Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Sdělení Ministerstva financí č. 87/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 87/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2026, 6,00 % Vyhlášeno 22. 4. 2022, částka 46/2022 87 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. dubna 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2026, 6,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisydluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisůdluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůdluhopisů a náležitosti Státního dluhopisudluhopisu České republiky, 2022–2026, 6,00 % (dále také jen „dluhopisdluhopis“, případně „dluhopisydluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisůdluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopisdluhopis České republiky, 2022–2026, 6,00 % Zkrácený název: ČR, 6,00 %, 26 Pořadové číslo emise: 148. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisudluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisudluhopisu: státní dluhopisdluhopis Měna, v níž jsou dluhopisydluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 20. 4. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 27. 1. 2026 Datum emise: 22. 4. 2022 Datum splatnosti: 26. 2. 2026 Výnos dluhopisudluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 6,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006506 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000704929 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000704937 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000704945 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000704952 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000704960 2. DluhopisyDluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisůdluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. DluhopisyDluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem k datu 27. 1. počínaje rokem 2023. Právo na vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 26. 2. 2023 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem k datu 27. 1. 2023. Převoditelnost dluhopisůdluhopisů a možnost zřídit k dluhopisůmdluhopisům zástavní právo se po datu 27. 1. 2026 vylučují. 6. Výnos dluhopisudluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 6,00 % p. a. Výnosy dluhopisůdluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 26. 2. příslušného roku počínaje rokem 2023. Připadne-li datum výnosu dluhopisudluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisudluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu se stanoví od 22. 4. 2022 (včetně tohoto dne) do 26. 2. 2023 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 26. 2. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 26. 2. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2023. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisydluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisudluhopisu se do ceny dluhopisudluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisudluhopisu. 8. Emise dluhopisůdluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisudluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůdluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisůdluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisudluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. DluhopisyDluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisůdluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisůdluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisudluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisůdluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisůdluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místemAukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisůdluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisydluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisůdluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisydluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisůdluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisůdluhopisů první tranše emise dluhopisůdluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 20. 4. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisůdluhopisů dalších tranší emise dluhopisůdluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůdluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. DluhopisyDluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůdluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. DluhopisyDluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 26. 2. 2026. Tímto datem končí úročení dluhopisůdluhopisů. DluhopisyDluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisůdluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisůdluhopisů k datu 27. 1. 2026. Připadne-li datum splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisůdluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů a splacení dluhopisůdluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisůdluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisůdluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem. Platebním místemPlatebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. DluhopisyDluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisemdluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisechdluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisůdluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisůdluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisůdluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 21. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisudluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisůdluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: v z. Mgr. Binder v. r. náměstek
Sdělení Ministerstva financí č. 86/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 86/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2024, VAR % Vyhlášeno 22. 4. 2022, částka 46/2022 č. 1 emisních podmínek pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % č. 2 emisních podmínek pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % 86 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. dubna 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisydluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisůdluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůdluhopisů a náležitosti Státního dluhopisudluhopisu České republiky, 2022–2024, VAR % (dále také jen „dluhopisdluhopis“, případně „dluhopisydluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisůdluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopisdluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % Zkrácený název: ČR, VAR %, 24 Pořadové číslo emise: 147. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisudluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisudluhopisu: státní dluhopisdluhopis Měna, v níž jsou dluhopisydluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 20. 4. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 22. 9. 2024 Datum emise: 22. 4. 2022 Datum splatnosti: 22. 10. 2024 Výnos dluhopisudluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/360 ISIN: CZ0001006498 2. DluhopisyDluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisůdluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. DluhopisyDluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem k datu 22. 9. v roce 2022 a k datům 23. 3. a 22. 9. počínaje rokem 2023 a v roce následujícím dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. Právo na vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 22. 10. 2022 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem k datu 22. 9. 2022. Převoditelnost dluhopisůdluhopisů a možnost zřídit k dluhopisůmdluhopisům zástavní právo se po datu 22. 9. 2024 vylučují. 6. Výnos dluhopisudluhopisu je určen pohyblivou úrokovou sazbou, kterou pro každé výnosové období stanoví ministerstvo v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,00 % p. a. Úroková sazba se uveřejní v den stanovení průměrné referenční úrokové sazby na internetových stránkách ministerstva. Průměrná referenční úroková sazba se stanoví jako aritmetický průměr referenčních úrokových sazeb pro pět po sobě následujících pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek, kde posledním tímto dnem je den předcházející dni stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodu 7 těchto emisních podmínek, a to v rozsahu tří desetinných míst; takto stanovená průměrná referenční úroková sazba se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Referenční úrokovou sazbou pro účely těchto emisních podmínek se ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí hodnota 6M PRIBOR, který znamená referenční hodnotu úrokových sazeb v procentech p. a. (per annum) pro prodej CZK depozita na období šesti měsíců na trhu mezibankovních depozit. Výnosy dluhopisůdluhopisů určené na základě příslušné pohyblivé úrokové sazby jsou vypláceny dvakrát ročně, a to vždy k datu 22. 4. a 22. 10. příslušného roku. Připadne-li datum výnosu dluhopisudluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisudluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. Dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby se pro účely těchto emisních podmínek ve vztahu k příslušnému výnosovému období rozumí pracovní den, který o dva pracovní dny předchází první den příslušného výnosového období. Pro účely prvního výnosového období je dnem stanovení průměrné referenční úrokové sazby datum aukce první tranše emise dluhopisůdluhopisů. Pokud nebude v některém z pěti pracovních dní dle přílohy č. 2 těchto emisních podmínek uveřejněna referenční úroková sazba 6M PRIBOR, bude v takový den za účelem stanovení průměrné referenční úrokové sazby stanovena referenční úroková sazba emitentem jako aritmetický průměr zaokrouhlený na dvě desetinná místa kotací úrokové sazby prodeje trhu CZK mezibankbankovních depozit pro období šesti měsíců získaných v takový den po 11:00 (slovy: jedenácté) hodině středoevropského času od alespoň pěti bank působících na CZK mezibankovním trhu dle volby emitenta. Není-li možné v takový den stanovit příslušnou referenční úrokovou sazbu ani tímto způsobem, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby a určení výnosu dluhopisudluhopisu pro příslušné výnosové období poslední známá úroková sazba 6M PRIBOR, která je takovému dni nejblíže. 8. Pro vyloučení pochybností platí, že v případě, že v důsledku přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu referenční úroková sazba 6M PRIBOR zanikne nebo se přestane obecně na trhu mezibankovních depozit používat, použije se pro účely stanovení průměrné referenční úrokové sazby dle bodů 6 a 7 těchto emisních podmínek úroková sazba, která se bude namísto 6M PRIBOR běžně používat na trhu mezibankovních depozit v České republice. Změna referenční úrokové sazby bude provedena v souladu s příslušnými právními předpisy platnými ke dni přechodu České republiky na jinou zákonnou měnu. Ustanovení dle bodu 7 těchto emisních podmínek se pro referenční úrokovou sazbu stanovenou v souladu s tímto bodem použijí obdobně. 9. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 22. 4. (včetně tohoto dne) do 22. 10. (tento den vyjímaje) příslušného roku a od 22. 10. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 22. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího dle přílohy č. 1 těchto emisních podmínek. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu se stanoví od 22. 4. 2022 (včetně tohoto dne) do 22. 10. 2022 (tento den vyjímaje). Druhé výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisudluhopisu se stanoví od 22. 10. 2022 (včetně tohoto dne) do 22. 4. 2023 (tento den vyjímaje). Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisydluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se pro období kratší jednoho roku použije zlomek dní na bázi konvence jednoho roku o 360 (slovy: tři sta šedesáti) dnech a skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn (standard ACT/360). Poměrný výnos dluhopisudluhopisu se do ceny dluhopisudluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisudluhopisu. 10. Emise dluhopisůdluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 11. Emisní kurz dluhopisudluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůdluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisůdluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisudluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 12. DluhopisyDluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisůdluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisůdluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisudluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisůdluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisůdluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místemAukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisůdluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisydluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisůdluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisydluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisůdluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 13. Primární prodej dluhopisůdluhopisů první tranše emise dluhopisůdluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 20. 4. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisůdluhopisů dalších tranší emise dluhopisůdluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůdluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 14. DluhopisyDluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůdluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 15. DluhopisyDluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 22. 10. 2024. Tímto datem končí úročení dluhopisůdluhopisů. DluhopisyDluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisůdluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisůdluhopisů k datu 22. 9. 2024. Připadne-li datum splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisůdluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 16. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů a splacení dluhopisůdluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisůdluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisůdluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem. Platebním místemPlatebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisůdluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisůdluhopisů. 17. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 18. DluhopisyDluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 19. Právo spojené s dluhopisemdluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 20. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisechdluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisůdluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisůdluhopisů. 21. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisůdluhopisů a nad jejich emitentem. 22. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 23. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisudluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisůdluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: v z. Mgr. Binder v. r. náměstek Příloha č. 1 emisních podmínek pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % Přehled výnosových období a jednotlivých dat souvisejících s vyplacením výnosu dluhopisu --- Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Výnosové období\| Den rozhodný pro vyplacení výnosu dluhopisu\| Datum výnosu dluhopisu od\| do* 1.\| 20\\. 4. 2022\| 22\\. 4. 2022\| 22\\. 10. 2022\| 22\\. 9. 2022\| 22\\. 10. 2022 2.\| 20\\. 10. 2022\| 22\\. 10. 2022\| 22\\. 4. 2023\| 23\\. 3. 2023\| 22\\. 4. 2023 3.\| 20\\. 4. 2023\| 22\\. 4. 2023\| 22\\. 10. 2023\| 22\\. 9. 2023\| 22\\. 10. 2023 4.\| 19\\. 10. 2023\| 22\\. 10. 2023\| 22\\. 4. 2024\| 23\\. 3. 2024\| 22\\. 4. 2024 5.\| 18\\. 4. 2024\| 22\\. 4. 2024\| 22\\. 10. 2024\| 22\\. 9. 2024\| 22\\. 10. 2024 * včetně tohoto dne ** tento den vyjímaje Příloha č. 2 emisních podmínek pro Státní dluhopis České republiky, 2022–2024, VAR % Přehled dat uveřejnění 6M PRIBOR pro výpočet průměrné referenční úrokové sazby --- Pořadí výnosového období\| Den stanovení průměrné referenční úrokové sazby\| Data stanovení referenční úrokové sazby 6M PRIBOR 1.\| 20\\. 4. 2022\| 11\\. 4., 12. 4., 13. 4., 14. 4., 19. 4. 2.\| 20\\. 10. 2022\| 13\\. 10., 14. 10., 17. 10., 18. 10., 19. 10. 3.\| 20\\. 4. 2023\| 13\\. 4., 14. 4., 17. 4., 18. 4., 19. 4. 4.\| 19\\. 10. 2023\| 12\\. 10., 13. 10., 16. 10., 17. 10., 18. 10. 5.\| 18\\. 4. 2024\| 11\\. 4., 12. 4., 15. 4., 16. 4., 17. 4.
Sdělení Ministerstva financí č. 85/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 85/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní eurodluhopis České republiky, 2022-2024, 0,00 % Vyhlášeno 22. 4. 2022, částka 46/2022 85 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 13. dubna 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní eurodluhopis České republiky, 2022–2024, 0,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisydluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisůdluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůdluhopisů a náležitosti Státního eurodluhopisdluhopisu České republiky, 2022–2024, 0,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisydluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisůdluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní eurodluhopis České republiky, 2022–2024, 0,00 % Zkrácený název: ČR, 0,00 %, 24 II Pořadové číslo emise: 146. Jmenovitá hodnota: 1 000 EUR (slovy: jeden tisíc eur) Forma dluhopisudluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisudluhopisu: státní dluhopisdluhopis Měna, v níž jsou dluhopisydluhopisy denominovány: euro (EUR) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 20. 4. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 25. 3. 2024 Datum emise: 22. 4. 2022 Datum splatnosti: 24. 4. 2024 Výnos dluhopisudluhopisu: 0,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006480 2. DluhopisyDluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Centrálnímu depozitáři a jeho propojení s Euroclear Bank byla Eurosystémem přiznána způsobilost pro úvěrové operace s účinností ode dne 16. 3. 2022 a emitent požádá centrální depozitář o zapsání dluhopisůdluhopisů do evidence způsobilých aktiv vedené Evropskou centrální bankoubankou. Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisůdluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. DluhopisyDluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Převoditelnost dluhopisůdluhopisů a možnost zřídit k dluhopisůmdluhopisům zástavní právo se po datu 25. 3. 2024 vylučují. 6. DluhopisDluhopis je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dluhopisech bez výnosu. Oddělení práva na výnos dluhopisudluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 7. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisydluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. 8. Emise dluhopisůdluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisudluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůdluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisůdluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisudluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. DluhopisyDluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisůdluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisůdluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisudluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisůdluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva, případně dalšími postupy a pravidly obsaženými ve smluvní dokumentaci mezi emitentem a vybranými účastníky aukce, přičemž v případě rozporu jsou rozhodující postupy a pravidla obsažená ve smluvní dokumentaci. Primární prodej dluhopisůdluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místemAukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisůdluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisydluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisůdluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisydluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisůdluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisůdluhopisů první tranše emise dluhopisůdluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 20. 4. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí, případně dle pravidel obsažených ve smluvní dokumentaci. O vydávání a primárním prodeji dluhopisůdluhopisů dalších tranší emise dluhopisůdluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůdluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. DluhopisyDluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůdluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 1 000 000 000 EUR (slovy: jedna miliarda eur). 13. DluhopisyDluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 24. 4. 2024. DluhopisyDluhopisy budou splaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisůdluhopisů k datu 25. 3. 2024. Připadne-li datum splacení dluhopisůdluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude tato platba provedena bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek splacení dluhopisůdluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem, výlučně v eurech. Na zabezpečení splacení dluhopisůdluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisůdluhopisů bude splacena bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisemdluhopisem. Platebním místemPlatebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisůdluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých závazků v zahraničních měnách k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA–, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA–, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. DluhopisyDluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisemdluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůdluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisechdluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisůdluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisůdluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisůdluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 21. DluhopisyDluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisudluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisůdluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: v z. Mgr. Binder v. r. náměstek
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje pozastavení zastupování České republiky Litevskou republikou při posuzování žádostí o vydávání krátkodobých schengenských víz na Generálním konzulátu Litevské republiky v Grodnu Vyhlášeno 21. 4. 2022, částka 6/2022 14 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 4. ledna 2022 informovalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky, že Česká republika pozastavila provádění článku 1 odst. b) Dohody mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz1) a s účinností od 26. ledna 2022 není Česká republika zastupována Litevskou republikou při posuzování žádostí o vydávání krátkodobých schengenských víz v Běloruské republice – na Generálním konzulátu Litevské republiky v Grodnu. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 9. ledna 2015 a 30. ledna 2015, byla vyhlášena pod č. 25/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 13/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos Vyhlášeno 21. 4. 2022, částka 6/2022 13 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 13. června 2018 oznámila Česká republika Turks a Caicos výpověď Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 16. prosince 20041). S výpovědí Smlouvy vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 23. května 2018 listinu o výpovědi Smlouvy. Platnost Smlouvy byla ukončena na základě článku 16 odst. 2 Smlouvy dne 13. června 2019. 1) Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos byla vyhlášena pod č. 100/2006 Sb. m. s. Pozastavení provádění Smlouvy bylo vyhlášeno pod č. 51/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 12/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat Vyhlášeno 21. 4. 2022, částka 6/2022 12 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 13. června 2018 oznámila Česká republika závislému zámořskému území Spojeného království Montserrat výpověď Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 7. dubna 20051). S výpovědí Smlouvy vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 23. května 2018 listinu o výpovědi Smlouvy. Platnost Smlouvy byla ukončena na základě článku 10 odst. 2 Smlouvy dne 13. června 2019. 1) Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat byla vyhlášena pod č. 101/2006 Sb. m. s. Pozastavení provádění Smlouvy bylo vyhlášeno pod č. 51/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 11/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb Vyhlášeno 21. 4. 2022, částka 6/2022 11 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 13. června 2018 oznámila Česká republika Anguille výpověď Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 9. prosince 20041). S výpovědí Smlouvy vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 23. května 2018 listinu o výpovědi Smlouvy. Platnost Smlouvy byla ukončena na základě článku 8 Smlouvy dne 1. ledna 2019. 1) Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Anguilly týkající se automatické výměny informací o příjmech z úspor ve formě úrokových plateb byla vyhlášena pod č. 99/2006 Sb. m. s.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 84/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 84/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 313 o přijetí krizového opatření k zajištění poskytování sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu Vyhlášeno 13. 4. 2022, částka 45/2022 84 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. dubna 2022 č. 313 o přijetí krizového opatření k zajištění poskytování sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav, a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, vláda rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. g) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 14. dubna 2022 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu I. nařizuje 1. poskytovatelům sociálních služeb poskytnout sociální služby v nezbytné míře cizincům, kterým byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, (dále jen „cizinci s dočasnou ochranou“), s cílem zajištění ochrany jejich života a zdraví, a to i poskytnutím základních činností, které se neváží na registrovaný druh sociální služby, pokud to personální a materiálně technické zabezpečení poskytovateli dovolí, a to po dobu trvání nouzového stavu, 2. poskytovatelům sociálních služeb informovat registrující orgán o změně údajů o poskytovaných sociálních službách podle bodu 1, a to do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala, 3. poskytovatelům sociálních služeb omezit poskytování sociálních služeb tak, že nemusí vůči cizincům s dočasnou ochranou naplňovat povinnost podle § 88 písm. f) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů; II. ukládá místopředsedovi vlády a ministru práce a sociálních věcí informovat a metodicky vést poskytovatele sociálních služeb, kraje a hlavní město Prahu při zajišťování poskytování sociálních služeb podle bodu I. tohoto usnesení a metodicky řídit poskytování sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu. Provedou: místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, poskytovatelé sociálních služeb Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 83/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 13. 4. 2022, částka 44/2022 83 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 6. dubna 2022 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně: Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na léta 2021 – 2022 ze dne 29. ledna 2021 uzavřený dne 31. ledna 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz skla, keramiky a porcelánu a Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 82/2022 Sb.	Vyhláška č. 82/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel Vyhlášeno 13. 4. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 44/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 82 VYHLÁŠKA ze dne 7. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel Ministerstvo obrany stanoví podle § 32 odst. 2 a § 32a odst. 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. a zákona č. 46/2016 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel, se mění takto: 1. V § 2 písm. h) se slova „rozebíratelným způsobem“ zrušují. 2. V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí: „o) terénním vojenským vozidlem vojenské vozidlo, které má zvláštní technické vlastnosti umožňující jeho použití mimo běžné vozovky, p) kontrolou technického stavu vojenského vozidla kontrola činnosti vojenského vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění nebo vyloučení závad stanovených v § 26.“. 3. Nadpis části druhé zní: „DRUHY A KATEGORIE VOJENSKÝCH VOZIDEL A DRUHY VOJENSKÝCH NÁSTAVEB“. 4. § 5 zní: „§ 5 Kategorie vojenských bojových vozidel se člení na tyto zvláštní kategorie: a) vojenská bojová vozidla na pásovém podvozku se zbraňovým kompletem, která slouží k vedení bojové činnosti (kategorie VBV-PBP), b) vojenská bojová vozidla na pásovém podvozku se speciální účelovou nástavbou, která neslouží k přímému vedení bojové činnosti (kategorie VBV-PSP), c) vojenská bojová vozidla na kolovém podvozku se zbraňovým kompletem, která slouží k vedení bojové činnosti (kategorie VBV-KBP), a d) vojenská bojová vozidla na kolovém podvozku se speciální účelovou nástavbou, která neslouží k přímému vedení bojové činnosti (kategorie VBV-KSP).“. 5. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Terénní vojenské vozidlo kategorie VM nebo VN se označuje písmenem „G“ za písmenem a číslicí označující kategorii vojenského vozidla.“. 6. V § 7 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vojenské přípojné vozidlo na kolovém nebo pásovém podvozku, které slouží k provádění záchranářských prací nebo speciálních úkolů v rámci ozbrojených sil (kategorie VZV-VO).“. 7. V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Terénní vojenské vozidlo kategorie KZP nebo SKP se označuje písmenem „G“ za písmenem označujícím kategorii vojenského vozidla.“. 8. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Druhy vojenských nástaveb Vojenské nástavby se podle druhu člení na a) vojenskou nástavbu pevnou (VNP), která je vyráběna odděleně od vojenského vozidla a která je s vojenským vozidlem kompletována v prvovýrobě nebo ve výrobě ve více stupních, b) vojenskou nástavbu výměnnou (VNV), která je samostatným technickým celkem, který je se základním vojenským vozidlem, jakožto nosičem výměnných nástaveb, v rozebíratelném spojení.“. 9. V § 11 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní: „(5) Vojenská policie při schválení technické způsobilosti typu vojenského vozidla stanoví, zda vojenské vozidlo bude vybaveno tabulkou s vojenskou poznávací značkou nebo vojenská poznávací značka bude vyznačena jiným způsobem; pokud Vojenská policie stanoví, že vojenské vozidlo nebude vybaveno tabulkou s vojenskou poznávací značkou, určí současně způsob jejího jiného vyznačení. Tabulka s vojenskou poznávací značkou se na vojenském vozidle umístí obdobným způsobem jako registrační značka na silničním vozidle9). Pokud konstrukce vojenského vozidla takové umístění vojenské poznávací značky neumožňuje, stanoví Vojenská policie při schválení technické způsobilosti typu vojenského vozidla její jiné umístění na vojenském vozidle. Jiné umístění vojenské poznávací značky se zapíše do technického průkazu vojenského vozidla. 9) § 32 a 33 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Nadpis § 13 zní: „Schvalování technické způsobilosti typu přestavby vojenského vozidla“. 11. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Toto ustanovení se nepoužije při montáži vojenské nástavby výměnné.“. 12. V § 25 odst. 4 se za slova „vozidel pro“ vkládá slovo „hromadnou“. 13. § 26 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 26 Předpoklady technické nezpůsobilosti vojenského vozidla (1) Technicky nezpůsobilé je vojenské vozidlo, které vykazuje závady, jež ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích; technicky nezpůsobilé vojenské vozidlo může být v provozu na pozemních komunikacích použito pouze pro nouzové dojetí podle zákona o silničním provozu. (2) Závadou ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích podle odstavce 1 je a) poškození skla zasklení, periskopů nebo výhledů z vojenského vozidla, které snižuje výhled řidiče natolik, že je bezprostředně ohrožena bezpečnost jízdy vojenského vozidla nebo způsob upevnění nebo stav poškození zasklení ohrožuje přepravované osoby, b) převyšuje-li opotřebení pásového pohybového ústrojí přípustnou mez stanovenou výrobcem, nebo c) nebezpečná závada podle právního předpisu upravujícího provádění kontrol technického stavu vozidel10). (3) Vojenská policie je oprávněna technicky nezpůsobilému vojenskému vozidlu podle odstavců 1 a 2 zakázat jeho provozování na pozemních komunikacích a zadržet pro něj vydané osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil. 10) Příloha č. 1 k vyhlášce č. 82/2012 Sb., o provádění kontrol technického stavu vozidel a jízdních souprav v provozu na pozemních komunikacích (vyhláška o technických silničních kontrolách), ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 27 písm. e) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 15. § 28 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 až 13 zní: „§ 28 Provádění pravidelných technických prohlídek (1) Pravidelné technické prohlídky vojenských vozidel se provádí v rozsahu vybraných kontrolních úkonů, v termínech stanovených pro silniční vozidla jiným právním předpisem11) v zařízeních ministerstva nebo stanicích technické kontroly12). (2) Provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel se vztahuje na vojenská zabezpečovací vozidla a vojenská vozidla vybavená zvláštním výstražným světlem modré barvy. (3) Při provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel podle odstavce 2 se neprovádí kontrolní úkony spojené s měřením emisí ani se nepořizuje dokumentace přítomnosti vozidla13) ve stanici technické kontroly. (4) U vojenských vozidel, u kterých není stanovena povinnost podrobit se provádění pravidelných technických prohlídek podle odstavce 2, stanoví zajištění technických prohlídek ministerstvo. 11) § 40 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 54 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 2 a § 12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 211/2018 Sb., o technických prohlídkách vozidel, ve znění vyhlášky č. 303/2020 Sb.“. Čl. II Přechodné ustanovení Vojenská vozidla kategorie VM, VN, KZP a SKP, která mají zvláštní technické vlastnosti umožňující jejich použití mimo běžné vozovky a byla zavedená do ozbrojených sil přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za terénní vojenská vozidla. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 81/2022 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 81/2022 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí Vyhlášeno 13. 4. 2022, částka 44/2022 81 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 5. dubna 2022 o vyhlášení voleb do Senátu Parlamentu České republiky, do zastupitelstev obcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a do zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí I. Podle čl. 63 odst. 1 písm. f), čl. 16 odst. 2 a s přihlédnutím k čl. 17 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuji volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76, 79 a stanovím dny jejich konání na pátek 23. září a sobotu 24. září 2022. II. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, vyhlašuji volby do zastupitelstev obcíobcí a zastupitelstev městských obvodů a městských částí ve statutárních městech a stanovím dny jejich konání na pátek 23. září a sobotu 24. září 2022. III. Na základě § 123 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a podle § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, vyhlašuji volby do zastupitelstva hlavního města Prahyhlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí a stanovím dny jejich konání na pátek 23. září a sobotu 24. září 2022. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje zrušení dočasného pozastavení provádění Dohody o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu Vyhlášeno 8. 4. 2022, částka 5/2022 9 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 9. března 2022 oznámilo Velvyslanectví Nového Zélandu, že ke dni 14. března 2022 bylo zrušeno dočasné pozastavení provádění Dohody o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu1). 1) Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsaná v Praze dne 11. října 2004, byla vyhlášena pod č. 93/2005 Sb. m. s. Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu k Dohodě o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu, podepsané v Praze dne 11. října 2004, bylo vyhlášeno pod č. 93/2005 Sb. m. s. Dočasné pozastavení provádění Dohody o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu bylo vyhlášeno pod č. 19/2021 Sb. m. s.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 80/2022 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 80/2022 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Vyhlášeno 8. 4. 2022, částka 43/2022 80 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 31. března 2022 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2023 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG (dále jen „klasifikace CZ-DRG“) zavedené sdělením Českého statistického úřadu č. 159/2018 Sb., ze dne 31. července 2018, o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG, ve znění sdělení Českého statistického úřadu č. 253/2019 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 67/2020 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 385/2020 Sb., sdělení Českého statistického úřadu č. 217/2021 Sb. a sdělení Českého statistického úřadu č. 385/2021 Sb. Klasifikace CZ-DRG (Czech – Diagnosis Related Groups) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní lůžkové péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich hospitalizační pobyt. Pro klasifikaci CZ-DRG, verze 5.0, se pro rok 2023 vydává: 1. Metodika sestavení hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, verze 5.0, platná verze softwaru CZ-DRG Pre-grouper, verze 5.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Pre-grouper, b. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Pre-grouper, c. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Pre-grouper. 2. Definiční manuál klasifikačního systému CZ-DRG, verze 5.0, platná verze softwaru CZ-DRG Grouper, verze 5.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Metodika použití DRG markerů v systému CZ-DRG, b. Číselník kritických výkonů a DRG markerů systému CZ-DRG, c. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Grouper, d. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Grouper, e. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Grouper. 3. Pravidla kódování diagnóz v systému CZ-DRG, verze 5.0. 4. Metodika výpočtu relativních vah v systému CZ-DRG, verze 5.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Relevantní náklady hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, b. Metodika oceňování hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, c. Metodika přiřazení relativní váhy k hospitalizačnímu případu v systému CZ-DRG, d. Číselník relativních vah systému CZ-DRG. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR je servisní organizací pro klasifikaci CZ-DRG. Definiční manuál a další metodiky, stejně jako software Pre-Grouper a Grouper pro klasifikaci CZ-DRG, verze 5.0, lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace CZ-DRG, verze 5.0, jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Veškeré relevantní informace, včetně metodických materiálů a zpráv z datových analýz jsou rovněž publikovány na portálu projektu DRG Restart http://drg.uzis.cz. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 79/2022 Sb.	Vyhláška č. 79/2022 Sb. Vyhláška o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech) Vyhlášeno 8. 4. 2022, datum účinnosti 1. 5. 2022, částka 43/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Technicko-ekonomické parametry * § 3 - Doba životnosti * § 4 - Diskontní míra * § 5 - Rozsah a výše měrných provozních nákladů * § 6 - Způsob tvorby ceny tepla * § 7 - Přechodná ustanovení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 79/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 79/2022 Sb. č. 3 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (371/2024 Sb.) 79 VYHLÁŠKA ze dne 29. března 2022 o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech) Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 53 odst. 2 písm. a), b) a l) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení referenčních výkupních cenreferenčních výkupních cen a zelených bonusů jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanubiometanu, b) výši diskontní míry a dobu životnosti výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla a výroben biometanuvýroben biometanu z podporovaných zdrojů, c) dobu životnosti modernizovaných výroben elektřiny, d) rozsah a celkovou výši měrných provozních nákladů ke stanovení udržovací podpory elektřiny a udržovací podpory tepla, e) způsob tvorby ceny tepla ke stanovení udržovací podpory tepla. § 2 Technicko-ekonomické parametry (1) Technicko-ekonomické parametry pro stanovení referenční výkupní cenyreferenční výkupní ceny a zeleného bonusu jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanubiometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. (2) Dobou ročního využití instalovaného výkonuDobou ročního využití instalovaného výkonu se rozumí podíl ročního množství podporované elektřiny nebo tepla a instalovaného výkonu výrobny elektřiny nebo tepla. V případě výroby biometanubiometanu se dobou ročního využití rozumí počet hodin čištění bioplynubioplynu na biometanbiometan za kalendářní rok. (3) Investičními nákladyInvestičními náklady se rozumí náklady na pořízení, instalaci nebo zprovoznění výrobny elektřiny, tepla a biometanubiometanu. Do investičních nákladůinvestičních nákladů se nezahrnují náklady na akumulaci a náklady na pořízení pozemku nebo jiné užívací právo k pozemku s výjimkou stavby, která je jeho součástí. (4) Náklady na pořízení paliva ve výrobnách elektřiny využívajících důlní, kalový nebo skládkový plyn a ve výrobnách biometanuvýrobnách biometanu využívajících kalový nebo skládkový plyn se rozumí náklady odvozené od průměrné ceny zemního plynu způsobem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce. Pokud je průměrná cena zemního plynu nižší než 400 Kč/MWh, použije se pro stanovení nákladů na pořízení paliva částka 400 Kč/MWh, a pokud je vyšší než 600 Kč/MWh, použije se pro stanovení nákladů na pořízení paliva částka 600 Kč/MWh. § 3 Doba životnosti Dobu životnosti výrobny elektřiny, modernizované výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla a výrobny biometanuvýrobny biometanu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. § 4 Diskontní míra Diskontní míra pro stanovení referenční výkupní ceny a zeleného bonusu jednotlivých druhů podporovaných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla a biometanu se stanoví ve výši 6,21 % po zdanění příjmů. § 5 Rozsah a výše měrných provozních nákladů (1) Měrné provozní náklady se při stanovení udržovací podpory elektřiny nebo udržovací podpory tepla při využití biomasybiomasy zahrnují v rozsahu a) palivových nákladů při využití biomasybiomasy vyjádřených na jednotku energie v palivu, včetně nákladů na dopravu, v členění na jednotlivé kategorie biomasybiomasy podle vyhlášky upravující druhy a parametry podporované biomasybiomasy, b) palivových nákladů při využití tuhého fosilního paliva vyjádřených na jednotku energie v palivu, včetně nákladů na dopravu a odsíření, a c) nákladů na pořízení emisních povolenek vyjádřených na jednotku energie v palivu v případě, že se na výrobnu elektřiny nebo tepla vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. (2) Výši měrných provozních nákladů na palivo a emisní povolenky pro stanovení udržovací podpory elektřiny nebo udržovací podpory tepla stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. (3) Měrné provozní náklady pro stanovení udržovací podpory tepla pro výrobny teplavýrobny tepla využívající geotermální energiigeotermální energii zahrnují a) osobní a mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, b) náklady na servisní opravy a údržbu včetně nezbytných nákladů souvisejících s běžnými provozními opakujícími se činnostmi pro bezproblémový provoz výrobny, s výjimkou nákladů na reinvestice zařízení výrobny, a c) náklady na pojištění výrobny teplavýrobny tepla. (4) Měrné provozní náklady výrobny teplavýrobny tepla využívající geotermální energiigeotermální energii se stanoví ve výši 0,25 Kč/kWht. § 6 Způsob tvorby ceny tepla Způsob tvorby ceny tepla ke stanovení udržovací podpory tepla stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. § 7 Přechodná ustanovení (1) Pro výrobny elektřiny a výrobny teplavýrobny tepla uvedené do provozu do 31. prosince 2021 se použijí technicko-ekonomické parametry a doba životnosti podle vyhlášky č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Odstavec 1 se nepoužije na výrobny elektřiny a výrobny teplavýrobny tepla uvedené do provozu do 31. prosince 2021, na které se vztahuje udržovací podpora elektřiny nebo udržovací podpora tepla, a na výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace po 31. prosinci 2021. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech). 2. Vyhláška č. 266/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 296/2015 Sb., o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení výkupních cen pro výrobu elektřiny a zelených bonusů na teplo a o stanovení doby životnosti výroben elektřiny a výroben tepla z obnovitelných zdrojů energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech). § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2022. Předseda Rady: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/2022 Sb. Technicko-ekonomické parametry, doby životnosti výroben elektřiny, tepla a biometanu z podporovaných zdrojů energie Tabulka č. 1 - Technicko-ekonomické parametry pro stanovení referenční výkupní ceny a zeleného bonusu pro výrobny elektřiny, tepla a biometanu a doby jejich životnosti \| Výrobna / instalovaný výkon\| Stav1\| Doba životnosti\| Doba ročního využití instalovaného výkonu\| Měrné investiční náklady\| Náklady na pořízení paliva ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- roky/hod.\| hodnota\| jednotka\| hodnota\| jednotka\| hodnota\| jednotka ř./sl.\| a\| b\| c\| d\| e\| f\| g\| h\| i 1\| Malá vodní elektrárna nižší než 1 MWe\| Nová\| 20 let\| 4 000\| kWhe/kWe\| 204 800\| Kč/kWe\| X\| X 2\| Modernizovaná\| 20 let\| 4 000\| kWhe/kWe\| 102 400\| Kč/kWe\| X\| X 3\| Větrná elektrárna nižší než 6 MWe\| Nová\| 20 let\| 2 250\| kWhe/kWe\| 58 700\| Kč/kWe\| X\| X 4\| Modernizovaná\| 20 let\| 2 250\| kWhe/kWe\| 55 400\| Kč/kWe\| X\| X 5\| Biomasa – elektřina nižší než 1 MWe\| Modernizovaná\| 20 let\| 5 000\| kWhe/kWe\| 108 500\| Kč/kWe\| kategorie biomasy 1,2 – 210 3 – 50 ZEVO6 – 0\| Kč/GJ 6\| Biomasa teplárna – teplo nad 200 kWt\| Nová\| 20 let\| 3 000\| kWht/kWt\| 36 500\| Kč/kWt\| Kč/GJ 7\| Biomasa výtopna – teplo nad 200 kWt\| Nová\| 20 let\| 3 000\| kWht/kWt\| 21 900\| Kč/kWt\| Kč/GJ 8\| Bioplyn (BPS4) – elektřina nižší než 1 MWe\| Modernizovaná\| 20 let\| 7 500\| kWhe/kWe\| 85 000\| Kč/kWe\| 4,1\| Kč/Nm3 bpl 9\| Skládkový plyn / Kalový plyn – elektřina nižší než 1 MWe\| Nová\| 15 let\| 5 500\| kWhe/kWe\| 44 400\| Kč/kWe\| 0,5X̅2\| Kč/kWh 10\| Modernizovaná\| 15 let\| 5 500\| kWhe/kWe\| 36 400\| Kč/kWe\| 0,5X̅2\| Kč/kWh 11\| Biometan – bioplyn z BPS4 bez omezení\| Nová\| 20 let\| 8 000\| hod.\| 365 300\| Kč/Nm3 bpl\| 3,5\| Kč/Nm3 bpl 12\| Konverze, čištění7\| 20 let\| 8 000\| hod.\| 260 100\| Kč/Nm3 bpl\| 3,5\| Kč/Nm3 bpl 13\| Biometan – skládkový plyn / kalový plyn bez omezení\| Nová, konverze, čištění\| 20 let\| 8 000\| hod.\| 152 800\| Kč/Nm3 bpl\| 0,55,2 X̅2\| Kč/Nm3 bpl 14\| Důlní plyn (činný) – elektřina bez omezení\| Modernizovaná\| 15 let\| 8 000\| kWhe/kWe\| 36 400\| Kč/kWe\| 0,5X̅2\| Kč/kWh 15\| Důlní plyn (uzavřený) – elektřina bez omezení\| Modernizovaná\| 15 let\| 8 000\| kWhe/kWe\| 36 400\| Kč/kWe\| 1,0X̅2\| Kč/kWh 16\| KVET5 – elektřina do 50 kWe včetně\| Nová\| 15 let\| 6 000\| kWhe/kWe\| 90 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh 17\| Modernizovaná\| 15 let\| 6 000\| kWhe/kWe\| 72 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh 18\| KVET5 – elektřina nad 50 kWe a současně do 200 kWe včetně\| Nová\| 15 let\| 3 300\| kWhe/kWe\| 60 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh 19\| Modernizovaná\| 15 let\| 3 300\| kWhe/kWe\| 48 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh 20\| KVET5 – elektřina nad 200 kWe a současně nižší než 1 MWe\| Nová\| 15 let\| 3 300\| kWhe/kWe\| 40 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh 21\| Modernizovaná\| 15 let\| 3 300\| kWhe/kWe\| 32 000\| Kč/kWe\| ZPcena3\| Kč/kWh Vysvětlivky: 1 Novou výrobnou se rozumí výrobna uvedená do provozu od 1. ledna 2025 (platí i pro konverzi a čištění biometanu). Modernizovanou výrobnou se rozumí výrobna, ve které byla provedena modernizace od 1. ledna 2025. 2 X̅ je cena zemního plynu ve výhřevnosti, která je stanovena pro rok 20YY jako aritmetický průměr závěrečných cen produktu EEX-THE Cal-YY Evropské energetické burzy (EEX) za období leden až červen v předcházejícím roce (Y-1); ceny jsou převedeny z EUR/MWh na Kč/MWh podle devizových kurzů vyhlášených Českou národní bankoubankou pro příslušné dny. 3 ZPcena je cena zemního plynu ve výhřevnosti, včetně regulovaných plateb, stanovená podle výpočtu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. 4 Bioplynová stanice. 5 Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a teplakombinovaná výroba elektřiny a tepla. 6 Nová výrobna teplavýrobna tepla spalující nevytříděný komunální odpad (určeno na biologicky rozložitelnou část). 7 V případě konverze se jedná o výrobny biometanuvýrobny biometanu, které vznikly přestavbou výroben elektřiny (konverze výroben elektřiny na výrobny biometanuvýrobny biometanu). V případě čištění se jedná o výrobny biometanuvýrobny biometanu zahrnující pouze zařízení na úpravu bioplynubioplynu na biometanbiometan. Tabulka č. 2 - Doby životnosti výroben elektřiny s podporou formou aukčního bonusu \| Výrobna\| Doba životnosti ---\|---\|--- roky 1\| Malá vodní elektrárna Větrná elektrárna Biomasa Bioplyn z bioplynové stanice\| 20 2\| Skládkový plyn Kalový plyn Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a teplakombinovaná výroba elektřiny a tepla\| 15 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/2022 Sb. Výše měrných provozních nákladů na palivo a emisní povolenky Tabulka - Výše měrných provozních nákladů na palivo Biomasa\| Fosilní paliva\| Emisní povolenky ---\|---\|--- Kategorie 1 – 210 [Kč/GJ]\| 90 [Kč/GJ]\| Nep [Kč/GJ] Kategorie 2 – 210 [Kč/GJ] Kategorie 3 – 50 [Kč/GJ] Výše měrných provozních nákladů na emisní povolenky se určí podle vzorce Nep=1–BAPETScenaEFCO2 kde: • Nep [Kč/GJ] je měrný provozní náklad na emisní povolenku, • BAP [%/100] je průměrná bezplatná alokace povolenek ve výši 10 % pro výtopny a teplárny (z celkového počtu odevzdaných povolenek za kalendářní rok), • ETScena [Kč/tCO2] je cena emisní povolenky na Evropské energetické burze (EEX), která se stanoví jako vážený průměr závěrečných cen (settlement price) produktu EUA Spot za období leden až červen kalendářního roku pro IV obchodovací období, ve kterém se stanovuje výše provozní podpory, s výjimkou ceny pro rok 2022, která se stanoví jako vážený průměr závěrečných cen pro III. obchodovací období za období leden až duben a IV. obchodovacího období za období leden až červen roku 2021; ceny jsou převedeny z EUR/tCO2 na Kč/tCO2 podle devizových kurzů vyhlášených Českou národní bankoubankou pro příslušné dny, • EFCO2 [tCO2/GJ] je hodnota emisního faktoru 0,1 tCO2/GJ podle jiného právního předpisu1). Příloha č. 3 Způsob tvorby ekvivalentní ceny tepla ke stanovení udržovací podpory tepla při využití geotermální energie Ekvivalentní cena tepla se odvozuje od referenční ceny tepla vyráběného v kotli na zemní plyn s instalovaným výkonem 1 MWt. Cena je stanovena jako součet nákladů na palivo, provozních nákladů, investičních nákladů a přiměřeného zisku podle vzorce ηÚŽECTE=ZPcenaηPK3,6+OÚ+INVPKDŽRVT+INVPKROARVT, kde ECTE [Kč/GJ] je ekvivalentní cena tepla, ZPcena [Kč/MWh] je cena zemního plynu (ve výhřevnosti) podle vzorce ZPcena = cenaregulovaná \\+ cenakomodity, kde cenaregulovaná [Kč/MWh] je cena související služby v plynárenství stanovená z průměru cen služby distribuční soustavy provozovatelů regionálních distribučních soustav, která zahrnuje i cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Úřadu; ceny služby distribuční soustavy jsou stanoveny v souladu s cenovým výměrem Úřadu o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu účinným v roce, ve kterém se udržovací podpora tepla stanovuje, cenakomodity [Kč/MWh] je aritmetický průměr dostupných závěrečných cen (settlement price) produktu EEX-THE Cal-YY za období leden až červen kalendářního roku, ve kterém se udržovací podpora tepla stanovuje, navýšený o 4 EUR/MWh k zohlednění přiměřených prodejních nákladů obchodníka, η PK [-] je referenční účinnost kotle spalujícího zemní plyn, stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla2), ve výši 0,92, OÚ [Kč/GJ] jsou náklady na opravy a údržbu kotle ve výši 16 Kč/GJ, INVPK [Kč] je referenční hodnota investice do plynového kotle ve výši 5 500 000 Kč, DŽ [roky] je doba životnosti kotle stanovená na 15 let, RVT [GJ] je roční výroba tepla kotle ve výši 11 880 GJ, ROA [-] je míra výnosnosti stanovená podle cenového výměru Úřadu k cenám tepelné energie účinného v roce, ve kterém se udržovací podpora tepla stanovuje. 1) Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2402 ze dne 12. října 2015, kterým se přezkoumávají harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí Komise 2011/877/EU, v platném znění.
Vyhláška č. 78/2022 Sb.	Vyhláška č. 78/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhlášeno 8. 4. 2022, datum účinnosti 9. 4. 2022, částka 43/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 9. 4. 2022 78 VYHLÁŠKA ze dne 6. dubna 2022, kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 41 odst. 6 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech: Čl. I Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, se mění takto: 1. V příloze č. 4 části A se bod 11 zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027. Ministryně: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 6 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz Vyhlášeno 8. 4. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2022, částka 5/2022 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2022 10 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 10. ledna 2022 a 31. ledna 2022 byla sjednána Změna č. 6 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz1). Změna č. 6 Prováděcí dohody vstoupila v platnost dne 1. února 2022. České znění české nóty a anglické znění maďarské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Změnu č. 6 Prováděcí dohody, se vyhlašují současně. č. j.: 300275/2022-VO Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky a s odkazem na Prováděcí dohodu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz sjednanou výměnou nót ze dne 18. března 2013 a 2. dubna 2013, ve znění příslušných změn, má čest navrhnout, aby Maďarská republika zastupovala Českou republiku ve vydávání všech typů schengenských víz v Ekvádoru. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má dale čest navrhnout ukončení zastupování České republiky Maďarskou republikou v Singapuru a to z důvodu otevření zastupitelského úřadu České republiky v Singapuru. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest navrhnout, aby v případě, že maďarská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 6 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz, ve znění příslušných změn, která vstoupí v platnost dne 1. února 2022. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky o své hluboké úctě. V Praze dne 10. ledna 2022 Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarské republiky Budapešť PŘEKLAD MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OBCHODU MAĎARSKA Č.j.: KKM/5406/2022/Adm VERBÁLNÍ NÓTA V Budapešti dne 31. ledna 2022 Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a – s odvoláním na českou verbální nótu č.j. 300275/2022-VO a Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz a příslušnou Prováděcí dohodu – má tu čest potvrdit přijetí výše uvedené nóty a souhlas s jejím obsahem. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska bere na vědomí, že zastupování České republiky Maďarskem v Singapuru bude ukončeno k 1. únoru 2022. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska vítá a přijímá návrh Ministerstva zahraničních věcí České republiky na zastupování České republiky Maďarskem při vydávání všech typů schengenských víz v Ekvádoru počínaje 1. únorem 2022. Ministerstvo potvrzuje, že verbální nóta Ministerstva zahraničních věcí České republiky č.j. 300275/2022-VO a tato nóta Ministerstva zahraničních věcí a obchodu Maďarska tvoří dodatek č. 6 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska, který vstoupí v platnost 1. února 2022. Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo vážené Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své nejhlubší úctě. Ministerstvu zahraničních věcí České republiky Praha 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. června 2011 a dne 27. října 2011, byla vyhlášena pod č. 46/2013 Sb. m. s. Prováděcí dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 18. března 2013 a dne 2. dubna 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2013 Sb. m. s. Změna Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 16. října 2013 a dne 29. října 2013, byla vyhlášena pod č. 101/2013 Sb. m. s. Změna č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. října 2014 a 26. listopadu 2014, byla vyhlášena pod č. 2/2015 Sb. m. s. Změna č. 3 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 15. září 2015 a 16. října 2015, byla vyhlášena pod č. 30/2017 Sb. m. s. Změna č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 24. února 2017 a 14. března 2017, byla vyhlášena pod č. 31/2017 Sb. m. s. Změna č. 5 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 28. srpna 2018 a 29. srpna 2018, byla vyhlášena pod č. 45/2018 Sb. m. s.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 77/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 77/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 256 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu Vyhlášeno 31. 3. 2022, částka 42/2022 77 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. března 2022 č. 256 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu Vláda I. podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodlužuje do 31. května 2022 23:59 hodin nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne 2. března 2022 č. 147, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky, ode dne 4. března 2022 od 00:00 hodin na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 43/2022 Sb., a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 29. března 2022 č. 183; II. stanoví, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která jsou platná ke dni přijetí tohoto usnesení, zůstávají nadále v platnosti v rozsahu, v jakém byla přijata; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 76/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 76/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 254 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 31. 3. 2022, částka 42/2022 * 1\\. usnesení vlády ze dne 25. února 2022 č. 130 o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Ruské federace, * 2\\. usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 152 o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Běloruské republiky. 76 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. března 2022 č. 254 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 147, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu migrační vlny velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d) a odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona vláda v souvislosti s vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny I. nařizuje s účinností ode dne 1. dubna 2022 po dobu trvání nouzového stavu 1. zastavit přijímání žádostí o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky podávaných státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky, 2. zastavit přijímání žádostí o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky podávaných cizinci uvedenými v § 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, 3. zastavit přijímání žádostí o vízum a povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky podávaných cizinci, kterým byla udělena dočasná ochrana podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, anebo jim byla udělena dočasná ochrana v jiném členském státě Evropské unie v návaznosti na rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, 4. zastavit řízení o žádostech o vízum a povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podaných státními příslušníky Ruské federace a Běloruské republiky na zastupitelských úřadech České republiky; II. stanoví, že postup podle bodů I/1 a I/4 tohoto usnesení se neuplatní v případě žádosti, na jejímž základě již bylo vyznačeno vízum za účelem převzetí povolení k pobytu, a dále v případě žádosti 1. o krátkodobé vízum podané a) rodinným příslušníkem občana České republiky v rozsahu podle písmene b), b) rodinným příslušníkem občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, v rozsahu podle článku 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, který takového občana doprovází nebo následuje, 2. podané osobou, jejíž pobyt je v zájmu České republiky, který osvědčuje ministr zahraničních věcí; III. ukládá 1\\. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a ministru zahraničních věcí zajistit postup podle bodů I. a II. tohoto usnesení; IV. zrušuje 1. usnesení vlády ze dne 25. února 2022 č. 130 o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Ruské federace, 2. usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 152 o zastavení přijímání a zpracování žádostí o víza a povolení k dlouhodobým a trvalým pobytům státních příslušníků Běloruské republiky. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministr zahraničních věcí Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 75/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 75/2022 Sb. Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vyhlášeno 31. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 42/2022 * § 1 - Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 250 Kč. * § 2 - (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 910 Kč. * § 3 - Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 740 Kč. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Aktuální znění od 1. 4. 2022 75 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. března 2022 o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vláda nařizuje podle § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu: § 1 Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 4 250 Kč. § 2 (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 910 Kč. (2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 3 530 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 2 670 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 2 170 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. § 3 Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 740 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Předseda vlády: v z. Ing. Jurečka v. r. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 74/2022 Sb.	Vyhláška č. 74/2022 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty, příslušnými orgány a správními orgány v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Vyhlášeno 31. 3. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 41/2022 * § 1 - Rozsah informací předávaných hospodářskými subjekty do centrální evidence * § 2 - Rozsah informací předávaných příslušnými orgány a správními orgány do centrální evidence * § 3 - Způsob předávání informací do centrální evidence příslušnými orgány a správními orgány * § 4 - Zrušovací ustanovení * § 5 - Účinnost k vyhlášce č. 74/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 74 VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2022 o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty, příslušnými orgány a správními orgány v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 3 zákona č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 206/2019 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Rozsah informací předávaných hospodářskými subjekty do centrální evidence Hospodářský subjekt1), který má povinnost vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu podle lesního zákona2), předává do centrální evidence informace za uplynulý kalendářní rok. Má se za to, že předání do centrální evidence je hospodářským subjektem splněno předáním údajů lesní hospodářské evidence podle lesního zákona2). § 2 Rozsah informací předávaných příslušnými orgány a správními orgány do centrální evidence (1) Příslušné orgány a správní orgány předávají do centrální evidence informace podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona v tomto rozsahu: a) identifikační údaje hospodářských subjektů, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu anebo číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, v případě právnických osob identifikační číslo, popřípadě místo podnikání, obchodní firma, nebo název a sídlo hospodářského subjektu, b) identifikační údaje lesních hospodářských celků, a to název, kód, výměra, hospodářský subjekt, který má k danému lesnímu hospodářskému celku práva a povinnosti vlastníka3), a c) identifikační údaje kontrolních organizací4), a to název, adresa, identifikační číslo přiřazené Evropskou komisí. (2) Ministerstvo předává do centrální evidence výroční zprávu za předcházející rok pro Evropskou komisi5). (3) Krajský úřad předává do centrální evidence v rozsahu podle bodu I. přílohy k této vyhlášce informace o kontrole a opatřeních podle § 6 odst. 1 písm. a) až e) zákona6). (4) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a Vojenský lesní úřad předávají do centrální evidence v rozsahu podle bodu II. přílohy k této vyhlášce informace podle § 6a zákona. (5) Inspekce předává do centrální evidence v rozsahu podle bodu III. přílohy k této vyhlášce informace podle § 7 písm. b) a c) zákona6). § 3 Způsob předávání informací do centrální evidence příslušnými orgány a správními orgány (1) Příslušné orgány a správní orgány předávají informace do centrální evidence takto: a) ministerstvo předá informace podle § 2 odst. 2 do 30 dnů od odevzdání zprávy Evropské komisi, b) krajský úřad předá informace podle § 2 odst. 3 do 30 dnů od ukončení kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7), od pravomocného uložení nápravného opatření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku nebo od přijetí okamžitého prozatímního opatření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), c) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a Vojenský lesní úřad předá informace podle § 2 odst. 4 do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a vybrané souhrnné údaje z lesní hospodářské evidence do konce dubna kalendářního roku, d) inspekce předá informace podle § 2 odst. 5 do 30 dnů od zjištění porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie8), od zjištění osob odpovědných za uvedené porušování povinností a od pravomocného uložení pokuty. (2) Příslušné orgány a správní orgány předávají informace do centrální evidence prostřednictvím internetové aplikace portálu Ministerstva zemědělství. § 4 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 285/2013 Sb., o rozsahu a způsobu předávání informací do centrální evidence hospodářskými subjekty a orgány státní správy v oblasti uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, se zrušuje. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r. Příloha k vyhlášce č. 74/2022 Sb. Rozsah informací evidovaných příslušnými orgány a správními orgány předávaných do centrální evidence I. Informace předávané krajskými úřady do centrální evidence 1. Podle § 2 odst. 3 [§ 6 odst. 1 písm. a) zákona]: a) o povaze uváděného dřeva nebo dřevařských výrobků na trh (domácí produkce nebo dovoz), b) o výsledku kontroly, c) v případě zjištěných nedostatků informace o následném řešení kontroly zahájením řízení o uložení opatření nebo o rozhodnutí o přestupku6). 2. Podle § 2 odst. 3 [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona]: a) o povaze uloženého opatření6), b) o časovém rozpětí uloženého opatření6), c) o následcích nesplnění uloženého opatření6). 3. Podle § 2 odst. 3 [§ 6 odst. 1 písm. c) a d) zákona]: a) o druhu a výměře správního trestu6), b) o uhrazení pokuty, byla-li uložena6). 4. Podle § 2 odst. 3 [§ 6 odst. 1 písm. e) zákona]: a) o rozsahu uložených opatření6), b) o časovém rozsahu uložených opatření6), c) o následcích případně nesplněných uložených opatření6). II. Informace předávané obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností a Vojenským lesním úřadem Podle § 2 odst. 4 (§ 6a zákona): a) o rozsahu nezákonně vytěženého dřeva z domácí lesní produkcedomácí lesní produkce, a to jak v m3 objemu vytěženého dřeva, tak v ha plošný rozsah při vzniku holiny, b) druh provedené těžby – úmyslná, nahodilá, mimořádná, c) celkový roční objem provedené těžby členěný podle druhu. III. Informace předávané inspekcí Podle § 2 odst. 5 [§ 7 písm. b) a c) zákona]: a) o rozsahu porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie8), b) o druhu a výměře správního trestu6), c) o uhrazení pokuty, byla-li uložena6). 1) Čl. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky, v platném znění. 2) § 40 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, v platném znění. 5) § 5 písm. d) a h) zákona č. 226/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) Čl. 10 odst. 5 a čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, v platném znění. 7) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, v platném znění. 8) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, v platném znění.
Vyhláška č. 72/2022 Sb.	Vyhláška č. 72/2022 Sb. Vyhláška o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie Vyhlášeno 31. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 40/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů * § 3 - Vzory výkazů technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozu * § 4 - Způsob výpočtu snížení provozní podpory o poskytnutou investiční podporu * § 5 - Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2022 72 VYHLÁŠKA ze dne 28. března 2022 o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. t) až x) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) rozdělení zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření, b) vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu, c) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a podpory biometanubiometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, d) způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory, e) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů u zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů, f) způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod. § 2 Rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů Zdroje elektřinyZdroje elektřiny se podle data jejich uvedení do provozu, použitého primárního zdroje energie pro výrobu elektřiny a instalovaného výkonu rozdělují do sektorů podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 3 Vzory výkazů technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozu (1) Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistí uveřejnění vzorů výkazů podle odstavce 1 na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím vyplnění a předání výkazů elektronicky. § 4 Způsob výpočtu snížení provozní podpory o poskytnutou investiční podporu (1) Oznámí-li výrobcevýrobce operátorovi trhu individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 2 zákona o podporovaných zdrojích energie (dále jen „zákon“), snižuje se v období od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu, po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny podpora elektřiny o redukční faktor snižující výši podpory na vyrobenou jednotku elektřiny nebo o redukční faktor snižující podporu elektřiny za zúčtovací období, jejichž výše je určena postupem podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, jde-li o podporu elektřiny vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny z a) obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, který byl uveden do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012, b) obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, který byl uveden do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, s poskytnutou investiční podporou do 20 % z celkových investičních nákladů, nebo c) vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, který byl uveden do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, s poskytnutou investiční podporou do 20 % z celkových investičních nákladů. (2) VýrobceVýrobce současně s oznámením individuálního opatření k zajištění přiměřenosti podpory zvolí, zda má být podpora elektřiny vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny podle odstavce 1 snížena o redukční faktor snižující výši podpory na vyrobenou jednotku elektřiny nebo o redukční faktor snižující podporu elektřiny za zúčtovací období. Zvolený způsob snížení podpory elektřiny nemůže výrobcevýrobce změnit. (3) V případě elektřiny vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů, zdroji elektřinyzdroji elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla nebo zdroji elektřinyzdroji elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, který byl uveden do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015, s poskytnutou investiční podporou, jejíž výše je nad 20 % z celkových investičních nákladů, se výše podpory na vyrobenou jednotku elektřiny snižuje o redukční faktor, jehož výše je stanovena v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Je-li výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu příjemcem investiční podpory, snižuje se podpora elektřiny, provozní podpora tepla nebo podpora biometanubiometanu u výroben elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu uvedených do provozu v období od 1. ledna 2016 o redukční faktor, jehož výše je určena postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. To neplatí pro výrobny elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu uvedené do provozu od 1. ledna 2022 a pro výrobny elektřiny, kde byla od 1. ledna 2022 provedena modernizace, u kterých se postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce zkracuje doba poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu. Postup snižování provozní podpory elektřiny nebo tepla o investiční podporu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce se neuplatní u udržovací podpory elektřiny nebo udržovací podpory tepla. (5) Snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu o redukční faktor snižující výši podpory na vyrobenou jednotku elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu se uplatňuje nejvýše na množství elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu, při kterém celkové snížení poskytnuté podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu odpovídá výši poskytnuté investiční podpory. § 5 Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod Požádá-li výrobcevýrobce podle § 34a odst. 1 nebo 2 zákona Státní energetickou inspekci o stanovení celkového množství elektřiny, za které se hradí odvod, stanoví se množství elektřiny, za které se hradí odvod, postupem podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů \| Rok uvedení do provozu\| Instalovaný výkon ---\|---\|--- Sektory zdrojů využívajících energii slunečního záření\| 2006\| Od 110 kW 2007 2008\| Od 120 kW 2009\| Od 115 kW 2010\| Od 145 kW 2011\| Od 315 kW 20121)\| 20131) Sektory zdrojů využívajících energii větru\| 2006\| Od 320 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Sektory zdrojů využívajících energii vody\| 2006\| Od 105 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Sektory zdrojů využívajících geotermální energiigeotermální energii\| 2006\| Od 80 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Sektory zdrojů využívajících energii biomasybiomasy\| 2006\| Od 90 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Sektory zdrojů využívajících energii bioplynubioplynu\| 2006\| Od 65 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Sektory zdrojů využívajících energii skládkového plynu\| 2006\| Od 65 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Sektory zdrojů využívajících energii kalového plynu\| 2006\| Od 65 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Sektory zdrojů využívajících energii důlního plynu\| 2006\| Od 65 kW 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Sektory zdrojů využívajících neobnovitelné nebo druhotné zdroje energie při vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a tepla\| 2013 –2015\| Zemní plyn\| Od 320 kW Důlní plyn Ostatní (uhlí) Sektory zdrojů využívajících obnovitelné zdrojeobnovitelné zdroje energie při vysokoúčinné kombinované výrobě elektřiny a teplakombinované výrobě elektřiny a tepla\| 2014 –2015\| BiomasaBiomasa (čisté spalování)\| Od 325 kW BiomasaBiomasa (spalování společně s neobnovitelným zdrojem)\| Od 175 kW BioplynBioplyn\| Od 185 kW Příloha č. 2 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu A. Vzory výkazů – rozdělení podle technologie výroby elektřiny 1. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření 984kB 2. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii větru 936kB 3. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii vody 201kB 4. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii vody (rekonstruované nebo modernizované) 937kB 5. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající geotermální energiigeotermální energii 210kB 6. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii biomasybiomasy (včetně vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla) 668kB 7. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii bioplynubioplynu (včetně vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla) 661kB 8. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii skládkového plynu nebo kalového plynu 248kB 9. Výkaz pro výrobny elektřiny využívající energii důlního plynu (včetně vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla) 970kB 10. Výkaz pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla využívající neobnovitelné zdroje (zemní plyn, uhlí) 612kB B. Položky výkazu v případě výrobny elektřiny skládající se z více zdrojů Pokud se výrobna elektřiny skládá z více zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny, vyplňuje výrobcevýrobce výkaz uvedený v části A společně za ty zdroje, které byly uvedeny do provozu ve stejném roce, využívají stejný druh podporovaného zdroje a pro elektřinu vyrobenou v těchto zdrojích je stanovena podpora ve shodné výši včetně podmínek pro uplatnění práva na podporu elektřiny vyrobené v těchto zdrojích – tyto zdroje elektřinyzdroje elektřiny se pro účely vyplňování výkazů považují za jeden zdroj elektřinyzdroj elektřiny. Pokud se výrobna elektřiny skládá z více zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny, které nesplňují podmínky podle věty první, vyplňuje výrobcevýrobce pro každý zdroj elektřinyzdroj elektřiny samostatný výkaz uvedený v části A. Technicko-ekonomické údaje mezi zdroje elektřinyzdroje elektřiny výrobcevýrobce rozdělí jedním z následujících způsobů: 1. Poměr instalovaných výkonů a) VýrobceVýrobce stanoví poměr instalovaných výkonů jednotlivých zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny ve výrobně elektřiny (tzv. alokační klíč). b) VýrobceVýrobce vyplní samostatný výkaz pro každý ze zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny tak, že v řádcích 12 a dále výkazu uvede vždy jen údaje vztahující se k hodnocenému zdroji elektřinyzdroji elektřiny. Technicko-ekonomické údaje vztahující se k hodnocenému zdroji elektřinyzdroji elektřiny výrobcevýrobce stanoví jako součet všech přímo přiřaditelných položek a poměrné části společných položek pro všechny zdroje elektřinyzdroje elektřiny (tj. za celou výrobnu elektřiny) podle stanoveného alokačního klíče. 2. Uvedení do provozu a) VýrobceVýrobce vyplní samostatný výkaz pro každý zdroj elektřinyzdroj elektřiny, bez ohledu na dobu životnosti celé výrobny elektřiny. Pro účely sektorového šetření předkládá výrobcevýrobce výkaz uvedený v části A vždy jen za ty zdroje elektřinyzdroje elektřiny, které byly uvedené do provozu v roce, pro který Ministerstvo průmyslu a obchodu provádí sektorové šetření. b) Výkaz pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu jako první vyplní výrobcevýrobce tak, že do sloupců roků výstavby (sloupce s pořadovými roky -2 až 0 podle technologie výroby) tohoto zdroje elektřinyzdroje elektřiny vyplní v příslušných řádcích všechny náklady vztahující se k tomuto zdroji elektřinyzdroji elektřiny. Při rozšíření výrobny elektřiny o další zdroj elektřinyzdroj elektřiny vyplní výrobcevýrobce investiční náklady související s uvedením tohoto dalšího zdroje elektřinyzdroje elektřiny do provozu do řádku „Jednorázové náklady“, a to ve sloupci s pořadovým rokem odpovídajícím uvedení daného dalšího zdroje elektřinyzdroje elektřiny do provozu. Výnosy z provozu dalšího zdroje elektřinyzdroje elektřiny (podpora elektřiny nebo provozní podpora tepla a prodej elektřiny nebo tepla) vyplňuje výrobcevýrobce počínaje stejným rokem (tj. od sloupce s pořadovým rokem odpovídajícím uvedení daného dalšího zdroje elektřinyzdroje elektřiny do provozu až do posledního sloupce výkazu) do řádku „Ostatní výnosy“. Všechny provozní náklady bez úroků a bez odpisů vyplní výrobcevýrobce ve výkazu pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu jako první v rozsahu za celou výrobnu elektřiny. c) Výkaz pro zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu jako druhý nebo další vyplní výrobcevýrobce tak, že do sloupce prvního roku výstavby (tj. v případě doby výstavby tří let do sloupce s pořadovým rokem -2, v případě doby výstavby dvou let do sloupce s pořadovým rokem -1 a v případě doby výstavby jednoho roku do sloupce s pořadovým rokem 0) tohoto zdroje elektřinyzdroje elektřiny vyplní investiční náklady na uvedení daného zdroje elektřinyzdroje elektřiny do provozu navýšené o investiční náklady na výstavbu výrobny elektřiny jako celku, tedy o investiční náklady na uvedení předcházejících zdrojů elektřinyzdrojů elektřiny do provozu. V řádcích výnosů a provozních nákladů vyplňuje výrobcevýrobce údaje za celou výrobnu elektřiny s tím, že po uplynutí doby trvání práva na podporu elektřiny vyrobené ve zdrojích elektřinyzdrojích elektřiny uvedených do provozu dříve vyplňuje výrobcevýrobce v řádcích výnosů pouze výnosy z prodeje elektřiny za tržní cenu, případně nevyplní žádné výnosy, je-li daný zdroj elektřinyzdroj elektřiny vyřazený z provozu. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny o investiční podporu u zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012, u zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů a u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 s poskytnutou investiční podporou do 20 % z celkových investičních nákladů A) Snížení výše podpory elektřiny na vyrobenou jednotku elektřiny Redukční faktor snižující celkovou výši podpory elektřiny na vyrobenou jednotku elektřiny o poměrnou část investiční podpory pro dvanáctý kalendářní rok následující po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, a pro každý další rok po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny se stanoví podle vztahu: RF=DOTVYR, kde: RF – redukční faktor pro dvanáctý kalendářní rok následující po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu a pro každý další rok po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny [Kč/MWh], DOT – celková nominální výše investiční podpory poskytnuté výrobcivýrobci z veřejných prostředkůveřejných prostředků na výstavbu a uvedení výrobny elektřiny do provozu; bylo-li poskytnutí investiční podpory rozděleno do více účetních období, jedná se o prostý součet investičních podpor ve všech účetních obdobích [Kč], VYR – očekávané množství elektřiny [MWh], přičemž VYR = PRV ∙ ZDŽ, kde: PRV – průměrná roční výroba elektřiny ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny od uvedení zdroje do provozu do konce desátého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu [MWh/rok], ZDŽ – zbývající doba životnosti výrobny elektřiny [rok], přičemž ZDŽ = DŽ – 11, kde: DŽ – doba životnosti výrobny elektřiny podle právního předpisu, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, účinného v roce, ve kterém byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu [rok]; u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se použije doba životnosti 15 let. B) Snížení výše podpory elektřiny za zúčtovací období Redukční faktor snižující výši podpory elektřiny za zúčtovací období o poměrnou část investiční podpory v období od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny, se stanoví podle vztahu: RFi=DOT0ti, kde: RFi – redukční faktor, přičemž pro první měsíc dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, i=1, pro každý další měsíc po zbývající dobu životnosti výrobny elektřiny i={2;3... (DŽ∙12-11∙12)} [Kč/měsíc], DOT0 – celková nominální výše investiční podpory poskytnuté výrobcivýrobci z veřejných prostředkůveřejných prostředků na výstavbu a uvedení výrobny elektřiny do provozu; bylo-li poskytnutí investiční podpory rozděleno do více účetních období, jedná se o prostý součet investičních podpor ve všech účetních obdobích [Kč], ti – doba od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uveden do provozu, do konce doby trvání práva na podporu [měsíce], přičemž ti = (DŽ – 11) ∙ 12 , kde: DŽ – doba životnosti výrobny elektřiny podle právního předpisu, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, účinného v roce, ve kterém byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu [rok]; u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se použije doba životnosti 15 let. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Způsob výpočtu snížení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů o investiční podporu u zdrojů elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 s poskytnutou investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů \| Výše investiční podpory ---\|--- \| 20 % - 30 % (včetně)\| 30 % - 40 % (včetně)\| 40 % - 50 % (včetně)\| 50 % a více \| Redukční faktor [%] Výrobna elektřiny využívající vodní energii\| 14\| 21\| 28\| 35 Výrobna elektřiny využívající větrnou energii\| 14\| 21\| 28\| 35 Výrobna elektřiny využívající geotermální energiigeotermální energii\| 14\| 21\| 28\| 35 Výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření\| 14\| 21\| 28\| 35 Výrobna elektřiny využívající spalování biomasybiomasy\| 4,5\| 6,5\| 9\| 11,5 Výrobna elektřiny využívající energii ze spalování bioplynubioplynu včetně spalování skládkového a kalového plynu\| 4,5\| 6,5\| 9\| 11,5 Výrobna elektřiny využívající energii druhotných zdrojůdruhotných zdrojů\| 4,5\| 6,5\| 9\| 11,5 Výrobna elektřiny využívající kombinovanou výrobu elektřiny a teplakombinovanou výrobu elektřiny a tepla\| 4,5\| 6,5\| 9\| 11,5 Příloha č. 5 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanu nebo délce poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanu u výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a u výroben elektřiny, kde byla provedena modernizace od 1. ledna 2022 A) Snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanubiometanu Redukční faktor snižující výši podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu v případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, výroben teplavýroben tepla, výroben biometanuvýroben biometanu a výroben elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla uvedených do provozu od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2021 o poskytnutou investiční podporu se stanoví podle vztahu: RF=DOT·AFVYR, kde pro elektřinu a biometanbiometan platí: VYR = P ∙ DRV , a pro teplo platí: VYR = P ∙ DRV ∙ 3,6 , kde: RF – redukční faktor podpory elektřiny [Kč/MWh], provozní podpory tepla [Kč/GJ] nebo podpory biometanubiometanu [Kč/MWh], DOT – celková nominální výše investiční podpory poskytnuté výrobcivýrobci, výrobcivýrobci tepla nebo výrobci biometanuvýrobci biometanu z veřejných prostředkůveřejných prostředků na výstavbu a uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu; bylo-li poskytnutí investiční podpory rozděleno do více účetních období, jedná se o prostý součet investičních podpor ve všech účetních období [Kč], VYR – očekávané množství elektřiny [MWh], tepla [GJ] nebo biometanubiometanu [MWh], které výrobcevýrobce, výrobcevýrobce tepla nebo výrobce biometanuvýrobce biometanu vyrobí za rok, P – elektrický instalovaný výkon výrobny elektřiny [MWe]; tepelný instalovaný výkon výrobny teplavýrobny tepla [MWt] nebo energetický výkon výrobny biometanuenergetický výkon výrobny biometanu [MW po přepočtu z Nm3/rok], DRV – doba ročního využití instalovaného výkonu za dobu životnosti výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu podle právního předpisu, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla nebo výroben biometanuvýroben biometanu, účinného v době uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu [kWhe/kWe u podpory elektřiny z obnovitelných zdrojůobnovitelných zdrojů a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů, provozní hodiny u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla, kWht/kWt u provozní podpory tepla nebo počet hodin u podpory biometanubiometanu] nebo hodnota 7000 kWhe/kWe u podpory elektřiny z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny uvedeném do provozu do 31. prosince 2021), AF – anuitní faktor [-], který se stanoví podle vztahu: ŽAF=IRR1–11+IRRDŽ, kde: IRR – vnitřní výnosové procento investic uvedené v žádosti o udělení investiční dotace (podle právního předpisu upravujícího obsah energetického auditu a způsob jeho zpracování nebo podle právního předpisu upravujícího obsah energetického posudku, účinného v době podání žádosti o investiční dotaci) [-], DŽ – doba životnosti výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu stanovená podle právního předpisu, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, výroben teplavýroben tepla nebo výroben biometanuvýroben biometanu, účinného v době uvedení výrobny elektřiny, výrobny teplavýrobny tepla nebo výrobny biometanuvýrobny biometanu do provozu [rok]; u podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla a z druhotných zdrojůdruhotných zdrojů vyrobené ve zdroji elektřinyzdroji elektřiny uvedeném do provozu do 31. prosince 2021 se použije doba životnosti 15 let. B) Zkrácení doby poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanubiometanu u výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2022 a u výroben elektřiny, kde byla v období od 1. ledna 2022 provedena modernizace Redukční faktor zkracující dobu poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu výroben elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2022 a u výroben elektřiny, kde byla v období od 1. ledna 2022 provedena modernizace, se stanoví podle vztahu: RF=DOTJP·P, kde: RF – redukční faktor podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu [hod], DOT – celková nominální výše investiční podpory poskytnuté výrobcivýrobci z veřejných prostředkůveřejných prostředků na výstavbu a uvedení výrobny elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu do provozu nebo na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny; bylo-li poskytnutí investiční podpory rozděleno do více účetních období, jedná se o prostý součet investičních podpor ve všech účetních období [Kč], P – elektrický instalovaný výkon zdroje vyrábějícího elektřinu [MWe], tepelný instalovaný výkon zdroje vyrábějícího tepla [MWt], energetický výkon výrobny biometanuenergetický výkon výrobny biometanu [MW po přepočtu z Nm3/rok], nebo instalovaný elektrický výkon zdroje vyrábějícího elektřinu a teplo v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla [MWe] nebo, je-li tak stanoveno v podmínkách aukce, maximální elektrický výkon zdroje využívaný v procesu vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla [MWe], JP – výše podpory na vyrobenou jednotku elektřiny, tepla nebo biometanubiometanu [po přepočtu v Kč/MWh]. Zkrácená doba poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu se stanoví podle vztahu: Tkrác = T – RF, kde: Tkrác – zkrácená doba poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu [hod], T – doba poskytování podpory elektřiny, provozní podpory tepla nebo podpory biometanubiometanu, kterou je i) doba životnosti právním předpisem, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, účinným v době uvedení výrobny elektřiny do provozu [hod], nebo ii) v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a teplakombinované výroby elektřiny a tepla doba využití instalovaného výkonu stanovená v podmínkách aukce [hod]. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 72/2022 Sb. Způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod Celkové množství elektřiny [MWh], za které výrobcevýrobce elektřiny ze slunečního záření hradí odvod, aby vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu dosáhlo hodnoty 6,3 %, se stanoví následovně: a) Stanoví se proměnná „ÚlevaOdvod“, kterou se rozumí hodnota takového snížení předpokládaného celkového odvodu z elektřiny ze slunečního záření [Kč], které by při jinak neměnných ostatních předpokládaných volných peněžních tocích výrobcivýrobci zajistilo navýšení vnitřního výnosového procenta investic až na hodnotu 6,3 %. „ÚlevaOdvod“ se stanoví podle vztahu: ÚÚlevaOdvod=–Σk=0nFCFFtk1+IRRkΣk=i+1n1–T·1,02k–i–11+IRRk, kde: n – doba životnosti výrobny elektřiny podle právního předpisu, který upravuje doby životnosti výroben elektřiny, účinného v roce, ve kterém byl zdroj elektřinyzdroj elektřiny uvedený do provozu [rok], k – pořadový rok od 0 do n [-], i – parametr [-], kdy pro roky uvedení do provozu je i rovno: Rok uvedení do provozu\| i ---\|--- 2009\| 12 2010\| 11 T – koeficient předpokládané výše sazby daně z příjmů (0,15 u výrobcevýrobce, který je fyzickou osobou, nebo 0,19 v případě výrobcevýrobce, který je právnickou osobou) [-], IRR – cílové vnitřní výnosové procento investic ve výši 6,3 % [-], FCFFtk – volný peněžní tok výrobcivýrobci („free cash flow to firm“), který se stanoví jako rozdíl mezi výnosy výrobcevýrobce za dobu životnosti výrobny elektřiny a náklady ve stejném období, které se dále snižují o daň z příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů a o náklady nezbytné pro zachování schopnosti výroby elektřiny včetně nákupu nového či údržby stávajícího zařízení, vybavení a dalšího majetku, přičemž tyto investice se ponižují o případnou poskytnutou investiční podporu [Kč]. b) Následně se určí celkové množství elektřiny [MWh], za které výrobcevýrobce hradí odvod, tak, že: 1. je-li absolutní hodnota výše odvodu v pořadovém roce k menší nebo rovna proměnné „ÚlevaOdvod“, tedy platí-li vztah: ÚOdvodtk≤ÚlevaOdvod, stanoví se celkové množství elektřiny [MWh], za které výrobcevýrobce hradí odvod, jako: ÝVÝRtk=0, 2. je-li absolutní hodnota výše odvodu v pořadovém roce k větší než vypočtená proměnná „ÚlevaOdvod“, tedy platí-li vztah: ÚOdvodtk>ÚlevaOdvod, stanoví se celkové množství elektřiny [MWh], za které výrobcevýrobce hradí odvod, jako: ÝÚVÝRtk=Odvodtk–ÚlevaOdvodTs·VC·1,02k–i–1 kde: VÝRtk – množství elektřiny vyrobené v pořadovém roce k∈{(i+1) až n}, za které výrobcevýrobce hradí odvod [MWh], Ts – sazba odvodu za elektřinu ze slunečního záření [-], VC – jednotková výkupní cena podle roku uvedení výrobny elektřiny do provozu stanovená pro kalendářní rok odpovídající pořadovému roku k=i [Kč/MWh], Odvodtk – odvod v pořadovém roce k [Kč]. 1) Sektorové šetření se neprovádí.
Vyhláška č. 71/2022 Sb.	Vyhláška č. 71/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 3. 2022, datum účinnosti 29. 3. 2022, částka 39/2022 * Čl. I - V § 15 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášk * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 29. 3. 2022 71 VYHLÁŠKA ze dne 23. března 2022, kterou se mění vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.: Čl. I V § 15 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 7/2010 Sb., vyhlášky č. 4/2014 Sb., vyhlášky č. 263/2015 Sb., vyhlášky č. 226/2016 Sb. a vyhlášky č. 166/2017 Sb., písmeno h) zní: „h) podle hlavy sedmé dílu 2 a hlavy třinácté dílu 2 zvláštní části trestního zákoníku a trestných činů genocidia podle § 400 trestního zákoníku a útoku proti lidskosti podle § 401 trestního zákoníku,“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr spravedlnosti: JUDr. Blažek, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny Protokolu o těžkých kovech (Rozhodnutí 2012/5) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Vyhlášeno 24. 3. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 2. 2022, částka 4/2022 * Článek 1 - Změna * Článek 2 - Vztah k protokolu * Článek 3 - Vstup v platnost * a) Článek 1 - 1. V odstavci 10 se slova: „ i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh I nebo II, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny“ nahrazují slovy „pro stranu tohoto protokolu. Strana se můž * b) Článek 3 - 3. V odstavci 2 se slovo „Každá“ nahrazuje slovy „S výhradou odstavců 2bis a 2ter každá“. * c) Článek 3bis - 9. Vkládá se nový článek 3bis, který zní: * d) Článek 7 - 10. V odst. 1 písm. a): * e) Článek 8 - 14. Slova „S využitím vhodných modelů a měření a v dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu“ se nahrazují slovy „Na žádost výkonného orgánu a v souladu s harmonogramy, které tento orgán určí, poskytne EMEP a jeho technické orgá * f) Článek 10 - 15. V odstavci 4: * g) Článek 13 - 16. V odstavci 3: * h) Článek 15 - 20. Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: * i) Příloha II - 21. V tabulce v podpoložce II se slova „olova nebo zinku“ v prvním řádku popisu kategorie 5 nahrazují slovy „olova, zinku nebo silikomanganových a feromanganových slitin“. * j) Příloha IV - 22. Před první odstavec se přidává číslo „1.“ * k) Příloha V - 26. Příloha V se nahrazuje textem, který zní: * l) Příloha VI - 27. V odstavci 1: V Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 8. 2. 2022 8 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. prosince 2012 byla v Ženevě přijata změna textu a příloh s výjimkou příloh III a VII Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Rozhodnutí 2012/5)1). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí této změny. Změna vstoupila v platnost na základě článku 13 odst. 3 Protokolu dne 8. února 2022 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Rozhodnutí 2012/51 Změna textu a příloh s výjimkou příloh III a VII Protokolu o těžkých kovech z roku 1998 Článek 1 Změna Strany Protokolu o těžkých kovech z roku 1998 se na 31. zasedání výkonného orgánu rozhodly, že změní Protokol o těžkých kovech z roku 1998 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států tak, jak je stanoveno v příloze tohoto rozhodnutí. Článek 2 Vztah k protokolu Žádný stát ani organizace pro regionální hospodářskou integraci nesmí uložit listinu o přijetí této změny, pokud předtím nebo současně neuloží listinu o podpisu, přijetí, schválení protokolu nebo o přistoupení k němu. Článek 3 Vstup v platnost V souladu s čl. 13 odst. 3 protokolu vstoupí tato změna v platnost devadesátým dnem po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran. Příloha Změny Protokolu o těžkých kovech z roku 1998 a) Článek 1 1. V odstavci 10 se slova: „ i) tohoto protokolu; nebo ii) změny příloh I nebo II, v jejichž důsledku bude daný stacionární zdroj podléhat ustanovením tohoto protokolu pouze na základě této změny“ nahrazují slovy „pro stranu tohoto protokolu. Strana se může rozhodnout, že stacionární zdroj, kterému v době vstupu tohoto protokolu pro danou stranu v platnost příslušný vnitrostátní orgán již udělil schválení, nebude považovat za nový stacionární zdroj, pokud je jeho stavba či podstatná úprava zahájena do pěti let od uvedeného data.“ 2. Za odstavec 11 se vkládá nový odstavec 12, který zní: 12. pojmy „tento protokol“, „protokol“ a „stávající protokol“ se rozumí Protokol o těžkých kovech z roku 1998 ve znění pozdějších případných změn; b) Článek 3 3. V odstavci 2 se slovo „Každá“ nahrazuje slovy „S výhradou odstavců 2bis a 2ter každá“. 4. V odst. 2 písm. a) se slova „příloha III nejlepší dostupné techniky uvádí“ nahrazují slovy „instrukční dokumenty přijaté stranami na zasedání výkonného orgánu nejlepší dostupné techniky uvádějí“. 5. V odst. 2 písm. c) se slova „příloha III nejlepší dostupné techniky uvádí“ nahrazují slovy „instrukční dokumenty přijaté stranami na zasedání výkonného orgánu nejlepší dostupné techniky uvádějí“. 6. Za odstavec 2 se vkládají nové odstavce 2bis a 2ter, které znějí: 2bis. Strana, která již byla smluvní stranou stávajícího protokolu předtím, než vstoupila v platnost změna, jež zavádí nové kategorie zdrojů, může použít mezní hodnoty platné pro „stávající stacionární zdroje“ pro každý zdroj z této nové kategorie, jehož stavba či podstatná úprava je zahájena před uplynutím dvou let ode dne, kdy uvedená změna vstoupila pro danou smluvní stranu v platnost, pokud daný zdroj později neprojde podstatnou přestavbou. „2 ter. Strana, která již byla smluvní stranou stávajícího protokolu předtím, než vstoupila v platnost změna, jež zavádí nové mezní hodnoty pro „nové stacionární zdroje“, může nadále používat dříve platné mezní hodnoty pro každý zdroj, jehož stavba či podstatná úprava je zahájena před uplynutím dvou let ode dne, kdy uvedená změna vstoupila pro danou smluvní stranu v platnost, pokud daný zdroj později neprojde podstatnou přestavbou. 7. V odstavci 5: a) Slova „přičemž smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP tak budou činit minimálně za použití metodických nástrojů určených řídícím orgánem EMEP a strany mimo rámec geografického rozsahu EMEP použijí jako vodítka metody vypracované v rámci pracovního plánu výkonného orgánu“ se vypouštějí a nahrazují se tečkou „.“. b) Za první větu se doplňuje text, který zní: Smluvní strany v rámci geografického rozsahu EMEP používají metodické nástroje určené v pokynech vypracovaných řídicím orgánem EMEP a přijaté smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Strany v oblastech mimo rámec geografického rozsahu EMEP použijí jako vodítka metody vypracované v rámci pracovního plánu výkonného orgánu. 8. Na konci článku 3 se doplňuje nový odstavec 8, který zní: 8. Každá smluvní strana se aktivně účastní programů v rámci Úmluvy o vlivech znečištění ovzduší na zdraví lidí a životní prostředí a programů sledování a modelování atmosféry. c) Článek 3bis 9. Vkládá se nový článek 3bis, který zní: Článek 3bis Pružná přechodná opatření 1. Bez ohledu na čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) může smluvní strana úmluvy, která se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2019 stane smluvní stranou tohoto protokolu, používat při uplatňování nejlepších dostupných technik a mezních hodnot na stávající stacionární zdroje v konkrétních kategoriích stacionárních zdrojů pružná přechodná opatření za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Smluvní strana, která se rozhodne, že použije pružná přechodná opatření podle tohoto článku, v listině o podpisu, přijetí či schválení stávajícího protokolu nebo přistoupení k němu uvede: a) konkrétní kategorie stacionárních zdrojů uvedené v příloze II, pro něž se strana rozhodla použít pružná přechodná opatření, přičemž lze uvést nanejvýš čtyři tyto kategorie; b) stacionární zdroje, jejichž stavba či poslední podstatná úprava byla zahájena před rokem 1990 nebo jiným rokem z intervalu 1985 až 1995 včetně, který bude určen stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, a které jsou způsobilé pro pružná přechodná opatření uvedená v odstavci 5; a c) plán provádění v souladu s odstavci 3 a 4, v němž vymezí harmonogram úplného provedení upřesněných ustanovení. 3. Smluvna strany použije nejlepší dostupné techniky minimálně pro stávající stacionární zdroje zařazené do kategorií 1, 2, 5 a 7 v příloze II, a to nejpozději do osmi let poté, co stávající protokol vstoupil pro danou stranu v platnost, nebo do 31. prosince 2022 podle toho, které datum nastane dříve, s výjimkou případů uvedených v odstavci 5. 4. Smluvní strana nesmí v žádném případě odložit uplatnění nejlepších dostupných technik nebo mezních hodnot pro stávající stacionární zdroje na období po 31. prosinci 2030. 5. Pokud jde o jakýkoli zdroj nebo zdroje uvedené v souladu s odst. 2 písm. b), může smluvní strana rozhodnout, a to nejpozději do osmi let poté, co stávající protokol vstoupil pro danou stranu v platnost, nebo do 31. prosince 2022 podle toho, které datum nastane dříve, o uzavření takového zdroje nebo zdrojů. Seznam těchto zdrojů musí být poskytnut v rámci příští zprávy této strany podle odstavce 6. Požadavky na uplatnění nejlepších dostupných technik a mezních hodnot se nevztahují na žádný takový zdroj nebo zdroje, pokud je tento zdroj nebo jsou tyto zdroje uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2030. U každého takového zdroje nebo zdrojů, který/které nebude/nebudou k tomuto datu uzavřen/y, proto musí smluvní strana následně uplatňovat nejlepší dostupné techniky a mezní hodnoty pro nové zdroje v rámci příslušné kategorie zdroje. 6. Smluvní strana, která se rozhodne, že použije pružná přechodná opatření podle tohoto článku, předkládá výkonnému tajemníkovi Komise tříleté zprávy o pokroku při uplatňování nejlepších dostupných technik a mezních hodnot na stacionární zdroje v kategoriích stacionárních zdrojů určených podle tohoto článku. Výkonný tajemník Komise zpřístupní tyto tříleté zprávy výkonnému orgánu. d) Článek 7 10. V odst. 1 písm. a): a) se středník na konci odstavce „;“ nahrazuje slovy „Kromě toho:“; a b) doplňují se nové body i) a ii), které znějí: i) pokud některá smluvní strana uplatňuje odlišné strategie snížení emisí podle čl. 3 odst. 2 písm. b), c) nebo d), poskytne dokumentaci o uplatněných strategiích a o jejich souladu s požadavky uvedených odstavců; ii) pokud některá smluvní strana pokládá uplatnění určitých mezních hodnot podle čl. 3 odst. 2 písm. d) za technicky a hospodářsky neschůdné, sdělí tuto okolnost ve zprávě spolu s odůvodněním; 11. Ustanovení odst. 1 písm. b) se nahrazuje tímto: b) každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP podává zprávu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka o úrovních emisí těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I s využitím metodik stanovených v pokynech vypracovaných řídicím orgánem EMEP a přijatých smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. Smluvní strany v oblastech mimo geografický rámec EMEP podávají zprávu o dostupných údajích o úrovních emisí těžkých kovů uvedených v seznamu v příloze I. Každá smluvní strana navíc poskytne informace o úrovni emisí látek uvedených v seznamu v příloze I za referenční rok uvedený v této příloze; 12. Za odst. 1 písm. b) se vkládají nové odstavce, které znějí: c) každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP by měla prostřednictvím výkonného tajemníka Komise předávat výkonnému orgánu dostupné informace o programech zabývajících se vlivy znečištění ovzduší na zdraví lidí a životní prostředí a programech sledování a modelování atmosféry v rámci úmluvy, a to za využití pokynů přijatých výkonným orgánem; d) smluvní strany v oblastech mimo geografický rámec EMEP by měly zpřístupnit podobné údaje jako v písmeni c), pokud je o to výkonný orgán požádá. 13. V odstavci 3: a) se slova „V dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu“ nahrazují slovy „Na žádost výkonného orgánu a v souladu s harmonogramy, které tento orgán určí,“; b) se za slovo „EMEP“ vkládají slova „a další podpůrné orgány“; c) se před slovo „informace“ vkládá slovo „příslušné“. e) Článek 8 14. Slova „S využitím vhodných modelů a měření a v dostatečném předstihu před každým výročním zasedáním výkonného orgánu“ se nahrazují slovy „Na žádost výkonného orgánu a v souladu s harmonogramy, které tento orgán určí, poskytne EMEP a jeho technické orgány a střediska s využitím vhodných modelů a měření“. f) Článek 10 15. V odstavci 4: a) se slovo „vypracují“ nahrazuje slovem „zváží“; b) se slova „pracovní program“ nahrazují slovy „vypracování pracovního programu“; c) se vypouštějí slova „ke snížení emisí do atmosféry těžkých kovů, jež jsou uvedeny v seznamu v příloze I“. g) Článek 13 16. V odstavci 3: a) se slova „a jeho příloh I, II, IV, V a VI“ nahrazují slovy „kromě příloh III a VII“; b) se slova „od dvou třetin smluvních stran“ nahrazují slovy „od dvou třetin smluvních stran, jež byly stranami v okamžiku přijetí“. 17. V odstavci 4 se slovo „devadesáti“ nahrazuje hodnotou „180“. 18. V odstavci 5 se slovo „devadesáti“ nahrazuje hodnotou „180“. 19. Za odstavec 5 se vkládají nové odstavce 5a a 5b, které znějí: 5a. Pro smluvní strany, které jej přijaly, je postup stanovený v odstavci 5b nadřazený postupu stanovenému v odstavci 3, pokud jde o změny příloh II, IV, V a VI. 5b. Změny příloh II, IV, V a VI se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil tuto změnu všem smluvním stranám, nabude změna takové přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními písmene a): a) smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy II, IV, V a VI, to oznámí depozitáři písemně do jednoho roku ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář obdržená oznámení neprodleně oznámí všem smluvním stranám. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabude změna a úprava přílohy pro tuto smluvní stranu účinku. b) Změny příloh II, IV, V a VI nevstoupí v platnost, pokud souhrnný počet šestnácti nebo více smluvních stran buď: i) předložil oznámení v souladu s písmenem a); nebo ii) nepřijal postup stanovený v tomto odstavci a dosud neuložil listinu o přijetí v souladu s ustanoveními odstavce 3. h) Článek 15 20. Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: 3. Stát nebo regionální organizace hospodářské integrace prohlásí v listině o podpisu, přijetí nebo schválení nebo o přistoupení, že pokud jde o změny příloh II, IV, V a VI, nehodlají být vázány postupy stanovenými v čl. 13 odst. 5b. i) Příloha II 21. V tabulce v podpoložce II se slova „olova nebo zinku“ v prvním řádku popisu kategorie 5 nahrazují slovy „olova, zinku nebo silikomanganových a feromanganových slitin“. j) Příloha IV 22. Před první odstavec se přidává číslo „1.“ 23. V písmeni a) se za slova „v platnost“ vkládají slova „pro danou smluvní stranu“. 24. V písmeni b): a) v první větě se slova „osm roků“ nahrazují slovy „dva roky“. b) na konci první věty se za slovo „platnost“ vkládají slova „pro danou smluvní stranu nebo 31. prosince 2020 podle toho, které datum nastane později“. c) se zrušuje poslední věta. 25. Na konci přílohy se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: 2. Bez ohledu na odstavec 1, avšak s výhradou odstavce 3, může smluvní strana úmluvy, která se v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2019 stane smluvní stranou tohoto protokolu, při ratifikaci, přijetí nebo schválení tohoto protokolu nebo přistoupení k němu prohlásit, že prodlouží harmonogramy pro uplatnění mezních hodnot uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. d) až o 15 let po dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu. 3. Smluvní strana, které učinila volbu podle článku 3 a tohoto protokolu, pokud jde o konkrétní kategorii stacionárního zdroje, nesmí rovněž učinit prohlášení podle odstavce 2 vztahující se ke stejné kategorii zdroje. k) Příloha V 26. Příloha V se nahrazuje textem, který zní: Příloha V Mezní hodnoty pro omezování emisí z velkých stacionárních zdrojů 1. Pro omezení emisí těžkých kovů jsou důležité dva typy emisních limitů: a) hodnoty pro určité těžké kovy nebo skupinu těžkých kovů; a b) hodnoty pro emise částic obecně. 2. Mezní hodnoty pro částice nemohou v podstatě nahradit specifické mezní hodnoty pro kadmium, olovo a rtuť, protože množství kovů spojených s emisemi částic se liší proces od procesu. Dodržování těchto limitů však významně přispívá ke snižování emisí těžkých kovů obecně. Monitorování emisí částic je navíc obecně levnější než monitorování jednotlivých chemických sloučenin a nepřetržité monitorování jednotlivých těžkých kovů je obecně neuskutečnitelné. Proto mají emisní limity pro částice velkou praktickou důležitost a jsou také stanoveny v této příloze ve většině případů k doplnění specifických emisních limitů pro kadmium nebo olovo nebo rtuť. 3. Oddíl A se vztahuje na smluvní strany jiné než Spojené státy americké. Oddíl B se vztahuje na Spojené státy americké. A. Smluvní strany jiné než Spojené státy americké 4. Výhradně v tomto oddíle se „prachem“ rozumí hmotnost částic jakéhokoli tvaru, struktury či hustoty, které jsou rozptýleny v plynné fázi za podmínek v místě odběru vzorků a které mohou být shromážděny filtrováním za specifických podmínek po odběru reprezentativního vzorku plynu, který má být analyzován, a které po vysušení za určitých podmínek zůstávají před filtrem nebo na filtru. 5. Výhradně v tomto oddíle se „mezní hodnotou emisí“ (MHE) nebo „mezní hodnotou“ rozumí množství prachu a určitých těžkých kovů podle tohoto protokolu obsažené v odpadních plynech ze zařízení, které nesmí být překročeno. Pokud není stanoveno jinak, vyjádří se mezní hodnota jako hmotnost znečišťující látky v jednotce objemu odpadního plynu (v mg/m3) za předpokladu standardních podmínek teploty a tlaku v suchém plynu (objem při 273,15 K a 101,3 kPa). Vzhledem k obsahu kyslíku v odpadním plynu se použije vždy hodnota udaná v níže uvedených tabulkách pro vybrané kategorie velkých stacionárních zdrojů. Zřeďování k účelům snižování koncentrací znečišťujících látek v odpadním plynu je zakázáno. Náběh, odstavování a údržba zařízení jsou vyloučeny. 6. Emise se monitorují ve všech případech měřením nebo výpočty, které dosahují alespoň stejné přesnosti. Dodržování mezních hodnot emisí se ověřuje kontinuálním nebo diskontinuálním měřením nebo jakoukoli jinou technicky vhodnou metodou včetně ověřených metod výpočtu. Měření příslušných těžkých kovů se provádí nejméně každé tři roky pro každý průmyslový zdroj. Je nutno zohlednit pokyny o metodách provádění měření a výpočtů, přijaté smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu. U kontinuálního měření jsou mezní hodnoty dodrženy v případě, že potvrzený měsíční průměr emisí nepřesáhne mezní hodnoty emisí. V případě diskontinuálního měření nebo jiné vhodné metody stanovení či výpočtu jsou mezní hodnoty emisí dodrženy v případě, že střední hodnota vhodného počtu měření za reprezentativních podmínek nepřesáhne hodnotu emisní normy. Pro účely ověření může být zohledněna nepřesnost metod měření. Je možné provádět i nepřímé monitorování pomocí souhrnných parametrů / kumulativních parametrů (např. prach jako souhrnný parametr pro těžké kovy). V některých případech může použití určité techniky zpracování emisí zajistit udržení nebo dosažení určité hodnoty / mezní hodnoty. 7. Monitorování příslušných znečišťujících látek a měření provozních ukazatelů a rovněž zabezpečení kvality automatizovaných měřicích systémů a referenčních metod měření určených ke kalibraci těchto systémů se provádějí v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, postupuje se podle norem ISO, případně podle jiných vnitrostátních nebo mezinárodních norem, které zajistí získání údajů srovnatelné odborné kvality. Spalovací zařízení (kotle a průmyslové zdroje tepla) se jmenovitým tepelným příkonem přesahujícím 50 MWth2 (příloha II, kategorie 1) 8. Mezní hodnoty emisí prachu ze spalování tuhých a kapalných paliv kromě biomasy a rašeliny:3 Tabulka 1 Druh paliva\| Tepelný (MWth)\| příkon\| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3)a ---\|---\|---\|--- tuhá paliva\| 50–100\| \| nová zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva stávající zařízení: 30 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) 100–300\| \| nová zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) stávající zařízení: 25 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) >300\| \| nová zařízení: 10 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) stávající zařízení: 20 (černé uhlí, hnědé uhlí a jiná tuhá paliva) kapalná paliva\| 50–100\| \| nová zařízení: 20 stávající zařízení: 30 (obecné) 50 pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních kapalná paliva\| 100–300\| \| nová zařízení: 20 stávající zařízení: 25 (obecné) 50 pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních >300\| \| nová zařízení: 10 stávající zařízení: 20 (obecné) 50 pro spalování zbytků pocházejících z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu ve spalovacích zařízeních a Mezní hodnoty odkazují na obsah kyslíku 6 % pro tuhá paliva a 3 % pro kapalná paliva. 9. Zvláštní ustanovení pro spalovací zařízení uvedená v odstavci 8: a) smluvní strana se může odchýlit od povinnosti dodržovat mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 8 v těchto případech: i) u spalovacích zařízení, která běžně používají plynná paliva a musejí se kvůli náhlému přerušení dodávky plynu výjimečně uchýlit k využití jiných paliv, a z toho důvodu by bylo nutné, aby byla vybavena zařízením na čištění odpadních plynů; ii) u stávajících spalovacích zařízení, která nejsou v provozu déle než 17 500 provozních hodin, počínaje 1. lednem 2016 a konče nejpozději 31. prosincem 2023; b) pokud je spalovací zařízení rozšířeno alespoň o 50 MWth, použijí se na rozšířenou část, která je ovlivněna změnou, mezní hodnoty emisí stanovené v odstavci 8 pro nová zařízení. Mezní hodnota emisí se vypočte jako průměr vážený skutečným tepelným příkonem jak pro stávající, tak novou část zařízení; c) smluvní strany zaručí, že jsou vypracována ustanovení pro postupy týkající se špatného fungování či selhání zařízení na snižování emisí; d) v případě spalovacího zařízení využívajícího více druhů paliv, v němž se současně používají dvě paliva nebo větší počet paliv, se mezní hodnota emisí určí jako vážený průměr mezních hodnot emisí pro individuální paliva, a to na základě tepelného příkonu jednotlivých paliv. Primární a sekundární železářský a ocelářský průmysl (příloha II, kategorie 2 a 3) 10. Mezní hodnoty emisí prachu Tabulka 2 Činnost\| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3) ---\|--- aglomerace železné rudy\| 50 peletizace\| 20 pro drcení, mletí a sušení 15 pro všechny ostatní procesní kroky vysoké pece: ohřívač větru\| 10 kyslíková výroba oceli a její odlévání\| 30 elektrická výroba oceli a její odlévání\| 15 (stávající) 5 (nová) Slévárny železa (příloha II, kategorie 4) 11. Mezní hodnoty emisí prachu pro slévárny železa Tabulka 3 Činnost\| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3) ---\|--- slévárny železa: všechny pece (kopulovité, indukční, rotační); všechny formy (ztracené, trvalé)\| 20 válcování za horka\| 20 50 v případech, kdy nelze použít tkaninový filtr kvůli přítomnosti vlhkých zplodin Výroba a zpracování mědi, zinku a silikomanganových a feromanganových slitin včetně pecí typu Imperial Smelting (příloha II, kategorie 5 a 6) 12. Mezní hodnota emisí prachu uvolňovaných z výroby a zpracování mědi, zinku a silikomanganových a feromanganových slitin: Tabulka 4 \| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3) ---\|--- výroba a zpracování neželezných kovů\| 20 Výroba a zpracování olova (příloha II, kategorie 5 a 6) 13. Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných z výroby a zpracování olova: Tabulka 5 \| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3) ---\|--- Výroba a zpracování olova\| 5 Průmysl výroby cementu (příloha II, kategorie 7) 14. Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě cementu: Tabulka 6 \| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3)a ---\|--- zařízení pro výrobu cementu, pece, mlýny a chladiče slínku\| 20 zařízení pro výrobu cementu, pece, mlýny a chladiče slínku používající spoluspalování odpadu\| 20 a Mezní hodnoty odkazují na obsah kyslíku 10 %. Sklářský průmysl (příloha II, kategorie 8) 15. Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při výrobě skla: Tabulka 7 \| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3)a ---\|--- nová zařízení\| 20 stávající zařízení\| 30 a Mezní hodnoty odkazují na obsah kyslíku 8 % při kontinuálním tepelném zpracování a 13 % při diskontinuálním tepelném zpracování 16. Mezní hodnoty emisí olova uvolňovaných při výrobě skla: 5 mg/m3. Průmysl výroby chloru a alkálií (příloha II, kategorie 9) 17. Stávající závody na výrobu chloru a alkálií založené na využívání rtuťových elektrolyzérů do 31. prosince 2020 přejdou na technologii nepoužívající rtuť nebo budou uzavřeny; v období do přechodu se použije úroveň rtuti vypuštěné ze závodu do ovzduší v hodnotě 1 g na Mg4 výrobní kapacity chloru. 18. Nové závody průmyslu výroby chloru a alkálií budou využívat technologie nepoužívající rtuť. Spalování odpadů (příloha II, kategorie 10 a 11) 19. Mezní hodnoty emisí prachu uvolňovaných při spalování odpadů Tabulka 8 \| Mezní hodnota emisí prachu (mg/m3)a ---\|--- Spalování komunálních odpadů, odpadů, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, nebezpečných odpadů a odpadů ze zdravotnických zařízení\| 10 a Mezní hodnota odkazuje na obsah kyslíku 11 %. 20. Mezní hodnota emisí rtuti uvolňovaných při spalování odpadů: 0,05 mg/m3. 21. Mezní hodnota emisí rtuti uvolňovaných při spoluspalování odpadů z kategorií zdrojů 1 a 7: 0,05 mg/m3. B. Spojené státy americké 22. Mezní hodnoty pro omezování emisí částic a/nebo specifických těžkých kovů ze stacionárních zdrojů v následujících kategoriích stacionárních zdrojů a zdroje, na které se vztahují, jsou specifikovány v následujících dokumentech: a) ocelárny: elektrické obloukové pece (Steel plants: Electric Arc Furnaces) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly AA a AAa; b) malé spalovny komunálního odpadu (Small Municipal Waste Combustors) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl AAAA; c) výroba skla (Glass Manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl CC; d) jednotky elektráren produkující páru (Electric Utility Steam Generating Units) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly D a Da; e) jednotky produkující páru průmyslové, komerční, institucionální (Industrial-Commercial-Institutional Steam Generating Units) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly Db a Dc; f) spalovny komunálního odpadu (Municipal Waste Incinerators) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíly Ea a Eb; g) spalovny nemocničního/infekčního odpadu / odpadu ze zdravotnických zřízení (Hospital/Medical/Infectious Waste Incinerators) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Ec; h) portlandský cement (Portland Cement) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl F; i) závody sekundární tavby olova (Secondary Lead Smelters) – C. F. R 40, oddíl 60, pododdíl L; j) kyslíkové průmyslové pece (Basic Oxygen Process Furnaces) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl N; k) zařízení pro základní výrobu oceli (po 20. lednu 1983) (Basic Process Steelmaking Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Na; l) závod primární tavby mědi (Primary Copper Smelters) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl P; m) závody primární tavby zinku (Primary Zinc Smelters) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Q; n) závody primární tavby olova (Primary Lead Smelters) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl R; o) zařízení pro výrobu feroslitin (Ferroalloy Production Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Z; p) spalovny jiného tuhého odpadu, (po 9. prosinci 2004) (Other Solid Waste Incineration Units) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl EEEE; q) závody sekundární tavby olova (Secondary lead smelters) – C. F. R 40, oddíl 63, pododdíl X; r) spalovny nebezpečného odpadu (Hazardous waste combustors) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEE; s) výroba portlandského cementu (Portland cement manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl LLL; t) primární měď (Primary copper) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl QQQ; u) primární tavba olova (Primary Lead Smelting) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl TTT; v) slévárny železa a oceli (Iron and steel foundries) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEEE; w) integrovaná výroba železa a oceli (Integrated iron and steel manufacturing) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl FFFFF; x) zařízení pro výrobu oceli v elektrických obloukových pecích (Electric Arc Furnace Steelmaking Facilities) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl YYYYY; y) slévárny železa a oceli (Iron and steel foundries) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl ZZZZZ; z) primární tavba mědi, oblastní zdroje (Primary Copper Smelting Area Sources) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl EEEEEE; aa) sekundární tavba mědi, oblastní zdroje (Secondary Copper Smelting Area Sources) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl FFFFFF; bb) primární neželezné kovy, oblastní zdroje (Primary Nonferrous Metals Area Sources): zinek, kadmium a berylium – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl GGGGGG; cc) výroba skla (oblastní zdroje) (Glass Manufacturing (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl SSSSSS; dd) závod sekundární tavby neželezných kovů (oblastní zdroje) (Secondary Nonferrous Metal Smelter (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl TTTTTT; ee) výroba feroslitin (oblastní zdroje) (Ferroalloys Production (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl YYYYYY; ff) slévárny hliníku, mědi a neželezných materiálů (oblastní zdroje) (Aluminum, Copper, and Nonferrous Foundries (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl ZZZZZZ; gg) normy výkonnosti závodů na úpravu a zpracování uhlí (Standards of Performance for Coal Preparation and Processing Plants) – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl Y; hh) průmyslové, komerční, institucionální a provozní ohřevy (Industrial, Commercial, Institutional and Process Heaters) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl DDDDD; ii) průmyslové, komerční, institucionální a provozní kotle (oblastní zdroje) (Industrial, Commercial and Institutional Boilers (Area Sources)) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl JJJJJJ; jj) závody na výrobu chloru a alkálií založené na využívání rtuťových elektrolyzérů (Mercury Cell Chlor-Alkali Plants) – C. F. R. 40, oddíl 63, pododdíl IIIII; a dále kk) normy výkonnosti spaloven tuhého komerčního a průmyslového odpadu, jejichž stavba byla zahájena po 30. listopadu 1999, nebo jejichž modifikace nebo rekonstrukce byly zahájeny dne 1. června 2001 nebo později – C. F. R. 40, oddíl 60, pododdíl CCCC. l) Příloha VI 27. V odstavci 1: a) se slova „Kromě případů, kdy je v této příloze stanoveno jinak, nejpozději“ se vypouštějí a nahrazují se slovem „Nejpozději“; b) se slova „do šesti měsíců ode dne“ vypouštějí a nahrazují se slovy „ke dni“; c) se za slovo „v platnost“ vkládají slova „pro danou smluvní stranu“. 28. Odstavec 3 se zrušuje. 29. V odstavci 4 se vypouštějí slova „Smluvním stranám se“ a nahrazují se slovy „Bez ohledu na odstavec 1 se smluvním stranám“. 30. V odstavci 5 se úvodní věta před písmenem a) nahrazuje tímto: Každá smluvní strana dosáhne nejpozději ke dni vstupu tohoto protokolu v platnost pro dotčenou stranu koncentračních úrovní, které nepřesáhnou: 1) Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě, byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. Protokol o těžkých kovech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, přijatý dne 24. června 1998 v Aarhusu, byl vyhlášen pod č. 79/2010 Sb. m. s. Změna přílohy III Protokolu o těžkých kovech, přijatá dne 13. prosince 2012 v Ženevě, byla vyhlášena pod č. 13/2021 Sb. m. s. 1 ECE/EB.AIR/113/Add.l 2 Jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení se vypočte jako součet příkonu všech jednotek připojených ke společnému komínu. Individuální jednotky s příkonem do 15 MWth se při výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu nezohlední. 3 Mezní hodnoty emisí se zejména nevztahují na: \\- zařízení, ve kterých se jako jediný zdroj paliva používá biomasa a rašelina – zařízení, ve kterých se produkty spalování používají k přímému ohřevu, sušení nebo jakémukoli jinému zpracování předmětů nebo materiálů, \\- zařízení k dospalování určená k čištění odpadních plynů spalováním, která nejsou provozována jako nezávislá spalovací zařízení, \\- zařízení k regeneraci katalyzátorů pro katalytické štěpení, \\- zařízení pro přeměnu sirovodíku na síru, \\- reaktory používané v chemickém průmyslu, \\- koksárenské baterie, \\- ohřívač větru; \\- regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny, \\- spalovny odpadů a \\- závody poháněné dieselovými a benzínovými motory, motory spalujícími plyn nebo plynovými turbínami, bez ohledu na typ použitého paliva. 4 1 Mg = 1 tuna.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 70/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 70/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 236 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 24. 3. 2022, částka 38/2022 70 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. března 2022 č. 236 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f), § 6 odst. 1 písm. b), c) a d) a § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace rozhodla o přijetí krizových opatřeníkrizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 25. března 2022 od 00:00 hod. I. stanoví, že 1. lhůta podle § 93 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro cizince uvedené v § 3 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, (dále jen „vysídlené osoby“) činí 30 dnů, 2. Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky mohou stanovit místo, kde lze splnit ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 3. Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky mohou určit, na kterém z míst určených podle § 4 odst. 5 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, pro podávání žádostí o udělení dočasné ochrany může vysídlená osoba žádost o udělení dočasné ochrany podat, 4. vysídlená osoba, která odmítne zajištění ubytování, které jí bylo nabídnuto při plnění ohlašovací povinnosti nebo při podání žádosti o udělení dočasné ochrany, nebo která zařízení, kde jí takto bylo zajištěno ubytování, přestane využívat, ztrácí nárok na zajištění ubytování; II. zrušuje 1. usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 148 o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 44/2022 Sb., 2. usnesení vlády ze dne 9. března 2022 č. 191 o změně krizového opatřeníkrizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb., vyhlášené pod č. 46/2022 Sb., a 3. usnesení vlády ze dne 16. března 2022 č. 208 o změně krizového opatřeníkrizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb., ve znění krizového opatření vyhlášeného pod č. 46/2022 Sb., vyhlášené pod č. 59/2022 Sb. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Na vědomí: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změny Protokolu o perzistentních organických polutantech (Rozhodnutí 2009/1) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států Vyhlášeno 24. 3. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 1. 2022, částka 4/2022 * ČLÁNEK 1: ZMĚNA - A. Článek 1 * ČLÁNEK 2: VZTAH K PROTOKOLU O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH - Žádný stát ani organizace pro regionální hospodářskou integraci nesmí uložit listinu o přijetí této změny, pokud předtím nebo současně neuloží listinu o podpisu, přijetí, schválení protokolu o perzistentních organických polutantech nebo o přistoupení k něm * ČLÁNEK 3: VSTUP V PLATNOST - 1. V souladu s čl. 14 odst. 3 protokolu o perzistentních organických polutantech vstoupí tato změna v platnost devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin stran protokolu o perzistentních organických znečišťujících Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 1. 2022 7 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. prosince 2009 byla v Ženevě přijata změna znění a příloh I, II, III, IV, VI a VIII Protokolu o perzistentních organických polutantech z roku 1998 Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Rozhodnutí 2009/1)1). Se změnou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí této změny. Změna vstoupila v platnost na základě článku 14 odst. 3 Protokolu dne 20. ledna 2022 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změny a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Rozhodnutí 2009/1 Změna znění a příloh I, II, III, IV, VI a VIII Protokolu o perzistentních organických polutantech z roku 1998 Strany Protokolu o perzistentních organických polutantech z roku 1998 se na 27. zasedání výkonného orgánu rozhodly, že změní Protokol o perzistentních organických polutantech z roku 1998 (dále jen „protokol o perzistentních organických polutantech“) k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím, hranice států takto: ČLÁNEK 1: ZMĚNA A. Článek 1 Odstavec 12 se nahrazuje tímto: „novým stacionárním zdrojem“ rozumí každý stacionární zdroj, jehož stavba či podstatná úprava byla zahájena po uplynutí dvou let ode dne, kdy pro danou smluvní stranu vstoupí v platnost: a) tento protokol, nebo b) změna tohoto protokolu, která pro daný stacionární zdroj buď zavádí nové mezní hodnoty v příloze IV části II, nebo tuto kategorii zavádí v příloze VIII, pod kterou tento zdroj spadá. Příslušné vnitrostátní orgány rozhodnou o tom, zda určitá úprava je či není podstatná, přičemž budou brány v úvahu faktory, jako jsou např. přínosy příslušné úpravy pro životní prostředí. B. Článek 3 1. V článku 3 se v odst. 5 písm. b) bodě i) a v odst. 5 písm. b) bodě iii) protokolu o perzistentních organických polutantech slova: „pro který příloha V zahrnuje nejlepší dostupné techniky“ nahrazují slovy: „pro který instrukční dokumenty přijaté smluvními stranami na zasedání výkonného orgánu zahrnují nejlepší dostupné techniky“. 2. Středník na konci odst. 5 písm. b) bodu iv) se nahrazuje tečkou. 3. Ustanovení odst. 5 písm. b) bodu v) se zrušuje. C. Článek 13 Slova „Přílohy V a VII mají“ se nahrazují slovy „Příloha V má“. D. Článek 14 1. Odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Změny tohoto protokolu a jeho příloh I až IV, VI a VIII se přijímají konsensem stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro strany, které je přijaly, devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin stran, jež byly stranami v okamžiku přijetí. Změny vstoupí v platnost pro další strany devadesátý den 2. V odstavci 4 se slova „příloh V a VII“ nahrazují slovy „přílohy V“ a slova „těchto příloh“ se nahrazují slovy „přílohy V“. 3. V odstavci 5 se slova „nebo VII“ vypouštějí a slova „tyto změny příloh“ se nahrazují slovy „změny přílohy V“. 4. Za odstavec 5 se vkládají tyto nové odstavce: „5a. Pro smluvní strany, které jej přijaly, je postup stanovený v odstavci 5b níže nadřazený postupu stanovenému v odstavci 3 výše, pokud jde o změny příloh I až IV, VI a VIII. „5b. a) Změny příloh I až IV, VI a VIII se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise sdělil tuto změnu všem stranám, nabude změna takové přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s ustanoveními písmene b) níže; b) Strana, která není schopna schválit změnu příloh I až IV, VI a VIII, to oznámí depozitáři písemně do jednoho roku ode dne sdělení o jejím přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem stranám obdržená oznámení. Strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí a po uložení listin o přijetí u depozitáře nabudou tyto změny příloh pro tuto stranu účinku; c) Změny příloh I až IV, VI a VIII nevstoupí v platnost, pokud souhrnný počet šestnácti nebo více stran buď: i) předložil oznámení v souladu s písmenem b) výše; nebo ii) nepřijal postup stanovený v tomto odstavci a dosud neuložil listinu o přijetí změny v souladu s ustanoveními odstavce 3 výše.“ E. Článek 16 Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec, který zní: „3. Stát nebo regionální organizace hospodářské integrace prohlásí v listině o podpisu, přijetí nebo schválení nebo o přistoupení, že pokud jde o změny příloh I až IV, VI a VIII, nehodlají být vázány postupy stanovenými v čl. 14 odst. 5b. F. Příloha I 1. V seznamu u látky DDT se podmínky (uvedené pod číslem 1 a 2) o vyloučení z výroby vypouštějí a nahrazují se slovem „žádné“ a slova „kromě výjimek v případech identifikovaných v příloze II“ v podmínkách použití se vypouštějí. 2. V seznamu u látky heptachlor se vypouštějí podmínky použití a nahrazují se slovem „žádné“. 3. V seznamu u látky hexachlorbenzen se vypouštějí podmínky výroby a použití a v obou případech se nahrazují slovem „žádné“. 4. Do seznamu se doplňují následující látky tak, že se v odpovídajícím abecedním pořadí vloží tyto řádky: hexachlorbutadien CAS: 87-68-3\| výroby\| žádné ---\|---\|--- \| použití\| žádné hexachlorcyklohexany (HCH) (CAS: 608-731), včetně lindanu (CAS: 58-89-9\| výroby\| žádné ---\|---\|--- použití\| Žádné, kromě gama isomeru HCH (lindan), který se používá jako místní insekticid k ochraně zdraví lidí, za předpokladu, že tato použití budou znovu vyhodnocena v rámci tohoto protokolu v roce 2012 nebo do jednoho roku podle toho, které datum nastane později. Hexabromdifenylethera/ heptabromdifenylethera/\| výroby\| žádné ---\|---\|--- použití\| 1\\. Strany mohou povolit recyklování předmětů, které obsahují nebo mohou obsahovat kteroukoli z těchto látek, a používání a konečné zneškodnění výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů, které obsahují nebo mohou obsahovat kteroukoli z těchto látek, za předpokladu, že toto recyklování a konečné zneškodnění probíhá způsobem šetrným k životnímu prostředí a nevede k regeneraci kterékoli z těchto látek za účelem jejího opětovného použití. 2\\. Počínaje rokem 2013 a poté následně každé čtyři roky až do doby odstranění této podmínky nebo jiného skončení její platnosti bude výkonný orgán vyhodnocovat pokrok stran při dosahování konečného cíle, jímž je vyloučení těchto látek obsažených v předmětech, a zkoumat, zda i nadále trvá potřeba této podmínky, jejíž platnost v každém případě skončí nejpozději v roce 2030. Tetrabromdifenyletherb/ pentabromdifenyletherb/\| výroby\| žádné ---\|---\|--- použití\| 1\\. Strany mohou povolit recyklování předmětů, které obsahují nebo mohou obsahovat kteroukoli z těchto látek, a používání a konečné zneškodnění výrobků vyrobených z recyklovaných materiálů, které obsahují nebo mohou obsahovat kteroukoli z těchto látek, za předpokladu, že toto recyklování a konečné zneškodnění probíhá způsobem šetrným k životnímu prostředí a nevede k regeneraci kterékoli z těchto látek za účelem jejího opětovného použití. 2\\. Počínaje rokem 2013 a poté následně každé čtyři roky až do doby odstranění této podmínky nebo jiného skončení její platnosti bude výkonný orgán vyhodnocovat pokrok stran při dosahování konečného cíle, jímž je vyloučení těchto látek obsažených v předmětech, a zkoumat, zda i nadále trvá potřeba této podmínky, jejíž platnost v každém případě skončí nejpozději v roce 2030. pentachlorbenzen\| výroby\| žádné ---\|---\|--- CAS: 608-93-5\| použití\| žádné Perfluorooktansulfonát (PFOS)c/\| výroby\| Žádné, kromě produkce pro použití a)–c) níže a a)–e) v příloze II ---\|---\|--- \| použití\| Žádné, kromě následujícího použití a použití a)–e) v příloze II: a) elektrolytické chromování, anodická oxidace chromu a reverzní leptání do roku 2014; b) bezproudové potahování povlakem nikl - polytetrafluorethylen do roku 2014; c) leptání plastových podkladů před jejich pokovením do roku 2014; d) hasicí pěny, avšak pouze v případě, že byly vyrobeny nebo byly používány k datu 18. prosince 2009. Pokud jde o hasicí pěny: i) strany by měly usilovat o to, aby byly do roku 2014 vyloučeny hasicí pěny obsahující PFOS, které byly vyrobeny nebo byly používány k datu 18\\. prosince 2009, a o svém pokroku by měly v roce 2014 podat zprávu výkonnému orgánu; ii) na základě zpráv vypracovaných stranami a odstavce i) výkonný orgán v roce 2015 posoudí, zda by se na používání hasicích pěn obsahujících PFOS, které byly vyrobeny nebo byly používány k datu 18. prosince 2009, měla vztahovat další omezení. 5. Ze seznamu se vypouští látka PCB a nahrazuje se následujícím řádkem: Polychlorované bifenyly\| výroby\| žádné ---\|---\|--- (PCB) d/\| použití\| Žádné. Pokud jde o PCB používané k datu uplatnění, strany: 1\\. učiní rozhodná opatření směřující k: a) vyloučení použití identifikovatelných PCB v zařízeních (například v transformátorech, kondenzátorech a v dalších nádržích obsahujících zbylé kapalné zásoby) obsahujících více než 5 dm3 objemu látek obsahujících PCB v koncentracích rovných 0,05% PCB a vyšších, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2010, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2015; b) likvidaci či dekontaminaci způsobem šetrným k životnímu prostředí: – všech kapalných PCB uvedených v písmeni a) a stejně tak dalších látek s obsahem PCB více než 0,005 % v jiných zařízeních, co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2015, a pro země s přechodnou ekonomikou do 31. prosince 2020; – všech kapalných PCB uvedených v odst. 2 písm. a) nejpozději do 31. prosince 2029; c) dekontaminaci nebo zneškodnění zařízení uvedeného v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a) způsobem šetrným k životnímu prostředí; 2\\. budou usilovat o: a) určení a odstranění z užívání těch zařízení (například transformátorů, kondenzátorů a dalších nádrží obsahujících zbylé kapalné zásoby), která obsahují více než 0,005% PCB a mají objem větší než 0,05 dm3, a to co možná nejdříve, nejpozději však do 31. prosince 2025; b) označení dalších výrobků obsahujících více než 0,005% PCB (například pouzdra kabelů, těsnicí materiály a natřené předměty) a o nakládání s nimi shodně s čl. 3 odst. 3; 3\\. zajistí, aby se zařízení popsané v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a) nevyváželo nebo nedováželo, s výjimkou účelů nakládání s odpady, které je šetrné k životnímu prostředí; 4\\. podpoří tato opatření ke snížení nebezpečí a rizik s cílem kontrolovat používání PCB: a) používání PCB pouze v neporušených a nepropustných zařízeních a pouze v místech, kde může být minimalizován a rychle zneškodněn únik do životního prostředí; b) nepoužívání PCB v zařízeních v místech spojených s výrobou nebo zpracováním potravin; při použití PCB v obydlených oblastech, včetně škol a nemocnic, učiní všechna přiměřená opatření k předcházení poruchám v dodávkách proudu, které by mohly způsobit požár, a zajistí pravidelnou prohlídku těsnosti zařízení. ---\|---\|--- 6. Poznámka pod čarou a/ na konci přílohy I se vypouští. 7. Na konci přílohy I se doplňují nové poznámky pod čarou, které znějí: „a/ „Hexabromdifenyletherem a heptabromdifenyletherem“ se rozumí 2,2',4,4',5,5'- hexabromdifenylether (BDE-153, č. CAS: 68631-49-2), 2,2',4,4',5,6'- hexabromdifenylether (BDE-154, č. CAS: 207122-15-4), 2,2',3,3',4,5',6 heptabromdifenylether (BDE-175, č. CAS: 446255-22-7), 2,2',3,4,4',5',6- heptabromdifenylether (BDE-183, č. CAS: 207122-16-5) a ostatní hexa- a heptabromdifenylethery přítomné v komerčním oktabromdifenyletheru.“ „b/ „Tetrabromdifenyletherem a pentabromdifenyletherem“ se rozumí 2,2',4,4’- tetrabromdifenylether (BDE-47, č. CAS: 40088-47-9) a 2,2',4,4',5- pentabromdifenylether (BDE-99, č. CAS: 32534-81-9) a ostatní tetra- a pentabromdifenylethery přítomné v komerčním pentabromdifenyletheru.“ „c/ „Perfluorooktansulfonátem (PFOS) se rozumějí látky s molekulárním vzorcem C8F17SO2X, kde X = OH, kovová sůl, halogenid, amid a jiné deriváty včetně polymerů.“ „d/ „Polychlorovanými bifenyly“ se rozumějí aromatické sloučeniny tvořené tak, že v molekule bifenylu (dvě benzenová jádra vzájemně spojená jednoduchou vazbou uhlíkuhlík) mohou být atomy vodíku nahrazeny až deseti atomy chloru.“ G Příloha II 1. Ze seznamu v tabulce následující po prvním odstavci přílohy II se vypouštějí látky DDT, HCH a PCB. 2. Do seznamu se doplňuje následující látka tak, že se v odpovídajícím abecedním pořadí vloží tyto řádky: látka\| požadavky na naplňování ---\|--- Perfluorooktansulfonát (PFOS)a/\| omezení použití\| podmínky a) fotorezistenty nebo protiodrazové povlaky ve fotolitografii; b) fotografické povlaky nanášené na filmy, papíry nebo tiskařské desky; c) látky potlačující tvorbu zákalu při jiném než dekorativním tvrdém chromování; VI) smáčedla určená k použití v kontrolovaných systémech elektrolytického pokovování; d) hydraulické kapaliny v letectví; e) určité zdravotnické přístroje (jako folie kopolymeru ethylen-tetrafluoroethylenu (ETFE) a výroba radiokontrastních ETFE, diagnostická zařízení pro in vitro vyšetření, barevné filtry pro CCD).\| Strany by měly přijmout opatření k vyloučení těchto použití, jakmile budou k dispozici vhodné alternativy. Nejpozději do roku 2015 a následně každé čtyři roky je každá strana, která tyto látky používá, povinna podávat zprávy o pokroku dosaženém při jejich vylučování a poskytnout informace o tomto pokroku výkonnému orgánu. Na základě těchto zpráv budou pak tato omezená použití přehodnocována. a/ Perfluorooktansulfonátem (PFOS) se rozumějí látky s molekulárním vzorcem C8F17SO2X, kde X = OH, kovová sůl, halogenid, amid a jiné deriváty včetně polymerů H. Příloha III 1. Znění pod záhlavím „referenční rok“ pro každou z látek uvedených v příloze III se vypouští a nahrazuje se tímto: „1990, nebo jiný rok z intervalu 1985 až 1995 včetně, případně u zemí s přechodnou ekonomikou jiný rok od roku 1985 do roku, kdy tento protokol pro danou stranu vstoupí v platnost, a který bude určen touto stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení“. 2. V seznamu se pro látku hexachlorbenzen pod název této látky doplní text, který zní: „CAS: 118-74-1“ 3. Seznam pro látku PCB se doplňuje tak, že se na konci tabulky vloží tento řádek: PCBc/\| 2005, nebo jiný rok z intervalu 1995 až 2010 včetně, případně u zemí s přechodnou ekonomikou jiný rok od roku 1995 do roku, kdy tento protokol pro danou stranu vstoupí v platnost, a který bude určen touto stranou při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. ---\|--- 4. Za poznámku pod čaroub/ se vkládá poznámka pod čarou, která zní: „c/ Polychlorované bifenyly, definované v příloze I, které se tvoří a jsou samovolně uvolňovány z antropogenních zdrojů.“ I. Příloha IV 1. V závorce v odstavci 2 se slovo „a“ vypouští a na konci se doplňují slova „a při daném obsahu kyslíku“. 2. Odstavec 3 se vypouští a nahrazuje textem, který zní: „3. Mezní hodnoty se vztahují k normálním provozním situacím. U vsádkového (diskontinuálního) provozního režimu se mezní hodnoty vztahují k průměrným hodnotám zaznamenaným v průběhu celého procesu vsádky, včetně například předehřívání, spalování a chlazení.“ 3. V odstavci 4 se před slovo „normami“ vloží slovo „příslušnými“ a před slova „evropským výborem“ se vloží slovo „například“. 4. Odstavec 6 se vypouští a nahrazuje se textem a poznámkou pod čarou, které znějí: „6. Emise PCDD/F se uvádějí v celkových toxických ekvivalentech (TEQ)1/. Hodnoty faktoru toxické rovnocennosti používané pro účely tohoto protokolu se shodují s příslušnými mezinárodními normami včetně hodnot Světové zdravotnické organizace z roku 2005 pro faktor toxické rovnocennosti u savců pro PCDD/F.“ „1/ Celkový toxický ekvivalent (TEQ) je operativně definován tak, že koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se vynásobí jejich příslušnými faktory toxické rovnocenností (TEF); jedná se o odhad celkové aktivity podobné 2,3,7,8-TCDD, vykazované ve směsi. Pro celkový toxický ekvivalent se dříve používala zkratka TE.“ 5. Odstavec 7 se vypouští a nahrazuje se textem a poznámkou pod čarou, které znějí: „7. Následující mezní hodnoty, vztažené k 11% koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující typy spaloven: Komunální tuhé odpady (stávající stacionární zdroj spalující více než 3 tuny za hodinu a každý nový stacionární zdroj) 0,1 ngTEQ/m3 Nemocniční tuhé odpady (stávající stacionární zdroj spalující více než 1 tunu za hodinu a každý nový stacionární zdroj) Nový stacionární zdroj:\| 0,1 ngTEQ/m3 ---\|--- Stávající stacionární zdroj:\| 0,5 ng TEQ/m3 Nebezpečné odpady (stávající stacionární zdroj spalující více než 1 tunu za hodinu a každý nový stacionární zdroj) Nový stacionární zdroj: \| 0,1 ng TEQ/m3 Stávající ---\|--- Stávající stacionární zdroj: \| 0,2 ng TEQ/m3 Průmyslové odpady, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné1/2/ Nový stacionární zdroj:\| 0,1 ngTEQ/m3 ---\|--- Stávající stacionární zdroj:\| 0,5 ng TEQ/m3.“ „1/ Včetně spaloven zpracovávajících odpady z biomasy, které mohou obsahovat halogenované organické sloučeniny nebo těžké kovy v důsledku ošetření látkami na ochranu dřeva nebo nátěrovými hmotami, včetně odpadu z biomasy ze stavebnictví a z demolic, avšak s výjimkou spaloven spalujících pouze jiné odpady z biomasy.“ „2/ Země s přechodnou ekonomikou mohou vyloučit spoluspalování odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, v průmyslových procesech, kde je tento odpad používán jako přídavné palivo, které poskytuje až 10 % energie.“ 6. Za odstavec 7 se doplňují nové odstavce, které znějí: 8. Následující mezní hodnota, vztažená k 16% koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro aglomeraci železné rudy: 0,5 ng TEQ/m3 9. Následující mezní hodnota, vztažená ke skutečné koncentraci kyslíku v odpadním plynu, platí pro následující zdroj: Sekundární produkce oceli - elektrické obloukové pece s výrobní kapacitou více než 2,5 tun tavené oceli za hodinu k dalšímu zpracování: 0,5 ng TEQ/m3.“ J. Příloha VI 1. Stávající text této přílohy se označí jako odstavec 1. 2. V písmenu a) se za slova „vstoupí v platnost“ vloží slova „pro dotčenou stranu“. 3. Písmeno b) se nahrazuje tímto: „pro stávající stacionární zdroje: i) osm let ode dne, kdy tento protokol vstoupí v platnost pro dotčenou smluvní stranu. V případě nutnosti může být toto období prodlouženo pro specifické stávající stacionární zdroje v souladu s dobou jejich amortizace stanovenou vnitrostátními právními předpisy, nebo ii) pro stranu, která je státem s přechodnou ekonomikou, až patnáct let ode dne, kdy tento protokol vstoupí pro dotčenou smluvní stranu v platnost.“ 4. Na konci přílohy se doplňuje nový odstavec, který zní: „2. Harmonogram pro uplatnění mezních hodnot a nejlepších dostupných technik, které byly aktualizovány nebo zavedeny v důsledku změny tohoto protokolu, je: a) pro nové stacionární zdroje: dva roky po dni vstupu příslušné změny v platnost pro dotčenou smluvní stranu; a b) pro stávající stacionární zdroje: i) osm let po dni vstupu příslušné změny v platnost pro dotčenou smluvní stranu; nebo ii) pro stranu, která je státem s přechodnou ekonomikou, až patnáct let ode dne, kdy tento protokol vstoupí pro dotčenou smluvní stranu v platnost“. K. Příloha VIII 1. V části I druhé větě se před slova „příloze V“ vloží slova „v instrukčním dokumentu uvedeném v“. 2. Popis kategorie 1 v tabulce v části II se vypouští a nahrazuje tímto: „Spalování odpadů včetně spoluspalování komunálních, nebezpečných odpadů, odpadů, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, a odpadů ze zdravotnických zařízení nebo splaškových kalů.“ 3. Do tabulky v části II se vloží tyto nové kategorie: 13\| Specifické chemické výrobní procesy uvolňující nikoli záměrně vytvořené perzistentní organické znečišťující látky, zejména při výrobě chlorfenolů a chloranilu. ---\|--- 14\| Termické procesy v metalurgickém průmyslu, metody na bázi chloru. ČLÁNEK 2: VZTAH K PROTOKOLU O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH Žádný stát ani organizace pro regionální hospodářskou integraci nesmí uložit listinu o přijetí této změny, pokud předtím nebo současně neuloží listinu o podpisu, přijetí, schválení protokolu o perzistentních organických polutantech nebo o přistoupení k němu. ČLÁNEK 3: VSTUP V PLATNOST 1. V souladu s čl. 14 odst. 3 protokolu o perzistentních organických polutantech vstoupí tato změna v platnost devadesátý den po dni, kdy byly u depozitáře uloženy listiny o přijetí od dvou třetin stran protokolu o perzistentních organických znečišťujících látkách. 2. Po vstupu této změny v platnost podle odstavce 1 vstoupí změna v platnost pro další strany devadesátý den po dni, kdy byly uloženy listiny o přijetí. 1) Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, přijatá dne 13. listopadu 1979 v Ženevě, byla vyhlášena pod č. 5/1985 Sb. Protokol o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, přijatý v Aarhusu dne 24. června 1998, byl vyhlášen pod č. 80/2010 Sb. m. s. Změna příloh V a VII Protokolu o perzistentních organických polutantech k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, přijatá dne 18. prosince 2009 v Ženevě, byla vyhlášena pod č. 63/2011 Sb. m. s.
Sdělení Státní volební komise č. 69/2022 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 69/2022 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 19. března 2022 Vyhlášeno 24. 3. 2022, částka 37/2022 69 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 21. března 2022 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 19. března 2022 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcíobcí konaných dne 19. března 2022. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 373/2021 Sb. a č. 478/2021 Sb. se dne 19. března 2022 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 4 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 1 048 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 610 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 28 v tom podle volebních stran:\| 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 27 480 Sdružení TOP 09, NK\| 1 e)\| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): \| nevyskytlo se, seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): \| nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Vyhláška č. 68/2022 Sb.	Vyhláška č. 68/2022 Sb. Vyhláška o modernizaci podporované výrobny elektřiny a postupech při úpravách zařízení výrobny elektřiny Vyhlášeno 24. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 37/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Podmínky a požadavky na modernizaci * § 3 - Rozsah uchovávaných dokladů * § 4 - Způsob stanovení množství elektřiny při úpravě palivového zdroje elektřiny * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 4. 2022 68 VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2022 o modernizaci podporované výrobny elektřiny a postupech při úpravách zařízení výrobny elektřiny Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 53 odst. 1 písm. y) a z) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) podmínky a požadavky na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny u jednotlivých druhů podporovaných zdrojů energie, b) způsob stanovení množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení u palivového zdroje elektřinypalivového zdroje elektřiny a c) rozsah uchovávaných dokladů prokazujících provedení modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny. § 2 Podmínky a požadavky na modernizaci (1) Požadavky na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny jsou v případě výroben elektřiny, pro které zákon o podporovaných zdrojích energie (dále jen „zákon“) stanoví při provedení modernizace podporu formou a) zeleného bonusu na elektřinuzeleného bonusu na elektřinu, vynaložení peněžních prostředků na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny alespoň ve výši podle odstavce 2, s výjimkou nezpůsobilých výdajů podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, b) aukčního bonusuaukčního bonusu, výměna nebo generální oprava technologických nebo konstrukčních zařízení výrobny elektřiny a provedení dalších úprav výrobny elektřiny kumulativně alespoň v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Minimální výše peněžních prostředků vynaložených na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny se stanoví jako součin měrných investičních nákladů stanovených pro tento druh podporovaného zdroje energie vyhláškou o technicko-ekonomických parametrech, účinnou v době dokončení modernizace, a instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny uvedeného v rozhodnutí o udělení nebo změně licence na výrobu elektřiny. (3) Minimální výše peněžních prostředků vynaložených na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny podle odstavce 2 se může snížit až o 15 %, pokud výrobcevýrobce znaleckým posudkem prokáže, že výrobna elektřiny byla modernizována na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanou výrobnou elektřiny. § 3 Rozsah uchovávaných dokladů (1) Informace o rozsahu modernizace výrobny elektřinymodernizace výrobny elektřiny uvede výrobcevýrobce v prohlášení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, které vloží do systému operátora trhu nejpozději při registraci podpory modernizované výrobny elektřiny v systému operátora trhu podle vyhlášky o postupech registrace podpor u operátora trhu. (2) VýrobceVýrobce uchovává všechny doklady prokazující výši peněžních prostředků vynaložených na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny a rozsah modernizace a znalecký posudek, pokud jím výrobcevýrobce prokazuje snížení minimální výše peněžních prostředků. § 4 Způsob stanovení množství elektřiny při úpravě palivového zdroje elektřiny (1) V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde k navýšení instalovaného elektrického výkonu palivového zdroje elektřinypalivového zdroje elektřiny a výrobcevýrobce neuplatňuje podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobně elektřiny, stanoví operátor trhu roční maximální množství elektřiny, na které se vztahuje právo na podporu po provedení úpravy zařízení výrobny elektřiny, postupem podle odstavce 2 nebo 3. (2) V případě, že je zdroj elektřinyzdroj elektřiny v provozu více než 5 kalendářních let, stanoví operátor trhu roční maximální množství elektřiny, na které se vztahuje právo na podporu po provedení úpravy zařízení výrobny elektřiny, z aritmetického průměru 3 kalendářních let, ve kterých výrobcevýrobce vykázal nejvyšší množství elektřiny, na které byla vyplacena podpora, z období posledních 5 kalendářních let provozu palivového zdroje elektřinypalivového zdroje elektřiny předcházejících úpravě zařízení výrobny elektřiny. (3) V případě, že je zdroj elektřinyzdroj elektřiny v provozu méně než 5 kalendářních let, stanoví operátor trhu roční maximální množství elektřiny, na které se vztahuje právo na podporu po provedení úpravy zařízení výrobny elektřiny, jako součin původního instalovaného výkonu zdroje elektřinyzdroje elektřiny před úpravou a doby ročního využití instalovaného výkonu stanovené pro tento druh podporovaného zdroje energie vyhláškou o technicko-ekonomických parametrech, účinnou v době dokončení úpravy zařízení výrobny elektřiny. (4) Postupy podle odstavců 1 až 3 se uplatní zvlášť na každou formu vyplacené podpory registrované v systému operátora trhu. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. Vymezení nezpůsobilých výdajů pro účely modernizace výrobny elektřiny, pro kterou zákon stanoví podporu formou zeleného bonusu na elektřinu Nezpůsobilými výdaji na modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny jsou: a) výdaje, které mají charakter běžných oprav a údržby, b) nákup pozemků nebo staveb, c) výdaje na úpravy pozemků, d) výdaje na projektovou činnost a dokumentace, e) rozpočtová rezerva, f) daň z přidané hodnoty, pokud je příjemce podpory plátcem daně z přidané hodnoty, g) splátky zápůjček a úvěrů, h) sankce a penále, i) náklady na záruky a pojištění, úroky, úplaty za bankovní služby, kursové ztráty, správní poplatky a jiná obdobná plnění, j) splátky operativního leasingu, k) mzdové a ostatní výdaje na zaměstnance, režijní a provozní výdaje a l) výdaje spojené se zadáním veřejných zakázek na dodávky, služby nebo stavební práce spojené s modernizací výrobny elektřinymodernizací výrobny elektřiny. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. Rozsah požadovaných výměn nebo oprav technologických nebo konstrukčních zařízení výrobny elektřiny a provedení dalších úprav při modernizaci výrobny elektřiny při podpoře formou aukčního bonusu Rozsah požadovaných výměn nebo oprav technologických nebo konstrukčních zařízení výrobny elektřiny a provedení dalších úprav při modernizaci výrobny elektřinymodernizaci výrobny elektřiny se liší podle použité technologie výroby elektřiny a využívaného primárního zdroje energie. a) V případě výrobny elektřiny využívajících sluneční záření se vyžaduje provedení 1. výměny solárních panelů, 2. výměny měničů a 3. výměny nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. b) V případě výrobny elektřiny využívající energii vody se vyžaduje provedení 1. výměny nebo generální opravy turbíny, 2. výměny nebo generální opravy generátoru, 3. výměny nebo generální opravy regulačních zařízení a 4. výměny nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. c) V případě výrobny elektřiny využívající energii větru se vyžaduje provedení 1. výměny nebo generální opravy turbíny, 2. výměny nebo generální opravy generátoru, 3. výměny nebo generální opravy regulačních zařízení a 4. výměny nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. d) V případě výrobny elektřiny využívající energii bioplynubioplynu se vyžaduje provedení 1. výměny nebo generální opravy spalovacího motoru, 2. výměny nebo generální opravy generátoru, 3. výměny nebo generální opravy plynojemu, 4. výměny nebo generální opravy fermentoru a skladovací jímky, 5. výměny nebo generální opravy regulačních zařízení a 6. výměny nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. e) V případě výrobny elektřiny spalující biomasubiomasu, zemní, skládkový, kalový nebo důlní plyn se vyžaduje proveden: 1. výměny nebo generální opravy kotle, pokud je součástí výrobny elektřiny, 2. výměny nebo generální opravy spalovacího motoru nebo turbíny, 3. výměny nebo generální opravy generátoru, 4. výměny nebo generální opravy regulačních zařízení a 5. výměny nebo instalace nového automatizovaného systému řízení. Písmeno e) se nevztahuje na výrobnu elektřiny, u které došlo ke změně využívání primárního energetického zdroje ze spalování tuhého neobnovitelného zdroje na samostatné spalování zemního plynu nebo biomasybiomasy nebo ze společného spalování biomasybiomasy a neobnovitelného zdroje na samostatné spalování biomasybiomasy. V těchto případech se vyžaduje provedení technologických úprav nezbytných pro změnu využívaného primárního energetického zdroje. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 68/2022 Sb. Informace o rozsahu modernizace výrobny elektřiny 82kB
Zákon č. 67/2022 Sb.	Zákon č. 67/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022, zrušeno 1. 9. 2025 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Přijímání k předškolnímu vzdělávání a k základnímu vzdělávání * § 2a - Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu * § 2b - Lhůta k zahájení povinné školní docházky * § 2c - Postup při vyřazení ze školy * § 3 - Obsah vzdělávání v mateřské, základní, střední, vyšší odborné škole a konzervatoři * § 4 - Přijímání ke vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole * § 5 - Přijímací řízení ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři * § 5a - Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání * § 5b - Údaje o cizincích * § 7 - Výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení * § 8 - Zvláštní pravidla pro vysoké školy * § 9 - Osvobození od poplatku za nostrifikace * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2024 (454/2023 Sb.) 67 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje opatření v oblasti školství1), která se vztahují na cizince, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace2) v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, (dále jen „cizinec“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů. § 2 Přijímání k předškolnímu vzdělávání a k základnímu vzdělávání (1) Pokud ředitel mateřské školy zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má místo pobytu cizinec, nebo základní školy zřízené obcíobcí nebo svazkem obcíobcí se sídlem ve školském obvodu, v němž má místo pobytu cizinec, rozhodl mimo režim zápisu podle školského zákona o nepřijetí cizince, na kterého se vztahuje povinné předškolní vzdělávání nebo povinná školní docházka, nebo jde o osobu podle § 20 odst. 2 školského zákona, do 5 dnů informuje zřizovatele. (2) Zřizovatel bez zbytečného odkladu po projednání s ředitelem jiné školy určí pro vzdělávání jím zřizovanou školu, není-li v této škole překročen nejvyšší povolený počet dětí nebo žáků zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. Pokud nemůže být určena žádná škola, zřizovatel bez zbytečného odkladu informuje krajský úřad příslušný podle místa pobytu cizince. Krajský úřad bez zbytečného odkladu určí školu pro vzdělávání, a to po projednání s ředitelem příslušné školy a s jejím zřizovatelem; přitom přihlíží k místu pobytu cizince. (3) Pokud nemůže být krajským úřadem podle odstavce 2 určena žádná škola, krajský úřad bez zbytečného odkladu informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo bez zbytečného odkladu určí jiný krajský úřad, který ve spolupráci s krajským úřadem podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu určí školu pro vzdělávání, a to po projednání s ředitelem příslušné školy a s jejím zřizovatelem; přitom přihlíží k místu pobytu cizince. (4) Ředitel určené školy je povinen rozhodnout o přijetí cizince ke vzdělávání, není-li překročen nejvyšší povolený počet dětí nebo žáků zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení. § 2a Spádová škola v případě zrušeného údaje o místě hlášeného pobytu U uchazeče o přijetí k předškolnímu nebo základnímu vzdělávání, kterému Ministerstvo vnitra podle § 6a zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v informačním systému cizinců zrušilo údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, není spádovou mateřskou nebo základní školou škola podle sídla Ministerstva vnitra. Určení spádové mateřské nebo základní školy se řídí místem pobytu ohlášeným podle jiného zákona. § 2b Lhůta k zahájení povinné školní docházky Cizinec je povinen zahájit povinnou školní docházku nebo povinné předškolní vzdělávání nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. § 2c Postup při vyřazení ze školy Pokud se cizinec plnící povinnou školní docházku neúčastní vyučování v základní škole nebo střední škole nebo pokud se cizinec neúčastní vzdělávání v přípravné třídě základní školy nebo předškolního vzdělávání v mateřské škole nepřetržitě po dobu nejméně 15 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty dítětem vzdělávajícím se v mateřské škole nebo v přípravné třídě nebo žákem školy. § 3 Obsah vzdělávání v mateřské, základní, střední, vyšší odborné škole a konzervatoři Při vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta, který je cizincem, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, ředitel mateřské školy, základní školy, střední školy, konzervatoře nebo vyšší odborné školy za účelem adaptace této osoby na vzdělávání podle školského zákona může po dobu nezbytně nutnou zčásti nebo zcela nahradit vzdělávací obsah školního vzdělávacího programu nebo akreditovaného vzdělávacího programu jiným vhodným vzdělávacím obsahem podle potřeb dítěte, žáka nebo studenta. Vhodný vzdělávací obsah podle potřeb dítěte mateřské školy, žáka základní školy nebo střední školy nemusí být v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. § 4 Přijímání ke vzdělávání ve střední škole, konzervatoři a vyšší odborné škole (1) Ředitel střední školy nebo konzervatoře může při postupu podle § 63 školského zákona přijmout a zařadit cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, i do probíhajícího 1. ročníku. (2) Ředitel vyšší odborné školy může při postupu podle § 95 školského zákona přijmout a zařadit cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, i do probíhajícího 1. ročníku. § 5 Přijímací řízení ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři (1) V přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři může cizinec nahradit doklad prokazující získání předchozího vzdělání, splnění povinné školní docházky nebo splnění přijímacích kritérií podle § 60d odst. 1 písm. a) nebo d) školského zákona čestným prohlášením, pokud doklad nemá. (2) V přijímacím řízení k vyššímu odbornému vzdělávání může cizinec nahradit doklad prokazující získání předchozího vzdělání nebo splnění přijímacích kritérií podle § 94 odst. 3 písm. a) nebo c) školského zákona čestným prohlášením, pokud doklad nemá. § 5a Zvláštní pravidla k termínům, lhůtám, přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání (1) Ke zmírnění následků hromadného přílivu vysídlených osob v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace může ministerstvo určit opatřením obecné povahy ve vztahu k cizincům a) odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených školským zákonem nebo prováděcími právními předpisy nebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže, nebo b) odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle školského zákona nebo tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže. (2) Opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 školského zákona. (3) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní. § 5b Údaje o cizincích (1) Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení předá ministerstvu na jeho výzvu elektronickým způsobem údaje o cizincích obsažené v jejich dokumentaci nebo ve školní matrice. Právnická osoba nebo organizační složka státu vykonávající činnost školy nebo školského zařízení sdružuje a předává podle věty první také údaj o číslu vízového štítku, pokud jej má cizinec na vízu vyznačeno; cizinec je povinen tento údaj právnické osobě předat. (2) Ministerstvo poskytuje údaje podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Ministerstvu práce a sociálních věcí a Úřadu práce České republiky pro účely výkonu jejich působnosti. § 7 Výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení (1) V případě žádosti školy nebo školského zařízení v souvislosti se vzděláváním nebo poskytováním školských služeb cizinci o změnu v údajích vedených v rejstříku škol a školských zařízení podle § 149 školského zákona, jde-li o nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, se nevyžaduje stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu podle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona. Rozhodnutí správního orgánu o zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, v řízení podle věty první je účinné po dobu platnosti tohoto zákona, nepožádal-li žadatel o dobu kratší. (2) Na školu a školské zařízení, které vzdělávají nebo poskytují školské služby cizinci, se nevztahují hygienické požadavky na prostorové podmínky stanovené podle § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví3). § 8 Zvláštní pravidla pro vysoké školy (1) U uchazeče o studium na vysoké škole nebo studenta, který je cizincem, může a) v případě cizince, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, vysoká škola nebo fakulta individuálně pro uchazeče nebo pro zvlášť vymezenou skupinu takových uchazečů stanovit podmínky přijetí ke studiu podle § 49 zákona o vysokých školách, stanovit termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, případně jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky; povinnost zveřejnění v dostatečném předstihu podle § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách se neuplatní, b) být při prokazování dosaženého předchozího vzdělání doklad podle § 48 odst. 4 písm. d) a § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách nahrazen čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením podle § 90 odst. 3 zákona o vysokých školách, pokud doklad nemá; dosažené předchozí vzdělání pro účely přijetí na vysokou školu bez institucionální akreditace může být prokazováno podle § 48 odst. 4 písm. d) a § 48 odst. 5 písm. c) zákona o vysokých školách na jiné vysoké škole s institucionální akreditací na základě dohody vysokých škol, c) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora rozhodnout o osvobození uchazeče od poplatku podle § 48 odst. 7 zákona o vysokých školách, d) rektor veřejné vysoké školy rozhodnout o osvobození od poplatků podle § 58 zákona o vysokých školách a Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra rozhodnout o osvobození od poplatku podle § 95 odst. 8 písm. d) zákona o vysokých školách, e) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout o přerušení studia, jehož doba se nebude započítávat do celkové doby přerušení studia nebo do maximální doby studia, f) rektor veřejné nebo státní vysoké školy nebo děkan fakulty nebo orgán soukromé vysoké školy vykonávající působnost rektora nebo děkana rozhodnout, že se doba studia v období ode dne 24. února 2022 do dne nabytí právní moci rozhodnutí o přerušení studia podle písmene e) nezapočítává do maximální doby studia. (2) Vysoká škola může prostředky z jiných než účelově určených fondů využít k humanitárním účelům souvisejícím se situací cizinců. Za jiné než účelově určené fondy se pro účely tohoto zákona považují fondy podle § 18 odst. 6 písm. a), b), d) a g) zákona o vysokých školách. (3) Odstavec 1 písm. c) až f) se vztahuje i na studenta vysoké školy, který je státním občanem Ukrajiny a není cizincem uvedeným v § 1 odst. 1.“. § 9 Osvobození od poplatku za nostrifikace (1) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole podle Položky 10 písm. d) přílohy k zákonu o správních poplatcích. (2) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90a odst. 2 zákona o vysokých školách. (3) Cizinec, který požívá dočasné ochrany podle § 1 odst. 1 po dobu kratší než 12 měsíců, je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle Položky 22 písm. m) přílohy k zákonu o správních poplatcích. § 10 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Tento zákon pozbývá platnosti uplynutím dne 31. srpna 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 14 směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 3) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 66/2022 Sb.	Zákon č. 66/2022 Sb. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022, zrušeno 1. 4. 2025 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA V OBLASTI PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (§ 3 — § 8b) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 66 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení1), která se vztahují na cizince, kterému byla v České republice poskytnuta dočasná ochrana podle zákona o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace2) v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, (dále jen „cizinec s dočasnou ochranou“). ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLO V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI § 2 Cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. ČÁST TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA V OBLASTI PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ § 3 (1) Poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině též rodiči dítěte, které je cizincem s dočasnou ochranou, a to i pokud není zaměstnavatelem rodiče tohoto dítěte. (2) Po dobu 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany dítěti, které je cizincem s dočasnou ochranou, se splnění podmínky podle § 20a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny, spočívající v obsazení kapacitního místa dítětem, jehož rodič, který uzavírá smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, je zaměstnán, studuje v denní formě studia, je evidován jako uchazeč o zaměstnání nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, která má povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nevyžaduje; § 11 odst. 1 písm. i) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se po tuto dobu nepoužije. (3) Není-li dítě, které je cizincem s dočasnou ochranou, v péči rodičů nebo jiné osoby, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, považuje se za rodiče pro účely zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině též osoba, které bylo toto dítě jeho rodičem svěřeno do péče; nemá-li tato osoba o této skutečnosti písemný doklad podepsaný rodičem dítěte, dokládá tuto skutečnost a důvod, pro který nelze předložit tento doklad, písemným čestným prohlášením. Získá-li osoba podle věty první části před středníkem doklad o svěření dítěte do její péče podepsaný rodičem dítěte, je povinna tento doklad bezodkladně předložit poskytovateli. (4) Cizinec s dočasnou ochranou může vykonávat činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, za podmínky, že je zletilou a svéprávnou osobou, má pedagogické, sociální nebo zdravotní vzdělání anebo má střední vzdělání s maturitní zkouškou, získal-li praxi v oblasti péče o dítě ve věku od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky v délce minimálně 5 let, je-li bezúhonnou osobou podle § 5a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, vykonává jen v přítomnosti pečující osoby. Dosaženou praxi může cizinec s dočasnou ochranou podle věty první doložit po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosaženou praxi čestným prohlášením, jen nelze-li ji prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosaženou praxi řádným způsobem. (5) Dosažené vzdělání může cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany doložit čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosažené vzdělání čestným prohlášením, jen nelze-li jej prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosažené vzdělání řádným způsobem. (6) Cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 může doložit bezúhonnost po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany čestným prohlášením; poté je povinen doložit bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříků trestů za dobu jeho pobytu na území České republiky na základě udělené dočasné ochrany. (7) Vykonává-li cizinec s dočasnou ochranou podle odstavce 4 činnost, kterou se uskutečňuje výchova a péče o dítě podle § 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, považuje se pro účely splnění podmínky podle § 7 odst. 6 písm. b) a c) zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině za pečující osobu. (8) Podmínka podle § 20a odst. 2 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině pro vznik nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny, spočívající v podání žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny nejpozději do dne 31. ledna kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny, se nevyžaduje. (9) Řízení o přiznání příspěvku na provoz dětské skupiny se zahajuje na základě žádosti o příspěvek na provoz dětské skupiny, a to je-li žádost o příspěvek na provoz dětské skupiny podána po 31. lednu kalendářního roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny; § 20h odst. 1 a § 20i odst. 4 zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se nepoužije. § 4 Listinu, kterou je možné použít na území České republiky bez dalšího ověření v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, je možné nahradit čestným prohlášením osoby, která je povinna tuto listinu předložit za účelem přijetí nezbytných opatření na ochranu nezletilého dítěte, které je cizincem s dočasnou ochranou, ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí. § 5 (1) Cizinci s dočasnou ochranou, který splňuje podmínky pro poskytování sociálních služeb stanovené zákonem o sociálních službách, se poskytují sociální služby. Jsou-li příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou takové, že mu neumožňují ani částečnou úhradu nákladů za poskytování sociálních služeb, poskytují se mu sociální služby bez úhrady nákladů. Náklady na sociální služby podle věty druhé hradí stát. Své příjmové, sociální a majetkové poměry doloží cizinec s dočasnou ochranou všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení. (2) Po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany cizinec s dočasnou ochranou může za účelem výkonu činnosti podle § 116 odst. 1 zákona o sociálních službách doložit dosažené vzdělání obdobné základnímu vzdělání podle školského zákona čestným prohlášením. Po uplynutí této doby je možné doložit dosažené vzdělání obdobné základnímu vzdělání podle školského zákona čestným prohlášením, jen nelze-li jej prokázat řádným způsobem; cizinec s udělenou dočasnou ochranou zároveň uvede důvod, pro který nelze prokázat dosažené vzdělání řádným způsobem. (3) Cizinec s dočasnou ochranou může doložit za účelem výkonu činnosti podle § 116 odst. 1 zákona o sociálních službách bezúhonnost čestným prohlášením po dobu prvních 6 měsíců ode dne udělení dočasné ochrany; poté je povinen doložit bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříků trestů za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochrany. Humanitární dávka § 6 (1) Jsou-li příjmové poměry cizince s dočasnou ochranou, který se zdržuje na území České republiky, a jeho majetkové poměry na území České republiky takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb nebo úhradu nákladů na bydlení do výše započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování, poskytne se mu na žádost humanitární dávka (dále jen „dávka“); majetkové a příjmové poměry cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se posuzují společně a poskytne se jim společně jedna dávka. Dávka cizinci s dočasnou ochranou nenáleží, je-li mu bezplatně poskytnuta celodenní strava, základní prostředky osobní hygieny a ubytování. (2) Za příjem se pro účely nároku na dávku nepovažuje dávka a mimořádná okamžitá pomoc podle zákona o pomoci v hmotné nouzi vyplacená v rozhodném období, za které se příjmy zjišťují, a finanční prostředky poskytnuté fundací, spolkem, z Azylového, migračního a integračního fondu nebo z Dětského fondu Organizace spojených národů. Příjem v cizí měně se přepočte na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Pro přepočet měn, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije kurs této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů. (3) Podmínka, že se cizinec s dočasnou ochranou zdržuje na území České republiky, není splněna, pokud se místo jeho pobytu na území České republiky uvedené v žádosti o dávku neshoduje s adresou místa pobytu cizince vedenou v základním registru obyvatel a cizinec tento nesoulad ani na výzvu Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) neodstraní. (4) Věk cizince s dočasnou ochranou rozhodný pro stanovení výše dávky je věk, kterého dosáhne v kalendářním měsíci, na který dávka náleží. (5) Obdobím, za které se zjišťuje splnění podmínek nároku na dávku, je období kalendářního měsíce, na který je podána žádost o dávku, s výjimkou nákladů na bydlení a příjmů, které se zjišťují za období kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, na který je podána žádost. (6) Nárok na dávku na kalendářní měsíc vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávky na kalendářní měsíc, na který vznikl nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem, zaniká, pokud do konce tohoto kalendářního měsíce nebyla podána žádost o dávku na tento kalendářní měsíc. (7) Dávku vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Za nezletilého cizince jedná jeho zákonný zástupce, nemá-li nezletilý cizinec na území České republiky zákonného zástupce, jedná za něj osoba blízká nebo jiná osoba, která o něj pečuje. Dávka se vyplácí převodem na platební účet v bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo spořitelním a úvěrním družstvu v České republice určený žadatelem, s výjimkou dávky na kalendářní měsíc, v němž byla cizinci udělena dočasná ochrana, kterou lze vyplatit v hotovosti. Dávka se nevyplácí do ciziny. (8) V řízení o dávce se správní řád nepoužije. (9) Byl-li žadatel o dávku krajskou pobočkou Úřadu práce vyzván, aby jí osobně osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, nebyla-li krajskou pobočkou Úřadu práce určena delší lhůta; neučiní-li tak v uvedené lhůtě, žádost o dávku se zamítne. § 6a Evidence bytů pro dočasnou ochranu (1) Byty, které jsou cizincům s dočasnou ochranou poskytovány k samostatnému bydlení, jsou zařazeny v informačním systému evidence bytů, který spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „evidence bytů“). Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. (2) Evidence bytů obsahuje a) identifikační údaje vlastníka bytu, b) adresu bytu a číslo bytu, pokud existuje, c) písemný právní titul k užívání bytu a d) identifikační údaje cizinců s dočasnou ochranou, kterým byl byt k bydlení poskytnut, číslo vízového štítku a údaje o začátku a ukončení bydlení. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 do evidence bytů zadává vlastník bytu, a to s využitím elektronické identifikace určené Ministerstvem práce a sociálních věcí. § 6b (1) Není-li dále stanoveno jinak, výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou a) do 18 let věku činí částku podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, b) od 18 let věku činí částku podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, c) který je invalidní nebo je držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu zdravotně postiženou Institutem posuzování zdravotního stavu podle § 6d, činí 1,5násobek částky podle písmene a) nebo b) podle věku, d) od 6 do 10 let věku činí 1,2násobek částky podle písmene a), e) od 18 let věku od měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž uplyne doba 150 dnů ode dne, ve kterém byla cizinci udělena dočasná ochrana, činí částku podle § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, pokud není osobou 1. studující; za studující osobu se považuje cizinec s dočasnou ochranou, který plní povinnou školní docházku, a cizinec s dočasnou ochranou, který se v České republice studiem soustavně připravuje na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let, 2. pečující o dítě do 6 let věku; péči o totéž dítě může pro účely této dávky prohlásit pouze 1 z pečujících osob, 3. těhotnou, 4. starší 65 let, 5. invalidní nebo držitelem průkazu osvědčujícího zdravotní postižení, který byl vydán na Ukrajině, nebo osobou, která byla uznána za osobu se zdravotním postižením Institutem posuzování zdravotního stavu podle § 6d, nebo 6. pečující o osobu uvedenou v písmenu c), která byla touto osobou jako osoba pečující označena v žádosti o dávku. (2) Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše se u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení na základě platného právního titulu k bydlení v bytě zařazeném v evidenci bytů, použijí započitatelné náklady na bydlení. Pro určení nároku na dávku a stanovení její výše u cizince s dočasnou ochranou, který má náklady na bydlení v ostatních prostorech k ubytování, než jsou uvedeny ve větě první, se použijí započitatelné náklady na ubytování, je-li cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný, nebo je-li krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání. Podmínka, že musí být cizinec s dočasnou ochranou výdělečně činný nebo být krajskou pobočkou Úřadu práce evidován jako uchazeč o zaměstnání, neplatí, jde-li o cizince s dočasnou ochranou uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo v odstavci 1 písm. e) bodech 1 až 6. (3) Vláda stanoví nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného bydlení cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky výši započitatelných nákladů na bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a výši započitatelných nákladů na ubytování v ostatních prostorech k ubytování; výši započitatelných nákladů lze stanovit odlišně pro cizince s dočasnou ochranou, který je uveden v § 6b odst. 1 písm. a) nebo v § 6b odst. 1 písm. e) bodech 1 až 6, a pro ostatní cizince s dočasnou ochranou. (4) Pro určení výše dávky cizince s dočasnou ochranou, který je posuzován samostatně, se od součtu příslušné výše dávky podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo započitatelných nákladů na ubytování pro 1 osobu odečte součet jeho příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (5) Pro určení výše dávky pro cizince s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se od součtu jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1 a příslušné částky započitatelných nákladů na bydlení nebo ubytování určené podle počtu cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, odečte součet jejich příjmů. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu 0 nebo nižší, dávka nenáleží. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, činí výše dávky částku rozdílu dosaženého podle věty první, není-li dále stanoveno jinak. Dosahuje-li výsledná částka určená podle věty první hodnotu vyšší než 0, ale nižší než 50, činí výše dávky 50 Kč. (6) Nárok na dávku nevznikne, pokud je výše finančních prostředků na účtech žadatele vyšší než dvojnásobek příslušné výše dávky podle odstavce 1, nebo pokud je výše finančních prostředků na účtech cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, vyšší, než je součet dvojnásobků jejich příslušných výší dávek podle odstavce 1. § 6c (1) Žádost o dávku lze podat pouze v elektronické podobě, s výjimkou první žádosti, kterou lze podat rovněž v listinné podobě. (2) Žádost o dávku obsahuje a) identifikační údaje žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, b) údaj o místu pobytu žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, na území České republiky, c) údaj o udělení dočasné ochrany žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, d) údaje o všech příjmech žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, e) identifikační údaje zaměstnavatele žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na svoje potřeby, f) identifikaci účtů žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, a údaje o finančních prostředcích na těchto účtech, g) prohlášení o majetkových poměrech na území České republiky žadatele a cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, h) registrační číslo evidenční karty daňového poplatníka na Ukrajině, který je žadatelem, a dále cizinců s dočasnou ochranou, kteří spolu s žadatelem bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby, bylo-li uděleno, nebo údaj o místě pobytu na Ukrajině před udělením dočasné ochrany v případě, že registrační číslo nebylo cizinci s dočasnou ochranou uděleno nebo není známo. (3) Pokud má žadatel náklady na bydlení v bytě, který je zařazen v evidenci bytů, žádost dále obsahuje identifikační údaje vlastníka bytu. (4) Skutečnosti uvedené v žádosti žadatel doloží všemi dostupnými doklady nebo čestným prohlášením; čestné prohlášení nelze využít pro údaje o příjmu ze závislé činnosti vykonávané v České republice, který žadatel dokládá potvrzením od zaměstnavatele. Všechny skutečnosti se dokládají v elektronické podobě, neurčí-li krajská pobočka Úřadu práce, že je lze předložit i jinak. (5) Není-li potvrzení o příjmech ze závislé činnosti vykonávané v České republice předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje krajská pobočka Úřadu práce výši příjmu postupem podle § 7; nezjistí-li krajská pobočka Úřadu práce příjem ze závislé činnosti tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. § 6d Posuzování zdravotního stavu (1) Institut posuzování zdravotního stavu na žádost cizince s dočasnou ochranou posoudí, zda je tento cizinec osobou se zdravotním postižením. Za osobu se zdravotním postižením se pro účely tohoto zákona považuje osoba, jejíž nepříznivý zdravotní stav odpovídá dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a jeho dopadům pro účely nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdravotní stav cizince s dočasnou ochranou se posuzuje k datu podání žádosti. Při posuzování zdravotního stavu cizince a vyhotovení posudku Institut posuzování zdravotního stavu postupuje obdobně jako při posuzování zdravotního stavu a vyhotovení posudku pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením. (2) Žádost se podává elektronicky, a to na formuláři předepsaném Institutem posuzování zdravotního stavu. Žádost obsahuje a) identifikační údaje žadatele a b) jméno a adresu ošetřujícího lékaře nebo lékařů v České republice. (3) Institut posuzování zdravotního stavu posudek doručí žadateli a Úřadu práce České republiky současně sdělí, zda žadatel je osobou se zdravotním postižením. § 7 (1) Je-li podle § 6c odst. 5 vyzván zaměstnavatel k zaslání potvrzení o výši příjmu žadatele nebo dalších osob uvedených v žádosti o dávku, je povinen zaslat toto potvrzení krajské pobočce Úřadu práce do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku4), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené krajskou pobočkou Úřadu práce nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; krajská pobočka Úřadu práce je povinna upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. (2) Ministerstvo může se zaměstnavatelem uzavřít dohodu, na jejímž základě budou krajské pobočky Úřadu práce činit výzvy podle § 6c odst. 5 a zaměstnavatel bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva krajské pobočky Úřadu práce ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí zaměstnavatel. Za přihlášení zaměstnavatele do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup zaměstnavatele do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému zaměstnavatel ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti zaměstnavatele činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému. § 8 Příspěvek pro solidární domácnost (1) Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou (dále jen „ubytovaná osoba“) a která s ubytovanou osobou toto ubytování sdílí, se poskytuje příspěvek pro solidární domácnost (dále jen „příspěvek“). Za bezplatné se považuje poskytnutí ubytování i v případě, kdy ubytovaná osoba uhradila náklady za plyn a elektřinu v rozsahu, který odpovídá rozsahu, ve kterém plyn a elektřinu využívá. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. (2) Příspěvek se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Žádost musí obsahovat: a) identifikaci žadatele, b) adresu nemovitosti, v níž je poskytováno ubytování, a právní titul, na jehož základě žadatel nemovitost užívá, c) identifikaci ubytovaných osob, d) údaje o době poskytování ubytování, e) čestné prohlášení žadatele, že ubytování bylo poskytnuto bezplatně, f) čestné prohlášení žadatele, že jsou splněny podmínky pro ubytování podle odstavce 1 věty poslední. (3) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek se vyplácí převodem na platební účet v bancebance, pobočce zahraniční bankybanky nebo spořitelním a úvěrním družstvu v České republice určený žadatelem, nebo v odůvodněných případech poštovním poukazem. Příspěvek se nevyplácí do ciziny. Způsob výplaty uvede žadatel v žádosti. (4) V řízení o příspěvku se správní řád nepoužije. (5) Příspěvek se nebude považovat za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách. (6) Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného ubytování cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky. (7) Pro nárok na příspěvek se použije § 6 odst. 6 obdobně. (8) Vláda nařízením podle odstavce 6 stanoví a) výši příspěvku za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc a maximální počet ubytovaných osob v jedné domácnosti, které lze zohlednit pro účely výše příspěvku, b) minimální počet dnů po sobě jdoucích v období kalendářního měsíce, po kterou musí být ubytované osobě poskytnuto ubytování, a c) období, po které bude příspěvek poskytován. § 8a Společná ustanovení (1) Podáním žádosti žadatel a osoby s ním společně posuzované souhlasí s tím, že si krajská pobočka Úřadu práce může ověřit všechny skutečnosti a údaje uvedené v žádosti, a za účelem ověření uvedených skutečností a údajů souhlasí i s jejich předáváním příslušným orgánům Ukrajiny a s předáváním výsledků ověření uvedených skutečností a údajů příslušnými orgány Ukrajiny krajské pobočce Úřadu práce. (2) Krajské pobočky Úřadu práce a Ministerstvo práce a sociálních věcí jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávce a příspěvku a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jde-li o údaje nezbytné pro rozhodování o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona. Veškeré údaje o dávkách a příspěvcích podle tohoto zákona jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí3). (3) Jestliže státní orgány a další osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku nebo příspěvek, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje. § 8aa Povinnosti peněžních ústavů (1) BankyBanky, pobočky zahraničních bankbank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) jsou povinni sdělit krajské pobočce Úřadu práce na její písemnou žádost údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách. (2) Krajská pobočka Úřadu práce požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav není povinen poskytnout krajské pobočce Úřadu práce součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu. § 8b Cizinci s dočasnou ochranou, který nemá právo na rovné zacházení vyplývající z předpisů Evropské unie, nevzniká nárok na dávky podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a na průkaz osoby se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a na náhradní výživné podle zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném). ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 9 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Tento zákon pozbývá platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Čl. 12 a 13 Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. 3) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 65/2022 Sb.	Zákon č. 65/2022 Sb. Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 21. 3. 2022, částka 36/2022 * § 1 - Předmět úpravy * Dočasná ochrana * § 2 - Dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. * § 3 - (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky uděluje dočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady. * Řízení ve věcech dočasné ochrany * § 4 - (1) Na řízení o udělení dočasné ochrany se obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. * § 5 - (1) Žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže * § 5a - (1) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdo * § 6 - (1) Žadatel o udělení dočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a na vyžádání fotografii. Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona v d * § 6a - (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže * § 6b - Ubytování * § 6c - Zajištění dalších kapacit pro ubytování * § 6d - Evidence * § 6e - Paušální náhrada nákladů * § 6f - Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování * § 7 - Zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb * § 7aa - Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení * § 7b - Prodloužení dočasné ochrany * § 7c - Vízový štítek * § 7d - Nová žádost o udělení dočasné ochrany * § 7e - Prodloužení víza za účelem strpění * § 7f - (1) Od 1. ledna 2024 se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 * § 7g - Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci * Evidence ukrajinských vozidel * § 7h - (1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. * § 7i - Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je * § 7j - (1) Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho prov * § 7k - (1) Evidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. * § 7l - (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidel, pokud * § 7m - (1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. * § 7n - (1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. * § 8 - Přechodná ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2024 (454/2023 Sb.) 65 ZÁKON ze dne 17. března 2022 o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace dne 24. února 2022 upravuje a) podmínky udělování dočasné ochranydočasné ochrany cizinců uvedených v § 3 v návaznosti na prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochranadočasná ochrana, (dále jen „rozhodnutí Rady“) a v návaznosti na rozhodnutí Rady Evropské unie o prodloužení dočasné ochrany podmínky jejího prodlužování, b) poskytování ubytování a souvisejících služeb osobám s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou, c) asistovaný dobrovolný návrat, d) zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb a e) evidenci vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny (dále jen „evidence ukrajinských vozidel“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí přednostně před ustanoveními jiných právních předpisů upravujících právní vztahy podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Dočasná ochrana § 2 Dočasnou ochranouDočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky v návaznosti na rozhodnutí Rady. § 3 (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky uděluje dočasnou ochranudočasnou ochranu cizincům, na které se povinně vztahuje rozhodnutí Rady. (2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky dále uděluje dočasnou ochranudočasnou ochranu cizinci, který doloží, že a) byl ke dni 24. února 2022 držitelem platného povolení k trvalému pobytu na území Ukrajiny a b) jeho vycestování do státu, jehož je státním občanem, nebo části jeho území, anebo v případě osoby bez státního občanství do státu nebo části jeho území jeho posledního trvalého bydliště před vstupem na území Ukrajiny, není možné z důvodu hrozby skutečného nebezpečí podle § 179 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Řízení ve věcech dočasné ochrany § 4 (1) Na řízení o udělení dočasné ochranydočasné ochrany se obdobně použijí ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky o udělování víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky. (2) Ve věci dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona se nepoužijí ustanovení a) § 1 odst. 3, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 2, § 4 odst. 3, § 6 a 8, § 12 písm. a), b), d) a g), § 13 až 15, § 16 v části udělení, § 21 odst. 1 písm. b), § 21 odst. 2, § 24 až 26, 28, 29, 31, 34 až 38, § 40 odst. 2, § 41 až 48, § 49 odst. 2 až 8, § 50, § 51 odst. 2 písm. d), § 55, 57 a 58 zákona o dočasné ochraně cizinců a b) § 43, § 56 odst. 1 písm. c) a k), § 62 odst. 4 věty první, § 123a odst. 2 a § 154 odst. 4 písm. b) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na udělování dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona zákon o dočasné ochraně cizinců. Ve věcech, které zákon o dočasné ochraně cizinců neupravuje, se použije zákon o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Pro účely zákona o pobytu cizinců na území České republiky se osoba s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou podle tohoto zákona považuje za držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může cizinci stanovit místo, kde lze podat žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra provozuje zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. Provoz zázemí zahrnuje vytváření kapacit pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochranydočasné ochrany, zajišťování kapacit pro přístřeší určené pro osoby vysídlené z Ukrajiny čekající na podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a žadatele o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a zajišťování kapacit pro přidělování ubytování. § 5 (1) Žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže a) není podána osobně, b) je podána cizincem, který není uveden v § 3, c) je podána cizincem, který o dočasnou nebo mezinárodní ochranu požádal v jiném členském státě Evropské unie, d) je podána cizincem, kterému byla udělena dočasná nebo mezinárodní ochrana v jiném členském státě Evropské unie, nebo e) je podána cizincem, který je občanem Evropské unie, státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií2), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru3). (2) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky nepřijatelnou žádost cizinci vrátí a sdělí mu důvod nepřijatelnosti; soudní přezkum je vyloučen. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky může od povinnosti osobního podání žádosti upustit z důvodů hodných zvláštního zřetele. (4) Udělení dočasné ochranydočasné ochrany se vyznačuje cizinci do cestovního dokladu vízovým štítkem s dobou platnosti do 31. března 2025. Nelze-li s ohledem na místní podmínky udělení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení dočasné ochranydočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj. (5) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá žadateli o udělení dočasné ochranydočasné ochrany, nelze-li udělit dočasnou ochranudočasnou ochranu na místě, osvědčení o podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. Rozhodnutí o dočasné ochranědočasné ochraně Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky vydá bez zbytečného odkladu, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany. (6) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cizince požívajícího dočasné ochranydočasné ochrany písemně poučí v jazyce, v němž je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech souvisejících s poskytnutím dočasné ochranydočasné ochrany a o sdílení informací o cizinci ve věci dočasné ochranydočasné ochrany s příslušnými orgány členských států Evropské unie. (7) Ve věci neudělení nebo odnětí dočasné ochranydočasné ochrany se použije zákon o dočasné ochraně cizinců. (8) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany dále zaniká a) podáním žádosti o udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle rozhodnutí Rady v jiném členském státě Evropské unie, b) udělením dočasné ochranydočasné ochrany podle rozhodnutí Rady jiným členským státem Evropské unie, c) podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiném členském státě Evropské unie vázaném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20134), nebo d) udělením víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k pobytu nebo mezinárodní ochrany na území České republiky nebo v jiném státě. § 5a (1) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podávaná na zastupitelském úřadu na Ukrajině je nepřijatelná. Při zjišťování nepřijatelnosti žádosti se postupuje podle ustanovení § 169h odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky obdobně. (2) Žádost o oprávnění k pobytu na území České republiky podaná na zastupitelském úřadu cizincem, kterému byla zajištěna úhrada nákladů spojených s asistovaným dobrovolným návratem podle § 6 odst. 11, je nepřijatelná, neuhradil-li cizinec polovinu vynaložených nákladů, nejdéle však po dobu jednoho roku ode dne podání žádosti podle § 6 odst. 12 nebo ode dne, kdy se v souladu s § 6 odst. 13 na žádost cizince použije ustanovení § 6 odst. 11. Ministerstvo vnitra předává Ministerstvu zahraničních věcí seznam cizinců, kterým byla úhrada podle věty první poskytnuta. (3) Vláda může nařízením stanovit výjimky z nepřijatelnosti žádosti podle odstavce 1 nebo 2. § 6 (1) Žadatel o udělení dočasné ochranydočasné ochrany je povinen k žádosti předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a na vyžádání fotografii. Žadatel, kterému nebylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolu uloženého podle krizového zákona v době vyhlášeného krizového stavu nebo kterému nebylo poskytnuto ubytování podle § 6b, je dále k žádosti povinen předložit doklad o ubytování podle § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Pobývá-li cizinec požívající dočasné ochranydočasné ochrany na území České republiky bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže získat cestovní doklad u příslušných orgánů země původu, vydá mu Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. To neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního průkazu totožnosti neumožňují. Cizinec je povinen předložit fotografii. (3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky jsou oprávněny pořídit obrazový záznam cizince pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky vedou evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochranydočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochranydočasné ochrany; při tom postupují podle ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky týkajících se evidence dlouhodobých víz. Ministerstvo vnitra a Policie České republiky mohou předávat údaje z této evidence státním orgánům jiných členských států, je-li to potřebné k plnění jejich úkolů. (5) Podá-li cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo je-li v době podání žádosti o dočasnou ochranudočasnou ochranu vedeno řízení ve věci mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení ve věci mezinárodní ochrany se přerušuje po dobu trvání dočasné ochranydočasné ochrany; o tom se učiní záznam do spisu ve věci mezinárodní ochrany. Cizinec není v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to ani během soudního řízení. (6) Okamžikem přiznání oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany je zastaveno řízení o žádosti o vydání nebo o prodloužení doby platnosti oprávnění k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ustanovení § 169r odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky se použije obdobně. (7) Jestliže bylo cizinci uvedenému v § 3 v období od 24. února 2022 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, správní orgán řízení o jeho žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti pobytového oprávnění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky zastaví. To neplatí, jestliže byl před udělením víza vydán zastupitelskému úřadu pokyn k udělení dlouhodobého víza nebo dlouhodobého víza podle § 30 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky a cizinec ve lhůtě dvou měsíců od udělení víza povolení k pobytu nebo vízum převezme. O zastavení řízení o udělení dlouhodobého víza se učiní záznam do spisu. (8) Jestliže bylo cizinci v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, se ustanovení § 43 a § 62 odst. 4 věty první zákona o pobytu cizinců na území České republiky nepoužijí. K udělení víza podle věty první je cizinec povinen dále doložit doklad o ubytování podle odstavce 1. (9) Udělení víza podle odstavce 8 se osvědčuje vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu nebo mimo něj. Pokud není možné s ohledem na místní podmínky udělení víza osvědčit vízovým štítkem, lze do cestovního dokladu nebo mimo něj učinit záznam o udělení víza. (10) Na hlášení změny místa pobytu na území České republiky se použijí přiměřeně ustanovení zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území České republiky Ministerstvu vnitra do 3 pracovních dnů ode dne změny, a to doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Pokud doložený doklad nesplňuje podmínky podle odstavce 1, k oznámení změny místa pobytu se nepřihlíží. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu na území České republiky bude delší než 15 dnů. Změnu místa hlášeného pobytu je možné učinit také prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře v rozsahu údajů uvedených v přihlašovacím tiskopise společně s doložením dokladu o ubytování podle odstavce 1. Elektronický formulář Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem uvedeným v § 182 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Povinnost hlásit další změny podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se na osobu požívající dočasné ochranydočasné ochrany vztahuje obdobně. (11) Stanoví-li tak vláda, Ministerstvo vnitra zajistí cizincům asistovaný dobrovolný návrat, kterým se rozumí úhrada některých nákladů spojených s jejich návratem, zpravidla na území Ukrajiny, a k tomu potřebná asistence. Vláda současně stanoví druhy způsobilých nákladů hrazených v rámci úhrady nákladů spojených s návratem cizince a maximální výši prostředků vynaložených na asistovaný dobrovolný návrat. Asistovaný dobrovolný návrat lze cizinci zajistit pouze jednou. (12) O zajištění asistovaného dobrovolného návratu je ode dne stanoveného vládou oprávněn požádat cizinec nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku nebo ukončení a) oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany uděleného mu Českou republikou, nebo b) mezinárodní ochrany udělené mu Českou republikou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (13) V době, kdy Ministerstvo vnitra zajišťuje asistovaný dobrovolný návrat cizinců podle tohoto zákona, se odstavec 11 použije i na žádosti o dobrovolný návrat podle § 54a zákona o azylu podané státními příslušníky Ukrajiny, cizinci žádajícími o dobrovolný návrat na území Ukrajiny nebo žádajícími o dobrovolný návrat, pokud se na území České republiky nacházejí v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. (14) Ustanovení zákona o evidenci obyvatel upravující přidělování rodných čísel cizincům se nepoužijí v případě cizince, kterému a) byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, nebo b) bylo uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 6a (1) Ministerstvo vnitra zruší cizinci, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana, v informačním systému cizinců údaj o místě hlášeného pobytu na území České republiky, jestliže a) byl zápis tohoto údaje proveden na základě nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, odstraněn nebo zanikl, nebo c) zaniklo právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území České republiky, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo vnitra zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. c) na základě prohlášení vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části. (3) Ministerstvo vnitra dále zruší údaj o místě hlášeného pobytu, jestliže se cizinec na místě hlášeného pobytu nezdržuje déle než 15 dnů, a to na základě informace a) Policie České republiky, b) organizační složky státu nebo státního podniku, v jejichž objektu byl cizinec ubytován, nebo c) obceobce, kde má cizinec místo hlášeného pobytu na území České republiky. (4) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místě hlášeného pobytu na území České republiky je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. (5) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se na postup podle odstavců 1 až 3 nepoužijí. § 6b Ubytování (1) Poskytování ubytování podle tohoto zákona je veřejnou službou. Ubytování se poskytuje v objektech zařazených v informačním systému evidence ubytování (dále jen „evidence“). Objekty, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt, se nepovažují za objekty určené k ubytování podle tohoto zákona. Rozsah poskytovaných souvisejících služeb a rozložení kapacit ubytování v území stanoví vláda nařízením. (2) Ubytování se poskytuje bezplatně nejvýše po dobu 90 dnů ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona (dále jen „maximální doba“), a to zejména v objektech, které slouží jako ubytovací zařízení. Doba ubytování téže osoby v jednotlivých objektech zařazených v evidenci se sčítá. (3) Hejtman kraje a primátor hlavního města Prahy (dále jen „hejtman“) na základě rozhodnutí vlády zajišťuje na území kraje nebo hlavního města Prahy (dále jen „kraj“) kapacity ubytování podle tohoto zákona. Starostové obcíobcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů spolupracují s hejtmanem na zajišťování kapacity ubytování podle věty první. (4) Přidělení ubytování, změnu ubytování a vyřazení osoby z ubytování zabezpečuje Ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor České republiky nebo Policie České republiky (dále jen „přidělující orgán“), a to prostřednictvím evidence. Krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) při změně ubytování poskytuje přidělujícímu orgánu nezbytnou součinnost. Po přidělení ubytování obdrží osoba s udělenou dočasnou ochranoudočasnou ochranou písemnou informaci obsahující její identifikační údaje, adresu přiděleného ubytování, adresu a identifikační údaje provozovatele ubytovacího zařízení (dále jen „provozovatel“) a poučení o důsledcích odmítnutí přiděleného ubytování a opuštění ubytování. (5) Pokud osoba, které je ubytování poskytováno bezplatně, bez vážného důvodu odmítne přidělené ubytování nebo ubytování opustí, pohlíží se na ni tak, že vyčerpala maximální dobu. Pokud osoba přestala toto ubytování bez udání důvodů využívat déle než 10 po sobě jdoucích dnů, má se za to, že ubytování opustila. Důvody je osoba povinna bezodkladně sdělit provozovateli. (6) Provozovatel je povinen po dobu zařazení v evidenci a) umožnit v objektu zařazeném v evidenci poskytování ubytování v rozsahu zapsané kapacity, b) zapisovat každý třetí den do evidence údaj o aktuálně volné kapacitě ubytování a c) zapisovat do evidence údaj o opuštění ubytování. § 6c Zajištění dalších kapacit pro ubytování Ministerstva a jiné ústřední správní úřady jsou v rozsahu a za podmínek stanovených rozhodnutím vlády povinny vyčlenit u organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a státních podniků ve své působnosti kapacity pro ubytování a zajistit podmínky pro jejich využití. § 6d Evidence (1) Správcem evidence je Ministerstvo vnitra. Evidence obsahuje a) údaje o umístění, druhu, celkové kapacitě ubytování a aktuálně volné kapacitě ubytování, b) identifikační údaje provozovatele a c) identifikační údaje osob využívajících ubytování, včetně údajů o začátku a ukončení využívání ubytování, celkové době ubytování, odmítnutí ubytování a opuštění ubytování. (2) Ubytování, jehož kapacity jsou zajišťovány hejtmanem podle § 6b odst. 3, zařazuje do evidence krajský úřad na základě písemné dohody hejtmana s provozovatelem, popřípadě na základě písemné dohody provozovatele a starosty obceobce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu, pokud ho uzavřením dohody hejtman pověřil. Výmaz ubytování z evidence před uplynutím doby, na kterou bylo ubytování do evidence zařazeno, popřípadě snížení kapacity, provede krajský úřad na základě písemného požadavku provozovatele s účinností k patnáctému dni po doručení tohoto požadavku. (3) Ubytování, jehož kapacity zajišťují ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady, zařazuje do evidence a z evidence vyřazuje Ministerstvo vnitra na základě podnětu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu. (4) Krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn při plnění svých úkolů stanovených zákonem a) vyžadovat údaje od provozovatele a dále je zpracovávat, a to i před uzavřením dohody podle odstavce 2, a b) využívat údaje z evidence, včetně osobních údajů. § 6e Paušální náhrada nákladů (1) Provozovatel zařazený do evidence podle § 6d odst. 2 má nárok na paušální náhradu nákladů na ubytování za osobu, které poskytuje ubytování bezplatně, a noc, a to podle údajů vedených v evidenci. Tyto peněžní prostředky poskytuje kraj a orgánem kraje příslušným k jejich poskytnutí je krajský úřad. (2) Výši paušální náhrady poskytované podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením podle druhu ubytování a druhu provozovatele, a to v rozmezí od 200 do 350 Kč za ubytovanou osobu a noc. (3) Peněžní prostředky ve výši výdajů kraje podle odstavce 1 poskytuje Ministerstvo financí kraji na základě jeho žádosti formou dotace zpětně za kalendářní měsíc nejpozději do 2 měsíců od podání žádosti, a to z prostředků účelové rezervy finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa. Ustanovení rozpočtových pravidel o výzvě k podání žádosti o poskytnutí dotace se nepoužije. (4) V případě provozovatele, který je příspěvkovou organizací zřízenou krajem, může peněžní prostředky podle odstavce 2 poskytnout krajský úřad v rámci příspěvku na provoz. § 6f Zvláštní pravidla pro zajišťování ubytování (1) Hejtman koordinuje zajišťování kapacit pro ubytování na území kraje. Krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, úřad městského obvodu a úřad městské části je oprávněn provádět u provozovatele kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a podmínek pro poskytování paušální náhrady podle § 6e. (2) Na postupy podle § 6b až 6e se nevztahuje správní řád. Uzavření dohody podle § 6d odst. 2 není zadáním veřejné zakázky. (3) Plnění úkolů podle § 6b, 6d a 6e orgány kraje a orgány obcíobcí je výkonem přenesené působnosti. (4) Provozovatel, který je příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo státní příspěvkovou organizací, je oprávněn poskytovat ubytování v rámci své hlavní činnosti na základě samotného zařazení do evidence, a to bez předchozí úpravy zřizovací listiny. § 7 Zvláštní pravidla pro poskytování zdravotních služeb (1) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky a kterému byla následně udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 60 dnů přede dnem udělení dočasné ochranydočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. (2) Cizinec, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Osoba, která dovršila 18 let věku a současně nedovršila 65 let věku, se po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochranydočasné ochrany pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za osobu s trvalým pobytem na území České republiky. Za osobu s trvalým pobytem na území České republiky podle věty druhé se nepovažuje osoba, jejíž závažný zdravotní stav dlouhodobě neumožňuje výkon práce a tuto skutečnost doloží zdravotní pojišťovně výpisem ze zdravotnické dokumentace. (3) Dítě, které se narodilo na území České republiky cizinci uvedenému v odstavci 1 nebo cizinci, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne narození považuje pro účely veřejného zdravotního pojištění za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. (4) Za nezaopatřené dítě se u osob, kterým byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje také osoba, která dovršila 18 let věku a soustavně se připravuje na budoucí povolání v rámci studia na středních a vysokých školách na Ukrajině, a to nejdéle do 26 let věku. § 7aa Poskytování ambulantní péče mimo zdravotnické zařízení (1) Vláda v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a z něho plynoucí migrační situace může vyhlásit stav zdravotního ohrožení, jehož účelem je umožnit poskytování ambulantní péče i mimo zdravotnické zařízení osobám, které z důvodu trvání ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace přicestovaly do České republiky a které se přechodně zdržují na území České republiky, zejména v objektech zařazených v evidenci. (2) Poskytování zdravotní péče podle odstavce 1 je možné pouze formou ambulantní péče, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. Ustanovení § 11a odst. 2 až 7 a § 11b zákona o zdravotních službách se použijí přiměřeně s tím, že povolení zaniká nejpozději ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. Ustanovení § 11a odst. 8 zákona o zdravotních službách se nepoužije. (3) Dojde-li k vyhlášení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1, Ministerstvo zdravotnictví stanoví opatřením obecné povahy obory péče, pro které lze povolení podle odstavce 2 udělit, a podrobnosti paušální platby podle odstavce 4. Při vydávání opatření obecné povahy podle věty první se § 172 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy podle věty první nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce Ministerstva zdravotnictví a pozbývá účinků ke dni skončení stavu zdravotního ohrožení podle odstavce 1. (4) Zdravotní pojišťovna uzavře s poskytovatelem zdravotních služeb, který je držitelem povolení podle odstavce 2 a má s touto zdravotní pojišťovnou uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, dodatek k této smlouvě, a to za účelem stanovení rozsahu zdravotních služeb poskytnutých v místech podle odstavce 1. Zdravotní služby, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a potraviny pro zvláštní lékařské účely v místech podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovny paušální platbou za jeden den poskytování zdravotních služeb. Podrobnosti paušální platby si dohodne zdravotní pojišťovna s poskytovatelem zdravotních služeb v dodatku ke smlouvě podle věty první. Nebudou-li podrobnosti paušální platby dohodnuty v dodatku ke smlouvě podle věty první, použijí se podrobnosti paušálních plateb stanovené Ministerstvem zdravotnictví v opatření obecné povahy podle odstavce 3. Ustanovení § 46 odst. 2 věty první zákona o veřejném zdravotním pojištění o výběrovém řízení se nepoužije. § 7b Prodloužení dočasné ochrany (1) Nebyla-li dočasná ochranadočasná ochrana na úrovni Evropské unie ukončena a zároveň bylo Radou Evropské unie rozhodnuto o jejím prodloužení, pobyt cizince, kterému byla v roce 2022 nebo 2023 udělena nebo prodloužena dočasná ochranadočasná ochrana na území České republiky, se ode dne 1. dubna 2024 do dne 30. září 2024 považuje za pobyt za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, jestliže se cizinec zaregistroval k jejímu prodloužení do 15. března 2024 způsobem podle odstavce 3. (2) Dostaví-li se cizinec do 30. září 2024 postupem podle tohoto ustanovení k vyznačení vízového štítku, považuje se pobyt takového cizince na území České republiky za dočasnou ochranudočasnou ochranu až do 31. března 2025. (3) K prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany je cizinec povinen provést registraci prostřednictvím elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva vnitra (dále jen „registrace“). K jinému postupu se nepřihlíží. Za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce nebo osoba, která je oprávněna za toto dítě jednat. Registrace je dokončena zasláním potvrzení o registraci na adresu elektronické pošty, kterou cizinec uvede v registračním formuláři. Potvrzení o registraci obsahuje termín a pracoviště, kam se má cizinec dostavit pro prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany formou vyznačení vízového štítku. (4) Při registraci je cizinec povinen uvést místo hlášeného pobytu na území České republiky a název a adresu školy, kde je dítě přihlášeno k plnění povinné školní docházky, popřípadě k povinnému předškolnímu vzdělávání, pokud již tato povinnost vznikla a trvá. (5) Při dostavení se k vyznačení vízového štítku je cizinec povinen doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1, jinak se vízový štítek nevyznačí; povinnost doložit doklad o ubytování neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení nebo kterému bylo poskytnuto ubytování podle § 6b a stále se v tomto místě ubytování nachází. (6) Za dítě mladší 15 let převezme vízový štítek pouze osoba, která doloží, že je zákonným zástupcem tohoto dítěte nebo osobou, která je oprávněna za toto dítě jednat. (7) Cizinec, který se nedostaví k vyznačení vízového štítku v určeném termínu nebo na určené pracoviště, je povinen provést prostřednictvím elektronického formuláře novou rezervaci termínu. (8) Cizinci, který se do 15. března 2024 nezaregistruje k prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona, dočasná ochranadočasná ochrana uplynutím dne 31. března 2024 zaniká. Cizinci, který se po provedení registrace do 30. září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku nebo mu vízový štítek nebyl vyznačen z důvodu nedoložení dokladu podle odstavce 5 nebo 6, dočasná ochranadočasná ochrana uplynutím tohoto dne zaniká. § 7c Vízový štítek (1) Doba platnosti se ve vízovém štítku osvědčujícím prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačí nejpozději od 1. dubna 2024 do 31. března 2025. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7d Nová žádost o udělení dočasné ochrany (1) Podá-li cizinec, kterému byla dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona Českou republikou udělena a oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany již nepožívá, novou žádost o udělení dočasné ochranydočasné ochrany a dočasná ochranadočasná ochrana mu je udělena, má právní postavení podle tohoto zákona, které měl k evidovanému poslednímu dni jejího požívání. Doba, po kterou cizinec udělenou dočasnou ochranudočasnou ochranu nepožíval, není považována za dobu pobytu na území České republiky na základě dočasné ochranydočasné ochrany. (2) Vízový štítek nebo záznam o udělení dočasné ochranydočasné ochrany se vyznačí od doby nového udělení dočasné ochranydočasné ochrany. § 7e Prodloužení víza za účelem strpění (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, udělené státnímu příslušníkovi Ukrajiny nebo jeho rodinnému příslušníkovi v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022, se považuje za platné do 31. března 2025. (2) Cizinec, který je držitelem víza podle odstavce 1, se může dostavit na Ministerstvo vnitra k vyznačení vízového štítku s prodlouženou dobou platnosti; k tomuto úkonu je cizinec povinen sjednat si předem termín, jinak štítek nebude vyznačen. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2025. (3) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7f (1) Od 1. ledna 2024 se vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky cizinci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace od 24. února 2022 uděluje do 31. března 2025. Doba platnosti víza se ve vízovém štítku vyznačí do 31. března 2025. (2) Nelze-li s ohledem na místní podmínky vízum podle odstavce 1 vyznačit formou vízového štítku, lze učinit záznam o udělení tohoto víza do cestovního dokladu nebo mimo něj. § 7g Prodloužení dočasné ochrany a víza za účelem strpění v mimořádné situaci (1) Vláda může v případě mimořádné situace nařízením stanovit, že dočasná ochranadočasná ochrana udělená cizinci, který se do 15. března 2024 zaregistruje k prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle § 7b odst. 1 a 3, se považuje za prodlouženou až do 31. března 2025. (2) Prodloužení dočasné ochranydočasné ochrany podle odstavce 1 a opakované udělení dočasné ochranydočasné ochrany podle § 7d odst. 1 se do cestovního dokladu nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Ustanovení § 7b odst. 3 věta poslední se nepoužije. (3) Prodloužení víza podle § 7e odst. 1 se do cestovního dokladu cizince nebo mimo něj nevyznačuje a povinnost dostavit se k vyznačení vízového štítku zaniká. Evidence ukrajinských vozidel § 7h (1) Řidič smí řídit motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, pouze pokud je v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Podmínka podle odstavce 1 se nevyžaduje, je-li motorové vozidlo v mezinárodním provozu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, a řídí-li jej osoba neuvedená v § 7i. (3) Podmínka podle odstavce 1 se dále nevyžaduje, jde-li o osobu, které byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochranadočasná ochrana nebo uděleno vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a od udělení dočasné ochranydočasné ochrany nebo tohoto víza neuplynulo více než 7 dní. § 7i Za provozovatele může být považována pouze osoba, která je a) občanem České republiky, b) cizincem, který má na území České republiky oprávnění k pobytu nad 90 dní nebo kterému byla Českou republikou udělena mezinárodní ochrana, c) cizincem, kterému byla podle tohoto zákona udělena dočasná ochranadočasná ochrana nebo vízum za účelem strpění v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo d) osobou, která má na území České republiky sídlo nebo odštěpný závod. § 7j (1) Kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností neprodleně zapíše do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel na základě oznámení motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny a osobu, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Oznámení smí být učiněno pouze osobou, která má být považována za provozovatele vozidla, nebo s jejím souhlasem; nebyl-li souhlas touto osobou podepsán před pracovníkem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, musí obsahovat její úředně ověřený podpis. Oznámení obsahuje její a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu jejího pobytu a její rodné číslo nebo datum jejího narození, pokud jí rodné číslo nebylo přiděleno, číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu, jde-li o fyzickou osobu, b) obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo c) obchodní firmu nebo název, adresu jejího sídla a její identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (3) Oznámení dále obsahuje údaje o vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a identifikační číslo vozidla (VIN). (4) K oznámení se přikládá osvědčení o registraci vozidla. (5) Požádá-li o to osoba, která učinila oznámení, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jí vydá potvrzení o provedení zápisu osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel. § 7k (1) Evidence ukrajinských vozidelEvidence ukrajinských vozidel je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) V evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel se u vozidla se státní poznávací značkou Ukrajiny vedou údaje obsažené v oznámení o osobě, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele, a o tomto vozidle. (3) Ministerstvo dopravy zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a Policii České republiky. (4) Pro účely zákona o silničním provozu platí, že osoba, která je ve vztahu k vozidlu se státní poznávací značkou Ukrajiny zapsaná v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel, je jeho provozovatelem. § 7l (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší zápis osoby, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za provozovatele vozidla, v evidenci ukrajinských vozidelevidenci ukrajinských vozidel, pokud a) tato osoba pozbyla pobyt, sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, b) tato osoba zemřela nebo zanikla, c) tato osoba o zrušení zápisu požádala, nebo d) byla na základě později podaného oznámení v této evidenci u vozidla zapsána jiná osoba. (2) Ke zrušení zápisu je příslušný a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zápis této osoby do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) kterýkoli obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. c), nebo c) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který provedl zápis jiné osoby do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel, jde-li o postup podle odstavce 1 písm. d). § 7m (1) Řidič se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 7h řídí motorové vozidlo se státní poznávací značkou Ukrajiny, aniž by byla v evidenci ukrajinských vozidel zapsána osoba, která se pro účely zákona o silničním provozu považuje za jeho provozovatele. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Policie České republiky může přestupek podle odstavce 1 projednat příkazem na místě. § 7n (1) Působnost stanovená obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti. (2) Zápis do evidence ukrajinských vozidelevidence ukrajinských vozidel a zrušení tohoto zápisu jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. § 8 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na cizince, kterému bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Tento cizinec se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za cizince, kterému byla udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona. (2) Cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které je vydáváno od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochranadočasná ochrana podle tohoto zákona, se ode dne prvního poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky, nejdříve však ode dne 24. února 2022, do dne udělení tohoto víza nebo dočasné ochranydočasné ochrany podle tohoto zákona považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. (3) Dítě, které se narodilo na území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nejdříve dne 24. února 2022, cizinci s uděleným vízem podle odstavce 2 nebo vízem za účelem dočasné ochranydočasné ochrany, se ode dne narození považuje pro účely úhrady poskytnutých zdravotních služeb za osobu podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození. § 9 Účinnost (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. (2) Ustanovení § 1 až § 5a odst. 1, § 5a odst. 3 až § 6 odst. 10 a § 6 odst. 14 až § 8 pozbývají platnosti uplynutím dne 31. března 2025. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r. 1) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. 2) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 3) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 64/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 64/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2021 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 2022, částka 35/2022 64 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. března 2022 o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2021 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2021 ve výši 37 839 Kč činí pro období od 1. května 2022 do 30. dubna 2023 průměrná hrubá roční mzda v České republice 454 068 Kč. Ministr práce a sociálních věcí: v z. Ing. Merhautová, MBA, v. r. náměstkyně pro řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek
Nařízení vlády č. 62/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 62/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 157/2019 Sb., a nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 35/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o oborech státní služby * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2022 62 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. března 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 157/2019 Sb., a nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby Vláda nařizuje podle § 5 odst. 2 a § 36 odst. 4 a 5 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky Čl. I V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 136/2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění nařízení vlády č. 157/2019 Sb., se za řádek „Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém“ vkládá nový řádek, který zní: „ Bydlení, územní plánování a stavební řád\| a)\| v územním plánování, nebo ---\|---\|--- b)\| při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění “. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o oborech státní služby Čl. II Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 1/2019 Sb. Obory státní služby Název oboru státní služby\| Číselné označení oboru státní služby ---\|--- Finance\| 1 Daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a hazardní hry\| 2 Audit\| 3 Hospodaření s majetkem státu a jeho privatizace\| 4 Finanční a ekonomická spolupráce se zahraničím\| 5 Finanční trh\| 6 Ekonomická ochrana státu\| 7 Zahraniční vztahy a služba\| 8 Školství, mládež a tělovýchova\| 9 Výzkum, vývoj a inovace\| 10 Kultura, církve a náboženské společnosti\| 11 Média, audiovize, regulace vysílání\| 12 Nepojistné sociální dávkové systémy\| 13 Sociální služby, sociální práce a sociálně-právní ochrana dětí, rodinná politika\| 14 Sociální pojištění\| 15 Lékařská posudková služba\| 16 Zaměstnanost\| 17 Pracovněprávní vztahy\| 18 Platy, mzdy a jiné odměny za práci\| 19 Bezpečnost práce\| 20 Zdravotnictví a ochrana zdraví\| 21 Legislativa a právní činnost\| 22 Lidská práva\| 23 Vnitřní pořádek a bezpečnost státu\| 24 Krizové řízení, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém\| 25 Systém veřejné správy a všeobecná vnitřní správa\| 26 Archivnictví a spisová služba\| 27 Informační a komunikační technologie\| 28 Energetika\| 29 Hornictví, geologie, podzemní stavitelství, výbušniny a surovinová politika\| 30 Průmysl\| 31 Stavebnictví\| 32 Obchod, licence a mezinárodní ekonomické vztahy\| 33 Podnikání a živnosti\| 34 Ochrana spotřebitele a trhu\| 35 Elektronické komunikace a poštovní služby\| 36 Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek\| 37 Společné evropské politiky podpory a pomoci, evropské strukturální, investiční a obdobné fondy\| 38 Regionální rozvoj\| 39 Cestovní ruch\| 40 Bydlení, územní plánování a stavební řád\| 41 Zemědělství a rostlinolékařská péče\| 42 Lesní hospodářství, myslivost, rybářství a včelařství\| 43 Vodní hospodářství\| 44 Potravinářská výroba a péče o potraviny\| 45 Veterinární péče\| 46 Pozemková správa a krajinotvorba\| 47 Financování, řízení a sledování Společné zemědělské politiky\| 48 Obrana\| 49 Hospodářská opatření pro krizové stavy a správa státních hmotných rezerv\| 50 Doprava\| 51 Ochrana přírody a krajiny\| 52 Technická ochrana životního prostředí\| 53 Státní statistická služba\| 54 Zeměměřictví a katastr nemovitostí\| 55 Ochrana průmyslového vlastnictví, autorských práv a práv souvisejících\| 56 Ochrana hospodářské soutěže a dozor nad zadáváním veřejných zakázek\| 57 Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, správa ve věcech chemických a biologických zbraní\| 58 Ochrana utajovaných informací\| 59 Ochrana osobních údajů\| 60 Odborné zabezpečení činnosti vlády\| 61 Evropská politika vlády\| 62 Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců\| 63 “. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Státní zaměstnanec, který ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení vykonával státní službu v oboru státní služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků podle nařízení vlády č. 1/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení státní službu v oboru státní služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců. 2. Úspěšně vykonaná zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků podle nařízení vlády č. 1/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení považuje za úspěšně vykonanou zvláštní část úřednické zkoušky pro obor státní služby Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 61/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 61/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 22. 3. 2022, částka 35/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb. a nařízení vlády č. 154/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 22. 3. 2022 61 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 40 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 1 písm. d) zákona: Čl. I Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb. a nařízení vlády č. 154/2020 Sb., se mění takto: 1. V bodě VIII. přílohy část A. zní: „A. Integrovaný záchranný systém a) Národní operační a informační středisko generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, b) Krajské operační a informační středisko hasičského záchranného sboru kraje, c) územní odbor a stanice Hasičského záchranného sboru České republiky, d) operační středisko útvaru Policie České republiky, e) operační středisko zdravotnické záchranné služby, f) centrální a oblastní dispečink horské služby4).“. 2. V bodě VIII. přílohy se doplňuje část D., která včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „D. Vnitřní bezpečnost a) územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky a útvar zřízený v rámci krajského ředitelství Policie České republiky6), b) Pyrotechnická služba Policie České republiky, c) Kriminalistický ústav Policie České republiky, d) Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, e) ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia České republiky. 6) § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nařízení vlády č. 60/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 60/2022 Sb. Nařízení vlády o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení Vyhlášeno 21. 3. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 35/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Sazby poplatků * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 60 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. března 2022 o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení Vláda nařizuje podle § 23 písm. i) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví sazbu poplatků za odbornou činnost pověřené organizacepověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení podle zákona. § 2 Sazby poplatků Sazba poplatku činí v případě odborné činnosti pověřené organizacepověřené organizace podle a) § 13 odst. 1 písm. a) zákona za 1. vydání odborného stanoviska podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona 2 000 Kč, 2. zpracování odborného stanoviska podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona 1 250 Kč za každou započatou hodinu činnosti pověřené organizacepověřené organizace, b) § 13 odst. 1 písm. b) zákona 1 250 Kč za každou započatou hodinu činnosti pověřené organizacepověřené organizace, c) § 13 odst. 1 písm. c) zákona 1 250 Kč za každou započatou hodinu činnosti pověřené organizacepověřené organizace, d) § 13 odst. 1 písm. d) zákona 3 000 Kč, e) § 13 odst. 1 písm. e) zákona 650 Kč, f) § 13 odst. 1 písm. f) zákona 130 Kč, g) § 13 odst. 1 písm. g) zákona 3 400 Kč, h) § 13 odst. 1 písm. h) zákona 1 600 Kč, i) § 13 odst. 1 písm. i) zákona 750 Kč, j) § 13 odst. 1 písm. j) zákona 200 Kč, k) § 13 odst. 1 písm. k) zákona 100 Kč, l) § 13 odst. 1 písm. l) zákona 1. pro 1. třídu kotlů 4 550 Kč, 2. pro 2. třídu kotlů 3 900 Kč, 3. pro 3. třídu kotlů 2 750 Kč, 4. pro 4. třídu kotlů 2 000 Kč, 5. pro jinou třídu kotlů za doplňkovou zkoušku ve výši rozdílu poplatků jednotlivých tříd kotlů podle bodů 1 až 4, m) § 13 odst. 1 písm. m) zákona 700 Kč, n) § 13 odst. 1 písm. n) zákona 1. pro 1. třídu kotlů 1 800 Kč, 2. pro 2. třídu kotlů 1 500 Kč, 3. pro 3. třídu kotlů 1 100 Kč, 4. pro 4. třídu kotlů 850 Kč, o) § 13 odst. 1 písm. o) zákona 100 Kč. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje pozastavení zastupování Slovenska při zpracování žádostí o schengenská víza z důvodu dočasného uzavření Velvyslanectví České republiky v Kábulu Vyhlášeno 21. 3. 2022, částka 3/2022 6 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 15. října 2021 informovalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky, že z důvodu dočasného uzavření Velvyslanectví České republiky v Kábulu pozastavilo od 15. srpna 2021 zastupování Slovenské republiky při zpracování žádostí o schengenská víza podle Změny č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti1). 1) Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaná v Praze dne 4. listopadu 2011, byla vyhlášena pod č. 103/2011 Sb. m. s. Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný v Praze dne 4. listopadu 2011, byl vyhlášen pod č. 104/2011 Sb. m. s. Změna č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 16. ledna 2015 a 1. dubna 2015, byla vyhlášena pod č. 29/2015 Sb. m. s..
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje pozastavení zastupování Maďarska při zpracování žádostí o schengenská víza z důvodu dočasného uzavření Velvyslanectví České republiky v Kábulu Vyhlášeno 21. 3. 2022, částka 3/2022 5 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 13. října 2021 informovalo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska, že z důvodu dočasného uzavření Velvyslanectví České republiky v Kábulu pozastavilo od 15. srpna 2021 zastupování Maďarska při zpracování žádostí o schengenská víza podle Změny č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz1). 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. června 2011 a dne 27. října 2011, byla vyhlášena pod č. 46/2013 Sb. m. s. Prováděcí dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 18. března 2013 a dne 2. dubna 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2013 Sb. m. s. Změna č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. října 2014 a 26. listopadu 2014, byla vyhlášena pod č. 2/2015 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau Vyhlášeno 21. 3. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2022, částka 3/2022 * (a) výrazem "Úmluva" se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94 * (b) výrazem "letecké úřady" se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Nizozemského království ve vztahu ke Curaçau ministr odpovědný za civilní letectví Curaçaa, nebo, v obou případech, kterákoli jiná osoba nebo orgán právně zmo * (c) výrazem "určený letecký podnik" se rozumí každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) * (d) výrazy "území", "letecká dopravní služba", "mezinárodní letecká dopravní služba", "letecký podnik" a "přistání pro potřeby nikoli obchodní" mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy, * (e) výrazem "kapacita" ve vztahu k dohodnutým službám se rozumí nabízená sedadlová kapacita letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky, * (f) výrazem "tarif" se rozumějí ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel nebo zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek), a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně pr * (g) výrazem "dohoda" se rozumí tato dohoda, její příloha a jakékoli jejich změny. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu zahrnují odkaz na zmíněnou přílohu, pokud není stanoveno jinak, * (h) výrazem "smlouvy Evropské Unie" se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie. * (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části * (2) Podle ustanovení této dohody požívá určený letecký podnik každé smluvní strany při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: - (a) právo létat bez přistání přes území druhé smluvní strany, * (3) Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. * (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro j * (1) Každá smluvní strana má právo písemně, diplomatickou cestou, určit pro druhou smluvní stranu letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb podle této dohody a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dří * (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. * (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v * (4) Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v člán - (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou: * (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. * (1) Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které - (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou * (2) Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady doh * (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy vztahující se na provoz a navigaci letadel platné na území této smluvní strany. * (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z jejího území, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu * (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní leteck * (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. * (2) Aniž je omezena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmlu * (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigační * (4) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůč * (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými na území této smluvní strany * (6) Každá smluvní strana zajistí, že se na jejím území účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. * (7) Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená mimořádná bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. * (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany v * (9) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Ne * (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platn * (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad svým územím osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. * (3) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne do * (4) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé sml * (5) Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území druhé smluvní strany může b * (6) Jestliže jakákoli kontrola na odbavovací ploše nebo série kontrol na odbavovací ploše povede: - (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou nebo * (7) V případě, že přístup k provedení kontroly na odbavovací ploše letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana * (8) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě kontroly na odbavovací ploše, série kontrol na odbavovací ploše, odepření přístup * (9) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. * (10) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování * (1) Každá smluvní strana osvobozuje, na základě reciprocity, určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, m * (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: - (a) dovezené na území jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem, * (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu této sm * (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jiným leteckým podni * (5) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Curaçaa, které je provozováno mezi místem na ú * (1) Poplatky uložené na území jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nesmějí být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu po * (2) Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s n * (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, uči * (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké služby * (2) Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního smě * (3) V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda. * (1) Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený z * (2) Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: - (a) zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám, * (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. * (1) Každá smluvní strana zajistí určeným leteckým podnikům obou smluvních stran řádnou a rovnou příležitost účastnit se hospodářské soutěže při poskytování mezinárodních leteckých dopravních služeb upravených touto dohodou. * (2) Každá smluvní strana podnikne v rámci své pravomoci všechny příslušné kroky k zamezení všech forem diskriminace nebo nekalých soutěžních praktik nepříznivě ovlivňujících postavení leteckých podniků druhé smluvní strany v hospodářské soutěži. * (3) Každá smluvní strana umožní každému určenému leteckému podniku stanovit frekvence a kapacitu mezinárodních leteckých dopravních služeb nabízených v souladu s touto dohodou na základě obchodní úvahy na přepravním trhu. V souladu s tímto právem žádná sml * (4) Žádná smluvní strana nezavede vůči určeným leteckým podnikům druhé smluvní strany požadavek na předkupní právo, přepravní kvóty, odměnu za vydání souhlasu nebo jakýkoli jiný požadavek vztahující se ke kapacitě, frekvencím nebo přepravě, který by byl ne * (1) Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavřít ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s: - (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany, * (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: - (a) mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody, * (3) Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání o společném označován * (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořád * (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových * (1) Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území druhé smluvní strany svého * (2) Zástupci a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území druhé smluvní strany. * (3) Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na příslušném území právo zřizovat na území druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. * (1) Letecké úřady smluvních stran budou ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. * (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne přijetí žádosti druhou smluvní stranou, pokud není smluvními stranami dohodnuto jin * (1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, musí být tato změna dohodnuta mezi smluvními stranami a potvrzena písemně diplomatickou cestou. Tato změna vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními člá * (2) Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato us * (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. * (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. * (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na * (4) Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti * (5) Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby učinil nezbytná jmenování. Je-li preziden * (6) Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení, náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smlSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2022 4 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 30. listopadu 2018 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 26 dne 1. dubna 2022. Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD DOHODA mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím ve vztahu ke Curaçau O LETECKÉ DOPRAVĚ Česká republika a Nizozemské království ve vztahu ke Curaçau, dále uváděné jako „smluvní strany“, jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, a vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za svými územími, se dohodly takto: Článek 1 Definice Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výrazem "Úmluva" se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty oběma smluvními stranami, (b) výrazem "letecké úřady" se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Nizozemského království ve vztahu ke Curaçau ministr odpovědný za civilní letectví Curaçaa, nebo, v obou případech, kterákoli jiná osoba nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady, (c) výrazem "určený letecký podnik" se rozumí každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) této dohody, (d) výrazy "území", "letecká dopravní služba", "mezinárodní letecká dopravní služba", "letecký podnik" a "přistání pro potřeby nikoli obchodní" mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy, (e) výrazem "kapacita" ve vztahu k dohodnutým službám se rozumí nabízená sedadlová kapacita letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky, (f) výrazem "tarif" se rozumějí ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel nebo zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek), a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky, a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou, (g) výrazem "dohoda" se rozumí tato dohoda, její příloha a jakékoli jejich změny. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu zahrnují odkaz na zmíněnou přílohu, pokud není stanoveno jinak, (h) výrazem "smlouvy Evropské Unie" se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie. Článek 2 Přepravní práva (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části přílohy této dohody (dále jen „stanovené linky“). (2) Podle ustanovení této dohody požívá určený letecký podnik každé smluvní strany při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) právo létat bez přistání přes území druhé smluvní strany, (b) právo přistávat na území druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní, (c) právo nakládat a vykládat na území druhé smluvní strany v místech stanovených v příloze této dohody cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území první smluvní strany a (d) právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v příloze této dohody cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území druhé smluvní strany, stanovených v příloze této dohody. (3) Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území této druhé smluvní strany. Článek 3 Určení a provozní oprávnění (1) Každá smluvní strana má právo písemně, diplomatickou cestou, určit pro druhou smluvní stranu letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb podle této dohody a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou: (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv Evropské Unie a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad, (b) v případě leteckého podniku určeného Curaçaem: (i) je tento letecký podnik usazen na území Curaçaa a má platnou provozní licenci v souladu s příslušným právem Curaçaa a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Curaçaem a Curaçao je odpovědné za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Článek 4 Odvolání a pozastavení provozního oprávnění (1) Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv Evropské Unie nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad, (b) v případě leteckého podniku určeného Curaçaem: (i) není tento letecký podnik usazen na území Curaçaa nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s příslušným právem Curaçaa nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Curaçaem nebo Curaçao není odpovědné za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku, (c) letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s ustanoveními Úmluvy tento úřad uplatňuje nebo (d) letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě. (2) Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem. Článek 5 Uplatňování zákonů, předpisů a postupů (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy vztahující se na provoz a navigaci letadel platné na území této smluvní strany. (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z jejího území, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních, veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území první smluvní strany. (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 6 Ochrana letectví (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. (2) Aniž je omezena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, jejího doplňkového Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné úmluvy či protokolu upravujícími ochranu letectví, které jsou závazné pro obě smluvní strany. (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (4) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči smluvním stranám; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel usazení na jejím území podle smluv Evropské Unie a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na jejich územích jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými na území této smluvní strany včetně práva Evropské unie v případě České republiky. (6) Každá smluvní strana zajistí, že se na jejím území účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. (7) Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená mimořádná bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (9) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do třiceti (30) dnů ode dne doručení takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této lhůty. Článek 7 Bezpečnost letectví (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy. (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad svým územím osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. (3) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti. (4) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby byl dosažen soulad s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody. (5) Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území druhé smluvní strany, podrobeno kontrole oprávněnými zástupci druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „kontrola na odbavovací ploše“) za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (6) Jestliže jakákoli kontrola na odbavovací ploše nebo série kontrol na odbavovací ploše povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou nebo (b) k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, má smluvní strana provádějící kontrolu pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou. (7) V případě, že přístup k provedení kontroly na odbavovací ploše letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (6) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (8) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě kontroly na odbavovací ploše, série kontrol na odbavovací ploše, odepření přístupu ke kontrole na odbavovací ploše, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření. (9) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. (10) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. Článek 8 Celní ustanovení, cla a daně (1) Každá smluvní strana osvobozuje, na základě reciprocity, určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem. (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: (a) dovezené na území jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem, (b) ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území druhé smluvní strany nebo (c) vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb, bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území této smluvní strany. (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu této smluvní strany. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jiným leteckým podnikem o výpůjčce nebo přenechání na území druhé smluvní strany za předpokladu, že takový jiný letecký podnik požívá stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecké podniky příslušným celním úřadům. (5) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Curaçaa, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie. Článek 9 Užívání letišť a leteckých zařízení (1) Poplatky uložené na území jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nesmějí být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (2) Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou. (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit svá stanoviska dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky. Článek 10 Přímý tranzit Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkami týkajícími se ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody, zabránění nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a nedovolenému přistěhovalectví, nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků. Článek 11 Prodej služeb a převod finančních prostředků (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké služby na území první smluvní strany buď přímo nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. (2) Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního směnného kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že tržní směnný kurz neexistuje, uskuteční se přepočet a převod bez omezení podle úředního směnného kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. (3) V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda. Článek 12 Tarify (1) Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu. (2) Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: (a) zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám, (b) ochránila uživatele od tarifu, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení a (c) ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž. (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. Článek 13 Kapacita (1) Každá smluvní strana zajistí určeným leteckým podnikům obou smluvních stran řádnou a rovnou příležitost účastnit se hospodářské soutěže při poskytování mezinárodních leteckých dopravních služeb upravených touto dohodou. (2) Každá smluvní strana podnikne v rámci své pravomoci všechny příslušné kroky k zamezení všech forem diskriminace nebo nekalých soutěžních praktik nepříznivě ovlivňujících postavení leteckých podniků druhé smluvní strany v hospodářské soutěži. (3) Každá smluvní strana umožní každému určenému leteckému podniku stanovit frekvence a kapacitu mezinárodních leteckých dopravních služeb nabízených v souladu s touto dohodou na základě obchodní úvahy na přepravním trhu. V souladu s tímto právem žádná smluvní strana jednostranně neomezí objem přepravy, frekvence nebo pravidelnost služeb, nebo typ nebo typy letadel provozovaných určenými leteckým podniky druhé smluvní strany, pokud to není vyžadováno z důvodů celních, technickoprovozních nebo ochrany životního prostředí podle jednotných podmínek v souladu s článkem 15 Úmluvy. (4) Žádná smluvní strana nezavede vůči určeným leteckým podnikům druhé smluvní strany požadavek na předkupní právo, přepravní kvóty, odměnu za vydání souhlasu nebo jakýkoli jiný požadavek vztahující se ke kapacitě, frekvencím nebo přepravě, který by byl neslučitelný s cíli této dohody. Článek 14 Společné označování linek (1) Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavřít ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s: (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany, (b) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes území této třetí strany, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání. (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: (a) mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody, (b) splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran, (c) poskytují spotřebitelůmspotřebitelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru. (3) Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. Článek 15 Letové řády (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů. Článek 16 Kombinované dopravní služby Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo ve spojení s leteckou dopravou cestujících a zboží využívat jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na územích smluvních stran nebo třetích států. Určený letecký podnik si může zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky dodržování zákonů a předpisů platných na území příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy. Článek 17 Zastoupení leteckého podniku (1) Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. (2) Zástupci a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území druhé smluvní strany. (3) Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na příslušném území právo zřizovat na území druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. Článek 18 Pozemní odbavování S výhradou zákonů a předpisů platných na území každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli. Článek 19 Poskytování údajů Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v příloze této dohody v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Článek 20 Konzultace (1) Letecké úřady smluvních stran budou ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne přijetí žádosti druhou smluvní stranou, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 21 Změny (1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, musí být tato změna dohodnuta mezi smluvními stranami a potvrzena písemně diplomatickou cestou. Tato změna vstoupí v platnost v souladu s ustanoveními článku 26 této dohody. (2) Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata oběma smluvními stranami. Článek 22 Řešení sporů (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců. (4) Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti (90) dnů ode dne doručení diplomatické nóty, kterou kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu. (5) Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování viceprezident, který jej zastupuje. (6) Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení, náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup. Článek 23 Registrace Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek 24 Ukončení platnosti Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 25 Použitelnost dohody Ohledně Nizozemského království se tato dohoda vztahuje pouze na Curaçao. Článek 26 Vstup v platnost Tato dohoda vstoupí v platnost první den třetího měsíce následujícího po dni, kdy se smluvní strany vzájemně písemně informují diplomatickými notami, že ústavní požadavky předepsané v jejich státech pro vstup této dohody v platnost byly splněny. Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu zmocněni, podepsali tuto dohodu. Dáno v Praze dne 30. listopadu 2018 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce anglickém. Za Českou republiku Dan Ťok v. r. ministr dopravy Za Nizozemské království ve vztahu ke Caraçau Kees Jan René Klompenhouwer v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Nizozemského království v České republice Příloha Oddíl I Linky provozované leteckými podniky určenými Českou republikou: počáteční místa v České republice\| mezilehlá místa\| místa určení v Curaçau\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoliv místa\| jakákoliv místa\| jakákoliv místa\| jakákoliv místa Oddíl II Linky provozované leteckými podniky určenými Curaçaem: počáteční místa v Curaçau\| mezilehlá místa\| místa určení v České republice\| místa za ---\|---\|---\|--- jakákoliv místa\| jakákoliv místa\| jakákoliv místa\| jakákoliv místa Poznámky: 1. Linky mohou být provozovány v obou směrech. 2. Určené letecké podniky smluvních stran mohou na jakémkoli nebo všech letech: (a) vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území smluvní strany, která letecký podnik určila, (b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla, (c) přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo v jakémkoli místě a (d) obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území smluvních stran v jakémkoli pořadí.
Vyhláška č. 58/2022 Sb.	Vyhláška č. 58/2022 Sb. Vyhláška o podmínkách přenositelnosti čísel a změny poskytovatele služby přístupu k internetu Vyhlášeno 18. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 33/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - PŘENOSITELNOST ČÍSEL (§ 2 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA POSKYTOVATELE SLUŽBY PŘÍSTUPU K INTERNETU (§ 11 — § 16) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 18) Aktuální znění od 1. 4. 2022 58 VYHLÁŠKA ze dne 15. března 2022 o podmínkách přenositelnosti čísel a změny poskytovatele služby přístupu k internetu Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 150/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 34 odst. 5 a § 34a odst. 9 zákona o elektronických komunikacích: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) přeneseným telefonním číslempřeneseným telefonním číslem telefonní číslo, u něhož byla realizována změna poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, b) opouštěným operátoremopouštěným operátorem podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť, v níž dojde v důsledku přenesení telefonního čísla k ukončení poskytování související veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, c) přejímajícím operátorempřejímajícím operátorem podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť, v níž dojde v důsledku přenesení telefonního čísla k zahájení poskytování související veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací, d) referenční databází přenesených číselreferenční databází přenesených čísel informační systém vytvořený na základě dohody podnikatelů působících na trhu elektronických komunikací a provozovaný způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup jako jediný kompletní zdroj informací o přenesených telefonních číslechpřenesených telefonních číslech sloužící zejména pro správné směrování volánívolání, e) objednávkou přeneseníobjednávkou přenesení soubor parametrů a dat vytvořený přejímajícím poskytovatelem z údajů uvedených v žádosti účastníkaúčastníka o zajištění přenesení telefonního čísla, jehož zasláním přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o této žádosti, f) objednávkou změny poskytovatele služby přístupu k internetuobjednávkou změny poskytovatele služby přístupu k internetu soubor parametrů a dat vytvořený přejímajícím poskytovatelem služby přístupupřístupu k internetu z údajů uvedených v žádosti účastníkaúčastníka o změnu poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu, jehož zasláním přejímající poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu o této žádosti, g) společným řešenímspolečným řešením informační komunikační systém podle § 34a odst. 12 zákona o elektronických komunikacích vytvořený na základě dohody podnikatelů působících na trhu elektronických komunikací, provozovaný a fungující nepřetržitě způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup, a to na otevřeném základě vůči všem poskytovatelům služby přístupupřístupu k internetu, určený k zaznamenávání a zprostředkování komunikace mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupupřístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupupřístupu k internetu. ČÁST DRUHÁ PŘENOSITELNOST ČÍSEL § 2 Referenční databáze přenesených čísel a směrování provozu na přenesené telefonní číslo (1) Správce referenční databáze přenesených číselreferenční databáze přenesených čísel umožní nediskriminační přístuppřístup všem operátorůmoperátorům a Českému telekomunikačnímu úřadu k referenční databázi přenesených číselreferenční databázi přenesených čísel alespoň v rozsahu informací a funkcí podle odstavce 2. (2) Referenční databáze přenesených číselReferenční databáze přenesených čísel obsahuje alespoň tyto informace a funkce: a) přehled aktuálně přenesených telefonních číselpřenesených telefonních čísel s uvedením identifikačního čísla sítě1) přejímajícího operátorapřejímajícího operátora, identifikačního čísla sítě opouštěného operátoraopouštěného operátora, data a času realizace přenesení telefonního čísla, b) výpis dat umožňující operátorůmoperátorům synchronizovat jejich interní databáze pro potřeby správného směrování. (3) OperátorOperátor je povinen směrovat volánívolání, textové zprávyzprávy SMS, multimediální zprávyzprávy MMS a jiný provoz na přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo přímo nebo přes veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť jiného operátoraoperátora do veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě operátoraoperátora, v níž je na přeneseném telefonním číslepřeneseném telefonním čísle aktuálně poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací. (4) Směrování volánívolání a ostatního provozu na přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo zajišťuje operátoroperátor, z jehož sítě pochází volánívolání a ostatní provoz. U volánívolání s kódem volby nebo předvolby operátoraoperátora odpovídá za správné směrování volánívolání podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím volby nebo předvolby operátoraoperátora. (5) U příchozího mezinárodního volánívolání a ostatního provozu na přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo zajišťuje směrování operátoroperátor, který provozuje mezinárodní ústřednu, do které bylo směrováno volánívolání a ostatní provoz. (6) OperátořiOperátoři zajistí opatření k zabránění cyklickému směrování volánívolání na přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo. § 3 Podnikatel podle § 34 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je povinen a) při realizaci přenesení telefonního čísla spolupracovat s ostatními těmito podnikateli a zdržet se jednání, které by narušilo rychlost, bezpečnost a plynulost procesu přenesení telefonního čísla, b) zajistit nezbytné podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonního čísla, včetně cen a způsobu jejich úhrady podle § 8 a 9. § 4 Postup přenesení telefonního čísla (1) Lhůta pro realizaci všech úkonů nezbytných pro přenesení telefonního čísla přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby činí 2 pracovní dny a začíná běžet ode dne obdržení objednávky přeneseníobjednávky přenesení opouštěným poskytovatelem služby od přejímajícího poskytovatele služby. K aktivaci telefonního čísla u přejímajícího poskytovatele služby dojde v den zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10 zákona o elektronických komunikacích. (2) Pokud závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací na přenášeném telefonním čísle zanikne dříve než počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty podle odstavce 1, není účastníkoviúčastníkovi na tomto telefonním čísle zaručena přímá návaznost poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. (3) Podnikatel spolupracující na realizaci přenesení telefonního čísla odmítne žádost o zajištění přenesení telefonního čísla nebo objednávku přeneseníobjednávku přenesení v případě, že a) telefonní číslo je již obsaženo v jiné objednávce přeneseníobjednávce přenesení, b) existují technické překážky bránící přenesení telefonního čísla nebo c) na telefonní číslo se nevztahuje povinnost přenositelnosti podle zákona o elektronických komunikacích2). (4) Přejímající operátorPřejímající operátor nebo opouštěný operátoropouštěný operátor předají informaci o datu přenesení telefonního čísla do referenční databáze přenesených číselreferenční databáze přenesených čísel bez zbytečného odkladu, nejpozději do konce lhůty podle odstavce 1. Od předání této informace do referenční databáze přenesených číselreferenční databáze přenesených čísel již přejímající ani opouštěný poskytovatel služby nesmí zastavit proces přenesení telefonního čísla. (5) Přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací v den aktivace telefonního čísla u přejímajícího poskytovatele služby nesmí být delší než 6 hodin. § 5 Přenesení telefonního čísla za využití vzdáleného přístupu Je-li to technicky proveditelné a pokud účastníkúčastník nepožaduje jinak, umožní přejímající poskytovatel služby přenesení telefonního čísla za využití vzdáleného přístupupřístupu prostřednictvím přeprogramování identifikátorů komunikačních zařízení bez nutnosti fyzického přístupupřístupu k těmto zařízením. § 6 Nakládání s přeneseným telefonním číslem (1) V případě ukončení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací na telefonním čísle, které bylo přeneseno, poskytovatel této služby v součinnosti s operátoremoperátorem, v jehož síti byla na telefonním čísle poskytována služba, toto telefonní číslo odevzdá operátorovioperátorovi, který je držitelem oprávnění k využívání čísla, nebo operátorovioperátorovi, se kterým má držitel oprávnění k využívání čísla uzavřenou smlouvu o umístění tohoto telefonního čísla v síti elektronických komunikacísíti elektronických komunikací. (2) Přenesené telefonní čísloPřenesené telefonní číslo musí být odevzdáno poskytovatelem služby podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne, kdy zanikne právo účastníkaúčastníka na přenesení telefonního čísla k jinému poskytovateli podle § 34 odst. 12 zákona o elektronických komunikacích. (3) Poskytovatel služby podle odstavce 1 v součinnosti s operátoremoperátorem, v jehož síti byla na telefonním čísle poskytována služba, bezodkladně předá informaci o odevzdání přeneseného telefonního číslapřeneseného telefonního čísla do referenční databáze přenesených číselreferenční databáze přenesených čísel. § 7 Informace o přeneseném telefonním čísle ve veřejných mobilních komunikačních sítích dostupná účastníkovi (1) V případě, že se cena za volánívolání na přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo zvyšuje, podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím veřejných mobilních komunikačních sítí umožní koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům této služby získat bezplatnou informaci o přeneseném telefonním číslepřeneseném telefonním čísle sloužící ke zjištění ceny volánívolání na toto telefonní číslo, a to nejméně těmito způsoby: a) způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup, b) prostřednictvím textové zprávyzprávy SMS zaslané účastníkoviúčastníkovi jako odpověď na jeho dotaz učiněný prostřednictvím textové zprávyzprávy SMS nebo c) automaticky aktivovaným hlasovým oznámením učiněným před sestavením spojení na volané telefonní číslo. (2) Hlasové oznámení podle odstavce 1 písm. c) je poskytováno ve veřejných mobilních komunikačních sítích v případě volánívolání na telefonní číslo, které je přeneseno ze sítě, ze které volánívolání pochází, do sítě jiné, a musí být učiněno v českém jazyce, popřípadě v dalším jazyce a jeho celková délka nesmí přesáhnout 6 sekund. Po skončení hlasového oznámení musí být poskytnuta účastníkoviúčastníkovi lhůta o délce alespoň 1 sekundy tak, aby mohl ukončit volánívolání ještě před sestavením spojení s volaným telefonním číslem. Hlasové oznámení musí mít účastníkúčastník možnost vypnout. Cena za přenesení telefonního čísla § 8 (1) Cenu za přenesení telefonního čísla hradí po úspěšném přenesení telefonního čísla přejímající operátorpřejímající operátor opouštěnému operátoroviopouštěnému operátorovi. Tato cena může být sjednána za přenesení jednoho telefonního čísla nebo za přenesení více telefonních čísel. (2) V případě, že přejímací poskytovatel služby na přenášeném telefonním čísle není současně i přejímajícím operátorempřejímajícím operátorem, hradí cenu za přenesení telefonního čísla opouštěnému operátoroviopouštěnému operátorovi prostřednictvím přejímajícího operátorapřejímajícího operátora. § 9 (1) OperátorOperátor, který vyhledal aktuální údaje o přeneseném telefonním číslepřeneseném telefonním čísle pro směrování volánívolání a ostatního provozu, v případě, že jiný operátoroperátor směroval do jeho veřejné komunikační sítěveřejné komunikační sítě volánívolání a ostatní provoz i přes to, že měl být směrován nebo ukončen v jiné veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti, nebo neuvedl při předání volánívolání a ostatního provozu správné identifikační číslo sítě operátoraoperátora, ve které je na telefonním čísle aktuálně poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací, má nárok na úhradu ceny za každé takové vyhledání aktuálních údajů o přeneseném telefonním číslepřeneseném telefonním čísle. (2) OperátorOperátor, který vyhledal aktuální údaje o přeneseném telefonním číslepřeneseném telefonním čísle podle odstavce 1, má nárok na úhradu ceny za přenos takového volánívolání a ostatního provozu ve své veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti a dále na úhradu ceny za ukončení takového volánívolání a ostatního provozu, kterou zaplatil operátorovioperátorovi, v jehož veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti je na telefonním čísle aktuálně poskytována služba elektronických komunikacíslužba elektronických komunikací. (3) Cenu podle odstavců 1 a 2 hradí operátoroperátor, který chybně směroval volánívolání a ostatní provoz. § 10 Přeúčtování poplatku za používání přeneseného telefonního čísla (1) Držiteli oprávnění k využívání čísla náleží úhrada ve výši poměrné části ročního poplatku za právo využívat čísla, a to za každé přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo, které v příslušném kalendářním roce bylo využíváno jinými poskytovateli veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací. (2) Pokud se strany nedohodnou jinak, má držitel oprávnění k využívání čísla nárok na úhradu podle odstavce 1 v poměrné výši od každého poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikacíslužby elektronických komunikací za každé přenesené telefonní číslopřenesené telefonní číslo. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA POSKYTOVATELE SLUŽBY PŘÍSTUPU K INTERNETU § 11 (1) Poskytovatel služby přístupupřístupu k internetu (dále jen „poskytovatel internetu“) je povinen na svých internetových stránkách zveřejnit kontaktní údaje pro účely komunikace ve věci změny poskytovatele internetu, alespoň adresu elektronické pošty. Komunikace mezi opouštěným a přejímajícím poskytovatelem internetu musí být transparentní a musí být zaznamenána tak, aby byl průběh změny poskytovatele internetu prokazatelný. Způsob komunikace lze v průběhu řešení konkrétní změny poskytovatele internetu měnit pouze na základě dohody dotčených poskytovatelů internetu. (2) V případě existence společného řešeníspolečného řešení je opouštěný i přejímající poskytovatel internetu povinen jej využít pro komunikaci při změně poskytovatele internetu, nedohodnou-li se jinak. (3) V případě, že společné řešeníspolečné řešení neexistuje, určuje způsob komunikace při změně poskytovatele internetu prostřednictvím kontaktních údajů zveřejněných podle odstavce 1 opouštěný poskytovatel internetu, nedohodnou-li se dotčení poskytovatelé internetu jinak. § 12 Objednávka změny poskytovatele internetu obsahuje alespoň a) ověřovací kód pro změnu poskytovatele internetu podle § 34a odst. 5 písm. e) zákona o elektronických komunikacích, b) jednoznačnou identifikaci přejímajícího poskytovatele internetu a c) den, ke kterému má změna poskytovatele internetu proběhnout. § 13 (1) Lhůta pro realizaci všech úkonů nezbytných pro změnu poskytovatele internetu činí 4 pracovní dny, nedohodnou-li se přejímající poskytovatel a účastníkúčastník na jiné lhůtě, a začíná běžet ode dne obdržení objednávky změny poskytovatele internetu opouštěným poskytovatelem internetu od přejímajícího poskytovatele internetu. (2) Opouštěný poskytovatel internetu objednávku změny poskytovatele internetu ve lhůtě 1 pracovního dne ode dne jejího obdržení odmítne, nebo potvrdí. Spolu s potvrzením zašle přejímajícímu poskytovateli internetu alespoň informaci, zda je dotčená služba přístupupřístupu k internetu součástí balíčku služeb nebo balíčku služeb a koncového zařízení, v případě, že účastníkemúčastníkem je spotřebitelspotřebitel nebo mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizacenezisková organizace podle § 63c odst. 4 zákona o elektronických komunikacích. (3) Opouštěný poskytovatel internetu odmítne objednávku změny poskytovatele internetu v případě, že a) eviduje k obdrženému ověřovacímu kódu pro změnu poskytovatele internetu podle § 34a zákona o elektronických komunikacích jinou objednávku změny poskytovatele internetu, b) je v objednávce změny poskytovatele internetu neplatný ověřovací kód pro změnu poskytovatele internetu podle § 34a odst. 5 písm. e) zákona o elektronických komunikacích nebo c) objednávka změny poskytovatele internetu neobsahuje údaje podle § 12. (4) Přejímající poskytovatel internetu je povinen ve lhůtě 3 pracovních dnů od obdržení informace podle odstavce 2 věty druhé v případě existence balíčku služeb nebo balíčku služeb a koncového zařízení na základě pokynů účastníkaúčastníka objednávku změny poskytovatele internetu beze změny potvrdit, nebo uvést nové datum, ke kterému má změna poskytovatele internetu proběhnout, anebo takovou objednávku zrušit. Od obdržení objednávky změny poskytovatele internetu nebo sdělení nového data opouštěnému poskytovateli internetu do data, k němuž má ke změně poskytovatele internetu dojít, nesmí uplynout více než 60 pracovních dnů. (5) Proces změny poskytovatele internetu je ukončen aktivací služby přístupupřístupu k internetu přejímajícím poskytovatelem internetu. Přejímající poskytovatel internetu neprodleně informuje opouštěného poskytovatele internetu o aktivaci služby. § 14 V případě, že nedojde k aktivaci služby přístupupřístupu k internetu k účastníkemúčastníkem požadovanému dni, přejímající poskytovatel internetu neprodleně informuje opouštěného poskytovatele internetu. Poskytovatel velkoobchodní služby přístupupřístupu k internetu obnoví poskytování služby opouštěnému poskytovateli internetu, aby tento mohl poskytovat účastníkoviúčastníkovi své služby podle § 34a odst. 8 zákona o elektronických komunikacích. § 15 Změna poskytovatele internetu za využití vzdáleného přístupu Je-li to technicky proveditelné a pokud účastníkúčastník nepožaduje jinak, umožní přejímající poskytovatel internetu realizaci změny poskytovatele internetu za využití vzdáleného přístupupřístupu prostřednictvím přeprogramování identifikátorů komunikačních zařízení bez nutnosti fyzického přístupupřístupu k těmto zařízením. § 16 Úhrada nákladů společného řešení (1) Úhrada za přístuppřístup do společného řešeníspolečného řešení podle § 34a odst. 12 zákona o elektronických komunikacích musí pokrývat účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému. (2) Za účelně a efektivně vynaložené náklady se považují náklady vynaložené na zřízení, údržbu a provoz společného řešeníspolečného řešení včetně zahrnutí odpisů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a osobních nákladů. Náklady, které vznikají na straně poskytovatele internetu pro zajištění jeho přístupupřístupu do společného řešeníspolečného řešení, nejsou v úhradě zohledněny. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 Přechodné ustanovení Realizace přenesení telefonního čísla nedokončená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu č. OOP/10/10.2012-12, kterým se stanoví technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti telefonních čísel a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s přenositelností telefonních čísel, ve znění pozdějších změn. § 18 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu: Mgr. Ing. Továrková v. r. 1) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 29 odst. 1 a § 34 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích.
Zákon č. 57/2022 Sb.	Zákon č. 57/2022 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Vyhlášeno 18. 3. 2022, datum účinnosti 19. 3. 2022, částka 32/2022 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2022 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 678 250 297 232 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 053 250 297 232 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 375 000 000 0 * § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 743 662 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. * § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 238 000 000 000 Kč. * § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou * § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 2 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 3 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 4 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 5 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 6 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 7 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 8 k zákonu č. 57/2022 Sb. č. 9 k zákonu č. 57/2022 Sb. Aktuální znění od 19. 11. 2022 (344/2022 Sb.) 57 ZÁKON ze dne 10. března 2022 o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2022 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 678 250 297 232 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 2 053 250 297 232 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 375 000 000 000 Kč bude pokryt snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 17 318 012 762 Kč a změnou stavu státního dluhu o 357 681 987 238 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 193 802 991 277 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 60 000 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 2 (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 743 662 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 243 159 300 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (3) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 236 449 400 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. § 3 (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 238 000 000 000 Kč. (2) Seznam dotací poskytovaných v roce 2022 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti zveřejnit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2021 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. v z. Rakušan v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 57/2022 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel\| v Kč ---\|--- Příjmy státního rozpočtu celkem\| 1 678 250 297 232 Výdaje státního rozpočtu celkem\| 2 053 250 297 232 \| z toho:\| finanční vztahy k rozpočtům\| \| \| \\- krajů\| 1 743 662 300 \| \| \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích\| 10 243 159 300 \| \| \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy\| 1 236 449 400 Schodek\| \\- 375 000 000 000 Financování:\| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv\| 17 318 012 762 Příloha č. 2 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie ) 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 836 855\| 776 855 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 15 600 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 900 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 11 801 242\| 6 197 877 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 250 000 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 727 000 000\| 0\| 0\| 372 792 700\| 322 792 700 307\| Ministerstvo obrany\| 100 000\| 5 216 479 709\| 4 666 499 420\| 1 032 549 856\| 710 740 856 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 300 000\| 0\| 0\| 550 000\| 0 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 8 073 485\| 325 125 312\| Ministerstvo financí\| 50 300 000\| 798 137 093\| 713 988 453\| 5 648 326 595\| 130 352 488 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 755 000 000\| 618 314 540 840\| 553 124 828 866\| 7 161 804 404\| 6 361 804 404 314\| Ministerstvo vnitra\| 20 000 000\| 9 638 398 734\| 8 622 259 513\| 6 927 484 218\| 6 320 072 531 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 111 997 582\| 0\| 0\| 38 582 412 267\| 18 662 412 267 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 700 000\| 0\| 0\| 26 359 622 058\| 26 283 496 782 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 171 332 333\| 0\| 0\| 31 131 971 744\| 27 711 971 744 327\| Ministerstvo dopravy\| 185 000 000\| 0\| 0\| 48 570 701 913\| 48 531 801 913 328\| Český telekomunikační úřad\| 30 000 000\| 0\| 0\| 1 546 080 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 12 000 000\| 0\| 0\| 43 395 150 412\| 36 772 850 412 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 700 000\| 0\| 0\| 12 936 018 836\| 12 805 820 470 334\| Ministerstvo kultury\| 40 000\| 0\| 0\| 1 535 015 130\| 1 266 904 704 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 30 000 000\| 0\| 0\| 7 920 800 000\| 6 861 929 400 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 1 004 420 000\| 1 396 363 426\| 1 240 220 551\| 1 489 640 111\| 224 766 238 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 1 000 000\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 161 670 000\| 5 670 000 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 99 959 563\| 98 959 563 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 1 200 000 000\| 0\| 0\| 344 872 297\| 64 872 297 348\| Český báňský úřad\| 260 150 000\| 0\| 0\| 2 216 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 303 017 900\| 0\| 0\| 20 000 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 800 000\| 0\| 0\| 5 000 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 362\| Národní sportovní agentura\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 000 000\| 0\| 0\| 1 500 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 45 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 234 961 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 71 599 998\| 64 304 633\| 210 000\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 667 972 614\| 658 472 651 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 400 000\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 625 517\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 650 000 000\| 0\| 0\| 771 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 768 350 180 000\| 0\| 0\| 30 606 320 800\| 0 \| CELKEM\| 775 185 998 815\| 635 435 519 800\| 568 432 101 436\| 267 628 778 617\| 193 802 991 277 PŘÍJMY CELKEM\| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 678 250 297 232 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet *) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 57/2022 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč --- Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 368 387 465 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 462 806 752 303\| Senát Parlamentu\| 636 240 531 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 544 645 653 305\| Bezpečnostní informační služba\| 2 120 190 270 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 8 751 068 101 307\| Ministerstvo obrany\| 89 144 944 795 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 291 496 642 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 158 318 334 312\| Ministerstvo financí\| 23 624 404 706 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 791 099 648 357 314\| Ministerstvo vnitra\| 95 651 367 361 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 23 002 917 960 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 31 326 464 059 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 669 819 125 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 93 334 498 292 327\| Ministerstvo dopravy\| 114 726 660 340 328\| Český telekomunikační úřad\| 730 764 017 329\| Ministerstvo zemědělství\| 59 689 515 450 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 251 937 602 949 334\| Ministerstvo kultury\| 16 417 349 618 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 20 652 805 178 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 31 981 727 701 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 203 310 666 345\| Český statistický úřad\| 1 248 881 377 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 676 053 492 348\| Český báňský úřad\| 168 367 979 349\| Energetický regulační úřad\| 287 169 827 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 245 063 537 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 185 660 709 358\| Ústavní soudÚstavní soud\| 230 827 184 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 23 775 531 361\| Akademie věd České republiky\| 7 081 401 581 362\| Národní sportovní agentura\| 5 044 366 271 363\| Nejvyšší stavební úřad\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 31 525 193 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 66 475 410 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 048 101 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 537 924 271 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 458 870 085 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 473 466 158 377\| Technologická agentura České republiky\| 5 664 987 717 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 529 141 429 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 787 908 272 396\| Státní dluh\| 53 966 880 286 397\| Operace státních finančních aktiv\| 19 155 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 287 677 116 994 \| CELKEM\| 2 053 250 297 232 Příloha č. 4 k zákonu č. 57/2022 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 836 855 Výdaje celkem\| 368 387 465 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 836 855 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky\| 134 066 880 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány\| 219 428 730 Celkové výdaje na lesní hospodářství\| 14 891 855 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 75 086 215 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 24 151 389 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 376 784 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 68 839 194 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 776 855 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 776 855 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 23 178 458 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 15 600 000 Výdaje celkem\| 1 462 806 752 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 600 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 15 600 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 462 806 752 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR\| 1 462 806 752 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 579 143 643 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 173 224 849 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 4 544 886 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 227 244 239 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 32 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 900 000 Výdaje celkem\| 636 240 531 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 636 240 531 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje Senátu Parlamentu ČR\| 636 240 531 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 254 073 538 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 80 806 856 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 391 713 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 119 585 599 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 19 190 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 11 801 242 Výdaje celkem\| 1 544 645 653 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 11 801 242 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 197 877 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR\| 1 544 645 653 v tom:\| výdaje vlastního Úřadu vlády ČR\| 628 382 761 \| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády\| 382 316 085 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 533 946 807 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 413 949 852 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 136 938 110 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 618 310 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 129 233 304 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 206 460 087 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 67 946 412 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 67 946 412 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 67 946 412 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Program protidrogové politiky\| 245 882 256 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 31 125 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 8 921 785 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 723 908 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 197 877 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 4 827 488 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 724 123 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 4 103 365 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 260 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 250 000 000 Výdaje celkem\| 2 120 190 270 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby\| 2 120 190 270 Průřezové ukazatele\| \| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 423 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 a strana 7 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 099 792 700 Výdaje celkem\| 8 751 068 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 727 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 372 792 700 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 322 792 700 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 50 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 8 751 068 101 v tom:\| transformační spolupráce\| 65 000 000 \| humanitární pomoc\| 420 000 000 \| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí\| 1 514 816 458 \| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí\| 36 000 000 \| zahraniční vysílání rozhlasu\| 28 500 000 \| vrcholné návštěvy\| 20 300 000 \| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech\| 58 883 000 \| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí\| 0 \| program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe\| 90 000 000 \| rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu\| 90 000 000 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 303 681 720 \| ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí\| 6 123 886 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 049 873 636 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 354 857 288 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 20 830 438 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 93 081 859 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 948 440 019 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 34 632 400 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 34 632 400 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 34 632 400 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 34 632 400 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 499 382 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 800 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 325 870 700 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 078 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 322 792 700 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem\| 852 540 700 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 8 a strana 9 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 249 129 565 Výdaje celkem\| 89 144 944 795 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 100 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 5 216 479 709 v tom: \| pojistné na důchodové pojištění\| 4 666 499 420 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 549 980 289 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 032 549 856 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 710 740 856 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 321 809 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR\| 62 660 878 335 Vytváření a rozvoj systému obrany státu\| 12 550 783 618 v tom:\| výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu\| 12 503 291 186 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 47 492 432 Zajištění strategického zpravodajství\| 4 220 900 006 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil\| 899 106 694 Zajištění dávek důchodového pojištění\| 5 141 400 000 Zajištění dávek výsluhových náležitostí\| 3 044 800 000 Zajištění státní sportovní reprezentace\| 627 076 142 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 18 690 846 848 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 655 255 699 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 342 910 872 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 092 850 691 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 13 316 951 358 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 735 741 607 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 443 142 560 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 443 142 560 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 109 902 560 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 333 240 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 333 240 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 98 268 560 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 8 534 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 6 681 050 Program protidrogové politiky\| 743 280 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 786 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 795 522 260 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 84 781 404 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 710 740 856 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 426 752 618 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 10 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 850 000 Výdaje celkem\| 291 496 642 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu\| 291 496 642 v tom:\| výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu\| 290 844 802 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 163 334 434 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 55 207 040 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 150 247 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 161 913 996 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 20 915 965 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 073 485 Výdaje celkem\| 158 318 334 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 8 073 485 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 325 125 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 7 498 360 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 250 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv\| 158 318 334 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 93 962 858 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 31 591 352 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 729 174 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 86 058 758 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 382 500 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 57 375 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 325 125 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 8 821 600 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 1 323 240 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 7 498 360 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 5 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 6 496 763 688 Výdaje celkem\| 23 624 404 706 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 50 300 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 798 137 093 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 713 988 453 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 84 148 640 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 648 326 595 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 130 352 488 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 503 980 250 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy\| 12 745 758 888 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu\| 2 092 669 833 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy\| 7 093 777 714 v tom:\| sociální dávky\| 859 697 748 \| výdaje na činnost celní správy\| 6 234 079 966 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových\| 1 548 839 679 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra\| 53 890 873 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu\| 70 512 479 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 18 955 240 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 12 420 486 230 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 161 442 563 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 245 454 126 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 613 113 813 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 2 498 959 587 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 150 358 274 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 102 927 600 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 450 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 158 409 352 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 28 056 864 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 130 352 488 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 48 851 105 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 34 857 248 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 13 993 857 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 038 693 434 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 13 a strana 14 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 626 231 345 244 Výdaje celkem\| 791 099 648 357 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 618 314 540 840 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 553 124 828 866 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 65 189 711 974 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 161 804 404 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 361 804 404 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 6)\| 800 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Dávky důchodového pojištění\| 556 371 358 755 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče\| 68 074 396 710 Dávky nemocenského pojištění\| 49 700 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi\| 7 695 774 982 Dávky osobám se zdravotním postižením\| 3 720 000 000 Náhradní výživné pro nezaopatřené dítě\| 181 000 000 Ostatní sociální dávky\| 1 500 000 Podpory v nezaměstnanosti\| 9 956 335 237 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách\| 36 515 482 820 Aktivní politika zaměstnanosti celkem\| 1 296 221 191 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.\| 200 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů\| 320 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením\| 9 980 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu\| 17 002 861 561 Neinvestiční nedávkové transfery\| 28 737 457 901 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti\| 1 344 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 9 218 429 403 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 225 827 698 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 183 040 525 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 976 055 382 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 8 175 970 737 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 95 000 000 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 95 000 000 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 95 000 000 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 94 700 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 371 829 088 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 010 024 684 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 361 804 404 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 628 894 659 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 190 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 200 000 000 Kč strana 15 a strana 16 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 16 585 882 952 Výdaje celkem\| 95 651 367 361 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 9 638 398 734 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 8 622 259 513 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 1 016 139 221 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 927 484 218 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 320 072 531 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 584 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Policie ČR\| 49 565 906 327 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR\| 13 813 561 103 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu\| 16 518 398 053 Výdaje na sportovní reprezentaci\| 283 371 835 Dávky důchodového pojištění\| 7 584 283 000 Ostatní sociální dávky\| 7 321 485 203 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 564 361 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 472 318 534 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 12 774 548 379 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 760 872 915 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 4 907 508 918 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 31 423 919 180 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 712 217 365 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 652 501 120 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 652 501 120 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 102 280 341 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 550 220 779 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 550 220 779 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 95 280 341 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 60 160 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 235 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 783 643 313 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 463 570 782 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 320 072 531 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 31 825 637 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 8 913 950 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 22 911 687 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 316 513 184 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 17 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 38 694 409 849 Výdaje celkem\| 23 002 917 960 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 111 997 582 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 582 412 267 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 662 412 267 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 19 920 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Ochrana přírody a krajiny\| 1 936 440 000 Technická ochrana životního prostředí\| 3 431 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší\| 3 831 573 870 Dotace Státnímu fondu životního prostředí ČR\| 9 664 026 130 Ostatní činnosti v životním prostředí\| 4 139 877 960 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 11 081 280 \| ostatní činnosti\| 4 128 796 680 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 968 475 995 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 734 520 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 503 322 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 144 555 965 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 780 609 889 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 296 154 363 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 296 154 363 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 296 154 363 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 295 741 363 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 3 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 18 781 912 742 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 119 500 475 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 18 662 412 267 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 7 422 718 447 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 18 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 26 361 322 058 Výdaje celkem\| 31 326 464 059 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 26 359 622 058 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 283 496 782 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 65 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu\| 28 611 125 571 v tom:\| Horská služba\| 250 000 000 \| ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch\| 28 361 125 571 Podpora bydlení\| 514 500 000 Územní plánování a stavební řád\| 107 985 949 Dotace Státnímu fondu podpory investic\| 909 000 000 Ostatní činnosti resortu\| 1 183 852 539 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 34 833 200 \| ostatní provozní výdaje resortu\| 1 149 019 339 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 487 877 593 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 164 767 425 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 9 395 731 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 94 213 815 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 375 099 506 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 55 055 140 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 26 585 774 011 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 302 277 229 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 26 283 496 782 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 13 088 560 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 963 284 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 11 125 276 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 27 545 291 805 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 19 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 4 669 819 125 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR\| 123 890 739 Dotace jiným subjektům\| 4 545 928 386 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 50 576 676 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 635 770 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 636 696 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 31 834 795 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 4 669 819 125 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 669 819 125 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 123 890 739 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 545 928 386 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 20 a strana 21 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 31 303 304 077 Výdaje celkem\| 93 334 498 292 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 171 332 333 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 31 131 971 744 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 711 971 744 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 3 420 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora podnikání\| 62 406 865 124 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu\| 2 411 332 333 v tom:\| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu\| 1 300 000 000 \| ostatní výdaje určené na zahlazování\| 1 111 332 333 Další činnost resortu\| 2 327 088 073 v tom:\| výdaje spojené s další činností resortu\| 2 314 703 113 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 12 384 960 Dotace na obnovitelné zdroje energie\| 25 600 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů\| 589 212 762 v tom:\| výdaje kryté převodem z jaderného účtu\| 584 512 762 \| ostatní výdaje\| 4 700 000 Podpora průmyslových a jiných odvětví\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 045 115 019 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 351 122 927 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 19 813 357 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 140 079 543 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 855 077 968 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 948 946 334 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 448 946 334 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 546 732 442 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 902 213 892 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 500 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 902 213 892 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 540 732 442 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 27 792 193 659 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 80 221 915 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 27 711 971 744 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 873 690 100 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 22 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 48 755 701 913 Výdaje celkem\| 114 726 660 340 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 48 570 701 913 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 531 801 913 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 38 900 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Drážní a kombinovaná doprava\| 12 889 407 966 Pozemní komunikace\| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 95 635 096 000 v tom:\| dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR\| 44 450 096 000 \| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury\| 51 185 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 23 189 200 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu\| 6 178 967 174 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 545 719 043 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 184 453 043 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 10 805 658 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 62 948 926 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 477 333 875 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 97 662 864 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 97 662 864 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 97 662 864 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 97 662 864 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 4 458 500 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 48 545 516 780 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 714 867 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 48 531 801 913 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 72 595 702 511 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 23 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 576 080 000 Výdaje celkem\| 730 764 017 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 546 080 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 546 080 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 730 764 017 v tom:\| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny\| 100 000 000 \| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady\| 170 000 \| čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu\| 630 594 017 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 313 054 788 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 105 601 268 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 974 480 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 298 724 011 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 68 855 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 24 a strana 25 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 43 407 150 412 Výdaje celkem\| 59 689 515 450 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 12 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 43 395 150 412 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 586 799 367 \| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem\| 31 186 051 045 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 6 622 300 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Podpora agrárního sektoru\| 42 197 990 045 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu\| 40 336 490 045 \| ostatní výdaje\| 1 861 500 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu\| 2 050 000 000 v tom:\| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost\| 1 850 000 000 \| ostatní dotace\| 200 000 000 Podpora lesního hospodářství\| 3 583 000 000 Podpora vodního hospodářství\| 2 786 000 000 Podpora neziskovým organizacím\| 60 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 012 525 405 v tom:\| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost\| 9 007 310 685 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 5 214 720 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 686 883 399 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 905 503 704 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 52 947 407 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 418 146 500 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 2 226 459 656 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 190 491 760 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 190 491 760 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 590 491 760 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 600 000 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 585 071 760 Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 400 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 628 851 624 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 42 052 257 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 586 799 367 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem\| 35 394 990 045 v tom:\| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu\| 22 050 793 000 \| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu\| 563 784 000 \| podpora venkova - ze státního rozpočtu\| 2 932 516 000 \| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie\| 8 980 450 703 \| společná organizace trhu - ze státního rozpočtu\| 712 639 000 \| společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie\| 154 807 342 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 1 577 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 26 a strana 27 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 12 936 718 836 Výdaje celkem\| 251 937 602 949 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 12 936 018 836 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 12 805 820 470 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 114 198 600 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Věda a vysoké školy\| 48 273 547 881 v tom:\| vysoké školy\| 28 601 676 980 \| výzkum, experimentální vývoj a inovace\| 19 671 870 901 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací\| 190 255 220 027 Podpora činnosti v oblasti mládeže\| 381 266 938 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 7 369 040 Podpora činnosti v oblasti sportu\| 334 291 031 v tom:\| sportovní reprezentace\| 210 045 095 \| školní a vysokoškolský sport\| 124 245 936 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace\| 10 405 348 109 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu\| 2 280 559 923 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 952 579 365 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 316 438 896 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 18 019 201 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 124 039 236 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 776 920 209 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 19 671 870 901 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 15 662 370 901 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 11 438 328 901 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 224 042 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 4 009 500 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 718 846 643 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum 5)\| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 8 851 323 965 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích 5)\| 1 586 979 700 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 34 829 000 Program protidrogové politiky\| 5 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 19 875 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 160 750 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 15 399 264 421 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 593 443 951 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 12 805 820 470 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 18 823 255 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 2 823 489 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 15 999 766 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 843 165 601 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 28 a strana 29 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 535 055 130 Výdaje celkem\| 16 417 349 618 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 535 015 130 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 266 904 704 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 227 560 426 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem\| 511 240 978 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi\| 3 249 424 925 v tom:\| finanční náhrada\| 2 310 335 475 \| příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností\| 939 089 450 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury\| 417 661 541 v tom:\| rozvoj a obnova materiálně technické základny\| 18 687 200 \| výdaje na činnost úřadu\| 346 645 661 \| platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím\| 47 725 000 \| program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 4 603 680 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury\| 8 331 946 597 v tom:\| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím\| 6 040 658 338 \| program péče o národní kulturní poklad a dědictví\| 300 000 000 \| rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení\| 815 037 000 \| společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů\| 650 000 \| kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy\| 1 175 601 259 Kulturní služby, podpora živého umění\| 1 477 261 700 v tom:\| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů\| 300 000 000 \| kulturní aktivity\| 649 055 300 \| veřejné informační služby knihoven\| 38 206 400 \| rozvoj kulturního a kreativního sektoru\| 490 000 000 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí\| 572 000 000 v tom:\| programy ochrany a péče o kulturní statky\| 55 000 000 \| programy na záchranu a obnovu kulturních památek\| 517 000 000 Podpora kultury národnostních menšin\| 33 000 000 v tom:\| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 \| podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin\| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení\| 255 000 000 Státní fond kinematografie\| 1 567 313 877 v tom:\| dotace na filmové pobídky\| 1 370 000 000 \| ostatní dotace\| 197 313 877 Státní fond kultury České republiky\| 2 500 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 193 495 664 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 63 587 259 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 551 129 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 30 059 009 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 147 497 436 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 511 240 978 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 511 240 978 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 166 475 978 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 344 765 000 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 344 765 000 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 163 087 000 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity\| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 1 280 601 259 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 13 696 555 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 1 266 904 704 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 50 650 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 10 100 000 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 40 550 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 2 607 325 459 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 30 a strana 31 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 7 950 800 000 Výdaje celkem\| 20 652 805 178 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 7 920 800 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 861 929 400 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 050 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na státní správu\| 2 293 601 806 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 259 200 \| ostatní výdaje na státní správu\| 2 290 342 606 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví\| 1 825 748 318 Lůžková péče\| 1 558 886 998 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví\| 5 910 866 371 Zdravotnické programy\| 8 324 081 460 Ostatní činnosti ve zdravotnictví\| 739 620 225 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 1 673 735 179 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 520 090 852 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 29 998 708 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 348 665 577 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 208 323 053 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 1 825 748 318 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 1 825 748 318 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 783 126 652 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 1 042 621 666 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 769 256 806 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 0 Program protidrogové politiky\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 15 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky 7)\| 4 740 044 218 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 7 481 364 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 619 434 600 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 6 861 929 400 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 10 436 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 565 400 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 8 870 600 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 234 561 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 32 a strana 33 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 3 890 423 537 Výdaje celkem\| 31 981 727 701 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 004 420 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 1 396 363 426 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 1 240 220 551 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 156 142 875 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 489 640 111 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 224 766 238 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 23 461 873 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 241 412 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdajový blok - Výdaje justiční část\| 19 775 611 572 v tom: \| platy soudců\| 5 194 830 977 \| platy státních zástupců\| 1 739 131 524 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 34 803 920 \| ostatní výdaje justiční části\| 12 806 845 151 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část\| 12 206 116 129 v tom:\| dávky důchodového pojištění\| 993 412 000 \| ostatní sociální dávky\| 984 927 000 \| ostatní výdaje vězeňské části\| 10 227 777 129 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 17 867 967 976 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 6 010 163 790 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 350 608 033 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 6 749 832 333 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 3 630 209 571 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 225 618 294 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 1 739 131 524 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality\| 11 645 000 Program protidrogové politiky\| 4 465 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 224 953 725 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 187 487 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 224 766 238 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 29 912 323 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 6 450 450 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 23 461 873 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 804 901 932 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 34 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 000 000 Výdaje celkem\| 160 431 506 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů\| 160 431 506 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 70 308 851 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 23 764 392 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 368 359 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 130 024 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 53 164 715 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 7 123 200 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 204 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 241 670 000 Výdaje celkem\| 203 310 666 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 161 670 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 5 670 000 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 156 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 203 310 666 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví\| 202 658 826 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 112 132 750 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 37 900 869 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 225 372 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 15 912 931 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 95 355 637 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 6 300 000 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 630 000 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 5 670 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 400 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 99 959 563 Výdaje celkem\| 1 248 881 377 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 99 959 563 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 98 959 563 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 248 881 377 v tom: \| výdaje na volby a referenda\| 5 000 000 \| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů\| 16 107 484 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 205 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu\| 1 224 568 053 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 666 257 920 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 223 438 888 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 12 671 317 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 65 217 434 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 565 838 173 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 2 522 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 124 738 878 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 25 779 315 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 98 959 563 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 201 902 301 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 1 544 872 297 Výdaje celkem\| 3 676 053 492 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 1 200 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 344 872 297 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 64 872 297 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 280 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního\| 3 676 053 492 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 2 059 904 346 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 696 250 000 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 41 208 000 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 131 185 546 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 1 925 304 891 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 80 138 618 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 15 266 321 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 64 872 297 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 229 380 791 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 38 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 262 366 000 Výdaje celkem\| 168 367 979 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 260 150 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 2 216 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu\| 168 367 979 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 108 931 812 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 36 818 954 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 176 760 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 22 089 767 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 86 748 232 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 8 127 319 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 323 017 900 Výdaje celkem\| 287 169 827 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 303 017 900 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 287 169 827 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu\| 287 169 827 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 176 575 695 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 59 682 585 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 485 204 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 26 198 089 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 139 405 282 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 656 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 10 716 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 8 800 000 Výdaje celkem\| 245 063 537 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 3 800 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 5 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 245 063 537 v tom:\| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 295 840 \| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže\| 241 767 697 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 142 560 287 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 48 185 376 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 811 142 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 19 805 357 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 111 994 148 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 8 757 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 30 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 185 660 709 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů\| 102 011 742 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek\| 83 648 967 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 112 004 220 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 37 587 982 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 158 152 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 76 426 301 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 31 481 267 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 42 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 230 827 184 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu\| 230 827 184 v tom:\| platy soudců\| 39 463 200 \| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu\| 191 363 984 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 116 000 562 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 39 208 190 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 302 791 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 75 576 362 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 25 361 952 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 23 775 531 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady\| 23 775 531 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 13 428 691 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 538 898 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 157 542 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 7 827 091 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 150 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 7 081 401 581 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Infrastruktura výzkumu\| 7 081 401 581 Programy výzkumu\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 52 501 092 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 17 745 369 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 855 787 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 42 789 352 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 7 081 401 581 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 7 081 401 581 \| v tom: \| institucionální podpora celkem 4)\| 7 081 401 581 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací 5)\| 5 569 825 608 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 430 352 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 430 352 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 45 Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 5 044 366 271 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury\| 168 632 933 Dotace do oblasti sportu\| 4 875 733 338 v tom:\| rozvoj a podpora sportu\| 3 222 921 081 \| sportovní reprezentace\| 1 423 812 257 \| podpora významných sportovních akcí\| 229 000 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 42 700 958 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 14 170 370 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 772 451 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 8 400 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 30 222 558 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 60 888 643 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 363 Nejvyšší stavební úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího stavebního úřadu\| 0 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 47 Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 31 525 193 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 31 525 193 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 15 314 472 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 5 176 292 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 292 289 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 664 207 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 6 170 265 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 6 780 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 6 589 400 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 5 500 000 Výdaje celkem\| 66 475 410 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 4 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem\| 66 475 410 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 38 394 663 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 12 977 396 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 445 907 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 1 632 907 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 20 662 460 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 658 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 49 Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 22 048 101 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 22 048 101 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 14 586 482 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 4 930 231 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 285 730 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 3 078 909 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 11 207 573 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 50 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 45 000 000 Výdaje celkem\| 2 537 924 271 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 45 000 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 45 000 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Civilní připravenost na krizové stavy\| 2 531 004 271 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil\| 6 920 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 198 026 138 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 66 932 834 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 963 373 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 102 705 008 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 93 963 601 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 2 530 604 271 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 200 212 300 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 51 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 235 361 000 Výdaje celkem\| 458 870 085 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 234 961 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom:\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost\| 458 870 085 v tom: \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí\| 455 772 085 \| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy\| 0 \| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 3 098 000 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 145 544 269 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 49 193 962 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 2 890 872 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 13 328 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 131 215 569 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 0 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 0 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 0 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 0 v tom: \| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 195 409 484 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 52 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 71 809 998 Výdaje celkem\| 473 466 158 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti\| 71 599 998 v tom:\| pojistné na důchodové pojištění\| 64 304 633 \| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| 7 295 365 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 210 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 210 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 396 402 858 Sociální dávky\| 77 063 300 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 255 169 915 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 85 830 340 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 5 061 818 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 28 220 659 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 224 870 216 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 9 964 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 53 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 667 972 614 Výdaje celkem\| 5 664 987 717 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 667 972 614 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 658 472 651 \| příjmy z prostředků finančních mechanismů\| 9 499 963 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR\| 246 750 502 Dotace jiným subjektům\| 5 418 237 215 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 90 803 838 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 30 691 697 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 1 683 800 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 84 190 003 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů 3)\| 5 664 987 717 v tom:\| ze státního rozpočtu celkem\| 4 997 015 103 \| v tom:\| institucionální podpora celkem 4)\| 216 777 888 \| \| účelová podpora celkem 4)\| 4 780 237 215 \| podíl prostředků zahraničních programů 3)\| 667 972 614 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací 5)\| 4 780 237 215 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 662 167 903 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 3 695 252 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 658 472 651 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem\| 11 064 809 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 1 564 846 \| podíl prostředků finančních mechanismů\| 9 499 963 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů strana 54 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 400 000 Výdaje celkem\| 529 141 429 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 528 489 589 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie\| 651 840 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 192 304 771 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 64 999 014 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 3 830 024 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 191 501 123 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 129 402 885 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 55 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 625 517 Výdaje celkem\| 787 908 272 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 v tom: \| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 625 517 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu\| 787 908 272 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 358 981 374 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 120 687 758 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 6 551 927 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 327 596 380 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom:\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 173 850 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 56 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 53 966 880 286 Financování\| \| Změna stavu státního dluhu\| 357 681 987 238 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv 8)\| 17 318 012 762 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Obsluha státního dluhu\| 53 966 880 286 Průřezové ukazatele\| \| \| 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění strana 57 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 2 421 500 000 Výdaje celkem\| 19 155 000 000 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 9)\| 1 650 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 771 500 000 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem 10)\| 771 500 000 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Transfery do jiných kapitol\| 18 940 000 000 v tom:\| transfery pro výdaje státu na sociální politiku\| 18 500 000 000 \| ostatní transfery do jiných kapitol\| 440 000 000 Ostatní výdaje\| 215 000 000 Průřezové ukazatele\| \| \| 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění strana 58 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč --- Souhrnné ukazatele\| \| Příjmy celkem\| 798 956 500 800 Výdaje celkem\| 287 677 116 994 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy 1)\| 768 350 180 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 v tom:\| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 30 606 320 800 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Vládní rozpočtová rezerva\| 68 493 785 648 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)\| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému\| 60 000 000 Stavební spoření\| 4 300 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky\| 561 210 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace\| 9 053 330 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5\| 1 743 662 300 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6\| 10 243 159 300 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7\| 1 236 449 400 Další prostředky pro územní samosprávné celky\| 1 385 000 000 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně\| 124 825 744 507 Ostatní výdaje\| 5 428 029 181 Odvody do rozpočtu Evropské unie\| 60 000 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu\| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)\| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 206 746 658 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem Středočeský\| 190 304 200 Jihočeský\| 130 872 300 Plzeňský\| 123 277 400 Karlovarský\| 84 338 100 Ústecký\| 149 809 900 Liberecký\| 108 919 300 Královéhradecký\| 118 809 000 Pardubický\| 115 617 200 Kraj Vysočina\| 113 702 200 Jihomoravský\| 178 813 900 Olomoucký\| 128 384 200 Zlínský\| 122 000 700 Moravskoslezský\| 178 813 900 Úhrn\| 1 743 662 300 Postup pro stanovení výše příspěvku: Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho modelového úvazku. Pro výpočet míry krytí 73,065 % je počítáno s průměrnými náklady na jeden úvazek přenesené působnosti, které jsou dle analýzy Ministerstva vnitra rovny 873 671 Kč. Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2022 je výsledná částka příspěvku z roku 2021 valorizovaná o 4,56 %. Dále se u některých krajů přičítá refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných, konkrétně byl navýšen příspěvek pro Jihočeský kraj o 23 729 Kč, pro Liberecký kraj o 3 515 720 Kč, a pro Ústecký kraj o 1 636 808 Kč. Zohledněny jsou i dopady nové legislativy na jednotlivé kraje. Jedná se o zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, kdy byl příspěvek každému kraji navýšen o 23 712 Kč, resp. Jihočeskému kraji o 1 211 400 Kč, a dále o zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, kdy byl navýšen příspěvek o 52 166 Kč každému kraji. Byly stanoveny koeficienty pro kvadratickou funkci, která každému kraji určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = Aobyv2 \\+ Bobyv + C Koeficienty --- A\| -0,0000000000685134 B\| 0,000265499 C\| 60,49490997 x je adekvátní počet úvazků a obyv je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2021. Pro rok 2022 byl příspěvek na výkon státní správy pro kraje v úhrnu navýšen o 5 %. Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. Příloha č. 6 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč --- KRAJ\| Příspěvek na výkon státní správy celkem) Středočeský\| 1 534 275 800 Jihočeský\| 708 852 000 Plzeňský\| 673 127 900 Karlovarský\| 320 815 100 Ústecký\| 840 932 900 Liberecký\| 461 552 900 Královéhradecký\| 609 938 700 Pardubický\| 585 775 900 Kraj Vysočina\| 595 631 900 Jihomoravský\| 1 350 435 200 Olomoucký\| 659 339 100 Zlínský\| 634 636 700 Moravskoslezský\| 1 267 845 200 Úhrn\| 10 243 159 300 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy Příloha č. 7 k zákonu č. 57/2022 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY v Kč --- \| Praha jako obec\| Praha jako kraj\| Celkem Příspěvek na výkon státní správy\| 1 142 614 312\| 93 835 040\| 1 236 449 352 Úhrn\| 1 236 449 400 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1.A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 2. Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad. 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2022 je sazba meziročně upravena na 71 125 Kč. Výsledný příspěvek zohledňuje změnu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2021. B) Financování vydávání občanských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 17 919 523 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí. Úřad městské části, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo jeden měsíc. Další příspěvek obdrží úřad městské části, který při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce (tzv. "místo aktivace"). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. C) Financování vydávání řidičských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 8 377 808 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů. Dále příspěvek nenáleží za přijaté žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. D) Financování matriční agendy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 39 067 002 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů. Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která bude rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2020 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 247 Kč. Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí z údajů poskytnutých a verifikovaných Magistrátem hl. m. Prahy. E) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 27 267 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 894 opatrovanců. Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb.. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje úřad městské části veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají i případy opatrovnictví, kdy se úřad městské části stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení úřadu městské části jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Hlavní město Praha nebo městská část jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2022 je 31. březen 2021. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy realizováno ve všech městských částech zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto Magistrátem hlavního města Prahy učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit městským částem zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2022 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím úřadů městských částí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v městské části, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. F) Financování jednotných kontaktních míst Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 3 024 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 2 304 000 Kč za 779 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 720 000 Kč za 248 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů. Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému "SINPRO", tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2020. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- 0 - 25\| 72 000 26 - 50\| 144 000 51 - 75\| 216 000 76 - 100\| 288 000 101 - 125\| 360 000 126 - 150\| 432 000 151 - 175\| 504 000 176 - 200\| 576 000 201 - 225\| 648 000 226 - 250\| 720 000 251 - 275\| 792 000 276 - 300\| 864 000 301 - 325\| 936 000 326 - 350\| 1 008 000 351 - 375\| 1 080 000 376 - 400\| 1 152 000 401 - 425\| 1 224 000 426 - 450\| 1 296 000 451 - 475\| 1 368 000 476 - 500\| 1 440 000 501 - 525\| 1 512 000 526 - 550\| 1 584 000 551 - 575\| 1 656 000 576 - 600\| 1 728 000 601 - 625\| 1 800 000 626 - 650\| 1 872 000 651 - 675\| 1 944 000 676 - 700\| 2 016 000 701 - 725\| 2 088 000 726 - 750\| 2 160 000 751 - 775\| 2 232 000 776 - 800\| 2 304 000 G) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 10 320 684 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2022 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. H) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 69 684 446 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů. Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2022 za jedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. I) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 6 123 669 Kč k pokrytí agendy zkušebních komisařů. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 108 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 81 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 325 Kč a u skupin C a D příspěvek 406 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 217 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému e-Testy spravovaného Ministerstvem dopravy. J) Refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 11 251 685 Kč. Refundace je určena vybraným územním samosprávným celkům, které vykonávaly povinnost karanténního ubytování Covid-19 pozitivních osob bez přístřeší a osob vykázaných podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. O finanční podpoře územním samosprávným celkům rozhodl Ústřední krizový štáb v reakci na mimořádnou a nepředvídatelnou situaci, která byla spojena s pandemií onemocnění Covid-19 a při které měly územní samosprávné celky povinnost se o uvedené osoby postarat, zajistit ubytování, stravu a nezbytnou péči. Magistrát hlavního města Prahy činil tato opatření podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, anebo zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za zajištění karanténního ubytování výše uvedených osob za období 12. 3. 2020 až 30. 4. 2021. Jeho výše se odvíjí od počtu ubytovaných osob a od vykázaných nákladů souvisejících s ubytovací povinností, a je v souladu s pravidly nastavenými Ministerstvem vnitra. Magistrát hlavního města Prahy vykazoval požadované informace do elektronického dotazníku Ministerstva vnitra od 25. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s možností doplnění od 17. 5. 2021 do 4. 6. 2021. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2022 je výsledná částka příspěvku pro rok 2021 navýšená o 5 %, což odpovídá míře valorizace u krajů pro rok 2022. V tomto nárůstu jsou zohledněny i dopady nové legislativy. Příloha č. 8 k zákonu č. 57/2022 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku "P" se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce. 2)3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H). Vzorec: P=BA+odmocninaSO×SO Výše příspěvku 4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů "A" a "B" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů "A" a "B" uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce). Rozsah působnosti\| A\| B ---\|---\|--- Základní působnost\| 28,52275996\| 6830468,5 Působnost matričního úřadu\| 286,6565427\| 15414248 Působnost stavebního úřadu\| 62,06296171\| 13651950 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 244,3829035\| 27427050 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2022 byl celkový objem příspěvku upraven dle meziroční změny počtu obyvatel a změny počtu veřejných opatrovanců. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2021 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I), 1.J) a 1.K) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D), 1.E) a 1.L). Vzorec 1:\| Vzorec 2: ---\|--- P1=BA+odmocninaSO×SO\| P2=C×1-SCSO×SO Výše příspěvku7) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů "A", "B" a "C" jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti\| A\| B\| C ---\|---\|---\|--- Základní působnost\| 30,0488569\| 1495192,75\| 0 Působnost matričního úřadu\| 245,4559026\| 5037869\| 5139,848145 Působnost stavebního úřadu\| 38,77753902\| 4782100,5\| 9503,530273 Působnost pověřeného obecního úřadu\| 47,58777696\| 8663612\| 10815,69727 Působnost obceobce s rozšířenou působností\| 1,734098778\| 3950463,5\| 34503,19531 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. 7) Pro rok 2022 byl celkový objem příspěvku upraven dle meziroční změny počtu obyvatel a změny počtu veřejných opatrovanců. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- Černošice8)\| 11 771 285 Nýřany8)\| 5 592 180 Šlapanice8)\| 8 104 476 Brno9)10)11)12)\| 199 722 360 z toho zvláštní matrika10)11)\| 11 117 000 Ostrava9)13)\| 138 813 793 Plzeň9)14)\| 34 530 150 8) § 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Výše příspěvku je totožná jako pro rok 2021. 9) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003). 10) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění zákona č. 207/2019 Sb.). 12) V částce je zahrnut příspěvek 15 301 897 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 13) V částce je zahrnut příspěvek 11 309 636 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 14) V částce je zahrnut příspěvek 8 900 645 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H). D) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ") ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Financování se týkají případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2022 je 31. březen 2021. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2022 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení nebo zařízení sociálních služeb), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců. E) Financování jednotných kontaktních míst Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému "SINPRO", tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2020. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů\| Výše příspěvku v Kč ---\|--- 0 – 25\| 72 000 26 – 50\| 144 000 51 – 75\| 216 000 76 – 100\| 288 000 101 – 125\| 360 000 126 – 150\| 432 000 151 – 175\| 504 000 176 – 200\| 576 000 201 – 225\| 648 000 226 – 250\| 720 000 251 – 275\| 792 000 276 – 300\| 864 000 301 - 325\| 936 000 326 - 350\| 1 008 000 Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující: Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR\| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od 1\\. 1. do 31. 12. 2020\| Výše příspěvku v Kč ---\|---\|--- Ostrava\| 261\| 792 000 České Budějovice\| 128\| 432 000 Liberec\| 25\| 72 000 Hradec Králové\| 69\| 216 000 Jihlava\| 33\| 144 000 Zlín\| 51\| 216 000 Černošice\| 16\| 72 000 Olomouc\| 36\| 144 000 Karlovy Vary\| 64\| 216 000 Brno\| 348\| 1 008 000 Plzeň\| 87\| 288 000 Pardubice\| 301\| 936 000 Ústí nad Labem\| 23\| 72 000 F) Financování vydávání občanských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost, u které byl inkasován správní poplatek - tj. žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo jeden měsíc. Další příspěvek obdrží obecobec, která při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce (tzv. "místo aktivace"). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, které jsou získány na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. G) Financování vydávání řidičských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. "místo nabrání"), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2020. H) Financování matričních úřadů Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů byl rozdělen na dvě části. První část byla obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů zahrnující počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část byla rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObecObec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2020 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží příspěvek ve výši 247 Kč. V případě obcíobcí s rozšířenou působnosti se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003), bude financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené zápisy a úkon určení otcovství odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku bude přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C). Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. Počty úkonů určení otcovství vycházejí z údajů poskytnutých a verifikovaných obecními úřady s působností matričního úřadu. I) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2022 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. J) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2020 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2022 za jedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. K) Financování zkušebních komisařů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí agendy zkušebních komisařů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObceObce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každou část zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla vykonané v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020. Za každou provedenou zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy u skupin A, B, T, C a D včetně podskupin obdrží příspěvek ve výši 108 Kč. Za každou provedenou zkoušku ze znalosti ovládání a údržby u skupin C a D včetně podskupin obdrží příspěvek 81 Kč. Za každou provedenou zkoušku z praktické jízdy u skupin A, B a T včetně podskupin obdrží příspěvek 325 Kč a u skupin C a D příspěvek 406 Kč. Za každou provedenou zkoušku z profesní způsobilosti řidiče obdrží příspěvek 217 Kč. Počty vykonaných zkoušek vycházejí z údajů informačního systému e-Testy spravovaného Ministerstvem dopravy. L) Refundace nákladů na zajištění karanténního ubytování osob bez přístřeší a osob vykázaných Refundace je určena vybraným územním samosprávným celkům, které vykonávaly povinnost karanténního ubytování Covid-19 pozitivních osob bez přístřeší a osob vykázaných podle § 44 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. O finanční podpoře územním samosprávným celkům rozhodl Ústřední krizový štáb v reakci na mimořádnou a nepředvídatelnou situaci, která byla spojena s pandemií onemocnění Covid-19 a při které měly územní samosprávné celky povinnost se o uvedené osoby postarat, zajistit ubytování, stravu a nezbytnou péči. ObceObce činily tato opatření podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon. Vybrané obceobce s rozšířenou působností obdrží příspěvek za zajištění karanténního ubytování výše uvedených osob za období 12. 3. 2020 až 30. 4. 2021. Jeho výše se odvíjí od počtu ubytovaných osob a od vykázaných nákladů souvisejících s ubytovací povinností, a je v souladu s pravidly nastavenými Ministerstvem vnitra. ObceObce vykazovaly požadované informace do elektronického dotazníku Ministerstva vnitra od 25. 3. 2021 do 14. 4. 2021, s možností doplnění od 17. 5. 2021 do 4. 6. 2021. 2. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce. Příloha č. 9 k zákonu č. 57/2022 Sb. SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2022 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA č. 57/2022 Sb. v Kč --- číslo kapitoly\| kapitola\| příjemce dotace\| účel dotace\| částka 398\| Všeobecná pokladní správa\| Československá obec legionářská\| na projekty a činnost organizace\| 6 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Masarykovo demokratické hnutí\| na projekty a činnost organizace\| 1 530 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Ústav TGM, o.p.s.\| na projekty a činnost organizace\| 1 800 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Platforma evropské paměti a svědomí\| na projekty a činnost organizace\| 500 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek pro zachování odkazu českého odboje\| na projekty a činnost organizace\| 250 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| Spolek Bez komunistů.cz\| na projekty a činnost organizace\| 250 000
Vyhláška č. 56/2022 Sb.	Vyhláška č. 56/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 78/2018 Sb. Vyhlášeno 18. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 31/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 78/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Závěrečné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2022 56 VYHLÁŠKA ze dne 10. března 2022, kterou se mění vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 78/2018 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. m) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 174/2021 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 231/2016 Sb., o odběru, přípravě a metodách zkoušení kontrolních vzorků potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 78/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) a b) se slovo „metody“ zrušuje. 2. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) způsob posouzení výsledků zkoušek vzorků pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona.“. 3. V § 1 odst. 2 a 3 se text „(ES) č. 882/2004“ nahrazuje textem „(EU) 2017/625“ a za slova „postupuje se podle“ se vkládají slova „zákona, jiného právního předpisu nebo“. 4. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění.“. 5. V § 3 odst. 1 se slovo „metody“ zrušuje a slova „řádně proškolená k prováděné činnosti podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 882/2004“ se nahrazují slovy „splňující požadavky podle čl. 5 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. 6. V § 3 úvodní části odstavce 2 se slovo „hodnocení“ nahrazuje slovem „zkoušení“ a za slovo „požadavky“ se vkládá slovo „vybraných“. 7. V § 3 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až j) se označují jako písmena e) až h). 8. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Nejsou-li pro odběr vzorku stanovena pravidla předpisy Evropské unie, zákonem, jiným právním předpisem nebo touto vyhláškou, lze použít metodu nebo její část vhodnou pro zamýšlený účel.“. 9. V § 6 se na konci úvodní části odstavce 2 doplňuje slovo „alespoň“. 10. V § 6 odst. 2 písm. f) bodě 6 se slova „a cena“ zrušují. 11. V § 6 odst. 2 písm. i) se slovo „analytickou“ nahrazuje slovy „právní, vědeckou a technickou“ a na konci textu písmene se doplňují slova „podle čl. 34 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. 12. V § 6 odst. 2 písm. j) se slova „doplňující odborný posudek“ nahrazují slovy „druhé odborné stanovisko“. 13. V § 7 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Stěry nebo vzorky chlazených potravin, mrazených potravin nebo hluboce zmrazených potravin musí být do laboratoře doručovány za stanovených teplot. Jsou však povoleny krátkodobé odchylky mimo prostředí se stanovenou teplotou, je-li nezbytné přizpůsobit se praktickým podmínkám při manipulaci během odběru, přepravy, skladování nebo předání vzorku laboratoři.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 14. V § 7 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 15. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Pokud je na žádost kontrolované osoby poskytován vzorek pro druhé odborné stanovisko, a lze předpokládat nehomogenitu hodnoceného znaku v rámci šarže, části šarže, dávky nebo zásilky, připraví se v laboratoři postupem podle odstavce 1 písm. a) laboratorní vzorek, který se rozdělí na laboratorní vzorek nebo vzorky pro úřední kontrolu a laboratorní vzorek pro druhé odborné stanovisko.“. 16. V § 11 odst. 2 se slova „Posuzování shody - Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.“ nahrazují slovy „Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří.“. 17. V § 12 úvodní části ustanovení se slovo „odebrán“ nahrazuje slovem „poskytnut“, slova „doplňující odborný posudek“ se nahrazují slovy „druhé odborné stanovisko“ a slova „vzorku a metody zkoušení“ se nahrazují slovy „vzorku, metody zkoušení, náležitosti protokolu o zkoušce“. 18. V § 12 písmeno b) zní: „b) do protokolu o zkoušce podle § 11 uvedla 1. číslo záznamu odběru vzorku, že se jednalo o vzorek pro druhé odborné stanovisko a zda byly jeho obal a bezpečnostní prvky neporušené včetně uvedení čísla bezpečnostního obalu nebo plomby, je-li na obalu nebo plombě uvedeno, a 2. rozšířenou nejistotu měření pro jednotlivé výsledky zkoušky, je-li tato stanovena, včetně uvedení, zda se jedná o nejistotu relativní nebo absolutní, v případech, kdy tato skutečnost není zřejmá.“. 19. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 12a Způsob posouzení výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona (1) Kontrolní orgán posoudí výsledek a způsob vyhodnocení zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako nevyhovující, pokud zjistí, že výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko neodpovídá požadavkům na sledovaný znak, nebo že došlo k chybnému vyhodnocení výsledku zkoušky. (2) Je-li zkouškou laboratorního vzorku pro úřední kontrolu zjištěn výsledek nevyhovující požadavkům na sledovaný znak, přičemž pro tento výsledek není stanovena rozšířená nejistota měření, a kontrolovaná osoba předloží výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko deklarující vyhovění požadavkům na sledovaný znak, kontrolní orgán posoudí výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako vyhovující podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona. (3) Je-li zkouškou laboratorního vzorku pro úřední kontrolu zjištěn výsledek nevyhovující požadavkům na sledovaný znak, přičemž pro tento výsledek je stanovena rozšířená nejistota měření, a kontrolovaná osoba předloží výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko deklarující vyhovění požadavkům na sledovaný znak, kontrolní orgán posoudí výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko postupem uvedeným v příloze k této vyhlášce. (4) Je-li výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je menší než kritický rozdíl Delta, je výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko posouzen jako nevyhovující. (5) Je-li při kontrole požadavků nařízení Komise (ES) č. 1881/20067) výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je roven nebo větší než kritický rozdíl Delta, zajistí kontrolní orgán provedení zkoušky rozhodčího vzorku. Výsledné posouzení vzorku je provedeno na základě výsledku zkoušky rozhodčího vzorku. K výsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu a vzorku pro druhé odborné stanovisko se nepřihlíží, je-li výsledek zkoušky rozhodčího vzorku hodnocen jako nevyhovující. (6) Je-li v jiném případě než podle odstavce 5 výsledek posouzení podle odstavce 3 a přílohy k této vyhlášce takový, že rozdíl výsledků R je roven nebo větší než kritický rozdíl Delta, je výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko posouzen jako vyhovující podle § 16 odst. 7 písm. c) zákona. 7) Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění.“. 20. Doplňuje se příloha, která včetně nadpisu zní: „Příloha k vyhlášce č. 231/2016 Sb. Postup posouzení výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko Vzorek pro úřední kontrolu: XK číselná hodnota výsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu UK číselná hodnota absolutní rozšířené nejistoty měření výsledku zkoušky vzorku pro úřední kontrolu Vzorek pro druhé odborné stanovisko: XD číselná hodnota výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko UD číselná hodnota absolutní rozšířené nejistoty měření výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko Rozdíl výsledků R: R = \|XK \\- XD\| Kritický rozdíl Delta: Delta=UK2+UD2". Čl. II Závěrečné ustanovení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Ministr: Ing. Nekula v. r.
Vyhláška č. 55/2022 Sb.	Vyhláška č. 55/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování Vyhlášeno 18. 3. 2022, datum účinnosti 19. 3. 2022, částka 31/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 3. 2022 55 VYHLÁŠKA ze dne 10. března 2022, kterou se mění vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 k provedení § 80 odst. 1 písm. s) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 315/2018 Sb., o strategickém hlukovém mapování, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují věty: „Směrnice Komise (EU) 2020/367 ze dne 4. března 2020, kterou se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o stanovení metod hodnocení škodlivých účinků hluku ve venkovním prostředí. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1226 ze dne 21. prosince 2020, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, pokud jde o společné metody hodnocení hluku.“. 2. V § 1 se za text „unie1)“ vkládají slova „ , zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie6)“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“. 3. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Škodlivými účinky hluku se rozumí účinky nepříznivé pro lidské zdraví, obtěžování hlukem a pocit nepohody vznikající působením hluku na osoby vystavené hodnotám hlukového ukazatele stanoveným v příloze č. 4 k této vyhlášce.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 4. V § 3 odst. 1 se slova „příloze č. 2“ nahrazují slovy „příloze č. 1“. 5. § 4 a 5 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 7 znějí: „§ 4 Způsob informování veřejnosti o strategických hlukových mapách Strategické hlukové mapy zpřístupňuje Ministerstvo zdravotnictví veřejnosti na svých internetových stránkách ve formě otevřených dat umožňujících prohlížení a stahování dat6),7). § 5 Akční plány snižování škodlivých účinků hluku (1) Akční plán obsahuje mapovou, tabulkovou a textovou část. (2) Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. 7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.“. 6. V příloze č. 1 bod 3. zní: „3. hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v decibelech (dB) je definována vzorcem Ldvn=10lg1241210Ld10+410Lv+510+810Ln+1010 kde Ld je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna denní období jednoho roku, Lv je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna večerní období jednoho roku, Ln je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy4) určený za všechna noční období jednoho roku a kde den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin; noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin a rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku, a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky.“. 7. V příloze č. 1 bod 5. včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „5. V případě výpočtu pro účely strategického hlukového mapování z hlediska vystavení osob hluku v budovách a v jejich blízkosti musí být hodnotící bod ve výšce 4,0 m nad terénem, a to podle výpočtových metod stanovených přílohou II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, v platném znění8), (dále jen „stanovené výpočtové metody“). 8) Příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění směrnice 2015/996 a směrnice 2021/1226.“. 8. V příloze č. 1 bod 7. zní: „7. Pro výpočet hodnot hlukových ukazatelů Ldvn a Ln se použijí pro hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy a pro průmyslový hluk stanovené výpočtové metody. Pro tento výpočet se použijí pouze taková programová vybavení, která obsahují deklaraci o průkazné shodě tohoto programového vybavení se stanovenými výpočtovými metodami.“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 9. V příloze č. 2 bod 1. Obecná část zní: 1. Obecná část Strategická hluková mapa představuje hlukovou situaci v 5dB pásmech (dále jen „příslušná 5dB pásma“), a to: a) pro hlukový ukazatel Ldvn hodnoty 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; 70,0–74,9; > 75,0 dB; b) pro hlukový ukazatel Ln hodnoty 40,0–44,9; 45,0–49,9; 50,0–54,9; 55,0–59,9; 60,0–64,9; 65,0–69,9; > 70,0 dB. Mapová část se pořizuje zvlášť pro hlukový ukazatel Ldvn a pro hlukový ukazatel Ln. 1.1. Mapová část obsahuje alespoň následující údaje: 1.1.1. Izofony hlukového ukazatele Ldvn v 5dB pásmech. 1.1.2. Izofony hlukového ukazatele Ln v 5dB pásmech. 1.1.3. Zobrazení hranic obcí a jejich název v okolí zdroje hluku. 1.1.4. Zobrazení zdrojů hluku, které jsou předmětem výpočtu. 1.1.5. Zobrazení budov v okolí zdrojů hluku. 1.1.6. Zobrazení kritických míst. 1.2. Tabulková část obsahuje alespoň následující údaje: 1.2.1. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných osob v příslušných 5dB pásmech. 1.2.2. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení v příslušných 5dB pásmech. 1.2.3. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení s tichou fasádou v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; tichou fasádou se rozumí fasáda, u které hodnota Ldvn ve výšce 4 m nad zemí a 0,1 m před fasádou je pro hluk ze specifického zdroje o více než 20dB nižší než u fasády, která má nejvyšší hodnotu Ldvn a současně Ldvn tiché fasády je menší než 55dB. 1.2.4. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb pro bydlení se speciálními protihlukovými opatřeními v příslušných 5dB pásmech, pokud jsou takové údaje k dispozici; speciálním protihlukovým opatřením se rozumí ochrana proti jednomu nebo více typům hluku v životním prostředí, v kombinaci s takovými ventilačními nebo klimatizačními zařízeními, aby bylo možné zachovat vysoké hodnoty protihlukové ochrany. 1.2.5. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb škol v příslušných 5dB pásmech. 1.2.6. Odhadovaný počet hlukem ovlivněných staveb lůžkových zdravotnických zařízení v příslušných 5dB pásmech. 1.2.7. V případech uvedených pod body 1.2.1. až 1.2.6. počty osob a staveb pro bydlení, u nichž dochází k překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. 1.2.8. Celkovou plochu území v km2 vystavenou hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. 1.2.9. Celkový počet osob vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. 1.2.10. Celkový počet staveb pro bydlení vystavených hodnotám Ldvn > 55 dB, Ldvn > 65 dB, Ldvn > 75 dB. Údaje podle bodů 1.2.1. až 1.2.6. této přílohy se pro jednotlivé zdroje strukturují po krajích, dále po obcích s uvedením kódu obce a názvu obce podle Číselníku obcí Českého statistického úřadu a případně po úsecích, včetně uvedení součtu za celou Českou republiku. 1.3. Textová část obsahuje alespoň následující údaje: 1.3.1. Identifikační údaje pořizovatele a zpracovatele (název, adresa, IČO). 1.3.2. Stručný popis posuzovaného území. 1.3.3. Popis podkladů pro zpracování strategické hlukové mapy a jejich zdroj. 1.3.4. Popis metodiky zpracování strategické hlukové mapy. 1.3.5. Vyhodnocení nejistot výpočtu. 1.3.6. Určení kritických míst na základě překročení mezních hodnot hlukových ukazatelů. Při kumulaci hluku stejné kategorie zdrojů různých provozovatelů se na základě dostupných dat stanoví jejich podíl a vliv jednotlivých zdrojů jako podklad pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření. Kritická místa se pak určí na základě příspěvků všech zdrojů hluku stejných kategorií.“. 10. V příloze č. 2 bodu 2. úvodní části se slovo „zařízení“ nahrazuje slovem „zařízení2)“ a věta druhá se zrušuje. 11. V příloze č. 3 se na konci bodu 1.5. doplňuje věta „V případě hluku z dopravy je součástí také identifikace úseků komunikace, pro které je akční plán pořízen.“. 12. V příloze č. 3 se za bod 1.14. vkládá nový bod 1.15., který zní: „1.15. Prostorové vymezení území tichých oblastí v aglomeraci.“. Dosavadní bod 1.15. se označuje jako bod 1.16. 13. Příloha č. 4 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 315/2018 Sb. Metody hodnocení škodlivých účinků 1. Soubor škodlivých účinků V rámci hodnocení škodlivých účinků se zohlední: 1.1. Ischemická choroba srdeční odpovídající kódům BA40 až BA6Z Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-11), 1.2. Vysoké obtěžování hlukem, 1.3. Vysoké rušení spánku. 2. Výpočet škodlivých účinků: 2.1. Relativní riziko škodlivého účinku definované jako ěýšéúčééíěíříěýšéúčéíříRR=PravděpodobnostvýskytuškodlivéhoúčinkuvpopulacivystavenékonkrétníhladiněhlukuvevenkovnímprostředíPravděpodobnostvýskytuškodlivéhoúčinkuvpopulacinevystavenéhlukuvevenkovnímprostředí kde RR je relativní riziko. 2.2. Absolutní riziko škodlivého účinku definované jako AR = (Výskyt škodlivého účinku v populaci vystavené konkrétní hladině hluku ve venkovním prostředí) kde AR je absolutní riziko vyjádřené absolutním číslem nebo procentem. 2.3. Ischemická choroba srdeční Pro výpočet relativního rizika pro hluk, pokud jde o škodlivý účinek ischemické choroby srdeční a míru incidence, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: RRIHD,i,road={eln1,0810Ldvn-531\| pro Ldvn > 53 dB pro Ldvn ≤ 53 dB ---\|--- pro hluk ze silniční dopravy kde RRIHD,i,road je relativní riziko škodlivého účinku ischemické choroby srdeční pro hluk ze silniční dopravy, Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy a i je míra incidence pro hluk ze silniční dopravy. 2.4. Vysoké obtěžování hlukem 2.4.1. Pro výpočet absolutního rizika (AR) pro hluk ze silniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: ARHA,road = (78,9270 - 3,1162 Ldvn \\+ 0,0342 * L2dvn) / 100 kde ARHA,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze silniční dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze silniční dopravy. 2.4.2. Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z železniční dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: ARHA,rail = (38,1596 - 2,05538 * Ldvn \\+ 0,0285 * L2dvn) / 100 kde ARHA,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk ze železniční dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem ze železniční dopravy. 2.4.3. Pro výpočet absolutního rizika pro hluk z letecké dopravy, pokud jde o škodlivý účinek vysokého obtěžování hlukem, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: ARHA,air = (-50,9693 + 1,0168 * Ldvn \\+ 0,0072 * L2dvn) / 100 kde ARHA,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého obtěžování hlukem pro hluk z letecké dopravy a Ldvn je hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem z letecké dopravy. 2.5. Vysoké rušení spánku Pro výpočet absolutního rizika (AR), pokud jde o škodlivý účinek vysokého rušení spánku, se použijí tyto vztahy mezi dávkou a účinkem: 2.5.1. Pro hluk ze silniční dopravy: ARHSD,road = (19,4312 - 0,9336 * Ln \\+ 0,0126 * L2n) / 100 kde ARHSD,road je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk ze silniční dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze silniční dopravy. 2.5.2. Pro hluk z železniční dopravy: ARHSD,rail = (67,5406 - 3,1852 * Ln \\+ 0,0391 * L2n) / 100 kde ARHSD,rail je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z železniční dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem ze železniční dopravy. 2.5.3. Pro hluk z letecké dopravy: ARHSD,air = (16,7885 - 0,9293 * Ln \\+ 0,0198 * L2n) / 100 kde ARHSD,air je absolutní riziko škodlivého účinku vysokého rušení spánku pro hluk z letecké dopravy a Ln je hlukový ukazatel pro rušení spánku hlukem z letecké dopravy. 3. Hodnocení škodlivých účinků Expozice obyvatelstva se hodnotí pro každý zdroj hluku a škodlivý účinek zvlášť. Pokud jsou tytéž osoby současně vystaveny různým zdrojům hluku, nelze tyto škodlivé účinky kumulovat. Účinky však mohou být porovnávány za účelem zhodnocení relativního významu každého hluku. 3.1. Hodnocení pro ischemickou chorobu srdeční 3.1.1. U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se podíl případů konkrétního škodlivého účinku v populaci vystavené relativnímu riziku, u něhož se vychází z toho, že je způsobeno hlukem ve venkovním prostředí, vypočítá pro zdroj hluku x (silniční dopravu), škodlivý účinek y (ischemickou chorobu srdeční) a incidenci i pomocí vzorce: PAFx,y=∑jpjRRj,x,y-1∑jpjRRj,x,y-1+1 kde x je silniční doprava, y je ischemická choroba srdeční, PAFx,y je podíl přiřaditelný populaci, j je soubor hlukových pásem, který je tvořen jednotlivými 5 dB pásmy podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a pj je podíl celkové populace P v hodnocené oblasti, která je vystavena expozičnímu pásmu j, jež je spojováno s daným relativním rizikem konkrétního škodlivého účinku RRj,x,y. RRj,x,y se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma. 3.1.2. U ischemické choroby srdeční v případě hluku ze silniční dopravy se celkový počet N případů ischemické choroby srdeční (osob postižených škodlivým účinkem y; počet přiřaditelných případů) v důsledku působení zdroje x rovná: Nx,y = PAFx,y,i * Iy * P kde PAFx,y,i se vypočítá pro incidenci i, Iy je míra incidence ischemické choroby srdeční v hodnocené oblasti, kterou lze získat ze statistik o zdraví v regionu nebo zemi, kde se daná oblast nachází, a P je celkový počet obyvatel v hodnocené oblasti (součet obyvatel v různých hlukových pásmech). 3.2. Hodnocení pro vysoké obtěžování a vysoké rušení spánku U vysokého obtěžování a vysokého rušení spánku hlukem ze silniční, železniční a letecké dopravy se celkový počet N osob postižených škodlivým účinkem y (počet přiřaditelných případů) z důvodu působení zdroje x pro každou kombinaci zdroje hluku (silniční, železniční nebo letecké dopravy) a škodlivého účinku y (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku) rovná: Nx,y=∑jnj*ARj,x,y kde ARx,y je absolutní riziko relevantního škodlivého účinku (vysokého obtěžování hlukem, vysokého rušení spánku), které se vypočítá pomocí vzorců uvedených v bodě 2 této přílohy pro prostřední hodnotu každého hlukového pásma, a nj je počet osob, které jsou vystaveny expozičnímu pásmu j.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministr: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 59/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 59/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 208 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb., ve znění krizového opatření vyhlášeného pod č. 46/2022 Sb. Vyhlášeno 16. 3. 2022, částka 34/2022 59 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 16. března 2022 č. 208 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb., ve znění krizového opatření vyhlášeného pod č. 46/2022 Sb. V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, vláda rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda mění s účinností ode dne 17. března 2022 od 00:00 hod. usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 148, vyhlášené pod č. 44/2022 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 9. března 2022 č. 191, vyhlášeného pod č. 46/2022 Sb., tak, že se v bodu II. na konci písmene b) doplňuje čárka a písmeno c), které zní: „c) vysídlená osoba, která odmítne zajištění ubytování, které jí bylo nabídnuté při plnění ohlašovací povinnosti nebo při podání žádosti podle písmene b), nebo která zařízení, kde jí takto bylo zajištěno ubytování, přestane využívat, ztrácí nárok na zajištění ubytování.“. Provede: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Na vědomí: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 54/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 54/2022 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o zprovoznění centrálního úložiště elektronických poukazů Vyhlášeno 15. 3. 2022, částka 30/2022 54 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 8. března 2022 o zprovoznění centrálního úložiště elektronických poukazů Ministerstvo zdravotnictví sděluje na základě § 75 zákona č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, že dne 1. ledna 2022 bylo zprovozněno centrální úložiště elektronických poukazů. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 53/2022 Sb.	Vyhláška č. 53/2022 Sb. Vyhláška o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o návykových látkách Vyhlášeno 15. 3. 2022, datum účinnosti 15. 3. 2022, částka 30/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. Aktuální znění od 15. 3. 2022 53 VYHLÁŠKA ze dne 8. března 2022 o stanovení výše náhrad výdajů za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o návykových látkách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 44c odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 366/2021 Sb., k provedení § 24f odst. 3 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Maximální výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výše záloh náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností je stanovena v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Bližší specifikace odborných úkonů uvedených v § 24f odst. 2 zákona o návykových látkách je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Způsob stanovení výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2022. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. Sazebník náhrad výdajů, včetně stanovení maximální výše záloh, za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle zákona o návykových látkách Určení odborného úkonu\| Maximální výše náhrady výdajů\| Výše záloh ---\|---\|--- Odborné úkony prováděné v souvislosti s žádostí o udělení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle § 24c odst. 1 zákona o návykových látkách\| 52 200 Kč\| 26 100 Kč Odborné úkony prováděné v souvislosti s žádostí o prodloužení platnosti licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle § 24c odst. 3 zákona o návykových látkách\| 14 400 Kč\| 7 200 Kč Odborné úkony prováděné v souvislosti s žádostí o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití bez ohledání na místě podle § 24c odst. 5 zákona o návykových látkách\| 14 400 Kč\| 7 200 Kč Odborné úkony prováděné v souvislosti s žádostí o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití s ohledáním na místě podle § 24c odst. 5 zákona o návykových látkách\| 52 200 Kč\| 26 100 Kč Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. Specifikace odborných úkonů prováděných Státním ústavem pro kontrolu léčiv stanovených v § 24f odst. 2 zákona o návykových látkách Ustanovení zákona o návykových látkách\| Odborný úkon\| Specifikace odborného úkonu ---\|---\|--- § 24f odst. 2 písm. a)\| Posouzení procesů ovlivňujících jakost propouštěných šarží rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití stanovenou podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití.\| Posouzení dokumentace vztahující se k pěstování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, způsob vedení dokumentace, zaznamenávané parametry, zejména použití pesticidů, podmínky pěstování (kultivar, substrát, délka osvětlení, intenzita světla, barevná teplota světla, vlhkost vzduchu, teplota, zavlažování, hnojení, použití pesticidů, větrání, stáří rostliny, doba sklizně), vedení záznamů o době sklizně, odpadu při sklizni, použité obalové materiály, řezání před sušením, podmínky sušení (teplota a vlhkost vzduchu, doba sušení, cirkulace vzduchu). § 24f odst. 2 písm. b)\| Posouzení kvalitativních a kvantitativních parametrů jakosti konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití včetně deklarovaného obsahu účinných látek.\| Posouzení dokladů, že pěstitel bude mít k dispozici kultivary s deklarovanými kvalitativními a kvantitativními parametry, posouzení, jak bude sledována přítomnost jiných rostlin, posouzení zajištění, že k pěstování produkčních rostlin budou používány pouze řízky samčích rostlin. § 24f odst. 2 písm. c)\| Posouzení vhodnosti prostor a zařízení, která jsou používána pro řádné pěstování, sklízení a zpracování, včetně jejich technických parametrů, a technického vybavení pro zabezpečení pěstírnypěstírny.\| Posouzení, že prostory a zařízení splňují požadavky vyhlášky o správné pěstitelské praxi, konkrétně se jedná zejména o prostředky pro kontrolu výskytu a hubení škůdců, kryté prostory, šatna, hygienické zařízení, zařízení používané pro sklizeň, pěstování a zpracování, zařízení používané k aplikaci hnojiv a pesticidů – kalibrace, prostory a zařízení pro základní zpracování, sušení a balení rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, skladové prostory, sanitace prostor a zařízení, prostory pro uložení odpadu. § 24f odst. 2 písm. d)\| Posouzení navrhovaných nebo zavedených opatření proti znehodnocení a kontaminaci konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití těžkými kovy, mikroorganismy, pesticidy a dalšími kontaminanty.\| Posouzení zabezpečení budovy proti vniknutí škůdců, zajištění materiálů, které nezpůsobí kontaminaci těžkými kovy (použité materiály, voda, substrát), druh, uskladnění a používání pesticidů, způsob minimalizace rizika mikrobiální kontaminace (především kontaminace plísněmi). § 24f odst. 2 písm. e)\| Posouzení dodržování pravidel správné pěstitelské praxe.\| Dodržování podmínek správné pěstitelské praxe daných vyhláškou o správné pěstitelské praxi, zejména týkající se systému jakosti, pracovníků, dokumentace, pěstování, likvidace odpadu, zabezpečení apod. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2022 Sb. Způsob stanovení výpočtu náhrady výdajů za odborné úkony podle § 24 odst. 2 zákona o návykových látkách Výše náhrady výdajů (v Kč) = x*b kdy x= počet hodin práce (každá započatá hodina) b= výdaje na 1 hodinu práce, které činí 900 Kč a zahrnují přímé mzdové náklady a náklady režijní (energie, nájemné, zpracování dat a služby související s komunikačními technologiemi, služby pošt a telekomunikací, cestovné a spotřeba materiálu)
Vyhláška č. 52/2022 Sb.	Vyhláška č. 52/2022 Sb. Vyhláška o technických a organizačních podmínkách používání programové aplikace a elektronického formuláře pro sběr dat v oblasti elektronických komunikací Vyhlášeno 15. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 29/2022 * § 1 - Internetová stránka Úřadu pro přístup do programové aplikace * § 2 - Registrace osoby pro přístup do systému * § 3 - (1) Při postupu podle § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Úřad zpřístupní elektronický formulář povinné osobě v systému nejpozději v okamžiku odeslání žádosti podle § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. * § 4 - Přechodná ustanovení * § 5 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 52/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 52/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (361/2024 Sb.) 52 VYHLÁŠKA ze dne 8. března 2022 o technických a organizačních podmínkách používání programové aplikace a elektronického formuláře pro sběr dat v oblasti elektronických komunikací Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 311/2019 Sb., zákona č. 150/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 115 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Internetová stránka Úřadu pro přístup do programové aplikace Přístup do programové aplikace podle § 115 zákona o elektronických komunikacích, kterou je systém Elektronický sběr dat (dále jen „systém“), a její následné používání se provádí prostřednictvím internetové stránky Úřadu na adrese https://monitoringtrhu.ctu.gov.cz. § 2 Registrace osoby pro přístup do systému (1) Podnikatel, který oznámil podnikání podle § 8 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, vyplní žádost o přístuppřístup do systému prostřednictvím interaktivní žádosti dostupné na internetové stránce podle § 1. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Povinná osoba podle § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích (dále jen „povinná osoba“) jiná, než je uvedena v odstavci 1, vyplní žádost o přístuppřístup do systému prostřednictvím interaktivní žádosti dostupné na internetové stránce podle § 1. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Úřad žádost o přístuppřístup do systému podle odstavce 1 nebo 2 zpracuje, zřídí fyzické osobě určené v žádosti o přístuppřístup do systému osobou podle odstavce 1 nebo 2 (dále jen „oprávněná osoba“) přístuppřístup do systému a o zřízení přístupupřístupu do systému informuje oprávněnou osobu zprávouzprávou zaslanou systémem na adresu elektronické pošty uvedenou v žádosti o přístuppřístup do systému. (4) Osoba podle odstavce 1 nebo 2 může pro přístuppřístup do systému zaregistrovat pouze jednu oprávněnou osobu. Oprávněná osoba je oprávněna v systému zřídit a spravovat nejvýše další tři přístupypřístupy do systému pro jí pověřené fyzické osoby, a to bez nutnosti vyplnění další žádosti o přístuppřístup do systému. (5) Oprávněná osoba a jí pověřená fyzická osoba se do systému přihlašuje s využitím prostředku elektronické identifikace prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň s úrovní záruky značná. Pokud oprávněná osoba nebo jí pověřená fyzická osoba není občanem státu, který oznámil systém elektronické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), přihlašuje se do systému přihlašovacím jménem a heslem. (6) V případě změny oprávněné osoby nebo změny jména nebo příjmení oprávněné osoby, která není občanem České republiky, postupuje povinná osoba podle odstavců 1 a 2 obdobně. § 3 (1) Při postupu podle § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích Úřad zpřístupní elektronický formulář povinné osobě v systému nejpozději v okamžiku odeslání žádosti podle § 115 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. (2) Při postupu podle § 115 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích Úřad zpřístupní elektronický formulář podnikateli, který oznámil podnikání podle § 8 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, v systému nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po konci sledovaného období podle § 115 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, ke kterému se elektronický formulář vztahuje. § 4 Přechodná ustanovení Podnikateli, který oznámil podnikání podle § 8 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 374/2021 Sb., zůstává v platnosti přístuppřístup do systému provedený podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 374/2021 Sb. Osoba, která má takto zřízený přístuppřístup, se považuje ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky za pověřenou fyzickou osobu podle § 2 odst. 4. Do 31. prosince 2022 se oprávněná osoba a jí pověřená fyzická osoba do systému přihlašuje přihlašovacím jménem a heslem. V případě změny jména nebo příjmení oprávněné osoby, která je občanem České republiky, postupuje povinná osoba do 31. prosince 2022 podle § 2 odst. 1 a 2 obdobně. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022, s výjimkou ustanovení § 2 odst. 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu: Mgr. Ing. Továrková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 52/2022 Sb. Vzor žádosti o přístup do systému pro osobu podle § 2 odst. 1 432kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 52/2022 Sb. Vzor žádosti o přístup do systému pro osobu podle § 2 odst. 2 727kB 1) Čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
Vyhláška č. 51/2022 Sb.	Vyhláška č. 51/2022 Sb. Vyhláška o rozsahu, formě a způsobu uveřejňování informací o přístupu nebo propojení a o náležitostech, rozsahu a formě referenční nabídky přístupu nebo propojení Vyhlášeno 15. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 29/2022 * § 1 - Rozsah, forma a způsob uveřejňování informací o přístupu nebo propojení * § 2 - Náležitosti, rozsah, forma a podmínky referenční nabídky přístupu nebo propojení * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2022 51 VYHLÁŠKA ze dne 8. března 2022 o rozsahu, formě a způsobu uveřejňování informací o přístupu nebo propojení a o náležitostech, rozsahu a formě referenční nabídky přístupu nebo propojení Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 311/2019 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 82 odst. 4 a § 84 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Rozsah, forma a způsob uveřejňování informací o přístupu nebo propojení (1) Informace podle § 82 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích obsahují a) umístění bodů přístupůpřístupů nebo propojenípropojení sítí uvedením adresního místa; v případě, že přístupový bod je umístěn mimo adresní místo, musí být umístění jednoznačně identifikovatelné jiným způsobem, b) charakteristiky rozhraní pro přístuppřístup nebo propojenípropojení sítí, c) specifikaci zařízení patřícího podniku s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle § 82 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, pro přístuppřístup nebo propojenípropojení sítí, d) možnosti dimenzování propojovacích svazků, e) možnosti využití služeb společného umístění, f) topologii sítě pro přístuppřístup nebo propojenípropojení sítí a její možné úpravy při změně typu síťové infrastruktury, a to včetně uvedení jednotlivých informací podle písmen a) až e), možného vlivu na ceny podle písmene g) a na smluvní podmínky podle písmene h), g) ceny požadované v rámci služeb přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí a ceny za využití služeb společného umístění, včetně způsobu jejich stanovení a způsobu účtování, h) smluvní podmínky související s poskytováním služeb prostřednictvím přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí, včetně podmínek, za kterých může být poskytování těchto služeb omezeno, informace o dopadech tohoto omezení, a to zejména při změně typu síťové infrastruktury. (2) Informace podle odstavce 1 uveřejní podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle § 82 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup v členění podle odstavce 1. (3) Informace podle odstavce 1 může podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle § 82 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, zveřejnit také prostřednictvím vydané referenční nabídky podle § 2. § 2 Náležitosti, rozsah, forma a podmínky referenční nabídky přístupu nebo propojení (1) Referenční nabídka podle § 82 odst. 2, § 84 odst. 4 nebo § 85 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích obsahuje alespoň a) popis produktů a služeb, specifikaci zařízení pro přístuppřístup nebo propojenípropojení sítí, včetně technických charakteristik rozhraní pro přístuppřístup nebo propojenípropojení sítí a informací o topologii sítě, b) výčet všech relevantních technických národních norem, mezinárodních norem a standardů vztahujících se k přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí, c) umístění bodů přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí uvedením adresního místa; v případě, že přístupový bod je umístěn mimo adresní místo, musí být umístění jednoznačně identifikovatelné jiným způsobem, d) informace, kdy a za jakých podmínek lze ze strany poskytovatele přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí poskytované služby omezit či ukončit, a to s ohledem na okolnosti technické, organizační či bezpečnostní povahy, včetně uvedení postupů, jak v případě odeznění omezení dojde k návratu poskytování služeb na stejnou úroveň, jako tomu bylo před omezením, e) možnosti dimenzování propojovacích svazků, f) popis použité signalizace, g) popis, podmínky a příslušné procesy pro využití služeb společného umístění, včetně transparentních a nediskriminačních pravidel pro využití prostorů společného umístění mezi jednotlivými dotčenými stranami, h) příslušné nezbytné přiřazené prostředkypřiřazené prostředky, využití doplňkových a pokročilých služeb, včetně využití systémů provozní podpory, informačních systémů, objednávkových systémů, požadavků na údržbu, opravy a fakturaci, i) postupy pro využití přiřazených prostředkůpřiřazených prostředků, přístuppřístup k doplňkovým a pokročilým službám, včetně specifikace možných technických omezení jejich využití, j) podmínky pro zajištění plnění povinností podle ustanovení § 34 a 34a zákona o elektronických komunikacích, k) ceny požadované v rámci služeb přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí a ceny za využití služeb společného umístění, včetně způsobu jejich určení, způsobu účtování, platebních podmínek a transparentních a nediskriminačních podmínek zajištění pohledávek a závazků, l) pravidla pro změnu v informačních systémech majících vliv na poskytování služeb prostřednictvím přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí, m) popis migrace ze stávajících velkoobchodních produktů nebo stávající síťové infrastruktury na nové velkoobchodní produkty nebo nový typ síťové infrastruktury, včetně možných omezení s ní spojených, n) podrobnosti provádění testu interoperability služebinteroperability služeb, o) úroveň poskytovaných služeb (SLA) pro objednávku služeb, zřízení služeb, poskytování služeb, jejich údržbu a opravy, p) podmínky uplatnění smluvních pokut (SLG) za porušení smluvních podmínek při objednávce služeb, zřízení služeb, poskytování služeb, jejich údržbě a opravách, q) standardy kvality poskytovaných služeb, které musí každá smluvní strana plnit, včetně možného využití klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro dohled nad dodržováním úrovně poskytovaných služeb (SLA), r) postupy přijímání změn v referenčních nabídkách s ohledem na poskytování nových služeb, změny stávajících služeb nebo změn, včetně stanovení přiměřené lhůty před účinností, v které bude o změnách v referenční nabídce transparentně informováno, s) transparentní podmínky a postup pro vyžádání si informací potřebných pro využívání služeb prostřednictvím přístupupřístupu nebo propojenípropojení sítí, které nelze v referenční nabídce uvést s ohledem na jejich povahu, včetně stanovení přiměřených lhůt pro jejich poskytnutí, t) pravidla a postupy pro předávání technických a provozních údajůprovozních údajů a zajištění důvěrnosti informací, u) pravidla a postupy pro komunikaci mezi smluvními stranami, včetně určení konkrétních kontaktních osob, v) postup řešení sporů mezi smluvními stranami, w) podrobnosti o době trvání smluvního vztahu, včetně postupu jeho změny a výčtu možností jeho ukončení a důsledků plynoucích z ukončení smluvního vztahu, x) ustanovení vymezující odpovědnost za škody a její případné omezení, y) postupy pro zajištění pohledávek a závazků a z) slovník použitých pojmů. (2) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle § 82 odst. 2, § 84 odst. 2 a 3 nebo § 85 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, uveřejní referenční nabídku ve formě návrhu smlouvy způsobem umožňujícím dálkový přístuppřístup. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu: Mgr. Ing. Továrková v. r.
Vyhláška č. 50/2022 Sb.	Vyhláška č. 50/2022 Sb. Vyhláška o vydání pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2022 s motivem budování československé měny Vyhlášeno 15. 3. 2022, datum účinnosti 30. 3. 2022, částka 28/2022 * § 1 - Dnem 30. března 2022 se k budování československé měny vydává pamětní bankovka po 100 Kč vzoru 2022 (dále jen „bankovka“). * § 2 - (1) Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Přípustná odchylka v její šířce je 1,5 mm a v její délce 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem, běločarým vodoznakem a ochranným proužkem. * § 3 - (1) Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét československého ministra financí a pozdějšího guvernéra Národní banky Československé Karla Engliše. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé. Text „KAREL ENGLIŠ“ je umístěn vlevo od por * § 4 - (1) Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěno vyobrazení dvojice Gigantů z průčelí budovy Clam-Gallasova paláce v Praze. Vlevo od vyobrazení dvojice Gigantů je vytištěno průčelí Clam-Gallasova paláce v Praze, někdejšího sídla ministerstva f * § 5 - Vyobrazení bankovky s přetiskem „SPECIMEN“ je uvedeno v příloze k této vyhlášce. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. března 2022. k vyhlášce č. 50/2022 Sb. Aktuální znění od 30. 3. 2022 50 VYHLÁŠKA ze dne 3. března 2022 o vydání pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2022 s motivem budování československé měny Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 Dnem 30. března 2022 se k budování československé měny vydává pamětní bankovka po 100 Kč vzoru 2022 (dále jen „bankovka“). § 2 (1) Bankovka je 84 mm široká a 194 mm dlouhá. Přípustná odchylka v její šířce je 1,5 mm a v její délce 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem, běločarým vodoznakem a ochranným proužkem. (2) Stupňovitý vodoznak je umístěn na nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) a tvoří jej portrét Karla Engliše. Vedle stupňovitého vodoznaku s portrétem Karla Engliše je směrem ke středu bankovky běločarý vodoznak označující hodnotu „100“ a květ sasanky. (3) Ochranný proužek o šířce 1,4 mm je zapuštěn do papíru v kolmém směru k delší straně bankovky po celé její šířce, při pohledu z lícní strany v její pravé polovině. V průsvitu je na proužku čitelný opakující se negativní mikrotext „1880 – 1961“ a dva trojlístky. (4) Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou ve střední dolní části tiskového obrazce lícní a rubové strany v podobě linek a plošek v kruhu. V průsvitu proti světlu se linky a plošky soutiskové značky z obou stran bankovky spojí ve stylizovaná písmena KE. (5) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce přibližně 6 mm. (6) Na lícní i rubové straně bankovky jsou tiskem z plochy vytištěny na kuponu žluté kroužky. § 3 (1) Na líci bankovky je v levé části tiskového obrazce portrét československého ministra financí a pozdějšího guvernéra Národní bankybanky Československé Karla Engliše. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé. Text „KAREL ENGLIŠ“ je umístěn vlevo od portrétu a je vytištěn rovněž tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé. Vpravo od portrétu je vyobrazena budova ústředí České národní bankyČeské národní banky v Praze se sousoším Světlonoše se lvem, která je vytištěna tiskem z plochy v odstínech zelené, okrové a hnědé barvy. Kolem sousoší je v řádcích opakující se pozitivní a negativní mikrotext se jmény představitelů centrální bankybanky v letech 1919 – 2022. V dolní části budovy je umístěn hologram s motivem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka III. třídy vzor 1990 s portrétem T. G. Masaryka z levého profilu. Vpravo od budovy je tiskem z hloubky vytištěna část slezské orlice v odstínech tmavohnědé barvy. Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé jméno autorky výtvarného návrhu bankovky „EVA HAŠKOVÁ INV.“, vpravo jméno rytce „MARTIN SRB SC.“. (2) V pravé části tiskového obrazce je ve dvou řádcích umístěn text označující nominální hodnotu bankovky „STO KORUN ČESKÝCH“, pod ním je ve dvou řádcích uveden text označující název emisní bankybanky „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Plocha písmen slova „STO“ je vyplněna opakujícím se mikrotextem „STO“. Vpravo od hologramu je označení představitele emisní bankybanky textem „GUVERNÉR“ a faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky „2022“ je umístěn pod textem „GUVERNÉR“. Všechny uvedené texty jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé. Na pásu při pravém okraji bankovky je negativně vyznačeno číslo „100“ a opakující se mikrotext „100“. Podtisk bankovky je vytištěn tiskem z plochy s drobným rastrem v odstínech zelené, hnědé a okrové barvy. (3) V horní části kuponu je vytištěno tiskem z hloubky v odstínech zelené barvy hodnotové číslo „100“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna opakujícím se mikrotextem „KE“. V dolní části kuponu je vytištěn v kruhové ploše tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé květ sasanky. V kruhové ploše s květem sasanky je umístěn skrytý obrazec, který při určitém úhlu dopadu světla vytváří tmavé nebo světlé číslo „100“. § 4 (1) Na rubu bankovky je uprostřed tiskového obrazce vytištěno vyobrazení dvojice Gigantů z průčelí budovy Clam-Gallasova paláce v Praze. Vlevo od vyobrazení dvojice Gigantů je vytištěno průčelí Clam-Gallasova paláce v Praze, někdejšího sídla ministerstva financí Republiky československé. Vlevo od sousoší nahoře je umístěn velký státní znak České republiky. Průčelí Clam-Gallasova paláce, sousoší a státní znak jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě tmavohnědé. Na pásu při levém okraji bankovky je negativně vyznačeno číslo „100“ a opakující se mikrotext „100“. Souběžně se spodní stranou bankovky je dole umístěn text „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. Při spodním okraji bankovky je drobným písmem vlevo vytištěn text „© ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“, uprostřed text „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, STÁTNÍ PODNIK, PRAHA“ a vpravo jméno rytce „MARTIN SRB SC.“. Všechny uvedené části tiskového obrazce a výplně hlubotiskových kontur jsou vytištěny tiskem z plochy v odstínech zelené, okrové, oranžové, hnědé a modré barvy. (2) V horní části kuponu je vytištěno tiskem z hloubky v odstínech zelené a okrové barvy číslo „100“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna opakujícím se mikrotextem „100“. (3) Označení série bankovky 2 velkými písmeny abecedy a dvojmístným číslem a šestimístné pořadové číslo bankovky jsou vytištěny ve vodorovném směru vpravo dole na kuponu a svislém směru vlevo nahoře. Obě označení série a pořadová čísla bankovky jsou vytištěna tiskem z výšky v barvě černé. § 5 Vyobrazení bankovky s přetiskem „SPECIMEN“ je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. března 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 50/2022 Sb. Vyobrazení pamětní bankovky po 100 Kč vzoru 2022 k budování československé měny (lícní a rubová strana) 3.2MB 3.3MB
Vyhláška č. 49/2022 Sb.	Vyhláška č. 49/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 28/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2022 49 VYHLÁŠKA ze dne 1. března 2022, kterou se mění vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 284/2021 Sb., k provedení § 38b odst. 5 a § 38d odst. 4 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 300/1999 Sb., vyhlášky č. 355/2000 Sb., vyhlášky č. 367/2001 Sb., vyhlášky č. 555/2002 Sb., vyhlášky č. 490/2005 Sb., vyhlášky č. 527/2006 Sb., vyhlášky č. 317/2011 Sb., vyhlášky č. 288/2012 Sb., vyhlášky č. 26/2014 Sb., vyhlášky č. 9/2015 Sb., vyhlášky č. 338/2015 Sb. a vyhlášky č. 208/2018 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu nad označením § 51a se slova „(K § 38b odst. 6 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 38b odst. 5 zákona)“. 2. Nadpis § 51a zní: „Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení“. 3. V § 51a se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Nízkorychlostním kontrolním vážením může být provedena kontrola a) hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, b) poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, c) rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav, d) rozměrů vozidla a jízdní soupravy včetně nákladu, e) dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 2. 4. V § 51b odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla, o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a o největších povolených rozměrech vozidla a jeho nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), 10) Vyhláška č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel.“. 5. V § 51b odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) údaje o největší technicky přípustné hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a, jsou-li k dispozici, údaje o největší technicky přípustné hmotnosti na jednotlivé nápravy,“. Dosavadní písmena d) až p) se označují jako písmena e) až q). 6. V § 51b odst. 1 písm. e) se slova „a okamžité hmotnosti vozidla“ nahrazují slovy „, okamžité hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a okamžitých rozměrů vozidla a jeho nákladu,“. 7. V § 51b odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) výsledek kontroly poměru hmotnosti vozidel v jízdní soupravě a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě,“. Dosavadní písmena h) až q) se označují jako písmena i) až r). 8. V § 51b odst. 1 písm. n) se za slovo „příjmení“ vkládají slova „a podpis“. 9. V § 51b se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Doklad neobsahuje údaje podle odstavce 1, které nebyly nízkorychlostním kontrolním vážením zjišťovány.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 10. V nadpisu nad označením § 51c se slova „(K § 38d odst. 5 zákona)“ nahrazují slovy „(K § 38d odst. 4 zákona)“. 11. Nadpis § 51c zní: „Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení a náležitosti dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení“. 12. V § 51c se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) Vysokorychlostním kontrolním vážením se provádí kontrola a) hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, b) rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav. (2) Vysokorychlostní kontrolní vážení se provádí nepřenosnými vysokorychlostními vahami, které jsou umístěny ve vozovce, a to v místě, které je k tomu stavebně-technicky způsobilé. Při provádění vysokorychlostního kontrolního vážení řidič vozidla nebo jízdní soupravy toto místo přejede a o průběhu vysokorychlostního vážení je pořízen obrazový záznam obsahující nejméně čelní a zadní pohled na vozidlo nebo jízdní soupravu a tabulky se státní poznávací značkou. Vysokorychlostní kontrolní vážení nemusí být prováděno v nepřetržitém režimu.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 3 a 4. 13. V § 51c odst. 3 písmeno c) zní: „c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla a o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla vyplývající ze zvláštního právního předpisu10),“. 14. V § 51c odst. 3 písm. j) se slova „oprávněné osoby vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby“ nahrazují slovy „osoby, která vydala doklad“. 15. V § 51c odst. 3 písm. k) se slova „a čas“ zrušují. 16. V § 51d odstavec 1 zní: „(1) Vážní lístek obsahuje a) údaje uvedené v § 51c odst. 3 písm. a) až e), g) a i), b) údaje o státní poznávací značce vozidla nebo tažného vozidla soupravy, o rozlišovací značce státu registrace tažného vozidla, o státní poznávací značce přípojného vozidla a o rozlišovací značce státu registrace přípojného vozidla, c) údaj o jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby, která vydala vážní lístek, a d) údaj o datu a času vyhotovení vážního lístku.“. 17. Příloha č. 10 zní: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1\\. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení Doklad o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení 1024kB 2\\. Vzor dokladu vysokorychlostního kontrolního vážení Doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení 103kB 3\\. Vzor vážního lístku vysokorychlostního kontrolního vážení Vážní lístek z vysokorychlostního kontrolního vážení 79kB ". Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 48/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 48/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 11. 3. 2022, částka 27/2022 48 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. února 2022 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 5 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřené na roky 2017–2023 uzavřený dne 2. prosince 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz ECHO, Český odborový svaz energetiků a Český svaz zaměstnavatelů v energetice; 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022–2025 uzavřená dne 30. listopadu 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz ECHO a Svaz chemického průmyslu České republiky, z.s.; 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 25. ledna 2021 uzavřený dne 30. listopadu 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků; 4. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 7. října 2020 uzavřený dne 3. ledna 2022 mezi smluvními stranami Českomoravský odborový svaz pohostinství, hotelů a cestovního ruchu a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky; 5. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022 uzavřená dne 24. ledna 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělský svaz České republiky; 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022 uzavřená dne 24. ledna 2022 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů České republiky a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 46/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 46/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 191 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb. Vyhlášeno 9. 3. 2022, částka 26/2022 * 1\\. Slova „státním občanům Ukrajiny,“ se nahrazují slovy „cizincům, na které se povinně vztahuje prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu čl. * 2\\. Dosavadní text uvozený slovem „ukládá“ se označuje jako bod I. a doplňuje se bod II., který zní: 46 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 9. března 2022 č. 191 o změně krizového opatření vyhlášeného pod č. 44/2022 Sb. Vláda V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatřeníkrizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda mění s účinností ode dne 10. března 2022 od 00:00 hod. usnesení vlády ze dne 2. března 2022 č. 148, vyhlášené pod č. 44/2022 Sb., takto: 1. Slova „státním občanům Ukrajiny,“ se nahrazují slovy „cizincům, na které se povinně vztahuje prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (dále „vysídlené osoby“), a“. 2. Dosavadní text uvozený slovem „ukládá“ se označuje jako bod I. a doplňuje se bod II., který zní: „II. stanoví, že a) lhůta podle § 93 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, činí pro vysídlené osoby, které splňují důvody pro udělení zvláštního typu víza uvedeného v bodě I., 30 dnů, b) Ministerstvo vnitra, Policie České republiky nebo Hasičský záchranný sbor České republiky mohou stanovit místo, kde lze splnit ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podat žádost o udělení zvláštního typu víza uvedeného v bodě I.“. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Na vědomí: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů, hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 42/2022 Sb.	Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 42/2022 Sb. Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí Vyhlášeno 7. 3. 2022, částka 23/2022 42 SDĚLENÍ Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 1. března 2022 o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí Český úřad zeměměřický a katastrální podle čl. VI bodu 6 zákona č. 88/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, vyhlašuje: Dne 1. dubna 2022 dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Vyhláška č. 41/2022 Sb.	Vyhláška č. 41/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby Vyhlášeno 7. 3. 2022, datum účinnosti 1. 4. 2022, částka 23/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2022 41 VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2022, kterou se mění vyhláška č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích: Čl. I Vyhláška č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné telefonní služby, se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se slova „veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“. 2. V § 3 odst. 1 až 3 a § 6 odst. 2 se slova „veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“. 3. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 462/2013 Sb. Výše nákladů podle § 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 I. Poskytování provozních a lokalizačních údajů podle vyhlášky k provedení § 97 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích --- Číslo úkonu\| Popis úkonu\| Standardizované žádosti [Kč bez DPH]\| Ostatní žádosti [Kč bez DPH] 1\| Poskytnutí údajů o komunikaci uskutečněné ve veřejné pevné komunikační síti za jednoho účastníka.\| 15\| 223 2\| Poskytnutí údajů o veřejných telefonních automatech.\| 103\| 360 3\| Poskytnutí údajů o komunikaci uskutečněné ve veřejné mobilní komunikační síti s identifikací základnové stanice za časový interval do 3 hod.\| 35\| 216 4\| Poskytnutí údajů o vzájemných vazbách mezi telefonními čísly a identifikátory IMSI a identifikátorů mobilních zařízení.\| 29\| 68 5\| Identifikace základnové stanice a mobilního zařízení, které zprostředkovaly komunikaci bez SIM karty na tísňová čísla.\| 19\| 55 6\| Zjištění IP adresy terminálů, které zprostředkovaly odesílání textové zprávy SMS v síti Internet.\| 19\| 55 7\| Zjištění data a času aktivace předplacené služby, označení základnové stanice, v jejímž dosahu byla provedena aktivace.\| 19\| 68 8\| Poskytnutí údajů o všech základnových stanicích a přístupových bodech v síti s uvedením jejich označení, popřípadě všech dalších používaných identifikátorů, dále geografických souřadnic v souřadnicovém systému WGS 84, azimutu směrování antén a slovního popisu umístění.\| 103\| 191 9\| Poskytnutí údajů o přístupu k internetu z pevného a mobilního připojení.\| 57\| 200 10\| Poskytnutí údajů o přístupu ke schránce elektronické pošty a o přenosu zpráv elektronické pošty.\| 79\| 200 11\| Poskytnutí údajů o službě IP hlasové komunikace.\| 48\| 92 12\| Zjištění destinace nebo kódu země původu volání u příchozích mezinárodních volání.\| 24\| 69 13\| Zjištění kódu provozovatele propojené veřejné komunikační sítě nebo poskytovatele veřejně dostupné hlasové komunikační služby poskytované prostřednictvím propojení.\| 24\| 69 14\| Zjištění názvu právnické osoby, nebo jména, případně jmen a příjmení podnikající fyzické osoby zajišťující neveřejnou komunikační síť a její IČO.\| 24\| 35 15\| Zjištění skutečností nezařazených v předchozích úkonech.\| 124 II. Informace z databáze účastníků veřejně dostupné hlasové komunikační služby podle vyhlášky k provedení § 97 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích Číslo úkonu\| Popis úkonu\| Standardizované žádosti [Kč bez DPH]\| Ostatní žádosti [Kč bez DPH] 16\| Lustrace účastníka služby poskytované v pevné nebo mobilní síti podle jednoznačného identifikátoru (telefonní číslo, rodné číslo, IČO, statická IP adresa, IMSI, identifikátor mobilního zařízení).\| 16\| 134 17\| Lustrace účastníka služby poskytované v pevné nebo mobilní síti podle nejednoznačného identifikátoru.\| 14\| 165 18\| Zjištění skutečností nezařazených v předchozích úkonech.\| 89 “. Čl. II Přechodné ustanovení Pro stanovení výše úhrady nákladů u žádostí doručených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se použije vyhláška č. 462/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2022. Předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu: Mgr. Ing. Továrková v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny Vyhlášeno 7. 3. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2022, částka 2/2022 * ČLÁNEK 1 - ÚČEL * ČLÁNEK 2 - PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY * ČLÁNEK 3 - VÝBĚR PACIENTŮ * ČLÁNEK 4 - ODJEZD PACIENTŮ * ČLÁNEK 5 - POVINNOSTI ČESKÉ SMLUVNÍ STRANY * ČLÁNEK 6 - POVINNOSTI UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY * ČLÁNEK 7 - REPATRIACE TĚL ZESNULÝCH * ČLÁNEK 8 - STYČNÝ PERSONÁL UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY * ČLÁNEK 9 - NÁVRAT PACIENTA NEBO STYČNÉHO PERSONÁLU UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY NA ŽÁDOST ČESKÉ SMLUVNÍ STRANY * ČLÁNEK 10 - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 2. 2022 3 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. února 2022 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o spolupráci v oblasti poskytování léčebné péče raněnému vojenskému personálu Ukrajiny. Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. UJEDNÁNÍ MEZI MINISTERSTVEM OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY A MINISTERSTVEM OBRANY UKRAJINY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ LÉČEBNÉ PÉČE RANĚNÉMU VOJENSKÉMU PERSONÁLU UKRAJINY PREAMBULE Ministerstvo obrany České republiky a Ministerstvo obrany Ukrajiny (dále jen „smluvní strany“); přihlížejíce k Ujednání mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Ukrajiny o vzájemné spolupráci, podepsanému v Praze dne 2. dubna 1996; přejíce si posílit stávající přátelské vazby a spolupráci; se dohodly na následujícím: ČLÁNEK 1 ÚČEL Účelem tohoto Ujednání je upravit spolupráci smluvních stran v oblasti poskytování léčebné péče raněnému ukrajinskému vojenskému personálu (dále jen „pacienti“) v českých vojenských zdravotnických zařízeních. ČLÁNEK 2 PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY Příslušnými orgány smluvních stran k provádění ustanovení tohoto Ujednání jsou: Za českou smluvní stranu: Příslušný orgán pro všechny závazky s výjimkou poskytování léčebné péče: Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany České republiky; Příslušný orgán pro poskytování léčebné péče: Sekce správy a řízení organizací Ministerstva obrany České republiky; Za ukrajinskou smluvní stranu: Příslušný orgán pro všechny závazky s výjimkou finančních: Velitelství zdravotnických sil Ozbrojených sil Ukrajiny; Příslušný orgán pro finanční závazky: Finanční odbor Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny. ČLÁNEK 3 VÝBĚR PACIENTŮ 1. Ukrajinská smluvní strana bude po předchozí konzultaci s českou smluvní stranou navrhovat pacienty pro léčebnou péči v českých vojenských zdravotnických zařízeních. Česká smluvní strana může přijmout jako pacienta pouze vojenský personál Ukrajiny, který byl raněn v důsledku přímých nepřátelských akcí. 2. Ukrajinská smluvní strana poskytne české smluvní straně osobní údaje, kopii cestovního pasu a příslušnou zdravotní dokumentaci popisující zejména aktuální zdravotní stav navrženého pacienta. Ochrana osobních údajů bude prováděna v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran. 3. Konečný výběr pacientů, kteří se podrobí léčebné péči v českých vojenských zdravotnických zařízeních, provede česká smluvní strana. Česká smluvní strana si vyhrazuje právo nevybrat žádného z navržených pacientů. 4. Na žádost české smluvní strany shromáždí ukrajinská smluvní strana všechny navržené pacienty v ukrajinské vojenské nemocnici dohodnuté s českou smluvní stranou za účelem lékařské prohlídky provedené personálem české smluvní strany před konečným výběrem pacientů. 5. Rozhodnutí o tom, kteří pacienti jsou vybráni pro léčebnou péči v českých vojenských zdravotnických zařízeních, bude ukrajinské smluvní straně poskytnuto ihned po provedení výběru. ČLÁNEK 4 ODJEZD PACIENTŮ 1. Vstup a pobyt pacientů vybraných k léčebné péči v českých vojenských zdravotnických zařízeních na území České republiky se budou řídit právními předpisy České republiky. 2. Před odjezdem do České republiky bude česká smluvní strana od pacientů vyžadovat podepsání dokumentu prokazujícího jejich dobrovolný souhlas s léčebnou péčí v českých vojenských zdravotnických zařízeních. ČLÁNEK 5 POVINNOSTI ČESKÉ SMLUVNÍ STRANY Za účelem úspěšného provádění tohoto Ujednání bude česká smluvní strana: a) vybírat pacienty pro léčebnou péči v českých vojenských zdravotnických zařízeních v souladu s článkem 3 tohoto Ujednání; b) hradit náklady na víza vybraných pacientů; c) zajišťovat nebo hradit náklady na přepravu pacientů na území České republiky a zpět, a rovněž přepravu po území České republiky; d) seznamovat pacienty s vnitřními pravidly českého vojenského zdravotnického zařízení; e) poskytovat pacientům informace pro usnadnění pobytu v České republice; f) poskytovat léčebnou péči a možnou základní rehabilitaci pacientů v českých vojenských zdravotnických zařízeních; g) hradit náklady na léčebnou péči, jakož i ubytování (včetně praní prádla) a stravování pacientů v českých vojenských zdravotnických zařízeních; h) poskytovat pacientům při propuštění z českého vojenského zdravotnického zařízení zprávu o jejich aktuálním zdravotním stavu a průběhu léčby v anglickém jazyce. ČLÁNEK 6 POVINNOSTI UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY 1. Za účelem úspěšného provádění tohoto Ujednání bude ukrajinská smluvní strana: a) zajišťovat nezbytnou spolupráci s českou smluvní stranou; b) vysílat vhodný styčný personál za účelem podpory léčebné péče v českých vojenských zdravotnických zařízeních; c) informovat pacienty o principech poskytování léčebné péče v českých vojenských zdravotnických zařízeních a nutnosti řídit se jak pokyny českého zdravotnického personálu, tak vnitřními pravidly českých vojenských zdravotnických zařízení; d) zajišťovat okamžitý návrat pacienta na žádost české smluvní strany podle článku 9 tohoto Ujednání; e) vypořádávat nároky na náhradu škody způsobené pacientem na území České republiky, jestliže nebyly uhrazeny tímto pacientem; f) refundovat náklady české smluvní strany na dopravu, léčebnou péči a pobyt v České republice za pacienta, o jehož okamžitý návrat požádala česká smluvní strana podle článku 9 tohoto Ujednání, pokud tento okamžitý návrat nebyl ukrajinskou smluvní stranou zajištěn. 2. V případě že česká smluvní strana požaduje úhradu nákladů souvisejících s prováděním tohoto Ujednání, česká smluvní strana poskytne ukrajinské smluvní straně fakturu uvádějící nezbytné údaje včetně čísel bankovních účtů. Ukrajinská smluvní strana zabezpečí takovou úhradu v době splatnosti bez zbytečného prodlení. ČLÁNEK 7 REPATRIACE TĚL ZESNULÝCH 1. V případě úmrtí pacienta česká smluvní strana zajistí nebo uhradí přepravu ostatků na Ukrajinu. 2. Ukrajinské smluvní straně bude v případě úmrtí pacienta poskytnuta jeho úplná zdravotní dokumentace a záznamy. Ukrajinská smluvní strana poskytne tuto dokumentaci rodině zesnulého. ČLÁNEK 8 STYČNÝ PERSONÁL UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY Ukrajinská smluvní strana vyšle svůj styčný personál do České republiky za účelem podpory léčebné péče pacientů v českých vojenských zdravotnických zařízeních, zejména za účelem poskytování překladatelské, psychologické a logistické podpory pacientů. Tato podpora bude poskytována za těchto podmínek: a) Počet styčného personálu ukrajinské smluvní strany bude dohodnut mezi českou smluvní stranou a ukrajinskou smluvní stranou před jeho odjezdem; b) Vstup a pobyt styčného personálu ukrajinské smluvní strany na území České republiky se budou řídit právními předpisy České republiky; c) Ukrajinská smluvní strana poskytne české smluvní straně osobní údaje a kopii cestovního pasu navrhovaného styčného personálu ukrajinské smluvní strany. Ochrana osobních údajů bude prováděna v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran; d) Ubytování styčného personálu ukrajinské smluvní strany bude zajišťováno nebo hrazeno českou smluvní stranou pouze v českých vojenských zařízeních; e) Stravování bude styčnému personálu ukrajinské smluvní strany zajišťováno nebo hrazeno českou smluvní stranou pouze v českých vojenských zařízeních; f) Česká smluvní strana zabezpečí přepravu styčného personálu ukrajinské smluvní strany na území České republiky a zpět spolu s pacienty na palubě českých vojenských transportních letadel, pokud to bude možné. Jakoukoli jinou formu přepravy tohoto personálu zajistí nebo uhradí ukrajinská smluvní strana; g) Veškeré další náklady spojené s pobytem styčného personálu ukrajinské smluvní strany v České republice hradí ukrajinská smluvní strana; h) Ukrajinská smluvní strana bude informovat svůj styčný personál o principech poskytování léčebné péče podle tohoto Ujednání a nutnosti řídit se jak pokyny českého zdravotnického personálu, tak vnitřními pravidly českých vojenských zařízení, do kterých bude mít styčný personál ukrajinské smluvní strany přístup; i) Ukrajinská smluvní strana bude vypořádávat nároky na náhradu škody způsobené jejím styčným personálem na území České republiky, jestliže nebyly uhrazeny tímto styčným personálem. ČLÁNEK 9 NÁVRAT PACIENTA NEBO STYČNÉHO PERSONÁLU UKRAJINSKÉ SMLUVNÍ STRANY NA ŽÁDOST ČESKÉ SMLUVNÍ STRANY 1. Pokud pacient nedodržuje léčebný režim nebo porušuje vnitřní pravidla českého vojenského zdravotnického zařízení, Česká smluvní strana může požádat o okamžitý návrat tohoto pacienta na Ukrajinu na náklady ukrajinské smluvní strany. Ukrajinská smluvní strana zajistí takový návrat bez zbytečného odkladu. 2. Pokud styčný personál ukrajinské smluvní strany porušuje vnitřní pravidla českých vojenských zařízení, do kterých má přístup, česká smluvní strana může požádat o okamžitý návrat tohoto styčného personálu na Ukrajinu na náklady ukrajinské smluvní strany. Ukrajinská smluvní strana zajistí takový návrat bez zbytečného odkladu. ČLÁNEK 10 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Toto Ujednání vstoupí v platnost dnem svého podpisu a je sjednáno na dobu neurčitou. 2. Toto Ujednání může být písemně změněno na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. 3. Platnost tohoto Ujednání může být ukončena na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. Každá ze smluvních stran může toto Ujednání vypovědět na základě písemného oznámení druhé smluvní straně se lhůtou tří (3) měsíců. Léčebná péče pacienta, která byla zahájena v době platnosti tohoto Ujednání, bude dokončena v souladu s tímto Ujednáním, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. 4. Veškeré spory týkající se výkladu nebo provádění tohoto Ujednání budou řešeny pouze konzultacemi mezi smluvními stranami na nejnižší možné úrovni. Na důkaz čehož řádně oprávnění zástupci smluvních stran podepsali toto Ujednání. Dáno v Praze dne 1. února 2022 ve dvou výtiscích v českém, ukrajinském a anglickém jazyce, přičemž všechny texty mají stejnou platnost. V případě jakýchkoliv rozporů ve výkladu tohoto Ujednání bude rozhodující anglický text. Za Ministerstvo obrany České republiky Daniel Blažkovec v. r. náměstek ministryně obrany České republiky Za Ministerstvo obrany Ukrajiny Valerij Zalužnyj v. r. vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o výpovědi Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů Vyhlášeno 7. 3. 2022, částka 2/2022 2 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 13. června 2018 oznámila Česká republika Britským Panenským ostrovům výpověď Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 11. dubna 20051). S výpovědí Smlouvy vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 23. května 2018 listinu o výpovědi Smlouvy. Platnost Smlouvy byla ukončena na základě článku 17 odst. 2 Smlouvy dne 13. června 2019. 1) Smlouva o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů byla vyhlášena pod č. 102/2006 Sb. m. s. Pozastavení provádění Smlouvy bylo vyhlášeno pod č. 51/2017 Sb. m. s.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 45/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 45/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 161 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 4. 3. 2022, částka 25/2022 45 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 3. března 2022 č. 161 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu migrační vlny velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav, a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. c) a d), § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. g) krizového zákona. Vláda ukládá k zajištění plynulosti poskytování nepojistných sociálních dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí postupovat po dobu trvání nouzového stavu v řízeních podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), takto: 1. v řízeních zahájených z moci úřední může být prvním úkonem v řízení vydání rozhodnutí ve věci; v případech, pro které zákon stanoví, že se rozhodnutí nevydává, může být prvním úkonem v řízení vydání písemného oznámení, které se nedoručuje do vlastních rukou, 2. v řízeních zahájených na žádost, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku, její výplatu a její výši, může být prvním úkonem v řízení vydání rozhodnutí ve věci; v případech, pro které zákon stanoví, že se rozhodnutí nevydává, může být prvním úkonem vydání písemného oznámení, které se nedoručuje do vlastních rukou, 3. žádost o dávku a o průkaz osoby se zdravotním postižením lze podat též elektronicky na formuláři předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí, a to bez zaručeného elektronického podpisu, nebo naskenovanou nebo ofotografovanou s vlastnoručním podpisem, s naskenovanými nebo ofotografovanými přílohami dokládajícími rozhodné skutečnosti; pokud byla pro podání žádosti o dávku nebo průkazu osoby se zdravotním postižením v době vyhlášeného nouzového stavu využita možnost učinit podání způsobem uvedeným v § 37 odst. 4 větě druhé správního řádu, neplatí povinnost podání do pěti dnů potvrdit, popřípadě doplnit způsobem stanoveným v § 37 odst. 4 větě první správního řádu, pokud Úřad práce České republiky k takovému potvrzení nebo doplnění nevyzve; pro další podání obsahující skutečnosti rozhodné pro nárok, výši nebo výplatu dávky platí předchozí věta obdobně, 4. u žádostí o opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi se místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce České republiky řídí místem, kde se žadatel zdržuje; ustanovení § 67 odst. 1 a 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Provedou: místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, generální ředitel Úřadu práce České republiky Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 44/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 44/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 148 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 2. 3. 2022, částka 24/2022 44 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. března 2022 č. 148 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 147 ze dne 2. března 2022, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu migrační vlny velkého rozsahu na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. c) a d), § 6 odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatřeníkrizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda ukládá s účinností ode dne 4. března 2022 od 00:00 hodin Policii České republiky udělovat a vyznačovat státním občanům Ukrajiny, kteří splňují důvody pro udělení zvláštního typu víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky ve smyslu § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vízový štítek s označením D/VS/U nebo učinit záznam o udělení tohoto víza. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 43/2022 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 43/2022 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 147 o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky na dobu 30 dnů od 00:00 hodin dne 4. března 2022 Vyhlášeno 2. 3. 2022, částka 24/2022 43 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. března 2022 č. 147 vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky NOUZOVÝ STAV ode dne 4. března 2022 od 00:00 hodin na dobu 30 dnů. Vláda I. nařizuje pro řešení vzniklé krizové situacekrizové situace krizová opatřeníkrizová opatření ve smyslu § 5 písm. b), c), e) a f) a § 6 odst. 1 písm. b), c) a d), odst. 2 písm. b), d), e), f) a g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády; II. ukládá předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I. tohoto usnesení; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyhlášení nouzového stavu; IV. stanoví, že toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 4. března 2022 v 00:00 hodin a jeho platnost končí uplynutím 30 dnů od nabytí jeho účinnosti. Provedou: předseda vlády, ministři, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.
Nařízení vlády č. 40/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 40/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 22/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2022 40 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. února 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny Vláda nařizuje podle § 11 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 1/2020 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny, se mění takto: 1. V § 2 písmena d) a e) znějí: „d) skutečnou produkcí produkce výrobního zařízení v tunách za rok, za který se kompenzace poskytuje, e) skutečnou spotřebou elektřiny spotřeba elektřiny ve výrobním zařízení v MWh za rok, za který se kompenzace poskytuje,“. 2. V § 2 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 3. V § 2 písm. f) se slova „rozhodnutí Komise 2011/278/EU1)“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/3311)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“. 4. V § 2 písm. h) se slovo „základní“ nahrazuje slovem „skutečné“ a na konci textu se doplňují slova „ , která se snižuje o 1,09 % ročně počínaje rokem 2022“. 5. V § 4 odst. 2 se text „Amaxt = Ait x Ct x Pt-1 x E x BO“ nahrazuje textem „Amaxt = Ai x Ct x Pt-1 x E x AOt“, slova „Ait je intenzita podpory za rok, za který se kompenzace poskytuje, která činí 75 % způsobilých nákladů vynaložených v tomto roce, vyjádřená desetinným číslem 0,75“ se nahrazují slovy „Ai je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem“, číslo „1,06“ se nahrazuje číslem „0,85“, slova „referenční úroveň“ se nahrazují slovy „hodnota referenční úrovně“ a slova „BO je základní produkce v tunách“ se nahrazují slovy „AOt je skutečná produkce“. 6. V § 4 odst. 3 se text „Amaxt = Ait x Ct x Pt-1 x EF x BEC“ nahrazuje textem „Amaxt = Ai x Ct x Pt-1 x EF x AECt“, slova „Ait je intenzita podpory za rok, za který se kompenzace poskytuje, která činí 75 % způsobilých nákladů vynaložených v tomto roce, vyjádřená desetinným číslem 0,75“ se nahrazují slovy „Ai je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem“ a slova „BEC je základní úroveň spotřeby elektřiny v MWh“ se nahrazují slovy „AECt je skutečná spotřeba elektřiny“. 7. V § 4 odstavec 4 včetně poznámek pod čarou č. 3 a 4 zní: „(4) Intenzita podpory činí 75 % způsobilých nákladů v případě, že žadatel o kompenzaci a) zajistil pro své energetické hospodářství provedení energetického auditu3) nebo má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu, a b) provedl opatření doporučená ve zprávě o energetickém auditu, která není starší než 4 roky, nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), pokud reálná návratnost příslušných investic nepřesahuje 3 roky. 3) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 4) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií - Požadavky s návodem k použití.“. 8. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Nejsou-li podmínky uvedené v odstavci 4 splněny, je intenzita podpory nulová. Provedení opatření uvedených v odstavci 4 písm. b) může žadatel o kompenzaci nahradit pokrytím své spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů za rok, za který se kompenzace poskytuje, alespoň ve výši a) 45 % v letech 2021 a 2022, b) 50 % v letech 2023 a 2024, c) 55 % v letech 2025 a 2026, nebo d) 60 % od roku 2027. (6) Podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5 se vztahují pouze na tu část energetického hospodářství, ve které se vyrábí výrobky způsobilé pro kompenzaci.“. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 7 až 10. 9. V § 4 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9. 10. V § 5 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 11. V § 5 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(2) Pokud byla nebo má být žadateli poskytnuta jiná veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podpora malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis5) ve vztahu k týmž způsobilým nákladům, kompenzace se snižuje o částku odpovídající této veřejné podpoře nebo podpoře malého rozsahu. 5) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění.“. 12. V § 6 odst. 1 písm. c) a g) se slovo „základní“ nahrazuje slovem „skutečná“. 13. V § 6 odst. 1 se písmena d) až f), h) až j) a l) zrušují. Dosavadní písmena g) a k) se označují jako písmena d) a e). 14. V § 6 odst. 1 se na konci písmene d) doplňuje slovo „a“. 15. V § 6 odst. 1 písm. e) se slova „rozhodnutí Komise 2011/278/EU1), a“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/3311).“. 16. V § 7 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 6 až 8 zní: „(2) Žadatel k žádosti dále přiloží a) provozní údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. c) až e) ověřené akreditovanou osobou, b) zprávu o provedeném energetickém auditu6), která není starší než 4 roky ke dni podání žádosti, nebo platný certifikát prokazující, že má certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), c) v případě, že dokládá splnění podmínky podle § 4 odst. 4 písm. b), informaci o implementaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti uvedených v souhrnu energetického auditu6), včetně informace o implementaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti splňující požadavky podle § 4 odst. 4 písm. b), nebo obdobnou informaci vyplývající z akčního plánu, pokud žadatel zavedl systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), d) v případě, že dokládá splnění podmínky podle § 4 odst. 5 věty druhé a 1. není výrobcem elektřiny pro vlastní spotřebu, vyúčtování dodávek elektřiny7) za rok, za který se kompenzace poskytuje, nebo 2. je výrobcem elektřiny pro vlastní spotřebu, energetický posudek8), ze kterého bude patrno, že pokryl svou spotřebu elektřiny z bezuhlíkových zdrojů za rok, za který se kompenzace poskytuje, alespoň ve výši stanovené v § 4 odst. 5 větě druhé, e) čestné prohlášení, že žadatel nežádal o poskytnutí jiné veřejně podpory ani podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis5) související s náklady způsobilými ke kompenzaci; v případě, že o takovou podporu žádal, výčet a úplné informace ohledně této podpory, a f) čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem2); v případě žadatelů, kteří jsou součástí skupiny podniků na úrovni vnitrostátní nebo nadnárodní, je toto prohlášení doplněno o potvrzení nezávislého auditora, že skupina podniků s výjimkou žadatele není podnikem v obtížích. 6) Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu. 7) Vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. 8) Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie.“. 17. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 18. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Způsobilá odvětví Kód NACE rev. 2\| ---\|--- 14.11\| Výroba kožených oděvů 24.42\| Výroba a hutní zpracování hliníku 20.13\| Výroba jiných základních anorganických chemických látek 24.43\| Výroba a hutní zpracování olova, zinku a cínu 17.11\| Výroba buničiny 17.12\| Výroba papíru a lepenky 24.10\| Výroba surového železa, oceli a feroslitin 19.20\| Výroba rafinovaných ropných produktů 24.44\| Výroba a hutní zpracování mědi 24.45\| Výroba a hutní zpracování ostatních neželezných kovů 20.16.40.15\| Tato pododvětví v odvětví výrob plastů (20.16): Polyethylén, v primárních formách \| Všechny kategorie produktů v odvětví odlévání železa (24.51) \| Tato pododvětví v odvětví skleněných vláken (23.14): 23.14.12.10\| Rohože ze skleněných vláken 23.14.12.30\| Závojové rohože ze skleněných vláken \| Tato pododvětví v odvětví průmyslových plynů (20.11): 20.11.11.50\| Vodík 20.11.12.90\| Anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů “. 19. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Referenční úrovně energetické účinnosti výrobků způsobilých pro kompenzaci Není-li v tabulce uvedeno jinak, všechny referenční hodnoty účinnosti se snižují od roku 2022 každoročně o 1,09 % podle následujícího vzorce: referenční hodnota účinnosti použitelná v (rok t) = referenční hodnota v roce 2021 x (1 + roční míra snížení)(rok t - 2021) Kód NACE rev 2\| Referenční hodnota výrobku\| Referenční hodnota v roce 2021\| Jednotka referenční hodnoty\| Jednotka výroby\| Roční míra snížení [%]\| Definice výrobku\| Procesy, na které se vztahuje referenční hodnota výrobku\| Příslušný kód Prodcom\| Popis ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 17.11\| Chemická dřevná buničina\| 0,904\| MWh/t 90% sdt\| tuna chemické dřevné buničiny\| 1,09\| Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně sušení, praní a prosévání a bělení\| 17.11.11.00\| Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění 17.11\| Chemická dřevná buničina\| 0,329\| MWh/t 90% sdt\| tuna chemické dřevné buničiny\| 1,09\| Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění\| 17.11.12.00\| Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění 17.11\| Chemická dřevná buničina\| 0,443\| MWh/t 90% sdt\| tuna chemické dřevné buničiny\| 1,09\| Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění\| 17.11.13.00\| Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění 17.11\| Polochemická dřevná buničina\| 0,443\| MWh/t 90% sdt\| tuna polochemické dřevné buničiny\| 1,09\| Polochemická dřevná buničina\| 17.11.14.00\| Mechanická dřevná buničina; polochemická dřevná buničina; buničina z celulózových vláknovin, kromě dřeva 17.11\| Mechanická buničina\| Záložní postup\| 1,09\| Mechanická buničina\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně zpracování dřeva, rafinace, praní, bělení, zpětně získaného tepla. 17.11\| Sběrový papír\| 0,260\| MWh/t 90% sdt\| tuna sběrového papíru\| 1,09\| Sběrový papír\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s produkcí sběrového papíru, včetně zahušťování a disperze a bělení 17.11\| Odbarvený sběrový papír\| 0,390\| MWh/t 90% sdt\| tuna odbarveného sběrového papíru\| 1,09\| Odbarvený sběrový papír 17.12\| Novinový papír\| 0,801\| MWh/t výrobku\| tuna novinového papíru\| 1,09\| Novinový papír\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou papíru, včetně rafinace, ždímání a termického sušení\| 17.12.11.00\| Novinový papír 17.12\| Nenatíraný bezdřevý papír\| 0,645\| MWh/t výrobku\| tuna nenatíraného bezdřevého papíru\| 1,09\| Nenatíraný bezdřevý papír\| 17.12.12.00 17.12.13.00 17.12.14.10 17.12.14.35 17.12.14.39 17.12.14.50 17.12.14.70\| Nenatíraný bezdřevý papír 17.12\| Natíraný bezdřevý papír\| 0,538\| MWh/t výrobku\| tuna natíraného bezdřevého papíru\| 1,09\| Natíraný bezdřevý papír\| 17.12.73.35 17.12.73.37 17.12.73.60 17.12.73.75 17.12.73.79 17.12.76.00\| Natíraný bezdřevý papír 17.12\| Hedvábný papír\| 0,925\| MWh/t výrobku\| tuna hedvábného papíru\| 1,09\| Hedvábný papír\| 17.12.20.30 17.12.20.55 17.12.20.57 17.12.20.90\| Hedvábný papír 17.12\| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu\| 0,260\| MWh/t výrobku\| tuna papíru\| 1,09\| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu\| 17.12.33.00 17.12.34.00 17.12.35.20 17.12.35.40\| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu 17.12\| Nenatíraný karton\| 0,268\| MWh/t výrobku\| tuna kartonu\| 1,09\| Nenatíraný karton\| 17.12.31.00 17.12.32.00 17.12.42.60 17.12.42.80 17.12.51.10 17.12.59.10\| Nenatíraný karton 17.12\| Natíraný karton\| 0,403\| MWh/t výrobku\| tuna kartonu\| 1,09\| Natíraný karton\| 17.12.75.00 17.12.77.55 17.12.77.59 17.12.78.20 17.12.78.50 17.12.79.53 17.12.79.55\| Natíraný karton 20.13\| Kyselina sírová\| 0,056\| MWh/t výrobku\| tuna kyseliny sírové\| 1,09\| Kyselina sírová; oleum\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou kyseliny sírové\| 20.13.24.34\| Kyselina sírová; oleum 20.13\| Chlor\| 1,846\| MWh/t výrobku\| tuna chloru\| 1,09\| Chlor\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu, včetně pomocných zařízení\| 20.13.21.11\| Chlor 20.13\| Křemík\| 11,87\| MWh/t výrobku\| tuna křemíku\| 1,09\| Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou křemíku\| 20.13.21.70\| Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku 20.13\| Křemík\| 60\| MWh/t výrobku\| tuna křemíku\| 1,09\| Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s pecí, včetně pomocných zařízení\| 20.13.21.60\| Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku 20.13\| Karbid křemíku\| 6,2\| MWh/t výrobku\| tuna karbidu křemíku\| 1,09\| Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou karbidu křemíku\| 20.13.64.10\| Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované 24.10\| Ocel vyrobená kyslíkovým pochodem\| 0,03385\| MWh/t výrobku\| tuna surové (lité) oceli\| 0,60\| Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích\| Sekundární metalurgie, předehřívání žáruvzdorných materiálů, pomocná zařízení a licí zařízení až po dělení výrobků ze surové oceli\| 24.10.T1.22\| Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10\| Surová ocel: legovaná ocel jiná než nerezavějící vyráběná jinak než v elektrických pecích\| \| 24.10.T1.32\| Surová ocel: legovaná ocel jiná než korozivzdorná vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10\| Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích\| \| 24.12.T1.42\| Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10\| Feromangan\| 2,2\| MWh/t výrobku\| Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku\| 2,03\| Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních\| \| 24.10.12.10\| Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních 24.10\| Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku\| Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních)\| \| 24.10.12.20\| Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních) 24.10\| Feromangan\| 1,4\| MWh/t výrobku\| Feromangan obsahující <= 2 % hmotnostní uhlíku\| 1,09\| Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku\| \| 24.10.12.25\| Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku 24.10\| Ferosilicium\| 8,54\| MWh/t výrobku\| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku\| 1,09\| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku\| \| 24.10.12.35\| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku 24.10\| Ferosilicium\| Záložní postup\| 1,09\| \| \| 24.10.12.36\| Ferosilicium, obsahující <= 55 % hmotnostních křemíku a >= 4 % hmotnostní, avšak <= 10 % hmotnostních hořčíku 24,10\| Feronikl\| 9,28\| MWh/t výrobku\| Feronikl\| 1,09\| Feronikl\| \| 24.10.12.40\| Feronikl 24.10\| Ferosilikomangan\| 3,419\| MWh/t výrobku\| Ferosilikoman gan\| 1,12\| Ferosilikomangan\| \| 24.10.12.45\| Ferosilikomangan 24.42\| Primární hliník\| 13,90\| MWh/t výrobku\| Neopracovaný nelegovaný hliník\| 0,25\| Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou\| Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou, včetně jednotek pro řízení výroby, pomocných zařízení a licí haly. Včetně závodu na výrobu anod (předem vypálených). Jestliže anody pocházejí ze samostatného závodu v EU, neměl by být tento závod kompenzován. Jestliže jsou anody vyrobeny mimo EU, může být uplatněna korekce.\| 24.42.11.30\| Neopracovaný nelegovaný hliník (kromě prášku a vloček) 24.42.11.53\| Neopracované slitiny hliníku v primární formě (kromě hliníkového prášku a vloček) 24.42.11.54\| Neopracované slitiny hliníku (kromě hliníkového prášku a vloček) 24.42\| Oxid hlinitý (rafinace)\| 0,20\| MWh/t výrobku\| oxid hlinitý\| 1,11\| \| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou oxidu hlinitého\| 24.42.12.00\| Oxid hlinitý (kromě umělého korundu) 24.43\| Elektrolýza zinku\| 3,994\| MWh/t výrobku\| zinek\| 0,01\| Primární zinek\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu zinku, včetně pomocných zařízení\| 24.43.12.30\| Neopracovaný nelegovaný zinek (kromě zinkového prachu, prášku a vloček) 24.43.12.50\| Neopracované slitiny zinku (kromě zinkového prachu, prášku a vloček) 24.44\| Neopracovaná rafinovaná měď\| 0,31\| MWh/t výrobku\| Měděné katody\| 1,09\| Měděné katody\| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s procesem elektrolytické rafinace, v příslušných případech včetně odlévání anod na místě\| 24.44.13.30\| Neopracovaná nelegovaná měď (kromě válcovaných, protlačovaných nebo kovaných spékaných výrobků)“ “. 20. V příloze č. 3 nadpis části B. zní „B. Adresa sídla/místa trvalého pobytu/pobytu osoby usazené na území České republiky“. 21. V příloze č. 3 část H. zní: „ H. Přílohy --- 1\\. Provozní údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. c) až e) nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ověřené akreditovanou osobou. 2\\. a) Zpráva o provedeném energetickém auditu. b) Platný certifikát systému hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4). (alternativně podle dokládané skutečnosti) 3\\. a) Informace o implementaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti uvedených v souhrnu energetického auditu nebo obdobná informace vyplývající z akčního plánu, pokud žadatel zavedl systém hospodaření s energií4). b) Vyúčtování dodávek elektřiny za rok, za který se kompenzace poskytuje (není-li žadatel výrobcem elektřiny pro vlastní spotřebu). c) Energetický posudek, ze kterého bude patrno, že pokryl svou spotřebu elektřiny z bezuhlíkových zdrojů alespoň ve výši stanovené v § 4 odst. 5 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů (pokud je žadatel výrobcem elektřiny pro vlastní spotřebu). (alternativně podle dokládané skutečnosti) 4\\. Čestné prohlášení, že žadateli nebyla poskytnuta jiná veřejná podpora související s náklady způsobilými ke kompenzaci, anebo výčet a úplná informace o jiné požadované nebo poskytnuté veřejné podpoře související s náklady způsobilými ke kompenzaci podle nařízení vlády č. 565/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5\\. Čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích; v případě žadatelů, kteří jsou součástí skupiny podniků na úrovni vnitrostátní nebo nadnárodní, je toto prohlášení doplněno o potvrzení nezávislého auditora, že skupina podniků s výjimkou žadatele není podnikem v obtížích podle uvedeného přímo použitelného předpisu Evropské unie. “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r.
Zákon č. 39/2022 Sb.	Zákon č. 39/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 26. 2. 2022, částka 21/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 26. 2. 2022 39 ZÁKON ze dne 18. února 2022, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 Čl. I Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) omezení výkonu podnikatelské nebo jiné činnosti v provozovně, obchodním centru, na tržišti, tržnici nebo v jiném prostoru sloužícímu k podnikatelské nebo obdobné činnosti anebo stanovení podmínek pro jejich výkon, včetně omezení provozní doby, c) omezení podnikatelské nebo obdobné činnosti, při jejímž výkonu přichází fyzická osoba do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, anebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti,“. 2. V § 2 odst. 2 písm. d) se za slova „omezení provozování“ vkládají slova „sportoviště ve vnitřním prostoru stavby, venkovního sportoviště,“. 3. V § 2 odst. 2 písmeno e) zní: „e) omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci fyzických osob na jednom místě v jednom čase, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce orgánů veřejné moci a na shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím,“. 4. V § 2 odst. 2 písmeno f) zní: „f) omezení výuky nebo jiné činnosti vysoké školy, vyšší odborné školy, školy nebo školského zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiného obdobného zařízení anebo stanovení podmínek pro výuku nebo jinou činnost v nich,“. 5. V § 2 odst. 2 písm. k) se slova „a stanovení pravidel“ nahrazují slovy „nebo stanovení podmínek“. 6. V § 2 odst. 2 písm. l) se slovo „osob“ nahrazuje slovy „fyzických osob“. 7. V § 2 odst. 2 písmeno m) zní: „m) příkaz testovat fyzické osoby, které jsou členy orgánu právnické osoby, podnikající fyzické osoby, zaměstnance a jiné pracovníky, studenty vysoké školy nebo vyšší odborné školy nebo žáky nebo děti navštěvující školu nebo školské zařízení nebo dětskou skupinu na stanovení přítomnosti viru SARS CoV-2 nebo jeho antigenu, stanovení podmínek pro osobní přítomnost těchto osob na pracovišti, na vysoké škole, vyšší odborné škole, ve škole nebo školském zařízení anebo v dětské skupině a stanovení podmínek a způsobu hlášení výsledku tohoto testování nebo odmítnutí podstoupení tohoto testování orgánu ochrany veřejného zdraví,“. 8. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňují písmena n) až v), která znějí: „n) příkaz fyzickým osobám, které podstoupily test na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS CoV-2 podle písmene m) s pozitivním výsledkem, zdržovat se odděleně od ostatních fyzických osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy virem SARS CoV-2, nejvýše však po dobu 72 hodin od podstoupení testu, o) omezení provozu hudebních, tanečních, herních nebo podobných společenských klubů nebo diskoték, heren nebo kasin anebo stanovení podmínek pro jejich provoz, a to včetně omezení provozní doby, p) omezení provozu zoologických nebo botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků nebo obdobných historických nebo kulturních objektů, veřejných knihoven, hvězdáren nebo planetárií anebo stanovení podmínek pro jejich provoz nebo využívání, q) omezení konání hudebních, divadelních nebo kinematografických představení, pohybových nebo tanečních produkcí, slavností, kulturních festivalů nebo přehlídek nebo jiných obdobných událostí anebo stanovení podmínek pro jejich konání, r) omezení konání trhů, veletrhů nebo prodejních hospodářských výstav anebo stanovení podmínek pro jejich konání, s) omezení konání zotavovacích akcí, jiných podobných akcí pro děti nebo příměstských táborů nebo jim podobných akcí pro děti anebo stanovení podmínek pro jejich konání, t) omezení činnosti orgánů právnických osob, při jejímž výkonu fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby, přichází do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, nebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti, u) příkaz fyzickým osobám, které po stanovenou dobu pobývaly na území cizího státu nebo jeho části, v němž existuje zvýšené riziko nákazy virem SARS CoV-2, zdržovat se odděleně od ostatních fyzických osob po dobu, než bude stanoveným způsobem prokázáno, že tyto fyzické osoby nejsou nakaženy virem SARS CoV-2 nebo nebyly ve styku s fyzickou osobou nakaženou virem SARS CoV-2, nejvýše však po dobu 72 hodin, v) příkaz fyzickým osobám, které po stanovenou dobu pobývaly na území cizího státu nebo jeho části, v němž existuje zvýšené riziko nákazy virem SARS CoV-2, poskytnout orgánu ochrany veřejného zdraví bezprostředně po návratu do České republiky své identifikační a kontaktní údaje, informace o místě a délce pobytu na území cizího státu, o datu překročení státní hranice České republiky, o způsobu překročení státní hranice České republiky, o dopravním prostředku použitém při návratu do České republiky a o místě pobytu v České republice po stanovenou dobu od návratu do České republiky a další epidemiologicky významné údaje.“. 9. V § 2 odst. 4 písm. a) se text „§ 2“ nahrazuje slovy „odstavce 2“. 10. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob (1) Pokud orgán ochrany veřejného zdraví mimořádným opatřením podle § 2 odst. 2 nebo mimořádným opatřením podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, omezí nebo zakáže činnost právnické osoby spočívající v rozhodování na zasedání orgánu právnické osoby, může orgán právnické osoby rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny. (2) Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním. (3) Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 zákona o obchodních korporacích obdobně.“. 11. V § 3 odst. 1 až 5 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 12. V § 3 odst. 6 větě druhé se slova „ministerstvo nebo krajská hygienická stanice“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“ a slovo „jeho“ se zrušuje. 13. V § 3 odst. 7 větě první se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 4“. 14. V § 3 odst. 7 větě druhé se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 15. V § 4 větě druhé se slova „odst. 1 až 5“ nahrazují slovy „ , 8 odst. 1“. 16. V § 6 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“ a za slovo „ministerstvo“ se vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice“. 17. V § 6 odst. 2 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 18. V § 6 odst. 4 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“ a za slovo „zdraví,“ se vkládají slova „je-li jeho účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku,“. 19. V § 7 odst. 1 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „nebo krajská hygienická stanice“ a text „§ 2“ se nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 20. V § 7 odst. 2 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 21. V § 8 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 22. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Hejtman kraje dále za účelem zvládání epidemie COVID-19 může po projednání v krizovém štábu zřízeném dle zvláštního právního předpisu3) vyzvat příslušnou krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, případně navrhnout znění takového opatření. Krajská hygienická stanice musí takovou výzvu či návrh projednat.“. 23. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Zvláštní ustanovení o nařízení izolace nebo karanténního opatření (1) Oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření k ochraně před onemocněním COVID-19 může orgán ochrany veřejného zdraví učinit osobě, která je povinna se izolaci nebo karanténnímu opatření podrobit, ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku; o provedeném oznámení bezodkladně učiní písemný záznam. Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti způsobu a formy oznámení orgánu ochrany veřejného zdraví o nařízení izolace nebo karanténního opatření. (2) Ten, komu byla postupem podle odstavce 1 nařízena izolace nebo karanténní opatření, může ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředku komunikace na dálku, požádat orgán ochrany veřejného zdraví o prošetření důvodnosti jejich nařízení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo nařízení izolace nebo karanténního opatření oznámeno. (3) Orgán ochrany veřejného zdraví prošetří důvodnost nařízení izolace nebo karanténního opatření do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla žádost podle odstavce 2 doručena. Shledá-li, že nařízená izolace nebo karanténní opatření jsou nedůvodné, zruší je nebo uvede, že byly nařízeny nedůvodně, nebo potvrdí, že nařízení izolace nebo karanténního opatření bylo důvodné. Výsledek prošetření orgán ochrany veřejného zdraví žadateli sdělí způsobem podle odstavce 1, nepožádal-li žadatel ve své žádosti o jiný způsob oznámení výsledku prošetření. Pokud orgán ochrany veřejného zdraví do 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o prošetření nařízení izolace nebo karanténního opatření, o výsledku prošetření neinformuje osobu, která žádala o prošetření, považuje se nařízená izolace nebo karanténní opatření za ukončené. (4) Na postup podle odstavců 1 až 3 se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.“. 24. V § 9 odst. 1 písm. a) se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2“. 25. V § 10 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“. 26. V § 10 odst. 2 písm. a) se částka „3 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „m) nebo r),“. 27. V § 10 odst. 2 písm. b) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 Kč“. 28. V § 10 odst. 2 písm. c) se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“ a slova „nebo m)“ se nahrazují slovy „o), p), q), s) nebo t)“. 29. V § 10 odst. 2 písm. d) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 30. V § 10 odst. 2 písm. e) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 31. V § 10 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) do 600 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.“. 32. V § 10 odst. 3 se částka „4 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“. 33. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 34. V § 11 odst. 1 se text „§ 2“ nahrazuje slovy „§ 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“. 35. V § 11 odst. 2 písm. a) se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „200 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „r) nebo u),“. 36. V § 11 odst. 2 písm. b) se částka „500 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“. 37. V § 11 odst. 2 písm. c) se částka „100 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „o), p), q), s) nebo v),“. 38. V § 11 odst. 2 písm. d) se částka „50 000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“ a na konci textu písmene se doplňuje text „nebo n),“. 39. V § 11 odst. 2 písm. e) se částka „30 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 000 Kč“. 40. V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) do 200 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.“. 41. V § 11 odst. 3 se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „400 000 Kč“. 42. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 43. V § 13 odst. 1 větě první se slova „podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „podle § 2 odst. 2“ a slova „a které mají celostátní působnost“ se zrušují. 44. V § 13 odst. 2 se slova „opatření obecné povahy“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“. 45. V § 13 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 46. V § 13 odst. 4 se na konci věty první doplňují slova „, a to i bez změny návrhu“ a ve větě druhé se slova „opatření obecné povahy“ nahrazují slovy „mimořádné opatření“. 47. V § 13 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Návrh se projednává přednostně; to neplatí, pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti a povinnost v mimořádném opatření nebyla současně nahrazena obdobnou povinností v jiném mimořádném opatření. (6) V řízení o přezkumu mimořádných opatření se § 34 soudního řádu správního nepoužije.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8. 48. V § 13 se odstavec 8 zrušuje. 49. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení § 1 až 8a pozbývají platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.“. Čl. II Přechodné ustanovení Soudní řízení o přezkumu mimořádných opatření zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 94/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Čl. III Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) mimořádné opatření podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, kterým došlo k omezení výuky nebo jiné činnosti školy nebo školského zařízení, dětské skupiny, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zařízení péče o děti do 3 let věku, zařízení pro výchovu, výuku anebo mimoškolní vzdělávání dětí nad 3 roky věku nebo jiného obdobného zařízení anebo stanovení podmínek pro výuku nebo jinou činnost anebo pro osobní přítomnost v nich, pokud tato opatření mají za následek osobní nepřítomnost dětí, žáků a studentů v těchto školách a zařízeních anebo jejich částech,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 1 odst. 2 a v § 5 odst. 1 se text „a b)“ nahrazuje textem „ , b) a c)“. 3. V § 1 odst. 2, § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 9 a v § 10 odst. 2 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 4. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňuje text „a c)“. 5. V § 6 odst. 1 a v § 10 odst. 2 se text „nebo b)“ nahrazuje textem „ , b) nebo c)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Vyhláška č. 38/2022 Sb.	Vyhláška č. 38/2022 Sb. Vyhláška o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 20/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zdroj tepla * § 3 - Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání * § 4 - Rozsah a četnost kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání * § 5 - Způsob provádění kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání * § 6 - Způsob hodnocení dimenzování * § 7 - Způsob hodnocení provozních parametrů * § 8 - Obsah a vzor zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání * § 9 - Požadavky na automatizační a řídicí systém budovy * § 10 - Součinnost vlastníka jednotlivých zařízení systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání * § 11 - Přechodná ustanovení * § 12 - Zrušovací ustanovení * § 13 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2022 38 VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2022 o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje a) způsob určení jmenovitého výkonujmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy. § 2 Zdroj tepla Pro účely této vyhlášky se rozumí zdrojem teplazdrojem tepla část systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, která vyrábí tepelnou energii k ohřevu kapaliny nebo vzduchu určeného pro prostorové vytápění pomocí 1. spalování paliv, 2. přímé přeměny elektrické energie na tepelnou energii, 3. využití energie prostředí nebo zpětného získávání tepla ze vzduchu odváděného z budovy tepelným čerpadlemtepelným čerpadlem, 4. změny vlnové délky elektromagnetického záření, nebo 5. přímého využití energie prostředí. § 3 Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání Jmenovitý výkonJmenovitý výkon provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se určí jako součet jmenovitých výkonůjmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů teplazdrojů tepla nebo přípojných výkonů odběrného místa soustavy zásobování tepelnou energií. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují teplem více než jednu jednotku. § 4 Rozsah a četnost kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání (1) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se vztahuje na přístupné části zdroje teplazdroje tepla s výjimkou zdroje teplazdroje tepla, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodu a sdílení tepelné energie, systém regulace a automatizační a řídicí systém. V případě kombinovaného systému vytápění a větrání se kontrola vztahuje také na systém nuceného větrání, pokud je jeho součástí ohřev vzduchu. Kontrola systému nuceného větrání se neprovádí, pokud tato kontrola byla v budově provedena již v rámci kontroly systému klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle právního předpisu upravujícího kontrolu provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání. (2) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od uvedení do provozuuvedení do provozu. Následně se provádí kontrola v četnosti podle odstavce 3. (3) U již provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání musí být kontrola prováděna pravidelně, a to nejméně jednou za 5 let. § 5 Způsob provádění kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání (1) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se provádí za typických podmínek provozu. (2) Kontrola systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání obsahuje hodnocení a) dimenzování podle § 6 a b) provozních parametrů podle § 7. (3) Energetický specialista nebo osoba podle § 6a odst. 4 písm. b) zákona (dále jen „energetický specialista“) se zadavatelem kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání stanoví plán kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, který je formulován na základě jeho vizuální kontroly a analýzy dostupných podkladů. (4) Podklady k provozování systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání si vyžádá energetický specialista od vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce. (5) Plán kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání obsahuje soupis doporučení a podmínek k provedení hodnocení systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání. § 6 Způsob hodnocení dimenzování (1) Energetický specialista provádí hodnocení dimenzování provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání podle projektové dokumentace zpracované podle právního předpisu upravujícího dokumentaci staveb2). Jestliže není k dispozici tato projektová dokumentace, provede energetický specialista kontrolu výpočtem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Posouzení dimenzování systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se neprovádí, pokud a) v době od poslední kontroly nebyla provedena větší změna dokončené budovyvětší změna dokončené budovy nebo změna na zařízeních systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, b) je systém vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání vybaven spalovacím zdrojem teplazdrojem tepla s výkonem plynule regulovatelným minimálně do 30 % svého jmenovitého výkonujmenovitého výkonu a je napojen na automatizační a řídicí systém budovy schopný regulace bez následného sběru a vyhodnocování dat, nebo c) zdroj teplazdroj tepla dodává tepelnou energii také pro technologické účely a tato dodávka není měřena. (3) U systému nuceného větrání se provádí kontrola průtoku přiváděného vzduchu s ohledem na dosažení požadované kvality vnitřního vzduchu. Kvalita vzduchu se posuzuje na základě měření nebo dávky přiváděného vzduchu na osobu. Dávka přiváděného vzduchu se stanovuje podle počtu osob, vývinu škodlivin nebo jiného požadavku na větrání. § 7 Způsob hodnocení provozních parametrů (1) Pokud je systém vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání vybaven automatizačním a řídicím systémem schopným regulace bez následného sběru a vyhodnocování dat, provádí energetický specialista pouze vizuální hodnocení provozních parametrů systému vytápění. V případě spalovacích zdrojů teplazdrojů tepla se zároveň provede kontrola provozního parametru podle odstavce 2 písm. a). (2) Provozní parametry hodnotí energetický specialista a) ověřením účinnosti zdroje teplazdroje tepla přímou metodou podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; jestliže není možné použít přímou metodu, ověří se účinnost spalovacího zdroje teplazdroje tepla nepřímou metodou v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce; nelze-li z technických důvodů použít přímou ani nepřímou metodu, energetický specialista tyto technické důvody popíše a provede odborný odhad, b) na základě vizuální prohlídky přístupných částí rozvodů tepelné energie a regulačních prvků, c) na základě vizuální prohlídky přístupných zařízení pro sdílení tepla a kontrolou jejich provozuschopnosti, d) na základě vizuální prohlídky přístupných zařízení systému nuceného větrání a kontrolou jejich provozuschopnosti, e) kontrolou provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání, minimálně s ohledem na nastavení případných snížení průtoků vzduchu v době, kdy se prostor plně nevyužívá, f) ověřením termohydraulického vyvážení systému vytápění z protokolu o jeho provedení, jestliže bylo od poslední kontroly provedeno. (3) Jestliže nejsou doloženy podklady prokazující plnění parametrů teplonosné kapaliny, může energetický specialista provést ověření její kvality podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. § 8 Obsah a vzor zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání (1) Zpráva o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání obsahuje a) identifikační údaje vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, zadavatele, energetického specialisty a evidenční číslo zprávy o kontrole systému vytápění z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, v rozsahu podle vzoru zprávy o kontrole systému vytápění uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce, b) identifikační údaje budovy, její popis a popis předmětu kontroly, c) závěry z provedené kontroly, včetně doporučení a možností ke zvýšení energetické účinnosti systému vytápění navržených energetickým specialistou, d) hodnocení dimenzování, provozních parametrů a nastavení a funkčnosti automatizačního a řídicího systému, jestliže je součástí systému vytápění, e) seznam doporučení pro zajištění energeticky účinného provozu kontrolovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a návrh dalších možností směřujících k efektivnímu nakládání s energií v rozsahu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, f) přílohu zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, která obsahuje alespoň 1. seznam všech vyžádaných a poskytnutých podkladů, 2. plán kontroly systému vytápění podle § 5 odst. 3, 3. fotodokumentaci z vizuální kontroly, 4. soubor výpočtů, měření a hodnocení dimenzování a účinnosti zdroje teplazdroje tepla, 5. hodnocení dimenzování a provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání. (2) Vzor zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 9 Požadavky na automatizační a řídicí systém budovy (1) Automatizační a řídicí systém obytné budovy, na kterou se nevztahuje povinnost zajištění provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy, musí být vybaven a) funkcí průběžného elektronického monitorování, které vyhodnocuje efektivitu provozu systémů a upozorňuje a poskytuje informaci v případě výrazného poklesu efektivity a v případě nutnosti provedení údržby, a umožňuje ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců, b) řízením pro zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a užití energie. (2) Automatizační a řídicí systém jiné než obytné budovy, na kterou se nevztahuje povinnost zajištění provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy, musí být schopen a) nepřetržitě monitorovat, registrovat a analyzovat spotřebu energie a umožňovat její regulaci, b) umožňovat ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců, c) srovnávat v čase energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy ve vztahu k potřebě, zjišťovat snížení účinnosti technických systémů budovy a informovat obsluhu řídicího systému budovy o možnostech zlepšení energetické účinnosti, d) umožňovat komunikaci s připojenými technickými systémy budovy a jinými spotřebiči v budově, jakož i interoperabilitu se zařízeními různých typů a od různých výrobcůvýrobců. § 10 Součinnost vlastníka jednotlivých zařízení systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání (1) Pokud není zadavatel vlastníkem zařízení, které je součástí předmětu kontroly, a vyžaduje-li to naplnění cíle kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, požádá energetický specialista vlastníka zařízení o součinnost. (2) Energetický specialista si prokazatelným způsobem vyžádá od vlastníka zařízení systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání údaje potřebné pro provedení jeho kontroly. (3) V případě, že vlastník zařízení neposkytne energetickému specialistovi požadované údaje, použije energetický specialista okomentovaný odborný odhad. Takto použité údaje se označí jako „odborný odhad“ a uvedou se v souladu s přílohou č. 4 k této vyhlášce. § 11 Přechodná ustanovení (1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce zajistí kontrolu systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání podle této vyhlášky, ledaže nejde o kotel a rozvody tepelné energie, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) V případě kontroly kotle a rozvodů tepelné energie provedené podle vyhlášky č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, od které uplynulo více než 5 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, zajistí vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce kontrolu systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání podle této vyhlášky do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. (3) V případě kontroly kotle a rozvodů tepelné energie provedené podle vyhlášky č. 194/2013 Sb., od které uplynulo méně než 5 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, běží lhůta pro pravidelné provádění kontroly podle § 4 odst. 3 této vyhlášky od posledního dne kalendářního roku, ve kterém byla provedena kontrola kotle a rozvodů podle vyhlášky č. 194/2013 Sb. § 12 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, se zrušuje. § 13 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Hodnocení dimenzování zdroje tepla K hodnocení správnosti dimenzování zdroje teplazdroje tepla k požadavkům na vytápění budovy, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu nebo přípravu teplé vody se využije porovnání roční spotřeby energie zdroje teplazdroje tepla s instalovaným tepelným výkonem zdroje teplazdroje tepla pro vytápění a přípravu teplé vody pro: a) spalovací zdroje teplazdroje tepla a absorpční tepelná čerpadlatepelná čerpadla podle vztahu DS=QRPn b) kompresorové zdroje teplazdroje tepla – tepelná čerpadlatepelná čerpadla podle vztahu DS=3,0*QRPn Kde je: DS (hod.) parametr vyjadřující poměr roční spotřeby energie v palivu s instalovaným výkonem zdroje teplazdroje tepla systému vytápění a přípravy teplé vody - roční využití instalovaného tepelného výkonu zdroje v hodinách; pokud je hodnota DS nižší než 1 500 hod., uvede energetický specialista zdůvodnění nebo návrh opatření. QR (kWh) roční spotřeba energie v palivu pro spalovací zdroje a absorpční tepelná čerpadlatepelná čerpadla nebo roční spotřeba elektrické energie, nebo jiného paliva pro pohon kompresorového zdroje teplazdroje tepla \\- tepelného čerpadlatepelného čerpadla, Pn (kW) instalovaný výkon zdroje teplazdroje tepla. Technologická poptávka Hodnocení dimenzování zdroje tepla v systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání, který zajišťuje i poptávku po teple pro technologické účely. 1. Pokud zdroj teplazdroj tepla dodává tepelnou energii jak pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody, tak i pro technologické účely, kontrola dimenzování se neprovádí. 2. Pokud zdroj teplazdroj tepla dodává tepelnou energii jak pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody, tak i pro technologické účely a spotřeba tepelné energie pro technologické účely je měřena, provede se dopočet spotřeby tepelné energie pro vytápění, ohřev nebo předehřev větracího vzduchu, přípravu teplé vody. Kontrola dimenzování se potom provede podle písmena a) této přílohy. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Metodika měření účinnosti zdroje tepla (1) Účinnost zdroje teplazdroje tepla se zjišťuje přímou nebo nepřímou metodou, kde a) přímá metoda zjišťování účinnosti zdroje teplazdroje tepla spočívá ve stanovení poměru množství tepla předaného teplonosné látce k množství tepla přivedeného do zdroje teplazdroje tepla palivem a vzduchem ve stejné časovém úseku, b) nepřímá metoda zjišťování účinnosti spalovacího zdroje teplazdroje tepla spočívá ve stanovení ztráty citelným teplem spalin (komínová ztráta) podle odstavce 3 a koncentrace emisí oxidu uhelnatého (CO) měřením, a následným dopočtem celkové ztráty podle odstavce 2. (2) Účinnost spalovacího zdroje teplazdroje tepla se stanovuje podle následujícího vztahu: η = 100 - ξ - Z [%], kde je ξ [%] komínová ztráta zjištěná měřením, Z [%] parametr vyjadřující součet ostatních ztrát, jehož hodnota je Z = 3 % pro plynná a kapalná paliva Z = 6 % pro pevná paliva. (3) Komínová ztráta se a) zjišťuje analyzátorem spalin, který je zkalibrován a který stanovuje tuto ztrátu podle vztahů ξξK=tS-tV.A121-O2+B% neboξξK=tS-tV.A2CO2+B% neboξξK=k.tS-tVCO2%, kde je tS [°C] teplota spalin na výstupu ze zdroje teplazdroje tepla, tV [°C] teplota prostředí (spalovacího vzduchu), O2 [%] koncentrace kyslíku ve spalinách, CO2 [%] koncentrace oxidu uhličitého ve spalinách, A1, A2, B a k konstanty typické pro dané palivo, b) zjišťuje při jmenovitém výkonujmenovitém výkonu spalovacího zdroje teplazdroje tepla, nebo výkonu blížícímu se výkonu jmenovitému, c) vztahuje k výhřevnosti paliva. (4) Měření koncentrace emisí oxidu uhelnatého (CO) ve spalinách se a) provádí jako doplňkové měření, které má deklarovat přijatelnost nastavení spalovacího procesu, b) přepočítává na jednotku [mg.m-3] pro referenční obsah kyslíku O2ref = 3 % pro plynná a kapalná paliva, O2ref = 10 % pro pevná paliva. (5) Měření podle odstavce 4 se provádí a) v průběhu otopné sezóny; u spalovacích zdrojů teplazdrojů tepla napojených na komín s přirozeným tahem podle harmonizované technické normy upravující komíny a kouřovody (ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv) nesmí být v době měření venkovní teplota vyšší jak 5 °C, b) podle metodiky předepsané výrobcemvýrobcem analyzátoru spalin, c) odběrem spalin uprostřed jejich proudu v měřícím místě na kouřovodu spojujícím komín se spalovacím zdrojem teplazdrojem tepla, které je umístěno na rovném úseku kouřovodu; vzdálenost mezi měřicím otvorem a odtahovým hrdlem spalovacího zdroje teplazdroje tepla musí být přibližně dvojnásobkem, maximálně trojnásobkem vnějšího průměru odtahového hrdla; měřicí úsek musí být umístěn za posledním technologickým celkem spalovacího zdroje, ve kterém dochází ke změně vlastností spalin, tedy za odlučovačem pevných částic nebo doplňkovým výměníkem; pokud je na kouřovodu instalován omezovač tahu, musí být měřící otvor umístěn před tímto omezovačem; pokud to není možné, musí být omezovač uzavřen a zajištěna jeho těsnost a d) při ustáleném provozním stavu, kdy se teplota výstupního otopného média významně nemění. (6) Měření podle odstavce 4 se nemusí provádět, pokud jsou k dispozici údaje podle odstavců 3 a 4 získané z měření provedeného v souladu s požadavky podle odstavce 5, které nejsou starší dvou let. (7) Naměřené a vypočtené hodnoty se srovnají s referenčními hodnotami, které jsou ηref = 92 % a COref = 200 mg.m-3 pro plynná a kapalná paliva, ηref = 83 % a COref = 1000 mg.m-3 pro pevná paliva. Spalovací zdroj teplazdroj tepla vyhovuje, pokud platí, že stanovená účinnost je η ≥ ηref a současně že změřené množství oxidu uhelnatého je CO ≤ COref. (8) Součástí ověření účinnosti zdroje teplazdroje tepla je také vizuální kontrola, která obsahuje minimálně kontrolu a) výrobního štítku (identifikace zdroje), průvodní technické dokumentace (návod k instalaci a použití) a provozní dokumentace, b) vnějšího stavu spalovacího zdroje teplazdroje tepla včetně izolace a orientační teploty vnějších ploch; teploty povrchu zaizolovaných částí zdroje nesmí překročit teplotu prostředí o 30 °C, c) netěsností a úniku paliva nebo teplonosné látky, d) stavu přístupných vnitřních prostor spalovacího zdroje teplazdroje tepla, funkčnost a kompletnost všech částí, e) funkčnosti řídicích a bezpečnostních zařízení, f) zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu k spalovacímu zdroji teplazdroji tepla, g) používaného paliva a jeho skladování (v případě pevného paliva), především zda odpovídá výrobcemvýrobcem zdroje teplazdroje tepla deklarovaným požadavkům na kvalitu paliva, zda se jedná o palivo obvyklé obchodní jakosti podle právního předpisu upravujícího přípustnou úroveň znečišťování a jejího zjišťování3), a zda odpovídá palivu určenému výrobcemvýrobcem kotle nebo uvedenému v povolení provozu4), h) dokladů o způsobilosti a řádné údržbě spalinových cest podle právního předpisu upravujícího čištění, kontrolu a revizi spalinové cesty5), i) dokladů o kontrole technického stavu a provozu5) v případě teplovodních kotlů na pevná paliva do jmenovitého příkonu 300 kW. (9) V případě, že je součástí systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání více spalovacích zdrojů teplazdrojů tepla, provede se měření a zaznamenají se hodnoty účinnosti a emisí oxidu uhelnatého pro každý zdroj teplazdroj tepla zvlášť. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Způsob provedení ověření kvality teplonosné kapaliny Kvalita otopné vody v systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání při kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání se posuzuje podle těchto parametrů: a. pH Povolený interval pH při teplotě 25 °C Materiál soustavy\| Hodnota pH ---\|--- měď, ocel\| 8,2-9 hliník\| 6,5-8,2 b. Konduktivita vyjádřena v μS/cm otopné vody. Maximální hodnota konduktivity při 25 °C Druh otopné vody\| Konduktivita (μS/cm) ---\|--- Odsolená voda\| <100 Voda s obsahem soli\| 100–⁠1500 c. Rozpuštěný kyslík v otopné vodě vyjádřený v mg/l. Maximální množství rozpuštěného kyslíku v otopné vodě Druh otopné vody\| Obsah kyslíku ---\|--- Odsolená voda\| <0,1 Voda s obsahem soli\| <0,02 Postup kontroly kvality otopné vody Pokud při kontrole nebude předložen již zpracovaný rozbor otopné vody obsahující zhodnocení parametrů, budou parametry změřeny na místě podle následujícího postupu: a) Odebere se vzorek otopné vody do skleněné nádoby o objemu 0,5 l (ideálně do zcela naplněné skleněné láhve se šikmou zátkou a normalizovaným zábrusem (tzv. kyslíkovka). b) Vzorek se nechá vychladnout na teplotu 25 °C. c) Po vychladnutí vzorku se použije multifunkční přístroj pro měření pH, konduktivity a rozpuštěného kyslíku. Získané údaje se uvedou ve zprávě o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 38/2022 Sb. Vzor zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání Část A – Titulní strana A.1 Základní údaje Zpráva o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání 118kB Část B - Identifikační údaje o budově a systému vytápění nebo kombinovaném systému vytápění a větrání B.1 Typ budovy a užití systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání 56kB B.2 Dokumentace k budově, systému vytápění nebo kombinovanému systému vytápění a větrání, zprávy a revize 831kB Část C Popis a hodnocení jednotlivých částí systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání C.1 Zdroj tepla 2.6MB C.2 Akumulace tepla 99kB C.3. Rozvody tepla 1MB C.4. Sdílení tepla 154kB C.5 Automatizační a řídicí systém 790kB C.6 Kvalita teplonosné kapaliny 78kB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844. 2) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. 6) Vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu.
Vyhláška č. 37/2022 Sb.	Vyhláška č. 37/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 161/2005 Sb., o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 19/2022 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 161/2005 Sb., o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení, zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2022 37 VYHLÁŠKA ze dne 22. února 2022, kterou se mění vyhláška č. 161/2005 Sb., o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 43 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 161/2005 Sb., o stanovení charakteristik funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení pro různé druhy zdravotního postižení, zní: „Příloha k vyhlášce č. 161/2005 Sb. Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení (1) Speciálně vybavená telekomunikační koncová zařízení jsou telekomunikační koncová zařízení v případě nutnosti umožňující služby úplné konverzace a konverzní služby a splňující jednu nebo více z následujících charakteristik: a) možnost zesílení a regulace zesílení přijímaného hlasového signálu a zesílení vyzváněcího signálu pro potřeby osob se sluchovým postižením, b) možnost převodu přijímaného hlasového signálu na mechanické vibrace nebo jiný účinný technický systém pro potřeby osob se sluchovým postižením, c) možnost převodu vyzváněcího signálu na světelnou signalizaci, možnost identifikace a archivace čísla příchozího volání, vybavení SMS klávesnicí a displejem pro potřeby osob se sluchovým postižením, d) možnost hlasité komunikace a jednoduchého ovládání pro potřeby osob s pohybovým postižením, e) možnost bezšňůrového připojení ke koncovému bodu veřejné pevné komunikační sítě pro potřeby osob s omezenou pohyblivostí, f) zvětšená klávesnice nebo klávesnice s kontrastními tlačítky pro potřeby slabozrakých osob, nebo g) vybavení hlasovým výstupem v českém jazyce pro potřeby prakticky či zcela nevidomých. (2) Za speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení se považuje i standardní telekomunikační koncové zařízení vybavené účelovým doplňkovým zařízením, pokud jako celek splňuje jednu nebo více charakteristik uvedených v odstavci 1. (3) Za speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení se považuje i telekomunikační koncové zařízení, které umožňuje v případě nutnosti služby úplné konverzace a konverzní služby prostřednictvím softwarové aplikace.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Nařízení vlády č. 36/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 36/2022 Sb. Nařízení vlády o druhém zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022 Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 19/2022 * § 1 - (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a po * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2022 36 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. února 2022 o druhém zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022 Vláda stanoví podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., a podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/2007 Sb., a podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 212/2016 Sb., (dále jen „příplatek“), přiznané před 1. červnem 2022 se zvyšují o 8,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2022. (2) Příplatky přiznávané v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 8,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán. (3) Částka příplatku se po zvýšení podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2 zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 35/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 35/2022 Sb. Nařízení vlády o druhém zvýšení důchodů v roce 2022 Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 6. 2022, částka 19/2022 * § 1 - (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. červnem 2022 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. květnu 2022 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2022 35 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. února 2022 o druhém zvýšení důchodů v roce 2022 Vláda stanoví podle § 107 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 212/2016 Sb.: § 1 (1) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. červnem 2022 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. květnu 2022 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznávané v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je důchod přiznán, tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož je důchod přiznán, a to před její úpravou podle § 59 zákona o důchodovém pojištění. (3) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 34/2022 Sb.	Vyhláška č. 34/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 18/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb., vyhlášky č. 389/2013 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2022 34 VYHLÁŠKA ze dne 18. února 2022, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 313/2013 Sb. a zákona č. 254/2014 Sb., k provedení § 73 odst. 3, § 74 odst. 3 a § 75 odst. 1 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb., vyhlášky č. 391/2011 Sb., vyhlášky č. 389/2013 Sb., vyhlášky č. 218/2016 Sb. a vyhlášky č. 387/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 písm. a), § 8 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. a), § 17 odst. 2 písm. c) a v § 35 odst. 2 písm. c) se částka „130 Kč“ nahrazuje částkou „135 Kč“. 2. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 10 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 12 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 13 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 14 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 15 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 16 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 17 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 18 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 22 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 29 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 32 odst. 2 bodě 1, § 33 odst. 2 písm. a) bodě 1 a v § 35 odst. 2 písm. b) bodě 1 se částka „170 Kč“ nahrazuje částkou „205 Kč“. 3. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 10 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 11 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 12 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 13 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 14 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 15 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 16 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 17 odst. 2 písm. a) bodě 2, § 18 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 22 odst. 2 písm. a) bodě 2, § 29 odst. 2 písm. b) bodě 2, § 32 odst. 2 bodě 2, § 33 odst. 2 písm. a) bodě 2 a v § 35 odst. 2 písm. b) bodě 2 se částka „75 Kč“ nahrazuje částkou „95 Kč“. 4. V § 6 odst. 2 písm. c) se částka „30 Kč“ nahrazuje částkou „40 Kč“. 5. V § 6 odst. 2 písm. d) se částka „115 Kč“ nahrazuje částkou „140 Kč“. 6. V § 6 odst. 2 písm. e) se částka „70 Kč“ nahrazuje částkou „80 Kč“. 7. V § 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 17 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 2 písm. a) a v § 35 odst. 2 písm. a) se částka „210 Kč“ nahrazuje částkou „250 Kč“. 8. V § 22 odst. 2 písm. b) bodě 1 a v § 23 odst. 2 se částka „130 Kč“ nahrazuje částkou „150 Kč“. 9. V § 22 odst. 2 písm. b) bodě 2 se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „120 Kč“ a částka „70 Kč“ se nahrazuje částkou „80 Kč“. 10. V § 29 odst. 2 písm. a) a v § 33 odst. 2 písm. b) se částka „180 Kč“ nahrazuje částkou „220 Kč“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2022. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Nařízení vlády č. 33/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 33/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně- klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 18/2022 * ČÁST PRVNÍ * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství * ČÁST ŠESTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh * ČÁST SEDMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 33 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. února 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření Čl. I Nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, ve znění nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 54/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 3 písm. b) se za slovo „závazek“ vkládají slova „podle § 3 odst. 3 v rámci podopatření podle § 2 písm. a) nebo“. 2. V § 11 odst. 3 písm. b) se za slovo „závazek“ vkládají slova „podle § 3 odst. 3 v rámci podopatření podle § 2 písm. b) nebo“. 3. V § 12 odst. 3 písm. b) se za slovo „závazek“ vkládají slova „podle § 3 odst. 3 v rámci podopatření podle § 2 písm. c) nebo“. 4. V § 13 odst. 3 písm. b) se slova „31. prosinci 2019 nebo 31. prosinci 2020“ nahrazují slovy „31. prosinci 2021 zařazená podle § 3 odst. 3 v závazku v rámci podopatření podle § 2 písm. d) anebo byla k 31. prosinci 2019, 31. prosinci 2020 nebo 31. prosinci 2021“. 5. V § 17 odst. 3 písm. b) se slova „31. prosinci 2019 nebo 31. prosinci 2020“ nahrazují slovy „31. prosinci 2021 zařazená podle § 3 odst. 3 v závazku v rámci podopatření podle § 2 písm. e) anebo byla k 31. prosinci 2019, 31. prosinci 2020 nebo 31. prosinci 2021“. 6. V § 18 odst. 3 písm. b) se slova „31. prosinci 2019 nebo 31. prosinci 2020“ nahrazují slovy „31. prosinci 2021 zařazená podle § 3 odst. 3 v závazku v rámci podopatření podle § 2 písm. f) anebo byla k 31. prosinci 2019, 31. prosinci 2020 nebo 31. prosinci 2021“. 7. V § 19 odst. 3 písm. b) se slova „31. prosinci 2019 nebo 31. prosinci 2020“ nahrazují slovy „31. prosinci 2021 zařazená podle § 3 odst. 3 v závazku v rámci podopatření podle § 2 písm. g) anebo byla k 31. prosinci 2019, 31. prosinci 2020 nebo 31. prosinci 2021“. 8. V § 20 odst. 3 písm. b) se slova „31. prosinci 2019 nebo 31. prosinci 2020“ nahrazují slovy „31. prosinci 2021 zařazená podle § 3 odst. 3 v závazku v rámci podopatření podle § 2 písm. h) anebo byla k 31. prosinci 2019, 31. prosinci 2020 nebo 31. prosinci 2021“. 9. V příloze č. 4 části A. řádcích 10. až 12. se číslo „0,18“ nahrazuje číslem „0,09“. 10. V příloze č. 4 části B. řádcích 10. až 12. se číslo „0,2“ nahrazuje číslem „0,1“. 11. V příloze č. 4 části C. řádek 2. zní: „ 2.\| Kadmium (Cd)\| ---\|---\|--- a) broskvoň, hrušeň, jabloň, meruňka, slivoň švestka (kromě myrobalánu), slivoň obecná, slivoň renklóda, třešeň a višeň\| 0,02 b) angrešt, maliník, ostružiník a rybíz\| 0,03 “. 12. V příloze č. 10 části A. až C. znějí: „A. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde ke snížení dotace \| Druh zeleniny\| Olovo (Pb) mg.kg-1\| Kadmium (Cd) mg. kg-1 ---\|---\|---\|--- 1.\| Brokolice\| 0,09\| 0,036 2.\| Celer bulvový\| 0,09\| 0,14 3.\| Celer naťový\| 0,09\| 0,09 4.\| Celer řapíkatý\| 0,09\| 0,09 5.\| Cibule\| 0,09\| 0,029 6.\| Šalotka\| 0,09\| 0,029 7.\| Čekanka salátová\| 0,27\| 0,18 8.\| Česnek\| 0,09\| 0,045 9.\| Fazol zahradní\| 0,09\| 0,018 10.\| Hrách zahradní\| 0,09\| 0,018 11.\| Kapusta hlávková\| 0,27\| 0,09 12.\| Kapusta růžičková\| 0,27\| 0,09 13.\| Kapusta kadeřavá – kadeřávek\| 0,27\| 0,09 14.\| Kedluben\| 0,09\| 0,036 15.\| Kopr vonný\| 0,27\| 0,18 16.\| Křen selský\| 0,09\| 0,18 17.\| Kukuřice cukrová\| 0,09\| 0,09 18.\| Květák\| 0,09\| 0,036 19.\| Lilek vejcoplodý\| 0,045\| 0,027 20.\| Meloun vodní\| 0,045\| 0,018 21.\| Mrkev\| 0,09\| 0,09 22.\| Okurka nakládačka\| 0,045\| 0,018 23.\| Okurka salátová\| 0,045\| 0,018 24.\| Paprika\| 0,045\| 0,018 25.\| Pastinák\| 0,09\| 0,18 26.\| Pažitka\| 0,27\| 0,09 27.\| Petržel kořenová\| 0,09\| 0,045 28.\| Petržel naťová\| 0,27\| 0,09 29.\| Pór\| 0,09\| 0,036 30.\| Rajče\| 0,045\| 0,018 31.\| Reveň\| 0,27\| 0,09 32.\| Ředkev\| 0,09\| 0,018 33.\| Ředkvička\| 0,09\| 0,09 34.\| Řepa salátová\| 0,09\| 0,054 35.\| Salát\| 0,27\| 0,18 36.\| Špenát\| 0,27\| 0,18 37.\| Tykev\| 0,045\| 0,019 38.\| Zelí hlávkové\| 0,27\| 0,09 39.\| Zelí pekingské\| 0,27\| 0,09 40.\| Chřest\| 0,27\| 0,09 B. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde k neposkytnutí dotace \| Druh zeleniny\| Olovo (Pb) mg.kg-1\| Kadmium (Cd) mg.kg-1 ---\|---\|---\|--- 1.\| Brokolice\| 0,1\| 0,04 2.\| Celer bulvový\| 0,1\| 0,15 3.\| Celer naťový\| 0,1\| 0,1 4.\| Celer řapíkatý\| 0,1\| 0,1 5.\| Cibule\| 0,1\| 0,03 6.\| Šalotka\| 0,1\| 0,03 7.\| Čekanka salátová\| 0,3\| 0,2 8.\| Česnek\| 0,1\| 0,05 9.\| Fazol zahradní\| 0,1\| 0,02 10.\| Hrách zahradní\| 0,1\| 0,02 11.\| Kapusta hlávková\| 0,3\| 0,1 12.\| Kapusta růžičková\| 0,3\| 0,1 13.\| Kapusta kadeřavá – kadeřávek\| 0,3\| 0,1 14.\| Kedluben\| 0,1\| 0,04 15.\| Kopr vonný\| 0,3\| 0,2 16.\| Křen selský\| 0,1\| 0,2 17.\| Kukuřice cukrová\| 0,1\| 0,1 18.\| Květák\| 0,1\| 0,04 19.\| Lilek vejcoplodý\| 0,05\| 0,03 20.\| Meloun vodní\| 0,05\| 0,02 21.\| Mrkev\| 0,1\| 0,1 22.\| Okurka nakládačka\| 0,05\| 0,02 23.\| Okurka salátová\| 0,05\| 0,02 24.\| Paprika\| 0,05\| 0,02 25.\| Pastinák\| 0,1\| 0,2 26.\| Pažitka\| 0,3\| 0,1 27.\| Petržel kořenová\| 0,1\| 0,05 28.\| Petržel naťová\| 0,3\| 0,1 29.\| Pór\| 0,1\| 0,04 30.\| Rajče\| 0,05\| 0,02 31.\| Reveň\| 0,3\| 0,1 32.\| Ředkev\| 0,1\| 0,02 33.\| Ředkvička\| 0,1\| 0,1 34.\| Řepa salátová\| 0,1\| 0,06 35.\| Salát\| 0,3\| 0,2 36.\| Špenát\| 0,3\| 0,2 37.\| Tykev\| 0,05\| 0,02 38.\| Zelí hlávkové\| 0,3\| 0,1 39.\| Zelí pekingské\| 0,3\| 0,1 40.\| Chřest\| 0,3\| 0,1 C. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde k vyřazení z titulu integrovaná produkce zeleniny \| Chemická látka\| Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v zelenině (mg.kg-1) ---\|---\|--- 1.\| Olovo (Pb)\| 0,33 2.\| Kadmium (Cd)\| 0,25 3.\| Rtuť (Hg)\| 0,027 “. 13. V příloze č. 10 části D. se číslo „0,18“ nahrazuje číslem „0,09“. 14. V příloze č. 10 části E. se číslo „0,2“ nahrazuje číslem „0,1“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům Čl. III Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 423/2016 Sb., nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 427/2017 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 293/2018 Sb., nařízení vlády č. 350/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 566/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) fyzická osoba nebo právnická osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“).“. 2. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) fyzická osoba nebo právnická osoba, která a) obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) a b) má zřízený přístup do informačního systému Fondu podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.“. 3. V § 2 odst. 2 se text „písm. b)“ zrušuje. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat Čl. V Nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 62/2016 Sb., nařízení vlády č. 17/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 34/2018 Sb., nařízení vlády č. 58/2019 Sb., nařízení vlády č. 332/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Fond dotaci na podopatření podle § 2 odst. 1 písm. a) na uvedené hospodářství žadatele neposkytne v případě, že v alespoň jednom z trvalých objektů uvedených v žádosti o poskytnutí dotace došlo k navýšení počtu ustájených zvířat podle § 2 odst. 7 písm. b) bodu 1 vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů, pro stáje s automatickým dojicím systémem podle § 1a písm. e) vyhlášky č. 208/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze č. 3 se slova „na Seznamu DDD schválené Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv“ nahrazují slovy „v registru biocidních přípravků databáze CHLAP Ministerstva zdravotnictví oznámené podle § 13 zákona č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech)“. 3. V příloze č. 8 části I. položce F. tabulky bod 1. zní: „ 1.\| Oplocení hospodářství je minimálně 180 cm vysoké, v rozích zaoblené, dostatečně silné a bezpečné, aby v případě nárazu nedocházelo k poranění běžců. Zařízení musí být zabezpečeno proti vnikání větších druhů volně žijících zvířat nebo toulavých psů. Minimální velikost výběhu na každého dospělého pštrosa dvouprstého je 300 m2. Minimální velikost výběhu na každého dospělého nandu pampového nebo emu hnědého je 100 m2. Stáje nebo přístřešky pro pštrosy dvouprsté, nandu pampové a emu hnědé musí být vzdušné, větratelné a zabraňovat průvanu. Výška stropu musí umožňovat volný pohyb stojícího zvířete. Veškeré průchody musí umožňovat bezpečný pohyb zvířete bez možnosti poranění. ---\|--- “. 4. V příloze č. 8 části I. položce F. tabulky se doplňuje bod 4., který zní: „ 4.\| Pro nově budované, rekonstruované nebo poprvé do provozu uváděné stáje je minimální plocha stáje nebo přístřešku ---\|--- a) na jednoho pštrosa dvouprstého \| 1\\. pro dospělý kus 5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2, \| 2\\. pro mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 2 m2do 4 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 30 m2, \| 3\\. pro kuře od vylíhnutí do 1 roku postupně zvětšována od 0,3 m2 do 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 5 m2. b) na jednoho nandu pampového nebo emu hnědého \| 1\\. pro dospělý kus 2 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2, \| 2\\. pro mladý kus ve věku 1 až 2 roky postupně zvětšována od 0,8 m2 do 1,5 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 15 m2, \| 3\\. pro kuře od vylíhnutí do věku 1 roku postupně zvětšována od 0,15 m2 do 0,8 m2, kdy minimální celková plocha pro tuto kategorii je 2 m2. “. 5. V příloze č. 8 části I. se položka G. tabulky zrušuje. Dosavadní položky H. a I. se označují jako položky G. a H. 6. V příloze č. 8 části II. pod tabulkou č. 2 se na konci textu poznámky č. 3 doplňují slova „ ; ve stájích s automatickým dojicím systémem je možné navýšit počet ustájených zvířat až o 20 % oproti počtu lehacích boxů, pokud je objemné krmivo podáváno do nasycení podle vlastní potřeby zvířete a pokud systém řízení pohybu zvířat zajistí, aby počet zvířat v prostoru s lehacími boxy nebyl větší než počet těchto boxů9)“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření Čl. VII Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 315/2017 Sb., nařízení vlády č. 28/2018 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 59/2019 Sb., nařízení vlády č. 351/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 270/2020 Sb., nařízení vlády č. 54/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 5 části A. řádcích 10. až 12. se číslo „0,18“ nahrazuje číslem „0,09“. 2. V příloze č. 5 části B. řádcích 10. až 12. se číslo „0,2“ nahrazuje číslem „0,1“. 3. V příloze č. 5 části C. řádek 2. zní: „ 2.\| Kadmium (Cd)\| ---\|---\|--- a) broskvoň, hrušeň, jabloň, meruňka, slivoň švestka (kromě myrobalánu), slivoň obecná, slivoň renklóda, třešeň a višeň\| 0,02 b) angrešt, maliník, ostružiník a rybíz\| 0,03 “. 4. V příloze č. 12 části A. až C. znějí: „A. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde ke snížení dotace \| Druh zeleniny\| Olovo (Pb) mg. kg-1\| Kadmium (Cd) mg.kg-1 ---\|---\|---\|--- 1.\| Brokolice\| 0,09\| 0,036 2.\| Celer bulvový\| 0,09\| 0,14 3.\| Celer naťový\| 0,09\| 0,09 4.\| Celer řapíkatý\| 0,09\| 0,09 5.\| Cibule\| 0,09\| 0,029 6.\| Šalotka\| 0,09\| 0,029 7.\| Čekanka salátová\| 0,27\| 0,18 8.\| Česnek\| 0,09\| 0,045 9.\| Fazol zahradní\| 0,09\| 0,018 10.\| Hrách zahradní\| 0,09\| 0,018 11.\| Kapusta hlávková\| 0,27\| 0,09 12.\| Kapusta růžičková\| 0,27\| 0,09 13.\| Kapusta kadeřavá – kadeřávek\| 0,27\| 0,09 14.\| Kedluben\| 0,09\| 0,036 15.\| Kopr vonný\| 0,27\| 0,18 16.\| Křen selský\| 0,09\| 0,18 17.\| Kukuřice cukrová\| 0,09\| 0,09 18.\| Květák\| 0,09\| 0,036 19.\| Lilek vejcoplodý\| 0,045\| 0,027 20.\| Meloun vodní\| 0,045\| 0,018 21.\| Mrkev\| 0,09\| 0,09 22.\| Okurka nakládačka\| 0,045\| 0,018 23.\| Okurka salátová\| 0,045\| 0,018 24.\| Paprika\| 0,045\| 0,018 25.\| Pastinák\| 0,09\| 0,18 26.\| Pažitka\| 0,27\| 0,09 27.\| Petržel kořenová\| 0,09\| 0,045 28.\| Petržel naťová\| 0,27\| 0,09 29.\| Pór\| 0,09\| 0,036 30.\| Rajče\| 0,045\| 0,018 31.\| Reveň\| 0,27\| 0,09 32.\| Ředkev\| 0,09\| 0,018 33.\| Ředkvička\| 0,09\| 0,09 34.\| Řepa salátová\| 0,09\| 0,054 35.\| Salát\| 0,27\| 0,18 36.\| Špenát\| 0,27\| 0,18 37.\| Tykev\| 0,045\| 0,019 38.\| Zelí hlávkové\| 0,27\| 0,09 39.\| Zelí pekingské\| 0,27\| 0,09 40.\| Chřest\| 0,27\| 0,09 B. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde k neposkytnutí dotace \| Druh zeleniny\| Olovo (Pb) mg.kg-1\| Kadmium (Cd) mg.kg-1 ---\|---\|---\|--- 1.\| Brokolice\| 0,1\| 0,04 2.\| Celer bulvový\| 0,1\| 0,15 3.\| Celer naťový\| 0,1\| 0,1 4.\| Celer řapíkatý\| 0,1\| 0,1 5.\| Cibule\| 0,1\| 0,03 6.\| Šalotka\| 0,1\| 0,03 7.\| Čekanka salátová\| 0,3\| 0,2 8.\| Česnek\| 0,1\| 0,05 9.\| Fazol zahradní\| 0,1\| 0,02 10.\| Hrách zahradní\| 0,1\| 0,02 11.\| Kapusta hlávková\| 0,3\| 0,1 12.\| Kapusta růžičková\| 0,3\| 0,1 13.\| Kapusta kadeřavá – kadeřávek\| 0,3\| 0,1 14.\| Kedluben\| 0,1\| 0,04 15.\| Kopr vonný\| 0,3\| 0,2 16.\| Křen selský\| 0,1\| 0,2 17.\| Kukuřice cukrová\| 0,1\| 0,1 18.\| Květák\| 0,1\| 0,04 19.\| Lilek vejcoplodý\| 0,05\| 0,03 20.\| Meloun vodní\| 0,05\| 0,02 21.\| Mrkev\| 0,1\| 0,1 22.\| Okurka nakládačka\| 0,05\| 0,02 23.\| Okurka salátová\| 0,05\| 0,02 24.\| Paprika\| 0,05\| 0,02 25.\| Pastinák\| 0,1\| 0,2 26.\| Pažitka\| 0,3\| 0,1 27.\| Petržel kořenová\| 0,1\| 0,05 28.\| Petržel naťová\| 0,3\| 0,1 29.\| Pór\| 0,1\| 0,04 30.\| Rajče\| 0,05\| 0,02 31.\| Reveň\| 0,3\| 0,1 32.\| Ředkev\| 0,1\| 0,02 33.\| Ředkvička\| 0,1\| 0,1 34.\| Řepa salátová\| 0,1\| 0,06 35.\| Salát\| 0,3\| 0,2 36.\| Špenát\| 0,3\| 0,2 37.\| Tykev\| 0,05\| 0,02 38.\| Zelí hlávkové\| 0,3\| 0,1 39.\| Zelí pekingské\| 0,3\| 0,1 40.\| Chřest\| 0,3\| 0,1 C. Maximální obsah těžkých kovů v zelenině, při jehož překročení dojde k vyřazení z titulu integrovaná produkce zeleniny \| Chemická látka\| Mezní hodnota celkového obsahu chemické látky v zelenině (mg.kg-1) ---\|---\|--- 1.\| Olovo (Pb)\| 0,33 2.\| Kadmium (Cd)\| 0,25 3.\| Rtuť (Hg)\| 0,027 “. 5. V příloze č. 12 části D. se číslo „0,18“ nahrazuje číslem „0,09“. 6. V příloze č. 12 části E. se číslo „0,2“ nahrazuje číslem „0,1“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Čl. IX Nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 64/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 18/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 29/2018 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 57/2019 Sb., nařízení vlády č. 332/2019 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 12 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „a) nebo c)“ vkládají slova „anebo podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení vlády č. 331/2019 Sb.“. 2. V příloze č. 6 části B. se za řádek 43. vkládá nový řádek 44., který zní: „ 44.\| Vičenec ---\|--- “. Dosavadní řádek 44. se označuje jako řádek 45. Čl. X Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh Čl. XI Nařízení vlády č. 148/2019 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh a o změně nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Příslušným včelařským rokem se po 31. červenci 2022 rozumí období od 1. srpna 2022 do 31. prosince 2022. (5) Žádost podle odstavců 1 a 2 nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2023.“. 2. V § 6 odst. 3 písm. b) se číslo „50“ nahrazuje číslem „20“. 3. V § 7 odst. 2 písm. d), § 10 odst. 3 písm. f), § 17 písm. b) a v § 17 písm. e) se slova „včelařského roku“ nahrazují slovy „kalendářního roku“. 4. V § 10 odst. 3 písm. d) se slova „příslušném včelařském roce“ nahrazují slovy „období podle § 3 odst. 4“. 5. V § 13 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Pro období podle § 3 odst. 4 zveřejní Fond údaje podle odstavce 1 nejpozději do 31. ledna 2023.“. 6. V § 14 odst. 1 písm. b) se číslo „15 000“ nahrazuje číslem „6 000“. Čl. XII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 148/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 148/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství Čl. XIII Nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 217/2020 Sb., nařízení vlády č. 55/2021 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „a) nebo c)“ vkládají slova „anebo podle § 12 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení vlády č. 76/2015 Sb.“. 2. V příloze č. 5 části B. se za řádek 43. vkládá nový řádek 44., který zní: „ 44.\| Vičenec ---\|--- “. Dosavadní řádek 44. se označuje jako řádek 45. Čl. XIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2022, s výjimkou ustanovení části šesté, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2022, a s výjimkou ustanovení části druhé čl. III bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Nařízení vlády č. 32/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 32/2022 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 18/2022 * Čl. I - Nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 19/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2022 32 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. února 2022, kterým se mění nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 19/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 234/2019 Sb., nařízení vlády č. 64/2020 Sb., nařízení vlády č. 217/2020 Sb. a nařízení vlády č. 177/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 4 a v § 5 odst. 4 se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2023“. 2. V § 5 odst. 2 písm. e) se slova „24 měsíců“ nahrazují slovy „lhůta pro zalesnění podle lesního zákona3)“. 3. V příloze č. 1 části A. se řádky „ Dub letní/DB\| 19, 25, 45\| 10 ---\|---\|--- 01), 27, 29, 39, 41, 43, 47, 51), 53), 55), 57), 59)\| 8 Dub zimní/DBZ\| 25, 45\| 10 01), 13, 21, 23, 27, 41, 43, 47, 51), 53), 55)\| 8 “ nahrazují řádky „ Dub letní/DB\| 19, 25, 45\| 10 ---\|---\|--- 01), 27, 29, 39, 41, 43, 47, 51), 53), 55), 57), 59)\| 9 Dub zimní/DBZ\| 25, 45\| 10 01), 13, 21, 23, 27, 41, 43, 47, 51), 53), 55)\| 9 “. 4. V příloze č. 2 části A. bodě IV. písm. c) se slova „vyhlášky č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa“ nahrazují slovy „vyhlášky č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o žádostech o poskytnutí dotace na založení lesního porostu zahájená podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 2. Dotace na péči o lesní porost podle § 2 odst. 1 písm. b) a dotace za ukončení zemědělské výroby podle § 2 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 185/2015 Sb. na lesním porostu, na jehož založení byla poskytnuta dotace podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se poskytuje podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 31/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 31/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 25. 2. 2022, částka 17/2022 31 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 16. února 2022 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2022, která byla uzavřena dne 14. prosince 2021 mezi vyšším odborovým orgánem – Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů – Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódem klasifikace ekonomických činností CZ-NACE 13, 14 a 15. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (https://www.mpsv.cz/). Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 30/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 30/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Vyhlášeno 25. 2. 2022, částka 17/2022 30 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 16. února 2022 o vydání výměru MF č. 02/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2022 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. února 2022 vydalo výměr MF č. 02/2022, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2022. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 4/2022 dne 10. února 2022 a nabývá účinnosti 1. dubna 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 29/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 29/2022 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2035, 3,50 % Vyhlášeno 25. 2. 2022, částka 17/2022 29 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 3. února 2022, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2022-2035, 3,50 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2022-2035, 3,50 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2022–2035, 3,50 % Zkrácený název: ČR, 3,50 %, 35 Pořadové číslo emise: 145. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 2. 2022 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 30. 4. 2035 Datum emise: 25. 2. 2022 Datum splatnosti: 30. 5. 2035 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 3,50 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006431 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000704788 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000704796 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000704804 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000704812 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000704820 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000704838 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000704846 Kupón č. 7 – ISIN: CZ0000704853 Kupón č. 8 – ISIN: CZ0000704861 Kupón č. 9 – ISIN: CZ0000704879 Kupón č. 10 – ISIN: CZ0000704887 Kupón č. 11 – ISIN: CZ0000704895 Kupón č. 12 – ISIN: CZ0000704903 Kupón č. 13 – ISIN: CZ0000704911 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 30. 4. počínaje rokem 2023. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 30. 5. 2023 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 30. 4. 2023. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 30. 4. 2035 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 3,50 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 30. 5. příslušného roku počínaje rokem 2023. Připadne- -li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 25. 2. 2022 (včetně tohoto dne) do 30. 5. 2023 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 30. 5. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 30. 5. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2023. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 23. 2. 2022 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 30. 5. 2035. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 30. 4. 2035. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo, a to přímo nebo prostřednictvím jiných pověřených osob. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka nebo jiná osoba pověřená emitentem, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody's na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Pokud prospekt schvaluje Česká národní bankabanka, je tento prospekt posouzen Českou národní bankoubankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených, Česká národní bankabanka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a Česká národní bankabanka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu. 21. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 22. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Nález Ústavního soudu č. 28/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 28/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 18. ledna 2022 sp. zn. Pl. ÚS 43/18 ve věci návrhu na zrušení § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a čl. II bodů 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 25. 2. 2022, částka 17/2022 * Odůvodnění * I. - Obsah návrhu a text napadených zákonných ustanovení * II. - Vyjádření účastníků řízení, vlády a údaje Asociace poskytovatelů personálních služeb * III. - Upuštění od ústního jednání * IV. - Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona * V. - Ústavní konformita zákonodárného procesu * VI. - Věcné posouzení důvodnosti návrhu * VII. - Závěr 28 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 43/18 dne 18. ledna 2022 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského, soudkyně Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a čl. II bodů 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Obsah návrhu a text napadených zákonných ustanovení 1. Navrhovatel – Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) – se podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) ve spojení s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) domáhá, aby Ústavní soud zrušil § 60b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a čl. II body 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále jen „zákon č. 206/2017 Sb.“). 2. Napadený § 60b zákona o zaměstnanosti byl do části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona nazvané „Zprostředkování zaměstnání agenturami práce“ vložen pomocí čl. I bodu 15 zákona č. 206/2017 Sb.; dosud nebyl změněn. Jeho text je následující: „(1) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) je povinna poskytnout kauci ve výši 500 000 Kč. (2) Kauce se poskytuje na výzvu generálního ředitelství Úřadu práce složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce po splnění všech stanovených podmínek pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání žádající právnickou nebo fyzickou osobou. (3) Dojde-li k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, stává se složená částka přeplatkem právnické nebo fyzické osoby, které povolení zaniklo. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej generální ředitelství Úřadu práce do 60 dnů ode dne zániku tohoto povolení. (4) Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.“ 3. Napadený čl. II bod 3 zákona č. 206/2017 Sb. obsahuje přechodné ustanovení v tomto znění: „Povinnost podle § 60b odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má právnická nebo fyzická osoba, k jejíž žádosti bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno správní řízení o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání a toto správní řízení nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno.“ 4. Napadený čl. II bod 4 zákona č. 206/2017 Sb. obsahuje přechodné ustanovení v tomto znění: „Právnická nebo fyzická osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnout kauci podle § 60b odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce; marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká.“ 5. Před navrhovatelem je vedeno soudní řízení o správní žalobě, kterou se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – generálního ředitelství, jímž bylo rozhodnuto o zastavení správního řízení ve věci žádosti o posečkání úhrady kauce [§ 106 odst. 1 písm. b) a § 156 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 170/2017 Sb., (dále jen „daňový řád“)]. Žalobce se žádostí domáhal rozložení úhrady kauce podle § 60b odst. 1 zákona o zaměstnanosti ve výši 500 000 Kč do splátek. Správní orgány žádosti nevyhověly, neboť podle čl. II zákona č. 206/2017 Sb. měla osoba, které bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, povinnost uhradit kauci podle § 60b odst. 1 zákona o zaměstnanosti do 30. 10. 2017, přičemž s nesplněním této povinnosti zákon spojil zánik povolení ke zprostředkování zaměstnání. Ke dni podání žádosti tak již žalobce (žadatel) nebyl povinen poskytnout kauci. Dále správní orgány uvedly, že na poskytnutí kauce nelze vůbec § 156 daňového řádu (posečkání úhrady daně či rozložení její úhrady na splátky) aplikovat. Kauce je buď složena v plné výši, anebo není uděleno povolení; nesložením kauce však nevzniká daňový dluh. 6. Podle navrhovatele žaloba, o které má rozhodnout, obsahuje z velké části ústavněprávní argumentaci, se kterou se ztotožňuje. Napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a neobstojí ve světle závěrů nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 13. 5. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 44/13 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.). Z hlediska racionality zvoleného řešení lze akceptovat, že přijaté řešení je způsobilé dospět k vytčenému cíli, nicméně problém je jednak v tom, že není zřejmé, jakou racionální úvahou byl zákonodárce veden při stanovení výše kauce, jednak v tom, že přijaté řešení má i „vedlejší účinky“, které jsou s veřejným zájmem v rozporu. Toto řešení totiž deformuje podnikatelské prostředí v sektoru agenturního zaměstnávání tak, že z něj eliminuje hospodářsky slabší subjekty, které by ale jinak byly zcela způsobilé v daném sektoru vyvíjet podnikatelskou činnost. 7. S tím podle navrhovatele souvisí zásadní problém přijaté právní úpravy, jímž je absence proporcionality přijatého řešení ve vztahu k deklarovaným cílům, a to hned na několika rovinách: a) Není zjištěno, nakolik bylo obcházení zákona rozšířené natolik, aby ospravedlňovalo plošný zásah proti všem právnickým nebo fyzickým osobám, které mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen „agentury práce“) v podobě jednotné a univerzální kauce. Nelze prokázat, že se obcházení zákona dopouštělo množství agentur srovnatelné s 544 agenturami, které v důsledku sporné úpravy podle tvrzení Asociace pracovních agentur ukončily během tří měsíců od účinnosti napadené úpravy svou činnost? Nebylo možno využít nástrojů přestupkového práva a postihovat individuálními správními akty jen ty, kdo se popsaného obcházení zákona dopouštěli? b) Proč byla kauce uvalena na každé povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, když problémem bylo podle důvodové zprávy pouze vícečetné zakládání agentur práce jedním podnikatelem; proč tedy nemohla kauce dopadnout až na druhé a další založení agentury jedním subjektem, popř. i jednou ovládající osobou korporací zúčastněných na účelovém zakládání agentur práce? c) Na základě jaké úvahy dospěl zákonodárce ke kauci ve výši 500 000 Kč, a nikoliv ve výši jiné? Důvodová zpráva opakovaně uvádí, že tato výše byla stanovena jako „cca dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství“. Racionální vazba mezi výší průměrné mzdy a schopností agentur práce obstarat si prostředky na uhrazení předepsané kauce zde není. Výše kauce je tak – zdá se – zcela nahodilá a arbitrární. Důvodová zpráva apodikticky tvrdí, že výše kauce „nemůže představovat omezení ve vstupu na trh“. Takovýto závěr ovšem nelze učinit z násobení průměrné mzdy v národním hospodářství, ale spíše odkazem na náklady spojené se vznikem a provozem agentury práce. Takové náklady však nejsou ani zmíněny, natož vyčísleny. Oněch 544 zaniklých agentur se zdá nasvědčovat tomu, že se autorautor důvodové zprávy mýlil ve své úvaze o tom, že kauce vstup na trh neomezí. d) Proč zákonodárce nezohlednil skutečnost, že na trhu agenturního zaměstnávání působí subjekty nesrovnatelné ekonomické síly? Důvodová zpráva k tomu uvádí, že „odstupňovat výši kauce s ohledem na velikost a ekonomické obraty agentur práce však není možné, neboť nelze seznat, kolik zaměstnanců bude agentura práce v budoucnu dočasně přidělovat“. Šetrnějším by bylo místo jedné kauce stanovit průběžné placení kaucí a diferencovat podle určitých časových období, za něž by bylo zjistitelné, kolik zaměstnanců v nich daná agentura přidělila. 8. Navrhovatel k napadeným přechodným ustanovením (čl. II bod 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb.) klade otázku, proč bylo potřebné a přiměřené sledovanému cíli uvalit povinnost platit kauci na stávající agentury v relativně krátké lhůtě 3 měsíců od nabytí účinnosti zákona. Je třeba připomenout, že stávající agentury práce disponovaly povolením na relativně nedlouhé období 3 let (§ 62 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). Na takto stanovené období jim bylo uděleno, měly legitimní očekávání, že po uvedenou dobu budou moci povolenou činnost vykonávat bez změny tak zásadní, že by nemalému zlomku agentur znemožnila jejich podnikání v tomto období dokončit. Převažovala naléhavost řešení shora popsaného obcházení zákona nad tímto legitimním očekáváním? 9. Navrhovatel uzavírá, že proporcionalita přijatého řešení ve vztahu k vytyčenému cíli absentuje jak co do volby užitého regulačního prostředku (stanovení kauce), tak co do jeho plošného uplatnění (vůči všem subjektům a ve vztahu ke všem povolením), tak i co do jeho výše (arbitrárně zvolená částka, která byla pro nezanedbatelný počet subjektů likvidační). Vzhledem k jednoznačně formulované povinnosti složit (sc. poskytnout) kauci i následku jejího nesplnění v § 60b odst. 1 zákona o zaměstnanosti a čl. II bodech 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb. nenalezl navrhovatel prostor pro ústavně konformní výklad uvedených ustanovení a nezbylo mu než navrhnout Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jejich zrušení. II. Vyjádření účastníků řízení, vlády a údaje Asociace poskytovatelů personálních služeb 10. Soudce zpravodaj postupem podle § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zaslal návrh oběma komorám Parlamentu České republiky jako účastníkům řízení a dále podle § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu vládě a veřejnému ochránci práv. Současně požádal o stanovisko Asociaci poskytovatelů personálních služeb jako profesní organizaci personálních agentur a poradenských společností v oblasti personálních služeb. 11. Za Poslaneckou sněmovnu se vyjádřil její tehdejší předseda Mgr. Radek Vondráček, který uvedl, že § 60b byl do zákona o zaměstnanosti vložen zákonem č. 206/2017 Sb. Návrh tohoto zákona předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 16. 6. 2016 a byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk 911. Prvé čtení sněmovního tisku 911 proběhlo dne 2. 12. 2016 na 53. schůzi Poslanecké sněmovny, kde byl tento návrh přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Výbor pro sociální politiku návrh projednal dne 1. 2. 2017 a vydal usnesení, které bylo rozesláno poslancům jako sněmovní tisk 911/1 (pozměňovací návrhy). Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 1. 3. 2017, kdy návrh zákona prošel obecnou i podrobnou rozpravou. V podrobné rozpravě byly předloženy pozměňovací návrhy včetně poslaneckých, které byly následně rozeslány poslancům dne 2. 3. 2017 jako sněmovní tisk 911/2. Následně výbor pro sociální politiku vydal usnesení garančního výboru, které bylo 10. 3. 2017 doručeno poslancům jako sněmovní tisk 911/3. Obsahem usnesení bylo stanovisko garančního výboru k jednotlivým pozměňovacím návrhům a návrh hlasovací procedury. Ve třetím čtení návrhu zákona, které proběhlo dne 10. 4. 2017, nebyl schválen (ze 168 přihlášených poslankyň a poslanců bylo pro 72 a proti 77) pozměňovací návrh poslance Ing. Antonína Sedi na zvýšení kauce podle § 60b zákona o zaměstnanosti z 500 000 Kč na 1 000 000 Kč. Současně nebyl přijat (ze 171 přihlášených poslankyň a poslanců bylo pro 59 a proti 94 hlasů) ani návrh poslankyně Ing. Markéty Pekarové Adamové na vypuštění celého § 60b zákona o zaměstnanosti z návrhu zákona. Poslanecká sněmovna poté závěrečným hlasováním vyslovila souhlas s celým vládním návrhem (ze 171 přihlášených poslankyň a poslanců bylo pro 133 a proti 34 hlasů). Poslanecká sněmovna postoupila dne 9. 5. 2017 návrh zákona Senátu, který jej projednal na své schůzi dne 8. 6. 2017, kdy návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Prezident republiky zákon podepsal dne 15. 6. 2017. Ve Sbírce zákonů byl zákon vyhlášen dne 14. 7. 2017. Předseda Poslanecké sněmovny uvedl, že návrhem napadená ustanovení byla přijata po řádně provedeném zákonodárném procesu a že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že napadená ustanovení jsou v souladu s Ústavou a českým právním řádem. 12. Za Senát se vyjádřil jeho tehdejší předseda Jaroslav Kubera, který uvedl, že návrh zákona č. 206/2017 Sb. byl Senátu doručen dne 9. 5. 2017 a v senátní evidenci 11. funkčního období mu bylo přiřazeno číslo tisku 116. Návrh byl projednán výborem pro zdravotnictví a sociální politiku (usnesení č. 48 ze dne 17. 5. 2017, senátní tisk č. 116/1) jako výborem garančním a ústavně-právním výborem (usnesení č. 41 ze dne 17. 5. 2017, senátní tisk č. 116/2) jako výborem dalším. Výbor pro zdravotní a sociální politiku doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, jež se však napadených ustanovení netýkaly. Ústavně-právní výbor pak doporučil schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Senát se návrhem zákona zabýval na své 7. schůzi v 11. funkčním období dne 8. 6. 2017. V obecné rozpravě vystoupil k napadenému ustanovení pouze senátor Tomáš Czernin, a to kriticky. K věci se nevyjádřili ani zpravodajové výborů, jimž byl tisk přikázán. Jelikož z výboru ústavně-právního vzešel návrh schválit návrh zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, tudíž v souladu s § 108 odst. 2 větou druhou zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, Senát hlasoval po ukončení obecné rozpravy nejprve o tomto návrhu. V hlasování č. 73 se z 52 přítomných senátorů a senátorek vyslovilo 30 pro návrh, proti bylo 6. Usnesením č. 188 ze dne 8. 6. 2017 Senát návrh zákona schválil ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 13. Vláda přijala usnesení, podle kterého vstoupila jako vedlejší účastnice do řízení, zmocnila ministryni práce a sociálních věcí k jejímu zastupování v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem a ministra spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministryní práce a sociálních věcí vypracoval vyjádření vlády s návrhem na zamítnutí návrhu. Ve vyjádření zaslaném dne 9. 1. 2019 ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády JUDr. Janem Kněžínkem, Ph.D., vláda uvedla, že před zavedením povinnosti poskytnout kauci pro agentury práce existovaly podnikatelské subjekty, které zakládaly větší počet agentur práce, jejichž prostřednictvím v rámci jednoho měsíce přidělovaly jednoho a téhož zaměstnance k témuž uživateli. Toto přidělování v daném měsíci nepřesáhlo rozsah tzv. zaměstnání malého rozsahu, což je činnost, ve které je započitatelný příjem zaměstnance za kalendářní měsíc sjednaný v částce nižší než 2 500 Kč. Nejenže stát takto přicházel o významné finanční prostředky při výběru sociálního a zdravotního pojištění, ale zmíněná praxe s sebou nesla i závažné sociální následky pro dočasně přiděleného zaměstnance, neboť tím, že není účasten sociálně pojistných systémů, nevzniká nárok např. na nemocenské, případně na podporu v nezaměstnanosti a v budoucnu i na starobní důchod. 14. Zavedení kauce bylo mimo jiné vedeno snahou zákonodárce prokázat finanční způsobilost agentury práce, eliminovat vznik účelově založených agentur práce, zabránit obcházení právních předpisů zejména v oblastech zdravotního a sociálního pojištění a zajistit, aby na trh agenturního zaměstnávání vstupovaly pouze ty subjekty, které disponují určitým minimálním zázemím a jsou schopny zaručit základní účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona byla výše kauce stanovena s ohledem na skutečnost, že finanční nároky na vznik agentury práce jsou minimální. Agentura práce tak mohla na pracovněprávní trh vstoupit takřka bez prostředků, neboť k výkonu její činnosti v podstatě nebylo nutné disponovat hmotnými výrobními prostředky. Zavedení kauce pro agenturu práce je sice zpřísňujícím regulativem, nicméně pro dotčené subjekty únosným a přiměřeným. V legislativním procesu byly posuzovány i alternativní způsoby dosažení stanoveného cíle, a byl učiněn závěr, že kauce je tím nejvhodnějším opatřením. 15. Prostor pro zákonné omezení rozhodnutím zákonodárce je poměrně široký, omezení však nesmí být diskriminační. Kauce pro agentury práce nezasahuje nepřiměřeně do majetkové podstaty a sféry podnikajících subjektů, jelikož nemá sankční povahu. V případě, kdy dojde k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, jde o přeplatek právnické nebo fyzické osoby, které povolení zaniklo, a jde-li o vratitelný přeplatek, je subjektu (bývalé agentuře práce) vrácen. I z této skutečnosti vyplývá další účel kauce, a to zajištění úhrady případných nedoplatků subjektu. 16. Vláda též doložila statistiku, podle které je zřejmé, že po zavedení kauce, i přes dočasné snížení počtu agentur práce, následně dochází dokonce k dlouhodobému nárůstu jejich počtu, z čehož dovozuje, že kauce nebyla likvidační. Vláda také dodala, že zavedení kauce bylo navíc důkladně projednáno se sociálními partnery i zástupci agentur práce. Nadto je nutné upozornit, že výši kauce nelze případně ani v zákoně o zaměstnanosti odstupňovat podle velikosti agentury práce či jejího obratu, a to vzhledem ke skutečnosti, že v době správního řízení o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nelze seznat, kolik zaměstnanců bude agentura práce v budoucnu dočasně přidělovat. K navrhovatelem namítané možnosti postihovat individuálními správními akty jen ty, kteří se popsaného obcházení zákona dopouštěli, je nutné uvést, že kauce nemíří výhradně proti subjektům, které zneužívaly institut zaměstnání malého rozsahu. K namítané možnosti uložit povinnost složit kauci pouze subjektům až v případě dalšího založení agentury práce je nutné zopakovat, že kauce nesměřuje pouze k omezení účelového zakládání agentur práce, ale také k prokázání jejich finanční způsobilosti. Otázku legitimity zvoleného cíle dané právní úpravy lze nalézt v důvodové zprávě a zprávě RIA k návrhu zákona. Co se týče rozumnosti zvoleného prostředku, kauce podle výše uvedeného jistě může být jedním z prostředků, jak dané negativní jevy, vyskytující se v oblasti agenturního zaměstnávání, eliminovat. Tento prostředek regulace přitom zvolily i jiné evropské státy, nejenom Česká republika. Tvrdí-li navrhovatel, že vhodnějším prostředkem by byly spíše častější kontroly inspekce práce a individualizované ukládání kaucí, jde pak spíše o polemiku se zákonodárcem o nejvhodnějším možném prostředku regulace, přičemž vláda má za to, že uspokojivě vysvětlila, proč byla zvolena právě povinnost kauce. Jde-li o možné vyvolání rdousícího efektu, na který navrhovatel rovněž poukazuje, přičemž uvádí počty agentur, které kvůli nové právní úpravě zanikly, tento efekt je vyvrácen zpracovanou statistikou, čerpající z dat shromažďovaných relevantními státními orgány. Počty agentur práce se zavedením kauce nejenom rapidně nesnížily, ale naopak vzrostly, což podporuje argumenty vlády, že kauce ve výši 500 000 Kč nepředstavuje nijak signifikantní překážku, která by mohla vůči daným subjektům dosahovat intenzity „rdousícího efektu“, a porušovat tak právo na podnikání vtělené do čl. 26 Listiny. Vláda proto navrhla zamítnutí předmětného návrhu. 17. Asociace poskytovatelů personálních služeb ve svém stanovisku sdělila, že zprostředkování zaměstnání formou agenturního zaměstnávání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti má ze své povahy jisté zvláštnosti, neboť dochází ke vzniku pracovněprávního vztahu mezi agenturou práce jako zaměstnavatelem a jejím zaměstnancem, který má být dočasně přidělován k dalšímu subjektu, který ovšem ukládá tomuto zaměstnanci pracovní úkoly. Jde o specifický trojúhelník vztahů, pro jehož zdárné fungování je důležité, aby tuto zprostředkovatelskou činnost vykonávaly pouze prověřené subjekty, jejichž úmyslem je vykonávat svou činnost v souladu s právními předpisy. Asociace poskytovatelů personálních služeb přivítala v tomto bodě přijatou novelu zákona o zaměstnanosti, protože před zavedením povinnosti poskytnout kauci podle § 60b zákona o zaměstnanosti existovaly evidentně na našem trhu podnikatelské subjekty, které zakládaly větší počet agentur práce, jejichž prostřednictvím v rámci jednoho měsíce přidělovaly jednoho a téhož zaměstnance ke stejnému uživateli. Toto přidělování v daném měsíci nepřesáhlo rozsah tzv. zaměstnání malého rozsahu. Jestliže byl příjem z této činnosti nižší než hranice 2 500 Kč, nevznikala zaměstnavateli povinnost za takového zaměstnance odvádět platby na zdravotní a sociální pojištění. Nejenže stát takto přicházel o značné finanční prostředky při výběru sociálního a zdravotního pojištění, ale zmíněná praxe s sebou nesla i závažné sociální následky pro dočasně přiděleného zaměstnance, neboť nebyl účasten sociálně pojistných systémů, což zakládalo u těchto lidí evidentní problémy do budoucnosti. Zahájení činnosti v oblasti zprostředkování zaměstnání oproti jiným podnikatelským činnostem s sebou neneslo téměř žádné vstupní náklady, a právě tímto opatřením, obsaženým v předmětném ustanovení novely zákona o zaměstnanosti, došlo k situaci, kdy agentura práce musí na pracovněprávní trh jít přece jen s nějakými finančními prostředky. Kauce tak mimo jiné plní to opatření, že agentura práce má jisté rezervy finančně plnit své závazky vůči státu. 18. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení. 19. Vyjádření účastníků řízení, vlády a Asociace poskytovatelů personálních služeb byla zaslána navrhovateli na vědomí a k případné replice, ten však této možnosti nevyužil. III. Upuštění od ústního jednání 20. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že vzhledem k obsahu návrhu a písemným vyjádřením účastníků řízení již nelze od ústního jednání očekávat další objasnění věci, a proto na základě § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení. IV. Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona 21. Ústavní soudÚstavní soud dále posoudil, zda jsou splněny zákonem stanovené procesní předpoklady pro projednání podaného návrhu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. 22. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná; nepostačí jen hypotetické použití nebo jiné širší souvislosti [usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353); všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz]. Z účelu a smyslu tzv. konkrétní kontroly ústavnosti právních předpisů plyne, že zákon (resp. jeho jednotlivá ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze takový zákon, jenž překáží dosažení žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný, a to neústavní [viz k tomu nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26 odůvodnění]. 23. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že krajskému soudu svědčí aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení napadených ustanovení, neboť tato ustanovení mají být použita v řízení o správní žalobě, která se před ním vede. Jak si Ústavní soudÚstavní soud ověřil, ve správní žalobě, o níž bude krajský soud rozhodovat, žalobce namítá (sub 5), že aplikací napadených ustanovení došlo k zásahu do jeho práva podnikat, jehož ochrana je zaručena v čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. Uvádí přitom ústavněprávní argumentaci, se kterou se navrhovatel ztotožnil, přičemž dospěl k závěru, že není v posuzované věci možné provést ústavně konformní výklad. Ústavní soud přitom bere v úvahu, že podstatná část námitek navrhovatele přímo v řízení před ním řešena nebude, nicméně bez napadené právní úpravy by k podání žaloby proti rozhodnutí správních úřadů (viz sub 5) nedošlo a bez ní by řízení pozbylo významu. Žalobce v incidenčním řízení před navrhovatelem sice napadá předmětná ustanovení v posuzované věci, nikoli však přímo proto, že kauci nehodlal poskytnout, nýbrž proto, že požadoval její poskytnutí formou posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky podle § 156 daňového řádu, a to navíc v době, kdy již lhůta pro poskytnutí kauce podle čl. II zákona č. 206/2017 Sb. uplynula. Bez napadené právní úpravy by však k takovému sporu vůbec nedošlo, neboť by stěžovatel neměl důvod správní žalobu podávat. V. Ústavní konformita zákonodárného procesu 24. Ústavní soudÚstavní soud posoudil průběh zákonodárného procesu a shledal, že údaje uvedené ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu (sub 11 a 12) prokazují, že zákon č. 206/2017 Sb., jímž byla přijata napadená ustanovení, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Tato skutečnost není zpochybňována ani navrhovatelem. VI. Věcné posouzení důvodnosti návrhu 25. Ústavní soudÚstavní soud zvážil argumenty vznesené v návrhu a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 26. Podle čl. 26 odst. 1 Listiny má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. 27. Podle čl. 26 odst. 2 Listiny zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. 28. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny, tedy základních práv ve shora uvedených ustanoveních Listiny, je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. 29. Zákony, které se dotýkají hospodářských, sociálních a kulturních práv uvedených v čl. 41 odst. 1 Listiny, jsou při zkoumání jejich případného rozporu s ústavním pořádkem poměřovány zpravidla testem racionality. To by měl být i případ napadených ustanovení. V některých případech je však nutné i takový zákon (resp. napadená ustanovení) stanovící meze hospodářských práv poměřovat přísnějším testem proporcionality. To v případě, kdy zákonná úprava neguje jádro ústavně zaručeného hospodářského práva. Tak je tomu v případě, kdy zpochybňuje jeho samotnou existenci, popř. nerespektuje jeho podstatu a smysl. Tak tomu může být i v případě, ve kterém zásah do hospodářského práva představuje současně i zásah do základního lidského práva, které je s ním logicky a funkčně spojeno, nebo ukrývá-li se za zákonnou regulací hospodářského práva zásah do základního lidského práva, které jinak s dotčeným hospodářským právem zjevně nesouvisí. Podstatou dovolávaného práva podnikat je možnost volně vstupovat do určitých právních nebo společenských vztahů, směňovat s ostatními výsledky svého duševního i fyzického úsilí za peníze či jiné hodnoty a dosahovat výnosů ze svého majetku. Cílem podnikání je dosažení zisku. Jádrem tohoto práva je proto dostatečná míra možnosti rozhodování se o vlastním majetku a času tak, aby jednotlivec mohl jednak uspokojit své podnikatelské ambice, tak i dosáhnout příjmů potřebných k uspokojení svých hospodářských potřeb [srov. např. nález ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 37/16 (N 31/92 SbNU 324; 119/2019 Sb.), bod 26]. 30. Těžiště námitek proti napadeným ustanovením spočívá ve stanovení povinnosti právnických nebo fyzických osob žádajících o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti poskytnout na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce kauci ve výši 500 000 Kč. Tato povinnost se vztahuje nejen na žadatele, kteří teprve žádají o povolení ke zprostředkování, nýbrž i na ty, u kterých toto řízení o takové žádosti již běží, a konečně na ty (což je žalobce v řízení před navrhovatelem v nynější věci), kteří je již získali, ale podle dosavadní právní úpravy (viz právní úpravu citovanou sub 2 až 4). Jinak řečeno, je napadena i nepravá zpětná účinnost stanovená zákonem č. 206/2017 Sb. Tento zákon nabyl platnosti dne 14. 7. 2017 a napadená ustanovení účinnosti dne 29. 7. 2017. VI. a) Věcné posouzení důvodnosti návrhu na zrušení § 60b zákona o zaměstnanosti 31. Úvodem je třeba konstatovat, že se napadená ustanovení dotýkají z hlediska množství podnikatelů (právní úpravou zasažených subjektů) okrajového, byť z praktického hlediska relativně významného, segmentu pracovního trhu, přičemž jako taková nemohou sama o sobě popírat samotnou existenci ústavně garantovaného práva (natož svobody) podnikat, jeho podstatu či smysl. Kauce omezující nepřímo určitým způsobem přístup podnikatelů k některým druhům podnikání je v právním řádu České republiky, stejně jako v zahraničí (viz níže), standardním institutem, který má v něm z odůvodnitelných důvodů své místo – srov. např. povinnost osoby skladující surový tabák poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč podle § 134zk zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, povinnost distributora pohonných hmot poskytnout kauci ve výši 20 000 000 Kč podle § 6i zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, různé druhy a výše kaucí v souvislosti s provozováním hazardních her podle § 89 a 100 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, kde kauce v některých případech dosahuje až částky 50 000 000 Kč, či konečně kauce k žádosti o povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění ve výši 100 000 000 Kč podle § 4a zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 32. Z uvedeného je jednak zřejmé, že institut kauce podle § 60b zákona o zaměstnanosti jako takový nemůže sám o sobě popírat samotnou existenci ústavně garantovaného práva podnikat, jelikož jde o standardní nástroj regulace podnikání, tak také to, že výši kauce stanovenou v napadených ustanoveních nelze prima facie (k podrobnějšímu hodnocení výše kauce přistoupí Ústavní soudÚstavní soud následně) hodnotit jako nepřiměřenou či excesivní, objektivně znemožňující dotčeným subjektům jejich podnikání. V této souvislosti nutno zmínit též to, že podle statistických údajů uvedených ve vyjádření vlády i přes dočasné a pochopitelné snížení počtu agentur práce po zavedení kauce došlo v následujícím roce dokonce k dlouhodobému nárůstu jejich počtu (počet agentur práce s povolením k agenturnímu zaměstnávání ke dni 31. 12. 2014 byl 978, ke dni 31. 12. 2015 byl 1 014, ke dni 31. 12. 2016 byl 1 222, ke dni 31. 12. 2017 byl 812 a ke dni 4. 12. 2018 bylo evidováno celkem 2 096, z tohoto počtu disponovalo povolením ke zprostředkování zaměstnání formou agenturního zaměstnávání 1 025 agentur práce). Je tak zřejmé, že nárůst v počtu agentur po zavedení kauce byl ještě větší než v letech, kdy kauce nebyla zavedena. Pro úplnost je možno dodat, že k 10. 1. 2022 působilo v České republice celkem 2 137 agentur práce s některým z druhů povolení podle § 14 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, z čehož 1 108 s povolením ke zprostředkování zaměstnání formou agenturního zaměstnávání (údaje dostupné na adrese https://www.uradprace.cz/web/cz/agentury-prace, poslední návštěva 10. 1. 2022). 33. Ústavní soudÚstavní soud se ve své ustálené rozhodovací praxi staví k přezkumu výkonu i výkladu některých práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny ve vazbě na její čl. 41 odst. 1 zdrženlivě. Posouzení účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti proto Ústavní soudÚstavní soud v zásadě ponechává v pravomoci zákonodárce a do jeho činnosti, kromě případů zjištěné neústavnosti, nezasahuje [srov. již nález ze dne 15. 2. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 35/93 (N 7/1 SbNU 51; 49/1994 Sb.) a v poslední době zejména nález ze dne 24. 8. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 40/17 (344/2021 Sb.)]. 34. Diskrece poskytnutá zákonodárci v čl. 41 odst. 1 Listiny, resp. v čl. 26 Listiny není neomezená. Zákonné vymezení podmínek realizace práva podnikat nesmí být v rozporu se základními ústavními principy a nesmí zasahovat do jeho samotné podstaty. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny musí být též v tomto případě zákonodárcem respektováno obecné pravidlo čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu [srov. nález ze dne 23. 4. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), body 52–56 odůvodnění]. 35. Ústavní soudÚstavní soud dále musel zvážit, zda se za zákonnou regulací hospodářského práva neskrývá zásah do základního práva nebo svobody, který s dotčeným hospodářským právem na první pohled nesouvisí. Bylo by tomu tak kupříkladu tehdy, kdyby důsledkem zdánlivě neutrální regulace hospodářského práva byla diskriminace v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny nebo zásah do práva svobodně projevovat své náboženství zaručeného čl. 16 odst. 1 Listiny. Vzhledem k faktu, že ani sám navrhovatel takovýto případný zásah neuvádí, a ani Ústavní soudÚstavní soud takový zásah ve stanovení předmětné kauce nespatřuje, postačuje z tohoto hlediska konstatování, že zákonná úprava současně neznamená zásah do některého základního lidského práva nebo svobody, které by s nimi byly logicky a funkčně spojeny. Naopak nepřímo zajišťuje legitimní zájmy státu, chrání před obcházením právních předpisů a zajišťuje lépe postavení agenturních zaměstnanců. 36. K tvrzenému rozporu s právem podnikat zaručeným čl. 26 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny, popř. čl. 2 odst. 4 Ústavy, nutno shledat, že vzhledem k tomu, že nejde o zásah do základních práv a svobod neuvedených ve výčtu v čl. 41 odst. 1 Listiny, není třeba provádět požadovaný test proporcionality, a proto postačí posouzení v rámci testu racionality. Dovolává-li se navrhovatel toho, že proporcionalita přijatého řešení absentuje ve vztahu k vytyčenému cíli, bude se Ústavní soudÚstavní soud touto námitkou rovněž (existence legitimního cíle je ovšem předpokládána všemi kroky každého z testů pro přezkum zásahu do základních práv a svobod) zabývat v rámci třetího a čtvrtého kroku testu racionality, tedy při posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl a zda nejde o projev svévole či libovůle v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny, popř. čl. 2 odst. 3 Ústavy, a zda je rozumná. 37. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že v nyní posuzované věci tak je postačujícím a přiměřeným prostředkem k posouzení ústavnosti napadených ustanovení test racionality (rozumnosti), který se z výše uvedených důvodů v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu prosadil a ustálil po vzoru jiných států [např. již v roce 1897 zavedl pro tuto oblast Nejvyšší soud USA v rozhodnutí ve věci Gulf, Colorado & Santa Fe Ry. Co. v. Ellis, 165 U.S. 150 (1897) tzv. rational basis test, kde musí stát dokázat, že napadená právní úprava sleduje legitimní státní cíl a že prostředky státem užité jsou racionálně vztaženy k dosažení tohoto cíle]. Tento test slouží jako metodologický nástroj přezkumu zásahu zákonodárce do shora uvedených základních práv a svobod. 38. Formulace jednotlivých kroků testu racionality byly Ústavním soudemÚstavním soudem s přihlédnutím k použitým hlediskům a okolnostem posuzovaných věcí vyjádřeny poněkud odchylně [viz např. nález ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 16/14 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.), bod 85; či nález ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48], avšak jimi sledovaná hlediska jsou stejná. Test rozumnosti (racionality) sestává z těchto čtyř kroků: a) vymezení podstatného obsahu hospodářského, sociálního či kulturního práva, tedy jeho tzv. jádra; b) zhodnocení, zda se požadovaný nárok týká jádra tohoto práva (jeho podstatného obsahu); c) posouzení, zda zájmy, které stojí proti požadovanému nároku, jsou legitimní (z ústavněprávního pohledu přijatelné) a d) zvážení otázky, zda právní úprava týkající se nároku je s ohledem na protichůdné legitimní zájmy rozumná (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší, nicméně sledující legitimní cíl (veřejný zájem) [již nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), body 102–105]. 39. Vymezení jádra hospodářského práva (práva podnikat) a jeho podstatný obsah Ústavní soudÚstavní soud provedl již výše (sub 31 a násl.) při zvažování, zda je nutné provést test proporcionality či zda je přiměřeným testem test racionality. Ústavní soudÚstavní soud zde dospěl k závěru, že postačuje test racionality, a v souvislosti s tím konstatuje, že v prvních dvou krocích testu racionality napadená ustanovení obstojí. K těmto argumentům lze ještě v podrobnostech dodat následující. 40. Právo podnikat zahrnuje pozitivní, stejně jako negativní aspekt svobody podnikat (čl. 26 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 3 Listiny, popř. čl. 2 odst. 4 Ústavy), kterým je respektování autonomního prostoru pro rozhodování nositele této svobody. Tato svoboda zahrnuje: svobodu rozhodnout se, zda podnikat, v jakém oboru, jakými prostředky, možnost zvolit si právní formu podnikání na vlastní účet (riziko podnikání) za účelem dosažení zisku, svobodu při výběru prostředků konkurence v tržním hospodářství, smluvní svobodu a s ní spojenou svobodu volby prodeje, nabízení služeb, stanovení cen, hospodaření, půjčování, účasti na kapitálovém trhu, zaměstnávání pracovníků, strategii a taktiku podnikání, dobu podnikání atd. s tím, že to podnikateli nebude na újmu. Bez ohledu na to, co bylo právě obecně uvedeno, nelze pustit ze zřetele, že v posuzované věci jde výslovně o „povolení ke zprostředkování zaměstnání“ (nikoli systém registrace či pouhé evidence), nikoli o svobodu se rozhodovat, zda osoba bude na určitém úseku bez zásahu státu podnikat či nikoli, na což však navrhovatel nebere zřetel. Jde tedy o problém zásahu do svobody podnikat, který však není navrhovatelem napaden. Lze tak jen dodat, že omezení práva podnikat nebo vyvíjet jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 2 Listiny na základě koncese či povolení (jako v nynější věci) je ústavně konformní, je-li tím sledován důležitý veřejný zájem, jakým může být dosahování cílů sociální politiky, sociální ochrana zaměstnanců, finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení či nemocenského pojištění, zamezení podvodům a obcházení zákona atd. 41. Dále jde podle čl. 26 odst. 1 Listiny o aspekt práva podnikat, čímž je vyjádřen požadavek na stát, aby při splnění podmínek (tedy po vydání povolení – viz k tomu sub 40 in fine) pro vstup do podnikatelského prostředí zajistil nositeli tohoto práva podmínky pro jeho podnikatelskou činnost vymezenou zákony, registroval ho jako podnikající subjekt, chránil jeho dobré jméno, značku, poskytoval ochranu jeho právům a oprávněným zájmům při podnikání atd. K tomu patří i právo bránit se proti zásahům státu do rozhodování podnikatele a vlastního podnikání (čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny), právo, aby stát v zájmu své ochranné funkce (čl. 1 odst. 1 Ústavy) chránil podnikatele před zásahy jiných soukromníků i nezákonnými zásahy jeho orgánů (insolvenční řízeníinsolvenční řízení, civilní proces, ochrana hospodářské soutěže). Současně má ale i stát povinnost omezovat podnikání v zájmu ochrany práv a svobod jiných např. ve spotřebitelských vztazích (viz k tomu nález ze dne 2. 7. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 2/19 (N 125/95 SbNU 27; 223/2019 Sb.), ochrany zdraví, života či majetku jiných. Dále je to právo na to, aby stát vytvářel podmínky pro fungování podnikatelského prostředí (obecná zásada ústavního systému jako subjektivizace objektivní zásady) a přihlížel přitom k závazkům plynoucím z členství v Evropské unii zejména podle IX. hlavy Smlouvy o fungování Evropské unie (viz níže). 42. Z tohoto širšího pohledu Ústavní soudÚstavní soud považuje napadenou právní úpravu za racionální, do podstaty svobody podnikat nezasahující a v případě podnikání jako práva pak pouze stanovící nutné podmínky, jejichž splnění odpovídá požadavkům testu racionality. 43. Lze konstatovat, že právo podnikat v oblasti tzv. agenturního zaměstnávání je samotným stanovením předmětné kauce omezeno pouze okrajově a toto omezení se nedotýká jeho samotného jádra. Naopak, napadená právní úprava narovnává podnikatelské prostředí a poskytuje ochranu i zájmům státu na úseku placení daní a odvodů plateb na sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění, a tím nepřímo dalším subjektům (agenturním zaměstnancům z hlediska jejich účasti v systémech nemocenského pojištění, podpory v nezaměstnanosti či stanovení starobního důchodu). Konečně již samotná povaha kauce jiný závěr (i s ohledem na její výši a návratnost) vylučuje, zejména s ohledem na sledovaný legitimní cíl, neboť podmínky stanovené státem byly do přijetí napadeného § 60b zákona o zaměstnanosti prakticky minimální, s negativními důsledky, které právě má napadená právní úprava alespoň podle možností odstranit. 44. Při posuzování legitimity cíle zákonné úpravy lze poukázat nejen na důvodovou zprávu k předmětnému tisku Poslanecké sněmovny (tisk 911 z roku 2016, důvodová zpráva jen vysvětluje, ale nezavazuje), ale i na obecně známé skutečnosti či na obdobné právní úpravy v zemích Evropské unie, ve kterých je agenturní zaměstnávání také využíváno. Napadená právní úprava tak sleduje nepochybně legitimní cíl či cíle, tj. potřebu prokázat finanční způsobilost agentury práce, eliminovat vznik účelově založených agentur práce, zabránit obcházení právních předpisů zejména v oblastech veřejného zdravotního a sociálního pojištění a zajistit, aby na trh agenturního zaměstnávání vstupovaly pouze ty subjekty, které disponují určitým minimálním zázemím a jsou schopny zaručit základní účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení. To odpovídá i stavu v jiných členských státech Evropské unie, stejně jako požadavkům práva Evropské unie na úseku zaměstnávání předmětným způsobem. 45. Na základě analýzy právních úprav zemí Evropské unie Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že fungování agentur práce je v zemích Evropské unie podmíněno složením často i daleko vyšší finanční částky (záruky, kauce či složení částky do speciálního fondu) než v případě posuzovaných napadených ustanovení. Konkrétně v případě Belgického království agentury práce musejí přispívat do sociálního fondu. Mezi jejich povinnosti patří mimo jiné zaplacení finanční záruky ve výši 75 000 eur (cca 1,827 milionu Kč, vše i násl. v přepočtu podle kurzu České národní bankybanky ke dni 10. 1. 2022). Tato částka placená agenturami práce slouží v případě jejich platebních obtíží jako záruka pro zaměstnance a sociální fond. V případě Francie pro agentury práce není přímo stanovena kauce u příslušného správního úřadu, ale agentury práce jsou povinny uzavřít smlouvu o finanční záruce. Finanční záruka se pak ujednává každoročně. Obecně je závislá na ročním obratu společnosti; představuje konkrétně určité procento z obratu během posledního účetního období (8 %). Nemůže být ale nižší než dekretem každoročně stanovená částka [v roce 2019 to např. bylo 127 079 eur (cca 3,096 milionu Kč), přičemž tato částka je závislá na průměrném růstu platů]. V případě Itálie záleží na typu agentury práce, ale pro některé z nich může kauce dosahovat až výše 350 000 eur (cca 8,526 milionu Kč), přičemž agentury specializované na zprostředkování zaměstnání pak musejí mít základní kapitál alespoň ve výši 50 000 eur (cca 1,218 milionu Kč). V případě Maďarska při provozování činnosti v oblasti agenturního zaměstnávání zákon ukládá povinnost složit zálohu ve výši 500 000 forintů (cca 34 tisíc Kč) pro soukromé agentury, jež chtějí zprostředkovávat zaměstnání na území Maďarska či na území států, jež jsou členy Evropského hospodářského prostoru. Zálohu ve výši 1 milion forintů (cca 68 tisíc Kč) jsou pak povinny složit agentury, jejichž cílem je provozovat svou činnost ve státech mimo Evropský hospodářský prostor. V případě Slovenské republiky sice nemají agentury práce povinnost složit kauci v zákonem stanovené výši, ale právnické osoby musejí prokázat, že disponují jměním ve výši nejméně 30 000 eur (cca 731 tisíc Kč), a fyzické osoby naopak musejí prokázat, že uzavřely smlouvu o poskytnutí bankovní záruky v hodnotě nejméně 15 000 eur (cca 365 tisíc Kč). V případě Slovinské republiky mají agentury práce povinnost při podání žádosti o zápis do zvláštního registru složit bankovní záruku ve výši nejméně 30 000 eur (cca 731 tisíc Kč). A konečně v případě Španělska je minimální výše finanční záruky 22 500 eur (cca 548 tisíc Kč). Zároveň mají agentury dočasného zaměstnávání povinnost tuto záruku pravidelně aktualizovat (např. s valorizací minimální mzdy). Poněkud odlišná je situace v Německu, kde vyžaduje fungování agentur práce alespoň prokázání stanovené finanční částky na účtu jako projev bonity. Bonitu je třeba prokázat buď aktuálním výpisem z bankovního účtu, nebo potvrzením bankybanky o poskytnutí úvěru, kdy minimální výše volných finančních prostředků žadatele musí činit alespoň 10 000 eur (cca 244 tisíc Kč), přičemž při zaměstnávání, resp. dočasném přidělení více jak 5 zaměstnanců k výkonu práce, se tato finanční částka navyšuje o 2 000 eur (cca 48 800 Kč) za každého dalšího zaměstnance. Nad rámec uvedeného lze doplnit, že za žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání je vybírán správní poplatek ve výši 1 000 eur (cca 24 400 Kč) za roční omezené povolení, resp. 2 500 eur (cca 61 tisíc Kč) za neomezené povolení. Žádnou obdobnou povinnost, s výjimkou složení pouze malého „registračního“ poplatku, pak nelze vysledovat v Dánském království, Chorvatsku, Irsku, Polsku, Rakousku a Řecku. 46. Podle čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES o agenturním zaměstnávání (dále jen „směrnice 2008/104/ES“) zákazy nebo omezení týkající se agenturního zaměstnávání mohou být odůvodněny pouze na základě obecného zájmu souvisejícího zejména s ochranou zaměstnanců agentur práce, s požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a s potřebou zajistit náležité fungování trhu práce a zamezit možnému zneužívání. Soudní dvůr Evropské unie pak ve svém rozsudku ze dne 17. 3. 2015 ve věci C-533/13 Auto- ja Kuljetusalan Työntekijäliitto AKT ry proti Öljytuote ry, Shell Aviation Finland Oy dovodil, že čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/104/ES musí být, je-li na něj nahlíženo v jeho kontextu, chápán v tom smyslu, že vymezuje rámec pro normotvornou činnost členských států v oblasti zákazů nebo omezení týkajících se agenturního zaměstnávání a ukládá jim povinnost přezkumu s cílem ujistit se o odůvodněnosti případných zákazů a omezení týkajících se agenturního zaměstnávání. 47. Jak vyplývá z důvodové zprávy (tisk 911 z roku 2016) k zákonu č. 206/2017 Sb., jehož prostřednictvím byla povinnost poskytnout kauci zavedena, prokázání finanční způsobilosti formou kauce je důležitým předpokladem reálného výkonu zprostředkovatelské činnosti a zajištění požadavků na kvalitu zprostředkování zaměstnání. Tvrdí-li navrhovatel (viz sub 7), že je nesprávný závěr v důvodové zprávě, že výše kauce „nemůže představovat omezení ve vstupu na trh“, tak má jistě pravdu, protože o omezení, avšak racionální a odůvodněné, jde. To však nic nemění na závěru o ústavní konformitě napadeného § 60b zákona o zaměstnanosti. Cílem navrhovaného opatření bylo zajištění záruky úspěšné existence agentury práce, přičemž mělo eliminovat vznik účelově zakládaných agentur práce. Podle zákonodárce byla výše kauce zvolena i s ohledem na omezenou odpovědnost právnických osob, kdy tyto osoby mohou být založeny s minimálním vkladem. Účelem kauce je prokázání finanční způsobilosti, tzn. schopnosti dostát svým finančním závazkům. Cílem navrhované úpravy bylo zajistit, aby na trh agenturního zaměstnávání vstupovaly pouze ty agentury práce, které disponují minimálním odpovídajícím zázemím a jsou schopny zaručit alespoň základní účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení. Zavedení jednotné kauce mělo být opatřením, které mělo postihnout několik aspektů – zajištění finanční způsobilosti agentury práce, zabránění vzniku účelově nově zakládaných agentur práce a zamezení obcházení právních předpisů zejména v oblastech zdravotního a sociálního pojištění prostřednictvím institutu zaměstnání malého rozsahu jednoho zaměstnance přidělovaného několika majetkově propojenými agenturami práce (srov. obdobně též vyjádření vlády sub 13 a násl. a vyjádření Asociace poskytovatelů personálních služeb sub 17). 48. Při posouzení toho, zda zájmy, které stojí proti požadovanému nároku, jsou legitimní, tedy z ústavněprávního pohledu akceptovatelné, Ústavní soudÚstavní soud předně shledává, že napadená úprava byla při své přípravě a schválení posuzována rovněž z pohledu nároků obsažených v primárním a sekundárním právu Evropské unie (čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/104/ES). Jak totiž vyplývá z důvodové zprávy k zákonu č. 206/2017 Sb., z vyjádření vlády a konečně i z vyjádření Asociace poskytovatelů personálních služeb, cílem napadené úpravy bylo mimo jiné docílit větší ochrany zaměstnanců agentur práce, jelikož v minulosti prokazatelně docházelo k tomu, že u malých (často majetkově a personálně propojených) agentur práce přidělování zaměstnanců v daném měsíci nepřesáhlo rozsah tzv. zaměstnání malého rozsahu, za situace, že byl příjem z této činnosti nižší než hranice 2 500 Kč, nevznikala zaměstnavateli povinnost za takového zaměstnance odvádět platby na zdravotní a sociální pojištění, což s sebou neslo i závažné sociální následky pro dočasně přiděleného zaměstnance, neboť nebyl účasten sociálně pojistných systémů. Tento cíl napadených ustanovení považuje Ústavní soudÚstavní soud za legitimní, jelikož míří na ochranu zaměstnanců jako slabší smluvní strany pracovněprávních vztahů a na jejich účast v sociálních systémech zdravotního a důchodového pojištění, což má i ústavněprávní přesah (čl. 30 a 31 Listiny). 49. Za legitimní cíl napadené právní úpravy lze shledat též to, že na trh agenturního zaměstnávání budou vstupovat pouze takové agentury práce, které disponují minimálním odpovídajícím zázemím a jsou schopny zaručit alespoň základní účetní a provozní standardy včetně materiálního vybavení. Současně lze legitimní cíl napadené právní úpravy spatřovat ve skutečnosti, že přijetím napadených ustanovení došlo k zabránění vzniku účelově nově zakládaných agentur práce. I tyto cíle plně odpovídají čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/104/ES a jsou též legitimní z hlediska veřejného zájmu na zachování určitého standardu podnikatelského prostředí v České republice a též z hlediska oprávněného zájmu státu na kontrole nad těmito podnikatelskými subjekty (agenturami práce). 50. Za legitimní lze považovat též další účel kauce, a to zajištění úhrady případných nedoplatků dotčených subjektů (agentur práce) vůči veřejným rozpočtům (zejména nedoplatky na daních či na sociálním a zdravotním pojištění). Nelze též opominout výše analyzovaný fakt (sub 45), že určitá forma kauce (tj. složení finanční částky jako záruky) pro agentury práce je ve vícero zemích Evropské unie standardem a ani tyto země nepovažují takto stanovenou kauci za rozpornou s právem podnikat. Na základě výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud shledává, že základní cíle napadených ustanovení jsou legitimní. 51. K námitce výše kauce a neprovedení odstupňování výše poskytované kauce Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že to není přímo předmětem řízení před navrhovatelem, kde jde pouze o požadavek, aby bylo povoleno posečkání s úhradou kauce podle daňového řádu. Ale i kdyby tomu tak nebylo, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jde o úpravu pro danou oblast a situaci v ní naopak příznivou. Zákonodárce se její výší zabýval i při samotném projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, kde bylo hlasováno o návrhu poslance Ing. Antonína Sedi na její zvýšení na 1 milion Kč z důvodu intenzivní potřeby minimalizace negativních jevů agenturního zaměstnávání s ohledem na účelový vznik mnohých agentur práce (viz návrh k tisku 911 z roku 2016, ev. č. 5942 z 28. 2. 2017). Stejně tak byl projednán návrh poslankyně Markéty Pekarové Adamové na vypuštění z návrhu zákona (tamtéž, pod ev. č. 5885 z 28. 2. 2017). 52. Při stanovení kauce se zákonodárce nerozhodl pro stanovení kaucí v různé výši, ale stanovil pouze výši prahovou, minimální, jako předpoklad pro agenturní činnost vůbec. Není pochyb, že by bylo možno stanovit kritéria pro rozlišování, i když by to znamenalo komplikace a další nároky při výkonu státní správy (zvyšování nebo pokles počtu agenturních zaměstnanců, oblast zaměstnávání jako jsou sezónní práce apod.). Je-li však stanovena základní hranice, aniž se dále tímto způsobem mezi žadateli a podnikateli rozlišuje, nelze to hodnotit jako neústavní, natož protiústavní zásah, naopak jde o úpravu, která podnikání zjednodušuje, nevyžaduje neustálé sledování měnících se veličin, na jejichž základě by bylo možno výši kauce odstupňovat a např. vyžadovat její „doplacení“ či naopak „vracení“. Nehledě k tomu, je třeba dodat k námitce navrhovatele (sub 7), že výše kauce je stanovena násobkem průměrné mzdy, že zákon o zaměstnanosti s touto veličinou pracuje v celé řadě dalších ustanovení (jako právo obecně), přičemž navrhovatel nezpochybňuje, že stejným způsobem byla stanovena i předchozí výše kauce. 53. S tím, co bylo právě uvedeno, souvisí poslední krok testu racionality, jehož úkolem je odpovědět na otázku, zda zákonný prostředek k dosažení cíle je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější nebo nejmoudřejší [viz např. nálezy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. 10. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 39/01 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.), ze dne 13. 12. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 6/05 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.), ze dne 12. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) či ze dne 20. 5. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.)]. Nemá-li být test racionality vyprázdněn, musí Ústavní soud poměřovat racionalitu posuzovaného zákonného prostředku s racionalitou možné lepší právní úpravy. Musí proto existovat překážka, přes kterou neracionální právní úprava ve srovnání s jinou, racionální, neprojde. Přitom je nutné připustit [lze poukázat na rozsáhlou odbornou literaturu k otázkám hodnocení skutkových okolností v rozhodování ústavních soudůústavních soudů v jiných státech, srov. k tomu rovněž nález ze dne 2. 2. 2021 sp. zn. Pl. ÚS 44/17 (49/2021 Sb.)], že při neexistenci systému, který by v České republice exaktně ověřoval a ex post vyhodnocoval ekonomickou a sociální účinnost přijatých právních předpisů, může být rozhodování soudců Ústavního souduÚstavního soudu v některých ohledech vedeno vnitřním přesvědčením [srov. obdobně nález ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 37/16 (N 31/92 SbNU 324; 119/2019 Sb.), bod 43]. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že hodnocení ústavnosti jen částečně mohou vyjádřit kvantitativní údaje, navíc zde se vůbec neprojevily (viz vyjádření vlády). Pokles mohl být způsoben různými příčinami (např. získáním času při zpětvzetí a novém podání návrhu na povolení z důvodu získání času apod.). Proto nejsou údaje spolehlivým a jediným základem a ani zde nejsou třeba. Ústavní soudyÚstavní soudy obvykle nepracují při kontrole ústavnosti zákonů s konkrétními skutečnostmi, nýbrž daleko více s obecnými skutečnosti (v odborné literatuře a judikatuře tzv. generelle Tatsachen, legislative facts). 54. Sám navrhovatel ve svém návrhu výslovně uvedl, že „z hlediska racionality zvoleného řešení lze akceptovat, že přijaté řešení je způsobilé dospět k vytčenému cíli“, přičemž poté uvádí z jeho pohledu vhodnější řešení. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti připomíná, že pravomoci Ústavního souduÚstavního soudu jsou taxativně vymezeny v čl. 87 odst. 1 a 2 Ústavy, přičemž podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy může Ústavní soudÚstavní soud pouze zrušit ustanovení zákona, která jsou v rozporu se základními právy a svobodami, nemůže je však nahradit ani nikterak doplnit. Plní tudíž v tomto směru „pouze“ roli tzv. negativního zákonodárce. Samotný text zákona by mohl změnit pouze zákonodárce [srov. např. usnesení ze dne 29. 6. 1998 sp. zn. II. ÚS 272/98 (U 42/11 SbNU 323)]. Ústavní soudÚstavní soud tedy nemůže nikterak zasahovat v daném případě do rozhodování zákonodárného orgánu, jak konkrétně dotčené společenské vztahy upravit, může toliko posoudit, jsou-li napadená ustanovení ústavně souladná, a kdyby tomu tak nebylo, tak tato ustanovení zrušit. Výběr kontrolních nástrojů a míra jejich uplatnění v pracovněprávních vztazích jsou primárně úkoly zákonodárce, který zejména posuzuje, zda nově zaváděná opatření mohou vést ke sledovanému cíli. 55. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že i kdyby k dosažení požadovaného cíle existovaly prostředky lepší, vhodnější či účinnější, neznamená to nutně neústavnost zákonodárcem zvoleného řešení. Byť Ústavní soudÚstavní soud rozumí některým dílčím výtkám navrhovatele uvedeným sub 6 a násl. tohoto nálezu, nelze však konstatovat, že by posuzovaná právní úprava byla extrémně neracionální [viz k tomu nálezy ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.) nebo ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. Lze sice souhlasit s navrhovatelem, že konkrétní výše kauce 500 000 Kč není v důvodové zprávě důsledně odůvodněna, na druhou stranu nelze opominout fakt, že z důvodové zprávy vyplývá, že výše kauce byla stanovena s ohledem na skutečnost, že finanční nároky na vznik agentury práce jsou minimální a že zavedení kauce pro agenturu práce je sice zpřísňujícím regulativem, nicméně stanoveným tak, aby to bylo pro dotčené subjekty únosné a přiměřené. Ústavní soud též zdůrazňuje, že výše kauce pro agentury práce (i vzhledem ke srovnání s právní úpravou v ostatních zemích – sub 45) nezasahuje nepřiměřeně do jejich majetkové podstaty. Pro ústavnost přijaté úpravy svědčí též ta skutečnost, že kauce nemá sankční povahu. V případě, kdy dojde k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, jde o přeplatek právnické nebo fyzické osoby, které povolení zaniklo, a jde-li o vratitelný přeplatek, je této osobě vrácen. 56. To, že výše kauce neznemožňuje vstup podnikatelských subjektů na trh, dokládají statistické údaje (viz sub 32) z doby poté, co nabyla napadená právní úprava účinnosti. Z nich vyplývá, že i po zavedení napadené právní úpravy dochází ke vzniku nových agentur práce. Za relevantní lze označit též argument, že výši kauce nelze případně ani v zákoně o zaměstnanosti odstupňovat podle velikosti agentury práce či jejího obratu, a to vzhledem ke skutečnosti, že v době správního řízení o vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nelze seznat, kolik zaměstnanců bude agentura práce v budoucnu dočasně přidělovat. Jen pro úplnost lze v této souvislosti upozornit na právní úpravu v Německu, kde se „kauce“ navyšuje o 2 000 eur (cca 48 800 Kč) za každého dalšího zaměstnance, nicméně tato konkrétní úvaha je podle Ústavního souduÚstavního soudu z ústavního hlediska (čl. 41 odst. 1 Listiny) věcí úvahy zákonodárce. 57. K navrhovatelem namítané možnosti postihovat individuálními správními akty jen ty agentury, které se popsaného obcházení zákona (zneužívání institutu zaměstnání malého rozsahu) dopouštěly, lze konstatovat to, že toto jednání nebylo de lege lata nelegální, nicméně takové jednání bylo pro zaměstnance nevýhodné a z pohledu státní politiky zaměstnanosti zjevně nežádoucí (viz sub 43 a 47). Nadto se nejednalo o jediný cíl přijaté právní úpravy (k tomu více sub 43). Jako rozumný lze konečně označit též argument, že kauce nesměřuje pouze k omezení účelového zakládání agentur práce, ale také k prokázání finanční způsobilosti potřebné k podnikání, jak bylo opakovaně zdůrazněno výše. 58. Pro úplnost Ústavní soudÚstavní soud k argumentu navrhovatele, že napadená ustanovení neobstojí ve světle závěrů nálezu ze dne 13. 5. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 44/13 (N 90/73 SbNU 497; 130/2014 Sb.), toliko konstatuje, že v tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud mimo jiné seznal, že kauce je racionálním prostředkem k prosazení zákonodárcem stanoveného cíle. Nutno však zdůraznit, že „není kauce jako kauce“, a přesto, že se odkazovaný nález týkal problematiky kaucí, šlo o kauce ve vztahu k distributorům pohonných hmot, nikoli fyzickým osobám, se kterými je třeba jednat jinak [srov. nález ze dne 19. 1. 2016 sp. zn. II. ÚS 3436/14 (N 8/80 SbNU 91) k nevolnické či otrocké práci v tehdejší věci]. Oblast zaměstnanosti je pak bezpochyby od distribuce pohonných hmot značně odlišná, přičemž účel a výše kauce v posuzované věci jsou jiné, než tomu bylo v případě kauce pro distributory pohonných hmot. Kauce pro distributory pohonných hmot nadto směřovala k jinému cíli než v nyní posuzované věci. Proto závěry uvedené v citovaném nálezu lze v nyní posuzované věci aplikovat jen částečně a nelze je přejímat bez dalšího. Zákonodárce mohl nepochybně stanovit i kauci v jiné výši, ale rozhodl-li se pro výši, kterou lze pro danou oblast považovat za prahovou, nelze proti tomu z hlediska ústavního nic namítat. VI. b) K důvodnosti návrhu na zrušení přechodných ustanovení čl. II bodů 3 a 4 zákona č. 206/2017 Sb. 59. Za legitimní, racionální a ústavně souladná pak lze označit též napadená přechodná ustanovení (sub 3 a 4). Kdyby tato přechodná ustanovení (jejichž důsledkem je, že povinnost poskytnout kauci se vztahuje na veškeré agentury práce, tedy jak nově vznikající, tak stávající, které existovaly přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 206/2017 Sb.) neexistovala, šlo by o neodůvodnitelné nerovné zacházení, kdy by na trhu agenturního zaměstnávání působily subjekty, které byly povinny prokázat finanční způsobilost, a ty, které tuto způsobilost neprokázaly, což by bylo bezpochyby nesouladné s deklarovanými cíli právní úpravy a mohlo by to vést až k diskriminaci a nepřípustné nerovnosti v podnikatelském prostředí v České republice, stejně jako k ohrožení hospodářských a sociálních práv agenturních zaměstnanců. 60. Délka přechodného období tří měsíců pak i podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu představovala dostatečný časový prostor pro seznámení se s navrhovanou novou právní úpravou (o které se navíc v době jejího projednávání veřejně diskutovalo) a pro alokování finančních zdrojů nutných pro uhrazení kauce stávajícími agenturami práce. Tato podmínka (kauce) není spjata pouze se samotným rozhodováním o povolení k agenturní činnosti, ale rovněž se váže na činnost samotnou a na plnění dalších s tím spojených povinností uložených agenturám práce. 61. Tedy ani napadená přechodná ustanovení nelze hodnotit jako právní úpravu neracionální, aby bylo třeba přikročit k jejímu zrušení vyhovujícím nálezem Ústavního souduÚstavního soudu, neboť jde o stanovení nové povinnosti pro subjekty již vzniklých právních vztahů. Nelze přehlédnout již zmíněnou okolnost, že nejde o právo, nýbrž o žádost o „povolení“, takže se jen mění podmínky projednání návrhu na jeho získání. Stejně tak úprava výše kauce není svévolným postupem či projevem libovůle, nýbrž sleduje legitimní cíl. VII. Závěr 62. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že při posuzování zákonů upravujících hospodářské otázky se již v minulosti vyslovil pro zachování maximální míry zdrženlivosti [za všechny srov. nález ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 10/13 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.)]. Pravidelnou součástí testu racionality je pak posouzení, zda napadené ustanovení není zjevně důsledkem svévolného rozlišování (diskriminace ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny), a to, zda napadená právní úprava je v rozumném vztahu k legitimnímu cíli, není zjevně důsledkem svévolného rozlišování a projevem libovůle v rozporu s čl. 2 odst. 2 Listiny, popř. čl. 2 odst. 3 Ústavy, a zda zákonný prostředek k dosažení cíle je rozumný. Test proporcionality by bylo třeba provést v případě, kdyby zákonná úprava negovala jádro (podstatu a smysl) ústavně zaručeného hospodářského práva či svobody. V nynější věci se úprava stanovení kauce pro právnické nebo fyzické osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti nepříčí ústavnímu pořádku, proto není namístě zásah Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy do takové regulace zákonodárce. 63. Na základě všeho výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že test proporcionality napadená ustanovení nevyžadují a v testu racionality obstojí. Nepříčí-li se omezení práva podnikat nebo vyvíjet jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 2 Listiny formou koncese či povolení spojeného se stanovením kauce podle § 60b zákona o zaměstnanosti pro právnické nebo fyzické osoby žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) téhož zákona hodnotám ústavního pořádku a je-li tím sledován důležitý veřejný zájem, jakým může být dosahování cílů sociální politiky, sociální ochrana pracovníků, finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení či nemocenského pojištění, zamezení podvodům a obcházení zákona, jde o postup ústavně souladný. V takovém případě není namístě zásah Ústavního souduÚstavního soudu podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy do takového rozhodnutí zákonodárce. 64. Z výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že argumentace navrhovatele neprokázala jím tvrzený nesoulad napadených ustanovení zákona o zaměstnanosti a zákona č. 206/2017 Sb. s ústavním pořádkem. Proto Ústavní soudÚstavní soud podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení napadených ustanovení zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 27/2022 Sb.	Vyhláška č. 27/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 2. 2022, datum účinnosti 8. 3. 2022, částka 16/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb., vyhlášky č. 171/2010 Sb., vyhlášky č. 255/2013 Sb. a vyhlášky č. 205/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Technický předpis * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 8. 3. 2022 27 VYHLÁŠKA ze dne 3. února 2022, kterou se mění vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 89/2021 Sb. a zákona č. 366/2021 Sb., (dále jen „zákon o léčivech“) k provedení § 2 odst. 2 písm. c), § 8 odst. 5, § 26 odst. 5 písm. n), § 26 odst. 7, § 27 odst. 5, 7, 11 a 12, § 28 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 3, § 33 odst. 3 písm. q) bodu 3, § 34 odst. 1, § 36 odst. 1, § 37 odst. 1 až 3, 5 a 6, § 38, § 40 odst. 2 písm. f), § 40 odst. 3, § 44 odst. 3 a 9 písm. f), § 45 odst. 7 písm. b), § 49 odst. 5 a § 91 odst. 2 písm. f) zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 228/2008 Sb., o registraci léčivých přípravků, ve znění vyhlášky č. 13/2010 Sb., vyhlášky č. 171/2010 Sb., vyhlášky č. 255/2013 Sb. a vyhlášky č. 205/2018 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) § 132 a 136 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 2. V § 2 odst. 1 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m). 3. V § 2 odst. 2 se slova „, přihlédne k potřebě neodkladného zahájení léčebného programu“ a slova „, jde-li o humánní přípravek podléhající registraci“ zrušují. 4. V § 2 odst. 3 písm. c) se za slovo „programu“ vkládají slova „, pracoviště, na nichž se léčebný program uskutečňuje,“. 5. V § 3 odst. 6 písm. a) bodě 6 se slova „a v podobě čárového kódu evropský zbožový kód EAN (dále jen „evropský kód“), jde-li o humánní přípravek; v případě veterinárních přípravků lze evropský kód na obalu uvést“ zrušují. 6. V § 3 odst. 6 písm. b) bodě 2 se za slovo „trh“ vkládají slova „v dostatečném množství pro potřeby pacientů v České republice nebo pro potřeby poskytování veterinární péče“. 7. V § 3 odst. 6 písm. b) bodě 6 se slova „držitel rozhodnutí o registraci“ nahrazují slovy „velikost balení“. 8. V § 3 odst. 6 písm. b) bod 7 zní: „7. držitel rozhodnutí o registraci zajistí, že každé jednotlivé balení přípravku je opatřeno schválenou příbalovou informací v českém jazyce, nebo ve výjimečných případech, jde-li o humánní léčivý přípravek, držitel rozhodnutí o registraci jinak zajistí, že informace obsažené v příslušné příbalové informaci obdrží pacient.“. 9. V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou léčivých čajů a léčivých čajových směsí obsahujících silně nebo velmi silně účinnou látku“ zrušují. 10. V § 6 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 11. V § 6 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 12. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) humánní přípravky obsahující výlučně léčivou látku nebo léčivé látky z farmakoterapeutické skupiny antacida.“. 13. V § 9 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 14. V § 9 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 15. V § 11 písm. c) se slova „, a souhrny údajů o přípravku schválené zahraničními kontrolními úřady“ zrušují a slova „písmene f)“ se nahrazují slovy „písmene e)“. 16. V § 11 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena e) až j). 17. V § 11 písm. e) se slova „souhrn farmakovigilančního systému,“ zrušují, slovo „neklinickému“ se nahrazuje slovem „předklinickému“ a na konci textu se doplňují slova „; v případě, že léčivý přípravek nemá plán řízení rizik, předloží držitel rozhodnutí o registraci zdůvodnění, proč není předložen“. 18. V § 11 písm. f) bodě 1 se slovo „preklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 19. V § 13 odst. 1 písm. e) se za slova „zdraví; v případě“ vkládá slovo „významných“. 20. V § 13 odst. 3 se slova „se v podobě čárového kódu evropský kód odlišný od kódu referenčního přípravku, jde-li o humánní přípravky,“ zrušují. 21. V § 15 odst. 1 písm. a) se za slovo „věk“ vkládají slova „nebo věková skupina“. 22. V § 15 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. 23. V § 15 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 24. V § 16 písmeno g) zní: „g) periodicky aktualizované zprávy o bezpečnosti jsou ukládány a archivovány v agenturou zřízeném úložišti pravidelně aktualizovaných zpráv o bezpečnosti léčivých přípravků a odpovídajících hodnotících zpráv,“. 25. V § 16 písm. h) se slova „listinné nebo“ zrušují. 26. V § 18 odst. 2 písmeno e) zní: „e) počet předepsaných nebo použitých balení neregistrovaného humánního léčivého přípravku s uvedením počtu pacientů,“. 27. V § 18 odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmena g) a h) se zrušují. 28. V příloze č. 1 se v úvodní části slovo „neklinický“ nahrazuje slovem „předklinický“ a slovo „neklinické“ se nahrazuje slovem „předklinické“. 29. V příloze č. 1 části I bodě 1.3 nadpis zní: „Souhrn údajů o přípravku podle přílohy č. 3, označení na obalu podle přílohy č. 5, příbalová informace podle přílohy č. 4 a vzory vnějších a vnitřních obalů včetně barevné grafické úpravy“. 30. V příloze č. 1 části I bodě 1.4 se slovo „neklinická“ nahrazuje slovem „předklinická“ a slovo „neklinického“ se nahrazuje slovem „předklinického“. 31. V příloze č. 1 části I bodě 2 se slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“ a slovo „neklinická“ se nahrazuje slovem „předklinická“. 32. V příloze č. 1 části I bodě 2.4 se v nadpisu slovo „Neklinický“ nahrazuje slovem „Předklinický“. 33. V příloze č. 1 části I bodě 2.4 se slovo „neklinickému“ nahrazuje slovem „předklinickému“, slovo „neklinických“ se nahrazuje slovem „předklinických“ a slovo „neklinickými“ se nahrazuje slovem „předklinickými“. 34. V příloze č. 1 části I bodě 2.6 se v nadpisu slovo „Neklinický“ nahrazuje slovem „Předklinický“. 35. V příloze č. 1 části I bodě 3.2 odstavec 12 zní: „(12) Jedná-li se o výrobek podle čl. 1 odst. 8 druhého pododstavce nebo čl. 1 odst. 9 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 (dále jen „nařízení 2017/745“), zahrnuje registrační dokumentace, jsou-li k dispozici, výsledky posouzení shody té části, kterou tvoří zdravotnický prostředek, s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost stanovenými v příloze I nařízení 2017/745, jež jsou obsaženy v EU prohlášení o shodě vydaném výrobcem nebo v příslušném certifikátu vydaném oznámeným subjektem, kterým se výrobci umožňuje umístit na zdravotnický prostředek označení CE. Jestliže dokumentace nezahrnuje tyto výsledky posuzování shody a jestliže se pro posuzování shody prostředku při jeho samostatném použití požaduje v souladu s nařízením 2017/745 zapojení oznámeného subjektu, požádá Ústav žadatele o poskytnutí stanoviska ke shodě té části, kterou tvoří zdravotnický prostředek, s příslušnými obecnými požadavky na bezpečnost a účinnost stanovenými v příloze I nařízení 2017/745 vydaného oznámeným subjektem jmenovaným v souladu s nařízením 2017/745 pro příslušný typ prostředku.“. 36. V příloze č. 1 části I bodě 3.2.2.2 úvodní části se slovo „neklinických“ nahrazuje slovem „předklinických“. 37. V příloze č. 1 části I bodě 3.2.2.4 písm. d) se slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 38. V příloze č. 1 části I bodě 4 se v nadpisu slovo „NEKLINICKÉ“ nahrazuje slovem „PŘEDKLINICKÉ“. 39. V příloze č. 1 části I bodě 4.1.2.2 písm. f) se slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 40. V příloze č. 1 části II bodě 1 se v úvodní části slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 41. V příloze č. 1 části II bodě 1 písm. c) a d) se slovo „neklinickém“ nahrazuje slovem „předklinickém“. 42. V příloze č. 1 části II bodě 2 se v úvodní části slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 43. V příloze č. 1 části II bodech 2.5 a 7 se slovo „neklinických“ nahrazuje slovem „předklinických“. 44. V příloze č. 1 části III bodě 5 se slovo „neklinických“ nahrazuje slovem „předklinických“. 45. V příloze č. 1 části IV bodě 1 se slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“ a slovo „onkogenicity“ se nahrazuje slovem „onkogenity“. 46. V příloze č. 1 části IV bodě 3.3.2.3 písm. e) se slovo „neklinickými“ nahrazuje slovem „předklinickými“. 47. V příloze č. 1 části IV bodě 4.1 se slovo „neklinickém“ nahrazuje slovem „předklinickém“ a slovo „neklinického“ se nahrazuje slovem „předklinického“. 48. V příloze č. 1 části IV bodě 4.2 se slovo „neklinických“ nahrazuje slovem „předklinických“. 49. V příloze č. 2 hlavě I části 2 písm. C bodě 1.2 se slovo „neklinické“ nahrazuje slovem „předklinické“. 50. V příloze č. 2 hlavě I části 3 písm. B KAPITOLE I bodech 2.1 a 3 se slovo „Popíší“ nahrazuje slovem „Popíšou“. 51. V příloze č. 2 hlavě III bodu 1 se slovo „neklinických“ nahrazuje slovem „předklinických“. 52. V příloze č. 3 části A bodě 2 se za slova „léčivé látky“ vkládají slova „a jejich kvantitativní složení“, slova „latinském jazyce“ se nahrazují slovy „českém jazyce“, za slova „Pomocné látky“ se vkládají slova „a jejich kvantitativní složení“, za slova „použití přípravku“ se vkládají slova „, tyto pomocné látky jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí“ a na konec bodu se doplňuje věta „V případě, že přípravek obsahuje pomocné látky, uvede se odkaz na bod 6.1 souhrnu údajů o přípravku.“. 53. V příloze č. 3 části A bodě 3 se slova „odůvodní se, proč je zavedena“ nahrazují slovy „specifikuje se její funkce“. 54. V příloze č. 3 části A bodě 4.2 se slova „jaterním či ledvinovém selhání“ nahrazují slovy „poruchách funkce jater nebo ledvin“. 55. V příloze č. 3 části A bodě 4.2 se na konci poslední odrážky tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se odrážka, která zní: „ – způsob podání přípravku.“. 56. V příloze č. 3 části A bodě 4.4 se slova „ledvinovém, jaterním“ nahrazují slovy „poruchách funkce jater nebo ledvin“. 57. V příloze č. 3 části A bodě 4.5 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „látkami“. 58. V příloze č. 3 části A bodě 4.7 se slova „Uvede se údaj“ nahrazují slovy „Uvedou se informace“. 59. V příloze č. 3 části A bodě 4.9 se slova „zkušenosti s předávkováním u zvířat; zkušenosti s předávkováním“ nahrazují slovy „známky a příznaky předávkování“ a na konci textu se doplňují slova „a postupy v naléhavých případech a případná antidota“. 60. V příloze č. 3 části A bodě 5.1 se na konci poslední odrážky tečka nahrazuje čárkou a doplňují se odrážky, které znějí: „ – informace, zda se jedná o podobný biologický léčivý přípravek, – informace, zdali v případě daného přípravku nebyla stanovena povinnost předložit výsledky studií v souladu s plánem pediatrického výzkumu nebo byla tato povinnost odložena, nebo se jedná o generikum k referenčnímu přípravku, u nějž nebyla tato povinnost stanovena nebo taková povinnost byla odložena, – informace, zdali byl přípravek registrován za výjimečných okolností, a tudíž vzhledem ke vzácné povaze onemocnění, pro které je indikován, z vědeckých důvodů nebo z etických důvodů nebylo možné získat úplné informace o přínosech a rizicích tohoto léčivého přípravku, nebo se jedná o generikum k referenčnímu přípravku, který byl registrován za výjimečných okolností.“. 61. V příloze č. 3 části A bodě 6.5 nadpis zní: „Druh obalu a obsah balení, a pokud je to potřebné, též zvláštní vybavení pro použití, podání nebo implantaci“. 62. V příloze č. 3 části A bodě 6.6 nadpis zní: „Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním“. 63. V příloze č. 3 části A bodě 6.6 se slovo „užití“ nahrazuje slovem „použití“. 64. V příloze č. 3 části B bodě 7 nadpis zní: „Držitel rozhodnutí o registraci“. 65. V příloze č. 4 část A včetně nadpisu zní: „A. Požadavky na obsah a členění příbalové informace humánních přípravků jsou blíže specifikovány v pravidelně aktualizovaných šablonách na webových stránkách agentury. V případě léčivých přípravků uvedených na seznamu podle článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 musí být v příbalové informaci dále uvedena věta: „Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.“ Této větě musí předcházet černý symbol uvedený v článku 23 nařízení (ES) č. 726/2004 a po ní musí následovat vhodné standardizované vysvětlení. 1. Údaje uvedené v příbalové informaci musí být v souladu se souhrnem údajů o přípravku. 2. V příbalové informaci se uvádí a) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný název; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“ v příbalové informaci uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu, a lékové formy; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění, b) farmakoterapeutická skupina nebo způsob účinku v pojmech snadno srozumitelných pro pacienta, c) terapeutické indikace; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se spolu s uvedením příslušné indikace uvádí věta „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii ke zmírnění“, nebo „Homeopatický léčivý přípravek užívaný tradičně v homeopatii k léčbě“, d) kontraindikace, e) zvláštní upozornění zaměřené na bezpečné užití přípravku, f) interakce s jinými přípravky a jiné interakce související se způsobem života, zejména interakce s jídlem, pitím, alkoholem a kouřením, g) zvláštní podmínky používání pro určité kategorie uživatelů či pacientů, zejména pro děti, těhotné nebo kojící ženy, ženy ve fertilním věku, starší osoby, osoby se zvláštními patologickými stavy, h) informace o možnosti ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, i) informace o pomocných látkách, jejichž znalost je důležitá pro bezpečné a účinné použití přípravku a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí, j) dávkování, zejména velikost dávky, k) způsob podání, v případě potřeby i cesta podání, frekvence podávání, časový údaj, kdy se má nebo musí přípravek podávat a doba trvání léčby, pokud má být omezena, popřípadě se uvedou opatření v případě předávkování, způsob, jak postupovat, jestliže nebyla užita jedna nebo více dávek, nebo upozornění na riziko dopadů přerušení podávání, l) výslovné doporučení, aby v případě potřeby byl konzultován lékař nebo lékárník, m) popis nežádoucích účinků, které se mohou objevit při schváleném používání přípravku, a v případě potřeby také opatření, která se při jejich výskytu provedou; uvede se výzva, aby pacient oznámil svému lékaři nebo lékárníkovi své podezření na nežádoucí účinek, a to zejména pokud není uveden v příbalové informaci nebo který se vyskytne v závažné míře; uvede se standardizovaný text výslovně žádající pacienty, aby zdravotnickým pracovníkům nebo přímo Ústavu hlásili taková podezření, n) upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí, o) odkaz na údaj době použitelnosti uvedený na obalu a upozornění na zákaz používání přípravku po uplynutí doby použitelnosti, popřípadě na určité viditelné známky snížené jakosti přípravku, p) zvláštní podmínky uchovávání, q) upozornění na postup při likvidaci, r) kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých látek vyjádřený běžným názvem v českém jazyce a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných látek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých látek, vyjádřený vědeckým názvem základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných látek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku, s) léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně jakýchkoli dalších součástí balení včetně odměrné lžičky, vatového tampónu, jehly apod., t) obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci, a případně jméno zástupce jmenovaného držitelem rozhodnutí o registraci, u) pokud je přípravek registrován postupem podle § 41 zákona o léčivech v dotčených členských státech pod různými názvy, uvede se seznam názvů registrovaných jednotlivými členskými státy, v) datum poslední revize textu příbalové informace. 3. V případě radiofarmak, radionuklidových generátorů, kitů pro radiofarmaka nebo radionuklidových prekursorů se k balení přikládá podrobná příbalová informace, přičemž text této informace je v souladu s ustanoveními bodu 2. Kromě toho informace zahrnuje všechna opatření v souladu s jiným právním předpisem, která má uživatel a pacient učinit během přípravy a podání přípravku, a zvláštní opatření pro zneškodnění vnitřního obalu a jeho nepoužitého obsahu. 4. V případě homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 28 zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek bez schválených indikací“ v příbalové informaci uvede a) název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky následovaného stupněm ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky následovaný stupněm ředění, b) kontraindikace, c) zvláštní upozornění zaměřené na bezpečné použití přípravku, d) informace o možnosti ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, e) informace o pomocných látkách, jejichž znalost je důležitá pro bezpečné a účinné použití přípravku a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí, f) upozornění „Používejte podle rady odborníka na homeopatii“ nebo jiné zvláštní upozornění, pokud je pro přípravek nezbytné, g) způsob podání a v případě, že cesta podání není zřejmá, také cesta podání, h) dávkování, zejména velikost dávky, pokud je to pro přípravek nezbytné, i) výslovné doporučení, aby v případě potřeby byl konzultován lékař nebo lékárník, j) uvede se standardizovaný text výslovně žádající pacienty, aby zdravotnickým pracovníkům nebo přímo Ústavu hlásili podezření na nežádoucí účinek, k) upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí, l) odkaz na údaj o době použitelnosti uvedený na obalu a upozornění na zákaz používání přípravku po uplynutí doby použitelnosti, popřípadě na určité viditelné známky snížené jakosti přípravku, m) zvláštní podmínky uchovávání, n) upozornění na postup při likvidaci, o) kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah všech léčivých látek vyjádřený vědeckým názvem základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu podle lékopisu a kvalitativně vyjádřený obsah pomocných látek v českém názvosloví, a to pro každou variantu přípravku, p) léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení, q) obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a stejné údaje o výrobci, neshoduje-li se s osobou držitele rozhodnutí o registraci, a případně jméno zástupce jmenovaného držitelem rozhodnutí o registraci, r) pokud je přípravek registrován postupem podle § 41 zákona o léčivech v dotčených členských státech pod různými názvy, uvede se seznam názvů registrovaných jednotlivými členskými státy, s) datum poslední revize textu příbalové informace. 5. Součástí příbalové informace mohou být symboly nebo piktogramy určené k vysvětlení určitého údaje uvedeného na obalu přípravku nebo v příbalové informaci, případně další údaje, které jsou užitečné pro pacienta. Tyto údaje jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravku a neobsahují prvky reklamního charakteru.“. 66. V příloze č. 5 část A včetně nadpisu zní: „A. Údaje uváděné na obalu humánních přípravků jsou blíže specifikovány v pravidelně aktualizovaných šablonách na webových stránkách agentury. 1. Na vnějším obalu přípravku, případně na vnitřním obalu, jestliže vnější obal neexistuje, se uvádí a) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný název; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek“ uvede název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění, b) kvalitativně a kvantitativně vyjádřený obsah léčivých látek v jednotce dávky nebo podle podávané formy v daném objemu či hmotnosti, za použití jejich běžných názvů v českém jazyce; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést běžné názvy léčivých látek v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech vědecký název základní látky nebo základních látek, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, v případě specifických přípravků obsahujících tkáně nebo buňky se uvede, zda jsou lidského či zvířecího původu, c) seznam pomocných látek, které mají prokazatelné účinky na organismus a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí; jestliže se jedná o parenterální, topické nebo oční přípravky, uvádějí se veškeré pomocné látky; názvy pomocných látek se uvádějí v českém jazyce, d) léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení, e) způsob podání a cesta podání; ponechá se místo pro údaj o předepsaném dávkování, f) upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí, g) zvláštní upozornění, jestliže je to pro daný přípravek potřebné, pokud ovlivňuje motorické schopnosti člověka nebo existují rizika zdravotních komplikací, h) údaj o době použitelnosti (měsíc, rok), i) zvláštní podmínky uchovávání, j) zvláštní opatření určené pro likvidaci nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku, vyžaduje-li to potřeba omezit nepříznivé důsledky jeho působení na životní prostředí, v souladu s jinými právními předpisy, k) obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a případně jméno jím jmenovaného zástupce, l) registrační číslo přípravku, m) číslo šarže, n) v případě výdeje bez lékařského předpisu návod k použití přípravku, o) mezinárodně uznávaný identifikační standard, pokud identifikace léčivého přípravku není zajištěna jedinečným identifikátorem jako součást ochranných prvků. 2. Na vnitřním obalu se uvádějí údaje uvedené v bodě 1; výjimkou jsou a) blistry umístěné ve vnějších obalech označených v souladu s bodem 1, na kterých se uvádí i) název léčivého přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma a případně údaj, pro jakou cílovou populaci je přípravek určen; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný název; v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; v případě specifických homeopatických přípravků registrovaných podle § 28a zákona o léčivech název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky, za kterým následuje stupeň ředění, přičemž se k vyjádření tohoto stupně použije symbolu lékopisu, a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se kromě lékové formy vědecký název základní látky nebo základních látek následovaný stupněm ředění, ii) obchodní firma nebo jméno držitele rozhodnutí o registraci přípravku, iii) údaj o době použitelnosti, iv) číslo šarže, v) další relevantní informace, je-li to potřebné; b) malé vnitřní obaly, které neumožňují čitelné umístění všech údajů vyžadovaných v bodě 1, na kterých se uvádí i) název přípravku, za kterým následuje jeho síla a léková forma; jestliže přípravek obsahuje až 3 léčivé látky, připojí se mezinárodní nechráněný název (INN) v českém jazyce nebo, pokud neexistuje, běžný název, v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích, je možné uvést mezinárodní nechráněný název (INN) v anglickém jazyce či latině; a dále cesta podání, ii) způsob podání, iii) údaj o době použitelnosti, iv) číslo šarže, v) obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, vi) další relevantní informace, je-li to potřebné. 3. V případě přípravků obsahujících radionuklidy se vnější a vnitřní obal označuje navíc symbolem radioaktivity. Označení na stínícím obalu obsahuje údaje uvedené v bodu 1. Kromě toho označení na stínícím obalu obsahuje plné vysvětlení kódování použitého na lahvičce a uvádí se tam, kde je to nezbytné, k danému času a datu množství aktivity na dávku nebo na lahvičku a počet tobolek nebo pro kapaliny počet mililitrů ve vnitřním obalu. Lahvička se označí těmito informacemi a) název nebo kód přípravku včetně názvu nebo chemické značky radionuklidu, b) identifikace šarže a dobu použitelnosti, c) mezinárodní symbol pro radioaktivitu, d) jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci, e) množství aktivity, kde je to nezbytné, k danému času a datu množství aktivity na dávku nebo na lahvičku a počet tobolek nebo pro kapaliny počet mililitrů ve vnitřním obalu. 4. V případě homeopatických přípravků registrovaných postupem podle § 28 zákona o léčivech se kromě zřetelného uvedení slov „homeopatický léčivý přípravek bez schválených indikací“ v označení na obalu uvedou pouze následující informace a) název přípravku sestávající z vědeckého názvu základní látky následovaného stupněm ředění a lékovou formou; v případě, že název přípravku je smyšlený, doplní se vědecký název základní látky následovaný stupněm ředění, b) vědecký název základní látky nebo látek, za kterým následuje stupeň ředění, c) seznam pomocných látek, které mají prokazatelné účinky na organismus a jsou zahrnuty v pokynech vydávaných Komisí; jestliže se jedná o topické nebo oční přípravky, uvádějí se veškeré pomocné látky; názvy pomocných látek se uvádějí v českém jazyce, d) léková forma a obsah balení udaný jako hmotnost, objem nebo počet dávek přípravku, včetně odměrky nebo odměrné lžičky a jiných součástí balení, e) způsob podání a cesta podání, f) upozornění, že přípravek musí být uchováván mimo dohled a dosah dětí, g) zvláštní upozornění, zejména možnost ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, jestliže je to pro daný přípravek potřebné, h) údaj o době použitelnosti (měsíc, rok), i) zvláštní podmínky uchovávání, j) zvláštní opatření pro likvidaci nepoužitého přípravku, případně odpadu, který pochází z tohoto přípravku, vyžaduje-li to potřeba omezit nepříznivé důsledky jeho působení na životní prostředí, v souladu s jinými právními předpisy17), k) obchodní firma a sídlo držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení a místo podnikání držitele rozhodnutí o registraci, jde-li o fyzickou osobu, a případně jméno jím jmenovaného zástupce, l) registrační číslo přípravku, m) číslo šarže, n) v případě výdeje bez lékařského předpisu návod k použití přípravku, pokud je to potřebné. 5. V případě léčivých přípravků pro moderní terapii, které mají být použity v rámci povolené nemocniční výjimky, se kromě zřetelného uvedení slov „Použití v rámci nemocniční výjimky“ v označení na obalech uvede a) název, b) číslo šarže, c) doba použitelnosti, d) způsob použití, e) označení výrobce a f) podmínky uchovávání. 6. Součástí označení na vnějším obalu přípravku mohou být symboly nebo piktogramy určené k vysvětlení určitého údaje uvedeného na obalu přípravku nebo v příbalové informaci, případně další údaje, které jsou užitečné pro pacienta. Tyto údaje jsou v souladu se souhrnem údajů o přípravku a neobsahují prvky reklamního charakteru. 7. Na vnějším obalu přípravku, případně na vnitřním obalu, jestliže vnější obal neexistuje, se uvede kód přidělený Ústavem podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech. 8. Na vnějším obalu, případně na vnitřním obalu, jestliže vnější obal neexistuje, lze uvést informaci o způsobu výdeje nebo prodeje přípravku, a to těmito slovy: „Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis“ nebo „Výdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu“ nebo „Výdej léčivého přípravku možný bez lékařského předpisu s omezením“ nebo „Léčivý přípravek je zařazen mezi vyhrazené léčivé přípravky“ nebo „Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis s omezením“. 9. Pokud balení přípravku neobsahuje samostatnou příbalovou informaci, je celý její text uveden na obalu. 10. Název přípravku je na vnějším obalu, případně na vnitřním obalu, jestliže vnější obal neexistuje, uveden i Braillovým písmem, pokud v rozhodnutí o registraci není uvedeno jinak.“. Čl. II Přechodné ustanovení Držitel rozhodnutí o registraci registrovaného léčivého přípravku zajistí, aby údaje o léčivých látkách uváděné v souhrnu údajů o přípravku, příbalové informaci a na obalu přípravku odpovídaly požadavku na uvedení jejich názvů v českém jazyce stanoveném v příloze č. 3 části A bodě 2, v příloze č. 4 části A bodě 2 písm. a) a r) a v příloze č. 5 části A v bodě 2 písm. b) bodě i) k vyhlášce č. 228/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejpozději do 7 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Tato povinnost se nevztahuje na držitele rozhodnutí o registraci léčivého přípravku registrovaného v souladu s § 38 zákona o léčivech a v případě, že jsou údaje na obalu uvedeny ve více jazycích. Čl. III Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Nekula v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2022 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2022 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky Vyhlášeno 10. 2. 2022, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2022, částka 1/2022 * Článek 1 - Účel dohody * Článek 2 - Podmínky pro zpětvzetí žaloby ve věci C-121/21 * Článek 3 - Základní pravidla pro řešení dopadů těžby * Článek 4 - Výstavba zemního valu * Článek 5 - Hluk * Článek 6 - Kvalita vnějšího ovzduší * Článek 7 - Pohyby terénu * Článek 8 - Podzemní vody * Článek 9 - Fond malých projektů * Článek 10 - Zmocněnci stran a kontaktní místa * Článek 11 - Nezávislý expertní mechanismus * Článek 12 - Společná komise * Článek 13 - Řešení sporů * Článek 14 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 3. 2. 2022 1 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 3. února 2022 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 1 dnem podpisu. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky Vláda České republiky a vláda Polské republiky (dále jen „česká strana“, „polská strana“ nebo „strany“), vedeny snahou řešit vlivy těžby hnědého uhlí v povrchovém dole Turów (dále jen „důl Turów“) v Polské republice na území České republiky, s ohledem na potřebu vyřešit spor týkající se dolu Turów smírnou cestou při respektování požadavků práva Evropské unie, vítající závazek Fundacja PGE věnovat 10 000 000 EUR Libereckému kraji, přesvědčeny, že nejvhodnější formou řešení této záležitosti a předcházení budoucím sporům je tato Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky (dále jen „dohoda“), se dohodly takto: Článek 1 Účel dohody Účelem dohody je: a) spolupráce stran při provádění a financování opatření ke zjišťování, zmírňování a prevenci dopadů, včetně jejich monitorování (dále jen „řešení dopadů“) těžby a následných rekultivačních prací na dole Turów v Polské republice na území České republiky; b) smírné urovnání sporu mezi stranami, který byl předložen Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v návaznosti na žalobu ve věci C-121/21 podanou Českou republikou proti Polské republice dne 26. února 2021 a týkající se rozšíření těžby v dole Turów. Článek 2 Podmínky pro zpětvzetí žaloby ve věci C-121/21 1. Do deseti pracovních dnů po vstupu této dohody v platnost převede polská strana zastoupená ministrem odpovědným za ochranu životního prostředí: a) Ministerstvu životního prostředí České republiky celkovou částku 10 000 000 EUR na účet číslo IBAN: CZ19 0710 0001 2300 0762 8001, SWIFT: CNBACZPP; a b) Libereckému kraji celkovou částku 25 000 000 EUR na účet číslo IBAN: CZ07 0100 0001 2331 1360 0217, SWIFT: KOMBCZPP, s cílem plně řešit vlivy těžby v dole Turów na území České republiky, jak je stanoveno v této dohodě. 2. Česká strana se zavazuje vynaložit výše uvedené prostředky v souladu s účelem této dohody. 3. Česká strana každoročně předloží polské straně, prostřednictvím zmocněnců určených v souladu s článkem 10 odstavcem 1 (dále jen „zmocněnec“ nebo „zmocněnci“), zprávu o realizaci projektů financovaných z výše uvedených zdrojů. 4. Česká strana informuje Soudní dvůr o urovnání sporu a o vzdání se svých nároků ve věci C-121/21 v souladu s článkem 147 jednacího řádu Soudního dvora do tří pracovních dnů ode dne, kdy obdrží celou částku uvedenou v odstavci 1 na výše uvedené účty. 5. Strany potvrzují, že polská strana: a) umožnila zástupcům české strany provést v dole Turów hodnotící misi na místě za účelem zjištění výchozí situace; b) poskytla české straně veškeré relevantní informace o probíhajících řízeních v souladu s článkem 3 odstavcem 11; c) poskytla české straně předběžný projektový záměr výstavby zemního valu podle článku 4; a d) poskytla české straně informace o podzemních vodách podle článku 8 odstavce 1, písmen a) až c) a odstavců 2 a 3. Článek 3 Základní pravidla pro řešení dopadů těžby 1. Polská strana zajistí, že se těžba v dole Turów nerozšíří za stávající rozsah současných těžebních prací v dole Turów směrem ke státním hranicím s Českou republikou a že těžební jáma nebude prohloubena více než třicet metrů pod úroveň moře, pokud nebudou polskou stranou splněny všechny následující podmínky: a) dokončení výstavby podzemní bariéry a prokázání její funkčnosti (článek 3 odstavce 5 až 7) a předání kompletní projektové dokumentace skutečného provedení stavby podzemní bariéry české straně (článek 8 odstavec 1 písmena a) a c)); b) dokončení stavby zemního valu (článek 4); c) splnění požadavků na monitorování dopadů těžby v dole Turów na území Polské republiky uvedených v článku 5 odstavci 2, článku 6 odstavci 3, článku 7 odstavci 1 a článku 8 odstavcích 1 až 6; d) zřízení monitorovacích vrtů v souladu s článkem 8 odstavcem 7. 2. Aniž je dotčeno splnění podmínek uvedených v předchozím odstavci, může stávající rozsah současných těžebních prací postupovat směrem ke státním hranicím s Českou republikou za účelem provádění prací zaměřených na geotechnické zabezpečení a/nebo odstraňování skrývky za předpokladu, že: a) pracovní plocha nepřekročí linii spojující body následujících souřadnic: A1 x= 5638423.268, y= 5492302.776 A2 x= 5638149.386, y= 5492718.628 A3 x=5638476.592, y= 5493254.289 A4 x=5638967.067, y= 5493644.543; a b) práce podle písmene a) týkající se první provozní etáže nebudou probíhat níže než +295 m nad mořem. 3. Pokud polská strana postoupí ke státním hranicím s Českou republikou podle odstavce 2, získaný materiál se v rámci možností použije nejprve k vybudování zemního valu podle článku 4 a poté k provedení dalších bezpečnostních opatření vyplývajících z rozhodnutí o ochraně životního prostředí; 4. Polská strana umožní na žádost zmocněnce nejpozději do čtrnácti dnů od jejího obdržení zástupcům české strany přístup do dolu Turów a provedení kontroly na místě. Zástupci české strany budou doprovázeni zástupci polské strany. Polská strana poskytne hodnotící misi na místě plnou součinnost. Česká strana vypracuje zprávu z hodnotící mise, kterou předloží polské straně pro informaci. Polská strana umožní čtyřikrát ročně na žádost české strany hodnotící misi na místě. Česká strana sdělí polské straně jména zástupců nejméně sedm dní před zahájením mise. 5. Strany berou na vědomí, že zhotovení dvou set injektážních vrtů podzemní bariéry bylo dokončeno. 6. Po dokončení výstavby podzemní bariéry bude polská strana provádět pravidelná čtvrtletní měření hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech HPp – 29/49,5, HPp – 27/51, HS – 350, HPp – 23/56. Na základě měření provedených po dokončení výstavby podzemní bariéry bude během zkušebního období dvanácti měsíců (nejpozději do 30. června 2023) vyhodnoceno, zda je podzemní bariéra plně funkční, zejména s ohledem na zamezení odtoku podzemních vod z území České republiky. 7. Podzemní bariéra se bude považovat za plně funkční, pokud je filtrační faktor roven nebo menší než 0,0016 [m/d]. Za účelem potvrzení funkčnosti se provedou hydrodynamické testy a výzkum spolu s technickou analýzou. 8. V případě, že v termínu uvedeném v odstavci 6 nezačne hladina podzemní vody v monitorovacích vrtech HPp – 29/49,5, HPp – 27/51, HS – 350, HPp – 23/56 jižně od podzemní bariéry stoupat nebo alespoň nepřestane klesat ve středním kolektoru (kolektor Mw), těžební činnosti nepřekročí hranici plánované těžby pro rok 2023 (podle mapy v příloze 1). Kterákoliv ze stran se může prostřednictvím zmocněnců obrátit na příslušný nezávislý orgán nebo instituci dle seznamu uvedeného v článku 11, aby poskytly posouzení, zda lze příčinu situace popsané v předchozí větě přičíst dolu Turów. Pokud hodnocení ukáže, že důl Turów je odpovědný za pokles hladiny podzemní vody, polská strana po konzultaci s českou stranou přijme další opatření, jako je rozšíření od vrtu č. 1 směrem na západ, od vrtu č. 200 směrem na východ nebo zatěsnění či prohloubení stávající podzemní bariéry, aby byla zajištěna maximální ochrana před odtokem podzemních vod z terciérních vrstev z oblasti před důlní jámou v oblasti jihovýchodně a východně od východního Bialopolského zlomu, s cílem minimalizovat vliv dolu Turów na hladinu podzemních vod v dotčeném území. Projektovou dokumentaci pro dodatečná opatření přijme polská strana až po konzultaci s českou stranou. Každá následná změna projektové dokumentace nebo stavby oproti schválené verzi musí být konzultována s českou stranou. Polská strana zajistí, aby tato dodatečná opatření byla dokončena do dvaceti čtyř měsíců od obdržení výše uvedeného posouzení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu mezi předložením kompletní projektové dokumentace české straně ke konzultaci prostřednictvím zmocněnců a předložením připomínek české strany polské straně. Tato lhůta se dále prodlouží, pokud se na tom zmocněnci dohodnou. 9. V případě poklesu hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech HPp – 29/49,5, HPp – 27/51, HS – 350, HPp – 23/56 o více než osm metrů během šesti měsíců zajistí polská strana, že stávající rozsah aktuálních těžebních prací v dole Turów bude okamžitě zastaven ve směru ke státním hranicím s Českou republikou a že se těžba neprohloubí více než třicet metrů pod hladinu moře. 10. Polská strana zavede následující opatření ke zlepšení energetické účinnosti dolu Turów, která mj. omezí jeho světelné emise a minimalizují rušivé účinky venkovního osvětlení: a) přezkum (audit) zařízení dolu Turów z hlediska světelných emisí a realizace prvních úprav osvětlení s cílem chránit noční prostředí před možným světelným znečištěním a minimalizovat rušivé účinky venkovního osvětlení; b) modernizace osvětlení základních strojů a zavedení funkce vypínání reflektorů na stožárech, pokud se stroje nepoužívají, s ohledem na výsledky přezkumu uvedeného v písmeni a); c) zavedení nejlepších možných technických řešení k minimalizaci světelných emisí s ohledem na výsledky přezkumu uvedeného v písmeni a); d) výměna starých světelných zdrojů a svítidel za nové směrové (LED) s ohledem na výsledky přezkumu uvedeného v písmeni a); e) zavedení technických řešení ke snížení zbytečného osvětlení v době, kdy se stroje a zařízení nepoužívají, s ohledem na výsledky přezkumu uvedeného v písmeni a); f) analýza dostupnosti a vývojové trendy světelných zdrojů v kontextu snižování možného světelného znečištění a nejlepší možná technická řešení pro zlepšení energetické účinnosti a minimalizaci rušivých účinků venkovního osvětlení. Opatření uvedená v písmeni a) budou provedena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do devíti měsíců od vstupu této dohody v platnost. Opatření uvedená v písmenech b) až e) budou provedena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do tří let od přezkumu uvedeného v písmeni a). Opatření uvedená v písmeni f) se provádějí každých pět let po vstupu této dohody v platnost. Pokud výsledek analýzy poukáže na určitá opatření, polská strana je provede, je-li to vhodné. Polská strana bude prostřednictvím zmocněnců bez zbytečného odkladu informovat českou stranu o dokončení realizace příslušných opatření uvedených v písmeni a), společně v písmenech b) až e) a pravidelně v písmeni f). 11. Polská strana prohlašuje, že rozhodnutí regionálního ředitele ochrany životního prostředí ve Vratislavi ze dne 21. ledna 2020 (referenční číslo WOOŚ.4235.1.2015.53) o podmínkách ochrany životního prostředí, rozhodnutí ministra klimatu ze dne 20. března 2020 (referenční číslo DGK-V1.4770.35.2019.MN.19) o prodloužení platnosti rozhodnutí upravujícího těžební činnost do 30. května 2026 a rozhodnutí ministra klimatu ze dne 28. dubna 2021 (referenční číslo DGK-6.4771.34.2020.MN.23) o prodloužení platnosti rozhodnutí upravujícího těžební činnost do 27. dubna 2044 jsou předmětem přezkumu. Polská strana zajistí, aby důl Turów vždy disponoval rozhodnutím upravujícím těžební činnost, které je v souladu správním rámcem poskytujícím dotčené veřejnosti právo podat podnět k soudnímu přezkumu. Tento přezkum bude proveden v souladu s právem Evropské unie. Polská strana bude prostřednictvím zmocněnců informovat českou stranu o zahájení řízení nebo jiných změnách v řízení, včetně rozhodnutí správních orgánů a soudů, a to do deseti pracovních dnů ode dne, kdy polská strana obdrží příslušné informace. 12. Polská strana bude informovat českou stranu prostřednictvím zmocněnců o zahájení řízení o změně platného rozhodnutí o těžební činnosti nebo o zahájení řízení o novém povolení k ochraně životního prostředí nebo rozhodnutí upravujícím těžební činnost, o přijetí jakékoli změny platného rozhodnutí o těžební činnosti nebo o vydání nového rozhodnutí o těžební činnosti nebo nového povolení k ochraně životního prostředí v souvislosti s jakoukoli činností na dole Turów, a to nejpozději do deseti pracovních dnů od provedení daného úkonu. Polská strana rovněž poskytne české straně prostřednictvím zmocněnců veškeré dostupné dokumenty z výše uvedených řízení, které si česká strana vyžádá, a to do deseti pracovních dnů od obdržení příslušné žádosti. Polská strana dále zajistí práva veřejnosti v souladu s právem Evropské unie, zejména právo na zahájení soudního přezkumu v jakémkoli řízení týkajícím se změny platného rozhodnutí o těžební činnosti nebo nového rozhodnutí o těžební činnosti pro těžbu hnědého uhlí v dole Turów. 13. Nejméně jeden rok před zahájením činností spojených s uzavřením dolu Turów (jako jsou rekultivační práce, terénní úpravy, zatopení důlní jámy atd.) bude polská strana informovat českou stranu, aby jí umožnila rozhodnout, zda se chce účastnit procesu přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí, pokud je to vyžadováno ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí v platném znění nebo Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané dne 25. února 1991 v Espoo v platném znění, a v souladu s nimi. Článek 4 Výstavba zemního valu 1. Do jednoho roku po dokončení všech požadovaných formálních postupů vybuduje polská strana podél jižní hranice dolu Turów (podél silnice Opolno-Zdrój – Sieniawka) zemní val s výsadbou, aby byly zohledněny obavy obyvatel České republiky z dopadů dolu Turów, zejména z hlediska hluku, světelného znečištění, znečištění ovzduší, jakož i krajinného rázu. 2. Polská strana předloží české straně prostřednictvím zmocněnců do pěti měsíců od vstupu této dohody v platnost návrh projektové dokumentace pro výstavbu zemního valu a navíc akustickou a rozptylovou studii před podáním žádosti o jeho povolení. Česká strana může k tomuto návrhu předložit své připomínky, které budou polskou stranou řádně zohledněny. Pokud se česká strana do dvou měsíců nevyjádří, má se za to, že souhlasí. Jakékoli následné změny projektové dokumentace nebo stavby oproti schválené dokumentaci nebo jakákoli změna povolené stavby budou podléhat stejnému postupu. 3. Zemní val bude nejméně jeden kilometr dlouhý a tak vysoký, aby na základě odborných studií dostatečně minimalizoval dopady uvedené v odstavci 1 na území České republiky, a bude doplněn vrstvou zeminy vhodnou pro výsadbu dřevin. Součástí zemního valu bude zelená stěna z rychle rostoucích neopadavých stromů, středně vysokých až vysokých, odborně vysazených a v hojném počtu. Polská strana zajistí následnou péči o vysazené stromy a jejich ochranu. Zemní val bude budován pouze v denní době (od 6:00 do 22:00 hodin). 4. Polská strana bude moci pokácet zelenou stěnu na zemním valu nebo odstranit zemní val pouze v závěrečné fázi rekultivace dolu Turów a s předchozím souhlasem české strany. Článek 5 Hluk 1. Do jednoho měsíce od vstupu této dohody v platnost se strany prostřednictvím zmocněnců dohodnou na přesném umístění technického místa měření hluku (dále jen „TMM“), aby bylo možné lépe rozlišit hluk technologického zařízení dolu Turów od ostatních zdrojů hluku pozadí. TMM se bude nacházet na území Polské republiky na okraji dolu Turów, které je nejblíže státním hranicím s Českou republikou, případně přímo v areálu společnosti PGE Górnictwo i Energetyka Konwencjonalna S.A., nebo jejího právního nástupce, případně jiného budoucího provozovatele dolu Turów (dále jen „PGE“). Jakákoli změna umístění TMM vyžaduje souhlas obou stran. 2. Do jednoho roku od dohody o umístění TMM polská strana nainstaluje a bude provozovat měření na stálém TMM v místě dohodnutém podle odstavce 1. Polská strana bude informovat českou stranu prostřednictvím zmocněnců o zahájení provozu stálého TMM. Polská strana zajistí kontinuální měření hluku z důlní činnosti na TMM formou sekundových měření hodnot (hladiny LAeq, LCeq,L1, L10, L90, L99, hladiny Leq, frekvenční spektrum 1/3 oktávy) v souladu s ISO 1996-2 - Akustika - Popis, měření a hodnocení hluku v prostředí – Část 2: Určování hladin akustického tlaku; použitelná metodika jejich hodnocení je stanovena polskými právními předpisy. Polská strana zároveň bude provádět měření a záznamy meteorologických údajů v podobě minutových údajů o teplotě, tlaku, relativní vlhkosti, rychlosti a směru větru. Polská strana poskytne české straně online přístup k naměřeným údajům, a to jak k měření hluku, tak k meteorologickým měřením. Polská strana zajistí denní archivaci výše uvedených údajů a umožní české straně online stažení těchto archivovaných údajů. 3. Do doby, než polská strana informuje o zahájení provozu stálého TMM, umožní české straně do jednoho měsíce od obdržení písemné žádosti české strany podané prostřednictvím zmocněnců, ale ne dříve než 15. března 2022, instalaci dočasného TMM v místě dohodnutém podle odstavce 1. Na žádost české strany zajistí polská strana její bezpečnost a trvalou přítomnost při jednotlivých měřeních hluku po dobu přibližně jednoho týdne. Dočasné TMM bude česká strana provozovat v souladu se standardem uvedeným v odstavci 2. Česká strana neprodleně poskytne polské straně naměřená data. 4. Za účelem sledování vlivu provozu dolu Turów a následných rekultivačních prací na hladiny hluku v České republice bude česká strana provádět v průběhu roku v několika monitorovacích kolech monitoring hluku v České republice v souladu s normou ISO 1996-2 – Akustika – Popis, měření a hodnocení hluku v prostředí – Část 2: Určování hladin akustického tlaku, a používat metodiku monitorování a jejího vyhodnocování podle českých právních předpisů. Měření hluku se nebudou provádět v době výstavby zemního valu. Česká strana zohlední všechny specifické zdroje hluku včetně větrné farmy umístěné na území České republiky podél česko-polských státních hranic. Po skončení každého kola monitorování hluku zašle česká strana polské straně záznam primárních hlukových a meteorologických dat z tohoto kola monitorování. Česká strana poskytne polské straně protokol s výsledky shromážděných údajů bezprostředně po jejich zpracování a vyhodnocení podle metodik a právních předpisů České republiky v případě každého překročení hygienických limitů, které česká strana považuje za způsobené činností v dole Turów. 5. Strany použijí primární hluková a meteorologická data pouze pro účely analýz prováděných podle této dohody. 6. Polská strana zajistí, aby na území České republiky hluk z provozu dolu Turów nepřekračoval hygienické limity. Hygienické limity pro pozemky určené k bydlení, rekreaci, předškolní a školní výchově a vzdělávání, zdravotním a sociálním účelům a funkčně obdobné pozemky a pro stavby určené k bydlení, předškolní a školní výchově a vzdělávání, zdravotním a sociálním účelům, a funkčně obdobné stavby se považují za překročené, pokud je jakýkoli z hygienických limitů v denní době jednotlivého kalendářního dne pro širokopásmový hluk LAeq, 8h = 50 dB, pro hluk s tónovými složkami LAeq, 8h = 45 dB, pro impulsní hluk LAeq, 8h = 38 dB nebo v noční době jednotlivého kalendářního dne pro širokopásmový hluk LAeq, 1h = 40 dB, pro hluk s tónovými složkami LAeq, 1h = 35 dB a pro impulsní hluk LAeq, 1h = 28 dB překročen. Pokud bude právo Evropské unie vyžadovat přísnější limity, budou použity tyto limity. 7. V případě zjištění ojedinělého překročení, tj. překročení některého z hygienických limitů ekvivalentních hladin akustického tlaku A LAeq, T jednou během monitorovacího období polská strana písemně informuje českou stranu prostřednictvím zmocněnců, a to do čtrnácti dnů od obdržení protokolu uvedeného v odstavci 4, o předpokládané příčině překročení a o opatřeních přijatých k zabránění dalšímu překročení. 8. Překročení lze považovat za závažné, pokud k němu dojde více než jednou během sledovaného období. Míra závažného překročení se posuzuje na základě četnosti překročení, míry překročení, specifických charakteristik hluku a celkové noční hlukové zátěže. V případě závažného překročení hygienických limitů na území České republiky podle odstavce 4, polská strana písemně informuje českou stranu prostřednictvím zmocněnců do čtrnácti dnů od obdržení protokolu uvedeného v odstavci 4 o předpokládané příčině překročení a neprodleně přijme vhodná opatření k zamezení dalšímu překročení a informuje o nich českou stranu. Pokud ve výše uvedené čtrnáctidenní lhůtě polská strana na základě odborných argumentů dospěje k závěru, že zjištěné překročení nelze přičítat činnosti v dole Turów, a přiřadí jej jinému konkrétnímu zdroji hluku, zašle polská strana prostřednictvím zmocněnců tento závěr písemně české straně. Do sedmi dnů po obdržení závěru zřídí strany prostřednictvím zmocněnců ad hoc expertní komisi, která určí, zda překročení limitů lze přičíst činnostem v dole Turów. Každá strana jmenuje dva členy komise, kteří pracují na základě konsensu. Komise předloží svou zprávu zmocněncům do jednadvaceti dnů od svého zřízení, pokud se strany prostřednictvím zmocněnců nedohodnou jinak. Pokud zpráva není předložena ve výše uvedené lhůtě nebo pokud komise nenalezne shodu v tom, zda překročení limitů lze přičíst činnosti v dole Turów, použije se článek 11. Článek 6 Kvalita vnějšího ovzduší 1. Do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost předloží polská strana prostřednictvím zmocněnců české straně informace o protiprašných opatřeních v dole Turów a následně tato opatření provede. Ve stejné lhůtě poskytne polská strana české straně veškerá vstupní data (excelové soubory, soubory ve formátu shapefile a .m3d) z roku 2018, použitá pro výpočty rozptylové studie uvedené ve zprávě o posouzení vlivů na životní prostředí, která byla podkladem pro rozhodnutí oblastního ředitele pro ochranu životního prostředí ve Vratislavi ze dne 21. ledna 2020 (referenční číslo WOOŚ.4235.1.2015.53) o podmínkách ochrany životního prostředí. 2. Aby se nepřímo minimalizovaly dopady na kvalitu ovzduší v České republice v důsledku spalování uhlí z dolu Turów, polská strana co nejdříve: a) zajistí, aby všichni oprávnění žadatelé z vojvodství sousedících se státními hranicemi s Českou republikou, kteří usilují o výměnu zastaralého kotle prostřednictvím programu Czyste Powietrze a programu STOP SMOG, byli neprodleně podpořeni; a b) provede nejpozději do roku 2025 všechna opatření, která jsou relevantní pro účel této dohody a která mají být provedena do roku 2025, podle Krajowy program ograniczania zanieczyszczenia powietrza ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost. Veškeré plánované změny tohoto programu, stejně jako roční zprávy o jeho plnění, budou projednávány v rámci česko-polské pracovní skupiny pro ochranu ovzduší. 3. Polská strana zajistí nepřetržité monitorování částic PM10 a PM2,5, rychlosti a směru větru, teploty a vlhkosti vzduchu v severním a jižním okolí dolu Turów zřízením dvou automatických stanic pro monitorování znečištění ovzduší, které budou umístěny tak, aby se mezi dolem Turów a monitorovací stanicí nenacházely žádné jiné významné zdroje; monitoring bude probíhat po dobu trvání těžební činnosti v dole Turów a během následných rekultivačních prací, pokud se strany nedohodnou jinak. Pokud nebude možné najít vhodné místo severně od dolu Turów, strany zváží jiné oblasti v okolí dolu. 4. Za účelem sledování vlivu provozu dolu Turów a následných rekultivačních prací na kvalitu ovzduší v České republice nainstaluje česká strana na území České republiky dvě automatické stanice pro monitorování znečištění ovzduší, které budou měřit částice PM10 a PM2,5, rychlost a směr větru, teplotu a vlhkost. 5. Umístění monitorovacích stanic uvedených v odstavcích 3 a 4 bude vybráno v souladu s právem Evropské unie platným v dané době. Do čtyřiceti pěti dnů od vstupu této dohody v platnost si strany sdělí návrhy na umístění výše uvedených monitorovacích stanic ke konzultaci, aby bylo zajištěno metodicky správné shromažďování údajů. Do třiceti dnů po obdržení návrhu od druhé strany každá strana navrhovanou lokalitu schválí nebo k ní vznese připomínky. Případné připomínky musí být řádně odůvodněny na základě odborných argumentů. Strany se dohodnou na umístění monitorovacích stanic uvedených v odstavcích 3 a 4 nejpozději do devadesáti dnů po uplynutí výše uvedené třicetidenní lhůty; v opačném případě se použije článek 11. Monitoring se zahájí do devíti měsíců od dosažení dohody stran nebo od posouzení nezávislého orgánu nebo instituce podle článku 11. Česká strana si vyhrazuje právo konečného rozhodnutí o umístění monitorovacích stanic podle odstavce 4. Stejný postup platí i pro případné přemístění výše uvedených monitorovacích stanic. 6. Měření a vyhodnocování údajů na stanicích uvedených v odstavcích 3 a 4 se budou provádět v souladu s cíli v oblasti kvality údajů pro posuzování kvality ovzduší stanovenými v právu Evropské unie platném v daném období. Nedohodnou-li se strany jinak, meteorologické parametry uvedené v odstavcích 3 a 4 budou měřeny takto: rychlost větru ve výšce 10 m a s nejistotou nepřesahující 0,5 m/s pro rychlost větru do 5 m/s nebo 10 % pro rychlost větru nad 5 m/s; směr větru ve výšce 10 m a s nejistotou nepřesahující 5 °; teplota ve výšce mezi 3,5 a 4 m a s nejistotou nepřesahující 1 K; vlhkost ve výšce mezi 3,5 a 4 m a s nejistotou nepřesahující 15 % relativní vlhkosti. Strany si online předávají operativní hodinová data z automatických měření ve formátu near real time, který je v souladu s pravidly EU Air Quality pro sdílení dat o kvalitě vnějšího ovzduší na úrovni EU platnými v té době. Verifikovaná data se pak druhé straně poskytují pravidelně jednou za každý kalendářní rok, a to nejpozději do 31. března následujícího roku. Článek 7 Pohyby terénu 1. Do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost poskytne polská strana prostřednictvím zmocněnců české straně veškeré relevantní údaje o měření pohybu terénu v dotčené oblasti mezi jižním okrajem dolu Turów a státními hranicemi s Českou republikou od roku 2010 do dubna 2021. 2. Jednou za dva roky, nejpozději však do 31. března následujícího roku, si obě strany prostřednictvím zmocněnců vzájemně předloží svá měření. Na tomto základě předloží polská strana české straně vyhodnocení pohybu terénu na dotčeném území. 3. Strany berou na vědomí, že nároky (včetně podkladů) týkající se škod na majetku vzniklých na území České republiky v důsledku pohybu terénu v souvislosti s činností v dole Turów mohou být před podáním žaloby u příslušného soudu předloženy v českém jazyce přímo společnosti PGE, s cílem dosáhnout smírného řešení. Strany rovněž berou na vědomí, že v případě, že je nárok předložen v českém jazyce, bude smírné řešení sporu vedeno v českém jazyce. Článek 8 Podzemní vody 1. Polská strana prostřednictvím příslušného kontaktního místa (článek 10 odstavec 2, dále jen „kontaktní místo“): a) poskytne české straně stavební projekt podzemní bariéry zpracovaný v souladu s právními předpisy Polské republiky a informace o metodách použitých k vybudování podzemní bariéry, informace o parametrech podzemní bariéry, včetně specifikace způsobu jejího zajištění a kontroly její účinnosti včetně hydrodynamických zkoušek z jednotlivých testovacích vrtů, koeficientu filtrace, který určuje její propustnost, a plánu údržby pro její provoz; b) poskytne české straně veškeré dostupné údaje o funkčnosti podzemní bariéry (piezometrů), tj. pasporty monitorovacích vrtů (informace o litologických profilech těchto vrtů a o konstrukci dotčených vrtů, tj. hloubkový profil, ve kterém mají tyto vrty perforaci (otevřenou část výstroje), hloubka těsnění (mezi stvolem vrtu a výstroji), umístění obsypu) a výsledky monitoringu v časových liniích od ledna 2015 do dubna 2021 z vrtů umístěných podél podzemní bariéry (vrty na její severní a jižní straně, konkrétně HPp-29/49,5, HPp-27/49, HPp-27/51, HPp-23/53, HPp-25/50, HPp-25/49, HPp-26/53, HPp-21/53, HPp-23/56, HPp-25/51, HPz-25/58, HPz-31/53bis, HS-350, HSp-60, HSp-68); c) poskytne české straně informace o posouzení stávající funkčnosti podzemní bariéry; d) zahrne všechny nové monitorovací vrty provedené ve středním nebo spodním kolektoru (kolektory Mw a Pw) pro účely monitorování funkčnosti podzemní bariéry do seznamu vrtů uvedeného v písmeni b) do dvou měsíců od vstupu této dohody v platnost nebo dokončení jejich provedení; e) zařadí monitorovací vrty uvedené v písmenech b) a d) do česko-polské monitorovací sítě podzemních vod; a f) poskytne české straně informace o analyzovaných předpokladech pro korekce projektu podzemní bariéry, pokud by byly tyto korekce nezbytné. 2. Polská strana předloží české straně podrobné dostupné údaje, včetně seznamu monitorovacích vrtů, jejich umístění a čerpání, o všech odběrech důlní vody z dolu Turów v oblasti jižně od jižního zlomu a v oblasti západně od Bialopolského zlomu od ledna 2015 do dubna 2021 a dostupné informace o množství vody čerpané od ledna 2015 do dubna 2021 z jižní hydraulické bariéry a v Rówu Rybarzowice. 3. Polská strana dále poskytne informace o přítoku vody do jižní části dolu Turów v podobě nerozlišených samovolných výronů podzemních vod a povrchových vod, jakož i o velikosti těchto výronů, včetně jejich umístění a nadmořské výšky od ledna 2015 do roku 2020 (poslední dostupné údaje). 4. Polská strana rovněž české straně poskytne informace o nejistotách a možných odchylkách v účinnosti podzemní bariéry, pokud se vyskytnou, počínaje dubnem 2022 a poté každé tři měsíce, jakož i informace o technických opatřeních, která mají být provedena za účelem utěsnění této bariéry tak, aby splňovala specifikace projektu. 5. Polská strana zajistí dokumentaci současného stavu samovolných výronů podzemních vod, včetně měření jejich vydatnosti v jižní části dolu Turów, za účasti geologických a hydrogeologických expertů z České republiky jmenovaných zmocněncem, a to do jednoho měsíce od vstupu této dohody v platnost, následně tři měsíce po dokončení výstavby podzemní bariéry a poté každých dvanáct měsíců. 6. Polská strana bude pokračovat v monitorování hladiny podzemní vody v monitorovacích vrtech uvedených v odstavci 1 písmenech b) a d) a předkládat tyto údaje české straně každé tři měsíce, počínaje daty za období od dubna 2021 do března 2022, a každých dvanáct měsíců údaje o odběrech vody uvedené v odstavcích 2 a 3, počínaje daty za rok 2021. 7. Polská strana zřídí čtyři vrty pro monitorování všech stávajících kolektorů, z nichž jeden bude proveden až do krystalinického podloží pro monitorování spodního a středního kolektoru (kolektory Pw a Mw) a zbývající až do svrchního kolektoru (kolektor Nd), v místech uvedených v mapě v příloze 2. Polská strana zajistí zařazení těchto čtyř monitorovacích vrtů do česko-polské monitorovací sítě podzemních vod a bude údaje z nich poskytovat v souladu s výše uvedenými požadavky. Polská strana prohlašuje, že tři monitorovací vrty do svrchního kolektoru již byly provedeny. Do šesti měsíců po dokončení všech požadovaných formálních postupů podle právních předpisů Polské republiky polská strana zřídí čtvrtý monitorovací vrt do krystalinického podloží pro monitorování spodního a středního kolektoru (kolektory Pw a Mw). Polská strana umožní přítomnost geologických a hydrogeologických expertů z České republiky jmenovaných zmocněncem při vrtání a provádění měření a hydrodynamických zkoušek tohoto monitorovacího vrtu. Polská strana informuje českou stranu o termínu provedení těchto prací nejméně čtrnáct dní předem. Polská strana poskytne informace o vrtání těchto vrtů vypracované v souladu s právními předpisy Polské republiky, o provádění měření v rámci vrtné dokumentace a hydrodynamických zkouškách těchto vrtů. Česká strana umožní přítomnost geologických a hydrogeologických expertů z Polské republiky, jmenovaných zmocněncem, při provádění vrtů v hrádecké části žitavské pánve. 8. V případě, že: a) je prokázáno hydraulické propojení mezi nově vyvrtanými monitorovacími vrty v Polské republice, uvedenými v odstavci 7, a monitorovacími vrty v České republice; a b) je prokázán klesající trend hladin podzemních vod ve středním kolektoru (kolektor Mw) v důsledku vlivu dolu Turów na hladinu podzemní vody ve středním kolektoru (kolektor Mw), zaznamenaný piezometry česko-polské monitorovací sítě, polská strana do tří měsíců ode dne, kdy strany toto prokázání potvrdily prostřednictvím zmocněnců, přijme po konzultaci s českou stranou prostřednictvím zmocněnců další opatření (např. rozšíření od vrtu č. 1 na západ, od vrtu č. 200 na východ nebo zatěsnění či prohloubení stávající podzemní bariéry, aby byla zajištěna maximální ochrana před odtokem podzemních vod z terciérních vrstev z prostoru předpolí dolu v oblasti jihovýchodně a východně od východního Bialopolského zlomu) s cílem minimalizovat vliv dolu Turów na hlubinnou (terciérní) hladinu podzemní vody na dotčeném území České republiky. Projektovou dokumentaci pro dodatečná opatření přijme polská strana až po konzultaci s českou stranou. Každá následná změna projektové dokumentace nebo stavby oproti schválené verzi musí být konzultována s českou stranou. Polská strana zajistí, aby tato dodatečná opatření byla dokončena do dvaceti čtyř měsíců od prokázání účinků uvedených v písmenech a) a b). Tato lhůta se prodlužuje o dobu mezi předložením kompletní projektové dokumentace české straně ke konzultaci prostřednictvím zmocněnců a předložením připomínek české strany polské straně. Tato lhůta se dále prodlužuje, pokud se na tom zmocněnci dohodnou. Pokud se strany nedohodnou na tom, zda byla prokázána situace uvedená v písmenech a) a/nebo b), může kterákoli strana prostřednictvím zmocněnců navrhnout zřízení ad hoc expertní komise, která posoudí, zda je pokles hladiny podzemní vody způsoben činností v dole Turów. Komise musí být ustavena do sedmi dnů od takového návrhu. Každá strana jmenuje dva členy komise, kteří budou pracovat na základě konsensu. Komise předloží svou zprávu zmocněncům do tří měsíců od návrhu na její zřízení, pokud se strany prostřednictvím zmocněnců nedohodnou jinak. Pokud zpráva není předložena ve výše uvedené lhůtě nebo pokud komise nedospěje ke shodě, zda je pokles způsoben činností v dole Turów, použije se článek 11. 9. Česká strana poskytne polské straně, má-li k dispozici: a) údaje o množství odebrané vody z vodního zdroje Uhelná (vrt U-1A) a z dalších vodních zdrojů zásobujících oblast okolo Hrádku nad Nisou a Frýdlantska od ledna 2015 do dubna 2021 a následně každoročně; b) platné povolení k odběru vody ze zdroje Uhelná spolu s veškerou hydrogeologickou dokumentací určující provozování vodního zdroje; c) údaje o spotřebě vody v povrchové štěrkopískovně Grabštejn včetně množství vody čerpané ve štěrkopískovně a množství odebrané vody ze zdroje Grabštejn HV-11/02, a to od ledna 2015 do dubna 2021 a následně každoročně; d) dokumentaci o posouzení vlivů na životní prostředí pro povrchovou těžbu štěrkopísku Grabštejn; e) současný a plánovaný rozsah povrchové štěrkopískovny Grabštejn, včetně její hloubky, objemu plánované těžby a plánovaného množství čerpané vody do ukončení těžby; f) platné povolení k nakládání s vodami v povrchové štěrkopískovně Grabštejn, včetně množství odebírané vody ze zdroje Grabštejn HV-11/02, spolu s veškerou hydrogeologickou dokumentací určující provozování vodního zdroje; g) měřené dynamické a statické hladiny podzemní vody ve výše uvedených zdrojích, jakož i specifikaci vrtů pro odběr vody, včetně souřadnic, pasportů vrtů a koeficientů filtrace, které určují jejich propustnost; h) informace o dalších zdrojích, zařízeních nebo objektech s vlivem na podzemní vody v oblasti Hrádku nad Nisou, v sousedství Grabštejna a Uhelné a v blízkosti státních hranic mezi Českou republikou a Polskou republikou; a i) údaje o výše uvedených objektech, včetně nově vybudovaných piezometrů, včetně jejich měření, jakož i jejich umístění se souřadnicemi podle souřadnicového systému 2000 a jejich pasporty, do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost. Česká strana poskytne polské straně informace uvedené v písmenech a) až e) pro každého nového uživatele každého kolektoru a v případě jakékoli změny. 10. Pro zajištění požadovaného monitorování podzemních a povrchových vod a pohybu terénu v Polské republice budou kontaktní místa organizovat každoročně společné hodnocení stavu podzemních a povrchových vod a pohybu terénu a pravidelnou výměnu údajů zahrnující všechny jižní přítoky vody přitékající do dolu Turów. Článek 9 Fond malých projektů 1. Strany vyzvou Liberecký kraj a Dolnoslezské vojvodství, aby v rámci Euroregionu NeisseNisa-Nysa zřídily Fond malých projektů (dále jen „fond“) za účelem posílení ochrany životního prostředí České republiky a Polské republiky v okolí dolu Turów, jehož prostřednictvím budou financovány místní a regionální projekty v oblasti životního prostředí. 2. Následující subjekty budou do fondu přispívat v průběhu provádění dohody, avšak nejdéle do 31. ledna 2044, s tím, že poprvé do tří měsíců od zřízení fondu jako příspěvek za rok, ve kterém byl zřízen, a následně nejpozději do 31. ledna každého roku: a) polská strana, zastoupená ministrem odpovědným za ochranu životního prostředí – ekvivalent 250 000 EUR; a b) česká strana, zastoupená ministrem odpovědným za ochranu životního prostředí – ekvivalent 250 000 EUR. 3. Příspěvek polské strany se použije výhradně na projekty financované z fondu v souladu s jeho účely stanovenými v aktu o založení. 4. Strany vybídnou Liberecký kraj, Dolnoslezské vojvodství a PGE, aby do fondu přispívaly. Příspěvek české strany uvedený v odstavci 2 písmeni b) se snižuje o příspěvek Libereckého kraje. Příspěvek polské strany uvedený v odstavci 2 písmeni a) se sníží o příspěvek Dolnoslezského vojvodství a PGE. 5. O financování příslušných projektů z prostředků fondu mohou žádat subjekty z České republiky i Polské republiky. 6. Žádosti předložené Fondu posoudí hodnotící komise složená ze stejného počtu zástupců: a) Libereckého kraje; b) Dolnoslezského vojvodství. 7. Dokud nebudou prostředky poskytnuté stranami podle tohoto článku vyčerpány, budou stranám každoročně poskytovány prostřednictvím zmocněnců finanční výkazy fondu a podrobné informace o plnění cílů fondu. 8. V případě ukončení platnosti této dohody v souladu s článkem 14, pokud se strany nedohodnou jinak, budou projekty schválené k financování z fondu financovány podle příslušných harmonogramů. Zbývající nepřidělené prostředky se vrátí v poměrné výši na bankovní účty subjektů, které do fondu přispěly. Strany poskytnou potřebné údaje o bankovních účtech prostřednictvím zmocněnců. Článek 10 Zmocněnci stran a kontaktní místa 1. Do pěti pracovních dnů po vstupu této dohody v platnost každá ze stran diplomatickou cestou určí zmocněnce pro výměnu informací podle této dohody a pro plnění dalších úkolů, kterými je pověřena podle této dohody, a vzájemně si sdělí jejich kontaktní údaje. Strany si stejným způsobem neprodleně oznámí jakoukoli změnu osoby nebo kontaktních údajů zmocněnce. 2. Do jednoho měsíce po vstupu této dohody v platnost určí každá strana prostřednictvím zmocněnců příslušný úřad státní správy jako kontaktní místo pro plnění povinností podle článku 8, není-li uvedeno jinak. Strany se stejným způsobem vzájemně informují bez zbytečného odkladu o jakékoli změně kontaktních míst. Článek 11 Nezávislý expertní mechanismus 1. V případě, že zpráva ad hoc expertní komise není předložena ve stanovené lhůtě nebo není dosaženo konsensu v souladu s článkem 5 odstavcem 8, článkem 6 odstavcem 5 nebo článkem 8 odstavcem 8, může se kterákoli strana prostřednictvím zmocněnce obrátit na příslušný nezávislý orgán nebo instituci uvedenou v seznamu nezávislých orgánů a institucí (dále jen „seznam“). Kdykoliv by se spor týkal ustanovení uvedených v první větě výše nebo článku 3 odstavce 8, je povinností se před zahájením řízení podle článku 13 odstavce 2 obrátit na příslušný nezávislý orgán nebo instituci. 2. Strany berou na vědomí, že seznam byl dohodnut před vstupem této dohody v platnost. Zmocněnci mohou seznam po vzájemné dohodě revidovat a aktualizovat. Orgány nebo instituce uvedené na seznamu musí být vždy schopny zaručit spravedlivé a kvalifikované posouzení příslušných otázek. 3. Pokud žádný z orgánů nebo institucí uvedených na seznamu není schopen nebo ochoten poskytnout stanovisko ke sporné záležitosti, dohodnou se zmocněnci na jiném orgánu, úřadu nebo instituci. V případě, že se zmocněnci nedohodnou na jiném orgánu, úřadu nebo instituci, povinnost uvedená v odstavci 1 druhé větě se neuplatní. 4. Strany plně zohlední posouzení určeného orgánu, úřadu nebo instituce a dále budou postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. 5. Náklady na činnost určeného orgánu, úřadu nebo instituce hradí strana, jejíž stanovisko nebylo potvrzeno. Pokud jsou stanoviska obou stran potvrzena částečně nebo není potvrzeno žádné, hradí strany náklady rovným dílem. Článek 12 Společná komise 1. Strany zřídí společnou komisi (dále jen „komise“). Strany přizvou do komise hejtmana Libereckého kraje, jednoho společného zástupce měst a obcíobcí oblasti okolo Hrádku nad Nisou, Chrastavy a Frýdlantu, maršálka Dolnoslezského vojvodství, jednoho společného zástupce města Bogatynia a okresu Zgorzelec a oba zmocněnce. Komise se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. 2. Úkolem komise bude připravit strategii spravedlivé transformace regionu. Zasedáním komise spolupředsedají zmocněnci. 3. Komise si může vyžádat znalecký posudek týkající se určité záležitosti od skupiny expertů, které se účastní experti obou stran. Článek 13 Řešení sporů 1. Veškeré spory týkající se uplatňování nebo výkladu této dohody řeší zmocněnci jednáním. 2. V případě, že se nepodaří dosáhnout dohody jednáním podle odstavce 1, řeší strany spory diplomatickou cestou. Za tímto účelem se sporné body předloží druhé straně písemně. Pokud se nepodaří dosáhnout dohody do tří měsíců od obdržení sporných bodů, může kterákoli strana, pokud není písemně dohodnuto jinak, předložit věc Soudnímu dvoru. 3. V souladu s článkem 273 Smlouvy o fungování Evropské unie je Soudní dvůr příslušný vydávat konečná rozhodnutí o všech sporech týkajících se této dohody. 4. V případě, že Soudní dvůr zjistí, že došlo k porušení této dohody, rozsudek je závazný pro účastníky řízení, kteří přijmou nezbytná opatření ke splnění rozsudku ve lhůtě, kterou stanoví Soudní dvůr. 5. Pokud se jedna ze stran domnívá, že druhá strana nepřijala nezbytná opatření ke splnění rozsudku Soudního dvora uvedeného v odstavci 4, může předložit věc Soudnímu dvoru. Pokud Soudní dvůr shledá, že dotčená strana nevyhověla jeho rozsudku, je rovněž příslušný rozhodnout o paušální částce, přičemž zohlední závažnost porušení (zahrnující význam porušeného či porušených ustanovení této dohody, důsledky porušení pro veřejné a soukromé zájmy a chování strany, která tuto dohodu porušuje) a dobu jeho trvání. Tato částka je platbou do rozpočtu Evropské unie. Článek 14 Závěrečná ustanovení 1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem podpisu. 2. Bezodkladně po vstupu této dohody v platnost požádá česká strana sekretariát Organizace spojených národů o registraci této dohody v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů. Polská strana bude o registraci informována prostřednictvím oznámení pořadového čísla Organizace spojených národů, jakmile registraci potvrdí sekretariát Organizace spojených národů. 3. Tato dohoda může být změněna písemným souhlasem obou stran. 4. Platnost této dohody skončí pět let po uplynutí platnosti rozhodnutí upravující těžební činnost v dole Turów, pokud v té době nebude vydáno nové rozhodnutí upravující těžební činnost v dole Turów. V takovém případě platnost této dohody skončí pět let po uplynutí platnosti jakéhokoli takového nového rozhodnutí. 5. Strany mohou platnost této dohody kdykoli ukončit po vzájemném souhlasu. 6. Bez ohledu na výše uvedené může kterákoli strana oznámit druhé straně diplomatickou cestou ukončení platnosti této dohody. Platnost této dohody skončí po uplynutí šesti měsíců od obdržení oznámení. Toto oznámení nesmí žádná ze stran učinit dříve, než uplyne pět let od vstupu této dohody v platnost. 7. V případě ukončení platnosti této dohody podle odstavce 6 se článek 3 odstavec 13, článek 5 odstavce 1, 2, 4 a 5, článek 6 odstavce 3, 4, 5 a 6, článek 7 odstavce 2 a 3, článek 8 odstavce 4, 5, 6, 8, 9 a 10 a články 9 až 12 použijí po celou dobu, kdy bude probíhat těžební činnost v dole Turów, pokud se strany nedohodnou jinak. Polská strana neprodleně informuje o ukončení těžební činnosti v dole Turów českou stranu diplomatickou cestou. 8. Bez ohledu na předchozí odstavce budou obě strany pokračovat v monitorování pohybu terénu a výměně příslušných údajů až do případného ukončení zatopení dolu Turów. 9. Každá strana bude chránit informace, které druhá strana označí jako informace, jejichž zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, práva duševního vlastnictví, důvěrnost obchodních nebo průmyslových informací nebo služební tajemství, při předávání těchto informací s plným využitím platných právních předpisů a v rozsahu, který tyto předpisy umožňují. 10. Česká strana nezahájí žádné další řízení o porušení právních předpisů týkající se dolu Turów v oblasti působnosti této dohody na základě článku 259 Smlouvy o fungování Evropské unie. 11. Přílohy 1 a 2 tvoří nedílnou součást této dohody. Dáno v Praze dne 3. února 2022, ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, polském a anglickém, přičemž všechna tři znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za vládu České republiky Petr Fiala v. r. předseda vlády České republiky Za vládu Polské republiky Mateusz Morawiecki v. r. předseda vlády Polské republiky Příloha 1 (Mapa uvedená v článku 3 odstavci 8) 7.5MB Příloha 2 (Mapa uvedená v článku 8 odstavci 7) 5.2MB
Nařízení vlády č. 25/2022 Sb.	Nařízení vlády č. 25/2022 Sb. Nařízení vlády o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 9. 2. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 14/2022 * § 1 - Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky * § 2 - Podmínka ochrany národních kulturních památek * § 3 - Účinnost k nařízení vlády č. 25/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2022 25 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. ledna 2022 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: § 1 Prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (1) Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky v Královéhradeckém kraji: a) Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují, b) Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově, c) Kostel sv. Václava v Broumově, d) Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích, e) Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově, f) Kostel sv. Barbory v Otovicích, g) Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích, h) Kostel sv. Markéty v Šonově, i) Kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích, j) Kostel sv. Anny ve Vižňově, k) Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích. (2) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle odstavce 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. § 2 Podmínka ochrany národních kulturních památek Rozsah zastavěných ploch, tvar terénu, popřípadě výšková úroveň a skladba zástavby se nesmějí měnit, pokud by tím došlo k poškození kulturní hodnoty národní kulturní památky. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr kultury: Mgr. Baxa v. r. Příloha k nařízení vlády č. 25/2022 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením v Královéhradeckém kraji a)\| ---\|--- Název:\| Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují Popis:\| kostel jako příklad podoby vesnického sakrálního objektu; vrcholně barokní stavba od Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1724 až 1727, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Bezděkov nad Metují Katastrální územíKatastrální území: \| Bezděkov nad Metují Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 1 b)\| ---\|--- Název:\| Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově Popis: \| vrcholně barokní kostel z let 1735 až 1740 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera se starší věží, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Božanov Katastrální územíKatastrální území: \| Božanov Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 199/1 c)\| ---\|--- Název:\| Kostel sv. Václava v Broumově Popis: \| vrcholně barokní dynamický kostel; stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera z roku 1727, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Broumov Katastrální územíKatastrální území: \| Broumov Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 269 d)\| ---\|--- Název: \| Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích Popis: \| kostel z let 1720 až 1726 dokládá tvůrčí schopnosti Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů; na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Heřmánkovice Katastrální územíKatastrální území: \| Heřmánkovice Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 160 e)\| ---\|--- Název:\| Kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě v Hlavňově Popis:\| kaple s přístupovým mostem a terasou Ukřižování, poutní centrála vystavěná roku 1733 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Police nad Metují Katastrální územíKatastrální území: \| Hlavňov Pozemky, parcelní čísla: \| stavební parcela: 104 \| pozemková parcela: 673/3 (část) f)\| ---\|--- Název: \| Kostel sv. Barbory v Otovicích Popis: \| kostel; vrcholně barokní neorientovaná centrála vystavěná v letech 1725 až 1727 Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Otovice Katastrální územíKatastrální území: \| Otovice u Broumova Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 121 g)\| ---\|--- Název: \| Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích Popis: \| kostel, protáhlá oktogonální bezvěžová centrála v sakrálním okrsku; vrcholně barokní kostel z let 1720 až 1723 navržený Kryštofem Dientzenhoferem a při realizaci upravený Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Meziměstí Katastrální územíKatastrální území: \| Ruprechtice u Broumova Pozemek, parcelní číslo:\| stavební parcela: 1 h)\| ---\|--- Název:\| Kostel sv. Markéty v Šonově Popis: \| dvouvěžový orientovaný kostel v urbanisticky významné pozici; vrcholně barokní stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1724 až 1726, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Náchod ObecObec: \| Šonov Katastrální územíKatastrální území: \| Šonov u Broumova Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 148 i)\| ---\|--- Název: \| Kostel sv. archanděla Michaela ve Vernéřovicích Popis: \| kostel, oválná centrála se západní věží vystavěná podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera v letech 1719 až 1723, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Vernéřovice Katastrální územíKatastrální území: \| Vernéřovice Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 56 j)\| ---\|--- Název: \| Kostel sv. Anny ve Vižňově Popis:\| kostel dynamické podélné dispozice; dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera z let 1724 až 1727, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Náchod ObecObec: \| Meziměstí Katastrální územíKatastrální území: \| Vižňov Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 128 k)\| ---\|--- Název: \| Kostel Panny Marie, sv. Jiří a sv. Martina v Martínkovicích Popis: \| raně barokní kostel z let 1692 až 1698 od architekta Martina Allia s použitím starší věže, na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: \| Náchod ObecObec: \| Martínkovice Katastrální územíKatastrální území:\| Martínkovice Pozemek, parcelní číslo: \| stavební parcela: 231 Poznámka: Zpracováno podle právního stavu ke dni 26. srpna 2021.
Zákon č. 26/2022 Sb.	Zákon č. 26/2022 Sb. Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Vyhlášeno 6. 2. 2022, datum účinnosti 7. 2. 2022, částka 15/2022 * ČÁST PRVNÍ - MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO A MIMOŘÁDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ DISTANČNÍM ZPŮSOBEM PRO OBDOBÍ EPIDEMIE ONEMOCNĚNÍ COVID-19 (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 (§ 6 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7) Aktuální znění od 7. 2. 2022 26 ZÁKON ze dne 3. února 2022 o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MIMOŘÁDNÉ ŘEDITELSKÉ VOLNO A MIMOŘÁDNÉ VZDĚLÁVÁNÍ DISTANČNÍM ZPŮSOBEM PRO OBDOBÍ EPIDEMIE ONEMOCNĚNÍ COVID-19 § 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 a podmínky, za kterých lze toto volno a vzdělávání vyhlásit. § 2 Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem (1) Po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti podle zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 může a) ředitel základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky vyhlásit v období školního vyučování školního roku mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v celkovém rozsahu až 10 dnů, b) ředitel mateřské školy vyhlásit ve školním roce mimořádné ředitelské volno v celkovém rozsahu až 10 dnů. (2) Ředitel školy oznámí vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem zletilým žákům a studentům, zákonným zástupcům nezletilých dětí a žáků a zřizovateli. (3) Mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem může ředitel školy vyhlásit i jen pro určité pracoviště školy; rozsah dnů podle odstavce 1 se vztahuje ke každému pracovišti školy zvlášť. § 3 Podmínky vyhlášení mimořádného ředitelského volna Ředitel školy může mimořádné ředitelské volno vyhlásit, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 pedagogických pracovníků nelze dočasně zajistit prezenční vzdělávání ve škole nebo vzdělávání distančním způsobem podle § 184a školského zákona. § 4 Podmínky vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem (1) Ředitel školy může vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem, pokud z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění COVID-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole v takové míře, že důsledkem toho není možné zabezpečit prezenční vzdělávání ve škole v souladu se školským zákonem a současně se ředitel školy dohodne v potřebném rozsahu s pedagogickými pracovníky, že budou činnost vykonávat z jiného místa. (2) Mimořádné vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem. (3) Děti, žáci a studenti jsou povinni se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit, s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků mimořádného vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání. § 5 Společné ustanovení Mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem se pro účely vzniku nároku na ošetřovné podle jiného právního předpisu považují za mimořádné opatření při epidemii. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 § 6 Zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Opatřením podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů vydaných k jeho provedení, kterým došlo k uzavření zařízení nebo školy anebo jejich částí uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19, se pro účely tohoto zákona rozumí též mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 3 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „, s výjimkou mimořádného ředitelského volna podle zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 4. 2. 2022, částka 13/2022 24 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. ledna 2022 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022 uzavřená dne 14. prosince 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekce silničního hospodářství a Svaz dopravy České republiky - Sekce silničního hospodářství; 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2022 (pro a.s. a s.r.o.) uzavřená dne 14. prosince 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství a Svaz dopravy České republiky - Sekce silničního hospodářství; 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 2. února 2021 uzavřený dne 24. listopadu 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Česko-moravské odborové sdružení a Asociace českého papírenského průmyslu. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 23/2022 Sb.	Vyhláška č. 23/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích Vyhlášeno 4. 2. 2022, datum účinnosti 1. 3. 2022, částka 13/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2022 23 VYHLÁŠKA ze dne 31. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 48 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích: Čl. I Vyhláška č. 388/2006 Sb., o čistých nákladech univerzální služby v elektronických komunikacích, se mění takto: 1. V § 2 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, které by podnikatel vynaložil v situaci, kdy by neměl uloženu povinnost poskytovat univerzální službu“. 2. V § 2 odst. 5 se slova „vážený měsíční“ zrušují. 3. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Poskytovatel, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2 písm. a) zákona, předkládá Úřadu za zúčtovací období společně s doklady uvedenými v odstavci 1 seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pro přístup k internetu v pevném místě s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě a celkový počet provozovaných koncových bodů sítě využívaných pro přístup k internetu.“. 4. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, využívaných pro hlasovou komunikační službu v pevném místě a seznam nově zřízených a zprovozněných koncových bodů, využívaných pouze pro hlasovou komunikační službu s uvedením průměrných jednotkových nákladů na zřízení koncového bodu sítě.“. 5. V § 4 se odstavce 4 až 6 zrušují. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 4 až 6. 6. V § 4 odst. 4 se text „§ 38 odst. 2 písm. f“ nahrazuje textem „§ 38 odst. 2 písm. c“, slovo „účastníků“ se nahrazuje slovem „spotřebitelů“ a slova „a seznam účastníků, kterým bylo poskytnuto takové zařízení v období předcházejícím danému roku“ se nahrazují slovy „a seznam spotřebitelů, kteří využívají speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona.“. 7. V § 4 odst. 5 se slova „§ 38 odst. 2 písm. g) bodů 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 2 písm. d) bodů 2 a 4“ a slovo „účastníků“ se nahrazuje slovem „spotřebitelů“. 8. V § 4 odst. 6 se slova „s nízkými příjmy,“ a „zdravotně postižených osob“ zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Vyhláška č. 22/2022 Sb.	Vyhláška č. 22/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání, a vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 2. 2022, datum účinnosti 4. 2. 2022, částka 13/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 4. 2. 2022 22 VYHLÁŠKA ze dne 31. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání, a vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 33 odst. 9 zákona o elektronických komunikacích, a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., k provedení § 29 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání Čl. I Vyhláška č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání, se mění takto: 1. V názvu vyhlášky, nadpisu § 2, § 2 odst. 2 a 4 a v § 7 odst. 2 se slova „volajícího“ nahrazují slovy „účastníka tísňové komunikace“. 2. V § 1 písm. b) se slova „volající při zahájení hovoru“ nahrazují slovy „účastník tísňové komunikace při jejím uskutečnění“. 3. V § 1 písm. e) se slova „číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové číslo“ a slova „pracovištěm příjmu tísňového volání“ se nahrazují slovy „centrem tísňové komunikace“. 4. V § 2 odst. 1 se slova „a příjmení,“ nahrazují slovem „příjmení“. 5. V § 2 odst. 3 písm. b) se slova „z registru územní identifikace“ nahrazují slovy „ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“)“. 6. Nadpis § 3 zní: „Předávání údajů podnikateli, který vede databázi“. 7. Skupinový nadpis nad § 4 zní: „Předávání údajů z databáze centru tísňové komunikace“. 8. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě předává centru tísňové komunikace při každé tísňové komunikaci systémovou signalizací podle síťového plánu signalizace veřejných komunikačních sítí vydaného Českým telekomunikačním úřadem podle § 62 zákona o elektronických komunikacích (dále jen „síťový signalizační plán“) telefonní číslo, ze kterého se tato komunikace uskutečňuje.“. 9. V § 4 odst. 2 se slovo „subjekt“ nahrazuje slovy „centrum tísňové komunikace“ a slova „bylo uskutečněno volání na číslo tísňového volání“ se nahrazují slovy „byla uskutečněna tísňová komunikace“. 10. V § 5 odst. 1 a § 10 odst. 2 se slovo „subjektu“ nahrazuje slovy „centru tísňové komunikace“. 11. V § 5 odst. 2 se slova „tísňovém volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikaci“ a slova „bylo tísňové volání uskutečněno“ se nahrazují slovy „byla tísňová komunikace uskutečněna“. 12. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Lokalizace geografické polohy účastníka tísňové komunikace ve veřejných mobilních komunikačních sítích (1) V případě tísňové komunikace prostřednictvím volání z veřejné mobilní komunikační sítě předává podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech centru tísňové komunikace údaje určující a) index oblasti, b) geografickou polohu základnové stanice účastníka tísňové komunikace v systému WGS84, nebo c) geografickou polohu těžiště sektoru poslední známé základnové stanice účastníka tísňové komunikace v systému WGS84. (2) Na základě vyžádání ze strany centra tísňové komunikace v rámci jednotlivé tísňové komunikace předává podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť, v jehož síti tísňová komunikace vznikla, geografickou polohu základnové stanice účastníka tísňové komunikace v systému WGS84 nebo geografické označení identifikovaného sektoru základnové stanice v systému WGS84, včetně azimutu směrování antén, a to přenosem po datové síti. K identifikaci účastníka tísňové komunikace použije centrum tísňové komunikace telefonní číslo účastníka tísňové komunikace anebo identifikátor mobilního telekomunikačního zařízení.“. 13. V § 7 odst. 1 se slova „podle § 6“ nahrazují slovy „podle § 6 odst. 1“. 14. V § 7 odst. 2 se slovo „subjekt“ nahrazuje slovy „centrum tísňové komunikace“. 15. V § 8 se slovo „subjektu“ nahrazuje slovy „centru tísňové komunikace“. 16. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Lokalizace geografické polohy účastníka tísňové komunikace prostřednictvím internetu Neumožní-li veřejná pevná nebo veřejná mobilní komunikační síť zprostředkující tísňovou komunikaci prostřednictvím internetu lokalizovat účastníka tísňové komunikace podle § 2 nebo 6, postupuje centrum tísňové komunikace při lokalizaci v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím tuto síť za účelem předání existujících nezbytných informací pro lokalizaci účastníka tísňové komunikace.“. 17. V § 10 odst. 1 se slova „na příslušné specializované pracoviště subjektu, které je uzpůsobeno pro příjem volání eCall“ se nahrazují slovy „na nejvhodnější centrum tísňové komunikace určené pro příjem služby eCall“ a slova „zajišťující připojení pracoviště pro příjem eCall volání“ se nahrazují slovy „zajišťující připojení centra tísňové komunikace určeného pro příjem služby eCall“. 18. V § 10 odst. 2 se slovo „subjektu“ nahrazuje slovy „centru tísňové komunikace“. 19. Nadpis § 11 zní: „Volání na tísňová čísla bez použití SIM karty“. 20. V § 11 se slova „jednotné evropské číslo tísňového volání 112“ nahrazují slovy „tísňová čísla“ a slovo „subjektu“ se nahrazuje slovy „centru tísňové komunikace“. 21. V příloze se na konci textu bodu 4 doplňují slova „přidělené podnikateli poskytujícího hlasovou komunikační službu v pevné komunikační síti“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací Čl. II Vyhláška č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací, ve znění vyhlášky č. 231/2008 Sb., vyhlášky č. 267/2009 Sb., vyhlášky č. 53/2011 Sb. a vyhlášky č. 124/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, v § 3, v § 10 odst. 1 a v § 13 odst. 3 se slova „veřejných telefonních sítí“ nahrazují slovy „veřejných komunikačních sítí“. 2. V § 4 odst. 3 se slova „veřejných pevných telefonních sítí“ nahrazují slovy „veřejných pevných komunikačních sítí“ a slova „veřejných mobilních telefonních sítí“ se nahrazují slovy „veřejných mobilních komunikačních sítí“. 3. V nadpisu § 5 se slova „veřejných telefonních sítích“ nahrazují slovy „veřejných komunikačních sítích“. 4. V § 5 odst. 2 se slova „veřejnou pevnou telefonní sít“ nahrazují slovy „veřejnou pevnou komunikační sít“ a slova „veřejnou mobilní telefonní sít“ se nahrazují slovy „veřejnou mobilní komunikační sít“. 5. V § 9, 25, 27a a v příloze č. 1 se slovo „telefonní“ nahrazuje slovem „komunikační“. 6. V § 10 odst. 1 se slova „veřejných telefonních sítí“ nahrazují slovy „veřejných komunikačních sítí“, slova „veřejné pevné telefonní sítě“ se nahrazují slovy „veřejné pevné komunikační sítě“ a slova „veřejné mobilní telefonní sítě“ se nahrazují slovy „veřejné mobilní komunikační sítě“. 7. V § 10 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Jednotné evropské tísňové číslo 112 a zkrácená telefonní čísla s kódem SAC = 15 se nepřidělují.“. 8. V § 26 se slovo „sítí“ nahrazuje slovem „sítích“ a na konci textu věty se doplňují slova „, to neplatí pro tísňová čísla“. 9. V příloze č. 1 se slova „veřejně dostupnou telefonní službu“ nahrazují slovy „hlasovou komunikační službu“ a slova „veřejně dostupné telefonní služby“ se nahrazují slovy „hlasové komunikační služby“. 10. V příloze č. 1 bodě 4.1 se slova „číslo tísňového volání“ nahrazují slovy „tísňové číslo“. 11. V příloze č. 1 bodě 6 se řádek přístupového kódu 61 nahrazuje řádky 610 až 614 a 615 až 619, které znějí: „ 610 až 614\| Veřejná mobilní komunikační síť\| Poskytování služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby, na celém území Evropské unie1). ---\|---\|--- 615 až 619\| Rezerva pro veřejnou mobilní komunikační síť\| “. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Čl. 93 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace.“. 12. V příloze č. 1 bodě 6 se text „702 až 705“ nahrazuje textem „702 až 719“ a text „706 až 719 Rezerva pro veřejné mobilní sítě“ se zrušuje. 13. V příloze č. 3 se slova „volání na čísla tísňových volání“ nahrazují slovy „tísňové komunikace prostřednictvím volání“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Vyhláška č. 21/2022 Sb.	Vyhláška č. 21/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 12/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., vyhlášky č. 443/2009 Sb., vyhlášky č. 299/2010 Sb., vyhlášky č. 40/2016 Sb., vyhlášky č. 355/2017 Sb. a vyhlášky č. 466/2021 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zrušovací ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 21 VYHLÁŠKA ze dne 26. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 202/2017 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., k provedení § 46 odst. 1 a 6: Čl. I Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění vyhlášky č. 65/2009 Sb., vyhlášky č. 443/2009 Sb., vyhlášky č. 299/2010 Sb., vyhlášky č. 40/2016 Sb., vyhlášky č. 355/2017 Sb. a vyhlášky č. 466/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „, proti virové hepatitidě B a proti nemoci covid-19“ nahrazují slovy „a proti virové hepatitidě B“. 2. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „, proti vzteklině a proti nemoci covid-19“ nahrazují slovy „a proti vzteklině“. 3. V § 2 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „touto vyhláškou se“ vkládá slovo „pravidelné“. 4. § 8 se zrušuje. 5. § 10a se zrušuje. Čl. II Zrušovací ustanovení Čl. II vyhlášky č. 466/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po jejím vyhlášení. Ministr: prof. MUDr. Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
Vyhláška č. 20/2022 Sb.	Vyhláška č. 20/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 11/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb., vyhlášky č. 183/2015 Sb. a vyhlášky č. 77/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 20 VYHLÁŠKA ze dne 24. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 7, § 22 odst. 5, § 35 odst. 4, § 53b odst. 7, § 53e odst. 6 a § 55 odst. 8 zákona: Čl. I Vyhláška č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách, ve znění vyhlášky č. 248/2010 Sb., vyhlášky č. 183/2015 Sb. a vyhlášky č. 77/2017 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se slovo „systému“ nahrazuje slovem „zajišťování“. 2. Úvodní věta zní: „Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 426/2021 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 19 odst. 7, § 22 odst. 5, § 35 odst. 4, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 66 odst. 4 zákona:“. 3. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální, b) obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy a výroční zprávy o bezpečnosti provozování drážní dopravy, c) obsah výroční zprávy o činnosti Drážního úřadu, d) vzor průkazu inspektora Drážní inspekce, e) postup při vzniku a opatření na místě mimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostí, f) náležitosti zprávy o zahájení šetření mimořádné události a závěrečné zprávy o výsledcích šetření mimořádné události. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic.“. 4. Poznámky pod čarou č. 2, 3 a 10 se zrušují. 5. § 2 se včetně nadpisu zrušuje. 6. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální Vzor osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.“. 7. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „výsledky plnění opatření k soustavnému zlepšování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy“ nahrazují slovy „informace o plnění plánu opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní nebo drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách“. 8. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „e) zprávu o uplatňování příslušných společných bezpečnostních metod14). 14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu.“. 9. V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zajištění provozování“ nahrazují slovy „zajišťování bezpečnosti“. 10. V § 4 odst. 2 písm. a) se slova „výsledky plnění opatření k soustavnému zlepšování systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy“ nahrazují slovy „informace o plnění plánu opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhy celostátní nebo drah regionálních a drážní dopravy na těchto dráhách“. 11. V § 4 odst. 2 písm. c) se slovo „provozování“ zrušuje. 12. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zprávu o uplatňování příslušných společných bezpečnostních metod14).“. 13. § 5 se včetně nadpisu zrušuje. 14. V § 6 písm. c) a v úvodní části přílohy č. 3 se slova „o bezpečnosti provozovatele dráhy“ nahrazují slovy „provozovatele dráhy celostátní nebo regionální“. 15. V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) zkušenostech dopravců a provozovatelů dráhy s uplatňováním příslušných společných bezpečnostních metod14).“. 16. V nadpisu § 11 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 17. V § 11 úvodní části ustanovení se slova „Evropské železniční agentuře“ nahrazují slovy „Agentuře Evropské unie pro železnice“. 18. V § 11 písm. d) se slova „Evropskou železniční agenturou“ nahrazují slovy „Agenturou Evropské unie pro železnice“. 19. V § 12 se slova „příloze č. 6 k vyhlášce“ nahrazují slovy „přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím podávání zpráv o šetření mimořádných událostí15)“. Poznámka pod čarou č. 15 zní: 15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/572 ze dne 24. dubna 2020 o systému podávání zpráv, který má být dodržován pro účely zpráv o vyšetřování železničních nehod a mimořádných událostí.“. 20. V poznámce pod čarou č. 13 se věty „Vyhláška č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě).“ a „Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění pozdějších předpisů.“ zrušují.“. 21. Přílohy č. 1, 2 a 6 se zrušují. 22. V nadpisu přílohy č. 3 se slova „o bezpečnosti“ zrušují. 23. V příloze č. 3 bod 2 zní: „2. Označení provozované dráhy: 2.1. Podrobnosti o provozované dráze: 2.2. Podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhy:“. 24. V příloze č. 3 bod 5 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní: „5. Osvědčení potvrzuje, že provozovatel dráhy zavedl systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti16) a přijal opatření k jeho dodržování. 16) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010, v platném znění.“. 25. V příloze č. 3 bod 8 zní: „8. Příloha: 8.1. Popis systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti16). 8.2. Popis opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti16).“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Vyhláška č. 19/2022 Sb.	Vyhláška č. 19/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 11/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb., vyhlášky č. 326/2011 Sb. a vyhlášky č. 2/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 19 VYHLÁŠKA ze dne 24. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 426/2021 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9 a § 49p odst. 7 zákona: Čl. I Vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, ve znění vyhlášky č. 377/2006 Sb., vyhlášky č. 326/2011 Sb. a vyhlášky č. 2/2014 Sb., se mění takto: 1. V názvu vyhlášky se slova „evropského železničního systému“ nahrazují slovy „drah a drážních vozidel“. 2. V úvodní větě se slova „§ 3a odst. 1, § 49a odst. 4 a § 49d odst. 1“ nahrazují slovy „§ 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9 a § 49p odst. 7“. 3. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) členění a součásti drah, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, b) členění drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, c) základní požadavky na prvky interoperability, subsystémy, dráhy a drážní vozidla, d) postup oznámeného subjektu nebo určeného subjektu při ES ověření a e) obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii.“. 4. Nadpis části druhé zní: „ČLENĚNÍ A SOUČÁSTI DRAH A DRÁŽNÍCH VOZIDEL, NA NĚŽ SE VZTAHUJÍ POŽADAVKY NA JEJICH TECHNICKOU A PROVOZNÍ PROPOJENOST V EVROPSKÉ UNII“. 5. § 2 a 3 včetně nadpisů znějí: „§ 2 Členění a součásti drah, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii (1) Dráhy, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, se člení na dráhy a) vybudované pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti alespoň 250 km/h, b) modernizované pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti alespoň 200 km/h, c) modernizované pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti alespoň 200 km/h, na nichž provoz drážních vozidel v některých úsecích nedosahuje rychlosti 200 km/h z důvodu terénních, urbanistických nebo geografických omezení, včetně drah 1. spojujících dráhy podle písmene a) nebo b) s ostatními dráhami, 2. ve stanicích a zastávkách a 3. zajišťujících přístup do terminálů nákladní dopravy, d) určené pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti do 200 km/h k osobní dopravě, e) určené pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti do 200 km/h k nákladní dopravě, f) určené pro provoz drážních vozidel dosahujících rychlosti do 200 km/h k osobní a nákladní dopravě, g) ve stanicích a zastávkách a zajišťující přístup do terminálů nákladní dopravy, na nichž provoz drážních vozidel nedosahuje rychlosti 200 km/h, a h) spojující dráhy podle písmen d) až f) navzájem nebo spojující tyto dráhy se stanicemi, zastávkami osobní dopravy nebo terminály nákladní dopravy. (2) Součástmi drah, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, jsou železniční stanice a zastávky, terminály nákladní dopravy včetně překladišť mezi jednotlivými druhy dopravy, systémy řízení drážní dopravy, systémy sledování polohy drážního vozidla na dráze a navigační systémy, technická zařízení pro zpracování dat a technická zařízení pro telekomunikaci určená pro dálkovou osobní a nákladní dopravu. § 3 Členění drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii Drážní vozidla, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, se člení na a) elektrická nebo motorová hnací drážní vozidla, b) osobní vozy, c) nákladní vozy, včetně nízkopodlažních a určených pro přepravu silničních vozidel, a d) speciální vozidla konstruovaná pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy a odstraňování následků mimořádných událostí.“. 6. § 4 až 7 se včetně nadpisů zrušují. 7. Nadpis části třetí zní: „ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA PRVKY INTEROPERABILITY, SUBSYSTÉMY, DRÁHY A DRÁŽNÍ VOZIDLA“. 8. V § 8 odst. 4, § 10 odst. 1 a 2, § 11 odst. 2 a 5, § 12 odst. 1, § 13 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 2, 4, 8 a 9, § 18 odst. 2, 3 a 5 a § 19 odst. 3 se slovo „kolejových“ nahrazuje slovem „drážních“. 9. V § 11 odst. 1 se slova „zavádění a provozování evropského železničního systému“ nahrazují slovy „provozování drah a drážních vozidel“. 10. V § 11 odst. 4 se slova „provozu evropského železničního systému“ nahrazují slovy „provozování drah a drážních vozidel“. 11. V § 11 odst. 6 se slova „evropského železničního systému nesmí za řádného stavu údržby infrastruktury a kolejových vozidel“ nahrazují slovy „drah a drážních vozidel nesmí za řádného stavu jejich údržby“. 12. V § 12 odst. 1 se slova „které mají být používány v evropském železničním systému“ nahrazují slovy „která jsou určena k provozování na této dráze“. 13. V § 12 odst. 2 a § 16 odst. 1 a 3 se slova „evropského železničního systému“ nahrazují slovy „drah a drážních vozidel“. 14. V § 12a odst. 1 a 2 a § 15 odst. 2 se slovo „kolejová“ nahrazuje slovem „drážní“. 15. V § 14 odst. 3 se slovo „kolejovým“ nahrazuje slovem „drážním“. 16. V § 15 odst. 1 se slova „evropský železniční systém (ERTMS)“ nahrazují slovy „danou dráhu“. 17. V § 15 odst. 3, § 16 odst. 1, § 17 odst. 5 a § 18 odst. 1 se slovo „kolejové“ nahrazuje slovem „drážní“. 18. V § 15 odst. 3 se slova „v celém evropském železničním systému“ nahrazují slovy „na dráze celostátní, dráhách regionálních a vybraných dráhách jiných členských států“. 19. Nadpis nad § 17 zní: „Drážní vozidla“. 20. V § 17 odst. 1 se slovo „Kolejová“ nahrazuje slovem „Drážní“. 21. V § 17 odst. 7 a § 18 odst. 3 se slovo „kolejovém“ nahrazuje slovem „drážním“. 22. V § 18 odst. 2 se slovo „kolejovému“ nahrazuje slovem „drážnímu“. 23. V § 18 se odstavec 6 zrušuje. 24. V nadpise § 20 se slova „evropského železničního systému“ zrušují. 25. Nadpis části čtvrté zní: „POSTUP PŘI ES OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU“. 26. § 21 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 19 zní: „§ 21 Postup oznámeného subjektu při ES ověření (1) Bylo-li vydáno průběžné stanovisko, zohlední je oznámený subjekt při ES ověření subsystému a před vydáním ES certifikátu a) ověří, zda průběžné stanovisko odpovídá technickým specifikacím pro interoperabilitu, b) posoudí hlediska, která nebyla zohledněna při ověření předcházejícím vydání průběžného stanoviska, a c) posoudí provedení závěrečného zkoušení subsystému jako celku. (2) ES certifikát vydaný oznámeným subjektem musí obsahovat odkaz na technické specifikace pro interoperabilitu, s nimiž byla posuzována shoda, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie19). Nebyla-li posuzována shoda se všemi příslušnými technickými specifikacemi pro interoperabilitu, oznámený subjekt v ES certifikátu uvede odkaz na technickou specifikaci pro interoperabilitu nebo její část, která nebyla použita. (3) V případě modernizace nebo obnovy subsystému, k němuž byl již vydán ES certifikát, oznámený subjekt posuzuje pouze a) části subsystému modernizací nebo obnovou dotčené a b) rozhraní částí podle písmene a) s částmi subsystému modernizací nebo obnovou nedotčenými. (4) Oznámený subjekt provádí při ES ověření pravidelnou a namátkovou kontrolu na staveništi, v prostorách určených pro výrobu a skladování nebo v prostorách určených pro zkoušení. Oznámený subjekt si od výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce vyžádá dokumenty nezbytné k provedení kontroly. (5) Vyplývá-li takový požadavek z technické specifikace pro interoperabilitu u subsystému obsahujícího prvek interoperability, oznámený subjekt zhodnotí jeho vhodnost pro použití k určenému účelu. Při kontrolách prováděných při ES ověření oznámený subjekt posuzuje, zda jsou dodržovány požadavky stanovené v příslušných technických specifikacích pro interoperabilitu. Oznámený subjekt vypracuje a) o jím provedené kontrole zprávu, kterou předá výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci, a b) záznam dokládající jím vykonanou činnost při ES ověření. (6) Ověřuje-li oznámený subjekt soulad pouze části subsystému s technickou specifikací pro interoperabilitu, použijí se odstavce 1 až 5 obdobně. 19) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011, v platném znění.“. 27. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 20 a 21 znějí: „§ 21a Postup určeného subjektu při ES ověření (1) Vnitrostátní certifikát vydaný určeným subjektem musí obsahovat odkaz na prováděcí právní předpisy, s nimiž byla posuzována shoda, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie19). (2) V případě použití prováděcího právního předpisu pro subsystémy tvořící drážní vozidlo rozdělí určený subjekt vnitrostátní certifikát na a) část obsahující odkazy na požadavky stanovené tímto předpisem vztahující se výhradně k technické kompatibilitě drážního vozidla s dráhou a b) část týkající se ostatních požadavků stanovených tímto předpisem. § 21b Obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření Technická dokumentace přikládaná k ES prohlášení o ověření musí obsahovat a) popis technických vlastností návrhu subsystému v rozsahu nezbytném pro doložení provedeného ES ověření subsystému, zejména celkové a podrobné výkresy odpovídající provedení subsystému, nákresy elektrických, hydraulických, palivových, chladicích a tlakovzdušných obvodů, nákresy kontrolních okruhů, popis zpracování dat a automatických systémů, provozní a údržbářské příručky, b) seznam prvků interoperability zahrnutých do subsystému, c) kopie ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvků interoperability a kopie protokolů o zkouškách a testech provedených oznámenými subjekty na základě obecných evropských specifikací v oblasti informačních a komunikačních technologií20), d) ES certifikát vydaný oznámeným subjektem, včetně příslušných výpočtů a zprávy o kontrolách provedených oznámenými subjekty, e) průběžné stanovisko, bylo-li vydáno, a výsledky jeho ověření provedené oznámeným subjektem, f) zprávu o posouzení bezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik21), g) dokumentaci přiloženou k vnitrostátnímu certifikátu vydanému určeným subjektem, obsahující technické údaje vztahující se k posouzení shody subsystému s vnitrostátními požadavky, a h) další certifikáty vydané podle právních předpisů Evropské unie, pokud byly vydány. 20) Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 21) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění.“. 28. Nadpis části páté zní: „ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ“. 29. § 22 se včetně poznámek pod čarou č. 13, 14, 15, 17 a 18 zrušuje. 30. Příloha se zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Zákon č. 18/2022 Sb.	Zákon č. 18/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 11/2022 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 (208/2024 Sb.) 18 ZÁKON ze dne 20. ledna 2022, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona 587/2020 Sb., zákona 218/2021 Sb. a zákona č. 374/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se odstavec 4 zrušuje. 2. § 3a včetně nadpisu, § 3b a 4a se zrušují. 3. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 84 060 Kč a pro soudce 100 872 Kč.“. Čl. II Přechodné ustanovení Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 491/2021 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Čl. III Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., zákona č. 347/2011 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují. 2. V § 3 se odstavec 9 zrušuje. 3. § 3a včetně nadpisu zní: „§ 3a Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 90 784,80 Kč.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 492/2021 Sb., o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Zákon č. 17/2022 Sb.	Zákon č. 17/2022 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 28. 1. 2022, částka 11/2022 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 28. 1. 2022 17 ZÁKON ze dne 20. ledna 2022, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 363/2019 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb. a zákona č. 363/2021 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Za vlastníka bytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu. Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytu, který byt užívá se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytu.“. 2. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 78 zní: „§ 24a Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci pro rok 2022 (1) Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytů. (2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod. (3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. (4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole. (5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. 78) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 25 odst. 1 písm. a) se za slovo „nájemní“ vkládají slova „nebo podnájemní“. 4. V § 25 odst. 1 písm. b) se za slova „družstevních bytů“ vkládají slova „, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu“. 5. V § 26 odst. 1 písm. a) se za slovo „nájemní“ vkládají slova „nebo podnájemní“. 6. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „a bytech vlastníků“ nahrazují slovy „, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků“. 7. V § 26 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Normativní náklady na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě podnájemní smlouvy, b) byty v družstevních bytech a byty vlastníků se použijí i pro bydlení v bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu.“. 8. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní: „§ 26a Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (1) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2. (2) Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 činí pro a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna\| 1 120 dvě\| 1 130 tři\| 1 607 čtyři a více\| 1 974 b) byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení v Kč ---\|--- jedna\| 1 180 dvě\| 1 219 tři\| 1 733 čtyři a více\| 2 147 (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022, pokud to vláda uloží. (4) Vláda může pro období do 31. prosince 2022 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu předloženého vládě podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022.“. 9. V § 68 odst. 1 písm. e) se slovo „smlouvy“ nahrazuje slovy „nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení podle § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2022. 2. Osobě, která užívá byt na základě služebnosti užívání celého bytu, nebo osobě, která je podnájemcem celého bytu, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle § 24 až 27 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve za leden 2022. 3. Vlastníku stavby pro individuální či rodinnou rekreaci vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle § 24a zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve za leden 2022. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Zeman v. r. Fiala v. r.
Vyhláška č. 16/2022 Sb.	Vyhláška č. 16/2022 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností Vyhlášeno 28. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 10/2022 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - PODROBNOSTI ZPĚTNÉHO ODBĚRU, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVY VÝROBKŮ S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ A SOUVISEJÍCÍCH POVINNOSTÍ (§ 2 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - PODSKUPINY ELEKTROZAŘÍZENÍ, ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ ELEKTROZAŘÍZENÍ A ZPŮSOB VÝPOČTU ÚROVNĚ VYUŽITÍ ODPADNÍCH ELEKTROZAŘÍZENÍ (§ 18 — § 20) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA ZPRACOVATELE A ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH ELEKTROZAŘÍZENÍ (§ 21 — § 23) * ČÁST PÁTÁ - VÝČET INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ PRO DOČASNÉ INVESTOVÁNÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH NA NAKLÁDÁNÍ S NĚKTERÝMI ODPADNÍMI SOLÁRNÍMI PANELY A ZPŮSOB OVĚŘOVÁNÍ A PROKAZOVÁNÍ FUNKČNOSTI A BEZPEČNOSTI POUŽITÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ (§ 24 — § 25) * ČÁST ŠESTÁ - PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA POUŽITÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ (§ 26 — § 28) * ČÁST SEDMÁ - PODROBNOSTI OZNAČOVÁNÍ BATERIÍ NEBO AKUMULÁTORŮ (§ 29 — § 31) * ČÁST OSMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 32 — § 33) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 34 — § 34) č. 1 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 8 č. 9 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2025 (18/2025 Sb.) 16 VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2022 o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 13 odst. 4, § 15 odst. 4, § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 6, § 23 odst. 7, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 31 odst. 1, § 32 odst. 5, § 36 odst. 4, § 50 odst. 6, § 51 odst. 7, § 53 odst. 6, § 57 odst. 7, § 59 odst. 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b), § 67 odst. 3 písm. c), § 68 odst. 4, § 69 odst. 2 písm. a) a c), § 69 odst. 5 písm. a) až c), § 72 odst. 6, § 74 odst. 7 písm. a) až c) a § 80 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) minimální rozsah a způsob vedení informačních kampaní v rámci osvětové činnosti a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelůkonečných uživatelů, b) požadavky na soustřeďování a přepravu výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení, c) požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběruzpětného odběru a stavebně technické provedení míst zpětného odběruzpětného odběru, pokud jde o výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností s nebezpečnými vlastnostmi nebo s jejichž nakládáním mohou být spojena zdravotní nebo bezpečnostní rizika, d) formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců a způsob zajištění dálkového přístupu pro vkládání údajů do Seznamu výrobcůvýrobců, provádění změn a výmazu zapsaných údajů, e) rozsah a způsob vedení evidencí výrobcemvýrobcem a provozovatelem kolektivního systému, f) obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností pro výrobcevýrobce a provozovatele kolektivního systému, g) způsob určení minimální výše kauce pro výrobcevýrobce solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh ode dne 1. ledna 2013 a formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků tvořících kauci ze zvláštního vázaného účtu, h) formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, i) minimální rozsah ověření údajů auditorem, j) podskupiny elektrozařízeníelektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 k zákonu o výrobcích s ukončenou životností (dále jen „zákon“), k) podrobnosti označování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, l) způsob ověření funkčnosti a bezpečnosti použití zpětně odebraného elektrozařízeníelektrozařízení, m) způsob výpočtu úrovně využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení pro účely plnění povinnosti využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu podle přílohy č. 3 k zákonu, n) látky a součásti k přednostnímu vyjmutí z odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení, o) technické požadavky na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení a seznam vybraných technických norem, p) seznam vybraných technických norem pro akreditaci odborně způsobilé třetí osoby zajišťující ověření shody s technickými normami zpracovatele odpadních elektrozařízenízpracovatele odpadních elektrozařízení, q) rozsah vedení průběžné evidence a způsob ohlašování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, r) obsah provozního řádu zařízenízařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, s) výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky získané z příspěvků uhrazených provozovatelem solární elektrárnyprovozovatelem solární elektrárny a výnosy z nich, t) podmínky přeshraniční přepravy použitých elektrozařízeníelektrozařízení, u) podrobnosti způsobu označování baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů. (2) Tato vyhláška upravuje podrobnosti nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, pokud jde o odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory a odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky. ČÁST DRUHÁ PODROBNOSTI ZPĚTNÉHO ODBĚRU, SOUSTŘEĎOVÁNÍ, SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVY VÝROBKŮ S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ A SOUVISEJÍCÍCH POVINNOSTÍ § 2 Požadavky na informační kampaně v rámci osvětové činnosti (1) VýrobceVýrobce je povinen využívat při provádění informačních kampaní každoročně alespoň tyto informační prostředky a způsoby: a) rozhlasové nebo televizní vysílání, b) elektronickou komunikaci, například komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, internetové prezentace nebo bannery, c) osobní sdělení, například formou školních vzdělávacích akcí, výstav nebo veletrhů, a d) periodický tisk. (2) Informační kampaně musí zdůrazňovat důležitost postoje konečných uživatelůkonečných uživatelů k nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností. Především musí zdůrazňovat důležitost třídění a osobní odpovědnost konečných uživatelůkonečných uživatelů za dopad výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností na životní prostředí. (3) Informační kampaně musí být realizovány se zřetelem na populaci ve věku 6 až 15 let; to neplatí pro informační kampaně týkající se a) elektrozařízeníelektrozařízení, která nejsou určena pro použití v domácnostech, b) automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů, c) pneumatikpneumatik. (4) Při provádění informačních kampaní podle odstavce 1 musí být uváděn název výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému, který je organizuje a zajišťuje jejich financování, nebo značka nebo název informační kampaně. (5) Rozsah vedení informačních kampaní v daném roce musí odpovídat minimálně 2 % z celkových nákladů vynaložených na plnění povinností stanovených zákonem pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, informování konečného uživatelekonečného uživatele o zpětném odběruzpětném odběru a další povinnosti s tím související. § 3 Obecné požadavky na soustřeďování a přepravu výrobků s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení (1) Zpětně odebrané výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností musí být v místech zpětného odběruzpětného odběru soustřeďovány vždy odděleně od jiných odpadů. Odděleně od jiných odpadů musí probíhat i jakékoliv další nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností. (2) Pokud by při společné přepravě výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností s jinými druhy odpadů mohlo dojít k nežádoucímu smísení nebo kontaminaci, musí být odděleny vhodnými prostředky. (3) Při zpětném odběruzpětném odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností musí být zabezpečeno, že zpětně odebrané výrobky budou po celou dobu jejich uložení na místě zpětného odběruzpětného odběru nebo ve shromažďovacím prostředku až do okamžiku jejich svozu chráněny před odcizením nebo nežádoucím znehodnocením. (4) Výrobky s ukončenou životnostíVýrobky s ukončenou životností musí být soustřeďovány tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. S výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností obsahujícími nebezpečné závadné látky, zvláště nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné závadné látky3) musí být nakládáno v souladu s požadavky na nakládání s těmito látkami stanovenými vodním zákonem4) a vyhláškou upravující nakládání se závadnými látkami5). § 4 Zvláštní požadavky na místa zpětného odběru odpadních automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorů Místo zpětného odběruMísto zpětného odběru odpadních automobilových nebo průmyslových baterií a akumulátorů musí být a) zastřešené a musí mít nepropustný povrch, který je odolný proti působení elektrolytu, nebo b) vybaveno prostředky na ukládání odpadních automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů, které jsou odolné proti vlivům chemikálií a proti atmosférickým vlivům a jsou zabezpečeny proti převrácení. Zvláštní požadavky na místa nakládání s odpadními bateriemi nebo akumulátory s obsahem lithia § 5 (1) Místa zpětného odběruzpětného odběru i všechna ostatní místa, kde je nakládáno s odpadními bateriemi nebo akumulátoryodpadními bateriemi nebo akumulátory a na nichž se vyskytuje více než 30 kg odpadních baterií nebo akumulátorů s obsahem lithiabaterií nebo akumulátorů s obsahem lithia nebo existuje předpoklad, že k této situaci může dojít, musí splňovat požadavky podle odstavců 2 až 5 a podle § 6. (2) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být soustřeďovány na suchém, chladném, dobře větraném místě odolávajícím působení atmosférických vlivů, jako jsou přímé slunce nebo déšť. (3) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být soustřeďovány v bezpečné vzdálenosti od zdrojů tepla a skladů technických plynů. (4) Pokud byly odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia předány na místo zpětného odběruzpětného odběru v původním prodejním obalu6), nesmí být z těchto obalů vyjmuty. Tím není dotčena možnost kontroly stavu odpadní baterie nebo akumulátoruodpadní baterie nebo akumulátoru v místě zpětného odběruzpětného odběru. (5) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány v pevných obalech, jako jsou sudy, bedny nebo kanystry, a musí být při skladování ochráněny proti vzájemnému zkratu a nebezpečnému vývoji tepla jedním z těchto způsobů: a) individuální ochranou kovových částí, b) vnitřním obalem k zamezení dotyku mezi jednotlivými články nebo bateriemi, nebo c) použitím nevodivého, nehořlavého fixačního materiálu, jako je například písek nebo vermikulit, k vyplnění prázdného prostoru mezi články a bateriemi. § 6 (1) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia o hmotnosti vyšší než 30 kg musí být soustřeďovány v samostatném nevodivém vnějším obalu. (2) Při soustřeďování poškozené nebo vadné odpadní baterie nebo akumulátoru s obsahem lithiabaterie nebo akumulátoru s obsahem lithia o hmotnosti nižší než 30 kg musí být každá baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor jednotlivě zabaleny do vnitřního obalu a dále uloženy ve vnějším obalu. Vnější obal musí být vyplněn nehořlavým, nevodivým materiálem a musí být těsně uzavíratelný. Vnější obal musí být vybaven ventilačním zařízenímzařízením, pokud je potřebné. Musí být učiněna vhodná opatření k minimalizaci účinků vibrací a nárazů. (3) Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány ve sběrných boxech nebo nádobách označených nápisem „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k recyklaci“ nebo „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k odstranění“. Poškozené nebo vadné odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány ve sběrných boxech nebo nádobách označených nápisem „Poškozené/vadné lithium-iontové baterie“ nebo „Poškozené/vadné lithiové kovové baterie“. § 7 Zvláštní požadavky na skladování odpadních elektrozařízení zpracovatelem (1) Místa, kde dochází ke skladování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, musí být vybavena a) zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek se zařízenímzařízením na jímání úniků nebezpečných látek nebo nepropustnými nádobami, do kterých musí být elektrozařízeníelektrozařízení bezpečně uložena, pokud jsou v odpadních elektrozařízeníchodpadních elektrozařízeních obsaženy nebezpečné látky, b) pomůckami pro úklid, látkami pro absorpci uniklých provozních kapalin, zařízenímzařízením pro odstranění uniklých kapalin, pokud jsou v odpadních elektrozařízeníchodpadních elektrozařízeních obsaženy, a shromažďovacími prostředky pro vznikající odpady. (2) Skladování a manipulace s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními s obsahem nebezpečných látek, regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů podle jiných právních předpisů7) musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození částí obsahujících tyto látky a k jejich úniku. Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení, která obsahují nebezpečné látky, regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, se přepravují tak, aby se zabránilo jejich poškození nebo rozbití a úniku těchto látek8). § 8 Formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců (1) VýrobceVýrobce nebo pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců na formuláři podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. (2) Návrh na zápis podle odstavce 1 se podává samostatně pro každý druh vybraných výrobků. § 9 Způsob zajištění dálkového přístupu do Seznamu výrobců pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů a pro vkládání údajů do Seznamu výrobců (1) Po provedení zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců obdrží výrobcevýrobce nebo pověřený zástupce pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů individuální přihlašovací údaje umožňující dálkový přístup do Seznamu výrobcůvýrobců. (2) Po vydání oprávnění k provozování kolektivního systému obdrží provozovatel kolektivního systému přihlašovací údaje umožňující dálkový přístup do Seznamu výrobcůvýrobců pro účely vložení údajů o výrobcích a pověřených zástupcích do Seznamu výrobcůvýrobců a pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů. (3) Pokud při provádění změn údajů postupem podle § 23 odst. 1 zákona Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyzve osobu zapsanou v Seznamu výrobcůvýrobců k doložení podkladů prokazujících správnost, pravdivost nebo úplnost měněných údajů, použije osoba zapsaná v Seznamu výrobcůvýrobců pro tento účel formulář, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce, v němž vyplní pouze ty údaje, které se změnily. (4) Přihlašovací údaje podle odstavců 1 a 2 nejsou součástí oznámení o provedení zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců nebo součástí vydání oprávnění k provozování kolektivního systému. Rozsah a způsob vedení evidencí výrobcem a provozovatelem kolektivního systému § 10 (1) VýrobceVýrobce vede evidenci množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, minimálně v tomto rozsahu: a) čtvrtletí, ve kterém byl vybraný výrobek uveden na trh, b) hmotnost 1 kusu vybraného výrobku uvedeného na trh, c) množství vybraných výrobků uvedených na trh v kusech, d) skupiny elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona s tím, že v případě elektrozařízeníelektrozařízení náležejících do skupiny č. 4 je evidence vedena samostatně za podskupiny 4a a 4b podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, skupiny baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů podle § 76 zákona nebo skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona. (2) V případě přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, jejichž hmotnost je nižší než 5 gramů, není nutné vést evidenci v rozsahu podle odstavce 1 písm. b); v takovém případě musí být v evidenci veden údaj, že baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor splňuje tuto podmínku. (3) Provozovatel kolektivního systému vede evidenci množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobcivýrobci, kteří s ním mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, minimálně v rozsahu podle odstavců 1 a 2, s výjimkou odstavce 1 písm. b), kdy provozovatel kolektivního systému vede evidenci hmotnosti výrobků uvedených na trh, které mu byly vykázány jednotlivými výrobcivýrobci, s nimiž má uzavřenu smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění. (4) Výrobce protektorovaných pneumatikVýrobce protektorovaných pneumatik nebo provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců pneumatikvýrobců pneumatik, vede evidenci podle odstavce 1 samostatně pro nové pneumatikypneumatiky uváděné na trh, pokud výrobcevýrobce takové pneumatikypneumatiky na trh uvádí, a samostatně pro pneumatikypneumatiky protektorované, které výrobcevýrobce uvádí na trh. Součástí této evidence je i množství pneumatikpneumatik a odpadních pneumatikodpadních pneumatik, které byly dovezeny ze zahraničí za účelem jejich protektorování; rozsah vedení evidence podle odstavce 1 se v tomto případě použije obdobně. (5) Součástí evidence protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik podle odstavce 4 věty první nejsou pneumatikypneumatiky, které jsou protektorovány na zakázku jejich vlastníka. § 11 (1) VýrobceVýrobce plnící povinnosti podle zákona v individuálním systému nebo provozovatel kolektivního systému vede evidenci toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběruzpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění v tomto rozsahu: a) datum a číslo zápisu do evidence, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence, c) skupiny elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona u zpětně odebraných elektrozařízeníelektrozařízení, skupiny baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů podle § 76 zákona u zpětně odebraných baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů nebo skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona u zpětně odebraných pneumatikpneumatik, d) adresa místa zpětného odběruzpětného odběru nebo adresa provozovny posledního prodejce, pokud byl výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností zpětně odebrán posledním prodejcem, případně název obceobce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, na jejichž území byl výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností zpětně odebrán, nelze-li uvést adresu některého z uvedených míst, e) hmotnost jednotlivých skupin výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností zpětně odebraných v místě nebo na území podle písmene d), f) hmotnost jednotlivých skupin výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které byly připraveny k opětovnému použití, g) identifikační údaje osoby, které byly předány zpětně odebrané výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, v rozsahu podle sloupce 8 tabulky č. 5 přílohy č. 2 k této vyhlášce, h) celková hmotnost zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které byly předány osobě podle písmene g) za účelem jejich zpracovánízpracování, využití nebo odstranění, a i) celková hmotnost odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení zpracovaných jednotlivými zpracovatelizpracovateli v rozsahu podle tabulky č. 5 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Evidenci podle odstavce 1 vedou výrobcivýrobci plnící povinnosti podle zákona v individuálním systému a provozovatelé kolektivních systémů při převzetí zpětně odebraného výrobku s ukončenou životností z místa zpětného odběruzpětného odběru, od posledního prodejce nebo od původce a při předání výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností zpracovatelizpracovateli. Evidenci množství výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností zpracovaných jednotlivými zpracovatelizpracovateli vede výrobcevýrobce nebo provozovatel kolektivního systému v měsíčních intervalech. § 12 Obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností (1) Vzor a obsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2A, 3A, 4A, 5, 6A, 7A, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (3) Provozovatel kolektivního systému, který je oprávněn k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 72 zákona, nebo osoba zajišťující výhradně plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, zasílá roční zprávu v rozsahu podle odstavce 2 a tabulek č. 9 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (4) VýrobceVýrobce baterií a akumulátorů, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2B, 3B, 4B, 5, 6B, 7B, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (5) Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních pneumatikodpadních pneumatik, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2C I, 2C II, 3C, 4C, 5, 6C, 7C, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (6) V případě, že výrobcevýrobce uvádí na trh více druhů vybraných výrobků a současně mu pro více druhů vybraných výrobků vzniká povinnost zaslat roční zprávu, podává roční zprávu samostatně pro každý druh vybraných výrobků. § 13 Minimální výše kauce pro výrobce solárních panelů plnících povinnosti v individuálním systému VýrobceVýrobce solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh po dni 1. ledna 2013, který plní povinnosti zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění v rámci individuálního systému, poskytuje před uvedením solárních panelůsolárních panelů na trh kauci minimálně ve výši 8,50 Kč na kilogram solárních panelůsolárních panelů. § 14 Formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu Formulář pro podání žádosti o souhlas ministerstva s čerpáním peněžních prostředků kauce ze zvláštního vázaného účtu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 15 Formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému Formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 16 Ověření správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných výrobků uvedených na trh a vykázaných provozovateli kolektivního systému ze strany jednotlivých výrobců (1) Provozovatel kolektivního systému je povinen každoročně zajistit audit nejméně 15 % hmotnosti z celkového množství vybraných výrobků vykázaných provozovateli kolektivního systému jednotlivými výrobcivýrobci podle § 45 odst. 1 písm. a) zákona. (2) Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit audit nejméně jednou za 5 let u výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení, baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů nebo pneumatikpneumatik, kteří uvedou na trh ročně více než 1 % vybraných výrobků z celkového množství, které vykázali provozovateli kolektivního systému všichni výrobcivýrobci daného druhu vybraného výrobku za daný rok. (3) Provozovatel kolektivního systému nezajišťuje audit podle odstavců 1 a 2 ve vztahu k solárním panelůmsolárním panelům uvedeným na trh do dne 1. ledna 2013. § 17 Ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno Provozovatel kolektivního systému zajistí ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno, včetně údajů o způsobu nakládání s těmito výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, vykázaných provozovateli kolektivního systému osobami podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona s výjimkou provozovatelů míst zpětného odběruzpětného odběru, tak, že zajistí každoročně audit nejméně 15 % hmotnosti zpracovaných výrobků s ukončenou životností. Součástí auditu musí být i ověření dosažené míry využití. ČÁST TŘETÍ PODSKUPINY ELEKTROZAŘÍZENÍ, ZPŮSOBY OZNAČOVÁNÍ ELEKTROZAŘÍZENÍ A ZPŮSOB VÝPOČTU ÚROVNĚ VYUŽITÍ ODPADNÍCH ELEKTROZAŘÍZENÍ § 18 Podskupiny elektrozařízení (1) Podskupiny elektrozařízeníelektrozařízení, které spadají do jednotlivých skupin elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) V případě pochybností o zařazení elektrozařízeníelektrozařízení do skupin je rozhodující, pro jaký účel použití je elektrozařízeníelektrozařízení určeno nebo pro jaký účel je obdobné elektrozařízeníelektrozařízení obvykle určeno, jestliže účel použití nelze určit nebo neexistuje průvodní dokumentace, která stanoví účel použití elektrozařízeníelektrozařízení. § 19 Způsoby označování elektrozařízení (1) Na elektrozařízeníchelektrozařízeních uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 musí být vyznačena identifikace výrobcevýrobce a symbol uvedení na trhuvedení na trh. (2) Identifikace výrobcevýrobce na elektrozařízeníelektrozařízení se provádí a) vyznačením jména a příjmení, nebo obchodní firmy, b) uvedením značky, pod kterou výrobcevýrobce dováží nebo uvádí elektrozařízeníelektrozařízení na trh a kterou uvede v návrhu na zápis, nebo c) evidenčním číslem výrobcevýrobce v Seznamu výrobcůvýrobců. (3) Označení symbolem uvedení na trhuvedení na trh po dni 13. srpna 2005 se provádí vyznačením a) data výroby nebo uvedení na trhuvedení na trh, b) symbolu "8/05", nebo c) grafického symbolu podle vzoru č. 1 podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. (4) Označení elektrozařízeníelektrozařízení pro účely zpětného odběruzpětného odběru elektrozařízeníelektrozařízení se provádí vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 nebo č. 2 podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. (5) Označení elektrozařízeníelektrozařízení podle odstavců 1 až 4 se umístí na elektrozařízeníelektrozařízení tak, aby bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné při jejich běžném používání. (6) Pokud označení podle odstavců 1 až 4 není možné umístit přímo na elektrozařízeníelektrozařízení, uvádí se v průvodní dokumentaci. § 20 Způsob výpočtu úrovně využití odpadních elektrozařízení (1) Úroveň využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení se pro účely splnění povinnosti stanovené podle § 68 odst. 1 písm. c) zákona vypočítá pro každou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení jako podíl hmotnosti odpadu, který po řádném selektivním zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení podle § 21 odst. 3 vstupuje do zařízenízařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízeníelektrozařízení v každé skupině elektrozařízeníelektrozařízení. Takto vypočítaný podíl se vyjádří v procentech. (2) Do úrovně využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení podle odstavce 1 se nezapočítávají činnosti předcházející recyklaci nebo využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, jako například skladování nebo úprava. ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA ZPRACOVATELE A ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH ELEKTROZAŘÍZENÍ § 21 Technické požadavky na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracování odpadních elektrozařízení (1) ZařízeníZařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení musí být vybaveno a) vhodným zařízenímzařízením ke stanovení hmotnosti zpracovávaných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, b) zpevněnou podlahou nepropustnou vůči únikům nebezpečných látek, a pokud dochází k soustřeďování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení na volné ploše podlahy, také zařízenímzařízením na jímání úniků nebezpečných látek, pokud jsou v odpadních elektrozařízeníchodpadních elektrozařízeních obsaženy, c) vhodnými nádobami pro soustřeďování baterií, akumulátorů a kondenzátorů obsahujících polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly9) a jiné nebezpečné odpady, jako například radioaktivní odpady10), d) vhodným skladovacím prostorem pro demontované konstrukční díly a součásti a e) zařízenímzařízením pro čištění odpadních vod v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a citlivé oblasti11). (2) Zpracovatelé odpadních elektrozařízeníZpracovatelé odpadních elektrozařízení jsou povinni a) při soustřeďování, skladování, demontáži a zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení postupovat v souladu s postupy stanovenými vybranými technickými normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle přílohy č. 7 bodu 1 k této vyhlášce, b) zařazovat vyjmuté a demontované části odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení pod jednotlivá čísla podle tabulky č. 1 přílohy č. 8 k této vyhlášce a roztřídit je podle jednotlivých druhů, c) používat pouze technologie určené pro zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení zaručující, že nedojde k úniku látek ohrožujících životní prostředí. (3) Při demontáži odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení jsou zpracovatelé odpadních elektrozařízenízpracovatelé odpadních elektrozařízení dále povinni postupovat v souladu s provozním řádem zařízenízařízení a přednostně z odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení vyjmout tyto části a materiály: a) kondenzátory obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, b) součásti obsahující rtuť, jako jsou například přepínače nebo fluorescenční lampy na podsvěcování displejů, c) baterie a akumulátory, d) tištěné spoje z mobilních telefonů obecně, nebo z jiných přístrojů, pokud je povrch tištěného spoje větší než 10 cm2, e) inkoustové kartridže, tonerové kazety pro kapalné a pastovité náplně, stejně jako barevné tonery, f) plasty obsahující bromované zpomalovače hoření, g) azbestové odpady a konstrukční součásti obsahující azbest, h) obrazovky, i) regulované látky12), fluorované skleníkové plyny13) a uhlovodíky a části, součásti a materiály tyto látky obsahující, j) roztok amoniaku a vody u absorpčních chladicích zařízenízařízení, k) všechny ostatní kapaliny, zejména oleje a žíraviny, l) výbojky a zářivky, m) displeje z tekutých krystalů o ploše větší než 100 cm2, pokud možno společně s pouzdrem, a všechny displeje podsvícené výbojkami, n) vnější elektrické kabely, o) součásti obsahující ohnivzdorná keramická vlákna, p) součásti obsahující radioaktivní látky, se kterými se dále nakládá podle atomového zákona10), q) elektrolytické kondenzátory s výškou od 25 mm a průměrem od 25 mm nebo srovnatelného objemu. (4) Části, součásti a materiály přednostně demontované z odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení podle odstavce 3 musí být využity nebo odstraněny v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie a jinými právními předpisy upravujícími nakládání s nebezpečnými látkami v nich obsaženými14). Uvedené části, materiály a součásti musí být odstraněny nebo využity v souladu se zákonem o odpadech nebo zákonem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech15). (5) U vybraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení jsou zpracovatelézpracovatelé povinni a) z obrazovek odstranit vrstvu luminoforů, getrové destičky a elektronový zdroj, b) z odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení obsahujících regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny v izolačních pěnách nebo chladicích okruzích řádně odsát tyto plyny a dále s nimi nakládat v souladu se zákonem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech16), c) u konstrukčních součástí obsahujících rtuť provést vhodná opatření k zabránění emisí rtuti. (6) Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení s obsahem regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a odpady z elektrozařízeníelektrozařízení, při jejichž výrobě bylo použito regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů nebo jejichž trvalá funkce byla na regulovaných látkách nebo na fluorovaných skleníkových plynech závislá, jsou zpracovatelé odpadních elektrozařízenízpracovatelé odpadních elektrozařízení povinni zpracovávat podle postupů pro chladicí zařízenízařízení stanovených zákonem o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech16). (7) Seznam technických norem podle § 69 odst. 2 písm. c) zákona pro odborně způsobilou třetí osobu zajišťující ověření, že zpracovatel odpadních elektrozařízenízpracovatel odpadních elektrozařízení nakládá s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními v souladu se stanovenými technickými požadavky a vybranými technickými normami, je uveden v příloze č. 7 bodu 2 k této vyhlášce. § 22 Rozsah vedení průběžné evidence a způsob ohlašování souhrnných údajů zpracovatelem odpadních elektrozařízení (1) Průběžná evidence o odpadních elektrozařízeníchodpadních elektrozařízeních a jiných odpadech se vede podle přílohy č. 8 k této vyhlášce a dále obsahuje a) datum a číslo zápisu do evidence, b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. (2) V rámci vedení průběžné evidence se provede záznam a) při každém naplnění prostředku pro soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu, b) při každém předání nebo převzetí odpadu, c) při každém provedení úpravy, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu, d) při přeshraniční přepravě, dovozudovozu nebo vývozu, e) vždy k 31. prosinci k zaznamenání zůstatku odpadů na konci kalendářního roku. (3) Zpracovatelé odpadních elektrozařízeníZpracovatelé odpadních elektrozařízení zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok na formuláři podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. Formulář podle přílohy č. 8 k této vyhlášce se použije i pro hlášení o roční produkci a nakládání s odpadynakládání s odpady jinými, než jsou odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, jejichž ohlašování je povinné podle § 95 odst. 4 zákona o odpadech. § 23 Obsah provozního řádu zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení Provozní řád zařízenízařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení musí obsahovat minimálně náležitosti podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. ČÁST PÁTÁ VÝČET INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ PRO DOČASNÉ INVESTOVÁNÍ PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ URČENÝCH NA NAKLÁDÁNÍ S NĚKTERÝMI ODPADNÍMI SOLÁRNÍMI PANELY A ZPŮSOB OVĚŘOVÁNÍ A PROKAZOVÁNÍ FUNKČNOSTI A BEZPEČNOSTI POUŽITÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ § 24 Výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky získané z příspěvků provozovatelů solárních elektráren a výnosy z nich (1) Peněžní prostředky uložené na zvláštním účtu podle § 72 odst. 5 zákona mohou být před použitím k přímému plnění povinností podle § 72 odst. 1 zákona dočasně investovány do a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je 1. členský státčlenský stát Evropské unie nebo členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, nebo 2. centrální bankabanka státu podle bodu 1, b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je 1. členský státčlenský stát Evropské unie nebo členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agenturyrenomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agenturyuznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou, nebo 2. centrální bankabanka státu podle bodu 1, c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální bankabanka, Evropská investiční bankabanka, Světová bankabanka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní bankabanka zapíše do seznamu, který vede, d) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované bankybanky podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření. (2) Pro účely odstavce 1 se rozumí a) renomovanou ratingovou agenturourenomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura, jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích a která je vedena na seznamu renomovaných ratingových agenturrenomovaných ratingových agentur, který Česká národní bankabanka uveřejňuje na svých internetových stránkách, b) uznanou ratingovou agenturouuznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankoubankou17) nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách18). (3) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu podle odstavce 1 písm. a) a b), jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní bankabanka, se požadavek na rating neuplatní. § 25 Způsob ověřování a prokazování funkčnosti a bezpečnosti použitých elektrozařízení pro účely přeshraniční přepravy nebo pro účely jejich předání k opětovnému použití (1) Funkčnost použitého elektrozařízeníelektrozařízení se pro účely přeshraniční přepravy ověřuje provedením zkoušky funkčnosti. Zkouškou funkčnosti musí být vždy provedeno minimálně ověření funkčnosti hlavních funkcí použitého elektrozařízeníelektrozařízení. (2) Zkouška funkčnosti musí být provedena osobou, která je odborně způsobilá, je držitelem příslušného oprávnění a osvědčení podle právních předpisů upravujících bezpečnost práce19) a držitelem živnostenského oprávnění k podnikání v oboru „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízenízařízení“, a to v souladu s postupem stanoveným v příloze č. 10 k této vyhlášce, jestliže je použité elektrozařízeníelektrozařízení přepravováno z České republiky. (3) Při ověřování funkčnosti a bezpečnosti použitých elektrozařízeníelektrozařízení, která mají být předána k opětovnému použití, se postupuje obdobně podle odstavců 1 a 2. ČÁST ŠESTÁ PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA POUŽITÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ Rozsah dokumentace a seznam dalších dokladů přikládaných k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení a způsob jejich přiložení § 26 (1) Dokumentaci podle § 74 odst. 3 zákona tvoří protokol o zkoušce funkčnosti provedené podle § 25 a doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízeníelektrozařízení. (2) V případě, že použité elektrozařízeníelektrozařízení je přepravováno z jiného státu než z České republiky a zkouška funkčnosti nebyla provedena podle § 25 odst. 2, musí dokumentace obsahovat protokol o zkoušce funkčnosti provedené za srovnatelných podmínek v jiném členském státěčlenském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. (3) V dokumentaci musí být uvedeny a) název elektrozařízeníelektrozařízení a jeho výrobcevýrobce, pokud je znám, b) údaj o skupině a podskupině elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, c) identifikační nebo typové číslo položky, pokud existuje, d) rok výroby, pokud je znám, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma nebo název osoby odpovědné za provedení zkoušky funkčnosti a adresa sídla této osoby, f) výsledek zkoušky funkčnosti provedené podle § 25, její typ a datum jejího provedení a g) údaje o obsahu nebezpečných látek v elektrozařízeníelektrozařízení. (4) V případě, že použité elektrozařízeníelektrozařízení je dováženo ze státu mimo Evropskou unii nebo Evropský hospodářský prostor, musí být k dokumentaci připojeny doklady prokazující splnění požadavků stanovených nařízením o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeníchzařízeních20). § 27 (1) Ke každé zásilce přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení, kterou tvoří zejména přepravní kontejner nebo nákladní vozidlovozidlo, se dále přiloží a) příslušný přepravní doklad, například nákladní list podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) nebo Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)21), b) seznam přepravovaných elektrozařízeníelektrozařízení, c) seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeníchelektrozařízeních a d) prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízeníelektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 74 zákona. (2) Je-li použité elektrozařízeníelektrozařízení přepravováno z České republiky, použijí se pro vypracování dokumentace a dokladů podle odstavce 1 písm. b) až d) formuláře, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce. (3) Dokumentace musí být bezpečně, nikoli však nastálo, upevněna buď přímo na nebalená elektrozařízeníelektrozařízení, nebo na jejich obal tak, aby byla čitelná bez nutnosti jejich rozbalení. Doklady podle odstavce 1 musí být vybaven řidič vozidlavozidla, strojvedoucí vlaku, vůdce plavidla nebo velitel letadla po celou dobu přepravy. § 28 Výčet elektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, která nesmějí být přepravována jako použitá Jako použitá nesmějí být podle § 74 odst. 1 zákona přepravována elektrozařízeníelektrozařízení obsahující a) regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, jejichž uvedení na trhuvedení na trh je v rozporu s právními předpisy pro zacházení s fluorovanými skleníkovými plyny22), b) polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, c) konstrukční součásti s obsahem azbestu nebo d) radioaktivní látky. ČÁST SEDMÁ PODROBNOSTI OZNAČOVÁNÍ BATERIÍ NEBO AKUMULÁTORŮ § 29 Označování baterií nebo akumulátorů grafickým symbolem (1) Baterie, akumulátory a napájecí sady musí být označeny grafickým symbolem podle přílohy č. 12 k této vyhlášce. (2) Grafický symbol podle odstavce 1 musí zabírat nejméně 3 % plochy největší strany baterie, akumulátoru nebo napájecí sady, nejvýše však plochu 5 × 5 cm a v případě válcových článků nejméně 1,5 % celkové plochy baterie nebo akumulátorubaterie nebo akumulátoru a nejvýše plochu 5 × 5 cm. (3) Baterie, akumulátory a napájecí sady nemusí být označeny podle odstavců 1 a 2, pokud by byly rozměry grafického symbolu menší než 0,5 × 0,5 cm; v takovém případě musí být označen grafickým symbolem podle odstavce 1 o rozměrech nejméně 1 × 1 cm jejich prodejní obal a u baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízeníelektrozařízení nebo k nim přiložených prodejní obal tohoto elektrozařízeníelektrozařízení. (4) Značení podle odstavců 1 až 3 musí být provedeno nálepkou nebo trvanlivým potiskem nebo plasticky jako zahloubení nebo výstupek, musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné při běžném používání baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů a barva značení a její kontrast vůči podkladu musí být zvoleny tak, aby značení bylo zřetelné a rozpoznatelné. § 30 Označování kapacity přenosných baterií nebo akumulátorů a automobilových baterií nebo akumulátorů (1) Přenosné sekundární baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory schopné opětovného nabití a automobilové baterie nebo akumulátoryautomobilové baterie nebo akumulátory musí být opatřeny údaji o své kapacitě. (2) Označení podle odstavce 1 musí být provedeno podle nařízení Komise (EU) č. 1103/201023). § 31 Označování baterií nebo akumulátorů s nadlimitním obsahem toxických kovů (1) Baterie nebo akumulátoryBaterie nebo akumulátory obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více než 0,004 % hmotnostních olova musí být označeny chemickým symbolem pro tento kov. (2) Přítomnost těžkého kovu v bateriích, akumulátorech a knoflíkových článcíchknoflíkových článcích se označuje chemickým symbolem Hg pro rtuť, Cd pro kadmium a Pb pro olovo. Chemický symbol musí být vytištěn pod grafickým symbolem a zabírat plochu odpovídající nejméně jedné čtvrtině plochy grafického symbolu. (3) Označení podle odstavce 1 musí být provedeno v souladu s ČSN EN 61429 (364395) Značení akumulátorových článků a baterií mezinárodní recyklační značkou ISO 7000-1135. ČÁST OSMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 32 Oznámení technického předpisu Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 33 Přechodná ustanovení (1) VýrobciVýrobci a provozovatelé kolektivních systémů vedou do konce roku 2023 evidenci a podávají roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností za roky 2021 až 2023 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., vyhlášky č. 170/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., nebo vyhlášky č. 248/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. Pokud bude roční zpráva podána v souladu s těmito požadavky, považují se všechny údaje, které jsou součástí roční zprávy podle § 12, za ohlášené. (2) Zpracovatelé odpadních elektrozařízeníZpracovatelé odpadních elektrozařízení vedou do konce roku 2024 průběžnou evidenci o odpadních elektrozařízeníchodpadních elektrozařízeních a jiných odpadech a způsobech nakládání s nimi a podávají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za roky 2021 až 2024 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. Pokud bude hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., považují se všechny údaje, které jsou součástí hlášení podle § 22 odst. 3, za ohlášené. (3) VýrobceVýrobce je povinen realizovat informační kampaně v rozsahu a způsobem podle § 2 nejpozději od 1. července 2022. (4) VýrobceVýrobce musí zajistit plnění zvláštních požadavků na místa nakládání s použitými bateriemi nebo akumulátory s obsahem lithiabateriemi nebo akumulátory s obsahem lithia podle § 5 a 6 nejpozději od 1. července 2022. (5) Provozovatel kolektivního systému zajistí ověření správnosti a úplnosti údajů podle § 16 a 17 poprvé za rok 2022. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST § 34 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022, s výjimkou ustanovení § 21 odst. 2 písm. a), § 21 odst. 7 a přílohy č. 7, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2023. Ministryně životního prostředí: Ing. Bc. Hubáčková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobců 122kB Vysvětlivky VýrobcemVýrobcem se dále rozumí rovněž pověřený zástupce podle § 11 zákona. Vysvětlivky k dílu I. Identifikační údaje Řádek 1 – vyplňuje se jméno, popřípadě jména, a příjmení (pouze u podnikajících fyzických osob) nebo obchodní firma výrobcevýrobce, jak je zapsána v obchodním rejstříku, vč. uvedení právní formy. Řádek 2 – vyplní se přesná a úplná adresa sídla výrobcevýrobce – ulice, obecobec, PSČ. Řádek 3 – vyplňuje pouze výrobcevýrobce, který je podnikající fyzickou osobou. Řádek 4 – vyplňuje se identifikační číslo osoby (IČO). Má-li výrobcevýrobce IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. Bylo-li osobě přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ) uvede se toto číslo. Identifikační údaje zahraničního výrobcevýrobce Vyplňují se pouze v případě, že návrh na zápis podává pověřený zástupce podle § 11 zákona nebo pokud návrh podává zahraniční výrobcevýrobce sám. V řádcích 5 až 6 se vyplní identifikační údaje zahraničního výrobcevýrobce nebo osoby usazené v jiném členském státěčlenském státě, která není současně usazena v České republice a prostřednictvím jiných dodavatelů uvádí na trh elektrozařízeníelektrozařízení (§ 61 odst. 2 zákona), kteří si v České republice určili pověřeného zástupce. Řádek 7 – uvede se číslo nebo kód osoby v zahraničním registruregistru (evidenci), ve kterém je zahraniční osoba zapsána, je-li zapsána (zahraniční obdoba IČO). Identifikační a kontaktní údaje osoby, která návrh vyplnila jako statutární orgán nebo pověřený pracovník výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce V řádcích 8 – 11 se vyplňují požadované identifikační údaje osoby vč. kontaktních údajů. Řádek 12 – vybere se druh vybraných výrobků, které výrobcevýrobce uvádí na trh, a za které je podáván návrh na zápis (elektrozařízeníelektrozařízení, baterie a akumulátory nebo pneumatikypneumatiky). Návrh na zápis se podává pro každý druh vybraných výrobků samostatně. Řádek 13 – připojí se samostatná příloha s tabulkovým výpisem značek druhů vybraných výrobků, které osoba uvádí na trh, nebo má v úmyslu uvádět na trh. Řádek 14 – vybere se předpokládaný způsob prodeje vybraných výrobků. Řádek 15 – uvedou se internetové stránky výrobcevýrobce, a pokud výrobcevýrobce provozuje též internetový obchod, uvede se internetová adresa tohoto obchodu. Vysvětlivky k dílu II., části A Skupiny a podskupiny elektrozařízeníelektrozařízení Díl II, část A přílohy č. 1 je relevantní ve vztahu k uvádění elektrozařízeníelektrozařízení na trh v České republice. Uvádí se údaje o elektrozařízeníchelektrozařízeních, která výrobcevýrobce uvádí na trh v České republice. V řádcích 16 a 17 se vyplňují údaje pro jednotlivé skupiny elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona. Ke každé skupině uvedené v řádku 15 se uvedou čísla podskupin podle přílohy č. 5 této vyhlášky. Vysvětlivky k dílu II., části B Skupiny baterií a akumulátorů Díl II, část B přílohy č. 1 je relevantní ve vztahu k uvádění baterií a akumulátorů na trh v České republice. Uvádí se údaje o bateriích a akumulátorech, které výrobcevýrobce uvádí na trh v České republice. Řádek 18 – vyplňují se údaje o jednotlivých skupinách baterií a akumulátorů ve smyslu § 76 zákona, které jsou uváděny na trh v České republice. Vysvětlivky k dílu II., části C Skupiny pneumatikpneumatik Díl II, část C přílohy č. 1 je relevantní ve vztahu k uvádění pneumatikpneumatik na trh v České republice. Uvádí se údaje o pneumatikáchpneumatikách, které výrobcevýrobce uvádí na trh v České republice. Řádek 19 – vyplňují se údaje o jednotlivých skupinách pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona, které výrobcevýrobce uvádí na trh v České republice. Vysvětlivky k dílu III. Popis způsobů plnění klíčových povinností výrobcevýrobce Řádek 20 – uvede se detailní způsob, jak bude zajišťován zpětný odběrzpětný odběr. Uvede se např. jaké budou používány sběrné nádoby, jakým způsobem a kým bude zajišťován svoz zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností. Řádek 21 – v příloze se uvede seznam míst zpětného odběruzpětného odběru, která výrobcevýrobce provozuje, nebo jejichž provozování má smluvně zajištěno. V seznamu musí být vyznačeno, jaká místa zpětného odběruzpětného odběru mají být veřejná ve smyslu § 3 odst. 1 písm. s) zákona a jaká nikoliv. U každého místa zpětného odběruzpětného odběru musí být uvedeny informace dle § 19 písm. a) - d) odst. 3 zákona. Řádek 22 – v přílohách se doloží uzavřené smluvní vztahy za účelem zřízení a provozování míst zpětného odběruzpětného odběru, a to přinejmenším v rozsahu, který definuje zákon jako minimální síť míst zpětného odběruzpětného odběru podle ustanovení § 65 odst. 2 písm. a), § 85 odst. 2 písm. a), resp. § 97 odst. 2 písm. a) zákona. Řádek 23 – uvede se detailní popis, jak bude zajištěno zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností. Řádek 24 – v přílohách se doloží smlouvy uzavřené výrobcemvýrobcem se zpracovatelizpracovateli nebo jinými osobami za účelem zajištění využití výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností. Řádek 25 – uvede se detailní popis způsobu informování konečných uživatelůkonečných uživatelů podle § 13 zákona, a dále v návaznosti na § 63 (elektrozařízeníelektrozařízení), § 82 (baterie a akumulátory) a § 95 zákona (pneumatikypneumatiky) – v návaznosti na skutečnost, za jaký druh vybraných výrobků je návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců podáván. Řádek 26 – v přílohách se doloží smlouvy uzavřené výrobcemvýrobcem za účelem realizace informování konečného uživatelekonečného uživatele a osvětové činnosti podle § 13 zákona, a dále v návaznosti na § 63 (elektrozařízeníelektrozařízení), § 82 (baterie a akumulátory) a § 95 zákona (pneumatikypneumatiky). Řádek 27 – uvede se detailní popis způsobu zajištění financování klíčových povinností výrobcevýrobce (zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití nebo odstranění, informování konečných uživatelůkonečných uživatelů). Současně se uvedou předpokládané náklady v jednotlivých oblastech. Řádek 28 – uvedou se odhadované náklady na kg/kus produktu uváděného na trh a současně plánovaný způsob uvádění viditelného příspěvku podle § 73 nebo § 99 zákona. Řádek 29 – uvede se smlouva s bankoubankou uzavřená za účelem zřízení zvláštního vázaného účtu za účelem vytváření kauce podle § 31 zákona. Řádek 30 – v případě, že návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců podává pověřený zástupce, připojí se jako samostatná příloha smlouva, na jejímž základě ustavil zahraniční výrobcevýrobce pověřeného zástupce v souladu s § 11 zákona. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Roční zpráva o výrobcích s ukončenou životností Tabulka č. 1: Identifikace 54kB Tabulka č. 2A: Elektrozařízení Elektrozařízení uvedená na trh v ČR za vykazovaný rok 59kB Tabulka č. 2B: Baterie a akumulátory Baterie a akumulátory uvedené na trh v ČR za vykazovaný rok 114kB Tabulka č. 2C I: Nové pneumatiky uvedené na trh v ČR za vykazovaný rok 61kB Tabulka č. 2C II: Protektorované pneumatiky uvedené na trh v ČR a opotřebované pneumatiky dovezené do ČR za vykazovaný rok 65kB Tabulka č. 3A: Elektrozařízení Množství elektrozařízení uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích třech letech 45kB Tabulka č. 3B: Přenosné baterie nebo akumulátory Množství přenosných baterií nebo akumulátorů (skupina 1) uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích dvou letech 46kB Tabulka č. 3C: Pneumatiky Množství pneumatik uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích dvou letech 44kB Tabulka č. 3D: Přenosné baterie nebo akumulátory, elektrozařízení, pneumatiky Množství vybraných výrobků uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích letech výrobci nově registrovanými v kolektivním systému ve vykazovaném roce 60kB Tabulka č. 3E: Přenosné baterie nebo akumulátory, elektrozařízení, pneumatiky Množství vybraných výrobků uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích letech výrobci, kteří odešli z kolektivního systému ve vykazovaném roce 60kB Tabulka č. 4A: Elektrozařízení Množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízení a způsoby nakládání se zpětně odebraným odpadním elektrozařízením 89kB Tabulka č. 4B: Baterie a akumulátory Množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů a způsoby nakládání se zpětně odebranými odpadními bateriemi a akumulátory 102kB Tabulka č. 4C: Pneumatiky Množství zpětně odebraných odpadních pneumatik a způsoby nakládání se zpětně odebranými odpadními pneumatikami 86kB Tabulka č. 5: Způsob nakládání s výrobky s ukončenou životností 71kB Tabulka č. 6A: Samostatná příloha roční zprávy – seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána, a jejich individuální data o množství elektrozařízení uvedených na trh ve vykazovaném roce 70kB Tabulka č. 6B Samostatná příloha roční zprávy – seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána, a jejich individuální data o množství baterií a akumulátorů uvedených na trh ve vykazovaném roce 59kB Tabulka č. 6C: Samostatná příloha roční zprávy – seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána a jejich individuální data o množství pneumatik uvedených na trh ve vykazovaném roce 59kB Tabulka č. 7A: Úroveň využití odpadních elektrozařízení 51kB Tabulka č. 7B: Minimální recyklační účinnost procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů 51kB Tabulka č. 7C: Úroveň využití odpadních pneumatik 46kB Tabulka č. 8: Samostatná příloha roční zprávy – náklady a výnosy související se zajišťováním plnění povinností výrobců 59kB Tabulka č. 9: Samostatná příloha roční zprávy – seznam provozovatelů solárních elektráren, pro které provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností podle § 72 zákona 81kB Tabulka č. 10: Samostatné přílohy roční zprávy 67kB Vysvětlivky V kolonce „strana č. /“ se uvede pořadí vyplňované strany a celkový počet stran vyplněné přílohy. VýrobcemVýrobcem se rozumí rovněž pověřený zástupce ve smyslu § 11 zákona. Vysvětlivky k tabulce č. 1: Identifikace Vykazovaný rok – Uvede se kalendářní rok, za který je roční zpráva zpracována. Nulové hlášení – Pokud individuální výrobcevýrobce neuvedl za vykazovaný rok na trh žádné vybrané výrobky, nezajistil zpětný odběrzpětný odběr žádných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností ani se zpětně odebranými výrobky nijak nenakládal, uvede se „Ano“. V případě nenulového hlášení se uvede „Ne“. Druh vybraného výrobku – Uvede se, zda je roční zpráva podávána za elektrozařízeníelektrozařízení, baterie a akumulátory nebo pneumatikypneumatiky. U pneumatikpneumatik se současně vybere, zda je roční zpráva podávána za nové pneumatikypneumatiky uvedené na trh nebo za protektorované či opotřebované pneumatikypneumatiky uváděné na trh, případně za obě skupiny pneumatikpneumatik. V návaznosti na tento výběr je pak vyplněna tabulka 2C I nebo 2C II nebo obě. Kolektivní systém nebo individuální systém – uvede se údaj, zda je roční zpráva podávána výrobcemvýrobcem za individuální systém nebo je podávána provozovatelem kolektivního systému za více výrobcůvýrobců. Evidenční číslo výrobcevýrobce – v případě, že roční zprávu podává výrobcevýrobce za svůj individuální systém, uvede se současně evidenční číslo výrobcevýrobce. Jedná se o číslo přidělené ministerstvem při zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců podle § 20 zákona. Neuvádí se v případě plnění povinností prostřednictvím provozovatele kolektivního systému. Název ohlašovatele – uvede se název výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení nebo provozovatele kolektivního systému – vyplňuje se obchodní firma tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku. IČO – vyplňuje se identifikační číslo výrobcevýrobce (individuální systém) nebo provozovatele kolektivního systému; pokud má výrobcevýrobce nebo provozovatel kolektivního systému IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. V případě zahraničního výrobcevýrobce se vyplňuje zahraniční identifikační číslo. Ulice, obecobec, PSČ – vyplňuje se přesná a úplná adresa sídla výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení (individuální systém) nebo provozovatele kolektivního systému. IČZÚJ – vyplňuje se identifikační číslo základní územní jednotky obceobce, ve které se nachází sídlo výrobcevýrobce (individuální systém) nebo provozovatele kolektivního systému. Uvádí se podle jednotného číselníku obcíobcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem. Evidenci vyplnil – uvede se jméno, popřípadě jména, a příjmení a kontaktní informace na osobu, která zodpovídá za správnost vyplněné roční zprávy. Datum vyhotovení hlášení – uvádí se datum vyhotovení hlášení ve formátu DD.MM.RRRR. Vysvětlivky k tabulce č. 2A: Elektrozařízení uvedená na trh v ČR za vykazovaný rok Ve sloupcích 1 až 8 se vyplňují údaje v tunách a v kusech pro jednotlivé skupiny elektrozařízeníelektrozařízení, a to podle přílohy č. 1 zákona (řádky 1 až 6). V řádku 4a se uvedou údaje o elektrozařízeníchelektrozařízeních náležejících do skupiny 4 kromě solárních panelůsolárních panelů. V řádku 4b se uvedou samostatně údaje jen pro solární panelysolární panely. Hodnoty uváděné v tabulce odpovídají následující rovnici: Základ povinnosti = Uvedeno na trh v ČR - Z toho vývoz Uvedeno na trh – uvede se množství elektrozařízeníelektrozařízení v tunách a kusech podle jednotlivých skupin elektrozařízeníelektrozařízení uvedených ve vykazovaném roce na trh v ČR ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona. Z toho vývoz – uvede se množství elektrozařízeníelektrozařízení v tunách a kusech podle jednotlivých skupin elektrozařízeníelektrozařízení, které byly uvedeny na trh ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona, ale u nichž došlo k vývozu mimo území ČR. U kolektivního systému jde o množství elektrozařízeníelektrozařízení, za které byl vrácen výrobcivýrobci ze strany kolektivního systému příspěvek ve smyslu § 47 zákona. U individuálně plnícího výrobcevýrobce jde o množství elektrozařízeníelektrozařízení, které výrobcevýrobce dovezl do ČR, ale následně bylo opět vyvezeno mimo území ČR. DovozemDovozem je zde míněna přeprava do ČR z členských i nečlenských států EU; v případě dovozudovozu je uvedením na trhuvedením na trh ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona dovozdovoz nových i použitých elektrozařízeníelektrozařízení. Položky v tunách se vyplňují na tři desetinná místa, položky v kusech se vyplňují na celé číslo. Vysvětlivky k tabulce č. 2B: Baterie a akumulátory uvedené na trh v ČR za vykazovaný rok Ve sloupcích se vyplňují údaje v tunách a v kusech pro jednotlivé skupiny baterií a akumulátorů (sk. 1, 2 nebo 3 dle § 76 zákona) rozdělené dle elektrochemických typů. U skupiny 1 je požadováno též členění na „primární články“ (na jedno použití) a "sekundární články" (schopné nabití a vícenásobného použití). Hodnoty uváděné v tabulce odpovídají následující rovnici: Základ povinnosti = Uvedeno na trh v ČR - Z toho vývoz Uvedeno na trh – uvede se množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů v tunách a kusech podle jednotlivých skupin uvedených ve vykazovaném roce na trh v ČR ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona. Z toho vývoz – uvede se množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů v tunách a kusech podle jednotlivých skupin elektrozařízeníelektrozařízení, které byly uvedeny na trh ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona, ale u nichž došlo k vývozu mimo území ČR. U kolektivního systému jde o množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů, za které byl vrácen výrobcivýrobci ze strany kolektivního systému příspěvek ve smyslu § 47 zákona. U individuálně plnícího výrobcevýrobce jde o množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů, které výrobcevýrobce dovezl do ČR, ale následně byly opět vyvezeny mimo území ČR. DovozemDovozem je zde míněna přeprava do ČR z členských i nečlenských států EU; v případě dovozudovozu je uvedením na trhuvedením na trh ve smyslu § 3 odst. 2 písm. b) zákona dovozdovoz nových i použitých baterií a akumulátorů. Položky v tunách se vyplňují na tři desetinná místa, položky v kusech se vyplňují na celé číslo. Vysvětlivky k tabulkám č. 2C: DovozemDovozem je zde míněna přeprava do ČR z členských i nečlenských států EU. Položky v tunách se vyplňují na tři desetinná místa, položky v kusech se vyplňují na celé číslo. Vysvětlivky k tabulce č. 2C I: Nové pneumatiky uvedené na trh v ČR za vykazovaný rok V tabulce 2C I se vyplňují údaje o nových pneumatikáchpneumatikách uvedených na trh, nevyplňují se zde tedy údaje o dovozudovozu opotřebovaných pneumatikpneumatik a odpadních pneumatikodpadních pneumatik ze zahraničí, údaje o dovozudovozu protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik ze zahraničí nebo údaje o výrobě a uvedení protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik na trh v rámci ČR. Pro tyto údaje je určena tabulka č. 2C II. Ve sloupcích 1 až 8 se vyplňují údaje v tunách a v kusech pro jednotlivé skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona (řádky 1 až 5). Hodnoty uváděné v tabulce odpovídají následující rovnici: Vlastní výroba + dovozdovoz \\- vývoz = uvedeno na trh v ČR. Vysvětlivky k tabulce č. 2C II: Protektorované pneumatiky uvedené na trh v ČR a opotřebované pneumatiky dovezené do ČR za vykazovaný rok V tabulce 2C II se vyplňují údaje o dovozených opotřebovaných pneumatikáchpneumatikách a odpadních pneumatikáchodpadních pneumatikách ze zahraničí, údaje o dovozených protektorovaných pneumatikáchprotektorovaných pneumatikách ze zahraničí nebo údaje o výrobě a uvedení protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik na trh v rámci ČR případně jejich následnému vyvezení mimo ČR. PneumatikouPneumatikou a odpadní pneumatikouodpadní pneumatikou se zde rozumí celé pneumatikypneumatiky a odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky, které mají být použité k protektorování, bez ohledu na jejich opotřebení i pneumatikypneumatiky nebo odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky zbavené pryžové vrstvy, které mají být použité k protektorování. Ve sloupcích 1 až 14 se vyplňují údaje v tunách a v kusech pro jednotlivé skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona (řádky 1 až 5). Hodnoty uváděné v tabulce odpovídají následující rovnici; DovozDovoz opotřebovaných pneumatikpneumatik a odpadních pneumatikodpadních pneumatik ze zahraničí (1 a 2) + vlastní výroba protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik z odpadních pneumatikodpadních pneumatik převzatých ze zpětného odběruzpětného odběru (3 a 4) + vlastní výroba protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik z odpadních pneumatikodpadních pneumatik převzatých z jiných zdrojů (7 a 8) + dovozdovoz protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik (9 a 10) - vývoz protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik (11 a 12) = (13 a 14) pneumatikypneumatiky uvedené na trh v ČR jako protektorované nebo za účelem protektorování. Sloupce 1 a 2: DovozDovoz opotřebovaných pneumatikpneumatik a odpadních pneumatikodpadních pneumatik ze zahraničí – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik a odpadních pneumatikodpadních pneumatik, které byly do ČR dovezeny za účelem jejich protektorování bez ohledu na to, zda se jedná o dovozdovoz ze států mimo EU nebo přeshraniční přepravu z jiného členského státučlenského státu EU a bez ohledu na to, zda byly pneumatikypneumatiky nebo odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky následně protektorované. Sloupce 3 a 4: Vlastní výroba protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik z odpadních pneumatikodpadních pneumatik převzatých ze zpětného odběruzpětného odběru – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik, které byly protektorovány z odpadních pneumatikodpadních pneumatik převzatých ze zpětného odběruzpětného odběru, tj. z míst zpětného odběruzpětného odběru či přímo od konečného uživatelekonečného uživatele v rámci zpětného odběruzpětného odběru, a to bez ohledu na to, zda byla pneumatikapneumatika získaná ze systému zpětného odběrusystému zpětného odběru provozovaného přímo výrobcemvýrobcem podávajícím Roční zprávu, anebo jiným systémem zpětného odběrusystémem zpětného odběru. Sloupce 5 a 6: Vlastní výroba protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik z pneumatikpneumatik nebo odpadních pneumatikodpadních pneumatik pocházejících z dovozudovozu ze zahraničí – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik, které byly protektorovány z pneumatikpneumatik nebo odpadních pneumatikodpadních pneumatik dovezených do ČR. Sloupce 7 a 8: Vlastní výroba protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik z odpadních pneumatikodpadních pneumatik pocházejících z jiných zdrojů – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik, které byly protektorovány z odpadních pneumatikodpadních pneumatik převzatých z jiných zdrojů než ze zpětného odběruzpětného odběru, tj. např. od jiného zpracovatelezpracovatele. Sloupce 9 a 10: DovozDovoz protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik, které byly protektorovány v zahraničí a následně dovezeny do ČR. Sloupce 11 a 12: Vývoz protektorovaných pneumatikprotektorovaných pneumatik – uvede se celkové množství kusů a hmotnost pneumatikpneumatik, které byly protektorovány na území ČR a následně vyvezeny mimo ČR. Vysvětlivky k tabulce č. 3A: Množství elektrozařízení uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích třech letech Vyplňuje se samostatně pro skupiny elektrozařízeníelektrozařízení 1, 2 a 3 uvedené v tabulce č. 2A této přílohy a dále pro všechny skupiny elektrozařízeníelektrozařízení celkem. X1 představuje vykazovaný rok, X2, X3 a X4 jsou předchozí tři roky. Ve sloupci „Uvedeno na trh v ČR (Ux)“ se vyplňuje množství elektrozařízeníelektrozařízení v tunách za vykazovaný rok (X1 = vykazovaný rok) a dále za předchozí tři roky (X2, X3, X4) samostatně za příslušnou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení (skupiny 1, 2 a 3) a celkem za všechny skupiny. Množství v tunách pro vykazovaný rok „X1“ pro samostatné skupiny elektrozařízeníelektrozařízení 1, 2 a 3 se použije z příslušných řádků tabulky č. 2A a pro všechny skupiny elektrozařízeníelektrozařízení se vypočte součtem hodnot „uvedeno na trh v ČR“ ve všech řádcích tabulky č. 2A. V dalších třech řádcích se doplňují obdobně získané hodnoty z předchozích třech let, pokud v daných letech výrobcevýrobce uváděl elektrozařízeníelektrozařízení na trh v ČR (X2 = X1 \\- 1); (X3 = X1 \\- 2); (X4 = X1 \\- 3). Všechny hmotnostní údaje se vyplňují na tři desetinná místa. V případě, že výrobcevýrobce plnící své povinnosti v kolektivním systému nebo výrobcevýrobce plnící své povinnosti v individuálním systému převede plnění svých povinností zpětného odběruzpětného odběru a využití na jiný kolektivní systém, zahrnou se pro účely výpočtu hodnot Ux (Uvedeno na trh v ČR v příslušných letech) příslušná množství elektrozařízeníelektrozařízení uvedená na trh tímto výrobcemvýrobcem v jednotlivých letech X1 až X4. O tato množství elektrozařízeníelektrozařízení pak sníží vykázané hodnoty původní kolektivní systém. Kolektivní systém, do kterého byl tento výrobcevýrobce původně zapojen, tedy sníží údaje o příslušná množství elektrozařízeníelektrozařízení uvedených na trh v jednotlivých letech, a nový kolektivní systém je o stejná množství navýší. Obdobně se postupuje při přechodu výrobcevýrobce z kolektivního na individuální způsob plnění. Uvedené platí pro výpočet celkového množství elektrozařízeníelektrozařízení uvedených na trh i pro výpočet ve skupinách elektrozařízeníelektrozařízení 1, 2 a 3. Vysvětlivky k tabulce č. 3B: Množství přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích dvou letech Tabulku č. 3B vyplňuje pouze výrobcevýrobce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů nebo provozovatel kolektivního systému zajišťujícího plnění povinností ve vztahu k přenosným bateriím nebo akumulátorůmpřenosným bateriím nebo akumulátorům. X1 představuje vykazovaný rok, X2 a X3 jsou předchozí dva roky. Ve sloupci „Uvedeno na trh v ČR (Ux)“ se vyplňuje množství přenosných baterií a akumulátorů v tunách za vykazovaný rok (X1 = vykazovaný rok) a dále za předchozí dva roky (X2 a X3). Množství v tunách pro vykazovaný rok „X1“se vypočte součtem hodnot uvedených v řádcích „celkem“ v tabulce č. 2B u skupiny 1: přenosné baterie a akumulátory pro „primární články“ a „sekundární články“. V dalších dvou řádcích se doplňují obdobně získané hodnoty z předchozích dvou let, pokud v daných letech výrobcevýrobce uváděl přenosné baterie a akumulátory na trh v ČR (X2 = X1 \\- 1); (X3 = X1 \\- 2). V případě, že výrobcevýrobce plnící své povinnosti v kolektivním systému nebo výrobcevýrobce plnící své povinnosti v individuálním systému převede plnění svých povinností zpětného odběruzpětného odběru a využití na jiný kolektivní systém, zahrnou se pro účely výpočtu hodnot Ux (Uvedeno na trh v ČR v příslušných letech) příslušná množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů uvedená na trh tímto výrobcemvýrobcem v jednotlivých letech X1 až X3. O tato množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů pak sníží vykázané hodnoty původní kolektivní systém. Kolektivní systém, do kterého byl tento výrobcevýrobce původně zapojen, tedy sníží údaje o příslušná množství baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů uvedených na trh v jednotlivých letech, a nový kolektivní systém je o stejná množství navýší. Obdobně se postupuje při přechodu výrobcevýrobce z kolektivního na individuální způsob plnění. Všechny hmotnostní údaje se vyplňují na tři desetinná místa. Vysvětlivky k tabulce č. 3C: Množství pneumatik uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích dvou letech X1 představuje vykazovaný rok, X2 a X3 jsou předchozí dva roky. Ve sloupci „Uvedeno na trh v ČR (Ux)“ se vyplňuje množství pneumatikpneumatik v tunách za vykazovaný rok (X1 = vykazovaný rok) a dále za předchozí dva roky (X2 a X3). Množství v tunách pro vykazovaný rok „X1“ se vypočte součtem hodnot „uvedeno na trh v ČR“ ve všech řádcích tabulky č. 2C. V dalších dvou řádcích se doplňují obdobně získané hodnoty z předchozích dvou let, pokud v daných letech výrobcevýrobce uváděl pneumatikypneumatiky na trh v ČR (X2 = X1 \\- 1); (X3 = X1 \\- 2). V případě, že výrobcevýrobce plnící své povinnosti v kolektivním systému nebo výrobcevýrobce plnící své povinnosti v individuálním systému převede plnění svých povinností zpětného odběruzpětného odběru a využití na jiný kolektivní systém, zahrnou se pro účely výpočtu hodnot Ux (Uvedeno na trh v ČR v příslušných letech) příslušná množství pneumatikpneumatik uvedená na trh tímto výrobcemvýrobcem v jednotlivých letech X1 až X3. O tato množství pneumatikpneumatik pak sníží vykázané hodnoty původní kolektivní systém. Kolektivní systém, do kterého byl tento výrobcevýrobce původně zapojen, tedy sníží údaje o příslušná množství pneumatikpneumatik uvedených na trh v jednotlivých letech, a nový kolektivní systém je o stejná množství navýší. Obdobně se postupuje při přechodu výrobcevýrobce z kolektivního na individuální způsob plnění. Všechny hmotnostní údaje se vyplňují na tři desetinná místa. Vysvětlivky k tabulce č. 3D: Množství vybraných výrobků uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích letech výrobci nově registrovaných v kolektivním systému ve vykazovaném roce Uvádí se údaje o výrobcích, kteří nově za vykazované období uzavřely smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění s daným kolektivním systémem, který zasílá roční zprávu, a kteří dříve plnili příslušné povinnosti prostřednictvím jiného kolektivního systému nebo v individuálním systému. Současně se uvádí množství výrobků, které ve vykazovaném roce a v předchozích letech daní výrobcivýrobci uvedli na trh v ČR, a které nebyly z ČR vyvezeny. Druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností – uvede se, zda je tabulka vyplňována za elektrozařízeníelektrozařízení, přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory nebo pneumatikypneumatiky. Období, ve kterém byly vybrané výrobky ze strany výrobcevýrobce uváděny na trh v ČR – u elektrozařízeníelektrozařízení se vyplní příslušná množství výrobků pro roky X1 – X4, pro přenosné baterie a akumulátory se vyplní příslušná množství výrobků v tunách pro roky X1 – X2. Vysvětlivky k tabulce č. 3E: Množství vybraných výrobků uvedených na trh v ČR a nevyvezených z ČR ve vykazovaném roce a v předchozích letech výrobci, kteří odešli z kolektivního systému ve vykazovaném roce Uvádí se údaje o výrobcích, kteří za vykazované období ukončily smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění s kolektivním systémem, který posílá roční zprávu, a přešly k jinému kolektivnímu systému, nebo začali plnit povinnosti v individuálním systému. Současně se uvádí množství výrobků, které daní ve vykazovaném roce a v předchozích letech výrobcivýrobci uvedli na trh v ČR, a které nebyly z ČR vyvezeny. Druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností – uvede se, zda je tabulka vyplňována za elektrozařízeníelektrozařízení, přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory nebo pneumatikypneumatiky. Období, ve kterém byly vybrané výrobky ze strany výrobcevýrobce uváděny na trh v ČR – u elektrozařízeníelektrozařízení se vyplní příslušná množství výrobků pro roky X1 – X4, pro přenosné baterie a akumulátory se vyplní příslušná množství výrobků v tunách pro roky X1 – X2. Vysvětlivky k tabulce č. 4A: Množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízení a způsoby nakládání se zpětně odebraným odpadním elektrozařízením Vyplňuje se pro každou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení uvedenou v tabulce č. 2A této přílohy samostatně. Pro způsoby nakládání s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními jsou použity evidenční kódy podle přílohy č. 2 zákona o odpadech nebo tabulky č. 2 přílohy č. 8 této vyhlášky. Skupina elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona – doplní se číslo skupiny, pro které je tabulka vyplňována. Počet vyplněných tabulek č. 4A a č. 5 musí být stejný. Množství elektrozařízeníelektrozařízení, na které se pro vyplňovanou skupinu vztahuje povinnost zpětného odběruzpětného odběru – uvedou se údaje v tunách a v kusech z tabulky č. 2A ve sloupcích 7 a 8 a z tabulky č. 2C II ve sloupcích 13 a 14 vždy pro vyplňovanou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení. Množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení celkem - uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení ve skupině, pro kterou je tabulka č. 4A vyplňována, v tunách, a je-li to možné, i v kusech. Celkové množství se dále rozepíše podle detailnějšího členění místa, kde bylo elektrozařízeníelektrozařízení zpětně odebráno nebo zda se jedná o elektrozařízeníelektrozařízení pocházející z domácností. Množství odpadu převedené z minulého roku - převod ze skladu k 31. prosinci předchozího roku (C00) – uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení v tunách a kusech pro danou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení, které zůstaly ve skladu z předchozího roku, a bylo s nimi nakládáno uvedenými způsoby ve vykazovaném roce. Způsob nakládání se zpětně odebranými odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními – uvádí se celkové množství odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení v tunách a v kusech, s kterými bylo nakládáno uvedenými způsoby. Dosažená úroveň zpětného odběruzpětného odběru – výpočet úrovně zpětného odběru odpadních elektrozařízeníúrovně zpětného odběru odpadních elektrozařízení v daném kalendářním roce se vypočte v souladu s § 60 písm. a) zákona podle následujícího vzorce: ÚÚZOel.=R×ZOX1×100UX2+UX3+UX4 kde - hodnota ÚZOel. je úroveň zpětného odběruzpětného odběru elektrozařízeníelektrozařízení počítaná v návaznosti na cíl stanovený § 65 odst. 1 písm. c) zákona, - hodnota U je množství elektrozařízeníelektrozařízení uvedené na trh v ČR a následně nevyvezené mimo území ČR (v hmotnostních jednotkách), - hodnota ZO je množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení ve vykazovaném roce (v hmotnostních jednotkách), - indexy X1, X2, X3 a X4 představují jednotlivé kalendářní roky, kdy X1 je vykazovaným rokem, X2 rokem předcházejícím roku X1, X3 je rokem předcházejícím roku X2 atd., - R představuje počet roků, během nichž výrobcevýrobce uváděl v rámci tříleté periody ukončené minulým rokem elektrozařízeníelektrozařízení na trh. Poznámky: - U vývozu do zemí Evropské unie i mimo Evropskou unii se uvádí celkové množství vyvezených odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení s rozlišením způsobu nakládání, tj. např. příprava na opětovné použití nebo využití. Vývoz odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení za účelem odstranění je možné povolit jen do členských státůčlenských států Evropské unie, případně států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou zároveň smluvními stranami Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování24), pokud by v České republice nebyla kapacita pro jejich environmentálně šetrné odstranění. Takový vývoz by vždy podléhal postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu ministerstva. - Údaje o množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení a nakládání s nimi se přebírají z podkladů, na základě kterých je hodnoceno plnění smluvních vztahů (například podklady pro fakturaci), a které lze kontrolnímu orgánu ze strany výrobcevýrobce nebo kolektivního systému doložit na místě při kontrole. - Uveďte jiné způsoby zpětného odběruzpětného odběru odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, pokud nejsou odebírány v místech v tabulce uvedených. - Hmotnost se uvádí v tunách na tři desetinná místa a množství v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 4B: Množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů a způsoby nakládání se zpětně odebranými odpadními bateriemi a akumulátory Vyplňuje se pro každou skupinu baterií a akumulátorů dle § 76 zákona samostatně. Pro způsoby nakládání s odpadními bateriemi a akumulátory jsou použity evidenční kódy podle přílohy č. 2 zákona o odpadech nebo tabulky č. 2 přílohy č. 8 k této vyhlášce. Skupina baterií a akumulátorů podle § 76 zákona – doplní se skupina baterií či akumulátorů, pro které je tabulka vyplňována. Počet vyplněných tabulek č. 4B a č. 5 musí být stejný. Množství baterií a akumulátorů, na které se pro vyplňovanou skupinu vztahuje povinnost zpětného odběruzpětného odběru \\- uvedou se údaje v tunách a kusech z tabulky č. 2B vždy pro vyplňovanou skupinu baterií a akumulátorů (množství uvedených baterií a akumulátorů na trh). Množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů celkem - uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů ve skupině, pro kterou je tabulka č. 4B vyplňována, v tunách a kusech. Celkové množství se dále rozepíše podle detailnějšího členění místa, kde byly baterie a akumulátory zpětně odebrány. Množství odpadu převedené z minulého roku - převod ze skladu k 31. prosinci předchozího roku (C00) - uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů v tunách a kusech pro danou skupinu, které zůstaly ve skladu z předchozího roku, a bylo s nimi nakládáno uvedenými způsoby ve vykazovaném roce. Způsob nakládání se zpětně odebranými odpadními bateriemi a akumulátory - uvádí se celkové množství baterií a akumulátorů v tunách a v kusech, s kterými bylo nakládáno uvedenými způsoby. Dosažená úroveň zpětného odběruzpětného odběru \\- výpočet úrovně zpětného odběruzpětného odběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů v daném kalendářním roce se vypočte v souladu s § 77 písm. i) zákona podle následujícího vzorce: ÚÚZObat.=R×ZOX1×100UX1+UX2+UX3 kde - hodnota ÚZObat. je úroveň zpětného odběruzpětného odběru přenosných baterií a akumulátorů počítaná v návaznosti na cíl stanovený § 85 odst. 1 písm. b) zákona, - hodnota U je množství baterií a akumulátorů uvedené na trh v ČR a následně nevyvezené mimo území ČR (v hmotnostních jednotkách), - hodnota ZO je množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů ve vykazovaném roce (v hmotnostních jednotkách), - indexy X1, X2 a X3 představují jednotlivé kalendářní roky, kdy X1 je vykazovaným rokem, X2 rokem předcházejícím roku X1, a X3 je rokem předcházejícím roku X2, - R představuje počet roků, během nichž výrobcevýrobce uváděl v rámci tříleté periody ukončené vykazovaným rokem přenosné baterie a akumulátory na trh. Poznámky: - U vývozu do zemí Evropské unie se uvádí celkové množství vyvezených odpadních baterií a akumulátorů s rozlišením způsobu nakládání, tj. např. příprava na opětovné použití, využití nebo odstranění. Odstranění musí proběhnout na základě povolení podle § 89 odst. 4 až 6 zákona. - Údaje o množství zpětně odebraných odpadních baterií a akumulátorů a nakládání s nimi se přebírají z podkladů, na základě kterých je hodnoceno plnění smluvních vztahů (například podklady pro fakturaci), a které lze kontrolnímu orgánu ze strany výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému doložit na místě při kontrole. - Uveďte jiné způsoby zpětného odběruzpětného odběru, pokud nejsou odebírány v místech v tabulce uvedených. - Hmotnost se uvádí v tunách na tři desetinná místa a množství v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 4C: Množství zpětně odebraných odpadních pneumatik a způsoby nakládání se zpětně odebranými odpadními pneumatikami Vyplňuje se pro každou skupinu pneumatikpneumatik dle přílohy č. 6 zákona samostatně. Pro způsoby nakládání s odpadními pneumatikamiodpadními pneumatikami jsou použity evidenční kódy podle přílohy č. 2 zákona o odpadech nebo tabulky č. 2 přílohy č. 8 této vyhlášky. Skupina pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona – doplní se skupina pneumatikpneumatik, pro které je tabulka vyplňována. Počet vyplněných tabulek č. 4C a č. 5 musí být stejný. Množství pneumatikpneumatik, na které se pro vyplňovanou skupinu vztahuje povinnost zpětného odběruzpětného odběru – uvede se součet údajů v tunách ze sloupce č. 7 tabulky č. 2CI a ze sloupce č. 13 tabulky č. 2CII, resp. součet údajů v kusech ze sloupce č. 8 tabulky č. 2CI a ze sloupce č. 14 tabulky č. 2CII. Množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik celkem – uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik ve skupině, pro kterou je tabulka č. 4C vyplňována, v tunách a kusech. Celkové množství se dále rozepíše podle detailnějšího členění místa, kde byly odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky zpětně odebrány. Množství odpadu převedené z minulého roku – převod ze skladu k 31. prosinci předchozího roku (C00) – uvádí se celkové množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik v tunách a kusech pro danou skupinu, které zůstaly ve skladu z předchozího roku, a bylo s nimi nakládáno uvedenými způsoby ve vykazovaném roce. Způsob nakládání se zpětně odebranými odpadními pneumatikamiodpadními pneumatikami – uvádí se celkové množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik v tunách a v kusech, se kterými bylo nakládáno uvedenými způsoby. Dosažená úroveň zpětného odběruzpětného odběru – výpočet úrovně zpětného odběru odpadních pneumatikúrovně zpětného odběru odpadních pneumatik v daném kalendářním roce se vypočte v souladu s § 93 písm. c) zákona podle následujícího vzorce: ÚÚZOpneu.=R×ZOX1×100UX1+UX2+UX3 kde - hodnota ÚZOpneu. je úroveň zpětného odběru odpadních pneumatikúroveň zpětného odběru odpadních pneumatik počítaná v návaznosti na cíl stanovený § 97 odst. 1 písm. b) zákona, - hodnota U je množství pneumatikpneumatik uvedené na trh v ČR a následně nevyvezené mimo území ČR (v hmotnostních jednotkách), - hodnota ZO je množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik ve vykazovaném roce (v hmotnostních jednotkách), - indexy X1, X2 a X3 představují jednotlivé kalendářní roky, kdy X1 je vykazovaným rokem, X2 rokem předcházejícím roku X1, a X3 je rokem předcházejícím roku X2. - R představuje počet roků, během nichž výrobcevýrobce uváděl v rámci tříleté periody ukončené vykazovaným rokem pneumatikypneumatiky na trh. Poznámky: - U vývozu do zemí Evropské unie i mimo Evropskou unii se uvádí celkové množství vyvezených odpadních pneumatikodpadních pneumatik s rozlišením způsobu nakládání, tj. např. příprava na opětovné použití nebo využití. Vývoz odpadních pneumatikodpadních pneumatik za účelem odstranění je možné povolit jen do členských státůčlenských států Evropské unie, případně států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou zároveň smluvními stranami Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování24), pokud by v České republice nebyla kapacita pro jejich environmentálně šetrné odstranění. Takový vývoz by vždy podléhal postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu ministerstva. - Údaje o množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik a nakládání s nimi se přebírají z podkladů, na základě kterých je hodnoceno plnění smluvních vztahů (například podklady pro fakturaci), a které lze kontrolnímu orgánu ze strany výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému doložit na místě při kontrole. - Uveďte jiné způsoby zpětného odběruzpětného odběru, pokud nejsou odebírány v místech v tabulce uvedených. - Hmotnost se uvádí v tunách na tři desetinná místa a množství v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 5: Způsob nakládání s výrobky s ukončenou životností Tabulka č. 5 se vyplňuje samostatně: pro každou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení uvedenou v tabulce č. 2A této přílohy; pro každou skupinu baterií a akumulátorů dle § 76 zákona; pro každou skupinu pneumatikpneumatik dle přílohy č. 6 zákona. Počet vyplněných tabulek č. 4A a č. 5 musí být stejný. IČO – vyplňuje se identifikační číslo výrobcevýrobce / provozovatele kolektivního systému, který zprávu zasílá, odpovídající údaji uvedenému u výrobcevýrobce / provozovatele kolektivního systému v tabulce č. 1 této přílohy (identifikace); pokud má ohlašovatel IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. V případě zahraničního výrobcevýrobce se vyplňuje zahraniční identifikační číslo. Druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností – vyplňuje se, pro jaký druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností je roční zpráva zasílána. Skupina elektrozařízeníelektrozařízení podle tabulky č. 2A této přílohy – vyplňuje se číslo skupiny elektrozařízeníelektrozařízení podle tabulky č. 2A této přílohy odpovídající skupině, pro kterou je tabulka č. 5 vyplňována. Skupina baterií a akumulátorů podle § 76 zákona – vyplňuje se číslo skupiny baterií a akumulátorů podle § 76 zákona odpovídající skupině, pro kterou je tabulka č. 5 vyplňována. Skupina pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona – vyplňuje se číslo skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 6 zákona odpovídající skupině, pro kterou je tabulka č. 5 vyplňována. Ve sloupci 1 – uvádí se pořadové číslo druhu odpadu. Ve sloupci 2 – předávajícím partnerem se rozumí zařízenízařízení, které nakládalo s odpadem před jeho předáním dalšímu partnerovi (podle sloupce 8) k finálnímu zpracovánízpracování. Uvádí se IČO předávajícího partnera, pokud bylo přiděleno, název, adresa, IČZÚJ provozovny předávajícího partnera a identifikační číslo zařízenízařízení (IČZ) přidělené krajským úřadem. Ve sloupci 3 – uvádí se katalogové číslo odpadu podle Katalogu odpadů25). Ve sloupci 4 – uvádí se kategorie odpadu podle Katalogu odpadů. Ve sloupci 5 – uvádí se název odpadu podle Katalogu odpadů. Ve sloupci 6 – uvádí se celkové množství jednotlivých odpadů pro každé katalogové číslo odpadu podle jednotlivých způsobů nakládání uvedených ve sloupci 6 a partnerů uvedených ve sloupci 8, kde došlo k vykazovanému způsobu (finálnímu) nakládání s odpademnakládání s odpadem. Množství se uvádí v tunách na tři desetinná místa. Ve sloupci 7 – uvádí se evidenční kódy podle přílohy č. 2 zákona o odpadech nebo tabulky č. 2 přílohy č. 8 k této vyhlášce, a to podle skutečně provedených jednotlivých způsobů nakládání s odpadynakládání s odpady partnerem uvedeným ve sloupci 8. Ve sloupci 8 – partnerem se rozumí zařízenízařízení, ve kterém došlo k finálnímu nakládání s odpademnakládání s odpadem. Uvádí se IČO partnera, pokud bylo přiděleno, název, adresa, IČZÚJ provozovny partnera a identifikační číslo zařízenízařízení (IČZ) přidělené krajským úřadem. V případě dovozudovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede zkrácený kód státu a název státu dovozudovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy. Pro uvedení kódu státu se použije ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Ve sloupci 9 – v případě vývozu do zemí Evropské unie i mimo Evropskou unii se uvádí účel vývozu, tj. vývoz za účelem zajištění přípravy na opětovné použití nebo využití. V případě odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů je možný i vývoz za účelem odstranění, které musí proběhnout na základě povolení podle § 89 odst. 4 až 6 zákona. Vysvětlivky k tabulce č. 6A: Samostatná příloha roční zprávy - seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána, a jejich individuální data o množství elektrozařízení uvedených na trh ve vykazovaném roce Tabulku č. 6A vyplňuje pouze provozovatel kolektivního systému, netýká se tedy individuálního systému výrobcevýrobce. Tabulka se zasílá jako součást roční zprávy v návaznosti na tabulku č. 10 této přílohy vyhlášky. Název výrobcevýrobce – ve sloupci se uvedou názvy výrobcůvýrobců dle Seznamu výrobcůvýrobců, se kterými provozovatel kolektivního systému měl uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění alespoň po část vykazovaného roku. IČO/ID – uvedou se identifikační čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, v případě zahraničních výrobcůvýrobců jejich zahraniční identifikační čísla. Evidenční číslo výrobcevýrobce – uvedou se evidenční čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, která jim byla přidělena ministerstvem v rámci zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců, a jsou evidována a zveřejňována ve smyslu § 26 písm. k) zákona. Množství elektrozařízeníelektrozařízení uvedených výrobcemvýrobcem na trh ve vykazovaném roce – uvede se, kolik výrobcevýrobce uvedl ve vykazovaném roce elektrozařízeníelektrozařízení na trh samostatně pro jednotlivé skupiny elektrozařízeníelektrozařízení (sk. 1 – sk. 6), vč. rozlišení podskupin 4a (skupina 4 dle přílohy č. 1 zákona bez solárních panelůsolárních panelů) a 4b (pouze solární panelysolární panely). Údaje se v jednotlivých sloupcích uvádí v tunách na tři desetinná místa i v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 6B: Samostatná příloha roční zprávy - seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána, a jejich individuální data o množství baterií a akumulátorů uvedených na trh ve vykazovaném roce Tabulku č. 6B vyplňuje pouze provozovatel kolektivního systému, netýká se tedy individuálního systému výrobcevýrobce. Tabulka se zasílá jako součást roční zprávy v návaznosti na tabulku č. 10 této přílohy vyhlášky. Název výrobcevýrobce – ve sloupci se uvedou názvy výrobcůvýrobců dle Seznamu výrobcůvýrobců, se kterými provozovatel kolektivního systému měl uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění alespoň po část vykazovaného roku. IČO/ID – uvedou se identifikační čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, v případě zahraničních výrobcůvýrobců jejich zahraniční identifikační čísla. Evidenční číslo výrobcevýrobce – uvedou se evidenční čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, která jim byla přidělena ministerstvem v rámci zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců, a jsou evidována a zveřejňována ve smyslu § 26 písm. k) zákona. Množství baterií a akumulátorů uvedených výrobcemvýrobcem na trh ve vykazovaném roce – uvede se, kolik výrobcevýrobce uvedl ve vykazovaném roce baterií a akumulátorů na trh samostatně pro jednotlivé skupiny baterií a akumulátorů (sk. 1 – sk. 3) dle § 76 zákona. Údaje se v jednotlivých sloupcích uvádí v tunách na tři desetinná místa i v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 6C: Samostatná příloha roční zprávy – seznam výrobců, za které je roční zpráva zasílána, a jejich individuální data o množství pneumatik uvedených na trh ve vykazovaném roce Tabulku č. 6C vyplňuje pouze provozovatel kolektivního systému, netýká se tedy individuálního systému výrobcevýrobce. Tabulka se zasílá jako součást roční zprávy v návaznosti na tabulku č. 10 této přílohy vyhlášky. Název výrobcevýrobce – ve sloupci se uvedou názvy výrobcůvýrobců dle Seznamu výrobcůvýrobců, se kterými provozovatel kolektivního systému měl uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění alespoň po část vykazovaného roku. IČO/ID – uvedou se identifikační čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, v případě zahraničních výrobcůvýrobců jejich zahraniční identifikační čísla. Evidenční číslo výrobcevýrobce – uvedou se evidenční čísla jednotlivých výrobcůvýrobců, která jim byla přidělena ministerstvem v rámci zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců, a jsou evidována a zveřejňována ve smyslu § 26 písm. k) zákona. Množství pneumatikpneumatik uvedených výrobcemvýrobcem na trh ve vykazovaném roce – uvede se, kolik výrobcevýrobce uvedl ve vykazovaném roce pneumatikpneumatik na trh samostatně pro jednotlivé skupiny pneumatikpneumatik (sk. 1 – sk. 5) dle přílohy č. 6 zákona. Údaje se v jednotlivých sloupcích uvádí v tunách na tři desetinná místa i v kusech. Vysvětlivky k tabulce č. 7A: Úroveň využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení se vypočítá jako podíl hmotnosti odpadu, který po řádném selektivním zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení vstupuje do zařízenízařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízeníelektrozařízení v každé skupině elektrozařízeníelektrozařízení. Takto vypočítaný podíl se vyjádří v procentech. Do úrovně využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení se nezapočítávají činnosti předcházející recyklaci nebo využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, jako například skladování, třídění nebo úprava. Sloupec 1: Skupina elektrozařízeníelektrozařízení – čísla značí skupiny elektrozařízeníelektrozařízení podle tabulky č. 2A této přílohy vyhlášky. Vyplní se stejným způsobem jako v tabulce č. 2A. V řádku 4a se uvedou údaje o elektrozařízeníchelektrozařízeních náležejících do skupiny 4 kromě solárních panelůsolárních panelů. V řádku 4b se uvedou samostatně údaje pro solární panelysolární panely. Sloupec 2: Celkové množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení – uvádí se hodnota z pole „Množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení celkem“ včetně množství elektroodpadu převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek elektroodpadu na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku z tabulky č. 4A, a to za každou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení zvlášť. Sloupec 3: Využití – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení zpracovaných jednotlivými způsoby nakládání z tabulky č. 4A (materiálové využití, energetické využití, vývoz do a mimo země EU za účelem materiálového využití), a celkového množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení včetně množství elektroodpadu převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek elektroodpadu na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Sloupec 4: Příprava na opětovné použití – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství elektrozařízeníelektrozařízení předaných k přípravě na opětovné použití v ČR a vývozu do a mimo země EU za účelem přípravy na opětovné využití, a celkového množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení včetně množství elektroodpadu převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek elektroodpadu na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Sloupec 5: Materiálové využití – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení zpracovaných jednotlivými způsoby nakládání z tabulky č. 4A (materiálové využití, vývoz do a mimo země EU za účelem materiálového využití), a celkového množství zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení včetně množství elektroodpadu převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek elektroodpadu na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Vysvětlivky k tabulce č. 7B: Výrobce baterií nebo akumulátorůVýrobce baterií nebo akumulátorů nebo provozovatel kolektivního systému uvede samostatně vypočtené údaje o splnění povinností dle § 89 odst. 1 zákona. Sloupec 1: Skupina baterií a akumulátorů – uvedou se elektrochemické typy baterií a akumulátorů, pro které jsou údaje požadovány. Sloupec 2: Celkové zpracované množství – uvede se celkové zpracovávané množství baterií a akumulátorů daného elektrochemického typu. Sloupec 3: Recyklace – uvede se celkové množství baterií a akumulátorů daného elektrochemického typu, které bylo zrecyklováno z celkového zpracovaného množství. Sloupec 4: Recyklační účinnost procesu recyklace – uvede se údaj v procentech vypočítávaný pro jednotlivé elektrochemické typy baterií a akumulátorů ve vztahu k celkovému množství zpracovaných odpadních baterií a akumulátorů v daném roce daného typu. Jedná se o recyklační účinnost procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů, které musí být dosaženo alespoň v minimální míře definované v příloze č. 5 zákona. Cd z nikl-kadmiových baterií a akumulátorů – uvedou se samostatně údaje o recyklaci kadmia z nikl-kadmiových baterií a akumulátorů, pro něž jsou údaje vyplněny v řádku „Niklkadmiové baterie a akumulátory“. Vysvětlivky k tabulce č. 7C: Úroveň využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik se vypočítá jako podíl hmotnosti odpadu, který po řádném selektivním zpracovánízpracování odpadních pneumatikodpadních pneumatik vstupuje do zařízenízařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných pneumatikpneumatik v každé skupině pneumatikpneumatik. Takto vypočítaný podíl se vyjádří v procentech. Do úrovně využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik se nezapočítávají činnosti předcházející recyklaci nebo využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik, jako například skladování, třídění nebo úprava. Sloupec 1: Skupina pneumatikpneumatik – čísla značí skupiny pneumatikpneumatik podle tabulky č. 2C této přílohy vyhlášky. Vyplní se stejným způsobem jako v tabulce č. 2C. Sloupec 2: Celkové množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik – uvádí se hodnota z pole "Množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik celkem" včetně množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik převedených ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek odpadních pneumatikodpadních pneumatik na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku z tabulky č. 4C, a to za každou skupinu pneumatikpneumatik zvlášť. Sloupec 3: Využití – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik zpracovaných jednotlivými způsoby nakládání z tabulky č. 4C (materiálové využití, energetické využití, vývoz do a mimo země EU za účelem materiálového využití), a celkového množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik včetně množství pneumatikpneumatik převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek pneumatikpneumatik na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Sloupec 4: Příprava na opětovné použití – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství pneumatikpneumatik předaných k přípravě na opětovné použití v ČR a vývozu do a mimo země EU za účelem přípravy na opětovné použití, a celkového množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik včetně množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek odpadních pneumatikodpadních pneumatik na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Sloupec 5: Recyklace – uvádí se hodnota v procentech vypočtená jako podíl množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik zpracovaných jednotlivými způsoby nakládání z tabulky č. 4C (materiálové využití, vývoz do a mimo země EU za účelem materiálového využití), a celkového množství zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik včetně množství odpadních pneumatikodpadních pneumatik převedeného ze skladu k 31. prosinci předchozího roku, od kterého se odečte zůstatek odpadních pneumatikodpadních pneumatik na skladu k 31. prosinci vykazovaného roku. Vysvětlivky k tabulce č. 8 Samostatná příloha roční zprávy – náklady a výnosy související se zajišťováním plnění povinností výrobců Tabulku č. 8 vyplňují výrobcivýrobci plnící povinnosti stanovené zákonem v individuálním systému [§ 9 písm. a) zákona] a provozovatelé kolektivního systému. Druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností – uvede se, pro jaký druh vybraného výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností je roční zpráva zasílána. Tabulka je součástí roční zprávy v návaznosti na tabulku č. 10 této přílohy vyhlášky. Přehled hospodaření provozovatele kolektivního systému nebo individuálního výrobcevýrobce za uplynulý kalendářní rok se připojí k roční zprávě i tehdy, jestliže dosud nebyla účetní závěrka provozovatele kolektivního systému ověřena auditorem a schválena k tomu příslušným orgánem v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Pokud v návaznosti na ověření účetní závěrky auditorem dojde ke změně dříve vykázaných údajů, kolektivní systém nebo výrobcevýrobce plnící povinnosti v individuálním systému zašle v rámci roční zprávy aktuální informace jako doplněné hlášení. Vysvětlivky k tabulce č. 9 Samostatná příloha roční zprávy - seznam provozovatelů solárních elektráren, pro které provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností podle § 72 zákona Tabulku č. 9 vyplňuje pouze provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje povinnosti provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren. V případě, že jeden provozovatel provozuje více než jednu solární elektrárnusolární elektrárnu, uvádí se údaje za každou solární elektrárnusolární elektrárnu zvlášť na samostatný řádek tabulky. Ve sloupci 5 se uvede číslo licence na výrobu elektřiny provozovatele solární elektrárnyprovozovatele solární elektrárny. Ve sloupci 6 se uvede hmotnost a instalovaný výkon všech solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 v dané solární elektrárněsolární elektrárně. Ve sloupci 7 se uvede hmotnost odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení ze solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, které byly zpětně odebrány v daném kalendářním roce z dané solární elektrárnysolární elektrárny. Ve sloupci 8 se uvede hmotnost odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení ze solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, který byl zpracován v daném kalendářním roce z dané solární elektrárnysolární elektrárny. Ve sloupci 9 se uvede souhrnná výše příspěvků vybraných od provozovatele solární elektrárnyprovozovatele solární elektrárny, která připadá na danou solární elektrárnusolární elektrárnu. Ve sloupci 10 se uvede výše peněžních prostředků vynaložených v daném kalendářním roce na plnění povinností podle § 72 zákona v rámci kolektivního systému, která připadá na danou solární elektrárnusolární elektrárnu. Vysvětlivky k tabulce č. 10 Samostatné přílohy roční zprávy Druh výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností – uvede se, pro jaký druh vybraného výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností je roční zpráva zasílána. Řádek 1 – v návaznosti na to, pro jaký druh výrobků s ukončenou živostností je zpráva zasílána, se připojí příloha ve formátu tabulky č. 6A, 6B nebo 6C této přílohy vyhlášky, a to v editovatelné podobě (např. formát xls nebo ods). Řádek 2 – připojí se příloha ve formátu tabulky č. 8 této přílohy vyhlášky. Řádek 3 – připojí se příloha ve formátu tabulky č. 9 této přílohy vyhlášky, a to v editovatelné podobě (např. formát xls nebo ods). Vyplněnou přílohu č. 9 připojuje pouze provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren. Řádek 4 – Doklad o výši peněžních prostředků tvořících kauci u individuálního systému podle § 31 zákona včetně výpisu ze zvláštního vázaného účtu – připojí se výpis z účtu, ze kterého je zřejmý přehled výše peněžních prostředků tvořících kauci ve smyslu § 31 zákona na zajištění povinností výrobcevýrobce, případně i jiné účetní doklady. Týká se pouze individuálního systému výrobcevýrobce, netýká se provozovatelů kolektivních systémů. Řádek 5 – Doklad o stavu a čerpání peněžních prostředků tvořících rezervu provozovatele kolektivního systému podle § 48 zákona včetně výpisu ze zvláštního vázaného účtu – připojí se výpis z účtu, ze kterého je zřejmý přehled výše finančních prostředků tvořících rezervu ve smyslu § 48 zákona, případně i jiné účetní doklady. Týká se pouze provozovatelů kolektivních systémů, netýká se individuálního systému výrobcevýrobce. Řádek 6 – Žádost o použití peněžních prostředků z účelově vázaného účtu – připojení této přílohy není povinné; týká se pouze individuálního systému výrobcevýrobce, netýká se provozovatelů kolektivních systémů. Dokument ve formátu tabulky přílohy č. 3 této vyhlášky se připojí, pokud výrobcevýrobce chce požádat ministerstvo o uvolnění peněžních prostředků z vázaného bankovního účtu v návaznosti na § 31 a § 32 zákona. Řádek 7 – V případě použití kódu XN63 v roční zprávě ohlašovatel událost doloží připojením dokumentu, např. protokolem policie, hasičského záchranného sboru, případně čestným prohlášením ve formátu pdf. Řádek 8 – Připojí se příloha s aktuálním seznamem míst zpětného odběruzpětného odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností – odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, přenosné baterie a akumulátory, automobilové baterie a akumulátory nebo pneumatikypneumatiky. Řádek 9 – Připojí se příloha s popisem realizovaných osvětových aktivit cílených na informování spotřebitelespotřebitele ve smyslu § 2 v návaznosti na § 13 zákona. Řádek 10 – Jiné přílohy – připojí se další přílohy, které má výrobcevýrobce nebo provozovatel kolektivního systému povinnost v rámci roční zprávy zaslat, nebo je chce zaslat dobrovolně. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu Vysvětlivky: Tuto přílohu vyplňují výrobcivýrobci všech vybraných výrobků, kteří mají v úmyslu použít peněžní 557kB prostředky tvořící kauci dle § 32 zákona o výrobcích s ukončenou životností. První část (řádky č. 1 – 7) se týká identifikace žadateležadatele, resp. výrobcevýrobce, při vyplňování je třeba, aby výrobcevýrobce označil jednu z uvedených možností. Následně výrobcevýrobce vyplní svůj název, právní formu, adresu sídla, adresu elektronické pošty, identifikační číslo, evidenční číslo výrobcevýrobce, příp. pověřeného zástupce, a telefonní číslo. Druhá část (řádky č. 8 – 20) se týká specifikace bankybanky a platby, tuto část vyplňuje bankabanka. Zde je třeba uvést identifikační údaje bankybanky, zvláštního vázaného účtu, účtu, na který budou peněžní prostředky převedeny, a identifikace konkrétní platby (variabilní, specifický, konstantní symbol, celková výše čerpaných peněžních prostředků). Správnost uvedených informací potvrzuje bankabanka a výrobcevýrobce svým podpisem a razítkem. Třetí část (řádky č. 21 – 26) vyplňuje zástupce ministerstva v případě souhlasu s čerpáním navržených peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu. VýrobceVýrobce předloží souhlas potvrzený ministerstvem bancebance za účelem uvolnění peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu. Součástí žádosti jsou dvě přílohy (řádky č. 27 a 28), a to doklady o vynaložených nákladech na financování zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a výpis stavu peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu, který nesmí být starší 30 dní. Řádek 29 – vyplní se příloha s popisem, jakým způsobem zamýšlí výrobcevýrobce využít čerpané peněžní prostředky. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému 126kB Vysvětlivky: Tuto přílohu použije žadatelžadatel jako formulář pro účely podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle § 36 zákona nebo pro oznámení změny údajů uvedených v žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému dle § 38 zákona. Za účelem oznámení změny údajů uvedených v žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se na formuláři vždy vyplňuje I. díl, tedy řádky 1 až 11, a dále pouze ty údaje, které se změnily. Díl I Řádek 1 – uvede se specifikace předmětu žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, zda je žádost podávána pro zajišťování povinností výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení, baterií a akumulátorů nebo pneumatikpneumatik. Současně se uvedou skupiny vybraných výrobků ve vztahu, k nimž je žádost relevantní; jde o skupiny definované v příloze č. 1 zákona (elektrozařízeníelektrozařízení) nebo v § 76 zákona (baterie a akumulátory). V případě pneumatikpneumatik není na základě § 92 odst. 3 zákona možné, aby kolektivní systém plnil povinnosti výrobcůvýrobců ve vztahu jen k určitým skupinám pneumatikpneumatik, žádost musí být tedy podána pro všechny skupiny pneumatikpneumatik podle přílohy č. 5 zákona. V případě elektrozařízeníelektrozařízení je skupina 4 členěna na skupiny 4a a 4b v návaznosti na tabulku č. 1 přílohy č. 8 této vyhlášky. V řádcích 2 – 6 se uvedou identifikační a kontaktní údaje žadateležadatele, včetně e-mailu pro potřeby elektronické komunikace. V řádcích 7 – 11 se uvedou identifikační a kontaktní údaje statutárního zástupce žadateležadatele, který žádost vyplnil, včetně podpisu statutárního zástupce žadateležadatele. Díl II Řádky 12 až 16 – vyplňují se názvy či čísla příloh vždy do řádku k předepsanému požadovanému údaji. V této části je uvedeno aktuální znění zakladatelského právního jednání v případě, že není uloženo ve sbírce listin veřejného rejstříku. Jestliže je zveřejněno ve sbírce listin veřejného rejstříku, postačí tuto skutečnost k řádku č. 12 uvést, příp. uvést odkaz na sbírku listin, kde je znění zakladatelského právního jednání zveřejněno. Díl II dále obsahuje seznam společníků žadateležadatele včetně podílu každého z nich na základním kapitálu a na hlasovacích právech žadateležadatele, který je společností s ručením omezeným, výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií žadateležadatele nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno s uvedením akcionářů jednajících ve shodě. Součástí dílu II je také poslední výroční zpráva žadateležadatele, pokud existuje a čestné prohlášení dle specifikace na řádku č. 16. Díl III V dílu III žadatelžadatel předloží vzory smluv uvedených na řádcích č. 17 – 21. Řádek č. 22 následně obsahuje jmenný seznam osob, se kterými už žadatelžadatel uzavřel některou ze smluv uvedených na řádcích č. 17 – 21 s uvedením o jakou smlouvu jde, a dále dokumenty, které prokazují zřízení sítě veřejných míst zpětného odběruveřejných míst zpětného odběru v rozsahu požadovaném zákonem (§ 65 odst. 2 pro elektrozařízeníelektrozařízení, § 85 odst. 2 pro baterie a akumulátory a § 97 odst. 2 pro pneumatikypneumatiky). Takovými dokumenty jsou např. smlouvy o smlouvách budoucích o zřízení místa zpětného odběruzpětného odběru daného výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností. Díl IV V dílu IV je blíže specifikován projekt zajišťování kolektivního plnění. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 1 zákona 1. ZařízeníZařízení pro tepelnou výměnu 1.1 Chladničky 1.2 Mrazničky 1.3 ZařízeníZařízení automaticky poskytující chlazené výrobky 1.4 Klimatizační zařízenízařízení 1.5 Odvlhčovací zařízenízařízení 1.6 Tepelná čerpadla 1.7 Radiátory obsahující olej a jiná zařízenízařízení pro tepelnou výměnu využívající k tepelné výměně jiné kapaliny než vodu 1.8 Ostatní zařízenízařízení pro tepelnou výměnu v jiné podskupině neuvedená 2. Obrazovky, monitory a zařízenízařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2 2.1 Obrazovky 2.2 Televize 2.3 LCD fotorámečky 2.4 Monitory 2.5 Laptopy 2.6 Notebooky 2.7 Ostatní zařízenízařízení v jiné podskupině neuvedená 3. Světelné zdroje 3.1 Přímé (trubicové) zářivky 3.2 Kompaktní zářivky 3.3 Ostatní zářivky 3.4 Vysoce intenzivní výbojky, včetně vysokotlakých sodíkových výbojek a halogenidových výbojek 3.5 Nízkotlaké sodíkové výbojky 3.6 LED světelné zdroje, vyjma LED světelných zdrojů, které jsou integrovanou součástí svítidel spadajících do podskupin 4.7 a 5.4 3.7 Přímo žhavené žárovky všech typů a využití (včetně např. průmyslových, otřesuvzdorných) 3.8 Ostatní světelné zdroje v jiné podskupině neuvedené 4. Velká zařízenízařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm 4a Velká zařízenízařízení kromě solárních panelůsolárních panelů 4.1 Pračky 4.2 Sušičky 4.3 Myčky nádobí 4.4 Vařiče a pečící trouby 4.5 Elektrické sporáky 4.6 Elektrické varné desky 4.7 Svítidla, včetně svítidel s integrovaným světelným zdrojem 4.8 ZařízeníZařízení reprodukující zvuk či obraz 4.9 Hudební zařízenízařízení (kromě kostelních varhan) 4.10 ZařízeníZařízení používaná k pletení a tkaní 4.11 Velké sálové počítače 4.12 Velké tiskárny 4.13 Kopírovací zařízenízařízení 4.14 Velké výherní mincovní automaty 4.15 Velké zdravotnické prostředky 4.16 Velké přístroje pro monitorování a kontrolu 4.17 Velké výdejní automaty na výrobky a peníze 4.18 Ostatní velká zařízenízařízení v jiné podskupině neuvedená 4b Solární panelySolární panely 5. Malá zařízeníMalá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm 5.1 Vysavače 5.2 Stroje na čištění koberců 5.3 Šicí stroje 5.4 Svítidla, včetně svítidel s integrovaným světelným zdrojem 5.5 Mikrovlnné trouby 5.6 Ventilační zařízenízařízení 5.7 Žehličky 5.8 Opékače topinek 5.9 Elektrické nože 5.10 Elektrické konvice 5.11 Hodiny a hodinky 5.12 Elektrické holicí strojky 5.13 Váhy 5.14 Přístroje pro péči o vlasy a tělo 5.15 Kalkulačky 5.16 Rozhlasové přijímače 5.17 Videokamery 5.18 Videorekordéry 5.19 Hi-fi zařízenízařízení 5.20 Hudební nástroje 5.21 ZařízeníZařízení reprodukující zvuk či obraz 5.22 Elektrické a elektronické hračky 5.23 Sportovní vybavení 5.24 Počítače pro cyklistiku, potápění, běh, veslování a podobné aktivity 5.25 Detektory kouře 5.26 Regulační ventily topení, termostaty 5.27 Malé elektrické a elektronické nástroje 5.28 Malé zdravotnické prostředky 5.29 Malé nástroje pro monitorování a kontrolu 5.30 Malé výdejní automaty na výrobky 5.31 Malá zařízeníMalá zařízení s vestavěnými solárními panelysolárními panely 5.32 Ostatní malá zařízenímalá zařízení v jiné podskupině neuvedená 6. Malá zařízeníMalá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízenízařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm 6.1 Mobilní telefony 6.2 GPS navigace 6.3 Kapesní kalkulačky 6.4 Routery 6.5 Osobní počítače 6.6 Tiskárny 6.7 Telefony 6.8 Ostatní malá zařízenímalá zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízenízařízení v jiné podskupině neuvedená Příloha č. 6 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Vzory grafických symbolů pro označování elektrozařízení Vzor č. 1 Označení elektrozařízení uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 23kB Rozměry symbolu jsou definovány v ČSN EN 50419 (360800) Značení elektrických a elektronických zařízenízařízení v souladu s článkem 11(2) Směrnice 2002/96/ES (OEEZ). Vzor č. 2 Označení elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení 23kB Rozměry symbolu jsou definovány v ČSN EN 50419 (360800) Značení elektrických a elektronických zařízenízařízení v souladu s článkem 11(2) Směrnice 2002/96/ES (OEEZ). Příloha č. 7 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. 1. Seznam vybraných technických norem podle § 69 odst. 2 písm. b) zákona stanovujících standardy pro nakládání s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními Název normy\| Označení normy\| Odpadní elektrozařízení, pro které jsou normy relevantní ---\|---\|--- Sběr, logistika a požadavky na zpracovánízpracování OEEZ - Část 1: Obecné požadavky na zpracovánízpracování\| (369082) ČSN EN 50625-1\| Všechna elektrozařízeníelektrozařízení Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení (OEEZ) - Část 3-1: Specifikace k odstraňování znečištění – Obecně\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-3-1\| Všechna elektrozařízeníelektrozařízení Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení (OEEZ) - Část 2-2: Požadavky na zpracovánízpracování OEEZ, obsahujících obrazovky (CRT) a ploché displeje\| (369082) ČSN EN 50625-2-2\| ElektrozařízeníElektrozařízení obsahující obrazovky (CRT) a ploché displeje Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování OEEZ - Část 3-3: Specifikace k odstraňování znečištění - OEEZ obsahující obrazovky (CRT) a ploché displeje\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-3-3\| ElektrozařízeníElektrozařízení obsahující obrazovky (CRT) a ploché displeje Sběr, logistika a požadavky na zpracovánízpracování OEEZ - Část 2-4: Požadavky na zpracovánízpracování fotovoltaických panelů\| (369082) ČSN EN 50625-2-4\| Solární panelySolární panely Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování OEEZ - Část 3-5: Technická specifikace k odstranění znečištění - fotovoltaické panely\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-3-5\| Solární panelySolární panely Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení (OEEZ) - Část 2-1: Požadavky na zpracovánízpracování světelných zdrojů\| (369082) ČSN EN 50625-2-1\| Světelné zdroje Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování odpadních elektrických a elektronických zařízenízařízení (OEEZ) - Část 3-2: Technická specifikace k odstraňování znečištění - Světelné zdroje\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-3-2\| Světelné zdroje Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování OEEZ -Část 3-4: Specifikace k odstraňování znečištění - zařízenízařízení pro teplotní výměnu\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-3-4\| ZařízeníZařízení pro tepelnou výměnu Sběr, logistika a požadavky na zpracovánízpracování OEEZ - Část 2-3: Požadavky na zpracovánízpracování zařízenízařízení pro teplotní výměnu a ostatní OEEZ obsahující VFC a/nebo VHC\| (369082) ČSN EN 50625-2-3\| ZařízeníZařízení pro tepelnou výměnu a ostatní OEEZ obsahující VFC a/nebo VHC Požadavky na sběr, logistiku a zpracovánízpracování OEEZ - Část 4: Specifikace ke sběru a logistice OEEZ\| (369082) ČSN CLC/TS 50625-4\| Všechna elektrozařízeníelektrozařízení 2. Seznam technických norem podle § 69 odst. 2 písm. c) zákona stanovující technické normy pro odborně způsobilou třetí osobu zajišťující ověření, že zpracovatel odpadních elektrozařízenízpracovatel odpadních elektrozařízení nakládá s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními v souladu se stanovenými technickými požadavky a vybranými technickými normami Název normy\| Označení normy ---\|--- Posuzování shody - Všeobecné požadavky na orgány pro certifikaci osob\| (015258) ČSN EN ISO/IEC 17024 Posuzování shody - Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby\| (015256) ČSN EN ISO/IEC 17065 Příloha č. 8 384kB 316kB Vysvětlivky: Zpracovatel odpadních elektrozařízení v této příloze vyplňuje zároveň produkci a nakládání se všemi odpady a již nevyplňuje List 2 přílohy č. 13 k vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Veškeré údaje o množství se uvádějí v tunách maximálně na šest desetinných míst. List č. 1 – Identifikace provozovatele zařízení Dále jsou identifikovány údaje potřebné pro hlášení souhrnné evidence. Pokud je údaj potřebné uvádět i v rámci průběžné evidence odpadů, je to ve vysvětlivce uvedeno. Vykazovaný rok – uvede se rok, za který jsou informace poskytovány. Kód SO ORP/SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností, jejíž obecní úřad provádí kontrolu a zpracování hlášení, nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, který provádí kontrolu hlášení a zpracování hlášení. Nulové hlášení – uvede se „Ano“, pokud zařízení ke zpracování po celý uplynulý kalendářní rok nenakládalo s odpady a nepřerušilo provoz. Identifikace provozovatele zařízení – uvedou se identifikační údaje provozovatele zařízení vztahující se k jeho sídlu. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. IČO – uvede se identifikační číslo provozovatele zařízení; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet osm míst. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Obchodní firma / název / jméno a příjmení – uvede se tak, jak je zapsáno v obchodním nebo v živnostenském rejstříku. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Ulice, č. p., č. o., obec, PSČ – uvedou se adresní údaje provozovatele zařízení. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Kód SO ORP/SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém má provozovatel zařízení sídlo. IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce, na jejímž správním území má provozovatel zařízení sídlo. Číslo se uvede podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem. Vyplnění hlášení a kontaktní údaje – uvedou se údaje k vyplnění hlášení a osobě vyplňující hlášení nebo údaje o osobě odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Datum – uvede se datum vyplnění hlášení ve formátu dd.mm.rrrr. Jméno a příjmení – uvede se jméno a příjmení osoby vyplňující hlášení souhrnné evidence nebo odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Adresa elektronické pošty, telefon – uvedou se kontaktní údaje na osobu vyplňující hlášení souhrnné evidence nebo odpovědné za vedení průběžné evidence. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Poznámka – v případě potřeby uvede ohlašovatel poznámku k podanému hlášení, jedná se o doplňující informace pro zpracovatele hlášení. Poznámka se uvádí, i pokud se jedná o předání vzorků odpadu pro účely výzkumné činnosti. Potvrzení o události – v případě použití kódu XN63 v ročním hlášení ohlašovatel událost doloží připojením dokumentu s potvrzením ve formátu pdf. Identifikace zařízení – uvede se, o jaký typ zařízení pro nakládání s odpadním elektrozařízením se jedná (stacionární zařízení). Typ hlášení Zpracovatel výrobků s ukončenou životností uvede jednu z možností, za koho je hlášení podáváno: - Stacionární zařízení Stacionární zařízení – zařízení umístěné na zemi a neschopné samostatného pohybu. Zařízení s povolením podle zákona nebo zařízení s výjimkou z povolení (tj. zařízení uvedená v příloze č. 4 zákona, kromě zařízení splňujícího bod 12. – sklad u původce). Identifikační číslo zařízení (IČZ) – uvede se identifikační číslo zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení přidělené krajským úřadem. Provozovna smluvně zapojena do obecního systému nakládání s komunálními odpady – pokud zařízení má podle zákona o odpadech uzavřenou smlouvu s obcí o zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady, například využíváním kontejnerů na tříděný sběr nebo zajištěním svozu odpadu apod., uvede se „Ano“, pokud nemá smlouvu a zajišťuje si nakládání s odpady jiným způsobem, uvede se „Ne“. Odpady, s nimiž je zapojení do obecního systému nakládání s komunálními odpady – uvedou se katalogová čísla odpadů a názvy odpadů podle Katalogu odpadů, s nimiž je zařízení zapojeno do obecního systému nakládání s komunálními odpady. Název zařízení – uvede se užívaný název zařízení. Typ zařízení – uvede se zařazení dle údaje v Informačním systému odpadového hospodářství MŽP (ISOH) Registru zařízení provedeném krajským úřadem. Údaj doplněn z ISOH Registru zařízení. BAT technologie – uvede se údaj z ISOH Registru zařízení zaznamenaného krajským úřadem. Údaj doplněn z ISOH Registru zařízení. PID (IPPC kód zařízení) – uvede se dle identifikace zařízení v informačním systému integrované prevence MŽP. Identifikátor zařízení ve formátu 12místného kódu složeného z MZP a čísel. Zařízení podpořené z OPŽP (poslední OP) – uvede se „Ano“, pokud bylo zařízení finančně podpořeno z Operačního programu životní prostředí v daném období (poslední období vyhlášeného OPŽP). Uvede se každoročně bez vazby na konkrétní rok, ve kterém byla podpora přidělena. Produkovali jste nebo jste nakládali s odpady, které obsahují perzistentní organické látky podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021? – uvede se „Ano“, pokud ohlašovatel takovéto odpady má, nebo „Ne“ v případě, že nemá. Pokud ohlašovatel takové odpady má, musí vyplnit list č. 6. Ulice, č. p., č. o., obec, PSČ – uvedou se adresní údaje, kde se nachází stacionární zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Kód SO ORP/SOP – uvede se kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu hlavního města Prahy s přenesenou působností, ve kterém se nachází stacionární zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. IČZÚJ – uvede se identifikační číslo základní územní jednotky obce odpovídající uvedeným adresním údajům zařízení. Uvádí se podle jednotného číselníku základních územních jednotek České republiky vydaného Českým statistickým úřadem. K listu č. 2 – Hlášení o sběru, zpracování, využívání a odstraňování odpadních elektrozařízení včetně hlášení o produkci a nakládání s odpady Pořad. číslo – uvede se pořadové číslo evidenčního záznamu (vznik, převzetí, nakládání, předání) u druhu případně poddruhu odpadu. V průběžné evidenci se vedle pořadového čísla uvádí také datum evidenčního záznamu. Zařazení odpadu Katalogové číslo odpadu – uvede se katalogové číslo druhu odpadu podle Katalogu odpadů. V případě, že se jedná o poddruh odpadu, uvede se katalogové číslo poddruhu odpadů podle Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Kategorie odpadu – uvede se kategorie odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Název druhu odpadu – uvede se název druhu odpadu podle Katalogu odpadů. U odpadů končících na dvojčíslí „99 – odpady jinak blíže neurčené“, se uvede bližší popis odpadu, například technický nebo běžně užívaný název. V případě, že se jedná o poddruh odpadu, uvede se název poddruhu odpadů podle Katalogu odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Označení skupiny elektrozařízení – uvádí se označení skupin elektrozařízení podle tabulky č. 1 této přílohy. Tento sloupec se vyplňuje pouze v případě příjmu a zpracování odpadních elektrozařízení. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Množství odpadu – uvádí se množství jednotlivých odpadů pro každé katalogové číslo odpadu v dané skupině elektrozařízení a kategorii odpadu v návaznosti na jednotlivé způsoby nakládání uvedené ve sloupci „Evidenční kód“ a partnery uvedené ve sloupci „Partner“, jimž byl odpad předán. Součet souhrnných množství uvedených ve sloupci „Celkem (+)“ se musí rovnat součtu souhrnných množství podle jednotlivých evidenčních kódů, včetně zůstatku odpadu k 31. prosinci vykazovaného roku, uvedených v sloupci „Z toho podle evidenčního kódu (-)“. Množství se uvádí v tunách maximálně na šest desetinných míst. Na samostatném řádku se uvádí vždy celkové množství: a) druhu odpadu dle jeho kategorie a skupiny elektrozařízení vyprodukovaného provozovatelem zařízení, s kódem A00 ve sloupci „Evidenční kód“. Za vyprodukovaný odpad pod kódem A00 se považuje i odpad vzniklý úpravou nebo přepracováním převzatého odpadu, pokud vznikl jiný druh odpadu, než byl původní, b) převzatého druhu odpadu dle jeho kategorie a skupiny elektrozařízení, které bylo odebráno od jednoho provozovatele zařízení, s kódem B00 ve sloupci „Evidenční kód“, c) jednoho druhu odpadu, které bylo převedeno ze skladu z předchozího roku, s kódem C00 ve sloupci „Evidenční kód“, d) převzatých zpětně odebraných elektrozařízení od kolektivního systému nebo výrobce, fyzické osoby – občana, fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby nebo od posledního prodejce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností s kódem A30 ve sloupci „Evidenční kód“, e) přepraveného nebo dovezeného odpadu z členského státu EU nebo mimo EU s kódem BN6 nebo BN16 ve sloupci „Evidenční kód“. Údaje o množství jsou uvedeny i v rámci průběžné evidence odpadů. Celkem (+) – na samostatném řádku se uvede u každého druhu, případně poddruhu odpadu množství vzniku, převzetí, převodu odpadu z minulého roku. Údaje o množství jsou uvedeny i v rámci průběžné evidence odpadů. Z toho dle evidenčního kódu (-) – z toho hmotnost zpracovaného (upraveného, využitého, odstraněného) a předaného odpadu. Údaje o množství jsou uvedeny i v rámci průběžné evidence odpadů. Na samostatném řádku se uvede u každého druhu, případně poddruhu odpadu souhrnné množství podle evidenčního kódu. Evidence odpadu Evidenční kód (produkce / převzetí / nakládání / předání) – uvede se evidenční kód produkce odpadů, převzetí, nakládání, předání odpadu podle zákona o odpadech a tabulky č. 2 Evidenčních kódů této vyhlášky. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Partner (předávající / přebírající) – uvedou se údaje o osobě předávající / přebírající odpad. Uvedou se údaje o provozovně partnera nebo zařízení pro nakládání s odpady nebo o obchodníkovi s odpady. Uvede se IČO – identifikační číslo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby, která odpad převzala nebo předala. Obchodní firma / název / jméno a příjmení partnera, jak je zapsáno v obchodním nebo živnostenském rejstříku, identifikační číslo zařízení (IČZ) nebo identifikační číslo obchodníka s odpady (IČOB) nebo identifikační číslo provozovny (IČP). Uvedou se adresní údaje a IČZÚJ zařízení nebo obchodníka nebo provozovny partnera. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. V případě převzetí odpadu nebo výrobku s ukončenou životností od nepodnikající fyzické osoby se uvede název a IČZÚJ obce, na jejímž území odpad vznikl nebo byl výrobek s ukončenou životností předán. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. V případě dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy odpadu se uvede zkrácený kód státu a název státu dovozu, vývozu nebo přeshraniční přepravy. Pro uvedení kódu státu se použije ČSN EN ISO 3166-1 Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Číslo osvědčení – uvede se číslo osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydané pověřenou osobou pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Údaj je uveden i v rámci průběžné evidence odpadů. Pokud to osoba potřebuje pro plnění dalších povinností, může osoba v průběžné evidenci připojit i další údaje, které potřebuje pro předání informací o odpadu nebo zpracování základního popisu nebo plnění jiných ohlašovacích povinností (zejména u odpadu ze skupiny 19 Katalogu odpadů záznam o původu odpadu ze skupiny „20“, podskupiny „15 01“ a skupiny „17“ Katalogu odpadů). Tabulka č. 1 – Skupiny elektrických a elektronických zařízení Číslo skupiny\| Název skupiny ---\|--- 1.\| Zařízení pro tepelnou výměnu 2.\| Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2 3.\| Světelné zdroje 4a.\| Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2 a 3, zahrnující kromě jiného: domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu 4b.\| Solární panely 5.\| Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2, 3 a 6, zahrnující kromě jiného: domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu 6.\| Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm Tabulka č. 2 – Evidenční kódy Evidenční kódy Evidenční kódy\| Kód\| Množství odpadu ( + ) / ( - )\| Partner ---\|---\|---\|--- Produkce odpadu (primární i sekundární) Vlastní vyprodukovaný odpad\| A00\| (+)\| Ne Primární produkce odpadu Produkce převzetím odpadů od fyzické osoby – občana mimo obecní systém sběru komunálních odpadů\| A10\| (+)\| Ano Primární produkce odpadu Produkce prvním převzetím zpětně odebraných výrobků s ukončenou životností (elektrozařízení, baterie, pneumatiky) jejich zpracovatelem od kolektivního systému nebo výrobce, který zajišťuje zpětný odběr podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Primární produkce odpadu Produkce prvním převzetím výrobků s ukončenou životností nebo odpadních dopravních prostředků z různých druhů dopravy a strojů\| \| \| -\| Produkce prvním převzetím elektrozařízení zpracovatelem odpadních elektrozařízení podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby nebo od posledního prodejce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.\| \| \| -\| Produkce prvním převzetím odpadních přenosných, startovacích nebo průmyslových baterií nebo odpadních baterií lehkých dopravních prostředků nebo elektrických vozidel nebo odpadních pneumatik do zařízení pro nakládání s odpady podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby.\| A30\| (+)\| Ano -\| Produkce prvním převzetím vozidla s ukončenou životností nebo jeho části do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby nebo obce, pokud bylo současně vydáno potvrzení podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.\| \| \| -\| Produkce prvním převzetím odpadních dopravních prostředků z různých druhů dopravy (kolejová, letecká, lodní a další) a strojů do zařízení pro nakládání s odpady od fyzické osoby – občana nebo fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby.\| \| \| Primární produkce odpadu Produkce odklizením odpadu, jehož původce není znám nebo zanikl, staré zátěže nebo následků živelní pohromy, včetně povodně\| A60\| (+)\| Ne Převzetí odpadu Odpad převzatý od původce, od zařízení pro nakládání s odpady nebo od obchodníka s odpady\| B00\| (+)\| Ano Převod odpadu Množství odpadu převedené z minulého roku k 1. lednu vykazovaného roku\| C00\| (+)\| Ne Vznik sekundárního odpadu po úpravě přijatého odpadu v zařízení pro nakládání s odpady (produkce odpadu stejného katalogového čísla, kdy nedošlo k jeho změně)\| AN40\| (+)\| Ne Nakládání s odpadem Upuštění od odděleného soustředění v zařízení pro nakládání s odpady (úprava).\| XN4\| (-)\| Ne Předání odpadu Předání odpadu (vlastního nebo přijatého nebo ze zásob z předchozího roku) do zařízení pro nakládání s odpady nebo obchodníkovi.\| XN3\| (-)\| Ano Předání odpadních pneumatik nebo odpadních startovacích baterií nebo baterií lehkých dopravních prostředků nebo elektrických vozidel při demontáži vozidla s ukončenou životností nebo předání odpadních přenosných nebo průmyslových baterií nebo odpadních baterií lehkých dopravních prostředků při demontáži elektrozařízení do systému zpětného odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Jako partner se uvede výrobce nebo provozovatel kolektivního systému, se kterým má zařízení smlouvu o zřízení místa zpětného odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.\| XN33\| (-)\| Ano Zůstatek odpadu (vlastního nebo přijatého) k 31. prosinci vykazovaného roku.\| XN5\| (-)\| Ne Přeshraniční přeprava odpadu z členského státu Evropské unie do České republiky.\| BN6\| (+)\| Ano Přeshraniční přeprava odpadu do členského státu Evropské unie z České republiky.\| XN7\| (-)\| Ano Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem Evropské unie\| BN16\| (+)\| Ano Vývoz odpadu do státu, který není členským státem Evropské unie\| XN17\| (-)\| Ano Inventurní rozdíl – vyrovnání nedostatku odpadu\| XN50\| (+)\| Ne Inventurní rozdíl – vyrovnání přebytku odpadu\| XN53\| (-)\| Ne Inventurní rozdíl vzniklý v důsledku živelní pohromy, povodně, požáru, krádeže odpadu\| XN63\| (+)\| Ne V průběžné evidenci odpadů a ročním hlášení o odpadech se používají výše uvedené evidenční kódy odpadů. Produkce odpadů původce odpadů je dána součtem evidenčních kódů: A00 + A60. V případě, že je v evidenčním kódu uvedeno X, pak je X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku. Dále platí pro používání evidenčních kódů pro způsoby využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu následující: XY, kde X = A pro vlastní odpad, X = B pro odpad převzatý, X = C pro odpad odebraný ze zásob z předchozího roku. Y = kód způsobu využití, odstranění, úpravy a skladování odpadu podle přílohy č. 5 a 6 k zákonu o odpadech a evidenční kód podle Tabulky č. 2 této přílohy k této vyhlášce. Množství odpadu (+) / (-) se vztahuje ke sloupcům Množství (+) a Množství (-) Tabulky č. 2 a sloupcům Celkem (+), Z toho podle evidenčního kódu (-) Listu č. 2. Znaménko (+) znamená, že odpad přibývá, tedy odpad vzniká nebo je přijat nebo převeden z minulého roku, (-) znamená, že odpad ubývá, tedy odpad je předán, upraven, recyklován, využit, odstraněn nebo jde o zůstatek na konci roku. Dále musí být zachována vyrovnaná ABC bilance na straně (+) a (-). Partner „Ano“ znamená, že partner musí být uveden v průběžné evidenci a ročním hlášení o odpadech. Partner „Ne“ znamená, že se partner neuvede. Partner se neuvádí v případě použití kódů úpravy, konečného využití nebo odstranění. V případě použití kódu XN63 v ročním hlášení ohlašovatel událost doloží připojeným dokumentem (potvrzením, zápisem, protokolem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky atd.) nebo čestným prohlášením ve formátu pdf. V případě použití kódu XN33 se jako partner uvede výrobce nebo provozovatel kolektivního systému, se kterým má provozovatel zařízení smlouvu o zřízení místa zpětného odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. 314kB Vysvětlivky List 3 – Údaje o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 u vymezených odpadů Katalogové číslo odpadu – uvede se katalogové číslo druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů. Kategorie odpadu – uvede se kategorie odpadu v souladu s postupem zařazování odpadů podle zákona a Katalogu odpadů. Název druhu odpadu – uvede se název druhu případně poddruhu odpadu podle Katalogu odpadů. Název perzistentní organické látky – uvede se název perzistentní organické látky podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021. Číslo CAS – uvede se mezinárodní jednoznačný číselný kód, používaný pro identifikaci chemické látky. Identifikační číslo látky v Chemical Abstracts Services. Seznam látek, které mají přiděleno CAS číslo, je možné vyhledat na internetových stránkách ministerstva. Číslo je uvedeno i v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021. Číslo ES – uvede se identifikační číslo látky uvedené v jednom ze seznamů látek: Seznam obchodovatelných látek (Einecs), Seznam nových látek (Elincs) a Seznam látek nepovažovaných za polymery (Nlp). Číslo je uvedeno i v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021. Obsah perzistentní organické látky – uvede se průměrná hmotnostní koncentrace obsahu perzistentní organické látky v mg/kg. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Obsah provozního řádu zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení 1. Základní údaje o zařízenízařízení: a) název zařízenízařízení, b) obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo vlastníka zařízenízařízení, je-li právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firma a sídlo, je-li vlastník zařízenízařízení podnikající fyzickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, adresu bydliště a telefonní číslo, je-li vlastník nepodnikající fyzická osoba, c) obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo provozovatele zařízenízařízení je-li právnickou osobou, včetně jmen a příjmení zástupců, kteří za právnickou osobu jednají, a jejich telefonního čísla, popřípadě jména a příjmení, obchodní firma, sídlo a telefonní číslo, je-li provozovatel zařízenízařízení podnikající fyzickou osobou, d) jména vedoucích pracovníků zařízenízařízení, e) významná telefonní čísla, alespoň jednotka požární ochrany, zdravotnická záchranná služba, Policie České republiky, f) adresy sídel příslušných kontrolních orgánů, alespoň příslušného územního pracoviště České inspekce životního prostředí, příslušného krajského úřadu, příslušného obecního úřadu, příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a krajské hygienické stanice, g) adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízenízařízení umístěno, h) údaje o posledním rozhodnutí podle stavebního zákona vztahujícímu se k zařízenízařízení, které bylo vydáno před předložením provozního řádu krajskému úřadu; alespoň označení stavebního úřadu, č. j., datum vydání, i) údaje o posledním rozhodnutí vydaném podle zákona o ochraně ovzduší, je-li zařízenízařízení určeno ke zpracovánízpracování odpadních zařízenízařízení pro tepelnou výměnu (skupina č. 1 dle přílohy č. 1 zákona), j) odpovídající základní kapacitní údaje zařízenízařízení podle přílohy č. 3 k zákonu o odpadech, k) údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu. 2. Charakter a účel zařízenízařízení: a) typ zařízenízařízení \\- název technologie/ činnosti a činnost podle přílohy č. 2 k zákonu o odpadech, b) způsob nakládání s odpadynakládání s odpady v zařízenízařízení podle příloh č. 5 a 6 k zákonu o odpadech přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu o odpadech, c) seznam druhů odpadu zahrnující katalogové číslo a název podle Katalogu odpadů a kategorii odpadu, pro něž je zařízenízařízení určeno, přiřazených k jednotlivým činnostem podle přílohy č. 2 k zákonu o odpadech, d) označení skupiny či skupin elektrozařízeníelektrozařízení dle přílohy č. 1 zákona, do nichž náleží odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, pro něž je zařízenízařízení určeno. V případě, že zařízenízařízení není určeno pro odpady náležející do celé skupiny či skupin elektrozařízeníelektrozařízení dle přílohy č. 1 zákona, uvede se detailní specifikace, pro jaká odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení je zařízenízařízení výhradně určeno, vč. označení do jaké náleží skupiny či skupin elektrozařízeníelektrozařízení dle přílohy č. 1 zákona. e) výčet ČSN norem, podle kterých musí zařízenízařízení při zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení postupovat v návaznosti na ustanovení § 69 odst. 2 písm. b) a zákona ve spojení s bodem 1 přílohy č. 7 této vyhlášky. Současně se uvede požadavek podle § 69 odst. 2 písm. c) zákona na ověření plnění příslušných standardů odborně způsobilou třetí osobou. f) účel, k němuž je zařízenízařízení určeno, g) údaj o tom, zda v zařízenízařízení dochází ke zpětnému odběruzpětnému odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a jejich výčet, a popis způsobu dalšího nakládání s nimi, včetně způsobu vedení evidence h) vymezení věcí a materiálů, které vstupují do zařízenízařízení a nejedná se o odpady. 3. Stručný popis zařízenízařízení: a) popis technického a technologického vybavení zařízenízařízení, alespoň soustřeďovací prostředky a manipulační prostředky, b) popis zařízenízařízení určených pro přejímku odpadů, alespoň zařízenízařízení na určování hmotnosti, c) situační nákres provozovny s vyznačením hranice zařízenízařízení a míst charakteristických pro provoz zařízenízařízení, například přístupové cesty do zařízenízařízení, umístění zařízenízařízení k zjišťování hmotnosti, demontážní pracoviště, manipulační plocha, shromaždiště nebezpečných odpadů, administrativní zázemí. 4. Technologie a obsluha zařízenízařízení: a) povinnosti obsluhy zařízenízařízení při všech technologických operacích v zařízenízařízení, b) postup při přejímce odpadu – popis administrativního postupu a praktického postupu kontroly kvality odpadu, které zahrnují alespoň zjištění hmotnosti odpadu, provedení vizuální kontroly, provedení zápisu údajů o odpadech a o osobě předávající odpad, vystavení příslušných dokumentů, c) popis způsobu vedení provozního deníku, nastavení odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány, d) nakládání s odpademnakládání s odpadem – způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů v zařízenízařízení. 5. Monitorování provozu zařízenízařízení: Výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízenízařízení na okolí a pracovní prostředí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování, zejména měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu s jinými právními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu s jinými právními předpisy, meteorologické ukazatele. 6. Organizační zajištění provozu zařízenízařízení: Alespoň počet pracovníků, kteří zajišťují provoz, vymezení funkcí a činnosti pracovníků a povinností, které jsou spojeny s jejich výkonem. 7. Způsob vedení evidence odpadů a) přijímaných do zařízenízařízení i v zařízenízařízení produkovaných odpadů; součástí evidence je vždy nastavení způsobu uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů, b) v návaznosti na prokazatelnost plnění cílů využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení definovaných v příloze č. 3 zákona. 8. Opatření k omezení negativních vlivů zařízenízařízení a opatření pro případ havárie: a) způsob zajištění minimalizace vlivů zařízenízařízení na okolní prostředí a zdraví lidí, b) způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpadynakládání s odpady, c) opatření pro případ havárie, d) opatření pro ukončení provozu zařízenízařízení k nakládání s odpadynakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízenízařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí. 9. Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí včetně pokynů k bezpečnosti provozu pro ochranu životního prostředí, zdraví lidí a bezpečnosti práce, včetně první pomoci a osobních ochranných pomůcek. 10. Provozní řád zařízenízařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení obsahuje dále a) podrobnou kvalitativní charakteristiku odpadů umožňující jejich přijetí do zařízenízařízení podle povolovaného způsobu nakládání, b) popis využitelných materiálů nebo energie získávaných v zařízenízařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům, c) údaje o energetické náročnosti zařízenízařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů, d) výčet odpadů, odpadních vod a emisí do ovzduší vystupující ze zařízenízařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobu jejich řízení, e) údaje o hmotnostním podílu odpadů vystupujících ze zařízenízařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Postup při provádění zkoušky funkčnosti a bezpečnosti použitého elektrozařízení pro účely jejich přeshraniční přepravy a pro účely jejich předání k opětovnému použití Při provádění zkoušky funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení je třeba respektovat požadavky obsažené v průvodní technické dokumentaci obsahující návod výrobcevýrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné kontroly a revize elektrozařízeníelektrozařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízenízařízení tak, aby bylo spolehlivě ověřeno, že kontrolované a revidované elektrozařízeníelektrozařízení svými parametry odpovídá průvodní technické dokumentaci výrobcevýrobce a je ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat ani věcí. Jednotlivé kroky postupu při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízeníelektrozařízení je třeba provádět v pořadí, které je dále uvedeno. Ke každému kroku se přistoupí, jestliže elektrozařízeníelektrozařízení vyhovělo při kroku předchozím, popřípadě na základě výsledku předchozího kroku. Postup při provádění zkoušky funkčnosti elektrozařízeníelektrozařízení je stanoven takto: 1\\. Prohlídka použitého elektrozařízeníelektrozařízení U každého elektrozařízeníelektrozařízení se provede jeho prohlídka. Při této prohlídce se zjistí třída ochrany elektrozařízeníelektrozařízení a to, zda přívod k elektrozařízeníelektrozařízení je s ochranným vodičem. Podle toho se volí další postup zkoušky funkčnosti elektrozařízeníelektrozařízení. Při prohlídce se elektrozařízeníelektrozařízení důkladně prohlédne zevně. 2\\. Měření 2.1. Základní postup měření Základní postup měření je stanoven pro elektrozařízeníelektrozařízení, které je možno za účelem měření od sítě odpojit. 2.1.1. Měření odporu ochranného vodiče U všech elektrozařízeníelektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů s ochranným vodičem se změří odpor ochranného vodiče. Pokud u elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany II, které je vybaveno ochranným vodičem, není měření odporu ochranného vodiče proveditelné, například z důvodu, že ochranný vodič je nepřístupný, stačí ověřit jej tím, že se změří proud protékající ochranným vodičem. 2.1.2. Měření izolačního odporu U všech elektrozařízeníelektrozařízení, odpojitelných přívodů a prodlužovacích přívodů, u kterých je to technicky možné, se změří izolační odpor. V případě, že měření izolačního odporu elektrozařízeníelektrozařízení není technicky možné, například je-li elektrozařízeníelektrozařízení vybaveno částmi, které se při vypnutí nebo při odpojení od síťového napájení přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého elektrozařízeníelektrozařízení (relé, stykače, elektronické spínání apod.), měří se pouze izolační odpor přívodu. 2.1.3. Měření unikajících proudů Pokud bylo měření izolačního odporu technicky možné a jeho provedením se ověřil vyhovující stav izolace, provede se: - u elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem, - u elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu. Pokud měření izolačního odporu nebylo technicky možné nebo jde-li o elektrozařízeníelektrozařízení s topnými články, u něhož byl výsledek měření izolačního odporu nevyhovující, nebo o zařízenízařízení informační technologie, provede se: - u elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I měření proudu ochranným vodičem; neuplatňuje se měření metodou náhradního unikajícího proudu, - u elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, měření dotykového proudu. 2.2. Náhradní postup měření Náhradní postup měření je stanoven pro elektrozařízeníelektrozařízení, které za účelem měření není možno v době provádění zkoušky funkčnosti odpojit od sítě. Jakmile bude možné elektrozařízeníelektrozařízení od sítě odpojit, provede se základní postup měření podle bodu 2.1. 2.2.1. Měření odporu ochranného vodiče U elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I se změří odpor ochranného vodiče. 2.2.2. Měření unikajících proudů Na vodivých částech elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany II a u vodivých částí elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I, které jsou přístupné dotyku, avšak nejsou připojeny k ochrannému vodiči, se změří dotykový proud. U elektrozařízeníelektrozařízení třídy ochrany I lze změřit proud protékající ochranným vodičem také tak, že se v příslušném rozvaděči změří klešťovým ampérmetrem proud protékající ochranným vodičem zásuvkového obvodu, ke kterému je měřené elektrozařízeníelektrozařízení připojeno. 2.3. Kontrola vývodů U míst vnějšího připojení k bezpečnému malému napětí, které je generováno v elektrozařízeníelektrozařízení, se ověřuje, zda není překročena mezní dovolená hodnota bezpečného malého napětí. Maximální hodnota napětí u obvodů SELV a PELV mezi vodiči je 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. Proti zemi u obvodů SELV nesmí být na vodičích změřeno žádné napětí, u obvodů PELV může být maximální napětí jednoho z vodičů proti zemi 50 V pro střídavé a 120 V pro stejnosměrné napětí. 2.4. Kabelové navijáky Odpojitelné přívody a prodlužovací přívody a jejich příslušenství se musí rovněž podrobit zkouškám, a to podle situací, při nichž by mohlo dojít k ohrožení. U přívodu s ochranným vodičem nesmí jeho odpor být větší než 0,2 Ω při délce přívodu do 3 m. K tomuto odporu se připočte 0,1 Ω na každé další 3 m délky přívodu. V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1 Ω. Izolační stav přívodů musí odpovídat stejným hodnotám, které platí pro celé elektrozařízeníelektrozařízení. U výše uvedených zkoušek je třeba dbát na všechny podmínky, při nichž je elektrozařízeníelektrozařízení provozováno a které mají vliv na velikost unikajících proudů. 3\\. Zkouška chodu použitých elektrozařízeníelektrozařízení ElektrozařízeníElektrozařízení se připojí na jmenovité napětí. Musí být ověřeno, zda ovládací a bezpečnostní prvky plní spolehlivě svou funkci, aniž by jejich ovládání bylo ztíženo příliš velkými mechanickými odpory. V případě elektrozařízeníelektrozařízení vybaveného motorem musí být jeho chod pravidelný, bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru. Zjistí se, zda elektrozařízeníelektrozařízení řádně funguje. 4\\. Kontrola označení elektrického zařízenízařízení Označení elektrického zařízenízařízení se v případě nutnosti doplní nebo obnoví. Poškozené nebo nezřetelné označení na ochranných krytech, například označení směru otáčení apod., musí být obnoveno a zajištěna jeho trvanlivost. Požadavky uvedené v bodech 1 až 4 se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s normou ČSN 33 1600 ed. 2 - Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání. V případě, že funkčnost elektrozařízeníelektrozařízení nelze ověřit postupem podle bodů 1 až 4, provede se zkouška funkčnosti elektrozařízeníelektrozařízení v souladu s postupem stanoveným výrobcemvýrobcem, nebo, není-li tento postup výrobcemvýrobcem stanoven, ve shodě s příslušnou technickou normou vztahující se k danému typu elektrozařízeníelektrozařízení, například: ČSN EN 62353 ed. 2 - Zdravotnické elektrické přístroje - Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů, ČSN EN 60974-4 ed. 3 - ZařízeníZařízení pro obloukové svařování - Část 4: Pravidelné kontroly a zkoušení, ČSN EN 60079-17 ed. 4 - Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací. Příloha č. 11 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Dokumentace a další doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení A. Doklady přikládané k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení Tabulka č. 1: Údaje o odesílateli/držiteli/příjemci přepravovaných elektrozařízení 45kB Tabulka č. 2: Seznam přepravovaných elektrozařízení 38kB Tabulka č. 3: Seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeních 37kB Tabulka č. 4: Prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 74 zákona 44kB B. Dokumentace ke každému jednotlivému kusu přepravovaného elektrozařízeníelektrozařízení 1. Protokol o zkoušce funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení 558kB 2. Doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízeníelektrozařízení Přiloží se příslušný doklad, v němž jsou uvedeny údaje o obsahu nebezpečných látek v elektrozařízeníelektrozařízení. Vysvětlivky Část A. Tabulka č. 1: Údaje o odesílateli/držiteli/příjemci přepravovaných elektrozařízení Odesílatel elektrozařízeníelektrozařízení – uvádí se údaje o odesílateli použitých elektrozařízeníelektrozařízení, který má elektrozařízeníelektrozařízení v držení před zahájením přeshraniční přepravy. Obchodní firma/název/jméno a příjmení – uvádí se obchodní firma tak, jak je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě název právnické osoby, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby. IČO – vyplňuje se identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno; pokud je IČO méně než osmimístné, doplní se zleva nuly na celkový počet 8 míst. Adresa – vyplní se adresa sídla odesílatele, případně adresa místa jeho trvalého pobytu, pokud jde o nepodnikající fyzickou osobu. Držitel elektrozařízeníelektrozařízení – uvedou se údaje o držiteli přepravovaných elektrozařízeníelektrozařízení. Tyto údaje se vyplňují pouze v případě, že držitelem je osoba odlišná od odesílatele. Údaje se vyplní stejným způsobem jako u odesílatele. Příjemce elektrozařízeníelektrozařízení – uvedou se údaje o příjemci přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení. Název/jméno a příjmení – uvádí se název zahraniční společnosti nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby. Adresa – uvádí se adresa sídla nebo bydliště příjemce. Stát vývozu – uvede se název státu, v němž dojde k převzetí přepravovaných elektrozařízeníelektrozařízení příjemcem. Tabulka č. 2: Seznam přepravovaných elektrozařízení Uvádí se seznam všech přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení po jednotlivých kusech, která jsou přepravována v jedné zásilce. Tabulka č. 3: Seznam nebezpečných látek obsažených v přepravovaných elektrozařízeních Uvede se seznam nebezpečných látek, které jsou obsaženy v přepravovaných elektrozařízeníchelektrozařízeních. Tabulka č. 4: Prohlášení držitele přepravovaných elektrozařízení o jeho odpovědnosti za splnění povinností podle § 74 zákona Uvede se obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele elektrozařízeníelektrozařízení (shodné s tabulkou č. 1), jméno, popřípadě jména, a příjmení statutárního orgánu držitele, jestliže je držitel právnickou osobou, datum a podpis držitele nebo jeho statutárního orgánu. Část B. 1\\. Protokol o zkoušce funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení Každý protokol je označen číslem, které musí být jedinečné v rámci jedné zásilky přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení. Údaje o přepravovaném elektrozařízení Název elektrozařízeníelektrozařízení – uvede se technický název elektrozařízeníelektrozařízení. VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení – uvede se název výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení (je-li znám). Jako výrobcevýrobce se uvede osoba, která elektrozařízeníelektrozařízení vyrobila, nebo jejíž značka se na elektrozařízeníelektrozařízení objevuje. Skupina a podskupina elektrozařízeníelektrozařízení – uvede se skupina elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona a podskupina elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 5 této vyhlášky. Údaje o provedení zkoušky funkčnosti elektrozařízení Objednatel zkoušky funkčnosti – uvede se obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která si objednala provedení zkoušky funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení, a dále adresa sídla, případně adresa místa trvalého pobytu, pokud jde o fyzickou osobu, identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, a telefonické spojení. Zkoušku funkčnosti provedl – uvedou se údaje o osobě podle § 25 odst. 2 této vyhlášky, která zkoušku funkčnosti provedla. Je-li touto osobou právnická osoba, uvede se také jméno, popřípadě jména, a příjmení revizního technika. Adresa – uvede se adresa sídla osoby podle § 25 odst. 2 této vyhlášky, která zkoušku funkčnosti provedla. Evidenční číslo oprávnění a evidenční číslo osvědčení – uvede se platné evidenční číslo oprávnění osoby podle § 25 odst. 2 této vyhlášky, která zkoušku funkčnosti provedla, a evidenční číslo osvědčení revizního technika. Výsledek prohlídky elektrozařízeníelektrozařízení – na základě provedených zkoušek funkčnosti se uvede, zda je použité elektrozařízeníelektrozařízení funkční. Výsledky provedených zkoušek – uvedou se použité metody měření a zjištěné hodnoty. Soupis použitých přístrojů – uvede se seznam měřících přístrojů, které byly při zkoušce funkčnosti použity. Vyhodnocení zkoušky chodu elektrozařízeníelektrozařízení – uvedou se výsledky kontroly hlavních ovládacích prvků a poslechové posouzení hlučnosti. Celkové vyhodnocení stavu elektrozařízeníelektrozařízení z hlediska bezpečnosti osob, zvířat a majetku – v případě, že stav elektrozařízeníelektrozařízení je nevyhovující, doplňuje se též prokazatelné poučení uživatele o této skutečnosti a návrh opatření, která je na základě zjištěných skutečností třeba učinit. Poznámka – uvádí se případné další skutečnosti, které byly zjištěny při zkoušce funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení. 2\\. Doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízeníelektrozařízení Jako doklad o obsahu nebezpečných látek v přepravovaném elektrozařízeníelektrozařízení může sloužit například průvodní technická dokumentace k výrobku poskytovaná výrobcemvýrobcem, pokud tyto údaje obsahuje. Příloha č. 12 k vyhlášce č. 16/2022 Sb. Vzor grafického symbolu pro označování baterií a akumulátorů 23kB Rozměry symbolu jsou definovány v ČSN EN 61429 (364395) Značení akumulátorových článků a baterií mezinárodní recyklační značkou ISO 7000-1135 a změně této normy Z1 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/849/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/12/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/103/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/849/EU. 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/290 ze dne 19. února 2019, kterým se stanoví formát pro registraci a podávání zpráv výrobců elektrických a elektronických zařízení do registru. 3) § 39 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 písm. a) bod 1 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. 8) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb. Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID), vydaný jako příloha I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 81 odst. 1 písm. a) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. 10) Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 12) Čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění. 13) Čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. 14) Zákon č. 350/2011 Sb. Zákon č. 73/2012 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 73/2012 Sb. 16) § 10 odst. 6 zákona č. 73/2012 Sb. 17) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách. 19) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. 20) Nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 21) Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), přijatá v Ženevě dne 19. května 1956, vyhlášená pod č. 11/1975 Sb., ve znění protokolu přijatého v Ženevě dne 5. července 1978, vyhlášeného pod č. 108/2006 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), týkající se elektronického nákladního listu, přijatý v Ženevě dne 20. února 2008, vyhlášený pod č. 66/2011 Sb. m. s. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijatá v Bernu dne 29. prosince 1980, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění. 22) Zákon č. 73/2012 Sb. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006. 23) Nařízení Komise (EU) č. 1103/2010 ze dne 29. listopadu 2010, kterým se stanoví pravidla podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES týkající se označování kapacity přenosných sekundárních (schopných opětovného nabití) a automobilových baterií a akumulátorů. 24) Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilej 1989), vyhlášená pod č. 6/2015 Sb. m. s. 25) Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů).
Vyhláška č. 15/2022 Sb.	Vyhláška č. 15/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie Vyhlášeno 26. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 9/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 15 VYHLÁŠKA ze dne 18. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9a odst. 5 a § 9b odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie, se mění takto: 1. V § 2 písmena b) a c) znějí: „b) souhrn energetického posudku podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a c) podrobnosti energetického posudku podle § 4.“. 2. V § 2 se písmeno d) zrušuje. 3. V nadpisu § 4 se slova „a doporučení energetického specialisty“ zrušují. 4. V § 4 odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „8“. 5. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „9“. 6. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) hodnocení navrženého projektu podle zadání poskytovatele dotace, které se provádí podle přílohy č. 3 k této vyhlášce pro energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. d) a § 9a odst. 2 písm. c) zákona,“. 7. V § 4 odst. 1 písm. e) se za text „písm. e)“ vkládají slova „a § 9a odst. 2 písm. d)“ a slova „alespoň v rozsahu podle příslušného evidenčního listu uvedeného v příloze č. 1“ se nahrazují slovy „podle přílohy č. 4“. 8. V § 4 odst. 1 písm. f) se slovo „a“ zrušuje. 9. V § 4 odst. 1 písmeno g) zní: „g) vyhodnocení doporučených nebo provedených opatření pro energetický posudek podle § 9a odst. 2 písm. b) zákona, které se provádí podle přílohy č. 7 k této vyhlášce, a“. 10. V § 4 odst. 1 se doplňuje písmeno h), které zní: „h) stanovení vnitřního výnosového procenta pro energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. f) zákona, které se provádí podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.“. 11. V § 4 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 12. V § 5 se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“. 13. Přílohy č. 1 až 7 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Požadavky na souhrn energetického posudku Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona 1. Výchozí úroveň – roční spotřeba tepla ve spotřebitelských systémech Ukazatel\| Bydlení (MWh/r)\| Průmysl (MWh/r)\| Služby (MWh/r)\| Zemědělství (MWh/r)\| Celkem (MWh/r) ---\|---\|---\|---\|---\|--- Stávající stav\| \| \| \| \| Plánovaný rozvoj\| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| \| 2. Výchozí úroveň – roční spotřeba elektřiny ve spotřebitelských systémech Ukazatel\| Bydlení (MWh/r)\| Průmysl (MWh/r)\| Služby (MWh/r)\| Zemědělství (MWh/r)\| Celkem (MWh/r) ---\|---\|---\|---\|---\|--- Stávající stav\| \| \| \| \| Plánovaný rozvoj\| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| \| 3. Bilanční charakteristika srovnávací a plánovaných variant Ukazatel\| Srovnávací zařízení (MWh/r)\| Plánované zařízení 1 (MWh/r)\| Plánované zařízení n (MWh/r) ---\|---\|---\|--- Spotřeba primární energie – výchozí stav\| \| \| Změna spotřeby primární energie včetně plánovaného rozvoje\| \| \| Změna spotřeby primární energie vlivem využití OZE\| \| \| Očekávaná celková spotřeba primární energie\| \| \| 4. Výsledky ekonomického hodnocení variant Ukazatel\| Jednotky\| Srovnávací zařízení\| Plánované zařízení 1\| Plánované zařízení n ---\|---\|---\|---\|--- Kapitálové náklady\| mil. Kč\| \| \| Náklady na energii\| mil. Kč/rok\| \| \| Ostatní provozní náklady\| mil. Kč/rok\| \| \| Čistá současná hodnota (NPV)\| mil. Kč\| \| \| Vnitřní výnosové procento (IRR)\| %\| \| \| Reálná doba návratnosti\| Rok\| \| \| 5. Výrok energetického specialisty obsahující doporučené řešení v podobě specifikace plánovaného zařízení, nebo doporučení ponechání stávající koncepce. 6. Okrajové podmínky v rozsahu podle bodu 4. 2. přílohy č. 2 vyhlášky. Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. d) a § 9a odst. 2 písm. c) zákona 1. Souhrnný popis navržených energeticky úsporných opatření předmětu energetického posudku. 2. Identifikace programu podpory a výrok energetického specialisty o naplnění kritérií programu podpory. 3. Naplnění kritérií Kritérium\| Jednotka\| Požadavek\| Dosažená hodnota\| Plnění požadavku ---\|---\|---\|---\|--- Kritérium 1\| \| \| \| ANO / NE Kritérium x\| \| \| \| ANO / NE 4. Analýza užití energie – bilance přínosů projektu Struktura spotřeby energie\| Spotřeba energie ---\|--- Výchozí stav\| Navrhovaný stav\| Rozdílová bilance (výchozí stav mínus navrhovaný stav) MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok Celkem\| \| \| \| \| \| Analýza podle energonositelů3) Energonositel 1\| \| \| \| \| \| Energonositel x\| \| \| \| \| \| 3) Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. e), § 9a odst. 2 písm. d) zákona 1. Naplnění kritérií Kritérium\| Jednotka\| Cílová hodnota\| Dosažená hodnota\| Naplnění cílové hodnoty ---\|---\|---\|---\|--- Kritérium 1\| \| \| \| ANO / NE Kritérium x\| \| \| \| ANO / NE Hodnocení plnění cílových hodnot a požadavků podle podmínek programu podpory. 2. Výrok energetického specialisty obsahující stanovisko naplnění kritérií programu podpory a doporučení pro zlepšení systému managementu hospodaření energií. Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. f) zákona 1. Souhrnný popis posuzovaného projektu včetně roku uvedení zařízení do provozu. 2. Informace o podpoře podle zákona o podporovaných zdrojích energie a o programu podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. 3. Výsledky hodnocení projektu Ukazatel\| Jednotky\| Hodnocený projekt ---\|---\|--- Roční výroba elektrické energie nebo roční výroba tepelné energie\| (MWh/rok nebo GJ/rok)\| Výše investičních nákladů celkem\| mil. Kč\| \\- z toho vlastní zdroje\| mil. Kč\| \\- z toho investiční dotace\| mil. Kč\| Doba hodnocení\| \| Vnitřní výnosové procento (IRR)\| %\| Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. a) zákona 1. Popis výchozího stavu a navržených variant Popis variant (lokalizace, typ zdroje/ů a jejich podíl na spotřebě energie, instalovaný výkon): Výchozí stav: Varianta 1: Varianta x: 2. Výsledky ekonomického hodnocení variant Ukazatel\| Jednotky\| Výchozí stav\| Varianta 1\| Varianta x ---\|---\|---\|---\|--- Čistá současná hodnota (NPV)\| tis. Kč\| \| \| Využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem je ekonomicky méně výhodné\| ANO/NE\| -\| \| Pokud disponují všechny varianty zápornou hodnotou NPV, potom se výchozí stav považuje za vyhovující. Souhrn energetického posudku podle § 9a odst. 2 písm. b) zákona 1. Přehled energeticko-ekonomických ukazatelů hodnocených (souborů) energeticky úsporných opatření Označení (souboru) opatření\| Identifikace rozsahu navržených opatření\| Náklady na realizaci\| Orientační výše dotace\| Úspora energie\| Přínosy projektu\| NPV ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- tis. Kč\| tis. Kč\| [MWh/rok]\| [%]\| tis. Kč/rok\| tis. Kč \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| 2. Výrok energetického specialisty obsahující doporučené řešení souboru energeticky úsporných opatření včetně jejich stručného výčtu. 3. Název programu podpory vhodného pro spolufinancování doporučeného souboru vhodných opatření a závěrečný výrok o naplnění kritérií stanovených programem podpory. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Posouzení nákladů a přínosů při zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. a), b) nebo c) zákona (1) Posouzení se provádí porovnáním plánované výstavby nového zařízení nebo plánované podstatné rekonstrukce současného zařízení (varianta 1) se srovnávacím zařízením disponujícím systémem využití odpadního tepla a dodávkou tepla z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo soustavou zásobování tepelnou energií nebo z průmyslových provozů (varianta 2). (2) Pokud je plánována výstavba nového zařízení pro samostatnou výrobu elektřiny nebo zařízení bez využití odpadního tepla, provede se porovnání plánovaného nového zařízení nebo plánované rekonstrukce současného zařízení se srovnávacím zařízením, které vyrábí stejné množství elektřiny nebo tepla, avšak disponuje systémem využití odpadního tepla a dodává teplo prostřednictvím vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo soustav zásobování tepelnou energií. Přitom se uvažuje jakékoli vhodné existující nebo potencionální místo poptávky po teple s ohledem na technickou proveditelnost a vzdálenost od předmětného zařízení. 1. Zeměpisné a systémové vymezení řešené oblasti Ohraničení řešené oblasti musí zahrnovat plánované zařízení a územní oblast obsahující místo nebo místa poptávky po dodávce tepla a chladu, stávající a plánovanou infastrukturu pro dodávku tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií a budoucí poptávku po teple a chladu. Ohraničení oblasti se vyznačí ve vhodném měřítku a formě katastrální mapy předmětné oblasti. V řešené oblasti jsou vyznačena stávající zdrojová, distribuční a spotřebitelská zařízení. 2. Stanovení výchozí úrovně Údaje o plánovaném zařízení a srovnávacím zařízení se shrnou podle vzorů tabulek výchozí úrovně pro každou ze dvou variant: Výchozí úroveň – soustava zásobování tepelnou energií Adresa zdroje\| Číslo licence na výrobu a rozvod tepla\| Jmenovitý instalovaný výkon tepla (MW)\| Jmenovitý instalovaný výkon elektřiny (MW)\| Druh primárního zdroje energie (-)\| Roční spotřeba energie v palivu (MWh)\| Roční výroba tepla (MWh)\| Roční výroba elektřiny (MWh)\| Druh topného média (-) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| -\| \| \| \| - Výchozí úroveň – lokální zdroje Druh primárního zdroje energie (-)\| Počet zdrojů (ks)\| Jmenovitý instalovaný výkon tepla (MW)\| Jmenovitý instalovaný výkon elektřiny (MW)\| Roční spotřeba energie v palivu (MWh)\| Roční výroba tepla (MWh)\| Roční výroba elektřiny (MWh)\| Druh topného média (-) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Pevná paliva\| \| \| \| \| \| \| Plynná paliva\| \| \| \| \| \| \| Kapalná paliva\| \| \| \| \| \| \| Elektřina\| \| \| \| \| \| \| OZE\| \| \| \| \| \| \| Celkem\| \| \| -\| \| \| \| - včetně tepelného čerpadla Výchozí úroveň – roční spotřeba tepla ve spotřebitelských systémech Ukazatel\| Bydlení (MWh)\| Průmysl (MWh)\| Služby (MWh)\| Zemědělství (MWh)\| Celkem (MWh) ---\|---\|---\|---\|---\|--- Stávající stav\| \| \| \| \| Plánovaný rozvoj\| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| \| Výchozí úroveň – roční spotřeba elektřiny ve spotřebitelských systémech Ukazatel\| Bydlení (MWh)\| Průmysl (MWh)\| Služby (MWh)\| Zemědělství (MWh)\| Celkem (MWh) ---\|---\|---\|---\|---\|--- Stávající stav\| \| \| \| \| Plánovaný rozvoj\| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| \| 3. Postup stanovení variant pro analýzu nákladů a přínosů 3.1 Analýza nákladů a přínosů vychází z popisu plánovaného zařízení a srovnávacího zařízení nebo srovnávacích zařízeních a porovnání celkových nákladů na poskytování tepla a elektřiny pro tyto dvě varianty. V řešeném území zahrnuje také náklady, jež by vznikly, pokud skupina budov nebo část obce by byly vybaveny novou sítí dálkového vytápění nebo by došlo k jejich napojení na novou síť vytápění, tzn. do srovnání jsou zahrnuty náklady infrastruktury pro plánované i srovnávací zařízení. 3.2 Pro každou variantu se provede popis obsahující základní charakteristiky provozu, zejména instalovaný tepelný a elektrický výkon, druh primárního zdroje energie, plánované využití, plánovaný roční počet provozních hodin, umístění a poptávka po elektřině a teple. Pokud je plánovaných zařízení v rámci řešeného systému více, provede se popis pro každé zařízení. Pro specifikaci údajů se použijí vzory tabulek podle bodu 2 přiměřeně. 3.3 Pro srovnání variant se provede specifikace kapitálových nákladů na zařízení a vybavení, kapitálových nákladů souvisejících energetických sítí, variabilních a fixních nákladů, nákladů na energii, nákladů na poplatky v oblasti životního prostředí a zdraví, stanovení poptávky po tepelné energii, stanovení účinků v oblasti životního prostředí a stanovení výrobních účinků. 3.4 Ekonomické hodnocení se provede podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. Pokud je zajištěn stejný výrobní účinek porovnávaných variant, lze ho provést jako nákladové. Za stejný výrobní účinek se považuje shodná poptávka po teple a elektrické energii ve všech řešených variantách. 3.5 Celkové výsledky hodnocení se provedou do následujících tabulek: Bilanční charakteristika srovnávací a plánovaných variant Ukazatel\| Srovnávací zařízení (MWh/r)\| Plánované zařízení 1 (MWh/r)\| Plánované zařízení n (MWh/r) ---\|---\|---\|--- Spotřeba primární energie – výchozí stav\| \| \| Změna spotřeby primární energie včetně plánovaného rozvoje\| \| \| Změna spotřeby primární energie vlivem využití OZE\| \| \| Očekávaná celková spotřeba primární energie\| \| \| Výsledky ekonomického hodnocení variant Ukazatel\| Jednotky\| Srovnávací zařízení\| Plánované zařízení 1\| Plánované zařízení n ---\|---\|---\|---\|--- Kapitálové náklady\| mil. Kč\| \| \| Náklady na energii\| mil. Kč/rok\| \| \| Ostatní provozní náklady\| mil. Kč/rok\| \| \| Čistá současná hodnota (NPV)\| mil. Kč\| \| \| Vnitřní výnosové procento (IRR)\| %\| \| \| Reálná doba návratnosti\| Rok\| \| \| 4. Doporučení energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek 4.1 Na základě analýzy nákladů a přínosů variant je doporučena varianta, jejíž součet diskontovaných přínosů je vyšší než součet diskontovaných nákladů ostatních variant. V případě nákladového hodnocení je doporučena varianta s nejnižším diskontovaným součtem nákladů. 4.2 Doporučení energetického specialisty oprávněného zpracovat energetický posudek obsahuje doporučenou variantu včetně specifikace okrajových podmínek její realizace. Okrajové podmínky Označení\| Specifikace okrajové podmínky\| Jednotka\| Hodnota, poznámka, odkaz ---\|---\|---\|--- 001\| Výchozí údaje o spotřebě energie\| -\| 002\| Provozní podmínky technických a technologických systémů\| h/r, h/den\| 003\| Počet zaměstnanců\| zam.\| 004\| Diskontní činitel\| -\| 005\| Doba hodnocení\| roky\| 006\| Cenová hladina výrobků, materiálu a prací\| měsíc/r\| 007\| Cena el. energie (bez DPH)\| Kč/MWh\| 008\| Cena dodávkového tepla (bez DPH)\| Kč/MWh\| 009\| Cena zemního plynu (bez DPH)\| Kč/MWh\| 010\| Cena ostatních paliv a energie (nutno specifikovat jednotlivě)\| Kč/MWh\| 011\| Cena vody (bez DPH)\| Kč/m3\| 012\| Emisní koeficienty znečisťujících látek\| t/MWh\| 013\| Emisní koeficienty CO2\| t/MWh\| 014\| Kritéria hodnocení projektu\| -\| 015\| Specifikace zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení\| Název/ doba životnosti\| 1. 2. 3. 016\| Specifikace zařízení s delší dobou životnosti, než je doba hodnocení\| Název/ doba životnosti\| 1. 2. 3. 017\| Požadavky na zpracování projektové dokumentace\| -\| 018\| Časové podmínky realizace\| -\| 019\| Ostatní\| -\| 5. Podklady pro řešení energetického posudku 5.1 Zadavatel energetického posudku poskytne energetickému specialistovi základní údaje o plánovaném zařízení a údaje o stávajícím systému, které jsou potřebné pro stanovení výchozí úrovně. 5.2 V případě absence některých údajů o stávajícím systému se použije komentovaný odborný odhad. Takto použité údaje se označí jako „odborný odhad“. 5.3 Podkladem pro stanovení plánovaného rozvoje v řešené oblasti systému je územní plán předmětného území obce nebo obcí. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Postup při zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. d) a § 9a odst. 2 písm. c) zákona Energetický posudek obsahuje níže uvedené podrobnosti včetně příloh podle bodu 8. 1. Záměr energetického posudku s vymezením kritérií programu podpory v následujícím rozsahu: a) název programu podpory, b) konkretizace prioritní osy a věcné zaměření výzvy, c) vymezení kritérií programu podpory ve vztahu k předmětu energetického posudku. 2. Historii spotřeby energie Historie spotřeby energie obsahuje měřenou a účetními doklady doložitelnou historii spotřeby energie existujícího energetického hospodářství nebo jeho ucelené části, která přímo souvisí s realizací posuzovaného projektu a kterou tento projekt ovlivní nebo nepožaduje-li program podpory jinak. Informace o historii spotřeby zahrnuje: a) údaje o spotřebě energie a souvisejících provozních nákladech, stanovené na základě doložitelných účetních dokladů podle tabulky č. 1 a zpracované minimálně za 2 předchozí kalendářní roky nebo za 24 po sobě jdoucích měsíců, b) všechny vstupy energonositelů3) stanovené na základě měřených a doložitelných účetních dokladů energetického hospodářství nebo jeho ucelené části, které zahrnují spotřebu energie celého předmětu energetického posudku a jsou co nejblíže hranicím předmětu energetického posudku, nebo jsou mu rovny, c) schéma zahrnutých měřících míst v členění po jednotlivých energonositelích3) a jejich vztah k hranicím předmětu energetického posudku. Tabulka č. 1: Historie spotřeby energie1) HISTORIE SPOTŘEBY ENERGIE --- Název energonositele3):\| Energonositel 1\| Energonositel X\| Celkem Odběrné místo č.:\| \| \| \\--- Dodavatel:\| \| Historie spotřeby energie\| MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok Celkem rok -1\| \| \| \| \| \| období 12)\| \| -\| \| -\| \| - období x\| \| \| Celkem rok -2\| \| \| \| \| \| období 1\| \| -\| \| -\| \| - období x\| \| \| Celkem rok -x\| \| \| \| \| \| období 1\| \| -\| \| -\| \| - období x\| \| \| Poznámky: 1) V případě, že není k dispozici měřená a účetními doklady doložitelná historie spotřeby energie, se tabulka č. 1 nezpracovává. 2) Historie spotřeb energie je zpracována v měsíčním intervalu nebo za odpovídající fakturační období. V případě, že nejsou tyto podrobnější údaje k dispozici, uvedou se pouze řádky s ročními součty. V tabulce se uvádí součet energie ze všech odběrných míst po jednotlivých energonositelích3) a výčet identifikátorů jednotlivých odběrných míst. 3. Analýzu užití energie předmětu energetického posudku (1) V rámci analýzy užití energie předmětu energetického posudku je vytvořen stávající stav spotřeby energie předmětu energetického posudku, který vychází ze skutečného využití předmětu energetického posudku ve sledovaném období podle předchozích odstavců, tabulka č. 1. Stávající stav je následně převeden metodou normalizace na stav výchozí, který slouží jako základ pro porovnání energetické náročnosti před a po realizaci projektu. Za stávající stav je přednostně považován rok -1. Jiné období lze zvolit pouze za předpokladu, že toto období více odpovídá typickému způsobu užívání předmětu energetického posudku a je vhodnější pro vyčíslení přínosů projektu. Neexistuje-li měřená a účetními doklady doložitelná historie spotřeby energie podle bodu 2, část tabulky č. 2 týkající se stávajícího stavu se nevyplňuje. Výchozí stav spotřeby energie slouží pro porovnání energetické náročnosti před a po realizaci projektu za stejných podmínek relevantních proměnných. Stanovuje se na základě: a) stávajícího stavu spotřeby energie předmětu energetického posudku, která může být v rámci jednotlivých položek analýzy užití upravena pomocí normalizace relevantních proměnných (například klimatická data, požadavky na jednotnou úroveň kvality vnitřního prostředí, počty kusů výrobků, typický profil užívání apod.) v souladu s pokyny programu podpory nebo b) referenčního stavu definovaného programu podpory. (2) Vlastní analýza užití energie předmětu energetického posudku se následně provede v rozsahu podle tabulky č. 2. Dále obsahuje popis způsobu vyčlenění stávajícího stavu spotřeby energie předmětu energetického posudku ve vztahu k historii měřených spotřeb energie doložitelných účetními doklady v rozsahu: a) definování relevantních proměnných, které ovlivňují spotřebu energie předmětu energetického posudku a slouží k normalizaci hodnot historie spotřeby vytvářejících výchozí stav energetického posudku, nebo b) popis způsobu vyčíslení výchozího stavu v případě, že je odlišný od stávávajícího stavu, který je založen na normalizaci relevantních proměnných a úpravě spotřeb stávajícího stavu, nebo c) popis způsobu vyčíslení výchozího stavu předmětu energetického posudku podle podmínek programu podpory. Tabulka č. 2: Analýza užití energie – předmět energetického posudku ANALÝZA UŽITÍ ENERGIE – PŘEDMĚT ENERGETICKÉHO POSUDKU --- Struktura spotřeby energie\| Spotřeba energie Stávající stav\| Výchozí stav MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok Celkem\| \| \| \| Analýza podle energonositelů3)\| Energonositel 1\| \| \| \| Energonositel x\| \| \| \| Analýza podle způsobu užití energie/spotřebičů1) 1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| 1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| 1.1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| 2\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| 2.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| 2.1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| Poznámka: 1) Členění a podrobnost analýzy podle způsobu užití energie/spotřebičů musí odpovídat požadavkům programu podpory. Není-li podrobnost programem podpory stanovena, definuje ji energetický specialista takovým způsobem, aby byla zohledněna specifika předmětu energetického posudku a byla přiměřeně detailní, konzistentní a přehledná ve vztahu k formě užití energie a jeho následném vyhodnocování v rámci energetického managementu. 4. Popis a hodnocení navrhovaného stavu Popis a hodnocení navrhovaného stavu je uveden v podrobnosti a rozsahu odpovídajícímu požadavkům programu podpory a obsahuje: a) technickou specifikaci navržených dílčích opatření a popis projektu jako celku; tím se rozumí popis navrženého stavu předmětu energetického posudku včetně technické specifikace parametrů rozhodujících o naplnění kritérií programu podpory, b) bilanci přínosů projektu podle tabulky č. 3, c) návrh vhodného doplnění měřících míst a způsobu vyhodnocování přínosů realizace projektu, d) popis způsobu začlenění těchto měřících míst a procesů podle předchozího odstavce předmětu energetického posudku do systému managementu hospodaření energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií ČSN EN ISO 50001, je-li zaveden a akreditovanou osobou certifikován, e) v případě požadavku programu podpory analýzu energetické účinnosti vybraných spotřebičů předmětu energetického posudku pro navržený stav podle tabulky č. 4, f) vyhodnocení plnění požadavků § 7 zákona, je-li předmětem energetického posudku budova, na kterou se tyto požadavky vztahují. Tabulka č. 3: Analýza užití energie – bilance přínosů projektu BILANCE PŘÍNOSŮ PROJEKTU --- Struktura spotřeby energie\| Spotřeba energie Výchozí stav\| Navrhovaný stav\| Rozdílová bilance (výchozí stav mínus navrhovaný stav) MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok\| MWh/rok\| tis. Kč/rok Celkem\| \| \| \| \| \| Analýza podle energonositelů3) Energonositel 1\| \| \| \| \| \| Energonositel x\| \| \| \| \| \| Analýza podle způsobu užití energie/spotřebičů1) 1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| 1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| 1.1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| 2\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| 2.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| 2.1.1\| Užití energie / spotřebič\| \| \| \| \| \| Poznámka: 1) Podrobnost rozpisu analýzy užití energie musí odpovídat požadavkům programu podpory. Není-li podrobnost rozpisu programem podpory stanovena, definuje ji energetický specialista takovým způsobem, aby byla zohledněna specifika předmětu energetického posudku a byla přiměřeně detailní, konzistentní a přehledná ve vztahu k formě užití energie a jeho následném vyhodnocování v rámci energetického managementu. Členění a podrobnost údajů v tabulce se uvede shodně s tabulkou č. 2. Tabulka č. 4: Analýza energetické účinnosti vybraných spotřebičů ANALÝZA ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI VYBRANÝCH SPOTŘEBIČŮ --- Identifikace spotřebiče\| Výroba\| Distribuce\| Předání\| Ostatní Instalovaný výkon tepelný (chladící) / elektrický\| Spotřeba energie v palivu / přesnost hodnoty1)\| Výroba tepla (chladu) / průměrná roční účinnost\| Výroba elektřiny / průměrná roční účinnost\| Celkové energetické ztráty při výrobě\| Celkové energetické ztráty při distribuci\| Celková předaná energie / přesnost hodnoty1)\| Volitelné údaje Ozn.\| Název\| MW\| MWh/rok\| MWh/rok\| MWh/rok\| MWh/rok\| MWh/rok\| MWh/rok\| MW\| \\---\| %\| %\| %\| %\| \\---\| 1\| Spotřebič 1\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| X\| Spotřebič X\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Poznámka: 1) Představuje označení způsobu stanovení hodnoty: X – ověřené měřidlo; Y – orientační měřidlo; O – odhad nebo výpočet 5. Kritéria programu podpory Kritéria programu jsou uvedena v podrobnosti a rozsahu odpovídajícímu požadavkům programu podpory a obsahují: a) přehled plnění kritérií podle tabulky č. 5 včetně uvedení vstupních hodnot do výpočtu a způsobu jejich stanovení, b) přehled plnění dalších specifických podmínek stanovených programem podpory, jsou-li programem podpory požadována. Tabulka č. 5: Naplnění kritérií NAPLNĚNÍ KRITÉRIÍ\| ---\|--- Kritérium\| Jednotka\| Požadavek\| Dosažená hodnota\| Plnění požadavku Kritérium 1\| \| \| \| ANO / NE Kritérium x\| \| \| \| ANO / NE 6. Ekonomické hodnocení Ekonomické hodnocení realizace navrženého projektu se zpracovává podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, nestanoví-li program podpory jinak. 7. Ekologické hodnocení Ekologické hodnocení realizace navrženého projektu se zpracovává podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, nestanoví-li program podpory jinak. 8. Přílohy Přílohy energetického posudku obsahují podklady rozhodné pro zpracování energetického posudku, a to nejméně a) přílohy, které jsou vyžadovány správcem programu podpory podle vyhlašovaných programů a b) podklady rozhodné pro zpracování energetického posudku. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Podrobnosti zpracování energetického posudku podle § 9a odst. 1 písm. e) a § 9a odst. 2 písm. d) zákona Energetický posudek obsahuje níže uvedené podrobnosti: (1) Rekapitulace výchozího stavu a projektu financovaného z programu podpory a) Identifikace žádosti o podporu 1. žadatel a poskytovatel podpory 2. název programu podpory, prioritní osa a věcné zaměření výzvy 3. identifikační číslo žádosti o podporu 4. identifikace platné verze energetického posudku, který byl předložen k žádosti o podporu 5. vymezení kritérií stanovených programem podpory b) Rekapitulace výchozího stavu před realizací projektu 1. analýza užití energie předmětu posudku z energetického posudku, který byl předložen k žádosti o podporu 2. přehled relevantních proměnných, které byly posudkem stanoveny k normalizaci hodnot historie spotřeby vytvářejících výchozí stav energetického posudku 3. popis způsobu vytvoření výchozího stavu (podle přílohy č. 3, bodu 3, odst. 2, písm. b) c) Rekapitulace navrženého projektu 1. technická specifikace navržených dílčích opatření a popis projektu jako celku 2. bilance přínosů projektu z energetického posudku, který byl předložen k žádosti o dotaci 3. rekapitulace navrženého měření případně jiného způsobu vyhodnocování přínosů realizace 4. přehled změn v průběhu realizace projektu a způsob jejich vypořádání z pohledu energetického specialisty (2) Vyhodnocení plnění povinných kritérií stanovených programem podpory, případně dobrovolných kritérií stanovených zadavatelem nebo programem podpory a) Vymezení sledovaného období. Sledované období je vymezeno minimálně na 1 kalendářní rok nebo 12 po sobě jdoucích měsíců nebo jiným časovým úsekem podle požadavku programu podpory b) Historie spotřeby energie ve sledovaném období 1. Historie spotřeby energie obsahuje přehled naměřených dat za sledované období v členění po jednotlivých energonositelích3). 2. V případě, že jsou hranice předmětu energetického posudku rovny měřeným hranicím, vychází se ze spotřeby těchto měřících míst. 3. V případě, že hranice rovny nejsou, uvede se přehled spotřeb co nejblíže hranicím předmětu energetického posudku a uvede se schéma měřících míst a jejich vztah k hranicím předmětu energetického posudku a popis stanovení spotřeby energie předmětu energetického posudku. 4. Historie spotřeby je zpracována v měsíčním intervalu, jsou-li data k dispozici. c) Normalizace sledovaného období na podmínky výchozího stavu Je proveden převod spotřeb energie sledovaného období a uvedeny tyto podrobnosti: 1. přehled hodnot relevantních proměnných případně jejich průběhu v čase v průběhu sledovaného období 2. popis normalizace spotřeb energie předmětu energetického posudku za sledovaného období na shodné podmínky relevantních proměnných, které byly uvažovány v energetickém posudku k žádosti o podporu, případně popis nezbytné korekce hodnot 3. přehled normalizovaných spotřeb energie předmětu energetického posudku v měsíčním intervalu za sledované období, jsou-li data k dispozici. d) Vyhodnocení plnění kritérií 1. Je provedeno vyhodnocení přínosů projektu porovnáním výchozího stavu kritérií z energetického posudku k žádosti o podporu s normalizovanými hodnotami za sledované období. 2. Vyhodnocení přínosů projektu se vypočítá s použitím ukazatelů použitých v energetickém posudku k žádosti o podporu. V případě, že jsou programem stanovena kritéria nevztahující se ke spotřebě energie, jejich vyhodnocení se provede v souladu s podmínkami programu podpory. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Postup pro stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů podle § 9a odst. 1 písm. f) zákona (1) Energetický posudek je zaměřen pouze na výrobny elektřiny nebo výrobny tepelné energie, na které se vztahuje provozní podpora podle zákona upravujícího podporované zdroje energie4). (2) Systémové vymezení výrobny elektřiny nebo výrobny tepelné energie, na které se vztahuje provozní podpora, se stanovuje podle energetického zákona a podle zákona upravujícího podporované zdroje energie4). (3) Výpočet vnitřního výnosového procenta (IRR) se provede podle přílohy č. 8 k této vyhlášce s okrajovou podmínkou, a to, že doba hodnocení odpovídá životnosti zařízení stanovené ve vyhlášce o technicko-ekonomických parametrech. (4) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem a podmínky pro vstupy podle § 9a, odst. 2, písm. a) zákona (1) Ekonomické hodnocení se provádí na základě porovnání čisté současné hodnoty varianty využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo využití tepelné energie ze zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, a variantou využití tepelné energie ze stacionárního zdroje. (2) Ekonomické hodnocení varianty využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo využití tepelné energie ze zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, se provádí, pouze pokud je tato varianta technicky proveditelná. Technickou proveditelnost využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií posuzuje provozovatel příslušné soustavy zásobování tepelnou energií. Všechny varianty musí zajistit pokrytí celkové spotřeby tepelné energie. V případě, že varianta zahrnuje jakékoliv využití stacionárního zdroje, jedná se vždy o variantu se stacionárním zdrojem. (3) Varianta využití stacionárního zdroje může být zvolena jako doporučená, pouze pokud žádná z variant využití soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, nemá vyšší čistou současnou hodnotu. Posouzení ekonomické přijatelnosti obsahuje vždy odůvodnění volby způsobu pokrytí dodávek tepelné energie jednotlivých posuzovaných variant. (4) Posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, se provádí v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky a následujícími podmínkami a požadavky na vstupy: a) Všechny hodnocené varianty předpokládají potřebu tepelné energie založenou na modelu typického užívání budovy. b) Sezónní energetická účinnost výroby tepelné energie u stacionárních zdrojů je stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na ekodesign5) nebo podle harmonizované technické normy6); v případě dodávek tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií, pokud je odběratel vlastníkem předávací stanice, uvažuje se sezónní účinnost dodávek tepla za dobu hodnocení 99 %. c) Náklady na realizaci se uvádějí alespoň v následujícím rozsahu: V případě změny stávajících staveb, kde dochází ke změně způsobu vytápění se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 75 kW: 1\\. náklady na projektovou dokumentaci a povolení1)\| v tis. Kč ---\|--- 2\\. náklady na inženýrskou činnost a technický dozor2)\| v tis. Kč 3\\. náklady na technologickou část zdroje\| v tis. Kč 4\\. náklady na stavební část – stavební úpravy vynucené realizací posuzovaného zařízení včetně nákladů na vybudování spalinových cest apod.\| v tis. Kč 5\\. reinvestice po době životnosti v adekvátní částce\| v tis. Kč 6\\. náklady na vybudování/úpravu přípojky zemního plynu, elektřiny a tepla\| v tis. Kč 7. náklady na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií a odstranění přípojky (vč. související projektové dokumentace). Energetický specialista provede kvalifikovaný odhad nákladů na odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií, který bude vyhotoven na základě vyčíslení následujících položek: I. technický návrh odpojení (dokumentace fyzického odpojení odběrného tepelného zařízení a odpojení zbytného rozvodu od průběžného řadu tak, aby nevznikalo slepé rameno), II. nutné výkopové a zemní práce (vč. vytěžení rozvodu nebo kanálu, neslouží-li i jinému účelu, jinak jen poměrná část budoucího nákladu), III. demontáž tepelné přípojky a zaslepení potrubí, demontáž armatur a měřicího zařízení, demontáž předávací stanice (není-li vlastnictvím odběratele), IV. doplnění teplonosné látky, vyregulování hydrodynamiky rozvodu, V. inženýrská a správní činnost spojená s realizací, zábory, skládkovné. Tento kvalifikovaný odhad bude prokazatelně projednán s provozovatelem soustavy zásobování tepelnou energií. Veškeré údaje k položkám investičních nákladů musí být doložené relevantními dokumenty. Poznámky: 1) V případě, že je zdroj tepelné energie realizován v rámci širšího opatření (například větší změna dokončené budovy) mohou být náklady zahrnuty do celkových nákladů na projektovou dokumentaci. 2) V případě, že je zdroj tepelné energie realizován v rámci širšího opatření (například větší změna dokončené budovy) mohou být náklady zahrnuty do celkových nákladů na inženýrskou činnost a technický dozor. V ostatních případech: 1\\. náklady na technologickou část zdroje\| v tis. Kč ---\|--- 2\\. náklady na stavební část zdroje – stavební úpravy vynucené realizací posuzovaného zařízení včetně nákladů na vybudování spalinových cest, apod.\| v tis. Kč 3\\. reinvestice po době životnosti v adekvátní částce,\| v tis. Kč 4\\. náklady na vybudování/úpravu přípojky zemního plynu, elektřiny a tepla\| v tis. Kč d) Provozní náklady, které zahrnují pohyblivé a pevné náklady na provoz a údržbu, jsou stanoveny na základě poptávkových řízení investora, případně parametricky z investičních nákladů a uvádějí se alespoň v následujícím rozsahu: V případě změny dokončených staveb, kde dochází ke změně způsobu vytápění 1\\. náklady na palivo – pohyblivá složka\| v tis. Kč/rok ---\|--- 2\\. náklady na palivo – pevná složka\| v tis. Kč/rok 3\\. náklady na elektřinu – pohyblivá složka\| v tis. Kč/rok 4\\. náklady na elektřinu – pevná složka\| v tis. Kč/rok 5\\. náklady na technologickou spotřebu vody\| v tis. Kč/rok 6\\. náklady na opravu a údržbu\| v tis. Kč/rok 7\\. náklady na revize zdroje tepelné energie1)\| v tis. Kč/rok 8\\. náklady na dozor kotelny včetně odvodů mezd\| v tis. Kč/rok 9\\. náklady na pohotovostní/havarijní službu\| v tis. Kč/rok 10\\. náklady na pojištění\| v tis. Kč/rok 11\\. poplatky za znečišťování\| v tis. Kč/rok 12\\. náklady na ostatní režie\| v tis. Kč/rok, V ostatních případech 1\\. náklady na palivo\| v tis. Kč/rok ---\|--- 2\\. náklady na elektřinu\| v tis. Kč/rok 3\\. náklady na opravu a údržbu\| v tis. Kč/rok 4\\. náklady na revize zdroje tepelné, respektive elektrické energie\| v tis. Kč/rok 5\\. náklady na pojištění\| v tis. Kč/rok 6\\. poplatky za znečišťování\| v tis. Kč/rok 7\\. hodnota ostatních režijních nákladů\| v tis. Kč/rok V případě, že některá položka nabývá nulové hodnoty, tato skutečnost se ve výpisu provozních nákladů uvede. Náklady na palivo a energie se uvažují včetně energetické daně podle zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Pokud není zadavatel plátcem DPH, uvádějí se položky ve výpočtu čisté současné hodnoty včetně DPH. Pro variantu nových dodávek nebo pokračování stávajících dodávek tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií odpovídají náklady na tepelnou energii budoucí spotřebě tepla podle odst. 3, bodu 1 této přílohy. Náklady na tepelnou energii se pro variantu pokračování stávajících dodávek stanoví podle ceny tepla uvedené v platné smlouvě v době zpracování energetického posudku v tis. Kč/rok a pro variantu nových dodávek podle ceny tepla uvedené v ceníku nebo podle nabídkové ceny dodavatele v tis. Kč/rok. V případě plánované trvalé změny spotřeby tepelné energie se předpokládá odpovídající úprava sjednaného příkonu nebo odběrového diagramu. Poznámka: 1) Mezi povinné revize u plynových kotelen patří zejména revize elektrických instalací, revize nízkotlaké plynové kotelny nebo plynového zařízení, kontrola plynového zařízení, revize detektoru úniku plynu, revize plynového spotřebiče, revize elektrických instalací, kontrola kotle a rozvodů tepelné energie, revize tlakových nádob, kontrola a čištění spalinových cest, revize hasicích přístrojů. Mezi povinné revize u kotelny na pevná nebo kapalná paliva patří zejména revize elektrických instalací, kontrola kotle a rozvodů tepelné energie, revize tlakových nádob, kontrola a čištění spalinových cest, revize hasicích přístrojů. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy podle § 9a odst. 2 písm. b) zákona Energetický posudek obsahuje níže uvedené podrobnosti: 1. Výchozí stav předmětu energetického posudku (1) Výchozím stavem předmětu energetického posudku je stávající stav budovy, nebo stav odpovídající změně dokončené budovy podle předložené projektové dokumentace. (2) Výchozí stav se stanovuje na základě výpočtu energetické náročnosti budovy, nebo stávajícího stavu spotřeby energie předmětu energetického posudku vycházejícího z měřené a účetně doložitelné spotřeby energie, která může být upravena pomocí normalizace relevantních proměnných. (3) Popis výchozího stavu předmětu energetického posudku obsahuje nejméně: a) vymezení předmětu energetického posudku, b) charakteristika běžného provozního využití objektu se základním popisem typického profilu užívání, c) stručný popis výchozího stavu předmětu energetického posudku. 2. Návrh opatření nebo souboru opatření (1) Obsahuje návrh opatření nebo souboru opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, zvýšení kvality vnitřního prostředí a adaptace budov na změnu klimatu. V prvním kroku jsou zvážena a navržena koncepční opatření beznákladového nebo nízkonákladového charakteru (například změna teplotního zónování budovy, úprava funkčního využití nebo typického profilu užívání, změna míry prosklení obálky budovy). Ve druhém kroku jsou navržena opatření na obálce budovy. Ve třetím kroku jsou navržena opatření využívající zpětného získávání tepla a opatření zvyšující účinnost využití energie v budově, včetně možnosti využití alternativních systémů dodávky energie a instalace obnovitelných zdrojů. (2) Z navržených opatření energetický specialista po domluvě se zadavatelem sestaví nejméně dva soubory vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, zvýšení kvality vnitřního prostředí nebo adaptaci stavby na změnu klimatu, které jsou technicky realizovatelné, splňují požadavky na energetickou náročnost budovy podle právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov3) a je u nich respektována efektivita vynaložených prostředků (nemusí být ekonomicky návratný). Nejméně jeden soubor opatření musí splňovat požadavky na energetickou náročnost podle právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov3) na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. (3) Popis a hodnocení souboru vhodných opatření obsahuje nejméně: a) popis jednotlivých opatření s technickou specifikací parametrů rozhodujících o naplnění uvedených ukazatelů, b) zhodnocení plnění požadavků na energetickou náročnost budovy včetně klasifikační třídy primární energie z neobnovitelných zdrojů energie, c) zhodnocení vlivu na změnu spotřeby energie pro vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vlhkosti, nucené větrání, osvětlení a technologie (například elektrické spotřebiče, průmyslové technologie) a případné jiné přínosy, d) popis množností spolufinancování opatření pomocí existujících programů podpory, orientační vyčíslení plnění vybraných hodnotících kritérií programů podpory a vyčíslení orientační výše podpory, e) stanovení nákladů na realizaci a provozních nákladů, f) slovní zhodnocení vlivu navrženého souboru opatření na tržní hodnotu nemovitosti, g) zhodnocení ostatních, neekonomických přínosů, h) u jiných než obytných budov návrh vhodného doplnění měřících míst a způsobu vyhodnocování přínosů realizace projektu, i) u jiných než obytných budov návrh popis způsobu začlenění těchto měřících míst a procesů podle předchozího odstavce předmětu energetického posudku do systému managementu hospodaření energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií ČSN EN ISO 50001, je-li zaveden a akreditovanou osobou certifikován. 3. Ekonomické posouzení Ekonomické hodnocení se provede podle přílohy č. 8 s níže uvedenými specifickými podmínkami – v hodnocení projektu se zohledňuje vliv spolufinancování z programu podpory, nevylučuje-li jej zadavatel energetického posudku, – v hodnocení je možné zohlednit způsob financování projektu, – diskontní úroková míra je uvažována ve výši 3 %, nestanoví-li zadavatel energetického posudku jinak. Náklady na realizaci: Stanovují se rozdílem nákladů navrženého souboru vhodných opatření a nákladů výchozího stavu. Obsahují všechny relevantní položky související s realizací navrženého souboru vhodných opatření. Energetický specialista uvede způsob, jakým byla výše realizačních nákladů na jednotlivá opatření stanovena. Provozní náklady: Přínosy projektu se stanovují rozdílem provozních nákladů výchozího stavu a navrženého souboru vhodných opatření. Provozní náklady musejí obsahovat všechny podstatné položky daného souboru opatření včetně nákladů na spotřebu energie, nákladů na servis a údržbu, zákonné revize zařízení, výnosy z prodeje energie, apod. Energetický specialista uvede a vyčíslí způsob, jakým byla výše provozních nákladů stanovena. Náklady na spotřebu energie vycházejí z posledních platných účetních podkladů odběrného místa zahrnujícího předmět energetického posudku, případně předpokládané ceníkové ceny daného energonositele3), v případech návrhu opatření majících vliv na změnu ceny energie.“. 5) Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva, v platném znění. 6) ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov - Typické hodnoty pro výpočet - Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data. 14. Doplňují se přílohy č. 8 až 10, které znějí: „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Ekonomické hodnocení pro posudky podle § 9a odst. 1 písm. a) až d) a f) a § 9a odst. 2 písm. a), b) a c) zákona (1) Ekonomické hodnocení navržených opatření se provádí podle níže uvedených kritérií s tím, že hlavním rozhodovacím kritériem pro výběr optimální varianty je kritérium čistá současná hodnota (NPV) a doplňujícími kritérii jsou vnitřní výnosové procento (IRR) a reálná doba návratnosti (Td). (2) Za ekonomicky návratná jsou považována taková opatření, která dosahují za dobu hodnocení kladné hodnoty NPV. (3) Ve výpočtu se zohledňují reinvestice do zařízení s kratší dobou životnosti, než je doba hodnocení. Její výše odpovídá obnovovací investici, která slouží k prodloužení technické a morální životnosti stavby nebo zařízení nebo jejich částí v době, kdy i za předpokladu řádné údržby vyžaduje stavba nebo zařízení pro udržení plné funkčnosti zásadní opravu nebo úplnou obnovu. U systému soustavy zásobování tepelnou energií se reinvestice nezohledňují, pokud je obnova zařízení zajištěna dodavatelem energie na základě smlouvy o dodávce tepla. (4) Pokud předpokládaná životnost zařízení vkládaného v rámci investice nebo reinvestice přesahuje dobu hodnocení, určí se jeho zůstatková hodnota vypočtením čisté současné hodnoty peněžních toků ve zbývajících letech životnosti zařízení. Do výpočtu se zůstatková hodnota zahrne v posledním roce hodnocení. Zůstatkovou hodnotu zařízení stanovuje lineární odpis v roční periodě, korigovaný diskontní úrokovou mírou, kdy na začátku je zůstatková hodnota rovna pořizovací hodnotě a je odepisována každý rok. Na konci životnosti je zůstatková hodnota zařízení nula. (5) Pro každou část zařízení je možné stanovit jinou životnost, která odpovídá skutečnosti. Životnost posuzovaného stavebního záměru se stanovuje: – na základě údajů výrobce zařízení nebo – na základě údajů ČSN EN 15459-1. (6) V případě, že není možné stanovit životnost zařízení podle výše uvedeného, stanoví se životnost jednotně pro zařízení prokazatelně podléhající údržbě a opravám 15 let. V opačném případě je zařízení považováno bez servisu a údržby. Životnost takového zařízení se stanoví jednotně ve výši 10 let. Pro stanovení životnosti stavebních prvků je možné alternativně uvažovat dobu životnosti jednotně ve výši 40 let. (7) V případě veřejné podpory si správce programu podpory může vyžádat specifické ekonomické hodnocení podle jím stanovených kritérií. Takovéto hodnocení je považováno za hodnocení naplnění specifických podmínek stanovených v jednotlivých výzvách programu podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. Jednotné okrajové podmínky, pokud nejsou podrobnostmi energetického posudku podle příloh této vyhlášky stanoveny jinak: – hodnocení jednotlivých variant se provádí bez ohledu na model financování projektu, – doba hodnocení je 20 let, – diskontní úroková míra je uvažována ve výši 3 %, – hodnocení se provádí ve stálých cenách, – výpočet ekonomické efektivnosti je stanoven před zdaněním hodnocené příležitosti. Peněžní toky cash flow (CFt) v roce t: CFt = V - Np \\- INr,t Čistá současná hodnota za dobu hodnocení (NPVTh): NPVTh=∑t=1ThCFt.(1+r)-t-IN+∑X=1nNzux,Th Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky: 0=∑t=1ThCFt.(1+IRR)-t-IN+∑X=1nNzux,Th Reálná doba návratnosti Td, doba splacení investice za předpokladu diskontní sazby se vypočte z podmínky: Ip=∑t=1TdCFt.(1+r)-t Zůstatková hodnota zařízení na konci doby hodnocení: Pro případy, kdy se shoduje doba životnosti Tž zařízení nebo stavby s dobou hodnocení Th projektu platí, že Nzu,Th = 0. V případě hodnocení projektů s rozdílnou dobou životnosti Tž od doby hodnocení Th se zůstatková hodnota zařízení nebo stavby stanoví podle následujícího vzorce: žžNzu,Th=INr.(Tž-Tzu)Tž.(1+r)(-Th) Kde jsou: CFt peněžní toky (cash flow) vč. investic v jednotlivých letech v tis. Kč, r diskontní úroková míra uvedená bezrozměrně (například r = 3 % = 0,03), Td reálná (diskontovaná) doba návratnosti v letech, Ip celkové plánované investice v tis. Kč, V výnosy (příjmy, tržby, úspory), které plynou z realizace hodnoceného projektu v roce t v tis. Kč, IN náklady na realizaci (investiční prostředky z vlastních zdrojů) hodnoceného zařízení nebo stavby v roce 0 v tis. Kč, INr,t reinvestice a jednorázové obnovovací výdaje v roce t v tis. Kč, odpovídá obnovovací investici do zařízení nebo stavby v roce Tž+1, INr poslední započtená reinvestice INr,t posuzovaného zařízení nebo stavby v tis. Kč, Np provozní výdaje bez odpisů (režie, materiál, palivo, energie, voda, opravy, údržba, servis, mzdy, ostatní) v roce t v tis. Kč, Nzu,Th zůstatková hodnota zařízení nebo stavby na konci doby hodnocení Th v tis. Kč, t rok hodnocení projektu od počátku hodnocení, Tž doba životnosti hodnoceného zařízení nebo stavby nebo jejich částí, Th doba hodnocení projektu, Tzu doba od poslední započtené reinvestice INr posuzovaného zařízení nebo stavby do konce doby hodnocení Th. Pro případ, kdy je doba hodnocení projektu Th kratší než doba životnosti zařízení Tž (tedy k obnovovací reinvestici do zařízení během celé doby hodnoty nedochází), platí, že Tzu = Th. Výsledky ekonomického vyhodnocení se uvádí minimálně v následujícím podrobnosti: Náklady na realizaci1)\| tis. Kč ---\|--- z toho\| tis. Kč/rok z toho\| tis. Kč/rok z toho\| tis. Kč/rok Celkové náklady na reinvestice za dobu hodnocení\| tis. Kč Změna provozních nákladů:\| tis. Kč/rok z toho\| tis. Kč/rok z toho náklady na energii\| tis. Kč/rok z toho osobní náklady (mzdy, pojistné)\| tis. Kč/rok z toho ostatní provozní náklady2)\| tis. Kč/rok z toho nákladů na emise a odpady\| tis. Kč/rok Přínosy projektu celkem:\| tis. Kč/rok z toho\| tis. Kč/rok z toho změna tržeb (za prodej tepla, elektřiny, využitých odpadů)\| tis. Kč/rok z toho ostatní přínosy\| tis. Kč/rok Celková zůstatková hodnota započtená v posledním roce hodnocení\| tis. Kč z toho3)\| z toho3)\| Doba hodnocení\| rok Diskont\| % Index růstu cen energie\| % Index růstu ostatních provozních nákladů\| % Reálná doby návratnosti (Td)\| rok Čistá současná hodnota (NPV)\| tis. Kč Vnitřní výnosové procento (IRR)\| % Poznámky: 1) Náklady na realizaci zahrnují celkové investiční náklady na realizaci úsporného opatření a vyvolané související náklady. 2) Ostatní provozní náklady zahrnují zejména náklady na materiál, opravy zařízení, plánovanou a preventivní údržbu, povinné kontroly, servis, revize. 3) Uvede se zůstatková hodnota jednotlivého předmětného zařízení. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Ekologické hodnocení (1) Ekologické hodnocení se provádí na základě posouzení výše emisí CO2 výchozího nebo referenčního stavu a stavu po realizaci navržených opatření. (2) Emisní faktory uhlíku uvádějí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého připadajícího na jednotku energie ve spalovaném palivu. Palivo nebo energie\| t CO2/MWh1) ---\|--- černé uhlí\| 0,330 hnědé uhlí\| 0,352 koks\| 0,385 hnědouhelné brikety\| 0,346 topný a ostatní plynový olej\| 0,267 topný olej nízkosirný (do 1% hm. síry)\| 0,279 topný olej vysokosirný (nad 1% hm. síry)\| 0,279 zemní plyn\| 0,200 zkapalněný ropný plyn (LPG)\| 0,237 elektřina\| 0,860 Poznámka: 1) Emisní faktory t CO2/MWh jsou vztaženy k výhřevnosti paliva. (3) Výsledný emisní faktor zahrnuje oxidační faktor. (4) V případě, že je pro vyhodnocení ekologického hodnocení v energetickém hospodářství využíváno jiné palivo, než je uvedené v seznamu, použije se hodnota emisního faktoru podle Metodiky inventarizace Mezivládního panelu pro změny klimatu 2006 (IPCC 2006) pro národní inventury skleníkových plynů. V případě, že je k dispozici hodnota místně specifického emisního faktoru, upřednostní se tato hodnota. (5) Hodnotou místně specifického emisního faktoru se rozumí hodnota z ročního výkazu emisí provozovatele zařízení v Evropském systému emisního obchodování doložená ověřovací zprávou s kladným posudkem ověřovatele nebo doložením protokolů z akreditovaných laboratoří o analýze reprezentativních vzorků paliva. Pokud nejsou k dispozici, použije se Národně specifická hodnota podle české národní inventarizační zprávy. (6) V případě, že nelze využít výše uvedené faktory, použijí se faktory podle specifikace jednotlivých programu podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. Energetický specialista v takovém případě uvede, z jakých dokumentů a hodnot vycházel při ekologickém hodnocení. (7) Při ekologickém hodnocení příležitostí ke snížení energetické náročnosti v případě dodávek ze soustavy zásobování tepelnou energií se hodnotí změna emisí CO2 a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie a postupuje se podle příslušné harmonizované normy upravující energetickou náročnost budov2). Zároveň se uvedou všechny okrajové podmínky vstupující do stanovení těchto emisí včetně předpokladů účinností výroby a ztrát při distribuci tepla. Poznámka: 2) ČSN EN 15316-4-5: Energetická náročnost budov – Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav – Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem. Příloha č. 10 k vyhlášce č. 141/2021 Sb. Základní rozsah údajů vedených v Systému monitoringu spotřeby energie 1. Identifikační údaje organizace 1.1. Název organizace 1.2. Identifikační číslo osoby (IČO) 1.3. Adresa sídla 1.4. Kontakt 1.4.1. Odpovědná osoba 1.4.2. Jméno, příjmení, titul 1.4.3. Telefon 1.4.4. Email 1.5. Údaje o areálu 1.5.1. Název areálu 2. Údaje o budově 2.1. Název budovy 2.2. Evidenční číslo podle CRAB1) 2.3. Adresa budovy 2.4. Kód katastrálního území, číslo parcely 2.5. Zařazení do reportingu k článku 5 směrnice o energetické účinnosti 2.6. Informace k energetické náročnosti budovy 2.6.1. Typ budovy 2.6.2. Třída energetické náročnosti podle průkazu energetické náročnosti budovy 2.6.3. Vyhláška, podle které byl průkaz energetické náročnosti budovy zpracován 2.6.4. Účel zpracování průkazu energetické náročnosti budovy 2.6.5. Evidenční číslo průkazu energetické náročnosti budovy z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů 2.6.6. Měrná hodnota celkové dodané energie [kWh/(m2.rok)] 2.6.7. Energeticky vztažná plocha [m2] 2.6.8. Hodnota celkové dodané energie [MWh/rok] 2.7. Popisné informace o budově 2.7.1. Účel užití budovy 2.7.2. Nemovitá kulturní památka 2.7.3. Památkově chráněné území 2.7.4. Užitná plocha celkem [m2] 2.7.5. Objem budovy [m3] 2.7.6. Průměrná vnitřní teplota [°C] 2.7.7. Časové využití 2.7.8. Počet nadzemních podlaží 2.7.9. Počet podzemních podlaží 2.7.10. Poloha objektu 2.7.11. Období výstavby 2.7.12. Rok poslední rekonstrukce 2.8. Popis stavebního řešení budovy 2.8.1. Obvodový plášť 2.8.2. Střecha 2.8.3. Podlaha na zemině 2.8.4. Otvorové výplně 2.9. Popis technologického vybavení budovy 2.9.1. Zdroj tepla 2.9.2. Tepelný výkon [MW] 2.9.3. Umístění zdroje 2.9.4. Rozvody tepelné energie 2.9.5. Otopná soustava, regulace a provoz objektu 2.9.6. Větrání 2.9.7. Klimatizační systém 2.9.8. Zdroj chladu 2.9.9. Chladicí výkon [kW] 2.9.10. Elektrický příkon [kW] 2.9.11. Osvětlení 2.9.12. Vlastní zdroj energie 2.9.13. Množství dodané energie do sítě [kWh/rok] 2.9.14. Využití druhotné energie 3. Zadání roční spotřeby 3.1. Spotřeba energie podle energonositelů3) [MWh] 3.2. Platba za energie [Kč] 4. Snižování energetické náročnosti budovy 4.1. Název projektu 4.2. Popis projektu 4.3. Fáze projektu 4.4. Celkové investiční náklady projektu v Kč 4.5. Celková úspora energie projektu [MWh/rok] 4.6. Způsob stanovení úspory 4.7. Termín realizace projektu (měsíc/rok) 4.8. Opatření 4.9. Dotační titul 4.9.1. Evidenční číslo projektu 4.9.2. Uznatelné náklady v Kč 4.9.3. Výše dotace v Kč Poznámka: 1) Centrální registr administrativních budov spravovaný Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.“. Čl. II Přechodné ustanovení Energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. d) zákona zpracovaný podle vyhlášky č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je možné předložit k žádosti o podporu pro výzvy programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů vyhlášené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Síkela v. r.
Nález č. 14/2022 Sb.	Nález č. 14/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2021 sp. zn. Pl. ÚS 1/20 ve věci návrhu na zrušení části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v přechodných ustanoveních čl. II zákona č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 1. 2022, částka 8/2022 * Odůvodnění * I. - Podstata návrhu na zrušení části zákona * II. - Vyjádření účastníků * III. - Replika navrhovatelky * IV. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * V. - Legislativní proces přijetí napadených ustanovení * VI. - Dikce napadených ustanovení * VII. - Meritorní přezkum návrhu * VIII. - Závěr 14 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/20 dne 7. prosince 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené Mgr. Ondřejem Stravou, advokátem, se sídlem v Ostrově u Macochy 180, na zrušení části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to čl. II zákona č. 363/2019 Sb. (Přechodná ustanovení) v části bodu 1 ve slovech „a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ a v bodu 2, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Podstata návrhu na zrušení části zákona 1. Skupina 53 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále „skupina senátorů“ nebo jen „navrhovatelka“) navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, aby zrušil část zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to v rámci jeho přechodných ustanovení čl. II zákona č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon č. 363/2019 Sb.“ nebo „novela“) ve slovech bodu 1 „a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, jakož i celý bod 2 těchto ustanovení. Napadené znění zákona je tedy součástí přechodných ustanovení novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o státní sociální podpoře“), publikované pod č. 363/2019 Sb., jejímž jádrem je zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč v § 30 odst. 1 citovaného zákona. 2. Navrhovatelka považuje označená přechodná ustanovení novely za nespravedlivá, neboť odepírají některým rodičům nárok na část rodičovského příspěvku pouze z důvodu, že v minulosti nezvolili pomalejší čerpání příspěvku. Nově nastalé negativní důsledky rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku jim přitom nemohly být při této volbě známy, a napadená část přechodných ustanovení tak postrádá racionální odůvodnění. Vznikl tu rozpor s principy předvídatelnosti, ochrany důvěry v právo a legitimního očekávání, rovnosti, zákazu svévole a současně došlo k nepřípustnému zásahu do práva rodičů pečujících o děti na pomoc státu. 3. Porušení principů předvídatelnosti, ochrany důvěry v právo a legitimního očekávání spatřuje navrhovatelka konkrétněji v povaze napadených ustanovení, jež se stala majetkovou sankcí – skrze odepření navýšení příspěvku – za chování, které se odehrálo před přijetím přechodných ustanovení. Tato ustanovení působí retrospektivně a jejich přijetí nemohli rodiče předvídat. Před uzákoněním napadených ustanovení navíc ministryně práce a sociálních věcí na sociálních sítích veřejně slíbila, že se zvýšení rodičovského příspěvku bude vztahovat i na rodiče, kteří již rodičovský příspěvek dočerpali a jejichž dítě či děti dosud nedosáhly věku čtyř let. Jestliže by bylo již předchozí dočerpání rodičovského příspěvku, jako rozhodující kritérium, avizováno včas, mohli by si tito rodiče čerpání zbývající částky rozložit do nižších měsíčních částek. Navrhovatelka upozornila, že předchozí novela zákona o státní sociální podpoře, kterou byl zvýšen rodičovský příspěvek pro rodiče vícerčat, tak učinila i vůči těm rodičům, kteří již celkovou částku rodičovského příspěvku dočerpali (čl. II bod 4 zákona č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Nepředvídatelnost právní úpravy spatřuje navrhovatelka též ve skutečnosti, že doposud bylo rychlejší čerpání rodičovského příspěvku, spojené s dřívějším návratem rodičů do práce, chováním společensky žádoucím; stát rodiče pružnou úpravou čerpání příspěvku k brzkému návratu do práce motivoval. 4. Další námitkou navrhovatelky je porušení principu rovnosti. Rodičovský příspěvek je konstruován flexibilně a umožňuje varianty sladění péče o dítě a pracovního života. Přechodnými ustanoveními vytvořená nerovnost mezi dvěma skupinami osob ve srovnatelném postavení, s dočerpaným a dosud nevyčerpaným příspěvkem do čtyř let věku dítěte, by byla akceptovatelná pouze při splnění podmínky legitimního cíle. Napadená ustanovení však rozumné odůvodnění postrádají. Důvodová zpráva k zákonu ani Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (zpráva RIA) se k účelu tohoto diskriminačního opatření nevyjadřují. Rodičovský příspěvek nenahrazuje příjem z pracovní činnosti; jedná se o dávku nezávislou na jeho předchozího výši a zákon umožňuje, aby byl rodič při jeho pobírání výdělečně činný, zajistí-li péči o dítě některým z uvedených způsobů. Namísto ocenění rodičů za péči o dítě byl mezi rodiče vnesen pocit sociální nespravedlnosti. Zákonodárce se přitom nevyrovnal s alternativou jiného legislativního řešení, například s možností zvýšení celkové částky příspěvku všem rodičům dětí do čtyř let věku nebo zvýšení této částky (a tedy i jednotlivých měsíčních plateb) jen rodičům dětí narozených po nabytí účinnosti zákona. 5. Podle skupiny senátorů porušují napadená ustanovení právo rodičů pečujících o dítě na pomoc státu, zaručené čl. 32 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Zdůrazňuje se iracionalita právní úpravy a její extrémní nerovnost, neboť výše odepřeného rodičovského příspěvku v částce 80 000 Kč představuje více než čtvrtinu jeho nové celkové výše. 6. Navrhovatelka požádala Ústavní soudÚstavní soud o přednostní projednání věci a též o vyslovení obiter dicti, v němž by se Ústavní soudÚstavní soud nad rámec věci vyjádřil „k ústavnosti současné koncepce nároku na volbu rychlosti čerpání rodičovského příspěvku“. II. Vyjádření účastníků 7. Ústavní soudÚstavní soud vyzval podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) Poslaneckou sněmovnu, Senát a vládu, aby se k návrhu vyjádřily. Veřejná ochránkyně práv sdělila Ústavnímu soudu, že nevyužívá svého práva vstoupit do řízení. II. a/ Vyjádření Poslanecké sněmovny 8. Poslanecká sněmovna sdělila, že jí byl návrh zákona č. 363/2019 Sb. předložen dne 23. 5. 2019 a téhož dne byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 490/0. Napadená přechodná ustanovení zákona, jenž byl posléze publikován dne 31. 12. 2019 v částce č. 152/2019 Sb., jsou shodná s původním vládním návrhem zákona. Prvé čtení návrhu zákona proběhlo dne 10. 7. 2019, kdy byl návrh zákona přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu; ten k němu vydal 5. 9. 2019 usnesení s doporučením, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas. Stejné doporučení vydala v usnesení z 3. 9. 2021 stálá komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Ve druhém čtení dne 25. 9. 2019 bylo v rámci podrobné rozpravy předneseno několik pozměňovacích návrhů, tři z nich na úpravu napadených ustanovení. Garanční výbor k nim v usnesení z 3. 10. 2019 zaujal nedoporučující stanovisko. Třetí čtení proběhlo ve dnech 1. 11. a 6. 11. 2019 a v něm byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů schválen. 9. Návrh zákona postoupila Poslanecká sněmovna Senátu dne 8. 11. 2019 a ten jej projednal na své schůzi dne 4. 12. 2019. Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který obsahoval nové znění čl. II bodu 2. O návrhu zákona ve znění Senátem přijatého pozměňovacího návrhu hlasovala Poslanecká sněmovna dne 17. 12. 2019 a setrvala na svém znění návrhu zákona. Prezidentem podepsaný zákon byl do Sněmovny doručen dne 18. 12. 2019. Poslanecká sněmovna v závěru vyjádření shrnula, že se omezila na popis průběhu legislativního procesu a že je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadených ustanovení. II. b/ Vyjádření Senátu 10. Senát se zabýval obsahem napadených přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. a reprodukoval k němu právní názor skupiny senátorů, že tato odporují principu předvídatelnosti a důvěry v právo a jsou v rozporu s principem rovnosti a právem na pomoc od státu při rodičovství. Senát též shrnul průběh rozpravy o návrhu zákona, při níž zazněla kritika zvoleného kritéria zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku, a akcentoval též některými senátory vyslovený přístup, podle něhož se měla změna výše dávky týkat pouze dětí, jež se narodily po datu nabytí účinnosti novely zákona o státní sociální podpoře. K proceduře projednání návrhu zákona Senát uvedl, že mu byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 8. 11. 2019 a v Senátu byl projednán jako tisk č. 151 (12. funkční období). Organizační výbor Senátu přikázal tisk k projednání výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jako garančnímu a výboru ústavně-právnímu. Oba výbory doporučily, po projednání návrhu zákona 3. 12. 2019, resp. 27. 11. 2019, vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem. Ten rozšiřoval okruh osob oprávněných čerpat rodičovský příspěvek v nové výši 300 000 Kč i o rodiče, kteří již ke dni nabytí účinnosti nové úpravy vyčerpali rodičovský příspěvek, ale stále pečují o dítě či děti ve věku do čtyř let, které jsou nejmladší v rodině. Senát projednal návrh zákona dne 4. 12. 2019 a po rozpravě přijal usnesení, jímž vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacího návrhu navrženého oběma výbory. V hlasování se pro usnesení vyslovilo 70 senátorů ze 74 přítomných, nikdo nebyl proti. II. c/ Vyjádření vlády 11. Vláda své vyjádření založila na povaze nároku na rodičovský příspěvek. Vzniká tu veřejnoprávní vztah ex lege, jehož obsahem je, vedle povinnosti rodiče zajistit řádnou osobní a celodenní péči o dítě, závazek státu hradit rodiči určitou částku, která mu má zčásti kompenzovat ztrátu příjmu či jeho podstatné snížení. Zákonodárce zvolil při určení okruhu osob oprávněných k čerpání zvýšeného rodičovského příspěvku jako rozhodné kritérium existenci trvajícího veřejnoprávního vztahu mezi rodičem a státem. Vláda odkazuje na zprávu RIA, která obsáhle zdůvodňuje zvolenou variantu zákonné úpravy, zohledňující účel úpravy rodičovského příspěvku včetně jejích dopadů na zajištění péče o dítě. Podle vlády se nejedná o sankci vůči těm oprávněným osobám, které rodičovský příspěvek již vyčerpaly. 12. K námitkám navrhovatelky vůči intertemporalitě účinků přijaté úpravy vláda konstatovala, že se jedná o standardní příklad nepravé retroaktivity, která je obecně přípustná. Vláda je toho názoru, že zvolené kritérium vyplácení rodičovského příspěvku ve zvýšené částce není svévolné ani diskriminační. Zákonodárce nepodmínil výplatu vyšší částky rodičovského příspěvku kritérii jako rasa, náboženství, pohlaví, původ rodičů, rodinný stav, místo pobytu či narození ani výše majetku. Zvolené kritérium je odůvodnitelné, racionální a prosté jakéhokoliv útoku na lidskou důstojnost či rovnost v právech. Vláda též zdůraznila, že napadenými ustanoveními nedošlo ke zkrácení stávajících práv oprávněných osob. Nedošlo ani k porušení principu rovnosti, neboť osoby v rovném postavení jsou ty, které mají k okamžiku účinnosti zákona č. 363/2019 Sb. nárok na dávku od státu. Ve vyjádření vlády se odmítá argumentace principy předvídatelnosti, právní jistoty a legitimního očekávání. Takové očekávání nemůže založit vyjádření ministryně práce a sociálních věcí na sociálních sítích ohledně jejích preferencí stran připravované právní úpravy. Princip legitimního očekávání jakožto majetkový zájem může založit pouze platná a účinná právní norma, zakotvená ve vnitrostátní právní úpravě a mající oporu v ustálené judikatuře. 13. Napadenými ustanoveními nedošlo ani k porušení práva rodičů pečujících o děti na přiměřenou pomoc od státu podle čl. 32 odst. 5 Listiny. Sociálních práv garantovaných českým ústavním pořádkem se lze domáhat pouze v mezích zákonů a za použití zásady zdrženlivosti. Při posouzení racionality napadené úpravy je třeba zohlednit, jak vláda opakovaně akcentovala, rozpočtové dopady zvýšení rodičovského příspěvku, neboť zákonodárce je limitován finančními, hospodářskými a dalšími socioekonomickými ukazateli. Vláda uvedla, že rozsah sociálního zabezpečení je v demokratické společnosti předmětem politického konsenzu, a právní úprava by proto měla být svěřena primárně zákonodárci. Napadená ustanovení se nedotýkají jádra práva rodičů na pomoc v rodičovství, neboť rodičovský příspěvek, jako jednu z forem této pomoci, neruší ani jej nesnižují. Zákonná úprava sleduje legitimní cíl a použitý prostředek je rozumný k jeho dosažení. 14. Racionalita opatření byla podle vlády diktována též s ohledem na udržitelnost veřejných financí, která je sama o sobě základním předpokladem existence a výkonu sociálních práv. Právní úpravu provedenou zákonem č. 363/2019 Sb. nelze chápat jako zásadní snížení standardu sociálního práva ve vztahu k rodičům, kteří rodičovský příspěvek již dočerpali. Použitý prostředek byl tedy rozumný (racionální), byť nemusel být nejlepší či nejúčinnější. Zákonodárce se řídil též rozpočtovými dopady zvýšení rodičovského příspěvku, jež v zákonem použité verzi představovaly částku více než 2,6 miliardy korun. III. Replika navrhovatelky 15. K vyjádření vlády navrhovatelka uvedla, že se jedná o tak intenzivní zásah do práva zaručeného čl. 32 odst. 5 Listiny, jakož i porušení principu rovnosti, že nelze argumentovat zásadou zdrženlivosti. Napadená zákonná úprava totiž zakládá odlišné zacházení se dvěma skupinami rodičů v životní situaci takřka identické. Navrhovatelka nadále rozporuje argumentaci kvalifikující použitou metodu jako nepravou retroaktivitu. Trvá na tom, že legitimní očekávání může být založeno též ustálenou praxí správního orgánu nebo jeho ujištěním. Nesouhlasí s tvrzením, že rodičovský příspěvek je třeba považovat za dávku, kterou je rodiči při osobní péči o dítě kompenzován výpadek příjmů z výdělečné činnosti. Má za to, že podmínka osobní péče je v zákoně velmi rozvolněna; příspěvek se blíží spíše dávce porodného. Navrhovatelka považuje odůvodnění v důvodové zprávě k zákonu č. 363/2019 Sb. a ve zprávě RIA k němu za nedostatečné. Kritérium existence právního vztahu mezi rodičem a státem by mohlo být oprávněně použito pouze v případě, že by nebylo odvislé od vůle rodičů, například záležela-li by existence právního vztahu na věku dítěte. IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 16. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů. Tento návrh podala skupina 53 senátorů. V souladu s § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. 17. Návrh splňuje veškeré zákonné náležitosti a je přípustný podle § 66 zákona o Ústavním soudu. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Ústavní soudÚstavní soud kladně posoudil také otázku, zda je oprávněn přezkoumat část zákona č. 363/2019 Sb., ve světle svého názoru, že návrhem na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení zásadně nelze napadnout novelizující právní předpis. Takovému právnímu předpisu zpravidla nelze přiznat samostatnou normativní existenci, neboť tu získává jeho obsah až jako součást právního předpisu novelizovaného [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271) či sp. zn. Pl. ÚS 26/13 ze dne 5. 8. 2014, obě dostupná tak jako ostatní zde uvedená rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu na https://nalus.usoud.cz]. V posuzované věci však nejde o právní normu novelizující zákon o státní sociální podpoře, ale o přechodná ustanovení jeho novely provedené zákonem č. 363/2019 Sb. Ústavní soudÚstavní soud proto shledal derogační návrh meritorně projednatelným a dodává k tomu, že mj. v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ze dne 31. 3. 2015 (N 64/76 SbNU 867; 115/2015 Sb.) se v bodě 37 též spojuje ústavněprávní přezkum napadeného přechodného ustanovení se situací, v níž šlo o „přechodné ustanovení doplněné do jeho novely provedené zákonem č. 303/2013 Sb.“ (jednalo se o novelu exekučního řádu). 18. Ústavní soudÚstavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť nehodlal provádět dokazování ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu. Od ústního jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. V. Legislativní proces přijetí napadených ustanovení 19. Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal v intencích § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zda byla napadená ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. přijata a vydána v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze zákonodárci nic vytýkat. Účastníci řízení i vedlejší účastník ostatně žádné deficity legislativního procesu neuvádějí. Pro stručnost Ústavní soudÚstavní soud odkazuje na shrnutí průběhu legislativního procesu ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu. VI. Dikce napadených ustanovení 20. Platná a účinná ustanovení zákona č. 363/2019 Sb., v jejichž citaci je zvýrazněn navrhovatelkou napadený text, zní následovně: čl. II zákona č. 363/2019 Sb. „Přechodná ustanovení (1) Rodičovský příspěvek ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, a to také rodiči, který pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zároveň se při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o toto dítě nebo děti za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům rodičovského příspěvku nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, písemné sdělení o změně výše rodičovského příspěvku; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. (2) V případě rodiče, který sice pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, ale již dočerpal k datu nabytí účinnosti tohoto zákona celkovou částku rodičovského příspěvku ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, již rozdíl mezi celkovou částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nejvyšší částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nenáleží.“ VII. Meritorní přezkum návrhu VII. a/ Konstrukce rodičovského příspěvku 21. Rodičovský příspěvek je tzv. netestovanou dávkou, tj. poskytovanou bez ohledu na výši příjmu. Nárok na rodičovský příspěvek se (nejobecněji) váže na osobní a celodenní řádnou péči o dítě (nejmladší dítě v rodině), trvá nejdéle do čtyř let jeho věku a je limitován celkovou částkou. Koncepce dávky prošla od roku 1995, kdy byla převzata do zákona o státní sociální podpoře (do roku 1990 mateřský příspěvek), změnami, jež modifikovaly podmínky vzniku nároku na její výplatu (blíže Koldinská, K., Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 210 až 214). Změny byly prováděny též přechodnými ustanoveními a příznačné pro ně bylo stanovení stále flexibilnějších podmínek, na něž byl vznik nároku vázán. 22. Podstatné koncepční změny právní úpravy rodičovského příspěvku byly provedeny s účinností od 1.1. 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Rodiče mohou od uvedeného data čerpat dávku, vedle „klasického“ způsobu a pomalejšího čerpání, v tzv. vícerychlostní struktuře a jí odpovídajících třech výměrách v pevných částkách, stanovených v rozmezí do dosažení dvou, tří a čtyř let věku dítěte (tehdy zvýšená výměra ve výši 11 400 Kč měsíčně, základní výměra ve výši 7 600 Kč měsíčně, snížená výměra ve výši 3 800 Kč měsíčně). Volba doby pobírání rodičovského příspěvku a jeho výše je uzákoněna jako nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně. 23. Od 1. 1. 2012 nabyly účinnost další změny právní úpravy rodičovského příspěvku, provedené – především v § 30 zákona o státní sociální podpoře i přechodnými ustanoveními – zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Podle § 30 zákona o státní sociální podpoře náleží rodičovský příspěvek rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, nejdéle do čtyř let věku dítěte a do doby, kdy byla vyplacena celková částka 220 000 Kč. Rodič se mohl podle přechodných ustanovení rozhodnout, zda bude čerpat dávku od 1. 1. 2012 podle dřívější právní úpravy nebo podle nové, v některých aspektech výhodnější. 24. Následovala právní úprava provedená zákonem č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších přepisů, a další související zákony. Zde bylo rodičům umožněno flexibilnější rozhodnutí o tom, v jaké výši a po jak dlouhou dobu budou dávku pobírat. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku je stále rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte (podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). Zrušena byla horní hranice čerpání dávky ve výši 11 500 Kč za kalendářní měsíc a rodičovský příspěvek může být čerpán až do výše odpovídající 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu, tedy do maximální výše peněžité pomoci v mateřství (32 640 Kč). Zkrátila se tak doba čerpání dávky, která musí činit nejméně šest měsíců. 25. Další změny právní úpravy byly provedeny zákonem č. 363/2019 Sb., přičemž se těžištěm novely po materiální stránce stalo zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku na 300 000 Kč. Část přechodných ustanovení novely je nyní předmětem ústavního přezkumu. 26. Rodičovský příspěvek se stal po novelizacích, zejména díky možnosti volby čerpání v „třírychlostním“ režimu, výrazně liberálnější dávkou. Podle novely z roku 2011 náleží rodičovský příspěvek též rodičům, kteří umístí za daných zákonných podmínek dítě do jeslí nebo jiného obdobného zařízení, což mělo podstatný vliv na rozhodování matek, dokdy zůstanou doma s dítětem. Změna provedená zákonem č. 200/2017 Sb. posunula odstraněním měsíčního limitu rodičovský příspěvek směrem k dominantně celkovému příspěvku (ve výši 220 000 Kč), který lze vyčerpat již po šesti měsících (podrobněji Vostatek, J. Česká rodinná politika: Quo vadis? Fórum sociální politiky č. 3/2001, s. 2–12). 27. Z posledního období významným nálezem v relaci k rodičovskému příspěvku se stal plenární nález ze dne 9. 1. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 31/09 (N 5/68 SbNU 89; 42/2013 Sb.), který řešil navrhovanou derogaci přechodných ustanovení zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (bod 22 výše). Jeho obsahem je interpretace právní úpravy rodičovského příspěvku zejména ve světle napadené novelizace a v bodě 41 se vymezují legitimní cíle provedených změn. Jde především o zásadní změnu čerpání rodičovského příspěvku v návaznosti na jeho výši a smyslem takové úpravy je „participace rozhodování oprávněného rodiče na volbě doby, způsobu a výše čerpání této dávky“. Napadená ustanovení sledují též racionální cíl zavedení pravidel určení výše rodičovského příspěvku pro ty rodiče, kteří rodičovský příspěvek pobírali podle právních předpisů účinných před 1. 1. 2008 a nemohli by provést volbu nároku na rodičovský příspěvek podle nové právní úpravy, ač nárok dosud trvá. Existence těchto pravidel byla zavedena v zájmu dodržení principu rovnosti mezi rodiči pobírajícími rodičovský příspěvek s výpočtem podle rozdílných právních úprav. VII. b/ Intertemporalita 28. Napadená právní úprava rozlišuje, za účelem čerpání (též) zbylých 80 000 Kč do nově stanovené celkové částky 300 000 Kč rodičovského příspěvku, dvě skupiny z dosavadních příjemců dávky. První skupinu, jejíž práva jsou obsahem prvního bodu čl. II přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. (dále též jen „přechodná ustanovení“), představují ti rodiče, kteří k datu její účinnosti, tedy k 1. 1. 2020, dosavadní celkovou částku 220 000 Kč podle zákona o státní sociální podpoře nedočerpali. Druhou skupinu, o níž hovoří druhý bod citovaného článku přechodných ustanovení, tvoří rodiče sice ještě i nejpozději v době nabytí účinnosti novely pečující o dítě nebo děti do čtyř let věku nejmladší v rodině, ale celková částka (dosavadních 220 000 Kč) jimi byla nejdéle k datu účinnosti novely vyčerpána. Této skupině již rozdíl mezi dosavadní a nově stanovenou celkovou částkou rodičovského příspěvku, jak se v závěru druhého bodu čl. II konstatuje, nenáleží. 29. Kritériem rozlišení obou skupin příjemců dávky se tedy stal časový moment data nabytí účinnosti zákona č. 363/2019 Sb., tj. 1. 1. 2020 (čl. III předmětné novely). Třeba však dodat, že se na toto kritérium bezprostředně váží dvě časově předcházející skutečnosti. Jednou je volba doby, a tím i výše (v rámci intervalů) čerpání celkové částky rodičovského příspěvku, jež musela být provedena – pro všechny rodiče bez rozdílu – již při uplatnění nároku. Druhou je pak důsledek vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku ještě přede dnem nabytí účinnosti novely. Ten znamená, ač to text novely výslovně neuvádí, že rodičům ve druhé skupině jejich nárok přede dnem 1. 1. 2020 zanikl. 30. Předmětná přechodná ustanovení jsou založena na metodě nepravé retroaktivity. Je ústavněprávní notorietou [nález ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), již výše v bodě 17 citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 1/14 a další], že zatímco pravá retroaktivita je zásadně nepřípustná, v případě retroaktivity nepravé je zásadou její přípustnost, jde-li o ustanovení vhodné a potřebné k dosažení zákonného cíle. Intertemporální ustanovení jiných právních úprav v odvětví sociálního zabezpečení používají nepravou retroaktivitu zcela běžně – postačí uvést § 168 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 68 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. I z těchto aspektů je použití nepravé retroaktivity v dané situaci přijatelné. V konkrétní rovině to znamená, že skupině rodičů podle bodu 1 čl. II přechodných ustanovení, jimž jsou k rozhodnému datu podle zákona jednotlivé měsíční částky z celkové výše rodičovského příspěvku průběžně vypláceny, svědčí nová právní úprava výše celkové částky, zatímco pro druhou skupinu podle bodu 2 čl. II přechodných ustanovení bylo výslovně zvoleno „negativní řešení“: její nárok na rodičovský příspěvek byl v úplnosti celkové částky vyčerpán, nárok tedy zanikl a nepravá retroaktivita se na ni nevztahuje. 31. Rodičovský příspěvek je sociální dávkou úzce související s osobní péčí rodiče o dítě; dávkou, na niž vzniká pečujícímu rodiči nárok za zákonem stanovených podmínek, a je-li uplatněn, pak takto založený vztah mezi rodičem a státem může zaniknout z více důvodů (různých sociálních událostí), z nichž zde mají z hlediska splnění význam vyčerpání celkové částky sociální dávky, dovršení čtvrtého roku věku dítěte a narození dalšího dítěte v rodině. Stát tak určuje hranice poskytování této dávky sociální podpory a ponechává pečujícímu rodiči volbu, aby si naplánoval osobní, rodinný a profesní život tak, jak mu nejvíce vyhovuje, a uzpůsobil tomu čerpání rodičovského příspěvku. 32. Ústavní soudÚstavní soud tedy rozlišovací kritérium zvolené zákonodárcem v napadené právní úpravě nepovažuje, z výše již uvedených důvodů, za svévolné. Nezbytnost existence trvajícího vztahu mezi státem a pečujícím rodičem k datu nabytí účinnosti zákona č. 363/2019 Sb. je odůvodněna smyslem zákonné úpravy rodičovského příspěvku, jenž má umožnit rodiči věnovat se po jím zvolené období celodenní osobní péči o (nejmladší) dítě v rodině. Určením výše a doby čerpání rodičovského příspěvku provedl pečující rodič volbu, motivovanou například plánem na časnější návrat zpět na trh práce či jinými (rodinnými) důvody. Vyčerpáním celkové částky rodičovského příspěvku vztah mezi rodičem a státem zanikl a zákon tu neshledal důvod, proč by měl být již zaniklý právní vztah se zpětným účinkem obnoven. 33. Navrhovatelka vyzdvihuje, jak bylo ostatně uvedeno i ve vyjádření Senátu k návrhu, jako podstatné dvě právní skutečnosti. Rámec poskytování měsíčních částek rodičovského příspěvku až do celkové stanovené výše zajisté tvoří doba osobní, celodenní a řádné péče o dítě do čtyř let věku a dále skutečnost, že jde o nejmladší dítě v rodině. Opomíjí se tu však nezbytnost existence dodatečné zákonné úpravy – nad rámec přechodných ustanovení – stanovící výslovnou výjimku, podle níž se, vedle již zaniklého nároku na dávku, upraví podmínky dalšího plnění z téhož důvodu. 34. Podle § 54 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře nezaniká nárok na dávku uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. Úprava spojená se zánikem nároku se tedy ponechává na konkrétním znění zákona. Příkladem výjimky ze zásady, podle níž nárok zaniká vyčerpáním celkové výše sociální dávky, je u rodičovského příspěvku text věty druhé bodu 4 čl. II přechodných ustanovení zákona č. 200/2017 Sb. (viz bod 24 výše): „Pokud již došlo k zániku nároku na rodičovský příspěvek z důvodu vyčerpání částky 220 000 Kč a rodič nadále pečuje alespoň o 2 děti narozené současně ve věku do 4 let, vzniká mu ode dne 1. ledna 2018 nárok na rodičovský příspěvek ve výši 110 000 Kč.“ 35. Obdobnou právní úpravu přechodných ustanovení však zákon o státní sociální podpoře, ale ani jeho novela provedená zákonem č. 363/2019 Sb. neobsahují. Účinným zůstává znění § 30 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, které upravuje podmínky vzniku nároku na rodičovský příspěvek a zní: „Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 300 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen ,vícerčata‘), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 300 000 Kč.“ Zbývá jen dodat, že s výjimkou výše částky je text zákona totožný s jeho zněním před novelou. 36. Ústavní soudÚstavní soud tu uzavírá, že napadená část přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. neporušuje principy ústavně přípustné intertemporální úpravy. Zákonodárce disponuje při změně právní regulace diskrecí upravit přechodná ustanovení způsobem, který podle něj odpovídá smyslu a cílům právní regulace. VII. c/ Garance práva rodičů pečujících o děti na pomoc státu 37. Napadenou právní úpravou je podle navrhovatelky porušeno právo rodičů pečujících o děti na pomoc ze strany státu, zaručené v čl. 32 odst. 5 Listiny. Tato pomoc, kterou Listina blíže nespecifikuje, má ovšem různorodou formu, může být hmotné i nehmotné povahy. Z větší části je zakotvena v právních předpisech z oblasti sociálního zabezpečení, a to v nemalé míře právě dávkami státní sociální podpory jako přídavek na dítě, porodné a rodičovský příspěvek. Projevem sociální podpory rodiny je však například též daňové zvýhodnění (srov. usnesení sp. zn. III. ÚS 3339/14 ze dne 22. 1. 2015). Při posuzování zásahů do práva podle čl. 32 odst. 5 Listiny je zároveň třeba mít na zřeteli, že primární odpovědnost za řešení životní situace spojené s narozením dítěte leží na rodičích. Pomoc ze strany státu by měla vždy nastupovat subsidiárně. Ústavní soud již v minulosti i v souvislosti s rodičovským příspěvkem dovodil, že dávky státní sociální podpory nastupují teprve tehdy, jestliže životní situaci jednotlivce nelze řešit poskytováním dávek z prvního pilíře pojistného systému, jehož součástí je též nemocenské pojištění, které má v zásadě přednost před dávkami sociálního zabezpečení poskytovanými ze stejného důvodu (nález sp. zn. Pl. ÚS 31/09 citovaný v bodě 27 výše, bod 42 in fine). 38. Ústavní soudÚstavní soud se ve své ustálené rozhodovací praxi staví k přezkumu aplikace i interpretace sociálních práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny zdrženlivě, neboť si je vědom skutečnosti, že zákonná úprava i její použití jsou omezeny možnostmi státního rozpočtu, podloženými výsledky hospodaření státu. V tomto rámci se pak mohou uplatnit limity dané příslušnými články Listiny upravujícími sociální práva. Zároveň se tu jedná o otázky svou podstatou politické. Posouzení účelnosti a vhodnosti zákonné úpravy v této oblasti proto Ústavní soudÚstavní soud v zásadě ponechává v pravomoci zákonodárce a do jeho činnosti, kromě případů zjištěné neústavnosti, nezasahuje. Pojmovým znakem sociálních práv je tak skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a lze se jich domáhat pouze v mezích platných zákonů (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny, resp. jiná ustanovení odkazující na zákonnou úpravu, jako např. čl. 32 odst. 6 Listiny). Tato absence přímé vymahatelnosti se projevuje v nutnosti jejich náležité zákonné konkretizace, což je současně i podmínkou konkrétní realizace jednotlivých sociálních práv [viz nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)]. 39. Diskrece poskytnutá zákonodárci v čl. 41 odst. 1 Listiny, resp. v čl. 32 odst. 6 Listiny však není neomezená. Zákonné vymezení podmínek realizace sociálních práv nesmí být v rozporu se základními ústavními principy a nesmí zasahovat do samotné podstaty těchto základních práv. Stejně jako v případě základních práv a svobod přímo vymahatelných na základě Listiny musí též v případě sociálních práv zákonodárce respektovat pravidlo uvedené v čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu (již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08, body 52-56). 40. Z uvedených důvodů se v judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu prosadil a ustálil, jako metodologický nástroj přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti sociálních práv, tzv. test racionality (rozumnosti), sestávající z následujících čtyř kroků: 1. vymezení smyslu a podstaty, tedy esenciálního obsahu (jádra) hospodářského, sociálního či kulturního práva, 2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, 3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, a 4. zodpovězení otázky, zda zákonný prostředek použitý k dosažení tohoto cíle je racionální (rozumný), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), body 102-105]. 41. Esenciální obsah práva rodičů pečujících o děti na pomoc ze strany státu definuje Ústavní soudÚstavní soud ustáleně jako zajištění minimálního sociálního standardu, resp. garancí minimálního standardu lidské důstojnosti. V minulosti proto Ústavní soudÚstavní soud neshledal ústavně nekonformním, nedosáhnou-li rodiče na některý typ podpory z důvodu nesplnění zákonných podmínek, pokud mají k dispozici ještě jiné dávky státní sociální podpory, a to i finančně méně výrazné [nález sp. zn. Pl. ÚS 31/17 ze dne 17. 12. 2019 (N 212/97 SbNU 269; 30/2020 Sb.), body 28, 29]. 42. V posuzované věci neshledal Ústavní soudÚstavní soud zásah do esenciálního obsahu předmětného základního práva. Rodičovský příspěvek je pouze jednou z forem pomoci státu rodičům pečujícím o děti. Výše rodičovského příspěvku před napadenou novelou nepochybně nepředstavovala zásah do esenciálního obsahu práva garantovaného čl. 32 odst. 5 Listiny. Došlo-li následně ke zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku jen pro část rodičů, aniž by u ostatních (s nárokem již zaniklým, viz výše aprobované intertemporální kritérium) došlo ke změně, pak nelze nezvýšení rodičovského příspěvku považovat za zásah do esenciálního obsahu základního práva. Není proto nutné přejít z druhého kroku testu do testu proporcionality, jehož výsledek by jediný mohl ospravedlnit zásah do esenciálního obsahu tohoto práva. 43. Posouzení napadené právní úpravy podle třetího a čtvrtého kroku testu racionality odpovídá na otázku, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl a zda tak činí způsobem, který lze považovat za rozumný prostředek k jeho dosažení. Navrhovatelka tu zdůrazňuje, že součástí přezkumu racionality zákonné úpravy musí být zohlednění základních principů právního státu, jako jsou zákaz svévole a princip rovnosti. Ve vztahu k principu rovnosti Ústavní soudÚstavní soud judikuje, že „[n]erovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity zpochybňující alespoň v určitém směru již samu podstatu rovnosti. Pokud by bylo stanovení různých podmínek sociálních dávek v závislosti na odůvodněných potřebách určitých skupin osob považováno paušálně za porušení základního práva a rovnosti v právech, znamenalo by to, že u sociálních dávek by vlastně žádnou podmínku pro nárok nebo jeho výši, spočívající např. ve věku, v době či individuálním posuzování sociální a ekonomické situace, ani nebylo možno stanovit“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 40/97 ze dne 2. 9. 1998 (N 96/12 SbNU 27; 223/1998 Sb.), část IV]. 44. Účelem rodičovského příspěvku je alespoň částečná náhrada ztráty či snížení příjmu z výdělečné činnosti, umožňující rodiči intenzivněji se věnovat osobní péči o dítě. Stát považuje osobní a podle možností celodenní rodičovskou péči o dítě za důležitý veřejný zájem, který je odůvodněn faktory fyziologickými, psychologickými (vytvoření pouta mezi dítětem a pečující osobou), sociálními (výchova a socializace dítěte v rodině), jakož i praktickými (otázka dostupnosti, faktické či finanční, jeslí či mateřských škol). Shrnuto naukou, účelem této dávky je zlepšit podmínky rodin pečujících o malé děti (Koldinská, K., Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení, citováno sub 21, s. 210). 45. Legitimní cíl napadené části přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. je tedy definován, skrze veřejný zájem, v předchozím odstavci. Ústavní soudÚstavní soud tu nedospěl i s přihlédnutím k citované judikatuře k závěru, že by tento cíl nebyl ústavně souladný a že by měl vést ke svévolnému, zásadnímu snížení standardu příslušného sociálního práva. 46. Navazující poslední krok testu racionality úzce souvisí s ústřední námitkou navrhovatelky, jíž je porušení principu rovnosti ve světle nedůvodné diskriminace. Nebylo by tu možné konstatovat racionalitu napadené právní úpravy, kdyby zákonný prostředek použitý k dosažení vytknutého cíle popíral postuláty demokratického právního státu, k nimž patří princip rovnosti a zákaz diskriminace, ať už přímé, či nepřímé. Ústavní soudÚstavní soud však porušení uvedených principů neshledal. Napadená ustanovení rozlišují skupiny rodičů pečujících o dítě do čtyř let věku podle toho, zda pečující rodič k 1. 1. 2020 rodičovský příspěvek dočerpal či nikoli. Podle Ústavního souduÚstavního soudu se nejedná o srovnatelné skupiny. Existence trvajícího právního vztahu mezi státem a pečujícím rodičem je zásadní skutečností; jak již bylo vyloženo v části VII. b/, není s ohledem na zásady ovládající přechodná ustanovení obecně žádoucí (a zákon zde nestanovil jinak), aby nová právní úprava zahrnula již zaniklý právní vztah. Při provádění judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu utvořeného testu (přímé) diskriminace [jde o čtyřkrokový test tážící se po 1. srovnatelnosti jednotlivců nebo skupin, 2. zda je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů, 3. zda jde odlišné zacházení stěžovateli k tíži uložením břemene nebo odepřením dobra a 4. zda je odlišné zacházení ospravedlnitelné přiměřeným sledováním legitimního cíle; viz např. nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 34] se tedy přezkum zastaví již na prvním kroku, tj. posouzení, zda se jedná o srovnatelné jednotlivce nebo skupiny jednotlivců. 47. Ústavní soudÚstavní soud považuje napadenou právní úpravu za racionální. Kladnou odpověď na otázku, zda se jedná o rozumný, byť třeba nikoli nejvhodnější, nejmoudřejší či nejlepší zákonný prostředek k dosažení legitimního cíle právní úpravy, dávají všechny kroky testu, přičemž závěry čtvrtého kroku dokonce jinou možnost vylučují. Porušení práva rodičů pečujících o děti, zaručeného čl. 32 odst. 5 Listiny, proto Ústavní soud neshledal. VII. d/ Námitky důvěry v právo a legitimního očekávání 48. Skupina senátorů namítla, že rodiče, kteří dočerpali před nabytím účinnosti zákona č. 363/2019 Sb. celkovou částku rodičovského příspěvku, mohli vzhledem k volbě doby a výše příspěvku stále ještě splňovat podmínky osobní a celodenní řádné péče o (nejmladší) dítě v rodině do čtyř let jeho věku. Takoví rodiče, kteří provedli svou volbu v téže době vzniku nároku a při znalosti všech jeho podmínek, včetně výše celkové částky, shodných s ostatními, jednali v důvěře v právo. Jejich legitimní očekávání na zachování stejných pravidel poskytování rodičovského příspěvku jako rodičům, jejichž volba byla jiná, mělo být založeno také příslibem ministryně práce a sociálních věcí, že se i na ně bude vztahovat zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. 49. Námitky vzniklé důvěry v právo i založeného legitimního očekávání této (druhé, viz body 28, 29 výše) skupiny rodičů se společně váží k principu právní jistoty, který je v intencích čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky významným atributem demokratického právního státu. Nelze přehlédnout, že otázkou legitimního očekávání příjemců rodičovského příspěvku se zabýval, s ohledem na majetkový aspekt věci, již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 31/09 při ústavním přezkumu přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb. (bod 27), a to v bodech 38–41. 50. Ústavní soudÚstavní soud argumentuje legitimním očekáváním především v kontextu přezkumu ústavnosti obsahu, aplikace a interpretace majetkových práv. Lze tu dodat, že legitimní očekávání je rámcově vnímáno jako subprincip právní jistoty („corollary to the principle of legal certainty“, Groussot, X. General Principles of Community Law. Groningen: Europa Law Publishing, 2006, s. 202-212, zde s odkazem na věc SDEU C-63/93 Duff, [1996]). Z nálezů Ústavního souduÚstavního soudu se mj. podává, že podstatou legitimního očekávání může být majetkový zájem, který spadá pod ochranu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod [nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), bod 148]. V zamítavém nálezu ze dne 29. 1. 2019 sp. zn. III. ÚS 3397/17 (N 14/92 SbNU 159) uzavřel Ústavní soudÚstavní soud v majetkové věci, že argumentace legitimním očekáváním „nemá oporu v žádném zákoně ani soudním či jiném veřejnoprávním aktu“. V relaci k sociálním právům (spor o národní úpravu a výši sociální dávky, s následným výrokem o porušení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod) uvedl Evropský soud pro lidská práva ve věci Bélané Nagy proti Maďarsku, stížnost č. 53080/13 (rozsudek velkého senátu ze dne 13. 12. 2016), že při dostatečném základu v národním právu (sufficient basis in national law) může být založeno legitimní očekávání (established substantive proprietary interest under the national law; viz zejména body 75, 77, 79 rozsudku). 51. Požadavkům kladeným na tvrzení o legitimním očekávání se tedy tím spíše vymyká argumentace navrhovatelky o relevanci příslibu ministryně práce a sociálních věcí, jenž byl vysloven ve veřejném prostoru mimo jiné formou vyjádření na sociálních sítích (odkaz na Twitter ministryně z 26. 11. 2018 na s. 5 návrhu). Takový příslib, potvrzovaný též mimo rámec legislativního procesu, nemohl legitimní očekávání druhé ze skupin příjemců rodičovského příspěvku založit. 52. Postulát důvěry v právo jako aspekt principu právní jistoty nemůže být od těchto závěrů oddělen. Navrhovatelka uvádí, že důvěra v právo opomenuté skupiny rodičů byla zklamána, neboť účel poskytování rodičovského příspěvku, jako sociální dávky nenahrazující příjem, byl v aspektu flexibility čerpání příspěvku popřen. Stát má skrze volbu doby čerpání rodičovského příspěvku motivovat rodiče k dřívějšímu návratu do práce, avšak opatření zákonodárce trestá právě ty rodiče, kteří tak učinili. Znevýhodněna byla přitom různorodá skupina rodičů (při rozdílnosti čerpání, nejdříve od 13 měsíců věku dítěte, je nejvíce postižena nejpočetnější skupina rodičů, jež si čerpání příspěvku rozložila do obvyklé doby, končící dosažením dvou a půl až tří let věku dítěte). Předchozí zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku se navíc vztahovalo i na ty rodiče, kteří již dříve stanovenou celkovou výši rodičovského příspěvku dočerpali, jak se stalo u rodičů vícerčat (podle přechodných ustanovení zákona č. 200/2017 Sb., k tomu též body 24, 34, 35). 53. Tyto argumenty se však míjejí se zásadními závěry Ústavního souduÚstavního soudu o zániku právního vztahu mezi rodičem jako příjemcem dávky a státem v důsledku dočerpání dříve stanovené celkové částky rodičovského příspěvku před nabytím účinnosti přechodných ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. Tento nesoulad nelze nijak interpretačně překlenout; bylo to znění předmětných přechodných ustanovení, jež rozhodlo o použitém kritériu, aprobovaném nyní Ústavním soudemÚstavním soudem z hlediska racionality. Uvádí-li ústavněprávní nauka v nejobecnější rovině, že legitimní očekávání může být založeno „dobře odůvodněnou představou o budoucí právní situaci“ (Wintr, J. Principy českého ústavního práva. 5. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 26), pak za novelou nastoleného právního stavu nelze dovodit, že by byl porušen princip právní jistoty v aspektech důvěry v právo a legitimního očekávání. VIII. Závěr 54. Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvod ke zrušení napadených ustanovení zákona č. 363/2019 Sb. a uzavírá, že napadená právní úprava není jako ústavně konformní v rozporu s principy předvídatelnosti, ochrany důvěry v právo a legitimního očekávání ani s principem rovnosti. Ústavní soudÚstavní soud nemůže akceptovat žádost navrhovatelky, aby se nad rámec věci vyjádřil k ústavnosti současné koncepce nároku na volbu rychlosti čerpání rodičovského příspěvku. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je totiž v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky rozhodovat o konkrétním návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení a není oprávněn se abstraktně vyslovovat a zaujímat stanoviska ke koncepčním politickým otázkám. 55. Ústavní soudÚstavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh skupiny senátorů na zrušení čl. II přechodných ustanovení v části bodu 1 a v bodě 2 zákona č. 363/2019 Sb. zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 13/2022 Sb.	Vyhláška č. 13/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 7/2022 * Čl. I - Příloha č. 1 k vyhlášce č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb., vyhlášky č. 454/2011 Sb. a vyhlášky č. 204/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 13 VYHLÁŠKA ze dne 13. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů Národní bezpečnostní úřad stanoví podle § 33 a § 53 písm. a) a f) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb.: Čl. I Příloha č. 1 k vyhlášce č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění vyhlášky č. 19/2008 Sb., vyhlášky č. 454/2011 Sb. a vyhlášky č. 204/2016 Sb., se mění takto: 1. V bodě 5.3. se věta třetí nahrazuje větou „Speciální televizní systémy musí splňovat požadavky normy ČSN EN 62676-1-1 Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích – Část 1-1: Systémové požadavky – Obecně.“. 2. V bodě 6.5. se věta druhá zrušuje. 3. V bodě 7. se věta třetí zrušuje. 4. Na konci bodu 7. se doplňuje poznámka, která zní: „Poznámka: Zařízení elektrické požární signalizace musí splňovat požadavky jiných právních předpisů, například § 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. Bod 9. včetně nadpisu zní: „9. ZAŘÍZENÍ FYZICKÉHO NIČENÍ NOSIČŮ INFORMACÍ NEBO DAT (NNI) 9.1. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ NNI 4: --- bez bodového hodnocení, resp. ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 4 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, magnetické pásky, pevné disky, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| plocha částic ≤ 5 mm2* mikrofilmy, mikrofiše, čipové karty, SSD disky, flash paměti, paměťové čipy a obdobné nosiče;\| plocha částic\| ≤ 0,2 mm2* Poznámka: * velikost odpadních částic nesmí být překročena Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 4 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. 9.2. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ NNI 3: --- bez bodového hodnocení, resp. ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 3 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Tajné nebo nižší. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, magnetické pásky, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| plocha částic ≤ 10 mm2 mikrofilmy, mikrofiše, čipové karty, SSD disky, flash paměti, paměťové čipy a obdobné nosiče;\| plocha částic\| ≤ 0,5 mm2 Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 3 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Důvěrné nebo nižší. 9.3. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ NNI 2: --- bez bodového hodnocení, resp. ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 2 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Důvěrné nebo nižší. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, magnetické pásky, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| plocha částic ≤ 30 mm2 a šířka částic ≤ 2 mm mikrofilmy, mikrofiše, čipové karty, SSD disky, flash paměti, paměťové čipy a obdobné nosiče;\| plocha částic\| ≤ 1 mm2 Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 2 nejsou určena pro ničení utajovaných informací cizí moci. 9.4. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ NNI 1: --- bez bodového hodnocení, resp. ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 1 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Vyhrazené. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat je certifikováno Úřadem. Nosič informací nebo dat\| Velikost odpadních částic ---\|--- papír, film v originální velikosti, kov, umělá hmota, identifikační karty, magnetické pásky, diskety, kompaktní disky a obdobné nosiče;\| plocha částic ≤ 160 mm2 a šířka částic ≤ 6 mm Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu NNI 1 nejsou určena pro ničení utajovaných informací cizí moci. 9.5. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typ 0: --- bez bodového hodnocení, resp. ohodnocení Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 0 jsou určena pro ničení utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. K ničení se používá spálení, roztavení, drcení nebo rozvláknění. Teplota, které budou vystaveny při spálení nebo roztavení, způsob drcení nebo rozvláknění, a doba jejího působení musí vést k jejich úplnému zničení. Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která provádí vyřazování utajované informace, zajistí, že použitím metody spálení, roztavení, drcení nebo rozvláknění dojde k úplnému zničení nosiče a nemožnosti obnovení utajované informace. Zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat typu 0 jsou určena také pro ničení utajovaných informací cizí moci stupně utajení Přísně tajné nebo nižší. Pokud zařízení fyzického ničení nosičů informací nebo dat nesplní uvedené požadavky na velikost odpadních částic pro odpovídající stupně utajení, musí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba zajistit další zničení odpadních částic typem 0, tj. použitím metody spálení, roztavení, drcení nebo rozvláknění.“. 6. V bodě 15. větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 5, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ředitel: Lang v. r.
Vyhláška č. 11/2022 Sb.	Vyhláška č. 11/2022 Sb. Vyhláška o stanovení náležitostí a způsobu zpracování pohotovostního plánu v oblasti regulace cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře a invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu Vyhlášeno 21. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 6/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Pohotovostní plán pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře * § 4 - Pohotovostní plán pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu * § 5 - Společná ustanovení * § 6 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 11/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 11/2022 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 11 VYHLÁŠKA ze dne 18. ledna 2022 o stanovení náležitostí a způsobu zpracování pohotovostního plánu v oblasti regulace cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře a invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 13a odst. 7 a § 13d odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 364/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) náležitosti a způsob zpracování pohotovostních plánů vypracovávaných pro a) výjimečný přesun a pokusné vypuštění cizího a místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře podle čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 a b) využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu podle čl. 8 odst. 1 písm. f) a čl. 9 odst. 4 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) únikemúnikem uvolnění jedinců z akvakultury nebo zařízení bez ohledu na to, zda k němu došlo samovolně nebo v důsledku jednání osoby oprávněné k nakládání s nimi anebo jiné osoby, b) rozšířenímrozšířením usazení uniklých jedinců druhu v určitém území nebo ekosystémuekosystému, při němž není vyloučeno jejich další přežívání a reprodukce. § 3 Pohotovostní plán pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře (1) Náležitosti pohotovostního plánu pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce, pohotovostní plán pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře se zpracovává ve struktuře odpovídající této příloze. (2) Při zpracování pohotovostního plánu pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře se vychází zejména z a) posledních dostupných vědeckých poznatků o biologii a ekologii daného druhu, a pokud je to možné, z odborných konzultací s vědeckými autoritami a odborníky na rybolov pro předmětný druh a způsob využití, b) zkušeností z předchozích případů výjimečného přesunu a pokusného vypuštění daného druhu, c) odborných poznatků Poradní komise pro evropský vnitrozemský rybolov (EIFAC) pro daný druh, jsou-li k dispozici, nebo d) dostupných informací o výskytu zranitelných nebo ohrožených druhů a stanovišť v oblasti výjimečného přesunu a pokusného vypuštění daného cizího a místně se nevyskytujícího druhu, poskytovaných zejména příslušnými orgány ochrany přírody a vědeckými autoritami. § 4 Pohotovostní plán pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu (1) Náležitosti pohotovostního plánu pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce, pohotovostní plán pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu se zpracovává ve struktuře odpovídající této příloze. (2) Při zpracování pohotovostního plánu pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu se vychází zejména z a) posledních dostupných vědeckých poznatků o biologii, ekologii a způsobech regulace daného druhu, a pokud je to možné, z odborných konzultací s vědeckými autoritami pro daný druh a způsob jeho využití, b) zkušeností z předchozích případů aplikace opatření proti únikuúniku a při eradikaci daného druhu, c) zásad regulace v případě invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, pro který byly přijaty, d) posouzení rizik podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 a dalších informací dostupných na internetových stránkách Evropské komise pro oblast invazních nepůvodních druhů na unijním seznamu, e) informací o daném invazním nepůvodním druhu na unijním seznamu zveřejněných na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajinykrajiny České republiky, nebo f) dostupných informací o výskytu zranitelných nebo ohrožených druhů a stanovišť v okolí dotčeném případným únikemúnikem a rozšířenímrozšířením daného invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, poskytovaných zejména příslušnými orgány ochrany přírody a vědeckými autoritami. § 5 Společná ustanovení (1) Pohotovostní plán pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře a pohotovostní plán pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu se zpracuje v listinné nebo elektronické podobě. (2) Pohotovostní plán pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře lze zpracovat prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajinykrajiny České republiky nebo příslušné správy národního parku. (3) Pohotovostní plán pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu lze zpracovat prostřednictvím elektronického formuláře dostupného na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministryně: Ing. Bc. Hubáčková v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 11/2022 Sb. Náležitosti pohotovostního plánu pro cizí a místně se nevyskytující druh v akvakultuře Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem nebo názvem (obchodní firmou) žadatele 1. Žadatel o povolení výjimečného přesunu a pokusného vypuštění cizího a místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře 1.1. Jméno nebo obchodní firma, má-li být držitelem povolení fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku, název nebo obchodní firma a právní forma, má-li být držitelem povolení právnická osoba 1.2. Adresa sídla 1.3. IČO, pokud je přiděleno 1.4. Identifikátor datové schránky U fyzických osob dále: 1.5. Adresa místa pobytu 1.6. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 1.7. Telefonní číslo 1.8. Adresa elektronické pošty 2. Členové statutárního orgánu (u právnických osob) 2.1. Jméno, funkce 2.2. Adresa místa pobytu 2.3. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 2.4. Telefonní číslo 2.5. Adresa elektronické pošty 3. Osoba odpovědná za pohotovostní plán 3.1. Jméno, funkce 3.2. Adresa místa pobytu 3.3. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 3.4. Telefonní číslo 3.5. Adresa elektronické pošty 4. Identifikace místa výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění cizího a místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře 4.1. Přesné označení pozemku, případně pozemků určených pro výjimečný přesun nebo pokusné vypuštění parcelním číslem s uvedením katastrálního územíkatastrálního území, včetně mapy pozemku v měřítku katastrální mapykatastrální mapy, případně pozemků s přesným vyznačením umístění akvakultury 4.2. Popis a mapa stanoviště a ekosystémuekosystému v oblasti výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění a popis stavu ochrany přijímajícího životního prostředí s důrazem na druhy nebo ekosystémyekosystémy, pro které může výjimečný přesun nebo pokusné vypuštění představovat riziko 5. Vymezení cizího a místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře 5.1. Vymezení druhu určeného pro výjimečný přesun nebo pokusné vypuštění (vědecký a obecný název druhu s uvedením rodu, druhu, poddruhu nebo případně nižší taxonomické klasifikace) 5.2. Počáteční počet organismů určených pro výjimečný přesun nebo pokusné vypuštění a jejich předpokládaný nejvyšší konečný počet 5.3. Identifikovaný necílový druh spojený s populací, z níž byl výjimečný přesun nebo pokusné vypuštění provedeno, u kterého existuje riziko šíření spolu s cizím a místně se nevyskytujícím druhem v akvakultuře určeným k výjimečnému přesunu nebo pokusnému vypuštění (vědecký a obecný název druhu s uvedením rodu, druhu, poddruhu nebo případně nižší taxonomické klasifikace) 6. Popis možných událostí s nepříznivými účinky na životní prostředí nebo na původní druhy 6.1. Popis biologických rizik spojených s přítomností cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře v oblasti výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění 6.1.1. Identifikované zranitelné nebo ohrožené druhy a stanoviště v oblasti výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění a stručný popis rizik 6.1.2. Jiné možné nepříznivé účinky na životní prostředí 6.1.3. Možnosti přežití a usídlení se cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře v případě únikuúniku, rychlost šíření 6.2. Identifikace způsobů možného únikuúniku a rozšířenírozšíření 6.3. Rizika spojená s možným únikemúnikem nebo rozšířenímrozšířením necílových druhů 6.4. Stanovení kritérií pro aktivaci pohotovostního plánu, zejména zaznamenaný únikúnik nebo rozšířenírozšíření mimo oblast výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění, dosažení nadlimitního počtu jedinců v akvakultuře, zjištění přítomnosti necílového druhu 7. Sledování možných nepříznivých účinků na životní prostředí a původní druhy v oblasti výjimečného přesunu nebo pokusného vypuštění 7.1. Plocha, na které bude sledování prováděno 7.2. Metodika sledování a sledované parametry nebo hodnoty, interval sledování 7.3. Subjekt provádějící sledování [v souladu s čl. 18. 1. nařízení Rady (ES) č. 708/2007] 8. Preventivní opatření 8.1. Souhrn preventivních opatření podle přílohy I oddílu G odstavce 2 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 9. Opatření při zjištění nepříznivých účinků na životní prostředí a původní druhy 9.1. Opatření pro snížení hustoty druhu nebo jeho odstranění z akvakultury v případě zjištěných nepříznivých účinků na životní prostředí nebo původní druhy 9.2. Opatření při únikuúniku nebo rozšířenírozšíření z akvakultury do necílového území / ekosystémuekosystému 9.3. Opatření při zjištění necílového druhu 9.4. Technické vybavení pro provedení pohotovostního plánu včetně uvedení jeho množství a místa jeho uložení 9.5. Kontakt na orgán ochrany přírody nebo odborného poradce pro poskytnutí odborné expertízy v případě mimořádné situace a na další dotčené subjekty (orgán státní správy rybářství, uživatele sousedních rybářských revírů, apod.) 9.6. Personální a organizační zajištění provádění opatření, kontaktní osoba (osoby), kterou lze kontaktovat v případě zjištění nepříznivých účinků na životní prostředí, dostupnost kontaktních osob a jejich seznámení s pohotovostním plánem 9.7. Jiná opatření pro provedení pohotovostního plánu (finanční zajištění, apod.) 9.8. Zajištění následného monitoringu po provedení pohotovostního plánu 10. Vedení evidence 10.1. Vedení evidence událostí vyžadujících aplikaci pohotovostního plánu, se záznamem o přijatých opatřeních 10.2. Frekvence vyhodnocení pohotovostního plánu a vedení záznamů o výsledku vyhodnocení a případné aktualizaci pohotovostního plánu 11. Přílohy - mapové podklady - seznam zdrojů použitých při zpracování pohotovostního plánu Příloha č. 2 k vyhlášce č. 11/2022 Sb. Náležitosti pohotovostního plánu pro invazní nepůvodní druh na unijním seznamu Veškeré přiložené dokumenty musí být označeny jménem nebo názvem (obchodní firmou) žadatele 1\\. Žadatel o povolení k využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 1.1. Jméno nebo obchodní firma, má-li být držitelem povolení fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku, název nebo obchodní firma a právní forma, má-li být držitelem povolení právnická osoba 1.2. Adresa sídla 1.3. IČO, pokud je přiděleno 1.4. Identifikátor datové schránky U fyzických osob dále: 1.5. Adresa místa pobytu 1.6. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 1.7. Telefonní číslo 1.8. Adresa elektronické pošty 2. Členové statutárního orgánu (u právnických osob) 2.1. Jméno, funkce 2.2. Adresa místa pobytu 2.3. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 2.4. Telefonní číslo 2.5. Adresa elektronické pošty 3. Osoba odpovědná za pohotovostní plán a řešení únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 3.1. Jméno, funkce 3.2. Adresa místa pobytu 3.3. Adresa pro doručování, pokud se liší od adresy místa pobytu 3.4. Telefonní číslo 3.5. Adresa elektronické pošty 4. Identifikace zařízení pro využívání invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 4.1. Přesné označení pozemku, případně pozemků, na kterých se nachází zařízení pro držení invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, parcelním číslem s uvedením katastrálního územíkatastrálního území, případně včetně čísla popisného nebo evidenčního budovy nebo budov, pokud se zařízení pro držení invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nachází uvnitř 4.2. Mapa s vyznačením pozemku a objektů nebo ploch, ve kterých je invazní nepůvodní druh na unijním seznamu držen 4.3. Plán zařízení nebo pracoviště s označením míst významných pro omezení následků únikuúniku, zejména přesného umístění prostorů držení invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (klece, kotce apod.) a místa uložení technického vybavení prostředků k použití v případě únikuúniku 5. Využití a přeprava invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 5.1. Vymezení invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (vědecký a obecný název druhu s uvedením rodu, druhu, poddruhu nebo případně nižší taxonomické klasifikace) 5.2. Počet nebo objem jedinců invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu držených v zařízení 5.3. Způsob značení a evidence v případě jedinců invazního nepůvodního druhu živočicha 5.4. Nejvyšší cílový počet nebo objem jedinců invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu držených v zařízení během využívání 5.5. Účel využití invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v zařízení 5.6. Způsob přepravy invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu do a ze zařízení 5.7. Způsob přepravy invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v rámci zařízení 6. Identifikace rizik únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 6.1. Identifikace rizik únikuúniku s ohledem na konkrétní druh, jeho biologii a způsob šíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 6.2. Identifikace konkrétních způsobů možného únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (zejména při nakládání s odpady, větrání, technická závada na zařízení, poškození zabezpečení proti únikuúniku, nedodržení pracovních postupů) 7. Popis možných následků únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ze zařízení pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a biologickou rozmanitost, včetně způsobů zjišťování těchto následků a účinné ochrany před nimi 7.1. Stručný popis biologických rizik spojených s daným invazním nepůvodním druhem na unijním seznamu, včetně rizika přežívání v podmínkách České republiky, způsobů a rychlosti šíření 7.2. Identifikované zranitelné nebo ohrožené druhy a stanoviště v okolí zařízení, které by mohly být ohroženy v případě únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 8. Sledování možného únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 8.1. Metody sledování invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v zařízení 8.2. Metodika sledování možného únikuúniku nebo rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu v okolí zařízení 8.3. Odpovědná osoba pro sledování 9. Prevence únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu ze zařízení 9.1. Popis opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu během jeho využívání 9.1.1. Identifikace odpovědných osob, jejich rolí, kontakty 9.1.2. Popis systému soustavného dohledu podle čl. 8 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 9.1.3. Technická opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu drženého v zařízení 9.1.4. Personální zajištění proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu (zejména kvalifikace a školení osob, které nakládají s jedinci invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu využívaného v zařízení) 9.1.5. Organizační opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu drženého v zařízení, zejména popis postupů při čištění a údržbě zařízení a nakládání s odpady zaručující, že žádní jedinci ani jejich části, které se mohou rozmnožovat, nemohou ze zařízení uniknout, rozšířit se nebo být odstraněny osobami, které k tomu nemají oprávnění podle čl. 8 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 9.1.6. Opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu během jeho využívání k činnostem uvedeným v čl. 8 odst. 1 nebo povolených v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 9.1.7. Opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu při jeho přepravě do a ze zařízení 9.1.8. Opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu při jeho likvidaci 9.1.9. Opatření proti únikuúniku a rozšířenírozšíření invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu při jeho přepravě v rámci zařízení a manipulaci s ním 9.2. Popis rizik v zabezpečení jedinců v daném zařízení proti únikuúniku a rozšířenírozšíření \\- identifikace možností únikuúniku a vymezení opatření podle identifikovaných rizik 9.3. Stanovení kritérií pro aktivaci pohotovostního plánu 10. Postup v případě únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo jeho rozšířenírozšíření 10.1. Plán eradikace v případě zjištění únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu nebo jeho rozšířenírozšíření podle čl. 8 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, popis vhodných metod a postupů k odstranění nebo eradikaci uniklých jedinců, informování nebo součinnost s příslušným orgánem ochrany přírody a dalšími subjekty apod. 10.2. Technické vybavení pro provedení pohotovostního plánu (klece, sítě, asanační prostředky apod.), včetně uvedení jeho množství a místa jeho uložení 10.3. Personální a organizační zajištění provedení pohotovostního plánu, kontaktní osoba (osoby), kterou lze kontaktovat v případě zjištění únikuúniku nebo rozšířenírozšíření druhu, dostupnost kontaktních osob a jejich seznámení s pohotovostním plánem 10.4. Kontakt na orgán ochrany přírody, odborného poradce pro poskytnutí odborné expertízy v případě mimořádné situace nebo na další relevantní subjekty (příslušná krajská veterinární správa, vlastníci sousedních pozemků apod.) 10.5. Způsob vyrozumění orgánu ochrany přírody v případě únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu 10.6. Jiná opatření pro provedení pohotovostního plánu (finanční zajištění apod.) 10.7. Zajištění následného monitoringu po provedení pohotovostního plánu 11. Vedení evidence 11.1. Vedení evidence případů únikuúniku invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, se záznamem o přijatých opatřeních 11.2. Frekvence pravidelného vyhodnocení pohotovostního plánu a vedení záznamů o výsledku pravidelného i mimořádného vyhodnocení pohotovostního plánu a jeho případné aktualizaci 12. Přílohy - mapové podklady - seznam zdrojů použitých při zpracování pohotovostního plánu 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění.
Vyhláška č. 10/2022 Sb.	Vyhláška č. 10/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 142/2015 Sb., o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě Vyhlášeno 21. 1. 2022, datum účinnosti 5. 2. 2022, částka 6/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 142/2015 Sb., o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 5. 2. 2022 10 VYHLÁŠKA ze dne 18. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 142/2015 Sb., o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě Ministerstvo dopravy stanoví podle § 85 odst. 1 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 67 odst. 1 písm. b) a § 67 odst. 2 a 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 142/2015 Sb., o některých podmínkách pro práci členů posádky lodě, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2019/1834 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy II a IV směrnice Rady 92/29/EHS, pokud jde o čistě technické úpravy.“. 2. V § 19 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Kontrolní doklad dále obsahuje jméno lodi, vlajku státu registrace lodi a rejstříkový přístav lodi a místo a datum provedení kontroly léčiv a zdravotnických prostředků.“. 3. V § 19 odst. 3 se za slovo „potvrzován“ vkládají slova „osobou zajišťující kontrolu a“. 4. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 142/2015 Sb. Vybavení lodě výstrojí, léčivy a zdravotnickými prostředky I. LÉČIVA Léčivá látka a forma\| Velikost balení\| Počet balení\| Dispozice ---\|---\|---\|--- 1) Kardiovaskulární léčiva: a) Analeptika (včetně kardiocirkulačních sympatomimetik): 1\\. Epinephrini hydrochloridum inj sol\| 5x1ml/1mg\| 1\| L 2\\. Norepinephrini tartras inj sol\| 5x1ml/1mg\| 1\| L 3\\. Digoxinum por tbl nob\| 30x0,125mg\| 1\| L 4\\. Theophyllinum monohydricum inj sol\| 5x10 ml/240mg\| 2\| L 5\\. Theophyllinum monohydricum Etofyllinum inj sol\| 5x2ml\| 1\| L 6\\. Atropini sulfas monohydricus inj sol\| 10x1ml/0,5mg\| 2\| L b) Přípravky k léčbě anginy pectoris: 1\\. Glyceroli trinitras orm tbl slg\| 20x0,5mg\| 2\| L 2\\. Glyceroli trinitras solutio orm spr slg\| 1x10gm\| 2\| L c) Diuretika: 1\\. Furosemidum por tbl nob\| 50x40mg\| 2\| L 2\\. Furosemidum inj sol\| 5x2ml/20mg\| 1\| L d) Antihemorrhagika a uterotonika, jsou-li na palubě ženy: 1\\. Phytomenadionum inj sol \| 5x1ml/10mg\| 1\| L (fytomenadion - vitamín K1)\| \| \| 2\\. Acidum tranexamicum inj sol\| 5x5ml/500mg\| 1\| L 3\\. Methylergometrini maleas inj sol\| 10x1ml/0,2mg\| 1\| L e) Antihypertenziva: 1\\. Captoprilum por tbl nob\| 30x25mg\| 1\| L 2\\. Atenololum por tbl flm\| 28x50mg\| 2\| L 2) Léčivé přípravky působící na gastro-intestinální systém: a) Léčivé přípravky pro gastrické a intestinální poruchy: 1\\. Famotidin por tbl flm\| 50x40mg\| 2\| L 2\\. Aluminii hydroxidum, magnesii hydroxidum por sus\| 1 x 250ml,\| 3\| L b) Antiemetika: 1\\. Triethylperazini dimaleas rct sup\| 6x6,5mg (čípky)\| 4\| L c) Projímadla: 1\\. Natrii picosulfas por gtt sol\| 1x30ml\| 3\| L 2\\. Glyceroli 85% rct sup\| 10x2g\| 2\| L d) Antidiarrhoika: 1\\. Carbo activatus por tbl nob\| 20x320mg\| 20\| L 2\\. Diphenoxylati hydrochloridum\| 10x2,06 gm (čípky)\| \| L 3\\. Atropini sulfas monohydricus por tbl nob\| 20 x 2,5 mg / 0,025mg\| L e) Antihemoroidalia: 1\\. Lidocainum; Tribenosidum rct sup\| 10x 40mg /400mg (čípky)\| L 3) Analgetika a spasmolytika: a) Analgetika, antipyretika a antiflogistika: 1\\. Metamizolum natricum + Pitofenoni hydrochloridum por gtt sol\| 1x50ml\| 10\| L 2\\. Metamizolum natricum inj sol\| 10x2ml (1gm)\| 1\| L 3\\. Indometacinum rct sup\| 10x50mg (čípky)\| 2\| L 4\\. Coffeinum Paracetamolum\| \| \| Propyphenazonum por tbl nob\| 10x\| 3\| L 5\\. Paracetamolum por tbl nob\| 24x500mg\| 25\| L 6\\. Acidum acetylsalicylicum por tbl nob\| 10x500mg\| 100\| L 7\\. Ibuprofenum por tbl flm\| 100x400mg\| 2\| L b) Analgetika anodyna: 1\\. Morphini hydrochloridum trihydricum inj sol\| 10x1ml/10mg\| 2\| L 2\\. Tramadoli hydrochloridum inj sol\| 5x50mg/1ml\| 1\| L c) Spasmolytika: 1\\. Butylscopolamini bromidum inj sol\| 5x1ml/20mg\| 1\| L 2\\. Fenpiverini bromidum rct sup\| 5xsupp (čípky)\| 5\| L 3\\. Drotaverini hydrochloridum por tbl nob\| 24x40mg\| 5\| L 4) Léčivé přípravky na nervový systém: a) Anxiolytika: 1\\. Diazepamum inj sol\| 10x2ml/10mg\| 2\| L 2\\. Diazepamum por tbl nob\| 20x10mg\| 2\| L 3\\. Diazepamum por tbl nob\| 20x5mg\| 5\| L 4\\. Midazolamum por tbl flm\| 10x7,5mg\| 3\| L b) Neuroleptika: 1\\. Chlorpromazini hydrochloridum inj sol\| 10x5ml/25mg\| 1\| L c) Proti mořské nemoci: Moxastini teoclas coffeinum por tbl nob\| 10x\| \| L d) Antiepileptika: V případě náhlého propuknutí viz Diazepam výše. e) Jiné: 1\\. Zolpidemi tartras por tbl flm\| 20x10mg\| 3\| L 5) Antialergika a Antianafylaktika: a) Antihistaminika: 1\\. Bisulepini hydrochloridum inj\| 10x2ml/1mg\| 1\| L 2\\. Calcii gluconas monohydricus inj sol\| 10x10ml/1gm\| 1\| L 3\\. Calcii saccharas tetrahydricus inj sol\| \| \| 4\\. Calcii chloridum dihydricus inj sol\| 5x10ml\| 1\| L 5\\. Dosulepini hydrochloridum por tbl obd\| 30x25mg\| 2\| L 6\\. Loratadinum por tbl nob\| 30x10mg\| 2\| L 7\\. Dimetindeni maleas drm gel\| 1x 30gm/30mg\| 3\| L b) Glukokortikoidy inj.: 1\\. Hydrocortisonum inj plv sol\| 1x100mg\| 5\| L 2\\. Prednisonum por tbl nob\| 20x5mg\| 5\| L 6) Léčivé přípravky pro respirační systém: a) Bronchodilatancia: 1\\. Salbutamoli sulfas inh sus pss\| 200x100rg\| 3\| L b) Antitusika: 1\\. Codeini phosphas hemihydricus por tbl nob\| 10x15mg\| 6\| L c) Léčivé přípravky užívané při nachlazení a sinusitidě (včetně expektorancií): 1\\. Guaifenesinum Butamirati citras por tbl nob\| 20 tbl\| 3\| L 2\\. Ambroxoli hydrochloridum por cps pro\| 20x75mg\| 6\| L 7) Protiinfekční přípravky: a) Antibiotika: 1\\. Doxycyklinum hyclas por tbl nob\| 10x100mg\| 10\| L 2\\. Doxycyklinum monohydricum por tbl nob\| 10x100mg\| 10\| L 3\\. Phenoxymethylpenicilinum kalicum por tbl nob\| 30x750mg\| 5\| L 4\\. Amoxicillinum trihydricum\| \| \| Kalii clavulanas por tbl flm\| 14x1gm\| 6\| L 5\\. Amoxicilinum trihydricum por tbl sus\| 20x1000mg\| 5\| L 6\\. Clindamycini dihydrogenophosphas por cps dur\| 16x150mg\| 2\| L 7\\. Clarithromycinum por tbl flm\| 14x500mg\| 15\| L 8\\. Amoxicillinum trihydricum\| \| \| Kalii clavulanas inj plv sol\| 5x1,2gm\| 2\| L 9\\. Cefuroximum axetili por tbl flm\| 10x500mg\| 3\| L b) Sulfonamidy: 1\\. Metronidazolum por tbl nob\| 20x250mg\| 3\| L 2\\. Sulfamethoxazolum Trimethoprimum por tbl nob\| 20x480mg\| 5\| L c) Močová antiseptika: 1\\. Nitrofurantoinum por cps pro\| 50x100mg\| 5\| L 2\\. Species urologicae\| 20x1,5gm sáč.\| 5\| L (Millefolii herba Betulae folium Polygoni avicularis herba Ononidis radix Petroselini radix Sambuci nigrae flos Uvae ursi folium Urticae herba čaj. Směs)\| \| \| d) Střevní antiseptika: 1\\. Cloroxinum tbl flm\| 20x250mg\| 20\| L 2\\. Nifuroxazidum por cps dur\| 14x200mg\| 20\| L 3\\. Rifaximinum por tbl flm\| 12x200mg\| 20\| L e) Protitetanové vakcíny a imunoglobuliny: 1\\. Anatoxinum tetanicum purificatum inj.\| 10x 0,5ml\| 1\| L f) Antiparazitika: 1\\. Metronidazolum por tbl nob\| 20 x 250 mg\| 1\| L 2\\. Proquanili hydrochloridum Atovaquonum s prevencí 28x počet posádky + 4 x 12 léčba\| L g) Antimalarika (pro případ potřeby dle operační oblasti) 1\\. Primachinum\| 100 x 15 mg\| 1\| L 2\\. Hydroxychloroquini sulfas\| 60 x 200 mg\| 1\| L 3\\. Doxycyklinum monohydricum jen prevence proti p.falciparum 48x počet posádky\| L 8) Prostředky určené k rehydrataci, intravenózní výživě a náhrady krevní plazmy: 1\\. Glucosum monohydricum Inf sol\| 500ml PE lahev\| 5\| L 2\\. Natrii chloridum 0,9% inf sol\| 1 x 250ml PE láhev\| 10\| L 3\\. Fluidex Generica (rehydratační roztok) eff. tbl.\| Šumivé tbl x20\| \| L 9) Přípravky na zevní použití: a) Dermatologické: 1\\. Hydrogenii peroxidum 3g per 100g, sol\| 1x100ml\| 10\| L 2\\. Benzododecinii bromati solutio 10% sol\| 1x50ml\| 10\| L 3\\. Clotrimazolum drm crm\| 1x20gm/200gm\| 5\| L 4\\. Zinci undecylenas Acidum undecylenicum drm lac ung\| 1x30gm\| 5\| L 5\\. Natrii hyaluronas Sulfadiazinum argenteum drm crm\| 1x20gm\| 3\| L 6\\. Acidum boricum Guaiazulenum + Zinci oxidum Ichthammolum drm ung\| 1x30gm\| 5\| L 7\\. Bacitracinum zincicum Neomycini sulfas drm ung\| 1x10gm\| 10\| L 8\\. Dexamethasoni dipropionas drm crm\| 1x30gm 0,05%\| 2\| L 9\\. Triamcinoloni acetonidum Cloroxinum drm ung\| 1x20gm\| 3\| L 10\\. Guaiazulenum Matricariae etheroleum ung\| 1x30gm\| 5\| L 11\\. Ibuprofenum Heparinoidum 10% drm crm\| 1x50gm\| 10\| L 12\\. Heparinoid S drm crm\| 1x30gm\| 10\| L 13\\. Hydrocortisoni acetas drm ung\| 1x10gm 1%\| 5\| L 14\\. Aviril dětský zásyp s azulenem\| dóza 100gm\| 10\| L 15\\. Dexpanthenolum drm spr sus\| 1x130gm\| 5\| L 16\\. Trimecaini hydrochloridum 200 mg, + Carbethopendecinii bromidum 40 mg, gel\| 1x20gm\| 5\| L b) Oční léčivé přípravky: 1\\. Chloramphenicolum Dexamethasoni + natrii phosphas oph gtt sol\| 1x5ml\| 3\| L 2\\. Bacitracinum zincicum Neomycini sulfas oph ung\| 1x5gm\| 3\| L 3\\. Hydrocortisoni acetas oph ung\| 1x5gm/25mg\| 3\| L 4\\. Guaiazulenum oph ung\| 1x5gm/7,5mg\| 5\| L 5\\. Carbethopendecinii bromidum oph ung\| 1x5gm/5mg\| 5\| L 6\\. Acidum boricum Benzododecinii bromidum oph aqa\| 2x50ml sklo\| 10\| L 7\\. Carbethopendecinii bromidum drm spr sol\| 1x45ml\| 10\| L 8\\. Solutio trimecainii chlorati 1% drops\| 1x10 ml\| 2\| L 9\\. Brimonidini tartras oph gtt sol\| 1x5 ml\| 2\| L c) Ušní léčivé přípravky: 1\\. Ciprofloxacini hydrochloridum monohydricum + oph + aur gtt sol\| 1x5ml\| 5\| L 2\\. Lidocaini hydrochloridum Phenazonum aur gtt sol\| 1x16gm\| 3\| L 3\\. Dexamethasonum, cinchocaini hydrochloridum, butandiolum aur gtt sol,\| 1 x 5 ml\| \| L d) Léčivé přípravky na infekce dutiny ústní a krku: 1\\. Hexetidinum orm spr\| 1x30ml\| 5\| L 2\\. Carbethopendecinii bromidum nas gtt sol\| 1x10 ml\| 10\| L 3\\. Oxymetazolini hydrochloridum 0,05% nas spr\| 1x10 ml\| 5\| L e) Lokální anestetika: 1\\. Trimecaini hydrochloridum inj sol\| 10x10ml\| 1\| L 2\\. Chloraethyl sol spray\| 1x100ml\| 5\| L 3\\. lidocainum; prilocainum drm crm\| 1x30 g\| 1\| L 10) Antidota: V případě přepravy výbušných látek a předmětů, stlačených, zkapalněných nebo pod tlakem rozpuštěných plynů, hořlavých kapalin, hořlavých pevných látek, samozápalných látek, látek, které ve styku s vodou vyvíjejí zápalné plyny, látek podporující hoření, organických peroxidů, toxických látek, infekčních látek, radioaktivních látek, žíravých látek a jiných nebezpečných látek musí být samostatná lodní ošetřovna doplněna příslušnou skupinou antidot podle informace povinně doprovázející dokumentaci příslušného druhu nebezpečného zboží včetně návodů k použití v množství odpovídajícím potřebě ošetření všech členů posádky lodě, není-li příslušný prostředek standardní součástí výbavy, a to zejména o 1\\. všeobecné léky\| \| \| L 2\\. kardio-vaskulární léky\| \| \| L 3\\. léky pro trávicí trakt\| \| \| L 4\\. léky pro nervový systém\| \| \| L 5\\. léky pro dýchací systém\| \| \| L 6\\. protiinfekční léky\| \| \| L 7\\. léky zevního použití\| \| \| L II. VÝSTROJ A ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY 1) Vybavení pro resuscitaci:\| \| \| ---\|---\|---\|--- a) Defibrilátor pro nouzové laické použití\| \| 1 souprava\| L b) Přístroj pro ruční resuscitaci\| \| 1\| L c) Kyslíkový resuscitační přístroj s redukčním ventilem dovolujícím použití průmyslového lodního kyslíku nebo rezervoár kyslíku\| \| 1\| L d) Mechanický odsávač z horních cest dýchacích\| \| 1\| L e) Kanyla pro resuscitaci z úst do úst\| \| 1\| L f) Ambuvak (nebo ekvivalent); s velkou, střední a malou maskou\| \| 1\| L 2) Obvazy a chirurgický šicí materiál: a) Chirurgické rukavice na jedno použití\| \| 50\| L b) Set adhezivního chirurgického šicího materiálu\| \| 1\| L c) Set staplerů\| \| 1\| L d) Sterilní rouška na popáleniny (různá velikost)\| \| 10\| L e) Sterilní tlakový obvaz\| \| 5\| L f) Zinkoklihové obinadlo\| \| 5\| L g) Elastická adhezivní bandáž (různá velikost)\| \| 10\| L h) Adhezivní obvaz\| \| 10\| L i) Gázový obvaz (gázová bandáž)\| \| 20\| L j) Gázový obvaz trubicový na prsty\| \| 10\| L k) Stlačená sterilní gáza\| \| 10 balíčků\| L l) Obvazová vata\| \| 10 balíčků\| L m) Trojcípý šátek na zlomenou ruku\| \| 2\| L n) Nevstřebatelný chirurgický šicí materiál s jehlou na jedno použití\| \| 20\| L o) Mastný tyl\| \| 2\| L p) Škrtidla\| \| 10\| L 3) Chirurgické nástroje: a) Skalpely na jedno použití\| \| 10\| L b) Buben na chirurgické nástroje z vhodného materiálu\| \| 1\| L c) Nůžky chirurgické\| \| 2\| L d) Nůžky na obvazy\| \| 1\| L e) Rozvěrač mechanický malý\| \| 1\| L f) Hemostatické svorky (peány) malý\| \| 2\| L g) Peán střední\| \| 2\| L h) Jehelec autofix\| \| 1\| L i) Břitva na jedno použití\| \| 10\| L j) Bozemann malý\| \| 1\| L 4) Materiál pro lékařské prohlídky a lékařský dohled: a) Jednorázová ústní lopatka\| \| 50\| L b) Reaktivní proužky na analýzu moče (alespoň 5 látek)\| \| 50\| L c) Tabulka na záznam teplot (běžný list na záznam)\| \| 50\| L d) Fonendoskop\| \| 1\| L e) Tonometr (tlakoměr)\| \| 1\| L f) Lékařský teploměr\| \| 3\| L g) Teploměr používaný při podchlazení\| \| 1\| L h) Rychlý test na malárii, potřeba na palubě závisí a operační oblasti\| \| 30\| L h) Lékařský evakuační lístek\| \| \| 5) Materiál pro injekce, výplachy, punkce a katetrizaci: a) Materiál pro cévkování močového měchýře (vhodný pro muže a ženy)\| \| 5\| L b) Nástroje pro cévkování (hadička a sáček na sběr moči k cévkám)\| \| 5\| L c) Sada pro rektální infuzi\| \| 1\| L d) Jednorázová infuzní sada\| \| 5\| L e) Injekční stříkačky jednorázové a jehly na jedno použití (různé velikosti)\| 50\| L f) Intravenózní infuzní souprava\| \| 5\| L 6) Všeobecný zdravotnický materiál: a) Podložní mísa\| \| 1\| L b) Ohřívací láhev (různá velikost)\| \| 3\| L c) Láhev na moč\| \| 2\| L d) Ledovací sáček (různá velikost)\| \| 5\| L e) Osobní ochranné lékařské a ošetřovatelské prostředky\| \| \| 7) Materiál pro imobilizaci a fixaci: a) Tvarovatelná dlaha na prsty\| \| 2\| L b) Tvarovatelná dlaha na předloktí a ruku\| \| 2\| L c) Nafukovací dlaha\| \| 1\| L d) Dlaha na stehna\| \| 2\| L e) Krční ortéza\| \| 2\| L f) Thomasova dlaha nebo tlaková matrace\| \| 1\| L 8) Materiál pro dezinfekci, dezinsekci a profylaxi: a) Přípravky pro dezinfekci vody\| \| \| b) Tekutý insekticid\| \| \| c) Práškový insekticid\| \| \| d) Desident Cavicide spray 200ml (dezinfekce povrchů a nástrojů)\| 10\| L e) Body Cutaseot F spray 250ml / 500ml (dezinfekce kůže)\| \| 2\| L f) Peroxid vodíku 3% roztok 100g\| 100g lahvička\| 10\| L g) Povidonum iodinatum drm sol\| 120 ml\| 2\| L h) Kalii permanganas\| \| 5 gr\| L ch) Ethanolum 60% roztok\| 100 ml\| 1\| L 9) Různé: a) Aqua pro injectione par lqf\| 20x10 ml–amp LD PE 20\| L“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Mgr. Kupka v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 9/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 9/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 19. 1. 2022, částka 5/2022 9 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 2022 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2022 uzavřená dne 14. prosince 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 8/2022 Sb.	Vyhláška č. 8/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících Vyhlášeno 19. 1. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 5/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících, se mění takto: * Čl. II - Oznámení vyhlášky Evropské unii * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 8 VYHLÁŠKA ze dne 6. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících Ministerstvo financí stanoví podle § 21 odst. 2 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 37/2008 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících, se mění takto: 1. Poznámky pod čarou č. 1 až 16 se zrušují, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou. 2. V § 1 písmeno f) zní: „f) postup při prodeji nebo dovozu lihobenzinu, kterým se pro účely této vyhlášky rozumí zvláštně denaturovaný líh denaturovaný lékařským benzinem určený pro poskytovatele zdravotních služeb, který tento líh prokazatelně potřebuje pro poskytování zdravotních služeb.“. 3. V § 2 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „K plombování se používají kovové plomby, plombovací kleště s označenou raznicí celního úřadu a plombovací kovové lanko nebo opředený drátek.“. 4. V § 2 odst. 2 větě poslední se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 5. V § 3 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „V pěstitelských pálenicích se změřené úkapy a dokapy znehodnotí v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu životního prostředí.“. 6. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „ , případně se znehodnocovacím prostředkem“ nahrazují slovy „a znehodnotí se v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu životního prostředí“. 7. V § 3 odst. 3 se slova „do zajištěných odpadních jímek tak, aby se dokonale smísily se splaškovými vodami nebo znehodnocovacím prostředkem“ nahrazují slovy „z destilačního zařízení a znehodnoceny v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu životního prostředí“. 8. V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „další typy měřidel,“ nahrazují slovem „měřidla“ a slova „o metrologii“ se nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 9. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „, kterým se stanoví technické požadavky na měřidla“ nahrazují slovy „upravujícího posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh“. 10. V § 4 odst. 1 písm. b) se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 11. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „o metrologii, například měřidla typu ZEHR, velký, střední a malý typ, nebo měřidla typu KOLM 20 L nebo typu OLM 4 Ti“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 12. V § 4 odst. 2 se slova „typy měřidel“ nahrazují slovem „měřidla“ a slova „o metrologii“ se nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 13. V § 5 odst. 1 se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 14. V § 5 odst. 3 se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“ a slova „, kterým se stanoví požadavky na měřidla“ se nahrazují slovy „upravujícího posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh“. 15. V § 5 odst. 5 větě první se slova „příslušný typ měřidla“ nahrazují slovy „dané měřidlo“ a ve větě druhé se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 16. V § 7 odst. 1 se slova „systémů a typů“ nahrazují slovy „měřicích systémů a“. 17. V § 7 odst. 5 se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 18. V § 8 odst. 1 větě první se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“ a ve větě druhé se slovo „prvotně“ zrušuje. 19. V § 9 odst. 2 větě první se slovo „ředitelství“ nahrazuje slovem „úřad“, ve větě druhé se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“ a věta poslední se zrušuje. 20. V § 10 se číslo „30“ nahrazuje číslem „45“. 21. V § 11 odst. 1 se slova „typu použitého měřidla nebo měřicího systému“ nahrazují slovy „použitému měřicímu systému nebo měřidlu“. 22. V § 14 odst. 1 větě druhé se slova „příslušné třídy přesnosti, splňující požadavky zákona o metrologii“ zrušují a slova „typu použitého měřidla nebo měřicího systému nebo sestavy“ se nahrazují slovy „použitému měřicímu systému nebo sestavě“. 23. V § 14 odst. 3 a 5 se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“. 24. V § 14 odst. 6 se slova „stanovenými prováděcím právním předpisem Ministerstva zemědělství k zákonu o lihu“ nahrazují slovy „podle vyhlášky upravující technické požadavky na výrobu, skladování a zpracování lihu“. 25. V § 15 a 16 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo elektronický průvodní doklad podle zákona upravujícího spotřební daně“. 26. V § 16 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 27. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „podle vyhlášky upravující technické požadavky na výrobu, skladování a zpracování lihu“. 28. V § 18 odst. 6 se slova „o metrologii“ nahrazují slovy „upravujícího metrologii“, slova „celním ředitelstvím uvedena ve zvláštním povolení“ se nahrazují slovy „uvedena v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně“ a slova „o spotřebních daních“ se nahrazují slovy „upravujícího spotřební daně“. 29. V § 18 odst. 7 se slova „typu měřidla“ nahrazují slovem „měřidlu“. 30. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Objemová koncentrace se zjišťuje ve vzorcích odebraných podle § 18 odst. 4 a 5 laboratorním lihoměrem splňujícím požadavky zákona upravujícího metrologii. Nelze-li objemovou koncentraci lihu zjistit tímto způsobem, zjišťuje se tato hodnota v laboratoři zpracovatele nebo výrobce jinými laboratorními metodami podle vyhlášky upravující technické požadavky na výrobu, skladování a zpracování lihu vhodnými pro daný druh vzorku, nebo celní úřad zajistí provedení vlastního rozboru.“. 31. V § 20 odst. 1 větě první se slovo „areometrem“ nahrazuje slovy „laboratorním lihoměrem splňujícím požadavky zákona upravujícího metrologii a celní úřad zajišťuje provedení vlastního rozboru“. 32. V § 20 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 33. V § 20 odst. 3 se slova „a 3“ nahrazují slovy „a 2“. 34. V § 21 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Záznam může být veden také v evidenci vybraných výrobků podle § 37 a 38 zákona o spotřebních daních, pokud tato evidence umožňuje třídění podle odstavců 2 až 6 a podle § 22.“. 35. V § 22 odst. 1 písm. a) se slova „prováděcím právním předpisem Ministerstva zemědělství k zákonu o lihu“ nahrazují slovy „vyhláškou upravující technické požadavky na výrobu, skladování a zpracování lihu“. 36. V § 22 odst. 5 větě druhé se slova „o spotřebních daních“ nahrazují slovy „upravujícího spotřební daně“, text „odst. 4,“ se nahrazuje slovy „odst. 4 nebo“ a slovo „apod“ se zrušuje. 37. V § 23 odst. 2 se slova „léčiv (dále jen „distributor“)“ nahrazují slovy „léčiv podle zákona upravujícího léčiva“ a slova „lihu denaturovaném lékařským benzinem s nejmenším přídavkem 10 l lékařského benzinu na 1 m3 etanolu (dále jen „lihobenzin“)“ se nahrazují slovem „lihobenzinu“. 38. V § 23 odst. 3 se slova „v lékárnách nebo zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „poskytovatelem zdravotních služeb“. 39. V § 23 odst. 4 větě první se slova „Lékárny a zdravotnická zařízení vykazují“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb vykazuje“. 40. V § 28 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení se za slovo „záznamu“ vkládají slova „vedeného o nedenaturovaném lihu“. 41. V § 28 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „podle zákona o lihu“. 42. V § 28 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V příjmové části záznamu vedeného o zvláštně denaturovaném lihu se eviduje a) počáteční zásoba lihu, b) množství lihu evidovaného podle § 22 odst. 1, c) množství lihu při ostatních příjmech lihu podle dokladu o příjmu. (4) Ve výdejové části záznamu vedeného o zvláštně denaturovaném lihu se eviduje množství lihu a) evidovaného podle § 22 odst. 2, b) spotřebovaného při výrobě octa, c) při ostatních výdejích lihu podle dokladu o výdeji.“. 43. V § 30 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „pěstitelské pálenice podle zákona o lihu“. 44. V § 31 odst. 2 písm. c) se za slova „norem ztrát“ vkládá slovo „lihu“ a slova „zvláštních právních předpisů“ se nahrazují slovy „vyhlášky upravující technické požadavky na výrobu, skladování a zpracování lihu“. 45. V § 31 odst. 4 větě druhé se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a slova „o spotřebních daních“ se nahrazují slovy „upravujícího spotřební daně“. 46. V nadpisu části sedmé se slova „ZVLÁŠTNÍ POVOLENÍ K NÁKUPU“ nahrazují slovy „POSTUP PŘI PRODEJI“. 47. § 34 zní: „§ 34 (1) U lihobenzinu se k nákupu nebo dovozu podle § 12 odst. 1 zákona o lihu vyžaduje povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně podle zákona upravujícího spotřební daně. (2) Odstavec 1 se nepoužije v případě a) nákupu lihobenzinu poskytovatelem zdravotních služeb od distributorů léčiv podle zákona upravujícího léčiva, b) vzájemných dodávek lihobenzinu mezi poskytovateli zdravotních služeb, c) výdeji lihobenzinu v lékárnách konečným spotřebitelům v balení do 200 ml.“. Čl. II Oznámení vyhlášky Evropské unii Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr financí: Ing. Stanjura v. r.
Sdělení Státní volební komise č. 7/2022 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 7/2022 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných voleb do zastupitelstva obce konaných dne 8. ledna 2022 Vyhlášeno 19. 1. 2022, částka 4/2022 7 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 10. ledna 2022 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných voleb do zastupitelstva obce konaných dne 8. ledna 2022 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 7 odst. 2 písm. c) a § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky dodatečných voleb do zastupitelstva obceobce Petrovice I konaných dne 8. ledna 2022. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 361/2021 Sb. se dne 8. ledna 2022 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dodatečné volby do zastupitelstva obceobce Petrovice I. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 1 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 246 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 71 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 7 v tom podle volebních stran:\| 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 7 e)\| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): \| nevyskytlo se, seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): \| nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Vyhláška č. 6/2022 Sb.	Vyhláška č. 6/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 329/2020 Sb., o seznamu položek popisu informačního systému veřejné správy Vyhlášeno 19. 1. 2022, datum účinnosti 1. 2. 2022, částka 4/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 329/2020 Sb., o seznamu položek popisu informačního systému veřejné správy, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 6 VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2022, kterou se mění vyhláška č. 329/2020 Sb., o seznamu položek popisu informačního systému veřejné správy Ministerstvo vnitra stanoví podle § 69 odst. 3 písm. a) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 12/2020 Sb. a zákona č. 261/2021 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 329/2020 Sb., o seznamu položek popisu informačního systému veřejné správy, se mění takto: 1. Na konci názvu vyhlášky se doplňují slova „a soukromoprávního systému pro využívání údajů“. 2. V § 1 se za slova „v příloze“ vkládá text „č. 1“. 3. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Seznam položek popisu soukromoprávního systému pro využívání údajů je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.“. 4. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 a doplňuje se příloha č. 2, která zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 329/2020 Sb. Seznam položek popisu soukromoprávního systému pro využívání údajů Použité zkratky: „N“ = nepovinné; „P“ = povinné; „PP“ = podmíněně povinné; „SPUÚ“ = soukromoprávní uživatel údajů; „SSVÚ“ = soukromoprávní systém pro využívání údajů. Závaznost („N“ = možno vyplnit; „P“ = nutno vyplnit; „PP“ = nutno vyplnit, pokud nastane předmětná skutečnost)\| Název položky\| Popis položky ---\|---\|--- POPISNÉ ÚDAJE P\| NÁZEV SSVÚ\| název SSVÚ, který používá správce SSVÚ P\| DATUM VYTVOŘENÍ SSVÚ\| datum způsobilosti SSVÚ poskytnout služby pro přístup k referenčnímu rozhraní SSVÚ PP\| DATUM LIKVIDACE SSVÚ\| datum trvalého ukončení poskytování služeb pro přístup k referenčnímu rozhraní SSVÚ P\| KONTAKT\| adresa elektronické pošty a poštovní adresa, na kterých lze žádat informace o SSVÚ P\| CHARAKTERISTIKA SSVÚ\| stručný popis, charakteristika účelu SSVÚ spolu s charakteristikou zpracovávaných dat a použitá architektura SSVÚ P\| AGENDA\| seznam agend, pro jejichž výkon SSVÚ poskytuje služby pro přístup k referenčnímu rozhraní SSVÚ SPRÁVCE SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – IDENTIFIKÁTOR\| identifikátor SPUÚ, který je správcem SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – NÁZEV\| název SPUÚ, který je správcem SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – ADRESA\| adresa sídla SPUÚ, který je správcem SSVÚ N\| SPRÁVCE SSVÚ – ADRESA ELEKTRONICKÉ POŠTY\| adresa elektronické pošty SPUÚ, který je správcem SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – ID DATOVÉ SCHRÁNKY\| identifikátor datové schránky SPUÚ, který je správcem SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – VNITŘNÍ ORGANIZAČNÍ JEDNOTKA\| název vnitřní organizační jednotky SPUÚ, který je správcem SSVÚ, odpovědné za správu SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – TELEFONNÍ ČÍSLO\| telefonní číslo vnitřní organizační jednotky SPUÚ, který je správcem SSVÚ, odpovědné za správu SSVÚ P\| SPRÁVCE SSVÚ – ADRESA ELEKTRONICKÉ POŠTY\| adresa elektronické pošty vnitřní organizační jednotky SPUÚ, který je správcem SSVÚ, odpovědné za správu SSVÚ PROVOZOVATEL SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – IDENTIFIKÁTOR\| identifikační číslo subjektu, který je provozovatelem SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – NÁZEV\| název provozovatele SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – ADRESA\| adresa sídla provozovatele SSVÚ N\| PROVOZOVATEL SSVÚ – ADRESA ELEKTRONICKÉ POŠTY\| adresa elektronické pošty provozovatele SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – ID DATOVÉ SCHRÁNKY\| identifikátor datové schránky provozovatele SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – VNITŘNÍ ORGANIZAČNÍ JEDNOTKA\| název vnitřní organizační jednotky provozovatele SPUÚ odpovědné za provoz SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – TELEFONNÍ ČÍSLO\| telefonní číslo vnitřní organizační jednotky provozovatele SSVÚ odpovědné za provoz SSVÚ P\| PROVOZOVATEL SSVÚ – ADRESA ELEKTRONICKÉ POŠTY\| adresa elektronické pošty vnitřní organizační jednotky provozovatele SSVÚ odpovědné za provoz SSVÚ VYUŽITÍ SSVÚ P\| ÚROVEŇ SDÍLENÍ SSVÚ\| označení rozsahu sdílení SSVÚ [1. individuální, 2. sdílený jinými SPUÚ nebo v rámci kategorie SPUÚ (výběr z číselníku)] P\| SPUÚ VYUŽÍVAJÍCÍ SLUŽBY SSVÚ\| seznam konkrétních SPUÚ, nebo kategorie SPUÚ vedených v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, které mají možnost využívat služby SSVÚ “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022. Ministr: Mgr. Bc. Rakušan v. r.
Nález Ústavního soudu č. 5/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 5/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2021 sp. zn. Pl. ÚS 18/21 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 1. 2022, částka 3/2022 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu na zahájení řízení * II. - Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice k obsahu návrhu * III. - Znění napadených ustanovení * IV. - Aktivní legitimace navrhovatelky a podmínky řízení * V. - Ústavní konformita zákonodárného procesu * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Meritorní přezkum návrhu * VIII. - Závěr 5 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 18/21 dne 30. listopadu 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny senátorů, za které jedná senátor Michael Canov, zastoupené JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem, sídlem Řehenice 10, na zrušení části ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) ve slovech „obecně závazné vyhlášky a“ a odst. 2, § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., a § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 36/2021 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu a Senátu Parlamentu jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu na zahájení řízení 1. Skupina 26 senátorů Senátu Parlamentu (dále též jen „navrhovatelka“) se návrhem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 17. 3. 2021 domáhala zrušení části ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) ve slovech „obecně závazné vyhlášky a“ a odst. 2, § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, § 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon č. 128/2000 Sb.“), § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon č. 129/2000 Sb.“) a § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon č. 131/2000 Sb.“). Podle navrhovatelky zahrnutím samosprávních předpisů, zejména obecně závazných vyhlášek, které jsou výrazem originární samosprávní normotvorby, do režimu zákona č. 35/2021 Sb. a zakotvením podmíněnosti jejich platnosti a účinnosti zveřejněním ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále též jen „Sbírka právních předpisů“) porušil zákonodárce ústavním pořádkem zaručené právo územních samosprávných celků na samosprávu [čl. 8 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)] a právo jejich zastupitelstev vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy). 2. Navrhovatelka ve svém návrhu zpochybňuje předpoklad, který vedl vládu k předložení návrhu zákona č. 35/2021 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, Parlamentu, tedy že územní samosprávné celky v praxi řádně neplní svou zákonnou povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup všechny své vydané právní předpisy. 3. Cituje-li vláda v důvodové zprávě k zákonu č. 35/2021 Sb. rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, navrhovatelka zdůrazňuje, že se v těchto rozhodnutích nehovoří o přípustnosti navázání platnosti samosprávních právních předpisů na jejich publikaci v celostátní sbírce spravované státem. Jde-li o nález ze dne 12. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 2315/15 (N 64/81 SbNU 99), který hovoří o publikaci všech právních předpisů obcíobcí a krajů na internetu nebo jejich centrálním zpřístupnění, navrhovatelka klade otázku, proč vláda nevyužila mechanismu, na který Ústavní soudÚstavní soud poukázal, tedy proč legitimního cíle náležité dostupnosti předpisů nelze dosáhnout za současné právní úpravy prostřednictvím povinnosti územních samosprávných celků zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům [§ 12 odst. 6 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění před novelou provedenou zákonem č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon o obcíchobcích“), § 8 odst. 9 zákona č. 129/2000 Sb., okrajích (krajské zřízení), ve znění před novelou provedenou zákonem č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon o krajích“) a § 45 odst. 12 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 36/2021 Sb., (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“)]. Je-li vládou poukazováno na neinformovanost Ministerstva vnitra o samosprávní normotvorbě, je namístě zlepšit komunikaci mezi jednotlivými státními orgány a institucemi, nikoli zatěžovat externí subjekty, navíc v rozporu s ústavním pořádkem. Jde-li skutečně o tak závažný a dlouhodobý problém, měla na něj státní správa reagovat již dříve, a to způsobem, který by nezatížil územní samosprávné celky řadou povinností, tím spíše, že má jít pouze o překlenovací řešení do doby vybudování nového systému e-Sbírka. Navrhovatelka upozorňuje, že zejména pro malé obceobce bude např. i z personálního hlediska obtížné nově stanovené povinnosti plnit. 4. Navrhovatelka nezpochybňuje vládou zdůrazňovaný požadavek na poznatelnost práva, uvádí však, že z tohoto principu již vychází dosavadní právní úprava, jež podmiňuje platnost samosprávního právního předpisu vyhlášením provedeným jeho vyvěšením na úřední desce obecního úřadu v případě právních předpisů obceobce (§ 12 odst. 1 zákona o obcích) nebo vyhlášením ve Věstníku právních předpisů kraje, resp. ve Sbírce právních předpisů hl. města Prahy (§ 8 odst. 2 zákona o krajích, § 45 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze). Má-li vláda za to, že účinná právní úprava či její uplatňování v praxi není optimální, měla vzhledem k normativním omezením volit spíše cestu přiměřených oprav a doplnění než radikální přestavby. V první řadě přitom měla vláda důkladně zdokumentovat, jak vážný a frekventovaný problém nezveřejňování samosprávních právních předpisů na příslušných internetových stránkách představuje. 5. Navrhovatelka poukazuje na čl. 104 odst. 3 Ústavy, podle kterého jsou obecně závazné vyhlášky originárními právními předpisy a představují projev ústavně zaručeného práva na samosprávu, v tomto smyslu Ústava ingerenci jiných než samosprávných orgánů nepředpokládá. Navázání platnosti a účinnosti právních předpisů samospráv výhradně na jejich vlastní úkony (jakkoli podmínky stanovuje zákon) plní významnou úlohu i z hlediska decentralizace moci. Dát proto státní moci do rukou tak silný nástroj, jako je podmínění nabytí účinnosti právních předpisů samospráv jejich zveřejněním, je z tohoto pohledu krok výrazně riskantní a potenciálně zneužitelný. To platí i pro skutečnost, že vyhlašování je svěřeno Ministerstvu vnitra, které je vůči samosprávám současně dozorovým orgánem, kdy se s ohledem na výrazné kompetence Ministerstva vnitra vůči samosprávám navrhovatelka obává jejich možného zneužití. 6. Navrhovatelka nesouhlasí se způsobem, jakým vláda v důvodové zprávě provedla test proporcionality, a předkládá posouzení vlastní, v němž ze shora uvedených důvodů ke zrušení navržená právní úprava neuspěla zejména z hlediska kritérií potřebnosti a přiměřenosti v užším slova smyslu. II. Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice k obsahu návrhu 7. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát jako účastníky řízení a vládu a Veřejného ochránce práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřili k obsahu návrhu. 8. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření uvedla, že jí návrhy obou zákonů, posléze publikovaných pod č. 35/2021 Sb. a č. 36/2021 Sb., předložila vláda dne 26. 8. 2019. Poslanecká sněmovna projednala návrhy v prvém čtení dne 10. 3. 2020 a přikázala je k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který je věcně projednal dne 14. 5. 2020 a vydal usnesení, jež byla publikována pod čísly sněmovních tisků 575/2 a 576/2. Poslanecká sněmovna poté projednala návrhy obou zákonů ve druhém čtení dne 23. 10. 2020 a ve třetím čtení dne 13. 11. 2020 a vyslovila s nimi souhlas. Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 11. 2020 návrhy zákonů Senátu, který je na své schůzi konané dne 16. 12. 2020 zamítl. Poslanecká sněmovna opakovaně projednala návrhy obou zákonů dne 19. 1. 2021. Z příslušného stenoprotokolu vyplývá, že návrhy byly přijaty, kdy v závěrečném hlasování o sněmovním tisku 575/5 z přítomných 172 poslanců pro návrh hlasovalo 146 poslanců, proti návrhu hlasovalo 12 poslanců a o sněmovním tisku 576/5 z přítomných 173 poslanců pro návrh hlasovalo 146 poslanců, proti návrhu hlasovalo 14 poslanců. Zákony byly doručeny dne 21. 1. 2021 k podpisu prezidentu republiky, který je dne 22. 1. 2021 podepsal. Zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů v částce 17 rozeslané dne 3. 2. 2021 pod čísly 35/2021 Sb. a 36/2021 Sb. 9. Senát ve svém vyjádření uvedl, že mu Poslanecká sněmovna postoupila oba návrhy zákonů dne 23. 11. 2020. Návrhy zákonů byly přikázány výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jako garančnímu a dále ústavně-právnímu výboru. Garanční výbor přijal na 2. schůzi dne 9. 12. 2020 usnesení č. 5 a 6, v nichž doporučuje Senátu návrhy zákonů zamítnout. Ústavně-právní výbor na 4. schůzi dne 9. 12. 2020 přijal usnesení č. 12 a 13, v nichž doporučil Senátu návrhy zákonů vrátit Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Senát návrhy obou zákonů dne 16. 12. 2020 zamítl. 10. Vláda dne 15. 7. 2021 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že jako vedlejší účastnice vstupuje do řízení, navrhla zamítnutí návrhu a zmocnila ministryni spravedlnosti ve spolupráci s ministrem vnitra k vypracování vyjádření vlády k návrhu. 11. Vláda ve svém vyjádření odkázala na důvodovou zprávu k zákonu č. 35/2021 Sb. a dále uvedla, že praktické problémy spojené se současným způsobem vyhlašování právních předpisů územních samosprávných celků a zejména pak případné neplnění povinností spojených se zveřejněním právních předpisů a jejich zasíláním dozorovým orgánům některými obcemiobcemi mají zásadní vliv na reálnou možnost adresátů právních norem seznámit se s jejich obsahem. Účinná právní úprava již proto nezajišťuje informovanost adresátů těchto právních norem v takové míře, kterou by s ohledem na současný stav informačních technologií bylo možné považovat za optimální. Vláda upozornila, že Ministerstvo vnitra při své kontrolní činnosti naráží na případy, kdy obecně závazné vyhlášky zveřejněné na internetových stránkách konkrétní obceobce nejsou aktuální (jsou zveřejněny i několik let neplatné obecně závazné vyhlášky nebo naopak nejsou zveřejněny ty aktuálně platné), a rovněž na případy, kdy obceobce své obecně závazné vyhlášky na internetových stránkách nezveřejňují vůbec, nebo nikoli ve znění, které bylo zasláno Ministerstvu vnitra jako dozorovému orgánu (v letech 2015 až 2019 bylo porušení zjištěno ve 299 ze 463 kontrol, v posledních pěti letech Ministerstvo vnitra zjistilo neplnění povinnosti zasílat vydané obecně závazné vyhlášky Ministerstvu vnitra u 28 % kontrolovaných obcíobcí, vysoký podíl obcíobcí nezasílajících obecně závazné vyhlášky v souladu se zákonem byl Ministerstvem vnitra na jaře 2020 zaznamenán i v rámci ministudie, v níž bylo prověřeno 210 obcíobcí). 12. Uvedené poznatky Ministerstva vnitra dokládají podle vlády věcnou odůvodněnost nevyužití varianty právní úpravy, při níž by Sbírka právních předpisů byla utvářena až ex post po nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů na základě jejich zaslání Ministerstvu vnitra jednotlivými územními samosprávnými celky. Stejně tak ani stanovení sankce za neplnění povinnosti obcíobcí zasílat právní předpisy dozorovým orgánům by nezabezpečilo zasílání všech právních předpisů těmto orgánům. K tomu je třeba připočíst i důsledek ve formě personálních dopadů a administrativních nákladů nezbytných k vynucování splnění povinnosti. Nelze též opomenout, že řešení založené na ex post zveřejňování právních předpisů zaslaných územními samosprávnými celky by nezbytně vedlo k tomu, že po určitou dobu by existovaly platné předpisy obcíobcí a krajů, které by ale ještě nebyly dohledatelné ve Sbírce právních předpisů. To by výrazně snižovalo informační hodnotu Sbírky právních předpisů a jistotu adresátů práva ohledně aktuálně platných právních předpisů. Vláda zdůrazňuje, že přijatá právní úprava nijak nezasahuje do samotné normotvorné činnosti územních samosprávných celků a dotýká se toliko způsobu publikace, tj. samotného vyhlašování právních předpisů, které je v současné době rovněž upraveno na úrovni zákona. Zveřejnění ve Sbírce právních předpisů přitom nebude v rukou jejího správce, tedy Ministerstva vnitra, ale provede je sám územní samosprávný celek, a to zasláním textu právního předpisu prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem. Doručením právního předpisu do datové schránky bude tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů zveřejněn a tím vyhlášen. Ze strany státu tedy nemůže docházet k žádnému zasahování do procesu vyhlašování právních předpisů územních samosprávných celků. 13. Vláda poté ve svém vyjádření přikročila k testu proporcionality a dospěla k závěru, že za situace, kdy se současný způsob publikace právních předpisů územních samosprávných celků ukázal jako nevyhovující, je ke zrušení navržená právní úprava z hlediska vhodnosti přijatelným legislativním nástrojem k dosažení jejího primárního sledovaného cíle, kterým je poznatelnost platného a účinného práva. Územním samosprávným celkům je přitom poskytnuta přiměřeně dlouhá doba (tří let od nabytí účinnosti zákona č. 35/2021 Sb.), v níž bude třeba ve Sbírce právních předpisů zveřejnit jejich platné právní předpisy. Současně je naplněno i hledisko potřebnosti, spočívající v dosažení účelu optimalizace vyhlašování právních předpisů územních samosprávných celků a zvýšení garance předvídatelnosti práva a s tím souvisejícího principu právní jistoty a rovnosti před zákonem. Z hlediska porovnání závažnosti střetávajících se práv, tzv. principu přiměřenosti (v užším smyslu), nelze zavedení povinnosti obcíobcí a krajů zveřejnit obecně závazné vyhlášky a nařízení v centrálně státem spravovaném informačním systému považovat za nepřiměřený prostředek regulace jejich normotvorné pravomoci, či snad dokonce za hraniční zásah státu do výkonu samosprávy. 14. Závěrem vláda konstatuje, že Sbírka právních předpisů je zákonem koncipována a budována jako zcela samostatný a svébytný informační systém, jehož případné propojení se systémem e-Sbírky v budoucnosti nemůže mít vliv na posouzení aktuálně uplatňované koncepce ve vztahu k ústavněprávní souladnosti. Současně vláda odmítá navrhovatelkou namítanou administrativní náročnost nové právní úpravy pro obceobce, neboť z technického hlediska bude povinnost u obecně závazných vyhlášek obcíobcí plněna identicky jako dosud odesláním zprávy do datové schránky Ministerstvu vnitra; rozdíl je prakticky pouze v tom, že obceobce údaje o obecně závazné vyhlášce vyplní do připraveného jednoduchého formuláře. Zákonem č. 36/2021 Sb. byla navíc zrušena povinnost územních samosprávných celků zveřejňovat jimi vydané právní předpisy na svých internetových stránkách, což naopak znamená snížení jejich administrativní zátěže. Vláda proto navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl. 15. Veřejný ochránce práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 29. 6. 2021 sdělil, že do řízení nevstupuje. 16. Ústavní soudÚstavní soud zaslal vyjádření účastníků a vedlejší účastnice zástupci navrhovatelky, aby se k nim mohla vyjádřit. 17. Navrhovatelka ve své replice předně upozorňuje, že ve vyjádření vlády zcela absentuje analýza obsahu Ústavy týkající se vyhlašování normativních aktů. Přitom právě zásadní distinkce, která je obsažena v čl. 52 odst. 1 Ústavy, v němž se stanovuje, že „k platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen“, kdežto v čl. 104 odst. 3 žádnou takovou podmíněnost Ústava nestanoví, vyvolává i s ohledem na další ústavněprávní záruky podle čl. 8 a hlavy sedmé Ústavy pochybnosti ohledně napadané materie. Navrhovatelka dále nesouhlasí s vyjádřením vlády, že vyhlášený nouzový stav neměl na způsob projednání návrhů zákonů vliv, když vláda současně hovoří o výjimce v podobě omezení osobní účasti veřejnosti na jednáních výborů. Jde-li o výsledky kontrol prováděných Ministerstvem vnitra na úseku plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) a z obecního zřízení (zasílání vyhlášených právních předpisů Ministerstvu vnitra), není uvedeno, kolik z uvedených případů porušení se týká nedostatků při zveřejňování právních předpisů. Navrhovatelka má za to, že není-li tato povinnost samosprávami v určitém rozsahu plněna, zůstává otázkou, zda tomu není proto, že samosprávy mají vzhledem k dosud formální povaze této povinnosti pochybnosti o její smysluplnosti. Což neznamená, že by snad územně samosprávné celky řádně nevyhlašovaly své normotvorné předpisy předepsaným postupem. 18. Navrhovatelka opětovně vyjadřuje nesouhlas se zákonným zrušením všech normotvorných předpisů samospráv, k němuž dojde na základě § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb., pakliže nebudou vloženy do Sbírky právních předpisů ve lhůtě 3 let od nabytí účinnosti napadeného zákona. Hovoří-li vláda ve svém vyjádření o tom, že nový systém pro samosprávy neznamená nárůst administrativní náročnosti, neboť stávající povinnost zaslat vyhlášený právní předpis dozorovému orgánu je pouze nahrazena povinností zaslat tento předpis do Sbírky právních předpisů, poukazuje navrhovatelka na případné negativní dopady nesplnění předmětné povinnosti, když nezaslání vyhlášeného právního předpisu dozorovému orgánu nemělo tak fatální důsledky jako nesplnění povinnosti zaslat právní předpis do Sbírky právních předpisů. Napadeným postupem dochází podle navrhovatelky k „utahování šroubů“ ve vztahu k samosprávám, nadaným ústavně zaručeným právem na originární normotvorbu. 19. Navrhovatelka připomíná, že byla k dispozici vhodnější řešení, která by věrněji zohledňovala střetávající se ústavní principy, např. možnost sankcí pro ty samosprávy, které by právní předpisy do celostátní sbírky s evidenčním charakterem opomíjely vkládat, případně zefektivnění současného mechanismu zasílání vyhlášených právních předpisů dozorovým orgánům, jehož současnou formální povahu lze jen stěží klást k tíži výhradně samosprávám. 20. Navrhovatelka poukazuje na právní úpravu ve Slovenské republice, kde podle § 6 odst. 9 zákona č. 369/1990 Zb., o obecnom zriadení, je „vyvesenie nariadenia na úradnej tabuli v obciobci podmienkou jeho platnosti; okrem toho sa nariadenie zverejní aj na webovom sídle obceobce“. Ve Spolkové republice Německo, kde čl. 28 ústavy (Základního zákona) hovoří o značné samostatnosti samospráv, pokud jde o místní záležitosti, je úprava těchto záležitostí ponechána na jednotlivých spolkových zemích, např. podle čl. 26 bavorského obecního zřízení se platnost a účinnost samosprávami vydávaných předpisů opírá o jejich vlastní úkony spočívající v jejich vyhlášení. Ze sdělení spolku Sdružení místních samospráv České republiky, z. s., vyplývá, že obdobně administrativně náročný proces zveřejňování „místních“ závazných předpisů není ustanoven dosud v žádné srovnatelné zemi Evropské unie. 21. Podáním ze dne 13. 10. 2021 doplnila navrhovatelka svou repliku o podrobné srovnání právní úpravy zveřejňování právních předpisů územních samosprávných celků dalších států (Rakouská republika, Polská republika a Španělské království). Navrhovatelka uvádí, že v jí uvedených státech jsou obecní vyhlášky zveřejňovány na úřední desce obceobce, případně v jejím obecním věstníku, což je zároveň obecnou podmínkou, na kterou je také navázána jejich platnost a účinnost. Existují výjimky (Polská republika a Španělské království, kde vyhlášky nejnižších územních samosprávných celků bývají publikovány v úředních věstnících vyšších územních samosprávných celků), v žádném z těchto států však nejsou platnost a účinnost právních předpisů samosprávy navázány na akt státu, resp. jím podmíněny. Z toho navrhovatelka dovozuje, že v komparativním pohledu jí napadená úprava zcela vybočuje z principů, kterými je platnost a účinnost samosprávních právních předpisů upravena ve srovnatelných demokratických právních státech. III. Znění napadených ustanovení 22. Ústavní soudÚstavní soud pro přehlednost uvádí celé znění příslušných ustanovení, přičemž tučně zvýraznil jejich ke zrušení navrženou část. § 1 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb. (1) Zřizuje se Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) jako informační systém veřejné správy. Ve Sbírce právních předpisů se a) vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky (dále jen „právní předpis územního samosprávného celku“) a právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis (dále jen „právní předpis správního úřadu“), a b) zveřejňují akty stanovené tímto zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem (dále jen „akt“). § 1 odst. 2 zákona č. 35/2021 Sb. (2) Správcem Sbírky právních předpisů (dále jen „správce“) je Ministerstvo vnitra. § 2 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb. (1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. § 4 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb. (1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu nabývají platnosti jejich vyhlášením podle § 2. § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb. (3) Právní předpisy uvedené v odstavci 1, které nebyly zveřejněny ve Sbírce právních předpisů podle odstavce 1, pozbývají platnosti uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1. § 12 zákona č. 128/2000 Sb. Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obceobce (dále jen „právní předpis obceobce“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obceobce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. § 8 zákona č. 129/2000 Sb. (1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady. (2) Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů kraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. § 45 zákona č. 131/2000 Sb. Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů. IV. Aktivní legitimace navrhovatelky a podmínky řízení 23. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, má právo podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení skupina nejméně 17 senátorů. Tento návrh podala skupina 26 senátorů. V souladu s § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy navrhovatelka splňuje. 24. Návrh obsahuje veškeré zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu § 66 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 téhož zákona. V. Ústavní konformita zákonodárného procesu 25. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., Ústavní soud kromě posouzení souladu napadeného ustanovení s ústavním pořádkem zjišťuje, zda byl zákon přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 26. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nenamítala vadu zákonodárného procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence Parlamentu, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na https://www.psp.cz. 27. Namítala-li navrhovatelka, že oba zákony byly projednány a přijaty z podstatné části za nouzového stavu, kdy možnost dotčených subjektů (územních samosprávných celků i právnických osob zastupujících jejich zájmy) účinně zasáhnout do veřejné debaty byla ztížena, neboť primárně své kapacity věnovaly zmírnění následků pandemie Covid-19, což platí i pro možnost veřejnosti a zájmových sdružení účastnit se projednávání zákonných předloh, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že sama navrhovatelka připouští, že například spolek Sdružení místních samospráv České republiky, z. s., který zastupuje třetinu všech obcíobcí a měst v České republice, vůči návrhům uplatnil řadu výtek. Taktéž vláda ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že navrhované varianty řešení byly opakovaně projednány se zástupci spolků Sdružení místních samospráv České republiky a Svazu měst a obcíobcí České republiky a sdružení Asociace krajů České republiky, k návrhu zákona proběhlo ve dnech 14. 2. – 14. 3. 2019 připomínkové řízení, v němž uplatnila své připomínky zájmová sdružení územních samospráv i jednotlivé kraje. VI. Upuštění od ústního jednání 28. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci. VII. Meritorní přezkum návrhu VII./1 Obecná východiska 29. Ustanovení čl. 8 Ústavy zaručuje samosprávu územních samosprávných celků. Ustanovení čl. 99 Ústavy stanoví, že Česká republika se člení na obceobce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Jde o veřejnoprávní korporace, které jsou nadány právní subjektivitou. Podle čl. 100 odst. 1 věty první Ústavy platí, že územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, které mají právo na samosprávu. Územní samospráva je tak v citovaném ustanovení vymezena jako ústavně garantované právo, jehož obsah je dále vymezen v zákoně č. 128/2000 Sb. a v zákoně č. 129/2000 Sb. Základními znaky samosprávy jsou správa vlastních věcí, vytváření vlastních samosprávných orgánů, pravomoc vydávat v rámci samosprávné působnosti individuální (s)právní akty a právní předpisy a konečně vlastnit majetek, mít vlastní rozpočet a samostatně hospodařit (čl. 101 až 104 Ústavy). Z orgánů obceobce upravuje Ústava pouze zastupitelstvo, které obecobec samostatně spravuje (čl. 101 odst. 1), další odvozené orgány jsou upraveny až na úrovni zákona, jejich vytváření je tak ponecháno v rukou zákonodárce. Ustanovení čl. 101 odst. 1 a 2 Ústavy hovoří o zastupitelstvech jako orgánech, které jsou nadány všeobecným výkonem samosprávy. Na toto ustanovení navazuje úprava pravomoci zastupitelstev obsažená v zákoně č. 128/2000 Sb., v zákoně č. 129/2000 Sb. a v zákoně č. 131/2000 Sb. Možnost státu zasahovat do činnosti územních samosprávných celků je přitom omezena čl. 101 odst. 4 Ústavy, který takový zásah připouští, pouze vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. 30. Pro posouzení souladu ke zrušení navržených ustanovení s Ústavou je rozhodný čl. 104 odst. 3 Ústavy, který zmocňuje zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Zastupitelstvo vykonává tuto svou pravomoc na zasedáních, která jsou ze zákona veřejná (§ 93 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., § 42 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb. a § 60 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb.), zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů, k platnému schválení návrhu na přijetí obecně závazné vyhlášky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva (§ 87 zákona č. 128/2000 Sb. a § 40 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb.). 31. Zákon o obcích stanoví taktéž podmínky pro nabytí platnosti právního předpisu obceobce, a to v § 12 odst. 1, podle kterého obecně závazné vyhlášky a nařízení obceobce musí být vyhlášeny, což je podmínkou platnosti právního předpisu obceobce. Vyhlášení se provede tak, že se právní předpis obceobce vyvěsí na úřední desce obecobecního úřadu po dobu 15 dnů. Dnem vyhlášení právního předpisu obceobce je první den jeho vyvěšení na úřední desce. Kromě toho může obec uveřejnit právní předpis obce způsobem v místě obvyklým. Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje nabývají platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje (§ 8 odst. 2 zákona o krajích), vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede tak, že se uveřejní ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy (§ 45 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze), ve výjimečném případě může být právní předpis hlavního města Prahy vyhlášen vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy a na úředních deskách úřadů městských částí, kterých se dotýká. 32. Jak již bylo uvedeno, právní předpisy obceobce se vyhlašují vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů. Vyvěšuje se originál obecně závazné vyhlášky spolu s podpisy starosty a místostarosty. Prvním dnem vyvěšení může být nejdříve den schválení právního předpisu příslušným orgánem obceobce. ObecObec může právní předpis zveřejnit též způsobem v místě obvyklým, což však již nemá vliv na právní účinky vyhlášení. Obecní úřad má zajistit vyvěšení právního předpisu na úřední desku bez zbytečného odkladu po jeho schválení. Úřední deska musí být nepřetržitě veřejně přístupná (§ 26 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) zpravidla na budově obecního úřadu, listiny na ní mají být chráněny proti běžnému poškození. Na vyvěšovaných dokumentech musí být zaznamenáno jak datum vyvěšení, tak datum sejmutí písemnosti. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obecní úřad tuto povinnost zpravidla splní tím, že zřídí internetové stránky, na kterých zpřístupní obsah úřední desky. Může také postupovat podle § 26 odst. 3 správního řádu, tj. uzavřít veřejnoprávní smlouvu o zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup s obcíobcí s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu má sídlo. Za obsah dokumentů zveřejněných na elektronické úřední desce vždy zodpovídá obecobec, o jejíž úřední desku jde, což platí i v případě, že tuto službu za ni vykonává jiný subjekt. I po sejmutí obecně závazné vyhlášky z úřední desky a nabytí její platnosti musí být její text zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetových stránkách), a to na základě § 5 odst. 2 a 4 zákona č. 106/1999 Sb. Pokud není v právním předpise přímo uvedeno ustanovení o účinnosti, nabývá právní předpis obceobce účinnosti podle § 12 odst. 2 zákona o obcích patnáctým dnem po dni vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení. Obecně závazná vyhláška může být změněna nebo zrušena pouze jinou obecně závaznou vyhláškou, v případech nezákonných obecně závazných vyhlášek může dojít k jejich zrušení rozhodnutím Ústavního souduÚstavního soudu. 33. Dozor nad vydáváním a obsahem obecně závazných vyhlášek obcíobcí vykonává na základě § 123 zákona č. 128/2000 Sb. Ministerstvo vnitra, a to prostřednictvím odboru veřejné správy, dozoru a kontroly. Obce mají podle § 12 odst. 6 zákona o obcích povinnost zaslat obecobecně závaznou vyhlášku Ministerstvu vnitra neprodleně po dni jejího vyhlášení, tj. jejího vyvěšení na úřední desce obecobecního úřadu. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, je obecobec povinna zasílat obecobecně závazné vyhlášky Ministerstvu vnitra prostřednictvím datové schránky. Obecně závazné vyhlášky se zasílají s uvedením údaje o jejich vyvěšení na úřední desce včetně vlastnoručních podpisů starosty a místostarosty. Ministerstvo vnitra posoudí soulad zaslané obecně závazné vyhlášky se zákonem a vypracuje její právní rozbor. V případě, kdy Ministerstvo vnitra konstatuje rozpor obecně závazné vyhlášky se zákonem, požádá příslušnou obec o zjednání nápravy a poskytne jí za tímto účelem potřebnou metodickou pomoc. Není-li obec ochotna zjednat nápravu, přistupuje Ministerstvo vnitra k použití represivních dozorových opatření podle § 123 zákona č. 128/2000 Sb., tj. nejprve oficiálně vyzve obec k nápravě. Nezjedná-li obec nápravu v zákonné 60denní lhůtě, zahájí Ministerstvo vnitra správní řízení, jehož výsledkem je pozastavení účinnosti obecně závazné vyhlášky (či pouze některých jejích ustanovení) a následné podání návrhu na její zrušení (či pouze některých jejích ustanovení) Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Je-li obecobecně závazná vyhláška ve zřejmém rozporu s lidskými právy a základními svobodami, může Ministerstvo vnitra pozastavit její účinnost i bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. Nesouhlasí-li obec s konstatováním Ministerstva vnitra, že je obecně závazná vyhláška v rozporu se zákonem, může proti jeho rozhodnutí o pozastavení její účinnosti podat rozklad ministrovi vnitra. O tom, zda je konkrétní obecně závazná vyhláška v rozporu se zákonem, závazně rozhoduje pouze Ústavní soudÚstavní soud, Ministerstvo vnitra toliko pozastavuje její účinnost (obdobně § 81 zákona č. 129/2000 Sb. a § 106 zákona č. 131/2000 Sb.). 34. Ústavní soudÚstavní soud, s respektem k principu právního státu zakotvenému v čl. 1 odst. 1 Ústavy, vyložil obecný rámec ústavních mezí zásahu státu do územní samosprávy v nálezu ze dne 30. 9. 2002 sp. zn. IV. ÚS 331/02 (N 113/27 SbNU 245), a to tak, že požadavek ochrany zákona podle čl. 101 odst. 4 Ústavy, tedy možnost státu zasahovat do výkonu územní samosprávy, je třeba vykládat velmi restriktivně, neboť jde o ústavně založenou výjimku zasahující do ústavně zaručeného práva na samosprávu. Jinak řečeno, při posuzování zákonnosti takového zásahu nelze příslušný zákon vykládat extenzivně, byť by byl takový výklad logický, účelný a rozumný. Zásah státu do ústavně zaručeného práva na samosprávu je totiž podle právního názoru Ústavního souduÚstavního soudu možno připustit toliko za situace, kdy je porušení zákona územním samosprávným celkem dovozeno subsumpcí pod právní normu vyloženou secundum et intra, nikoliv již praeter legem. 35. V nálezu ze dne 7. 9. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 56/10 (N 151/62 SbNU 315; 293/2011 Sb.) v bodě 36 Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že „právo územních samosprávných celků na samosprávu je ústavně garantovaným právem (čl. 8 a hlava sedmá Ústavy). Ústava sama přímo nevyjmenovává konkrétní oblasti, v nichž se právo na územní samosprávu může realizovat, a svěřuje stanovení podrobností zákonu dle čl. 104 odst. 1 Ústavy (takovému, jakým je např. § 10 obecního zřízení), to však neznamená, že ústavní garance práva na územní samosprávu se vyčerpává formálně pouze stanovením výhrady zákona. Ústavní garance práva na územní samosprávu má nepochybně i materiální aspekt; prováděcí zákon nemůže obsah ústavně garantovaného práva na územní samosprávu vyprázdnit či fakticky eliminovat“. V nálezu ze dne 22. 5. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 30/06 (N 87/45 SbNU 279; 190/2007 Sb.) v bodě 19 Ústavní soud konstatoval, že do sféry samostatné působnosti obceobce regulovatelné obecně závaznými vyhláškami ve smyslu ústavním pořádkem garantované územní samosprávy spadají záležitosti, které jsou převážně místního nebo regionálního dopadu a jejichž úprava je v zájmu obceobce a jejích občanů. Ústavní soudÚstavní soud tak v citovaném nálezu, na který obsahově navázaly nálezy ze dne 2. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 6/13 (N 49/69 SbNU 31; 112/2013 Sb.), ze dne 6. 5. 2013 sp. zn. IV. ÚS 2315/12 (N 75/69 SbNU 281) a ze dne 18. 6. 2013 sp. zn. III. ÚS 2336/12 (N 110/69 SbNU 761), vymezil, že existují určité Ústavou předpokládané implicitní limity, jimiž je i zákonodárce omezen, a to i v situaci, kdy samotná Ústava vyhrazuje oblasti, resp. působnost samosprávy právě zákonodárci. 36. V důvodové zprávě, na kterou vláda ve svém vyjádření odkazuje, se uvádí, že se vytváří nový informační systém veřejné správy nazvaný „Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“. Jeho prostřednictvím budou vyhlašovány právní předpisy územních samosprávných celků (obecně závazné vyhlášky a nařízení vydávané obcemiobcemi, kraji a hlavním městem Prahou) a právní předpisy vydávané správními úřady, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Nově se tak stanoví pravidla pro publikaci právních předpisů územních samosprávných celků, která jsou dosud obsažena v zákoně o obcích, v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. Právní předpisy správních úřadů, které se nevyhlašují ve Sbírce zákonů, budou podle navrhované úpravy publikovány ve Sbírce právních předpisů, čímž se začlení do ucelené databáze aktů vztahujících se k činnosti orgánů veřejné správy a dojde k posílení právní jistoty jejich adresátů. Nově zřízený informační systém bude sloužit i ke zveřejnění aktů, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem, vyjmenovaných v § 8 zákona č. 35/2021 Sb. 37. Navrhovatelka z důvodů uvedených v návrhu, které byly popsány shora, požaduje vynětí obecně závazných vyhlášek obcíobcí z působnosti zákona č. 35/2021 Sb. (návrh na zrušení části § 1 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb. ve slovech „obecně závazné vyhlášky a“). Navrhovatelka nezpochybňuje důležitost dostupnosti právní úpravy jejím adresátům, za dostatečnou v tomto směru však považuje stávající právní úpravu, která územním samosprávným celkům ukládá povinnost zaslat obecně závazné vyhlášky a nařízení příslušným dozorovým orgánům (§ 12 odst. 6 zákona o obcích, § 8 odst. 9 zákona o krajích a § 45 odst. 12 zákona o hlavním městě Praze). 38. Vláda naproti tomu argumentuje, že i když mají územní samosprávné celky zákonnou povinnost zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup všechny své vydané právní předpisy, v praxi není tato zákonná povinnost vždy plněna, v důsledku čehož dochází k podstatnému omezení možnosti adresátů se s jejich obsahem seznámit (mimo možnost nahlédnout do nich u příslušného úřadu územního samosprávného celku či na Ministerstvu vnitra), což oslabuje právní jistotu adresátů právních předpisů. VII./2 Uplatnění obecných východisek ústavněprávního přezkumu na napadená ustanovení 39. Veden uvedenými ustanoveními ústavního pořádku i právními názory vyjádřenými ve svých relevantních nálezech, dospěl Ústavní soudÚstavní soud v abstraktní kontrole ústavnosti napadených ustanovení k níže uvedeným závěrům. 40. Z textu návrhu je zřejmé, že jeho těžištěm není primárně nesouhlas navrhovatelky s povinným vyhlašováním obecně závazných vyhlášek ve Sbírce právních předpisů [§ 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 35/2021 Sb.], nýbrž především s tím, že § 4 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 1 tohoto zákona podmiňuje nabytí jejich platnosti zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. S uvedeným souvisí i odmítnutí koncepce, podle které právní předpisy územních samosprávných celků a správních úřadů vydané před nabytím účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti uplynutím tří let (ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona), nebudou-li v této lhůtě (dodatečně) zveřejněny ve Sbírce právních předpisů (§ 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb.). 41. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře přiznává obecně závazným vyhláškám povahu originárních norem, k jejichž tvorbě jsou obceobce zmocněny přímo na úrovni Ústavy a nepotřebují další výslovné zmocnění zákonem [např. nález ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04 (N 61/36 SbNU 663; 210/2005 Sb.) či nález ze dne 13. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 57/05 (N 160/42 SbNU 317; 486/2006 Sb.)]. Pravomoc k vydávání právních předpisů je tedy pod ochranou Ústavy, zatímco vlastní obsah této pravomoci je naplňován zákonem (§ 10 zákona č. 128/2000 Sb., který vymezuje působnost, v níž může obec ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou). Obecně závazné vyhlášky přijímají, jak vyplývá z čl. 104 odst. 3 Ústavy, zastupitelstva obceobce, tato činnost je zastupitelstvům vyhrazena a nemohou ji vykonávat jiné orgány obceobce. Na tomto právním stavu zákon č. 35/2021 Sb. ničeho nezměnil, dotčena byla pouze ustanovení zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hlavním městě Praze stanovující podmínky pro nabytí platnosti a účinnosti právního předpisu obceobce, kraje a hlavního města Prahy. Oproti dosavadnímu stavu, kdy se vyhlašoval právní předpis na úřední desce obecního úřadu, ve Věstníku právních předpisů kraje či ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy, se podle zákona č. 35/2021 Sb. vyhlašují právní předpisy územního samosprávného celku a správního úřadu zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. Jde tedy o nastavení nového procesu, resp. formy, jakou se seznámí s obsahem dotčených předpisů jejich adresáti. Do práva územního samosprávného celku vydat či nevydat právní předpis, rozhodnout o jeho obsahu a způsobu jeho přijímání není ke zrušení navrženou právní úpravou s výjimkou napadeného ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb. zasahováno (blíže viz sub 51). Nově zákonem upravené vyhlašování právních předpisů jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů bude provádět územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, a to zasláním jeho textu (v otevřeném a strojově čitelném formátu) a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel (§ 2 odst. 2 zákona č. 35/2021 Sb.). Popsaný postup tedy de facto nahrazuje stávající povinnost obceobce zaslat vyhlášený právní předpis dozorovému orgánu, a to jako doposud prostřednictvím datové schránky. Z uvedeného plyne, že právní úpravou obsaženou v § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 35/2021 Sb. nedošlo k zásahu do práva územních samosprávných celků na samosprávu podle čl. 100 odst. 1 Ústavy, resp. do práva jejich zastupitelstev vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky. 42. To platí i pro návrh na zrušení § 1 odst. 2 zákona č. 35/2021 Sb., podle kterého je správcem Sbírky právních předpisů Ministerstvo vnitra. Navrhovatelka považuje skutečnost, že vyhlašování obecně závazných vyhlášek ve Sbírce právních předpisů je svěřeno Ministerstvu vnitra, za problematickou, neboť Ministerstvo vnitra je ve vztahu k územním samosprávám současně dozorovým orgánem, který by mohl svou pravomoc vůči nim zneužít. 43. Z obsahu § 1 odst. 2 a souvisejících ustanovení zákona č. 35/2021 Sb. však nevyplývá, že by správce Sbírky právních předpisů do procesu publikace právních předpisů mohl nějak zasahovat, když k jejich zveřejnění dojde doručením do datové schránky správce. Není tedy zjevné, jakým způsobem by Ministerstvo vnitra mohlo svého postavení správce Sbírky právních předpisů zneužít. Již účinná právní úprava svěřuje výkon kontroly a dozoru v oblasti samosprávy Ministerstvu vnitra, přičemž konkrétní způsoby zásahu se liší podle toho, zda je dozor vykonáván nad normativní činností zastupitelstev (přijímání obecně závazných vyhlášek), nebo nad jinými usneseními a opatřeními přijímanými při výkonu samosprávy. Základním principem je však vždy to, že v rámci dozoru se zkoumá toliko jejich zákonnost, případně ústavnost, jak bylo popsáno výše v bodě 33. Ministerstvo vnitra je oprávněno jenom k sistaci, tj. odložení účinnosti těchto aktů, konečné rozhodnutí je svěřeno, jde-li o kontrolu zákonnosti a ústavnosti právních předpisů, Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. 44. Vláda ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že Ministerstvo vnitra se při své dozorové činnosti vykonávané na základě § 123 a násl. zákona č. 128/2000 Sb. dlouhodobě setkává s tím, že obceobce nezveřejňují na svých internetových stránkách aktuální znění platných obecně závazných vyhlášek, nebo je nezveřejňují vůbec. Vláda přiznává, že uvedená pochybení nejsou Ministerstvem vnitra systematicky evidována, na rozdíl od nesplnění povinnosti obce zaslat Ministerstvu vnitra vyhlášenou obecně závaznou vyhlášku, kde bylo porušení této povinnosti zaznamenáno v letech 2016-2020 u 28 % kontrolovaných obcíobcí. Navrhovatelka za situace, kdy vláda poukazuje na uvedený závadný stav, trvá na povinnosti vlády důkladně zdokumentovat, jak vážný a frekventovaný problém nezveřejňování samosprávních právních předpisů na příslušných internetových stránkách představuje. V návrhu a především v replice navrhovatelka klade otázku, zda příčinou není dosud formální charakter povinnosti obceobce zasílat vyhlášené právní předpisy Ministerstvu vnitra, jenž se očividně odrážel i v přístupu státní správy k plnění této povinnosti a mohl být důvodem pochybností orgánů samosprávy o její smysluplnosti. Získala-li by uvedená povinnost praktický smysl, bylo by podle navrhovatelky možné očekávat i změnu postoje samospráv. 45. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom svých závěrů, ke kterým dospěl v nálezu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 1/02 (N 104/27 SbNU 167, 404/2002 Sb.), v němž dovodil, že opatření dozorových orgánů vůči samosprávě by měla být předvídatelná, měla by být založena na jasných a seznatelných důvodech a dozorové orgány by měly při své dozorové činnosti zachovávat princip rovnosti mezi jednotlivými územními celky. Podmíněnost platnosti právních předpisů územních samosprávných celků jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů však nelze považovat za sankci svého druhu ze strany Ministerstva vnitra, jak činí navrhovatelka, nýbrž jde o konstrukci, která má zajistit, aby se ve Sbírce právních předpisů nacházely všechny platné právní předpisy územních samosprávných celků. 46. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že vláda dostatečně odůvodnila svá tvrzení, že ne vždy obceobce řádně zveřejňují údaje a dokumenty v souladu s § 5 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. způsobem umožňujícím dálkový přístup a taktéž že obceobce řádně nezasílají obecně závazné vyhlášky Ministerstvu vnitra v souladu s § 12 odst. 6 zákona o obcích. Nesmí se zapomínat, že publikace (nejen právních předpisů územní samosprávy) má své ryze praktické odůvodnění: znalost práva jeho adresáty [ignorantia iuris non excusat, srov. též nález ze dne 17. 12. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/97 (N 163/9 SbNU 399; 30/1998 Sb.)] lze sotva předpokládat za stavu, kdy právní předpisy územních samosprávných celků nejsou každému zpřístupněny. V opačném případě lze jen obtížně zdůvodňovat požadavek jejich dodržování, případně ukládat sankce za jejich porušení. Lze sice přisvědčit navrhovatelce, že vláda neuvedla, o jaký počet obcíobcí v případě neplnění povinnosti zveřejnit právní předpisy vydané v rámci jejich působnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup jde, tato skutečnost však není nijak zásadní pro tvrzený záměr vlády vyjádřený v důvodové zprávě k zákonu č. 35/2021 Sb., tedy pro záměr vytvořit veřejně a bezplatně přístupný elektronický informační systém (centrální databázi), v němž bude možno vyhledat a seznámit se s obsahem obecně závazných vyhlášek a nařízení všech územních samosprávných celků v České republice i právních předpisů některých správních úřadů, které nejsou publikovány ve Sbírce zákonů. Ústavní soudÚstavní soud se ztotožňuje s vládou v tom, že tohoto cíle by nebylo dosaženo, bylo-li by zasílání uvedených právních předpisů ponecháno na „dobrovolnosti“ územních samosprávných celků tak, jako je tomu doposud, kdy nabytí platnosti právního předpisu není vázáno na splnění povinnosti obceobce zaslat jej Ministerstvu vnitra. Na rozdíl od neplnění povinnosti zveřejňovat vydané právní předpisy na internetových stránkách obceobce, kterou vláda nedoložila konkrétními údaji, přitom neplnění povinnosti obceobce zasílat vydané právní předpisy neprodleně po dni jejich vyhlášení Ministerstvu vnitra vláda specifikovala uvedením počtu zjištěných porušení povinnosti v jednotlivých letech. 47. Je tedy zřejmé, jak uvedla vláda ve svém vyjádření, že nově zákonem č. 35/2021 Sb. stanovený okamžik nabytí platnosti právních předpisů územního samosprávného celku a správního úřadu představuje přijatelný legislativní nástroj k dosažení primárního sledovaného cíle, kterým je poznatelnost platného a účinného práva. Naopak tvrzení navrhovatelky, že jde o „kanón na vrabce“, neboť vláda měla celou paletu nástrojů, jak uvedeného cíle dosáhnout, nemůže Ústavní soudÚstavní soud přisvědčit, ani akceptovat její tvrzení, že by Ministerstvo vnitra již za současné právní úpravy disponovalo uceleným souborem všech obcemiobcemi vydaných právních předpisů, byly-li obceobce přesvědčeny o smysluplnosti uvedené zákonné povinnosti. Skutečnost, že některé obceobce svou zákonnou povinnost stanovenou v § 12 odst. 6 zákona o obcích nyní řádně neplní, nelze použít jako argument pro tvrzení, že bylo-li by plnění této povinnosti Ministerstvem vnitra důsledně vymáháno a sankcionováno, nebylo by nutné přistoupit k podmínění platnosti právních předpisů územního samosprávného celku jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. Jde pouze o spekulativní tvrzení navrhovatelky, které neposouvá její argumentaci do ústavněprávní roviny. To platí i pro její závěr, že je-li neplnění povinností obcíobcí zasílat jimi vyhlášené právní předpisy dozorovým orgánům závažným problémem, měla na něj státní správa reagovat dříve. 48. Navrhovatelka i vláda poukazují na nález ze dne 12. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 2315/15 (N 64/81 SbNU 99), ve kterém Ústavní soudÚstavní soud uvedl, že účinná právní úprava „... snižuje šanci, že soud z vlastní iniciativy na věc aplikuje právní předpis obceobce či kraje, a vyhledání těchto předpisů - zejména obecních, nezveřejněných na internetu - je pro soudy spojeno s většími praktickými obtížemi. Tyto skutečnosti kladou vyšší nároky na účastníky řízení a jejich zástupce, kteří - aby zvýšili své vyhlídky na úspěch - zpravidla musí těmito předpisy sami aktivně argumentovat. Závěrem Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že uvedené obtíže by byly odstraněny, kdyby se všechny právní předpisy obcíobcí a krajů publikovaly na internetu nebo kdyby byly centrálně zpřístupněny - právní předpisy obcíobcí a krajů přitom již nyní jsou shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem [srov. § 12 odst. 6 zákona o obcích, § 8 odst. 9 zákona o krajích a § 45 odst. 12 zákona o hlavním městě Praze]“. Vláda v důvodové zprávě interpretuje závěry citovaného nálezu tak, že Ústavní soudÚstavní soud vytýkal ve vztahu k možnosti poznat a aplikovat právní normy územních samosprávných celků absenci informační platformy, ve které by byly všechny právní předpisy územních samosprávných celků centrálně shromažďovány a zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Navrhovatelka naopak zdůrazňuje, že Ústavní soudÚstavní soud poskytl jasné vodítko, jakým způsobem při zajištění dostupnosti předpisů samospráv postupovat již podle účinné právní úpravy, která ukládá územním samosprávám příslušné právní předpisy zasílat dozorovým orgánům. 49. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v citovaném nálezu předestřenými úvahami směřoval k tomu, že by bylo přínosné vytvoření centrálně zpřístupněné databáze právních předpisů obcíobcí či krajů, a to v zájmu soudů a účastníků řízení, pro něž je za nyní platné a účinné právní úpravy obtížné tyto předpisy vyhledat. Ze závěrů nálezu však nevyplývá, že by Ústavním soudemÚstavním soudem zmíněná skutečnost, že právní předpisy obcíobcí a krajů přitom jsou již nyní shromažďovány krajskými úřady a Ministerstvem vnitra či jiným příslušným ústředním správním úřadem, měla tyto obtíže sama o sobě vyřešit, naopak je z textu odůvodnění nálezu zřejmé, že takto shromážděné právní předpisy by mohly být základem pro vytvoření zmíněné databáze. Otázkou okamžiku nabytí platnosti takto publikovaných právních předpisů se Ústavní soudÚstavní soud nezabýval, nepochybně však měl na mysli databázi úplnou, nikoli závislou na pouhé ochotě, případně reálné schopnosti obcíobcí a krajů splnit svou zákonnou povinnost a dozorovému orgánu právní předpis zaslat. 50. Hovoří-li navrhovatelka ve své replice o pouhé formální povaze povinnosti stanovené v § 12 odst. 6 zákona o obcích, není zřejmé, co má uvedenou formálností na mysli, ani jak by si představovala zefektivnění současného mechanismu zasílání vyhlášených právních předpisů dozorovým orgánům. S tím souvisí i otázka administrativní náročnosti, na kterou nahlíží navrhovatelka právě ve světle případných negativních dopadů nesplnění předmětné povinnosti. Jinými slovy, dle navrhovatelky u samospráv dojde k situaci, kdy ve snaze odvrátit závažný dopad hrozící v případě nesplnění jejich povinnosti přijmou „preventivně opatření“, což způsobí nárůst administrativní náročnosti. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že ani administrativní zátěž, která by takto měla podle navrhovatelky nově obcíobcím vzniknout, nemůže být argumentem pro to, aby povinnost obcí zasílat vydané obecně závazné vyhlášky do datové schránky správce Sbírky právních předpisů pod sankcí jejich neplatnosti byla shledána zasahující do práva zastupitelstev vydávat v mezích své působnosti obecně závazné vyhlášky (čl. 104 odst. 3 Ústavy), a to tím spíše, že nově zákonem č. 35/2021 Sb. stanovený postup pouze nahradí dosavadní povinnost obceobce zaslat obecně závaznou vyhlášku neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra. 51. Z požadavku na úplnost nově vytvořené Sbírky právních předpisů pak vyplývá nutnost jejího doplnění o již přijaté platné a účinné právní předpisy samospráv (§ 9 odst. 1 a 3 zákona č. 35/2021 Sb.). Navrhovatelka považuje skutečnost, že k tomu má dojít pod sankcí pozbytí platnosti dotčených právních předpisů uplynutím lhůty tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za invazivní zásah do práva územních samosprávných celků na samosprávu. Jakkoli se navrhovatelce může jevit plošné „automatické“ pozbytí platnosti řádně podle dosavadní právní úpravy vyhlášených právních předpisů způsobilé zasáhnout do práva zaručeného čl. 104 odst. 3 Ústavy, je nutno mít za podstatné, že územní samosprávné celky a úřady mají ke zveřejnění jimi vydaných právních předpisů ve Sbírce právních předpisů lhůtu tří let, tedy do 1. 1. 2025. Nemůže přitom obstát argument navrhovatelky, že představitelé obcíobcí či adresáti těchto právních předpisů nemusí o uvedené povinnosti či jejich následcích vědět. Představitelům obcíobcí, popř. úředníkům obecních a krajských úřadů jsou nepochybně známy právní předpisy vztahující se k jejich činnosti, nemluvě o metodické pomoci, kterou Ministerstvo vnitra poskytne obcímobcím. 52. Jde-li o adresáty právních předpisů, pro ty se nic nemění, právní předpisy vyhlášené před nabytím účinnosti zákona č. 35/2021 Sb. budou přístupné na internetových stránkách obceobce a nejpozději ve lhůtě tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona budou zveřejněny ve Sbírce právních předpisů. Nestane-li se tak, právní předpis pozbude platnosti, stejně tak jako všechny nově přijaté právní předpisy, které nebudou zveřejněny ve Sbírce právních předpisů. Teprve poté bude naplněn požadavek plynoucí z pojmu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, podle kterého může subjekt práva počítat s tím (od 1. 1. 2025), že vše, co je ve Sbírce právních předpisů, zachycuje stav práva s územní působností. Nebude-li obecobec respektovat požadavek seznámit každého tímto zákonem stanoveným způsobem se svými právními předpisy, pak bude postupovat v rozporu s požadavkem přístupnosti práva. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že splnění tohoto požadavku není spojeno se svévolně či libovolně stanovenými požadavky z hlediska času a způsobu jejich splnění, nýbrž naopak je zde zákonem stanovena dostatečná lhůta ke splnění této povinnosti uložené obcímobcím jako veřejnoprávním korporacím (čl. 101 odst. 3 Ústavy). Tím bude dosaženo zamýšleného cíle, kdy budou všechny platné právní předpisy územních samosprávných celků publikovány uceleně ve Sbírce právních předpisů. O tom, že pouze ve Sbírce právních předpisů zveřejněné právní předpisy budou součástí platného práva, bude veřejnost nepochybně uvědoměna, ostatně nelze pominout zásadu, že neznalost práva neomlouvá. 53. Kritizuje-li navrhovatelka provedení testu proporcionality, jak byl proveden vládou, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že napadená právní úprava nijak neomezuje územní samosprávné celky jako veřejnoprávní korporace podle čl. 101 odst. 3 Ústavy v procesu jejich normotvorby. Ústavní východiska práva na samosprávu jsou zachována a sladěna s možnostmi zpřístupnění právních předpisů. Jejich zveřejnění v nově vytvořené Sbírce právních předpisů pouze sleduje cíl shromáždit soubor platných právních předpisů na jednom veřejnosti přístupném místě. Z toho důvodu podmínění platnosti právního předpisu jeho zveřejněním ve Sbírce právních předpisů nepředstavuje zásah do práva na samosprávu neslučitelný s principem vlády práva podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. 54. Na výše uvedeném nic nemění ani odkaz navrhovatelky na zahraniční právní úpravy týkající se publikace právních předpisů (Slovenská republika, Rakouská republika, Spolková republika Německo, Polská republika a Španělské království). Odlišný způsob zveřejňování právních předpisů územních samosprávných celků sám o sobě nepředstavuje relevantní důvod pro shledání protiústavnosti napadených ustanovení, ostatně navrhovatelka kromě poukazu na „vybočení z principů“ na žádný jiný důvod nepoukazuje. K uvedenému přistupuje skutečnost, že napadená právní úprava není ani v rozporu s čl. 4 odst. 4 Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb.), která způsob zveřejňování právních předpisů územních samospráv neupravuje a podle které ústřední či regionální orgán může zasáhnout do pravomoci poskytnuté místním společenstvím nebo je omezit, jen stanoví-li tak zákon. VIII. Závěr 55. Ze všech uvedených důvodů neshledal Ústavní soudÚstavní soud důvod ke zrušení napadených zákonných ustanovení, neboť nevedou – v rozporu s principem právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy - k porušení ústavně chráněných základních práv zaručených v čl. 8 ani čl. 100 odst. 1 a čl. 104 odst. 3 Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud proto podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh na zrušení části § 1 odst. 1 písm. a) ve slovech „obecně závazné vyhlášky a“ a odst. 2, § 2 odst. 1, § 4 odst. 1 a § 9 odst. 3 zákona č. 35/2021 Sb., § 12 zákona č. 128/2000 Sb., § 8 zákona č. 129/2000 Sb. a § 45 zákona č. 131/2000 Sb. zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Nález Ústavního soudu č. 4/2022 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 4/2022 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 7. prosince 2021 sp. zn. Pl. ÚS 20/21 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, eventuálně některých jeho ustanovení Vyhlášeno 14. 1. 2022, částka 2/2022 * Odůvodnění * I. - Vymezení předmětu řízení * II. - Splnění procesních předpokladů řízení před Ústavním soudem * III. - Argumentace navrhovatelky a další vyjádření * IV. - Zákonodárný proces a posouzení jeho ústavní konformity * V. - Náhrada škody v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními * VI. - K mimořádným opatřením dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona * VII. - K výším pokut za přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona * VIII. - Závěr 4 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 20/21 dne 7. prosince 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Ing. Jan Horník, zastoupené JUDr. Stanislavem Polčákem, advokátem, sídlem Řehenice 10, na zrušení zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, eventuálně § 2 odst. 2 písm. a) až f), § 9 odst. 2 věty první a odst. 4, § 10 odst. 2 písm. a), b) a c) a odst. 3, § 11 odst. 2 písm. a), b) a c) a odst. 3 téhož zákona, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Ustanovení § 9 odst. 4 věty druhé zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, se uplynutím dne vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušuje ve slovech „, návratných finančních výpomocí“. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. Odůvodnění I. Vymezení předmětu řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 24. 3. 2021 doručen návrh skupiny senátorů, za niž jedná senátor Ing. Jan Horník (dále jen „navrhovatelka“), podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jímž se navrhovatelka domáhala zrušení zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, (pro nějž se v laické i odborné veřejnosti vžilo označení „pandemický zákon“, které sice není zcela přesné, ale je natolik rozšířené, že se jej dále přidrží i Ústavní soudÚstavní soud) dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Navrhovatelka současně požádala o přednostní projednání návrhu podle § 39 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. 2. Návrh byl formulován jako alternativní (resp. správně eventuální – pozn. Ústavního souduÚstavního soudu), neboť navrhovatelka se po Ústavním souduÚstavním soudu dožadovala zrušení celého pandemického zákona pro ústavně defektní průběh zákonodárného procesu a pro případ, že tomuto návrhu Ústavní soudÚstavní soud nevyhoví, se dožadovala zrušení ustanovení věty první § 9 odst. 2 pandemického zákona a § 9 odst. 4 pandemického zákona. 3. Dne 1. 8. 2021 byla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručena změna návrhu, v níž se navrhovatelka domáhá pro případ nevyhovění jejímu návrhu na zrušení pandemického zákona jako celku pro jí tvrzené vady legislativního procesu kromě zrušení ustanovení § 9 uvedených výše v bodě 2 tohoto nálezu i zrušení § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona a slov „3 000 000 Kč“ v § 10 odst. 2 písm. a), „1 000 000 Kč“ v § 10 odst. 2 písm. b), „500 000 Kč“ v § 10 odst. 2 písm. c), „4 000 000 Kč“ v § 10 odst. 3, „1 000 000 Kč“ v § 11 odst. 2 písm. a), „500 000 Kč“ v § 11 odst. 2 písm. b), „100 000 Kč“ v § 11 odst. 2 písm. c) a „2 000 000 Kč“ v § 11 odst. 3 pandemického zákona. 4. Jelikož primární návrh směřuje proti celému pandemickému zákonu a eventuální návrh jen proti jeho části, považuje Ústavní soudÚstavní soud návrh za směřující proti celému pandemickému zákonu s tím, že jeho částí napadenou eventuálním návrhem se bude zabývat samostatně. II. Splnění procesních předpokladů řízení před Ústavním soudem 5. Navrhovatelka se domáhá zrušení pandemického zákona. Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je dle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve spojení s čl. 88 odst. 1 Ústavy oprávněna podat skupina nejméně 17 senátorů. Nynější návrh podala skupina 22 senátorů a senátorek, což všichni stvrdili svými podpisy na listině doručené Ústavnímu souduÚstavnímu soudu právním zástupcem navrhovatelky. 6. Návrh je tedy podán aktivně legitimovaným subjektem a splňuje i další obecné procesní předpoklady dle § 34 a 35 zákona o Ústavním soudu, jakož i zvláštní procesní předpoklady pro řízení o návrhu na zrušení zákonů a jiných právních předpisů dle § 66 a 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Ústavní soud se tedy návrhem zabýval z věcného hlediska, přičemž jej posoudil a rozhodl o něm bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 věty první zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. 7. S návrhem na zrušení pandemického zákona byl spojen i návrh na přednostní projednání věci dle § 39 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., o němž plénum nepovažovalo za nutné samostatně rozhodnout vzhledem k tomu, že mu implicitně bylo vyhověno. Dřívější rozhodnutí o návrhu nebylo ostatně možné vzhledem k tomu, že navrhovatelka více než čtyři měsíce po zaslání svého původního návrhu tento rozšířila podstatným způsobem rovnajícím se de facto novému samostatnému návrhu na zrušení části právního předpisu, což si v zájmu zachování procesní rovnosti vyžádalo takový procesní přístup Ústavního souduÚstavního soudu k účastníkům a vedlejší účastnici řízení, zejména co se týče délky lhůt k vyjádření a možnosti repliky navrhovatelky, jako kdyby skutečně o nový návrh šlo. III. Argumentace navrhovatelky a další vyjádření 8. Navrhovatelka svůj návrh podrobně zdůvodnila a k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu se k němu vyjádřily i Poslanecká sněmovna a Senát jako účastníci řízení a vláda jako vedlejší účastnice řízení. Veřejný ochránce práv k výzvě dle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, sdělil Ústavnímu soudu, že svého práva vstoupit do řízení s postavením vedlejšího účastníka nevyužívá. III./1. Argumentace navrhovatelky 9. Navrhovatelka úvodem popisuje opakované prodlužování nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., (dále jen „ústavní zákon o bezpečnosti“), od 30. 9. 2020 s tím, že záměrem Poslanecké sněmovny při přijímání pandemického zákona bylo dosáhnout zrušení nouzového stavu. Přesto byl den před nabytím účinnosti pandemického zákona opětovně nouzový stav dle čl. 6 odst. 1 ústavního zákona o bezpečnosti vyhlášen, současně však byl vyhlášen stav pandemické pohotovosti dle § 1 odst. 3 pandemického zákona, a tedy od 27. 2. 2021 tyto mimořádné stavy ke dni podání ústavní stížnosti platily souběžně (nouzový stav skončil až 12. 4. 2021 – pozn. Ústavního souduÚstavního soudu). Dle navrhovatelky zákonná úprava přijatá za účelem řešení konkrétní krizové situace nemůže omezovat ústavně zaručená základní práva a svobody ve větším rozsahu, než v jakém to umožňuje ústavní zákon o bezpečnosti ve spojení se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „krizový zákon“). Takto nepřípustně více omezena je pandemickým zákonem dle navrhovatelky náhrada újmy způsobené v důsledku přijetí mimořádných opatření. 10. Navrhovatelka brojí jednak proti celému pandemickému zákonu, neboť má za to, že při jeho přijetí byla porušena pravidla zákonodárného procesu takovým způsobem, že to zakládá jeho protiústavnost, a pro případ, že Ústavní soudÚstavní soud z tohoto důvodu celý pandemický zákon nezruší, navrhovatelka žádá zrušení jeho jednotlivých ustanovení vymezených shora v bodech 2 a 3, neboť dle jejího přesvědčení tato ustanovení omezují náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle pandemického zákona způsobem neslučitelným s ústavním pořádkem, konkrétně s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti ve spojení s § 36 odst. 1 krizového zákona, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), čl. 26 odst. 1, 2 a 3, čl. 4 odst. 2 a 4 Listiny, čl. 1 odst. 1 a 2 a čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy. Argumentaci navrhovatelky lze přiblížit následovně: A) Námitky ústavních deficitů zákonodárného procesu 11. Navrhovatelka předně poukazuje na to, že téměř identický návrh zákona, jako je pandemický zákon, předložila vláda již v květnu roku 2020 (sněmovní tisk č. 859), který byl projednáván v normálním legislativním procesu a ke dni podání nyní posuzovaného návrhu nebyl vládou ani vzat zpět. Přesto však vláda návrh pandemického zákona navrhla projednat ve stavu legislativní nouze, čemuž předseda Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 96 ze dne 15. 2. 2021 vyhověl a dle § 99 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, rozhodl, že návrh pandemického zákona bude projednán ve zkráceném jednání, což se také stalo, a tento návrh byl dne 18. 2. 2021 schválen Poslaneckou sněmovnou a dne 19. 2. 2021 postoupen Senátu. 12. Dle navrhovatelky nebyl stav legislativní nouze řádně zdůvodněn. Vláda přitom měla dostatečné právní nástroje k řešení situace, které jí poskytoval vyhlášený a opakovaně prodlužovaný nouzový stav, jakož i zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). S odkazem na dřívější judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu navrhovatelka dospívá k závěru, že tímto bezdůvodným projednáním návrhu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze došlo k závažnému porušení pravidel zákonodárného procesu, znemožnění racionální diskuse a kritiky, předložení alternativ atd. 13. Navrhovatelka se vymezuje i vůči způsobu projednání návrhu pandemického zákona Senátem. V něm byl návrh předložen příslušným výborům dne 19. 2. 2021, již 24. 2. 2021 jej příslušné výbory projednaly a téhož dne o něm jednalo i plénum Senátu, které jej vrátilo Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. K projednání návrhu pandemického zákona Senátem tak došlo pouhé čtyři dny od jeho přikázání, v nichž byl navíc zahrnut víkend. Stalo se tak mimo zkrácené jednání dle § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 172/2004 Sb., (dále jen „jednací řád Senátu“) a o takový postup ani vláda nepožádala. Menšina Senátu s tímto postupem nesouhlasila a žádala vzhledem k závažnosti návrhu pandemického zákona o jeho standardní projednání, neboť vláda avizovala vyhlášení nouzového stavu bez ohledu na osud předmětného návrhu. Návrhu většina Senátu nevyhověla. Původně byla přitom organizačním výborem stanovena lhůta k projednání návrhu zákona do 21. 3. 2021. 14. S oporou o dřívější judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu tak navrhovatelka dovozuje, že postupy jak Poslanecké sněmovny, tak Senátu byly v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 5 a 6 Ústavy, jakož i čl. 22 Listiny. B) Námitky proti omezení náhrady škody vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle pandemického zákona 15. Navrhovatelka úvodem své argumentace proti napadeným ustanovením § 9 pandemického zákona konstruuje z principů formulovaných v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy požadavek, aby demokratický právní stát vykonával veřejnou moc jako službu všem občanům a aby nástroje výkonu veřejné moci nebyly uplatňovány na úkor fyzických a právnických osob. Dle navrhovatelky pak podmínky zachování základních parametrů státu i na úkor práv jednotlivců vymezuje ústavní zákon o bezpečnosti. Nouzový stav vyhlášený podle ústavního zákona o bezpečnosti je pak dle navrhovatelky závažnějším než stav pandemické pohotovosti dle § 1 odst. 3 pandemického zákona a ústavní zákon o bezpečnosti ve spojení s § 36 krizového zákona upravuje pro jednotlivce příznivější podmínky náhrady škody způsobené v souvislosti s krizovými opatřeními, než jak činí pandemický zákon ohledně náhrady škody v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. 16. Při souběhu nouzového stavu dle ústavního zákona o bezpečnosti a stavu pandemické pohotovosti podle pandemického zákona proto navrhovatelka považuje za ústavně nekonformní, měly-li by se uplatnit podmínky náhrady škody dle pandemického zákona, které jsou pro jednotlivce méně příznivé než podmínky náhrady škody dle ústavního zákona o bezpečnosti ve spojení s krizovým zákonem. 17. Navrhovatelka rovněž stručně rozebírá podstatu ústavněprávních garancí vlastnického práva podle čl. 11 Listiny a dospívá k závěru, že úprava náhrady škody dle § 9 pandemického zákona nesplňuje podmínky vyvlastnění či nuceného omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Oproti § 9 pandemického zákona náleží v režimu krizového zákona při nuceném omezení vlastnického práva v důsledku krizových opatření peněžitá náhrada bez dalšího a dle navrhovatelky rozsah této náhrady nelze omezovat ukládáním dalších podmínek. Kromě toho krizový zákon stanoví v § 36 odst. 1 i povinnost náhrady škody vzniklé v souvislosti s krizovými opatřeními, a to v plné výši. Náhrada škody dle § 9 pandemického zákona je oproti tomu omezena, což je dle navrhovatelky protiústavní. Navrhovatelka taktéž zdůrazňuje, že součástí práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny je i legitimní očekávání nabytí majetku. 18. Navrhovatelka spatřuje ústavněprávní deficit režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona i z hlediska hospodářských práv zaručených čl. 26 Listiny. Navrhovatelka připouští, že tato práva lze dle čl. 26 odst. 2 Listiny omezit zákonem a že je možno se jich dle čl. 41 Listiny dovolávat jen v mezích zákona, nicméně má za to, že i tak kompenzační režim § 9 pandemického zákona porušuje samotnou podstatu těchto práv v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny. Mimořádná opatření dle § 2 pandemického zákona umožňují totiž omezení samotné podstaty hospodářských práv na určenou dobu. Pokud s tímto mimořádným omezením, o němž autoritativně rozhodly orgány veřejné moci, není spojena plná kompenzace škod, považuje to navrhovatelka za porušení čl. 26 Listiny. 19. Dle navrhovatelky nelze odpovědnost státu při výkonu veřejné moci omezit toliko na odpovědnost za nezákonné či nesprávné rozhodnutí konkretizovanou v zákoně č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, ale je třeba za ni považovat i odpovědnost za zákonný postup orgánů moci výkonné, jímž dochází k omezování základních práv. Navrhovatelka se tak i pro tyto případy dovolává právních závěrů Ústavního souduÚstavního soudu, že rozsah náhrady škody dle čl. 36 odst. 3 Listiny nelze omezit ani zákonem vydaným dle čl. 36 odst. 4 Listiny a že popření principu plného odškodnění soudním rozhodnutím je v rozporu s čl. 11 Listiny. 20. Navrhovatelka spatřuje popření principu plného odškodnění především v tom, že § 9 odst. 2 věta druhá pandemického zákona a § 9 odst. 4 pandemického zákona z rozsahu náhrady škody vylučují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků a snižují rozsah náhrady o dotace, návratné finanční výpomoci a jiné podpory poskytnuté v souvislosti se zvládáním pandemie onemocnění COVID-19 způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 (dále jen „pandemie“) či dopadů mimořádných opatření podle pandemického zákona. 21. Ke snížení náhrady škody o návratné finanční výpomoci navrhovatelka uvádí, že takovou výpomocí jsou prostředky ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, které se poskytují bezúročně fyzickým a právnickým osobám za účelem zmírnění dopadů pandemie a příjemce je povinen je vrátit. Snížení rozsahu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona o návratnou finanční výpomoc tak znamená, že stát sníží náhradu škody o částku, kterou sice poškozenému poskytl, ale poškozený je povinen ji po určité době vrátit státu zpět. V konečném důsledku je tak poškozený o tuto částku při náhradě škody dle § 9 pandemického zákona ochuzen. 22. Za samostatný důvod protiústavnosti režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona navrhovatelka považuje přenos důkazního břemene ohledně skutečnosti, že vzniku škody nebylo možno předejít či zabránit, na poškozeného. Dle navrhovatelky je odpovědnost státu v situacích, kdy není schopen poskytnout subjektivním právům jednotlivců ochranu plynoucí z běžného standardu garance základních práv a svobod, objektivní povahy, tedy odpovědností za následek. Stát riziko těchto následků v případě mimořádných opatření dle pandemického zákona nesmí dle navrhovatelky přenášet na poškozené. 23. Závěrem navrhovatelka poukázala na to, že Ministerstvo vnitra zamítlo všechny nároky na náhradu škody dle krizového zákona v souvislosti s nouzovým stavem z jara roku 2020, přičemž celkem bylo podáno přes 400 žádostí v celkové částce přes 5 miliard korun českých. To vyplývá i z dopisu ministra vnitra Jana Hamáčka předsedům parlamentních politických stran. Dle navrhovatelky to jednak ilustruje přístup vlády k odškodňování poškozených osob i dle právní úpravy, která obsahuje plnou náhradu, jednak to, že nedošlo k žádné „lavině nároků“ ani k naplnění obavy, jíž vláda zdůvodňovala potřebu omezení náhrady škody v pandemickém zákoně. 24. Navrhovatelka rovněž z hlediska principu přednosti ústavně konformní interpretace před derogací v řízení o zrušení zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení upozorňuje, že ačkoliv v souběhu nouzového stavu a stavu pandemické pohotovosti by bylo možno vyjít z přednostního uplatnění režimu náhrady škody dle krizového zákona, tento postup by nebyl možný po zrušení nouzového stavu. III./2. Rozšíření návrhu ze dne 1. 8. 2021 25. Ve svém procesním podání ze dne 1. 8. 2021 navrhovatelka navrhla in eventum zrušit i § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona a vybraná ustanovení o výši pokut za přestupky uvedené v § 10 a 11 pandemického zákona. Toto rozšíření návrhu je svým předmětem a argumentací de facto zcela samostatným návrhem na zrušení téhož zákona, avšak jelikož k podání návrhu dle § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb., není předepsána žádná propadná lhůta, Ústavní soud vzal toto rozšíření na vědomí, aniž považoval za nutné zahájit o něm samostatné řízení. A) K vybraným mimořádným opatřením 26. Navrhovatelka spatřuje protiústavnost vybraných mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona jednak v porušení principu legality, jednak v porušení principu proporcionality. 27. Porušení principu legality dle navrhovatelky spočívá v tom, že úprava napadených mimořádných opatření nezajišťuje požadavky přesnosti, určitosti a předvídatelnosti právní úpravy tak, jak to princip legality zakotvený v čl. 1 a čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy, jakož i v čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny vyžaduje. Tato úprava neumožňuje stanovit obsah pravomocí orgánu ochrany veřejného zdraví pro přijetí konkrétních mimořádných opatření ani zabezpečit, že budou aplikována konstantně a stejně ve všech případech, přičemž z nich nelze dovodit ani zákonné limity omezení základních práv a svobod. Zákonodárce tak dle navrhovatelky postupoval v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny. 28. Napadená úprava je tedy dle navrhovatelky příliš široká a neurčitá, neprovádí a nekonkretizuje již ústavní limity omezení základních práv a svobod z důvodu ochrany veřejného zdraví. Rozsah a způsob omezení těchto základních práv a svobod pak v napadené úpravě mimořádných opatření nelze určit ani za pomoci obecně uznávaných výkladových metod. Ačkoliv interpretačním vodítkem může být účel této úpravy, z něj nelze způsob a rozsah omezení specifikovat, přičemž utilitární hledisko nemůže představovat jediné kritérium pro stanovení věcné působnosti orgánu ochrany veřejného zdraví. Zákonodárce tak rezignoval na svou kompetenci a přenechal ji bezdůvodně moci výkonné, čímž vytvořil prostor pro aplikační libovůli správních orgánů. 29. Ačkoliv navrhovatelka předesílá, že přezkum zákonné úpravy v tomto řízení umožňuje založit odůvodnění toliko na abstraktních ústavněprávních argumentech, nikoliv na faktických účincích zákona, jedním dechem dodává, že aplikační libovůle správních orgánů se jednoznačně v praxi již projevila, což je patrné i z kritiky postupu Ministerstva zdravotnictví v aplikační praxi Nejvyššího správního soudu. Navrhovatelka uvádí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, která zrušila značné množství mimořádných opatření či jejich částí vydaných Ministerstvem zdravotnictví z důvodu absence věcné působnosti či nesplnění požadavku odůvodnění opatření v rozsahu požadovaném pandemickým zákonem. 30. Navrhovatelka tak uzavírá, že nedostatky v těchto opatřeních shledávané Nejvyšším správním soudem jsou přímým důsledkem neurčitosti pandemického zákona, která je zřejmým důsledkem překotnosti projednávání při jeho přijímání a znemožnění zevrubné kritiky horečným tlakem na jeho přijetí. Původně zamýšlený záměr řešit pandemickou krizi bez nutnosti trvání nouzového stavu, na němž panovala většinová politická shoda, tak nebyl dosažen, a tedy přijaté znění zákona ani neodpovídá skutečné vůli politické většiny. 31. Navrhovatelka v rámci této námitky ještě doplňuje, že má zásadní výhradu k časové působnosti pandemického zákona. Mezinárodní zdravotnická organizace vyhlásila pandemii koronaviru dne 11. 3. 2020. Český zákonodárce predikuje, že pandemický zákon bude používán pouze do 28. 2. 2022, což je krajně neobvyklý přístup, který jako by naznačoval, že zákonodárce je srovnán s celou škálou možných situací, které mohou nastat od 1. 3. 2020 (sic! – správně patrně od 1. 3. 2022), které ovšem nelze objektivně předvídat. Již jen fakt, že „zákon sám sebe vypne“ bez ohledu na to, v jaké epidemické situaci se bude Česká republika, případně Evropská unie a celý svět nacházet, zcela podlamuje smysl, ale i legitimitu zákona jako celku a vyprazdňuje jeho deklarovaný účel. 32. K podpoře svých zde předestřených závěrů navrhovatelka odkazuje na nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.). 33. Navrhovatelka dále považuje napadenou úpravu § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona za neproporcionální. K tomu odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 39/01 ze dne 30. 10. 2002 (N 135/28 SbNU 153; 499/2002 Sb.). Obsah této námitky je však v podstatě jen rozvedením námitky neurčitosti, neboť navrhovatelka nesouhlasí s tím, že rozsah omezení či zákazů, které napadená úprava umožňuje, v ní není nijak stanoven ani omezen, a tedy správním orgánům je poskytována moc nerespektující systém brzd a protivah jako podstatný znak právního státu. Navrhovatelka k tomu připomíná, že již při projednávání návrhu zákona někteří senátoři upozorňovali na nevhodnost zvolené regulace ke stanovenému cíli, a doslovně části jejich vystoupení vyjadřující jejich nesouhlas reprodukuje. 34. Navrhovatelka rovněž znovu vznáší námitku neústavnosti pandemického zákona v důsledku pochybení při zákonodárném procesu, jíž však toliko jinými slovy opakuje již výše řečené a zrekapitulované v části III.1.A) tohoto nálezu. B) K vybraným výším horních hranic pokut za přestupky 35. Navrhovatelka poukazuje na to, že úprava správních trestů za přestupky v § 10 a 11 pandemického zákona je značně benevolentní ke správním orgánům a podle řady senátorů i odborníků na správní právo trestní stanovuje až drakonické výše možných pokut. Ty dle navrhovatelky mohou být zcela zjevně nepřiměřené nebo za hranicí majetkové likvidace postihovaných. Dle navrhovatelky pandemický zákon ponechává v oblasti pokut za předmětné prohřešky zcela volný prostor správním orgánům, čímž umožňuje jejich libovůli. Určující prvky pro správní trestání i určitá výše pokut by měly alespoň rámcově být vytyčeny na zákonné úrovni, k čemuž se navrhovatelka dovolává nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.). 36. Za zcela zjevně nepřiměřenou považuje navrhovatelka samotnou výši pokut „v horním limitu“, a to i ve vztahu k případnému závadnému jednání. Nezdá se jí přitom, že by správní orgán nemohl uložit poměrně vysokou pokutu již za první, byť závažné porušení pandemického zákona. I když napadená ustanovení neobsahují „dolní limit“ ukládaných sankcí, schází dostatečná zákonná limitace pro postihující správní orgány, např. pro moderaci výše pokut. III./3. Vyjádření dalších účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení, repliky navrhovatelky a doplnění návrhu ze dne 6. 12. 2021 37. Ústavní soudÚstavní soud návrh dle § 69 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rozeslal dalším účastníkům řízení a vedlejší účastnici řízení a vyzval je, aby se k němu vyjádřili. A) Vyjádření Poslanecké sněmovny 38. Poslanecká sněmovna v souladu se zavedenou ústavní praxí ponechala posouzení souladu pandemického zákona s ústavním pořádkem na Ústavním souduÚstavním soudu a toliko zrekapitulovala průběh zákonodárného procesu při předložení a projednání návrhu pandemického zákona Poslanecké sněmovně. Pandemický zákon byl publikován ve Sbírce zákonů dne 26. 2. 2021 pod č. 94/2021 Sb. Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně vládou dne 15. 2. 2021 a téhož dne byl rozeslán jako sněmovní tisk č. 1158/0, v kterémžto znění ještě napadená ustanovení § 9 neobsahoval. Na základě žádosti vlády vyhlásil předseda Poslanecké sněmovny rozhodnutím č. 96 stav legislativní nouze a 15. 2. 2021 rozhodl o tom, že návrh bude projednán ve zkráceném jednání s vynecháním prvního čtení a přikázal jej výboru pro zdravotnictví, jenž jej projednal na schůzi dne 17. 2. 2021 a doporučil usnesením (tisk č. 1158/1) přerušit jeho projednávání do doby, než jej projednají zástupci všech politických stran. 39. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 18. 2. 2021 a v rámci podrobné rozpravy bylo předneseno několik pozměňovacích návrhů rozeslaných poslancům jako sněmovní dokument č. 7543. Napadená ustanovení obsahoval komplexní pozměňovací návrh poslance Jana Hamáčka rozeslaný jako sněmovní dokument č. 7529 a v původním znění byla zařazena do § 8 návrhu. Pozměňovací návrh poslance Ivo Vondráka však obsahoval účinné znění § 8 pandemického zákona, v jehož důsledku se napadená ustanovení posunula do § 9 návrhu pandemického zákona. Jiný pozměňovací návrh modifikaci úpravy náhrady škody neobsahoval. 40. Třetí čtení se uskutečnilo rovněž dne 18. 2. 2021 a návrh byl ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslance Jana Hamáčka i dalších pozměňovacích návrhů schválen s tím, že pro něj hlasovalo 132 poslanců a poslankyň ze 167 přítomných a 25 hlasovalo proti němu. Dne 19. 2. 2021 postoupila Poslanecká sněmovna návrh zákona Senátu, který jej projednal na své 6. schůzi dne 24. 2. 2021 a vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňujícími návrhy. Poslanecká sněmovna na své 88. schůzi dne 26. 2. 2021 hlasovala o návrhu zákona s pozměňovacími návrhy Senátu a v tomto znění jej přijala. Prezident republiky pandemický zákon podepsal a stejného dne, kdy byl podepsán dalšími příslušnými ústavními činiteli, byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů a vyhlášen v ní pod č. 94/2021. 41. Rozšíření návrhu ze dne 1. 8. 2021 komentovala ve svém vyjádření Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého předsedy obdobně jako původní návrh, tedy rekapitulací zákonodárného procesu s tím, že napadená ustanovení § 2 pandemického zákona byla součástí již původního vládního návrhu zákona a v průběhu legislativního procesu nedoznala žádných změn a že právní úprava přestupků se v původním vládním návrhu zákona vyskytovala rovněž, avšak nikoliv ve členění přestupků s různými výšemi pokut pro podnikající fyzické a právnické osoby na jedné straně a pro ostatní fyzické osoby na druhé straně. B) Vyjádření Senátu 42. Obdobně postupoval ve svém vyjádření i Senát, který popsal průběh předložení a projednání návrhu pandemického zákona v Senátu. Návrh byl po postoupení Poslaneckou sněmovnou přikázán usnesením organizačního výboru č. 44 jako senátní tisk č. 46 k projednání výboru pro zdravotnictví a ústavně-právnímu výboru a stanovil jim lhůtu do středy 24. 2. 2021 do 13:00 hodin. Dne 23. 2. 2021 organizační výbor usnesením č. 46 schválil návrh na doplnění pořadu 6. schůze Senátu v jeho 13. funkčním období, v níž byl také dne 24. 2. 2021 projednán. Oba výbory doporučily Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, a to výbor pro zdravotnictví usnesením č. 21 a ústavně-právní výbor usnesením č. 29. Hlasováním č. 3 na této schůzi nebyl přijat návrh senátora Ing. Jana Horníka, aby byl senátní tisk č. 46 z pořadu 6. schůze ve 13. funkčním období Senátu vyřazen, neboť pro něj hlasovalo jen 14 senátorů z přítomných 76. 43. Předseda vlády jejím jménem požádal Senát, aby návrh pandemického zákona byl projednán ve zkráceném jednání, proti čemuž se vyslovil místopředseda Senátu Jiří Růžička, podle nějž by se Senát neměl nechat vládou a Poslaneckou sněmovnou zatlačit do zkráceného jednání, aby bylo možno návrh i případné pozměňovací návrhy včas a slušně probrat. Senát o návrhu na projednání ve zkráceném jednání rozhodl pozitivně v hlasování č. 5, neboť pro něj hlasovalo 48 senátorů ze 76 přítomných. V průběhu rozpravy nebyl vznesen návrh na schválení návrhu pandemického zákona ve znění, v němž byl postoupen Senátu, a návrh poslance Jaroslava Doubravy na zamítnutí návrhu nebyl přijat. Po podrobné diskusi Senát usnesením č. 117 na základě hlasování č. 24 vrátil návrh pandemického zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy navrženými shodně výborem pro zdravotnictví a ústavně-právním výborem, z nichž se žádný netýkal úpravy náhrady škody, která tak zůstala v podobě pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnou. Pro vrácení návrhu pandemického zákona Poslanecké sněmovně hlasovalo 58 senátorů a senátorek ze 70 přítomných a 7 bylo proti. 44. Senát dále uvedl, že při projednání návrhu zákona byla vedena obšírná diskuse zejména, co se týče potřebnosti a souladu s ústavními principy, a reprodukoval obsah podstatných vystoupení oponentů návrhu zákona (zejména senátorů Jaroslava Chalupského, Jaroslava Doubravy a Lukáše Wagenknechta), vyslovujících pochybnosti o samotné koncepci pandemického zákona, jakož i senátorů a senátorek, kteří v návrhu spatřovali nedostatky, avšak byli s určitou rezervovaností pro jeho přijetí, případně s určitými pozměňovacími návrhy (Jiří Čunek, Miloš Vystrčil, Martin Červíček, Miroslava Němcová). K rychlosti zákonodárného procesu měli výhrady zejména senátoři a senátorky Jan Hurník, Petr Štěpánek, Miluše Horská a Lukáš Wagenknecht. V diskusi o limitaci náhrady škody vystoupil především senátor Lukáš Wagenknecht, který navrhoval nahradit pojem škody pojmem újma. 45. K rozšíření návrhu ze dne 1. 8. 2021 Senát prostřednictvím svého předsedy k průběhu zákonodárného procesu odkázal na své vyjádření k původnímu návrhu. Nad rámec svého předchozího vyjádření pak k napadeným ustanovením, obsaženým v § 2, 10 a 11 pandemického zákona uvedl, že ústavně-právní výbor doporučoval vrátit návrh pandemického zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které mimo jiné snižovaly horní hranici pokuty za přestupky dle pandemického zákona na polovinu a vypouštěly zvýšení sankce při opakovaném spáchání příslušných přestupků. Dále vyjádření Senátu obsahuje stručné shrnutí diskuse k předmětným ustanovením, k nimž se někteří senátoři vyjadřovali kriticky a nesouhlasili zejména s rozsahem povinností, které pandemický zákon umožňuje uložit, a s drakoničností pokut; na druhé straně jiní senátoři poukazovali na to, že pokuty, které pandemický zákon umožňuje uložit, jsou totožné s pokutami, jejichž uložení umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Ve vyjádření Senátu je dále zdůrazněno, že návrh ústavně-právního výboru ani pozměňovací návrhy týkající se ustanovení § 2 pandemického zákona nebyly Senátem akceptovány. C) Vyjádření vlády 46. Vláda ve svém vyjádření nejprve stručně popsala okolnosti předložení návrhu pandemického zákona Poslanecké sněmovně. Návrh předložilo Ministerstvo zdravotnictví vládě dne 15. 2. 2021 a byla mu udělena výjimka z provedení meziresortního připomínkového řízení, z provedení hodnocení dopadu regulace (RIA) a z projednání Legislativní radou vlády. Předkladatel s ohledem na potřebu přijetí zákona v co nejrychlejším čase navrhoval iniciaci zkráceného projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze podle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 118 jednacího řádu Senátu. Dle stanoviska předsedkyně Legislativní rady vlády připojeného k návrhu byly podmínky pro tento zrychlený způsob projednání splněny, a to kvůli pandemii a potřebě ji efektivně řídit navrhovanými nástroji. Vláda návrh schválila dne 15. 2. 2021 usnesením č. 162, v jehož bodě IV předseda vlády v pověření vládou požádal předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu o projednání návrhu ve zkráceném jednání. 47. Vláda ve svém vyjádření dále zpochybnila argumenty navrhovatelky týkající se nedostatků zákonodárného procesu i režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona. Nejprve se vláda vymezila proti navrhovatelkou tvrzenému nesplnění podmínek stavu legislativní nouze. S oporou o judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu uvedla, že vadu protiústavnosti nezakládá jakákoliv pochybnost o důvodnosti stavu legislativní nouze, ale až dotčení materiálního jádra demokratické parlamentní diskuse vzhledem k postojům samotných aktérů rozpravy, přičemž vyhlášení stavu legislativní nouze je vázáno na objektivní závažnou situaci žádající si bezprostřední reakci, Poslanecká sněmovna při něm disponuje širokou mírou uvážení, významná je široká míra konsensu a nejlépe disponovaným orgánem pro posouzení existence takové situace je vláda. Vláda již samotnou existenci pandemie považuje za legitimní důvod k projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze, což dle ní potvrdil i Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/20 ze dne 8. 12. 2020 (29/2021 Sb.) i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 3. 2021 č. j. 8 Ao 1/2021-139. Vláda taktéž poukázala na dřívější nálezy Ústavního souduÚstavního soudu, v nichž bylo aprobováno projednání zákonů ve lhůtě tří dnů v Poslanecké sněmovně a devíti dnů v Senátu. 48. K námitce, že důvodnost zkráceného projednání narušuje dříve předložený návrh obdobného zákona, vláda odkázala na závěr Ústavního souduÚstavního soudu v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.), z nějž dle jejího názoru plyne, že tato skutečnost neimplikuje protiústavnost stavu legislativní nouze. 49. Dle vlády byl dán i široký konsensus v Poslanecké sněmovně, neboť pro trvání stavu legislativní nouze před projednáním pořadu 86. schůze, na něž byl návrh pandemického zákona zařazen, se v hlasování č. 2 vyslovilo 148 ze 151 přítomných poslanců a pro splnění podmínek projednání návrhu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze se v hlasování č. 9 vyslovilo 133 ze 167 přítomných poslanců. Šlo tedy o tak široký konsensus, který je ve smyslu judikatury Ústavního souduÚstavního soudu dostatečný, neboť odpovídá tzv. kvalifikované většině nutné pro přijetí ústavního zákona. 50. Námitce navrhovatelky, že urychlené projednání v Senátu se uskutečnilo bez toho, aby o ně vláda potřebným způsobem požádala, vláda kontrovala sdělením, že dle stenozáznamu z prvního dne 6. schůze Senátu konané dne 24. 2. 2021 předseda Senátu RNDr. Miloš Vystrčil prohlásil, že předseda vlády svým dopisem ze dne 9. a 15. 2. 2021 požádal jménem vlády Senát o projednání senátních tisků č. 44, 46 a 47 ve zkráceném jednání dle § 118 jednacího řádu Senátu. O projednání senátního tisku č. 46 (tedy návrhu pandemického zákona) ve zkráceném jednání Senát hlasoval a schválil je kvorem 48 hlasů ze 76 přítomných. Dle § 118 odst. 3 jednacího řádu Senátu musí být návrh zákona projednávaný ve zkráceném jednání zařazen na schůzi, která bude zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu, a proto nebylo možné návrh projednat až na schůzi Senátu dne 17. 3. 2021, jak si to přála navrhovatelka. 51. Ohledně ústavněprávních požadavků na projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání dle jednacího řádu Senátu vláda dovozuje, že jsou shodné s požadavky kladenými na projednání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativní nouze, které jsou v nynější věci dle vlády splněny. 52. Vláda se vymezila i proti námitce navrhovatelky, že nouzový stav, případně zákon o ochraně veřejného zdraví poskytovaly dostatečné nástroje pro zvládání epidemie. Nouzový stav by měl být vyhlašován jen na nezbytnou dobu a v době projednávání návrhu zákona nebylo možno předvídat, jak se Poslanecká sněmovna postaví k další žádosti o vyhlášení, resp. prodloužení nouzového stavu. Zákon o ochraně veřejného zdraví pak má pouze omezené možnosti, neboť nebyl konstruován na tak závažnou situaci. 53. Vláda rovněž poukázala na to, že návrh pandemického zákona byl ještě před jeho předložením Poslanecké sněmovně diskutován vládou se zástupci opozice, kteří se účastnili i projednávání návrhu zákona ve výborech obou komor Parlamentu a návrh byl schválen významnou („ústavní“) většinou – v Poslanecké sněmovně 132 hlasy ze 167 přítomných, v Senátu (s později přijatými pozměňovacími návrhy) 58 ze 70 přítomných a v Poslanecké sněmovně po vrácení Senátem s pozměňovacími návrhy 124 hlasy ze 156 přítomných. Dle vlády tak při projednání návrhu zákona jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu nebyla opozici upřena možnost uplatnění konkurenčních názorů, vedení racionálního diskursu či projednávání jejích pozměňovacích návrhů. 54. Ohledně námitek navrhovatelky proti režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona vláda jako stěžejní argument s odkazem na judikaturu domácích soudů i Evropského soudu pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) uvedla, že při vydávání mimořádných opatření musí stát plnit pozitivní závazky k ochraně nejdůležitějších základních práv, přičemž musí vyvažovat míru ochrany práva na život a práva na vlastnictví majetku. Dle judikatury ESLP přitom pozitivní závazek k ochraně života má přednost před ochranou vlastnického práva. Tento pozitivní závazek rovněž nemůže na stát klást nepřiměřené břemeno. Stát proto musí mít možnost v mimořádných situacích stanovit odlišný režim náhrady škody od obecné úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“). 55. Vláda nesouhlasí se závěrem navrhovatelky o tom, že režim náhrady škody v takových případech měl vycházet z čl. 36 odst. 3 Listiny, neboť tento článek se týká náhrady škody vzniklé nezákonným postupem, zatímco napadená ustanovení § 9 pandemického zákona se zabývají náhradou škody vzniklé v příčinné souvislosti se zákonným postupem moci výkonné. Režim náhrady škody dle § 9 pandemického zákona se přitom nijak nedotýká režimu náhrady škody za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný postup orgánů veřejné moci, v kterýchžto případech žádným způsobem rozsah náhrady neomezuje. 56. Omezení náhrady za zákonný postup orgánů veřejné moci při vydávání a provádění mimořádných opatření pak dle vlády neopravňuje k závěru, že byl snížen standard ochrany lidských práv, protože v případě mimořádných opatření musí stát dle principu proporcionality vyvažovat zásahy do různých konkurujících si lidskoprávních požadavků. 57. Vláda dále upozornila, že byť je součástí práva na vlastnictví majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě i ochrana legitimního očekávání nabytí majetku, dle judikatury ESLP to neznamená, že by se legitimní očekávání vztahovalo na jakýkoliv, byť hypotetický zisk, nadto čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě nepředpokládá náhradu v plné výši. Dle vlády přitom nelze jednoduše porovnat režim náhrady škody dle krizového zákona a dle pandemického zákona, neboť pandemický zákon řeší speciální a konkrétní situaci, zatímco krizový zákon se uplatní jako obecná úprava. Ten stojí i na odlišných předpokladech, neboť, obdobně jako některé jiné zákony (např. zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním), cílí na kompenzaci nepřiměřeného zatížení individuálních osob při realizaci určitého veřejného zájmu. 58. Vymezení konkrétních případů i podmínek náhrady z veřejných rozpočtů je přitom primárně záležitostí zákonodárce. Pandemický zákon zohledňuje specifičnost pandemie a vychází z toho, že stejný standard přijatý zákonodárcem v jiných parciálních případech nyní uplatnit nelze, neboť by to nepřiměřeným způsobem zatížilo veřejné rozpočty. 59. Vláda taktéž argumentuje proti uplatnitelnosti čl. 11 odst. 4 Listiny na režim náhrady škody dle pandemického zákona. Nejde o tak intenzivní zásahy do vlastnického práva, jak čl. 11 odst. 4 Listiny předpokládá, nýbrž toliko o regulaci výkonu vlastnického práva obdobně jako v případě regulace výkonu vlastnického práva ke střelným zbraním, k automobilům atd. Vláda k tomu připomíná i možnost obdobných omezení vlastnického práva mimořádnými opatřeními dle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádné ustanovení o náhradě škody neobsahuje. 60. Ustanovení § 9 pandemického zákona pak podle vlády nedestruuje podstatu vlastnického práva, nezasahuje do něj excesivním způsobem a nemůže mít ani rdousící efekt, neboť ve spojení s podpůrnými programy, dotacemi a podporami usiluje stát o to, aby těm, kdo v důsledku pandemie a opatření na její zvládání nemohou vykonávat ekonomickou činnost, byly uhrazeny fixní výdaje a náklady umožňující zachování právní a faktické existence, jakož i úhradu základních životních potřeb. 61. Dle vlády se rovněž navrhovatelka mýlí v tom, že by stát nesl objektivní odpovědnost založenou na principu plné náhrady včetně ušlého zisku. Už tak problematické dokazování výše ušlého zisku je nyní ještě více zkomplikováno polemikami, do jaké míry se na nižším zisku podílí opatření státu na zmírnění epidemie a do jaké míry útlum ekonomické aktivity v důsledku obav z pandemie, a to až za hranice praktické nemožnosti. 62. Navrhovatelka dle vlády rovněž vykládá ústavní ochranu vlastnického práva tak, že pozitivním závazkem státu je zajistit podnikajícím subjektům setrvalý, nepřerušovaný a stále rostoucí zisk, což opomíjí skutečnost, že součástí práva podnikat je i riziko ztrát. 63. Konečně se vláda vyjádřila rovněž k navrhovatelkou tvrzenému zamítání všech žádostí o náhrady podaných v souvislosti s epidemií v období jara 2020 Ministerstvem vnitra. Dle vlády je pro režim náhrady klíčová povaha zásahu orgánu veřejné moci, jímž měla škoda vzniknout. Náhrada škody dle § 36 krizového zákona totiž následuje princip tzv. zvláštní obětioběti, a proto se vztahuje toliko na škodu vzniklou v důsledku krizových opatření majících individuální povahu a zaměřených vůči konkrétní osobě či osobám. V případě krizových opatření majících povahu právního předpisu sui generis postupovat dle § 36 krizového zákona nelze. 64. K rozšíření návrhu ze dne 1. 8. 2021 pak vláda připomněla s odkazem na důvodovou zprávu k pandemickému zákonu důvody přijetí odlišné úpravy od zákona o ochraně veřejného zdraví, omezené časové působnosti a sazeb pokut za přestupky. Potřebu přijetí zvláštního zákona vláda zdůvodňuje tím, že zákon o ochraně veřejného zdraví nenabízí veškeré potřebné mechanismy zvládání pandemické krize a u některých z opatření, která obsahuje, vznikaly pochybnosti o jejich zákonnosti, byla-li přijímána s celostátní působností; taktéž nebyl dostatečně upraven postup jejich přijímání. Dočasnost byla zdůvodněna potřebou promptní reakce na recentní vývoj pandemie, přičemž aktuální vědecké poznatky k jejímu zvládání nemusí být použitelné i do budoucna pro jiné obdobné krize. Maximální sazba pokut pak má odrážet potřebu dostatečného plnění preventivní i represivní funkce při zohlednění různé ekonomické síly subjektů, na které může tato povinnost dopadnout. 65. Vláda se dále detailně vyjádřila k argumentům navrhovatelky o protiústavnosti napadených ustanovení § 2 pandemického zákona. Má za to, že pravomoc Ministerstva zdravotnictví a dalších orgánů ochrany veřejného zdraví je v § 2 odst. 1 pandemického zákona stanovena dostatečně, stejně jako je dostatečně konkrétně stanovena i osobní a věcná působnost. Vláda připomíná, že zákon je obecným právním předpisem a že v případě krizí, jako je ta současná pandemická, je nutnost obecnosti regulace zvýšena požadavkem na pružnou reakci dle konkrétní potřeby. Představa navrhovatelky o konkrétnosti regulace je dle vlády absurdní, neboť by zákonodárce musel myslet na každý myslitelný detail a životní situaci, což je v legislativní praxi nemožné. Analogii vláda spatřuje ve vztahu mezi zákonem a podzákonným prováděcím předpisem, přičemž mimořádná opatření jako opatření obecné povahy se do jisté míry právnímu předpisu podobají. Dle vlády je základní rámec, tvořený definicí oblasti a předmětu omezujících opatření, pandemickým zákonem dán, a to podrobněji oproti předchozímu stavu, v němž bylo možno se opřít toliko o § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví. 66. Vláda má dále za to, že v ryze odborné oblasti nelze stanovovat ultra-taxativní podmínky, neboť tvůrce mimořádných opatření musí mít vzhledem k volatilitě a nepřehlednosti situace možnost reagovat na vývoj těmi aktuálně nejvhodnějšími nástroji, přičemž přílišné svázání taxativním výčtem by vedlo k nežádoucí absenci ochrany veřejného zdraví a zdraví jednotlivců. Ustanovení § 2 pandemického zákona dle vlády nepostrádá vymezení typových omezení a umožňuje, aby orgány ochrany veřejného zdraví na základě aktuálního stavu a dostupných dat přijaly na základě své odborné expertizy na nutnou dobu potřebná opatření, která jsou průběžně vyhodnocována. 67. Podrobně se vláda věnuje navrhovatelčině tvrzení o prokázání nefunkčnosti úpravy pandemického zákona v aplikační praxi, což lze demonstrovat na počtu rozhodnutí vydaných ve správním soudnictví rušících mimořádná opatření. Vláda se vyjadřuje k jednotlivým judikátům zmíněným navrhovatelkou a jednotlivě je komentuje se závěrem, že problémem bylo nejčastěji nedostatečné odůvodnění, různé procesní vady či překročení věcné působnosti, ovšem nikdy aplikační libovůle umožněná nevhodnou úpravou pandemického zákona, jak tvrdí navrhovatelka. 68. Vláda současně poukázala na to, že sám pandemický zákon obsahuje řadu garancí a omezujících institutů. Jde např. o povinnost nařizovat mimořádná opatření toliko v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu dle § 3 odst. 1 pandemického zákona, povinnost v odůvodnění zohlednit aktuální analýzu epidemické situace, konkrétní míru rizika spojeného s vymezenými charakteristikami a přiměřenost zásahu do práv jednotlivců dle § 3 odst. 2 pandemického zákona, jakož i kontrolní mechanismy spočívající např. v povinném předchozím souhlasu vlády s opatřením dle § 3 odst. 3 pandemického zákona či informační povinnost vůči Poslanecké sněmovně o přezkoumání opatření dle § 3 odst. 7 pandemického zákona, jakož i povinnost informovat veřejnost dle § 5 odst. 1 pandemického zákona. Zdůraznila současně, že opatření vydávaná na základě pandemického zákona jsou přezkoumatelná ve správním soudnictví. 69. K napadeným ustanovením § 10 a 11 pandemického zákona vláda předeslala, že navrhovatelka zcela opomíjí existenci zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „přestupkový zákon“), který upravuje i hmotněprávní část společnou pro všechny případy správního trestání. V části druhé hlavě VII přestupkového zákona jsou komplexně upraveny správní tresty a kritéria pro jejich ukládání, přičemž tato kritéria jsou stanovena jen demonstrativním výčtem, doplňovaným i dalšími zásadami správního trestání, jimiž jsou správní orgány dle judikatury Nejvyššího správního soudu i ESLP vázány. Nejvyšší pokuta, jejíž uložení pandemický zákon umožňuje, představuje částku 3 000 000 Kč, která se sice může jevit jako přísná, avšak vztahuje se jen na ta typově nejzávažnější protiprávní jednání, jako je porušení omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny, a ani zvýšení horní hranice v případě recidivy není dle vlády nepřiměřené. Vláda vyzdvihla, že napadená úprava reflektuje mimořádný veřejný zájem na dodržování protiepidemických opatření. 70. Tato úprava také odpovídá rozpětí sazby pokuty za obdobný přestupek dle § 92n odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví, avšak v porovnání s tímto zákonem pandemický zákon diferencuje mezi jednotlivými kategoriemi přestupců a nepodnikající fyzické osoby postihuje mírněji. Rozsah následku za přestupky dle pandemického zákona navíc musí být individualizován dle kritérií stanovených v § 37 a násl. přestupkového zákona tak, aby reflektoval okolnosti konkrétního přestupku (např. počet potenciálně ohrožených osob). 71. Dle vlády napadená úprava horních hranic sazeb pokut ani nevyvolává nebezpečí majetkové likvidace postihovaných, neboť pandemický zákon nezakotvuje dolní hranice sazeb pokut. Napadená úprava tak umožňuje uložení i velmi nízké pokuty, navíc může být uložen i jiný, mírnější správní trest. Individuální pochybení při aplikaci tohoto zákona tak nelze vyloučit, avšak správní orgán je vázán povinností individualizovat trest s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem, nadto je tento trest ukládán ve správním řízení oplývajícím zárukami spravedlivého procesu včetně soudního přezkumu. Vláda poukázala i na moderační oprávnění soudu podle § 65 odst. 3 a § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. 72. Vláda rovněž připomněla, že obdobně vysoké horní hranice sazeb pokut obsahují i jiné právní předpisy, zejména jde-li o problematiku ochrany života a zdraví, např. dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze uložit pokutu až ve výši 10 000 000 Kč, stejně je tomu i u ochrany jiných veřejných statků, např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje uložení pokuty ve výši až 1 000 000 Kč, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, ve výši až 4 000 000 Kč. Označení napadených horních hranic sazeb pokut za drakonické tak dle vlády není v porovnání s jinými právními předpisy namístě. 73. Dále vláda upozornila, s odkazem na jeho judikaturu, že Ústavní soudÚstavní soud ponechává úpravu sankcionování trestných činůtrestných činů a přestupků na zákonodárci a že dosud nikdy horní hranici sazby pokuty za přestupek nezrušil. Napadené horní hranice přitom a priori nelze označit za likvidační ani za mající „rdousící efekt“, což by judikatura Ústavního souduÚstavního soudu nepřipouštěla, neboť takový důsledek by mohla mít až pokuta uložená v konkrétním případě, čemuž však brání povinnost individualizace ukládané správní sankce mimo jiné i s ohledem na majetkové poměry pachatele přestupku. D) Repliky navrhovatelky 74. Navrhovatelka využila k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu práva repliky. K vyjádřením Poslanecké sněmovny a Senátu uvedla, že již při projednávání návrhu pandemického zákona v Senátu byly vyslovovány z řad senátorů námitky protiústavnosti jak z hlediska zákonodárného procesu, tak režimu náhrady škody. Někteří senátoři s rychlostí projednávání návrhu projevili výslovný nesouhlas. Od předložení návrhu pandemického zákona do jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů uplynulo pouze 11 dní, což je mimořádně krátká doba, aniž by Poslanecká sněmovna uvedla důvody takového postupu. Překotnost projednání návrhu zákona, která je z vyjádření obou komor Parlamentu zřejmá, nemůže být dle názoru navrhovatelky zhojena případnou shodou politické reprezentace nad výslednou podobou zákona. 75. Na vyjádření vlády navrhovatelka reagovala nejprve zopakováním své teze, že nekvalitnost pandemického zákona a jeho protiústavnost je dána především liknavostí vlády s včasným předložením kvalitního návrhu zákona, ačkoliv epidemie trvala v době předložení návrhu pandemického zákona již skoro rok a v květnu 2020 byl Poslanecké sněmovně předložen obdobný návrh zákona. 76. K projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze pak navrhovatelka upřesnila, že nenapadala formální stránku rozhodnutí o projednání předmětného návrhu v tomto stavu, ale absenci materiálních důvodů pro něj. Sama vláda uvedla, že cílem bylo nastavení předvídatelných mechanismů za situace, kdy občané České republiky dlouhodobě čelí pandemii. Nešlo tedy o žádnou okamžitou reakci na nově vzniklou situaci. Odkaz vlády na nález sp. zn. Pl. ÚS 21/20 je dle navrhovatelky nepřípadný, neboť v něm žádné výhrady proti legislativnímu procesu nebyly vzneseny, a je tedy neprůkazné, že by Ústavní soudÚstavní soud již samotnou existenci pandemie považoval za dostatečný důvod pro stav legislativní nouze per se. Navrhovatelka dále několikráte zopakovala v různých obměnách svou stěžejní myšlenku, že důvodnost stavu legislativní nouze je vyloučena předložením obdobného návrhu zákona více než rok před předložením návrhu pandemického zákona. Navrhovatelka dále popírá, že by široká shoda, která se dle vlády projevila při hlasování, byla výsledkem racionálního konsenzu a dostatečné možnosti uplatnit oponentní názory, ale právě časového tlaku při projednávání návrhu zákona. Řada zákonodárců přistupovala k hlasování jako k nutnosti, ale s podobou zákona nebyli spokojeni. 77. Argumentaci vlády ve prospěch souladu režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona s ústavním pořádkem navrhovatelka komentuje tak, že jde o projev nepochopení podstaty odpovědnosti státu při výkonu veřejné moci a jejích ústavněprávních garancí. Navrhovatelka namítala rozpor s požadavky stanovenými na ústavní úrovni pro odpovědnost státu při výkonu veřejné moci, tj. je-li škoda způsobena vrchnostenským jednáním státu. Tuto odpovědnost ani její rozsah nemůže zákonodárce nijak snížit. Odkazovala-li vláda na to, že čl. 36 odst. 3 Listiny se vztahuje na odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, pak opomíjela, že odkaz na toto ustanovení navrhovatelka učinila jen pro výklad pojmu „škoda“, který nelze přizpůsobovat podstatě odpovědnostního nároku. Dle navrhovatelky je rozhodné, že došlo ke zmenšení majetku poškozeného, jež by bez zásahu veřejné moci do jinak běžného standardu výkonu jeho práv nenastalo. Relevantní pro rozsah náhrady tak dle navrhovatelky není ani to, že pandemický zákon má povahu zvláštního zákona, ani to, že okruh poškozených je zde podstatně větší, ani to, jaký je dopad na veřejné rozpočty. Je to dle navrhovatelky totiž právě veřejná moc, kdo o počtu zasažených osob a délce trvání zásahů způsobených jim mimořádnými opatřeními rozhoduje. 78. Navrhovatelka se dále vymezuje proti argumentu vlády vyvažováním konkurujících si zájmů. Dle navrhovatelky to nemůže znamenat, že by každý zásah do vlastnického práva musel v testu proporcionality obstát, stojí-li proti němu konkurující zájem. Navrhovatelka rovněž nesouhlasí s výkladem § 36 odst. 1 a 2 krizového zákona, neboť dle jejího názoru odstavec 2 nestanovuje rozsah náhrady, ale způsob určení výše jedné ze samostatných složek škody dle odstavce 1. Navrhovatelka taktéž polemizuje s neaplikovatelností čl. 11 odst. 4 Listiny, které se dovolává vláda. Dle navrhovatelky je zcela zřejmé, že o nucené omezení vlastnického práva v případě mimořádných opatření při zvládání epidemie jde. V případě věcí určených k podnikatelským účelům je zasahováno do práva věci užívat a požívat. Podstatou takových věcí je užití třetími osobami. Navrhovatelka to demonstruje na příkladu vlastníka fitness centra, u nějž dle jejího názoru nelze tvrdit, že není omezen ve svém vlastnickém právu k cvičebním strojům, protože je sám může využívat, neboť tyto cvičební stroje má pro zákazníky. 79. Složitost dokazování ušlého zisku, na niž poukázala vláda, dle navrhovatelky není relevantní, a to obzvlášť za situace, v níž je podstata daného nároku zakotvena již na ústavní úrovni jako odpovědnost za škodu způsobenou výkonem veřejné moci. Taktéž navrhovatelka popírá, že by veřejná moc mohla plnit své pozitivní závazky při katastrofách a jiných ohroženích způsobem, který spočívá v působení škody jednotlivcům bez možnosti její náhrady. Jednotlivci nejsou povinni snášet břemeno spjaté s pozitivním závazkem státu v oblasti ochrany veřejného zdraví. Navrhovatelka nepopírá možnost státu při ochraně veřejného zdraví do užívání majetku zasáhnout, ale protiústavnost spatřuje ve vyloučení plné kompenzace. Odkaz vlády na judikaturu ESLP ohledně spravedlivé rovnováhy navrhovatelka považuje za nesprávný, neboť nešlo o náhradu škody vzniklé v důsledku mimořádných opatření státu, ale o škodu přímo vzniklou v důsledku přírodní katastrofy. 80. Navrhovatelka se také ohrazuje proti tvrzení vlády o tom, že konstruuje povinnost státu zajistit podnikatelům trvalý zisk a že popírá, že riziko ztráty je součástí práva podnikat. Nic takového navrhovatelka neuvedla, poukázala pouze na to, že i v případě omezení práva podnikat dle čl. 26 Listiny musí být šetřeno jeho podstaty a smyslu. Navrhovatelka rovněž zopakovala některé své původní argumenty ohledně snížení náhrady škody o poskytnuté dotace, podpory a návratné finanční výpomoci. 81. Ústavní soudÚstavní soud vyzval navrhovatelku k replice rovněž k vyjádřením ostatních účastníků řízení k jejímu rozšíření návrhu ze dne 1. 8. 2021. Navrhovatelka tohoto svého práva využila a v replice předně uvedla, že pandemický zákon v napadených částech neodpovídá deklarovanému účelu a neodstraňuje identifikované nedostatky v právní úpravě zákona o ochraně veřejného zdraví z hlediska požadavků určitosti, přesnosti a předvídatelnosti právní úpravy ohledně opatření ke zvládání pandemie. V případě napadených výší pokut za vybrané přestupky je pak dle navrhovatelky situace natolik specifická, že obecná kritéria dle přestupkového zákona nepostačují. Nejsou-li přímo v pandemickém zákoně uvedena kritéria posuzování závažnosti činu, nelze zabránit svévoli správních orgánů při ukládání pokut. 82. Dle navrhovatelky jsou napadená ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona problematická z toho důvodu, že nestanovují dostatečně určitá kritéria omezení základních lidských práv a svobod. Navrhovatelka nepléduje pro taxativní či kazuistickou úpravu, má však za to, že při tak zásadním dopadu, jaký má pandemický zákon, musí být jednoznačně stanoveny limity, v nichž může k omezování ústavně zaručených základních práv a svobod docházet. Z tohoto nedostatku plyne i nedodržení principu proporcionality, neboť při absenci bližších kritérií omezení není možno tento princip naplnit. Zejména dle navrhovatelky § 2 odst. 2 pandemického zákona postrádá konkretizaci rozsahu šíření či míry rizika k jednotlivým druhům opatření, takže vlastně věcná působnost pandemického zákona umožňuje veřejné správě omezovat základní lidská práva a svobody bez návaznosti na epidemickou situaci, čili i tehdy, když již bylo nebezpeční potlačeno. Navrhovatelka dále považuje za zásadní problém, že pandemický zákon nezakládá věcnou působnost správních orgánů podmíněným způsobem tak, aby ty mohly svých pravomocí užívat jedině tehdy, kdy je to nezbytně nutné, a v rozsahu, který by odpovídal identifikované naléhavé potřebě. 83. Další podstatnou část repliky navrhovatelky představuje polemika s vyjádřením vlády k jednotlivým soudním rozhodnutím, která navrhovatelka uvedla jako příklady vadné aplikace pandemického zákona a odkazy na něž vláda považuje za zavádějící a argumentačně nekorektní. 84. Co se týče napadených horních hranic některých pokut, ve své replice navrhovatelka argumentaci vlády neuznala a odkázala na rozšíření návrhu. Vládou namítanou existenci obecné úpravy odpovědnosti za přestupky navrhovatelka nepovažuje za dostatečnou pro naplnění požadavku předvídatelnosti právní úpravy. Úprava pokut ukládaných dle pandemického zákona za v něm obsažené přestupky je dle navrhovatelky příliš široká, neboť je navázána jen na obecné a dle navrhovatelky neurčité vymezení pravomocí dle § 2 odst. 1 pandemického zákona, avšak již nijak nezohledňuje, jaké konkrétní opatření bylo na jeho základě v jednotlivém případě přijato. Specifikum zde přitom představuje i to, že tato opatření stanovují povinnosti, které často zakazují činnosti, které by za normálních okolností neměly žádné znaky delikventního jednání. 85. Jelikož ani v samotných opatřeních přijímaných na základě pandemického zákona není zpravidla uvedeno, podle kterého konkrétního písmene § 2 odst. 2 pandemického zákona jsou vydávána, je pro adresáty přestupkové úpravy pandemického zákona nepředvídatelné, jakou skutkovou podstatu přestupku vlastně svým protiprávním jednáním naplňují. Jednotlivé přestupky pak nerozlišují své skutkové podstaty dle typové závažnosti jednání a závažností následků s ním spjatých, čímž schází zákonný podklad pro stanovení povahy a závažnosti přestupku. Nestanovení dolní hranice sazby pokuty pak dle navrhovatelky neřeší namítanou drakoničnost horní hranice, a naopak vytváří ještě další deficit napadené úpravy spočívající v přílišném rozpětí sazby. Srovnání se sazbami za jiné přestupky neobstojí, neboť ve vládou uváděných případech jde o jednání ze své podstaty materiálně nežádoucí a společensky neakceptovatelná, s typicky nežádoucími následky, ohrožující veřejné statky i za standardních okolností. Navrhovatelka rovněž nesouhlasí s tím, že je věcí zákonodárce, jak trestní politiku nastaví, protože ústavněprávní limity pro zákonodárnou moc v této oblasti představují principy diferenciace a přiměřenosti sankcí. 86. Navrhovatelka rovněž upozorňuje, že přestupky dle pandemického zákona mají umožňovat postih pouze méně společensky škodlivých jednání, neboť závažnější případy již naplňují znaky ohrožovacích trestných činůtrestných činů. Přes tuto skutečnost jsou horní hranice sazeb pokut nepřiměřeně vysoké. IV. Zákonodárný proces a posouzení jeho ústavní konformity 87. Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval napadeným zákonem z hlediska ústavní konformity zákonodárného procesu, neboť zavdával-li by tento proces důvod k derogaci, zrušil by Ústavní soudÚstavní soud pandemický zákon jako celek a problematika náhrady škody by tím pozbyla aktuálnosti. IV./1. Obecná východiska 88. Ve své rozhodovací činnosti v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů dle § 64 a násl. zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, při výkonu pravomoci rušit zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy vychází Ústavní soudÚstavní soud při posuzování vad legislativního procesu z toho, že byť i taková vada může založit protiústavnost napadeného zákona, musí jít o porušení podstatných pravidel zákonodárného procesu a současně musí takové pochybení dosahovat ústavněprávních rozměrů [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/21 ze dne 22. 6. 2021 (301/2021 Sb.)]. Ústavněprávní význam má v této souvislosti především ochrana volné politické soutěže a ochrana menšin, zde především parlamentní opozice [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 87/20 ze dne 18. 5. 2021 (232/2021 Sb.)]. V případech formálních porušení pravidel zákonodárného procesu tak Ústavní soudÚstavní soud vychází z hlediska principu přiměřenosti z priority ochrany principů demokratického právního státu, zejména s přihlédnutím k ochraně oprávněných zájmů jednotlivců, právní jistoty, předvídatelnosti práva a legitimního očekávání, před derogací [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/14 ze dne 30. 6. 2015 (N 122/77 SbNU 759; 199/2015 Sb.)], zejména lze-li očekávat, že po derogaci by byl přijat stejný zákon, toliko legislativně perfektním procesem [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.)]. 89. Protiústavnost zákona spočívající v porušení pravidel zákonodárného procesu však ani při zvláštních postupech (např. komplexní pozměňovací návrhy, projednání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze, sloučení rozpravy k více návrhům zákonů) není založena, jestliže nebylo znemožněno podrobit zákon skutečnému posouzení a projednání za účasti parlamentní menšiny, odnímajícímu jí plnohodnotnou možnost vyjádřit svá stanoviska a podrobit je reálné diskusi [nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16 ze dne 7. 4. 2020 (254/2020 Sb.)], přičemž vada legislativního procesu mající již charakter protiústavnosti může být dána až kumulací více dílčích pochybení; naopak nedostatek jedné fáze zákonodárného procesu může být zhojen v jiné fázi [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. 90. Za postup ústící v protiústavnost zákona tak Ústavní soudÚstavní soud např. v minulosti nepovažoval porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, spočívající v ukončení rozpravy ve třetím čtení, ačkoliv do ní ještě byli přihlášeni další poslanci, jestliže by zrušení zákona bylo v rozporu s principem právní jistoty a zásadou ochrany ústavnosti [nález sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017 (N 227/87 SbNU 597; 8/2018 Sb.)], neprovedení hlasování v Poslanecké sněmovně o návrhu zákona vráceného Senátem na další schůzi dle § 97 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny [nález sp. zn. Pl. ÚS 10/13 ze dne 29. 5. 2013 (N 96/69 SbNU 465; 177/2013 Sb.)] či uplatnění komplexního pozměňovacího návrhu majícího dostatečně úzkou vazbu na původní návrh zákona [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.); usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/09 ze dne 24. 1. 2012 či nález sp. zn. Pl. ÚS 39/08 ze dne 6. 10. 2010 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.)]. 91. Ohledně stavu legislativní nouze Ústavní soudÚstavní soud vychází z toho, že nesmí jít o běžný nástroj omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, zejména nesouhlasí-li s tímto způsobem projednání parlamentní menšina, neboť projednání návrhu zákona za kvalifikované účasti jak příslušníků parlamentní většiny, tak parlamentní menšiny zajišťuje v demokratickém právním státě řádné plnění funkcí parlamentu obecně i parlamentní menšiny zvláště, zejména kontrolní funkce parlamentní menšiny a legitimizace politických rozhodnutí vtělených do zákona. Jednou z komponent kvalifikované účasti poslanců a senátorů na zákonodárném procesu zajištěné možností seznámit se s návrhem zákona, zaujmout k němu stanovisko a prodiskutovat jej je i dostatečný časový prostor, v němž se tak děje; jde tedy o výjimku z pravidla, pro niž musí být v konkrétním případě vždy dán dostatečně závažný důvod převažující nad zájmem na projednání návrhu zákona standardním způsobem [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. 92. Stav legislativní nouze upravený v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, již v minulosti Ústavní soudÚstavní soud označil za existující praeter constitutionem, neboť na úrovni ústavního pořádku zakotvuje výslovně zkrácené projednání vládního návrhu zákona čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti, proto pro stav legislativní nouze musí především vždy existovat významný důvod blížící se důvodům pro postup dle čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti, mající potenciál citelně ohrozit základní ústavně zaručená práva jednotlivců či způsobit značné hospodářské škody státu [kterýžto pojem však není totožný s pojmem škody dle soukromoprávních předpisů, ale je třeba jej vnímat v širších politických konsekvencích - viz nález sp. zn. Pl. ÚS 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (N 188/58 SbNU 663; 269/2010 Sb.)], který se musí vymykat běžnému průběhu politických procesů, (a)nebo musí existovat široká shoda Parlamentu srovnatelná s ústavní většinou na tom, že stav legislativní nouze je nutný [nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.)]. 93. Ústavní soudÚstavní soud taktéž již dříve připustil, že důvodem pro stav legislativní nouze nemusí být vždy toliko přírodní katastrofa či srovnatelná nepředvídatelná událost, ale může se jednat i o jiné mimořádné vybočení z běžného průběhu politických procesů, které přináší riziko shora uvedených kvalifikovaných újem. Stav legislativní nouze tak Ústavní soudÚstavní soud v minulosti nepovažoval za důvod protiústavnosti zákona v něm přijatého např. tehdy, jestliže vznikla časová tíseň v důsledku pochybení vlády při přípravě zákona reagujícího na derogaci zákona ve věci platu soudců Ústavním soudemÚstavním soudem s odloženou účinností, a vyvstalo riziko, že do účinků derogace nestihne Parlament přijmout nový zákon, a tedy řešení platů soudců by se ocitlo v legislativním vakuu, pročež byl návrh nového zákona projednán ve stavu legislativní nouze [nález sp. zn. Pl. ÚS 28/13 ze dne 10. 7. 2014 (N 137/74 SbNU 93; 161/2014 Sb.)]. IV./2. Přijetí pandemického zákona 94. Průběh legislativního procesu při přijímání pandemického zákona byl v relevantních bodech dostatečně popsán v částech III./1. a III./3. tohoto nálezu, a tedy netřeba jej rekapitulovat i na tomto místě. Dominantním prvkem argumentace navrhovatelky z hlediska vad zákonodárného procesu je přijetí pandemického zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze v Poslanecké sněmovně a ve zkráceném jednání v Senátu (dále pro stručnost oba procesy společně jen „zkrácené projednání“), neboť jiných pochybení než spojených právě s tímto mimořádným režimem zákonodárného procesu se navrhovatelka ve vztahu ke způsobu přijetí pandemického zákona nedovolává a žádná taková jiná možná pochybení z jejího návrhu ani z dalších písemností obsažených ve spise nevyplývají. 95. Vycházeje ze svých shora nastíněných judikaturních východisek, při posuzování ústavní konformity legislativního procesu přijetí pandemického zákona si tak Ústavní soudÚstavní soud musel zodpovědět následující otázky: za prvé, zda v tomto procesu došlo k procedurálním pochybením; za druhé, zda existoval legitimní důvod pro zkrácené projednání návrhu pandemického zákona, převáživší nad potřebou zachovat řádný legislativní proces; za třetí, zda při projednávání návrhu pandemického zákona byla dostatečně zajištěna parlamentní diskuse a ochrana parlamentní menšiny; za čtvrté, zda případně vady zjištěné v předchozích krocích jednotlivě či kumulativně dosahují ústavněprávní roviny, včetně toho, zda a jak byly případně zhojeny či zmírněny v jiných fázích legislativního procesu. A) Zda došlo k procedurálním pochybením v zákonodárném procesu 96. Ve svém původním návrhu navrhovatelka zpochybnila mimo jiné to, že pro zkrácené projednání návrhu pandemického zákona chyběly příslušné návrhy dle § 99 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a dle § 118 odst. 1 jednacího řádu Senátu. Jak však plyne z vyjádření ostatních účastníků řízení v části III./3. tohoto nálezu, předsedové obou komor Parlamentu potvrdili, že příslušné žádosti vlády podány byly. To ostatně ve své replice nepopřela ani navrhovatelka, která se dále zaměřila jen na polemiku s důvodností zkráceného projednání, a Ústavní soudÚstavní soud tak nemá důvodu o správnosti této informace pochybovat. Jelikož, jak bylo konstatováno výše, jiné důvody pochybovat o dodržení procedurálních pravidel v souvislosti s přijetím pandemického zákona nevznikly, odpovídá na první otázku Ústavní soudÚstavní soud záporně. B) Zda zde byl legitimní důvod pro zkrácené projednání 97. Těžiště polemiky navrhovatelky s pandemickým zákonem co do roviny zákonodárného procesu spočívalo právě v námitce, že pro jeho zkrácené projednání neexistoval žádný legitimní důvod. Vláda ve svém vyjádření naproti tomu uvedla, že tímto důvodem byla sama o sobě pandemie. Ústavní soudÚstavní soud se ztotožňuje s dílčí výhradou navrhovatelky, že samotná existence této pandemie eo ipso důvodem pro zkrácené projednání být nemůže. 98. Ani v případě déletrvajících či vleklých krizí nelze totiž rezignovat na vážení proti sobě stojících ústavním pořádkem chráněných zájmů na akceschopnosti zákonodárné moci a na dostatečné ochraně parlamentní diskuse a parlamentní menšiny a slepě vychýlit rovnováhu ve prospěch prvého zmíněného zájmu a nevyvratitelně presumovat, že mezi potřebou účinně, tedy v tomto ohledu především rychle, reagovat na danou krizi a zkráceným projednáním je příčinná souvislost. 99. Právě tento kauzální nexus je primárním požadavkem legitimity důvodu pro přijetí zákona ve zkráceném projednání. Stejně snadno, jako si lze představit, že i za normálních okolností nepostižených žádnou akutní krizí může být dán legitimní důvod pro zkrácené projednání návrhu zákona, si lze totiž představit, že i v období dlouhodobé krize budou návrhy zákonů, jejichž řádným projednáním nebude nijak řešení této krize dotčeno. Tento kauzální nexus je však podmínkou nutnou, nikoliv postačující. Je-li dán, musí být dále posouzeno, zda je zde konkrétní a v době předložení návrhu zákona aktuální legitimní důvod pro zkrácené projednání a zda je tento důvod natolik silný, aby v ústavně přípustném rozsahu omezil parlamentní diskusi a zejména ochranu reálné účasti parlamentní menšiny v ní. 100. Požadavek na konkrétnost a aktuálnost důvodu pro zkrácené projednání předloženého návrhu zákona rovněž vyvrací tezi, že legitimní důvod pro zkrácené projednání nemůže být nikdy dán, jestliže již v minulosti byl stejný či obdobný návrh zákona předložen, ale ještě nebyl zařazen na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Potřeba zkráceného projednání takového návrhu zákona totiž může vyvstat až později s během času, o čemž svědčí mimo jiné právě i nynější věc. 101. Jelikož hlavním účelem pandemického zákona je poskytnout právní rámec mimořádným opatřením pro boj s pandemií, což ani navrhovatelka nezpochybňuje, podmínka příčinné souvislosti mezi návrhem zákona a řešením krize je dána. Co se týče legitimního důvodu k jeho zkrácenému projednání, pak sice nestačí samo o sobě konstatování existence této pandemie, ale i in concreto má Ústavní soudÚstavní soud za to, že tento legitimní důvod je dán. 102. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu je totiž z úřední činnosti známo (srov. přehledně zejména část II usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/21 ze dne 18. 5. 2021), že situace, v níž se nacházely moci výkonná a zákonodárná v době projednávání pandemického zákona, byla z hlediska právního rámce řízení boje proti pandemii značně komplikovaná tím, že tento rámec byl podmíněn především trváním nouzového stavu, který pro nesouhlas Poslanecké sněmovny s jeho dalším prodloužením měl skončit dnem 15. 2. 2021, avšak vláda usnesením č. 125 ze dne 14. 2. 2021 č. 59/2021 Sb. vyhlásila od tohoto data nový nouzový stav, načež Poslanecká sněmovna usnesením č. 1530 ze dne 18. 2. 2021 Sb., o zrušení nouzového stavu, zrušila nouzový stav k datu účinnosti pandemického zákona, nejpozději k 27. 2. 2021. 103. Je tedy zřejmé, že již v době předložení návrhu pandemického zákona vládou bylo další trvání nouzového stavu jako podkladu právního rámce boje proti pandemii značně pochybné, a i Poslanecká sněmovna většinou představovanou parlamentní opozicí trvala na tom, že tento právní rámec nelze do budoucna využívat a že je třeba zvolit jiné řešení, reprezentované právě pandemickým zákonem. Reálně tak hrozilo, že při urychleném nepřijetí pandemického zákona by se veřejná moc přinejmenším dočasně ocitla bez účinného právního rámce řízení boje s pandemií, který by jí umožňoval přijímat k tomu potřebná mimořádná opatření. 104. Jak přitom vyplývá již z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu přiblížené výše sub 93, konkrétní a bezprostřední důvod ke zkrácenému projednání návrhu zákona nemusí být vždy bezprostředně založen živelní katastrofou nebo obdobnou nepředvídatelnou událostí, ale též i jinými mimořádnými vybočeními z běžných politických procesů, včetně těch, která jsou důsledkem určité liknavosti nebo nesprávného postupu vlády či jiného orgánu veřejné moci. K tomu však nutno dodat, že tento závěr platí jen tehdy, jsou-li jinak splněny všechny parametry ústavní konformity zkráceného projednání návrhu zákona. 105. V hrozícím právním vakuu pravomoci vydávat mimořádná opatření potřebná k účinnému řízení boje s pandemií spatřuje Ústavní soudÚstavní soud legitimní důvod pro zkrácené projednání návrhu pandemického zákona. 106. Není ostatně úkolem Ústavního souduÚstavního soudu hodnotit politickou strategii vlády ani parlamentní opozice při boji s pandemií, tedy zda je vhodnější režim mimořádných opatření umožněných vyhlášeným nouzovým stavem dle ústavního zákona o bezpečnosti či režim mimořádných opatření na základě zvláštního k tomu určeného zákona, neboť tato otázka má převážně politickou povahu. Ústavněprávní relevanci má však skutečnost, že zkrácené projednání pandemického zákona bylo důsledkem síly hlasů většinové parlamentní opozice, která nepřipouštěla prodloužení nouzového stavu. Názor navrhovatelky, že pandemický zákon nebylo třeba přijímat ve zkráceném projednání, neboť mimořádná opatření umožňoval trvající nouzový stav, tak nepolemizuje s názorem vládní parlamentní menšiny, která byla nucena přizpůsobit se většinovému parlamentnímu názoru, ale s názorem jiné části parlamentní opozice. 107. Ačkoliv i diskuse mezi opozičními politickými silami (tj. těmi, které nejsou součástí vládní menšiny či vládní většiny) je v demokratickém a právním státě žádoucí a ústavně chráněna, nemůže tato ochrana vést v konečném důsledku k paralýze v činnosti orgánů veřejné moci odpovědných za boj s pandemií tím, že znemožní, byť dočasně, účinné řízení tohoto boje na podkladě nouzového stavu i pandemického zákona. Takový postup by nepochybně vytvořil hrozbu pro život a zdraví velké části populace. Potřeba zajistit právní rámec účinného boje s pandemií tak i z tohoto hlediska převáží nad potřebou standardního projednání návrhu pandemického zákona. C) Zda byla ve zkráceném projednání dostatečně zajištěna parlamentní diskuse 108. Z části III./3. tohoto nálezu se podává, že pandemický zákon byl projednán Parlamentem ve zkráceném projednání za 12 dní (včetně dne rozeslání návrhu), a to i s opětovným projednáním Poslaneckou sněmovnou po vrácení návrhu Senátem. Ústavní soudÚstavní soud souhlasí s navrhovatelkou, že tato doba je pro tak významný právní předpis relativně krátká, nelze ji však považovat bez dalšího za absolutně nedostatečnou, neboť sama o sobě nevylučuje, aby v ní byl návrh poslanci a senátory dostatečně nastudován, věcně posouzen a prodiskutován včetně oponentních názorů. Opačný závěr, požadující určitou nepodkročitelnou minimální dobu k diskusi, by ostatně mohl vést k vyloučení včasného přijetí zákona, jehož potřeba je provázena extrémní časovou tísní. 109. Jak správně poukázala vláda, Ústavní soudÚstavní soud již dříve nespatřoval protiústavnost ani ve zkráceném projednání návrhu zákona v kratší době, a vzhledem ke shora popsané časové tísni spojené s hrozbou nedostatečných prostředků k řízení boje proti pandemii není maximální urychlení projednání návrhu pandemického zákona z hlediska ústavnosti problematické. Pokud v této souvislosti navrhovatelka upozorňuje na to, že do této doby jsou započítány i dva dny pracovního klidu, pak Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že za tak mimořádných okolností, za jakých byl tento návrh předložen a projednán, nebylo nedůvodné klást na senátory požadavek, aby výjimečnost situace zohlednili i tím, že se s návrhem seznámí i ve dnech pracovního klidu, ostatně bylo zcela na jejich vůli, zda tak učiní, či nikoliv, a tedy měli k prostudování návrhu adekvátní čas. 110. Z vyjádření účastníků řízení v části III tohoto nálezu rovněž plyne, že Poslanecká sněmovna i Senát se návrhem zákona zabývaly jak věcně, tak co do požadavku na jeho zkrácené projednání. Návrh byl předložen výborům obou komor zastoupeným i příslušníky opozice, k oběma těmto rovinám byly vedeny diskuse, v nichž zaznívaly i velmi kritické názory rovněž co do obsahu i způsobu projednání návrhu pandemického zákona a na jejich základě proběhla hlasování. Namítá-li navrhovatelka, že se zkráceným projednáním nesouhlasila relevantní menšina senátorů, poukazuje Ústavní soudÚstavní soud na svou shora nastíněnou judikaturu, podle níž je rozhodující opačný zorný úhel, tedy zda se pro takový postup vyslovila přesvědčivá většina (viz výše bod 92). 111. V nynějším případě bylo dosaženo ve všech relevantních hlasováních dokonce „ústavní“, tedy třípětinové většiny všech poslanců (již představuje 120 hlasů) a třípětinové většiny přítomných senátorů. Pro trvání stavu legislativní nouze hlasovalo 148 poslanců ze 151 přítomných, pro projednání návrhu pandemického zákona ve zkráceném projednání hlasovalo 133 ze 167 přítomných poslanců, a po postoupení tohoto návrhu zákona Senátu hlasovalo pro jeho zkrácené projednání 48 senátorů ze 76 přítomných („ústavní“ třípětinovou většinu z přítomných senátorů tedy tvořilo 46 hlasů, přičemž 49 hlasů by již dokonce představovalo třípětinovou většinu všech senátorů). O tom, že racionální diskuse a oponentura návrhu pandemického zákona nebyla znemožněna, svědčí i to, že Senát návrh zákona vrátil Poslanecké sněmovně zpět s pozměňovacími návrhy a Poslanecká sněmovna jej v tomto znění přijala. Ke kvalifikované výměně názorů tak mezi dvěma parlamentními fázemi zákonodárného procesu nepopiratelně došlo. 112. Ani námitka, že omezeným časem byl vytvořen nátlak na poslance a senátory, aby návrh zákona přijali bez obsáhlejší diskuse v podobě, s níž nebyli spokojeni, nemůže obstát. Předně je v souladu s čl. 26 Ústavy zakotvujícím volný mandát prvořadou povinností každého poslance i senátora žádným tlakům při výkonu své funkce nepodléhat, dále nelze opomíjet fakt, že obdobně jako v hlasováních o zkráceném projednání bylo i v každém hlasování o vlastním návrhu pandemického zákona dosaženo v jeho prospěch výrazné většiny, přesahující dokonce pohodlně většinu „ústavní“. Při prvním projednání v Poslanecké sněmovně pro návrh zákona hlasovalo 132 poslanců ze 167 přítomných a při opakovaném projednání ve znění pozměňovacích návrhů Senátu 124 poslanců ze 156 přítomných; pro vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které Poslanecká sněmovna přijala, hlasovalo 58 senátorů ze 70 přítomných („ústavní“ třípětinovou většinu tak tvořilo 42 hlasů). Ústavní soudÚstavní soud je tak přesvědčen, že takovýto výsledek odráží dostatečně silnou většinu na to, aby odolala jakémukoliv nátlaku. 113. K tomu ještě dlužno podotknout, že nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, jehož se dovolávají navrhovatelka i vláda, konstruuje požadavky na legitimitu zkráceného projednání v zásadě alternativně, tj. buď vysoká většina srovnatelná s „ústavní“ většinou při hlasování o takovém režimu projednání, nebo existence důvodu blížícího se svou povahou důvodům předvídaným v čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti. Projednávání návrhu pandemického zákona splňuje obě tyto podmínky kumulativně, což umocňuje závěr o tom, že jeho zkrácené projednání nezůstává ústavněprávním požadavkům nic dlužno. 114. Kromě toho v nynější věci je z ústavněprávního hlediska prizmatem především ochrana parlamentní diskuse, zatímco potřeba ochrany parlamentní menšiny je signifikantně slabší oproti klasickému schématu rozložení politických sil koalice–opozice. V době projednávání návrhu pandemického zákona totiž parlamentní většinu tvořila právě opozice, v níž se svářily různé názory na optimální právní rámec řešení dlouhodobé krizové situace. Jelikož parlamentní menšinu tak reprezentovali poslanci politických sil tvořících vládní koalici, nehrozilo, že by stabilní (provládní) parlamentní většina mohla zneužívat prostou aritmetiku hlasů k bezdůvodnému omezování práv parlamentní menšiny, což je hlavním účelem zvláštní ústavněprávní ochrany parlamentní menšiny. 115. To samozřejmě neznamená, že by i v takové konstelaci parlamentních sil, v níž ani provládní, ani opoziční síly nemají zajištěnu stabilní většinu (tj. koalovanou, etablovanou politickou dohodou, dlouhodobě hlasující ve shodě atd.), nemohlo docházet ke zneužívání nahodilých většin a že by neplatila ochrana parlamentní diskuse i ochrana parlamentní menšiny, ale tato ochrana může být slabší. Při takovém rozložení sil totiž aktuální parlamentní většina a menšina vznikají proměnlivě ad hoc, politické subjekty jsou nuceny ve zvýšené míře k politickému vyjednávání a kompromisu a žádný z nich se neopírá o stabilní většinu hlasů, která ke zneužití může svádět. Je-li tak méně intenzivní vlastní hlavní důvod této ochrany, klesá i její význam coby kritéria ústavnosti legislativního procesu v případě zkráceného projednávání návrhu zákona. 116. Ústavní soudÚstavní soud po zvážení všech těchto ohledů shledává, že v zákonodárném procesu přijetí pandemického zákona proběhla parlamentní diskuse a parlamentní opozice byla chráněna v souladu s ústavněprávními požadavky kladenými na projednání návrhu zákona ve zkráceném projednání v obou komorách Parlamentu. D) Zda případné vady dosahují ústavněprávní intenzity 117. Jelikož v předchozích krocích posouzení ústavní konformity zákonodárného procesu přijetí pandemického zákona ve zkráceném projednání nebyly zjištěny žádné vady, je odpověď na tuto otázku bezpředmětná. 118. Ústavní soudÚstavní soud tak uzavírá, že legislativní proces přijetí pandemického zákona není zatížen žádnou vadou zakládající protiústavnost tohoto zákona jako celku. V. Náhrada škody v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními 119. Jelikož Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvodu pro zrušení pandemického zákona jako celku z důvodů tkvících ve vadách legislativního procesu, musel se zabývat i úžeji vymezeným eventuálním návrhem na zrušení vybraných ustanovení pandemického zákona (§ 9 odst. 2 věta první a odst. 4). 120. Ustanovení § 9 pandemického zákona zní (pozn. napadená ustanovení jsou zvýrazněna Ústavním soudemÚstavním soudem): (1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poškozený“) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s a) mimořádnými opatřeními podle § 2, nebo b) mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie COVID-19. (2) Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám. (3) Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku, příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které právo zaniká. (4) Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací, návratných finančních výpomocí a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1. (5) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. (6) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost. V./1. Obecná východiska 121. Navrhovatelka dovozuje protiústavnost napadených ustanovení pandemického zákona ze tří relativně samostatných důvodů – za prvé, z údajné nemožnosti nahradit režim ústavního zákona o bezpečnosti ve spojení s § 36 krizového zákona pandemickým zákonem, za druhé, z údajně nepřípustného zásahu do vlastnického práva, který je dle jejího názoru umožněn jeho podstatným omezením bez přiměřené náhrady, a za třetí, z odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Ústavní soudÚstavní soud se tak musí zabývat obecnými východisky jednak zásahů do vlastnického práva a náhrady za ně, jednak odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, včetně vztahu krizového zákona a ústavního zákona o bezpečnosti. A) K zásahu do vlastnického práva a náhradě za něj 122. Jakýkoliv zásah do vlastnického práva zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny je z hlediska ústavního pořádku přípustný jen tehdy, je-li proveden na základě zákona a obstojí-li v testu proporcionality ve vztahu ke konkurujícímu legitimnímu ústavně chráněnému zájmu, v jehož prospěch je činěn. Podle povahy tohoto zásahu k těmto podmínkám může přistoupit i povinnost náhrady dle čl. 11 odst. 4 Listiny, avšak tak tomu je toliko tehdy, lze-li takový zásah podřadit pod pojmy „vyvlastnění“ či „nucené omezení vlastnického práva“. Pokud určitý zásah do vlastnického práva pod tyto pojmy nelze podřadit, pak vlastník ústavně zaručené veřejné subjektivní právo na náhradu za tento zásah nemá a jeho souladnost s ústavním pořádkem se posuzuje pouze podle shora uvedených podmínek, tj. hlediskem zákonnosti a testem proporcionality ve vztahu ke kolidujícímu zájmu [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 482/02 ze dne 8. 4. 2004 (N 52/33 SbNU 39), nález sp. zn. Pl. ÚS 21/18 ze dne 14. 5. 2019 ve znění opravného usnesení ze dne 3. 7. 2019 (N 77/94 SbNU 54; 173/2019 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ze dne 12. 2. 2019 (N 23/92 SbNU 236; 89/2019 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 21/20 ze dne 8. 12. 2020 (29/2021 Sb.)]. 123. Ustanovení čl. 11 odst. 3 Listiny připouští inherentní omezení vlastnického práva bez náhrady ve prospěch jiných ústavně chráněných zájmů. Toto ustanovení ve vazbě na obecný zájem zdůrazňuje tzv. sociální funkci vlastnictví, které tedy není jen pouhým právním panstvím nad věcí, ale současně i zavazuje vlastníka k určitému chování [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ze dne 18. 12. 2018 (N 200/91 SbNU 485; 51/2019 Sb.), bod 55]. Ústavní soudÚstavní soud proto ve své judikatuře dlouhodobě vychází z toho, že ne každé omezení vlastnického práva, a to i bez náhrady, je automaticky vyvlastněním či nuceným omezením vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, nýbrž že tyto pojmy naplňuje buď takové omezení, které zcela vylučuje realizaci vlastnického práva, nebo v takovém rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje jeho výkon či výkon některé z jeho složek [nález sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.)], např. absolutním znemožněním pronajímateli za určitých okolností vypovědět nájemci bytu nájemní smlouvu [nález sp. zn. III. ÚS 114/94 ze dne 16. 2. 1995 (N 9/3 SbNU 45)] či omezením vyplývajícím z prohlášení určité nemovitosti za kulturní památku [srov. nález sp. zn. I. ÚS 35/94 ze dne 23. 6. 1994 (N 36/1 SbNU 259), podle nějž čl. 11 odst. 4 Listiny dopadá toliko na zvýšené náklady na údržbu památky v obecném zájmu]. 124. Rozlišení, zda jde „jen“ o omezení vlastnického práva, na které dopadají toliko požadavky čl. 11 odst. 3 Listiny, či zda má toto omezení kvalifikovanou povahu vyvlastnění či nuceného omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, je třeba zkoumat jednak s přihlédnutím k tomu, zda takové omezení jde nad rámec omezení vlastnického práva všech jeho subjektů za dodržení principů rovnosti, jednak je nutno posoudit intenzitu zásahu, určenou zejména podle rozsahu omezení a délky, resp. časové (ne)omezenosti jeho trvání [srov. zejména stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb.)]. 125. Z toho vyplývá, že čl. 11 odst. 4 Listiny nedopadá na situace, v nichž určité omezení vlastnického práva dopadá na všechny vlastníky in abstracto stejně (tj. neberouc v úvahu konkrétní podmínky konkrétních vlastníků, které mohou rozdílná omezení fakticky postihovat různě), tedy typicky na omezení vlastnického práva veřejnoprávní regulací nakládání s určitými věcmi z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného pořádku, oprávněných zájmů jiných osob atd. (např. stavební právo, nakládaní s nebezpečnými věcmi, jako jsou omamné a psychotropní látky a jedy, střelné zbraně, štěpný materiál, úprava provozu na pozemních komunikacích atd.). Případy omezení vlastnického práva takovouto obecnou regulací jsou tak z hlediska ústavního pořádku poměřovány toliko čl. 11 odst. 1 a 3 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny. 126. Prvním předpokladem aktivace čl. 11 odst. 4 Listiny tedy je, že určité omezení dopadá toliko na konkrétního vlastníka nebo konkrétní skupinu vlastníků. Jelikož nerovnou ochranu vlastnického práva bez legitimního důvodu rozdílného zacházení nepřipouští již čl. 11 odst. 1 Listiny garantující stejný obsah i ochranu všem vlastníkům ve spojení s čl. 1 Listiny a čl. 3 odst. 1 Listiny zakotvujícími rovnost před zákonem a rovnost v základních právech, může být samo vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 Listiny v souladu s ústavním pořádkem jen tehdy, jestliže je pro takové rozdílné zacházení dán legitimní důvod spočívající v převažující ochraně jiného ústavně chráněného zájmu. Náhrada poskytovaná na základě čl. 11 odst. 4 Listiny je totiž specifická tím, že jde o kompenzaci za zásah do vlastnického práva secundum et intra constitutionem ac legem, tedy že způsobená újma není následkem protiprávního postupu orgánů veřejné moci, na rozdíl od případů, na něž míří čl. 36 odst. 3 Listiny. 127. Jde tedy v zásadě o kompenzaci za takové zásahy do vlastnického práva, které vyvolává potřeba celospolečenské distribuce břemen nutných k dosažení rozličných veřejných zájmů (byť tyto mohou v konečném důsledku spočívat v potřebě chránit zájmy ryze individuální, např. v případě zřízení služebnosti nezbytné cesty dle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku), která nahodile vzniká v individuálních případech či jejich skupinách (tj. v kontrapozici s požadavky obecné veřejnoprávní regulace, která tíží každého vlastníka, jenž je jejím adresátem již jen z titulu vlastnictví určité věci či vykonávání určité činnosti s ní) a která je nezbytně nutná k naplnění daného veřejného zájmu, jenž v daných parametrech převažuje nad zachováním plného vlastnického práva dotčeného vlastníka (např. údržba či obsluha určitých veřejně prospěšných zařízení či staveb nebo nutnost ochranných pásem kolem nich, vyvlastnění v souvislosti s liniovými stavbami atd.). 128. Vyvlastněním, resp. nuceným omezením vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny tak Ústavní soud shledal např. povinnost vlastníka pozemku sousedícího s vodním dílem umožnit vstup na pozemek za zákonem stanoveným účelem souvisejícím s provozem vodního díla [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613)], strpění obecného užívání veřejné účelové komunikace na pozemku ve vlastnictví jednotlivce [nález sp. zn. II. ÚS 268/06 ze dne 9. 1. 2008 (N 2/48 SbNU 9)] a strpění obecného užívání pozemku, který je veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím [nález sp. zn. I. ÚS 1607/11 ze dne 25. 4. 2012 (N 89/65 SbNU 203)], povinnost vlastníka bytu zajistit náhradní byt osobám, které jeho byt obývaly bez právního důvodu [nález sp. zn. II. ÚS 625/05 ze dne 6. 3. 2008 (N 49/48 SbNU 577)], regulované nájemné za pozemek užívaný k parkování členů družstva [nález sp. zn. I. ÚS 2229/08 ze dne 29. 12. 2009 (N 258/55 SbNU 491)] či povinnost vlastníka pozemku provádět zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí na výzvu orgánu ochrany přírody [nález sp. zn. Pl. ÚS 8/08 ze dne 8. 7. 2010 (N 137/58 SbNU 115; 256/2010 Sb.)]. 129. Za vyvlastnění či nucené omezení vlastnického práva naopak v minulosti Ústavní soudÚstavní soud nepovažoval např. zákonnou transformaci užívacího práva k bytu na nájem bytu [nález sp. zn. Pl. ÚS 37/93 ze dne 22. 3. 1994 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.)], podmínku předchozího souhlasu příslušných orgánů ozbrojených složek nebo příslušných ministerstev se smlouvou o převodu vlastnictví bytu ozbrojených složek [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)], uložení předběžného opatření zakazujícího dispozici s majetkem z důvodu ochrany práv věřitelů [nález sp. zn. II. ÚS 110/96 ze dne 27. 11. 1996 (N 128/6 SbNU 439)], označení pozemku ve vlastnictví jednotlivce za veřejné prostranstvíveřejné prostranství vyhláškou obceobce [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/02 ze dne 22. 3. 2005 (N 59/36 SbNU 631; 211/2005 Sb.) a nález sp. zn. Pl. ÚS 5/07 ze dne 30. 4. 2008 (N 80/49 SbNU 165; 287/2008 Sb.)] a povinnost pravidelné údržby veřejné zeleně na takových pozemcích sečí [nález sp. zn. Pl. ÚS 45/06 ze dne 11. 12. 2007 (N 218/47 SbNU 871; 20/2008 Sb.)], nucený prodej akcií minoritních akcionářů při tzv. squeeze-outu [nález sp. zn. Pl. ÚS 56/05 ze dne 27. 3. 2008 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.)], zákaz provozování billboardů u dálnic a silnic I. třídy [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ze dne 12. 2. 2019 (N 23/92 SbNU 236; 89/2019 Sb.)], tzv. administrativní zánik silničních vozidel v tzv. polopřevodu [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/18 ze dne 14. 5. 2019 ve znění opravného usnesení ze dne 3. 7. 2019 (N 77/94 SbNU 54; 173/2019 Sb.)], nemožnost připojení pozemku na místní komunikaci bez souhlasu jejího vlastníka [nález sp. zn. Pl. ÚS 25/15 ze dne 18. 6. 2019 (N 114/94 SbNU 360; 186/2019 Sb.)], povinnost provozovatele potravinářského podniku s prodejní plochou větší než 400 m2 poskytnout bezplatně prošlé, ale bezpečné potraviny neziskovým organizacím [nález sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ze dne 18. 12. 2018 (N 200/91 SbNU 485; 51/2019 Sb.)] či zákaz ukončení nájmu bytu pro prodlení nájemce s placením nájemného z důvodu pandemie [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/20 ze dne 8. 12. 2020 (29/2021 Sb.)]. B) K odpovědnosti státu za újmu při výkonu veřejné moci 130. Odpovědnost státu za škodu, resp. újmu [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 1191/08 ze dne 14. 4. 2009 (N 85/53 SbNU 79)] způsobenou při výkonu veřejné moci upravuje čl. 36 odst. 3 Listiny. Jejím předpokladem je nezákonnost, resp. protiprávnost rozhodnutí či jiného postupu orgánu veřejné moci [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/19 ze dne 30. 6. 2020], přičemž jde o odpovědnost objektivní [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 124/03 ze dne 11. 12. 2003 (N 144/31 SbNU 281)]. 131. Tato odpovědnost státu je poměrně široká, neboť se jí stát nemůže zprostit a může ji založit i újma, která vznikla pouze v důsledku omylu či chyby v činnosti orgánu veřejné moci způsobené technickým selháním [nález sp. zn. II. ÚS 3625/17 ze dne 8. 10. 2018 (N 164/91 SbNU 49)] či i jen nedbalým nebo nezodpovědným uplatňováním veřejné moci [nález sp. zn. II. ÚS 99/07 ze dne 7. 10. 2008 (N 165/51 SbNU 43)], a to včetně situací, kdy k ní došlo ve sporu, který stát vůbec nevyvolal [nález sp. zn. IV. ÚS 1391/09 ze dne 27. 12. 2011 (N 218/63 SbNU 505)], či kdy ji způsobil při výkonu veřejné moci nestátní subjekt [nález sp. zn. I. ÚS 529/09 ze dne 13. 3. 2012 (N 51/64 SbNU 625) či nález sp. zn. II. ÚS 1894/14 ze dne 9. 12. 2014 (N 223/75 SbNU 511)], přičemž v případě rozhodnutí není podstatné, zda je meritorní či procesní povahy [nález sp. zn. III. ÚS 2062/18 ze dne 22. 10. 2018 (N 173/91 SbNU 175)]. 132. Přesto nelze dosah čl. 36 odst. 3 Listiny rozšiřovat tak, že by se mohl vztahovat i na újmu, která vznikla zákonným výkonem veřejné moci [srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 596/02 ze dne 5. 5. 2004 (N 64/33 SbNU 141)]. Typicky tak odpovědnost dle čl. 36 odst. 3 Listiny nezakládají výsledky legislativní činnosti Parlamentu [srov. např. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb.)] ani normotvorné činnosti vlády [nález sp. zn. Pl. ÚS 36/08 ze dne 8. 7. 2010 (N 138/58 SbNU 131; 253/2010 Sb.)], ovšem stejně tak ani individuální právní akty či postupy orgánu veřejné moci, které jsou provedeny zákonným způsobem [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 2062/18 ze dne 22. 10. 2018 (N 173/91 SbNU 175)]. 133. Režim náhrady za omezení vlastnického práva i náhrady škody způsobené postupem při řešení krizových situací obsahují § 35 a 36 krizového zákona. Tento režim náhrady se vztahuje i na omezení vlastnického práva či škodu způsobenou subjekty uvedenými v čl. 3 ústavního zákona o bezpečnosti v nouzovém stavu, stavu ohrožení státu či válečném stavu při aplikaci tohoto ústavního zákona. Ústavní zákon o bezpečnosti ani žádná jiná součást ústavního pořádku neobsahuje zvláštní povinnost k náhradě za zásah do vlastnického práva jednotlivce v kvalifikovaných krizových stavech kvalifikovanými postupy veřejné moci (nebo dalších subjektů plnících úkoly uložené jim veřejnou mocí) k jejich zmírnění či odstranění. Dojde-li tedy za takových podmínek k vyvlastnění, omezení vlastnického práva nebo ke způsobení škody, náhrada za tyto zásahy do vlastnického práva podléhá tedy toliko obecné úpravě čl. 11 odst. 4 Listiny a čl. 36 odst. 3 Listiny. V./2. K náhradě škody dle § 9 pandemického zákona 134. Po vztažení těchto obecných východisek na napadená ustanovení Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že kompenzační režim dle § 9 pandemického zákona nelze podřadit pod pojmy náhrady škody obsažené v čl. 11 odst. 4 Listiny ani v čl. 36 odst. 3 Listiny. A) K čl. 11 odst. 4 Listiny 135. Pro posouzení aplikovatelnosti čl. 11 odst. 4 Listiny na režim náhrady škody dle § 9 pandemického zákona je stěžejní vymezení pojmu „nucené omezení vlastnického práva“ tak, jak byl vymezen výše v části V.1.A) tohoto nálezu. Pro vymezení tohoto pojmu a jeho limitů je nutno se zabývat vztahem čl. 11 odst. 3 Listiny a čl. 11 odst. 4 Listiny. Jak bylo připomenuto výše v bodě 123, čl. 11 odst. 3 Listiny, zejména jeho věty druhá a třetí, připouští ústavně konformní omezení vlastnického práva a jeho výkonu v souvislosti s oprávněnými zájmy druhých a s jinými právem chráněnými zájmy, přičemž Listina ani jiná součást ústavního pořádku nestanoví, že by za ně měla být poskytována vlastníkům nějaká náhrada. 136. Právní řád předvídá celou řadu situací, v nichž veřejnoprávní či soukromoprávní regulace fakticky vlastníka při výkonu jeho vlastnického práva omezuje bez nutnosti vlastníkovi toto omezení kompenzovat dle čl. 11 odst. 4 Listiny. Jak již bylo rovněž připomenuto výše v bodě 127, z hlediska rozsahu ochrany poskytované čl. 11 odst. 1 Listiny, tj. zda je součástí této ochrany i náhrada dle čl. 11 odst. 4 Listiny, či nikoliv, je podstatný rozdíl mezi tím, zda určitý zásah státu přímo směřuje proti konkrétní věci a bezprostředně omezuje výkon vlastnického práva k ní (např. její odnětí dle krizového zákona pro potřeby zvládnutí mimořádné situace), a tím, zda omezení jiného základního práva vede k tomu, že vlastník je nepřímo omezen v možnostech výkonu svého vlastnického práva. 137. Ve shodě s judikaturou připomenutou výše v části V.1.A) tohoto nálezu tak za „nucené omezení vlastnického práva“ dle čl. 11 odst. 4 Listiny mimořádná opatření uvedená v § 9 odst. 1 pandemického zákona považovat nelze, a tedy režim náhrady škody dle § 9 pandemického zákona nelze vnímat jako zákonnou konkretizaci pojmu „náhrada“ dle stejného ustanovení. 138. Ústavní soudÚstavní soud k tomu předesílá, že pro posouzení ústavní konformity těchto ustanovení tak z hlediska obsahu mimořádných opatření, na něž jsou navázána, postačuje, že zpravidla nesměřují vůči konkrétním věcem či vlastníkům, ale představují široký právní rámec řízení pandemie, dalece se vymykající svým rozsahem i obecností shora nastíněné podmínce použití čl. 11 odst. 4 Listiny. To platí pro všechna mimořádná opatření dle § 2 pandemického zákona. K vlastnímu přezkumu ústavnosti napadené úpravy některých mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona srov. níže část VI tohoto nálezu. I tam, kde uvedená mimořádná opatření výjimečně upravují provoz např. konkrétního závodu či provozovny (např. konkrétního obchodního centra), nejde v případě § 9 odst. 1 pandemického zákona o náhradu za nucené omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, jak bude rozvedeno níže (viz zejména bod 148). 139. Jinými slovy, regulace omezení vlastnického práva připadající v úvahu u mimořádných opatření, na něž odkazuje § 9 odst. 1 pandemického zákona, je tak široká a abstraktní, že u ní nejčastěji bude dominovat povaha obecné limitace výkonu vlastnického práva nad omezením konkrétních vlastníků konkrétních věcí či jejich skupin. Lze na ni tedy aplikovat toliko ochranu vlastnického práva dle čl. 11 odst. 3 Listiny, nikoliv čl. 11 odst. 4 Listiny. 140. Druhým samostatným důvodem vzdalujícím režim náhrady dle § 9 pandemického zákona dosahu čl. 11 odst. 4 Listiny je specifická povaha nynější pandemické krize, která je bez přehánění v moderních dějinách České republiky bezprecedentní co do rozsahu i dopadů. Tomu je třeba přiznat značnou váhu při posouzení ústavněprávních mezí pro koncepci veřejné moci při zvládání této krize a odstraňování jejích následků. Navrhovatelčina teze, že pro rozsah náhrady nesmí být relevantní ani šíře okruhu osob, jimž na ni vznikne nárok, ani dopady na státní rozpočet, se naopak nese v duchu zásady iustitia fiat, pereat mundus. Ani na stát však nelze klást vyšší nároky, než jaké je vůbec schopen plnit. Kdyby dal Ústavní soudÚstavní soud navrhovatelce v tomto aspektu za pravdu, připustil by, že i kdyby stát při řešení mimořádných situací či mimořádných stavů postupoval v mezích svých pravomocí a v plném souladu s principy demokratického právního státu, přece by byl odpovědný za jakoukoliv škodu, která v důsledku jeho postupu secundum et intra constitutionem ac legem vznikla kterémukoliv jednotlivci bez ohledu na rozsah, a to i kdyby náhrada nebyla v reálných možnostech státu. 141. Lze si snadno představit nemožnost unesení této povinnosti státem např. v tragickém scénáři prohraného válečného konfliktu, který stát nevyvolal a v němž neměl vojensky ani diplomaticky šanci uspět, který postihl celé území státu a značně negativně se projevil na jeho ekonomické i sociální struktuře, v němž by masově jednotlivci uplatňovali náhradu škody způsobené nepřítelem na jejich majetku, jakož i náhradu za újmu vzniklou úmrtím osob blízkých, které zemřely při vojenských zásazích nepřítele. Válkou ochromený a vyčerpaný stát by splnění takových požadavků reálně ani nebyl schopen. 142. Současnou pandemickou krizi jistě nelze s tímto scénářem srovnávat, dobře však ilustruje skutečnost, že všeobecná odpovědnost státu za újmu vzniklou mimořádným stavem, která by na něj kladla neúnosné břemeno, by mohla být nejen nesplnitelná, přičemž ani stát se nemůže zavázat k nemožnému, ale i kdyby obtížně splnitelná byla, taková nepřiměřeně zatěžující povinnost státu by také vedla k tzv. mrazicímu účinku na plnění jeho dalších funkcí, včetně ochrany jiných ústavně zaručených základních lidských práv či svobod [srov. např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 8. 10. 2019 sp. zn. IV. ÚS 2287/18 (N 170/96 SbNU 184)], tedy funkcí, které je stát výslovně ústavním pořádkem zavázán zajišťovat. Stát na plnění těchto funkcí nemůže rezignovat jednorázovým vyhověním požadavku na všeobecnou reparaci následků mimořádné události, který, jak již bylo uvedeno, výslovně na úrovni ústavního pořádku zakotven není. 143. Ačkoliv současnou krizi vyplývající z pandemie nelze obecně považovat za srovnatelnou s válečným stavem, i zde platí, že v kvalifikovaně krizových situacích je naopak třeba zvýšeného důrazu na solidaritu mezi jednotlivci a státem, jak ostatně Ústavní soudÚstavní soud vyzdvihl již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/20, neboť v nich jasně vysvítá propojení a vzájemná podmíněnost ekonomických poměrů jednotlivců a ekonomických možností státu. Je-li takovou tragickou událostí celostátního rozsahu, jakou je válečný stav, silná přírodní katastrofa velkých rozměrů či celosvětová pandemie, jakou svět zažívá v posledních dvou letech, citelně zasažena ekonomická sféra v soukromém sektoru a veřejný sektor se současně musí potýkat s objemnými nečekanými výdaji na zvládání takové mimořádné situace, je výrazně negativně ovlivněna příjmová i výdajová stránka veřejných rozpočtů, a nutně tak vzniká potřeba distribuovat ekonomická břemena, která z této mimořádné situace vznikla. 144. Tato distribuce je však v prvé řadě otázkou politickou a jediné její ústavně souladné řešení nemůže spočívat v plné kompenzaci újem způsobených mimořádnou událostí na bázi ústavně zaručeného veřejného subjektivního práva. Vzhledem k silné závislosti příjmů veřejných rozpočtů na ekonomickém výkonu soukromého sektoru by totiž takové řešení v konečném důsledku stejně znamenalo, že na břemeni státu k vyplacení takových náhrad by se v drtivé míře podíleli jednotlivci prostřednictvím plateb do veřejných rozpočtů. 145. Bez povšimnutí nelze ponechat ani to, že argumentace navrhovatelky zůstává poněkud krátkozraká k realitě pandemie, tvrdí-li, že tím, kdo rozhoduje o počtu osob zasažených mimořádnými opatřeními i o jejich délce, je veřejná moc. Veřejná moc totiž rozhoduje pouze o tom, jak bude na vývoj pandemie reagovat, a může tak činit více či méně úspěšně, šetrně k právům jednotlivců, obezřetně, razantně atd., což však nijak nesmývá reakční charakter tohoto přístupu, jehož primárním a rozhodujícím určovatelem je vývoj pandemie, který veřejná moc i při hypoteticky optimální reakci může ovlivňovat jen do určité míry. 146. Tím se současně vyvrací i navrhovatelčin argument o legitimním očekávání jednotlivců na rozmožení svého majetku. Jestliže celosvětově probíhá krize nebývalých rozměrů, jejíž další vývoj je jen obtížně předvídatelný, nemůže nikomu bez dalšího vzniknout legitimní očekávání, že jeho život včetně ekonomických aktivit a jejich výsledků zůstane stejný, či že se bude dokonce rozvíjet. 147. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že stát nenese přímou právní odpovědnost za výkon veřejné moci, odehrává-li se secundum et intra constitutionem ac legem ani v případech, kdy jde o výkon veřejné moci, jehož podoba závisí v převážné míře na politické vůli zákonodárce (např. konstrukce a výše daní, zákaz kouření na určitých místech atd.), a jednotlivec, kterého tento výkon postihne, nemůže úspěšně před Ústavním soudemÚstavním soudem argumentovat tím, že danou záležitost bylo možno řešit i jiným způsobem, pro něj méně omezujícím. O to méně ji může nést v případě takového výkonu veřejné moci v mezích ústavnosti a zákonnosti, který reaguje na okolnosti vyšší moci, na něž veřejná moc reagovat musí, a u nějž jsou možnosti této reakce do značné míry omezené a předurčené podobou této vyšší moci. S tím musí být srozuměn i každý jednotlivec pod jeho mocí. 148. Rovněž je třeba poznamenat, že napadená ustanovení upravují toliko náhradu škody, která vznikla v přímé souvislosti s těmito mimořádnými opatřeními, nikoliv náhradu za omezení vlastnického práva, která s sebou tato mimořádná opatření nesou. Tyto dva typy náhrad přitom nelze zaměňovat, ostatně důsledně je rozlišuje i krizový zákon, na nějž se navrhovatelka sama odvolává. Ten v § 35 zakotvuje náhradu za omezení vlastnického práva, užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku atd. a v § 36 náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle krizového zákona. Pandemický zákon úpravu náhrady za omezení vlastnického práva ani užívacího práva neobsahuje. 149. Mají-li mimořádná opatření dle § 2 pandemického zákona i dle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví za následek omezení vlastnického práva, nelze toto omezení samo o sobě (tj. to, že vlastník nemohl po nějakou dobu vykonávat právní panství nad věcí tak, jak by si přál) považovat za škodu vzniklou v přímé souvislosti s těmito opatřeními, k tomu totiž nadto musí reálně vlastníkovi i vzniknout škoda, např. poškozením věci orgány veřejné moci při provádění tohoto mimořádného opatření, zanedbáním údržby, v níž vlastníkovi takové mimořádné opatření brání, atd. 150. Dovolává-li se navrhovatelka toho, že v případě věcí určených k podnikání jde o zjevné omezení vlastnického práva, je-li podnikatelská činnost omezena, neboť tyto věci slouží k využití zákazníky oprávněného držitele při výkonu jeho podnikatelské činnosti, pak navrhovatelce uniká podstata ochrany vlastnického práva dle čl. 11 Listiny a jeho vztah k právu podnikat dle čl. 26 odst. 1 Listiny. Ochranu vlastnického práva nelze v demokratickém právním státě rozlišovat a odstupňovat podle různých druhů či účelů vlastnictví, jak bylo typické pro ústavní úpravu platnou do 22. 4. 1990 (srov. čl. 7 odst. 1 a 2 Ústavy Československé federativní republiky, ve znění ústavního zákona č. 100/1990 Sb.), a ochrana vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny se musí vždy omezovat toliko na posouzení restrikcí abstraktních kategorií složek vlastnického práva (ius possidendi, ius utendi et fruendi, ius disponendi, ius abutendi), nikoliv na jejich konkrétní dopady v jednotlivých případech, neboť tím by byly porušeny požadavky rovnosti (např. by tím bylo připuštěno, aby jako relevantní faktor při rozhodování ve prospěch vyvlastnění byla brána skutečnost, že konkrétní vlastník má ve svém majetku vícero nemovitostí, že danou konkrétní nemovitost používá pouze příležitostně k rekreaci, že její hodnota je ve vztahu k jeho celkovému majetku zanedbatelná atd.). 151. Nelze rovněž připustit, že ochrana vlastnického práva k věcem užívaným k podnikání se aktivuje jenom tím, že podnikání je určitým způsobem omezeno. Obecná regulace dopadající na určitý způsob nakládání s věcí se nevymyká režimu čl. 11 odst. 3 Listiny a v dobách klidu připouští za určitých okolností ústavní pořádek omezení, které je objektivně ve vztahu k účelu dané věci velmi silné, přesto ve veřejném zájmu nezbytné. Příkladem může být i vládou poukazované omezení vlastnického práva ke střelné zbrani v režimu zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, který vlastníky střelných zbraní značně limituje v tom, jak mohou s těmito věcmi nakládat (např. že střílet z nich mohou zpravidla jen na střelnici, nesmí je zásadně nosit viditelně atd.). I takové omezení by v navrhovatelčině logice v zásadě excesivně omezovalo samotnou podstatu vlastnického práva ke střelné zbrani, neboť u takové věci, jejímž účelem je střelba, v podstatě zakazuje střelbu jinde než na střelnici, a tedy i takové omezení by mělo zakládat právo na náhradu dle čl. 11 odst. 4 Listiny, což je nonsens. 152. Právo podnikat přitom není jediným ústavně zaručeným základním právem, které je pravidelně vázáno na vlastnictví nebo jiný právní vztah k věci. Naopak, drtivá většina ústavně zaručených základních práv a svobod je v moderní společnosti navázána na užívání určitých věcí (dopravní prostředky u svobody pohybu, nemovitosti u nedotknutelnosti obydlí, výpočetní technika u svobody projevu, práva na informace nebo u listovního tajemství, kultovní předměty u práva na svobodný projev náboženství atd.). Ze zásahu do vlastnického práva tak nelze „automaticky“ vyvozovat i zásah do těchto dalších ústavně zaručených základních práv nebo svobod jenom proto, že daná věc byla určena k užívání při jejich realizaci. 153. V nynější věci by tak při převzetí navrhovatelčiny argumentace ad absurdum z důvodu rovnosti ochrany vlastnického práva muselo stejné porušení vlastnického práva být konstatováno i ve vztahu k „nepodnikatelským“ věcem, např. běžnému vybavení domácnosti z toho důvodu, že omezení svobody pohybu a pobytu bránilo jeho vlastníkům v přijímání návštěv a k užívání věcí k hoštění návštěv určených, nebo sportovního vybavení tělovýchovného spolku, který ze stejného důvodu nemohl provozovat svoji činnost, atd. Jelikož si lze představit napojení prakticky jakékoliv věci na některé ústavně zaručené základní lidské právo či svobodu, připuštěním této argumentace by veřejná moc v podstatě pozbyla jakoukoliv možnost regulovat aktivity jednotlivců za účelem prevence šíření pandemie. 154. Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že na náhradu škody dle § 9 pandemického zákona se čl. 11 odst. 4 Listiny nevztahuje, a tedy nelze na ni klást požadavky z něj plynoucí. Náhrada škody dle § 9 pandemického zákona není náhradou za omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. B) K čl. 36 odst. 3 Listiny 155. Ústavní soudÚstavní soud k této otázce předně konstatuje, že navrhovatelka svou argumentací v podstatě směšuje odpovědnost státu za újmu vzniklou nezákonným výkonem veřejné moci (reprezentovanou typicky odpovědností státu za nezákonné rozhodnutí nebo za nesprávný úřední postup), odpovědnost státu za negativní důsledky spojené s pandemií a odpovědnost státu za újmu vzniklou v souvislosti s opatřeními ke zvládání této pandemie. Jde však o tři rozdílné záležitosti, z nichž první představuje ústavně zakotvený institut a je s ní spojeno ústavně zaručené veřejné subjektivní právo dle čl. 36 odst. 3 Listiny, zatímco druhá a třetí nemají žádné výslovné zakotvení de constitutione lata, a tedy se jejich ústavněprávní rozměr omezuje toliko obecně na garance, které poskytuje stát jednotlivcům pod svou mocí, vyplývající zejména z čl. 1 Listiny (viz dále bod 159). 156. V prvé řadě tak nelze odhlédnout od toho, že stát tíží pozitivní závazek k ochraně zdraví a života jednotlivců nacházejících se v jeho moci, jejž v souvislosti s vypuknutím pandemie vyvolaly specifické povinnosti k ochraně zdraví a života nakažených, jakož i k ochraně dosud nenakažených a k zabránění dalšího šíření pandemie (čl. 1 ústavního zákona o bezpečnosti, srov. usnesení Evropského soudu pro lidská práva ve věci Le Mailloux proti Francii ze dne 5. 11. 2020, stížnost č. 18108/20, bod 9 – dostupné z webových stránek https:/hudoc.echr.coe.int – pozn. Ústavního souduÚstavního soudu). Těchto povinností se stát zbavit nemohl a jejich splnění nebylo myslitelné bez více či méně citelných zásahů do základních práv jednotlivců včetně svobody pohybu, práva shromažďovacího, práva podnikat atd. Jejich omezení tak bylo nutným důsledkem plnění pozitivních závazků státu vůči jednotlivcům vyplývajících ze zajištění práva na život a na ochranu zdraví, šlo tedy o řádný výkon veřejné moci. 157. Tím se povaha těchto zásahů podstatně odlišuje od případů, v nichž stát nese odpovědnost za újmu způsobenou nezákonným postupem nositelů veřejné moci, jehož výskyt je sice přirozeným, ale nežádoucím důsledkem lidské omylnosti, neboť tam jde o odpovědnost za protiprávní jednání (contra legem) a o nechtěný výsledek selhání jednotlivce vykonávajícího veřejnou moc, jemuž stát usiluje předcházet a je povinen kompenzovat jeho negativní dopady ve sféře konkrétních jednotlivců. Tuto odlišnost reflektuje právě i odlišnost ústavněprávní odpovědnosti státu. Zatímco v případě nezákonného výkonu veřejné moci je stát dle čl. 36 odst. 3 Listiny povinen škodu nahradit a této odpovědnosti se nemůže zprostit ani s poukazem na mimořádné okolnosti, veřejné subjektivní právo na náhradu škody či jiné újmy vzniklé v souvislosti s postupem secundum et intra constitutionem ac legem při ochraně života, zdraví či jiných ústavně chráněných hodnot při mimořádných událostech či déletrvajících krizových stavech ústavní pořádek výslovně nezaručuje, jakkoliv to neznamená, že by zákonodárce měl v tomto ohledu zcela volný prostor pro uvážení – viz k tomu dále bod 159. 158. Na tom nic nemůže de constitutione lata změnit ani navrhovatelkou proponovaná konstrukce tohoto veřejného subjektivního práva spojením ústavního zákona o bezpečnosti a § 36 krizového zákona. Sám ústavní zákon o bezpečnosti žádné právo na kompenzaci újmy způsobené v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními uplatněnými veřejnou mocí při zvládání krizových událostí či déletrvajících krizových stavů nezakotvuje a toto vyplývá toliko z krizového zákona, tedy je zaručeno toliko zákonem, nikoliv Ústavou. 159. Z toho plyne, že je zásadně věcí zákonodárce, jakým způsobem a zejména jak velkoryse takové právo na kompenzaci upraví. Ústavní soudÚstavní soud se však ztotožňuje s navrhovatelkou v tom, že zákonodárce nemá v tomto ohledu neomezenou diskreci, neboť je stále vázán ústavní povinností šetřit podstatu a smysl základních práv dle čl. 4 odst. 4 Listiny, principem rovnosti při jejich omezování dle čl. 4 odst. 3 Listiny, zákazem zneužití omezení základních práv dle čl. 4 odst. 4 Listiny, jakož i principy demokratického právního státu a rovnosti před zákonem dle čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 3 odst. 1 Listiny, čl. 9 odst. 2 a 3 Ústavy. Právě jen tyto faktory omezující zákonodárcovu volnou úvahu jsou však současně i referenčními kritérii souladu konkrétního zákonného řešení s ústavním pořádkem. Zákonodárce tak např. nesmí zcela rezignovat na náhradu tzv. zvláštní obětioběti, již konkrétní jednotlivec musel snést v zásadě na principu náhody ve prospěch veřejného zájmu, který v daném případě převažuje nad ochranou jeho vlastnického práva, aniž by však takový důsledek byl spojen s dodržováním povinností majících plošný charakter. V tomto případě má však zákonodárce širší prostor pro volbu vhodného nastavení respektujícího jak oprávněné požadavky poškozeného nesoucího tíhu zvláštní obětioběti, tak hospodářské reality, aktuálních možností státu a dalších hospodářských potřeb v době probíhající krize či zotavování z ní. Rozsah diskrece zákonodárce je zde tedy větší než např. v případě náhrady za vyvlastnění či za nucené omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4 Listiny, které jsou v ústavním pořádku zakotveny výslovně. 160. Vzhledem k tomu se nelze ztotožnit s navrhovatelkou ani v tom, že by ústavní zákon o bezpečnosti zákonodárci bránil v tom, aby přijal pro řešení odpovědnosti za škodu v souvislosti s mimořádnými opatřeními pro zvládání pandemie zvláštní zákon. Jelikož ústavní zákon o bezpečnosti ani jiná součást ústavního pořádku nestanoví povinnost náhrady škody způsobené mimořádným opatřením provedeným secundum et intra constitutionem ac legem, uplatní se obecné pravidlo řešení konfliktu právních norem (resp. právních předpisů) lex specialis derogat legi generali, který ve své rozhodovací činnosti Ústavní soudÚstavní soud již mnohokráte připustil [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 17/97 ze dne 8. 10. 1997 (N 123/9 SbNU 125; 350/1997 Sb.), usnesení sp. zn. III. ÚS 331/98 ze dne 7. 1. 1999 (U 1/13 SbNU 369), nález sp. zn. IV. ÚS 202/99 ze dne 9. 9. 1999 (N 121/15 SbNU 157) aj.]. O tom, že pandemický zákon byl přijímán právě jako speciální právní předpis vůči dosavadním právním předpisům upravujícím krizové stavy, není pochyb, ostatně i sama navrhovatelka stavěla svou námitku na tom, že k úpravě ústavního zákona o bezpečnosti ve spojení s krizovým zákonem nelze přijmout speciální úpravu „prostým“ zákonem, nikoliv na tom, že pandemický zákon nebyl jako lex specialis zamýšlen. C) K režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona z hlediska čl. 4 odst. 4 Listiny 161. Režim § 9 pandemického zákona zakotvuje, stručně řečeno, právo na náhradu skutečné škody (nikoliv i ušlého zisku, nemajetkové újmy či vydání bezdůvodného obohacení), která vznikla jednotlivci v přímém důsledku některého z mimořádných opatření určených ke zmírnění pandemie, jestliže poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možno zabránit, přičemž náhrada se krátí o plnění poskytnutá z veřejných prostředkůveřejných prostředků ke zmírnění dopadů pandemie ve sféře poškozeného. 162. Tato právní konstrukce podstatu vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny nedestruuje. Nelze než s navrhovatelkou souhlasit v tom, že i v obdobích mimořádných stavů a trvajících krizí, třebas i majících podobu vyšší moci, není možno rezignovat na požadavky demokratického právního státu a na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod jednotlivců. K této myšlence se ostatně Ústavní soudÚstavní soud přihlásil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/20. Právě v těchto krizích nabývá naplňování těchto požadavků mimořádné důležitosti, neboť samotné základy demokratického právního státu jsou v nich podrobovány zkoušce. Stejně tak ale není možné zavírat před důsledky těchto krizí oči a posuzovat činnost orgánů veřejné moci izolovaně bez přihlédnutí k mimořádným okolnostem, požadavkům a omezením, které takové krize provázejí. Má-li veřejná moc zajišťovat všechny úlohy, které jí demokratický a právní charakter státu ukládá, nemůže se uzavírat do sebe a být vykonávána ve vzduchoprázdnu bez ohledu na aktuální potřeby reality, v níž existují subjekty, které jej naplňují, jakož i subjekty, kterým slouží. 163. Jelikož, jak bylo uvedeno výše v části V.2.B) tohoto nálezu, ústavně zaručené právo na náhradu škody způsobené v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona neexistuje, a zákonodárce tedy má ve shora nastíněném smyslu široký prostor pro diskreci, jakým způsobem bude řešit ekonomické dopady pandemie, zavedení režimu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona je nutno v obecné rovině považovat za dostačující vyjádření zákonodárcova respektu k zachování podstaty vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny každého vlastníka, jemuž v důsledku mimořádných opatření dle § 9 odst. 1 pandemického zákona vznikla škoda. V./3. Ke konkrétní konstrukci odpovědnosti dle § 9 pandemického zákona 164. Ačkoliv v obecné rovině tak koncepce náhrady škody dle § 9 pandemického zákona z ústavněprávního hlediska obstojí, nemusí to ještě znamenat, že obstojí i její konkrétní provedení. Nyní se Ústavní soudÚstavní soud proto bude věnovat detailům napadené právní úpravy. Z navrhovatelčiny argumentace a její polemiky s vládou vykrystalizovaly tři dílčí detaily právní úpravy, které se dotýkají ústavněprávní roviny. Jde o limitaci náhrady škody na skutečnou škodu, snížení náhrady o plnění poskytnutá státem na zmírnění dopadů pandemie a přenesení důkazního břemene o skutečnosti, že vzniku škody nebylo možno předejít nebo zabránit, na poškozeného. A) Limitace náhrady škody na skutečnou škodu 165. Vzhledem k závěrům učiněným výše v části V.2., že veřejné subjektivní právo na náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními dle § 2 pandemického zákona neexistuje, by omezení náhrady pouze na skutečnou škodu mohlo představovat ústavněprávní deficit napadené úpravy jedině tehdy, kdyby tím byla popřena samotná podstata vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny. 166. Tak tomu však není a toto omezení náhrady naopak plně koresponduje se zákonodárcem zamýšlenou koncepcí náhrady. Připuštění nároku na náhradu ušlého zisku při absenci úpravy obdobné náhradě za omezení vlastnického práva dle § 35 krizového zákona by totiž otevíralo prostor pro obcházení požadavku, aby škoda spočívala ještě v něčem jiném než v samotném omezení vlastnického práva. Nemožnost užívat vlastnictví k podnikání či jiným výdělečným aktivitám totiž „automaticky“ generuje ušlý zisk, takže z § 9 pandemického zákona by se fakticky stalo ustanovení k sanování ekonomické neaktivity v době trvání mimořádných opatření, k čemuž však toto ustanovení neslouží. K tomu stát zavedl i řadu veřejných podpor právě za účelem zmírnění ekonomických dopadů pandemie (jejichž konkrétní podobu nyní není úkolem Ústavního souduÚstavního soudu přezkoumávat), a tedy je zřejmé, že nezůstal lhostejný ani k neblahému stavu ekonomické reality v průběhu pandemie. 167. Ústavní soudÚstavní soud souhlasí s vládou v tom, že by ani tak nebylo možno přiznávat náhradu ušlého zisku ve výši, v jaké by jej poškozený byl dosáhl, nebýt mimořádných opatření ani pandemie, ale jen ve výši, v jaké by jej byl dosáhl, nebýt mimořádných opatření, ale stále při existenci pandemie (přičemž by patrně muselo být přihlédnuto i k tomu, o kolik by průběh této pandemie byl horší, nebýt těchto opatření), což by bylo extrémně náročné na dokazování. S navrhovatelkou pak souhlasí v tom, že obtížnost dokazování by neměla znamenat rezignaci na úpravu nároku. Podstatné však je, že zákonodárci ústavní pořádek nediktoval zavedení plné náhrady skutečné škody i ušlého zisku, a tedy řešení, které zákonodárce zvolil, tj. přímý nárok na náhradu toliko skutečné škody způsobené v příčinné souvislosti s mimořádným opatřením a nezávisle vedle toho veřejné podpory ke zmírnění utlumení ekonomického života, se nachází v ústavněprávně přípustných mezích. B) Zákonné snížení náhrady škody o státem poskytnutá plnění 168. Jak již bylo uvedeno v bodě 159 tohoto nálezu, je zásadně věcí zákonodárce, jakým způsobem upraví náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními ke zmírnění pandemie, a na tuto náhradu není zásadně právní nárok. Neexistuje přitom nejen veřejné subjektivní právo na určitý způsob náhrady škody způsobené mimořádnými opatřeními dle § 2 pandemického zákona, ale ani veřejné subjektivní právo na zavedení určitého konkrétního programu veřejné podpory za účelem zmírnění ekonomických dopadů pandemie, a rozhodování o těchto programech a jejich podmínkách tak náleží vládě jakožto rozhodnutí politické povahy. 169. Za těchto okolností je z ústavního hlediska na zákonodárci, jakým způsobem nastaví vztahy mezi veřejnými podporami dle § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona a náhradou škody způsobené mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona. Protiústavní by mohla být pouze taková úprava, která by nijak neumožňovala zohlednit újmu zvláštní obětioběti, případně která by byla projevem svévole, či dokonce libovůle zákonodárce nebo která by zakládala mezi jednotlivými poškozenými či jejich skupinami bez legitimního důvodu nerovnost. Žádným z těchto deficitů (s výjimkou otázky rovnosti při snižování náhrady škody o poskytnuté návratné finanční výpomoci – viz níže) však § 9 odst. 4 věta druhá pandemického zákona netrpí. 170. Snížení náhrady škody o veřejné podpory poskytnuté státem nelze považovat za svévoli, či dokonce libovůli zákonodárce, neboť celek dosud existujících programů veřejné podpory (např. Antivirus A, Antivirus A Plus, Antivirus B, Covid 2021, Nepokryté náklady, Covid – Nájemné, Kompenzační bonus, Covid – Kultura, Covid – Lázně, 2021, Covid – Veletrhy/kongresy, Covid – Cestovní kanceláře, Agrocovid Potravinářství, Mimořádná finanční pomoc Ministerstva průmyslu a obchodu Covid-19 aj.) má zjevně za účel i paušalizovanou náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 písm. a) a b) pandemického zákona. Snížení náhrady škody o tyto poskytnuté podpory tak sleduje racionální cíl spočívající v zamezení zdvojení náhrady za stejnou škodu, pro které neexistuje legitimní důvod, a naopak jeho připuštění by poškozené bezdůvodně majetkově zvýhodňovalo. 171. Zákonodárcem zvolené a navrhovatelkou napadené řešení pak respektuje i požadavek na náhradu újmy zvláštní obětioběti, neboť poškozený, který takovou újmu nese, není odkázán toliko na paušalizovanou náhradu škody vtělenou do předmětných veřejných podpor, která konkrétní mimořádné okolnosti jeho případu nezohledňuje, ale náhrady za rozdíl mezi škodou, která mu byla způsobena mimořádnými opatřeními uvedenými v § 9 odst. 1 písm. a) či b) pandemického zákona, a veřejnou podporou, která mu byla poskytnuta, se může domáhat dle § 9 pandemického zákona. 172. Napadená úprava snižování náhrady škody dle § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona neporušuje v obecné rovině ani ústavní požadavek rovnosti. Podmínky pro náhradu škody dle tohoto ustanovení jsou stejné pro všechny subjekty, a tedy je jenom na jejich volbě, jakou strategii zmírnění negativních ekonomických dopadů pandemie a mimořádných opatření k jejímu zvládnutí zvolí z hlediska možné kombinace náhrady škody a veřejných podpor a její limitace představované uvedeným ustanovením. Zavázal-li se tak stát k náhradě škody vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona, je prizmatem ústavněprávního požadavku rovnosti zásadně nerozhodné, je-li uspokojení tohoto práva realizováno náhradou konkrétní škody, jejíž výši a další podmínky uplatnění svého nároku prokazuje poškozený, nebo paušalizovanou náhradou prováděnou některou z veřejných podpor doplněnou o možnost náhrady újmy zvláštní obětioběti jdoucí nad rámec paušalizované náhrady škody prvým uvedeným způsobem. 173. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani to, že účel jednotlivých druhů veřejných podpor může být širší než jen náhrada škody způsobené v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona (náhrada jiných negativních ekonomických dopadů pandemie, ekonomický stimul k udržení hospodářské činnosti, pracovních míst, kompenzace fixních nákladů atd.). Požadavek na zavedení těchto veřejných podpor z ústavního pořádku nevyplývá, a tedy při respektování obecného požadavku rovnosti podmínek pro poskytnutí nemusí tyto veřejné podpory být konstruovány ani jako nárokové, čemuž ostatně odpovídá řada jednotlivých druhů dosud realizovaných programů veřejných podpor, které zpravidla jsou limitovány určitou celkovou částkou, která se na principu časové přednosti rozděluje mezi žadatele a po jejímž vyčerpání již není vyplácena později se přihlásivším žadatelům, byť by jinak ostatní podmínky daného programu splňovali, neslučitelností s čerpáním z jiného programu veřejné podpory atd. 174. Snížení náhrady škody dle § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona je tak třeba vnímat jen jako další projev inherentní limitace podmínek reálného čerpání z některého z tam uvedených programů veřejných podpor, spočívajícího v prioritě uplatnění poskytnutých prostředků na náhradu škody způsobenou v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona. Takováto inherentní limitace je u institutu, na jehož uplatnění nemá jednotlivec ústavně zaručené právo, z hlediska ústavního pořádku zásadně akceptovatelná, neodporuje-li stejným obecným ústavněprávním požadavkům jako náhrada škody za výkon veřejné moci secundum et intra legem ac constitutionem (viz výše bod 159). Tyto požadavky jsou v nynějším případě splněny, neboť, jak již bylo uvedeno, snížení náhrady škody o poskytnuté veřejné podpory se uplatní za stejných podmínek vůči všem poškozeným a sleduje racionální cíl. 175. K opačnému závěru z hlediska naplnění ústavního požadavku rovnosti však Ústavní soudÚstavní soud dospěl ohledně snižování náhrady škody dle § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona o návratné finanční výpomoci. Tento druh veřejné podpory z povahy věci zvyšuje majetek svého příjemce jenom dočasně, neboť tento je povinen jej po určité době vrátit. Škoda způsobená dle § 9 odst. 1 písm. a) či b) pandemického zákona představuje však trvalé snížení majetku poškozeného. Návratná finanční výpomoc tak z hlediska svého účelu neplní funkci reparační ani kompenzační, ale toliko funkci překlenovací. Účel náhrady škody tak ani in abstracto, natož in concreto nemůže naplnit. Škoda způsobená dle § 9 odst. 1 písm. a) či b) pandemického zákona tak v částce, v níž se její náhrada snižuje o poskytnutou návratnou finanční výpomoc, zůstává nenahrazena. Takový závěr je však v rozporu s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny. 176. Rozdíl oproti ostatním druhům veřejných podpor uvedených v čl. 9 odst. 4 větě druhé pandemického zákona tkví v tom, že zatímco u těchto jiných druhů veřejných podpor k náhradě škody, tedy k uvedení majetku poškozeného ve stav před vznikem škody, dojde, a jen se liší právní nástroje, jimiž je tohoto stavu dosaženo (individuální náhrada škody dle § 9 odst. 1 pandemického zákona vs. paušalizovaná náhrada škody obsažená v ostatních veřejných podporách dle § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona), v rozsahu poskytnutých návratných finančních podpor škoda v tomto smyslu nahrazena není, neboť jejich navrácením se majetek poškozeného opět sníží oproti úrovni před vnikem škody. 177. Tento závěr nemůže být zpochybněn ani tím, že ekonomická hodnota návratné finanční výpomoci může spočívat i v něčem jiném než v permanentním rozmnožení majetku subjektu, kterému byla poskytnuta, či ke kompenzaci jeho snížení, např. že z ekonomického hlediska může být taková návratná finanční výpomoc pro daný subjekt i výhodnější či užitečnější už jenom tím, že se mu jí dostává okamžitě v duchu rčení inopi beneficium bis dat, qui dat celeriter, tj. „kdo rychle dává, dvakrát dává“. 178. V prvé řadě není tento předpoklad v napadeném ustanovení naplněn, neboť toto nijak nezohledňuje okamžik poskytnutí podpory. Zákonné snížení náhrady škody se tak vztahuje jak na případy, v nichž byla návratná finanční výpomoc poskytnuta okamžitě, a tedy o určitém zvláštním zvýšeném ekonomickém užitku by bylo možno hovořit, tak na případy, v nichž by byly podmínky příslušného programu koncipovány tak, že k jejímu vyplacení by došlo až v budoucnu s takovým zpožděním, kvůli němuž by již bezprostřední překlenovací funkci ani nemohla plnit. 179. Kromě toho by připuštění takového přístupu umožňovalo zohledňovat při poskytování ochrany vlastnickému právu nikoliv jen obsah vlastnického práva pojímaného abstraktně de iure, ale i relativní kategorie, jako je aktuální ekonomický užitek pro jeho vlastníka, což by bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 větou druhou Listiny, neboť tento přístup by ospravedlňoval poskytování rozdílné ochrany části majetku stejné kvantity a kvality různých vlastníků i podle jiných atributů, než je zákonný obsah vlastnického práva k ní. Šlo by tedy o stejnou situaci, jako kdyby byla rozdílná ochrana poskytována jen podle atributů daných vlastníků (poměr této části majetku k celkovému majetku, způsob nakládání s majetkem) či druhu ekonomické aktivity, do nějž je v jednotlivém případě uvedená část majetku zapojena (např. zda je užit k investici, ke zmírnění ekonomické ztráty, k nekomerčním účelům atd.), což požadavek na rovnost obsahu a ochrany vlastnického práva všech vlastníků nepřipouští. 180. Vzhledem k tomu, že snížení náhrady škody způsobené v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 písm. a) či b) pandemického zákona dle § 9 odst. 4 věty druhé tohoto zákona shledal Ústavní soudÚstavní soud rozporným s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny, přikročil Ústavní soud ke zrušení tohoto ustanovení ve slovech „, návratných finančních výpomocí“. 181. Za ústavně souladnou pak považuje Ústavní soudÚstavní soud i § 9 odst. 2 větu druhou pandemického zákona („Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků.“). Pojmy škody a nákladů na splnění obecných veřejnoprávních povinností ukládaných jednotlivcům za účelem zmírnění pandemie nelze ztotožňovat, přičemž odkazované ustanovení pandemického zákona se týká druhého z uvedených pojmů. Nárok na náhradu nákladů na vyhovění veřejnoprávní regulaci v ústavním pořádku zakotven není, naopak jde o nutný důsledek normativní regulace. Stejně tak, jako ústavní pořádek nezaručuje právo na náhradu nákladů vynaložených např. na zakoupení povinné výbavy motorového vozidla či uvedení pracoviště do souladu s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nezaručuje ani právo na náhradu nákladů potřebných pro dodržení veřejnoprávních požadavků majících za účel zabránit riziku šíření onemocnění COVID-19 nebo toto riziko alespoň umenšit. C) Důkazní břemeno poškozeného 182. Ustanovení § 9 odst. 4 věty první přenáší na poškozeného důkazní břemeno, že škodě vzniklé v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními dle § 9 odst. 1 pandemického zákona nebylo možno předejít ani zabránit. Jelikož, jak bylo výše mnohokráte zopakováno, na úrovni ústavního pořádku není právo na náhradu škody způsobené mimořádnými opatřeními v souvislosti s pandemií zaručeno, mohla by protiústavnost tohoto ustanovení být založena toliko rozporem s čl. 36 odst. 1 Listiny, případně s čl. 37 odst. 3 Listiny. Tato úprava by tak musela na poškozeného klást nesplnitelné nároky ohledně dokazování, neboť jinak je vyvážení důkazního břemene mezi jednotlivé strany sporu v podstatě otázkou podústavního práva [srov. přiměřeně např. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne 26. 4. 2006 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)]. 183. Důvod přenosu důkazního břemene na poškozeného lze spatřovat v tom, že pro stát by bylo mimořádně obtížné dokazovat v jednotlivých případech, že poškozený zaviněně neučinil něco, čím mohl rozsah škody snížit, a tedy zabránit vykalkulovaným zneužitím institutu náhrady škody dle § 9 pandemického zákona. Tento důvod Ústavní soudÚstavní soud považuje v obecné rovině za legitimní a dostatečný. 184. Současně je však třeba dodat, že přenos důkazního břemene nesmí vést k nereálným požadavkům na prokázání skutečnosti, že škodě nebylo možno předejít nebo zabránit, kladeným na poškozeného. Ústavně konformní výklad ustanovení § 9 odst. 4 věty první pandemického zákona tak vyžaduje, aby obecné soudy přistupovaly k tomuto ustanovení se zřetelem k účelu přenosu důkazního břemene, tedy zabránění zneužití, nikoliv jako k prostředku k účelovému znemožnění či zkomplikování přiznání nároku na náhradu. Opačný postup by ukládal poškozenému nesplnitelnou povinnost, což by bylo v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny. 185. Tyto požadavky na důkazní aktivitu poškozeného se tak musejí zaměřovat především na prokazování pozitivních opatření, která poškozený vynaložil za účelem prevence nebo zmírnění škody, a nesmí spočívat v prokazování neexistence všech dalších hypotetických možností, jakých mohl teoreticky poškozený využít. Bude však úlohou obecných soudů tyto požadavky střízlivě posoudit v každém jednotlivém případě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. VI. K mimořádným opatřením dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona 186. Rozšířením svého návrhu navrhovatelka učinila předmětem přezkumu dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy rovněž i mimořádná opatření dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona, představující ve vztahu k náhradě škody oddělenou ucelenou problematiku, jíž se proto Ústavní soudÚstavní soud zabýval rovněž samostatně. Ustanovení § 2 pandemického zákona zní (pozn. napadená ustanovení jsou zvýrazněna Ústavním soudemÚstavním soudem): (1) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „krajská hygienická stanice“) může za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné opatření podle věty první s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů. Krajská hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit na území svého správního obvodu. (2) Mimořádným opatřením podle odstavce 1 je a) omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování, b) omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz, c) omezení provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry nebo solária, poskytování kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb nebo provozování živnostiživnosti, při níž je porušována integrita kůže, nebo stanovení podmínek jejich provozování nebo poskytování, d) omezení provozování přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz, e) zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění COVID-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit; zákaz nebo omezení nelze vztáhnout na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných nebo soukromých osob, které se konají na základě zákona, a shromáždění podle zákona o právu shromažďovacím, f) omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy, g) příkaz poskytovatelům zdravotních služeb vyčlenit věcné, technické nebo personální kapacity ve zdravotnických zařízeních, h) zákaz nebo omezení nebo stanovení podmínek návštěv ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociálních služeb nebo ve věznicích, i) příkaz používat ochranné, mycí, čisticí nebo dezinfekční prostředky a další protiepidemická opatření, j) příkaz poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb v týdenním stacionáři, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory nebo domově se zvláštním režimem poskytnout ministerstvu nebo krajské hygienické stanici informace z jejich činnosti za účelem nastavení protiepidemických opatření, k) omezení provozu dotčených prvků kritické infrastruktury a stanovení pravidel pro zajištění jejich provozu, l) přemístění osob ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučení volného pohybu těchto osob mimo věznici, m) příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19. (3) Osoby, na něž se mimořádné opatření vztahuje, jsou povinny se jím řídit. (4) Mimořádné opatření a) podle § 2, nebo b) podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku a které má celostátní působnost, může být nařízeno pouze v době stavu pandemické pohotovosti. Skončením stavu pandemické pohotovosti mimořádná opatření podle věty první pozbývají platnosti. 187. Ústavní konformitu napadených ustanovení je třeba nazírat v souladu s námitkami, které navrhovatelka proti nim uplatnila, z pohledu dostatečné určitosti zákazových a příkazových norem, pravomoci zákonodárné moci delegovat určení jejich obsahu na orgán moci výkonné a proporcionality zásahu do ústavně zaručených základních práv těmito normami v zájmu ochrany veřejného zdraví. VI./1. Obecná východiska A) K určitosti zákazové a příkazové právní normy 188. Dle dřívější judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je neurčitost v jisté míře nezbytnou vlastností každé právní normy a teprve neurčitost vylučující možnost seznámit se s jejím normativním obsahem i při využití běžně uznávaných výkladových metod je v rozporu s ústavněprávním požadavkem na určitost právní normy [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 28/12 ze dne 23. 4. 2013 (N 63/69 SbNU 187; 176/2013 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 28/09 ze dne 2. 11. 2010 (N 215/59 SbNU 123; 368/2010 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 44/03 ze dne 5. 4. 2005 (N 73/37 SbNU 33; 249/2005 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 23/02 ze dne 30. 6. 2004 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.)]. Tento požadavek tak podmiňuje vynutitelnost právní normy tím, že její formulace musí umožňovat jejímu adresátovi, aby jí přizpůsobil své chování, a to případně i tehdy, je-li to možné jen s využitím odborné rady [nález sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.)]. Je-li text právního předpisu z hlediska požadavku na určitost problematický, nezakládá to jeho protiústavnost per se, nýbrž je povinností orgánů veřejné moci včetně Ústavního souduÚstavního soudu samotného pokusit se primárně o jeho ústavně souladný výklad [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 54/05 ze dne 22. 1. 2008 (N 16/48 SbNU 167; 265/2008 Sb.)]. 189. Ústavní soudÚstavní soud rovněž za porušení požadavku určitosti právní normy nepovažuje, pokud zákon stanovuje jen určité obecné podmínky, které jsou dále upřesněny prováděcím či stavovským předpisem (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 2988/19 ze dne 26. 4. 2021), případně je-li třeba obsah určitého pojmu použitého v jedné právní normě převzít z jiné právní normy, která jej definuje, byť by se nacházela v jiném právním předpisu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 47/06 ze dne 2. 6. 2009 (N 127/53 SbNU 597; 250/2009 Sb.)]. B) K delegaci vymezení obsahu zákazu či příkazu na akt moci veřejné 190. Obecné limity úpravy věcné působnosti a jednotlivých pravomocí orgánu veřejné moci jsou z ústavněprávního hlediska vytyčeny čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny (princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí), čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny (legální licence), čl. 4 Ústavy (ústavní požadavek na to, aby ve věcné působnosti soudů byla ochrana základních práv a svobod), čl. 8 Ústavy (zaručení územní samosprávy), čl. 9 odst. 2 a 3 Ústavy (nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického a právního státu a zákaz zneužití výkladu právních předpisů), čl. 4 Listiny (podmínky a meze ukládání povinností, rovnost před zákonem, nezbytnost, proporcionalita a subsidiarita omezení základních práv a svobod). Výlučné pravomoci některých orgánů veřejné moci pak upravují hlavy druhá až sedmá Ústavy. V těchto mezích má však zákonodárce velmi široký prostor pro stanovení věcné působnosti a pravomocí jednotlivých orgánů veřejné moci. 191. A priori není protiústavní, má-li uložení povinnosti omezující základní práva a svobody kompozitní povahu, tedy je-li jeho základ dostatečně určitě v souladu s Ústavou upraven v zákoně [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/14 ze dne 27. 1. 2015 (N 16/76 SbNU 231; 97/2015 Sb.)], konkrétní detaily však vymezuje tímto zákonem předvídaný jiný akt (normativní právní akt včetně vnitřních předpisů, smíšený právní akt), zákonodárce však nesmí stanovení či doplnění základu povinnosti delegovat na subjekt provádějící konkretizaci povinnosti [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 43/13 ze dne 25. 3. 2014 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.)] či jej upravit tak široce a vágně, že by tím fakticky stanovení hranic omezení základních práv a svobod přenesl na subjekt, který provádí konkretizaci této povinnosti [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. 5. 2017 (N 89/85 SbNU 503; 231/2017 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ze dne 6. 12. 2016 (N 232/83 SbNU 605; 40/2017 Sb.)]. 192. Konkretizace povinnosti musí rovněž odpovídat požadavku rovnosti, tj. není např. přípustné, aby byla svěřena více různým subjektům, které ji vůči adresátům ve své působnosti upraví rozdílně [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/17 ze dne 11. 9. 2018 (N 152/90 SbNU 463; 235/2018 Sb.)], a není přípustné, aby zasahovala do působnosti jiných orgánů veřejné moci [nález sp. zn. Pl. ÚS 49/03 ze dne 28. 4. 2005 (N 95/37 SbNU 285; 227/2005 Sb.)]. Konkretizace pak v žádném případě nesmí představovat větší omezení základních práv a svobod, než jaké umožňuje zákonná opora [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 7/97 ze dne 4. 6. 1997 (N 68/8 SbNU 175; 136/1997 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 21/97 ze dne 10. 3. 1998 (N 33/10 SbNU 217; 62/1998 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 20/01 ze dne 20. 11. 2001 (N 176/24 SbNU 305; 8/2002 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 17/15 ze dne 9. 2. 2016 (N 26/80 SbNU 327; 77/2016 Sb.)], a to ani fakticky jako implikace svého legislativního provedení [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 34/15 ze dne 13. 6. 2017 (N 98/85 SbNU 625; 245/2017 Sb.)]. Stejně tak si samozřejmě nemůže žádný orgán veřejné moci přisvojit pravomoc konkretizace určitého omezení základních práv a svobod, k němuž nemá na zákonné úrovni žádný základ [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/93 ze dne 5. 4. 1994 (N 14/1 SbNU 99; 96/1994 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 45/95 ze dne 11. 6. 1996 (N 46/5 SbNU 379; 202/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 43/95 ze dne 3. 7. 1996 (N 60/5 SbNU 461; 203/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 1/96 ze dne 19. 11. 1996 (N 120/6 SbNU 369; 294/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 28/97 ze dne 5. 5. 1998 (N 50/11 SbNU 3; 128/1998 Sb.)]. C) K přiměřenosti zásahu napadených ustanovení do ústavně zaručených základních práv a svobod 193. Při střetu dvou ústavně chráněných hodnot, vztahů či zájmů, který je výsledkem určitého legislativního řešení, přistupuje Ústavní soudÚstavní soud v zásadě ke dvěma základním druhům testů, tedy způsobů přezkumu, které z těchto hodnot, vztahů či zájmů dát v kolizi při ochraně přednost. Jde o test racionality, uplatňující se zejména u práv hospodářských, sociálních a kulturních [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017 (N 227/87 SbNU 597; 8/2018 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 (124/2021 Sb.)], a o test proporcionality, uplatňující se zejména u práv lidských a menšinových či u zásahů do samosprávy [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13 ze dne 2. 4. 2013 (N 49/69 SbNU 31; 112/2013 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ze dne 20. 2. 2018 (N 26/88 SbNU 329; 99/2018 Sb.)], případně o různé jejich modifikace, zejména test vyloučení extrémní disproporcionality, uplatňující se např. u posuzování ústavní konformity majetkových sankcí či zdanění [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/11 ze dne 30. 7. 2013 (N 136/70 SbNU 263; 299/2013 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 87/20 ze dne 18. 5. 2021 (232/2021 Sb.)]. VI./2. Vlastní posouzení mimořádných opatření podle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona 194. Vycházeje z obecných východisek nastíněných v části VI./1. tohoto nálezu, Ústavní soudÚstavní soud nyní posoudí napadená ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona prizmatem všech tří zájmových otázek. A) K určitosti zákazové a příkazové právní normy 195. Z hlediska požadavku na určitost a předvídatelnost napadená úprava obstojí. Ačkoliv je formulace mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona očividně dosti široká, jak Ústavní soudÚstavní soud již opakovaně uvedl, tato šíře nemůže zakládat jejich protiústavnost per se, neboť tato mimořádná opatření tak, jak jsou v pandemickém zákoně vymezena, jsou toliko zákonným podkladem umožňujícím konkretizaci přesné podoby jednotlivých příkazů či zákazů správním aktem (v podobě opatření obecné povahy) orgánem moci výkonné. Protiústavnost těchto příkazů či zákazů tak závisí především na konkrétním obsahu jednotlivých mimořádných opatření vydaných na základě § 2 odst. 2 pandemického zákona. 196. Aby Ústavní soudÚstavní soud mohl dovodit, že již samotná tato napadená ustanovení pandemického zákona jsou v rozporu s ústavním pořádkem, musel by dospět k závěru, že vydávání mimořádných opatření na jejich základě nepodléhá žádnému či podléhá jen nedostatečnému inherentnímu regulativu ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod. Pokud tento způsob, jakým se z obecných neurčitých norem v § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona stane konkrétní opatření zasahující reálně do životů lidí, naopak je podroben efektivním omezením a usměrněním vyžadovaným ochranou základních lidských práv a svobod, pak ani obecnost či neurčitost těchto norem nijak nevylučuje jejich ústavní konformitu. Přezkum těchto omezení a usměrnění představujících garance ochrany základních práv a svobod bude proveden níže v části VI./2.C) tohoto nálezu. B) K delegaci vymezení obsahu zákazu či příkazu na akt moci veřejné 197. Jak vyplývá z části VI./1.A) tohoto nálezu, samotný způsob konstrukce příkazů a zákazů mimořádnými opatřeními dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona spojením obecné zákonné úpravy, která je v jednotlivých případech konkretizována mimořádnými opatřeními ve formě opatření obecné povahy s přesně vyjádřeným obsahem, je in genere ústavně přípustný. I posouzení této otázky tak bude záviset především na tom, zda tento způsob in specie tak, jak byl proveden v napadených ustanoveních pandemického zákona, obsahuje dostatečné garance ochrany základních lidských práv a svobod. K tomu však viz níže v následující části tohoto nálezu. C) K přiměřenosti zásahu napadených ustanovení do ústavně zaručených základních práv a svobod 198. Napadená ustanovení umožňují zásah do poměrně širokého spektra ústavně zaručených základních práv a svobod a potenciálně se dotýkají prakticky každého ohledu lidského života, zejména těch aspektů, jimiž se realizuje společenský styk jako prakticky nezbytný předpoklad lidského života. Nejcitelněji jsou jimi zasaženy svoboda pohybu a pobytu dle čl. 14 Listiny, právo pokojně se shromažďovat dle čl. 19 Listiny, sdružovat se dle čl. 20 odst. 1 Listiny, právo na vzdělání dle čl. 33 odst. 1 Listiny a právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost dle čl. 26 odst. 1 Listiny, přičemž některá z těchto ústavně zaručených základních práv a svobod náleží mezi práva lidská dle hlavy druhé Listiny, některá mezi práva hospodářská, sociální a kulturní. Nepopiratelně na druhé misce vah proti těmto zásahům stojí právo na ochranu zdraví dle čl. 31 Listiny a právo na život dle čl. 6 Listiny. 199. Jelikož přesná podoba zásahu do těchto práv a svobod se neváže již k napadeným ustanovením, ale až k jejich konkretizaci, je třeba proporcionalitu případného zásahu in abstracto posuzovat testem proporcionality, nikoliv jen racionality, neboť Ústavní soudÚstavní soud v nynějším řízení nemůže posuzovat jednotlivé správní akty vydané na základě napadených ustanovení, ale jen napadená ustanovení samotná. U nich, jak je uvedeno výše, nelze rozlišit jednoznačně, do kterého základního lidského práva či svobody budou zasahovat, proto je namístě aplikovat vyšší standard, tedy přezkum testem proporcionality. 200. Prvním krokem tohoto testu je vhodnost. Napadená ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona mají za cíl umožnit reagovat na ne zcela předvídatelný průběh pandemie tím, že mají za účelem její likvidace umožňovat regulaci činností, které je buď zapotřebí přikázat k dosažení tohoto cíle, nebo je naopak zakázat proto, že při nich hrozí šíření onemocnění COVID-19. Obdobně je účel pandemického zákona formulován v jeho § 1 a § 2 odst. 1. Deklarovaným důvodem dle vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení je umožnění této regulace s pružností, již by běžný zákonodárný proces neumožňoval. Všechna napadená opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona umožňují omezovat (a v jednom případě i zakazovat) činnosti, při nichž dochází pravidelně k hromadnému kontaktu více osob. 201. Podstatné je v této souvislosti především to, že výběr účinných způsobů zvládání pandemie závisí především na dostupných a ověřených vědeckých poznatcích z oborů medicíny, mikrobiologie, virologie, chemie, statistiky atd. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu jistě nepřísluší tyto odborné otázky řešit, nicméně je v současné době již notorietou, že onemocnění COVID-19 je virovým infekčním onemocněním přenášejícím se primárně tzv. kapénkovou cestou, tedy vzduchem ze člověka na člověka při blízkém kontaktu na krátkou vzdálenost. Proto nelze než uzavřít, že napadená úprava umožňující regulovat tento blízký mezilidský kontakt je způsobilá k dosažení sledovaného cíle. 202. Druhým krokem je nezbytnost. I v tomto kroku nelze pustit ze zřetele povahu onemocnění COVID-19 a jeho přenosu. Vzhledem k těmto okolnostem je nutno konstatovat, že bez určitého omezení základních lidských práv a svobod vztahujících se k mezilidskému kontaktu se účinný boj proti pandemii a ochrana veřejného zdraví v obecné rovině neobejde. Každé z napadených ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona přitom právě k takovýmto omezením směřuje. Podstatné v této souvislosti je, že pro vytyčení relevantního rámce přezkumu nejen nezbytnosti, ale i navazujícího kroku přiměřenosti v užším slova smyslu je třeba na základě výše uvedeného vyjít z toho, že napadená ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona sama o sobě žádné konkrétní a přímo na jednotlivcích státní mocí vynutitelné povinnosti neukládají, ale že představují toliko delegující normy ve smyslu čl. 4 odst. 2 Listiny. Až konkrétní opatření vydaná na základě této delegace jsou přímo vymahatelná vůči jednotlivcům. 203. Dalším důležitým východiskem přezkumu je to, že předmětná ustanovení náleží do oboru krizového zákonodárství a řeší časově i věcně omezenou komplexní celospolečensky významnou krizovou situaci. Ačkoliv se i na tyto delegující normy vztahují obecné ústavněprávní požadavky určitosti a předvídatelnosti, jejich striktnost s přihlédnutím k oběma zmíněným východiskům je v zájmu akceschopnosti a flexibility podstatně nižší než v případě zákazových či příkazových norem vydávaných při regulaci běžných záležitostí. 204. Ústavní soudÚstavní soud tak při přezkumu nezbytnosti a přiměřenosti v užším slova smyslu napadené úpravy § 2 odst. 2 pandemického zákona nemůže přihlížet ke každému možnému konkrétnímu opatření na jejich podkladě vydanému, ale musí se omezit toliko na posouzení jen a pouze napadených ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona s přihlédnutím k jejich shora nastíněné specifické povaze. Jelikož ústavní pořádek nestanovuje žádné zvláštní požadavky na zákonný rámec omezování základních lidských práv a svobod při zvládání mimořádných situací nepodléhajících režimu ústavního zákona o bezpečnosti, omezuje se z tohoto hlediska přezkum na posouzení záruk ochrany ústavně zaručených základních lidských práv a svobod ve smyslu požadavků čl. 4 odst. 1, 3 a 4 Listiny v napadené právní úpravě. Tyto záruky jsou dvojí - apriorní, spočívající v povinnosti právní úpravy per se respektovat tyto požadavky in abstracto, a posteriorní, tedy ochrana jednotlivce před případným porušením těchto požadavků in concreto určitým opatřením. 205. První rovina apriorních záruk spočívá v samotném vymezení nejzazšího rámce jednotlivých napadených mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona. S výjimkou jediného [§ 2 odst. 2 písm. e) pandemického zákona] umožňují všechna napadená mimořádná opatření toliko omezení, nikoliv úplné vyloučení výkonu ústavně zaručených základních práv a svobod, do nichž zasahují. Šíře těchto mimořádných opatření přitom není kategoricky větší než např. krizová opatření, která lze vydávat v nouzovém stavu či za stavu ohrožení státu dle § 5 až 7 krizového zákona; obdobně abstraktně jsou formulována mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku dle § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž vydání ani není vázáno na vyhlášení určitého krizového stavu. Pozoruhodné v této souvislosti je zejména mimořádné opatření dle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož uložení za účelem boje s pandemií umožňuje i § 2 odst. 4 pandemického zákona, a které navrhovatelka nenapadá, které je velmi obecné a umožňuje „zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku“. 206. K první rovině tak lze konkludovat, že meze konkrétních mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona jsou velmi široké. To je však dáno potřebou reagovat na potřeby situace, kterou z povahy věci nikdy veřejná moc nebude mít plně pod svou kontrolou a která pro ni nebude nikdy zcela předvídatelná. Vyvažuje se zde proti sobě požadavek na dostatečnou akceschopnost orgánů veřejné moci při zvládání pandemie s požadavkem na účinnou ochranu ústavně zaručených základních lidských práv a svobod. Nedostatečné vyhovění prvnímu požadavku může vést k tomu, že vzhledem k určité nečekané turbulenci ve vývoji pandemie (např. novému vědeckému poznatku o šíření koronaviru SARS-CoV-2) náhle nebude veřejná moc mít k dispozici potřebnou dílčí pravomoc vydat mimořádné opatření, které je pro účinnou ochranu veřejného zdraví nutné. Nevyhovující vyvážení vůči druhému požadavku může mít za následek nepotřebné, nadbytečné, a tedy i nepřiměřené zásahy do základních práv a svobod, což může v konečném důsledku znamenat i jejich porušení. 207. Zatímco však v případě chybějící dílčí pravomoci tváří v tvář nové situaci negativní následky tohoto stavu nemusí být vůbec zhojitelné (nákaza zrychlí, dojde k nezvratnému poškození zdraví, či dokonce k úmrtím), negativním důsledkům příliš široce vymezených mimořádných opatření lze zabránit snáze, fungují-li ostatní roviny apriorních záruk v konjunkci se zárukami posteriorními (k tomu viz dále). V tomto konfliktu tak převažuje potřeba zajištění dostatečné akceschopnosti orgánů veřejné moci. Ostatně i ve srovnání s obdobnými výše namátkou uvedenými opatřeními ke zvládání krizových situací napadená mimořádná opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona nelze považovat za a priori příliš neurčitá, abstraktní či nepředvídatelná. 208. Druhou rovinu apriorních záruk představuje účelové omezení pravomoci vydávat napadená opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona. Ustanovení § 2 odst. 1 pandemického zákona omezuje pravomoc vydávat jednotlivá opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona účelem, jímž je „likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku“. Dle § 3 pandemického zákona je možné tato opatření vydat „pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu“. Dle § 3 odst. 2 pandemického zákona se v odůvodnění opatření „zohlední aktuální analýza epidemiologické situace onemocnění COVID-19 a konkrétní míra rizika spojeného s vymezenými činnostmi, oblastmi či jinými charakteristikami a přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob“. Je tedy zřejmé, že konstrukce napadených mimořádných opatření je inherentně limitována, neboť neumožňuje příslušným orgánům výkonné moci nařizování těchto opatření arbitrárně (čemuž by ostatně bránily již shora nastíněné ústavněprávní maximy čl. 4 odst. 1, 3 a 4 Listiny) či jen v závislosti na politické úvaze, nýbrž činí je závislými na reálné potřebnosti zvládat průběh či hrozby znovuvypuknutí pandemie dle aktuálního vývoje a poznatků odborného posouzení epidemické situace. 209. Třetí rovinu apriorních záruk vytváří podmíněnost trvání napadených mimořádných opatření trváním důvodů k jejich vydání a možnost jejich nařízení jen po předchozím souhlasu vlády (§ 3 odst. 3 a odst. 4 věta druhá pandemického zákona), jakož i periodický přezkum správním orgánem, který příslušné opatření vydal (§ 3 odst. 7 pandemického zákona). I v této rovině se tak zobrazuje navázání pravomoci vydávat napadená mimořádná opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona na výslovně definovaný účel a zohlednění potřeby náležitého respektu k ochraně základních lidských práv a svobod, do nichž se jimi zasahuje, včetně jejich elasticity v případě, že důvod vydání těchto mimořádných opatření zeslábne nebo odpadne. 210. Ačkoliv apriorní záruky jsou ve vztahu k napadeným mimořádným opatřením rozvinuté, samy o sobě by bez dalšího dostatečné z hlediska vyvážení konkurujících si zájmů nebyly. To může být zajištěno až při jejich propojení s posteriorními zárukami. Ty jsou provedeny především právní formou, v níž jsou napadená mimořádná opatření vydávána, jíž je opatření obecné povahy (§ 3 odst. 6 pandemického zákona). Tato forma staví ochranu ústavně zaručených základních lidských práv a svobod, do nichž je napadenými mimořádnými opatřeními zasahováno, pod ochranu moci soudní, neboť opatření obecné povahy může být přezkoumáno ve správním soudnictví v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části dle dílu 7 části třetí soudního řádu správního; subsidiárně pak ochranu samozřejmě může poskytnout i Ústavní soudÚstavní soud. Uvedené apriorní záruky tvoří rovněž i referenční rámec tohoto přezkumu, a tedy příslušné orgány moci výkonné jsou nuceny je dodržovat pod sankcí zrušení při následném soudním přezkumu. 211. Argument navrhovatelky, že napadená úprava § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona vytváří prostor pro aplikační libovůli správních orgánů, což se projevilo i v kritice stran opakovaného rušení mimořádných opatření správními soudy vznesené na vrub Ministerstva zdravotnictví, vyvrací tedy sám sebe. Dokládá totiž, že ochrana základních práv a svobod při aplikaci napadené úpravy je pod účinnou ochranou soudnictví v souladu s čl. 90 Ústavy a specificky čl. 36 odst. 2 Listiny a že případné excesy při této aplikaci podléhají přezkumu správního soudnictví. To, jak sama navrhovatelka demonstruje na konkrétních soudních rozhodnutích, tento přezkum reálně provádí a kvalitu opatření vydávaných na základě § 2 odst. 2 písm. a) až f) pandemického zákona bere s vážností, kterou naplnění ústavních požadavků na kontrolu omezení základních práv a svobod mocí výkonnou, prováděnou mocí soudní, vyžaduje. 212. Z téhož důvodu je tedy vyvráceno i navrhovatelčino tvrzení, že absencí mezí omezení základních práv a svobod napadenou úpravou není respektován systém brzd a protivah, neboť byť z legitimního důvodu vyšší akceschopnosti a reaktivity veřejné moci (viz výše) moc výkonná získává napadenou právní úpravou účelově vázané pravomoci ke zvládání pandemie v šíři, v jaké za běžných podmínek náleží moci zákonodárné, moc soudní přezkumem mimořádných opatření dle § 2 odst. 2 pandemického zákona tento přenos vyvažuje a v případě potřeby i brzdí. 213. Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že v testu proporcionality napadená úprava § 2 odst. 2 pandemického zákona obstojí. 214. K dalším argumentům navrhovatelky tak lze již jen ve stručnosti uvést následující: 215. Tvrzení navrhovatelky, že omezení časové působnosti pandemického zákona do 28. 2. 2022 podlamuje jeho účel a zcela vyprazdňuje jeho obsah, je předně z hlediska logiky nevalidní. Skutečnost, že po určité době skončí účinnost zákona, nijak nevyprazdňuje jeho obsah ani nepodlamuje jeho účel v době, kdy účinný byl. Žádný právní předpis ostatně (s výjimkou ústavních norem upravujících podstatné náležitosti demokratického právního státu) není a nemůže být přijímán s ambicí, že bude účinný věčně, neboť to by odporovalo požadavkům společenského vývoje. Kromě toho toto tvrzení i postrádá ústavněprávní rozměr. Způsob, jakým zákonodárce bude řešit vývoj situace po 28. 2. 2022, nelze předjímat a primárně jde o otázku ryze politickou, do níž v takto abstraktní rovině Ústavní soudÚstavní soud není oprávněn zasahovat. Nic ostatně nevylučuje ani hypotetické prodloužení časové působnosti pandemického zákona, či naopak jeho předčasné zrušení, nazná-li Parlament, že takový postup bude nutný. 216. Rovněž se nelze ztotožnit s tezí, že by protiústavnost napadených ustanovení § 2 odst. 2 pandemického zákona mohla zakládat absence výslovné úpravy požadavku na přiměřenost zásahu do základních lidských práv a svobod, včetně komponenty jeho nezbytnosti. Výslovná absence tohoto požadavku v zákoně totiž neznamená, že by tento požadavek, který je obecným požadavkem jakéhokoliv výkonu veřejné moci mající své zakotvení již na úrovni ústavního pořádku (zejména čl. 4 Listiny), aplikace pandemického zákona splňovat nemusela. 217. Konečně ani polemika navrhovatelky a vlády o korektnosti či nekorektnosti argumentace jednotlivými rozhodnutími o mimořádných opatřeních ve správním soudnictví není pro posouzení nynější věci relevantní. Tato polemika se totiž podstatným způsobem odchyluje od předmětu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, pro jehož rozhodnutí ostatně není ani rozhodující, neboť úkolem Ústavního souduÚstavního soudu v tomto řízení není rozhodnout, zda a který účastník či vedlejší účastník řízení argumentuje korektně, či naopak zavádějícím způsobem, přičemž základní teze navrhovatelky – že neurčitá úprava pandemického zákona se projevuje opakovaným rušením opatření, která byla dle něj vydána, ve správním soudnictví – i reakce vlády – že důvody rušení nesouvisí s legislativní kvalitou pandemického zákona – jsou dostatečně zřejmé. Rozbor jednotlivých soudních rozhodnutí tak k dosažení účelu tohoto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nepřispívá. VII. K výším pokut za přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona 218. Navrhovatelka rovněž rozšířila svůj návrh o posouzení souladnosti vybraných horních hranic pokut za přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona s ústavním pořádkem, představující rovněž zcela samostatný problém. 219. Ačkoliv navrhovatelka napadla výslovně toliko částky reprezentující horní hranice pokut za některé přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona, tyto částky nemají samostatnou normativní existenci. Jde jen o vyjádření jednoho dílčího (kvantifikačního) elementu sankce coby stavebního prvku právní normy, který zcela pozbývá smyslu bez návaznosti na ostatní dílčí elementy a bez nějž současně ztrácí své ratio i celá sankce příslušné právní normy jako celek. Napadené částky tak nepředstavují samostatná ustanovení zákona, tedy nejsou „jednotlivým ustanovením“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/94 ze dne 11. 4. 1995 (N 19/3 SbNU 113; 80/1995 Sb.)]. Ústavní soudÚstavní soud proto musel považovat za napadená celá ustanovení zakotvující jednotlivé sankce v § 10 odst. 2 a 3 pandemického zákona a v § 11 odst. 2 a 3 pandemického zákona zakotvující jednotlivé napadené přestupky z důvodů tkvících dle navrhovatelky v protiústavnosti sankcí za ně, což odpovídá i vlastní navrhovatelčině argumentaci. Za součást těchto jednotlivých ustanovení naopak nepovažoval Ústavní soud další stavební prvky příslušných právních norem (hypotézu a dispozici, resp. skutkovou podstatu), neboť ty by si zachovaly svou samostatnou normativní existenci i při absenci úpravy sankce přímo v pandemickém zákoně, neboť § 46 odst. 1 přestupkového zákona obsahuje jako lex generalis (viz níže) pro takové případy subsidiární úpravu výše pokuty jako správní sankce za přestupek. Napadená ustanovení § 10 a 11 pandemického zákona tak zní (pozn. napadená ustanovení jsou zvýrazněna Ústavním soudemÚstavním soudem): § 10 (1) Přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do a) 3 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k), b) 1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d), c) 500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f), g) nebo m), d) 100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a), nebo e) 50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h) nebo j). (3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč. (4) Je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit o čtvrtinu. § 11 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nedodrží mimořádné opatření podle § 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do a) 1 000 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k), b) 500 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d), c) 100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) nebo g), d) 50 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h), j), l) nebo m), nebo e) 30 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a). (3) Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 2 000 000 Kč. (4) Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele. VII./1. Obecná východiska 220. Ústavní soudÚstavní soud již v minulosti mnohokráte vyjádřil svůj rezervovaný postoj k přezkumu horních hranic pokut za správní delikty, neboť tyto jsou v zásadě otázkou sankční politiky, která jako součást politiky jako takové náleží politickým subjektům, mezi něž Ústavní soudÚstavní soud nepatří [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ze dne 25. 10. 2011 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.)]. Ústavní soud v takových případech aplikuje tzv. test vyloučení extrémní disproporcionality (viz výše bod 193), a tedy protiústavnost určité právní sankce, resp. jejího dílčího aspektu, jako je např. horní hranice její sazby, tak může nastat v zásadě toliko tehdy, má-li likvidační či rdousící efekt [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/11 ze dne 30. 7. 2013 (N 136/70 SbNU 263; 299/2013 Sb.)]. Takovéto efekty lze dle Ústavního souduÚstavního soudu spojovat zejména s pevným stanovením dolní hranice pokuty neumožňujícím přihlédnout ke konkrétním okolnostem, zejména majetkovým poměrům pachatele [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.)]. 221. Orgány veřejné správy mají přitom za účelem šetření práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny při ukládání správních sankcí majetkové povahy povinnost vedle závažnosti deliktu a okolností jeho spáchání zohlednit i majetkové poměry pachatele [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)], čemuž v případě přestupků odpovídá i § 37 písm. g) přestupkového zákona, který se použije jako obecná úprava přestupků, vymezující tento zákonný pojem [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16 ze dne 7. 4. 2020 (254/2020 Sb.), bod 265, či nález ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.), bod 36] a další podmínky odpovědnosti za přestupky a jejich právních následků. VII./2. Vlastní posouzení horních hranic pokut dle § 10 a 11 pandemického zákona 222. Vztáhne-li Ústavní soudÚstavní soud tato obecná východiska na napadenou úpravu § 10 a 11 pandemického zákona, tato úprava jim v obecné rovině vyhovuje. To ostatně nezpochybňuje ani sama navrhovatelka, která jejich protiústavnost dovozuje toliko na základě údajné přílišné přísnosti horních hranic vybraných pokut a údajného nerespektování specifik současné pandemie napadenou právní úpravou. 223. Jak vyplývá ze shora uvedeného, výše horní hranice pokuty eo ipso vadu protiústavnosti napadené právní úpravy zpravidla zakládat nemůže. Napadené horní hranice pokut dle § 10 a 11 pandemického zákona patří sice k relativně vyšším horním hranicím pokut za přestupky obsažené v právním řádu České republiky, avšak, jak ostatně dokumentuje i vyjádření vlády, nejde o horní hranice zcela ojedinělé a nejsou ani exorbitantně (např. o několik řádů) vyšší než běžně se vyskytující horní hranice přestupků. Jelikož právní regulace chráněná napadenou úpravou dle § 10 a 11 pandemického zákona dopadá na velmi široký okruh adresátů, do nějž v obou kategoriích (podnikající fyzické osoby a právnické osoby dle § 10 pandemického zákona na jedné a fyzické osoby „nepodnikající“ dle § 11 pandemického zákona na druhé straně) spadají subjekty s velmi odlišnými ekonomickými a dalšími poměry relevantními pro dostatečné vyvažování prevence a represe, nejsou napadené výše horních hranic sazby pokut ani zjevně bezúčelné. Samy o sobě tak nevybočují z ústavně chráněného prostoru politického rozhodování o sankční politice státu. 224. Protiústavnost napadené právní úpravy by tak mohla být dovozena jedině tehdy, kdyby napadené horní hranice sazeb pokut dle § 10 a 11 pandemického zákona byly aplikovány „automaticky“, znemožňovaly by individuální posouzení věci či by jiným způsobem napadená právní úprava bezdůvodně upřednostňovala ukládání pokut při horních hranicích trestních sazeb. Tak tomu však v nynějším případě není. Napadená úprava umožňuje uložení pokuty v celé velikosti polouzavřeného intervalu sazby, z nějž horní hranice představuje pouze jednu mez intervalu, a ačkoliv neobsahuje žádná kritéria pro určení konkrétní výměry v jednotlivém případě, neznamená to, že by v tomto ohledu byla volba výměry ponechána na libovůli správního orgánu. 225. Vzhledem k obsahu a zdůvodnění navrhovatelčiných výhrad vůči výši vybraných horních hranic pokut za přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona Ústavní soudÚstavní soud totiž konstatuje, že její argumentace původně prakticky ignorovala skutečnost, že právní úprava přestupků dle pandemického zákona není výlučná, nýbrž že ve všech otázkách, které nejsou v pandemickém zákoně upraveny jinak, se uplatní regulace obecné hmotněprávní části přestupkového práva, představovaná přestupkovým zákonem. Přestupkový zákon obsahuje komplexní směrnici pro ukládání správních sankcí včetně všech kritérií, od jejichž absence v pandemickém zákoně navrhovatelka odvozuje protiústavnost napadených výší horních hranic pokut (zejména zohlednění majetkových poměrů, úměrnost ukládané sankce závažnosti činu, první spáchání či přestupkovou recidivu atd.; srov. díl 1 hlavy VII části druhé přestupkového zákona). 226. Polemizuje-li navrhovatelka v replice k vyjádření vlády k jejímu rozšíření návrhu s dostatečností této obecné úpravy a dožaduje-li se ještě specifických kritérií vyvolaných zvláštní povahou současné situace, pak Ústavní soudÚstavní soud v prvé řadě nemůže přehlédnout, že uznání existence provázanosti přestupků dle pandemického zákona s obecnou úpravou ukládání sankcí dle přestupkového zákona navrhovatelka činí právě až v této replice. Původně byla její argumentace založena na tom, že pandemický zákon neobsahuje vůbec žádná kritéria pro ukládání správních sankcí za přestupky v něm obsažené. To vrhá stín pochybnosti o integritě a autentičnosti této námitky tak, jak ji navrhovatelka vyložila v předmětné replice. Ani s jádrem této námitky se Ústavní soudÚstavní soud ztotožnit nemohl. 227. Shora odkazovaná obecná úprava ukládání sankcí za přestupky dle přestupkového zákona je komplexní, představuje vyjádření několikasetletého vývoje kritérií pro ukládání sankcí v oblasti veřejného práva a umožňuje zohlednění všech relevantních aspektů jednotlivého případu včetně každého specifika, které může být vyvoláno zvláštní situací současné pandemie. Všechna kritéria pro ukládání správních trestů za přestupky jsou totiž upravena demonstrativně (srov. slovo „zejména“ v § 36, 37, 38, 39 a 40 přestupkového zákona). I když tak není vůbec zřejmé, jaká přesně zvláštní kritéria by si navrhovatelka přála při ukládání správních trestů za přestupky, jejichž horní hranice napadá, je naopak zcela zřejmé, že jejich zohlednění současná úprava umožňuje. Případný „drakonický“ přístup správních orgánů při postihování přestupků dle pandemického zákona, jehož se navrhovatelka tolik obává soudě dle četnosti tohoto adjektiva v jejích procesních vyjádřeních, tak není nezbytným důsledkem nevhodné (natož protiústavní) napadené úpravy sankcí za přestupky v pandemickém zákoně. Její zrušení tak není důvodné a eventuální excesy v jednotlivých případech jsou efektivně řešitelné v systému opravných prostředků dle správního řádu, přezkumem uložené sankce ve správním soudnictví (včetně možnosti upustit od uložení správního trestu a moderačního oprávnění soudu ve vztahu k již uložené pokutě v nepřiměřené výši dle § 78 odst. 2 soudního řádu správního) a v posledku i v řízení o individuální ústavní stížnosti před Ústavním soudemÚstavním soudem. 228. Za poněkud zarážející považuje Ústavní soudÚstavní soud námitku absence úpravy moderace výše pokuty, neboť, jak uvádí i sama navrhovatelka, žádné z napadených ustanovení o pokutách za přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona neobsahuje dolní hranici výše pokuty. Správní orgán je tak omezen toliko co do přísnosti, nikoliv však již co do mírnosti ukládané pokuty, kterou tedy může uložit již přímo napoprvé tak mírnou, jak uzná v rámci svého správního uvážení v mezích zákonných kritérií vztažených na konkrétní skutkové okolnosti za vhodné, aniž by mu v tom zabraňovala nepodkročitelná spodní hranice sazby pokuty. Při takové právní úpravě je absence moderačního oprávnění nejen logická, ale naopak jeho zavedení by představovalo nonsens, neboť by prvostupňový správní orgán již neměl co moderovat. 229. Přitakat nemůže Ústavní soudÚstavní soud ani námitce navrhovatelky, že na přestupcích dle pandemického zákona je něco výjimečného a specifického oproti jiným přestupkům s ohledem na to, že postihují jednání, která nejsou za normálních okolností zakázána (či přikázána), a nemají tedy in genere „delikventní“ charakter. Tato námitka neobstojí hned ze tří vzájemně propojených důvodů. Za prvé, specifičnost současné situace si v duchu obecného právního principu velícího posuzovat stejné případy stejně a rozdílné rozdílně vyžaduje specifické ohledy a usuzování na to, co a jak by v ní mělo být regulováno, podle toho, co a jak je regulováno za „normálních poměrů“, je výrazně limitováno. V podmínkách bezprecedentní specifické situace jsou tak měřítka „normálních poměrů“ nevypovídající úplně stejně jako měřítka takto specifických situací pro „normální poměry“ (těžko by tak bylo možno opačně připustit, že protože určitá povinnost byla shledána souladnou s Ústavou v současné situaci, musí být souladná s Ústavou za všech okolností). 230. Za druhé, materiální aspekt (společenská škodlivost) přestupků dle pandemického zákona není redukován či vyloučen jen tím, že řada aktivit, které díky zmocnění § 2 odst. 1 pandemického zákona lze pro účely jejího zvládání zakázat, či naopak přikázat, jsou mimo situaci pandemie neregulovány. Materiální stránku přestupku zde představuje právě to, že v období pandemie (ne)výkon těchto aktivit ohrožuje zdraví i životy ostatních. Tento fakt je i instinktivně rozpoznatelný pro adresáty příslušného zákazu či příkazu, neboť současná pandemie onemocnění COVID-19 požívá značně zvýšené mediální pozornosti. Prakticky každý takový adresát je navíc schopen úvahy, že za změněných okolností se mění i pojetí „normálnosti“ chování. Historicky v této souvislosti lze např. odkázat na povinnost zakrývat v noci okna za účelem ztížení lokalizace sídla při leteckých náletech, u níž se její obsah vázal také na zcela běžnou součást lidského života, a přesto by bylo třeba velké fantazie k pochybnostem o tom, že adresáti této povinnosti dobře věděli, co je jejím účelem i co mají udělat pro to, aby jí vyhověli. 231. Za třetí, protiústavnost určitého zákazu či příkazu nelze dovozovat jen z faktu, že nějaká aktivita je zakázána či přikázána nikoliv obecně, ale jen za určitých okolností, ačkoliv jinak je právem neregulována či i výslovně dovolena. Právní řád upravuje celou řadu situací, v nichž je určitá činnost zakázána či přikázána jen za vymezených podmínek, které mohou být vymezeny kromě jiného i časově nebo místně. Např. ústavnost úpravy provozu na pozemních komunikacích zakazující stání motorových vozidel na určitých místech není nijak zpochybněna tím, že stání motorového vozidla obecně není nijak protiprávní ani společensky patologický jev, stejně to platí např. i pro zákaz pití alkoholu na místě, kde to zakazuje obecně závazná vyhláška obceobce na základě § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, hlasitý zpěv na veřejnosti sám o sobě protiprávní není, ale v nočních hodinách jím může být naplněna skutková podstata přestupku dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, vstup na určitá chráněná území je obecně povolen, ale v případě poškození chráněných součástí přírody může být zakázán postupem dle § 64 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, atd. Obdobně jako u materiální stránky lze i v této souvislosti zopakovat, že adresát příkazové či zákazové právní normy je obecně schopen efektivně rozlišit, kdy a jak je určitá činnost regulována a podle čeho to pozná. 232. Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že napadené horní hranice výše pokut za vybrané přestupky dle § 10 a 11 pandemického zákona nenaplňují žádný důvod, pro který by Ústavní soudÚstavní soud mohl konstatovat jejich protiústavnost. VIII. Závěr 233. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud vyhověl návrhu na zrušení ustanovení § 9 odst. 4 věty druhé pandemického zákona ve slovech „, návratných finančních výpomocí“, neboť je shledal rozporným s ústavním pořádkem, a podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., je zrušil dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Ve zbytku Ústavní soud návrh zamítl podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť dospěl k závěru, že nejsou dány důvody ani pro zrušení pandemického zákona jako celku pro údajné vady zákonodárného procesu, ani pro zrušení ostatních napadených ustanovení pandemického zákona. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku I rozhodnutí pléna soudci Josef Fiala a Kateřina Šimáčková.
Sdělení č. n1/2022 Sb.	Sdělení č. n1/2022 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 528/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 1. 2022, částka 1/2022 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 528/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů Čl. II vyhlášky č. 528/2021 Sb. správně zní: Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2022, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 3, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 3/2022 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 3/2022 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 6. 1. 2022, částka 1/2022 3 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. prosince 2021 o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byla uložena tato kolektivní smlouva vyššího stupně: Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2022 uzavřená dne 24. listopadu 2021 mezi smluvními stranami Odborový svaz pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Svaz zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika. Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 2/2022 Sb.	Vyhláška č. 2/2022 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Vyhlášeno 6. 1. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 1/2022 * Čl. I - Vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se mění * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 2 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2021, kterou se mění vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, k provedení § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 20 odst. 4, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 59 odst. 4, § 65a odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 78 odst. 4 a § 100 odst. 4 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) způsob plnění některých požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, instituce elektronických peněz a správce informací o platebním účtu, b) způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací u poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, c) pravidla pro výpočet výše kapitálu a kapitálové přiměřenosti platební instituce a instituce elektronických peněz včetně jednotlivých přístupů, které se mohou při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat, d) minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění pro platební instituci, instituci elektronických peněz a správce informací o platebním účtu. 1) Čl. 4 bod 46, čl. 8 odst. 2, čl. 9, čl. 9 odst. 1 /část/ a čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES. Čl. 5 odst. 2, čl. 5 odst. 3, čl. 5 odst. 4 a čl. 5 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.“. 2. Část druhá včetně nadpisu zní: „ČÁST DRUHÁ ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ HLAVA I ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM PLATEBNÍ INSTITUCE (K § 20 odst. 4 zákona) § 2 Vnitřní předpisy (1) Platební instituce zapracuje požadavky stanovené na řídicí a kontrolní systém a postupy k jejich naplňování do svých vnitřních předpisů, kterými se rozumí strategie, organizační řád, plány a další vnitřně stanovené zásady a postupy platební instituce. (2) Platební instituce stanoví a uplatňuje postup pro přijímání a změny vnitřních předpisů a zajistí, aby vnitřní předpisy byly pravidelně vyhodnocovány a případně upravovány. (3) Platební instituce zajistí, aby vnitřní předpisy byly v souladu s údaji uvedenými v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno, případně změněnými podle § 11 zákona. (4) Platební instituce zohlední ve vnitřních předpisech obecné pokyny a doporučení vydané Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Společným výborem evropských orgánů dohledu a určené poskytovatelům platebních služeb. (5) Platební instituce zajistí, aby všichni pracovníci byli s příslušnými vnitřními předpisy a jejich případnými změnami v potřebném rozsahu seznámeni a postupovali v souladu s nimi. § 3 Schvalovací a rozhodovací procesy Platební instituce zajistí, aby byla srozumitelně stanovena oprávnění ke schvalování a podepisování dokumentů v rámci činnosti platební instituce a aby veškeré relevantní schvalovací a rozhodovací procesy a kontrolní činnosti včetně souvisejících působností a pravomocí v rámci činnosti platební instituce a jejích vnitřních předpisů bylo možné zaznamenávat, uchovávat a zpětně vysledovat a rekonstruovat. Za tímto účelem vhodně upraví také své informační a komunikační systémy. § 4 Systém řízení bezpečnostních a provozních rizik (1) Platební instituce zavede k řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s platebními službami, které poskytuje, opatření pro zmírnění těchto rizik a kontrolní mechanismy. Platební instituce stanoví a udržuje účinné postupy řízení bezpečnostních a provozních incidentů, a to i pro odhalování a klasifikaci závažných bezpečnostních a provozních incidentů. (2) Platební instituce v rámci systému řízení bezpečnostních a provozních rizik řídí vždy také rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti, která zahrnují alespoň a) rizika ztráty v důsledku narušení důvěrnosti dat, integrity systémů a dat nebo dostupnosti systémů a dat nebo v důsledku neschopnosti změnit informační a komunikační systémy v přiměřeném čase a s přiměřenými náklady, pokud se mění prostředí nebo činnosti, b) bezpečnostní rizika vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů nebo z vnějších událostí včetně kybernetických útoků nebo z nedostatečného fyzického zabezpečení. (3) Podrobnosti k řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti, kterým platební instituce je nebo by mohla být vystavena v souvislosti s jí poskytovanými platebními službami, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. (4) Platební instituce vypracuje politiku bezpečnosti informací, která vymezuje zásady a pravidla na ochranu důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat a informací platební instituce a uživatelů platebních služeb. Platební instituce upraví ve svých vnitřních předpisech bezpečnostní opatření v souladu s podrobnostmi k řízení rizik podle přílohy k této vyhlášce. § 5 Systém vyřizování stížností a reklamací (1) Platební instituce zavede a uplatňuje postupy pro nakládání se stížnostmi a reklamacemi uživatelů platebních služeb, které a) jsou schváleny osobou, která skutečně řídí činnost platební instituce v oblasti poskytování platebních služeb, přičemž tato osoba také průběžně kontroluje jejich dodržování, b) jsou stanoveny ve vnitřním předpisu, c) umožňují jejich řádné prošetřování a zajišťují identifikaci a zmírňování možných střetů zájmů při nakládání s nimi. (2) Platební instituce interně eviduje v souladu se stanovenými lhůtami stížnosti a reklamace a nakládání s nimi, a to způsobem splňujícím požadavky na bezpečnost informací. (3) Platební instituce nastaví systém pro vyřizování stížností a reklamací tak, že jí umožňuje poskytovat bez zbytečného odkladu České národní bance na vyžádání informace o stížnostech a reklamacích a o nakládání s nimi včetně konkrétních postupů jejich vyřizování. (4) Platební instituce průběžně analyzuje údaje o stížnostech a reklamacích a výsledcích jejich vyřízení s cílem zabezpečit identifikaci a řešení případných systémových nedostatků a možných rizik, alespoň a) analyzuje důvody jednotlivých stížností a reklamací a identifikuje hlavní příčiny jednotlivých druhů stížností a reklamací, b) posuzuje, zda identifikované hlavní příčiny mohou ovlivnit i jiné procesy, služby nebo produkty, včetně těch, kterých se stížnost nebo reklamace přímo netýká, c) v případě systémových nedostatků vždy provádí odstranění identifikovaných příčin stížností a reklamací. (5) Platební instituce a) poskytne uživateli platebních služeb na požádání a vždy v souvislosti s potvrzením přijetí stížnosti nebo reklamace písemnou informaci o svém postupu vyřizování stížnosti nebo reklamace, a to v českém jazyce nebo v jiném jazyce, pokud se na něm s uživatelem platebních služeb dohodla, b) zpřístupní uživatelům platebních služeb a veřejnosti informace podle písmene c) prostřednictvím adres elektronické pošty uživatelů platebních služeb nebo jiným způsobem dohodnutým s uživateli platebních služeb ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, také na nich, a to alespoň v českém jazyce, c) poskytuje srozumitelné, přesné a aktuální informace o postupu vyřizování stížností a reklamací, které zahrnují 1. podrobné údaje o tom, jak stížnost nebo reklamaci podat, zejména druh informací, které musí uživatel platebních služeb uvést, a kontaktní údaje osoby nebo útvaru platební instituce, kterým má být stížnost nebo reklamace zaslána, 2. informace o lhůtě, ve které bude uživatel platebních služeb vyrozuměn o vyřízení stížnosti, a o orientační lhůtě zpracování stížnosti nebo reklamace, 3. podstatné průběžné informace o zpracovávání stížnosti nebo reklamace, 4. informace o kontaktních údajích České národní banky, Kanceláře finančního arbitra a Kanceláře veřejného ochránce práv. (6) Platební instituce a) vyvine úsilí, které lze po ní rozumně požadovat, aby získala a prověřila všechny relevantní důkazy a informace týkající se dané stížnosti nebo reklamace, b) komunikuje s uživatelem platebních služeb jednoduchým a srozumitelným způsobem, c) poskytuje odpovědi bez zbytečného odkladu a nejpozději ve lhůtách podle § 258 zákona; nemůže-li tyto lhůty dodržet, informuje uživatele platebních služeb o důvodech prodlení a termínu, kdy bude vyřízení stížnosti nebo reklamace dokončeno, d) při zaujetí stanoviska, které plně nevyhovuje požadavkům uživatele platebních služeb, v něm podrobně vysvětlí řešení stížnosti nebo reklamace a uvede informaci o možnosti uživatele platebních služeb na stížnosti nebo reklamaci trvat a obrátit se na Kancelář finančního arbitra, Českou národní banku a ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací na Kancelář veřejného ochránce práv, přičemž součástí jsou kontaktní údaje daného orgánu, nebo na soud. HLAVA II ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ (K § 78 odst. 4 zákona) § 6 Pro instituci elektronických peněz se použijí § 2 až 5 obdobně. HLAVA III ZPŮSOB PLNĚNÍ NĚKTERÝCH POŽADAVKŮ NA ŘÍDICÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU (K § 48 odst. 4 zákona) § 7 (1) Pro správce informací o platebním účtu se použijí § 2 a 3 obdobně. (2) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje správce informací o platebním účtu obdobně podle § 4. (3) Pro naplňování požadavků na vyřizování stížností a reklamací postupuje správce informací o platebním účtu obdobně podle § 5. HLAVA IV ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U POSKYTOVATELE PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU (K § 59 odst. 4 zákona) § 8 (1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5. (2) Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 3. (3) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik souvisejících s poskytováním platebních služeb postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 4. (4) Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje poskytovatel platebních služeb malého rozsahu obdobně podle § 5. HLAVA V ZPŮSOB PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA SYSTÉM ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍCH A PROVOZNÍCH RIZIK A SYSTÉM VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A REKLAMACÍ U VYDAVATELE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU (K § 100 odst. 4 zákona) § 9 (1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu promítne požadavky stanovené na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik a systém vyřizování stížností a reklamací do svých vnitřních předpisů a pro naplňování požadavků na tyto vnitřní předpisy postupuje obdobně podle § 2 odst. 2 až 5. (2) Pro naplňování požadavků na schvalovací a rozhodovací procesy týkající se systému řízení bezpečnostních a provozních rizik a systému vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 3. (3) Pro naplňování požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 4. (4) Pro naplňování požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací postupuje vydavatel elektronických peněz malého rozsahu obdobně podle § 5.“. Poznámky pod čarou č. 2 až 4 se zrušují. 3. V § 27 odstavec 4 zní: „(4) Platební instituce, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, (dále jen „hybridní platební instituce“) nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.“. 4. V § 34 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Kapitál se vypočítá obdobně jako kapitál podle čl. 4 odst. 1 bodu 118 nařízení.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 5. V § 34 odstavec 4 zní: „(4) Instituce elektronických peněz, která vykonává i jiné podnikatelské činnosti než činnost, k jejímuž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona, nesmí do kapitálu určeného podle odstavce 1 zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení uděleného podle zákona.“. 6. Doplňuje se příloha, která zní: „Příloha k vyhlášce č. 7/2018 Sb. Podrobnosti k řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti Přiměřenost 1. Platební instituce dodržuje požadavky na řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií a bezpečnosti (dále jen „rizika IKT a bezpečnosti“) způsobem, který je přiměřený velikosti platební instituce, jejímu organizačnímu uspořádání a povaze, rozsahu, složitosti a rizikovosti služeb a produktů, které platební instituce poskytuje nebo zamýšlí poskytovat. Strategické a operativní řízení, organizační uspořádání 2. Osoba, která skutečně řídí činnost platební instituce v oblasti poskytování platebních služeb (dále jen „vedoucí pracovník“) zajistí, aby platební instituce měla zaveden adekvátní rámec vnitřní správy a řízení a vnitřní kontroly pro rizika IKT a bezpečnosti. Vedoucí pracovník srozumitelně vymezí role a povinnosti pro funkce v oblasti informačních a komunikačních technologií, řízení rizik IKT a bezpečnosti včetně bezpečnosti informací a plynulého výkonu činností a trvalého fungování platební instituce, a to i pro sebe. 3. Vedoucí pracovník zajistí, aby počet pracovníků platební instituce a jejich odborná způsobilost a zkušenosti byly přiměřené pro průběžnou podporu provozu platební instituce v oblasti informačních a komunikačních technologií, řízení rizik IKT a bezpečnosti a pro zajištění realizace její strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií a aby tomu odpovídal přidělený rozpočet. Platební instituce zajistí, aby všichni pracovníci alespoň jednou ročně absolvovali vhodné školení odborné přípravy se zaměřením na rizika IKT a bezpečnosti, včetně bezpečnosti informací (bod 49). 4. V působnosti vedoucího pracovníka je stanovení a schvalování strategie platební instituce v oblasti informačních a komunikačních technologií v rámci celkové strategie platební instituce, dohled nad implementací této strategie a vytvoření účinného rámce řízení rizik IKT a bezpečnosti. 5. Strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií je v souladu s celkovou strategií platební instituce a vymezuje a) jak by se měly informační a komunikační technologie platební instituce rozvíjet, aby účinně podporovaly celkovou strategii platební instituce, včetně vymezení vývoje organizačního uspořádání, změn v systémech informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT systémy“) a klíčových vztahů závislosti na třetích stranách, b) plánovanou strategii a vývoj architektury informačních a komunikačních technologií, včetně vztahů závislosti na třetích stranách, c) srozumitelné cíle v oblasti bezpečnosti informací se zaměřením na IKT systémy a služby, pracovníky a procesy v oblasti informačních a komunikačních technologií. 6. Platební instituce stanoví soubory akčních plánů, které obsahují opatření nutná k naplnění strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií. S těmito plány jsou seznámeni všichni příslušní pracovníci a další příslušné osoby včetně dodavatelů a externích poskytovatelů služeb nebo činností, kterými se rozumí poskytovatelé outsourcingu, poskytovatelé v rámci skupiny, jejímž je platební instituce členem, nebo jiní externí poskytovatelé (dále jen „externí poskytovatelé“), pokud jsou pro ně použitelné a významné. Platební instituce akční plány pravidelně přezkoumává a zajišťuje jejich soustavnou relevanci a vhodnost. Platební instituce zavede procesy ke sledování a vyhodnocování účinnosti provádění její strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií. 7. Platební instituce zajistí, že opatření ke zmírnění rizik vymezená v rámci systému řízení rizik jsou účinná i v případě, že jakékoli provozní funkce poskytování platebních služeb nebo IKT systémy či služby v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT služby“) jsou zajišťovány externě. 8. Pro plynulé využívání IKT systémů a IKT služeb platební instituce zajistí, že smlouvy a obdobná ujednání o úrovni služeb se všemi externími poskytovateli zahrnují a) cíle a opatření související s bezpečností informací včetně konkrétních požadavků a kritérií; v tom vždy minimální požadavky na kybernetickou bezpečnost, specifikace životního cyklu dat platební instituce, veškeré požadavky týkající se šifrování dat, procesů zabezpečení sítě a sledování bezpečnosti a umístění datových center, b) provozní postupy a postupy pro řešení jednorázových událostí nebo řady souvisejících událostí neplánovaných platební institucí, která má nebo pravděpodobně bude mít nepříznivý dopad na integritu, dostupnost, důvěrnost nebo autenticitu služeb (dále jen „bezpečnostní a provozní incident“), včetně předávání na vyšší úroveň řízení a podávání zpráv. 9. Platební instituce sleduje a ujišťuje se, že externí poskytovatelé zajišťují požadovanou úroveň bezpečnostních cílů, opatření a provozních úkolů platební instituce, které externě zajišťují. Systém řízení rizik IKT a bezpečnosti 10. Platební instituce rozpoznává a řídí rizika IKT a bezpečnosti, kterým je nebo by mohla být vystavena v souvislosti s jí poskytovanými platebními službami. Uplatňuje při tom postupy a kontroly, které zajišťují, že všechna tato rizika budou rozpoznávána, vyhodnocována, měřena, sledována, ohlašována a omezována v souladu se schválenou mírou ochoty platební instituce přistupovat k těmto rizikům, a realizované projekty a systémy a prováděné činnosti jsou v souladu s dalšími vnitřně stanovenými pravidly platební instituce a požadavky stanovenými právními předpisy nebo opatřeními k nápravě uloženými Českou národní bankou. 11. Platební instituce svěří působnost za řízení rizik IKT a bezpečnosti a za dohled nad těmito riziky kontrolní funkci. Platební instituce zajistí nezávislost a objektivitu této kontrolní funkce tak, že ji vhodným způsobem oddělí od provozní činnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tato kontrolní funkce je přímo odpovědná vedoucímu pracovníkovi a v její působnosti je sledování a kontrola systému řízení rizik IKT a bezpečnosti. Zajišťuje rovněž, aby rizika IKT a bezpečnosti byla rozpoznávána, vyhodnocována, měřena, sledována a ohlašována. Platební instituce zajistí, aby tato kontrolní funkce neměla v působnosti žádný vnitřní audit. 12. K zajištění účinného systému řízení rizik IKT a bezpečnosti platební instituce vymezí klíčové role a povinnosti, příslušné hierarchické vztahy a s nimi související působnosti. Platební instituce zajistí, že řízení rizik IKT a bezpečnosti je plně integrováno do systému řízení rizik platební instituce, včetně zajištění efektivnosti a bezrozpornosti vazeb v rámci tohoto systému a je v souladu s jednotlivými procesy systému řízení rizik. 13. Systém řízení rizik IKT a bezpečnosti zahrnuje procesy pro a) určení míry ochoty platební instituce přistupovat k těmto rizikům v souladu s mírou ochoty platební instituce přistupovat k rizikům, b) rozpoznávání a vyhodnocování těchto rizik, kterým je platební instituce vystavena, c) přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadu výskytu těchto rizik, d) sledování účinnosti opatření a počtu oznámených bezpečnostních a provozních incidentů v oblasti platebního styku, včetně incidentů podle § 221 zákona, které mají dopad na činnosti související s informačními a komunikačními technologiemi, a v případě potřeby přijímání opatření, e) ohlašování těchto rizik a opatření vedoucímu pracovníkovi, f) rozpoznání a vyhodnocování těchto rizik vyplývajících z jakékoli významné změny v IKT systémech a IKT službách, procesech či postupech nebo v návaznosti na jakýkoli významný bezpečnostní a provozní incident. 14. Platební instituce zajistí, aby systém řízení rizik IKT a bezpečnosti byl řádně zdokumentován a soustavně zdokonalován na základě získaných poznatků. Vedoucí pracovník alespoň jednou ročně schvaluje a přezkoumává nastavení systému řízení rizik IKT a bezpečnosti. 15. Platební instituce identifikuje a mapuje obchodní funkce, role a podpůrné procesy z hlediska jejich významu a vzájemných vazeb v souvislosti s riziky IKT a bezpečnosti. 16. Platební instituce také identifikuje shromážděné informace, které je třeba chránit (dále jen „informační aktivum“), podporující obchodní funkce a podpůrné procesy a zavede a aktualizuje jejich monitorování. Platební instituce je schopna řídit vždy informační aktiva, která podporují její kritické obchodní funkce a procesy. 17. Platební instituce klasifikuje identifikované obchodní funkce, podpůrné procesy a informační aktiva podle bodů 15 a 16 z hlediska jejich kritičnosti. 18. Za účelem definování kritičnosti těchto identifikovaných obchodních funkcí, podpůrných procesů a informačních aktiv platební instituce zvažuje alespoň požadavky týkající se důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Platební instituce srozumitelně vymezí povinnosti a odpovědnosti týkající se informačních aktiv. 19. Platební instituce přezkoumává přiměřenost klasifikace informačních aktiv a příslušné dokumentace vždy, když provádí vyhodnocení rizik. 20. Platební instituce rozpoznává rizika IKT a bezpečnosti, která mají dopad na identifikované a klasifikované obchodní funkce, podpůrné procesy a informační aktiva, a to podle jejich kritičnosti. Toto vyhodnocování rizik provádí, včetně zdokumentování, alespoň jednou ročně a vždy při všech velkých změnách infrastruktury, procesů nebo postupů ovlivňujících obchodní funkce, podpůrné procesy nebo informačních aktiva. Na základě toho platební instituce aktualizuje platné vyhodnocení rizik. 21. Platební instituce průběžně sleduje hrozby a zranitelnost významné pro obchodní funkce, podpůrné procesy a informační aktiva a pravidelně přezkoumává scénáře rizik, které na ně mají dopad. 22. Na základě vyhodnocení rizik platební instituce určí opatření vedoucí k omezení rozpoznaných rizik IKT a bezpečnosti na úroveň odpovídající míře ochoty platební instituce přistupovat k rizikům. Platební instituce také určí, zda jsou potřebné změny stávajících obchodních procesů, kontrolních opatření, IKT systémů a IKT služeb. Platební instituce zváží čas potřebný k provedení těchto změn a čas na přijetí příslušných prozatímních opatření vedoucích k omezení rizik IKT a bezpečnosti v míře ochoty platební instituce k těmto rizikům přistupovat. 23. Platební instituce přijímá opatření vedoucí k omezení rozpoznaných rizik IKT a bezpečnosti a k ochraně informačních aktiv v souladu s jejich klasifikací. 24. Platební instituce zajistí, že výsledky vyhodnocování rizik jsou srozumitelně a včas oznamovány vedoucímu pracovníkovi. Vnitřní audit v oblasti rizik IKT a bezpečnosti 25. Funkce vnitřního auditu uplatňuje rizikově orientovaný přístup a samostatně přezkoumává soulad všech činností platební instituce souvisejících s informačními a komunikačními technologiemi a bezpečností se zásadami a postupy platební instituce a s externími požadavky, přezkoumává, zda tyto zásady a postupy jsou v dotčených útvarech dodržovány, a poskytuje o tom objektivní nezávislé ujištění. Funkce vnitřního auditu, kterou platební instituce zajišťuje interně nebo externě, pravidelně poskytuje vedoucímu pracovníkovi nezávislé ujištění o účinnosti systému řízení rizik IKT a bezpečnosti. Pracovníci, kteří zajišťují funkci vnitřního auditu, jsou odborně způsobilí a mají dostatečné zkušenosti týkající se rizik IKT a bezpečnosti, plateb a jsou v rámci platební instituce nebo na dotčené platební instituci nezávislí. Četnost a zaměření auditů odpovídá závažnosti těchto rizik. 26. Vedoucí pracovník schvaluje plán auditů, včetně všech auditů v oblasti informačních a komunikačních technologií a jakýchkoli jejich podstatných změn. Plán auditů a jeho provádění, včetně četnosti auditů, odráží inherentní rizika IKT a bezpečnosti platební instituce, je úměrný těmto rizikům a je pravidelně aktualizován. 27. Platební instituce stanoví opatření pro včasné ověření a nápravu kritických zjištění auditů v oblasti informačních a komunikačních technologií. Bezpečnost informací Politika bezpečnosti informací 28. Platební instituce zajistí, že politika bezpečnosti informací je v souladu s cíli platební instituce v oblasti bezpečnosti informací a je založena na výsledcích vyhodnocování rizik. Politiku bezpečnosti informací schvaluje vedoucí pracovník. 29. Politika bezpečnosti zahrnuje popis hlavních rolí a povinností v oblasti řízení bezpečnosti informací a požadavky na pracovníky a externí poskytovatele, procesy a technologie v souvislosti s bezpečností informací. Všichni pracovníci a externí poskytovatelé mají povinnosti při zajišťování bezpečnosti informací platební instituce, odpovídající činnostem jimi vykonávaným, úkolům jim svěřeným a oprávněním, jimiž disponují. Politika bezpečnosti informací zajišťuje důvěrnost, integritu a dostupnost kritických logických a fyzických aktiv, zdrojů a citlivých údajů platební instituce jak při uložení, tak při přenosu a využívání. S politikou bezpečnosti informací jsou seznámeni všichni pracovníci a externí poskytovatelé. 30. Na základě politiky bezpečnosti informací platební instituce přijme bezpečnostní opatření k omezování rizik IKT a bezpečnosti, jimž je nebo by mohla být vystavena. Opatření pokrývají tyto oblasti: a) vnitřní správu a řízení v souladu s požadavky podle bodů 10, 11 a 25, b) logickou bezpečnost, c) fyzickou bezpečnost, d) bezpečnost provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií, e) bezpečnostní sledování, f) přezkumy, hodnocení a testování bezpečnosti informací, g) odbornou přípravu a informovanost v oblasti bezpečnosti informací. Logická bezpečnost 31. Platební instituce stanoví, zdokumentuje a uplatňuje postupy pro kontrolu logického přístupu, součástí jsou i kontroly za účelem sledování anomálií. Platební instituce sleduje uplatňování těchto postupů a pravidelně je přezkoumává. Tyto postupy jsou založeny alespoň na těchto zásadách: a) zásada znalosti pouze potřebného, zásada minimálních oprávnění a zásada oddělenosti funkcí; platební instituce oprávnění přístupu k informačním aktivům a ke svým podpůrným systémům spravuje tak, aby uživatel včetně systémového uživatele (dále jen „uživatel“) věděl jen to, co je potřebné, a to i v případě vzdáleného přístupu; uživatelé mají jen taková přístupová práva, která jsou nezbytně nutná k plnění jejich povinností, s cílem zabránit neoprávněnému přístupu k velkému souboru dat nebo předejít přidělení kombinací přístupových práv, které lze použít k obcházení kontrolních opatření, b) zásada uživatelské působnosti; platební instituce v co nejvyšší míře omezí používání obecných a sdílených uživatelských účtů a u akcí prováděných v IKT systémech zajistí identifikaci uživatele, c) zásada privilegovaných přístupových oprávnění; platební instituce přísně kontroluje privilegované přístupy do systému pomocí přísného omezení účtů administrátora a dalších účtů se zvýšenými právy přístupu k systému a nad těmito účty zajišťuje důsledný dohled, vzdálený administrativní přístup ke kritickým IKT systémům poskytuje jen tak, aby uživatel věděl jen co je potřebné a jen když se používá silné ověřování identity uživatele, d) zásada zaznamenávání činnosti uživatele; platební instituce zajistí vedení auditních záznamů a monitorování týkající se alespoň veškerých činností privilegovaných uživatelů, zabezpečení záznamů o přístupu tak, aby se předešlo jejich neoprávněným úpravám nebo výmazu, a jejich uložení po dobu odpovídající kritičnosti identifikovaných obchodních funkcí, podpůrných procesů a informačních aktiv; platební instituce tyto informace používá k usnadnění identifikace a vyšetřování neobvyklých činností zjištěných při poskytování služeb, e) zásada řízení přístupu; platební instituce zajistí, že přístupová práva jsou udělována, odebírána nebo upravována včas, a to podle předem stanovených postupů schvalování zahrnujících vlastníka informačního aktiva, v případě ukončení pracovního poměru nebo obdobného vztahu jsou přístupová práva okamžitě odebrána, f) zásada revize přístupových oprávnění; platební instituce zabezpečí, že přístupová práva jsou pravidelně přezkoumávána s cílem zajistit, aby uživatelé nepožívali nadměrných výsad a aby byla přístupová práva odebrána, jakmile již nebudou zapotřebí, g) zásada odpovídajících autentizačních metod; platební instituce prosazuje metody ověření, které jsou dostatečně robustní, aby přiměřeně a účinně zajistily dodržování zásad a postupů kontroly přístupu, odpovídají kritičnosti IKT systémů, informací nebo procesů, k nimž se přistupuje, zahrnují přinejmenším složitá hesla, dvoufaktorová ověření nebo jiné silné metody ověření, a to podle příslušného rizika. 32. Platební instituce zajistí, že vzdálený přístup prostřednictvím aplikací k datům a IKT systémům je omezen na minimum, které je nutné k poskytování příslušné služby. Fyzická bezpečnost 33. Platební instituce stanoví, zdokumentuje a uplatňuje opatření pro fyzické zabezpečení platební instituce k zajištění ochrany jejích prostor, datových center a citlivých oblastí před neoprávněným přístupem a před riziky okolního prostředí. 34. Platební instituce zajistí, že fyzický přístup k IKT systémům je povolen pouze oprávněným osobám, oprávnění je přiděleno v souladu s úkoly a povinnostmi dotčené osoby a je omezeno na osoby, které jsou řádně vyškoleny a jejichž činnosti jsou monitorovány. Platební instituce zajistí, že fyzický přístup je pravidelně přezkoumáván a v případě potřeby jsou nepotřebná přístupová práva zrušena. 35. Platební instituce přijme přiměřená opatření na ochranu před riziky okolního prostředí, která jsou úměrná důležitosti budov a kritičnosti operací nebo IKT systémů umístěných v těchto budovách. Bezpečnost provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií 36. Platební instituce stanoví, zdokumentuje a uplatňuje postupy, které zamezují výskytu bezpečnostních incidentů v IKT systémech a IKT službách, a minimalizuje jejich dopad na poskytování těchto služeb. Tyto postupy zahrnují a) identifikace potenciálních zranitelností, které jsou vyhodnoceny a napraveny aktualizací softwaru a firmwaru, včetně softwaru, který platební instituce poskytuje uživatelům, provedením kritických bezpečnostních oprav nebo zavedením kompenzačních opatření, b) zavedení požadavků na zabezpečení základní konfigurace všech síťových komponent, c) zavedení segmentace sítě, systémů prevence ztráty dat a šifrování síťového provozu, a to v souladu s klasifikací dat, d) zavedení ochrany koncových bodů včetně serverů, pracovních stanic a mobilních zařízení; dříve než bude těmto bodům umožněn přístup do podnikové sítě, platební instituce vyhodnocuje, zda koncové body splňují jí vymezené bezpečnostní standardy, e) zavedení mechanismů pro ověření integrity softwaru, firmwaru a dat, f) šifrování uložených a přenášených dat, a to v souladu s klasifikací dat. 37. Platební instituce průběžně zjišťuje, zda změny stávajícího provozního prostředí ovlivňují stávající bezpečnostní opatření nebo vyžadují přijetí dalších opatření za účelem zmírnění rizik. Platební instituce zajistí, že tyto změny jsou řádně naplánovány, otestovány, zdokumentovány, schváleny a zavedeny. Bezpečnostní sledování 38. Platební instituce provádí průběžné bezpečnostní sledování. K tomu si stanoví, zdokumentuje a uplatňuje postupy pro odhalování neobvyklých činností, které mohou mít dopad na bezpečnost informací platební instituce, a pro reagování na tyto události. V rámci průběžného bezpečnostního sledování je platební instituce schopna odhalovat a ohlašovat fyzická nebo logická narušení a porušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti informačních aktiv. Platební instituce se zaměřuje na a) relevantní vnitřní a vnější faktory, včetně obchodních funkcí a administrativních funkcí v oblasti informačních a komunikačních technologií, b) transakce, aby bylo možné odhalit zneužití přístupu třetí stranou nebo uvnitř platební instituce, c) potenciální vnitřní a vnější hrozby. 39. Platební instituce má organizační uspořádání, které jí umožňuje identifikovat a soustavně sledovat bezpečnostní hrozby s podstatným vlivem na její schopnost poskytovat služby. Platební instituce aktivně sleduje technologický vývoj, aby si byla vědoma rizik bezpečnosti. Platební instituce uplatňuje opatření zejména k identifikaci možných úniků informací, škodlivých kódů a dalších bezpečnostních hrozeb a veřejně známých zranitelností softwaru a hardwaru a kontroluje odpovídající nové aktualizace zabezpečení. 40. Bezpečnostní sledování platební instituci pomáhá pochopit povahu bezpečnostních a provozních incidentů, identifikovat trendy a podporovat jí prováděné vyšetřování. Přezkumy, hodnocení a testování bezpečnosti informací 41. Platební instituce uplatňuje pro přezkumy, hodnocení a testování bezpečnosti informací různé postupy a nástroje tak, aby zajistila účinnou identifikaci zranitelností v IKT systémech a IKT službách, a to pomocí diferenční analýzy oproti standardům bezpečnosti informací nebo jiným způsobem, přezkumy dodržování předpisů, audity informačních systémů a kontroly fyzického zabezpečení. Platební instituce zvažuje další osvědčené postupy, jako jsou přezkumy zdrojového kódu, hodnocení zranitelností, penetrační testy a cvičení simulující reálný průnik do IKT systémů. 42. Platební instituce stanoví a uplatňuje rámec pro testování bezpečnosti informací, který ověřuje spolehlivost a účinnost jejích opatření v oblasti bezpečnosti informací, zohledňuje hrozby a zranitelnosti identifikované prostřednictvím sledování hrozeb a vyhodnocování rizik IKT a bezpečnosti. 43. Rámec pro testování bezpečnosti informací zajišťuje, že testy a) provádějí nezávislé osoby odborně způsobilé, které mají dostatečné zkušenosti v oblasti testování opatření pro bezpečnost informací a nepodílí se na vývoji opatření pro bezpečnost informací, b) zahrnují kontroly zranitelností a případně penetrační testy, včetně penetračního testování na základě hrozeb, je-li to nutné a vhodné, úměrné úrovni rizika rozpoznaného u obchodních procesů a systémů. 44. Platební instituce provádí průběžné a opakované testy bezpečnostních opatření. Testy u všech kritických IKT systémů provádí alespoň jednou ročně a jsou součástí komplexního vyhodnocení bezpečnostních a provozních rizik v souvislosti s poskytováním služeb, o němž platební instituce informuje Českou národní banku podle § 222 odst. 1 zákona. Jiné než kritické systémy platební instituce testuje pravidelně na základě přístupu založeného na riziku, alespoň však každé tři roky. 45. Platební instituce zajistí, že testy bezpečnostních opatření se provádí v případě změn infrastruktury, procesů nebo postupů a v případě, že dojde ke změnám v důsledku závažných bezpečnostních a provozních incidentů nebo v důsledku vydání nových nebo výrazně změněných kritických aplikací přímo dostupných z internetu. 46. Platební instituce sleduje a vyhodnocuje výsledky bezpečnostních testů a odpovídajícím způsobem aktualizuje svá bezpečnostní opatření, v případě kritických IKT systémů bez zbytečného odkladu. 47. Platební instituce uplatňuje také bezpečnostní opatření týkající se a) platebních terminálů a zařízení používaných k poskytování platebních služeb, b) platebních terminálů a zařízení používaných k ověřování uživatelů platebních služeb, c) zařízení a softwaru poskytovaných uživatelům za účelem vygenerování nebo jiné formy získání ověřovacího kódu. 48. Platební instituce na základě zjištěných bezpečnostních hrozeb a uskutečněných změn provádí testy, které zahrnují scénáře relevantních a známých potenciálních útoků. Odborná příprava a povědomí týkající se bezpečnosti informací 49. Platební instituce zavede program odborné přípravy zahrnující pravidelné programy zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti pro všechny pracovníky a externí poskytovatele a zajistí, že pracovníci a externí poskytovatelé jsou vyškoleni k plnění svých úkolů a povinností v souladu s příslušnými bezpečnostními zásadami a postupy, jejichž cílem je odstranit lidské chyby, krádeže, podvodná jednání, zneužití nebo ztráty a řešit rizika spojená s bezpečností informací. Platební instituce zajistí, aby program odborné přípravy zajišťoval školení pro všechny pracovníky a externí poskytovatele alespoň jednou ročně. Řízení provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií 50. Platební instituce řídí provoz v oblasti informačních a komunikačních technologií na základě zdokumentovaných a zavedených procesů a postupů, které schvaluje vedoucí pracovník. Tento soubor dokumentů vymezuje, jak platební instituce provozuje, sleduje a kontroluje své IKT systémy a IKT služby, jak dokumentuje kritické operace v oblasti informačních a komunikačních technologií, jak udržuje aktuální soupis softwaru a hardwaru, který se nachází v obchodním prostředí (dále jen „IKT aktivum“). 51. Platební instituce zajistí, aby výkonost provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií byla v souladu s jejími provozními požadavky. Platební instituce udržuje a pokud možno zvyšuje účinnost provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií, včetně zvažování, jak minimalizovat možné chyby vznikající při provádění manuálních úkolů. 52. Platební instituce stanoví a uplatňuje u kritických částí provozu v oblasti informačních a komunikačních technologií postupy logování a sledování, které umožňují odhalit, analyzovat a opravovat chyby. 53. Platební instituce udržuje aktuální soupis IKT aktiv včetně síťových zařízení a databází. Soupis těchto aktiv uchovává jejich konfiguraci i vazby a vzájemné závislosti mezi nimi pro správný proces konfigurace a řízení změn. 54. Soupis IKT aktiv je dostatečně podrobný, aby umožnil okamžitou identifikaci takového aktiva, jeho umístění, bezpečnostní klasifikaci a osobu, která ho má v působnosti. Platební instituce má zdokumentovány vzájemné vazby mezi IKT aktivy kvůli schopnosti reagovat na bezpečnostní a provozní incidenty, včetně kybernetických útoků. 55. Platební instituce sleduje a řídí životní cykly IKT aktiv, aby zajistila, že tato aktiva budou i nadále splňovat a podporovat požadavky týkající se obchodní činnosti i řízení rizik. Platební instituce sleduje, zda její IKT aktiva jsou podporována vývojáři i externími poskytovateli a zda jsou všechny příslušné opravy a aktualizace prováděny na základě zdokumentovaných procesů. Platební instituce vyhodnocuje a omezuje rizika vyplývající ze zastaralých nebo nepodporovaných IKT aktiv. 56. Platební instituce stanoví a uplatňuje procesy plánování a sledování výkonnosti IKT systémů a zajišťuje kapacity tak, aby včas předešla závažným problémům s jejich výkonností a nedostatkem v jejich kapacitě, včas je zjišťovala a reagovala na ně. 57. Platební instituce stanoví a uplatňuje postupy zálohování a obnovy dat a IKT systémů, aby tato data a systémy byla schopna v případě potřeby obnovit. Rozsah a četnost zálohování stanoví podle požadavků na obnovení činnosti a kritičnosti dat a IKT systémů a hodnotí ji podle provedeného vyhodnocení rizik. Platební instituce pravidelně provádí testování postupů zálohování a obnovy dat a IKT systémů. 58. Platební instituce zajistí, aby zálohy dat a IKT systémů byly bezpečně uloženy a dostatečně vzdáleny od primárního místa tak, aby nebyly vystaveny stejným rizikům. Řízení incidentů a problémů v oblasti informačních a komunikačních technologií 59. Platební instituce stanoví a uplatňuje proces řízení incidentů a problémů pro sledování a zaznamenávání bezpečnostních a provozních incidentů v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby co nejdříve pokračovala nebo obnovila kritické obchodní funkce a procesy v případě narušení. Platební instituce stanoví příslušná kritéria a prahové hodnoty ke klasifikaci události jako bezpečnostního nebo provozního incidentu a indikátory včasného varování, které zajišťují včasné odhalení incidentů. Platební instituce při tom uplatňuje klasifikaci významných incidentů podle Obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k oznamování významných incidentů podle směrnice (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2). 60. K zajištění minimalizace dopadů nepříznivých událostí a umožnění včasné obnovy platební instituce stanoví a uplatňuje vhodné postupy a má vhodné organizační uspořádání, které zajistí jednotné a integrované sledování, řešení a návazné sledování bezpečnostních a provozních incidentů a zabezpečí, aby byly identifikovány a odstraněny jejich hlavní příčiny a zamezeno výskytu opakovaných incidentů. Postupy řízení incidentů a problémů zahrnují a) postupy pro rozpoznávání, zpětné sledování, zaznamenávání, kategorizaci a klasifikaci incidentů podle priority na základě kritičnosti z hlediska obchodní činnosti, b) role a povinnosti pro různé scénáře v případě chyb, poruch, kybernetických útoků a jiných incidentů, c) postupy pro identifikaci, analýzu a řešení hlavní příčiny jednoho nebo více incidentů, přičemž platební instituce 1. analyzuje bezpečnostní a provozní incidenty s pravděpodobným vlivem na ni, které byly identifikovány nebo se vyskytly uvnitř nebo vně platební instituce, 2. zohledňuje hlavní zjištění z těchto analýz a odpovídajícím způsobem aktualizuje bezpečnostní opatření, d) účinné plány vnitřní komunikace včetně postupů pro oznamování incidentů a jejich předání na vyšší úroveň řízení, zahrnující i stížnosti uživatelů platebních služeb související s bezpečností, přičemž tyto postupy zajišťují, že 1. incidenty s potenciálně velkým nepříznivým dopadem na kritické IKT systémy a IKT služby jsou oznamovány příslušné osobě s působností v oblasti informačních a komunikačních technologií a vedoucímu pracovníkovi, 2. v případě závažných incidentů jsou informováni vedoucí osoby a vedoucí pracovník, a to alespoň o dopadu, reakci a dodatečných kontrolách, které platební instituce stanoví na základě vyhodnocení incidentů, e) postupy reakce na incidenty ke zmírnění dopadů souvisejících s incidenty a zajištění včasného obnovení činnosti a bezpečnosti služby, f) specifické plány vnější komunikace pro kritické obchodní funkce a procesy, které platební instituci umožní spolupracovat s příslušnými zainteresovanými osobami za účelem účinné reakce na incident a obnovy po incidentu a poskytnout včasné informace uživatelům platebním služeb a jiným třetím stranám. Řízení projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií 61. Platební instituce uskutečňuje program nebo proces správy a řízení projektů, který vymezí role, povinnosti a působnosti pro účinnou podporu provádění strategie v oblasti informačních a komunikačních technologií. Projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií jsou používány v případě výměny, náhrady, likvidace nebo zavádění IKT systémů a IKT služeb. Tyto projekty mohou být součástí širších programů transformace v oblasti informačních a komunikačních technologií nebo obchodní činnosti. 62. Platební instituce náležitě sleduje a omezuje rizika vyplývající z jejího portfolia projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií a zohledňuje také rizika, která mohou vyplývat ze vzájemných vazeb mezi různými projekty a z vazeb více projektů na týchž zdrojích nebo odborných znalostech. 63. Platební instituce stanoví a uplatňuje politiku řízení projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, která zahrnuje alespoň a) cíle projektu, b) role a povinnosti v projektu, c) vyhodnocení rizik projektu, d) plán, časový rámec a fáze projektu, e) hlavní mezníky projektu, f) požadavky týkající se řízení změn. 64. Politika řízení projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií zajišťuje, aby požadavky na bezpečnost informací byly analyzovány a schváleny funkcí, která je nezávislá na funkci vývoje. 65. Platební instituce zajistí, aby v projektovém týmu byly zastoupeny všechny oblasti ovlivněné projektem v oblasti informačních a komunikačních technologií. Projektový tým musí mít znalosti potřebné k zajištění bezpečné a efektivní realizace projektu a jeho dokončení. 66. Vedoucí pracovník je informován o přípravě, zahájení a postupu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií a s nimi souvisejících rizicích, a to jednotlivě nebo souhrnně za všechny projekty, podle významu a velikosti projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, pravidelně a podle potřeby také jednorázově. Platební instituce zahrnuje riziko projektů do svého systému řízení rizik. Pořizování a vývoj IKT systémů 67. Platební instituce stanoví a uplatňuje postup pro pořízení, vývoj a údržbu IKT systémů. Uplatňuje přitom rizikově orientovaný přístup. 68. Platební instituce zajistí, aby před provedením jakéhokoli pořízení nebo vývoje IKT systémů příslušné úrovně vedení srozumitelně vymezily a schválily požadavky, včetně funkčních požadavků a požadavků na bezpečnost informací. 69. Platební instituce stanoví a uplatňuje opatření k omezení rizika neúmyslné nebo úmyslné změny IKT systémů během vývoje a zavádění v produkčním prostředí. 70. Platební instituce stanoví a uplatňuje postupy pro testování a schvalování IKT systémů před jejich prvním použitím. Tyto postupy zohledňují kritičnost obchodních procesů a aktiv. Testování zajišťuje, aby nové IKT systémy fungovaly tak, jak bylo zamýšleno. Platební instituce také používá testovací prostředí, které přiměřeně odráží její produkční prostředí. 71. Platební instituce testuje IKT systémy, IKT služby a opatření pro bezpečnost informací tak, aby identifikovala možná slabá místa, narušení a incidenty v oblasti bezpečnosti. 72. Platební instituce zavede samostatná prostředí informačních a komunikačních technologií, aby zajistila odpovídající oddělení funkcí a omezila dopad neověřených změn na produkční systémy. Platební instituce zajistí oddělení produkčních prostředí od vývojových, testovacích a ostatních neprodukčních prostředí. Platební instituce zajistí integritu a důvěrnost produkčních dat v neprodukčních prostředích. Přístup k datům z produkčního prostředí platební instituce omezí na oprávněné uživatele. 73. Platební instituce stanoví a uplatňuje opatření na ochranu integrity zdrojových kódů IKT systémů, které jsou vyvíjeny uvnitř platební instituce. Platební instituce komplexně zdokumentuje vývoj, zavádění, provoz a konfiguraci IKT systémů, aby se snížila jakákoli nadbytečná závislost na odbornících v dané oblasti. Dokumentace IKT systémů obsahuje alespoň uživatelskou dokumentaci, dokumentaci technického systému a provozní postupy. 74. Postupy platební instituce pro pořízení a vývoj IKT systémů zahrnují také IKT systémy vyvinuté nebo řízené obchodními funkcemi a koncovými uživateli mimo organizaci v oblasti informačních a komunikačních technologií. Platební instituce přitom uplatní rizikově orientovaný přístup. Platební instituce vede evidenci aplikací, které podporují kritické obchodní funkce nebo procesy. Řízení změn v oblasti informačních a komunikačních technologií 75. Platební instituce stanoví a uplatňuje proces řízení změn v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby zajistila, že všechny změny IKT systémů jsou zaznamenávány, testovány, posuzovány, schvalovány, prováděny a ověřovány kontrolovaným způsobem. Platební instituce zpracuje změny během mimořádných událostí, zavedené bez zbytečného odkladu, podle postupů, které zajistí dostatečnou spolehlivost. 76. Platební instituce průběžně zjišťuje, zda změny stávajícího provozního prostředí ovlivňují stávající bezpečnostní opatření nebo vyžadují přijetí dalších opatření k omezení rizik. Tyto změny jsou v souladu s procesem, který platební instituce stanovila a uplatňuje pro řízení změn. Řízení kontinuity činnosti 77. Platební instituce stanoví a uplatňuje řádný proces pro zajištění plynulého výkonu činností a trvalého fungování platební instituce (dále jen „řízení kontinuity činnosti“), aby upevnila svou schopnost poskytovat dále služby a omezila ztráty v případě závažného narušení podnikatelské činnosti. 78. V rámci řádného řízení kontinuity činnosti platební instituce analyzuje dopad na podnikatelskou činnost posuzováním své expozice vůči závažným narušením činnosti a jejich možným dopadům, včetně dopadů v oblasti důvěrnosti, integrity a dostupnosti, a to kvantitativně i kvalitativně. Využívá vnitřních údajů, údajů externích poskytovatelů významných pro obchodní proces, veřejně dostupných údajů nebo jiných vnějších údajů, které mohou být z hlediska analýzy dopadu na podnikatelskou činnost relevantní, a analýzu scénářů. Platební instituce v analýze dopadu na podnikatelskou činnost také zvažuje kritičnost identifikovaných a klasifikovaných obchodních funkcí, podpůrných procesů, třetích stran a informačních aktiv a jejich vzájemné vazby. 79. Platební instituce zajistí, aby její IKT systémy a IKT služby byly navrženy a sladěny s její analýzou dopadu na podnikatelskou činnost, zejména jde-li o redundanci určitých kritických komponent, aby se zamezilo narušení způsobenému událostmi, které mají na tyto složky dopad. 80. Platební instituce na základě svých analýz dopadu na podnikatelskou činnost vypracuje plány kontinuity činnosti, které jsou zdokumentovány a schváleny vedoucím pracovníkem. Plány kontinuity činnosti zohledňují zejména rizika, která by mohla mít nepříznivý dopad na IKT systémy a IKT služby. Plány kontinuity činnosti podporují cíle týkající se ochrany a v případě potřeby obnovy důvěrnosti, integrity a dostupnosti obchodních funkcí, podpůrných procesů a informačních aktiv. Platební instituce při sestavování plánů kontinuity činnosti podle potřeby koordinuje svou činnost uvnitř platební instituce i se zainteresovanými třetími stranami. 81. Platební instituce má plány kontinuity činnosti, aby zajistila, že bude moci přiměřeně reagovat na případné scénáře selhání a že bude schopna obnovit provoz svých kritických obchodních činností po přerušení v rámci maximální doby, během níž musí být po incidentu obnoven systém nebo proces (dále jen „cílová doba obnovy“) a v rámci maximální lhůty, během níž je přijatelná ztráta dat v případě incidentu (dále jen „cílový bod obnovy“). V případě vážného narušení činnosti, které aktivuje konkrétní plány kontinuity činnosti, platební instituce stanoví přednost opatření pro kontinuitu činnosti na základě rizikově orientovaného přístupu. 82. Platební instituce ve svém plánu kontinuity činnosti zvažuje různé scénáře, včetně méně pravděpodobných scénářů vývoje, kterému může být vystavena, a to včetně scénáře kybernetického útoku. Platební instituce posuzuje možný dopad naplnění takových scénářů. Na základě těchto scénářů platební instituce stanoví, jak by byla zajištěna kontinuita IKT systémů a IKT služeb, jakož i bezpečnost informací platební instituce. 83. Platební instituce na základě analýz dopadu na podnikatelskou činnost a věrohodných scénářů vypracuje plány reakce a obnovy činnosti platební instituce. Tyto plány specifikují, jaké podmínky mohou urychlit aktivaci plánů a jaká opatření musí být přijata k zajištění dostupnosti, kontinuity a obnovy přinejmenším kritických IKT systémů a IKT služeb provozovaných platební institucí. 84. Plány reakce a obnovy zohledňují krátkodobé i dlouhodobé možnosti obnovy. Tyto plány jsou a) zaměřeny na obnovu činnosti kritických obchodních funkcí, podpůrných procesů, informačních aktiv a jejich vzájemných vazeb, aby bylo zamezeno nepříznivým dopadům na fungování platební instituce a na platební systém, včetně dopadů na platební systémy a na uživatele platebních služeb, a zajištěno provedení čekajících platebních transakcí, b) jsou zdokumentovány a zpřístupněny obchodním a podpůrným útvarům a jsou snadno dostupné v případě mimořádné situace, c) jsou aktualizovány v souladu s poznatky získanými z incidentů, testování, s nově identifikovanými riziky či hrozbami a se změněnými cíli a prioritami obnovy. 85. Plány reakce a obnovy také zohledňují alternativní možnosti v případech, kdy obnova nemusí být z krátkodobého hlediska proveditelná z důvodu nákladů, rizik, logistiky nebo nepředvídaných okolností. 86. V rámci plánů reakce a obnovy platební instituce vezme v potaz opatření pro kontinuitu činnosti ke zmírnění selhání externích poskytovatelů, kteří mají klíčový význam pro kontinuitu IKT služeb platební instituce, a to přiměřeně v souladu s Obecnými pokyny k outsourcingu vydanými Evropským orgánem pro bankovnictví. 87. Platební instituce plány kontinuity činnosti pravidelně testuje. Zejména zajistí, aby plány kontinuity činnosti jejích kritických obchodních funkcí, podpůrných procesů, informačních aktiv a jejich vzájemných vazeb, včetně těch funkcí, procesů a aktiv, které případně poskytly třetí strany, byly testovány alespoň jednou ročně. 88. Platební instituce vyhodnocuje nutnost aktualizace plánů kontinuity činnosti alespoň jednou ročně na základě výsledků testování, aktuálních informací o hrozbách a zkušeností získaných z předchozích událostí. Jakékoli změny cílů obnovy, včetně změn cílové doby obnovy a cílového bodu obnovy, nebo změny obchodních funkcí, podpůrných procesů a informačních aktiv jsou náležitě zohledněny jako vstup do aktualizace plánů kontinuity činnosti. 89. Testováním plánů kontinuity činnosti platební instituce prokáže, že je schopna zachovat své činnosti do doby obnovy kritické operace. Platební instituce zejména a) zahrnuje testování vhodného souboru závažných, ale pravděpodobných scénářů, včetně scénářů zvažovaných pro vývoj plánů kontinuity činnosti, a případně testování služeb poskytovaných třetími stranami; součástí je převod kritických obchodních funkcí, podpůrných procesů a informačních aktiv do prostředí pro obnovu po havárii a prokázání toho, že je lze takto provozovat po dostatečné časové období a poté lze obnovit obvyklou činnost, b) navrhuje testování tak, aby prověřilo předpoklady, na nichž jsou založeny plány kontinuity činnosti, včetně systémů správy a řízení a plánů krizové komunikace, a c) zahrnuje postupy k ověření schopnosti pracovníků a externích poskytovatelů, IKT systémů a IKT služeb provozovaných platební institucí přiměřeně reagovat na scénáře podle písmene a). 90. Platební instituce zajistí, že výsledky testů jsou zdokumentovány a veškeré zjištěné nedostatky vyplývající z testů jsou analyzovány, řešeny a oznámeny vedoucímu pracovníkovi. 91. Pro případy narušení nebo mimořádné situace a během provádění plánů kontinuity činnosti platební instituce zajistí, aby byla stanovena a uplatňována účinná komunikační opatření pro případ krize, aby byly včas a vhodným způsobem informovány všechny příslušné osoby uvnitř platební instituce, uživatelé platebních služeb i jiné zainteresované třetí strany, včetně příslušných vnitrostátních orgánů, pokud to vyžadují právní předpisy, a příslušní externí poskytovatelé. Řízení vztahů s uživateli platebních služeb 92. Platební instituce stanoví a uplatňuje postupy pro zvýšení povědomí uživatelů platebních služeb o bezpečnostních rizicích spojených s platebními službami, a to prostřednictvím asistenčních služeb a poradenství pro uživatele platebních služeb. 93. Platební instituce zajistí, že asistenční služby a poradenství nabízené uživatelům platebních služeb jsou aktualizovány s ohledem na nové hrozby a zranitelnosti a uživatelé platebních služeb jsou o všech změnách informováni. 94. Umožňuje-li to funkčnost produktu, platební instituce umožní uživatelům platebních služeb deaktivovat konkrétní platební funkce, které souvisí s platebními službami nabízenými uživateli platebních služeb. 95. Pokud se platební instituce dohodla s uživatelem platebních služeb na omezeních podle § 163 zákona, umožňuje uživateli platebních služeb tento stanovený maximální limit upravit. 96. Platební instituce poskytuje uživatelům platebních služeb možnost dostávat upozornění o provedených nebo neúspěšných pokusech o zadání příkazu k platební transakci a tím jim umožňuje odhalit podvodné nebo neoprávněné používání jejich účtů. 97. Platební instituce informuje uživatele platebních služeb o aktuálních změnách bezpečnostních postupů, které mají vliv na poskytování platebních služeb uživateli platebních služeb. 98. Platební instituce poskytuje uživatelům platebních služeb pomoc v případě jakéhokoli dotazu, žádosti o podporu a oznámení anomálií nebo potíží týkajících se bezpečnostních záležitostí, které se vztahují na platební služby. Platební instituce uživatele platebních služeb náležitě informuje o tom, jak mohou tuto pomoc získat.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r.
Vyhláška č. 1/2022 Sb.	Vyhláška č. 1/2022 Sb. Vyhláška o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku Vyhlášeno 6. 1. 2022, datum účinnosti 1. 7. 2022, částka 1/2022 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce * § 4 - Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce * § 5 - Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb platební instituce * § 6 - Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu * § 7 - Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu * § 8 - Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu * § 9 - Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu * § 10 - Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb poskytovatele platebních služeb malého rozsahu * § 11 - Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz * § 12 - Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz * § 13 - Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb instituce elektronických peněz * § 14 - Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu * § 15 - Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu * § 16 - Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb vydavatele elektronických peněz malého rozsahu * § 17 - Oznámení záměru nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo ji ovládnout * § 18 - Oznámení záměru pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo záměru přestat tyto instituce ovládat * § 19 - Oznámení pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických peněz a oznámení změny údajů uvedených v oznámení pověřeného zástupce * § 20 - Oznámení platební instituce nebo instituce elektronických peněz o záměru svěřit výkon některých provozních činností jiné osobě * § 21 - Žádost nebo oznámení související s výkonem činnosti v hostitelském členském státě * § 21a - Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn * § 21b - Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn * § 22 - Formáty žádostí a oznámení * § 23 - Společná ustanovení * § 24 - Zrušovací ustanovení * § 25 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Aktuální znění od 17. 1. 2025 (394/2024 Sb.) 1 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2021 o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku Česká národní banka stanoví podle § 263 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, (dále jen „zákon“) k provedení § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 18 odst. 6, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 76 odst. 6, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 254e odst. 3 a § 254f odst. 2 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje podrobnosti náležitostí a) žádosti o udělení povolení k činnosti 1. platební instituce, 2. správce informací o platebním účtuplatebním účtu, 3. poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, 4. instituce elektronických penězelektronických peněz, 5. vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu, 6. poskytovatele služby dynamické směny měn, b) žádosti o rozšíření povolení podle písmene a) bodů 1 a 3 až 6, c) žádosti platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz nebo správce informací o platebním účtuplatebním účtu o souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, d) oznámení 1. změny údajů uvedených v žádosti podle písmen a) až c), 2. záměru nabýt, zvýšit, pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo na instituci elektronických penězelektronických peněz nebo je ovládnout nebo přestat ovládat, 3. pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, 4. změny údajů uvedených v oznámení pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, 5. záměru svěřit výkon některých provozních činností platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz jiné osobě, 6. záměru platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz nebo správce informací o platebním účtuplatebním účtu vykonávat činnosti v hostitelském členském státěhostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. (2) Tato vyhláška dále upravuje formáty žádostí a oznámení podle odstavce 1. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dokladem o bezúhonnostidokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců, vydaný cizím státem, 1. jehož je fyzická osoba, které se doklad týká, občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se tato fyzická osoba v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, nebo 2. v němž má nebo v posledních 3 letech měla právnická osoba, které se doklad týká, sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém tato právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla umístěn obchodní závodobchodní závod nebo pobočku, anebo v něm vykonávala svoji činnost nebo měla svůj majetek, upravuje-li právní řád těchto států trestní odpovědnost právnických osob, b) informací k posouzení důvěryhodnosti rodné číslo, rodné a původní příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost, doklad o bezúhonnostidoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem a údaje a doklady o dosavadní činnosti osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení správního trestu v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelské činnosti, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti; to neplatí, pokud k němu došlo na základě žádosti osoby, která je držitelem tohoto povolení, a tato žádost nebyla podána v době, kdy již probíhalo řízení o pozastavení či odnětí povolení k výkonu podnikatelské činnosti, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo jiným povoláním do funkce nebo s nabytím kvalifikované účasti, zvýšením kvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, 5. uložení disciplinárního trestu nebo vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu nebo uložení disciplinárního trestu takovýmto sdružením, 6. rozvázání pracovního nebo obdobného poměru ze strany zaměstnavatele, odvolání z funkce nebo odvolání z pracovní pozice spojené se správou majetku či z podobného postavení a 7. posouzení důvěryhodnosti již provedeném jiným orgánem, bylo-li provedeno, a uvedení tohoto orgánu, dne provedení posouzení a dokladu o výsledku posouzení, c) finančními výkazyfinančními výkazy 1. výroční zprávy a účetní závěrky nebo výroční zprávy a účetní závěrky ověřené auditorem, vyžaduje-li to zákon o účetnictví, za poslední 3 účetní období, nebo za období, po které žadatel nebo oznamovatel vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období, nebo souhrnný přehled o finanční situaci žadatele, pokud zatím žádnou účetní závěrku žadatel nesestavil, 2. doklady o příjmech za poslední 3 roky, majetku a dluzích, jedná-li se o fyzickou osobu, a 3. konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky nebo konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky ověřené auditorem, vyžaduje-li to zákon o účetnictví, za období podle bodu 1, je-li žadatel nebo oznamovatel součástí konsolidačního celku, d) identifikačními údajiidentifikačními údaji 1. u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby název nebo jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, a 2. u fyzické osoby, která není podnikatelem, jméno a rodné číslo, nebo, nebylo-li přiděleno, datum narození a bydliště, e) informacemi o citlivých údajích o platbách popis evidence, zaznamenávání a sledování citlivých údajů o platbách podle § 2 odst. 3 písm. n) zákona a řízení přístupu k nim obsahující 1. popis toků citlivých údajů o platbách v rámci obchodního modelu žadatele, 2. popis nástrojů pro sledování přístupu k citlivým údajům o platbách, 3. popis postupů pro řízení přístupu k citlivým údajům o platbách, 4. politiku přístupových práv s podrobným popisem přístupu k příslušným komponentám infrastruktury, systémům a aplikacím, včetně databází a záložní infrastruktury, 5. popis způsobu evidence a uchovávání údajů, pokud žadatel nehodlá poskytovat pouze službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, 6. předpokládané vnitřní nebo vnější využití shromážděných údajů, včetně protistran, pokud žadatel nehodlá poskytovat pouze službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, 7. popis přijatých bezpečnostních opatření v informačních systémech a komunikačních technologiích včetně šifrování nebo tokenizace, 8. informace o divizích, odděleních nebo jiných podobných útvarech (dále jen „útvar“), osobách, orgánech a výborech s přístupem k citlivým údajům o platbách, 9. popis, jak budou zjišťována a řešena narušení ochrany citlivých údajů o platbách a 10. popis a harmonogram ročních vnitřních opatření týkající se kontroly bezpečnosti systémů informačních a komunikačních technologií, f) informacemi o organizačním uspořádání žadateleinformacemi o organizačním uspořádání žadatele popis organizačního uspořádání a související doklady obsahující 1. podrobné organizační schéma znázorňující každý útvar žadatele a popis působnosti každého útvaru, 2. předpokládaný počet pracovníkůpracovníků v prvních 3 účetních obdobích poskytování služeb dle zákona, 3. uvedení provozních činností, jejichž výkon hodlá žadatel svěřit jiné osobě, a za každou z těchto činností popis opatření pro výkon těchto činností jinou osobou obsahující identifikační údajeidentifikační údaje osob, kterým žadatel hodlá svěřit výkon provozních činností, a místo výkonu jeho činnosti, uvedení pracovníkůpracovníků přímo odpovědných za řízení a kontrolu provozních činností svěřených jiné osobě a jejich zařazení v organizační struktuře žadatele a popis provozních činností a jejich rozsah, 4. smlouvy nebo návrhy smluv s jinými osobami, jimž žadatel hodlá svěřit výkon významné provozní činnosti, 5. popis využívání poboček a pověřených zástupců včetně popisu systémů informačních a komunikačních technologií a infrastruktur používaných pověřenými zástupci k výkonu platebních služeb nebo vydávání elektronických penězelektronických peněz, popisu politiky personálního výběru pověřených zástupů a zvolených kritérií pro posuzování jejich důvěryhodnosti a odborné způsobilosti, postupů a školení a způsobu uchovávání údajů o pověřených zástupcích a 6. informace o platebních systémechplatebních systémech, k nimž žadatel má nebo hodlá mít přístup, s uvedením této skutečnosti, či které sám provozuje, g) informacemi o sběru statistických datinformacemi o sběru statistických dat popis systému sběru statistických dat a popis zásad a definic používaných pro sběr statistických dat ohledně výkonnosti, platebních transakcíplatebních transakcí a podvodných jednání v oblasti platebního styku obsahující 1. druh shromažďovaných údajů týkajících se uživatelů platebních služeb nebo držitelů elektronických penězelektronických peněz, druhu platební služby, vydávání elektronických penězelektronických peněz, distribučních kanálů, platebních nástrojů, zemí a měn, 2. rozsah sběru dat, pokud jde o příslušné činnosti a osoby, pobočky a pověřené zástupce, 3. způsob sběru statistických dat, 4. účel sběru statistických dat, 5. četnost sběru statistických dat a 6. proces vyhodnocení dat a reportování výsledků vyhodnocení v rámci struktury řízení společnosti, h) popisem bezpečnostních postupůpopisem bezpečnostních postupů popis postupů pro sledování bezpečnosti, řešení bezpečnostních a provozních incidentů v oblasti platebního styku a pro přijímání souvisejících opatření, obsahující 1. organizační opatření a nástroje k zabránění podvodným jednáním, 2. údaje o útvarech, které mají v působnosti poskytování pomoci držitelům elektronických penězelektronických peněz nebo uživatelům platebních služeb v případě výskytu bezpečnostních a provozních incidentů, podvodných jednání nebo technických problémů, a identifikační údajeidentifikační údaje vedoucích pracovníkůpracovníků těchto útvarů, 3. interní a externí způsoby oznamování podvodných jednání, 4. postupy pro oznamování bezpečnostních a provozních incidentů a pro vyhodnocení těchto incidentů z hlediska jejich závažnosti, včetně postupů podle čl. 13 a kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, 5. nástroje pro sledování bezpečnosti a zavedená opatření k omezování bezpečnostních a provozních rizik, včetně postupů identifikace, zaznamenávání, analýzy, odhalování příčin a zavádění navazujících opatření k nápravě technických problémů a nástrojů, které tyto postupy podporují, i) popisem opatření k zachování provozu popis opatření k zajištění plynulého výkonu činností a trvalého fungování žadatele, včetně identifikace kritických operací, politik a plánů zachování provozu informačních a komunikačních technologií, plánů reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií, popisu postupů pro pravidelné testování a přezkum těchto plánů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, j) popisem opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismupopisem opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu popis vnitřních kontrolních mechanismů, které žadatel zavedl nebo zavede ke splnění povinností v této oblasti, a souvisejících analýz a opatření, obsahující 1. vyhodnocení rizik v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu spojených s podnikáním žadatele, včetně rizik spojených s klientskou základnou žadatele, obchodními vztahy, poskytovanými produkty a službami, používanými distribučními kanály a zeměpisnými oblastmi činnosti, provedené žadatelem, 2. opatření, která žadatel zavedl nebo zavede ke zmírňování rizik a splnění příslušných povinností v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně procesu posuzování účinnosti těchto opatření žadatelem, strategií a postupů ke splnění požadavků na kontrolu klienta a strategií a postupů k odhalování a oznamování podezřelých obchodů, 3. systémy a kontroly, které žadatel zavedl nebo zavede, k zajištění toho, aby pobočky žadatele a pověření zástupci splňovali povinnosti v oblasti boje proti výnosům z trestné činnosti a financování terorismu, včetně případů, kdy se pověřený zástupce nebo pobočka nachází v jiném státě, 4. opatření, která žadatel zavedl nebo zavede, k zajištění toho, aby pracovnícipracovníci a pověření zástupci byli v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu náležitě odborně vyškoleni, 5. identifikační údajeidentifikační údaje pověřené osoby v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a doklady prokazující, že její odborné znalosti v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jsou dostatečné k účinnému plnění povinností v této oblasti, 6. systémy a kontroly, které žadatel zavedl nebo zavede pro zajištění aktuálnosti, účinnosti a vhodnosti opatření v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a 7. systémy a kontroly, které žadatel zavedl nebo zavede pro zajištění, aby jej pověření zástupci nevystavovali vysokým rizikům v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, k) pracovníkempracovníkem fyzická osoba, která je s jinou osobou v základním pracovněprávním nebo obdobném vztahu, anebo fyzická osoba, která je vedoucí osobou právnické osoby, l) regulovanou institucíregulovanou institucí osoba, jejímž předmětem činnosti je činnost obdobná činnosti vykonávané na finančním trhu v České republice a podléhající povolení České národní bankybanky, jestliže tato osoba má sídlo v jiném členském státějiném členském státě a podléhá dohledu ve státě svého sídla, m) údaji o osobách s úzkým propojením 1. identifikační údajeidentifikační údaje každé osoby s úzkým propojením; je-li osoba s úzkým propojením osobou se sídlem v jiném státě, též uvedení, zda se jedná o osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného státu působit jako regulovaná instituceregulovaná instituce, nebo zda se jedná o ovládající osobu takové osoby, a je-li osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, též doložení, že právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně jejich vymahatelnosti nebrání účinnému výkonu dohledu nad žadatelem, 2. popis struktury skupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami s uvedením předmětu jejich činnosti a 3. je-li osobou s úzkým propojením právnická osoba, identifikační údajeidentifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo všech společníků, má-li jich právnická osoba méně než 10, a údaje o výši jejich podílu na hlasovacích právech vyjádřené v procentech, n) údaji o odborné praxi soubor údajů, který pro každou činnost vykonávanou jako samostatné podnikání, činnost v pracovněprávním vztahu nebo činnost podobné povahy obsahuje 1. informace o druhu odborné praxe, 2. uvedení osoby, u níž je nebo byla odborná praxe vykonávána, 3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti a rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností s uvedením počtu řízených osob, 4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, a 5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba, o) údaji o vzdělání 1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, standardní doba studia studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané akademické tituly, a 2. přehled absolvovaných odborných zkoušek a kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování a zaměření. § 3 Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce (K § 10 odst. 4 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla žadatele, pokud se liší od sídla, 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a 4. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucíregulovanou institucí, b) plán činnosti obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) obchodní plán obsahující informace podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, d) informace o organizačním uspořádání žadateleinformace o organizačním uspořádání žadatele, e) dokumenty k doložení počátečního kapitálu obsahující úvěrovou institucí vystavené výpisy z účtů zřízených v rámci účetního rozvrhu s aktuálními zůstatky položek tvořících počáteční kapitál nebo jiné obdobné evidence prokazující výši počátečního kapitálu žadatele; v případě, že žadatelem je právnická osoba, která dosud nevznikla, předloží výpis z účtu prokazující existenci peněžních prostředkůpeněžních prostředků určených na počáteční kapitál, f) mají-li být žadateli svěřeny peněžní prostředkypeněžní prostředky k povedení platební transakceplatební transakce podle § 22 odst. 1 zákona, smlouva nebo návrh smlouvy o účtu podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona nebo jiný dokument prokazující vůli smluvních stran takovou smlouvu uzavřít a popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků obsahující 1. popis zajištění vedení oddělené evidence ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona, 2. označení formy ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona, 3. v závislosti na zvolené formě ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků dle bodu 2, určení osob, jejich funkce a pracovního zařazení v rámci organizační struktury žadatele, které mají přístup k účtům podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona, nebo popis investiční politiky k zajištění likvidity, bezpečnosti a nízké rizikovosti zvolených aktiv a 4. popis procesu správy a rekonciliace k zajištění požadavku, že peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů platebních služeb jsou chráněny před nároky jiných věřitelů, g) mají-li být svěřené peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů chráněny uzavřením pojistné smlouvy nebo poskytnutím srovnatelného zajištění podle § 22 odst. 2 zákona, smlouva nebo návrh pojistné smlouvy podle § 22 odst. 3 zákona nebo jiný dokument prokazující vůli smluvních stran takovou smlouvu uzavřít nebo návrh srovnatelného zajištění podle § 22 odst. 4 zákona a popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků obsahující 1. potvrzení, že pojistná smlouva nebo srovnatelné zajištění nejsou sjednány s osobou ze stejné skupiny jako žadatel, a 2. popis procesu k zajištění požadavku, aby právo uživatelů platebních služeb na plnění z pojistné smlouvy nebo srovnatelného zajištění odpovídalo právu na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků svěřených k provedení platební transakceplatební transakce, h) popis bezpečnostních postupůpopis bezpečnostních postupů, i) informace o citlivých údajích o platbách, j) popis opatření k zachování provozu, k) informace o sběru statistických datinformace o sběru statistických dat, l) popis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismupopis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a příručka o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro pracovníkypracovníky žadatele, m) údaje o osobách s úzkým propojením, n) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, o) údaje o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, p) popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, q) popis rizik a opatření k jejich řízení zahrnující 1. podrobné hodnocení rizik souvisejících s platebními službami, které žadatel poskytuje nebo hodlá poskytovat, a to s ohledem na plánované technické zabezpečení poskytování těchto platebních služeb, včetně hodnocení rizika podvodného jednání, a bezpečnostní a kontrolní opatření a postupy ke zmírnění identifikovaných rizik a k ochraně držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb před těmito riziky, 2. popis systému řízení rizik žadatele podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, a to včetně případů, kdy žadatel hodlá svěřit výkon některé provozní činnosti jiné osobě, a 3. vnitřní předpis nebo předpisy, kterými bude žadatel zajišťovat provádění bezpečnostních a kontrolních opatření a postupů ke zmírnění rizik podle bodu 1 a ze kterých bude zřejmé naplnění požadavků podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, r) identifikační údajeidentifikační údaje auditora, který provádí u žadatele povinný audit podle zákona o auditorech, s) pokud žadatel hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 17 zákona, pojistná smlouva, návrh smlouvy nebo dokument prokazující vůli pojišťovny takovou smlouvu uzavřít, a to nejpozději k okamžiku zahájení činnosti platební instituce, nebo dokument obdobné povahy o poskytnutí záruky podle § 9 odst. 1 písm. d) a § 17 odst. 1 a 2 zákona a vstupní data a způsob výpočtu výše minimálního limitu pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo minimální výše srovnatelného zajištění, včetně hodnoty indikátoru rizikového profilu, indikátoru typu činnosti a indikátoru rozsahu činnosti podle vyhlášky upravující některé podmínky výkonu činnosti osob povolovaných podle zákona, pokud hodlá žadatel vykonávat službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu, a t) název asociací sdružující osoby poskytující platební služby nebo jiných obdobných asociací, jejichž je žadatel členem anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 4 Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce (K § 11 odst. 2 zákona) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 3, které jsou změnou dotčeny. § 5 Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb platební instituce (K § 10 odst. 4 a § 11 odst. 2 ve spojení s § 14 zákona) Žádost platební instituce o rozšíření rozsahu platebních služeb obsahuje uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá, doplněné o aktualizované informace podle § 3. § 6 Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu (K § 43 odst. 3 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatel právnickou osobou, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. je-li žadatel fyzickou osobou, životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi, 3. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, 4. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, 5. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucíregulovanou institucí, a 6. údaje nezbytné k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů a tam, kde to připadá v úvahu, doklad o bezúhonnostidoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem nebo výpis z evidence Rejstříku trestů2), b) plán činnosti obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) obchodní plán obsahující informace podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, d) informace o organizačním uspořádání žadateleinformace o organizačním uspořádání žadatele, e) popis bezpečnostních postupůpopis bezpečnostních postupů, f) hodlá-li žadatel nakládat s citlivými údaji o platbách, informace o citlivých údajích o platbách, g) informace o sběru statistických datinformace o sběru statistických dat, h) popis opatření k zachování provozu, i) údaje o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, j) popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, k) popis rizik a opatření k jejich řízení zahrnující 1. podrobné hodnocení rizik souvisejících s platebními službami, které žadatel poskytuje nebo hodlá poskytovat, a to s ohledem na plánované technické zabezpečení poskytování těchto platebních služeb, včetně hodnocení rizika podvodného jednání, a bezpečnostní a kontrolní opatření a postupy ke zmírnění identifikovaných rizik a k ochraně držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb před těmito riziky, 2. popis systému řízení rizik žadatele podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, a to včetně případů, kdy žadatel hodlá svěřit výkon některé provozní činnosti jiné osobě, a 3. vnitřní předpis nebo předpisy, kterými bude žadatel zajišťovat provádění bezpečnostních a kontrolních opatření a postupů ke zmírnění rizik podle bodu 1 a ze kterých bude zřejmé naplnění požadavků podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, l) pojistná smlouva, návrh smlouvy nebo dokument prokazující vůli pojišťovny takovou smlouvu uzavřít, a to nejpozději k okamžiku zahájení činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu, nebo dokument obdobné povahy o poskytnutí záruky podle § 42 odst. 1 písm. c) a § 46 odst. 1 a 2 zákona a vstupní data a způsob výpočtu výše minimálního limitu pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo minimální výše srovnatelného zajištění, včetně hodnoty indikátoru rizikového profilu, indikátoru typu činnosti a indikátoru rozsahu činnosti, podle vyhlášky upravující některé podmínky výkonu činnosti osob povolovaných podle zákona, a m) název asociací sdružující osoby poskytující platební služby nebo jiných obdobných asociací, jejichž je žadatel členem anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 7 Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu (K § 44 odst. 2 zákona) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtuplatebním účtu obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 6, které jsou změnou dotčeny. § 8 Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (K § 60 odst. 3 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, a má-li žadatel sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státějiném členském státě, též adresa pobočky v České republice, výpis z evidence obdobné obchodnímu rejstříku, který nesmí být starší 3 měsíců, a zakladatelské právní jednání, 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a 4. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucíregulovanou institucí, b) plán činnosti obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) obchodní plán obsahující informace podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, d) mají-li být žadateli svěřeny peněžní prostředkypeněžní prostředky k povedení platební transakceplatební transakce podle § 22 odst. 1 zákona, dokumenty a informace podle § 3 písm. f), e) mají-li být svěřené peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů chráněny uzavřením pojistné smlouvy nebo poskytnutím srovnatelného zajištění podle § 22 odst. 2 zákona, dokumenty a informace podle § 3 písm. g), f) informace o organizačním uspořádání žadateleinformace o organizačním uspořádání žadatele, g) popis bezpečnostních postupůpopis bezpečnostních postupů, h) informace o citlivých údajích o platbách, i) informace o sběru statistických datinformace o sběru statistických dat v oblasti bezpečnostních a provozních rizik, j) popis opatření k zachování provozu, k) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, l) informace o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, m) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, n) popis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismupopis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a příručka o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro pracovníkypracovníky žadatele, o) popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, p) popis rizik a opatření k jejich řízení zahrnující 1. podrobné hodnocení rizik souvisejících s platebními službami, které žadatel poskytuje nebo hodlá poskytovat, a to s ohledem na plánované technické zabezpečení poskytování těchto platebních služeb, včetně hodnocení rizika podvodného jednání, a bezpečnostní a kontrolní opatření a postupy ke zmírnění identifikovaných rizik a k ochraně držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb před těmito riziky, 2. popis systému řízení rizik žadatele podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, a to včetně případů, kdy žadatel hodlá svěřit výkon některé provozní činnosti jiné osobě, a 3. vnitřní předpis nebo předpisy, kterými bude žadatel zajišťovat provádění bezpečnostních a kontrolních opatření a postupů ke zmírnění rizik podle bodu 1 a ze kterých bude zřejmé naplnění požadavků podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, q) dokumenty o výši počátečního kapitálu a doklady prokazující původ finančních zdrojů žadatele, hodlá-li žadatel v rámci činností podle § 8 odst. 1 písm. b) zákona poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, a r) název asociací sdružujících osoby poskytující platební služby nebo jiných obdobných asociací, jejichž je žadatel členem anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 9 Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (K § 61 odst. 2 zákona) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 8, které jsou změnou dotčeny. § 10 Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (K § 60 odst. 3 a § 61 odst. 2 ve spojení s § 64 zákona) Žádost poskytovatele platebních služeb malého rozsahu o rozšíření rozsahu platebních služeb obsahuje uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá, doplněné o aktualizované informace podle § 8, které jsou změnou rozsahu činnosti dotčeny. § 11 Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz (K § 69 odst. 4 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, a 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, b) plán činnosti obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) obchodní plán obsahující informace podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, d) informace o organizačním uspořádání žadateleinformace o organizačním uspořádání žadatele, e) údaje o osobách s úzkým propojením, f) dokumenty k doložení počátečního kapitálu obsahující úvěrovou institucí vystavené výpisy z účtů zřízených v rámci účetního rozvrhu s aktuálními zůstatky položek tvořících počáteční kapitál nebo jiné obdobné evidence prokazující výši počátečního kapitálu žadatele; v případě, že žadatelem je právnická osoba, která dosud nevznikla, předloží výpis z účtu prokazující existenci peněžních prostředkůpeněžních prostředků určených na počáteční kapitál, g) mají-li být žadateli svěřeny peněžní prostředkypeněžní prostředky k povedení platební transakceplatební transakce podle § 80 odst. 1 zákona, smlouva nebo návrh smlouvy o účtu podle § 80 odst. 1 písm. b) zákona nebo jiný dokument prokazující vůli smluvních stran takovou smlouvu uzavřít a popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků obsahující 1. popis zajištění vedení oddělené evidence ve smyslu § 80 odst. 1 písm. a) zákona, 2. označení formy ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 80 odst. 1 písm. b) zákona, 3. v závislosti na zvolené formě ochrany peněžních prostředkůpeněžních prostředků dle bodu 2, určení osob, jejich funkce a pracovního zařazení v rámci organizační struktury žadatele, které mají přístup k účtům podle § 80 odst. 1 písm. b) zákona, nebo popis investiční politiky k zajištění likvidity, bezpečnosti a nízké rizikovosti zvolených aktiv a 4. popis procesu správy a rekonciliace k zajištění požadavku, že peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů služeb elektronických penězelektronických peněz nebo platebních služeb jsou chráněny před nároky jiných věřitelů, h) mají-li být svěřené peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů chráněny uzavřením pojistné smlouvy nebo poskytnutím srovnatelného zajištění podle § 80 odst. 2 zákona, smlouvu nebo návrh pojistné smlouvy podle § 80 odst. 3 zákona nebo jiný dokument prokazující vůli smluvních stran takovou smlouvu uzavřít nebo návrh srovnatelného zajištění podle § 80 odst. 4 zákona a popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků obsahující 1. potvrzení, že pojistná smlouva nebo srovnatelné zajištění nejsou sjednány s osobou ze stejné skupiny jako žadatel, a 2. popis procesu k zajištění požadavku, aby právo držitelů elektronických penězelektronických peněz a případně uživatelů platebních služeb na plnění z pojistné smlouvy nebo srovnatelného zajištění odpovídalo právu na vydání peněžních prostředkůpeněžních prostředků svěřených k provedení platební transakceplatební transakce, i) popis bezpečnostních postupůpopis bezpečnostních postupů, j) informace o citlivých údajích o platbách, k) popis opatření k zachování provozu, l) informace o sběru statistických datinformace o sběru statistických dat, m) popis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismupopis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a příručka o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro pracovníkypracovníky žadatele, n) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě, včetně informací podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, o) údaje o vedoucích osobách v rozsahu přílohy č. 4 k této vyhlášce, p) popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, q) popis rizik a opatření k jejich řízení zahrnující 1. podrobné hodnocení rizik souvisejících s platebními službami, které žadatel poskytuje nebo hodlá poskytovat, a to s ohledem na plánované technické zabezpečení poskytování těchto platebních služeb, včetně hodnocení rizika podvodného jednání, a bezpečnostní a kontrolní opatření a postupy ke zmírnění identifikovaných rizik a k ochraně držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb před těmito riziky, 2. popis systému řízení rizik žadatele podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, a to včetně případů, kdy žadatel hodlá svěřit výkon některé provozní činnosti jiné osobě, a 3. vnitřní předpis nebo předpisy, kterými bude žadatel zajišťovat provádění bezpečnostních a kontrolních opatření a postupů ke zmírnění rizik podle bodu 1 a ze kterých bude zřejmé naplnění požadavků podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, r) identifikační údajeidentifikační údaje auditora, který provádí nebo bude provádět povinný audit podle zákona o auditorech u žadatele, s) pokud žadatel hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 75 zákona, pojistná smlouva, návrh smlouvy nebo dokument prokazující vůli pojišťovny takovou smlouvu uzavřít, a to nejpozději k okamžiku zahájení činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz, nebo dokument obdobné povahy o poskytnutí záruky podle § 68 odst. 1 písm. d) a § 75 odst. 1 a 2 zákona a vstupní data a způsob výpočtu výše minimálního limitu pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo minimální výše srovnatelného zajištění, včetně hodnoty indikátoru rizikového profilu, indikátoru typu činnosti a indikátoru rozsahu činnosti, podle vyhlášky upravující některé podmínky výkonu činnosti osob povolovaných podle zákona, pokud se má povolení instituce elektronických penězelektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, a t) název asociací sdružujících osoby poskytující platební služby nebo jiných obdobných asociací, jejichž je žadatel členem anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 12 Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz (K § 70 odst. 2 zákona) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 11, které jsou změnou dotčeny. § 13 Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb instituce elektronických peněz (K § 69 odst. 4 a § 70 odst. 2 ve spojení s § 73 zákona) Podrobností náležitosti žádosti instituce elektronických penězelektronických peněz o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, je uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá, doplněné o aktualizované informace podle § 11. § 14 Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (K § 101 odst. 3 zákona) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, a má-li žadatel sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státějiném členském státě, též adresa pobočky v České republice, výpis z evidence obdobné obchodnímu rejstříku, který nesmí být starší 3 měsíců, a zakladatelské právní jednání, 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a 4. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucíregulovanou institucí, b) plán činnosti obsahující informace podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, c) obchodní plán obsahující informace podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, d) mají-li být žadateli svěřeny peněžní prostředkypeněžní prostředky k povedení platební transakceplatební transakce podle § 80 odst. 1 zákona, popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 11 písm. j), e) mají-li být svěřené peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů chráněny uzavřením pojistné smlouvy nebo poskytnutím srovnatelného zajištění podle § 80 odst. 2 zákona, popis opatření k ochraně peněžních prostředkůpeněžních prostředků podle § 11 písm. h), f) informace o organizačním uspořádání žadateleinformace o organizačním uspořádání žadatele, g) popis bezpečnostních postupůpopis bezpečnostních postupů, h) informace o citlivých údajích o platbách, i) informace o sběru statistických datinformace o sběru statistických dat v oblasti bezpečnostních a provozních rizik, j) popis opatření k zachování provozu, k) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, l) informace o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, m) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, n) popis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismupopis opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a příručka o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro pracovníkypracovníky žadatele, o) popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu podle přílohy č. 5 k této vyhlášce, p) popis rizik a opatření k jejich řízení zahrnující 1. podrobné hodnocení rizik souvisejících s platebními službami, které žadatel poskytuje nebo hodlá poskytovat, a to s ohledem na plánované technické zabezpečení poskytování těchto platebních služeb, včetně hodnocení rizika podvodného jednání, a bezpečnostní a kontrolní opatření a postupy ke zmírnění identifikovaných rizik a k ochraně držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb před těmito riziky, 2. popis systému řízení rizik žadatele podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, a to včetně případů, kdy žadatel hodlá svěřit výkon některé provozní činnosti jiné osobě, a 3. vnitřní předpis nebo předpisy, kterými bude žadatel zajišťovat provádění bezpečnostních a kontrolních opatření a postupů ke zmírnění rizik podle bodu 1 a ze kterých bude zřejmé naplnění požadavků podle kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554, q) dokumenty o výši počátečního kapitálu a doklady prokazující původ finančních zdrojů žadatele, hodlá-li žadatel v rámci činností podle § 67 odst. 1 písm. d) zákona poskytovat spotřebitelský úvěrspotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, a r) název asociací sdružujících osoby poskytující platební služby nebo jiných obdobných asociací, jejichž je žadatel členem anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 15 Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (K § 102 odst. 2 zákona) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 14, které jsou změnou dotčeny. § 16 Žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb vydavatele elektronických peněz malého rozsahu (K § 101 odst. 3 a § 102 odst. 2 ve spojení s § 105 zákona) Podrobností náležitostí žádosti o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických penězelektronických peněz, je uvedení činnosti, o jejíž rozšíření se žádá, doplněné o aktualizované informace podle § 14, které jsou změnou rozsahu činnosti dotčeny. § 17 Oznámení záměru nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo ji ovládnout (K § 18 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona) (1) Oznámení žadatele o záměru nabýt kvalifikovanou účast nebo zvýšit kvalifikovanou účast tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz, anebo k ovládnutí těchto osob obsahuje a) identifikační údajeidentifikační údaje osoby, na níž se má nabýt nebo zvýšit kvalifikovaná účast nebo která má být ovládána, b) údaje o stávající, nově nabývané a výsledné výši podílu osoby, která hodlá nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na osobě podle písmene a), anebo ji ovládnout, na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, c) popis struktury skupiny, jehož součástí je osoba podle písmene a), s uvedením osob, které v rámci skupiny spadají do působnosti výkonu dohledu na konsolidovaném základě, d) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele, e) strategický záměr zapojení, kterým je soubor dokumentů, které zahrnují 1. období, po které má být držena kvalifikovaná účast nebo po které má být platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz ovládána, 2. předpokládané změny výše kvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, 3. předpokládanou míru a způsob zapojení do řízení platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, 4. předpokládanou podporu platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz vlastními zdroji, pokud to bude potřebné k rozvoji činností nebo pro řešení zhoršené finanční situace, 5. informace o tom, zda byla nebo má být uzavřena dohoda o prosazování společných zájmů s jiným společníkem platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, a 6. předpokládané změny v činnosti platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, ve způsobu financování dalšího rozvoje, v politice rozdělování zisku, ve způsobu rozdělování fondů a politice úhradyúhrady ztrát, dále předpokládané změny v řídicím a kontrolním systému, ve strategickém rozvoji a v obsazení vedoucích osob; tyto informace obsahuje strategický záměr zapojení, jen pokud má kvalifikovaná účast přesáhnout 20% podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, f) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, g) životopis obsahující údaje o odborné praxi a o vzdělání, jde-li o fyzickou osobu, h) výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, je-li žadatel právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, i) prohlášení žadatele o tom, zda 1. disponuje nebo nabývá podíl, který zakládá kvalifikovanou účast, vlastním jménem a na vlastní účet, 2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva, v osobě, které se kvalifikovaná účast týká, ve prospěch třetí osoby, 3. převedl nebo hodlá převést na základě uzavřené smlouvy nebo jiného ujednání taková hlasovací práva na jinou osobu, 4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou, 5. jedná nebo bude jednat ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv, v osobě, které se kvalifikovaná účast týká, nebo která uplatňuje nebo hodlá uplatňovat významný vliv na řízení takové osoby, a 6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % jejího vlastního kapitálu nebo majetku; to platí obdobně pro ručení, záruky a jiné závazky, z nichž takové dluhy mohou vzniknout, j) přehled právnických osob, vůči kterým je žadatel osobou ovládající nebo uplatňuje významný vliv na řízení této právnické osoby, a za každou z těchto právnických osob identifikační údajeidentifikační údaje, její předmět činnosti a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, a přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a funkcí, do kterých byl žadatel jmenován či jinak povolán, v jiných právnických osobách za období posledních 10 let, a za každou tuto právnickou osobu identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti a označení vykonávané funkce žadatelem a období jejího výkonu v této právnické osobě, k) popis finančních a personálních vztahů žadatele a osob mu blízkých k osobě podle písmene a) a případně členům skupiny, do které tato osoba náleží, vedoucím osobám této osoby, ostatním společníkům nebo členům této osoby a k právnické osobě, která tuto osobu ovládá, l) finanční výkazyfinanční výkazy žadatele a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti, a které zahrnují bližší údaje o využívání soukromých finančních zdrojů, přístupu k finančním trhům, finanční dohodě žadatele s osobou odlišnou od společníka žadatele a o využívání vypůjčených peněžních prostředkůpeněžních prostředků a údajů o poskytnutých úvěrech, m) orgán dohledu vykonávající dohled nad regulovanými institucemiregulovanými institucemi ve státě sídla žadatele, pokud je regulovanou institucíregulovanou institucí, a případné posouzení důvěryhodnosti provedené tímto orgánem a výsledek posouzení, n) je-li žadatel právnickou osobou, též identifikační údajeidentifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech nebo všech společníků, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílů na hlasovacích právech, pokud nejsou již uvedeny podle písmene j), o) analýzu toho, zda daná kvalifikovaná účast ovlivní schopnost žadatele podávat včasné a přesné informace příslušným orgánům, a to i z důvodu úzkého propojení dané osoby s žadatelem, p) údaje o osobách s úzkým propojením, které tvoří skupinu, jejíž součástí se má stát osoba podle písmene a) po nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti žadatelem; pokud je osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, též analýza, zda právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně vymahatelnosti práva nebrání účinnému výkonu dohledu nad platební institucí nebo institucí elektronických penězelektronických peněz, q) vazby na politicky exponované osoby, r) je-li žadatel právnickou osobou, seznam vedoucích osob a za každou vedoucí osobu údaje podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, s) je-li žadatel právnickou osobou se sídlem v jiném členském státějiném členském státě, zakladatelské dokumenty nebo souhrnné vysvětlení hlavních právních znaků právní formy, t) má-li žadatel sídlo ve státě, který není členským státemčlenským státem, 1. základní informace týkající se systému regulace ve státě sídla žadatele, který se na něj vztahuje, a informace o tom, zda a v jakém rozsahu je regulace předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru, a 2. stanovisko příslušného orgánu, který nad žadatelem vykonává dohled, je-li žadatel osobou s předmětem činnosti obdobným činnosti regulované instituceregulované instituce, k záměru žadatele účastnit se v České republice majetkově na činnosti osoby podle písmene a) a k možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad touto osobou a u) má-li kvalifikovanou účast nabýt jednotka bez právní subjektivity, totožnost osob spravujících majetek a osob, které jsou příjemci nebo upisovateli, a dokument o založení a řízení jednotky, včetně její investiční politiky. (2) Žadatel, který je regulovanou institucíregulovanou institucí, může k posouzení důvěryhodnosti podle odstavce 1 písm. f) a podle písmene b) přílohy č. 4 k této vyhlášce předložit potvrzení orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad touto regulovanou institucíregulovanou institucí, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (3) Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz nebo jejich ovládnutím dojít ke změně vedoucí osobyvedoucí osoby platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, součástí oznámení jsou za každou navrhovanou vedoucí osobu též údaje podle přílohy č. 4 k této vyhlášce a dále a) uvedení, zda jde o změnu počtu vedoucích osob nebo výměnu stávající vedoucí osobyvedoucí osoby; v případě změny počtu vedoucích osob se uvede, zda a v jakém rozsahu je navrhovaná změna spojena se změnou pravomocí a odpovědností, v případě výměny stávající vedoucí osobyvedoucí osoby se uvede též vedoucí osoba, která je nahrazována, a b) aktualizované organizační uspořádání, dochází-li k jeho změně v souvislosti se změnou počtu vedoucích osob nebo změnou pravomocí a odpovědností. § 18 Oznámení záměru pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických peněz nebo záměru přestat tyto instituce ovládat (K § 18 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona) Náležitostmi oznámení záměru pozbýt nebo snížit kvalifikovanou účast na platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz nebo záměru přestat tyto instituce ovládat jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje osoby, na níž se má pozbýt nebo snížit kvalifikovaná účast nebo která má přestat být ovládána, b) údaje o výši stávajícího podílu a výsledného podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedené v procentech a absolutní hodnotou, c) identifikační údajeidentifikační údaje osoby, na niž má být podíl převeden, je-li tato informace známa, a d) datum, ke kterému má dojít k pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti nebo ke kterému přestane ovládat platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz, pokud je tato informace v době podání oznámení známa. § 19 Oznámení pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických peněz a oznámení změny údajů uvedených v oznámení pověřeného zástupce (K § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 86 odst. 4 a § 87 odst. 3 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí oznámení pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje pověřeného zástupce a každé vedoucí osobyvedoucí osoby pověřeného zástupce, b) uvedení platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz, které bude pověřený zástupce poskytovat pro platební instituci nebo instituci elektronických penězelektronických peněz, a c) prohlášení platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz, že 1. vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s opatřeními, která směřují k předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a 2. pověřený zástupce, je-li fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce, podle písmene a) jsou osoby důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb. (2) Podrobnostmi náležitostí oznámení změny údajů uvedených v oznámení pověřeného zástupce platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz jsou a) specifikace změny údaje o pověřeném zástupci obsahující stávající údaj zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankoubankou a údaj, který má být v seznamu zapsán, nemá-li být údaj zrušen bez náhrady, a b) uvedení změny rozsahu činností, které bude pověřený zástupce poskytovat pro oznamovatele, má-li dojít ke změně rozsahu činností. § 20 Oznámení platební instituce nebo instituce elektronických peněz o záměru svěřit výkon některých provozních činností jiné osobě (K § 29 odst. 4 a § 88 odst. 4 zákona) Podrobnostmi náležitostí oznámení platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz o záměru svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb nebo k vydávání elektronických penězelektronických peněz jiné osobě jsou údaje podle § 2 písm. f) bodů 2 až 5 a podle písmene f) přílohy č. 5 k této vyhlášce a dále a) rozhodnutí svěřit výkon některých provozních činností jiné osobě, b) popis provozních činností, jejichž výkon má být svěřen jiné osobě, případně rozsah těchto provozních činností; má-li dojít ke svěření výkonu významné provozní činnosti, též předpokládané dopady na fungování vnitřní správy a řízení a vnitřní kontroly, možnost výkonu dohledu a uvedení osob přímo odpovědných za řízení a kontrolu provozních činností svěřených jiné osobě a jejich zařazení v organizační struktuře žadatele, c) popis upraveného rámce pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu se zapracováním změn souvisejících se svěřením výkonu provozních činností jiné osobě a d) popis změn v organizačním uspořádání platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz souvisejících s personálním, technickým a organizačním zabezpečením činnosti po svěření výkonu provozní činnosti jiné osobě. § 21 Žádost nebo oznámení související s výkonem činnosti v hostitelském členském státě (K § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2 a § 96 odst. 2 zákona) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti nebo oznámení platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz nebo správce informací o platebním účtuplatebním účtu o poskytování platebních služeb v hostitelském členském státěhostitelském členském státě jsou a) uvedení způsobu poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě podle toho, zda mají být platební služby v hostitelském státě poskytovány prostřednictvím pobočky, prostřednictvím pověřeného zástupce nebo jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, b) uvedení hostitelského členského státuhostitelského členského státu, c) výčet platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz, které budou v hostitelském členském státěhostitelském členském státě poskytovány, a d) informace související s výkonem platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz v hostitelském členském státěhostitelském členském státě v rozsahu informací poskytovaných orgánu dohledu hostitelského členského státuhostitelského členského státu uvedených v přílohách přímo použitelného předpisu Evropské unie týkajícího se spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány v souvislosti s uplatněním práva na usazování a volného pohybu služeb3). (2) Oznámení změny údajů uvedených v žádosti nebo oznámení podle odstavce 1 obsahuje údaje a doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), u nichž dochází ke změně. § 21a Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn (K § 254e odst. 3 zákona o platebním styku) Podrobnostmi náležitostí žádosti jsou a) identifikační údajeidentifikační údaje žadatele a dále 1. je-li žadatelem právnická osoba, která dosud nevznikla, zakladatelské právní jednání, 2. adresa skutečného sídla, pokud se liší od sídla, a má-li žadatel sídlo i skutečné sídlo v jiném členském státějiném členském státě, též adresa pobočky v České republice, výpis z evidence obdobné obchodnímu rejstříku, který nesmí být starší 3 měsíců, a zakladatelské právní jednání, 3. adresa elektronické pošty a internetových stránek žadatele, jsou-li k dispozici, a 4. údaj o tom, zda je žadatel regulovanou institucíregulovanou institucí, b) informace k posouzení důvěryhodnosti žadatele, c) informace o vedoucích osobách podle přílohy č. 4 k této vyhlášce, d) informace o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, a e) název asociací sdružujících osoby poskytující službu dynamické směny měn nebo jiných asociací, jejichž je žadatel členem, anebo jejichž členem se v nejbližší době stane. § 21b Oznámení změny údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn (K § 254f odst. 2 zákona o platebním styku) Oznámení změny údaje uvedeného v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn obsahuje údaj, k jehož změně dochází, doplněný podle povahy změny o aktualizované informace podle § 21a, které jsou změnou dotčeny. § 22 Formáty žádostí a oznámení Žádosti a oznámení se předkládají v datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku a neumožňujícím změnu obsahu. § 23 Společná ustanovení (1) Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu k žádosti nebo oznámení vyžadovaného touto vyhláškou, a není-li to z žádosti nebo oznámení dostatečně zjevné, žadatel nebo oznamovatel odůvodní nepředložení údaje nebo dokladu v samostatné příloze k žádosti nebo oznámení a, je-li to možné, tyto důvody doloží. (2) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnostidoklad o bezúhonnosti, je přílohou tiskopisu žádosti nebo oznámení potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. (3) Doklad o bezúhonnostiDoklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem lze za podmínek stanovených zákonem upravujícím Rejstřík trestů2) nahradit výpisem z evidence Rejstříku trestů spolu s přílohou, která obsahuje informace zapsané v evidenci trestů tohoto cizího státu. (4) Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některé podmínky pro udělení oprávnění z důvodu přednostního použití mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu a ustanovení, jehož aplikace se dovolává. (5) Žadatel nemusí předkládat údaje nebo doklady vyžadované touto vyhláškou, jsou-li v aktuální podobě veřejně dostupné v informačních systémech veřejné správy nebo má-li je Česká národní bankabanka v aktuální podobě k dispozici. Nepředložení žadatel odůvodní. (6) V případech, kdy vyhláška vyžaduje popis, může žadatel namísto popisu vyčlenit a předložit příslušnou část vnitřního předpisu, má-li jej již k dispozici. (7) Žadatel sdělí České národní bancebance jméno kontaktní osoby, která je odpovědná za dané řízení před Českou národní bankoubankou, a její kontaktní údaje, je-li tato osoba odlišná od žadatele. § 24 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 1/2018 Sb., o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku, se zrušuje. § 25 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2022. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Plán činnosti Plán činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtuplatebním účtu a instituce elektronických penězelektronických peněz, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu zahrnuje alespoň a) popis plánovaných služeb, které žadatel hodlá poskytovat, určení, o jakou službu podle § 3 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, § 58 odst. 1, § 67 odst. 1 nebo § 99 odst. 1 zákona se jedná a zdůvodnění tohoto určení; v případě žadatele o udělení povolení k činnosti instituce elektronických penězelektronických peněz nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu uvedení, které platební služby se budou týkat elektronických penězelektronických peněz a které nikoliv, b) podrobný popis provádění jednotlivých služeb a činností, včetně popisu zúčastněných stran, podmínek poskytování služeb, návrhů smluv mezi zúčastněnými stranami zapojenými do procesu poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz a případných smluv se schématy platebních karet a pro každou poskytovanou platební službu nebo službu elektronických penězelektronických peněz také 1. komentované grafické znázornění procesu poskytování služby s uvedením všech stran zapojených do procesu poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických penězelektronických peněz, 2. schéma toku peněžních prostředkůpeněžních prostředků a určení okamžiku přijetí platebního příkazu, nehodlá-li žadatel poskytovat pouze službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, 3. postupy a lhůty pro zpracování a 4. postupy a lhůty pro vypořádání platebních transakcíplatebních transakcí, nehodlá-li žadatel poskytovat pouze službu nepřímého dání platebního příkazuslužbu nepřímého dání platebního příkazu, c) uvedení, zda žadateli budou svěřeny peněžní prostředkypeněžní prostředky uživatelů, d) vzor nebo vzory smluv o službách podle § 127 a § 193 zákona a popis zajištění plnění informační povinnosti vůči uživatelům a držitelům, e) odhadovaný počet provozoven, v nichž žadatel hodlá poskytovat dané služby nebo provádět činnosti související s poskytováním těchto služeb nebo vydáváním elektronických penězelektronických peněz, f) popis doplňkových služeb podle § 8 odst. 1 písm. b) a c) a § 67 odst. 1 písm. d) a e) zákona, g) prohlášení o tom, zda žadatel hodlá poskytovat úvěry, a pokud hodlá, uvedení maximální výše úvěru, h) prohlášení o tom, zda žadatel hodlá poskytovat služby v zahraničí, a pokud hodlá, tak uvedení rozsahu činností poskytovaných v České republice a v zahraničí, a i) prohlášení o tom, zda žadatel hodlá v prvních 3 účetních obdobích vykonávat jiné podnikatelské činnosti, a pokud hodlá, popis těchto činností včetně jejich plánovaného rozsahu a popisu jejich možného vlivu na poskytování platebních služeb či vydávání elektronických penězelektronických peněz. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Obchodní plán Obchodní plán zahrnuje a) marketingový plán zahrnující analýzu konkurenčního postavení žadatele v příslušném segmentu trhu platebních služeb nebo trhu elektronických penězelektronických peněz a popis cílové skupiny uživatelů, propagačních materiálů, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí činnosti, b) finanční výkazyfinanční výkazy, c) finanční plán na první 3 účetní období, který obsahuje 1. rozvahu a výkaz zisku a ztráty nebo výkaz o úplném výsledku hospodaření ve struktuře podle účetní závěrky, a to na základě predikce základního i zátěžového scénáře, a základní předpoklady, na nichž jsou tyto predikce založeny, jako jsou alespoň údaje o předpokládaném objemu platebních transakcíplatebních transakcí a hodnotě platebních transakcíplatebních transakcí souvisejících a nesouvisejících s elektronickými penězielektronickými penězi, předpokládaném počtu uživatelů služeb a držitelů elektronických penězelektronických peněz a počtu klientských účtů, tvorbě cen, předpokládané průměrné částce platební transakceplatební transakce a předpokládaném růstu ziskovosti vyjádřené jako podíl výsledku hospodaření po zdanění k úhrnu aktiv a podíl výsledku hospodaření po zdanění k vlastnímu kapitálu, 2. vysvětlení hlavních příjmů a výdajů, závazků a dlouhodobých aktiv a 3. schéma a podrobný rozpis odhadovaných peněžních toků (cash flow), d) v případě platební instituce, instituce elektronických penězelektronických peněz nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu podle § 59 odst. 3 a § 100 odst. 3 zákona výši a složení počátečního kapitálu, výši a složení kapitálu podle vyhlášky upravující některé podmínky výkonu činnosti osob povolovaných podle zákona, e) v případě platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz minimální výši kapitálového požadavku podle vyhlášky upravující některé podmínky výkonu činnosti osob povolovaných podle zákona a návrh přístupu, který bude platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti, a zdůvodnění volby navrhovaného přístupu, a uvedení výpočtů kapitálové přiměřenosti, včetně použitých údajů, podle všech přístupů ve struktuře podle hlášení o kapitálu platební instituce nebo instituce elektronických penězelektronických peněz upraveného vyhláškou o informačních povinnostech některých osob podle zákona, f) v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu vyhodnocení plnění limitů podle § 58 odst. 2 a § 99 odst. 2 a 3 zákona těmito osobami a jejich pověřenými zástupci na prvních 12 měsíců provozování požadovaných činností v členění podle jednotlivých osob a podle jednotlivých měsíců, g) v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu údaje o ovládající osobě a všech osobách ve skupině, které jsou poskytovateli platebních služeb malého rozsahu nebo vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu poskytujícími platební služby nebo vydávajícími elektronické penízeelektronické peníze a uvedení hodnoty platebních transakcíplatebních transakcí podle § 58 odst. 2 a § 99 odst. 2 a 3 zákona poskytnutých těmito osobami a jejich pověřenými zástupci za poslední 3 roky, a to v členění podle jednotlivých osob a podle jednotlivých měsíců, a h) popisu opatření k zamezení překročení limitů podle § 58 odst. 2 a § 99 odst. 2 a 3 zákona. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Informace o osobě s kvalifikovanou účastí Informacemi o osobách s kvalifikovanou účastí na žadateli, osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osobě jsou a) graficky znázorněné vztahy mezi osobami s kvalifikovanou účastí; u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a dochází-li k ovládnutí žadatele, popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající žadatele, b) popis struktury skupiny, jehož součástí bude žadatel, c) schéma znázorňující strukturu společníků žadatele s uvedením osob, které jsou považovány za osoby s kvalifikovanou účastí, a odůvodnění této kvalifikované účasti, d) za každou z těchto osob 1. identifikační údajeidentifikační údaje, 2. údaje o výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou (dále jen „údaj o výši podílu“) nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na žadateli, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, 3. strategický záměr zapojení podle § 17 odst. 1 písm. e), nejedná-li se o kvalifikovanou účast na poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu nebo na poskytovateli služby dynamické směny měn, 4. informace k posouzení důvěryhodnosti, 5. údaje o odborné praxi a o vzdělání, jde-li o fyzickou osobu a nejedná-li se o kvalifikovanou účast na poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo na poskytovateli služby dynamické směny měn, 6. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, 7. prohlášení související s kvalifikovanou účastí podle § 17 odst. 1 písm. i), 8. informace o finančním a personálním propojení osoby s kvalifikovanou účastí s jinou právnickou osobou, které obsahují přehled právnických osob, které osoba s kvalifikovanou účastí řídí nebo nad nimiž vykonává kontrolu nebo které osobu s kvalifikovanou účastí ovládají, a za každou tuto právnickou osobu identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti, status, popis úpadkových nebo podobných řízení a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, 9. přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba s kvalifikovanou účastí jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let a za každou tuto právnickou osobu identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti a označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě, 10. popis finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých k žadateli a případně členům skupiny, do které žadatel náleží, vedoucím osobám žadatele a ostatním společníkům žadatele, 11. finanční výkazyfinanční výkazy a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých bylo nebo má být hrazeno nabytí kvalifikované účasti, a které zahrnují bližší údaje o využívání soukromých finančních zdrojů, přístupu k finančním trhům, finanční dohodě žadatele s osobou odlišnou od společníka žadatele a o využívání vypůjčených peněžních prostředkůpeněžních prostředků a údajů o poskytnutých úvěrech, 12. orgán dohledu vykonávající dohled nad regulovanými institucemiregulovanými institucemi ve státě sídla osoby s kvalifikovanou účastí, pokud jde o osobu, která je regulovanou institucíregulovanou institucí, a případné posouzení důvěryhodnosti provedené tímto orgánem a výsledek posouzení, 13. analýza toho, zda daná kvalifikovaná účast ovlivní schopnost žadatele podávat včasné a přesné informace příslušným orgánům, a to i z důvodu úzkého propojení dané osoby s žadatelem, a 14. vazby na politicky exponované osoby, e) je-li osoba právnickou osobou, seznam vedoucích osob a za každou vedoucí osobu 1. identifikační údajeidentifikační údaje, 2. popis vykonávané funkce a její začlenění v organizačním uspořádání právnické osoby, 3. informace k posouzení důvěryhodnosti, 4. údaje o odborné praxi a o vzdělání, nejedná-li se kvalifikovanou účast na poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo na poskytovateli služby dynamické směny měn, 5. přehled v současné době vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba jmenována nebo jinak povolána, a za každou z těchto právnických osob identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě a 6. popis finančních a personálních vztahů této osoby a osob jí blízkých k žadateli, vedoucím osobám žadatele, společníkům s kvalifikovanou účastí na žadateli a právnické osobě, která ovládá žadatele, nejsou-li tyto informace již uvedeny v příloze podle písmene d) bodu 10, f) je-li osoba právnickou osobou se sídlem v jiném členském státějiném členském státě, zakladatelské dokumenty nebo souhrnné vysvětlení hlavních právních znaků právní formy, g) je-li osoba právnickou osobou, též identifikační údajeidentifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo všech společníků, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílů na hlasovacích právech, pokud nejsou již uvedeny v příloze podle písmene h), h) má-li osoba sídlo ve státě, který není členským státemčlenským státem, 1. základní informace týkající se systému regulace ve státě, kde sídlí tato osoba, který se vztahuje na tuto osobu, a informace o tom, zda a v jakém rozsahu je regulace předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru, a 2. pokud podléhá dohledu v oblasti obezřetného podnikání a ochrany zákazníků, stanovisko příslušného orgánu, který nad ní vykonává dohled, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti instituce a k možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad žadatelem. i) má-li být kvalifikovaná účast nabyta do majetku ve svěřenském fondu nebo v jiné jednotce bez právní osobnosti, totožnost osob spravujících majetek a osob, které jsou zakladateli takového příjemci plnění z majetku, a dokument o založení a řízení subjektu, včetně jeho investiční politiky, a j) je-li touto osobou regulovaná instituceregulovaná instituce, žadatel místo údajů a dokladů podle písmene d) bodu 4 a písm. e) bodu 3 může předložit potvrzení orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad touto regulovanou institucíregulovanou institucí, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Informace o vedoucích osobách Informacemi o vedoucích osobách jsou seznam vedoucích osob a za každou tuto osobu a) identifikační údajeidentifikační údaje, b) informace k posouzení důvěryhodnosti, c) přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla vedoucí osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob identifikační údajeidentifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období výkonu této funkce a dále uvedení, zda hodlá vedoucí osoba vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby žadatele a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, d) popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a ostatním vedoucím osobám žadatele, ovládající osobě žadatele a vedoucím osobám této osoby, jde-li o právnickou osobu, a ke společníkům s kvalifikovanou účastí na žadateli, e) navrhovaná funkce vedoucí osoby a její začlenění v organizačním uspořádání žadatele, stručný popis výkonu této funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností, uvedení, zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, jmenovací listina, smlouva nebo jiný obdobný dokument a předpokládané datum zahájení výkonu funkce a její trvání a f) zpráva žadatele o výsledcích vyhodnocení vhodnosti vedoucí osoby pro výkon funkce, do níž je osoba navrhována, z hlediska splnění požadavků důvěryhodnosti a zkušenosti této osoby a z hlediska kolektivní vhodnosti příslušného orgánu jako celku. Pokud vedoucí osoba skutečně řídí činnost v oblasti poskytování platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz a nejedná-li se o vedoucí osobu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických penězelektronických peněz malého rozsahu nebo poskytovatele služby dynamické směny měn, předloží dále údaje o odborné praxi a údaje o vzdělání. Zpráva žadatele o výsledcích vyhodnocení vhodnosti této osoby podle písmena f) obsahuje také výsledky vyhodnocení z hlediska splnění požadavků odborné způsobilosti této osoby a z hlediska kolektivní vhodnosti příslušného orgánu jako celku. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 1/2022 Sb. Mechanismy pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu Popis mechanismů pro vnitřní správu a řízení a vnitřní kontrolu obsahuje a) seznam a popis identifikovaných rizik, kterým je žadatel vystaven při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických penězelektronických peněz, a dalších souvisejících rizik a popis opatření k jejich omezování, včetně určení akceptovatelné úrovně rizik s vysvětlením pro každé identifikované riziko, b) postupy provádění kontrol, včetně uvedení jejich četnosti a počtu pracovníkůpracovníků určených k provádění kontrol, identifikační údajeidentifikační údaje těchto pracovníkůpracovníků, jsou-li již známy, a způsob vyhodnocení výsledků kontrol a přijímání opatření k odstraňování zjištěných nedostatků, včetně ověřování účinnosti přijatých nápravných opatření, c) účetní postupy pro účetní případy týkající se platebních služeb nebo služeb elektronických penězelektronických peněz a popis způsobu vykazování aktiv a závazků z platebních služeb nebo vydávání elektronických penězelektronických peněz v rozvaze a nákladů a výnosů týkajících se platebních služeb nebo vydávání elektronických penězelektronických peněz ve výkazu zisku a ztráty, d) identifikační údajeidentifikační údaje osoby odpovědné za správu a řízení žadatele, za finanční řízení a sestavení finančního plánu, za řízení rizik, za informační systémy a komunikační technologie a osoby odpovědné za vnitřní kontrolní funkce, včetně periodicky se opakujících a průběžných kontrol a kontrol dodržování vnitřních a právních předpisů a jejich vzájemného souladu, a životopis obsahující informace o odborné způsobilosti a zkušenostech, e) popis postupů k řízení střetů zájmů a identifikace vzájemně neslučitelných funkcí, f) hodlá-li žadatel svěřit výkon některé významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb nebo vydávání, distribuci a zpětné výměně elektronických peněz jiné osobě, též popis způsobu, jakým je zajištěna účinnost opatření ke zmírnění rizik vymezených v seznamu podle písmene a), včetně zachování provozu poskytovaných služeb, a popis způsobu sledování a kontroly této činnosti z důvodu zachování úrovně kvality systému vnitřní kontroly, včetně popisu pravidel pro výběr této osoby, g) popis způsobu sledování a kontroly pověřených zástupců a poboček v rámci systému vnitřní kontroly, včetně přehledu kontrol na dálku a kontrol na místě, které žadatel hodlá alespoň jednou ročně v pobočkách a u pověřených zástupců provádět, a informace četnosti jejich provádění a způsobu zajištění, h) popis vnitřní správy a řízení a vnitřní kontroly skupiny, je-li žadatel osobou ovládanou regulovanou institucí, i) v případě platební instituce, správce informací o platebním účtu nebo instituce elektronických peněz popis postupu pro řešení stížností a reklamací držitelů elektronických peněz nebo uživatelů platebních služeb souvisejících s bezpečností a pro přijímání souvisejících opatření, včetně uvedení kontaktního místa, adresy elektronické pošty a identifikačních údajů osob a údaje o útvarech, které mají v působnosti poskytování pomoci držitelům elektronických peněz nebo uživatelům platebním služeb v případě výskytu stížností a reklamací a j) popis zásad pro využívání služeb informačních a komunikačních technologií podle kapitoly V, oddílu I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554. 1) Čl. 5 odst. 1, 4 a 5, čl. 11 odst. 3, 4 a 6 až 8, čl. 32 odst. 2, čl. 33 a čl. 111 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2556. 2) § 13 odst. 2 a 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.
Nařízení vlády č. 533/2021 Sb.	Nařízení vlády č. 533/2021 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje nařízení vlády č. 427/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 231/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 533 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. prosince 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a zrušuje nařízení vlády č. 427/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 68 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů Čl. I V § 2 nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., nařízení vlády č. 346/2016 Sb., nařízení vlády č. 427/2016 Sb., nařízení vlády č. 175/2017 Sb., nařízení vlády č. 328/2017 Sb., nařízení vlády č. 305/2018 Sb. a nařízení vlády č. 322/2019 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 2 zákona o vojácích z povolání činí Vojenská hodnost\| Služební tarif v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| ve výši minimální mzdy Svobodník\| 27 550 Desátník\| 28 990 Četař\| 30 570 Rotný\| 35 280 Rotmistr\| 37 640 Nadrotmistr\| 40 020 Praporčík\| 42 640 Nadpraporčík\| 45 500 Štábní praporčík\| 58 620 Poručík\| 40 260 Nadporučík\| 45 500 Kapitán\| 52 070 Major\| 58 620 Podplukovník\| 65 190 Plukovník\| 78 310 Brigádní generál\| 91 430 Generálmajor\| 104 530 Generálporučík\| 117 660 Armádní generál\| 130 770.“. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. II Nařízení vlády č. 427/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Předseda vlády: Prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministryně obrany: Mgr. Černochová v. r.
Nařízení vlády č. 531/2021 Sb.	Nařízení vlády č. 531/2021 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 420/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 347/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 231/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády č. 420/2021 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 531 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. prosince 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 420/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 347/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., a podle § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Čl. I Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 332/2018 Sb., nařízení vlády č. 158/2019 Sb., nařízení vlády č. 300/2019 Sb., nařízení vlády č. 603/2020 Sb., nařízení vlády č. 322/2021 Sb. a nařízení vlády č. 420/2021 Sb., se mění takto: 1. Přílohy č. 1 a 2 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 11 030\| 11 850\| 12 710\| 13 650\| 14 660\| 15 770\| 16 980\| 18 300\| 19 730\| 21 260\| 22 980\| 24 770\| 26 730\| 28 880\| 31 210\| 33 750 2\| do 2 let\| 11 370\| 12 230\| 13 130\| 14 120\| 15 200\| 16 330\| 17 560\| 18 950\| 20 400\| 22 010\| 23 780\| 25 630\| 27 690\| 29 900\| 32 330\| 34 960 3\| do 4 let\| 11 740\| 12 650\| 13 570\| 14 590\| 15 700\| 16 890\| 18 180\| 19 610\| 21 130\| 22 800\| 24 660\| 26 560\| 28 680\| 30 990\| 33 500\| 36 210 4\| do 6 let\| 12 120\| 13 050\| 14 040\| 15 080\| 16 250\| 17 480\| 18 810\| 20 300\| 21 870\| 23 610\| 25 510\| 27 480\| 29 690\| 32 090\| 34 710\| 37 520 5\| do 9 let\| 12 550\| 13 500\| 14 510\| 15 600\| 16 800\| 18 080\| 19 470\| 21 010\| 22 640\| 24 440\| 26 410\| 28 480\| 30 760\| 33 240\| 35 960\| 38 870 6\| do 12 let\| 12 980\| 13 950\| 14 990\| 16 120\| 17 380\| 18 690\| 20 150\| 21 770\| 23 430\| 25 290\| 27 360\| 29 500\| 31 860\| 34 420\| 37 250\| 40 270 7\| do 15 let\| 13 400\| 14 440\| 15 510\| 16 690\| 17 970\| 19 350\| 20 840\| 22 520\| 24 290\| 26 200\| 28 340\| 30 560\| 33 000\| 35 680\| 38 600\| 41 730 8\| do 19 let\| 13 850\| 14 920\| 16 050\| 17 250\| 18 600\| 20 020\| 21 560\| 23 310\| 25 140\| 27 120\| 29 340\| 31 670\| 34 190\| 36 960\| 40 020\| 43 250 9\| do 23 let\| 14 310\| 15 420\| 16 600\| 17 850\| 19 250\| 20 720\| 22 330\| 24 130\| 26 020\| 28 100\| 30 380\| 32 790\| 35 420\| 38 320\| 41 470\| 44 820 10\| do 27 let\| 14 830\| 15 970\| 17 170\| 18 470\| 19 930\| 21 450\| 23 090\| 25 000\| 26 960\| 29 090\| 31 470\| 33 980\| 36 710\| 39 700\| 42 990\| 46 430 11\| do 32 let\| 15 310\| 16 490\| 17 770\| 19 110\| 20 640\| 22 210\| 23 940\| 25 910\| 27 920\| 30 150\| 32 610\| 35 200\| 38 030\| 41 150\| 44 540\| 48 160 12\| nad 32 let\| 15 850\| 17 070\| 18 390\| 19 770\| 21 370\| 22 990\| 24 780\| 26 830\| 28 920\| 31 240\| 33 790\| 36 470\| 39 420\| 42 640\| 46 150\| 49 920 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15 1\| do 1 roku\| 15 470\| 16 580\| 17 770\| 19 090\| 20 470\| 22 000\| 23 680\| 25 500\| 27 430\| 29 620\| 31 880\| 34 360\| 37 100\| 40 060 2\| do 2 let\| 15 990\| 17 110\| 18 370\| 19 750\| 21 160\| 22 760\| 24 490\| 26 370\| 28 370\| 30 640\| 32 990\| 35 600\| 38 400\| 41 490 3\| do 4 let\| 16 510\| 17 680\| 18 960\| 20 390\| 21 880\| 23 520\| 25 340\| 27 280\| 29 380\| 31 740\| 34 180\| 36 860\| 39 780\| 42 980 4\| do 6 let\| 17 030\| 18 270\| 19 580\| 21 080\| 22 630\| 24 330\| 26 210\| 28 220\| 30 400\| 32 820\| 35 340\| 38 140\| 41 170\| 44 500 5\| do 9 let\| 17 580\| 18 880\| 20 250\| 21 770\| 23 400\| 25 180\| 27 130\| 29 190\| 31 470\| 33 980\| 36 600\| 39 490\| 42 650\| 46 090 6\| do 12 let\| 18 140\| 19 490\| 20 910\| 22 520\| 24 180\| 26 030\| 28 060\| 30 180\| 32 550\| 35 180\| 37 900\| 40 890\| 44 140\| 47 730 7\| do 15 let\| 18 780\| 20 140\| 21 640\| 23 270\| 25 000\| 26 900\| 29 050\| 31 260\| 33 690\| 36 400\| 39 240\| 42 340\| 45 770\| 49 430 8\| do 19 let\| 19 390\| 20 810\| 22 340\| 24 080\| 25 850\| 27 820\| 30 050\| 32 360\| 34 880\| 37 710\| 40 620\| 43 860\| 47 370\| 51 240 9\| do 23 let\| 20 010\| 21 510\| 23 110\| 24 880\| 26 760\| 28 800\| 31 080\| 33 470\| 36 100\| 39 030\| 42 080\| 45 400\| 49 070\| 53 090 10\| do 27 let\| 20 710\| 22 250\| 23 900\| 25 760\| 27 680\| 29 780\| 32 190\| 34 660\| 37 390\| 40 410\| 43 580\| 47 050\| 50 850\| 55 000 11\| do 32 let\| 21 380\| 22 990\| 24 710\| 26 650\| 28 630\| 30 830\| 33 330\| 35 890\| 38 720\| 41 810\| 45 130\| 48 710\| 52 690\| 56 970 12\| nad 32 let\| 22 110\| 23 790\| 25 530\| 27 570\| 29 630\| 31 900\| 34 510\| 37 150\| 40 110\| 43 330\| 46 740\| 50 480\| 54 580\| 59 020 “. 2. Za přílohu č. 2 se vkládá nová příloha č. 3, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 3 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15 1\| do 1 roku\| 15 470\| 16 580\| 17 770\| 19 090\| 20 470\| 22 000\| 24 360\| 26 290\| 28 340\| 30 660\| 33 060\| 35 680\| 38 590\| 41 730 2\| do 2 let\| 15 990\| 17 110\| 18 370\| 19 750\| 21 160\| 22 760\| 25 220\| 27 220\| 29 340\| 31 740\| 34 230\| 37 000\| 39 970\| 43 240 3\| do 4 let\| 16 510\| 17 680\| 18 960\| 20 390\| 21 880\| 23 520\| 26 120\| 28 180\| 30 410\| 32 910\| 35 490\| 38 330\| 41 430\| 44 820 4\| do 6 let\| 17 030\| 18 270\| 19 580\| 21 080\| 22 630\| 24 330\| 27 050\| 29 180\| 31 490\| 34 050\| 36 720\| 39 690\| 42 900\| 46 430 5\| do 9 let\| 17 580\| 18 880\| 20 250\| 21 770\| 23 400\| 25 180\| 28 020\| 30 200\| 32 620\| 35 280\| 38 060\| 41 120\| 44 470\| 48 120 6\| do 12 let\| 18 140\| 19 490\| 20 910\| 22 520\| 24 180\| 26 030\| 29 010\| 31 250\| 33 770\| 36 550\| 39 440\| 42 610\| 46 050\| 49 860 7\| do 15 let\| 18 780\| 20 140\| 21 640\| 23 270\| 25 000\| 26 900\| 30 060\| 32 400\| 34 970\| 37 850\| 40 860\| 44 140\| 47 780\| 51 660 8\| do 19 let\| 19 390\| 20 810\| 22 340\| 24 080\| 25 850\| 27 820\| 31 120\| 33 560\| 36 240\| 39 240\| 42 320\| 45 750\| 49 480\| 53 580 9\| do 23 let\| 20 010\| 21 510\| 23 110\| 24 880\| 26 760\| 28 800\| 32 210\| 34 740\| 37 530\| 40 630\| 43 870\| 47 390\| 51 280\| 55 540 10\| do 27 let\| 20 710\| 22 250\| 23 900\| 25 760\| 27 680\| 29 780\| 33 380\| 36 000\| 38 900\| 42 100\| 45 460\| 49 140\| 53 160\| 57 560 11\| do 32 let\| 21 380\| 22 990\| 24 710\| 26 650\| 28 630\| 30 830\| 34 590\| 37 310\| 40 310\| 43 580\| 47 100\| 50 900\| 55 110\| 59 650 12\| nad 32 let\| 22 110\| 23 790\| 25 530\| 27 570\| 29 630\| 31 900\| 35 840\| 38 640\| 41 780\| 45 190\| 48 810\| 52 770\| 57 120\| 61 820 “. Dosavadní přílohy č. 3 až 5 se označují jako přílohy č. 4 až 6. 3. Přílohy č. 4 a 5 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 4 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 38 980\| 41 380\| 46 530\| 49 580\| 52 550\| 55 790 2\| do 2 let\| 40 040\| 42 550\| 47 810\| 50 880\| 53 990\| 57 350 3\| do 4 let\| 41 230\| 43 800\| 49 150\| 52 260\| 55 500\| 58 970 4\| do 6 let\| 42 370\| 45 040\| 50 510\| 53 680\| 57 020\| 60 670 5\| do 9 let\| 43 580\| 46 370\| 51 940\| 55 160\| 58 640\| 62 380 6\| do 12 let\| 44 850\| 47 740\| 53 430\| 56 670\| 60 310\| 64 170 7\| do 15 let\| 46 200\| 49 170\| 54 970\| 58 330\| 62 030\| 66 050 8\| do 19 let\| 47 550\| 50 660\| 56 560\| 59 940\| 63 850\| 68 010 9\| do 23 let\| 48 930\| 52 180\| 58 210\| 61 670\| 65 710\| 70 010 10\| do 27 let\| 50 420\| 53 760\| 59 940\| 63 460\| 67 630\| 72 100 11\| do 32 let\| 51 930\| 55 430\| 61 740\| 65 300\| 69 650\| 74 270 12\| nad 32 let\| 53 520\| 57 130\| 63 580\| 67 230\| 71 700\| 76 540 Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 5 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14 1\| do 2 let\| 15 540\| 16 860\| 18 230\| 19 750\| 25 040\| 31 290\| 31 550\| 32 120\| 32 820\| 33 600\| 34 860 2\| do 6 let\| 16 110\| 17 460\| 18 990\| 20 560\| 25 760\| 31 560\| 31 850\| 32 690\| 33 500\| 34 620\| 36 490 3\| do 12 let\| 17 120\| 18 620\| 20 200\| 22 000\| 26 430\| 31 930\| 32 330\| 33 100\| 34 850\| 36 070\| 38 450 4\| do 19 let\| 18 300\| 19 870\| 21 600\| 23 380\| 27 650\| 32 590\| 33 330\| 34 340\| 36 300\| 38 720\| 41 640 5\| do 27 let\| 19 470\| 21 170\| 23 000\| 25 020\| 28 870\| 33 600\| 34 380\| 35 780\| 38 560\| 41 700\| 45 750 6\| do 32 let\| 21 130\| 22 980\| 24 890\| 27 050\| 30 920\| 35 330\| 36 290\| 37 770\| 41 780\| 45 140\| 49 450 7\| nad 32 let\| 21 720\| 23 580\| 25 590\| 27 810\| 31 800\| 36 130\| 37 060\| 38 790\| 42 780\| 46 260\| 50 630 “. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců Čl. II Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb., nařízení vlády č. 115/2017 Sb., nařízení vlády č. 342/2017 Sb., nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 36/2019 Sb., nařízení vlády č. 158/2019 Sb., nařízení vlády č. 300/2019 Sb., nařízení vlády č. 603/2020 Sb. a nařízení vlády č. 420/2021 Sb., včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň\| Počet let započitatelné praxe\| Platová třída ---\|---\|--- 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10\| 11\| 12\| 13\| 14\| 15\| 16 1\| do 1 roku\| 14 660\| 15 770\| 16 980\| 18 300\| 19 730\| 21 260\| 22 980\| 25 130\| 27 980\| 31 670\| 36 200\| 41 740 2\| do 2 let\| 15 200\| 16 330\| 17 560\| 18 950\| 20 400\| 22 010\| 23 780\| 26 010\| 28 940\| 32 780\| 37 470\| 43 220 3\| do 4 let\| 15 700\| 16 890\| 18 180\| 19 610\| 21 130\| 22 800\| 24 660\| 26 970\| 30 010\| 34 020\| 38 880\| 44 870 4\| do 6 let\| 16 250\| 17 480\| 18 810\| 20 300\| 21 870\| 23 610\| 25 510\| 27 910\| 31 090\| 35 230\| 40 290\| 46 490 5\| do 9 let\| 16 800\| 18 080\| 19 470\| 21 010\| 22 640\| 24 440\| 26 410\| 28 920\| 32 200\| 36 490\| 41 740\| 48 170 6\| do 12 let\| 17 380\| 18 690\| 20 150\| 21 770\| 23 430\| 25 290\| 27 360\| 29 950\| 33 360\| 37 810\| 43 250\| 49 940 7\| do 15 let\| 17 970\| 19 350\| 20 840\| 22 520\| 24 290\| 26 200\| 28 340\| 31 030\| 34 580\| 39 200\| 44 850\| 51 780 8\| do 19 let\| 18 600\| 20 020\| 21 560\| 23 310\| 25 140\| 27 120\| 29 340\| 32 130\| 35 810\| 40 620\| 46 480\| 53 670 9\| do 23 let\| 19 250\| 20 720\| 22 330\| 24 130\| 26 020\| 28 100\| 30 380\| 33 270\| 37 080\| 42 050\| 48 150\| 55 610 10\| do 27 let\| 19 930\| 21 450\| 23 090\| 25 000\| 26 960\| 29 090\| 31 470\| 34 470\| 38 420\| 43 600\| 49 920\| 57 640 11\| do 32 let\| 20 640\| 22 210\| 23 940\| 25 910\| 27 920\| 30 150\| 32 610\| 35 710\| 39 820\| 45 180\| 51 740\| 59 760 12\| nad 32 let\| 21 370\| 22 990\| 24 780\| 26 830\| 28 920\| 31 240\| 33 790\| 37 030\| 41 290\| 46 840\| 53 650\| 62 000 “. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády č. 420/2021 Sb. Čl. III Nařízení vlády č. 420/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 347/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V čl. I se body 7 až 9 zrušují. 2. Část druhá se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Předseda vlády: prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Jurečka v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.