rovněž bez náležitého odůvodnění neprovedly navržené důkazy a hodnocení některých provedených důkazů je v rozporu s pravidlem in dubio pro reo. Zejména stěžovatel poukazuje na skutečnost, že v důsledku jeho dlouhodobého psychického onemocnění je vyloučena jeho trestní odpovědnost, jak konstatoval i první rozsudek krajského soudu. Následně rozhodl přesně opačně, aniž by svůj odlišný postup objasnil (srovnal hodnotu různých znaleckých posudků a zvážil „profesní rivalitu“ mezi osobami znalců). Vrchní soud následně tvrdě zkritizoval znalecký posudek dovozující stěžovatelovu příčetnost, vyšel však z nově předloženého posudku, aniž by znalce vyslechl, přičemž při hodnocení této otázky bagatelizoval (či přehlédl) celou řadu svědeckých výpovědí poukazujících na stěžovatelovo neobvyklé chování. O neschopnosti stěžovatele posoudit své jednání svědčí i zastavení trestního stíhání (z důvodu nepříčetnosti) pro opakované vyhrožování státní zástupkyni v této věci (jednání pak opakoval i vůči soudcům odvolacího soudu), dále jeho nesouhlas s provedením obhájcem navržených úkonů (zjevně sloužících v jeho prospěch) nebo vlastní předložení znaleckého posudku sloužícího v jeho neprospěch. Na návrh státního zastupitelství byl navíc stěžovatel v roce 2018 výrazně omezen ve svéprávnosti. III. Důvod předložení otázky k posouzení plénu podle § 23 zákona o Ústavním soudu 8. Podle § 23 zákona o Ústavním soudu je v zájmu jednotnosti rozhodovací činnosti Ústavního souduÚstavního soudu uloženo senátu, který v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu vysloveného v nálezu, aby takovou věc předložil k posouzení plénu Ústavního souduÚstavního soudu. Protože v řízení ve věci předmětné ústavní stížnosti IV. senát k takovému názoru dospěl, předkládá jej k posouzení a k zaujetí stanoviska k odkazovaným (viz sub 4) nálezům Ústavního soudu, tj. nálezům ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1272/18 (N 123/90 SbNU 83), ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 597/18 (N 168/91 SbNU 117) a ze dne 16. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 448/19 (N 133/95 SbNU 116). 9. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1272/18 (všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že „výrok o trestu je závislý na existenci výroku o vině a podle Ústavního souduÚstavního soudu není možné, aby Nejvyšší soud zrušil samostatně jen výrok o trestu, aniž by se jakkoliv vypořádal s napadeným výrokem o vině – otázka viny zůstala po rozhodnutí dovolacího soudu otevřená a zakládá právní nejistotu. Chybí-li v napadeném usnesení jakékoliv rozhodnutí o vině stěžovatele (dovolatelů), není současně patrné ani to, zrušil-li Nejvyšší soud výrok o trestu jen k dovolání státního zástupce nebo jen dovolatelů, respektive jak se vypořádal s ostatními dovolacími námitkami dalších účastníků“. 10. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 597/18 Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že „o odvolání však Krajský soud v Brně nerozhodl způsobem předvídaným trestním řádem, podle kterého odvolací soud odvolání zamítne (§ 266, § 253 odst. 1 a 2), odmítne (§ 253 odst. 3 a 4) nebo napadené rozhodnutí zruší zcela nebo zčásti (§ 257, 258), ale rozhodl tak, že zrušil pouze výrok o náhradě škody. Podle Ústavního souduÚstavního soudu není možné, aby odvolací soud zrušil samostatně právě jen výrok o náhradě škody, aniž by rozhodl o odvolání proti výrokům o vině a návazně i o trestu“. 11. V nálezu sp. zn. I. ÚS 448/19 dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že „Ústavní soudÚstavní soud však jako opodstatněnou vyhodnotil námitku stěžovatelky, že Nejvyšší soud ve výroku napadeného usnesení pouze zrušil napadené rozsudky Okresního soudu v Lounech a Krajského soudu v Ústí nad Labem ve výroku o trestu ve vztahu ke stěžovatelce a pominul zbývající část jejího dovolání proti výroku o vině. Z odůvodnění napadeného usnesení Nejvyššího soudu lze sice dovozovat, že zaujal vůči námitkám stěžovatelky směřujícím proti výroku o vině negativní postoj, avšak nijak toto stanovisko nepromítl do výroku svého rozhodnutí, tzn. že nerozhodl o tom, že ve zbylé části se dovolání stěžovatelky odmítá či zamítá. Z vyžádaného trestního spisu, ale i z napadeného usnesení Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že stěžovatelka ve svém dovolání brojila nejen proti výroku o trestu rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem a rozsudku Okresního soudu v Lounech, ale proti celým rozsudkům nalézacího a odvolacího soudu. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 1272/18, kterého se stěžovatelka dovolává, Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že výrok o trestu je závislý na existenci výroku o vině, a není tedy možné, aby Nejvyšší soud zrušil samostatně jen výrok o trestu, aniž by se jakkoliv vypořádal s napadeným výrokem o vině. Otázka viny zůstává v takovém případě po rozhodnutí dovolacího soudu otevřená a zakládá právní nejistotu. Jelikož stejná situace nastala i v nyní projednávaném případě, není ji možné řešit jinak než zrušením napadeného usnesení Nejvyššího soudu, který nově rozhodne o vině i trestu“. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že tento nález vytýká obecným soudům rovněž nezohlednění úpadku stěžovatelky jako okolnosti relevantní pro posouzení její trestní odpovědnosti. 12. K nosným závěrům těchto nálezů a k argumentaci stěžovatele Nejvyšší soud uvádí, že z rozhodnutí vrchního soudu (jako soudu odvolacího) zřetelně vyplývá rozsah jeho odvolacího přezkumu a z jeho odůvodnění je zřejmé, že odvolání v části směřující proti výroku o vině a trestu shledal nedůvodným, což podrobně rozvedl. K tomu Nejvyšší soud uvedl: „Výrok o zamítnutí odvolání podle § 256 trestního řádu přichází v úvahu jen v případech, kdy se jedná o úplné potvrzení zákonnosti a odůvodněnosti napadeného rozsudku, jakož i řízení, které mu předcházelo. Za situace, kdy odvolací soud například dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně byl nezákonný pouze ve výroku o trestu (nebo ve výroku o náhradě škody), nemohl již rozhodnout o zbytku odvolání dalším výrokem tak, že ohledně této části se odvolání podle § 256 trestního řádu zamítá, neboť odvolání obviněného zásadně tvoří jediný celek. Navíc ze zásad uvedených v § 258 odst. 1 a 2 trestního řádu a § 256 trestního řádu, kterými se řídí rozhodování odvolacího soudu po přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně (§ 254 trestního řádu) vyplývá, že pokud odvolací soud považuje za vadný jen výrok o trestu (nebo výrok o náhradě škody), rozhodne tak, že zruší jen tento výrok (společně s výroky na tento výrok obsahově navazujícími), aniž by jakýmkoli dalším svým výrokem zároveň rozhodoval o tom, že ostatní výroky v rozsudku soudu prvního stupně, tj. výrok o vině a výrok o náhradě škody či nemajetkové újmy, zůstávají nedotčeny a že se v tomto rozsahu odvolání zamítá.“ 13. Nejvyšší soud rovněž připomenul, že Ústavní soudÚstavní soud v minulosti tento postup akceptoval (např. v usneseních ze dne 20. 12. 2016 sp. zn. III. ÚS 3806/16, ze dne 16. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 2135/18, ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. IV. ÚS 4042/18, ze dne 3. 6. 2019 sp. zn. III. ÚS 1836/18, ze dne 30. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2710/19, ze dne 30. 8. 2019 sp. zn. II. ÚS 2165/19 nebo ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. IV. ÚS 2293/19), avšak v některých nálezech z poslední doby zaujal k řešené problematice odlišný názor. Ve shodě s dalšími usneseními Nejvyššího soudu se tento soud rozhodl setrvat na svých starších závěrech. Doslova uvedl, že podle těchto dalších usnesení by „případné lpění na přepjatém právním formalismu ve smyslu nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1272/18, nálezu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. IV. ÚS 597/18 nebo nálezu ze dne 16. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 448/19 ve svém důsledku dokonce mohlo vést k poškození obviněného v rámci uplatnění jeho ústavně zaručených práv na spravedlivý proces. Pokud by totiž Nejvyšší soud důsledně postupoval podle uvedených nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, musel by nejprve v neveřejném zasedání usnesením podle § 2651 odst. 2 trestního řádu uložit odvolacímu soudu, aby v požadovaném směru své původní rozhodnutí doplnil. Odvolací soud by následně musel znovu nařídit ve věci veřejné zasedání a v něm o vině a trestu obviněného explicitně rozhodnout. Obviněnému (a jeho obhájci) by pak běžela nová dovolací lhůta, takže se lze právem domnívat, že věc by byla Nejvyššímu soudu znovu předložena s odstupem několika měsíců. To by nepochybně bylo v rozporu se zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení, což by ve svém důsledku nemuselo být ve prospěch dovolatele (zvláště za situace, pokud by se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody). Nejvyšší soud zároveň v citovaných rozhodnutích poukázal na to, že i když odvolací soud explicitně odvolání obviněného v části námitek, kterým nepřisvědčil, nezamítl, implicitně správnost všech dalších výroků odsuzujícího rozsudku potvrdil. Pokud se tedy oba soudy nižších instancí náležitě vypořádaly se všemi námitkami obviněného a poskytly mu dostatečnou ochranu všech jeho práv, nemohlo být jejich postupem porušeno žádné z jeho základních práv, především pak právo na spravedlivý proces. Závěrem Nejvyšší soud v uvedených rozhodnutích dodal, že lze rovněž důvodně předpokládat, že po doplnění výroku rozhodnutí soudu druhého stupně v požadovaném směru by se na jeho důvodech (již s ohledem na odůvodnění tohoto rozhodnutí) nic nezměnilo, takže Nejvyšší soud by byl – ovšem s odstupem několika měsíců – ve stejném postavení. Dovolací soud proto v těchto rozhodnutích uzavřel, že uvedený procesní postup soudů druhého stupně sice není v plném souladu s některými posledními nálezy Ústavního souduÚstavního soudu, avšak na druhé straně není tak závažného charakteru, aby v řízení o dovolání bylo nezbytně nutné jej napravovat výše zmíněným způsobem.“ 14. S těmito závěry se Nejvyšší soud ztotožnil i v dané věci s doplněním, že ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím Nejvyššího soudu, v nichž byly tyto závěry vysloveny (pod sp. zn. 3 Tdo 79/2020 a 8 Tdo 1059/2019), byly odmítnuty pro zjevnou neopodstatněnost (viz usnesení ze dne 6. 10. 2020 sp. zn. II. ÚS 2195/20 a ze dne 3. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 364/20). 15. Po zvážení všech uvedených skutečností dospěl čtvrtý senát Ústavního souduÚstavního soudu, rozhodující v nynější věci, k právnímu názoru, který se odchyluje od citovaných právních názorů (sub 9 až 11) v nálezech sp. zn. IV. ÚS 1272/18, IV. ÚS 597/18 a I. ÚS 448/19. Proto podle § 23 zákona o Ústavním soudu předložil plénu Ústavního soudu tuto otázku, která zní: „Vyhoví-li odvolací soud odvolání, popř. dovolací soud dovolání, které podal obviněný, toliko zčásti (např. ve výroku o trestu nebo náhradě škody), má tento soud podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod povinnost zamítnout nebo odmítnout zvláštním výrokem zbytek odvolání (popř. dovolání), anebo postačí, že se vypořádá se všemi podstatnými námitkami v odvolání (popř. dovolání) a že v důsledku toho nevzniknou pochybnosti o tom, že neshledal důvodnými případné námitky proti ostatním výrokům napadeného rozhodnutí (např. výroku o vině)?“ S touto otázkou současně čtvrtý senát překládá návrh na zaujetí stanoviska, které navrhuje vyjádřit tímto výrokem: „Porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky není, obsahuje-li oddělitelná část napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 258 odst. 2 trestního řádu či dovolacího soudu ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu pouze částečně vyhovující výrok (ve výroku o trestu nebo o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) a neobsahuje-li zvláštní výrok zamítající nebo odmítající odvolání, popř. dovolání, ve zbývající části; podmínkou je, že se v odůvodnění vypořádá se všemi podstatnými námitkami.“ IV. Odůvodnění odchylného právního názoru předkládajícího senátu 16. Těžištěm předložené otázky je posouzení rozsahu povinností soudů rozhodujících v trestním řízenítrestním řízení o opravných prostředcích (podaných obviněným) podle čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny. Všechny tři výše citované nálezy dospěly k popsaným závěrům v situaci, v níž obecné soudy vyhověly zčásti opravnému prostředku, který podal obviněný. Ve zbývající části shledaly ve svém odůvodnění opravný prostředek nedůvodným (resp. zjevně neopodstatněným), přičemž tento svůj závěr nevtělily do zvláštního zamítavého (resp. odmítavého) výroku. Podal-li tedy obviněný v daných věcech odvolání (resp. dovolání), obecný soud o něm rozhodl pouze jediným výrokem tak, že se tomuto opravnému prostředku zčásti vyhovuje. 17. Ve shora citovaných nálezech však Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že takový postup odporuje čl. 36 odst. 1 Listiny (právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu) a čl. 40 odst. 1 Listiny (jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činytrestné činy). Tento právní názor podle čtvrtého senátu neobstojí u namítaného porušení čl. 40 odst. 1 Listiny, a to nejen z důvodů uvedených Nejvyšším soudem. 18. Vzhledem k tomu, že pozdější dva nálezy výslovně odkazují na nález nejstarší, je nutné nahlížet na jejich argumentaci souhrnně. Závěr o porušení práv obviněných opřel v těchto nálezech Ústavní soudÚstavní soud o dva argumenty: a) obecné soudy postupovaly v rozporu s trestním řádem [nález sp. zn. IV. ÚS 597/18 uvádí: „O odvolání však Krajský soud v Brně nerozhodl způsobem předvídaným trestním řádem, podle kterého odvolací soud odvolání zamítne (§ 266, § 253 odst. 1 a 2), odmítne (§ 253 odst. 3 a 4) nebo napadené rozhodnutí zruší zcela nebo zčásti (§ 257, 258), ale rozhodl tak, že zrušil pouze výrok o náhradě škody.“], a b) dále tím porušily princip ochrany právní jistoty účastníků řízení (obviněného). 19. Jde-li o první z argumentů (porušení trestního řádu), nálezy se omezují na shrnutí textu rozhodnutí a nepředkládají žádný další výklad v nich uvedených zákonných ustanovení, resp. neobsahují dostatečnou oporu pro setrvání na uvedeném právním názoru v jeho konfrontaci s argumentací Nejvyššího soudu založenou na provedení jazykového, systematického a teleologického výkladu relevantních ustanovení trestního řádu, zejména pak jeho § 256 a § 258 odst. 2. Stejně tak je však třeba mít na zřeteli formulace i v dalších ustanoveních trestního řádu (viz zejména § 254 a § 265i odst. 3 a 4), ze kterých plyne souvislost a provázanost postupu v řízení a při rozhodování podle všech tam stanovených pravidel. Proto je třeba klást důraz na vzájemnou provázanost těchto ustanovení plynoucí ze systematického výkladu celkové úpravy odvolacího (popř. dovolacího) řízení a jeho účelu, a to včetně pravidel pro postup nalézacího či odvolacího soudu, je-li mu věc vrácena k novému rozhodnutí. 20. Ustanovení § 256 trestního řádu stanoví: „Odvolací soud odvolání zamítne, shledá-li, že není důvodné.“ Z ostatních ustanovení plyne, že se odvolání zamítne jako nedůvodné (jako celek), jinak se pak postupuje podle dispozic dalších ustanovení o odvolacím řízení (§ 254, 257, § 258 odst. 1, § 259 a dále § 265i až 265m trestního řádu pro rozhodnutí o dovolání). 21. Ustanovení § 257 odst. 1 trestního řádu v návětí stanoví: „Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení ...“ 22. Návaznost je vyjádřena obratem „také“ i v návětí § 258 odst. 1 trestního řádu: „Odvolací soud zruší napadený rozsudek také ...“ 23. Ustanovení § 258 odst. 2 trestního řádu stanoví: „Jestliže je vadná jen část napadeného rozsudku a lze ji oddělit od ostatních, zruší odvolací soud rozsudek jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti, výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad.“ 24. Na to pak navazuje § 259 trestního řádu slovy: „Je-li po zrušení napadeného rozsudku nebo některé jeho části nutno učinit ve věci rozhodnutí nové, může odvolací soud věc vrátit soudu prvního stupně, jen jestliže nelze ...“ 25. Z právní úpravy dovolacího řízení je třeba uvést § 265i odst. 3 a 4 trestního řádu. Zdůraznit je třeba formulaci § 265k odst. 2 trestního řádu, který stanoví: „Jestliže je vadná jen část napadeného rozhodnutí a lze ji oddělit od ostatních, zruší Nejvyšší soud rozhodnutí jen v této části; zruší-li však, byť i jen zčásti výrok o vině, zruší vždy zároveň celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Současně zruší také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí nebo jeho zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ustanovení § 261 se užije přiměřeně.“ I zde existuje obdobná provázanost jednotlivých ustanovení § 265i až 265m trestního řádu). 26. Ani výklad prosazovaný Nejvyšším soudem v usnesení č. j. 3 Tdo 840/2020-8413 podle názoru čtvrtého senátu není nesporný, a to již pro upozadění systematické provázanosti právní úpravy odvolacího (či dovolacího) řízení, kdy nelze jednotlivá ustanovení stavět „vedle sebe“, jak to činí rovněž citované nálezy. Nicméně argumenty ve prospěch ústavnosti do nedávné doby zachovávaného výkladu uvedených ustanovení (nejen v judikatuře, nýbrž i v odborné literatuře) převažují. 27. Klíčovým je v tomto směru zejména § 256 trestního řádu a jeho výklad v kontextu všech dalších relevantních ustanovení pod nadpisem „Rozhodnutí odvolacího soudu“, zejména § 257 až 259 trestního řádu (viz již sub 20 až 24). Je-li z něj Nejvyšším soudem činěn závěr, že odvolání je nutné posuzovat zásadně jako celek a že toto ustanovení se aplikuje pouze při zamítnutí odvolání jako celku, jde o závěr dovozený gramatickým a systematickým výkladem textu trestního řádu, který ale nepředstavuje jediný možný ústavně konformní výklad daného ustanovení spojený s ústavními „benefity“ uvedenými sub 12 a 13. Proto nově uplatněný alternativní výklad v odkazovaných nálezech spojený s důrazem na princip právní jistoty (jehož sedes materiae je ovšem v čl. 1 odst. 1 Ústavy), jímž by Ústavní soudÚstavní soud prostřednictvím použití čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny dovodil povinnost soudů zamítnout zvláštním výrokem i pouhou část odvolání, nelze označit za výklad, kterému bylo třeba (a možno) obětovat systematicky provázanou a na sebe postupně navazující úpravu řízení a rozhodnutí o odvolání, popř. dovolání v trestním řízenítrestním řízení. Aby mohl Ústavní soudÚstavní soud dospět k závěru, že má převážit výklad (srov. čl. 83 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy in fine), který vychází z jiného přístupu (ustanovení trestního řádu stavěná „vedle sebe“, nikoli ve vzájemné návaznosti a propojení v důsledku celistvě chápaného trestního řízení v konkrétní věci), musel by prokázat, že postup soudů přinejmenším snižuje úroveň ochrany buď základních práv a svobod obviněných, anebo jiného Ústavou chráněného principu. Tak tomu však v dané věci podle Ústavního souduÚstavního soudu není a dostatečný důvod pro zásah do ustálené judikaturní praxe (tedy rovněž hledisko právní jistoty) zde není dán. 28. Princip právní jistoty, který citované nálezy zmiňují a který je měřen požadavkem chování veřejné moci respektujícím (majícím v úctě) práva člověka a občana, nepochybně patří mezi principy chráněné ústavním pořádkem a právním řádem jako celkem. Nicméně jeho ochrana, zvláště je-li dovozena způsobem, který pomíjí provázanost a specifičnost právní úpravy řízení ve věcech odvolání, popř. dovolání v trestních věcech, musí reflektovat zejména materiální rozměr základních práv a svobod. Právní jistotou pak lze obtížně z hlediska obecného argumentovat tam, kde existují ustálená judikatura a výklad, které respektují zvláštnosti trestního řízenítrestního řízení. Proto je namístě závěr, který je v souladu s požadavkem, aby bylo trestní soudnictví vykonáváno podle obecného požadavku čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy v případech, mezích a způsobem, který trestní řád stanoví. Již s ohledem na problém incidentní retrospektivity judikaturního odklonu je třeba zásahy do výkladu práva (zejména pak v trestním řízení) vážit, nestojí-li vůči nim závažné argumenty. Takovým může jistě být porušování základních práv a svobod stran trestního řízenítrestního řízení, a to nejen obviněných, nýbrž i poškozených. Jinak řečeno, lze obtížně akceptovat narušení stability práva a jeho výkladu (právní jistoty) pouze na základě argumentu potřeby stability práva a jeho výkladu, tedy opět argumentu právní jistoty. 29. K argumentaci právní jistotou je třeba pouze poznamenat, že vzhledem k mnoha různým koncepcím právní jistoty - chápané např. jako bezpečnost osob skrze právo (zvažována po 2. světové válce při přípravě nové ústavy), jako stabilita, jako jistota v právu ve smyslu vertikálním a horizontálním – lze právní jistotu jinak chápat ve vztazích veřejného práva (chování veřejné moci) a jinak ve vztazích soukromého práva. Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud nehodlá vstupovat na pole poznatelnosti právní jistoty z hlediska objektivního (zda existuje nezávisle na přesvědčení subjektu) nebo jen ve smyslu subjektivním (respektování přesvědčení jedince, že právě tak bude právo vyloženo a použito). Navíc i v právním státě může být pojetí právní jistoty odlišné v závislosti na tom, stojíme-li na koncepci právního státu ve formálním smyslu (např. lex dura sed lex), nebo i na jeho hodnotovém základu, bez kterého ona lex nemůže být dura, nebo nemůže být za lex ani uznána (právní jistota ve formálním a materiálním smyslu). 30. Z hlediska úlohy Ústavního souduÚstavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti má ústavněprávní ochrana principu právní jistoty své nezastupitelné místo tam, kde se fakticky projeví v právním postavení dotčené osoby. Nelze však odhlížet od skutečnosti, že argumentace právní jistotou má různý dopad v různých oblastech regulovaných právem. Zvláštní podobu a význam má v trestním právu (pravidla dokazování, zásada presumpce neviny a pravidlo in dubio pro reo, zákaz retroaktivity, transparentnost a předvídatelnost aplikace práva, přístup k právu, zásada rei iudicatae, zásada ne bis in idem). Pro subjekty trestního práva je z hlediska právní jistoty klíčová možnost rozpoznat, zda určité jednání je dovolené, možné, zakázané či přikázané, chráněné. V posuzované věci pak jde o to, jaké následky právního podání (odvolání, dovolání) může zejména obviněný očekávat a co je třeba v něm uvést, aby byla dána požadovaná odpověď (reakce veřejné moci). 31. Ústavní soudÚstavní soud při ochraně tohoto principu tedy sleduje, zda se v dané konkrétní věci projeví ve zlepšení právního postavení stěžovatele, resp. zda neposkytnutím takové ochrany dochází k reálnému zhoršení jeho postavení, tedy k tzv. zásahu do základních práv a svobod v materiálním smyslu [srov. např. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 26. 3. 2009 sp. zn. I. ÚS 3108/08 (U 9/52 SbNU 821); obdobně např. stanovisko pléna ze dne 3. 12. 1996 sp. zn. Pl. ÚS-st. 3/96 (ST 3/7 SbNU 40)]. Formalizováním ochrany tohoto principu nejen k žádnému posílení ochrany základních práv a svobod nedojde, nýbrž naopak může mít takový postup negativní následky na úroveň ochrany jiných základních práv a svobod. 32. Podle Ústavního souduÚstavního soudu nelze přisvědčit názoru, že by stanovením povinnosti (po vzoru civilního procesu, jak se toho domáhá stěžovatel argumentující přitom potřebou, aby hlavní procesní instituty v českém soudnictví byly vykládány jednotně) vypořádat se zvláštním výrokem soudu (rozhodujícím o opravném prostředku) s každým výrokem napadeným opravným prostředkem došlo k reálnému posílení ochrany práv obviněných. Splní-li trestní soud svou povinnost vypořádat se zevrubně a srozumitelně s argumentací obviněného v odůvodnění svého rozhodnutí, je požadavek promítnutí těchto úvah do zvláštního výroku pouze formalistickým posílením ochrany práv obviněného. Jinak řečeno, právní postavení obviněného není prosazováním takové povinnosti nikterak reálně posíleno. 33. Obviněný v takové situaci není podle Ústavního souduÚstavního soudu v nejistotě o závaznosti a vykonatelnosti soudních rozhodnutí v jeho věci, neboť rozhodnutí odvolacího (příp. i dovolacího) soudu tvoří z hlediska vykonatelnosti s rozhodnutím soudu prvního stupně jeden celek (viz i častou formulaci „rozsudek okresního soudu ... ve znění rozsudku krajského soudu ...“). To platí zvláště, když odvolací či dovolací soud rozhodl napadeným rozsudkem o trestu nebo o náhradě škody, když tyto výroky jsou bezprostředně závislé na tom, že byl shledán jako správný výrok o vině (srov. i § 258 odst. 2 a § 265k odst. 2 trestního řádu). Jinak řečeno, bez něj nemohou existovat, takže nelze např. uložit trest, neshledal-li by odvolací soud či dovolací soud nedůvodnými námitky proti výroku o vině a v důsledku toho správným výrok o vině. 34. V dovolacím řízení navíc trestní řád vyžaduje povinné zastoupení obhájcem, napomáhajícím obviněnému splnit všechny požadavky pro uplatnění tohoto mimořádného opravného prostředku. Existuje-li ve výjimečných případech pochybnost o schopnosti obviněného náležitě se hájit (čehož je jistě prvkem schopnost pochopit, o čem a jak soudy rozhodují), musí takový obviněný mít obhájce i ve zbytku trestního řízení (§ 36 odst. 2 trestního řádu). Právní úprava trestního řízení tedy obsahuje mechanismy kompenzující mimořádné individuální problémy s ochranou principu právní jistoty o obsahu soudy vydaných rozhodnutí. 35. Nelze však přehlédnout, že oproti tomu zachování právního názoru v citovaných nálezech přináší několik důsledků oslabujících ochranu základních práv a svobod anebo ústavněprávních principů. Jak argumentuje Nejvyšší soud, přísné prosazování této praxe povede k prodlužování řízení v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny (a s ním spojenou zásadou hospodárnosti řízení). Jak vyplývá z výše citovaného (viz sub 13) usnesení Nejvyššího soudu, dochází k omezení tohoto práva bez dostatečného legitimního materiálního důvodu. 36. Totéž se týká i ochrany principu právní jistoty v procesním smyslu (předvídatelnost postupu rozhodování) i v materiálním smyslu (předvídatelnost výsledku). V případě některých rozhodnutí (rozhodnutí odvolacího soudu nebo např. výrok dovolacího soudu týkající se náhrady škody), která by byla pro rozpor s překonávanou praxí zrušena a vrácena, dochází rovněž k „prolamování“ jejich právní moci a vykonatelnosti, čímž je (z čistě formálních důvodů) znejistěno právní postavení účastníků řízení včetně dopadu na třetí osoby. Nelze nevidět, že právní moc a vykonatelnost rozhodnutí se netýká pouze obviněného (a státního zástupce), nýbrž i dalších osob, zejména poškozených (v některých případech zvlášť zranitelných obětíobětí), ač ochrana jejich právního postavení a subjektivních práv je tímto způsobem „odložena“, ve výjimečných případech (např. smrti obviněného) dokonce zpochybněna. Jde tedy o hrozbu reálného dopadu na právní postavení účastníků trestního řízenítrestního řízení, kterému by se vždy nedalo při následování právního názoru v citovaných nálezech vyhnout, popř. jej předvídat. Naopak možnost domoci se procesních práv v trestním řízenítrestním řízení využíváním opravných prostředků není z hlediska podstaty a smyslu práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny přímo a nevyhnutelně dotčena. 37. Jde-li o případné porušení práv vyplývajících z čl. 40 odst. 1 Listiny, není rozsah těchto práv (jeho extenze) změnou překonávané praxe nikterak dotčen. Každý odsouzený má právo na jednoznačný, přezkoumatelný výrok o své vině a na zevrubné vypořádání svých námitek k (ne)správnosti a (ne)zákonnosti tohoto výroku v odůvodnění rozhodnutí soudu. Ani z tohoto ustanovení Listiny nelze dovodit, že by odvolací (popř. dovolací) soud měl povinnost zvláštním výrokem zamítnout podané opravné prostředky v otázce viny, o níž již bylo podle jeho názoru správně rozhodnuto soudem nižšího stupně, což by navíc podle okolností případu zpochybňovalo výsledek řízení v jeho základě před nalézacím, popř. odvolacím soudem. V. Závěr 38. Ze shora uvedených důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že porušením ústavních práv obviněného, popř. jiných osob s oprávněním podat opravný prostředek není, je-li na jeho nedůvodné odvolací (resp. dovolací) námitky reagováno toliko v odůvodnění soudního rozhodnutí. Úroveň ochrany jejich ústavních práv takový postup nesnižuje. Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že porušením čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy není, obsahuje-li oddělitelná část napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 258 odst. 2 trestního řádu či dovolacího soudu ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu pouze částečně vyhovující výrok (ve výroku o trestu nebo o ochranném opatření, o náhradě škody apod.) a neobsahuje-li zvláštní výrok zamítající nebo odmítající odvolání, popř. dovolání, ve zbývající části; podmínkou je, že se v odůvodnění vypořádá se všemi podstatnými námitkami. 39. S ohledem na shora uvedené důvody se toto stanovisko vztahuje i na ústavní stížnosti Ústavnímu souduÚstavnímu soudu již podané, o nichž nebylo dosud rozhodnuto. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nařízení vlády č. 140/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 140/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vyhlášeno 31. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 67/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podl * § 2 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší příslušníku nebo pozůstalým od 1. června 2022, pokud vznikl nárok příslušníka nebo pozůstalých před 1. červnem 2022. * § 3 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 se provede i v případě, že nárok příslušníka nebo pozůstalých vznikl od 1. června 2022 do 31. prosince 2022. * § 4 - Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých. * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2022 140 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. května 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých Vláda nařizuje k provedení zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 330/2021 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na služebním příjmu“) a náhrada nákladů na výživu pozůstalých náležející příslušníkům nebo pozůstalým podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný služební příjem rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na služebním příjmu a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, upravený podle dřívějších nařízení vlády, se zvyšuje o 8,2 %. § 2 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 přísluší příslušníku nebo pozůstalým od 1. června 2022, pokud vznikl nárok příslušníka nebo pozůstalých před 1. červnem 2022. § 3 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 se provede i v případě, že nárok příslušníka nebo pozůstalých vznikl od 1. června 2022 do 31. prosince 2022. § 4 Úprava náhrady za ztrátu na služebním příjmu a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se provede bez žádosti příslušníka nebo pozůstalých. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 139/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 139/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vyhlášeno 31. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 67/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem * § 2 - Úprava náhrady podle § 1 přísluší vojákům nebo pozůstalým od 1. června 2022, pokud vznikl nárok vojáka nebo pozůstalých před 1. červnem 2022. * § 3 - Úprava náhrady podle § 1 se provede i v případě, že nárok vojáka nebo pozůstalých vznikl v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022. * § 4 - Úprava náhrady se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2022 139 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. května 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) Vláda nařizuje podle § 127 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 272/2009 Sb. a zákona č. 332/2014 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání, náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých (dále jen „náhrada“), příslušející vojákovi nebo pozůstalým po něm podle jiného právního předpisu, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle prováděcích právních předpisů o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým vydaných k provedení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, a zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, se zvyšuje o 8,2 %. § 2 Úprava náhrady podle § 1 přísluší vojákům nebo pozůstalým od 1. června 2022, pokud vznikl nárok vojáka nebo pozůstalých před 1. červnem 2022. § 3 Úprava náhrady podle § 1 se provede i v případě, že nárok vojáka nebo pozůstalých vznikl v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022. § 4 Úprava náhrady se provede bez žádosti vojáka nebo pozůstalých; na žádost se provede v případech, kdy mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení nebo o důchodovém pojištění. § 5 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Nařízení vlády č. 138/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 138/2022 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vyhlášeno 31. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 67/2022 * § 1 - Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. * § 2 - Náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákona č. 262/2006 Sb. nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebo zvýšený podle prováděcích praco * § 3 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. prosinci 2022, se podle § 1 a 2 neupraví. * § 4 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, * § 5 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle § 1 a 2, přísluší od 1. června 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem. * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Aktuální znění od 1. 6. 2022 138 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. května 2022 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady) Vláda nařizuje podle § 271u odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.: § 1 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancůmzaměstnancům podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nebo podle zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. a podle zákona č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, se zvyšuje o 8,2 %. § 2 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákona č. 262/2006 Sb. nebo podle zákona č. 65/1965 Sb. se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých nebo zvýšený podle prováděcích pracovněprávních předpisů vydaných k provedení zákona č. 262/2006 Sb. a zákona č. 65/1965 Sb. se zvyšuje o 8,2 %. § 3 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, na které vznikne právo po 31. prosinci 2022, se podle § 1 a 2 neupraví. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnancezaměstnance nebo pozůstalých, není-li dále stanoveno jinak. (3) Úprava podle § 1 se provede na žádost zaměstnancezaměstnance, jestliže mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela a) pouze v důsledku zvýšení invalidního důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, nebo o důchodovém pojištění, nebo b) protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., účinné před 1. červnem 1994. § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada nákladů na výživu pozůstalých, upravené podle § 1 a 2, přísluší od 1. června 2022, pokud právo na tyto náhrady vzniklo před tímto dnem. (2) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle § 1 a 2 se provede i v případě, že právo na tyto náhrady vznikne v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 137/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 137/2022 Sb. Nařízení vlády o třetím zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022 Vyhlášeno 31. 5. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 67/2022 * § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 137 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. května 2022 o třetím zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022 Vláda stanoví podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. zářím 2022 se zvyšují o 5,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. srpnu 2022. (2) Příplatky přiznávané v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 5,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán, a to po jejich zvýšení podle nařízení vlády č. 36/2022 Sb., o druhém zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022. (3) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 136/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 136/2022 Sb. Nařízení vlády o třetím zvýšení důchodů v roce 2022 Vyhlášeno 31. 5. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 67/2022 * § 1 - (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. zářím 2022 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. srpnu 2022 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 136 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. května 2022 o třetím zvýšení důchodů v roce 2022 Vláda stanoví podle § 107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. zářím 2022 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. srpnu 2022 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznávané v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je důchod přiznán, tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož je důchod přiznán, a to po jejím zvýšení podle nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022, a před její úpravou podle § 59 zákona o důchodovém pojištění. (3) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 135/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 135/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 439 o dalším prodloužení nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu Vyhlášeno 27. 5. 2022, částka 66/2022 135 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. května 2022 č. 439 o dalším prodloužení nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu Vláda I. podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodlužuje do 30. června 2022 23:59 hodin nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne 2. března 2022 č. 147, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky, které bylo vyhlášeno pod č. 43/2022 Sb., a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 19. května 2022 č. 242; II. stanoví, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která jsou platná ke dni přijetí tohoto usnesení vlády, zůstávají nadále v platnosti v rozsahu, v jakém byla přijata; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Vyhláška č. 134/2022 Sb.	Vyhláška č. 134/2022 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny se smaltováním „Motocykl Jawa 250“ Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 15. 6. 2022, částka 65/2022 * § 1 - (1) Dnem 15. června 2022 se vydává pamětní stříbrná mince se smaltováním „Motocykl Jawa 250“ po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny jsou zobrazeny 3 pohledy na části motocyklu Jawa 250. Při levém horním okraji mince je umístěn text „ČESKÁ“. Při pravém spodním okraji mince je umístěn text „REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2022. k vyhlášce č. 134/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 6. 2022 134 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2022 o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny se smaltováním „Motocykl Jawa 250“ Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 15. června 2022 se vydává pamětní stříbrná mince se smaltováním „Motocykl Jawa 250“ po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). (2) Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem. (3) Pětisetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,6 mm. Při ražbě pětisetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,50 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČNB * MOTOCYKL * KÝVAČKA *“. § 2 (1) Na lícní straně pětisetkoruny jsou zobrazeny 3 pohledy na části motocyklu Jawa 250. Při levém horním okraji mince je umístěn text „ČESKÁ“. Při pravém spodním okraji mince je umístěn text „REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“ se nachází v pravé horní části mince. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při levém spodním okraji mince. (2) Na rubové straně pětisetkoruny je ztvárněn motocykl Jawa 250 stojící na podlaze tvořené částečným motivem ze znaku svého výrobce a 2 fragmenty z technických výkresů motocyklu. Autentická barevnost motocyklu je na minci naznačena použitím červeného a černého syntetického smaltu. Při horním okraji mince je text „JAWA 250“, při pravém okraji mince je text „2022“. Iniciály autorky mince Petry Brodské, DiS., které jsou tvořeny propojenými písmeny „P“ a „B“, jsou umístěny při levém okraji mince. (3) Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2022. Guvernér: v z. Ing. Nidetzký v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 134/2022 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny se smaltováním „Motocykl Jawa 250“ (lícní a rubová strana) 26kB 252kB
Vyhláška č. 133/2022 Sb.	Vyhláška č. 133/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 64/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb., vyhlášky č. 124/2014 Sb. a vyhlášky č. 198/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2022 133 VYHLÁŠKA ze dne 17. května 2022, kterou se mění vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů: Čl. I Vyhláška č. 438/2006 Sb., kterou se upravují podrobnosti výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 244/2011 Sb., vyhlášky č. 124/2014 Sb. a vyhlášky č. 198/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odstavec 7 zní: „(7) Diagnostický ústav v Brně je určen, jde-li o děti a) zpravidla od 3 let do ukončení povinné školní docházky, pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Uherské Hradiště a Uherský Brod a b) po ukončení povinné školní docházky, pro kraje Jihomoravský a Zlínský a pro správní obvody obcí s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička, Svitavy, Bystřice nad Pernštejnem, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou, a to pro chlapce; územní působnost pro dívky je rozšířena o kraj Olomoucký a správní obvody obcí s rozšířenou působností Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Jablunkov, Kopřivnice, Odry, Rýmařov, Třinec a Vítkov.“. 2. V § 14 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12. 3. V § 15 se číslo „9“ nahrazuje slovy „6, 8 a 9 a v § 14 odst. 7 písm. a)“ a slova „až 12“ se nahrazují slovy „a 11 a v § 14 odst. 7 písm. b)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Gazdík v. r.
Zákon č. 132/2022 Sb.	Zákon č. 132/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 11. 6. 2022, částka 64/2022 * Čl. I - Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 11. 6. 2022 132 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412, směrnice Komise (EU) 2018/350, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.“. 2. V § 5 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňuje tečka a písmena a) až c) se zrušují. 3. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(2) Žádost lze podat prostřednictvím datové schránky, v elektronické podobě podepsanou uznávaným elektronickým podpisem nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Pokud byly na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231) zavedeny standardní datové formáty, žádost o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádost o zápis do Seznamu pro uvádění na trh se podávají v těchto formátech. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.“. Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 3 až 13. 4. V § 5 odst. 4 větě první se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 5. V § 5 odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 6. V § 5 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“. 7. V § 5 odst. 9 větě druhé se slova „3 a 5“ nahrazují slovy „4 a 6“. 8. V § 5 odst. 10 větě druhé se slova „5 a 6“ nahrazují slovy „6 a 7“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“. 9. V § 5 odst. 11 a 12 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 10. V § 5 odst. 13 se slova „4, 5, 9 a 11“ nahrazují slovy „5, 6, 10 a 12“. 11. V § 6 odst. 1 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „7“. 12. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Žádost o ochranu důvěrnosti některých údajů (1) Žadatel podle § 5 odst. 1 nebo oznamovatel podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 může současně s podáním žádosti nebo oznámení požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěrnými. (2) Údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, musí být v žádosti nebo oznámení označeny. Žádost nebo oznámení musí být předloženy v nedůvěrném i důvěrném znění, kdy nedůvěrné znění nesmí obsahovat údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, a musí v něm být označena místa, kde byly tyto údaje odstraněny, a důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané údaje, včetně údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, které musí být v důvěrném znění zřetelně vyznačeny. Žadatel nebo oznamovatel je povinen doložit, že zveřejnění údajů, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, může značně poškodit jeho zájmy; důvody pro zachování důvěrnosti musí být uvedeny jednotlivě pro každý údaj. (3) V žádosti a oznámení podle § 16 odst. 3 a v oznámení podle § 16a odst. 5 nelze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit a) obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, b) název nebo obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li právnickou osobou, nebo jméno, obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, c) místo a kategorii rizika uzavřeného nakládání, požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření příslušné kategorie rizika uzavřeného nakládání, d) hodnocení rizika, nebo e) havarijní plán. (4) V žádosti o udělení povolení k uvádění do životního prostředí a v žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh lze jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, označit pouze a) informace uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200231), jsou-li vzhledem k obsahu žádosti relevantní, b) informace o sekvencích deoxyribonukleové kyseliny, s výjimkou sekvencí použitých pro detekci, identifikaci a kvantifikaci transformační události, nebo c) šlechtitelské metody a strategie. (5) Ministerstvo posoudí žádost o zacházení s označenými údaji jako s důvěrnými bezodkladně. Ministerstvo rozhodne, se kterými z údajů, které byly označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, se v postupech a řízeních podle tohoto zákona bude zacházet jako s důvěrnými; do doby vydání tohoto rozhodnutí neběží lhůta podle § 5 odst. 5. Rozhodnutí o tom, se kterými údaji se bude zacházet jako s důvěrnými, zašle ministerstvo dotčeným ministerstvům současně s žádostí podle § 5 odst. 5.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 13. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Ochrana důvěrnosti údajů (1) K údajům, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, mají přístup pouze a) správní orgány uvedené v § 27, b) Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, c) právnické osoby, se kterými uzavřelo ministerstvo smlouvu podle § 28 odst. 1 písm. f), d) příslušné orgány členských států a e) Komise. (2) Ministerstvo je povinno zabezpečit ochranu důvěrnosti údajů, o kterých rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými. Tyto údaje ministerstvo nesmí zveřejnit s výjimkou případů, kdy a) je nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, zejména při mimořádných situacích, nebo b) jsou součástí závěrů vědeckých výstupů vydaných Českou komisí pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty nebo Evropským úřadem pro bezpečnost potravin anebo závěrů hodnotících zpráv, a pokud se týkají předvídatelných účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. (3) Údaje, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, se neposkytují podle zákona o svobodném přístupu k informacím a podle zákona o právu na informace o životním prostředí. (4) Ochrana důvěrnosti údajů, o kterých ministerstvo rozhodlo, že se s nimi bude zacházet jako s důvěrnými, platí i v případě, kdy žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět nebo oznamovatel oznámil ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika, ke kterému vzniklo oprávnění podle § 16a odst. 3. (5) Ministerstvo obdobně jako podle odstavců 2 a 3 zabezpečí rovněž ochranu důvěrnosti údajů, a) které byly v žádosti nebo oznámení označeny jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, do doby vydání rozhodnutí ministerstva podle § 9 odst. 5, b) které žadatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud žadatel vzal svou žádost podle § 5 odst. 1 zpět před tím, než ministerstvo rozhodlo o tom, zda se s těmito údaji bude zacházet jako s důvěrnými, nebo c) které oznamovatel označil jako údaje, se kterými má být zacházeno jako s důvěrnými, pokud oznamovatel vzal své oznámení o uzavřeném nakládání druhé kategorie zpět před uplynutím lhůty podle § 16a odst. 3 nebo pokud ministerstvo vydalo některé z rozhodnutí uvedených v § 16b odst. 1.“. 14. V § 13 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) dnem doručení oznámení o ukončení uzavřeného nakládání první nebo druhé kategorie rizika ministerstvu.“. 15. V § 18 odst. 4 větě první, § 24a odst. 1 větě první a v § 38 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 16. V § 22 odst. 3 se slova „označených za obchodní tajemství (§ 9)“ nahrazují slovy „jejichž důvěrnost je chráněna podle § 9a“. 17. V § 24a odst. 2 větě druhé se slova „3 nebo 5“ nahrazují slovy „4 nebo 6“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Na oznámení podle § 16 odst. 3 nebo § 16a odst. 5 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla ministerstvu doručena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 9 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na žádosti podle § 5 odst. 1 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly ministerstvu doručeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o nichž do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto, se použije § 9 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ochrana důvěrnosti podle § 9a zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se obdobně použije i na údaje, které byly označeny za obchodní tajemství podle § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v žádosti nebo oznámení doručených ministerstvu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 131/2022 Sb.	Zákon č. 131/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 64/2022 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 131 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 93/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1, 3, 6, 13 a 17 se částka „12 840 Kč“ nahrazuje částkou „11 340 Kč“. 2. V § 48 odst. 1, 3, 6, 13 a 17 se částka „11 340 Kč“ nahrazuje částkou „12 840 Kč“. 3. V § 48 odst. 1 a 18 až 20 se částka „9 950 Kč“ nahrazuje částkou „8 450 Kč“. 4. V § 48 odst. 1 a 18 až 20 se částka „8 450 Kč“ nahrazuje částkou „9 950 Kč“. 5. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se částka „8 500 Kč“ nahrazuje částkou „7 300 Kč“. 6. V § 57 odst. 6 písm. a) úvodní části ustanovení se částka „7 300 Kč“ nahrazuje částkou „8 500 Kč“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé u minerálních olejů, které byly uvedeny do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. 3. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. 5. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a) nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 odst. 1 nebo 15 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6, nebo b) vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 a 6. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 a 6 a čl. II bodů 2 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 130/2022 Sb.	Zákon č. 130/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 28. 6. 2022, částka 64/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obětech trestných činů * ČÁST TŘETÍ - Změna trestního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Vojenské policii * ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 28. 6. 2022 130 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákoníku Čl. I Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 417/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 a v § 312c odst. 2 se za slovo „náčiní“ vkládají slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. 2. V § 33 úvodní části ustanovení se za text „(§ 318),“ vkládají slova „účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu (§ 321a),“. 3. V § 102a odst. 1 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče“. 4. V § 120 se slova „počítačových informací nebo dat, zásahu do programového vybavení počítače nebo provedením jiné operace na počítači“ nahrazují slovy „dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací, zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systému nebo provedením jiné operace v počítačovém systému“. 5. Za § 136 se vkládá nový § 136a, který včetně nadpisu zní: „§ 136a Počítačový systém Počítačovým systémem se rozumí zařízení anebo skupina vzájemně propojených nebo přidružených zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování dat. Počítačovým systémem se rozumí i data uložená, zpracovaná, opětovně vyhledaná nebo přenesená tímto zařízením anebo skupinou zařízení za účelem jeho nebo jejich provozu, použití, ochrany a údržby.“. 6. V § 182 odst. 1 písm. c) a v § 182 odst. 5 písm. c) se slovo „počítačových“ zrušuje. 7. V § 182 odst. 1 písm. c) se slovo „počítačová“ zrušuje. 8. V § 183 odst. 1 se slova „počítačových dat“ nahrazují slovy „dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací“. 9. V nadpisu § 230 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče“. 10. V § 230 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a“ nahrazují slovy „zasáhne do počítačového systému nebo nosiče informací tím, že“. 11. V § 230 odst. 2 písm. d) se za slovo „vloží“ vkládají slova „nebo přenese“. 12. V § 230 odst. 2 písm. d), § 232 odst. 1 písm. b), § 264 odst. 2 a v § 267 odst. 2 se slovo „počítače“ nahrazuje slovem „počítačového systému“. 13. V § 230 odst. 4 písmeno c) zní: „c) spáchá-li takový čin proti počítačovému systému, jehož narušení by mělo závažný dopad na fungování státu, zdraví osob, bezpečnost, hospodářství nebo zajištění základních životních potřeb obyvatel,“. 14. V § 231 odstavec 1 zní: „(1) Kdo vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává a) zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k neoprávněnému přístupu do sítě elektronických komunikací, k počítačovému systému nebo k jeho části nebo k neoprávněnému zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací, nebo b) počítačové heslo, přístupový kód, data, postup nebo jakýkoli jiný podobný prostředek, pomocí něhož lze získat přístup k počítačovému systému nebo jeho části, v úmyslu, aby jej bylo užito ke spáchání trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo trestného činu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1 nebo 2, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, propadnutím věci nebo zákazem činnosti.“. 15. Nadpis § 232 zní: „Neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti“. 16. V § 234 odst. 1 se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „uživatele“ a slova „jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu“ se nahrazují slovy „ , který umožňuje výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků anebo virtuálních aktiv používaných namísto peněžních prostředků (dále jen „platební prostředek“) a který náleží jinému“. 17. Na konci nadpisu § 236 se doplňují slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. 18. V § 236 odst. 1 se za slovo „vyrobí,“ vkládají slova „uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze,“ a slova „nebo pozměnění platebních prostředků“ se nahrazují slovy „ , pozměnění nebo neoprávněnému získání platebního prostředku“. 19. V § 311 odst. 1 písm. e) se za slovo „vložením“ vkládají slova „nebo přenosem“ a za slova „nosič informací“ se vkládají slova „ , učiněním jiného zásahu do programového nebo technického vybavení počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat“. 20. V § 312e odst. 2 písm. b) a c) se za slovo „látek“ vkládají slova „nebo materiálů obdobné povahy“. 21. Za § 321 se vkládá nový § 321a, který včetně nadpisu zní: „§ 321a Účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu Kdo se účastní činnosti nestátní ozbrojené skupiny zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu tím, že a) se zapojí do bojové činnosti takové skupiny, b) jinému poskytne informace nebo výcvik týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), c) získá informace nebo si osvojí dovednosti týkající se výroby nebo používání výbušnin, zbraní, nebezpečných látek nebo materiálů obdobné povahy anebo jiných obdobných metod nebo technik za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a) nebo b), nebo d) cestuje do jiného státu nebo do České republiky za účelem spáchání činu uvedeného v písmenu a), b) nebo c), bude potrestán odnětím svobody až na pět let.“. 22. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. II Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu části první se slova „A PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ“ nahrazují slovy „A NĚKTERÝCH DALŠÍCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPÁCHÁNÝM TRESTNÝM ČINEM A PODPORA SUBJEKTŮ POSKYTUJÍCÍCH JIM POMOC“. 2. V § 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a některých dalších osob v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 3. V § 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 4. V § 2 odst. 2 se slovo „majetková“ nahrazuje slovem „škoda“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo měl obohatit“. 5. Na konci nadpisu hlavy II se doplňují slova „A NĚKTERÝCH DALŠÍCH OSOB V SOUVISLOSTI SE SPÁCHANÝM TRESTNÝM ČINEM“. 6. V § 4 větě první se za slova „poskytují obětem“ vkládají slova „a osobám jim blízkým, kterým vznikla v důsledku spáchání trestného činu na oběti škoda nebo nemajetková újma, (dále jen „dotčená osoba blízká“)“. 7. V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů dále poskytují právnickým osobám, na kterých byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících jejich identifikaci, v zapsaném rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právní informace a právní pomoc zaměřené zejména na zneužití údajů umožňujících identifikaci právnické osoby, včetně ochrany jejího názvu a pověsti.“. 8. V § 5 odst. 2 se slova „jiným obětem“ nahrazují slovy „jiným osobám“. 9. V § 6 odst. 1 se za slovo „oběti“ vkládají slova „a dotčené osobě blízké“ a slovo „její“ se nahrazuje slovem „jejich“. 10. V § 6 odst. 2 se slova „obětem podle tohoto zákona mohou za úplatu“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona mohou“. 11. V § 6 odst. 3 se slova „obětem trestných činů“ nahrazují slovy „oběti, dotčené osobě blízké a právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci,“. 12. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Přístup k informacím Oběť a právnická osoba, na které byl spáchán trestný čin, (dále jen „dotčená právnická osoba“) mají v zákonem stanoveném rozsahu právo na přístup k informacím, které se týkají věci, v níž byl na nich spáchán trestný čin; obdobné právo má i dotčená osoba blízká.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Informace poskytované Policií České republiky, policejním orgánem a státním zástupcem některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem (1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s dotčenou osobou blízkou, poskytne jí i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. b); tyto informace poskytne této osobě i státní zástupce, přijímá-li její oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Informace podle věty první se poskytují písemně i ústně. (2) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s dotčenou právnickou osobou, poskytne jí i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. a), d), e) a j) a informaci o tom, u kterého konkrétního orgánu a jakým způsobem může požádat o informace podle § 11 odst. 1; zároveň jí předá kontakt na tento orgán. (3) Právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informuje Policie České republiky nebo policejní orgán při prvním kontaktu s ní i bez žádosti také o tom, na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc, a předá jí kontakty na tyto subjekty. (4) Přijímá-li oznámení dotčené právnické osoby o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, poskytne dotčené právnické osobě i bez žádosti informace uvedené v § 8 odst. 1 písm. d), a jde-li o právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, také informace podle odstavce 3. (5) Informace podle odstavců 2 až 4 se poskytují písemně.“. 14. V nadpisech § 9 a 10 se slovo „oběti“ zrušuje. 15. V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů poskytne dotčené osobě blízké a právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informaci o službách, které poskytuje, a jejich rozsahu, včetně informace, zda je služba poskytována bezplatně; pokud požadovaný druh služby neposkytuje, odkáže tuto osobu na jiný subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, který požadovanou službu poskytuje.“. 16. V § 10 odst. 1 se slova „oběti i bez žádosti“ nahrazují slovy „i bez žádosti oběti“. 17. V § 10 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , dotčené osobě blízké informace podle § 8 odst. 1 písm. b) a dotčené právnické osobě informace podle § 8 odst. 1 písm. a); právnickou osobu, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci, informuje také o tom, na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc, a předá jí kontakty na tyto subjekty“. 18. Na konci nadpisu § 11 se doplňují slova „a dotčené právnické osobě“. 19. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „oběti“ vkládají slova „nebo dotčené právnické osoby“. 20. V § 11 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Odstavce 3 až 6 se použijí obdobně i v případě, kdy ochranné léčení nebo zabezpečovací detence byly uloženy osobě, která se dopustila činu jinak trestného.“. 21. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Způsob, rozsah a forma poskytnutí informací (1) Oběť a dotčenou osobu blízkou je třeba informovat srozumitelným způsobem se zohledněním jejich věku, rozumové a volní vyspělosti, gramotnosti a zdravotního stavu včetně psychického stavu; jednotlivé informace se oběti a dotčené osobě blízké poskytnou v rozsahu, který odpovídá jejich konkrétním potřebám s ohledem na povahu a závažnost trestného činu. Informace podle § 9 a § 10 odst. 1 musí být oběti a dotčené osobě blízké poskytnuty v písemné i ústní formě. Informace podle § 10 odst. 2 musí být oběti poskytnuty alespoň písemně. (2) Prohlásí-li oběť nebo dotčená osoba blízká, že nechce být informována, orgány činné v trestním řízení informace neposkytnou, ledaže je třeba tyto informace poskytnout k řádnému uplatnění práv poškozeného v trestním řízení. Prohlášení oběti nebo dotčené osoby blízké o tom, že nechce být informována, může být kdykoliv vzato zpět; o tom musí být oběť a dotčená osoba blízká poučeny. (3) Dotčené právnické osobě se informace poskytují písemně.“. 22. Na konci textu § 16 se doplňují slova „a bez zbytečného odkladu o tom informuje osobu, o jejíž údaje jde“. 23. V § 18 odst. 1 větě první se za slovo „oběti“ vkládají slova „ , zejména týkající se předchozích sexuálních vztahů a chování oběti,“. 24. V § 24 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „činu“ vkládají slova „na ní spáchaného“. 25. V § 24 odst. 1 písm. d) se slova „a dítě, které je obětí trestného činu“ nahrazují slovy „na ní spáchaného a dítě, na kterém byl spáchán trestný čin“. 26. V § 25 odst. 2 se slova „nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem“ nahrazují slovy „škoda, újma na zdraví nebo jiná nemajetková újma“. 27. V § 26 odst. 1 se slova „škoda na zdraví nebo“ nahrazují slovy „smrt, újma na zdraví nebo jiná“. 28. V § 26 odst. 2 se slova „škoda na zdraví nebo“ nahrazují slovy „újma na zdraví nebo jiná“. 29. V § 27 písm. a) se slova „byla poškozena na zdraví nebo“ zrušují a za slovo „způsobena“ se vkládají slova „škoda, újma na zdraví nebo jiná“. 30. V § 28 odst. 1 písm. a) až c) se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy“. 31. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Oběť nemusí prokazovat ztrátu na výdělku a náklady uvedené v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), pokud o jejich výši již bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem.“. 32. V § 28 odst. 3 větě druhé se slova „škoda je vyšší, než jaká byla“ nahrazují slovy „ztráta na výdělku nebo vzniklé náklady spojené s léčením jsou vyšší, než jaké byly“. 33. V § 29 písm. a) se za slovo „vznik“ vkládají slova „škody nebo nemajetkové“. 34. V § 29 písm. b) se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“. 35. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o poskytnutí peněžité pomoci lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě nebo nemajetkové újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká. Žádost nezletilé oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti lze podat u ministerstva nejpozději do 2 let ode dne, kdy nabyla zletilosti, nebo do 5 let od spáchání trestného činu, skončí-li tato lhůta později, jinak právo zaniká.“. 36. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Soudy a orgány činné v trestním řízení poskytnou ministerstvu potřebnou součinnost, zejména mu zašlou na jeho písemnou žádost kopie listin ze spisu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona. Při ověřování splnění podmínek pro poskytování peněžité pomoci je oprávněná úřední osoba ministerstva oprávněna nahlížet do trestních spisů a spisů soudu vedených v občanskoprávním řízení; soudy a orgány činné v trestním řízení jsou povinny jí nahlédnutí do spisů umožnit.“. 37. Na konci nadpisu hlavy III se doplňují slova „A NĚKTERÝM DALŠÍM OSOBÁM V SOUVISLOSTI SE SPÁCHANÝM TRESTNÝM ČINEM“. 38. V § 38 odst. 1 větě první se za slovo „činů“ vkládají slova „a některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 39. Za § 46 se vkládá nový § 46a, který zní: „§ 46a Ustanovení § 39 až 46 se použijí obdobně na podporu a činnost subjektů poskytujících pomoc dotčeným osobám blízkým nebo právnickým osobám, na kterých byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících jejich identifikaci.“. 40. V § 47 odst. 1 se za slova „v právní pomoci“ vkládají slova „obětem a dotčeným osobám blízkým“. 41. V § 47 odst. 2 písm. d) se za slovo „obětí“ vkládají slova „a dotčených osob blízkých“. 42. V § 47 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo zapíše do registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů na jeho žádost také advokáta pro služby spočívající v právní pomoci právnické osobě, na které byl spáchán trestný čin na základě zneužití údajů umožňujících její identifikaci. Žádost obsahuje okruh právnických osob, kterým budou služby poskytovány, a dále náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e).“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 43. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně subjektů poskytujících služby psychologického a sociálního poradenství dotčeným osobám blízkým“. 44. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , včetně akreditovaných subjektů poskytujících pomoc některým dalším osobám v souvislosti se spáchaným trestným činem“. 45. V § 48 odstavec 3 zní: „(3) Registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů obsahuje údaje podle § 42 odst. 2 a § 47 odst. 2 a 3, v případě subjektů akreditovaných pro poskytování právních informací i informaci o počtu odborně způsobilých osob podle § 40 odst. 3 a v případě subjektů podle § 39 odst. 2 údaje uvedené v rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb. Na žádost subjektu se v registru uvede jeho telefonní číslo, adresa pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj nebo adresa jeho internetových stránek. Byla-li subjektu udělena akreditace pro poskytování služeb jiné osobě než oběti, uvede se v registru okruh osob, kterým budou služby poskytovány. U středisek Probační a mediační služby se uvádí adresa střediska. Poskytuje-li subjekt zapsaný v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů právní informace a právní pomoc zaměřené na zneužití údajů umožňujících identifikaci právnické osoby, vyznačí se tato skutečnost v registru.“. ČÁST TŘETÍ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Pro účely uvedené ve větě první může za podmínek stanovených zvláštním zákonem požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, také orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti13).“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.“. 2. V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a bez zbytečného odkladu se o tom informuje osoba, o jejíž údaj jde“. 3. V § 55 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O postupu podle věty páté orgán činný v trestním řízení bez zbytečného odkladu svědka informuje.“. 4. V § 88a odst. 1 se slovo „nosiči“ nahrazuje slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče“. 5. V § 103a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně i v případě, kdy ochranné léčení nebo zabezpečovací detence byly uloženy osobě, která se dopustila činu jinak trestného.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 120 odst. 2 se za větu první vkládá věta „V rozsudku se uvede též údaj o jeho státní příslušnosti, není-li obžalovaný státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se jeho státní příslušnost nepodařilo zjistit.“. 7. V § 177 písm. b) se za slovo „bydliště;“ vkládají slova „údaj o jeho státní příslušnosti, není-li obviněný státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informaci, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se jeho státní příslušnost nepodařilo zjistit, a“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Rejstříku trestů Čl. IV Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 270/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit“. 2. V § 4 odst. 2 se za slovo „unie“ vkládají slova „ , nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“),“. 3. V § 4a odst. 1 se za slova „státu Evropské unie“ vkládají slova „nebo Spojeného království“ a slova „jinými členskými státy Evropské unie“ se nahrazují slovy „těmito státy“. 4. V § 4a odst. 2 se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo Spojeným královstvím“. 5. V § 4a odst. 3, § 10 odst. 5 větě poslední a v § 16f odst. 1 větě druhé se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo Spojeného království“. 6. V § 4a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ustanovení § 4 odst. 4 se použije obdobně.“. 7. V § 10 odst. 5 větě druhé a v § 16e odst. 2 se slovo „vyloučil“ nahrazuje slovy „nebo Spojené království vyloučily“. 8. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ve zvláštní části opisu se uvádí též informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost Rejstříku trestů podle § 16g odst. 1 až 3 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království Rejstříku trestů zašle.“. 9. V § 11a odst. 3 větě druhé, § 11a odst. 4 větě druhé, § 11aa odst. 1 větě třetí a v § 11aa odst. 2 větě druhé se slova „ , 3 nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 3“. 10. § 13 zní: „§ 13 (1) Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky. (2) Přílohou výpisu jsou informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost Rejstříku trestů podle § 16g odst. 1 až 5 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království Rejstříku trestů zašle. (3) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost fyzické osoby, je vícejazyčný standardní formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zjednodušení požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii10), pokud o něj tato osoba v žádosti o výpis požádala a pokud výpis neobsahuje záznam o odsouzení. (4) Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné.“. 11. V § 16b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , nejde-li o odsouzení občana Spojeného království“. 12. V nadpisu hlavy III se slova „S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE“ nahrazují slovy „V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SE SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM“. 13. V § 16d odst. 1 se za slovo „unie6)“ vkládají slova „nebo Spojeného království“. 14. V § 16d odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Rejstřík trestů zašle informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu každého státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem.“. 15. V § 16d se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí: „(4) Datový záznam, který Rejstřík trestů pořizuje v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), zahrnuje i daktyloskopické otisky osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, pokud byly sejmuty pro účely trestního řízení nebo pro účely podle zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo zákona o Vojenské policii. (5) Pro účely splnění povinnosti manuálního ověření různých totožností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie zřizujícího rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy Evropské unie12) v případě shod, které se vyskytnou při pořizování datového záznamu podle odstavce 4, poskytne Policie České republiky Rejstříku trestů součinnost. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.“. 16. Na konci poznámky pod čarou č. 7 se na samostatný řádek doplňuje věta „Příloha 44 kapitola 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021.“. 17. V § 16e odst. 1 a 2 se slova „od jiného členského státu Evropské unie“ zrušují. 18. V § 16e odst. 2 se slova „který členský stát Evropské unie“ nahrazují slovy „který stát“. 19. V § 16f odst. 1 větě první se slova „v trestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie o takových odsouzeních, zaslané jinými členskými státy Evropské unie“ nahrazují slovy „nebo Spojeného království v trestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do jeho evidence o takových odsouzeních, které mu tento stát zašle“. 20. § 16g zní: „§ 16g (1) Rejstřík trestů požádá příslušný orgán o poskytnutí informací o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních, jsou-li takové informace nutné pro účely trestního řízení nebo pro jiné účely než pro trestní řízení. (2) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, požádá Rejstřík trestů o poskytnutí informací podle odstavce 1 příslušný orgán členského státu Evropské unie, který podle systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), eviduje odsouzení této osoby, ledaže žadatel tento postup vyloučí. Vyloučit tento postup však nelze v případě, kdy byla žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a v případě, kdy žadatelem je osoba, které se žádost týká. (3) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem pouze České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, postupuje Rejstřík trestů obdobně podle odstavce 2 věty první, pokud o to žadatel požádá; i bez žádosti tak postupuje Rejstřík trestů v případě, kdy je žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi. (4) Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá Rejstřík trestů příslušný orgán státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (5) Žádá-li osoba, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá Rejstřík trestů na její žádost obsaženou v žádosti o výpis příslušný orgán členského státu Evropské unie, v němž tato osoba měla nebo má bydliště nebo jehož byla tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (6) Žádost podle odstavců 1 až 5 zasílá Rejstřík trestů na stanoveném formuláři7) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu Evropské unie nebo do anglického jazyka, je-li dožádaným státem Spojené království. (7) Informace získané podle odstavců 1 až 3 lze použít pouze pro účel, pro který byly vyžádány; informace získané pro jiné účely než pro trestní řízení lze použít pouze za podmínek stanovených příslušným orgánem. Toto omezení se neuplatní, je-li to nezbytné k předcházení bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti.“. 21. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV. Příloha 44 kapitola 3 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021.“. Čl. V Přechodné ustanovení Ustanovení § 16g odst. 2 a 3 zákona č. 269/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. VI Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 49 odst. 4 písmeno f) zní: „f) u fyzické osoby, která je státním příslušníkem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, informaci, ve kterém jiném členském státě Evropské unie se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, a výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší než 3 měsíce,“. 2. V § 49 se na konci odstavce 4 doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) u fyzické osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené v jiném než členském státě Evropské unie, ve kterém se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší než 3 měsíce, h) u právnické osoby výpis z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené ve státech, ve kterých má právnická osoba sídlo nebo v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců vykonávala činnost nebo měla sídlo, který nesmí být starší než 3 měsíce.“. Čl. VII Přechodné ustanovení Ustanovení § 49 odst. 4 písm. f) až h) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. Do dne zahájení provozu ECRIS-TCN se postupuje podle § 49 odst. 4 písm. f) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. VIII V § 5a odst. 2 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se slova „poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti“ nahrazují slovy „neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací z nedbalosti“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. IX Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb. a zákona č. 418/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 65 odst. 5 se slovo „zlikviduje“ nahrazuje slovem „vymaže“. 2. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 51 zní: „§ 65a Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie51), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 65 odst. 1 písm. a) až c). Ustanovení § 65 odst. 2 až 4 se použijí obdobně. (2) Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 3. V § 88 písm. a) se slovo „zlikvidovány“ nahrazuje slovem „vymazány“. Čl. X Přechodné ustanovení Ustanovení § 65a zákona č. 273/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů Čl. XI Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb., se mění takto: 1. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 22 zní: „§ 34a Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Inspekce sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie22), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 34 odst. 1. Ustanovení § 34 odst. 2 až 5 se použijí obdobně. (2) Inspekce osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 2. V § 53 písm. a) se slovo „zlikvidovány“ nahrazuje slovem „vymazány“. Čl. XII Přechodné ustanovení Ustanovení § 34a zákona č. 341/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Čl. XIII V § 4 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 183/2016 Sb. a zákona č. 455/2016 Sb., se za slovo „náčiní“ vkládají slova „a zařízení určeného k neoprávněnému získání platebního prostředku“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Vojenské policii Čl. XIV Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 11b Získávání osobních údajů pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (1) Vojenská policie sejme pro účely záznamu v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, zřízeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), daktyloskopické otisky osoby, která není státním příslušníkem žádného členského státu Evropské unie, je osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, a která byla obviněna ze spáchání trestného činu nebo které bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, nebyly-li její daktyloskopické otisky sejmuty podle § 11a odst. 1. Ustanovení § 11a odst. 2 až 4 a 6 se použijí obdobně. (2) Vojenská policie osobní údaje získané podle odstavce 1 vymaže, jakmile nejsou zapotřebí pro účely podle odstavce 1. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726.“. 2. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 17 odst. 1 větě druhé se slovo „zlikviduje“ nahrazuje slovem „vymaže“. 3. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „zlikvidovat“ nahrazuje slovem „vymazat“. 4. V § 17 odst. 2 se slovo „nezlikviduje“ nahrazuje slovem „nevymaže“. Čl. XV Přechodné ustanovení Ustanovení § 11b zákona č. 300/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije až ode dne zahájení provozu ECRIS-TCN stanoveného rozhodnutím Komise podle čl. 35 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. ČÁST JEDENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 28. června 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 129/2022 Sb.	Zákon č. 129/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 64/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platebním styku * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 129 ZÁKON ze dne 11. května 2022, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platebním styku Čl. I Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).“. 2. V § 2 odst. 3 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; nejde-li o provádění platební transakce, den, který není sobotou, nedělí nebo svátkem“. 3. V § 2 odst. 3 písm. n) se slovo „podvodu“ nahrazuje slovy „podvodnému jednání“. 4. V § 3 odst. 2 větě druhé se text „§ 254 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 254a“. 5. V § 3 odst. 3 písm. e) bodu 1 se slova „digitální obsah nebo“ zrušují a za slovo „služby“ se vkládají slova „nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb“. 6. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti platební instituce, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 7. V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 8. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slova „příjemci nebo“ vkládají slova „v rámci provedení platební transakce“. 9. V § 35 se za slovo „pobočky“ vkládají slova „nebo pověřeného zástupce“. 10. V § 36 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 11. V § 36 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.“. 12. V § 39 odst. 2, § 56 odst. 2 a v § 97 odst. 2 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 13. V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 14. V § 43 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 15. V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „platbním“ nahrazuje slovem „platebním“. 16. V § 53 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 17. V § 53 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 18. V § 58 odst. 2 větě druhé se za slovo „které“ vkládají slova „se netýkají elektronických peněz a které“ a za slovo „provedli“ se vkládají slova „vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a“. 19. V § 59 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 58 odst. 2, c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a f) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 20. V § 59 odst. 3 písm. c) se slova „písm. a) až f)“ zrušují. 21. V § 59 odst. 4 se slova „a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů“ zrušují. 22. V § 62 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 23. Za § 65 se vkládá nový § 65a, který zní: „§ 65a (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.“. 24. V § 68 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 25. V § 69 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 26. V § 75 odst. 3 písm. d) se za slovo „peněz“ vkládá čárka. 27. V § 80 odst. 1 písm. b) se za slova „příjemci nebo“ vkládají slova „v rámci provedení platební transakce“. 28. V § 91 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 91 odst. 1 písm. b), § 92 odst. 1 větě první a v § 93 odst. 1 se za slova „služeb nebo“ vkládají slova „vydávání anebo“. 29. V § 92 odst. 4 se za slovo „na“ vkládají slova „vydávání anebo“. 30. V § 92 odst. 5 se za slovo „nebo“ vkládají slova „vydávání anebo“. 31. V § 93a se za slovo „pobočky“ vkládají slova „nebo pověřeného zástupce“ a za slova „souhlasu na“ se vkládají slova „vydávání anebo“. 32. V § 94 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 33. V § 94 odst. 4 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 1 se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 10. 34. V § 99 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny.“. 35. V § 99 odst. 3 větě druhé se za slovo „provedli“ vkládají slova „poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a“. 36. V § 100 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, a) který je právnickou osobou, b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice, c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3, d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik, e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. 37. V § 100 odst. 4 se slova „a systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů“ zrušují. 38. V § 103 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 39. V § 105 větě první se za text „c)“ vkládají slova „a e)“. 40. Za § 106 se vkládá nový § 106a, který zní: „§ 106a (1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.“. 41. V § 109 odstavec 2 zní: „(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.“. 42. V § 112 odst. 2 písm. a) se za slovo „číslo“ vkládá slovo „osoby“. 43. V § 118 odst. 2 písm. d) se slovo „sytému“ nahrazuje slovem „systému“. 44. V § 118 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 45. V § 122 odst. 1 písmeno a) zní: „a) jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a v případě fyzických osob o datu a místě jejich narození a“. 46. V části třetí hlavě II se v nadpisu dílu 5 slova „orgánů veřejné moci“ zrušují. 47. V nadpisu § 125 se slova „soudu a jiného orgánu veřejné moci“ nahrazují slovy „provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování“. 48. V § 125 se za slovo „zúčtování“ vkládají slova „nebo účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,“ a slova „v rámci insolvenčního řízení“ se nahrazují slovy „podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení“. 49. V § 126 odst. 4 a 5 se slova „podle § 125“ nahrazují slovy „o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2“. 50. V § 129 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodnout, že plátce nemůže odvolat platební příkaz poté, co jej plátce předal příjemci.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 51. V § 131 odst. 1 se slovo „poskytovatelem“ nahrazuje slovy „třetími osobami“. 52. V § 131 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Při posuzování, zda poskytovatel uživateli informaci podle této hlavy poskytl nebo zpřístupnil, nese důkazní břemeno poskytovatel.“. 53. V § 136 odst. 1 písm. b) se za slova „použity, nebo“ vkládají slova „v případě použití referenční úrokové sazby či referenčního směnného kurzu“. 54. V § 152 odst. 5 a v § 154 odst. 2 se text „ , 2“ zrušuje. 55. V § 160 odst. 3 větě druhé se za slovo „příkaz“ vkládají slova „ , nejde-li o platební příkaz podle § 158 odst. 2,“. 56. V § 160 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě trvalého příkazu to platí pouze pro první platební transakci.“. 57. V § 161 odst. 3 písm. c) a v § 191 odst. 3 písm. c) se slovo „svojit“ nahrazuje slovem „svoji“. 58. § 171 včetně nadpisu zní: „§ 171 Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele Ustanovení § 169 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici neprodleně po přijetí platebního příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakce směnu měn jinou než mezi měnami členských států, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.“. 59. V § 182 odst. 3 písm. c) se slova „porušil povinnost požadovat“ nahrazují slovem „nepožadoval“ a na konci textu písmene se doplňují slova „v případech podle § 223 odst. 1 nebo 6“. 60. V § 199 odst. 3 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 11. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.“. 61. V § 201 se na konci textu odstavce 4 doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 12. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.“. 62. V § 205 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje. 63. V § 205 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) informuje uživatele o jeho právech podle čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/20122), bude-li podle odstavce 4 provádět odchozí inkasa v měně euro.“. 64. V § 210 odst. 1 písm. a) se za slovo „měně“ vkládají slova „a které umožňují majiteli základního platebního účtu čerpat služby podle § 212“. 65. V § 215 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 66. V § 215 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.“. 67. V § 215 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 68. V § 215 odst. 5 se slova „nebo c)“ zrušují. 69. V § 216 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a srozumitelně mu vysvětlí povahu nabízeného základního platebního účtu a postup při jeho zřízení“. 70. Na konci nadpisu § 222 se doplňují slova „a podvodných jednání“. 71. V § 222 odstavec 1 zní: „(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje a) orgán dohledu domovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o opatřeních ke zmírnění těchto rizik, včetně kontrolních mechanismů zavedených v návaznosti na tato rizika, a b) Českou národní banku o podvodných jednáních, která v oblasti platebního styku zaznamenala při poskytování platebních služeb v České republice.“. 72. V § 222 odst. 2 se slovo „podvodech“ nahrazuje slovy „podvodných jednáních“. 73. V § 222 odst. 3 se za slovo „informací“ vkládají slova „České národní bance“. 74. V § 223 odst. 1 písm. c) se slovo „podvodu“ nahrazuje slovy „podvodného jednání“. 75. V § 223 odst. 5 a 6 se odkaz na poznámku pod čarou č. 1 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 13. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.“. 76. V § 226 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 59 odst. 1 písm. d),“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 77. V § 226 odst. 2 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 78. V § 226 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 65a odst. 1.“. 79. V § 226 odst. 3 písm. a) se slova „ , které jí byly svěřeny k provedení platební transakce,“ zrušují. 80. V § 226 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).“. 81. V § 228 odst. 1 písm. h) se za text „§ 88 odst. 1,“ vkládá text „§ 93 odst. 1,“. 82. V § 228 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 100 odst. 1 písm. d),“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 83. V § 228 odst. 2 písm. e) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 84. V § 228 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 106a odst. 1.“. 85. V § 228 odst. 3 písm. a) se slova „ , proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které jim byly svěřeny k provedení platební transakce,“ zrušují. 86. V § 228 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).“. 87. V § 229 odst. 1 se slovo „uživateli“ nahrazuje slovem „účastníkovi“. 88. V § 230 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo 4“. 89. V § 230 odst. 3 písm. b) se slovo „odmínutí“ nahrazuje slovem „odmítnutí“. 90. V § 231 odst. 1 písm. a) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem „nesplní“ a za text „§ 152 odst. 2,“ se vkládá text „§ 159 odst. 2,“. 91. V § 231 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až u) se označují jako písmena c) až t). 92. V § 231 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena d) až s). 93. V § 231 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až s) se označují jako písmena l) až r). 94. V § 231 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i), odstavce 2 nebo 3, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), h), j) až n) nebo p) až r), nebo d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavce 4 nebo 5.“. 95. V § 233 odst. 1 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 96. Za § 233 se vkládá nový § 233a, který včetně nadpisu zní: „§ 233a Přestupky poskytovatele služby dynamické směny měn (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn se dopustí přestupku tím, že a) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31, b) neoznámí změnu údajů podle § 254f odst. 1, c) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 254h odst. 1, nebo d) nesplní informační povinnost podle § 254h odst. 3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“. 97. V § 234 odst. 1 písm. c) se slovo „ , nebo“ nahrazuje čárkou. 98. V § 234 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn.“. 99. V § 234 odst. 2 písm. b) se slova „písm. b) až i)“ zrušují. 100. V § 234 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředku v rozporu s § 254 odst. 2 písm. a). (5) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 3 neuzavře smlouvu o platebním účtu, vypoví závazek ze smlouvy o platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 2.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 101. V § 234 odstavec 6 zní: „(6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 5 písm. b), d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).“. 102. V § 235 odstavec 1 zní: „(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6, 7 nebo 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751, d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, nebo f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.“. 103. V § 235 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle a) čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo b) čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 2 nebo 3, c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d).“. 104. V § 236 odst. 1 písmeno a) zní: „a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle 1. § 234 odst. 4, § 235 odst. 6 a § 235 odst. 7 písm. a), 2. § 234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5, a 3. § 235 odst. 7 písm. b), s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 nebo poskytovatelem služby dynamické směny měn,“. 105. V § 237 odst. 1 písm. a) se slova „a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu“ nahrazují slovy „ , vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn“. 106. V § 237 odst. 1 písm. b) se slova „zúčtování a“ nahrazují slovem „zúčtování,“. 107. V § 237 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) osoby oprávněné poskytovat platební služby stanovených tímto zákonem.“. 108. V § 237 odst. 2 úvodní části ustanovení se za text „c)“ vkládají slova „a d)“. 109. V § 237 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů srovnávacích stránek, s výjimkou osob podle § 5, provádí Česká obchodní inspekce.“. 110. V § 238 odstavec 1 zní: „(1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii2) je a) Česká obchodní inspekce pro účel zajištění dodržování povinností osob poskytujících služby směny měn v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, s výjimkou povinností osob uvedených v § 5 a poskytovatelů služby dynamické směny měn, b) Česká národní banka pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob.“. 111. V § 240 a v § 272 odst. 2 se slova „podle podle“ nahrazují slovem „podle“. 112. V § 244 odst. 1 písm. b) se slova „opakovaně nebo“ zrušují. 113. V § 244 odst. 2 písmena g) až i) znějí: „g) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců, h) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců, i) správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců,“. 114. V § 244 odst. 2 se doplňují písmena j) až l), která znějí: „j) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytoval platební služby v České republice po dobu delší než 6 měsíců, k) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydával elektronické peníze ani neposkytoval platební služby týkající se elektronických peněz v České republice po dobu delší než 6 měsíců, nebo l) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.“. 115. V § 247 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka poskytovateli nebo vydavateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel nebo vydavatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.“. 116. V § 247 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „služeb“ vkládají slova „nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz“. 117. V § 249 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) poskytovatelů služby dynamické směny měn.“. 118. V § 250 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo poskytovatele služby dynamické směny měn podané podle § 9 odst. 3, § 42 odst. 3, § 59 odst. 2, § 68 odst. 3, § 100 odst. 2, § 118 odst. 3 nebo § 254d odst. 2, uvede v seznamu podle § 249 odst. 1 údaj o tom, že právnická osoba dosud nevznikla. Tento údaj Česká národní banka ze seznamu vymaže bez zbytečného odkladu po vzniku právnické osoby.“. 119. V § 251 se za text „15 odst.“ vkládají slova „4 a“ a na konci textu paragrafu se doplňují odkazy na poznámky pod čarou č. 14 a 15. Poznámky pod čarou č. 14 a 15 znějí: „14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366. 15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým.“. 120. V § 254 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 121. Za § 254 se vkládají nové § 254a až 254h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 17 znějí: „Služba dynamické směny měn § 254a (1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu nenáleží úplata ani rozdíl mezi zaplacenou částkou a částkou, kterou by plátce zaplatil při použití posledního dostupného referenčního směnného kurzu Evropské centrální banky. (2) Způsob informování o úplatě podle odstavce 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii17). § 254b Poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, jako podnikání mohou pouze osoby podle § 5 a poskytovatel služby dynamické směny měn. § 254c Poskytovatel služby dynamické směny měn je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, na základě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, které mu udělila Česká národní banka. § 254d (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn žadateli, a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice a b) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast. (2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. § 254e (1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254f (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 254g Povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn zaniká dnem a) smrti nebo zrušení poskytovatele služby dynamické směny měn, b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele služby dynamické směny měn, c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli služby dynamické směny měn povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. § 254h (1) Poskytovatel služby dynamické směny měn uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů. (2) Pro poskytovatele služby dynamické směny měn se použije § 31 obdobně. (3) Poskytovatel služby dynamické směny měn poskytuje České národní bance informace o místě, rozsahu a objemu poskytnutých služeb. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 3. 17) Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).“. 122. § 255 včetně nadpisu zní: „§ 255 Přístup k platebním účtům (1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. (2) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.“. 123. V § 257 větě první se slovo „podvodům“ nahrazuje slovy „podvodným jednáním“. 124. V § 258 odst. 1 se slova „poskytne uživateli odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci v souvislosti s poskytováním“ nahrazují slovy „vyřídí stížnost nebo reklamaci uživatele týkající se poskytování“. 125. V § 258 odstavec 2 zní: „(2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli vyřídit stížnost nebo reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1, sdělí uživateli v této lhůtě překážky, které mu ve včasném vyřízení brání, a stížnost nebo reklamaci vyřídí nejpozději do 35 pracovních dnů po dni jejich obdržení.“. 126. V § 258 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na vyřizování stížností a reklamací poskytovatelem služby dynamické směny měn se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 127. V § 260 se vkládá nadpis, který zní: „Práva uživatele“. 128. V § 260 se slovo „uživatele“ nahrazuje slovem „spotřebitele“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Osobám se zdravotním postižením poskytovatel zpřístupní tento dokument v přístupném formátu.“. 129. § 263 včetně nadpisu zní: „§ 263 Zmocnění Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 65a odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 106a odst. 2, § 118 odst. 5, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5, § 222 odst. 3, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 10 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 43 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. e) až g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 69 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, může tuto službu poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, může tuto službu poskytovat i po uplynutí této lhůty na základě svého dosavadního oprávnění do pravomocného skončení řízení o této žádosti. 9. Ustanovení § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní pro přístup k platebnímu účtu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona Čl. III V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se za slova „směnárenská činnost11d),“ vkládají slova „činnost poskytovatelů služby dynamické směny měn,“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České národní bance Čl. IV V § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 227/2013 Sb., se za slova „služeb malého rozsahu,“ vkládají slova „správci informací o platebním účtu, zahraničními správci informací o platebním účtu, kteří vykonávají činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, poskytovateli služby dynamické směny měn,“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o finančním arbitrovi Čl. V Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) osobou poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) osoba poskytující službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb, při poskytování této služby směny měn.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 128/2022 Sb.	Zákon č. 128/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 27. 5. 2022, datum účinnosti 28. 5. 2022, částka 64/2022 * § 1 - Opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně * § 2 - Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů * § 3 - Opatření v oblasti daňových výdajů * § 3a - Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob * § 4 - Opatření v oblasti správních poplatků * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 128 ZÁKON ze dne 11. května 2022 o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně (1) Za zdaňovací období roku 2022 a 2023 lze podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně. (2) Za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 29. února 2024 lze podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů. (3) Ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů se použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023 a) za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo b) Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (4) Ustanovení § 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů se použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny. (5) Odstavce 3 a 4 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo bezúplatné plnění poskytnuto. (6) Poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti nemá za zdaňovací období roku 2022 a 2023 povinnost podat daňové přiznání, pokud by mu tato povinnost vznikla jen z důvodu snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 a 2023 Ukrajině prostřednictvím zastupitelského úřadu Ukrajiny na území České republiky. § 2 Opatření v oblasti osvobození od daně z příjmů (1) Od daně z příjmů se osvobozuje a) příjem zaměstnance podle zákona o daních z příjmů ve formě poskytnutého ubytování ve zdaňovacím období roku 2022 a 2023, je-li poskytnuto zaměstnavatelem podle zákona o daních z příjmů tomuto zaměstnanci a jeho rodinnému příslušníkovi s bydlištěm na území Ukrajiny z důvodu, že tento rodinný příslušník opustil Ukrajinu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na jejím území vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a b) bezúplatný příjem poskytnutý v roce 2022 a 2023 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. (2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém bylo plnění poskytnuto. § 3 Opatření v oblasti daňových výdajů (1) Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 a 2023 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. (2) Odstavec 1 lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém byl výdaj vynaložen. (3) Pokud poplatník daně z příjmů výdaj podle odstavce 1 uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně. § 3a Opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob Do vlastního příjmu manžela pro účely slevy na manžela podle zákona o daních z příjmů se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. § 4 Opatření v oblasti správních poplatků (1) Orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy, které vyměřují nebo vybírají správní poplatky podle zákona o správních poplatcích (dále jen „správní úřad“), se zmocňují k upuštění od vybrání správního poplatku od fyzické osoby, která vstupuje nebo pobývá na území České republiky v návaznosti na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny vyvolaný invazí vojsk Ruské federace (dále jen „dotčený poplatník“). Toto zmocnění se vztahuje na správní poplatek, u kterého vznikla poplatková povinnost do 31. března 2023. (2) Pokud správní úřad nevybral správní poplatek od dotčeného poplatníka v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí se na to jako na upuštění od vybrání správního poplatku na základě zmocnění podle odstavce 1. (3) Správní úřad se zmocňuje k vrácení správního poplatku dotčenému poplatníkovi vybraného v období ode dne 24. února 2022 do dne bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě správní úřad vrátí správní poplatek v plné výši na žádost dotčeného poplatníka. Ustanovení § 7 odst. 3 a 5 zákona o správních poplatcích se použijí obdobně. (4) Správní úřad zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, že využívá zmocnění podle odstavce 1 nebo 3, s uvedením správních poplatků, od jejichž vybrání upouští. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 127/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 127/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 25. 5. 2022, částka 63/2022 127 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9. května 2022, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2022 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 18 900 Kč, b) § 5 odst. 5 až 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 18 900 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2021 částka 9 400 Kč. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 126/2022 Sb.	Vyhláška č. 126/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 5. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 63/2022 * Čl. I - V § 13 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb. a vyhlášky č. 400/2009 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 126 VYHLÁŠKA ze dne 9. května 2022, kterou se mění vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 71 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): Čl. I V § 13 vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění vyhlášky č. 374/2006 Sb. a vyhlášky č. 400/2009 Sb., se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 10 skupin podle § 2 odst. 6, může ředitel školy určit 1 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku; jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu alespoň 20 skupin, může určit až 2 zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucí učitele odborného výcviku a za každých dalších 20 skupin dalšího zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku. Do počtu skupin podle věty první se započítává také jedna polovina všech skupin žáků, které vede instruktor podle odstavce 6, zaokrouhlená na celé číslo směrem dolů. Jestliže se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 9 a méně skupin, nelze určit zástupce ředitele školy pro odborný výcvik nebo vedoucího učitele odborného výcviku.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Gazdík v. r.
Nařízení vlády č. 125/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 125/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 5. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 63/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., nařízení vlády č. 239/2015 Sb., na * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2022 125 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. dubna 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: Čl. I Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., nařízení vlády č. 239/2015 Sb., nařízení vlády č. 195/2019 Sb. a nařízení vlády č. 562/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se slovo „příloze“ nahrazuje slovem „přílohách“. 2. V § 2 odst. 2, 4, 6 a 9 a v § 5 odst. 1 se za slovo „příloze“ vkládá text „č. 1“. 3. V § 2 odst. 4 se slova „a jeho zástupce“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Do počtu jednotek podle § 4 se řediteli školy započítávají všechny jednotky této právnické osoby.“. 4. V § 3 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. 5. V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „metodikovi“ nahrazuje slovy „koordinátorovi v oblasti“. 6. V § 3 odst. 4 se slovo „metodika“ nahrazuje slovy „koordinátora v oblasti“. 7. V § 3 odstavec 5 zní: „(5) Vykonává-li funkci koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo výchovného poradce ředitel školy, zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 2 a 3, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy v příloze č. 1 k tomuto nařízení.“. 8. V nadpisu § 4 se slovo „tříd“ nahrazuje slovem „jednotek“. 9. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „tříd“ nahrazuje slovem „jednotek“. 10. V § 4 odst. 1 písmeno a) zní: „a) třídy, studijní skupiny, oddělení, výchovné skupiny, speciálně pedagogické centrum a školní klub; třídy gymnázia se sportovní přípravou, do kterých jsou zařazeni pouze žáci tohoto oboru vzdělání, se započítávají dvojnásobně a“. 11. V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „řediteli“ nahrazuje slovem „u“, slova „a jeho zástupci“ se zrušují a slova „jedna třída“ se nahrazují slovy „1 jednotka“. 12. V § 4 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 13. Za § 4 se vkládají nové § 4a až 4g, které včetně nadpisu nad označením § 4a a poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí: „Rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování § 4a Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se určí jako týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení pro učitele, vychovatele, psychologa, speciálního pedagoga, trenéra nebo asistenta pedagoga snížený v rozsahu určeném ředitelem školy, nejvýše v počtu hodin stanoveném podle § 4b až 4g. Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti podle § 4b až 4g se nevztahuje na zástupce ředitele školy pro odborný výcvik a vedoucího učitele odborného výcviku. § 4b (1) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 nebo 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle hodnoty uvedené u druhu školy, jehož činnost právnická osoba vykonává. (2) U právnické osoby, která vykonává činnost 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení a současně a) 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u obou druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává, b) více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot uvedených u všech druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává. (3) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle druhu školy, jehož činnost právnická osoba vykonává, u kterého je v příloze č. 2 k tomuto nařízení stanovena hodnota nejvyšší; stanovit rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování nelze podle hodnot stanovených u školní družiny. Za počet jednotek právnické osoby podle věty první se považuje součet jednotek všech druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení, jejichž činnost právnická osoba vykonává. (4) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy součtem hodnot uvedených u všech druhů škol, jejichž činnost právnická osoba vykonává. (5) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a současně a) 1 druhu školy uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot stanovených podle odstavců 1 a 3, b) více druhů škol uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, se stanoví rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování součtem hodnot stanovených podle odstavců 3 a 4. § 4c (1) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se navíc započítá 7 hodin za 1 až 120 žáků nebo studentů zúčastňujících se praktického vyučování nebo praktické přípravy a další 2 hodiny za každých dalších započatých 120 žáků nebo studentů. (2) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona se navíc započítá 7 hodin za 1 až 42 žáků zúčastňujících se praktického vyučování a další 2 hodiny za každých dalších započatých 42 žáků. (3) Do počtu žáků podle odstavce 1 se nezapočítávají žáci v oborech vzdělání s odborným výcvikem4) ve škole, ve které se odborný výcvik uskutečňuje v počtu 10 a více skupin, a žáci, kteří se započítají vedoucímu učiteli praktického vyučování ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona podle odstavce 2. § 4d (1) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování se navíc započítají 2 hodiny týdně za každé další pracoviště5) mateřské školy, základní školy, střední školy nebo konzervatoře, jestliže má toto další pracoviště nejméně 3 jednotky. (2) Do rozsahu snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy se navíc započítá 1 hodina týdně za každé další pracoviště5) školského poradenského zařízení. § 4e Je-li ve škole ustanoveno více zástupců ředitele školy nebo vedoucích učitelů praktického vyučování, snižuje se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rozsahu určeném ředitelem školy v souhrnu nejvýše v počtu hodin stanoveném tímto nařízením pro 1 zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování. § 4f Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování nesmí být nižší než stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení; ustanovení § 3 odst. 5 tím není dotčeno. § 4g Ředitel školy nemusí upravovat rozsah snížení přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování podle § 4a až 4f, dojde-li ke změně počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo jednotek ve škole v průběhu školního roku. 4) Oddíl C a oddíl D tabulky D3 a D6 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 161 odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č. 101/2017 Sb.“. 14. V § 5 odst. 2 se slova „odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „odst. 2 a 3“. 15. Příloha se zrušuje. 16. Doplňují se přílohy č. 1 až 3, které znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti Druh školy / Pedagogičtí pracovníci\| Počet jednotek, není-li uvedeno jinak\| Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti ---\|---\|--- 1\\. Mateřská škola 1.1. učitel\| \| 31 1.2. ředitel\| 1 až 2 3 až 4 5 až 6 7 až 10 11 a více\| 20 15 12 9 6 1.3. ředitel mateřské školy s internátním provozem\| 1 2 3 až 6 7 až 10 11 a více\| 16 14 12 9 6 1.4. ředitel mateřské školy s internátním provozem v minimálním rozsahu 110 hodin nepřetržitého provozu týdně nebo mateřské školy s internátním provozem a se speciálním pedagogickým centrem\| \| 5 2\\. Základní škola 2.1. učitel\| \| 22 2.2. učitel a) 1. ročníku základní školy b) prvního stupně základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona c) třídy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona na prvním stupni základní školy d) přípravné třídy základní školy e) přípravného stupně základní školy speciální\| \| 20 až 22 2.3. ředitel základní školy s prvním stupněm\| 1 až 6 7 až 10 11 a více\| 12 10 8 2.4. ředitel základní školy a) s druhým stupněm b) s prvním a druhým stupněm\| do 9 10 až 18 19 až 23 24 a více\| 8 7 6 5 2.5. ředitel základní školy s prvním stupněm zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona\| 1 až 6 7 až 10 11 a více\| 12 9 7 2.6. ředitel základní školy s prvním a druhým stupněm zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona\| do 9 10 až 14 15 až 18 19 a více\| 7 6 5 4 3\\. Internát 3.1. vychovatel\| \| 27 až 28 3.2. vedoucí vychovatel\| \| 15 až 17 3.3. ředitel\| do 9 10 až 14 15 až 18 19 a více\| 8 7 6 5 4\\. Střední škola, konzervatoř a vyšší odborná škola 4.1. učitel všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů\| \| 21 4.2. ředitel\| do 8 9 až 16 17 a více\| 6 4 2 4.3. učitel praktického vyučování\| \| 21 až 25 4.4. učitel předmětu řízení motorových vozidel v praktickém vyučování\| \| 30 až 35 4.5. vedoucí učitel odborného výcviku nebo zástupce ředitele školy pro odborný výcvik\| \| nejvýše v průměru 7 hodin týdně za období školního vyučování 4.6. učitel odborného výcviku\| \| 25 až 35 4.7. učitel odborného výcviku výhradně ve třídě nebo škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona\| \| 21 až 33 4.8. trenér sportovní přípravy\| \| 21 až 26 5\\. Základní umělecká škola 5.1. učitel - individuální výuka \\- skupinová a kolektivní výuka\| \| 23 21 5.2. ředitel\| do 9 10 až 24 25 a více\| 9 6 3 6\\. Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky 6.1. učitel\| \| 21 6.2. ředitel\| do 8 9 až 16 17 a více\| 6 4 2 7\\. Školní družina 7.1. vychovatel\| \| 28 až 30 7.2. vedoucí vychovatel\| 3 4 až 6 7 až 11 12 až 14 15 a více\| 25 23 21 19 17 7.3. ředitel\| do 4 5 až 6 7 a více\| 20 17 15 8\\. Školní klub 8.1. vychovatel\| \| 28 až 30 8.2. vedoucí vychovatel\| \| 25 8.3. ředitel\| \| 20 9\\. Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči 9.1. vychovatel\| \| 25 až 27 9.2. vedoucí vychovatel\| \| 15 až 17 9.3. ředitel\| do 9 dětí 10 až 14 15 až 18 19 a více\| 8 7 6 5 10\\. Domov mládeže 10.1. vychovatel\| \| 30 až 32 10.2. vedoucí vychovatel\| 3 až 5 6 až 12 13 až 19 20 až 26 27 a více\| 20 18 16 14 12 10.3. ředitel\| do 12 13 a více\| 10 9 11\\. Školské poradenské zařízení ředitel\| \| nejméně 3 12\\. Škola v přírodě ředitel\| \| 9 13\\. Středisko volného času 13.1. pedagog volného času\| \| celoroční vedení pravidelných aktivit v průměrné délce trvání nejméně 6 hodin týdně 13.2. ředitel\| \| celoroční vedení alespoň jedné vzdělávací aktivity v průměrné délce trvání nejméně 2 hodin týdně 14\\. Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků 14.1. učitel\| \| nejméně 21 14.2. ředitel\| \| nejméně 3 15\\. Plavecká škola 15.1. učitel\| \| 22 až 30 15.2. ředitel\| \| nejméně 3 16\\. Ostatní pedagogičtí pracovníci 16.1. Psycholog\| \| 20 až 24 16.2. Speciální pedagog\| \| 20 až 24 16.3. Trenér\| \| 21 až 26 16.4. Asistent pedagoga\| \| 36 16.5. Asistent pedagoga vykonávající činnost jako podpůrné opatření\| \| 32 až 36 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy nebo vedoucího učitele praktického vyučování Druh školy\| Počet jednotek, není-li uvedeno jinak\| Snížení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti ---\|---\|--- 1\\. Mateřská škola zástupce ředitele školy\| 4 až 6\| o 11 hodin týdně \| 7 až 9\| o 14 hodin týdně \| 10 až 12\| o 17 hodin týdně \| v každém dalším rozpětí o počtu 3 jednotek\| o další 3 hodiny týdně 2\\. Mateřská škola s internátním provozem nebo s internátním provozem v minimálním rozsahu 110 hodin nepřetržitého provozu týdně nebo s internátním provozem a se speciálním pedagogickým centrem\| \| zástupce ředitele školy\| 3 a více\| o 15 hodin týdně 3\\. Základní škola zástupce ředitele školy\| 5 až 6\| o 9 hodin týdně \| 7 až 14\| o 11 hodin týdně \| 15 až 17\| o 15 hodin týdně \| 18 až 26\| o 22 hodin týdně \| 27 až 35\| o 33 hodin týdně \| v každém dalším rozpětí o počtu 9 jednotek\| o dalších 11 hodin týdně 4\\. Střední škola a konzervatoř zástupce ředitele školy nebo vedoucí učitel praktického vyučování\| 4 až 8\| o 7 hodin týdně \| 9 až 14\| o 11 hodin týdně \| 15 až 17\| o 16 hodin týdně \| 18 až 26\| o 22 hodin týdně \| 27 až 35\| o 33 hodin týdně \| v každém dalším rozpětí o počtu 9 jednotek\| o dalších 11 hodin týdně 5\\. Školní družina zástupce ředitele školy\| 2 až 3\| o 3 hodiny týdně \| 4 až 6\| o 5 hodin týdně \| 7 až 11\| o 7 hodin týdně \| 12 až 14\| o 9 hodin týdně \| 15 a více\| o 11 hodin týdně Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 75/2005 Sb. Snížení týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele školy Druh školy\| Počet jednotek, není-li uvedeno jinak\| Snížení týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti ---\|---\|--- 1\\. Internát zástupce ředitele školy\| 5 až 14\| o 16 hodin týdně \| 15 až 22\| o 18 hodin týdně \| 23 a více\| o 19 hodin týdně 2\\. Základní umělecká škola zástupce ředitele školy vykonávající činnost učitele v individuální výuce\| do 14\| o 11 hodin týdně \| 15 až 29\| o 14 hodin týdně \| 30 až 39\| o 18 hodin týdně \| 40 a více\| o 23 hodin týdně zástupce ředitele školy vykonávající činnost učitele ve skupinové nebo kolektivní výuce\| do 14\| o 9 hodin týdně \| 15 až 29\| o 12 hodin týdně \| 30 až 39\| o 16 hodin týdně \| 40 a více\| o 21 hodin týdně 3\\. Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky zástupce ředitele školy\| do 14\| o 9 hodin týdně \| 15 až 29\| o 12 hodin týdně \| 30 a více\| o 15 hodin týdně 4\\. Školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči zástupce ředitele školy\| 5 až 14 dětí\| o 14 hodin týdně \| 15 až 22 dětí\| o 16 hodin týdně \| 23 a více dětí\| o 17 hodin týdně 5\\. Domov mládeže zástupce ředitele školy\| do 5\| o 10 hodin týdně \| v každém dalším rozpětí o počtu 7 jednotek\| o další 2 hodiny týdně 6\\. Školské poradenské zařízení zástupce ředitele školy\| \| o 12 hodin týdně 7\\. Vyšší odborná škola zástupce ředitele školy\| do 8\| o 7 hodin týdně \| 9 až 14\| o 11 hodin týdně \| 15 až 17\| o 16 hodin týdně \| 18 až 26\| o 22 hodin týdně \| 27 a více\| o 33 hodin týdně 8\\. Školní klub zástupce ředitele školy\| \| o 3 hodiny týdně “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Gazdík v. r.
Vyhláška č. 124/2022 Sb.	Vyhláška č. 124/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky související s vyhláškou o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami Vyhlášeno 25. 5. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 62/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 22. 8. 2023 124 VYHLÁŠKA ze dne 5. května 2022, kterou se mění některé vyhlášky související s vyhláškou o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí Čl. I Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb., vyhlášky č. 54/1996 Sb., vyhlášky č. 109/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 330/2002 Sb., vyhlášky č. 141/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb., vyhlášky č. 282/2007 Sb., vyhlášky č. 361/2009 Sb., vyhlášky č. 35/2010 Sb. a vyhlášky č. 176/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 5 se slova „na bezpečnostních tabulkách3)“ nahrazují slovy „bezpečnostní značkou3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů.“. 2. V § 4 odst. 6 se slova „bezpečnostní tabulkou“ nahrazují slovy „bezpečnostní značkou“. 3. V § 10 odst. 1 se slova „likvidaci havárie7)“ nahrazují slovy „zdolávání havárie7)“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu.“. 4. V § 19a se slova „pracovníka pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení“ nahrazují slovy „vedoucího elektrotechnika“. 5. V § 21 odst. 3 písm. d) se číslo „0,013“ nahrazuje číslem „0,01“. 6. V § 83 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 25 ppm\| 0,0025 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 1 ppm\| 0,0001 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 8 ppm\| 0,0008 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,0128 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší. (3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší, současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.“. 7. V § 83 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 19 ppm\| 0,0019 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 0,5 ppm\| 0,00005 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 2 ppm\| 0,0002 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší. (3) Závodní dolu může na přechodnou dobu povolit a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude kontinuálně měřena koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší, současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.“. 8. V § 86 odstavec 4 zní: „(4) Hlavní ventilátor musí mít dvě přívodní vedení elektrické energie. Každé z nich musí zajistit provoz všech hlavních ventilátorů s dodržením jejich schválených parametrů.“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 9. § 120 včetně nadpisu zní: „§ 120 Složení důlního ovzduší (1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 25 ppm\| 0,0025 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 1 ppm\| 0,0001 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 8 ppm\| 0,0008 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,0128 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší kontinuálně nebo v intervalech určených vedoucím likvidace havárie. (3) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude zjišťována koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší kontinuálně nebo pravidelně v intervalech určených závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem, současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.“. 10. § 120 včetně nadpisu zní: „§ 120 Složení důlního ovzduší (1) V důlních dílech, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci, musí důlní ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 19 ppm\| 0,0019 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 0,5 ppm\| 0,00005 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 2 ppm\| 0,0002 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Pracovat v důlním ovzduší s koncentrací oxidu uhelnatého do 0,01 % je možné za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude pravidelně zjišťována koncentrace oxidu uhelnatého v důlním ovzduší kontinuálně nebo v intervalech určených vedoucím likvidace havárie. (3) Závodní dolu nebo jím pověřený pracovník může na přechodnou dobu povolit a) sníženou koncentraci kyslíku až na 19 % a b) zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého do 1,5 % za předpokladu, že průměrná koncentrace oxidu uhličitého za osmihodinovou nebo kratší pracovní směnu nepřekročí hodnotu uvedenou v odstavci 1 a po celou dobu práce bude zjišťována koncentrace oxidu uhličitého v důlním ovzduší kontinuálně nebo pravidelně v intervalech určených závodním dolu nebo jím pověřeným pracovníkem, současně je však povinen nařídit opatření k odstranění tohoto stavu.“. 11. V § 206 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) V odůvodněných případech může být pro důl zřízeno více hlavních čerpacích stanic. Projekty hlavních a pomocných čerpacích stanic musí schválit závodní dolu. (5) Přívod elektrické energie pro hlavní čerpací stanici musí být zajištěn dvěma přívodními vedeními, z nichž každé musí zajišťovat provoz všech čerpadel včetně záložních s dodržením jejich schválených parametrů. (6) Čerpadla, jejich motory a rozvodná zařízení musí být projektem navržena a v dole umístěna tak, aby je předpokládaná nejvyšší hladina vody nevyřadila z provozu.“. Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 12. V § 217 se odstavec 4 zrušuje. Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 13. § 225 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 52 a 53 zní: „§ 225 Obsluha zařízení (1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který a) splňuje požadavky § 15, b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice, c) splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami52), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu53), a to podle druhu zařízení, d) složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu. (2) Samostatnou obsluhou dobývacího nebo razicího stroje a důlního bezkolejového stroje může být pověřen pracovník s nejméně roční praxí při provozu těchto strojů. Zácvik podle § 15 musí být nejméně 200 hodin. (3) Řidič důlní lokomotivy musí být před zkouškou podle § 15 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 15 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů. (4) Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem nebo technickou normou, určí je organizace. 52) § 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. 53) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).“. Poznámky pod čarou č. 46, 54 a 82 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 14. V § 231b odstavec 9 zní: „(9) Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí tak, aby byla zajištěna bezpečnost a správná funkce těchto elektrických instalací.“. Poznámka pod čarou č. 56d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 15. V § 237 odstavec 2 zní: „(2) Ovládací obvody se provádí jako izolované nebo jednopólově propojené s ochranným vodičem. Jsou-li provedeny jako jednopólově propojené s ochranným vodičem, musí být cívky stykačů, relé a elektromagnetů připojeny vždy jedním pólem na zpětný (uzemněný) vodič. Všechny kontakty musí být vždy zapojeny do neuzemněné větve, která musí být jištěna proti zkratu.“. Poznámka pod čarou č. 61 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 16. § 241 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 85 a 86 zní: „§ 241 Vedoucí elektrotechnik (1) Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazených elektrických zařízení určí organizace na každém provozovaném dole vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami85). Vedoucí elektrotechnik pro plynující důl, kde se razí nebo dobývá, musí mít vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku86). (2) Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka pro přímé řízení těchto činností splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami86). 85) § 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb. 86) § 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb.“. 17. Poznámka pod čarou č. 52a zní: „52a) Nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh.“. 18. V § 243 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou 64 zní: „(1) Práce na elektrickém zařízení pod napětím64), kromě sdělovacích zařízení, může být prováděna jen výjimečně. 64) § 21 vyhlášky č. 123/2022 Sb.“. 19. V § 244 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Údržba elektrických zařízení musí být prováděna podle § 230 a podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami64). (2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v řádu prohlídek, údržby a revizí64).“. 20. V § 245 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 67 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu Čl. II Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 8/1994 Sb., vyhlášky č. 236/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 142/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 240/2009 Sb., se mění takto: 1. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Inspekční služba (1) Ve směnách, kdy je v lomu vykonávána povolená hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem nebo činnost, která s uvedenými činnostmi přímo souvisí, jako je například montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluha vyhrazených technických zařízení, nebo práce spojená se zvýšeným nebezpečím nebo práce s otevřeným ohněm, musí být v lomu zajištěna inspekční služba, jejíž organizaci a úkoly určí závodní lomu nebo závodní. Touto službou může být pověřen jen pracovník způsobilý řídit likvidaci havárie (§ 18c odst. 1). (2) Závodní lomu nebo závodní může na základě hodnocení rizik při současném přijetí opatření k jejich eliminaci umožnit výkon inspekční služby i mimo lom a pro více lomů, přičemž v opatření zohlední postup při řízení práce na záchranu lidí a zdolávání havárie po dobu nepřítomnosti vedoucího likvidace havárie, které se zapracuje do havarijního plánu.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 2. V § 69 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 3. § 77 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32 a 33 zní: „§ 77 Obsluha zařízení (1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který a) splňuje požadavky § 13, b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice; v případě obsluhy zařízení v rámci soustavné přípravy na povolání může obsluhu zařízení konat osoba mladší 18 let pod stálým dozorem pověřené osoby, c) splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami32), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu33), a to podle druhu zařízení; tato povinnost se vztahuje rovněž na obsluhu motorových manipulačních vozíků s vlastním pohonem, d) byl seznámen s provozní dokumentací. (2) Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 13 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů. (3) Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem, určí je organizace. 32) § 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. 33) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).“. Poznámky pod čarou č. 27 a 34 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. § 90 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32a a 63 zní: „§ 90 Vedoucí elektrotechnik (1) Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízení určí organizace vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami32a). U organizace dobývající uhlí musí vedoucí elektrotechnik splňovat odbornou kvalifikaci v rozsahu vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku. (2) Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami63). 32a) § 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb. 63) § 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb.“. 5. § 97 se včetně poznámky pod čarou č. 46 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů Čl. III Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 9/1994 Sb., vyhlášky č. 237/1998 Sb., vyhlášky č. 434/2000 Sb., vyhlášky č. 143/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb., vyhlášky č. 395/2011 Sb. a vyhlášky č. 12/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušuje Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 2. § 43 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 26 a 27 zní: „§ 43 Obsluha zařízení (1) Samostatnou obsluhou zařízení může být pověřen pracovník, který a) splňuje požadavky § 13, b) dovršil věk 18 let, pokud pro obsluhu příslušného zařízení není stanovena vyšší věková hranice; v případě obsluhy zařízení v rámci soustavné přípravy na povolání může obsluhu zařízení konat osoba mladší 18 let pod stálým dozorem pověřené osoby, c) splňuje požadavky na způsobilost k obsluze vyhrazených elektrických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami26), odbornou způsobilost k obsluze technických zařízení podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu technických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel podle zákona o silničním provozu27), a to podle druhu zařízení; tato povinnost se vztahuje rovněž na obsluhu motorových manipulačních vozíků s vlastním pohonem, d) byl seznámen s provozní dokumentací. (2) Řidič lokomotivy musí být před zkouškou podle § 13 doporučen pro tuto funkci na základě psychotechnické zkoušky a musí mít nejméně tříměsíční praxi u toho druhu dopravy, pro který má být zkoušen. Zácvik podle § 13 musí absolvovat v délce nejméně 200 hodin. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro řidiče lokomotiv o rozchodu 900 a 1 435 milimetrů. (3) Obsluha musí být pravidelně přezkušována ze znalostí provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Pokud lhůty zkoušek nejsou stanoveny jiným právním předpisem, určí je organizace. 26) § 16 odst. 1 a § 17 vyhlášky č. 123/2022 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. 27) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).“. 3. Poznámky pod čarou č. 22 a č. 28 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 4. § 55 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 26a a 55 zní: „§ 55 Vedoucí elektrotechnik (1) Pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízení určí organizace vedoucího elektrotechnika odborně způsobilého podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami26a). U organizace upravující nebo briketující uhlí musí vedoucí elektrotechnik splňovat odbornou kvalifikaci v rozsahu vysokoškolského vzdělání získaného v magisterském studijním programu v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na elektrotechniku. (2) Pokud vedoucí elektrotechnik nemůže přímo řídit montáž, provoz, revize, zkoušky, kontroly a obsluhu vyhrazených elektrických zařízení, je organizace povinna určit dalšího pracovníka splňujícího požadavky na odbornou způsobilost elektrotechnika podle vyhlášky upravující bezpečnost provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami55). 26a) § 8 vyhlášky č. 123/2022 Sb. 55) § 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Čl. IV Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 238/1998 Sb., vyhlášky č. 144/2004 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 265/2012 Sb., se mění takto: 1. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Složení ovzduší (1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci nebo osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 25 ppm\| 0,0025 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 1 ppm\| 0,0001 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 8 ppm\| 0,0008 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Koncentrace výbušných plynů v ovzduší podzemních děl nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrání, je dovolena místní koncentrace výbušných plynů do 50 % spodní meze výbušnosti, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu. (3) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavců 1 a 2. Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin nad hodnoty stanovené jiným právním předpisem je nutno provoz v díle v podzemí zastavit. (4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, je nutno podzemní dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit. Dále mohou být prováděny jen práce na odstranění tohoto stavu. (5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na větrání.“. 2. § 50 včetně nadpisu zní: „§ 50 Složení ovzduší (1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci nebo osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 19 ppm\| 0,0019 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 0,5 ppm\| 0,00005 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 2 ppm\| 0,0002 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Koncentrace výbušných plynů v ovzduší podzemních děl nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrání, je dovolena místní koncentrace výbušných plynů do 50 % spodní meze výbušnosti, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu. (3) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavců 1 a 2. Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin nad hodnoty stanovené jiným právním předpisem je nutno provoz v díle v podzemí zastavit. (4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, je nutno podzemní dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit. Dále mohou být prováděny jen práce na odstranění tohoto stavu. (5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na větrání.“. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Čl. V Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022, s výjimkou čl. I bodů 7 a 10 a čl. IV bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 22. srpna 2023. Předseda: Ing. Štemberka, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 123/2022 Sb.	Vyhláška č. 123/2022 Sb. Vyhláška o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami Vyhlášeno 25. 5. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 62/2022 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - VYHRAZENÁ ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ, JEJICH ZAŘAZENÍ DO TŘÍD A SKUPIN A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO MONTÁŽ, OPRAVY, REVIZE A ZKOUŠKY NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH (§ 3 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - POŽADAVKY NA ZPŮSOBILOST OSOB K OBSLUZE A K PRACÍM NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH (§ 6 — § 11) * ČÁST ČTVRTÁ - UVÁDĚNÍ VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU A JEJICH PROVOZOVÁNÍ (§ 12 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU PŘI OBSLUZE A PŘI PRÁCI NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH (§ 16 — § 24) * ČÁST ŠESTÁ - PODROBNĚJŠÍ POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU (§ 25 — § 28) * ČÁST SEDMÁ - ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH, JDE-LI O DVA A VÍCE ZAMĚSTNAVATELŮ NA TÉMŽE PRACOVIŠTI (§ 29 — § 31) * ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 32 — § 34) * § 35 - Zrušovací ustanovení * § 36 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 123 VYHLÁŠKA ze dne 5. května 2022 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyhrazených elektrických zařízení při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3, § 6 odst. 6 písm. a) a b) a § 8a odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb., a podle § 38 odst. 1 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb.: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví a) vyhrazená elektrická zařízení a jejich zařazení do tříd a skupin, b) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vyhrazených elektrických zařízeních1) a jejich obsluze a bezpečnosti provozu těchto zařízení (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) používaných 1. při hornické činnosti2), 2. při činnosti prováděné hornickým způsobem3), 3. při nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, 4. na pracovištích s činnostmi uvedenými v bodu 1, 2 nebo 3 souvisejícími, jako například v rozvodnách, kompresorových stanicích, čerpacích stanicích, řídicích, měřicích a bezpečnostních ústřednách a na zařízeních stavenišť, c) předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací pro projektování, montáž, opravy, revize, zkoušky a obsluhu vyhrazených elektrických zařízeníobsluhu vyhrazených elektrických zařízení a na jejich potřebné technické vybavení a na odbornou způsobilost zaměstnanců organizací a dalších fyzických osob, pokud vykonávají práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo je obsluhují, d) podrobnější požadavky na pracoviště, technická zařízení a pracovní prostředí. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na a) posuzování shody výrobků před jejich uvedením na trh nebo do provozu, u nichž jsou technické požadavky, které musí tyto výrobky splňovat, stanoveny jiným právním předpisem4), b) elektrická zařízení silničních a zvláštních vozidel připuštěných k provozu na pozemních komunikacích5), a to včetně jejich neoddělitelného vybavení, c) drážní vozidla na železniční dráze6), d) elektrická zařízení pojízdných zařízení7), kolových, kolejových a pásových vozidel, zejména nákladních automobilů, bagrů, nakladačů a buldozerů, pokud nevyžadují připojení silového zařízení na elektrickou síť nebo k elektrocentrále. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací 1. ukončené vzdělání v oboru vzdělání skupiny 26 „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“8), 2. ukončené vzdělání v jiném oboru, který obsahově splňuje požadavky na elektrotechnické vzdělání, nebo 3. získaná úplná profesní kvalifikaceprofesní kvalifikace9) v oboru kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací, b) profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací10) získaná profesní kvalifikaceprofesní kvalifikace v oboru kvalifikace „Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika“ zveřejněná v Národní soustavě kvalifikací, c) prací na vyhrazeném elektrickém zařízení montáž, oprava, údržba, kontrolakontrola, revize a zkouška vyhrazeného elektrického zařízení, jakož i všechny úkony pro zajišťování pracoviště a měření přenosnými přístroji, d) zajištěním pracovištězajištěním pracoviště úkony provedené na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím směřující k zabezpečení pracoviště pro bezpečný výkon práce na tomto zařízení nebo v blízkosti živých částí pod napětím; od okamžiku zajištění pracovištězajištění pracoviště se práce na tomto zařízení považují za práce na elektrickém zařízení bez napětí, e) obsluhou vyhrazeného elektrického zařízeníobsluhou vyhrazeného elektrického zařízení činnosti a úkony spojené s jeho provozem, jakými jsou zejména ovládání, spínání, regulování, řízení technologické linky, sledování jeho chodu a údajů trvale umístěných přístrojů, synchronizování a výměna závitových a přístrojových pojistek, f) odpovědnou odbornou osobouodpovědnou odbornou osobou odborně způsobilá fyzická osoba, která u organizace zajišťuje řádné provádění prací na vyhrazených elektrických zařízeních a jejich obsluhu a bezpečný provoz těchto zařízení, g) schvalující osobouschvalující osobou závodní dolu, závodní lomu, závodní, a u činností, u kterých není tato funkce vyžadována, statutární orgán nebo podnikající fyzická osoba, h) průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací soubor dokumentů v českém jazyce dodaných výrobcem, dovozcem, osobou zplnomocněnou výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributorem, umožňující bezpečnou montáž, provoz, opravy, údržbu, kontrolukontrolu, revize a zkoušky, jakož i výměnu jednotlivých částí, i) prohlídkouprohlídkou činnost směřující k ověření, zda předmětné vyhrazené elektrické zařízení je v souladu s provozními podmínkami, je instalováno a provozováno v souladu s průvodní a provozní dokumentací a není viditelně poškozeno tak, že by jeho provozem byla ohrožena bezpečnost práce a provozu, j) řádem prohlídekprohlídek, údržby a revizí písemný dokument jakožto součást provozní dokumentace, kterým organizace vymezuje požadavky, lhůty, postupy, pravidla a záznamy v provozní knize při prohlídceprohlídce a údržbě vyhrazených elektrických zařízení třídy A, včetně preventivní údržby, a určuje lhůty pravidelných revizí, k) kontroloukontrolou souhrn úkonů, při kterých se prohlídkouprohlídkou, měřením a funkční zkouškou zjišťuje technický stav vyhrazeného elektrického zařízení z hlediska bezpečnosti práce a provozu. (2) Používá-li se v této vyhlášce pojem a) organizace, jde o organizaci podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, a zaměstnává-li tato organizace fyzické osoby k výkonu závislé prácezávislé práce, je zaměstnavatelem, b) zaměstnavatel, jde o zaměstnavatele podle zákoníku práce. (3) Osobou poučenouOsobou poučenou, elektrotechnikem, vedoucím elektrotechnikem, revizním technikem, koordinující osobou a osobou provádějící dohled nebo dozor se v této vyhlášce rozumí fyzická osoba. ČÁST DRUHÁ VYHRAZENÁ ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ, JEJICH ZAŘAZENÍ DO TŘÍD A SKUPIN A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO MONTÁŽ, OPRAVY, REVIZE A ZKOUŠKY NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH § 3 Zařazení vyhrazených elektrických zařízení do tříd a skupin (1) Vyhrazené elektrické zařízení se zařazuje podle míry ohrožení bezpečnosti práce a provozu do třídy A nebo třídy B. (2) Vyhrazeným elektrickým zařízením třídy A je a) elektrické zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod a odběr elektrické energie, b) elektrické zařízení v prostorech a prostředí (dále jen „prostředí“) s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, c) zařízení určené k ochraně před účinky 1. atmosférické elektřiny, 2. statické elektřiny v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, s výjimkou elektrických zařízení uvedených v odstavcích 4 a 6. (3) Vyhrazené elektrické zařízení třídy A se pro účely této vyhlášky zařazuje podle míry ohrožení bezpečnosti práce a provozu sestupně do skupin A1, A2, A3 a A4 podle části A přílohy č. 1 k této vyhlášce. (4) Vyhrazeným elektrickým zařízením třídy B je a) elektrické ruční nářadí, elektronický přístroj a elektrický spotřebič obdobného charakteru do napětí 400 V, pokud není určen pro pevné připojení k elektrické síti, b) prodlužovací šňůra a odpojitelný přívod do napětí 400 V. (5) Vyhrazené elektrické zařízení třídy B se pro účely této vyhlášky zařazuje podle míry ohrožení bezpečnosti práce a provozu sestupně do skupin B1, B2, B3 a B4 podle části B přílohy č. 1 k této vyhlášce. (6) Vyhrazeným elektrickým zařízením není a) elektrické zařízení a instalace s proudem nebo napětím nepřevyšujícím bezpečné hodnoty podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu11), pokud není určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, b) elektrické zařízení s vlastním zdrojem elektrické energie, pokud nevyžaduje za provozu připojení k elektrické síti, včetně odpojitelného příslušenství určeného k nabíjení jeho zdroje, jestliže není pevně připojené k elektrické síti, c) zdravotnický elektrický přístroj a měřicí přístroj, d) záchranný přístroj, dýchací přístroj a přístroj pro umělou plicní ventilaci a jejich příslušenství, kontrolní a zkušební přístroj a záchranářská technika12), e) dielektrická ochranná a pracovní pomůcka, výstroj a nářadí pro práci na vyhrazeném elektrickém zařízení (dále jen „pomůcka“). § 4 Požadavky na odbornou způsobilost pro obsluhu a práce na vyhrazených elektrických zařízeních (1) Montovat, opravovat, obsluhovat, kontrolovat a provádět revize a zkoušky vyhrazeného elektrického zařízení může jen a) právnická osoba prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob13), b) podnikající fyzická osoba sama, je-li odborně způsobilá, nebo prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby nebo c) odborně způsobilá fyzická osoba. (2) Odborně způsobilou pro montáž, opravy, revize a zkoušky na vyhrazeném elektrickém zařízení třídy A je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má oprávnění požadovaného rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce vydané obvodním báňským úřadem. § 5 Oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení třídy A (1) Organizace žádající obvodní báňský úřad o vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení doloží, že a) má zajištěno potřebné technické vybavení a prostory k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení, b) má alespoň jednu odpovědnou odbornou osobuodpovědnou odbornou osobu, kterou je vedoucí elektrotechnik podle § 8 odst. 2 nebo revizní technik podle § 9 odst. 2 s osvědčením odpovídajícího rozsahu vydaným podle § 10 odst. 4, c) je schopna vlastní činností nebo smluvním způsobem zajistit provedení prací, které jsou nezbytné nebo jsou součástí prací, k jejichž provádění žádá o vydání oprávnění. (2) Po splnění podmínek uvedených v odstavci 1 organizace obdrží od obvodního báňského úřadu oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení s rozsahem podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, které má platnost 5 let od vydání. (3) Organizace je povinna oznámit všechny změny související s plněním podmínek vydaného oprávnění uvedených v odstavci 1, a to do 15 dnů od jejich vzniku obvodnímu báňskému úřadu, který je vydal. (4) Oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám se nevyžaduje u organizace, která a) provozuje jen vyhrazené elektrické zařízení třídy B nebo b) má montáž, opravy nebo revize a zkoušky zajištěné zhotovitelem s příslušným rozsahem oprávnění. (5) Oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem14), jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, podle jiného právního předpisu15) se nevyžaduje, provádí-li organizace výhradně montáž, opravy nebo revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení, nebo projektování instalací vyhrazených elektrických zařízení podle § 13 odst. 2 a 3. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOBILOST OSOB K OBSLUZE A K PRACÍM NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH § 6 Osoba poučená (1) Osobou poučenouOsobou poučenou je osoba, která byla elektrotechnikem, vedoucím elektrotechnikem nebo revizním technikem řádně v předcházejících 3 letech a) proškolena o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti práce a provozu pro činnost na vyhrazených elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, b) proškolena v oblasti možných zdrojů a příčin rizik na vyhrazených elektrických zařízeních a v jejich blízkosti, c) upozorněna na možné ohrožení vyhrazeným elektrickým zařízením, d) seznámena s postupy pro poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem s ohledem na charakter a rozsah práce na vyhrazených elektrických zařízeních, kterou má vykonávat, a tyto znalosti byly ověřeny. s ohledem na charakter a rozsah práce na vyhrazených elektrických zařízeních, kterou má vykonávat, a tyto znalosti byly ověřeny. (2) Obsah a dobu proškolení, seznámení a ověření podle odstavce 1 určí odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba nebo schvalující osobaschvalující osoba. (3) O proškolení, upozornění, seznámení a ověření znalostí vydá organizace osobě poučené dokladdoklad, který podepíše odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba nebo schvalující osobaschvalující osoba. V dokladudokladu se vymezí rozsah poučení včetně specifikace pracoviště, na kterém má poučená osoba činnost vykonávat. Kopie dokladudokladu organizace uchovává alespoň 3 roky. Tím není dotčena povinnost uchovávat dokumentaci v případě stanoveném jiným právním předpisem16). § 7 Elektrotechnik (1) Elektrotechnik je osoba znalá v elektrotechnice s a) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací podle § 2 odst. 1 písm. a), nebo b) profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací podle § 2 odst. 1 písm. b) při splnění požadavků podle odstavce 7, která má požadovanou praxi podle odstavce 2 a která po proškolení vyhověla při ověření znalostí z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v organizací určeném rozsahu před komisí (dále jen „přezkoušení“), které se opakuje ve lhůtě 3 let od předcházejícího přezkoušení. která má požadovanou praxi podle odstavce 2 a která po proškolení vyhověla při ověření znalostí z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v organizací určeném rozsahu před komisí (dále jen „přezkoušení“), které se opakuje ve lhůtě 3 let od předcházejícího přezkoušení. (2) Požadovanou praxi stanoví odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba nebo schvalující osobaschvalující osoba v souladu s hodnocením rizik jednotlivých činností vykonávaných elektrotechnikem. Pro uchazeče, který nemá odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci získanou absolvováním alespoň bakalářského studijního programu, činí doba praxe pod dohledem elektrotechnika, který má praxi nejméně 2 roky, s a) profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací alespoň 12 měsíců, b) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací alespoň 6 měsíců, c) odbornou kvalifikacíodbornou kvalifikací v rozsahu středního vzdělání s maturitní zkouškou alespoň 3 měsíce. (3) Přezkoušení a opakovanému přezkoušení musí předcházet proškolení v délce alespoň 8 vyučovacích hodin, jehož obsah určí odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba nebo schvalující osobaschvalující osoba s ohledem na charakter a rozsah činností na vyhrazených elektrických zařízeních, které má elektrotechnik vykonávat; po dobu proškolování nesmí být pověřován jinými úkoly. Pro proškolení zajistí organizace odpovídající podmínky s vhodným vybavením, odborně způsobilé osoby podle § 7 až 9 nebo projektant instalací elektrických zařízení17) (dále jen „projektant“) a zkušené lektory z ostatních oborů. (4) Přezkoušení uchazeče o odbornou způsobilost elektrotechnik nebo jeho opakované přezkoušení provede tříčlenná zkušební komise pověřená schvalující osobouschvalující osobou nebo odpovědnou odbornou osobouodpovědnou odbornou osobou, jejíž předseda musí mít odbornou způsobilost vedoucí elektrotechnik, revizní technik anebo projektant a alespoň jeden člen odbornou způsobilost pro práce na vyhrazeném elektrickém zařízení. O přezkoušení, a to i opakovaném, pořídí komise zápis, jehož vzor je v příloze č. 3 k této vyhlášce. Termín a místo konání přezkoušení nebo opakovaného přezkoušení oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu alespoň 4 týdny před jeho konáním; tuto lhůtu může obvodní báňský úřad na žádost zkrátit. (5) Na základě úspěšného přezkoušení podle odstavce 4 vydá organizace elektrotechnikovi dokladdoklad podepsaný odpovědnou odbornou osobouodpovědnou odbornou osobou nebo schvalující osobouschvalující osobou, jehož kopii organizace uchovává alespoň 3 roky. V dokladudokladu se uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení elektrotechnika, b) datum a místo jeho narození, c) dosažené vzdělání v elektrotechnice, d) datum přezkoušení, e) doba praxe na vyhrazeném elektrickém zařízení do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných a nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných, f) rozsah vyhrazeného elektrického zařízení podle částí A a B přílohy č. 2 k této vyhlášce odpovídající přezkoušení, g) u elektrotechnika s profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací výčet konkrétních prací na vyhrazených elektrických zařízeních odpovídající přezkoušení, h) datum vydání dokladudokladu. (6) Má-li elektrotechnik vykonávat tuto činnost v jiné organizaci, tato organizace a) uzná předchozí elektrotechnickou odbornou způsobilost nebo b) zajistí jeho proškolení a přezkoušení podle odstavců 3 a 4. (7) Odpovědná odborná osobaOdpovědná odborná osoba je na základě posouzení rizik oprávněna pro konkrétní práce na vyhrazených elektrických zařízeních stanovit, že je možno nahradit odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci podle § 2 odst. 1 písm. a) profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací podle § 2 odst. 1 písm. b). V takovém případě vystaví odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba písemný dokladdoklad podle vzoru v příloze č. 4 k této vyhlášce, ve kterém přesně specifikuje rozsah prací zohledňující získanou profesní kvalifikaciprofesní kvalifikaci. Písemný dokladdoklad je platný pouze v organizaci, v níž byl vystaven. (8) Organizace elektrotechnika s profesní kvalifikacíprofesní kvalifikací podle § 2 odst. 1 písm. b) a odstavce 7 nepověří a) výkonem činnosti předáka pro práci na vyhrazeném elektrickém zařízení 1. nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných, 2. v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, b) výkonem činnosti koordinující osoby podle § 16 odst. 3 a § 22 odst. 9, c) výkonem činnosti vedoucího práce podle § 22 odst. 4 písm. a), d) výkonem činnosti osoby provádějící dozor podle § 22 odst. 4 písm. b), e) vydáváním bezpečnostního příkazu (dále jen „příkaz B“) podle § 22 odst. 3. § 8 Vedoucí elektrotechnik (1) Vedoucí elektrotechnik je osoba znalá v elektrotechnice a je odborně způsobilá pro řízení montáže, provozu, revizí, zkoušek, kontrolkontrol a obsluhy vyhrazeného elektrického zařízeníobsluhy vyhrazeného elektrického zařízení. (2) Vedoucí elektrotechnik může na základě písemného pověření schvalující osobouschvalující osobou vykonávat činnost odpovědné odborné osobyodpovědné odborné osoby. (3) Vedoucí elektrotechnik a) má odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci podle § 2 odst. 1 písm. a), b) pro osvědčení s rozlišovacím znakem C2, C3 a C4 podle přílohy č. 2 k této vyhlášce má alespoň střední elektrotechnické vzdělání s maturitní zkouškou, pokud jiný právní předpis nestanoví podmínky další18), c) splňuje požadavek minimální doby odborné praxeodborné praxe podle odstavce 4 a d) vlastní platné osvědčení vydané obvodním báňským úřadem podle § 10 odst. 4. (4) Požadovaná doba odborné praxeodborné praxe činí a) pro osvědčení s rozlišovacím znakem C4 podle přílohy č. 2 k této vyhlášce 5 let, b) pro osvědčení s rozlišovacím znakem C2 a C3 podle přílohy č. 2 k této vyhlášce pro provozní napětí 1. E3 2 roky, 2. E2 3 roky, 3. E1 4 roky, c) pro osvědčení s rozlišovacím znakem C1 podle přílohy č. 2 k této vyhlášce pro provozní napětí 1. E3 1 rok, 2. E2 2 roky, 3. E1 3 roky. (5) Do odborné praxeodborné praxe uchazeče se započítává činnost při výkonu odborné způsobilosti elektrotechnik podle § 7 a maximálně 1 rok při výkonu odborné způsobilosti revizní technik podle § 9 nebo projektant. V případech podle odstavce 4 písm. a), písm. b) bodu 3 a písm. c) bodu 3 musí být minimálně polovina požadované doby odborné praxeodborné praxe vykonávána na vyhrazeném elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných. § 9 Revizní technik (1) Revizní technik je osoba znalá v elektrotechnice a je odborně způsobilá pro provádění revizí a zkoušek vyhrazených elektrických zařízení třídy A. (2) Revizní technik může na základě písemného pověření schvalující osobouschvalující osobou nebo smlouvy s organizací vykonávat činnost odpovědné odborné osobyodpovědné odborné osoby za řádné provádění revizí a zkoušek vyhrazených elektrických zařízení třídy A v organizaci. (3) Revizní technik má odbornou kvalifikaciodbornou kvalifikaci podle § 2 odst. 1 písm. a) v rozsahu alespoň středního vzdělání s maturitní zkouškou, splňuje požadavek minimální doby odborné praxeodborné praxe podle odstavce 4 a vlastní platné osvědčení vydané obvodním báňským úřadem podle § 10 odst. 4. (4) Požadovaná doba odborné praxeodborné praxe činí v návaznosti na přílohu č. 2 k této vyhlášce pro osvědčení s rozlišovacím znakem a) C4 6 let, b) C2 a C3 5 let, c) C1 4 roky. (5) Do odborné praxeodborné praxe uchazeče se započítává činnost při výkonu odborné způsobilosti elektrotechnik podle § 7, vedoucí elektrotechnik podle § 8, dosavadní činnost revizního technika a maximálně 2 roky odborné praxeodborné praxe při výkonu odborné způsobilosti projektant, přičemž pro provozní napětí E1 podle části A přílohy č. 2 k této vyhlášce musí být minimálně polovina požadované doby odborné praxeodborné praxe vykonávána na vyhrazeném elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných. § 10 Prověřování odborné způsobilosti vedoucího elektrotechnika a revizního technika (1) Odbornou způsobilost vedoucího elektrotechnika a revizního technika prověřuje obvodní báňský úřad podle § 41 odst. 1 písm. h) zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě zkouškou v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) K prověření odborné způsobilosti předloží žadatel originály nebo úředně ověřené kopie dokladůdokladů o dosažené odborné kvalifikaciodborné kvalifikaci a dokladdoklad, popřípadě dokladydoklady, prokazující celkovou praxi na vyhrazených elektrických zařízeních příslušného rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Jde-li o dokladydoklady v jiném než jednacím jazyce19), předloží též jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. (3) Odbornou způsobilost uchazeče posoudí zkušební komise; jejím předsedou je fyzická osoba, která se podílí na výkonu pravomoci obvodního báňského úřadu - úřední osoba jmenovaná předsedou obvodního báňského úřadu. Ve zkušební komisi může působit rovněž externí odborník v oblasti elektrotechniky s praxí v délce alespoň 5 let. (4) O úspěšném vykonání zkoušky podle odstavce 1 se vydá osvědčení. Osvědčení nahrazuje dokladdoklad o přezkoušení elektrotechnika podle § 7 odst. 5 a osvědčení odborné způsobilosti technický dozor pro výkon činnosti v oboru elektro vydané organizací podle jiného právního předpisu20). § 11 Platnost osvědčení vedoucího elektrotechnika a revizního technika a změna jeho rozsahu (1) Osvědčení vedoucího elektrotechnika a revizního technika platí po dobu 5 let ode dne vydání. Platnost osvědčení na období dalších 5 let se prodlouží na základě úspěšného přezkoušení. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení se podává 60 dní před uplynutím platnosti osvědčení. (2) Podá-li vedoucí elektrotechnik nebo revizní technik žádost o rozšíření platného osvědčení o další rozsah podle části A nebo části B přílohy č. 2 k této vyhlášce, vydá se osvědčení nové, a to na základě dalšího úspěšného přezkoušení s rozšířeným obsahem. (3) Neúspěšné přezkoušení může být opakováno nejvýše dvakrát ve stanoveném termínu, ne však dříve než za 28 kalendářních dnů po neúspěšném přezkoušení. (4) Jestliže se při výkonu vrchního dozoru státní báňské správy zjistí závažné porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, lze držitele osvědčení podrobit přezkoušení mimo termín opakovaného přezkoušení. Rozsah osvědčení může být změněn nebo odejmut. (5) Při změně rozsahu osvědčení vedoucího elektrotechnika a revizního technika se postupuje podle § 10. ČÁST ČTVRTÁ UVÁDĚNÍ VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ DO PROVOZU A JEJICH PROVOZOVÁNÍ § 12 Základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazených elektrických zařízení (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení a jeho obsluha je řízena vedoucím elektrotechnikem, popřípadě, je-li tak stanoveno jiným právním předpisem21) anebo určí-li tak organizace, vedoucími elektrotechniky, kteří dále pověří osobu nebo osoby odborně způsobilé alespoň podle § 7, k jejichž povinnostem patří zajištění bezpečnosti práce a provozu konkrétního vyhrazeného elektrického zařízení a tuto jejich povinnost vymezí podle místa výkonu jejich pracovních funkcí. (2) Vyhrazené elektrické zařízení lze montovat, provozovat, udržovat a opravovat a provádět na něm revize, zkoušky a kontrolykontroly, jen pokud je zajištěno, že technickým provedením, instalací a umístěním způsobem odpovídajícím projektové, popřípadě výkresové, průvodní a provozní dokumentaci22) jsou osoby chráněny před nebezpečím zranění a majetek před poškozením elektrickým proudem nebo napětím, popřípadě jevy vyvolanými účinky elektřiny, a před nebezpečím neelektrického charakteru, které může elektrické zařízení způsobit. (3) Před uvedením vyhrazeného elektrického zařízení třídy A do provozu se vypracuje pro dané pracoviště protokol o určení vnějších vlivů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce posouzený odpovědnou odbornou osobouodpovědnou odbornou osobou a schválený schvalující osobouschvalující osobou, pokud určení vnějších vlivů není součástí provozní dokumentace. (4) Vyhrazené elektrické zařízení třídy A podléhá provedení výchozí revize a pravidelných, popřípadě mimořádných revizí, kterými se prohlídkouprohlídkou podle části A přílohy č. 6 k této vyhlášce a zkouškou zahrnující zkoušení a měření podle části B přílohy č. 6 k této vyhlášce ověřuje jeho bezpečný stav a současně i bezpečnost návazného technického zařízení, bez ohledu na jeho druh. Jestliže některý z bodů prohlídkyprohlídky nebo zkoušky podle věty první není u revidovaného vyhrazeného elektrického zařízení technicky proveditelný nebo není z hlediska ověření jeho bezpečnosti důvodný, provedení takové prohlídkyprohlídky nebo zkoušky se nevyžaduje; o neproveditelnosti nebo nedůvodnosti prohlídkyprohlídky a zkoušky rozhodne revizní technik. (5) Po provedené revizi vyhrazeného elektrického zařízení třídy A vypracuje revizní technik zprávu o revizi podle části C přílohy č. 7 k této vyhlášce na základě nezbytných podkladů podle části A přílohy č. 7 k této vyhlášce. Zpráva o revizi dokládá posouzení stavu vyhrazeného elektrického zařízení v době vykonání revize a splnění požadavků kladených na ně z hlediska bezpečnosti práce a provozu v souladu s právními a ostatními předpisy11) platnými v době jeho uvedení do provozu, rekonstrukce nebo modernizace, pokud tyto právní předpisy nestanoví jinak. (6) Vyhrazené elektrické zařízení třídy B podléhá provádění pravidelných kontrolkontrol ve lhůtách podle části B přílohy č. 8 k této vyhlášce, popřípadě mimořádných kontrolkontrol, a to elektrotechnikem nebo alespoň osobou poučenouosobou poučenou pod dohledem elektrotechnika. (7) Vyhrazené elektrické zařízení, u kterého se zjistí stav bezprostředně ohrožující bezpečnost práce nebo provozu, je nutné neprodleně odpojit od napájecího zdroje a zajistit proti nežádoucímu připojení; není-li to možné, je nutné zabránit jeho použití. Za ohrožující bezpečnost práce a provozu se považuje také vyhrazené elektrické zařízení a) třídy A, 1. provozované na pracovišti, k němuž nebyl vypracován protokol o určení vnějších vlivů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, 2. k němuž provozovatel nedoloží platnou zprávu o revizi s výsledkem, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, 3. které je provozováno v rozporu s řádem prohlídekprohlídek, údržby a revizí podle § 14 odst. 3, nebo 4. k němuž nebyl řád prohlídekprohlídek, údržby a revizí vydán, b) třídy B, 1. které nebylo před použitím zařazeno do příslušné skupiny, nebo 2. k němuž provozovatel nedoložil platný dokladdoklad o kontrolekontrole podle části C přílohy č. 9 k této vyhlášce s výsledkem „dobrý stav“ nebo „vyhovující stav“. (8) Pomůcky je nutno udržovat v řádném stavu a používat v souladu s instrukcemi a návodem. U pomůcek uvedených v části C přílohy č. 8 k této vyhlášce se provádí pravidelné prohlídkyprohlídky a zkoušky ve lhůtách uvedených v této příloze. Pokud se provedením zkoušky zjistí vyhovující stav, označí se tato pomůcka způsobem odolným proti poškození tak, aby bylo možné ověřit, kdo a kdy zkoušku provedl, jinak se pomůcka vyřadí z používání. Úspěšně provedenou zkouškou lze nahradit prohlídkuprohlídku pomůcky, pokud zkouška probíhá v době, kdy měla být provedena prohlídkaprohlídka. § 13 Požadavky na bezpečnost práce a provozu vyhrazených elektrických zařízení při jejich uvádění do provozu (1) Montáž vyhrazeného elektrického zařízení třídy A se provádí podle a) projektové dokumentace instalace vyhrazeného elektrického zařízení v českém jazyce, nebo b) průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace k tomuto vyhrazenému elektrickému zařízení jako celku. (2) Jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a), lze vyhrazené elektrické zařízení třídy A uvést do provozu jen po úpravě projektové dokumentace podle skutečného stavu jeho instalace zohledňující právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu11). (3) Projektová dokumentace obsahuje alespoň a) polohový plán se zakresleným rozmístěním elektrických stanic, rozvodných zařízení, spotřebičů, rozvodů elektrické energie, sdělovacích a bezpečnostních zařízení a prostorového vymezení vnějších vlivů prostředí, v podzemí dále s vyznačením větrních cest, b) technický popis a schéma zapojení vyhrazeného elektrického zařízení s uvedením 1. způsobu ochrany před úrazem elektrickým proudem, konfigurace sítí, specifikace použitých elektrických zařízení a vedení a rozvodů, 2. údajů o úbytcích napětí a zkratových poměrech, 3. údajů o zkratuvzdorných průřezech u vedení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných, a to jen v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, v plynujících dolech a uhelných dolech a v případech vyžadujících zvláštní ochranná opatření ke snížení nepříznivých účinků stanovených v protokole o určení vnějších vlivů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, 4. stanovených druhů nadproudových ochran a hodnot jejich nastavení, 5. použitých přístrojů, ochranných relé a prostředků k ověřování stavu elektrických zařízení a sítí a hodnot jejich nastavení, 6. použitých stíněných kabelů s určením míst jejich spojení nebo uzemnění vodivých nebo polovodivých vrstev, 7. provedení a nejvýše povolených hodnot ochranného uzemnění, 8. provedení zařízení určených na ochranu před účinky atmosférické elektřiny se začleněním systému ochrany před bleskem a přepětím v souladu s částí A bodem 1 písm. b) přílohy č. 7 k této vyhlášce, 9. provedení zařízení určených k ochraně před účinky statické elektřiny, c) podpis projektanta, kterým potvrzuje souhlas s projektovou dokumentací, evidenční číslo jeho osvědčení a datum, d) v případě provedení změn v projektové dokumentaci odpovídající skutečnému stavu podpis projektanta, kterým potvrzuje souhlas s provedenými změnami, evidenční číslo jeho osvědčení a datum; to se nevyžaduje u změn provedených na již provozovaném vyhrazeném elektrickém zařízení podle § 15 odst. 2, pokud jsou splněny podmínky podle § 15 odst. 3, e) u vyhrazeného elektrického zařízení instalovaného v dole v prostředí s nebezpečím výbuchu metanu nebo uhelného prachu23) podpis vedoucího větrání24) a závodního dolu posuzujícího projektovou dokumentaci z hlediska umístění tohoto zařízení. (4) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení třídy A lze provádět jen v případě, že je zajištěno, aby a) vyhrazené elektrické zařízení uváděné do provozu po částech mělo nehotové části spolehlivě odpojené a zajištěné proti nežádoucímu zapojení nebo jinak zabezpečené tak, aby ve stavu pod napětím nedošlo k ohrožení bezpečnosti práce a provozu, b) vyhrazené elektrické zařízení před dokončením montáže nebo opravy bylo uváděno pod napětí pouze při provedení zkoušky a ověření jeho správné funkce; při tom se provedou taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu, c) vyhrazené elektrické zařízení, které, není-li dále stanoveno jinak, po ukončení montáže, opravy nebo přemístění na nové stanoviště vykazuje změny svých elektrických nebo funkčních vlastností, bylo před následným uvedením do provozu podrobeno výchozí revizi podle části B bodu 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce, a to po ukončení montáže vždy a po opravě nebo přemístění na nové stanoviště podle potřeby tak, aby byla prokazatelně ověřena jeho bezpečnost. (5) Zhotovitel zajišťující montáž vyhrazeného elektrického zařízení třídy A a) odpovídá z hlediska bezpečnosti práce a provozu za uspořádání jemu vymezeného pracoviště, které mu bylo předáno a které převzal, b) předá, nedohodne-li se s objednatelem jinak, po ukončení montáže objednateli spolu se zařízením 1. průvodní nebo projektovou dokumentaci vyhrazeného elektrického zařízení odpovídající skutečnému provedení zohledňující právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu; součástí je protokol o určení vnějších vlivů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, 2. zprávu o výchozí revizi vyhrazeného elektrického zařízení. (6) Bude-li výchozí revize na vyhrazeném elektrickém zařízení třídy A vzhledem k rozsahu revize prováděna po částech a budou-li vystavovány na tyto části jednotlivé výchozí zprávy o revizi, musí být před předáním a uvedením celého vyhrazeného elektrického zařízení do trvalého provozu vystavena jedna souhrnná zpráva o výchozí revizi, k čemuž lze využít jednotlivé výchozí zprávy o revizi; obdobně se postupuje při pravidelné a mimořádné revizi. (7) Revize na vyhrazeném elektrickém zařízení třídy A musí být provedena rovněž v případě změny a) jisticího prvku, s výjimkou případu uvedeného v § 15 odst. 2 písm. c) a d), b) ochrany před úrazem elektrickým proudem. Rozsah revize, kterou si změna vyžádá, stanoví revizní technik. Změna se zaznamená do projektové dokumentace nebo se zaznamená do průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce, dovozce, osoby zplnomocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora (dále jen „výrobce“) s jeho souhlasem. (8) U vyhrazeného elektrického zařízení třídy A uvedeného na trh podle jiného právního předpisu4) se výchozí revize nevyžaduje. Provede se jen prohlídkaprohlídka zaměřená na splnění podmínek pro instalaci s ohledem na vnější vlivy a podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace; to neplatí, má-li být toto zařízení po opravě nebo přemístění znovu používáno. Ustanovení věty první se nevztahuje na napájecí a navazující vyhrazená elektrická zařízení. § 14 Požadavky na bezpečnost práce provozovaných vyhrazených elektrických zařízení (1) Provozovat lze jen vyhrazené elektrické zařízení třídy A, k němuž má organizace průvodní nebo projektovou dokumentaci skutečného stavu jeho instalace zohledňující právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu11) a jehož stav byl ověřen pravidelnou, popřípadě mimořádnou revizí podle části B bodu 2 přílohy č. 7 k této vyhlášce v rozsahu a u pravidelné revize ve lhůtě stanovené řádem prohlídekprohlídek, údržby a revizí zpracovaným podle odstavce 3. (2) Provozovat lze jen vyhrazené elektrické zařízení třídy B, jehož stav byl ověřen a) kontroloukontrolou podle části B přílohy č. 9 k této vyhlášce a ve lhůtě podle části B přílohy č. 8 k této vyhlášce nebo ve lhůtě podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, pokud tato uvádí lhůty kratší nebo rozsah širší, b) prohlídkouprohlídkou podle části A přílohy č. 9 k této vyhlášce a zkouškou chodu podle části B bodu 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce 1. u skupin B1, B2 a B3 před každým jeho použitím, 2. u skupiny B4 každých 6 měsíců. (3) V řádu prohlídekprohlídek, údržby a revizí pro provoz vyhrazeného elektrického zařízení třídy A, který musí být odsouhlasen schvalující osobouschvalující osobou, se určí a) jednotlivé úkony prohlídekprohlídek, zkoušek a údržby včetně preventivní údržby s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých vyhrazených elektrických zařízení obsažených v průvodní dokumentaciprůvodní dokumentaci, k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti práce a provozu a k provozním podmínkám vyhrazených elektrických zařízení, a to i z hlediska působení vnějších vlivů, b) intervaly provádění úkonů podle písmene a), c) způsob evidence výsledků údržby, prohlídekprohlídek a zkoušek a zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě vyhrazeného elektrického zařízení, d) lhůty a rozsah revizí a zkoušek podle části A přílohy č. 8 k této vyhlášce nebo podle průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, pokud tato uvádí lhůty kratší nebo rozsah širší. (4) Prozatímní vyhrazené elektrické zařízení, zejména vyhrazené elektrické zařízení na staveništích a demolicích, na výzkumných, vývojových a obdobných pracovištích, na dočasných stavbách, například pro stavby zábavních zařízení a pro přehlídky, a vyhrazené elektrické zařízení mobilních drticích a třídicích linek je nutné v době, kdy není používáno, vypnout, pokud jeho vypnutím nebude ohrožena bezpečnost práce nebo provozu. O nutnosti ponechat je v provozu rozhodne osoba odpovědná za bezpečnost práce a provozu vyhrazeného elektrického zařízení. § 15 Zajištění bezpečnosti práce a provozu po opravě, přemístění a změnách na vyhrazených elektrických zařízeních (1) Vyhrazené elektrické zařízení lze po opravě provozovat až po ověření, že jeho uvedení do provozu nemůže mít za následek ohrožení bezpečného stavu opraveného, popřípadě navazujícího vyhrazeného elektrického zařízení, o čemž se vyhotoví záznam do provozní knihy nebo se tento záznam založí do příslušné provozní dokumentace. Pokud však vyhrazené elektrické zařízení po opravě vykazuje změny svých elektrických nebo funkčních vlastností, provede se revize, přičemž zpráva o revizi nahrazuje záznam; o tom, zda vyhrazené elektrické zařízení po opravě vyžaduje provedení revize, rozhodne osoba odpovědná za bezpečnost práce a provozu vyhrazeného elektrického zařízení. (2) Revize se po přemístění a provedené změně nevyžaduje u vyhrazeného elektrického zařízení třídy A a) do 35 kV střídavých nebo stejnosměrných určeného k rozvodu elektrické energie a do 6,6 kV střídavých nebo stejnosměrných určeného k přeměně elektrické energie, u kterého oproti stavu v době předchozí revize došlo pouze ke změně umístění předmětného vyhrazeného elektrického zařízení nebo prodloužení, zkrácení nebo výměně elektrického rozvodu, pokud tato změna nevyžaduje současně i změnu nastavení hodnoty některého z jisticích prvků; toto ustanovení se nepoužije u instalace vyhrazeného elektrického zařízení stavby25), u které bylo povoleno užívání26), a u vyhrazeného elektrického zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, b) do 35 kV střídavých nebo stejnosměrných určeného k dobývání nerostů nebo k dopravě nerostů v souvislosti s tímto dobýváním, u kterého oproti stavu v době předchozí revize došlo pouze ke změně umístění vyhrazeného elektrického zařízení v rámci jednoho pracoviště nebo z jednoho pracoviště na pracoviště navazující, pokud tato změna nevyžaduje současně i změnu nastavení hodnoty některého z jisticích prvků, c) u kterého oproti stavu v době předchozí revize byly odpojeny některé části určené k přeměně, rozvodu nebo spotřebě elektrické energie, a to i v případě, že je současně provedena změna nastavení hodnoty některého z jisticích prvků, d) do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných, u kterého byla provedena změna výkonu některé části provozovaného vyhrazeného elektrického zařízení určené ke spotřebě elektrické energie, a to i v případě, že je současně provedena změna nastavení hodnoty jeho jisticího prvku; toto ustanovení se nepoužije u instalace vyhrazeného elektrického zařízení stavby, u které bylo povoleno užívání, s výjimkou předčasného užívání27) nebo zkušebního provozu28). (3) Pokud se v případech uvedených v odstavci 2 neprovede revize, lze vyhrazené elektrické zařízení třídy A provozovat jen za předpokladu, že a) provedením změn uvedených v odstavci 2 není ohrožena bezpečnost práce a provozu jak předmětným, tak i popřípadě navazujícím elektrickým zařízením, b) změny budou před jejich provedením schváleny a následně zaznamenány fyzickou osobou, k jejímž povinnostem to náleží, do projektové a provozní dokumentace, popřípadě do průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace výrobce s jeho souhlasem, a následně odsouhlaseny vedoucím elektrotechnikem; v případech, kdy je to z hlediska bezpečnosti práce a provozu nezbytné, je možno změny v dokumentaci provést i dodatečně, nejpozději však do 15 dnů od události, která změnu dokumentace vyvolala, c) před uvedením elektrického zařízení do provozu bude provedena osobou odborně způsobilou podle § 7 až 9 prohlídkaprohlídka a zkouška předmětného zařízení a d) o provedených změnách a o výsledku prohlídkyprohlídky a zkoušky podle písmene c) vyhotoví fyzická osoba, která prohlídkuprohlídku a zkoušku vyhrazeného elektrického zařízení provedla, záznam v provozní knize nebo se tento záznam založí do příslušné provozní dokumentace. (4) Záznam podle odstavce 1 a odstavce 3 písm. d) obsahuje a) vymezení rozsahu opravy nebo změny na vyhrazeném elektrickém zařízení, b) soupis provedených úkonů opravy nebo změny a úkonů k ověření jeho bezpečného stavu a schopnosti bezpečného provozu včetně výsledků případných prohlídekprohlídek a zkoušek a c) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která úkony potřebné k ověření bezpečného stavu a schopnosti bezpečného provozu provedla, datum a čas, kdy byly tyto úkony provedeny, a s jakým výsledkem. (5) Povinnost provést pravidelnou revizi není změnou na vyhrazeném technickém zařízenívyhrazeném technickém zařízení třídy A ani jeho opravou dotčena; lhůta k jejímu provedení počíná běžet dnem skončení výchozí, předchozí pravidelné nebo mimořádné revize. ČÁST PÁTÁ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU PŘI OBSLUZE A PŘI PRÁCI NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH § 16 Společné požadavky pro práci na vyhrazených elektrických zařízeních a pro jejich obsluhu (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení a jeho obsluhu smí provádět jen osoba a) odborně způsobilá, proškolená a zacvičená s platným doklademdokladem podle § 6 odst. 3, § 7 odst. 5 nebo osvědčením podle § 10 odst. 4, jsou-li tyto dokumenty pro danou činnost vyžadovány, přičemž se při přidělování práce zohlední rozsah uvedený v dokladudokladu nebo osvědčení, popřípadě druh práce, pro kterou je zaměstnanec proškolený a zacvičený, a b) zdravotně způsobilá pro obsluhu a práci na vyhrazených elektrických zařízeních; zdravotní způsobilost doloží příslušným lékařským posudkem. Za zdravotně způsobilého nelze uznat toho, kdo trpí nemocemi vylučujícími zdravotní způsobilost k obsluze a opravám vysokonapěťových elektrických zařízení a k práci na elektrických zařízeních podle jiného právního předpisu29). (2) Ve skupině dvou a více osob provádějících práci na vyhrazeném elektrickém zařízení třídy A musí být zaměstnavatelem určen předák, který je povinen a) zajistit bezpečnost osob své skupiny, bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů organizace, b) přidělovat práci odpovídající schopnostem osoby a její odborné způsobilosti, je-li vyžadována. (3) Pokud práci vykonává více pracovních skupin, musí být pro každou z nich určen zaměstnavatelem předák. Koordinaci činností pracovních skupin zajišťuje jedna zaměstnavatelem určená koordinující osoba. (4) Při práci podle příkazu B podle § 22 se za předáka považuje vedoucí práce nebo osoba provádějící dozor, je-li určena. (5) Při práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod dohledem se osoba provádějící dohled před zahájením práce ujistí, že byla provedena nezbytná bezpečnostní opatření a v průběhu prací ověřuje podle potřeby stav pracoviště a dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Osoba pracující pod dohledem postupuje tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce a provozu a v případě, že dostane pokyn odporující takovému postupu, nevykoná jej. (6) Při práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod dozorem osoba provádějící dozor nepřetržitě sleduje stav pracoviště a dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, pracovních postupů a používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek od okamžiku, kdy je povolen vstup na pracoviště. Každý, kdo provádí práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod dozorem, je povinen dbát pokynů osoby provádějící dozor. (7) Pracovní postup pro práci na vyhrazeném elektrickém zařízení schvaluje odpovědná odborná osobaodpovědná odborná osoba nebo schvalující osobaschvalující osoba. S pracovním postupem musí být každý, koho se to týká, předem a opakovaně ve lhůtách ne delších než 3 roky prokazatelně seznámen. (8) Organizace vybaví zaměstnance potřebnými měřicími přístroji. Zaměstnanec musí být s používáním těchto měřicích přístrojů a osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek předem a opakovaně ve lhůtách ne delších než 3 roky seznamován; seznámení musí být doloženo. § 17 Obsluha vyhrazených elektrických zařízení (1) Obsluhovat vyhrazené elektrické zařízení smí a) do napětí 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných osoba, která byla s tímto zařízením a s požadavky výrobce seznámena, a to zejména s jeho funkcí, riziky a místními bezpečnostními předpisy, přičemž musí být předmětné vyhrazené elektrické zařízení provedeno tak, aby při jeho obsluze nikdo nepřišel do styku s částmi pod napětím vyšším, než je organizací stanovené dovolené bezpečné malé napětí zohledňující podmínky vnějších vlivů; seznámení musí být doloženo, b) bez omezení napětí osoba poučenáosoba poučená podle § 6 a elektrotechnik, c) v rámci soustavné přípravy na povolání i osoba mladší 18 let, a to pod dozorem elektrotechnika. (2) Obsluhou vyhrazeného elektrického zařízeníObsluhou vyhrazeného elektrického zařízení v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin pověří organizace pouze osobu, jejíž teoretické znalosti a praktické dovednosti týkající se obsluhy těchto zařízení a ochranných systémů byly ověřeny; ověření musí být doloženo. (3) Osoba obsluhující vyhrazené elektrické zařízení se smí dotýkat jen těch jeho částí, které jsou k tomu určené, například rukojetí vypínačů, táhel odpínačů a páček nebo tlačítek spínačů. K obsluhovaným částem zařízení musí být vždy volný přístup. (4) Osoba obsluhující vyhrazené elektrické zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných se nesmí přiblížit k živým částem pod napětím blíže než na vzdálenost D2 uvedenou v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 18 Přemísťování vlečných kabelů nad 6 kV pod napětím (1) Vlečné kabely vysokého napětí nad 6 kV do 35 kV pod napětím smí přemísťovat a) osoba alespoň poučená nebo b) jiná fyzická osoba, která byla s bezpečností práce a provozu týkající se této činnosti řádně seznámena, a to pod dozorem osoby alespoň poučené. (2) Při činnosti podle odstavce 1 nesmí ten, kdo ji provádí, přijít do styku s částmi pod napětím vyšším, než je organizací stanovené dovolené bezpečné malé napětí zohledňující podmínky vnějších vlivů. § 19 Bezpečnostní opatření při práci na vyhrazených elektrických zařízeních bez napětí (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení bez napětí jsou práce na takovém vyhrazeném elektrickém zařízení nebo jeho částech, které nejsou pod napětím ani na nich není nebezpečný elektrický náboj. Pro tyto práce musí být předem stanovena opatření k zajištění pracovištězajištění pracoviště. (2) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení bez napětí může vykonávat a) elektrotechnik nebo b) osoba poučenáosoba poučená, a to 1. do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných samostatně podle pracovního postupu nebo podle pokynů elektrotechnika, 2. nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných pod dohledem elektrotechnika. (3) Před zahájením práce na vyhrazeném elektrickém zařízení bez napětí se provede zajištění pracovištězajištění pracoviště vypnutím a odpojením, a to ze všech stran možného napájení. V místě vypnutí a odpojení se umístí bezpečnostní tabulka se zákazem zapnutí a připojení. Aby nedošlo k nežádoucímu zapnutí, musí být vypínač, odpínač nebo odpojovač uzamčen nebo jinak zajištěn, rozpojeny ovládací obvody a vypnuto dálkové ovládání; u tlakovzdušných pohonů musí být uzavřeny ventily tlakovzdušného ovládání. (4) V případě práce na silovém obvodu vyhrazeného elektrického zařízení se musí pojistkové vložky a hlavice vyjmout a bezpečně uschovat. (5) Po vypnutí a odpojení vyhrazeného elektrického zařízení se zkoušečkou nebo měřicím přístrojem ověří, zda elektrické zařízení nebo jeho část, na níž se má pracovat, je ve všech pólech nebo fázích bez napětí. Před a po ověřování beznapěťového stavu je nutno se přesvědčit o správné funkci zkoušečky nebo měřicího přístroje. Zkratovací zařízení, pokud není součástí elektrického zařízení, se může instalovat až po ověření beznapěťového stavu, a to tak, že se nejdříve spojí se zemí a potom se připojí na všechny vodiče ve všech pólech nebo fázích u vypnutého a odpojeného zařízení. (6) U vyhrazeného elektrického zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných se zkratování a uzemnění musí provést a) ze všech stran možného napájení, pokud vedoucí elektrotechnik neurčí současně s přijetím náhradních opatření jiný způsob, b) na pracovišti, a pokud to není možné, pak nejméně jedno zkratování a uzemnění musí být z tohoto pracoviště viditelné. Zároveň se podle místních podmínek učiní opatření, aby nikdo nemohl vstoupit na místo s nezakrytými živými částmi pod napětím, například ohrazení nebo uzamknutí prostoru, umístění bezpečnostní tabulky se zákazem vstupu nebo ohraničení páskou. § 20 Bezpečnostní opatření při práci na vyhrazených elektrických zařízeních v blízkosti částí pod napětím (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení v blízkosti části pod napětím je práce, při které se osoba sama ani předměty nedotýká živé části pod napětím. Nesmí se přiblížit jakoukoliv částí těla ani vodivým předmětem k nezakrytým živým částem pod napětím na vzdálenost menší, než je nebezpečná zóna D1 podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, ani za izolovanou ochrannou část chránící před nahodilým dotykem s nezakrytou živou částí pod napětím podle přílohy č. 10 k této vyhlášce. (2) Práci v blízkosti části pod napětím může vykonávat a) na vyhrazeném elektrickém zařízení do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných 1. elektrotechnik nebo 2. osoba poučenáosoba poučená, a to pod dohledem elektrotechnika nebo samostatně podle pracovního postupu, byla-li pro tuto práci prakticky zacvičena, b) na vyhrazeném elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných 1. elektrotechnik, a to i v zóně přiblížení D3 podle přílohy č. 10 k této vyhlášce, 2. osoba poučenáosoba poučená, a to pod dozorem elektrotechnika, 3. o napětí do 35 kV osoba poučenáosoba poučená, a to pod dohledem elektrotechnika podle pracovního postupu, byla-li pro tuto práci prakticky zacvičena. (3) Při pracích, kde není možno dodržet vzdálenosti D3 podle přílohy č. 10 k této vyhlášce a vyhrazené elektrické zařízení nelze z vážných důvodů vypnout, musí být živé části zajištěny zábranou znemožňující nebezpečné přiblížení nebo dotyk s nimi. (4) Práce na elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných v blízkosti nezakryté živé části pod napětím je zakázána, pokud by byla osoba nucena pracovat na tomto zařízení v předklonu nebo v jiné nestabilní poloze. § 21 Bezpečnostní opatření při práci na vyhrazených elektrických zařízeních pod napětím (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím je práce, při které je osoba v přímém styku s nezakrytou živou částí vyhrazeného elektrického zařízení pod napětím nebo je v nebezpečné zóně kteroukoliv částí těla nebo nástrojem, přístrojem nebo zařízením, se kterými pracuje; za nebezpečnou zónu se pro účely této vyhlášky považuje prostor kolem vyhrazeného elektrického zařízení nebo jeho části pod napětím, ve kterém úroveň a způsob izolace nechrání před nebezpečím od tohoto zařízení, tedy prostor okolo nezakrytých živých částí, do kterého není dovoleno pronikat bez provedení ochranných opatření v prostoru vymezeném vzdáleností D1 v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Za práci pod napětím se považuje i práce na vyhrazeném elektrickém zařízení sice vypnutém, ale jinak nezajištěném, práce na elektrickém zařízení ve výstavbě, které nebylo dosud připojeno pod napětí, avšak je v blízkosti nezakryté živé části pod napětím, a práce v místě, kde nelze vyloučit vznik nebezpečného napětí indukcí souběžného nebo křižujícího vedení. (3) Práci na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím může vykonávat a) do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných elektrotechnik, avšak v prostorách těsných a vlhkých, například prostředí s volně kapajícími kapkami, elektrotechnik pod dozorem dalšího elektrotechnika, b) nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných elektrotechnik pod dozorem dalšího elektrotechnika, který má praxi na příslušném napětí alespoň 3 roky. (4) Na vyhrazeném elektrickém zařízení pod napětím lze pracovat, jen pokud nelze potřebnou část vyhrazeného elektrického zařízení nebo celé zařízení vypnout, jsou-li zařízení přehledná a části, na nichž se má pracovat, přístupné a byl-li pro tuto práci zpracován pracovní postup. (5) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných pod napětím jsou zakázány a) v prostorách těsných a vlhkých a na všech pracovištích venku za nepříznivých atmosférických podmínek, zejména za deště, bouřky, snížené viditelnosti, mlhy, vichřice a sněžení, b) pokud by byla osoba nucena pracovat na tomto zařízení v předklonu nebo v jiné nestabilní poloze. (6) Při práci na částech vyhrazeného elektrického zařízení pod napětím smí být nechráněná pouze ta jeho část, na které se pracuje. U ostatních částí pod napětím musí být chráněny zábranami, přičemž je nutno dodržet vzdálenost vně zóny D1 podle přílohy č. 10 k této vyhlášce. § 22 Práce na vyhrazených elektrických zařízeních podle příkazu B (1) Příkaz B je písemný dokladdoklad o nařízených technických a organizačních opatřeních sloužících k zajištění bezpečnosti osob při práci na vyhrazeném elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti. (2) Podle příkazu B se provádějí práce na vyhrazeném elektrickém zařízení a) nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných 1. k zajištění pracovištězajištění pracoviště a na zajištěném pracovišti, 2. pod napětím nebo v jeho blízkosti, b) do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných 1. nacházejícího se ve společných prostorách s vyhrazeným elektrickým zařízením nad 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných s nezakrytou živou částí pod napětím, 2. takovém, u něhož nelze vyloučit vznik nebezpečného napětí indukcí ze souběžného nebo křižujícího vedení30). (3) Příkaz B vydává před zahájením práce elektrotechnik, který je k tomu písemně pověřen vedoucím elektrotechnikem. (4) Příkaz B se vystavuje pro a) vedoucího práce, kterým je elektrotechnik s praxí alespoň 3 roky na příslušném napětí pověřený vedením pracovní skupiny, popřípadě osoba samostatně pracující s výslednou povinností dodržovat podmínky bezpečnosti práce a provozu, nebo b) osobu provádějící dozor. (5) Příkaz B se vydává pouze pro jedno pracoviště a jednu pracovní skupinu a je platný nejdéle 24 hodin od doby, kdy vedoucí práce nebo určený dozor zajištěné pracoviště a příkaz B převzal. U déletrvající práce, kdy elektrické zařízení zůstane trvale odpojeno a zajištěno a kdy vedoucí práce nebo určený dozor se po celou dobu nemění, může být příkaz B vydán na delší dobu, nejdéle však na jeden týden. O přerušení a prodloužení příkazu B musí být proveden písemný záznam s podpisy všech osob pracovní skupiny. (6) Platnost příkazu B končí jeho písemným uzavřením a) po ukončení prací; v takovém případě se v písemném uzavření uvede datum a hodina ukončení práce, nebo b) po uplynutí doby, na kterou byl vydán. Vedoucí práce nebo osoba provádějící dozor, byla-li určena, stvrdí písemné uzavření svým podpisem. (7) Jestliže by elektrotechnik, který je oprávněn vydat příkaz B podle odstavce 3, musel pracovat na zařízení sám, musí předem příkaz B vypsat pro sebe a oznámit zahájení práce odpovědné odborné osoběodpovědné odborné osobě nebo vedoucímu elektrotechnikovi. Po ukončení práce a zapnutí zařízení je povinen odevzdat příkaz B vedoucímu elektrotechnikovi k následnému ověření správnosti postupu. (8) Před zahájením práce podle příkazu B je nutno vyznačit únikové cesty z pracoviště; ty musí zůstat po dobu výkonu práce trvale volné. (9) Pokud je vydáno více příkazů B pro několik pracovních skupin, jejichž práce by se mohly z pohledu zajištění bezpečnosti práce a provozu ovlivňovat, musí se příkazy B evidovat u koordinující osoby určené zaměstnavatelem; povel k zapnutí může být dán jedině touto koordinující osobou. § 23 Požadavky na obsah a předání příkazu B (1) Příkaz B musí obsahovat a) číslo příkazu B, b) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která příkaz B vydala, c) místo, druh a dobu trvání práce, d) datum a hodinu jeho vydání, e) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, které je příkaz B určen a která příkaz B převzala, f) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osob, které provedou zajištění pracovištězajištění pracoviště, g) způsob zajištění pracovištězajištění pracoviště, h) způsob označení nejbližšího místa, kde se nacházejí živé části pod napětím, i) jméno, popřípadě jména, a příjmení všech členů pracovní skupiny a jejich potvrzení vlastnoručními podpisy o seznámení s postupem prací, se zařízeními, která zůstala pod napětím, a se způsobem zajištění pracovištězajištění pracoviště. (2) Příkaz B může být předán a) osobně, b) poslem, c) sdělením telefonicky nebo radiofonicky se vzájemným ověřením správnosti textu a zvukovým záznamem hovoru s uvedením dne a hodiny sdělení, d) jiným spolehlivým způsobem určeným vedoucím elektrotechnikem, například elektronicky, pokud je u příkazu B zajištěna spolehlivá identifikace podpisů osob podle odstavce 1 písm. b), e), f) a i). (3) Příkaz B musí být vyhotoven v originále a kopii, pokud není využito možnosti jeho elektronického nebo obdobného předání. (4) Vedoucí práce nebo osoba provádějící dozor musí mít vždy příkaz B k dispozici na pracovišti; v případě předání telefonicky nebo radiofonicky musí mít vždy možnost opakovaně se přesvědčit o znění příkazu B. (5) Je-li příkaz B předáván osobně podle odstavce 2 písm. a) nebo poslem podle odstavce 2 písm. b), oddělí se kopie příkazu B od originálu poté, až je naplněn požadavek podle odstavce 1 písm. i) a uloží se v knize příkazů B mimo pracoviště. Originál se ponechá po dobu práce na pracovišti u vedoucího práce nebo osoby provádějící dozor. V případech, kdy je příkaz B předáván sdělením telefonicky nebo radiofonicky podle odstavce 2 písm. c) nebo jiným spolehlivým způsobem podle odstavce 2 písm. d), určí způsob a postup pro uložení příkazů B vedoucí elektrotechnik. § 24 Upuštění od vydání příkazu B (1) Práce na vyhrazeném elektrickém zařízení uvedené v § 22 odst. 2 je možno provést bez vystavení příkazu B a) jde-li o ohrožení lidského života, b) při ověřování beznapěťového stavu zkoušečkou, c) na vyhrazeném elektrickém zařízení, při které nemůže za žádných okolností dojít k překročení mezní hodnoty ustáleného proudu nebo nahromadění náboje, d) u často se opakující práce na konkrétním provozovaném vyhrazeném elektrickém zařízení, pro něž organizace vydá podrobný pracovní postup a předem s ním dotčené osoby seznámí, e) pokud je vystavování příkazů B nahrazeno vydáním vnitřního předpisu31) organizace, se kterým jsou fyzické osoby provádějící práce prokazatelně seznámeny před jejich zahájením a opakovaně každý rok; tato možnost se nepoužije, pracují-li na elektrickém zařízení zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. (2) Pracovní postup podle odstavce 1 písm. d) a vnitřní předpis organizace podle odstavce 1 písm. e) musí obsahovat alespoň náležitosti uvedené v § 23 odst. 1 písm. g) a h) a jméno, popřípadě jména, a příjmení všech odborně způsobilých osob, které smějí práce na vyhrazeném elektrickém zařízení provádět. ČÁST ŠESTÁ PODROBNĚJŠÍ POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU § 25 Technická a organizační opatření (1) Při uplatňování zásad prevence rizik32) nebo k zajištění ochrany před výbuchem plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů, s výjimkou výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, přijímá organizace technická, popřípadě i organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v pořadí a) předcházení vzniku výbušné atmosféry33), b) zabránění iniciace výbušné atmosféry, c) snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců. (2) Technická a organizační opatření v případě potřeby organizace navzájem kombinuje, popřípadě doplňuje dalšími opatřeními zamezujícími šíření výbuchu. (3) Technická a organizační opatření přijatá k prevenci a ochraně před výbuchem podle odstavců 1 a 2 organizace pravidelně přehodnocuje v určených intervalech a bezodkladně při každé změně významné z hlediska zajištění bezpečnosti práce a provozu. (4) Technická a organizační opatření v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin upravují právní předpisy, které stanoví požadavky na umístění a provedení staveb a ploch určených ke skladování, výzkumu, vývoji, výrobě, zkoušení, ničení, zneškodňování nebo zpracování výbušninzpracování výbušnin34) a požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu při výrobě, zpracování, výzkumu, vývoji, zkoušení, ničení, zneškodňování a přenášení výbušninvýbušnin35). § 26 Posouzení rizika výbuchu (1) Organizace posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání, b) pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny, a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné, c) používaná elektrická zařízení včetně instalace, technologické procesy, použité materiály nebo látky, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení, d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu. (2) Riziko výbuchu organizace posuzuje komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu. (3) Klasifikace prostorů a prostředí uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce se nepoužije, pokud je zařazení prostředí s nebezpečím výbuchu provedeno podle jiného právního předpisu36). (4) Při posuzování rizika výbuchu posuzuje organizace i prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout. § 27 Požadavky na technická a organizační opatření, na posouzení rizika výbuchu a na dokumentaci (1) Organizace po provedení technických a organizačních opatření podle § 25 a posouzení rizika výbuchu podle § 26 a) zařazuje prostory podle části A přílohy č. 11 k této vyhlášce jako prostředí s nebezpečím výbuchu nebo prostředí bez nebezpečí výbuchu, b) zabezpečí v prostorech klasifikovaných jako prostředí s nebezpečím výbuchu plnění podrobnějších požadavků podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, c) zabezpečí vypracování dokumentace o ochraně před výbuchem podle odstavců 2 a 3 a její vedení. (2) Dokumentace o ochraně před výbuchem se zpracovává v návaznosti na výsledky posouzení rizika výbuchu podle § 26. (3) Dokumentace o ochraně před výbuchem obsahuje a) identifikaci nebezpečí a specifikace ohrožení a posouzení rizika výbuchu, b) technická a organizační opatření, c) zařazení prostorů podle odstavce 1 písm. a), d) určení prostorů a zařízení, u nichž budou uplatňovány požadavky podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, e) podmínky ke zřízení, vybavení, používání a udržování pracoviště včetně technického vybavení, f) požadavky na instalaci, uvedení do provozu, provoz a údržbu strojních a elektrických zařízení včetně monitorovacích a výstražných zařízení, g) stanovení pravidel spolupráce dvou a více zaměstnavatelů na jednom pracovišti a opatření k jejich uskutečňování. (4) Dokumentaci o ochraně před výbuchem v souvislosti s provozem vyhrazeného elektrického zařízení vypracuje organizace před zahájením práce; při změně pracoviště, vyhrazeného elektrického zařízení nebo organizace práce, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti práce a provozu, ji neprodleně aktualizuje. (5) V dokumentaci o ochraně před výbuchem organizace uvede, ve kterých prostorech smějí být činnosti k zajištění bezpečnosti práce a provozu prováděny jen v souladu s písemným pokynem vydaným organizací a které činnosti smějí být prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací; v dokumentaci rovněž uvede zaměstnance, kteří jsou oprávněni takový pokyn, popřípadě příkaz vydat. § 28 Školení zaměstnanců Zaměstnancům poskytuje organizace v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti práce a provozu v prostředí s nebezpečím výbuchu; zejména je seznámí v odpovídajícím rozsahu s dokumentací o ochraně před výbuchem, s technickými a organizačními opatřeními a s písemnými pokyny podle části B bodu 1 přílohy č. 12 k této vyhlášce a se způsobem používání osobních ochranných pracovních prostředků. ČÁST SEDMÁ ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU NA VYHRAZENÝCH ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH, JDE-LI O DVA A VÍCE ZAMĚSTNAVATELŮ NA TÉMŽE PRACOVIŠTI § 29 Společné požadavky (1) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů37), řídí se jejich postup zákoníkem práce; každý zaměstnavatel zajišťuje prevenci před výbuchem podle § 25 v rozsahu činností, které patří k jeho povinnostem, přičemž bere v úvahu i prostory podle § 26 odst. 4. (2) Organizace u zhotovitele provádí namátkově kontrolukontrolu a) seznámení jeho zaměstnanců s riziky a opatřeními k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště; zároveň ověřuje, jak zaměstnanci zhotovitele spolupracují při zajišťování bezpečnosti práce a provozu, b) provozní dokumentace a její dodržování; tím není dotčena povinnost zhotovitele provádět vlastní ověřování, c) zhotovitelem používaných vyhrazených elektrických zařízení z hlediska dodržování zásad bezpečnosti práce a provozu, d) dodržování právních a ostatních předpisů a pracovních postupů zaměstnanci zhotovitele z hlediska zajištění bezpečnosti práce a provozu. (3) Organizace koordinuje práce tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce a provozu, jakož i bezpečnost zaměstnanců všech zaměstnavatelů a fyzických osob nacházejících se s jejím vědomím na pracovišti. § 30 Zajištění bezpečnosti práce a provozu na předaném pracovišti (1) Organizace, která provádí hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem na základě povolení38) nebo ohlášení39), a organizace nakládající s výbušninamivýbušninami předá pracoviště k provedení práce na vyhrazeném elektrickém zařízení zhotoviteli, který je převezme, je-li to stanoveno podle § 13 odst. 5 písm. a) a podle části B bodu 2 přílohy č. 12 k této vyhlášce nebo jiným právním předpisem a v případě, když se tak organizace se zhotovitelem dohodnou; zhotovitel takové pracoviště bez souhlasu organizace nesmí dále předat. (2) Předáním pracoviště podle odstavce 1 nejsou povinnosti organizace uvedené v § 29 odst. 2 a 3 dotčeny. (3) Předání a převzetí pracoviště doloží smluvní strany zápisem, v němž uvedou a) datum a čas předání pracoviště, b) údaje o osobách oprávněných jednat jménem zhotovitele, c) jméno, popřípadě jména, příjmení a pracovní zařazení zaměstnanců zhotovitele a podzhotovitelů s uvedením, kteří z nich zajišťují prohlídkyprohlídky na předaném pracovišti, d) prohlášení nebo jiný dokladdoklad o proškolení zaměstnanců zhotovitele a podzhotovitelů organizací, přičemž obsahem proškolení je i seznámení s místními podmínkami, havarijním plánem a důležitými kontakty, e) informace o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a o spolupráci při zajišťování bezpečnosti práce a provozu zaměstnanců všech zaměstnavatelů na pracovišti. § 31 Povinnosti organizace při zaměstnávání zaměstnanců agentury práce (1) Organizace využívající pro práce na vyhrazeném elektrickém zařízení jakožto uživatel zaměstnance agentury práce40) je povinna a) seznámit zaměstnance agentury práce s právními a ostatními předpisy nezbytnými pro jeho výkon práce, proškolit, ověřit znalosti před komisí přezkoušením a vydat o tom dokladdoklad, je-li pro zamýšlenou práci požadován; tuto povinnost organizace nemá, pokud je tento zaměstnanec držitelem příslušného osvědčení vydaného obvodním báňským úřadem podle § 10 odst. 4, b) přidělovat práci odpovídající schopnostem, vědomostem a praxi zaměstnance agentury práce. (2) Pokud organizace nesplní některou z podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a), smí zaměstnanec agentury práce provádět v souvislosti s provozem vyhrazeného elektrického zařízení jen jeho obsluhu pod dohledem osoby poučenéosoby poučené. ČÁST OSMÁ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 32 Opatření při zdolávání mimořádné události Zdolávání mimořádné události41), která spočívá zejména v ohrožení života nebo zdraví, závažné provozní nehoděprovozní nehodě nebo havárii, poruše technického zařízení, ohrožení životního prostředí nebo majetku, se řídí zákoníkem práce; od ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) a b), § 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31 se lze na nezbytně nutnou dobu odchýlit, budou-li přijata opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti práce a provozu. § 33 Oznámení technického předpisu Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 34 Přechodná ustanovení (1) Požadavky stanovené v části šesté musí být splněny nejpozději do 31. prosince 2024; do té doby organizace přijme nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. (2) Organizace uvede dokumentaci zpracovanou podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky do souladu s požadavky této vyhlášky nejpozději do 31. prosince 2024. (3) Oprávnění vydané obvodním báňským úřadem organizaci k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se považuje za oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení podle této vyhlášky a zůstává v platnosti po dobu, na kterou bylo vydáno, nejvýše však po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (4) Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení zpracovaná osobou odborně způsobilou k provádění revizí a zkoušek elektrických zařízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se považuje za zprávu o revizi vyhrazeného elektrického zařízení podle této vyhlášky. (5) Pro elektrické zařízení, které se nabytím účinnosti této vyhlášky stalo vyhrazeným elektrickým zařízením třídy A, organizace zajistí do dvou let od nabytí účinnosti této vyhlášky a) zpracování dokumentace podle skutečného stavu jeho instalace podle § 13 odst. 2, b) posouzení této dokumentace projektantem a c) provedení revize. (6) Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení, které bylo před nabytím účinnosti této vyhlášky zařazeno jako vyhrazené elektrické zařízení třídy A a podle této vyhlášky je vyhrazeným elektrickým zařízením třídy B, se považuje za dokladdoklad o kontrolekontrole podle části C přílohy č. 9 k této vyhlášce po dobu platnosti zprávy o revizi. (7) Osoba s odbornou způsobilostí pracovník seznámený podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 75/2002 Sb. se považuje za osobu splňující kvalifikační požadavky § 17 odst. 1 písm. a). (8) Osoba s odbornou způsobilostí pracovník poučený podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 75/2002 Sb. se považuje za osobu poučenouosobu poučenou podle této vyhlášky, nejvýše však po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (9) Osoba s odbornou způsobilostí pracovník znalý podle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 75/2002 Sb. se považuje za osobu s odbornou způsobilostí elektrotechnik podle této vyhlášky, nejvýše však po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (10) Osoba s odbornou způsobilostí pracovník znalý s vyšší kvalifikací podle § 9 odst. 5 vyhlášky č. 75/2002 Sb. se považuje za osobu s odbornou způsobilostí elektrotechnik podle této vyhlášky po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (11) Osoba s odbornou způsobilostí pracovník pro řízení montáže, provozu a údržby elektrických zařízení podle § 9 odst. 6 vyhlášky č. 75/2002 Sb. se považuje za osobu s odbornou způsobilostí vedoucí elektrotechnik, nejdéle však po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (12) Osvědčení vydané obvodním báňským úřadem osobě odborně způsobilé k provádění revizí a zkoušek vyhrazených elektrických zařízení přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se považuje za osvědčení revizního technika podle této vyhlášky po dobu, na kterou bylo vydáno, nejvýše však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (13) Montáže, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení zahájené a neukončené ke dni účinnosti této vyhlášky se dokončí podle právní úpravy účinné do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 35 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 202/1995 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při obsluze a práci na elektrických zařízeních při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem. 2. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních. 3. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. 4. Vyhláška č. 381/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. § 36 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda: Ing. Štemberka, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Zařazení vyhrazených elektrických zařízení třídy A a třídy B do skupin Část A Zařazení vyhrazených elektrických zařízení třídy A do skupin 1. Do skupiny A1 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení a) v podzemí plynujících dolů42) a uhelných dolů, b) na povrchu v prostředí s nebezpečím výbuchu metanu SNM a s nebezpečím výbuchu uhelného prachu SNP43), c) v prostředí s nebezpečím výbuchu plynu, páry, mlhy, aerosolu nebo prachu zóna 0, zóna 20 a v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin zóna V3, d) v prostředí se stříkající nebo tryskající vodou, e) ponořené třeba jen zčásti do vody, f) na staveništích a demolicích, g) v pojízdných a převozných prostředcích; za takové prostředky se považují zejména pojízdné dílny a opravny, obytné, zdravotnické, přenosové, měřicí a vyhodnocovací vozy, elektrocentrály, převozné buňky a maringotky. 2. Do skupiny A2 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení a) v podzemí neplynujících44) neuhelných dolů, b) v prostředí s nebezpečím výbuchu neuvedeném v bodě 1, c) těžních zařízení pro svislou dopravu45), nejde-li o zařízení podle bodu 1 písm. a), d) v prostředí s nebezpečím požáru nebo šíření ohně, e) v budovách konstruovaných z hořlavých materiálů, f) v uhelných lomech na velkostroji a zařízení dálkové pásové dopravy včetně jeho napájecích vedení, mobilních nebo přesuvných transformoven a čerpacích stanic, g) v místnostech určených pro shromažďování více než 200 osob. 3. Do skupiny A3 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení a) vyžadující zvláštní ochranná opatření ke snížení nepříznivých účinků stanovených v protokole o určení vnějších vlivů podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, b) mobilních nebo přesuvných transformoven a čerpacích stanic v neuhelných lomech, c) na přeměnu elektrické energie transformací se jmenovitým výkonem jednotlivých transformátorů větším než 1 MVA s napěťovými převody vn, vvn nebo zvn, d) rozvodu elektrické energie o napětí vyšším než 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných, e) trolejového vedení důlních drah46). 4. Do skupiny A4 se zařazují ostatní vyhrazená elektrická zařízení neuvedená v bodech 1 až 3. Část B Zařazení vyhrazených elektrických zařízení třídy B do skupin 1. Do skupiny B1 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení, které je organizací určeno k použití více než 250 pracovních hodin za rok, a vyhrazené elektrické zařízení, u kterého se předpokládá použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin nebo použití v plynujících a uhelných dolech. 2. Do skupiny B2 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení, které je organizací určeno k použití od 100 do 250 pracovních hodin za rok. 3. Do skupiny B3 se zařazuje vyhrazené elektrické zařízení, které je organizací určeno k použití méně než 100 pracovních hodin za rok. 4. Do skupiny B4 se zařazuje elektronický přístroj a elektrický spotřebič obdobného charakteru do napětí 400 V a prodlužovací šňůra a odpojitelný přívod do napětí 400 V, které jsou organizací určeny k použití jen v prostředí bez nebezpečí výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo v prostředí bez nebezpečí výbuchu a požáru výbušninvýbušnin, a to bez ohledu na počet pracovních hodin za rok. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Rozsah a rozlišovací znaky oprávnění a osvědčení k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení třídy A Část A Rozsah oprávnění a osvědčení podle provozního napětí vyhrazeného elektrického zařízení\| Rozlišovací znak ---\|--- Vysoké, velmi vysoké a zvláště vysoké napětím s uvedením provozního napětí \\- do 35 kV, \\- do 230 kV nebo \\- bez omezení napětí\| E1 Napětí do 1 kV střídavých nebo 1,5 kV stejnosměrných\| E2 Zařízení pro ochranu před atmosférickou elektřinou a přepětím nebo statickou elektřinou\| E3 Část B Rozsah oprávnění a osvědčení podle umístění vyhrazeného elektrického zařízení\| Rozlišovací znak ---\|--- Prostředí bez nebezpečí výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů nebo prostředí bez nebezpečí výbuchu a požáru výbušninvýbušnin\| C1 Prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par, mlh, aerosolů nebo prachů\| C2 Prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin\| C3 Těžní zařízení pro svislou dopravu\| C4 Část C Rozsah oprávnění podle druhu činnosti\| Rozlišovací znak ---\|--- Montáž\| M Opravy\| O Revize\| R Zkoušky\| Z Příloha č. 3 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. ZÁPIS o přezkoušení z odborné způsobilosti elektrotechnik podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 123/2022 Sb. 390kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Elektrotechnik – písemný doklad podle § 7 odst. 7 vyhlášky č. 123/2022 Sb. 364kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. PROTOKOL o určení vnějších vlivů na pracovišti ... vypracovaný podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 123/2022 Sb. odbornou komisí organizace (úplný název organizace zajišťující vypracování protokolu) 491kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Požadavky kladené na prohlídku a zkoušky (zkoušení a měření) při výchozí, pravidelné a mimořádné revizi u vyhrazených elektrických zařízení třídy A Část A Prohlídka ProhlídkaProhlídka předchází zkoušce. ProhlídkouProhlídkou při výchozí, pravidelné a mimořádné revizi se ověřuje a) způsob, popřípadě stav ochrany před úrazem elektrickým proudem včetně vzdáleností, pokud jde např. o ochranu přepážkami nebo kryty, zábranami nebo polohou, b) použití protipožárních přepážek nebo jiných bezpečnostních opatření proti šíření ohně a ochrana před tepelnými účinky, c) volba vodičů s ohledem na proudovou zatížitelnost a úbytek napětí, d) volba, seřízení, selektivita a koordinace ochranných a kontrolních (monitorovacích) přístrojů, e) volba, umístění a instalace vhodných přepěťových ochran, pokud jsou vyžadovány nebo určeny, f) volba, umístění a instalace vhodných a dostatečně oddělujících odpojovačích a spínacích přístrojů, g) volba, umístění a instalace vyhrazených elektrických zařízení a ochranných opatření s ohledem na vnější vlivy a mechanické namáhání, oprávněnost zatřídění a označení prostředí z hlediska vnějších vlivů, h) označení středních a ochranných vodičů, i) vybavení schématy, výstražnými nápisy a dalšími podobnými informacemi požadovanými jinými právními předpisy, technickými dokumenty nebo technickými normami, j) označení obvodů, nadproudových ochranných přístrojů, spínačů, svorek apod., k) způsob označování, zakončování a spojování kabelů, l) přístupnost z hlediska ovládání, značení, provozu a údržby, m) opatření proti elektromagnetickému rušení, n) zda neživé části jsou spojeny s uzemněním, mají-li být, o) volba stavu elektrických vedení, p) stav a vybavenost osobními ochrannými pracovními prostředky, pomůckami a hasicími přístroji. Část B Zkouška (zkoušení a měření) I. Obecné požadavky Zkoušení a měření se u revidovaného vyhrazeného elektrického zařízení provede v pořadí 1. spojitost ochranných vodičů a vodičů pro pospojování a k uvedení na stejný potenciál, 2. izolační odpor elektrické instalace, 3. izolační odpor pro potvrzení účinnosti ochrany pomocí SELV, PELV nebo elektrickým oddělením, 4. izolační odpor pro potvrzení účinnosti odporu/impedance podlahy a stěn, 5. zkouška polarity, 6. automatické odpojení od zdroje, 7. účinnost doplňkové ochrany, 8. pořadí fází, 9. funkční zkouška, 10. úbytek napětí. II. Další požadavky Zkouší se zejména a) hlídače izolačního stavu, proudové chrániče a další ochranné přístroje, a to aktivací zkušebního ovládacího prvku, pokud jsou takovým vybaveny, nebo způsobem předepsaným jejich výrobcem nebo postupem podle technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, b) účinnost bezpečnostních zařízení, jako jsou zařízení pro nouzové vypnutí, blokovací opatření a hlídače tlaku, c) funkční schopnost hlásičů a ukazatelů stavu, jako jsou zařízení pro zpětná hlášení při dálkovém ovládání spínačů, světelné hlásiče apod., d) elektrická pevnost izolace (zkouškou přiloženým napětím), a to jen v případě, že použitá elektrická zařízení nemají výrobcem doloženo zajištění požadovaných vlastností, e) funkčnost přepěťových ochran. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Podklady nezbytné pro provedení revize vyhrazených elektrických zařízení třídy A, náplň revize a obsah zprávy o revizi vyhrazeného elektrického zařízení Část A Podklady nezbytné pro provedení revize vyhrazeného elektrického zařízení 1. Pro výchozí revizi a) průvodní nebo projektová dokumentace vyhrazeného elektrického zařízení, b) výpočet řízení rizika podle normových hodnot pro zařízení určená na ochranu před účinky atmosférické elektřiny se začleněním posuzovaného systému ochrany před bleskem a přepětím do příslušné třídy LPS (lightning protection system) a třídy LPL (ligtning protection level), technickou zprávu obsahující dokumentaci LPS/LPL, popis návrhu včetně technických výkresů, doprovodnou technickou dokumentaci jednotlivých použitých součástí prokazující jejich vhodnost k použití v dané třídě LPS/LPL splněním normativních hodnot, c) podmínky pro údržbu vyhrazeného elektrického zařízení, d) protokoly o určení vnějších vlivů, e) výchozí revize těch částí elektrického zařízení objektu, provozního souboru (dílčího provozního souboru) apod., jež jsou jako celek připraveny postupně k uvedení do provozu, f) záznamy o prohlídkáchprohlídkách a zkouškách provedených na vyhrazeném elektrickém zařízení v průběhu jeho montáže, g) záznamy o provedených opatřeních, prohlídkáchprohlídkách a zkouškách provedených v průběhu rekonstrukce vyhrazeného elektrického zařízení, které nemůže být ze závažných společenských, národohospodářských nebo technologických důvodů bez napětí po celou dobu provádění prací. 2. Pro pravidelnou a mimořádnou revizi a) provozní a projektová dokumentace vyhrazeného elektrického zařízení, b) v případě provedení změny na vyhrazeném elektrickém zařízení od předchozí revize jejich záznamy do projektové a provozní dokumentace, popřípadě do návodu výrobce (§ 15 odst. 3 písm. b)), c) protokoly o určení vnějších vlivů, d) záznamy o výsledcích provedených prohlídekprohlídek a zkoušek a o zjištěných a odstraněných závadách při provozu a údržbě za období od předchozí revize, e) zpráva o předchozí revizi a dokladydoklady o odstranění závad zjištěných při předchozí revizi, f) dokladydoklady o výkonu vrchního dozoru státní báňské správy vztahující se k revidovanému zařízení za období od předcházející revize, g) stanovisko odborného orgánu, pracoviště nebo znalce ustanoveného Českým báňským úřadem, pokud je právním předpisem vyžadováno, h) dokladdoklad uvádějící důvody mimořádné revize, i) dokladdoklad revizního technika o tom, že se prohlídkaprohlídka nebo zkouška nevyžaduje (§ 12 odst. 4). Část B Náplň revize vyhrazeného elektrického zařízení 1. Při výchozí revizi se s přihlédnutím k druhu vyhrazeného elektrického zařízení provede a) ověření shody skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízení s projektovou dokumentací a s průvodní dokumentacíprůvodní dokumentací zařízení a ověření úplnosti průvodní dokumentaceprůvodní dokumentace, b) prohlídkaprohlídka vyhrazeného elektrického zařízení z pohledu splnění podmínek pro instalaci ve vztahu k vnějším vlivům podle průvodní a projektové dokumentace, c) opatření k ověření stavu revidovaného zařízení zahrnující prohlídkuprohlídku, měření a zkoušení, d) splnění podmínek stanoviska podle části A bodu 2 písm. g), e) výpočet hodnot, které jsou pro revizi nezbytné. 2. Při pravidelné a mimořádné revizi se s přihlédnutím k druhu vyhrazeného elektrického zařízení provede a) ověření shody skutečného provedení vyhrazeného elektrického zařízení s projektovou a provozní dokumentací zařízení a ověření úplnosti provozní dokumentace, b) prohlídkaprohlídka skutečného stavu vyhrazeného elektrického zařízení z pohledu splnění původních podmínek pro instalaci ve vztahu k vnějším vlivům podle průvodní, projektové a provozní dokumentace a posouzení případných změn provedených od poslední revize včetně záznamů do projektové a provozní dokumentace, popřípadě do návodu výrobce, c) kontrolakontrola odstranění závad zjištěných při předchozí revizi, d) ověření stavu revidovaného zařízení zahrnující prohlídkuprohlídku, měření a zkoušení, e) kontrolakontrola splnění podmínek stanoviska podle části A bodu 2 písm. g), f) výpočet hodnot, které jsou pro revizi nezbytné. Část C Obsah zprávy o revizi vyhrazeného elektrického zařízení Zpráva o revizi vyhrazeného elektrického zařízení obsahuje a) obchodní firmu nebo název, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o podnikající fyzickou osobu, která revidované zařízení provozuje nebo bude provozovat, b) vymezení rozsahu revidovaného zařízení a jeho technických parametrů, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technika, který revizi provedl; elektronické předání revizní zprávy potvrzené uznávaným elektronickým podpisem tímto není vyloučeno, d) určení druhu revize (výchozí, pravidelná, mimořádná), e) datum zahájení a ukončení revize a datum vypracování a předání zprávy o revizi, f) soupis použitých měřicích přístrojů s údaji umožňujícími jejich identifikaci, g) seznam podkladů použitých k provedení revize, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech, h) soupis provedených úkonů (mimo jiné prohlídkaprohlídka, zkouška, měření a vyhodnocení), i) naměřené hodnoty, j) soupis zjištěných závad s uvedením porušených právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, k) slovní zhodnocení, zda je vyhrazené elektrické zařízení schopno bezpečného provozu, zda je provedení ochrany před účinky atmosférické elektřiny a ochrany před účinky statické elektřiny v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu11) a zda je ve stavu způsobilém plnit požadovanou funkci; v případě, že není vyhrazené elektrické zařízení schopno bezpečného provozu, doplní se odůvodnění tohoto závěru, l) vyhodnocení záznamů o výsledcích provedených prohlídekprohlídek a zkoušek a o odstraňování závad zjištěných při předchozí revizi, při provozu a při údržbě vyhrazeného elektrického zařízení, m) potvrzení o předání a převzetí zprávy o revizi provozovatelem. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Nejdelší přípustné lhůty pravidelných revizí a zkoušek vyhrazených elektrických zařízení třídy A, pravidelných kontrol vyhrazených elektrických zařízení třídy B a prohlídek a zkoušek pomůcek Část A Vyhrazené elektrické zařízení třídy A SKUPINA\| Nejdelší přípustná lhůta po výchozí revizi nebo mezi pravidelnými revizemi ---\|--- A1\| 13 měsíců A2\| 2 roky A3\| 4 roky A4\| 5 let Část B Vyhrazené elektrické zařízení třídy B SKUPINA\| TŘÍDA OCHRANY\| Nejdelší přípustná lhůta kontroly od začátku používání nebo mezi pravidelnými kontrolami ---\|---\|--- B1\| I\| 2 měsíce \| II a III\| 3 měsíce B2\| I\| 3 měsíce \| II a III\| 6 měsíců B3\| I\| 6 měsíců \| II a III\| 12 měsíců B4\| I\| 24 měsíců \| II a III\| 24 měsíců Část C Pomůcky podléhající provádění pravidelných prohlídek a zkoušek a lhůty provádění těchto prohlídek a zkoušek Pomůcka\| Lhůty pravidelných prohlídek (v měsících)\| Lhůty pravidelných zkoušek (v měsících) ---\|---\|--- Zkoušečka napětí\| 12\| 24 Fázovací souprava nad 1 kV\| 12\| 24 Manipulační tyč\| \| -\| měřicí tyč na izolátory vvn\| 12\| 24 -\| vypínací tyč vn\| -\| 24 -\| pojistkové kleště vn\| -\| 24 Záchranný hák\| -\| 24 Izolační rukavice\| 12\| 24 Izolační koberec, plošina a stojan\| 24\| - Izolační galoše\| 24\| - Příloha č. 9 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Náplň prohlídky a kontroly a obsah dokladu o kontrole vyhrazeného elektrického zařízení třídy B Část A Náplň prohlídky Při prohlídceprohlídce se ověřuje, zda a) kryty, držadla, ovládací a regulační prvky apod. nejsou poškozeny tak, že by tím byla snížena ochrana před úrazem elektrickým proudem, b) pohyblivý přívod nemá poškozenou, zpuchřelou nebo nadměrně ztvrdlou izolaci, c) je přívod u vstupu do vyhrazeného elektrického zařízení opatřen ochrannou návlačkou a zajištěn proti vytržení, d) vidlice, nástrčka a zásuvka nebo přívodka nejsou poškozené, e) pevně připojený pohyblivý přívod u vyhrazeného elektrického zařízení třídy ochrany II a III je neoddělitelně spojen s vidlicí, f) větrací otvory nejsou zaprášené nebo zakryté, g) nechybí či není poškozeno označení umožňující jeho identifikaci vyhrazeného elektrického zařízení (název, výrobce a výrobní, popřípadě jiné identifikační číslo zařízení - například inventární). Část B Náplň kontroly Provede se 1. prohlídkaprohlídka podle části A a dále se zjišťuje v souladu s návodem výrobce například zda a) připojovací svorky mají dotažené připojovací šrouby a vodiče v nich jsou spolehlivě připojeny, b) ploché násuvné spoje mají spolehlivý elektrický i mechanický styk, c) pájené spoje nejeví známky nespolehlivého spojení, d) vnitřní vedení nemá poškozenou izolaci (prodřenou, přiskřípnutou) a nepřechází přes ostré hrany, e) spínač a další ovládací prvky (např. přepínač, regulátor otáček) nejsou poškozeny tak, aby byla snížena ochrana před nebezpečným dotykem, a jsou spolehlivě připojeny, f) spínač umožňuje zapnutí a vypnutí, aretační (blokovací) tlačítko je funkční a je funkční i deblokovací (odblokovací) tlačítko, g) motor není zjevně zaprášený a poškozený, nemá nadměrně zaprášené držáky kartáčů, má dostatečně dlouhé kartáče a pokud jsou nové, jsou zabroušené, lanka kartáčů, kabelová oka, pružiny apod. nejsou poškozeny, čepičky držáků kartáčů nejsou prasklé, nechybějí ani nejsou nevhodně nahrazeny, h) odrušovací kondenzátor není zjevně poškozený a připojovací vodiče nejsou obnaženy, i) topný článek nemá rozbité nebo prasklé keramické držáky topných vodičů a nechybí korálky vývodů, j) pohyblivý přívod je správně zapojený. U transformátoru, je-li součástí vyhrazeného elektrického zařízení, se provede prohlídkaprohlídka podle písmen a) až e) části A a kontrolakontrola podle písmen a) až e) bodu 1, 2. měření a) odporu ochranného vodiče vyhrazeného elektrického zařízení třídy ochrany I, a to i u prodlužovacích šňůr a odpojitelných přívodů, b) izolačního odporu, c) proudu protékajícího ochranným vodičem u vyhrazeného elektrického zařízení třídy ochrany I, d) dotykového proudu u vyhrazeného elektrického zařízení třídy ochrany II a u přístupných (vnějších) vodivých částí nespojených s ochranným vodičem u třídy ochrany I, e) náhradního unikajícího proudu (jako jedna z alternativních metod jen v případě, že byl předtím s vyhovujícím výsledkem změřen izolační odpor), 3. zkouška chodu připojením na jmenovité napětí, kterou se ověří, zda a) ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě svoji funkci, aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory, b) motor má pravidelný chod bez nadměrného hluku a bez nadměrného jiskření na komutátoru. Část C Doklad o kontrole DokladDoklad o kontrolekontrole vyhrazeného elektrického zařízení třídy B obsahuje a) označení umožňující jednoznačnou identifikaci vyhrazeného elektrického zařízení (název, výrobce a výrobní, popřípadě jiné identifikační číslo zařízení - například inventární), b) datum kontrolykontroly, c) výsledky provedených zkoušek, včetně uvedení použitých metod měření a zjištěné hodnoty, d) použité přístroje s údaji umožňujícími jejich identifikaci, e) vyhodnocení zkoušky chodu, f) celkové vyhodnocení stavu elektrického spotřebiče z hlediska bezpečnosti práce a provozu (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu), g) zjištěné závady, h) lhůtu provedení příští kontrolykontroly, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis (uznávaný elektronický, pokud je dokladdoklad veden v elektronické formě) toho, kdo kontrolukontrolu provedl. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. Zóny, ohraničení a vzdušné vzdálenosti od nezakrytých živých částí vyhrazeného elektrického zařízení Část A Zóny a vzdušné vzdálenosti od nezakryté živé části vyhrazeného elektrického zařízení 31kB Obrázek 1 – Zóny a vzdušné vzdálenosti od nezakryté živé části 34kB Obrázek 2 – Ohraničení nebezpečné zóny použitím izolované ochranné části Část B Přehled zón a vzdušných vzdáleností dle napětí živých částí Jmenovité napětí soustavy\| Vnější hranice nebezpečné zóny\| Vnější hranice zóny přiblížení ---\|---\|--- Un [kV]\| D1 [mm]\| D2 [mm] 1\| bez kontaktu\| 300 3\| 60\| 1120 6\| 90\| 1120 10\| 120\| 1150 15\| 160\| 1160 20\| 220\| 1220 30\| 320\| 1320 36\| 380\| 1380 45\| 480\| 1480 60\| 630\| 1630 70\| 750\| 1750 110\| 1000\| 2000 132\| 1100\| 3000 150\| 1200\| 3000 220\| 1600\| 3000 275\| 1900\| 4000 380\| 2500\| 4000 Poznámka: Hodnoty D1 a D2 jsou hodnotami minimálními a na základě hodnocení rizik je organizace může zvětšit. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. KLASIFIKACE PROSTORŮ A PROSTŘEDÍ Část A KLASIFIKACE PROSTORŮ Organizace na základě výsledků posouzení rizika výbuchu podle § 26 zařazuje prostory jako prostředí s nebezpečím výbuchu a prostředí bez nebezpečí výbuchu, a to 1. prostředí bez nebezpečí výbuchu je prostor, ve kterém se nepředpokládá výskyt výbušné atmosféry v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, 2. prostředí s nebezpečím výbuchu je prostor, ve kterém se výbušná atmosféra může vyskytnout v množství vyžadujícím opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Část B KLASIFIKACE PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 1. Prostředí s nebezpečím výbuchu podle bodu 2 části A se zařazují do zón na základě četnosti výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání. 2. Prostředí s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry, mlhy nebo aerosolu se zařazují do zón a) zóna 0 prostředí, ve kterém výbušná atmosféra tvořená směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry, mlhy nebo aerosolu může vzniknout kdykoliv, b) zóna 1 prostředí, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry, mlhy nebo aerosolu pravděpodobný, c) zóna 2 prostředí, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené směsí vzduchu s hořlavými látkami ve formě plynu, páry, mlhy nebo aerosolu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek. 3. Prostředí, v nichž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu, se zařazují do zón a) zóna 20 prostředí, ve kterém výbušná atmosféra tvořená oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu může vzniknout kdykoliv, b) zóna 21 prostředí, ve kterém je občasný vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu pravděpodobný, c) zóna 22 prostředí, ve kterém vznik výbušné atmosféry tvořené oblakem zvířeného hořlavého prachu ve vzduchu není pravděpodobný, a pokud výbušná atmosféra vznikne, bude přítomna pouze výjimečně a pouze po krátký časový úsek. 4. Usazený hořlavý prach se považuje za zdroj, který může vytvářet výbušnou atmosféru, pokud není účinné likvidován. 5. Prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru výbušninvýbušnin se zařazují do zón a) zóna V1 prostředí, ve kterém výbušninavýbušnina nepráší, neodpařuje se, popřípadě nesublimuje a kde může dojít k přímé iniciaci výbušninyvýbušniny elektrickým zařízením jen za zcela výjimečných situací nebo okolností, b) zóna V2 prostředí, ve kterém výbušninavýbušnina práší, odpařuje se, popř. sublimuje jenom výjimečně a styk výbušninyvýbušniny s elektrickým zařízením může být výjimečný, c) zóna V3 prostředí, ve kterém výbušninavýbušnina práší, odpařuje se, popř. sublimuje kdykoliv a kdy tedy styk výbušninyvýbušniny s elektrickým zařízením může být trvalý. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 123/2022 Sb. PODROBNĚJŠÍ POŽADAVKY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A PROVOZU V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU Část A VŠEOBECNĚ 1. Ustanovení této přílohy se vztahují na prostředí klasifikované podle části A bodu 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce jako prostředí s nebezpečím výbuchu, pokud to vyžaduje povaha pracoviště, pracovního prostoru, používaných zařízení a používaných materiálů nebo látek nebo nebezpečí způsobené pracovní činností související s ohrožením výbušnou atmosférou. 2. Ustanovení této přílohy se vztahují také na zařízení v prostředí bez nebezpečí výbuchu, pokud zajišťuje nebo přispívá k zajištění bezpečného provozu zařízení umístěného v prostředí s nebezpečím výbuchu. Část B PÍSEMNÉ POKYNY A PŘÍKAZY K PROVEDENÍ PRACÍ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 1. V prostředí s nebezpečím výbuchu, pokud je tak stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být práce prováděny pouze v souladu s písemnými pokyny vydanými organizací, přičemž musí být respektovány další požadavky, stanoví-li tak jiný právní předpis47) nebo určí-li tak organizace48). 2. Tam, kde je to stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být nebezpečné činnosti, při nichž může vznikat výbušná atmosféra nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry, stejně jako činnosti, které mohou vzájemným působením s jinou činností vyvolat nebezpečí výbuchu, prováděny pouze na základě písemného příkazu k provedení prací (dále jen „příkaz V“). Systém vydávání příkazů V k tomu pověřeným zaměstnancem musí zajišťovat, aby příkaz V byl vydán před zahájením výkonu práce. 3. Zaměstnanci, kteří jsou v příkazu V určeni k provádění prací, musí být před zahájením práce prokazatelně seznámeni s obsahem příkazu V a s výstražnými signály49), které budou podle části C bodu 7 na pracovišti použity k varování před ohrožením výbuchem. 4. Příkaz V musí obsahovat zejména a) datum vydání a dobu platnosti příkazu V, b) termín zahájení výkonu práce, popřípadě přerušení práce (datum, hodina), c) termín ukončení práce (datum, hodina) stvrzený podpisy vedoucího práce a osoby pracoviště přejímající, d) název a druh práce a vymezení prostoru, kde bude práce vykonávána, e) pokyny k zajištění pracovištězajištění pracoviště k ochraně před vznikem výbušné atmosféry, popřípadě k jeho uvedení do původního stavu, f) opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu, která musí být provedena před zahájením práce, g) seznam a popis ochranných a zásahových prostředků pro případ zdolávání mimořádných událostí, například věcných prostředků požární ochrany, h) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis oprávněného zaměstnance, který příkaz V zpracoval, popřípadě vydal, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vedoucího práce, který za provedení práce odpovídá a který příkaz V převzal, j) jméno, popřípadě jména, a příjmení osob, které budou práci vykonávat, a jejich podpisy, kterými tyto osoby stvrzují, že byly náležitě poučeny, seznámeny se způsobem zajišťování pracoviště a srozuměny se způsobem provedení práce, k) další nezbytné údaje, jako je například uvedení, že práce je vykonávána pod dozorem nebo, není-li to vyloučeno jiným právním předpisem,47),48) pod dohledem nebo určení osoby pověřené dozorem nebo dohledem nad výkonem práce nebo zápis o předání pracoviště. Část C OPATŘENÍ K OCHRANĚ PŘED VÝBUCHY 1. Organizace zajistí, aby předvídatelný únik nebo uvolnění hořlavého plynu, páry, mlhy, aerosolu nebo hořlavého prachu byl vhodným způsobem usměrněn a odveden do bezpečného prostoru, ve kterém není ohrožena bezpečnost práce a provozu ani zdraví zaměstnanců, a pokud to není možné, stanovena jiná odpovídající opatření. 2. Přítomnost výbušné atmosféry ověřuje organizace před spuštěním vyhrazeného elektrického zařízení do provozu anebo při podezření, že hořlavé plyny nebo kapaliny ze zařízení unikají, popřípadě že se hořlavý rozvířitelný prach na zařízení nebo v jeho blízkosti trvale usazuje. V prostorech uvnitř staveb toto ověření provádí nejméně jednou za měsíc. 3. Technická a organizační opatření musí odpovídat nejvyššímu možnému riziku. 4. Při přijímání opatření k zabránění iniciace výbušné atmosféry podle § 27 odst. 1 písm. b) bere organizace v úvahu přítomnost možných zdrojů iniciace výbušné atmosféry, včetně statické elektřiny. 5. Vyhrazené elektrické zařízení nebo ochranný systém se mohou uvést do provozu, pokud organizace v dokumentaci o ochraně před výbuchem prokáže, že jejich používání v prostředí s nebezpečím výbuchu bude bezpečné. Tento požadavek se vztahuje i na ostatní zařízení, jejichž zabudování a použití na pracovišti by mohlo vést k iniciaci výbušné atmosféry; organizace zajistí, aby přípojná vedení vyhrazených elektrických zařízení nemohla být zaměněna. 6. Pracoviště, zařízení a elektrické rozvody přístupné zaměstnancům musí být umisťovány, instalovány, montovány, udržovány a používány tak, aby nebezpečí výbuchu bylo sníženo na minimum. Pro případ vzniku výbuchu musí být omezeno jeho šíření na pracovišti a v zařízení a musí být přijata vhodná opatření ke snižování rizika ohrožení zaměstnanců výbuchem a jeho zplodinami. 7. Zaměstnanci musí být na nebezpečí upozorněni světelným49) nebo zvukovým signálem, případně jejich kombinací tak, aby mohli opustit pracoviště dříve, než budou ohroženi výbuchem. 8. Zaměstnanci musí mít možnost rychle a bezpečně opustit prostor ohrožený výbuchem únikovými cestami tak, jak je uvedeno v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Únikové cesty musí být udržovány trvale volné. Dveře na únikové cestě nesmí být uzamčeny a musí se otevírat ve směru úniku; povinnost otevírat dveře na únikové cestě ve směru úniku neplatí pro důlní díla a díla v podzemí. 9. Předtím, než je pracoviště s prostředím nebezpečí výbuchu poprvé uvedeno do provozu, musí být ověřena jeho celková bezpečnost z hlediska rizika výbuchu. Musí být dodrženy podmínky nezbytné pro zajištění ochrany před výbuchem. Ověření musí být provedeno fyzickou osobou, která je na základě svých dovedností a odborných znalostí k této činnosti způsobilá a kterou k tomu určí schvalující osobaschvalující osoba. 10. Jestliže je na základě posouzení rizika výbuchu podle § 26 prokázáno, že a) v důsledku výpadku energie se riziko výbuchu zvýší, musí být bezpečnost a funkčnost vyhrazeného elektrického zařízení a ochranných systémů v případě potřeby zabezpečena nezávisle na ostatních zařízeních, b) vypnutím vyhrazeného elektrického zařízení nebo ochranných systémů začleněných do automatizovaného technologického procesu se při odchýlení od běžných provozních podmínek úroveň bezpečnosti práce a provozu nesníží, musí být umožněno v případě potřeby je vypnout ručním ovládáním, tzv. nouzovým vypnutím; nouzový vypínač musí svou konstrukcí zajistit, aby nahromaděná elektrická energie byla po vypnutí co nejrychleji a nejbezpečněji rozptýlena nebo izolována tak, aby nebyla zdrojem iniciace výbuchu. Část D POŽADAVKY NA VÝBĚR ZAŘÍZENÍ A OCHRANNÝCH SYSTÉMŮ V PROSTŘEDÍ S NEBEZPEČÍM VÝBUCHU 1. V prostředí s výskytem výbušné atmosféry složené ze směsi vzduchu a hořlavých látek ve formě plynu, páry, mlhy nebo aerosolu podle části B bodu 2 přílohy č. 11 k této vyhlášce a v prostředí, v němž se výbušná atmosféra vyskytuje ve formě oblaku hořlavého prachu ve vzduchu podle části B bodu 3 přílohy č. 11 k této vyhlášce musí být zařízení a ochranné systémy zvoleny na základě kategorií podle jiného právního předpisu50), pokud v dokumentaci o ochraně před výbuchem není s ohledem na posouzení rizik výbuchu stanoveno jinak. 2. V zónách klasifikovaných podle části B bodů 2 a 3 přílohy č. 11 k této vyhlášce smí být použita a) v zóně 0 nebo v zóně 20 zařízení kategorie 1, b) v zóně 1 nebo v zóně 21 zařízení kategorie 1 a 2, c) v zóně 2 nebo v zóně 22 zařízení kategorie 1, 2 a 3. 1) § 8a odst. 8 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 18 vyhlášky č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 43 a násl. zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 3 odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. 8) Vyhláška č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 4 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. 10) § 5 zákona č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 349 odst. 1 zákoníku práce. 12) § 6 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 8a odst. 3 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů. 16) Například § 5 odst. 8 vyhlášky č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 8 vyhlášky č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů, § 5 odst. 8 vyhlášky č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 2 písm. f) vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 241 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 90 odst. 1 vyhlášky č. 26/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 55 odst. 1 vyhlášky č. 51/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 16 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 20) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21) § 241 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 5 odst. 1 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 1 vyhlášky č. 26/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 1 vyhlášky č. 51/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů. § 22 odst. 1 vyhlášky č. 239/1998 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při těžbě a úpravě ropy a zemního plynu a při vrtných a geofyzikálních pracích a o změně některých předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. § 4 odst. 1 vyhlášky č. 35/1998 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu, ve znění vyhlášky č. 485/2006 Sb. 23) § 232 a 233 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 298/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 26) § 119 a 122a stavebního zákona. 27) § 123 stavebního zákona. 28) § 124 stavebního zákona. 29) Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. 30) Příloha část A bod 2.8 směrnice Rady 92/91/EHS z 3. listopadu 1992, týkající se minimálních požadavků pro zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků v těžebním vrtném průmyslu (v pořadí jedenáctá samostatná směrnice, v souladu se zněním článku 16 (1) směrnice 89/391/EHS). 31) § 305 zákoníku práce. 32) Například § 2 písm. e) nařízení vlády č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh. 33) § 102 zákoníku práce. 34) Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. 35) Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 232 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) § 101 zákoníku práce. 38) § 2 písm. a), b), c), f) a g) a § 3 písm. a) a b) zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 5 vyhlášky č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. § 2 vyhlášky č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění vyhlášky č. 298/2005 Sb. 39) § 5 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 104/1988 Sb. 40) § 307a a násl. zákoníku práce. 41) § 102 odst. 6 zákoníku práce. 42) § 79 odst. 1 písm. b) a odst. 3 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 232 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 79 odst. 2 vyhlášky č. 22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb. 46) Vyhláška č. 35/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 485/2006 Sb. 47) Například § 14 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 239/1998 Sb. 48) Například § 14 odst. 6 vyhlášky č. 22/1989 Sb., § 12 odst. 6 vyhlášky č. 26/1989 Sb., § 12 odst. 6 vyhlášky č. 51/1989 Sb. a § 8 odst. 4 vyhlášky č. 55/1996 Sb. 49) § 5 nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. 50) § 2 písm. h) nařízení vlády č. 116/2016 Sb.
Vyhláška č. 122/2022 Sb.	Vyhláška č. 122/2022 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene radiologického Vyhlášeno 20. 5. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 61/2022 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene radiologického bez odborného dohledu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 122 VYHLÁŠKA ze dne 11. května 2022 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene radiologického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene radiologického bez odborného dohledu a) indikovat a interpretovat základní zobrazovací metody a laboratorní vyšetření, b) indikovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky s výjimkou radiofarmak a cytostatik, c) provádět skiagrafická vyšetření a vyšetření diagnostická skiaskopická, a to 1. rentgenové vyšetření prstů a záprstních kůstek ruky nebo nohy, cílené snímky a přehledné snímky lebky, krku a krční páteře, hrudní a bederní páteře, křížové kosti a křížokyčelních kloubů, pánve a kyčelního kloubu, ramenního kloubu, kostí a kloubů končetin, žeber a sterna, hrudníku, nitrohrudních orgánů, 2. rentgenové vyšetření celé páteře jednou expozicí, 3. rentgenové vyšetření kloubu drženými snímky, 4. rentgenové vyšetření končetin měkkou snímkovací technikou, 5. vyšetření dolních končetin vcelku jedním rentgenovým snímkem, 6. rentgenové vyšetření břicha, jícnu, žaludku a duodena, hypotonickou duodenografii, 7. pasáž trávicí trubicí, enteroklýzu, rentgenové vyšetření tlustého střeva, 8. nitrožilní cholangiografii, cholecystografii, peroperační cholangiografii nebo t-drénem cholangiografii, nástřik drenážního katetru, 9. vylučovací urografii, jednostrannou retrográdní pyelografii, jednostrannou antegrádní pyelografii, 10. cystografii, cystouretrografii, retrográdní uretrografii, 11. artrografii, tenografii, bursografii, 12. fistulografii, 13. skiaskopii, d) provádět ultrazvuková vyšetření, a to 1. ultrazvukové vyšetření prsů včetně spádových uzlin, 2. ultrazvukové vyšetření horní poloviny břicha, 3. ultrazvukové vyšetření dolní poloviny břicha, 4. ultrazvukové duplexní vyšetření pouze jedné cévy (vyšetření morfologické a dopplerovské), 5. ultrazvukové duplexní vyšetření dvou a více cév (vyšetření morfologické a dopplerovské), 6. ultrazvukové vyšetření muskuloskeletálního systému, měkkých tkání, včetně štítné žlázy, slinných žláz a lymfatických uzlin, 7. dynamickou kavernosografii. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Nařízení vlády č. 121/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 121/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2022, datum účinnosti 5. 7. 2022, částka 61/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb., nařízení vlády č. 339/2013 Sb., nařízení vlády č. 151/2015 Sb., nařízení vlády č. 97/2017 Sb., nařízení vlády č. 86/2018 Sb., nařízení vlády č. 222/ * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 12. 2022 121 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 4. května 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky, ve znění nařízení vlády č. 24/2013 Sb., nařízení vlády č. 339/2013 Sb., nařízení vlády č. 151/2015 Sb., nařízení vlády č. 97/2017 Sb., nařízení vlády č. 86/2018 Sb., nařízení vlády č. 222/2019 Sb. a nařízení vlády č. 137/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Komise (EU) 2020/2088 ze dne 11. prosince 2020, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o označování alergenních vonných látek v hračkách. Směrnice Komise (EU) 2020/2089 ze dne 11. prosince 2020, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o zákaz alergenních vonných látek v hračkách.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2021/903 ze dne 3. června 2021, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES, pokud jde o zvláštní limitní hodnoty pro anilin v některých hračkách.“. 3. V příloze č. 2 části III. bodě 10 se na konci první tabulky doplňují položky, které znějí: „ (56)\| atranol (2,6-dihydroxy-4-methylbenzaldehyd)\| 526-37-4 ---\|---\|--- (57)\| chloratranol (3-chlor-2,6-dihydroxy-4-methylbenzaldehyd)\| 57074-21-2 (58)\| methyl-okt-2-ynoát\| 111-12-6 “. 4. V příloze č. 2 části III. bodě 10 v druhé tabulce se v položce (4) citronellol za číslo „106-22-9“ vkládají čísla „ ; 1117-61-9; 7540-51-4“. 5. V příloze č. 2 části III. bodě 10 v druhé tabulce se položka „(10) methyl-okt-2-yonát“ zrušuje. Dosavadní položka (11) se označuje jako položka (10). 6. V příloze č. 2 části III. bodě 10 se na konci druhé tabulky doplňují položky, které znějí: „ (11)\| acetylcedren\| 32388-55-9 ---\|---\|--- (12)\| pentyl-salicylát\| 2050-08-0 (13)\| (E)-anethol\| 4180-23-8 (14)\| benzaldehyd\| 100-52-7 (15)\| kafr\| 76-22-2; 464-49-3 (16)\| karvon\| 99-49-0; 6485-40-1; 2244-16-8 (17)\| β-karyofylen\| 87-44-5 (18)\| Rose ketone-4 (damascenon)\| 23696-85-7 (19)\| α-damaskon (TMCHB)\| 43052-87-5; 23726-94-5 (20)\| cis-β-damaskon\| 23726-92-3 (21)\| δ-damaskon\| 57378-68-4 (22)\| 1,1-dimethyl-2-fenylethyl-acetát (DMBCA)\| 151-05-3 (23)\| oxacykloheptadekan-2-on\| 109-29-5 (24)\| hexamethylindanopyran\| 1222-05-5 (25)\| (DL)-limonen\| 138-86-3 (26)\| linalyl-acetát\| 115-95-7 (27)\| menthol\| 1490-04-6; 89-78-1; 2216-51-5 (28)\| methyl-salicylát\| 119-36-8 (29)\| 3-methyl-5-(2,2,3-trimethyl-3-cyklopenten-1-yl)-pent-4-en-2-ol\| 67801-20-1 (30)\| α-pinen\| 80-56-8 (31)\| β-pinen\| 127-91-3 (32)\| 3-propylidenftalid\| 17369-59-4 (33)\| salicylaldehyd\| 90-02-8 (34)\| α-santalol\| 115-71-9 (35)\| β-santalol\| 77-42-9 (36)\| sklareol\| 515-03-7 (37)\| α-terpineol\| 10482-56-1; 98-55-5 (38)\| terpineol (směs isomerů)\| 8000-41-7 (39)\| terpinolen\| 586-62-9 (40)\| tetramethylacetyloktahydronaftaleny\| 54464-57-2; 54464-59-4; 68155-66-8; 68155-67-9 (41)\| trimethylbenzenpropanol (majantol)\| 103694-68-4 (42)\| vanilin\| 121-33-5 (43)\| olej z Cananga odorata a ylang-ylang\| 83863-30-3; 8006-81-3 (44)\| olej z kůry Cedrus atlantica\| 92201-55-3; 8000-27-9 (45)\| olej z listů Cinnamomum cassia\| 8007-80-5 (46)\| olej z kůry Cinnamomum zeylanicum\| 84649-98-9 (47)\| olej z květů Citrus aurantium amara\| 8016-38-4 (48)\| olej z kůry Citrus aurantium amara\| 72968-50-4 (49)\| vylisovaný olej z kůry Citrus bergamia\| 89957-91-5 (50)\| vylisovaný olej z kůry Citrus limonum\| 84929-31-7 (51)\| vylisovaný olej z kůry Citrus sinensis (syn.: Aurantium dulcis)\| 97766-30-8; 8028-48-6 (52)\| oleje z Cymbopogon citratus/schoenanthus\| 89998-14-1; 8007-02-01; 89998-16-3 (53)\| olej z listů Eucalyptus spp.\| 92502-70-0; 8000-48-4 (54)\| olej z listů/květů Eugenia caryophyllus\| 8000-34-8 (55)\| Jasminum grandiflorum/officinale\| 84776-64-7; 90045-94-6; 8022-96-6 (56)\| Juniperus virginiana\| 8000-27-9; 85085-41-2 (57)\| olej z plodů Laurus nobilis\| 8007-48-5 (58)\| olej z listů Laurus nobilis\| 8002-41-3 (59)\| olej ze semen Laurus nobilis\| 84603-73-6 (60)\| Lavandula hybrida\| 91722-69-9 (61)\| Lavandula officinalis\| 84776-65-8 (62)\| Mentha piperita\| 8006-90-4; 84082-70-2 (63)\| Mentha spicata\| 84696-51-5 (64)\| Narcissus spp.\| různá, včetně 90064-25-8 (65)\| Pelargonium graveolens\| 90082-51-2; 8000-46-2 (66)\| Pinus mugo\| 90082-72-7 (67)\| Pinus pumila\| 97676-05-6 (68)\| Pogostemon cablin\| 8014-09-3; 84238-39-1 (69)\| olej z květů růže (Rosa spp.)\| různá, včetně 8007-01-0, 93334-48-6, 84696-47-9, 84604-12-6, 90106-38-0, 84604-13-7, 92347-25-6 (70)\| Santalum album\| 84787-70-2; 8006-87-9 (71)\| terpentýnový olej (silice)\| 8006-64-2; 9005-90-7; 8052-14-0 “. 7. V příloze č. 2 dodatku C se na konci tabulky doplňuje položka, která zní: „ Anilin\| 62-53-3\| 30 mg/kg po redukčním štěpení v textilním materiálu hraček a v usňovém materiálu hraček. 10 mg/kg jako volný anilin v barvách nanášených prsty. 30 mg/kg po redukčním štěpení v barvách nanášených prsty. ---\|---\|--- “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 5. července 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 7, která nabývají účinnosti dnem 5. prosince 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Nařízení vlády č. 120/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 120/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 5. 2022, datum účinnosti 21. 5. 2022, částka 61/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., nařízení vlády č. 101/2018 Sb., nařízení vlády č. 146/2019 Sb., nařízení vlády č. 121/2020 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 120 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. dubna 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 34/2011 Sb. a zákona č. 526/2020 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 2 písm. d) a § 12 a 13 zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb., nařízení vlády č. 101/2018 Sb., nařízení vlády č. 146/2019 Sb., nařízení vlády č. 121/2020 Sb., nařízení vlády č. 344/2020 Sb. a nařízení vlády č. 334/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1978 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP), butylbenzylftalátu (BBP), dibutylftalátu (DBP) a diisobutylftalátu (DIBP) v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků a používaných k jejich opravě či renovaci. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1979 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) v plastových součástech v cívkách pro detektory magnetické rezonance (MRI). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1980 ze dne 11. srpna 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití bis(2-ethylhexyl)-ftalátu (DEHP) v iontově selektivních elektrodách pro analýzu tělních tekutin a/nebo dialyzátu.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/274 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v zářivkách se studenou katodou a v zářivkách s externí elektrodou pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/275 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/276 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/277 ze dne 13. prosince 2021, kterou se z důvodu přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro používání rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo vyšší. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/278 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v halogenidových výbojkách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/279 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných výbojkách pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/280 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných nízkotlakých výbojkách. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/281 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jednopaticových (kompaktních) zářivkách pro zvláštní účely. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/282 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v nelineárních zářivkách s třípásmovým luminoforem. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/283 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev pro všeobecné osvětlení. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/284 ze dne 16. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/287 ze dne 13. prosince 2021, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití rtuti v zářivkách pro jiné všeobecné osvětlování a jiné zvláštní účely.“. 3. V příloze č. 2 položky 1, 1 a), 1 b), 1 c), 1 d) a 1 e) znějí: „ 1\| Rtuť v jednopaticových (kompaktních) zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| ---\|---\|--- 1 a)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 2,5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 b)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W: 2,5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 c)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 50 W a < 150 W: 5 mg\| Platí do 24. února 2023 1 d)\| Pro všeobecné osvětlování ≥ 150 W: 15 mg\| Platí do 24. února 2023 1 e)\| Pro zářivky kruhového nebo čtvercového tvaru s průměrem trubice ≤ 17 mm pro všeobecné osvětlování: 5 mg\| Platí do 24. února 2023 “. 4. V příloze č. 2 se položka 1 f) nahrazuje položkami 1 f), 1 f)-I a 1 f)-II, které znějí: „ 1 f)\| Rtuť v jednopaticových (kompaktních) zářivkách, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| ---\|---\|--- 1 f)-I\| Pro zářivky navržené tak, aby vyzařovaly zejména světlo v ultrafialovém spektru: 5 mg\| Platí do 24. února 2027 1 f)-II\| Pro zvláštní účely: 5 mg\| Platí do 24. února 2025 “. 5. V příloze č. 2 položka 1 g) zní: „ 1 g)\| Pro všeobecné osvětlování < 30 W s životností 20 000 h nebo delší: 3,5 mg\| Platí do 24. srpna 2023 ---\|---\|--- “. 6. V příloze č. 2 položky 2 a), 2 a) 1), 2 a) 2), 2 a) 3), 2 a) 4) a 2 a) 5) znějí: „ 2 a)\| Rtuť v dvoupaticových lineárních zářivkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| ---\|---\|--- 2 a) 1)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice < 9 mm (například T2): 4 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 2)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice ≥ 9 mm a ≤ 17 mm (například T5): 3 mg\| Platí do 24. srpna 2023 2 a) 3)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 17 mm a ≤ 28 mm (například T8): 3,5 mg\| Platí do 24. srpna 2023 2 a) 4)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s normální dobou životnosti a průměrem trubice > 28 mm (například T12): 3,5 mg\| Platí do 24. února 2023 2 a) 5)\| Pro zářivky s třípásmovým luminoforem s prodlouženou životností (≥ 25 000 h): 5 mg\| Platí do 24. února 2023 “. 7. V příloze č. 2 položka 2 b) 3) zní: „ 2 b) 3)\| Pro nelineární zářivky s třípásmovým luminoforem s průměrem trubice > 17 mm (například T9): 15 mg\| Platí do 24. února 2023; od 25. února 2023 do 24. února 2025 může být použito 10 mg na jednu zářivku ---\|---\|--- “. 8. V příloze č. 2 se položka 2 b) 4) nahrazuje položkami 2 b) 4-I, 2 b) 4)-II a 2 b) 4)-III, které znějí: „ 2 b) 4)-I\| Pro zářivky pro jiné všeobecné osvětlování a jiné zvláštní účely (například indukční výbojky): 15 mg\| Platí do 24. února 2025 ---\|---\|--- 2 b) 4)-II\| Zářivky vyzařující především světlo v ultrafialovém spektru: 15 mg\| Platí do 24. února 2027 2 b) 4)-III\| Nouzové zářivky: 15 mg\| Platí do 24. února 2027 “. 9. V příloze č. 2 položky 3, 3 a), 3 b) a 3 c) znějí: „ 3\| Rtuť v zářivkách se studenou katodou (CCFL) a zářivkách s externí elektrodou (EEFL) pro zvláštní účely používaná v EEZ uvedených na trh před 24. únorem 2022, jejíž obsah nepřevyšuje (na jednu zářivku):\| ---\|---\|--- 3 a)\| Pro krátké (≤ 500 mm): 3,5 mg\| Platí do 24. února 2025 3 b)\| Pro středně dlouhé (> 500 mm a ≤ 1 500 mm): 5 mg\| Platí do 24. února 2025 3 c)\| Pro dlouhé (> 1 500 mm): 13 mg\| Platí do 24. února 2025 “. 10. V příloze č. 2 se položka 4 a) nahrazuje položkami 4 a) a 4 a)-I, které znějí: „ 4 a)\| Rtuť v jiných nízkotlakých výbojkách (na jednu výbojku): 15 mg\| Platí do 24. února 2023 ---\|---\|--- 4 a)-I\| Rtuť v nízkotlakých výbojkách nepotažených luminoforem, jejichž použití vyžaduje, aby hlavní rozsah spektrálního výkonu výbojky byl v ultrafialovém spektru: na jednu výbojku může být použito až 15 mg rtuti\| Platí do 24. února 2027 “. 11. V příloze č. 2 položky 4 b), 4 b)-I, 4 b)-II a 4 b)-III znějí: „ 4 b)\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 80 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P ≤ 105 W: na jeden hořák lze použít 16 mg\| Platí do 24. února 2027 ---\|---\|--- 4 b)-I\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P ≤ 155 W: na jeden hořák lze použít 30 mg\| Platí do 24. února 2023 4 b)-II\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): 155 W < P ≤ 405 W: na jeden hořák lze použít 40 mg\| Platí do 24. února 2023 4 b)-III\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách se zlepšeným podáním barev Ra > 60 pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák): P > 405 W: na jeden hořák lze použít 40 mg\| Platí do 24. února 2023 “. 12. V příloze č. 2 položky 4 c), 4 c)-I, 4 c)-II a 4 c)-III znějí: „ 4 c)\| Rtuť v jiných vysokotlakých sodíkových výbojkách pro všeobecné osvětlování, jejíž obsah nepřevyšuje (na jeden hořák):\| ---\|---\|--- 4 c)-I\| P ≤ 155 W: 20 mg\| Platí do 24. února 2027 4 c)-II\| 155W < P ≤ 405W: 25 mg\| Platí do 24. února 2027 4 c)-III\| P > 405 W: 25 mg\| Platí do 24. února 2027 “. 13. V příloze č. 2 položka 4 e) zní: „ 4 e)\| Rtuť v halogenidových výbojkách\| Platí do 24. února 2027 ---\|---\|--- “. 14. V příloze č. 2 se položka 4 f) nahrazuje položkami 4 f)-I, 4 f)-II, 4 f)-III a 4 f)-IV, které znějí: „ 4 f)-I\| Rtuť v jiných výbojkách pro zvláštní použití konkrétně neuvedených v této příloze\| Platí do 24. února 2027 ---\|---\|--- 4 f)-II\| Rtuť ve vysokotlakých rtuťových výbojkách používaných v projektorech, u nichž je vyžadován výkon ≥ 2000 ANSI lumenů\| Platí do 24. února 2027 4 f)-III\| Rtuť ve vysokotlakých sodíkových výbojkách používaných pro osvětlení v zahradnictví\| Platí do 24. února 2027 4 f)-IV\| Rtuť ve výbojkách vyzařujících světlo v ultrafialovém spektru\| Platí do 24. února 2027 “. 15. V příloze č. 3 se doplňují položky 45 až 47, které znějí: „45. Bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) v iontově selektivních elektrodách používaných v místě péče o pacienta při analýze přítomnosti iontů v tělních tekutinách a/nebo v dialyzátu. Platí do 21. července 2028. 46. Bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP) v plastových součástech cívek pro detektory magnetické rezonance (MRI). Platí do 1. ledna 2024. 47. Látky bis(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP), butylbenzylftalát (BBP), dibutylftalát (DBP) a diisobutylftalát (DIBP) obsažené v náhradních dílech získaných ze zdravotnických prostředků, včetně diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich příslušenství, a používaných k jejich opravě či renovaci, za podmínky, že se opětovné použití uskutečňuje v rámci kontrolovatelného uzavřeného systému zpětného odběru mezi podniky a že spotřebitel je o každém opětovném použití dílů informován. Platí do 21. července 2028.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 2 až 14, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se ve Sbírce mezinárodních smluv vyhlašuje Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu EU Vyhlášeno 17. 5. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 2019, částka 8/2022 * (1) Správa centralizovaného celního řízení, které lze spojit se zjednodušením celních formalit, jestliže je zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu v jednom členském státě předloženo k celnímu řízení v jiném členském státě, má za n * (2) Toto přerozdělení smluvní stranou, na jejímž území je celní prohlášení podáno ve prospěch smluvní strany, na jejímž území je zboží předloženo, odpovídá částce 50 % ponechaných nákladů na výběr. * (3) Pro řádné přerozdělení nákladů na výběr je nezbytné přijetí zvláštních postupů ve formě úmluvy mezi smluvními stranami. * (4) Tato úmluva bude smluvními stranami uplatňována v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy a postupy, * Článek 1 - 1. Tato úmluva stanoví postupy pro přerozdělení nákladů na výběr při uvolňování vlastních zdrojů do rozpočtu EU, které musí smluvní strany dodržovat v případě centralizovaného celního řízení vymezeného v článku 106 modernizovaného celního kodexu, jestliže * Článek 2 - Pro účely této úmluvy se rozumí: * Článek 3 - 1. Členský stát celních orgánů udělujících povolení oznámí členskému státu asistujících celních orgánů prostřednictvím elektronických komunikací nebo v případě jejich nedostupnosti jinými vhodnými prostředky příslušné informace týkající se částky nákladů n * Článek 4 - Částka nákladů na výběr, které má členský stát celních orgánů udělujících povolení přerozdělit ve prospěch členského státu asistujících celních orgánů, se rovná padesáti procentům (50 %) částky ponechaných nákladů na výběr. * Článek 5 - 1. Úhrada částky uvedené v článku 4 se provádí v měsíci, během něhož je částka stanovených vlastních zdrojů připsána v souladu s články 9 a 10 nařízení. * Článek 6 - Veškeré spory, které mezi smluvními stranami vzniknou v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této úmluvy, budou řešeny pokud možno jednáním. Pokud nebude do tří měsíců nalezeno řešení, mohou dotyčné smluvní strany vzájemnou dohodou zvolit za účelem vyř * Článek 7 - 1. Generální tajemník Rady Evropské unie je depozitářem této úmluvy. * Článek 8 - 1. Každá smluvní strana může navrhnout změny této úmluvy, zejména v případě, kdy smluvním stranám v důsledku uplatňování této úmluvy hrozí značné rozpočtové ztráty. Každá navržená změna se zašle depozitáři uvedenému v článku 7, který ji sdělí smluvním stra * Článek 9 - Tato úmluva bude smluvními stranami přezkoumána nejpozději tři roky ode dne použitelnosti modernizovaného celního kodexu a v případě potřeby může být na základě tohoto přezkumu pozměněna v souladu s článkem 8. * Článek 10 - 1. Každá smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 1. 2019 16 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. března 2009 byla v Bruselu přijata Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu EU. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána téhož dne. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Úmluvy, dne 4. října 2011. Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 7 odst. 3 dne 16. ledna 2019 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. České znění Úmluvy ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE RADA ÚMLUVA o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu EU (2009/C 92/01) SMLUVNÍ STRANY, členské státy Evropské unie: S OHLEDEM na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, EURATOM ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (dále jen „rozhodnutí“), VZHLEDEM K nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí výše uvedené rozhodnutí o vlastních zdrojích (dále jen „nařízení“), BEROUCE V ÚVAHU, že centralizované celní řízení a další zjednodušení celních formalit ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (modernizovaný celní kodex) (dále jen „modernizovaný celní kodex“) může přispět k vytvoření příznivých podmínek pro obchod, BEROUCE V ÚVAHU, že jednotné povolení definované v čl. 1 bodě 13 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 poskytuje stejné výhody do té doby, než modernizovaný celní kodex vstoupí v platnost, BEROUCE V ÚVAHU prohlášení Rady ze dne 25. června 2007 o rozdělování nákladů spojených s výběrem cla, o DPH a o statistikách v rámci systému centralizovaného celního řízení a prohlášení Rady a Komise ze dne 25. června 2007 o vyhodnocování fungování systému centralizovaného celního řízení, S OHLEDEM NA články 17 a 120 modernizovaného celního kodexu, které stanoví, že rozhodnutí celních orgánů mají platnost v celém Společenství a že výsledky ověření mají stejnou dokazovací hodnotu na celém území Společenství, VZHLEDEM K TĚMTO DŮVODŮM: (1) Správa centralizovaného celního řízení, které lze spojit se zjednodušením celních formalit, jestliže je zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu v jednom členském státě předloženo k celnímu řízení v jiném členském státě, má za následek vznik správních nákladů v obou členských státech. Tato skutečnost je důvodem k částečnému přerozdělení nákladů na výběr, které si členské státy ponechávají při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Společenství v souladu s nařízením. (2) Toto přerozdělení smluvní stranou, na jejímž území je celní prohlášení podáno ve prospěch smluvní strany, na jejímž území je zboží předloženo, odpovídá částce 50 % ponechaných nákladů na výběr. (3) Pro řádné přerozdělení nákladů na výběr je nezbytné přijetí zvláštních postupů ve formě úmluvy mezi smluvními stranami. (4) Tato úmluva bude smluvními stranami uplatňována v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy a postupy, SE DOHODLY TAKTO: KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE Článek 1 1. Tato úmluva stanoví postupy pro přerozdělení nákladů na výběr při uvolňování vlastních zdrojů do rozpočtu EU, které musí smluvní strany dodržovat v případě centralizovaného celního řízení vymezeného v článku 106 modernizovaného celního kodexu, jestliže je zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu v jednom členském státě předloženo k celnímu řízení v jiném členském státě. 2. Postupy uvedené v odstavci 1 se použijí rovněž v případě, kdy je systém centralizovaného celního řízení spojen se zjednodušeními zavedenými v rámci modernizovaného celního kodexu. 3. Postupy uvedené v odstavci 1 se použijí rovněž na jednotné povolení definované v čl. 1 bodě 13 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 v případě propuštění do volného oběhu. Článek 2 Pro účely této úmluvy se rozumí: a) „povolením“ každé povolení vydané celními orgány, které umožňuje propuštění zboží do volného oběhu u celního úřadu příslušného podle místa usazení držitele povolení, bez ohledu na celní úřad, u nějž je zboží předloženo; b) „celními orgány udělujícími povolení“ celní orgány zúčastněného členského státu, které povolují propouštění zboží do volného oběhu u celního úřadu příslušného podle místa usazení držitele povolení, bez ohledu na celní úřad, u nějž je zboží předloženo; c) „asistujícími celními orgány“ celní orgány zúčastněného členského státu, které jsou celním orgánům udělujícím povolení nápomocny při dohledu nad řízením a propuštěním zboží; d) „dovozním clem“ clo splatné při dovozu zboží; e) „náklady na výběr“ částky, které si členské státy mohou ponechat v souladu s čl. 2 odst. 3 rozhodnutí nebo s příslušným ustanovením jakéhokoli jiného rozhodnutí, jímž by rozhodnutí bylo nahrazeno. KAPITOLA II URČENÍ A PŘEROZDĚLENÍ NÁKLADŮ NA VÝBĚR Článek 3 1. Členský stát celních orgánů udělujících povolení oznámí členskému státu asistujících celních orgánů prostřednictvím elektronických komunikací nebo v případě jejich nedostupnosti jinými vhodnými prostředky příslušné informace týkající se částky nákladů na výběr, které mají být přerozděleny. 2. Asistující celní orgány sdělí celním orgánům udělujícím povolení: a) název a adresu orgánu příslušného k přijímání informací podle odstavce 1; b) údaje o bankovním účtu, na který má být částka přerozdělených nákladů na výběr uhrazena. 3. Za příslušné informace uvedené v odstavci 1 se považují: a) identifikační údaj povolení; b) datum, ke kterému byla částka stanovených vlastních zdrojů připsána v souladu s články 9 a 10 nařízení; c) částka uvolněných vlastních zdrojů, s přihlédnutím k případnému vrácení dovozního cla nebo výběru dovozního cla po proclení; d) částka ponechaných nákladů na výběr. Článek 4 Částka nákladů na výběr, které má členský stát celních orgánů udělujících povolení přerozdělit ve prospěch členského státu asistujících celních orgánů, se rovná padesáti procentům (50 %) částky ponechaných nákladů na výběr. Článek 5 1. Úhrada částky uvedené v článku 4 se provádí v měsíci, během něhož je částka stanovených vlastních zdrojů připsána v souladu s články 9 a 10 nařízení. 2. K částce uvedené v odstavci 1 se ode dne uplynutí stanovené lhůty do dne jejího zaplacení přičítá úrok z prodlení. Sazba úroku z prodlení je úroková sazba použitá Evropskou centrální bankoubankou během její poslední hlavní refinanční operace provedené před prvním kalendářním dnem daného pololetí („referenční sazba“) zvýšená o dva procentní body. V členském státě celních orgánů udělujících povolení, který se neúčastní třetí fáze hospodářské a měnové unie, odpovídá tato referenční sazba rovnocenné úrokové sazbě stanovené národní centrální bankoubankou. V takovém případě se referenční sazba platná první kalendářní den daného pololetí použije na období následujících šesti měsíců. KAPITOLA III ŘEŠENÍ SPORŮ Článek 6 Veškeré spory, které mezi smluvními stranami vzniknou v souvislosti s výkladem nebo uplatňováním této úmluvy, budou řešeny pokud možno jednáním. Pokud nebude do tří měsíců nalezeno řešení, mohou dotyčné smluvní strany vzájemnou dohodou zvolit za účelem vyřešení sporu prostředníka. KAPITOLA IV PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 7 1. Generální tajemník Rady Evropské unie je depozitářem této úmluvy. 2. Členské státy Evropské unie se mohou stát smluvními stranami této úmluvy, jakmile dokončí vnitřní postupy nezbytné pro přijetí této úmluvy a uloží u generálního tajemníka Rady Evropské unie ratifikační listiny nebo listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení. 3. Tato úmluva vstupuje v platnost devadesát dní poté, co poslední signatářský členský stát prohlásí, že dokončil veškeré vnitřní postupy nezbytné pro přijetí této úmluvy. Až do vstupu této úmluvy v platnost však může jakýkoli členský stát, který dokončil tyto postupy, prohlásit, že bude tuto úmluvu uplatňovat ve vztazích s členskými státy, které učinily totéž prohlášení, pokud jde o ustanovení týkající se této úmluvy. 4. Veškerá správní ujednání mezi členskými státy týkající se přerozdělení částek nákladů na výběr v situacích spadajících do oblasti působnosti této úmluvy jsou ode dne její použitelnosti mezi členskými státy nahrazena ustanoveními této úmluvy. Článek 8 1. Každá smluvní strana může navrhnout změny této úmluvy, zejména v případě, kdy smluvním stranám v důsledku uplatňování této úmluvy hrozí značné rozpočtové ztráty. Každá navržená změna se zašle depozitáři uvedenému v článku 7, který ji sdělí smluvním stranám. 2. Změny se přijímají společnou dohodou smluvních stran. 3. Změny přijaté v souladu s odstavcem 2 vstupují v platnost v souladu s článkem 7. Článek 9 Tato úmluva bude smluvními stranami přezkoumána nejpozději tři roky ode dne použitelnosti modernizovaného celního kodexu a v případě potřeby může být na základě tohoto přezkumu pozměněna v souladu s článkem 8. Článek 10 1. Každá smluvní strana může tuto úmluvu vypovědět oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie. 2. Výpověď nabývá účinku devadesát dní poté, co generální tajemník obdrží toto oznámení. Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy. Úmluva je sepsána v Bruselu dne desátého března roku dva tisíce devět v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všech dvacet tři znění má stejnou platnost, a bude uložena v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie. Voor de regering van het Koninkrijk België Pour le gouvernement du Royaume de Belgique Für die Regierung des Königreichs Belgien За правителството на Република България Za vládu České republiky For regeringen for Kongeriget Danmark Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland Eesti Vabariigi valitsuse nimel Thar ceann Rialtas na hÉireann For the Government of Ireland Για την Κυβέρνηση της Ελληνικής Δημοκρατίας Por el Gobierno del Reino de España Pour le gouvernement de la République française Per il governo della Repubblica italiana Για την Κυβέρνηση της Κυπριακής Δημοκρατίας Latvijas Republikas valdības vārdā Lietuvos Respublikos Vyriausybės vardu Pour le gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg A Magyar Köztársaság kormánya részéről Għall-Gvern ta’ Malta Voor de regering van het Koninkrijk der Nederlanden Für die Regierung der Republik Österreich W imieniu Rządu Rzeczypospolitej Polskiej Pelo Governo da República Portuguesa Pentru Guvemul României Za vlado Republike Slovenije Za vládu Slovenskej republiky Suomen hallituksen puolesta På finska regeringens vägnar På svenska regeringens vägnar For the Government of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland
Nález Ústavního soudu č. 119/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 119/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2022 sp. zn. Pl. ÚS 7/18 ve věci návrhu na zrušení části § 65 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 5. 2022, částka 60/2022 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace průběhu dosavadního řízení * II. - Rekapitulace obsahu návrhu * III. - Znění napadených ustanovení * IV. - Rekapitulace vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu * VII. - Ústavní konformita zákonodárného procesu přijetí napadeného ustanovení * VIII. - Vlastní posouzení návrhu * IX. - Vztažení obecných východisek na nyní posuzovanou věc * X. - Závěr 119 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 7/18 dne 22. března 2022 v plénu složeném z místopředsedy soudu Jaroslava Fenyka a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Ing. Viera Horčicová, předsedkyně senátu, na zrušení § 65 odst. 1 ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“ a odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Návrh na zrušení § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“ se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá. Odůvodnění I. Rekapitulace průběhu dosavadního řízení 1. Návrhem ze dne 16. 1. 2018 doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu téhož dne se navrhovatel [Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“)] domáhá podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) ve spojení s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) zrušení § 65 odst. 1 ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“ a celého § 65 odst. 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o policii“). 2. V řízení vedeném u městského soudu pod sp. zn. 10 A 150/2015 je projednávána žaloba A. M. (dále jen „žalobce“) proti nezákonnému zásahu Policie České republiky (dále též jen „policie“, popř. „policejní orgán“). Nezákonný zásah má spočívat v předvolání žalobce podle § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, k provedení identifikačních úkonů (zjištění tělesných znaků a odebrání daktyloskopických a biologických vzorků žalobce) postupem podle § 65 zákona o policii. Žalovaným v tomto řízení bylo původně Ministerstvo vnitra, po změně právního náhledu na věc (v souvislosti s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2014 č. j. Nad 224/2014-53) a následné úpravě žaloby žalobcem se jím stala policie (konkrétně Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy). Městský soud předběžným opatřením vydaným v tomto řízení (usnesení ze dne 8. 1. 2016 č. j. 10 A 150/2015-84) uložil policii zdržet se do dne nabytí právní moci rozhodnutí o samotné žalobě snímání daktyloskopických otisků žalobce, zjišťování jeho tělesných znaků, provádění měření těla, pořizování obrazových, zvukových a obdobných záznamů a odebírání biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení pro účely budoucí identifikace. Žalobci tak dosud biologické vzorky odebrány nebyly. Podle názoru žalobce není odebrání biologických vzorků přiměřené, neboť je stíhán pro málo závažný skutek, který nadto nijak nesouvisí s trestnou činností, již lze odhalovat pomocí ztotožnění pachatele za pomoci jeho profilu deoxyribonukleové kyseliny (dále též jen „DNA“ nebo „profil DNA“). Nadto žalobce poukazuje na skutečnost, že dosud nebyl odsouzen. Zákonná úprava odebírání a především uchovávání biologických vzorků je podle jeho názoru nedostatečná, neboť není přesně stanoveno, po jaké době mají být vzorky zničeny. 3. Ze spisu městského soudu (sp. zn. 10 A 150/2015), který si Ústavní soudÚstavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že proti žalobci, jakož i proti dalším osobám bylo usnesením policie (Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 3. oddělení) ze dne 27. 5. 2014 č. j. KRPA-129545-80/TČ-2013-000093-NL zahájeno trestní stíhání ve věci spáchání pokračujícího zločinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 alinea třetího a odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, spáchaného ve formě účastenství ve věci WPB Capital, spořitelní družstvo. V této souvislosti byl žalobce po zahájení trestního stíhání předvolán příslušným policejním orgánem k provedení identifikačních úkonů podle § 65 zákona o policii za účelem postupu podle ustanovení § 65 odst. 1 písm. a) téhož zákona. U žalobce přitom nebyl zvolen postup podle § 114 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce považuje předvolání k provedení identifikačních údajů za nedůvodné a neodůvodněné, neboť policejní orgán o provádění identifikačních údajů nezahájil a nevede správní řízení ani nezaložil správní spis, do kterého by měl žalobce přístup s možností kontroly, jak, kdy, kde, kým a za jakým účelem je s jeho osobními údaji nakládáno. Policejní orgán nicméně předvolání realizuje pod jednacím číslem trestního řízení, což je podle žalobce nesprávné. Žalobce v žalobě poukazuje rovněž na to, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo k jeho stížnosti zrušeno v rozsahu deseti z dvanácti vymezených skutků. II. Rekapitulace obsahu návrhu 4. Městský soud navrhuje zrušit napadená ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem, neboť policii je umožněno odebírat vzorky biologického materiálu mimo jiné kterékoliv osobě, která byla obviněna nebo jíž bylo ve zkráceném trestním řízenítrestním řízení sděleno podezření ze spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. Pokud jde o dobu uchovávání takových vzorků, obsahuje § 65 zákona o policii pouze velice vágní pátý odstavec, dle nějž policie uchovávané osobní údaje, zjednodušeně řečeno, zlikviduje, jakmile je nepotřebuje k plnění svých úkolů. 5. Městský soud uvádí, že k použití § 65 odst. 1 zákona o policii by v řízení před městským soudem nepochybně došlo, neboť právě toto ustanovení zakládá pravomoc žalovaného odebírat žalobci biologické vzorky, k čemuž byl žalobou napadeným úkonem předvolán. Městský soud má za to, že ačkoliv se žalobce brání pouze proti předvolání za účelem odběru biologického vzorku, je pro rozhodnutí o jeho žalobě relevantní celá právní úprava odebírání a především uchovávání biologického materiálu, který by mu byl po předvolání odebrán. Odebrání a následné uchovávání biologického materiálu totiž představuje neoddělitelné zásahy do žalobcových práv. Proto nelze ústavní konformitu právní úpravy odebírání biologických vzorků pro získání profilu DNA posoudit, aniž by byla zároveň vzata v úvahu úprava následného uchovávání těchto vzorků. 6. V této souvislosti poukazuje městský soud na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ze dne 22. 6. 2017 Aycaguer proti Francii, stížnost č. 8806/12, kde byl posuzován soulad celé úpravy odebírání a uchovávání biologických vzorků, ačkoliv v případě daného stěžovatele k odebrání vzorků nedošlo, jelikož se k odebrání odmítl dostavit, za což byl v řízeních před francouzskými soudy potrestán. Městský soud vyslovuje přesvědčení, že byť žalobci ve stávající věci dosud biologické vzorky odebrány nebyly, a tedy nebyly ani uchovávány v policejní databázi, je oprávněn předložit Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ke zrušení nejen ustanovení zákona týkající se pravomoci policie biologický vzorek odebrat, ale též ustanovení týkající se jeho uchovávání, neboť oba aspekty mohou mít vliv na důvodnost projednávané zásahové žaloby. V případě, že by Ústavní soudÚstavní soud shledal, že § 65 zákona o policii je v rozporu s ústavním pořádkem, bylo by nutné dospět k závěru, že výzva, jíž byl žalobce na základě tohoto ustanovení policií předvolán k odebrání biologických vzorků, je nezákonná. Jde tedy o otázku, která je rozhodná pro řízení před městským soudem. 7. Městský soud se dále věnuje širšímu kontextu shromažďování profilů DNA státem. Poukazuje na to, že získávání a uchovávání profilů DNA může představovat závažný zásah do soukromí dotčených jednotlivců, a to zejména do jejich tělesné integrity. Z uchovávaného profilu DNA pak lze získat celou řadu informací o jeho původci, popř. příbuzenských vazbách, přičemž hrozí nebezpečí jejich zneužití. Proto je třeba i získávání a uchovávání profilů DNA podrobit zvýšené kontrole a musí být upraveno zákonem, a nikoliv interním předpisem policie. Rovněž je třeba stanovit podmínky pro jejich uchovávání, nakládání s nimi a následnou likvidaci. Městský soud nezpochybňuje význam analýzy profilů DNA pro odhalování pachatelů trestných činůtrestných činů, avšak na druhé straně upozorňuje, že jde o metodu identifikace osob, která může vést k nesprávným výsledkům. Vytvoření široké databáze profilů DNA nemusí nutně vést k opatření nezvratných důkazů o totožnosti pachatelů určitého typu trestné činnosti. 8. Městský soud vyslovuje přesvědčení, že relevantní právní úprava neodpovídá přísným požadavkům, které na ni klade judikatura ESLP k čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkající se zásahů do soukromí a shromažďování osobních údajů. Napadená ustanovení jsou podle jeho názoru v rozporu i s čl. 7 odst. 1, jakož i s čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Zásah do těchto základních práv, který je umožněn v § 65 zákona o policii, pro svoji vágnost a nedostatek procesních garancí nesplňuje podmínky omezení základních práv podle čl. 4 odst. 2 Listiny. Městský soud poukazuje na prejudikaturu Ústavního soudu [nálezy ze dne 22. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.) nebo ze dne 20. 12. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/11 (N 217/63 SbNU 483; 43/2012 Sb.); rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], která se týká zásahů do práva na soukromí. Z judikatury ESLP vztahující se k čl. 8 Úmluvy pak připomíná rozsudek ze dne 4. 12. 2008 S. a Marper proti Spojenému království, stížnost č. 30562/04 a 30566/04, v němž byla shledána jako rozporná s Úmluvou právní úprava, která umožňovala uchovávání profilů DNA bez ohledu na závažnost a typ trestné činnosti a bez jakéhokoliv časového omezení skladování odebraných vzorků. V již zmiňovaném rozsudku Aycaguer proti Francii ESLP shledal jako nedostatečnou francouzskou úpravu. Předmětem kritiky v tomto případě rovněž byla možnost odebírat biologické vzorky odsouzeným, kteří se dopustili všech trestných činůtrestných činů bez jakékoliv diferenciace jejich závažnosti, jakož i extrémní délka skladování získaných profilů DNA (40 let), přičemž dotčeným osobám nebylo umožněno domáhat se vymazání těchto údajů z databáze. Za souladnou s Úmluvou považoval ESLP pouze takovou právní úpravu, kde se odběry týkaly jen pachatelů závažnější trestné činnosti a bylo jednoznačně s ohledem na závažnost jednotlivých případů stanoveno, po jakou dobu mohou být profily DNA uchovávány (např. rozsudek ze dne 4. 6. 2013 Peruzzo a Martens proti Německu, stížnost č. 7841/08 a č. 57900/12). 9. Poukazuje na to, že kritéria vyplývající z judikatury ESLP nacházejí svůj odraz v dalších mezinárodněprávních dokumentech, přičemž výslovně zmiňuje doporučení č. R (92) 1 Výboru ministrů ze dne 10. 2. 1992 členským státům Rady Evropy o využívání analýzy deoxyribonukleové kyseliny (DNA) v rámci systému trestní justice [dále též jen „doporučení č. R (92)“]. 10. Stanovení kritérií přiměřenosti zásahu do integrity a soukromí osoby, jíž jsou biologické vzorky odebírány, je de facto přeneseno na vnitřní předpisy policie, popř. na posouzení jednotlivého policisty provádějícího konkrétní odběr. Tím je ovšem vyprázdněn požadavek vyplývající z Listiny i Úmluvy, aby konkrétní kritéria byla stanovena zákonem. Jediné konkrétní kritérium, které § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii stanoví, je podezření z úmyslného trestného činutrestného činu. Toto omezení však není podle městského soudu dostatečné, neboť mezi úmyslné trestné činytrestné činy se řadí i delikty relativně málo závažné. 11. Za nedostatečnou považuje městský soud i právní úpravu, jde-li o stanovení doby uchovávání odebraných biologických vzorků. Kritérium uvedené v § 65 odst. 5 zákona o policii, podle něhož se osobní údaje zlikvidují, jakmile jich již není potřeba k dalšímu plnění úkolů policie, je natolik obecné, že zcela přenáší posouzení přiměřenosti na vnitřní předpisy policie či aplikační praxi. Takový stav otevírá prostor pro uvážení policie a pro případné nadužívání možnosti skladovat biologické vzorky. Zákon rovněž neupravuje situaci, kdy je biologický vzorek odebrán obviněnému, který následně není odsouzen. Takový stav je ve světle výše zmiňovaného rozsudku ESLP S. a Marper proti Spojenému království v rozporu s principem presumpce neviny. Nedostatky zákonné úpravy nemohou zhojit ani vnitřní předpisy policie. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 20. 6. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.) uvedl, že podzákonná úprava zásahů do ústavně chráněných práv nesmí sama vymezovat definiční znaky takových zásahů, které ze zákona nevyplývají. Převedeno na nyní posuzovanou věc, pakliže zákon nestanovuje konkrétní kritéria odběru biologických vzorků a skladování profilů DNA, nelze stanovení těchto kritérií, jakým je např. typ trestné činnosti, jíž se měla dotčená osoba dopustit, svěřit předpisům nižší právní síly. 12. Městský soud konečně vytýká i nedostatečnou úpravu procesních prostředků k ochraně osoby, jíž jsou vzorky odebírány. 13. Městský soud si je vědom skutečnosti, že protiústavnost napadených ustanovení nespočívá přímo v jejich pozitivním obsahu, nýbrž v nedostatku právní úpravy, kterou zákonodárce nepřijal. Derogace napadených ustanovení představuje tedy prostředek, jak zákonodárce přimět k revizi právní úpravy odebírání biologických vzorků a uchovávání profilů DNA. Až v případě, kdy by zákonodárce zůstal nečinný, by mělo dojít k úplnému odstranění nedostatečné zákonné úpravy z právního řádu. Proto městský soud navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud napadená ustanovení zákona o policii zrušil s odloženou vykonatelností [k tomu např. nález ze dne 27. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 16/99 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.) nebo ze dne 23. 3. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 8/07 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.)]. III. Znění napadených ustanovení 14. Ustanovení § 65 odst. 1 zákona o policii zní (napadené části textu jsou vyznačeny podtržené): „Policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u a) osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činutrestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření18) pro spáchání takového trestného činutrestného činu, b) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, c) osoby, jíž bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, nebo d) osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost je omezena, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.“ 15. Ustanovení § 65 odst. 5 zákona o policii zní: „Policie osobní údaje získané podle odstavce 1 zlikviduje, jakmile jejich zpracovávání není nezbytné pro účely předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činůtrestných činů nebo zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.“ IV. Rekapitulace vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení 16. Podle § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud návrh na zrušení napadených ustanovení k vyjádření Poslanecké sněmovně a Senátu jako účastníkům řízení a vládě a Veřejnému ochránci práv, již jsou oprávněni vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. Současně si vyžádal podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“). IV. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny 17. Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření ze dne 8. 3. 2018 omezila toliko na stručný popis průběhu zákonodárného procesu, který vedl k přijetí zákona o policii včetně napadených ustanovení. K tomu uvádí, že uvedený zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, byl podepsán ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Ponechává přitom na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil jeho ústavnost. IV. b) Vyjádření senátu 18. Senát se ve svém vyjádření ze dne 19. 3. 2018 rovněž věnuje pouze popisu průběhu zákonodárného procesu s tím, že zákon o policii byl projednán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně stanoveným způsobem. Posouzení ústavnosti napadeného ustanovení ponechává taktéž na Ústavním souduÚstavním soudu. Senát dále podotkl, že stálá komise Senátu pro ochranu soukromí, která návrh zákona projednávala, uvedla, že očekává přípravu novelizací ke zpřesnění některých ustanovení tak, aby byla více ctěna zásada ochrany osobních údajů a soukromí občanů. Z důvodové zprávy vyplynulo, že účelem zákona o policii včetně napadených ustanovení měla být jen a pouze možná budoucí identifikace osoby. Tento legislativní cíl v kombinaci se zásadou přiměřenosti vytváří právní překážku jakémukoliv jinému využití evidovaných profilů DNA. IV. c) Vyjádření vlády 19. Vláda zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu podrobné vyjádření, v němž navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh městského soudu na zrušení napadených ustanovení zamítl. Vyslovuje přesvědčení, že právní úprava odběru biologických vzorků je dostatečně přesná, neboť na úrovni zákona stanovuje, za jakých podmínek a pro jaké účely lze biologické vzorky odebírat, a zároveň jsou s ohledem na nezbytnost a přiměřenost dostatečně přesně stanoveny okruhy osob, u nichž se získaný biologický vzorek pro účely budoucí identifikace může zpracovávat. Právní úprava dostačuje standardům vysloveným jak v judikatuře ESLP, tak i Ústavního souduÚstavního soudu. Rovněž je podle vlády dostatečně zajištěna ochrana osobních údajů. Správcem osobních údajů je nejen v tomto, ale i v jiných případech logicky policie. Zákon o policii nelze vykládat izolovaně, ale vždy za současné aplikace pravidel obsažených v zákoně o ochraně osobních údajů [pozn. v době podání návrhu šlo o zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), který byl s účinností od 24. 4. 2019 zrušen a nahrazen zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů]. Vláda rovněž zdůrazňuje pozici dozorového orgánu, jímž je ÚOOÚ. 20. Vláda nesouhlasí dále s tím, že by byl okruh osob, kterým lze odebrat biologický vzorek, příliš široký. Z jejího pohledu totiž nelze vyloučit, že by se pachatel hospodářské trestné činnosti nemohl dopustit násilného trestného činutrestného činu. Poukazuje na to, že profil DNA slouží pouze a toliko k individuální identifikaci konkrétní osoby, avšak nevypovídá nic o jakýchkoliv znacích či predispozicích dané osoby. Z odebraných biologických vzorků lze kromě vzájemné shody vyčíst pouze informaci o tom, zda vzorek patří muži nebo ženě. Smyslem forenzní genetiky je ztotožnění neznámého biologického materiálu nalezeného na místě činu s konkrétní osobou, k čemuž je třeba mít srovnávací profily DNA. Zdůrazňuje, že kriminalistická databáze, vycházející z principů moderních pravidel ochrany osobních údajů, zcela eliminuje možnost jejich zneužití. Negativní následek uchování profilu DNA v kriminalistické databázi může pro dotčenou osobu nastat pouze v případě, kdy bude ztotožněna se stopou nalezenou na místě trestného činutrestného činu. 21. Vláda se rovněž neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že by měl být odběr biologických vzorků invazivnějším zásahem do tělesné integrity ve srovnání se snímáním daktyloskopických otisků [k tomu poukazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 9. 12. 2010 sp. zn. II. ÚS 2369/08 (N 244/59 SbNU 489) nebo na stanovisko pléna ze dne 30. 11. 2010 sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 (ST 30/59 SbNU 595; 439/2010 Sb.)]. Rozporuje také odkazy navrhovatele na odborné články, které s řešenou problematikou nemají souvislost, resp. z nich nevyplývá, že by forenzní analýza DNA měla výraznější chybovost než jiné důkazní prostředky. 22. Vláda se dále vymezuje k navrhovatelem namítanému rozporu s judikaturou ESLP, konkrétně ve věci S. a Marper proti Spojenému království. Poukazuje na to, že v této věci byl posuzován pouze ten aspekt, zda je uchovávání otisků prstů a biologických vzorků a profilů DNA u osob, které byly podezřelé ze spáchání konkrétní trestné činnosti, ale nebyly odsouzeny, ospravedlnitelné podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy. Toto rozhodnutí je tedy třeba podle vlády vykládat v kontextu skutkových okolností a nevyvozovat z něj závěry, které nebyly ve stávající věci předmětem posuzování. Vláda vyslovuje přesvědčení, že česká právní úprava nedostatky, které byly kritizovány ESLP, netrpí. Z citovaného rozhodnutí se podává, že zásah do osobní integrity osoby byl ospravedlněn jejím předchozím protiprávním a úmyslným jednáním, pročež musela nést následky tohoto jednání. Taktéž poukaz na rozhodnutí ESLP ve věci Aycaguer proti Francii nepovažuje za přiléhavý, neboť české právo dostatečně rozlišuje mezi jednáním majícím znaky trestného činutrestného činu a přestupku. Podle vlády není ani přiléhavý, resp. je již dávno překonaný, poukaz navrhovatele na doporučení č. R (92). 23. Vláda dále vyslovuje přesvědčení, že zpracování a shromažďování biologických vzorků jsou prováděny na základě dostatečně jasného a předvídatelného právního titulu, který vyplývá z § 2 zákona o policii. Biologické vzorky a z nich získané profily DNA mohou přispět k odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činůtrestných činů, což představuje legitimní zájem na ochraně veřejného pořádku. Poukazuje na to, že zákon o policii ani žádný jiný právní předpis nestanovuje zvláštní právní režim při zpracování biologických vzorků a profilů DNA. Podle platné právní úpravy je na profil DNA nahlíženo jako na každý jiný osobní údaj. Provozování databáze se řídí obecnými podmínkami pro zpracování osobních údajů. Pro odebírání biologických vzorků je pak klíčový právě § 65 odst. 1 zákona o policii, který umožňuje policii získat údaje, podle nichž může v budoucnu identifikovat osoby, které se dopustí trestného činutrestného činu a zanechají po sobě stopy. Je přitom zohledněna především subjektivní stránka trestného činutrestného činu. Vláda poukazuje na to, že identifikační úkony je policie oprávněna provést u osob, vůči nimž směřuje trestní řízenítrestní řízení (bylo zahájeno trestní stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu nebo bylo sděleno podezření podle § 179b odst. 3 trestního řádu pro spáchání úmyslného trestného činutrestného činu). Dopustí-li se pachatel úmyslného trestného činutrestného činu, musí být srozuměn s tím, že toto jednání bude mít negativní následky spočívající v možnosti vedení trestního řízení, uložení trestu a rovněž i vedení v příslušných evidencích. Vláda se ztotožňuje s dosavadní rozhodovací praxí soudů, přičemž považuje zásah do práva dotčených osob za souladný, jakož i ospravedlnitelný a přiměřený. 24. V další části se vláda vyjadřuje obecně k ochraně osobních údajů. Uvádí, že i na policii se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů (konkrétně v § 13), jakož i zvláštní ustanovení o zpracování osobních údajů a získávání informací v zákoně o policii. Databáze DNA je spravována jako kterýkoli jiný soubor dat, který policie shromažďuje a následně vytěžuje. Tato činnost je pak dále upravena příslušnými interními předpisy. Obsah interního předpisu nemůže být v rozporu s právními předpisy. Osobní údaje jsou zpracovány v neveřejných evidencích s přesně stanovenými oprávněními přístupů, za jasně definovaným účelem a jejich využití podléhá jednoznačně stanoveným pravidlům. Vláda rovněž poukazuje na specifičnost zpracovávání a využívání osobních údajů v trestněprávní oblasti. Vyslovuje přesvědčení, že obecné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) se na úkony policie při odhalování trestné činnosti nevztahuje. Vedle tohoto nařízení pak existuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 z téhož dne o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (dále též jen „směrnice č. 2016/680“), jež by měla být implementována do právního řádu České republiky, byť s nevelkými změnami (pozn. směrnice č. 2016/680 byla do českého právního řádu transponována zákonem o zpracování osobních údajů). Podle vlády nelze dovodit z této směrnice požadavek na výslovnou specifickou zákonnou úpravu (např. provozování databáze DNA). 25. Dále se vláda zabývá problematikou likvidace zpracovávaných osobních údajů. I na tomto místě poukazuje na to, že uchovávání DNA profilů a jejich likvidace je upravena v § 65 odst. 5 zákona o policii, z něhož vyplývají všechny povinnosti policie coby správce těchto osobních údajů. Toto ustanovení je dále konkretizováno závazným pokynem policejního prezidenta o identifikačních úkonech [viz pokyn policejního prezidenta ze dne 15. 12. 2016 č. 275/2016, o identifikačních úkonech (dále jen „pokyn policejního prezidenta č. 275/2016“)]. Je třeba rozlišovat mezi likvidací biologického materiálu a likvidací z něj získaného profilu DNA. Podle interního pokynu má znalecké pracoviště odebraný biologický materiál, který byl využit ke stanovení profilu DNA, zlikvidovat do 1 roku po jeho zpracování. Policie uchovává pouze profil DNA, který je svou povahou srovnatelný s daktyloskopickým otiskem prstu. V souladu s § 20 odst. 1 zákona o ochraně osobních údajů má policie stanovena přesná kritéria a postupy pro zpracování osobních údajů včetně jejich likvidace a doby uchovávání. V případě, kdy je vůči obviněné osobě zastaveno trestní stíhání či je zproštěna obžaloby, je její DNA profil zlikvidován v souladu s ustanoveními upravujícími zpracování osobních údajů policií, tedy v závislosti na potřebnosti dalšího zpracování profilu DNA pro plnění úkolů policie. 26. Vláda se rovněž věnuje ochraně práv subjektu údajů. Právo přístupu subjektu údajů je zajišťováno tzv. přímým přístupem, tzn. žadatelé se obracejí přímo na správce osobních údajů. Právním základem pro podání písemné žádosti o sdělení osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele je § 83 zákona o policii (pozn. toto ustanovení bylo zrušeno ke dni 23. 4. 2019 novelou provedenou zákonem č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů). Žádosti jsou vyřizovány ve formě sdělení policejního prezidenta, nevyhovění žádosti je náležitě odůvodněno tak, aby bylo přezkoumatelné. Dozorovým orgánem je ÚOOÚ. Vláda nesouhlasí s navrhovatelem, že ÚOOÚ provádí svou kontrolní činnost pouze z úřední povinnosti, neboť v rámci své činnosti přijímá rovněž podněty a stížnosti občanů [srov. § 29 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů]. Subjekt údajů se může taktéž obrátit na soud, a to jak podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu („zásahová žaloba“), tak žalobou na ochranu osobnosti. Vláda konečně poukázala na připravovanou novou právní úpravu (viz zákon o zpracování osobních údajů), která ještě více posílí práva subjektu údajů. 27. Vláda dále popisuje účel a činnost kriminalistické databáze DNA [§ 86 písm. a) zákona o policii ve znění do 23. 4. 2019], jejíž zřízení bylo ohlášeno ÚOOÚ [§ 86 písm. b) zákona o policii ve znění do 23. 4. 2019], jakož i její zabezpečení. Správce databáze, tedy policie, je povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, neoprávněnému zpracování nebo k jinému zneužití. Tato opatření jsou upravena v příslušných interních aktech policie. V této souvislosti uvádí, že kriminalistická databáze je koncipována jako systém dvou nezávislých software programů [systém CODIS obsahující profily DNA (vyvinutý FBI) a systém INFO DNA obsahující informace k jednotlivým profilům]. Oddělením obou těchto složek jsou splněny požadavky na zabezpečení databáze podle § 13 zákona o ochraně osobních údajů. Přístup do databáze je možný pouze z policejních terminálů po zadání přístupového hesla, přičemž přístup je vždy zaznamenán. Přístupovým oprávněním disponovalo v době sepsání vyjádření pouze 125 policistů. Vláda připomíná, že databáze DNA není veřejně přístupná, a to ani v rámci policie. Informace o tom, že je někdo v databázi DNA veden, není obecně známa. 28. Vláda vysvětluje, jaké informace policie z odebraného biologického vzorku DNA získává. Zdůrazňuje, že profil DNA slouží ve forenzní oblasti pouze k identifikaci konkrétní osoby a k žádnému jinému účelu. Z profilu DNA nelze získat žádnou informaci o konkrétním člověku. Smyslem tedy je ztotožnění neznámého biologického materiálu nalezeného na místě činu s konkrétní osobou, k čemuž je třeba mít srovnávací profily DNA konkrétní osoby. Z profilu DNA lze kromě vzájemné shody vyčíst pouze informaci o tom, zda vzorek patří muži či ženě. V laboratorních podmínkách lze získat informace o genetickém vybavení konkrétní osoby, ale touto technologií policie nedisponuje. K navrhovatelem zmiňovanému získávání informací o příbuzenských vazbách osob z profilů DNA vláda uvádí, že tyto údaje je možné vzájemným porovnáváním profilů DNA získat. Zjišťování pravděpodobné příbuznosti osob (tzv. familial searching) se používá zejména při srovnávání profilů DNA příbuzných osob s profily stanovenými z mrtvol neznámé totožnosti. Teoreticky možné je i vyhledávání příbuzných osob ke stopě zjištěné na místě činu, policie však takový postup nevyužívá. Dále lze získat informace o pravděpodobném rasovém původu osoby. Zjišťování pravděpodobného rasového původu má však význam pouze v případech, kdy se stanovuje profil DNA ze stop z neobjasněného trestného činutrestného činu. Zkoumání pravděpodobného rasového původu zcela postrádá smysl v případech, kdy policie odebrala biologický vzorek přímo obviněné či odsouzené osobě. 29. V závěru svého vyjádření se vláda věnuje využitelnosti profilů DNA při vyšetřování trestné činnosti. Zdůvodňuje, na základě čeho dospěl zákonodárce k tomu, že vymezený okruh osob je přiměřený vzhledem ke sledovanému cíli. Okruh osob, jimž je policie oprávněna odebrat biologické vzorky a uchovávat jejich profily, zohledňuje stav trestné činnosti páchané na území České republiky. Vláda s odkazem na policejní statistiky a odborné studie (i zahraniční) poukazuje na dlouhodobě vysoký podíl recidivujících pachatelů. Z těchto statistik i odborných studií rovněž vyplývá, že u recidivujících pachatelů nejde pouze o recidivu stejnorodou, ale ve značném množství případů o recidivu nestejnorodou. U pachatelů vražd předchází v největší míře majetková trestná činnost. Z uvedeného vláda dovozuje, že forenzní analýza biologických vzorků je plně využívána nejen při prověřování a vyšetřování násilné a mravnostní trestné činnosti, ale podstatné místo má i u majetkové trestné činnosti, u níž je podíl recidivujících pachatelů nejvyšší, jakož i u hospodářské trestné činnosti. Došlo-li by k omezení možnosti odebírat a zpracovávat biologické vzorky pachatelů všech druhů úmyslné trestné činnosti za účelem budoucí identifikace, vedlo by to ke ztrátě možnosti policie odhalovat např. sériovou majetkovou trestnou činnost. 30. Vláda uzavírá, že se s námitkami navrhovatele neztotožňuje. Ustanovení § 65 odst. 1 zákona o policii ve spojení s dalšími ustanoveními tohoto zákona i zákona o ochraně osobních údajů (pozn. nyní zákona o zpracování osobních údajů) představuje dostatečně přesný rámec právní úpravy. Technicko-organizační opatření přijatá k zabezpečení před zneužitím jsou na maximální možné úrovni (přinejmenším oddělením obou databází). Subjekt údajů má přesně stanovená práva a správce údajů povinnosti. Vláda rovněž odmítá názor navrhovatele, že je třeba omezit okruh osob, kterým lze odebírat vzorky, jen na pachatele závažné trestné činnosti. Okruh subjektů údajů je plně odůvodněn potřebami orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení. Zásah do soukromí je přitom minimální a je vyvážen zájmem společnosti na ochraně před trestnými činytrestnými činy, zajištěním práva na život a na ochranu veřejného pořádku. IV. d) Vyjádření ÚOOÚ 31. Ústavní soudÚstavní soud si dále vyžádal vyjádření ÚOOÚ jako amici curiae. ÚOOÚ nejprve popisuje svoji činnost a právní rámec (zejména evropský) ochrany osobních údajů. Zdůrazňuje přitom význam obecného nařízení o ochraně osobních údajů a směrnice č. 2016/680. Rovněž se zabývá pojmem DNA, jeho charakterem jako osobního údaje a historií využívání metody identifikace pomocí profilu DNA. Věnuje se výhodám i rizikům, které s sebou přináší zpracování biologických vzorků a vedení jejich databáze. Vedle nesporné výhody spočívající v účinném boji proti trestné činnosti a zjištění totožnosti neznámé osoby mezi rizika patří především neúplná schopnost zaručit přesnost (falešně pozitivní nebo negativní výsledky), riziko odhalení citlivých údajůcitlivých údajů o zdraví, nebezpečí centrálního uchovávání údajů DNA, obsahování více informací, než je pro funkce porovnávání zapotřebí [k tomu blíže stanovisko pracovní skupiny WP 29 č. 3/2012, která byla ustavena jako nezávislý evropský poradní orgán na ochranu dat a soukromí podle čl. 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (dále jen „stanovisko č. 3/2012“)]. 32. Dále se věnuje relevantní právní úpravě ochrany osobních údajů. Uvádí, že genetické údaje se zařazují do zvláštní kategorie osobních údajů, jimž je přiznán zpřísněný režim ochrany podle čl. 9 odst. 1 obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Jde-li o vedení databází DNA, neuplatní se obecné nařízení o ochraně osobních údajů, nýbrž směrnice č. 2016/680, která reaguje na specifickou povahu policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Cílem směrnice je volný pohyb osobních údajů mezi příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů. Poukazuje přitom na alinea 26 preambule této směrnice a její čl. 4, z nichž vyplývají zásady zpracování osobních údajů, jakož i na stanovisko č. 3/2012, z něhož plynou některá praktická doporučení (např. stanovení maximální doby uložení osobních údajů a pravidelný přezkum potřeby jejich uložení; maximální doba uložení by měla zohledňovat různé kategorie subjektů). 33. Podle ÚOOÚ vedení databáze DNA zasahuje do práva na ochranu osobních údajů i do práva na soukromí. Zákon o policii neobsahuje výslovné zmocnění k vedení databáze DNA a rovněž v něm schází úprava přesnějších podmínek vedení databáze DNA (zejména přesné vymezení lhůt pro uchovávání záznamů, popř. podrobnější úprava likvidace osobních údajů). Podle názoru ÚOOÚ by měl být zúžen i rozsah trestných činůtrestných činů, které umožňují vložení vzorku do databáze. Úprava evidence osobních údajů je v zákoně o policii taktéž velmi kusá, protože možnost jejich zakládání lze dovodit až výkladem a v zákoně samotném chybí konkrétní lhůty pro uchovávání záznamů a přesnější podmínky výmazu, které jsou stanoveny pouze v interních nařízeních policie (viz pokyn policejního prezidenta č. 275/2016). ÚOOÚ nepovažuje současnou právní úpravu v zákoně o policii a v policejním prováděcím předpise za dostatečný právní základ pro uchovávání vzorků DNA, o čemž svědčí jeho stanoviska a rozhodnutí vydávaná v rámci kontrolní činnosti. 34. V další části ÚOOÚ rozebírá jednotlivé sporné otázky obsažené v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Jde nejprve o otázku, zda v České republice existuje dostatečná právní úprava týkající se shromažďování profilů DNA v databázi policie, popř. zda platná právní úprava respektuje minimální kritéria stanovená doporučeními Rady Evropy a judikaturou ESLP. Zde nesouhlasí se závěrem Nejvyššího správního soudu, že právní úprava zákona o policii týkající se zpracování citlivých údajůcitlivých údajů vyhovuje minimálním požadavkům na zákonný podklad zásahu do práva na ochranu soukromého života (viz body 30 a 36 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2017 č. j. 8 As 134/2016-138). Za další sporný bod považuje ÚOOÚ správnost nastavení kritérií rozhodných pro zařazení profilu do databáze DNA (důvodnost a závažnost trestného činutrestného činu včetně rozlišování nedbalostního a úmyslného trestného činutrestného činu). Jako další nastoluje ÚOOÚ otázku výkladu v rámci svěřené pravomoci a působnosti mezi Ministerstvem vnitra a ÚOOÚ. Jde o spor mezi ÚOOÚ a policií o výklad právních předpisů, které upravují plnění úkolů policie v relaci s příslušným ustanovením zákona o ochraně osobních údajů. Jako poslední otázku řeší ÚOOÚ postoj Nejvyššího správního soudu k předložení návrhu na zrušení § 65 odst. 1 zákona o policii Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Závěrem této části ÚOOÚ konstatuje, že judikatura Nejvyššího správního soudu na rozdíl od názoru ÚOOÚ považuje platnou právní úpravu shromažďování profilů DNA za dostatečnou a vyhovující minimálním požadavkům plynoucím z doporučení Rady Evropy a judikatury ESLP. 35. Závěrem ÚOOÚ shrnuje a navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud vyhověl návrhu městského soudu na zrušení napadených ustanovení z důvodu jejich rozporu s právem na ochranu osobních údajů a soukromí upraveným v čl. 7 a 10 Listiny a v obecném nařízení o ochraně osobních údajů. Napadená ustanovení nepředstavují dostatečný právní základ pro vedení databáze DNA a neexistují ani dostatečné záruky k ochraně práva na ochranu osobních údajů a soukromí dotčených osob. IV. e) Sdělení Veřejné ochránkyně práv 36. Veřejná ochránkyně práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že se rozhodla nevyužít svého procesního práva podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a do řízení nevstoupit. IV. f) Žádosti dalších osob 37. Ústavní soudÚstavní soud dále obdržel žádosti Lukáše Redla zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, Ph. D., advokátemadvokátem, a spolku Unie obhájců České republiky, z. s., zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátemadvokátem, na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení podle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Těmto žádostem Ústavní soud nevyhověl, neboť okruh účastníků v řízení o návrhu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy je vymezen v § 69 zákona o Ústavním soudu. V tomto případě nelze přiznat postavení účastníka či vedlejšího účastníka řízení osobám, které jen prokazují právní zájem na výsledku řízení podle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu [např. nález ze dne 20. 10. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 52/03 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.), nález ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 37/04 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)]. IV. g) Další podklady 38. Ústavní soudÚstavní soud si od Policejního prezidia České republiky nechal zaslat příslušné pokyny policejního prezidenta (pokyn č. 250/2014 a pokyn č. 275/2016). V. Upuštění od ústního jednání 39. Ústavní soudÚstavní soud seznal, že ústní jednání by nemohlo přinést významný posun pro objasnění věci, než jaké plyne z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na § 44 zákona o Ústavním soudu není třeba se dotazovat účastníků řízení na jejich názor k této otázce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konání ústního jednání. VI. Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu 40. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, dojde-li soud k závěru, že zákon, resp. jeho napadená ustanovení, jichž má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění znění čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že musí jít o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního případu. 41. Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou v případě návrhu městského soudu na zrušení části § 65 odst. 1 zákona o policii ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“. Postupem policie podle § 65 zákona o policii se Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře již zabýval [srov. např. usnesení ze dne 1. 7. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1202/14, ze dne 4. 3. 2013 sp. zn. I. ÚS 3721/12 či ze dne 18. 9. 2013 sp. zn. I. ÚS 2661/13 (U 7/70 SbNU 593)]. Uvedené ústavní stížnosti byly odmítnuty jako nepřípustné z důvodu možného uplatnění zásahové žaloby. Ústavní soudÚstavní soud konstatoval, že ochrana práv jednotlivců před zásahy ze strany policie, pokud při nich policie nevystupuje jako orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, je zaručena prostředky správního soudnictví. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 303/2011 Sb., platí, že „každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný“. Podle § 83 soudního řádu správního je žalovaným v takovém případě mj. správní orgán, který podle žalobního tvrzení provedl zásah. 42. Jako východisko přezkumu aktivní legitimace navrhovatele se nabízí teze, že § 65 odst. 1 zákona o policii zakládá pravomoc policie odebírat při plnění jejích úkolů pro účely budoucí identifikace u vymezených okruhů osob biologické vzorky a k takovému odběru tyto osoby předvolávat. K zásahu by došlo bezprostředně a neodvratně poté, kdy by žalobce přistoupil na policejní výzvu, k odběru vzorku by se dostavil a odběr by podstoupil. Zásahová žaloba je nástrojem obrany žalobce proti jím tvrzenému zásahu do jeho práv, a má-li městský soud o ní rozhodnout, neobejde se bez použití napadeného ustanovení zákona, o jehož ústavnosti má však pochyby, k jejichž odstranění proto podal návrh k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Posoudil-li by pak Ústavní soudÚstavní soud napadené ustanovení jako protiústavní, bylo by třeba hledět i na předvolání žalobce policií k odběru jako na nezákonný zásah. Předvolání totiž implikuje další postup policie a zakládá aktivní legitimaci navrhovatele jen spolu s ním jako jeho neoddělitelná součást, neboť bez výzvy dostavit se k odběru odběr provést nelze. 43. Odlišná situace nastává však v případě návrhu městského soudu na zrušení § 65 odst. 5 zákona o policii. Ústavní soudÚstavní soud opakovaně vyložil, že aktivní legitimace soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jednotlivých ustanovení zákona se odvíjí od předmětu sporu a jeho právní kvalifikace. Jinými slovy, soud může podat návrh na zrušení pouze takového zákona, resp. jeho jednotlivých ustanovení, který má být použit při řešení věci obecným soudem. Úvaha o takovém použití musí být odůvodněna, musí být odvozena od splnění podmínek řízení, včetně věcné legitimace účastníků, a jde-li o hmotněprávní předpis, od jednoznačného zjištění, že takový předpis má být v konkrétní věci, která je předmětem stávajícího návrhu, použit [srov. nález ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 50/05 (N 161/47 SbNU 133; 2/2008 Sb.), bod 11; usnesení ze dne 30. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 57/04 nebo usnesení ze dne 2. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 12/08 (U 12/51 SbNU 823), bod 26 odůvodnění]. 44. Ve smyslu závěrů usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353) je podmínka návrhového oprávnění soudu vyslovená v čl. 95 odst. 2 Ústavy, aby požadavek na zrušení směřoval proti zákonu, „jehož má být při řešení věci použito“, splněna, „jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední“, případně „je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti“ [srov. též nález ze dne 28. 2. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), část F]. Z účelu a smyslu (konkrétní) kontroly ústavnosti právních norem pak plyne, že zákon, „jehož má být při řešení věci použito“, je pouze ten (resp. to jeho ustanovení), jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku; nebyl-li by pak odstraněn, byl by výsledek před ním probíhajícího řízení jiný (srov. usnesení ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 37/10, bod 18). Tento výklad již plénum Ústavního souduÚstavního soudu označilo za součást ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu [srov. nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 20 a tam citovaná usnesení]. 45. V řízení, z něhož vzešel návrh městského soudu na zrušení napadených ustanovení, se žalobce domáhá žalobou ochrany proti nezákonnému zásahu, který spatřuje v tom, že byl bez legitimního důvodu předvolán k odebrání biologických vzorků umožňujících získání informací o jeho genetickém vybavení. Ve věci projednávané městským soudem, která slouží jako podklad pro stávající návrh, je tedy předmětem posouzení toliko ústavnost samotného odběru biologických vzorků a předvolání k němu podle § 65 odst. 1 zákona o policii. Předmětem posouzení v rámci této incidenční kontroly však není ústavnost podmínek pro likvidaci osobních údajů odběrem získaných, tj. nastavení těchto podmínek v § 65 odst. 5 téhož zákona, neboť k likvidaci těchto údajů může dojít teprve následně, až po odběru a následném zpracování vzorku, tedy nikoliv zároveň s odběrem samotným, resp. s předvoláním k němu. Použití tohoto ustanovení tak nebude bezprostřední, časově ani věcně, nýbrž bude spadat pouze do „širší souvislosti“ právní úpravy odběru, což jako předpoklad postupu soudu podle čl. 95 odst. 2 Ústavy nestačí. Jakkoliv by se v budoucnosti v rámci jiného, nově zahájeného řízení tak stát mohlo, dojde-li např. k prodlení při likvidaci vzorku či jinému nadužití potenciálu pro jeho uchovávání, který skýtá § 65 odst. 5 zákona o policii, jde v posuzované fázi pouze o situaci hypotetickou, která nastat může, ale nemusí (nevyvolá-li uchování vzorku policií pochybnosti o správnosti jejího postupu). Nakolik navrhovatel ústavní konformitu podmínky nezbytnosti uchování vzorku pro účely zpracování osobních údajů získaných odběrem nyní aktuálně řešit nemusí, není nastavení jejího odpadnutí, zakládajícího okamžitou povinnost policejního orgánu („jakmile“) údaje zlikvidovat, legitimním požadavkem na přezkum Ústavním soudemÚstavním soudem. Přípustným předmětem nyní posuzovaného návrhu proto nemůže být ani otázka, zda podmínky likvidace vzorku podle odstavce 5 napadeného ustanovení mohou být v příčinném vztahu k jednání žalobce – neuposlechnutí výzvy dostavit se k odběru, byť ji žalobce za takovou označuje. Jím by se mohla stát, až kdyby reálně hrozilo nakládání se vzorkem, nepřiměřené zákonem stanovenému účelu jeho odběru. K tomu však v posuzovaném případě nedošlo. 46. Z těchto důvodů Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k této části návrhu nezbylo než konstatovat, že napadený § 65 odst. 5 zákona o policii – ostatně navrhovatel tuto možnost sám připouští – není ustanovením zákona, „jehož má být při řešení věci použito“ ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy, a nelze tedy dovozovat aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu na jeho zrušení podle citovaného článku Ústavy ve spojení s § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, neboť není v rámci konkrétní kontroly norem k takovému přezkumu v daném případě způsobilý. VII. Ústavní konformita zákonodárného procesu přijetí napadeného ustanovení 47. Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 48. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal ani vadu zákonodárného procesu, ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, zjištění průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz. 49. Z vyjádření účastníků řízení, jakož i ze sněmovních tisků bylo zjištěno, že vládní návrh zákona o policii byl v pátém volebním období Poslanecké sněmovny projednáván jako sněmovní tisk č. 439. Vláda návrh předložila Poslanecké sněmovně dne 28. 2. 2008. Napadená ustanovení byla ve stejné podobě obsažena již ve znění vládního návrhu (sněmovním tisku č. 439/0). Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas ve třetím čtení dne 25. 6. 2008 na své 34. schůzi v hlasování č. 175, kdy z přítomných 174 poslanců hlasovalo pro návrh 92 poslanců, proti hlasovalo 79 poslanců. 50. Senátu byl návrh zákona o polici postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 8. 7. 2008. Organizační výbor přikázal návrh zákona (senátní tisk č. 301 v šestém funkčním období) k projednání výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost jako výboru garančnímu a dále ústavně-právnímu výboru. Oba výbory přijaly obsahově shodné usnesení (senátní tisky č. 301/1 a č. 301/2), kterým doporučily Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát projednal návrh zákona na své 15. schůzi šestého funkčního období dne 17. 7. 2008. Usnesením č. 449 Senát schválil návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Návrh na schválení byl přijat v hlasování č. 30, když z 65 přítomných senátorů (kvorum 33) bylo 52 pro návrh, 2 byli proti a 11 se hlasování zdrželo. 51. Zákon o policii byl doručen prezidentu republiky k podepsání dne 21. 7. 2008 a ten jej následně podepsal. Schválený zákon byl vyhlášen dne 11. 8. 2008 ve Sbírce zákonů v částce 91 pod číslem 273/2008 Sb. 52. Ustanovení § 65 zákona o policii se později stalo předmětem dvou drobných změn (novelizací). První novela provedená zákonem č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, rozšířila výčet osob dotčených evidováním DNA o osoby, jimž byla soudem uložena zabezpečovací detence, a druhá novela provedená zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, pak pouze provedla terminologickou revizi daného ustanovení v souladu s terminologií nového občanského zákoníku. Žádná z uvedených změn se přímo nedotkla těch částí § 65 zákona o policii, které jsou návrhem napadeny. 53. Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že zákon o policii včetně napadených ustanovení byl přijat ústavně předepsaným postupem, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. VIII. Vlastní posouzení návrhu VIII. a) Obecná východiska posouzení 54. Ústavní soudÚstavní soud musel předně vymezit hlediska ústavněprávního přezkumu, jež jsou relevantní pro posouzení napadené zákonné úpravy. 55. Biologický vzorek umožňující získání informací o genetickém vybavení člověka (profil DNA), uvedený vedle dalších osobních charakteristik v § 65 odst. 1 zákona o policii, lze zařadit mezi tzv. identifikační (biometrické) údaje, tzn. údaje, které slouží k identifikaci konkrétní osoby. Osobní identifikační údaje se úzce váží k pojmu ochrany osobnosti. Osobnost člověka v podstatě představuje specifické vlastnosti a odlišnosti v povaze, vzhledu a chování každého člověka. Právě přirozená individualita člověka je hodnotou, která je pod lidskoprávní ochranou. 56. Odebírání biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení, ale i jejich následné zpracování, uchovávání a případná likvidace, se tedy bezprostředně dotýká ústavně zaručených práv vztahujících se k nedotknutelnosti osoby, jakož i ochrany soukromí, soukromého života a osobních údajů. Z právního hlediska dochází v souvislosti s identifikačními údaji taktéž k překrývání s právem na ochranu osobnosti. Právo na ochranu osobnosti totiž pracuje s pojmem projev osobní povahy, který je stejně jako koncept osobního údaje úzce spjat s konkrétní osobou. Každý projev osobní povahy, který můžeme přiřadit ke konkrétní osobě, je osobním údajem a jako takový je spojen se soukromím každého člověka. Pojem soukromí sice obvykle nepředstavuje jasně a staticky vymezený termín, ale lze na něj hledět poměrně široce jako na schopnost kontroly nad opatřováním a použitím informací o člověku – informační soukromí. VIII. b) Ústavněprávní rozměr posouzení 57. Na vnitrostátní úrovni jsou relevantní referenční hlediska ústavního přezkumu zakotvena v zárukách demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 7 odst. 1 Listiny (nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, výhrada zákona – případné omezení musí být stanoveno zákonem) a čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny (právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě, tzv. právo na informační sebeurčení). 58. Zárukou nedotknutelnosti osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny je třeba rozumět především garanci práva na zachování tělesné a duševní integrity, což vyjadřuje zásadní nepřípustnost jakýchkoli nedobrovolných zásahů do tělesné schránky člověka a jeho vědomí, jež může být v některých případech prolomeno zákonem (s výjimkou zásahů kvalifikovaných jako mučení a špatné zacházení podle čl. 7 odst. 2 Listiny, jež jsou nepřípustné absolutně a bezvýjimečně). 59. Právo na informační sebeurčení bylo mutatis mutandis definováno v bodech 46 a 47 odůvodnění nálezu ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 45/17 (N 76/94 SbNU 19; 161/2019 Sb.). Soukromí představuje jeden ze stěžejních prvků svobody jednotlivce, která patří mezi nejdůležitější hodnoty demokratického právního státu (čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy), a jeho ochrana se projevuje v mnoha různých aspektech, o čemž svědčí komplexní zakotvení ochrany soukromí v příslušných ustanoveních Listiny. 60. Ústavní soudÚstavní soud se již v minulosti k podstatě práva na ochranu soukromí v jeho nejširším smyslu opakovaně vyjádřil a například v nálezu ze dne 22. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 24/10 [(N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb., bod 29) zdůraznil, že „právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i záruku sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Jde o aspekt práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení, výslovně zaručený čl. 10 odst. 3 Listiny“. 61. Právo na respektování soukromého života je dále obsaženo i v mezinárodněprávních dokumentech. Podle čl. 8 odst. 1 Úmluvy má každý právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Ustanovení čl. 8 odst. 2 Úmluvy pak vymezuje limity tohoto práva, přičemž platí, že státní orgán nemůže do jeho výkonu zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní či veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Podle čl. 17 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech platí, že „[n]ikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence ani útokům na svou čest a pověst“. Ochraně práva na soukromý život se pak zvláště věnuje Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 115/2001 Sb. m. s.). 62. Pojem „soukromý život“, jak je prezentován v judikatuře ESLP, má široký rozsah, který není možné definovat vyčerpávajícím způsobem, zahrnujícím fyzickou i morální integritu osoby (rozsudek ze dne 29. 4. 2002 Pretty proti Spojenému království, stížnost č. 2346/02, bod 61). Může tedy spojovat několikeré aspekty fyzické a sociální integrity jednotlivce (rozsudek ze dne 7. 2. 2002 Mikulić proti Chorvatsku, stížnost č. 53176/99, bod 53). Prvky jako například identifikace pohlaví, jméno, sexuální orientace a sexuální život spadají do osobní sféry chráněné čl. 8 Úmluvy (srov. např. rozsudek ze dne 6. 2. 2001 Bensaid proti Spojenému království, stížnost č. 44599/98, bod 47; rozsudek ze dne 28. 1. 2003 Peck proti Spojenému království, stížnost č. 44647/98, bod 57). Mimo jméno, soukromý a rodinný život může zahrnovat další prostředky osobní identifikace a vazby na rodinu (srov. mutatis mutandis rozsudek ze dne 22. 2. 1994 Burghartz proti Švýcarsku, stížnost č. 16213/90, bod 24, nebo rozsudek ze dne 16. 11. 2004 Ünal Tekeli proti Turecku, stížnost č. 29865/96, bod 42). Rovněž etnická identita jednotlivce musí být také považována za důležitý prvek soukromého života. 63. Právo každého na ochranu osobních údajů, které se ho týkají, a právo na respektování soukromého života zakotvuje v čl. 8 odst. 1, resp. v čl. 7 rovněž Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina EU“), která v této souvislosti stanoví, že „[t]yto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a na jejich opravu“ (čl. 8 odst. 2 Listiny EU). Omezit výkon práv a svobod lze jedině na základě zákona při respektování jejich podstaty a dodržení zásady proporcionality, je-li to nezbytné a odpovídá-li to cílům obecného zájmu uznávaným Evropskou unií (dále též jen „EU“) nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého (čl. 51 odst. 1 Listiny EU). Působnost Listiny EU ve vztahu k členským státům je sice vázána na případy, kdy „uplatňují právo Unie“ (čl. 51 odst. 1), její faktický vliv, díky četnosti judikaturních odkazů na ni ústavními a obecnými soudy jako na výkladové vodítko při přezkumu norem, takto vymezenou působnost směrem dovnitř vnitrostátních právních řádů značně přesahuje (srov. ARNOLD, R. in TICHÝ, L., ARNOLD, R., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R., DUMBROVSKÝ, T. Evropské právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 108). 64. Z analýzy zahraničních úprav týkajících se odebírání a zpracování vzorků DNA, kterou si nechal Ústavní soudÚstavní soud zpracovat, se podává, že tyto úpravy jsou značně různorodé a liší se zejména okruhy dotčených osob, délkou uchovávání jejich osobních údajů i rozsahem procesních garancí. V některých zemích je právní úprava srovnatelná s úpravou v České republice (např. Polská republika, Slovenská republika), některé vykazují mírné odlišnosti (např. Rakouská republika) a některé jsou přísnější (např. Spolková republika Německo, Francouzská republika). Z uvedeného vyplývá, že v úpravě přípustnosti a podmínek odebírání biologických vzorků na národních úrovních nelze vysledovat jednotnou linii, která by mohla představovat určité vodítko pro rozhodování Ústavního souduÚstavního soudu o předloženém návrhu. VIII. c) Závazky z mezinárodního práva 65. Přezkum ústavnosti právních norem musí dbát ve smyslu čl. 1 odst. 2 Ústavy také mezinárodních závazků státu uplatňujících v kolizních vnitrostátních situacích svou aplikační přednost podle čl. 10 Ústavy, resp. na základě judikatury Soudního dvora EU odkazované podle čl. 10a odst. 1 Ústavy. 66. Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. 6. 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, jímž byla do práva Evropské unie začleněna tzv. Prümská smlouva (2005) původně sedmi členských států, spolu s prováděcím rozhodnutím Rady EU 2008/616/SVV vychází z principu síťového propojení národních souborů analýzy DNA, přímého přeshraničního přístupu do nich a společných záruk zabezpečení práva na ochranu soukromí a osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (č. 2016/679, GDPR) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činůtrestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Předávání údajů je přísně vázáno účelem jejich zpracování a povinností jejich výmazu ihned po srovnání údajů (čl. 26), resp. po uplynutí maximální doby jejich uchovávání stanovené právem předávajícího členského státu (čl. 28). Subjektu (nositeli) údajů „se poskytnou bez nepřiměřených nákladů, obecně srozumitelnou formou a bez nepřiměřené prodlevy“ informace o údajích zpracovávaných o jeho osobě, jakož i jejich původu, příjemci, účelu zpracování, a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, právním základu pro zpracování; subjekt má právo na opravu nesprávných a výmaz neoprávněně zpracovávaných údajů a – v případě porušení svých práv – právo podat účinnou stížnost u nezávislého soudu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, popř. požadovat náhradu škody či jinou formu odškodnění. Podrobnosti pro výkon těchto práv a důvody pro omezení práva přístupu se řídí právními předpisy členského státu, ve kterém subjekt údajů svá práva uplatňuje (čl. 31). Velmi důkladná je pak úprava zpětné vazby o stavu implementace a aplikace tohoto rozhodnutí v členských státech (čl. 36). Výpadek výslovného oprávnění policie k odběru biologických vzorků, např. v důsledku omezení nebo zrušení zákonného kompetenčního zmocnění, by vedl k oslabení garancí plnění závazku členského státu EU, plynoucího z tohoto (přímo použitelného) rozhodnutí Rady EU – disponovat v databázi DNA osobními údaji pachatelů úmyslných trestných činů pro účely jejich identifikace ve věcech s přeshraničním dosahem, neboť by zůstala v platnosti pouze obecná úprava, jakou je v České republice § 114 trestního řádu. Zhoršila by se tak pozice daného členského státu v mechanismu spolupráce při potírání přeshraniční trestné činnosti, založeném na vzájemnosti. 67. Na rozhodnutí Rady EU navazují zásady a doporučení Evropské sítě forenzních ústavů (European Network of Forensic Science Institutes, ENFSI) pro správu DNA databází (DNA Database Management. Review and Recommendation, ENFSI DNA Working Group, April 2017), vypracované s podporou Evropské komise. Tento dokument vychází z předpokladu, že členské státy EU, vázané shora uvedeným rozhodnutím Rady EU, používají pro zpracovávání a porovnávání profilů DNA informační systém CODIS, vytvořený americkou FBI a mezinárodně akceptovaný v širokém měřítku (více než 40 státy). V České republice je tento systém s více než 200 000 položek (vedle systémů FODAGEN – osobní údaje a jedinečné číslo odběrové soustavy, INFO DNA – doprovodné informace o odběru a analýze vzorků DNA a SHODA) samostatnou součástí Národní databáze DNA, spravované Kriminalistickým ústavem Praha. Tato databáze postrádá výslovný zákonný základ a její naplňování, provozování a využívání se řídí pouze závazným pokynem policejního prezidenta. 68. Podle čl. 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů je zpracování genetických údajů za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby zakázáno, ledaže je nezbytné z důvodu právem stanoveného významného veřejného zájmu, je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky jeho ochrany. 69. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o posilování spolupráce při prevenci a potírání závažné trestné činnosti (č. 65/2010 Sb. m. s.), kterou se rozumí trestné činy s horní hranicí trestu odnětí svobody ve výši nejméně 1 rok, přičemž účel výkonu trestní spravedlnosti a zpracování osobních údajů, v rámci nichž může být zjišťován profil DNA, mají být stanoveny maximálně široce (čl. 1), se odvolává na Prümskou smlouvu. S výhradou přípustnosti podle právního řádu každé z obou stran a použití zásady vzájemnosti postuluje možnost přístupu k referenčním údajům v souborech analýzy DNA s oprávněním provádět automatizované vyhledávání porovnáním profilů DNA v rámci jednotlivých případů (čl. 8). Dbá ochrany soukromí tím, že takové zpracování je výslovně podmíněno požadavky přiměřenosti konkrétnímu účelu a nezbytnosti z hlediska doby uchovávání osobních údajů (čl. 13). Velmi přísné jsou podmínky omezení zpracování osobních údajů získaných od druhé smluvní strany a jejich případného poskytnutí třetí straně, včetně jejich okamžitého odstranění, není-li jejich další zpracování nutné (čl. 15). Bezpečnost, neporušenost a důvěrnost údajů při automatickém vyhledávání je vázána na náležité využívání moderních technologií a uplatňování šifrovacích a autorizačních postupů (čl. 18). Široce je pojata i transparentnost poskytování informací subjektům údajů o opravných prostředcích atd. podle vnitrostátních předpisů (čl. 19). 70. Lze tak shrnout, že jakkoliv nedostatek komplexní zákonné úpravy ochrany práv osob při nakládání s genetickými vzorky a profily v souvislosti s prováděním forenzní analýzy DNA, jako je tomu v případě České republiky (návrh zákona o DNA v roce 2015 Parlament nepřijal), znesnadňuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodního potažmo unijního práva (viz čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a odst. 1 Ústavy) a oslabuje přeshraniční spolupráci v této oblasti, pouhé zrušení východiska takové spolupráce – pravomoci policie k odběru biologických vzorků – by zřejmě destruovalo ústavní garance naplňování veřejného zájmu na předcházení, vyhledávání, odhalování a stíhání trestné činnosti (čl. 80 Ústavy) a zajišťování bezpečnosti státu v mezinárodním kontextu. IX. Vztažení obecných východisek na nyní posuzovanou věc 71. Ústavní soudÚstavní soud posoudil návrh ve světle obecných východisek a mezinárodních souvislostí a dospěl k závěru, že návrh, týká-li se zrušení části § 65 odst. 1 zákona o policii, není důvodný. IX. a) Posouzení povahy předvolání k odběru biologického materiálu 72. V městským soudem posuzované věci se žalobce (osoba, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání ze spáchání úmyslného trestného činutrestného činu) odmítl na výzvu policie dostavit k odběru biologického materiálu, přičemž tomuto předvolání se brání soudně, a to pomocí zásahové správní žaloby proti Ministerstvu vnitra. 73. Obecný trestněprávní rámec odběru biologického materiálu k získání vzorku DNA za účelem ztotožnění osoby s možností jeho důkazního využití v trestním řízenítrestním řízení (srov. § 89 odst. 2 trestního řádu) je vymezen v § 114 odst. 2 a 4 trestního řádu. Je zde zakotven jako neinvazivní úkon, jehož strpění lze i vynutit přiměřeným překonáním odporu použitím zákonných donucovacích prostředků, přičemž jeho provedení, nevyžadující aktivní přispění dotčené osoby, nelze pokládat za porušení principu nemo tenetur se ipsum accusare („nikdo není povinen sám sebe obviňovat“). 74. V nyní posuzované věci však nešlo o postup podle trestního řádu, nýbrž o postup podle zákona o policii. Nejde tedy o obstarávání důkazů pro objasnění trestní věci, v níž je předvolaná osoba obviněna. Identifikační úkony tudíž jako takové nevedou k naplnění účelu trestního řízenítrestního řízení vedeného proti předvolané osobě. Policejní orgány při provádění identifikačních úkonů podle § 65 zákona o policii plní úkoly v oblasti veřejné správy spočívající v tom, že vytvářejí a spravují databázi údajů využitelných při pátrání po trestné činnosti a jejím potírání. Orgán policie tak v daném případě nevystupuje v postavení orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, ale jako správní orgán (k dané problematice např. výše citované usnesení Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. I. ÚS 2661/13 či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015 č. j. 9 As 168/2015-43 a ze dne 13. 12. 2017 č. j. 1 As 13/2017-93). 75. Podrobná úprava provádění identifikačních úkonů, včetně odebírání (shromažďování) biologických vzorků za účelem budoucí identifikace osoby, jejímž základem je § 65 zákona o policii, je obsažena v pokynu policejního prezidenta (viz pokyn policejního prezidenta č. 275/2016, jemuž předcházel pokyn policejního prezidenta č. 250/2014). V pokynu policejního prezidenta č. 275/2016 jsou podrobně upraveny podmínky, za nichž je možné vyžadovat provedení identifikačních úkonů (čl. 3), postup při odběru biologického materiálu (čl. 11), podmínky zpracování osobních údajů získaných v souvislosti s identifikačními úkony (čl. 15 a násl.), pravidla při vkládání osobních údajů do různých systémů či databází DNA (CODIS, INFO DNA, SHODA), jakož i jejich vedení (čl. 58 a násl.), doby uchovávání odebraného biologického materiálu (čl. 74) a konečně i prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání a likvidace osobních údajů (čl. 75 a násl.). Vlastní problematika kriminalistickotechnického postupu při provádění identifikačních úkonů je obsažena v závazném pokynu policejního prezidenta č. 100/2001, ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky. 76. V daných souvislostech sice nelze přehlédnout, že i když jsou interní pokyny policejního prezidenta (zejména pokyn č. 275/2016), co se týče shromažďování, nakládání, zpracovávání, uchovávání i likvidace biologického materiálu a z něj získaných údajů (profil DNA), dosti podrobné, jejich nedostatkem je veřejná nedostupnost. Nadto se i z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 19. 4. 2018 sp. zn. 3 As 335/2017) podává, že provádění identifikačních úkonů na základě pokynu policejního prezidenta č. 275/2016 je bez dalšího považováno za nezákonný zásah, neboť jde nad rámec (mimo meze) pravomoci, která byla policii jakožto správnímu orgánu svěřena zákonem (srov. § 2 odst. 2 správního řádu a čl. 2 odst. 2 Listiny). Podle názoru Nejvyššího správního soudu by měl být předmětný pokyn uveden do souladu s ustanovením zákona o policii tak, aby jeho prováděním nedocházelo k porušování práv dotčených osob. Předmětný pokyn však není předmětem přezkumu ze strany Ústavního souduÚstavního soudu v nyní posuzované věci. 77. Současně rovněž platí, že výzvu k provedení identifikačních úkonů podle § 65 zákona o policii je možno bezpochyby považovat za závazný a přímo vynutitelný úkon, neboť v případě jejího nerespektování může správní orgán vymoci osobní účast dotčené osoby například ukládáním pokut, či dokonce jejím předvedením. Podstata tohoto úkonu totiž nespočívá v pouhém sdělení o stavu určitých věcí nebo určitého řízení. Jeho obsah je natolik spojen s negativními důsledky, které mohou dotčenou osobu za určitých zákonem předvídaných podmínek postihnout, že již tuto situaci lze považovat za zkrácení subjektivních práv žalobce. Rozhodnutí dostavit se k provedení identifikačních úkonů tak nelze považovat za projev svobodné vůle, nýbrž za výraz donucení (srov. s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 5. 2008 č. j. 2 Aps 3/2007-91). 78. Na druhé straně je však třeba vycházet z toho, že dotčená osoba má možnosti, jak se případnému nezákonnému předvolání (výzvě) k odběru biologických vzorků za účelem budoucí identifikace bránit. Jak vyplývá z výše uvedeného, orgán policie požadující provedení odběru vystupuje v postavení správního orgánu, nikoli jako orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, a tudíž jeho postup může být přezkoumán ve správním soudnictví (srov. výše uváděná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu a Nejvyššího správního soudu). Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, výzva (předvolání) přitom musí obsahovat nejen všechny zákonem stanovené náležitosti (označení kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví), nýbrž obsahovat odůvodnění potřeby provedení identifikačních úkonů z hlediska přiměřenosti potenciálního zásahu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 As 335/2017). Samotný postup policie, která dotčenou osobu předvolá k odběru biologických vzorků podle § 59 správního řádu, nelze považovat za nezákonný, obsahuje-li výzva všechny zákonem stanovené náležitosti a je-li potřeba provedení odběru biologických vzorků řádně a dostatečně odůvodněna. Povinností policie pak je postupovat v každé jednotlivé věci individuálně a vážit všechny okolnosti vyšetřovaného trestného činutrestného činu. Z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu tak nastíněná možnost soudního přezkumu ve světle shora uvedeného vymezení existující judikaturou představuje dostatečnou záruku zachování práv osob, které jsou předvolány k odebrání biologických vzorků pro identifikační účely. IX. b) Posouzení právní úpravy z hlediska jejího souladu s právem na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny 79. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval otázkou, zda samotné faktické odebírání biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení je v souladu s právem na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny. Nedotknutelností osoby je třeba rozumět garanci práva na zachování tělesné a duševní integrity, tj. vyjádření zásadní nepřípustnosti jakýchkoliv nedobrovolných zásahů do tělesné schránky člověka a jeho vědomí. Tato záruka může být prolomena v některých případech pouze zákonem. Aby vůbec mohlo dojít ke spuštění mechanismu ochrany podle tohoto ustanovení, musí jít o zásah do tělesné či duševní integrity, jenž dosahuje určité minimální intenzity a závažnosti, ať už ve vnímání zásahu (bolest, nevolnost), v objektivním porušení, či změně tělesné schránky (odběr části tkáně) nebo změně vědomí. Ustanovení čl. 7 odst. 1 Listiny sice zahrnuje i ochranu soukromí, avšak ta se uplatní pouze v oblasti ochrany tělesné a duševní integrity, tedy tam, kde respektování soukromí úzce souvisí se zásahy do tělesné a duševní integrity. Ochrana soukromí v širším smyslu (tedy otázky týkající se osobních údajů včetně jejich zpracování a uchovávání) je obsažena v čl. 10 odst. 3 Listiny (k tomu viz níže). 80. Stíhání trestných činůtrestných činů, respektive jejich předcházení, odhalování a vyšetřování, jakož i spravedlivé potrestání jejich pachatelů jsou ústavně aprobovaným veřejným zájmem nebo účelem (čl. 80 Ústavy), jenž v obecné rovině odůvodňuje zásah do tohoto práva [srov. nález ze dne 23. 5. 2007 sp. zn. II. ÚS 615/06 (N 88/45 SbNU 291), zejména bod 16; nález ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. II. ÚS 789/06 (N 150/46 SbNU 489), body 15 až 22; nález ze dne 29. 2. 2008 sp. zn. I. ÚS 3038/07 (N 46/48 SbNU 549)]. Jeho smyslem je postihování nejzávažnějších porušování základních práv a svobod nebo případů poškozování ústavním pořádkem nebo zákonem chráněných veřejných statků ze strany státu, čímž je jim současně poskytována právní ochrana v širším slova smyslu. Předmětný veřejný zájem obstojí i jako účel aprobovaný čl. 8 odst. 2 Úmluvy, který umožňuje, je-li to nezbytné v demokratické společnosti, zasáhnout do práva na respektování soukromého života v zájmu ochrany práv a svobod jiných, národní a veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti či ochrany zdraví a morálky. 81. Stanovisko pléna Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 a následně vydaný nález sp. zn. II. ÚS 2369/08 vyloučily s ohledem na zcela zanedbatelnou zdravotní a duševní újmu a pasivitu obviněného vyšetřovací úkony spočívající v sejmutí pachové stopy, odebrání vzorku vlasů a bukálního stěru z dosahu zákazu nucení k sebeobviňování ve smyslu čl. 40 odst. 4 Listiny, pročež je třeba je interpretovat tak, že v těchto případech nebude dotčena ani nedotknutelnost osoby zaručená v čl. 7 odst. 1 Listiny [obdobně nález ze dne 20. 8. 2004 sp. zn. III. ÚS 459/03 (N 117/34 SbNU 223)]. Vyloučena však není následná kolize s jinými základními právy, např. s právem na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 3 Listiny, pokud jde o uchovávání a využití takto získaných informací (viz též rozsudky ESLP Van der Velden proti Nizozemí, S. a Marper proti Spojenému království či W. proti Nizozemí; k tomu viz níže). I takové zásahy pak musí mít oporu v zákoně, což plyne již ze zásady enumerativnosti státních pretenzí (čl. 2 odst. 3 Ústavy). 82. Hovoří-li čl. 7 odst. 1 Listiny o tom, že nedotknutelnost osoby (a jejího soukromí) „může být omezena jen v případech stanovených zákonem“, jde o případy, kdy je zásah do tělesné a duševní integrity přípustný i proti vůli osoby, resp. bez jejího svobodného a informovaného souhlasu. 83. Listina tak ponechává zákonodárci volný prostor ke stanovení případů, kdy tělesná a duševní integrita nedotknutelná není, avšak jeho diskrece není neomezená. Ustanovení čl. 7 odst. 1 Listiny sice nevyjmenovává legitimní cíle možných omezení, to však nelze interpretovat jako snížení úrovně šetření podstaty a smyslu nedotknutelnosti osoby při používání takových omezení podle čl. 4 odst. 4 Listiny. Absence výčtu legitimních cílů omezení nedotknutelnosti osoby může vést pouze k jedinému závěru, a sice že jsou tato práva toliko imanentně omezitelná, tj. opatřeními, která jsou přijímána za účelem ochrany základních práv třetích osob, anebo za účelem ochrany takových veřejných statků, které předjímá ústavní pořádek. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu samotný odběr biologických vzorků prováděný neinvazivní a neintimní formou (např. odebrání vzorku vlasů nebo provedení bukálního stěru), jakkoliv je strpění těchto neinvazivních úkonů vynutitelné, ať již nepřímo formou ukládání pořádkových pokut, nebo přímo fyzickým donucením, přesto obstojí v testu proporcionality, neboť na jedné straně nezasahuje do tělesné integrity a neohrožuje zdraví ani důstojnost dotčených osob, na druhé straně je odůvodněn zájmem na ochraně společnosti před pácháním trestných činůtrestných činů, a proto je z pohledu zachování práva na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny přijatelný. Odebrání biologických vzorků, je-li prováděno postupem, který principiálně nevyžaduje žádné aktivní jednání obviněného, nýbrž toliko jeho strpění, rovněž nedosahuje minimální hranice závažnosti nutné pro porušení čl. 3 Úmluvy, a přestože představují zásah do práva osoby na soukromý život, jsou obecně ospravedlněny podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy jako postupy nezbytné pro předcházení zločinnosti. 84. Jakkoliv lze zásadu nemo tenetur se ipsum accusare pokládat za jeden z pilířů trestního procesu v demokratickém právním státě, není ani tato zásada bezbřehá a neposkytuje obviněnému absolutní ochranu, když zejména nezakazuje, aby orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení donucovaly obviněného k pasivnímu strpění důkazních úkonů. Při posuzování toho, jaký stupeň ústavněprávní ochrany poskytnout tomuto principu, je třeba zvažovat také obecný zájem společnosti na efektivním výkonu trestní spravedlnosti. Excesivní výklad principu nemo tenetur by mohl vést k paralyzování účinného potírání kriminality. Ochrana společnosti před kriminalitou ospravedlňuje požadavek, aby obviněný strpěl některá přiměřená omezení a aby byl k takovému strpění důkazních úkonů přiměřeně donucován. Takovéto donucení není porušením ústavních práv a svobod. 85. Mělo-li by však jít o invazivnější zásahy do tělesné integrity (např. odběr krve či lidských tkání), zde se již musí uplatnit garance plynoucí z práva na nedotknutelnost osoby, jak ostatně připouští i citované stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 30/10 v bodě 17, v němž odkazuje na argumentaci odlišného stanoviska k nálezu sp. zn. III. ÚS 655/06 ze dne 23. 5. 2007 (N 89/45 SbNU 303). 86. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že postupem podle § 65 zákona o policii využívá policie zákonem založené oprávnění, aby mohla dostát splnění svých povinností při předcházení, odhalování, vyšetřování trestných činůtrestných činů a stíhání pachatelů. Jde o postup ospravedlnitelný a přiměřený vzhledem k ústavně legitimnímu cíli, jímž je ochrana práv a svobod, ochrana bezpečnosti a majetku a zajištění veřejného pořádku (srov. § 2 zákona o policii). IX. c) Posouzení právní úpravy z hlediska práva na informační sebeurčení podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny 87. Třebaže je garance práva na soukromí zahrnuta i v čl. 7 odst. 1 Listiny, primární záruku jeho ochrany představuje právě čl. 10 Listiny. Ustanovení čl. 10 odst. 2 a zejména odstavce 3 Listiny obsahují právo na rozhodování o osobní integritě a tzv. právo na informační sebeurčení. Navrhovateli se s ohledem na jeho argumentaci obsaženou v návrhu jeví jako důležité právě právo na informační sebeurčení, jež chrání jednotlivce před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním anebo jiným zneužíváním údajů o jeho osobě, jak je mutatis mutandis definováno v bodech 46 a 47 odůvodnění nálezu ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 45/17. Jakkoliv lze vyjít z toho, že zmíněné identifikační úkony narušují osobní (soukromou) sféru dotčené osoby, a to přinejmenším v rozsahu práva na informační sebeurčení, které zaručuje právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům (viz např. zmiňovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/10), ani v tomto případě Ústavní soudÚstavní soud neshledává v napadené části § 65 odst. 1 zákona o policii důvody, pro které by měla být zrušena. 88. Předně je třeba uvést, že § 65 odst. 1 zákona o policii umožňující policii odebírat biologické vzorky, je-li prováděno způsobem a v rozsahu tímto ustanovením stanoveném, se práva na informační sebeurčení, tak jak je vnímáno a chápáno (tedy především jako ochrana před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním anebo jiným zneužíváním údajů o jednotlivci) dotýká jen okrajově. Při splnění všech podmínek, které jsou pro shromažďování (v nyní posuzované věci třeba chápat jako odebírání) biologických vzorků stanoveny zákonem o policii, resp. obsaženy v pokynech policejního prezidenta, jakož i v dalších právních předpisech (zejména v zákoně o ochraně osobních údajů), nelze uvažovat o tom, že by docházelo k porušení práva na informační sebeurčení. 89. Ostatně s právem na informační sebeurčení je daleko více spojen § 65 odst. 5 zákona o policii, který již se získanými údaji pracuje a řeší podmínky (spolu s pokyny policejního prezidenta) jejich uchovávání a likvidace. Toto ustanovení je však z přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem z důvodu absence aktivní legitimace navrhovatele vyloučeno (viz výše). 90. Ústavní soudÚstavní soud dále zdůrazňuje, že policie jako vykonavatel veřejné správy je povinna respektovat principy právního státu a státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (srov. čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny). Pokud by přesto policie překročila svoje pravomoci [např. chtěla-li by odebírat biologické vzorky, ale třeba i snímat daktyloskopické otisky či shromažďovat jiné identifikační údaje od jiných osob, než které jsou vyjmenovány v § 65 odst. 1 písm. a) až d) zákona o policii, nebo způsobem, který není dovolen], má dotčená osoba vždy možnost se proti takovému zneužití moci bránit. V úvahu zde připadá postup obdobný jako ve stávající věci, tedy např. podání správní zásahové žaloby. 91. Úkolem policie je odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činytrestné činy a chránit před škodlivou činností společnost. K řádnému plnění těchto úkolů musí disponovat odpovídajícími nástroji, mezi něž nepochybně náleží i oprávnění obsažená v § 65 zákona o policii prováděná interními policejními pokyny. Došlo-li by ke zrušení napadených ustanovení, ztratily by i interní pokyny příslušnou zákonnou oporu a policie by přišla o zásadní kriminalistické nástroje k objasňování trestných činůtrestných činů a odhalování jejich pachatelů. Jsou-li identifikační úkony (a to nejen odběr biologických vzorků ke stanovení profilu DNA) prováděny v zákonných podmínkách, nedochází z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu k protiústavním zásahům do základních práv. IX. d) Posouzení dostatečné přesnosti právní úpravy 92. Podstata argumentace obsažené v návrhu ovšem nespočívá ani tak v tom, že by odebíráním biologických vzorků mělo docházet k zásahu do tělesné integrity (tedy k porušení čl. 7 odst. 1 Listiny, byť i toto ústavně zaručené právo je v návrhu zmiňováno), popř. k porušení práva na soukromí (čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny), nýbrž daleko více je postavena na tom, že ustanovení umožňující odebírání biologických vzorků je neúplné, resp. vychází z paušalizující hypotézy, neboť nedostatečně diferencuje použitelnost tohoto oprávnění policie podle závažnosti jednotlivých trestných činůtrestných činů. Zásadním problémem, jak jej vymezil navrhovatel, tedy není pravomoc policie odebírat biologické vzorky k získání profilu DNA jako taková, nýbrž šíře její osobní působnosti stanovená v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii, kde pojem „úmyslné trestné činytrestné činy“ není korigován žádnými omezeními, která by působila jako vodítko pro použití této pravomoci, přiměřené konkrétnímu případu. Takto široce vymezené oprávnění tudíž může být snadno nadužíváno, přičemž není přítomen ani kontrolní nástroj správního práva, kterým by konání policie mohlo být usměrňováno. Navrhovatel tak v podstatě požaduje, aby Ústavní soudÚstavní soud posoudil ústavnost § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii, a to z důvodu nedostatečné diferenciace či neúplnosti ve vztahu k osobám, vůči nimž smí být toto ustanovení aplikováno, přestože v samotném petitu svého návrhu celé jeho zrušení nepožaduje, ale omezuje je pouze na slova „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“. Argumentace obsažená v návrhu se tak v zásadě míjí s vlastním petitorním požadavkem navrhovatele na zrušení právního předpisu. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že ve své ustálené judikatuře zdůrazňuje vázanost petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním, tj. argumenty, které navrhovatel na podporu svého požadavku uvádí [viz již nález ze dne 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)]. Posuzuje proto sice návrh i z jiných hledisek ochrany ústavnosti, než která jsou uvedena v odůvodnění návrhu, nemůže však rozhodnout o zrušení jiných ustanovení, v petitu návrhu neuvedených. Výjimkou je situace, kdy by v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního soudu ustanovení jiné, obsahově na předchozí úzce navázané, ztrácelo rozumný smysl, tj. pozbylo opodstatněnost své normativní existence, čímž by byl dán důvod pro zrušení i tohoto zákonného ustanovení, a to aniž by šlo o postup ultra petitum. Platnost takového ustanovení zaniká totiž na základě principu cessante ratione legis cessat et lex ipsa („odpadnutím účelu zákona přestává platit i zákon sám“); derogace provedená Ústavním soudemÚstavním soudem zde má proto toliko evidenční, technickou povahu [srov. např. nález ze dne 20. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 59/2000 (N 90/22 SbNU 249; 278/2001 Sb.) nebo nález ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 16/14 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.)]. 93. O takovou výjimku však v nyní posuzované věci nejde. Ustanovení § 65 odst. 1 písm. a) [ale i písmen b) až d)] zákona o policii představuje totiž hypotézu pro dispoziční část právní normy, kterou požaduje navrhovatel zrušit. Dispozice právní normy však není ve světle výše uvedených úvah, podle nichž lze zrušit i petitem návrhu nenapadenou část právního předpisu, na její hypotéze závislá, resp. hypotéza právní normy obstojí samostatně, aniž by musela být rušena. Z uvedeného důvodu nemohl Ústavní soudÚstavní soud ke zrušení § 65 odst. 1 písm. a) [až d)] zákona o policii přistoupit. Nicméně s ohledem na nezbytnou provázanost obou částí právní normy se Ústavní soudÚstavní soud k této v návrhu převažující argumentaci navrhovatele ohledně namítané neurčitosti, resp. neúplnosti, právního předpisu rovněž stručně vyjádří. 94. Jakkoliv Ústavní soudÚstavní soud klade důraz na to, aby právní úprava byla ve své obecnosti i dostatečně přesná a úplná, aby tedy splňovala základní požadavky právní jistoty a předvídatelnosti práva [srov. například nálezy ze dne 13. 5. 2014 sp. zn. II. ÚS 3764/12 (N 91/73 SbNU 517), ze dne 3. 6. 2009 sp. zn. I. ÚS 420/09 (N 131/53 SbNU 647), ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. II. ÚS 566/05 (N 170/42 SbNU 455) nebo ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)], ne vždy musí deficitnost, popř. neúplnost, právní úpravy nutně znamenat její protiústavnost. Obecně lze konstatovat, že neúplnost (neurčitost) ustanovení právního předpisu je nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 Ústavy) v zásadě jen tehdy, jestliže intenzita této neúplnosti (neurčitosti) vylučuje možnost stanovení normativního obsahu daného ustanovení i pomocí obvyklých interpretačních postupů. 95. Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (bod 37) formuloval základní požadavky na úplnost (určitost) právní úpravy: „Taková právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí, aby případně mohli upravit své chování tak, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování.“ K potřebě úplnosti (určitosti) a předvídatelnosti právní úpravy se v obdobném duchu vyslovil i ESLP např. v rozsudku ze dne 2. 8. 1984 Malone proti Spojenému království (stížnost č. 8691/79, bod 67 odůvodnění) nebo v rozsudku ze dne 4. 5. 2000 Rotaru proti Rumunsku (stížnost č. 28341/95, body 55 až 57). 96. K výše uvedenému Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že právní úprava obsažená v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii je sice možná široká ve své personální působnosti, když může být uplatněna mj. vůči všem osobám podezřelým nebo obviněným ze spáchání jakéhokoli úmyslného trestného činutrestného činu či vůči všem osobám, které jsou za spáchání takového trestného činutrestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody, nelze ale konstatovat, že je neurčitá, nejasná nebo příliš abstraktní. Ze souvisejících právních předpisů (trestní zákoník a trestní řád) je zcela zjevné, kdo je osobou obviněnou či podezřelou, kdo je osobou ve výkonu trestu i co je to úmyslný trestný čintrestný čin. Názor navrhovatele, že neurčitost, resp. v daném pojetí spíše přílišná obecnost či neúplnost, představuje hlavní nedostatek napadené právní úpravy způsobující její protiústavnost, z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu neobstojí. 97. Ze znění § 65 zákona o policii jsou rovněž zřejmé zákonné limity a kritéria použití, která zákonodárce stanovil. Stěžejním kritériem pro hypotézu obsaženou v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii je subjektivní stránka trestného činutrestného činu, která vypovídá o vnitřním vztahu pachatele k trestnému činutrestnému činu. Úmyslná trestná činnost obsahuje složku vědění i složku volní, směřující k realizaci určitých skutečností zakládajících trestný čintrestný čin. Pachatel úmyslného trestného činutrestného činu chce spáchat trestný čintrestný čin, popř. je s jeho spácháním srozuměn, vědomě tedy porušuje zákon. Považoval-li zákonodárce zjevně za důležité, aby policie měla možnost získávat identifikační údaje u všech úmyslných trestných činůtrestných činů, nemá Ústavní soudÚstavní soud proti takovému pojetí (byť poměrně širokému) výhrady. Zásah do základních práv ve veřejném zájmu spočívající v povinnosti podrobit se odběru biologického materiálu, popř. zjištění dalších identifikačních znaků, je třeba považovat za ospravedlnitelný. 98. I když lze zajisté na jedné straně připustit, že jde o zásah do práv osob, jimž jsou biologické vzorky odebírány, na straně druhé ale není možné přehlížet práva ostatních. Práva jedněch osob (podezřelých, stíhaných nebo pravomocně odsouzených pachatelů úmyslných trestných činůtrestných činů) končí tam, kde nastávají práva druhého, která jsou chráněna mimo jiné i prostřednictvím konání policie. Aby policie mohla dostát plnění svých povinností při předcházení, odhalování a vyšetřování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činůtrestných činů, musí k tomu využít zákonem založeného oprávnění. Poukazuje-li navrhovatel na to, že právní úprava činnosti policie v zákoně o policii není dokonalá, neboť neobsahuje dostatečné kontrolní záruky ochrany proti svévoli, Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by tato právní úprava nevyhovovala minimálním požadavkům na zákonný podklad pro zásah do práva na ochranu soukromého života. 99. Argumentoval-li navrhovatel rozsudkem ESLP S. a Marper proti Spojenému království, je třeba zmínit, že ESLP se zabýval především otázkou, zda je (až následné) uchovávání otisků prstů a biologických vzorků a profilů DNA u osob, které byly podezřelé ze spáchání konkrétní trestné činnosti, jež ale nebyly odsouzeny, ospravedlnitelné podle čl. 8 odst. 2 Úmluvy. K samotnému prvotnímu odběru biologických vzorků ESLP pouze připomenul, že je určen ke zjištění spojitosti mezi konkrétní osobou a jednotlivým trestným činemtrestným činem. Vztaženo na nyní posuzovanou věc, rozsudek ESLP S. a Marper proti Spojenému království se týká v podstatě pouze uchovávání biologických vzorků a z nich získaných profilů DNA, které jsou upraveny v § 65 odst. 5 zákona o policii, jenž však předmětem ústavněprávního přezkumu nebyl. 100. Přiléhavá není ani argumentace navrhovatele rozsudkem ESLP ve věci Aycaguer proti Francii. V tomto případě se stěžovatel odmítl podrobit odběru biologického materiálu, za což byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 500 €. Odebrání biologického materiálu po něm bylo požadováno poté, co byl odsouzen k podmíněnému trestu v trvání 2 měsíců za úmyslné užití násilí proti úřední osobě s použitím či hrozbou použití zbraně (v daném případě deštníku). ESLP shledal porušení čl. 8 Úmluvy, jelikož biometrické údaje stěžovatele, který byl odsouzen za méně závažný trestný čintrestný čin, byly uchovány na základě ustanovení, které nerozlišovalo podle povahy a/nebo závažnosti spáchaného trestného činutrestného činu, a neměl možnost požádat o vymazání údajů. I v tomto případě se tedy primárně řešilo uchovávání a jeho délka, což jde opět mimo rozsah přezkumu Ústavním soudemÚstavním soudem ve stávající věci. X. Závěr 101. I když lze chápat snahu o využití identifikační genetiky vycházející z odběru biologických vzorků zejména v kriminalistické nebo policejní praxi, je třeba přistupovat k této problematice obezřetně a s maximálním respektem k ústavně zaručeným základním právům jednotlivce. Ústavní soudÚstavní soud přitom nezastírá, že nemůže v jednotlivých případech docházet ke zneužívání, popř. nadužívání, těchto oprávnění policií. Z tohoto pohledu se dosti stručná právní úprava obsažená v zákoně o policii, která je pouze doplněna (neveřejnými) interními pokyny policejního prezidenta, nejeví ideální. Ústavní soudÚstavní soud však v žádném případě nehodlá zasahovat do oblasti vyhrazené moci zákonodárné. 102. Požadoval-li navrhovatel zrušení § 65 odst. 1 zákona o policii v části, která policii umožňuje odebírat biologické vzorky sloužící k získání informací o genetickém vybavení, avšak fakticky brojí proti rozsahu použití § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii, nelze než konstatovat, že nezvolil nejpříhodnější případ (tedy tzv. „podvozek“) k tomu, aby se jeho návrhem mohl Ústavní soudÚstavní soud relevantně zabývat. Jak již totiž bylo uvedeno výše, v samotném fyzickém odebírání biologických vzorků nespatřuje Ústavní soudÚstavní soud porušení základního práva na nedotknutelnost osoby podle čl. 7 odst. 1 Listiny ani zásah do práva na soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny. Stejně tak v neúplnosti (neurčitosti), resp. nedostatečnosti či přílišné obecnosti právní úpravy, nespatřuje Ústavní soud protiústavnost. 103. Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že napadený § 65 odst. 1 zákona o policii ve slovech „a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení“ není v rozporu s ústavním pořádkem, resp. s čl. 7 odst. 1 Listiny a čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny, a proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl o zamítnutí návrhu na zrušení napadeného ustanovení v této části (výrok I). Ve zbytku, směřoval-li proti § 65 odst. 5 zákona o policii, tento návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako podaný někým zjevně neoprávněným (výrok II). Obiter dictum 104. Hlavním problémem současného stavu právní úpravy je nedostatečná seznatelnost (rozsahu) omezení základních práv, k nimž odběrem biologických vzorků DNA dochází. Podle judikatury ESLP musí zásah do práva na soukromí respektovat kritérium nezbytnosti s dostatečnými zárukami pro jednotlivce proti riziku zneužití a svévole, jejichž parametry musí být stanoveny zákonem. Je-li úprava nakládání s genetickými informacemi v kontextu kriminalistických potřeb svěřena pouze internímu pokynu policie, je nedostupná veřejnosti (srov. rozsudek ESLP Rotaru proti Rumunsku) a nedovoluje jednotlivci, aby požadavkům vyplývajícím z této úpravy mohl přizpůsobit své chování (srov. rozsudek ESLP ze dne 25. 3. 1983 Silver a další proti Spojenému království, stížnosti č. 5947/72, 6205/73, 7052/75, 7061/75, 7107/75, 7113/75 a 7136/75), tzn. jednal tak, aby se nedopustil úmyslného trestného činutrestného činu, a byl tak při jeho vyšetřování případně vystaven zásahu spojenému s odběrem vzorku DNA. Tento stav také neodpovídá doporučení č. R (92) 1 Výboru ministrů členským státům Rady Evropy, přičemž nároky na právní úpravu databází profilů DNA se musí řídit principem předběžné opatrnosti. Nejsou-li stanovena jasná pravidla pro likvidaci vzorků, může policie selektivně (ne)uchovávat vzorky podle své vlastní úvahy a nemusí – v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů – přiznat, zda je vzorek uchováván, což může mít negativní vliv na dokazování a na práva obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, např. při obraně proti chybné forenzní identifikaci. 105. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je v této souvislosti rovněž známo, že již od roku 2010 byl připravován věcný záměr zákona o ochraně práv osob při nakládání s genetickými vzorky a profily v souvislosti s prováděním forenzní analýzy DNA, který mohl výše uvedenou kusost a roztříštěnost úpravy vyřešit a zajišťoval by za účelem porovnání profilů DNA i přístup národních kontaktních míst jiných států podle mezinárodních smluv. V tomto směru dosud nedošlo k naplnění mezinárodních závazků. 106. Ústavní soudÚstavní soud vzal v úvahu i dopad, jaký by mohlo mít zrušení napadených ustanovení při absenci zvláštního zákona o Národní databázi DNA jako speciálního předpisu v oblasti ochrany osobních údajů z hlediska dodržování závazků vyplývajících pro Českou republiku z mezinárodního práva v oblasti boje proti přeshraniční trestné činnosti. Přestože unijní, resp. mezinárodně smluvní úprava této spolupráce má rámcovou, nikoliv harmonizační či unifikační povahu a konečné stanovení pravidel pro vlastní odběr vzorků, jejich uchovávání, zpracování nebo likvidaci je věcí vnitrostátního normotvůrce, požadavek vzájemného přístupu k databázím smluvních stran při automatizovaném srovnávání profilů DNA, účinné a rychlé výměny a sdílení informací pro účely vedení efektivního vyšetřování trestné činnosti nebo provádění operativně pátrací činnosti svými nároky na parametrickou srovnatelnost (kompatibilitu) těchto údajů neponechává zaznamenáníhodný prostor pro národní specifika toho kterého státu. Případný zásah do platné právní úpravy by se proto dotkl i mezinárodních závazků České republiky a jejich recipročního plnění a musel by být zdůvodnitelný i z tohoto hlediska. Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Fenyk v. r. místopředseda Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Josef Fiala, Jan Filip, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Pavel Šámal a Vojtěch Šimíček.
Vyhláška č. 118/2022 Sb.	Vyhláška č. 118/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 209/2021 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva Vyhlášeno 17. 5. 2022, datum účinnosti 29. 5. 2022, částka 60/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 209/2021 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 5. 2022 118 VYHLÁŠKA ze dne 5. května 2022, kterou se mění vyhláška č. 209/2021 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva Česká národní banka stanoví podle § 36 odst. 7 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb., a podle § 13 odst. 9 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 96/2022 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 209/2021 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů likvidátora banky a spořitelního a úvěrního družstva, se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 se slovo „soudu“ nahrazuje slovy „České národní banky“. 2. V § 4 odst. 4 se slovo „soudem“ nahrazuje slovy „Českou národní bankou“. 3. V § 5 odst. 1 se slovo „soud“ nahrazuje slovy „Česká národní banka“. 4. V § 7 odst. 1 se slova „Na návrh České národní banky může soud“ nahrazují slovy „Česká národní banka může“ a slovo „rozhodl“ se nahrazuje slovem „rozhodla“. 5. V § 10 odst. 3 se slovo „soud“ nahrazuje slovem „stát“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. května 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška č. 117/2022 Sb.	Vyhláška č. 117/2022 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Mikulov“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 17. 5. 2022, datum účinnosti 31. 5. 2022, částka 60/2022 * § 1 - (1) Dnem 31. května 2022 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Mikulov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince je v levé části vyobrazen mikulovský zámek. Uprostřed mince je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice. Vpravo od herald * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. května 2022. k vyhlášce č. 117/2022 Sb. Aktuální znění od 31. 5. 2022 117 VYHLÁŠKA ze dne 26. dubna 2022 o vydání zlaté mince „Městská památková rezervace Mikulov“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 31. května 2022 se v rámci cyklu „Městské památkové rezervace“ vydává zlatá mince „Městská památková rezervace Mikulov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,85 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince je v levé části vyobrazen mikulovský zámek. Uprostřed mince je umělecká kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku, a to nahoře český lev, uprostřed moravská orlice a dole slezská orlice. Vpravo od heraldických zvířat je svislý text „ČESKÁ REPUBLIKA“. V pravé části mince je ztvárněna socha Pomony ze středověké kašny na Náměstí v Mikulově. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“ se nachází nad českým lvem. Při pravém okraji mince je v opisu text „MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“. Značka České mincovny, která je tvořena písmeny „Č“ a „M“, se nachází nad zobrazením střechy mikulovského zámku. (2) Na rubové straně mince je kompozice zobrazení nejvýznamnějších architektonických památek Městské památkové rezervace Mikulov, a to zleva Dietrichsteinská hrobka, Horní synagoga a sgrafitový měšťanský dům U rytířů s nárožním čtyřbokým arkýřem. Při horním okraji mince je text „MĚSTO“ a vlevo od arkýře svislý text „MIKULOV“. Ročník ražby „2022“ se nachází nad zobrazením Dietrichsteinské hrobky. Iniciály autoraautora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, jsou umístěny při pravém okraji mince. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. května 2022. Guvernér: v z. Ing. Mora, M.E., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 117/2022 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Městská památková rezervace Mikulov“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 31kB 32kB
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky ke Smlouvě mezi státy, které jsou stranami Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury a Evropskou kosmickou agenturou o ochraně a výměně utajovaných informací Vyhlášeno 13. 5. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 5. 2009, částka 7/2022 * Článek 1 - Pro účely této smlouvy se utajovanou informací rozumí jakákoli informace, dokument nebo materiál, bez ohledu na svoji formu, jehož vyzrazení by mohlo poškodit zájmy jedné nebo více smluvních stran, a který byl označen stupněm utajení. * Článek 2 - Smluvní strany: * Článek 3 - Smluvní strany uplatní bezpečnostní standardy ESA k zajištění stejné úrovně ochrany utajovaných informací. * 1\\. Členské státy zajistí, že všechny osoby, jež mají jejich státní příslušnost, které při výkonu své funkce potřebují přístup k utajovaným informacím, nebo jejichž výkon funkce může vést k přístupu k utajovaným informacím poskytnutým, nebo vyměněným na zák * 2\\. Členské státy zajistí, že přístup k utajovaným informacím vyměněným podle této smlouvy bude umožněn pouze osobám, které jej nezbytně potřebují k výkonu své funkce nebo plnění jiných úkolů. * 3\\. Bezpečnostní řízení bude koncipováno takovým způsobem, aby určilo zda jedinci může být umožněn přístup k utajovaným informacím, přičemž se vezme v úvahu jeho loajalita a důvěryhodnost. * 4\\. Členské státy na vyžádání vzájemně spolupracují při provádění bezpečnostního řízení. * Článek 6 - 1. Smluvní strany vyšetří všechny případy, při kterých bylo potvrzeno, nebo vyskytnulo-li se podezření, že došlo ke kompromitaci nebo ztrátě utajované informace poskytnuté nebo vytvořené podle této smlouvy. * Článek 7 - V případech, kdy se představitel členského státu, generální ředitel ESA, pracovník nebo expert ESA stane předmětem stíhání týkajícího se vyzrazení utajovaných informací, má členský stát, Rada a generální ředitel v souladu s články XIV.2 a XXI.1 a 2 a článk * Článek 8 - Tato smlouva žádným způsobem nebrání smluvním stranám uzavírat jiné smlouvy týkající se výměny utajovaných informací, jichž jsou původcem, a které se nedotýkají působnosti této smlouvy. * Článek 9 - 1. Každá smluvní strana může navrhnout změnu této smlouvy. * Článek 10 - 1. Podpis této smlouvy bude umožněn smluvním stranám Úmluvy ESA a tato smlouva bude předmětem ratifikace, přijetí nebo schválení. Doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u francouzské vlády. * Článek 11 - 1. Přistoupení k této smlouvě novým členským státem - smluvní stranou Úmluvy ESA bude umožněno v souladu s článkem XXII Úmluvy ESA. Tato smlouva ve vztahu k přistupujícímu státu vstoupí v účinnost třicet dní poté, co uloží své doklady o přistoupení. * Článek 12 - 1. Tato smlouva může být vypovězena písemným oznámením kteréhokoli členského státu depozitáři, který informuje ostatní smluvní strany o takovém oznámení. Toto vypovězení vstoupí v účinnost jeden rok po přijetí oznámení depozitářem. * Článek 13 - Francouzská vláda oznámí ESA a všem signatářským a přistupujícím státům uložení všech dokladů o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo vypovězení. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 5. 2009 15 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. srpna 2002 byla v Paříži přijata Smlouva mezi státy, které jsou stranami Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury a Evropskou kosmickou agenturou o ochraně a výměně utajovaných informací1). Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky. Listina o přístupu České republiky ke Smlouvě, podepsaná prezidentem republiky dne 10. března 2009, byla uložena u vlády Francouzské republiky, depozitáře Smlouvy, dne 6. dubna 2009. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 2 dne 20. června 2003. Pro Českou republiku vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 1 dne 6. května 2009. Anglické znění Smlouvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD SMLOUVA MEZI STÁTY, KTERÉ JSOU STRANAMI ÚMLUVY O ZALOŽENÍ EVROPSKÉ KOSMICKÉ AGENTURY A EVROPSKOU KOSMICKOU AGENTUROU O OCHRANĚ A VÝMĚNĚ UTAJOVANÝCH INFORMACÍ Státy, které jsou stranami Úmluvy o založení Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropská kosmická agentura (dále jen „smluvní strany“); • S OHLEDEM na Úmluvu o založení Evropské kosmické agentury (Dále jen „Úmluva ESA“), která vstoupila v účinnost dne 30. října 1980 a zejména s ohledem na článek III a článek XI.5.m. Úmluvy ESA; • S OHLEDEM na kapitolu V – Pravidla nakládání s informacemi, údaji a duševním vlastnictvím ESA/C/CLV/Rules 5 (Final) přijatá Radou ESA 19. prosince 2001; • UZNÁVAJÍCE, že aktivity směřující ke spolupráci mezi členskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií a jejich využití ve vesmíru by mohly vyžadovat výměnu utajovaných informací a souvisejícího materiálu mezi smluvními stranami; • POUKAZUJÍCE na nutnost zajistit odpovídající úroveň ochrany utajovaných informací v rámci ESA a jejích členských států, a tudíž na potřebu vytvoření odpovídajícího právního nástroje, jak bylo stanoveno v Usnesení Rady ESA o vytvoření Pracovní skupiny pro bezpečnost informací přijatém Radou pod č. ESA/C/CLI/Res.8 (final); se dohodly takto: Článek 1 Pro účely této smlouvy se utajovanou informací rozumí jakákoli informace, dokument nebo materiál, bez ohledu na svoji formu, jehož vyzrazení by mohlo poškodit zájmy jedné nebo více smluvních stran, a který byl označen stupněm utajení. Článek 2 Smluvní strany: 1. Zajistí v souladu s dohodnutými bezpečnostními principy a minimálními standardy ochranu: a) utajovaných informací, jejichž původcem je ESA, nebo které byly ESA poskytnuty členským státem a které jsou jako takové označeny; b) utajovaných informací členských států, poskytnutých jinému členskému státu v souvislosti s programem, projektem nebo smlouvou ESA, které jsou jako takové označeny; 2. Nezmění stupně utajení informací podle odstavce 1 a zajistí jejich náležitou ochranu; 3. Použijí utajované informace podle odstavce 1 pouze k účelům stanoveným v Úmluvě ESA a rozhodnutích a usneseních přijatých podle Úmluvy ESA; 4. Bez předchozího písemného souhlasu původce nezpřístupní informaci podle odstavce 1 nečlenskému státu ESA nebo subjektům pod jeho jurisdikcí nebo jiné mezinárodní organizaci; Článek 3 Smluvní strany uplatní bezpečnostní standardy ESA k zajištění stejné úrovně ochrany utajovaných informací. Článek 4 1. Členské státy zajistí, že všechny osoby, jež mají jejich státní příslušnost, které při výkonu své funkce potřebují přístup k utajovaným informacím, nebo jejichž výkon funkce může vést k přístupu k utajovaným informacím poskytnutým, nebo vyměněným na základě této smlouvy, jsou před umožněním přístupu k takovým informacím a materiálům náležitě bezpečnostně prověřeny. 2. Členské státy zajistí, že přístup k utajovaným informacím vyměněným podle této smlouvy bude umožněn pouze osobám, které jej nezbytně potřebují k výkonu své funkce nebo plnění jiných úkolů. 3. Bezpečnostní řízení bude koncipováno takovým způsobem, aby určilo zda jedinci může být umožněn přístup k utajovaným informacím, přičemž se vezme v úvahu jeho loajalita a důvěryhodnost. 4. Členské státy na vyžádání vzájemně spolupracují při provádění bezpečnostního řízení. Článek 5 Generální ředitel ESA zajistí provádění příslušných ustanovení této smlouvy v ústředí, zařízeních a dalších objektech ESA. Článek 6 1. Smluvní strany vyšetří všechny případy, při kterých bylo potvrzeno, nebo vyskytnulo-li se podezření, že došlo ke kompromitaci nebo ztrátě utajované informace poskytnuté nebo vytvořené podle této smlouvy. 2. Každá smluvní strana neprodleně a úplně informuje, v případě je-li to nezbytné, ostatní o detailech souvisejících s případem a o případných výsledcích vyšetřování, stejně jako o nápravných opatřeních učiněných za účelem předejití opakování obdobného bezpečnostního incidentu. Článek 7 V případech, kdy se představitel členského státu, generální ředitel ESA, pracovník nebo expert ESA stane předmětem stíhání týkajícího se vyzrazení utajovaných informací, má členský stát, Rada a generální ředitel v souladu s články XIV.2 a XXI.1 a 2 a článkem XXIV Přílohy 1 k Úmluvě ESA povinnost zbavit jej imunity. Článek 8 Tato smlouva žádným způsobem nebrání smluvním stranám uzavírat jiné smlouvy týkající se výměny utajovaných informací, jichž jsou původcem, a které se nedotýkají působnosti této smlouvy. Článek 9 1. Každá smluvní strana může navrhnout změnu této smlouvy. 2. Každá změna této smlouvy vstoupí v platnost třicet dní poté, kdy francouzská vláda obdrží oznámení o souhlasu všech smluvních stran. Francouzská vláda oznámí všem smluvním stranám datum vstupu v účinnost všech změn. Článek 10 1. Podpis této smlouvy bude umožněn smluvním stranám Úmluvy ESA a tato smlouva bude předmětem ratifikace, přijetí nebo schválení. Doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u francouzské vlády. 2. Tato smlouva vstoupí v platnost třicet dní poté, co alespoň dva signatářské státy uloží doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Pro každý další signatářský stát vstoupí v účinnost třicet dní poté, co uloží své doklady o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Článek 11 1. Přistoupení k této smlouvě novým členským státem - smluvní stranou Úmluvy ESA bude umožněno v souladu s článkem XXII Úmluvy ESA. Tato smlouva ve vztahu k přistupujícímu státu vstoupí v účinnost třicet dní poté, co uloží své doklady o přistoupení. 2. Doklady o přistoupení budou uloženy u francouzské vlády. Článek 12 1. Tato smlouva může být vypovězena písemným oznámením kteréhokoli členského státu depozitáři, který informuje ostatní smluvní strany o takovém oznámení. Toto vypovězení vstoupí v účinnost jeden rok po přijetí oznámení depozitářem. 2. Členský stát, který smlouvu vypověděl, bude nadále vázán povinností chránit utajované informace, k nimž získal přístup na základě této smlouvy. Totéž se vztahuje na členský stát, který vypoví Úmluvu ESA v souladu s článkem XXIV Úmluvy ESA nebo v případě zrušení Evropské kosmické agentury v souladu s článkem XXV Úmluvy ESA. Článek 13 Francouzská vláda oznámí ESA a všem signatářským a přistupujícím státům uložení všech dokladů o ratifikaci, přijetí, schválení, přistoupení nebo vypovězení. Na důkaz toho níže uvedení zástupci, řádně zmocnění k tomuto účelu svými příslušnými vládami, podepsali tuto Smlouvu. Dáno v Paříži dne 19. srpna 2002 v jednom původním vyhotovení v anglickém a francouzském jazyce, přičemž obě znění jsou stejně směrodatná. Smlouva bude uložena u francouzské vlády, která její ověřené kopie doručí každému ze signatářů. 1) Úmluva o založení Evropské kosmické agentury, přijatá dne 30. května 1975 v Paříži, byla vyhlášena pod č. 92/2009 Sb. m. s.
Vyhláška č. 115/2022 Sb.	Vyhláška č. 115/2022 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o panevropském osobním penzijním produktu a kterou se mění související vyhlášky o odborné způsobilosti Vyhlášeno 10. 5. 2022, datum účinnosti 11. 5. 2022, částka 58/2022 * ČÁST PRVNÍ - PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O PANEVROPSKÉM OSOBNÍM PENZIJNÍM PRODUKTU (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci na kapitálovém trhu (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění (§ 15 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16) č. 1 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. Aktuální znění od 11. 5. 2022 115 VYHLÁŠKA ze dne 5. května 2022, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o panevropském osobním penzijním produktu a kterou se mění související vyhlášky o odborné způsobilosti Česká národní banka stanoví podle § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 8 odst. 6, § 13 odst. 2 a § 22 zákona č. 91/2022 Sb., o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) podle § 14h písm. a) a § 199 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 57 odst. 2 a § 124 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů: ČÁST PRVNÍ PROVEDENÍ NĚKTERÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O PANEVROPSKÉM OSOBNÍM PENZIJNÍM PRODUKTU § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje podrobnosti náležitostí, formát a další technické náležitosti žádosti o a) registraci panevropského osobního penzijního produktu podle § 3 odst. 3 zákona a b) udělení souhlasu podle § 8 odst. 6 zákona k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli. (2) Tato vyhláška dále upravuje formát a další technické náležitosti a) oznámení distributora panevropského osobního penzijního produktu podle § 4 odst. 2 zákona, který hodlá v České republice zahájit nebo ukončit distribuci panevropského osobního penzijního produktu, a b) žádosti o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu podle § 6 odst. 2 zákona. (3) Tato vyhláška dále stanoví a) rozsah odborných znalostí a dovedností pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu podle § 5 odst. 3 zákona a b) rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle § 13 odst. 2 zákona. § 2 Identifikační údaje Pro účely této vyhlášky se rozumí identifikačními údajiidentifikačními údaji u a) právnické osoby a podnikající fyzické osoby název nebo jméno, sídlo, skutečné sídlo, liší-li se od sídla, a identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, b) fyzické osoby, která není podnikatelem, jméno a rodné číslo, nebo, nebylo-li přiděleno, datum narození a bydliště. § 3 Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu (K § 3 odst. 3 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu jsou identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a přílohy podle odstavce 2 obsahující údaje o splnění podmínek pro registraci panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 (dále jen „nařízení“). (2) Přílohami žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu jsou a) návrh smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu podle čl. 4 nařízení, b) popis opatření, pokud jde o správu portfolia aktiv, řízení rizik a personální, technické a organizační předpoklady v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem, včetně opatření podle čl. 19 odst. 2, čl. 42 odst. 5 a čl. 49 odst. 3 nařízení, kterými jsou 1. návrh personálního a organizačního zabezpečení jednotlivých činností, které bude žadatel v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem vykonávat, který obsahuje alespoň popis zabezpečení řízení střetu zájmů a zajištění řádných administrativních a účetních postupů v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem, předpokládaný počet pracovníkůpracovníků, kteří budou zabezpečovat výkon činností v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem, a identifikační údajeidentifikační údaje osoby odpovědné za distribuci panevropského osobního penzijního produktu včetně způsobu vyhodnocení odborné způsobilostiodborné způsobilosti této osoby; hodlá-li žadatel pověřit výkonem činnosti jinou osobu, předloží též smlouvu nebo návrh smlouvy s touto osobou, 2. návrh technického zabezpečení jednotlivých činností ve vazbě na jednotlivé činnosti, které bude žadatel v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem vykonávat, který obsahuje alespoň odpovídající informační systém zabezpečující získávání, zpracování, přenos, sdílení a uchovávání informací a účetní systém, 3. informace o předpokládané skladbě portfolia aktiv v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem, o způsobu správy tohoto portfolia a o případném oddělení tohoto portfolia od jiných žadatelem spravovaných portfolií a jeho vlastního majetku, včetně informací o postupech zajišťujících obezřetný investiční přístup ve vztahu ke správě portfolia aktiv, s cílem zajištění dlouhodobé bezpečnosti, kvality, likvidity a ziskovosti celkového portfolia aktiv a o opatřeních přijatých za účelem zajištění dlouhodobého zhodnocení aktiv získaných z příspěvků účastníků panevropského osobního penzijního produktu, 4. analýza dopadů poskytování panevropského osobního penzijního produktu do činnosti žadatele, včetně dopadů na obchodní plán žadatele, s uvedením předpokládaných dopadů na finanční stabilitu a solventnost žadatele a předložením odhadu očekávaných výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměnyodměny distributorům panevropského osobního penzijního produktu, a dále popis změn vnitřních předpisů žadatele provedených v souvislosti s poskytováním panevropského osobního penzijního produktu, 5. hodlá-li žadatel zřídit partnerství s dalším registrovaným poskytovatelem panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 19 odst. 2 nařízení za účelem plnění požadavků čl. 19 odst. 1 nařízení, identifikační údajeidentifikační údaje tohoto poskytovatele a dohoda s tímto poskytovatelem ohledně jemu svěřených funkcí, popřípadě její návrh spolu s písemným příslibem jejího uzavření; žadatel předloží též samostatné smluvní podmínky upravující příspěvky a výběry z podúčtů, pokud se na tato právní jednání smluvní podmínky použijí, 6. hodlá-li žadatel, který je obchodníkem s cennými papíry, investiční společností nebo samosprávným investičním fondem, poskytovat panevropský osobní penzijní produkt se zárukou, smlouva s úvěrovou institucíúvěrovou institucí nebo pojišťovnou o uzavření takové záruky, popřípadě její návrh spolu s příslibem jejího uzavření ze strany úvěrové instituceúvěrové instituce nebo pojišťovny, a 7. hodlá-li žadatel, který není pojišťovnou, nabízet panevropský osobní penzijní produkt zajišťující krytí biometrických rizik, smlouva s pojišťovnou o krytí těchto rizik s podrobnostmi o tomto krytí, popřípadě její návrh s příslibem jejího uzavření ze strany pojišťovny, c) dokumenty podle čl. 6 odst. 2 písm. d) až g) nařízení. § 4 Oznámení změny údajů (K § 13 odst. 2 zákona) Oznámení poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu o každé podstatné změně ve skutečnostech uvedených v žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu a jejích přílohách podle § 3 obsahuje identifikační údajeidentifikační údaje poskytovatele, popis provedených změn a vyznačení změn v předložených dokumentech, u nichž dochází ke změně. § 5 Oznámení distributora panevropského osobního penzijního produktu (K § 4 odst. 2 ve spojení s § 13 odst. 2 zákona) (1) Oznámení distributora panevropského osobního penzijního produktu o zahájení nebo ukončení distribuce panevropského osobního penzijního produktu v České republice obsahuje a) identifikační údajeidentifikační údaje distributora, b) registrační číslo panevropského osobního penzijního produktu a c) datum zahájení nebo ukončení distribuce. (2) V oznámení podle odstavce 1 podaném ve vztahu k vázanému zástupcivázanému zástupci, který může být distributorem panevropského osobního penzijního produktu, se údaj podle odstavce 1 písm. b) neuvádí. § 6 Žádost o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli (K § 8 odst. 6 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení souhlasu České národní bankybanky k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, jsou a) popis postupu směřujícího k zabezpečení ochrany zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu u poskytovatele, jemuž mají být smlouvy postoupeny (dále jen „nový poskytovatel“), jehož součástí je 1. harmonogram kroků souvisejících s postoupením smluv o panevropském osobním penzijním produktu novému poskytovateli a den, ke kterému má dojít k postoupení, 2. důvody postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu novému poskytovateli, včetně uvedení důvodu výběru tohoto poskytovatele, 3. popis podmínek postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu novému poskytovateli, včetně uvedení výše aktiv postupujícího poskytovatele týkajících se uzavřených smluv o panevropském osobním penzijním produktu, které budou převedeny v souvislosti s postoupením, počtu dotčených účastníků panevropského osobního penzijního produktu a přehledu aktiv určených k vyrovnání závazků vzniklých z postoupení smluv, 4. smlouva o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu, 5. popis předpokládaných změn v hospodaření nového poskytovatele jako důsledku postoupení, včetně předpokládaného vlivu na plnění kapitálových požadavků v prvních 3 účetních obdobích po tomto postoupení, a případných předpokládaných nákladů nového poskytovatele na plnění věcných, personálních a organizačních předpokladů a způsob krytí těchto nákladů, 6. popis případného dopadu postoupení na práva a povinnosti účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu, včetně popisu případných kompenzací, 7. stanovisko depozitáře spolu s příslibem depozitáře pokračovat v činnosti a spolupracovat s novým poskytovatelem anebo příslib nového depozitáře převzít fondy, je-li žadatelem investiční společnost nebo samosprávný investiční fond, 8. popis postupu vyrozumění účastníků panevropského osobního penzijního produktu o plánovaném postoupení smluv novému poskytovateli; součástí vyrozumění je sdělení identifikačních údajůidentifikačních údajů nového poskytovatele a dalších nezbytných informací souvisejících s postoupením a pokračováním smluv o panevropském osobním penzijním produktu, a 9. účetní závěrka každého zúčastněného poskytovatele a informace o aktuální výši, struktuře a likviditě portfolia spravovaného na základě smluv o panevropském osobním penzijním produktu a počtu účastníků a příjemců dávek panevropského osobního penzijního produktu, a b) přílohy podle § 3 odst. 2, které budou u nového poskytovatele dotčeny změnami v souvislosti s postoupením smluv o panevropském osobním penzijním produktu, nemá-li je již Česká národní bankabanka k dispozici. § 7 Formáty a další technické náležitosti žádostí a oznámení (1) Žádosti a oznámení podle této vyhlášky se předkládají v datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě oznámení pojišťovacích zprostředkovatelůpojišťovacích zprostředkovatelů, která se podávají prostřednictvím elektronické aplikace České národní bankybanky pro registraci. § 8 Společná ustanovení k žádostem (1) Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu k žádosti vyžadovaného touto vyhláškou a není-li to z žádosti dostatečně zjevné, žadatel odůvodní nepředložení údaje nebo dokladu na samostatné příloze k žádosti a tyto důvody doloží. (2) Žadatel není povinen předkládat údaje nebo doklady vyžadované touto vyhláškou, jsou-li v aktuální podobě veřejně dostupné v informačních systémech veřejné správy nebo má-li je Česká národní bankabanka v aktuální podobě k dispozici. Důvod nepředložení žadatel doloží České národní bancebance. § 9 Informační povinnosti poskytovatele (K § 13 odst. 2 zákona) (1) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu předkládá ve lhůtách podle odstavce 2 České národní bancebance zprávu pro dohled České národní bankybanky (dále jen „zpráva pro dohled“). Rozsah zprávy pro dohled je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu předkládá zprávu pro dohled vždy do 18 týdnů od skončení účetního období, a to po skončení roku, ve kterém byl panevropský osobní penzijní produkt registrován, a dále v případě významných změn panevropského osobního penzijního produktu nebo změn ve své činnosti, nejméně však jednou za 3 roky. (3) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu dále ke konci účetního období předkládá České národní bancebance do 16 týdnů po skončení účetního období, k němuž se vztahují, výkazy, jejichž obsah, formát a šablony stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti panevropského osobního penzijního produktu1). § 10 Informační povinnosti distributora (K § 13 odst. 2 zákona) (1) Distributor panevropského osobního penzijního produktu za každý kalendářní rok předkládá do 31. března následujícího roku České národní bancebance výkaz PEPP (ČNB) 10 – 01 „Informace o činnosti distributora panevropského osobního penzijního produktu“, jehož obsah je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Výkaz podle odstavce 1 předkládá ve vztahu k vázanému zástupcivázanému zástupci, který může být distributorem panevropského osobního penzijního produktu, zastoupený. § 11 Způsob a forma předkládání zprávy pro dohled a výkazů (K § 13 odst. 2 zákona) (1) Vykazující osoba předkládá České národní bancebance zprávu pro dohled a výkazy podle § 9 a 10 v elektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborů. (2) Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankybanky. (3) Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše vykazující osoba uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby. (4) Vykazující osoba sdělí České národní bancebance jméno, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktní osoby. O změnách těchto údajů informuje vykazující osoba Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu. § 12 Opravy a změny ve výkazech (K § 13 odst. 2 zákona) (1) Zjistí-li vykazující osoba po předložení výkazů České národní bancebance chybu nebo provede-li změnu v údajích výkazu, předloží České národní bancebance bez zbytečného odkladu opravený výkaz; stejně postupuje vykazující osoba v případě, když ji Česká národní bankabanka uvědomí o chybě v údajích předložených výkazů. Pokud oprava ovlivňuje údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy. (2) Dojde-li v souvislosti s ověřením účetní závěrky vykazující osoby auditorem ke změnám údajů ve výkazech sestavených k 31. prosinci, předloží vykazující osoba do 15 dnů po provedení odpovídajících změn ve svém účetnictví tyto výkazy opětovně s upravenými hodnotami. Pokud oprava ovlivňuje údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osoba též všechny tyto navazující výkazy. (3) Opravené výkazy se předkládají způsobem stanoveným v § 11 společně s informacemi o obsahu a důvodu opravy. § 13 Rozsah odborných znalostí a dovedností pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu, který nezahrnuje pojištění nebo se netýká poskytování investičních služeb (K § 5 odst. 3 zákona) (1) Rozsah odborných znalostí osob, které se přímo podílí na distribuci panevropského osobního penzijního produktu nebo jsou za jeho distribuci odpovědné, odpovídá věcné náplni činnosti těchto osob pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu, aby byl zabezpečen její kvalifikovaný výkon. (2) Rozsah odborných znalostí je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (3) Osoby, které se přímo podílí na distribuci panevropského osobního penzijního produktu nebo jsou za jeho distribuci odpovědné, musí mít pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu odborné dovednosti spočívající ve schopnostech a) kvalifikovaně získat informace od zákazníkazákazníka o jeho požadavcích, cílech, potřebách, finanční situaci, znalostech a zkušenostech, rizikové toleranci, schopnosti nést ztráty a uvědomění si rizik, kterým může být vystaven po dobu trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, tak, aby bylo možné poskytnout řádné poradenství, osobní doporučení a personalizovanou projekci důchodových dávek, b) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace při komunikaci se zákazníkemzákazníkem tak, aby mohl zákazníkzákazník sám posoudit, zda nabízený panevropský osobní penzijní produkt odpovídá jeho požadavkům, cílům, potřebám, finanční situaci, znalostem a zkušenostem, rizikové toleranci, schopnosti nést ztráty, a uvědomit si rizika, kterým může být vystaven po dobu trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, c) řádně vyhodnotit požadavky, cíle, potřeby, finanční situaci, znalosti a zkušenosti a rizikovou toleranci zákazníkazákazníka, schopnosti zákazníkazákazníka nést ztráty a právní vztahy zákazníkazákazníka týkající se dalších produktů finančního trhu, zvážit rizika, kterým může být zákazníkzákazník vystaven po dobu trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, a nabídnout mu pro něj vhodný panevropský osobní penzijní produkt, d) řádně uzavírat smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu a e) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace zákazníkovizákazníkovi během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu. (4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na odbornou způsobilostodbornou způsobilost poskytovatele nebo distributora panevropského osobního penzijního produktu, jehož odborná způsobilostodborná způsobilost je upravena zákonem upravujícím distribuci pojištěnídistribuci pojištění a zajištění nebo zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci na kapitálovém trhu § 14 Vyhláška č. 319/2017 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci na kapitálovém trhu, se mění takto: 1. V § 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; v případě panevropského osobního penzijního produktu tak, aby bylo možné poskytovat s odbornou péčí poradenství, osobní doporučení a personalizovanou projekci důchodových dávek“. 2. V § 3 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) řádně uzavírat smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu a f) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace zákazníkovi během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu.“. 4. V příloze v bodu II. písm. c) se doplňuje bod 4., který zní: „4. struktura, subjekty a fungování panevropského osobního penzijního produktu 4.1 poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, distributor panevropského osobního penzijního produktu, 4.2 smlouva o panevropském osobním penzijním produktu, 4.3 základní informace o registraci panevropského osobního penzijního produktu, 4.4 základní informace o přeshraničním poskytování panevropského osobního penzijního produktu, 4.5 přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu, 4.6 pravidla distribuce panevropského osobního penzijního produktu, 4.7 předsmluvní informace při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 4.8 poradenství při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 4.9 poskytování informací během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, 4.10 základní informace o investičních pravidlech pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 4.11 investiční možnosti pro zákazníky panevropského osobního penzijního produktu, 4.12 ochrana investora, 4.13 změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 4.14 pravidla týkající se výplatní fáze,“. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění § 15 Vyhláška č. 195/2018 Sb., o odborné způsobilosti pro distribuci pojištění, se mění takto: 1. V § 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a poskytovat s odbornou péčí poradenství, osobní doporučení a personalizovanou projekci důchodových dávek v případě panevropského osobního penzijního produktu“. 2. V § 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu“. 3. V § 3 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) kvalifikovaně a srozumitelně poskytovat informace zákazníkovi během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu.“. 4. V příloze v bodu II. písm. a) se doplňuje bod 2., který zní: „2. struktura, subjekty a fungování panevropského osobního penzijního produktu 2.1 poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, distributor panevropského osobního penzijního produktu, 2.2 smlouva o panevropském osobním penzijním produktu, 2.3 základní informace o registraci panevropského osobního penzijního produktu, 2.4 základní informace o přeshraničním poskytování panevropského osobního penzijního produktu, 2.5 přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu, 2.6 pravidla distribuce panevropského osobního penzijního produktu, 2.7 předsmluvní informace při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 2.8 poradenství při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 2.9 poskytování informací během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, 2.10 základní informace o investičních pravidlech pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 2.11 investiční možnosti pro zákazníky panevropského osobního penzijního produktu, 2.12 ochrana investora, 2.13 změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 2.14 pravidla týkající se výplatní fáze,“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 16 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 11. května 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. Zpráva pro dohled České národní banky 1. Zpráva pro dohled obsahuje informace týkající se činnosti v oblasti panevropského osobního penzijního produktu, použité investiční strategie a její výkonnosti, systému řízení rizik a účinnosti technik snižování rizik pro panevropský osobní penzijní produkt a příslušných důsledků vyplývajících z obezřetnostního rámce poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu. 2. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu popíše ve zprávě pro dohled povahu své činnosti v oblasti panevropského osobního penzijního produktu, investiční možnosti a vnější prostředí, veškeré významné události, ke kterým došlo během období, ke kterému se zpráva zpracovává, a uvede obecné informace o panevropském osobním penzijním produktu, včetně a) registračního čísla panevropského osobního penzijního produktu, b) jmen a adres externích auditorů poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, c) popisu investičních možností a záruk týkajících se panevropského osobního penzijního produktu, včetně popisu stanovení výše záruk, které poskytovatel sjednal, a uvedení zemí, v nichž tyto možnosti sjednal, se zvláštním zřetelem na veškeré změny za období, ke kterému se zpráva zpracovává, d) popisu cílového trhu, jakož i popisu cílových účastníků panevropského osobního penzijního produktu; tento popis by měl uvádět alespoň věkový profil cílových účastníků panevropského osobního penzijního produktu a to, jak se zohledňuje posouzení finanční situace, finančních znalostí a schopnosti cílových účastníků panevropského osobního penzijního produktu nést ztráty s ohledem na investiční profil, e) veškerých významných událostí, ke kterým došlo v období, ke kterému se zpráva zpracovává, pokud nejsou podrobněji oznámeny jinak, které mají podstatný dopad na cíle účastníků panevropského osobního penzijního produktu, na poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu nebo na jeho obchodní modely v oblasti panevropského osobního penzijního produktu a na strategii týkající se panevropského osobního penzijního produktu, f) hlavních trendů a faktorů, které pozitivně nebo negativně přispěly k vývoji, plnění a pozici panevropského osobního penzijního produktu v období, ke kterému se zpráva zpracovává, g) popisu distribučních kanálů používaných k distribuci panevropského osobního penzijního produktu a kontrol k zajištění náležité distribuce, h) popisu postupu změny poskytovatele zavedeného pro činnost v oblasti panevropského osobního penzijního produktu a prováděného v období, ke kterému se zpráva zpracovává, i) obecného popisu obdržených stížností, včetně výsledků stížností, průměrné doby platnosti smluv, jichž se týkají obdržené stížnosti, čeho se stížnosti týkají a příslušných opatření přijatých poskytovatelem s cílem konkrétní stížnosti vyřešit, jakož i širších opatření za účelem vyřešení jakýchkoli otázek týkajících se návrhu a distribuce panevropského osobního penzijního produktu. 3. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu popíše strukturu správy a řízení činnosti v oblasti panevropského osobního penzijního produktu, což zahrnuje alespoň a) zavedené administrativní a účetní postupy, které poskytovateli panevropského osobního penzijního produktu umožňují včas předkládat zprávy, jež poskytují věrný a poctivý obraz o stavu investic a pasiv v oblasti panevropského osobního penzijního produktu a jež jsou v souladu s účetními předpisy a standardy, b) případně informace o hlavních úkolech funkce compliance prováděných s ohledem na činnost v oblasti panevropského osobního penzijního produktu, c) informace o systémech a kontrolách zavedených k zajištění dodržování dohledu nad produkty a zásadami správy a řízení, d) případně popis toho, jak jsou v souvislosti s činností v oblasti panevropského osobního penzijního produktu prováděny hlavní úkoly pojistněmatematické funkce, e) obecné vysvětlení partnerství a smluv s třetími stranami v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem a fungování těchto smluv a partnerství, jakož i jejich podmínek a výsledků s ohledem na dotčené smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu. 4. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu popíše použitou investiční strategii pro jednotlivé investiční možnosti týkající se panevropského osobního penzijního produktu. Tento popis zahrnuje alespoň a) popis systémů zavedených k zajištění dodržování čl. 41 nařízení, b) určení rizikových faktorů a zdrojů návratnosti investiční strategie, c) popis toho, jak investiční strategie zohledňuje zájmy účastníků panevropského osobního penzijního produktu, s přihlédnutím k jejich specifickému profilu a při zohlednění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů správy a řízení, d) popis systémů zavedených za účelem monitorování investiční strategie panevropského osobního penzijního produktu, jakož i zásady týkající se případné změny této strategie, e) případně popis plánu řízení likvidity, jakož i opatření, která poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu může provést, pokud k problému s likviditou dojde. 5. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu uvede podrobné informace o finanční výkonnosti investic držených pro účely panevropského osobního penzijního produktu, včetně a) analýzy celkové výkonnosti investic týkajících se panevropského osobního penzijního produktu provedené správním nebo vedoucím orgánem, b) informací o ziscích nebo ztrátách v souvislosti s investicemi týkajícími se panevropského osobního penzijního produktu a případně o složkách těchto příjmů z příslušných podskupin kategorií investic, c) dopadu derivátůderivátů na výkonnost investic týkajících se panevropského osobního penzijního produktu, d) informací o investičních výdajích týkajících se panevropského osobního penzijního produktu vzniklých v období, ke kterému se zpráva zpracovává, ve srovnání s předchozími roky a důvodech podstatných změn. 6. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu uvede druhy rizik, jimž jsou účastníci panevropského osobního penzijního produktu vystaveni nebo jimž by vystaveni být mohli, popíše systém řízení rizik s ohledem na poskytování panevropského osobního penzijního produktu včetně strategie řízení rizik poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu a zavedené písemné zásady k zajištění souladu s touto strategií. 7. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu popíše, jak systém řízení rizik umožňuje průběžně identifikovat, měřit, monitorovat, řídit a vykazovat rizika, jimž jsou účastníci panevropského osobního penzijního produktu vystaveni nebo jimž by vystaveni být mohli, a jejich vzájemnou provázanost. Požadované informace zahrnují a) rámec řízení rizik zavedený pro činnost v oblasti panevropského osobního penzijního produktu, který je založen na písemných zásadách řízení rizik, a to s ohledem na povahu, objem a složitost nabízených panevropských osobních penzijních produktů, b) popis systémů zavedených k zajištění souladu s požadavky nařízení, c) oblast působnosti a povahu systémů řízení rizik na základě písemných zásad řízení rizik, včetně popisu nástrojů řízení používaných k identifikaci, měření, monitorování, řízení a vykazování rizik souvisejících s poskytováním panevropského osobního penzijního produktu, jež zachycují přístupy poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu k řízení alespoň finančních rizik a rizik likvidity, tržních rizik, úvěrových rizik, rizik poškození dobré pověsti a environmentálních a sociálních rizik a rizik správy a řízení, d) účinnost systémů řízení rizik a vnitřní kontroly zavedených s ohledem na rizika související s panevropským osobním penzijním produktem, jež má mít poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu pod kontrolou, e) obecný přehled rozsahu a četnosti informací předkládaných správnímu nebo vedoucímu orgánu, pokud jde o panevropský osobní penzijní produkt, a požadavcích z nich vyplývajících, f) podrobnosti o tom, jak poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu monitoruje rizika vyplývající z derivátových pozic. 8. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu uvede podrobnosti o používaných technikách snižování rizik, které zahrnují alespoň a) podrobnosti o mechanismech, přístupech a metodikách umísťování v rámci techniky snižování rizik používaných pro investiční možnosti týkající se panevropského osobního penzijního produktu a o jejich skutečné výkonnosti, b) procesy monitorování trvalé účinnosti těchto postupů v oblasti snižování rizik. 9. Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu případně dále uvede tyto údaje: a) informace o zásadách oceňování používaných pro účely solventnosti, b) informace o kapitálové struktuře poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, kapitálových poměrech a úrovni finanční páky. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. PEPP (ČNB) 10 – 01 „Informace o činnosti distributora panevropského osobního penzijního produktu“ V informaci distributor panevropského osobního penzijního produktu uvede názvy pojišťoven, úvěrových institucíúvěrových institucí, poskytovatelů investičních služeb nebo administrátorů investičních fondů, pro které distributor panevropského osobního penzijního produktu zprostředkoval uzavření smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, a uvede označení panevropského osobního penzijního produktu. Ke každému panevropskému osobnímu penzijnímu produktu distributor panevropského osobního penzijního produktu uvede počet zprostředkovaných smluv o panevropském osobním penzijním produktu a objem předepsaného pojistného, objem vkladů nebo objem investic. Dále distributor panevropského osobního penzijního produktu uvede počet svých pracovníkůpracovníků, kteří se přímo podíleli na distribuci panevropského osobního penzijního produktu, počet osob, které využíval k vyhledání zájemců o zprostředkování smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, počet smluv o panevropském osobním penzijním produktu, které měl ve správě, počet zprostředkovaných smluv o panevropském osobním penzijním produktu, k jejichž uzavření byl použit výhradně prostředek komunikace na dálku, počty stížností týkajících se distribuce panevropského osobního penzijního produktu a celkovou výši obdržených odměnodměn za distribuci panevropských osobních penzijních produktů. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 115/2022 Sb. Rozsah odborných znalostí Znalosti regulace panevropského osobního penzijního produktu pokrývají zejména a) odborné minimum o finančním trhu v rozsahu 1. finanční trh, jeho definice, úloha a význam, 2. základy teorie financí (časová hodnota peněz, vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou), 3. finanční matematika (úročení), 4. struktura finančního trhu (primární a sekundární trh, peněžní a kapitálový trh, akciový trh, dluhopisový trh, trh finančních derivátůderivátů, trh komoditních derivátůkomoditních derivátů), 5. účastníci finančního trhu (oprávnění a povinní ze závazkového vztahu, emitenti, investoři, finanční zprostředkovatelé), 6. regulace a dohled nad finančním trhem, b) znalost struktury, subjektů a fungování panevropského osobního penzijního produktu v rozsahu 1. poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, distributor panevropského osobního penzijního produktu, 2. smlouva o panevropském osobním penzijním produktu, 3. základní informace o registraci panevropského osobního penzijního produktu, 4. základní informace o přeshraničním poskytování panevropského osobního penzijního produktu, 5. přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu, 6. pravidla distribuce panevropského osobního penzijního produktu, 7. předsmluvní informace při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 8. poradenství při distribuci panevropského osobního penzijního produktu, 9. poskytování informací během doby trvání závazku ze smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu, 10. základní informace o investičních pravidlech pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 11. investiční možnosti pro zákazníkyzákazníky panevropského osobního penzijního produktu, 12. ochrana investora, 13. změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, 14. pravidla týkající se výplatní fáze, 15. základy souvisejících předpisů z oblasti soukromého práva a práva na ochranu spotřebitelespotřebitele, c) znalost struktury a fungování panevropského osobního penzijního produktu obsahujícího vklad v rozsahu 1. zásady vkladového vztahu, základní parametry a povinnosti smluvních stran (vkladatelé a dlužníci), 2. rizika vkladů, 3. související pravidla z oblasti bankovnictví, 4. typy panevropského osobního penzijního produktu neobsahujícího vklad (zahrnující pojištění nebo týkající se poskytování investičních služeb), 5. základy soukromého práva, d) znalost struktury a fungování panevropského osobního penzijního produktu obsahujícího cenné papíry vydávané investičními fondy v rozsahu 1. investiční fondy (otevřené a uzavřené, s právní osobností, podílové fondy, standardní fondy, speciální fondy, fondy kvalifikovaných investorů, například hedgové fondy, private equity, venture capital fondy, nemovitostní fondy, Exchange-traded Fund), 2. obhospodařovatel investičního fondu (investiční společnost), administrátor investičního fondu, 3. investiční strategie, rizikový profil investičního fondu, způsob rozdělení výnosu, 4. základní pravidla pro činnost investičních fondů, přípustná aktiva, diverzifikace rizika, portfolio management, měření výkonnosti a rizikovosti portfolií, 5. statut investičního fondu, sdělení klíčových informací, pravidelná informační povinnost vůči investorům, 6. cenné papíry vydávané investičními fondy (akcie, podílové listy, podíly), mechanismus vydávání a odkupování podílových listů a investičních akcií, 7. pravidla jednání obhospodařovatele a administrátora týkající se distribuce na kapitálovém trhu a pravidla pro nakládání s majetkem investičních fondů, depozitář, 8. poplatky či jiné úplaty spojené s investicí do investičního fondu (úplata za obhospodařování, vstupní přirážka, srážka za odkup, ukazatel celkové nákladovosti fondu – TER). 1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/897 ze dne 4. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o formát oznamování příslušným orgánům dohledu a o spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.
Nález Ústavního soudu č. 114/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 114/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2022 sp. zn. Pl. ÚS 39/18 ve věci návrhu na zrušení části § 1 odst. 1, § 2f a 4a včetně poznámky pod čarou č. 15 a přílohy zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 5. 2022, částka 57/2022 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelky * III. - Varianty ústavně konformního řešení napadené právní úpravy * IV. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * V. - Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice k obsahu návrhu * VI. - Změny napadených ustanovení v průběhu řízení o návrhu * VII. - Znění napadených ustanovení * VIII. - Další průběh řízení a upuštění od ústního jednání * IX. - Meritorní přezkum návrhu * X. - Závěr 114 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 39/18 dne 22. března 2022 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátorka Jitka Seitlová, právně zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3 – Vinohrady, na zrušení ustanovení § 1 odst. 1 ve slovech „ , při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb“, § 2f, 4a včetně poznámky pod čarou č. 15 a přílohy zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení, jehož jménem jednají Poslanecká sněmovna a Senát, a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se skupina 18 senátorek a senátorů (dále též jen „navrhovatelka“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) zrušil návrhem napadená ustanovení zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, spolu s přílohou tohoto zákona, pro jejich rozpor s ústavním pořádkem (dále souhrnně jen „napadená ustanovení“ nebo jednotlivě jen „napadené ustanovení“ a „napadená příloha“); pro označení tohoto zákona se dále též používá zákonodárcem nově zavedený tzv. zkrácený název „liniový zákon“ (viz čl. I bod 1 zákona č. 403/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – dále jen „zákon č. 403/2020 Sb.“). II. Argumentace navrhovatelky 2. Návrh na zrušení napadených ustanovení navrhovatelka odůvodňuje jejich tvrzeným rozporem s čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a čl. 36 Listiny s tím, že podle navrhovatelky mají dále „přicházet v úvahu“ instituty ochrany nedotknutelnosti obydlí podle čl. 12 Listiny a ochrany podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Navrhovatelka se v návrhu dovolává také principů ochrany nabytých práv a legitimního očekávání, dále pak zákazu retroaktivity a zákazu prohlášení veřejného zájmu zákonem. Navrhovatelka v návrhu připomíná z jejího pohledu relevantní judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, z níž v souzené věci za klíčové považuje především nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.), ze dne 17. 3. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.) a ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.); z hlediska širších souvislostí je pak v návrhu připomenut nález ze dne 19. 7. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 20/15 (N 127/82 SbNU 61); všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz. 3. Navrhovatelka namítá, že napadená ustanovení liniového zákona (aniž by však mezi nimi blíže rozlišovala) jsou v rozporu s čl. 11 Listiny. Je jimi deklarován veřejný zájem na určitých stavbách obdobným postupem, který Ústavní soud shledal neústavním v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 („jezy na Labi“), kterým zrušil § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/08 („vzletová a přistávací dráha letiště Praha Ruzyně“), kterým zrušil zákon č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R – 24L letiště Praha Ruzyně. V návaznosti na námitku prohlášení veřejného zájmu zákonem navrhovatelka zdůrazňuje, že v projednávané věci nelze odhlédnout především od napadené přílohy, v níž mají být některé stavby podléhající napadenému § 4a liniového zákona uvedeny natolik konkrétně, že se vyprazdňuje povaha napadených ustanovení jako normativního právního aktu, a ta se stávají aktem kombinovaným s výraznými prvky správního aktu individuálního. Napadená ustanovení, včetně napadené přílohy, tak postrádají rys obecnosti. Navrhovatelka má za to, že i skutkově jsou případy řešené oběma uvedenými nálezy Ústavního souduÚstavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a Pl. ÚS 24/08) analogické k souzené věci, přičemž druhý z nich (sp. zn. Pl. ÚS 24/08) „téměř jako by předjímal řešení situace, jež přijetím napadených ustanovení nastala“. 4. Navrhovatelka se následně v návrhu k tvrzenému rozporu napadených ustanovení s principy ochrany nabytých práv, legitimního očekávání a k protiústavní retroaktivitě odvolává na východiska argumentace obsažená v bodech 147 až 149 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10, která shledává v plném rozsahu použitelná i na posuzovanou věc. 5. Navrhovatelka se též domáhá provedení tzv. testu proporcionality napadených ustanovení, v němž je podle jejího tvrzení zapotřebí posoudit intenzitu veřejného zájmu na jedné a ochrany vlastnického práva na druhé straně, přičemž je nutné zohlednit i to, že veřejný zájem na postupu předvídaném napadenými ustanoveními není ve všech případech stanovených v příloze liniového zákona stejně intenzivní. Ohledně testu proporcionality navrhovatelka vyzdvihuje nevhodnost paušalizace cestou „mylného apriorismu“, ze kterého napadená ustanovení podle navrhovatelky vycházejí, jelikož předpokládají, že všichni vlastníci dotčených pozemků bez rozdílu budou mít nepřiměřené finanční požadavky vylučující řešení dohodou a budou „činit potíže“. Navrhovatelka v tomto směru zdůrazňuje, že vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva je i z pohledu veřejného zájmu nejzazším prostředkem (ultima ratio), a pléduje pro použití procesně šetrnějších prostředků pro dosažení deklarovaných cílů, které nebudou vykazovat znaky nátlaku na vyvlastňované dané protiústavním zkrácením vyvlastňovací procedury. Určení výše náhrady za vyvlastnění musí být podle navrhovatelky spravedlivé a k náhradě nemá docházet pod tlakem zmiňovaného zkrácení vyvlastňovacího řízení. Navrhovatelka dále poukazuje na okolnost, že vlastníci nemovitých věcí od účinnosti napadených ustanovení podléhají jinému, pro ně nevýhodnému právnímu režimu, který zatěžuje jejich vlastnictví „vadou“, což jim nebylo známo při nabytí těchto věcí a ani tento vývoj nemohli očekávat do budoucna. 6. Navrhovatelka poukazuje na účelovost legislativního procesu vedoucího k přijetí napadených ustanovení, která byla (vedle dalších nově přijatých ustanovení) do liniového zákona včleněna zákonem č. 169/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále též jen „novela liniového zákona“). Podle navrhovatelky tak mělo dojít k obejití standardních postupů platných pro projednání vládních návrhů zákonů, neboť poslanecká zákonodárná iniciativa je institutem určeným pro opoziční poslance, nikoli nástrojem rezortního ministra a koaličních poslanců, kteří si s jeho pomocí, řečeno slovy navrhovatelky, „zjednoduší zákonodárné procedury“. Ačkoli okolnosti předložení návrhu novely liniového zákona samy o sobě protiústavnost napadených ustanovení nezakládají, mají podle jejího názoru podtrhovat účelovost „tvrzení veřejného zájmu“ s cílem usnadnit orgánům moci výkonné proces přípravy a realizace vybraných staveb na úkor ochrany vlastnických práv dotčených vlastníků nemovitých věcí. 7. Namítanou protiústavnost jednotlivých napadených ustanovení odůvodňuje navrhovatelka v následující posloupnosti (nikoli podle systematiky liniového zákona). II. 1 Námitka protiústavnosti přílohy k liniovému zákonu 8. V napadené příloze liniového zákona navrhovatelka brojí proti výčtu (sc. výběru) staveb dopravní infrastruktury, který nebyl v důvodové zprávě nijak odůvodněn a měl být proveden bez jakýchkoli objektivních kritérií včetně časového hlediska a bez přihlédnutí ke stupni rozestavěnosti té které vybrané stavby. Napadá i nedostatek rozlišování mezi tím, zdali se za stavby v příloze, k nimž se může vztahovat procesní institut mezitímního rozhodnutí, považují jen tzv. novostavby daných staveb, nebo i stavby představované úpravami, opravami či údržbou staveb již dokončených. Měl-li by daný procesní institut mezitímního rozhodnutí dopadat toliko na tzv. novostavby, pak to navrhovatelka považuje za potvrzení teze, že nejde o normativní akt, nýbrž o akt individuální (na jedno použití, rozdíl vybudování či údržby atd.). Měl-li by naopak procesní institut mezitímního rozhodnutí dopadat i na úpravy či opravy uvedených staveb, pak mezi kritérii upravujícími použitelnost institutu mezitímního rozhodnutí podle navrhovatelky chybí např. vyjádření minimálního finančního limitu investičních nákladů, od jehož překročení by bylo možné aplikovat zvláštní režim ve smyslu napadeného § 4a liniového zákona. Navrhovatelka pak k napadené příloze na příkladu regionální železniční trati Otrokovice – Vizovice, která je v příloze zahrnuta jako jediná regionální železniční trať, zatímco srovnatelné trati typu Český Těšín – Frýdek-Místek či Lužná u Rakovníka – Chomutov v napadené příloze chybí, uzavírá tím, že výběr staveb v ní uvedených lze považovat za zcela nahodilý. II. 2 Námitka protiústavnosti § 4a liniového zákona 9. Ustanovení § 4a liniového zákona navrhovatelka považuje z níže uvedených důvodů za protiústavní a dále zdůrazňuje jeho nejednoznačnost, neseznatelnost, nedomyšlenost a kusost, což nelze překlenout ani ústavně souladným výkladem. 10. Podle navrhovatelky byl ve vymezených vyvlastňovacích řízeních opuštěn princip dvojinstančnosti správního řízení k tíži vyvlastňovaných. Koncepce mezitímního rozhodnutí je v rozporu s požadavky vyplývajícími z čl. 11 odst. 4 Listiny, mezi které navrhovatelka řadí závěr o nepřípustnosti rozfázování procesu vyvlastnění na část týkající se samotného vyvlastnění (tj. výroku o odnětí či omezení vlastnického práva) a část týkající se určení výše náhrady za vyvlastnění. Vydání rozhodnutí o výši náhrady má být časově nepředvídatelné, jelikož zákon nijak neomezuje délku mezidobí mezi odnětím vlastnického práva a rozhodnutím o výši náhrady. Je tím rovněž porušen princip dělby moci z důvodu, že ačkoli soudy nemají mít vytvořeny dostatečné materiální a personální podmínky, aby reálně mohly rozhodovat o případných správních žalobách, popř. kasačních stížnostechkasačních stížnostech, proti mezitímním rozhodnutím v zákonem zkrácených lhůtách v trvání 60 dní, je na ně v důsledku odebrání přezkumné instance ve správním řízení „v podstatě převedena agenda správního řízení“. 11. Nadto navrhovatelka proti institutu mezitímního rozhodnutí brojí tak, že má být „ve skutečnosti rozhodnutím ve věci samé, a to rozhodnutím konečným“, kdy rozhodnutím o základu věci by správně bylo pouze rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyvlastnění, resp. o tom, zdali je žádost vyvlastnitele co do základu důvodná. Až po právní moci takovéhoto (skutečně mezitímního) rozhodnutí o základu věci by mělo následovat rozhodnutí o zbytku věci, které by spočívalo ve výroku o odnětí vlastnického práva a výroku o výši náhrady za vyvlastnění. Poté navrhovatelka vyjadřuje pochybnosti ohledně toho, zdali při určení výše náhrady za vyvlastnění platí subsidiárně zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o vyvlastnění“) a zdali je § 4a odst. 5 liniového zákona kogentní, či nikoli. V případě závěru o kogentnosti daného ustanovení by totiž podle navrhovatelky bylo tvrzené mezitímní rozhodnutí konečné i ve vztahu k výši náhrady za vyvlastnění, kdy by vyvlastňovaný byl povinen akceptovat závěry znaleckého posudku. II. 3 Námitka protiústavnosti § 2f liniového zákona 12. Vůči napadenému § 2f liniového zákona navrhovatelka namítá, že vychází z presumpce realizace zaměřované stavby, tj. z představy, že kde bude již jednou měřeno, popř. prováděn průzkum, tam bude v budoucnu i stavěno. Kdyby však na takovém pozemku, na němž byly provedeny měřící či průzkumné práce, stavba uskutečněna nebyla, byl by vlastník „výrazně omezen“ na základě pouhých „velmi předběžných úvah o budoucí stavbě“. Toto ustanovení je tak snadno zneužitelné tím, že investor je oprávněn provádět měření a průzkum na vícero v úvahu přicházejících trasách, a to již s vědomím, že na jedné či více z nich stavba realizována nebude. Za situace, kdy ani není zahájeno řízení, kterým se stavba umisťuje anebo povoluje, a nemá být tedy podle navrhovatelky ani „ještě jasně vymezen konkrétní předmět veřejného zájmu“, převyšuje intenzita ochrany vlastnického práva intenzitu tvrzeného veřejného zájmu. Nadto v testu proporcionality neobstojí umožnění provádění „průzkumných prací“, neboť jejich intenzita je výrazně vyšší než u měření, a ve svých důsledcích může podle navrhovatelky vést až k trvalému znehodnocení pozemku (např. vykácení sadu sice za náhradu, ale bez možnosti celkového obnovení v době života vlastníka). 13. Napadené ustanovení jako celek nečiní žádného rozdílu mezi pozemky a jejich součástmi, a má tudíž umožňovat, aby měření a průzkumné práce byly prováděny v bytech a prostorách pro podnikání. V tomto směru shledává navrhovatelka napadený § 2f liniového zákona jako rozporný s čl. 12 Listiny, popř. též s čl. 26 Listiny. Tvrzeným deficitem úpravy obsažené v napadeném § 2f liniového zákona má být podle navrhovatelky i absence požadavku na přítomnost vlastníka či nájemce nemovité věci při provádění měření či průzkumných prací a nedostatek vymezení zvláštního režimu provádění takovýchto zásahů, který by zdůrazňoval prvek výjimečnosti takových úkonů (pro srovnání odkazuje navrhovatelka na úpravu „prohlídek advokátní kanceláře v rámci neodkladného úkonu či trestního řízenítrestního řízení, při níž je stanovena obligatorní účast zástupce České advokátní komory“). Napadené ustanovení neobsahuje žádná omezení v podobě časového limitu pro měření a průzkumné práce či stanovení podmínky jejich „účelnosti a smysluplnosti“, následkem čehož pak nedostatečně chrání vlastníky před jeho zneužitím či nadužíváním. III. Varianty ústavně konformního řešení napadené právní úpravy 14. Ačkoli si je navrhovatelka podle vlastních slov vědoma toho, že Ústavní soudÚstavní soud je toliko tzv. negativní zákonodárce a není oprávněn do napadeného ustanovení jakkoli pozitivně zasahovat, nabízí v samém závěru návrhu „jistou analogii“ v úpravě neodkladných úkonů v trestním řízenítrestním řízení. Za možnou variantu ústavně konformního řešení (tj. namísto přijetí napadeného § 4a liniového zákona odkazujícího se na konkrétní seznam staveb v napadené příloze) nabízí model, ve kterém by pro tzv. nejvýznamnější stavby byla na základě předem stanovených kritérií v zákoně zakotvena možnost individuálním správním aktem podřadit konkrétní stavbu pod zvláštní režim. IV. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 15. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněna skupina nejméně 17 senátorů. Posuzovaný návrh podala skupina 18 senátorů tak, jak je patrné z podpisové listiny přiložené k návrhu, na které každý ze senátorů jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje (§ 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.). Podmínku aktivní legitimace tudíž navrhovatelka splňuje. 16. Návrh v době podání obsahoval veškeré zákonem požadované náležitosti a byl přípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Současně není dán důvod pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. 17. K následně provedeným změnám v napadené právní úpravě zákony č. 403/2020 Sb. a č. 284/2021 Sb. a procesním podmínkám řízení o návrhu na jejich přezkum viz podrobně níže sub V a VI. K možnosti souběžného i samostatného napadení ustanovení přílohy liniového zákona viz blíže IX. 6. V. Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice k obsahu návrhu 18. Ústavní soudÚstavní soud vyzval postupem podle § 69 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Poslaneckou sněmovnu a Senát (jako účastníky řízení) a vládu spolu s veřejnou ochránkyní práv (jako případné vedlejší účastníky řízení) k tomu, aby se rozhodly, zda do řízení vstoupí, a aby se popřípadě vyjádřily k obsahu návrhu. 19. Veřejná ochránkyně práv oznámila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu přípisem doručeným dne 12. 4. 2019, že do řízení o návrhu ve smyslu § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevstoupí. V. 1 Vyjádření Poslanecké sněmovny 20. Vyjádření Poslanecké sněmovny ze dne 23. 4. 2019 se týká pouze formálních aspektů legislativního procesu, který vedl k přijetí napadených ustanovení. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření uvedla, že návrh novely liniového zákona, která napadená ustanovení do právního řádu vložila, předložila v Poslanecké sněmovně skupina poslanců dne 31. 1. 2018, přičemž tento návrh byl projednáván pod číslem sněmovního tisku 76/0. V prvém čtení návrhu zákona konaném ve dnech 2. a 6. 3. 2018 byl návrh přikázán k projednání hospodářskému výboru a ústavně právnímu výboru. Hospodářský výbor návrh zákona projednal a dne 4. 5. 2018 vydal usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 76/6. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal a dne 15. 5. 2018 vydal usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 76/7. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 30. 5. 2018 na 13. schůzi Poslanecké sněmovny, souhrn podaných pozměňovacích návrhů byl zpracován jako sněmovní tisk 76/8 a dne 1. 6. 2018 rozeslán poslancům. Ve třetím čtení byl návrh zákona projednáván dne 29. 6. 2018 na 16. schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl schválen v hlasování č. 70 (usnesení č. 297), přičemž z přítomných 160 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 156 poslanců a proti žádný. Následně byl dne 2. 7. 2018 návrh zákona Poslaneckou sněmovnou postoupen Senátu, který jej dne 18. 7. 2018 projednal a schválil (usnesení č. 443). K podpisu prezidentu republiky byl zákon doručen dne 20. 7. 2018 a dne 1. 8. 2018 jím byl zákon podepsán. Zákon byl publikován ve Sbírce zákonů v částce 86 pod č. 169/2018 Sb. Z uvedeného podle Poslanecké sněmovny plyne, že novela liniového zákona byla řádně schválena, podepsána prezidentem republiky a publikována. Podle názoru Poslanecké sněmovny pak nelze jinak než dojít k závěru, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení o souladu napadených ustanovení „s Ústavou a naším právním řádem“ s tím, že posouzení ústavnosti zákona je však na Ústavním souduÚstavním soudu, který o této otázce rozhodne. V. 2 Vyjádření Senátu 21. Senát na úvod svého vyjádření ze dne 24. 4. 2019 podrobně rekapituluje obsah návrhu navrhovatelky (bod I vyjádření). Bod II vyjádření Senátu obsahuje citaci znění napadených ustanovení. V bodě III vyjádření je shrnut průběh projednání a schvalování novely liniového zákona v Senátu. Návrh byl doručen Senátu dne 2. 7. 2018 a organizační výbor jej k projednání přikázal výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výboru garančnímu. Ten jej projednal dne 11. 7. 2018 na své 27. schůzi (usnesení č. 218) a doporučil jej Senátu ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dalším senátním výborem, kterému byl návrh přikázán, byl ústavně-právní výbor, který jej též dne 11. 7. 2018 svým usnesením č. 126 doporučil ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Posledním výborem, kterému byl návrh přikázán, byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který taktéž doporučil schválení návrhu ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou na své 19. schůzi konané dne 17. 7. 2018 usnesením č. 119. Senát zařadil daný tisk na svoji 16. schůzi a projednal jej dne 18. 7. 2018, přičemž k návrhu zákona proběhla rozsáhlá rozprava. Mezi nejvíce diskutované body patřila také napadená ustanovení vymezená navrhovatelkou v návrhu. Senát dále ve svém vyjádření cituje projevy některých senátorů a jejich argumenty pro a proti přijetí novely liniového zákona. Senát po ukončení obecné rozpravy návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dne 18. 7. 2018 v hlasování č. 16 schválil, kdy se pro něj z 69 přítomných senátorů vyslovilo 50 a 2 byli proti. V závěru vyjádření Senát vyslovil přesvědčení, že při projednávání novely liniového zákona postupoval v mezích jemu ústavně svěřené kompetence a při dodržení ústavně předepsaného postupu, přičemž samotné posouzení ústavnosti napadených ustanovení ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu. V. 3 Vyjádření vlády 22. Vláda přijala dne 29. 4. 2019 usnesení č. 282, kterým schválila svůj vstup do řízení o návrhu, navrhla jeho zamítnutí a zmocnila ministryni spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministrem dopravy vypracovala a zaslala vyjádření vlády k návrhu navrhovatelky. 23. V tomto vyjádření vláda formuluje shrnující stanovisko, podle kterého jsou napadená ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, přičemž jsou nejvhodnějším prostředkem k dosažení legitimního cíle, tj. k podstatnému zefektivnění procesu vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám nezbytných k realizaci staveb dopravní infrastruktury potřebných k rozvoji hospodářského blahobytu země. Vláda následně i pomocí vybraných dat týkajících se trvání přípravných či povolovacích procesů při výstavbě určitých úseků dálnic v České republice poukazuje na společenskou a hospodářskou podstatu problematiky vyvlastňovacích řízení, neboť jejich nepřiměřená délka je i nadále zásadní překážkou realizace veřejně prospěšných staveb, přičemž ani speciální ustanovení obsažená v § 3a až 3c liniového zákona včleněná do tohoto zákona předchozími novelami nepřispěla k odblokování uvedeného stavu. Jako dva konkrétní případy zpožděných realizací uvádí vláda výstavbu dálničních úseků D1 Přerov – Říkovice a dálnice D11 Hradec Králové – Smiřice. Podle vlády vlastnické právo není právem absolutním, nýbrž plní i jiné funkce; v této souvislosti se vláda ve vyjádření odvolává na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 21/02 (N 59/36 SbNU 631; 211/2005 Sb.). 24. Problematičnost procesu přijetí novely liniového zákona (viz sub 6) vláda odmítá s poukazem na čl. 41 Ústavy, který byl využit skupinou poslanců reprezentujících všechny politické strany tehdy zastoupené v Poslanecké sněmovně. Poslanecký návrh novely liniového zákona však podle čl. 44 odst. 1 Ústavy projednala i vláda a vyslovila s ním souhlas. Vzhledem k tomu byla novela liniového zákona přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence i ústavně předepsaným způsobem. 25. O prohlášení veřejného zájmu zákonem a navrhovatelkou namítaném rozporu napadených ustanovení s čl. 11 Listiny vláda uvádí, že argumentace odvolávající se na prejudikaturu Ústavního soudu představovanou nálezy ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 a ze dne 17. 3. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 24/08 je v projednávané věci argumentací zcela nepřiléhavou. Na rozdíl od případů řešených uvedenými nálezy totiž novela liniového zákona napadenými ustanoveními (a ani jinými ustanoveními) existenci veřejného zájmu u jakékoli stavby neprohlašuje, a to ani nepřímo. Vláda naopak zdůrazňuje, že i ve vyvlastňovacích řízeních spadajících do režimu liniového zákona platí, že veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán v každém případě jednotlivě (§ 4 odst. 2 zákona o vyvlastnění). 26. Namítané porušení principu ochrany nabytých práv, legitimního očekávání a zákazu retroaktivity není podle vlády blíže rozvedeno a z návrhu není vůbec zřejmé, v čem by měla nepřípustná retroaktivita napadených ustanovení spočívat. Vláda má na rozdíl od navrhovatelky za to, že v napadených ustanoveních nelze „nalézt ani známku nepřípustného retroaktivního působení“ a že do postavení adresátů je napadenými ustanoveními zasahováno přiměřeným způsobem, který je odůvodněný a nezbytný. 27. Možnost využití procesního institutu mezitímního rozhodnutí podle § 4a liniového zákona vláda obhajuje tím, že jeho vydání ve vyvlastňovacím řízení na žádost vyvlastnitele je podmíněno (a) závěrem vyvlastňovacího úřadu o tom, že jsou splněny podmínky vyvlastnění (§ 3 až 5 zákona o vyvlastnění) s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění, (b) potřebností dotčeného pozemku nebo stavby pro uskutečnění stavby dopravní infrastruktury ve smyslu § 1 odst. 2 liniového zákona, (c) vymezením dané stavby v zásadách územního rozvoje a zároveň (d) jejím zařazením do napadené přílohy. Tyto čtyři podmínky pak podle názoru vlády „fakticky vedou k minimalizaci počtu potenciálních adresátů z řad vlastníků nemovitostí“. 28. Námitku nedostatku obecnosti v souvislosti se jmenovitým výčtem staveb dopravní infrastruktury obsaženým v napadené příloze vláda vyvrací s tvrzením, že „všechna ustanovení liniového zákona (vč. jeho přílohy) jsou formulována obecně a dopadají na konkrétně neurčený okruh případů a adresátů“, přičemž příloha liniového zákona podle vlády nespecifikuje konkrétní pozemky a stavby, kterých se mohou týkat vyvlastňovací řízení, v nichž lze přistoupit k vydání mezitímního rozhodnutí podle napadeného § 4a liniového zákona. Nedochází tak k záměně normativního správního aktu s individuálním správním aktem. Taxativní výčet staveb dopravní infrastruktury v příloze naopak podle názoru vlády přispěje „k preventivnímu vyloučení potenciální ,svévole‘ moci výkonné, která by např. spočívala v příliš extenzivním stanovení počtu dopravních staveb, na které lze § 4a liniového zákona aplikovat, podzákonným právním předpisem“. Napadená příloha pak má též určovat, slovy vlády, „prostorovou působnost zákona prostřednictvím stanovení uzavřeného výčtu staveb dopravní infrastruktury obecně slovně vymezených v příloze zákona“, popř. prostorovou působnost „speciálního procesního postupu pro určitý typ staveb“. V této souvislosti vláda upozorňuje, že stanovení prostorové působnosti zákona formou slovního vymezení a orientačního grafického znázornění hranic obsažených v příloze zákona má být běžnou a Ústavním soudemÚstavním soudem aprobovanou praxí – k tomuto závěru vláda odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 18/17 (N 156/90 SbNU 525; 261/2018 Sb.). K samotnému výběru staveb do napadené přílohy vláda uvádí, že jde „především“ o trasy dálnic, silnic I. třídy a drah (místně ohraničených jejich začátkem a koncem), které jsou uvedeny v strategických dokumentech České republiky pro oblast dopravy a územního rozvoje, a zároveň o stavby, které jsou „ve většině případů“ zahrnuty do transevropské dopravní sítě [ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. 12. 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. 12. 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010]. Vláda ve vyjádření cituje též z projevu poslance Ing. Martina Kolovratníka, který byl zástupcem předkladatelů návrhu zákona, proneseného v obecné rozpravě, během kterého vysvětloval, jak se tvořil výčet staveb v napadené příloze v konzultaci s jednotlivými investory a jak složitě se ohledně jeho konečné verze tvořil poslanecký konsenzus. 29. K námitkám směřujícím vůči samotné koncepci mezitímního rozhodnutí vláda uvádí, že na straně navrhovatelky patrně dochází k určitému nepochopení, a napadený právní institut proto podrobně ve svém vyjádření vysvětluje. Podle vlády bylo za účelem dosažení urychlení výstavby dopravní infrastruktury záměrem zákonodárců vytvořit (při využití standardního institutu mezitímního rozhodnutí podle § 148 správního řádu) ve vyvlastňovacím řízení procesní prostor pro vydání dvou meritorních rozhodnutí, která bude možno samostatně přezkoumat a mezi jejichž vydáním může být výraznější časový odstup. Tento záměr má navazovat na stav, kdy i ve vyvlastňovacím řízení vedeném v obecném režimu zákona o vyvlastnění jsou v rozhodnutí ve věci samé obsaženy dvě samostatné výrokové části, tj. výrok o vyvlastnění a výrok o náhradě za vyvlastnění, k jejichž vydání lze nicméně přistoupit jen společně a až v okamžiku ukončení dokazování o výši náhrady za vyvlastnění (což je podle názoru vlády obvykle nejspornější a nejnáročnější fáze většiny vyvlastňovacích řízení). Institut mezitímního rozhodnutí má takto umožnit finálně a samostatně rozhodnout o vyvlastnění vydáním mezitímního rozhodnutí dříve, což investorům dopravní infrastruktury (v postavení vyvlastnitelů) přinese výrazné zrychlení procesu dosažení právní jistoty ohledně vlastnictví dané nemovitosti potřebné pro realizaci dané stavby. Vláda v této souvislosti připomenula, že novela liniového zákona se nakonec odklonila od původně poslanci navrhovaného institutu „předběžné držby“, který byl podle vlády skutečně ve svých důsledcích řešením komplikovaným a ve srovnání s institutem mezitímního rozhodnutí řešením nesystematickým. 30. K navrhovatelkou namítanému rozporu zavedení mezitímního rozhodnutí s čl. 11 odst. 4 Listiny z důvodu rozfázování vyvlastnění na dřívější rozhodnutí o vyvlastnění a pozdější rozhodnutí o výši náhrady vláda za prvé argumentuje tím, že i obecný zákon o vyvlastnění připouští časovou prodlevu mezi právními účinky rozhodnutí o vyvlastnění a rozhodnutím o výši náhrady (srov. § 25 odst. 2 zákona o vyvlastnění), a za druhé tím, že byla-li do liniového zákona souběžně včleněna nová povinnost vyvlastnitele uhradit vyvlastňovanému na základě mezitímního rozhodnutí odborně stanovenou zálohu na náhradu za vyvlastnění (§ 4a odst. 5 a 7 liniového zákona), je ústavní konformita zvoleného řešení ještě dále posílena. 31. K nesouhlasu navrhovatelky s vyloučením odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí vláda uvádí, že dvojinstančnost správního řízení není ústavním požadavkem, a zvolené řešení je tudíž bez dalšího přijatelné (možnost soudního přezkumu mezitímního rozhodnutí zůstává nedotčena). Tento názor je zastáván také v judikatuře Nejvyššího správního soudu, z jehož rozsudků je vládou odkazováno na rozsudky ze dne 25. 10. 2005 sp. zn. 2 As 47/2004 a ze dne 25. 5. 2011 sp. zn. 2 As 37/2011. V tomto směru vláda odkazuje též na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, a to konkrétně na nálezy ze dne 19. 10. 2004 sp. zn. II. ÚS 623/02 (N 149/35 SbNU 83) a ze dne 26. 4. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 21/04 (N 90/37 SbNU 241; 240/2005 Sb.), z nichž má vyplývat, že ani Ústavní soud nepovažuje dvojinstančnost správního řízení za princip garantovaný Listinou či Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). 32. Při vypořádání navrhovatelkou vznesených námitek k § 2f liniového zákona (sub 12 a 13) upozorňuje vláda na skutečnost, že právní řád již obsahuje řadu srovnatelných ustanovení, která jsou v praxi bez obtíží aplikována. Příkladmo vláda odkazuje na § 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, § 9 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě a o změně některých zákonů, § 24, 25, 57, 58, 60 a 76 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 31 a 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a § 60 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb. Dále vláda odkazuje na § 104 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), z něhož i cituje. Vyjádření vlády se v daném bodě dovolává nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/17 (N 125/86 SbNU 131; 313/2017 Sb.), kterým se Ústavní soudÚstavní soud kladně vyjádřil k možnosti zásahu do obydlí provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů (kotlů na tuhá paliva) při ochraně ovzduší, a nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. IV. ÚS 652/06 (N 202/47 SbNU 613), v němž se Ústavní soudÚstavní soud, mimo jiné, kladně vyslovil k ústavnosti § 60 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který ukládá vlastníkům pozemků sousedících s vodním dílem za stanovených podmínek umožnit vstup a vjezd na pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. 33. Vláda zdůrazňuje, že text napadeného § 2f liniového zákona je formulován přiměřeně a že zásahy do vlastnického práva k dané nemovitosti minimalizuje na nejmenší možnou míru. Provedení průzkumných prací a měření je nezbytnou podmínkou nejen pro kvalitu přípravy potřebné dokumentace, ale např. i pro posouzení, zda je v daném místě vhodné podloží z pohledu budoucí bezpečnosti stavby dopravní infrastruktury, ochrany spodních vod či chráněných živočichů. Z povahy věci se bude jednat především o průzkum terénu, a nelze proto sdílet obavy navrhovatelky, že půjde o vstupy do bytů či prostorů pro podnikání (ačkoli ani tuto variantu nelze zcela vyloučit např. u tunelových staveb pod budovami zastavěným územímzastavěným územím). Ustanovení § 2f liniového zákona podle vlády obsahuje dostatečné pojistky proti jeho zneužití oprávněnými investory či jimi zmocněnými osobami (tj. předchozí písemné oznámení vlastníkovi o provedení měření či průzkumu, povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníků nemovitostí při provádění měření či průzkumu, povinnost uvést pozemek do původního stavu po ukončení měření či průzkumu, povinnost nahradit újmu na majetku vlastníkovi či uživateli ve výši dvojnásobku částky zjištěné podle zákona o oceňování majetku). Vláda následně ve vyjádření s odkazem na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 4/94 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.) provádí tzv. test proporcionality napadeného ustanovení a na rozdíl od navrhovatelky má za to, že v daném testu napadený § 2f liniového zákona obstojí. Stejně tak podle vlády napadený § 2f liniového zákona obstojí v tzv. testu kvality zákona ve smyslu čl. 8 Úmluvy užívaném Evropským soudem pro lidská práva (dále též jen „ESLP“). 34. Vláda proto navrhla, aby s ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl. 35. Vláda se ve vyjádření věnuje i rozporování navrhovatelkou předestřené modelové situace, k níž by mohlo v důsledku tvrzených mezer a rozporů v úpravě zavedené novelou liniového zákona v praxi docházet, nicméně provedení rekapitulace výkladu vlády k těmto bodům nepovažuje Ústavní soudÚstavní soud pro účely posouzení návrhu za potřebné. V. 4 Replika navrhovatelky 36. Ústavní soudÚstavní soud zaslal všechna výše shrnutá vyjádření zástupci navrhovatelky na vědomí a k případné replice. 37. Navrhovatelka v replice uvedla, že k vyjádření Poslanecké sněmovny námitky nemá. 38. K vyjádření Senátu navrhovatelka doplnila dílčí citace z projevů tehdejší senátorky JUDr. Elišky Wagnerové, Ph.D., a senátora RNDr. Miloše Vystrčila k návrhu novely liniového zákona pronesených na schůzi Senátu konané dne 18. 7. 2018, v nichž se kriticky vyjadřovali k některým otázkám (všeobecný konsenzus, zvláštnost mezitímního rozhodnutí, obecnost zákona podle právní teorie, postup Ministerstva dopravy a ministra dopravy) souvisejícím s daným návrhem zákona (s odkazem na stenozáznam z 16. schůze Senátu 11. funkčního období konané dne 18. 7. 2018, dostupný na https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=11&IS=6073&D=18.07.2018). 39. Ve vyjádření vlády navrhovatelka především zpochybňuje argument, že napadená ustanovení mají být nejvhodnějším prostředkem k dosažení legitimního cíle, kterým je podstatné zefektivnění procesu vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám nezbytných k realizaci staveb dopravní infrastruktury, které jsou potřebné k rozvoji hospodářského blahobytu země. Apel vlády na Ústavní soudÚstavní soud, aby při přezkumu napadených ustanovení přihlížel též k této „materiální stránce problematiky“, není podle navrhovatelky opodstatněný. 40. Z obsahu repliky lze dovodit, že navrhovatelka nesouhlasí s tím, že by (jedinou) příčinou např. pomalé výstavby dálnic bylo nedokonalé zákonodárství upravující proces vyvlastnění, nýbrž jí mají být také nedostatky v činnosti příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic České republiky, které je v této oblasti v postavení oprávněného investora. Jako příklady dálničních staveb, v nichž dochází ke zpoždění realizace z řady důvodů odlišných od těch majících původ ve vyvlastňovacích řízeních, navrhovatelka podrobně uvádí časové údaje s milníky přípravných prací na úsecích dálnice D1 0136 Přerov – Říkovice a D11 1106 Hradec Králové – Smiřice, kde přípravné práce (včetně potřebných povolovacích procesů) trvají více než 20 let. 41. Navrhovatelka se dále vymezuje vůči vládní polemice s použitelností závěrů obsažených v nálezech Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 28. 6. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 24/04 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.) a ze dne 17. 3. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 24/08 (N 56/52 SbNU 555; 124/2009 Sb.) a trvá na tom, že napadená ustanovení postrádají rys obecnosti s tím, že i vláda ve svém vyjádření připouští, že výběr staveb do přílohy byl předmětem politického vyjednávání. Ani důvodová zpráva k návrhu novely liniového zákona odpovědi na otázky spojené s výběrem staveb do přílohy nenabízí, neboť k samotné příloze pouze konstatuje, že „do zákona se doplňuje příloha, jejímž obsahem je seznam vybraných staveb dopravní infrastruktury, na něž se uplatní některé výše uvedené speciální instituty“. Závěry Ústavního souduÚstavního soudu vyslovené v nálezu ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 44/18 (N 134/95 SbNU 124; 225/2019 Sb.) se na souzenou věc nemají vztahovat, jelikož tímto nálezem aprobovaná napadená právní úprava [§ 23a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o EIA“)], která za účelem, aby určitý dopravní záměr mohl být klasifikován jako tzv. prioritní dopravní záměr, stanovovala čtyři kumulativní podmínky (srov. zejména bod 33 uvedeného nálezu), se v této koncepci výrazně liší od napadeného § 4a liniového zákona a napadené přílohy, která pouze obsahuje jmenovitý výčet vybraných staveb dopravní infrastruktury. 42. Navrhovatelka též namítá, že vládou zmiňovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 2/17 se týkal podstatné odlišnosti mezi účelem právní úpravy posuzované v odkazovaném nálezu (vstup do obydlí osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupku, kontrola spalovacího stacionárního zdroje) a účelem napadených ustanovení v projednávané věci (neomezené měřící a průzkumné práce při přípravě dosud neexistující stavby). Také ohledně dalších vládou zmiňovaných oprávnění ke vstupu na cizí nemovitosti, která zakládají zvláštní zákony (viz výše bod 32), argumentuje navrhovatelka odlišnými účely těchto úprav – tj. nutností umožňovat vstupy na cizí pozemky převážně za účelem kontroly nebo údržby již existujících staveb či zařízení. VI. Změny napadených ustanovení v průběhu řízení o návrhu 43. V průběhu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem došlo k dalším změnám napadených ustanovení, na které bylo třeba při přípravě rozhodnutí reagovat. VI. 1 Novelizace napadených ustanovení zákonem č. 403/2020 Sb. 44. První novelizace některých napadených ustanovení liniového zákona byla provedena zákonem č. 403/2020 Sb. Konkrétně bodem 21 části první novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. byla v první větě napadeného § 2f liniového zákona za slovo „dopravní“ vložena slova „ , vodní nebo energetické“ a slova „oprávněným investorem“ byla nahrazena slovy „vlastníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen ,oprávněný investor‘)“. 45. Dále byla v čl. I bodem 36 novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. v napadeném § 4a odst. 1 liniového zákona za slovo „dopravní“ vložena slova „ , vodní nebo energetické“ a za slovo „vymezené“ byla vložena slova „v územním rozvojovém plánu nebo“. 46. Konečně byla v čl. I bodem 41 novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. novelizována napadená příloha k liniovému zákonu, a to tak, že v jejím bodě 1.2 byl text „I/12“ nahrazen textem „I/9, I/12, I/13, I/23“ a za text „I/49,“ byl vložen text „I/50, I/57“. Dále byly do napadené přílohy vloženy nové body 5 až 8 s výčtem staveb energetické nebo vodní struktury (viz blíže sub 61). 47. Ústavní soudÚstavní soud se dotázal navrhovatelky, zda po přijetí novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. setrvává na návrhu v jeho původním rozsahu a znění. Navrhovatelka podáním ze dne 12. 3. 2021 návrh doplnila a v jeho petitu navrhla zrušení napadených ustanovení ve znění novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb., což odůvodnila tím, že novelizující zákon č. 403/2020 Sb. ještě více rozšířil okruh osob, do jejichž ústavně zaručených práv je zasaženo. Do napadeného § 4a liniového zákona upravujícího institut mezitímního rozhodnutí byly jednak doplněny další kategorie staveb (tj. stavby vodní a energetické infrastruktury a dále stavby vymezené vedle zásad územního rozvoje též v územním rozvojovém plánu), jednak byl rozšířen samotný výčet staveb v příloze k zákonu, ohledně nichž lze institut mezitímního rozhodnutí využít. Ve zbývající části navrhovatelka odkázala na argumentaci obsaženou v podání ze dne 18. 10. 2018 (původní návrh). Nově formulovala petit návrhu, ve kterém však jen upřesnila údaje o napadeném liniovém zákoně, aniž rozšířila rozsah napadených ustanovení. Návrh, o kterém Ústavní soudÚstavní soud rozhoduje po doplnění návrhu ze dne 12. 3. 2021, zní takto (pozn. red.: citováno včetně legislativně-technických nepřesností a zřejmých nesprávností): „Část ustanovení § 1 odst. 1 ve znění , , při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb‘, ustanovení § 2f a ustanovení § 4a včetně poznámky pod čarou č. 15 zákona č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 403/2021 Sb. a přílohy k zákonu č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 237/2020 Sb. a zákona č. 403/2021 Sb. jsou v rozporu s ustanoveními čl. 11, čl. 12, čl. 26 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a proto se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.“ 48. Ústavní soudÚstavní soud zaslal doplnění podání navrhovatelky na vědomí a k vyjádření dalším účastníkům a vedlejší účastnici řízení. 49. Poslanecká sněmovna ve vyjádření ze dne 7. 4. 2021 popsala průběh zákonodárného procesu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. Návrh byl projednáván pod číslem sněmovního tisku 673/0. V prvém čtení konaném dne 29. 1. 2020 byl návrh přikázán k projednání hospodářskému výboru. Hospodářský výbor návrh zákona projednal a dne 19. 5. 2020 vydal usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 673/2. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 2. 6. 2020 na 49. schůzi Poslanecké sněmovny a souhrn podaných pozměňovacích návrhů byl zpracován jako sněmovní tisk 673/3, který byl rozeslán poslancům dne 3. 6. 2020. Garanční hospodářský výbor Poslanecké sněmovny tento návrh projednal a vydal usnesení, které bylo dne 12. 6. 2020 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 673/4. Ve třetím čtení byl návrh zákona projednáván dne 19. 6. 2020 na 49. schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl schválen v hlasování č. 285 (usnesení č. 1189), kdy z přítomných 157 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 129 poslanců a proti 16 poslanců. Dne 29. 6. 2020 postoupila návrh zákona Poslanecká sněmovna Senátu, který jej dne 23. 7. 2020 projednal a vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 465). O návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala Poslanecká sněmovna dne 29. 9. 2020 na 58. schůzi, přičemž setrvala na původním návrhu zákona v hlasování č. 246 (usnesení č. 1246; z přítomných 174 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 155 poslanců a proti hlasovalo 5 poslanců). Zákon byl doručen prezidentu republiky k podepsání dne 30. 9. 2020. Prezidentem republiky byl podepsán dne 1. 10. 2020 a publikován byl ve Sbírce zákonů v částce 163 pod číslem 403/2020 Sb. S ohledem na uvedené má Poslanecká sněmovna za to, že novelizující zákon č. 403/2020 Sb. byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny, podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení o souladu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. „s Ústavou a naším právním řádem“ s tím, že posouzení ústavnosti zákona je na Ústavním souduÚstavním soudu, který o této otázce rozhodne. K doplněnému podání navrhovatelky ze dne 12. 3. 2021 se Poslanecká sněmovna nevyjádřila ani neučinila jakýkoli procesní návrh. 50. Senát ve vyjádření ze dne 8. 4. 2021 v bodě I rekapituluje změny plynoucí z novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. tak, jak jsou popsány výše v bodech 43 až 46. V bodě II vyjádření je shrnut průběh projednání a schvalování novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. na půdě Senátu. Návrh byl doručen Senátu dne 29. 6. 2020 a organizační výbor jej k projednání přikázal výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako výboru garančnímu. Ten jej projednal dne 15. 7. 2020 na své 30. schůzi (usnesení č. 197) a doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmově s pozměňovacími návrhy. Dalším senátním výborem, kterému byl návrh přikázán, byl výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který též dne 15. 7. 2020 na své 18. schůzi usnesením č. 96 jej doporučil vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (které se však drobně lišily od pozměňovacích návrhů výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu v rozsahu vypuštění vodního díla Skaličky z přílohy k zákonu). Senát zařadil daný tisk na svou 25. schůzi 12. funkčního období a projednal jej dne 23. 7. 2020. Ve vyjádření Senát cituje projevy některých senátorů a jejich výhrady týkající se především navržených změn v příloze k zákonu. Po rozpravě rozhodl Senát dne 23. 7. 2020 v hlasování č. 47 usnesením č. 465 tak, že návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Z 66 přítomných senátorů se při kvoru 34 pro tento návrh vyslovilo 57 z nich a 2 senátoři byli proti. Závěrem Senát vyjádřil přesvědčení, že při projednávání jak novely liniového zákona, tak novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. postupoval v mezích „Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem s tím, že samotné posouzení ústavnosti napadených ustanovení ponechává na Ústavním souduÚstavním soudu“. Rovněž Senát se k doplněnému podání navrhovatelky ze dne 12. 3. 2021 nevyjádřil ani neučinil jakýkoli procesní návrh. 51. Vláda, kterou podle bodu IV usnesení vlády ze dne 29. 4. 2019 č. 282 v řízení o návrhu zastupuje ministr dopravy, ve svém vyjádření ze dne 14. 4. 2021 co do argumentace stručně odkazuje „na své původní vyjádření a nijak je nerozšiřuje“, neboť to lze vztáhnout i k „doplněné podobě“ návrhu navrhovatelky. Ani vláda se k doplněnému podání navrhovatelky ze dne 12. 3. 2021 nevyjádřila ani neučinila jakýkoli procesní návrh. 52. S ohledem na skutečnost, že Poslanecká sněmovna, Senát ani vláda ve shora uvedených vyjádřeních konkrétně nereagovaly na podání navrhovatelky ze dne 12. 3. 2021 ani nepředložily ve věci žádné procesní návrhy, nezaslal Ústavní soudÚstavní soud již tato vyjádření k případnému dalšímu vyjádření navrhovatelce, neboť takový postup by byl zjevně nadbytečný. 53. Po posouzení rozsahu a povahy změn napadených ustanovení provedených novelizujícím zákonem č. 403/2020 Sb. Ústavní soudÚstavní soud shledává, že napadená ustanovení nebyla novelizujícím zákonem č. 403/2020 Sb. změněna natolik, aby argumentace navrhovatelky obsažená v původním návrhu již bez dalšího co do své podstaty pozbyla významu. Novelizující zákon vskutku dílčím způsobem doplňuje napadené § 2f a 4a liniového zákona a v napadené příloze pak jmenovitě rozšiřuje výčet infrastrukturních staveb, ohledně nichž lze institut mezitímního rozhodnutí podle napadeného § 4a liniového zákona využít. Tyto částečné změny napadených ustanovení nejsou při zohlednění navrhovatelkou tvrzené neústavnosti celých napadených ustanovení natolik zásadní, aby Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k částečnému zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a věc v daném rozsahu meritorně neposoudil [k tomu srov. např. nález ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. 54. Podáním ze dne 12. 3. 2021 navrhovatelka odpovídajícím způsobem reflektuje změnu napadených ustanovení, k níž došlo během řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, když upravila petit původního návrhu (viz sub 47). Účastníci řízení ani vedlejší účastnice nevyslovili s touto změnou petitu nesouhlas. Z důvodu procesní ekonomie pak Ústavní soudÚstavní soud o připuštění změny petitu samostatným procesním usnesením nerozhodoval. Vzhledem k tomu, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem i pro řízení o změněném návrhu, Ústavní soudÚstavní soud pokračoval po podání navrhovatelky ze dne 12. 3. 2021 jako v řízení o návrhu na zrušení části § 1 odst. 1 ve znění „ , při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb“, § 2f a 4a včetně poznámky pod čarou č. 15 a přílohy liniového zákona ve znění novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. VI. 2 Novelizace napadených ustanovení zákonem č. 284/2021 Sb. 55. Stejné závěry lze učinit k následující novelizaci napadených ustanovení nepřímo v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) a zčásti zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Tento posléze uvedený zákon (dále též jen „změnový zákon“) v čl. LXXVIII bodu 1 stanovil, že v § 1 odst. 1 větě první se slovo „ , umisťování“ zrušuje a slova „umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech“ se nahrazují slovy „povolování a následný soudní přezkum“. Napadené části § 1 odst. 1 liniového zákona ve slovech „ , při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb“ se tak přímo nedotkl. 56. V § 2f byla provedena změna bodem 16 uvedené části zákona č. 284/2021 Sb. tak, že v jeho větě první se slovo „vlastníkem“ nahrazuje slovem „stavebníkem“, odkaz na poznámku pod čarou č. 14 se zrušuje a slova „umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a“ se zrušují. Toto ustanovení je tedy přímo dotčeno, ale platí pro ně, co bylo uvedeno výše – argumentace navrhovatelky i protiargumentace vedlejší účastnice tak nejsou dotčeny a případné rozhodnutí o neústavnosti by bylo možné provést tzv. intertemporálním rozsahovým výrokem. Ústavní soudÚstavní soud tedy mohl vycházet z dosud předložených podkladů. Ústavní soudÚstavní soud nemohl rovněž v této části změn některých napadených ustanovení přehlédnout, že změnový zákon v této části nabývá účinnosti spolu s převážnou částí ustanovení nového stavebního zákona až dnem 1. 7. 2023 (viz § 335 nového stavebního zákona), přičemž jsou v současnosti vedena přípravná jednání o provedení dalších změn nového stavebního zákona. VII. Znění napadených ustanovení (v časovém znění novelizujících zákonů č. 403/2020 Sb. a 284/2021 Sb.) 57. V § 1 odst. 1 liniového zákona navrhovatelka navrhla zrušení části daného ustanovení za slovy „elektronických komunikací“ ve slovech „ , při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb“. 58. Napadený § 2f liniového zákona (bez poznámek pod čarou) zní ve verzi účinné do 30. 6. 2023 takto: „Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury prováděné vlastníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen ,oprávněný investor‘)14), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10).“ 59. V časové verzi účinné od 1. 7. 2023 zní napadené ustanovení poté, co ve větě první se slovo „vlastníkem“ nahrazuje slovem „stavebníkem“, odkaz na poznámku pod čarou č. 14 se zrušuje a slova „umisťuje nebo povoluje, nebo řízení, kterým se stavba umisťuje a“ se zrušují, takto: „§ 2f Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury prováděné stavebníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen ,oprávněný investor‘), a to i před zahájením řízení, kterým se stavba povoluje. Za tímto účelem má oprávněný investor a jím zmocněné osoby právo vstupovat a vjíždět na cizí nemovité věci. Oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby jsou povinni co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí a nejméně 14 dní předem jim provádění měření nebo průzkumných prací na jejich nemovité věci písemně oznámit na adrese podle § 3 odst. 2. V oznámení podle předchozí věty musí být uveden důvod provádění měření nebo průzkumných prací na nemovité věci, popis činností, které mají být provedeny, rozsah, způsob, termín a upřesnění místa jejich provedení, označení oprávněného investora, jeho kontaktní údaje, datum vyhotovení oznámení a jméno, příjmení, funkce a podpis osoby oprávněné zastupovat oprávněného investora. Po skončení prací jsou oprávněný investor nebo jím zmocněné osoby povinni uvést nemovité věci do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovité věci a bezprostředně písemně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovité věci na adrese podle § 3 odst. 2. Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovité věci v důsledku výkonu práv oprávněného investora nebo jím zmocněné osoby podle tohoto odstavce omezen v obvyklém užívání nemovité věci nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku10).“ 60. Napadený § 4a (vč. poznámky pod čarou č. 15) liniového zákona zní: „§ 4a (1) Dospěje-li vyvlastňovací úřad ve vyvlastňovacím řízení, které se týká práva k pozemku nebo ke stavbě potřebného k uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedené v příloze k tomuto zákonu, k závěru, že podmínky pro vyvlastnění jsou s výjimkou určení výše náhrady za vyvlastnění splněny, vydá na žádost vyvlastnitele mezitímní rozhodnutí15) obsahující výroky podle § 24 odst. 3 zákona o vyvlastnění (dále jen ,mezitímní rozhodnutí‘). (2) Odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné. (3) O žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí rozhodne soud ve lhůtě 60 dnů; to platí obdobně i pro řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu o žalobě. (4) Návrh na přiznání odkladného účinku žaloby proti mezitímnímu rozhodnutí lze podat pouze společně se žalobou. Návrh na přiznání odkladného účinku opravného prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě podle předchozí věty lze podat pouze společně s opravným prostředkem. K později podanému návrhu na přiznání odkladného účinku soud nepřihlíží. (5) Nebylo-li mezitímní rozhodnutí soudem zrušeno, vyvlastnitel zaplatí vyvlastňovanému zálohu na náhradu za vyvlastnění ve výši stanovené znaleckým posudkem, který připojil k návrhu smlouvy o získání práv k pozemku nebo ke stavbě, do 60 dnů od právní moci a) mezitímního rozhodnutí, b) rozhodnutí soudu o žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí, byla-li podána, nebo c) rozhodnutí soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu o žalobě, byl-li podán. (6) Byla-li podána žaloba proti mezitímnímu rozhodnutí nebo byl-li podán opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o této žalobě, vyvlastňovací úřad nevydá rozhodnutí o zbytku věci dříve, než nabude právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo opravném prostředku. (7) Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci vyšší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastnitel vyrovná rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. Je-li náhrada za vyvlastnění stanovená v rozhodnutí o zbytku věci nižší než zaplacená záloha na náhradu za vyvlastnění, vyvlastňovaný vrátí rozdíl nejpozději do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o zbytku věci. (8) Zanikají-li vyvlastněním současně i věcná břemena váznoucí na pozemku nebo stavbě, odstavce 5 a 7 se uplatní obdobně i vůči oprávněnému z věcného břemene, jehož práva vyvlastněním zanikají. 15) § 148 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“ 61. Napadená příloha liniového zákona odkazovaná v § 4a zní: „Příloha 1. Dálnice a silnice 1.1 Dálnice D0 (Pražský okruh), D1, D2, D3, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, D35, D43, D48, D49, D52, D55, 1.2 Silnice I. třídy I/9, I/12, I/13, I/23, I/33, I/35, I/42, I/49, I/50, I/57, 2. Dráhy železniční trať Praha – Plzeň – Domažlice – státní hranice, železniční trať Ústí nad Labem – Cheb, železniční trať Plzeň – České Budějovice, železniční trať Praha – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice, železniční spojení Praha – Kladno vč. napojení letiště Václava Havla Praha, železniční trať Praha Vysočany – Lysá nad Labem, železniční trať Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, železniční trať Praha – Česká Třebová – Brno, železniční trať Velký Osek – Hradec Králové – Choceň, železniční trať Týniště nad Orlicí – Častolovice – Solnice, železniční trať Prostřední Žleb – Děčín – Mělník – Kolín – Havlíčkův Brod – Brno, železniční trať Brno – Zastávka u Brna – Okříšky, RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – hranice PL, RS 2 Brno – Břeclav – st. hr. SK/AT, RS 4 Drážďany – Ústí n. Labem – Praha vč. odbočky Kralupy (Nová Ves) – Louny – Most, železniční trať Otrokovice – Vizovice, železniční trať Hranice na Moravě – Horní Lideč, stavby v rámci železničního uzlu Praha (ohraničeného železničními stanicemi Praha-Ruzyně, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Radotín, Praha-Zbraslav, Praha-Uhříněves, Praha-Běchovice, Praha-Horní Počernice, Praha-Čakovice, Roztoky u Prahy), stavby v rámci železničního uzlu Brno (ohraničeného železničními stanicemi Brno-Maloměřice, Starý Lískovec, Modřice, Chrlice, Ponětovice), stavby v rámci železničního uzlu Ostrava (ohraničeného železničními stanicemi Polanka nad Odrou, Frýdek-Místek, Český Těšín, Petrovice u Karviné, hraniční přechod Bohumín/Chalupki, Ostrava-Třebovice), železniční trať Olomouc - Šumperk, dráhy speciální, 3. Infrastruktura pro vodní dopravu plavební stupeň Děčín, plavební stupeň Přelouč, 4. Infrastruktura pro leteckou dopravu paralelní dráha ke vzletům a přistávání letadel na letišti Václava Havla Praha, nové oplocení letiště Václava Havla Praha. 5. Elektroenergetická vedení vedení 400 kV Vernéřov – Vítkov vedení 400 kV Vítkov – Přeštice vedení 400 kV Přeštice – Kočín vedení 400 kV Kočín – Mírovka vedení 400 kV připojující vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice do elektrické stanice Mírovka vedení 400 kV Výškov – Čechy Střed – Praha Sever vedení 400 kV Hradec – Výškov – Babylon – Bezděčín vedení 400 kV Hradec – Chrást – Přeštice vedení 400 kV Čechy Střed – Chodov vedení 400 kV Nošovice – Prosenice – Otrokovice – Sokolnice – Slavětice – Dasný a Slavětice – Čebín vedení 400 kV Otrokovice – státní hranice se Slovenskou republikou vedení 400 kV Nošovice – Vratimov – Dětmarovice vedení 110 kV Česká Lípa – Varnsdorf 6. Plynárenská vedení VTL Plynovod DN 1000 Tvrdonice – Bezměrov 7. Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany 8. Vodní infrastruktura vodní dílo Nové Heřminovy vodní dílo Skalička vodní dílo Vlachovice vodní dílo Kryry vodní dílo Senomaty vodní dílo Šanov.“ VIII. Další průběh řízení a upuštění od ústního jednání 62. Ústavní soudÚstavní soud dospěl podle § 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, k závěru, že v projednávané věci není třeba konat ústní jednání, neboť od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci, stejně jako nebylo v nynější věci potřebné provádět dokazování. 63. Při hlasování o návrhu na rozhodnutí v posuzované věci dne 22. 2. 2022 nebyl předložený návrh přijat. Podle § 55 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 5 odst. 10 rozvrhu práce Ústavního souduÚstavního soudu na období od 1. 1. 2022 (úplné znění rozvrhu práce č. Org. 1/22 účinné od 7. 2. 2022) předseda Ústavního soudu určil jako nového soudce zpravodaje soudce Jana Filipa (rozhodnutí ze dne 22. 2. 2022 č. j. Pl. ÚS 39/18-142). IX. Meritorní přezkum návrhu IX. 1 Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených ustanovení 64. Ústavní soudÚstavní soud při přezkumu ústavnosti zákona posuzuje podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., též, zda byly napadený zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení přijaty v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 65. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že i přes námitky navrhovatelky proti zneužití institutu poslanecké zákonodárné iniciativy při navržení novely liniového zákona (viz sub 6) nelze v tomto ohledu zákonodárci ničeho vytknout. Kromě případné argumentace vlády zde poukazuje rovněž na nálezy, ve kterých rozhodoval o obdobných námitkách týkajících se poslanecké iniciativy, popř. tzv. komplexních pozměňovacích zákonů [srov. argumentaci v nálezech ze dne 6. 10. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.) a ze dne 30. 6. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 21/14 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.)]. Jediná v úvahu přicházející (avšak neuplatněná) námitka by byla možná z hlediska povahy liniového zákona, který se svým zaměřením, účelem a povahou blíží plánovacím předpisům spojeným s rozhodováním o realizaci staveb dopravní, energetické a vodní infrastruktury potřebných k rozvoji státu (viz k tomu níže), popř. zákonu o státním rozpočtu [a s ním souvisejícímu střednědobému výhledu státního rozpočtu podle § 4 odst. 5 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)]. Taková ústavní kautela však v našem ústavním pořádku (již s ohledem na povahu parlamentní formy vládnutí) obsažena není, neboť se Parlament (popř. Poslanecká sněmovna) na rozhodování klíčových otázek existence a rozvoje státu nutně podílí. 66. Novela liniového zákona byla přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší při přezkumu ústavnosti zákonů posuzovat případnou politickou či jinou namítanou účelovost složení té které skupiny předkladatelů za předpokladu, že je dodržen zákonodárný postup vytyčený Ústavou a příslušnými zákony. V podrobnostech Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na popis průběhu zákonodárného procesu, který je obsažen ve výše shrnutých vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu v bodech 20 a 21. 67. Stejně tak Ústavní soudÚstavní soud neshledal jakékoli nedostatky v zákonodárné proceduře novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. (jehož návrh byl návrhem vládním). I tento zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V podrobnostech Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na popis legislativního procesu, který je obsažen ve výše shrnutých vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu. Jak bylo uvedeno, dílčí úprava § 2f liniového zákona změnovým zákonem ke stavebnímu zákonu se východisek a argumentace navrhovatelky nedotkla. Pro úplnost se dodává, že podle údajů z webových stránek Poslanecké sněmovny byl návrh změnového zákona (Tisk 1009. Poslanecká sněmovna. VIII. volební období) po zamítnutí Senátem dne 1. 7. 2021 s pozměňovacími návrhy schválen dne 13. 7. 2021 ve znění schváleném původně Poslaneckou sněmovnou dne 26. 5. 2021 (pro 99, proti 54 z přítomných 168 poslanců) podle čl. 47 odst. 3 Ústavy požadovanou nadpoloviční většinou všech poslanců (pro bylo 103 hlasů – viz https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=76929) a podepsán prezidentem republiky dne 15. 7. 2021. Vyhlášen ve Sbírce zákonů byl dne 29. 7. 2021 v částce 124. IX. 2 K námitkám ochrany nabytých práv, legitimního očekávání a zákazu retroaktivity 68. Navrhovatelka v návrhu souhrnně vůči všem napadeným ustanovením namítá, že nerespektují principy ochrany nabytých práv a legitimního očekávání a jsou protiústavním způsobem retroaktivní. Na podporu těchto námitek odkazuje na nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a cituje z jeho bodů 147 až 149, které mají být podle navrhovatelky „... v plném rozsahu argumentačně použitelné“. Návrh však žádné konkrétní právní argumenty týkající se zásahů napadených ustanovení do těchto principů nenabízí a v daném rozsahu setrvává v obecné rovině, přičemž v tomto ohledu nepřinesla nic ani navrhovatelčina replika. Není pak úkolem Ústavního souduÚstavního soudu, aby sám takovou argumentaci hledal, a sama se žádná taková nenabízí. 69. Vzhledem k tomu, že obsah bodu IV návrhu navrhovatelky v nyní souzené věci v rozsahu námitek zásahů do uvedených principů vyjma poslední věty doslovně přejímá obdobnou pasáž senátorského návrhu ze dne 21. 8. 2017 projednaného Ústavním soudemÚstavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 21/17 [„zákaz billboardů u dálnic a silnic I. třídy“ – nález sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ze dne 12. 2. 2019 (N 23/92 SbNU 236; 89/2019 Sb.)] včetně citací z týchž bodů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (tj. bodů 147 až 149), odkazuje tímto Ústavní soudÚstavní soud z důvodu úspornosti na vypořádání těchto námitek ve zmiňovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/17, a to konkrétně v jeho bodech 59 až 65, které jsou relevantní i pro nyní projednávanou věc (a v nichž Ústavní soudÚstavní soud zásah do nabytých práv, legitimních očekávání ani jakoukoli retroaktivitu rovněž neshledal). IX. 3 K napadené části § 1 odst. 1 liniového zákona 70. K tvrzené protiústavnosti (sc. neústavnosti) napadené části § 1 odst. 1 liniového zákona navrhovatelka žádnou argumentaci, která by se měla týkat právě této části zákonného ustanovení, nepředkládá. Toto ustanovení podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu pouze v souladu s požadavky legislativní techniky blíže normativně (nemá jít o žádnou proklamaci či výzvu, jako v právních předpisech po roce 1948) vymezuje účel zákona v závislosti na jeho obsahu, kdy by mohl vzniknout neústavní stav pouze v případě, že by takové vymezení v nadpise a úvodním ustanovení zákona bylo klamavé (viz k tomu s praktickými příklady ze zahraničí Přílepky a nálepky právních předpisů aneb Nigrum nunquam excedere debet rubrum. In: In dubio pro libertate. Úvahy nad ústavními hodnotami a právem. Pocta Elišce Wagnerové u příležitosti životního jubilea. Marian Kokeš, Ivo Pospíšil (ed.). Brno: Masarykova univerzitauniverzita, 2009, s. 59-76, a z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu nález ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. 71. Napadená část ustanovení toliko obsahuje popis rozsahu právní úpravy, předmětu a nepřímo i účelu úpravy liniového zákona, přičemž z hlediska přezkumu jeho ústavní konformity sdílí osud se s ním spojenými přezkoumávanými ustanoveními liniového zákona, tj. v tomto případě především výsledek přezkumu ústavnosti § 2f, 4a a přílohy k liniovému zákonu. Současně je třeba je chápat v kontextu celého právního řádu (např. stavebního řízení, územního plánování, ochrany přírody a krajiny, správního řízení a zejména zákona o vyvlastnění). Proto závěr o důvodnosti či opodstatněnosti tohoto ustanovení může být učiněn až na základě výsledku přezkumu uvedených ustanovení liniového zákona, tedy z hlediska kontextu napadené právní úpravy (viz sub 160). IX. 4 K napadenému § 2f liniového zákona 72. Neústavnost napadeného § 2f liniového zákona dokládá navrhovatelka jeho tvrzeným rozporem s čl. 11 Listiny, neboť napadené ustanovení má umožňovat svým rozsahem a povahou nepřiměřené zásahy do ústavně zaručeného vlastnického práva vlastníka nemovité věci, na níž oprávněný investor provede měření a průzkumné práce. 73. Vlastnické právo chráněné čl. 11 odst. 1 Listiny patří mezi základní lidská práva a svobody jednotlivce. Listina přímo definici obsahu vlastnického práva neobsahuje a v čl. 11 odst. 1 druhé větě odkazuje co do obsahu a ochrany vlastnického práva na zákon. Vlastník nemovité věci tak vykonává své vlastnické právo v mezích zákona a Listina v čl. 11 odst. 1 představuje toliko ústavní garanci zaručující jednotu obsahu tohoto pojmu bez ohledu na subjekt a předmět vlastnictví – tj. existenci jediného vlastnického práva se stejným obsahem a ochranou pro všechny [k tomu srov. např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 12. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 34/03 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.), zejména bod 73 odůvodnění]. 74. Ústavní rámec některých (výslovně předpokládaných) omezení týkajících se podstaty vlastnického práva je zakotven v čl. 11 odst. 2 až 5 Listiny. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nikoli každá činnost oprávněných investorů realizovaná ve smyslu § 2f liniového zákona bude takovým zásahem do vlastnického práva vlastníka dotčené nemovitosti, který by bylo možno subsumovat pod pojem „nuceného omezení“ vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Jak plyne z nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 34/03 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.), čl. 11 odst. 4 Listiny se vztahuje toliko až na taková omezení vlastnického práva, která vylučují jeho realizaci zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje jeho výkon v některé z jeho složek (k tomu viz zejména bod 76 uvedeného nálezu). To znamená, že nikoli každé, byť i zákonem výslovně předvídané omezení vlastnického práva spadá intenzitou pod režim čl. 11 odst. 4 Listiny, z něhož plyne zásada povinného poskytnutí náhrady za takové omezení – k tomu srov. např. § 141 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle kterého je stavební úřad oprávněn vydat rozhodnutí o opatření, jímž uloží povinnost vlastníkům nebo osobám, které mají jiná věcná práva k určitým pozemkům nebo stavbám na nich, aby tito umožnili (strpěli) provedení prací na sousedící nemovitosti ze svých pozemků nebo staveb, a to bez zvláštní náhrady, avšak při zachování nároku na náhradu případně způsobené škody podle občanského zákoníku (k tomu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2018 č. j. 4 As 272/2018-34, dostupný na http://nssoud.cz). Podle Ústavního soudu bude možno dojít k závěru o tom, zdali v konkrétní věci šlo o takto „kvalifikované“ nucené omezení vlastnického práva až v závislosti na okolnostech každého případu, a to zpravidla až v okamžiku, kdy měření či průzkumy fakticky prováděné oprávněným investorem (jeho zaměstnanci či jím zmocněnými osobami) budou spočívat v takových činnostech, jejichž trvání, rozsah či povaha budou mít za následek vznik povinnosti poskytnout vlastníkovi dotčené nemovitosti peněžitou náhradu za omezení v obvyklém užívání nemovitosti, popř. mu nahradit vzniklou újmu na majetku ve výši určené postupem podle napadeného § 2f liniového zákona. 75. Nicméně bez ohledu na to, zdali měření či průzkumné práce budou prováděny v takovém trvání, rozsahu či intenzitě, že zapříčiní vznik práva vlastníka na náhradu, je napadený § 2f liniového zákona ustanovením, které do obsahu vlastnického práva zasahuje, přičemž je lege speciali k obecné úpravě rozsahu výkonu vlastnického práva zakotvené v § 1012 první větě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která stanovuje, že vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z tohoto vyloučit. Vlastnické právo (stejně jako jiná základní práva) je za určitých podmínek omezitelné, zejména v případě kolize s dalším základním právem anebo v případě nezbytného prosazení ústavně aprobovaného veřejného zájmu, a to i když jejich ústavní zakotvení výslovně dané omezení nepředpokládá (srov. též čl. 4 odst. 4 Listiny). Aby Ústavní soudÚstavní soud zjistil, zda k omezení vlastnického práva dochází v souladu s čl. 11 Listiny, posuzuje nejprve to, zda se tak stalo na základě zákona a v jeho mezích [k tomu srov. např. nálezy ze dne 11. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 3/95 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.) nebo ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.)]. Je-li tento požadavek naplněn, přistupuje Ústavní soud k tzv. testu proporcionality, ohledně níž ve své judikatuře opakovaně dovodil, že je jednou ze základních zásad pro fungování orgánů veřejné moci v materiálním právním státě v souvislosti se zásahy do základních práv a svobod [k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 10. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 15/96 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.) nebo ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)]. 76. Podmínka zákonného základu pro stanovení povinnosti vlastníka nebo pro omezení vlastnického práva (viz čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 11 odst. 4 Listiny) je splněna, neboť napadené ustanovení je přímo zákonným ustanovením, jehož přijetí nebylo v rozporu s kompetenčními či procedurálními pravidly zákonodárného procesu. 77. Při vlastním provádění testu proporcionality [k tomu viz např. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.), ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/17 (N 125/86 SbNU 131; 313/2017 Sb.) a ze dne 12. 2. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 21/17 (N 23/92 SbNU 236; 89/2019 Sb.)] Ústavní soudÚstavní soud nejprve posoudil, zdali zásah představovaný povinností vlastníka nemovité věci měřící a průzkumné práce umožnit a jejich provedení strpět sleduje legitimní (ústavně aprobovaný) cíl, ohledně jehož naplnění panuje naléhavá společenská potřeba. Po zodpovězení této otázky přistoupil k posouzení, je-li uvedený zásah vůbec způsobilý k dosažení daného cíle (požadavek vhodnosti). Následně Ústavní soud zkoumal, zdali cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, který by byl vůči narušenému základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti). A nakonec přistoupil k posouzení třetího a posledního požadavku, tj. zdali při zohlednění podstaty a smyslu dotčeného základního práva převažuje zájem na dosažení sledovaného cíle, nebo též jinak řečeno, zdali pozitiva, jež představují zájem na posuzovaných opatřeních, která s dotčeným základním právem kolidují, převyšují újmu na dotčeném základním právu a s tím spojená negativa (proporcionalita v užším smyslu). IX. 4. 1 K požadavku legitimního cíle § 2f liniového zákona 78. Na prvém místě je třeba zdůraznit, že toto ustanovení upravuje nikoli samotné řízení o umístění a povolení stavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, nýbrž „jen“ o provádění měření a průzkumných prací při přípravě stavebních prací; jde však o „předpolí“ závažného zásahu do vlastnického práva. 79. Napadený § 2f vložený do liniového zákona jeho novelou, tj. zákonem č. 169/2018 Sb., se původně vztahoval toliko k měření a průzkumným pracím při přípravě staveb dopravní infrastruktury. Důvodová zpráva k této novele (Poslanecká sněmovna. VIII. volební období. Tisk 76/0) se v obecné části k problematice cíle (účelu) vstupu a vjezdu oprávněných investorů nevyjadřuje; ve zvláštní části na str. 5 je k navržené úpravě § 2f liniového zákona, která byla do značné míry základem přijatého znění napadeného § 2f liniového zákona, uvedeno následující: „Za účelem maximální efektivity povolování nejvýznamnějších staveb dopravní infrastruktury a s ohledem na časté obstrukce bránící výstavbě těchto staveb prováděných ve veřejném zájmu se navrhuje, aby příslušné osoby (zejména vlastníci a uživatelé pozemků) byli povinni strpět provádění přípravných prací (zejména měření, průzkum půdy a podzemních vod), které jsou zcela nezbytné pro adekvátní přípravu těchto staveb, a to po předchozím oznámení. Odpovídající oprávnění bude náležet pouze oprávněnému investorovi definovanému ve stavebním zákoně ...“ 80. Napadený § 2f liniového zákona (ve znění novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb., popř. změnového zákona) se již vztahuje nejen ke stavbám infrastruktury dopravní, nýbrž také ke stavbám infrastruktury vodní a energetické s tím, že zároveň byla upravena legislativní zkratka pojmu oprávněný investor se zachováním odkazu na § 23a stavebního zákona (pozn. – tento odkaz pochopitelně odpadá na základě novelizace provedené změnovým zákonem). Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. (Poslanecká sněmovna. VIII. volební období. Tisk 673/0) v obecné části na str. 32 ohledně staveb vodní infrastruktury uvádí: „S ohledem na probíhající klimatické změny, programové prohlášení vlády a Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky schválené usnesením vlády ČR č. 528/2017 je třeba vytvořit předpoklady pro možnost urychlené výstavby vodní infrastruktury sloužící nejen k ochraně před povodněmi, ale rovněž ke zmírnění následků sucha a nedostatku vody ve veřejném zájmu. Je proto nutné legislativně umožnit rychlejší a efektivnější přípravu rovněž staveb vodní infrastruktury, stejně tak jako je tomu u dopravní a energetické infrastruktury a nastavit povolovací procesy tak, aby jejich délka nebránila zahájení realizace těchto staveb budovaných ve veřejném zájmu.“ V obecné části na str. 31 ohledně staveb energetické infrastruktury důvodová zpráva k vládnímu návrhu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. uvádí, že je „nezbytné usnadněním přípravy, výstavby a provozu energetické infrastruktury zajistit rychlejší zprovoznění sítí energetické infrastruktury a umožnit tak lépe a pružněji reagovat na potřeby, které v území vznikají nejen v oblasti distribuce energií, ale rovněž na národní úrovni jejich dopravy. Energetika tak bude moci lépe čelit výzvám, které jsou na ni v široké míře kladeny nejen v souvislosti s plněním dekarbonizačních cílů, předpokládanou narůstající decentralizací výroby, ale i dalšími výzvami souvisejícími s rozvojem Společnosti 4.0“. Ke konkrétním změnám napadeného ustanovení důvodová zpráva v obecné části na str. 33 toliko stručně konstatuje zavedení nové „možnosti využití právní úpravy vstupů na pozemky za účelem měření a průzkumných prací ...“ také u záměrů staveb vodní a energetické infrastruktury. Ve zvláštní části na str. 42 pak důvodová zpráva k novelizačnímu bodu 18 k čl. I uvádí, že se navrhuje „... rozšířit předmětné ustanovení o vstupech na pozemky rovněž na stavby energetické a vodní infrastruktury, protože rovněž tyto stavby jsou důležité pro rozvoj hospodářství a jejich výstavba trpí mnohdy podobnými potížemi jako stavby dopravní, např. právě co do vstupů na pozemky v případech měření a průzkumných prací“. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), jejímž zpracovatelem je Ministerstvo dopravy (dostupná na https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=673&CTl=0) na str. 18 v bodě 1.2.2.5, který se týká energetické infrastruktury, uvádí, že „v současnosti existují zákonná zmocnění pro vstupy na cizí pozemky v souvislosti s energetikou infrastrukturou pro období provozování infrastrukturních staveb a v pouze omezené míře pak pro potřeby přípravy (např. podle zákona o geologických pracích či podle zákona o zeměměřictví). Často však dochází k případům, kdy je pro potřeby přípravy stavby energetické infrastruktury potřeba provést jinými předpisy nedefinovaná měření a průzkumné práce (zejména průzkum půdy a podzemních vod), kdy vstup na pozemky, který je pro jejich realizaci nezbytný, není jinými předpisy řešen. V případech, kdy se s vlastníkem nelze dohodnout, se pak velmi složitě připravuje technické řešení nebo se hledá řešení jiné (existuje-li). Proto je třeba již existující úpravu aplikovat rovněž pro energetické stavby. Absence úpravy pro energetické stavby vytváří překážky pro hledání optimální trasy vedení a využití možností jiných technických řešení“. Na str. 26 v bodě 1.3.2.5, který též pojednává o oblasti energetické infrastruktury, se konstatuje, že „... stávající právní prostředí v ČR umožňuje za splnění zákony definovaných podmínek vstupy na pozemky cizích vlastníků v souvislosti s činnostmi týkajícími se energetické infrastruktury. Těmito předpisy je např. energetický zákon, který umožňuje vstupovat na pozemky v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním energetických zařízení. Zákon o geologických pracích umožňuje za v něm stanovených podmínek vstupy na pozemky za účelem geologických prací spojených se zásahem do pozemku. Zákon o zeměměřictví zase umožňuje za specifických podmínek vstupy oprávněným osobám za účelem provádění zeměměřických činností“. Na str. 33 v bodě 1.5.2.5 je u popisu konkrétních cílů navrhované úpravy u energetické infrastruktury uvedeno, že cílem je „... umožnit vstupovat na cizí pozemky z důvodů měření a průzkumných prací i u staveb energetické infrastruktury, zároveň neznemožnit využití již stávajících možností pro již nyní definované účely“ (obdobně též na str. 43 v bodě 2.2.5). U popisu současného stavu obsaženého na str. 52 v bodě 3.1.2.5 se uvádí, že „... pokud stavebník energetické infrastruktury provádí v současné době měření nebo průzkumné práce, které nejsou specifikovány zvláštními právními předpisy (např. energetický zákon, zákon o geologických pracích, zákon o zeměměřictví), a nedohodne se s vlastníkem nemovitosti o vstupu na jeho pozemek, vznikají mu náklady na hledání dalších variant řešení včetně případných vícenákladů na realizaci stavby, pokud se tím prodlouží délka vedení a prodlužuje se také fáze přípravy stavby“. K oprávnění vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti pro oprávněné investory při měřících a průzkumných pracích vykonávaných při přípravě staveb vodní infrastruktury se výše uvedená Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. nevyjadřuje. 81. Ačkoli tedy důvodová zpráva k poslaneckému návrhu novely liniového zákona (tj. k zákonu č. 169/2018 Sb.) byla co do prvotního odůvodnění nového § 2f liniového zákona poněkud vágní (srov. zejména použité sousloví „maximální efektivita povolování“), spatřuje Ústavní soudÚstavní soud též s přihlédnutím ke konečnému znění napadeného § 2f liniového zákona, obsahu důvodové zprávy k vládnímu návrhu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. a obsahu RIA k novelizujícímu zákonu č. 403/2020 Sb., stejně jako k obsahu novelizace změnovým zákonem (viz jejich text sub 58 a 59) jeho cíl (účel) v podpoře urychlení a zkvalitnění přípravných, a to zejména průzkumných, plánovacích či projektových prací na vymezených stavbách dopravní, vodní a energetické infrastruktury, od 1. 7. 2023 rovněž ve vazbě na nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.). 82. Přípravné práce u staveb dopravní infrastruktury lze důvodně považovat za mimořádně významný faktor při rozhodování o konkrétních záměrech, a to jak z pohledu volby nejvhodnější trasy a závěrů o její technické proveditelnosti, tak při vyhodnocování nákladovosti té které varianty stavby a navazujícím projektování. K rychlosti přípravných prací u těchto staveb Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nedostatečnost současného tempa jejich výstavby v České republice považuje za notorietu. Účelnost a hospodárnost (ekonomická návratnost) jednotlivých děl může být předmětem politické či odborné diskuze, avšak obecně lze urychlení realizace staveb dopravní infrastruktury pro zemi nacházející se uprostřed kontinentální Evropy považovat za výrazný přínos, který je důležitým veřejným zájmem na posílení mobility osob, zboží a služeb, a také k regionálnímu rozvoji a ke snižování nerovností mezi jednotlivými oblastmi státu. Otázky rychlosti a kvality přípravných prací na straně jedné a rychlosti samotné výstavby na straně druhé jsou z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu do značné míry „spojené nádoby“ a tyto otázky je nutno posuzovat ve vzájemné souvislosti, tj. přípravné práce jsou sice jen jedním z prvních kroků v ucelenějším procesu, bez nichž ale dosti dobře nelze zodpovědně přistoupit ke krokům dalším. 83. Při přihlédnutí k výše nastíněnému obsahu obecné části důvodové zprávy k vládnímu návrhu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. Ústavní soudÚstavní soud k přípravě staveb vodní infrastruktury shledává, že přinejmenším s ohledem na široce diskutované změny v klimatických podmínkách je lze důvodně považovat za stavby, jejichž kvalitní zrychlená příprava je důležitým veřejným zájmem, neboť od ní lze očekávat buď předcházení, nebo alespoň určité zmírnění některých negativních průvodních jevů těchto změn [mezi něž lze řadit povodně, sucho i nedostatek vody – k tomu viz též § 1 odst. 3 písm. b) liniového zákona]. 84. Obdobně je tomu u staveb energetické infrastruktury, kde Ústavní soudÚstavní soud při přihlédnutí k výše nastíněnému obsahu obecné části důvodové zprávy k vládnímu návrhu novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb. reflektuje poukaz vlády na nové potřeby energetické infrastruktury vyvěrající z dekarbonizačních iniciativ souvisejících s postupným omezováním využití tradičních (fosilních) energetických zdrojů a s tím související očekávané decentralizace výroby. Aniž by se Ústavní soudÚstavní soud jakkoli vyjadřoval k souvislostem všech možných variant transformace energetiky, není pochyb, že energetika je další strategickou oblastí, v níž je zrychlení a zkvalitnění přípravy směřující k maximální možné připravenosti na obnovu, dobudování či adaptaci dané infrastruktury v důležitém veřejném zájmu. 85. Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že urychlení a zkvalitnění přípravných prací směřujících k dobudování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury lze považovat za záležitosti důležitého veřejného zájmu, u nichž lze důvodně očekávat, že přispějí k hospodářskému rozvoji a zvyšování životní úrovně v České republice [srov. též „rozvoj hmotného bohatství“ v preambuli Ústavy či „obecný zájem“ v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě (dále jen „Dodatkový protokol“)]. Na tomto urychlení a zkvalitnění přípravných prací panuje společenská shoda (jde o obecný zájem), která je naléhavá, a to pro všechny tři skupiny infrastrukturních staveb. Tyto skupiny staveb jsou (od určité velikosti, kapacity či významu) stavbami strategickými, u nichž vystupuje do popředí požadavek na co možná nejkvalitnější přípravu, který je umocněn jejich vysokou nákladovosti, dlouhou životností a velmi omezenou možností podstatných změn v pozdější (realizační) fázi. U každé skupiny se v různé míře projevuje určitá kombinace sociálních, hospodářských a environmentálních souvislostí, ale všechny tři spojují otázky zvyšování adaptability hospodářství České republiky a jeho připravenosti na dopady klimatických změn. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že ne všechny příčiny (či korelace) a účinky klimatických změn jsou vědecky popsány, spolehlivě ověřeny či kvantifikovány, nicméně tyto podmínky podle jeho názoru nemusí být pro úsudek o naléhavé společenské potřebě přípravy preventivních, popř. následky zmírňujících opatření v těchto klíčových oblastech prokazatelně splněny – u rizik, která (byť i s relativně nízkou mírou pravděpodobnosti) mohou mít při jejich naplnění za následek vážné dopady do sociálních, hospodářských či environmentálních poměrů státu, není nutné pro rozumný úsudek o naléhavé potřebě vylepšení podmínek pro přípravu odpovídajících opatření trvat na nezpochybnitelném prokázání rizik. Tak zvané „cost-benefit“ či „risk-reward“ analýzy jsou v tomto ohledu jednoznačné, svědčí pro předběžnou opatrnost a u potenciálně akcelerujícího negativního jevu také pro tomu odpovídající možnost urychlení příprav potřebných opatření. Klimatické změny se jeví jako dynamický jev s nerovnoměrným vývojem, který vyžaduje co možná nejvyšší reakční schopnost státu (potažmo oprávněných investorů, a to zejména těch, jejichž zřizovatelem je stát). 86. Lze tak shrnout, že vylepšení právních podmínek a usnadnění přípravy významných staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury sleduje legitimní cíl (účel), k jehož dosažení zákonodárce přijetím napadeného ustanovení může stanovit jako povinnost vlastníků nemovitých věcí umožnit „provádění měření a průzkumných prací“. Jde tak o obsah jejich vlastnických práv, který je v mezích kautel čl. 4 odst. 2 až 4 Listiny. 87. Potřeba budování této infrastruktury je ve veřejném zájmu, přičemž povaha budovaných staveb již z povahy věci vyžaduje zvláštní přístup, neboť jde o stavby liniové, tj. na délku, tedy s určitou trasou v určitém koridoru, které musejí vést „odněkud někam“, takže není možné někde přestat a jinde zase bez návaznosti pokračovat. Vhodnost jejich umístění je dána z povahy věci nutností spojit určitá místa po souši nebo po vodě anebo vést k nim energetické zdroje. Vycházejí ze vzájemné závislosti a potřeby slaďování rozhodovacích procesů o prostorové organizaci území státu v zájmu státu a země (popř. celoevropských sítí) a v zájmu územních samosprávných celků. Jde tak o projev územní výsosti státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, stejně jako práva na samosprávu podle čl. 99 a čl. 100 odst. 1 Ústavy při pořizování aktů územního plánování. 88. Současně je však z hlediska ústavního pořádku nutno přihlížet i k zájmům vlastníků dotčených nemovitých věcí, což znamená, že i tuto okolnost je nutno brát jako důležitou složku procesů územního plánování na všech jeho právně upravených úrovních počínaje Evropskou unií a konče územím obcíobcí. 89. V této souvislosti je provádění měření a průzkumných prací důležitým nástrojem pro slaďování, případně pro řešení střetu zájmů celostátních, územních, místních a individuálních. Při něm dochází jakoby v předpolí vlastního rozhodování o dispozici s liniově viděným prostorem státu k identifikaci možných problémů a jejich řešení. To není možné bez toho, že zde budou dány právní záruky ochrany vlastnického práva a předcházení možným konfliktům různých zájmů, neboť je třeba řešit nejen střet zájmu celospolečenského s individuálními (zájmem vlastníka), ale i střet zájmů užších celků se zájmy celků širších [viz k tomu nález ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. III. ÚS 3817/17 ve znění opravného usnesení ze dne 23. 5. 2019 (N 78/94 SbNU 73)]. Konečně je zjevné, že řada staveb infrastruktury obsažená v příloze liniového zákona může být zdrojem vzniku (budoucích, nebo i trvalých) střetů různých zájmů v mezinárodním, celostátním i územním měřítku. Je to dáno i povahou územního plánování, které je spojeno s tvorbou záměrů měnících se časem v závislosti na mnoha činitelích, takže některé střety přestanou být aktuální a objeví se nové. 90. K těmto závěrům nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za nutné provádět dokazování, neboť jde o úsudek založený jednak na obsahu výše uvedených podkladových materiálů k legislativním návrhům, jednak na obecně známých skutečnostech. Pro podrobnější popis části hospodářského, environmentálního a sociálního kontextu problematiky Ústavní soudÚstavní soud odkazuje např. na usnesení vlády ze dne 13. 1. 2020 č. 31, jímž vláda schválila Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (dostupné na https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABKWD4Z5I; samotný plán je dostupný na https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/). IX. 4. 2 K požadavku vhodnosti zásahu do základních práv a svobod v § 2f liniového zákona 91. K požadavku vhodnosti zásahu předvídaného v § 2f liniového zákona, tj. zdali je způsobilý k dosažení uvedeného cíle, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jeho naplnění vyplývá již z podstaty věci. S ohledem na vládou zmiňované druhy měření a průzkumů (viz výše bod 80 tohoto nálezu) a na povahu uvažovaných staveb má Ústavní soudÚstavní soud za to, že v praxi může u dovolených „měření a průzkumných prací“ jít především o geodetické (zeměměřické) práce, odběry vzorků půdy a podloží, realizaci hydrologického průzkumu ohledně podzemních vod či geotechnického průzkumu ohledně složení či stability podloží, a to včetně průzkumných vrtů či sond. Zakotvení oprávnění k vstupu či vjezdu na cizí nemovitosti při provádění měřících a průzkumných prací v místech a rozsahu, ve kterých budou důvodné, směřuje k tomu, aby tato měření či průzkumy byly provedeny relativně rychle (při dodržení minimálně 14denní notifikační lhůty stanovené ve třetí větě napadeného ustanovení) a výsledky z nich mohly být použity v dalších přípravných krocích. 92. Ústavní soudÚstavní soud nepřisvědčil argumentaci navrhovatelky, že by při abstraktní kontrole ústavnosti napadeného ustanovení muselo být spolehlivě u konkrétních staveb, s nimiž navrhovatelka pro ilustraci poměrů pracuje (dálniční úseky D1 0136 a D11 1106 Hradec Králové – Smiřice), zjištěno, že pomalost projektové či technické přípravy té které příkladmo uváděné stavby byla jedinou příčinou prodlení s její realizací, což by mělo nakonec znamenat, že tato zvláštní úprava budování infrastruktury není vhodná či potřebná. Za prvé není zřejmé, jak reprezentativní navrhovatelkou zvolený vzorek staveb ve skutečnosti je, za druhé takovéto zjištění co do kauzality bude v praxi s ohledem na složitost věci a vzájemnou provázanost řady paralelně běžících procesů téměř nemožné bezpečně (tj. s potřebnou mírou jistoty) učinit a za třetí z pohledu Ústavního souduÚstavního soudu pro vyhodnocení vhodnosti zásahu postačuje, směřuje-li u takto komplexních vztahů zásah zákonodárce vůči jevu, který lze důvodně považovat za alespoň jednu z podstatných příčin neuspokojivé situace. IX. 4. 3 K požadavku potřebnosti § 2f liniového zákona 93. K požadavku, aby byl sledovaný legitimní cíl dosažen způsobem, který by byl zároveň k vlastnickému právu vlastníků dotčených nemovitých věcí šetrnější, Ústavní soudÚstavní soud zvážil, jaké alternativy ke zvolenému řešení by realisticky mohly připadat v úvahu. Došel k závěru, že pro případ, kdy je při přípravných pracích pro stavby dané infrastruktury nutné mít k dispozici výsledky určitých měřících či průzkumných prací přímo z místa samého, je nejvhodnější variantou, provede-li tyto měřící či průzkumné práce na svoji odpovědnost (zejména co do volby metod a přesnosti výsledků) samostatně oprávněný investor nebo jím zmocněná osoba, přičemž logicky je za tímto účelem nutné, aby tyto osoby měly na dané cizí pozemky též právo vstupu a vjezdu („vjezdu“ proto, že k řadě průzkumných prací je zapotřebí určité vybavení, včetně strojů a techniky). Jinými slovy – má-li být odborně měřeno či zkoumáno na cizí nemovité věci, bude to za daných okolností téměř vždy vyžadovat přítomnost osoby odlišné od vlastníka, která bude disponovat potřebnou odborností, nástroji či jiným vybavením (snad vyjma velmi nepravděpodobné situace, v níž by vlastník nemovitosti byl v daném oboru sám odborník, jehož služeb by mohl oprávněný investor využít, a samotný vlastník by o takové angažmá vůbec stál). Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nejsou známy, a nebylo jimi argumentováno ani navrhovatelkou, žádné obecně použitelné metody geodetického měření či zkoumání půdy, podloží či spodních vod, které by bylo možno provádět distanční formou a které by mohly u takto významných staveb nahradit měření či průzkumy z místa samého. S ohledem na uvedené má Ústavní soudÚstavní soud za to, že napadené ustanovení splňuje také kritérium nezbytnosti při druhém kroku testu proporcionality. IX. 4. 4 K požadavku přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod v § 2f liniového zákona 94. V testu proporcionality zbývá posoudit, zda je napadené ustanovení přiměřené stricto sensu, zejména zda je šetrné při vyvažování veřejného či obecného zájmu na budování dopravní, vodní a energetické infrastruktury a základních práv a svobod dotčených právních subjektů, přičemž je třeba vidět, že plnění plánovacích, finančních, rozvojových, sociálních a dalších funkcí a úkolů státu je současně naplňováním tzv. pozitivního statusu jednotlivce, neboť mezi obecným blahem a pozitivní stránkou základních práv a svobod je bezprostřední vazba. 95. Napadené ustanovení umožňuje oprávněným investorům (popř. jejich zmocněncům) vstup a vjezd na cizí nemovitou věc a tamtéž i provádění měření a průzkumných prací, a to vše při přípravě určité stavby dané infrastruktury. Ustanovení zároveň ukládá oprávněnému investorovi (popř. jeho zmocněnci) mimo jiné 14 dní předem písemně informovat vlastníka dotčené nemovité věci o zamýšleném měření či průzkumných pracích, tyto odůvodnit, popsat je, uvést jejich rozsah, způsob, termín a přesné místo provedení; počínat si tak, aby práva vlastníků byla co nejvíce šetřena; po ukončení prací přednostně uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné, uvést ji do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání a tuto skutečnost bezprostředně oznámit písemnou formou vlastníkovi; nahradit vlastníkovi či uživateli nemovité věci újmu na majetku, která jim vznikla, popř. hodnotu omezení v obvyklém užívání věci, a to přiměřenou jednorázovou náhradou ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Po posouzení těchto záruk či povinností investora má Ústavní soudÚstavní soud za to, že negativní zásahy do vlastnického práva vlastníků měřením či průzkumnými pracemi dotčené nemovité věci budou zpravidla spíše mírné a svým rozsahem, povahou, trváním dočasné a významem předmětu liniového zákona ústavně konformní. Ustanovení § 2f liniového zákona proto bráno jako celek a nevytržené z kontextu právního řádu jako celku podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu poskytuje na normativní úrovni dostatečné záruky omezující oprávněné investory (popř. jejich zmocněnce) v tom, aby si počínali jednostranně k tíži vlastníka, popř. svévolně, a ten, aby zůstal bez prostředků právní ochrany. 96. Zásahy do vlastnického práva vlastníků dotčených nemovitostí jsou omezeny personálně (tj. práce mohou provádět toliko oprávnění investoři, popř. jejich zmocněnci), účelově (tj. pouze při přípravě určité stavby dopravní infrastruktury) a rozsahem (tj. „měřící“ a „průzkumné práce“ co nejvíce šetřící práva vlastníků) – k tomu srov. výslovně bod 21 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 21. 11. 2007 sp. zn. IV. ÚS 652/06 (N 202/47 SbNU 613). Napadené ustanovení splňuje i podmínky přiměřenosti v užším slova smyslu. Nadto lze důvodně očekávat, že míra intenzity měření či průzkumů v tom kterém místě bude úměrná míře pravděpodobnosti, že dané místo může být pro konkrétní trasu vůbec použitelné; jen těžko si lze rozumně představit, že by investoři měli důvod přistupovat okamžitě k nejširšímu rozsahu měření či zejména průzkumů bez toho, aby si předtím ověřili méně intruzivním způsobem předběžnou přijatelnost konkrétní lokality. 97. K hypotetickému příkladu „vykácení třešňového sadu“ předestřenému navrhovatelkou (viz výše bod 12) Ústavní soudÚstavní soud uvádí, a to i při odhlédnutí od problematičnosti vypořádávání hypotetických příkladů při řízení o návrhu na zrušení zákona, že samozřejmě plně respektuje roli obecných soudů při výkladu pojmů „měření“ a „průzkumné práce“ v kontextu napadeného ustanovení (budou-li se tyto k obsahu těchto pojmů ve své judikatuře vyslovovat). Není pochyb o tom, jak uvádí navrhovatelka, že průzkumné práce (zejména průzkumné vrty či sondy) svojí intenzitou převyšují intenzitu měřících prací, nicméně i tak půjde o výkony, jejichž provedení musí být odborně dostatečně odůvodněno. Jako u provádění téměř každého právního předpisu ani zde nelze a priori vyloučit případné excesy, kterým ani sebekvalitnější právní úprava nezabrání. 98. Nadto vlastníkům dotčených nemovitostí svědčí nástroje konkrétní kontroly ústavnosti pro případ, že při zohlednění individuálních okolností jejich věcí nabydou dojmu neústavní aprobace postupu investorů obecnými soudy v civilních řízeních. V případě, kdy ze strany oprávněného investora, popř. jím zmocněné osoby dojde k zásahu do vlastnického práva dotčeného vlastníka nemovitosti, který bude představovat omezení v obvyklém užívání nemovitosti nebo neodstraněnou újmu na jakékoli součásti jeho majetku, vznikne mu zároveň právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku (přičemž v praxi to bude zpravidla znamenat stanovení výše základu takové náhrady s přihlédnutím k obvyklé ceně dané věci). Prostřednictvím tohoto navyšování základu náhrady koeficientem 2 je podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu obecně dán předpoklad jednak pro to, aby si v rámci prevence škod oprávnění investoři počínali na cizích nemovitostech co možná nejopatrněji, a dále i pro to, aby eventuálně vyplácené peněžité náhrady dotčeným vlastníkům byly co do výše přiměřené a ve svém důsledku plnohodnotně kompenzovaly skutečnou škodu a případný ušlý zisk. 99. K námitce navrhovatelky o absenci jakéhokoli konkrétnějšího časového omezení trvání měřících a průzkumných prací v napadeném ustanovení Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že takové časové omezení nepovažuje z ústavního pohledu za nutný prvek, neboť již výše uvedená základní omezení stanovená oprávněným investorům považuje za přiměřená a předcházející svévoli. Také na aspekt trvání měření a průzkumů se pak vztahuje obecná povinnost oprávněných investorů co nejvíce šetřit práv vlastníků – oprávnění budoucího investora provádět tyto výkony je omezeno dobou potřebnou pro jejich realizaci. Navíc i jen laicky viděno je zřejmé, že začlenění pevného časového limitu přímo do zákona by nebylo z pohledu účinné ochrany práv vlastníků funkčním řešením, jelikož trvání určitého měření či průzkumu bude odrážet řadu faktorů, jako např. význam a rizikovost měřeného jevu, obtížnost jeho měřitelnosti či technologickou složitost měřící či průzkumné metody, tudíž i lhůty by patrně musely být stanoveny v mnoha kombinacích v závislosti na zvolené metodě měření (průzkumu), typu stavby, složitosti lokality apod., což by účinné aplikaci zákonné úpravy, její přehlednosti a vymahatelnosti nepřispělo. Měření či průzkumy u staveb typu dálničního či železničního tunelu budou na zcela jiné úrovni složitosti a časové náročnosti než například u stavby vedení vysokého napětí. 100. Dále navrhovatelka namítá, že měření a průzkumné práce lze na základě napadeného ustanovení provádět souběžně na vícero uvažovaných trasách jedné a téže stavby ještě před zahájením územního či stavebního řízení, a dokonce s vědomím, že některá z nich nebude využita s tím, že zákon v tomto ohledu oprávněné investory neomezuje. Zde se Ústavní soudÚstavní soud přiklání k názoru vlády, že tento postup možný je a často bude dokonce přímo vyplývat z účelu přípravných prací. Právě stadium (předběžných) příprav liniových staveb (zejména ve fázi plánování a studií proveditelnosti) může s ohledem na jejich specifické rysy odůvodňovat provádění měřících či průzkumných prací na vícero lokalitách a komparaci možných variant řešení během jejich plánování. Ústavní soudÚstavní soud sice při přezkumu ústavnosti daného ustanovení není povolán vyjadřovat se ke způsobu projektového či jiného řízení přípravy takto významných staveb, ale považuje za poměrně logické a žádoucí, aby zejména v případě, kdy reálně existuje několik variant trasy (v rámci uvažovaných koridorů, které jsou v praxi až stovky metrů široké), oprávněný investor měl ohledně parametrů terénu, podloží a dalších faktorů v konkrétní lokalitě k dispozici veškerá potřebná data, a to ohledně všech uvažovaných variant souběžně a pokud možno z měření realizovaných v totožném období (minimálně v zájmu co nejvyšší srovnatelnosti výsledků). 101. Argument navrhovatelky o absenci výslovného ustanovení předepisujícího účelnost či smysluplnost prováděných měřících či průzkumných prací považuje Ústavní soudÚstavní soud též za nedůvodný, popř. vytržený z kontextu právní úpravy veřejného stavebního práva. V prvé řadě nemá žádné poznatky o tom, a ani navrhovatelka žádná zjištění nepředkládá, že by oprávnění investoři vykazovali jakoukoli systematickou tendenci provádět měření či průzkumy, které jsou zjevně nepotřebné či neúčelné. Nelze pak přisvědčit ani jejímu tvrzení, že je „zcela na libovůli“ oprávněného investora, jak si bude počínat. Ani podle § 2f liniového zákona není oprávněný investor v rozsahu a typu měření či průzkumů na cizí nemovitosti neomezen (a v právním státě respektujícím vlastnictví ani být nemůže, srov. též výslovnou povinnost co nejvíce šetřit práv vlastníka či uživatele obsaženou v třetí větě napadeného ustanovení). Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a investorem ohledně těchto skutečností ke sporu, který se nepodaří vyřešit dohodou, bude nakonec investor nucen rozsah a typy měření či průzkumů (budou-li jím nakonec provedeny) a jejich případné škodlivé následky obhájit s odborným odůvodněním před soudem; investor sice může mít s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu co do rozsahu měření a průzkumu určitý prostor pro uvážení, neboť v obdobných technických záležitostech je v praxi nutno vycházet z priority případného nadbytku dat před jejich nedostatečností (zejména z důvodů výrazné asymetrie rizik plynoucích z provedení přehnaně podrobného průzkumu oproti provedení nedostatečného průzkumu), ale i tak je omezen obvyklými postupy v oboru, nejnovějším stavem vědeckého poznání a dostupnými technologiemi. 102. Nelze přisvědčit ani názoru navrhovatelky, že vlastník nemá k dispozici vůči veřejným investorům „jakoukoli možnost právní ochrany“. Ačkoli je napadené ustanovení obsaženo v právním předpise, který je předmětem úpravy a povahou právních norem veřejnoprávní, není oprávněný investor vůči vlastníkovi ve vrchnostenském postavení. V případě požadované soudní ochrany vlastníka před tvrzeným nezákonným postupem oprávněného investora nepůjde o ochranu veřejného subjektivního práva vlastníka (§ 2 soudního řádu správního) a oprávněný investor nebude v postavení správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního – nebude tudíž připadat v úvahu využití tzv. zásahové žaloby podle § 82 soudního řádu správního. Vlastník má naopak vůči oprávněnému investorovi zachovány standardní možnosti obrany, a to prostřednictvím dvou typů (civilních) žalob, mezi kterými bude volit podle okolností případu. Prvním typem žaloby je posesorní žaloba z rušené držby podle § 1003 občanského zákoníku, která je svojí povahou spíše provizorní, již však doplňuje zvláštní procesní úprava řízení o žalobách z rušené držby (srov. § 177 a násl. občanského soudního řádu) se zákonnou 15denní lhůtou pro prvostupňové rozhodnutí (soud o žalobě na ochranu držby rozhoduje usnesením, které je předběžně vykonatelné, a lhůta k plnění začíná běžet od doručení, a v případě úspěchu žalobce je tak exekučním titulem – k tomu srov. § 171 občanského soudního řádu). Druhým typem žaloby je zápůrčí žaloba na ochranu vlastnického práva podle § 1042 občanského zákoníku (a to včetně možného návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 74 a násl. občanského soudního řádu, o kterém soud rozhodne nejdéle do 7 dní ode dne podání). Došel-li by tedy vlastník dotčené nemovitosti již na základě doručeného notifikačního dopisu k závěru, že oprávněný investor podstatným způsobem hodlá vybočit z předepsaných zákonných mezí, nebo by daná notifikace v podstatném rozsahu nenaplňovala zákonem předepsané obsahové náležitosti, popř. by oprávněný investor přistoupil k provádění prací bez notifikace anebo v nich pokračoval ve významném rozporu s jejím původním obsahem, nic mu nebrání, aby se u obecného soudu domáhal nápravy tohoto závadného stavu (včetně zásahu preventivního). Stejně tak zůstává vlastníkovi dotčené nemovitosti k dispozici žaloba na zaplacení peněžité náhrady v případě, že není možné uvedení případně poškozené nemovitosti do předešlého stavu (naturální restituce) a vlastník nesouhlasí s výší náhrady (kompenzace) poskytnuté veřejným investorem. 103. Aniž by navrhovatelka namítala rozpor kteréhokoli z napadených ustanovení s Úmluvou, resp. s Dodatkovým protokolem, Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost uvádí, že považuje napadený § 2f liniového zákona za souladný též s Dodatkovým protokolem, podle jehož čl. 1 odst. 2 mohou státy přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut. Jak je patrné z výše uvedeného posouzení napadeného § 2f liniového zákona vůči požadavkům vyplývajícím z Listiny, jejichž interpretace je v souladu s ochranou vlastnictví podle Dodatkového protokolu prováděnou Evropským soudem pro lidská práva, Ústavní soudÚstavní soud hodnotí daná omezení jako omezení sledující legitimní cíl, přiměřená a ve veřejném zájmu, který je ekvivalentem zájmu obecného (angl. general interest) – k tomu srov. např. bod 13 odkazovaného nálezu sp. zn. IV. ÚS 652/06. 104. Ustanovení § 2f liniového zákona podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu obstojí i v tzv. testu kvality zákona ve smyslu níže uvedené judikatury ESLP, jak jím argumentuje vyjádření vedlejší účastnice (viz s. 21 vyjádření vlády). Tento „test“ obsahuje tři komponenty, a to (a) požadavek na dostupnost, (b) požadavek na předvídatelnost a (c) požadavek na dostatečné záruky před svévolným použitím. K dostupnosti v podobě dodržení pravidel publikačního práva žádné námitky navrhovatelka nevznáší, stejně jako k porušení požadavku předvídatelnosti (nicméně k tomu viz i níže sub IX. 5. 3); k prostředkům právní ochrany vlastnického práva v kontextu střetu s jinými zájmy se Ústavní soudÚstavní soud vyslovil výše. 105. Ústavní soudÚstavní soud je vzhledem k výše obsaženému vypořádání argumentace navrhovatelky o rozporu napadeného ustanovení s čl. 11 Listiny toho názoru, že § 2f liniového zákona vyhovuje požadavkům čl. 26 Listiny, neboť práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny se lze dovolávat toliko v mezích zákonné úpravy podle čl. 41 odst. 1 Listiny a případný zásah je posuzován „pouhým“ testem rozumnosti [blíže viz např. výše odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 21/17, zejména bod 71, nález ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 32/17 (N 9/92 SbNU 86; 71/2019 Sb.), zejména bod 62, nebo nález ze dne 18. 1. 2022 sp. zn. Pl. ÚS 43/18 (28/2022 Sb.)]. Přitom ustanovení, které při ústavním přezkumu jeho zásahu do určitého základního práva a svobody naplní požadavky testu proporcionality, splní z definice i požadavky vyplývající z testu rozumnosti (souběžně) u téhož subjektu tvrzeného zásahu do některého z hospodářských, sociálních či kulturních práv podle čl. 41 odst. 1 Listiny (v němž má zákonodárce výrazně vyšší prostor pro úvahu a volbu prostředků a metod). 106. Rovněž blíže nekonkretizované námitce možného porušení práva na nedotknutelnost obydlí zaručeného v čl. 12 Listiny nelze přisvědčit. Není úkolem Ústavního soudu při abstraktní kontrole ústavnosti vymýšlet všemožné situace, kdy by k takovému porušení mohlo dojít a jakou analogií (jakou jsou např. navrhovatelkou uváděné podmínky prohlídky advokátní kanceláře při neodkladném úkonu trestního řízenítrestního řízení). Vyloučíme-li ochranu nedotknutelnosti obydlí podle čl. 12 odst. 2 Listiny (domovní prohlídka podle trestního řádu), bylo by nutno u každé položky v příloze liniového zákona spekulovat, zda a v jaké podobě by k tomu mohlo s ohledem na sub 95 a násl. uvedené povinnosti investora vůbec dojít (např. při budování oplocení letiště Václava Havla, výstavbě dalších bloků atomových elektráren, vedení vysokého napětí či stavbě dálnice). Tímto způsobem by bylo možno fabulovat i námitku porušení svobody pohybu a pobytu, ochrany osobních údajů, zasahování do soukromého a rodinného života, ukládání nucené práce nebo služby apod., tedy zásahu do většiny myslitelných aspektů svobod jedince podle čl. 2 odst. 3 Listiny. Ústavní soudÚstavní soud tak jen konstatuje, že při provádění měření a průzkumných prací o případ dovoleného tzv. „jiného zásahu“ do nedotknutelnosti obydlí za obvyklého stavu věcí nepůjde a k možné nepřípustné obrogaci či subrogaci těmto kautelám v abstraktní rovině nedochází. Nicméně jako obiter dictum připomíná, že ani jeden z povolených účelů (opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku) v čl. 12 odst. 3 Listiny zjevně není v § 2f liniového zákona naplněn. 107. Ustanovení § 2f liniového zákona je tedy třeba vykládat a používat s respektem k právu na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, které zaručuje čl. 10 Listiny, a nedotknutelnosti obydlí, kterou zaručuje čl. 12 Listiny. Stejně tak je třeba vidět, že naprostá většina předmětných staveb infrastruktury v příloze liniového zákona může vést k zásahu do domovní svobody jen s vynaložením nutné dávky fantazie. I když se v nynější věci nepochybně nerozhoduje o trestněprávních aspektech nedotknutelnosti obydlí podle čl. 12 odst. 2 Listiny, ani v případě dvou možností „jiného zásahu“ podle čl. 12 odst. 3 Listiny nebylo nutné zkoumat, u které stavby by oprávnění investorů podle § 2f liniového zákona mohlo vést k porušení některé z kautel v tomto ustanovení uvedených. K tvrzené nepřípustné obrogaci těmto kautelám proto v abstraktní rovině nedochází. 108. Stejně jako u celé řady jiných právních úprav lze předpokládat, že v praxi budou ohledně rozsahu oprávnění investorů řešeny určité hraniční situace. U obydlí sloužících skutečně jen k bydlení (tj. uspokojování bytových potřeb fyzických osob) může jít o vstupy či vjezdy na pozemky výměrou rozlehlejší, avšak funkčně související s rodinnými domy, chalupami či jinými rekreačními stavbami, nebo o vstupy do některých společných částí bytových domů. U nebytových prostor mohou vznikat nejasnosti plynoucí z široké škály typů a hybridních funkcí komerčních nemovitostí, včetně pravidelnosti nebo naopak epizodičnosti jejich užívání vlastníkem, přístupu veřejnosti do těchto prostor. Tyto hraniční situace však při zohlednění jedinečných skutkových okolností každého případu posoudí a rozhodnou obecné soudy a blíže přitom vyloží použitou právní úpravu. IX. 5 Obecně k napadenému § 4a liniového zákona 109. Napadený § 4a liniového zákona obsahuje další prvek, který zákonodárce považuje za klíčový pro urychlení řízení týkajícího se umísťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Tímto právním institutem je mezitímní rozhodnutí při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb po vzoru § 148 správního řádu i na řízení ve věcech liniových staveb. 110. Námitky stěžovatelky jsou blíže rozvedeny sub II. 2 a lze je shrnout tak, že jako neústavní zásah do základních práv a svobod považuje ta jednotlivá ustanovení § 4a liniového zákona, která: a) oddělují výrok o odnětí či omezení vlastnického práva od výroku o výši náhrady za nemovitou věc, tj. pozemku nebo stavby potřebné k uskutečnění stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, která je vymezena v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje a uvedená v příloze k tomuto zákonu; b) jsou (byť označená jako „mezitímní rozhodnutí“) „ve skutečnosti rozhodnutím ve věci samé, a to rozhodnutím konečným“, neboť rozhodnutím o základu věci by správně bylo pouze rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonné podmínky pro vyvlastnění, resp. o tom, zdali je žádost vyvlastnitele co do základu důvodná; c) porušují princip dělby moci v důsledku nedostatečných materiálních podmínek a personálního zabezpečení rozhodovací činnosti správních soudů ve spojitosti se zavedením zkrácených lhůt pro rozhodování o správních žalobách a kasačních stížnostechkasačních stížnostech podle § 4a odst. 3 liniového zákona; d) jsou svou povahou nejasná, jako je tomu v případě § 4a odst. 5 liniového zákona. 111. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že nepřehlédl vložení nových § 4c a 4d liniového zákona novelizačním zákonem č. 403/2020 Sb. Tato ustanovení však napadena doplněním petitu návrhu (viz sub 47) nejsou, a Ústavní soudÚstavní soud se jimi proto mohl zabývat jen v kontextu návrhu na zrušení přílohy k liniovému zákonu. IX. 5. 1 Vypořádání námitky neústavního oddělení výroku o odnětí či omezení vlastnického práva a výroku o výši náhrady 112. Základní námitkou navrhovatelky (blíže sub II. 2) vůči napadenému § 4a liniového zákona je tvrzený rozpor samotné koncepce využití institutu mezitímního rozhodnutí s požadavky vyplývajícími z čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť rozdělení procesu vyvlastnění na rozhodování o odnětí či omezení vlastnického práva a následně o výši náhrady nemá (stručně řečeno) odpovídat zásadě vyvlastnění za spravedlivou (přiměřenou) náhradu. Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí o (konečné) výši náhrady může docházet s podstatným časovým odstupem po vydání mezitímního rozhodnutí o odnětí či omezení vlastnického práva, přičemž maximální možnou délku prodlevy mezi právní mocí rozhodnutí a právní mocí rozhodnutí o výši náhrady zákon neomezuje, má být vyvlastňovaný neústavně zkrácen na svém právu na náhradu. 113. Ústavní soudÚstavní soud se s touto námitkou navrhovatelky neztotožňuje, byť jí přitakává v tom ohledu, že vyvlastňovaný je určitou dobu v nejistotě (či naději) ohledně konečné výše náhrady za odejmutí či omezení jeho vlastnictví. Ústavní soudÚstavní soud však s ohledem na nově zavedený mechanismus zálohové platby splatné ve výši a ve lhůtách stanovených podle § 4a odst. 5 liniového zákona nepovažuje toto rozfázování rozhodování za porušení ústavní zásady vyvlastnění za spravedlivou (přiměřenou) náhradu, neboť vyvlastňovanému by se vždy mělo dostat ekonomicky obhajitelné a v přiměřené lhůtě vyplacené protihodnoty, která bude určena znaleckým posudkem vyhotoveným podle § 3b liniového zákona, jímž má být primárně zjištěna obvyklá cena daného pozemku či stavby, která musí být v rozumném poměru k ceně tržní. K tomu viz nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. 6. 2015 sp. zn. II. ÚS 1135/14 (N 124/77 SbNU 899), zejména bod 21, popř. rozsudky ESLP ve věci Pincová a Pinc proti České republice ze dne 5. 11. 2002, č. stížnosti 36548/97, zejména body 52 a 53, nebo ve věci Pešková proti České republice ze dne 26. 11. 2009, č. stížnosti 22186/03, zejména body 34 a 35. 114. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že při určování výše zálohy svědčí vyvlastniteli tzv. výhoda výběru znalce (k tomu pro srovnání viz § 20 zákona o vyvlastnění), která v praxi nemusí být bez významu, nicméně tento fakt nelze při abstraktní kontrole ústavnosti dosti dobře zohlednit a je nutné vycházet z předpokladu řádného výkonu znalecké činnosti (tj. především s vynaložením odborné péče, nezávisle a nestranně), a to se všemi druhy právní odpovědnosti, která s touto vysoce regulovanou činností souvisí. V této souvislosti lze poukázat na hodnocení takové úpravy Ústavním soudemÚstavním soudem v podobné věci [viz blíže nález ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.) ve věci tzv. squeeze-outu a malých akcionářů]), kde konstatoval, že výběr znalce hlavním akcionářem, a to, že hradí náklady na vyhotovení znaleckého posudku, je-li to kompenzováno dalšími opatřeními státu (jako je soudní ochrana v nynější věci), nezpůsobuje neústavnost právní úpravy stanovení ceny. Konečně stejnou námitku by bylo možno vznést v případě, kdyby tak činil vyvlastňovaný. Špatné zkušenosti s některými znalci nemohou být důvodem pro to, aby byla za neústavní prohlášena právní úprava, která může být vykládána a používána neústavně. Dopad do majetkové sféry vyvlastňovaného představovaný vyplacením zálohy zpravidla ve výši obvyklé ceny dotčené nemovitosti je jen dočasný a nezasahuje do práv vyvlastňovaného v takové míře či intenzitě, aby bylo možno učinit závěr o zjevné nepřiměřenosti či jiném důvodu neústavnosti daného postupu. Mezi právní mocí výroku o odnětí či omezení vlastnického práva a okamžikem úhrady zálohy na náhradu za vyvlastnění je vyvlastňovaný majitelem peněžité pohledávky se zákonným a dostatečně určitým titulem za bonitním dlužníkem (která je v případě potřeby postupitelná za úplatu na třetí osobu, ačkoli tento postup bude v praxi patrně výjimečný). Dochází tak k přeměně druhu aktiva z nemovitosti na peněžitou pohledávku za vyvlastnitelem a poté na peněžní prostředky (resp. přesněji řečeno, opět na peněžitou pohledávku, tentokráte již z titulu smlouvy o vedení účtu vůči bancebance), ale v žádném okamžiku daného postupu by za běžných okolností neměla být hodnota majetku vyvlastňovaného podstatně snížena či zvýšena toliko v důsledku použití napadeného § 4a liniového zákona. 115. Ani lhůty pro zaplacení zálohy na náhradu za vyvlastnění (§ 4a odst. 5 liniového zákona) nebo lhůta pro vyrovnání případného rozdílu mezi zálohou a konečnou výší náhrady (§ 4a odst. 7 liniového zákona) v trvání 60 dnů nejsou tak zjevně či extrémně nepřiměřené či znevýhodňující vyvlastňovaného, že by svým trváním princip vyvlastnění za náhradu v důsledku popíraly či podstatně oslabovaly. V tomto ohleduje podpůrně (neboť kontext věcí byl do značné míry odlišný) použitelná také judikatura ESLP, který se trváním lhůty pro vyplácení kompenzací za vyvlastnění zabýval v rozsudku ze dne 9. 7. 1997 ve věci Akkus proti Turecku, č. stížnosti 19263/92, v němž jako určité obiter dictum příkladmo označil za přijatelnou a s čl. 1 Dodatkového protokolu souladnou lhůtu pro vyplacení náhrady za vyvlastnění v trvání 3 měsíců (viz bod 35). Dále viz např. rozhodnutí o nepřijatelnosti stížnosti ze dne 6. 2. 2003 ve věci Bas proti Turecku, č. stížnosti 68126/01, v němž ESLP označil prodlevu mezi konečným rozhodnutím a datem zaplacení náhrady v trvání 76 dní za přiměřenou a odmítl stížnost pro zjevnou neopodstatněnost (čl. 35 odst. 3 Úmluvy). 116. Koncepce mezitímního rozhodnutí podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nemá ani žádný zvláštní (dodatečný) dopad na likviditu dané části majetku vyvlastňovaného, neboť téměř ve všech možných typech právní dispozice s dotčenou nemovitostí je vyvlastňovaný znatelně a pod sankcí neplatnosti omezen již dříve na základě § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění. Navíc, jak uvedla vláda, již obecná úprava vyvlastňovacího řízení předvídá možnou časovou prodlevu mezi právní mocí výroku o odnětí či omezení vlastnického práva a právní mocí výroku o výši náhrady (viz § 25 odst. 2 větu druhou zákona o vyvlastnění). Podle Ústavního souduÚstavního soudu není ani vyloučeno, že postup vyplácení zálohy ve lhůtách podle § 4a odst. 5 liniového zákona může v praxi ve srovnání s případy vyvlastňovacích řízeních vedených v obecném režimu zákona o vyvlastnění, v nichž po samotném vyvlastnění panuje stále spor o výši náhrady, majetkově svědčit ve prospěch vyvlastňovaného. Důsledkem dvojkolejnosti soudního přezkumu rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví a nalézacím řízením o výši náhrady v občanském soudním řízení totiž nezřídka bývá stav, kdy vyvlastňovaný obdrží náhradu za vyvlastnění ještě s výraznějším časovým odstupem (z čehož neplyne, že by popsaný stav Ústavní soudÚstavní soud aproboval - jde o stav nežádoucí, který je však řešitelný obecnými soudy v jednotlivých případech např. zohledněním ceny peněz v čase přiměřenými úroky postupem podle § 28 odst. 3 první věty zákona o vyvlastnění). 117. Rovněž čl. 1 Dodatkového protokolu a judikatura ESLP jsou co do procedurální koncepce vyvlastňovacího řízení vůči členským státům relativně benevolentní a namísto jednotlivostí souhrnně hodnotí úroveň ochrany vyvlastňovaného před zásahem orgánu veřejné moci do jeho vlastnického práva (k tomu viz např. rozsudek ESLP ze dne 28. 10. 2018 ve věci G.I.E.M. S.R.L. a další proti Itálii, č. stížnosti 1828/06, zejména bod 302 a další prejudikaturu v něm uvedenou). Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu oddělení výroku o odnětí či omezení vlastnického práva a výroku o výši náhrady efektivitu ochrany vyvlastňovaného nesnižuje natolik, aby bylo možno dospět k závěru o jeho neústavnosti. 118. Oddělení uvedených výroků považuje Ústavní soudÚstavní soud za legislativní opatření (konstrukci), která je stále ještě v prostoru diskrece zákonodárce za podmínky, že je naplněna zásada legality vyvlastnění (zákonný základ), jsou splněny další (svojí povahou) hmotněprávní požadavky plynoucí na vyvlastnění z Listiny a Dodatkového protokolu (veřejný zájem, spravedlivá náhrada, subsidiarita a proporcionalita) a vyvlastňovanému se při ochraně jeho práv dostane spravedlivého přezkumného řízení včetně odpovídajících procesních záruk. Na tomto závěru nic nemění ani to, že institut mezitímního rozhodnutí podle znění napadeného § 4a liniového zákona vykazuje také znak vyloučení diskrece vyvlastňovacího úřadu ohledně jeho vydání, kdy je nelze vydat bez žádosti (návrhu) vyvlastnitele, avšak při splnění stanovených podmínek je na žádost vyvlastnitele vyvlastňovací úřad vydá vždy - je to tudíž pouze vyvlastnitel, který tímto procesním prostředkem disponuje (k tomu srov. § 148 odst. 1 správního řádu: „Jestliže to umožňuje povaha věci a jestliže je to účelné, může správní orgán vydat ...“). Tuto konstrukci Ústavní soudÚstavní soud shledává v poměrech vyvlastňovacího řízení za věcně opodstatněnou - disponuje-li samotným řízením ve veřejném zájmu vyvlastnitel, nejeví se nelogické, aby to byl právě vyvlastnitel, který za stanovených podmínek disponuje touto procesní možností. 119. Ústavní soudÚstavní soud pro úplnost dodává, že případné řešení sporu o povahu tohoto rozhodnutí, tedy zdali jde skutečně o rozhodnutí mezitímní či rozhodnutí částečné, považuje z hlediska závěru o možném porušení základních práv a svobod za irelevantní. IX. 5. 2 Vypořádání námitky porušení principu dělby moci v důsledku nedostatečných materiálních podmínek a personálního zabezpečení rozhodovací činnosti správních soudů ve spojitosti se zavedením zkrácených lhůt pro rozhodování o správních žalobách a kasačních stížnostech podle § 4a odst. 3 liniového zákona 120. Obdobný závěr platí o navrhovatelčině argumentu porušení principu dělby moci z důvodu údajného nezajištění odpovídajících materiálních podmínek a personálního zabezpečení rozhodovací činnosti správních soudů tak, aby reálně mohly v daných lhůtách (§ 4a odst. 3 liniového zákona) rozhodovat o podaných správních žalobách, popř. kasačních stížnostechkasačních stížnostech. Ani mezi touto námitkou a napadeným § 4a liniového zákona nespatřuje Ústavní soudÚstavní soud žádnou relevantní ústavní spojitost, nehledě na to, že problém dělby moci je zde dokonce posouván z výkonu funkcí státní moci do oblasti materiálního a personálního zabezpečení jejich výkonu. 121. Co se týče námitky narušení dělby moci cestou času a lhůt, Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že jejich plynutí lze považovat za významnou součást záruk dělby moci (tzv. časová rozpětí - volební období, funkční období, rotace funkcí), ale nikoli z hlediska lhůt pro vydání rozhodnutí uvnitř jedné z větví státní moci. Tam již jde o problém výkonu jednotlivých státních funkcí v souladu zejména s čl. 2 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny. 122. K samotným lhůtám stanoveným v § 4a odst. 3 liniového zákona Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že je nepovažuje prima facie za nepřiměřené či za prvek, který by přímo narušoval ochranu vlastnického práva vyvlastňovaných tím, že by jim v extrémně zkráceném řízení znemožnil účinně hájit svá práva a dobrat se náležitého soudního přezkumu tvrzeného zásahu do svého vlastnického práva. Lhůty, které zákon předepisuje soudům (popř. jiným orgánům veřejné moci) pro vydání rozhodnutí, mají praktické dopady především vůči nim, neboť ty jsou nuceny nastavit personální kapacity a obecně organizovat svoji činnost tak, aby byly objektivně schopny v požadovaných lhůtách konzistentně rozhodovat [k otázce ústavních požadavků na zákonné lhůty viz např. nálezy ze dne 6. 6. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 46/2000 (N 84/22 SbNU 205; 279/2001 Sb.), ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.) nebo ze dne 1. 12. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 17/09 (N 250/55 SbNU 415; 9/2010 Sb.)]. Ústavní soud v napadeném § 4a odst. 3 liniového zákona ani v jeho důsledcích pak především nespatřuje případ „převedení agendy správního řízení“ na správní soudy. 123. Rovněž tento argument je vytržen z celkového kontextu právního řádu a právní úpravy územního plánování, územního rozhodování, stavebního řízení a souvisejících procesních postupů (např. posuzování vlivů na životní prostředí apod.). Mezitímní rozhodnutí nelze řadit k tzv. překvapivým rozhodnutím státu. I když náš ústavní pořádek nenabízí prostředky ochrany životního prostřední (Matky Země – tzv. Pacha Mama), jako to činí Ústava Ecuadoru v čl. 71 až 74, přesto je zde řada okolností a nástrojů, které aspekt informovanosti, času a lhůt staví do jiného světla (viz již čl. 7 Ústavy a čl. 35 Listiny). 124. Ústavní soudÚstavní soud jen ve stručnosti uvádí, že posloupnost jednotlivých veřejnoprávních aktů počíná použitím související a navazují řady nástrojů veřejného stavebního práva, takže: a) v případě obecné úpravy vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění jde o postup, kde na sebe navazují: 1. nástroje územního plánování 2. posuzování vlivů na životní prostředí (když je podle zákona o EIA nutné) 3. územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí 4. stavební povolení 5. jednání s vlastníkem 6. vyvlastnění 7. náhrada 8. případná realizace stavby 9. kolaudační souhlas (rozhodnutí) b) v případě vyvlastnění v kombinaci zákona o vyvlastnění s mezitímním rozhodnutím podle § 4a liniového zákona (tzv. malá předběžná držba) jde o postup, kde na sebe navazují: 1. nástroje územního plánování 2. posuzování vlivů na životní prostředí (když je podle zákona o EIA nutné) 3. územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí 4. stavební povolení 5. jednání s vlastníkem 6. mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění 7. záloha na náhradu 8. realizace stavby 9. plná náhrada 10. kolaudační souhlas (rozhodnutí) c) a pro úplnost (viz vložení § 4c liniového zákona – sub 111) vyvlastnění s mezitímním rozhodnutím (tzv. velká předběžná držba) podle § 4c liniového zákona 1. nástroje územního plánování 2. posuzování vlivů na životní prostředí (když je podle zákona o EIA nutné) 3. územní rozhodnutíúzemní rozhodnutí 4. stavební povolení a mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění 5. záloha na náhradu v motivační výši 6. realizace stavby 7. plná náhrada 8. kolaudační souhlas (rozhodnutí) U všech těchto variant vyvlastňovacího řízení platí, že: a) o nástrojích územního plánování rozhoduje v případě politiky územního rozvoje vláda, v případě územního rozvojového plánu Ministerstvo pro místní rozvoj, v případě zásad územního rozvoje zastupitelstvo kraje a v případě územních plánů zastupitelstvo obceobce. Vlastníci dotčených nemovitých věcí (pozdější vyvlastňovaní) se zde mohou zapojit (typicky v případě územních plánů prostřednictvím námitek); b) posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je v působnosti buď krajského úřadu, nebo Ministerstva životního prostředí. Zde bude vlastník dotčenou veřejností podle § 3 písm. i) bodu 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí); c) o územním rozhodnutíúzemním rozhodnutí, stavebním povolení a kolaudaci rozhoduje stavební úřad. V případě územního a stavebního řízení je vlastník plnohodnotným účastníkem příslušného řízení podle § 85 odst. 2 písm. a), resp. § 109 písm. b), c) a d) stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) se všemi právy z toho vyplývajícími. K tomu, co je uvedeno sub c), je třeba ovšem pro korektnost dodat, že podle § 184a účinného stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je nadto nutný souhlas vlastníka, ale podle odstavce 3 tohoto ustanovení je třeba vidět, že: (1) „Není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo. (2) Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. (3) Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem.“ 125. Ústavní soudÚstavní soud proto nemůže nabízenou argumentaci časem, jistotou, očekáváním či překvapivostí vytrhávat z kontextu procesních postupů veřejného stavebního práva. Samozřejmě že tím, co bylo právě uvedeno, nemá být řečeno, že k vyvlastnění dojít nemůže, jinak by ani nešlo o institut vyvlastnění, jsou-li splněny podmínky čl. 11 odst. 4 Listiny, nýbrž pouze to, že za obvyklého chodu věcí (a v České republice zvláště) nejde jen o dny či minuty, jak by naznačovalo navrhovatelkou uvedené srovnání s prováděním neodkladných úkonů v trestním řízenítrestním řízení, ale nejde obvykle ani o oněch 14 dnů podle notifikační lhůty v § 2f liniového zákona. IX. 5. 3 Vypořádání námitky nedovoleného opuštění dvojinstančnosti vyvlastňovacího řízení podle § 4a odst. 2 liniového zákona 126. V návrhu se navrhovatelka vymezuje také proti opuštění dvojinstančnosti daných vyvlastňovacích řízení, v nichž bude rozhodováno mezitímním rozhodnutím (§ 4a odst. 2 liniového zákona). Ačkoli to v návrhu výslovně uvedeno není, z obsahu argumentace navrhovatelky plyne, že tento stav hodnotí jako rozporný s právy na soudní a jinou právní ochranu a na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 127. S takto úzce zaměřenou argumentací se Ústavní soudÚstavní soud neztotožňuje, neboť jedinou oblastí, v níž je tzv. právo na odvolání v ústavní rovině zakotveno, je oblast trestního práva, kde tento požadavek plyne z čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě (s možnou výjimkou méně závažných věcí). V oblasti správních řízení (ani v civilních sporech) právo na odvolání přímou součástí ústavněprávních záruk není [k tomu viz např. nálezy ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 33/09 (N 205/58 SbNU 827; 332/2010 Sb.) nebo ze dne 11. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 451/11 (N 8/64 SbNU 77)]. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že Listina ani Úmluva nezaručují základní právo na dvou či vícestupňové rozhodování ve správním řízení, a dokonce ani v řízení soudním (s výjimkou výroku o vině a trestu podle čl. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě). Nutno tedy učinit závěr, že stanoví-li napadená právní úprava, že odvolání proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné, tedy jinými slovy řečeno, že liniový zákon koncentruje rozhodování o mezitímním rozhodnutí do jednoho stupně, není tato úprava sama o sobě neústavní. 128. Kdyby se vyvlastňovaní cítili vydáním mezitímního rozhodnutí dotčeni na svých právech a svobodách rozhodnutím vyvlastňovacího orgánu, mohou se v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny obrátit na správní soud, přičemž procesní (žalobní) legitimace je podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního založena již na prostém tvrzení o zkrácení na svých právech správním rozhodnutím, a to ať už přímo, či v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Podmínkou pro procesní legitimaci k podání žaloby podle § 65 odst. 1 soudního řádu správního tedy není nutnost toho, aby správní orgány rozhodovaly ve dvou stupních, což je k doložení ústavní konformity dostačující. Osoby, které mají za to, že byly na svých právech dotčeny rozhodnutím správního orgánu v jednostupňovém řízení, jsou tak procesně legitimovány k podání správní žaloby (§ 65 odst. 1 soudního řádu správního), což lze ostatně dovodit i přímo z dalších ustanovení liniového zákona (§ 4a odst. 3 až 6). 129. Tato soudní ochrana koncepčně splňuje standardy řádného procesu, jelikož řízení jsou vedena před nezávislými a nestrannými soudy, je v nich uplatňován princip rovnosti účastníků a soudy mají plnou jurisdikci [k plné jurisdikci podrobněji viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2007 č. j. 1 As 32/2006-99 nebo bod 17 nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 5. 3. 2009 sp. zn. II. ÚS 281/09 (N 50/52 SbNU 499)]. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti vyslovil názor, že při nastavení podmínek a mezí přezkumu rozhodnutí správních orgánů o občanských právech a závazcích, ve kterých jde, stručně řečeno, o penězi ocenitelné (majetkové) hodnoty, což řízení o vyvlastnění zásadně je, má stát poměrně velký prostor pro uvážení [k tomu viz např. body 32 až 35 nálezu ze dne 7. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 26/08 ve znění opravného usnesení ze dne 27. 5. 2009 (N 82/53 SbNU 33; 171/2009 Sb.)]. Tomuto závěru odpovídá taktéž judikatura ESLP týkající se čl. 1 Dodatkového protokolu, z níž sice plyne pozitivní procedurální závazek státu zajistit již na vnitrostátní úrovni dostupný a funkční systém ochrany před tvrzenými porušeními práva na ochranu vlastnictví, který se do značné míry překrývá s garancemi plynoucími z čl. 6 odst. 1 Úmluvy, ale jinak zachovává značný prostor pro úvahu zákonodárce (viz např. rozsudky ve věci Jokela proti Finsku ze dne 21. 5. 2002, č. stížnosti 28856/95, bod 45, nebo ve věci Zehentner proti Rakousku ze dne 16. 7. 2009, č. stížnosti 20082/02, bod 73). Požadavky na víceinstančnost správního řízení, popř. „automatický“ (ex lege) odkladný účinek opravného prostředku (správního či soudního typu) z judikatury ESLP podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu při vyvlastnění nemovité věci korektně dovodit nelze. 130. Při posuzování ústavnosti napadené právní úpravy Ústavní soudÚstavní soud rovněž zohlednil již odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 44/18 týkající se návrhu na zrušení některých ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, upravující tzv. proceduru EIA. Zde dospěl k závěru, že „zájem na urychlení povolovacího procesu prioritních dopravních záměrů a na jejich následné realizaci má odraz i v legitimním očekávání společnosti na přijetí takových opatření, která vedou ke snížení negativních důsledků zejména tranzitní silniční dopravy na zdraví obyvatel a ke zlepšení stavu životního prostředí“. To lze přiměřeně vztáhnout i na nepřípustnost podání odvolání v posuzované věci, kdy absence dvoustupňového správního rozhodování v kombinaci s pořádkovou lhůtou stanovenou pro rozhodování správních soudů (srov. § 4a odst. 3 liniového zákona) bezpochyby bude směřovat k urychlení výstavby, avšak bez nepřiměřeného zásahu do práv vyvlastňovaných. Naopak i tyto osoby budou mít najisto postaveno v rozumném čase, zda k vyvlastnění jejich majetku skutečně dojde, či nikoliv, což má dopad i na právní jistotu všech zapojených subjektů. Jak ostatně konstatuje i odborná literatura (např. Hanák, J., Židek, D., Černocký, R. Zákon o vyvlastnění. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2020, s. 151): „Fakt, že proti mezitímnímu rozhodnutí není přípustné odvolání, představuje poměrně významnou časovou úsporu v oblasti majetkoprávní přípravy staveb, jelikož rozhodnutí odvolacího vyvlastňovacího orgánu o podaném odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění v praxi trvá i celý rok. Stejně tak zalhůtování rozhodnutí správních soudů (a dokonce i Nejvyššího správního soudu) opětovně přináší značnou časovou úsporu, protože rozhodování krajských soudů ve správním soudnictví v tzv. nepředřazovaných věcech trvá zpravidla od 1 do 3 let, řízení o kasační stížnostikasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu pak kolem 1 roku.“ Napadenou právní úpravou je tak naplněn i legitimní cíl liniového zákona, který je promítnut i do jeho názvu, tedy urychlení výstavby. 131. Je třeba zdůraznit, že trvání na požadavku zajištění druhé instance ve správním řízení (který navíc není v ústavním pořádku zakotven) s ohledem na úkoly veřejné správy nelze ztotožňovat s poskytováním práva na soudní ochranu v soustavě soudů podle čl. 91 odst. 1 Ústavy. Dvojinstanční správní řízení nepostupuje jen směrem nahoru, ale také v důsledku povinnosti exekutivních orgánů realizovat stanovenou politiku státu nejen v mezích zákona a mezinárodních smluv (srov. čl. 95 odst. 1 Ústavy pro soudy) také směrem dolů i podle jiných regulačních nástrojů, než jsou právní předpisy (směrnice, instrukce, pokyny). V tomto směru proto jde ve srovnání s jinými státy jen o velmi zdrženlivý pokus o urychlení řízení při rozhodování v rovině veřejného stavebního práva. Ústavní soudÚstavní soud by i v případě zavedení jediné soudní instance stejně tak mohl jen zkoumat, zda nedochází ke snížení efektivity a rychlosti poskytování soudněsprávní ochrany. Jde o velmi složitá rozhodnutí (byť se ročně vyskytující v desítkách případů na základě liniového zákona – podle přílohy Sdělení ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy ze dne 20. 9. 2021 č. j. MD-26296/2021-510/6 „Statistika mezitímních rozhodnutí podle § 4a liniového zákona vydaných krajskými úřady – stavební záměry“), která by mohla zatěžovat časově i personálně správní soudnictví zejména tehdy, kdyby se náš zákonodárce rozhodl i pro urychlení tímto směrem a rozhodování svěřil pouze Nejvyššímu správnímu soudu. Je-li však dnes toto rozhodování podle § 4a odst. 3 liniového zákona rozloženo mezi soustavu krajských soudů ve správním soudnictví s tím, že Nejvyšší správní soud plní nadále svou úlohu sjednocování judikatury, nemůže mít proti tomu Ústavní soudÚstavní soud námitky z hlediska ústavní konformity zaručení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Mimo rovinu hodnocení ústavní konformity je rovněž tendence tříštění právní úpravy do více speciálních zákonů stojících vedle zákonů obecných. To je tendence, které se navíc nelze vyhnout, soudě podle zkušeností sousedních států s bohatou praxí s urychlovacím zákonodárstvím i v ústavní judikatuře [viz zejména klíčový rozsudek („Südumfahrung Stendal“, BVerfGE, 95, 1) Spolkového ústavního souduústavního soudu ze 17. 6. 1996 ve věci zákona o výstavbě objížďky na železniční trati Berlin-Oebisfelde (Bundesgesetzblatt, 1993, I S. 1906)]. 132. K námitce zásahu do nedotknutelnosti obydlí (k tomu viz rovněž sub IX. 4. 4 z hlediska provádění měření a průzkumných prací podle § 2f liniového zákona) jako možného zásahu do práv vyvlastňovaných z hlediska toho, že by se v některých vyvlastňovaných nemovitostech nacházelo obydlí vyvlastňovaných či obydlí jejich rodin, což může mít ústavněprávní přesah z hlediska nedotknutelnosti obydlí či ústavního zákazu zásahu do soukromého a rodinného života (čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy), Ústavní soudÚstavní soud – kromě již uvedených skutečností (viz i postup při vyvlastňování sub 124) – konstatuje následující. 133. Pro účely posouzení této okolnosti je z pozitivních závazků státu klíčovým procedurální závazek, kterým se u čl. 8 Úmluvy rozumí povinnost státu zajistit nositelům uvedených práv přístup k dostatečně účinnému (efektivnímu) a spravedlivému řízení, v němž bude projednáno tvrzené porušení práv [podrobněji viz např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 18. 7. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/17 (N 125/86 SbNU 131; 313/2017 Sb.), body 56 a 57; z judikatury ESLP viz např. rozsudek ve věci Petrov proti Rusku ze dne 23. 10. 2018, č. stížnosti 23608/16, bod 101]. Požadavek na odpovídající procesní záruky v řízeních, v nichž je zasahováno do práv garantovaných čl. 8 Úmluvy, se pak neredukuje na toliko případný soudní přezkum, nýbrž se vztahuje i na řízení správní, bylo-li ve věci vedeno (k tomu viz např. rozsudky ESLP ve věci McMichael proti Spojenému království ze dne 24. 2. 1995, č. stížnosti 16424/90, bod 91, ve věci Bianchi proti Švýcarsku ze dne 22. 6. 2006, č. stížnosti 7548/05, body 112 a 113, ve věci Tapia Gasca a D. proti Španělsku ze dne 22. 12. 2009, č. stížnosti 20272/06, body 111 až 113). Řízení, v nichž je rozhodováno o opatřeních zasahujících do některého z práv podle čl. 8 Úmluvy, musí být spravedlivá a musí poskytovat řádnou ochranu těmto zvláště důležitým právům (angl. must be fair and such as to afford due respect; viz rozsudky ESLP ve věci M. S. proti Ukrajině ze dne 11. 7. 2017, č. stížnosti 2091/13, bod 70, nebo ve věci Tanda – Muzinga proti Francii ze dne 10. 7. 2014, č. stížnosti 2260/10, bod 68 a další prejudikaturu ESLP v něm uvedenou). 134. V tomto kontextu je tedy nutno posoudit dopady opuštění dvojinstančnosti vyvlastňovacího řízení podle § 4a odst. 2 liniového zákona na úroveň procedurálních záruk svědčících vyvlastňovaným, jejichž obydlí má být vyvlastněno. Své úvahy Ústavní soudÚstavní soud nakonec zredukoval na hledání odpovědi na otázku, zdali může být v ústavním pořádku s přihlédnutím k pozitivnímu procedurálnímu závazku České republiky plynoucímu z čl. 8 Úmluvy, který zahrnuje též garanci účinnosti (efektivity) procesních záruk, přijatelný postup, v němž je vyvlastňovanému odňato vlastnické právo k nemovitosti, v níž má obydlí, na základě (jediného) správního rozhodnutí o vyvlastnění bez toho, aby mu svědčila určitá forma opravného prostředku ve správním řízení předtím, než nastanou jeho právní účinky. 135. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že právní řád umožňuje takový výklad procesních předpisů, který garantuje výše uvedené procedurální záruky. 136. Ustanovení § 4a odst. 4 liniového zákona (a obecně § 4 téhož zákona) umožňuje (stejně jako obecná právní úprava soudního přezkumu správních rozhodnutí), aby správní soud přiznal na návrh (zde vyvlastněného) po vyjádření žalovaného (zde vyvlastňovacího úřadu) žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí odkladný účinek. Zákon (§ 4a odst. 4 a § 4 liniového zákona ve spojení s § 73 soudního řádu správního) pro přiznání odkladného účinku pak stanoví celkem tři předpoklady: (1) žalobce je závažně ohrožen ve svých právech, (2) přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a (3) přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem. Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí (§ 75 odst. 2 soudního řádu správního), ale zjišťuje jen existenci uvedených zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je podle své povahy dočasným rozhodnutím, neboť platí do doby pravomocného skončení řízení ve věci samé. 137. Tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. že žalobce je závažně ohrožen ve svých právech, je povinen žalobce, který se přiznání odkladného účinku domáhá svým návrhem. Stačí pak toliko prokázání předpokladu závažného ohrožení jeho práv, nemusí do jeho práv (typicky právě práva na ochranu obydlí) být bezprostředně zasahováno, např. vystěhováním (k tomu přiměřeně srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005 č. j. 8 As 26/2005-76). Zároveň se tento odkladný účinek nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, což by však v těchto typových věcech nemělo činit větších problémů. Konečně pak zpochybnění přiznání odkladného účinku žalobě z důvodu rozporu s veřejným zájmem je na žalovaném. Neučiní-li tak žalovaný, nepřizná soud odkladný účinek žalobě jen v případě, že nesplnění těchto předpokladů vyplyne z obsahu soudního či správního spisu (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2003 č. j. 52 Ca 9/2003-144, publ. pod č. 87/2004 Sb. NSS). Odkladný účinek žaloby je pak soudně přiznán jen v souvislosti s podáním žaloby proti pravomocnému rozhodnutí, jehož účinky se přiznáním odkladného účinku žalobě pozastavují (např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2016 č. j. 4 As 217/2015-182, č. 3415/2016 Sb. NSS.), čímž pak právě dochází k ochraně práv vyvlastňovaného. Stejnou možnost má pak vyvlastňovaný i v případě kasační stížnostikasační stížnosti. Odkladný účinek je pak možno přiznat v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti o rozhodnutí správního orgánu i v těch situacích, kdy o odkladném účinku krajský soud vůbec nerozhodoval nebo návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl (§ 107 ve spojení s § 73 soudního řádu správního). 138. Bude tedy vždy na správním soudu, aby v každé konkrétní věci posoudil na jedné straně závažné ohrožení práv vyvlastňovaného a na druhé straně důležitý veřejný zájem, bude-li vyvlastňovacím úřadem tvrzen. Intenzita zásahu do práv vyvlastňovaného může být podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu v obecné rovině relativně vysoká, nicméně vždy bude záležet na individuálním posouzení každé jednotlivé věci. 139. Měl-li by vyvlastňovaný – fyzická osoba bydlící v dané nemovitosti – rodinu a vedl-li by v dané nemovitosti rovněž společnou domácnost s jejími dalšími členy, má Ústavní soudÚstavní soud za to, že by vyvlastnění zpravidla zasáhlo v určité míře rovněž do práva vyvlastňovaného na rodinný život, neboť nucená změna obydlí zasáhne do chodu jeho rodiny, domácnosti a života všech jejích členů se vším, co k tomu patří, a to zejména v závislosti na vzdálenosti místa, v němž se bude nacházet nové obydlí od místa obydlí původního; v běžném životě by šlo především o zpřetrhání vazeb na danou lokalitu a dosavadní sousedstvo, stěhování, změny v organizaci chodu domácnosti a návycích jejich členů či nutnou adaptaci na nové prostředí. V případech, kdy se obydlí nachází v objektech, ke kterým se váže delší osobní či rodinná historie vyvlastňovaného (nota bene vícegenerační), budou zásahy do práv vyvlastňovaného ještě citelnější. K významu ochrany obydlí a jeho spojitosti se soukromým a rodinným životem jednotlivce podrobněji viz např. body 17 až 21 nálezu ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.). Rovněž ESLP v již výše uváděné judikatuře uvedl, že „ztráta domova je nejextrémnější forma zásahu do práva na ochranu obydlí“ (k tomu viz bod 59 rozsudku Zehentner proti Rakousku a bod 137 rozsudku Rousk proti Švédsku ze dne 25. 7. 2013, č. stížnosti 27183/04). 140. U nemovitých věcí, které pro vyvlastňovaného nenaplňují funkci tradičního bydlení (zejména v případě nebytových prostor), mohou nastávat situace výrazně variabilnější, neboť skutkových faktorů, které bude nutno vyhodnotit pro uspokojivý právní závěr o tom, že daná nemovitost pro vyvlastňovaného plní funkci „obydlí“, a je tedy z pohledu procesního standardu ochrany více než „pouhým“ majetkem, bude vskutku celá řada a jejich posuzování zpravidla bude výrazně náročnější (ve srovnání s jednodušším hodnocením použitelným u jednotlivců v případě nemovitostí sloužících k bydlení). Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu bude velmi záležet na konkrétním způsobu užívání dané nemovitosti, intenzitě vazby předmětu činnosti vyvlastňovaného (či osob v jeho vedení) přímo na danou nemovitost, na dlouhodobosti či trvalosti jejího užívání a podobně. O to více však nelze učinit v tomto nálezu generalizující závěr, zda by mělo být návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě vždy vyhověno, či nikoliv, přičemž bude vždy na správním soudu, aby se důvodnosti návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí důsledně věnoval právě i z hledisek vyřčených výše a s přihlédnutím k tomu, že jsou tzv. „ve hře“ i ústavně zaručená práva. Správní soud pak bude muset takové usnesení o (ne)přiznání odkladného účinku žalobě odůvodnit i se znalostí výše uváděné judikatury a bude muset argumenty vyvlastňovaného důkladně vypořádat. 141. Případné přiznání odkladného účinku pak znamená, že se zasahuje do právních poměrů vytvořených správními orgány a na přechodnou dobu - do pravomocného skončení řízení před správním soudem - se tyto poměry mění tím, že se po dobu trvání soudního řízení odloží účinky napadeného rozhodnutí. Jinými slovy řečeno, dochází k dočasnému pozastavení účinků napadeného mezitímního rozhodnutí o vyvlastnění, takže je žalobce (vyvlastňovaný) v postavení, jako by napadené rozhodnutí vůbec nebylo vydáno (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2016 č. j. 22 Af 117/2014-75). Jde o velmi silný institut, který prozatímně (do pravomocného skončení věci před správním soudem) chrání vyvlastňovaného a odpovídá východisku, že někdy je nutno dát přednost riziku opožděného účinku napadeného rozhodnutí (až po skončení soudního řízení) před rizikem spojeným s eventualitou účinků rozhodnutí, které může být následně zrušeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2006 č. j. 2 Afs 131/2005-39). Zde se zvláště v případě přezkumu vyvlastňovacího řízení uplatní závěry Nejvyššího správního soudu, podle nichž z povinnosti ústavně konformního výkladu institutu odkladného účinku vyplývá, že v případě kolize základního práva žalobce s veřejným zájmem nepostačí pro zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, nýbrž je nutné vážit s pomocí testu proporcionality intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008 č. j. 5 As 17/2008-131, č. 1698/2008 Sb. NSS). 142. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že mezitímní rozhodnutí o vyvlastnění není stricto sensu přímo exekučním titulem pro vyklizení vyvlastněné nemovitosti, ale zároveň je podle jeho názoru zapotřebí při hodnocení efektivity procesních záruk ochrany vyvlastňovaného zohlednit fakt, že již právní účinky výroku o odnětí vlastnického práva a jeho přechodu na vyvlastnitele způsobují zánik užívacího titulu dané nemovitosti pro vyvlastňovaného, jemuž tak vzniká povinnost přestat danou nemovitost užívat a vyklidit ji, a to včetně povinnosti strpět odpojení dosavadních odběrných míst nacházejících se v nemovitosti od dodávek energií či médií. Liniový zákon nezakotvuje ani implicitně nepočítá s žádným odkladem těchto povinností, a vyklizení je tak bezprostředně hrozícím následkem vydaného mezitímního rozhodnutí (k tomu viz rozsudek ve věci Cosič proti Chorvatsku ze dne 15. 1. 2009, č. stížnosti 28261/06, bod 18 odůvodnění, v němž ESLP vyslovil názor, že již vznik povinnosti vyklidit obydlí je zásahem do práva na jeho ochranu), nicméně právě rychlé rozhodnutí o odkladném účinku žaloby toto nebezpeční minimalizuje. 143. I kdyby však přes výše uvedené hrozilo bezprostřední (výše naznačené) nebezpečí vyvlastňovanému, má tento další procesní nástroj k ochraně svých práv, a to v podobě předběžného opatření vydaného soudem. I za situace, kdyby správní soud neshledal důvody pro přiznání odkladného účinku žalobě proti mezitímnímu rozhodnutí nebo o tomto odkladném účinku ještě nerozhodl, může soud v průběhu řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, kdy může soud usnesením na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat (§ 38 soudního řádu správního). 144. Vyvlastňovaný tak má k dispozici další procesní prostředek, kterým se může v případě hrozící vážné újmy (např. demolice objektu určeného k bydlení či i bezprostřední nutnost vystěhování) proti tomuto zásahu bránit. Vydání předběžného opatření tak může připadat do úvahy typicky v těch situacích, kdy samotné přiznání odkladného účinku žalobě či kasační stížnostikasační stížnosti nemůže zatímní poměry účastníka dostatečně ochránit, nebo tam, kde nebudou pro jeho přiznání splněny podmínky, ale přesto bude namístě některé dopady rozhodnutí správního orgánu zmírnit. Zákon tedy dovoluje žádat o předběžné opatření i tam, kde lze podat návrh na přiznání odkladného účinku. Je jistě představitelné, že žalobce (stěžovatel) uspěje jak co do přiznání odkladného účinku, tak i co do vydání předběžného opatření, to ovšem jen v takové záležitosti, kam prosté přiznání odkladného účinku „nedosáhne“. Žalobce (stěžovatel) se tedy může předběžným opatřením domáhat i něčeho, co nelze vyřešit jen odkladem některého z účinků správního rozhodnutí (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020 č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS). Stejně tak bude představitelné, že žalobce (stěžovatel) o nařízení odkladného účinku ani nepožádá (nebo požádá, ale s žádostí neuspěje), ohrožují-li jeho právní postavení nikoliv účinky napadeného rozhodnutí správního orgánu, ale něco jiného, co s předmětem řízení před soudem souvisí (např. již právě probíhající exekuceexekuce na vystěhování z obydlí z důvodu vyvlastnění). I tímto procesním nástrojem jsou tak dostatečně chráněna výše vymezená ústavně garantovaná práva vyvlastňovaného. 145. Jak plyne z výše uvedeného, i u vyvlastnění nemovité věci, na které se nachází obydlí, na základě vydání mezitímního rozhodnutí má vyvlastňovaný garantován přístup k soudu na základě správní žaloby, tj. opravného prostředku soudního typu, s možností přiznání odkladného účinku této žaloby, kdy právě správní soud bude o důvodnosti tohoto návrhu rozhodovat s přihlédnutím k ústavně zaručeným právům vyvlastňovaného, přičemž hlavními garanty základních práv vyvlastňovaných jsou právě soudy (čl. 4 Ústavy, popř. čl. 36 odst. 2 věta druhá Listiny). 146. Posuzovanou právní úpravou tak nemohlo dojít k zásahu do ústavně zaručených práv vyvlastňovaných a tato není rozporná s požadavky plynoucími z čl. 8 Úmluvy, který zakládá procedurální závazek státu poskytovat účinnou (efektivní) ochranu daných práv s procesními garancemi odpovídajícími vysoké intenzitě dopadů vyvlastnění do práv na nedotknutelnost obydlí a soukromého života. Právní úpravu pak nelze hodnotit ani jako rozpornou s čl. 4 odst. 4 ve spojení s čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 Listiny, neboť dopady zákonodárcem zvolené procesní regulace nezasahují neústavně do podstaty a smyslu ústavně zaručených (substantivních) práv na nedotknutelnost obydlí a ochranu soukromého života podle Listiny. IX. 5. 4 Vypořádání námitky nejasnosti povahy § 4a odst. 5 liniového zákona 147. K námitce navrhovatelky založené na údajné nejasnosti povahy právní normy vyjádřené v § 4a odst. 5 liniového zákona v tom smyslu, že nemá být dostatečně zřejmé, zdali obsahuje normu kogentní, či dispozitivní, Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že nespatřuje žádné ústavněprávní konsekvence v řešení takto vznesené otázky. Pro úplnost konstatuje, že s ohledem na znění daného ustanovení, adresáty, předmět a účel regulace - tj. veřejnoprávní předpis upravující nucené zásahy do vlastnictví - si v tuto chvíli jen stěží umí představit argumentaci, z níž by se podávalo, že navrhovatelkou označená právní norma plynoucí z § 4a odst. 5 liniového zákona není kogentní, a jaké důsledky by měl opačný výklad pro dosažení či zmaření účelu liniového zákona v případě závěru o její dispozitivnosti, když nabízený závěr o konečnosti rozhodnutí i o výši náhrady ve výši stanovené znaleckým posudkem (tedy ve výši zálohy na základě znaleckého posudku - blíže argumentace sub 11), se z textu a kontextu liniového zákona nedá dovodit. IX. 6 K napadené příloze liniového zákona 148. Příloha zákona je podle pravidel legislativní techniky a ustáleného pojetí součástí zákona, její ustanovení mají stejnou právní sílu a právní normy v nich obsažené stejnou závaznost jako zákon, jehož je příloha součástí. Proto přezkum ústavnosti přílohy liniového zákona podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy podléhá stejným pravidlům zákona o Ústavním soudu jako každý jiný zákon nebo jeho jednotlivé ustanovení. Zrušení ustanovení zákona odkazujícího na právní úpravu obsaženou v příloze takového zákona znamená bez dalšího (tedy i bez výslovného návrhu) zrušení této přílohy. To však neznamená, že není možné napadnout i přílohu zákona samostatně nebo souběžně, jak to učinila navrhovatelka. 149. Původní znění liniového zákona (tj. před změnami provedenými novelizujícím zákonem č. 403/2020 Sb.) a argumentace navrhovatelky obsažená v návrhu by bývaly svědčily spíše společnému posuzování napadeného § 4a a napadené přílohy [viz k tomu již nález ze dne 26. 3. 2002 sp. zn. I. ÚS 282/01 (N 40/25 SbNU 321)], neboť ty spolu navzájem přímo souvisely a nebyly způsobilé samostatné normativní existence - napadený § 4a původně vztahoval použitelnost institutu mezitímního rozhodnutí toliko na vyvlastňovací řízení vedené ohledně pozemků či staveb potřebných pro stavby dopravní, vodní a energetické struktury, jejichž výčet je obsažen právě v napadené příloze. V důsledku novelizujícího zákona č. 403/2020 Sb., kterým byla nově vloženými § 4c až 4d založena použitelnost institutu mezitímního rozhodnutí také pro další infrastrukturní stavby, však Ústavní soudÚstavní soud přistoupil (stále při zohlednění argumentace navrhovatelky) k samostatnému posouzení ústavnosti napadené přílohy a napadeného § 4a liniového zákona. 150. Vůči napadené příloze navrhovatelka vznesla v zásadě dvě námitky, a to (a) námitku nedovoleného prohlášení veřejného zájmu zákonem a (b) námitku nedostatku obecnosti právní úpravy plynoucí z individuálního určení staveb v napadené příloze a nahodilosti jejich výběru. Ohledně obou námitek odkázala na plnou použitelnost závěrů plynoucích z již výše citovaných nálezů Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/04 („jezy na Labi“) a Pl. ÚS 24/08 („vzletová a přistávací dráha letiště Praha Ruzyně“). 151. K prvnímu argumentu navrhovatelky založenému na nedovoleném prohlášení veřejného zájmu zákonem Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v žádném napadeném ustanovení neshledal přímé (explicitní) či nepřímé (implicitní) prohlášení veřejného zájmu zákonem, nehledě k tomu, že náš právní řád na rozdíl od některých jiných států nezná tzv. soukromé právní úpravy (private bills ve Velké Británii viz i pojmy public legislation a private legislation, kde se liší navrhovatelé, účel a procedura). Nicméně i tak je třeba uvést, že zákony v České republice nejsou z ústavního hlediska výrazem soukromého, nýbrž z povahy věci veřejného či obecného zájmu a výrazem vůle lidu reprezentovaného příslušnými státními orgány (čl. 2 odst. 1 Ústavy). Zrušení přílohy k liniovému zákonu by vedlo ke ztrátě smyslu tohoto zákona a jeho obecného obsahu jako takového, neboť bez přílohy by šlo jen o obecnou úpravu k něčemu, co v realitě neexistuje. Zákonů s takovým obsahem je celá řada, počínaje tzv. výčtovými zákony č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb., jehož účelem je prakticky jen určení konkrétního majetku přecházejícího do vlastnictví konkrétně určených církevních právnických osob [viz k tomuto zákonu a výčtu konkrétních věcí v jeho přílohách též usnesení ze dne 2. 3. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 32/94 (U 9/3 SbNU 341)] a zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění pozdějších předpisů, [k tomu vyhovující nález ze dne 4. 7. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 7/2000 (N 106/19 SbNU 45; 261/2000 Sb.), kterým byla jedna položka výčtu vracených nemovitých věcí v příloze zrušena]. Obdobně další zákon s povahou zákona-opatření, tj. zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů, stanoví konkrétní výši finančních náhrad individuálně určeným subjektům, naopak z majetkového vyrovnání vylučuje konkrétní nemovité věci určené konkrétními parcelními čísly a konkrétní výměrou atd. 152. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že přílohy k zákonům mohou mít různé poslání, které může spočívat i v tom, že je třeba oddělit normativní obsah zákona od výčtu konkrétních reálií (věcí, látek, území, územních obvodů, názorných pomůcek jako grafů, map apod., zřízení univerzituniverzit, jejich organice a názvy atd.), popř. od předmětu úpravy, který podléhá častějším změnám, takže by se zbytečně zasahovalo i do normativní části zákona. Naše právo zná i případy, kdy z důvodu zásadního významu pro fungování státu byly takové individuální výčty obsaženy ve speciálních ústavních zákonech (např. výčet federálních ministerstev do konce roku 1992). Jde-li o jeden konkrétní předmět, přílohy není třeba - viz např. zákon č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr, kde jsou dokonce stanoveny speciální sankce za porušení tohoto zákazu pro konkrétní stavbu. Takové zákony jsou běžné také v zahraničí s ohledem na postavení zákonodárného sboru, který má rovněž stanovenu i působnost v základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky (např. státní rozpočet na konkrétní rok v podobě příloh k zákonům o státním rozpočtu, které jsou dokonce i časově neopakovatelné - tzv. sunset laws). Předpokladem obecnosti je nepochybně i kromě celospolečenského významu trvalost předmětu regulace (státní rozpočet, stavba infrastruktury, vydání historického majetku církvím). Nelze též pominout, že představa, že bude zákonem upraven obecný postup pro takové stavby, kdežto konkrétní stavba klíčové infrastruktury bude z rozhodování Parlamentu (popř. Poslanecké sněmovny podle čl. 42 odst. 1 Ústavy) vyloučena a svěřena do rukou ministra, je z hlediska praktické proveditelnosti v parlamentním systému nereálná (a v rozporu s pojetím tzv. racionálního zákonodárce), stejně jako by takovou byla např. tehdy, kdyby bylo ministru práce a sociálních věcí svěřeno rozhodnutí o objemu důchodů, ačkoli obecně je východisko pro to stanoveno zákony a kryto mandatorními výdaji státního rozpočtu. 153. Odkazy navrhovatelky na oba citované nálezy jsou v tomto rozsahu nedůvodné a tato argumentace byla Ústavním soudemÚstavním soudem vyhodnocena jako irelevantní. Ve věci řešené nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/04 byl ústavnímu přezkumu podroben tehdy nově přijatý § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, v němž zákonodárce vskutku výslovně označil rozvoj a modernizaci konkrétního úseku dané vodní cesty za veřejný zájem. Stejně tak ve věci, která vyústila v přijetí nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/08, přistoupil zákonodárce k tomu, že v § 1 nově přijatého zákona č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, výslovně označil tuto vzletovou a přistávací dráhu za veřejný zájem. 154. O takovou situaci v posuzované věci nejde. Je podstatný rozdíl (viz k tomu sub 81 a násl.) mezi individuálním správním aktem vyvlastňovacího úřadu o vyvlastnění konkrétní nemovité věci potřebné k provedení takové stavby a mezi určením, zda je v kompetenci Parlamentu rozhodnout o tom, co bude podle zákona stavbou dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury z hlediska jejího významu pro plánování územního rozvoje státu a transevropské dopravní či energetické sítě [viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. 12. 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009], popř. rozhodnutím, jak se má při přípravě, umísťování a povolování takových staveb postupovat. Proto ani zde nemohl Ústavní soudÚstavní soud argumentaci navrhovatelky přisvědčit. 155. S právě uvedeným souvisí i nedůvodnost druhého hlavního argumentu navrhovatelky týkajícího se napadené přílohy spočívajícího v nedostatku obecnosti zákonné úpravy, který je podle ní vyvolán jmenovitým a nahodilým určením staveb v dané příloze. Ústavní soudÚstavní soud zde neshledal, že zákonodárcem zvolená úprava vážící použitelnost napadeného procesního institutu (viz blíže sub IX. 5) ve vyvlastňovacích řízeních vedených ohledně jmenovitě určených staveb v příloze zákona má dopady do ústavní zásady rovnosti. 156. Argumentace nálezy ve věcech jezů na Labi a vzletové a přistávací dráhy letiště Praha Ruzyně (viz sub 3) na tento zákon nedopadá, jak bylo právě uvedeno, nehledě na to, že napadené zákony a oba nálezy Ústavního souduÚstavního soudu jsou jedním z důvodů, proč bylo třeba stavby dopravní, vodní či energetické infrastruktury upravit zákonem, který takové ústavní pochybnosti vyvolávat nebude. Není proto ani v kognici Ústavního souduÚstavního soudu hodnotit, zda zařazení konkrétní stavby do přílohy liniového zákona je, či není porušením rovnosti (což je jinak účel a smysl právněstátního požadavku rovnosti před zákonem). Nehledě na tu skutečnost, že ani ve státech (obvykle se uvádí čl. 19 odst. 1 Základního zákona Spolkové republiky Německo), kde je v ústavě výslovně požadavek obecnosti zákona jako záruka svobody, rovnosti a demokracie zakotven, není vyloučeno, aby z důležitého celostátního zájmu či obecného zájmu (blaha) byl takový zákon stanovící, že nějaká stavba je ve veřejném zájmu, přijat a byl ústavně akceptovatelný (podrobně k teorii obecnosti zákona a výkladu čl. 19 odst. 1 Základního zákona obsáhle např. Kirchoff, G. Die Allgemeinheit des Gesetzes. Über einen notwendigen Garanten der Freiheit, der Gleichheit und der Demokratie. Mohr Siebeck. Tübingen, 2009, zejména s. 174-385, konkrétně pak komentář M. Sachse k čl. 19 odst. 1 Základního zákona in Sachs, M. a kol. Grundgesetz. Kommentar. 9. vydání. C. H. Beck. München, 2021, s. 676-678, zdůrazňující praktické problémy při vyvažování ochrany základních práv s důležitým veřejným zájmem na budování infrastruktury). Tak zvaných zákonů-opatření zakotvujících odchylky od obecné právní úpravy k provedení konkrétních staveb byla ve Spolkové republice Německo od roku 1993 přijata celá řada, a další se připravují i v současnosti, přičemž legislativní technika řešení problému urychlení (tzv. Beschleunigungsgesetzgebung) se v nich stále zdokonaluje. 157. Není ani zřejmé, jaká kritéria by měl Ústavní soudÚstavní soud uplatnit na posuzování nepřímo namítaného porušení akcesorické a neakcesorické rovnosti na zařazení např. stavby Pražského okruhu, nových bloků atomových elektráren či nového oplocení letiště Václava Havla Praha. Ústavní soudÚstavní soud je sice součástí orgánů, jejichž prostřednictvím je vykonávána státní moc (čl. 2 odst. 1 Ústavy), nicméně není součástí orgánů územního plánování nebo finančního plánování. Současně ale zdůrazňuje, že plánování není z hlediska dělby moci v tomto státě výhradní věcí orgánů exekutivy, neboť může být prováděno (a legitimováno) i prostřednictvím zákonodárství; soudní moci je však vyhrazen jen přezkum právnosti plánovacích aktů v rozsahu určeném ústavním pořádkem či zákonem. Posouzení základních kánonů obecnosti - obecnosti účelu zákona, časové, územní, personální, předmětové, instrumentální a výrazové obecnosti působnosti (blíže Kirchhof, G. citované dílo, s. 160-173), je vždy předmětem konkrétního rozhodnutí v konkrétní situaci. Napadený zákon takové porušení podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu nepředstavuje, je ústavně konformní a nevybočuje ani z požadavků na tzv. racionálního zákonodárce. 158. Proto je nepřijatelná představa, že Ústavní soudÚstavní soud bude nejen hodnotit (ale i vybírat) jednotlivé stavby a posuzovat účelnost či vhodnost jejich zařazení do přílohy liniového zákona, ale že tak bude činit dokonce na základě rozprav v komorách Parlamentu a vystoupení jednotlivých řečníků mu budou důkazním prostředkem toho, že příloha je svým obsahem neústavní. Proto ani poukaz na takovou diskuzi, která se k jednotlivým položkám přílohy liniového zákona vedla (viz např. rozpravu k tisku 76, Poslanecká sněmovna, VIII. volební období, tj. k návrhu novelizačního zákona č. 169/2018 Sb. v Poslanecké sněmovně dne 30. 5. 2018 – dostupné na https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/013schuz/s013203.htm a násl.), k takovému vybočení z role Ústavního souduÚstavního soudu nemůže vést. Jde proto o rozhodnutí, které je výsledkem demokratické diskuze v zastupitelském (nejen zákonodárném) orgánu vzešlém ze svobodných a demokratických voleb. X. Závěr 159. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že návrhy na zrušení § 2f a 4a liniového zákona a přílohy k němu nehledal ze shora uvedených důvodů důvodnými, a proto je podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. 160. Návrh na zrušení shora uvedené části § 1 odst. 1 liniového zákona podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu „sdílí osud“ (viz k tomu sub 71) těch ustanovení, se kterými je z hlediska účelu a obsahu propojena. Tato část ustanovení charakterizuje obsah a účel zákona v části, kterou Ústavní soudÚstavní soud shledal ústavně konformní. Proto se tento závěr promítá do hodnocení ústavnosti části § 1 odst. 1 liniového zákona z důvodů uvedených sub 70 a 71. Proto Ústavní soudÚstavní soud v této části návrh rovněž zamítl. 161. K navrhovatelkou naznačeným, podle jejího názoru ústavně přijatelným, variantám řešení zvláštního vyvlastňovacího režimu pro vybrané stavby se Ústavní soudÚstavní soud vzhledem k jemu Ústavou svěřeným pravomocem a vymezené funkci soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) konkrétně nevyjadřuje, neboť není výkladovým místem s iuris respondendi či místem pro diskuze primárně akademického či politického charakteru (viz nálezy ze dne 26. 11. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 19/08 (N 201/51 SbNU 445; 446/2008 Sb.), bod 75, a ze dne 3. 11. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/09 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.), bod 99]. Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Tomková v. r. místopředsedkyně
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 113/2022 Sb.	Usnesení Poslanecké sněmovny č. 113/2022 Sb. Usnesení Poslanecké sněmovny o ukončení stavu pandemické pohotovosti Vyhlášeno 5. 5. 2022, částka 56/2022 113 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 4. května 2022 o ukončení stavu pandemické pohotovosti Poslanecká sněmovna podle § 1 odst. 3 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ukončuje na návrh vlády dnem 5. května 2022 od 00:00 hodin stav pandemické pohotovosti, vyhlášený dnem 27. února 2021. Předsedkyně Poslanecké sněmovny: Pekarová Adamová v. r.
Nález Ústavního soudu č. 112/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 112/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 9. listopadu 2021 sp. zn. Pl. ÚS 2/20 ve věci návrhu na zrušení částí § 29 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a § 13 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 5. 2022, částka 55/2022 * I. - Skutkové a právní okolnosti případu * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Znění napadených ustanovení * V. - Věcné posouzení * VI. - Závěr 112 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/20 dne 9. listopadu 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu T. H., v zastoupení advokátem JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., sídlem Ovenecká 33, Praha 7 - Bubeneč, na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „u žen zvýšené o 50,“, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění 1. Ústavní stížností vedenou u Ústavního souduÚstavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 2460/19 navrhovatel napadá rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 199/2018-37 ze dne 30. 5. 2019, rozsudek Městského soudu v Praze č. j.3 A 153/2017-35 ze dne 14. 5. 2018 a postup Ministerstva vnitra spočívající v nezahájení řízení o změně rodného čísla a v nezměnění rodného čísla navrhovatele. Ústavní stížnost navrhovatel spojil s návrhem na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „u žen zvýšené o 50,“. Usnesením č. j. II. ÚS 2460/19-71 ze dne 11. 2. 2020 (rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) II. senát Ústavního souduÚstavního soudu řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení napadených ustanovení postoupil podle § 78 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, plénu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). 2. Navrhovatel, který v ústavní stížnosti tvrdí, že se necítí být mužem ani ženou (viz dále), dává přednost pojmenování v ženském rodě („stěžovatelka“), v němž byl označen i v rozsudku městského soudu („žalobkyně“), oproti tomu Nejvyšší správní soud zvolil rod mužský („žalobce“, „stěžovatel“). Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že český jazyk dosud nemá ustáleně zavedené pojmenování, které by vyjadřovalo, že dotyčná fyzická osoba není ani mužem, ani ženou. V češtině, a to včetně předpisů, které jsou součástí ústavního pořádku, je nicméně užíváno tzv. generické maskulinum (zde „navrhovatel“), které je z hlediska biologického rodu neutrální. Jeho užitím mluvčí k biologickému rodu dotyčné osoby nezaujímá žádný postoj (obdobně se např. v některých anglicky psaných akademických textech používá generické femininum), ostatně gramatický rod není v češtině na biologickém rodu vždy závislý. I. Skutkové a právní okolnosti případu 3. S navrhovatelem bylo od narození zacházeno jako s osobou mužského pohlaví. Dostal mužské jméno (to si posléze nechal změnit) a jako muž byl zapsán i do matriky. Navrhovateli nebylo přiděleno rodné číslo ve tvaru užívaném u žen (viz v době jeho narození účinný § 1 odst. 2 vyhlášky č. 55/1976 Sb., o rodném čísle; nyní § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel). S mužským pohlavím se navrhovatel neidentifikuje. Nepovažuje se za muže a nepovažuje se ani za ženu, nýbrž za osobu tzv. neutrálního pohlaví. V případě nutnosti volby ale preferuje být pokládán za ženu. Navrhovatel nepodstoupil zákroky užívané pro operativní změnu pohlaví, neboť je nepokládá za nezbytné; dle svých slov podstupuje hormonální léčbu a podrobil se některým estetickým zákrokům. 4. Navrhovatel usiluje o změnu svého rodného čísla do neutrálního, případně ženského tvaru, a opakovaně se obracel na Ministerstvo vnitra (dále také „ministerstvo“), které však splnění podmínek pro zahájení řízení o změně rodného čísla neshledalo. Dle ministerstva u navrhovatele nedošlo k naplnění skutkových podstat, které by byly důvodem pro provedení změny rodného čísla (§ 17 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel). Postup ministerstva navrhovatel napadl ústavní stížností, kterou Ústavní soudÚstavní soud usnesením sp. zn. III. ÚS 3376/16 ze dne 15. 11. 2016 odmítl jako nepřípustnou pro nevyčerpání procesních prostředků ochrany navrhovatelových práv. Zároveň postup ministerstva navrhovatel napadl žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, kterou Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 3 A 153/2017-35 zamítl. Proti tomuto rozsudku podal navrhovatel kasační stížnostkasační stížnost, již Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 As 199/2018-37 zamítl mimo jiné s tím, že podmínky pro právní změnu pohlaví v České republice, které navrhovatel nesplnil, jsou v souladu s ústavním pořádkem. Proti těmto soudním rozhodnutím a postupu Ministerstva vnitra podal navrhovatel ústavní stížnost, s níž spojil návrh na zrušení v záhlaví uvedených zákonných ustanovení, který byl příslušným senátem postoupen plénu. II. Argumentace navrhovatele 5. Podle navrhovatele došlo v důsledku aplikace napadených ustanovení zejména k porušení jeho práva na tělesnou a duševní integritu, práva nebýt podroben špatnému zacházení a práva na soukromý život. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na čl. 7 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 3 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále také „Úmluva“). 6. Navrhovatel se dovolává respektu k pohlavní sebeidentifikaci, která má spočívat v možnosti „uvést do souladu své skutečné vnímané pohlaví a ... pohlaví registrované státem“. Podle navrhovatele přitom projevy skutečného vnímaného pohlaví „mohou být různé, od operativní přeměny pohlavních orgánů přes hormonální terapii po estetickou úpravu zevnějšku“. 7. Navrhovatel poukazuje na to, že chirurgická sterilizace jako podmínka změny pohlaví je dle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci A. P., Garçon a Nicot proti Francii ze dne 6. 4. 2017, stížnost č. 79885/12, 52471/13 a 52596/13, v rozporu s čl. 8 Úmluvy. Napadená zákonná úprava spojující chirurgickou změnu pohlavních orgánů a změnu pohlaví dle navrhovatele nesleduje legitimní cíl a je nepřiměřená, přičemž vychází z mylného předpokladu, že jenom chirurgická změna pohlaví je znakem skutečného „trans člověka“. Podstoupení takových zákroků ovšem není ve všech případech lékařsky nezbytné. Právní úprava tak údajně odráží toliko společenský tlak na to, aby existovala pouze mužská a ženská těla odpovídající společenské normě. 8. Navrhovatel se věnuje rovněž problematice tzv. neutrálního pohlaví. Poukazuje na to, že český právní řád je nezná, a uvádí příklady zemí, v nichž bylo zavedeno. Česká republika údajně nesmí navrhovatele nutit k volbě jen mezi mužským a ženským pohlavím. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soudÚstavní soud vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky jako komory účastníka řízení k vyjádření k návrhu. 10. Poslanecká sněmovna ve vyjádření popisuje legislativní proces s tím, že všechny zákony, jichž jsou napadená ustanovení součástí, byly schváleny potřebnou většinou poslanců, podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny. Zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijaté zákony jsou v souladu s ústavním pořádkem. 11. Senát po rekapitulaci argumentace navrhovatele rovněž popisuje zákonodárný proces vedoucí k přijetí dotčených zákonů. 12. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 69 odst. 2 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) návrh dále zaslal vládě a Veřejnému ochránci práv s tím, že mohou do řízení vstoupit v postavení vedlejších účastníků a k návrhu se vyjádřit. 13. Vláda svého práva využila a navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu návrh na zrušení napadených ustanovení zamítnout. Vláda se ve vyjádření zabývá obecně problematikou „trans osob“ i výkladem § 29 odst. 1 občanského zákoníku z hlediska toho, jaké zákroky je v souladu s ním nutné podstoupit. Podle vlády je změna pohlaví chápána medicínsky jako změna vnějších pohlavních znaků člověka, nikoli jako právní uznání genderové identity jednotlivce. Posun od objektivního pojetí pohlaví k pojetí subjektivnímu je dle vlády otázkou zásadního významu, na niž dosud v České republice nepanuje společenská a odborná shoda. Vláda považuje za nutné, aby změna tohoto druhu byla podrobena celospolečenské a odborné debatě, na niž by měl reagovat zákonodárce. Dojde-li ke zrušení napadených ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem, půjde dle vlády o paradigmatickou změnu právní úpravy a ve svém důsledku by vyhovění návrhu mohlo zasáhnout do základních parametrů společenského řádu. 14. Toho času Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., také vstoupila do řízení jako vedlejší účastnice. Podle jejího názoru by mělo být vyhověno návrhu na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku a § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, neboť kolidují mimo jiné s právem na nedotknutelnost osoby dle čl. 7 odst. 1 Listiny, z něhož vyplývá, že bez svobodného a informovaného souhlasu nelze zasahovat do fyzické integrity člověka. 15. Mgr. Anně Šabatové, Ph.D., skončilo den poté, co využila oprávnění Veřejného ochránce práv vstoupit do řízení jako vedlejší účastník, funkční období. Dne 19. 2. 2020 se funkce ujal JUDr. Stanislav Křeček, který se jako Veřejný ochránce práv postavení vedlejšího účastníka řízení v souladu s § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vzdal. To neznamená, že by Ústavní soud nemohl k vyjádření zaslanému předchozí Veřejnou ochránkyní práv a v něm obsaženým argumentům přihlédnout. 16. Obdržená vyjádření byla zaslána navrhovateli na vědomí a k případné replice. Navrhovatel využil svého práva a v replice poukázal na právní úpravy v jiných zemích, připomněl závěry Evropského výboru pro sociální práva i dalších mezinárodních těles a uvedl, že Evropský soud pro lidská práva v rozsudku ve věci Y. T. proti Bulharsku ze dne 9. 7. 2020, stížnost č. 41701/16, vyložil, že veřejný zájem odůvodňující omezení práva trans osob na uznání jejich pohlavní identity musí být konkretizován a s uvedeným právem poměřován. 17. Ústavní soudÚstavní soud si následně vyžádal vyjádření odborné komise Ministerstva zdravotnictví pro provádění změny pohlaví transsexuálních pacientů (§ 22 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách). Dále požádal o vyjádření jako amici curiae spolek Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, z. s., Sexuologické oddělení Fakultní nemocnice Brno a Sexuologický ústav Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty UniverzityUniverzity Karlovy. Na možnost vyjádřit se jako amicus curiae byla upozorněna i Světová zdravotnická organizace, avšak nevyužila jí. Stejně tak se nevyjádřil ani Sexuologický ústav Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Ostatní oslovení podali k otázkám Ústavního souduÚstavního soudu po předchozí vzájemné konzultaci shodné odpovědi, v nichž se vyjádřili k transsexualitě, její diagnostice a klasifikaci dle Mezinárodní klasifikace nemocí a k přístupu k pacientovi. 18. Dle oslovených odborníků si drtivá většina pacientů přeje kromě akceptace v sociální roli opačného biologického pohlaví i změnu somatického vzhledu v souladu se svým cítěním. Obecně pak podle dotázaných subjektů platí, že není vhodné, možné ani potřebné, aby pacient absolvoval jakýkoliv chirurgický zákrok, pokud si to sám nepřeje. Všichni dotázaní, kteří na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu zareagovali, se shodli, že platná úprava pro změnu pohlaví odpovídá současným medicínským potřebám. 19. Vyjádření Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zaslal i spolek Aliance pro rodinu, z. s. U vyjádření zaslaných z vlastní iniciativy jinými subjekty než účastníky a vedlejšími účastníky řízení závisí jen na uvážení Ústavního souduÚstavního soudu, zda je bude považovat za relevantní pro své rozhodnutí a zda k nim přihlédne [nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16 ze dne 7. 4. 2020 (254/2020 Sb.)]. Podle vyjádření neexistuje mezi odborníky shoda na přístupu k „trans osobám“ a umožnění změny pohlaví bez provedení chirurgických zákroků by bylo způsobilé významně narušit veřejný pořádek. 20. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, proto od něj dle § 44 zákona o Ústavním soudu upustil. 21. Soudkyní zpravodajkou byla původně určena Kateřina Šimáčková, která na neveřejném jednání pléna předložila návrh nálezu, jímž by došlo ke zrušení § 29 odst. 1 věty první občanského zákoníku a k odmítnutí zbývající části návrhu pro neoprávněnost navrhovatele. Podle takto předloženého návrhu nálezu měl být § 29 odst. 1 věta první občanského zákoníku v rozporu s čl. 7 odst. 1 Listiny, neboť stanovil-li zákonodárce jako podmínku změny pohlaví sterilizaci, měl zvolit takový způsob sterilizace, který zasahuje do tělesné integrity nejméně. Předložený návrh derogačního nálezu nebyl na neveřejném zasedání pléna přijat, neboť nezískal potřebnou většinu hlasů, což je v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu bráno jako zamítnutí návrhu [srov. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/96 ze dne 15. 5. 1996 (N 39/5 SbNU 315; 161/1996 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)]. Podle § 55 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 5 odst. 9 rozvrhu práce Ústavního souduÚstavního soudu (č. Org. 47/21) předseda Ústavního soudu určil jako nového soudce zpravodaje Miladu Tomkovou. IV. Znění napadených ustanovení 22. Ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zní: „Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“ 23. Ustanovení § 21 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zní: „Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen ,porucha sexuální identifikace').“ 24. Ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, u něhož je navrženo zrušení slov „u žen zvýšené o 50,“, zní: „Rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem fyzických osob narozených v tomtéž kalendářním dnu.“ V. Věcné posouzení Přezkum procedury přijetí napadených ustanovení 25. Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., v řízení o zrušení zákonů posuzuje také to, zda byla napadená zákonná ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V řízení v tomto směru nevyvstaly o ústavnosti napadených ustanovení žádné pochybnosti, ostatně navrhovatel ani další účastník či vedlejší účastník řízení žádné nedostatky zákonodárného procesu neuvedli. Posouzení ústavnosti napadených ustanovení 26. Ústavní soudÚstavní soud úvodem podotýká, že argumentace navrhovatele se - stejně jako argumentace Veřejné ochránkyně práv - zaměřila primárně na posouzení ústavnosti podmínek, za kterých v České republice dochází ke změně pohlaví (jímž se v tomto nálezu myslí pohlaví státem evidované), tedy na posouzení ústavnosti § 29 odst. 1 věty první občanského zákoníku. V souladu s tím bylo právě toto ustanovení předmětem argumentace nepřijatého návrhu derogačního nálezu, který se vesměs zaměřil na případy osob s tzv. pohlavní inkongruencí, jež si přejí žít a být akceptovány jako příslušníci opačného pohlaví. Tato argumentace se ovšem právně i skutkově míjí s povahou věci, z níž posuzovaný návrh vzešel, ačkoli v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu musí mezi ústavní stížností napadeným rozhodnutím, opatřením či jiným zásahem orgánu veřejné moci a právním předpisem či jeho ustanovením navrženým ke zrušení existovat úzká vazba v tom smyslu, že nebýt napadeného ustanovení, nedošlo by k právnímu aktu veřejné moci jako jeho následku [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 16/76 SbNU 231; 97/2015 Sb.)]. 27. Navrhovatel totiž dle vlastních slov touhu žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví nepociťuje. Navrhovatel – z právního hlediska muž – se sice mužem necítí, ale necítí se ani ženou. Jak uvádí, „cítí se být neutrální osobou bez přiřazeného pohlaví“. Případná překážka tomu, aby se navrhovatel mohl projevovat v souladu se svým pohlavím, tak nespočívá v § 29 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ten pouze uvádí, kdy dochází k právní změně jednoho pohlaví na druhé; jeho zrušení by nevedlo ke vzniku zcela nového, třetího pohlaví, resp. ke vzniku „neutrální kategorie“, která by pocitům navrhovatele dle jeho slov odpovídala. 28. Z uvedeného zároveň vyplývá, že navrhovatel podmínku pro změnu rodného čísla dle § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel, tedy že „došlo ke změně pohlaví“, před podáním návrhu na zahájení řízení o změně rodného čísla nesplnil bez ohledu na § 29 odst. 1 občanského zákoníku. Požadoval-li navrhovatel změnu rodného čísla tak, aby tím bylo vyjádřeno, že není ani mužem, ani ženou (tzv. neutrální), nebyla v § 29 odst. 1 občanského zákoníku upravená podmínka změny pohlaví pro řešení věci relevantní, neboť „změnou pohlaví“ se v českém právním řádu rozumí změna z pohlaví mužského na pohlaví ženské nebo z pohlaví ženského na pohlaví mužské. Žádné jiné pohlaví ani jiná forma pohlavní či genderové identifikace v České republice upravena není a případným zrušením § 29 odst. 1 občanského zákoníku na tom Ústavní soudÚstavní soud jako tzv. negativní zákonodárce nemůže nic změnit. 29. Navrhovatel podal návrh na zahájení řízení o změně rodného čísla s tvrzením, že není mužem ani ženou, nýbrž někým dalším (někdy označováno jako „agender“), přičemž v případě nutnosti výběru mezi pohlavím mužským a pohlavím ženským by preferoval pohlaví ženské, ačkoli se za ženu nepovažuje. Řízení o změně rodného čísla ovšem neslouží a ani nemůže sloužit k tomu, aby se teprve v jeho rámci žadatelé rozhodovali, zda budou, resp. jsou mužem, ženou nebo někým třetím či dalším, nýbrž směřuje pouze k cíli, kterým je evidence určité skutečnosti vztahující se k identifikaci fyzické osoby podle stavu při narození, popř. k evidenci změny nastalé chirurgickým zákrokem ve smyslu § 29 odst. 1 občanského zákoníku. Správní orgán při úvaze, zda zahájit řízení o změně rodného čísla, nemůže zkoumat, zda nastal „případ nutnosti“, a navrhovatel již tedy chce být, resp. je ženou. 30. Z právě řečeného je pak zjevná i další skutečnost, která podtrhuje argumentační vzdálenost předložených derogačních důvodů od věci, na jejímž základě by k derogaci mělo dojít. Předmětem řízení, z nichž návrh vzešel, nebyla změna pohlaví, nýbrž změna rodného čísla. To je to jediné, o čem mohly správní orgán a správní soudy závazně rozhodnout, že zaevidují (bylo-li by vůbec řízení o změně rodného čísla zahájeno), a o čem navrhovatel žádal, aby bylo rozhodnuto. 31. Úvahy nad tím, zda jsou lékařské zákroky, které § 29 odst. 1 občanského zákoníku uznává jako vedoucí ke změně pohlaví, dostatečně identifikovatelné, případně zda musejí být, resp. jsou vhodné, nezbytné či přiměřené, se tedy Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ve světle uvedeného jeví nadbytečné. Nemá smysl zabývat se konkrétními podmínkami pro změnu pohlaví z mužského na ženské na podkladě případu navrhovatele, který se ženou nenarodil, za ženu se nepovažuje a zatím se ani nerozhodl, že změnit pohlaví na ženské vůbec chce. Tím spíše, vzešel-li jeho návrh z řízení, v němž žádal toliko změnu rodného čísla. 32. Zjevně pak za relevantní v dané věci nemohl být považován ani § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, neboť tento zákon slouží primárně k úpravě podmínek, za nichž je poskytována operativní změna pohlaví jako zdravotní služba. Navrhovatel takovou zdravotní službu nepodstoupil a podstoupit ani nechce. 33. Jak již tedy bylo řečeno, jádrem sporu, z něhož posuzovaný návrh vzešel, byla podoba rodného čísla. Tomu jako jediný z napadených ustanovení odpovídá § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, v němž se navrhovatel domáhá zrušení slov „u žen zvýšené o 50,“. Z takto formulovaného návrhu by bylo možné usuzovat, že navrhovatel spatřuje neústavnost v tom, že rodné číslo rozlišuje mezi muži a ženami. Pro dokreslení situace nicméně Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na ústavní stížnost navrhovatele, s níž je návrh na zrušení předmětného ustanovení spojen a která ukazuje, že navrhovatel si sám není jistý tím, čeho se vlastně snaží dosáhnout. 34. V petitu ústavní stížnosti totiž navrhovatel navrhl, aby Ústavní soudÚstavní soud zakázal Ministerstvu vnitra pokračovat v porušování jeho základních práv „spočívajícím v nezahájení řízení o změně rodného čísla [navrhovatele] a v nezměnění rodného čísla [navrhovatele] do neutrálního tvaru“ a zároveň aby Ústavní soudÚstavní soud zrušil § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech „u žen zvýšené o 50,“ pro rozpor s ústavním pořádkem. Navrhovatel tak požaduje po Ústavním souduÚstavním soudu, aby zrušil „ženský“ tvar rodného čísla a zároveň přinutil správní orgán změnit navrhovatelovo rodné číslo z „mužského“ na „neutrální“. Podle navrhovatele by tedy měl existovat „mužský“ tvar rodného čísla a „neutrální“ tvar rodného čísla, zatímco „ženský“ tvar rodného čísla by jako neústavní existovat neměl. Nejen to, k požadavku uvést jeho rodné číslo do „neutrálního“ tvaru navrhovatel formuluje eventuální petit, aby jeho rodné číslo bylo změněno do tvaru „ženského“ (a to při setrvání na návrhu „ženský“ tvar rodného čísla zrušit). Navrhovatel tak požaduje po Ústavním souduÚstavním soudu, aby přiměl Ministerstvo vnitra změnit navrhovatelovo rodné číslo do „ženského“ tvaru a zároveň aby „ženský“ tvar rodného čísla jako neústavní zrušil. Jinými slovy, navrhovatel shledává neústavním, že nemá rodné číslo v podobě, kterou shledává neústavní. 35. Odhlédne-li nicméně Ústavní soudÚstavní soud od této vnitřní nekonzistence navrhovatelovy argumentace, lze k návrhu na zrušení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech „u žen zvýšené o 50,“ uvést následující. 36. Rodné číslo je unikátní číslo občanů České republiky (a případně dalších osob majících určitý vztah k České republice), které je využíváno primárně k evidenčním a identifikačním účelům. Jde o jediný všeobecně užívaný identifikátor, který má každý občan České republiky a je pro každého občana jedinečný. Dle § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel je rodné číslo zásadně desetimístné číslo dělitelné jedenácti, jehož první dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí měsíc narození a třetí dvojčíslí den narození. Koncovka za lomítkem je pak rozlišujícím znakem lidí narozených v tomtéž kalendářním dnu. U žen se dvojčíslí vyjadřující měsíc zvyšuje o 50. Z rodného čísla lze tudíž dovodit datum narození člověka a jeho pohlaví. 37. Jakkoli jde o základní identifikační údaj, nemá ve vztahu k informacím, které z něj lze o nositeli dovodit, konstitutivní povahu. Změnou rodného čísla samo o sobě nedojde ke změně pohlaví ani data narození. Podobně případným zrušením navyšování dvojčíslí vyjadřujícího měsíc o 50 u rodného čísla žen (tedy vyhověním posuzovanému návrhu) by sice došlo k tomu, že by rodné číslo neneslo informaci o pohlaví nositele, neznamenalo by to však, že by pohlaví v České republice náhle přestalo existovat či že by se změnilo jeho chápání jako binární vlastnosti lidského druhu. Vyhověním návrhu by nedošlo ani k tomu, že by informace o pohlaví přestala být jakkoli zaznamenávána, nadále by pohlaví figurovalo např. v rodných listech, občanských průkazech nebo cestovních pasech. 38. V obecné rovině Ústavní soudÚstavní soud na tom, že stát v rodném čísle zaznamenává i informaci o pohlaví jednotlivce, ani na tom, že pohlaví je v rámci rodných čísel pojímáno binárně, nic neústavního de constitutione lata neshledává. 39. Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu. Ostatně pohlaví samotné není v českém právním řádu ani výslovně definováno. Právní úprava neurčuje výslovně, že v České republice existují jen dvě pohlaví, a to mužské a ženské, poněvadž to plyne již ze samotného slova „pohlaví“, jak je mu běžně v českém jazyce rozuměno. Výslovně není stanoveno ani to, jaké charakteristiky definují muže a jaké ženu, a to z obdobného důvodu - slova mají význam a pojmy „muž“ a „žena“ jsou samy o sobě dostatečně srozumitelné a u většiny jedinců rozřazení do těchto dvou kategorií, k němuž dochází ihned po narození, nezpůsobuje potíže (podobně např. nebylo potřeba definovat člověka). Ostatně ani připuštění právní změny pohlaví nebylo výsledkem aktu zákonodárce, neboť i v tomto případě zákonodárce spíše jen akceptoval a posléze kodifikoval praxi, která i bez výslovné právní úpravy začala uznávat změnu pohlaví v důsledku určitých operačních zákroků. Jinými slovy, v otázkách souvisejících s pohlavím jednotlivce je veřejná moc v České republice do značné míry pasivní a omezující se vesměs na kodifikaci a právní zastřešení toho, k čemu společnost sama dospěla. 40. Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek a některé mezinárodní smlouvy o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána. Podle čl. 29 odst. 1 Listiny tedy „ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky“. Podle čl. 12 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pak „muži a ženy, způsobilí věkem k uzavření manželství, mají právo uzavřít manželství a založit rodinu v souladu s vnitrostátními zákony, které upravují výkon tohoto práva“. Úmluva OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (publikována pod č. 62/1987 Sb.) se pak celá věnuje zvláštnímu postavení žen a připouští i přijímání speciálních opatření sledujících urychlení dosažení de facto rovnoprávnosti mezi muži a ženami. 41. S pohlavím, a to s pohlavím binárně chápaným, pak pracuje i podústavní právo. Tak již § 655 občanského zákoníku definuje manželství jako „trvalý svazek muže a ženy“. Podle § 7 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, „odděleně se umísťují odsouzení muži od odsouzených žen“. Podobně podle § 30 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, se do cely umísťují odděleně osoby „různého pohlaví“. Dle § 83b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, pak „osobní prohlídku vykonává vždy osoba stejného pohlaví“. To stejné platí pro osobní prohlídku dle § 203 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Poukázat lze v této souvislosti i na nález sp. zn. III. ÚS 309/16 ze dne 9. 10. 2018 (N 166/91 SbNU 89), v němž Ústavní soudÚstavní soud řešil případ, kdy se stěžovatel vykonávající trest odnětí svobody odmítl podrobit toxikologickému vyšetření moči [§ 28 odst. 2 písm. g) zákona o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů] mimo jiné kvůli tomu, že odběru byla přítomna osoba opačného pohlaví. Ústavní soudÚstavní soud při shledání porušení stěžovatelových základních práv přihlédl též k tomu, že existuje „oprávněný zájem na provádění určitých úkonů, zasahujících do intimní sféry dotčených osob, osobou stejného pohlaví“. 42. Pochopitelně je pak rozdíl mezi muži a ženami v České republice dennodenně činěn v rámci ryze soukromoprávních aktivit. Tak tedy existují sportovní soutěže pořádané výhradně pro ženy (kategorii žen má prakticky každý sport), muži a ženy mívají samostatné šatny či toalety, některé vlakové soupravy mívají dámská kupé atd. V souvislosti se sportovními soutěžemi lze pro doplnění zmínit i standardy Světové antidopingové agentury (WADA) pro odběry vzorků moči, které vyžadují kontrolora stejného pohlaví (standardy dostupné na https://www.wada-ama.org). 43. Uznání existence žen a mužů tedy není samo o sobě z ústavněprávního hlediska problematické a stejně tak nevzbuzuje ústavněprávní pochybnosti bez dalšího to, že je k mužům a ženám přistupováno v určitých, nezbytných případech odlišně či odděleně. Ústavní soudÚstavní soud to koneckonců potvrdil mimo jiné v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/04 ze dne 6. 6. 2006 (N 112/41 SbNU 379; 405/2006 Sb.), v němž uvedl, že rozlišování mezi muži a ženami je ústavně konformní, je-li „založeno na objektivních a rozumných důvodech a hlediscích“. 44. V požadavku, aby pro odlišné zacházení existovaly objektivní a rozumné důvody, se promítá ústavní zásada rovnosti, plynoucí primárně z čl. 1 Listiny, který zaručuje rovnost lidí v důstojnosti a právech, a z čl. 3 odst. 1 Listiny, podle něhož jsou základní práva a svobody zaručeny všem bez rozdílu (mimo jiné) pohlaví. V nálezech sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995 (N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.) přitom Ústavní soud k zásadě rovnosti poznamenal, že se projevuje vytyčením ústavněprávně přijatelných hledisek odlišování subjektů s tím, že jinak je věcí státu, aby v zájmu zajištění svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.) pak Ústavní soud v této souvislosti poukázal i na judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, podle níž rovnost vyžaduje odstranění neodůvodněných rozdílů. 45. Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady, z nichž některé byly nastíněny výše, pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává. Nelze na jednu stranu vyslovit, že stát může v určitých případech zacházet s muži a ženami odlišně a že ženám náleží v některých případech zvýšená ústavněprávní ochrana (čl. 29 odst. 1 Listiny), a zároveň státu znemožnit, aby údaje o pohlaví zaznamenával. 46. Nabízí se pak samozřejmě otázka, zda k tomuto zaznamenávání má docházet právě (i) v rodných číslech. Ústavní soudÚstavní soud nicméně zásadně neshledává ústavněprávní důvod, proč by pohlaví nemohlo být zaznamenáváno v rámci unikátního číselného identifikátoru, který je člověku přidělen při narození. V této souvislosti je nicméně vhodné upozornit, že rodné číslo je užíváno v nepřeberném množství soukromoprávních a veřejnoprávních vztahů. Vzhledem ke struktuře rodného čísla to znamená, že tím člověk sděluje informace o svém pohlaví a datu narození, a to i v případech, kdy se to nemusí jevit potřebným. To ovšem není ani tak otázka struktury rodného čísla, nýbrž jeho používání. Řešení nemůže spočívat v soudem vyvolané změně podoby rodných čísel, ale v systémové, zákonodárcem přijaté úpravě, která poskytne ochranu soukromí fyzických osob při současném zajištění jejich spolehlivé identifikace. Toto systémové řešení již přitom je na legislativní úrovni připravováno s tím, že od užívání rodného čísla má být postupně upouštěno, což se začíná promítat i v již přijaté právní úpravě [viz např. § 5 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 10 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech]. 47. Na uvedeném nic nemění ani argumentace, že pohlaví, které lze dovodit z rodného čísla, nemusí vždy odpovídat pohlaví, s nímž se člověk vnitřně identifikuje. Navrhovatel ve svém návrhu argumentoval požadavkem respektu k pohlavní sebeidentifikaci (někdy označované jako právo na genderovou identitu), která má jako součást práva na sebeurčení a osobní autonomii nacházet své ústavní zakotvení v čl. 7 odst. 1 Listiny, který zaručuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Podle navrhovatele tím čl. 7 odst. 1 Listiny zaručuje také právo navenek projevovat svou pohlavní identitu – stabilně prožívanou příslušnost k jinému pohlaví, než jaké bylo jednotlivci přiřazeno dle biologických rysů. 48. Smyslem napadeného ustanovení upravujícího rodné číslo žen ovšem není prezentace toho, s jakým pohlavím se nositel rodného čísla identifikuje. Informace o pohlaví člověka, kterou lze z rodného čísla dovodit, odpovídá pohlaví úřednímu (přiřazenému při narození nebo po zákroku podle § 29 odst. 1 občanského zákoníku) a o vnitřních pocitech člověka nevypovídá vůbec nic. Nejde tedy o to, že by pohlaví v rodném čísle bylo v rozporu s vnitřními pocity člověka, zkrátka jen obsahuje informace o jiných skutečnostech, než je nositelova „pohlavní identita“. Tím, že stát v rodném čísle určitým způsobem zachytává informaci o pohlaví jednotlivce, nikterak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe jednotlivec nahlíží nebo nahlížet má. 49. Dospěl-li Ústavní soudÚstavní soud výše k závěru, že ústavnímu pořádku neodporuje, obsahuje-li rodné číslo informace o pohlaví jeho nositele, učinil tak mimo jiné proto, že tato informace může být v určitých případech potřebná z hlediska plnění funkcí státu. Ovšem potřebná je právě informace o pohlaví, které stát eviduje a jež vychází z obecně chápaného významu pohlaví v České republice. Výše uvedené příklady, v nichž je mezi muži a ženami právně či fakticky činěn rozdíl, to názorně ukazují. Veškeré uvedené příklady rozlišování mužů a žen mají svůj důvod a svůj původ v odlišných biologických charakteristikách mužů a žen, od nichž se určuje pohlaví a pro které se rozlišování mezi muži a ženami může v některých případech jevit žádoucí či nezbytné. Rozlišování pohlaví v rodném čísle na tuto právní realitu, a nepřímo i realitu společenskou, navazuje. 50. Naopak informace o tom, s jakým pohlavím se jednotlivec vnitřně identifikuje, je z hlediska uvedených příkladů v zásadě bezvýznamná a odlišné zacházení s lidmi podle této charakteristiky by postrádalo objektivní a rozumné důvody, které k odlišnému zacházení ústavní pořádek vyžaduje, jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 42/04. V průběhu řízení nebylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu předloženo logické vysvětlení toho, k čemu by mělo sloužit dělení lidi na ty, kteří se identifikují jako muž, a na ty, kteří se identifikují jako žena. Takové kategorie nemají původ v právní ani společenské realitě. 51. Tak např. respektuje-li se v České republice oprávněný zájem na provádění určitých úkonů zasahujících do intimní sféry dotčených osob osobou stejného pohlaví (nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 309/16), jeví se poněkud obtížná argumentace, že tento zájem je respektován, je-li prohlídce přítomna osoba opačného pohlaví, která se ovšem identifikuje s pohlavím kontrolované osoby. Stejně problematickým by se stal případ dámských kupé, u nichž by se na jednu stranu akceptovalo, že slouží k navození pocitu bezpečí pasažérek (viz tiskovou zprávu Veřejného ochránce práv ze dne 16. 3. 2018, dostupnou na https://www.ochrance.cz), který ale údajně není narušen přítomností mužů, již se identifikují jako ženy. Smysl ženských věznic, do nichž by byly umísťovány i osoby mužského pohlaví, jež se toliko identifikují jako ženy, by také byl poněkud nejasný, stejně jako je nejasné, jak původního účelu v podmínkách navozených případným derogačním nálezem Ústavního souduÚstavního soudu založeným na argumentaci navrhovatele dosáhnout. Totéž platí o prohlídkách dle trestního řádu (výše zmíněný § 83b odst. 3 trestního řádu), ale i o oddělených šatnách, sprchách, toaletách atd. 52. Je tedy logické, že rodné číslo obsahuje informaci o pohlaví, které stát eviduje, přičemž taková informace může být z hlediska fungování státu i společnosti užitečná, zatímco informace o „pohlavní identitě“, která pro stát nemá objektivní, smysluplné využití, zůstává mimo státní dosah či evidenci, neboť pro tuto evidenci chybí rozumný důvod. 53. Zároveň je potřeba uvést, že ačkoli se v souladu s čl. 7 odst. 1 Listiny, který garantuje nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, může každý identifikovat a vnímat svou osobu, jakkoli si přeje, neznamená to, že by stát nemohl evidovat informace objektivního charakteru, s nimiž člověk z jakéhokoli důvodu nesouhlasí nebo jsou mu nepříjemné. Jinými slovy, identifikuje-li se někdo – jako v tomto případě navrhovatel – vnitřně jako osoba tzv. neutrálního pohlaví, neznamená to, že stát nemůže v rodném čísle evidovat objektivní informaci, že pohlaví nositele je mužské, a to i přesto, že by nositel rodného čísla vnímal tuto realitu jako vůči jeho vlastním pocitům protichůdnou. Oporu pro takový závěr by Ústavní soudÚstavní soud musel nalézt v jiných ustanoveních ústavního pořádku, jak tomu je např. u národnosti, k níž čl. 3 odst. 2 Listiny výslovně stanoví, že „každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti“, přičemž se zakazuje „jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování“. Pohlaví ani jeho genderové vyjádření v podobě práva na genderovou identitu nicméně v ústavním pořádku tímto způsobem subjektivizovány nejsou. 54. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud za účelem poskytnutí určité perspektivy podotýká, že zatímco v jednom státě může být trvání na subjektivizaci kategorií majících původně jisté objektivní zakotvení vnímáno jako projev moderního právního státu respektujícího lidská práva, v jiných státech a za jiných kulturních podmínek a historických zkušeností naopak může vzbuzovat pochybnosti co do jeho souladu s mezinárodními závazky na ochranu lidských práv. Tak např. dle Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva Finsko porušilo čl. 25 ve spojitosti s čl. 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech tím, že finský Nejvyšší správní soud při rozhodování o tom, kdo může volit do sámského parlamentu, vyloučil jakákoli objektivní kritéria, která sámský parlament za účelem ochrany vlastních tradic stanovil, a místo nich se zaměřil na to, zda je vlastní vnímání jednotlivce jako náležejícího do sámské menšiny „dostatečně silné“ (viz názory Výboru vyjádřené dne 1. 11. 2018 ve věci oznámení č. 2668/2015). Dle Výboru totiž Sámové mají právo stanovit si taková volební pravidla, která zajistí účinnou ochranu jejich kultury a způsobu života, což finský Nejvyšší správní soud vyloučením objektivních kritérií znemožnil. 55. Existují-li tedy objektivní důvody, pro které je vhodné určitou informaci evidovat, a tak tomu v případě pohlaví je, nelze z práva na soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny dovodit právo, aby v případě, že je někomu tato informace nepříjemná, ji stát neevidoval, případně místo ní evidoval informaci neodpovídající realitě, neboť by to zcela popřelo smysl toho, proč k její evidenci vůbec dochází. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 odst. 1 Listiny nelze zaměňovat s právem na to, aby realita byla jiná, než je, tedy s právem na jakousi fikci. Z povahy věci zde už totiž vůbec nelze hovořit o soukromí. Názorně to jde vidět i u další informace, kterou lze z rodného čísla dovodit. Stejně jako se člověk, který je (úředně) mužem, nemůže domáhat toho, aby rodné číslo tuto informaci neneslo, jen z toho důvodu, že mu je nepříjemná, nemůže se domáhat ani toho, aby rodné číslo neneslo údaj o datu narození (či dokonce aby v něm evidované datum narození bylo jiné), s odůvodněním, že neodpovídá jeho vlastní představě o svém stáří. 56. V neschváleném návrhu derogačního nálezu bylo ve vztahu k čl. 7 odst. 1 Listiny argumentováno i nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), v němž Ústavní soudÚstavní soud vyložil, že „právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém“, a nálezem sp. zn. Pl. ÚS 7/15 ze dne 14. 6. 2016 (N 110/81 SbNU 729; 234/2016 Sb.), v němž Ústavní soud doplnil, že právo na soukromí zahrnuje „garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování o sobě samém, včetně rozhodování o uspořádání vlastního života“. Ačkoli se argumentace těmito nálezy týkala primárně § 29 odst. 1 občanského zákoníku, lze i v souvislosti s napadeným ustanovením zákona o evidenci obyvatel pro úplnost poukázat na kontext, v němž byly citované nálezy Ústavního souduÚstavního soudu přijaty. Názorně totiž ukazují dosah práva na soukromí. 57. Nález sp. zn. Pl. ÚS 24/10 se týkal shromažďování a využívání provozních a lokalizačních údajů o telekomunikačním provozu, přičemž Ústavní soudÚstavní soud na větu, podle níž „právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém“, navázal větou: „Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům.“ Šlo tedy o zpřístupnění skutečností týkajících se soukromí jednotlivce, nikoli o to, zda má jednotlivec právo na to, aby tyto skutečnosti byly jiné či byly jako jiné vnímány. 58. Ve věci sp. zn. Pl. ÚS 7/15 pak Ústavní soudÚstavní soud řešil ústavnost překážky individuálního osvojení dítěte spočívající v registrovaném partnerství. Ústavní soudÚstavní soud vzal tehdy v úvahu, že osoby žijící v registrovaném partnerství mají nesporné právo na ochranu soukromí, přičemž „tato ochrana a respektování ze strany státu ... nemohou být zcela naplněny, pokud bude i nadále docházet ke stigmatizaci těchto osob tím, že zákon zcela vylučuje, aby se některá z nich vůbec ucházela o osvojení dítěte“. Ani v tomto případě tedy nešlo o právo na jakousi fikci – Ústavní soudÚstavní soud nevyslovil, že by stát měl předstírat, že osoba usilující o osvojení dítěte v registrovaném partnerství nežije. Podstatou bylo, že registrované partnerství nemá jít dotyčnému k tíži. 59. Oba nálezy ukazují ústavně relevantní otázky, které mohou ve vztahu k pohlaví z čl. 7 odst. 1 Listiny vyvěrat. V intencích úvah vyslovených v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 (a v mnoha dalších) je to, stručně řečeno, otázka, komu a v jakých případech je člověk povinen své pohlaví sdělovat. Tato otázka může být relevantní i v kontextu rodného čísla, jak už Ústavní soudÚstavní soud poukázal výše. Ve světle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 7/15 je pak ústavním požadavkem, aby informace o pohlaví nešla nikomu k tíži, resp. aby pohlaví nevedlo k neodůvodněným rozdílům. Jde tak o to, co už Ústavní soudÚstavní soud také opakovaně zmínil, tedy že odlišné zacházení na základě pohlaví musí obstát ve světle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny. 60. Vůči navrhovateli pak je možno pro úplnost uvést, že ani tato argumentace navrženého derogačního nálezu nebyla činěna v jeho prospěch. Jakkoli se totiž návrh nálezu opíral o právo na soukromí, vnitřní sebeurčení a osobní autonomii člověka, činil tak jen ve vztahu k lidem s diagnostikovanou pohlavní inkongruencí a požadovaný respekt k sebeurčení, sebeidentifikaci a osobní autonomii byl poněkud relativizován tím, že tyto hodnoty měly být respektovány jen do té míry, v jaké se je podaří přiřadit k jedné ze dvou kategorií (mužů a žen). Identifikuje-li se člověk jako příslušník třetího či neutrálního pohlaví, srovnatelné ochrany se mu již dostat nemělo. Jinými slovy, vnitřní pocity člověka měly být respektovány, ale jen v rozsahu, v němž člověk ze společnosti příliš nevybočuje. K takovému právnímu názoru se Ústavní soudÚstavní soud přihlásit nemůže. Respekt k soukromí podmíněný (několikaletým) znaleckým zkoumáním navíc není respektem, sebeurčení závislé na psychiatrické diagnóze není sebeurčením a osobní autonomie, jejímuž projevu musí dát průchod souhlas lékaře, není autonomií. 61. Jde-li o navrhovatelem odkazované rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, Ústavní soudÚstavní soud poznamenává, že má o přenositelnosti některých Evropským soudem pro lidská práva vyslovených závěrů stran pohlaví do prostředí českého právního řádu značné pochybnosti. V tomto řízení nicméně Ústavní soudÚstavní soud nemá prostor se k této problematice podrobněji vyjádřit, neboť judikatura Evropského soudu pro lidská práva se týkala právně i skutkově odlišných případů. Ústavní soudÚstavní soud tímto nálezem řešil jen podobu rodného čísla, a to k návrhu, jehož vyhověním by došlo pouze k tomu, že by z rodného čísla nebylo pohlaví jeho nositele rozpoznatelné. Vztahu rodného čísla a změny pohlaví (z mužského na ženské) se doposud věnoval pouze zamítavý rozsudek ve věci Hämäläinen proti Finsku ze dne 16. 7. 2014, stížnost č. 37359/09. Evropský soud pro lidská práva dosud nevyslovil, že by z rodných čísel (či srovnatelných identifikátorů) pohlaví rozpoznatelné být nesmělo. Stejně tak Evropský soud pro lidská práva dosud nevyslovil, že by jednotlivci muselo být bez ohledu na jeho pohlaví umožněno, aby jeho rodné číslo vyjadřovalo, že má „třetí“ či „neutrální pohlaví“, s nímž se identifikuje navrhovatel v této věci. VI. Závěr 62. Z uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud návrh podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jako nedůvodný zamítl. 63. Ústavní soudÚstavní soud tímto nálezem vyslovil právní závěr, že je v souladu s ústavním pořádkem, lze-li z rodného čísla dovodit pohlaví jeho nositele. Tento závěr neomezuje zákonodárce v možnosti zvolit strukturu rodného čísla odlišně. Stejně tak sám o sobě neomezuje zákonodárce ve vztahu k právní úpravě určování či změny pohlaví, které je z rodného čísla identifikovatelné. Ústavní soudÚstavní soud od počátku své existence dbá na to, aby se držel své úlohy, kterou je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Opakovaně se proto v minulosti snažil zdůraznit, že řešení základních otázek týkajících se člověka jako biologického druhu, jeho života a jeho vztahů náleží Parlamentu České republiky [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 10/15 ze dne 19. 11. 2015 (N 197/79 SbNU 229; 44/2016 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 6/20 ze dne 15. 12. 2020 (47/2021 Sb.)]. Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu, a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaromír Jirsa, Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček, David Uhlíř a Jiří Zemánek.
Vyhláška č. 111/2022 Sb.	Vyhláška č. 111/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 572/2020 Sb. Vyhlášeno 5. 5. 2022, datum účinnosti 1. 9. 2022, částka 55/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb. * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky č. 310/2018 Sb. * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 111 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 572/2020 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 112, § 161c odst. 2 písm. b) a § 170 písm. f) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 101/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky č. 74/2005 Sb. Čl. I Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 109/2011 Sb., vyhlášky č. 279/2012 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 163/2018 Sb., vyhlášky č. 196/2019 Sb. a vyhlášky č. 423/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 2. V § 2 odst. 3 písmeno b) zní: „b) pravidelnou docházkou přihlášení k zájmovému vzdělávání, které není pravidelnou denní docházkou a které se koná po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování pravidelně s výjimkou období školních prázdnin alespoň jednou za 1. týden v rozsahu alespoň 1 hodiny, nebo 2. 2 týdny v rozsahu alespoň 2 hodin,“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky č. 310/2018 Sb. Čl. II Vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, ve znění vyhlášky č. 572/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmena b) a c) znějí: „b) ve středisku volného času 1. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání, které se konají v rozsahu nejvýše 3 hodiny týdně v průměru po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování s výjimkou období školních prázdnin, 2. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání, které se konají v rozsahu více než 3 hodiny týdně v průměru po dobu nejméně 5 po sobě jdoucích měsíců v období školního vyučování s výjimkou období školních prázdnin, 3. 1 dítě, 1 žák, 1 student, který je přijat k 1 nebo více táborům, a to na dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů, c) 1 žák ve školním klubu, který se vzdělává v základní škole, v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře a který je přijat k 1 nebo více zájmovým, výchovným, rekreačním nebo vzdělávacím činnostem s pravidelnou 1. denní docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání, 2. docházkou podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání,“. 2. V § 1 písm. d) se slova „kteří jsou přijati“ nahrazují slovy „který je přijat“ a na konci textu písmene se doplňují slova „podle vyhlášky upravující zájmové vzdělávání“. 3. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „ , kterému středisko volného času zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti“ nahrazují slovy „ve středisku volného času“. 4. V § 2 odst. 3 písm. d) se slova „ , kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti“ nahrazují slovy „ve školním klubu“. 5. V § 2 se odstavec 7 zrušuje. 6. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „školských zařízení uvedených v písmenu b)“ nahrazují slovy „zařízení školního stravování, školní družiny a táboru u středisek volného času“. 7. V § 4 odst. 1 písm. b) se slovo „školských“ zrušuje a slova „školních družin“ se nahrazují slovy „školní družiny“. 8. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Krajský normativ pro jednotku výkonu podle § 1 písm. b) bodu 3 se stanoví z krajského normativu pro jednotku výkonu podle § 1 písm. b) bodu 2 opravným koeficientem, který nesmí být vyšší než 0,25.“. 9. V § 7 odst. 1 se za slova „až 4“ vkládají slova „a 6“. 10. Příloha „Minimální personální zabezpečení k zajištění vzdělávání a školských služeb poskytovaných školskými zařízeními zřizovanými krajem, obcí nebo svazkem obcí“ se zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2022, s výjimkou ustanovení čl. II, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Mgr. Gazdík v. r.
Vyhláška č. 110/2022 Sb.	Vyhláška č. 110/2022 Sb. Vyhláška o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy Vyhlášeno 5. 5. 2022, datum účinnosti 15. 5. 2022, částka 54/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny * § 3 - Suroviny vymezující pokročilý biometan * § 4 - Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin * § 5 - Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny * § 6 - Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy * § 7 - Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu * § 8 - Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 5. 2022 110 VYHLÁŠKA ze dne 29. dubna 2022 o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů a kritérií udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasy Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. a), e), i) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů využívajících biomasubiomasu a biokapaliny, b) způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanubiometanu, c) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a biometanubiometanu a o způsobu výroby tohoto paliva, d) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, e) kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny a paliva z biomasypaliva z biomasy a f) suroviny vymezující pokročilý biometanpokročilý biometan. § 2 Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů využívajících biomasubiomasu a biokapaliny pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, výrobu tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo výrobu biometanubiometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. § 3 Suroviny vymezující pokročilý biometan Suroviny vymezující pokročilý biometanpokročilý biometan jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 4 Způsoby využití podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu z biomasy a biokapalin (1) Při výrobě podporované elektřiny je a) biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasybiomasy, nebo 2. spalováním bioplynubioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, b) biokapalina využívána v procesu spalování, c) kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu spalování. (2) Při výrobě podporovaného tepla je a) biomasa využívána 1. v procesu samostatného spalování nebo zplyňování pevné biomasybiomasy, 2. spalováním bioplynubioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace, nebo 3. v procesu současného spalování obnovitelného zdrojeobnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje (dále jen „společné spalování“); za společné spalování se nepovažují případy, kdy je výroba tepla možná jen prostřednictvím iniciačního zažehnutí nezbytného množství jiného paliva a spalování nevytříděného komunálního odpadu, b) biokapalina využívána v procesu spalování. (3) Podle toho, zda se palivo spaluje v jednom kotli nebo v samostatných kotlích, se společné spalování podle odstavce 2 rozlišuje na a) společné spalování v zařízeních, kde dochází k mísení různých druhů paliva v jednom topeništi, nebo před vstupem do topeniště, přičemž fyzikálně je možné rozlišit energii vzniklou spálením směsi pouze na základě parametrů jednotlivých složek paliva, jakými jsou například hmotnostní podíl, vlhkost, výhřevnost, obsah popelovin, poměr uhlíku a dusíku (dále jen „spoluspalování“), nebo b) společné spalování v zařízeních, kde dochází ke spalování různých druhů paliv odděleně v samostatných kotlích nebo jiných zařízeních, dodávajících vyrobené teplo do společné parní sběrnice, ze které se uskutečňuje odběr tepla pro výrobu elektřiny a tepla v jednom nebo více parních turbosoustrojích (dále jen „paralelní spalování“). (4) Při výrobě podporovaného biometanubiometanu je a) biomasabiomasa využívána v procesu úpravy bioplynubioplynu vzniklého v procesu anaerobní fermentace na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu, nebo b) kalový plyn nebo skládkový plyn využíván v procesu úpravy na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu. § 5 Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro biokapaliny (1) Za kritéria udržitelnosti pro biokapaliny se považují kritéria udržitelnosti stanovená pro biopaliva nařízením vlády upravujícím kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. (2) Úspora emisí skleníkových plynů pro biokapaliny se stanoví postupem pro výpočet úspory skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliv podle nařízení vlády upravujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, se zahrnutím výpočtu přeměny energie na výrobu elektřiny nebo výrobu tepla a chlazení, podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biokapaliny oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně a) 50 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu 5. října 2015 nebo dříve, b) 60 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, c) 65 % v případě biokapalin vyráběných v zařízení, které bylo uvedeno do provozu od 1. ledna 2021. (4) Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě biokapalin používaných k výrobě a) elektřiny hodnota ECF(e) ve výši 183 g CO2eq/MJ, nebo b) tepla a vytápění nebo chlazení hodnota ECF(h&c) ve výši 80 g CO2eq/MJ. § 6 Kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy (1) Pro paliva z biomasypaliva z biomasy platí a) kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, jedná-li se o zemědělskou nebo lesní biomasubiomasu, a b) úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 4. (2) Kritéria úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasypaliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků, které nepocházejí ze zemědělství, akvakultury, rybolovu nebo lesnictví a nejedná se o tuhý komunální odpad, jsou stanovena v odstavci 4. (3) Pro paliva z biomasypaliva z biomasy vyrobená z odpadu nebo zbytků pocházejících ze zemědělství se použijí kritéria úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 4 a kritéria udržitelnosti stanovená nařízením vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot. (4) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasypaliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva musí činit nejméně a) 50 % v případě výrobny biometanuvýrobny biometanu, která byla uvedena do provozu 5. října 2015 nebo dříve, pokud je vyrobený biometanbiometan spotřebovaný v odvětví dopravy, b) 60 % v případě výrobny biometanuvýrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, pokud je vyrobený biometanbiometan spotřebovaný v odvětví dopravy, c) 65 % v případě výrobny biometanuvýrobny biometanu, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021, pokud je vyrobený biometanbiometan spotřebovaný v odvětví dopravy, d) 70 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny teplavýrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025, e) 80 % v případě výrobny elektřiny nebo výrobny teplavýrobny tepla, která byla uvedena do provozu od 1. ledna 2026. (5) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu paliva z biomasypaliva z biomasy oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva se stanoví a) jako standardizovaná hodnota úspory emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasypaliva z biomasy a způsob výroby uvedený v části A. přílohy č. 4 k této vyhlášce, rovná-li se hodnota el pro tato paliva z biomasypaliva z biomasy vypočítaná v souladu s částí B. bodem 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce nule nebo je nižší než nula, b) výpočtem podle metodiky pro paliva z biomasypaliva z biomasy uvedené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce, nebo c) jako součet dílčích emisí vypočtených pomocí vzorců uvedených v části B. bodě 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce, kde pro některé dílčí emise mohou být použity rozložené standardizované hodnoty uvedené v části C. přílohy č. 4 k této vyhlášce a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v části B. přílohy č. 4 k této vyhlášce. (6) Pro výpočet úspory emisí skleníkových plynů se jako hodnota emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenčního fosilního paliva ECF použije v případě paliv z biomasypaliv z biomasy používaných a) k výrobě elektřiny hodnota ECF(el) ve výši 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo ve výši 212 g CO2eq/MJ elektřiny podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, b) k výrobě užitečného teplaužitečného tepla, jakožto i k výrobě tepla nebo chlazení hodnota ECF(h) ve výši 80 g CO2eq/MJ tepla, c) k výrobě tepla, u nichž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, hodnota ECF(h) ve výši 124 g CO2eq/MJ tepla, d) v odvětví dopravy hodnota ECF(t) ve výši 94 g CO2eq/MJ. § 7 Stanovení podílu biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu Pokud výrobcevýrobce nebo výrobcevýrobce tepla neprokáže skutečný podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu, má se za to, že podíl biologicky rozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na jeho celkovém energetickém obsahu je 60 %. Zbývající podíl 40 % tvoří biologicky nerozložitelná část. § 8 Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva (1) Dovozce paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, výrobcevýrobce paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin a odběratel paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy pro každou fakturovanou dodávku paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin podle vzoru uvedeného v části A. v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce, výrobcevýrobce tepla nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu uchovává vyhotovené dokumenty a záznamy podle vzoru uvedeného v části B. přílohy č. 3 k této vyhlášce pro každou fakturovanou dodávku paliva. (3) Je-li výrobcevýrobce paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, dodavatel paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, odběratel paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin současně výrobcemvýrobcem, výrobcemvýrobcem tepla nebo výrobcem biometanuvýrobcem biometanu, uchovává k jím vyrobenému a současně jím pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu spotřebovanému palivu z biomasypalivu z biomasy nebo biokapalin vyhotovené dokumenty a záznamy podle přílohy č. 3 k této vyhlášce souhrnně za kalendářní měsíc. § 9 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 477/2012 Sb., o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání dokumentů, se zrušuje. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. května 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů využívajících biomasu a biokapaliny a suroviny vymezující pokročilý biometan Tabulka č. 1 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 4 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 písm. a) bodech 1 a 3 a § 4 odst. 2 písm. b) \| Podpora elektřiny\| Podpora tepla ---\|---\|--- Druhy podporované biomasy a biokapalin\| Proces4\| Proces4 Kategorie 1 a)\| cíleně pěstované plodiny1, které jsou primárně určeny k energetickému využití, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy2\| O\| O, S, P b)\| cíleně pěstované energetické dřeviny1, tj. dřeviny vypěstované mimo lesní půdu, jejichž hmota nadzemní části je využita k energetickým účelům, případně upravené pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy2\| O\| O, S, P c)\| ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasybiomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem a)\| O\| O, S, P d)\| ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasybiomasy kategorie 1 této tabulky uvedená pod písmenem b)\| O\| O Kategorie 2 a) \| sláma obilovin a olejnin, sláma kukuřice na zrno, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P b)\| znehodnocené zrno potravinářských obilovin a semeno olejnin, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P c)\| ostatní rostlinná pletiva, celé rostliny a části rostlin včetně sena, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P d)\| rostliny uvedené v nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, avšak pouze v případě, pokud se jedná výlučně o využití biomasybiomasy vzniklé odstraněním těchto rostlin na jejich stávajících stanovištích, včetně vedlejších a zbytkových produktů z jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P e)\| travní hmota z údržby trvalých porostů, z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod. a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P f) \| kaly z čistíren odpadních vod, vzniklé v aeračních nádržích při biologickém zpracování odpadních vod nebo při biologickém procesu čištění, a separovaných sedimentací nebo flotací, s vyloučením ostatních kalů a usazenin z vodních těles\| O, B\| O, S, P, B g)\| kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B h)\| zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B i)\| zbytkové produkty z destilace lihu, výpalky a obdobné rostlinné zbytky a vedlejší produkty z rostlin, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B j)\| rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B k) \| alkoholy vyráběné z biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B I)\| kompost nevyhovující jakostí nebo určený k energetickému využití a vyplozené substráty z pěstování hub v podobě energetického kompostu včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy, zbytkový digestát z bioplynových stanic\| O, B\| O, S, P, B m) \| biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven\| O, B\| O, S, P, B n)\| biologicky rozložitelná část komunálního odpadu včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O o) \| zbytková hmota z těžby dřeva, tzv. nehroubí, tj. dřevo do průměru 7 cm a zbytkové produkty z jejího zpracování včetně kořenů (pařezů), biomasabiomasa vzniklá v lese z probírek a prořezávek, dřevní hmota z údržby veřejné a soukromé zeleně včetně tratí, vodotečí, rozvodů elektřiny a pod, a zbytkové produkty jejího zpracování, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P p)\| ostatní zbytková biomasabiomasa v podobě kalů z praní, čištění, extrakce, loupání, odstřeďování a separace, včetně zbytkové biomasybiomasy ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku, z mlékárenského, konzervárenského, cukrovarnického, pivovarnického a tabákového průmyslu, z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy, z pekáren a výroby cukrovinek, výroby alkoholických a nealkoholických nápojů a další obdobná biomasabiomasa, která je nevhodná ke spotřebě nebo pro další zpracování, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B q)\| použité dřevo, použité výrobky vyrobené ze dřeva a dřevěných materiálů, dřevěné obaly včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P r) \| ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasybiomasy kategorie 2 této tabulky uvedená pod písmeny a) až e), l) až n) a p)\| O\| O, S, P Kategorie 3 a)\| vlákninové kaly vznikající v sedimentačních nádržích při čištění odpadních vod z produkce papíru a celulózy separované sedimentací nebo flotací, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B b)\| deinkingové kaly, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B c)\| zbytková biomasabiomasa z kožedělného a textilního průmyslu, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejího zpracování a včetně její úpravy pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B d) \| druhotně nevyužitý papír a lepenka, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B e)\| výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky, výměnová vlákna, včetně vedlejších a zbytkových produktů jeho zpracování a včetně jeho úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B f)\| sulfátový, sulfitový výluh, surové tálové mýdlo, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O, B\| O, S, P, B g)\| zbytková dřevní hmota vznikající při výrobě celulózy včetně kůry, včetně vedlejších produktů z jejího zpracování a včetně jejích úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P h)\| odřezky ze dřeva určené pro materiálové využití, včetně vedlejších a zbytkových produktů jejich zpracování a včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| O\| O, S, P i)\| štěpka vzniklá při pilařském zpracování odkorněného a neodkorněného dřeva\| O\| O, S, P j)\| ušlechtilá paliva3 vyrobená z biomasybiomasy kategorie 3 této tabulky uvedená pod písmeny a) a c) až h)\| O\| O, S, P Vysvětlivky k tabulce č. 1: 1 Cíleně pěstovanými plodinami nebo dřevinami se rozumí rychle rostoucí plodiny a dřeviny určené pro energetické využití. 2 Úpravou pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy se rozumí např. balíkování, štěpkování, řezání a mletí biomasybiomasy. 3 Ušlechtilým palivem se rozumí pelety a brikety. 4 Kategorie v procesu O1, O2 a O3 – kategorie v procesu spalování nebo zplyňování pouze paliva z biomasypaliva z biomasy S1, S2 a S3 - kategorie v procesu spoluspalování paliva z biomasypaliva z biomasy a neobnovitelného zdroje P1, P2 a P3 - pro kategorie v procesu paralelního spalování biomasybiomasy a neobnovitelného zdroje B1, B2 a B3 - kategorie v procesu spalování biokapalin Tabulka č. 2 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b). \| Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu ---\|--- Druhy podporované biomasy\| Proces4 Vstupní suroviny pro výrobu pokročilého bioplynubioplynu a biometanubiometanu – kategorie A\| a)\| řasy, pokud jsou pěstovány na pevnině ve vodních nádržích či fotobioreaktorech\| AF b)\| podíl biomasybiomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.\| AF, U5 c)\| biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1357/2014, směrnice Komise (EU) 2015/1127, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 z domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice.\| AF d)\| podíl biomasybiomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne suroviny uvedené v části B této tabulky\| AF \| 1\\. zbytky/odpady a zbytkové vody z rafinace rostlinných olejů1\| AF \| 2\\. zbytky/odpady z výroby lihu1\| AF \| 3\\. zbytky/odpady ze zpracování brambor1\| AF \| 4\\. zbytky/odpady ze zpracování cukrové řepy1\| AF \| 5\\. zbytky/odpady z pekařské výroby1\| AF \| 6\\. zbytky/odpady z výroby piva1\| AF \| 7\\. zbytky/odpady ze zpracování obilí, ovoce a zeleniny1\| AF \| 8\\. zbytky/odpady ze zpracování živočišných produktů1\| AF \| 9\\. jiný biologicky rozložitelný odpad podle zákona o odpadech s výjimkou odpadů pod písmeny b) a c)\| AF e)\| sláma\| AF f) \| mrva\| \| 1\\. hnůj slamnatý hovězí\| AF \| 2\\. hnůj slamnatý vepřový\| AF \| 3\\. močůvka\| AF \| 4\\. kejda hovězí\| AF \| 5\\. kejda vepřová\| AF \| 6\\. trus opeřenců\| AF \| 7\\. trus opeřenců s podestýlkou\| AF g)\| kal z čistíren odpadních vod\| AF,U6 h)\| odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů\| AF i)\| dehet z tálového oleje\| AF j)\| surový glycerin\| AF k)\| bagasa\| AF l)\| matoliny a vinné kaly\| AF m)\| ořechové skořápky\| AF n)\| plevy\| AF o)\| kukuřičné klasy zbavené zrn\| AF p)\| podíl biomasybiomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin a tálový olej\| AF q)\| další nepotravinářské celulózové vláknoviny2\| AF r) \| další lignocelulózové vláknoviny3, s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva\| AF Vstupní suroviny pro výrobu bioplynubioplynu a biometanubiometanu – kategorie B\| a)\| použitý kuchyňský olej\| AF b) \| živočišné tuky kategorií 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění\| AF Vysvětlivky k tabulce č. 2: 1 Nevyužitelné pro výrobu potravin nebo krmiv. 2 Nepotravinářskou celulózovou vláknovinou se rozumí suroviny složené především z celulózy a hemicelulózy, které mají nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě. 3 Lignocelulózovou vláknovinou se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasabiomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví. 4 Kategorie v procesu AF – anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplynbioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu. U - úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu. 5 Úprava skládkového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (skládkový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanubiometanu). 6 Úprava kalového plynu na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu (kalový plyn může být využit pouze pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu biometanubiometanu). Tabulka č. 3 - Procesy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) bod 2, § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 a § 4 odst. 4 písm. a) a b). \| Podpora elektřiny, podpora tepla a podpora biometanu ---\|--- Druhy podporované biomasy\| Proces2 Vstupní suroviny pro výrobu ostatního bioplynubioplynu a biometanubiometanu\| a)\| kukuřice a kukuřičná siláž\| AF b)\| jetel, vojtěška a jiné víceleté pícniny nebo jejich směsi\| AF c)\| ostatní plodiny pěstované na orné půdě kromě plodin uvedených pod písmeny a) a b)\| AF d)\| travní hmota z trvalých travních porostů (včetně senáže), využitelná ke krmení hospodářských zvířat\| AF e)\| biomasabiomasa z údržby veřejné i soukromé zeleně, včetně údržby vodních vodotečí, ochranných pásem apod., ostatní rostlinná pletiva, rostliny a části rostlin, včetně jejich úprav pro přepravu ke konečnému spotřebitelispotřebiteli biomasybiomasy\| AF f)\| statková hnojiva vyjma vedlejších živočišných produktů nespadající do kategorie A\| AF g)\| kafilerní tuk pouze kategorie 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění\| AF h)\| masokostní moučka pouze kategorie 2 a 3 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění\| AF i)\| rostlinné oleje a živočišné tuky s výjimkou živočišných tuků kategorie 1 a 2 podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění\| AF j)\| zpracované produkty pocházející z živočišných materiálů kategorie 2 a 3, podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění,, nezpracovaných živočišných materiálů, kalů z praní a čištění živočišných tkání kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, mléka, mleziva a obsahu trávicího traktu z něj vyjmutého, vše kategorie 3, podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, v případě těchto materiálů kategorie 2 podle uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady, tj. pouze pokud jsou předem tepelně zpracovány\| AF k)\| zbytkový jedlý olej a tuk, směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky\| AF l)\| zbytky z/ze nespadající do kategorie A1\| \| 1\\. rafinace rostlinných olejů\| AF \| 2\\. zpracování cukrové řepy\| AF \| 3\\. zpracování brambor\| AF \| 4\\. výroby lihu\| AF \| 5\\. pekařské výroby\| AF \| 6\\. výroby piva\| AF \| 7\\. zpracování ovoce a zeleniny\| AF Vysvětlivky k tabulce č. 3: 1 Využitelné pro výrobu potravin nebo krmiv. 2 Kategorie v procesu AF - anaerobní fermentace, ze které vzniká bioplynbioplyn pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu. U – úprava na kvalitu a čistotu splňující kvalitativní parametry zemního plynu. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Vypočet emisí skleníkových plynů pro biokapaliny Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají podle níže uvedeného vzorce (E), který je nutno dále rozšířit o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení podle části i) až iv): E = eec \\+ el \\+ ep \\+ etd \\+ eu – esca – eccs – eccr,\| [g CO2eq/MJ] ---\|--- kde: E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; eec = emise z těžby nebo pěstování surovin; el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; ep = emise ze zpracování; etd = emise z přepravy a distribuce; eu = emise z používání daného paliva; esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu. i) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla: ηCh=Eηh ii) zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny: ηECel=Eηel kde EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného teplaužitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; iii) v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného teplaužitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: ηηηηECel=Eηel·Cel·ηelCel·ηel+Ch·ηh iv) v případě užitečného teplaužitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: ηηηηECh=Eηh·Ch·ηhCel·ηel+Ch·ηh, kde ECh = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného teplaužitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu; Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1). Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném tepleužitečném teple). Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teploužitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako: Ch=Th-T0Th,kde Th= teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného teplaužitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinů (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Dokumenty a záznamy o použitém palivu při výrobě energie z podporovaných obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva A) Prohlášení dovozce paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, výrobcevýrobce paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, dodavatele paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, odběratele paliva z biomasypaliva z biomasy a biokapalin, výrobcevýrobce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasypaliva z biomasy, dovozce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasypaliva z biomasy a prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliva z biomasypaliva z biomasy 218kB B) Prohlášení výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu 452kB C) Vzor čestného prohlášení podle čl. II bodu 18 přechodných ustanoveních zákona č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 776kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 110/2022 Sb. Pravidla pro vypočet emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy A. STANDARDIZOVANÉ HODNOTY ÚSPOR EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ PRO PALIVA Z BIOMASYPALIVA Z BIOMASY, JSOU-LI VYROBENA S NULOVÝMI ČISTÝMI EMISEMI UHLÍKU ZE ZMĚNY VE VYUŽÍVÁNÍ PŮDY Dřevní štěpka --- Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota Teplo\| Elektřina Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\| 1 až 500 km\| 91 %\| 87 % 500 až 2 500 km\| 87 %\| 81 % 2 500 až 10 000 km\| 78 %\| 67 % Nad 10 000 km\| 60 %\| 41 % Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\| 2 500 až 10 000 km\| 73 %\| 60 % Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\| 1 až 500 km\| 87 %\| 81 % 500 až 2 500 km\| 84 %\| 76 % 2 500 až 10 000 km\| 74 %\| 62 % Nad 10 000 km\| 57 %\| 35 % Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\| 1 až 500 km\| 90 %\| 85 % 500 až 2 500 km\| 86 %\| 79 % 2 500 až 10 000 km\| 77 %\| 65 % Nad 10 000 km\| 59 %\| 39 % Dřevní štěpka z kmenoviny\| 1 až 500 km\| 92 %\| 88 % 500 až 2 500 km\| 88 %\| 82 % 2 500 až 10 000 km\| 79 %\| 68 % Nad 10 000 km\| 61 %\| 42 % Dřevní štěpka z průmyslových zbytků\| 1 až 500 km\| 93 %\| 90 % 500 až 2 500 km\| 90 %\| 85 % 2 500 až 10 000 km\| 80 %\| 71 % Nad 10 000 km\| 63 %\| 44 % Dřevěné pelety* --- Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Úspory emisí skleníkových plynů –standardizovaná hodnota Teplo\| Elektřina Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví\| Situace 1\| 1 až 500 km\| 49 %\| 24 % 500 až 2 500 km\| 49 %\| 25 % 2 500 až 10 000 km\| 47 %\| 21 % Nad 10 000 km\| 40 %\| 11 % Situace 2a\| 1 až 500 km\| 72 %\| 59 % 500 až 2 500 km\| 72 %\| 59 % 2 500 až 10 000 km\| 70 %\| 55 % Nad 10 000 km\| 63 %\| 45 % Situace 3a\| 1 až 500 km\| 90 %\| 85 % 500 až 2 500 km\| 90 %\| 86 % 2 500 až 10 000 km\| 88 %\| 81 % Nad 10 000 km\| 81 %\| 72 % Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\| Situace 1\| 2 500 až 10 000 km\| 43 %\| 15 % Situace 2a\| 2 500 až 10 000 km\| 66 %\| 49 % Situace 3a\| 2 500 až 10 000 km\| 83 %\| 75 % Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol-s hnojením)\| Situace 1\| 1 až 500 km\| 46 %\| 20 % 500 až 10 000 km\| 44 %\| 16 % Nad 10 000 km\| 37 %\| 7 % Situace 2a\| 1 až 500 km\| 69 %\| 54 % 500 až 10 000 km\| 67 %\| 50 % Nad 10 000 km\| 60 %\| 41 % Situace 3a\| 1 až 500 km\| 87 %\| 81 % 500 až 10 000 km\| 84 %\| 77 % Nad 10 000 km\| 78 %\| 67 % Dřevěné brikety nebo pelety z výmladkových plantáží (topol – bez hnojení)\| Situace 1\| 1 až 500 km\| 48 %\| 23 % 500 až 10 000 km\| 46 %\| 20 % Nad 10 000 km\| 40 %\| 10 % Situace 2a\| 1 až 500 km\| 72 %\| 58 % 500 až 10 000 km\| 69 %\| 54 % Nad 10 000 km\| 63 %\| 45 % Situace 3a\| 1 až 500 km\| 90 %\| 85 % 500 až 10 000 km\| 87 %\| 81 % Nad 10 000 km\| 81 %\| 71 % Kmenovina\| Situace 1\| 1 až 500 km\| 49 %\| 24 % 500 až 2 500 km\| 49 %\| 25 % 2 500 až 10 000 km\| 47 %\| 21 % Nad 10 000 km\| 40 %\| 11 % Situace 2a\| 1 až 500 km\| 73 %\| 60 % 500 až 2 500 km\| 73 %\| 60 % 2 500 až 10 000 km\| 70 %\| 56 % Nad 10 000 km\| 64 %\| 46 % Situace 3a\| 1 až 500 km\| 91 %\| 86 % 500 až 2 500 km\| 91 %\| 87 % 2 500 až 10 000 km\| 88 %\| 83 % Nad 10 000 km\| 82 %\| 73 % Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu\| Situace 1\| 1 až 500 km\| 69 %\| 55 % 500 až 2 500 km\| 70 %\| 55 % 2 500 až 10 000 km\| 67 %\| 51 % Nad 10 000 km\| 61 %\| 42 % Situace 2a \| 1 až 500 km\| 84 %\| 76 % 500 až 2 500 km\| 84 %\| 77 % 2 500 až 10 000 km\| 82 %\| 73 % Nad 10 000 km\| 75 %\| 63 % Situace 3a\| 1 až 500 km\| 94 %\| 91 % 500 až 2 500 km\| 94 %\| 92 % 2 500 až 10 000 km\| 92 %\| 88 % Nad 10 000 km\| 85 %\| 78 % Vysvětlivky k tabulce „dřevěné pelety“: * Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet používá kotel na zemní plyn. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy, při nichž se pro dodávky procesního tepla používá kotel na dřevní štěpku, který je zásobován předsušenou štěpkou. Elektřina je do výrobny pelet dodávána z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky elektřiny a tepla do výrobny pelet používá kogenerační jednotka spalující plyn z předsušené štěpky. Zemědělské postupy --- Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Úspory emisí skleníkových plynů -standardizovaná hodnota Teplo\| Elektřina Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3\| 1 až 500 km\| 93 %\| 90 % 500 až 2 500 km\| 86 %\| 80 % 2 500 až 10 000 km\| 73 %\| 60 % Nad 10 000 km\| 48 %\| 23 % Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3\| 1 až 500 km\| 93 %\| 90 % 500 až 2 500 km\| 92 %\| 87 % 2 500 až 10 000 km\| 85 %\| 78 % Nad 10 000 km\| 74 %\| 61 % Slámové pelety\| 1 až 500 km\| 85 %\| 78 % 500 až 10 000 km\| 83 %\| 74 % Nad 10 000 km\| 76 %\| 64 % Brikety z bagasy\| 500 až 10 000 km\| 91 %\| 87 % Nad 10 000 km\| 85 %\| 77 % Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\| Nad 10 000 km\| 11 %\| \\- 33 % Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\| Nad 10 000 km\| 42 %\| 14 % Vysvětlivky k tabulce „zemědělské postupy“: Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). ** Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). Bioplyn na elektřinu* --- Systém výroby bioplynu\| Technologické řešení\| Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota Vlhká mrva1\| Situace 1\| Otevřený digestát2\| 94 % Uzavřený digestát3\| 240 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 85 % Uzavřený digestát\| 219 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 86 % Uzavřený digestát\| 235 % Celá rostlina kukuřice4\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 21 % Uzavřený digestát\| 53 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 18 % Uzavřený digestát\| 47 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 10 % Uzavřený digestát\| 43 % Biologický odpad\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 26 % Uzavřený digestát\| 78 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 21 % Uzavřený digestát\| 68 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 14 % Uzavřený digestát\| 66 % Vysvětlivky k tabulce „bioplynbioplyn na elektřinu“: * Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplynbioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplynbioplyn (ovšem bez úpravy na biometanbiometan). 1 Hodnoty pro výrobu bioplynubioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s kejdou. Uvažovaná hodnota esca se rovná – 45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. 2 Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí CH4 a N2O. Rozsah těchto emisí se mění v závislosti na podmínkách okolního prostředí, druzích substrátu a účinnosti digesce. 3 Uzavřeným skladováním se rozumí skladování digestátu vzniklého procesem digesce v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplynbioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanubiometanu. Součástí tohoto procesu nejsou žádné emise skleníkových plynů. 4 Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. Bioplyn na elektřinu – směs mrvy a kukuřice --- Systém výroby bioplynu\| Technologické řešení\| Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota Mrva – kukuřice 80% – 20%\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 45 % Uzavřený digestát\| 114 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 40 % Uzavřený digestát\| 103 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 35 % Uzavřený digestát\| 106 % Mrva – kukuřice 70% – 30%\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 37 % Uzavřený digestát\| 94 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 32 % Uzavřený digestát\| 85 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 27 % Uzavřený digestát\| 85 % Mrva – kukuřice 60% – 40%\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 32 % Uzavřený digestát\| 82 % Situace 2\| Otevřený digestát\| 28 % Uzavřený digestát\| 73 % Situace 3\| Otevřený digestát\| 22 % Uzavřený digestát\| 72 % Biometan pro přepravu* --- Systém výroby biometanu\| Technologické řešení\| Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota Vlhká mrva\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 72 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 94 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 179 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 202 % Celá rostlina kukuřice\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 17 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 39 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 41 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 63 % Biologický odpad\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 20 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 42 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 58 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 80 % Vysvětlivky k tabulce „biometanbiometan pro přepravu“: * Úspory emisí skleníkových plynů u biometanubiometanu se týkají pouze stlačeného biometanubiometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu ve výši 94 g CO2eq/MJ. Biometan – směsi mrvy a kukuřice* --- Systém výroby biometanu\| Technologické řešení\| Úspory emisí skleníkových plynů – standardizovaná hodnota Mrva – kukuřice 80% – 20%\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1\| 35 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2\| 57 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 86 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 108 % Mrva – kukuřice 70% – 30%\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 29 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 51 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 71 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 94 % Mrva – kukuřice 60% – 40%\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 25 % Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 48 % Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 62 % Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 84 % Vysvětlivky k tabulce „BiometanBiometan – směsi mrvy a kukuřice“: * Úspory emisí skleníkových plynů u biometanubiometanu se týkají pouze stlačeného biometanubiometanu ve vztahu k referenčnímu fosilnímu palivu pro dopravu v hodnotě 94 g CO2eq/MJ. 1 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynubioplynu na biometanbiometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 MJ CH4/MJ biometanubiometanu pro emise metanu v odpadních plynech. 2 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynubioplynu na biometanbiometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). B. Postup při výpočtu emisí skleníkových plynů 1. Výpočet emisí skleníkových plynů z výroby a používání paliv z biomasypaliv z biomasy se provede: a) pro emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv z biomasypaliv z biomasy před přeměnou na elektřinu, vytápění a chlazení podle vzorce: E = eec \\+ el \\+ ep \\+ etd \\+ eu – esca – eccs – eccr, \| [g CO2eq/MJ] ---\|--- kde: E = celkové emise z výroby paliva před přeměnou energie; eec = emise z těžby nebo pěstování surovin; el = anualizované emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy; ep = emise ze zpracování; etd = emise z přepravy a distribuce; eu = emise z používání daného paliva; esca = úspory emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. Emise z výroby strojního a jiného vybavení se neberou v úvahu; b) v případě společné digesce různých substrátů v zařízení na výrobu bioplynubioplynu či biometanubiometanu se standardizované hodnoty emisí skleníkových plynů podle vzorce: E=Σ1nSn·En, kde E = emise skleníkových plynů na MJ bioplynubioplynu nebo biometanubiometanu vyrobeného ze společné digesce vymezené směsi substrátů; En = emise v g CO2/MJ u způsobu výroby n uvedeného v části D této přílohy () Sn= podíl suroviny n na energetickém obsahu se vypočte následujícím způsobem: Sn=Pn·WnΣ1nPn·Wn, kde Pn = energetická výtěžnost [MJ] na kilogram vlhkých surovin n (); Wn = váhový faktor substrátu n, který je definován takto: Wn=InΣ1nIn·1-AMn1-SMn, kde In = roční vstup do reaktoru pro substrát n [t čerstvé hmoty] AMn = průměrná roční vlhkost substrátu n [kg vody / kg čerstvé hmoty] SMn = standardní vlhkost substrátu n (*). () U chlévské mrvy používané jako substrát se přidá bonus ve výši 45 g CO2eq/MJ mrvy (-54 kg CO2eq/t čerstvé hmoty) za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou. () Pro výpočet standardizovaných hodnot se použijí tyto hodnoty Pn: P (kukuřice): 4,16 [MJ bioplynubioplynu/kg vlhké kukuřice při 65 % vlhkosti] P (mrva): 0,50 [MJ bioplynubioplynu/kg vlhké mrvy při 90 % vlhkosti] P (biologický odpad) 3,41 [MJ bioplynubioplynu/kg vlhkého biologického odpadu při 76 % vlhkosti] () Použijí se tyto hodnoty standardní vlhkosti substrátu SMn: SM (kukuřice): 0,65 [kg vody/kg čerstvé hmoty] SM (mrva): 0,90 [kg vody/kg čerstvé hmoty] SM (biologický odpad): 0,76 [kg vody/kg čerstvé hmoty] c) V případě společné digesce substrátů n v zařízení na výrobu bioplynubioplynu pro účely výroby elektřiny nebo biometanubiometanu se skutečné emise skleníkových plynů u bioplynubioplynu a biometanubiometanu podle vzorce: E=Σ1nSn·eec,n+etd,suroviny,n+el,n+esca,n+ep+etd,produkt+eu-eccs-eccr, kde E = celkové emise z výroby bioplynubioplynu a biometanubiometanu před přeměnou energie; Sn = podíl suroviny n v podílu vstupu do reaktoru; eec,n = emise z těžby nebo pěstování suroviny n; etd,suroviny,n = emise z přepravy suroviny n do reaktoru; el,n = roční emise ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy u suroviny n; esca = úspory emisí díky zdokonaleným zemědělským postupům u suroviny n (); ep = emise ze zpracování; etd,produkt = emise z přepravy a distribuce bioplynubioplynu nebo biometanubiometanu; eu = emise z použitého paliva, tedy skleníkové plyny emitované v průběhu spalování; eccs = úspory emisí v důsledku zachycování a geologického ukládání CO2; a eccr = úspory emisí v důsledku zachycování a náhrady CO2. () \\- Pro esca bonus v hodnotě 45 g CO2eq /MJ mrvy za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou, je-li chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynubioplynu a biometanubiometanu. d) pro emise skleníkových plynů z použití paliv z biomasypaliv z biomasy při výrobě elektřiny, tepla nebo chlazení, včetně přeměny energie na elektřinu, teplo nebo chlazení, podle vzorce: 1. u zařízení na výrobu energie zajišťujících pouze dodávky tepla: ηECh=Eηh 2. zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny: ηECel=Eηel kde ECh,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného teplaužitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; 3. v případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného teplaužitečného tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: ηηηηECel=Eηel·Cel·ηelCel·ηel+Ch·ηh 4. v případě užitečného teplaužitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny nebo mechanické energie: ηηηηECh=Eηh·Ch·ηhCel·ηel+Ch·ηh, kde EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity; E = celkové emise skleníkových plynů z paliva před závěrečnou konverzí; ηel = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; ηh = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného teplaužitečného tepla děleno ročním vstupem paliva na základě jeho energetického obsahu; Cel = podíl exergie na elektřině nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1); Ch = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném tepleužitečném teple). Účinnost Carnotova cyklu (Ch) pro užitečné teploužitečné teplo při rozdílných teplotách je definována jako: Ch=Th-ToTh, kde Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného teplaužitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch= účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. 2. Způsob uvedení emisí skleníkových plynů z paliv z biomasypaliv z biomasy a) emise skleníkových plynů z paliv biomasybiomasy (E) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva biomasybiomasy [g CO2eq/MJ], b) emise skleníkových plynů z tepla nebo elektřiny, které byly vyrobeny z paliv z biomasypaliv z biomasy (EC) se uvádějí v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny) [g CO2eq/MJ]. Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. d)), bez ohledu na to, zda je teplo skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení. Teplo či odpadní teplo se používá k výrobě chlazení (chlazeného vzduchu nebo vody) pomocí absorpčních chladičů. Je proto vhodné počítat pouze emise související s vyrobeným teplem na MJ tepla nezávisle na tom, zda konečná spotřeba tepla je ve skutečnosti teplo či chlazení prostřednictvím absorpčních chladičů. Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin (eec) uvádějí v g CO2eq/t suchých surovin, provede se převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva [g CO2eq/MJ] podle vzorce: ýýěíeecpalivoagCO2eqMJpalivaec=eecsurovinyagCO2eqtsuchýLHVaMJsurovintsuchých surovin·faktor surovin pro palivoa·faktor rozdělení palivaa, kde ěíýfaktor rozdělení palivaa=energie v palivuenergie v palivu+energie v druhotných produktech, faktor surovin pro palivoa = [podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva], emise na tunu suchých surovin se vypočtou tímto způsobem: ýýeecsurovinyagCO2eqtsuchý=eecsurovinyagCO2eqtvlhký1 - obsah vlhkosti Vzorec pro výpočet emisí skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec popisuje případy, kdy jsou suroviny přeměněny na paliva během jednoho kroku. U složitějších dodavatelských řetězců je nutné pro výpočet emisí ze skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin eec provést úpravy pro meziprodukty. 3. Způsob výpočtu úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasypaliv z biomasy a) výpočet úspory emisí skleníkových plynů z paliv z biomasypaliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se provede podle vzorce ÚSPORY = (E F(t) − E B)/E F(t) , kde EB = celkové emise z paliv z biomasypaliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy a EF(t) = celkové emise z referenčního fosilního paliva pro dopravu; b) výpočet úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z paliv z biomasypaliv z biomasy se provede podle vzorce ÚSPORY = (ECF(h&c,el) − ECB(h&c,el))/ECF(h&c,el), kde ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny; ECF(h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teploužitečné teplo nebo elektřinu. 4. Skleníkovými plyny zohledněnými pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2se uvedené plyny hodnotí takto: CO2: 1 N2O: 298 CH4: 25 5. Emise pocházející z těžby, sklizně nebo pěstování surovin (eec) zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování; ze sběru, sušení a skladování surovin; z odpadu a úniků; a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady úrovně emisí z pěstování zemědělské biomasybiomasy, které je možno získat z regionálních průměrných hodnot u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 31 odst. 4 směrnice 2018/2001, o podpoře využití energie z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo z informací o rozložených standardizovaných hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při neexistenci příslušných informací v těchto zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků. Jako alternativu skutečných hodnot emisí lze použít odhady emisí z pěstování a sklizně lesní biomasybiomasy, které je možno odvodit použitím průměrných hodnot emisí z pěstování a sklizně vypočtených pro geografické plochy na úrovni členského státu. 6. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 písm. a) se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství (esca), jako například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. Takovými důkazy mohou být měření uhlíku v půdě, například prvním měřením před pěstováním a následnými měřeními v pravidelných několikaletých intervalech. V takovém případě, ještě než je k dispozici druhé měření, by se odhadlo zvýšení uhlíku v půdě na základě reprezentativních experimentů nebo půdních modelů. Od dalšího druhého měření by měření představovala základ pro určení existence zvýšení uhlíku v půdě a jejího rozsahu. 7. Roční hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (el) se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije tento vzorec: el=CSR-CSA×3,664×1/20×1/P-eB, kde el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie paliva z biomasypaliva z biomasy). „Orná půda“ (Orná půda, jak je vymezena IPCC podle rozhodnutí Komise 2010/335/EU ve vztahu ke směrnici 2018/2001/EU vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů a v souladu s nařízeními (EU) č. 525/2013 a (EU) 2018/841) a „trvalé kultury“ (Trvalé kultury jsou definovány jako víceleté plodiny, jejichž kmen se zpravidla nesklízí ročně, například rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích a palma olejná) se považují za jeden způsob využívání půdy; Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664. CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum; CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, se hodnota činitele CSA stanoví jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve; P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie z paliva z biomasypaliva z biomasy na jednotku plochy za rok); a eB = bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ paliva z biomasypaliva z biomasy, pokud je biomasabiomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8. 8. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda: a) nebyla v lednu roku 2008 zemědělsky ani jinak využívána a b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům. Bonus ve výši 29 g CO2eq/MJ se použije pro období maximálně 20 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd podle písmene b). 9. „Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumějí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované. 10. Základem pro výpočet zásob uhlíku v půdě je rozhodnutí Komise 2010/335/EU ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice 2009/28/ES. 11. Emise ze zpracování (ep) zahrnují emise z vlastního procesu zpracování; z odpadu a úniků; z výroby chemických látek nebo produktů používaných při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen, či nikoli. Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevná nebo plynná paliva z biomasypaliva z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobcivýrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti. Emise ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů. 12. Emise z přepravy a distribuce (etd) zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5. 13. Emise CO2 z použitého paliva (eu) se pokládají u paliv z biomasypaliv z biomasy za rovné nule. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu. 14. Úspory emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2 (eccs), které nebyly již započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva z biomasypaliva z biomasy, pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého. 15. Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou CO2 (eccr) přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasypaliva z biomasy, jemuž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasybiomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb. 16. Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva z biomasypaliva z biomasy, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teploužitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teploužitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu (Ch) použitím tohoto vzorce: Ch=Th-ToTh, kde Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného teplaužitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546. Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie. 17. V případech, kdy v procesu výroby paliva z biomasypaliva z biomasy vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako spodní výhřevnost). Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného teplaužitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva z biomasypaliva z biomasy a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva z biomasypaliva z biomasy. V případě kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16. 18. Pro účely výpočtů uvedených v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec \\+ el \\+ esca \\+ ty podíly ep, etd, eccs a eccr, které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva. V případě bioplynubioplynu a biometanubiometanu musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 7. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový. Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty. V případě paliv z biomasypaliv z biomasy vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 17 rafinérie. 19. V případě paliv z biomasypaliv z biomasy používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(el) referenčního fosilního paliva použije 183 g CO2eq/MJ elektřiny, nebo 212 g CO2eq/MJ elektřiny pro nejvzdálenější regiony. V případě paliv z biomasypaliv z biomasy používaných k výrobě užitečného teplaužitečného tepla, jakož i k vytápění nebo chlazení se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 80 g CO2eq/MJ tepla. V případě paliv z biomasypaliv z biomasy používaných k výrobě užitečného teplaužitečného tepla, u níž lze prokázat přímou fyzickou náhradu uhlí, se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(h) referenčního fosilního paliva použije 124 g CO2eq/MJ tepla. V případě paliv z biomasypaliv z biomasy používaných jako paliva používaná v odvětví dopravy se pro účely výpočtu podle bodu 3 jako hodnota ECF(t) referenčního fosilního paliva použije 94 g CO2eq/MJ. C. ROZLOŽENÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY PRO PALIVA Z BIOMASYPALIVA Z BIOMASY Dřevěné brikety nebo pelety Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- Pěstování\| Zpracování\| Přeprava\| Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\| 1 až 500 km\| 0,0\| 1,9\| 3,6\| 0,5 500 až 2 500 km\| 0,0\| 1,9\| 6,2\| 0,5 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 1,9\| 12,6\| 0,5 Nad 10 000 km\| 0,0\| 1,9\| 24,6\| 0,5 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\| 2 500 až 10 000 km\| 4,4\| 0,0\| 13,2\| 0,5 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\| 1 až 500 km\| 3,9\| 0,0\| 4,2\| 0,5 500 až 2 500 km\| 3,9\| 0,0\| 6,8\| 0,5 2 500 až 10 000 km\| 3,9\| 0,0\| 13,2\| 0,5 Nad 10 000 km\| 3,9\| 0,0\| 25,2\| 0,5 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\| 1 až 500 km\| 2,2\| 0,0\| 4,2\| 0,5 500 až 2 500 km\| 2,2\| 0,0\| 6,8\| 0,5 2 500 až 10 000 km\| 2,2\| 0,0\| 13,2\| 0,5 Nad 10 000 km\| 2,2\| 0,0\| 25,2\| 0,5 Dřevní štěpka z kmenoviny\| 1 až 500 km\| 1,1\| 0,4\| 3,6\| 0,5 500 až 2 500 km\| 1,1\| 0,4\| 6,2\| 0,5 2 500 až 10 000 km\| 1,1\| 0,4\| 12,6\| 0,5 Nad 10 000 km\| 1,1\| 0,4\| 24,6\| 0,5 Dřevní štěpka ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu\| 1 až 500 km\| 0,0\| 0,4\| 3,6\| 0,5 500 až 2 500 km\| 0,0\| 0,4\| 6,2\| 0,5 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 0,4\| 12,6\| 0,5 Nad 10 000 km\| 0,0\| 0,4\| 24,6\| 0,5 Dřevěné brikety nebo pelety Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- \| \| Pěstování\| Zpracování\| Přeprava a distribuce\| Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 30,9\| 3,5\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 30,9\| 3,3\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 30,9\| 5,2\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 30,9\| 9,5\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 15,0\| 3,6\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 15,0\| 3,5\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 15,0\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 15,0\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 2,8\| 3,6\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 2,8\| 3,5\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 2,8\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 2,8\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)\| 2 500 až 10 000 km\| 3,9\| 29,4\| 5,2\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2)\| 2 500 až 10 000 km\| 5,0\| 12,7\| 5,3\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)\| 2 500 až 10 000 km\| 5,3\| 0,4\| 5,3\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)\| 1 až 500 km\| 3,4\| 29,4\| 3,5\| 0,3 500 až 10 000 km\| 3,4\| 29,4\| 5,2\| 0,3 Nad 10 000 km\| 3,4\| 29,4\| 9,5\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)\| 1 až 500 km\| 4,4\| 12,7\| 3,6\| 0,3 500 až 10 000 km\| 4,4\| 12,7\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 4,4\| 12,7\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)\| 1 až 500 km\| 4,6\| 0,4\| 3,6\| 0,3 500 až 10 000 km\| 4,6\| 0,4\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 4,6\| 0,4\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)\| 1 až 500 km\| 2,0\| 29,4\| 3,5\| 0,3 500 až 2 500 km\| 2,0\| 29,4\| 5,2\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 2,0\| 29,4\| 9,5\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)\| 1 až 500 km\| 2,5\| 12,7\| 3,6\| 0,3 500 až 10 000 km\| 2,5\| 12,7\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 2,5\| 12,7\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 3a)\| 1 až 500 km\| 2,6\| 0,4\| 3,6\| 0,3 500 až 10 000 km\| 2,6\| 0,4\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 2,6\| 0,4\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)\| 1 až 500 km\| 1,1\| 29,8\| 3,5\| 0,3 500 až 2 500 km\| 1,1\| 29,8\| 3,3\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 1,1\| 29,8\| 5,2\| 0,3 Nad 10 000 km\| 1,1\| 29,8\| 9,5\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 1,4\| 13,2\| 3,6\| 0,3 500 až 2 500 km\| 1,4\| 13,2\| 3,5\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 1,4\| 13,2\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 1,4\| 13,2\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 1,4\| 0,9\| 3,6\| 0,3 500 až 2 500 km\| 1,4\| 0,9\| 3,5\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 1,4\| 0,9\| 5,3\| 0,3 Nad 10 000 km\| 1,4\| 0,9\| 9,8\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 17,2\| 3,3\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 17,2\| 3,2\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 17,2\| 5,0\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 17,2\| 9,2\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 7,2\| 3,4\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 7,2\| 3,3\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 7,2\| 5,1\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 7,2\| 9,3\| 0,3 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 0,0\| 0,3\| 3,4\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 0,3\| 3,3\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 0,3\| 5,1\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 0,3\| 9,3\| 0,3 Zemědělské postupy Výroba paliva z biomasy Systém\| Přepravní vzdálenost\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- \| \| Pěstování\| Zpracování\| Přeprava a distribuce\| Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3\| 1 až 500 km\| 0,0\| 1,1\| 3,1\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 1,1\| 7,8\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 1,1\| 17,0\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 1,1\| 34,0\| 0,3 Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3\| 1 až 500 km\| 0,0\| 1,1\| 3,1\| 0,3 500 až 2 500 km\| 0,0\| 1,1\| 4,4\| 0,3 2 500 až 10 000 km\| 0,0\| 1,1\| 8,5\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 1,1\| 16,3\| 0,3 Slámové pelety\| 1 až 500 km\| 0,0\| 6,0\| 3,6\| 0,3 500 až 10 000 km\| 0,0\| 6,0\| 5,5\| 0,3 Nad 10 000 km\| 0,0\| 6,0\| 10,0\| 0,3 Brikety z bagasy\| 500 až 10 000 km\| 0,0\| 0,4\| 5,2\| 0,5 Nad 10 000 km\| 0,0\| 0,4\| 9,5\| 0,5 Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\| Nad 10 000 km\| 21,6\| 25,4\| 13,5\| 0,3 Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\| Nad 10 000 km\| 21,6\| 4,2\| 13,5\| 0,3 Rozložené standardizované hodnoty pro bioplyn pro výrobu elektřiny Systém výroby paliva z biomasy\| Technologie\| STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] ---\|---\|--- Pěstování\| Zpracování\| Jiné emise než emise CO2 z použitého paliva\| Přeprava3\| Kredity na mrvu4 Vlhká mrva1\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 0,0\| 97,4\| 12,5\| 0,8\| – 107,3 Uzavřený digestát\| 0,0\| 0,0\| 12,5\| 0,8\| – 97,6 Situace 2\| Otevřený digestát\| 0,0\| 103,7\| 12,5\| 0,8\| – 107,3 Uzavřený digestát\| 0,0\| 5,9\| 12,5\| 0,8\| – 97,6 Situace 3\| Otevřený digestát\| 0,0\| 116,4\| 12,5\| 0,9\| – 120,7 Uzavřený digestát\| 0,0\| 6,4\| 12,5\| 0,8\| – 108,5 Celá rostlina kukuřice2\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 15,6\| 18,9\| 12,5\| 0,0\| — Uzavřený digestát\| 15,2\| 0,0\| 12,5\| 0,0\| — Situace 2\| Otevřený digestát\| 15,6\| 26,3\| 12,5\| 0,0\| — Uzavřený digestát\| 15,2\| 7,2\| 12,5\| 0,0\| — Situace 3\| Otevřený digestát\| 17,5\| 29,3\| 12,5\| 0,0\| — Uzavřený digestát\| 17,1\| 7,9\| 12,5\| 0,0\| — Biologický odpad\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 0,0\| 30,6\| 12,5\| 0,5\| — Uzavřený digestát\| 0,0\| 0,0\| 12,5\| 0,5\| — Situace 2\| Otevřený digestát\| 0,0\| 39,0\| 12,5\| 0,5\| — Uzavřený digestát\| 0,0\| 8,3\| 12,5\| 0,5\| — Situace 3\| Otevřený digestát\| 0,0\| 43,7\| 12,5\| 0,5\| — Uzavřený digestát\| 0,0\| 9,1\| 12,5\| 0,5\| — Vysvětlivky 1 Hodnoty pro výrobu bioplynubioplynu z mrvy zahrnují negativní emise u úspor emisí při hospodaření s mrvou. Uvažovaná hodnota esca se rovná –45 g CO2eq/MJ mrvy používané při anaerobní digesci. 2 Celou rostlinou kukuřice se rozumí kukuřice, která byla sklizena jako píce a byla silážována pro účely konzervace. 3 Přeprava zemědělských surovin do transformačního zařízení je podle metodiky uvedené ve zprávě Komise ze dne 25. února 2010 o požadavcích na udržitelnost pro využívání zdrojů pevné a plynné biomasybiomasy při výrobě elektřiny, tepla a chlazení zahrnuta v hodnotě „pěstování“. Hodnota pro přepravu kukuřičné siláže představuje 0,4 g CO2eq/MJ bioplynubioplynu. 4 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynubioplynu a biometanubiometanu. Rozložené standardizované hodnoty pro biometan Systém výroby biometanu\| Technologické řešení\| STANDARDIZOVANÁ HODNOTA [g CO2eq/MJ] ---\|---\|--- Pěstování\| Zpracování\| Úprava\| Přeprava\| Komprese na čerpací stanici\| Kredity na mrvu1 Vlhká mrva\| Otevřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 0,0\| 117,9\| 27,3\| 1,0\| 4,6\| – 124,4 Spalování odpadních plynů\| 0,0\| 117,9\| 6,3\| 1,0\| 4,6\| – 124,4 Uzavřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 0,0\| 4,4\| 27,3\| 0,9\| 4,6\| – 111,9 Spalování odpadních plynů\| 0,0\| 4,4\| 6,3\| 0,9\| 4,6\| – 111,9 Celá rostlina kukuřice\| Otevřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 18,1\| 28,1\| 27,3\| 0,0\| 4,6\| – Spalování odpadních plynů\| 18,1\| 28,1\| 6,3\| 0,0\| 4,6\| – Uzavřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 17,6\| 6,0\| 27,3\| 0,0\| 4,6\| – Spalování odpadních plynů\| 17,6\| 6,0\| 6,3\| 0,0\| 4,6\| – Biologický odpad\| Otevřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 0,0\| 42,8\| 27,3\| 0,6\| 4,6\| – Spalování odpadních plynů\| 0,0\| 42,8\| 6,3\| 0,6\| 4,6\| – Uzavřený digestát\| Bez spalování odpadních plynů\| 0,0\| 7,2\| 27,3\| 0,5\| 4,6\| – Spalování odpadních plynů\| 0,0\| 7,2\| 6,3\| 0,5\| 4,6\| – Vysvětlivky 1 Kreditem na mrvu se rozumí výše úspory emisí za zdokonalené zemědělské postupy a hospodaření s mrvou v případě, že je chlévská mrva používána jako substrát pro výrobu bioplynubioplynu a biometanubiometanu. D. CELKOVÉ STANDARDIZOVANÉ HODNOTY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ U ZPŮSOBŮ VÝROBY PALIVA Z BIOMASYPALIVA Z BIOMASY Systém výroby paliva z biomasy \| Přepravní vzdálenost\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- Dřevní štěpka ze zbytků z lesnictví\| 1 až 500 km\| 6 500 až 2 500 km\| 9 2 500 až 10 000 km\| 15 Nad 10 000 km\| 27 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus)\| 2 500 až 10 000 km\| 18 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením)\| 1 až 500 km\| 9 500 až 2 500 km\| 11 2 500 až 10 000 km\| 18 Nad 10 000 km\| 30 Dřevní štěpka z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení)\| 1 až 500 km\| 7 500 až 2 500 km\| 10 2 500 až 10 000 km\| 16 Nad 10 000 km\| 28 Dřevní štěpka z kmenoviny\| 1 až 500 km\| 6 500 až 2 500 km\| 8 2 500 až 10 000 km\| 15 Nad 10 000 km\| 27 Dřevní štěpka z průmyslových zbytků\| 1 až 500 km\| 5 500 až 2 500 km\| 7 2 500 až 10 000 km\| 13 Nad 10 000 km\| 25 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 1)\| 1 až 500 km\| 35 500 až 2 500 km\| 35 2 500 až 10 000 km\| 36 Nad 10 000 km\| 41 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 19 500 až 2 500 km\| 19 2 500 až 10 000 km\| 21 Nad 10 000 km\| 25 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z lesnictví (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 7 500 až 2 500 km\| 7 2 500 až 10 000 km\| 8 Nad 10 000 km\| 13 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 1)\| 2 500 až 10 000 km\| 39 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 2a)\| 2 500 až 10 000 km\| 23 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (eukalyptus – situace 3a)\| 2 500 až 10 000 km\| 11 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 1)\| 1 až 500 km\| 37 500 až 10 000 km\| 38 Nad 10 000 km\| 43 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 2a)\| 1 až 500 km\| 21 500 až 10 000 km\| 23 Nad 10 000 km\| 27 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – s hnojením – situace 3a)\| 1 až 500 km\| 9 500 až 10 000 km\| 11 Nad 10 000 km\| 15 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 1)\| 1 až 500 km\| 35 500 až 10 000 km\| 37 Nad 10 000 km\| 41 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol – bez hnojení – situace 2a)\| 1 až 500 km\| 19 500 až 10 000 km\| 21 Nad 10 000 km\| 25 Dřevěné brikety nebo pelety z rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích (topol –⁠ bez hnojení – situace 3a)\| 1 až 500 km\| 7 500 až 10 000 km\| 9 Nad 10 000 km\| 13 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 1)\| 1 až 500 km\| 35 500 až 2 500 km\| 34 2 500 až 10 000 km\| 36 Nad 10 000 km\| 41 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 18 500 až 2 500 km\| 18 2 500 až 10 000 km\| 20 Nad 10 000 km\| 25 Dřevěné brikety nebo pelety z kmenoviny (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 6 500 až 2 500 km\| 6 2 500 až 10 000 km\| 8 Nad 10 000 km\| 12 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 1)\| 1 až 500 km\| 21 500 až 2 500 km\| 21 2 500 až 10 000 km\| 23 Nad 10 000 km\| 27 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 2a)\| 1 až 500 km\| 11 500 až 2 500 km\| 11 2 500 až 10 000 km\| 13 Nad 10 000 km\| 17 Dřevěné brikety nebo pelety ze zbytků z dřevozpracujícího průmyslu (situace 3a)\| 1 až 500 km\| 4 500 až 2 500 km\| 4 2 500 až 10 000 km\| 6 Nad 10 000 km\| 10 Vysvětlivky: ) Situace 1 označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na zemní plyn. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě. Situace 2a označuje procesy, v nichž se pro dodávky procesního tepla do výrobny pelet využívá kotel na dřevní štěpku. Procesní elektřina je nakoupena z rozvodné sítě. Situace 3a označuje procesy, při nichž se pro dodávky tepla a elektřiny do výrobny pelet používá kogenerační jednotka na dřevní štěpku. Systém výroby paliva z biomasy\| Přepravní vzdálenost\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- Zemědělské zbytky o hustotě < 0,2 t/m3 1\| 1 až 500 km\| 4 500 až 2 500 km\| 9 2 500 až 10 000 km\| 18 Nad 10 000 km\| 35 Zemědělské zbytky o hustotě > 0,2 t/m3 2\| 1 až 500 km\| 4 500 až 2 500 km\| 6 2 500 až 10 000 km\| 10 Nad 10 000 km\| 18 Slámové pelety\| 1 až 500 km\| 10 500 až 10 000 km\| 12 Nad 10 000 km\| 16 Brikety z bagasy\| 500 až 10 000 km\| 6 Nad 10 000 km\| 10 Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka)\| Nad 10 000 km\| 61 Palmojádrový extrahovaný šrot (moučka) (nulové emise CH4 z lisovny oleje)\| Nad 10 000 km\| 40 Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu Systém výroby bioplynu\| Technologické řešení\| Standardizovaná hodnota ---\|---\|--- Emise skleníkových plynů (g CO2eq/MJ) BioplynBioplyn na elektřinu z vlhké mrvy\| Situace 1\| Otevřený digestát 3\| 3 Uzavřený digestát 4\| – 84 Situace 2\| Otevřený digestát\| 10 Uzavřený digestát\| – 78 Situace 3\| Otevřený digestát\| 9 Uzavřený digestát\| – 89 BioplynBioplyn na elektřinu z celé rostliny kukuřice\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 47 Uzavřený digestát\| 28 Situace 2\| Otevřený digestát\| 54 Uzavřený digestát\| 35 Situace 3\| Otevřený digestát\| 59 Uzavřený digestát\| 38 BioplynBioplyn na elektřinu z biologického odpadu\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 44 Uzavřený digestát\| 13 Situace 2\| Otevřený digestát\| 52 Uzavřený digestát\| 21 Situace 3\| Otevřený digestát\| 57 Uzavřený digestát\| 22 Vysvětlivky: 1 Tato skupina materiálů zahrnuje zemědělské zbytky s nízkou objemovou hmotností a obsahuje materiály jako jsou balíky slámy, ovesné slupky, rýžové plevy a balíky bagasy z cukrové třtiny (neúplný seznam). 2 Tato skupina zemědělských zbytků s vyšší objemovou hmotností zahrnuje materiály, jako jsou například kukuřičné klasy, ořechové skořápky, slupky sójových bobů, skořápky palmových jader (neúplný seznam). 3 Otevřené skladování digestátu stojí za vznikem dodatečných emisí metanu, které se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách, substrátu a účinnosti digesce. Při těchto výpočtech se použijí množství, která se rovnají 0,05 MJ CH4/MJ bioplynubioplynu u mrvy, 0,035 MJ CH4/MJ bioplynubioplynu u kukuřice a 0,01 MJ CH4/MJ bioplynubioplynu u biologického odpadu. 4 Uzavřené skladování znamená, že digestát vzniklý procesem digesce je skladován v plynotěsné nádrži a dodatečný bioplynbioplyn vznikající při skladování je považován za získaný pro výrobu dodatečné elektřiny nebo biometanubiometanu. Standardizované hodnoty pro biometan Systém výroby biometanu\| Technologické řešení\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- BiometanBiometan z vlhké mrvy\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů 1\| 22 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů 2\| 1 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| -79 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| -100 BiometanBiometan z celé rostliny kukuřice\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 73 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 52 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 51 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 30 BiometanBiometan z biologického odpadu\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 71 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 50 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 35 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 14 Vysvětlivky 1 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynubioplynu na biometanbiometan: střídavá tlaková adsorpce (PSA), tlaková vypírka vodou (PWS), membránové technologie, kryogenní metody a organická fyzikální vypírka (OPS). Zahrnuje emise ve výši 0,03 g MJ CH4/MJ biometanubiometanu pro emise metanu v odpadních plynech. 2 Tato kategorie zahrnuje následující kategorie technologií úpravy bioplynubioplynu na biometanbiometan: tlaková vypírka vodou (PWS), je-li voda recyklována, střídavá tlaková adsorpce (PSA), chemická vypírka, organická fyzikální vypírka (OPS), membránové technologie a kryogenní úprava. Pro tuto kategorii nejsou zvažovány žádné emise metanu (je-li metan v odpadních plynech přítomen, spálí se). Standardizované hodnoty – bioplyn na elektřinu – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti Systém výroby bioplynu)\| Technologické řešení\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota (g CO2eq/MJ) ---\|---\|--- Mrva – kukuřice 80 % – 20 %\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 33 Uzavřený digestát\| – 9 Situace 2\| Otevřený digestát\| 40 Uzavřený digestát\| – 2 Situace 3\| Otevřený digestát\| 43 Uzavřený digestát\| – 4 Mrva – kukuřice 70 % – 30 %\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 37 Uzavřený digestát\| 3 Situace 2\| Otevřený digestát\| 45 Uzavřený digestát\| 10 Situace 3\| Otevřený digestát\| 48 Uzavřený digestát\| 10 Mrva – kukuřice 60 % – 40 %\| Situace 1\| Otevřený digestát\| 40 Uzavřený digestát\| 11 Situace 2\| Otevřený digestát\| 47 Uzavřený digestát\| 18 Situace 3\| Otevřený digestát\| 52 Uzavřený digestát\| 18 Vysvětlivky: *) \\- Situace 1 označuje způsoby výroby, při nichž elektřinu a teplo potřebné v daném procesu dodává přímo motor kogenerační jednotky. Situace 2 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána ze sítě a procesní teplo dodává přímo motor kogenerační jednotky. V některých členských státech nemohou hospodářské subjekty požadovat dotace na hrubou výrobu, a pravděpodobnější konfigurací tak je situace 1. Situace 3 označuje způsoby výroby, při nichž je elektřina potřebná v daném procesu odebírána z rozvodné sítě a procesní teplo dodává kotel na bioplynbioplyn. Tato situace se týká některých zařízení, u nichž není motor kogenerační jednotky na místě a prodává se bioplynbioplyn (ovšem bez úpravy na biometanbiometan). Standardizované hodnoty – biometan – směsi mrvy a kukuřice: emise skleníkových plynů s podíly na základě čerstvé hmotnosti Systém výroby biometanu\| Technologické řešení\| Emise skleníkových plynů – standardizovaná hodnota1 ---\|---\|--- (g CO2eq/MJ) Mrva – kukuřice 80 % – 20 %\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 57 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 36 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 9 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| – 12 Mrva – kukuřice 70 % – 30 %\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 62 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 41 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 22 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 1 Mrva – kukuřice 60 % – 40 %\| Otevřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 66 Otevřený digestát, spalování odpadních plynů\| 45 Uzavřený digestát, bez spalování odpadních plynů\| 31 Uzavřený digestát, spalování odpadních plynů\| 10 Vysvětlivka: 1 V případě biometanubiometanu používaného jako stlačený biometanbiometan coby palivo využívané v odvětví dopravy je třeba přičíst ke standardizovaným hodnotám hodnotu 4,6 g CO2eq/MJ biometanubiometanu. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Vyhláška č. 109/2022 Sb.	Vyhláška č. 109/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 74/2014 Sb., o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Vyhlášeno 5. 5. 2022, datum účinnosti 1. 1. 2023, částka 53/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 74/2014 Sb., o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 109 VYHLÁŠKA ze dne 26. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 74/2014 Sb., o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní Ministerstvo financí stanoví podle § 13 odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 92/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 74/2014 Sb., o stanovení druhů příjmu a majetku pro účely automatické výměny informací v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní.“. 2. V § 1 písm. a) bodě 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 3. V § 1 písm. a) bodě 5 se slova „smlouvy a“ nahrazují slovem „smlouvy,“. 4. V § 1 se na konci písmene a) doplňuje bod 6, který zní: „6. příjem z licenčních poplatků,“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 1 písm. a) bodu 6 vyhlášky č. 74/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se nepoužije přede dnem zprovoznění systému pro předávání informací o příjmu z licenčních poplatků prostřednictvím společné komunikační sítě. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nařízení vlády č. 107/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 107/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb. Vyhlášeno 5. 5. 2022, datum účinnosti 20. 5. 2022, částka 53/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 20. 5. 2022 107 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb. Vláda nařizuje podle § 19f odst. 12, § 20 odst. 9 a § 21 odst. 13 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 172/2018 Sb. a zákona č. 382/2021 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 189/2018 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot, ve znění nařízení vlády č. 492/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“. 2. V § 1 písmeno e) zní: „e) seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,“. 3. V § 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k). 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších přepisů.“. 5. V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) biologickým odpadem biologický odpad podle zákona o odpadech2),“. Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena c) až l). 6. V § 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , včetně zbytků potravinářských a krmných plodin“. 7. V § 2 se písmena f) a g) zrušují. Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena f) až j). 8. V § 3 odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“. 9. V § 3 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje slovy „ , jde-li o zemědělskou biomasu, nebo v § 4a, jde-li o lesní biomasu.“. 10. V § 3 odst. 1 se písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 11. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Biopaliva vyrobená z odpadu nebo zbytků ze zemědělství splňují kritéria udržitelnosti, pokud vedle úspory emisí skleníkových plynů podle odstavce 3 a splnění kritérií udržitelnosti podle § 4 má pěstitel biomasy zavedeno systematické monitorování s cílem zabránit negativním dopadům získávání odpadů nebo zbytků na kvalitu půdy a uhlík v půdě.“. 12. V § 3 odst. 3 písmena a) až c) znějí: „a) 50 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu nejpozději 5. října 2015, b) 60 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu od 6. října 2015 do 31. prosince 2020, nebo c) 65 % v případě biopaliv vyrobených ve zpracovatelském zařízení uvedeném do provozu 1. ledna 2021 nebo později.“. 13. V § 3 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v případě, že hodnota e1 vypočítaná podle bodu 1 části B. přílohy č. 1 k tomuto nařízení je rovna nule nebo je nižší“. 14. V § 3 odst. 5 se číslo „83,8“ nahrazuje číslem „94“. 15. V nadpisu § 4 se za slovo „udržitelnosti“ vkládá slovo „zemědělské“. 16. V § 4 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení a v § 4 odst. 4 se slovo „Biomasa“ nahrazuje slovy „Zemědělská biomasa“. 17. V § 4 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly orgánem k tomu příslušným v daném státě označeny jako vysoce biologicky rozmanité, pokud není prokázáno, že získávání biomasy nezasahovalo do účelů ochrany přírody,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 18. V § 4 odst. 1 písm. c) bodu 2 se slova „čl. 7c odst. 5 ve spojení s čl. 7b odst. 3 písm. b) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS“ nahrazují slovy „čl. 30 odst. 4 ve spojení s čl. 29 odst. 3 písm. c) bodem ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001“. 19. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) vysoce biologicky rozmanitý travní porost určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie stanovujícího kritéria a zeměpisné oblasti k určení vysoce biologicky rozmanitých travních porostů5) o rozloze větší než 1 hektar, a to 1. původní travní porost, který by bez lidského zásahu zůstal zachován jako takový a který stále vykazuje přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo 2. travní porost, který by bez lidského zásahu nezůstal zachován jako travní porost a který je druhově bohatý a neznehodnocený a lze jej považovat za vysoce biologicky rozmanitý podle odstavce 2, pokud není prokázáno, že získávání biomasy je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitého travního porostu.“. 20. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní: „(2) Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se na území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že je předmětem písemné dohody o provádění péče o pozemky z důvodů ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny7) anebo je na něm vymezen nadstavbový titul podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo navazujících opatření8). Travní porost podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nacházející se mimo území České republiky je považován za vysoce biologicky rozmanitý v případě, že byl orgánem k tomu příslušným v daném státě nebo právním předpisem daného státu označen jako vysoce biologicky rozmanitý. 7) § 68 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 8) Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 21. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „§ 4a Kritéria udržitelnosti lesní biomasy (1) Lesní biomasa splňující kritéria udržitelnosti musí být vytěžena na území státu, jehož právní předpisy zajišťují a) legalitu provádění těžby a její vymáhání, b) obnovu lesa ve vytěžených oblastech, c) ochranu oblastí, které jsou mezinárodní smlouvou, vnitrostátním právním předpisem nebo příslušným orgánem daného státu určeny pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť, d) provádění těžby způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady, a e) provádění těžby způsobem, který zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa. (2) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 1, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření, který zajišťuje plnění požadavků uvedených v odstavci 1. Splnění požadavku podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit také prokázáním skutečnosti, že těžba není v rozporu s účely ochrany přírody, včetně ochrany mokřadů a rašelinišť. (3) Vedle plnění požadavků podle odstavce 1 nebo 2 musí být stát, na jehož území byla lesní biomasa vytěžena, smluvní stranou Pařížské dohody9) a současně a) předložil sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu10) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou započteny do závazku daného státu ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo b) má na celostátní nebo nižší úrovni v souladu s čl. 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, a poskytl důkaz o tom, že vykazované emise odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví nepřekračují pohlcení. (4) Nelze-li prokázat splnění kritérií udržitelnosti podle odstavce 3, považuje se lesní biomasa za splňující kritéria udržitelnosti, pokud je v dané oblasti těžby zaveden systém lesního hospodaření zajišťující, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese. 9) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie. 10) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, vyhlášená pod č. 80/2005 Sb. m. s.“. 22. V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „potravinářské biomasy a“ nahrazují slovy „potravinářských a krmných plodin a ze surovin pro výrobu pokročilých biopaliv,“. 23. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) celkovém množství pokročilých biopaliv a dosaženém podílu pokročilých biopaliv a f) celkovém množství obnovitelných zdrojů energie a dosaženém podílu obnovitelných zdrojů energie.“. 24. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv Seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv je uveden v příloze č. 4 k tomuto nařízení.“. 25. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Podmínky pro zohlednění recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu (1) Recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu lze zohlednit pro plnění povinnosti podle § 20 odst. 1 zákona, pokud při jejich výrobě, dovozu a prodeji byly splněny podmínky systému kvality a hmotnostní bilance uvedené v § 9 odst. 1 a 2 obdobně. (2) Úspora emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu kapalného a plynného paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu oproti emisím skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty podle § 3 odst. 5 musí činit nejméně 70 %. (3) Recyklované palivo s obsahem uhlíku a kapalné a plynné palivo z obnovitelných zdrojů nebiologického původu musí splňovat požadavky uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci vydaném na základě čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001.“. 26. V § 8 písm. b) se slova „nařízení Komise (EU) č. 600/2012 ze dne 21. června 2012 o ověřování výkazů emisí skleníkových plynů a výkazů tunokilometrů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, a v nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES“ nahrazují slovy „prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/206611) a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/206712)“. Poznámky pod čarou č. 11 a 12 znějí: „11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012. 12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“. 27. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Systém hmotnostní bilance musí umožňovat, aby dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které splňují kritéria udržitelnosti, byly míseny, přestože vykazují rozdílné parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Systém hmotnostní bilance musí také umožňovat mísení dodávek surovin s různým energetickým obsahem pro účely dalšího zpracování za podmínky, že velikost dodávek je upravena podle jejich energetického obsahu, a dále musí zajistit, aby a) informace o velikosti dodávek a o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u jednotlivých příchozích dodávek biomasy, meziproduktů nebo biopaliv byly součástí dokumentace doprovázející směs, b) parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů všech dodávek splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi se rovnaly nebo byly větší než parametry udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávek splňujících kritéria udržitelnosti odebraných ze směsi; tyto bilance musí být uzavřeny vždy nejpozději k poslednímu dni platnosti certifikátu podle § 21 odst. 1 až 3 zákona, ne však dříve než 30 dní před koncem jeho platnosti; příchozí a odchozí dodávky biomasy, meziproduktů nebo biopaliv, které byly nakoupeny nebo prodány po dni uzavření bilancí do posledního dne platnosti certifikátu, se započítávají do následujícího bilančního období a c) v případě smíchání produktů splňujících kritéria udržitelnosti s produkty, které tato kritéria nesplňují, množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti přidaných do směsi bylo zjištěno předem a množství produktů, které budou ze směsi odebrány a mají sloužit jako produkty splňující kritéria udržitelnosti, nebylo vyšší než množství produktů splňujících kritéria udržitelnosti do směsi přidaných.“. 28. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Po zpracování dodávky surovin se související informace o úsporách emisí skleníkových plynů a parametrech udržitelnosti upraví a spojí s výstupem, přičemž a) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, velikost dodávky a související úspora emisí skleníkových plynů a parametry udržitelnosti se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu, nebo b) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup určený pro výrobu biopaliv, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 29. Příloha č. 1 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 189/2018 Sb. STANOVENÍ ÚSPORY EMISÍ SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ VZNIKLÝCH BĚHEM ÚPLNÉHO ŽIVOTNÍHO CYKLU BIOPALIV A. Standardní hodnoty \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty úspor emisí skleníkových plynů\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 59 %\| 38,2 2.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 73 %\| 25,5 3.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 68 %\| 30,4 4.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 76 %\| 22,5 5.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 47 %\| 50,2 6.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny)\| 64 %\| 33,9 7.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 40 %\| 56,8 8.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 48 %\| 48,5 9.\| Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 28 %\| 67,8 10.\| Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 68 %\| 30,3 11.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 38 %\| 58,5 12.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 46 %\| 50,3 13.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 24 %\| 71,7 14.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 67 %\| 31,4 15.\| Etanol z cukrové třtiny\| 70 %\| 28,6 16.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol 17.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl-ethyl-etheru (TAEE)\| Stejné jako u výrobního postupu použitého pro ethanol 18.\| Bionafta z řepky\| 47 %\| 50,1 19.\| Bionafta ze slunečnice\| 52 %\| 44,7 20.\| Bionafta ze sójových bobů\| 50 %\| 47,0 21.\| Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 20 %\| 75,5 22.\| Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 45 %\| 51,4 23.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 84 %\| 14,9 24.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 78 %\| 20,7 25.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 47 %\| 50,1 26.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 54 %\| 43,6 27.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 51 %\| 46,5 28.\| Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 22 %\| 73,2 29.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 49 %\| 47,9 30.\| Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\| 83 %\| 16,0 31.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 77 %\| 21,8 32.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 57 %\| 40,0 33.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 64 %\| 34,3 34.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 61 %\| 36,9 35.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 30 %\| 65,5 36.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 57 %\| 40,3 37.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 98 %\| 2,2 38.\| Etanol z pšeničné slámy\| 83 %\| 15,7 39.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 83 %\| 15,6 40.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 82 %\| 16,7 41.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 83 %\| 15,6 42.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 82 %\| 16,7 43.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 84%\| 15,2 44.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 83 %\| 16,2 45.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 84 %\| 15,2 46.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 83 %\| 16,2 47.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 89 %\| 10,2 48.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 89 %\| 10,4 49.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 89 %\| 10,2 50.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 89 %\| 10,4 51.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Standardní hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. B. Výpočet emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva ze skutečných hodnot 1. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva se vypočítají takto: EB=eec+el+ep+etd+eu-esca-eccs-eccr, kde EB = emise skleníkových plynů vzniklé během úplného životního cyklu biopaliva nebo biomethanu; eec = emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování; el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy; ep = emise skleníkových plynů ze zpracování; etd = emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce; eu = emise skleníkových plynů ze spalování daného biopaliva; esca = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům; eccs = úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2; eccr = úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO2; Emise skleníkových plynů z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu. 2. Emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliva, EB, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na 1 megajoule biopaliva [gCO2ekv/MJ]. Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v gCO2ekv/na tunu suchých surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, gCO2ekv/MJ, se vypočte pro palivo(a) a surovinu (a) takto: ýýěíeec,palivo(a)gCO2ekvMJpalivaec=eec,suroviny(a)gCO2ekvtsuchých surovinQ(a)MJsurovinytsuchých surovin×faktor surovin pro palivo(a)×faktor rozdělení paliva(a), kde emise na suchou tunu surovin se vypočtou tímto způsobem: ýýeec,suroviny(a)gCO2ekvtsuchých surovin=eec,suroviny(a)gCO2ekvtvlhkých surovin(1-obsah vlhkosti) faktor surovin pro palivo(a) = (podíl MJ surovin potřebný k výrobě 1 MJ paliva) ěífaktor rozdělení paliva(a)=energie v palivuenergie v palivu + energie v druhot. produktech 3. Úspora emisí skleníkových plynů při použití biopaliva se vypočítá takto: ÚSPORA = (EF – EB)/EF, kde EB = celkové emise skleníkových plynů z biopaliva a EF = celkové emise skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu referenční fosilní pohonné hmoty. 4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N2O) a methan (CH4). Pro účely výpočtu ekvivalentu CO2 se hmotnost těchto plynů násobí těmito faktory: CO2: 1 N2O: 298 CH4: 25 5. Emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování, eec, zahrnují emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování a získávání (sklízení) biomasy, z odpadu a z úniků (ztrát) a dále emise z výroby chemických látek nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování emisí CO2 při pěstování biomasy není zahrnuto. Emise skleníkových plynů z pěstování jsou ovlivněny zejména druhem osiva, množstvím a druhem použitých hnojiv a pesticidů, spotřebou pohonných hmot, výnosem plodiny a emisemi N2O z půdy. 6. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování biomasy lze použít hodnoty produkce emisí skleníkových plynů z biomasy obsažené ve zprávách podle čl. 31 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 nebo dílčí hodnoty emisí skleníkových plynů z pěstování uvedené v části C této přílohy. Jako alternativu skutečných hodnot emisí skleníkových plynů z pěstování lze při absenci příslušných informací v těchto zprávách vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků. 7. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 1 se k úsporám emisí skleníkových plynů na základě zdokonalení zemědělských postupů esca, například přechodu na minimální orbu nebo bezorebné setí, pěstování lepších plodin nebo jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (například kompostu nebo digestátu z fermentace mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotčené suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů. 8. Roční hodnoty emisí skleníkových plynů pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně na 20 let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující vzorec el=CSR–CSA×3,664×1/20×1/P-eB, kde el = roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy vyjádřené jako hmotnost ekvivalentu CO2 na jednotku energie vzniklé z biopaliva [gCO2ekv/MJ]; orná půda a trvalé kultury se považují za jeden způsob využívání půdy; CSR= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu roku 2008 nebo 20 let před získáním biomasy podle toho, který údaj je aktuálnější; CSA= zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s aktuálním využíváním půdy vyjádřená jako hmotnost uhlíku v tunách na jednotku plochy, včetně půdy a vegetace. V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období 20 let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve; P = produktivita plodiny vyjádřená jako energie obsažená v biopalivu v MJ vztažená na jednotku plochy za rok a eB = bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ biopaliva nebo biomethanu, pokud je biomasa získávána z obnovené znehodnocené půdy za podmínek stanovených v bodě 10. 9. Pokud je biomasa pěstována na orné půdě, která měla status orné půdy před 1. lednem 2008, jsou roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolané změnou využití půdy považovány za nulové. 10. Bonus, eB, ve výši 29 gCO2ekv/MJ je přidělen, pokud je prokázáno, že daná půda a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a b) je závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům. Bonus ve výši 29 gCO2ekv/MJ se použije pro období maximálně 20 let od data přeměny půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný růst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze závažným způsobem znehodnocených půd. Půdami závažným způsobem znehodnocenými se rozumí půdy, které byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek, a které jsou závažným způsobem erodované. 11. Výpočet zásob uhlíku v půdě CSR a CSA se provádí podle pokynů uvedených v rozhodnutí Komise č. 2010/335 ze dne 10. června 2010 o pokynech pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnice 2001/177/ES/ a 2003/30/ES, v platném znění. 12. Emise skleníkových plynů ze zpracování, ep, zahrnují emise zvláštního procesu zpracování, z odpadu a úniků a z výroby chemických látek nebo produktů použitých při zpracování, včetně emisí CO2 odpovídajících obsahu uhlíku ve fosilních vstupech, bez ohledu na to, zda byl v příslušném postupu spálen nebo nikoli. 13. Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné biopalivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny vdané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti. 14. Emise skleníkových plynů původem ze zpracování v příslušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů. 15. Emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Za emise skleníkových plynů z přepravy a distribuce se nepovažují emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 5 jako emise z pěstování. 16. Emise skleníkových plynů z používání daného biopaliva, eu, se pokládají za nulové. Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (CH4 a N2O) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu. 17. Úspory emisí skleníkových plynů vyvolané zachycením a geologickým ukládáním CO2, eccs, které již nebyly započítány do emisí skleníkových plynů ze zpracování, ep se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ukládání emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva, pokud ukládání probíhalo v souladu se zákonem č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů. 18. Úspory emisí skleníkových plynů v důsledku zachycení a náhrady CO2, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k nahrazení CO2 z fosilních paliv při výrobě komerčních výrobků a služeb. 19. Pokud kogenerační jednotka - zajištující teplo nebo elektřinu v procesu výroby paliva, pro které se počítají emise - vyrobí přebytečnou elektřinu nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Užitečná část tepla se zjistí vynásobením jeho energetického obsahu účinností Carnotova cyklu Ch, použitím tohoto výpočtu: Ch=Th-T0Th, kde Th = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání; T0 = teplota okolí, stanovená na 273,15 kelvinu (rovná se 0 °C). Je-li přebytečné teplo vyváženo pro účely vytápění budov, při teplotě nižší než 150 °C (423,15 kelvinu), lze Ch alternativně definovat takto: Ch = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinu), která činí: 0,3546 Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina, resp. teplo děleno ročním vstupem energie. Pro účely tohoto výpočtu se rozumí: a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ současná výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie v jednom procesu; b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení; c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek. 20. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů (dále jen „druhotné produkty“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny a tepla jako výhřevnost). Produkce emisí skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s produkcí skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu produkce skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle nebo jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 19. 21. Pro účely výpočtu uvedeného v bodu 20 se takto rozdělované emise počítají jako: eec \\+ el \\+ esca \\+ ty podíly ep, etd a eccs a eccr, které vznikají během jednotlivých výrobních kroků předcházejících výrobnímu kroku, ve kterém vzniká druhotný produkt, i v rámci tohoto výrobního kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětné účely místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva. V případě biopaliv musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se energetický obsah pokládá pro účely výpočtu za nulový. Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty. V případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu 20 rafinérie. 22. Pro účely výpočtu emisí skleníkových plynů z pěstování (eec), ze zpracování (ep), z přepravy a distribuce (etd) a roční emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnou využití půdy (e1) se použije energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot uvedený v části D. C. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro biopaliva 1. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: „eec“, včetně emisí N2O z půdy \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové\| 9,6 2.\| Etanol z kukuřice\| 25,5 3.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice\| 27,0 4.\| Etanol z cukrové třtiny\| 17,1 5.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 6.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 7.\| Bionafta z řepky\| 32,0 8.\| Bionafta ze slunečnice\| 26,1 9.\| Bionafta ze sójových bobů\| 21,2 10.\| Bionafta z palmového oleje\| 26,0 11.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 0 12.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 0 13.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 33,4 14.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 26,9 15.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 22,1 16.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje\| 27,3 17.\| Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 18.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 0 19.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 33,4 20.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 27,2 21.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 22,2 22.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje\| 27,1 23.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 24.\| Etanol z pšeničné slámy\| 1,8 25.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 3,3 26.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 8,2 27.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 3,3 28.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 8,2 29.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 3,1 30.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 7,6 31.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 3,1 32.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 7,6 33.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,5 34.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,5 35.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,5 36.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,5 37.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. 2. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro pěstování: „eec“, pouze emise N2O z půdy (tyto emise jsou již zahrnuty v tabulce 1) \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové\| 4,9 2.\| Etanol z kukuřice\| 13,7 3.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice\| 14,1 4.\| Etanol z cukrové třtiny\| 2,1 5.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 6.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 7.\| Bionafta z řepky\| 17,6 8.\| Bionafta ze slunečnice\| 12,2 9.\| Bionafta ze sójových bobů\| 13,4 10.\| Bionafta z palmového oleje\| 16,5 11.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 0 12.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 0 13.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 18,0 14.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 12,5 15.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 13,7 16.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje\| 16,9 17.\| Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 18.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 0 19.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 17,6 20.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 12,2 21.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 13,4 22.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje\| 16,5 23.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 24.\| Etanol z pšeničné slámy\| 0 25.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0 26.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 4,4 27.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0 28.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 4,4 29.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 0 30.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 4,1 31.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 0 32.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 4,1 33.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 34.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 35.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 36.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 37.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. 3. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: „ep“ \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 26,3 2.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 13,6 3.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 18,5 4.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 10,6 5.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 38,3 6.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny)\| 22,0 7.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 29,1 8.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 20,8 9.\| Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 40,1 10.\| Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,6 11.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 29,3 12.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 21,1 13.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 42,5 14.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 15.\| Etanol z cukrové třtiny\| 1,8 16.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 17.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 18.\| Bionafta z řepky\| 16,3 19.\| Bionafta ze slunečnice\| 16,5 20.\| Bionafta ze sójových bobů\| 16,9 21.\| Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 42,6 22.\| Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 18,5 23.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 13,0 24.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 19,1 25.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 15,0 26.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 14,7 27.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 15,2 28.\| Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 38,9 29.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 13,6 30.\| Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje\| 14,3 31.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 20,3 32.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 5,2 33.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 5,4 34.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 5,9 35.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 31,7 36.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 6,5 37.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 0,8 38.\| Etanol z pšeničné slámy\| 6,8 39.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0,1 40.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0,1 41.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0,1 42.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 0,1 43.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 0 44.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 0 45.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 0 46.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 0 47.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 48.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 49.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 50.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 0 51.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. 4. Dílčí standardní hodnoty pro zpracování: „ep“ (hodnoty pouze pro extrakci oleje - jsou již zahrnuty v bodě 3. \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Bionafta z řepky\| 4,2 2.\| Bionafta ze slunečnice\| 4,0 3.\| Bionafta ze sójových bobů\| 4,4 4.\| Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 29,2 5.\| Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 5,1 6.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 0 7.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 6,1 8.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 4,4 9.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 4,1 10.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 4,6 11.\| Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 30,7 12.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 5,4 13.\| Hydrogenačně upravený olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 14.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 6,0 15.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 4,4 16.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 4,2 17.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 4,7 18.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 30,5 19.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 5,3 20.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 0 ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. 5. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci: „etd“ \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 2,3 2.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 2,3 3.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,3 4.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,3 5.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,3 6.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny)\| 2,3 7.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 2,2 8.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 9.\| Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 10.\| Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 11.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 2,2 12.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 13.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 14.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 2,2 15.\| Etanol z cukrové třtiny\| 9,7 16.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 17.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 18.\| Bionafta z řepky\| 1,8 19.\| Bionafta ze slunečnice\| 2,1 20.\| Bionafta ze sójových bobů\| 8,9 21.\| Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 6,9 22.\| Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 6,9 23.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 1,9 24.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 1,6 25.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 1,7 26.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 2,0 27.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 9,2 28.\| Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 7,0 29.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 7,0 30.\| Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje\| 1,7 31.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 1,5 32.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 1,4 33.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 1,7 34.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 8,8 35.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 6,7 36.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 6,7 37.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 1,4 38.\| Etanol z pšeničné slámy\| 7,1 39.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 12,2 40.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 8,4 41.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 12,2 42.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 8,4 43.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 12,1 44.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 8,6 45.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 12,1 46.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 8,6 47.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 7,7 48.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 7,9 49.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 7,7 50.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 7,9 51.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. ) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. 6. Dílčí standardní hodnoty emisí skleníkových plynů pro přepravu a distribuci konečného produktu: „etd“ (stanovené zvlášť pro případ vykazování skutečných emisí z přepravy plodin a meziproduktů; v bodu 5 jsou tyto emise skleníkových plynů zahrnuty jako součást hodnoty pro přepravu a distribuci plodiny, meziproduktu i konečného produktu) \| Způsob výroby biopaliva\| Standardní hodnoty emisí skleníkových plynů [gCO2ekv/MJ] ---\|---\|--- 1.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 1,6 2.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 1,6 3.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 4.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 5.\| Etanol z řepy cukrové (bez bioplynu získaného z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 6.\| Etanol z řepy cukrové (s bioplynem získaným z kalu, hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny)\| 1,6 7.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 1,6 8.\| Etanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 9.\| Etanol z kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 10.\| Etanol z kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 11.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)\| 1,6 12.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 13.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (hnědé uhlí jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 14.\| Etanol z obilovin jiných než kukuřice (zbytkový materiál z lesa jako procesní palivo v zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny)\| 1,6 15.\| Etanol z cukrové třtiny\| 6,0 16.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u ethyl terc-butyl etheru (ETBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 17.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u terc-amyl ethyl etheru (TAEE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby etanolu 18.\| Bionafta z řepky\| 1,3 19.\| Bionafta ze slunečnice\| 1,3 20.\| Bionafta ze sójových bobů\| 1,3 21.\| Bionafta z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 1,3 22.\| Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 1,3 23.\| Bionafta z použitého kuchyňského oleje\| 1,3 24.\| Živočišné tuky získané z produkce bionafty)\| 1,3 25.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepky\| 1,2 26.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze slunečnic\| 1,2 27.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů\| 1,2 28.\| Hydrogenačně upravený olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 1,2 29.\| Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 1,2 30.\| Hydrogenačně upravený olej z odpadového použitého oleje\| 1,2 31.\| Hydrogenačně upravený olej z živočišných tuků získaný ze škvaření)\| 1,2 32.\| Čistý rostlinný olej z řepky\| 0,8 33.\| Čistý rostlinný olej ze slunečnic\| 0,8 34.\| Čistý rostlinný olej ze sójových bobů\| 0,8 35.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (nádrž odpadových vod s volným výtokem)\| 0,8 36.\| Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním metanu v lisovně oleje)\| 0,8 37.\| Čistý olej z použitého kuchyňského oleje\| 0,8 38.\| Etanol z pšeničné slámy\| 1,6 39.\| Nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 1,2 40.\| Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 1,2 41.\| Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 1,2 42.\| Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení\| 1,2 43.\| Dimethylether (DME) z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 2,0 44.\| Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 2,0 45.\| Metanol z odpadního dřeva vyrobený v samostatném zařízení\| 2,0 46.\| Metanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin vyrobený v samostatném zařízení\| 2,0 47.\| Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,0 48.\| Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,0 49.\| Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,0 50.\| Metanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy\| 2,0 51.\| Podíl z obnovitelných zdrojů u methyl terc-butyl etheru (MTBE)\| Stejné jako u použitého způsobu výroby metanolu ) Standardizované hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud veškeré procesní teplo dodává kogenerační jednotka. *) Týká se pouze biopaliv vyrobených z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, v platném znění, pro které se nezohledňují emise týkající se hygienizace jako součásti škvaření. D. Energetický obsah nejpoužívanějších biopaliv a fosilních pohonných hmot Energetický obsah pohonných hmot\| Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/kg]\| Energetický obsah (výhřevnost) [MJ/l] ---\|---\|--- Biopropan\| 46\| 24 Čistý rostlinný olej\| 37\| 34 Bionafta – methylestery mastných kyselin\| 37\| 33 Bionafta – ethylestery mastných kyselin\| 38\| 34 Biomethan\| 50\| – Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu\| 44\| 34 Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za benzin\| 45\| 30 Hydrogenačně upravený olej pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo\| 44\| 34 Hydrogenačně upravený olej (olej upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn\| 46\| 24 Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za naftu\| 43\| 36 Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za benzín\| 44\| 32 Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za tryskové palivo\| 43\| 33 Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinérii současně s fosilními palivy) pocházející z biomasy nebo pyrolyzované biomasy, který má být použit jako náhrada za zkapalněný ropný plyn\| 46\| 23 Metanol\| 20\| 16 Etanol\| 27\| 21 Propanol\| 31\| 25 Butanol\| 33\| 27 Nafta vyrobená Fischerovou-Tropschovou syntézou\| 44\| 34 Benzín vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou\| 44\| 33 Tryskové palivo vyrobené Fischerovou-Tropschovou syntézou\| 44\| 33 Zkapalněný ropný plyn vyrobený Fischerovou-Tropschovou syntézou\| 46\| 24 Dimethylether (DME)\| 28\| 19 Vodík\| 120,1\| – ETBE (ethyl terc-butyl ether vyrobený z etanolu))\| 36\| 27 MTBE (methyl terc-butyl ether vyrobený z metanolu))\| 35\| 26 TAEE (terc-amyl ethyl ether vyrobený z etanolu))\| 38\| 29 TAME (terc-amyl methyl ether vyrobený z metanolu)*)\| 36\| 28 THxEE (terc-hexyl ethyl ether vyrobený z etanolu)*)\| 38\| 30 THxME (terc-hexyl methyl ether vyrobený z metanolu)***)\| 38\| 30 Benzin\| 43\| 32,2 Nafta\| 43\| 35,9 Zkapalněný ropný plyn\| 46\| Stlačený zemní plyn\| 45,1\| Stlačený syntetický zemní plyn\| 50\| ) Při 37 % podílu z obnovitelných zdrojů. ) Při 22 % podílu z obnovitelných zdrojů. ) Při 29 % podílu z obnovitelných zdrojů. *) Při 18 % podílu z obnovitelných zdrojů. *) Při 25 % podílu z obnovitelných zdrojů. ***) Při 14 % podílu z obnovitelných zdrojů.“. 30. V příloze č. 2 se na konci bodu 5 doplňuje nový podbod 5.2., který zní: „5.2. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu se zohlední i v případě, že jsou použita jako meziprodukt pro výrobu fosilních pohonných hmot.“. 31. Nadpis přílohy č. 4 zní: „SUROVINY PRO VÝROBU POKROČILÝCH BIOPALIV“. 32. V příloze č. 4 úvodní větě se slova „biopaliva, která mají nízký dopad v souvislosti s nepřímou změnou ve využívání půdy,“ nahrazují slovy „pokročilá biopaliva“. 33. V příloze č. 4 písm. c) se slova „tříděný sběr ve smyslu § 4 odst. 1 písm. n)“ nahrazují slovy „oddělené soustřeďování odpadu podle § 11 odst. 1 písm. e)“. 34. V příloze č. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ , v platném znění“. 35. V příloze č. 4 se na konci písmene p) doplňuje slovo „nebo“. 36. V příloze č. 4 se na konci písmene q) čárka nahrazuje tečkou a písmena r) až t) se zrušují. 37. V příloze č. 4 vysvětlivce označené symbolem ) se slova „trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin)“ nahrazují slovy „trsť rákosovitá), pícniny a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin“ a na konci textu vysvětlivky se doplňuje věta „Pícninami a krycími plodinami se rozumí směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu krátkodobě vysévaná na pastvinách za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata nebo na orné půdě pro zlepšení její úrodnosti k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin.“. 38. V příloze č. 5 části A. bodu 1 písm. l) a v příloze č. 5 části B. bodu 7 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 39. V příloze č. 6 části B. se na konci textu bodu 4 doplňují slova „nebo 4a“. 40. V příloze č. 6 části B. se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 9 se označují jako body 5 až 8. 41. V příloze č. 6 části C. bodu 5 a v příloze č. 6 části D. bodu 6 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 42. V příloze č. 6 části D. bodu 4 se číslo „50“ nahrazuje číslem „60“. 43. V příloze č. 6 části E. bodu 8 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „2“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Vyhláška č. 99/2022 Sb.	Vyhláška č. 99/2022 Sb. Vyhláška o nastavitelných parametrech přerozdělování pojistného veřejného zdravotního pojištění pro rok 2023 Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 30. 4. 2022, částka 50/2022 * § 1 - Nastavitelné parametry přerozdělování * § 2 - Obsah, struktura a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 99/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 99/2022 Sb. Aktuální znění od 30. 4. 2022 99 VYHLÁŠKA ze dne 26. dubna 2022 o nastavitelných parametrech přerozdělování pojistného veřejného zdravotního pojištění pro rok 2023 Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb.: § 1 Nastavitelné parametry přerozdělování Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Obsah, struktura a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování (1) Údaje pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování jsou údaje o a) anonymizaci pojištěnce podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) registrovaných pojištěncích podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce, c) nákladech na zdravotní služby oceněné podle vyhlášky č. 98/2022 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce a d) spotřebě léčivých přípravků podle bodu 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví ve lhůtě podle § 20c zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění údaje podle odstavce 1. Zdravotní pojišťovny použijí při zpracování údajů podle odstavce 1 anonymizační tabulky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, které jim správce centrálního registru pojištěnců poskytne nejpozději 2 měsíce před uplynutím uvedené lhůty. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 99/2022 Sb. Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty Nastavitelné parametry přerozdělování podle § 20a odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, použité pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování účinných od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023, se stanoví takto: 1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin ve formátu podle oddílu A odst. 1 přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Číslo\| Kód\| Název\| Definiční skupiny léčiv\| Vyřazovací pravidla ---\|---\|---\|---\|--- 1\| THY\| Poruchy štítné žlázy\| H03A, H03B\| 2\| PSY\| Antipsychotika, Alzheimerova choroba, léčba závislostí\| N05A mimo (N05AL03, N05AN01), N06DA, N06DX01, N07BC51\| 3\| DEP\| Léčba antidepresivy\| N06A\| ne, pokud zároveň PSY 4\| CHO\| Hypercholesterolémie\| C10 mimo (C10AC01, C10BX03)\| ne, pokud zároveň DM1, DM2, DMH 5\| DMH\| Diabetes s hypertenzí\| A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01, C03DA04), C07, C08 mimo (C08CA06), C09 mimo (C09DX04)\| ne, pokud zároveň DM1 6\| COP\| Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic\| R03AC18, R03BB\| ne, pokud zároveň PAH 7\| AST\| Astma\| R03 mimo (R03AC18, R03BB, R03CA02, R03BC01, R03CC13)\| ne, pokud zároveň PAH, COP 8\| DM2\| Diabetes typu II\| A10\| ne, pokud zároveň DM1, DMH 9\| EPI\| Epilepsie\| N03 mimo (N03AX12, N03AX16), N05BA09\| 10\| CRO\| Crohnova choroba, ulcerózní kolitida\| A07EA06, A07EC02\| 11\| KVS\| Srdeční choroby\| C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01, C03DA04, C09DX04\| ne, pokud zároveň PAH 12\| TNF\| Chronická zánětlivá onemocnění léčená biologickou léčbou\| D11AH05, L04AA24, L04AA29, L04AA32, L04AA33, L04AA37, L04AA44, L04AB, L04AC\| 13\| REU\| Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF\| A07EC01, L04AA13, L04AX03, M01CC01, P01BA02\| ne, pokud zároveň TNF 14\| PAR\| Parkinsonova choroba\| N04B\| 15\| DM1\| Diabetes typu I\| A10A\| 16\| TRA\| Transplantace\| L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AX01\| ne, pokud zároveň CRO 17\| CFP\| Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreatu\| J01GB01, J01XB01, R05CB13\| 18\| CNS\| Onemocnění mozku a míchy\| L03AB07, L03AB08, L03AB13, L03AX13, L04AA23, L04AA27, L04AA31, L04AA34, L04AA36, L04AA40, L04AA42, L04AA52, L04AX07, M03BX01, M03BX02\| ne, pokud zároveň RSK 19\| ONK\| Malignity\| L01, L03AA, L03AX16, L04AX04, L04AX06\| 20\| HIV\| HIV, AIDS\| J05AE, J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05, J05AX18)\| ne, pokud zároveň HAR 21\| REN\| Renální selhání\| B03X, V03AE\| 22\| RAS\| Léčba růstovým hormonem\| H01AC01, H01AC03\| 23\| HOR\| Hormonální onkologická léčba\| L02\| 24\| NPP\| Neuropatická bolest\| N01BX04, N03AX12, N03AX16\| 25\| AMG\| Akromegalie\| H01AX01, H01CB02, H01CB03\| 26\| CAK\| Chronická antikoagulace\| B01AE07, B01AF01, B01AF02, B01AF03\| 27\| PAH\| Plicní arteriální hypertenze\| B01AC09, B01AC11, B01AC21, B01AC27, C02KX01, C02KX02, C02KX05, G04BE03, G04BE08\| 28\| HAR\| HIV, AIDS – léčba bez využití antiretrovirotik\| J05AE, J05AR, J05AX mimo (J05AX05, J05AX18)\| 29\| IDS\| Imunodeficitní syndrom\| J06BA01, J06BA02\| 30\| RSK\| Těžká roztroušená skleróza\| L04AA23, L04AA27, L04AA34, L04AA36, L04AA40, L04AA42, L04AA52, L04AX07\| 31\| MDG\| Makulární degenerace\| S01LA\| 2. Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví. 3. Hodnota koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty se stanoví ve výši 133. 4. Hodnota hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny se stanoví ve výši 181. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 99/2022 Sb. Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování 1. Údaje o anonymizaci pojištěnce 1.1 Osoby Správce centrálního registru pojištěnců vytvoří tabulky obsahující údaje o anonymizaci pojištěnce (dále jen „anonymizační tabulka“) podle bodů 1.2 až 1.5. 1.2 Časové období a rozsah dat Anonymizační tabulky obsahují záznamy o všech pojištěncích, které správce centrálního registru pojištěnců eviduje v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 nebo jeho části jako pojištěnce veřejného zdravotního pojištění. 1.3 Struktura Základní anonymizační tabulky Údaje vztahující se k jednotlivým pojištěncům definovaným v bodě 1.2 se uvedou jako jeden záznam tabulky (řádek datového souboru) v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT(10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ČísloPojištěnce\| CHAR (10)\| Číslo pojištěnce přidělené zdravotní pojišťovnou Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 1.4 Vytvoření anonymizačních tabulek pro jednotlivé zdravotní pojišťovny Správce centrálního registru pojištěnců ze Základní anonymizační tabulky vytvoří pro každou zdravotní pojišťovnu 1 anonymizační tabulku ve struktuře podle bodu 1.3. Anonymizační tabulka pro danou zdravotní pojišťovnu obsahuje údaje ze Základní anonymizační tabulky o pojištěncích, kteří byli evidováni jako pojištěnci dané zdravotní pojišťovny alespoň část časového období podle bodu 1.2. 1.5 Název předávaného souboru Předávané soubory obsahující anonymizační tabulky pro zdravotní pojišťovny správce centrálního registru pojištěnců nazve „PojistenciIdentifikace_KZP.csv“, kde se jako KZP uvede kód příslušné zdravotní pojišťovny. 2. Údaje o registrovaných pojištěncích 2.1 Osoby Zdravotní pojišťovna vytvoří tabulku obsahující údaje o svých registrovaných pojištěncích (dále jen „registrační tabulka“) podle bodů 2.2 až 2.5. 2.2 Časové období Registrační tabulka obsahuje údaje o pojištěncích zdravotní pojišťovny v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. 2.3 Rozsah dat V registrační tabulce jsou údaje o pojištěncích dané zdravotní pojišťovny, kteří jsou uvedeni v anonymizační tabulce podle bodu 1.1 a které zdravotní pojišťovna v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části identifikovala jako své pojištěnce. 2.4 Struktura registrační tabulky V registrační tabulce odpovídá každé registraci pojištěnce dané zdravotní pojišťovny podle bodu 2.3 v časovém období podle bodu 2.2 nebo jeho části jeden záznam. Pojištěnec je v registrační tabulce uveden vícekrát, pokud v průběhu uvedeného časového období přestal být pojištěncem zdravotní pojišťovny a poté se k této zdravotní pojišťovně opět přihlásil. Údaje se do registrační tabulky uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Pojištěncem od\| DATE\| Datum začátku pojištění (registrace) Pojištěncem do\| DATE\| Datum ukončení pojištění (registrace) Rok narození\| INT (4)\| Rok narození Měsíc narození\| INT (2)\| Měsíc narození Pohlaví\| CHAR (1)\| Poslední dostupný údaj o pohlaví pojištěnce. Uvede se „M“ pro mužské pohlaví a „Z“ pro ženské. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 2.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující registrační tabulku zdravotní pojišťovna nazve „Pojistenci.csv“. 3. Údaje o nákladech na zdravotní služby 3.1 Osoby Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 3.2 až 3.5 tabulku obsahující údaje o nákladech na zdravotní služby (dále jen „tabulka nákladů“). 3.2 Časové období V tabulce nákladů jsou uváděny údaje o nákladech vykázaných v kalendářním roce 2021. 3.3 Rozsah dat V tabulce nákladů jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce a zároveň byli pojištěnci dané zdravotní pojišťovny v časovém období podle bodu 3.2, a to i pokud zdravotní pojišťovna v tomto časovém období žádné náklady na tyto pojištěnce neeviduje. 3.4 Struktura tabulky nákladů Každému pojištěnci odpovídá 1 záznam tabulky (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky nákladů uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Náklady\| INT\| Náklady pojištěnce v období podle bodu 3.2 oceněné podle vyhlášky č. 98/2022 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, zaokrouhlené na celé číslo podle matematických pravidel pro zaokrouhlování. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5. 3.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku nákladů zdravotní pojišťovna nazve „Naklady.csv“. 4. Údaje o spotřebě léčivých přípravků 4.1 Osoby Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 4.2 až 4.5 tabulku obsahující údaje o spotřebě léčivých přípravků (dále jen „tabulka spotřeby“). 4.2 Časové období Tabulka spotřeby obsahuje údaje za období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021. 4.3 Rozsah dat V tabulce spotřeby jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce. V tabulce spotřeby jsou zahrnuty údaje o veškeré spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků v časovém období podle bodu 4.2, které byly předepsány a vydány na recept, a hromadně vyráběných léčivých přípravků, které byly spotřebovány v období podle bodu 4.2 v rámci poskytnutí zdravotních služeb a vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky. V tabulce spotřeby nejsou zahrnuty údaje o spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků, které nebyly uznány zdravotní pojišťovnou. 4.4 Struktura tabulky spotřeby Každému případu vydání nebo spotřeby léčivého přípravku každého pojištěnce odpovídá jeden záznam tabulky spotřeby (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky spotřeby uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Kód HVLP\| CHAR\| Kód léčivého přípravku podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech přidělený Státním ústavem pro kontrolu léčiv a zveřejněný jako součást seznamu registrovaných léčivých přípravků Množství\| DECIMAL\| Počet vydaných nebo spotřebovaných balení léčivého přípravku, zaokrouhlený na dvě desetinná místa podle matematických pravidel pro zaokrouhlování Datum poskytnutí léčivého přípravku\| DATE\| Datum vydání léčivého přípravku na recept či aplikace zvlášť účtovaného léčivého přípravku Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5 této přílohy. 4.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku spotřeby zdravotní pojišťovna nazve „SpotrebaLeky.csv“. 5. Popis datového rozhraní 5.1 Datové typy Popis datových typů: CHAR – textový řetězec. CHAR(n) – textový řetězec o maximálním počtu znaků n. DATE – datum ve formátu RRRR-MM-DD, včetně úvodních nul. INT – nezáporné celé číslo. INT(n) – nezáporné celé číslo o maximálním počtu cifer n. DECIMAL – desetinné číslo s tečkou jako desetinným symbolem. 5.2 Formát souborů Každá tabulka je předávána jako samostatný textový soubor s příponou „.csv“. Formát souboru je následující: Každý záznam tabulky je v textovém souboru uveden na jednom řádku. Kódování obsahu souboru: ASCII (nejsou použity znaky s diakritikou). Oddělovač řádků: CR+LF. Jednotlivé atributy řádku jsou odděleny znakem „\|“ (znak s ascii kódem 124). Hodnoty v buňkách tabulky nejsou ohraničeny žádnými oddělovači textu. Názvy sloupců tabulky nejsou součástí souboru. 5.3 Kompletace dat pro předání Soubory předávané zdravotními pojišťovnami jsou archivovány do jednoho souboru „.zip“ s názvem „KZP-RRRR-MM-DD.zip“, kde RRRR-MM-DD je datum vytvoření tohoto souboru a jako KZP se uvede kód zdravotní pojišťovny.
Zákon č. 96/2022 Sb.	Zákon č. 96/2022 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 29. 5. 2022, částka 49/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna insolvenčního zákona * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o finančním zajištění * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění * ČÁST OSMNÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 5. 2022 96 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb., zákona č. 174/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „použitelný předpis“ nahrazují slovy „použitelné předpisy“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 větě páté se slova „investičními podniky,“ zrušují a slova „a (EU) 2019/878“ se nahrazují slovy „ , (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034“. 3. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 4. V § 1 odst. 3 se písmeno q) zrušuje. Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno q). 5. V § 1 odst. 3 písm. q) se text „q)“ nahrazuje textem „p)“. 6. § 3c se zrušuje. 7. Za § 5o se vkládá nový § 5p, který zní: „§ 5p Zahraniční banka nebo oprávněná finanční instituce může profesionálním zákazníkům podle § 2a zákona o podnikání na kapitálovém trhu poskytovat i bez založení pobočky na území České republiky investiční služby, a to i trvale. Ustanovení § 5a odst. 1 a § 5c odst. 2 se pro poskytování investičních služeb podle předchozí věty nepoužijí v rozsahu, v jakém upravují trvalé provozování činnosti výhradně prostřednictvím pobočky. Pro zahraniční banku se sídlem v jiném než členském státě se věta první použije, pokud jsou splněny podmínky zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování investičních služeb zahraniční osobou se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem, bez povolení uděleného Českou národní bankou.“. 8. Na konci textu poznámky pod čarou č. 41 se doplňují slova „ , v platném znění“. 9. V § 26 odst. 1 se slova „upravujícím obezřetnostní požadavky“ zrušují. 10. V § 26c odst. 2 se slova „Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry ovládán“ nahrazují slovy „Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány“. 11. V § 26c odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 12. V § 26c odst. 4 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států.“ a písmena a) a b) se zrušují. 13. V § 26c odst. 6 větě druhé se slova „evropského ovládajícího investičního podniku,“ zrušují. 14. V § 26c se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9. 15. V § 26c se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 16. V § 26d odst. 1 se slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, který je ovládán“ nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány“, slovo „nepodléhá“ se nahrazuje slovem „nepodléhají“ a slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry podléhá“ se nahrazují slovy „nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají“. 17. V § 26d odst. 4 větě první se slova „ , spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelním a úvěrním družstvem“ a slovo „banku“ se nahrazuje slovy „tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo“. 18. V § 26e odst. 3 a v § 26f odst. 2 větě třetí se slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo“. 19. V § 26e odst. 4 se slova „nebo investiční podnik“ a slova „nebo investičním podnikem“ zrušují. 20. V § 26f odst. 1 se slova „ , spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelních a úvěrních družstev“. 21. V § 26f odst. 3 se slova „ , spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry“ nahrazují slovy „nebo spořitelním a úvěrním družstvem“ a slova „ , spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodníka s cennými papíry“ se nahrazují slovy „nebo spořitelní a úvěrní družstvo“. 22. V § 26g odst. 2 se slova „tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry, evropský ovládající investiční podnik,“ zrušují. 23. V § 26g odst. 8 se slova „obchodníkem s cennými papíry,“ zrušují. 24. V § 26i odst. 1 písm. c) se slova „ , obchodníku s cennými papíry“ zrušují. 25. V § 26j odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „významné pobočky,“ nahrazují slovy „významné pobočky nebo“ a slova „nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 26. V § 26k odst. 1 a v § 26l odst. 2 se slova „evropským ovládajícím investičním podnikem,“ zrušují. 27. V § 26l odst. 4 písm. d) se slova „významné pobočky,“ nahrazují slovy „významné pobočky nebo“ a slova „nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ se zrušují. 28. V § 26n odst. 3 se slova „obchodník s cennými papíry,“ zrušují. 29. V § 36 odst. 7 se věta poslední nahrazuje větami „Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 30. V § 36d se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 31. V § 36d odst. 6 písm. a) se slova „1, 2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“. 32. V § 36d odst. 6 písm. b) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 33. V § 36d odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „4 nebo 6“ nahrazují slovy „3 nebo 5“. 34. V § 36e odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo požadavky stanovené v čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208845)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní: „45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 35. V § 36e odst. 2 písm. f) se odkaz na poznámku pod čarou č. 40 nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 41. 36. V § 38d odst. 1 písm. c) a v odst. 2 písm. c) se za slovo „smlouvách“ vkládá slovo „ , dohodách“ a za slovo „podle“ se vkládají slova „§ 26c odst. 6 a“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. II Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 338/2020 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 větě třetí se slova „a investičními podniky“ zrušují a slova „a (EU) 2019/878“ se nahrazují slovy „ , (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034“. 2. V poznámce pod čarou č. 38 se slova „a investiční podniky“ zrušují. 3. V § 13 odstavec 9 zní: „(9) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní banka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní banka vyhláškou.“. 4. Na konci textu poznámky pod čarou č. 50 se doplňují slova „ , v platném znění“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. III Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 40 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 2. V poznámce pod čarou č. 41 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 30, 35 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937.“. 3. V § 9b odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 9b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v rozporu s § 27 použije informace podle § 26 odst. 1 k jinému než stanovenému účelu.“. 5. V § 9b odst. 2 a 3 se za text „e)“ vkládají slova „nebo f)“. 6. V § 13 odst. 5 se slova „obhospodařování a administrace investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů,“ zrušují. 7. V poznámce pod čarou č. 43 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.“. 8. V poznámce pod čarou č. 33 se na konci textu vět první až třetí doplňují slova „ , v platném znění“. 9. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) orgánům dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy.“. 10. V § 26 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské komisi a Evropskému systému centrálních bank, pokud tyto informace souvisejí s výkonem jejich pravomocí.“. 11. V § 26 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka při poskytnutí informace může uvést, jakým způsobem se s takovou informací má zacházet, a rovněž může omezit další poskytování takové informace.“. 12. V § 26 odst. 9 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 13. V § 26 se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů a g) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů.“. 14. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Nakládání s informacemi Osoby jiné než Česká národní banka, které získají informace podle § 26 odst. 1, použijí tyto informace pouze pro účely, které Česká národní banka nebo jiný orgán výslovně uvede, nebo pro účely vyplývající ze zvláštních právních předpisů.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. IV Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 237/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU.“. 2. V § 15 odst. 3 se slova „včetně úroku ve výši váženého průměru repo sazeb České národní banky za období od data splacení“ nahrazují slovy „a to, nestanoví-li emisní podmínky jinak, navýšenou o úrok, který poskytovatel platebních služeb, který vedl účet, na který byla částka splacena, ve vztahu k této částce účtoval“. 3. V § 28 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 4. V § 28a odst. 1 větě druhé se slova „povinnosti podle věty první“ nahrazují slovy „této povinnosti“ a za slovo „hodnotě,“ se vkládají slova „dluhy, s výjimkou derivátů, se vyjadřují v jejich jmenovité hodnotě navýšené o naběhlý a nevyplacený výnos“. 5. V § 28a odst. 1 písm. b) se text „e)“ nahrazuje textem „d)“. 6. V § 28a odst. 4 se slova „z hypotečního úvěru“ zrušují. 7. V § 28a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pro účely odstavce 1 se do souhrnné hodnoty všech dluhů započítá i předpokládaná výše souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a) až c) a e), která činí 1 % jmenovité hodnoty krytých dluhopisů v krytém bloku.“. 8. Za § 28a se vkládají nové § 28aa a 28ab, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2 až 4 znějí: „§ 28aa Likviditní rezerva krycího portfolia (1) Krycí portfolio vždy obsahuje likviditní rezervu složenou z aktiv podle odstavce 3, která jsou k dispozici pro krytí maximálního kumulativního čistého odtoku likvidity z krytého bloku po dobu následujících 180 dnů. (2) Čistým odtokem likvidity se rozumí všechny odchozí platby splatné v jeden den, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátů v krytém bloku, po odečtení všech příchozích plateb splatných ve stejný den a souvisejících s aktivy v krycím portfoliu. (3) Likviditní rezerva krycího portfolia se skládá z těchto druhů aktiv zapsaných do rejstříku krycích aktiv [§ 32 odst. 3 písm. a)]: a) aktiva úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B podle čl. 10 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/612), která jsou oceněna v souladu s tímto nařízením a která nevydal 1. emitent dotčených krytých dluhopisů, 2. mateřský podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „kontrolující osoba“) jiný než subjekt veřejného sektoru, který není úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „úvěrová instituce“), 3. dceřiný podnik emitenta dotčených dluhopisů podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) (dále jen „kontrolovaná osoba“) nebo jiná kontrolovaná osoba jeho kontrolující osoby, nebo 4. sekuritizační jednotka pro speciální účel podle čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2017/24024), se kterou má tento emitent úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), b) krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo 2, nebo krátkodobé vklady u úvěrových institucí, které patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 podle čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). (4) Součástí likviditní rezervy krycího portfolia nejsou pohledávky z expozic, které jsou považovány za pohledávky v selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). (5) Pokud se na emitenta krytých dluhopisů vztahují požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, které se překrývají s likviditní rezervou krycího portfolia, odstavce 1 až 4 se po dobu stanovenou v těchto přímo použitelných předpisech Evropské unie nepoužijí. (6) Stupněm úvěrové kvality se v tomto zákoně rozumí stupeň úvěrové kvality podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133). § 28ab Struktury prodloužitelné splatnosti (1) Strukturou prodloužitelné splatnosti je mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o předem určenou dobu v případě, že nastane určitá rozhodná událost stanovená v emisních podmínkách v souladu s tímto zákonem. (2) Kryté dluhopisy lze vydat se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby: a) splatnost krytých dluhopisů se prodlužuje výhradně v případě, že k datu jejich splatnosti, nebo k jinému datu stanovenému v emisních podmínkách, 1. emitent nebo nucený správce krytých bloků nesplatí všechny kryté dluhopisy dané emise, 2. nastala některá ze situací podle § 32a odst. 1 písm. a) až d), 3. bylo vůči emitentovi přijato opatření k řešení krize nebo proveden odpis nebo konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, 4. nastala některá z právních skutečností podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodů i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), nebo 5. emitent neplní požadavky na likviditní rezervu podle § 28aa nebo by v důsledku splacení dané emise neplnil požadavky na likviditu stanovené v přímo použitelných předpisech Evropské unie, b) informace o struktuře splatnosti poskytované investorům dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis 1. událostí vedoucích k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů dané emise, 2. důsledků úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů pro prodloužení splatnosti a 3. úlohy České národní banky a nuceného správce krytých bloků ve vztahu k prodloužení splatnosti a c) konečné datum splatnosti krytého dluhopisu lze vždy určit. (3) V případě úpadku nebo řešení krize emitenta krytých dluhopisů nemá prodloužení splatnosti vliv na pořadí vlastníků krytých dluhopisů ani nemění pořadí splatnosti krytých dluhopisů podle původního harmonogramu vydávání krytých dluhopisů. (4) Emitent nebo nucený správce krytých bloků musí podle emisních podmínek krytých dluhopisů skutečnost, že dojde k prodloužení splatnosti krytých dluhopisů, oznámit vlastníkům krytých dluhopisů způsobem a ve lhůtách stanovených v emisních podmínkách. (5) Prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů a krytého bloku. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012.“. 9. V § 28b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li povinnost podle § 28a odst. 2 plněna převážně s využitím krycích aktiv podle § 31 odst. 2 písm. b) a c), zvyšuje se limit podle § 28a odst. 1 na 110 %.“. 10. V nadpisu § 28c se doplňují slova „a pravidla pro označení krytých dluhopisů“. 11. V § 28c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pouze kryté dluhopisy mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie.“. 12. V § 28c odst. 2 větě první se za text „„CRR““ vkládají slova „anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie“. 13. V § 28c odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „anebo označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ nebo jeho překlad do úředního jazyka Evropské unie“. 14. § 28d včetně nadpisu zní: „§ 28d Informace pro investory (1) Emitent krytých dluhopisů poskytuje dostatečně podrobné informace o svých krytých blocích tak, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného krytého bloku a postupovat s náležitou péčí. (2) Informace jsou emitentem krytých dluhopisů poskytovány investorům alespoň jednou za kalendářní čtvrtletí a zahrnují alespoň tyto údaje o portfoliu: a) hodnotu krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů, b) seznam identifikačních označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) pro všechny emise krytých dluhopisů v rámci daného krytého bloku, kterým bylo toto identifikační označení přiděleno, c) zeměpisné rozdělení a druh krycích aktiv, velikost příslušných úvěrů a metodu ocenění, d) údaje týkající se tržního rizika, včetně úrokového rizika a měnového rizika, a úvěrových a likviditních rizik, e) strukturu splatnosti krycích aktiv a krytých dluhopisů, včetně přehledu událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti, je-li to relevantní, f) úroveň požadovaného a dostupného krytí a zákonného, smluvního a dobrovolného přezajištění a g) procentní podíl úvěrů, u nichž se má za to, že došlo k selhání podle čl. 178 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133), včetně úvěrů více než 90 dnů po splatnosti. (3) Emitent krytých dluhopisů uveřejňuje informace poskytované investorům podle odstavce 1 na svých internetových stránkách.“. 15. V § 29 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zástavní hodnota zastavených nemovitých věcí musí být stanovena osobou, která má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti a která je nezávislá na procesu rozhodování o úvěru. Při posuzování hodnoty nebere tato osoba v úvahu spekulativní prvky a hodnotu transparentně a jednoznačně dokumentuje.“. 16. V § 30 odst. 1 větě poslední se za číslo „1“ vkládá text „a 2“. 17. V § 30d se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Emitent krytých dluhopisů musí mít nejpozději ke dni emise a po celou dobu vydávání krytých dluhopisů povolení pro krytý blok udělené Českou národní bankou. Toto povolení musí být uděleno pro každý krytý blok. (4) Česká národní banka povolení udělí, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) plán obchodních činností vymezuje a pokrývá vydávání krytých dluhopisů, b) politiky, procesy a metodiky pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů nebo jiných krycích aktiv zařazených do krycího portfolia dostatečně zajišťují ochranu investorů, c) jsou určeni vedoucí a další pracovníci vyhrazení pro krytý blok, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy krytých bloků, d) organizační uspořádání a monitorování krycího portfolia splňuje požadavky podle tohoto zákona a e) emisní podmínky jsou v souladu s požadavky tohoto zákona. (5) Česká národní banka může odejmout povolení, jestliže a) bylo uděleno na základě nepravdivých, zavádějících nebo neúplných údajů, b) podmínky pro jeho udělení přestaly být plněny, nebo c) emitent krytých dluhopisů opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti stanovené tímto zákonem.“. 18. V § 31 odst. 1 se za slovo „přičemž“ vkládají slova „emitent krytých dluhopisů musí splňovat podmínky podle čl. 129 odst. 1a až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/20133) a“. 19. V § 31 odst. 2 písm. b) se slova „členskému státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální bance takového státu, mnohostranné rozvojové bance nebo mezinárodní organizaci, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci“ nahrazují slovy „osobě kontrolované subjektem veřejné správy podle zákona upravujícího některá opatření ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory (dále jen „veřejný podnik“)“. 20. V § 31 odst. 2 písm. c) se slova „členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrální banka takového státu, mnohostranná rozvojová banka nebo mezinárodní organizace, jejímž členem je členský stát Organizace pro hospodářskou spolupráci“ nahrazují slovy „veřejný podnik“. 21. V § 31 odst. 2 písm. d) se za slovo „fondech“ vkládají slova „a jiná aktiva podle § 28aa odst. 3“. 22. V § 31 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , je-li tato druhá smluvní strana finanční smluvní stranou podle čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/20128), je jí přiřazen alespoň stupeň úvěrové kvality 3 a sjednání derivátu je řádně zdokumentováno“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 23. V § 31 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , ledaže emisní podmínky určí jinak“. 24. V § 31 odst. 4 písm. e) se za slovo „ní“ vkládají slova „nebo peněžní prostředky získané jako výtěžek ze zpeněžení krycích aktiv podle § 32e odst. 4 nebo podle § 32f odst. 1“. 25. V § 31 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Pohledávku z hypotečního úvěru lze zapsat do rejstříku krycích aktiv teprve dnem, kdy se emitent krytých dluhopisů dozví o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovité věci. Emitent krytých dluhopisů musí mít zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou tyto nemovité věci dostatečně pojištěny proti riziku poškození a že pohledávka z pojištění náleží do krycího portfolia podle odstavce 4 písm. b). (7) Do rejstříku krycích aktiv lze zapsat i pohledávku z hypotečního úvěru poskytnutého jinou bankou, pokud na něj byla tato pohledávka převedena nebo mu byla poskytnuta jako finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění. (8) Pohledávku podle odstavce 2 písm. b) a c) lze zapsat do rejstříku krycích aktiv, pokud veřejný podnik splňuje tyto podmínky: a) poskytuje základní veřejné služby na základě licence, koncese podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek nebo jiné formy pověření udělené orgánem veřejné moci, b) podléhá veřejnému dohledu a c) má dostatečné předpoklady k vytváření příjmů díky tomu, že 1. má přiměřenou flexibilitu při výběru a zvyšování úplat za poskytované služby, aby byl schopen zajistit své finanční zdraví a platební schopnost, 2. má zákonný nárok na dostatečné příspěvky k zajištění svého finančního zdraví a platební schopnosti výměnou za poskytování základních veřejných služeb, nebo 3. má uzavřenu smlouvu o převodu zisků a ztrát s orgánem veřejné moci.“. 26. V § 31a odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 27. V § 32 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Emitent krytých dluhopisů poskytne nucenému správci krytých bloků neprodleně po jeho jmenování veškeré podklady k evidenci krytých bloků, jakož i vyčíslení souhrnné hodnoty krycích aktiv v krycím portfoliu oproti souhrnné hodnotě dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.“. 28. V § 32 odst. 5 se text „§ 28c“ nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 29. V § 32a odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 30. V § 32a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 31. V § 32b odst. 3 se slovo „portfolií“ nahrazuje slovem „aktiv“. 32. V § 32b odst. 6 se za slovo „dluhopisů,“ vkládají slova „Česká národní banka,“. 33. V § 32b odst. 7 se za slovo „dluhopisů,“ vkládají slova „České národní bance,“. 34. V § 32b odstavec 8 zní: „(8) Je-li po zahájení insolvenčního řízení vůči emitentovi krytých dluhopisů souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu nižší než souhrnná hodnota dluhů, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, nucený správce krytých bloků vyčíslí pohledávky vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu, v jakém nejsou kryty krycím portfoliem, a toto vyčíslení zašle bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení. V případě, že nucený správce krytých bloků nezašle vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu ve lhůtě pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, má právo přihlásit svoji pohledávku v rozsahu, v jakém není kryta krycím portfoliem, rovněž každý vlastník krytého dluhopisu a každý věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, a to kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení.“. 35. V § 32d se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 36. V nadpisu § 32e se slova „krycího portfolia“ nahrazují slovy „všech krycích aktiv v krycím portfoliu“. 37. V § 32e odstavec 1 zní: „(1) Je-li souhrnná hodnota krycích aktiv v krycím portfoliu po jmenování nuceného správce krytých bloků nižší než souhrnná hodnota dluhů z krytých dluhopisů a souvisejících dluhů podle § 31a odst. 3, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží, může nucený správce krytých bloků se souhlasem České národní banky rozhodnout, že tyto dluhy, vyjma souvisejících dluhů podle § 31a odst. 4 písm. a), c), d) a f), přestávají být v odpovídající poměrné výši součástí krytého bloku a pro tyto účely se poměrně snižují. Poměrným snížením dluhů nedochází ke snížení jmenovité hodnoty krytých dluhopisů, s nimiž jsou tyto dluhy spojeny, ani ke snížení nebo zániku pohledávek z těchto krytých dluhopisů v rozsahu snížení jejich jmenovité hodnoty, ani ke snížení pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v rozsahu snížení podle věty první, avšak takové pohledávky z krytých dluhopisů a pohledávky odpovídající souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 v tomto rozsahu pouze přestanou být součástí krytého bloku. Pohledávky z krytých dluhopisů, které v daném rozsahu přestanou být součástí krytého bloku, mohou být přihlášeny kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých bloků, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro přihlašování pohledávek v insolvenčním řízení, nuceným správcem krytých bloků nebo příslušným vlastníkem krytého dluhopisu nebo příslušným věřitelem pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3, pokud tyto již nebyly přihlášeny postupem podle § 32b odst. 8.“. 38. V § 32e odstavec 4 zní: „(4) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že se všechna krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží a že kryté dluhopisy, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, budou předčasně splaceny, a to v celém rozsahu či pouze v poměrné výši odpovídající výši výtěžku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle odstavce 1 či nikoliv. Pokud nedojde v důsledku zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu k předčasnému splacení všech krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio slouží, použije se pro přihlašování pohledávek z krytých dluhopisů vlastníky krytých dluhopisů nebo nuceným správcem krytých bloků odstavec 1 obdobně. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně.“. 39. V § 32e se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Výtěžek ze zpeněžení všech krycích aktiv v krycím portfoliu podle odstavce 4 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.“. 40. V části druhé hlavě III dílu 2 se za § 32e vkládá nový § 32f, který včetně nadpisu zní: „§ 32f Zpeněžení vybraných krycích aktiv (1) Nucený správce krytých bloků může se souhlasem České národní banky rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. Nucený správce krytých bloků může takto rozhodnout bez ohledu na to, zda dojde k poměrnému snížení dluhů podle § 32e odst. 1 či nikoliv. (2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 na žádost nuceného správce krytých bloků, je-li to v zájmu vlastníků krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží. (3) Rozhodnou-li o tom vlastníci krytých dluhopisů, s nimiž jsou spojeny dluhy, k jejichž krytí krycí portfolio podle odstavce 1 slouží, alespoň prostou většinou hlasů ve vztahu ke každé dotčené emisi krytých dluhopisů, musí nucený správce krytých bloků požádat Českou národní banku o souhlas podle odstavce 1 a, je-li tento souhlas udělen, rozhodnout o tom, že vybraná krycí aktiva v krycím portfoliu zpeněží. (4) Nucený správce krytých bloků je vždy vázán rozhodnutím vlastníků krytých dluhopisů ohledně zpeněžení vybraných krycích aktiv. (5) Výtěžek ze zpeněžení vybraných krycích aktiv podle odstavce 1 je nucený správce krytých bloků povinen zaslat na účet zřízený podle § 32c odst. 1.“. 41. V části druhé hlavě III se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „Díl 3 Dohled České národní banky § 32g Dohled nad plněním povinností ve vztahu ke krytým dluhopisům (1) Dohled nad plněním povinností podle § 28 až 32e vykonává Česká národní banka. (2) Dohledu České národní banky podle odstavce 1 podléhá emitent krytých dluhopisů, nucený správce krytých bloků, insolvenční správce, likvidátor a dočasný správce emitenta krytých dluhopisů. § 32h Opatření k nápravě a jiná opatření (1) Česká národní banka může emitentovi krytých dluhopisů, který porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků, zakázat nebo omezit činnost emitenta krytých dluhopisů podle tohoto zákona nebo uveřejnit informaci o tom, jaká je povaha protiprávního jednání, a identifikaci osoby, která takto jednala, včetně identifikace osoby, která jednala za právnickou osobu. (2) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle odstavce 1 vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč. (3) Donucovací pokutu za totéž porušení povinnosti lze uložit i opakovaně. Úhrn uložených pokut za totéž porušení povinnosti nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (4) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu. § 32i Spolupráce orgánů dohledu (1) V rámci výkonu dohledu nad emitentem krytých dluhopisů Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9) a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)10) a poskytuje jim veškeré informace, které jsou významné pro výkon jejich dohledu, zejména informace, které by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě. (2) Česká národní banka plní informační povinnosti, které pro ni nebo pro Českou republiku vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/21625), zejména ve vztahu k Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)9). § 32j Informace uveřejňované Českou národní bankou (1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách a) aktualizovaná znění zákonů a vyhlášek upravujících vydávání krytých dluhopisů, b) seznam emitentů, kterým bylo uděleno povolení pro krytý blok, c) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis“, a d) seznam krytých dluhopisů, které mohou obsahovat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“. (2) Informace podle odstavce 1 Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, v platném znění.“. 42. V § 40 odst. 1 písm. a) se za text „28a,“ vkládá text „28aa,“ a za text „28c“ se vkládá text „ , 28d“. 43. V § 40 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vydá krytý dluhopis, aniž by mu bylo uděleno povolení podle § 30d odst. 3,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). Čl. V Přechodná ustanovení 1. Kryté dluhopisy a hypoteční zástavní listy, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly vydány po dni nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., ve znění zákona č. 307/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, anebo byly vydány přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 190/2004 Sb., ve znění zákona č. 307/2018 Sb., přičemž emitent změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly požadavkům zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 307/2018 Sb., se považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by jejich emitent musel měnit jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly požadavkům tohoto zákona; emitent musí ve vztahu k těmto dluhopisům plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž se nevyžaduje plnění § 28a odst. 5, § 28aa a § 30d odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Emitent není ve vztahu k takovýmto krytým dluhopisům nebo hypotečním zástavním listům povinen vytvářet samostatná krycí portfolia nebo kryté bloky. To platí i pro navyšované emise takových krytých dluhopisů a hypotečních zástavních listů, u nichž bylo identifikační označení podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů (ISIN) přiděleno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tyto emise splňují tyto požadavky: a) datum emise těchto krytých dluhopisů je stanoveno před 8. červencem 2024, b) datum splatnosti těchto krytých dluhopisů je stanoveno před 8. červencem 2027, c) celkový objem navýšení po 8. červenci 2022 nepřesáhne dvojnásobek celkového objemu nesplacených krytých dluhopisů daného emitenta k 8. červenci 2022, d) celkový objem těchto emisí jednoho emitenta nepřesáhne částku odpovídající 6 000 000 000 EUR a e) nemovitá věc podle § 28 odst. 3 zákona č. 190/2004 Sb. se nachází na území České republiky nebo Slovenské republiky anebo jiného členského státu Evropské unie, pokud takový jiný členský stát Evropské unie uplatňuje požadavky čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU na navýšení krytých dluhopisů ve smyslu tohoto bodu. 2. Emitent může ve vztahu ke krytým dluhopisům nebo hypotečním zástavním listům jiným než podle bodu 1, jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „hypoteční zástavní listy“), začít plnit požadavky zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ode dne, kdy změnil jejich emisní podmínky tak, aby odpovídaly těmto požadavkům. K této změně se nevyžaduje svolání ani souhlas schůze vlastníků, dojde-li k ní nejpozději do 8. července 2022. Investorům o tom zpřístupní informaci stejným způsobem, jakým zpřístupnil emisní podmínky. Platí, že tyto hypoteční zástavní listy se ode dne, kdy jejich emitent ve vztahu k nim takto změnil emisní podmínky, považují za kryté dluhopisy podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právní vztahy z hypotečních zástavních listů, ve vztahu k nimž emitent nepostupoval podle bodu 1 nebo 2, jakož i právní vztahy z jejich emisních podmínek, se posuzují podle § 28 až 32 zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 307/2018 Sb. a tohoto zákona. 4. Právní vztahy z dluhopisů, které nejsou hypotečními zástavními listy a jejichž datum emise předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i právní vztahy z jejich emisních podmínek uveřejněných nebo jinak zpřístupněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 190/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. VI Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta sedmá zrušuje. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/337“ a ve větě sedmé se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034“ nahrazují slovy „2019/2115 a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, 2016/1034, 2019/2034, 2019/2177, 2020/1504 a 2021/338“. 3. V poznámce pod čarou č. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 5. V § 1 odst. 3 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 50 zrušuje. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k). 6. V § 1 odst. 3 se na konci písmene j) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 7. Poznámky pod čarou č. 42, 43, 49, 51, 52, 53, 60, 61, 62, 63 a 66 znějí: „42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, v platném znění. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění. 52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES, v platném znění. 53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012. 66) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES, v platném znění.“. 8. V § 1 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až p), která včetně poznámek pod čarou č. 72 až 76 znějí: „l) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na investiční podniky72), m) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb73) ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry, n) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic74) ve vztahu k obchodníkům s cennými papíry, o) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75) a p) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014. 73) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. 74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. 75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. 76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132.“. 9. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní: „i) počátečním kapitálem kapitál, který je vyžadován pro účely povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry,“. 10. V § 2 odst. 1 písmeno l) zní: „l) vedoucím orgánem řídicí orgán [odstavec 3 písm. p)] a kontrolní orgán [odstavec 3 písm. q)],“. 11. V § 2 odst. 1 se na konci písmene x) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 12. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) doložkou o právu na předčasné splacení doložka, na jejímž základě je v případě předčasného splacení dluhopisu emitent povinen zaplatit vlastníkovi dluhopisu částku, jejíž výše se rovná součtu čisté současné hodnoty výplat zbývajících kuponů očekávaných do doby splatnosti a výše jistiny dluhopisu, který má být splacen.“. 13. V § 2 odst. 2 písm. b) bodě 2 se za slovo „pobočky“ vkládají slova „obchodního závodu (dále jen „pobočka“)“. 14. Na konci textu poznámky pod čarou č. 65 se doplňují slova „ , v platném znění“. 15. V § 2 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „(3) V tomto zákoně se dále rozumí a) finanční institucí finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), b) investiční holdingovou osobou investiční holdingová společnost podle čl. 4 odst. 1 bodu 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), c) skupinou obchodníka s cennými papíry skupina investičního podniku podle čl. 4 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), d) smíšenou finanční holdingovou osobou smíšená finanční holdingová osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), e) evropským kontrolujícím investičním podnikem mateřský investiční podnik v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), f) evropskou investiční holdingovou osobou mateřská investiční holdingová společnost v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), g) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii podle čl. 4 odst. 1 bodu 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), h) dodržováním skupinového kapitálového testu dodržování požadavků čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) kontrolující osobou ve skupině obchodníka s cennými papíry, i) orgánem dohledu nad skupinou orgán dohledu odpovědný za dohled nad dodržováním skupinového kapitálového testu evropskými kontrolujícími investičními podniky a evropskými obchodníky s cennými papíry kontrolovanými evropskými investičními holdingovými osobami nebo evropskými smíšenými finančními holdingovými osobami, j) smíšenou holdingovou osobou kontrolující osoba, která není finanční holdingovou osobou, investiční holdingovou osobou, úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), evropským obchodníkem s cennými papíry ani smíšenou finanční holdingovou osobou a jejíž kontrolované osoby zahrnují alespoň jednoho evropského obchodníka s cennými papíry, k) kontrolující osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), l) kontrolovanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), m) skupinou kontrolující osoba a všechny jí kontrolované osoby, n) kontrolou kontrola podle článku 4 odst. 1 bodu 37 nařízení (EU) č. 575/201377), o) systémovým rizikem riziko narušení kontinuity finančního systému s možnými závažnými negativními dopady na finanční systém a reálnou ekonomiku, p) řídicím orgánem statutární orgán právnické osoby, popřípadě i jiný orgán právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování této osoby, nebo i jiné osoby, které skutečně řídí činnost této právnické osoby, i když nejsou členy takového orgánu, q) kontrolním orgánem orgán právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn dohlížet rozhodovací procesy na úrovni vedení a tyto procesy sledovat, r) kmenovým kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1 podle části druhé hlavy I kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/201377), s) vedlejším kapitálem tier 1 vedlejší kapitál tier 1 podle části druhé hlavy I kapitoly 3 nařízení (EU) č. 575/201377), t) kapitálem tier 2 kapitál tier 2 podle části druhé hlavy I kapitoly 4 nařízení (EU) č. 575/201377), u) malým a nepropojeným obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který splňuje podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), v) velkým nebo propojeným obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry, který nesplňuje podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), w) systémově významným obchodníkem ten, komu bylo uděleno povolení k činnosti systémově významného obchodníka, x) zahraničním systémově významným obchodníkem úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) se sídlem v jiném státě než v České republice. 77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 16. V § 2 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 78 zní: „(7) Pojmy podle odstavce 1 písm. f), q), s), t) a u) upravují také čl. 3, 9, 18, 19 a 20 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). 78) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 5. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice, v platném znění.“. 17. V § 2d odst. 4 se za slova „nebo 2“ vkládají slova „(dále jen „způsobilá protistrana“)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; současně dodržuje požadavky podle § 15da“. 18. V § 2d se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 4 upravují čl. 61 a 71 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 19. V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení čl. 5, 7, 8, 10 a 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578) upravují a) jiné nástroje podle odstavce 1 písm. d), které nejsou investičním nástrojem, b) velkoobchodní energetické produkty podle odstavce 1 písm. h), z nichž vyplývá povinnost dodání komodity, c) investiční nástroje podle odstavce 1 písm. i) a k), které mají vlastnosti jiných derivátových investičních nástrojů, d) nástroje peněžního trhu podle odstavce 4.“. 20. V § 4b odst. 1 písm. j) bodu 1 se za slovo „činností“ vkládá slovo „skupiny“ a na konci textu bodu se doplňují slova „(dále jen „převážně obchodní skupina“)“. 21. V § 4b odst. 1 písm. j) bodu 3 se slova „každoročně oznamuje České národní bance, že tuto výjimku využívá, a na požádání ji informuje“ nahrazují slovy „na požádání informuje Českou národní banku“. 22. V § 4b odst. 1 písm. l) se slova „právy, a“ nahrazují slovem „právy,“. 23. V § 4b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) poskytovatel služeb skupinového financování podle čl. 2 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) při výkonu své činnosti, pokud poskytuje hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo i).“. 24. V § 4b se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 79 znějí: „(4) Ustanovení čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578) upravuje, kdy je pro účely odstavce 1 písm. c) činnost vykonávána příležitostně. (5) Kritéria pro určení toho, kdy má být pro účely odstavce 1 písm. j) v rámci skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti, upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/183379). 79) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1833 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU upřesněním kritérií k určení toho, kdy má být na úrovni skupiny určitá činnost považována za doplňkovou k hlavní podnikatelské činnosti.“. 25. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 26. V § 5 odst. 2 se slova „ustanovení uvedených v odstavci 2“ nahrazují slovy „§ 5a, 6, 8a, 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, § 135a až 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155c“. 27. V § 5 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pro obchodníka s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), se § 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, 135a, 135b, 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155b nepoužijí. Pro účely § 3a, 20d, § 25 až 26b, § 26c až 34, § 36a až 36j, § 38c až 39 a § 41 zákona o bankách se obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem podle čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), považuje za banku a § 8 odst. 2 až 10, § 8b až 8d, § 9a, 11b, 11c, § 12c až 12y, § 16, 16a, 21, 22 a 24 zákona o bankách a související prováděcí předpisy, přímo použitelné předpisy Evropské unie a rozhodnutí Komise se pro něj použijí obdobně, jako by byl bankou. (4) Systémově významný obchodník se považuje za obchodníka s cennými papíry s tím, že § 8a, 9a, § 12aa až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m, § 16a, 16b, § 21 až 23, § 135a, 135b, 135c, § 136 odst. 2 a 5, § 137a až 137c, § 149ga, 149gb a § 150 až 155b se pro něj nepoužijí. Pro účely § 3a, 20d, § 25 až 26b, § 26c až 34, § 36a až 36j, § 38c až 39 a § 41 zákona o bankách se systémově významný obchodník považuje za banku a § 5a, § 5c až 5o, § 8 odst. 2 až 10, § 8b až 8d, § 9a, 10a, 11b, 11c, § 12c až 12y, § 16, 16a, 17a, 20, 20a, 21, 22 a 24 zákona o bankách a související prováděcí předpisy, přímo použitelné předpisy Evropské unie a rozhodnutí Komise se pro něj použijí obdobně, jako by byl bankou.“. 28. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 80 zní: „§ 5a Pravomoc České národní banky rozhodnout o použití požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na některé obchodníky s cennými papíry (1) Česká národní banka může podle čl. 1 odst. 2 prvního pododstavce písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) rozhodnout, že požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) se použijí na obchodníka s cennými papíry, který poskytuje investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), pokud celková hodnota konsolidovaných aktiv daného obchodníka s cennými papíry vypočtená jako průměr za předchozích 12 kalendářních měsíců činí částku odpovídající alespoň 5 000 000 000 EUR a je splněno alespoň jedno z těchto kritérií: a) obchodník s cennými papíry poskytuje tyto investiční služby v takovém rozsahu, že jeho selhání nebo potíže by mohly vést k systémovému riziku, b) obchodník s cennými papíry je členem clearingového systému podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), nebo c) je to opodstatněné s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností tohoto obchodníka s cennými papíry, při zohlednění zásady proporcionality a s přihlédnutím k 1. významu obchodníka s cennými papíry pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, 2. významu přeshraničních činností obchodníka s cennými papíry, nebo 3. propojenosti obchodníka s cennými papíry s finančním systémem. (2) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, pokud již není splněno kritérium podle odstavce 1, které bylo důvodem pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1 pozbude právních účinků, pokud obchodník s cennými papíry přestane splňovat prahovou hodnotu podle odstavce 1 vypočtenou za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obchodník s cennými papíry oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance. (4) Kritéria stanovená v odstavci 1 písm. a) a b) za účelem jejich jednotného uplatňování upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). 80) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU.“. 29. V § 6 odst. 1 písmeno d) zní: „d) tato společnost má počáteční kapitál alespoň ve výši podle § 8a a má, nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti, kapitál průhledného a nezávadného původu alespoň ve výši podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372),“. 30. V § 6 odst. 2 větě první se slova „ , popřípadě též, že je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat služby hlášení údajů a které ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat“ zrušují. 31. Za § 6aa se vkládají nové § 6b až 6e, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 81 znějí: „§ 6b Povolení k činnosti systémově významného obchodníka (1) Osoba se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice nesmí vykonávat činnost úvěrové instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) bez povolení k činnosti systémově významného obchodníka. (2) Pro obchodníka s cennými papíry se zákaz podle odstavce 1 nepoužije do dne, kdy a) průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců činí alespoň částku odpovídající 30 000 000 000 EUR, nebo b) průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců je nižší než částka odpovídající 30 000 000 000 EUR a tento obchodník je součástí skupiny, v níž celková hodnota konsolidovaných aktiv všech osob v této skupině, které mají hodnotu celkových aktiv nižší, než je částka odpovídající 30 000 000 000 EUR, a poskytují investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h), dosahuje částky odpovídající alespoň 30 000 000 000 EUR, přičemž v obou případech se průměr počítá z hodnot k poslednímu dni kalendářního měsíce za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (3) Pro obchodníka s cennými papíry se zákaz podle odstavce 1 nepoužije po dobu, po kterou běží řízení o žádosti o udělení povolení k činnosti systémově významného obchodníka tomuto obchodníkovi s cennými papíry. (4) Po dobu trvání povolení k činnosti systémově významného obchodníka se u systémově významného obchodníka nepřihlíží k jeho případnému povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. (5) Česká národní banka udělí povolení k činnosti systémově významného obchodníka na žádost obchodní společnosti, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tato společnost má právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je v České republice, c) tato společnost má počáteční kapitál, který zahrnuje pouze jednu nebo více položek podle čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377) alespoň ve výši odpovídající alespoň 5 000 000 EUR a má finanční zdroje průhledného a nezávadného původu alespoň ve výši podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), d) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10 odst. 1, e) žadatel předložil úplné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské komise, kterým se doplňuje čl. 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81), a f) žadatel splňuje obdobně podmínky pro udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou výše základního kapitálu, právní formy a požadavku podle § 4 odst. 5 písm. l) zákona o bankách. (6) Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k činnosti systémově významného obchodníka Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je systémově významný obchodník oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c) nebo h). (7) O žádosti o povolení k činnosti systémově významného obchodníka rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. § 6c Odnětí povolení k činnosti systémově významného obchodníka (1) Česká národní banka odejme systémově významnému obchodníkovi povolení k činnosti systémově významného obchodníka, vedle případů podle § 34 zákona o bankách, také tehdy, pokud je průměr hodnoty jeho celkových aktiv k poslednímu dni kalendářního měsíce počítaný za období 60 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nižší než prahové hodnoty stanovené v čl. 4 odst. 1 bodu 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377). (2) Pokud systémově významný obchodník po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti nebo neposkytuje úvěry, není to důvodem pro odnětí povolení k činnosti systémově významného obchodníka. (3) Pokud Česká národní banka odejme systémově významnému obchodníkovi povolení k činnosti systémově významného obchodníka podle § 34 zákona o bankách, může současně rozhodnout o odnětí jeho povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, jsou-li splněny podmínky podle § 145. § 6d Povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie (1) Zahraniční systémově významný obchodník se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, může vykonávat svou činnost v České republice pouze prostřednictvím pobočky na základě povolení uděleného Českou národní bankou. (2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka na žádost zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) právní forma zahraničního systémově významného obchodníka odpovídá právní formě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo zahraničního systémově významného obchodníka je ve stejném státě, c) finanční zdroje, které má nebo bude mít tato pobočka k dispozici, mají průhledný a nezávadný původ a tato pobočka má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti k dispozici finanční zdroje v dostatečném objemu s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky, přičemž minimální výše těchto finančních zdrojů činí alespoň částku odpovídající 5 000 000 EUR, d) žadatel předložil úplné informace obdobně podle přímo použitelného předpisu Evropské komise, kterým se doplňuje čl. 8a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81), e) jsou splněny obdobně podmínky pro udělení licence pobočky zahraniční banky podle § 5 zákona o bankách, kromě výše finančních zdrojů a právní formy, f) žadatel má povolení k poskytování investičních služeb, které hodlá poskytovat v České republice prostřednictvím této pobočky, udělené orgánem dohledu státu, ve kterém má žadatel sídlo a skutečné sídlo, a jedná se o povolení k poskytování služeb, které odpovídají investičním službám podle § 4 odst. 2 písm. c) a h), a g) poskytování investičních služeb žadatelem podléhá dohledu orgánu dohledu podle písmene f). (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky. Žádost podle odstavce 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2. (4) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 2 do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení podle odstavce 1 Česká národní banka uvede, které hlavní a doplňkové investiční služby je systémově významný obchodník oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. (5) Pro pobočku zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem a skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, se § 28 až 28b nepoužijí a použijí se pro ni obdobně § 8 odst. 11, § 8b odst. 10, § 11a, 12a, 12b, § 13 až 15 a § 16b zákona o bankách. § 6e Výkon činnosti zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie na území České republiky Pro výkon činnosti zahraničního systémově významného obchodníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie na území České republiky se § 24 odst. 1 až 3 a § 25 odst. 1 a 2 nepoužijí a použijí se pro něj obdobně § 5a a § 5c až 5o zákona o bankách. 81) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034.“. 32. V § 7 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámek pod čarou č. 82 a 83 znějí: „(6) Náležitosti žádosti o udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194382). (7) Formát a další technické náležitosti žádosti o udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/194583). 82) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1943 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se informací a požadavků pro účely povolování investičních podniků. 83) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1945 ze dne 19. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o oznámení podávaná a přijímaná žádajícími a povolenými investičními podniky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU.“. 33. § 8a včetně nadpisu zní: „§ 8a Počáteční kapitál (1) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. c) a h), musí činit alespoň částku odpovídající 750 000 EUR. (2) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. g), pokud tento obchodník s cennými papíry obchoduje na vlastní učet nebo je oprávněn poskytovat hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. c), musí činit alespoň částku odpovídající 750 000 EUR. (3) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který je oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a), b), d), e) a i) a není oprávněn přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků, musí činit alespoň částku odpovídající 75 000 EUR. (4) Počáteční kapitál obchodníka s cennými papíry, který není obchodníkem s cennými papíry podle odstavců 1 až 3, musí činit alespoň částku odpovídající 150 000 EUR. Složení počátečního kapitálu obchodníka s cennými papíry upravuje čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372).“. 34. § 9a zní: „§ 9a (1) Velký nebo propojený obchodník s cennými papíry zavede spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení a průběžné udržování objemu, druhů a rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu a likvidních aktiv, které jsou odpovídající k pokrytí povahy a úrovně rizik, které může představovat pro ostatní nebo kterým je nebo může být sám vystaven. Tyto strategie a postupy musí být odpovídající a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností tohoto velkého nebo propojeného obchodníka s cennými papíry. (2) Velký nebo propojený obchodník s cennými papíry pravidelně přezkoumává, zda strategie a postupy podle odstavce 1 splňují požadavky podle odstavce 1. (3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 plní i malý a nepropojený obchodník s cennými papíry, pokud tak určí Česká národní banka rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy.“. 35. § 9aj až 9b se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 68 až 70 zrušují. 36. V § 10 odst. 2 větě první se slovo „statutární“ nahrazuje slovem „generální“. 37. V § 10 odst. 2 větě druhé se slovo „Statutární“ nahrazuje slovem „Generální“. 38. V nadpisu § 10a se za slovo „změn“ vkládají slova „ve složení“. 39. V § 10a odst. 1 větě první se slova „týkající se jeho vedoucího orgánu nebo jeho členů“ nahrazují slovy „ve složení vedoucího orgánu“. 40. V § 10a odst. 1 větě druhé se slova „bez zbytečného odkladu“ nahrazují slovy „do 10 pracovních dnů“. 41. V § 10a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podrobnosti oznámení podle odstavce 1 upravuje čl. 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/194583). Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat náležitosti podle čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194382).“. 42. Za § 10a se vkládá nový § 10aa, který včetně nadpisu zní: „§ 10aa Výbor pro jmenování (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro jmenování složený z členů kontrolního orgánu. Členy výboru pro jmenování jmenuje a odvolává kontrolní orgán. (2) Výbor pro jmenování a) určuje a doporučuje ke schválení kontrolnímu orgánu nebo valné hromadě kandidáty na členství ve vedoucím orgánu, posuzuje vyváženost znalostí, dovedností, rozmanitosti a zkušeností členů vedoucího orgánu a vypracovává popis činností a schopností požadovaných pro konkrétní funkci a odhaduje předpokládaný časový rozsah závazku, b) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí strukturu, velikost, složení a činnost vedoucího orgánu a předkládá kontrolnímu orgánu doporučení ohledně změn, c) pravidelně a alespoň jednou ročně hodnotí znalosti, dovednosti a zkušenosti jednotlivých členů vedoucího orgánu a vedoucího orgánu jako celku a podává o tom kontrolnímu orgánu zprávy a d) pravidelně přezkoumává politiku vedoucího orgánu v otázkách výběru a jmenování osob ve vrcholném vedení a předkládá doporučení kontrolnímu orgánu. (3) Výbor pro jmenování rovněž stanovuje cílové zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu a připraví strategii, jak zvýšit počet zástupců méně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, aby se dosáhlo stanoveného cíle. Cíl, strategie a její uplatňování se uveřejňuje podle čl. 435 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377). (4) Výbor pro jmenování při plnění svých povinností průběžně a v co největší míře zohledňuje potřebu zajistit, aby rozhodování vedoucího orgánu neovládala jediná osoba nebo malá skupina osob způsobem, který by byl škodil zájmům obchodníka s cennými papíry jako celku. (5) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby měl výbor pro jmenování k dispozici potřebné zdroje, včetně externího poradenství, a aby měl za tímto účelem k dispozici dostatečné peněžní prostředky.“. 43. V § 10b se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 84 zní: „(5) Informace, jež musí navrhovaní nabyvatelé zahrnout do svého oznámení podle odstavce 1, upravují čl. 2 až 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/194684). 84) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1946 ze dne 11. července 2017, kterým se doplňují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES a 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy ke stanovení seznamu všech informací, které mají být zahrnuty navrhovanými nabyvateli do oznámení navrhovaného nabytí kvalifikované účasti v investičním podniku.“. 44. V části druhé hlavě II dílu 3 oddíl 1 včetně nadpisu zní: „Oddíl 1 Střety zájmů § 11a (1) Obchodník s cennými papíry přijme vhodná opatření ke zjištění, prevenci a řízení střetů zájmů mezi ním, jeho pracovníky a vázanými zástupci nebo jakoukoli osobou s ním přímo nebo nepřímo spojenou kontrolou, a jeho zákazníky nebo mezi dvěma zákazníky, které vzniknou v průběhu poskytování investičních služeb nebo jejich kombinace, včetně těch, které jsou způsobeny přijetím pobídek od třetích stran nebo vlastními systémy odměňování a jiných pobídek daného obchodníka s cennými papíry. (2) Pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá obchodníkem s cennými papíry podle § 12a odst. 3 a § 12ba a 12bb nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že rizikům poškození zájmů zákazníka bude zabráněno, obchodník s cennými papíry zákazníkovi jasně sdělí obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů a opatření přijatá ke zmírnění uvedených rizik předtím, než provede obchod jeho jménem. (3) Sdělení podle odstavce 2 musí být poskytnuto na trvalém nosiči dat a musí být dostatečně podrobné s přihlédnutím k povaze zákazníka tak, aby zákazník mohl o službě, u níž ke střetu zájmů dochází, učinit informované rozhodnutí.“. 45. V části druhé hlavě II dílu 3 nadpis oddílu 2 zní: „Účinné a obezřetné řízení“. 46. § 12 a 12a včetně nadpisů znějí: „§ 12 Systém správy a řízení k zajištění účinného a obezřetného řízení (1) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry zavede a uplatňuje a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroluje systém správy a řízení, který zajišťuje účinné a obezřetné řízení obchodníka s cennými papíry, včetně vymezení funkcí, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, a předcházení střetům zájmů, a to způsobem, který je ku prospěchu stabilitě a fungování trhu a zájmům jeho zákazníků. (2) Systém podle odstavce 1 se řídí těmito zásadami: a) řídicí orgán obchodníka s cennými papíry schvaluje provádění strategických cílů, strategie v oblasti rizika a vnitřní správy a řízení obchodníka s cennými papíry a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry provádí dohled v této oblasti, b) řídicí orgán obchodníka s cennými papíry zajišťuje integritu systémů účetnictví a finančního výkaznictví, včetně integrity finanční a provozní kontroly a dodržování právních předpisů a příslušných norem, c) kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry dohlíží nad postupy zveřejňování informací a nad komunikacemi, d) kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry provádí účinný dohled nad osobami ve vrcholném vedení, e) jsou splněny podmínky podle § 10 odst. 2. (3) Systém podle odstavce 1 také zajišťuje, aby řídicí orgán obchodníka s cennými papíry stanovoval a schvaloval a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroloval a) organizaci obchodníka s cennými papíry, pokud jde o poskytování investičních služeb, včetně dovedností, odborných a jiných znalostí vyžadovaných od pracovníků, zdrojů, postupů a opatření pro poskytování investičních služeb s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti jeho činnosti a ke všem požadavkům, které musí obchodník s cennými papíry splňovat, b) politiku v oblasti služeb, činností, produktů a operací nabízených nebo poskytovaných v souladu s ochotou obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a charakteristikami a potřebami zákazníků obchodníka s cennými papíry, kterým budou nabízeny nebo poskytovány, včetně případného provedení patřičného zátěžového testování, c) politiku odměňování osob zapojených do poskytování investičních služeb zákazníkům, jejímž cílem je podpořit odpovědné obchodní chování a spravedlivé zacházení se zákazníky a předcházet střetu zájmů ve vztazích se zákazníky. (4) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry kontroluje a pravidelně hodnotí přiměřenost a dosahování strategických cílů při poskytování investičních služeb, jakož i účinnost systému správy a řízení a přiměřenost politik týkajících se poskytování služeb zákazníkům, a řídicí orgán obchodníka s cennými papíry přijímá vhodná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. § 12a Organizační požadavky (1) Obchodník s cennými papíry musí mít a) řádné administrativní a účetní postupy, b) mechanismus vnitřní kontroly, c) účinné postupy k posouzení rizik a d) účinná kontrolní a ochranná opatření pro systém zpracovávání dat. (2) Obchodník s cennými papíry zavede vhodné strategie a postupy umožňující zajistit, aby on sám i jeho pracovníci a vázaní zástupci plnili povinnosti podle tohoto zákona a dodržovali vhodná pravidla pro osobní obchody prováděné těmito osobami. (3) Obchodník s cennými papíry udržuje a uplatňuje účinná organizační a administrativní opatření k tomu, aby střety zájmů podle § 11a neovlivnily nepříznivě zájmy jeho zákazníků. (4) Obchodník s cennými papíry přijme přiměřená opatření k tomu, aby zajistil nepřerušené a řádné poskytování investičních služeb a výkon investičních činností. K tomuto účelu využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy. (5) Obchodník s cennými papíry má řádný bezpečnostní mechanismus, který a) zaručuje bezpečnost a ověření prostředků pro přenos informací, b) minimalizuje riziko poškození údajů a neoprávněného přístupu a c) zamezuje úniku informací při trvalém zachování důvěrnosti údajů. (6) Další požadavky na organizační opatření obchodníka s cennými papíry podle odstavců 1 až 3 upravují čl. 21 až 29 a čl. 33 až 42 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 47. Za § 12a se vkládají nové § 12aa až 12ae, které včetně nadpisů znějí: „§ 12aa Zvláštní pravidla pro použití systému správy a řízení (1) Pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry se § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b nepoužijí. Povinnosti podle § 12ad odst. 1 písm. a), c) a d) však dodržuje i malý a nepropojený obchodník s cennými papíry. (2) Pokud se velký nebo propojený obchodník s cennými papíry stane malým a nepropojeným obchodníkem s cennými papíry, § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, §12j až 12m a § 16b se pro něj nepoužijí až po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy byly splněny podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), pokud obchodník s cennými papíry v tomto období bez přerušení splňoval podmínky podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a informoval o tom Českou národní banku. (3) Pokud malý a nepropojený obchodník s cennými papíry zjistí, že již nesplňuje některou z podmínek podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), informuje o tom Českou národní banku a požadavky § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b splní do 12 měsíců ode dne tohoto zjištění. Obchodník s cennými papíry postupuje podle § 12l u odměn přiznaných za poskytnuté služby nebo výsledky dosažené v účetním období po uplynutí účetního období, ve kterém proběhlo toto zjištění. (4) Obchodník s cennými papíry plní požadavky podle § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b na individuálním základě, pokud Česká národní banka povolila postup podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Obchodník s cennými papíry plní požadavky podle § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b na individuálním i na konsolidovaném základě, použije-li se obezřetnostní konsolidace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). To se nepoužije pro kontrolující osobu, která je zahrnuta do konsolidované situace podle čl. 4 odst. 1 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a je usazena ve státě, který není členským státem Evropské unie, pokud použití § 12ab až 12ad, § 12g, 12h, § 12j až 12m a § 16b je podle právních předpisů státu, v němž je tato kontrolující osoba usazena, protiprávní. § 12ab Spolehlivý systém správy a řízení (1) Obchodník s cennými papíry musí mít spolehlivý systém správy a řízení zahrnující a) jasnou organizační strukturu s dobře definovanými, transparentními a jednotnými odpovědnostmi, b) účinné postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven, nebo rizik, která tento obchodník s cennými papíry může představovat pro ostatní účastníky finančního trhu, c) přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných správních a účetních postupů, a d) zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je; tyto zásady a postupy musí být založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty. (2) Při zavádění systému podle odstavce 1 se zohlední kritéria podle odstavce 3 a podle § 12ac, 12ad, 12g, 12h a § 12j až 12m. (3) Systém podle odstavce 1 musí být vhodný a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činnostmi obchodníka s cennými papíry. § 12ac Úloha vedoucího orgánu při řízení rizik (1) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry schvaluje a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry pravidelně hodnotí strategie a zásady, které se týkají ochoty obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a které se týkají řízení, sledování a snižování rizik, kterým je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven, a to při zohlednění makroekonomického prostředí a cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry. (2) Řídicí orgán obchodníka s cennými papíry a kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry věnují dostatek času zajištění řádného zvážení záležitostí podle odstavce 1 a přidělují přiměřené zdroje pro řízení všech významných rizik, kterým je obchodník s cennými papíry vystaven. (3) Obchodník s cennými papíry stanoví pravidla oznamování významných rizik a zásad řízení rizik, včetně jejich změn, svému řídicímu orgánu a svému kontrolnímu orgánu. (4) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby členové kontrolního orgánu měli přístup k informacím o rizicích, jimž je nebo může být obchodník s cennými papíry vystaven. § 12ad Řízení rizik (1) Obchodník s cennými papíry má spolehlivé strategie, zásady, postupy a systémy pro identifikaci, měření, řízení a sledování, pokud jde o a) významné zdroje rizik pro zákazníky a jejich dopady a jakýkoli významný dopad na kapitál, přičemž se zohlední požadavky podle § 12e; obchodník s cennými papíry zváží sjednání pojištění odpovědnosti za škody při výkonu povolání jako účinného nástroje pro řízení rizik, b) významné zdroje rizik pro trh a jejich dopady a významný dopad na kapitál, c) významné zdroje rizik pro obchodníka s cennými papíry, zejména těch, které mohou vyčerpat úroveň dostupného kapitálu, a dopady těchto rizik, a d) riziko likvidity pro vhodný soubor časových horizontů, včetně jednodenního horizontu, aby bylo zajištěno, že obchodník s cennými papíry udržuje přiměřenou úroveň likvidních zdrojů, a to i s ohledem na řešení významných zdrojů rizik podle písmen a) až c). (2) Významné zdroje rizik pro obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1 písm. c) zahrnují v relevantních případech významné změny účetní hodnoty aktiv, včetně veškerých pohledávek vůči vázaným zástupcům, selhání zákazníků nebo protistran, pozic ve finančních nástrojích, cizích měnách a komoditách a závazků vůči dávkově definovaným penzijním programům. (3) Strategie, zásady, postupy a systémy podle odstavce 1 jsou přiměřené složitosti, rizikovému profilu, rozsahu činnosti obchodníka s cennými papíry a ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko a odrážejí význam obchodníka s cennými papíry v každém členském státě Evropské unie, v němž obchodník s cennými papíry vykonává svou činnost, přičemž se zohlední požadavky podle § 12e. (4) Obchodník s cennými papíry věnuje náležitou pozornost každému významnému riziku dopadu na kapitál, pokud takové riziko není přiměřeně zachyceno v kapitálových požadavcích vypočítaných podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Pokud je nutné, aby obchodník s cennými papíry ukončil či zastavil činnost, věnuje s ohledem na životaschopnost a udržitelnost svých modelů a strategií podnikání během procesu opouštění trhu náležitou pozornost požadavkům a potřebným zdrojům, které jsou realistické z hlediska časového harmonogramu a udržení kapitálu a likvidních zdrojů. (6) To, kdy se strategie, zásady, postupy a systémy obchodníků s cennými papíry považují za spolehlivé, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 12ae Povinné pojištění malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry a jeho neúčast v záručním systému zabezpečovaném Garančním fondem (1) Malý a nepropojený obchodník s cennými papíry musí být po celou dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry stanovených tímto zákonem a) s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na každou pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč v případě souběhu více pojistných událostí v jednom kalendářním roce a b) se spoluúčastí pojištěného na náhradě vzniklé škody, byla-li v pojistné smlouvě ujednána, ne vyšší než 10 % z částky, kterou je pojištěný povinen nahradit. (2) Pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry se § 128 až 134 nepoužijí.“. 48. § 12b se včetně nadpisu zrušuje. 49. V § 12ba se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Odstavce 1 až 6 se nepoužijí pro a) investiční nástroj nabízený pouze způsobilým protistranám, b) investiční cenný papír podle § 3 odst. 2 písm. b), který neobsahuje jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, a c) depozitní poukázku představující vlastnické právo k investičnímu cennému papíru podle písmene b).“. 50. V § 12d odst. 2 se slova „řídicího a kontrolního systému“ nahrazují slovy „systému správy a řízení“. 51. V § 12d se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Další požadavky pro účely odstavců 1 až 7 upravují čl. 30 až 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 52. V § 12e odstavec 3 zní: „(3) Obchodník s cennými papíry je povinen mít osobou oprávněnou provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“) ověřenou přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka; o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka vypracuje auditor zprávu o ověření přiměřenosti opatření přijatých obchodníkem s cennými papíry za účelem ochrany majetku zákazníka, kterou poskytne České národní bance.“. 53. § 12f až 12h včetně nadpisů znějí: „§ 12f Prováděcí právní předpis Prováděcí právní předpis stanoví a) podrobnější požadavky na obchodníka s cennými papíry při vytváření, nabízení nebo distribuci investičních nástrojů v mezích podle § 12ba a 12bb, b) náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv auditora podle § 12e odst. 3 a c) požadavky na organizační uspořádání ve vztahu k zajištění ochrany majetku zákazníka. § 12g Výbor pro rizika (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro rizika složený z členů kontrolního orgánu. Členy výboru pro rizika jmenuje a odvolává kontrolní orgán. (2) Člen výboru pro rizika musí mít přiměřené odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby plně rozuměl strategii v oblasti rizik a ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat riziko, a dokázal tuto strategii a tuto ochotu řídit a sledovat. (3) Výbor pro rizika informuje kontrolní orgán o celkové současné a budoucí ochotě obchodníka s cennými papíry podstupovat rizika a jeho strategii v oblasti rizik a je kontrolnímu orgánu nápomocen při dohledu nad prováděním uvedené strategie osobám ve vrcholném vedení. § 12h Dohled České národní banky nad zásadami odměňování (1) Česká národní banka shromažďuje informace zpřístupněné podle čl. 51 prvního pododstavce písm. c) a d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a informace poskytnuté obchodníky s cennými papíry o rozdílech v odměňování žen a mužů a využívá tyto informace jako referenční hodnoty pro trendy a postupy odměňování. (2) Obchodník s cennými papíry předloží České národní bance nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období informace za uplynulé účetní období o počtu pracovníků obchodníka s cennými papíry, jejichž odměna dosahuje za jedno účetní období částky odpovídající alespoň 1 000 000 EUR, včetně informací o jejich pracovních povinnostech, příslušné oblasti činnosti, hlavních složkách mzdy, prémiích, odměnách vázaných na plnění dlouhodobých cílů a příspěvcích na produkty spoření na stáří. Povinnost podle věty první se považuje za splněnou, pokud obchodník s cennými papíry tyto informace uveřejní podle čl. 46 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Obchodník s cennými papíry předloží České národní bance na vyžádání celkovou výši odměn každého člena vedoucího orgánu nebo každé osoby ve vrcholném vedení. (4) Informace podle odstavců 2 a 3 předkládá obchodník s cennými papíry v elektronické podobě ve formě datové zprávy prostřednictvím datové schránky České národní banky nebo na elektronickou adresu podatelny České národní banky s jednoznačným označením informační povinnosti. Datová zpráva zasílaná na elektronickou adresu podatelny České národní banky musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osoby.“. 54. V § 12i se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento mechanismus k hlášení může být stanoven sociálními partnery při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).“. 55. § 12j včetně nadpisu zní: „§ 12j Zásady odměňování (1) Obchodník s cennými papíry při vytváření a uplatňování svých zásad odměňování pro jednotlivé kategorie pracovníků, včetně osob ve vrcholném vedení, pracovníků, jejichž činnosti jsou spojeny s podstupováním rizik, a pracovníků v kontrolních funkcích a všech pracovníků, kterým je vyplácena celková odměna rovnající se alespoň nejnižší odměně vyplácené osobám ve vrcholném vedení, nebo pracovníkům, jejichž činnosti jsou spojeny s podstupováním rizik a jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil obchodníka s cennými papíry nebo aktiv, která spravuje, dodržuje tyto zásady: a) zásady odměňování jsou jasně zdokumentované a přiměřené jeho velikosti a vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jeho činností, b) zásady odměňování jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty, c) zásady odměňování jsou v souladu s náležitým a účinným řízením rizik a podporují jej, d) zásady odměňování jsou v souladu se strategií podnikání a cíli obchodníka s cennými papíry a zohledňují rovněž dlouhodobé dopady přijatých investičních rozhodnutí, e) zásady odměňování obsahují opatření k zamezení střetu zájmů, podněcují odpovědné podnikání a podporují informovanost o riziku a obezřetné podstupování rizik, f) zásady odměňování přijímá a pravidelně přezkoumává v obchodníkovi s cennými papíry kontrolní orgán, který také dohlíží nad jejich prováděním, g) provádění zásad odměňování podléhá ústřednímu a nezávislému internímu přezkumu kontrolními funkcemi, a to alespoň jednou ročně, h) pracovníci v kontrolních funkcích jsou nezávislí na obchodních útvarech, nad nimiž vykonávají dohled, mají odpovídající pravomoc a jsou odměňováni podle míry plnění cílů spojených s jejich funkcemi, bez ohledu na výsledky oblastí podnikání, které kontrolují, i) na odměňování osob ve vrcholném vedení odpovědných za řízení rizik a dodržování předpisů dohlíží přímo výbor pro odměňování podle § 12m, a pokud takový výbor není zřízen, kontrolní orgán, j) zásady odměňování při zohlednění právních předpisů pro stanovování mezd jasně rozlišují mezi kritérii použitými pro stanovení 1. základní pevné složky odměny, která odráží především příslušné odborné zkušenosti a organizační odpovědnost vyplývající z druhu práce pracovníka v rámci jeho podmínek pracovního poměru nebo výkonu funkce, 2. pohyblivé složky odměny, která odráží udržitelné výsledky pracovníka přizpůsobené riziku, jakož i výsledky nad rámec toho, co vyplývá z druhu práce pracovníka, a k) pevná složka tvoří dostatečně velkou část celkové odměny, aby umožňovala provádění plně flexibilního systému vyplácení pohyblivé složky odměny, včetně možnosti nevyplacení pohyblivé složky odměny. (2) Pro účely odstavce 1 písm. k) stanoví obchodník s cennými papíry přiměřené poměry mezi pohyblivou a pevnou složkou celkové odměny ve svých zásadách odměňování s přihlédnutím ke své podnikatelské činnosti a souvisejícím rizikům, jakož i k dopadu, který mají různé kategorie pracovníků podle odstavce 1 na jeho rizikový profil. (3) Kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil obchodníka s cennými papíry podle odstavce 1, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480).“. 56. Za § 12j se vkládají nové § 12k až 12m, které včetně nadpisů znějí: „§ 12k Obchodník s cennými papíry využívající mimořádnou veřejnou finanční podporu Pokud obchodník s cennými papíry využívá mimořádnou veřejnou finanční podporu podle § 2 odst. 1 písm. s) zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, a) nevyplácí členům vedoucího orgánu pohyblivou složku odměny a b) pohyblivá složka odměny vyplácená jiným pracovníkům než členům vedoucího orgánu je omezena na část čistých příjmů, pokud by pohyblivá složka odměny nebyla v souladu s udržováním spolehlivého kapitálového základu obchodníka s cennými papíry a jeho včasným ukončením mimořádné veřejné finanční podpory. § 12l Pohyblivá složka odměny (1) Pohyblivá složka odměny, kterou obchodník s cennými papíry přizná a vyplatí kategoriím pracovníků podle § 12j odst. 1, splňuje všechny následující požadavky přiměřeně jeho velikosti a vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jeho činností: a) je-li pohyblivá složka odměny vázána na výsledky, je celková částka pohyblivé složky odměny založena na kombinaci posouzení výsledků daného pracovníka, dotčeného obchodního útvaru a celkových výsledků obchodníka s cennými papíry, b) při posuzování výsledků pracovníka se berou v úvahu finanční i nefinanční kritéria, c) posouzení výsledků podle písmene a) je založeno na víceletém období s přihlédnutím k cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry a jeho rizikům podnikání, d) pohyblivá složka odměny nemá vliv na schopnost obchodníka s cennými papíry zajistit spolehlivý kapitálový základ, e) není stanovena zaručená pohyblivá složka odměny, s výjimkou této složky odměny pro nové pracovníky, a to pouze za první rok jejich pracovního poměru a pouze pokud má obchodník s cennými papíry silný kapitálový základ, f) platby spojené s předčasným ukončením pracovního poměru nebo výkonu funkce odrážejí výsledky dosažené pracovníkem v daném období a nejsou odměnou za selhání nebo porušení povinností, g) odměny související s náhradou nebo vyplacením ze smluv v předchozím zaměstnání nebo z předchozího výkonu funkce musí být v souladu s dlouhodobými zájmy obchodníka s cennými papíry, h) měření výkonnosti použité jako základ pro výpočet souboru proměnlivých složek odměny zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik a náklady na kapitál a likviditu požadované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), i) přidělení pohyblivých složek odměny v rámci obchodníka s cennými papíry zohledňuje všechny druhy stávajících a budoucích rizik, j) alespoň 50 % každé pohyblivé složky odměny se skládá z 1. účastnických cenných papírů nebo, v závislosti na právní struktuře daného obchodníka s cennými papíry, rovnocenných vlastnických podílů, 2. nástrojů spojených s účastnickými cennými papíry nebo, v závislosti na právní struktuře daného obchodníka s cennými papíry, rovnocenných nepeněžních nástrojů, 3. nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů kapitálu tier 2 nebo jiných nástrojů, které lze plně přeměnit na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 nebo odepsat, a které odpovídajícím způsobem odráží úvěrovou kvalitu obchodníka s cennými papíry při jeho trvání, nebo 4. nepeněžních nástrojů, které odrážejí strukturu nástrojů spravovaných portfolií, k) pokud obchodník s cennými papíry nevydává žádný z nástrojů podle písmene j), může Česká národní banka schválit používání alternativních způsobů plnění stejných cílů, l) alespoň 40 % pohyblivé složky odměny se odkládá podle potřeby na dobu 3 až 5 let v závislosti na cyklu podnikání obchodníka s cennými papíry, povaze jeho činnosti, rizicích s ním spojených a činnostech vykonávaných dotyčným pracovníkem, s výjimkou obzvláště vysoké pohyblivé složky odměny, kde podíl odložené pohyblivé složky odměny činí alespoň 60 %; odklad splatnosti pohyblivé složky odměny se nepřiznává rychleji, než by tomu bylo na poměrném základě, m) až 100 % pohyblivé složky odměny je smluvně podmíněno, pokud jsou finanční výsledky obchodníka s cennými papíry horší nebo negativní, včetně práva nepřiznat pohyblivou složku odměny nebo její část nebo práva požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části podle kritérií stanovených obchodníkem s cennými papíry, které se týkají zejména situací, kdy dotyčný pracovník 1. se podílel na jednání, které vedlo k významným ztrátám pro obchodníka s cennými papíry, nebo za takové jednání nesl odpovědnost, nebo 2. již není považován za odborně způsobilého a důvěryhodného, a n) zvláštní penzijní výhody jsou v souladu se strategií podnikání, cíli, hodnotami a dlouhodobými zájmy obchodníka s cennými papíry. (2) Fyzické osoby podle § 12j odst. 1 nesmí používat osobní zajišťovací strategie ani pojištění odměn či odpovědnosti za účelem oslabení zásad podle odstavce 1. (3) Pohyblivá složka odměny se nevyplácí s využitím investičních nástrojů či metod, které umožňují nedodržet tento zákon nebo čl. 1 až 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Pro účely odstavce 1 písm. j) se na cenné papíry a nástroje použije příslušná retenční politika, která je určena ke sladění pobídek pracovníka s dlouhodobějšími zájmy obchodníka s cennými papíry, jeho věřitelů a zákazníků. Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy omezit druhy a charakteristiky cenných papírů nebo nástrojů podle odstavce 1 písm. j) nebo případně zakázat používání některých cenných papírů nebo nástrojů pro pohyblivé složky odměny. (5) Pro účely odstavce 1 písm. n) platí, že a) v případě, že pracovník ukončí svůj pracovní poměr nebo výkon funkce u obchodníka s cennými papíry před dosažením věku pro vznik nároku na starobní důchod, zadrží obchodník s cennými papíry zvláštní penzijní výhody v podobě cenných papírů nebo nástrojů podle odstavce 1 písm. j) po dobu 5 let a b) pokud pracovník dosáhne věku pro vznik nároku na starobní důchod a odejde do důchodu, vyplatí se tomuto pracovníkovi zvláštní penzijní výhody v podobě nástrojů podle odstavce 1 písm. j), přičemž daný pracovník tyto cenné papíry nebo nástroje drží alespoň po dobu 5 let ode dne odchodu do důchodu. (6) Odstavec 1 písm. j) a l) a odstavec 5 se použijí jen na a) obchodníka s cennými papíry, jehož hodnota rozvahových a podrozvahových aktiv je v průběhu čtyřletého období bezprostředně předcházejícího danému účetnímu období v průměru vyšší než částka odpovídající 100 000 000 EUR, a b) fyzickou osobu, jejíž roční pohyblivá složka odměny přesahuje částku odpovídající 50 000 EUR a nepředstavuje více než jednu čtvrtinu celkové roční odměny této osoby. (7) Upřesnění třídy nástrojů podle odstavce 1 písm. j) bodu 3 a možné alternativní způsoby podle odstavce 1 písm. k) upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 12m Výbor pro odměňování (1) Kontrolní orgán obchodníka s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), zřídí výbor pro odměňování z členů kontrolního orgánu; to neplatí, pokud je výbor pro odměňování zřízen na úrovni skupiny. (2) Členy výboru pro odměňování jmenuje kontrolní orgán. Jestliže zákon požaduje, aby zaměstnanci volili člena kontrolního orgánu, je členem výboru pro odměňování alespoň jeden člen kontrolního orgánu zvolený zaměstnanci v pracovním poměru. (3) Výbor pro odměňování musí a) být vyvážený s ohledem na zastoupení mužů a žen a b) kvalifikovaně a nezávisle posuzovat zásady a postupy odměňování a pobídky vytvořené pro řízení rizika, kapitálu a likvidity. (4) Výbor pro odměňování připravuje rozhodnutí týkající se odměňování, včetně rozhodnutí, která mají důsledky pro riziko dotčeného obchodníka s cennými papíry a jeho řízení rizik a která mají být přijata vedoucím orgánem. Při přípravě tohoto rozhodnutí zohlední výbor pro odměňování veřejné zájmy a dlouhodobé zájmy společníků, investorů a dalších zúčastněných stran daného obchodníka s cennými papíry.“. 57. V § 15 odst. 3 větě první, § 15k odst. 1 písm. b) a v § 15n odst. 4 se text „12a odst. 1 písm. h)“ nahrazuje číslem „11a“. 58. V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Další podrobnosti pro účely odstavce 1 upravují čl. 58, 64, 65 a čl. 67 až 69 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 59. V § 15a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Požadavky na informace pro účely odstavce 1 upravuje čl. 44 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 60. V § 15b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí pro a) investiční nástroj nabízený pouze způsobilým protistranám, b) investiční cenný papír podle § 3 odst. 2 písm. b), který neobsahuje jiný vložený derivátový prvek než doložku o právu na předčasné splacení, a c) depozitní poukázku představující vlastnické právo k investičnímu cennému papíru podle písmene b).“. 61. V § 15c odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 62. V § 15c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Další požadavky na posouzení podle odstavce 4 upravuje čl. 53 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 63. Za § 15c se vkládá nový § 15ca, který včetně nadpisu zní: „§ 15ca Výzkum ve vztahu ke společnostem s malou a střední tržní kapitalizací (1) Je-li poskytována společná úplata za provádění pokynů a za výzkum poskytnutý obchodníkovi s cennými papíry, nepovažuje se tento výzkum za pobídku podle § 15 odst. 3 věty první, pokud a) před poskytnutím tohoto výzkumu uzavřel obchodník s cennými papíry s poskytovatelem výzkumu dohodu, v níž je stanoveno, která část společné úplaty se týká výzkumu, b) obchodník s cennými papíry informuje své zákazníky o této společné úplatě a c) tento výzkum se týká pouze emitentů, jejichž tržní kapitalizace ke konci 3 kalendářních let před poskytnutím výzkumu nepřekročila částku odpovídající 1 000 000 000 EUR. (2) Pokud nebyly účastnické cenné papíry vydávané emitentem ke konci kalendářního roku přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, považuje se za tržní kapitalizaci podle odstavce 1 písm. c) hodnota vlastního kapitálu ke konci účetního období. (3) Výzkumem podle odstavce 1 se rozumí služba výzkumu nebo informace z výzkumu týkající se a) investičního nástroje nebo jiného aktiva, b) emitenta nebo potenciálního emitenta investičního nástroje nebo c) určitého odvětví nebo trhu takovým způsobem, že pomáhají hodnotit investiční nástroje, aktiva nebo emitenty v rámci daného odvětví nebo trhu. (4) Výzkumem podle odstavce 1 se dále rozumí služba nebo informace, které výslovně nebo mlčky doporučují nebo navrhují investiční strategii a zahrnují odůvodněné stanovisko ohledně současné nebo budoucí hodnoty či ceny investičního nástroje nebo aktiva nebo zahrnují analýzy a originální vhledy a dochází k závěrům na základě nových či existujících informací, které by mohly být použity k doplnění informací při tvorbě investiční strategie nebo být relevantní a mít přidanou hodnotu pro rozhodnutí obchodníka s cennými papíry na účet zákazníka, kterému je za tento výzkum účtována úplata.“. 64. V § 15d odst. 1 písm. e) se za slovo „úplatách“ vkládají slova „ , nejde-li o investiční službu poskytovanou profesionálnímu zákazníkovi jinou než uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) a e),“. 65. V § 15d se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Další požadavky na informace podle odstavců 1 a 5 upravují čl. 45 až 52 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 66. Za § 15d se vkládá nový § 15da, který včetně nadpisu zní: „§ 15da Poskytování informací v elektronické podobě (1) Obchodník s cennými papíry poskytuje informace podle tohoto zákona zákazníkovi v elektronické podobě, ledaže zákazník, který není profesionálním zákazníkem, požádá o poskytování informací v listinné podobě a v takovém případě mu obchodník s cennými papíry poskytuje informace podle tohoto zákona v listinné podobě bezplatně. (2) Obchodník s cennými papíry informuje zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, o možnosti poskytování informací v listinné podobě. (3) Obchodník s cennými papíry poskytne stávajícímu zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem a kterému byly doposud informace podle tohoto zákona poskytovány v listinné podobě, sdělení, že mu budou nadále tyto informace poskytovány v elektronické podobě, a to nejpozději 8 týdnů přede dnem zahájení poskytování těchto informací v elektronické podobě. (4) Sdělení podle odstavce 3 obsahuje rovněž informaci o tom, že stávající zákazník, který není profesionálním zákazníkem, může ve lhůtě 8 týdnů ode dne doručení tohoto sdělení požádat, aby mu byly informace podle tohoto zákona nadále poskytovány v listinné podobě, a informaci o tom, že jestliže tak neučiní, budou mu informace nadále poskytovány výlučně v elektronické podobě. (5) Elektronickou podobou se pro účely odstavců 1 až 4 rozumí trvalý nosič dat, který není listinou.“. 67. V § 15e odst. 1 se za číslo „4“ vkládají slova „a § 15ca“. 68. V § 15e se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Odstavce 3 a 4 se nepoužijí při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (6) Je-li smlouva o koupi nebo prodeji investičního nástroje uzavírána prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a není možné poskytnout informace podle § 15d odst. 1 písm. e) před uzavřením této smlouvy, může obchodník s cennými papíry poskytnout tyto informace na trvalém nosiči dat bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, jsou-li splněny tyto podmínky: a) zákazník souhlasil s tím, že obdrží informace podle § 15d odst. 1 písm. e) bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, b) obchodník s cennými papíry poskytl zákazníkovi možnost odložit uzavření smlouvy tak, aby tento zákazník obdržel informace podle § 15d odst. 1 písm. e) předem, a c) obchodník s cennými papíry nabídl zákazníkovi možnost poskytnutí informací podle § 15d odst. 1 písm. e) telefonicky.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 69. V § 15g se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Odstavce 1, 2 a 4 se nepoužijí při poskytování investičních služeb profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (6) Další požadavky na informace podle odstavce 1 upravují čl. 59 až 63 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 70. V § 15h se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) a e), která zahrnuje výměnu investičního nástroje, musí obchodník s cennými papíry provést analýzu nákladů a přínosů výměny investičního nástroje. (5) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e), která zahrnuje výměnu investičního nástroje, musí obchodník s cennými papíry informovat zákazníka o tom, zda přínosy výměny investičního nástroje převyšují náklady spojené s touto výměnou. (6) Výměnou investičního nástroje se v odstavcích 4 a 5 rozumí prodej investičního nástroje a nákup jiného investičního nástroje nebo uplatnění práva provést změnu, pokud jde o existující investiční nástroj. (7) Odstavce 1 až 6 se nepoužijí při poskytování investičních služeb profesionálnímu zákazníkovi, ledaže profesionální zákazník sdělí obchodníkovi s cennými papíry na trvalém nosiči dat, že na plnění těchto povinností trvá. (8) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 3 upravují čl. 54 a 55 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 71. V § 15i se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Další podrobnosti pro účely odstavců 1 až 5 upravují čl. 55 a 56 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 72. V § 15l se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Kritéria pro určení relativního významu různých faktorů, které je třeba podle odstavce 1 brát v úvahu při určování nejlepšího možného výsledku vzhledem k velikosti a druhu pokynu a neprofesionální nebo profesionální povaze zákazníka, upravuje čl. 64 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). (8) Faktory, které by měl obchodník s cennými papíry brát v úvahu při přezkumu svých opatření pro provádění pokynů, a okolnosti, za nichž mohou být změny těchto opatření vhodné pro účely odstavce 5, upravuje čl. 66 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 73. V § 15n se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 85 zní: „(6) Obsah a formát informací, které má obchodník s cennými papíry uveřejnit podle odstavce 5, upravují čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57685). 85) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/576 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se každoročního zveřejňování informací o totožnosti míst provádění a kvalitě provádění investičními podniky.“. 74. V § 15o se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Podmínky a povahu postupů a opatření vedoucích k neprodlenému, spravedlivému a urychlenému provádění pokynů zákazníků, jakož i situace nebo druhy obchodů, u kterých se může obchodník s cennými papíry přiměřeně odchýlit od neprodleného provedení, aby tak získal příznivější podmínky pro zákazníka, a různé metody, na základě kterých lze mít za to, že obchodník s cennými papíry splnil svou povinnost zveřejnit na trhu limitní pokyny zákazníka, které nejsou okamžitě proveditelné, upravují pro účely odstavce 1 čl. 67 až 70 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 75. V § 15r se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Povahu a rozsah informací, které mají být poskytnuty zákazníkům, o pravidlech provádění pokynů podle § 15l odst. 3 pro účely odstavců 1 až 5 upravuje čl. 66 odst. 2 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 76. V § 16 odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku též o a) své organizační struktuře, včetně informací o pobočkách v zahraničí, členech vedoucího orgánu, kontaktních osobách, základním kapitálu, hlasovacích právech a pracovnících, b) osobách s kvalifikovanou účastí a osobách, na kterých má kvalifikovanou účast, c) své finanční a ekonomické situaci, včetně informací o svých aktivech, dluzích, vlastním kapitálu, pohledávkách, cenných papírech po splatnosti, struktuře derivátových nástrojů, repo obchodech, výnosech, nákladech, účetním zisku, účetní ztrátě, finančních aktivech poskytnutých jako zajištění nebo o opravných položkách, d) ekonomické situaci skupiny, jejíž je součástí, včetně informací o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu, poskytnutých a přijatých příslibech, zárukách, pohledávkách a závazcích z derivátů, e) struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o osobách do ní zahrnutých, včetně údajů o členech vedoucích orgánů, f) obchodech s kontrolující smíšenou holdingovou osobou a jí kontrolovanými osobami a g) vnitřně stanoveném kapitálu a likvidních aktivech; to neplatí pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry, ledaže Česká národní banka rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určila, že malý a nepropojený obchodník s cennými papíry plní povinnosti podle § 9a odst. 1 a 2.“. 77. § 16a a 16b včetně nadpisů znějí: „§ 16a Investiční politika (1) Obchodník s cennými papíry, který splňuje kritéria podle § 12l odst. 6 písm. a), uveřejní podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) tyto informace za bezprostředně předcházející účetní období: a) podíl hlasovacích práv spojených s akciemi nebo obdobnými cennými papíry, je-li cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu, které obchodník s cennými papíry přímo nebo nepřímo drží, v členění podle členského státu Evropské unie a odvětví, b) úplný popis hlasování na valných hromadách nebo obdobných shromážděních vlastníků cenných papírů společností, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry jsou drženy podle odstavce 3, vysvětlení hlasování a podíl návrhů předložených vedoucím orgánem společnosti, pro které obchodník s cennými papíry hlasoval, c) vysvětlení využívání poradců pro hlasování a d) pokyny k hlasování o záležitostech týkajících se společností, jejichž akcie jsou drženy podle odstavce 2. (2) Požadavek na uveřejnění informací podle odstavce 1 písm. b) se nepoužije, pokud podle smluvních ujednání všech akcionářů, které na valné hromadě akcionářů zastupuje obchodník s cennými papíry, nemá obchodník s cennými papíry právo hlasovat jejich jménem, ledaže mu akcionáři po obdržení pořadu jednání valné hromady udělí výslovné pokyny k hlasování. To se použije obdobně pro smluvní ujednání s jinými vlastníky cenných papírů a jejich zastupování na shromážděních vlastníků obdobných valné hromadě. (3) Obchodník s cennými papíry podle odstavce 1 plní požadavky podle odstavce 1 pouze ve vztahu ke každé společnosti, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, a ve vztahu k akciím, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, pokud podíl hlasovacích práv, která obchodník s cennými papíry přímo nebo nepřímo drží, překračuje prahovou hodnotu 5 % všech hlasovacích práv spojených s akciemi vydanými danou společností. Hlasovací práva se vypočítají na základě všech akcií, s nimiž jsou hlasovací práva spojena, i v případě, kdy nelze hlasovací práva vykonat. To se použije obdobně pro hlasovací práva spojená s jinými cennými papíry obdobnými akciím. (4) Šablony pro zpřístupňování informací podle odstavce 1 upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). § 16b Podávání zpráv podle jednotlivých zemí (1) Obchodník s cennými papíry, který má pobočku nebo kontrolovanou osobu, která je finanční institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201377), v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie, každoročně zveřejňuje tyto informace v členění podle členského státu Evropské unie nebo podle státu, který není členským státem Evropské unie: a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) roční úhrn čistého obratu, c) průměrný počet pracovníků, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí a f) získané veřejné podpory. (2) Informace podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.“. 78. § 16d a 16e se zrušují. 79. V § 17 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Podrobnosti uchovávání záznamů a dokumentů podle odstavců 1 až 6 upravují čl. 35, 43, 56, 58 a čl. 72 až 76 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 80. V § 17a odst. 4 se slova „přímo použitelným předpisem Komise v přenesené pravomoci (EU)“ nahrazují slovy „v čl. 12 až 17 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578)“. 81. V § 17c se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 86 zní: „(3) Organizační požadavky na obchodníka s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování podle odstavců 1 a 2 a § 17d až 17j, upravují čl. 1 až 28 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58986). 86) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/589 ze dne 19. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na investiční podniky zabývající se algoritmickým obchodováním.“. 82. V § 17f se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 87 zní: „(3) Další podrobnosti týkající se strategie tvorby trhu podle odstavců 1 a 2 upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57887). 87) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/578 ze dne 13. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy stanovující požadavky na dohody o tvorbě trhu a režimy tvorby trhu.“. 83. V § 18 odst. 3 se text „ , 6b“ zrušuje. 84. V § 19 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 85. V § 21 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámek pod čarou č. 88 a 89 znějí: „(9) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavců 1 až 7, upravují čl. 6 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (10) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavců 1 až 7 upravují čl. 2 a čl. 12 až 20 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289). 88) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1018 ze dne 29. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, jež mají oznamovat investiční podniky, organizátoři trhu a úvěrové instituce. 89) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2382 ze dne 14. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU.“. 86. V § 22 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavců 1 až 5, upravují čl. 3 a 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (8) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavců 1 až 5 upravují čl. 2 až 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289).“. 87. § 24a a 24b se zrušují. 88. V § 25a větě první se slova „regulovaného trhu“ nahrazují slovy „obchodního systému“ a ve větě druhé se slova „na regulovaném trhu“ nahrazují slovy „v obchodním systému“. 89. § 27 se zrušuje. 90. V § 28 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 90 zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě a) poskytování investiční služby zákazníkovi, který o toto poskytování požádal z vlastního podnětu; to neopravňuje zahraniční osobu podle odstavce 1 k nabízení dalších produktů nebo služeb tomuto zákazníkovi, nebo b) poskytování investiční služby profesionálnímu zákazníkovi podle § 2a odst. 1 písm. a) až h) a o) až q), jestliže jsou současně splněny tyto podmínky: 1. sídlo a skutečné sídlo zahraniční osoby je ve státě, který není vysoce rizikovou třetí zemí podle článku 1 a přílohy nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167590), 2. zahraniční osoba má povolení orgánu dohledu domovského státu k poskytování investiční služby, jež hodlá poskytovat také v České republice, 3. mezi orgánem dohledu domovského státu této zahraniční osoby a Českou národní bankou existuje dohoda umožňující výměnu informací a 4. nejedná se o zahraniční osobu, jejíž registrace byla zrušena Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s článkem 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/201453). 90) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.“. 91. V § 28 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zahraniční osoba se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, může být účastníkem obchodního systému, a to buď s využitím přístupu ze zahraničí, nebo prostřednictvím své pobočky. Účast této osoby v obchodním systému není poskytováním investičních služeb v České republice.“. 92. V § 28b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1, která získala povolení České národní banky k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky, poskytne České národní bance každý rok tyto informace: a) rozsah a účel investičních služeb poskytovaných pobočkou v České republice, b) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. c), jejich měsíční minimální, průměrnou a maximální expozici vůči protistranám v Evropské unii, c) poskytuje-li hlavní investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. h), celkovou hodnotu investičních nástrojů pocházejících od protistran v Evropské unii, které byly upsány nebo umístěny na základě pevného závazku převzetí v posledních 12 měsících, d) obrat a souhrnnou hodnotu aktiv odpovídající službám a činnostem podle písmene a), e) podrobný popis opatření na ochranu investorů nabízených zákazníkům pobočky, včetně práv těchto zákazníků vyplývajících ze systému pro odškodnění investorů, f) svou politiku a systémy v oblasti řízení rizik, jež pobočka uplatňuje na služby a činnosti podle písmene a), g) systém správy a řízení včetně osob zastávajících klíčové funkce pro činnosti pobočky a h) další informace, které Česká národní banka pro účely sledování činností pobočky určí.“. 93. V § 32 odstavec 2 zní: „(2) Pro investičního zprostředkovatele se § 11a, 12, 12a, 12d a § 12ad odst. 1 písm. a), c) a d) použijí obdobně.“. 94. V § 38 odst. 5 se slova „a případně, že je organizátor regulovaného trhu oprávněn poskytovat službu hlášení údajů a kterou ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat“ zrušují. 95. V § 49 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Okolnosti, za nichž vzniká povinnost oznámení podle odstavce 1, upravují čl. 81 a 82 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 96. V § 50a se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 91 zní: „(4) Podrobná pravidla pro organizační požadavky na systémy obchodních systémů, které povolují či umožňují algoritmické obchodování, pokud jde o jejich odolnost a kapacitu, požadavky na obchodní systémy týkající se zajištění vhodného testování algoritmů a požadavky na kontroly týkající se přímého elektronického přístupu upravují čl. 1 až 23 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58491). 91) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/584 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující organizační požadavky na obchodní systémy.“. 97. V § 50b se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 92 zní: „(5) Určování, kdy je regulovaný trh významný z hlediska likvidity pro účely odstavce 4, upravuje čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57092). 92) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/570 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro určení trhu významného z hlediska likvidity ve vztahu k oznamování dočasného zastavení obchodování.“. 98. V § 50c se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámek pod čarou č. 93 a 94 znějí: „(5) Poměr podle odstavce 1 upravují čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56693). (6) Požadavky na zajištění toho, aby pravidla pro služby společného umístění infrastruktury podle odstavce 3 byla spravedlivá a nediskriminační, upravují čl. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57394). 93) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/566 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody s cílem zabránit vytváření podmínek narušujících řádné fungování trhu. 94) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/573 ze dne 6. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro požadavky na zajištění spravedlivých a nediskriminačních služeb společného umístění a struktur poplatků.“. 99. V § 50e se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Požadavky na zajištění toho, aby struktura úplat podle odstavců 1 a 2 byla spravedlivá a nediskriminační a aby nevytvářela pobídky k vytvoření obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu, upravují čl. 3 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57394).“. 100. V § 50f odst. 1 se za číslo „49“ vkládá text „odst. 4“. 101. V § 50f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Použití kroků kotace nebrání regulovaným trhům v párování velkého objemu příkazů na střed mezi aktuální kupní a prodejní cenou.“. 102. V § 50f se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 95 zní: „(4) Minimální kroky kotace nebo režimy kroků kotace pro účely odstavců 1 a 2 upravují čl. 1 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/58895). 95) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/588 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se režimu kroků kotace pro akcie, cenné papíry nahrazující jiné cenné papíry a fondy obchodované v obchodním systému, v platném znění.“. 103. V § 50g se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Další podrobnosti týkající se strategie tvorby trhu pro účely odstavců 1 až 3 upravují čl. 1 až 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/57887).“. 104. V § 56 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 96 zní: „(8) Další podrobnosti přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu pro účely odstavců 1 až 7 upravují čl. 1 až 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56896). 96) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/568 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro přijímání finančních nástrojů k obchodování na regulovaných trzích.“. 105. V § 61 se doplňují odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 97 a 98 znějí: „(4) Seznam okolností, které představují závažné ohrožení zájmů investorů a řádného fungování trhu pro účely odstavce 1, upravuje čl. 80 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578). (5) Další podrobnosti pozastavení obchodování s derivátem pro účely odstavce 2 upravuje čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56997). (6) Formát a časový rozvrh uveřejnění a sdělení pro účely odstavce 3 upravují čl. 1 až 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/100598). 97) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/569 ze dne 24. května 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování. 98) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1005 ze dne 15. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a lhůty pro oznámení a zveřejnění pozastavení obchodování s finančními nástroji a jejich stažení z obchodování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů.“. 106. V § 69 se doplňují odstavce 11 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 99 znějí: „(11) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány pro účely odstavce 9, upravuje čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (12) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací pro účely odstavce 9 upravují čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289). (13) Určení obsahu a formátu popisu pro účely odstavce 10 upravují čl. 1 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/82499). 99) Nařízení Komise (EU) 2016/824 ze dne 25. května 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o obsah a formát popisu fungování mnohostranných obchodních systémů a organizovaných obchodních systémů a oznámení Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů.“. 107. V § 71 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Okolnosti, za nichž vzniká povinnost oznámení pro účely odstavce 3, upravují čl. 81 a 82 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 108. V § 73b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Upřesnění podmínek podle odstavce 2 upravují čl. 78 a 79 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 109. V § 73e se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) Určení obsahu a formátu popisu podle odstavce 4 upravují čl. 1, 2 a čl. 6 až 9 prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/82499). (8) Upřesnění informací, jež mají být oznamovány podle odstavce 5, upravuje čl. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/101888). (9) Standardní formuláře, šablony a postupy pro předávání informací podle odstavce 5 upravují čl. 2 a čl. 8 až 11 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/238289).“. 110. V § 73j se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 100 zní: „(2) Míru přesnosti, s jakou mají být obchodní hodiny synchronizovány pro účely odstavce 1, upravují čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574100). 100) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/574 ze dne 7. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se míry přesnosti obchodních hodin.“. 111. V § 73l se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 101 zní: „(4) Obsah, formát a periodicitu informací podle odstavce 1 upravují čl. 3 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575101). 101) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/575 ze dne 8. června 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se údajů o kvalitě provádění obchodů, které mají zveřejňovat místa provádění.“. 112. § 74 až 77 se včetně nadpisů zrušují. 113. V § 78 se doplňuje věta „Poskytovatelem služeb hlášení údajů se v tomto ustanovení rozumí osoba podle § 135 odst. 1 písm. i).“. 114. § 79 až 81 se včetně nadpisů zrušují. 115. Za část sedmou se vkládá nová část osmá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST OSMÁ NĚKTERÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SKUPINOVÉHO FINANCOVÁNÍ § 90h Podmínky poskytování činnosti poskytovatele služeb skupinového financování upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75). § 90i Obsah dokumentu s klíčovými informacemi pro investory Vlastník projektu zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda financovat projekt skupinového financování. § 90j Obsah dokumentu s klíčovými informacemi pro investory na úrovni platformy Poskytovatel služeb skupinového financování zajistí, že informace uvedené v dokumentu s klíčovými informacemi pro investory na úrovni platformy podle čl. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375) nejsou zavádějící, nepřesné nebo neopomíjí klíčové informace, které jsou nezbytnou pomocí pro investory při jejich zvažování, zda investovat prostřednictvím individuální správy portfolia úvěrů.“. Dosavadní části osmá až třináctá se označují jako části devátá až čtrnáctá. 116. Za část devátou se vkládá nová část desátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DESÁTÁ NĚKTERÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN § 115a Povolení k činnosti ústřední protistrany (1) Příslušným orgánem pro povolování ústředních protistran podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43) je v České republice Česká národní banka. (2) Žádost o povolení k činnosti ústřední protistrany lze podat pouze elektronicky. (3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek pro udělení povolení. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti podle odstavce 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 115b Oznamovací povinnost Jsou-li naplněny skutečnosti podle čl. 70 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), oznámí to člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany bez zbytečného odkladu České národní bance. § 115c Nabídková povinnost Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v ústřední protistraně v důsledku uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí. § 115d Jednání valné hromady Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění opatření včasného zásahu podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) a je-li na programu jednání valné hromady nebo obdobného orgánu ústřední protistrany zvýšení kapitálu, které je nutné k odvrácení splnění podmínek pro uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), lze lhůtu pro svolání valné hromady nebo obdobného orgánu podle jiného právního předpisu zkrátit na nejméně 11 dnů. § 115e Změna výše základního kapitálu (1) Při uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změnách výše základního kapitálu. (2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize. (3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin. § 115f Přeměny (1) Dochází-li k přeměně ústřední protistrany, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize ústřední protistrany podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376), postupuje se podle právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, nestanoví-li odstavce 2 až 7 jinak. To platí obdobně pro osobu, která se účastní fúze nebo přeshraniční fúze s ústřední protistranou. (2) Při přeměně ústřední protistrany se nepoužijí ve vztahu k ústřední protistraně, jejím společníkům nebo členům, zaměstnancům a věřitelům ustanovení právního předpisu upravujícího přeměny obchodních společností a družstev o a) informaci o přeměně, b) ochraně věřitelů, c) právu na dorovnání, d) právu na odkoupení, e) odpovědnosti za škodu, f) neplatnosti přeměny, g) právu zaměstnanců na informace a h) přezkoumání přeměny znalcem. (3) Zpráva o přeměně nemusí být zpracována. Přeměnu schvaluje v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany Česká národní banka. Vypracování projektu přeměny ústřední protistrany zajistí na náklady ústřední protistrany Česká národní banka. Projekt přeměny a rozhodnutí České národní banky v působnosti valné hromady nebo obdobného nejvyššího orgánu ústřední protistrany o schválení přeměny nemusí mít formu notářského zápisu. (4) Předběžný odhad a ocenění majetku a dluhů ústřední protistrany bude provedeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). (5) Česká národní banka uveřejní bez zbytečného odkladu informace o přeměně na svých internetových stránkách. (6) Věřitelé a vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě budou uspokojeni v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76). (7) V souvislosti s přeměnou může Česká národní banka rozhodnout o uplatnění nástroje odpisu a konverze a zohlednit tuto skutečnost v projektu přeměny. § 115g Rozhodnutí (1) Rozhodnutí České národní banky o opatření k řešení krize ústřední protistrany je vykonatelné okamžikem oznámení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, není-li rozhodnutím České národní banky stanoveno jinak. Rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění na internetových stránkách České národní banky. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. (2) Prvním úkonem v řízení o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být vydání tohoto rozhodnutí. (3) Soud o žalobě proti rozhodnutí podle odstavce 1 rozhodne přednostně. Má se za to, že přiznání odkladného účinku této žalobě by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního, není-li prokázán opak. § 115h Opatření obecné povahy (1) Použití nástroje k řešení krize ústřední protistrany podle čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376) vůči blíže neurčenému okruhu osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy. (2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. (3) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.“. Dosavadní části desátá až čtrnáctá se označují jako části jedenáctá až patnáctá. 117. § 118 a 119 včetně nadpisů znějí: „§ 118 Výroční finanční zpráva emitenta (1) Výroční finanční zprávu je povinen nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období uveřejnit emitent a) akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na tomto emitentovi, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území 1. České republiky, nebo 2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát (§ 123), b) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, není-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a má-li tento emitent sídlo na území 1. České republiky, nebo 2. státu, který není členským státem Evropské unie, zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, c) dluhopisu nebo obdobného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky tímto emitentem nebo jiného investičního cenného papíru, jehož hodnota se vztahuje ke splacení dlužné částky tímto emitentem, včetně sekuritizovaného dluhu, je-li jmenovitá hodnota tohoto cenného papíru k datu jeho emise téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát, nebo d) jiného investičního cenného papíru, je-li tento cenný papír přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a zvolil-li si tento emitent Českou republiku za referenční stát. (2) Výroční finanční zpráva emitenta je nedílný celek a tvoří ji vždy a) účetní závěrka ověřená auditorem a konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem, má-li emitent povinnost ji sestavovat, b) výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku; na výroční finanční zprávu emitenta se hledí jako na výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví nebo jako na konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka a konsolidovaná účetní závěrka, má-li emitent povinnost ji sestavovat, vypracovaná v souladu s platným souborem účetních standardů, věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku a výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví obsahuje věrný přehled vývoje a výsledků emitenta a postavení emitenta a jednotek zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot, kterým čelí. (3) Emitent vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv67). Emitent zajistí, aby uveřejněná výroční finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let. (4) Součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy podle odstavce 2 písm. b) emitenta podle odstavce 1 je také výkaz o řízení a správě společnosti, který obsahuje a) informace o kodexech řízení a správy společnosti, které 1. jsou pro něj závazné, a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout, a 2. dobrovolně dodržuje, a informaci o tom, kde je možno do kodexu nahlédnout, b) informace o postupech řízení a správy společnosti používaných nad rámec požadavků tohoto zákona a jejich podrobný popis, pokud je používá, c) namísto informací podle písmen a) a b) informaci o tom, že některé ustanovení kodexu řízení a správy společnosti nedodržuje, nebo o tom, že žádný kodex nedodržuje, včetně zdůvodnění, proč toto ustanovení nebo žádný kodex nedodržuje, d) popis hlavních parametrů systémů vnitřní kontroly a řízení rizik ve vztahu k procesu účetního výkaznictví, e) popis práv spojených s příslušným druhem akcie nebo obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, a to alespoň odkazem na 1. zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev a stanovy emitenta, pokud se jedná o druh akcie, nebo 2. srovnatelný zahraniční právní předpis a stanovám obdobný dokument emitenta, pokud se jedná o druh obdobného cenného papíru představujícího podíl na emitentovi, f) popis složení a postupů rozhodování vedoucího orgánu emitenta a jeho výborů, jsou-li zřízeny, g) popis postupů rozhodování a základního rozsahu působnosti valné hromady emitenta nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, h) v případě emitenta, který k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty podle § 1b odst. 3 zákona o účetnictví, také popis politiky rozmanitosti uplatňované na vedoucí orgán emitenta, a to s ohledem například na kritéria věku, pohlaví, nebo vzdělání a odborných znalostí a zkušeností, včetně informace o 1. cílech této politiky, 2. způsobech jejího uplatňování a 3. výsledcích jejího uplatňování v příslušném účetním období, a i) namísto informací podle písmene h) informaci, že emitent neuplatňuje politiku rozmanitosti podle písmene h), včetně zdůvodnění, proč tuto politiku neuplatňuje. (5) Výkaz o řízení a správě podle odstavce 4 emitenta podle odstavce 1 písm. a) obsahuje také číselné údaje a informace o a) struktuře vlastního kapitálu emitenta, včetně cenných papírů nepřijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu a včetně případného určení různých druhů akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi a podílu na základním kapitálu každého druhu akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi, spolu s uvedením práv a povinností s takovými cennými papíry spojenými a s uvedením procenta celkového akciového kapitálu, který představuje, b) omezení převoditelnosti cenných papírů, c) významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech emitenta, d) vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto práv, e) omezení hlasovacích práv, f) smlouvách mezi akcionáři nebo obdobnými vlastníky cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které mohou mít za následek ztížení převoditelnosti akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na emitentovi nebo hlasovacích práv, pokud jsou emitentovi známy, g) zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů řídicího orgánu emitenta a změnu stanov nebo obdobného dokumentu emitenta, h) zvláštní působnosti řídicího orgánu emitenta, i) významných smlouvách, ve kterých je emitent smluvní stranou a které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou v případě změny ovládání podle zákona o obchodních korporacích emitenta v důsledku nabídky převzetí, a o účincích z nich vyplývajících, s výjimkou takových smluv, jejichž uveřejnění by bylo pro emitenta vážně poškozující; tím není omezena jiná povinnost uveřejnit takovou informaci podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, j) smlouvách mezi emitentem a členy jeho řídicího orgánu nebo zaměstnanci, kterými je emitent zavázán k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí, a k) systému kontroly programu, na jehož základě členové řídicího orgánu nebo zaměstnanci emitenta nabývají účastnické cenné papíry společnosti, opce na tyto cenné papíry nebo jiná práva k nim, pokud tato práva sami nevykonávají. (6) Řídicí orgán emitenta uvedeného v odstavci 1 písm. a) na řádné valné hromadě nebo obdobném řádném shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi předloží akcionářům nebo obdobným vlastníkům cenných papírů představujících podíl na emitentovi souhrnnou vysvětlující zprávu týkající se záležitostí podle odstavce 5. (7) Výroční zpráva nebo konsolidovaná výroční zpráva emitenta podle odstavce 1 se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, musí obsahovat informace rovnocenné informacím, které obsahuje výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví nebo konsolidovaná výroční zpráva podle zákona upravujícího účetnictví. (8) Pokud valná hromada nebo obdobné shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku neschválí nebo pokud soudní orgán rozhodne o neplatnosti valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi, které schválilo účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, emitent bez zbytečného odkladu tyto skutečnosti uveřejní; v informaci se uvede též způsob řešení připomínek valné hromady nebo obdobného shromáždění vlastníků cenných papírů představujících podíl na emitentovi. § 119 Pololetní finanční zpráva (1) Emitent podle § 118 odst. 1 písm. a), b) nebo c) do 3 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období uveřejní svou pololetní finanční zprávu a zajistí, aby uveřejněná pololetní finanční zpráva byla veřejně přístupná po dobu nejméně 10 let. (2) Pololetní finanční zpráva obsahuje vždy a) zkrácený soubor účetní závěrky, b) popis důležitých událostí, ke kterým došlo v prvních 6 měsících účetního období, a jejich dopadu na zkrácený soubor účetní závěrky, spolu s popisem hlavních rizik a nejistot pro zbývajících 6 měsíců účetního období, a u emitentů podle § 118 odst. 1 písm. a) rovněž popis transakcí se spřízněnými stranami v prvních 6 měsících účetního období, které podstatně ovlivnily výsledky hospodaření emitenta nebo jeho konsolidačního celku, a c) prohlášení odpovědných osob emitenta, spolu s uvedením jejich jmen a funkcí, že podle jejich nejlepšího vědomí podává zkrácený soubor účetní závěrky věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, finanční situaci a výsledku hospodaření emitenta a jeho konsolidačního celku a popis podle písmene b) obsahuje věrný přehled informací požadovaných podle písmene b). (3) Byla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem a není-li zpráva auditora o přezkumu obsahovou součástí pololetní finanční zprávy, uveřejní emitent zprávu auditora spolu s pololetní finanční zprávou. Nebyla-li pololetní finanční zpráva ověřena auditorem, uvede to emitent v pololetní finanční zprávě. (4) Má-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky číselné údaje a informace v rozsahu mezitímní účetní závěrky podle mezinárodního účetního standardu IAS 34 - Mezitímní účetní výkaznictví, podle přílohy nařízení Komise (ES) č. 1126/200865). (5) Nemá-li emitent povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, obsahuje zkrácený soubor účetní závěrky alespoň číselné údaje a informace v rozsahu zkrácené rozvahy, zkrácené výsledovky a vybraných vysvětlujících poznámek. Při přípravě zkrácené rozvahy a zkrácené výsledovky dodržuje emitent stejné zásady účtování a oceňování jako při přípravě výroční finanční zprávy.“. 118. Poznámky pod čarou č. 12b a 12d se zrušují. 119. V poznámce pod čarou č. 67 se za text „(EU)“ vkládá číslo „2019/815“ a na konci textu poznámky pod čarou se doplňují slova „ , v platném znění“. 120. V § 119c odst. 1 písm. a) se text „§ 34 odst. 4 písm. a)“ nahrazuje slovy „čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/112966)“. 121. V § 119c odst. 1 písm. b), § 120c odst. 2 a v § 127c odst. 4 se slova „stanovenému limitu v eurech“ nahrazují slovy „100 000 EUR“. 122. V § 121b a v § 123 odst. 1 a 2 se číslo „VIII“ nahrazuje číslem „VII“. 123. V § 121m odst. 1 se slova „statutárnímu řediteli,“ zrušují. 124. V § 121m odst. 3 větě první a odst. 4 se slova „nebo statutárního ředitele“ zrušují. 125. § 121r se zrušuje. 126. V § 122 se doplňují odstavce 9 a 10, které včetně poznámky pod čarou č. 102 znějí: „(9) Počet hlasovacích práv podle odstavce 2 písm. i) se vypočítá s ohledem na celkovou hodnotu akcií, které jsou podkladovou hodnotou daného investičního nástroje, kromě případů, kdy investiční nástroj umožňuje výlučně vypořádání v hotovosti, a to tak, že se počet hlasovacích práv vypočítá na základě zohlednění hodnoty delta vynásobením hodnoty podkladových akcií hodnotou delta tohoto nástroje. Za tímto účelem držitel provede souhrn veškerých investičních nástrojů vztahujících se k témuž podkladovému emitentovi a oznámí je. Při výpočtu hlasovacích práv se vezmou v úvahu pouze dlouhé pozice. Dlouhé pozice se vzájemně nezapočítávají s krátkými pozicemi vztahujícími se k témuž podkladovému emitentovi. (10) Metody výpočtu počtu hlasovacích práv podle odstavce 9 v případě investičních nástrojů vztahujících se ke koši akcií nebo k indexu a metody stanovení hodnoty delta za účelem výpočtu hlasovacích práv týkajících se investičních nástrojů, které umožňují výlučně vypořádání v hotovosti podle odstavce 9, upravují čl. 4 a 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102). 102) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761 ze dne 17. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o některé regulační technické normy týkající se významných účastí.“. 127. V § 122a odst. 3 písm. b) se slova „podle § 122 odst. 1 věty první“ nahrazují slovy „na hlasovacích právech ve výši 5 %“. 128. V § 122a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Metody výpočtu prahové hodnoty podle odstavce 3 upravují čl. 2, 3 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102).“. 129. V § 122c odst. 2 písm. b) se slova „uvedené v § 122 odst. 1 větě první“ nahrazují textem „5 %“ a slova „tyto hranice“ se nahrazují slovy „tuto hranici“. 130. V § 122c se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Metody výpočtu prahové hodnoty podle odstavce 2 upravují čl. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/761102).“. 131. V části deváté se hlava VII označuje jako hlava VIII a zařazuje se za současnou hlavu VIII, která se označuje jako hlava VII. 132. V § 129b odst. 2 se slova „se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, která poskytuje investiční služby v České republice“ nahrazují slovy „podle § 28 odst. 1, které Česká národní banka udělila povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky“. 133. V § 133 odstavec 2 zní: „(2) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1, které Česká národní banka udělila povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky, se účastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem za stejných podmínek jako obchodník s cennými papíry. Do Garančního fondu se platí příspěvek a vyplácejí náhrady za majetek zákazníků svěřený zahraniční osobě podle § 28 odst. 1 při poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky.“. 134. V § 134a odst. 1 se za slova „držet v“ vkládají slova „derivátech zemědělských komodit a v zásadních nebo významných“. 135. V § 134a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zásadním nebo významným komoditním derivátem podle odstavce 1 se rozumí komoditní derivát, u kterého součet objemu všech čistých otevřených pozic konečných držitelů pozic dosahuje průměrně alespoň 300 000 lotů za období jednoho kalendářního roku.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 136. V § 134a odst. 3 písm. b) se slovo „budování“ nahrazuje slovem „vytváření“. 137. V § 134a odstavec 4 zní: „(4) Limity podle odstavce 1 se nepoužijí na a) pozice držené nefinančním subjektem nebo jeho jménem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, pokud o to subjekt požádá Českou národní banku, b) pozice držené finančním subjektem, který je součástí převážně obchodní skupiny a jedná jménem nebo na účet nefinančního subjektu této skupiny, jsou-li tyto pozice objektivně měřitelné jako pozice snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, c) pozice držené finančními a nefinančními protistranami, které jsou objektivně měřitelné jako vyplývající z obchodů, které byly uzavřeny za účelem splnění povinnosti poskytnout likviditu v obchodním systému, pokud splnění této povinnosti vyžadují příslušné orgány nebo obchodní systémy, a d) investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) a e), které souvisí s komoditou nebo s podkladovým aktivem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. j).“. 138. V § 134a odst. 7 se za slova „k významné změně“ vkládají slova „na trhu včetně významné změny“ a za slova „nabídky a“ se vkládá slovo „čistých“. 139. V § 134a se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 103 zní: „(9) Pravidla pro výpočet čisté pozice držené určitou osobou v komoditním derivátu a metodiku výpočtu limitů pozice vztahujících se na velikost této pozice pro účely odstavců 1 až 8 a § 134b až 134d upravují čl. 2 až 21 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591103). 103) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/591 ze dne 1. prosince 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o regulační technické normy pro uplatňování limitů pozic na komoditní deriváty.“. 140. § 134b zní: „§ 134b (1) Česká národní banka opatřením obecné povahy stanoví jednotný limit pozice, který se použije na veškeré obchodování dotčených derivátů, je-li v obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v České republice obchodováno největší množství těchto derivátů, a jsou-li a) deriváty zemědělských komodit, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, obchodovány ve významném množství v obchodních systémech ve více státech nebo b) významné nebo zásadní komoditní deriváty, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, obchodovány v obchodních systémech ve více státech. (2) Česká národní banka jednotný limit pozice podle odstavce 1 a jakékoli jeho změny konzultuje s příslušnými provozovateli obchodních systémů, v nichž jsou deriváty zemědělských komodit uvedené v odstavci 1 písm. a) obchodovány ve významném množství nebo v nichž jsou obchodovány zásadní nebo významné komoditní deriváty uvedené v odstavci 1 písm. b).“. 141. V § 134c odst. 1 písmeno b) zní: „b) získávat od osob informace, včetně veškeré příslušné dokumentace, týkající se velikosti a účelu uzavřené expozice nebo pozice, informace o skutečných vlastnících, jakýchkoli dohodách o jednání ve shodě a jakýchkoli souvisejících aktivech nebo pasivech na základním trhu, a to případně včetně informací o pozicích držených v komoditních derivátech, které jsou založeny na stejném podkladovém aktivu a sdílí stejné charakteristiky, v jiných obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech prostřednictvím členů a účastníků,“. 142. V § 134c odst. 1 písm. c) se slova „ , jak si to bude konkrétní případ vyžadovat,“ a slovo „vhodná“ zrušují. 143. V § 134c odst. 1 písm. d) se slova „je-li to nezbytné,“ zrušují. 144. V § 134e odstavec 2 zní: „(2) Obchodník s cennými papíry, který obchoduje s komoditními deriváty nebo s povolenkami na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty, poskytne alespoň jednou denně úplný rozpis svých pozic získaných v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech, a případně v komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátech obchodovaných v obchodním systému, jakož i pozic zákazníků a jejich zákazníků, a to až po koncového zákazníka, v souladu s čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/201453), a pokud se použije, s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, a) orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde je obchodováno největší množství těchto derivátů, nebo b) pokud orgán dohledu členského státu Evropské unie podle písmene a) neexistuje, orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde jsou tyto komoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty obvykle obchodovány.“. 145. V § 134e se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Povinnost podávat zprávy o pozicích podle odstavce 1 se nevztahuje na investiční cenné papíry uvedené v § 3 odst. 2 písm. d) a e), které souvisí s komoditou nebo s podkladovým aktivem uvedeným v § 3 odst. 1 písm. j).“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 146. V § 134e se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 104 a 105 zní: „(7) Lhůty pro zasílání zpráv podle odstavce 1 písm. a), formát zpráv podle odstavce 1 písm. a) a rozpisů podle odstavce 2 a prahové hodnoty podle odstavce 1 písm. a) upravují a) čl. 83 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578), b) čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/953104) a c) čl. 1 až 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1093105). 104) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/953 ze dne 6. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát a harmonogram zpráv o pozicích podávaných investičními podniky a organizátory trhu provozujícími obchodní systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. 105) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1093 ze dne 20. června 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát zpráv o pozicích investičních podniků a organizátorů trhu.“. 147. Za § 134e se vkládá nový § 134f, který včetně nadpisu zní: „§ 134f Zmocňovací ustanovení Podrobnosti, formu a způsob zasílání informací podle § 134e odst. 1 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.“. 148. V § 135 odst. 1 písmeno i) zní: „i) osoba, které Česká národní banka udělila povolení k činnosti schváleného mechanismu pro hlášení obchodů nebo schváleného systému pro uveřejňování informací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů53),“. 149. V § 135 odst. 1 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) a s), která znějí: „r) investiční holdingová osoba, s) smíšená finanční holdingová osoba,“. Dosavadní písmena r) až za) se označují jako písmena t) až zc). 150. V § 135 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena zd) a ze), která znějí: „zd) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75), ze) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 151. § 135a až 135c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 106 znějí: „§ 135a Dohled nad obchodníkem s cennými papíry a hodnocení (1) Česká národní banka s přihlédnutím k velikosti, rizikovému profilu a modelu podnikání obchodníka s cennými papíry přezkoumá v nezbytném a relevantním rozsahu systémy, strategie, postupy a mechanismy, které obchodník s cennými papíry uplatňuje s cílem dodržet tento zákon a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), přičemž v zájmu zajištění řádného řízení a pokrytí jeho rizik ve vhodných a relevantních případech vyhodnotí a) rizika podle § 12ad, b) zeměpisné umístění jeho expozic, c) model jeho podnikání, d) systémové riziko s přihlédnutím ke zjišťování a měření systémového rizika podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106) nebo k doporučením Evropské rady pro systémová rizika, e) rizika ohrožující bezpečnost sítí a informačních systémů obchodníka s cennými papíry s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv, f) jeho expozici vůči úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia a g) systém jeho správy a řízení a schopnost členů vedoucího orgánu plnit své povinnosti. (2) Pro účely odstavce 1 Česká národní banka zohlední, zda je obchodník s cennými papíry pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu. (3) Česká národní banka stanoví frekvenci a intenzitu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností dotčeného obchodníka s cennými papíry jeho systémovou důležitost, a zohlední přitom zásadu přiměřenosti a právní předpisy, kterými se řídí oddělení uplatnitelné na držené peníze zákazníků. Česká národní banka na základě individuálního posouzení rozhodne, zda se dohled a hodnocení uskuteční u malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry a v jaké podobě, pouze považuje-li to za nezbytné s ohledem na velikost, povahu, rozsah a složitost činností tohoto obchodníka s cennými papíry. (4) Obchodník s cennými papíry pro účely výkonu dohledu a hodnocení podle odstavce 1 písm. g) poskytne České národní bance na její žádost programy jednání a zápisy z jednání vedoucího orgánu a jeho výborů a související podkladové dokumenty a výsledky interního a externího hodnocení činnosti vedoucího orgánu. (5) Požadavky na systémy, strategie, postupy a mechanismy obchodníka s cennými papíry, které zabezpečují řádné řízení a pokrytí jeho rizik, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). § 135b Průběžný přezkum povolení používat interní modely Česká národní banka pravidelně, nejméně jednou za 3 roky, přezkoumá, zda obchodník s cennými papíry dodržuje požadavky na povolení používat interní modely podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), přičemž zohlední změny v jeho podnikání a uplatňování těchto interních modelů u nových produktů a posoudí, zda pro ně obchodník s cennými papíry používá řádně zpracované a aktualizované techniky a postupy. § 135c Spolupráce s útvarem vykonávajícím působnost orgánu pro řešení krize Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi útvarem vykonávajícím působnost orgánu dohledu a útvarem vykonávajícím působnost orgánu pro řešení krize ve vztahu k dodatečnému kapitálovému požadavku uloženému podle § 135e odst. 2 písm. a) obchodníkovi s cennými papíry, který spadá do působnosti zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, a očekávání úprav podle § 137b odst. 2, které se týkají tohoto obchodníka s cennými papíry. 106) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.“. 152. § 135d se zrušuje. 153. § 135f až 135i se včetně nadpisu nad označením § 135f a poznámky pod čarou č. 71 zrušují. 154. V § 136 odst. 1 se na konci písmene m) doplňuje slovo „nebo“. 155. V § 136 odst. 1 písm. m) se doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. podle čl. 30 odst. 2 písm. a) až e) a g) až i) nebo čl. 39 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), 8. podle čl. 82 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376),“. 156. V § 136 odst. 1 písm. s) se text „1 písm. i)“ nahrazuje číslem „3“. 157. V § 136 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka může obchodníkovi s cennými papíry pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a § 135a nebo 135b nebo který porušil tento zákon, právní předpis jej provádějící, rozhodnutí vydané podle tohoto zákona, opatření obecné povahy vydané podle tohoto zákona, přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky na investiční podniky72) také a) nařídit, aby měl kapitál nad rámec požadavků podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) za podmínek podle § 137a, nebo nařídit, aby upravil kapitál a likvidní aktiva požadované v případě významných změn v podnikání tohoto obchodníka s cennými papíry, b) nařídit posílení jeho systémů, postupů, mechanismů a strategií prováděných podle § 9a a 12ab, c) nařídit, aby do 1 roku předložil plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle tohoto zákona a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), d) nařídit, aby používal specifický systém tvorby opravných položek a rezerv nebo zacházení s aktivy z hlediska kapitálových požadavků, e) zakázat nebo omezit jeho obchody, operace nebo jeho síť nebo požadovat upuštění od činností, které znamenají nadměrné riziko pro jeho finanční spolehlivost, f) nařídit, aby snížil riziko obsažené v činnostech a produktech, včetně činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby podle § 12d, g) nařídit, aby omezil pohyblivou složku odměny stanovením její výše jako procentního podílu z čistých výnosů v případě, že je tato složka odměny neslučitelná s udržováním spolehlivého kapitálového základu, h) nařídit, aby použil čistý zisk k posílení kapitálu, i) omezit nebo zakázat rozdělení výnosů nebo vyplácení úroků akcionářům, společníkům nebo držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1, pokud takové omezení nebo zákaz nepředstavuje nesplnění jeho závazků, j) uložit dodatečné nebo častější požadavky na podávání zpráv, než jsou požadavky stanovené v tomto zákoně a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), včetně podávání zpráv o kapitálové a likviditní pozici, k) uložit zvláštní požadavky na likviditu podle § 137c, l) nařídit zpřístupnění doplňujících informací, nebo m) nařídit, aby snížil rizika spojená s bezpečností jeho sítí a informačních systémů s cílem zajistit důvěrnost, celistvost a dostupnost jeho procesů, údajů a aktiv.“. 158. V § 136 odstavec 5 zní: „(5) Česká národní banka může dále a) nařídit, aby velký nebo propojený obchodník s cennými papíry nebo obchodník s cennými papíry podle čl. 46 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) 1. uveřejňoval informace podle čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) častěji než jednou ročně, a stanovit lhůty tohoto uveřejňování, nebo 2. využíval specifická místa a nosiče, zejména své internetové stránky, k uveřejnění jiných informací, než jsou účetní závěrky, a b) nařídit, aby kontrolující osoba ve skupině obchodníka s cennými papíry každoročně uveřejňovala ve formě úplných informací nebo odpovídajících odkazů na ně popis své právní struktury, struktury systému správy a řízení a organizační struktury dané skupiny obchodníka s cennými papíry podle § 12ab odst. 1 a § 10b až 10e.“. 159. V § 136 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 160. Za § 137 se doplňují nové § 137a až 137c, které včetně nadpisů znějí: „§ 137a Nařízení dodatečného kapitálového požadavku (1) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry dodatečný kapitálový požadavek podle § 136 odst. 2 písm. a), zjistí-li na základě přezkumů provedených podle § 135b a 135c, že a) obchodník s cennými papíry je vystaven rizikům nebo prvkům rizika nebo představuje riziko pro jiné, přičemž tato rizika jsou významná a nejsou kryta kapitálovým požadavkem nebo jím nejsou kryta dostatečně, zejména požadavkem podle K-faktorů podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), b) obchodník s cennými papíry nesplňuje požadavky podle § 9a a 12a a je nepravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu dostatečně zlepšila systémy, postupy, mechanismy a strategie v přiměřeném časovém rámci, c) úpravy v obezřetném oceňování obchodního portfolia jsou nedostatečné k tomu, aby obchodníkovi s cennými papíry umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) přezkum provedený podle § 135c naznačuje, že nedodržení požadavků na uplatňování povolených interních modelů pravděpodobně povede k nedostatečné úrovni kapitálu, nebo e) obchodník s cennými papíry opakovaně nestanovuje nebo neudržuje přiměřenou výši dodatečného kapitálu podle § 137b. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) se rizika nebo prvky rizik považují za nekrytá nebo nedostatečně krytá kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) pouze tehdy, je-li výše, druhy a rozdělení kapitálu, které jsou přiměřené po přezkumu posouzení provedeného obchodníkem s cennými papíry v rámci dohledu podle § 9a odst. 1, vyšší než kapitálový požadavek týkající se obchodníka s cennými papíry podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). Kapitál, jenž je považován za přiměřený, může krýt rizika nebo prvky rizik, které jsou výslovně vyloučeny z kapitálového požadavku podle částí třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Česká národní banka určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle § 136 odst. 2 písm. a) jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle odstavce 2, a kapitálovým požadavkem podle části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry dodatečný kapitálový požadavek podle § 136 odst. 2 písm. a) prostřednictvím kapitálu, pokud a) nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1, b) nejméně tři čtvrtiny kapitálu tier 1 tvoří kmenový kapitál tier 1 a c) tento kapitál se nepoužije ke splnění žádného z kapitálových požadavků podle čl. 11 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Upřesnění způsobu měření rizik a prvků rizik podle odstavce 2, včetně rizik nebo prvků rizik, které jsou z kapitálových požadavků stanovených v části třetí nebo čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) výslovně vyloučeny, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). (6) Česká národní banka může uložit dodatečný kapitálový požadavek podle odstavců 1 až 4 i malému a nepropojenému obchodníkovi s cennými papíry. § 137b Pokyny k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní banka může, s ohledem na zásadu proporcionality a úměrně velikosti, systémové důležitosti, povaze, rozsahu a složitosti činností velkého nebo propojeného obchodníka s cennými papíry, uložit, aby tento obchodník s cennými papíry měl výši kapitálu, která podle § 9a dostatečně překračuje požadavky podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) a podle tohoto zákona, a to včetně dodatečných kapitálových požadavků podle § 136 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno, že cyklické ekonomické výkyvy nepovedou k porušení těchto požadavků nebo neohrozí schopnost obchodníka s cennými papíry ukončit svou činnost řádným způsobem. (2) Česká národní banka ve vhodných případech přezkoumá výši kapitálu, která byla podle odstavce 1 stanovena velkým nebo propojeným obchodníkem s cennými papíry, a sdělí závěry tohoto přezkumu obchodníkovi s cennými papíry, včetně očekávání úprav výše kapitálu stanoveného podle odstavce 1. Česká národní banka v takovém sdělení uvede datum, k němuž požaduje, aby byla úprava dokončena. § 137c Zvláštní požadavky na likviditu (1) Česká národní banka uloží obchodníkovi s cennými papíry zvláštní požadavky na likviditu podle § 136 odst. 2 písm. k) pouze tehdy, dospěje-li na základě přezkumů provedených podle § 135b a 135c k závěru, že velký nebo propojený obchodník s cennými papíry, nebo malý a nepropojený obchodník s cennými papíry, který nebyl vyňat z požadavku na likviditu podle čl. 43 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), a) je vystaven riziku likvidity nebo prvkům rizika likvidity, které jsou významné a nejsou kryty nebo nejsou dostatečně kryty požadavkem na likviditu podle části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), nebo b) nesplňuje některý z požadavků podle § 9a a 12a a je nepravděpodobné, že by opatření k nápravě nebo jiné opatření dostatečně zlepšilo systémy, postupy, mechanismy a strategie v přiměřeném časovém rámci. (2) Pro účely odstavce 1 písm. a) se riziko likvidity nebo prvky rizika likvidity považují za nekrytá nebo nedostatečně krytá požadavkem na likviditu stanoveným v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) pouze v případě, že výše a druhy likvidity, které Česká národní banka považuje za přiměřené po přezkumu posouzení provedeného obchodníkem s cennými papíry v rámci dohledu podle § 9a odst. 1, jsou vyšší než požadavek na likviditu týkající se obchodníka s cennými papíry stanovený v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (3) Česká národní banka určí zvláštní výši likvidity požadovanou podle § 136 odst. 2 písm. k) jako rozdíl mezi likviditou, která se považuje za přiměřenou podle odstavce 2, a požadavkem na likviditu stanoveným v části páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (4) Česká národní banka nařídí, aby obchodník s cennými papíry splnil zvláštní požadavek na likviditu podle § 136 odst. 2 písm. k) prostřednictvím likvidních aktiv podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (5) Upřesnění způsobu měření rizika likvidity a prvků rizika likvidity podle odstavce 2 způsobem, který odpovídá velikosti, struktuře a vnitřní organizaci evropských obchodníků s cennými papíry a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 42 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480).“. 161. V § 149g odst. 6 se slova „je ve významném množství obchodován komoditní derivát podle § 134b odst. 1“ nahrazují slovy „jsou deriváty zemědělských komodit uvedené v § 134b odst. 1 písm. a) obchodovány ve významném množství nebo ve kterých jsou obchodovány zásadní nebo významné komoditní deriváty uvedené v § 134b odst. 1 písm. b)“. 162. V § 149g se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Kritéria, podle nichž je možné považovat činnost zahraničního regulovaného trhu působícího v České republice za činnost podstatného významu pro fungování trhů s investičními nástroji a ochranu investorů v České republice pro účely odstavce 3, upravuje čl. 90 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/56578).“. 163. Za § 149g se vkládají nové § 149ga a 149gb, které znějí: „§ 149ga (1) Česká národní banka poskytne orgánu dohledu hostitelského státu bez zbytečného odkladu veškeré informace a zjištění o jakýchkoli potenciálních problémech a rizicích, které obchodník s cennými papíry představuje pro ochranu zákazníků nebo pro stabilitu finančního systému v hostitelském státě, které zjistila při dohledu nad činnostmi obchodníka s cennými papíry. (2) Česká národní banka jedná podle informací poskytnutých orgánem dohledu hostitelského státu tak, že přijme veškerá opatření nezbytná k odvrácení nebo napravení potenciálních problémů a rizik, které obchodník s cennými papíry představuje pro ochranu zákazníků nebo pro stabilitu finančního systému v hostitelském státě. Česká národní banka na žádost podrobně vysvětlí orgánu dohledu hostitelského státu, jak zohlednila informace a zjištění poskytnutá tímto orgánem dohledu. (3) Poskytne-li Česká národní banka informace podle odstavce 2 orgánu dohledu domovského státu a domnívá-li se, že orgán dohledu domovského státu nepřijal nezbytná opatření k odvrácení nebo napravení potenciálních problémů a rizik, které obchodník s cennými papíry představuje, může Česká národní banka poté, co informovala tento orgán dohledu domovského státu, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, přijmout k ochraně zákazníků, jimž jsou poskytovány služby, nebo k ochraně stability finančního systému vhodná opatření. (4) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví na případy, v nichž byla žádost o spolupráci, zejména žádost o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. (5) Pokud Česká národní banka nesouhlasí s opatřeními orgánu dohledu hostitelského státu, může postoupit záležitost Evropskému orgánu pro bankovnictví k postupu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106). (6) Pro účely posouzení splnění podmínky podle čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) může Česká národní banka požádat orgán dohledu domovského státu člena clearingového systému, aby jí poskytl informace týkající se modelu marží a parametrů použitých pro výpočet maržového požadavku dotčeného obchodníka s cennými papíry. § 149gb (1) Česká národní banka při výkonu své působnosti při uplatňování tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na investiční podniky72) vezme v úvahu sbližování v oblasti nástrojů a postupů dohledu. (2) Česká národní banka se účastní činností Evropského orgánu pro bankovnictví a případně kolegií orgánů dohledu podle § 152, čl. 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a čl. 116 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU81).“. 164. V § 149h se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo některého z produktů uvedeného v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013107)“. Poznámka pod čarou č. 107 zní: „107) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000.“. 165. V § 149m se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky“. 166. V § 149m odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 59 zní: „(2) Česká národní banka dále plní ve vztahu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů59) a orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informační povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů.“. 167. V části dvanácté hlava II včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 108 zní: „HLAVA II DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ § 150 Určení orgánu dohledu nad skupinou obchodníka s cennými papíry (1) Je-li obchodník s cennými papíry evropským kontrolujícím investičním podnikem, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (2) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a tato kontrolující osoba nekontroluje evropského obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (3) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v České republice, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (4) Tvoří-li kontrolující osoby 2 nebo více evropských obchodníků s cennými papíry ze dvou nebo více členských států Evropské unie více než jednu investiční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídly v různých členských státech Evropské unie a pokud je v každém z těchto členských států Evropské unie evropský obchodník s cennými papíry náležející do této skupiny, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, pokud evropským obchodníkem s cennými papíry s nejvyšší bilanční sumou je obchodník s cennými papíry. (5) Je-li obchodník s cennými papíry kontrolován evropskou investiční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, která kontroluje evropského obchodníka s cennými papíry se sídlem v jiném členském státě Evropské unie a tato kontrolující osoba nemá sídlo v České republice ani v tomto jiném členském státě Evropské unie, a pokud má tento obchodník s cennými papíry nejvyšší bilanční sumu ze všech evropských obchodníků s cennými papíry kontrolovaných touto kontrolující osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (6) Česká národní banka může rozhodnout, že v některém z případů podle odstavce 1 není orgánem dohledu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie vydal rozhodnutí, že bude v daném případě vykonávat dohled na konsolidovaném základě nebo dohled nad dodržováním skupinového kapitálového testu. (7) Česká národní banka může rozhodnout, že bude orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu i v případě, kdy by tento dohled měl podle čl. 46 odst. 3 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) vykonávat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, pokud s tím tento orgán dohledu souhlasí a pokud dotčená evropská investiční holdingová osoba, dotčená evropská smíšená finanční holdingová osoba nebo dotčený evropský obchodník s cennými papíry s nejvyšší bilanční sumou měla nebo měl možnost vyjádřit své stanovisko k zamýšlenému rozhodnutí. § 151 Informační povinnost České národní banky při dohledu na konsolidovaném základě při naléhavých situacích Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě Evropské unie, v němž má sídlo osoba kontrolovaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace a) Evropskému orgánu pro bankovnictví, b) Evropské radě pro systémová rizika a c) příslušným orgánům členských států Evropské unie dotčených touto situací. § 152 Kolegium nad skupinou (1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může zřídit kolegium s cílem usnadnit plnění povinností podle čl. 48 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a zajistit koordinaci a spolupráci s příslušnými orgány dohledu ze států, které nejsou členským státem Evropské unie. Česká národní banka může zřídit kolegium zejména, pokud to je nutné pro účely uplatnění čl. 23 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a čl. 23 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), za účelem výměny a aktualizace relevantních informací o modelu marží s orgány dohledu způsobilých ústředních protistran. Zřízení a činnost kolegií je založeno na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. (2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může zřídit kolegium i v případě, že všechny kontrolované osoby ve skupině obchodníka s cennými papíry, kterou kontroluje evropský kontrolující investiční podnik, evropská investiční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, mají sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie. (3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při a) plnění úkolů podle § 151, b) koordinaci žádostí o informace, pokud to je nezbytné k usnadnění dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), c) koordinaci vícečetných žádostí příslušných orgánů dohledu nad evropskými obchodníky s cennými papíry, kteří jsou součástí téže skupiny, o informace týkající se modelu marží a parametrů použitých pro výpočet maržového požadavku relevantních evropských obchodníků s cennými papíry, adresovaných příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu Evropské unie člena clearingového systému nebo příslušného orgánu dohledu způsobilé ústřední protistrany, d) výměně informací mezi všemi příslušnými orgány dohledu a s Evropským orgánem pro bankovnictví podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010106) a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010108), e) snaze dosáhnout dohody o dobrovolném přenesení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány dohledu a f) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při jeho výkonu. (4) Členy kolegia jsou a) Česká národní banka, b) příslušné orgány dohledu odpovědné za dohled nad kontrolovanými osobami ve skupině obchodníka s cennými papíry, kterou kontroluje evropský kontrolující investiční podnik, evropská investiční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a c) příslušné orgány dohledu jiných než členských států Evropské unie, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován podle čl. 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480). (5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, řídí jednání kolegia a přijímá rozhodnutí. Česká národní banka a) předem podává všem členům kolegia úplné informace o jednáních kolegia, organizaci takových zasedání, o hlavních otázkách, jež mají být projednány, a o zvažovaných činnostech, b) bezodkladně informuje všechny členy kolegia o rozhodnutích přijatých na jednáních nebo o provedených opatřeních, c) při přijímání rozhodnutí přihlíží k významu činnosti dohledu, která má být naplánována nebo koordinována orgány podle odstavce 4. § 153 Požadavky na spolupráci (1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie informace potřebné pro výkon jejich dohledu, zejména informace o a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované osoby, neregulované kontrolované osoby a kontrolující osoby a příslušné orgány dohledu nad regulovanými osobami v této skupině, b) postupech shromažďování informací od evropských obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací, c) vývoji v evropských obchodnících s cennými papíry nebo v jiných osobách ze skupiny, který může vážně ohrozit finanční situaci evropských obchodníků s cennými papíry ve skupině, d) veškerých významných sankcích a mimořádných opatřeních přijatých příslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona nebo podle zahraničních právních předpisů provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203480) a e) uložení specifického kapitálového požadavku podle § 135e. (2) O informace podle odstavce 1 Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropského kontrolujícího investičního podniku, evropské investiční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu Evropské unie o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání. (3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě. (4) Česká národní banka před přijetím rozhodnutí, jež může ovlivnit výkon dohledu orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, požádá tento orgán dohledu o stanovisko ohledně a) změn ve složení společníků nebo v organizační či řídicí struktuře obchodníka s cennými papíry ve skupině obchodníka s cennými papíry, pro něž je nutný souhlas nebo povolení příslušných orgánů dohledu, b) významných sankcí uložených obchodníkovi s cennými papíry nebo ohledně jiných mimořádných opatření a c) specifických kapitálových požadavků uložených podle § 135e. (5) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 4, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje orgány dohledu podle odstavce 4 bez zbytečného odkladu. § 154 Ověření informací týkajících se osob se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie (1) Obdrží-li Česká národní banka žádost příslušného orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o ověření informací o obchodníkovi s cennými papíry, investiční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě, finanční instituci, podniku pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), smíšené holdingové osobě nebo kontrolované osobě se sídlem nebo bydlištěm v České republice, a) provede ověření sama, přičemž žadatel se může takového ověřování účastnit, b) umožní žadateli, aby ověření sám provedl, nebo c) požádá o provedení nezávislého ověření auditora nebo jiného odborníka a bez zbytečného odkladu postoupí výsledek ověření žadateli v případě, že tento se ověřování neúčastnil. (2) Česká národní banka může požádat příslušný orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o ověření informací o evropském obchodníkovi s cennými papíry, investiční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě, finanční instituci, podniku pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372), smíšené holdingové osobě nebo kontrolované osobě se sídlem nebo bydlištěm v tomto jiném členském státě Evropské unie. Česká národní banka se může takového ověřování účastnit. § 155 Zahrnutí holdingových osob do dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou zahrnuty do dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. § 155a Požadavky na členy vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby (1) Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny zajistit, aby členem jejich vedoucího orgánu byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro investiční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. (2) Investiční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve svém vedoucím orgánu, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena vedoucího orgánu, je povinna investiční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost. (3) Osoba, která se nově stane investiční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, je povinna splnit povinnost podle odstavce 2 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane investiční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že člen jejího vedoucího orgánu, ve vztahu k němuž povinnost splněna nebyla, nesplňuje stanovené předpoklady. (4) Česká národní banka může požadovat po investiční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby, která je členem vedoucího orgánu investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná. § 155b Smíšená holdingová osoba (1) Je-li kontrolující osobou obchodníka s cennými papíry smíšená holdingová osoba, může Česká národní banka a) vyžadovat, aby jí smíšená holdingová osoba poskytla veškeré informace, které mohou být relevantní pro dohled nad tímto obchodníkem s cennými papíry, a b) dohlížet na obchody mezi obchodníkem s cennými papíry a smíšenou holdingovou osobou a jí kontrolovanými osobami a vyžadovat, aby obchodník s cennými papíry zavedl přiměřené postupy řízení rizik a mechanismy vnitřní kontroly včetně řádných postupů podávání zpráv a vedení účetnictví za účelem zajištění identifikace, měření, sledování a kontroly těchto obchodů. (2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. § 155c Posouzení dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, a dalších technik dohledu (1) Pokud dva nebo více evropských obchodníků s cennými papíry, z nichž alespoň jeden má sídlo v České republice, kteří jsou kontrolovanými osobami téže kontrolující osoby se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, nepodléhají účinnému dohledu na úrovni skupiny, Česká národní banka posoudí, zda tito evropští obchodníci s cennými papíry podléhají dohledu orgánem dohledu státu, který není členským státem Evropské unie, který je rovnocenný dohledu stanovenému v tomto zákoně a v části první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372). (2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu. (3) Pokud Česká národní banka v posouzení podle odstavce 1 dospěje k závěru, že se takový rovnocenný dohled neuplatňuje, použije na obchodníky s cennými papíry obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo článku 7 nebo 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203372) nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu. Opatření přijatá podle věty první oznámí Česká národní banka ostatním zúčastněným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi. (4) V případě, že by kontrolující osoba měla sídlo v členském státě Evropské unie a Česká národní banka by byla orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo dohledu nad dodržováním skupinového kapitálového testu, může Česká národní banka požadovat zejména zřízení investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby se sídlem v členském státě Evropské unie a uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo článku 7 nebo 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/203372) u této investiční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby. 108) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění.“. Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje. 168. V § 158 odst. 1 písm. a) se za slovo „výroční“ vkládá slovo „finanční“. 169. Za § 158 se vkládá nový § 158a, který zní: „§ 158a (1) Fyzická osoba se jako člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 115b. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 170. Za § 161b se vkládá nový § 161c, který včetně nadpisu zní: „§ 161c Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 23 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), b) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), nebo c) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 13 230 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 171. § 163a zní: „§ 163a (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako člen rady nebo vrcholného vedení ústřední protistrany dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 115b. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b). (3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a).“. 172. V § 164 odst. 1 písmena c) a d) znějí: „c) nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12, d) nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků na činnost obchodníka s cennými papíry podle § 12a,“. 173. V § 164 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až zg) se označují jako písmena e) až ze). 174. V § 164 odst. 1 písmeno m) zní: „m) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 12e odst. 3,“. 175. V § 164 odstavec 2 zní: „(2) Obchodník s cennými papíry se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení podle § 12ab.“. 176. V § 164 odst. 5 písm. b) se slova „který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,“ zrušují. 177. V § 165 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně“ nahrazují slovy „nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení“. 178. V § 165 odst. 2 písm. c) se slova „§ 12 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém“ nahrazují slovy „§ 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků“. 179. V § 165 odst. 2 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až z) se označují jako písmena d) až x). 180. V § 165 odst. 2 písmeno l) zní: „l) nemá ověřenu přiměřenost opatření přijatých za účelem ochrany majetku zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 3,“. 181. V § 166 odst. 1 písm. b) se slova „odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém“ nahrazují slovy „nezajistí zavedení odpovídajícího systému správy a řízení“. 182. V § 166 odst. 1 písm. c) se slova „nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky podle § 12a odst. 1 nebo 2“ nahrazují slovy „a § 12a nesplní některou z povinností týkající se organizačních požadavků“. 183. V § 166 odst. 1 písmeno d) zní: „d) není pojištěn podle § 31,“. 184. V § 169 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 185. V § 169 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 186. V § 169 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“. 187. V § 172 odst. 1 písm. a) se za slova „neuveřejní výroční“ vkládá slovo „finanční“ a slova „nebo konsolidovanou výroční zprávu“ se zrušují. 188. V § 172 odst. 1 písm. b) se za slova „neuveřejní pololetní“ vkládá slovo „finanční“ a slova „nebo konsolidovanou pololetní zprávu“ se zrušují. 189. § 173 včetně nadpisu zní: „§ 173 Přestupky investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby a smíšené holdingové osoby (1) Investiční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že a) člen jejího vedoucího orgánu nesplňuje požadavky podle § 155a odst. 1, nebo b) nesplní informační povinnost nebo nepředloží příslušné podklady podle § 155a odst. 2. (2) Smíšená holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne České národní bance informace podle § 155b odst. 1 písm. a). (3) Za přestupek investiční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).“. 190. V § 174 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d) nebo který poskytuje hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) a má alespoň 3 zaměstnance, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208873) nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85274).“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 191. V § 174 odst. 5 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „ , 3 nebo 4“. 192. V nadpisu § 175 se slova „úvěrové instituce a“ zrušují. 193. V § 175 odst. 1 se slova „úvěrové instituce a investiční podniky50) nebo poruší opatření obecné povahy České národní banky vydané na základě § 199 odst. 5“ nahrazují slovy „investiční podniky72)“. 194. § 184 a 185 včetně nadpisů znějí: „§ 184 Přestupky právnických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 2 až 6, čl. 4, 5, čl. 6 odst. 1 až 6, čl. 7 odst. 1 až 4, čl. 8 odst. 1 až 6, čl. 9 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 1, 2 a 5, čl. 11 odst. 1 až 3 a 6 až 9, čl. 15 odst. 3, čl. 16 odst. 1, čl. 18 odst. 1, čl. 19 odst. 1 až 6, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 až 7, čl. 22 odst. 2 a 4 až 6, čl. 23 odst. 2 až 4, 6 až 8, 11 a 12, čl. 24 odst. 1 až 3, 6 a 7, čl. 25 odst. 1 až 5, čl. 26 nebo čl. 27 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (2) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu požadovanou součinnost podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375), nebo b) poskytuje služby skupinového financování, aniž je k tomu oprávněna podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/150375). (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do a) 13 230 000 Kč, b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b). § 185 Přestupky ústředních protistran a členů clearingového systému spočívající v porušení nařízení Evropské unie o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran (1) Ústřední protistrana se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 9 odst. 1 až 4, 6, 7, 9 až 11, 13, 14, 16 a 18 až 21 nebo čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). (2) Člen clearingového systému se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle čl. 9 odst. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376). (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do a) 128 850 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenu a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li tato částka částku stanovenou v písmenech a) a b).“. 195. V § 192a odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena d) až j). 196. V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky72), l) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské poskytovatele služeb skupinového financování pro podniky75), m) příslušným orgánem k řešení krize podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 197. § 192b zní: „§ 192b Ministerstvo financí je v České republice příslušným ministerstvem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran76).“. 198. V § 193 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Odstavec 3 se dále neuplatní pro účinky úkonů spojených s uplatněním opatření podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2376).“. 199. V § 198a odst. 1 písm. a) se slova „právních předpisů“ nahrazují slovy „zákonů a vyhlášek“. 200. V § 198a odst. 1 písm. a) se za slovo „základě,“ vkládají slova „a opatření obecné povahy“. 201. V § 198a odst. 1 písm. d) se za slovo „nápravě“ vkládají slova „a jiná opatření“. 202. V § 198a odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 203. V § 199 odst. 2 se za text „§ 115 odst. 5,“ vkládá text „§ 115a odst. 4,“, za text „§ 132 odst. 5,“ se vkládá text „§ 134f,“ a text „ , § 192b odst. 4“ se zrušuje. 204. V § 199 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 205. V § 199 odst. 4 se slova „na úvěrové instituce a investiční podniky50)“ nahrazují slovy „na investiční podniky72)“. 206. Za § 204c se vkládá nový § 204d, který zní: „§ 204d Ustanovení § 73l se do 28. února 2023 nepoužije.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb. a zákona č. 91/2022 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodě 1 se doplňují písmena f) až h), která znějí: „f) povolení k činnosti ústřední protistrany\| Kč \| 200 000 ---\|---\|--- g) povolení k činnosti systémově významného obchodníka\| Kč\| 100 000 h) povolení k činnosti pobočky zahraničního systémově významného obchodníka\| Kč\| 100 000“. 2. V položce 65 bodě 2 písm. b) se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“. 3. V položce 65 bodě 2 písm. c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“. 4. V položce 65 bodě 2 písm. d) se slova „nebo 4“ zrušují. 5. V položce 65 bodě 3 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 6. V položce 65 bod 4 zní: „4. Přijetí žádosti o povolení\| \| ---\|---\|--- a) k činnosti směnárníka\| Kč\| 10 000 b) k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí\| Kč\| 10 000 c) k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn\| Kč\| 10 000 d) k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování\| Kč\| 20 000 e) k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů\| Kč\| 100 000“. 7. V položce 65 bodě 5 písm. f) se slova „nebo 4“ zrušují a číslo „2“ se nahrazuje číslem „4“. 8. V položce 65 bodě 5 písm. g) se slova „nebo 4“ zrušují a za číslo „1“ se vkládají slova „nebo 2“. 9. V položce 65 bodě 5 písm. h) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“ a za číslo „1“ se vkládají slova „nebo 2“. 10. V položce 65 bodě 5 se doplňují písmena l) až n), která znějí: „l) povolení k činnosti ústřední protistrany\| Kč\| 70 000 ---\|---\|--- m) povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání\| Kč\| 35 000 n) povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů\| Kč\| 35 000“. 11. V položce 65 bodě 6 se částka „Kč 35 000 nahrazuje částkou „Kč 10 000“. 12. V položce 65 bodě 7 se doplňuje písmeno k), které zní: „k) povolení k činnosti poskytovatele služeb skupinového financování\| Kč\| 10 000“. ---\|---\|--- 13. V položce 65 bodě 9 se doplňují písmena t) a u), která znějí: „t) udělení souhlasu s podstatnou změnou podle § 314 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 5 000 ---\|---\|--- u) zápis zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 10 000“. 14. V položce 66 bodě 1 se doplňuje písmeno k), které zní: „k) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na ústřední protistraně nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími protistranu\| Kč\| 20 000“. ---\|---\|--- 15. V položce 66 bodě 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 16. V položce 66 bodě 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 17. V položce 66 bodě 9 písm. a) se za slovo „papíru“ vkládají slova „včetně základního prospektu cenného papíru“ a částka „Kč 10 000“ se nahrazuje částkou „Kč 15 000“. 18. V položce 66 bodě 9 písm. c) se slovo „zúžení“ nahrazuje slovy „neuvedení informací v“. 19. V položce 66 bodě 9 se doplňují písmena r) až u), která znějí: „r) o schválení unijního prospektu pro růst\| Kč\| 10 000 ---\|---\|--- s) o schválení zjednodušeného prospektu pro sekundární emise\| Kč\| 10 000 t) o schválení registračního dokumentu včetně univerzálního registračního dokumentu\| Kč\| 10 000 u) o schválení popisu cenných papírů a shrnutí prospektu\| Kč\| 5 000“. 20. V položce 66 se doplňuje bod 10, který zní: „10. Obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech\| Kč\| 10 000“. ---\|---\|--- 21. Na konci položky 66 se doplňuje poznámka, která zní: „Poznámka Poplatek za obnovení zápisu zahraničního investičního fondu do seznamu podle § 597 zákona o investičních společnostech a investičních fondech je splatný vždy nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem ukončení platnosti zápisu.“. ČÁST SEDMÁ Změna insolvenčního zákona Čl. VIII Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb., zákona č. 460/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 358 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 2. V § 375 odstavec 4 zní: „(4) Doručí-li podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech nucený správce krytých bloků insolvenčnímu soudu vyčíslení pohledávek vlastníků krytých dluhopisů a věřitelů pohledávek odpovídajících souvisejícím dluhům podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, pohlíží se tímto doručením na tyto pohledávky jako na přihlášené. Vlastník krytého dluhopisu a věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech mohou postupem podle § 32b odst. 8 zákona o dluhopisech přihlásit svou pohledávku i kdykoli ve lhůtě 1 roku ode dne uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek. Pohledávku z krytého dluhopisu v rozsahu, ve kterém přestala být součástí krytého bloku po provedení snížení jejich jmenovité hodnoty postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, a pohledávku odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech, která přestala být součástí krytého bloku v rozsahu jejího snížení postupem podle § 32e odst. 1 nebo 4 zákona o dluhopisech, může příslušný vlastník krytého dluhopisu, příslušný věřitel pohledávky odpovídající souvisejícímu dluhu podle § 31a odst. 3 zákona o dluhopisech nebo nucený správce krytých bloků přihlásit kdykoli po dobu trvání insolvenčního řízení emitenta krytých dluhopisů.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění Čl. IX Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 180/2018 Sb. a zákona č. 165/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „unie1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 2. V § 10a se doplňuje nový odstavec 11, který zní: „(11) Instituce se sídlem v České republice zveřejní na svých internetových stránkách informace podle čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 1 až 4, čl. 5 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. 3. V § 10ac se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) politika odměňování zahrnuje informace podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088.“. 4. V § 10ae se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Instituce se sídlem v České republice při své činnosti zohlední cíl, kterým je zajištění spravedlivého rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.“. 5. V § 10ca odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o auditorech Čl. X Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „ , nebo § 20ba“. 2. V § 20b se na konci písmene a) doplňují slova „nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie“. 3. Za § 20b se vkládá nový § 20ba, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní: „§ 20ba Požadavky na ověření výroční finanční zprávy emitenta vyhotovujícího výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv (1) Na ověření výroční finanční zprávy emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv26), se obdobně použijí ustanovení tohoto zákona upravující ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy; požadavky na ověření výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy tím nejsou dotčeny. (2) Ověřuje-li auditor výroční finanční zprávu emitenta, který vyhotovuje výroční finanční zprávu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv26), auditor se také vyjádří, zda použité značkování je v souladu s právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie. 26) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv, v platném znění.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XI Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „použitelný předpis“ nahrazují slovy „použitelné předpisy“. 2. V poznámce pod čarou č. 1 se věta desátá nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, 2012/23/EU, 2013/58/EU, 2014/51/EU, (EU) 2016/2341, (EU) 2018/843, (EU) 2019/2177 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“. 3. Na konci textu poznámky pod čarou č. 40 se doplňují slova „ , v platném znění“ a na samostatné řádky se doplňují věty Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088. Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“. 4. V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „ ; zajišťovací činností se rozumí i uzavírání zajišťovacích smluv s institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v členských státech Evropské unie, kterým bylo uděleno povolení k činnosti provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s právem Evropské unie“. 5. V § 3 odst. 2 písmeno g) zní: „g) pojistným kmenem souhrn závazků pojišťovny vyplývajících z pojistných smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“. 6. V § 3 odst. 2 písmeno i) zní: „i) kmenem zajišťovacích smluv souhrn závazků zajišťovny vyplývajících ze zajišťovacích smluv, včetně závazků z bezdůvodného obohacení nebo z protiprávních činů souvisejících s těmito smlouvami,“. 7. V § 7 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 8. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) systém odměňování osob podle § 8.“. 9. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní: „§ 8 Odměňování (1) Tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uplatňují účinný systém odměňování osob podle čl. 258 odst. 1 písm. l), čl. 275 a čl. 294 odst. 1 písm. c) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/3543). (2) Písemnou koncepci systému odměňování a její změny schvaluje statutární orgán pojišťovny nebo zajišťovny. (3) Systém odměňování podle odstavce 1 zahrnuje informace o jeho souladu se začleňováním rizik týkajících se udržitelnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, které tuzemská pojišťovna a tuzemská zajišťovna uveřejní na svých internetových stránkách. 43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solvency II), v platném znění.“. 10. V § 77 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. 11. V § 90a odst. 2 větě první se za slovo „kolegiu“ vkládají slova „a Evropskému orgánu dohledu“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Česká národní banka může v souvislosti s rozhodnutím o této žádosti požádat Evropský orgán dohledu o technickou pomoc.“. 12. V § 90a odst. 5 se slova „Nebude-li o žádosti podle odstavce 1 rozhodnuto ve lhůtě podle odstavce 2 a nerozhoduje-li ve věci Evropský orgán dohledu nebo nepřijme-li rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „Pokud Evropský orgán dohledu nepřijme rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. 13. V § 91b odst. 4 větě první se slova „rozhodnutí navrhované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“ nahrazují slovy „tento orgán dohledu rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1094/2010 do jednoho měsíce ode dne přijetí žádosti podle odstavce 3“. 14. V § 95 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „ , přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. 15. V § 105b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na převod pojistného kmene podle odstavce 1 se nepoužije ustanovení občanského zákoníku o převzetí majetku, o potřebě souhlasu věřitele a osoby, která poskytla zajištění dluhu, s převzetím dluhu, o potřebě souhlasu postoupené strany s postoupením smlouvy a o jejím právu zabránit osvobození postupitele od jeho povinností.“. 16. V § 109a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Česká národní banka a) žádá a informuje v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 Evropský orgán dohledu o přijetí žádosti týkající se používání nebo změny interního modelu a b) poskytuje Evropskému orgánu dohledu informace nezbytné pro řádné fungování platformy pro spolupráci podle čl. 152b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177, a to bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti tohoto orgánu dohledu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 17. Za § 109a se vkládá nový § 109aa, který zní: „§ 109aa (1) Má-li Česká národní banka udělit povolení tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně a vyplývá-li z předloženého obchodního plánu, že část jejich činností bude vykonávána na základě svobody dočasně poskytovat služby nebo na základě práva zřizovat pobočky v jiném členském státě a že tyto činnosti budou mít pravděpodobně dopad na trh hostitelského členského státu, oznámí tuto skutečnost Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu. (2) Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu dohledu a orgánu dohledu příslušného hostitelského členského státu také případy, kdy zjistí zhoršující se finanční situaci nebo jiná vznikající rizika vyplývající ze skutečnosti, že tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna vykonává činnosti na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování, jež mohou mít přeshraniční účinky. (3) Česká národní banka jako orgán dohledu hostitelského členského státu může příslušnému orgánu dohledu domovského členského státu oznámit, že má vážné a důvodné obavy ohledně ochrany spotřebitelů. Tyto záležitosti může Česká národní banka postoupit Evropskému orgánu dohledu a požádat ho o pomoc v případě, že není shoda mezi orgány dohledu na řešení dané situace. (4) Oznámení podle odstavců 1 až 3 musí být dostatečně podrobná, aby umožňovala řádné posouzení.“. 18. V § 113 odst. 1 větě první se za slovo „zákonem“ vkládají slova „ , přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se řídí činnost pojišťovny nebo zajišťovny,“. 19. § 121 včetně nadpisu zní: „§ 121 Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravomocné rozhodnutí o správním trestu uloženém podle § 119 nebo 120. (3) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 2 bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou újmu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.“. 20. V § 126 odst. 3 se slova „a pro potřeby správního nebo soudního řízení“ nahrazují slovy „ , v soudním řízení po vyhlášení úpadku nebo likvidace pojišťovny nebo zajišťovny nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad činností pojišťovny nebo zajišťovny, anebo v obdobném mezinárodním řízení“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XII V § 21 zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění zákona č. 375/2015 Sb., se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 se dále neuplatní pro účinky úkonů spojených s uplatněním opatření podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/238).“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. XIII Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňují slova „a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie9)“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. 2. Za § 18 se vkládají nové § 18a a 18b, které znějí: „§ 18a (1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel a c) z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství a f) čísla a druhy identifikačních dokladů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) státní občanství, f) adresa místa trvalého pobytu, g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození, e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, f) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. § 18b (1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem. (2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů. (3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.“. 3. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“. 4. V § 23 odst. 4 se za větu první vkládají věty „Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.“. 5. V § 49 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 6. V § 141 odst. 1 větě první a v § 142 odst. 1 se za slovo „zákonem,“ vkládají slova „přímo použitelným předpisem Evropské unie,“. 7. V § 160 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2,“. Dosavadní písmena e) až g) se označuji jako písmena f) až h). ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. XIV Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 větě druhé se slova „a 2013/14/EU“ nahrazují slovy „ , 2011/61/EU, 2013/14/EU, 2014/91/EU, (EU) 2019/1160 a (EU) 2019/2162 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“ a ve větě páté se slova „směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU“ nahrazují slovy „směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU, 2014/65/EU, (EU) 2016/2341 a (EU) 2019/1160 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402“. 2. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek. Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 447/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro správce alternativních investičních fondů, kteří se rozhodnou, že se na ně bude vztahovat směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 448/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se stanoví postup pro určení referenčního členského státu mimounijního správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic. Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/820 ze dne 4. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, pokud jde o střety zájmů v oblasti evropských fondů rizikového kapitálu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. 3. V § 2a závěrečné části ustanovení, § 15 odst. 1, § 480 odst. 2 a 3, § 513 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a 3, § 598 odst. 2 a v § 637 odst. 2 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“. 4. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato právnická osoba může zmocnit i více fyzických osob, aby ji v orgánu zastupovaly.“. 5. V § 29 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) splaceného příplatku mimo základní kapitál,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 6. V § 30 odst. 1 se slova „součtu jedné čtvrtiny správních nákladů a jedné čtvrtiny odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vykázaných v předchozím účetním období, s přihlédnutím ke změnám v rozsahu své činnosti“ nahrazují slovy „částky podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203320)“. Poznámka pod čarou č. 20 zní: „20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.“. 7. V § 33 odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „a“ a písmeno b) se zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 8. Na konci textu poznámek pod čarou č. 7 a 9 se doplňuje text „ , v platném znění“. 9. V § 220 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „a“ zrušuje a za písmeno k) se vkládá nové písmeno l), které včetně poznámek pod čarou č. 21 a 22 zní: „l) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222) a 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, v platném znění. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852.“. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno m). 10. V § 220 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. l) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. 11. V § 225 odstavec 3 zní: „(3) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, jestliže a) jeho poskytnutí na tomto nosiči informací je přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, a b) investor si při volbě mezi listinnou podobou a nosičem informací, který nemá listinnou podobu, výslovně zvolil tento nosič informací.“. 12. V § 225 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu, jestliže a) je jejich poskytnutí na internetových stránkách přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, b) s jejich poskytnutím pouze na internetových stránkách udělil investor souhlas, c) investorovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na nich může investor příslušný statut nalézt, a d) investor má kdykoliv možnost využívat statut po dobu přiměřenou jeho účelu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 13. V § 230 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 14. V § 232 odstavec 3 zní: „(3) Pro podmínky, za kterých lze sdělení klíčových informací speciálního fondu namísto v listinné podobě poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo pouze na internetových stránkách tohoto fondu, se § 225 odst. 3 a 4 použijí obdobně.“. 15. V § 234 odst. 1 se na konci písmene i) slovo „a“ zrušuje a za písmeno i) se vkládá nové písmeno j), které zní: „j) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222) a“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 16. V § 234 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Má-li být uveřejněna výroční finanční zpráva speciálního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nemusí výroční zpráva obsahovat informace, které jsou součástí výroční finanční zprávy. Není-li výroční zpráva součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se spolu s výroční finanční zprávou.“. 17. V § 241 odst. 1 se na konci písmene t) slovo „a“ zrušuje. 18. V § 241 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , a“ a doplňuje se písmeno v), které zní: „v) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222).“. 19. V § 241 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. v) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.“. 20. § 242 se zrušuje. 21. V § 272 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „mít smluvně nabytý“ nahrazují slovy „smluvně nabýt“. 22. V § 291 odst. 1 se za slovo „limit“ vkládá čárka a slova „a 5“ se nahrazují slovy „ , 6 a 8“. 23. Za § 297 se vkládají nové § 297a až 297c, které včetně nadpisu znějí: „§ 297a Předběžné nabízení investic (1) Předběžným nabízením investic je činnost obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě nebo jeho zástupce spočívající v poskytování informací o investičních strategiích nebo investičních představách osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem s bydlištěm nebo sídlem v členském státě, jejímž cílem je prověřit zájem těchto osob o speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo o srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo o jeho podfond nebo srovnatelné zahraniční zařízení, jestliže a) tento fond nebo jeho podfond nebyl dosud vytvořen, nebo b) tento fond nebo jeho podfond byl vytvořen, ale ve vztahu k nabízení investic do tohoto fondu nebo podfondu 1. nebyla podána žádost o zápis do seznamu podle § 309, nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 ani obhospodařovatel tohoto fondu neobdržel sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v České republice, nebo 2. nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 nebo srovnatelné oznámení podle práva jiného členského státu, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v tomto jiném členském státě. (2) O předběžné nabízení investic podle odstavce 1 se nejedná, pokud je tato činnost nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu. § 297b (1) Předběžné nabízení investic lze v České republice vykonávat, pokud informace sdělené potenciálním investorům a) nejsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílů na konkrétním investičním fondu, b) nepředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě nebo c) nepředstavují statut, společenskou smlouvu, sdělení klíčových informací, prospekt nebo obdobné dokumenty v konečné podobě, které se vyhotovují při vzniku investičního fondu či při nabízení investičního fondu, který nebyl dosud zřízen. (2) Je-li v rámci předběžného nabízení podle odstavce 1 poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením investičního fondu, nesmí takový dokument obsahovat informace, které by ve svém souhrnu umožnily investorům učinit investiční rozhodnutí, a musí jasně stanovit, že a) nepředstavuje nabídku ani výzvu k upisování podílů na investičním fondu a b) nelze na informace, které jsou v něm obsažené, spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně. (3) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit nemusí oznámit České národní bance obsah ani adresáty předběžného nabízení ani splnit před vykonáním předběžného nabízení jakékoli další podmínky nebo požadavky kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 4 až 8 a v § 297c. (4) Obhospodařovatel zajistí, aby investoři nenabývali podíly v investičním fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podíly v daném investičním fondu pouze v rámci nabízení investic podle tohoto zákona. (5) Upsání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investorům vydávaných fondem podle odstavce 1, který je uvedený v informacích poskytnutých v souvislosti s předběžným nabízením nebo zřízeného na základě předběžného nabízení ve lhůtě 18 měsíců poté, co obhospodařovatel zahájil předběžné nabízení, se považuje za výsledek nabízení a ustanovení tohoto zákona o oznamování nabízení investic do těchto fondů se použijí obdobně. (6) Třetí osoba smí předběžně nabízet investice jménem obhospodařovatele na účet investičního fondu, pokud a) má povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo evropského obchodníka s cennými papíry, b) má povolení k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, c) tak činí jako banka nebo zahraniční banka, nebo d) tak činí jako vázaný zástupce osoby podle písmena a), b) nebo c). (7) Pro třetí osobu předběžně nabízející investice podle odstavce 6 se odstavce 1 až 5 a 8 a § 297c použijí obdobně. (8) Obhospodařovatel investičního fondu podle odstavce 1 vede o průběhu předběžného nabízení záznamy. § 297c (1) Obhospodařovatel do 2 týdnů poté, co zahájil předběžné nabízení investic v České republice nebo v členském státě, tuto skutečnost písemně oznámí České národní bance. (2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obhospodařovatel a) údaje o tom, ve kterých členských státech je nebo bylo předběžné nabízení investic vykonáváno a po jakou dobu, b) stručný popis předběžného nabízení investic včetně informací o představených investičních strategiích či představ o investování a c) seznam investičních fondů a jejich podfondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení investic. (3) Česká národní banka neprodleně informuje o oznámení podle odstavce 1 orgány dohledu členských států, v nichž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic. (4) Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, v němž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic, sdělí Česká národní banka další informace týkající se předběžného nabízení investic na území tohoto jiného členského státu.“. 24. V § 302 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznámení podle odstavce 1 obsahuje také potřebné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, a informací o způsobu plnění úkolů podle § 306.“. 25. V § 302 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí: „(7) V případě změny informací v oznámení podle odstavce 1 oznámí obhospodařovatel dotčeného standardního fondu tuto změnu písemně jak České národní bance, tak orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nejpozději jeden měsíc před provedením uvedené změny. (8) Pokud v důsledku změny podle odstavce 7 již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, oznámí Česká národní banka tomuto fondu a orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice dotčeného fondu veřejně nabízeny, do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých dokumentů podle odstavce 7, že uvedenou změnu nesmí provést. (9) Pokud byla změna podle odstavce 7 provedena po předání informace podle odstavce 8 a v důsledku této změny již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, přijme Česká národní banka veškerá vhodná opatření, včetně výslovného zákazu nabízení dotčeného standardního fondu, pokud je to nezbytné, a bez zbytečného odkladu tuto skutečnost včetně přijatých opatření oznámí orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice do tohoto standardního fondu veřejně nabízeny.“. 26. Za § 304 se vkládá nový § 304a, který zní: „§ 304a (1) Účinky oznámení podle § 302 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele standardního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek: a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat, b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem veřejného nabízení investic do tohoto standardního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro veřejné nabízení investic do standardních fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují veřejné nabízení investic do tohoto standardního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto veřejné nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě veřejně nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu.“. 27. V § 305 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 304a odst. 3 věty třetí.“. 28. § 306 zní: „§ 306 (1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307, b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice, c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv, d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za obdobných podmínek, jako podle § 307, e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, a f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví, a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a b) že zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny a) v českém jazyce, nebo b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. 29. V § 312 odst. 2 písm. f) se slovo „a“ zrušuje. 30. V § 312 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) nezbytné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem dohledu hostitelského členského státu a i) údaje o tom, jakým způsobem jsou zajišťovány činnosti podle § 315a.“. 31. § 314 zní: „§ 314 (1) Jsou-li v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 312 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení. (2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine. (3) Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6). (4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně oznámené podle odstavce 1, včetně toho, že se jedná o případ podle odstavce 3.“. 32. Za § 314 se vkládá nový § 314a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 314a (1) Účinky oznámení podle § 312 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek: a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem určená přímo nebo nepřímo všem vlastníkům těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat; to neplatí pro investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který je uzavřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423) nebo evropským fondem dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic18), b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem nabízení investic do tohoto investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro nabízení investic do speciálních fondů, do fondů kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelných zahraničních investičních fondů srovnatelných v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují nabízení investic do dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto nabízení již nebylo po tomto dni možné. (2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala. (4) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě nabízeny. (5) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu. (6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu. 23) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů.“. 33. Za § 315 se vkládá nový § 315a, který zní: „§ 315a (1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice jiným než kvalifikovaným investorům do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění souvisejících plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307, b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice, c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv, d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za podmínek obdobných podmínkám podle § 241, e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány. (2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo podle § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě. (4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví, a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem a b) že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelný se speciálním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody. (5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny a) v českém jazyce, nebo b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.“. 34. V § 329 odst. 6 se slova „2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka“. 35. V § 331 odst. 3 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“ a slova „nepovažuje-li tuto změnu za vhodnou z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele“ se nahrazují slovy „jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci v oblasti kolektivního investování4)“. 36. V § 331 odst. 4 se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „15 pracovních dnů“. 37. V § 361 odstavec 2 zní: „(2) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže byl jeho obhospodařovatel zrušen s likvidací, nebo mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka nerozhodla do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o jeho zrušení s likvidací, nebo ode dne, kdy mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele podle § 541.“. 38. V § 361 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže nemá déle než 3 měsíce obhospodařovatele oprávněného k obhospodařování tohoto investičního fondu.“. 39. V § 375 písm. c) se za slovo „banka“ vkládají slova „do 3 měsíců ode dne zániku oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat“. 40. V nadpisu § 461 se doplňují slova „nebo v jiném členském státě“. 41. V § 461 odst. 3 větě první a odst. 4 se za slovo „republice“ vkládají slova „nebo v jiném členském státě“. 42. V § 534 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) obhospodařovatel a administrátor zahraničního investičního fondu, a to v rozsahu, v jakém jsou nebo byly investice do tohoto fondu nabízeny v České republice a v jakém nepodléhá dohledu orgánu dohledu domovského členského státu,“. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m). 43. V § 598 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl zápis proveden. Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 se obnoví vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zahraničnímu investičnímu fondu zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. Česká národní banka provede výmaz zahraničního investičního fondu ze seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 uplynutím doby platnosti zápisu.“. 44. V § 599 odst. 1 písm. a) a v § 604 odst. 1 písm. a) se slova „č. 438/2016, v platném znění, nebo“ nahrazují slovy „č. 438/2016, v platném znění,“ a za slova „2017/1131, v platném znění“ se vkládají slova „ , podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821), nebo podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222)“. 45. V § 605 odst. 5 se slova „242 nebo 243“ nahrazují slovy „243 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156“. 46. V § 610 odst. 2 se slova „a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „ , samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c)“. 47. V § 614 odst. 1 písm. j) a v § 618 odst. 1 písm. j) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 467 odst. 4 nebo“. 48. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje. 49. V § 614 a v § 618 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) předběžně nabídne investici do fondu kvalifikovaných investorů, do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu v rozporu s § 297a až 297c, čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/20137) nebo čl. 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/20139).“. Čl. XV Přechodné ustanovení Zápis zahraničního investičního fondu do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 597 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění zákona č. 336/2014 Sb., který byl v tomto seznamu zapsán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá do 31. prosince 2023. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů Čl. XVI V § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se za slovo „zprávy“ vkládají slova „nebo výroční finanční zprávy“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu Čl. XVII Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 298/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 730 000“ nahrazují slovy „22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), která má povinnost mít minimální počáteční kapitál alespoň 750 000“. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014, v platném znění.“. 2. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(2) Osoba podle odstavce 1, které bylo uděleno povolení podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201233), není povinnou osobou podle tohoto zákona. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 3. V § 23 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „(2) Instituce navrhne ve lhůtě 2 týdnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 1 České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a splnění kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění zohledňující důvody vzniku podstatných překážek způsobilosti k řešení krize, jestliže tyto podstatné překážky jsou důsledkem toho, že instituce a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavku na kapitál uloženého jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), ale nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice, nejedná-li se o instituci podle bodu 1, nebo b) nesplňuje požadavek na kapitál a způsobilé závazky podle čl. 92a a 494 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“. 4. V § 26a odstavec 1 zní: „(1) Povinná osoba, která má povinnost splňovat kombinovanou kapitálovou rezervu, neprodleně oznámí České národní bance, že a) splňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a nevztahují se na ni požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334) a požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle jiného právního předpisu6), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) nesplňuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku určeného v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice.“. 5. V § 64 odst. 4 větě první se za číslo „575/2013“ vkládají slova „ , rozhodnutí o uložení povinnosti podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu udržovat kapitál nad minimální úroveň požadavku na kapitál podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332)“. 6. V § 125 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 7. V § 127a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. a) určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 8. V § 128b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nelze uložit požadavek na podřízenost vyšší než a) 8 % kapitálu a závazků osoby podléhající řešení krize a b) součet 1. dvojnásobku výše požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), 2. dvojnásobku výše požadavku na kapitál uloženého osobě podléhající řešení krize v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a 3. výše kombinované kapitálové rezervy.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 9. V § 129a odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka určí instituci se sídlem na území České republiky, která není členem evropské finanční skupiny, minimální požadavek podle § 127a odst. 1 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po uplatnění opatření k řešení krize, které provádí upřednostňovanou strategii řešení krize, plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. 10. V § 129c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice podle odstavců 1 a 2 určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. 11. V § 131 odstavec 1 zní: „(1) Instituci, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, Česká národní banka určí vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 písm. a) jako součet částky a) pro úhradu ztráty instituce, která odpovídá požadavku na kapitál uloženého instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a požadavku na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1, a b) k rekapitalizaci, která umožní instituci, aby po odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo po uplatnění opatření k řešení krize na úrovni skupiny pro řešení krize plnila požadavek na kapitál uložený instituci v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo prostřednictvím opatření k nápravě podle jiného právního předpisu6) a současně požadavek na kapitál podle 1. čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nebo 2. čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), nejedná-li se o instituci podle bodu 1.“. 12. V § 132a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka nepožádá podle odstavce 5 o urovnání sporu ohledně vnitřního minimálního požadavku člena skupiny podléhající řešení krize, který je institucí, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), splňuje-li vnitřní minimální požadavek určený dotčeným orgánem příslušným k řešení krize podmínky podle § 131 a neliší se od minimálního požadavku o více než 2 % součinu požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 13. V § 137 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) pravomoc uložit povinnost udržovat kapitál nad rámec požadavku podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332), jedná-li se o instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334),“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 14. Na konci přílohy č. 4 se na samostatný řádek doplňuje věta „Instituci, která je osobou podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a na kterou se nevztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201334), se celkový objem rizikové expozice určí jako součin požadavku na kapitál podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203332) a koeficientu 12,5.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. XVIII V § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se věta druhá nahrazuje větou „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění Čl. XIX Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 524/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „ , ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/411 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1935“. 2. V § 13 odst. 1 se částka „1 250 000 EUR“ nahrazuje částkou „1 300 380 EUR“, částka „1 850 000 EUR“ se nahrazuje částkou „1 924 560 EUR“ a za slova „předpis Evropské unie“ se vkládají slova „vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97“. 3. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „(6) Další požadavky na pravidla odměňování u rezervotvorného pojištění stanoví čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20887). 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.“. 4. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění, v platném znění.“. 5. V § 54 odst. 3 písm. a) se částka „18 750 EUR“ nahrazuje slovy „19 510 EUR, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 jinak“. 6. V § 108 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“. 7. V § 114 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(2) Samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo pojišťovací zprostředkovatel s domovským členským státem jiným, než je Česká republika, kteří zaměstnávají alespoň 3 zaměstnance, nebo pojišťovna se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 nebo čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/8528). 8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 114 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 9. V § 114 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nebo podle odstavce 2“. ČÁST OSMNÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XX Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 190/2011 Sb., kterým se stanoví limity některých částek v eurech, pokud jde o úpravu veřejné nabídky investičních cenných papírů, prospektu cenného papíru a informačních povinností emitenta některých investičních cenných papírů a dalších osob. 2. Nařízení vlády č. 242/2013 Sb., o sdělení klíčových informací speciálního fondu a o způsobu poskytování sdělení a statutu speciálního fondu v jiné než listinné podobě. ČÁST DEVATENÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXI Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 106/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 106/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 343 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 70/2022 Sb. Vyhlášeno 29. 4. 2022, částka 52/2022 106 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 27. dubna 2022 č. 343 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 70/2022 Sb. V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatřeníkrizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda mění s účinností ode dne 2. května 2022 od 00:00 hod. usnesení vlády ze dne 23. března 2022 č. 236, vyhlášené pod č. 70/2022 Sb., tak, že v bodě I. bod 1 zní: „1. lhůta pro hlášení změny místa pobytu na území České republiky podle § 98 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 8 větou první zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pro cizince uvedené v § 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, (dále jen „vysídlené osoby“) činí 3 pracovní dny ode dne této změny,“. Provede: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra Na vědomí: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 105/2022 Sb.	Sdělení Národní rozpočtové rady č. 105/2022 Sb. Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Vyhlášeno 29. 4. 2022, částka 51/2022 105 SDĚLENÍ Národní rozpočtové rady ze dne 14. dubna 2022 o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2021 na úrovni 41,93 % HDP. Předsedkyně Národní rozpočtové rady: doc. Ing. Zamrazilová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 104/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Vyhlášeno 29. 4. 2022, částka 51/2022 104 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. dubna 2022 o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 částka 37 839 Kč. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 103/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 29. 4. 2022, částka 51/2022 103 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 26. dubna 2022 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na léta 2021 - 2022 ze dne 29. ledna 2021, který byl uzavřen dne 31. ledna 2022 mezi vyšším odborovým orgánem – Odborový svaz skla, keramiky a porcelánu a organizací zaměstnavatelů – Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 23.1, 23.41 a 23.42. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/). Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 102/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 102/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 51/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., na * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 102 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. dubna 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 423/2016 Sb., nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 427/2017 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 293/2018 Sb., nařízení vlády č. 350/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 566/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb., nařízení vlády č. 177/2021 Sb. a nařízení vlády č. 33/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se slova „uvedených v odstavci 2 ležící ladem“ zrušují. 2. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 3. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Úhor s porostem vyhrazený jako plocha využívaná v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části, která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti, a která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.“. 4. V § 12 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 5. V § 12 odst. 4 se text „3 písm. b)“ nahrazuje číslem „2“. 6. V § 12 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ohlášení o způsobu využití úhoru s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu doručí žadatel Fondu do 31. července příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 101/2022 Sb.	Vyhláška č. 101/2022 Sb. Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 50/2022 * § 1 - (1) Tato vyhláška zavádí systém epidemiologické bdělosti (dále jen „surveillance“) pro onemocnění COVID-19 a v příloze č. 1 k této vyhlášce stanoví * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Aktuální znění od 20. 4. 2023 (102/2023 Sb.) 101 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2022 o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění COVID-19 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 62 odst. 1 a 3 písm. b) a § 75a odst. 1 a 4 zákona: § 1 (1) Tato vyhláška zavádí systém epidemiologické bdělosti (dále jen „surveillance“) pro onemocnění COVID-19 a v příloze č. 1 k této vyhlášce stanoví a) základní charakteristiku, klinickou definici a klasifikaci onemocnění COVID-19, b) postupy při epidemiologickém šetření při podezření na výskyt onemocnění COVID-19 a druhy protiepidemických opatření a způsob jejich provádění a c) rozsah shromažďovaných údajů, způsob a lhůty jejich hlášení. (2) Tato vyhláška dále stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce další údaje uváděné v žádance o laboratorní vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 zasílané elektronickou formou prostřednictvím informačních systémů orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Surveillance onemocnění COVID-19 Čl. 1 Základní charakteristika a klinická definice onemocnění COVID-19 Původcem onemocnění COVID-19 je koronavirus SARS-CoV-2. Jedná se o akutní infekční onemocněníinfekční onemocnění, které může mít i bezpříznakový průběh, v případě výskytů příznaků se jedná o onemocnění s převažujícím postižením respiračního traktu, které se nejčastěji projevuje horečkou, suchým dráždivým kašlem, rýmou, únavou, malátností, dušností, bolestí svalů a kloubů. Mezi méně časté příznaky se řadí průjem a nechutenství, pocit na zvracení a zvracení, bolest nebo škrábání v krku, u závažných případů zápal plic. Z dalších příznaků onemocnění COVID-19 se mohou vyskytnout ztráta čichu a chuti, bolesti hlavy, zánět spojivek, snížení krevního tlaku, zrychlené dýchání, zrychlení srdeční frekvence a vylučování nedostatečného množství moči. Výjimečně se může objevit výsev kožního exantému nebo postižení dalších orgánů, například srdce v podobě myokarditidy nebo jiného poškození srdce a cév, akutní poškození ledvin, neurologická manifestace, hyperkoagulační stav se vznikem tepenných i žilních trombóz a rizikem plicní embolie. Klinické projevy ve stáří mohou být nenápadné, někdy se jedná o nespecifické zhoršení zdravotního stavu s apatií, zmateností, závratěmi nebo dehydratací. U dětí se může rozvinout syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s COVID-19. Čl. 2 Klasifikace onemocnění I. Onemocnění COVID-19 se klasifikuje jako 1. možný, pravděpodobný nebo potvrzený případ A. možný případ splňuje klinická kritéria, kterými jsou přítomnost alespoň jednoho z následujících příznaků: kašel, horečka, dušnost, náhlá ztráta čichu nebo porucha nebo ztráta chuti, B. pravděpodobný případ splňuje i. klinická kritéria minimálně s jednou z následujících epidemiologických souvislostí: a) epidemiologicky významný kontakt s potvrzeným případem onemocnění COVID-19 během 14 dnů před nástupem příznaků onemocnění COVID-19, b) pobyt nebo práce ve zdravotnickém zařízení, v němž se poskytuje lůžková zdravotní péče, nebo v zařízení sociálních služeb, v nichž byl potvrzen přenos onemocnění COVID-19 během 14 dnů před nástupem klinických příznaků, nebo c) pobyt v oblastech nebo návrat z oblastí s komunitním přenosem nákazy, nebo ii. diagnostická zobrazovací kritéria, kterými jsou radiologický nález potvrzující poškození plic odpovídající onemocnění COVID-19, C. potvrzený případ, který splňuje laboratorní kritéria, kterými jsou a) detekce nukleové kyseliny viru SARS-CoV-2 v biologickém materiálu z horních cest dýchacích, dolních cest dýchacích, bioptického materiálu, z rohovky nebo dalších relevantních klinických materiálů, v případě úmrtí stěry z průdušnice nebo plic anebo případně vzorky z myokardu odebrané do virologického transportního média, nebo b) detekce antigenu viru SARS-CoV-2 v biologickém materiálu z horních cest dýchacích u případů splňujících klinická kritéria, nebo c) průkaz N antigenu viru SARS-CoV-2 v krvi. 2. Podezření na opakovanou nákazu (dále jen „suspektní reinfekce“) COVID-19, které je definováno jako nově zjištěný pozitivní výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 pomocí metody polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí (dále jen „RT-PCR“), nebo na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 rychlým antigenním testem (dále jen „RAT“) 60 a více dní po a) předchozím pozitivním výsledku RT-PCR, b) předchozím pozitivním výsledku RAT, nebo c) předchozí pozitivní sérologii, a to anti-spike SARS-CoV-2 IgG Ab u osob neočkovaných proti onemocnění COVID-19 nebo anti-nukleocapsid SARS-CoV-2 IgG Ab u osob očkovaných proti onemocnění COVID-19. 3. Úmrtí v důsledku onemocnění COVID-19 je pro účely surveillance definováno jako úmrtí v důsledku onemocnění u pravděpodobného nebo potvrzeného případu onemocnění COVID-19, nebo náhlé úmrtí s následně laboratorně potvrzeným patologickým nálezem, pokud neexistuje jasná alternativní příčina smrti, která nemůže souviset s onemocněním COVID-19, například trauma, nádorové onemocnění nebo závažný imunodeficit. Mezi nemocí a úmrtím by nemělo být žádné období úplného zotavení organismu. Čl. 3 Shromažďování údajů a způsob a lhůty jejich hlášení 1. Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje lůžkovou péči, zasílá hlášení o onemocnění COVID-19 místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví elektronickou formou prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Hlášení se provádí bez zbytečného odkladu, nejméně jedenkrát denně. 2. Hlášení poskytovatele zdravotních služeb podle bodu 1 obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení pacienta s onemocněním COVID-19, jeho číslo pojištěnce, popřípadě datum narození, nemá-li přidělené číslo pojištěnce, pohlaví a státní příslušnost a kód zdravotní pojišťovny, u níž je pacient s onemocněním COVID-19 pojištěna, b) informaci o přijetí pacienta s onemocněním COVID-19 do lůžkové péče, c) informaci o přijetí do péče pacienta s onemocněním COVID-19, i. který je v těžkém stavu, ii. jehož zdravotní stav vyžaduje použití podpory dýchacích funkcí, nebo iii. jehož zdravotní stav vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), d) informaci o tom, že zdravotní stav pacienta s onemocněním COVID-19, kterému již poskytuje lůžkovou péči, i. se změnil na těžký stav, ii. nově vyžaduje použití podpory dýchacích funkcí, nebo iii. nově vyžaduje použití extrakorporální membránové oxygenace (ECMO), e) informaci o tom, že pacient, kterému již poskytuje v lůžkovou péči, i. je propuštěn z lůžkové péče, nebo ii. zemřel, f) název poskytovatele, jeho IČ, pořadové číslo zařízení, kontaktní e-mail a telefonní číslo. 3. Poskytovatel sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem zasílá hlášení o onemocnění COVID-19 místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví elektronickou formou prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Hlášení se provádí při zjištění pozitivního výsledku laboratorního vyšetření na COVID-19 u osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, nebo u zaměstnanců tohoto poskytovatele. Hlášení se provádí bez zbytečného odkladu, nejméně jedenkrát denně. 4. Hlášení poskytovatele sociálních služeb podle bodu 3 obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby s onemocněním COVID-19, její číslo pojištěnce, popřípadě datum narození, nemá-li osoba přidělené číslo pojištěnce, její pohlaví, státní příslušnost, a kód zdravotní pojišťovny, u níž je osoba s prokázaným onemocněním COVID-19 pojištěna, b) informaci o tom, zda je osoba s prokázaným onemocněním COVID-19 zaměstnancem poskytovatele nebo uživatelem služeb, c) informaci o datu provedení RT-PCR nebo RAT s pozitivním výsledkem a stavu osoby s onemocněním COVID-19, včetně informace o jejím úmrtí s uvedením jeho data, pokud úmrtí nastalo do 30 dnů ode dne provedení RT-PCR nebo RAT s pozitivním výsledkem, d) název poskytovatele, jeho IČ, identifikátor sociální služby, kontaktní e-mail a telefonní číslo. 5. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2, (dále jen "vyšetřující poskytovatel") podává bezodkladně hlášení orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví o výsledku vyšetření elektronickou formou, a to elektronicky prostřednictvím registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob orgánů ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví. Čl. 4 Epidemiologické šetření při podezření na výskyt onemocnění COVID-19 Orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě vyhodnocení míry rizika provádí epidemiologické šetření v ohnisku nákazy a u osob při jejich návratu ze zahraničí z oblastí, kde byla identifikována nová varianta viru SARS-CoV-2, která není rozšířená. Čl. 5 Druhy protiepidemických opatření a způsob provádění Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění COVID-19 jsou zejména následující: 1. hlášení výskytu onemocnění COVID-19 poskytovatelem zdravotních služeb orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle čl. 3 odst. 1 a 2, 2. hlášení výskytu onemocnění COVID-19 poskytovatelem sociálních služeb orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle čl. 3 odst. 3 a 4, 3. hlášení výsledku vyšetřujícím poskytovatelem orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle čl. 3 odst. 5, 4. indikace odběru biologického materiálu a vystavení elektronické žádanky na laboratorní vyšetření v případě podezření na výskyt onemocnění COVID-19 poskytovatelem zdravotních služeb nebo orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, 5. izolaceizolace; izolaciizolaci nařizuje osobě s pozitivním výsledkem vyšetření poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, a to v případě, kdy je to s přihlédnutím k výsledku hodnocení zdravotních rizik nezbytné pro zajištění ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, a probíhá podle pokynu orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nebo poskytovatele zdravotních služeb na určeném místě, 6. vyhledávání epidemiologicky významných kontaktů; osoby v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou jsou orgánem ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví informovány o této skutečnosti prostřednictvím telefonního hovoru, písemně na adresu jejich elektronické pošty nebo písemně prostřednictvím krátké textové zprávy, 7. karanténní opatření; karanténní opatření nařizuje poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví na základě výsledků hodnocení rizika osobám v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou, a to na dobu nezbytně nutnou k zamezení šíření infekce; v případě lékařského dohledu poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví nařídí osobě v epidemiologicky významném kontaktu s pozitivní osobou podrobit se vyšetření RT-PCR nebo RAT, 8. nařízení povinnosti nošení ochrany dýchacích cest mimořádným opatřením orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví, 9. bariérová izolační opatření při ošetřování pacientů s onemocněním COVID-19 ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, včetně dekontaminace povrchů a ploch, používání odpovídající ochrany dýchacích cest, pláště, rukavic, mytí a dezinfekcedezinfekce rukou, 10. ochranné opatření nařizující vyplnění Příjezdového formuláře; Příjezdový formulář vyplňuje osoba nejpozději při vstupu na území České republiky ze zemí s rizikem nákazy nebo ze zemí s výskytem nových variant viru SARS-CoV-2, které nejsou rozšířené, (dále jen „riziková země“), a to elektronicky; podle seznamu zemí zveřejněného na internetových stránkách orgánu ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví podle aktuální epidemiologické situace jako prevence zavlečení a dalšího šíření nákazy ze zahraničí; příjezdový formulář obsahuje: a) jméno, popřípadě jména a příjmení osoby, b) rodné číslo osoby, popřípadě datum narození osoby, nemá-li osoba přidělené rodné číslo, c) kontaktní údaje osoby, zejména e-mail a telefonní číslo, d) státní příslušnost, e) číslo pasu nebo občanského průkazu, f) země navštívené 14 dní před příjezdem do České republiky, g) datum příjezdu do České republiky, h) druh dopravního prostředku, i) místo pobytu na území České republiky, j) údaj o rodinných příslušnícíchrodinných příslušnících společně cestujících v případě, že jsou mladší 18 let věku a nevyplní samostatný formulář, v rozsahu jméno, popřípadě jména a příjmení osoby, datum narození, k) informaci o kontaktu s osobou s potvrzeným onemocněním COVID-19 v posledních 14 dnech před příjezdem do České republiky, 11. stanovení povinnosti podrobit se testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 prostřednictvím RT-PCR nebo RAT osobám při příjezdu nebo příletu z rizikových zemí; orgán ochrany veřejného zdravíveřejného zdraví stanoví tuto povinnost osobám podle aktuální epidemiologické situace, 12. včasné informování vyšetřovaných osob o výsledku laboratorního vyšetření; vyšetřující poskytovatel, který provádí vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 sdělí výsledek laboratorního vyšetření bez zbytečného odkladu vyšetřované osobě elektronickou formou, a to prostřednictvím krátké textové zprávy zasílané veřejnou mobilní telefonní sítí nebo datové zprávy zasílané elektronickou poštou; vyšetřující poskytovatel, který provádí vyšetření na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2, sdělí výsledek vyšetření vyšetřované osobě bezprostředně po výsledku testu, a to ústní formou na místě provedení vyšetření. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/2022 Sb. Údaje uváděné v žádance o laboratorní vyšetření 1. Žádanka o laboratorní vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2 vedle údajů stanovených zákonem dále obsahuje: a) unikátní číselný identifikátor žádanky, b) rodné číslo vyšetřované osoby, popřípadě datum narození vyšetřované osoby, nemá-li osoba přidělené rodné číslo, c) kontaktní údaje vyšetřované osoby, zejména e-mail nebo telefonní číslo, d) státní příslušnost vyšetřované osoby, e) identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb, který indikoval vyšetření, a jeho adresu, f) identifikační číslo pracoviště (IČP), které vyšetření indikovalo, g) jméno, popřípadě jména, a příjmení, e-mail a telefonní číslo lékaře žádajícího o vyšetření biologického materiálu, h) číselný kód zdravotní pojišťovny, u které je vyšetřovaná osoba pojištěna, i) druh materiálu, datum a hodinu odběru, j) datum prvních příznaků a příznaky infekčního onemocněníinfekčního onemocnění u vyšetřované osoby, k) preferované odběrové místo, l) důvod indikace, m) klinickou diagnózu vyšetřované osoby, n) požadovaný druh vyšetření a o) datum vystavení žádanky. 2. V případě vystavení žádanky při testování v ohnisku nákazy nebo screeningovém testování se vedle údajů podle odstavce 1 uvádí i identifikační číslo zaměstnavatele vyšetřované osoby a identifikační číslo školy nebo školského zařízení, ve kterých se vzdělává nebo jí jsou poskytovány školské služby.
Vyhláška č. 100/2022 Sb.	Vyhláška č. 100/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021 Vyhlášeno 29. 4. 2022, datum účinnosti 30. 4. 2022, částka 50/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 4. 2022 100 VYHLÁŠKA ze dne 22. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 1 odst. 2 zákona č. 160/2021 Sb., o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2021: Čl. I Vyhláška č. 242/2021 Sb., o stanovení způsobu zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2021, se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 písm. a) se číslo „1,13“ nahrazuje číslem „1,23“. 2. V § 15 odst. 1 písm. b) se číslo „0,92“ nahrazuje číslem „1,00“. 3. V § 15 odst. 2 se číslo „1,02“ nahrazuje číslem „1,11“. 4. V § 17 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pro komplexní lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost poskytovanou ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče se stanoví úhrada za 1 den pobytu ve výši 107,7 % smluvně sjednané úhrady za 1 den pobytu pro rok 2019 násobené koeficientem KompenzaceDPKCOVID. Nebyla-li úhrada za 1 den pobytu pro rok 2019 sjednána do 31. prosince 2019 včetně, stanoví se úhrada 1 dne pobytu za rok 2019 ve výši úhrady hrazené srovnatelným poskytovatelům. Úhrada za ubytování a stravu průvodce pojištěnce se stanoví ve stejné výši jako úhrada za tyto složky u pojištěnců, kterým je poskytována komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče pro dospělé. Koeficient KompenzaceDPKCOVID se pro účely stanovení celkové úhrady pro rok 2021 vypočte následovně: KompenzaceDPKCOVID=max1;0,93PDPK2019PDPK2021minPDPK20210,705PDPK20193;1 kde: KompenzaceDPKCOVID je koeficient kompenzace za poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané dny pobytu komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost v hodnoceném období. PDPK2021 je počet dnů pobytu v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost poskytnutých v hodnoceném období, poskytovatelem vykázaných do 31. března 2022 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 31. května 2022. PDPK2019 je počet dnů pobytu v rámci komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost poskytnutých v referenčním období, poskytovatelem vykázaných do 31. března 2020 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 31. května 2020. (2) Pro příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost poskytovanou ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče se stanoví úhrada za 1 den pobytu ve výši 107,7 % smluvně sjednané úhrady za 1 den pobytu pro rok 2019 násobené koeficientem KompenzaceDPPCOVID. Nebyla-li úhrada za 1 den pobytu pro rok 2019 sjednána do 31. prosince 2019 včetně, stanoví se úhrada 1 dne pobytu za rok 2019 ve výši úhrady hrazené srovnatelným poskytovatelům. Koeficient KompenzaceDPPCOVID se pro účely stanovení celkové úhrady pro rok 2021 vypočte následovně: KompenzaceDPPCOVID=max1;0,93PDPP2019PDPP2021minPDPP20210,538PDPP20193;1 kde: KompenzaceDPPCOVID je koeficient kompenzace za poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané dny pobytu příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost v hodnoceném období. PDPP2021 je počet dnů pobytu v rámci příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost poskytnutých v hodnoceném období, poskytovatelem vykázaných do 31. března 2022 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 31. května 2022. PDPP2019 je počet dnů pobytu v rámci příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče pro dospělé, děti a dorost poskytnutých v referenčním období, poskytovatelem vykázaných do 31. března 2020 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 31. května 2020.“. 5. V příloze č. 1 části A bod 2.5 zní: „2.5 U případů hospitalizace s diagnózou U07.1 podle mezinárodní klasifikace nemocí poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných, ukončených v hodnoceném období, zařazených podle pravidel pro Klasifikaci, se úhrada poskytovateli navyšuje o 1 000 Kč za každý OD, s výjimkou OD č. 00051 až 00078 podle seznamu výkonů, poskytnutý do 20 dnů od prvního poskytnutí výkonu č. 82301 podle seznamu výkonů nebo výkonu screeningového testování COVID-19 pomocí metody PCR s pozitivním výsledkem nebo výkonu o průkazu antigenu SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem v případě, že nebyl poskytnut výkon č. 82301 ani 82302 podle seznamu výkonů, kterýmkoliv poskytovatelem během posledních 180 kalendářních dnů. Toto navýšení úhrady se nezapočítá do úhrady podle bodů 3 až 6.“. 6. V příloze č. 1 části A bodu 7.2 se za slova „části A bodu 1 a 2“ vkládají slova „a části C“. 7. V příloze č. 1 části A bodu 8 se doplňuje bod 8.5, který zní: „8.5 Poskytovateli, který poskytuje zdravotní služby jednodenní péče podle § 8 zákona o zdravotních službách, se úhrada navýší o částku vypočtenou následovně: ÚÚKompenzaceJP=0,75max1,02Úhrada2019,JPM1-4-Úhrada2021,JPM1-4;0 kde: ÚÚhrada2019,JPM1-4 je úhrada za poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané zdravotní služby jednodenní péče poskytnuté v prvních 4 měsících referenčního období. ÚÚhrada2021,JPM1-4 je úhrada za poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané zdravotní služby jednodenní péče poskytnuté v prvních 4 měsících hodnoceného období.“. 8. V příloze č. 1 části B bod 1 včetně nadpisu zní: „1. Úhrada následné lůžkové péče, dlouhodobé lůžkové péče, péče ošetřovacího dne 00005 a zvláštní lůžkové péče hospicového typu podle § 22a zákona a) Výše úhrady za hrazené služby vykazované OD 00031, 00032, 00098 a 00099 se stanoví součinem počtu vykázaných OD a paušální sazby za jeden den hospitalizace podle písmen b) a h). Výše úhrady za hrazené služby vykazované OD 00005 a 00021 až 00030 se stanoví následovně: ÚÚhradai=∑j=15OD2021,ijPSOD,2021,ij kde: Úhradai je úhrada za poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané OD typu i v hodnoceném období. i představuje typy OD 00005 a 00021 až 00030 vykazované poskytovatelem v hodnoceném období. PSOD,2021,ij je výše paušální sazby za jeden den hospitalizace v hodnoceném období pro OD typu i a kategorii pacienta typu j podle písmen b) až g) a písmene l). j představuje kategorie pacienta a nabývá hodnot 1 až 5. OD2021,ij je počet poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných OD typu i a kategorie j v hodnoceném období. b) Paušální sazba za jeden den hospitalizace se stanoví pro každou kategorii pacienta a typ ošetřovacího dne samostatně a zahrnuje hodnotu příslušného OD včetně režie přiřazené k ošetřovacímu dni a kategorie pacienta podle seznamu výkonů, paušální částku, kterou se hradí léčivé přípravky podle § 17 odst. 6 zákona, výkony, kterými se vykazuje příjmové a propouštěcí vyšetření, a výkony agregované do ošetřovacího dne podle seznamu výkonů. c) Výše paušální sazby za jeden den hospitalizace v hodnoceném období pro OD typu i a kategorii pacienta typu j, s výjimkou dnů hospitalizace OD 00021, 00026, 00031, 00032, 00098 a 00099, se stanoví ve výši: PSOD,2021,ij = KN PSOD,2020,ij * KompenzaceODi,COVID kde: PSOD,2020,ij je paušální sazba za jeden den hospitalizace v roce 2020 pro OD typu i a kategorii pacienta typu j, včetně navýšení úhrad na zvýšení příplatku zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím nelékařské zdravotnické povolání bez odborného dohledu střídavě ve třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče za ošetřovací den, a bez navýšení úhrady plynoucích z plnění kvalitativních kritérií v roce 2020. KN KN je koeficient navýšení podle písmen d) a e). KompenzaceODi,COVID je koeficient kompenzace OD typu i, který se stanoví následovně: KompenzaceODi,COVID=max1;0,97OD2019,i31.03OD2021,i31.03minOD2021,i31.03KoefipropOD2019,i31.033;1 kde: OD2019,i31.03 je počet OD typu i za hrazené zdravotní služby poskytovatelem poskytnuté v referenčním období, poskytovatelem vykázané do 31. března 2020 a zdravotní pojišťovnou uznané do 31. května 2020. OD2021,i31.03 je počet OD typu i za hrazené zdravotní služby poskytovatelem poskytnuté v hodnoceném období, poskytovatelem vykázané do 31. března 2022 a zdravotní pojišťovnou uznané do 31. května 2022. Koefiprop představuje koeficient propadu produkce pro OD typu i podle následující tabulky: Typ OD\| HodnotaKoefiprop ---\|--- 00005\| 0,85 00021\| 0,84 00022\| 0,87 00023\| 0,89 00024\| 0,86 00025\| 0,95 00026\| 0,86 00027\| 1,00 00028\| 0,58 00029\| 0,78 00030\| 0,95 d) KN se stanoví pro každou kategorii pacienta podle seznamu výkonů zvlášť, a to následovně: i. Pro kategorii pacienta 1 podle seznamu výkonů se KN stanoví ve výši 1,08, ii. Pro kategorii pacienta 2 podle seznamu výkonů se KN stanoví ve výši 1,08, iii. Pro kategorii pacienta 3 podle seznamu výkonů se KN stanoví ve výši 1,09, iv. Pro kategorii pacienta 4 podle seznamu výkonů se KN stanoví ve výši 1,09, v. Pro kategorii pacienta 5 podle seznamu výkonů se KN stanoví ve výši 1,09. e) KN definovaný v písmenu d) se dále navýší o 0,003 pro daný typ OD za každé kritérium, které poskytovatel v hodnoceném období splňuje. Zdravotní pojišťovna vyhodnotí plnění kvalitativního kritéria po skončení hodnoceného období. Jedná se o následující kritéria vázaná na daný typ OD: i. Personální zabezpečení (vztaženo k úvazku na sledovaném pracovišti): (1) Sestra specialistka na hojení ran – průměrně alespoň 0,4 úvazku na 120 lůžek pro OD 00005, 00022, 00023, 00024 a 00030, (2) Nutriční terapeut – průměrně alespoň 0,4 úvazku na 120 lůžek pro OD 00005, 00022, 00024, 00027, 00028 a 00030, (3) Ergoterapeut – průměrně alespoň 1 úvazek na 120 lůžek, pro OD 00024 a 00005, (4) Logoped – průměrně alespoň 1 úvazek na 120 lůžek pro OD 00024, (5) Psycholog ve zdravotnictví – průměrně alespoň 0,4 úvazku na 120 lůžek pro OD 00005, 00022, 00024 a 00030. ii. Technické vybavení: (1) Průměrný počet lůžek na pokoji – nejvýše 2,5 lůžka na pokoj u OD 00005, 00022, 00023 a 00024, (2) Vybavení oddělení elektricky polohovatelnými lůžky – alespoň 75 % elektricky polohovatelných lůžek doložených protokolem o bezpečnostně technické kontrole u OD 00005, 00022, 00023 a 00024. f) Paušální sazba za jeden den hospitalizace OD 00021 a 00026 bude stanovena podle písmene c), přičemž pro kategorie pacienta 1, 2, 3 a 4 podle seznamu výkonů se pro tyto OD stanoví hodnota KN ve výši 1,12 do sto dvacátého dne hospitalizace a hodnota 1,08 od sto dvacátého prvního dne hospitalizace. Počet dní se počítá od prvního dne přijetí na lůžko poskytovatele, včetně propustek. V případě, že hospitalizace započala před 1. lednem 2021, délka hospitalizace se počítá od 1. ledna 2021. Pro kategorii pacienta 5 podle seznamu výkonů se hodnota KN stanoví ve výši 1,09. g) Stanovení výše paušální sazby OD 00021 a OD 00026 podle písmene f) je podmíněno plněním transformačního plánu restrukturalizace lůžek v rámci reformy psychiatrické péče, který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví. V případě neplnění tohoto plánu se výše paušální sazby stanoví podle písmene c). h) Výše paušální sazby za jeden den hospitalizace OD 00031, 00032, 00098 a 00099 se stanoví v hodnoceném období ve výši, která byla sjednána na rok 2020, navýšené o 4 %. i) Výše úhrady se navyšuje o 1 000 Kč za každý den hospitalizace u pojištěnce s diagnózou U07.1 podle mezinárodní klasifikace nemocí, poskytnutý v hodnoceném období a zdravotní pojišťovnou uznaný, poskytnutý do 20 dnů od prvního poskytnutí výkonu č. 82301 podle seznamu výkonů nebo výkonu screeningového testování COVID-19 pomocí metody PCR s pozitivním výsledkem nebo výkonu o průkazu antigenu SARS-CoV-2 s pozitivním výsledkem v případě, že nebyl poskytnut výkon č. 82301 ani 82302 podle seznamu výkonů, kterýmkoliv poskytovatelem během posledních 180 kalendářních dnů. j) Záloha na kompenzaci se poskytuje poskytovateli měsíčně, a to vždy do dvacátého dne od skončení měsíce, na který je záloha kalkulována. Výše měsíční zálohy se stanoví následovně: ááZálohakompenzace,m=max0;∑i=1nPSOD,2021,i∑j=1mOD2019,ij-OD2021,ij-∑k=1m-1Zálohakompenzace,k kde: Zálohakompenzace,m je záloha na kompenzaci v měsíci m hodnoceného období. i nabývá hodnot 1 až n, kde n je celkový počet kombinací kategorie pacienta a typu OD vykazovaných poskytovatelem v hodnoceném období. PSOD,2021,i je výše paušální sazby za jeden den hospitalizace v hodnoceném období pro kombinaci kategorie pacienta a typu OD i, podle písmen b) až h). j představuje měsíce v roce a nabývá hodnot 1 až m, kde m je měsíc, pro který je kalkulována záloha na kompenzaci. OD2019,ij je počet poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných ošetřovacích dnů typu a kategorie i v měsíci j referenčního období. OD2021,ij je počet poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných ošetřovacích dnů typu a kategorie i v měsíci j hodnoceného období. k představuje měsíce v roce a nabývá hodnot 1 až m-1, kde m je měsíc, pro který je kalkulována záloha na kompenzaci. Zálohakompenzace,k je záloha na kompenzaci v měsíci k hodnoceného období. k) Záloha na kompenzaci podle písmene j) za měsíc červenec 2021 se navýší o úhradu podle písmene i) vztahující se ke dnům hospitalizace poskytovatelem vykázaným do 31. července 2021 a zdravotní pojišťovnou uznaným. l) V případě poskytnutí hrazených služeb zahraničním pojištěncům se nepoužije koeficient navýšení KN podle písmen e), f) a g) a výše paušální sazby za OD 00021, 00026 se stanoví podle písmene c). m) Léčivé přípravky uvedené v příloze č. 12 k této vyhlášce uhradí zdravotní pojišťovna poskytovateli ve výši jejich vykázané jednotkové ceny.“. 9. V příloze č. 1 části B bodu 2 písm. a) se číslo „1,22“ nahrazuje číslem „1,46“ a číslo „1,19“ se nahrazuje číslem „1,47“. 10. V příloze č. 1 části B bodu 2 písmeno g) zní: „g) Za každý poskytovatelem vykázaný a zdravotní pojišťovnou uznaný OD 00015, 00020, 00033 a 00035 podle seznamu výkonů, poskytnutý v hodnoceném období pacientům s diagnózou U07.1 podle mezinárodní klasifikace nemocí do 20 dnů od prvního poskytnutí výkonu č. 82301 podle seznamu výkonů nebo výkonu screeningového testování COVID19 pomocí metody PCR s pozitivním výsledkem nebo výkonu o průkazu antigenu SARSCoV-2 s pozitivním výsledkem v případě, že nebyl poskytnut výkon č. 82301 ani 82302 podle seznamu výkonů, kterýmkoliv poskytovatelem během posledních 180 kalendářních dnů, se poskytovateli navyšuje úhrada o 1 000 Kč.“. 11. V příloze č. 3 části A bodu 2 se věta první nahrazuje větou „Pro poskytovatele hrazených služeb poskytující specializovanou ambulantní péči neuvedenou v bodě 1 se stanoví výše úhrady podle seznamu výkonů úhradou za poskytnuté výkony s hodnotou bodu ve výši 1,05 Kč, s výjimkou odborností podle seznamu výkonů, pro které se stanoví hodnota bodu v části C, a s výjimkou výkonu č. 89312 podle seznamu výkonů, pro který se stanoví hodnota bodu ve výši 1,06 Kč.“. 12. Na konci přílohy č. 3 se doplňuje část C, která včetně nadpisu zní: „C) Hodnota bodu po odbornostech 1. Pro následující odbornosti podle seznamu výkonů se stanoví následující hodnota bodu: Odbornost podle seznamu výkonů\| Hodnota bodu ---\|--- 106\| 1,37 203\| 1,17 208\| 1,09 301\| 1,24 402\| 1,06 501\| 1,06 502\| 1,11 504\| 1,14 506\| 1,07 601\| 1,09 607\| 1,14 704\| 1,42 708\| 1,24 780\| 1,25 “. 13. V příloze č. 8 části A bodu 1 se číslo „0,95“ nahrazuje číslem „0,97“ a číslo „0,79“ se nahrazuje číslem „0,81“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 95/2022 Sb.	Vyhláška č. 95/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 48/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 95 VYHLÁŠKA ze dne 21. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 90/2022 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 42 odst. 6 zákona: Čl. I Vyhláška č. 112/2015 Sb., o odborné a zdravotní způsobilosti členů posádky lodě, průkazech způsobilosti, námořnických knížkách a kapitánském slibu, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.“. 2. V § 7 písm. s) se slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 7 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až x), která znějí: „u) základní činnosti na lodích používajících jako palivo plyny nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí, v) rozšířené činnosti na lodích používajících jako palivo plyny nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí, w) základní činnosti při plavbě v polárních vodách, nebo x) rozšířené činnosti při plavbě v polárních vodách.“. 4. V § 10 se doplňují odstavce 8 až 11, které znějí: „(8) Základní činnosti na lodích používajících jako palivo plyn nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí zahrnují činnosti související s uplatňováním požadavků pro provoz takových lodí, zejména zohlednění zdravotních a bezpečnostních rizik při jejich provozu a údržbu a opravu strojního vybavení, činnosti vykonávané při zásobování lodi těmito palivy, včetně jejich skladování a přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí, zajištění bezpečnosti a ochrany při práci a k zabránění znečištění životního prostředí, včetně protipožární prevence a reakce na požár. (9) Rozšířené činnosti na lodích používajících jako palivo plyn nebo jiná paliva s nízkým bodem vzplanutí zahrnují vedle činností podle odstavce 1 provozní obsluhu pohonu a strojního vybavení, zejména činnosti související se zajištěním bezpečného provozu motorů spalujících příslušné palivo, bezpečného provozu a obsluhy palivových systémů, bezpečného provádění, sledování a kontroly přímých operací s palivem a přijímání příslušných opatření k předcházení nebezpečí včetně řízení hasebních činností a řízení činností při nehodě. (10) Základní činnosti při plavbě v polárních vodách zahrnují činnosti související se zohledněním rizik spojených s možným poškozením lodi a omezených možností vnější pomoci a specifik ochrany zdraví a záchrany v polárních oblastech a účinné pomoci cestujícím v případě nehody lodi. (11) Rozšířené činnosti při plavbě v polárních vodách zahrnují plánování a provádění plaveb v polárních vodách s trvalým nebo převažujícím ledovým pokrytím, zejména s ohledem na bezpečnost plavby, navigaci a správné vedení navigační strážní služby s přihlédnutím k technickému vybavení a vlastnostem lodě a dále řízení činností uvedených v odstavci 10 v případě nehody lodi.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Vyhláška č. 94/2022 Sb.	Vyhláška č. 94/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 327/2011 Sb., o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 48/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 327/2011 Sb., o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spo * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 94 VYHLÁŠKA ze dne 21. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 327/2011 Sb., o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 90/2022 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 23a odst. 11 zákona: Čl. I Vyhláška č. 327/2011 Sb., o údajích poskytovaných v souvislosti s provozem lodě a ve zprávách a oznámeních o námořní nehodě nebo mimořádné události, o minimální výši sjednaného pojištění za škody z provozu lodě a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES.“. 2. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který zní: „§ 1a Vzor formuláře podle § 23a odst. 3 zákona je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. 3. V § 2 úvodní části ustanovení se slova „§ 23a odst. 3 a 4 zákona“ nahrazují slovy „§ 23a odst. 7 a 8 zákona“. 4. V § 3 úvodní části ustanovení se slova „§ 23a odst. 5 zákona“ nahrazují slovy „§ 23a odst. 9 zákona“. 5. V § 5 úvodní části ustanovení se slova „§ 33 odst. 1 písm. q) zákona“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 1 písm. p) zákona“. 6. V § 6 se slova „v příloze č. 1 k této vyhlášce“ nahrazují slovy „v příloze č. 2 k této vyhlášce“. 7. V § 7 se slova „v příloze č. 2 k této vyhlášce“ nahrazují slovy „v příloze č. 3 k této vyhlášce“. 8. Příloha č. 1 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 327/2011 Sb. VZOR FORMULÁŘE PODLE § 23a ODST. 3 ZÁKONA 751kB “. Dosavadní přílohy č. 1 a 2 se označují jako přílohy č. 2 a 3. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Zákon č. 93/2022 Sb.	Zákon č. 93/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 27. 4. 2022, částka 47/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2022 93 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 584/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2020/1151 ze dne 29. července 2020, kterou se mění směrnice 92/83/EHS o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.“. 3. V § 3a odst. 1 písm. a) se číslo „2002“ nahrazuje číslem „2019“. 4. V § 11 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 17a zní: „c) dopravené z území jiného členského státu na daňové území České republiky pro ozbrojené síly jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen; tyto výrobky mohou být dopravovány z jiného členského státu pouze s doklady podle § 27 nebo 27c a s potvrzeným osvědčením o osvobození od spotřební daně podle prováděcího nařízení Rady upravujícího prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty17a) (dále jen „osvědčení o osvobození od spotřební daně“), přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany, 17a) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, v platném znění.“. 5. V § 11 odst. 1 písm. d) se za slova „pouze s“ vkládá slovo „potvrzeným“ a slova „vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)“ se nahrazují slovy „ , přičemž toto osvědčení potvrzuje Ministerstvo obrany,“. 6. V § 11 odst. 1 písm. e) se za slova „a s“ vkládá slovo „potvrzeným“ a slova „vyhotoveným podle vzoru a způsobem uvedeným v příslušném předpisu Evropské unie,17a)“ se nahrazují slovy „ , přičemž toto osvědčení potvrzuje Celní úřad pro hlavní město Prahu,“. 7. V § 15a odstavec 1 zní: „(1) Nárok na vrácení daně vznikne ozbrojeným silám vysílajícího státu24a), které nakoupí zdaněné vybrané výrobky pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír; tento nárok nevznikne ozbrojeným silám České republiky.“. 8. V § 15a odst. 4 se za text „a)“ vkládá text „ , c)“. 9. V § 25 odst. 1 písm. a) bodě 3 se za text „písm.“ vkládá text „c),“. 10. V § 25 odst. 5 se slova „daně uvedeném v nařízení Komise o osvědčení o osvobození od spotřební daně17a)“ nahrazují slovy „spotřební daně“. 11. V § 26 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Pokud má být na dopravované vybrané výrobky v jiném členském státě uplatněna snížená sazba daně, je přílohou návrhu elektronického průvodního dokladu osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě vydané výrobci těchto vybraných výrobků. Pokud výrobci těchto vybraných výrobků není v okamžiku předložení návrhu elektronického průvodního dokladu takové osvědčení vydáno, musí být toto osvědčení přiloženo k návrhu elektronického průvodního dokladu před zahájením dopravy.“. 12. V § 27 odst. 7 větě první se za text „písm.“ vkládají slova „c) nebo“. 13. V § 27a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Pokud má být na dopravené vybrané výrobky uplatněna snížená sazba daně, je přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně osvědčení podle právních předpisů členského státu odeslání vydané výrobci těchto vybraných výrobků příslušným orgánem tohoto členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo osvědčení vydané tímto výrobcem podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace. Pokud příjemce neobdržel do okamžiku předložení oznámení o přijetí vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně takové osvědčení, musí být toto osvědčení přiloženo k oznámení o přijetí vybraných výrobků nejpozději do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla doprava ukončena.“. 14. V § 27a odst. 2 větě první se za text „11 odst. 1 písm.“ vkládají slova „c) nebo“, slova „pomocí elektronického systému“ se zrušují a věta poslední se zrušuje. 15. V § 27a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 16. V § 27f odst. 1 se slova „nebo 2“ zrušují. 17. V § 28 odst. 1 se za text „písm.“ vkládá text „c),“. 18. V § 67 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní: „(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel stanovený v zákoně upravujícím líh, b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v tomto nařízení, c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný, který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně69). 69) Nařízení Komise (ES) č. 3199/93 ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění.“. 19. V § 67 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů47a), podle kterého nemělo Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne jeho platnosti.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 20. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky70)“. Poznámka pod čarou č. 70 zní: „70) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění.“. 21. Za § 71 se vkládá nový § 71a, který včetně nadpisu zní: „§ 71a Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy (1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným průvodním dokladem. (2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy.“. 22. V § 81 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.“. 24. V § 82 odst. 3 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z piva“. 25. V § 85 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary se použije také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou, které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1 nebo která vydala osvědčení podle nařízení Komise upravujícího požadavky týkající se vystavení správního dokladu pro dopravu zboží v případě vlastní certifikace; toto osvědčení je přílohou daňového přiznání, pokud je v něm na pivo uplatněna snížená sazba daně z piva.“. 26. V § 93 odst. 1 se slova „a fermentované nápoje (dále jen „vína“)“ zrušují. 27. V § 93 odst. 2 písm. a) a b) se číslo „2204 21 10“ nahrazuje čísly „2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09“. 28. V § 93 odst. 2 písm. a) se slovo „alkoholu60)“ nahrazuje slovy „alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty60) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“)“. Poznámka pod čarou č. 60 zní: „60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“. 29. V § 93 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vínem se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí také fermentovaný nápoj.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 30. V § 93 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „s výjimkou části čtvrté“. 31. V § 96 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 32. Část čtvrtá včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ OSVĚDČENÍ PRO ÚČELY UPLATNĚNÍ SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ § 132 Vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Správce daně na žádost osoby, která na daňovém území České republiky vyrábí líh, pivo, víno, ostatní kvašené nápoje nebo meziprodukty, (dále jen „výrobce daného druhu vybraných výrobků“) vydá pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě osvědčení potvrzující výrobu daného druhu vybraných výrobků touto osobou za bezprostředně předcházející kalendářní rok a splnění podmínek nezávislosti. (2) Žádost podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných výrobků. (3) Osvědčení podle odstavce 1 se vydává na kalendářní rok. (4) Vzor osvědčení podle odstavce 1 stanoví nařízení Komise upravující formulář pro osvědčení malého nezávislého výrobce. (5) Správce daně žádost podle odstavce 1 zamítne, pokud a) výrobce daného druhu vybraných výrobků 1. nesplňuje podmínky nezávislosti, nebo 2. vyrábí daný druh vybraných výrobků v licenci, nebo b) výroba daného druhu vybraných výrobků, pro který výrobce daného druhu vybraných výrobků žádá o vydání osvědčení, za bezprostředně předcházející kalendářní rok překročí v případě 1. lihu 10 hl etanolu, 2. piva 200 000 hl, 3. vína 1 000 hl, 4. ostatních kvašených nápojů 15 000 hl, 5. meziproduktů 250 hl. (6) Správce daně rozhodne o žádosti podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne podání této žádosti; běh této lhůty však započne nejdříve 1. ledna kalendářního roku, na který se osvědčení vydává. Ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně. O tomto prodloužení lhůty správce daně žadatele vhodným způsobem vyrozumí. § 133 Podmínky nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Výrobce daného druhu vybraných výrobků splňuje podmínky nezávislosti, pokud a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků a b) jím provozovaný daňový sklad pro výrobu daného druhu vybraných výrobků není svými nadzemními ani podzemními provozními ani skladovacími prostorami technologicky nebo jinak propojen s prostorami jiného daňového skladu pro výrobu daného druhu vybraných výrobků; to neplatí pro výrobce lihu. (2) Výrobce daného druhu vybraných výrobků je právně nebo hospodářsky závislý na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků, pokud a) vlastní více než 50% podíl na čistém majetku nebo disponuje více než 50 % hlasovacích práv jiného výrobce daného druhu vybraných výrobků, b) jím provozovanému daňovému skladu pro výrobu daného druhu vybraných výrobků chybí některý hlavní výrobní provozní soubor, nebo c) byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost tohoto výrobce na jiném výrobci daného druhu vybraných výrobků58). (3) Splňuje-li více výrobně nezávislých, avšak vzájemně právně nebo hospodářsky závislých výrobců daného druhu vybraných výrobků společně podmínku výroby daného druhu vybraných výrobků podle § 132 odst. 5 písm. b), hledí se pro účely vydání osvědčení podle § 132 odst. 1 na každého takového výrobce s výjimkou výrobce lihu jako na výrobce splňujícího podmínky nezávislosti. Pro účely určení výroby takového výrobce se za výrobu daného druhu vybraných výrobků považuje souhrnná výroba daného druhu vybraných výrobků všech těchto výrobců. (4) Pokud nemusí být daný druh vybraných výrobků vyráběn v daňovém skladu, použijí se odstavce 1 až 3 pro posouzení nezávislosti pro vydání osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně z vybraných výrobků v jiném členském státě obdobně. § 134 Zvláštní ustanovení o některých druzích vybraných výrobků pro osvědčení pro účely uplatnění snížené sazby daně v jiném členském státě (1) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se vínem rozumí a) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 a 2205, s výjimkou vína podle písmene b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1. 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, 2. 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoli obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu, nebo b) výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu. (2) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se ostatním kvašeným nápojem rozumí kvašené nápoje získané zkvašením ovoce, bobulovin, zeleniny, medového roztoku nebo zkvašením čerstvé nebo koncentrované šťávy získané z těchto surovin, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury a) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, a 2206, s výjimkou piva a ostatních kvašených nápojů uvedených v písmeni b), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol obsažený v hotovém výrobku plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových, nebo b) 2206 00 31, 2206 00 39, 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, nejsou-li uvedeny v odstavci 1, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu s výjimkou přídavku lihu použitého k ředění nebo rozpouštění látek určených k aromatizaci v nezbytně nutné dávce, pokud se tím obsah alkoholu nezvýší více než o 1,2 % objemových. (3) Pro účely potvrzení výroby podle § 132 odst. 1 se meziproduktem rozumí výrobky se skutečným obsahem alkoholu přesahujícím 1,2 % objemových, ale nepřesahujícím 22 % objemových, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206 a které nejsou pivem, vínem podle odstavce 1 nebo ostatním kvašeným nápojem podle odstavce 2.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17. 4. Na dopravu vybraných výrobků zahájenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. III Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 355/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID-19.“. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/2235 ze dne 16. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty a směrnice 2008/118/ES o obecné úpravě spotřebních daní, pokud jde o obranné úsilí v rámci Unie.“. 3. V § 16 odst. 3 písmeno c) zní: „c) přidělení zboží z jiného členského státu do tuzemska ozbrojeným silám České republiky, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky nebo které se podílejí na společném obranném úsilí v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, pokud 1. toto zboží bylo přiděleno pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, a 2. dodání tohoto zboží v jiném členském státě těmto ozbrojeným silám ani dovoz tohoto zboží do jiného členského státu těmito ozbrojenými silami nepodléhaly zdanění v tomto jiném členském státě.“. 4. V § 68 odst. 8 větě druhé se za slovo „sídla“ vkládají slova „nebo zastoupení“. 5. V § 68 odst. 10 písmena a) a b) znějí: „a) uskutečněné v tuzemsku určené pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozeno není dodání zboží nebo poskytnutí služby určené pro použití ozbrojenými silami České republiky nebo jejich civilními zaměstnanci anebo k zásobení jejich jídelen, b) do jiného členského státu pro použití ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud nejde o ozbrojené síly státu určení a jde o ozbrojené síly 1. členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí.“. 6. V § 68 se doplňují odstavce 18 až 21, které znějí: „(18) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby agentuře nebo subjektu, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropské komisi, pokud je toto plnění pořízeno nebo přijato v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto plnění použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu. (19) Nárok na osvobození od daně podle odstavce 18 se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně příslušný orgán jiného členského státu, v němž se nachází sídlo, zastoupení nebo umístění Evropské komise, agentury nebo subjektu, pro které je plnění uskutečněno; to neplatí, pokud se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku Evropské komisi, agentuře nebo subjektu, které mají v tuzemsku sídlo, zastoupení nebo umístění. (20) Zjistí-li plátce, že u dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se uplatnilo osvobození od daně podle odstavce 18, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, vzniká mu povinnost vystavit opravný daňový doklad; pro vystavení opravného daňového dokladu se § 45 použije obdobně. Plátce použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození. (21) Z daně stanovené na základě zjištění, že již nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození od daně podle odstavce 18, nevzniká úrok z prodlení do dne splatnosti daně za zdaňovací období, v němž plátce zjistil tuto skutečnost.“. 7. V § 71 odst. 4 písmeno d) zní: „d) ozbrojenými silami pro jejich použití nebo použití civilními zaměstnanci, kteří je doprovázejí, anebo k zásobení jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly 1. jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, které se podílejí na společném obranném úsilí; osvobozen není dovoz zboží ozbrojenými silami České republiky.“. 8. V § 71 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Od daně je osvobozen dovoz zboží uskutečněný agenturou nebo subjektem, které byly založeny podle práva Evropské unie, nebo Evropskou komisí, pokud je toto zboží dováženo v rámci plnění úkolů, které jim byly svěřeny právem Evropské unie za účelem reakce na vznik a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, s výjimkou případů, kdy je toto zboží použito touto agenturou, tímto subjektem nebo Evropskou komisí pro účely dalšího dodání zboží za úplatu. Zjistí-li plátce, že u dovozu zboží, na který se uplatnilo toto osvobození od daně, již nejsou splněny podmínky pro uplatnění tohoto osvobození, použije u zdanitelného plnění sazbu daně platnou ke dni, kdy přestaly platit podmínky pro uplatnění tohoto osvobození.“. 9. V § 86 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ozbrojené síly vysílajícího státu60), který je 1. jiným členským státem, pokud se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, nebo 2. členem Organizace Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír, pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, stanoví, že vybrané druhy zboží nebo služeb se v tuzemsku osvobodí od daně; tento nárok nemohou uplatnit ozbrojené síly České republiky,“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9. 3. Na dodání zboží nebo poskytnutí služby podle § 68 odst. 18 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se uskutečnily od 1. ledna 2021 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 68 odst. 18 až 21 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Na dovoz zboží podle § 71 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který se uskutečnil od 1. ledna 2021 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 71 odst. 9 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Zjistí-li plátce, že dodání zboží nebo poskytnutí služby má být podle bodu 3 osvobozeno od daně, vzniká mu povinnost opravit výši daně; pro opravu výše daně se § 43 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, použije obdobně. 6. Byl-li uplatněn nárok na odpočet daně z plnění podle bodu 3 nebo 4, nevzniká úrok z prodlení z částky odpovídající tomuto nároku do dne splatnosti této daně. Pokud byl uplatněn nárok na vrácení daně z tohoto plnění, úrok z prodlení z částky, u které vznikla povinnost ji vrátit, nevzniká do dne splatnosti této částky. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2, 4 až 10, 12 a 14 až 17, čl. II bodu 2, čl. III bodů 2 až 5, 7 a 9 a čl. IV bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022, a b) ustanovení čl. I bodu 23 a čl. II bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2031. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 92/2022 Sb.	Zákon č. 92/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 49/2019 Sb. a * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 92 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb., zákona č. 49/2019 Sb. a zákona č. 356/2019 Sb., se za slova „Den rodin,“ vkládají slova „27. květen – Den národního vzdoru,“ a za slova „Den hrdinů druhého odboje,“ se vkládají slova „25. červen - Den odchodu okupačních vojsk,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 91/2022 Sb.	Zákon č. 91/2022 Sb. Zákon o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu) Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 11. 5. 2022, částka 47/2022 * ČÁST PRVNÍ - PANEVROPSKÝ OSOBNÍ PENZIJNÍ PRODUKT (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o finančním arbitrovi (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (§ 24 — § 25) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 26 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění (§ 27 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 29 — § 29) Aktuální znění od 11. 5. 2022 91 ZÁKON ze dne 7. dubna 2022 o panevropském osobním penzijním produktu a o změně souvisejících zákonů (zákon o panevropském osobním penzijním produktu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PANEVROPSKÝ OSOBNÍ PENZIJNÍ PRODUKT § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) působnost České národní bankybanky v oblasti panevropského osobního penzijního produktu a některá práva a povinnosti poskytovatelů, distributorů a účastníků panevropského osobního penzijního produktu. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) jinak, použijí se na činnost poskytovatele a distributora panevropského osobního penzijního produktu při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu a pro dohled nad touto činností v závislosti na tom, o kterou finanční službu jde, právní předpisy upravující činnost poskytovatelů a distributorů této finanční služby a dohled nad touto činností. § 2 Příslušný orgán Pravomoci příslušného orgánu podle přímo použitelných předpisů upravujících panevropský osobní penzijní produkt1) vykonává Česká národní bankabanka. § 3 Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu (1) Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu může podat a) bankabanka, b) spořitelní a úvěrní družstvo, c) tuzemská pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví životního pojištění, d) obchodník s cennými papíry, který má v povolení uvedenou investiční službu obhospodařování majetku zákazníka, je-li jeho součástí investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, e) investiční společnost, která je oprávněna obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo která je oprávněna přesáhnout rozhodný limit, nebo f) samosprávný investiční fond, který je standardním fondem nebo je oprávněn přesáhnout rozhodný limit. (2) Žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro registraci panevropského osobního penzijního produktu stanovených v čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro registraci panevropského osobního penzijního produktu, formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 4 Oznamovací povinnost distributora panevropského osobního penzijního produktu (1) Distributor panevropského osobního penzijního produktu, který hodlá v České republice zahájit nebo ukončit distribuci panevropského osobního penzijního produktu, oznámí tuto skutečnost České národní bancebance. (2) Oznámení podle odstavce 1 lze učinit pouze elektronicky. Formát oznámení a jeho další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Odborná způsobilost (1) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu distribuují panevropský osobní penzijní produkt pouze tak, že osoba, která se přímo podílí na distribuci panevropského osobního penzijního produktu nebo je za jeho distribuci odpovědná, trvale splňuje podmínky odborné způsobilostiodborné způsobilosti. (2) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí získání odborných znalostí a dovedností nezbytných pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu, kterými jsou a) znalosti regulace panevropského osobního penzijního produktu a b) schopnost řádně zákazníkovi vysvětlit panevropský osobní penzijní produkt a poskytnout mu doporučení. (3) Rozsah odborných znalostí a dovedností pro distribuci panevropského osobního penzijního produktu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí na odbornou způsobilostodbornou způsobilost poskytovatele nebo distributora panevropského osobního penzijního produktu, jehož odborná způsobilostodborná způsobilost je upravena zákonem upravujícím distribuci pojištění a zajištění nebo zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu. § 6 Zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu (1) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se může vzdát registrace panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 8 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 tím, že podá žádost o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. (2) Žádost o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu lze podat pouze elektronicky. Formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (3) Přílohou žádosti o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu je plán zabezpečení ochrany zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu (dále jen „plán zabezpečení ochrany“). S předložením plánu zabezpečení ochrany může poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu spojit podání žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli. (4) Plán zabezpečení ochrany obsahuje alespoň popis postupu směřujícího k zabezpečení trvání závazků ze smluv o panevropském osobním penzijním produktu u jiného poskytovatele. (5) Je-li řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu zahájeno z moci úřední, vyzve Česká národní bankabanka poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu spolu s oznámením o zahájení řízení, aby jí plán zabezpečení ochrany do 30 dní ode dne doručení výzvy předložil. § 7 Ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu při zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, vyvine poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu veškeré úsilí, které lze po něm požadovat, aby v případě zrušení registrace byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu. § 8 Postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, může poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu postoupit smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli. (2) K účinnosti právního jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, se vyžaduje souhlas České národní bankybanky. Tento souhlas nahrazuje souhlas účastníků panevropského osobního penzijního produktu. Účastník panevropského osobního penzijního produktu není účastníkem řízení o udělení tohoto souhlasu. (3) Česká národní bankabanka souhlas k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, udělí, jestliže a) je zajištěna ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu, b) poskytovatel, jemuž mají být smlouvy postoupeny, s postoupením souhlasí a c) poskytovateli, jemuž mají být smlouvy postoupeny, byla udělena registrace panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny. (4) Podal-li poskytovatel, jemuž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny, žádost o registraci panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny, Česká národní bankabanka řízení o žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání přeruší po dobu řízení o žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu. (5) Žádost o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek podle odstavce 3. (6) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu, formát žádosti a její další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 9 Rozhodnutí o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Je-li zahájeno řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, může Česká národní bankabanka rozhodnout o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli, jestliže a) poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu 1. nepodá žádost o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, do 30 dní ode dne zahájení řízení o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu, nebo tato žádost byla zamítnuta nebo řízení o ní bylo zastaveno, nebo 2. nepostoupí smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli do 30 dní ode dne vykonatelnosti rozhodnutí, jímž mu byl k tomuto právnímu jednání udělen souhlas, b) je zajištěna ochrana zájmů účastníků a příjemců plnění z panevropského osobního penzijního produktu, c) poskytovatel, jemuž mají být smlouvy postoupeny, s postoupením souhlasí a d) poskytovateli, jemuž mají být smlouvy postoupeny, byla udělena registrace panevropského osobního penzijního produktu ve vztahu ke smlouvám, které mu mají být postoupeny. (2) Účinnost postoupení smluv nastává dnem vykonatelnosti rozhodnutí o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. § 10 Společná ustanovení k postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli (1) Po dobu řízení o žádosti o udělení souhlasu k právnímu jednání, jímž mají být smlouvy o panevropském osobním penzijním produktu postoupeny jinému poskytovateli, a řízení o vydání rozhodnutí o postoupení smluv o panevropském osobním penzijním produktu jinému poskytovateli neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o zrušení registrace panevropského osobního penzijního produktu. (2) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu, jemuž byly smlouvy postoupeny, informuje o této skutečnosti účastníky panevropského osobního penzijního produktu do 30 dní ode dne nabytí vykonatelnosti rozhodnutí podle § 8 odst. 3 nebo § 9 odst. 1. (3) Odstavce 1 a 2, § 6 odst. 3 až 5 a § 8 a 9 se nepoužijí pro poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 a použijí se obdobně ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o převodu pojistného kmene. § 11 Změna poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu (1) Právní jednání, jímž účastník panevropského osobního penzijního produktu uplatňuje právo na změnu poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu, vyžaduje písemnou formu. (2) Přijímající poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu bez zbytečného odkladu poskytne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu kopii písemnosti zachycující právní jednání podle odstavce 1 opatřenou potvrzením o tom, že tomuto poskytovateli došla. § 12 Dohled Dohled nad dodržováním povinností poskytovatele a distributora panevropského osobního penzijního produktu a depozitáře stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími panevropský osobní penzijní produkt1) vykonává Česká národní bankabanka. § 13 Informační povinnost (1) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu a depozitář poskytují České národní bancebance informace potřebné pro výkon její působnosti podle tohoto zákona. (2) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1 stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující panevropský osobní penzijní produkt1) a prováděcí právní předpis. (3) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu, depozitář a jejich spolupracující osoba, zejména auditor a pojistný matematik, poskytnou České národní bancebance na její výzvu další informace a vysvětlení potřebné pro výkon její působnosti podle tohoto zákona. (4) Povinnost podle odstavce 3 obdobně platí i pro toho, kdo je důvodně podezřelý, že porušuje podmínky použití označení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. § 14 Opatření k nápravě (1) Jestliže činnost poskytovatele nebo distributora panevropského osobního penzijního produktu nebo depozitáře není v souladu s tímto zákonem nebo s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím panevropský osobní penzijní produkt1), může jim Česká národní bankabanka podle povahy a závažnosti zjištěného nedostatku uložit opatření k nápravě spočívající v povinnosti ve stanovené lhůtě a) odstranit zjištěný nedostatek, nebo b) vyměnit 1. člena řídícího orgánu právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování této osoby, 2. člena kontrolního orgánu právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn dohlížet rozhodovací procesy na úrovni vedení a tyto procesy sledovat, nebo 3. jinou osobu ve vedoucí funkci. (2) Poskytovatel a distributor panevropského osobního penzijního produktu a depozitář, kterému Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní bankubanku bez zbytečného odkladu o způsobu splnění opatření k nápravě. § 15 Přestupky poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu (1) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkajících se služby přenositelnosti podle čl. 18 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, b) nesplní některou z oznamovacích povinností podle čl. 21 odst. 1, 2 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, c) nesplní povinnost podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, d) nesplní některou z informačních povinností podle čl. 24 věty poslední, čl. 33 odst. 1, čl. 35 odst. 6, čl. 38 nebo 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, e) nesplní některou z povinností týkajících se dohledu nad produktem a jeho řízení podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, f) nesplní některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací podle čl. 26, 27, čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29, čl. 30 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, g) nesplní některou z povinností týkajících se upřesnění požadavků a potřeb nebo poskytování poradenství podle čl. 34 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, h) nesplní některou z povinností týkajících se přehledu dávek panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 35 odst. 1 až 5, čl. 36 odst. 1 nebo čl. 37 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, i) nemá systém, strukturu nebo písemnou koncepci podle čl. 40 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, j) poruší některé z investičních pravidel podle čl. 41 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, k) nenabídne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu investiční možnosti zahrnující základní panevropský osobní penzijní produkt podle čl. 42 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, l) nesplní některou z povinností týkajících se změny investiční možnosti podle čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, m) nesplní některou z povinností týkajících se základního panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 45 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, n) nesplní některou z povinností týkajících se technik snižování rizik podle čl. 46 odst. 1 nebo 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, o) nesplní některou z povinností týkajících se vyřizování stížností podle čl. 50 odst. 1 až 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, p) nesplní některou z povinností týkajících se služby změny poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 52 až 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, q) nesplní některou z povinností týkajících se změny formy vyplácení dávek podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, r) nesplní některou z povinností týkajících se osobního plánu odchodu do důchodu podle čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, s) distribuuje panevropský osobní penzijní produkt v rozporu s § 5 odst. 1, t) nesplní některou z informačních povinností podle § 10 odst. 2, § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo u) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. c), d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nabídne panevropský osobní penzijní produkt se zárukou, aniž jsou splněny podmínky podle čl. 42 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (3) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. c), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nejmenuje depozitáře podle čl. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (4) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nabídne panevropský osobní penzijní produkt s možností zajistit krytí biometrických rizik, aniž jsou splněny podmínky podle čl. 49 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (5) Poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 až 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/20882), v platném znění. (6) Přijímající poskytovatel panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že neposkytne účastníkovi panevropského osobního penzijního produktu kopii písemnosti zachycující právní jednání podle § 11 odst. 2. (7) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až p) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu poskytovatele podle jeho nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (8) Za přestupek podle odstavce 1 písm. q), r), t) nebo u) nebo odstavce 4, 5 nebo 6 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 16 Přestupky distributora panevropského osobního penzijního produktu (1) Distributor panevropského osobního penzijního produktu se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z informačních povinností podle čl. 18 odst. 2, čl. 24 věty poslední, čl. 33 odst. 1, čl. 35 odst. 6, čl. 38 nebo 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, b) nejedná podle čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, c) nezavede opatření podle čl. 25 odst. 1 věty poslední nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, d) nesplní některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací podle čl. 26, 27, čl. 28 odst. 1 až 4, čl. 29, čl. 30 odst. 1 nebo čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, e) nesplní některou z povinností týkajících se upřesnění požadavků a potřeb nebo poskytování poradenství podle čl. 34 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, f) nesplní některou z povinností týkajících se vyřizování stížností podle čl. 50 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, g) nesplní oznamovací povinnost podle § 4, h) distribuuje panevropský osobní penzijní produkt v rozporu s § 5 odst. 1, i) nesplní některou z informačních povinností podle § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo j) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti spočívající v distribuci panevropského osobního penzijního produktu až na 5 let. § 17 Přestupky depozitáře (1) Depozitář se dopustí přestupku tím, že a) nejedná podle § 62 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, b) poskytne investiční nástroj v rozporu s § 63 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, c) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 64 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, d) neoznámí skutečnost podle § 64 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, e) vykonává činnost, z jejíhož výkonu může plynout střet zájmů, aniž má zavedeny organizační předpoklady podle § 65 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, f) nemá vytvořeny předpoklady podle § 69 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, g) nemá v opatrování zastupitelné investiční nástroje podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, h) nemá v úschově majetek, jehož povaha to umožňuje, podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, i) nezajistí evidenci majetku podle § 71 odst. 1 písm. c) zákona o investičních společnostech a investičních fondech, j) nezřídí, nevede nebo neeviduje peněžní účty, neukládá peněžní prostředky nebo nekontroluje pohyb peněžních prostředků podle § 72 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, k) neprovede kontrolu podle § 73 odst. 1 nebo 3 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, l) neprovede příkaz podle § 73 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, m) pověří jiného výkonem určité jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti podle § 71 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, v rozporu s některým z předpokladů podle § 77 nebo 78 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, n) nesplní některou z informačních povinností podle § 13 nebo § 14 odst. 2, nebo o) nesplní uložené opatření k nápravě podle § 14 odst. 1. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až m) lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu depozitáře podle jeho nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo o) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 18 Další přestupky (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o registraci panevropského osobního penzijního produktu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší podmínky použití označení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238. (3) Právnická, fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která není poskytovatelem ani distributorem panevropského osobního penzijního produktu ani depozitářem, se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 13 odst. 3 a 4. (4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do a) 129 420 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její nejnovější dostupné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky v případě jejího povinného sestavování, přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a), nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a) nebo částku určenou podle písmene b). (5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 2 lze uložit pokutu do a) 18 120 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená částka částku podle písmene a). (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 19 Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. § 20 Uveřejnění rozhodnutí (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách pravomocné rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě, které vydala podle tohoto zákona, a informaci o tom, že proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba podle zákona upravujícího správní soudnictví nebo že proti rozhodnutí soudu o této žalobě byla podána kasační stížnostkasační stížnost, a informaci o tom, jak bylo o této žalobě nebo kasační stížnostikasační stížnosti rozhodnuto. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 na nezbytně nutnou dobu bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem nebo o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě, jestliže by uveřejnění těchto údajů a) ohrozilo stabilitu finančního trhu, b) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo c) způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu. (3) Rozhodnutí o přestupku nebo o uložení opatření k nápravě podle odstavce 1 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem nebo osoby, které bylo uloženo opatření k nápravě, se uveřejní jen na nezbytně nutnou dobu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů3) a zákona upravujícího zpracování osobních údajů. § 21 Seznamy (1) Česká národní bankabanka vede v elektronické podobě seznam a) poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu, jimž vydala rozhodnutí o registraci panevropského osobního penzijního produktu, b) poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, kteří jsou oprávněni poskytovat panevropský osobní penzijní produkt v České republice, a c) distributorů panevropského osobního penzijního produktu, kteří České národní bancebance oznámili zahájení distribuce panevropského osobního penzijního produktu v České republice podle § 4. (2) Česká národní bankabanka uveřejňuje seznamy podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje. (3) Dozví-li se Česká národní bankabanka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje. § 22 Zmocnění Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 8 odst. 6 a § 13 odst. 2. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o finančním arbitrovi § 23 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společností nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osobou, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt, při poskytování nebo distribuci panevropského osobního penzijního produktu.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí: „k) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování penzijního připojištění se státním příspěvkem, l) penzijní společnost nebo zprostředkovatel při nabízení, poskytování nebo zprostředkování doplňkového penzijního spoření, m) osoba, která poskytuje nebo distribuuje panevropský osobní penzijní produkt.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 24 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 298/2021 Sb. a zákona č. 353/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 14b odst. 4 písm. a) bodě 3 se za slovo „včetně“ vkládají slova „panevropského osobního penzijního produktu a“. 2. V § 14b odst. 4 písm. b) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „ , včetně panevropského osobního penzijního produktu“. § 25 Přechodné ustanovení Získání odborných znalostí a dovedností nezbytných pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb v rozsahu odborných znalostí a dovedností podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze prokázat osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 26 V položce 65 bodě 3 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se doplňuje písmeno c), které zní: „c) panevropského osobního penzijního produktu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 Kč\| \| \| 10 000“. ---\|---\|---\|--- ČÁST PÁTÁ Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění § 27 V § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, se na konci textu bodu 3 doplňují slova „včetně panevropského osobního penzijního produktu“. § 28 Přechodné ustanovení Získání odborných znalostí a dovedností pro distribuci pojištění v rozsahu odborných znalostí a dovedností pro skupinu odbornosti distribuce životního pojištění podle zákona č. 170/2018 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze prokázat osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle zákona č. 170/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 5 odst. 1 tím není dotčeno. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 29 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/473 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o regulační technické normy upřesňující požadavky na sdělení informací, na náklady a poplatky zahrnované do maximální výše nákladů a na techniky snižování rizik v souvislosti s panevropským osobním penzijním produktem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/896 ze dne 24. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, s ohledem na dodatečné informace pro účely sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/897 ze dne 4. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238, pokud jde o formát oznamování příslušným orgánům dohledu a o spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány a s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 90/2022 Sb.	Zákon č. 90/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/201 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2022 90 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 339/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1159 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice 2008/106/ES o minimální úrovni výcviku námořníků a zrušuje směrnice 2005/45/ES o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy.“. 3. Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje. 4. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 23a odst. 3 a v § 23a odst. 5 větě první se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“. 5. V § 23a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 23a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „tohoto členského státu“ nahrazují slovy „tohoto státu“. 6. V § 23a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, je povinen oznámit orgánu tohoto státu příslušnému podle jeho předpisů prostřednictvím k tomu určeného formuláře údaje o lodi, průběhu plavby, druhu a množství odpadu nacházejícím se na lodi, skladovací kapacitě lodi pro jednotlivé druhy odpadu a o jeho předání přístavnímu zařízení pro příjem odpadu; to neplatí, byla-li příslušným orgánem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor udělena výjimka z této povinnosti z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami. (4) Údaje uvedené v odstavci 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit a) alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu, b) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo c) neprodleně po zjištění přístavu určení, je-li znám méně než 24 hodin před připlutím do přístavu. (5) Údaje oznámené podle odstavce 3 je provozovatel nebo velitel lodi povinen uschovat na palubě lodi alespoň do doby vyplutí z přístavu následujícího po přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, a na žádost tyto údaje zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Údaje musí být uschovány v elektronické podobě, nebrání-li tomu okolnosti, které provozovatel nebo velitel lodi nemohl odvrátit. (6) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun je povinen a) zaznamenat do systému pro výměnu informací na moři údaje obsažené v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nacházejícímu se v členském státu Evropské unie nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor před vyplutím z přístavu, v němž se nachází přístavní zařízení, jemuž byl odpad předán, nebo neprodleně po vystavení potvrzení provozovatelem tohoto zařízení, a b) uschovat potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu na palubě lodi alespoň po dobu 2 let ode dne jeho vystavení a na žádost je zpřístupnit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 7 až 11. 7. V § 23a odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „odstavci 7 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor a směřující do přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“. 8. V § 23a odst. 8 písm. b) se za slova „Evropské unie“ vkládají slova „nebo státu tvořícím Evropský hospodářský prostor“. 9. V § 23a odst. 10 se slova „odstavcích 1 a 3 až 5“ nahrazují slovy „odstavcích 1, 3 a 7 až 9“. 10. V § 23a odst. 11 se slova „Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5“ nahrazují slovy „Vzor formuláře podle odstavce 3 a rozsah údajů předávaných podle odstavců 7 až 9“. 11. V § 24 odst. 1 písm. m) se za slova „průkazy způsobilosti“ vkládají slova „ , potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, byla-li vydána,“. 12. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní: „§ 33a Zajištění předávání odpadu velitelem námořního plavidla Velitel námořního plavidla je povinen před opuštěním přístavu členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor zajistit předání odpadu nacházejícího se na palubě námořního plavidla přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s Mezinárodní úmluvou MARPOL; to neplatí, a) byla-li z této povinnosti příslušným orgánem tohoto státu udělena výjimka z důvodu přepravy prováděné s pravidelnými a častými zastávkami a na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do následujícího přístavu určení, nebo b) je-li znám následující přístav určení, v tomto přístavu je odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu a 1. z údajů oznámených provozovatelem nebo velitelem lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun podle § 23a odst. 3 a z údajů obsažených v potvrzení o předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu nebo, jde-li o jiné námořní plavidlo, z údajů dostupných na jeho palubě vyplývá, že na námořním plavidle je dostatečná skladovací kapacita pro veškerý odpad, který vznikl a vznikne během plavby do tohoto přístavu, nebo 2. námořní plavidlo připlulo do přístavu za nepříznivých povětrnostních podmínek nebo se v něm zdrží po dobu kratší než 24 hodin.“. 13. V § 43 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slova „držitel průkazu způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 14. V § 43 odst. 6 větě první se za slovo „držitele“ vkládají slova „jím vydaného“. 15. V § 43 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „Úřad“ vkládá slovo „jím“. 16. V § 43 odst. 9 se za slova „průkazu způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 17. V § 43 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě osvědčuje rovněž platný průkaz způsobilosti vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor; jde-li o průkaz způsobilosti pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni, musí být tento průkaz způsobilosti uznán Úřadem.“. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11. 18. V § 47 odst. 1 se věta první zrušuje. 19. V § 47 odst. 1 větě první se slova „Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni“ nahrazují slovy „Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor pro člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni“. 20. V § 47 odst. 1 větě první a v § 47 odst. 2 větě druhé se slova „a znalosti anglického jazyka,“ zrušují. 21. V § 47 odst. 1 větě první a v § 47 odst. 2 větě druhé se slova „a znalost anglického jazyka“ zrušují. 22. V § 47 odst. 1 větě druhé a v § 47 odst. 2 větě třetí se slova „nebo anglického jazyka“ zrušují. 23. V § 47 odst. 4 větě první se za slovo „Úřad“ vkládají slova „po ověření jeho platnosti“. 24. V § 47 odstavec 5 zní: „(5) Je-li to nezbytné pro provoz lodi, lze jako člena posádky lodě na velitelské nebo provozní úrovni nalodit po dobu nejvýše 3 měsíců ode dne podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti rovněž držitele platného průkazu způsobilosti vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jehož průkaz způsobilosti dosud nebyl Úřadem uznán. Provozovatel a velitel lodi jsou povinni zajistit, aby doklad o podání žádosti byl na palubě lodi.“. 25. V § 47 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 26. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Zasílání informací o vydaných nebo uznaných průkazech způsobilosti Úřad zasílá každoročně do 31. ledna Komisi v anonymizované podobě informace týkající se průkazů způsobilosti pro člena posádky na velitelské nebo provozní úrovni, které vydal nebo uznal za předchozí kalendářní rok.“. 27. V § 48 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotní způsobilost osvědčuje rovněž platné osvědčení o zdravotní způsobilosti vydané jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.“. 28. V § 48 odst. 3, § 48 odst. 6 větě první a v § 48 odst. 8 se za slova „osvědčení o zdravotní způsobilosti“ vkládají slova „vydaného Úřadem“. 29. V § 78 odst. 2 písm. k) a v § 79 odst. 2 písm. k) se za slova „průkazy způsobilosti“ vkládají slova „ , potvrzení o uznání průkazu způsobilosti“. 30. V § 78 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až n) se označují jako písmena b) až o). 31. V § 78 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 32. V § 78 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až q) se označují jako písmena b) až r). 33. V § 78 odst. 7 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) v rozporu s § 33a nezajistí předání odpadu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu,“. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena m) až s). 34. V § 78 odst. 7 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní: „p) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena q) až t). 35. V § 78 odst. 9 písm. a) se slova „odstavce 3 písm. m) bodu 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. o) bodu 3“. 36. V § 78 odst. 9 písm. b) se slova „odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p)“ a slova „odstavce 7 písm. f), g), n), o) nebo p)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. g), h), p), q), r) nebo s)“. 37. V § 78 odst. 9 písm. c) se slova „odstavce 3 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. e)“ a slova „odstavce 7 písm. a), b), d), e), i), j), k), l) nebo q)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. b), c), e), f), j), k), m), n) nebo t)“. 38. V § 78 odst. 9 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. j), k) nebo l)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n)“ a slova „odstavce 7 písm. h) nebo m)“ se nahrazují slovy „odstavce 7 písm. a), i), l) nebo o)“. 39. V § 78 odst. 9 písm. e) se slova „odstavce 7 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. d)“. 40. V § 79 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) neoznámí nebo nezaznamená údaje podle § 23a,“. Dosavadní písmena a) až n) se označují jako písmena b) až o). 41. V § 79 odst. 3 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) v rozporu s § 47 odst. 5 nezajistí, aby byl na palubě lodi doklad o podání žádosti o uznání průkazu způsobilosti,“. Dosavadní písmena h) až o) se označují jako písmena i) až p). 42. V § 79 odst. 7 písm. a) se slova „odstavce 3 písm. m) bodu 3“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. o) bodu 3“. 43. V § 79 odst. 7 písm. b) se slova „odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. b), c), d), f), g), h), i), j), k), písm. o) bodu 1 nebo 2 nebo písm. p)“. 44. V § 79 odst. 7 písm. c) se slova „odstavce 3 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. e)“. 45. V § 79 odst. 7 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. j), k) nebo l)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. a), l), m) nebo n)“. 46. V § 85 se text „§ 23a odst. 7“ nahrazuje textem „§ 23a odst. 11“, text „§ 43 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 43 odst. 11“ a slova „§ 47 odst. 1, 2 a 8“ se nahrazují slovy „§ 47 odst. 1, 2 a 7“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 89/2022 Sb.	Zákon č. 89/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. Vyhlášeno 26. 4. 2022, datum účinnosti 27. 4. 2022, částka 47/2022 * Čl. I - V zákoně č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., čl. CXXII včetně nadpisu zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2022 89 ZÁKON ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V zákoně č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., čl. CXXII včetně nadpisu zní: „Čl. CXXII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2022. 2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu 21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2023. 3. Ustanovení § 69e a § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 21 až 23 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2024. Do 30. června 2024 se použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 4. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů 7 až 9, 11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2026. Do 31. prosince 2025 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022. 5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31. ledna 2023. 6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se nepřihlíží. 8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v souvislosti s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační středisko vrátí objednateli.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 88/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 88/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 03/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Vyhlášeno 22. 4. 2022, částka 46/2022 88 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 8. dubna 2022 o vydání výměru MF č. 03/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 31. března 2022 vydalo výměr MF č. 03/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2022. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 9/2022 dne 31. března 2022 a nabyl účinnosti 1. dubna 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.