law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 39/1962 Sb. | Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 39/1962 Sb.
Vyhláška rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě, kterou se určují další místní národní výbory stavebními úřady
Vyhlášeno 7. 4. 1962, datum účinnosti 1. 4. 1962, částka 18/1962
* § 1 - Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1962.
Aktuální znění od 1. 4. 1962
39
VYHLÁŠKA
rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě
ze dne 8. března 1962,
kterou se určují další místní národní výbory stavebními úřady
§ 1
Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
Městský národní výbor Trenčanské Teplice, okres Trenčín
Místní národní výbor Stará Turá, okres Trenčín.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1962.
Tajemník:
Mikuláš v. r.
Předseda:
Brenčič v. r. |
Vyhláška Ministra financí č. 43/1962 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 43/1962 Sb.
Vyhláška ministra financí o vydání bankovek po 25 Kčs a mincí po 1 haléři nového vzoru a stažení bankovek po 25 Kčs vzoru 1953
Vyhlášeno 29. 4. 1962, datum účinnosti 2. 5. 1962, částka 21/1962
* § 1 - Počínaje dnem 2. května 1962 se vydávají do oběhu
* § 2 - (1) Bankovky po 25 Kčs vzoru 1961 (tvaru II) se liší svým provedením od bankovek po 25 Kčs vzoru 1958 (tvaru II)*) pouze státním znakem a letopočtem.
* § 3 - Mince po 1 haléři vzoru 1962 se liší svým provedením od 1 haléřových mincí vzoru 1953**) pouze tím, že je na jejich líci vyražen nový státní znak a název „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
* § 4 - Bankovky po 25 Kčs vzoru 1958*) a mince po 1 haléři vzoru 1953**) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 5 - (1) Bankovky po 25 Kčs vzoru 1953 (na lícní straně s vyobrazením sochy Jana Žižky na koni)**) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1962.
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. května 1962.
Aktuální znění od 2. 5. 1962
43
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 9. dubna 1962
o vydání bankovek po 25 Kčs a mincí po 1 haléři nového vzoru a stažení bankovek po 25 Kčs vzoru 1953
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Počínaje dnem 2. května 1962 se vydávají do oběhu
a)
bankovky Státní banky československé (dále jen „bankovky“) po 25 Kčs vzoru 1961 (tvaru II),
b)
mince po 1 haléři vzoru 1962.
§ 2
(1)
Bankovky po 25 Kčs vzoru 1961 (tvaru II) se liší svým provedením od bankovek po 25 Kčs vzoru 1958 (tvaru II)*) pouze státním znakem a letopočtem.
(2)
Nový státní znak Československé socialistické republiky a letopočet „1961“ jsou umístěny na lícní straně obdobně jako u bankovek po 25 Kčs vzoru 1958.
§ 3
Mince po 1 haléři vzoru 1962 se liší svým provedením od 1 haléřových mincí vzoru 1953**) pouze tím, že je na jejich líci vyražen nový státní znak a název „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
§ 4
Bankovky po 25 Kčs vzoru 1958*) a mince po 1 haléři vzoru 1953**) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 5
(1)
Bankovky po 25 Kčs vzoru 1953 (na lícní straně s vyobrazením sochy Jana Žižky na koni)**) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1962.
(2)
Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1963 do 30. června 1963 včetně všechny poštovní úřady, státní spořitelny a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1963 do 31. prosince 1963 včetně jen pobočky Státní banky československé. Po 31. prosinci 1963 je jakákoliv výměna těchto bankovek vyloučena.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. května 1962.
Ministr:
Ďuriš v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 77/1958 Sb., o vydání bankovek po 25 Kčs vzoru 1958.
**)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 57/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 57/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se doplňuje příloha k vyhlášce č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Vyhlášeno 3. 7. 1962, datum účinnosti 3. 7. 1962, částka 30/1962
* Čl. I - Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, se ve skupině 12 Potravinářství doplňuje o tento nový učební obor:
* Čl. II
Aktuální znění od 3. 7. 1962
57
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 10. května 1962,
kterou se doplňuje příloha k vyhlášce č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a s Ústřední radou odborů podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovského zákona):
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, se ve skupině 12 Potravinářství doplňuje o tento nový učební obor:
Označení učebního oboru| Hoši - H| Stručný popis učebního oboru| Doba učebního poměru
pro dorost, který ukončil
---|---|---|---
Číslo| Název| Dívky - D| povinnou
školní docházku| úplné střední
všeobecné vzdělání
1| 2| 3| 4| 5| 6
1212| Průmyslový drůbežář| H| Zabíjení drůbeže. Zpravování drůbeže a vajec. Výroba drůbežích konzerv a vaječných výrobků. Obsluha a běžná údržba strojního zařízení.| 2| 1
Průmyslová drůbežářka| D
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
Křístek v. r. |
Opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 63/1962 Sb. | Opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 63/1962 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění, kterým se mění § 2 odst. 4 zákona o Státní plánovací komisi
Vyhlášeno 11. 7. 1962, datum účinnosti 11. 7. 1962, částka 33/1962
* Čl. I - Zákon č. 41/1959 Sb., o Státní plánovací komisi, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 1/1961 Sb., se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 11. 7. 1962
63
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 11. července 1962,
kterým se mění § 2 odst. 4 zákona o Státní plánovací komisi
Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:
Čl. I
Zákon č. 41/1959 Sb., o Státní plánovací komisi, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 1/1961 Sb., se mění takto:
První věta § 2 odst. 4 se mění a zní:
„(4)
Státní plánovací komise se skládá z předsedy Státní plánovací komise, kterým je člen vlády, a z členů, jimiž jsou náměstkové předsedy Státní plánovací komise, někteří hospodářští ministři a významní představitelé hospodářského života, vědy a techniky.“
Čl. II
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
v z. Valo v. r.
Široký v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 82/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 82/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva financí o změně vyhlášky, kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací
Vyhlášeno 23. 8. 1962, datum účinnosti 1. 1. 1963, částka 42/1962
* Čl. I - Vyhláška ministerstva financí č. 128/1960 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1963
82.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 3. srpna 1962
o změně vyhlášky, kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací
K provedení usnesení vlády ze dne 12. července 1962, kterým byly osvobozeny s účinností od 1. ledna 1963 podniky některých dobrovolných organizací od důchodové daně družstev a jiných organizací, stanoví ministerstvo financí podle § 11 odst. 3 písm. d) zákona č. 75/1952 Sb., o důchodové dani družstev a jiných organizací, ve znění zákona č. 59/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva financí č. 128/1960 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani družstev a jiných organizací, se mění takto:
1.
§ 1 odst. 2 zní: „Podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona podléhají dani podniky těchto organizací: Čs. svazu zahrádkářů a ovocnářů, Čs. mysliveckého svazu, Čs. svazu rybářů, Čs. svazu včelařů, socialistických sdružení osob a spolků zřízených podle dřívějších všeobecných předpisů o spolčování a společné družstevní podniky jednotných zemědělských družstev.“
2.
Kde se v dalších ustanoveních vyhlášky č. 128/1960 Sb. používá vymezení „podniky dobrovolných a jiných organizací“ [§ 3 odst. 2, § 4 odst. 2 druhá věta, § 5 odst. 3 a odst. 6 předposlední věta, § 7 odst. 3 písm. g)], rozumějí se tím podniky uvedené v bodě 1.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.
První náměstek ministra:
Dvořák v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 83/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 83/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se doplňuje příloha k vyhlášce č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Vyhlášeno 23. 8. 1962, datum účinnosti 23. 8. 1962, částka 42/1962
* Čl. I - Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech se ve skupině 13 - zemědělství a lesní hospodářství doplňuje o tyto nové učební obory:
* Čl. II
Aktuální znění od 23. 8. 1962
83
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 11. července 1962,
kterou se doplňuje příloha k vyhlášce č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a s Ústřední radou odborů podle § 37, odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovského zákona):
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech se ve skupině 13 - zemědělství a lesní hospodářství doplňuje o tyto nové učební obory:
Označení učebního oboru| Hoši-H| Stručný popis učebního oboru| Doba učebního poměru pro dorost, který ukončil
---|---|---|---
Číslo| Název| Dívky-D| povinnou školní
docházku| úplné střední
všeobecné vzdělání
1| 2| 3| 4| 5| 6
1308| Zemědělec mechanizátor| H| Práce spojené se seřízením, obsluhou při práci a běžnou údržbou základních zemědělských strojů v živočišné a rostlinné výrobě, včetně řízení traktoru a ostatní nejdůležitější odborné práce v rostlinné a živočišné výrobě.| 2| 1
Zemědělkyně mechanizátorka| D
1324| Pěstitel mechanizátor*)| H| Seřízení, obsluha při práci a údržba těžkých a složitých mechanizačních prostředků v rostlinné výrobě, zejména kombajnu.| 1| -
Pěstitelka mechanizátorka*)| D
1325| Chovatel mechanizátor*)| H| Seřízení, obsluha při práci a údržba složitých mechanizmů v živočišné výrobě, zejména dojicích automatů a speciální odborné práce při ošetřování dobytka, zvláště plemenného skotu.| 1| -
Chovatelka mechanizátorka*)| D
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
Křístek v. r.
*)
Podmínkou přijetí je vyučení v učebním oboru Zemědělec mechanizátor, Zemědělkyně mechanizátorka č. 1308. |
Vyhláška Státní plánovací komise č. 86/1962 Sb. | Vyhláška Státní plánovací komise č. 86/1962 Sb.
Vyhláška Státní plánovací komise, kterou se mění a doplňuje vyhláška o metodice tvorby cen
Vyhlášeno 31. 8. 1962, datum účinnosti 1. 9. 1962, částka 45/1962
* Čl. I - Vyhláška Státní plánovací komise č. 187/1959 Ú. l., o metodice tvorby cen, ve znění vyhlášky č. 229/1959 Ú. l., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1962
86
VYHLÁŠKA
Státní plánovací komise
ze dne 11. srpna 1962,
kterou se mění a doplňuje vyhláška o metodice tvorby cen
Státní plánovací komise v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanoví podle § 10 vládního nařízení č. 60/1959 Sb., o působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen:
Čl. I
Vyhláška Státní plánovací komise č. 187/1959 Ú. l., o metodice tvorby cen, ve znění vyhlášky č. 229/1959 Ú. l., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 26 zní:
㤠26
(1)
Součástí velkoobchodní ceny nového výrobku jsou, pokud není technickými podmínkami nebo všeobecnými podmínkami ceníku stanoveno jinak, také
a)
náklady na výzkum, na vývoj a na technologickou přípravu výroby, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů,
b)
náklady na kompletaci, na licence, na patenty, na odměny za vynálezy a na garanční opravy,
c)
hodnota projektových prací,
d)
hodnota montážních prací, pokud je dodavatel též provádí,
e)
náklady na obaly a na balení.
(2)
Dodavatel předloží odběrateli zároveň s návrhem velkoobchodní ceny nového výrobku specifikaci součástí velkoobchodní ceny uvedených v odstavci 1 jen, jestliže je specifikace zapotřebí pro účely kalkulačního porovnání nebo jestliže by v důsledku započtení součástí velkoobchodní ceny uvedených v odstavci 1 měla být stanovena cena vyšší.
(3)
Při zlepšování balení spotřebního zboží se do velkoobchodních cen promítají všechny další náklady podniku spojené s pořízením obalů a balením, pokud zlepšování spotřebitelského balení neodporuje ustanovení § 32g.“
2.
Za § 26 se vkládá § 26a tohoto znění:
㤠26a
Započtení nákladů na obaly do maloobchodních cen
(1)
Cena obalu výrobků, které se prodávají pouze balené a jejichž obal se nevrací, se započítává do maloobchodní ceny výrobků.
(2)
Při tvorbě cen výrobků, které se prodávají nebalené a u nichž se zavede spotřebitelské balení, které se nevrací, se postupuje jako při tvorbě cen nového výrobku.
(3)
Cena obalu výrobků, jejichž obal se vrací, se buď
a)
nezapočítává do maloobchodní ceny, ale platí se zvlášť jako záloha, kterou spotřebitel dostane zpět při vrácení obalu, nebo se
b)
započítává do maloobchodní ceny a současně se stanoví výkupní cena tohoto obalu.
(4)
Záloha se stanoví vyšší částkou, než činí velkoobchodní cena obalu. Výkupní cena obalu se stanoví nejvýše na úrovni velkoobchodní ceny obalu po odečtení nákladů na vrácení obalu.
(5)
Při změně spotřebitelského balení se postupuje obdobně jako při tvorbě ceny nového výrobku, popřípadě jako při nahrazování dosavadních, méně kvalitních výrobků výrobky kvalitnějšími (§ 32g).“
3.
§ 30 zní:
㤠30
Maloobchodní cena
Pokud jde o výši maloobchodní ceny nových výrobků, zkoumá se zejména, jaký vliv by měla maloobchodní cena navrhovaná na úrovni vyplývající ze soustavy cen
a)
na poptávku po novém výrobku a na změnu v poptávce po porovnatelných výrobcích, která vzniká zavedením nového výrobku na trh,
b)
na ekonomicky zdůvodněné rozšiřování sortimentu.“
4.
§ 32 zní:
㤠32
Výše navrhovaných cen na úrovni vyplývající ze soustavy cen
Jestliže výše ceny zjištěná cenovým porovnáním vyhovuje podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku (§ 29 a 30) potřebám národního hospodářství, vypracovává se návrh ceny nového výrobku ve výši vyplývající ze soustavy cen a postupuje se dále podle ustanovení § 42 až 78.“
5.
Za § 32 se vkládají § 32a až 32ch tohoto znění:
„Výjimky z cenového porovnání
§ 32a
Společná ustanovení
(1)
Jestliže výše ceny, zjištěná cenovým porovnáním podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku, nevyhovuje potřebám národního hospodářství, vypracovává se návrh ceny nového výrobku jako návrh změny ceny. Pro další postup projednávání návrhu platí ustanovení o projednávání návrhu změn cen (§ 104 a následující).
(2)
Návrhy cen nových výrobků, přechodně či trvale nižších nebo vyšších než ceny, které vyplývají ze soustavy cen, se považují též za návrhy změny ceny.
§ 32b
Návrh velkoobchodní ceny
(1)
Podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku se navrhne nižší velkoobchodní cena nového výrobku nebo přechodně vyšší velkoobchodní cena nebo zvýšení velkoobchodní ceny zastaralého výrobku formou daně z obratu nebo se navrhnou rozdílné velkoobchodní ceny pro výrobce a pro odběratele.
(2)
Nižší velkoobchodní cenu, která by zainteresovávala odběratele na odběru nového výrobku, je možné navrhnout zejména u výrobků dosahujících vynikající technicko-ekonomické úrovně, u nových hmot a materiálů apod., a to v takové výši, aby současně výrobce neztratil zájem na výrobě nového výrobku.
(3)
Přechodně vyšší velkoobchodní cenu při současném řešení zainteresovanosti odběratele na používání výrobku, dále dobu, na kterou se stanovení přechodně vyšší velkoobchodní ceny uvažuje, a způsob přechodu na velkoobchodní cenu vyplývající ze soustavy cen je možné navrhnout, jestliže by stanovení ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen s ohledem na ekonomicky zdůvodněné vyšší náklady v prvním období výroby nezainteresovávalo dostatečně výrobce na výrobě nového výrobku.
(4)
Snížení velkoobchodní ceny zastaralého výrobku pro výrobce (cenové znevýhodnění) a zvýšení velkoobchodní ceny tohoto výrobku pro odběratele formou daně z obratu je možné navrhnout, jen jde-li o přechodný nesoulad mezi potřebami národního hospodářství a zájmy výrobce nebo odběratele a jestliže
a)
s technicky zastaralými výrobky jsou současně vyráběny nebo vyvinuty plně zastupitelné výrobky, nebo
b)
je vyráběn technicky zastaralý výrobek a zavedení výroby nového výrobku je uloženo plánem technického rozvoje, přičemž se ukázala naléhavá potřeba urychlit vývoj a zavedení pokrokového výrobku do výroby, nebo
c)
je vyráběn výrobek, který je ve srovnání s běžně vyráběnými zahraničními výrobky zastaralý, a jestliže vývoj technicky pokrokového výrobku lze uskutečnit v krátké době.
Cenové znevýhodnění zastaralého výrobku se uplatní na základě návrhu dodavatele nebo odběratele především u toho, kdo je v rozporu s potřebami národního hospodářství zainteresován na výrobě nebo odběru technicky zastaralého výrobku. V případech uvedených v písmeni a) se toto opatření navrhne tak, aby změněná velkoobchodní cena mohla působit již v době vypracovávání návrhu plánu na příští rok. V případech uvedených v písmeni b) se zvýšení velkoobchodní ceny zastaralého výrobku navrhne tak, aby velkoobchodní cena mohla být změněna od počátku roku, v němž má být osvojení výroby technicky pokrokového výrobku podle plánu technického rozvoje skončeno. V případech uvedených v písmeni c) se zvýšení velkoobchodní ceny zastaralého výrobku navrhne tak, aby velkoobchodní cena mohla být změněna v termínu dohodnutém mezi dodavatelem a odběratelem.
Výrobků, jejichž velkoobchodní ceny byly změněny podle ustanovení tohoto odstavce, nelze pro tvorbu cen nových výrobků použít jako výrobků porovnatelných (§ 14).
(5)
Rozdílné velkoobchodní ceny pro výrobce a odběratele je možné navrhnout v případech, v nichž
a)
jde o přechodný nesoulad mezi zájmy národního hospodářství a zájmy výrobce a odběratele (obou nebo některého z nich) a
b)
nelze dosáhnout souladu mezi zájmy výrobce, odběratele a národního hospodářství jiným opatřením.
(6)
Při navrhování výše velkoobchodní ceny podle ustanovení odstavců 4 a 5 je možno vycházet
a)
z podílu výrobce a odběratele na celkové hospodářské úspoře vzniklé zavedením výroby nového výrobku, nebo
b)
z přechodného zvýšení nákladů na počátku výroby.
Z toho vyplývající přechodné zvýšení velkoobchodních cen musí být omezeno na určitou, předem stanovenou lhůtu, aby se dosáhlo výrazné zainteresovanosti na maximálně urychleném dosažení průměrných výrobních podmínek a tím i úspory společenské práce.
Návrh maloobchodní ceny
§ 32c
Společná ustanovení
(1)
Podle výsledků rozboru podmínek výroby a realizace nového výrobku se navrhne přechodně či trvale nižší nebo vyšší maloobchodní cena, a to zejména u technických novinek a technických zlepšení, módních novinek, výrobků mimořádné kvality, při nahrazování dosavadních porovnatelných výrobků výrobky novými, při změnách technických a materiálových norem, při zvýhodňování nových výrobků atd.
(2)
V ostatních případech se postupuje obdobně, ukáže-li se nutným navrhnout jinou maloobchodní cenu, než jaká vyplývá ze soustavy cen.
§ 32d
Technické novinky a technická zlepšení
(1)
Za technické novinky se považují výrobky, u nichž bylo zcela novým technickým řešením (např. použitím nových konstrukčních principů, nové výrobní technologie nebo nových materiálů) docíleno podstatného zlepšení některých důležitých vlastností. Za technická zlepšení se považují obdobná zlepšení, týkají-li se pouze některých částí výrobku a je-li výrobek v základě zhotoven dosavadním způsobem.
(2)
Přechodně vyšší maloobchodní ceny technických novinek a výrobků s technickým zlepšením (dále jen „technické novinky“) se navrhnou v případech, v nichž by při maloobchodních cenách, stanovených na úrovni vyplývající ze soustavy cen,
a)
výroba nebyla s to uspokojit počáteční poptávku obyvatelstva nebo
b)
zavedením nového, dokonalejšího výrobku byl nepříznivě ovlivněn odbyt a doprodej méně dokonalých výrobků porovnatelných.
(3)
Současně s návrhem přechodně vyšší maloobchodní ceny technické novinky se vypracovává a projednává návrh maloobchodní ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen.
§ 32e
Módní novinky
(1)
Za módní novinky se považují výrobky nového provedení (z hlediska tvaru, střihu, povrchové úpravy, dezénu, používaného módního materiálu apod.), zaváděné na trh pro ověření nových módních směrů, a to ještě před zavedením jejich hromadné výroby a prodeje.
(2)
Přechodně vyšší maloobchodní ceny módních novinek prodávaných výhradně v určených prodejnách se navrhnou tak, aby
a)
odpovídaly velikosti dodávek módních novinek na trh a aby
b)
výše čistého důchodu pro společnost byla relativně vyšší než u porovnatelných standardních výrobků.
(3)
Současně s návrhem přechodně vyšší maloobchodní ceny módní novinky se vypracovává a projednává návrh maloobchodní ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen.
§ 32f
Výrobky mimořádné kvality
(1)
Za výrobky mimořádné kvality se považují výrobky tuzemské výroby i výrobky dovážené (zejména z jednorázového dovozu), které se provedením výrazně odlišují od porovnatelných výrobků standardních (použitím zvláště kvalitní suroviny, mimořádně dokonalým zpracováním apod.) a u nichž není předpoklad hromadné výroby. Za výrobky mimořádné kvality se považují také modely a unikáty.
(2)
Vyšší maloobchodní ceny výrobků mimořádné kvality prodávaných výhradně v určených prodejnách se navrhnou tak, aby
a)
odpovídaly množství výrobků dodávaných na trh a aby
b)
výše čistého důchodu pro společnost byla zpravidla vyšší než u standardních výrobků a módních novinek.
§ 32g
Nahrazování dosavadních porovnatelných výrobků výrobky novými
(1)
Při nahrazování dosavadních porovnatelných výrobků výrobky novými se maloobchodní cena nového výrobku navrhuje na úrovni vyplývající ze soustavy cen.
(2)
V případě nepodstatného zlepšení výrobků lze výjimkou z ustanovení odstavce 1 navrhnout stejnou maloobchodní cenu pro kvalitnější výrobek jako u výrobku nahrazovaného jen tehdy, bude-li i velkoobchodní cena stanovena na stejné úrovni jako je velkoobchodní cena výrobku porovnatelného.
Jestliže je však navrhována velkoobchodní cena nepodstatně kvalitnějšího výrobku na vyšší úrovni, než je velkoobchodní cena výrobku porovnatelného, lze navrhnout stejnou maloobchodní cenu nepodstatně kvalitnějšího výrobku jako u výrobku nahrazovaného jen, jestliže
a)
jde o výrobek každodenní potřeby (zejména základní potravinu) nebo o výrobek nižší cenové skupiny, který je předmětem běžných nákupů a má mimořádný význam ve výdajích širokých vrstev obyvatelstva,
b)
by byla po nahrazovaném výrobku poptávka i po zavedení výrobku nového,
c)
na trhu nejsou výrobky ve stejných cenových polohách.
§ 32h
Změny technických a materiálových norem
(1)
Dojde-li ke změně technických nebo materiálových norem, ke změně skladby použitých surovin nebo ke změně konstrukce výrobku apod., stanoví se maloobchodní cena nového výrobku na úrovni vyplývající ze soustavy cen.
(2)
Výjimkou z ustanovení odstavce 1 je možné navrhnout stejnou maloobchodní cenu nového výrobku jako výrobku porovnatelného (výrobku před změnou technických nebo materiálových norem),
a)
jde-li o trvalé změny a lze-li použít ustanovení této vyhlášky o nahrazování dosavadních výrobků kvalitnějšími výrobky (§ 32g); ponechání ceny se přitom považuje za snížení ceny, nebo
b)
jde-li o dočasná zlepšení nebo zhoršení výrobků; ponechání ceny se přitom považuje za stanovení přechodně nižší nebo přechodně vyšší ceny.
§ 32ch
Zvýhodňování nových výrobků
Nižší maloobchodní ceny je možné navrhnout pro výrobky, u nichž je třeba vytvořit podmínky pro rozšíření spotřeby, kterého nelze dosáhnout jiným způsobem, a to zejména v případech, jestliže
a)
při cenách stanovených na úrovni vyplývající ze soustavy cen by došlo k trvale nízkému využití výrobních kapacit nebo k nepříznivému ovlivnění zaměstnanosti obyvatelstva v místě výrobního podniku, nebo
b)
stanovením nižších maloobchodních cen budou vytvořeny podmínky pro optimální využití surovinových zdrojů, nebo
c)
stanovení nižší maloobchodní ceny bude působit na snížení nákladů výroby; podíl čistého důchodu má být přitom zpravidla stejný jako u porovnatelných výrobků standardních, nebo
d)
stanovení nižší ceny je vhodné z hlediska cílů kulturní politiky, cílů zdravotnických aj.“
6.
§ 104 zní:
㤠104
Návrhy změn cen
(1)
Systém řízení, plánování a financování národního hospodářství vyžaduje stabilitu cenové soustavy v období mezi celkovými úpravami cen uskutečňovanými na základě politicko-hospodářských směrnic vlády.
(2)
Velkoobchodní ceny v období mezi celkovými úpravami velkoobchodních cen se proto mohou měnit jen tehdy, jestliže
a)
v důsledku vývoje hmotných proporcí nebo rozvoje nové techniky se změnily nebo mají změnit podmínky, za kterých byly cenové relace a úroveň cen při celkové úpravě stanoveny a jestliže
b)
ponechání dosavadních velkoobchodních cen by mohlo vést k nežádoucím hospodářským nebo společenským důsledkům, zejména by nepříznivě působilo na strukturu výroby a výrobní spotřeby a na zavádění nové techniky a jestliže nelze takovým nežádoucím důsledkům zabránit jiným způsobem, nebo jestliže změna velkoobchodní ceny je jejich nejvhodnějším řešením.
(3)
Maloobchodní nebo prodejní ceny se v období mezi celkovými úpravami maloobchodních (prodejních) cen mohou změnit, jen jestliže by jejich ponechání bylo v rozporu se zájmy národního hospodářství.
(4)
Za změny cen se považuje též stanovení cen odchylujících se od soustavy cen (§ 32a až 32ch).“
7.
§ 105 zní:
㤠105
Náležitosti návrhu
(1)
Návrh změny velkoobchodních cen musí obsahovat náležitosti uvedené v § 33 a dále podrobné zdůvodnění navrhované změny velkoobchodních cen. Toto zdůvodnění musí obsahovat
a)
číselné údaje o vlivu, který bude mít cena stanovená na jiné úrovni, než jaká vyplývá ze soustavy cen, a to podrobně podle důvodů, pro které se taková cena navrhuje,
b)
vyčíslení vlivu změny na ukazatele finančního plánu dodavatele a odběratele a na odvody daně z obratu.
(2)
Návrh změny maloobchodních cen musí obsahovat náležitosti uvedené v § 34 a dále
a)
celkové zdůvodnění požadavků na úpravu maloobchodních cen a předpokládaný vliv změny cen na koupěschopnou poptávku,
b)
zajištění navrhované změny cen ve výrobě, údaje o množství výroby (u významnějších jednoduchých sortimentů podle typů),
c)
vliv navrhované změny maloobchodních cen a nových cenových relací na zastupitelné výrobky,
d)
změny, které nastanou v metodice pro tvorbu cen a srovnání dosavadních a navržených cen podle představitelů skupin výrobků,
e)
celkovou částku změny cen (z toho částku týkající se obyvatelstva) též v přepočtu na celý rok a vliv na výnos daně z obratu.
(3)
Má-li být cena stanovena na jiné úrovni, než jaká vyplývá ze soustavy cen (§ 32), musí návrh obsahovat též podrobné zdůvodnění navržené úrovně. Toto zdůvodnění musí obsahovat číselné údaje o vlivu, který bude taková cena mít, a o důvodech, pro které se cena navrhuje. Rozbor musí dále obsahovat zejména
a)
rozbor působení navrhované ceny na hlavní ukazatele výrobního plánu podniku, na náklady odběratele, na poptávku obyvatelstva atd.,
b)
důsledky změny ceny na další nové porovnatelné výrobky, popřípadě na dobu platnosti změny, pokud má přechodný charakter.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně též pro ceny výrobků místního hospodářství (§ 81 až 97).“
8.
§ 106 zní:
㤠106
Postup při projednávání návrhu
(1)
O projednávání návrhu změn velkoobchodních a prodejních cen platí přiměřeně ustanovení o projednávání návrhů velkoobchodních cen (§ 43 až 45).
(2)
Návrhy změn maloobchodních cen vypracuje ústřední orgán, který maloobchodní ceny stanoví ve spolupráci s výrobním ústředním orgánem. Má-li být cena snížena z iniciativy a v zájmu výroby, zejména k zajištění odbytu, vypracuje návrh na snížení výrobní ústřední orgán.
Návrh projednává ústřední orgán, který maloobchodní cenu stanoví, za účasti výrobního ministerstva, ministerstva financí a v dohodě se Státní plánovací komisí.
(3)
Návrhy změn velkoobchodních cen (s výjimkou změn velkoobchodních cen podle § 104 odst. 4 a případných jednotlivých změn velkoobchodních cen) předkládají ústřední orgány nejpozději 4 měsíce před termínem stanoveným pro předložení jejich návrhu státního plánu na příští rok.“
9.
§ 107 zní:
㤠107
Stanovení změny
Státní plánovací komise stanoví změnu velkoobchodní ceny výrobku do 30 dnů ode dne, kdy jí byl celkový návrh předložen, a to s účinností od 1. ledna následujícího roku; do dalších 5 dnů ji oznámí navrhujícímu ústřednímu odběratelskému orgánu.“
10.
V § 108 odstavci 1 se za písmeno d) vkládá písmeno e) tohoto znění:
„e)
přechodně platné ceny“
11.
Za § 117 se vkládají oddíly šestý a sedmý a § 117a a 117b tohoto znění:
„Oddíl šestý
Změny přechodně platných cen
§ 117a
(1)
Změnu přechodně platných cen provádí až na úroveň cen, vyplývající ze soustavy cen, ústřední orgán, kterému přísluší stanovit cenu podle cenového porovnání, a to v dohodě s dodavatelským ústředním orgánem a s ministerstvem financí, anebo pověřené orgány nebo organizace, jestliže na ně byla přenesena rozhodnutím Státní plánovací komise působnost při tvorbě cen.
(2)
Přechodně vyšší maloobchodní ceny technických novinek se snižují
a)
v souladu s růstem dodávek výrobků na trh,
b)
po doprodeji starých porovnatelných výrobků.
(3)
Přechodně vyšší maloobchodní ceny módních novinek se snižují v souladu s rozšiřováním jejich prodeje.
Oddíl sedmý
Souhrnné zprávy o ostatních změnách maloobchodních cen
§ 117b
Ministerstvo vnitřního obchodu ve spolupráci se Státní plánovací komisí a s ministerstvem financí vypracovává a vládě pololetně předkládá zprávy o změnách maloobchodních cen a o maloobchodních cenách stanovených na jiné úrovni, než jaká vyplývá ze soustavy cen, spolu se zhodnocením stavu a případnými návrhy opatření. Ostatní ústřední orgány, které provedly změny maloobchodních cen nebo stanovily maloobchodní ceny na jiné úrovni, než která vyplývá ze soustavy cen, předají ministerstvu vnitřního obchodu potřebné podklady, včetně vyčíslení změn cen v přepočtu na běžný rok, a to v termínu stanoveném ministerstvem vnitřního obchodu.“
12.
Za § 126 se vkládá § 126a tohoto znění:
㤠126a
Kontrola dodržování a změny úrovně cen
(1)
Změny cen a stanovení cen na jiné úrovni, než jaká vyplývá ze soustavy cen (§ 32a až 32ch) promítá Ústřední úřad státní kontroly a statistiky do indexu cen. Orgány, které stanovily změnu (nebo ji vládě navrhly), popřípadě stanovily cenu na jiné úrovni, než jaká vyplývá ze soustavy cen, oznamují změny cen Ústřednímu úřadu státní kontroly a statistiky spolu s údaji o počátku účinnosti, množství výrobků podle cenového návrhu (i pro příští období) a výši změny cen.
(2)
Ústřední úřad státní kontroly a statistiky promítá do indexu cen i výsledky vlastní kontroly tvorby cen.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1962.
Ministr-předseda
Státní plánovací komise:
Indra v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 109/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 109/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva financí, kterou se mění vyhláška o správních poplatcích
Vyhlášeno 28. 11. 1962, datum účinnosti 1. 12. 1962, částka 58/1962
* Článek 1 - Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích se mění a doplňuje takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 1. 12. 1962
109
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 27. listopadu 1962,
kterou se mění vyhláška o správních poplatcích
Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření č. 138/1960 Sb.
Článek 1
Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích se mění a doplňuje takto:
1.
V sazebníku I se mění ustanovení položek 18 a 19.
2.
Nové znění položek 18 a 19 je v příloze, která je součástí vyhlášky.
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1962.
První náměstek ministra:
Dvořák v. r.
Sazebník I
správních poplatků vybíraných národními výbory a jinými orgány státní správy
Pol.| Předmět poplatku | Poplatek Kčs
---|---|---
18.| Zápis změny držitele motorového vozidla nebo přívěsu (i s provedením oprav v příslušných dokladech): |
a) jednostopých motorových vozidel |
aa) do 50 ccm | 20,-
bb) ostatních (včetně motocyklů s přívěsným nebo postranním vozíkem a motorových tříkolek - rikš) | 200,-
b) dvoustopých motorových vozidel, které má převodce v držení z doby před 1.11.1962, jde-li o motorová vozidla vyrobená|
aa) v období od 1.1.1946 do 31.12.1954 | 1000,-
bb) po 1.1.1955, která byla získána na potvrzenku (poukaz) |
Značka a typ| Poplatek při stáří motorového vozidla |
do 2 let
včetně | starších
2 let - 5
let včetně| starších
5 let - 8
let včetně| starších
8 let |
I.| Škoda| -1200 Sedan| 8000 | 6500| 5000| 3500
-1201 Sedan
-1201 STW
Moskvič
II.| Škoda| -440 Standard| 7500| 6000| 4500| 3000
-440 de Luxe
-Octavia
Fiat 600 a 600 D
Renault-4 CV
Ford-Anglia
Simca-Aronde
III.| Wartburg| -Standard 900| 6500 | 5000| 4000| 2500
-de Luxe 900
-Combi 900
-Standard 1000
-de Luxe 1000
IV.| Škoda 445| 5 000| 4 000| 3 000| 2 000
P-70-Osobní
-Combi
Ifa F 9-limuzína
-Combi
V.| Poběda-M20| 3000| 2400| 2000| 1500
Warszava
19.| cc) po 1.1.1955, která byla získána za tzv. volné ceny
Volha| 3000 | 2400| 2000| 1500
Hillmann-Minx
Simca-Elysée
c) ostatních dvoustopých motorových vozidel| | | | | 600,-
Poznámky
1\\. Poplatek je povinen zaplatit dosavadní držitel při ohlášení převodu. Poznámka 2 k pol. 17 platí obdobně.
2\\. Při vzájemné směně motorových vozidel platí poplatek každý držitel ve výši připadající na vozidlo jím převáděné.
3\\. Za zápis změny držitele motorového vozidla ze zůstavitele na dědice (odkazovníka) poplatek se neplatí; jde-li však o osobní automobily uvedené pod písmenem b) bb) nebo cc) vybere se poplatek za zápis změny držitele osobního auta z dědice (odkazovníka) na dalšího držitele, a to sazbou podle citovaného ustanovení odpovídající stáří osobního auta v době zápisu změny držitele.
4\\. Došlo-li ke změně držitele osobního automobilu uvedeného pod písmenem b) bb) nebo cc) darem nebo jednáním zastírajícím darování, započte správní orgán na poplatek částku notářského poplatku z darování, kterou prokazatelně zaplatil obdarovaný za darované motorové vozidlo.
5\\. Za zápis změny držitele osobního automobilu provedený po 1. listopadu 1962 vyměří se poplatek sazbami uvedenými pod písmenami b) a c).|
a) Vydání státní poznávací značky pro nové osobní automobily | 100,-
b) Vydání státní poznávací značky v případech, na které se nevztahuje pol. 19 písm. a), vydání mezinárodní nebo zvláštní poznávací značky, zápis změny stanoviště motorového vozidla, změny jména, povolání nebo adresy držitele motorového vozidla a jiné podobné změny i s vydáním příslušných dokladů nebo provedení oprav v nich | 10.-
Poznámky
1\\. Poplatek podle písmene a) se vybere jen, přihlašuje-li držitel nový osobní automobil koupený od výrobce (dovezený z ciziny) do evidence. Jinak se vybírá poplatek podle písmene b), a to za každou tabulku státní poznávací značky.
2\\. Byl-li vyměřen poplatek podle pol. 16, 17 nebo 18 nevyměří se již poplatek podle této položky.| |
Vyhláška Ministra financí č. 110/1962 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 110/1962 Sb.
Vyhláška ministra financí o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953
Vyhlášeno 29. 11. 1962, datum účinnosti 1. 12. 1962, částka 59/1962
* § 1 - Počínaje dnem 1. prosince 1962 se vydávají postupně do oběhu
* § 2 - (1) Bankovka po 100 Kčs vzoru 1961 je 80 mm široká a 164 mm dlouhá a je vytištěna na žlutavém papíře s průběžným vodotiskem.
* § 3 - Mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1962 se liší svým provedením od mincí týchž hodnot vzoru 1953*) pouze tím, že je na jejich líci vyražen nový státní znak a název „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
* § 4 - Bankovky po 100 Kčs a mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1953*) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 5 - (1) Bankovky po 10 Kčs vzoru 1953 (se starým státním znakem na rubu)*) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1963.
* § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1962.
Aktuální znění od 1. 12. 1962
110
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 23. listopadu 1962
o vydání bankovek po 100 Kčs a mincí po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích nového vzoru a o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1953.
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Počínaje dnem 1. prosince 1962 se vydávají postupně do oběhu
a)
bankovky Státní banky československé (dále jen „bankovky“) po 100 Kčs vzoru 1961 - (tvaru II),
b)
mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1962.
§ 2
(1)
Bankovka po 100 Kčs vzoru 1961 je 80 mm široká a 164 mm dlouhá a je vytištěna na žlutavém papíře s průběžným vodotiskem.
(2)
Vodotisk papíru vytváří po celé jeho ploše vodorovné řady lipových lístků se stopkami, z nichž každý nese uvnitř pěticípou hvězdu. Hlavní tiskové obrazce na líci i rubu bankovky zaujímají téměř celou plochu papíru s výjimkou vodotiskového okraje, který je na líci vlevo, na rubu vpravo. Celá plocha bankovky je pokryta dvěma podtisky.
(3)
Na líci bankovky je hlavní tiskový obrazec tištěn v barvě zelené a ze všech stran ohraničen tmavým rámcem z běločarého pletiva gilošových vlnovek. V obou horních rozích a v pravém dolním rohu tohoto rámce je světlé číslo „100“, v levém dolním rohu pak symbolická kresba ozubeného kola a obilného klasu, zdobená snítkami lípy a vavřínu. Symbolický znak kola a klasu se opakuje v pravém dolním rohu nad hodnotovým číslem a je ozdoben květy a listy chmele.
Hlavní tiskový obrazec představuje v rytině hutníka a zemědělskou ženu, zobrazené do půli postav; žena drží pod levou paží snop obilí. V pozadí hlav obou postav je ozdobný kruh z kresby ozubeného kola a obilného klasu.
Prostor v levé dolní polovině obrazce zaujímá pohled na hutní a průmyslové závody.
(4)
V prostoru oblohy nad obrazem závodů je vytištěna pestrá růžice, symbolizující atomový věk náznakem modelu atomu s jádrem a drahami elektronů v barvách červené, oranžověhnědé, modré a zelenavé.
Prostor v místech pestré růžice i kolem ní je vyplněn textem bankovky, provedeným velkými písmeny abecedy v barvě tmavozelené, tohoto znění:
„BANKOVKA STÁTNÍ BANKY
ČESKOSLOVENSKÉ
STO KORUN
ČESKOSLOVENSKÝCH“
Pod tímto textem je uprostřed letopočet:
„1961“
Text bankovky pokračuje ještě dole na světlé pásce, jež překrývá vodorovnou část gilošového rámce obrazce, větou:
„PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“
Plocha světlé pásky v pozadí věty je vyplněna drobnými nápisy:
„STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ “,
jež se opakují ve třech řádcích.
(5)
Vlevo dole na vodotiskovém okraji líce bankovky je vyznačena hodnota bankovky velkým číslem „100“ uprostřed zelené gilošové růžice z vlnovek běločarých i tmavočarých.
Nad růžicí je šestimístné pořadové číslo bankovky v barvě jasně rumělkověčervené a nahoře nad číslem je v téže barvě vytištěna série bankovky, vždy jedním velkým písmenem abecedy a dvoumístným číslem.
(6)
Dole pod rámcem hlavního tiskového obrazce na líci bankovky jsou vytištěna drobným písmem jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu a kresby „F. HEŘMAN DEL.“ (kreslil) a vpravo jména autorů rytiny „J. SCHMIDT - J. MRÁČEK SC.“ (ryl); uprostřed je firemní označení tiskárny a její sídlo: „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“.
(7)
Na rubu bankovky je hlavní tiskový obrazec tištěn rovněž v zelené barvě a zaujímá téměř celou plochu papíru s výjimkou vodotiskového okraje při pravé straně a je po stranách i nahoře ohraničen ornamentálním rámcem s prostorovou kresbou, dole ozdobnou trojitou páskou. Celá plocha bankovky je pokryta dvěma podtisky.
Na tomto rámci jsou v jeho horních rozích a v levém dolním rohu velká čísla „100“, v pravém dolním rohu symbol srpu a kladiva s lipovou snítkou v pozadí.
Hlavní tiskový obrazec představuje v rytině pohled na Hradčany v Praze.
(8)
Dole na střední pásce hlavního rámce rubu bankovky je drobný světlý text v jedné řádce:
„BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ“.
(9)
Na vodotiskovém okraji rubu bankovky nahoře je státní znak Československé socialistické republiky a dole vyznačena hodnota bankovky velkým číslem „100“ uprostřed gilošové růžice z běločarých i tmavočarých vlnovek, vše v barvě zelené.
(10)
Dole pod rámcem hlavního tiskového obrazce rubu bankovky je vlevo drobným písmem vytištěno jméno autora návrhu a kresby „F. HEŘMAN DEL.“ (kreslil) a vpravo jméno autora rytiny „L. JIRKA SC.“ (ryl).
§ 3
Mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1962 se liší svým provedením od mincí týchž hodnot vzoru 1953*) pouze tím, že je na jejich líci vyražen nový státní znak a název „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“.
§ 4
Bankovky po 100 Kčs a mince po 25 haléřích, 5 haléřích a 3 haléřích vzoru 1953*) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 5
(1)
Bankovky po 10 Kčs vzoru 1953 (se starým státním znakem na rubu)*) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1963.
(2)
Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1964 do 30. června 1964 včetně všechny poštovní úřady, státní spořitelny a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1964 do 31. prosince 1964 včetně jen pobočky Státní banky československé. Po 31. prosinci 1964 je jakákoliv výměna těchto bankovek vyloučena.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1962.
Ministr:
Ďuriš v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 112/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 112/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol
Vyhlášeno 30. 11. 1962, datum účinnosti 1. 9. 1961, částka 60/1962
* Čl. I - Ustanovení § 1 vyhlášky č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 12. 1962
112
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 19. listopadu 1962,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány podle § 21 odst. 4 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb.:
Čl. I
Ustanovení § 1 vyhlášky č. 94/1961 Sb., o označování absolventů vysokých škol, se mění a doplňuje takto:
1.
Ve skupině „Zemědělství a lesnictví“ se mění
Směr| Obor| Označení absolventa| Označení absolventky
---|---|---|---
Veterinářství| Veterinářství| promovaný veterinář| promovaná veterinářka
a zní:
Směr| Obor| Označení absolventa| Označení absolventky
Veterinární lékařství| Veterinární lékařství| promovaný veterinární lékař| promovaná veterinární lékařka
2.
Skupina „Vědy přírodní a společenské, osvěta“ se doplňuje takto:
Směr| Obor| Označení| Označení
---|---|---|---
Vědy společenské| Školská správa*)| promovaný školský pracovník| promovaná školská pracovnice
Sociální vědy*)| promovaný společenskovědní pracovník | promovaná společenskovědní pracovnice
Čl. II
Ustanovení článku I bod 1 této vyhlášky nabývá účinnosti dnem 1. září 1961, ustanovení článku I bod 2 dnem 1. prosince 1962.
První náměstek ministra:
Křístek v. r.
*)
neučitelské studium pouze na Universitě 17. listopadu. |
Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 115/1962 Sb. | Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů č. 115/1962 Sb.
Vyhláška Ústředního úřadu pro věci národních výborů o změně vyhlášky č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty
Vyhlášeno 12. 12. 1962, datum účinnosti 12. 12. 1962, částka 61/1962
* Čl. I - Vyhláška č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 12. 12. 1962
115
VYHLÁŠKA
Ústředního úřadu pro věci národních výborů
ze dne 28. listopadu 1962
o změně vyhlášky č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty
Ústřední úřad pro věci národních výborů stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady (orgány) podle § 90 zákona č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, ve znění zákona č. 147/1961 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 10/1962 Sb., kterou se provádí zákon o hospodaření s byty, se mění takto:
1.
Ustanovení § 2 odst. 2 zní:
„(2)
Okresní národní výbory stanoví po vyjádření místních národních výborů a po zjištění stanoviska okresní odborové rady, kolik bytů z nové státní výstavby bude sloužit pro ubytování pracovníků těch podniků a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť; současně stanoví, kolik bytů v jednotlivých obcích (sídlištích) bude sloužit pro ubytování pracovníků nezbytných služeb.“
2.
Ustanovení § 2 se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:
„(3)
Počet bytů z nové státní výstavby pro nejdůležitější podniky a závody nebo pro jiné účely určují, pokud to považují za nutné, krajské národní výbory po projednání s krajskou odborovou radou nebo přímo vláda.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Vedoucí Ústředního úřadu pro věci národních výborů:
Jakeš v. r. |
Vyhláška Ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 117/1962 Sb. | Vyhláška Ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 117/1962 Sb.
Vyhláška ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky o změně vyhlášky č. 49/1962 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizaci
Vyhlášeno 19. 12. 1962, datum účinnosti 1. 1. 1963, částka 63/1962
* Čl. I - Vyhláška č. 49/1962 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizacemi, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II č. 1 k vyhlášce č. 117/1962 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 117/1962 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 1963
117
VYHLÁŠKA
ministrů vnitřního obchodu a financí a hlavního arbitra Československé socialistické republiky
ze dne 5. prosince 1962
o změně vyhlášky č. 49/1962 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizacemi
Ministři vnitřního obchodu a financí a hlavní arbitr Československé socialistické republiky stanoví v dohodě s předsedou Státní plánovací komise podle § 1 zákona č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě, podle § 11 odst. 2 zákona č. 83/1958 Sb., o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru, podle § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 190 zákona č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi:
Čl. I
Vyhláška č. 49/1962 Sb., o nákupu zboží ve státním a družstevním obchodě socialistickými organizacemi, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Kromě nákupů v rámci měsíčního limitu mohou organizace nakupovat bez započtení do měsíčního limitu všechny druhy potravin a druhy průmyslového zboží, uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky.“
2.
§ 3 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
jednotná zemědělská družstva zboží uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky, a to pouze pro vlastní potřebu.“
3.
§ 9 se zrušuje.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.
První náměstek ministra vnitřního obchodu:
Loukotka v. r.
První náměstek ministra financí:
Dvořák v. r.
První náměstek hlavního arbitra ČSSR:
Svitavský v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 117/1962 Sb.
Seznam zboží, jehož nákupy se nezapočítávají do měsíčního limitu podle § 2 vyhlášky č. 49/1962 Sb.
Skupina zboží| Sortimentní vymezení| Číslo ceníku maloobchodních cen
---|---|---
Prapory a praporoviny| Všechny druhy| 9, 10, 19, 27
Dekorační materiál| Vlnitá lepenka, desky Dekoris, lampióny, girlandy, papírové řetězy, papírová tráva, konfety, maškarní zboží, napínáčky, špendlíky, lepidla, kreslířské křídy, olejové a temperové barvy, umělecké štětce, vlasové štětečky, krepové a dekorační papíry, nástěnky, vývěsní skříňky apod.| 27, 28
Propagační materiál| znaky, emblémy, písmena všeho druhu, plakáty, stojánky na vlajky, pásky na rukávy apod.| -
Obrazy a busty význačných osob| | -
Sportovní potřeby včetně sportovní obuvi a textilních výrobků| sportovní nářadí a náčiní všeho druhu| 29
sportovní odznaky, jídelní misky, potravinářské krabice, krabice na máslo, polní láhve, kotlíky, pohárky| 55
termoláhve, termonádoby| 56
krokoměry, mapoměry, kompasy a busoly| 28
turistické plynové a skládací vařiče| 49
sportovní ceny (plakety, medaile, sošky, kovové poháry)| -
vlněné a bavlněné bundy, větrovky a sportovní pláštěnky| 16, 16/1, 17
sportovní vlněné a bavlněné punčochy a podkolenky (lyžařské apod. nikoliv standardní)| 14
lyžařské šponovky, cyklistické golfky| 16
motokombinézy, motobundy a kalhoty z pogumovaného textilu a umělých hmot| 16
teplákové soupravy, teplákové kalhoty, palečnice, prstové rukavice, plavky, dresy, gymnastické oblečení, nátělníky, spodky ribano, chrániče uší, kukly, nákolenice, čepice, šály, sportovní svetry| 15
holeně| 14
šortky a kolénky (pro tenis, cyklistiku apod.)| 16, 16/1
trenýrky z tkanin, sportovní košile z tkanin| 18
kožené motobundy, kombinézy a kalhoty| 13
kožená sportovní obuv, cvičky, vysoké rybářské gumové boty, celogumové lyžařské boty, gumové koupací střevíce, tenisky| 20
trampky, polotrampky, sportovní kabely| 21
Hračky| všeho druhu| 30
Léčiva| všeho druhu| -
Fotopřístroje, kinopřístroje, epidiaskopy| všechny druhy fotografických přístrojů, snímacích kinopřístrojů, promítacích přístrojů včetně příslušenství| 36
Umělecké předměty| umělecká díla (obrazy, sochy a jejich reprodukce apod.), umělecky ryté sklo, vázy, skleněné sportovní poháry, dózy, plakety| 80 84
Dárkové předměty| bižuterie, upomínkové předměty (textilní a skleněné figurky, dřevořezy, kovové přívěsky, zdobené klíčenky, kožená pouzdra, těžítka z plexiskla, misky, kazety, dřevěné talíře, odznaky, šachy a šachové potřeby apod.)| -
Jízdní kola a ruční dopravní vozíky| všeho druhu včetně příslušenství, výstroj, osvětlení, mazací prostředky, opravový materiál, kromě plášťů a duší| 42
Moped| Stadion S - 11| 42/1
Autosoučástky, motosoučástky, autopotřeby a motopotřeby| všechny druhy s výjimkou plášťů a duší pro automobily a motocykly a plášťů a duší bantam| -
Technická pryž| pryžové desky lisované, ostatní technické pryžové zboží (zátky, těsnění, těsnící šňůry, manžety apod.)| -
Šicí stroje| šicí stroje a ruční pletací stroje tuzemské i zahraniční výroby všech druhů, náhradní díly a součástky k nim| 43
Zbraně, střelivo a lovecké potřeby| všechny druhy včetně součástí| 61
Rozhlasové přijímače včetně gramorádií| všechny druhy kromě tranzistorových radiopřijímačů| 44
Vysavače| všechny druhy| 45
Pračky| všechny druhy| 45
Měřící přístroje a inkurantní radiomateriál| všechny druhy i v ceníku neuvedené| 44
Gramofonové přístroje a desky| všechny druhy| 48
Čerpadla| ruční i motorická čerpadla včetně příslušenství a náhradních dílů k nim| 52
Automatické vodárny| všechny druhy včetně náhradních dílů| 52
Hudební nástroje| všeho druhu a různé potřeby k nim (ladičky, stojánky apod.)| 60
Hodiny a hodinky| všech druhů, technické a sportovní stopky, minutky| 67
Partiové a použité zboží| včetně nábytku, kromě pracovních a ochranných oděvů, obuvi, ochranných pomůcek, které jsou poskytovány zaměstnancům a brigádníkům ze státních prostředků a kromě výrobků pro vybavování společenských zařízení| -
Starožitnosti| starožitné předměty včetně starožitného nábytku| -
Knihy, hudebniny, kroniky, časopisy a noviny| všeho druhu| -
Tiskopisy| všeho druhu| -
Kalendáře| všeho druhu včetně diářů| -
Květiny (i umělé) a semena rostlin| všeho druhu včetně semen zeleniny a sádí| -
Tuhá paliva| uhelná paliva, koks, palivové dříví| 66
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 117/1962 Sb.
Seznam zboží, které mohou nakupovat jednotná zemědělská družstva spolu se zbožím, uvedeným v příloze č. 1 bez započtení do měsíčního limitu podle § 2 vyhlášky č. 49/1962 Sb.
Skupina zboží| Sortimentní vymezení
---|---
Ruční hospodářské nářadí| lopaty, rýče, krumpáče, motyčky, vidle, podávky, hrábě, kosy, kosišťata a násady všeho druhu; nože na řepu, krouhačky, plečky, drhlíky, šrotovníky, pařáky do 100 l apod.; ostatní zemědělské ruční nářadí pro zpracování půdy, přípravu a zpracování sklizně a ošetřování hospodářských zvířat
Potřeby pro sedláře| všeho druhu
Potřeby pro kováře| podkování všeho druhu
Postroje| chomouty, ohlávky, otěže a ostatní části postroje; postroje dvouspřežní a postroje koňské všeho druhu; biče, bičišťata, sedla, pokrývky na koně, pytlíky ke krmení a ostatní příslušenství k postrojům
Zemědělské řetězy| řetězy elektricky svařované do 13 mm; délkové vazáky, žlabové dílce, ohlávky, řetízky k ohlávkám, náprsníky, postraňky a příslušenství; řetězy uzlové: délkové, na koně, na psy
Zemědělské provazy| motouz konopný a papírový zavazovací, opratě, postraňky, ohlávky, vazáky, popruhy, čabraky, úvazky k pytlům
Potřeby pro drůbežárny| hnízda, kukaně, napáječky a ostatní drobné potřeby pro chov drůbeže, lepenkové krabice na kuřata
Potřeby pro ošetřování hospodářských zvířat| hřbílka, hřebeny, kartáče, nůžky a strojky na stříhání ovcí, láhve a sosáky pro telata a ostatní drobné potřeby pro ošetřování hospodářských zvířat
Včelařské potřeby| všeho druhu
Ruční dopravní prostředky| trakaře, kolečka, rudle (dřevěné i kovové), vozíky ruční dřevěné, náhradní díly a příslušenství k ručním dopravním prostředkům
Stavebniny| všeho druhu kromě hutního materiálu a to pouze pro údržbu zemědělských staveb
Komerční nářadí a nástroje pro řemeslníky| kovářské a podkovářské, tesařské, zednické, malířské, sedlářské, kolářské; pro opraváře a dřevorubecké - všeho druhu, hutní druhovýrobky (hřebíky, šrouby, šroubová příslušenství) pro údržbu
Nátěrový materiál| barvy, laky, ředidla všeho druhu, malířské hlinky, kostní klih, karbolineum
Ostatní hospodářské potřeby| nůše a koše pletené všeho druhu kromě košů pro chmelařské účely, koše drátěné, ošatky, opálky; síta všech druhů včetně ocelových síťových tkanin, dojačky, cedníky na mléko, konve na mléko a vodu, vědra černá, pozinkovaná a smaltovaná, bednářské výrobky potřebné pro zemědělskou činnost, ostatní nádobí z plechu a drátů potřebné pro zemědělskou výrobní činnost, nátronové pytle |
Zákon č. 123/1962 Sb. | Zákon č. 123/1962 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani
Vyhlášeno 28. 12. 1962, datum účinnosti 28. 12. 1962, částka 68/1962
* Čl. I - Zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 12. 1962
123
ZÁKON
ze dne 19. prosince 1962,
kterým se mění a doplňuje zákon o zemědělské dani
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 50/1959 Sb., o zemědělské dani, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 zní:
„Od daně jsou osvobozeni členové jednotných zemědělských družstev, a to jak z příjmů, které dostávají od družstva v penězích nebo naturáliích jako odměnu za práci, popřípadě jako splátky investičních půjček, tak z příjmů dosažených provozováním záhumenkového hospodářství, s výjimkou příjmů z pěstování vinné révy.“
2.
§ 7 odst. 1 zní:
„(1)
Dani podrobeným příjmem jsou skutečně dosažené celkové hrubé peněžní tržby z rostlinné a živočišné výroby, z provozování pomocných hospodářských odvětví a přidružené výroby, příjmy za práce a služby, tržby za zemědělské výrobky dodané členy jednotných zemědělských družstev na splnění nákupních úkolů družstva a hodnota naturálií rozdělovaných na pracovní jednotky. Od dani podrobených příjmů se odečtou částky přidělené nedělitelnému fondu na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů a hodnota úspor na stavbách prováděných svépomocí.“
3.
§ 8 zní:
„(1)
Sazba daně činí v oblasti
horské a bramborářsko-ovesné | 1 %
---|---
bramborářské | 1 - 5 %
řepařské | 5 - 12 %
kukuřičné | 4 - 10 %
základu daně.
(2)
Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství průměrnou výši daně pro jednotlivé kraje a výrobní oblasti, u nichž je sazba daně určena rozpětím, a to v rámci tohoto rozpětí. Obdobně stanoví krajský národní výbor průměrnou výši daně pro jednotlivé okresy.
(3)
Rada okresního národního výboru po projednání s radou místního národního výboru stanoví pro každé jednotné zemědělské družstvo, jehož půda je zařazena do oblasti, pro niž je sazba daně stanovena rozpětím, sazbu daně v rámci tohoto rozpětí s přihlédnutím k místním výrobním podmínkám, zejména k těm, které nejsou dostatečně vyjádřeny zařazením půdy do výrobní oblasti.
(4)
Jednotným zemědělským družstvům pěstujícím vinnou révu zvýší národní výbor vyměřenou daň o
a)
5,- až 7,- Kčs za každý vyrobený litr vína,
b)
3,50 až 5,- Kčs za každý kilogram sklizených hroznů,
který nedodají za stanovené nákupní ceny do centrálních fondů nebo který rozdělí, popřípadě prodají svým členům jako naturální odměny nad množství stanovené vlastními stanovami, popřípadě celoročním výrobním a finančním plánem schváleným okresním národním výborem.“*)
4.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Daň vyměřenou podle § 8 sníží místní národní výbor družstvům, která z vlastních prostředků přidělí nedělitelnému fondu na rozšířenou reprodukci a na splátky investičních půjček členů částku převyšující hranici stanovenou ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, a to o 10 - 50 % částek přidělených nedělitelnému fondu nad stanovenou hranici.“
5.
§ 10 odst. 1 a 4 zní:
„(1)
Jednotné zemědělské družstvo je povinno platit zálohy na daň za běžný rok, a to z prozatímní roční povinnosti 20 % vždy nejpozději do 31. března, 30 % do 31. července, 20 % do 30. září a 30 % do 30. listopadu běžného roku.
(4)
Zvýšení daně podle § 8 odst. 4, pokud připadá na prošlé splátky daně, je splatné do 15 dnů po doručení platebního výměru. Zbývající částky jsou splatné v pravidelných splátkách daně. Zvýšení daně podle § 20 odst. 3 je splatné do 15 dnů po doručení platebního výměru.“
6.
§ 15 odst. 2 až 4 zní:
„(2)
Poplatníkům provozujícím zemědělskou výrobu na výměře větší než 20 arů, u nichž jejich příjmy nebo příjmy jejich manželů nebo druhů (manželek nebo družek) z pracovního poměru nebo ze soukromé výdělečné činnosti apod. převyšují příjmy z provozování zemědělské výroby, zvýší národní výbor vyměřenou daň až o 100 %, zpravidla nejméně o 100 Kčs.
(3)
Poplatníkům pěstujícím vinnou révu na výměře větší než 5 arů zvýší národní výbor vyměřenou daň o
a)
5,- až 7,- Kčs za každý vyrobený litr vína,
b)
3,50 až 5,- Kčs za každý kilogram sklizených hroznů,
který nedodají za stanovené nákupní ceny do centrálních fondů, popřípadě kterého použijí pro vlastní spotřebu nad stanovené množství.*)
(4)
Daň se nevyměří, činí-li po zvýšení nebo snížení méně než 20 Kčs.“
7.
§ 17 zní:
„Daně prosté minimum
Poplatníkům, kteří jsou odkázáni svou výživou a výživou své rodiny výhradně na příjem ze zemědělské výroby, se daň nevyměří, nepřesahují-li tyto příjmy 3000 Kčs ročně.“
8.
§ 19 odst. 1 a 3 zní:
„(1)
Poplatníci jsou povinni si daň vypočítat sami a zaplatit ji příslušnému národnímu výboru ve splátkách, a to 20 % daně vždy nejpozději do 31. března, 30 % do 31. července, 20 % do 30. září a 30 % do 30. listopadu běžného roku.
(3)
Zvýšení daně podle § 20 odst. 3 je splatné do 45 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu, popřípadě do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Rozdíl ve vyměřené dani připadající na zvýšení základu daně podle § 14 a zvýšení daně podle § 15 odst. 2 a 3, pokud připadá na prošlé splátky daně, je splatný do 45 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu, popřípadě do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Zbývající částky jsou splatné v pravidelných splátkách daně.“
9.
§ 20 odst. 2 a 3 zní:
„(2)
Přiznání k dani nemusí podat poplatníci, u nichž nedošlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně a kteří tuto skutečnost oznámí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 národnímu výboru.
(3)
Nepodá-li poplatník přiznání nebo oznámení včas, může mu být daň podle § 15 odst. 1 zvýšena až o 10 %.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí pro vyměření zemědělské daně počínaje rokem 1963.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.
*)
Prodej vína přímo spotřebitelům je zakázán vyhláškou č. 103/1962 Sb., o úpravě prodeje přebytků zemědělských výrobků. |
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 129/1962 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 129/1962 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy a spojů o změně vyhlášky č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě
Vyhlášeno 30. 12. 1962, datum účinnosti 1. 1. 1963, částka 71/1962
* Čl. I - Ustanovení § 17 odst. 2 vyhlášky č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě, zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1963
129
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy a spojů
ze dne 21. prosince 1962
o změně vyhlášky č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 10 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě:
Čl. I
Ustanovení § 17 odst. 2 vyhlášky č. 160/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o úpravě podnikání v silniční dopravě, zní:
„(2)
K přepravě věcí prováděné cizozemskými podniky do Československa a zpět, jakož i k přepravě průvozem přes jeho území je třeba povolení.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.
Ministr:
v z. Bouda v. r. |
Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 131/1962 Sb. | Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 131/1962 Sb.
Vyhláška rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě, kterou se určuje další městský národní výbor stavebním úřadem
Vyhlášeno 30. 12. 1962, datum účinnosti 1. 12. 1962, částka 71/1962
* § 1 - Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1962.
Aktuální znění od 1. 12. 1962
131
VYHLÁŠKA
rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě
ze dne 29. listopadu 1962,
kterou se určuje další městský národní výbor stavebním úřadem
§ 1
Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem:
Městský národní výbor Dunajská Streda,| okres Dunajská Streda.
---|---
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1962.
Tajemník:
v z. Raško v. r.
Předseda:
Janík v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 20/1963 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 20/1963 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 73/1960 Sb., o náhradách za odběr povrchové vody
Vyhlášeno 28. 2. 1963, datum účinnosti 1. 3. 1963, částka 11/1963
* Čl. I - Ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 73/1960 Sb. zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 3. 1963
20.
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
ze dne 14. února 1963,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 73/1960 Sb., o náhradách za odběr povrchové vody
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství stanoví v dohodě s ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými ústředními úřady podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb.:
Čl. I
Ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 73/1960 Sb. zní:
„(1)
Náhrady za odběr vody fakturují vodohospodářské organizace měsíčně pozadu. Pro fakturování a placení náhrad platí předpisy o fakturování a placení za zboží a práce, a o platebním a zúčtovacím styku.“*)
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1963.
Ministr:
Krutina v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 240/1955 Ú. l., o fakturování a placení za zboží a práce, vyhláška Státní banky československé č. 170/1956 Ú. l., o platebním a zúčtovacím styku. |
Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 22/1963 Sb. | Vyhláška Rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici č. 22/1963 Sb.
Vyhláška rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici, kterou se určuje další místní národní výbor stavebním úřadem
Vyhlášeno 28. 2. 1963, datum účinnosti 28. 2. 1963, částka 11/1963
* § 1 - Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 28. 2. 1963
22
VYHLÁŠKA
rady Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici
ze dne 25. července 1962,
kterou se určuje další místní národní výbor stavebním úřadem
§ 1
Rada Středoslovenského krajského národního výboru v Banské Bystrici určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebním úřadem:
Místní národní výbor Liptovský Hrádok, okres Liptovský Mikuláš.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Tajemník:
Janečko v. r.
Předseda:
Paulovič v. r. |
Nařízení vlády č. 27/1963 Sb. | Nařízení vlády č. 27/1963 Sb.
Vládní nařízení o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 50 haléřích
Vyhlášeno 30. 3. 1963, datum účinnosti 30. 3. 1963, částka 15/1963
* § 1 - Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 50 haléřích.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 3. 1963
27.
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 15. března 1963
o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 50 haléřích
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 písm. b) zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 50 haléřích.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Široký v. r. |
Vyhláška Ministra financí č. 28/1963 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 28/1963 Sb.
Vyhláška ministra financí o vydání mincí po 50 haléřích
Vyhlášeno 30. 3. 1963, datum účinnosti 30. 3. 1963, částka 15/1963
* § 1 - Dnem 1. dubna 1963 se dávají do oběhu mince po 50 haléřích.
* § 2 - (1) Mince po 50 haléřích se razí z tombaku ve složení 90 dílů mědi a 10 dílů zinku. Z 1 kg mincovního kovu se razí 333 mincí. Průměr mince je 21,5 mm, její okraj je vroubkován.
* § 3 - Na líci mince je státní znak Československé socialistické republiky, okolo něho v jednom řádku nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a ve volné mezeře dole je uveden rok výroby. Na rubu mince je označení hodnoty mince velkou číslicí „50“, která je
* § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 30. 3. 1963
28.
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 15. března 1963
o vydání mincí po 50 haléřích
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Dnem 1. dubna 1963 se dávají do oběhu mince po 50 haléřích.
§ 2
(1)
Mince po 50 haléřích se razí z tombaku ve složení 90 dílů mědi a 10 dílů zinku. Z 1 kg mincovního kovu se razí 333 mincí. Průměr mince je 21,5 mm, její okraj je vroubkován.
(2)
Dovolená úchylka nahoru i dolů je v hrubé váze mince 20/1000 a v obsahu zinku 1 %.
§ 3
Na líci mince je státní znak Československé socialistické republiky, okolo něho v jednom řádku nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a ve volné mezeře dole je uveden rok výroby. Na rubu mince je označení hodnoty mince velkou číslicí „50“, která je zasazena mezi lipové snítky sepnuté dole uprostřed stužkou. Na konci lipových větviček nahoře uprostřed nad číslicí je pěticípá hvězda.
§ 4
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ďuriš v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se doplňuje statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě
Vyhlášeno 5. 4. 1963, datum účinnosti 5. 4. 1963, částka 17/1963
* Čl. I - Ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 5. 4. 1963
31
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 4. dubna 1963,
kterou se doplňuje statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se Státní plánovací komisí podle § 17 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 46/1956 Sb.:
Čl. I
Ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě zní:
„(2)
Instituty dále organizují:
a)
tříleté ucelené studium otázek řízení a plánování národního hospodářství pro vybrané pracovníky z praxe s ukončeným středoškolským vzděláním nebo výjimečně jiným vzděláním, které v souhrnu s dlouholetou úspěšnou praxí dává předpoklady k tomuto studiu, přičemž absolventi tohoto studia, kteří s úspěchem vykonají státní závěrečnou zkoušku, dosáhnou kvalifikace „promovaného ekonoma“;
b)
ekonomické studium pro absolventy vysokých škol technického směru; absolventi tohoto studia, kteří s úspěchem vykonají státní závěrečnou zkoušku, dosáhnou kvalifikace „promovaného ekonoma“;
c)
krátkodobé účelové kursy a semináře se speciálním zaměřením podle aktuálních potřeb národního hospodářství pro vybrané pracovníky příslušných úseků praxe bez ohledu na jejich předchozí vzdělání;
d)
speciální jazykové studium zaměřené především na bezpečné ovládání národohospodářské terminologie.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
Křístek v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 35/1963 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 35/1963 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se mění a doplňuje příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Vyhlášeno 25. 4. 1963, datum účinnosti 1. 9. 1963, částka 19/1963
* Čl. I - Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, ve znění vyhlášek č. 57/1962 Sb. a č. 83/1962 Sb., se ve skupinách 01 Hornictví, 02 Hutnictví, 06 Stavebnictví, 07 Stavební hmoty, keramika a sklářství, 09 Polygrafie, zpracování papíru, fotografie a fil
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1963
35
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 8. dubna 1963,
kterou se mění a doplňuje příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a s Ústřední radou odborů podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovského zákona):
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, ve znění vyhlášek č. 57/1962 Sb. a č. 83/1962 Sb., se ve skupinách 01 Hornictví, 02 Hutnictví, 06 Stavebnictví, 07 Stavební hmoty, keramika a sklářství, 09 Polygrafie, zpracování papíru, fotografie a film, 10 Textil a oděvnictví, 13 Zemědělství a lesní hospodářství, 15 Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby mění a doplňuje takto:
1\\. Učební obor č. 1515 se mění a zní takto:
---
Označení učebního oboru | | | Doba učebního poměru pro dorost, který ukončil
Číslo | Název | Hoši - H
Dívky - D| Stručný popis učebního oboru| povinnou školní docházku | úplné střed. všeobecné vzdělání
„1515 | Prodavač knih
Prodavačka knih | H
D| Prodej knih, hudebnin a gramofonových desek. Jejich odborné uskladňování. administrativní práce v prodejně | 3 | 1“
2\\. Nově se vyhlašují tyto učební obory:
„0103| Rubač-razič| H | Dobývání uhlí v porubech, ražení překopů, směrných a úpadních chodeb, zakládání horniny do vyrubaných prostor| 3| -
0105| Strojník dobývacích a razicích strojů| H| Obsluha při a razicích dobývání uhlí a ražení důlních děl a jejich strojů běžná údržba| 3| 1,5
0106| Strojník dopravních zařízení| H | Obsluha důlních dopravních zařízení, jejich zařízení montáž a demontáž a běžná údržba, zavádění signálních zařízení| 3 | 1,5
0107| Důlní zámečník| H| Montáž, údržba a opravy důlních strojů a zařízení| 3 | 1,5
0108| Důlní elektromontér| H| Montáž, instalace, připojování, údržba a opravy elektrických strojů, stavba důlního rozvodu elektrické energie| 3| 1,5
0233| Řetězář
Řetězářka| H
D| Výroba svařovaných řetězů, příslušenství, obsluha, údržba a seřízení strojního řetězářského zařízení | 2| -
0631| Měřič
Měřička| H
D| Obsluha, udržování a seřizování geodetických strojů. Měření a vytyčování v terénu. Stavba měřičských signálů a osazování měřičských znaků. Jednoduché překreslování a popisování měřičských podkladů | 3| 1
0759| Sklář-vláknař
Sklářka-vláknařka | H
D| Výroba a zpracování různých druhů skleněného vlákna| 2 | -
1092| Výrobkyně textilních hraček| D| Výroba všech druhů textilních hraček s použitím umělých hmot | 2| -“
3\\. Zrušují se tyto učební obory:
„0932| Kartonážník
Kartonážnice| | | |
0933| Pouzdrař
Pouzdrařka| | | |
1301| Pěstitel-chovatel
Pěstitelka-chovatelka| | | |
1323 | Zemědělský mechanizátor| | | |
Výchova učňů v těchto oborech, kteří v učebním roce 1963/64 budou ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, bude dokončena v učebních oborech a za podmínek stanovených dosavadními předpisy.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1963.
Ministr:
v z. Hendrych v. r. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 59/1963 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 59/1963 Sb.
Vyhláška ministerstva financí o rozšíření bezplatných převodů správy národního majetku
Vyhlášeno 29. 7. 1963, datum účinnosti 29. 7. 1963, částka 35/1963
* § 1 - Správa movitých základních prostředků, jsou-li jinak splněny podmínky stanovené vyhláškou č. 205/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku, ve znění vyhlášky č. 133/1960 Sb., se převádí, a to mezi všemi státními organizacemi,
* § 2 - Převody správy národního majetku provedené po 30. červnu 1963 již podle zásady uvedené v § 1 se považují za převody podle této vyhlášky.
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 7. 1963
59
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 25. července 1963
o rozšíření bezplatných převodů správy národního majetku
Za účelem lepšího a urychleného hospodářského využití základních prostředků - zejména strojů a zařízení - stanoví ministerstvo financí podle § 15 odst. 1 písm. f) vládního nařízení č. 81/1958 Sb., o správě národního majetku:
§ 1
Správa movitých základních prostředků, jsou-li jinak splněny podmínky stanovené vyhláškou č. 205/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku, ve znění vyhlášky č. 133/1960 Sb., se převádí, a to mezi všemi státními organizacemi, bezplatně.*)
§ 2
Převody správy národního majetku provedené po 30. červnu 1963 již podle zásady uvedené v § 1 se považují za převody podle této vyhlášky.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek ministra:
inž. Lér v. r.
*)
Tím se doplňují ustanovení čl. 20 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 205/1958 Ú. l. |
Vyhláška Ministra vnitra č. 92/1963 Sb. | Vyhláška Ministra vnitra č. 92/1963 Sb.
Vyhláška ministra vnitra, kterou se stanoví denní sazby připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody
Vyhlášeno 12. 12. 1963, datum účinnosti 1. 1. 1964, částka 52/1963
* § 1 - (1) Denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem vazby (§ 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu) činí 20 Kčs.
* § 2 - (1) Zrušuje se vyhláška ministra vnitra č. 199/1957 Ú. l., kterou se stanoví denní sazby připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody.
Aktuální znění od 1. 1. 1964
92
VYHLÁŠKA
ministra vnitra
ze dne 10. prosince 1963,
kterou se stanoví denní sazby připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody
Ministr vnitra stanoví podle § 152 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu):
§ 1
(1)
Denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem vazby (§ 152 odst. 1 písm. a) trestního řádu) činí 20 Kčs.
(2)
Denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody (§ 152 odst. 1 písm. b) trestního řádu) činí 28 Kčs.
(3)
Jde-li o mladistvého, činí denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody 5 Kčs.
§ 2
(1)
Zrušuje se vyhláška ministra vnitra č. 199/1957 Ú. l., kterou se stanoví denní sazby připadající na náklady spojené s výkonem vazby a s výkonem trestu odnětí svobody.
(2)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1964.
Ministr:
Štrougal v. r. |
Zákon č. 99/1963 Sb. | Zákon č. 99/1963 Sb.
Občanský soudní řád
Vyhlášeno 17. 12. 1963, datum účinnosti 1. 4. 1964, částka 56/1963
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 58)
* ČÁST DRUHÁ - ČINNOST SOUDU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ (§ 67 — § 78g)
* ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI (§ 79 — § 194)
* ČÁST ČTVRTÁ - OPRAVNÉ PROSTŘEDKY (§ 201 — § 243g)
* ČÁST PÁTÁ - ŘÍZENÍ VE VĚCECH, O NICHŽ BYLO ROZHODNUTO JINÝM ORGÁNEM (§ 244 — § 250l)
* ČÁST ŠESTÁ - VÝKON ROZHODNUTÍ (§ 251 — § 351a)
* ČÁST SEDMÁ - JINÁ ČINNOST SOUDU (§ 352 — § 354)
* ČÁST OSMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 355 — § 374a)
* Zrušovací ustanovení
* § 375 - Zrušují se:
* § 376 - Účinnost zákona
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb., 319/2024 Sb.)
99
Občanský soudní řád
ze dne 4. prosince 1963
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
Hlava první
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.
§ 2
V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno.
§ 3
Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
§ 5
Soudy poskytují účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
§ 6
V řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
Hlava druhá
SOUDY
Pravomoc
§ 7
(1)
V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
(2)
Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona.
(3)
Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.
(4)
Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.96)
Příslušnost
§ 9
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně
a)
ve sporech o vzájemné vypořádání úhrady přeplatku na dávce důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi a ve sporech o vzájemné vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění,
b)
ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
c)
ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,
d)
ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy,
e)
ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci,
f)
ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace,
g)
ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví,
h)
ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním nebo nedovoleným omezením soutěže,
i)
ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby,
j)
ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje,
k)
ve sporech z obchodů na komoditní burze,
l)
ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb,
m)
ve sporech z přeměn právnických osob,
n)
ve sporech z nakládání s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí,
o)
ve sporech ze smluv na stavební práce, které jsou nadlimitními veřejnými zakázkami, včetně dodávek nezbytných k provedení těchto smluv,
p)
ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře,
q)
ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení,
r)
ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev.
(3)
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
§ 9a
K projednání žaloby podle § 91a jsou příslušné v prvním stupni okresní nebo krajské soudy podle toho, u kterého z těchto soudů probíhá v prvním stupni řízení o věci nebo právu, na něž si žalobcežalobce činí nárok.
§ 10
(1)
Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů.
(2)
O odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.
§ 10a
O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.
§ 11
(1)
Řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu.
(2)
Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich.
(3)
Jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
§ 12
(1)
Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.
(2)
Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
(3)
O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Vyloučení soudců
§ 14
(1)
Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
(2)
U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.
(3)
Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
(4)
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
§ 15
(1)
Jakmile se soudce dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce uvedeného v odstavci 1 jiného soudce nebo, týká-li se oznámení všech členů senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1.
§ 15a
(1)
Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
(2)
Účastník je povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců.
(3)
V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
§ 15b
(1)
K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.
(3)
Ustanovení odstavce 1 neplatí také tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo nadřízeným soudem (jiným senátem Nejvyššího soudu) již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.
§ 16
(1)
O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2)
Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
(3)
Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.
§ 16a
(1)
Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho jiného soudce nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí podle § 12 odst. 1.
(2)
Bylo-li rozhodnutí odvolacím nebo dovolacím soudem anebo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno proto, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce, nebo nařídil-li odvolací nebo dovolací soud, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
§ 16b
Usnesení nadřízeného soudu podle § 16 odst. 1 a 2 je závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.
§ 17
O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný zaměstnanec soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje předseda senátu; ustanovení § 14 odst. 1, § 15, § 15a odst. 1 a 3 a § 16 odst. 3 platí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
Hlava třetí
ÚČAST NA ŘÍZENÍ
Účastníci
§ 18
(1)
Účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv.
(2)
Účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. Totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka účastníku, s nímž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob54).
§ 19
Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
§ 20
(1)
Každý může před soudem jako účastník samostatně právně jednat (procesní způsobilost) v tom rozsahu, v jakém je svéprávný.
(2)
Přiznává-li zvláštní právní předpis namísto státu někomu jinému způsobilost samostatně jednat před soudem ve věci týkající se majetku státu, jedná tato osoba jako účastník.
§ 21
(1)
Za právnickou osobu jedná
a)
člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo
b)
její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
c)
vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo
d)
její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby.
(3)
Byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jedná za ni nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, která má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize pověřila; jinak se postupuje podle odstavců 1 a 2.
(4)
Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
(5)
Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.
§ 21a
(1)
Za stát před soudem vystupuje
a)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu,55a)
b)
organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech.
(2)
Vystupuje-li před soudem za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jedná před soudem jménem státu zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.
(3)
Vystupuje-li před soudem za stát organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, jedná před soudem jménem státu vedoucí organizační složky státu nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.
(4)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
§ 21b
(1)
Za obecobec a za vyšší územně samosprávný celek jedná ten, kdo je podle zvláštního zákona oprávněn je zastupovat navenek, nebo jejich zaměstnanec, který tím byl touto osobou pověřen.
(2)
Ustanovení § 21 odst. 4 a 5 platí obdobně.
Zástupci účastníků
a)
na základě zákona
§ 22
Fyzická osoba, která nemůže před soudem jednat samostatně, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem.
§ 23
Vyžadují-li to okolnosti případu, může předseda senátu rozhodnout, že fyzická osoba, která není plně svéprávná, musí být v řízení zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, i když jde o věc, v níž by jinak mohla jednat samostatně.
b)
na základě plné moci
§ 24
(1)
Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.
(2)
Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, mohou účastníky zastupovat pouze fyzické osoby, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení těchto utajovaných informací vydaným podle zvláštního právního předpisu,56) nebo které byly poučeny způsobem uvedeným v § 40a odst. 1.
§ 25
(1)
Zástupcem si účastník může vždy zvolit advokátaadvokáta. AdvokátuAdvokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení (dále jen „procesní plná moc“).
(2)
AdvokátAdvokát je oprávněn dát se zastupovat jiným advokátemadvokátem nebo, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení advokátemadvokátem podle tohoto zákona povinné, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem jako dalším zástupcem.
§ 25a
(1)
Účastník si může zvolit zástupcem též notáře; notář může účastníka zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57) Notáři lze udělit pouze procesní plnou moc.
(2)
Notář je oprávněn dát se zastupovat jiným notářem a, s výjimkou případů, v nichž je zastoupení notářem podle tohoto zákona povinné, též notářským kandidátem nebo notářským koncipientem.
§ 25b
S výjimkou dovolání si účastník může zvolit zástupcem též patentového zástupce; patentový zástupce může účastníka zastupovat jen v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem.57b)
§ 26
(1)
Odborová organizace může, s výjimkou věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem.
(2)
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí (dále jen „Úřad“) může zastupovat účastníka v řízení o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině.
(3)
Ve věcech ochrany před diskriminací na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace se účastník může dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana před takovou diskriminací.
(4)
Ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, se účastník může dát zastupovat právnickou osobou, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona.
(5)
Je-li ve věcech pracovních žalobcem cizinec, může se dát v řízení zastupovat též právnickou osobou vzniklou na základě zvláštního právního předpisu, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. Ustanovení tohoto odstavce o zastoupení cizince právnickou osobou se použije i v případech, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků105).
(6)
Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.
(7)
Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
(8)
Převezme-li odborová organizace nebo Úřad anebo právnická osoba podle odstavců 3, 4 a 6 zastoupení, jedná jejich jménem za zastoupeného osoba uvedená v § 21.
§ 26a
(1)
V případech a za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpise55a) může být obecobec v řízení zastoupena státem, za nějž před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(2)
Při zastupování podle odstavce 1 lze státu udělit pouze procesní plnou moc.
(3)
Převezme-li stát zastoupení podle odstavce 1, jedná jménem státu za zastoupenou obecobec zaměstnanec zařazený v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, pověřený jeho generálním ředitelem.
§ 27
(1)
Účastník se může dát zastoupit také kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná. Tento zástupce může jednat jedině osobně.
(2)
Soud rozhodne, že zastoupení podle odstavce 1 nepřipouští, jestliže zástupce zřejmě není způsobilý k řádnému zastupování, anebo jestliže jako zástupce vystupuje v různých věcech opětovně.
(3)
Soud je povinen zaslat Ministerstvu spravedlnosti opis rozhodnutí podle odstavce 2 do 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.
§ 28
(1)
Zástupci, jejž si účastník zvolil, udělí písemně nebo ústně do protokolu procesní plnou moc nebo plnou moc jen pro určité úkony.
(2)
Odvolání plné moci účastníkem nebo její výpověď zástupcem jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly účastníkem nebo zástupcem oznámeny; vůči jiným účastníkům řízení jsou účinné, jakmile jim byly oznámeny soudem.
(3)
Zvolí-li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.
(4)
Podpisy na písemné plné moci, na odvolání plné moci nebo na její výpovědi musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li to zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu.
(5)
Ztratí-li zastoupený způsobilost být účastníkem řízení, popřípadě zemře-li nebo zanikne-li zástupce, plná moc zaniká.
(6)
Nevyplývá-li z plné moci něco jiného, plná moc zaniká dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.
§ 28a
(1)
Procesní plnou moc nelze omezit. Zástupce, jemuž byla tato plná moc udělena, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník.
(2)
Plná moc pro určité úkony opravňuje k zastupování jen při těch úkonech, které byly v plné moci výslovně uvedeny.
c)
na základě rozhodnutí
§ 29
(1)
Není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Stejně se postupuje, stanoví-li tak zvláštní předpis.
(2)
Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.
(3)
Pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
(4)
Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. AdvokátaAdvokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokátaadvokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.
§ 29a
Účastníku, který pořídil předběžné prohlášení v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, ustanoví soud opatrovníkem s jejím souhlasem osobu za opatrovníka označenou v předběžném prohlášení.
§ 30
(1)
Účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
(2)
Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátemadvokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátůadvokátů.
§ 31
(1)
Ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.
(2)
Byl-li opatrovníkem nebo jiným zástupcem ustanoven advokátadvokát, má stejné postavení jako advokátadvokát, jemuž účastník udělil plnou moc.
§ 32
Společné ustanovení
(1)
Každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
(2)
Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.
(3)
Povinnost soudu poskytnout účastníku potřebná poučení, výzvy nebo upozornění lze splnit i tím, že budou poskytnuty jeho zástupci; to neplatí, udělil-li účastník svému zástupci plnou moc jen pro určité úkony.
§ 35
(1)
V zákonem stanovených případech může státní zastupitelství, popřípadě nejvyšší státní zástupce, podat návrh na zahájení řízení nebo do občanského soudního řízení vstoupit.
(2)
Státní zastupitelství nebo nejvyšší státní zástupce jsou v takovém řízení oprávněni ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.
§ 35a
(1)
Zvláštní právní předpis55a) stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek může podat návrh na zahájení řízení anebo do řízení vstoupit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
(2)
Pokud Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vstoupí do řízení podle odstavce 1, je oprávněn ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru.
Hlava čtvrtá
ÚKONY SOUDU A ÚČASTNÍKŮ
Úkony soudu
§ 36
(1)
V řízení před soudem jedná a rozhoduje senát nebo jediný soudce (samosoudce). Všichni členové senátu jsou si při rozhodování rovni.
(2)
Rozvrh práce určí, který senát nebo který jediný soudce (samosoudce) věc projedná a rozhodne.
§ 36a
(1)
V řízení před okresním soudem jedná a rozhoduje samosoudce.
(2)
V řízení před krajským soudem jako soudem prvého stupně jedná a rozhoduje samosoudce; senát jedná a rozhoduje v řízení v prvním stupni, stanoví-li tak zákon, a v odvolacím řízení.
§ 36b
Vrchní soudy jednají a rozhodují v senátech.
§ 36c
Nejvyšší soud jedná a rozhoduje v senátech.
§ 36d
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu může ve věcech příslušejících senátu provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje ve věci.
(2)
V případech, kdy podle zákona jedná a rozhoduje samosoudce, příslušejí mu jak práva a povinnosti předsedy senátu, tak i práva, která jsou jinak vyhrazena pouze senátu.
§ 37
(1)
Senát rozhoduje po poradě; kromě členů senátu a zapisovatele nesmí být nikdo jiný poradě přítomen.
(2)
K rozhodnutí je třeba většiny hlasů, přičemž hlasovat jsou povinni všichni členové senátu. Hlasování řídí předseda senátu. Mladší soudci hlasují před staršími soudci, předseda senátu hlasuje poslední.
§ 38a
Zvláštní zákon stanoví, ve kterých jednoduchých věcech mohou samostatně rozhodovat a ve kterých dalších věcech mohou samostatně provádět jednotlivé úkony vyšší soudní úředníci. Tento zvláštní zákon stanoví též kvalifikační a další předpoklady pro výkon funkce vyššího soudního úředníka.
§ 38b
Asistent soudce Nejvyššího soudu
Asistent soudce Nejvyššího soudu činí jednotlivé úkony občanského soudního řízení z pověření soudce Nejvyššího soudu.
§ 39
(1)
Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, provede na dožádání jiný soud nebo je soud provede s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“). Dožádaným soudem je okresní soud.
(2)
Nemůže-li dožádaný soud provést úkon ve svém obvodu, postoupí dožádání soudu, v jehož obvodu je možno úkon provést, je-li mu tento soud znám; jinak dožádání vrátí.
(3)
Úkony dožádaného soudu provádí samosoudce.
§ 40
(1)
Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam je součástí spisu.
(2)
Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam. Protokol se sepisuje vždy o úkonu, kterým
a)
byl uzavřen smír, nebo
b)
došlo k uznání nároku podle § 153a odst. 1.
(3)
Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud. Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy, je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé. Věta druhá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol.
(4)
Úkony prováděné soudním exekutorem se zaznamenávají ve formě záznamu nebo protokolu.
(5)
V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.
(6)
V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.
(7)
Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.
(8)
Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.
§ 40a
(1)
Jsou-li v řízení projednávány utajované informace, je předseda senátu povinen účastníky, osoby oprávněné za ně jednat (§ 21 až 21b), zástupce účastníků, znalce, tlumočníky, osoby uvedené v § 116 odst. 3 a další osoby, které se podle zákona musí zúčastnit řízení, předem podle zvláštního právního předpisu poučit56a). Písemný záznam o tomto poučení založí předseda senátu do spisu a jeho kopii zašle nejpozději do 30 dnů ode dne poučení Národnímu bezpečnostnímu úřadu.
(2)
Poučení podle odstavce 1 není potřebné u těch osob, které se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajovaných informací a poučením, vydanými podle zvláštního právního předpisu.56)
§ 40b
(1)
O každém sporu nebo jiné právní věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě. Podmínky vedení spisu stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, v listinné nebo v elektronické podobě vyhotovený úkon soudu podepisuje předseda senátu nebo ten, kdo ho z pověření předsedy senátu nebo podle zákona učinil. Jeho stejnopis se vyhotoví, jestliže je to třeba; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.
Úkony účastníků
§ 41
(1)
Účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu.
(2)
Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.
(3)
Hmotněprávní jednání účastníka učiněné vůči soudu je účinné také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli; to platí i tehdy, je-li pro platnost hmotněprávního jednání předepsána písemná forma. Ustanovení § 40 odst. 3 se použije obdobně.
§ 41a
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, může účastník učinit úkon jen výslovně.
(2)
K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času, se nepřihlíží.
(3)
K úkonu účastníka, který není za řízení přípustný, se nepřihlíží.
(4)
Úkon může být odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.
§ 41b
Dokud nebyl uzavřený smír nebo uznání nároku (§ 153a odst. 1), k nimž došlo do protokolu, podepsán také účastníky smíru nebo žalovaným, soud k těmto úkonům nepřihlíží.
§ 42
(1)
Podání je možno učinit písemně. Písemné podání se činí v listinné nebo elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě nebo telefaxem.
(2)
Písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.
(3)
V případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu103), se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle odstavce 2.
(4)
Pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu58a). Je-li účastník zastoupen advokátemadvokátem, může být podpis advokátaadvokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě.
§ 43
(1)
Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
(2)
Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
§ 44
(1)
Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.
(2)
Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.
(3)
Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.56)
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.
Doručování
§ 45
Způsoby doručování
(1)
Písemnost doručuje soud při jednání nebo jiném soudním úkonu.
(2)
Nedošlo-li k doručení písemnosti podle odstavce 1, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky58a). Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu.
(3)
Není-li možné doručit písemnost podle odstavce 2, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím
a)
doručujícího orgánu, nebo
b)
účastníka řízení či jeho zástupce.
§ 46
Adresa pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Adresou pro doručování prostřednictvím veřejné datové sítě je adresa datové schránky evidovaná podle zvláštního právního předpisu58a).
(2)
Prostřednictvím veřejné datové sítě soud doručuje na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu, jestliže soud o doručení písemnosti tímto způsobem požádal nebo s ním vyslovil souhlas.
§ 46a
Adresa pro doručování
(1)
Adresátu se doručuje na adresu pro doručování, lze mu rovněž doručit na kterémkoliv jiném místě, na němž bude zastižen.
(2)
Jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.
(3)
Adresát je v řízení povinen bez zbytečného odkladu soudu sdělit změny veškerých skutečností významných pro doručování podle odstavce 2, tyto změny jsou vůči soudu účinné, jakmile mu byly adresátem oznámeny.
§ 46b
Adresa pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
Neuvedl-li adresát ve svém podání nebo jiném úkonu učiněném vůči soudu adresu místa v České republice, na kterou mu mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je adresou pro doručování u písemnosti doručované prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce
a)
u fyzické osoby adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti58b); není-li taková adresa evidována, adresa místa trvalého pobytu vedená podle zvláštního právního předpisu58c) nebo adresa místa pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu cizince,
b)
u podnikající fyzické osoby adresa sídla nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li obchodní závodobchodní závod (dále jen „závod“) fyzické osoby organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
c)
u fyzické osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě adresa věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu,
d)
u fyzické osoby v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy adresa tohoto zařízení,
e)
u právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku nebo adresa zástupce pro doručování uvedená ve smlouvě, ve sporu z této smlouvy; má-li právnická osoba organizační složku, i adresa sídla organizační složky,
f)
u advokátůadvokátů adresa jejich sídla,
g)
u notářů adresa jejich notářské kanceláře,
h)
u soudních exekutorů adresa jejich kanceláře,
i)
u patentových zástupců adresa jejich sídla nebo bydliště zapsaná u Komory patentových zástupců,
j)
u insolvenčních správcůinsolvenčních správců adresa jejich sídla zapsaná v seznamu insolvenčních správců,
k)
u státu adresa sídla příslušné organizační složky státu, v případě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových adresa jeho příslušného územního pracoviště,
l)
u státního zastupitelství adresa jeho sídla,
m)
u správních úřadů adresa jejich sídla,
n)
u obcíobcí a vyšších územních samosprávných celků adresa sídla obecního úřadu a adresa sídla krajského úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy.
§ 46c
Zástupce pro doručování písemností
(1)
Není-li možné účastníku nebo jeho zástupci doručovat písemnosti bez obtíží nebo průtahů, předseda senátu ho bez prodlení vyzve, aby si zvolil pro doručování písemností zástupce; to neplatí v případech, kdy účastník řízení nebo zástupce je ve výkonu trestu odnětí svobody, ve vazbě nebo v zařízení pro výkon ochranného opatření zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, kdy účastník řízení nebo zástupce požívá diplomatické výsady a imunity, je v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo mu má být doručeno v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, nebo kdy účastník řízení nebo zástupce je vojákem v činné službě, příslušníkem PoliciePolicie České republiky, příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky nebo příslušníkem Vězeňské službyVězeňské služby a justiční stráže, kterému nelze doručit jinak než prostřednictvím krajského vojenského velitelství, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti.
(2)
Nezvolí-li si účastník nebo jeho zástupce ve stanovené lhůtě zástupce pro doručování písemností nebo není-li možné ani tomuto zástupci bez obtíží a průtahů doručovat, doručují se jim písemnosti uložením u doručujícího soudu. Účastník nebo jeho zástupce o tom musí být ve výzvě podle odstavce 1 poučeni.
(3)
Toho, komu bylo v opatření na ochranu před domácím násilím zakázáno, aby se zdržoval v bytě nebo jinde, kam by mu mohlo být doručováno (§ 46a odst. 1 a 2), soud při provedení výkonu rozhodnutí vyzve, aby, není-li možné mu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soudu sdělil adresu, na kterou mu bude možné po dobu trvání opatření doručovat písemnosti (§ 46 a § 46a odst. 1), nebo aby si zvolil zástupce pro doručování písemnosti. Nevyhoví-li výzvě, doručují se mu písemnosti uložením u soudu; o tomto následku musí být ve výzvě poučen.
(4)
Písemnost, která byla uložena u soudu podle odstavců 2 a 3, se považuje za doručenou dnem uložení.
§ 47
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1)
Při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky se postupuje podle zvláštního právního předpisu58a).
(2)
Při doručování písemnosti podle § 46 odst. 2 soud adresáta vyzve, aby doručení potvrdil soudu do 3 dnů od odeslání písemnosti datovou zprávou podepsanou adresátem.
(3)
Doručení prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu vrátila soudu jako nedoručitelná nebo jestliže adresát do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil soudu její přijetí datovou zprávou podle odstavce 2.
§ 48
Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu
(1)
Doručujícími orgány jsou
a)
soudní doručovatelé,
b)
orgány Justiční stráže,
c)
soudní exekutoři,
d)
provozovatelé poštovních služeb.
(2)
Doručujícími orgány jsou též
a)
Vězeňská službaVězeňská služba České republiky, jde-li o doručování fyzickým osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
b)
zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v těchto zařízeních,
c)
ústav pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o doručování fyzickým osobám umístěným v tomto zařízení,
d)
krajská vojenská velitelství, jde-li o doručování vojákům v činné službě a písemnost není možno doručit jinak,
e)
Ministerstvo vnitra, jde-li o doručování příslušníkům PoliciePolicie České republiky a písemnost není možno doručit jinak,
f)
Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), jde-li o doručování fyzickým osobám požívajícím diplomatické výsady a imunity, nebo osobám, které jsou v bytě toho, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, anebo osobám, jimž má být písemnost doručena v budově nebo v místnosti chráněné diplomatickou imunitou.
(3)
Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy58d) vznikne provozovateli poštovních služeb povinnost dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem.
(4)
Doručuje-li se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti soudu v listinné podobě mohou být vyhotovovány za součinnosti tohoto provozovatele; podrobnosti takového postupu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 49
Doručování písemností do vlastních rukou
(1)
Do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud.
(2)
Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, písemnost uloží a adresátu zanechá vhodným způsobem písemnou výzvu, aby si písemnost vyzvedl. Nelze-li zanechat výzvu v místě doručování, vrátí doručující orgán písemnost odesílajícímu soudu a uvede, ve který den nebyl adresát zastižen. Odesílající soud vyvěsí na úřední desce výzvu k vyzvednutí písemnosti u soudu.
(3)
Písemnost se ukládá
a)
v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje jeho prostřednictvím,
b)
u soudu, jemuž byla písemnost vrácena z důvodu nemožnosti zanechat výzvu,
c)
v ostatních případech u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení.
(4)
Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
(5)
U písemností, u nichž to stanoví zákon, nebo u nichž to nařídil předseda senátu, je vyloučeno doručení podle odstavce 4. Doručující orgán v takovém případě vrátí písemnost odesílajícímu soudu po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí.
(6)
Doručení písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě se považuje za doručení do vlastních rukou adresáta.
(7)
Zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel, písemnost vrátí se zprávou odesílajícímu soudu.
§ 50
Doručování jiných písemností
(1)
Nezastihl-li doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti.
(2)
Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu; písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení zanechat oznámení; § 49 odst. 7 se použije obdobně.
§ 50a
Příjemci písemností
(1)
Za fyzické osoby jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly adresátem zmocněny na základě písemné plné moci udělené před provozovatelem poštovních služeb.
(2)
Za osoby uvedené v § 46b písm. e), k), m) a n) jsou oprávněny písemnost přijmout osoby uvedené v § 21 až 21b, případně jiné osoby, které tím byly pověřeny, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(3)
Za podnikající fyzickou osobu jsou oprávněny písemnost přijmout osoby, které k tomu byly zmocněny nebo u nichž je to vzhledem k jejich pracovnímu nebo jinému obdobnému vztahu k adresátu obvyklé.
(4)
Písemnost určenou advokátuadvokátu, notáři, soudnímu exekutorovi a patentovému zástupci za ně mohou přijímat osoby, které k tomu byly zmocněny, nebo jejich zaměstnanci. Vykonávají-li tyto osoby svou činnost společně s jinými osobami, mohou ji přijmout i tyto jiné osoby a jejich zaměstnanci.
(5)
Písemnost určenou advokátuadvokátu, který vykonává advokacii jako společník obchodní společnosti, mohou za něj přijmout statutární orgán, ostatní společníci této společnosti nebo její zaměstnanci a osoby, které k tomu byly zmocněny. Vykonává-li advokátadvokát advokacii v pracovním poměru k jinému advokátoviadvokátovi nebo ke společnosti, může za něj písemnost přijmout jeho zaměstnavatel, jeho zaměstnanci a osoby k tomu zmocněné.
§ 50b
Doručování zástupci účastníka
(1)
Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak.
(3)
Udělil-li účastník plnou moc pouze pro určité úkony, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) pouze jeho zástupci, jen jestliže ho k tomu plná moc výslovně opravňuje, nestanoví-li zákon jinak.
(4)
Písemnost se doručuje rovněž účastníku,
a)
má-li se účastník osobně dostavit k výslechu nebo jinému úkonu soudu nebo má-li něco jiného v řízení osobně vykonat,
b)
je-li účastník zastoupen zákonným zástupcem podle § 23; nezletilému účastníku, který dovršil patnácti let, se doručuje také tehdy, je-li zastoupen zákonným zástupcem podle § 22,
c)
jde-li o doručení usnesení o ustanovení opatrovníka podle § 29; usnesení o ustanovení opatrovníka účastníku, jehož pobyt není znám, účastníku, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, a právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat, nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, se však doručuje jen ostatním účastníkům řízení a ustanovenému opatrovníku a vyvěsí se na úřední desce soudu,
d)
byl-li účastníku ustanoven opatrovník proto, že se nemůže z jiných zdravotních důvodů než pro postižení duševní poruchou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo že není schopen se srozumitelně vyjadřovat,
e)
rozhodne-li tak soud.
§ 50c
Odepření přijetí písemnosti
(1)
Odepře-li adresát nebo příjemce písemnosti přijmout doručovanou písemnost, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí písemnosti bylo odepřeno; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(2)
Adresát nebo příjemce písemnosti je povinen na výzvu doručujícího orgánu prokázat svou totožnost nebo poskytnout jinou součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti. Odmítne-li adresát nebo příjemce písemnosti postup podle věty prvé, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy prokázání totožnosti nebo poskytnutí součinnosti bylo odmítnuto; o tom musí být adresát nebo příjemce písemnosti poučen.
(3)
Poučení podle odstavců 1 a 2 se poskytne ústně při doručování nebo písemně; písemné poučení se předá příjemci. Není-li možné písemné poučení příjemci předat, lze je zanechat v adresátově domovní nebo jiné jím užívané schránce nebo na jiném vhodném místě.
§ 50d
Neúčinnost doručení
(1)
Na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.
(2)
Omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje, skutečnost, že v případě podnikající fyzické osoby a právnické osoby se na adrese pro doručování nikdo nezdržuje.
(3)
Rozhodl-li soud o tom, že doručení písemnosti je neúčinné, považuje se písemnost za doručenou dnem právní moci rozhodnutí o neúčinnosti.
§ 50e
Doručování účastníkem řízení nebo jeho zástupcem
(1)
Na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím.
(2)
Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení.
(3)
Pokud adresát odepře přijmout písemnost nebo se účastníkovi nebo jeho zástupci nepodaří písemnost doručit, vrátí účastník nebo jeho zástupce neprodleně písemnost soudu.
§ 50f
Průkaz doručení
(1)
Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu, o němž se pořizuje protokol, uvede to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním úkonu. V protokolu se kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6) uvede, jaká písemnost byla doručena. Protokol podepíše také ten, kdo doručení provedl, a příjemce.
(2)
Byla-li písemnost doručována prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, je doručení prokázáno datovou zprávou adresáta, podepsanou adresátem, kterou potvrdil přijetí písemnosti.
(3)
Doručuje-li soud písemnost při úkonu, o němž se nepořizuje protokol, nebo prostřednictvím doručujícího orgánu, vyznačí se doručení písemnosti na doručence. Doručenka je veřejnou listinou. Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.
(4)
V případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.
(5)
Nelze-li doručení prokázat žádným ze způsobů uvedených v odstavcích 1 až 4, lze je prokázat též jiným způsobem.
§ 50g
Doručenka
(1)
Doručenka musí obsahovat
a)
označení soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
označení doručujícího orgánu,
c)
označení doručované písemnosti,
d)
označení adresáta a adresy, na niž má být písemnost doručena,
e)
prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den nebyl adresát zastižen, v který den byla písemnost odevzdána adresátu či příjemci, v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí, v který den bylo přijetí písemnosti odepřeno nebo nebyla poskytnuta součinnost nezbytná k řádnému doručení písemnosti,
f)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
g)
jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
h)
jméno a příjmení osoby, která písemnost převzala nebo která převzetí písemnosti odepřela nebo která neposkytla součinnost potřebnou k řádnému doručení písemnosti, jsou-li tyto údaje doručujícímu orgánu známy, údaj o jejím vztahu k adresátu, jestliže písemnost přijala za adresáta, a její podpis,
i)
údaj, zda je vyloučeno vhození písemnosti do schránky.
(2)
Byla-li písemnost uložena, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.
(3)
Vyzvedne-li adresát, popřípadě příjemce, uloženou písemnost, musí doručenka obsahovat také
a)
jméno a příjmení toho, kdo písemnost předal, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu,
b)
prohlášení doručujícího orgánu, v který den byla písemnost vyzvednuta,
c)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
d)
jméno a příjmení osoby, která uloženou písemnost vyzvedla, a její podpis.
(4)
Odepřel-li adresát, popřípadě příjemce, písemnost přijmout, nebo neposkytl-li součinnost nezbytnou k řádnému doručení písemnosti, musí doručenka obsahovat také údaj o tom, zda bylo poskytnuto ústní nebo písemné poučení o následcích odepření přijetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti, a zda, popřípadě čím bylo odepření přijetí písemnosti odůvodněno nebo v čem neposkytnutí součinnosti spočívalo.
(5)
Byla-li doručována písemnost podle § 50 a nebyla-li písemnost doručena adresátu, popřípadě příjemci, musí doručenka kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahovat
a)
prohlášení doručujícího orgánu o tom, v který den byla písemnost vhozena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,
b)
hodinu a minutu doručení, byla-li vyznačena poznámka „přesný čas doručení“,
c)
jméno a příjmení doručovatele, jeho podpis a otisk úředního razítka doručujícího orgánu.
(6)
Nemůže-li příjemce svým podpisem potvrdit doručení písemnosti, potvrdí doručení příjemci na doručence svým podpisem kromě doručovatele také jiná vhodná fyzická osoba.
§ 50h
Výzva
(1)
Výzva podle § 49 odst. 2 musí obsahovat označení
a)
soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
doručované písemnosti, která byla vložena do obálky,
c)
adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d)
doručujícího orgánu,
e)
jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.
(2)
Není-li vyloučeno náhradní doručení písemnosti, musí v ní být též obsaženo poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3)
Doručující orgán ve výzvě uvede, u koho, kde a v který den byla písemnost připravena k vyzvednutí a do kdy a v jaké době si příjemce může písemnost vyzvednout.
§ 50i
Oznámení
Oznámení podle § 50 odst. 2 musí obsahovat označení
a)
soudu, který písemnost předal k doručení,
b)
doručované písemnosti,
c)
adresáta a adresy, na niž má být obálka s písemností doručena,
d)
doručujícího orgánu,
e)
sdělení, že písemnost byla vrácena odesílajícímu soudu,
f)
jméno a příjmení doručovatele a jeho podpis.
§ 50j
Doručování do ciziny
(1)
Při doručování do ciziny se postupuje podle mezinárodní smlouvy nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství upravujícího doručování soudních a mimosoudních písemností58e) anebo podle zvláštního právního předpisu.58f)
(2)
Je-li doručováno do ciziny, a nelze-li zjistit datum doručení písemnosti, avšak z obsahu listiny nebo jiného úkonu adresáta jednoznačně vyplývá, že mu písemnost byla doručena, platí, že písemnost byla doručena dnem, kdy byla odesílajícímu soudu předložena taková listina nebo kdy byl u soudu učiněn takový úkon.
§ 50k
Uveřejňování vyhlášek
Povinnost soudu zveřejnit vyhláškou nebo jiným způsobem určité údaje, stanovená v zákoně, je splněna jejich uveřejněním v Obchodním věstníku, neomezuje-li se zákon na zveřejnění údajů jen na úřední desce soudu; tím není dotčena zákonem stanovená povinnost uveřejnění údajů v tisku nebo jiným vhodným způsobem.
§ 50l
Vyvěšení na úřední desce
(1)
Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, platí, že desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny účastníkům, kteří nejsou soudu známi, jejichž pobyt není znám, kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, nebo neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, anebo právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat, a zástupcům nebo opatrovníkům účastníků, jejichž pobyt není znám nebo kterým se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, popřípadě též dalším osobám, o nichž to stanoví zákon.
(2)
Stanoví-li zákon, že na úřední desce soudu má být vyvěšena výzva nebo sdělení, sejme se výzva nebo sdělení po uplynutí 30 dnů ode dne vyvěšení.
(3)
Obsah úřední desky soud zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 50m
Doručování na ohlašovnu
(1)
Doručuje-li se adresátovi písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu místa trvalého pobytu, kterým je sídlo ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu podle zákona o evidenci obyvatel, odesílající soud uloží doručovanou písemnost u sebe a vyvěsí na úřední desce výzvu, aby si adresát písemnost vyzvedl nebo požádal o její zaslání na jinou adresu.
(2)
Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení soudu, který písemnost vyhotovil,
b)
označení doručované písemnosti včetně informace, zda jde o písemnost doručovanou do vlastních rukou či nikoliv,
c)
označení adresáta a adresy trvalého pobytu adresáta,
d)
uvedení místa uložení písemnosti a konkrétního dne, do kterého si adresát může písemnost vyzvednout nebo požádat o doručení na jinou adresu,
e)
poučení o následcích, jestliže písemnost nebude vyzvednuta.
(3)
Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy podle odstavce 1 nebo nepodá-li ve stejné lhůtě žádost o zaslání písemnosti na jinou adresu, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Adresa, kterou adresát uvedl v žádosti, se považuje za adresu pro doručování podle § 46a odst. 2.
(4)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí
a)
pro doručování první písemnosti, která je adresátovi doručována v řízení,
b)
pro doručování písemností, u kterých je náhradní doručení vyloučeno,
c)
pro doručování písemností adresátovi v daném řízení, pokud si adresát ve lhůtě podle § 49 odst. 4 nebo § 50 odst. 2 vyzvedl písemnost podle písmene a).
Předvolání a předvádění
§ 51
(1)
Předvolání k soudu se děje v listinné nebo v elektronické podobě a v naléhavých případech i telefonicky nebo telefaxem. Předvolat lze i ústně při jednání nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen.
(2)
Nevyžaduje-li zákon nebo zvláštní právní předpisy pro předvolání další náležitosti, musí předvolání obsahovat, v jaké věci se má předvolaný dostavit, předmět a místo úkonu soudu, dobu zahájení úkonu, důvod předvolání, povinnosti předvolaného při úkonu a popřípadě předpokládanou dobu trvání úkonu. Je-li jednání prováděno s využitím videokonferenčního zařízení, vyrozumí se předvolaný o době a místě, na které byl předvolán.
§ 52
(1)
V případě, že se předvolaný bez omluvy nedostaví k výslechu nebo ke znalci, může ho předseda senátu dát předvést, jestliže o možnosti předvedení předvolaného poučil. O předvedení rozhodne usnesením, které se předvolanému doručí při předvedení.
(2)
O předvedení požádá soud PoliciiPolicii České republiky; jde-li o nezletilého, požádá soud PoliciiPolicii České republiky o předvedení jen tehdy, nelze-li předvedení zajistit jinak. O předvedení vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů požádá soud jejich velitele, popřípadě příslušný služební orgán.
(3)
Náklady předvedení hradí ten, kdo je předváděn. Usnesením o tom rozhodne předseda senátu na návrh toho, kdo předvedení provedl.
Pořádkové opatření
§ 53
(1)
Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.
(2)
Uloženou pořádkovou pokutu může předseda senátu dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byla uložena.
(3)
Pořádkové pokuty připadají státu.
(4)
Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu. Pořádkovou pokutu vymáhá celní úřad.
§ 54
Toho, kdo hrubě ruší pořádek, může předseda senátu vykázat z místa, kde se jedná. Je-li vykázán účastník, může být jednáno dále v jeho nepřítomnosti.
Lhůty
§ 55
Nestanoví-li tento zákon lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda senátu též prodloužit.
§ 56
(1)
Lhůta neběží tomu, kdo ztratil způsobilost být účastníkem řízení nebo způsobilost jednat před soudem nebo u něhož bylo rozhodnuto, že musí být zastoupen svým zákonným zástupcem (§ 23).
(2)
Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí jiný účastník, zákonný zástupce nebo opatrovník účastníka, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili.
§ 57
(1)
Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
(2)
Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.
(3)
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.
§ 58
(1)
Soud promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
(2)
Soud může k žádosti účastníka přiznat odkladný účinek návrhu, aby bylo prominuto zmeškání lhůty.
ČÁST DRUHÁ
ČINNOST SOUDU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ
Hlava první
PŘEDBĚŽNÁ ŘÍZENÍ
Smírčí řízení
§ 67
(1)
Připouští-li to povaha věci, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl krajský soud, může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud.
(2)
Soud rozhodne o tom, zda schvaluje mediační dohodu uzavřenou podle zákona o mediacimediaci, nejdéle do 30 dnů od zahájení smírčího řízení.
§ 68
(1)
Smírčí řízení ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje senát, provádí předseda senátu.
(2)
Součinnost nebo přítomnost účastníků nelze žádným způsobem vynucovat.
§ 69
Účelem smírčího řízení je uzavření smíru. Ustanovení § 99 platí i pro tento smír.
Hlava druhá
PŘEDBĚŽNÁ OPATŘENÍ A ZAJIŠTĚNÍ DŮKAZU
Předběžná opatření
§ 74
(1)
Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu.
(3)
Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.
§ 75
(1)
Předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh.
(2)
Návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá; ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti musí návrh dále obsahovat identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.
(3)
Navrhovatel je povinen připojit k návrhu listiny, jichž se dovolává.
§ 75a
Návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
§ 75b
(1)
K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč a ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti ve výši 50 000 Kč. Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, vyzve navrhovatele bezodkladně, aby do 3 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu. Podalo-li návrh na předběžné opatření více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně.
(2)
Nebude-li jistota podle odstavce 1 složena, předseda senátu návrh na předběžné opatření odmítne.
(3)
Odstavce 1 a 2 neplatí,
a)
jde-li o předběžné opatření ve věci výživného;
b)
jde-li o předběžné opatření ve věci pracovní nebo ve věci ochrany oznamovatele podle zákona o ochraně oznamovatelů;
c)
jde-li o předběžné opatření ve věci náhrady újmy na zdraví;
d)
osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138);
e)
je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit.
(4)
Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.
§ 75c
(1)
Nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.
(2)
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán.
(3)
O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků.
(4)
Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.
§ 76
(1)
Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby
a)
platil výživné v nezbytné míře;
b)
poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;
c)
složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu;
d)
nenakládal s určitými věcmi nebo právy;
e)
něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.
(2)
Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.
(3)
Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu.
§ 76c
(1)
Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření podle § 76, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém.
(2)
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Jiným účastníkům než navrhovateli se spolu se stejnopisem usnesení doručí též návrh na předběžné opatření.
(3)
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, je třeba odeslat ve lhůtě podle odstavce 2 také příslušnému katastrálnímu úřadu; to neplatí, jde-li o nemovitou věc, která není předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí.
§ 76d
Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.
§ 76e
(1)
Výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření je závazný jen pro účastníky řízení a pro ty, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
V rozsahu, v jakém je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný pro účastníky řízení a popřípadě pro jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
§ 76f
(1)
Právní jednání, které bylo učiněno tím, pro něhož je výrok vykonatelného usnesení o nařízení předběžného opatření závazný, je neplatné, jestliže jím byla porušena povinnost uložená vykonatelným usnesením o nařízení předběžného opatření. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
(2)
Bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.
§ 76g
Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut nebo odmítnut nebo bylo-li řízení o návrhu zastaveno, doručuje se usnesení jen navrhovateli. Stejnopis usnesení je třeba odeslat navrhovateli, popřípadě jeho zástupci ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení nebo vydání usnesení.
§ 76h
Dokud trvají účinky předběžného opatření, může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá) ve lhůtě 3 dnů; učiní tak jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost.
§ 77
(1)
Předběžné opatření zanikne, jestliže
a)
navrhovatel nepodal v zákonné lhůtě nebo ve lhůtě soudem určené návrh na zahájení řízení;
b)
nebylo návrhu ve věci samé vyhověno;
c)
bylo návrhu ve věci samé vyhověno a uplynulo patnáct dní od vykonatelnosti rozhodnutí o věci;
d)
uplynula určená doba, po kterou mělo trvat.
(2)
Předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty.
§ 77a
(1)
Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak.
(2)
Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
(3)
Příslušným k projednání žaloby podle odstavce 2 a k rozhodnutí o ní je soud, který v prvním stupni rozhodoval o předběžném opatření.
(4)
Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.
Zajištění důkazu
§ 78
(1)
Před zahájením řízení o věci samé lze na návrh zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
(2)
K zajištění důkazu je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci, nebo soud, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek.
(3)
Zajištění důkazu provede předseda senátu způsobem předepsaným pro důkaz, o který jde. Není-li tu nebezpečí z prodlení, mají účastníci ve věci samé právo být přítomni u zajištění důkazu.
§ 78a
Důkaz může být zajištěn také notářským nebo exekutorským zápisem o skutkovém ději nebo o stavu věci, jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo soudního exekutora nebo jestliže notář nebo soudní exekutor osvědčil stav věci.
Zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví
§ 78b
(1)
Ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví lze před zahájením řízení o věci samé na návrh toho, kdo osvědčil porušení práva z duševního vlastnictví, za účelem provedení důkazu (§ 130 odst. 1) zajistit
a)
zboží, popřípadě přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví,
b)
materiál a nástroje, které byly použity k výrobě nebo rozšiřování zboží uvedeného v písmenu a),
c)
dokumenty týkající se zboží uvedeného v písmenu a).
(2)
Zajištění podle odstavce 1 je přípustné jen tehdy, nebylo-li zboží, materiál, nástroje nebo dokumenty předmětem zajištění důkazu podle § 78 nebo 78a, popřípadě jestliže pomocí takovéhoto zajištění důkazu nebylo možné postihnout všechny okolnosti významné pro rozhodnutí věci samé.
§ 78c
(1)
K zajištění předmětu důkazního prostředku je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je zajišťovaný předmět důkazního prostředku.
(2)
Účastníky řízení jsou navrhovatel, ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu, a ten, kdo má zajišťovaný předmět důkazního prostředku u sebe.
§ 78d
(1)
Předseda senátu může, vyžadují-li to okolnosti, uložit navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla zajištěním předmětu důkazního prostředku. Výši jistoty stanoví předseda senátu s přihlédnutím k okolnostem případu, maximálně však ve výši 100 000 Kč. Takto stanovená jistota je splatná do 8 dnů od doručení rozhodnutí o stanovení jistoty navrhovateli. Podalo-li návrh více navrhovatelů, jsou povinni jistotu složit společně a nerozdílně.
(2)
Nebude-li jistota podle odstavce 1 včas složena, předseda senátu návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku odmítne; zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
(3)
Byl-li návrh na zajištění předmětu důkazního prostředku pravomocně zamítnut nebo odmítnut, popřípadě bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil zajištění předmětu důkazního prostředku, bude jistota vrácena, jestliže zajištění předmětu důkazního prostředku zaniklo podle § 78f odst. 1 písm. a), jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 78g odst. 2, nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí o žalobě podané podle § 78g odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.
§ 78e
(1)
Nepostupoval-li předseda senátu podle § 78d odst. 2 a jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 78b, předseda senátu usnesením nařídí zajištění předmětu důkazního prostředku.
(2)
O návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku soud rozhodne bez slyšení účastníků. Pro zajištění předmětu důkazního prostředku je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
(3)
V usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku předseda senátu navrhovateli uloží, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu žalobu.
(4)
Předmět důkazního prostředku, o jehož zajištění bylo rozhodnuto podle odstavce 1, se složí u soudu nebo u vhodného schovatele; tomu, kdo má předmět u sebe a odmítne jej předat dobrovolně, bude soudem odebrán, a to ihned poté, co mu bude doručen stejnopis vyhotovení usnesení o nařízení zajištění předmětu důkazního prostředku.
§ 78f
(1)
Zajištění předmětu důkazního prostředku zanikne, jestliže
a)
navrhovatel nepodal ve lhůtě určené soudem žalobu,
b)
v řízení o věci samé byl proveden důkaz ohledáním zajištěného předmětu důkazního prostředku,
c)
řízení o věci samé bylo pravomocně skončeno, aniž by v něm byl proveden důkaz ohledáním zajištěného předmětu důkazního prostředku.
(2)
Předseda senátu zajištění předmětu důkazního prostředku usnesením zruší, jestliže pominuly důvody, pro které bylo nařízeno.
(3)
Poté, co zajištění zanikne nebo co bude pravomocně zrušeno, vrátí se předmět důkazního prostředku tomu, kdo jej předložil soudu nebo komu byl soudem odebrán.
§ 78g
(1)
Zaniklo-li zajištění předmětu důkazního prostředku podle § 78f odst. 1 písm. a) nebo nebylo-li žalobě ve věci samé pravomocným rozhodnutím ani zčásti vyhověno, aniž by právo navrhovatele bylo byť jen zčásti uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu zajištěním předmětu důkazního prostředku vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.
(2)
Žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy zajištění předmětu důkazního prostředku zaniklo podle § 78f odst. 1 písm. a) nebo kdy bylo o žalobě ve věci samé pravomocně rozhodnuto, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
(3)
Příslušným k projednání žaloby podle odstavce 2 a k rozhodnutí o ní je příslušný soud uvedený v § 78c odst. 1.
(4)
Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena.
ČÁST TŘETÍ
ŘÍZENÍ V PRVNÍM STUPNI
Hlava první
PRŮBĚH ŘÍZENÍ
Zahájení řízení
§ 79
(1)
Řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
(2)
Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.
(3)
Žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou. ŽalobceŽalobce (navrhovatel) může obeznámit žalovaného (ostatní účastníky řízení) s obsahem návrhu tím, že vedle stejnopisu žaloby (návrhu) doručovaného soudem mu sám zašle další stejnopis.
§ 80
Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
§ 82
(1)
Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. Pokud je návrh na zahájení řízení učiněn prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takového návrhu, platí, že řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání.
(2)
Předcházelo-li řízení u soudu řízení u jiného orgánu, je řízení u soudu zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu.
(3)
Odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).
§ 83
(1)
Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
(2)
Zahájení řízení
a)
o zdržení se protiprávního jednání nebo o odstranění závadného stavu ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním,
b)
ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí anebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů,
c)
v dalších věcech stanovených zvláštními právními předpisy,
brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.
Místní příslušnost
§ 84
K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
§ 85
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.
(2)
Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo; nemá-li sídlo, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3)
Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(4)
Obecným soudem insolvenčního správceinsolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(5)
Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(6)
Obecným soudem obceobce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(7)
Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.
§ 85a
Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.
§ 86
(1)
Jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště.
(2)
Proti tomu, kde nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
(3)
Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
§ 87
Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu
a)
má žalovaný své stálé pracoviště;
b)
došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy;
c)
je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky;
d)
je sídlo osoby, která organizuje regulovaný trh nebo provozuje mnohostranný obchodní systém, jde-li o spor z obchodu
1.
na jí organizovaném regulovaném trhu, nebo z vypořádání tohoto obchodu, nebo
2.
v jí provozovaném mnohostranném obchodním systému, nebo z vypořádání tohoto obchodu,
e)
je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papírucenného papíru,
f)
je sídlo komoditní burzy, jde-li o spor z obchodu na komoditní burze.
§ 88
Namísto obecného soudu, popřípadě namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud,
a)
který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu,
b)
v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a),
c)
u něhož probíhá řízení o pozůstalosti, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o pozůstalosti,
d)
u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit,
e)
u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu,
f)
v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky,
g)
u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu podle § 91a,
h)
v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách,
i)
který je obecným soudem žalobce, jde-li o ochranu držby práva k věci, není-li touto věcí věc nemovitá.
§ 89
Soud, který je příslušný k řízení o určité věci, je příslušný i k řízení o věcech s ní spojených a o vzájemných návrzích žalovaného, s výjimkou věcí uvedených v § 88.
§ 89a
Účastníci řízení ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.
Účastníci
§ 90
Účastníky řízení jsou žalobcežalobce a žalovaný.
§ 91
(1)
Je-li žalobcůžalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.
(2)
Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i pro ostatní. Ke změně návrhu, k jeho vzetí zpět, k uznání nároku a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.
§ 91a
Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům.
§ 92
(1)
Na návrh žalobcežalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobcežalobce.
(2)
Na návrh žalobcežalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobcežalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn žalobcežalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije v případech uvedených v § 107a.
§ 93
(1)
Jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku.
(2)
Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.
(3)
V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.
Úkony účastníků ve věci samé
§ 95
(1)
ŽalobceŽalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.
(2)
Soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení.
§ 96
(1)
ŽalobceŽalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2)
Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4)
Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.
(5)
Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.
(6)
Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.
§ 97
(1)
Žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobcižalobci i vzájemným návrhem.
(2)
Vzájemný návrh může soud vyloučit k samostatnému řízení, jestliže by tu nebyly podmínky pro spojení věcí.
(3)
Na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět.
§ 98
Vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobcižalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobcežalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.
§ 99
(1)
Připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediacemediace podle zákona o mediacimediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.
(2)
Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
(3)
Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Rozsudkem však může soud zrušit usnesení o schválení smíru, je-li smír podle hmotného práva neplatný. Návrh lze podat do tří let od právní moci usnesení o schválení smíru.
Průběh řízení
§ 100
(1)
Jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje především o to, aby spor byl vyřešen smírně.
(2)
Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátoremmediátorem (dále jen „mediátormediátor“) v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.
(3)
V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, soud postupuje tak, aby byl zjištěn jeho názor ve věci. Názor nezletilého dítěte soud zjistí výslechem dítěte. Názor dítěte může soud ve výjimečných případech zjistit též prostřednictvím jeho zástupce, znaleckého posudku nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Výslech dítěte může soud provést i bez přítomnosti dalších osob, lze-li očekávat, že by jejich přítomnost mohla ovlivnit dítě tak, že by nevyjádřilo svůj skutečný názor; přítomnost důvěrníka dítěte, který není jeho zákonným zástupcem a o jehož účast u výslechu dítě požádá, může soud vyloučit jen tehdy, je-li jeho přítomností mařen účel výslechu. K názoru dítěte soud přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti.
§ 101
(1)
K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména
a)
tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení,
b)
plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem,
c)
dbát pokynů soudu.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
(3)
Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
(4)
Vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.
§ 102
(1)
Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
(2)
Po zahájení řízení může soud i bez návrhu zajistit důkaz, je-li obava, že později jej nebude možné provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi.
(3)
Ve věcech příslušejících senátu nařídí předběžné opatření nebo zajistí důkaz senát; předseda senátu tak může učinit, jen je-li tu nebezpečí z prodlení. Ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 se použijí obdobně.
(4)
Po zahájení řízení může soud na návrh zajistit předmět důkazního prostředku ve sporech týkajících se práv z duševního vlastnictví; ustanovení § 78b odst. 1, § 78d, § 78e odst. 1, 2 a 4, § 78f odst. 1 písm. b) a c), § 78f odst. 2 a 3 a § 78g zde platí obdobně.
§ 102a
Využití videokonferenčního zařízení
(1)
Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce nebo účastníka.
(2)
Úkon může být proveden prostřednictvím videokonferenčního zařízení tehdy, je-li zajištěno řádné ověření totožnosti osoby, jíž se úkon týká. V případě výslechu je třeba zvlášť dbát na to, aby vyslýchaná osoba nebyla v místě, kde se nachází, vystavena nepřípustnému ovlivňování.
(3)
Před zahájením úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení poučí předseda senátu osobu, které se úkon týká, o způsobu provedení úkonu.
(4)
Kdykoli v průběhu úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení může účastník nebo osoba, jíž se úkon týká, vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu.
(5)
Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.
Zkoumání podmínek řízení
§ 103
Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
§ 104
(1)
Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.
(2)
Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
§ 104a
(1)
Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
(2)
Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(3)
Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.
(4)
Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(5)
Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.
(6)
V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.
(7)
Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.
(8)
Ustanovení odstavců 2 a 7 se nepoužije, náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví.
§ 104b
(1)
Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, domáhá-li se navrhovatel podle zvláštního zákona96) ochrany proti nečinnosti orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i právnické (fyzické) osoby nebo jiného orgánu, jimž bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí nebo rozhodnutí o kompetenční žalobě. V uvedených případech soud vysloví, že není věcně příslušný, a rozhodne o postoupení věci věcně příslušnému soudu, který rozhoduje věci správního soudnictví. Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení zůstávají zachovány.
(3)
Je-li mezi specializovaným senátem krajského soudu zřízeným podle zvláštního zákona96) k projednání a rozhodnutí věcí správního soudnictví a jiným senátem téhož krajského soudu sporné, zda jde o věc správního soudnictví, postupuje se podle zvláštního zákona;97) ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije.
(4)
Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě k postupu podle odstavce 3 vyjádřit.
§ 104c
(1)
Náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, nepostupuje se podle § 104b, jestliže soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona96) věci správního soudnictví, ve stejné věci pravomocným rozhodnutím odmítl návrh s tím, že šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení.
(2)
Soud v případě uvedeném v odstavci 1 navrhne senátu zřízenému podle zvláštního zákona,97) aby rozhodl tento spor o věcnou příslušnost.
§ 105
(1)
Místní příslušnost zkoumá soud jen do skončení přípravného jednání podle § 114c. Neprovedl-li tuto přípravu jednání, zkoumá soud místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz. Později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle § 114c, a jen k námitce účastníka, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.
(2)
Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
(3)
Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
(4)
Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.
§ 106
(1)
Jakmile soud k námitce žalovaného uplatněné nejpozději při prvním jeho úkonu ve věci samé zjistí, že věc má být podle smlouvy účastníků projednána v řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, nemůže věc dále projednávat a řízení zastaví; věc však projedná, jestliže účastníci prohlásí, že na smlouvě netrvají nebo že netrvají na projednání věci před rozhodčí komisí spolku. Soud projedná věc i tehdy, jestliže zjistí, že věc nemůže být podle práva České republiky podrobena rozhodčí smlouvě, nebo že rozhodčí smlouva je neplatná, popřípadě že vůbec neexistuje nebo že její projednání v řízení před rozhodci přesahuje rámec pravomoci přiznané jim smlouvou, anebo že rozhodčí soud odmítl věcí se zabývat.
(2)
Bylo-li řízení před soudem podle odstavce 1 zastaveno a v téže věci byl podán návrh na zahájení řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku, zůstávají právní účinky původního návrhu zachovány, bude-li návrh na zahájení řízení před rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku podán do 30 dnů od doručení usnesení soudu o zastavení řízení.
(3)
Bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.
Překážky postupu řízení
§ 107
(1)
Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
(2)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde.
(3)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
(4)
Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
(5)
Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
§ 107a
(1)
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.
(2)
Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobcežalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
(3)
Ustanovení § 107 odst. 4 platí obdobně.
§ 109
(1)
Soud řízení přeruší, jestliže
a)
účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí;
b)
rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit;
c)
dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního souduÚstavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení;
d)
rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.62d)
(2)
Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže
a)
účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu;
b)
zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem;
c)
probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
(3)
Soud může řízení přerušit i na základě návrhu České národní bankybanky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 110
Jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení.
§ 111
(1)
Jestliže řízení je přerušeno, nekonají se jednání a neběží lhůty podle tohoto zákona. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu.
(2)
Jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 1 a 2, činí soud všechna potřebná opatření, aby byly odstraněny překážky, jež způsobily přerušení nebo pro které přerušení trvá. Jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, pokračuje soud v řízení i bez návrhu.
(3)
Jestliže je řízení přerušeno podle § 109 odst. 3, soud pokračuje v řízení po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno.
(4)
Jestliže je řízení přerušeno podle § 110, pokračuje v něm soud na návrh po uplynutí 3 měsíců. Soud může na návrh, jsou-li pro to závažné důvody, a i bez návrhu v případě, že to odůvodňují zájmy nezletilého dítěte, pokračovat v řízení i před uplynutím této lhůty. Není-li návrh na pokračování v řízení podán do 1 roku, soud řízení zastaví.
Spojení věcí
§ 112
(1)
V zájmu hospodárnosti řízení může soud spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.
(2)
Jsou-li v návrhu na zahájení řízení uvedeny věci, které se ke spojení nehodí, nebo odpadnou-li důvody, pro které byly věci soudem spojeny, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení.
Příprava jednání
§ 114
(1)
Po zahájení řízení předseda senátu především zkoumá, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady v žalobě (návrhu na zahájení řízení).
(2)
Zastaví-li soud řízení proto, že je tu takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1), nebo že se nedostatek podmínky řízení nepodařilo odstranit (§ 104 odst. 2), popřípadě z jiných důvodů stanovených zákonem,63) anebo odmítne-li návrh (§ 43 odst. 2), je tím řízení skončeno.
§ 114a
(1)
Nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.
(2)
Za tím účelem předseda senátu
a)
žalovaného, popřípadě ostatní účastníky, kteří nepodali návrh na zahájení řízení, vyzve, aby se ve věci písemně vyjádřili a aby soudu předložili listinné důkazy, jichž se dovolávají, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným;
b)
účastníky řízení upozorní na možnost využití mediacemediace podle zákona o mediacimediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách, je-li to vhodné;
c)
vyžádá si zprávu o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí (§ 128);
d)
ustanoví znalce, jsou-li splněny podmínky podle § 127;
e)
zajistí, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a jestliže je to účelné, může provést důkaz prostřednictvím dožádaného soudu;
f)
zjistí názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, souvisí-li předmět řízení bezprostředně s otázkou ochrany osobních údajů, a
g)
činí jiná vhodná opatření.
§ 114b
(1)
Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
(2)
K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu.
(3)
Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c nebo po prvním jednání ve věci.
(4)
Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.
(5)
Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
§ 114c
Přípravné jednání
(1)
Není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.
(2)
K přípravnému jednání předvolá předseda senátu účastníky a jejich zástupce, popřípadě též další osoby, jejichž přítomnosti je třeba. Předvolání k přípravnému jednání musí být doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
(3)
Při přípravném jednání předseda senátu zejména
a)
v součinnosti s účastníky objasní, zda jsou splněny podmínky řízení, a případně přijme opatření k odstranění zjištěného nedostatku podmínek řízení,
b)
vyzve účastníky, aby do protokolu doplnili svá potřebná tvrzení o skutečnostech rozhodných pro věc a návrhy na provedení důkazů k jejich prokázání a aby splnili své další procesní povinnosti, a poskytne účastníkům potřebná poučení; § 118a zde platí obdobně,
c)
pokusí se o smírné vyřešení věci (§ 99),
d)
může účastníkům řízení nařídit první setkání s mediátorem podle § 100 odst. 2, je-li to účelné a vhodné,
e)
uloží účastníkům řízení další procesní povinnosti potřebné k dosažení účelu řízení.
(4)
Procesní povinnosti podle odstavce 3 jsou účastníci povinni splnit do skončení přípravného jednání. Z důležitých důvodů soud účastníkům poskytne na žádost některého z nich lhůtu k doplnění tvrzení o skutečnostech rozhodujících pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností; tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů.
(5)
Před skončením přípravného jednání předseda senátu poučí přítomné účastníky o tom, že ke skutečnostem uvedeným a k důkazům označeným po skončení přípravného jednání, popřípadě po uplynutí lhůty podle odstavce 4 věty druhé, může být přihlédnuto jen za podmínek uvedených v § 118b odst. 1.
(6)
Nedostaví-li se žalovaný k přípravnému jednání, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem a řádně mu byla doručena žaloba, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, má se, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, za to, že uznává nárok, který je proti němu uplatňován žalobou; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.
(7)
Nedostaví-li se k přípravnému jednání žalobce nebo jiný navrhovatel, ačkoliv byl řádně a včas předvolán nejméně 20 dnů předem, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvil, soud řízení zastaví; o tomto následku musí být poučen v předvolání k přípravnému jednání.
Jednání
§ 115
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba.
(2)
Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.
§ 115a
K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
§ 116
(1)
Jednání je veřejné.
(2)
Veřejnost může být pro celé jednání nebo pro jeho část vyloučena, jen kdyby veřejné projednání věci ohrozilo tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem,56) obchodní tajemství, důležitý zájem účastníků nebo mravnost.
(3)
Jestliže byla veřejnost vyloučena, soud může povolit jednotlivým fyzickým osobám, aby byly při jednání nebo jeho části přítomny; současně je poučí, že jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se při jednání o utajovaných informacích, obchodním tajemství nebo zájmech účastníků dozvěděly.
(4)
I když veřejnost nebyla vyloučena, může soud odepřít přístup k jednání nezletilým a fyzickým osobám, u nichž je obava, že by mohli rušit důstojný průběh jednání.
§ 116a
(1)
Účastník má během jednání právo na konzultace s osobou, která mu podle občanského zákoníku může napomáhat při rozhodování (podpůrce); je-li takových osob více, zvolí si účastník jednu z nich. Ustanovení § 23 tím není dotčeno.
(2)
Namítne-li v průběhu řízení podpůrce účastníka vlastním jménem neplatnost právního jednání učiněného podporovaným účastníkem, soud k této námitce v řízení přihlédne.
§ 117
(1)
Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
(2)
Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.
(3)
Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
§ 118
(1)
Po zahájení jednání předseda senátu vyzve žalobcežalobce (navrhovatele), aby přednesl žalobu (návrh na zahájení řízení) nebo sdělil její obsah, a žalovaného (ostatní účastníky řízení), aby přednesl nebo sdělil obsah podaných písemných vyjádření ve věci; podání nepřítomných účastníků přečte nebo sdělí jejich obsah předseda senátu. Žalovaného (jiného účastníka), který dosud neučinil písemné podání, předseda senátu vyzve, aby se ve věci vyjádřil. Je-li to potřebné, předseda senátu účastníka též vyzve, aby svá tvrzení doplnil a aby navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy.
(2)
Po provedení úkonů podle odstavce 1 předseda senátu sdělí výsledky přípravy jednání a podle dosavadních výsledků řízení uvede, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná, která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popřípadě které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli.
(3)
Nestanoví-li zákon jinak, určuje další průběh jednání předseda senátu podle okolností případu.
§ 118a
(1)
Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
(2)
Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1.
(3)
Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
(4)
Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátemadvokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.57)
§ 118b
(1)
Ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.
(2)
Byla-li připuštěna změna žaloby (§ 95), nejsou tím účinky podle odstavce 1 dotčeny. Došlo-li k přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) nebo záměně účastníka (§ 92 odst. 2), nastávají ve vztahu s novými účastníky účinky podle odstavce 1 skončením prvního jednání, které bylo nařízeno po přistoupení nebo záměně účastníka a které se ve věci konalo; o tom musí být účastníci poučeni v předvolání k tomuto jednání.
(3)
Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle odstavce 2 části druhé věty za středníkem nebo podle § 114c odst. 5.
§ 119
(1)
Jednání může být odročeno jen z důležitých důvodů, které musí být sděleny. Nebrání-li tomu okolnosti případu, oznámí předseda senátu při odročení jednání den, kdy se bude konat další jednání; ustanovení § 115a zde platí obdobně.
(2)
K dalšímu jednání musí být účastníci předvoláni zpravidla nejméně pět dnů předem.
(3)
Došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů.
§ 119a
(1)
Před skončením jednání je předseda senátu povinen účastníky přítomné při jednání poučit, že všechny rozhodné skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než ve věci vyhlásí rozhodnutí, neboť později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacím důvodem jen za podmínek uvedených v § 205a. Ustanovení § 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem tím nejsou dotčena.
(2)
Jestliže účastníci ani po poučení podle odstavce 1 nové skutečnosti a důkazy neuvedou, jestliže nové skutečnosti a důkazy byly uplatněny v rozporu s § 118b nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem nebo jestliže soud rozhodl, že navrhované důkazy neprovede, předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.
Hlava druhá
DOKAZOVÁNÍ
Důkazní povinnost
§ 120
(1)
Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
(2)
Soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.
(3)
Soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
§ 121
Není třeba dokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé soudu z jeho činnosti, jakož i právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.
Provádění důkazů
§ 122
(1)
Dokazování provádí soud při jednání.
(2)
Je-li to účelné, může být o provedení důkazu dožádán jiný soud nebo předseda senátu může důkaz z pověření senátu provést mimo jednání, anebo lze důkaz provést s využitím videokonferenčního zařízení. Účastníci mají právo být přítomni u takto prováděného dokazování. Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit.
(3)
Senát může vždy rozhodnout, aby provedené důkazy byly doplněny nebo před ním opakovány.
§ 123
Účastníci mají právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny.
§ 124
Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním zákonem56) a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem.
Důkazní prostředky
§ 125
Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.
§ 126
(1)
Každá fyzická osoba, která není účastníkem řízení, je povinna dostavit se na předvolání k soudu a vypovídat jako svědek. Musí vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým; o důvodnosti odepření výpovědi rozhoduje soud.
(2)
Na počátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Dále je třeba poučit svědka o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi.
(3)
Předseda senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Klást otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.
(4)
Fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), může být vyslechnuta v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba, jen podle § 131.
§ 126a
(1)
Fyzická osoba, která má vypovídat o okolnostech, týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem nebo členem tohoto orgánu, je povinna dostavit se na předvolání k soudu v řízení, jehož účastníkem je tato právnická osoba.
(2)
Výslech fyzické osoby uvedené v odstavci 1 se provede podle § 131 odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3.
§ 127
(1)
Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Soud znalce vyslechne; znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Je-li ustanoveno několik znalců, mohou podat společný posudek. Místo výslechu znalce může se soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce.
(2)
Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutno požádat znalce o vysvětlení. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem.
(3)
Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může soud ustanovit k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost.
(4)
Účastníkovi, popřípadě i někomu jinému, může předseda senátu uložit, aby se dostavil ke znalci, předložil mu potřebné předměty, podal mu nutná vysvětlení, podrobil se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonal nebo snášel, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba.
(5)
Za vydání odborného vyjádření podle odstavce 1 náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.
§ 127a
Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.
§ 128
Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Odmítnout soudu sdělit tyto skutečnosti může jen ten, kdo by tak mohl učinit jako svědek podle § 126 odst. 1.
§ 129
(1)
Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při jednání předseda senátu přečte nebo sdělí její obsah, případně předloží účastníkům k nahlédnutí, je-li to postačující.
(2)
Předseda senátu může uložit tomu, kdo má listinu potřebnou k důkazu, aby ji předložil, nebo ji opatří sám od jiného soudu, orgánu nebo právnické osoby.
§ 130
(1)
Ohledání předmětu, který je možno dopravit k soudu, provede se při jednání. Za tím účelem může předseda senátu uložit tomu, kdo má potřebný předmět, aby jej předložil.
(2)
Jinak se ohledání provádí na místě. Je k němu třeba předvolat ty, kteří se předvolávají k jednání.
§ 131
(1)
Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut.
(2)
Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být poučeni.
(3)
Ustanovení § 126 odst. 3 se zde použije obdobně.
Hodnocení důkazů
§ 132
Důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.
§ 133
Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.
§ 133a
(1)
Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci
a)
na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách56b),
b)
na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb56c), nebo
c)
na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám56d),
je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
(2)
Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že byl ze strany žalovaného vystaven odvetnému opatření proto, že je oznamovatelem podle zákona o ochraně oznamovatelů, je žalovaný povinen dokázat, že přijetí tvrzeného opatření bylo objektivně odůvodněno legitimním cílem a představovalo k tomuto cíli přiměřený a nezbytný prostředek.
(3)
Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru nebo okamžitě zrušil pracovní poměr nebo zrušil právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti výpovědí nebo okamžitým zrušením proto, že
a)
se žalobce zákonným způsobem domáhal
1.
práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu podle § 37 nebo § 77a zákoníku práce,
2.
práva na informace při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 37a nebo 77b zákoníku práce,
3.
práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 nebo § 84 zákoníku práce,
4.
práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230 zákoníku práce,
b)
žalobce zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4 zákoníku práce, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal, nebo
c)
žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle § 191 zákoníku práce nebo o takovou fyzickou osobu podle § 191 zákoníku práce pečoval nebo ji ošetřoval,
je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu56e).
§ 133b
Byl-li ohledán přiměřený vzorek zboží, jehož výrobou mohlo být porušeno právo z duševního vlastnictví, má soud zjištění z ohledání vyplývající za prokázané vůči veškerému zboží.
§ 134
Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
§ 135
(1)
Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čintrestný čin, přestupekpřestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
(2)
Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.
§ 136
Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.
Hlava třetí
NÁKLADY ŘÍZENÍ
Druhy nákladů řízení
§ 137
(1)
Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediacimediaci za první setkání s mediátoremmediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.
(2)
Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokátadvokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.57b)
(3)
Náhrada za daň z přidané hodnoty patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem
a)
advokátadvokát, notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57) nebo patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy,57b) který je plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu,57d)
b)
advokátadvokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu,57e) a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
c)
patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy,57b) který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových zástupců,57f) a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tato právnická osoba,
d)
advokátadvokát, který je zaměstnancem jiného advokátaadvokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zvláštního právního předpisu,57e) a plátcem daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu57d) je tento zaměstnavatel advokátaadvokáta.
§ 138
(1)
Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
(2)
Přiznané osvobození předseda senátu kdykoli za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
(3)
Byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
§ 139
(1)
Svědci a fyzické osoby uvedené v § 126a mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka a fyzické osoby uvedené v § 126a poučit.
(2)
Byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí.
(3)
Ten, komu soud uložil při dokazování nějakou povinnost, zejména aby předložil listinu, má tatáž práva jako svědek, není-li účastníkem. Musí je uplatnit za týchž podmínek jako svědek.
(4)
O právech podle odstavců 1 až 3 rozhoduje předseda senátu.
Placení nákladů řízení
§ 140
(1)
Každý účastník platí náklady řízení, které vznikají jemu osobně, a náklady svého zástupce. Společné náklady platí účastníci podle poměru účastenství na věci a na řízení; nelze-li poměr účastenství určit, platí je rovným dílem. Účastníci uvedení v § 91 odst. 2 platí společné náklady společně a nerozdílně.
(2)
Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokátadvokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně64) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.57d) V odůvodněných případech stát poskytne advokátoviadvokátovi přiměřenou zálohu.
(3)
Bylo-li nařízeno první setkání s mediátoremmediátorem podle § 100 odst. 2 nebo § 114c odst. 3 písm. d), platí odměnu za účastníka osvobozeného od soudních poplatků stát; při určení odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.57d)
§ 141
(1)
Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
(2)
Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátemadvokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, platí stát.
Náhrada nákladů řízení
§ 142
(1)
Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
(2)
Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
(3)
I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.
(4)
V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů58) přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu. To platí obdobně, bylo-li řízení zahájeno na návrh Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech a za podmínek uvedených v § 35a.
§ 142a
(1)
Žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.
(2)
Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti žalobci přiznat i v případě, že žalobce žalovanému výzvu k plnění za podmínek uvedených v odstavci 1 nezaslal.
§ 143
Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobcižalobci, jestliže svým chováním nezavdal příčinu k podání návrhu na zahájení řízení.
§ 145
Účastníku, jemuž soud přizná náhradu nákladů řízení, přizná i náhradu nákladů předběžného opatření a zajištění důkazů, zajištění důkazů a zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví.
§ 146
(1)
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení
a)
skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;
b)
bylo zastaveno.
(2)
Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).
(3)
Odmítne-li soud žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení, je žalobcežalobce (navrhovatel) povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady.
§ 147
(1)
Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.
(2)
Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, jestliže zavinili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili účastníkům.
§ 148
(1)
Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
(2)
Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili.
(3)
Při správě placení pohledávek uvedených v odstavcích 1 a 2 se postupuje podle daňového řádu. Tyto pohledávky vymáhá celní úřad.
§ 149
(1)
Zastupoval-li advokátadvokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátuadvokátu.
(2)
Zastupoval-li ustanovený advokátadvokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokátaadvokáta a odměnu za zastupování.
(3)
Zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, jiný zástupce než podle § 137 odst. 2, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji účastníkovi.
(4)
Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, zastupoval-li účastníka notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy57) nebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.57b)
§ 150
Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátoremmediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.
Rozhodnutí o nákladech řízení
§ 151
(1)
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.
(2)
Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátemadvokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy57b) podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.64) Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrad podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.57d) Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.
(3)
Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.
(4)
Náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, protože je způsobili účastníci řízení, jejich zástupci svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila, nebo protože je způsobili svědci, osoby uvedené v § 126a, znalci, tlumočníci nebo ti, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, nemohou být nahrazeny z jiného důvodu než podle § 147.
(5)
Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí.
(6)
I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.
Hlava čtvrtá
ROZHODNUTÍ
Rozsudek
§ 152
(1)
Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Zákon stanoví, kdy soud rozhoduje ve věci samé usnesením.
(2)
Rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.
§ 153
(1)
Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.
(2)
Soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 153a
(1)
Uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobcežalobce.
(2)
Rozsudek pro uznání, nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).
(3)
Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).
(4)
Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.
§ 153b
(1)
Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2)
Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3)
Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
(4)
Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5)
Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.
§ 154
(1)
Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.
(2)
Jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu.
§ 155
(1)
Obsah rozhodnutí ve věci samé vysloví soud ve výroku rozsudku. Ve výroku také rozhodne o povinnosti k náhradě nákladů řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení.
(2)
Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a)
plnění vychází z právního jednání, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b)
některý z účastníků je cizozemcem.67)
(3)
Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.
(4)
Ve věcech ochrany práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním, ochrany práv z duševního vlastnictví a ve věcech ochrany práv spotřebitelůspotřebitelů může soud účastníkovi, jehož žalobě vyhověl, přiznat na jeho návrh ve výroku rozsudku právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšného účastníka; podle okolností případu soud stanoví též rozsah, formu a způsob uveřejnění.
§ 156
(1)
Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně; vyhlašuje jej předseda senátu jménem republiky. Uvede přitom výrok rozsudku spolu s odůvodněním a poučením o odvolání a o možnosti výkonu rozhodnutí. Není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků, uvede pouze výrok. Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.
(2)
Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů. Ustanovení § 119 odst. 2 a 3 se v tomto případě nepoužijí.
(3)
Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.
§ 157
(1)
Není-li stanoveno jinak, v písemném vyhotovení rozsudku se po slovech „Jménem republiky“ uvede označení soudu, jména a příjmení soudců, přesné označení účastníků a jejich zástupců, účast státního zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, označení projednávané věci, znění výroku, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, poučení o možnosti výkonu rozhodnutí a den a místo vyhlášení. Je-li to možné, uvede se v označení účastníků též jejich datum narození (identifikační číslo).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.
(3)
V odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.
(4)
V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
§ 158
(1)
Písemné nebo elektronické vyhotovení rozsudku podepisuje předseda senátu. Nemůže-li je podepsat, podepíše je jiný člen senátu, a rozhodl-li samosoudce, jiný předsedou soudu pověřený soudce; důvod se na písemném vyhotovení poznamená. Rozsudek se vyhotovuje v té podobě, v jaké je veden spis.
(2)
Stejnopis rozsudku vyhotoveného v listinné podobě a rozsudek vyhotovený v elektronické podobě se doručuje účastníkům, popřípadě jejich zástupcům do vlastních rukou.
(3)
Jestliže se účastníci vzdali odvolání po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, doručí se stejnopis vyhotovení rozsudku zpravidla při skončení jednání.
(4)
Jestliže stejnopis vyhotovení rozsudku nebyl doručen podle odstavce 3, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů.
§ 159
Doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.
§ 159a
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.
(2)
Výrok pravomocného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto ve věcech uvedených v § 83 odst. 2, je závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro další osoby oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu. Zvláštní právní předpisy stanoví, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu je výrok pravomocného rozsudku závazný pro jiné osoby než účastníky řízení.
(3)
V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.
(4)
Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.
§ 160
(1)
Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.
(2)
Odsoudil-li soud k opětujícímu se plnění v budoucnu splatných dávek, je třeba je plnit, jakmile se podle rozsudku stanou splatnými.
(3)
Uložil-li soud pravomocným rozsudkem povinnost vyklidit obydlí až po zajištění náhradního bydlení, běží lhůta k vyklizení až ode dne zajištění náhradního bydlení.
(4)
U rozsudků předběžně vykonatelných soud určí lhůtu k plnění od jejich doručení tomu, kdo má plnit.
§ 161
(1)
Rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění.
(2)
Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.
(3)
Pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.
§ 162
(1)
Předběžně vykonatelné jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku.
(2)
Na návrh může soud předběžnou vykonatelnost rozsudku vyslovit, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy.
§ 163
Rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.
§ 164
Předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
§ 165
(1)
Pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno.
(2)
Nevyhoví-li soud prvního stupně návrhu, předloží věc odvolacímu soudu, který o opravě rozhodne.
(3)
O opravě důvodů se rozhoduje usnesením; ve věcech příslušejících senátu tak učiní předseda senátu. Jednání není třeba nařizovat.
§ 166
(1)
Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.
(2)
Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne.
(3)
Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.
Usnesení
§ 167
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Usnesením se rozhoduje zejména o podmínkách řízení, o zastavení nebo přerušení řízení, o odmítnutí návrhu, o změně návrhu, o vzetí návrhu zpět, o smíru, o nákladech řízení, jakož i o věcech, které se týkají vedení řízení.
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.
§ 168
(1)
Usnesení vyhlašuje předseda senátu přítomným účastníkům.
(2)
Usnesení doručí soud účastníkům, je-li proti němu odvolání nebo dovolání nebo jestliže to je třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se účastníkům ukládá nějaká povinnost.
§ 169
(1)
Není-li stanoveno jinak, ve vyhotovení usnesení se uvede, který soud je vydal, jména a příjmení soudců, označení účastníků, jejich zástupců a věci, výrok, odůvodnění, poučení o tom, zda je přípustný opravný prostředek nepočítaje v to žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost, a o lhůtě a místu k jeho podání, a den a místo vydání usnesení.
(2)
Vyhotovení každého usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu na předběžné opatření, návrhu na zajištění důkazu, návrhu na zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví nebo jinému návrhu, jemuž nikdo neodporoval, nebo usnesení, které se týká vedení řízení, anebo usnesení podle § 104a, nemusí obsahovat odůvodnění. Odůvodnění nemusí obsahovat rovněž usnesení, kterým bylo rozhodnuto nikoli ve věci samé, připouští-li to povaha této věci a je-li z obsahu spisu zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto; v tomto případě se ve výroku usnesení uvedou zákonná ustanovení, jichž bylo použito, a důvod rozhodnutí.
(3)
Jestliže se usnesení nedoručuje, stačí v písemném vyhotovení uvést výrok a den vydání.
(4)
Pro odůvodnění usnesení, jímž se rozhoduje ve věci samé, platí obdobně § 157 odst. 2 a 4.
§ 170
(1)
Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno.
(2)
Usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, není však soud vázán.
§ 171
(1)
Lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné.
(2)
Nebyla-li v usnesení uložena povinnost k plnění, je usnesení, není-li stanoveno jinak, vykonatelné, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhlášeno nebo vyhotoveno.
(3)
Je-li usnesení podle zákona nebo podle rozhodnutí soudu vykonatelné až po právní moci, běží lhůta k plnění až od právní moci usnesení.
Platební rozkaz
§ 172
(1)
Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. V platebním rozkazu žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.
(2)
Platební rozkaz nelze vydat,
a)
není-li znám pobyt žalovaného;
b)
má-li být platební rozkaz doručen žalovanému do ciziny;
c)
je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.
(3)
Nevydá-li soud platební rozkaz, nařídí jednání.
§ 173
(1)
Platební rozkaz je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky.
(2)
Nelze-li platební rozkaz doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud jej usnesením zruší v plném rozsahu.
§ 174
(1)
Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku.
(2)
Podá-li i jen jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je však i zde odvolání.
(3)
Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor soud odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.
(4)
Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje podle § 164.
§ 174a
Elektronický platební rozkaz
(1)
Je-li návrh podán na elektronickém formuláři podepsaném žalobcem, soud může vydat na návrh žalobce elektronický platební rozkaz. Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) a náležitostí podle § 79 odst. 1 obsahovat datum narození fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby nebo identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem.
(3)
Ustanovení § 172 až 174 platí obdobně.
(4)
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu usnesením odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.
(5)
Elektronický platební rozkaz nelze vydat,
a)
pokračuje-li soud v řízení po jeho přerušení, nebo
b)
nebyl-li zaplacen poplatek za řízení o vydání elektronického platebního rozkazu splatný podáním návrhu na zahájení řízení ani ve lhůtě soudem k tomu určené.
(6)
Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu lze podat také na elektronickém formuláři podepsaném žalovaným. Tento formulář zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 174b
Evropský platební rozkaz
(1)
Evropský platební rozkaz67a) je třeba doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno.
(2)
K řízení o návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu je příslušný soud, který evropský platební rozkaz vydal.
(3)
Usnesení soudu, jímž bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu, se doručí účastníkům řízení o evropském platebním rozkazu.
§ 175
(1)
Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání.
(2)
Ustanovení § 174 odst. 4 se použijí obdobně.
(3)
Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný (šekový) platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne. Podané námitky soud odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.
(4)
Podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.
(5)
Vezme-li žalovaný námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat.
(6)
Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání.
HLAVA PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
Řízení o žalobě z rušené držby
§ 176
Ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.
§ 177
(1)
Domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.
(2)
Domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení. Předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
§ 178
V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
§ 179
V řízení nelze rozhodnout o náhradě újmy vzniklé rušením držby.
§ 180
(1)
Ve věci samé rozhoduje soud usnesením.
(2)
Soud vyhlásí usnesení ihned po skončení jednání. Ustanovení § 156 odst. 2 se nepoužije.
Řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů
§ 181
Ustanovení § 182 až 194 se použijí na návrh na zahájení řízení nebo na nařízení předběžného opatření v oblasti ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů, kterými se právnická osoba k tomu určená členským státem Evropské unie nebo jiným státem, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, domáhá zdržení se protiprávního jednání nebo určení, zda žalovaný svým jednáním porušil právní povinnost (dále jen „žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů“).
§ 182
(1)
Žalobcem v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů může být právnická osoba, která je zapsána do seznamu oprávněných osob podle zákona o ochraně spotřebitele, nebo společně více takovýchto osob. Splnění této podmínky ověří soud při prvním úkonu, který žalobce v řízení učinil.
(2)
Žaloba na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů musí kromě náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat také
a)
označení, že jde o žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, a
b)
dostatečný popis dotčených spotřebitelů tak, aby bylo pro spotřebitele rozpoznatelné, že se jich žaloba týká.
§ 183
K řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je v prvním stupni věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.
§ 184
Zahájení řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů brání tomu, aby proti témuž žalovanému bylo zahájeno další řízení o návrzích jiných osob požadujících z téhož jednání nebo stavu stejný nárok.
§ 185
Spotřebitel není účastníkem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a nemůže se řízení zúčastnit ani jako vedlejší účastník.
§ 186
(1)
Výrok pravomocného rozsudku v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je závazný i pro spotřebitele oprávněné proti žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu.
(2)
Odstavec 1 neplatí pro spotřebitele, který
a)
proti témuž žalovanému zahájil řízení pro nárok z téhož jednání nebo stavu před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, nebo
b)
se přihlásil do řízení podle zákona o hromadném občanském řízení soudním zahájeného před podáním žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů proti témuž žalovanému pro tytéž nároky z téhož jednání nebo stavu.
§ 187
(1)
O průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů je žalobce povinen dotčené spotřebitele informovat v souladu s § 25h zákona o ochraně spotřebitele, popřípadě jakýmkoliv jiným vhodným způsobem tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky.
(2)
Bylo-li žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů alespoň částečně vyhověno, je žalovaný povinen spotřebitele, kterého se tato žaloba týká, na své náklady o výsledku řízení vhodným způsobem informovat.
(3)
Způsob, rozsah a formu informování podle odstavce 2 zvolí žalovaný tak, aby byla podle okolností případu zajištěna dostatečná informovanost všech dotčených spotřebitelů včetně případných spotřebitelů, kteří nemají obvyklý pobyt na území České republiky. Je-li při vynaložení rozumného úsilí možné spotřebitele jednotlivě identifikovat, je žalovaný povinen vyrozumět dotčené spotřebitele jednotlivě. Žalovaný je také vždy povinen informovat spotřebitele na svých internetových stránkách.
§ 188
(1)
Soud uveřejňuje informace o průběhu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů v rejstříku hromadných řízení vedeném podle zákona o hromadném občanském řízení soudním (dále jen „rejstřík hromadných řízení“).
(2)
Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní alespoň
a)
spisovou značku řízení a označení soudu, který je k projednání žaloby příslušný,
b)
identifikační údaje o účastnících řízení a popřípadě také o jejich právních zástupcích,
c)
předmět řízení a skutkový základ žaloby a
d)
den, kdy byla žaloba podána.
(3)
Soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní vždy také žalobu na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a rozhodnutí, kterým se řízení o žalobě končí; to platí pro řízení o opravných prostředcích obdobně. Jiné písemnosti vydané v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů soud v rejstříku hromadných řízení uveřejní, je-li to třeba k ochraně práv dotčených spotřebitelů. Písemnosti se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují chronologicky s uvedením okamžiku jejich vložení.
§ 189
(1)
Údaje a písemnosti podle § 188 se v rejstříku hromadných řízení uveřejňují bez zbytečného odkladu. Uveřejňuje-li se podle tohoto zákona rozhodnutí, uvede soud v rejstříku hromadných řízení bez zbytečného odkladu vždy i den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(2)
Údaje a písemnosti uveřejněné v rejstříku hromadných řízení jsou veřejně přístupné a každý má právo se s nimi seznámit, nestanoví-li jiný právní předpis nebo nerozhodne-li soud z důvodu ochrany zákonem chráněného tajemství, utajovaných informací nebo osobních údajů jinak.
(3)
Obsahuje-li uveřejňovaná písemnost identifikační údaje o spotřebitelích, je třeba písemnost před jejím uveřejněním upravit tak, aby z jejího textu nebylo možné jednotlivé spotřebitele identifikovat.
§ 190
Není-li možné uveřejňovat údaje a písemnosti v rejstříku hromadných řízení, zajistí Ministerstvo spravedlnosti jiné vhodné místo, jehož prostřednictvím bude soud tyto údaje a písemnosti uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ustanovení § 188 odst. 2 a 3 a § 189 se použijí obdobně.
§ 191
Nesplní-li v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů některý z účastníků pravomocně uloženou povinnost předložit důkazní prostředky, aniž pro to má spravedlivý důvod, může soud skutečnost, která měla být důkazními prostředky v neprospěch tohoto účastníka prokázána, pokládat za prokázanou.
§ 192
Nákladem řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů jsou také účelně vynaložené náklady na informování spotřebitelů a na předložení důkazních prostředků.
§ 193
(1)
Tomu, kdo nesplnil povinnost informovat dotčené spotřebitele o průběhu nebo výsledku řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů nebo povinnost předložit důkazní prostředky, může soud usnesením uložit pořádkovou pokutu do výše 5 000 000 Kč.
(2)
Nesplní-li žalovaný povinnost zdržet se protiprávního jednání, která mu byla v řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů uložena vykonatelným rozhodnutím soudu, lze mu v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení uložit přiměřenou pokutu až do výše 5 000 000 Kč.
(3)
Při určení výše pokuty se přihlíží k významnosti porušené povinnosti, rozsahu a závažnosti jejího porušení a k tomu, aby uložená pokuta neměla ve vztahu k majetkovým poměrům povinného likvidační účinky.
§ 194
Po dobu řízení o žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů neběží promlčecí lhůta u práv, která spotřebitelům, jichž se tato žaloba týká, z protiprávního jednání nebo stavu vznikla. Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí překážky, neskončí promlčecí lhůta dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.
ČÁST ČTVRTÁ
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Hlava první
ODVOLÁNÍ
Podání odvolání
§ 201
Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.
§ 202
(1)
Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a)
se upravuje vedení řízení,
b)
byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1),
c)
bylo prominuto zmeškání lhůty,
d)
byla nebo nebyla připuštěna změna návrhu,
e)
bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3,
f)
byl schválen smír,
g)
byl zamítnut návrh na přerušení řízení podle § 109 nebo podle § 110,
h)
byl žalovaný vyzván, aby se ve věci písemně vyjádřil (§ 114b),
i)
bylo opraveno rozhodnutí, netýká-li se oprava výroku rozhodnutí,
j)
bylo rozhodnuto, že doručení je neúčinné (§ 50d),
k)
byla uložena povinnost složit zálohu na náklady důkazu,
l)
bylo vyhověno návrhu na přezkum evropského platebního rozkazu,
m)
bylo nařízeno první setkání s mediátoremmediátorem podle § 100 odst. 2,
n)
byl zrušen platební rozkaz podle § 173 odst. 2.
(2)
Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
(3)
Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 203
(1)
Vedlejší účastník může podat odvolání jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí účastníku, kterého v řízení podporuje. Odvolání vedlejšího účastníka není přípustné, jestliže se jím podporovaný účastník odvolání vzdal nebo jestliže s odvoláním vedlejšího účastníka nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat odvolání jen ve věcech, do nichž může podle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení, a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupilo dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.
(3)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových může podat odvolání jen v případech a za podmínek uvedených v § 35a a jen tehdy, jestliže do řízení vstoupil dříve, než uplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.
§ 204
(1)
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(2)
Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3)
O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně.
Náležitosti odvolání
§ 205
(1)
V odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).
(2)
Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze odůvodnit jen tím, že
a)
nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
b)
soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,
c)
řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,
d)
soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,
e)
soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,
f)
dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť tu jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které nebyly dosud uplatněny (§ 205a),
g)
rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
(3)
Odvolatel může bez souhlasu soudu měnit odvolací návrhy a odvolací důvody i po uplynutí lhůty k odvolání.
(4)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, může odvolatel měnit jen v průběhu trvání lhůty k odvolání.
§ 205a
Skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže
a)
se týkají podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce nebo obsazení soudu;
b)
jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci;
c)
jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně;
d)
jimi má být splněna povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti nebo důkazní povinnost, a to za předpokladu, že pro nesplnění některé z uvedených povinností neměl odvolatel ve věci úspěch a že odvolatel nebyl řádně poučen podle § 118a odst. 1 až 3;
e)
odvolatel nebyl řádně poučen podle § 119a odst. 1;
f)
nastaly (vznikly) po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně.
§ 205b
U odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).
Účinky odvolání
§ 206
(1)
Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud.
(2)
Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků, z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky, není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To neplatí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání poměru mezi účastníky.
(3)
Právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.
Vzdání se odvolání a jeho vzetí zpět
§ 207
(1)
Vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení (vydání) rozhodnutí.
(2)
Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
Úkony soudu prvního stupně
§ 208
(1)
Opožděně podané odvolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.
(2)
Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo ve lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného soudu.
§ 209
Předseda senátu soudu prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání (§ 43). Nezdaří-li se mu vady odstranit nebo má-li za to, že odvolání je podáno tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou o tom odvolacímu soudu.
§ 210
(1)
Nejde-li o případy uvedené v § 208 nebo v § 209, doručí předseda senátu odvolání, které směřuje proti rozsudku nebo proti usnesení ve věci samé, ostatním účastníkům. Odvolání proti usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, doručí předseda senátu těm účastníkům, jejichž práv a povinností se týká, je-li to s ohledem na okolnosti případu či povahu věci vhodné a účelné.
(2)
Je-li to třeba, vyšetří předseda senátu, zda jsou splněny podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel nebo jiní účastníci dovolávají, a provede i jiná podobná šetření.
(3)
Jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání a jakmile jsou provedena šetření podle odstavce 2, předloží předseda senátu věc odvolacímu soudu; ve zprávě též uvede, že považuje odvolání za podané ve lhůtě.
§ 210a
Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení, z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnesení, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53), nebo usnesení o odmítnutí žaloby, popřípadě jiného návrhu na zahájení řízení (§ 43 odst. 2, § 75a, § 75b odst. 2, § 78d odst. 2), nebo usnesení o odmítnutí odvolání (§ 208), nebo rozhodnutí vydané podle části šesté může k odvolání změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví.
Řízení u odvolacího soudu
§ 211
Pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
§ 211a
Jiní účastníci řízení než odvolatel mohou u odvolacího soudu namítat skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek uvedených v § 205a.
§ 212
Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí. Tímto rozsahem není vázán
a)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který odvoláním nebyl dotčen,
b)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účastníků,
c)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 212a
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí soudu prvního stupně lze přezkoumat i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 205 odst. 2).
(2)
Rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) žádné odvolací důvody.
(3)
K novým skutečnostem nebo důkazům (§ 205a a 211a) odvolací soud smí přihlédnout, jen když byly uplatněny.
(4)
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání odvolací soud přezkoumá jen z důvodů uvedených v § 205b.
(5)
Odvolací soud též přihlédne k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. K jiným vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací soud, jen když mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a jen jestliže za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava.
(6)
Usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení.
§ 213
(1)
Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně.
(2)
Odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně.
(3)
K provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud při zjišťování skutkového stavu věci nepřihlédne, ledaže by je zopakoval; tyto důkazy je povinen zopakovat, jen jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, soud prvního stupně provedl jiné důkazy, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel.
(4)
Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci; to neplatí jen tehdy, má-li být provedeno rozsáhlé doplnění dokazování a jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, dosud nebylo provedeno žádné nebo zcela nedostatečné dokazování.
(5)
Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky řízení uplatněny v rozporu s § 205a nebo § 211a.
§ 213a
(1)
Má-li odvolací soud za to, že mají být provedeny jiné než účastníky navržené důkazy (§ 120 odst. 2 věta první), nebo opakuje-li dokazování (§ 213 odst. 2 a 3), provede dokazování sám.
(2)
Odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy (§ 213 odst. 4) buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu.
§ 213b
(1)
V odvolacím řízení se postupuje podle § 118a; tento postup však nemůže vést k uplatnění nových skutečností nebo důkazů v rozporu s ustanovením § 205a nebo 211a nebo k uplatnění procesních práv, která jsou za odvolacího řízení nepřípustná.
(2)
Porušení ustanovení § 118a odst. 1 až 3 soudem prvního stupně je vadou řízení, jen jestliže potřeba uvést další tvrzení nebo důkazy vyplyne z odlišného právního názoru odvolacího soudu.
§ 214
(1)
K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího soudu jednání.
(2)
Jednání není třeba nařizovat, jestliže
a)
se odmítá odvolání;
b)
se zastavuje nebo přerušuje odvolací řízení;
c)
odvolání směřuje proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jinému usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé;
d)
se zrušuje rozhodnutí podle § 219a odst. 1;
e)
odvolání se týká toliko nákladů řízení, lhůty k plnění nebo předběžné vykonatelnosti.
(3)
Jednání není třeba nařizovat také tehdy, bylo-li odvolání podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí, jestliže odvolací soud opakuje nebo doplňuje dokazování.
§ 215
(1)
Předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat.
(2)
Po zahájení jednání podá předseda nebo pověřený člen senátu zprávu o dosavadním průběhu jednání; jinak platí pro jednání před odvolacím soudem přiměřeně § 116 až 118, § 118a odst. 4 a § 119. Na závěr předseda senátu účastníky vyzve, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili k dokazování a ke skutkové a k právní stránce věci.
§ 216
(1)
Ustanovení § 92, 97 a 98 pro odvolací řízení neplatí.
(2)
V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok.
(3)
Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci nebo některý z nich nedostaví k jednání u odvolacího soudu.
Rozhodnutí o odvolání
§ 218
Odvolací soud odmítne odvolání, které
b)
bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn;
c)
směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.
§ 218a
Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 208 odst. 1, ačkoliv odvolání bylo podáno opožděně, rozhodne o odmítnutí odvolání pro opožděnost odvolací soud. Je-li to třeba, provede potřebná šetření buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo soudu dožádaného.
§ 218c
O zastavení odvolacího řízení pro zpětvzetí odvolání před zahájením jednání před odvolacím soudem a o odmítnutí odvolání podle § 218 nebo podle § 218a může rozhodnout jen předseda senátu odvolacího soudu nebo pověřený člen senátu.
§ 219
Odvolací soud rozhodnutí potvrdí, je-li ve výroku věcně správné.
§ 219a
(1)
Odvolací soud rozhodnutí zruší, jestliže
a)
tu jsou takové vady, že řízení nemělo proběhnout pro nedostatek podmínek řízení nebo rozhodoval věcně nepříslušný soud nebo vyloučený soudce anebo soud nebyl správně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, popřípadě i jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava,
b)
rozhodnutí není přezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů,
c)
soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem,
d)
soud nepokračoval v řízení s tím, kdo je procesním nástupcem účastníka, který po zahájení řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.
(2)
Odvolací soud rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, zruší také tehdy, jestliže ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další účastníky navržené důkazy, které nemohou být provedeny v odvolacím řízení (§ 213 odst. 3 a 4); ustanovení § 213 odst. 5 tím nesmí být dotčeno.
§ 220
(1)
Odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže nejsou splněny podmínky pro jejich potvrzení (§ 219) nebo zrušení (§ 219a) a jestliže
a)
soud prvního stupně rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav;
b)
po doplnění nebo zopakování dokazovaní je skutkový stav věci zjištěn tak, že je možné o věci rozhodnout.
(2)
Odvolací soud změní rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, také tehdy, jestliže schválí smír.
§ 220a
(1)
Odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.
(2)
Při určení toho, zda napadené usnesení o předběžném opatření bylo nezákonné, vychází odvolací soud ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného usnesení.
§ 221
(1)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí podle § 219a,
a)
vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nebo
b)
postoupí věc věcně příslušnému okresnímu nebo krajskému soudu, popřípadě soudu zřízenému k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, anebo
c)
rozhodne o zastavení řízení, jestliže je tu takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit (§ 104 odst. 1); není-li dána pravomoc soudů, rozhodne též o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.
(2)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 226 odst. 1, § 235h odst. 2 věta druhá a § 243d odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný senát (samosoudce), nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně, kterému je nadřízen.
§ 221a
Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit, i když je navrhována jeho změna, a naopak.
§ 222
(1)
Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo.
(2)
Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).
(3)
Za podmínek § 164 může odvolací soud také nařídit opravu napadeného rozhodnutí.
§ 222a
(1)
Vezme-li žalobcežalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
(2)
Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
§ 223
Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje rozsudek (§ 219) nebo mění rozsudek podle § 220 odst. 1; jinak rozhoduje usnesením.
Náklady odvolacího řízení
§ 224
(1)
Ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací.
(2)
Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech řízení u soudu prvního stupně.
(3)
Zruší-li odvolací soud rozhodnutí a vrátí-li věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo věc postoupí věcně příslušnému soudu, rozhodne o náhradě nákladů soud prvního stupně v novém rozhodnutí o věci.
Další průběh řízení
§ 225
Soud prvního stupně doručí rozhodnutí o odvolání, pokud je nedoručil odvolací soud přímo.
§ 226
(1)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.
(2)
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a věc postoupena věcně příslušnému soudu, nepoužije se v dalším řízení § 104a. Z výsledků dosavadního řízení lze při novém projednání věci vycházet pouze z uznání žalovaného a ze shodných skutkových tvrzení účastníků; se souhlasem účastníků lze vycházet také z některých nebo ze všech provedených důkazů.
Hlava druhá
ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST
Přípustnost
§ 228
(1)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé:
a)
jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci;
b)
lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
(2)
Žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout také pravomocné usnesení, kterým byl schválen smír, lze-li důvody obnovy podle odstavce 1 vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován; to platí obdobně pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání.
§ 229
(1)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže
a)
bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b)
ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c)
účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
d)
nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
e)
rozhodoval vyloučený soudce,
f)
soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
g)
bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce,
h)
účastníku řízení byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady.
(2)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz) nebo elektronický platební rozkaz, jestliže
a)
v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
b)
v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
c)
odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí nebo pravomocně zastaven výkon rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2.
(4)
Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
§ 230
(1)
Žaloba není přípustná proti
a)
usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby;
b)
jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
c)
jen proti důvodům rozhodnutí.
(2)
Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
(3)
Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
§ 231
(1)
Žalobu může podat z důvodů uvedených v § 228 a 229 též vedlejší účastník, jestliže vstoupil do původního řízení. Žaloba je však nepřípustná, jestliže s ní jím podporovaný účastník nesouhlasí.
(2)
Státní zastupitelství může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen ve věcech, do nichž může podle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení.
(3)
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pokud není přímo účastníkem řízení, může podat z důvodů uvedených v § 229 žalobu pro zmatečnost jen v případech a za podmínek uvedených v § 35a. Nevstoupil-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení (§ 35a).
(4)
Ustanovení § 230 zde platí obdobně.
Podání žaloby
§ 232
(1)
Žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.
(2)
Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.
§ 233
(1)
Žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.
(2)
Po třech letech od právní moci napadeného rozhodnutí může být žaloba na obnovu řízení podána jen tehdy, jestliže trestní rozsudek nebo rozhodnutí o přestupkupřestupku nebo jiném správním deliktu, na jejichž podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byly později podle příslušných právních předpisů zrušeny.
§ 234
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
(2)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(3)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. e) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
(4)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. g) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl.
(5)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. h) lze žalobu podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí.
(6)
Z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 2 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců od právní moci usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo o zastavení výkonu rozhodnutí.
§ 235
(1)
Prominutí zmeškání lhůt k žalobě není přípustné.
(2)
Bylo-li proti žalobou napadenému rozhodnutí podáno také dovolání, nepočítá se do běhu lhůt podle § 234 odst. 1 až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu.
Řízení a rozhodnutí o žalobě
§ 235a
(1)
Žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2).
(2)
Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li dále stanoveno něco jiného.
§ 235b
(1)
Byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.
(2)
Ustanovení § 92, 97 a 98 pro řízení o žalobě neplatí. Pro řízení o žalobě pro zmatečnost neplatí též ustanovení § 107a.
(3)
Bylo-li proti napadenému rozhodnutí podáno též dovolání, soud řízení o žalobě přeruší až do rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 235c
Je-li pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, může soud nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí o věci.
§ 235d
Soud projedná věc v mezích, ve kterých se ten, kdo podal žalobu, domáhá povolení obnovy řízení nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost. Tímto rozsahem není vázán
a)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který žalobou nebyl dotčen,
b)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2),
c)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
§ 235e
(1)
Žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.
(2)
Žalobu pro zmatečnost soud usnesením buď zamítne nebo napadené rozhodnutí zruší. Zruší-li rozhodnutí z důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. a), b) a d) nebo v § 229 odst. 2 písm. a) a b), rozhodne též o zastavení řízení o věci, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno.
(3)
Bylo-li stejné rozhodnutí napadeno žalobou na obnovu řízení i pro zmatečnost, může soud povolit důvodně uplatněnou obnovu řízení, jen když žalobu pro zmatečnost zamítne, odmítne nebo o ní zastaví řízení.
(4)
Bylo-li napadené rozhodnutí dovolacím soudem zrušeno, soud řízení o žalobě zastaví.
§ 235f
Zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.
§ 235g
Povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Řízení a rozhodnutí po povolení obnovy nebo po zrušení rozhodnutí
§ 235h
(1)
Byla-li povolena obnova řízení, soud prvního stupně, jakmile usnesení nabude právní moci, věc znovu bez dalšího návrhu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Shledá-li soud napadené rozhodnutí věcně správným, zamítne usnesením návrh na jeho změnu. Jestliže soud napadené rozhodnutí ve věci samé změní, nové rozhodnutí nahradí původní rozhodnutí.
(2)
Bylo-li napadené rozhodnutí pro zmatečnost zrušeno, soud, o jehož rozhodnutí jde, věc, jakmile usnesení nabude právní moci, bez dalšího návrhu projedná a rozhodne; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný.
(3)
Odstavec 2 neplatí, bylo-li řízení ve věci zastaveno (§ 235e odst. 2 věta druhá).
§ 235i
(1)
V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního řízení i řízení o žalobě; o náhradě nákladů původního řízení však nerozhodne, jestliže rozhodnutí po povolení obnovy nenahrazuje původní rozhodnutí.
(2)
Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci (§ 235e odst. 2 věta druhá), rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení.
(3)
Právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.
Hlava třetí
DOVOLÁNÍ
Přípustnost dovolání
§ 236
(1)
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
(2)
Dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
§ 237
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
§ 238
(1)
Dovolání podle § 237 není přípustné
a)
ve věcech upravených v části druhé občanského zákoníku, je-li řízení o nich vedeno podle tohoto zákona a nejedná-li se o manželské majetkové právo,
b)
ve věcech upravených zákonem o registrovaném partnerství, je-li řízení o nich vedeno podle tohoto zákona,
c)
proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,
d)
ve věcech odkladu provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce,
e)
proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4,
f)
proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pořádkovém opatření, znalečném nebo tlumočném,
g)
proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě z rušené držby,
h)
proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení,
i)
proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek,
j)
proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce,
k)
proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení,
l)
proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o zproštění od složení zálohy nebo odejmutí zproštění od složení zálohy podle exekučního řádu.
(2)
U opětujícího se peněžitého plnění je pro závěr, zda rozhodnutí obsahující dovoláním napadený výrok bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč [odstavec 1 písm. c)], rozhodný součet všech opětujících se plnění; jde-li však o peněžité plnění na dobu života, na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 5 let, je rozhodný pouze pětinásobek výše ročního plnění.
(3)
Za rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč.
§ 238a
Dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
§ 239
Přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Podání dovolání
§ 240
(1)
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
(2)
Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
(3)
Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení.
§ 241
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátemadvokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.57)
(2)
Odstavec 1 neplatí,
a)
je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání,
b)
je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obecobec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v § 21, 21a, anebo v § 21b, která má právnické vzdělání.
(3)
Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obecobec, kterou zastupuje stát podle § 26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obecobec osoba uvedená v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
(4)
Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátemadvokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
§ 241a
(1)
Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3.
(2)
V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
(3)
Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
(4)
V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení.
(5)
K obsahu podání, v němž dovolatel uvedl, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezil důvody dovolání, aniž by byla splněna podmínka stanovená v § 241, se nepřihlíží.
(6)
V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy.
Úkony soudu prvního stupně
§ 241b
(1)
Ustanovení § 208 odst. 1, § 209 a 210 platí obdobně.
(2)
Není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.
(3)
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.
Řízení u dovolacího soudu
§ 242
(1)
Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.
(2)
Dovolací soud není vázán rozsahem dovolacích návrhů
a)
v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý výrok, který dovoláním nebyl dotčen,
b)
v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže dovolání podal jen některý z účastníků,
c)
jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.
(3)
Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
(4)
Účastníci mohou po dobu trvání lhůty k podání dovolání měnit vymezení důvodu dovolání a rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadají; ke změně není třeba souhlasu soudu.
§ 243
Před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a)
vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucíexekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b)
právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
§ 243a
(1)
Dovolací soud rozhodne o dovolání zpravidla bez jednání. Považuje-li to za potřebné, nařídí k projednání dovolání jednání.
(2)
Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 3.
§ 243b
Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, není-li stanoveno jinak; ustanovení § 43, 92, 95 až 99 a 107a však pro dovolací řízení neplatí.
Rozhodnutí o dovolání
§ 243c
(1)
Dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, anebo které je zjevně bezdůvodné, dovolací soud odmítne.
(2)
K přijetí usnesení o odmítnutí dovolání z důvodu, že dovolání není podle § 237 přípustné, je třeba souhlasu všech členů senátu.
(3)
Ustanovení § 218 písm. b), § 218a, § 224 odst. 1 a 2 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 241b odst. 3 věty třetí, ačkoliv se nezdařilo odstranit nedostatek podmínky uvedené v § 241, rozhodne o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění této podmínky dovolací soud.
§ 243d
(1)
Nepostupoval-li podle § 243c, dovolací soud
a)
dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, nebo
b)
může rozhodnutí odvolacího soudu změnit, jestliže odvolací soud rozhodl nesprávně a jestliže dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout.
(2)
Změní-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, zruší rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na změněném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na změněném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.
§ 243e
(1)
Nejsou-li podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu, dovolací soud je zruší.
(2)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. Dovolací soud zruší též další rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na zrušovaném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na zrušeném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.
(3)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu proto, že nebyl dodržen závazný právní názor (§ 243g odst. 1) nebo že v řízení došlo k závažným vadám, může nařídit, aby věc v dalším řízení projednal jiný senát nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému odvolacímu soudu. V případě, že dovolací soud zruší rovněž rozhodnutí soudu prvního stupně, může také nařídit, aby věc v dalším řízení projednal u soudu prvního stupně jiný senát (samosoudce) nebo přikázat věc k dalšímu řízení jinému soudu prvního stupně.
(4)
Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně pro vady uvedené v § 229 odst. 1 písm. a), b) nebo d) a v § 229 odst. 2 písm. a) nebo b), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží.
§ 243f
(1)
Pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu.
(2)
O zastavení dovolacího řízení nebo o odmítnutí dovolání, které bylo podáno opožděně, které bylo podáno někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo které nebylo řádně doplněno nebo opraveno a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, může rozhodnout předseda senátu dovolacího soudu nebo pověřený člen senátu.
(3)
V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.
(4)
Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže mění či zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.
(5)
Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlášení je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce v budově soudu a na elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska soudu“) po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku.
(6)
Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 5.
§ 243g
Další průběh řízení
(1)
Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 226 zde platí obdobně. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.
(2)
Právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím dotčeny.
ČÁST PÁTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH, O NICHŽ BYLO ROZHODNUTO JINÝM ORGÁNEM
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 244
(1)
Rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen „správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí,
a)
rozhodl-li o sporu nebo o jiné právní věci rozhodce nebo stálý rozhodčí soud98) nebo rozhodčí komise spolku,
b)
jestliže se rozhodnutí správního orgánu v důsledku námitek nebo jiného obdobného úkonu účastníka právního poměru učiněného před správním orgánem podle zvláštního zákona zrušuje nebo pozbývá účinnosti,
c)
odkázal-li podle zvláštního právního předpisu správní orgán účastníky právního poměru s jejich nároky na řízení před soudem.99)
§ 245
Není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.
HLAVA DRUHÁ
PODÁNÍ ŽALOBY
§ 246
(1)
K návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.
(2)
Žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta a jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta.
(3)
K žalobě je žalobce povinen připojit stejnopis rozhodnutí správního orgánu a listinné důkazy, jichž se dovolává.
§ 247
(1)
Žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
(2)
Žaloba je nepřípustná, jestliže žalobce nevyužil v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky nebo jestliže jím uplatněné řádné opravné prostředky nebyly správním orgánem pro opožděnost projednány.
§ 248
(1)
Podání žaloby nemá odkladný účinek na právní moc ani na vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu.
(2)
Soud na žádost žalobce odloží
a)
vykonatelnost rozhodnutí správního orgánu až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže by neprodleným výkonem rozhodnutí správního orgánu hrozila žalobci závažná újma,
b)
právní moc rozhodnutí správního orgánu až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a odklad se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami.
(3)
Odklad právní moci nebo vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu soud i bez návrhu zruší, jakmile se ukáže, že pominuly důvody, pro které byl povolen.
HLAVA TŘETÍ
ŘÍZENÍ O ŽALOBĚ
Příslušnost
§ 249
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
(2)
Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem.
§ 250
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, je k řízení místně příslušný
a)
obecný soud účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost k plnění,
b)
obecný soud účastníka, na jehož návrh bylo řízení před správním orgánem zahájeno, není-li dána příslušnost podle písmena a),
c)
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, není-li dána příslušnost podle písmena a) nebo b).
(2)
Týkalo-li se řízení před správním orgánem práva k nemovité věci, je k řízení místně příslušný vždy soud, v jehož obvodu je nemovitá věc.
§ 250a
Účastníci řízení
(1)
Účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.
(2)
Jakmile soud zjistí, že se řízení neúčastní někdo, kdo je podle odstavce 1 jeho účastníkem, přibere jej usnesením do řízení. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Projednání žaloby
§ 250b
(1)
S žalobou jsou spojeny ke společnému řízení další žaloby, které byly podány ve věci, o níž správní orgán rozhodl stejným rozhodnutím dříve, než o ní soud prvního stupně rozhodl.
(2)
V průběhu řízení před soudem nesmí být změněn okruh účastníků, jaký tu byl v době rozhodnutí správního orgánu; to neplatí, došlo-li za řízení před soudem k procesnímu nástupnictví (§ 107 a 107a).
(3)
Návrh, o němž rozhodl správní orgán, nesmí být v průběhu řízení před soudem změněn.
§ 250c
(1)
V rámci přípravy jednání předseda senátu rovněž vyžádá od správního orgánu potřebné spisy.
(2)
Stejnopis žaloby soud doručí též správnímu orgánu, který o sporu nebo o jiné právní věci rozhodl, a vyzve ho, aby soudu v určené lhůtě oznámil, zda v řízení bude uplatňovat práva podle věty druhé; jinak práva v řízení uplatňovat nelze. Správní orgán může v řízení předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat, aby mu bylo při jednání uděleno slovo. Vždy se mu však doručuje rozhodnutí ve věci samé nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí. Pro řízení o opravném prostředku se věty první až třetí použijí obdobně.
(3)
Ustanovení § 114b se nepoužije.
§ 250d
(1)
Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c) nebo, nebyla-li nařízena a provedena tato příprava jednání, do skončení prvního jednání, které se v řízení před soudem konalo; k později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží. To neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i o skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 2.
(2)
Omezení podle odstavce 1 neplatí v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni podle § 114c odst. 5 nebo že, nebyla-li nařízena a provedena příprava jednání, soud jim neposkytl poučení o povinnostech podle odstavce 1 a o následcích nesplnění těchto povinností nejpozději v předvolání k prvnímu jednání ve věci.
§ 250e
(1)
Soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem.
(2)
Soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu. Možnost zopakovat důkazy provedené před správním orgánem není dotčena.
§ 250f
Soud projedná věc v mezích, ve kterých se žalobce domáhal projednání sporu nebo jiné právní věci v řízení před soudem. Tímto rozsahem není vázán,
a)
jestliže správní orgán řízení zahájil bez návrhu,
b)
jde-li o taková společná oprávnění nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří jsou jejich nositeli,
c)
vyplývá-li z právního předpisu určitý způsob vypořádání právního poměru mezi účastníky.
HLAVA ČTVRTÁ
ROZHODNUTÍ O ŽALOBĚ
§ 250g
(1)
Soud žalobu odmítne,
a)
byla-li podána opožděně,
b)
byla-li podána někým, kdo k žalobě není oprávněn,
c)
je-li nepřípustná.
(2)
K rozhodnutí podle odstavce 1 nemusí být nařízeno jednání.
§ 250h
(1)
Účastník, na jehož návrh bylo zahájeno řízení před správním orgánem, může vzít v průběhu řízení před soudem tento návrh zpět, a to zcela nebo zčásti.
(2)
Byl-li vzat zpět návrh, kterým bylo zahájeno řízení před správním orgánem, a souhlasí-li s tímto zpětvzetím návrhu ostatní účastníci řízení, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Jednání nemusí nařizovat.
(3)
Zastaví-li soud řízení podle odstavce 2, pozbývá rozhodnutí správního orgánu účinnost v rozsahu, v němž je usnesením soudu dotčeno. Uvedený následek musí být uveden ve výroku usnesení o zastavení řízení.
§ 250i
Soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně.
§ 250j
(1)
Dospěje-li soud k závěru, že o sporu nebo o jiné právní věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán, rozhodne ve věci samé rozsudkem. S rozhodnutím správního orgánu se soud vypořádá v odůvodnění rozsudku.
(2)
Rozsudek soudu podle odstavce 1 nahrazuje rozhodnutí správního orgánu v takovém rozsahu, v jakém je rozsudkem soudu dotčeno. Tento následek musí být uveden ve výroku rozsudku.
§ 250k
Zastaví-li soud řízení o žalobě z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 250h, nebo odmítne-li žalobu anebo zamítne-li žalobu, zůstává rozhodnutí správního orgánu nedotčeno.
§ 250l
Nahrazuje-li rozsudek soudu alespoň zčásti rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2) nebo pozbylo-li rozhodnutí správního orgánu alespoň zčásti svou účinnost (§ 250h odst. 3), rozhodne soud znovu o náhradě nákladů řízení, které vznikly v řízení před správním orgánem, pokud bylo v tomto řízení o náhradě rozhodnuto.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON ROZHODNUTÍ
Hlava první
NAŘÍZENÍ A PROVEDENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ
Předpoklady výkonu rozhodnutí
§ 251
(1)
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.
(2)
Je-li k soudu podán návrh na výkon titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení, soud návrh odmítne.
§ 252
(1)
Není-li stanoveno jinak, je příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku obecný soud povinného.
(2)
Nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek; jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obecný soud bankybanky nebo jiného dlužníka povinného, popřípadě soud, v jehož obvodu má zahraniční dlužník povinného umístěn v České republice svůj závod nebo organizační složku svého závodu.
(3)
Namísto obecného soudu povinného a soudu uvedeného v § 511 zákona o zvláštních řízeních soudních je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud,
a)
v jehož obvodu je závod (část závodu), jde-li o výkon rozhodnutí postižením závodu;
b)
v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se výkon rozhodnutí nemovité věci, není-li dána příslušnost podle písmena a).
§ 253
(1)
Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného. Případným slyšením povinného nesmí být zmařen účel výkonu rozhodnutí.
(2)
Soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.
§ 254
(1)
Na výkon rozhodnutí se užije ustanovení předcházejících částí, není-li v této části uvedeno jinak. Rozhoduje se však vždy usnesením.
(2)
Při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí tohoto zákona a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; žalobu pro zmatečnost lze podat pouze z důvodu uvedeného v § 229 odst. 4.
(3)
Při výkonu rozhodnutí soud poskytuje účastníkům, jakož i dalším osobám, kterých se výkon rozhodnutí týká, poučení o jejich procesních právech a povinnostech.
(4)
V usnesení, jímž soud nařizuje výkon rozhodnutí, se uvede poučení o tom, že nebudou-li v odvolání uvedeny žádné skutečnosti rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, odvolací soud odvolání odmítne.
(5)
V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne.
(6)
V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy.
(7)
Není-li v této části uvedeno jinak, při rozhodování o odvolání podanému proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, o návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí, o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. a) až f), o ceně prodávané nemovité věci (§ 336a) nebo závodu (§ 338n) a o nařízení dražebního jednání (§ 336b a 338o), lze rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit jen podle § 219a odst. 1. Šetření nebo dokazování, která jsou potřebná pro potvrzení nebo změnu usnesení soudu prvního stupně, provede odvolací soud buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu.
(8)
K projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h).
Účastníci řízení
§ 255
(1)
Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný.
(2)
Účastníkem řízení je také manžel povinného, je-li výkonem rozhodnutí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.
§ 256
(1)
Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí.
(2)
Přechod povinnosti nebo práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,76) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
Způsoby výkonu rozhodnutí
§ 257
Nařídit a provést výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v tomto zákoně.
§ 258
(1)
Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem.
(2)
Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.
(3)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných a souborů věcí, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv.
Činnost soudu před nařízením výkonu rozhodnutí
§ 259
Požádá-li o to oprávněný před podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo při podání tohoto návrhu a považuje-li to předseda senátu za účelné, předvolá povinného a vyzve ho k dobrovolnému splnění povinnosti, kterou mu ukládá rozhodnutí.
§ 260
(1)
Na žádost účastníka, kterému rozhodnutí přiznává právo na zaplacení peněžité částky, dotáže se soud toho, komu je zaplacení peněžité částky uloženo, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které bankybanky, pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva77), instituce elektronických peněz, pobočky zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraniční platební instituce nebo poskytovatele platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“) má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů nebo jiné jedinečné identifikátory77a).
(2)
Dotázaný je povinen odpovědět soudu do jednoho týdne od doručení dotazu. Nesplní-li tuto povinnost nebo uvede-li v odpovědi nepravdivé nebo neúplné údaje, může mu soud uložit pořádkovou pokutu (§ 53).
Prohlášení o majetku
§ 260a
(1)
Kdo má vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může soudu před podáním návrhu na výkon rozhodnutí navrhnout, aby předvolal povinného a vyzval ho k prohlášení o majetku.
(2)
Není-li povinný plně svéprávný nebo jsou-li povinným obecobec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnická osoba, označí oprávněný podle možnosti osoby, které je třeba předvolat (§ 260c).
§ 260b
(1)
Soud návrhu na prohlášení o majetku vyhoví jen tehdy, připojí-li oprávněný k návrhu listiny osvědčující, že jeho pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle § 260 nebo podle § 513 zákona o zvláštních řízeních soudních uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, a stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti, nebo jinou listinu potřebnou k nařízení výkonu rozhodnutí; stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(2)
Návrhu na prohlášení majetku nelze vyhovět,
a)
probíhá-li insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného53c) a po dobu trvání účinků moratoria na majetek povinného,
b)
byla-li u povinného zavedena nucená správa podle zvláštního zákona nebo dočasná správa nebo správa pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 260c
(1)
Není-li povinný plně svéprávný, soud místo povinného předvolá jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka.
(2)
Je-li povinným obecobec nebo vyšší územně samosprávný celek, soud předvolá toho, komu přísluší podle zvláštního zákona je zastupovat navenek.
(3)
Je-li povinnou právnická osoba, soud předvolá toho, kdo je jejím statutárním orgánem; vykonává-li působnost statutárního orgánu více osob vedle sebe, předvolá soud kteroukoliv z nich. Jestliže statutární orgán tvoří více osob, soud předvolá jeho předsedu; není-li to dobře možné, lze předvolat každého člena tohoto orgánu, který je oprávněn za právnickou osobu jednat. U právnické osoby v likvidaci soud předvolá likvidátora.
(4)
Ten, kdo byl k prohlášení o majetku předvolán, je povinen se dostavit k soudu osobně.
§ 260d
(1)
Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, jestliže prohlášení bude odmítnuto nebo jestliže v něm budou uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.78) Považuje-li to soud za účelné, vyzve povinného, jeho zákonného zástupce, opatrovníka nebo osobu činící prohlášení za obecobec, vyšší územně samosprávný celek nebo právnickou osobu (dále jen „předvolaný“), aby předložil seznam majetku povinného obsahující údaje uvedené v § 260e odst. 2, popřípadě též listiny dokládající tento majetek.
(2)
Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou. Předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.
(3)
Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.
§ 260e
(1)
Před zahájením výslechu soud předvolaného vyzve, aby uvedl úplné a pravdivé údaje o majetku povinného, a znovu ho poučí o následcích nesplnění této povinnosti a o následcích odepření prohlášení.78)
(2)
V prohlášení o majetku je předvolaný povinen uvést
a)
plátce mzdy nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši tohoto nároku,
b)
peněžní ústavy, u nichž má účty, výši pohledávek a čísla účtů nebo jiné jedinečné identifikátory77a),
c)
dlužníky, u nichž má jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,
d)
osoby, vůči nimž má jiná majetková práva, jejich důvod a hodnotu (§ 320),
e)
movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o listinách uvedených v § 334 a o cenných papírechcenných papírech a zaknihovaných cenných papírechcenných papírech,
f)
nemovité věci (spoluvlastnický podíl na nich) povinného,
g)
závod povinného a jeho části a kde se nachází.
(3)
O prohlášení o majetku podle odstavce 2 soud sepíše protokol; seznam majetku, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého soudem (odstavec 1) a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku povinného. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný.
(4)
Úkony soudu podle tohoto ustanovení může učinit jen soudce.
§ 260f
(1)
O výslechu předvolaného soud vyrozumí oprávněného; oprávněný může předvolanému klást otázky jen se souhlasem soudu.
(2)
Každý, kdo má vůči povinnému vykonatelným rozhodnutím přiznanou peněžitou pohledávku, může nahlížet do spisu o prohlášení majetku povinného a činit si z něho výpisy a opisy.
§ 260g
(1)
Soud upustí od prohlášení o majetku, jestliže povinný ještě před zahájením výslechu prokáže, že pohledávku oprávněného splnil (uspokojil), nebo jestliže oprávněný vzal ještě před zahájením výslechu svůj návrh zpět.
(2)
Prohlásí-li oprávněný v průběhu výslechu, že netrvá na tom, aby předvolaný uváděl další majetek povinného, soud ve výslechu předvolaného dále nepokračuje; v protokolu uvede jen ten majetek povinného, který předvolaný uvedl do prohlášení oprávněného.
(3)
Učinil-li povinný prohlášení o svém majetku v době 6 měsíců před podáním návrhu (§ 260a odst. 1), soud vyzve povinného k novému prohlášení jen tehdy, jestliže vyjde najevo, že se majetkové poměry povinného změnily; to neplatí, jestliže byl výslech předvolaného skončen podle odstavce 2.
§ 260h
Právní jednání povinného týkající se jeho majetku, která učinil poté, co bylo předvolanému doručeno předvolání k prohlášení o majetku (§ 260d), jsou vůči oprávněnému neúčinná.
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 261
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen na návrh oprávněného. V návrhu na výkon rozhodnutí uvede oprávněný rodné číslo povinného, je-li mu známo. V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky uvede oprávněný, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, označí v návrhu toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy). Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, označí v návrhu peněžní ústav, číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor77a), z něhož má být pohledávka odepsána, a číslo účtu oprávněného vedeného u peněžního ústavu; označí-li oprávněný více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede také pořadí, v jakém z nich má být pohledávka odepsána. Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, označí v návrhu osobu, vůči které má povinný pohledávku (dlužník povinného), a uvede důvod pohledávky.
(2)
K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.
(3)
Podá-li oprávněný návrh na výkon rozhodnutí u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně, potvrdí tento soud vykonatelnost rozhodnutí přímo na návrhu, a není-li sám příslušný k výkonu rozhodnutí, postoupí návrh příslušnému soudu.
(4)
Rozhodnutí Rady, Komise nebo Soudního dvora Evropských společenství (dále jen „rozhodnutí orgánů Evropských společenství“) ukládající povinnost k peněžitému plnění opatří v souladu s právními předpisy Evropských společenství78a) doložkou o jeho vykonatelnosti orgán, který určí vláda nařízením.
§ 261a
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti.
(2)
Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
(3)
Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 neplatí, jde-li o usnesení o nařízení prodeje zástavy. Výkon tohoto rozhodnutí lze nařídit tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.
§ 262
(1)
Jestliže je to, co ukládá rozhodnutí povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze nařídit výkon rozhodnutí, jen prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila, že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti rozhodnutí připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,76) z níž je patrno, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.
§ 262a
(1)
Před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistí soud, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.
(2)
Soud při nařízení výkonu rozhodnutí vychází z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z titulu pro výkon rozhodnutí nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.
(3)
V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.
(4)
Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze nařídit výkon rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů, lze vést výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu.
§ 262b
(1)
Je-li výkonem rozhodnutí postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis, nebo nelze-li ho výkonem rozhodnutí postihnout, může se manžel povinného domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem poučen.
(2)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů.
§ 262c
(1)
Má-li být výkonem rozhodnutí uspokojena peněžitá pohledávka ze závazku povinného vzniklého v době, kdy byl nezletilým, který nenabyl plné svéprávnosti, lze výkonem rozhodnutí postihnout pouze majetek, který povinný nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžité pohledávky vzniklé při samostatném provozování obchodního závoduobchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Je-li výkonem rozhodnutí v rozporu s odstavcem 1 postižen majetek, který nelze výkonem rozhodnutí postihnout, může se povinný domáhat v této části zastavení výkonu rozhodnutí. O tom musí být soudem při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.
§ 263
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení.
(2)
Navrhne-li oprávněný k vydobytí své peněžité pohledávky výkon rozhodnutí několika způsoby zároveň, ačkoli by k jejímu uspokojení zřejmě stačil pouze některý z nich, nařídí soud výkon rozhodnutí jen tím způsobem, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného.
(3)
Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky a jestliže výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nestačí k úhradě těchto dávek, lze výkon rozhodnutí nařídit jiným způsobem výkonu rozhodnutí v rozsahu součtu těchto plnění, a jde-li o dávky na dobu neurčitou, pak v rozsahu do pětinásobku ročního plnění. Oprávněnému soud dávky vyplácí, jakmile se stanou splatnými.
§ 264
(1)
Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny věci, z níž má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem.
(2)
Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí.
Provedení výkonu rozhodnutí
§ 265
(1)
Po nařízení výkonu rozhodnutí se postará soud o jeho provedení.
(2)
Výkon rozhodnutí na majetek povinného, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízenítrestním řízení, lze provést jen po předchozím souhlasu příslušného orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení.
(3)
Jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Upustit od dalšího provádění výkonu rozhodnutí bez příkazu předsedy senátu může vykonavatel jen tehdy, když s tím souhlasí oprávněný anebo splní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá rozhodnutí.
(4)
Je-li třeba, aby vykonavatel v souvislosti s úkony provedení výkonu rozhodnutí podal žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení u soudu nebo jiného orgánu, učiní tak jménem státu.
§ 265a
(1)
Výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného.
(2)
Náklady výkonu rozhodnutí podle odstavce 1 se rozumí i náklady exekuceexekuce podle zákona upravujícího exekuční řízení.
§ 266
(1)
Na návrh může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Soud může na návrh rozhodnout, že zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3, § 313 odst. 1 a 3 a v § 320d odst. 1 písm. b) po dobu odkladu neplatí, pokud je to potřebné k dosažení účelu odkladu a oprávněný by tím nebyl vážně poškozen.
(2)
I bez návrhu povinného může soud odložit provedení výkonu rozhodnutí, lze-li očekávat, že výkon rozhodnutí bude zastaven (§ 268).
§ 267
Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
§ 267a
(1)
Návrhem podle třetí části je třeba uplatnit vůči věřiteli popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí tam, kde byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo jiných práv anebo prodejem movitých věcí, správou nemovité věci, prodejem nemovitých věcí nebo postižením závodu. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu (§ 7 odst. 1), rozhodne o pravosti nebo výši pohledávky příslušný správní nebo jiný orgán.
(2)
Rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 je účinné proti všem oprávněným, proti jiným věřitelům povinného, kteří se účastní řízení o výkon rozhodnutí, a proti povinnému.
§ 267b
(1)
Výkonu rozhodnutí na majetek platební instituce, zahraniční platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, zahraničního poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničního vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nepodléhají peněžní prostředky, které uživatelé platebních služeb těmto osobám svěřili k provedení platební transakce, ani peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, ani aktiva, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly79a).
(2)
Výkonu rozhodnutí na majetek správce nevýkonného úvěru, zahraničního správce nevýkonného úvěru nebo nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěruspotřebitelského úvěru nepodléhají peněžní prostředky, které tyto osoby přijaly při správě nevýkonného úvěru jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry109).
(3)
Výkonu rozhodnutí, jímž je postihován majetek ve svěřenském fondu, nepodléhá majetek svěřenského správce. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí, jímž byla svěřenskému správci uložena pořádková pokuta v řízení o výkonu rozhodnutí podle věty první nebo o výkon rozhodnutí, jímž bylo svěřenskému správci v řízení podle věty první uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.
(4)
Výkonu rozhodnutí nepodléhá majetek, který je součástí krycího portfolia emitenta krytých dluhopisů, jestliže se stal součástí krycího portfolia před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To neplatí, jde-li o výkon rozhodnutí k uspokojení pohledávek, k jejichž krytí toto krycí portfolio slouží.
Zastavení výkonu rozhodnutí
§ 268
(1)
Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže
a)
byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným;
b)
rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným;
c)
zastavení výkonu rozhodnutí navrhl ten, kdo navrhl jeho nařízení;
d)
výkon rozhodnutí postihuje věci, které jsou z něho podle § 321 a 322 vyloučeny nebo majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit;
e)
průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů;
f)
bylo pravomocně rozhodnuto, že výkon rozhodnutí postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (§ 267);
g)
po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku;
h)
výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.
(2)
Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.
(3)
Výkon rozhodnutí prodejem zástavy bude zastaven také tehdy, jestliže zaniklo zástavní právo.
(4)
Týká-li se nařízeného výkonu rozhodnutí některý z důvodů zastavení jen zčásti nebo byl-li výkon rozhodnutí nařízen v rozsahu širším, než jaký stačí k uspokojení oprávněného, bude výkon rozhodnutí zastaven částečně.
§ 269
(1)
Nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu.
(2)
V případech uvedených v § 268 odst. 1 písm. g) a h) se rozhoduje zpravidla po předchozím jednání.
(3)
Jako důvod zastavení výkonu rozhodnutí nelze uplatňovat, že se změnily okolnosti rozhodné pro výši a trvání dávek nebo splátek (§ 163).
Náklady výkonu rozhodnutí
§ 270
(1)
Spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady.
(2)
Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.
(3)
Náklady provedení výkonu rozhodnutí platí stát. Oprávněnému, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může soud uložit, aby složil zálohu na náklady provedení výkonu rozhodnutí; jinak soud výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Pro náhradu nákladů výkonu rozhodnutí použije se i ustanovení § 147 až 150.
§ 271
Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům nebo plátci mzdy prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. Může také zrušit dosud vydaná rozhodnutí o nákladech výkonu, popřípadě uložit oprávněnému, aby vrátil, co mu povinný na náklady výkonu rozhodnutí již zaplatil.
Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí
§ 274
(1)
Ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon
a)
vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek;
b)
vykonatelných rozhodnutí soudů ve správním soudnictví;
c)
vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených;
d)
vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených;
e)
notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle zvláštního zákona;80)
f)
vykonatelných rozhodnutí a jiných exekučních titulů orgánů veřejné moci;
g)
rozhodnutí orgánů Evropských společenství;78a)
h)
jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon;
s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.
(2)
Ustanovení § 337 až 337h se použijí i pro potřeby rozvrhového řízení o výtěžku z daňové exekuceexekuce80a) prováděného na základě návrhu správce daně.
§ 275
(1)
Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí, popřípadě jiný exekuční titul ten orgán, který je vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.
(2)
Soud je však vždy oprávněn před nařízením výkonu rozhodnutí přezkoumávat správnost potvrzení o vykonatelnosti všech titulů pro výkon rozhodnutí.
(3)
Před zastavením výkonu rozhodnutí soud v případech uvedených v § 274 zpravidla si vyžádá vyjádření orgánu, který vydal rozhodnutí, popřípadě jiný exekuční titul, anebo který schválil smír nebo dohodu, o jejichž výkon jde.
Hlava druhá
SRÁŽKY ZE MZDY
Rozsah srážek
§ 276
Srážky ze mzdy lze provádět jen do výše výkonem rozhodnutí vymáhané pohledávky s příslušenstvím.
§ 277
(1)
Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „srážené částky“). Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
(2)
Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.
§ 278
Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (dále jen „nezabavitelná částka“).
§ 279
(1)
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.
(2)
Přednostními pohledávkami jsou
a)
pohledávky výživného;
b)
pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;
c)
pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činytrestnými činy;
d)
pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e)
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
f)
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g)
pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
h)
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
i)
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
j)
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
k) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.
(3)
Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.
(4)
Dvě třetiny zbytku čisté mzdy vypočteného podle odstavce 1 věty první se srážejí vždy,
a)
jsou-li na mzdu povinného současně nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí k vymožení splatných peněžitých pohledávek, a
b)
usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3) bylo doručeno plátci mzdy.
(5)
Odstavec 4 se nepoužije,
a)
doloží-li povinný plátci mzdy, že mu byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod, a
b)
nedosahuje-li jedna třetina zbytku čisté mzdy částky rovnající se součtu měsíčních hotových výdajů a měsíční odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce náležejících v oddlužení za období plnění splátkového kalendáře zvýšených o daň z přidané hodnoty110).
(6)
Při postupu podle odstavce 4 se druhá třetina připočte k první třetině; jsou-li však ve výkonu rozhodnutí podle odstavce 4 vymáhány přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny nejprve postupem podle § 280 odst. 2 přednostní pohledávky a k první třetině se připočte zbývající část.
(7)
Přestane-li povinný splňovat podmínku podle odstavce 5 písm. a), bez odkladu oznámí tuto skutečnost plátci mzdy.
§ 280
(1)
Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.
(2)
Dochází-li podle § 279 odst. 1 nebo § 279 odst. 4 a 6 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
(3)
Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
§ 281
Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení tohoto zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
Nařízení a provádění srážek
§ 282
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí přikáže soud plátci mzdy, aby po tom, kdy mu bude nařízení výkonu doručeno, podle § 282a prováděl ze mzdy povinného stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému.
(2)
Soud doručí nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Povinnému a plátci mzdy je doručí do vlastních rukou.
(3)
Povinný ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3), právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.
§ 282a
Plátce mzdy začne provádět stanovené srážky ze mzdy povinného od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Věta první se použije přiměřeně, je-li plátci mzdy doručeno usnesení podle § 294 odst. 3 nebo jiné rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy začít provádět srážky ze mzdy, rozhodnutí, na jehož základě má plátce mzdy přestat provádět srážky ze mzdy nebo na jehož základě se mění výše srážek ze mzdy, anebo dozvěděl-li se plátce mzdy o skutečnosti, na jejímž základě má začít nebo přestat provádět srážky ze mzdy nebo která má vliv na výši srážek ze mzdy.
§ 283
Jakmile nabude nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí soud o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet oprávněnému částky sražené ze mzdy povinného.
§ 284
(1)
Plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka oprávněného uspokojena (§ 276).
(2)
Jestliže je vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Totéž platí, bylo-li v rozhodnutí povinnému uloženo zaplatit peněžitou částku ve splátkách.
(3)
Dojde-li během výkonu rozhodnutí k takové změně rozsudku podle § 163, která záleží ve zvýšení výživného, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na všechny částky zvýšeného výživného; zvýšené výživné má stejné pořadí jako zbytek pohledávky.
§ 285
(1)
Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.
(2)
Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.
§ 286
Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvláště.
§ 287
(1)
Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než stanoví § 277 až 280, a oznámí-li to oba soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek podle tohoto zákona. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném ustanoveními § 277 až 280.
(2)
Oprávněný může kdykoliv oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek podle odstavce 1 odvolává. Soud o tom vyrozumí povinného a plátce mzdy.
(3)
Výzva soudu k provádění nižších srážek pozbývá účinnosti dnem, kdy je plátci mzdy doručeno další nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného nebo vyrozumění soudu, že oprávněný odvolal svůj souhlas s prováděním nižších srážek. Od tohoto dne provádí plátce mzdy srážky podle dřívějšího nařízení výkonu rozhodnutí v plném rozsahu.
§ 288
Požádá-li o to plátce mzdy, oprávněný nebo povinný, určí soud, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.
Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí
§ 289
(1)
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 1, neprovádí plátce mzdy ze mzdy povinného srážky ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení o povolení odkladu, dokud mu nebude doručen příkaz soudu, aby se ve srážkách pokračovalo.
(2)
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2, provádí plátce mzdy srážky dále, ale nevyplácí je oprávněnému, dokud nebude odklad výkonu zrušen. Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí plátce mzdy sražené částky povinnému. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením paušálně stanovenou náhradu nákladů.
§ 290
(1)
Vyjde-li v řízení najevo, že povinný po dobu 2 let nepobírá mzdu, soud nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví. Nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy zastaví soud i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že povinný nepobíral po dobu 3 let mzdu alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. Návrh na zastavení může podat i plátce mzdy.
(2)
Na návrh povinného může soud zastavit nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně.
Výplata provedených srážek
§ 291
(1)
Sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.
(2)
Sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, i když sám má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst.
(3)
Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány podle odstavce 1.
§ 292
Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, případně po tom, kdy začaly být prováděny srážky podle § 282a nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy.
Změna plátce mzdy
§ 293
(1)
Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí podle § 294 odst. 3, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním.
(2)
Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení dávek podle zvláštního právního předpisu územní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, ustanovení § 294 se nepoužije. Ustanovení § 295 se nepoužije.
(3)
Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky; nedozví-li se o těchto okolnostech nový plátce mzdy již dříve, vzniká mu tato povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení podle § 294 odst. 3. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného podle § 280 odstavec 3, zůstává jí zachováno i u nového plátce mzdy.
(4)
Dochází-li ke změně plátce podle odstavce 2 v průběhu kalendářního měsíce, započte nezabavitelnou částku v plné výši, případně v nižší výši, nedosahuje-li mzda výše nezabavitelné částky, dosavadní plátce mzdy.
(5)
Pokud mzda u dosavadního plátce mzdy nedosáhla výše nezabavitelné částky, nový plátce mzdy podle odstavce 2 započte na mzdu (dávky nemocenského pojištění) povinného v kalendářním měsíci částku ve výši rozdílu mezi tím, co započetl dosavadní plátce mzdy v kalendářním měsíci, a nezabavitelnou částkou. Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.
§ 294
(1)
Ten, kdo přijímá zaměstnance do práce, je povinen vyžádat si od něho potvrzení vystavené tím, u koho naposledy pracoval, o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch. Takové potvrzení je povinen každý zaměstnavatel vydat zaměstnanci, který u něho přestal pracovat; to obdobně platí pro plátce jiných příjmů (§ 299), z nichž byly prováděny srážky, jestliže bylo jejich provádění ukončeno, ačkoliv pohledávka není uspokojena.
(2)
Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil.
(3)
Soud tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, doručí do vlastních rukou usnesení, ve kterém ho vyrozumí o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, seznámí ho s dosavadním průběhem výkonu rozhodnutí, zejména s výší dosud provedených srážek, uvede, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, a jaké je její pořadí; vyzve ho, aby ode dne, kdy mu bude usnesení podle tohoto odstavce doručeno, ve srážkách ze mzdy povinného pokračoval, a upozorní ho na všechny jeho povinnosti při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
§ 295
(1)
Přestal-li povinný pracovat u dosavadního plátce mzdy, musí to oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Do jednoho týdne musí povinný soudu rovněž oznámit, že nastoupil práci u jiného plátce mzdy.
(2)
Plátce mzdy musí oznámit soudu do jednoho týdne, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinného provedl a vyplatil oprávněným a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.
§ 296
(1)
Nesplní-li některý plátce mzdy povinnost uvedenou v § 294 odst. 1 a 2 nebo v § 295 odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částky, na které by měl právo, kdyby byl plátce mzdy uvedené povinnosti splnil.
(2)
Za nesplnění povinností uvedených v § 294 a 295 může soud uložit povinnému i plátci mzdy pořádkovou pokutu (§ 53).
Několik plátců mzdy
§ 297
(1)
Pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy.
(2)
Srážky ze mzdy je každý plátce mzdy povinen provádět ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.
(3)
Nastupuje-li povinný do práce, aniž by přitom opouštěl dosavadního plátce mzdy, použije se obdobně ustanovení § 293, 294 a 296.
§ 298
(1)
Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce mzdy ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen oznámit to soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.
(2)
Provádí-li srážky několik plátců mzdy zároveň, zašlou srážky vždy soudu. Soud prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému.
Srážky z jiných příjmů
§ 299
(1)
Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, ze služebního příjmu, ze služebního platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z výživného a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou
a)
náhrada mzdy nebo platu,
b)
nemocenské,80b)
c)
peněžitá pomoc v mateřství,80b)
d)
důchody,
e)
stipendia,
f)
podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
g)
odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce (dále jen „odstupné“)106),
h)
peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
i)
náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti,
j)
dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
k)
výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
l)
mzdové nároky podle zákona upravujícího ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele107).
(2)
Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z důchodu platí úhradu nákladů za poskytování sociální služby poskytované v pobytové formě, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu nákladů za poskytování sociální služby a částka rovnající se povinnému zůstatku z příjmu fyzické osoby podle zákona o sociálních službách108).
(3)
Jsou-li splněny podmínky stanovené občanským zákoníkem, nesmí být povinnému sražena z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy částka, kterou povinný vzhledem ke svým poměrům pro své zaopatření nutně potřebuje. Výši této částky určí soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; k jejímu určení soud nařídí jednání.
(4)
Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy106). Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
§ 301
(1)
Pokud se v § 270 odst. 2, § 271 a v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299.
(2)
Osoba nebo orgán veřejné moci, vůči kterým má povinný nárok na dávky státní sociální podpory nebo pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nebo na příjmy podle § 299 odst. 1 písm. b) až d) a f) až l), nemají nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které jim vznikly při provádění výkonu rozhodnutí srážkami z těchto příjmů.
(3)
Zjistí-li plátce příjmu uvedeného v § 299 odst. 1 písm. d) ze své úřední činnosti, že povinný splňuje podmínku podle § 279 odst. 5 písm. a), postupuje podle § 279 odst. 5, i když povinný podmínku podle § 279 odst. 5 písm. a) nedoloží.
§ 302
(1)
Má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, uvedený v § 299, postupuje se tak, jakoby šlo o několik mezd.
(2)
Jestliže povinný po nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy získá místo mzdy nebo vedle ní právo na některý z příjmů uvedených v § 299, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na tento příjem.
Hlava třetí
PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY
Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu
§ 303
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu lze nařídit ohledně pohledávky povinného z účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v tuzemsku, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Výkon rozhodnutí nelze provést ohledně pohledávky z účtu u peněžního ústavu, kterou povinný nabyl jako dědic dědictvím, které podle nařízení zůstavitele má přejít na svěřenského nástupce jako následného dědice (dále jen „substituční jmění“). To neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
§ 304
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu soud přikáže peněžnímu ústavu, aby od okamžiku, kdy mu bude usnesení doručeno, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí na více účtů povinného, uvede v usnesení také pořadí, v jakém z nich bude vymáhaná pohledávka odepsána. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud dále uloží povinnému, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda pohledávku z účtu nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou pohledávku, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že pohledávku z účtu nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti uvedené ve větě třetí nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a peněžnímu ústavu. Peněžnímu ústavu je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu.
(3)
Povinný ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.
(4)
Zákazy podle odstavců 1 a 3 se nevztahují na platbu, jejímž účelem je plnění vymáhané povinnosti na účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu, jehož číslo je uvedeno v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(5)
BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční bankybanky, která je smlouvou o platebních službách podle zákona o platebním styku111) zavázána provádět z účtu povinného platby na základě platebního příkazu uděleného jí povinným s využitím prostředku komunikace na dálku, je povinna umožnit povinnému ve smlouvě o platebních službách dát jí platební příkaz k platbě podle odstavce 4 s využitím alespoň jednoho prostředku komunikace na dálku podle smlouvy o platebních službách. BankaBanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční bankybanky může ve smlouvě o platebních službách podmínit přijetí platebního příkazu podle věty první dalším sdělením povinného s využitím prostředku komunikace na dálku, který povinný běžně používá, a určit okamžik blízko konce provozní doby, do nějž je nutno sdělení učinit.
(6)
Ve smlouvě o platebních službách mohou být pro platbu podle odstavce 4 uvedeny podmínky odlišné od podmínek pro provádění plateb z účtu, který není postižen výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, pouze stanoví-li tak odstavec 5.
(7)
Odmítne-li bankabanka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pobočka zahraniční bankybanky platební příkaz k platbě podle odstavce 4, poskytne či zpřístupní povinnému spolu s informací podle zákona o platebním styku i informaci o postupu podle odstavce 5.
§ 304a
(1)
Zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 neplatí, jde-li o peněžní prostředky, které jsou povinným určeny pro výplatu mezd (platů), náhrad mezd (platů) a dalších plnění, která nahrazují odměnu za práci, jeho zaměstnancům, splatných ve výplatním termínu nejblíže následujícím po dni, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; mzdy (platy), náhrady mezd (platů) a plnění, která nahrazují odměnu za práci, splatné v dalších výplatních termínech již z pohledávky z účtu nelze do zániku výkonu rozhodnutí hradit.
(2)
Peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 peněžní ústav vyplatí povinnému, jestliže mu předloží své písemné prohlášení, v němž uvede účel platby, celkovou částku a jména zaměstnanců s uvedením výše mzdy (platu), náhrady mzdy (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, jež jim mají být vyplaceny; podpis povinného na prohlášení musí být úředně ověřen.
(3)
Výplatu peněžních prostředků povinnému peněžní ústav oznámí soudu. Povinný je povinen soudu vyplacení mezd (platů), náhrad mezd (platů) nebo jiných plnění, která nahrazují odměnu za práci, svým zaměstnancům vyúčtovat, jestliže mu to soud uloží.
§ 304b
(1)
Je-li povinný fyzickou osobou, zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 2 a odst. 3 věty první se nevztahují na peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle právního předpisu upravujícího výši životního minima. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, které jsou postiženy výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, použije se věta první pouze u toho z účtů, na němž je k okamžiku podání žádosti podle odstavce 2 nejvyšší zůstatek, nedohodne-li se povinný s peněžním ústavem jinak.
(2)
Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou v průběhu jednoho řízení o výkonu rozhodnutí, nebo, byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, do skončení všech řízení o výkonu rozhodnutí, u nichž se alespoň částečně překrývá doba od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu do skončení řízení o výkonu rozhodnutí. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen. Zřídí-li peněžní ústav účet podle § 304c odst. 1, převede následující pracovní den po jeho zřízení nevyplacené peněžní prostředky podle odstavce 1 povinnému na tento účet.
(3)
Výplatu peněžních prostředků povinnému podle odstavce 1 oznámí peněžní ústav soudu, který nařídil výkon rozhodnutí.
(4)
Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Je-li částka podle věty první nižší než částka podle odstavce 1 věty první, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši podle odstavce 1 věty první. Peněžní prostředky podle věty první nebo věty druhé vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost; odstavec 2 věta první se použije obdobně. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.
(5)
Výše životního minima jednotlivce se určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, v případě podle odstavce 2 věty první se výše životního minima jednotlivce určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.
§ 304c
(1)
Peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3, s povinným na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle odstavců 2 až 6, § 304d odst. 4 a § 304e odst. 1 a 2 (dále jen „chráněný účet“) a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Součástí žádosti je prohlášení povinného, že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet. Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu. Jinak peněžní ústav vede chráněný účet za podmínek, jimiž se řídí účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému; podmínky vedení účtu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj veden výkon rozhodnutí. Zřízení chráněného účtu oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Zjistí-li peněžní ústav, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům do 7 dnů od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil.
(2)
Ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 věty první nebo druhé, na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje.
(3)
Peněžní ústav, který vede chráněný účet, převede na chráněný účet peněžní prostředky, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému.
(4)
Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, určí povinný v žádosti podle odstavce 1 také účet, ze kterého budou ve prospěch chráněného účtu převáděny peněžní prostředky. Byl-li účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen, nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, určí povinný na výzvu peněžního ústavu do 14 dnů od doručení této výzvy další účet vedený u téhož peněžního ústavu, na který je proti němu veden výkon rozhodnutí, z nějž budou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet; číslo dalšího účtu sdělí povinný soudu, který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníku povinného, plátci mzdy, plátci jiného příjmu nebo dlužníku dítěte podle § 317 odst. 1, kteří byli uvedeni v oznámení podle § 304d odst. 3. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 vyplácí peněžní prostředky podle § 304d odst. 2 na číslo účtu podle sdělení soudu podle věty druhé ode dne následujícího po dni, kdy mu bylo sdělení soudu doručeno. Číslo účtu určeného podle věty druhé oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z určeného účtu ke dni určení účtu.
(5)
Peněžní ústav připíše na chráněný účet pouze peněžní prostředky převedené podle odstavce 3, peněžní prostředky podle § 304b odst. 2 věty poslední a peněžní prostředky, na něž povinnému vznikne vůči peněžnímu ústavu nárok v souvislosti s chráněným účtem. Peněžní ústav nemůže svoji pohledávku s výjimkou pohledávek vzniklých v souvislosti s chráněným účtem započíst proti pohledávce povinného z chráněného účtu.
(6)
Peněžní ústav nemusí smlouvu o chráněném účtu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit, jestliže by uzavřením smlouvy porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.
§ 304d
(1)
Dlužník povinného z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo 319, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 na písemnou žádost vystaví soudu nebo povinnému bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Je-li povinným osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 plnit vyživovací povinnost, vztahuje se věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle § 317 odst. 1 i na dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 (dále jen „dlužník z výživného“). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud požádá dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného.
(2)
Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného (dále jen „dlužník z chráněného příjmu“) vyplácí ode dne vystavení potvrzení podle odstavce 1 povinnému do dne, kdy mu bylo doručeno potvrzení podle § 304e odst. 2 věty poslední, z účtu, jehož číslo bylo uvedeno v potvrzení, na účet povinného, jehož číslo je uvedeno v potvrzení, pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle odstavce 1. O tom musí být na formuláři podle odstavce 1 poučen.
(3)
Soud oznámí na žádost povinného bez zbytečného odkladu peněžnímu ústavu číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 připisovány. Kopii oznámení zašle soud dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle odstavce 1.
(4)
Je-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu veden k vydobytí více pohledávek, vztahuje se § 304c odst. 2 až 5 na všechny výkony rozhodnutí vedené na tento účet k okamžiku doručení oznámení peněžnímu ústavu, a na další výkony rozhodnutí, bylo-li usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu dříve, než nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2.
§ 304e
(1)
Povinný může mít pouze jeden chráněný účet. Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje dlužníku z chráněného příjmu v žádosti podle § 304d odst. 1. Usnesení soud doručí oprávněnému, povinnému a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Peněžním ústavům usnesení doručí do vlastních rukou. Závazek ze smlouvy o chráněném účtu zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení podle věty druhé, nejde-li o peněžní ústav, který má vést chráněný účet.
(2)
Nestanoví-li se dále jinak, nevztahují se na účet, který byl zřízen jako chráněný, ode dne následujícího po dni, v němž byl účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, § 304c, 304d a odstavce 1 a 3; peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu. Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, věta první se použije obdobně ode dne následujícího po marném uplynutí 14denní lhůty podle § 304c odst. 4, v níž měl povinný určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu. Peněžní ústav vydá na žádost povinnému potvrzení o tom, že se na účet, který byl zřízen jako chráněný, nevztahují § 304c, 304d a odstavce 1 a 3 nebo že zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu; povinný toto potvrzení zašle bez zbytečného odkladu dlužníku z chráněného příjmu.
(3)
Poruší-li dlužník z chráněného příjmu povinnost podle § 304d odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu dlužník z chráněného příjmu zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby dlužník z chráněného příjmu tuto povinnost splnil. O tom musí být dlužník z chráněného příjmu na formuláři podle § 304d odst. 1 poučen.
(4)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud poučí povinného podle § 304c, 304d a odstavců 1 až 3.
§ 305
O tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud vyrozumí oprávněného a peněžní ústav; peněžnímu ústavu vyrozumění doručí do vlastních rukou.
§ 306
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství na pohledávku povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i na pohledávku z účtu, která vznikla tím, že na účet došly peněžní prostředky dodatečně, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno vyrozumění podle § 305; povinnost peněžního ústavu provést opravné zúčtování podle zvláštního zákona81) a ustanovení § 304a tím nejsou dotčeny.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; jinak se odstavec 1 použije obdobně. Ve výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se § 307 odst. 3 nepoužije.
(3)
Provedením (§ 307, 308, § 309a odst. 1 a 3) výkon rozhodnutí zaniká.
§ 307
(1)
Výkon rozhodnutí se provede odepsáním vymáhané pohledávky a jejího příslušenství z účtu a jejím vyplacením oprávněnému. Byl-li výkon rozhodnutí nařízen na více účtů povinného, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí z jednotlivých účtů podle pořadí uvedeného v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Peněžní ústav provede výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po doručení vyrozumění podle § 305; není-li však pohledávka povinného z účtu ještě splatná, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ve dni, který následuje po její splatnosti. Výkon rozhodnutí se provede i tehdy, postačuje-li pohledávka povinného z účtu jen k částečnému uspokojení oprávněného.
(3)
Nebyla-li podle odstavce 2 vymáhaná pohledávka a její příslušenství zcela uhrazena, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná k plnému uspokojení oprávněného. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění podle § 305, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků nebo ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby, popřípadě oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky. Byl-li podle § 304b odst. 2 věty první výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první ve dni, který následuje po uplynutí doby podle věty druhé v posledním z těchto řízení. Pohledávku z účtu peněžní ústav odepíše a oprávněnému ji vyplatí i tehdy, nepostačuje-li k jeho plnému uspokojení.
(4)
Odepsanou pohledávku z účtu povinného je peněžní ústav povinen oprávněnému vyplatit, i když má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by jinak mohl započíst.
(5)
Provedením výkonu rozhodnutí se peněžní ústav zprostí v rozsahu plnění vyplaceného oprávněnému své povinnosti vůči povinnému.
§ 308
(1)
Povolí-li soud odklad výkonu rozhodnutí (§ 266) a bylo-li peněžnímu ústavu doručeno usnesení o povolení odkladu před provedením výkonu, neprovede peněžní ústav výkon rozhodnutí, dokud mu nebude soudem doručeno vyrozumění, že odklad byl zrušen.
(2)
Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, zanikají dnem právní moci usnesení o zastavení výkonu povinnosti peněžního ústavu podle § 304 odst. 1 a účinky výkonu rozhodnutí uvedené v § 304 odst. 3, § 306 a 307; byl-li výkon rozhodnutí zastaven částečně, platí to obdobně o dotčené části pohledávky z účtu. O tom, že usnesení o zastavení (částečném zastavení) výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, soud peněžní ústav vyrozumí.
§ 309
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, uspokojují se jednotlivé pohledávky podle svého pořadí.
(2)
Pořadí pohledávek, pro něž byl nařízen výkon rozhodnutí, se řídí dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; byla-li mu téhož dne doručena usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li pohledávka z účtu povinného k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu manžela povinného nařízen k vydobytí více pohledávek povinného, neuplatní se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 do výše uvedené v § 304b odst. 4 k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.
§ 309a
(1)
Byla-li pohledávka z účtu povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí přikázáním těmito právy dotčené pohledávky z účtu, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by byly peněžní prostředky z účtu na jejich základě zcela vybrány. V takovém případě peněžní ústav výkon rozhodnutí provede podle § 307 odst. 2 a 3, popřípadě v den, který následuje po té, co se o tomto zániku dozvěděl.
(2)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží.
(3)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky z účtu, na niž se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 306 odst. 1), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně; ustanovení § 316 odst. 2 a 3 tu platí obdobně. Výkon rozhodnutí peněžní ústav provede obdobně podle § 307 odst. 3.
(4)
Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.
§ 310
Předpisy vylučující nebo omezující použití pohledávek z účtu u peněžního ústavu k jinému než stanovenému účelu nejsou dotčeny ustanoveními o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu.
§ 311
Nepostupuje-li peněžní ústav tak, jak mu to ukládají ustanovení § 304 odst. 1 a § 307 až 309a, může se oprávněný domáhat, a to i tehdy, když už na účtu povinného není dostatek prostředků, aby mu peněžní ústav zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby peněžní ústav postupoval správně.
§ 311a
Je-li účet u peněžního ústavu zřízen pro více osob, použijí se § 303 až 311 na podíl na peněžních prostředcích na účtu patřící povinnému obdobně.
Přikázání jiných peněžitých pohledávek
§ 312
(1)
Výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky povinného než pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo nároku uvedeného v § 299 lze nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož právního důvodu v budoucnu postupně vznikat.
(2)
Soud postupuje podle odstavce 1 i v případě, že plnění vyplývající ze závazku, jehož je povinný účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh času. Je-li to účelné, soud po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nahradí svým rozhodnutím prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto závazku nebo k žádosti o plnění. Souhlas třetí osoby, je-li jím právní jednání podmíněno, je nahrazen usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí. Jednání potřebná k uplatnění práva, která přísluší podle zvláštních právních předpisů povinnému, provádí místo povinného oprávněný.
(3)
Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.
(4)
Výkon rozhodnutí postihuje pohledávku povinného do výše pohledávky oprávněného a jejího příslušenství, pro něž byl nařízen.
§ 313
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby se svou pohledávkou jakkoli nakládal a uloží mu, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda pohledávku nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou pohledávku, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že pohledávku z účtu nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti, které mají být podle věty první doloženy, nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví. Dlužníkovi povinného soud zakáže, aby od okamžiku, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak nakládal.
(2)
Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí oprávněnému, povinnému a dlužníkovi povinného. Dlužníkovi povinného je doručí do vlastních rukou. Povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníku povinného.
(3)
Povinný ztrácí právo na pohledávku okamžikem, kdy bylo dlužníkovi povinného doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
§ 314
Jakmile nabude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právní moci, vyrozumí o tom soud oprávněného a dlužníka povinného; dlužníku povinného soud doručí vyrozumění do vlastních rukou.
§ 314a
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že dlužník povinného po právní moci usnesení o nařízení výkonu vyplatí oprávněnému pohledávku v rozsahu, v jakém byla nařízením výkonu postižena.
(2)
Dlužník povinného vyplatí pohledávku, jestliže je již splatná, oprávněnému v den, který následuje po doručení vyrozumění podle § 314; není-li pohledávka povinného v tento den dosud splatná, vyplatí ji oprávněnému, jakmile se stane splatnou.
(3)
Výplatou oprávněnému se zprostí dlužník povinného v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti vůči povinnému.
§ 314b
(1)
Je-li to účelné, soud namísto postupu podle § 314a nařídí prodej pohledávky v dražbě. Přitom postupuje obdobně podle § 328b, § 329 odst. 1 až 6 a § 329a až 330a.
(2)
Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejdou na vydražitele veškerá práva a povinnosti k pohledávce doposud svědčící povinnému, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechod práv v dražbě oznámí soud dlužníkovi povinného. Jestliže je splnění vydražené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, soud oznámí přechod práv v dražbě i osobě, která zajištění poskytla, je-li soudu taková skutečnost známa.
§ 314c
(1)
Byla-li pohledávka povinného zastavena podle zvláštního právního předpisu nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele a mají-li tato práva dřívější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, lze výkon rozhodnutí takto dotčené pohledávky, popřípadě její části, provést jen tehdy, jestliže práva zanikla, aniž by pohledávka byla zcela vyplacena věřiteli povinného. V takovém případě dlužník povinného pohledávku (její část) vyplatí oprávněnému až poté, co se o zániku práva dozvěděl; ustanovení § 314a odst. 2 tím není dotčeno.
(2)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 pozdější pořadí než pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, při provedení výkonu rozhodnutí se k nim nepřihlíží.
(3)
Mají-li práva uvedená v odstavci 1 stejné pořadí jako pohledávka, pro niž byl nařízen výkon rozhodnutí, a nestačí-li těmito právy nedotčená část pohledávky, kterou postihuje nařízení výkonu rozhodnutí (§ 312 odst. 3), k plnému uspokojení vymáhané pohledávky, uhradí se vymáhaná pohledávka, popřípadě její neuhrazená část, poměrně.
(4)
Pro pořadí práv uvedených v odstavci 1 je rozhodující den jejich vzniku.
§ 315
(1)
Nevyplatí-li dlužník povinného oprávněnému pohledávku podle § 314a odst. 2, popřípadě podle § 314c odst. 1 a 3, může oprávněný proti dlužníku povinného vlastním jménem podat návrh na výkon rozhodnutí, jestliže jej mohl podat povinný, jinak se domáhat vyplacení pohledávky v řízení podle části třetí, popřípadě v řízení podle zvláštního zákona. Nesmí však s dlužníkem povinného stran této pohledávky uzavřít na úkor povinného smír, ani prominout její zaplacení. Dlužník povinného si v takovém případě také nemůže započíst svou vlastní pohledávku, kterou má vůči oprávněnému.
(2)
Neuplatní-li oprávněný včas u soudu, popřípadě u jiného orgánu pohledávku povinného vůči dlužníkovi povinného nebo neoznámí-li povinnému, že ji uplatňuje, odpovídá povinnému za škodu, která by mu tím popřípadě vznikla.
§ 316
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen pro několik pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky v tom pořadí, v jakém bylo nařízení výkonu rozhodnutí doručeno dlužníkovi povinného. Bylo-li mu téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, které by nemohly být z pohledávky povinného úplně uspokojeny, uspokojí dlužník povinného tyto pohledávky poměrně.
(2)
Má-li být uspokojeno několik pohledávek, může dlužník povinného odevzdat sraženou částku soudu. Dlužník povinného je povinen odevzdat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud. Soud odevzdanou částku rozvrhne mezi oprávněné a vyplatí jim částky na ně připadající.
(3)
Odevzdáním sražené částky soudu zprošťuje se dlužník povinného své povinnosti vůči povinnému až do výše této částky.
Pohledávky nepodléhající výkonu rozhodnutí
§ 317
(1)
Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy, a výživné na dítě. Za dítě podle věty první se považuje nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře.
(2)
Výkonu rozhodnutí nepodléhají dávky podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, příspěvek na péči, zaopatřovací příspěvek, dávky pomoci v hmotné nouzi, náhradní výživné pro nezaopatřené dítě, daňový bonus, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení, příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.
(3)
Výkonu rozhodnutí nepodléhají pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
(4)
Ustanovení tohoto zákona upravující výkon rozhodnutí nemají vliv na výkon práv a splnění povinností vyplývajících z ujednání o finančním zajištění za podmínek stanovených zákonem upravujícím finanční zajištění85a) nebo srovnatelných podmínek zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění bylo sjednáno a vzniklo před podáním návrhu na výkon rozhodnutí. To platí i v případě, že finanční zajištění bylo sjednáno nebo vzniklo v den podání návrhu na výkon rozhodnutí, avšak až poté, co tato skutečnost nastala, ledaže příjemce finančního kolaterálu o takové skutečnosti věděl nebo vědět měl a mohl.
§ 318
Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.
§ 319
(1)
Pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.
(2)
Pokud je autoroviautorovi vyplácena odměna prostřednictvím ochranné organizace, doručí soud nařízení výkonu rozhodnutí též ochranné organizaci, která pak má práva a povinnosti dlužníka povinného. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje jak na částky, které již byly ve prospěch autoraautora u ochranné organizace složeny, tak na částky, které u ní v běžném kalendářním roce budou složeny.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije obdobně na pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví.
§ 319a
(1)
Pracovní odměna odsouzeného a osoby ve výkonu zabezpečovací detence nepodléhá výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů uvedených v § 299.
(2)
Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného vůči Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, která odpovídá výši peněžních prostředků připsaných ve prospěch povinného na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, lze nařídit nejvýše v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím výkon trestu odnětí svobody. Výkonu rozhodnutí podle věty první podléhá i pohledávka povinného, která odpovídá
a)
částce, jež nebyla ze mzdy nebo jiného příjmu povinného podle § 299 ve výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy sražena k uspokojení oprávněného podle tohoto zákona, byla-li ve prospěch povinného připsána na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, nebo
b)
částce pracovní odměny povinného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, jež mu náleží podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody.
(3)
Výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se použije na pohledávku povinného podle odstavce 2
a)
k okamžiku, v němž bylo věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo
b)
vzniklou od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí po dobu, po kterou je povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.
(4)
Věznice nebo ústav pro výkon zabezpečovací detence provede výkon rozhodnutí podle odstavce 2 podle zákona upravujícího výkon trestu odnětí svobody. Ustanovení § 315 se použije přiměřeně.
Postižení jiných majetkových práv
§ 320
(1)
Výkon rozhodnutí lze nařídit postižením jiného práva než mzdy, peněžité pohledávky nebo nároku uvedeného v § 299, jde-li o právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného. Výkon rozhodnutí postižením jiných majetkových práv se nepoužije, je-li podíl společníka v obchodní společnosti představován cenným papíremcenným papírem nebo zaknihovaným cenným papíremcenným papírem, nebo jsou-li práva společníka podílet se na řízení obchodní společnosti, jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku spojena s cenným papíremcenným papírem nebo zaknihovaným cenným papíremcenným papírem.
(2)
Na tento výkon rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení § 312 odst. 3, § 313 až 316 a § 317 odst. 3, není-li stanoveno jinak. K určení rozhodné ceny soud přibere znalce, nelze-li cenu určit ze smlouvy, na jejímž základě jiné majetkové právo vzniklo.
(3)
Spočívá-li právo povinného ve vydání nebo dodání movitých věcí, odevzdají se tyto věci vždy soudu; vydání a dodání věcí vymůže způsobem uvedeným v § 315 odst. 1 vykonavatel. Soud pak postupuje obdobně podle ustanovení § 326b a § 328 až 334a.
§ 320a
Postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti
(1)
Zaniká-li nařízením výkonu rozhodnutí postižením účasti společníka veřejná obchodní společnost, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním zůstatku.
(2)
Zaniká-li v důsledku nařízení výkonu rozhodnutí jen účast společníka ve veřejné obchodní společnosti, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání.
(3)
Na výkon rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3, § 313 až 316 a § 317 odst. 3.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i na postižení účasti povinného v komanditní společnosti, je-li komplementářem.
Postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a komanditisty v komanditní společnosti
§ 320aa
(1)
V nařízení výkonu rozhodnutí soud zakáže
a)
povinnému převádět jeho podíl komanditisty v komanditní společnosti, podíl ve společnosti s ručením omezeným nebo jeho družstevní podíl (dále jen „podíl“) nebo ho zatěžovat a
b)
příslušnému orgánu komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu udělit povinnému k převodu nebo k zatížení podílu souhlas, je-li ho potřeba.
(2)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud dále uloží povinnému, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda podíl nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takový podíl, zda má právo s ním volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že podíl nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti uvedené ve větě první nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(3)
Komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo družstvu se usnesení doručí do vlastních rukou.
§ 320ab
(1)
Je-li podíl neomezeně převoditelný, prodá se po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v dražbě. Soud přitom postupuje přiměřeně podle § 322 odst. 5, § 328b až 330a. Je-li s družstevním podílem spojeno právo užívat byt, postupuje po právní moci usnesení podle § 320aa soud přiměřeně podle § 322 odst. 5, § 336 až 337h; dražební vyhlášku soud zašle i družstvu. Je-li s družstevním podílem spojeno právo užívat byt a k uzavření nájemní smlouvy s členem družstva je třeba právní jednání třetí osoby, považuje se tento podíl za nepřevoditelný.
(2)
K určení rozhodné ceny přibere soud znalce; za tím účelem jsou obchodní společnost nebo družstvo povinny poskytnout soudu a znalci informace potřebné k určení ceny podílu.
(3)
Dražební vyhlášku soud doručí obchodní společnosti nebo družstvu. Společnost nebo družstvo informuje bez zbytečného odkladu společníky nebo členy družstva, že jí byla doručena dražební vyhláška a že tato dražební vyhláška je k nahlédnutí v sídle společnosti nebo družstva. Společnost s ručením omezeným informuje společníky způsobem stanoveným pro svolání valné hromady a družstvo písemným oznámením v sídle družstva a v bytovém domě ve vlastnictví družstva, v němž se nachází byt, k němuž má povinný nájemní právo související s podílem, který je předmětem výkonu rozhodnutí. Společnost nebo družstvo zašle společníkovi nebo členovi družstva, který o to požádá, opis dražební vyhlášky na jeho náklady a nebezpečí na adresu uvedenou v žádosti. Udělením příklepu se vydražitel stává společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva namísto toho, jehož podíl byl vydražen.
(4)
Zúčastní-li se dražby jiný společník nebo člen družstva a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep.
(5)
V dražbě lze prodat i podíl, který je omezeně převoditelný. V takovém případě může být příklep udělen jen tomu, kdo před dražbou prokáže, že splňuje požadavky stanovené zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami pro nabytí podílu.
(6)
Účinky udělení příklepu stanoví zvláštní právní předpis. Udělení příklepu se oznámí obchodnímu rejstříku a obchodní společnosti, popřípadě družstvu.
(7)
Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě, vyrozumí o tom soud bez zbytečného odkladu písemně komanditní společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo.
(8)
Nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě nebo není-li podíl převoditelný, postihuje výkon rozhodnutí pohledávku z práva na vypořádání. Účast povinného ve společnosti s ručením omezeným a v družstvu a účast komanditisty v komanditní společnosti zaniká doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti s ručením omezeným, družstvu nebo komanditní společnosti. Na výkon rozhodnutí postihující pohledávku povinného z práva na vypořádání se použijí obdobně ustanovení § 312 odst. 3, § 313 až 316 a § 317 odst. 3.
HLAVA ČTVRTÁ
SPRÁVA NEMOVITÉ VĚCI
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 320b
(1)
Výkon rozhodnutí správou nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc nebo jejich soubor, jejíž správu navrhuje, jestliže uvede, že správou nemovité věci nebo jejich souboru lze dosáhnout uspokojení jeho pohledávky s příslušenstvím a jestliže doloží, že nemovitá věc nebo jejich soubor je majetkem povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, soud vyrozumí katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitá věc nachází.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí správou téže nemovité věci podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
§ 320c
Pro nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci je rozhodující stav v době zahájení řízení.
§ 320d
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí nemovité věci ve společném jmění manželů, i manželovi povinného
a)
zakáže, aby po doručení usnesení nemovitou věc převedl na někoho jiného nebo ji zatížil,
b)
zakáže, aby přijímal užitky či plody plynoucí z nemovité věci,
c)
přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda a kdo nemovitou věc užívá, zda a kdo má uzavřenu nájemní či pachtovní smlouvu k nemovité věci nebo její části, zda je nemovitá věc zatížena věcným břemenem nebo výměnkem a komu takové právo svědčí, jde-li o práva nezapsaná v katastrukatastru nemovitostí,
d)
přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, jak a kým jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovité věci a zda, kým a v jakém rozsahu je nemovitá věc pojištěna,
e)
přikáže, aby do 15 dnů od doručení usnesení sdělil, zda jsou ohledně nemovité věci vedeny spory či jiná řízení, a
f)
přikáže, aby soudu umožnil kdykoliv nahlížet do účetních záznamů, smluv a dalších písemností týkajících se nemovité věci a bez omezení vstupovat do všech prostor.
(2)
Práva podle odstavce 1 písm. c), která jsou zapsána do katastrukatastru nemovitostí, soud zjistí z katastrukatastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu.
§ 320e
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu, v jehož obvodu se nachází nemovitá věc, která je předmětem výkonu rozhodnutí.
Správa nemovité věci
§ 320f
(1)
Správu nemovité věci vykonává soud. Jednotlivé úkony může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Vyžaduje-li to charakter nemovité věci, soud ustanoví správce. Ustanovení § 338i až 338l platí obdobně. Při zastavení výkonu rozhodnutí se § 338zo odst. 4 použije přiměřeně.
(2)
Podání návrhu na zahájení správního či soudního řízení týkajícího se nemovité věci a úkony příslušející v takovém řízení povinnému provádí namísto povinného soud. Právní jednání související s nemovitou věcí provádí namísto povinného soud.
(3)
Soud činí vhodná opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně hospodářsky užívána, zejména přikáže dlužníkovi povinného, aby užitky v penězích plynoucí z nemovité věci skládal na jím určený účet, a zakáže mu, aby je poskytoval povinnému, provedl na ně započtení nebo s nimi jinak nakládal.
(4)
Namísto povinného vydává soud potvrzení o splnění dluhu.
(5)
Plody nebo užitky z nemovité věci, které nejsou v penězích, se odevzdají soudu, který se postará o jejich zpeněžení v dražbě podle § 328b až 330a.
§ 320g
(1)
Nařízení správy nemovité věci nemá vliv na nájemní či pachtovní smlouvy týkající se nemovité věci. Soud však může takové smlouvy vypovědět za podmínek stanovených zákonem, touto smlouvou nebo jinou dohodou s nájemcem či pachtýřem a sjednat jiné nájemní či pachtovní smlouvy.
(2)
Soud je oprávněn vypovědět či jinak ukončit a uzavřít nové smlouvy, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovité věci a pojistné smlouvy za podmínek stanovených zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s dodavateli těchto služeb. Může se také domáhat vyklizení nemovité věci, zániku věcných břemen či zrušení jiných vztahů, na jejichž základě je nemovitá věc užívána, za podmínek stanovených zvláštním zákonem, těmito smlouvami nebo dohodou s účastníky těchto právních vztahů.
§ 320h
(1)
Příjmy, které soud získal správou nemovité věci, se po odečtení výdajů odevzdají oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.
(2)
Výdaje podle odstavce 1 se uhrazují v tomto pořadí:
a)
náklady správy nemovité věci vzniklé státu,
b)
odměna správce a jeho hotových výdajů,
c)
plnění, která vyplývají z pojistných smluv a ze smluv, kterými jsou zajištěny dodávky služeb spojených s užíváním a správou nemovité věci,
d)
náklady na udržování a nutné opravy nemovité věci,
e)
náklady řízení týkajícího se nemovité věci,
f)
daň z nemovitých věcí za dobu, po kterou trvá správa nemovité věci.
(3)
Výplatu výtěžku správy odevzdává soud oprávněnému každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě.
§ 320i
Jiné výkony rozhodnutí
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci nebrání tomu, aby ohledně nemovité věci byl nařízen výkon rozhodnutí jejím prodejem. Správa nemovité věci končí dnem právní moci usnesení o příklepu a zaplacením nejvyššího podání, případně dnem právní moci rozhodnutí o předražku a zaplacením předražku.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci brání tomu, aby byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud taková pohledávka představuje příjem správy nemovité věci. Již nařízené výkony soud přeruší. Oprávnění z těchto výkonů mají v řízení o výkon správy nemovité věci postavení dalšího oprávněného. Pro pořadí je rozhodující den, kdy návrh došel soudu. Doposud nevyplacené pohledávky z těchto výkonů jsou poddlužníci povinni předat soudu.
§ 320j
Správa spoluvlastnického podílu na nemovité věci
(1)
Na výkon rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovité věci se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí správou nemovité věci. Výkon rozhodnutí správou nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví. Výkon rozhodnutí správou nemovité věci nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví.
(2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou spoluvlastnického podílu na nemovité věci se doručuje i spoluvlastníkům.
(3)
Příjmy, které soud získal správou nemovité věci, se po odečtení výdajů rozdělí podle výše spoluvlastnických podílů, z podílu připadajícího na povinného se vyplatí náklady řízení a zbývající část příjmů se odevzdá oprávněnému k uspokojení jeho vymáhané pohledávky.
(4)
Navrhnou-li to soudu ostatní spoluvlastníci, může soud vykonávat správu celé nemovité věci.
Hlava pátá
PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ A NEMOVITÝCH VĚCÍ
Věci nepodléhající výkonu rozhodnutí
§ 321
Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.
§ 322
(1)
Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům.
(2)
Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela:
a)
běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
b)
obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
c)
studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
d)
snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
e)
zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
f)
hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c),
g)
zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
(3)
Je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti; to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna.
(4)
Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu86a) vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu.86b)
(5)
Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny věci, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
(6)
Ustanovení odstavců 1 a 4 platí též na věci, jejichž je povinný spoluvlastníkem.
(7)
Odstavce 1 až 6 se na návrh oprávněného nepoužijí, jde-li o věci, které povinný, který úmyslným trestným činemtrestným činem způsobil škodu, nabyl z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činemtrestným činem, je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činutrestného činu. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud podle tvrzení oprávněného uvede věci, na které se podle věty první nepoužijí odstavce 1 až 6.
Prodej movitých věcí
§ 323
(1)
Výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí mohou být postiženy movité věci s výjimkou věcí postihovaných podle části šesté hlav druhé až čtvrté. Výkon rozhodnutí prodejem movité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(2)
Výkon rozhodnutí může být nařízen podle návrhu oprávněného s výslovným určením věcí, které mají být prodány, nebo bez tohoto určení.
(3)
Je-li oprávněnému známo, že má povinný některou movitou věc umístěnou mimo svůj byt (sídlo), anebo že povinný je vlastníkem zaknihovaného cenného papírucenného papíru, uvede oprávněný takovou skutečnost již v návrhu na výkon rozhodnutí; oprávněný rovněž uvede podle možností, kde se movitá věc nachází nebo kde je zaknihovaný cenný papírcenný papír evidován.
§ 324
V nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud povinnému, aby nakládal s věcmi pojatými do soupisu a uloží mu, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti, které mají být podle věty první doloženy, nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Soupis na místě samém
§ 325
(1)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.
(2)
Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu povinného.
§ 325a
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má povinný svůj majetek; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.
§ 325b
(1)
Povinný umožní tomu, kdo provádí výkon rozhodnutí, přístup na všechna místa, kde má své movité věci umístěny.
(2)
Každý, v jehož objektu má povinný svůj byt (sídlo) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, provedl prohlídku bytu a jiných místností povinného. Nesplní-li tuto povinnost, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti povinného přístup.
(3)
O průběhu prohlídky bytu a jiných místností ten, kdo provádí výkon rozhodnutí, pořídí zvukově obrazový záznam. O tom musí být přítomné osoby poučeny při zahájení prohlídky.
§ 326
(1)
Soud v bytě (sídle) povinného nebo na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci, které by mohly být prodány, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodeje sepsaných věcí postačil k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného spolu s náklady výkonu rozhodnutí. Sepsány budou především věci, které povinný může nejspíše postrádat a které se nejsnáze prodají; věci, které se rychle kazí, budou sepsány, jen není-li tu dostatek jiných věcí a lze-li zajistit jejich rychlý prodej mimo dražbu. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité věci.
(2)
Soud sepíše i věci povinného, které má u sebe někdo jiný, avšak jen tehdy, jestliže mu takové věci budou současně odevzdány.
(3)
Zástavní věřitel, který má u sebe zástavu, osoba, jíž byla věc k zastavení předána, aby ji opatrovala, osoba oprávněná ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva anebo osoba, která své užívací právo k věci od těchto osob odvozuje, jsou povinni vydat věc soudu k sepsání na základě výzvy soudu. Soud po odevzdání věci a jejím sepsání doručí do vlastních rukou zástavnímu věřiteli, osobě oprávněné ze zadržovacího práva nebo zajišťovacího převodu práva upozornění podle § 328b odst. 4 písm. g).
(4)
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen stran určitých movitých věcí povinného, sepíší se jen věci uvedené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(5)
Cenné papíryCenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, se sepíší a vždy se odevzdají soudu.
(6)
Zaknihované cenné papírycenné papíry zapsané v příslušné evidenci se sepíší, jakmile se soud dozví, že jsou pro povinného evidovány v této evidenci. Jedná-li se o sběrné dluhopisy, soud sepíše podíl povinného na sběrném dluhopisu86g). Po sepsání soud přikáže osobě oprávněné k vedení příslušné evidence zapsat pozastavení výkonu práva vlastníka nakládat se zaknihovaným cenným papíremcenným papírem do evidence (§ 324).
(7)
Oprávněný má právo být přítomen soupisu věcí. Do soupisu se neuvedou věci, o nichž oprávněný výslovně prohlásí, že nemají být sepsány.
(8)
Soupis se doplní o další věci, jestliže výtěžek prodeje sepsaných věcí nestačí k uspokojení pohledávky oprávněného anebo jestliže je nařízen další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.
(9)
Je-li to potřebné, přibere ten, kdo provádí soupis, k úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obceobce.
(10)
Ze soupisu se vyloučí věci, u kterých to navrhne povinný a oprávněný s vyloučením vysloví souhlas.
(11)
Shledá-li soud pravděpodobným tvrzení osoby přítomné při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí osoby, bezodkladně tuto třetí osobu písemně uvědomí o provedení soupisu a poučí ji o právu podat návrh podle § 267.
(12)
K žádosti osoby, která tvrdí, že věc pojatá do soupisu je v jejím vlastnictví, soud sdělí údaje potřebné k uplatnění práva podle § 267.
§ 326a
Nepodaří-li se v bytě (sídle) povinného ani na jiném soudu známém místě sepsat žádnou věc, oznámí to soud oprávněnému a vyzve jej, aby soudu označil místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány. Jestliže oprávněný soudu ve stanovené lhůtě takové místo nesdělí nebo jestliže ani na jím označeném místě nebyly žádné věci sepsány, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 326b
(1)
Věci, které se rychle kazí, soud odebere povinnému a prodá mimo dražbu ihned po té, co byly sepsány. Ustanovení § 329a odst. 1 se použije přiměřeně.
(2)
Nepodaří-li se prodat tyto věci a nepřevezme-li je oprávněný za cenu, kterou určil soud, vrátí je povinnému.
§ 327
(1)
Na návrh oprávněného se soud postará o vhodné zajištění movitých věcí pojatých do soupisu.
(2)
Vyžádá-li si zajištění movitých věcí náklady, provede soud zajištění, jen složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.
(3)
Sepsané movité věci, které nebyly zajištěny, se ponechají na místě, kde byly sepsány, a označí se tak, aby bylo patrné, kterým soudem byly sepsány a v jaké věci výkonu rozhodnutí.
Jiný soupis
§ 327a
(1)
Je-li údaj o věci povinného znám z rejstříku, případně seznamu, zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem, pojme se taková věc do soupisu zápisem do protokolu.
(2)
O provedení soupisu soud bezodkladně vyrozumí osobu či orgán, který vede rejstřík, seznam či jinou evidenci. Je-li to možné, provede osoba nebo orgán do rejstříku (seznamu, evidence) záznam o soupisu. Údaje o provedeném soupisu uchovává osoba nebo orgán po celou dobu trvání výkonu rozhodnutí.
(3)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se povinný vyzve, aby takto sepsané věci odevzdal bezodkladně soudu.
Další postup při prodeji movitých věcí
§ 328
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se sepsané věci anebo soubory věcí určené soudem ke společnému zpeněžení odhadnou, pokud není
a)
cena stanovena úředně36),
b)
uveřejněn kurs investičního nástroje přijatého k obchodování na evropském regulovaném trhu101), nebo
c)
uveřejněna hodnota cenného papírucenného papíru a zaknihovaného cenného papírucenného papíru vydaného fondem kolektivního investování.
(2)
Odhad provede soud; znalce přibere, pokud v jednoduchých případech nestačí odhad provedený vykonavatelem při sepsání věci. Odhad soud neprovede, pokud k prodeji dochází způsobem podle § 334a. Odhad sepsaných věcí není soudním rozhodnutím.
(3)
Jestliže se neprovádí zjištění ceny odhadem, zjistí soud cenu podle odstavce 1 písm. a) až c) ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky (§ 328b odst. 3) nebo pověření k prodeji jiným způsobem.
§ 328a
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a po zjištění ceny sepsaných věcí podle § 328 (dále jen „rozhodná cena“) soud zajistí, aby
a)
zvlášť významná výtvarná díla a památky,
b)
rukopisy zvlášť významných literárních děl,
c)
osobní památky a korespondence zvlášť významných spisovatelů a kulturních činitelů, jakož i jiné upomínkové předměty muzeální povahy po těchto osobách,
d)
předměty větší kulturní historické hodnoty a jejich soubory,
byly nabídnuty ke koupi za hotové institucím, jejichž posláním je péče o takové památky, a to nejméně za rozhodnou cenu.
(2)
Jestliže tyto instituce ve lhůtě třiceti dnů od doručení výzvy neodpoví na nabídku a nesloží u soudu rozhodnou cenu, soud i tyto předměty prodá způsobem dále uvedeným.
(3)
Finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění85a) nebo podle zahraniční právní úpravy nesmí být předmětem výkonu rozhodnutí.
§ 328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě, nestanoví-li tento zákon jinak. Věci se prodají samostatně anebo v rámci souboru věcí. V rámci souboru věcí se prodají zejména věci, které tvoří jediný, hospodářsky nedílný nebo i dělitelný celek nebo zastupitelné cenné papírycenné papíry, případně zaknihované zastupitelné cenné papírycenné papíry, lze-li očekávat vyšší výtěžek.
(2)
Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3)
Soud oznámí dražební rok dražební vyhláškou, kterou doručí povinnému, manželu povinného, oprávněnému a orgánu obceobce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební vyhláška uveřejní způsobem v místě obvyklým. Dražbu soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky, ne však dříve než 30 dnů ode dne doručení uvědomění o provedení soupisu podle § 326 odst. 11. Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.
(4)
V dražební vyhlášce soud uvede
a)
datum, čas a místo dražby,
b)
označení dražených věcí,
c)
zda se věc vydraží samostatně nebo v rámci souboru věcí,
d)
rozhodnou cenu věci anebo souboru věcí,
e)
výši nejnižšího podání (§ 329),
f)
zda se vyžaduje zaplacení jistoty a způsob jejího zaplacení (odstavec 5),
g)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zadržovacím nebo zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražby, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží; ustanovení § 335 odst. 2 a § 336f se použijí přiměřeně.
(5)
Povinnost složit jistotu a její výši soud stanoví, převyšuje-li rozhodná cena samostatně dražené věci nebo draženého souboru věcí po přepočtení na měnu České republiky podle kursu vyhlášeného Českou národní bankoubankou platného ke dni, který předchází vydání dražební vyhlášky, ekvivalent částky 45 000 EUR. Ustanovení § 336e odst. 2 se použije obdobně.
(6)
Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražbu této věci odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
§ 329
(1)
Dražbu může provést i vykonavatel; o průběhu dražby soud sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel povinného nesmějí dražit. Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.
(2)
Nejnižší podání činí jednu třetinu rozhodné ceny. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, pokud nebylo učiněno podání vyšší. Výše ceny vydražené věci anebo souboru věcí není omezena ustanoveními cenových předpisů.
(3)
Soud udělí příklep dražiteli, který učiní nejvyšší podání. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem. Vydražitel musí nejvyšší podání zaplatit bez zbytečného odkladu; neučiní-li tak, draží se věc bez jeho účasti znovu.
(4)
Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota. Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.
(5)
Vydražitel musí nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání, nepřesahují-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu86j) (dále jen „limit“), ihned zaplatit; neučiní-li tak, draží se věc znovu, bez jeho účasti.
(6)
Nejvyšší podání či doplatek na nejvyšší podání přesahující limit musí vydražitel zaplatit bezhotovostní platbou do sedmi dnů od udělení příklepu, jinak soud nařídí opětovnou dražbu.
(7)
Zaplatí-li vydražitel nejvyšší podání řádně a včas, přejde na vydražitele vlastnické právo k vydražené věci anebo souboru vydražených věcí, a to s právními účinky k okamžiku udělení příklepu. Přechodem vlastnictví na vydražitele zanikají zástavní a zadržovací práva a další práva váznoucí na věci.
(8)
Nepřevezme-li vydražitel vydražené věci do 1 měsíce po doplacení nejvyššího podání, postupuje soud podle § 330 odst. 2 a 3.
§ 329a
(1)
Přejde-li vlastnické právo na vydražitele, vydá soud vydražiteli na základě žádosti potvrzení o přechodu vlastnického práva k vydražené věci k okamžiku udělení příklepu. V případě dražby cenných papírůcenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírůcenných papírů vydá soud takové potvrzení vydražiteli i bez žádosti.
(2)
V případě přechodu vlastnického práva k listinnému cennému papírucennému papíru na řad nebo na jméno soud vyznačí na rubu anebo přívěsku cenného papírucenného papíru přechod vlastnického práva k cennému papírucennému papíru na vydražitele k okamžiku udělení příklepu.
§ 330
(1)
Dražba se skončí, jakmile dosažený výtěžek stačí k uspokojení všech oprávněných a včas přihlášených věřitelů.
(2)
Nenajde-li se vydražitel pro dražené věci, nařídí soud opětovnou dražbu.
(3)
Vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání řádně a včas, je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s další dražbou anebo dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při další dražbě dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. O těchto dluzích, případném započtení anebo vrácení zbytku jistoty rozhodne soud usnesením.
(4)
Věci, které nepřejdou do vlastnictví vydražitele ani při opětovné dražbě, může oprávněný převzít do 15 dnů po vyrozumění o bezvýslednosti dražby za jednu třetinu rozhodné ceny. Mezi několika oprávněnými, ochotnými jinak k převzetí, rozhoduje pořadí (§ 332 odst. 1). Převzetí věci má tytéž účinky jako prodej v dražbě. Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je soud ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.
(5)
Věci, které byly pravomocně vyloučeny ze soupisu, se vrátí povinnému. Odmítne-li povinný tyto věci převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 301 zákona o zvláštních řízeních soudních; lhůty činí 1 rok a počínají běžet ode dne právní moci usnesení o vyloučení věci z výkonu. Stane-li se však věc v průběhu času zjevně bezcennou, postupuje soud podle § 341 odst. 4.
§ 330a
(1)
Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2)
V dražební vyhlášce soud stanoví
a)
způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
b)
způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c)
adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
d)
datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
e)
způsob a lhůtu, ve které je vydražitel povinen zaplatit nejvyšší podání; lhůta pro zaplacení nebo doplacení nejvyššího podání nesmí být delší než 10 dnů od udělení příklepu,
f)
informaci o tom, kdy a kde po doplacení nejvyššího podání lze vydražené věci převzít,
g)
termín přihlášení pohledávek,
h)
termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda jsou předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě prokázány,
i)
způsob zveřejnění informace o příklepu.
(3)
Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 329 odst. 3 se nepoužije.
(4)
Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 328b až 330.
§ 331
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen jen pro jednu pohledávku a nepřihlásil-li se včas další oprávněný anebo věřitel [§ 328b odst. 4 písm. g)], soud po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti, vyplatí oprávněnému dosažený výtěžek.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí nařízen třeba postupně pro několik pohledávek anebo přihlásil-li se včas další oprávněný nebo věřitel, vyplatí soud po srážce nákladů prodeje, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti, každému z oprávněných nebo věřitelů výtěžek podle pořadí.
(3)
Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžená movitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(4)
Převyšuje-li dosažený výtěžek pohledávku, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, a nepostupuje-li soud podle odstavce 3, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(5)
Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 301 zákona o zvláštních řízeních soudních; lhůta podle § 301 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.
§ 331a
(1)
Byla-li prodána movitá věc, která byla převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele, zastavena, nebo zadržena soud vyplatí výtěžek zpeněžení věci nejprve věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zadržovacím právem. Při výplatě výtěžku zástavnímu věřiteli, věřiteli, jehož pohledávka byla zajištěna zajišťovacím převodem práva, a oprávněnému, v jehož prospěch byla věc sepsána, dalšímu oprávněnému a dalšímu věřiteli se postupuje podle pořadí.
(2)
U movitých věcí, které byly samostatně zastaveny (vespolným zástavním právem) pro více pohledávek, se postupuje přiměřeně podle § 337d.
§ 332
(1)
Pořadí, v jakém soud provádí výplatu jednotlivých pohledávek, se řídí dnem, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí pro jednotlivé pohledávky anebo přihláška dalšího oprávněného či dalšího věřitele [§ 328b odst. 4 písm. g)]. Vymáhá-li oprávněný, další oprávněný nebo další věřitel pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byla-li movitá věc zajištěna v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, řídí se pořadí dnem právní moci rozhodnutí o zajištění movité věci podle trestního řádu.
(2)
Pro pořadí zástavního práva a zajišťovacího převodu práva je rozhodující den jejich vzniku.
(3)
Má-li několik pohledávek stejné pořadí a výtěžek prodeje nestačí k jejich úplnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Bez ohledu na pořadí se uspokojí přednostně pohledávky, u nichž to stanoví zvláštní předpis. Je-li dalším věřitelem osoba oprávněná z pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činemtrestným činem, uspokojí se její pohledávka bez ohledu na pořadí před pohledávkami dalších věřitelů.
Hotové peníze a cenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky
§ 333
(1)
Nalezne-li se při výkonu rozhodnutí vyšší částka peněz v měně České republiky, než která je podle § 322 odst. 2 písm. f) z výkonu rozhodnutí vyloučena, naloží se s částkou podléhající výkonu rozhodnutí jako s výtěžkem prodeje (§ 331, 332).
(2)
Naleznou-li se při výkonu rozhodnutí světově obchodovatelné zlato nebo peněžní prostředky v cizí měně, provede se jejich prodej nebo směna na měnu České republiky podle zvláštních předpisů90). Dosažený výtěžek rozvrhne a vyplatí podle § 331 a 332.
§ 334
(1)
Jde-li o cenné papírycenné papíry nebo zaknihované cenné papírycenné papíry či listiny představující právo na splacení dlužné částky, soud podle jejich povahy a stanoviska oprávněného buď vyzve toho, kdo má plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, nebo se postará o zpeněžení.
(2)
Vyzve-li soud toho, kdo má podle cenného papírucenného papíru, zaknihovaného cenného papírucenného papíru nebo listiny plnit, aby odpovídající plnění odevzdal soudu, postupuje přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, přičemž jednání potřebná k uplatnění práva, která přísluší podle zvláštních předpisů povinnému jako osobě oprávněné z cenných papírůcenných papírů nebo jiných listin anebo zaknihovaných cenných papírůcenných papírů, provádí místo povinného vykonavatel. Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).
§ 334a
(1)
Pokud nebyly sepsané cenné papírycenné papíry nebo zaknihované cenné papírycenné papíry zpeněženy postupem podle § 334 odst. 1, soud sepsané cenné papírycenné papíry nebo zaknihované cenné papírycenné papíry zpeněží pomocí obchodníka s cennými papírycennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice91). Soud má přitom všechna práva, která jinak přísluší povinnému jako majiteli cenného papírucenného papíru.
(2)
Se získanou částkou se naloží jako s výtěžkem prodeje (§ 331 až 332).
Prodej nemovitých věcí
§ 335
(1)
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí může být nařízen, jen když oprávněný označí nemovitou věc, jejíž prodej navrhuje, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře76) doloží, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem téže nemovité věci podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 335a
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím; to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovité věci. Výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
§ 335b
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí nemovité věci ve společném jmění manželů, i manželovi povinného
a)
zakáže, aby po doručení usnesení nemovitou věc převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovité věci předkupní právo, výhradu zpětné koupě, právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, jde-li o práva nezapsaná v katastrukatastru nemovitostí, s poučením, že při neoznámení povinný, případně i jeho manžel odpovídá za škodu tím způsobenou;
c)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou nemovitou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře;
d)
zakáže, aby po doručení usnesení odmítl nemovitou věc, pokud ji koupil na zkoušku nebo aby se vzdal práva domáhat se náhrady škody vzniklé na pozemku.
(2)
Práva podle odstavce 1 písm. b), která jsou zapsána do katastrukatastru nemovitostí, soud zjistí z katastrukatastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu.
(3)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu. Doloží-li povinný, že nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Týká-li se výkon rozhodnutí nemovité věci nezapsané v katastrukatastru nemovitostí, soud v usnesení uvede její obvyklé pojmenování nebo určení, případně další údaje týkající se nemovité věci.
(5)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovité věci předkupní právo, výhradu zpětné koupě, věcné právo, výměnek nebo nájemní či pachtovní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(6)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný katastrální úřad.
§ 336
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc a její příslušenství cenou obvyklou.
(2)
Je-li to potřebné, provede soud ohledání nemovité věci a jejího příslušenství. O době a místě ohledání soud uvědomí oprávněného, ty, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinného a znalce. Povinný, popřípadě i další osoby, jsou povinni umožnit prohlídku nemovité věci a jejího příslušenství, potřebnou k provedení ocenění.
(3)
Neumožní-li povinný prohlídku nemovité věci a nelze-li bez ohledání cenu určit, je soud oprávněn zjednat si do nemovité věci povinného přístup.
(4)
Jestliže nemovitá věc a její příslušenství byly dříve oceněny způsobem uvedeným v odstavcích 1 a 2 a jestliže se nezměnily okolnosti rozhodující pro ocenění, může soud od nového ocenění upustit.
§ 336a
(1)
Podle výsledků ocenění a ohledání provedeného podle § 336 určí soud
a)
nemovitou věc, které se výkon týká,
b)
příslušenství nemovité věci, kterého se výkon týká,
c)
výslednou cenu nemovité věci a jejího příslušenství, kterého se výkon týká,
d)
soudu oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě nezaniknou.
(2)
Soud zároveň může rozhodnout o zániku nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni, jestliže
a)
je nájemné či pachtovné, případně poměrná část výnosu z věci zcela nepřiměřená nájemnému či pachtovnému, případně poměrné části výnosu z věci v místě a čase obvyklé nebo je-li věcné břemeno či výměnek zcela nepřiměřený výhodě oprávněného, a
b)
toto právo výrazně omezuje možnost prodat nemovitou věc v dražbě.
(3)
Usnesení soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a osobám, o jejichž právech a povinnostech soud rozhodl podle odstavce 2. Jednání není třeba nařizovat.
(4)
Soud změní usnesení o ceně, nebyla-li vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro ocenění nemovité věci a jejího příslušenství.
§ 336b
(1)
Výkon rozhodnutí se provede dražbou, kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a.
(2)
V dražební vyhlášce soud uvede
a)
datum, čas a místo dražebního jednání (§ 336d),
b)
označení nemovité věci a jejího příslušenství [§ 336a odst. 1 písm. a) a b)],
c)
pořadové číslo dražebního jednání,
d)
výslednou cenu [§ 336a odst. 1 písm. c)],
e)
výši nejnižšího podání (§ 336e odst. 1),
f)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 336e odst. 2), nebo sdělení, že se zaplacení jistoty nevyžaduje,
g)
věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. d)],
h)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydraženou nemovitou věc a za kterých se stane jejím vlastníkem (§ 336l odst. 1 a 2).
(3)
V dražební vyhlášce soud vyzve
a)
každého, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), aby je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
b)
každého, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek nebo věcné břemeno nezapsané v katastrukatastru nemovitostí, které není uvedeno v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení, aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo zanikne příklepem nebo v případě zemědělského pachtu koncem pachtovního roku.
(4)
V dražební vyhlášce soud upozorní
a)
oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele povinného, že se mohou domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže je přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 336f),
b)
oprávněného, ty, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitele a povinného, že mohou popřít přihlášené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení podle § 336p odst. 1, nebo v téže lhůtě žádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, a poučí je, že k námitkám a žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží,
c)
dražitele, zda se připouští, aby nejvyšší podání bylo doplaceno úvěrem se zřízením zástavního práva na vydražené nemovité věci,
d)
osoby, které mají k nemovité věci předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, že ho mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají,
e)
na to, že pozemek, na který se vztahuje nařízení výkonu rozhodnutí, je zatížen právem stavby, lze-li tuto skutečnost zjistit z veřejného seznamu,
f)
osobu odpovědnou za správu domu a pozemku104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne.
§ 336c
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovité věci předkupní nebo zástavní právo nebo výhradu zpětné koupě, osobám, kterým se doručuje usnesení podle § 336a, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitá věc a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
příslušnému katastrálnímu úřadu,
e)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je nemovitá věc.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitá věc, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné.
§ 336d
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitá věc, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 336e
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny.
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. K platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání. Soud ještě před zahájením vlastní dražby rozhodne, zda předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě jsou prokázány; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 336f
(1)
Věřitel, který má pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovité věci anebo který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku), může ji do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Totéž právo má osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) ohledně pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí.
(2)
Přihláška musí obsahovat
a)
výši pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá,
b)
vyčíslení pohledávky ke dni konání dražby,
c)
údaj o tom, do jaké skupiny pohledávka patří,
d)
skutečnosti významné pro pořadí pohledávky.
(3)
K přihlášce podle odstavce 2 musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku, o pohledávku související se správou domu a pozemku, která byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí, nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(4)
Opožděné nebo neúplné přihlášky soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(5)
Věřitel je povinen bezodkladně oznámit soudu změny týkající se přihlášky, ke kterým došlo po jejím doručení soudu. Při neoznámení věřitel odpovídá za škodu tím způsobenou.
(6)
Osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) předloží soudu bez zbytečného odkladu stejnopis rozhodnutí, jímž bylo řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené podle odstavce 1 pravomocně skončeno, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti.
§ 336h
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu, pokud nebylo v dražební vyhlášce uvedeno, že se složení jistoty nevyžaduje.
(3)
Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obecobec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.
(4)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.
(5)
Před zahájením dražby je dražitel povinen prokázat svoji totožnost. Jméno, příjmení, trvalé bydliště a datum narození soud zaznamená do protokolu o dražbě.
§ 336i
(1)
Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.
(2)
Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného, pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činemtrestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.
(3)
Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve
a)
rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (§ 336e odst. 3),
b)
oznámí, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a.
(4)
Po provedení úkonů podle odstavce 3 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 336j
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže vydražitele, zda nejvyšší podání bude doplácet pomocí úvěru.
(3)
V usnesení o příklepu soud
a)
stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce, nebo
b)
uloží vydražiteli, aby do 2 měsíců od nabytí právní moci předložil smlouvu podle § 336l odst. 4 nebo aby v této lhůtě doplatil nejvyšší podání.
(4)
Soud v usnesení o příklepu podle odstavce 3 uloží povinnému, umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci, aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo doplacení nejvyššího podání, nastalo-li později, a poučí účastníky o možnosti postupovat podle § 336ja odst. 1 s vyčíslením, jaký je minimální předražek a do kdy musí být učiněn.
(5)
Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(6)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání.
§ 336ja
(1)
Nejde-li o osoby uvedené v § 336h odst. 4, může každý do 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu soudu písemně navrhnout, že vydraženou nemovitou věc chce nabýt alespoň za částku o čtvrtinu vyšší, než bylo nejvyšší podání (předražek). Návrh musí obsahovat náležitosti podle § 42 a podpis navrhovatele musí být úředně ověřen. Návrhy vede soud odděleně a zařadí je do spisu teprve po uplynutí lhůty podle věty první.
(2)
Navrhovatel předražku je povinen ve lhůtě podle odstavce 1 předražek na účet soudu zaplatit. Ustanovení § 336e odst. 2 platí obdobně. Není-li řádně a včas předražek zaplacen, soud k návrhu předražku nepřihlíží.
(3)
Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 vyzve soud vydražitele, aby do tří dnů oznámil, zda zvyšuje svoje nejvyšší podání na částku nejvyššího předražku. Poté soud vydá usnesení o předražku, ve kterém usnesení o příklepu zruší a rozhodne o tom, kdo je předražitelem a za jakou cenu nemovitou věc nabude.
(4)
Je-li učiněno více předražků, nemovitou věc nabude ten, kdo učiní nejvyšší předražek, v případě shodných podání vydražitel, pak ten, kdo podal návrh jako první, poté se rozhoduje při jednání losem.
(5)
V usnesení o předražku soud uloží povinnému, aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení, umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci. Zvýšil-li vydražitel svoje podání na částku nejvyššího předražku, stanoví se mu stejná lhůta pro doplacení nejvyššího podání, jaká byla určena v usnesení o příklepu. Usnesení soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a všem, kdo učinili předražek.
(6)
Neúspěšným navrhovatelům předražku se zaplacená částka vrátí po právní moci usnesení o předražku.
(7)
Za odvolání proti usnesení o předražku se považuje i odvolání podané proti usnesení o příklepu.
§ 336k
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému a vydražiteli. Usnesení o příklepu se vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce soudu společně s výzvou pro přihlášené věřitele, aby do 15 dnů od jejího vyvěšení vyčíslili svoje pohledávky ke dni konání dražby. V usnesení vyvěšeném na úřední desce soudu se neuvádějí údaje, podle nichž je možno identifikovat vydražitele.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1 větě první.
(3)
Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též
a)
osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání,
b)
dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech.
(4)
Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ze stejných důvodů změní odvolací soud i usnesení o předražku. Ustanovení § 219a se nepoužije.
(5)
Usnesení odvolacího soudu se doručí osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 nebo osobám uvedeným v § 336ja odst. 5. Bylo-li usnesení o příklepu nebo o předražku odvolacím soudem změněno, nařídí soud prvního stupně nové dražební jednání.
§ 336l
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1; byl-li však podán takový návrh, nemovitou věc s příslušenstvím lze převzít dnem následujícím po dni, kdy bylo předražiteli doručeno usnesení o předražku.
(2)
Vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Předražitel se stává vlastníkem nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o předražku právní moci a předražek byl zaplacen, a to ke dni jeho vydání.
(3)
Nejvyšší podání nebo předražek lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu, nepřesahuje-li částku stanovenou jako nejvyšší možnou pro platbu v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, nebo platbou na účet soudu. Od povinnosti zaplatit nejvyšší podání je vydražitel osvobozen nejvýše do výše dvou třetin nejvyššího podání, pokud lze důvodně předpokládat, že v takové výši dojde k uspokojení jeho přihlášené pohledávky v rozvrhu.
(4)
Soud zřídí zástavní právo na vydražené nemovité věci ve prospěch věřitele ze smlouvy o úvěru, jestliže vydražitel předloží soudu smlouvu o úvěru, ve které
a)
úvěr bude účelově vázán jen pro zaplacení nejvyššího podání,
b)
úvěr bude vyplacen soudu, a to ve lhůtě nejpozději 2 měsíců po uplynutí lhůty podle § 336j odst. 3 písm. b),
c)
úvěr byl poskytnut věřitelem, který může na území České republiky vykonávat činnost podle zákona o bankách.
Soud zástavní právo zruší, uplyne-li lhůta pro doplacení nejvyššího podání marně. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné a doručuje se jen vydražiteli.
(5)
Dnem, kterým se stal vydražitel nebo předražitel vlastníkem vydražené nemovité věci, zanikají
a)
právo odpovídající věcnému břemeni, výměnek, nájemní právo nebo pachtovní právo, nejde-li o věcné břemeno bydlení, výměnek, jehož součástí je právo bydlení nebo nájem bytu, neuvedená v dražební vyhlášce nebo neoznámená soudem po zahájení dražebního jednání,
b)
výhrada zpětné koupě a předkupní právo k vydražené nemovité věci, s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva,
c)
výhrada zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku, budoucí zástavní právo a budoucí výměnek.
Zemědělský pacht neuvedený v dražební vyhlášce nebo neoznámený soudem po zahájení dražebního jednání zaniká koncem pachtovního roku. Soud potvrdí, která věcná nebo jiná práva zapsaná v katastrukatastru nemovitostí váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli nebo předražiteli.
(6)
Vydražitel nebo předražitel, který se nestal vlastníkem vydražené nemovité věci, je povinen vrátit ji povinnému, vydat mu plody a užitky a nahradit újmu, kterou mu způsobil při hospodaření s nemovitou věcí a jejím příslušenstvím.
(7)
Na základě pravomocného usnesení o příklepu nebo pravomocného usnesení o předražku může vydražitel nebo předražitel podat návrh na výkon rozhodnutí vyklizením nebo odebráním nemovité věci.
§ 336m
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do 1 roku, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu soud usnesením určil a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. To nařídí soud i tehdy, jestliže vydražitel nepředložil smlouvu o úvěru, nejvyšší podání nebylo doplaceno ve lhůtě uvedené v § 336l odst. 4, nebo nezaplatil ve stanovené lhůtě předražek.
(3)
Při druhém dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši 50 % výsledné ceny (§ 336a odst. 1); ve třetím dražebním jednání činí 40 % výsledné ceny, ve čtvrtém 30 % a v pátém dražebním jednání 25 % výsledné ceny. Nepodaří-li se nemovitou věc prodat ani poté, soud řízení zastaví.
(4)
O nařízení a provedení dalších dražeb platí obdobně ustanovení § 336b odst. 2 a § 336b odst. 4 písm. c), § 336c s výjimkou odstavce 1 písm. b) a c), § 336d, § 336e odst. 2, § 336h, § 336i odst. 4 a 5, § 336j až 336l, § 336n a 336o.
§ 336n
(1)
Vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli.
(2)
O dluzích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením.
(3)
Nepostačuje-li k úhradě dluhů podle odstavce 1 složená jistota, podá vykonavatel podle vykonatelného usnesení uvedeného v odstavci 2 k vymožení potřebných částek návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli.
(4)
Částky připadající na náhradu nákladů soud vyplatí státu nebo účastníkům, kterým byly přiznány. Ostatní náhrady připadají do rozdělované podstaty.
§ 336o
(1)
Dražbu lze provést i elektronicky s využitím internetu.
(2)
V dražební vyhlášce soud stanoví
a)
způsob registrace dražitelů a způsob, jakým jsou dražitelé povinni sdělit svoje jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození,
b)
způsob informování o postupu při dražbě nebo odkaz na internetové stránky, na kterých je tento postup zveřejněn,
c)
adresu internetové stránky, na které se dražba bude konat a kde může veřejnost dražbu sledovat,
d)
datum a čas zahájení a ukončení dražby, během kterého lze zvyšovat podání,
e)
termín, do kterého vydražitel musí sdělit, zda bude nejvyšší podání platit úvěrem se zřízením zástavního práva k vydražené nemovité věci,
f)
termín přihlášení pohledávek,
g)
termín prokázání podání vylučovací žaloby,
h)
termín uplatnění předkupního práva nebo výhrady zpětné koupě a způsob sdělení rozhodnutí, zda jsou předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě prokázány.
(3)
Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu dražiteli, kterému svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě. Není-li příklep takto udělen, udělí jej dražiteli, který podání učinil jako první. Ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(4)
Pro dražbu provedenou elektronicky platí obdobně ustanovení § 336b až 336n.
§ 336p
(1)
Nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby soud na úřední desce zveřejní i oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu, včetně sdělení věřitele o jejich zařazení do skupiny a pořadí v této skupině. V oznámení dále uvede přihlášky, které byly odmítnuty, a důvod, pro který se tak stalo. V oznámení poučí přihlášené věřitele podle § 336b odst. 4 písm. b) a o povinnosti podle § 336f odst. 5.
(2)
Jestliže soud do zveřejnění oznámení doposud nerozhodl o některé přihlášce podle § 336f odst. 4, uvede tuto skutečnost v oznámení samostatně. Nebude-li přihláška pohledávky poté odmítnuta, zašle soud oprávněnému, povinnému a všem přihlášeným věřitelům, o jejichž pohledávkách soud rozhodne v rozvrhu, dodatečné oznámení o projednání takové pohledávky, a poučí je, že nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení mohou pohledávku popřít co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí nebo požádat, aby k rozvržení rozdělované podstaty bylo nařízeno jednání, s tím, že k námitkám nebo žádosti o jednání učiněným později se nepřihlíží.
§ 336q
(1)
Požádá-li o to alespoň jeden věřitel, případně oprávněný nebo povinný, podle § 336b odst. 4 písm. b) nebo § 336p odst. 2, nařídí soud po právní moci usnesení o příklepu, zaplacení nejvyššího podání nebo předražku vydražitelem, právní moci usnesení o předražku a uplynutí lhůty podle § 336p jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
Soud provede jednání o rozvrhu rozdělované podstaty a rozhodne o jejím rozdělení rovněž na návrh správce daně. Rozdělení podstaty provede správce daně, který návrh podal, po právní moci rozhodnutí vydaného soudem.
(3)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 3).
(4)
Předvolání k rozvrhovému jednání se rovněž vyvěsí na úřední desce soudu.
(5)
Pokud pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky není při vydání rozvrhového usnesení vykonatelná, rozhodne o této pohledávce a o částce na ni připadající soud tak, že bude projednána dodatečně, jestliže na ni připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; jestliže však v již pravomocně skončeném řízení o zaplacení této pohledávky nebylo přiznáno právo na její zaplacení, rozhodne o ní soud v rozvrhovém usnesení tak, že nárok v přihlášeném rozsahu zanikl. Rozhodne-li soud podle věty první, nerozhoduje zároveň o pohledávce související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky podle § 337e odst. 1 ani nevyzývá ostatní věřitele podle § 337e odst. 2.
§ 337
(1)
Není-li nařízeno jednání o rozvrhu podle § 336q odst. 1, soud rozvrhne rozdělovanou podstatu podle § 337c.
(2)
Ustanovení § 336q odst. 2 a 5 se použije obdobně.
(3)
Účastníky rozvrhu jsou oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f odst. 4).
§ 337a
Rozdělovanou podstatu tvoří nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 336n odst. 4, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2, případně po odečtení daně z přidané hodnoty, je-li povinný plátcem daně z přidané hodnoty a sloužila-li vydražená věc jeho podnikatelské činnosti.
§ 337c
(1)
Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,
b)
pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky,
c)
pohledávky z hypotečních úvěrů sloužící ke krytí dluhů z hypotečních zástavních listů v oběhu,
d)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,
e)
pohledávky nedoplatků výživného,
f)
pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,
g)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,
e)
u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Zjistí-li soud z katastrukatastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(7)
Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému.
§ 337d
(1)
Byly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na kterých váznou pohledávky zajištěné zástavním právem pro tutéž pohledávku (dále jen „vespolné zástavní právo“), uhradí se takové pohledávky při rozvrhu jednotlivých rozdělovaných podstat poměrně podle zbytků rozdělovaných podstat, které zbývají u každé jednotlivé nemovité věci po uhrazení předcházejících nároků. Žádá-li věřitel uspokojení v jiném poměru, přikáže se osobám, které by v důsledku toho obdržely z rozdělované podstaty méně, částka, která by připadla na takovou pohledávku až do výše schodku z jednotlivých rozdělovaných podstat.
(2)
Nebyly-li v dražbě prodány všechny nemovité věci, na nichž váznou pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem, použije se za základ výpočtu úhrady hodnota všech nemovitých věcí zjištěná podle zvláštního předpisu.92) Částky, o které by byli věřitelé s pozdějším pořadím zkráceni tím, že věřitel pohledávky zajištěné vespolným zástavním právem dostal více, než kolik by na něj připadlo z výtěžku prodané nemovité věci, zajistí se na jejich návrh zástavním právem na neprodaných nemovitých věcech v pořadí, které příslušelo uspokojenému věřiteli.
(3)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije přiměřeně i na pohledávky, které zatěžují podíly několika spoluvlastníků téže nemovité věci.
§ 337e
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ostatní věřitele soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle § 267a odst. 1, jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky rozhodne soud tak, že bude projednána dodatečně.
(3)
K námitkám, které nebyly včas uplatněny podle odstavce 2, se nepřihlíží; o tomto následku musí být poučeni všichni, kdo byli vyzváni podat návrh podle § 267a odst. 1.
(4)
V návrhu podle § 267a odst. 1 nemohou být uplatněny nové skutečnosti.
§ 337f
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 nebo po vykonatelnosti rozhodnutí v řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky soud pokračuje rozdělením zbytku rozdělované podstaty.
(2)
Bylo-li k rozvržení podstaty nařízeno jednání, nařídí soud jednání i k rozdělení zbytku rozdělované podstaty. K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 337 odst. 2 a 3, § 337a, 337c a 337d.
(3)
Byla-li pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky popřena, při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se postupuje obdobně podle § 337e.
§ 337g
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům a uvede, že přiznané pohledávky po právní moci usnesení vyplatí. U pohledávky vydražitele uvede, v jakém rozsahu ji vyplatí a v jakém rozsahu ji započte proti nejvyššímu podání.
(2)
Soud změní usnesení o rozvrhu, které nenabylo právní moci, pokud po jeho vydání učinil věřitel oznámení podle § 336f odst. 5.
§ 337h
(1)
Dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovité věci; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno.
(2)
Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli.
(3)
Po vydání usnesení o příklepu nebo usnesení o předražku nelze zastavit výkon rozhodnutí. Účastníci rozvrhu však mohou pro důvody uvedené v § 268 popřít pohledávku oprávněného nebo dalšího oprávněného.
Prodej spoluvlastnického podílu
§ 338
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí prodejem movitých nebo nemovitých věcí nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví.
(2)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k movité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí při provedení soupisu, popřípadě po soupisu nebo poté, co zjistí, že věc je ve spoluvlastnictví, a oznámí mu dražební rok. Spoluvlastník povinného je povinen umožnit soupis věci ve spoluvlastnictví; povinnosti uložené povinnému v § 325b a 326b platí i pro něj. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 329 odst. 2 věty druhé se nepoužije.
(3)
Jde-li o prodej spoluvlastnického podílu k nemovité věci, soud doručí spoluvlastníku povinného pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 336c odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce. Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 336j odst. 1 věty druhé se nepoužije. Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 336k odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
§ 338a
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí lze nařídit jen prodejem v rozhodnutí označené zástavy. Má-li zástavu u sebe zástavní věřitel nebo jiná osoba, které byla podle zástavní smlouvy odevzdána, aby ji opatrovala, jsou tyto osoby povinny umožnit soupis této věci a její ocenění a věc vydat soudu k dražbě; ustanovení § 325b a 326b pro ně platí obdobně.
(3)
Při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí se nepoužijí ustanovení § 335 odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 336f, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
Hlava šestá
ZŘÍZENÍ SOUDCOVSKÉHO ZÁSTAVNÍHO PRÁVA NA NEMOVITÝCH VĚCECH
§ 338b
(1)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci může být nařízen, jen když oprávněný přesně označí nemovitou věc, k níž má být zástavní právo zřízeno, a jestliže listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo notářem76) doloží, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného. O tom, že byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.
(2)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(3)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud uloží povinnému, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takovou nemovitou věc, zda má právo s ní volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že nemovitou věc nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle věty první nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
§ 338c
(1)
Nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva se vztahuje na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím.
(2)
Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovité věci, k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví. Výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva nelze nařídit pouze na podíl na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví.
(3)
Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny nemovité věci, které povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo s nemovitou věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
§ 338d
(1)
Pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovité věci je rozhodující den, v němž k soudu došel návrh na zřízení soudcovského zástavního práva; došlo-li několik návrhů ve stejný den, mají zástavní práva stejné pořadí. Jde-li o pohledávku náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo pohledávku z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byl-li návrh podán v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, je pro pořadí soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem rozhodující den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu. Bylo-li však pro vymáhanou pohledávku již dříve zřízeno zákonné nebo smluvní zástavní právo, řídí se pořadí soudcovského zástavního práva pořadím tohoto zástavního práva.
(2)
Pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo, lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovité věci, který ji nabyl smluvně.
§ 338e
(1)
Při výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovité věci se nepoužijí ustanovení § 263 až 266, § 267a a § 268 odst. 1 písm. e). Ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) lze použít jen tehdy, zaniklo-li právo rozhodnutím přiznané před podáním návrhu na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí.
(2)
Byl-li výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva pravomocně zastaven, zástavní právo tím od počátku zaniká. V případě, že byl pravomocně zastaven jen částečně, platí, že byl od počátku nařízen pro pohledávku jen v takové výši, kolik činí po zastavení výkonu rozhodnutí.
(3)
Usnesení o zastavení nebo o částečném zastavení výkonu rozhodnutí soud zašle po právní moci příslušnému katastrálnímu úřadu.
Hlava sedmá
POSTIŽENÍ ZÁVODU
Nařízení výkonu rozhodnutí
§ 338f
(1)
Výkon rozhodnutí postižením závodu může být nařízen, jen když oprávněný označí závod, jehož postižení navrhuje, a jestliže doloží, že závod je ve vlastnictví povinného.
(2)
Návrh dalšího oprávněného na nařízení výkonu rozhodnutí postižením téhož závodu podaný u příslušného soudu dříve, než soud pravomocně rozhodl o nařízení výkonu rozhodnutí, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Návrh dalšího oprávněného, který byl podán u nepříslušného soudu, soud postoupí bez rozhodnutí příslušnému soudu; v takovém případě se návrh považuje za přistoupení k řízení ode dne, kdy návrh došel příslušnému soudu. Další oprávněný musí přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.
(3)
Oprávněný může vzít zpět svůj návrh až do právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Soud však řízení zastaví jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni oprávnění, kteří přistoupili do řízení.
§ 338g
(1)
Pro nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu je rozhodující stav v době zahájení řízení.
(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje na jmění, které slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu je v době příklepu. Výkon rozhodnutí postižením závodu, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
(3)
Výkonem rozhodnutí nemůže být postižen závod, jedná-li se o bankubanku.
(4)
Z výkonu rozhodnutí je vyloučen závod, který povinný nabyl jako substituční jmění. To neplatí, má-li povinný právo se závodem volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění.
§ 338h
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce závodu (dále jen „správce“) a povinnému, a týká-li se nařízení výkonu rozhodnutí závodu ve společném jmění manželů, i manželovi povinného
a)
zakáže, aby po doručení usnesení závod nebo část závodu převedl na někoho jiného;
b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k závodu, k jeho části nebo k majetku náležejícímu k závodu předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, jde-li o práva nezapsaná v katastrukatastru nemovitostí, s poučením, že při neoznámení povinný, případně i jeho manžel odpovídá za škodu tím způsobenou;
c)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda závod nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takový závod, zda má právo s ním volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinamiveřejnými listinami notáře;
d)
zakáže, aby po doručení usnesení majetek, který slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil jej nebo s ním jinak nakládal bez souhlasu správce;
e)
přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se závodu a bez omezení vstupovat do všech prostor závodu.
(2)
Práva podle odstavce 1 písm. b), která jsou zapsána do katastrukatastru nemovitostí, soud zjistí z katastrukatastru nemovitostí, a je-li to možné, tak prostřednictvím dálkového přístupu.
(3)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Doloží-li povinný, že závod nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k závodu nebo k jednotlivým součástem majetku, které slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo nebo výhradu zpětné koupě, osobám, kterým práva náležející k závodu byla převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele, a finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je závod a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo). Po nabytí právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
Správce závodu
§ 338i
(1)
Správcem soud ustanoví osobu zapsanou podle zvláštních předpisů v seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců.94) Výjimečně může soud správcem ustanovit i osobu do tohoto seznamu nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do seznamu, jestliže s ustanovením správcem souhlasí.
(2)
Při výběru osoby správce soud přihlíží zejména k tomu, zda má správce s ohledem na povahu závodu potřebné předpoklady k řádnému výkonu správy. Osoby zapsané do seznamu insolvenčních správcůinsolvenčních správců mohou funkci správce odmítnout jen z důležitých důvodů, které posoudí soud.
(3)
Správce je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí a odpovídá za újmu, kterou způsobil zaviněným porušením svých povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uložil soud.
(4)
Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů.
(5)
Na úhradu hotových výdajů, vynakládaných zejména v souvislosti s přibráním znalce, soud poskytne správci na jeho žádost zálohu. Hotové výdaje hrazené z této zálohy se považují za náklady výkonu rozhodnutí.
§ 338j
(1)
Správce je z výkonu své funkce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)
O tom, zda je správce vyloučen, rozhodne soud; před rozhodnutím si zpravidla vyžádá vyjádření správce. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.
(3)
Rozhodne-li soud, že správce je ze své funkce vyloučen, současně jej zprostí funkce a ustanoví nového správce.
§ 338k
(1)
Správce při výkonu své funkce postupuje podle zákona a dalších právních předpisů a podle pokynů soudu; dbá, aby po nařízení výkonu rozhodnutí nedošlo bezdůvodně ke zmenšení majetku náležejícího k postiženému závodu, popřípadě aby se majetek náležející k závodu očekávaným způsobem zvýšil. K řádnému zajištění majetku náležejícího k závodu činí vhodná opatření, zejména vyrozumí peněžní ústav, že s prostředky na účtu povinného, které slouží k provozování závodu, může povinný nakládat jen s jeho souhlasem. Vyžadují-li to okolnosti případu, může správce vyzvat dlužníky povinného, aby plnění svých peněžitých dluhů skládali na účet povinného, který za tím účelem zřídil. Zjistí-li správce, že součástí závodu je nemovitá věc, vyrozumí bez zbytečného odkladu příslušný katastrální úřad, že byl nařízen výkon rozhodnutí postižením závodu a že povinný nesmí bez jeho souhlasu nemovitou věc převést na jiného, zatížit ji nebo s ní jinak nakládat.
(2)
Souhlas správce s jednáními povinného musí být udělen písemně; u písemných jednání musí být obsažen na téže listině. Právní jednání povinného, která učinil bez souhlasu správce, jsou neplatná.
(3)
Vyzve-li správce dlužníka povinného, aby plnění svého peněžitého dluhu skládal na určitý účet, nesmí dlužník po doručení výzvy dluh plnit jinak. Nesplní-li dlužník povinného dluh v souladu s výzvou správce, je správce oprávněn domáhat se jako zástupce povinného řádného splnění dluhu.
(4)
Neučiní-li povinný řádně a včas jednání potřebná k odvrácení újmy hrozící závodu, je povinen tato jednání provést správce jako zástupce povinného.
(5)
Odmítne-li správce udělit povinnému souhlas k jednání potřebnému k řádnému provozování závodu, může povinný soudu navrhnout, aby svým usnesením souhlas správce nahradil. Soud o návrhu rozhodne po slyšení správce a povinného; proti jeho usnesení není odvolání přípustné.
(6)
Ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají závodu, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§ 28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce závodu zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
Dohled soudu
§ 338l
(1)
Soud dohlíží, jak správce plní své povinnosti uložené mu zákonem a dalšími právními předpisy nebo soudem. Při výkonu dohlédací činnosti je soud oprávněn vyžádat si od správce zprávu o jeho činnosti, nahlížet do listin správce a povinného a provádět potřebná šetření. Zjistí-li v činnosti správce nedostatky, uloží správci, aby je odstranil; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
(2)
Za porušení povinností při výkonu funkce může soud uložit správci pořádkovou pokutu; postupuje přitom obdobně podle § 53.
(3)
Neplní-li správce řádně své povinnosti nebo z jiných vážných důvodů, může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce funkce, ustanoví současně jiného správce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně předat funkci novému správci a poskytnout mu všechny potřebné informace a doklady.
Cena závodu
§ 338m
(1)
Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud správci uloží, aby
a)
zjistil na základě údajů v účetní evidenci o závodu, jaké jmění slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit; neumožní-li povinný správci řádně nahlédnout do účetních záznamů, zjedná soud správci na jeho návrh přístup k těmto záznamům, a to v odůvodněných případech i za součinnosti orgánů justiční stráže nebo PoliciePolicie České republiky,
b)
zjistil, jaké jsou příjmy a výdaje závodu,
c)
provedl soupis jmění, o němž se mu podařilo zjistit, že slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, není-li možné potřebné údaje zjistit postupem podle písmene a).
(2)
Na základě zjištění podle odstavce 1 podá správce ve lhůtě stanovené soudem předběžnou zprávu o tom, zda pro uspokojení vymáhané pohledávky je vhodnější závod dále spravovat nebo ho prodat.
(3)
Stejnopis předběžné zprávy soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému a umožní jim, aby se k obsahu zprávy v přiměřené lhůtě vyjádřili. K námitkám povinného týkajícím se soupisu jmění, který správci neposkytl součinnost podle odstavce 1 písm. c), se nepřihlíží.
(4)
Soud může správci uložit, aby zprávu doplnil nebo aby podal soudu potřebná vysvětlení. K objasnění rozhodných skutečností může též provést potřebná šetření.
§ 338ma
(1)
Na základě zjištění podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, které si opatří, a po vyjádření osob uvedených v § 338m odst. 3 rozhodne soud, zda výkon rozhodnutí bude pokračovat správou závodu nebo bude nařízen jeho prodej v dražbě.
(2)
Rozhodne-li soud o pokračování výkonu rozhodnutí správou závodu, uloží správci, aby výtěžek správy vyplácel oprávněnému nebo tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, každé 3 měsíce, nedohodnou-li se na delší lhůtě. Ustanovení § 320h se použije obdobně. Při zastavení výkonu rozhodnutí se § 338zo odst. 4 použije přiměřeně.
Prodej závodu
§ 338mb
(1)
Po právní moci usnesení podle § 338ma, kterým byl nařízen prodej závodu v dražbě, soud uloží správci, aby podal zprávu o ceně závodu, kterou zjistil, na základě údajů podle § 338m anebo jiných rozhodných hledisek, a na základě ocenění znalce, kterého si správce se souhlasem soudu přibral.
(2)
Při oceňování závodu se použije cena obvyklá.
(3)
Nestanoví-li soud jinak, správce ve zprávě o ceně závodu uvede,
a)
jaký majetek náleží k závodu a jakou má cenu,
b)
kolik činí v závodu peněžní prostředky v hotovosti a uložené na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky,
c)
jaké dluhy náležejí k závodu a jakou mají cenu,
d)
jaké peněžité dluhy náležejí k závodu a kolik činí celkem,
e)
kolik činí čisté jmění závodu.
(4)
Pro zprávu správce o ceně závodu platí obdobně § 338m odst. 3 a 4.
§ 338n
(1)
Podle obsahu zprávy správce o ceně závodu soud určí
a)
cenu majetku náležejícího k závodu,
b)
výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, náležejících k závodu,
c)
cenu všech dluhů náležejících k závodu,
d)
výši peněžitých dluhů náležejících k závodu,
e)
zjištěnou cenu závodu.
(2)
Zjištěnou cenu závodu soud určí ve výši čistého jmění závodu; k prostředkům uvedeným v odstavci 1 písm. b) se při tom nepřihlíží.
(3)
Neprovádí-li se dokazování nebo souhlasí-li s tím osoby uvedené v § 338m odst. 4, není třeba nařizovat jednání.
(4)
Usnesení podle odstavce 1 soud doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a povinnému.
(5)
Po právní moci usnesení podle odstavce 1 má každý právo nahlédnout do zprávy o ceně závodu.
(6)
Zjistí-li soud, že cena majetku náležejícího k závodu spolu s prostředky uvedenými v odstavci 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých dluhů náležejících k závodu, pohledávek oprávněného a těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, které nenáležejí k závodu, a předpokládané náklady výkonu rozhodnutí, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
Dražební vyhláška
§ 338o
(1)
Po právní moci usnesení o ceně soud nařídí, nebyl-li výkon rozhodnutí pravomocně zastaven, dražební jednání (dražbu).
(2)
Ve výroku usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhlášce) soud uvede
a)
čas a místo dražebního jednání (§ 338q),
b)
označení prodávaného závodu,
c)
údaje uvedené v § 338n odst. 1,
d)
výši nejnižšího podání (§ 338r odst. 1),
e)
výši jistoty a způsob jejího zaplacení (§ 338r odst. 2),
f)
upozornění, že cena majetku náležejícího k závodu, výše peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, náležejících k závodu, cena dluhů náležejících k závodu, výše peněžitých dluhů náležejících k závodu, zjištěná cena závodu a výše nejnižšího podání mohou být změněny s přihlédnutím ke zvýšení nebo snížení jmění závodu, k němuž dojde do dražebního jednání (§ 338t odst. 1),
g)
předpoklady, za kterých vydražitel může převzít vydražený závod a za kterých vydražený závod přejde do jeho majetku (§ 338z odst. 1 a 2),
h)
upozornění, že při rozvrhu podstaty se mohou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a další věřitelé povinného domáhat uspokojení jiných vymahatelných pohledávek nebo pohledávek zajištěných zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva, než pro které byl nařízen výkon rozhodnutí, jestliže náleží k závodu, jestliže je přihlásí nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání, jestliže v přihlášce uvedou výši pohledávky a jejího příslušenství a prokáží-li je příslušnými listinami, a poučení, že k přihláškám, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, se nepřihlíží (§ 338s a § 338zn odst. 2),
i)
upozornění, že dluhy náležející k závodu, které nebudou při výkonu rozhodnutí uspokojeny, přecházejí na vydražitele (§ 338zk),
j)
výzvu, aby každý, kdo má právo, které nepřipouští dražbu (§ 267), je uplatnil u soudu a aby takové uplatnění práva prokázal nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jeho právu nebude při provedení výkonu rozhodnutí přihlíženo,
k)
upozornění, že osoby, které mají k závodu, k jeho části nebo k majetku, který slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, je mohou uplatnit jen v dražbě jako dražitelé a že udělením příklepu předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě zanikají, nejde-li o předkupní právo stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupní právo vlastníka stavby k pozemku a vlastníka pozemku ke stavbě nebo zákonné předkupní právo, která udělením příklepu nezanikají,
l)
upozornění, kde a kdy je možné nahlédnout do zprávy o ceně závodu (§ 338n odst. 5).
§ 338p
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí:
a)
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k závodu nebo k majetku, který slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, předkupní právo, výhradu zpětné koupě, zástavní právo nebo zadržovací právo, osobám, kterým práva náležející k závodu byla převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele, osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva, jež náležejí k závodu, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1,
b)
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je závod a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo),
c)
těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d)
obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je závod.
(2)
Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3)
Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je závod, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4)
V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5)
Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k závodu nebo k majetku, který slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.
§ 338q
(1)
Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází závod, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě.
(2)
Dražební jednání soud nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky.
§ 338r
(1)
Nejnižší podání soud stanoví ve výši poloviny ceny majetku náležejícího k závodu [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši dvou třetin zjištěné ceny závodu [§ 338n odst. 1 písm. e)].
(2)
Výši jistoty soud stanoví podle okolností případu, nejvýše však v částce nepřevyšující tři čtvrtiny nejnižšího podání. Jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu; k platbě na účet soudu lze přihlédnout jen tehdy, bylo-li před zahájením dražebního jednání zjištěno, že na účet soudu také došla.
(3)
Ten, kdo hodlá uplatnit při dražbě své předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě, musí je soudu prokázat nejpozději před zahájením dražebního jednání.
§ 338s
(1)
Věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 (vymahatelnou pohledávku) anebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva, která náleží k závodu, může ji u soudu přihlásit nejpozději do 5 dnů přede dnem dražebního jednání. Oprávněný nebo ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, mohou své pohledávky přihlásit, jen jestliže jim byly přiznány rozhodnutím, smírem nebo jiným titulem uvedeným v § 274 po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce. K přihlášce musí být připojeny listiny prokazující, že jde o vymahatelnou pohledávku nebo o pohledávku zajištěnou zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva a že náleží k závodu, ledaže tyto skutečnosti vyplývají z obsahu spisu.
(3)
Opožděné přihlášky a přihlášky pohledávek, které nenáležejí k závodu, soud usnesením odmítne; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 338t
(1)
Po vydání dražební vyhlášky soud správci uloží, aby mu podal před zahájením dražebního jednání zprávu, zda došlo oproti stavu, který byl rozhodný pro usnesení podle § 338n odst. 1, ke změně v okolnostech podle § 338m odst. 3, popřípadě jak se tyto okolnosti změnily.
(2)
Nepodá-li správce soudu řádně a včas zprávu podle odstavce 1, soud mu uloží, aby státu nahradil náklady zmařené dražby, a na návrh účastníků dražby, aby jim nahradil náklady, které jim v souvislosti s účastí na této dražbě vznikly. O tomto následku musí být správce poučen.
Dražební jednání
§ 338u
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2)
Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2).
(3)
Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí závodu brání zvláštní předpis.
(4)
Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.
§ 338v
(1)
Bylo-li zjištěno, že byl podán návrh na vyloučení prodávaného závodu nebo jeho části z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o návrhu.
(2)
Byl-li podán návrh na vyloučení jednotlivých součástí majetku náležejícího k závodu, soud podle okolností případu posoudí, zda je třeba jednání odročit až do pravomocného rozhodnutí o návrhu nebo zda přistoupí k dražbě. V případě, že přistoupí k dražbě, soud upozorní dražitele na sporné součásti majetku.
(3)
Nepodal-li správce do zahájení dražebního jednání zprávu podle § 338t odst. 1, rozhodne soud o nárocích podle § 338t odst. 2 a dražební jednání odročí. Při nařízení nového dražebního jednání znovu postupuje podle § 338o až 338t.
§ 338w
(1)
Po zahájení dražebního jednání soudce
a)
rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (§ 338r odst. 3),
b)
na základě zprávy správce podle § 338t odst. 1 usnesením určí novou cenu majetku náležejícího k závodu, výši peněžních prostředků v hotovosti a uložených na účtu u peněžního ústavu v měně České republiky, náležejících k závodu, cenu dluhů náležejících k závodu, výši peněžitých dluhů náležejících k závodu a výslednou cenu závodu,
c)
stanoví, kolik činí nejnižší podání,
d)
oznámí, kteří věřitelé přihlásili své pohledávky a v jaké výši, popřípadě kteří věřitelé mají právo na uspokojení svých pohledávek podle § 338zn odst. 1.
(2)
Proti usnesením podle odstavce 1 písm. a), b) a c) není odvolání přípustné.
(3)
Zjistí-li soud, že cena majetku náležejícího k závodu spolu s prostředky uvedenými v § 338n odst. 1 písm. b) nepřesahuje výši splatných peněžitých dluhů náležejících k závodu, pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nenáležejí k závodu, a předpokládané náklady výkonu rozhodnutí, odměnu správce a náhradu jeho hotových výdajů, anebo že ji přesahuje jen nepatrně, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Nebude-li výkon rozhodnutí zastaven, soudce po provedení úkonů podle odstavce 1 vyzve ty, kdo mohou dražit, aby činili podání.
(5)
Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydraženého závodu není omezena ustanoveními cenových předpisů.
§ 338x
(1)
Příklep lze udělit tomu, kdo učinil nejvyšší podání a u něhož jsou splněny další podmínky stanovené zákonem. Učinilo-li více dražitelů stejné nejvyšší podání, udělí soud příklep nejprve tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě k závodu, pak tomu, komu svědčí předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě k části závodu nebo k jednotlivým součástem majetku, které náležejí k závodu, a poté, nedohodnou-li se jinak dražitelé, kteří učinili stejné nejvyšší podání, dražiteli, který byl určen losem.
(2)
Před udělením příklepu se soudce dotáže osob přítomných při dražbě, zda mají námitky proti příklepu; námitky, které podali oprávněný, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný a dražitel, se uvedou do protokolu.
(3)
Jestliže soud neudělí se zřetelem na vznesené námitky příklep, pokračuje se v dražbě vyvoláním předposledního podání; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V opačném případě soud usnesením udělí příklep.
(4)
V usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než dva měsíce. Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
(5)
Dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrátí zaplacená jistota po skončení dražebního jednání; jestliže však podali proti příklepu námitky, vrátí se jim po právní moci usnesení o příklepu.
§ 338y
(1)
Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu povinného, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2)
Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3)
Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.
§ 338z
(1)
Vydražitel je oprávněn převzít vydražený závod již dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu. Závod předá vydražiteli na jeho žádost správce za součinnosti s povinným; o převzetí se sepíše zápis. O předání závodu správce vyrozumí soud. Soud potvrdí, která předkupní práva a výhrady zpětné koupě váznoucí na nemovité věci zanikly a které působí proti vydražiteli.
(2)
Vydražený závod přechází do majetku vydražitele, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li vydražitel nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. K témuž dni se vydražitel stává vlastníkem věcí a vstupuje do práv a povinností náležejících k závodu.
(3)
Předkupní právo a výhrada zpětné koupě k vydraženému závodu, k jeho částem nebo jednotlivým součástem majetku náležejícího k závodu s výjimkou předkupního práva stavebníka k pozemku nebo vlastníka pozemku k právu stavby, předkupního práva vlastníka stavby k pozemku nebo vlastníka pozemku ke stavbě a zákonného předkupního práva zaniká dnem, kterým závod přešel do majetku vydražitele.
(4)
Jestliže vydražený závod nepřešel do majetku vydražitele, je vydražitel povinen vrátit vydražený závod povinnému, vydat mu plody a užitky a nahradit újmu, kterou mu způsobil při hospodaření se závodem.
§ 338za
(1)
Nebylo-li při dražbě učiněno ani nejnižší podání, soud dražební jednání skončí. Další dražební jednání soud nařídí na návrh oprávněného nebo toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, který lze podat nejdříve po uplynutí tří měsíců od bezúspěšné dražby; nebyl-li návrh podán do šesti měsíců, soud výkon rozhodnutí zastaví.
(2)
Nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. O povinnostech a dluzích tohoto vydražitele a o rozhodování o nich platí obdobně ustanovení § 336n.
(3)
Při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši čtvrtiny ceny majetku náležejícího k závodu [§ 338n odst. 1 písm. a)], nejvýše však ve výši třetiny zjištěné ceny závodu [§ 338n odst. 1 písm. e)]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení § 338p, 338q, § 338r odst. 2, § 338t, 338u, § 338v odst. 2, § 338w až 338z. Nebyl-li závod prodán ani při dalším dražebním jednání z důvodu uvedeného v odstavci 1 větě první, soud výkon rozhodnutí zastaví.
Rozvrh
§ 338zb
(1)
Po právní moci usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem nařídí soud jednání o rozvrhu rozdělované podstaty.
(2)
K jednání soud předvolá účastníky rozvrhu, kterými jsou oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný, správce, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 338s odst. 3), a osoby uvedené v § 338zn odst. 1.
(3)
Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 338zc
Rozdělovanou podstatu tvoří prostředky uvedené v § 338n odst. 1 písm. b), nejvyšší podání a úroky z něho, popřípadě náhrady, které do podstaty připadají podle § 338za odst. 2 věty druhé, a na tyto náhrady započítaná jistota vydražitele uvedeného v § 338za odst. 2.
§ 338zd
(1)
Při rozvrhovém jednání se projednají pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty.
(2)
Každý z věřitelů, který je přítomen jednání, je povinen vyčíslit svou pohledávku a její příslušenství ke dni rozvrhového jednání a uvést, do jaké skupiny patří, a skutečnosti významné pro její pořadí. Pohledávky ostatních věřitelů a jejich příslušenství vyčíslí ke dni rozvrhového jednání a jejich skupinu a pořadí uvede soud podle údajů obsažených ve spisu. Po skončení rozvrhového jednání nelze přihlížet k té části pohledávek a jejich příslušenství, která nebyla vyčíslena.
(3)
Každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, ledaže by byly uplatněny a doloženy před jednáním.
(4)
Pohledávku vydražitele podle § 338zf však nelze popřít.
§ 338ze
(1)
Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:
a)
pohledávky nákladů vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a zaplacením zálohy podle § 338i odst. 5,
b)
pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,
c)
pohledávka vydražitele podle § 338zf,
d)
pohledávky zajištěné zadržovacím právem,
e)
pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,
f)
pohledávky nedoplatků výživného,
g)
pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena e), pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,
h)
pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činemtrestným činem,
i)
ostatní pohledávky.
(2)
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.
(3)
Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.
(4)
Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.
(5)
Pro pořadí je rozhodující
a)
u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí,
b)
u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,
c)
u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,
d)
u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva den vzniku těchto práv,
e)
u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitých věcí,
f)
u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činemtrestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činemtrestným činem, byl-li závod zajištěn v trestním řízenítrestním řízení o tomto trestném činutrestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění závodu podle trestního řádu.
Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.
(6)
Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžený závod je zajištěn podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.
(7)
Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému.
(8)
Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce 1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.
§ 338zf
Vydražitel má pohledávku za podstatou, jestliže
a)
výše peněžitých dluhů náležejících k závodu spolu s pohledávkami oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které nenáležejí k závodu a které mají být uhrazeny z podstaty, nepřesahuje rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu, nebo
b)
pohledávky oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a dalších přihlášených věřitelů, které mají být uspokojeny z podstaty, nepřesahují rozdělovanou podstatu, a to ve výši tohoto rozdílu.
§ 338zg
(1)
V rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani zčásti podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.
(2)
Ustanovení § 337e odst. 2, 3 a 4 platí obdobně.
§ 338zh
(1)
Po právní moci rozhodnutí o návrhu podle § 267a odst. 1 soud nařídí jednání o rozvrhu zbytku rozdělované podstaty.
(2)
K tomuto jednání soud nepředvolá účastníky rozvrhu, jejichž pohledávky byly podle předchozího rozvrhového usnesení zcela uspokojeny. Při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se jinak postupuje obdobně podle § 338zb odst. 2 a 3, § 338zc, 338ze a 338zf.
§ 338zi
(1)
V rozvrhovém usnesení soud přizná pohledávky jejich věřitelům; úhrada odměny a hotových výdajů se poskytne správci a úhrada pohledávky podle § 338zf se poskytne vydražiteli.
(2)
Přiznané částky soud vyplatí po právní moci rozvrhového usnesení.
Zpráva o výkonu správy závodu
§ 338zj
(1)
Poté, co vydražený závod přešel do majetku vydražitele a správce mu předal závod, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu povinného a vydražiteli.
(3)
Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti zprávě.
(4)
Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.
Přechod práv a dluhů na vydražitele
§ 338zk
(1)
Na vydražitele, do jehož majetku přešel vydražený závod, přechází
a)
majetek, který slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má tomuto účelu sloužit;
b)
práva vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví týkající se podnikatelské činnosti vydraženého závodu, ledaže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí těchto práv nebo jejich povaze;
c)
práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů zaměstnanců působících ve vydraženém závodu;
d)
dluhy náležející k vydraženému závodu, které nebyly uspokojeny při rozvrhu, včetně jejich zajištění.
(2)
Přechodem dluhu povinného nastupuje vydražitel jako dlužník na jeho místo; k přechodu dluhu se souhlas věřitele nevyžaduje.
(3)
Je-li pro nabytí nebo zachování práv uvedených v odstavci 1 písm. b) rozhodné uskutečňování určité podnikatelské činnosti, započítá se do této činnosti vydražitele uskutečněné po příklepu i činnost uskutečněná při provozu závodu před jeho prodejem v dražbě.
(4)
Nájemní nebo podnájemní smlouvu na nebytové prostory uzavřenou povinným jako nájemcem nebo jako pronajímatelem může vydražitel vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i z jiných důvodů, než stanoví zvláštní zákon nebo než byly dohodnuty; to platí také v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou. Právo druhé strany na náhradu škody tím vzniklé není dotčeno.
(5)
Spolu s pohledávkami, které byly uspokojeny při rozvrhu, zaniká i jejich zajištění.
Oznámení jiným orgánům
§ 338zl
(1)
O tom, že vydražený závod přešel do majetku vydražitele (§ 338z odst. 2), soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán. Rejstříkový soud nebo jiný orgán poté provede zápis o prodeji závodu v příslušném rejstříku.
(2)
Jestliže k závodu patří nemovitá věc, vyrozumí soud příslušný katastrální úřad, že vlastníkem nemovité věci se stal vydražitel; v případě, že k nemovité věci bylo zřízeno zástavní právo, současně uvede, zda působí proti vydražiteli nebo zda zaniklo.
(3)
Byl-li výkon rozhodnutí zastaven, soud o tom vyrozumí po právní moci usnesení příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán, popřípadě též příslušný katastrální úřad.
§ 338zm
(1)
Žádný z věřitelů, jehož pohledávka přešla na vydražitele (§ 338zk odst. 2), nemůže namítat, že prodejem závodu v dražbě se zhoršila dobytnost jeho pohledávky.
(2)
Povinný neodpovídá za vady majetku náležejícího k závodu, který byl prodán v dražbě.
Jiné výkony rozhodnutí
§ 338zn
(1)
Nařízením výkonu rozhodnutí postižením závodu se odkládá provedení již nařízených výkonů rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí náležejících k závodu a výkonů rozhodnutí přikázáním k závodu náležejících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu. Oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí se považují za věřitele uvedené v § 338s, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit; to platí i tehdy, jestliže vymáhaná pohledávka nenáleží k závodu.
(2)
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí náležejících k závodu nebo přikázáním k závodu náležejících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu, který byl nařízen až po nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu, se neprovede. Právo těchto oprávněných přihlásit vymáhanou pohledávku podle § 338s není dotčeno.
(3)
Nebyla-li pohledávka věřitelů uvedených v odstavcích 1 a 2 uspokojena při rozvrhu rozdělované podstaty, pokračuje soud po skončení výkonu rozhodnutí postižením závodu v řízení; v případě, že závod byl prodán v dražbě a že jde o pohledávku náležející k závodu, nastupuje do řízení na místo povinného vydražitel.
Zastavení výkonu rozhodnutí
§ 338zo
(1)
Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové výdaje.
(2)
Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a manželu povinného.
(3)
Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4)
Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.
Postižení části závodu
§ 338zp
(1)
Na výkon rozhodnutí postižením části závodu tvořící samostatnou organizační složku se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí postižením závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Správa části závodu vykonávaná správcem se vztahuje i na jednání při provozu závodu, která se týkají jím spravované organizační složky závodu.
Postižení podílu spolumajitele závodu
§ 338zq
(1)
Na výkon rozhodnutí postižením podílu spoluvlastníka závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí postižením závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Spoluvlastníku povinného soud doručí pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu a dražební vyhlášku; spoluvlastník povinného může podat za podmínek uvedených v § 338p odst. 5 odvolání proti dražební vyhlášce.
(3)
Povinnosti uložené povinnému v § 338m platí i pro spoluvlastníka závodu.
(4)
Opatření správce závodu působí i proti spoluvlastníku povinného.
(5)
Pro spoluvlastníka povinného platí § 338k odst. 2 až 6.
(6)
Zúčastní-li se spoluvlastník povinného dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(7)
Spoluvlastník povinného je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej rodinného závodu
§ 338zqa
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem rodinného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li se dále jinak.
(2)
Členu rodiny zúčastněnému na provozu rodinného závodu, který není povinným, soud doručí dražební vyhlášku.
(3)
Zúčastní-li se člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, dražby a učiní-li s jinými dražiteli stejné nejvyšší podání, udělí se mu příklep; ustanovení § 338x odst. 1 věty druhé se nepoužije.
(4)
Člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu, který není povinným, je oprávněn podat za podmínek uvedených v § 338y odst. 2 větě druhé odvolání proti usnesení o příklepu.
Prodej zástavy
§ 338zr
(1)
Na výkon rozhodnutí prodejem zastaveného závodu se užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem závodu, nestanoví-li zákon jinak.
(2)
Při výkonu rozhodnutí prodejem zastaveného závodu se nepoužijí ustanovení § 338f odst. 2 a 3, ledaže jde o návrh dalšího oprávněného z usnesení o nařízení prodeje zástavy, a ustanovení § 338s, ledaže by věřitel přihlásil pohledávku zajištěnou prodávanou zástavou.
Hlava osmá
USPOKOJENÍ PRÁV NA NEPENĚŽITÉ PLNĚNÍ
Návrh
§ 339
(1)
Podle těchto ustanovení se vykonávají rozhodnutí, která ukládají jinou povinnost než zaplacení peněžité částky.
(2)
Navrhuje-li oprávněný výkon rozhodnutí též pro náklady, které mu byly rozhodnutím přiznány, jakož i pro náklady výkonu rozhodnutí, uvede v návrhu na výkon rozhodnutí, jakým způsobem má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena.
Vyklizení
§ 340
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil nemovitou věc, stavbu, byt nebo místnost, soud nařídí výkon rozhodnutí a po právní moci tohoto usnesení výkon rozhodnutí provede.
(2)
Soud vyrozumí povinného nejméně 15 dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obceobce.
§ 341
(1)
Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu
a)
byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu,
b)
byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.
(2)
Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdají se povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.
(3)
Není-li přítomen vyklizení nikdo, kdo by mohl věci převzít, nebo je-li převzetí věcí odmítnuto, sepíší se věci a dají se na náklady povinného do úschovy obciobci nebo jinému vhodnému schovateli; není-li možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést. Soud vyrozumí povinného o tom, komu jeho věci byly dány do úschovy.
(4)
Postup podle odstavce 3 se nepoužije, jde-li o věc zjevně bezcennou. V takovém případě soud věc zdokumentuje a nařídí její zničení. O zničení věci vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, než k němu dojde. Zničení věci se provede tak, že ji soud předá k využití nebo k odstranění nebo ji předá osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle zvláštního právního předpisu102).
§ 342
(1)
Nevyzvedl-li si povinný věci u obceobce nebo schovatele do šesti měsíců ode dne, kdy byly uschovány, budou prodány na návrh obceobce (schovatele) podle ustanovení o prodeji movitých věcí.
(2)
Výtěžek prodeje vyplatí soud povinnému po srážce nákladů úschovy a nákladů prodeje. Jestliže povinný odmítne zbytek výtěžku převzít nebo jeho pobyt není znám, postupuje soud přiměřeně podle § 301 zákona o zvláštních řízeních soudních; lhůta podle § 301 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních počíná běžet ode dne, kdy povinný odmítl zbytek výtěžku převzít nebo kdy se zbytek výtěžku soudu vrátil jako nedoručitelný.
(3)
Věci, které se nepodaří prodat, soud nabídne obciobci nebo schovateli na úhradu nákladů úschovy za dvě třetiny odhadní ceny; odmítnou-li věci převzít, připadají státu.
(4)
Náklady úschovy, které nebudou uhrazeny z výtěžku prodeje ani převzatými věcmi, je povinen nahradit obciobci (schovateli) povinný; o této povinnosti soud rozhodne na návrh obceobce (schovatele).
Vyklizení s náhradou
§ 343
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil dům nebo byt, za které je nutno zajistit určený způsob náhrady za ztrátu práva, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže je prokázáno, že povinnému je zajištěn takový způsob náhrady, jaký byl určen ve vykonávaném rozhodnutí. Soud provede výkon rozhodnutí po právní moci rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Zajištění určeného způsobu náhrady pro povinného je povinen prokázat oprávněný.
(3)
Není-li veřejnou listinouveřejnou listinou prokázáno, že náhrada je pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda náhrada je pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jsou účastníky navrhovány.
§ 344
(1)
Soud doručí vyrozumění povinnému nejméně 15 dnů přede dnem, kdy má být vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obceobce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obceobce.
(2)
Bylo-li soudem přiznáno povinnému náhradní bydlení, provede se výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 s tím, že odstraněné věci se přestěhují do zajištěného náhradního obydlí. Byl-li soudem určen jiný způsob náhrady za ztrátu práva, než je náhradní obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.
(3)
Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provádění, že pro povinného ve skutečnosti nebylo náhradní obydlí zajištěno, výkon rozhodnutí zastaví.
(4)
Po přestěhování vykonavatel předá náhradní obydlí povinnému nebo zletilému příslušníkovi jeho domácnosti, je-li takový; odmítnou-li náhradní obydlí převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obceobce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný náhradní obydlí bez vážného důvodu do 6 měsíců od uložení užívat, práva povinného k náhradnímu obydlí uplynutím této lhůty zanikají.
(5)
Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určeného náhradního obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.
Odebrání věci
§ 345
(1)
Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc, postará se soud o výkon rozhodnutí tím, že dá odebrat věc se vším, co k ní patří, povinnému a odevzdá ji oprávněnému.
(2)
Jestliže je k užívání odebírané věci třeba listiny, odebere se i tato listina povinnému a odevzdá se oprávněnému spolu s věcí, která byla povinnému odebrána.
(3)
Nařízení výkonu rozhodnutí doručí povinnému vykonavatel při odebrání věci. Soud vyrozumí oprávněného o době výkonu předem. Odebrání věci nebude provedeno, nebude-li mu přítomen oprávněný nebo jeho zástupce. Ukazuje-li se to potřebné, vykonavatel provádějící odebrání věci přibere k tomu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obceobce.
(4)
Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, je ten, kdo provádí výkon, oprávněn učinit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla) a jiných místností povinného, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému; za tím účelem je oprávněn zjednat si do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.
§ 346
Má-li věc, kterou je třeba povinnému odebrat, u sebe někdo jiný, vyzve jej soud, aby ji oprávněnému vydal. Nebude-li věc vydána dobrovolně, použije se na návrh oprávněného přiměřeně ustanovení o výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky.
§ 347
(1)
Nepodaří-li se odebrat věc určenou v nařízení výkonu rozhodnutí a lze-li si věc stejného druhu a stejné jakosti opatřit jinak, vyzve soud oprávněného, aby si ji opatřil na náklad a nebezpečí povinného.
(2)
Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů uvedených v § 258 odst. 1.
Rozdělení společné věci
§ 348
(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky, provede se výkon rozhodnutí přiměřeně podle ustanovení o prodeji movitých věcí nebo nemovitých věcí.
(2)
Spoluvlastníci mají pro účely rozvrhu výtěžku prodeje postavení oprávněných; výše pohledávek se stanoví podle výše jejich podílů na společné věci.
(3)
Nepodaří-li se společnou movitou věc nebo nemovitou věc prodat, zastaví soud výkon rozhodnutí.
§ 349
(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby byla společná movitá věc nebo nemovitá věc rozdělena jinak než prodejem, určí soud při nařízení výkonu rozhodnutí, jak výkon bude proveden. Ukazuje-li se to potřebné, přibere se k provedení výkonu rozhodnutí vhodná osoba, podle možnosti zástupce orgánu obceobce.
(2)
Jestliže je to třeba, zejména je-li nutno přesně stanovit, popřípadě vytyčit hranice pozemků, přibere soud k rozdělení znalce.
Provedení prací a výkonů
§ 350
(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí, aby povinný podle něho provedl pro oprávněného nějakou práci, kterou může vykonat i někdo jiný než povinný, povolí soud oprávněnému, aby si dal práci, o kterou jde, provést někým jiným nebo si ji provedl sám, a to na náklad povinného.
(2)
Oprávněný nebo ten, kým si oprávněný nechal práci provést, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení práce, o kterou jde.
(3)
Povinnému může soud uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí provede se pak na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.
§ 351
(1)
Ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.
(2)
Zaplacením pokut se povinný nezprošťuje povinnosti nahradit újmu.
(3)
Při správě placení pokut podle odstavce 1 se postupuje podle daňového řádu. Pokuty vymáhá celní úřad.
§ 351a
(1)
Bylo-li vykonávané rozhodnutí splněno, avšak povinný následně způsobil porušením uložené mu povinnosti změnu stavu, který toto rozhodnutí předpokládá, (předešlého stavu), soud oprávněnému povolí, aby se na náklady povinného postaral o obnovení stavu předpokládaného tímto rozhodnutím. Způsob obnovení předešlého stavu soud uvede v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
(2)
Na žádost oprávněného soud pověří vykonavatele provedením jednotlivých úkonů při výkonu rozhodnutí nebo učiní jiná vhodná opatření, aby oprávněnému dopomohl k obnovení předešlého stavu.
(3)
Povinnému může soud uložit, aby potřebné náklady zaplatil oprávněnému předem. Výkon tohoto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí, kterým bylo povinnému uloženo zaplatit náklady uvedené v odstavci 1, se provede na návrh oprávněného některým ze způsobů určených k uspokojení peněžitých pohledávek.
ČÁST SEDMÁ
JINÁ ČINNOST SOUDU
§ 352
(1)
Soud přijímá do úschovy peníze, listiny a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. U soudu se rovněž skládají peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu majetku, zálohy, jistoty a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením.
(2)
O přijetí do úschovy a o složení peněz a jiných hodnot, zálohy, jistoty nebo jiných plateb podle odstavce 1 vydá soud tomu, kdo hodnoty skládá, potvrzení.
§ 353
(1)
Na žádost oprávněného ze soudního rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listinyveřejné listiny, které splňují podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34f) k potvrzení jako evropský exekuční titul nebo částečný evropský exekuční titul, soud toto rozhodnutí, smír nebo veřejnou listinuveřejnou listinu jako evropský exekuční titul nebo částečný evropský exekuční titul potvrdí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie34f). Nejsou-li splněny podmínky pro vydání potvrzení, soud jej nevydá a o důvodech písemně vyrozumí oprávněného.
(2)
K vydání potvrzení evropského exekučního titulu a částečného evropského exekučního titulu je v případě rozhodnutí a soudního smíru příslušný soud, který rozhodnutí vydal nebo soudní smír schválil. K vydání potvrzení evropského exekučního titulu a částečného evropského exekučního titulu je v případě veřejné listinyveřejné listiny příslušný soud, v jehož obvodu má sídlo ten, kdo veřejnou listinuveřejnou listinu sepsal.
(3)
Za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropské unie34f) soud na žádost provede opravu nebo zruší potvrzení evropského exekučního titulu nebo částečného evropského exekučního titulu vydaného podle odstavce 1. Nejsou-li splněny podmínky pro opravu nebo zrušení, použije se věta druhá odstavce 1 obdobně.
(4)
K opravě nebo zrušení potvrzení evropského exekučního titulu nebo částečného evropského exekučního titulu je příslušný soud, který potvrzení vydal.
§ 354
Oznámení výhrady
(1)
Každý může požádat okresní soud, aby doručil jeho oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle občanského zákoníku tomu, proti kterému se neúčinnosti právního jednání může dovolat.
(2)
Soud o žádosti sepíše protokol a oznámení o výhradě doručí. Nepředá-li žadatel soudu spolu se žádostí oznámení o výhradě, může ho učinit do protokolu u soudu. V takovém případě soud doručí protokol.
ČÁST OSMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 355
Není-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.
§ 356
(1)
Pro lhůty, které v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ještě neskončily, platí ustanovení tohoto zákona.
(2)
Jestliže však zákonem byla dosud stanovena lhůta delší, skončí až v této pozdější době.
(3)
Lhůta k podání stížnosti pro porušení zákona neskončí dříve než šest měsíců ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti.
§ 357
Na platební rozkazy vydané přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, použije se dosavadních předpisů.
§ 358
Řízení v nájemních věcech, zahájená přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.
§ 359
Pokud ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti, přísluší soudu ještě rozhodovat o příkazech k vyklizení, vydaných národními výbory, rozhodne o nich podle dosavadních předpisů.
§ 360
(1)
Bylo-li přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, zahájeno řízení u soudu dosud věcně příslušného, pokračuje v řízení tento soud a pro další postup se použije dosavadních předpisů.
(2)
Obdobně se postupuje, náleží-li věc do pravomoci státního notářství, s výjimkou věcí soudní úschovy.
§ 361
(1)
Dosud neskončené věci soudní úschovy postoupí soud příslušnému státnímu notářství a vyrozumí účastníky i schovatele, že řízení napříště vede a o vydání předmětu úschovy rozhoduje státní notářství.
(2)
Dokud schovatel nebude takto vyrozuměn, vede řízení soud podle dosavadních předpisů.
§ 362
(1)
Věci poručenské a věci opatrovnické týkající se majetku dítěte přenášejí se dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, z národních výborů na soudy.
(2)
Národní výbory postoupí neprodleně spisy týkající se věcí uvedených v odstavci 1 příslušnému okresnímu soudu.
§ 363
(1)
O žádostech za povolení uzavření manželství nezletilým a osobám stiženým duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinutým, o nichž nebylo národním výborem pravomocně rozhodnuto přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, rozhodne soud.
(2)
Národní výbory postoupí žádosti uvedené v odstavci 1 neprodleně příslušnému okresnímu soudu.
§ 364
V řízení o zadržení v ústavu soud od účinnosti nové úpravy tohoto řízení nepokračuje; do té doby rozhoduje soud o zadržení v ústavu podle dosavadních ustanovení.
§ 365
Exekuční tituly vzniklé před účinností tohoto zákona jsou podkladem pro výkon rozhodnutí podle tohoto zákona, i když je tento zákon za podklad výkonu rozhodnutí nepovažuje.
§ 366
Povolení exekuce, k němuž došlo přede dnem účinnosti tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí. V řízení se dále postupuje podle tohoto zákona, není-li stanoveno jinak.
§ 367
(1)
Zabavení peněžité pohledávky a platu, k němuž došlo před účinností tohoto zákona, má účinky nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, popřípadě přikázáním pohledávky povinného, které bylo plátci mzdy, popřípadě dlužníku povinného doručeno.
(2)
Plátce mzdy, který provádí srážky ze mzdy povinného na základě exekuce na plat povolené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, může po účinnosti tohoto zákona postupovat při provádění srážek podle nových ustanovení. Jakmile mu soud doručí usnesení, ve kterém jej vyzve, aby při dalším provádění srážek postupoval podle ustanovení tohoto zákona, je plátce mzdy povinen tak učinit.
§ 368
(1)
Byla-li přede dnem účinnosti tohoto zákona povolena exekuce vyklizením bytu, dokončí se podle dosavadních předpisů.
(2)
Ukládá-li rozhodnutí soudu vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona povinnost vyklidit byt, za který je třeba poskytnout náhradu, je vykonatelné, až když byl pravoplatně poskytnut náhradní byt, popřípadě náhradní ubytování tam, kde stačí poskytnout náhradní ubytování.
§ 369
Povolené exekuce na nemovitostinemovitosti a na movité věci se dokončí podle dosavadních předpisů.
§ 370
Exekuční likvidace, nařízené přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, dokončí se podle dosavadních předpisů.
§ 370a
Působnosti stanovené obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
Zmocňovací ustanovení
§ 374
(1)
Ministerstvo se zmocňuje vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly zaměstnanců při výkonu soudnictví včetně postupu notáře při provádění úkonů v řízení o dědictví, postup při doručování písemností, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy.
Zejména v něm může stanovit,
a)
které jednoduché úkony svěřené předsedovi senátu (samosoudci) mohou vykonávat justiční kandidáti nebo administrativní zaměstnanci a kterými úkony v řízení o dědictví může notář pověřit své zaměstnance,
b)
ve kterých případech jsou zaměstnanci soudů oprávněni ověřit pravost podpisu na listinách a správnost opisů listin,
c)
kdy lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání před soudem a jakým způsobem v takových případech je nutno zaznamenat obsah jednání,
d)
jaká nutná vydání se hradí osobám zúčastněným na řízení.
(2)
Předseda senátu (samosoudce), jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním kandidátům nebo administrativním zaměstnancům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech.
(3)
Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal soudní komisař, justiční kandidát, asistent soudce nebo pověřený administrativní zaměstnanec, může mu zcela vyhovět předseda senátu (samosoudce). Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.
§ 374a
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
výši a způsob určení odměny a náhrady hotových výdajů notářů jako soudních komisařů,
b)
případy, v nichž nelze povolit nahlédnutí do spisu, neboť jejich obsah musí zůstat utajen,
c)
paušální výši náhrady hotových výdajů pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3,
d)
výši odměny správců závodu, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů a výši odměny správců nemovité věci, způsob jejího určení a určení náhrady jejich hotových výdajů,
e)
podrobnosti postupu při vyhotovování a doručování stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu v listinné podobě za součinnosti provozovatele poštovních služeb,
f)
výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu,
h)
podrobnosti o způsobu nahlížení do spisu vedeného v elektronické podobě.
Zrušovací ustanovení
§ 375
Zrušují se:
1.
zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád) ve znění pozdějších předpisů;
2.
zákon č. 68/1952 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád;
3.
§ 6 odst. 2 zákona č. 84/1952 Sb., o organizaci peněžnictví;
4.
§ 7 zákona č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví;
5.
§ 57 až 60 zákona č. 115/1953 Sb., o právu autorském;
6.
zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 57/1955 Sb., o urychleném vymáhání pohledávek na úhradu osobních potřeb nezletilých dětí;
7.
zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 63/1955 Sb., o soudní exekuci odepsáním z účtu u peněžního ústavu;
8.
zákon č. 46/1959 Sb., o změně pravomoci soudů a o změně a doplnění některých ustanovení z oboru soudnictví a státních notářství;
9.
vládní nařízení č. 175/1950 Sb., o potvrzeních potřebných pro osvobození od soudních poplatků a záloh a pro ustanovení zástupce;
10.
vládní nařízení č. 176/1950 Sb., o způsobu a rozsahu exekuce proti družstvům a jiným právnickým osobám;
11.
vládní nařízení č. 177/1950 Sb., o odhadech nemovitých věcí;
12.
nařízení ministra spravedlnosti č. 178/1950 Sb., kterým se pro určení soudní příslušnosti stanoví, co se u některých právnických osob rozumí organizačně nižší správou;
13.
nařízení ministra spravedlnosti č. 180/1950 Sb., o exekuci na peněžité pohledávky a plat;
14.
nařízení ministra spravedlnosti č. 95/1952 Sb., kterým se vydává jednací řád pro soudy;
15.
nařízení ministra spravedlnosti č. 12/1953 Sb., o rozsahu a podmínkách přípustnosti exekuce na pohledávky z dodávek zemědělských výrobků státu;
16.
vyhláška ministra spravedlnosti č. 356/1952 Ú. l. (č. 409/1952 Ú. v.), kterou se vypočítávají právnické osoby požívající ochrany v exekuci a příslušné dozorčí orgány;
17.
vyhláška ministra spravedlnosti č. 149/1958 Ú. l., o rozsahu přípustnosti exekuce na pracovní odměnu osob, na nichž se vykonává trest odnětí svobody, a chovanců výchoven dorostu, ve znění vyhlášky ministra spravedlnosti č. 34/1961 Sb.;
18.
nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů.
§ 376
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r.
33a)
§ 45a odst. 2 písm. b) a c) zákona o rodině.
33c)
§ 21a a násl. zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
34f)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.
35a)
§ 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
§ 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
§ 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
36)
§ 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
53c)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
53c)
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.
54)
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 384/2008 Sb.
55a)
Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
56)
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
56a)
§ 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb.
56b)
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
Směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví.
56c)
Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.
56d)
Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.
56e)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
57)
§ 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 30/2000 Sb.
57b)
§ 2 zákona č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 151/2002 Sb.
57b)
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.
57d)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
57e)
§ 11 odst. 1 a § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
57f)
§ 10 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.
58)
Například § 21 a 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, § 62 a 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb.
58a)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů.
58b)
§ 10b odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 7/2008 Sb.
58c)
§ 10 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
58d)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
58e)
Nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky.
58f)
Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
62d)
Čl. 35 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.
Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
62g)
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, vyhlášená pod č. 34/1998 Sb.
62h)
Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
63)
Například § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb.
64)
§ 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).
65)
Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66)
§ 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67)
§ 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.
67a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu.
76)
§ 6 zákona č. 358/1992 Sb.
77)
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
77a)
§ 2 odst. 3 písm. i) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.
78)
§ 256 odst. 1 písm. d) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.
78a)
Čl. 244 a 256 Smlouvy o založení Evropského společenství.
Čl. 159 a 164 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
79a)
§ 19 a 52d zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 139/2011 Sb.
80)
§ 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
80a)
§ 232 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.
80b)
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
80c)
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.
81)
§ 20b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 165/1998 Sb.
85a)
Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.
86a)
§ 92, 93 a 99a zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
86b)
§ 115 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb.
86g)
§ 35 a násl. zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.
86j)
§ 4 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
90)
§ 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., ve znění zákona č. 482/2001 Sb.
91)
§ 35 zákona č. 256/2004 Sb.
§ 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
92)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
94)
§ 21 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.
96)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
97)
§ 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů.
98)
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
99)
Například § 70 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
101)
Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb., a Protokolu č. 14, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb. m. s.Dodatkový protokol a Protokoly č. 4, 6 a 7, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., ve znění Protokolu č. 11, vyhlášeného pod č. 243/1998 Sb.
Protokol č. 13, vyhlášený pod č. 114/2004 Sb. m. s.
102)
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
102)
§ 13a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
103)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
104)
§ 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
105)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
106)
Například § 67 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 72 nebo 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 77 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 52 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 58 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
107)
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
108)
§ 73 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
109)
§ 10 zákona č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry.
110)
§ 3 odst. 2 písm. a) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb.
111)
Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 8/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 8/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva financí o další změně vyhlášky o správních poplatcích
Vyhlášeno 28. 1. 1964, datum účinnosti 1. 2. 1964, částka 6/1964
* Článek 1 - Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 109/1962 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 1. 2. 1964
8
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 23. ledna 1964
o další změně vyhlášky o správních poplatcích
Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření č. 138/1960 Sb.
Článek 1
Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 109/1962 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
V sazebníku I se mění ustanovení položek 8, 16, 37, 39, 41, 42 a za dosavadní položku 19 se vkládá nová položka 19 a).
2.
V oddílu G sazebníku I - Zemědělství nahrazují se dosavadní položky č. 30 až 34 novými položkami č. 30 až 33; Poznámky společné pro poplatky za úkony veterinární služby (pol. 30 až 34) se ruší.
3.
Nové znění položek 8, 16, 37, 39, 41 a 42, jakož i znění nových položek 19 a), 30 až 33 je v příloze, která je součástí vyhlášky.
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1964.
Ministr:
Dvořák v. r.
Sazebník I
správních poplatků vybíraných národními výbory a jinými orgány státní správy
Pol. | Předmět poplatku | Poplatek Kčs
---|---|---
Oddíl B
Všeobecná vnitřní správa
8 | Udělení náhradního víza orgány pasové kontroly |
| a) vstupního | 60,-
b) průjezdního | 40,-
Poznámka
Podle zásady vzájemnosti lze poplatek snížit, popř. od jeho vybrání upustit nebo se souhlasem ministerstva financí poplatek přiměřeně zvýšit. |
Oddíl E
Silniční provoz a doprava
16 | Schválení technické způsobilosti motorového vozidla sestaveného soukromým výrobcem (i amatérsky) ze součástek, a to jde-li o |
| a) jednostopá vozidla s obsahem válců do 50 ccm | 500,-
b) ostatní jednostopá vozidla (včetně motocyklů s přívěsným nebo postranním vozíkem a motorových tříkolek - rikš) | 2000,-
c) dvoustopá vozidla (včetně tzv. vozítek) | 8000,-
Poznámky |
1\\. V poplatku je zahrnut i poplatek za zkoušku ke schválení technické způsobilosti, za vydání technického průkazu a osvědčení o technickém průkazu pro motorové vozidlo. |
2\\. U motorových vozidel zařízených pro invalidy se snižuje poplatek podle písm. b) a c) o 50 %. |
3\\. Povolí-li se ve výjimečných případech dodatečně stavba motorového vozidla, které bylo sestaveno bez předchozího povolení příslušných orgánů, vybere se poplatek sazbou zvýšenou o 30 %. |
19a) | Za povolení individuálního výcviku řidičů motorových vozidel |
| a) jednostopých | 150,-
b) dvoustopých | 300,-
Poznámka |
Správní orgán může poplatek snížit, popř. od jeho vybrání upustit, povoluje-li individuální výcvik řidičů-invalidů, kteří v důsledku své invalidity potřebují zvláštní úpravu motorového vozidla. |
Oddíl G
Zemědělství
30 | Veterinární prohlídka zvířat určených k průvozu, zvířat dovezených cizími chovateli na výstavy a k jiným účelům, a to |
| a) velkých zvířat, zvěře srstnaté a černé a jiných zvířat dále neuvedených za zásilku do 10 kusů | 20,-
za každý další kus | 1,-
b) psů, za zásilku do 3 kusů | 20,-
za každý další kus | 4,-
c) jiných malých zvířat, za zásilku do 20 kusů | 20,-
za každý další kus | 0,60
d) selat, jehňat, kůzlat, za zásilku do 50 kusů | 20,-
za každý další kus | 0,40
e) drůbeže, pernaté zvěře a holubů, za zásilku do 100 kusů | 20,-
za každý další kus | 0,20
Poznámky |
1\\. Za zásilku se vybere poplatek nejvýše částkou 100 Kčs. |
2\\. Mají-li zvířata dovezená cizími chovateli na výstavy a k jiným účelům veterinární průkaz o zdravotní nezávadnosti, vydaný v cizině a odpovídající platným mezinárodním předpisům, lze od vybrání poplatku upustit, je-li zaručena vzájemnost. |
3\\. Správní orgán může se souhlasem ministerstva financí stanovit poplatek na základě vzájemnosti ve výši, v jaké vybírá obdobný poplatek stát, jehož občanem je poplatník, popřípadě od vybrání poplatku upustit. |
31 | Veterinární zdravotní dozor mimo vstupní stanice při krmení a napájení zvířat určených k průvozu, a to |
| a) velkých zvířat, za kus | 2,-
b) malých zvířat, za kus | 1,-
c) drobných zvířat, za každý železniční vůz nebo auto | 10,-
Poznámka |
Za celou zásilku se vybere nejvýše 100 Kčs. |
32 | Vyšetření a pitva zvířat, která při průvozu během dopravy uhynou nebo byla poražena, a to |
| a) velkých zvířat, za kus | 60,-
b) malých zvířat, za kus | 30,-
c) drobných zvířat, bez ohledu na počet vyšetřovaných a pitvaných kusů, za zásilku | 10,-
33 | Veterinární zdravotní dozor a prohlídka potravin a surovin živočišného původu, pokud je prohlídka podle platných předpisů nařízena |
| a) za každou vozovou (vagónovou) zásilku | 40,-
b) za každou kusovou zásilku do 100 kg | 10,-
přes 100 kg | 20,-
Oddíl I
Finanční správa
37 | Povolení podle zákona o devizovém hospodářství, vyjímajíc povolení podle pol. 36, z ceny | 1% až 100%
| Poznámka |
Poznámka č. 2 k položce 36 platí zde obdobně. |
Oddíl K
Zahraniční správa (včetně zastupitelských úřadů)
39 | Vydání cestovního pasu nebo jiného průkazu totožnosti k cestě do ciziny | 20,- až 400,-
| Poznámky |
1\\. Poplatek se platí předem při podání žádosti o pas. |
2\\. Při vydávání hromadných cestovních dokladů vybírá se poplatek za každou osobu uvedenou v hromadném cestovním dokladu. |
3\\. Poplatek se nevybírá za děti do 15 let - s výjimkou případů, že se vydává i pro ně samostatný cestovní pas (doklad). |
4\\. Za vydání cestovního pasu k účelům vystěhování lze poplatek zvýšit podle důvodů vystěhování a majetkových poměrů žadatele až na patnáctinásobek sazby. |
5\\. Diplomatické a služební pasy a doklady nahrazující služební pasy jsou od poplatku osvobozeny. |
41 | Vidování cestovního pasu |
| a) vstupní vízum, zpětné vízum, návratné vízum jednorázové | 30,-
b) návratné vízum trvalé - s omezeným počtem cest | 60,-
c) návratné vízum trvalé - bez omezení počtu cest | 120,-
d) průjezdní vízum, turistické vízum nebo vízum k lázeňskému pobytu v ČSSR | 20,-
Poznámky |
1\\. Poplatek za turistické vízum nebo za vízum k lázeňskému pobytu v ČSSR vybírá se při zakoupení služeb v devizách. |
2\\. Ministerstvo zahraničních věcí může stanovit poplatek na základě vzájemnosti ve výši, v jaké vybírá poplatek stát, jehož je občanem držitel pasu, popř. poplatek snížit nebo prominout. |
3\\. Od poplatku jsou osvobozena |
a) diplomatická a zvláštní víza, |
b) vidování čs. pasů osob, které mají trvalé bydliště v cizině, k cestě do ČSSR, |
c) víza udělená významným osobám. |
42| Řízení o podáních na zastupitelských úřadech, není-li za úkony podáním vyvolané uložen zvláštní poplatek. |
| Poznámky |
1\\. Podle obtížnosti případu, lze poplatek vybrat násobkem základní sazby, nejvýše však ve výši 500 Kčs. |
2\\. Poplatek základní sazbou 20,- Kčs se vybere, i když žádaný úkon byl bezvýsledný. | |
Vyhláška Předsednictva Slovenské národní rady č. 11/1964 Sb. | Vyhláška Předsednictva Slovenské národní rady č. 11/1964 Sb.
Vyhláška předsednictva Slovenské národní rady o vývozu kulturních památek a předmětů muzeální hodnoty
Vyhlášeno 5. 2. 1964, datum účinnosti 5. 2. 1964, částka 7/1964
* § 1 - K vývozu kulturní památky nebo předmětu muzeální hodnoty (dále jen „chráněny předmět“) do ciziny, a to i když jde o vývoz jen na přechodnou, dobu, např. pro výstavní účely (tzv. záznamový oběh v cizině), je třeba souhlasu
* § 2 - (1) O souhlas k vývozu chráněného předmětu může žádat vlastník (při národním majetku organizace, která ho má ve správě nebo v trvalém užíváni); když jde jen o záznamový oběh v cizině pro kulturně-propagační cíle také organizace, která kulturně-propagační p
* § 3 - (1) Žadatel je povinen doložit žádost odborným vyjádřením, které podle povahy věci vydává muzeum nebo galerie s krajskou působností.*) Hodlají-li vyvézt chráněné předměty muzea a galerie jakož i žadatelé, kteří bydlí v sídle nebo v blízkosti dále uvedených
* § 4 - (1) Rozhodnutí schvalujícího orgánu učiněné na základě vyjádření příslušného odborného ústavu se vyznačí na obou ponechaných vyhotoveních žádosti (popřípadě i na identifikačních přílohách); při záznamovém oběhu v cizině se vyznačí zároveň lhůta, ve které s
* § 5 - (1) Souhlas k vývozu chráněných předmětů se nevyžaduje do záznamového oběhu v cizině pro kulturně-propagační cíle, jestliže takový podnik uspořádá nebo obesílá instituce přímo řízená nebo pověřená Slovenskou národní radou, jakož i Svaz slovenských výtvarný
* § 6 - Předpisy vydané k provedení zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství, jakož i předpisy o správě národního majetku zůstávají nedotčené.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinností dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 11/1964 Sb.
Aktuální znění od 5. 2. 1964
11
VYHLÁŠKA
předsednictva Slovenské národní rady
ze dne 23. ledna 1964
o vývozu kulturních památek a předmětů muzeální hodnoty
Předsednictvo Slovenské národní rady stanoví ve smyslu § 14 odst. 3 zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách a § 13 odst. 1 a 2 zákona SNR č. 109/1961 Sb., o muzeích a galeriích:
§ 1
K vývozu kulturní památky nebo předmětu muzeální hodnoty (dále jen „chráněny předmět“) do ciziny, a to i když jde o vývoz jen na přechodnou, dobu, např. pro výstavní účely (tzv. záznamový oběh v cizině), je třeba souhlasu
a)
předsednictva Slovenské národní rady, když jde o národní kulturní památky,
b)
pověřence Slovenské národní rady pro školství a kulturu, když jde o chráněný předmět, který hodlají vyvézt muzea a galerie (§ 3 odst. 1),
c)
Krajského národního výboru příslušného podle sídla (bydliště) žadatele ve všech ostatních případech.
§ 2
(1)
O souhlas k vývozu chráněného předmětu může žádat vlastník (při národním majetku organizace, která ho má ve správě nebo v trvalém užíváni); když jde jen o záznamový oběh v cizině pro kulturně-propagační cíle také organizace, která kulturně-propagační podnik uspořádá nebo obesílá.
(2)
Žádost se podává orgánu, který je oprávněn udělit souhlas, trojmo na předepsaném tiskopisu, jehož vzor určí pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu. Jde-li o vývoz národní kulturní památky, podává se žádost předsednictvu Slovenské národní rady prostřednictvím pověřence Slovanské národní rady pro školství a kulturu.
§ 3
(1)
Žadatel je povinen doložit žádost odborným vyjádřením, které podle povahy věci vydává muzeum nebo galerie s krajskou působností.*) Hodlají-li vyvézt chráněné předměty muzea a galerie jakož i žadatelé, kteří bydlí v sídle nebo v blízkosti dále uvedených odborných ústavů, podá vyjádření, jde-li o:
památky kulturních dějin, známky, archeologické, předměty a ostatní historické předměty, národopisné památky | Slovenské národné muzeum v Bratislavě (při národopisných památkách i národopisný odbor Slovenského národného muzea v Martině
---|---
chráněné vojenské předměty a historické zbraně všech druhů, zejména věcné památky z období Slovenského národního povstání | Slovenské národné múzeum v Bratislavě a Muzeum Slovenského národného povstania v Banské Bystrici
díla starého i současného výtvarného umění (umění malířského, grafického a sochařského) i užitého umění. | Slovenská národná galeria v Bratislavě
knihy, včetně starých tisků a rukopisů a fonodokumentární materiál (magnetofonové pásy, gramofonové matrice apod.) zvláštní hodnoty | Matica slovenská v Martině a Univerzitná knižnica v Bratislavě
památky technické práce | Technické muzeum v Košicích
(2)
Odborný ústav, který podává vyjádření, musí přitom uvážit, zda je vývoz chráněného předmětu možný z hlediska ostatních ústavů uvedených v odstavci 1; v případě potřeby si vyžádá jejich stanoviska.
(3)
Své vyjádření poznamená posuzující odborný ústav na všechna vyhotovení žádosti (popřípadě i na identifikační přílohy) a jedno vyhotovení si ponechá jako doklad.
(4)
Jestliže posuzující odborný ústav zjistí, že předmět, k jehož vývozu se povolení žádá, není kulturní památkou ani předmětem muzeální hodnoty, uvede ve svém vyjádření, že se na daný předmět nevztahují ustanovení zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách ani zákona SNR č. 109/1961 Sb., o muzeích a galeriích, a že tedy ani udělení souhlasu k vývozu podle těchto předpisů není třeba. Jedno vyhotovení žádosti odevzdá odborný ústav žadateli pro příslušnou celnici, ostatní dvě si ponechá jako doklad.
(5)
Není-li žadatelem orgán státní správy, učiní posuzující odborný ústav všechna opatření k tomu, aby posuzovaný předmět nemohl být vyměněn.
(6)
Rozhodnutí schvalujícího orgánu (§ 1) nenahrazuje povolení ministerstva financí podle zákona o devizovém hospodářství.**)
§ 4
(1)
Rozhodnutí schvalujícího orgánu učiněné na základě vyjádření příslušného odborného ústavu se vyznačí na obou ponechaných vyhotoveních žádosti (popřípadě i na identifikačních přílohách); při záznamovém oběhu v cizině se vyznačí zároveň lhůta, ve které se má chráněný předmět dovézt zpět. Byl-li souhlas k vývozu chráněného předmětu udělen, dostane jedno vyhotovení žadatel jako doklad pro příslušnou celnici, druhé si ponechá schvalující orgán; nebyl-li souhlas k vývozu udělen, ponechá si schvalující orgán jako doklad obě vyhotovení.
(2)
Schvalující orgán je oprávněn vyhradit si v kterémkoli případě přítomnost svého pověřeného zástupce při celním řízení (projednání chráněného předmětu celnici).
§ 5
(1)
Souhlas k vývozu chráněných předmětů se nevyžaduje do záznamového oběhu v cizině pro kulturně-propagační cíle, jestliže takový podnik uspořádá nebo obesílá instituce přímo řízená nebo pověřená Slovenskou národní radou, jakož i Svaz slovenských výtvarných umělců; tato výjimka se nevztahuje na národní kulturní památky.
(2)
Nejde-li o národní kulturní památky, může pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu v odůvodněných případech povolit další výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 6
Předpisy vydané k provedení zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasílatelství, jakož i předpisy o správě národního majetku zůstávají nedotčené.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinností dnem vyhlášení.
Chudík v. r.
Příloha k vyhlášce č. 11/1964 Sb.
ŽÁDOST
O udělení souhlasu k vývozu kulturních památek nebo předmětů muzeální hodnoty podle zákona SNR č. 7/1958 Sb. SNR, o kulturních památkách a zákona SNR č. 109/1961 Sb., o muzeích a galeriích.
669kB
*)
Jsou to: a) na úseku muzeí: Západoslovenské múzeum v Trnavě, Vlastivědné múzeum v Bojnicích (pro Středoslovenský KNV) a Východoslovenské múzeum v Košicích;
b) na úseku galerií: Východoslovenská galéria v Košicích, Galéria Petra Michala Bohúňa v Lipt. Mikuláši (pro Středoslovenský KNV) a Městská galéria v Bratislavě.
**)
Zákon č. 107/1953 Sb. ve znění vyplývajícím ze zákona č. 64/1958 Sb. (vyhláška č. 80/1958 Sb.). |
Vyhláška Ministerstva financí č. 44/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 44/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva financí o změně správního poplatku za povolení k vývozu
Vyhlášeno 7. 3. 1964, datum účinnosti 7. 3. 1964, částka 21/1964
* Článek 1 - Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 109/1962 Sb. a č. 8/1964 Sb. se mění tak, že dosavadní znění položek 14 a 36 sazebníku I se nahrazuje tímto zněním:
* Článek 2
Aktuální znění od 7. 3. 1964
44.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 3. března 1964
o změně správního poplatku za povolení k vývozu
Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření č. 138/1960 Sb.:
Článek 1
Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 109/1962 Sb. a č. 8/1964 Sb. se mění tak, že dosavadní znění položek 14 a 36 sazebníku I se nahrazuje tímto zněním:
Pol.| Předmět poplatku| Poplatek
Kčs
---|---|---
14| a) Povolení k vývozu movitých věcí s výjimkou předmětů z drahých kovů, drahokamů a perel z ceny vyvážených předmětů| 3 % až 200 %
nejméně však 20,-
b) prodloužení platnosti povolení uvedeného pod písm. a)| 20,-
Poznámky|
1\\. V kterých případech je třeba povolení k vývozu, stanoví vyhlášky č. 6/1963 Sb., k zákonu o devizovém hospodářství, a č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu. Nepřesahuje-li hodnota movitých věcí 100 Kčs, poplatek se nevybírá.|
2\\. Podle zásady vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu může správní orgán od vybrání poplatku podle této položky upustit nebo jej snížit; se souhlasem ministerstva financí lze vybírat poplatek až ve výši dvojnásobku nebo ve výši, v jaké vybírá poplatek stát, jehož je žadatel příslušníkem.|
3\\. Poplatek podle této položky lze zaplatit až při vývozu.|
4\\. Podle této položky se vybírá též poplatek za vývoz věcných darů a stěhovaných svršků.|
36| Povolení k vývozu předmětů z drahých kovů, drahokamů a perel z ceny vyvážených předmětů| 3 % až 200 %
nejméně však 20,-
Poznámky|
1\\. Nepřesahuje-li hodnota předmětů z drahých kovů, drahokamů a perel 100 Kčs, poplatek se nevybírá.|
2\\. Podle zásady vzájemnosti nebo z důvodu obecného zájmu muže správní orgán od vybrání poplatku podle této položky upustit nebo jej snížit; se souhlasem ministerstva financí lze vybírat poplatek až ve výši dvojnásobku nebo ve výši, v jaké vybírá poplatek stát, jehož je žadatel příslušníkem.|
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dvořák v. r. |
Zákon č. 56/1964 Sb. | Zákon č. 56/1964 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Vyhlášeno 31. 3. 1964, datum účinnosti 1. 4. 1964, částka 26/1964
* Čl. I - Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se mění takto:
* Čl. II - Kde se v ustanoveních části druhé, hlavy první, dílu prvního zákona č. 32/1962 Sb., mluví o členech družstva s vyšší úrovní hospodaření, rozumí se jimi též družstevníci uvedení v § 8 odst. 2.
* Čl. III - (1) Nároky na dávky, které vznikly do 31. března 1964 podle dosavadních předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do počátku účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 4. 1964
56
ZÁKON
ze dne 25. března 1964,
kterým se mění zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 32/1962 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se mění takto:
1.
§ 4 zní:
„Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví krajský národní výbor podle zásad schválených vládou.“
2.
§ 8 zní:
„(1)
Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny se poskytují členům družstev s vyšší úrovní hospodaření.
(2)
V ostatních družstvech se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují členům, kteří
a)
byli před vstupem do družstva v pracovním poměru, získali podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky v pracovním poměru aspoň dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a vstoupili nebo vstoupí do družstva nejpozději do tří měsíců po skončení pracovního poměru, nebo
b)
absolvovali odbornou nebo vysokou školu, jestliže vykonávají v družstvu pracovní činnost odpovídající jejich vzdělání, anebo
c)
úspěšně skončili učební poměr uzavřený s družstvem, výrobní zemědělskou správou nebo oborově řízenou organizací na úseku zemědělství.
(3)
Členům družstev uvedeným v předchozím odstavci se nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny poskytují, jen jestliže pracovní neschopnost (potřeba ošetřování) nastala po 31. březnu 1964.
(4)
Ostatní dávky zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.“
3.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v posledních 12 kalendářních měsících před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.“
4.
§ 20 zní:
„(1)
Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená zpravidla po dobu 22 týdnů. Po jejím uplynutí se družstevnicím k prohloubení mateřské péče o dítě zaručuje právo na další mateřskou dovolenou až do doby, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.
(2)
Družstevnice jsou v těhotenství a mateřství po dobu mateřské dovolené a v některých případech i po část další mateřské dovolené zabezpečeny peněžitou pomocí v mateřství z prostředků sociálního zabezpečení družstevních rolníků za podmínek a v rozsahu stanovených v tomto zákoně.
(3)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, která je účastna sociálního zabezpečení družstevních rolníků, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů tohoto zabezpečení, popřípadě nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním poměru nebo členy výrobních družstev, nemocenské péče v ozbrojených silách anebo zabezpečení důchodců v nemoci; započitatelnou dobou je pro tento účel i doba, po kterou družstevnice po skončení zabezpečení (pojištění, péče) pobírala v posledních dvou letech před porodem nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství; do doby 270 dnů se započítávají také doby studia po skončení povinné školní docházky na školách poskytujících střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání bez zřetele k tomu, zda družstevnice byla po tuto dobu účastna nemocenského pojištění. Pokud se uvedené doby navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.
(4)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která získala předepsanou dobu 270 dnů podle předchozího odstavce a které trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 31) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu nebo která až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.
(5)
Těhotným ženám a kojícím matkám přiděluje družstvo lehčí práce přiměřené jejich stavu podle doporučení lékaře.“
5.
Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje, pokud se dále nestanoví jinak, po dobu 22 týdnů mateřské dovolené; zpravidla se poskytuje od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu, ne však dříve než od počátku osmého týdne před tímto dnem.
(2)
Družstevnici, která vyčerpá z mateřské dovolené před porodem méně než čtyři týdny, protože porod nastal dříve, než lékař určil, nebo protože jí lékař povolil se zřetelem k jejímu zdravotnímu stavu a pracovním podmínkám dále pracovat, poskytne se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí 22 týdnů od nástupu mateřské dovolené. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené méně než čtyři týdny před porodem z jiných důvodů, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 18 týdnů ode dne porodu.
(3)
V případě uvedeném v § 20 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje vždy od počátku čtvrtého týdne před očekávaným dnem porodu.“
6.
§ 21 zní:
„(1)
Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 10) za posledních 12 kalendářních měsíců přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za posledních 12 kalendářních měsíců před touto změnou.
(2)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a za svátky, za něž se poskytuje pracovníkům v pracovním poměru náhrada mzdy.
(3)
Výše peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů od nástupu mateřské dovolené činí:
při nepřerušené činnosti v témže družstvu | z průměrné denní pracovní odměny
---|---
do 2 let | 75 %
nad 2 roky do 5 let | 80 %
nad 5 let | 90 %
Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 16 Kčs denně, poskytuje se v částce 16 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 90 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 90 % průměrné denní pracovní odměny.
(4)
Výše peněžité pomoci v mateřství od 19. týdne činí:
v souvislosti s porodem | z průměrné denní pracovní odměny
---|---
prvního dítěte | 40 %
druhého dítěte | 50 %
třetího a dalšího dítěte | 60 %
Jestliže by peněžitá pomoc v mateřství podle těchto sazeb činila méně než 11 Kčs denně, poskytuje se v částce 11 Kčs denně; přesahuje-li však tato částka 60 % průměrné denní pracovní odměny družstevnice, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství ve výši 60 % průměrné denní pracovní odměny.
(5)
Pořadí dítěte, podle něhož se stanoví sazba peněžité pomoci v mateřství podle předchozího odstavce, se určuje podle počtu všech dětí, které družstevnice porodila. Osvojení dítěte, popřípadě jeho převzetí do trvalé péče podle § 21c se pro určení pořadí klade na roveň narození.“
7.
Za § 21 se vkládají § 21a až 21e, které zní:
㤠21a
Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 20a, pokud se v další mateřské dovolené stará aspoň o dvě z těchto dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené. Za tuto další dobu se výše peněžité pomoci v mateřství stanoví podle sazeb uvedených v § 21 odst. 4.
§ 21b
(1)
Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 20a, pokud se v další mateřské dovolené stará o narozené dítě, nejdéle však do dne, kdy uplyne 26 týdnů od původního nástupu mateřské dovolené.
(2)
V případě uvedeném v předchozím odstavci se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství od 19. týdne ve výši 70 % průměrné denní pracovní odměny. Ustanovení § 21 odst. 3 o nejnižší výměře peněžité pomoci v mateřství platí v tomto případě pro celou dobu jejího poskytování.
§ 21c
(1)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušných orgánů k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela; podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v tomto případě splněny ke dni převzetí dítěte.
(2)
V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoliv déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 21 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za posledních 12 kalendářních měsíců před převzetím dítěte.
§ 21d
(1)
Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku.
(2)
Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i družstevnici, jejíž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných důvodů než zdravotních, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(3)
Jestliže se dítě narodilo mrtvé, poskytuje se družstevnici peněžitá pomoc v mateřství po dobu 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené; její poskytování však nemůže skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(4)
Jestliže dítě zemřelo v době, kdy družstevnici náleží peněžitá pomoc v mateřství, poskytuje se jí tato pomoc ještě po dobu dvou týdnů ode dne úmrtí dítěte, ne však déle než do vyčerpání celkového nároku; poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené, ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
§ 21e
(1)
Po dobu, po kterou družstevnici náleží podle § 20a, § 21c odst. 2 a § 21d peněžitá pomoc v mateřství, má družstevnice nárok na mateřskou dovolenou.
(2)
Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší než 12 týdnů a nemůže skončit ani se přerušit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
(3)
Po uplynutí mateřské dovolené má družstevnice, která porodila dítě nebo je převzala do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nárok na další mateřskou dovolenou, jestliže o ni v zájmu prohloubení péče o dítě požádá, a to až do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Tato dovolená se poskytuje v rozsahu, o jaký družstevnice žádá, zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce.
(4)
Nárok na mateřskou dovolenou a další mateřskou dovolenou ve stanoveném rozsahu mají i družstevnice, které nezískaly nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
(5)
Po dobu mateřské dovolené a další mateřské dovolené nemá družstevnice nárok na pracovní odměnu.“
8.
§ 26 zní:
„(1)
Přídavky na děti činí měsíčně:
při měsíční pracovní odměně družstevníka, z jehož zabezpečení se přídavky na děti poskytují | na 1 dítě | na 2 děti | na 3 děti | na 4 děti | na 5 dětí
---|---|---|---|---|---
Kčs| Kčs | Kčs | Kčs| Kčs| Kčs
do 1400 | 70 | 170 | 430 | 690 | 950
nad 1400 do 2200 | 70 | 170 | 400 | 640 | 880
nad 2200 do 3000 | 70 | 170 | 370 | 590 | 830
nad 3000 do 3800 | neposkytují se| 100 | 330 | 530 | 750
nad 3800 | neposkytují se| 310 | 490 | 710
(2)
Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.“
9.
§ 27 se zrušuje.
10.
V § 28 se zrušuje odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
11.
§ 37 zní:
„(1)
Základní výměra starobního důchodu činí:
při průměrné měsíční pracovní odměně, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny
nad Kčs | do Kčs | důchodové pásmo měsíčně Kčs
---|---|---
\\- | 300 | 230
300 | 450 | 270
450 | 600 | 310
600 | 750 | 350
750 | 900 | 390
900 | 1 200 | 440
1 200 | 1 500 | 500
1 500 | \\- | 560
(2)
Základní výměra starobního důchodu člena družstva, který byl po dobu aspoň pěti let bezprostředně před vznikem nároku na důchod odborným nebo předním pracovníkem, činí při průměrné měsíční pracovní odměně nad 1 500 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny, měsíčně 650 Kčs. Kdo se považuje za odborného nebo předního pracovníka, stanoví prováděcí předpisy.
(3)
K základní výměře starobního důchodu se přičítá 1 % její výše za každý rok práce v družstvu, pokud se započítává do doby potřebné pro vznik nároku na důchod a jeho výši (§ 32 odst. 4).“
12.
V § 53 se zrušuje odstavec 5.
13.
§ 74 zní:
„(1)
Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 11,2 % úhrnu peněžních pracovních odměn.
(2)
Splátky příspěvku odvádí družstvo okresnímu národnímu výboru současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny.
(3)
Podrobnosti o způsobu odvádění příspěvku stanoví Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvy zemědělství, lesního a vodního hospodářství a financí.“
Čl. II
Kde se v ustanoveních části druhé, hlavy první, dílu prvního zákona č. 32/1962 Sb., mluví o členech družstva s vyšší úrovní hospodaření, rozumí se jimi též družstevníci uvedení v § 8 odst. 2.
Čl. III
(1)
Nároky na dávky, které vznikly do 31. března 1964 podle dosavadních předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do počátku účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle dosavadních předpisů.
(2)
Peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona náleží družstevnici, která dne 31. března 1964 je na mateřské dovolené podle dosavadních ustanovení o zabezpečení matky a dítěte.
(3)
Má-li družstevnice dne 31. března 1964 již vyčerpánu celou mateřskou dovolenou podle dosavadních ustanovení o zabezpečení matky a dítěte, náleží jí peněžitá pomoc v mateřství podle tohoto zákona, jen jde-li o případ uvedený v § 21a nebo v § 21b odst. 1 a neuplynula-li od původního nástupu mateřské dovolené již doba, do které lze podle těchto ustanovení peněžitou pomoc v mateřství nejdéle poskytovat.
(4)
Do celkové doby poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích odstavců se započítává doba, kterou družstevnice před 1. dubnem 1964 vyčerpala podle dosavadních předpisů.
(5)
Nárok na mateřskou dovolenou, popřípadě na další mateřskou dovolenou podle § 21e mají také družstevnice, které dne 1. dubna 1964 mají ve své trvalé péči dítě ve věku do jednoho roku, jež porodily nebo převzaly do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964, s výjimkou ustanovení čl. I č. 13, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1964.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 57/1964 Sb. | Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 57/1964 Sb.
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, jíž se mění vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Vyhlášeno 31. 3. 1964, datum účinnosti 1. 4. 1964, částka 26/1964
* Čl. I - Vyhláška č. 33/1962 Sb. se mění takto:
* Čl. II - Kde se v oddílu druhém vyhlášky č. 33/1962 Sb. mluví o členech družstva s vyšší úrovní hospodaření, rozumí se jimi též družstevníci uvedení v § 8 odst. 2 zákona.
* Čl. III - Částky uvedené družstvy za první čtvrtletí roku 1964 na příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků ve výši 4 % skutečných celkových peněžních výnosů družstva se považují za zálohu na příspěvek ve výši 11,2 % úhrnu peněžních pra
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 4. 1964
57
VYHLÁŠKA
Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 26. března 1964,
jíž se mění vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 94 zákona č. 32/1962 Sb., ve znění zákona č. 56/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 33/1962 Sb. se mění takto:
1.
§ 1 odst. 2 zní:
„(2)
Za dobu od 1. dubna 1962 do 31. prosince 1963 se základními odměnami a prémiemi rozumějí tyto příjmy po srážce podílu družstevníka na příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení provedené podle předpisů platných do 31. prosince 1963.“
2.
§ 2 odst. 3 zní:
„(3)
Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou nebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.“
3.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 21e zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.“
4.
§ 10 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 21 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.
(2)
Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu (§ 21 odst. 3 zákona).“
5.
§ 17 se zrušuje.
6.
V § 35 se zrušuje odstavec 2.
7.
Za § 41 se vkládá § 41a, který včetně nadpisu a odkazu na ustanovení zákona zní:
㤠41a
Odborníci a přední pracovníci
(k § 37 odst. 2 zákona)
(1)
Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom (účetní), vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.
(2)
Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.“
8.
Z § 43 odstavce 1 se vypouští poslední věta.
9.
§ 45 zní:
„(1)
Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu sociálního zabezpečení veškeré peněžní pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem; za peněžní pracovní odměny se nepovažují peněžní náhrady za nevydané naturálie.
(2)
Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
(3)
Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky československé za každé výplatní období.
(4)
Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplácených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky československé.
(5)
Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavec 4).
(6)
Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru, nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.
(7)
Splatný příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků má na běžném účtě družstva u Státní banky československé přednostní pořadí.“
10.
§ 51 se zrušuje.
11.
§ 57 odst. 2 zní:
„(2)
Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být v tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžní dávky se vyplácejí běžně.“
K § 57 se připojuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Doklady a písemnosti účetní evidence vedené družstvem o sociálním zabezpečení družstevníků se považují za účetní doklady, pro jejichž ukládání a úschovu platí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.“
Čl. II
Kde se v oddílu druhém vyhlášky č. 33/1962 Sb. mluví o členech družstva s vyšší úrovní hospodaření, rozumí se jimi též družstevníci uvedení v § 8 odst. 2 zákona.
Čl. III
Částky uvedené družstvy za první čtvrtletí roku 1964 na příspěvek na úhradu nákladů sociálního zabezpečení družstevních rolníků ve výši 4 % skutečných celkových peněžních výnosů družstva se považují za zálohu na příspěvek ve výši 11,2 % úhrnu peněžních pracovních odměn družstevníků za totéž období.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964 s výjimkou ustanovení čl. I č. 9, č. 10 a č. 11, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1964.
Předseda:
Štanceľ v. r. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 64/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 64/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství o doplnění vyhlášky č. 87/1963 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků zaměstnancům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou
Vyhlášeno 31. 3. 1964, datum účinnosti 1. 4. 1964, částka 28/1964
* Čl. I - Ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 87/1963 Sb. se doplňuje další větou tohoto znění:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1964
64
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
ze dne 24. března 1964
o doplnění vyhlášky č. 87/1963 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků zaměstnancům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a s Ústřední radou odborů stanoví podle § 5 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 84/1963 Sb., o Státní mzdové komisi:
Čl. I
Ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 87/1963 Sb. se doplňuje další větou tohoto znění:
„Ustanovení tohoto odstavce platí pro pracovníky uvedené v § 1 odst. 1 č. 1 i po tom, kdy začnou být odměňováni podle jednotných celostátních úprav;*) i tyto zemědělské výrobky jsou jim však odprodávány za ceny uvedené v § 7 odst. 3.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.
Ministr:
inž. Burian v. r.
*)
Podle usnesení vlády č. 83/1964 a usnesení Státní mzdové komise č. 5/1964 budou odměňováni podle jednotných celostátních úprav.
a) od 1. dubna 1964
1\\. zemědělští mechanizátoři (traktoristé a kombajnéři)
2\\. technicko-hospodářští pracovníci hospodářství a výrobních skupin nebo jiných provozních jednotek, které jsou organizačně hospodářství nebo výrobním skupinám postaveny na roveň (střediska apod.)
b) od 1. července 1964 údržbáři, opraváři, řemeslníci a někteří dělníci v podnicích a organizacích ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
c) dnem zavedení dvousměnného provozu v chovu skotu a prasnic ošetřovatelé skotu a prasnic. |
Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 75/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 75/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva školství a kultury, kterou se mění a doplňuje příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Vyhlášeno 29. 4. 1964, datum účinnosti 1. 9. 1964, částka 32/1964
* Čl. I - Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, ve znění vyhlášek č. 57/1962 Sb., č. 83/1962 Sb. a č. 35/1963 Sb., se ve skupinách 03 Chemie, 06 Stavebnictví, 08 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, 10 Textil a oděvnictví, 12 Potravinářství,
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1964
75
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 7. dubna 1964,
kterou se mění a doplňuje příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a s Ústřední radou odborů podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovského zákona):
Čl. I
Příloha vyhlášky č. 73/1961 Sb., o učebních oborech, ve znění vyhlášek č. 57/1962 Sb., č. 83/1962 Sb. a č. 35/1963 Sb., se ve skupinách 03 Chemie, 06 Stavebnictví, 08 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, 10 Textil a oděvnictví, 12 Potravinářství, 15 Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby mění a doplňuje takto:
1.
Mění se učební obor č. 0852 a zní takto:
Označení učebního oboru | Hoši - H
Dívky - D| Stručný popis učebního oboru| Doba učebního poměru pro dorost, který ukončil
---|---|---|---
Číslo | Název| povinnou školní docházku| úplné střed.všeobecné vzdělání
„0852 | Mechanik klávesových nástrojů Mechanička klávesových nástrojů | H
D | Zpracování rezonančního dřeva, nových a jiných hmot. Základní a odborné práce v odvětví výroby a opravy pian, pianin, harmonií a harmonik. Seřizování a obsluha výrobních strojů a mechanismů | 3 | 2
Výchova učňů v tomto oboru, kteří v učebním roce 1964/65 budou ve druhém nebo třetím roce učebního poměru, bude dokončena v učebním oboru za podmínek stanovených dosavadními předpisy.“
2.
Slučují se učební obory č. 1031 a 1032 v učební obor č. 1033, který zní takto:
„1033 | Chemik prádelen a čistíren
Chemička prádelen a čistíren | H
D| Chemické a mechanické čištění a praní oděvů a prádla. Obsluha a údržba příslušných strojů a zařízení. Přijímání, třídění a výdej oděvů a prádla. Administrativní práce ve sběrnách | 3 | 1,5“
---|---|---|---|---|---
3.
Nově se vyhlašují tyto učební obory:
„0361 | Preparátor
Preparátorka | H
D | Sběr, úprava, konzervace a preparace přírodovědného materiálu. Zhotovování přírodovědných preparátů pro dokumentační, výstavní a školské účely| \\- | 1,5
---|---|---|---|---|---
0609 | Stavební montážník | H | Základní znalosti všech odborných prací spojených s prováděním stavebních montáží. Veškeré odborné stavební práce při osazování prefabrikátů, bloků a panelů | 3 | 1,5
1221 | Průmyslový krmivář
Průmyslová krmivářka | H
D | Zpracování surovin, míchání krmivových směsí a koncentrátů a jejich uskladňování. Obsluha a běžná údržba příslušného strojního zařízení. Provádění laboratorních zkoušek | 3 | 1
1516 | Prodavač a skladník zemědělských strojů
Prodavačka a skladnice zemědělských strojů | H
D | Prodej zemědělských strojů, náhradních dílů a doplňkového zařízení, jejich odborné uskladňování zemědělských a ošetřování. Administrativní práce ve skladech a v prodejně | 3 | 1“
4.
Zrušují se tyto učební obory:
„1031 | Detašér
Detašérka
---|---
1032 | Pradlák
Pradlena
Výchova učňů v těchto oborech, kteří v učebním roce 1964/65 budou ve druhém roce učebního poměru, bude dokončena v učebních oborech za podmínek stanovených dosavadními předpisy a podle upravených učebních osnov odborného výcviku.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1964.
Ministr:
Císař v. r. |
Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 76/1964 Sb. | Vyhláška Rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě č. 76/1964 Sb.
Vyhláška rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě, kterou se určují další městské národní výbory stavebními úřady
Vyhlášeno 29. 4. 1964, datum účinnosti 4. 3. 1964, částka 32/1964
* § 1 - Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. března 1964.
Aktuální znění od 4. 3. 1964
76
VYHLÁŠKA
rady Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě
ze dne 4. března 1964,
kterou se určují další městské národní výbory stavebními úřady
§ 1
Rada Západoslovenského krajského národního výboru v Bratislavě určuje podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
Městský národní výbor v Galante | okres Galanta
---|---
Městský národní výbor v Šali | okres Galanta
Městský národní výbor v Seredi | okres Galanta
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. března 1964.
Tajemník:
v z. Hrivňák v. r.
Předseda:
Janík v. r. |
Vyhláška Rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích č. 77/1964 Sb. | Vyhláška Rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích č. 77/1964 Sb.
Vyhláška rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích, kterou se určují další místní národní výbory stavebními úřady
Vyhlášeno 29. 4. 1964, datum účinnosti 1. 3. 1964, částka 32/1964
* § 1 - Rada Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích určuje podle § 9 odst. 2 písm a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1964.
Aktuální znění od 1. 3. 1964
77
VYHLÁŠKA
rady Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích
ze dne 19. února 1964,
kterou se určují další místní národní výbory stavebními úřady
§ 1
Rada Východoslovenského krajského národního výboru v Košicích určuje podle § 9 odst. 2 písm a) zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, stavebními úřady:
Místní národní výbor Giraltovce | okres Bardejov
---|---
Místní národní výbor Stropkov | okres Bardejov
Místní národní výbor Svidník | okres Bardejov
Městský národní výbor Humenné | okres Humenné
Místní národní výbor Medzilaborce | okres Humenné
Městský národní výbor Snina | okres Humenné
Místní národní výbor Sobrance | okres Michalovce
Místní národní výbor Vranov | okres Michalovce
Místní národní výbor Spišská Stará Ves | okres Poprad
Místní národní výbor Stará Ľubovňa | okres Poprad
Městský národní výbor Sabinov | okres Prešov
Místní národní výbor Veľké Kapušany | okres Trebišov
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1964.
Tajemník:
Krempa v. r.
Předseda:
Ťažký v. r. |
Vyhláška Ústředního svazu výrobních družstev č. 91/1964 Sb. | Vyhláška Ústředního svazu výrobních družstev č. 91/1964 Sb.
Vyhláška Ústředního svazu výrobních družstev, kterou se mění vyhláška č. 274/1956 Ú. l., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev
Vyhlášeno 28. 5. 1964, datum účinnosti 28. 5. 1964, částka 39/1964
* Čl. I - Vyhláška Ústředního svazu výrobních družstev ze dne 19. prosince 1956 o nemocenském pojištění členů výrobních družstev č. 274/1956 Ú. l. se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 28. 5. 1964
91
VYHLÁŠKA
Ústředního svazu výrobních družstev
ze dne 8. května 1964,
kterou se mění vyhláška č. 274/1956 Ú. l., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev
Ústřední svaz výrobních družstev stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 7 vládního nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev:
Čl. I
Vyhláška Ústředního svazu výrobních družstev ze dne 19. prosince 1956 o nemocenském pojištění členů výrobních družstev č. 274/1956 Ú. l. se mění takto:
§ 15 zní:
„(1)
O jiných než dávkových věcech nemocenského pojištění členů družstev, například o tom, zda je někdo pojištěn, o pojistném, o penále, o výdělku rozhodném pro stanovení pojistného a o jiných otázkách pojistného poměru, rozhodují krajské svazy výrobních družstev.
(2)
Přezkoumávat rozhodnutí podle předchozího odstavce přísluší krajským soudům podle ustanovení občanského soudního řádu“.*)
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda představenstva:
Smrčka v. r.
Místopředseda představenstva:
Šubrt v. r.
*)
§ 244 a 245 zák. č. 99/1963 Sb. |
Nařízení vlády č. 95/1964 Sb. | Nařízení vlády č. 95/1964 Sb.
Vládní nařízení, jímž se mění vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vyhlášeno 9. 6. 1964, datum účinnosti 1. 7. 1964, částka 41/1964
* Čl. I - Vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1964
95
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 27. května 1964,
jímž se mění vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství
Vláda Československé socialistické republiky stanoví podle § 45 zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech, a podle zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství:
Čl. I
Vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, se mění takto:
1.
§ 2 odst. 3 písm. c) zní:
„c)
jednoho lékaře, a to krajského odborníka pro gynekologii a porodnictví.“
2.
§ 11 zní:
„Za umělé přerušení těhotenství povolené z důvodů uvedených v § 5 odst. 2 stanoví interrupční komise k částečnému krytí ošetřovacích nákladů příplatek v částce od 200,- do 800,- Kčs. Příplatek se platí hotově, o jeho zaplacení se vydá ošetřované ženě potvrzení. Od stanovení příplatku může být upuštěno ve výjimečných případech.“
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Lenárt v. r. |
Zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 112/1964 Sb. | Zákonné opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 112/1964 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění, jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání
Vyhlášeno 18. 6. 1964, datum účinnosti 18. 6. 1964, částka 48/1964
* § 1 - Na paměť 20. výročí bojů ve Slovenském národním povstání zřizuje se Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání. Podrobná ustanovení o této medaili a o jejím propůjčování obsahují připojené stanovy, které jsou součástí tohoto zákonného opat
* § 2 - Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
* Čl. 1 - Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání je zřízena jako čestné uznání k ocenění účasti v bojích proti fašismu ve Slovenském národním povstání, ve kterých se upevnily svazky bratrských národů Čechů a Slováků, dále prohloubilo českosloven
* Čl. 2 - Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit příslušníkům armády a partyzánských oddílů, kteří se zúčastnili bojů ve Slovenském národním povstání, a ostatním občanům, kteří v bezprostřední souvislosti se Slovenským národním pov
* Čl. 3 - Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit vojenským útvarům, jež jsou nositeli historických názvů a bojových tradic Slovenského národního povstání, a obcím, které se jako celek účastnily Slovenského národního povstání nebo m
* Čl. 4 - Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit též cizím státním příslušníkům a vojenským útvarům.
* Čl. 5 - Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání propůjčuje president republiky na návrh vlády. Vládě předkládá návrhy Slovenská národní rada; jde-li o propůjčení medaile vojákům anebo příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrhy ministr nár
* Čl. 6 - Zároveň s Pamětní medailí k 20. výročí Slovenského národního povstání se vydá diplom.
* Čl. 7 - Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání je bronzový (patinovaný) kruh o průměru 35 mm. V reliéfu lícní strany medaile je postava ženy, která symbolizuje ozbrojené lidové povstání. Při okraji je nápis: „Slovenské národné povstanie 1944-1
* Čl. 8 - Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání se nosí na levé straně prsou za Dukelskou pamětní medailí. Nosí-li se jen stužka, je napjata na pravoúhlé liště 10 mm široké a 40 mm dlouhé.
* Čl. 9 - Věci Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání spravuje Kancelář presidenta republiky.
Aktuální znění od 18. 6. 1964
112
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 17. června 1964,
jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání
Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:
§ 1
Na paměť 20. výročí bojů ve Slovenském národním povstání zřizuje se Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání. Podrobná ustanovení o této medaili a o jejím propůjčování obsahují připojené stanovy, které jsou součástí tohoto zákonného opatření.
§ 2
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Lenárt v. r.
Stanovy
Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání
Čl. 1
Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání je zřízena jako čestné uznání k ocenění účasti v bojích proti fašismu ve Slovenském národním povstání, ve kterých se upevnily svazky bratrských národů Čechů a Slováků, dále prohloubilo československo-sovětské přátelství i solidarita všech sil bojujících proti hitlerovskému fašismu.
Čl. 2
Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit příslušníkům armády a partyzánských oddílů, kteří se zúčastnili bojů ve Slovenském národním povstání, a ostatním občanům, kteří v bezprostřední souvislosti se Slovenským národním povstáním organizovanou a soustavnou bojovou činností, popřípadě jinak přispěli k citelnému poškození nepřítele a k pomoci Slovenskému národnímu povstání.
Čl. 3
Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit vojenským útvarům, jež jsou nositeli historických názvů a bojových tradic Slovenského národního povstání, a obcím, které se jako celek účastnily Slovenského národního povstání nebo mu poskytly významnou pomoc.
Čl. 4
Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání lze propůjčit též cizím státním příslušníkům a vojenským útvarům.
Čl. 5
Pamětní medaili k 20. výročí Slovenského národního povstání propůjčuje president republiky na návrh vládyvlády. VláděVládě předkládá návrhy Slovenská národní radaSlovenská národní rada; jde-li o propůjčení medaile vojákům anebo příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrhy ministr národní obrany, popř. ministr vnitra presidentu republiky přímo.
Čl. 6
Zároveň s Pamětní medailí k 20. výročí Slovenského národního povstání se vydá diplom.
Zemře-li vyznamenaný, ponechává se medaile pozůstalým, kteří ji však nenosí.
Medaile propůjčená „in memoriam“ padlým a zemřelým se nenosí, ale odevzdá se do pietní úschovy pozůstalým, popřípadě bude uložena v muzeu Slovenského národního povstání.
Čl. 7
Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání je bronzový (patinovaný) kruh o průměru 35 mm. V reliéfu lícní strany medaile je postava ženy, která symbolizuje ozbrojené lidové povstání. Při okraji je nápis: „Slovenské národné povstanie 1944-1964“. Na rubu je státní znak a nápis: „Československá socialistická republika“.
Stuha medaile je 40 mm široká. Ve středu stuhy je 1 mm široký bílý proužek s červeným průsvitem, po obou jeho stranách 1 mm široký modrý proužek a 18,5 mm široký červený pruh.
Čl. 8
Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání se nosí na levé straně prsou za Dukelskou pamětní medailí. Nosí-li se jen stužka, je napjata na pravoúhlé liště 10 mm široké a 40 mm dlouhé.
Čl. 9
Věci Pamětní medaile k 20. výročí Slovenského národního povstání spravuje Kancelář presidenta republiky. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 115/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 115/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví správní poplatek za vydání lékařského potvrzení
Vyhlášeno 18. 6. 1964, datum účinnosti 1. 7. 1964, částka 48/1964
* Článek 1 - Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 109/1962 Sb., č. 8/1964 Sb. a č. 44/1964 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 1. 7. 1964
115
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 18. června 1964,
kterou se stanoví správní poplatek za vydání lékařského potvrzení
Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření č. 138/1960 Sb.:
Článek 1
Vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 109/1962 Sb., č. 8/1964 Sb. a č. 44/1964 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
V sazebníku I bude znít nadpis oddílu H: „Školství a zdravotnictví“
2.
Za dosavadní položku 35 vkládá se nová položka 35a) tohoto znění
Pol. | Předmět poplatku | Poplatek Kčs
---|---|---
35 a | Za vydání lékařského potvrzení o zdravotním stavu pro vystavení řidičského průkazu, žádost o daňovou úlevu, soudní řízení | 10,-
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Ministr financí:
Dvořák v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 128/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy č. 128/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění příloha vyhlášky č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu
Vyhlášeno 29. 6. 1964, datum účinnosti 1. 7. 1964, částka 55/1964
* § 1 - Příloha vyhlášky číslo 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu zní:
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Aktuální znění od 1. 7. 1964
128
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 29. června 1964,
kterou se mění příloha vyhlášky č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu
Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány a s Ústřední radou odborů stanoví podle § 10 odst. 2 vládního nařízení č. 60/1959 Sb., o působnosti v oboru plánování, tvorby a kontroly cen:
§ 1
Příloha vyhlášky číslo 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu zní:
Oddíl 1
Sazby náhrad za používání vlastních osobních vozidel při vnějších výkonech
Položka 11 Sazby náhrad za 1 km jízdy při používání vlastních osobních vozidel při vnějších výkonech činí:
Druh vozidla | obsah válců v ccm | Kčs
---|---|---
přes | do
a) motorové kolo, motocykl, skútr | | 100 | 0,13
100 | 150 | 0,20
150 | 250 | 0,22
250 | 350 | 0,25
350 | | 0,30
b) motocykl s postranním vozíkem, tříkolka | 150 | | 0,32
c) osobní automobil| | 750 | 0,45
750 | 1100 | 0,55
1100 | 1500 | 0,60
1500 | 2000 | 0,70
2000 | | 0,80
Oddíl 2
Sazby náhrad za použití osobního vozidla k výkonům pro cizí potřebu
Položka 21 Sazby náhrad za 1 km jízdy při příležitostném použití osobního vozidla k výkonům pro cizí potřebu činí nejvýše
| Kčs
---|---
a) za motorové vozidlo do 100 ccm | 0,05
b) za motocykl nebo tříkolku přes 100 ccm | 0,10
c) za osobní automobil bez zřetele k obsahu válců| 0,20
Položka 22 Sazby náhrad za výkony osobními vozidly provedené výlučně pro potřebu žadatele činí:
Druh vozidla| obsah válců v ccm| vlastníkem vozidla je
---|---|---
organizace| soukromá osoba
přes| do| za 1 km jízdy Kčs| za 15 min. doby výkonu Kčs| za 1 km jízdy nejvýše Kčs| za 15 min. doby výkonu nejvýše
Kčs
a) motorové| | | | | |
kolo | | 100 | 0,20 | | 0,13|
motocykl | 100 | 150 | 0,30 | | 0,20|
nebo skútr| 150 | 250 | 0,35 | 1,50 | 0,22 | 0,80
250 | 350 | 0,40 | | 0,25|
350 | | 0,45 | | 0,30|
b) motocykl s postranním vozíkem, tříkolka | 150 | | 0,55 | 1,50 | 0,32 | 0,80
c) osobní automobil | | 750 | 0,65 | | 0,45|
750 | 1100 | 0,80 | | 0,55|
1100 | 1500 | 0,85 | 2.- | 0,60 | 1,20
1500 | 2000 | 1.- | | 0,70|
2000 | | 1,15 | | 0,80|
Poznámka: Sazba stanovená v položce 22
a)
za 1 km jízdy zahrnuje náklady vyvolané provozem vozidla, včetně pojištění zákonné odpovědnosti a nákladů na garážování vozidla na jeho pravidelném stanovišti, bez nákladů na řidiče, bez všeobecné režie a bez zisku;
b)
za 15 minut doby (včetně doby jízdy) platné
1.
pro organizace zahrnuje mzdu řidiče, průměrný podíl jeho prémií a odměny za práci přes čas a snížených náhrad cestovních výdajů, příspěvek zaměstnavatele na nemocenské pojištění a podíl všeobecné režie,
2.
pro soukromé osoby zahrnuje mzdu řidiče;
c)
za 15 minut doby (včetně doby jízdy) se nepočítá, neuhrazuje-li vlastník vozidla mzdu řidiče.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964.
Ministr:
Indra v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 167/1964 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy č. 167/1964 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 119/1962 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu
Vyhlášeno 20. 8. 1964, datum účinnosti 1. 1. 1965, částka 70/1964
* Čl. I - Vyhláška č. 119/1962 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II.
Aktuální znění od 1. 1. 1965
167
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 7. července 1964,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 119/1962 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu
Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a krajskými národními výbory podle § 16 odst. 1 písm. b) vládního nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 119/1962 Sb., o hospodárnosti provozu silničních vozidel pro motorovou dopravu, se mění a doplňuje takto:
1.
Příloha 1 část I oddíl 1 bod 8 tabulka I (Osobní, dodávkové a kombinované automobily) se doplňuje takto:
Výrobní značka | Typ | Počet válců | Obsah válců v cm3| Základní norma spotřeby v l/100 km
---|---|---|---|---
letní | zimní
Renault | R 8 | 4 | 750 | 6,8 B | 7,5 B
Škoda | 1000 MB | 4 | 987 | 7,0 B | 7,7 B
Trabant | P 60 | 2 | 500 | 6,8 S | 7,5 S
Trabant | P 60 - Combi | 2 | 500 | 6,8 S | 7,5 S
Barkas | 1000 - skříň | 3 | 993 | 11,5 S | 12,7 S
IMV | 1000 | 3 | 981 | 10,7 S | 11,8 S
2.
Příloha 1 část I oddíl 1 bod 8 tabulka III (Nákladní automobily) se doplňuje takto:
Výrobní značka | Typ | Počet válců | Obsah válců v cm3| Základní norma spotřeby v l/100 km
---|---|---|---|---
letní | zimní
Csepel | D 352 B skl. | 4 | 5 320 | 16,0 N | 17,5 N
3.
Příloha 1 část I oddíl 1 bod 8 tabulka V (Tahače) se doplňuje takto:
Výrobní značka | Typ | Počet válců | Obsah válců v cm3| Základní norma spotřeby v l/100 km
---|---|---|---|---
letní | zimní
Praga | S5T 2 TN | 6 | 7 412 | 28,0 N | 31,- N
Tatra | 138 NTt | 8 | 11 762 | 32,0 N | 35,- N
4.
Příloha 1 část I oddíl 1 bod 8 tabulka VII (Motocykly) se doplňuje takto:
Značka a typ | Počet válců | Obsah válců v cm3| Základní norma spotřeby v l/100 km
---|---|---|---
letní | zimní
ČZ 175 tříkolka bez plachty | 1 | 175 | 4,2 S | 4,6 S
ČZ 175 tříkolka s plachtou | 1 | 175 | 5,5 S | 6,0 S
Matchless G 80 | 1 | 498 | 6,9 B | 7,6 B
5.
Příloha 1 část II bod 3 nově zní:
„Norma spotřeby pohonných hmot pro technické prohlídky 1. stupně činí 5 % a pro technické prohlídky 2. stupně 10 % ze základní normy spotřeby příslušného vozidla.“
6.
V příloze 1 část VII bod 7 v tabulce II (Pláště pro osobní automobily) se pro rozměry pláště 6,70 - 13 stanoví norma nákladů na 1,85 Kčs/100 zkm.
7.
V příloze 1 část VII bod 7 v tabulce IV (Pláště střední) se pro rozměry pláště 9,00 - 20 stanoví norma nákladů na 3,50 Kčs/100 zkm.
8.
Příloha 2 část I oddíl 2 bod 3 písm. h) nově zní:
„h)
je-li celková váha přívěsu větší než
aa) polovina užitečného zatížení tažného vozidla, nejvýše | 5 %
---|---
bb) užitečné zatížení vozidla, nejvýše | 10 %
cc) jedenapůlnásobek užitečného zatížení tažného vozidla, nejvýše| 20 %“
9.
V příloze 2 část I oddíl 2 bod 3 se za písm. h) vsunuje nové písm. ch), které zní:
„ch) jízda po silnicích s četnými zatáčkami nebo s vyšší intenzitou provozu vyžadující časté řazení nebo zvýšenou manipulaci s vozidlem, nejvýše| 15 %“
---|---
Označení dosavadních písm. ch) až k) se mění na i) až l).
10.
Příloha 2 část I oddíl 2 poznámka k bodu 3 se doplňuje takto:
„e)
časové omezení podle písmene f) se nevztahuje na vozidla, jejichž motory překračují normu výkonu do celkové opravy. Přirážky v rozmezí 0 - 10 % je možno používat do té doby, než bude provedena výměna motoru za celkově opravený nebo nový, nebo vozidlo předáno do střední nebo generální opravy.
f)
přirážek podle písmene h) se používá jen u nákladních automobilů a autobusů současně s přirážkami uvedenými pod písmenem e) bod 3 odd. 1“.
11.
Příloha 7 zní:
Odpisy vozidel
1.
Normy odpisů slouží k odpisu pořizovací hodnoty vozidla a k vytvoření zdrojů na úhradu nákladů za generální opravy.
2.
Normy odpisů stanoví pro jednotlivé druhy, značky a typy vozidel celkovou odpisovou sazbu v korunách. V normách je zvlášť uvedeno, kolik procent z celkové odpisové sazby připadá na vytvoření zdroje na úhradu nákladů za generální opravy.
3.
Odpisové sazby u vozidla v provozu se zásadně nemění, i když překročilo normu celkové upotřebitelnosti. Výjimečně u autobusů a nákladních automobilů, jejichž účetní zůstatková hodnota se rovná nule a jejichž typy již nepodléhají režimu generálních oprav, se výše procenta připadající z celkové odpisové sazby na úhradu nákladů za generální opravy snižuje na polovinu; o částku vyplývající z této výjimečné úpravy se snižuje celková odpisová sazba. Provede-li se generální oprava autobusu s namontováním karosérie, a to zpravidla po splnění normy celkové upotřebitelnosti, nemění se celková odpisová sazba.
4.
Norma odpisů je stanovena na podkladě pořizovací ceny vozidla, nákladů na dvě generální opravy a normy celkové upotřebitelnosti, podle tohoto vzorce:
Ov=P+2GOUv
Ov = celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
P = pořizovací cena vozidla v Kčs
2 GO = náklady na dvě generální opravy v Kčs
Uv = norma celkové upotřebitelnosti vozidla v 1000 základních kilometrech.
Podle tohoto vzorce se vypočtou i odpisové sazby u neuvedených ostatních typů speciálních automobilů, tahačů a u speciálních přívěsů.
Podle téhož vzorce vypočte držitel vozidla odpisové sazby i pro nové typy vozidel zařazené do provozu po vydání této vyhlášky. Není-li v době zařazení vozidla do provozu ještě vyhlášena cena generální opravy, stanoví se pro tento účel hodnotou nejvýše 60 % z pořizovací ceny nového vozidla.
5.
Bude-li držiteli automobilů, nesloužících k přepravě nákladů, výjimečně povoleno příslušným nadřízeným orgánem provádění časových odpisů, vypočte se časová odpisová sazba z těchto hodnot:
(Vysvětlivka: Doba upotřebitelnosti a odpisová sazba automobilů nesloužících k přepravě nákladů platí pouze pro vlastní automobil. Vnitřní vybavení pojízdných prodejen, knihoven, zdravotnických vozidel, přenosových vozidel apod. je třeba považovat za samostatné inventární předměty, které nutno odpisovat zvlášť podle platných norem odpisů. Naopak automobilový jeřáb, rýpadlo, vrtná souprava, zařízení požárních automobilů, zametacích a kropicích automobilů apod. jsou nedílnou součástí vlastního automobilu a tvoří s tímto jediný inventární předmět.)
a)
pro osobní automobily, které jsou používány jen příležitostně,
doba upotřebitelnosti v letech| 12 let
---|---
celková roční odpisová sazba v % | 18,5 %
z toho výše procenta připadající na GO | 55 %
b)
pro speciální automobily a automobily nesloužící k přepravě nákladů, pro traktory kolové, pro přívěsy osobní a nákladní
doba upotřebitelnosti v letech| 10 let
---|---
celková roční odpisová sazba v % | 20 %
z toho výše procenta připadající na GO | 50 %
c)
pro motocykly
doba upotřebitelnosti v letech | 10 let
---|---
celková roční odpisová sazba v % | 18 %
z toho výše procenta připadající na GO| 45 %.
Celková roční odpisová sazba v Kčs je pak součinem pořizovací ceny vozidla a celkové roční odpisové sazby v procentech dělených stem. Z celkové roční odpisové sazby v Kčs se vypočte celková měsíční odpisová sazba v Kčs.
6.
Vypočtené odpisové sazby jsou sestaveny do tabulek podle druhu vozidel. Vpředu každé tabulky jsou uváděny odpisové sazby vozidel pro hromadné typy. Odpisové sazby vozidel pro ostatní typy je nutno vyhledat v další části tabulky podle příslušné technické měrné jednotky (užitečného zatížení, obsahu válců, počtu míst obsaditelnosti apod.).
7.
Z důvodu jednoduchosti je v normách stanovena jediná odpisová sazba pro typy vozidel vyráběné před i po 1. lednu 1958; je stanovena podle cen běžného provedení, platných od 1. ledna 1958.
Případná účetní zůstatková hodnota likvidovaného vozidla bude zdůvodněna také zavedením této jednotné odpisové sazby.
8.
Má-li vozidlo zvláštní vybavení, které dosud bylo vedeno jako samostatný základní prostředek nebo přesáhne-li pořizovací cena nového vozidla o 5 % cenu běžného provedení, uvedenou v ceníku dodavatele nebo dojde-li v důsledku přestavby, či jiné úpravy vozidla ke zvýšení pořizovací hodnoty vozidla, která přesáhne 5 % jeho hodnoty, zvýší se úměrně částka odpisů určená k odpisu pořizovací hodnoty vozidla, popřípadě k vytvoření zdroje na úhradu nákladů za generální opravy tak, aby při normě celkové nebo zbývající upotřebitelnosti vozidla byly odepsány náklady na toto zvláštní vybavení, vyšší pořizovací cena a náklady na úpravy. Výpočet zvýšení celkové odpisové sazby se provede podle tohoto vzorce:
Ov1=P1+GO1Uv1
Ov1 = částka odpisů v Kčs, o kterou se zvýší celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů
P1 = náklady na zvláštní vybavení, náklady na zvýšení pořizovací hodnoty vozidla v důsledku zvýšení pořizovací ceny nebo úpravy vozidla v Kčs
GO1 = zvýšení nákladů na generální opravy v Kčs, pokud by přišly v úvahu během celkové nebo zbývající upotřebitelnosti vozidla
Uv1 = norma celkové nebo zbývající upotřebitelnosti vozidla v 1000 základních kilometrech.
Součet celkové odpisové sazby v Kčs podle tabulek, uvedených v odstavci 10 a tohoto zvýšení tvoří tak novou celkovou odpisovou sazbu v Kčs pro celkovou nebo zbývající upotřebitelnost vozidla, při čemž výše procenta připadající na generální opravy podle tabulek zůstává nezměněna.
9.
Odpisové sazby nákladních automobilů, po případě i přívěsů jsou stanoveny pro vozidlo bez plachty. Pokud nákladní automobil nebo jiné vozidlo je vybaveno plachtou, je tato považována za samostatný inventární předmět - základní prostředek
s dobou upotřebitelnosti v letech | 3 roky,
---|---
s roční odpisovou sazbou v % | 33 %.
10.
Normy odpisů se stanoví takto:
I.
Osobní, dodávkové a kombinované automobily
a)
Hromadné typy:
Poř. čís.| Značka a typ| Osobní| Dodávkové| Kombinované| Z celkové odpisové sazby připadá na GO
---|---|---|---|---|---
uzavřené| z celkové odpisové sazby na GO| uzavřené | otevřené
Celk. odpisová sazba v Kčs na 1000 zkm| Celk. odpisová sazba v Kčs na 1000 základ. km| Celk. odpisová sazba v Kčs na 1000 zkm
a| b| 11| 21| 12| 13| 14| 22
1| Škoda 1101, 1102 | 274| 40| 169| | | 50
| | | | 296| 45
2 | Škoda 1200, 1201 | 219| 55| 176| | | 70
3 | Škoda 1200 | | | | 156| | 65
| | | | 223| 55
4 | Škoda 1202 | | | 262| 259| 269| 50
5 | Škoda Octavia | 244| 50| | | |
6 | Škoda Octavia-Super | 250| 50| | | |
7 | Škoda Octavia-Combi | | | | | 260| 45
8 | Tatra 87 | 390| 35| | | |
9 | Tatra 600 - Tatraplán | 287| 35| | | |
10 | Tatra 603 | 470| 45| | | |
11 | Moskvič | 290| 50| | | |
12 | Poběda, Waršava | 238| 55| | | |
13 | Volga | 343| 55| | | |
14 | Barkas V 901/2 | 245| 70| 190| 205| 223| 70
15 | Barkas B 1000 | | | 315| | | 55
16 | Nysa Mikrobus | 314| 50| | | |
17 | Nysa | | | 263| | | 50
18 | Žuk | | | | 259| | 50
19 | GAZ 69 M | 369| 45| | | |
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle obsahu válců v cm3 uvedeného v technickém průkazu vozidla.
a | b | 11 | 21 | 12 | 13 | 14 | 22
---|---|---|---|---|---|---|---
1 | do 750 | 264 | 40 | 180 | | | 45
| | | | 254 | 50
2 | 751 - 1000 | 309 | 45 | 207 | | | 50
| | | | 294 | 55
3 | 1001 - 2000 | 384 | 40 | 215 | | 307 | 55
4 | 2001 - 3000 | 464 | 35 | 228 | | | 55
| | | | 322 | 60
5 | nad 3000 | 437 | 40 | 230 | | | 55
| | | | 329 | 60
Poznámka k odstavci a) a b): U automobilů trvale zařazených v půjčovnách bez řidiče se normy odpisů zvyšují o 60 %.
II.
Autobusy a autokary
a)
hromadné typy
Poř. čís. | Značka, typ, druh| Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km | Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---
a | b | 11 | 21
1 | Škoda 706 RO | 303 | 45
2 | Škoda 706 RO Lux | 439 | 35
3 | Škoda 706 RTO | 344 | 50
4 | Škoda 706 RTO Mex | 346 | 50
5 | Škoda 706 RTO Lux | 386 | 50
6 | Karosa HB 5 | 952 | 45
7 | Praga RND | 346 | 40
8 | Ikarus 30 | 410 | 50
9 | Ikarus 55 | 586 | 45
10 | Ikarus 630 | 370 | 50
11 | Garant 30 K | 296 | 50
12 | Robur | 294 | 50
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle míst obsaditelnosti uvedených v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Značka, typ, druh| Benzín a ostatní| Nafta| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních km
a | b | 11 | 12| 21
1 | do 30 | 287 | | 55
| 357 | 45
2 | 31 - 70| 436 | | 50
| 505 | 45
3 | nad 70 | 484 | | 50
| 565 | 45
III.
Nákladní automobily
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka, typ, druh| Valníkové| Sklápěcí| Skříňové| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních
kilometrů
a | b | 11 | 12 | 13| 21
1 | Škoda 706 R, RS (806) | 246 | 268 | | 45
2 | Škoda 706 RO | | | 318 | 50
3 | Škoda 706 RT | 267 | | | 50
4 | Škoda 706 RTS | | 302 | | 45
5 | Škoda 906 R | 258 | | | 45
6 | Tatra 138, S 3, SL, P | 425 | 479 | | 45
7 | Tatra 111 R | 320 | | | 50
8| Tatra 111 NR s navijákem | 342 | | | 50
9| Tatra 111 S s dřevěnou korbou | | 345 | | 50
10| Tatra 111 S s kovovou korbou | | 350 | | 45
11 | Tatra 114, 115 | 245 | 258 | | 50
12| Tatra 128 | 257 | | | 60
| | 314 | 55
13| Tatra 128 NR s navijákem | 282 | | | 55
14 | Tatra 805 | 326 | | 363 | 45
15 | Praga A 150 | 227 | | | 50
16| Praga A 150 s dřevěnou korbou | | | 299 | 55
17| Praga A 150 s kovovou korbou | | | 270 | 50
18 | Praga RN | 196 | | | 45
19 | Praga RN | | | 327 | 50
20 | Praga RND | 192 | 203 | | 45
21| Praga RND s dřevěnou korbou | | | 319 | 50
22| Praga RND s kovovou korbou | | | 296 | 45
23 | Praga V3S | 316 | 342 | 375 | 45
24| Praga V3S s navijákem | 345 | | | 45
25 | Praga S5T | 218 | 240 | | 45
26 | Csepel D 350 | 195 | 220 | | 55
27 | Csepel D 352 | 223 | 250 | | 45
28 | Csepel D 420 | | 240 | | 50
29 | Garant 30 K | 164 | | 181 | 50
30 | Garant 32 | 180 | | | 50
| | 197 | 50
31 | Robur | 191 | | | 55
| | 244 | 55
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Užitečné ztížení v tunách| Počet náprav | Valníkové| Sklápěcí| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---|---
benzín a ostatní| nafta| benzín a ostatní| nafta
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních
kilometrů
a | b | 11 | 12 | 13| 14| 21
1 | 0,900 - 1,500 | 2 | 164 | 182 | 189 | | 50
| | | | 205 | 45
2 | 1,501 - 2,500 | 2 | 215 | 241 | 241 | | 50
| | | | 267 | 45
3 | 2,501 - 3,500 | 2 | 251 | | 279 | | 55
| | 287 | | 315 | 50
4 | 3,501 - 5,500 | 2 | 292 | | 325 | | 55
| | 351 | | 384 | 45
5 | | 3 | 352 | | 384 | | 45
| | 414 | | 447 | 40
6| 5,501 - 7,500 | 2 | 341 | | 377 | | 55
| | 435 | | 471 | 45
7 | | 3 | 401 | | 438 | | 45
| | 495 | | 532 | 40
8 | 7,501 - 10,000 | 2 | | 564 | | | 35
| | | | 603 | 40
9 | | 3 | | 625 | | 669 | 35
10 | nad 10,000 | 2 | | | | |
11 | 10,000 | 3 | viz poznámka | | | |
Poznámka: Pro všechny druhy vozidel užitečného zatížení 10,000 t a více se použije odpisových sazeb udaných pro užitečné zatížení 7,501 - 10,000 t, k nimž se za každou další tunu užitečného zatížení připočte 10 % odpisové sazby v Kčs.
IV.
Speciální automobily
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka, typ, druh| Sanitní| Cisternové| Popelové| Fekální| Volně ložený cement| Ostatní| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na
1000 základních
kilometrů
a | b | 11 | 12 | 13| 14| 15| 16| 21
1 | Škoda 1101, 1102 | 206 | | | | | | 50
2 | Škoda 1200, 1201 | 193 | | | | | | 65
3 | Škoda 1202 | 279 | | | | | | 45
4 | Škoda 706 ROK | | | 488 | | | | 50
5 | Škoda 706 RTK | | | 464 | | | | 50
6 | Škoda 706 R kropicí | | | | | | 478 | 45
7| Škoda 706 RT kropicí, sypač | | | | | | 398 | 50
8 | Škoda 706 R | | 543 | | | | | 45
9 | Tatra 111 C | | 510 | | | | | 50
10 | Tatra 111 VLC | | | | | 463 | | 50
11 | Tatra 138 VLH | | | | | | 670 | 50
12 | Praga V3S | | | | 405 | | | 50
13 | Garant 30 K poštovní kombinovaný skříňový | | | | | | 297 | 45
14| Garant 32 poštovní kombinovaný skříňový | | | | | | 315 | 45
15| Robur poštovní kombinovaný skříňový | | | | | | 333 | 50
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle ustanovení bodu 4.
V.
Tahače
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka a typ | Tahače přívěsů| Tahače návěsů| Z celkové odpisové
sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba
v Kčs na 1000 základních
kilometrů
a | b | 11 | 12| 21
1 | Tatra 141 B | 701 | | 40
2 | Praga S5T2TN | | 350 | 45
3 | Škoda 706 RTTN | | 370 | 50
4 | Tatra 138 NT | | 485 | 45
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle ustanovení v bodu 4.
VI.
Traktory kolové
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová sazba
v Kčs na 1000 základních
kilometrů | Z celkové odpisové
sazby připadá na GO %
---|---|---|---
a| b| 11| 21
1 | Zetor 25 A | 254 | 50
2 | Zetor 35 Super | 407 | 40
3 | Zetor 50 | 305 | 50
4 | Zetor 2011 | 261 | 50
5 | Zetor 3011 | 292 | 50
6 | Zetor 4011 | 345 | 50
7 | Škoda 30 | 390 | 40
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného výkonu v „k“ uvedeného v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Užitečný výkon v „k“| Celková odpisová sazba
v Kčs na 1000 základních
kilometrů | Z celkové odpisové
sazby připadá na GO %
---|---|---|---
a| b| 11| 21
1 | do 15 | 277 | 45
2 | 16 - 35 | 423 | 50
3 | 36 - 50 | 497 | 55
4 | 51 - 60 | 587 | 50
5 | 61 - 80 | 576 | 55
6 | 81 - 100 | 608 | 55
7 | nad 100 | 700 | 50
Normy odpisů v tabulce uvedené platí pouze pro traktory dopravní s pohonem na naftu jezdící převážně po vozovkách. Normy odpisů pro traktory zemědělské jsou stanoveny směrnicemi ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Traktory pásové se nepovažují za traktory dopravní a platí pro ně normy odpisů platné pro zemědělské traktory.
VII.
Přívěsy osobní
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová sazba
v Kčs| Z celkové odpisové
sazby připadá
na GO %
---|---|---|---
a| b| 11| 21
1 | R P A | 225 | 45
2 | PRK6 | 201 | 50
3 | D M 4 | 185 | 30
4 | D 4 | 192 | 30
5 | B 40 | 165 | 30
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle míst obsaditelnosti uvedené v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová
sazba v Kčs| Z celkové odpisové
sazby připadá
na GO %
---|---|---|---
a| b| 11| 21
1 | do 30 | 189 | 40
2 | nad 30 | 267 | 40
VIII.
Přívěsy nákladní
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka, typ, druh| Valníkové| Sklápěcí| Skříňové| Speciální| Z celkové odpisové sazby připadá na
GO %
---|---|---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů
a | b | 11 | 12 | 13| 14| 21
1 | A 1,5 | 81 | | | | 45
2 | A 3 | 80 | | | | 50
| | 132 | 171 | 50
3 | A 3 C 3000 l cisterna | | | | 203 | 40
4 | A 5 | 84 | | | | 50
5 | A 5 P, PO, Pzas 50 | | 112 | | | 50
6 | A 5 S stěhovací | | | | 284 | 55
7 | A 10 | 157 | | | | 50
8 | T 3,5 | 66 | | | | 65
9 | T 3,5 P | | 83 | | | 65
10 | T 5 P | | 108 | | | 65
11 | DA 5 na dlouhé dříví | | | | 184 | 50
12 | DA 6,5 na dlouhé dříví | | | | 268 | 55
13 | DT 5 na dlouhé dříví | | | | 209 | 55
14 | DT 7 na dlouhé dříví | | | | 254 | 50
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle užitečného zatížení v tunách uvedeného v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Užitečné zatížení v tunách| Počet náprav | Valníkové| Sklápěcí| Skříňové| Speciální| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů
a | b | c | 11 | 12 | 13| 14| 21
| aa) jednonápravové
1 | do 2,000 | 1 | 49 | | 68 | 153 | 50
2 | 2,001 - 7,500 | 1 | | | | 200 | 50
3 | nad 7,500 | 1 | | | | 246 | 50
| bb) dvou- a vícenápravové
1 | do 1,500 | 2 | 79 | 93 | | | 45
| | | 131 | | 35
2 | 1,501 - 2,500 | 2 | 90 | 105 | | | 45
| | | 156 | | 35
3 | 2,501 - 3,500 | 2 | 99 | 118 | | | 50
| | | 180 | | 40
4 | 3,501 - 5,500 | 2 | 113 | 139 | | | 50
| | | 210 | | 40
5 | 5,501 - 7,500 | 2 | 131 | 162 | | | 55
| | | 298 | | 35
6 | | 3 | 147 | 181 | | | 50
| | | 348 | | 35
7 | 7,501 - 10,000 | 2 | 158 | 195 | | | 60
| | | 351 | | 40
8 | | 3 | 177 | 217 | | | 55
| | | 408 | | 35
9 | nad 10,000 | 2 | viz poznámku| | |
10| | 3| | |
Poznámka: Pro dvou- a vícenápravové přívěsy o užitečném zatížení 10,000 t a více se použije odpisových sazeb udaných pro užitečné zatížení 7,501 - 10,000 t, k nimž se připočte za každou další tunu užitečného zatížení 10% celkové odpisové sazby v Kčs.
Poř. čís. | Užitečné zatížení v tunách| Počet náprav | Valníkové| Sklápěcí| Skříňové| Speciální| Z celkové odpisové sazby připadá na GO %
---|---|---|---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů
a | b | c | 11 | 12 | 13| 14| 21
cc) těžké na pneumatikách
1 | do 15 | | | | | 567 | 50
2 | 16 - 20 | | | | | 754 | 50
3 | 21 - 30 | | | | | 1195 | 50
4 | 31 - 40 | | | | | 1286 | 50
5 | 41 - 60 | | | | | 1378 | 50
6 | nad 60 | | | | | 2025 | 50
dd) Těžké na plných obručích
1 | do 20 | | | | | 1532 | 45
2 | 21 - 40 | | | | | 2708 | 45
3 | 41 - 60 | | | | | 2827 | 45
4 | 61 - 80 | | | | | 3902 | 45
5 | nad 80 | | | | | 5270 | 45
IX.
Návěsy osobní
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních
kilometrů | Z celkové odpisové
sazby připadá
na GO %
---|---|---|---
a | b | 11 | 21
1 | Karosa NO 80*) | |
X.
Návěsy nákladní
Poř. čís. | Užitečné zatížení v tunách | Valníkové| Chladící| Z celkové odpisové sazby připadá
na GO %
---|---|---|---|---
Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů
a | b | 11 | 12| 21
1 | do 10,000 | 180 | | 50
| 815 | 55
2 | do 14,000 | 247 | | 50
| 996 | 55
XI.
Motocykly
a)
hromadné typy:
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů | Z celkové odpisové
sazby připadá na GO %
---|---|---|---
a | b | 11 | 21
1 | ČZ 125 | 151 | 60
2 | ČZ 150 | 161 | 55
3 | Jawa ČZ 125 | 174 | 55
4 | Jawa ČZ 150 | 184 | 55
5 | Jawa ČZ 175 | 200 | 50
6 | Jawa ČZ 250 | 166 | 45
7 | Jawa ČZ 350 | 184 | 45
8 | Jawa 250 | 148 | 45
9 | Jawa 350 | 166 | 45
10 | Jawa 500 | 165 | 40
b)
ostatní typy neuvedené pod písmenem a):
Pro tato vozidla se stanoví normy odpisů podle obsahu válců v cm3 uvedeného v technickém průkazu vozidla.
Poř. čís. | Značka a typ| Celková odpisová sazba v Kčs na 1000 základních kilometrů | Z celkové odpisové
sazby připadá na GO %
---|---|---|---
a | b | 11 | 21
1 | do 150 | 170 | 55
2 | 151 - 250 | 149 | 50
3 | 251 - 350 | 166 | 45
4 | 351 - 500 | 162 | 40
5 | 501 a více | 154 | 40
Čl. II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 1965.
První náměstek ministra:
Vokáč v. r.
*)
Bude stanoveno dodatečně. |
Nařízení vlády č. 5/1965 Sb. | Nařízení vlády č. 5/1965 Sb.
Vládní nařízení o změnách názvů některých fakult
Vyhlášeno 30. 1. 1965, datum účinnosti 1. 2. 1965, částka 3/1965
* § 1 - Na Universitě Karlově v Praze se mění názvy institutu osvěty a novinářství a institutu tělesné výchovy a sportu a zní: fakulta osvěty a novinářství a fakulta tělesné výchovy a sportu.
* § 2 - Na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě se mění název fakulty chemické a zní: fakulta chemickotechnologická.
* § 3 - Na Universitě Komenského v Bratislavě se mění název institutu tělesné výchovy a sportu a zní: fakulta tělesné výchovy a sportu.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1965.
Aktuální znění od 1. 2. 1965
5
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 6. ledna 1965
o změnách názvů některých fakult
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 3 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Na Universitě Karlově v Praze se mění názvy institutu osvěty a novinářství a institutu tělesné výchovy a sportu a zní: fakulta osvěty a novinářství a fakulta tělesné výchovy a sportu.
§ 2
Na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě se mění název fakulty chemické a zní: fakulta chemickotechnologická.
§ 3
Na Universitě Komenského v Bratislavě se mění název institutu tělesné výchovy a sportu a zní: fakulta tělesné výchovy a sportu.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1965.
Lenárt v. r. |
Opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 15/1965 Sb. | Opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 15/1965 Sb.
Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění, jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky
Vyhlášeno 9. 3. 1965, datum účinnosti 9. 3. 1965, částka 9/1965
* § 1 - Na paměť 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou zřizuje se Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky. Podrobná ustanovení o této medaili a o jejím propůjčování obsahují připojené stanovy, které jsou součást
* § 2 - Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
* Čl. 1 - Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky (dále jen „pamětní medaile“) je zřízena jako čestné uznání k ocenění mimořádných zásluh v boji proti hitlerovskému fašismu za osvobození Československa.
* Čl. 2 - Pamětní medaili lze propůjčit československým občanům, kteří mají mimořádné zásluhy v boji proti fašismu doma nebo za hranicemi, zejména těm, kteří se aktivně účastnili domácího odboje nebo partyzánských bojů se zbraní v ruce anebo jinak se významně podíle
* Čl. 3 - Pamětní medaili lze propůjčit útvarům Československé lidové armády a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra, jež jsou nositeli historických názvů a bojových tradic protifašistického boje českého a slovenského lidu.
* Čl. 4 - Pamětní medaili propůjčuje president republiky na návrh vlády; jde-li o propůjčení medaile vojákům anebo příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrhy ministr národní obrany, popř. ministr vnitra presidentu republiky přímo.
* Čl. 5 - Zároveň s pamětní medailí se vydá diplom.
* Čl. 6 - Pamětní medaile je bronzový kruh o průměru 35 mm. Na líci medaile je kvetoucí lípa symbolizující rozvoj naší socialistické společnosti. Při okraji je nápis: „Dvacáté výročí osvobození ČSSR“ a letopočet 1965. Na rubu je samopal rozrážející svazek ostnatého
* Čl. 7 - Pamětní medaile se nosí na levé straně prsou za Pamětní medailí k 20. výročí Slovenského národního povstání. Nosí-li se jen stužka, je napjata na pravoúhlé liště 10 mm široké a 38 mm dlouhé.
* Čl. 8 - Věci pamětní medaile spravuje Kancelář presidenta republiky.
Aktuální znění od 9. 3. 1965
15
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ
předsednictva Národního shromáždění
ze dne 24. února 1965,
jímž se zřizuje Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky
Předsednictvo Národního shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo podle čl. 60 odst. 2 ústavy na tomto zákonném opatření:
§ 1
Na paměť 20. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou zřizuje se Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky. Podrobná ustanovení o této medaili a o jejím propůjčování obsahují připojené stanovy, které jsou součástí tohoto zákonného opatření.
§ 2
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
v z. Krajčír v. r.
STANOVY
Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky
Čl. 1
Pamětní medaile k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky (dále jen „pamětní medaile“) je zřízena jako čestné uznání k ocenění mimořádných zásluh v boji proti hitlerovskému fašismu za osvobození Československa.
Čl. 2
Pamětní medaili lze propůjčit československým občanům, kteří mají mimořádné zásluhy v boji proti fašismu doma nebo za hranicemi, zejména těm, kteří se aktivně účastnili domácího odboje nebo partyzánských bojů se zbraní v ruce anebo jinak se významně podíleli na povstání českého lidu v roce 1945, jakož i těm, kteří byli za organizování protifašistické činnosti vězněni.
Čl. 3
Pamětní medaili lze propůjčit útvarům Československé lidové armády a bezpečnostních sborů ministerstva vnitra, jež jsou nositeli historických názvů a bojových tradic protifašistického boje českého a slovenského lidu.
Čl. 4
Pamětní medaili propůjčuje president republiky na návrh vládyvlády; jde-li o propůjčení medaile vojákům anebo příslušníkům ozbrojených sborů, předkládá návrhy ministr národní obrany, popř. ministr vnitra presidentu republiky přímo.
Čl. 5
Zároveň s pamětní medailí se vydá diplom.
Zemře-li vyznamenaný, ponechává se medaile pozůstalým k pietní úschově.
Čl. 6
Pamětní medaile je bronzový kruh o průměru 35 mm. Na líci medaile je kvetoucí lípa symbolizující rozvoj naší socialistické společnosti. Při okraji je nápis: „Dvacáté výročí osvobození ČSSR“ a letopočet 1965. Na rubu je samopal rozrážející svazek ostnatého drátu, symbolizující vítězství nad fašismem. Při okraji je nápis: „Za zásluhy v boji proti fašismu“ a letopočet 1945.
Stuha medaile je 38 mm široká a má základní barvu šedou. Uprostřed jsou tři 2 mm široké proužky v barvě bílé, červené a modré. Okraj stuhy tvoří 4 mm široký rudý pruh.
Čl. 7
Pamětní medaile se nosí na levé straně prsou za Pamětní medailí k 20. výročí Slovenského národního povstání. Nosí-li se jen stužka, je napjata na pravoúhlé liště 10 mm široké a 38 mm dlouhé.
Čl. 8
Věci pamětní medaile spravuje Kancelář presidenta republiky. |
Vyhláška Ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, stavebnictví, Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin a Ústředního geologického úřadu č. 16/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, stavebnictví, Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin a Ústředního geologického úřadu č. 16/1965 Sb.
Vyhláška ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, stavebnictví, Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin a Ústředního geologického úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků
Vyhlášeno 9. 3. 1965, datum účinnosti 9. 3. 1965, částka 9/1965
* Článek I. - Vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků, se mění a doplňuje takto:
* Článek II.
Aktuální znění od 9. 3. 1965
16
VYHLÁŠKA
ministerstev paliv, hutního průmyslu a rudných dolů, stavebnictví, Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin a Ústředního geologického úřadu
ze dne 4. února 1965,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků
Ministerstva paliv, hutního průmyslu a rudných dolů a stavebnictví, Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin, Ústřední geologický úřad stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 8 vládního nařízení č. 21/1952 Sb., o věrnostním přídavku horníků:
Článek I.
Vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
(1)
Věrnostní přídavek přísluší
1.
zaměstnancům v hornických závodech a hornickým učňům, kteří pracují
a)
v hlubinných dolech pod zemí;
b)
na skrývkách a lomech, u pražicích pecí uhelných a rudných závodů a u pecí u pálení magnesitu, žáruvzdorných jílů, lupků a křemene, pokud práce těchto zaměstnanců ke dni 30. června 1964 byly zařazeny do I. nebo II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení;
c)
v úpravnách, třídírnách, prádlech a briketárnách při výrobě, úpravě nebo třídění;
d)
na povrchových pracích v závodech uvedených pod písm. a) až c) (čítajíc v to dílny v závodech), které souvisí s těžbou;
e)
při vrtbě a těžbě živic, pokud práce těchto zaměstnanců ke dni 30. června 1964 byly zařazeny do I. nebo II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení;
f)
při geologickém průzkumu, pokud vykonávají hornické práce (čítajíc v to dílny v závodech);
2.
technickým zaměstnancům
a)
na Ústřední správě výzkumu a těžby radioaktivních surovin a na sdruženích, pokud vykonávají funkci ředitele, zástupce ředitele pro výrobu, vedoucího výrobního, technického nebo geologického odboru, hlavního mechanika, energetika nebo výrobního inspektora;
b)
na národních podnicích, pokud vykonávají funkci:
-
ředitele národního podniku a jeho výrobního, technického a ekonomického zástupce,
-
báňsko technického pracovníka, zejména v
odboru (útvaru) výrobním (provozním),
odboru (útvaru) technickém (technického rozvoje, vývoje a perspektivního plánu),
odboru (útvaru) bezpečnosti a hygieny práce,
odboru (útvaru) geologickém, geologicko-geofyzikálním a důlně měřickém,
odboru (útvaru) práce a mezd,
odboru (útvaru) hlavního mechanika a energetika,
odboru (útvaru) důlních investic,
odboru (útvaru) technické kontroly,
odboru (útvaru) plánovacím,
odboru (útvaru) materiálně technického zásobování (referent odbytu radioaktivních surovin),
-
báňsko technického pracovníka normotvorného střediska (bez ohledu na organizační podřízenost),
-
báňsko technického pracovníka Báňské záchranné stanice s charakterem technika záchranáře přiznaným Obvodním báňským úřadem;
c)
na ministerstvech paliv, hutního průmyslu a rudných dolů a stavebnictví a na Ústředním geologickém úřadu, pokud vykonávají funkci vedoucího výrobního, technického nebo geologického odboru, hlavního mechanika, energetika nebo výrobního inspektora;
3.
zástupci vedoucího hornického Odborného učiliště pro odborný výcvik, vrchním mistrům a mistrům odborného výcviku a instruktorům učňů hornických učebních oborů;
4.
zaměstnancům ROH - Odborového svazu zaměstnanců v hornictví.
(2)
Zaměstnancům uvedeným v odstavci 1 č. 2 písm. a) a c), č. 3 a 4 s výjimkou vrchních mistrů, mistrů a instruktorů učňů hornických učebních oborů, přísluší nárok na věrnostní přídavek jen tehdy, když bezprostředně před zaměstnáním ve shora uvedených orgánech pracovali nepřetržitě pět let v hornickém provozu.
(3)
Báňsko technickým pracovníkům uvedeným v odstavci 1 č. 2 písm. b), vykonávají-li své zaměstnání v hornickém provozu, přísluší nárok na věrnostní přídavek po pětileté čekací době. Do této čekací doby se započítává veškeré nepřetržité, bezprostředně předcházející zaměstnání v hornickém provozu.
(4)
Hornickým provozem pro účely věrnostního přídavku se rozumí pracoviště hornických úseků, závodů a podniků, kde se provozují hornické těžební, výstavbové, úpravárenské práce vyhrazených nerostů a geologicko-průzkumné práce za účelem zjišťování uložení nerostů.“
2.
§ 8 se doplňuje další větou, která zní:
„Tato komise stanoví též s přihlédnutím ke specifickým podmínkám hornického provozu v působnosti zúčastněných ústředních úřadů podrobný výpočet funkcí v odborech (útvarech), na které se vztahuje § 1 odst. 2 písm. b).“
Článek II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení; výplata věrnostního přídavku za II. čtvrtletí hornického roku 1964/1965 (listopad 1964 až leden 1965) se provede již podle ustanovení této vyhlášky.
Ministr paliv:
Odvárka v. r.
Ministr hutního průmyslu a rudných dolů:
inž. Krejčí v. r.
První náměstek ministra stavebnictví:
Toman v. r.
Náměstek ředitele Ústřední správy výzkumu a těžby radioaktivních surovin:
inž. Tymich v. r.
Náměstek předsedy Ústředního geologického úřadu:
Lapiš v. r. |
Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 26/1965 Sb. | Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí č. 26/1965 Sb.
Vyhláška Státní plánovací komise a ministerstva financí o rozšíření pomoci pracovníkům v železniční dopravě při družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků
Vyhlášeno 27. 3. 1965, datum účinnosti 27. 3. 1965, částka 15/1965
* Článek I - Na základě usnesení vlády č. 688/1964 rozšiřují se výhody poskytované podle vyhlášky č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků, takto:
* Článek II
Aktuální znění od 27. 3. 1965
26
VYHLÁŠKA
Státní plánovací komise a ministerstva financí
ze dne 12. března 1965
o rozšíření pomoci pracovníkům v železniční dopravě při družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků
Státní plánovací komise a ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem dopravy, Ústřední radou odborů, Ústřední radou družstev a Státní bankou československou stanoví podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.:
Článek I
Na základě usnesení vlády č. 688/1964 rozšiřují se výhody poskytované podle vyhlášky č. 191/1964 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě a výstavbě rodinných domků, takto:
1.
Lhůta 10 let stanovená v § 12 odst. 2 vyhlášky č. 191/1964 Sb. pro prominutí zbytku půjčky (90 %) poskytnuté organizací k získání bytu ve stavebním bytovém družstvu se vztahuje i na určité pracovníky železniční dopravy, a to na pracovníky lokomotivních a vlakových čet, na posunovače, signalisty, výhybkáře, dělníky pracující na údržbě a obnově železničního svršku, vozmistry, výpravčí, opraváře pevných trakčních zařízení a návěstní a spojové dozorce.
2.
Výhody poskytované stavebníkům rodinných domků podle § 14 odst. 1 písm. a) bodu bb) vyhlášky č. 191/1964 Sb. se vztahují i na pracovníky v odvětví železniční dopravy.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Vztahuje se na družstevní bytovou výstavbu zahajovanou od 1. ledna 1965; od téhož dne se vztahuje i na výstavbu rodinných domků prováděnou na základě stavebního povolení vydaného po 20. listopadu 1964.
První náměstek
předsedy Státní plánovací komise:
Dvořák v. r.
První náměstek
ministra financí:
inž. Lér v. r. |
Vyhláška Ministra financí č. 27/1965 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 27/1965 Sb.
Vyhláška ministra financí o vydání bankovek po 50 Kčs a pamětních stříbrných pětadvacetikorun k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou
Vyhlášeno 27. 3. 1965, datum účinnosti 27. 3. 1965, částka 15/1965
* § 1 - Dnem 1. dubna 1965 se dávají do oběhu bankovky Státní banky československé po 50 Kčs vzoru 1964 (tvaru II).
* § 2 - (1) Bankovka po 50 Kčs vzoru 1964 (tvaru II) je 74 mm široká a 150 mm dlouhá a je vytištěna na žlutavém papíře s průběžným vodotiskem.
* § 3 - Bankovky po 50 Kčs vzoru 1953 (tvaru I)*) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
* § 4 - (1) K oslavám 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou, pořádaným v roce 1965, vydávají se pamětní stříbrné pětadvacetikoruny.
* § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 27. 3. 1965
27
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 19. března 1965
o vydání bankovek po 50 Kčs a pamětních stříbrných pětadvacetikorun k 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, a podle § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
§ 1
Dnem 1. dubna 1965 se dávají do oběhu bankovky Státní banky československé po 50 Kčs vzoru 1964 (tvaru II).
§ 2
(1)
Bankovka po 50 Kčs vzoru 1964 (tvaru II) je 74 mm široká a 150 mm dlouhá a je vytištěna na žlutavém papíře s průběžným vodotiskem.
(2)
Vodotisk papíru vytváří po celé jeho ploše vodorovné řady lipových lístků se stopkami, z nichž každý nese uvnitř pěticípou hvězdu. Tiskové obrazce na líci i rubu bankovky zaujímají téměř celou plochu papíru s výjimkou vodotiskového okraje, který je na líci vlevo, na rubu vpravo. Celá plocha bankovky je pokryta podtisky.
(3)
Na líci bankovky je hlavní tisk proveden v barvě červené. Tiskový obrazec je se všech stran ohraničen rámcem, který je po stranách a zčásti i nahoře vyplněn pletivem z běločarých gilošových vlnovek; dolejší užší část rámce provází uvnitř obrazu široký světlejší pás s opakovanými drobnými nápisy v šesti řadách: „PÄŤDESIAT KORÚN ČESKOSLOVENSKÝCH“. V obou horních rozích a v pravém dolním rohu rámce je světlé číslo „50“, z nichž číslo v pravém horním rohu je na pozadí běločaré gilošové růžice. V levém dolním rohu rámce je symbol srpu a kladiva, zdobený lipovou snítkou. Obraz uvnitř rámce představuje v rytině rudoarmějce a partyzána v době vítězného závěru Velké vlastenecké války a národního odboje proti okupantům. Oba bojovníci, zobrazení do půli postav, stojí v prostředí krajiny Vysokých Tater, jichž část je zobrazena v levé části obrazu. Nad obzorem hor je vyryt státní znak Československé socialistické republiky v gilošové růžici, kolem něhož podtisky vytvářejí žlutavé zabarvení.
(4)
V horní části rámce je první řádek textu bankovky světlými písmeny „BANKOVKA ŠTÁTNEJ BANKY ČESKOSLOVENSKEJ“, níže v popředí obrazu Tater pokračuje text označením hodnoty slovy:
„PÄŤDESIAT
KORÚN
ČESKOSLOVENSKÝCH“
Pod tímto textem uprostřed je na pásu s drobnými nápisy letopočet:
„1964“
Text bankovky pokračuje vně podél levé strany rámce větou:
„FALŠOVANIE BANKOVIEK TRESCE SA PODĽA ZÁKONA“.
(5)
Uprostřed vodotiskového okraje vlevo je velké, ležatě umístěné číslo „50“, jehož vnitřní plochu vyplňují drobná čísla „50“ v mnoha řádcích. Nad číslem „50“ je označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvoumístným číslem, pod číslem „50“ je šestimístné pořadové číslo bankovky, obojí v barvě rumělkově červené.
(6)
Dole pod rámcem tiskového obrazce na líci bankovky jsou vytištěna drobným písmem jména autorů, a to vlevo jméno autora návrhu a kresby: „V. FIALA DEL.“ (kreslil) a vpravo jméno autora rytiny: „L. JIRKA SC.“ (ryl); uprostřed je firemní označení tiskárny a její sídlo: „ŠTÁTNA TLAČIAREŇ CENÍN, PRAHA“.
(7)
Na rubu bankovky je hlavní tiskový obrazec tištěn rovněž v červené barvě. Po stranách je ohraničen tmavými páskami z běločarých gilošových vlnovek, nahoře a dole páskami s písmem. Celá plocha bankovky je pokryta dvěma podtisky. Horní úzkou pásku rámce vyplňuje drobný, čtyřikrát opakovaný světlý nápis „PÄŤDESIAT KORÚN ČESKOSLOVENSKÝCH“. Na tomto rámci jsou v jeho horních rozích velká čísla „50“, z nichž levé má v pozadí tmavočarou gilošovou růžici, v levém dolním rohu je podobné číslo „50“ se snítkou lípy v pozadí; v pravém dolním rohu je symbol srpu a kladiva na pozadí běločaré gilošové růžice. Hlavní tiskový obrazec představuje v rytině pohled na část závodu národního podniku Slovnaft v Bratislavě. V levém horním rohu je na pozadí oblohy světlý nápis „SLOVNAFT“.
(8)
Dole na vodorovné části rámce je světlá páska s nápisem:
„BANKOVKY SÚ KRYTÉ ZLATOM
A OSTATNÝMI AKTÍVAMI
ŠTÁTNEJ BANKY ČESKOSLOVENSKEJ“.
(9)
Na vodotiskovém okraji rubu bankovky uprostřed je ležatě umístěno velké červené číslo „50“, jehož vnitřní plochu vyplňují drobná světlá čísla „50“ na tmavém, jemně šrafovaném pozadí.
(10)
Dole pod rámcem tiskového obrazce je vlevo drobným písmem vytištěno jméno autora návrhu a kresby: „V. FIALA DEL.“ (kreslil) a vpravo jméno autora rytiny: „J. MRÁČEK SC.“ (ryl).
§ 3
Bankovky po 50 Kčs vzoru 1953 (tvaru I)*) zůstávají i nadále zákonnými penězi.
§ 4
(1)
K oslavám 20. výročí osvobození Československé socialistické republiky Sovětskou armádou, pořádaným v roce 1965, vydávají se pamětní stříbrné pětadvacetikoruny.
(2)
Pamětní stříbrné pětadvacetikoruny se razí ze směsi o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hrubá váha pětadvacetikoruny je 16 g. Při ražbě je dovolena úchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr pětadvacetikoruny je 34 mm a její hrana je hladká s nápisem „20 LET OSVOBOZENÍ ČSSR“, který je proveden vlisem.
(3)
Na líci pamětní stříbrné pětadvacetikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, okolo něho v kruhu nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a dole rozdělovací znaménko.
(4)
Na rubu pamětní stříbrné pětadvacetikoruny je zobrazen levý profil mladé ženy, symbolizující generaci po osvobození, uprostřed vznášející se holubice, letící doleva a nesoucí v zobáčku lipovou ratolest. Pod ní je barikáda z dlažebních kamenů a za ní pražský motiv mostecké věže Karlova mostu. Vlevo při okraji je letopočet osvobození „1945“ a nahoře „1965“. Označení hodnoty „Kčs 25“ je uprostřed dole. V prostředním dlažebním kameni je značka výtvarníka „ZK“ (Zdeněk Kolářský).
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dvořák v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953. |
Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 52/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 52/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1963 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků zaměstnancům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, ve znění vyhlášky č. 64/1964 Sb.
Vyhlášeno 25. 6. 1965, datum účinnosti 1. 7. 1965, částka 28/1965
* Článek I. - Vyhláška č. 87/1963 Sb. ve znění vyhlášky č. 64/1964 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Článek II.
Aktuální znění od 1. 7. 1965
52
VYHLÁŠKA
ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství
ze dne 19. května 1965,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 87/1963 Sb., o odprodeji některých zemědělských výrobků zaměstnancům státních statků a ostatních státních organizací se zemědělskou výrobou, ve znění vyhlášky č. 64/1964 Sb.
Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů stanoví podle § 5 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 84/1963 Sb., o Státní mzdové komisi:
Článek I.
Vyhláška č. 87/1963 Sb. ve znění vyhlášky č. 64/1964 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 3 odst. 2 zní:
„(2)
Jednotlivému pracovníkovi uvedenému v § 1 odst. 1 č. 1 může být odprodáno při splnění a překročení plánované výroby obilnin a brambor ročně nejvýše 600 kg obilnin a 360 kg brambor. Pracují-li v zemědělském podniku dva členové téže rodiny, kterým se poskytuje odprodej, může jim být oběma dohromady odprodáno při splnění a překročení plánu výroby nejvýše 900 kg obilnin a 500 kg brambor. Pracují-li v zemědělském podniku tři, popřípadě více členů téže rodiny, může jim všem dohromady být při splnění a překročení plánu výroby odprodáno nejvýše 1200 kg obilnin a 600 kg brambor. Jde-li však o dělníka v rostlinné výrobě, který uzavřel se zemědělským podnikem pracovní smlouvu pouze na určité časově omezené období k provedení sezónních polních prací, může mu zemědělský podnik odprodat obilniny popřípadě brambory v množství, odpovídajícím rozsahu a významu vykonané práce; odprodané výrobky nesmí překročit shora uvedená maximální množství. Ustanovení tohoto odstavce platí pro pracovníky uvedené v § 1 odst. 1 č. 1 i po tom, kdy začnou být odměňováni podle jednotných celostátních úprav; i tyto zemědělské výrobky jsou jim však odprodávány za ceny uvedené v § 7 odst. 3.“
2.
Za § 8 se zařazuje nový paragraf tohoto znění:
㤠8 a
Odprodej ovcí
Zemědělský podnik, který chová ovce, může odprodat svým pracovníkům za nákupní cenu skopce a brakové ovce.“
Článek II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.
První náměstek ministra:
inž. Nágr v. r. |
Zákon č. 57/1965 Sb. | Zákon č. 57/1965 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Vyhlášeno 30. 6. 1965, datum účinnosti 1. 8. 1965, částka 30/1965
* Článek I - Zákon ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) se mění a doplňuje takto:
* Článek II - 1. Pokud se v ustanoveních § 12 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 53 odst. 1, § 60 odst. 4 písm. a), § 63 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. c), § 64 odst. 2, § 65 odst. 1, § 66 odst. 1, § 75 včetně nadpisu, § 78 odst. 1, § 79 odst. 1 věta první a druhá, § 80 odst
* Článek III - Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o trestním řízení soudním (trestního řádu), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
* Článek IV
Aktuální znění od 1. 8. 1965
57
ZÁKON
ze dne 17. června 1965,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon ze dne 29. listopadu 1961 č. 141 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) se mění a doplňuje takto:
1.
V § 2 odst. 1 se vypouští věta druhá.
2.
§ 4 odst. 1 věta první zní:
„(1)
Základní organizace Revolučního odborového hnutí a Československého svazu mládeže mohou po projednání v kolektivu pracujících nabídnout převzetí záruky za nápravu obviněného, mají-li důvodně za to, že jsou tu předpoklady, aby se obviněný působením kolektivu napravil. Stejné oprávnění má jednotné zemědělské družstvo a výrobní družstvo, jejichž je obviněný pracovníkem.“
3.
V § 4 odst. 2 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán“.
4.
V § 11 odst. 1 písm. c) se za slova „jde-li“ vkládají slova „o osobu, která je vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10), nebo“.
5.
V § 11 odst. 1 písm. f) se vypouštějí slova „soudem nebo prokurátorem“.
6.
V § 12 odst. 9 se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovy „trestního stíhání“.
7.
V § 32 se slova „vzneseno obvinění (§ 165)“ nahrazují slovy „vzneseno obvinění (§ 163) nebo mu bylo sděleno obvinění (§ 169)“.
8.
V § 33 odst. 1 se místo věty druhé vkládají tyto věty, které znějí:
„Má právo zvolit si obhájce a s ním se radit. Je-li ve vazbě, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby; vyšetřovatel mu takovou rozmluvu umožní. Je-li však důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit vyšetřování [§ 67 písm. b)] a nepřikročilo-li se dosud k seznamování s výsledky vyšetřování, je k rozmluvě bez přítomnosti třetí osoby třeba souhlasu vyšetřovatele.“
9.
§ 35 odst. 1 zní:
„(1)
Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být obhájcem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví; ten má pak při výkonu obhajoby všechna práva a povinnosti obhájce a je zproštěn služební podřízenosti.“
10.
V § 36 odst. 3 se vypouštějí slova „a to aspoň od doby, kdy se přikročilo po skončení vyšetřování k seznamování obviněného s jeho výsledky (§ 169)“.
11.
V § 39 odst. 1 se vkládá věta druhá, která zní:
„V případech uvedených v § 35 odst. 1 věta druhá ustanoví obhájce prokurátor nebo předseda senátu.“
12.
V § 39 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
13.
§ 41 odst. 2 zní:
„(2)
Obhájce je oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti, opravné prostředky, nahlížet do spisů (§ 65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích a vyhledávacích úkonů. S obviněným, který je ve vazbě, je oprávněn mluvit v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 1.“
14.
§ 50 odst. 3 zní:
„(3)
Jde-li v oboru vojenského soudnictví o věc zvlášť důležitého zájmu obrany vlasti, může prokurátor nebo předseda senátu rozhodnout, že v ní může být zmocněncem jen důstojník justice v činné službě zařazený ve vojenském soudnictví.“
15.
§ 65 odst. 2 zní:
„(2)
V přípravném řízení může prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán nahlédnutí do spisu ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých nahlédnutí do spisu odepřel vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, je na žádost osoby, jíž nahlédnutí bylo odepřeno, prokurátor povinen urychleně přezkoumat. Nahlédnutí do spisu nelze odepřít obviněnému a obhájci, přikročilo-li se již k seznamování obviněného s výsledky vyšetřování nebo vyhledávání.“
16.
V § 65 odst. 3 se slova „do usnesení o vznesení obvinění“ nahrazují slovy „do usnesení o vznesení obvinění (§ 163) nebo do záznamu o sdělení obvinění (§ 169)“.
17.
V § 66 odst. 3 se slova „podle vězeňského řádu“ nahrazují slovem „kázeňsky“.
18.
V § 68 se slova „proti které bylo vzneseno obvinění (§ 165)“ nahrazují slovy „proti které bylo vzneseno obvinění (§ 163) nebo které bylo sděleno obvinění (§ 169)“.
19.
V § 76 odst. 1 se slova „vyšetřovací nebo i bezpečnostní orgán v naléhavých případech zadržet, i když proti ní dosud nebylo vzneseno obvinění podle § 165“ nahrazují slovy „vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán v naléhavých případech zadržet, i když proti ní dosud nebylo vzneseno obvinění podle § 163 ani jí nebylo sděleno obvinění podle § 169.“
20.
V § 76 se připojuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Ustanovení § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát i tehdy, je-li zadržená osoba vyslýchána v době, kdy proti ní nebylo ještě vzneseno obvinění podle § 163 ani jí nebylo sděleno obvinění podle § 169.“
21.
V § 78 odst. 3 se slova „prokurátor nebo vyšetřovací orgán, v naléhavých případech i bezpečnostní orgán“ nahrazují slovy „prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán“.
22.
§ 79 odst. 3 zní:
„(3)
Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.“
23.
Oddíl šestý hlavy čtvrté se zrušuje.
24.
§ 96 se zrušuje.
25.
V § 115 odst. 1 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „prokurátor nebo vyšetřovatel“.
26.
V § 122 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta, která zní:
„Byl-li uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí rozsudek obsahovat výrok o způsobu výkonu tohoto trestu (§ 39a, 81 tr. zák.).“
27.
V § 125 v poslední větě se vypouští citace § 121.
28.
§ 152 odst. 2 zní:
„(2)
Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby a způsob úhrady těchto nákladů stanoví ministr vnitra.“
29.
V § 152 se připojuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Úhradu nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.“
30.
§ 157 až 179 včetně nadpisů části, hlav, oddílů a paragrafů zní takto:
„ČÁST DRUHÁ
PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ
§ 157
Obecné ustanovení
Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán jsou povinni organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání.
HLAVA DEVÁTÁ
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM TRESTNÍHO STÍHÁNÍ
§ 158
(1)
Prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán jsou povinni přijímat oznámení o trestných činech a co nejrychleji je vyřizovat; přitom jsou povinni oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení vyrozumět o učiněných opatřeních.
(2)
Vyhledávací orgány jsou povinny konat všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů; jsou povinny činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti.
(3)
K objasnění oznámení o trestných činech a ostatních podnětů k trestnímu stíhání opatřují prokurátor, vyšetřovatel a vyhledávací orgán potřebné podklady a nezbytná vysvětlení a zjišťují a zajišťují stopy trestného činu; přitom však nejsou oprávněni před zahájením trestního stíhání provádět úkony podle čtvrté a páté hlavy trestního řádu s výjimkou úkonů podle § 113 a 114.
(4)
Vysvětlení podle odstavce 3 nesmí být požadováno od toho, kdo by jím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. Vysvětlení může odepřít, kdo by jím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám uvedeným v § 100 odst. 2.
§ 159
(1)
Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán věc odloží usnesením, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména
a)
odevzdání věci místnímu lidovému soudu nebo národnímu výboru k projednání provinění,
b)
odevzdání věci národnímu výboru nebo jinému orgánu k projednání přestupku, nebo
c)
odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání.
(2)
Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán před zahájením trestního stíhání odloží usnesením věc, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 odst. 1.
(3)
Prokurátor, vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může před zahájením trestního stíhání
a)
usnesením odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2,
b)
odevzdat věc k projednání místnímu lidovému soudu, jde-li o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, jestliže tento způsob vyřízení považuje vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu za postačující,
c)
odevzdat věc k projednání místnímu lidovému soudu, jestliže přijal záruku společenské organizace za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu pachatele a dbala, aby nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jestliže se tak již nestalo,
d)
odevzdat věc příslušnému orgánu ke kázeňskému projednání, jde-li o trestný čin, který lze vyřídit kázeňsky, jestliže tento způsob vyřízení považuje vzhledem k osobě pachatele a povaze jeho činu za postačující.
(4)
Usnesení o odložení věci musí být doručeno vždy oznamovateli, který může proti němu podat stížnost. Usnesení o odložení věci podle odstavce 2 a 3 písm. a) musí být doručeno do 48 hodin prokurátorovi.
(5)
Odevzdat místnímu lidovému soudu lze jen věc náležitě objasněnou.
HLAVA DESÁTÁ
ZAHÁJENÍ TRESTNÍHO STÍHÁNÍ A DALŠÍ POSTUP V NĚM
Oddíl první
Zahájení trestního stíhání
§ 160
(1)
Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a není-li důvod pro postup podle § 159 odst. 2 a 3, zahájí vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán neprodleně trestní stíhání. Trestní stíhání se zahajuje usnesením. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zahájí vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán trestní stíhání provedením zajišťovacích úkonů podle ustanovení oddílu druhého až pátého čtvrté hlavy. Po jejich provedení vyhotoví neprodleně usnesení. Prokurátorovi se doručí opis usnesení nejpozději do 48 hodin.
(2)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán zahájí trestní stíhání a provede neodkladné úkony též tehdy, nelze-li dosáhnout, aby tyto úkony provedl příslušný orgán; po provedení neodkladných úkonů je však povinen předat věc neprodleně, nejpozději do tří dnů od zahájení trestního stíhání příslušnému orgánu.
Oddíl druhý
Vyšetřování
§ 161
Rozsah vyšetřování a vyšetřovací orgány
(1)
Vyšetřování se koná o trestných činech, o kterých se nekoná vyhledávání (§ 168).
(2)
Vyšetřování se koná i o trestných činech, o kterých se jinak koná vyhledávání
a)
je-li obviněný ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotním ústavu,
b)
jde-li o řízení proti mladistvému, uprchlému nebo proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena, anebo jsou-li vzhledem k tělesným nebo duševním vadám obviněného pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit, nebo
c)
nařídí-li to prokurátor.
(3)
Je-li nutno konat vyšetřování alespoň o jednom z trestných činů, koná se vyšetřování o všech trestných činech téhož obviněného a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí.
(4)
Vyšetřování konají vyšetřovatelé prokuratury a vyšetřovatelé Sboru národní bezpečnosti; příslušnost vyšetřovatelů stanoví generální prokurátor spolu s ministrem vnitra.
§ 162
Přijetí věci k vyšetřování
O přijetí věci k vyšetřování rozhodne vyšetřovatel. Odmítne-li věc přijmout, předloží spisy neprodleně se svým stanoviskem prokurátorovi.
§ 163
Vznesení obvinění
(1)
Je-li na podkladě zjištěných skutečností dostatečně odůvodněn závěr, že trestný čin byl spáchán určitou osobou, vydá vyšetřovatel neprodleně usnesení, že se tato osoba stíhá jako obviněný.
(2)
Usnesení o vznesení obvinění musí obsahovat popis vyšetřovaného skutku s uvedením místa, času, popřípadě jiných okolností, za kterých k němu došlo, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným. V usnesení musí být dále uvedeno, jaký trestný čin se v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním a uvedením příslušného ustanovení trestního zákona. Usnesení musí kromě toho obsahovat i důvody stíhání.
(3)
Obviněnému se usnesení o vznesení obvinění oznámí do tří dnů, je-li však vyslýchán dříve, na počátku jeho prvního výslechu. Prokurátorovi se opis tohoto usnesení doručí nejpozději do 48 hodin.
(4)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího skutku, na který se usnesení o vznesení obvinění nevztahovalo, postupuje vyšetřovatel stran tohoto dalšího skutku podle ustanovení odstavců 1 až 3.
(5)
Vyjde-li během vyšetřování najevo, že skutek, pro který bylo vzneseno obvinění, je jiným trestným činem, než jak byl v usnesení o vznesení obvinění právně posouzen, upozorní vyšetřovatel obviněného na tuto okolnost, a takové upozornění poznamená v protokolu.
§ 164
Postup při vyšetřování
(1)
Vyšetřování koná vyšetřovatel zpravidla osobně. Úkony provedené po zahájení trestního stíhání jinými orgány, stejně jako ohledání a prohlídku těla, provedené před zahájením trestního stíhání (§ 158 odst. 3), nemusí vyšetřovatel opakovat, byly-li provedeny způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona; vyšetřovatel však vždy vyslechne obviněného.
(2)
Vyšetřovatel postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy tak, aby co nejrychleji a nejúplněji byly objasněny všechny skutečnosti potřebné k posouzení případu, osoby pachatele i nároku poškozeného na náhradu škody a aby byly také odhaleny příčiny, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1). Na zjištěné nedostatky nebo závady upozorní vyšetřovatel státní nebo jiný orgán, podnik nebo organizaci, jichž se zjištěný nedostatek nebo závada týká. Orgán, podnik nebo organizace, jichž se to týká, jsou povinny vyšetřovateli do jednoho měsíce sdělit, jaká opatření byla učiněna k odstranění nedostatků a závad.
(3)
Důkazy opatřují vyšetřovatelé bez rozdílu, zda svědčí ve prospěch či v neprospěch obviněného. Doznání obviněného nezbavuje vyšetřovatele povinnosti přezkoumat a všemi dosažitelnými důkazy ověřit pravdivost doznání a všechny okolnosti případu. Rovněž tak musí být pečlivě přezkoumána a ověřena obhajoba obviněného, není-li zřejmě nerozhodná. Obviněný nesmí být žádným způsobem k výpovědi nebo doznání donucován.
(4)
Kromě případů, kdy je podle tohoto zákona třeba souhlasu prokurátora, činí vyšetřovatel všechna rozhodnutí o postupu ve vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů samostatně a je plně odpovědný za jejich zákonné a včasné provedení. Jestliže vyšetřovatel nesouhlasí s pokyny prokurátora k vznesení obvinění, ke kvalifikaci trestného činu a k rozsahu obvinění nebo s pokyny ke způsobu vyřízení věci v přípravném řízení, je oprávněn sdělit mu písemně námitky; nevyhoví-li prokurátor těmto námitkám, předloží věc nadřízenému prokurátorovi, který pokyny podřízeného prokurátora zruší, nebo věc přikáže jinému vyšetřovateli. Ve všech ostatních případech jsou pokyny prokurátora pro vyšetřovatele závazné.
(5)
Vyšetřovatel je ve věcech, které vyšetřuje, oprávněn dávat vyhledávacím orgánům pokyny k provedení úkonů nutných pro vyšetřování; provedení vyšetřovacích úkonů však může vyžadovat jen zcela výjimečně v odůvodněných případech, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Vyhledávací orgány jsou povinny těmto pokynům vyhovět.
§ 165
Účast obhájců ve vyšetřování
(1)
Obhájce je již od vznesení obvinění oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech; může obviněnému i jiným vyslýchaným klást otázky, avšak teprve tehdy, až orgán výslech skončí a udělí mu k tomu slovo; odepřít obhájci tato oprávnění je možno jen ze závažných důvodů, které je prokurátor povinen na obhájcovu žádost urychleně přezkoumat.
(2)
Na vyšetřovacích úkonech, kterými se řízení doplňuje až poté, co bylo vyšetřování prohlášeno za skončené a obviněný byl s jeho výsledky seznámen, nelze obhájci účast odepřít; přitom nerozhoduje, zda se řízení doplňuje na návrh obviněného nebo jeho obhájce, na pokyn prokurátora nebo na podkladě rozhodnutí soudu.
(3)
Obhájci osoby mladistvé a osoby, která pro své tělesné nebo duševní vady není schopna sama se náležitě hájit, nelze odepřít účast při kterémkoliv jejím výslechu již od vznesení obvinění a při provádění vyšetřovacích úkonů.
(4)
Oznámí-li obhájce vyšetřovateli, že se chce účastnit vyšetřovacího úkonu, je vyšetřovatel povinen sdělit mu včas dobu a místo konání úkonu, ledaže by se jednalo o úkon neodkladný. To platí i tehdy, jestliže vyšetřovatel hodlá ze závažných důvodů obhájci účast na úkonu odepřít.
§ 166
Skončení vyšetřování
(1)
Uzná-li vyšetřovatel vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, seznámí obviněného s výsledky vyšetřování, předloží mu vyšetřovací spisy k prostudování a poučí jej o jeho právu navrhnout doplnění vyšetřování.
(2)
Má-li obviněný obhájce, je třeba jej k seznamování s výsledky vyšetřování přizvat a umožnit mu prostudovat spisy a mluvit s obviněným, který je ve vazbě, bez přítomnosti třetí osoby.
(3)
O seznámení s výsledky vyšetřování je třeba vyrozumět obviněného a obhájce nejméně tři dny předem. Tuto lhůtu lze zkrátit jen s jejich souhlasem. K seznámení s výsledky vyšetřování je nutno poskytnout obviněnému a jeho obhájci přiměřenou dobu.
(4)
Doplnění vyšetřování, jež považuje za potřebné, je obhájce povinen navrhnout již při seznamování s výsledky vyšetřování.
(5)
Zamítnout návrh obviněného nebo jeho obhájce na doplnění vyšetřování může vyšetřovatel odůvodněným usnesením jen v tom případě, že navrhované doplnění je pro rozhodnutí prokurátora i soudu zřejmě nepotřebné; jinak vyšetřování podle přednesených návrhů doplní a obviněného a jeho obhájce s výsledky doplnění seznámí.
(6)
Nedostaví-li se obviněný nebo obhájce, ač byli řádně vyrozuměni, bez oprávněné omluvy k seznamování s výsledky vyšetřování anebo odmítne-li obviněný se s výsledky vyšetřování seznámit, poznamená se to spolu s důvody, jestliže je obviněný uvedl, ve vyšetřovacím spise a postupuje se dále, jako by byl obviněný s výsledky vyšetřování seznámen.
(7)
U trestných činů podle hlavy první zvláštní části trestního zákona, o nichž konají řízení v prvním stupni krajské soudy, provádějí seznamování obviněného s výsledky vyšetřování vyšetřovatelé prokuratury.
(8)
Vyšetřování musí být skončeno nejpozději do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání. V této lhůtě je nutno předložit prokurátorovi spisy se závěrečnou zprávou obsahující návrh na konečné opatření nebo učinit rozhodnutí podle § 171 až 173. Prodloužit tuto lhůtu o jeden měsíc je oprávněn prokurátor, který vykonává dozor nad vyšetřováním; povolit další prodloužení lhůty je oprávněn nadřízený prokurátor.
§ 167
Žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele
Obviněný a poškozený mají právo kdykoliv v průběhu vyšetřování žádat prokurátora, aby byly odstraněny průtahy ve vyšetřování nebo závady v postupu vyšetřovatele. Žádost není vázána lhůtou. Tuto žádost, kterou je nutno prokurátorovi ihned předložit, musí prokurátor neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn.
Oddíl třetí
Vyhledávání
§ 168
Rozsah vyhledávání a vyhledávací orgány
(1)
Vyhledávání se koná o trestných činech rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1, neoprávněného užívání věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 133, podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 a 3, zatajení věci z majetku v socialistickém vlastnictví podle § 135, poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137, obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle § 184, nedovolené výroby lihu podle § 194a, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, opilství podle § 201, výtržnictví podle § 202, příživnictví podle § 203, kuplířství podle § 204, ohrožování mravnosti podle § 205, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 a § 223, rvačky podle § 225 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238, krádeže podle § 247 odst. 1, zpronevěry podle § 248 odst. 1, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, podvodu podle § 250 odst. 1, podílnictví podle § 251 odst. 1 a § 252, zatajení věci podle § 254, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1, neplnění odvodní povinnosti podle § 267 odst. 1 tr. zák., o trestných činech uvedených v § 294 odst. 1 tr. zák. a o trestných činech podle § 3 zákona ze dne 17. října 1958, č. 74 Sb., o trvalém usídlení kočujících osob.
(2)
Vyhledávání konají
a)
orgány Sboru národní bezpečnosti,
b)
ve Sboru nápravné výchovy též pověřené orgány tohoto sboru o trestných činech jeho příslušníků,
c)
v ozbrojených silách též velitelé nebo orgány jimi pověřené o trestných činech osob podléhajících jejich velitelské pravomoci, pokud na tyto trestné činy zákon nestanoví trest přísnější než odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující jeden rok a o trestných činech uvedených v § 294 odst. 1 tr. zák.
(3)
Jako vyhledávací orgány ve smyslu § 158 odst. 3, § 160 a 170 působí též
a)
náčelníci nápravně výchovných ústavů nebo orgány jimi pověřené, jde-li o trestné činy osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
b)
orgány pohraniční stráže ve věcech ochrany státních hranic,
c)
kapitáni lodí při dálkových plavbách o trestných činech spáchaných na této lodi.
§ 169
Postup při vyhledávání
Ve vyhledávání se postupuje podle ustanovení tohoto zákona o vyšetřování s těmito odchylkami:
a)
obvinění sdělí vyhledávací orgán obviněnému nejpozději na počátku jeho prvního výslechu a učiní o tom záznam do protokolu; opis tohoto protokolu zašle nejpozději do 48 hodin prokurátorovi;
b)
nepovažuje-li vyhledávací orgán doplnění vyhledávání navrhované obviněným nebo jeho obhájcem za nutné, neprovede je; o seznámení s výsledky vyhledávání a o odmítnutí návrhů na jeho doplnění učiní záznam do protokolu;
c)
ustanovení § 164 odst. 4 a § 165 odst. 1 se ve vyhledávání neužije;
d)
vyhledávání musí být skončeno nejpozději do jednoho měsíce od zahájení trestního stíhání, a nebyl-li pachatel zjištěn, do dvou měsíců. Neskončí-li vyhledávání v těchto lhůtách, je prokurátor oprávněn prodloužit lhůtu nejvýše o další měsíc. Jinak nařídí konat vyšetřování.
§ 170
Postup vyhledávacího orgánu ve věci, v níž je nutno konat vyšetřování
(1)
Vyhledávací orgán zahájí trestní stíhání ve věci, v níž má být konáno vyšetřování, jen nesnese-li věc odkladu a nelze-li dosáhnout, aby tak učinil vyšetřovatel; o zahájení trestního stíhání vyhledávací orgán neprodleně vyrozumí vyšetřovatele a po provedení neodkladných úkonů mu věc nejpozději do tří dnů od zahájení trestního stíhání předá.
(2)
Po předání věci vyšetřovateli může v ní vyhledávací orgán provádět vyšetřovací úkony jen podle pokynu vyšetřovatele (§ 164 odst. 5). Jinak úkony k objasnění věci koná jen s vědomím vyšetřovatele. Ve věci, v níž nebyl pachatel zjištěn, však pokračuje v objasňování věci a vyrozumívá vyšetřovatele o jeho výsledcích.
Oddíl čtvrtý
Rozhodnutí vyšetřovatele a vyhledávacího orgánu
§ 171
Postoupení věci
(1)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán postoupí věc
a)
místnímu lidovému soudu, ukazují-li výsledky vyšetřování nebo vyhledávání, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění,
b)
jinému orgánu než místnímu lidovému soudu, ukazují-li výsledky vyšetřování nebo vyhledávání, že nejde o trestný čin, že však jde o provinění nebo o přestupek, o nichž je tento orgán příslušný rozhodovat.
(2)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může postoupit věc
a)
místnímu lidovému soudu, jestliže výsledky vyšetřování nebo vyhledávání ukazují, že jde o trestný čin menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě a jestliže vzhledem k osobě pachatele a výchovné síle kolektivu vyřízení věci místním lidovým soudem stačí k nápravě pachatele; může se tak stát zejména tehdy, jestliže místní lidový soud sám o postoupení věci požádá,
b)
místnímu lidovému soudu po přijetí záruky společenské organizace za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 a 2. V tom případě sdělí své rozhodnutí organizaci, která záruku převzala a požádá ji, aby ve smyslu záruky vzala na sebe péči o nápravu obviněného a dbala, aby nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil, jestliže se tak již nestalo,
c)
orgánu příslušnému ke kázeňskému řízení, jde-li o trestný čin, který lze vyřídit kázeňsky a vzhledem k osobě obviněného a povaze jeho činu lze považovat toto vyřízení za postačující.
(3)
Opis usnesení o postoupení věci nutno doručit obviněnému a poškozenému; prokurátorovi je nutno jej doručit do 48 hodin.
§ 172
Zastavení trestního stíhání
(1)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán zastaví trestní stíhání
a)
je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede,
b)
není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci,
c)
není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d)
je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11 odst. 1),
e)
nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
f)
zanikla-li trestnost činu.
(2)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán může zastavit trestní stíhání
a)
je-li trest, k němuž může stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne, nebo
b)
bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto národním výborem nebo jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem a toto rozhodnutí lze považovat za postačující.
(3)
Opis usnesení o zastavení trestního stíhání je nutno doručit obviněnému a poškozenému; prokurátorovi je nutno jej doručit do 48 hodin.
§ 173
Přerušení trestního stíhání
(1)
Vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán přeruší trestní stíhání
a)
nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
b)
nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud,
c)
není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání,
d)
je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn, nebo
e)
nepodařilo-li se zjistit skutečnosti opravňující konat trestní stíhání proti určité osobě.
(2)
Před přerušením trestního stíhání je nutno učinit vše, čeho je třeba k zabezpečení úspěšného provedení trestního stíhání. Pomine-li důvod přerušení, v trestním stíhání se pokračuje.
(3)
Opis usnesení o přerušení trestního stíhání nutno doručit do 48 hodin prokurátorovi. Poškozeného je nutno o přerušení trestního stíhání vyrozumět.
Oddíl pátý
Dozor prokurátora
§ 174
(1)
Dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonává prokurátor.
(2)
Při výkonu tohoto dozoru je prokurátor oprávněn:
a)
dávat závazné pokyny k vyšetřování a k vyhledávání trestných činů;
b)
vyžadovat od vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů spisy, dokumenty, materiály a zprávy o spáchaných trestných činech za účelem prověrky, zda tyto orgány včas zahajují trestní stíhání a řádně v něm postupují;
c)
zúčastnit se provádění úkonů vyšetřovatelů nebo vyhledávacích orgánů, osobně provést jednotlivý z těchto úkonů nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci; přitom postupuje podle ustanovení platných podle tohoto zákona pro vyšetřovatele a proti jeho rozhodnutí je přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele;
d)
vracet věc vyšetřovatelům nebo vyhledávacím orgánům se svými pokyny k doplnění;
e)
rušit nezákonná a neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatelů a vyhledávacích orgánů, která může nahrazovat vlastními; u usnesení o zastavení a přerušení trestního stíhání nebo o postoupení trestní věci může tak učinit do patnácti dnů od doručení; jestliže rozhodnutí vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu nahradil vlastním rozhodnutím jinak, než na podkladě stížnosti oprávněné osoby do usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, je proti jeho rozhodnutí přípustná stížnost ve stejném rozsahu jako proti rozhodnutí vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu;
f)
nařídit v kterékoliv věci, v níž lze konat vyhledávání, aby v ní bylo konáno vyšetřování;
g)
odejmout kteroukoliv věc určitému vyšetřovateli a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli anebo dát provést jednotlivé vyšetřovací úkony vyšetřovateli prokuratury i ve věci, kterou vyšetřuje jiný vyšetřovatel.
§ 175
(1)
Pouze prokurátor je oprávněn:
a)
podat obžalobu,
b)
vzít do vazby, vydat příkaz k dodání do vazby a propustit z vazby,
c)
nařídit zajištění majetku obviněného a určit, na které prostředky a věci se toto zajištění nevztahuje, anebo zrušit takové zajištění,
d)
provést zajištění nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištění anebo věc z něho vyjmout,
e)
nařídit exhumaci mrtvoly,
f)
navrhnout vyžádání obviněného z ciziny,
g)
provést předběžné šetření v řízení o vydání do ciziny.
(2)
Prokurátor je oprávněn uložit orgánům Sboru národní bezpečnosti provedení takových úkonů, které jsou tyto orgány oprávněny provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele.
Oddíl šestý
Obžaloba
§ 176
(1)
Jestliže výsledky vyšetřování nebo vyhledávání dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, prokurátor podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.
(2)
Obžaloba může být podána jen pro skutek, pro který bylo obvinění vzneseno (§ 163) nebo sděleno (§ 169). Míní-li prokurátor tento skutek posuzovat jako jiný trestný čin, než jak ho posuzoval vyšetřovatel nebo vyhledávací orgán, upozorní na to před podáním obžaloby obviněného a jeho obhájce a zjistí, zda navrhují se zřetelem na zamýšlenou změnu vyšetřování či vyhledávání doplnit.
§ 177
(1)
Obžaloba musí obsahovat
a)
označení prokurátora a den sepsání obžaloby,
b)
jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou; jde-li o osobu podléhající pravomoci vojenských soudů, uvede se též hodnost obviněného a útvar, jehož je příslušníkem,
c)
žalobní návrh, v němž musí být přesně označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby; musí tu být dále uvedeno, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho zákonným pojmenováním, uvedením příslušného ustanovení zákonů a všech zákonných znaků včetně těch, které odůvodňují určitou trestní sazbu,
d)
odůvodnění žalobního návrhu, jež musí obsahovat vylíčení skutkového děje s uvedením důkazů, o které se toto vylíčení opírá, obhajobu obviněného a stanovisko prokurátora k ní s uvedením skutečností, pro které prokurátor pokládá obhajobu za vyvrácenou nebo za nerozhodnou, jakož i právní úvahy, kterými se prokurátor řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona, a
e)
seznam důkazů, jejichž provedení při hlavním líčení prokurátor navrhuje.
(2)
V obžalobě může také prokurátor navrhnout, aby soud uložil obviněnému povinnost nahradit poškozenému škodu. O tom poškozeného při podání obžaloby vyrozumí.
§ 178
(1)
Prokurátor navrhne v obžalobě, aby soud uložil ochranné léčení nebo ochrannou výchovu anebo zabrání věci, má-li za to, že jsou pro to zákonné podmínky.
(2)
Návrh uvedený v odstavci 1 může prokurátor učinit též samostatně.
Oddíl sedmý
Zveřejňování výsledků přípravného řízení
§ 179
Výsledky přípravného řízení mohou být zveřejňovány jen se souhlasem vyšetřovatele a prokurátora a v řízení před soudem až do hlavního líčení jen se souhlasem předsedy senátu.“
31.
V § 183 odst. 1 věta první se slova „Základní organizace Revolučního odborového hnutí a organizace Československého svazu mládeže, jež působí na pracovišti obviněného, a jednotné zemědělské družstvo, jehož je obviněný členem,“ nahrazují slovy „Organizace uvedené v § 4 odst. 1“.
32.
V § 186 odst. 1 písm. b) se citace „§ 174 až 176“ nahrazuje citací „§ 171 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a) až c)“.
33.
V § 186 odst. 1 písm. c) se citace „§ 177 odst. 1 nebo 2“ nahrazuje citací „§ 172 odst. 1 nebo 2“ a citace „§ 178 odst. 1 písm. a) až d)“ citací „§ 173 odst. 1 písm. a) až d)“.
34.
V § 187 odst. 1 se vypouštějí slova „za účasti prokurátora“.
35.
V § 188 odst. 1 písm. b) se citace „v § 174 odst. 2 nebo v § 175“ nahrazuje citací „v § 171 odst. 2 písm. a) a c)“.
36.
V § 188 odst. 1 písm. c) se citace „v § 174 odst. 1 nebo v § 176“ nahrazuje citací „v § 171 odst. 1 písm. a) a b)“.
37.
V § 188 odst. 1 písm. d) se citace „v § 177 odst. 1“ nahrazuje citací „v § 172 odst. 1“.
38.
V § 188 odst. 1 písm. e) se citace „v § 178 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazuje citací „v § 173 odst. 1 písm. a) až d)“.
39.
V § 188 odst. 2 písm. a) se citace „(§ 174 odst. 3)“ nahrazuje citací „[§ 171 odst. 2 písm. b)]“.
40.
V § 188 odst. 2 písm. b) se citace „v § 177 odst. 2“ nahrazuje citací „v § 172 odst. 2“.
41.
V § 191 odst. 1 se slovo „vyšetřování“ nahrazuje slovy „přípravné řízení“.
42.
V § 202 odst. 2 písm. b) se slova „o vznesení obvinění a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování“ nahrazují slovy „o vznesení (§ 163) nebo sdělení obvinění (§ 169) a o seznámení obviněného s výsledky vyšetřování (§ 166) nebo vyhledávání (§ 169)“.
43.
§ 221 odst. 1 zní:
„(1)
Ukazují-li výsledky hlavního líčení na podstatnou změnu okolností případu a je-li k objasnění věci třeba dalšího šetření, může soud vrátit věc prokurátorovi k došetření.“
44.
V § 223 odst. 2 se citace „v § 177 odst. 2“ nahrazuje citací „v § 172 odst. 2“.
45.
V § 224 odst. 1 se citace „v § 178 odst. 1 písm. b) až d)“ nahrazují citací „v § 173 odst. 1 písm. b) až d)“.
46.
V § 255 se citace „v § 178 odst. 1 písm. b) až d)“ nahrazuje citací „v § 173 odst. 1 písm. b) až d)“.
47.
V § 266 odst. 1 věta druhá se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu“.
48.
V § 270 odst. 1 a 2 se slova „soudu nebo prokurátorovi“ nahrazují slovem „orgánu“.
49.
V § 270 odst. 4 se slova „soud nebo prokurátor“ nahrazují slovem „orgán“.
50.
V § 277 se vypouštějí slova „soudu nebo prokurátora“ a slova „vyšetřovací úkony“ se nahrazují slovy „vyšetřovací a vyhledávací úkony“.
51.
V § 278 odst. 3 se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu“ a slovo „prokurátoru“ se nahrazuje slovy „orgánu, o jehož rozhodnutí jde,“.
52.
V § 278 odst. 4 se slovo „prokurátor“ nahrazuje slovy „vyhledávací orgán, vyšetřovatel, prokurátor“.
53.
V § 281 odst. 1 se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu“.
54.
V § 288 odst. 1 se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „prokurátora, vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu“.
55.
§ 291 zní:
„Obhajoba mladistvého
Mladistvý musí mít od vznesení obvinění obhájce, který má právo se zúčastnit vyšetřovacích úkonů v rozsahu uvedeném v § 165 odst. 3.“
56.
§ 303 se zrušuje.
57.
§ 320 zní:
„Obecná ustanovení
(1)
Způsob výkonu trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody.
(2)
U osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, činí rozhodnutí souvisící s výkonem tohoto trestu soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
(3)
Je-li u trestů odnětí svobody postupně uložených (§ 36 odst. 2 tr. zák.) stanoven různý způsob výkonu trestu (§ 39a a § 81 tr. zák.), určí společný způsob výkonu postupně uložených trestů soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.“
58.
§ 324 zní:
„Rozhodování o změně způsobu výkonu trestu
(1)
O změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu, na žádost odsouzeného nebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.
(2)
Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
59.
§ 326 se zrušuje.
60.
V § 331 odst. 1 se vypouští věta druhá.
61.
§ 335 se zrušuje.
62.
Dosavadní znění § 344 se označuje jako odstavec 1 a připojují se další odstavce, které znějí:
„(2)
Nebyl-li peněžitý trest zaplacen a je-li zjevné, že by výkon tohoto trestu nebo jeho části mohl být zmařen, nařídí soud výkon náhradního trestu odnětí svobody nebo jeho poměrné části; přitom rozhodne o způsobu výkonu náhradního trestu.
(3)
Odsouzený může kdykoliv odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou část zaplatí. O tom, jakou část náhradního trestu je třeba vykonat, rozhodne předseda senátu.
(4)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
63.
Za § 356 se vkládá § 356a, který zní:
„Podmíněné umístění mimo výchovný ústav
(1)
O podmíněném umístění mladistvého mimo výchovné zařízení rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh prokurátora, orgánu pověřeného péčí o mládež nebo ředitele výchovného zařízení, na žádost mladistvého anebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává.
(2)
Tento soud stejně rozhoduje i o zrušení podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“
64.
§ 362 se zrušuje.
65.
V § 368 se za první větu vkládá další věta, která zní:
„Odpykává-li si taková osoba v době rozhodování trest odnětí svobody, učiní rozhodnutí soud, v jehož obvodu se trest vykonává.“
66.
Za § 370 se vkládá § 370a, který zní:
„Rozhodování po zmírnění trestu smrti
Byl-li milostí trest smrti zmírněn na trest odnětí svobody, rozhodne ve veřejném zasedání o způsobu výkonu trestu soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.“
Článek II
1.
Pokud se v ustanoveních § 12 odst. 1, § 30 odst. 1 a 2, § 53 odst. 1, § 60 odst. 4 písm. a), § 63 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. c), § 64 odst. 2, § 65 odst. 1, § 66 odst. 1, § 75 včetně nadpisu, § 78 odst. 1, § 79 odst. 1 věta první a druhá, § 80 odst. 3 věta první a druhá, § 81 odst. 4 věta první a druhá, § 83 odst. 1 věta první a druhá a odstavec 3, § 86 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, odstavec 2 věta první a druhá, § 87 odst. 1 věta před středníkem i za středníkem, § 108 odst. 3, § 141 odst. 2 věta první, § 146 odst. 1 a 2 písm. a) a § 361 odst. 1 mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel a vyhledávací orgán.
2.
Pokud se v ustanoveních § 36 odst. 2, § 39 odst. 1, § 73 odst. 1 a 2, § 76 odst. 2, § 116 odst. 2, § 117 a § 371 odst. 4 mluví o vyšetřovacím orgánu, rozumí se tím vyšetřovatel.
3.
Pokud se v ustanoveních § 8 odst. 1, § 62 odst. 2, § 69 odst. 2, § 76 odst. 2, § 79 odst. 2, § 83 odst. 2 a 3, § 86 odst. 2, § 90 odst. 3, § 276, 282 odst. 1 a § 377 odst. 1 mluví o bezpečnostním orgánu, rozumí se tím orgán Sboru národní bezpečnosti.
4.
Pokud se v ustanoveních § 33 odst. 1 věta čtvrtá, § 34 věta první, § 36 odst. 1 písm. b), § 37 odst. 1 věta druhá, § 41 odst. 4, § 42 odst. 3, § 45 odst. 1, § 65 odst. 1 věta druhá, § 137 odst. 2 věta druhá, odst. 3 věta první, § 196 odst. 1 věta první a § 247 odst. 2 mluví o osobě nesvéprávné, rozumí se tím osoba, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena. Pokud se v ustanoveních § 50 odst. 2 a § 137 odst. 3 věta druhá mluví o osobě svéprávné, rozumí se tím osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům není omezena.
Článek III
Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o trestním řízení soudním (trestního řádu), jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Článek IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r. |
Zákon č. 61/1965 Sb. | Zákon č. 61/1965 Sb.
Zákon, kterým se doplňují předpisy o organizaci státní báňské správy
Vyhlášeno 30. 6. 1965, datum účinnosti 1. 8. 1965, částka 31/1965
* Čl. I - Vládní nařízení č. 20/1954 Sb. o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření č. 124/1960 Sb., se doplňuje tak, že za § 6 se vkládá nový § 6a tohoto znění:
* Čl. II - Zrušují se
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 8. 1965
61
ZÁKON
ze dne 18. června 1965,
kterým se doplňují předpisy o organizaci státní báňské správy
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Vládní nařízení č. 20/1954 Sb. o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření č. 124/1960 Sb., se doplňuje tak, že za § 6 se vkládá nový § 6a tohoto znění:
㤠6a
Kromě úkolů, stanovených v zákoně č. 41/1957 Sb. (horní zákon) a v jiných předpisech přísluší Ústřednímu báňskému úřadu:
a)
vydávat ve spolupráci a v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a v dohodě s Ústřední radou odborů obecné předpisy o výbušinách, vyjímaje předpisy pro výrobu a zpracování výbušin, které vydávají příslušné ústřední orgány, řídící jejich výrobu;
b)
zajišťovat koordinaci podrobnějších bezpečnostně technických předpisů o používání výbušin, které v rámci obecných předpisů o výbušinách vydávají jednotlivé ústřední orgány v oboru své působnosti;
c)
stanovit, které výbušiny a pomůcky, potřebné k jejich použití lze při trhacích pracích používat a za jakých podmínek.“
Čl. II
Zrušují se
a)
vládní nařízení č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách,
b)
vyhláška ministerstva vnitra č. 305/1952 Ú. l. (č. 357/52 Ú. v. a č. 364/52 Ú. v.) o výbušinách,
c)
vyhláška ministerstva národní bezpečnosti č. 200/1953 Ú. l. (č. 238/1953 Ú. v.), kterou se vydávají podrobnější směrnice pro přepravu, odběr a používání výbušin,
d)
směrnice ministerstva stavebnictví č. 3/1958 Ú. l., o trhacích pracích na staveništích, stavbách a v lomech,
e)
směrnice ministerstva stavebnictví č. 4/1958 Ú. l., pro povolování a provádění komorových odstřelů.
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r. |
Nařízení vlády č. 74/1965 Sb. | Nařízení vlády č. 74/1965 Sb.
Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol
Vyhlášeno 26. 7. 1965, datum účinnosti 26. 7. 1965, částka 35/1965
* Článek I - Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 26. 7. 1965
74
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 7. července 1965,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol
Zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství vyžaduje postupné přizpůsobení umísťování absolventů zásadám nové soustavy řízení. Vláda Československé socialistické republiky nařizuje proto podle § 14 odst. 1 zákona č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly:
Článek I
Vládní nařízení č. 16/1963 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Základními pracovišti jsou taková pracoviště, která poskytují možnost, aby se absolvent uplatnil přímo v základní odborné činnosti, pro kterou byl vychován. Základními pracovišti nejsou místa v ústředních a krajských orgánech a ve vědeckovýzkumných nebo vývojových ústavech s výjimkou míst poskytujících možnost přímého uplatnění v základní odborné činnosti, která určí vedoucí příslušných ústředních orgánů.“
2.
Citace uvedená v § 4 zní: „§ 3 odst. 2 a 3“.
3.
Ustanovení § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Návrhy na umístění absolventů projednává škola s absolventy a podniky. Škola nenavrhuje umístění absolventa do podniku, který pro něj nezajistí přiměřené pracovní a životní podmínky, nebo do podniku, jehož pracoviště určené pro absolventa (s výjimkou absolventů uvedených v § 3 odst. 3) nemá charakter základního pracoviště; v těchto případech požádá škola příslušný ústřední orgán popř. krajský národní výbor o určení jiného podniku, v němž uvedené předpoklady zajištěny jsou.“
4.
Dosavadní odstavec 3 § 6 se vypouští.
5.
Za § 6 se vkládá § 6a tohoto znění:
„(1)
Návrhy na umístění absolventů se projednávají v předposledním roce studia s výjimkou návrhů na umístění absolventů lékařských a farmaceutických fakult, absolventů pedagogických škol a absolventů učitelství na fakultách vychovávajících učitele pro školy poskytující střední vzdělání, které se projednávají v posledním roce studia. Po tomto projednání uzavřou podnik a student za součinnosti školy dohodu, že do 30 dnů po ukončení studia sjednají pracovní poměr.
(2)
Na pedagogických fakultách projednává škola v předposledním ročníku studia návrhy na umístění absolventů se studenty a jednotlivými okresními národními výbory. Po tomto projednání uzavře student a okresní národní výbor za součinnosti fakulty dohodu, že do 30 dnů po ukončení třetího ročníku studia sjednají pracovní poměr s tím, že základním pracovištěm bude škola, kterou určí fakulta pro výkon roční řízené nástupní pedagogické praxe.“
6.
Ustanovení § 8 zní:
„Jiný podnik než ten, s nímž absolvent uzavřel dohodu o sjednání pracovního poměru na základě ustanovení § 6a nebo na základě ustanovení § 15a odst. 1 nesmí absolventa v období 3 let od ukončení jeho studia, nepočítaje v to dobu výkonu základní vojenské služby, přijmout do pracovního poměru s výjimkou případů uvedených v § 11.“
7.
Ustanovení § 13 se doplňuje takto:
„i na studenty čtvrtých ročníků pedagogických fakult, konající v posledním roce svého studia roční řízenou nástupní pedagogickou praxi v pracovním poměru.“
8.
Z § 15 odst. 1 se vypouští ustanovení uvedené pod písm. g).
9.
Za § 15 se vkládá § 15a tohoto znění:
„(1)
Na absolventy vysokých škol skupin oborů technická a jaderná fyzika, hutnictví, potravinářství, spotřební průmysl, na absolventy vysokých škol uměleckých a konzervatoří, na absolventy lékařských fakult a farmaceutické fakulty, na absolventy středních odborných škol oborů zpracování kaučuku a plastických hmot, výroba celulózy a papíru, přádelnictví, tkalcovství, pletařství, chemická technologie textilu, provoz a ekonomika železniční dopravy a na absolventy středních odborných škol výtvarného a výtvarně technického směru, kteří budou končit studium v r. 1966 a v dalších letech, se nevztahují ustanovení § 6, poslední věty § 6a odst. 1 a § 17.
(2)
Studenti oborů uvedených v předchozím odstavci se sami obracejí podle svého zájmu na podniky, které jim škola oznámí, popř. na další podniky, které dodatečně požádaly školu o absolventy nebo ve výjimečných případech se souhlasem školy na jiné podniky, které si sami vyhledají. S těmito podniky uzavírají dohodu, že do 30 dnů po ukončení studia sjednají pracovní poměr. Při výběru pracoviště a při sjednávání pracovního poměru poskytuje škola spolu s organizací ČSM studentům účinnou pomoc.“
10.
Citace uvedená v § 17 zní: „6a“.
Článek II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
inž. Šimůnek v. r. |
Vyhláška č. 75/1965 Sb. | Vyhláška č. 75/1965 Sb.
Vládní vyhláška, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1954 Ú. l., o příspěvcích příjemců autorských odměn a o příspěvcích za užití volných děl kulturním fondům
Vyhlášeno 26. 7. 1965, datum účinnosti 1. 8. 1965, částka 35/1965
* Článek I - Vyhláška č. 127/1954 Ú. l., o příspěvcích příjemců autorských odměn a o příspěvcích za užití volných děl kulturním fondům, se mění a doplňuje takto:
* Článek II - Zrušují se směrnice, kterými byly upraveny podrobnosti o vybírání příspěvků příjemců autorských odměn kulturním fondům*).
* Článek III
Aktuální znění od 1. 8. 1965
75
VLÁDNÍ VYHLÁŠKA
ze dne 13. července 1965,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 127/1954 Ú. l., o příspěvcích příjemců autorských odměn a o příspěvcích za užití volných děl kulturním fondům
Vláda Československé socialistické republiky stanoví podle § 42 odst. 3 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon):
Článek I
Vyhláška č. 127/1954 Ú. l., o příspěvcích příjemců autorských odměn a o příspěvcích za užití volných děl kulturním fondům, se mění a doplňuje takto:
1.
Název části I se mění a zní:
„Příspěvky příjemců autorských odměn a odměn výkonných umělců.“
2.
Ustanovení § 1 zní:
„(1)
Příjemci autorských odměn za veškerá díla, která jsou předmětem autorského práva (§ 2 odst. 1 autorského zákona) a odměn výkonných umělců odvádějí kulturním fondům, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, příspěvek ve výši 2 % odměny.
(2)
Příspěvek se neodvádí z odměn osvobozených od daně podle § 4 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, a z odměn, které podléhají dani ze mzdy.“
3.
Ustanovení § 2 zní:
„(1)
Příspěvek srazí každá organizace, kterou si příjemce odměny zvolil jako své výplatní místo podle § 5 zákona č. 36/1965 Sb., současně s daní z příjmů z literární a umělecké činnosti. Sražené částky vyúčtuje a odvede výplatní místo, pokud není současně výběrčí organizaci (§ 10), hromadně za kalendářní měsíc vždy do 20. dne následujícího měsíce organizaci příslušné pro vybírání příspěvků podle § 10. K vyúčtování je třeba připojit podklady pro zjištění výše příspěvků.
(2)
Příspěvek z odměn, které jsou vypláceny příjemci přímo podle § 5 odst. 4 zákona č. 36/1965 Sb. a z odměn podléhajících dani z příjmů obyvatelstva srazí při výplatě odměny každá vyplácející organizace a odvede jej způsobem uvedeným v odstavci 1 organizaci příslušné podle § 10.“
4.
Ustanovení § 3 zní:
„Příspěvky z odměn přijatých od občanů a ohlášených podle § 5 odst. 1 zákona č. 36/1965 Sb. jsou příjemci odměn povinni uhradit výplatnímu místu obdobně jako daň podle § 11 odst. 2 uvedeného zákona.“
5.
Ustanovení § 10 se doplňuje novým odstavcem, který zní:
„(3)
Veškeré příspěvky příjemců odměn výkonných umělců vybírá Ochranné sdružení výkonných umělců v Praze.“
6.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:
㤠12a
Z příspěvků vybraných podle § 10 odst. 3 náleží českým kulturním fondům příspěvky odvedené organizacemi v českých krajích, slovenským kulturním fondům příspěvky odvedené organizacemi na Slovensku. Ochranné sdružení výkonných umělců v Praze odděleně eviduje příspěvky pro české a slovenské kulturní fondy a odvádí je příslušným českým fondům na pokyn ministra školství a kultury, slovenským fondům na pokyn pověřence SNR pro školství a kulturu, a to podle oborů činnosti výkonných umělců.“
7.
Ustanovení § 13 zní:
„Skutečnosti rozhodné pro vyměření příspěvků, zejména základ pro jejich výpočet, musí být vybírající organizaci oznámeny při vyúčtování. Orgány vybírající organizace jsou oprávněny nahlížet do účetních záznamů a jiných podkladů pro výpočet příspěvků.“
8.
V ustanovení § 11 a § 14 odst. 1 se výraz „ochranná organizace autorská“ doplňuje o slova „nebo výkonných umělců“.
Článek II
Zrušují se směrnice, kterými byly upraveny podrobnosti o vybírání příspěvků příjemců autorských odměn kulturním fondům*).
Článek III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.
inž. Šimůnek v. r.
*)
1\\. Směrnice býv. ministerstva kultury - hlavní správy vydavatelstev, tiskáren a knižního obchodu ze dne 30. července 1954 čj. 154/sekr./54, doplněné výnosem ze dne 16. listopadu 1954 čj. 211/SV/54 a změněné oběžníkem ze dne 16. dubna 1956 čj. 54/56.
2\\. Směrnice býv. ministerstva kultury ze dne 17. září 1954 čj. 56.534/54. |
Vyhláška Ministerstva stavebnictví č. 76/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva stavebnictví č. 76/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva stavebnictví o změně a doplnění základních podmínek dodávky stavebních hmot, konstrukcí a dílců
Vyhlášeno 26. 7. 1965, datum účinnosti 1. 8. 1965, částka 35/1965
* Článek I - Vyhláška ministerstva stavebnictví č. 173/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních hmot, konstrukcí a dílců se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 8. 1965
76
VYHLÁŠKA
ministerstva stavebnictví
ze dne 17. června 1965
o změně a doplnění základních podmínek dodávky stavebních hmot, konstrukcí a dílců
Ministerstvo stavebnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a po schválení hlavním arbitrem Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hospodář. zákoníku č. 109/1964 Sb. (dále jen zákon):
Článek I
Vyhláška ministerstva stavebnictví č. 173/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních hmot, konstrukcí a dílců se mění a doplňuje takto:
1.
§ 13 odst. 5 zní:
„(5)
U zásilek štěrkopísků a kopaných písků, pokud se množství určuje objemem zásilky, je přípustné zmenšení objemu nejvýše o 8 % v důsledku setřesení při dopravě.“
2.
§ 27 zní:
„Nástroje a pracovní formy, zhotovené pro výrobky nenormalizované v celostátním měřítku a fakturované odběrateli, je výrobní organizace povinna uschovat nejméně po dobu jednoho roku a jde-li o formy nebo nástroje na žárovzdorné nebo kyselinovzdorné tvárnice, nejméně po dobu tří let od splnění poslední dodávky. Odbytové místo musí znát rozmístění těchto nástrojů a pracovních forem.“
3.
§ 28 zní:
„Ustanovení § 4 odst. 6, § 9 až 24 odst. 1, § 25 až 27 se vztahují i na dodávky, uskutečněné mezi výrobními organizacemi a odbytovými místy.“
4.
§ 33 odst. 3 zní:
„Odbytová místa zasílají odvolávky 17 dní před měsícem dodávky. Dodatečná změna odvolávek je možná jen se souhlasem výrobní organizace.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 8. 1965.
Náměstek ministra:
Zajíček v. r. |
Vyhláška Ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva stavebnictví o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů
Vyhlášeno 26. 7. 1965, datum účinnosti 1. 8. 1965, částka 35/1965
* § 1 - Rozsah platnosti
* § 2 - Oprávnění k obsluze stavebních strojů
* § 3 - Zjištění tělesné a duševní schopnosti
* § 4 - Spolehlivost k obsluze stavebních strojů
* § 5 - Výcvik
* § 6 - Výběr uchazečů do výcvikového zařízení
* § 7 - Přihláška k odborné zkoušce
* § 8 - Odborná zkouška
* § 9 - Průkaz o oprávnění k obsluze stavebních strojů
* § 10 - Povinnosti držitele průkazu
* § 11 - Odnětí (zadržení) průkazu
* § 12 - Zkušební komisaři
* § 13 - Oprávnění ministerstva stavebnictví
* § 14 - Oprávnění k obsluze stavebních strojů u ozbrojených sil
* § 15 - Přechodná ustanovení
* § 16 - Závěrečná ustanovení
* § 17 - Účinnost k vyhlášce č. 77/1965 Sb.
Aktuální znění od 1. 8. 1965
77
VYHLÁŠKA
ministerstva stavebnictví
ze dne 28. června 1965
o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů
Ministerstvo stavebnictví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, ostatními ústředními orgány a Ústřední radou odborů stanoví podle § 27 odst. 1 zákona č. 65/1961 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci:
§ 1
Rozsah platnosti
1.
Stavební stroje uvedené v odstavci 2 (dále jen „stavební stroje“) smí v souvislosti s prováděním zemních*) nebo jiných stavebních prací obsluhovat jen ten, komu ministerstvo stavebnictví nebo orgán jím pověřený udělí k obsluze oprávnění.
2.
Oprávnění podle odstavce 1 je třeba k obsluze
a)
dozerů a traktorů kolových nad 50 k,
b)
dozerů a traktorů pásových,
c)
speciálních tahačů stavebních mechanismů,
d)
lopatových rypadel pásových, automobilových a kolových,
e)
korečkových rypadel,
f)
korečkových hlubidel,
g)
drenážních fréz a rýhovačů,
h)
nakládacích a vykládacích strojů kolových a pásových nad 35 k,
i)
autogrejdrů a grejdrelevátorů,
j)
motorových skrejprů,
k)
skrejprů s pásovým tahačem,
l)
truboukladčíků,
m)
silničních válců,
n)
úzkorozchodných lokomotiv pro přenosné dráhy,
o)
speciálních motorických sněhových strojů,
p)
kompresorů s provozním tlakem nad 5 atm. a 300 m3/hod.,
q)
stavebních strojů, které zvláštním opatřením stanoví ministerstvo stavebnictví.*)
3.
Bez oprávnění k obsluze smí obsluhovat stavební stroj jen ten, kdo se ho se souhlasem provozovatele stroje učí obsluhovat pod přímým a stálým dohledem odborného učitele nebo školitele za účelem získání předběžné praxe podle § 5.
§ 2
Oprávnění k obsluze stavebních strojů
1.
Oprávnění k obsluze stavebních strojů lze udělit jen tomu, kdo
a)
dosáhl věku 18 let,
b)
je tělesně a duševně schopný a spolehlivý k takové obsluze,
c)
absolvoval předepsaný výcvik,
d)
prokázal zkouškou odbornou způsobilost.
2.
Má-li stavební stroj také charakter motorového vozidla nebo parního stroje, lze udělit oprávnění k obsluze jen tomu, kdo již má odpovídající řidičský průkaz**) popř. oprávnění k obsluze parních strojů (kotlů).***)
§ 3
Zjištění tělesné a duševní schopnosti
Tělesná a duševní schopnost k obsluze stavebních strojů se zjišťuje lékařskou prohlídkou, které se musí uchazeč o oprávnění k obsluze stavebních strojů podrobit před zahájením výcviku. Pro provedení lékařské prohlídky platí přiměřeně předpisy ministerstva zdravotnictví vydané pro zjištění tělesné a duševní schopnosti uchazečů o řidičský průkaz.****)
§ 4
Spolehlivost k obsluze stavebních strojů
1.
Spolehlivým k obsluze stavebních strojů není
a)
kdo nemá dobrou pracovní morálku a svou dosavadní prací a chováním nezaručuje bezpečnou a hospodárnou jejich obsluhu,
b)
kdo požívá často nadměrně alkoholické nápoje nebo požívá omamné prostředky,
c)
komu je soudem zakázána obsluha stavebních strojů.
2.
Osvědčení o spolehlivosti k obsluze stavebních strojů podle odst. 1 písm. a) a b) dává se souhlasem závodního (dílenského) výboru ROH organizace, která navrhuje uchazeče k zařazení do výcvikového zařízení.
§ 5
Výcvik
1.
Uchazeč o oprávnění k obsluze stavebních strojů musí
a)
získat předběžnou praxi v obsluze stavebního stroje pod přímým a stálým dohledem odborného učitele nebo školitele v rozsahu stanoveném v příloze,
b)
projít odborným výcvikem ve výcvikovém zařízení ministerstva stavebnictví nebo výcvikovém zařízení zřízeném se souhlasem ministerstva stavebnictví.
2.
Výcvik ve výcvikovém zařízení musí být veden podle učebních osnov vydaných nebo schválených ministerstvem stavebnictví.
3.
O absolvování výcviku vydá výcvikové zařízení absolventu osvědčení.
§ 6
Výběr uchazečů do výcvikového zařízení
1.
Uchazeče do výcvikového zařízení obsluh stavebních strojů navrhuje organizace, která při svém provozu používá stavebních strojů, a to především z řad uchazečů, kteří jsou vyučeni ve strojním nebo příbuzném oboru a mají též odbornou praxi v těchto oborech.
2.
Žádost o zařazení uchazeče do výcvikového zařízení musí organizace doložit:
a)
prohlášením uchazeče o tom, že mu soudem není zakázána obsluha stavebních strojů a že souhlasí se zařazením do výcviku,
b)
osvědčením organizace o spolehlivosti uchazeče k obsluze stavebních strojů,
c)
lékařským vysvědčením o tělesné a duševní schopnosti uchazeče k obsluze stavebních strojů,
d)
potvrzením o předběžné praxi v obsluze stavebního stroje,
e)
dalšími doklady odůvodňujícími žádost o zařazení uchazeče do výcvikového zařízení.
3.
Doklady uvedené v odstavci 2 vrátí výcvikové zařízení uchazeči po úspěšném skončení výcviku, pokud je nepředá přímo orgánu pověřenému provedením odborné zkoušky.
§ 7
Přihláška k odborné zkoušce
1.
Přihlášku k odborné zkoušce podává uchazeč o oprávnění k obsluze stavebního stroje prostřednictvím organizace, u níž je v pracovním poměru, popř. prostřednictvím výcvikového zařízení, ministerstvu stavebnictví nebo orgánu jím pověřenému.
2.
Přihláška musí obsahovat:
a)
jméno uchazeče a jeho adresu,
b)
datum a místo narození a číslo občanského průkazu,
c)
data řidičského průkazu, oprávnění k obsluze parních strojů (kotlů), pokud k obsluze stavebního stroje je podle zvláštních předpisů takový průkaz třeba,
d)
prohlášení uchazeče, že mu není soudem zakázána obsluha stavebních strojů,
e)
osvědčení organizace o spolehlivosti uchazeče k obsluze stavebních strojů,
f)
lékařské vysvědčení o tělesné a duševní schopnosti uchazeče k obsluze stavebních strojů,
g)
potvrzení o předběžné praxi v obsluze stavebního stroje v předepsaném rozsahu,
h)
osvědčení o úspěšném absolvování odborného výcviku,
i)
fotografii hlavy uchazeče o rozměru 3 x 4 cm.
3.
Na podkladě přihlášky stanoví ministerstvo stavebnictví nebo orgán jím pověřený dobu, místo zkoušky a složení zkušební komise.
§ 8
Odborná zkouška
1.
Odborná způsobilost uchazeče o oprávnění k obsluze stavebních strojů se zjišťuje odbornou zkouškou a to zvlášť pro každou skupinu strojů a druh pohonu.
2.
Odborná zkouška se koná před zkušební komisí složenou nejméně ze dvou zkušebních komisařů. U zkoušky mohou být přítomni zástupce organizace, u níž je uchazeč v pracovním poměru a zástupce odborové organizace.
3.
Odborná zkouška se skládá z teoretické a praktické části a musí prokázat, že uchazeč má znalosti obsluhy a údržby stavebního stroje a zvládl látku předepsanou učební osnovou.
4.
Výsledek odborné zkoušky hodnotí zkušební komise takto:
a)
způsobilý k obsluze stavebního stroje typu:....................
b)
nezpůsobilý k obsluze stavebního stroje typu:..................
5.
O výsledku odborné zkoušky každého uchazeče sepíše zkušební komise samostatný zápis, který předloží orgánu pověřenému vydáním oprávnění k obsluze stavebních strojů.
6.
Nebyl-li uchazeč uznán při zkoušce způsobilým k obsluze stavebního stroje, může se přihlásit k opakování zkoušky ve lhůtě stanovené zkušební komisí. Neuspěje-li žadatel ani při opakované zkoušce, může být připuštěn ke zkoušce jen po opakování výcviku.
§ 9
Průkaz o oprávnění k obsluze stavebních strojů
1.
Uchazeči, který odbornou zkouškou prokázal způsobilost, udělí ministerstvo stavebnictví, nebo orgán jím pověřený, oprávnění k obsluze stavebního stroje (stavebních strojů) a vydá mu o tom průkaz.
2.
Oprávnění může být rozšířeno na další stavební stroje po doplňovací praxi a zkoušce.
§ 10
Povinnosti držitele průkazu
1.
Držitel průkazu je povinen průkaz náležitě opatrovat a musí jej mít při výkonu obsluhy stavebního stroje a na požádání jej předložit kontrolním orgánům.
2.
Držitel průkazu nesmí provádět žádné zápisy, změny nebo úpravy v průkazu.
3.
Ztrátu průkazu je držitel povinen hlásit ihned orgánu, který průkaz vydal popř. orgánu, který je vydáváním oprávnění pověřen.
§ 11
Odnětí (zadržení) průkazu
1.
Ministerstvo stavebnictví může zrušit oprávnění k obsluze stavebního stroje a odejmout průkaz o tom vydaný, stal-li se jeho držitel duševně nebo tělesně nezpůsobilý nebo nespolehlivý k takové obsluze.
2.
Kontrolní orgány mohou průkaz dočasně zadržet, jestliže by jednáním obsluhy stavebního stroje byla ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
§ 12
Zkušební komisaři
1.
Zkušebního komisaře jmenuje do funkce ministerstvo stavebnictví po předchozí dohodě s vedoucím organizace, u níž je navrhovaný zkušební komisař v pracovním poměru.
2.
Zkušební komisař je povoláván k výkonu zkušební činnosti tak, aby tato činnost zasahovala do jeho pracovní doby u organizace, u níž je v pracovním poměru, jenom v nezbytně nutném rozsahu, který nemá přesáhnout čtyři pracovní dny v měsíci.
3.
Po dobu výkonu zkušební činnosti má zkušební komisař nárok na pracovní volno a náhradu mzdy jako při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu. Vedle toho má nárok na úhradu cestovních výdajů a na odměnu za provedení zkoušek v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.*)
§ 13
Oprávnění ministerstva stavebnictví
1.
Ministerstvo stavebnictví
a)
vykonává ústřední dozor nad výukou a odbornými zkouškami obsluh stavebních strojů,
b)
schvaluje (vydává) učební osnovy pro výcviková zařízení obsluh stavebních strojů,
c)
stanoví hromadné popř. jednotlivé kontrolní zkoušky obsluh stavebních strojů případně doplňující školení a podmínky jeho provedení,
d)
vede ústřední registraci obsluh stavebních strojů.
2.
Ministerstvo stavebnictví může
a)
pověřit jiné orgány prováděním zkoušek a vydáváním oprávnění k obsluze stavebních strojů,
b)
ve výjimečných zvlášť odůvodněných případech povolit výjimky nebo úlevy z této vyhlášky.
§ 14
Oprávnění k obsluze stavebních strojů u ozbrojených sil
Pro výcvik, způsobilost a registraci obsluh stavebních strojů u ozbrojených sil platí zvláštní předpisy. Takto nabytá oprávnění platí pro výkon obsluhy i mimo rámec ozbrojených sil, jestliže ministerstvo stavebnictví nebo orgán jím pověřený provede na žádost držitele průkazu jeho registraci.
§ 15
Přechodná ustanovení
1.
Oprávnění k obsluze stavebních strojů udělená ministerstvem stavebnictví před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.
2.
Funkce zkušebních komisařů mohou vykonávat jen pracovníci jmenovaní podle této vyhlášky.
§ 16
Závěrečná ustanovení
Zrušují se směrnice býv. ministerstva stavebního průmyslu čj. 362 313-správ. 2/1952 ze dne 28. února 1952 o způsobilosti, registraci a výcviku řidičů některých strojů pro zemní a stavební práce.*)
§ 17
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1965.
Ministr:
inž. Takáč v. r.
Příloha k vyhlášce č. 77/1965 Sb.
Předběžná praxe pro jednotlivé skupiny stavebních strojů stanoví se v tomto rozsahu:
a)| dozery a traktory kolové nad 50 k | 400 hod.
---|---|---
b)| dozery a traktory pásové | 400 hod.
---|---|---
c)| speciální tahače stavebních mechanismů | 400 hod.
---|---|---
d)| lopatová rypadla pásová, automobilová a kolová | 400 hod
---|---|---
e)| korečková rypadla | 300 hod.
---|---|---
f)| korečková hlubidla | 300 hod.
---|---|---
g)| drenážní frézy a rýhovače| 300 hod.
---|---|---
h)| nakládací a vykládací stroje kolové a pásové nad 35 k | 400 hod.
---|---|---
i)| autogrejdry a grejdrelevátory | 400 hod.
---|---|---
j)| motorové skrejpry | 400 hod.
---|---|---
k)| skrejpry s pásovým tahačem | 400 hod.
---|---|---
l)| truboukladčíky | 300 hod.
---|---|---
m)| silniční válce | 200 hod.
---|---|---
n)| úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy | 200 hod.
---|---|---
o)| speciální motorické sněhové stroje | 200 hod.
---|---|---
p)| kompresory s provozním tlakem nad 5 atm. a 300 m3/h | 200 hod.
---|---|---
q)| u dalších stavebních strojů stanoví se rozsah předběžné praxe v opatření vydaném podle § 1 písm. q) vyhlášky
---|---
Hodinou předběžné praxe se rozumí doba, po kterou uchazeč o oprávnění k obsluze stavebního stroje stroj řídí pod dozorem odborného učitele nebo školitele. Do předběžné praxe se nezapočítává přípravný čas ani hodiny věnované údržbě nebo opravě stroje.
*)
Zemními pracemi se rozumí práce podle ČSN 73 3050
*)
Pokud stavební stroje jsou vybaveny také jeřábovým zařízením, je k obsluze tohoto zařízení třeba zvláštního oprávnění - jeřábnický průkaz (ČSN 27 0140 - bezpečnostní předpisy pro jeřáby a jiná zdvihadla se strojním pohonem)
**)
Vyhláška ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb. o řidičských průkazech
***)
Např. topičský průkaz podle ČSN 07 0710 - provoz, obsluha a údržba parních kotlů
****)
Směrnice ministerstva zdravotnictví poř. č. 32/1963 Sbírky směrnic pro národní výbory
*)
a) Vyhláška Státní mzdové komise č. 261/1953 Ú.l. o odměňování přednáškové a učitelské činnosti v závodních školách práce, v ÚDŠ, v internátech a jiných kursech a o odměnách vedoucím a učebním asistentům internátních škol a kursů.
b) Vyhláška ministerstva financí č. 100/1964 Sb. o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů
*)
Uveřejněny v částce 29 Ú. l. z r. 1952 |
Vyhláška Ministra spravedlnosti a generálního prokurátora č. 78/1965 Sb. | Vyhláška Ministra spravedlnosti a generálního prokurátora č. 78/1965 Sb.
Vyhláška ministra spravedlnosti a generálního prokurátora, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 151/1961 Sb., o rejstříku trestů
Vyhlášeno 26. 7. 1965, datum účinnosti 26. 7. 1965, částka 35/1965
* Článek I - Vyhláška ministra spravedlnosti a generálního prokurátora č. 151/1961 Sb., o rejstříku trestů, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 26. 7. 1965
78
VYHLÁŠKA
ministra spravedlnosti a generálního prokurátora
ze dne 16. července 1965,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 151/1961 Sb., o rejstříku trestů
Ministr spravedlnosti a generální prokurátor stanoví k provedení zákona č. 141/1961 Sb. ve znění zákona č. 57/1965 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád):
Článek I
Vyhláška ministra spravedlnosti a generálního prokurátora č. 151/1961 Sb., o rejstříku trestů, se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 2 odst. 1 zní:
„(1)
Do rejstříku trestů se zapisují pravomocná odsouzení pro trestný čin a pro provinění a přestupek podle zákona č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, a to i když od potrestání bylo upuštěno.“
2.
Ustanovení § 5 odst. 2 zní:
„(2)
Ve výpisu z rejstříku trestů se uvedou všechna dosud nezahlazená odsouzení pro trestné činy, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by odsouzen nebyl (§ 39 odst. 3, § 45 odst. 3, § 50 odst. 2, § 60 odst. 4 a § 70 odst. 3 tr. zák.) a všechna odsouzení pro provinění a přestupek podle zákona č. 58/1965 Sb., kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví, pokud nejsou starší tří let.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
První náměstek generálního prokurátora:
David v. r.
Ministr spravedlnosti:
dr. Neuman v. r. |
Vyhláška Ministerstva potravinářského průmyslu č. 85/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva potravinářského průmyslu č. 85/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva potravinářského průmyslu, kterou se mění vyhláška o pěstitelském pálení ovoce
Vyhlášeno 20. 8. 1965, datum účinnosti 1. 9. 1965, částka 40/1965
* Článek I - Vyhláška č. 12/1964 Sb., o pěstitelském pálení ovoce, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 9. 1965
85
VYHLÁŠKA
ministerstva potravinářského průmyslu
ze dne 9. srpna 1965,
kterou se mění vyhláška o pěstitelském pálení ovoce
Ministerstvo potravinářského průmyslu stanoví podle § 1 a 6 dekretu č. 118/1945 Sb., o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství, ve znění zákona č. 274/1948 Sb., a podle § 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů:
Článek I
Vyhláška č. 12/1964 Sb., o pěstitelském pálení ovoce, se mění a doplňuje takto:
§ 1, odst. 1 zní:
„(1)
Pěstitelé ovoce, kteří splnili stanovený nebo smluvní dodávkový úkol v příslušném druhu ovoce, mohou si v každém kalendářním roce dát vyrobit v ovocných lihovarech z ovoce nebo z odpadů při zpracování ovoce nebo vinných hroznů ovocné pálenky, a to:
a)
jednotná zemědělská družstva v množství odpovídajícím nejvýše 15 l absolutního alkoholu na každou členskou domácnost, pokud ovoce nebo odpad pocházejí z vlastní sklizně družstva,
b)
členové Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, kteří se účastní pěstitelského pálení prostřednictvím místních poboček svazu, v množství nejvýše 15 l absolutního alkoholu na domácnost, pokud ovoce nebo odpad pocházejí z jejich vlastní sklizně,
c)
členové jednotných zemědělských družstev, kteří nejsou účastni pěstitelského pálení uvedeného pod písm. a), v množství odpovídajícím nejvýše 15 l absolutního alkoholu na domácnost, pokud ovoce nebo odpad pocházejí z jejich vlastní sklizně nebo pokud je obdrželi od družstva jako naturální plnění,
d)
ostatní pěstitelé v množství odpovídajícím nejvýše 10 l absolutního alkoholu na domácnost, pokud ovoce nebo odpad pocházejí z jejich vlastní sklizně.“
§ 1, odst. 3 zní:
„(3)
K domácnosti se kromě člena jednotného zemědělského družstva a člena Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu, popřípadě jiného pěstitele počítají osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti a společně se s ním stravují, jakož i osoby, které jsou výživou na něho odkázány, i když přechodně s ním ve společné domácnosti nežijí a společně se s ním nestravují.“
§ 2, odst. 3 zní:
„(3)
Povoluje-li místní národní výbor pálení jednotnému zemědělskému družstvu nebo členům Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu podle § 1, odst. 1 písm. a) a b), připojí k povolení seznam členských domácností, pro které se má pálení provést; do seznamu nelze zařadit domácnosti, jejichž členové se zúčastnili pálení podle § 1, odst. 1 písm. a) až d).“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1965.
První náměstek ministra:
Horník v. r. |
Nařízení vlády č. 105/1965 Sb. | Nařízení vlády č. 105/1965 Sb.
Vládní nařízení o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 3 Kčs a 5 Kčs
Vyhlášeno 29. 10. 1965, datum účinnosti 29. 10. 1965, částka 46/1965
* § 1 - Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 3 Kčs a 5 Kčs.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 10. 1965
105
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 20. října 1965
o doplnění soustavy zákonných peněz mincemi po 3 Kčs a 5 Kčs
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 písm. b) zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
Soustava zákonných peněz se doplňuje mincemi po 3 Kčs a 5 Kčs.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Lenárt v. r. |
Zákon č. 114/1965 Sb. | Zákon č. 114/1965 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi
Vyhlášeno 10. 11. 1965, datum účinnosti 10. 11. 1965, částka 49/1965
* Článek I - Zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 10. 11. 1965 (157/1965 Sb.), po opravě
114
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1965,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Článek I
Zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní plánovací komise zabezpečuje na základě soustavné analýzy rozvoje národního hospodářství přípravu státních plánů rozvoje národního hospodářství. K tomu účelu
a)
řídí přípravu a předkládá vládě návrhy
-
dlouhodobého výhledu rozvoje národního hospodářství,
-
dlouhodobých státních plánů rozvoje národního hospodářství a směrnic pro jejich vypracování,
-
prováděcích státních plánů rozvoje národního hospodářství, vypracované na podkladě návrhů odborných ústředních orgánů vlády a návrhů plánů rozvoje jednotlivých odvětví, které jí předkládají odvětvové ústřední orgány, a návrhů plánů, které jí předkládají krajské národní výbory,
b)
předkládá vládě návrhy koncepcí a zásad hospodářské politiky, zejména
-
investiční politiky,
-
rozvoje vnějších vztahů a zapojení ekonomiky státu do mezinárodní dělby práce,
-
vývoje cen a mezd,
-
finanční, úvěrové a devizové politiky,
c)
předkládá vládě
-
komplexní návrhy rozvoje oblastí a návrhy hlavních směrů rozmístění výrobních sil,
-
návrhy zásadních národohospodářských opatření a posudky k návrhům zásadní povahy, týkajícím se rozvoje národního hospodářství, které vládě předkládají jiné orgány,
-
návrhy na zdokonalování nástrojů plánu a ekonomických nástrojů,
d)
stanoví metodiku vypracování státních plánů rozvoje národního hospodářství.“
2.
§ 2 se doplňuje odstavcem 4 tohoto znění:
„(4)
Státní plánovací komise se řídí ve své činnosti pokyny vlády. Pravomoc Státní plánovací komise podrobněji vymezují zvláštní předpisy. Tyto předpisy též stanoví, která pravomoc jí přísluší jen společně s jinými ústředními orgány.“
3.
§ 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Práci Státní plánovací komise a jejího aparátu řídí její předseda.“
4.
V § 3 se vypouštějí odstavce 3 a 5; odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
5.
§ 4 odstavec 2 písm. c) se vypouští.
6.
V § 4 v odstavci 4 se slova „její statut, který vydá vláda“ nahrazují slovy „vláda, popřípadě zvláštní předpisy“.
7.
§ 6 se vypouští.
Článek II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Lašťovička v. r.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Předsednictva Slovenské národní rady č. 125/1965 Sb. | Vyhláška Předsednictva Slovenské národní rady č. 125/1965 Sb.
Vyhláška předsednictva Slovenské národní rady o ochraně volně žijících živočichů
Vyhlášeno 30. 11. 1965, datum účinnosti 1. 12. 1965, částka 52/1965
* § 1 - (1) Živočišstvo je významnou součástí přírodního bohatství. Některé jeho druhy mají zvláštní význam pro vědu a hospodářství, vzácní a na svém bytí ohrožení živočichové jsou též kulturní hodnotou. Stát jim proto poskytuje ochranu.
* § 2 - (1) Ochrana se poskytuje živočichům
* § 3 - (1) Chráněné živočichy není dovoleno usmrcovat, chytat, rušit nebo jinak zasahovat do jejich přirozeného vývoje anebo do jejich životního prostředí. Rovněž není dovoleno ničit, poškozovat, sbírat nebo přemísťovat jejich vývojová stadia včetně jimi užívanýc
* § 4 - (1) Pokud se z nějakého důvodu organizace nebo osoba ujme chovu chráněného živočicha, je povinna oznámit krajskému orgánu státní ochrany přírody jeho nabytí do jednoho měsíce ode dne účinnosti této vyhlášky, nebo ode dne, kdy chráněného živočicha vzala do
* § 5 - (1) Organizace a osoby, které jsou oprávněny k chovu chráněných živočichů a ke zpracování jejich těl (i jejich částí a vývojových stadií), nebo jsou oprávněny s nimi obchodovat (zoologické zahrady, preparátorské dílny, sběrny surovin, organizace provádějí
* § 6 - K vývozu živočichů (jejich částí a vývojových stadií) uvedených v příloze této vyhlášky je třeba souhlasu, který uděluje pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro zemědělství.
* § 7 - Při zásazích proti živočišným škůdcům a proti rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních je třeba zabezpečit, aby živočišstvo, které není předmětem zásahů, nebylo ohrožováno nad nezbytnou míru.
* § 8 - (1) Pokud je dovoleno chytání nebo usmrcování obratlovců nutno používat takových prostředků a zařízení, kterými lze živočicha chytit neporušeného, nebo kterými jej lze okamžitě usmrtit. Je proto zakázáno používat k tomu účelu zejména praků, vzduchovek, ok,
* § 9 - Orgány státní ochrany přírody mají právo kontrolovat dodržování této vyhlášky a při kontrole zjišťovat též totožnost osob, které jednají proti jejím ustanovením.
* § 10 - Ustanovení této vyhlášky vyjma § 7 se nevztahují na druhy živočichů, které lze chytat nebo usmrcovat podle předpisů o myslivosti a rybářství, o hubení škůdců a podle předpisů hygienických.
* § 11 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1965. k vyhlášce č. 125/1965 Sb.
Aktuální znění od 1. 12. 1965
125
VYHLÁŠKA
předsednictva Slovenské národní rady
ze dne 6. listopadu 1965
o ochraně volně žijících živočichů
Předsednictvo Slovenské národní rady stanoví podle § 10 odst. 2 zákona Slovenské národní rady č. 1/1955 Sb. SNR, o státní ochraně přírody:
§ 1
(1)
Živočišstvo je významnou součástí přírodního bohatství. Některé jeho druhy mají zvláštní význam pro vědu a hospodářství, vzácní a na svém bytí ohrožení živočichové jsou též kulturní hodnotou. Stát jim proto poskytuje ochranu.
(2)
Chráněni jsou živočichové živí i mrtví ve všech vývojových stadiích (vejce, larva, kukla, dospělý živočich) včetně jimi užívaných sídel přirozených i umělých.
§ 2
(1)
Ochrana se poskytuje živočichům
a)
uvedeným v příloze této vyhlášky,
b)
v chráněných územích, pokud není jinak uvedeno v podmínkách jejich ochrany.
(2)
Orgán státní ochrany přírody může prohlásit za chráněné i jiné druhy živočichů, které se vyskytnou v některé geografické oblasti ojediněle anebo v malém počtu. Jde-li o obratlovce, poskytuje se jim stejná ochrana jako živočichům označeným v příloze hvězdičkou.
§ 3
(1)
Chráněné živočichy není dovoleno usmrcovat, chytat, rušit nebo jinak zasahovat do jejich přirozeného vývoje anebo do jejich životního prostředí. Rovněž není dovoleno ničit, poškozovat, sbírat nebo přemísťovat jejich vývojová stadia včetně jimi užívaných sídlišť přirozených či umělých.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na odborně vedené chovy živočichů,*) které slouží ke zvyšování jejich stavů ve volné přírodě, jakož i na případy, kdy dochází k prokazatelně nezbytným zásahům do životního prostředí a přirozeného vývoje chráněných živočichů v důsledku řádného obhospodařování nemovitostínemovitostí nebo jiného majetku anebo z důvodů hygienických. Jde-li však o druhy, které jsou v příloze označeny hvězdičkou nebo o ojedinělý výskyt či výjimečné zahnízdění, lze nezbytný zásah provést jen podle odborných pokynů krajského orgánu státní ochrany přírody.
(3)
Výjimku z ustanovení odstavce 1 pro účely vědeckovýzkumné, vyučovací a výchovné povoluje pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu a u živočichů prohlášených za zvěř podle předpisů o myslivosti, nebo u živočichů vyjmenovaných v předpisech o rybářství pověřenec Slovenské národní rady pro zemědělství v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro školství a kulturu.
§ 4
(1)
Pokud se z nějakého důvodu organizace nebo osoba ujme chovu chráněného živočicha, je povinna oznámit krajskému orgánu státní ochrany přírody jeho nabytí do jednoho měsíce ode dne účinnosti této vyhlášky, nebo ode dne, kdy chráněného živočicha vzala do chovu; tento orgán jí vydá o hlášení potvrzení.
(2)
Kdo se ujme uhynulého chráněného živočicha v příloze označeného hvězdičkou, je povinen jej neprodleně odevzdat nejbližšímu muzeu nebo místní škole a věc ohlásit orgánu státní ochrany přírody; pokud jde o ptáky a savce označené křížkem, ohlásí nález těmto orgánům, avšak uhynulého živočicha odevzdá mysliveckému hospodáři honitby, v níž byl uhynulý živočich nalezen.
§ 5
(1)
Organizace a osoby, které jsou oprávněny k chovu chráněných živočichů a ke zpracování jejich těl (i jejich částí a vývojových stadií), nebo jsou oprávněny s nimi obchodovat (zoologické zahrady, preparátorské dílny, sběrny surovin, organizace provádějí odchyt, nákup, prodej nebo vývoz živé zvěře apod.), jsou povinny vést stránkovanou a krajským orgánem státní ochrany přírody evidovanou knihu záznamů, ze které musí být zřejmé, kdy a od koho přijaly nebo nabyly chráněného živočicha (jeho části a vývojové stadium) uvedeného v příloze této vyhlášky, popř. komu byl takový živočich dále předán.
(2)
Oprávnění podle předcházejícího odstavce vydává pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu.
§ 6
K vývozu živočichů (jejich částí a vývojových stadií) uvedených v příloze této vyhlášky je třeba souhlasu, který uděluje pověřenec Slovenské národní rady pro školství a kulturu v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro zemědělství.
§ 7
Při zásazích proti živočišným škůdcům a proti rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních je třeba zabezpečit, aby živočišstvo, které není předmětem zásahů, nebylo ohrožováno nad nezbytnou míru.
§ 8
(1)
Pokud je dovoleno chytání nebo usmrcování obratlovců nutno používat takových prostředků a zařízení, kterými lze živočicha chytit neporušeného, nebo kterými jej lze okamžitě usmrtit. Je proto zakázáno používat k tomu účelu zejména praků, vzduchovek, ok, nášlapných želez, třaskavin, jedů, lepů a omamných prostředků.
(2)
Záměrné hubení obratlovců smějí provádět jen osoby starší 18 let.
(3)
Pro ochranu užitečného ptactva platí ustanovení zvláštních předpisů.*)
§ 9
Orgány státní ochrany přírody mají právo kontrolovat dodržování této vyhlášky a při kontrole zjišťovat též totožnost osob, které jednají proti jejím ustanovením.
§ 10
Ustanovení této vyhlášky vyjma § 7 se nevztahují na druhy živočichů, které lze chytat nebo usmrcovat podle předpisů o myslivosti a rybářství, o hubení škůdců a podle předpisů hygienických.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1965.
Chudík v. r.
Příloha k vyhlášce č. 125/1965 Sb.
SEZNAM CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ:
Bezobratlí - Avertebrata
Lupenonožky - Phyllopoda
Žabronožka severská - Branchinecta paludosa
Rakovci - třída: Malacostraca
† Rak kamenáč - Astacus torrentium
Hmyz - třída: Insecta
Ploskoroh - rod Ascalaphus - všechny druhy
Střevlík - rod Carabus - všechny druhy
Cikáda viničná - Tibicen haematodes
Čmelák - rod Bombus - všechny druhy
Tesařík obrovský - Cerambyx cerdo
Tesařík - Gaurotes excellens
Tesařík zavalitý - Ergates faber
Hnědásek osikový - Euphydrias maturna
Krajník - rod Calosoma - všechny druhy
Jasoň dymnivkový - Parnassius mnemosyne
* Jasoň červenooký - Parnassius apollo
Saranče uherská - Acrida hungarica
Kudlanka nábožná - Mantis religiosa
Mravenec - rod Formica - všechny druhy
Nosorožík kapucínek - Oryctes nasicornis
Pestrokřídlec podražcový - Zerynthia hypsipyle
Roháč obecný - Lucanus cervus
Kobylka sága - Saga pedo
Otakárek fenyklový - Papilio machaon
Otakárek ovocný - Papilio podalirius
Tesařík alpský - Rosalia alpina
Obratlovci - podkmen: Vertebrata
Kruhoústí - třída: Cyclostomata
* Mihule - rod Lampetra - všechny druhy
Ryby - třída: Pisces
* Blatňák tmavý - Umbra krameri
† Divoký dunajský kapr - Cyprinus carpio (troucí se hejna na trdlištích)
† Hlavatka podunajská - Hucho hucho (troucí se hejna na trdlištích)
Hrouzek dlouhovousý - Gobio uranoscopus
Hrouzek Kesslerův - Gobio kessleri
Drsek menší (Zingel streber - Asprostreber)
Drsek větší (Zingel zingel - Asprozingel)
Ostrucha křivočará - Pelecus cultratus
Obojživelníci - třída: Amphibia
Blatnice skvrnitá - Pelobates fuscus
Čolek horský - Triturus alpestris
Čolek velký - Triturus cristatus
Čolek karpatský - Triturus montandoni
Ropucha - rod Bufo - všechny druhy
Rosnička zelená - Hyla arborea
Mlok skvrnitý - Salamandra salamandra
Plazi - třída: Reptilia
Ještěrka - rod Lacerta - všechny druhy
* Užovka stromová - Elaphe longissima
* Krátkonožka evropská - Ablepharus kitaibelii
* Želva bahenní - Emys orbicularis
Slepýš křehký - Anguis fragilis
Užovka hladká - Coronella austriaca
Ptáci - třída: Aves
Běhulík plavý - Cursorius cursor
Jiřička obecná - Delichon urbica
* Volavka stříbřitá - Egretta garzetta
* Volavka bílá - Egretta alba
† Berneška tmavá - Branta bernicla
Čáp bílý - Ciconia ciconia
* Čáp černý - Ciconia nigra
Jespák bojovný - Philomachus pugnax
Břehouš černoocasý - Limosa limosa
Jespáček ploskozobý - Limicola falcinellus
* Břehule říční - Riparia riparia
Brhlík lesní - Sitta europaea
* Bukač velký - Botaurus stellaris
Bukáček malý - Ixobrychus minitus
Čejka chocholatá - Vanellus vanellus
Racek - rod Larus - všechny druhy - vyjma v uznaných bažantnicích
* Volavka vlasatá - Ardeola ralloides
Rybák velkozobý - Hydroprogne tschegrava
* Hýl rudý - Carpodacus erythrinus
Červenka obecná - Erithacus rubecula
Rybák - rod Chlidonias - všechny druhy
Rorýs obecný - Apus apus
* Drop malý - Otis tetrax
† * Drop velký - Otis tearda
Drozd - rod Turdus - všechny druhy - vyjma polokrotké městské formy kosa černého
Dudek chocholatý - Upupa epops
Strakapoud - rod Dendrocopos - všechny druhy
* Datlík tříprstý - Picoides tridactylus
Sýkořice vousatá - Panurus biarmicus
Dlask tlustozobý - Cocoothraustes cocoothraustes
* Orlík krátkoprstý - Circaetus galiicus
* Luňák červený - Milvus milvus
* Luňák hnědý - Milvus korschun
† Hohol severní - Bucephala clangula
† Holub doupňák - Columba oenas
* Zrzohlávka rudozobá - Netta rufina
* Koliha - rod Numenius - oba druhy
Hýl obecný - Pyrrhula pyrrhula
* Kvakoš noční - Nycticorax nycticorax
† * Polák malý - Aythya nyroca
† Polák kaholka - Aythya marila
Polák velký - Aythya ferina
† Polák chocholačka - Aythya fuligula
Chřástal - rod Porzana - všechny druhy
† * Hvízdák euroasijský - Anas penelope
† Kopřivka obecná - Anas strepera
† Lžičák pestrý - Anas clypeata
† * Ostralka štíhlá - Anas acuta
Vodouš - rod Tringa - všechny druhy
Kameňáček pestrý - Arenaria interpres
† * Moták - rod Circus - všechny druhy
Budníček - rod Phylloscopus - všechny druhy
* Kormorán velký - Phalacrocorax carbo (vyjma na plůdkových rybnících a výtažnících)
Šoupálek - rod Certhia - oba druhy
* Mandelík hajní - Coracias Garrulus
Králíček - rod Regulus - oba druhy
* Krkavec velký - Corvus corax
† * Orlovec říční - Pandion Haliaëtus
Krutihlav obecný - Jynx torquilla
* Moudivláček lužní - Remiz pendulinus
Kulík - rod Charadrius - všechny druhy
Kukačka obecná - Cuculus canorus
† * Kulíšek nejmenší - Glaucidium passerinum
† Sýček obecný - Athene noctua
Labuť - rod Cygnus - všechny druhy
Linduška - rod Anthus - všechny druhy
Vlaštovka obecná - Hirundo rustica
Lelek lesní - Caprimulgus europaeus
Dytík úhorní - Burhinus oedicnemus
* Kolpík bílý - Platalea leucorodia
Mlynařík dlouhoocasý - Aegithalos caudatus
Bekasina větší - Capella media
Slučka malá - Lymnocryptes minima
Lejsek - rod Muscicapa - všechny druhy
* Zedníček skalní - Tichodroma muralia
† Káně lesní - Buteo buteo (vyjma uznané bažantnice)
† * Kalous pustovka - Asio flammeus
† Kalous ušatý - Asio otus
Ořešník kropenatý Nucifraga Caryocatactes
Střízlík obecný - Troglodytes troglodytes
† * Orel mořský - Haliaeetus Albicilla
† * Orel - rody: Aquila, Hieraaëtus - všechny druhy
Pěnice - rod Sylvia - všechny druhy
Jespák písečný - Crocethia alba
Pěnkava - rod Fringilla - oba druhy
† Sova pálená - Tyto alba
Jespák - rod Calidris - všechny druhy
Chaluha - rod Stercorarius - všechny druhy
Morčák - rod Mergus - všechny druhy
* Potápka rudokrká - Podiceps griseigena
* Potápka žlutorohá - Podiceps auritus
Potáplice - rod Gavia Colymbus - všechny druhy
†* Sýc rousný - Aegolius funereus
* Křepelka polní - Coturnix coturnix
Ouhorlík stepní - Glareola pratincola
Bramborníček - rod Saxicola - oba druhy
* Rybák malý - Sterna albifrons
Rybák obecný - Sterna hirundo
* Ledňáček říční - Alcedo atthis
Sedmihlásek hajní - Hippolais icterina
* Skalník - rod Monticola - oba druhy
Bělořit šedý - Oenanthe oenanthe
Slavík - rod Luscinia - všechny druhy
† * Poštolka jižní - Falco naumanni
† Dřemlík tundrový - Falco columbarius
† * Poštolka rudonohá - Falco vespertinus
† * Ostříž lesní - Falco subbuteo
† Poštolka obecná - Falco tinnunculus (vyjma v uznaných bažantnicích)
† * Raroh velký - Falco cherrug
† * Sokol stěhovavý - Falco peregrinus
† * Puštík bělavý - Strix uralensis
† Puštík obecný - Strix aluco (vyjma v uznaných bažantnicích)
Stehlík - rod Carduelis - všechny druhy
Ťuhýk - rod Lanius - všechny druhy
Strnad - rod Emberiza - všechny druhy
Vrčilka - rod Locustella - všechny druhy
Sýkora - rod Parus - všechny druhy
* Tenkozobec opačný - Recurvirostra avosetta
* Palašníček tamaryškový - Lusciniola melanopogon
* Pisila čáponohá - Himantopus himantopus
Skřivan lesní - Lullula arborea
Datel černý - Dryocopus martius
† Tetřívek obecný - Lyrurus tetrix
Konipas - rod Motacilla - všechny druhy
Rákosník - rod Acrocephalus - všechny druhy
Turpan - rod Melanitta - oba druhy
* Včelojed lesní - Pernis apivorus
* Vlha pestrá - Merops apiaster
Žluva hajní - Oriolus oriolus
Skorec vodní - Cinclus cinclus
* Volavka popelavá - Ardea cinerea (vyjma plůdkových rybníků)
* Volavka červená - Ardea purpurea
Pěvuška podhorní - Prunella collaris
† * Výr velký - Bubo bubo
† * Výreček malý - Otus scops
* Jeřáb popelavý - Grus grus
Žluna - rod Picus - oba druhy
Rehek - rod Phoenicurus - oba druhy
Savci - třída: Mammalia
Bělozubka - rod Crocidura - všechny druhy
Rejsec černý - Neomys anomalus
* Hrabošík tatranský - Pitymys tatricus
* Hraboš sněžný - Microtus nivalis
Hraboš severní - Microtus oeconomus
Ježek - rod Erinaceus (vyjma v uznaných bažantnicích)
† * Kamzík horský - Rupicapra rupicapra
† * Los evropský - Alces alces
† * Medvěd brtník - Ursus arctos
* Myšivka horská - Sicista betulina
Netopýrovití - čeleď Vespertilionidae - všechny druhy
Rejsek - rod Sorex - všechny druhy
Plch lesní - Dryomys nitedula
Plch zahradní - Eliomys quercinus
Plžík lískový - Muscardinus avellanarius
Vrápencovití - čeleď Rhinolophidae - všechny druhy
† * Svišť horský - Marmota marmota
Norek evropský - Putorius Lutreola
† * Vydra říční - Lutra lutra
Zubr evropský - Bison bonasus
Druhy živočichů označené v seznamu křížkem (†) jsou chráněny i podle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, zákona č. 102/1963 Sb., o rybářství a předpisů vydaných podle těchto zákonů.
*)
Např. organizacemi zemědělství
*)
Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a znění Úmluvy o ochraně užitečného ptactva v zemědělství (zejména články 1 a 2) č. 205/1924 Sb. |
Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Sb. | Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 133/1965 Sb.
Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie o změně vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí
Vyhlášeno 16. 12. 1965, datum účinnosti 16. 12. 1965, částka 55/1965
* Článek I - První odstavec „Společných ustanovení k odstavcům a) až c)“ bodu 5 oddílu A přílohy k vyhlášce č. 23/1964 Sb. se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 16. 12. 1965
133
VYHLÁŠKA
Ústřední správy geodézie a kartografie
ze dne 24. listopadu 1965
o změně vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí
Ústřední správa geodézie a kartografie v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány stanoví podle § 11 zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí:
Článek I
První odstavec „Společných ustanovení k odstavcům a) až c)“ bodu 5 oddílu A přílohy k vyhlášce č. 23/1964 Sb. se mění takto:
„Plochy, osázené zákrsky a čtvrtkmeny všech druhů ovocných stromů a plochy osázené polokmeny meruněk a bobulovinami nebo připravené rigolační orbou k výsadbě ovocných sadů, se posuzují jako ovocné sady ihned po provedené výsadbě nebo rigolaci v běžném roce a výsadby ostatních polokmenů (mimo meruněk) a vysokokmenů po 6 letech od výsadby. Svažité pozemky, připravené pro výsadbu ovocných stromů terasováním, se posuzují jako ovocné sady ihned po dokončení výstavby teras bez ohledu na to, jaký druh a tvar ovocných stromů bude na nich vysázen.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
inž. Průša v. r. |
Zákon č. 141/1965 Sb. | Zákon č. 141/1965 Sb.
Zákon o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Vyhlášeno 28. 12. 1965, datum účinnosti 1. 1. 1966, částka 58/1965
* Čl. I - Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1966
141
ZÁKON
ze dne 18. prosince 1965
o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Zákonem č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění, byla v nemocenském pojištění pracovníků v pracovním poměru nově upravena podmínka nepřerušeného zaměstnání pro určení sazby nemocenského a peněžité pomoci v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny a zaveden vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství pro pracující ženy, které konaly práci, jež je těhotným ženám, popřípadě matkám, zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství. Těmto změnám je třeba přizpůsobit též úpravu nároků družstevních rolníků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte.
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se proto usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, se mění takto:
1.
V § 6 písm. B. se vkládá nové ustanovení písm. a), které zní:
„a)
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,“.
Dosavadní ustanovení písm. a) až c) se označují písmeny b) až d).
2.
V § 10 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 3 se slova „při nepřerušené činnosti v témže družstvu“ nahrazují slovy „při pracovní činnosti v družstvu“.
3.
§ 16 včetně nadpisu zní:
„Podpora při ošetřování člena rodiny
(1)
Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených členu družstva (§ 7), který nemůže pracovat, poněvadž musí
1.
ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo
2.
pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
a)
dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byla uzavřena z nařízení příslušných orgánů, nebo
b)
dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
c)
osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření) anebo porodila, a proto nemůže o dítě pečovat, nebo
3.
ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.
(2)
Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s členem družstva ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že není možné nebo vhodné umístit nemocného v nemocnici.
(3)
Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.
(4)
Členu družstva, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo, avšak doba poskytování nesmí v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.
(5)
O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.
(6)
V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.
(7)
Podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží, pokud ošetřování člena rodiny spadá do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny.
(8)
Dokud vláda nestanoví jinak, hradí se podpora náležející za pracovní dny v prvních sedmi kalendářních dnech ošetřování (péče) člena rodiny z prostředků sociálního fondu družstva, od osmého dne ošetřování (péče) podle odstavce 4 ze státních prostředků.“
4.
Za § 19 se vkládá nový oddíl první obsahující § 19a, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl první
§ 19a
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
(1)
Družstevnici, která konala práci, jež je těhotným ženám zakázána nebo jež podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, a je proto v těhotenství dočasně převedena na jinou práci, při níž dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než na dosavadní práci, náleží vyrovnávací příspěvek.*)
(2)
Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně o matkách do konce devátého měsíce po porodu.
(3)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla za posledních 12 kalendářních měsíců před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den.
(4)
Vyrovnávací příspěvek se poskytuje za dobu, za kterou družstevnice má po převedení na jinou práci nárok na pracovní odměnu nebo na její náhradu; v těhotenství se poskytuje nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(5)
Vyrovnávací příspěvek nenáleží, jestliže družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů v kalendářním měsíci aspoň osm pracovních dnů.
(6)
Státní úřad sociálního zabezpečení v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství a s Ústřední radou odborů vydá podrobnější předpisy o vyrovnávacím příspěvku, zejména o tom, jak se zjišťuje a vypočítává pracovní příjem, podle kterého se stanoví vyrovnávací příspěvek.“
V důsledku vložení nového oddílu prvního se označuje dosavadní
oddíl první nad § 20 jako oddíl druhý,
oddíl druhý nad § 28 jako oddíl třetí,
oddíl třetí nad § 29 jako oddíl čtvrtý,
oddíl čtvrtý nad § 30 jako oddíl pátý.
5.
Nadpis § 29 zní:
„Souběh nároků na dávky zabezpečení v nemoci a na dávky zabezpečení matky a dítěte“
a ustanovení § 29 odst. 2 zní:
„(2)
Splňuje-li oprávněný podmínky jak pro nárok na dávku zabezpečení v nemoci nebo na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství anebo na peněžitou pomoc v mateřství podle tohoto zákona, tak pro nárok na obdobnou dávku z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, náleží nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství samostatně jak ze zabezpečení v nemoci nebo ze zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona, tak z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky; úhrn peněžitých dávek za pracovní den nesmí být přitom vyšší, než kdyby byly vyměřeny z částky 100 Kčs denně. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy částku 100 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 100 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto zákona. Pohřebné a podpora při narození dítěte náleží jen jednou, a to podle předpisů platných pro pracovníky.“
6.
§ 100 odst. 1 zní:
„(1)
Nárok na nemocenské, na podporu při ošetřování člena rodiny, na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a na peněžitou pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje, nebyl-li uplatněn do jednoho roku ode dne, za který náleží.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r.
*)
Koná-li těhotná družstevnice práci, která je těhotným ženám zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je družstvo povinno podle zákoníku práce (§ 153 odst. 1 a § 162) převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejné pracovní odměny jako na dosavadní práci. |
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 142/1965 Sb. | Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 142/1965 Sb.
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, jíž se mění vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Vyhlášeno 28. 12. 1965, datum účinnosti 1. 1. 1966, částka 58/1965
* Čl. I - Vyhláška č. 104/1964 Sb. se mění takto:
* Čl. II - Kde se ve vyhlášce č. 104/1964 Sb. mluví o době nepřerušené činnosti v témže družstvu, rozumí se tím doba pracovní činnosti v družstvu.
* Čl. III - Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také družstevnici, která byla již před tímto dnem převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 spln
* Čl. IV
Aktuální znění od 1. 1. 1966
142
VYHLÁŠKA
Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 20. prosince 1965,
jíž se mění vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 19a odst. 6 a § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 141/1965 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška č. 104/1964 Sb. se mění takto:
1.
Nadpis oddílu prvního zní: „Společná ustanovení pro nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství“.
2.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Průměrná denní pracovní změna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započítatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy
a)
družstevník se stal neschopným k práci nebo
b)
družstevník přestal v družstvu pracovat, aby ošetřoval člena rodiny, nebo
c)
družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství anebo proto, že převzala do své trvalé péče dítě svěřené jí k pozdějšímu osvojení, anebo
d)
družstevnice byla převedena pro těhotenství nebo mateřství na jinou práci (dále jen „rozhodné období“); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.“
§ 2 odst. 3 zní:
„(3)
Byl-li družstevnici po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.“
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
3.
V § 3 odst. 1 ve větě za středníkem se vkládají za slovo „družstevnici“ slova „vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,“;
§ 3 odst. 2 zní:
„(2)
Jestliže družstevník byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu), odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které byl družstevník zaměstnán.“
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
4.
§ 4 odst. 2 a 3 se zrušují a označení odstavce 1 se vypouští; v § 4 se vkládají písmena ch) a i) tohoto znění:
„ch)
doba, po kterou matka nebo žena, která převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let,
i)
doba, po kterou se důchodce po přiznání důchodu připravoval pro pracovní činnost nebo po kterou mu byla poskytována léčebná rehabilitace“.
5.
§ 5 odst. 1 až 5 se zrušují a označení odstavce 6 se vypouští.
6.
§ 6 a 7 se zrušují.
7.
V oddílu druhém odkaz pod nadpisem zní:
„K § 7 až 16 a § 29 zákona“.
8.
Za § 15 se vkládají nové § 15a a § 15b, které zní:
㤠15a
Členu družstva (§ 7 zákona), který byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu) a jemuž z tohoto zaměstnání vznikl nárok na nemocenské podle předpisů platných pro pracovníky, se poskytuje nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, jen pokud toto nemocenské je vyšší, a to v částce, o kterou převyšuje nemocenské poskytované podle předpisů platných pro pracovníky. Skončila-li však výplata nemocenského jen proto, že podpůrčí doba v těchto předpisech stanovená je kratší než podpůrčí doba stanovená v předpisech o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků a již uplynula, poskytuje se od skončení výplaty nemocenského poskytovaného dosud podle předpisů platných pro pracovníky nemocenské podle předpisů o zabezpečení v nemoci družstevních rolníků, a to v plné výši.
§ 15b
Ošetřování členky rodiny, která porodila, se posuzuje stejně jako ošetřování nemocného člena rodiny, jestliže jde o ošetřování v době následující bezprostředně po porodu.“
9.
V oddílu třetím se pod nadpis „Zvláštní ustanovení pro dávky zabezpečení matky a dítěte“ vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní:
㤠16a
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
K § 19a zákona
(1)
V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci protože práce, kterou předtím konala,
a)
je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám*) nebo
b)
podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě**)
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.
(2)
V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,
a)
je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo
b)
podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě**)
a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.
(3)
Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů podle § 37.
(4)
Průměrný pracovní příjem, jehož družstevnice dosáhla za posledních 12 kalendářních měsíců před převedením na jinou práci, se zjišťuje způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny u nemocenského (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100,- Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.
(5)
Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.
(6)
Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.“
10.
§ 18 zní:
㤠18
(1)
Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.
(2)
Je-li družstevnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou
a)
nejpozději do měsíce po tom, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, nebo
b)
sice později, ale ode dne, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a ostatní dny jí družstvo omluvilo.
Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže je to pro ni výhodnější.
(3)
Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.“
11.
§ 24 odst. 2 písm c) zní:
„c)
nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě obdobné dávky poskytované ze sociálního fondu družstva,“.
12.
V § 39 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1.
13.
V § 44 se připojuje druhá věta, která zní: „Jestliže to je pro družstevnici výhodnější, nehledí se k době, po kterou jí byl po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství poskytován vyrovnávací příspěvek ani k příjmům dosaženým v této době.“
14.
V § 82 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
o vyrovnávacím příspěvku v těhotenství a mateřství,“.
Dosavadní ustanovení písmen d) až f) se označují písmeny e) až g).
15.
§ 85 odst. 1 zní:
„(1)
Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který družstevnici vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*) Družstvo uvede na tiskopise, ze kterého důvodu a od kterého dne byla družstevnice převedena na jinou práci, jakou práci dosud konala a na jakou byla převedena.“
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
Čl. II
Kde se ve vyhlášce č. 104/1964 Sb. mluví o době nepřerušené činnosti v témže družstvu, rozumí se tím doba pracovní činnosti v družstvu.
Čl. III
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytne za dobu od 1. ledna 1966 také družstevnici, která byla již před tímto dnem převedena z důvodu těhotenství nebo po porodu na jinou práci, jestliže při tomto převedení jsou po 31. prosinci 1965 splněny podmínky stanovené v zákoníku práce a v ustanoveních o vyrovnávacím příspěvku.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Předseda:
Štanceľ v. r.
*)
§ 150 odst. 1 a 2, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce a seznamy prací a pracovišť vydané podle § 150 zákoníku práce.
**)
§ 150 odst. 3, § 153 a § 162 odst. 1 zákoníku práce.
*)
závodní, popřípadě obvodní lékař po vyjádření odborného ženského lékaře. |
Vyhláška Ministerstva financí č. 145/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva financí č. 145/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva financí o některých opatřeních v oboru daně z příjmů z literární a umělecké činnosti
Vyhlášeno 30. 12. 1965, datum účinnosti 1. 1. 1966, částka 60/1965
* § 1 - (1) Organizace vyplácející odměny za činnost, která nepodléhá povinnému zprostředkování, a které jsou podrobeny dani z příjmů z literární a umělecké činnosti (dále jen „daň“), poukazují částku ve výši 10 % z každé odměny zaokrouhlenou na celé Kčs dolů výpl
* § 2 - (1) Organizace poukazují zálohy na daň výplatnímu místu nejpozději do 10. dne následujícího měsíce. Současně s poukazem záloh na daň, popř. odměn zašlou výplatnímu místu seznam poplatníků, v němž uvedou u každého poplatníka jeho příjmení a jméno (krycí jmé
* § 3 - (1) Výplatní místo vypočte nejpozději do 45 dnů po uplynutí pololetí u každého poplatníka daň připadající na odměny vyplacené mu za toto období, provede zúčtování všech došlých záloh na daň s vypočtenou daní a případné přeplatky, pokud přesahují 10 Kčs, vr
* § 4 - (1) Odměny, které plynou devizovým cizincům, vyplácí organizace s výjimkou uvedenou v odstavci 2 přímo poplatníkům. Z odměny srazí daň podle § 8 odst. 1 zákona bez přihlédnutí k již vyplaceným odměnám a odčitatelným položkám podle § 7 zákona a odvede ji vž
* § 5 - Za vyživované se uznávají též děti zrozené z manželství nebo mimo manželství a manželka (manžel), kteří nežijí s poplatníkem ve společné domácnosti, na které však poplatník platí výživné určené nebo schválené soudem, pokud tyto osoby nemají vlastní příjem
* § 6 - Ministerstvo financí, popř. orgán jím zmocněný, upraví na žádost autora po projednání s příslušným uměleckým svazem daň připadající na odměny za významná původní díla literární, výtvarná nebo hudební, na nichž autor prokazatelně pracoval po dobu delší než
* § 7 - Organizace vyplácející odměny podrobené dani mohou výjimečně do konce ledna 1966 poukázat výplatním místům celé odměny za rok 1965, pokud by nemohly organizačně včas zajistit úpravu proplácení honorářů podle této vyhlášky, takže by mohlo dojít ke zdržení v
* § 8 - Zrušují se ustanovení § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 37/1965 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.
* § 9 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Aktuální znění od 1. 7. 1968 (96/1968 Sb.)
145
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 22. prosince 1965
o některých opatřeních v oboru daně z příjmů z literární a umělecké činnosti
Ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem školství a kultury stanoví podle § 16 odst. 2 zákona č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti (dále jen „zákon“):
§ 1
(1)
Organizace vyplácející odměny za činnost, která nepodléhá povinnému zprostředkování, a které jsou podrobeny dani z příjmů z literární a umělecké činnosti (dále jen „daň“), poukazují částku ve výši 10 % z každé odměny zaokrouhlenou na celé Kčs dolů výplatnímu místu*) jako zálohu na daň a zbytek odměny (po srážce příspěvku kulturnímu fondu) vyplácí přímo poplatníkovi.
(2)
Organizace vyplácející odměny za činnost, která podléhá povinnému zprostředkování,**) poukazují odměny v plné výši místu, které tuto činnost zprostředkovalo. Není-li zprostředkující organizace současně výplatním místem poplatníkovým, postupuje při proplácení odměn podle předchozího odstavce.
(3)
Zálohy na daň podle předchozích odstavců a podle § 3 odst. 3 této vyhlášky, popř. odměny za činnost podléhající povinnému zprostředkování, poukazuje vyplácející organizace výplatnímu místu, popřípadě zprostředkující organizaci na jejich zvláštní bezúročný účet u příslušné pobočky Státní banky československé.
§ 2
(1)
Organizace poukazují zálohy na daň výplatnímu místu nejpozději do 10. dne následujícího měsíce. Současně s poukazem záloh na daň, popř. odměn zašlou výplatnímu místu seznam poplatníků, v němž uvedou u každého poplatníka jeho příjmení a jméno (krycí jméno), adresu jeho bydliště, popř. adresu jeho zaměstnavatele, druh a výši hrubých odměn, částku sraženého příspěvku kulturním fondům, a částku zadržené a výplatnímu místu poukázané zálohy na daň za uplynulé období.
(2)
Nepřevýší-li odměna za dílo nebo výkon 50 Kčs, s výjimkou provozovacích honorářů nebo odměn za činnost podléhající povinnému zprostředkování, vyplatí ji organizace přímo poplatníkovi, po srážce daně ve výši 3 % a příspěvku kulturnímu fondu. Při výpočtu daně a odvodu sražené daně postupuje stejně jako u odměn uvedených v § 5 odst. 4 zákona.
(3)
Poplatník si zvolí jedno výplatní místo, kterému mají být poukazovány z jeho odměny zálohy na daň, popř. celé odměny; zvolené výplatní místo je povinen oznámit každému plátci odměny a o zvolení vyrozumět též výplatní místo.
§ 3
(1)
Výplatní místo vypočte nejpozději do 45 dnů po uplynutí pololetí u každého poplatníka daň připadající na odměny vyplacené mu za toto období, provede zúčtování všech došlých záloh na daň s vypočtenou daní a případné přeplatky, pokud přesahují 10 Kčs, vrátí poplatníkovi. Vznikne-li ze zúčtování přeplatek nepřesahující 10 Kčs nebo nedoplatek, zúčtuje jej se zálohami došlými v dalších obdobích, popř. nedojde-li v tomto období k výplatě dalších odměn, vyzve poplatníka, aby uhradil nedoplatek přímo výplatnímu místu. Neuhradí-li poplatník nedoplatek na vyzvání, požádá výplatní místo okresní národní výbor příslušný podle místa poplatníkova bydliště o vymáhání daňového nedoplatku.
(2)
Zjistí-li výplatní místo, že vzhledem k celkové výši odměn nestačí záloha ve výši 10 % odměny na krytí daně připadající na úhrn odměn od počátku roku, uloží organizacím, které pravidelně nebo ve větším rozsahu vyplácejí poplatníkovi odměny, aby jako zálohu na daň zadržovaly a výplatnímu místu odváděly vyšší přiměřené procento odměny. Organizace vyplácející odměny jsou povinny poukazovat z odměn zálohy na daň ve výši určené výplatním místem od doručení příkazu až do konce kalendářního roku. Výplatní místo zašle opis příkazu též poplatníkovi na vědomí.
(3)
Odměny za činnost podléhající povinnému zprostředkování poukazuje zprostředkující organizace, je-li zároveň poplatníkovým výplatním místem, během roku běžně poplatníkovi a při výplatě každé odměny buď srazí zálohu na daň a provede zúčtování podle odstavce 1 nebo vypočte podle příslušných ustanovení zákona daň odpovídající výši odměn vyplacených poplatníkovi od počátku kalendářního roku včetně vyplácené odměny, od vypočtené daně odečte úhrn daně sražené od počátku kalendářního roku a rozdíl srazí z právě vyplacené odměny.
(4)
Obdobně jako podle předchozího odstavce může postupovat výplatní místo, jde-li o odměny za činnost nepodléhající povinnému zprostředkování, pokud organizace vyplácející odměny výjimečně poukáže výplatnímu místu celou odměnu.
§ 4
(1)
Odměny, které plynou devizovým cizincům, vyplácí organizace s výjimkou uvedenou v odstavci 2 přímo poplatníkům. Z odměny srazí daň podle § 8 odst. 1 zákona bez přihlédnutí k již vyplaceným odměnám a odčitatelným položkám podle § 7 zákona a odvede ji vždy nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí příslušnému okresnímu národnímu výboru.
(2)
Sjednalo-li výplatní místo smlouvu o převodu autorského práva nebo o svolení k užití díla, jeho zcizení nebo půjčení, nebo sjednalo-li zprostředkování přednášky či uměleckého výkonu s devizovým cizincem, poukazují organizace odměny (zálohy) za umělecké dílo nebo za umělecký výkon, popř. za jejich užití, tomuto výplatnímu místu.
§ 5
Za vyživované se uznávají též děti zrozené z manželství nebo mimo manželství a manželka (manžel), kteří nežijí s poplatníkem ve společné domácnosti, na které však poplatník platí výživné určené nebo schválené soudem, pokud tyto osoby nemají vlastní příjem přesahující ročně hrubých 6000 Kčs.
§ 6
Ministerstvo financí, popř. orgán jím zmocněný, upraví na žádost autora po projednání s příslušným uměleckým svazem daň připadající na odměny za významná původní díla literární, výtvarná nebo hudební, na nichž autor prokazatelně pracoval po dobu delší než jeden rok, aby výše daně odpovídala průměrné odměně za činnost autora v jednotlivých letech, v nichž na díle pracoval.
§ 7
Organizace vyplácející odměny podrobené dani mohou výjimečně do konce ledna 1966 poukázat výplatním místům celé odměny za rok 1965, pokud by nemohly organizačně včas zajistit úpravu proplácení honorářů podle této vyhlášky, takže by mohlo dojít ke zdržení výplat odměn.
§ 8
Zrušují se ustanovení § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 37/1965 Sb., k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
Ministr:
Dvořák v. r.
*)
§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 37/1965 Sb. k provedení zákona o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti
**)
vyhláška ministerstva školství a kultury č. 71/1958 Ú. l., kterou se stanoví podmínky účinkování divadelních umělců z povolání v představeních mimo provoz divadla, ve znění vyhlášek č. 176/1958 Ú. l. a č. 74/1964 Sb. a vyhláška č. 89/1958 Ú. l., kterou se stanoví povinné zprostředkování pro některé obory umělecké činnosti v znění vyhlášky č. 74/1964 Sb. |
Vyhláška Ministerstva hornictví č. 156/1965 Sb. | Vyhláška Ministerstva hornictví č. 156/1965 Sb.
Vyhláška ministerstva hornictví o změně a doplnění vyhlášky č. 143/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu
Vyhlášeno 31. 12. 1965, datum účinnosti 1. 1. 1966, částka 61/1965
* Článek I - Vyhláška č. 143/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu, se mění a doplňuje takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1966
156
VYHLÁŠKA
ministerstva hornictví
ze dne 30. prosince 1965,
o změně a doplnění vyhlášky č. 143/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu
Ministerstvo hornictví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a po schválení hlavním arbitrem Československé socialistické republiky stanoví podle § 392 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.
Článek I
Vyhláška č. 143/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky topných plynů, rop a gazolinu, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 7 odst. 2 - zní:
„Požaduje-li odběratel změnu množství stanoveného čtvrtletním rozpisem spotřeby na jednotlivé měsíce, je povinen požádat o to nejpozději týden před počátkem stanoveného období.“
2.
v § 14 se za odstavec 3 vkládá další odstavec tohoto znění:
„(4)
Odběratelé, kteří odebírají topné plyny v maloobchodním rozsahu, jsou povinni hlásit dodavateli skutečně odebrané množství topných plynů za uplynulý měsíc nejpozději do 2 dnů po jeho uplynutí na formuláři vydaném dodavatelem.“
3.
§ 46 zní:
„O fakturování a placení dodávek topných plynů z plynovodní sítě v maloobchodním rozsahu platí zvláštní předpisy;*) dodavatel je povinen odeslat sběrné faktury za tyto dodávky do 7 dnů po skončení uplynulého měsíce.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.
První náměstek ministra:
Odvárka v. r.
*)
Vyhláška ministerstva financí č. 204/1964 Sb., o fakturování a placení dodávek neinvestiční povahy a výnos ministerstva financí ze dne 14. prosince 1965 čj. 117/54 583/1965. |
Nařízení vlády č. 5/1966 Sb. | Nařízení vlády č. 5/1966 Sb.
Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 108/1961 Sb., o zřízení University 17. listopadu v Praze
Vyhlášeno 31. 1. 1966, datum účinnosti 1. 2. 1966, částka 2/1966
* § 1 - Fakulta přírodovědecká a technická University 17. listopadu v Praze se zrušuje.
* § 2 - Universita 17. listopadu v Praze zejména:
* § 3 - Ustanovení § 2 vládního nařízení č. 108/1961 Sb., o zřízení University 17. listopadu v Praze, se zrušuje.
* § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1966.
Aktuální znění od 1. 2. 1966
5
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 19. ledna 1966,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 108/1961 Sb., o zřízení University 17. listopadu v Praze
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 3 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách:
§ 1
Fakulta přírodovědecká a technická University 17. listopadu v Praze se zrušuje.
§ 2
Universita 17. listopadu v Praze zejména:
a)
poskytuje zahraničním studentům v oborech stanovených ministrem školství a kultury vysokoškolské vzdělání,
b)
poskytuje v oborech stanovených ministrem školství a kultury vysokoškolské vzdělání československým studentům,
c)
připravuje zahraniční studenty ke studiu na jiných vysokých školách v ČSSR a zajišťuje podmínky pro to, aby zahraniční studenti mohli nabýt vysokoškolského vzdělání na těchto školách,
d)
je metodickým a organizačním střediskem pro výchovu zahraničních studentů,
e)
pečuje o přípravu československých expertů pro expertizní činnost v zahraničí.
§ 3
Ustanovení § 2 vládního nařízení č. 108/1961 Sb., o zřízení University 17. listopadu v Praze, se zrušuje.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 1966.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 12/1966 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy č. 12/1966 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy o změně vyhlášky č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory
Vyhlášeno 22. 2. 1966, datum účinnosti 1. 3. 1966, částka 4/1966
* Článek I - Ustanovení § 2 až 5 vyhlášky č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory, se ruší a nahrazují tímto zněním:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 3. 1966
12
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 12. února 1966
o změně vyhlášky č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory
Ministerstvo dopravy stanoví v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány podle § 8 odst. 1 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě:
Článek I
Ustanovení § 2 až 5 vyhlášky č. 3/1962 Sb., o řízení nákladní automobilové dopravy národními výbory, se ruší a nahrazují tímto zněním:
㤠2
Plány přepravy se sestavují jako plány pětileté a roční, a to podle předpisů o plánování.
§ 3
(1)
Organizace veřejné dopravy a provozovatelé plánované závodové dopravy*) jsou povinni hlásit krajskému dopravnímu středisku k sestavení měsíčního přepravního přehledu:
a)
organizace veřejné dopravy (podniky za své závody) zejména objemy přeprav, na které jsou v příslušném měsíci uzavřeny hospodářské smlouvy,**) a objemy dalších zajišťovaných přeprav, na něž nebyly hospodářské smlouvy uzavřeny. Obsah hlášení stanoví krajské dopravní středisko po projednání s příslušnou organizací veřejné dopravy,
b)
provozovatelé plánované závodové dopravy objemy a druhy přeprav, které zajišťují v příslušném měsíci vlastní závodovou dopravou. Obsah hlášení stanoví ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány.***) Hlášení se předkládá podle základních plánujících jednotek organizace, a to té pobočce krajského dopravního střediska, v jejímž obvodu má být přeprava započata.
(2)
Organizace jsou povinny předložit hlášení podle odstavce 1 nejpozději pátého dne před počátkem měsíce, jehož se hlášení týká. Na vyzvání krajského dopravního střediska jsou organizace povinny umožnit nahlédnutí do podkladů hlášení a poskytnout další informace a vysvětlení o potřebě přeprav a jejich zajištění, zejména o průběhu uzavírání hospodářských smluv v silniční nákladní dopravě, o sjednávání dílčích specifikací těchto smluv a o plnění smluvních závazků.
(3)
V odůvodněných případech může krajské dopravní středisko zjednodušit obsah hlášení stanovený podle odstavce 1 písm. b) a výjimečně provozovatele závodové dopravy této povinnosti i zprostit“.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1966.
Náměstek ministra:
inž. Tichý v. r.
*)
Článek 64 odst. 1 písm. b) metodických pokynů Státní plánovací komise č. 55/1965 Sb.
**)
Vyhláška č. 11/1966 Sb., o hospodářských smlouvách v silniční nákladní dopravě.
***)
Tato úprava se vyhlásí v Přepravním a tarifním věstníku ministerstva dopravy. |
Nařízení vlády č. 33/1966 Sb. | Nařízení vlády č. 33/1966 Sb.
Vládní nařízení, kterým se doplňuje a mění vládní nařízení o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol
Vyhlášeno 14. 6. 1966, datum účinnosti 14. 6. 1966, částka 13/1966
* Článek I - Vládní nařízení č. 16/1963 Sb. ve znění vládního nařízení č. 74/1965 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol se doplňuje a mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 14. 6. 1966
33
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 18. května 1966,
kterým se doplňuje a mění vládní nařízení o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 144 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.:
Článek I
Vládní nařízení č. 16/1963 Sb. ve znění vládního nařízení č. 74/1965 Sb., o umísťování absolventů vysokých škol, konzervatoří a středních odborných škol se doplňuje a mění takto:
1.
Ustanovení § 15a odst. 1 zní:
„(1)
Na absolventy vysokých škol skupin oborů technická a jaderná fyzika, hutnictví, potravinářství, spotřební průmysl, na absolventy vysokých škol uměleckých a konzervatoří, na absolventy lékařských fakult a farmaceutické fakulty, na absolventy středních odborných škol oborů zpracování kaučuku a plastických hmot, výroba celulózy a papíru, přádelnictví, tkalcovství, pletařství, chemická technologie textilu, provoz a ekonomika železniční dopravy a na absolventy středních odborných škol výtvarného a výtvarně technického směru, kteří ukončí studium v roce 1966 a v dalších letech, se nevztahují ustanovení § 6, poslední věty § 6a odst. 1 a § 17. Totéž platí pro absolventy vysokých škol skupin oborů strojírenství, elektrotechnika, zemědělství a lesnictví, ekonomika, a pro absolventy středních odborných škol oborů filmová, televizní, rozhlasová a divadelní technika, chemická technologie, konstrukce a tvorba osvětlovadel, technika a zušlechťování dutého skla, výroba oděvů a prádla, pilařství a přidružená výroba, truhlářství, interiérové techniky, výroba hudebních nástrojů, polygrafie, užitá fotografie, technické zařízení budov, dopravní stavby, vodohospodářské stavby, provoz a ekonomika automobilní dopravy, spojová technika drátová, spojová technika bezdrátová, skupiny oborů zemědělství a lesnictví, oborů všeobecná ekonomika, provoz a ekonomika společného stravování, provoz a ekonomika hotelových služeb, provoz a ekonomika cestovního ruchu, kteří ukončí studium v roce 1967 a v dalších letech.“
2.
Ustanovení § 18 odst. 1 zní:
„(1)
Za plnění povinností vyplývajících z ustanovení tohoto nařízení odpovídají podniky a všichni jejich vedoucí pracovníci v rozsahu svých funkcí. Uzavře-li podnik s absolventem pracovní smlouvu v rozporu s tímto nařízením, je neplatnou a pracovní poměr nevznikne.“
Článek II
Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Lenárt v. r. |
Nařízení vlády č. 54/1966 Sb. | Nařízení vlády č. 54/1966 Sb.
Vládní nařízení, jímž se mění vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb.
Vyhlášeno 19. 7. 1966, datum účinnosti 1. 9. 1966, částka 20/1966
* Článek 1 - Vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb., se mění takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 1. 9. 1966
54
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 6. července 1966,
jímž se mění vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky stanoví podle § 45 zákona č. 65/1960 Sb., o národních výborech, a podle zákona č. 68/1957 Sb., o umělém přerušení těhotenství:
Článek 1
Vládní nařízení č. 126/1962 Sb., kterým se zřizují interrupční komise a provádí zákon o umělém přerušení těhotenství, ve znění vládního nařízení č. 95/1964 Sb., se mění takto:
§ 8 zní:
Žena žádající o umělé přerušení těhotenství se obrátí buď přímo nebo prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře na přednostu ženského oddělení kterékoliv nemocnice s poliklinikou v okrese, kde má trvalý pobyt, popřípadě kde je sídlo jejího pracoviště nebo školy, kterou navštěvuje a sdělí mu důvod své žádosti. Není-li v okrese nemocnice s poliklinikou, obrátí se na přednostu ženského oddělení polikliniky.
Článek 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1966.
Ing. Černík v. r. |
Vyhláška Ústřední správy vodního hospodářství č. 55/1966 Sb. | Vyhláška Ústřední správy vodního hospodářství č. 55/1966 Sb.
Vyhláška Ústřední správy vodního hospodářství, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 136/1960 Sb., o Státní vodohospodářské inspekci
Vyhlášeno 19. 7. 1966, datum účinnosti 19. 7. 1966, částka 20/1966
* Čl. I - Vyhláška č. 136/1960 Sb. se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 19. 7. 1966
55.
VYHLÁŠKA
Ústřední správy vodního hospodářství
ze dne 8. července 1966,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 136/1960 Sb., o Státní vodohospodářské inspekci
Ústřední správa vodního hospodářství v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví podle § 38 odst. 2 zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, ve znění zákona č. 12/1959 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 136/1960 Sb. se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 zní:
㤠2
(1)
Státní vodohospodářská inspekce jako kontrolní orgán Ústřední správy vodního hospodářství má celostátní působnost. V jejím čele je hlavní inspektor; jeho zástupcem na Slovensku je oblastní inspektor.
(2)
Hlavního a oblastního inspektora jmenuje a odvolává ministr-předseda Ústřední správy vodního hospodářství; oblastního inspektora jmenuje na návrh předsedy Komise Slovenské národní rady pro vodní hospodářství.
(3)
Státní vodohospodářská inspekce spolupracuje s Komisí Slovenské národní rady pro vodní hospodářství. Předseda Komise může oblastnímu inspektoru dávat pokyny v závažných případech vyžadujících neodkladné řešení na Slovensku. O těchto pokynech a o jejich splnění je oblastní inspektor povinen zpravit hlavního inspektora.
(4)
Státní vodohospodářská inspekce vykonává svoji působnost svými inspektory. Její podrobnější organizační uspořádání, zejména rozsah a okruh působnosti inspektorů upravuje statut státní vodohospodářské inspekce,*) který schvaluje ministr-předseda Ústřední správy vodního hospodářství.“
2.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
Orgány Státní vodohospodářské inspekce, pokud samy podle § 3 odst. 3 nemohou učinit opatření k odstranění závad a nedostatků, které při plnění svých úkolů zjistí, jsou povinny oznámit je vodohospodářskému orgánu národního výboru, který je podle povahy případu příslušný učinit potřebné opatření. Přitom současně podle povahy případu navrhnou opatření nutná k sjednání nápravy, změnu nebo doplnění vodohospodářských rozhodnutí, popřípadě uložení majetkových sankcí podle příslušných předpisů. Orgán národního výboru sdělí svoje rozhodnutí orgánu Státní vodohospodářské inspekce.“
3.
§ 5 se doplňuje dalším odstavcem 4, který zní:
„(4)
Orgány Státní vodohospodářské inspekce jsou povinny neprodleně provést opatření, která jim v závažných případech vyžadujících neodkladného řešení uloží předseda krajského národního výboru. O těchto opatřeních a jejich splnění jsou povinny neprodleně zpravit hlavního, na Slovensku oblastního inspektora.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr-předseda:
Smrkovský v. r.
*)
Statut bude uveřejněn ve Věstníku Ústřední správy vodního hospodářství. |
Vyhláška Ministra financí č. 61/1966 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 61/1966 Sb.
Vyhláška ministra financí o vydání mincí po 5 Kčs a o vydání pamětních stříbrných desetikorun "VELKÁ MORAVA - 1100 LET"
Vyhlášeno 28. 7. 1966, datum účinnosti 28. 7. 1966, částka 22/1966
* Oddíl I - Vydání mincí po 5 Kčs (§ 1 — § 3)
* Oddíl II - Vydání pamětních stříbrných desetikorun „VELKÁ MORAVA - 1100 LET“ (§ 4 — § 6)
* Oddíl III - § 7 (§ 7 — § 7)
Aktuální znění od 28. 7. 1966
61
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 13. července 1966
o vydání mincí po 5 Kčs a o vydání pamětních stříbrných desetikorun „VELKÁ MORAVA - 1100 LET“
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb. a podle § 2 odst. 2 vládního nařízení č. 35/1954 Sb., o pamětních mincích:
Oddíl I
Vydání mincí po 5 Kčs
§ 1
Dnem 1. srpna 1966 se dávají do oběhu mince po 5 Kčs (dále jen „mince“).
§ 2
(1)
Mince se razí z mědiniklu ve složení 80 dílů mědi a 20 dílů niklu. Hrubá váha mince je 7 g. Průměr mince je 26 mm a její hrana je hladká s opakujícím se ornamentem kosočtverec - vlnovka, který je proveden vlisem.
(2)
Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 20/1000 a v obsahu niklu 10/1000.
§ 3
(1)
Na líci mince je státní znak Československé socialistické republiky, okolo něj ve dvou řádcích nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“. Rok výroby je uveden pod dolním okrajem pavézy státního znaku.
(2)
Na rubu mince je uprostřed označení hodnoty velkou číslicí „5“. Na pozadí jsou jako symbol výstavby zpodobeny konstrukce stavebních jeřábů, v horní levé části je pěticípá hvězda a níže vpravo stylizovaný květ. Zkratka měnové jednotky „Kčs“ je umístěna při levém okraji. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Harcuba, jehož jméno „HARCUBA“ je umístěno pod číslicí „5“.
Oddíl II
Vydání pamětních stříbrných desetikorun „VELKÁ MORAVA - 1100 LET“
§ 4
U příležitosti zahájení mezinárodního kongresu archeologů v ČSSR v srpnu 1966 se vydávají pamětní stříbrné desetikoruny, jimiž se připomíná význam velkomoravského státního útvaru pro vznik, upevnění a vývoj československé vzájemnosti na území našeho státu.
§ 5
Pamětní stříbrné desetikoruny se razí ze slitiny o 500 dílech stříbra, 400 dílech mědi, 50 dílech niklu a 50 dílech zinku. Hrubá váha desetikoruny je 12 g. Při ražbě je dovolena odchylka nahoru i dolů v hrubé váze 10/1000 a v obsahu stříbra 5/1000. Průměr desetikoruny je 30 mm, její hrana je hladká s opakujícím se ornamentem kosočtverec-elipsa, který je proveden vlisem.
§ 6
(1)
Na líci pamětní stříbrné desetikoruny je státní znak Československé socialistické republiky, okolo něj v kruhu nápis „ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA“ a dole rok vydání „1966“.
(2)
Na rubu pamětní stříbrné desetikoruny jsou zobrazeny jako symboly rozkvětu státního útvaru Velká Morava v 9. století plaketa s motivem sokolníka na koni, která pochází z archeologických nálezů ve Starém Městě na Moravě a pod ní obrys základů křesťanského chrámu v Pohansku u Břeclavě. V levé dolní části je nápis „VELKÁ MORAVA - 1100 LET“. Označení hodnoty „10“ je vpravo nahoře. Návrh stříbrné pamětní desetikoruny je dílem akademického sochaře Luboše Růžičky za grafické spolupráce s akademickým malířem a grafikem Janem Solperou; jejich jména „RŮŽIČKA-SOLPERA“ jsou umístěna pod obrysem chrámu.
Oddíl III
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dvořák v. r.
Kresby:
82kB
82kB
98kB
102kB |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 86/1966 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 86/1966 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., o regresních náhradách
Vyhlášeno 25. 11. 1966, datum účinnosti 1. 1. 1967, částka 38/1966
* Článek I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 1. 1967
86
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví
ze dne 8. listopadu 1966,
kterou se mění vyhláška č. 34/1965 Sb., o regresních náhradách
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a ministerstvem financí stanoví podle § 11 zákona č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách):
Článek I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, se mění takto:
1.
Ustanovení § 30 zní:
Náklady řízení
(1)
Náklady řízení o regresních náhradách je povinen uhradit účastník, který byl uznán povinným k regresní náhradě. Jinak je nese okresní národní výbor, který také až do rozhodnutí o nich zálohuje hotové výlohy. Náklady, které v řízení vzniknou organizaci nebo občanovi, jejichž povinnost k regresní náhradě se projednává, nese tento účastník sám.
(2)
Náklady řízení o regresních náhradách, včetně nákladů odvolacího řízení a řízení vykonávacího, se stanoví paušální částkou 2 % z přiznané regresní náhrady, nejméně však 20,- Kčs.
2.
Ustanovení § 32 zní:
(1)
Výnos regresních náhrad, spravovaný okresními národními výbory (§ 31), je neplánovaným příjmem těchto národních výborů a plyne do fondu rezerv a rozvoje jejich hospodářství. To platí též o úhradě nákladů regresního řízení (§ 30), a to i nákladů řízení ve věcech uplatňovaných před orgány národních výborů orgány ministerstev národní obrany a vnitra (§ 43).
(2)
S výnosy uvedenými v odstavci 1 hospodaří okresní národní výbor podle § 8 zákona a podle předpisů pro používání fondu rezerv a rozvoje svého hospodářství.
(3)
Výnosu regresních náhrad použijí národní výbory v prvé řadě na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zdravotnických zařízení a opatření sloužících ochraně zdravých životních podmínek a léčení nebo předcházení úrazů a nemocí z povolání, popřípadě nápravě jejich následků; dále na zřízení popřípadě lepší technické vybavení zařízení a opatření sloužících ochraně života a zdraví osob v provozu organizací nebo v jejich okolí a zařízení a opatření sloužících k odstranění závažných zdrojů úrazů a nemocí z povolání nebo závažných hygienických závad.
(4)
Výnosu regresních náhrad použijí národní výbory buď přímo nebo jako příspěvku socialistickým organizacím.
(5)
Zaplacených úhrad nákladů regresního řízení používá okresní národní výbor v prvé řadě k úhradě hotových výloh regresního řízení ve všech stupních.
3.
Ustanovení § 33 zní:
Podílu ve výši 30 % z výnosu regresních náhrad použijí okresní národní výbory na účely, které stanoví krajský národní výbor; pokud krajský národní výbor neučiní takové opatření do konce roku následujícího po ukončení roku, v němž bylo výnosu dosaženo, použije okresní národní výbor i tohoto podílu bez omezení.
4.
Ustanovení § 34 zní:
Na poskytnutí příspěvku z výnosu regresních náhrad nemají organizace právní nárok. Příspěvek nelze poskytnout na zařízení a opatření běžné povahy, která má organizace zajišťovat z vlastních prostředků. Podmínkou poskytnutí příspěvku je, že organizace nemůže zařízení a opatření zajistit včas z vlastních prostředků, ač jich účelně používá, a že nezanedbává své povinnosti na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
5.
Ustanovení § 35 zní:
Pokud se příspěvek poskytuje na žádost organizace, projedná žádost okresní národní výbor příslušný podle provozu nebo pracoviště, pro které má být příspěvek poskytnut. Nemůže-li tento národní výbor poskytnout příspěvek ze svého podílu, postoupí žádost krajskému národnímu výboru.
6.
Ustanovení § 36 zní:
(1)
Národní výbor poskytující příspěvek určí vždy účel použití a lhůtu, v níž má být použití příspěvku vykázáno a vyúčtováno, popřípadě stanoví i jiné podmínky.
(2)
Pokud organizace neprokáže, že použila příspěvku za stanovených podmínek, je povinna příspěvek vrátit. O povinnosti k vrácení příspěvku rozhodne v řízení správním národní výbor, který příspěvek poskytl.
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Ministr:
Plojhar v. r. |
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 111/1966 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy č. 111/1966 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky)
Vyhlášeno 20. 12. 1966, datum účinnosti 1. 1. 1967, částka 46/1966
* Čl. I - Vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky) se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1967
111
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 16. prosince 1966,
kterou se mění některá ustanovení vyhlášky č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky)
Ministerstvo dopravy v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 4 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách stanoví:
Čl. I
Vyhláška č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky) se mění takto:
1.
§ 6 - celý text se nahrazuje takto:
§ 6
Bezpečnost provozu a používání železničních vozů
(1)
V zájmu bezpečnosti železničního provozu je vlečkař zejména povinen:
a)
oznámit přípojové stanici každou nehodu a každé poškození vozu na vlečce, zejména vyšinutí vozu a zjištěné závady na voze,
b)
oznámit přípojové stanici zjištěnou závadu na vlečce, která by mohla ohrozit bezpečnost na vlečce,
c)
zachovávat průjezdní průřez a předepsané volné plochy podél kolejí,
d)
řádně zajišťovat vozy proti ujetí,
e)
brzdové spojky vzájemně svěšovat nebo zavěšovat,
f)
zajišťovat předepsaným způsobem všechny odnímatelné součásti na vozech,
g)
pro manipulaci s vozy užívat pouze zařízení schválených ČSD, a to stanoveným způsobem.
(2)
Bez předchozího souhlasu přípojové stanice vlečky vlečkař nesmí:
a)
použít vozu železnice po vyložení nebo před naložením zásilky pro místní převozy,
b)
naložit vůz cizích železničních správ po vyložení došlé zásilky opětně k přepravě,
c)
použít nádržkového nebo chladícího vozu pro nakládku jiného než povoleného zboží,
d)
odeslat prázdný nádržkový nebo chladící vůz ČSD do jiné stanice určení, než jakou stanovila přípojová stanice vlečky.
(3)
Za nedodržení některého z uvedených ustanovení vlečkař zaplatí:
za každý vůz podle odst. 1, písm. a), f)| Kčs 400,-,
---|---
za každou vozovou jednotku podle odst. 2| Kčs 400,-,
za každý případ podle odst. 1, písm. b), c), g)| Kčs 400,-,
za každý případ podle odst. 1, písm. d)| Kčs 100,-
za každý případ podle odst. 1, písm. e)| Kčs 50.-.
2.
§ 8 - celý text se nahrazuje takto:
§ 8
Sledování pobytu vozů na vlečkách
(1)
Vyžadují-li to provozní poměry železniční stanice a vlečky, ČSD v součinnosti s vlečkařem vypracují a na jeho náklad vydají jednotné technologické postupy práce stanice a vlečky.
(2)
Vlečkař i ČSD musí vytvářet podmínky pro nepřetržitou, plynulou vykládku a rovnoměrnou nakládku.
(3)
Za dobu pobytu vozů na vlečce vybírají ČSD poplatek podle Tarifu vozových zásilek (TVZ).
(4)
Přípojová stanice vykazuje vozy přistavené železnicí na vlečku a opačně a sleduje hospodaření s nimi na vlečce.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Náměstek ministra:
Ing. Filinský v. r. |
Vyhláška Předsedy vlády č. 6/1967 Sb. | Vyhláška Předsedy vlády č. 6/1967 Sb.
Vyhláška předsedy vlády, kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v odvodu pojistného nemocenského pojištění
Vyhlášeno 15. 2. 1967, datum účinnosti 15. 2. 1967, částka 3/1967
* Čl. I - Opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců uveřejněné vyhláškou předsedy vlády ze dne 28. prosince 1958 č. 91 Sb., ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - 1. Vykazování, zúčtování a úhrada dávek a pojistného se uskutečňuje podle tohoto opatření počínaje dávkami a pojistným zúčtovanými v zúčtovací a výplatní listině za měsíc leden 1967.
* Čl. III - Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 15. 2. 1967
6
VYHLÁŠKA
předsedy vlády
ze dne 1. února 1967,
kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v odvodu pojistného nemocenského pojištění
Předseda vlády vyhlašuje podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, připojené opatření Ústřední rady odborů ze dne 13. ledna 1967 o změnách v odvodu pojistného nemocenského pojištění.
Lenárt v. r.
OPATŘENÍ ÚSTŘEDNÍ RADY ODBORŮ
ze dne 13. ledna 1967
o změnách v odvodu pojistného nemocenského pojištění
Ústřední rada odborů stanoví se souhlasem vlády Československé socialistické republiky podle § 63 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců:
Čl. I
Opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců uveřejněné vyhláškou předsedy vlády ze dne 28. prosince 1958 č. 91 Sb., ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., se mění a doplňuje takto:
Ustanovení § 24 až 28 zní:
„Vykazování, zúčtování a úhrada dávek a pojistného
§ 24
(1)
Dávky nemocenského pojištění, které závod vyplatil (zúčtoval) podle § 16, se mu uhrazují z prostředků nemocenského pojištění způsobem dále stanoveným.
(2)
Závod je povinen vykázat za každý kalendářní měsíc krajské odborové radě, která je pro něj příslušná (§ 10 odst. 3 a 4), zúčtované dávky. Dávky poskytnuté neprávem, částky převyšující správnou výši dávek a dávky, jejichž výplata není doložena, nelze vykazovat a uhrazovat z prostředků nemocenského pojištění.
§ 25
(1)
Jestliže závod je organizací, která odvádí pojistné do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru jako součást odvodu z hrubého důchodu nebo zisku,*) jako součást odvodu důchodové daně družstevních a jiných organizací**) nebo jako součást odvodu zemědělské daně,***) anebo je začleněn do takové organizace, vykazuje příslušné krajské odborové radě na předepsaném výkazu dávek jen zúčtované dávky.
(2)
Závod předkládá výkaz dávek a vybírá si prostředky na jejich úhradu prostřednictvím pobočky Státní banky československé, u níž má účet prostředků nemocenského pojištění krajská odborová rada pro něj příslušná. Výkaz dávek spolu s odpovídajícím převodním příkazem je závod povinen předložit této pobočce za každý kalendářní měsíc nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká. Státní banka československá neprovede příkaz, není-li doložen výkazem dávek.
(3)
Jestliže závod vybral neprávem úhradu na dávky, které nesmí podle § 24 odst. 2 vykazovat a uhrazovat, předepíše mu krajská odborová rada platebním výměrem*) pojistné ve výši neprávem vybrané úhrady. Toto pojistné je závod povinen uhradit v plné výši nejpozději do 15 dnů od doručení platebního výměru přímo krajské odborové radě ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
(4)
Ustanovení předchozích odstavců platí též pro rozpočtové a příspěvkové organizace, u nichž se pojistné vyrovnává odpovídající úpravou jejich rozpočtů.
§ 26
(1)
Závod, na který se nevztahuje § 25, je povinen sám vypočítat pojistné za každý kalendářní měsíc a vykázat je spolu s dávkami zúčtovanými za tento měsíc příslušné krajské odborové radě na předepsaném výkazu pojistného a dávek.
(2)
Výkaz pojistného a dávek předkládá závod krajské odborové radě prostřednictvím pobočky Státní banky československé, u níž má závod svůj účet. Zároveň předkládá této pobočce příkaz k úhradě rozdílu mezi pojistným a dávkami ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného příslušnou krajskou odborovou radou. Závod je povinen předložit tyto doklady nejpozději v den, který je v závodě určen pro výplatu mezd a platů za měsíc, jehož se výkaz týká, popřípadě není-li tento den určen, nejpozději do 8 dnů po uplynutí měsíce, jehož se výkaz týká. Jsou-li však dávky vyšší než pojistné, předkládá závod výkaz pojistného a dávek pobočce Státní banky československé, u níž má účet příslušná krajská odborová rada, spolu s příkazem k úhradě rozdílu na vrub účtu prostředků nemocenského pojištění spravovaného krajskou odborovou radou.
(3)
Nemá-li závod účet u některé pobočky Státní banky československé, je povinen předložit výkaz pojistného a dávek přímo příslušné krajské odborové radě nejpozději do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, a nejpozději do téže lhůty jí uhradit rozdíl, o který pojistné převyšuje dávky. Jsou-li dávky vyšší než pojistné, uhradí krajská odborová rada částku vyplývající ve prospěch závodu do 8 dnů ode dne, kdy jí byl doručen výkaz.
(4)
Krajská odborová rada předepíše platebním výměrem závodu uvedenému v odstavci 1 pojistné, jestliže závod
a)
je nevykázal vůbec nebo je vypočetl a vykázal nesprávně nižší částkou nebo
b)
neprávem odečetl od pojistného dávky, které podle § 24 odst. 2 nesmí vykazovat a uhrazovat, a zkrátil tak neoprávněně odvod pojistného.
Neposkytne-li závod podklady potřebné ke zjištění správné výše pojistného, které měl odvést, může mu krajská odborová rada předepsat pojistné podle poměrů v obdobném závodě přibližně stejné velikosti. Předepsané pojistné je závod povinen uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru v plné výši krajské odborové radě ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
§ 27
Přirážka k pojistnému
(1)
Nevyhovuje-li zařízení závodu podle pravomocného rozhodnutí orgánu dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo podle pravomocného rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy předpisům zdravotnickým nebo není-li podle zjištění těchto orgánů instalováno nebo řádně provozováno zařízení na ochranu pracovníků, uloží okresní odborová rada závodu placení přirážky k pojistnému.
(2)
Přirážka se ukládá až do 5 % úhrnu mezd určeného podle § 21. Platí se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k rozhodnutí nebo ke zjištění o nedostatcích v zařízení závodu. Byla-li stanovena lhůta k odstranění nedostatků, platí se přirážka k pojistnému od prvního dne kalendářního měsíce, v němž lhůta bezvýsledně prošla. Povinnost platit přirážku zaniká uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, v němž byly odstraněny nedostatky v zařízení závodu; průkaz o tom se podává potvrzením orgánu, který o nedostatcích rozhodl.
(3)
Uloženou přirážku je závod povinen uhrazovat za každý kalendářní měsíc přímo příslušné krajské odborové radě ve prospěch účtu prostředků nemocenského pojištění.
(4)
Pro přirážku k pojistnému platí jinak obdobně ustanovení § 21 až 23 a § 28 až 34.
§ 28
Penále
(1)
Jestliže závod neuhradil do 8 dnů ode dne splatnosti pojistné, které je podle předchozích ustanovení povinen za jednotlivé kalendářní měsíce uhrazovat krajské odborové radě, nebo neuhradil rozdíl mezi vykázaným pojistným a vykázanými dávkami do 8 dnů ode dne splatnosti pojistného, je povinen platit penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení ode dne splatnosti, nejméně však v jednom případě prodlení částku 10 Kčs.
(2)
S pojistným předepsaným platebním výměrem (§ 25 odst. 3 a § 26 odst. 4) je závod povinen zaplatit penále z předepsané částky ve výši 0,05 % za každý den ode dne, kdy došlo ke zkrácení pojistného, popřípadě ode dne jeho původní splatnosti, až do dne, kdy krajské odborové radě byla platba zúčtována na její účet, nejméně však částku 10 Kčs za každý předpis.
(3)
Nezašle-li závod ve stanovené lhůtě řádně vyplněný výkaz dávek (§ 25) nebo výkaz pojistného a dávek (§ 26), může mu krajská odborová rada předepsat platebním výměrem penále ve výši od 20 Kčs do 200 Kčs.
(4)
Pro penále podle předchozích odstavců, jakož i pro penále podle jiných ustanovení tohoto opatření (§ 13 odst. 4, § 50 odst. 3) platí ustanovení o vykazování nedoplatků, o vykonatelnosti, vymáhání, promlčení a vracení pojistného (§ 29 až 34).“
Čl. II
1.
Vykazování, zúčtování a úhrada dávek a pojistného se uskutečňuje podle tohoto opatření počínaje dávkami a pojistným zúčtovanými v zúčtovací a výplatní listině za měsíc leden 1967.
2.
Ustanovení § 27 o přirážce k pojistnému ve znění tohoto opatření se použije poprvé pro přirážku k pojistnému za měsíc leden 1967.
Čl. III
Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda Ústřední rady odborů:
Pastyřík v. r.
*)
Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, a rámcové podmínky hospodaření podniků platné od 1. ledna 1967 č. 63/1966 Sb.
**)
Zákon č. 113/1966 Sb., o důchodové dani družstevních a jiných organizací.
***)
Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
*)
§ 58 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. |
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 23/1967 Sb. | Vyhláška Ministerstva dopravy č. 23/1967 Sb.
Vyhláška ministerstva dopravy, kterou se mění vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů
Vyhlášeno 22. 3. 1967, datum účinnosti 1. 4. 1967, částka 8/1967
* Čl. I - Vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 4. 1967
23
VYHLÁŠKA
ministerstva dopravy
ze dne 2. března 1967,
kterou se mění vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 30 odst. 2 vyhlášky č. 101/1966 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství, v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů:
Čl. I
Vyhláška č. 42/1962 Sb., o úpravě mzdových podmínek pro řidiče silničních motorových vozidel, závozníky a průvodčí autobusů se mění takto:
§ 9 zní:
Výkonnostní odměny
(1)
Řidičům silničních motorových vozidel, závozníkům a průvodčím autobusů odměňovaným časovou mzdou mohou být za iniciativní a úspěšné plnění úkolů poskytovány výkonnostní odměny.
(2)
Výši výkonnostní odměny určuje těmto pracovníkům nadřízený vedoucí pracovník, přičemž musí dbát, aby byl dodržen správný poměr k výdělkům řidičů silničních motorových vozidel, závozníků a průvodčích autobusů, odměňovaných jinými formami mzdy.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1967.
Ministr:
Indra v. r. |
Vyhláška Ministra financí č. 30/1967 Sb. | Vyhláška Ministra financí č. 30/1967 Sb.
Vyhláška ministra financí o stažení bankovek po 100 Kčs a 50 Kčs vzoru 1953
Vyhlášeno 10. 4. 1967, datum účinnosti 10. 4. 1967, částka 11/1967
* § 1 - (1) Bankovky po 100 Kčs a 50 Kčs vzoru 1953 (se starým státním znakem na rubu)*) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1967.
* § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 10. 4. 1967
30
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 15. března 1967
o stažení bankovek po 100 Kčs a 50 Kčs vzoru 1953
Ministr financí vyhlašuje podle § 3 odst. 2 zákona č. 41/1953 Sb.:
§ 1
(1)
Bankovky po 100 Kčs a 50 Kčs vzoru 1953 (se starým státním znakem na rubu)*) přestávají být zákonnými penězi na území Československé socialistické republiky uplynutím dne 31. prosince 1967.
(2)
Bankovky uvedené v odstavci 1 vyměňují v době od 1. ledna 1968 do 30. června 1968 včetně všechny pošty, státní spořitelny a pobočky Státní banky československé, v době od 1. července 1968 do 30. června 1969 včetně jen pobočky Státní banky československé. Po 30. červnu 1969 je jakákoliv výměna těchto bankovek vyloučena.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Sucharda v. r.
*)
Vyhláška ministra financí č. 45/1953 Sb., o vydání peněz vzoru 1953. |
Vyhláška Ministerstva školství č. 41/1967 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 41/1967 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, jíž se mění a doplňuje příloha vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorosní zkoušky (rigorosní řád)
Vyhlášeno 26. 4. 1967, datum účinnosti 26. 4. 1967, částka 15/1967
* Čl. I. - Seznam fakult a vědních oborů pro rigorosní zkoušky, tvořící přílohu vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorosní zkoušky (rigorosní řád), se mění a doplňuje takto:
* Čl. II.
Aktuální znění od 26. 4. 1967
41
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 31. března 1967,
jíž se mění a doplňuje příloha vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorosní zkoušky (rigorosní řád)
Ministerstvo školství v dohodě se Státní komisí pro vědecké hodnosti stanoví podle § 19 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
Čl. I.
Seznam fakult a vědních oborů pro rigorosní zkoušky, tvořící přílohu vyhlášky ministerstva školství a kultury č. 26/1966 Sb., kterou se vydávají předpisy pro rigorosní zkoušky (rigorosní řád), se mění a doplňuje takto:
1.
Na Universitě Karlově v Praze se na fakultě přírodovědecké vědní obory doplňují o obor „entomologie“.
2.
Na Universitě J. Ev. Purkyně v Brně se na fakultě filosofické mění obor „teorie a dějiny germánských literatur“ na obor „teorie a dějiny germánských a románských literatur“.
3.
Na Universitě Palackého v Olomouci se na fakultě přírodovědecké vědní obory doplňují o obory „algebra a teorie čísel“ a „organická chemie“ a ruší se obory „hydrogeologie“ a „užitá geologie a užitá geofyzika“.
4.
Na Universitě Komenského v Bratislavě se na fakultě přírodovědecké vědní obory doplňují o obory „ekonomická geografie“, „fyzická geografie“ a „genetika“.
5.
Na Universitě P. J. Šafárika v Košicích se
a)
na fakultě přírodovědecké vědní obory doplňují o obory „algebra a teorie čísel“, „geometrie“, „matematická analýza“ a „geofyzika“;
b)
na fakultě filosofické v Prešově se doplňují vědní obory o obory „jazykověda slovanských jazyků: ukrajinský jazyk“, „dějiny slovenské literatury“, „dějiny slovanských literatur: ruská literatura, ukrajinská literatura“ a „pedagogika“.
6.
Zrušuje se ustanovení o stanovení vědních oborů na Vysoké škole politické ÚV KSČ v Praze.
Čl. II.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Hájek v. r. |
Zákon č. 51/1967 Sb. | Zákon č. 51/1967 Sb.
Zákon, kterým se mění § 31 zákona č. 183/1964 Sb. o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění
Vyhlášeno 31. 5. 1967, datum účinnosti 31. 5. 1967, částka 20/1967
* Čl. I - § 31 odst. 2 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 31. 5. 1967
51
ZÁKON
ze dne 18. května 1967,
kterým se mění § 31 zákona č. 183/1964 Sb. o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
§ 31 odst. 2 zákona o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění se mění takto:
„(2)
Národní shromáždění zřizuje tyto výbory:
a)
výbor mandátový,
b)
výbor ústavně právní,
c)
výbor pro národní výbory,
d)
výbor zahraniční,
e)
výbor pro plán a rozpočet,
f)
výbor průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu,
g)
výbor pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje,
h)
výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví,
ch)
výbor pro zemědělství a výživu,
i)
výbor kulturní,
j)
výbor zdravotní.“
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství č. 60/1967 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 60/1967 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů
Vyhlášeno 20. 6. 1967, datum účinnosti 1. 9. 1967, částka 23/1967
* Čl. I - Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - Výchova učňů, kteří ve školním roce 1967/68 budou v těchto oborech ve 2. nebo 3. roce učebního poměru, bude dokončena za podmínek stanovených dosavadními předpisy.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 9. 1967
60
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 1. června 1967,
kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů
Ministerstvo školství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon):
Čl. I
Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů se mění a doplňuje takto:
Označení učebního oboru| vyhrazen
pro
hochy - H
dívky - D | Stručný popis učebního oboru| Doba učebního poměru pro mládež, která ukončila | Označení
kategorie
měsíční
odměny a
preference| Počet učňů
na 1 mistra
odborného výcviku| Číselný znak
odpovídajících
učebních oborů
podle dosavadních předpisů
---|---|---|---|---|---|---
povinnou školní docházku | úplné střední všeobecné vzdělání
Číslo | Název | celkem
(roků)| z toho délka
přípravného
období
(měs.) | celkem
(roků)| z toho délka
přípravného
období
(měs.)
| | | 07 - Stavební hmoty, keramika a sklářství| | | | | | |
0701 | strojník pro výrobu
stavebních hmot | H | Úprava surovin. Výroba cementu a výroba vápna. Obsluha cementářských a vápenických pecí. Ruční a strojní zpracování kovů, montáž a údržba cementářských a vápenických agregátů. | 3 | 22 | 1 | 8 | A*) | 8-10 | 0701
| | | 10 - Textil a oděvnictví| | | | | | |
1050| kloboučnický plsťař
kloboučnická plsťařka | H
D| Ruční a strojní výroba kloboučnických polotovarů. Běžné seřizování a údržba strojů pro zpracování kloboučnické plsti.| 2| 10| 1| 6| B*)| 8-12| 1050
| | | 12 - Potravinářství| | | | | | |
1201| mlynář | H| Zpracování obilovin na mouku a ostatní mlynářské výrobky. Skladování a čištění obilí. Obsluha a běžná údržba mlýnského strojního zařízení. Provádění laboratorních zkoušek.| 3| 22| 1,5| 9| B*)| 8-10| 1201
1205| cukrovinkář
cukrovinkářka | H
D | Výroba čokolád a cukrovinek všech druhů. Obsluha a běžná údržba používaných strojů a zařízení.| 2| 10| 1| 6| C | 8-10| 1205
1221| průmyslový krmivář
průmyslová krmivářka | H
D | Průmyslová výroba krmiv, míchání hnojiv, příjem a skladování surovin, příprava osiv a sadby. Obsluha a běžná údržba strojů a zařízení ve výrobnách krmiv, míchárnách hnojiv, skladech a sušárnách. | 3| 22| 1| 8| A*)| 8-12| 1221
| | | 13 - Zemědělství a lesní hospodářství| | | | | | |
1324| pěstitel mechanizátor
pěstitelka
mechanizátorka| H
D | Obsluha strojů mechanizované rostlinné výroby, běžné opravy strojů.| 2| 6| 1 | 3| A*)| 8-12| 1324
1325| chovatel
mechanizátor
chovatelka
mechanizátorka| H
D| Ošetřování jednotlivých druhů hospodářských zvířat v mechanizované živočišné výrobě.| 2 | 6 | 1| 3| A*) | 8-12| 1325
| | | 15 - Obchod, pohostinství a různé nevýrobní služby| | | | | | |
1515| knihkupec
knihkupkyně| H
D| Nabídka a prodej knih, hudebnin a gramofonových desek, jejich odborné uskladňování. Základy aranžování, propagační a náborové akce s knihou. Administrativní práce v knihkupectví.| 3 | 18 | 1 | 6| C | 12-16| 1515
Čl. II
Výchova učňů, kteří ve školním roce 1967/68 budou v těchto oborech ve 2. nebo 3. roce učebního poměru, bude dokončena za podmínek stanovených dosavadními předpisy.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1967.
Ministr:
v z. Sedlák v. r. |
Nařízení vlády č. 82/1967 Sb. | Nařízení vlády č. 82/1967 Sb.
Vládní nařízení, kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě
Vyhlášeno 24. 8. 1967, datum účinnosti 1. 9. 1967, částka 31/1967
* § 1 - (1) Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin zřízená dosud při Ústředním geologickém úřadě se podřizuje vládě.
* § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1967.
Aktuální znění od 1. 9. 1967
82
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 9. srpna 1967,
kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejích orgánů:
§ 1
(1)
Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin zřízená dosud při Ústředním geologickém úřadě se podřizuje vládě.
(2)
Tím se mění § 2 písm. c) a § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby.
§ 2
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1967.
Lenárt v. r. |
Nařízení vlády č. 83/1967 Sb. | Nařízení vlády č. 83/1967 Sb.
Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství
Vyhlášeno 24. 8. 1967, datum účinnosti 24. 8. 1967, částka 31/1967
* Čl. I. - Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II.
Aktuální znění od 24. 8. 1967
83
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 9. srpna 1967,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství
Vláda Československé socialistické republiky podle § 9 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. a podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, nařizuje:
Čl. I.
Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 23 odst. 1 se v první větě vypouštějí slova „o úroky z úvěrů a půjček do výše základní úrokové sazby, s výjimkou úroků z úvěrů na mzdy“.
2.
V § 23 odst. 2 písm. a) se vypouštějí slova „o úroky z úvěrů a půjček do výše základní úrokové sazby“.
3.
K § 27 odst. 1 se připojuje písmeno f) tohoto znění:
„f)
odvod k úhradě nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků, uvolňovaných a přemísťovaných v souvislosti s likvidací neefektivních provozů a s jinými racionalizačními opatřeními, před nástupem nového zaměstnání (§ 29 odst. 5)“.
4.
K § 29 se připojuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Odvod podle § 27 odst. 1 písm. f) provádějí čtvrtletně:
a)
oborová ředitelství a hospodářské organizace přímo řízené ústředním orgánem do zvláštního fondu zřízeného v ministerstvu financí jednorázovou částkou za každého uvolněného pracovníka v příslušném čtvrtletí ve výši 60 % průměrné měsíční mzdy dosažené ve výrobní hospodářské jednotce (hospodářské organizaci) za minulý rok, a to nejpozději do 25. dne po uplynutí čtvrtletí,
b)
hospodářské organizace podřízené oborovému ředitelství tomuto oborovému ředitelství ve výši a lhůtě jím stanovené.
Ustanovení odstavce 3 platí obdobně.“
5.
V § 38 se vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Oborová ředitelství po odvodu částky podle § 29 odst. 5 písm. a) hospodaří odděleně též s prostředky pro náhradu nákladů na přeškolování a hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání, které jim odvádějí hospodářské organizace podle § 29 odst. 5 písm. b.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
6.
K § 70 odst. 2 se připojuje písmeno d) tohoto znění:
„d)
odvod podle § 27 odst. 1 písm. f) provádějí řídícímu národnímu výboru ve výši a lhůtě jím stanovené. Řídící národní výbor (s výjimkou krajského národního výboru) odvede částku ve výši podle § 29 odst. 5 písm. a) okresnímu národnímu výboru (ve lhůtě jím stanovené) a ten pak souhrnně krajskému národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené. Krajské národní výbory provedou odvod podle § 29 odst. 5 písm. a). Řídící národní výbory mohou centralizovat prostředky obdobně jako oborová ředitelství (§ 38 odst. 4), a to účelově ve fondu rezerv a rozvoje.“
7.
K § 72 odst. 1 se připojuje písmeno f) tohoto znění:
„f)
částky ze zvláštního fondu v ministerstvu financí k úhradě vyplacených příspěvků na hmotné zabezpečení pracovníků před nástupem nového zaměstnání.“
Čl. II.
(1)
Podle tohoto nařízení se provádějí odvody z hrubého důchodu nebo ze zisku a dodatkové odvody od srpna 1967.
(2)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 90/1967 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 90/1967 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Vyhlášeno 12. 9. 1967, datum účinnosti 12. 9. 1967, částka 32/1967
* Článek 1 - Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, se mění a doplňuje takto:
* Článek 2
Aktuální znění od 12. 9. 1967
90
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví
ze dne 2. září 1967,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem školství a ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
Článek 1
Vyhláška č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, se mění a doplňuje takto:
1.
Ustanovení § 4 odst. 3 zní:
„(3)
Povolání dentisty mohou vykonávat zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu tohoto povolání podle dřívějších předpisů; toto povolání mohou dále vykonávat pracovníci, kterým to povolí ministr zdravotnictví po absolvování odborného školení a dodatečném složení zkoušky.“
2.
Ustanovení § 13 odst. 2 zní:
„(2)
V oboru sociálního lékařství, jehož tematika prostupuje všechny lékařské obory, lze získat specializaci jen jako další specializaci po dosažení specializace I. stupně v některém oboru, především v interním lékařství, v pediatrii, v hygieně a v epidemiologii.“
3.
Ustanovení § 50 se doplňuje odstavcem 3 tohoto znění:
„(3)
V mimořádných případech, zpravidla starším pracovníkům, může ministr zdravotnictví povolit výkon povolání středního zdravotnického pracovníka, aniž k tomu získali předepsané vzdělání, je-li to odůvodněno a ověřeno jejich rozsáhlými odbornými zkušenostmi, znalostmi a velmi dobrými pracovními výsledky.“
4.
Ustanovení bodu II/1 přílohy k citované vyhlášce zní:
„1.
u specializace ve všech oborech farmakognozie.“
Článek 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dr. Plojhar v. r. |
Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb. | Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb.
Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1963 Sb. o zajišťování správnosti měřidel a měření
Vyhlášeno 25. 10. 1967, datum účinnosti 1. 4. 1968, částka 37/1967
* Čl. I - Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II I k vyhlášce č. 102/1967 Sb. II k vyhlášce č. 102/1967 Sb. III k vyhlášce č. 102/1967 Sb.
Aktuální znění od 1. 4. 1968
102
VYHLÁŠKA
Úřadu pro normalizaci a měření
ze dne 25. září 1967,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1963 Sb. o zajišťování správnosti měřidel a měření
Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s příslušnými ministerstvy a ústředními orgány podle § 9 zákona č. 35/1962 Sb., o měrové službě:
Čl. I
Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8 odst. 2 zní:
„(2)
Koná-li se úřední ověřování v provozovnách organizací uvedených v odstavci 1, jsou organizace povinny orgánům krajského oddělení úřadu zajistit plynulý a stejnoměrný přísun měřidel, poskytnout jim bezplatně vhodnou místnost, veškeré zkušební zařízení a pomůcky, podle potřeby i ochranné oděvy nebo jiné prostředky zajišťující bezpečnost a hygienu práce, technické a pomocné pracovníky a zajistit všechny ostatní podmínky k provádění úředního ověřování.“
2.
§ 9 odst. 1 zní:
„Uživatelé jsou povinni vést a doplňovat soupis všech používaných vybraných měřidel podléhajících novému úřednímu ověření a dat jejich posledního úředního ověření. Před úřední zkouškou musí předložit orgánu krajského oddělení úřadu všechny potřebné údaje o počtu a charakteristice těchto měřidel; stejné údaje jsou uživatelé povinni předkládat krajskému oddělení úřadu na jeho vyzvání.“
3.
§ 10 odst. 1 zní:
„(1)
Etalony používané jako hlavní podnikové etalony (dále jen „hlavní etalony“) podléhají povinnému úřednímu ověření; seznam těchto hlavních etalonů, jakož i doba platnosti úředního ověření jsou uvedeny v příloze II. Příslušné krajské oddělení úřadu může na žádost uživatelů ve výjimečných případech dobu platnosti úředního ověření hlavních etalonů prodloužit, avšak nejvýše na dvojnásobek.“
4.
§ 12 odst. 3 zní:
„(3)
Koná-li se úřední ověřování hlavních etalonů v provozovnách organizací, platí o povinnostech organizací ustanovení § 8 obdobně.“
5.
§ 13 zní:
„Úřad a jeho krajská oddělení provádějí na žádost organizací úřední ověřování nebo zkoušení jakéhokoliv druhu provozních měřidel a etalonů nepodléhajících povinnému úřednímu ověření, mají-li volnou kapacitu k provádění těchto zkoušek a potřebné zařízení.“
6.
Z § 17 odst. 2 a 3 a z § 18 odst. 2 se vypouští odkaz na přílohu III.
7.
§ 20 zní:
„Při dovozu měřidel uvedených v přílohách I a II této vyhlášky je odběratel dovážených měřidel povinen před předložením návrhu na uzavření příslušné hospodářské smlouvy s organizací pověřenou prováděním zahraničního obchodu opatřit souhlas úřadu s dovozem těchto měřidel a zajistit, aby úřední souhlas byl na návrhu hospodářské smlouvy vyznačen. Bez tohoto souhlasu nesmí organizace pověřená prováděním zahraničního obchodu dovoz těchto měřidel uskutečnit. Úřad může žádat bezplatné předložení 3 vzorků měřidel. Po uskutečnění dodávky ohlásí odběratel dovážených měřidel úřadu převzetí zásilky, aby se přezkoušením dodaných měřidel mohlo zjistit, zda odpovídají předem schválenému vzorku nebo v případě, že předložení vzorků nebylo úřadem vyžádáno, zda dovezená měřidla odpovídají technické specifikaci schválené úřadem na návrhu smlouvy o dovozu.“
8.
§ 21 odst. 3 a 5 zní:
„(3)
Lhůty provádění kontrol jednotlivých provozních měřidel stanoví vedoucí organizace podle způsobu používání těchto měřidel tak, aby byla soustavně zajišťována jejich stálá jednotnost a správnost.
(5)
Organizace jsou povinny vést evidenci lhůt pro provádění kontroly jednotlivých druhů provozních měřidel a evidenci kontroly provozních měřidel a zajišťovat, aby nebylo používáno měřidel, která byla při kontrole shledána nesprávnými.“
9.
§ 22 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Organizace jsou odpovědny za systematické dodržování měrového pořádku; za tím účelem jsou organizace povinny zejména:
a)
zajišťovat výběr vhodných měřidel, jejich náležitý stav, správné udržování a uchovávání a správné měření,
b)
obeznámit pracovníky se svěřenými měřidly a jejich správným používáním,
c)
podrobit pracovníky, kteří používají měřidel vyžadujících při své obsluze zvláštních znalostí, odborné zkoušce,
d)
provádět soustavný dohled na měřidla a měření.
„(2)
Generální ředitelství trustů a oborových podniků řídí a koordinují zajišťování jednotnosti a správnosti měření v podřízených podnicích a rozvoj měření a měřicí techniky v nejdůležitějších oborech výrobního programu.“
10.
Nové znění příloh vyhlášky je uvedeno v přílohách, které jsou součástí této vyhlášky.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968 s výjimkou ustanovení čl. I bod 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Křovina v. r.
Příloha I
k vyhlášce č. 102/1967 Sb.
Seznam
vybraných provozních měřidel*) podléhajících povinnému úřednímu ověření a doba platnosti úředního ověření
Poř. číslo | Měřidla vyráběná, dovážená z ciziny, opravovaná anebo používaná
ve všech odvětvích národního hospodářství | Doba platnosti úředního ověření
---|---|---
I Délka, rozměr
1| Délková měřidla na střižní zboží| 2 roky
2| Měřická pásma ocelová určená pro přesná měření|
3| Měřicí zařízení pro měření délky metrových textilií|
| | a) odvalovací | 2 roky
| | b) skládací | 2 roky
4| Taxametry a počitadla kilometrů u nájemných automobilů| 2 roky
II Plocha, rovinný úhel a odchylky od geometrického tvaru
1| Stroje na měření velikosti plochy usní| 1 rok
III Hmota (hmotnost)
1| Závaží|
| | a) obchodní a speciální běžná| 2 roky
| | b) obchodní a speciální přesná (mimo závaží jemných)| 2 roky
2| Váhy mostové všech druhů - pro silniční a kolejová vozidla vyjma vah se silovými snimači| 2 roky
3| Váhy**),***)| 2 roky
| | a) závažové|
| | | aa) rovnoramenné - ručně obsluhované|
| | | | \\- obchodní běžné|
| | | | \\- obchodní přesné|
| | | ab) rovnoramenné - poloautomatické i automatické pouze pro odvažování obilovin|
| | | | \\- netto|
| | | | \\- brutto|
| | | ac) nerovnoramenné|
| | | | \\- desetinné|
| | | | \\- setinné|
| | | | \\- se zvláštním převodem (řadivé)|
| | b) běhounové|
| | | ba) jednopákové|
| | | | \\- přezmeny|
| | | bb) několikapákové (s posuvnými i valivými běhouny )|
| | | | \\- stolní|
| | | | \\- můstkové*)|
| | | | \\- visuté jateční|
| | c) sklonné (poloautomatické)|
| | | ca) stolní jednomiskové|
| | | cb) závěsné|
| | | cc) můstkové*)|
| | | cd) visuté jateční|
| | d) kombinované (sklonné se zařízením zvyšujícím váživost)|
| | | da) stolní jednomiskové|
| | | db) stolní dvoumiskové|
| | | dc) můstkové|
4| Váhy speciální|
| | a) váhy na počítání kusů|
| | b) váhy na zjišťování vybraných vlastností látek (např. škrobnatosti)|
IV Hodnocení plodin
1| Obilní zkoušeče| 2 roky
V Objem, průtok
1| Odměrné nádoby (míry) na kapaliny|
| | a) kovové o objemu (0,01 až 50) 10-3m3 tj. (0,01 až 50) litrů| 2 roky
| | b) skleněné, kameninové, porcelánové (nebo zhotovené z tuhých plastických látek) o objemu (0,01 až 2) 10-3 m3 tj. (0,01 až 2) litry| \\-
2| Výčepní nádoby používané k výčepu hotových studených nápojů (sklenice, kalíšky, výčepní lahve)
Povinnému úřednímu ověření nepodléhají výčepní nádoby přinesené zákazníkem při prodeji nápojů přes ulici, nádoby prodávané zároveň s nápojem, nádoby podávané zákazníkovi současně s nápoji v celých uzavřených lahvích a lahve uzavřené korkem nebo jiným uzávěrem a neprůhledné nádoby pro výčep piva ve specializovaných závodech veřejného stravování schválených Úřadem pro normalizaci a měření.| -
3| Odměrné sklo (laboratorní odměrné baňky, byrety, pipety) užívané pro přesná měření, arbitrážní měření a podobné účely| -
4| Přepravní tanky na kapaliny používané jako měřidla objemu| 2 roky
5| Přepravní sudy (dřevěné i kovové) používané jako měřidla objemu| 2 roky
6| Objemová dávkovací měřidla na kapaliny|
| | a) krámská (na petrolej, líh apod.)| -
| | b) staniční (na benzín apod.)| 2 roky
7| Průtočná měřidla na kapaliny|
| | a) staniční (na benzín apod.)| 2 roky
| | b) na mléko a jiné poživatiny| 2 roky
| | c) tanková*)| 2 roky
| | d) na olej| 2 roky
8| Kontrolní objemová lihová měřidla| 5 roků
9| Butyrometry| -
10| Vodoměry*)| 4 roky
11| Plynoměry (vyjma plynoměrů s otáčivými písty)*)| 10 roků
12| Plynoměry s otáčivými písty*)| 5 roků
VI Mechanické zkoušky materiálu
1| Trhací stroje a lisy používané k průkazním a prověřovacím zkouškám| 2 roky
2| Kyvadlová kladiva pro měření nárazové práce ≥ 9,80665 J tj. 1 kpm, používaná k průkazním a prověřovacím zkouškám| 2 roky
3| Zkušební stroje na dlouhodobé zkoušky tečení materiálu používané k průkazním a prověřovacím zkouškám|
| | a) se zatěžovacím zařízením pákovým a s přímým zatížením | 5 roků
| | b) se zatěžovacím zařízením pružinovým nebo jiným | 2 roky
VII Rotační rychlost, otáčky
(pouze v příloze II a III)
VIII Tlak
(pouze v příloze II a III)
IX Elektrické a magnetické veličiny
1| Elektroměry*)|
| | a) pro stejnosměrný proud | 3 roky
| | b) pro střídavý proud na přímé měření elektrické energie činné nebo jalové, jednosazbové a vícesazbové, pokud nejsou použity pro měření ve velkoodběru| 10 roků
| | c) pro střídavý proud na nepřímé měření elektrické energie činné nebo jalové nebo její přímé měření ve velkoodběru, dále pak elektroměry s grafickým záznamem nebo měřičem maxima| 5 roků
2| Měřicí transformátory proudu a napětí třídy přesnosti 0,1, 0,2, 0,5, používané ve spojení s elektroměry s vyznačením třídy přesnosti a měřicí transformátory napětí třídy přesnosti 1, používané ve spojení s elektroměry bez vyznačení třídy přesnosti.
Organizacím, které jsou pověřeny k provádění podnikového ověřování elektroměrů a měřicích transformátorů se mohou s jejich souhlasem dodávat tato měřidla neověřená| -
X Teplota
1| Lékařské a zvěrolékařské teploměry| -
XI Areometrie
1| Laboratorní hustoměry (např. pro mléko, kyselinu sírovou, výrobky z ropy apod.)| -
2| Laboratorní areometry pro koncentraci roztoků (např. cukroměry, moštoměry, lihoměry apod.)| -
Příloha II
k vyhlášce č. 102/1967 Sb.
Seznam
hlavních podnikových etalonů*) podléhajících povinnému úřednímu ověření a doba platnosti úředního ověření
Poř. číslo | Názvy hlavních podnikových etalonů| Doba platnosti
úředního ověření
---|---|---
I Délka, rozměr
1| Základní měrky třídy přesnosti 0, I, a II| 1 rok
2| Metry pro prověřování nivelačních latí| 1 rok
II Plocha, rovinný úhel a odchylky od geometrického tvaru
1| Úhlové měrky| 3 roky
2| Měrné archy| 2 roky
III Hmota (hmotnost)
1| Etalonová závaží| 1 rok
2| Váhy pro kontrolu dávkovacích zařízení (druh vah se určí velikostí vážené hmoty)| 1 rok
3| Zatěžovací zařízení pro pásové váhy| 1 rok
IV Hodnocení plodin
1| Trny (na měření sít)| 1 rok
V Objem, průtok
1| Kontrolní byrety a pipety pro vyměřování a kontrolu laboratorního skla ve výrobě| -
2| Váhy používané k etalonáži (nebo ověřování objemových měřidel)| 1 rok
3| Odměrné nádoby kovové| 1 rok
4| Krychloměry (sudoměry)| 5 roků
5| Krychloměry pro plyny a kapaliny| 5 roků
6| Měřidla průtoku používaná ke kontrole měřidel (průtokoměrů)| 2 roky
VI Mechanické zkoušky materiálu
1| Tvrdoměrné destičky Rockwell a Vickers třídy přesnosti (.0), (.1) a Brinell třídy přesnosti (.1)| 3 roky
2| Vnikací tělesa Rockwell-C a Vickers třídy přesnosti (.0), (.1)| 3 roky
3| Siloměry třídy přesnosti 1 a 2| 2 roky
VII Rotační rychlost, otáčky
1| Otáčkoměry s přesností do 1 % z měřené hodnoty| 1 rok
VIII Tlak
1| Pístové manometry| 2 roky
2| Tlakoměry deformační (kontrolní) s přesností do 1 %| 2 roky
3| Tlakoměry kapalinové s přesností čtení do 0,3.102 N/m2 (tj. ~ ± 0,2 torr)| 2 roky
4| Barometry (kontrolní) s přesností čtení do ± 0,2.102 N/m2 (tj. ~ ± 0,1 torr)| 2 roky
5| Mikromanometry (kontrolní) s přesností čtení ± 0,1 N/m2 (tj. ~ ± 0,01 kp/m2)| 2 roky
6| Vakuometry kompresní s přesností čtení ± 3 %| 2 roky
IX Elektrické a magnetické veličiny
1| Voltmetry třídy přesnosti 0,1 a 0,2| 2 roky
2| Ampérmetry třídy přesnosti 0,1 a 0,2| 2 roky
3| Wattmetry třídy přesnosti 0,1 a 0,2| 2 roky
4| Westonovy články třídy I a II| 2 roky
5| Laboratorní kompensátory| 5 roků
6| Laboratorní odporové můstky| 5 roků
7| Etalonové odpory| 3 roky
8| Neproměnné etalony kapacity, rozsahu 10 pF až 0,1 µF| 3 roky
9| Etalony magnetického toku pro stejnosměrná magnetická měření| 3 roky
10| Epsteinovy přístroje pro měření magnetických vlastností plechů pro elektrotechniku| 5 roků
11| Měřicí zařízení pro ověřování měřicích transformátorů včetně etalonových transformátorů, kapacitních děličů a sekundárních zátěží|
| | a) funkční zkouška | 1 rok
| | b) ověřování etalonových transformátorů a kapacitních děličů | 5 roků
| | c) ověřování měřicích zařízení | 5 roků
| | d) ověřování sekundárních zátěží | 5 roků
12| Měřicí zařízení pro ověřování elektroměrů|
| | a) funkční zkouška | 1 rok
| | b) kontrola stopek | 1 rok
| | c) ověřování wattmetrů | 2 roky
| | d) ověřování měřicích transformátorů | 10 roků
X Teplota
1| Skleněné teploměry:| 2 roky
| | a) sada teploměrů s rozsahem (0 - 100) °C, dělení (0,01 nebo 0,02) deg, rozsah teploměrů maximálně 12 deg, všechny teploměry s nulovým bodem*)|
| | b) sada teploměrů s rozsahem (0 - 300) °C, dělení (0,1; 0,2 a 0,5) deg, všechny teploměry s nulovým bodem*) |
| | c) teploměry s rozsahy (0 - 400) °C, (0 - 500) °C, dělení (1 nebo 2) deg, popřípadě s rozsahem (400 - 500) °C, dělení 0,5 deg, s nulovým bodem*)|
| | d) teploměry s rozsahem (—55 až +20) °C, popř. (—30 až +20) °C, dělení 0,1 deg, náplň amalgam thalia (rtuť)*)|
| | e) teploměry kalorimetrické s rozsahem (18 až 24) °C, dělení 0,01 deg |
2| Platinové odporové teploměry v rozsahu teplot (—190 až +800) °C, základní odpor R0 = (10; 25 nebo 100) ohmů, poměr R100 • R0 ≥ 1,390; proudové i napěťové vývody, min. délka 450 mm, max. Ø trubice 12 mm| 2 roky
3| Termočlánky PtRh10-Pt, Ø drátů (0,35 až 0,6) mm, min. délka 1 m v rozsahu teplot (300 až 1200) °C| určuje se hodinami provozu
(20 až 200 provoz. hodin podle stavu měřidla)
4| Jasové pyrometry v rozsahu teplot (900 až 2000) °C, třídy přesnosti 1| 2 roky
5| Teplotní žárovky v rozsahu teplot (900 až 2100) °C| určuje se hodinami provozu
(100 provoz. hodin)
XI Areometrie
1| Etalonové areometry| -
XII Viskozimetrie
1| Skleněné kapilární viskozimetry typu Ubbelohde| -
XIII Fotometrie
1| Žárovky na světelný tok| 1 rok
2| Žárovky na svítivost| 1 rok
3| Žárovky na barevnou teplotu| 1 rok
XIV Čas
1| Stopky| 2 roky
Příloha III
k vyhlášce č. 102/1967 Sb.
Seznam
provozních měřidel, jejichž správnost zajišťují organizace pomocí hlavních podnikových etalonů uvedených v příloze II
I Délka, rozměr
---
1| Základní měrky a všechna měřidla, která slouží k nastavení měřicích přístrojů, jejichž přesnost je v setinách nebo tisícinách milimetru
2| Všechna měřidla délková, jejichž přesnost je v setinách nebo tisícinách milimetru
II Plocha, rovinný úhel a odchylky od geometrického tvaru
1| Úhlové měrky a všechna ostatní pevná úhlová měřidla, která slouží k nastavení měřicích přístrojů s přesností v minutách nebo vteřinách
2| Všechna měřidla, na kterých se provádí měření a čtení s přesností ve stupních, minutách nebo vteřinách, s výjimkou geodetických přístrojů
III Hmota (hmotnost)
1| Závaží jemná
2| Váhy uvedené pod poř. č. 3 odd. III přílohy I, používané pouze ve vnitřním styku a k jiným neobchodním účelům
3| Dávkovací zařízení hmoty
4| Váhy jeřábové
5| Váhy pásové
6| Ostatní druhy vah neuvedené v příloze I a II
IV Hodnocení plodin
1| Obilní síta
V Objem, průtok
1| Injekční stříkačky
2| Odměrné laboratorní sklo třídy přesnosti A a B
3| Lékařské melanžery
4| Nádrže, pokud se jich užívá jako měřidel
5| Ležácké a uskladňovací nádrže nebo sudy, pokud se jich užívá jako měřidel
6| Dopravní konve na mléko
7| Dávkovací zařízení objemu
8| Clony, dýzy, trubice
9| Měřidla objemového průtoku
10| Průtočná měřidla rychlostní
VI Mechanické zkoušky materiálu
1| Tvrdoměry
2| Trhací stroje a lisy nepoužívané k průkazním a prověřovacím zkouškám
3| Kyvadlová kladiva nepoužívaná k průkazním a prověřovacím zkouškám
4| Zkušební stroje na dlouhodobé zkoušky tečení materiálu nepoužívané k průkazním a prověřovacím zkouškám
5| Přístroj pro zkoušky hloubením kovových plechů a pásů
6| Přístroj pro zkoušení materiálu v krutu
VII Rotační rychlost, otáčky
1| Otáčkoměry ruční přenosné
2| Otáčkoměry stabilní
VIII Tlak
1| Deformační tlakoměry:
| a) manometry deformační třídy přesnosti 0,5 až 4
| b) manovakuometry deformační
| c) vakuometry deformační
| d) tonometry deformační
2| Kapalinové tlakoměry:
| a) manovakuometry trubicové
| b) tonometry kapalinové
| c) mikromanometry
| d) vakuometry kapalinové
3| Vakuometry ostatních principů
IX Elektrické a magnetické veličiny
1| Voltmetr třídy přesnosti 0,2 až 1,5*)
2| Ampérmetry třídy přesnosti 0,2 až 1,5*)
3| Wattmetry třídy přesnosti 0,2 až 1,5*)
4| Westonovy články třídy II a III
5| Technické kompensátory
6| Technické odporové můstky
7| Sady přesných odporů
8| Sady přesných kapacit
9| Vzorky pro kontrolu Epsteinových přístrojů
X Teplota
1| Skleněné teploměry v rozsahu (—55 až +500) °C
2| Jasové pyrometry v rozsahu (900 až 2000) °C
3| Odporové teploměry v rozsahu (—200 až +800) °C
4| Termočlánky PtRh10-Pt v rozsahu (0 až 1200) °C
5| Termočlánky z obecných kovů v rozsahu (—200 až +1200) °C
6| Tlakové teploměry
XI Areometrie
1| Provozní areometry
XII Viskozimetrie
1| Provozní viskozimetry
XIII Fotometrie
1| Luxmetry
2| Žárovky na svítivost
3| Žárovky na světelný tok
XIV Čas
1| Stopky
*)
Vybraná provozní měřidla jsou provozní měřidla, jejichž jednotnost a správnost musí být z celospolečenských zájmů (ochrana spotřebitele, zdraví a bezpečnosti) soustavně zajišťována orgány státní měrové služby.
**)
Novému úřednímu ověření nepodléhají váhy používané pouze ve vnitřním styku a k jiným neobchodním účelům. Toto omezení se však nevztahuje na váhy umístěné v obchodních místnostech i v pomocných obchodních místnostech.
***)
Váhy speciálně upravené nebo konstruované k technologickým nebo jiným neobchodním účelům, nepodléhají úřednímu ověření. Těchto vah smí být používáno pouze ve vnitřním styku.
*)
Z osobních vah jen váhy pro zdravotnictví.
*)
Novému úřednímu ověření nepodléhají měřidla používaná pouze ve vnitřním styku a k jiným neobchodním účelům.
Poznámka: Měřidla, u nichž není vyznačena doba platnosti úředního ověření, podléhají novému úřednímu ověření jen v případech uvedených v § 6 odst. 2 písmeno b) až e).
*)
Hlavní podnikové etalony nebo etalonová zařízení jsou měřidla (nebo měřicí zařízení) náležité přesnosti požívaná organizacemi pouze k provádění kontroly správnosti provozních měřidel.
*)
Teploměry jsou určeny pro měření při plném ponoru, minimální velikost dílku 0,4 mm, maximální délka teploměru 600 mm.
*)
Rozváděčové přístroje se nekontrolují. |
Vyhláška Ministerstva kultury a informací č. 105/1967 Sb. | Vyhláška Ministerstva kultury a informací č. 105/1967 Sb.
Vyhláška ministerstva kultury a informací, kterou se mění vyhláška č. 73/1962 Sb., o inzerci v tisku
Vyhlášeno 14. 11. 1967, datum účinnosti 1. 12. 1967, částka 39/1967
* Čl. I - Vyhláška č. 73/1962 Sb., o inzerci v tisku, se mění takto:
* Čl. II - Za časopis podle § 1 se považuje veškerý periodický tisk ve smyslu zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 12. 1967
105
VYHLÁŠKA
ministerstva kultury a informací
ze dne 1. listopadu 1967,
kterou se mění vyhláška č. 73/1962 Sb., o inzerci v tisku
Ministerstvo kultury a informací stanoví v dohodě s ministerstvy financí, zahraničního obchodu a se Státní plánovací komisí podle § 1 zákona č. 272/1949 Sb., o řízení výroby a distribuce v oboru působnosti ministra informací a osvěty:
Čl. I
Vyhláška č. 73/1962 Sb., o inzerci v tisku, se mění takto:
1.
Ustanovení § 3 zní:
㤠3
Rozsah inzerce
(1)
V denním ústředním, krajském a okresním periodickém tisku může inzerce dosáhnout 1/6 celkového týdenního rozsahu; v jednotlivém čísle nesmí přesahovat 1/4 rozsahu čísla.
(2)
V ostatním periodickém tisku může inzerce dosahovat až 1/5 celkového rozsahu jednotlivého čísla.
(3)
Vyšší rozsah inzerce, než se uvádí v odstavcích 1 a 2, je přípustný jen tehdy, zvětší-li se příslušné číslo periodického tisku o tento větší rozsah inzerce; zvětšení rozsahu čísla musí být v souladu s tiskovými předpisy.
(4)
Omezení rozsahu inzerce podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na tisk státní a obchodní propagace určený pro zahraničí a na tiskoviny určené výlučně pro inzerci zahraničních inzerentů v tuzemsku.
(5)
Do celkového rozsahu tiskoviny se započítávají též přílohy, obálka a přebal, tvořící s tiskovinou jednotný organický celek.
(6)
Vkládané informační nebo propagační tiskoviny a vlastní oznámení vydavatele se do rozsahu inzerce nezapočítávají.“
2.
Ustanovení § 2, § 4 až 12 a § 14 se zrušují.
Čl. II
Za časopis podle § 1 se považuje veškerý periodický tisk ve smyslu zákona č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1967.
Ministr:
v z. Ing. Chňoupek v. r. |
Zákon č. 116/1967 Sb. | Zákon č. 116/1967 Sb.
Zákon o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Vyhlášeno 14. 12. 1967, datum účinnosti 1. 1. 1968, částka 44/1967
* Čl. I - Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1968
116
ZÁKON
ze dne 1. prosince 1967
o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Rozsah nároků ze sociálního zabezpečení se řídí podle toho, zda jde o družstva s vyšší úrovní hospodaření nebo o ostatní družstva. Zda družstvo dosáhlo vyšší úrovně hospodaření, stanoví podle zásad schválených vládou krajský národní výbor, pokud tuto svou pravomoc nepřenese na okresní národní výbor.“
2.
§ 7 zní:
㤠7
Základní ustanovení
Dávky ze zabezpečení v nemoci se poskytují členům všech družstev.“
3.
V § 8 se zrušuje odstavec 7.
4.
§ 9 odst. 1 zní:
„(1)
Nemocenské se stanoví z průměrné denní pracovní odměny člena družstva, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (dále jen „průměrná denní pracovní odměna“). Základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny je příjem z pracovní činnosti, jehož člen družstva dosáhl v období, které stanoví prováděcí předpisy, před vznikem pracovní neschopnosti nebo před nařízením karantény.“
5.
V § 16 se zrušuje odstavec 8.
6.
§ 19a odst. 3 zní:
„(3)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje ve výši rozdílu mezi průměrným pracovním příjmem, jehož družstevnice dosáhla v období, stanoveném prováděcími předpisy, před převedením na jinou práci, a pracovním příjmem, kterého dosahuje v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. K poklesu pracovního příjmu, který družstevnici vznikl zkrácením jejího pracovního úvazku, se nepřihlíží; rovněž se nepřihlíží k částkám příjmu přesahujícím v průměru 100 Kčs za pracovní den.“
7.
§ 22 odst. 1 zní:
„(1)
Peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice zjištěné způsobem uvedeným u nemocenského (§ 9) za období, stanovené prováděcími předpisy, přede dnem, kdy přestala pracovat pro těhotenství nebo mateřství, nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny. Byla-li družstevnice v době těhotenství převedena k jiné práci ze zdravotních důvodů nebo byl-li jí z takových důvodů zkrácen pracovní úvazek, je základem pro výpočet průměrné denní pracovní odměny, je-li to pro ni příznivější, příjem z pracovní činnosti za stanovené období před touto změnou.“
8.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 18 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy uplyne 26 týdnů ode dne narození dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví podle sazeb určených v § 22 odst. 3, a to z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte.“
9.
V § 32 se zrušuje ustanovení písm. d) a na konci ustanovení písm. c) se nahrazuje čárka tečkou.
10.
V § 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:
„(2)
Družstevníku, který je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s uživatelem takové půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, náleží přídavky na děti jen v těchto měsíčních částkách:
při měsíční pracovní odměně družstevníka,
z jehož zabezpečení se přídavky poskytují,
Kčs | na
1 dítě
Kčs | na
2 děti
Kčs | na
3 děti
Kčs | na
4 děti
Kčs | na
5 dětí
Kčs
---|---|---|---|---|---
do 3000 | 38 | 86 | 144 | 212 | 290
nad 3000 do 3800 | se neposkytují | 48 | 144 | 212 | 290
nad 3800 | se neposkytují | 144 | 212 | 290
Přídavky na 6 dětí činí 378 Kčs měsíčně, na 7 dětí 476 Kčs měsíčně a zvyšují se na každé další dítě o 108 Kčs měsíčně.“
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
11.
§ 44 odst. 3 zní:
„(3)
Nárok na starobní důchod má též člen (členka) družstva, jestliže byl po 30. září 1948 důchodově zabezpečen (pojištěn) jako člen družstva nebo jako jednotlivě hospodařící rolník nejméně 20 roků a v době trvání sociálního zabezpečení dosáhl věku aspoň 60 let.“
12.
§ 48 odst. 1 zní:
„(1)
Základní výměra starobního důchodu členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, činí:
v
důchodovém pásmu | při průměrné měsíční pracovní
odměně, čítajíc v to i hodnotu
naturálií poskytovaných jako
součást pracovní odměny | základní
výměra
důchodu
---|---|---
| nad Kčs | do Kčs | měsíčně Kčs
I. | \\- | 300 | 230
II. | 300 | 450 | 270
III. | 450 | 600 | 310
IV. | 600 | 750 | 350
V. | 750 | 900 | 390
VI. | 900 | 1150 | 440
VII. | 1150 | 1400 | 500
VIII. | 1400 | 1650 | 560
IX. | 1650 | \\- | 650“
13.
V § 48 se zrušuje odstavec 2; dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
14.
§ 49 zní:
㤠49
Zvýšení nároku na starobní důchod členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření
(1)
Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, se poskytuje i při další činnosti v takovém družstvu starobní důchod určený důchodovým pásmem ve výši stanovené vládou.
(2)
Nepožádá-li člen družstva o starobní důchod, ačkoliv splnil podmínky pro nárok na tento důchod, nebo vzdá-li se výplaty přiznaného starobního důchodu, zvyšuje se jeho nárok na starobní důchod za každý další rok pracovní činnosti v družstvu, pokud se započítává pro vznik nároku na důchod a jeho výši, o 4 % průměrné měsíční pracovní odměny. Do doby další pracovní činnosti se nezapočítávají náhradní doby.“
15.
V § 54 odst. 2 poslední věta zní:
„Do doby 20 roků se započítávají náhradní doby podle § 40 odst. 1 písm. g) a h) a členkám družstva též doba pracovní činnosti podle § 39 odst. 1 č. 2 a náhradní doba péče o dítě.“
V témže paragrafu se zrušuje odstavec 3; dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
16.
V § 55 odst. 1 se vypouští citace odstavce 3 uvedená u § 54.
V odstavci 2 téhož paragrafu se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5.
17.
V § 56 odst. 2 se mění citace § 54 odst. 6 na citaci § 54 odst. 5.
18.
V § 59 se zrušují odstavce 2 a 3; dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
19.
V § 73 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4 tohoto znění:
„(4)
Je-li poživatel důchodu zároveň uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije-li s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné měsíčně
k důchodu| na 1 dítě | na 2 děti | na 3 děti | na 4 děti
---|---|---|---|---
Kčs | Kčs | Kčs | Kčs
invalidnímu | 120 | 260 | 420 | 600
jinému | 70 | 170 | 310 | 490
a zvyšuje se za každé další dítě měsíčně o 220 Kčs.“
Dosavadní odstavce 4 až 7 téhož paragrafu se označují jako odstavce 5 až 8, při čemž se v novém odstavci 8 zrušuje ustanovení písm. c) a v ustanovení písm. b) se čárka nahrazuje tečkou.
20.
§ 92 odst. 1 zní:
„(1)
Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda nestanoví výjimky. Jestliže však družstevníku náleží výplata starobního důchodu při další pracovní činnosti v družstvu, vyplácí se starobní důchod, i když se oprávněnému vyplácí nemocenské. Invalidní (částečný invalidní) důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě zabezpečení v nemoci z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 75 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.“
21.
§ 104 včetně nadpisu zní:
„Fond kulturních a sociálních potřeb
§ 104
(1)
Družstva používají v souladu s ustanovením svých stanov a pracovních řádů prostředků fondů kulturních a sociálních potřeb též na doplnění sociálního zabezpečení družstevníků.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení jsou nápomocny družstvům při plnění úkolů souvisících s hospodařením s prostředky fondů kulturních a sociálních potřeb, jichž má být použito k sociálním účelům.“
22.
V § 105 odst. 3 se nahrazují slova „ze sociálních fondů“ slovy „z fondů kulturních a sociálních potřeb“.
23.
V § 110 odst. 2 se nahrazují slova „ze sociálního fondu“ slovy „z fondu kulturních a sociálních potřeb“.
24.
§ 112 odst. 1 zní:
„(1)
Dávky sociálního zabezpečení poskytuje stát. Družstva přispívají na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení. Příspěvek činí 12,5 % úhrnu peněžních pracovních odměn.“
25.
§ 116 odst. 2 zní:
„(2)
Sociální komise rozhodují zejména o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte; sociální komise může pověřit svého předsedu a tajemníka přiznáváním těchto dávek v případech, ve kterých je na ně zákonný nárok a podmínky pro jejich poskytování nebo výši jsou nepochybné a nesporné.“
26.
K § 144 se připojuje další věta tohoto znění:
„Při stanovení období podle § 9 odst. 1, § 19a odst. 3, § 22 odst. 1 a § 25 odst. 2, se zpravidla vychází z období 12 kalendářních měsíců.“
27.
§ 146 se zrušuje.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 117/1967 Sb. | Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 117/1967 Sb.
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb.
Vyhlášeno 14. 12. 1967, datum účinnosti 1. 1. 1968, částka 44/1967
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 1. 1968
117
VYHLÁŠKA
Státního úřadu sociálního zabezpečení
ze dne 2. prosince 1967,
jíž se mění a doplňuje vyhláška č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb.
Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb. a č. 116/1967 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
základní odměny, včetně odměn poskytovaných družstevníku podílem na produkci zemědělských plodin, které dosáhl; výše těchto odměn se určí podle nákupních cen plodin,*)“
2.
§ 11 včetně nadpisu zní:
„Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny
§ 11
Nastala-li v kalendářním roku nová pracovní neschopnost dříve, než uplynulo šest kalendářních měsíců od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z téže průměrné denní pracovní odměny, z jaké bylo stanoveno při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však člen družstva přestoupil před vznikem nové pracovní neschopnosti do jiného družstva nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v pracovní činnosti, určí se průměrná denní pracovní odměna způsobem stanoveným v § 2 a 3.“
3.
V § 12 se zrušuje odstavec 1 a dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
4.
Za § 15 b) se vkládá nové ustanovení § 15 c), které včetně odkazu zní:
„K § 17 zákona
§ 15 c)
Pohřebné
Pohřebné se poskytuje též, zemřel-li rodinný příslušník družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.“
5.
§ 16 a) odst. 4 zní:
„(4)
Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.“
6.
Za § 18 se vkládá nový § 18 a) tohoto znění:
㤠18 a)
Podpora při narození dítěte se poskytuje též, porodí-li rodinná příslušnice družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.“
7.
§ 24 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
základní odměny, včetně odměn poskytovaných družstevníku podílem na produkci zemědělských plodin, které dosáhl; výše těchto odměn se určí podle nákupních cen plodin,“
8.
§ 40 odst. 4 zní:
„(4)
Vstup do družstva se považuje za bezprostřední, jestliže se pracovník stal jeho členem do tří měsíců od skončení zaměstnání; navazuje-li nepřerušeně náhradní doba (§ 40 odst. 1 zák.) na dobu skončeného zaměstnání, počíná se tříměsíční lhůta od skončení této náhradní doby. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též vstup bývalého pracovníka, který jako jednotlivě hospodařící rolník hospodařil jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté se stal členem družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.“
9.
§ 43 odst. 1 písm. a) zní:
„a)
základní odměny, včetně odměn poskytovaných družstevníku podílem na produkci zemědělských plodin, které dosáhl; výše těchto odměn se určí podle nákupních cen plodin,“
10.
§ 48 zní:
㤠48
K § 45 zákona
(1)
Nárok na starobní důchod ve výši stanovené pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření má též člen takového družstva, který splnil podmínky pro nárok na tento důchod v době, kdy družstvo ještě nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, je nepřetržitě pracovně činný (§ 39 zákona) v družstvu i po vzniku nároku na starobní důchod a nepobírá tento důchod; starobní důchod v této výši však náleží nejdříve ode dne, kdy družstvo bylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření.
(2)
Nárok na starobní důchod ve výši stanovené předpisy platnými pro členy družstev s vyšší úrovní hospodaření má též poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení členů družstev, která dosud nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření, je-li nepřetržitě pracovně činný (§ 39 zákona) v družstvu s vyšší úrovní hospodaření a splňuje podmínky pro nárok na starobní důchod; starobní důchod v této výši však náleží nejdříve ode dne, kdy družstvo bylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření. Základní výměra starobního důchodu se nezvyšuje za dobu pracovní činnosti před vznikem nároku na tento důchod, po kterou byl poskytován invalidní důchod.
(3)
Ustanovení předchozích odstavců se nepoužije, jsou-li pro člena družstva příznivější předpisy o důchodovém zabezpečení členů družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření.“
11.
§ 80 zní:
㤠80
Prostředky na výplatu dávek
Prostředky na výplatu dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte poskytují družstvům okresní národní výbory.“
12.
§ 81 odst. 1 zní:
„(1)
Za peněžní pracovní odměny se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení pracovní odměny družstevníků poskytované jim družstvem, včetně odměn poskytovaných podílem na produkci zemědělských plodin (§ 1); peněžní náhrady za nevydané naturálie se za peněžní pracovní odměny nepovažují.“
13.
§ 82 odst. 2 zní:
„(2)
Sociální komise družstva rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže
a)
vznikla pochybnost nebo spor o nároku na dávku nebo o její výši;
b)
jde o zápočet do doby pracovní činnosti rozhodné pro určení procentní sazby dávky;
c)
jde o dávku dobrovolnou;
d)
požadovaná dávka nemá být přiznána buď vůbec nebo v požadovaném rozsahu;
e)
přiznaná dávka má být odňata, nebo má být snížena její výše nebo zastavena její výplata, popřípadě má být z jiného důvodu rozhodnuto o trvání nároku na ni;
f)
má být rozhodnuto, že družstevník nebo jiný příjemce dávky je povinen dávku neprávem přijatou vrátit.“
14.
V § 82 se vkládá za odstavec 2 nový odstavec 3 tohoto znění:
„(3)
Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, přiznávají dávky ze zabezpečení v nemoci a dávky ze zabezpečení matky a dítěte předseda a tajemník sociální komise, jestliže je sociální komise tím pověří.“
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
15.
§ 82 odst. 4 písm. a) zní:
„(4)
Sociální komise družstva dále
a)
podává okresnímu národnímu výboru návrh na zápočet doby pracovní činnosti v družstvu uvedené v § 39 odst. 1 č. 2 zákona a do konce dubna návrh na zápočet uplynulého kalendářního roku, v němž družstevník nesplnil pracovní úvazek (§ 39 odst. 2 zákona),“
16.
Za § 99 se vkládají nové § 99a) a 99b) tohoto znění:
㤠99a)
Trvá-li pracovní neschopnost družstevníka pro nemoc nebo úraz, která nastala před 1. lednem 1968, nepřetržitě i po 31. prosinci 1967, započítává se doba pracovní neschopnosti před 1. lednem 1968 do podpůrčí doby (§ 8 odst. 2 poslední věta zákona).
§ 99b)
Členu družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, náleží základní výměra starobního nebo invalidního důchodu měsíčně 650 Kčs, jestliže
a)
byl k 31. prosinci 1967 podle dosavadních předpisů odborným nebo předním pracovníkem,
b)
nárok na důchod vznikne nejpozději do 31. prosince 1969 a
c)
průměrná měsíční pracovní odměna tohoto člena družstva činí ke dni vzniku nároku více než 1500 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.
Předseda:
Štanceľ v. r.
*)
Nákupními cenami plodin se rozumějí stálé (zúčtovací) ceny pro oceňování zemědělských produktů v zemědělských podnicích, stanovené výnosem ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství ze dne 30. 11. 1966 čj. 64 930/66 (metodická příloha Socialistického zemědělství, č. 50/1966) |
Vyhláška Ministerstva školství č. 11/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 11/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách
Vyhlášeno 20. 1. 1968, datum účinnosti 20. 1. 1968, částka 4/1968
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 20. 1. 1968
11
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 2. ledna 1968,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách
Ministerstvo školství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů podle § 228 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.:
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 111/1965 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 2 se v odst. 1 pod písm. b) za první větou doplňuje touto větou:
„Zkoušku z odborných předmětů příslušného učebního oboru na škole nekonají pracovníci, kteří mají střední odborné nebo úplné střední odborné vzdělání téhož nebo příbuzného oboru.“
2.
§ 2 se v odst. 1 pod písm. b) za druhou větou doplňuje touto větou:
„Pracovníkům, kteří přerušili studium téhož nebo příbuzného oboru na střední odborné škole, se do doby požadované praxe započítává 1 rok, jestliže studium přerušili po úspěšném ukončení 2. ročníku, 2 roky po úspěšném ukončení 3. ročníku a 3 roky po úspěšném ukončení 4. ročníku.“
3.
§ 2 odst. 4 zní:
„(4)
Zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. února do 30. dubna. Závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v době od 16. června do 31. srpna. Pro absolventy středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru s 1 1/2 letou učební dobou stanoví datum konání závěrečných učňovských zkoušek krajské národní výbory. Opravné zkoušky z odborných předmětů konají pracovníci v době od 1. října do 31. října. Opravné závěrečné učňovské zkoušky konají učni nebo pracovníci v době od 1. listopadu do 31. prosince.“
4.
§ 3 se v odst. 2 za první větou doplňuje touto větou:
„U zemědělských odborných učilišť spravovaných národními výbory je členem zkušební komise též zástupce zemědělské organizace, a komise je v tomto případě pětičlenná.“
5.
§ 5 odst. 2 zní:
„(2)
Při závěrečném hodnocení má zkušební komise k dispozici učební smlouvu, učňovskou knížku, vysvědčení za všechny ročníky učebního oboru, komplexní hodnocení učně za celou dobu učebního poměru (soustředěné hlavně na období odborného rozvoje), doklady o písemné, praktické a ústní zkoušce, kontrolní list o závěrečné učňovské zkoušce a protokol o závěrečných učňovských zkouškách. U pracovníků má zkušební komise k dispozici též pracovní posudek z dosavadního pracoviště, vysvědčení o vykonání zkoušek z odborných předmětů, vysvědčení za všechny absolvované ročníky příslušného učebního oboru nebo vysvědčení z posledního ročníku střední odborné či střední všeobecně vzdělávací školy (maturitní vysvědčení).“
6.
§ 5 odst. 4 písm. a) a b) zní:
„a)
prospěl s vyznamenáním,
má-li z praktické zkoušky známku výbornou a z písemné nebo ústní zkoušky jednu známku výbornou a druhou alespoň chvalitebnou a
-
učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů*) z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5;
-
pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než chvalitebnou a průměrný prospěch nejvýše 1,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. c) a d) se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru;*)
b)
prospěl velmi dobře,
má-li z písemné, praktické a ústní zkoušky alespoň známku chvalitebnou a
-
učeň nemá podle posledního hodnocení odborného výcviku a všech povinných všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů**) z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5;
-
pracovník nemá na vysvědčení ze zkoušky z odborných předmětů z žádného předmětu známku horší než dobrou a průměrný prospěch alespoň 2,5; pracovníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. c) a d) se započítává též poslední hodnocení ostatních odborných předmětů daného učebního oboru.*)“
7.
§ 6 se doplňuje odstavcem 4 tohoto znění:
„(4)
Zkušební komise doporučí vedoucím organizací, aby ti, kteří složili závěrečnou učňovskou zkoušku s vyznamenáním, byli zařazeni do vyšších kvalifikačních tříd než ostatní.“
8.
§ 8 odst. 5 zní:
„(5)
Učňům, pracovníkům a členům zkušební komise náleží náhrady cestovních a jiných výdajů podle příslušných předpisů.***)“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dr. Hájek v. r.
*)
u absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku
*)
pracovníkům, kteří zkoušku z odborných předmětů nekonají, se prospěch stanoví pouze podle výsledku závěrečné učňovské zkoušky
**)
u absolventů středních všeobecně vzdělávacích škol v učebním poměru se přihlíží jen k hodnocení odborných předmětů a odborného výcviku
***)
vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů. |
Nařízení vlády č. 16/1968 Sb. | Nařízení vlády č. 16/1968 Sb.
Vládní nařízení, kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb.
Vyhlášeno 27. 2. 1968, datum účinnosti 27. 2. 1968, částka 7/1968
* Čl. I - Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 27. 2. 1968
16
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 14. února 1968,
kterým se mění a doplňuje vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 9 zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, podle § 391 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., podle § 17 a 20 zákona č. 8/1959 Sb., kterým se stanoví základní pravidla o státním rozpočtu a o hospodaření s rozpočtovými prostředky, a podle § 7 zákona č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých dalších finančních opatřeních:
Čl. I
Vládní nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 odst. 7 zní:
„(7)
Ustanovení § 40 odst. 1 písm. a) platí i pro účelové dotace na stavby výrobních a spotřebních družstev.“
2.
V § 23 odst. 1 se na konci prvé věty připojují slova „jakož i o odvody do silničního fondu“. Tatáž slova se vkládají v odstavci 2 písm. a) téhož paragrafu za slova „za odnětí zemědělské půdy podle § 28 odst. 2“.
3.
V § 25 se k odstavci 7 připojuje věta tohoto znění: „Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích stávajících závodů stanoví podmínky stabilizačního odvodu ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu.“
4.
K § 27 odst. 1 se připojuje písmeno g) tohoto znění:
„g)
odvod stavebních podniků, který stanoví vláda v procentech z jednotné základny, kterou pro tento účel určí.“
5.
V § 30 se písmeno c) na konci doplňuje slovy: „a v případech stanovených vládou.“
6.
§ 31 odst. 2 zní:
„(2)
Pokud rezervní fond nedosahuje minimální výše, může být jeho prostředků použito jen na doplnění fondu pracujících k zajištění výplaty mezd za individuální výsledky práce a k zajištění minimálního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb. Pouze částek, které převyšují minimální výši, může podnik použít i na ostatní účely, pokud vláda nestanoví jinak.“
7.
K § 36 se připojují odstavce 3 a 4 tohoto znění:
„(3)
Přírůstky oběžných prostředků (tj. zásob, předmětů postupné spotřeby a pohledávek) proti stavu k 1. lednu 1968 se kryjí vlastními prostředky podniků z rozdělení hrubého důchodu nebo zisku podle § 22 odst. 2. Státní banka československá může z této zásady povolit výjimky u sezónních a žádoucích odbytových zásob, u zásob podniků poskytujících služby a v případech stanovených zásadami úvěrové politiky.
(4)
O částky, kterých nebylo použito ke splnění povinností stanovených v odstavcích 2 a 3, musí podnik krátit podíly na hospodářských výsledcích.“
8.
V § 38 odst. 2 první věta zní:
„Oborové ředitelství vytváří z centralizovaných prostředků oborový fond technického rozvoje; může též vytvářet (doplňovat) rizikový fond obdobně podle § 32 a další oborové účelové fondy.“
9.
K § 40 odst. 1 písm. a) se připojuje text tohoto znění: „Pro oblasti (místa) určené vládou může být účelová dotace zvýšena až na 40 % rozpočtových nákladů investiční akce zahájené po 1. lednu 1968. O zvýšení dotace rozhodnou ministerstvo financí a Státní plánovací komise, pokud jde o investiční akce v českých krajích, a orgány Slovenské národní rady, pokud jde o investiční akce na Slovensku.“
10.
K § 40 odst. 1 se připojuje písmeno e) tohoto znění:
„e)
ke zvýhodnění staveb na Slovensku nově zahajovaných po 1. lednu 1968 poskytuje Slovenská národní rada individuální dotace k úhradě výdajů stanovených vládou, a to z prostředků k tomu účelu vyčleněných ve státním rozpočtu.“
11.
K § 41 se připojuje odstavec 7 tohoto znění:
„(7)
Přirážka k stabilizačnímu odvodu průmyslových podniků se podle § 7 písm. a) zákona č. 8/1968 Sb. zvyšuje o 2% z celkového objemu mezd vyplacených v běžném roce (§ 25 odst. 3) pracovníkům příslušného podniku nebo závodu, popř. obdobné organizační jednotky. Částku odpovídající tomuto zvýšení odvedou podniky do státního (ústředního) rozpočtu. Vláda zvláštním opatřením stanoví rozvinuté průmyslové oblasti (místa) s nedostatkem pracovních sil, jakož i odvětví nebo obory, na které se zvýšení přirážky k stabilizačnímu odvodu vztahuje.“
12.
V § 58 odst. 1 se na konec úvodní věty připojují slova „a se Státní plánovací komisí:“
13.
§ 59 odst. 1 zní:
„(1)
Pro podniky a oborová ředitelství řízená ministerstvem vnitřního obchodu, s výjimkou oborového podniku Čedok, podniku Početnická služba a Státního projektového ústavu obchodu, platí ustanovení části druhé s těmito odchylkami:*)
a)
odvod ze zásob (§ 24 odst. 4) se neprovádí;
b)
stabilizační odvod se stanoví ve výši 30 % z té částky objemu vyplacených mezd, která převyšuje součin 90 % průměrné roční mzdy plánované na rok 1968 a počtu pracovníků v roce, za který se provádí výpočet odvodu;
c)
zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se do 31. prosince 1970 neuplatňuje;
d)
oborové ředitelství nemusí vytvářet oborový fond technického rozvoje;
e)
ustanovení § 36 odst. 3 se na tyto organizace nevztahuje.“
14.
§ 60 zní:
„Na podniky odbytu a zásobování se vztahují ustanovení části druhé; odvod z hrubého důchodu provádějí ve výši 18 %. Vláda určí podniky, které neprovádějí odvod ze zásob (s podmínkou, že nemohou být účastny přerozdělení prostředků podle § 39) a pro něž platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b); těmto podnikům stanoví vláda podle potřeby dodatkový odvod do státního rozpočtu na dobu, než se jim upraví odbytové rozpětí.“
15.
K § 61 odst. 2 se připojuje písmeno c) tohoto znění:
„c)
stabilizační odvod z přírůstku počtu pracovníků se nezvyšuje v organizacích, které určí Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí v souvislosti se zabezpečováním projektové přípravy staveb, stanovených jako závazný úkol.“
16.
K § 63 se připojují písmena f) a g) tohoto znění:
„f)
sazba odvodu z hrubého důchodu činí 16 %;
g)
oborové ředitelství zemědělského zásobování a nákupu provádí odvody za všechny podřízené podniky.“
17.
K § 65 se připojují písmena c) a d) tohoto znění:
„c)
základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku se snižuje o odměny (prémie), které tyto organizace poskytnou výrobním podnikům za zabezpečení úkolů ve vývozu;
d)
pro podnik zahraničního obchodu Tuzex platí též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b) a c).“
18.
§ 70 odst. 3 a 4 zní:
„(3)
V krajských podnicích knižního maloobchodu, Restauracích a jídelnách, Uhelných skladech a podnicích komunálních služeb se do 31. prosince 1970 zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků neuplatňuje. Pro podniky Restaurací a jídelen a Uhelných skladů platí též ustanovení § 59 odst. 1 písm. b). Pro podniky Sběrných surovin, odbytu a zásobování a pro ústavy kosmetiky platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Pro všechny podniky uvedené v tomto odstavci činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %; odvod ze zásob neprovádějí.
(4)
Pro podniky místního průmyslu činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %. Stabilizační odvod se těmto podnikům do 31. prosince 1970 nezvyšuje podle § 8 odst. 2 zákona za tu část ročního přírůstku počtu pracovníků, která odpovídá podílu zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z přírůstku celkových výkonů. Přesáhne-li podíl těchto prací z celkových výkonů 50 %, může činit celkové zvýšení stabilizačního odvodu nejvýše 2 % z objemu vyplacených mezd. Podnikům místního průmyslu nelze stanovit přirážku ke stabilizačnímu odvodu, přesáhne-li uvedený podíl činností 50 % z celkových výkonů; v ostatních případech tuto přirážku nelze stanovit z té části vyplacených mezd, na kterou se nevztahuje zvýšení stabilizačního odvodu. Za podíl uvedených činností z celkových výkonů se též neprovádí odvod ze zásob.“
19.
V § 70 se k odstavci 6 připojuje věta tohoto znění:
„Za podíl zakázkové výroby pro obyvatelstvo, údržbářské a opravářské činnosti a služeb z celkových výkonů okresní (městské) stavební podniky neprovádějí odvod ze zásob.“
20.
V § 88 odst. 3 se slovo „organizacemi“ nahrazuje slovem „organizacím“.
21.
K § 88 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
„(4)
Odvolání proti rozhodnutí příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provedení odvodů podle tohoto nařízení do státního rozpočtu (rozpočtu příslušného národního výboru), na zvláštní účet státu nebo do státních fondů, nemá odkladný účinek.*)“
22.
K § 89 se připojuje odstavec 4 tohoto znění:
„(4)
Použije-li organizace prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu k jiným než stanoveným účelům, uloží jí příslušný finanční orgán, aby vrátila neoprávněně použitou částku do státního rozpočtu a zaplatila z neoprávněně použitých prostředků do státního rozpočtu za každý den pokutu ve výši 1 promile. O postupu při výkonu tohoto rozhodnutí platí obdobně ustanovení § 88 odst. 4.“
23.
V § 91 odst. 3 se slova „z této vyhlášky“ nahrazují slovy „z tohoto nařízení“.
Čl. II
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; pokud jde o finanční vztahy organizací ke státnímu rozpočtustátnímu rozpočtu a k rozpočtům národních výborů, postupuje se podle něho od počátku roku 1968.
Lenárt v. r.
*)
Sníženou sazbu odvodu ze základních prostředků (pokud jde o prodejny a jejich vybavení) stanoví § 6 odst. 1 zákona č. 83/1966 Sb. a sazbu odvodu z hrubého důchodu ve výši 18 % stanoví § 5 zákona č. 8/1968 Sb.
*)
§ 78 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a § 8 vládního nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu. |
Zákon č. 31/1968 Sb. | Zákon č. 31/1968 Sb.
Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci
Vyhlášeno 9. 3. 1968, datum účinnosti 1. 4. 1968, částka 10/1968
* Čl. I. - Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, se doplňuje tak, že se k § 5 připojují odstavce 2 a 3 tohoto znění:
* Čl. II.
Aktuální znění od 1. 4. 1968
31
ZÁKON
ze dne 28. února 1968,
kterým se doplňuje zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, se doplňuje tak, že se k § 5 připojují odstavce 2 a 3 tohoto znění:
„(2)
Státní obchodní inspekci řídí ministr vnitřního obchodu.
(3)
Krajské národní výbory jsou oprávněny ukládat inspektorátům Státní obchodní inspekce v krajích úkoly k uplatnění ochrany zájmů spotřebitelů:
a)
při kontrole dodržování
-
maloobchodních cen a pravidel obchodní činnosti,
-
jakosti prodávaného zboží,
-
podmínek pro stánkový prodej, pro prodej na trzích a v tržištích a pro prodej zboží občany,
-
podmínek pro zařazování ubytovacích závodů a závodů veřejného stravování do cenových skupin,
-
materiálových norem při výrobě jídel a nápojů (včetně závodních a školních jídelen a jídelen důchodců),
-
hygieny a sanitace,
-
přesnosti a správnosti měr, vah a jiných přístrojů používaných v obchodě,
-
předpisů o zásobování, skladování a dopravě zboží;
b)
při sledování spotřebitelské poptávky.“
Čl. II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968.
Novotný v. r.
Laštovička v. r.
Lenárt v. r. |
Vyhláška Ministra těžkého průmyslu č. 34/1968 Sb. | Vyhláška Ministra těžkého průmyslu č. 34/1968 Sb.
Vyhláška ministra těžkého průmyslu, kterou se doplňuje vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy
Vyhlášeno 9. 3. 1968, datum účinnosti 9. 3. 1968, částka 10/1968
* Čl. I - Ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) vyhlášky ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb. o státní službě pro drahé kovy se doplňuje určením další předepsané ryzosti pro zlaté zboží takto:
* Čl. II - Úřední značka pro zlaté zboží o ryzosti 375/1000 se vyhlašuje v příloze.
* Čl. III k vyhlášce č. 34/1968 Sb.
Aktuální znění od 9. 3. 1968
34
VYHLÁŠKA
ministra těžkého průmyslu
ze dne 22. února 1968,
kterou se doplňuje vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb. o státní službě pro drahé kovy
Ministerstvo těžkého průmyslu stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 13 odst. 1 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu, ve znění § 8 vládního nařízení č. 3/1959 Sb. o zřízení Státního výboru pro rozvoj techniky a § 5 zákona č. 115/1964 Sb. o změnách v organizaci a působnosti některých odvětvových ústředních orgánů:
Čl. I
Ustanovení § 13 odst. 2 písm. b) vyhlášky ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb. o státní službě pro drahé kovy se doplňuje určením další předepsané ryzosti pro zlaté zboží takto:
zlato číslo 5| 375
---|---
Čl. II
Úřední značka pro zlaté zboží o ryzosti 375/1000 se vyhlašuje v příloze.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Krejčí v. r.
Příloha k vyhlášce č. 34/1968 Sb.
Československá úřední značka
pro zlaté zboží o ryzosti 375/1000
13kB |
Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 35/1968 Sb. | Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 35/1968 Sb.
Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie, kterou se mění vyhláška č. 156/1957 Ú. l., o ohlašování geodetických a topografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl
Vyhlášeno 9. 3. 1968, datum účinnosti 9. 3. 1968, částka 10/1968
* Čl. I - Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 156/1957 Ú. l., o ohlašování geodetických a topografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl, se mění takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 9. 3. 1968
35
VYHLÁŠKA
Ústřední správy geodézie a kartografie
ze dne 28. února 1968,
kterou se mění vyhláška č. 156/1957 Ú. l., o ohlašování geodetických a topografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl
Ústřední správa geodézie a kartografie stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 4 odst. 2 vládního nařízení č. 1/1954 Sb., o zřízení Ústřední správy geodézie a kartografie:
Čl. I
Vyhláška Ústřední správy geodézie a kartografie č. 156/1957 Ú. l., o ohlašování geodetických a topografických prací, předkládání elaborátů těchto prací, vydávání a rozmnožování kartografických děl, se mění takto:
1.
§ 2 písm. c) zní:
„c)
zakládání evidence nemovitostí, udržování jejího souladu se skutečným stavem, provádění hospodářskotechnických a jiných úprav pozemků, evidence a ochrany půdy,“
2.
První věta § 5 odst. 2 zní:
„Orgány a organizace jsou povinny ohlásit práce uvedené v odstavci 1 nejméně 14 dnů před jejich započetím oblastnímu ústavu geodézie (dále jen „oblastní ústav“), v jehož obvodu působnosti jsou práce prováděny.“
3.
V § 7 odst. 2 se vypouští poslední věta.
4.
§ 15 zní:
㤠15
Distribuce kartografických děl
Distribuci kartografických děl, která jsou vydávána v působnosti ÚSGK pro potřebu orgánů a organizací, zajišťují oblastní ústavy. Distribuci kartografických děl vydávaných v působnosti ÚSGK pro učební potřebu škol nebo pro veřejnost provádějí svými organizacemi příslušné ústřední orgány v dohodě s ÚSGK.“
5.
§ 16 zní:
㤠16
Dokumentace kartografických děl
Dokumentaci kartografických děl provádí Kartografický a geodetický fond. Každý, kdo vyhotovuje, rozmnožuje nebo vydává kartografická díla (§ 11 odst. 1 a 3 a § 12 odst. 1) je povinen dodat bezplatně k dokumentačním účelům po dvou výtiscích (nebyl-li tisk prováděn, po dvou vyhotoveních) kartografických děl vydaných v českých krajích Kartografickému a geodetickému fondu, pobočce v Praze, a kartografických děl vydaných na Slovensku Kartografickému a geodetickému fondu v Bratislavě, a to do jednoho měsíce po rozmnožení kartografického díla, popřípadě ukončení práce.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda:
Ing. Průša v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství č. 37/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 37/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů
Vyhlášeno 20. 3. 1968, datum účinnosti 1. 9. 1968, částka 11/1968
* Čl. I - Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 60/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 9. 1968
37
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 20. února 1968,
kterou se mění a doplňuje příloha 1 k vyhlášce ministerstva školství a kultury č. 84/1965 Sb., o učebních oborech a o finančním a hmotném zabezpečení učňů
Ministerstvo školství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Ústřední radou odborů podle § 37 odst. 1 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon):
Čl. I
Příloha 1 k vyhlášce č. 84/1965 Sb., ve znění vyhlášky č. 60/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
Učební obory č. 0901, 0902, 0906 a 0921 se doplňují takto:
Označení učebního oboru| Vyhrazen pro
hochy - H
dívky - D| Stručný popis učebního oboru | Doba učebního poměru pro mládež, která ukončila| | |
---|---|---|---|---|---|---
povinnou školní docházku| úplné střední všeobecné vzdělání| | |
Číslo | Název | celkem (roků) | z toho délka přípravného období (měsíců)| celkem (roků) | z toho délka přípravného období (měsíců)| označení
kategorie
měsíční odměny
a preference | Počet učňů
na1 mistra
odborného výcviku | Číselný znak
odpovídajících
učebních oborů
podle
dosavadních
předpisů
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11
09 - Polygrafie, zpracování papíru, film a fotografie
„0901| sazeč
sazečka | H
D | Veškeré druhy prací při zhotovení tiskové formy knihtiskové techniky, obsluha a seřizování potřebných výrobních nástrojů, zařízení a strojů.| 4*)| 22 | 2| 10 | B| 6-8| 0901
0916
0902| tiskař na knihtiskových strojích | H| Příprava jedno- i více barevných tiskových forem, seřizování a obslu ha knihtiskových strojů. Potiskování používaných materiálů. Používání měřicích přístrojů.| 4*)| 22| 2 | 10| B| 4-6 | 0902
0906| tiskař na ofsetových strojích | H | Všechny druhy prací při zhotovování tiskové formy, tisku z plochy, seřizování a obsluha tiskových strojů a zařízení. Potiskování používaných materiálů. Používání měřicích přístrojů. | 4*)| 22 | 2 | 10 | B | 4-6| 0906
0907
0921| reprodukční grafik
reprodukční grafička | H
D | Všechny druhy prací grafické reprodukce v základních tiskových technikách, obsluha a seřizování potřebných výrobních strojů, zařízení a nástrojů. Používání měřicích přístrojů.| 4*)| 22| 2 | 10| B | 4-8| 0903
0905
0909
0912
0913“
2\\. Z učebního oboru č. 0485 se vyčleňuje tento nový samostatný učební obor:**)
10 - Textil a oděvnictví
„1028| rytec tiskacích a razicích válců
rytkyně tiskacích a razicích válců | H
D | Ruční a mechanizované způsoby výroby vzorů na tiskacích a razicích válcích pro textilní a chemický průmysl. | 3 | 22 | 2| 10| B| 4-6 | 0485“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1968.
Ministr:
Dr. Hájek v. r.
*)
Učební obor je součástí souvislého pětiletého studia, do něhož se přijímají pouze žáci, kteří s dobrým prospěchem ukončili 9. ročník základní devítileté školy.
**)
Nový učební obor č. 1028 se zavádí počínaje I. ročníky; učební smlouvy uzavřené na dosavadní učební obor č. 0485 zůstávají nedotčeny. |
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví o změně vyhlášky č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách
Vyhlášeno 20. 3. 1968, datum účinnosti 1. 4. 1968, částka 11/1968
* Článek I - Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, se mění takto:
* Článek II
Aktuální znění od 1. 4. 1968
38
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví
ze dne 13. března 1968
o změně vyhlášky č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů, Státním úřadem sociálního zabezpečení a ministerstvem financí podle § 11 zákona č. 33/1965 Sb., o úhradě nákladů vznikajících státu z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví (o regresních náhradách):
Článek I
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 34/1965 Sb., kterou se provádí zákon o regresních náhradách, se mění takto:
1.
Ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) zní:
„a)
výše uplatněné regresní náhrady nepřesahuje částku 5000 Kčs;“
2.
Ustanovení § 37 zní:
„(1)
Sazba regresní náhrady za náklady léčebně preventivní péče [§ 3 písm. a) zákona č. 33/1965 Sb.] se stanoví
a)
za ústavní péči (včetně péče lázeňské) částkou Kčs 100,— za každý den této péče bez zřetele k druhu zdravotnického zařízení, v němž byla tato péče poskytnuta;
b)
za ambulantní péči částkou Kčs 10,— za každý den pracovní neschopnosti (dny ústavní péče se odečítají), a poskytuje-li se tato péče bez souvislosti s pracovní neschopností, paušální částkou Kčs 50,— za každé ošetření (ordinaci nebo návštěvu); v obou případech však nejméně částkou Kčs 100,—.
(2)
Stanovenými sazbami jsou kryty náklady ústavní a ambulantní péče včetně léků, obvazů a běžných léčebných a ortopedických pomůcek, jakož i nákladů dopravy nemocného nebo zdravotnických pracovníků. Léčebné a ortopedické pomůcky, které nejsou běžné (např. protézy končetin, vozíky pro nemocné), nejsou do stanovených sazeb zahrnuty a počítají se zvláště, a to podle příslušných ceníků nebo sazebníků, popřípadě ve výši příspěvků na ně poskytnutých.
(3)
Za poskytnutou péči o chrup se ke stanoveným sazbám ústavní, popřípadě ambulantní péče připočítává cena volného drahého kovu, jakož i příplatky za korunky, můstky, fixační dlahy a jiné pevné zubní protézy, popřípadě jiné úplaty, pokud je neuhradil sám poškozený nebo pokud je od nich osvobozen.“
3.
Ustanovení § 42 odst. 1 zní:
„Regresní náhrady proti organizacím a občanům, pokud jsou pojištěni u Státní pojišťovny proti své regresní odpovědnosti, vypořádávají se bez uplatnění u rozhodujícího orgánu v případech stanovených dohodou, kterou uzavře ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem financí. V této dohodě se upraví i dispozice s výnosem takto vypořádaných regresních náhrad.“
Článek II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968.
Ministr:
Dr. Plojhar v. r. |
Zákon č. 44/1968 Sb. | Zákon č. 44/1968 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění
Vyhlášeno 29. 3. 1968, datum účinnosti 29. 3. 1968, částka 14/1968
* § 1 - (1) Národní shromáždění zřizuje výbor branný a bezpečnostní.
* § 2 - Ustanovením § 1 se mění a doplňuje § 31 odst. 2 zákona č. 183/1964 Sb., o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, ve znění zákona č. 51/1967 Sb.
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 3. 1968
44
ZÁKON
ze dne 29. března 1968,
kterým se mění a doplňuje zákon o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
(1)
Národní shromáždění zřizuje výbor branný a bezpečnostní.
(2)
Z dosavadního výboru mandátového se zřizuje výbor mandátový a imunitní.
§ 2
Ustanovením § 1 se mění a doplňuje § 31 odst. 2 zákona č. 183/1964 Sb., o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, ve znění zákona č. 51/1967 Sb.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Lenárt v. r.
též na místě presidenta republiky
podle čl. 65 ústavy
Laštovička v. r. |
Vyhláška Ministerstva školství č. 45/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 45/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
Vyhlášeno 29. 3. 1968, datum účinnosti 29. 3. 1968, částka 14/1968
* Čl. I - Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 29. 3. 1968
45
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 20. března 1968,
kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
Ministerstvo školství stanoví podle § 57 odst. 6 a § 19 odst. 1 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 27/1966 Sb., o přiznávání titulů absolventům, kteří ukončili studium před účinností zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 odst. 2 zní:
„(2)
Za akademické tituly podle dřívějších předpisů ve smyslu odstavce 1 se považují tyto tituly: „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce „MSDr.“), „doktor veterinářství“ (ve zkratce „MVDr.“), „doktor sociálních věd“ (ve zkratce „RSDr.“), „akademický malíř“, „akademický sochař“ a „akademický architekt“; za stavovská označení se považují tato označení: „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ a „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“).“
2.
§ 2 odst. 2 zní:
„(2)
Za akademické tituly podle dřívějších předpisů ve smyslu odstavce 1 se považují tyto tituly: „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“), „doktor přírodovědy“ (ve zkratce „RNDr.“), „doktor filosofie“ (ve zkratce „PhDr.“), „doktor farmacie“ (ve zkratce „DrPH.“), „doktor pedagogiky“ (ve zkratce „Dr.paed.“), „doktor sociálních věd“ (ve zkratce „RSDr.“).“
3.
§ 3 odst. 1 zní:
„(1)
Absolventům vysokých škol universitního směru s výjimkou lékařského studia a absolventům vysokých škol uměleckého směru s výjimkou absolventů studia malířství, sochařství a architektury, kteří nedosáhli akademického titulu podle dřívějších předpisů, získali však před účinností zákona vědeckou hodnost v některém z oborů vysokých škol universitního směru, které souvisejí s oborem studia, v němž dosáhli vysokoškolské kvalifikace, nikoliv však v oborech lékařských, se přiznávají bez rigorosních zkoušek tituly, uvedené v § 2 odst. 1.“
4.
§ 4 odst. 2 zní:
„(2)
Vysoké školy a fakulty, které byly zrušeny před 1. květnem 1966, popř. zahraniční vysoké školy a fakulty se pro účely této vyhlášky zařazují do směrů, uvedených v odstavci 1 podle svého charakteru.
Za vysoké školy universitního směru se považují zejména bývalé:
vysoké školy pedagogické,
vyšší školy pedagogické,
pedagogické instituty,
Vysoká škola ruského jazyka a literatury v Praze, fakulta společenských nauk a fakulta politicko-diplomatická (později fakulta mezinárodních vztahů) Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze s výjimkou oboru zahraničního obchodu a s výjimkou správního směru, jehož absolventi ukončili studium ve školním roce 1951/52.
Za vysoké školy ekonomického směru se považují zejména bývalé:
Vysoká škola sociální v Brně,
Vysoká škola politická a sociální v Praze,
fakulta hospodářská a správní směr fakulty politicko-diplomatické (později fakulty mezinárodních vztahů) Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, jehož absolventi ukončili studium ve školním roce 1951/52 a obor zahraniční obchod této fakulty.“
5.
§ 5 zní:
„(1)
Tituly ve zkráceném rigorosním řízení (§ 6) mohou získat
a)
absolventi Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, pokud jsou považováni za absolventy universitního směru (§ 4 odst. 2 věta druhá) a pokud již v oboru svého vysokoškolského studia nedosáhli akademických titulů podle dřívějších předpisů,
b)
ostatní absolventi vysokých škol universitního směru, uvedených v § 2, kteří ukončili nejméně čtyřleté studium po 1. lednu 1952, pokud již v oboru svého vysokoškolského studia nedosáhli akademických titulů podle dřívějších předpisů.
(2)
Absolventům vysokých škol, uvedeným v § 2, kteří nezískali tituly ve zkráceném rigorosním řízení, přiznávají vysoké školy tituly uvedené v § 2, složí-li rigorosní zkoušky podle rigorosního řádu.“
6.
§ 7 písm. b) zní:
„diplom nebo obdobný doklad o dosažení vysokoškolské kvalifikace (absolvování vysoké školy); u absolventů zahraničních vysokých škol doklad o nostrifikaci,“
7.
§ 9 odst. 2 zní:
„(2)
Nové diplomy s vyznačením titulů vydá vysoká škola absolventům čs. vysokých škol uvedeným v odstavci 1 na jejich žádost. Absolventům čs. vysokých škol technického a zemědělského směru s výjimkou absolventů veterinárního studia nebudou diplomy vydávány.
8.
K § 9 se připojuje nový odst. 4, který zní:
„(4)
Do diplomu absolventů zahraničních vysokých škol, uvedených v § 1 a 3, jejichž studium bylo v ČSSR nostrifikováno, připojí vysoká škola, jejíž fakulta nostrifikaci provedla, na žádost absolventů pod nostrifikační doložkou potvrzení o přiznání příslušného titulu s účinností od 1. 5. 1966. Provedlo-li nostrifikaci ministerstvo školství, připojí toto potvrzení ministerstvo školství.“
9.
Za § 9 se vkládá nový § 10, který zní:
㤠10
(1)
Za absolventy vysokých škol podle § 57 odst. 2 až 5 zákona se považují ti, kteří nejen absolvovali příslušný počet semestrů podle tehdy platných předpisů, ale vykonali během studia předepsané zkoušky a ukončili vysokou školu stanoveným způsobem včetně zkoušky předepsané na závěr studia.
(2)
Za den ukončení studia podle § 57 odst. 2-4 zákona se pro účely této vyhlášky považuje u absolventů, jejichž studium bylo nostrifikováno podle příslušných předpisů po 1. 5. 1966, den vydání diplomu vysokou školou v zahraničí.“
10.
Za § 10 se vkládá nový § 11, který zní:
㤠11
Výjimky z ustanovení § 4 odst. 2 této vyhlášky může povolit ministerstvo školství, a to zpravidla na návrh příslušné vysoké školy.“
11.
Dosavadní § 10 se přečísluje na § 12.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Dr. Hájek v. r. |
Nařízení vlády č. 54/1968 Sb. | Nařízení vlády č. 54/1968 Sb.
Vládní nařízení o změně názvů některých fakult
Vyhlášeno 29. 4. 1968, datum účinnosti 29. 4. 1968, částka 17/1968
* § 1 - (1) Název fakulty politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Praze se mění a zní: „fakulta národohospodářská“.
* § 2 - (1) Název fakulty politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Bratislavě se mění a zní: „fakulta národohospodářská“.
* § 3 - Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Aktuální znění od 29. 4. 1968
54
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 12. dubna 1968
o změně názvů některých fakult
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 32 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách:
§ 1
(1)
Název fakulty politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Praze se mění a zní: „fakulta národohospodářská“.
(2)
Název institutu národohospodářského plánování Vysoké školy ekonomické v Praze se mění a zní: „fakulta řízení“.
§ 2
(1)
Název fakulty politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Bratislavě se mění a zní: „fakulta národohospodářská“.
(2)
Název institutu národohospodářského plánování Vysoké školy ekonomické v Bratislavě se mění a zní: „fakulta řízení“.
§ 3
Toto vládní nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. Černík v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 78/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 78/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení
Vyhlášeno 24. 6. 1968, datum účinnosti 24. 6. 1968, částka 25/1968
* Čl. I - Vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - (1) Kde se ve vyhlášce č. 108/1964 Sb. nebo v jiných předpisech o sociálním zabezpečení mluví o užších komisích posudkových a dávkových, rozumí se tím správní komise posudkové a dávkové.
* Čl. III - Národní výbory ustaví posudkové komise ve složení odpovídajícím této vyhlášce (čl. I č. 5 a 6) až po skončení běžícího volebního období; do té doby působí posudkové komise v dosavadním složení, přitom však může zastupovat předsedu posudkové komise též vedo
* Čl. IV
Aktuální znění od 24. 6. 1968
78
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 17. června 1968,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 86 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, § 115 odst. 4 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, § 11 písm. d) zákona č. 53/1968 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, a podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 13. června 1968:
Čl. I
Vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 3 č. 1 písm. a) zní:
„a)
z podnětu lékařské poradní komise o tom, zda pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti, je plně (částečně) invalidní; v ostatních případech řízení o dávkách sociálního zabezpečení závislých na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu vydávají o plné (částečné) invaliditě posudek,“
2.
§ 4 č. 1 písm. f) zní:
„f)
o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev a jejich rodinných příslušníků, jakož i rodinných příslušníků spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy;*)“
3.
Dosavadní § 4 včetně nadpisů se zrušuje.
4.
Dosavadní § 5 se označuje jako § 4 a včetně nadpisů zní:
„Díl druhý
Správní komise
§ 4
Zřízení správních komisí
(1)
Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenska Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“), okresní národní výbory, městské národní výbory v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, obvodní národní výbory v Praze a obvodní národní výbory v Bratislavě, které mají působnost okresních národních výborů (dále jen „okresní národní výbory“), zřizují jako správní komise posudkovou komisi sociálního zabezpečení a dávkovou komisi.
(2)
Krajské a okresní národní výbory zřizují více správních komisí (především posudkových komisí sociálního zabezpečení), jestliže to vyžaduje rozsah práce a oprávněné požadavky a potřeby pracujících.
(3)
Okresní národní výbory mohou se souhlasem krajského národního výboru zřídit podle potřeby zvláštní okresní posudkovou komisi sociálního zabezpečení pro posuzování plné (částečné) invalidity při určitém druhu chorob, popřípadě pro přímé účastníky boje proti fašismu a oběti fašismu; působnost takto zřízené okresní posudkové komise sociálního zabezpečení se vztahuje na území celého kraje.“
5.
Dosavadní § 6 se označuje jako § 5 a zní:
㤠5
Volba členů správních komisí
(1)
Předsedu a další členy správních komisí volí a odvolává národní výbor.
(2)
Předseda dávkové komise je volen z poslanců národního výboru; nemůže-li zvolený předseda dávkové komise vykonávat svou funkci, zastupuje ho jiný poslanec národního výboru, kterého k tomu pověří národní výbor při volbě členů dávkové komise. Předseda posudkové komise a jeho zástupce jsou voleni z vedoucích lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení.
(3)
Za další členy dávkové komise volí okresní a krajský národní výbor:
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské, městské) odborové rady,
b)
zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh výrobní zemědělské správy (okresního zemědělského sdružení), popřípadě krajského oddělení ministerstva zemědělství a výživy,
c)
pracovníky, kteří mají úzký vztah k sociálnímu zabezpečení, na doporučení příslušných orgánů společenských organizací, závodů a úřadů,
d)
pracovníky odboru sociálního zabezpečení.
(4)
Za další členy posudkových komisí sociálního zabezpečení volí okresní a krajský národní výbor:
a)
zástupce Revolučního odborového hnutí na návrh okresní (krajské, městské) odborové rady,
b)
zástupce výrobních družstev na návrh krajského sekretariátu Svazu výrobních družstev,
c)
zástupce ozbrojených sil na návrh okresních a krajských (městských) vojenských správ a zástupce součástí ministerstva vnitra na návrh krajských správ Sboru národní bezpečnosti,
d)
zástupce jednotných zemědělských družstev na návrh výrobní zemědělské správy (okresních zemědělských sdružení), popřípadě krajského oddělení ministerstva zemědělství a výživy,
e)
lékaře posudkové služby sociálního zabezpečení, lékaře státní zdravotní správy, lékaře z odvětví ministerstev školství, dopravy, národní obrany a vnitra a lékaře - členy Svazu protifašistických bojovníků,
f)
zástupce okresního (městského) výboru Svazu protifašistických bojovníků na návrh těchto výborů, a jde-li o krajskou posudkovou komisi, zástupce ústředního výboru (Slovenského výboru) tohoto svazu na jeho návrh,
g)
pracovníky odboru sociálního zabezpečení.
(5)
Pracovníci odboru sociálního zabezpečení zvolení za členy správních komisí vykonávají v nich funkci tajemníka.“
6.
Dosavadní § 7 se označuje jako § 6 a zní:
㤠6
Složení správních komisí
(1)
Dávková komise jedná a se usnáší za účasti předsedy nebo jeho zástupce a nejméně dvou dalších členů, z nichž jeden je pracovníkem odboru sociálního zabezpečení a druhý zástupcem Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je druhým členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva.
(2)
Posudková komise sociálního zabezpečení jedná a se usnáší, jestliže jsou přítomni předseda nebo jeho zástupce, další lékař, pracovník odboru sociálního zabezpečení a zástupce Revolučního odborového hnutí; je-li účastníkem řízení rolník (jeho rodinný příslušník nebo spolupracující člen rodiny), je členem komise zástupce jednotného zemědělského družstva; je-li v posudkové komisi sociálního zabezpečení projednáván případ mladistvého, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař pověřený péčí o dorost, a projednává-li se v ní případ žadatele (důchodce), který byl přímým účastníkem boje proti fašismu nebo obětí fašismu, účastní se jejího jednání a usnášení ještě lékař a zástupce Svazu protifašistických bojovníků, zvolení na návrh okresního (městského) výboru, a jde-li o krajskou posudkovou komisi, na návrh ústředního výboru (Slovenského výboru) tohoto svazu. Při posuzování příslušníka ozbrojených sil (bezpečnostních sborů) z povolání se jednání a usnášení posudkové komise sociálního zabezpečení účastní místo zástupce Revolučního odborového hnutí zástupce ozbrojených sil (bezpečnostních sborů), a nejde-li jen o kontrolní lékařskou prohlídku, též lékař ozbrojených sil (bezpečnostních sborů).
(3)
K projednávání jednotlivých případů ve správních komisích mohou být pozváni:
a)
zástupce závodního výboru základní odborové organizace závodu, v němž účastník řízení je nebo posledně byl zaměstnán, popřípadě zástupce vyššího orgánu Revolučního odborového hnutí,
b)
zástupce jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva, v němž družstevník je nebo posledně byl činným,
c)
zástupce městského (místního) národního výboru, v jehož územním obvodu účastník řízení má bydliště,
d)
zástupce Svazu československých invalidů, popřípadě dalších společenských organizací,
e)
ošetřující lékař posuzovaného,
f)
jiní občané z řad pracujících, od nichž lze očekávat, že přispějí k objasnění závažných okolností důležitých pro rozhodnutí komise,
g)
zástupce příslušného útvaru nápravného zařízení, jestliže jde o odsouzeného, který odpykává trest odnětí svobody.
(4)
Zástupci orgánů uvedených v předchozím odstavci musí být k jednání správní komise přizváni, jestliže tyto orgány o to požádají. Rovněž musí být k jednání správní komise přizván ošetřující lékař posuzovaného, požádá-li o to. Zástupci těchto orgánů a ošetřující lékař mají však při jednání pouze hlas poradní.
(5)
Občané, kteří se na pozvání dostavili k jednání správní komise, mají nárok na náhradu ušlého výdělku a na náhradu nutných výdajů obdobně jako členové správní komise.
(6)
Jednání všech správních komisí se mohou účastnit bez pozvání též členové komisí sociálního zabezpečení a správních komisí a pracovníci odborů sociálního zabezpečení národních výborů vyššího stupně a pracovníci Správ důchodů a ministerstva práce a sociálních věcí.“
7.
Dosavadní § 8 až 13 se zrušují.
8.
Dosavadní § 14 se označuje jako § 7 a včetně nadpisů zní:
„Díl třetí
Působnost správních komisí
§ 7
Působnost okresních posudkových komisí sociálního zabezpečení
Okresní posudková komise sociálního zabezpečení
1.
rozhoduje
a)
o zvýšení důchodu (výchovného) pro bezmocnost,
b)
z podnětu lékařské poradní komise o tom, zda pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské a který nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti, je plně (částečně) invalidní,
c)
o nutnosti trvalého převedení pracovníka na jinou práci, zjistila-li posudková komise v souvislosti s rozhodováním o dávkách důchodového zabezpečení nebo s rozhodováním o tom, že jde o občana se změněnou pracovní schopností, že pracovník pozbyl vzhledem k svému zdravotnímu stavu trvale způsobilosti konat dále dosavadní práci nebo nesmí-li ji konat pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí; předchozí ustanovení se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů,
d)
o tom, zda jde o občany se změněnou pracovní schopností,
e)
o mimořádných výhodách občanů trvale těžce poškozených na zdraví,
f)
o lázeňské péči nepracujících důchodců, členů jednotných zemědělských družstev a jejich rodinných příslušníků, jakož i rodinných příslušníků spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů, s výjimkou nemocí, u nichž lázeňskou péči povolují přímo orgány státní zdravotní správy,
g)
o tom, zda zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo pracovní činnosti II. pracovní kategorie byly skončeny ze zdravotních důvodů;
2.
vydává posudek o plné (částečné) invaliditě v řízení o dávkách sociálního zabezpečení závislých na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, pokud nejde o případy uvedené pod bodem č. 1 písm. b), a vyjadřuje se k jiným zdravotním otázkám týkajícím se provádění sociálního zabezpečení;
3.
navrhuje
a)
příslušným orgánům opatření k prevenci invalidity a k odstranění následků invalidity,
b)
přijímací komisi zřízené při výcvikovém kursu, středisku nebo při jiném zařízení národního výboru pro občany se změněnou pracovní schopností k přijetí do přípravy pro povolání,
c)
příslušné Správě důchodů přiznání (ponechání výplaty) částečného invalidního důchodu pracovníka (družstevníka), jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek (příjem z pracovní činnosti) podstatně nepoklesl;
4.
doporučuje
a)
poskytování nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,
b)
opatření pro obnovení pracovní schopnosti posuzovaného, vhodnost jeho dalšího léčení nebo opatření vhodných pomůcek a vhodnou úpravu pracovních podmínek,
c)
vhodné pracovní uplatnění a přípravu pro povolání občanům se změněnou pracovní schopností s ohledem na jejich zdravotní stav a pracovní kvalifikaci,
d)
umístění občanů se změněnou pracovní schopností do družstev invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením a do zvláštních dílen (pracovišť);
5.
dohlíží, zda závody (družstva) provádějí odpovědně výběr pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, a při výběru spolupůsobí;
6.
sleduje, zda příprava pro povolání, výkon zaměstnání (pracovní činnosti), pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav pracujících občanů se změněnou pracovní schopností a zda tito občané nepotřebují další pomoc.“
9.
Dosavadní § 15 se označuje jako § 8 a zní:
㤠8
Působnost okresních dávkových komisí
(1)
Okresní dávková komise rozhoduje ve věcech uvedených v § 2 s výjimkou rozhodování
-
o zvýšení důchodu (výchovného k němu) pro bezmocnost,
-
o skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo o skončení pracovní činnosti II. pracovní kategorie, jde-li o jiné vážné důvody než důvody zdravotní,
-
o započtení doby činnosti v jednotných zemědělských družstvech v období od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 ženám, které v nich pracovaly trvale, aniž byly jejich členy ani nebyly důchodově pojištěny.
(2)
Okresní dávková komise rozhoduje dále
a)
o sociálním důchodu (výchovném k němu),
b)
o zvyšování některých nízkých důchodů podle zvláštních předpisů,
c)
o úpravě důchodů z důchodového zabezpečení (pojištění) některých odsouzených osob, jakož i o úpravě důchodů pozůstalých po těchto osobách,
d)
o povinnosti důchodce vrátit dávku důchodového zabezpečení (pojištění) poskytnutou neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, a o povinnosti závodu (družstva) nahradit škodu způsobenou nesprávnou výplatou důchodu, pokud rozhodování o takové dávce patří do působnosti národního výboru,
e)
o odstraňování tvrdostí, které by se vyskytly při poskytování dávek na úseku zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách.
(3)
Okresní dávková komise mimo to
1.
rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím sociální komise jednotného zemědělského družstva nebo místního (městského) národního výboru o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a o odvoláních proti rozhodnutím městského národního výboru o sociálním důchodu (výchovném k němu);
2.
navrhuje příslušné Správě důchodů, aby
a)
započetla doby zaměstnání ve sporných případech,
b)
v konkrétních případech bylo použito ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení o odstranění tvrdosti,
c)
zvýšila invalidní důchod až na 600 Kčs měsíčně, je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny,
d)
zvýšila nejnižší výměru starobního nebo invalidního důchodu nad 90 % průměrného měsíčního výdělku (pracovní odměny), je-li důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny.“
10.
Dosavadní § 16 až 18 se zrušují.
11.
Dosavadní § 19 se označuje jako § 9 a zní:
㤠9
Působnost správních komisí zřízených u krajských národních výborů
(1)
Krajská posudková komise sociálního zabezpečení a krajská dávková komise rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím obdobných komisí okresního národního výboru, pokud tyto komise rozhodovaly v I. stupni a pokud nejde o rozhodnutí, které je toliko podkladem rozhodnutí příslušné Správy důchodů.
(2)
Krajská posudková komise sociálního zabezpečení dále zejména
a)
navrhuje příslušným orgánům opatření k prevenci invalidity a k odstranění jejích následků na podkladě rozboru vývoje invalidizace a příčin invalidit,
b)
vyjadřuje se o zdravotních otázkách týkajících se provádění sociálního zabezpečení,
c)
podává znalecký posudek v soudním řízení ve věcech důchodového zabezpečení (pojištění) a v odvolacím řízení správním, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku okresní posudkové komise sociálního zabezpečení.“
12.
Dosavadní § 20 se označuje jako § 10 a včetně nadpisů zní:
„Díl čtvrtý
Zvláštní předpisy o řízení
§ 10
Za příslušnou Správu důchodů jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení pověřený pracovník odboru sociálního zabezpečení krajského národního výboru.“
13.
Dosavadní § 21 včetně nadpisů se zrušuje.
14.
Dosavadní § 22 se označuje jako § 11. V odstavci 3 se před slova „vyšetřují posuzovaného znovu“ vkládají slova „podle potřeby“.
15.
Dosavadní § 23 se označuje jako § 12 a zní:
㤠12
(1)
Správní komise se usnášejí prostou většinou hlasů přítomných členů.
(2)
Jestliže rozhodnutí dávkové komise závisí též na řešení otázek patřících do působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení, je dávková komise vázána rozhodnutím, popřípadě posudkem (vyjádřením, doporučením) posudkové komise sociálního zabezpečení; nebyly-li takové rozhodnutí nebo posudek (vyjádření, doporučení) dosud vydány, nutno je navrhnout.“
16.
Dosavadní § 24 se označuje jako § 13 a zní:
㤠13
(1)
Účastník řízení má být pokud možno přítomen jednání posudkové komise sociálního zabezpečení.
(2)
Pokud orgán národního výboru vydává účastníku řízení písemné vyhotovení rozhodnutí ve věci sociálního zabezpečení, odešle je účastníku i orgánu příslušnému k provedení rozhodnutí nejpozději do 3 dnů od rozhodnutí.
(3)
Členové správních komisí a funkcionáři přizvaní k projednávání jednotlivých případů v těchto komisích jsou povinni zachovávat mlčenlivost o okolnostech lékařských a služebních, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce.“
17.
Dosavadní § 25 se označuje jako § 14.
V odstavci 2 písm. b) v bodech č. 3 a 6 se označení „provozovna (provozovny) Svazu československých invalidů“ nahrazuje označením „družstvo (družstva) invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením“; v bodě č. 6 se vypouští citace v závorkách.
18.
Dosavadní § 26 a 27 včetně nadpisů se označují jako § 15 a 16.
Čl. II
(1)
Kde se ve vyhlášce č. 108/1964 Sb. nebo v jiných předpisech o sociálním zabezpečení mluví o užších komisích posudkových a dávkových, rozumí se tím správní komise posudkové a dávkové.
(2)
Kde se ve vyhlášce č. 108/1964 Sb. nebo v jiných předpisech o sociálním zabezpečení mluví o rozhodování posudkové komise o tom, zda pracovník (družstevník) je plně (částečně) invalidní, rozumí se tím pro účely sociálního zabezpečení vydávání posudků o plné (částečné) invaliditě s výjimkou případů, ve kterých posudková komise rozhoduje z podnětu lékařské poradní komise, jestliže pracovník (družstevník) neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň 3 měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.*)
Čl. III
Národní výbory ustaví posudkové komise ve složení odpovídajícím této vyhlášce (čl. I č. 5 a 6) až po skončení běžícího volebního období; do té doby působí posudkové komise v dosavadním složení, přitom však může zastupovat předsedu posudkové komise též vedoucí lékař posudkové služby sociálního zabezpečení.
Čl. IV
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Štanceľ v. r.
*)
o poskytování lázeňského léčení spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům, výkonným umělcům a artistům, uznaným příslušnou vrcholnou ideovou organizací, pokud jsou povinně pojištěni, rozhoduje posudková komise zřízená instrukcí předsedy býv. Státního úřadu sociálního zabezpečení (instrukce č. 5/1966 uveřejněná v částce 14/1966 Věstníku SÚSZ a registrovaná v částce 37/1966 Sb.).
*)
§ 122 písm. b) vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a § 16 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. |
Vyhláška Ministerstva školství č. 79/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva školství č. 79/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva školství, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 110/1966 Sb., o označování zahraničních absolventů československých vysokých škol
Vyhlášeno 24. 6. 1968, datum účinnosti 24. 6. 1968, částka 25/1968
* Článek I - 1. § 2 odst. 1 zní:
* Článek II - Příloha k vyhlášce č. 110/1966 Sb. se doplňuje takto:
* Článek III
Aktuální znění od 24. 6. 1968
79
VYHLÁŠKA
ministerstva školství
ze dne 13. června 1968,
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 110/1966 Sb., o označování zahraničních absolventů československých vysokých škol
Ministerstvo školství v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány mění a doplňuje podle § 19 odst. 2 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, vyhlášku č. 110/1966 Sb., o označování zahraničních studentů československých vysokých škol takto:
Článek I
1.
§ 2 odst. 1 zní:
„(1)
Zahraničním absolventům československých vysokých škol (dále jen „absolventi“)
a)
universitního směru s výjimkou absolventů lékařského studia, absolventů fakult pedagogických a absolventů učitelského studia na fakultách tělesné výchovy a sportu a na fakultách přírodovědeckých a filosofických,
b)
technického směru,
c)
ekonomického směru,
d)
zemědělského směru s výjimkou absolventů veterinárního studia,
vydá vysoká škola, na níž studium ukončili, kromě diplomu podle § 1 odst. 1, požádají-li o to pro použití v zahraničí, též diplom v jazyce anglickém nebo francouzském s označením obvyklým při dosažení příslušné vysokoškolské kvalifikace v oblasti, v níž budou působit (oddíl A přílohy)“.
2.
§ 2 odst. 3 zní:
„(3)
Absolventům fakult pedagogických a učitelského studia na fakultách tělesné výchovy a sportu a na fakultách přírodovědeckých a filosofických vydá vysoká škola, na níž studium ukončili, kromě diplomu podle § 1 odst. 1, požádají-li o to pro použití v zahraničí, vysvědčení o dosažení učitelské způsobilosti s uvedením druhu a stupně školy, na níž jsou způsobilí vyučovat a aprobace v jazyce anglickém nebo francouzském (oddíl B přílohy)“.
Článek II
Příloha k vyhlášce č. 110/1966 Sb. se doplňuje takto:
1.
V oddílu A se za položku „Absolvent filosofických oborů (neučitelského směru)“ vkládají tyto položky:
„Absolvent oboru politické a sociální vědy | Master of Political and Social Sciences (in ...) | Licencié en Sciences politiques et sociales Diplomé d'Etudes Supérieures en ...“
---|---|---
Absolvent oborů tělesné výchovy a sportu (neučitelského směru)| Master of Science (in ...)| Licencié es Sciences Diplomé d'Etudes Supérieures en ...“
2.
Druhá položka v oddílu B zní:
„Absolventi učitelského studia na fakultách tělesné výchovy a sportu | Teaching Diploma for Physical Education on Secondary Schools (higher degree) | Licencié en Education physique Certificat d'Aptitude au Professorat d'Enseignement Secondaire (2e cycle)“
---|---|---
Článek III
(1)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2)
Označení uvedené v článku II bude na žádost přiznáno i absolventům, kteří ukončili studium v zimním semestru studijního roku 1967/1968.
Ministr:
Dr. Kadlec v. r. |
Zákon č. 89/1968 Sb. | Zákon č. 89/1968 Sb.
Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb. a č. 116/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II - (1) Podle ustanovení čl. I tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství družstevnice, které do té doby náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanove
* Čl. III - Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
* Čl. IV - Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
* Čl. V
Aktuální znění od 1. 7. 1968
89
ZÁKON
ze dne 27. června 1968,
kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb. a č. 116/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 10 odst. 1 a odst. 2 věta první zní:
„(1)
Výše nemocenského za pracovní den činí:
při pracovní činnosti v družstvu| z průměrné denní pracovní odměny
---|---
do jednoho roku | 60%
nad jeden rok do 5 roků | 70%
nad 5 roků do 10 roků | 80%
nad 10 roků | 90%
(2)
Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:
při pracovní činnosti v družstvu| z průměrné denní pracovní odměny
---|---
do jednoho roku | 50%
nad jeden rok do 5 roků | 60%
nad 5 roků do 10 roků | 65%
nad 10 roků | 70%“.
V důsledku této změny se v odstavci 3 větě druhé sazba 80 % nahrazuje sazbou 90 %.
2.
§ 20 odst. 1 věta první zní:
„(1)
Družstevnicím náleží v době těhotenství a mateřství v souvislosti s porodem a s péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 26 týdnů.“
V důsledku této změny se počet týdnů uvedený v § 21 odst. 1 a 2 mění z 22 na 26 a z 18 na 22.
3.
§ 20 odst. 3 až 5 zní:
„(3)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží místo pracovní odměny, popřípadě místo nemocenského družstevnici, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů sociálního zabezpečení družstevních rolníků. Do této doby se započítávají také dřívější období, v nichž družstevnice v posledních dvou letech před porodem
a)
byla účastna nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky nebo členy výrobních družstev,
b)
byla účastna důchodového zabezpečení umělců nebo důchodového pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,
c)
byla účastna nemocenské péče v ozbrojených silách,
d)
byla účastna zabezpečení důchodců v nemoci,
e)
pobírala po skončení zabezpečení (pojištění, péče) nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství,
f)
studovala po skončení povinné školní docházky na škole poskytující střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání,
g)
byla po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia vedena v evidenci národního výboru jako uchazečka o zaměstnání.
(4)
Pokud se doby uvedené v předchozím odstavci navzájem časově kryjí, započtou se jen jednou.
(5)
Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů důchodového zabezpečení (pojištění, péče) podle předchozích odstavců, jestliže jí trvá ochranná lhůta z jejího dřívějšího zabezpečení v nemoci (§ 37) ještě počátkem čtvrtého týdne před očekávaným nebo skutečným dnem porodu, anebo jestliže až do této doby pobírá nemocenské z tohoto zabezpečení v nemoci.“
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
4.
§ 21 odst. 3 zní:
„(3)
V případech uvedených v § 20 odst. 5 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku čtvrtého týdne před porodem.“
5.
§ 22 odst. 3 zní:
„(3)
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 90 % průměrné denní pracovní odměny.“
V témže paragrafu se zrušují dosavadní odstavce 4 a 5.
6.
§ 23 zní:
㤠23
Porodí-li družstevnice zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby stanovené v § 21, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od počátku poskytování této dávky.“
7.
§ 24 zní:
㤠24
Družstevnici, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, kromě pracovních příjmů nemá jinak zajištěnou obživu a ani nežije s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 21, nejdéle však do dne, kdy uplyne 35 týdnů od počátku poskytování této dávky.“
8.
§ 25 odst. 2 zní:
„(2)
V případě uvedeném v předchozím odstavci se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje po dobu, po kterou se družstevnice o dítě po jeho převzetí stará, nejdéle však po dobu 22 týdnů a nikoli déle než do dne, kdy dítě dosáhne sedm měsíců života. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období, stanovené prováděcími předpisy, před převzetím dítěte.“
9.
§ 26 odst. 1 a 2 zní:
„(1)
Jestliže dítě bylo převzato ze zdravotních důvodů do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče a družstevnice zatím začala pracovat, přeruší se po dobu pracovní činnosti poskytování peněžité pomoci v mateřství podle předchozích ustanovení. Ode dne, kdy družstevnice převzala dítě z ústavu opět do své péče a přestala proto pracovat, pokračuje se v poskytování peněžité pomoci v mateřství až do vyčerpání celkového nároku, ne však déle než do dne, kdy dítě dosáhne věku jednoho roku. Poskytování peněžité pomoci v mateřství lze se souhlasem okresního národního výboru přerušit s týmiž účinky také tehdy, nemůže-li nebo nesmí-li družstevnice podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění, pro něž je neschopna práce, a muselo-li dítě být z tohoto důvodu umístěno do péče kojeneckého ústavu nebo jiného lůžkového zařízení léčebně preventivní péče.
(2)
Družstevnici, která se přestala starat o narozené dítě a toto dítě bylo proto svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i družstevnici, jejíž dítě je v ústavní péči z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nenáleží peněžitá pomoc v mateřství za dobu, po kterou o dítě nepečuje; tato doba se však započítává do celkové doby, po kterou by jí peněžitá pomoc v mateřství jinak náležela. Poskytování peněžité pomoci v mateřství družstevnici, která dítě porodila, však nemůže skončit před uplynutím 12 týdnů od nástupu mateřské dovolené ani před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.“
10.
§ 28 věta první zní:
„Porodí-li družstevnice nebo družstevníkova rodinná příslušnice, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 1000 Kčs.“
11.
§ 30 odst. 3 a 4 zní:
„(3)
Odpracovaným dnům se kladou naroveň
a)
dny, za které se poskytuje nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny nebo peněžitá pomoc v mateřství,
b)
dny výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, dny služby v ozbrojených silách včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou a ostatní dny, za které se podle platných předpisů poskytuje pracovníkům náhrada mzdy, popřípadě mzda, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada mzdy nenáleží jen proto, že pracovník nesplňuje požadovanou podmínku doby zaměstnání,
c)
dny lázeňské péče,
d)
dny péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny (§ 16) po uplynutí doby, po kterou se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,
e)
jiné dny stanovené v prováděcích předpisech.
(4)
Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže byl účasten sociálního zabezpečení v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, nebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky ze zabezpečení v nemoci.“
12.
§ 31 odst. 2 zní:
„(2)
Po skončení povinné školní docházky, nejdéle však do dosažení 26. roku věku, se děti uvedené v předchozím odstavci považují za nezaopatřené, jestliže nemají vlastní hrubý příjem vyšší než 500 Kčs za kalendářní měsíc a jestliže
a)
se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
b)
se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou pro tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci a nepobírají-li z těchto důvodů invalidní důchod.“
V důsledku změny věkové hranice se také v § 36 odst. 1 a 2 a § 68 odst. 3 mění hranice věku z 25 na 26 roků.
13.
§ 32 zní:
„ § 32
Přídavky na děti se neposkytují na děti družstevníka, na něž náleží výchovné podle tohoto zákona nebo podle jiných předpisů o důchodovém zabezpečení.“
14.
§ 33 zní:
„ § 33
(1)
Přídavky na totéž dítě náležejí jen jednou, a to i tehdy, jestliže podmínky jsou splněny u více družstevníků. Je-li tomu tak, poskytnou se přídavky ze sociálního zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření. Je-li i tato podmínka splněna u několika družstevníků a nedohodnou-li se o tom, komu mají být přídavky poskytovány, náležejí přednostně matce.
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí také při souběhu přídavků na děti podle tohoto zákona a přídavků na děti z jiných soustav zabezpečení nebo výchovného náležejícího podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.“
15.
§ 34 zní:
„ § 34
(1)
Přídavky na děti družstevníků činí měsíčně
na 1 dítě| 90 Kčs
---|---
na 2 děti| 330 Kčs
na 3 děti | 680 Kčs
na 4 děti| 1030 Kčs
a zvyšují se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(2)
Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(3)
Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pro změnu výše přídavků na děti, náležejí za celý měsíc vyšší přídavky na děti.“
16.
§ 35 zní:
„ § 35
Výplata přídavků na děti
(1)
Přídavky na děti se vyplácejí vždy za celý měsíc, a to měsíčně pozadu, tomu, z jehož zabezpečení byly přiznány; má-li však dítě v přímém zaopatření někdo jiný, vyplácejí se jemu. Přídavky na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácejí tomuto ústavu.
(2)
Mají-li se přídavky na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě; přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
17.
§ 69 odst. 3 zní:
„(3)
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 200 Kčs měsíčně a nejvýše 450 Kčs měsíčně.“
V témže paragrafu se v odstavci 5 na konci mění dosavadní citace v závorce „§ 73 odst. 3“ na citaci „§ 73 odst. 2“.
18.
§ 73 zní:
„ § 73
(1)
Výchovné náleží na každé dítě (§ 68) poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního), osobního a sociálního.
(2)
Výchovné činí měsíčně
| na 1 dítě Kčs | na 2 děti Kčs | na 3 děti Kčs | na 4 děti Kčs
---|---|---|---|---
k důchodu invalidnímu | 140 | 330 | 680 | 1030
jinému | 90 | 330 | 680 | 1030
a zvyšuje se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3)
Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(4)
Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.
(5)
Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky; poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí důchod.
(6)
Je-li dítě v přímém zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě; výchovné na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácí tomuto ústavu.
(7)
Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
19.
Za § 142 se vkládá nový § 142a, který zní:
„ § 142a
Vláda může v souladu s dlouhodobým programem společenské péče o rodiny s nezaopatřenými dětmi
a)
zvyšovat částku podpory při narození dítěte, uvedenou v § 28, zejména jestliže je to odůvodněno vývojem cen potřeb pro novorozené děti,
b)
zvyšovat částku nejvyšší přípustné hranice vlastního příjmu nezaopatřeného dítěte uvedenou v § 31 odst. 2 pro nárok na přídavky na děti,
c)
zvyšovat sazby přídavků na děti, výchovného, popřípadě příplatek k nim (§ 34 a 73) a přiznávat k nim jednorázovou výpomoc,
d)
zvyšovat nejnižší a nejvyšší výměru sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte a výši sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.“
20.
§ 145 věta první zní:
„Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s ostatními zúčastněnými ústředními orgány a s Ústřední radou odborů
a)
podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících; rozhodování o těchto dávkách a jejich výplata náleží okresním národním výborům,
b)
důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících,
c)
zabezpečení členů rodin jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, konajících službu v ozbrojených silách.“
Čl. II
(1)
Podle ustanovení čl. I tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na vyrovnávací příspěvek a na peněžitou pomoc v mateřství družstevnice, které do té doby náležela některá z těchto dávek podle dosavadních předpisů. Do celkové stanovené doby poskytování peněžité pomoci v mateřství se této družstevnici započítá i doba, po kterou jí byla poskytována před 1. červencem 1968.
(2)
Má-li družstevnice dne 30. června 1968 již vyčerpanou celou mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů, náleží jí od 1. července 1968 peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků ve znění vyplývajícím z čl. I, jen jde-li o případ uvedený v § 24 a neuplynula-li do 30. června 1968 již doba, do které lze podle uvedeného ustanovení tuto pomoc poskytovat.
(3)
Přídavky na děti podle tohoto zákona se poskytnou poprvé za měsíc červenec 1968. Za dřívější měsíce se poskytují podle dosavadních předpisů, i když se o nich rozhoduje po 30. červnu 1968.
Čl. III
Zákon č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 33 odst. 3 větě druhé se mění hranice věku z 25 na 26 roků.
2.
§ 34 odst. 3 zní:
„(3)
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 200 Kčs a nejvýše 450 Kčs měsíčně.“
3.
§ 38 zní:
„ § 38
(1)
Výchovné náleží na každé dítě (§ 33) poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního), osobního a sociálního.
(2)
Výchovné činí měsíčně
| na 1 dítě Kčs | na 2 děti Kčs | na 3 děti Kčs | na 4 děti Kčs
---|---|---|---|---
k důchodu invalidnímu | 140 | 330 | 680 | 1030
jinému | 90 | 330 | 680 | 1030
a zvyšuje se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3)
Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.“
(4)
Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.
(5)
Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky, poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí důchod.
(6)
Je-li dítě v přímém zaopatření jiné osoby než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě; výchovné na dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, se vyplácí tomuto ústavu.
(7)
Má-li se výchovné na více dětí téhož oprávněného vyplácet různým příjemcům, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě. Přitom se haléřové částky zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.“
4.
§ 143 odst. 3 zní:
„(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí upraví
a)
u umělců zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte obdobně podle úpravy platné pro pracovníky v pracovním poměru, zabezpečení v době vojenského cvičení a důchodové zabezpečení; přitom stanoví základ pro výpočet důchodu a základ pro určení příspěvku na částečnou úhradu nákladů na zabezpečení umělců a jeho výši;
b)
podmínky, rozsah a výši dávek ze zabezpečení matky a dítěte občanů, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru; rozhodování o těchto dávkách a jejich výplata náleží okresním národním výborům.“
Čl. IV
Předsednictvo Národního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Svoboda v. r.
Smrkovský v. r.
Ing. Černík v. r. |
Zákon č. 90/1968 Sb. | Zákon č. 90/1968 Sb.
Zákon o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - V souvislosti s úpravou přídavků na děti a výchovného upraví ministerstvo financí poskytování slev na děti u daně ze mzdy, daně z příjmů z literární a umělecké činnosti, daně z příjmů obyvatelstva a daně zemědělské.
* Čl. II - Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, se mění a doplňuje takto:
* Čl. III
Aktuální znění od 1. 7. 1968
90
ZÁKON
ze dne 27. června 1968
o některých opatřeních na úseku daní placených obyvatelstvem
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
V souvislosti s úpravou přídavků na děti a výchovného upraví ministerstvo financí poskytování slev na děti u daně ze mzdy, daně z příjmů z literární a umělecké činnosti, daně z příjmů obyvatelstva a daně zemědělské.
Čl. II
Zákon č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, se mění a doplňuje takto:
§ 9 odst. 1 zní:
„Pro výpočet daně ze mzdy se přizná poplatníkům, kteří jsou invalidní, popřípadě vyživují invalidní osoby,
a)
jedna vyživovaná osoba navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě osoby jím vyživované částečný invalidní důchod (jiný obdobný důchod, který jim byl přiznán pro jejich částečnou invaliditu), nebo jsou podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního (obvodního) národního výboru posuzováni, jako by pobírali částečný invalidní důchod,
b)
dvě vyživované osoby navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě osoby jím vyživované invalidní důchod (jiný obdobný důchod, který jim byl přiznán pro jejich invaliditu), nebo jsou podle posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního (obvodního) národního výboru posuzováni, jako by pobírali invalidní důchod.“
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Svoboda v. r.
Smrkovský v. r.
Ing. Černík v. r. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 91/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 91/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1968
91
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. června 1968,
jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů a se zúčastněnými ústředními orgány, a pokud jde o příslušníky ozbrojených sil a příslušníky ozbrojených sborů z povolání, též v dohodě s ministerstvy národní obrany a vnitra podle § 143 odst. 1 až 3 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 89/1968 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 26 zní:
㤠26
Sirotčí důchod a výchovné
K § 33 odst. 4 a 6 a § 38 odst. 5 zákona
Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují
a)
stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
b)
hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
c)
výživné (alimenty) poskytované na dítě,
d)
výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal v době své dovolené na zotavenou,
e)
výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
f)
příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;*)
jde-li o výchovné, nepovažuje se za vlastní příjem dítěte ani jeho sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost.
2.
§ 29 se zrušuje.
3.
Nadpis dílu druhého zní:
„Zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení umělců“
4.
§ 59 odst. 1 zní:
„(1)
Spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, výkonní umělci a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále jen „umělci“), kteří
a)
vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru,
b)
nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,
c)
nepožívají důchod starobní, invalidní ani osobní,
jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení jako pracovníci s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).“
5.
§ 63 včetně nadpisů zní:
„Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte
§ 63
Dávky
(1)
Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se poskytují tyto dávky
a)
lázeňská péče,
b)
nemocenské,
c)
peněžitá pomoc v mateřství,
d)
podpora při narození dítěte,
e)
přídavky na děti,
f)
pohřebné.
(2)
Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných dávek platnými pro pracovníky.*)
6.
§ 66 odst. 1 zní:
„(1)
Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny a činí v příjmovém stupni
Kčs měsíčně | Kčs denně
---|---
250 | 7
500 | 13
1000 | 26
1500 | 40
2000 | 52
2500 | 64“
7.
Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní:
㤠67a
Přídavky na děti
(1)
Přídavky na děti náležejí, jen jestliže je řádně placen příspěvek.
(2)
Umělci náležejí přídavky na děti i za kalendářní měsíce, za něž se příspěvek neplatí (§ 62 odst. 2); podmínkou však je, že byl řádně placen příspěvek za dobu před vznikem nároku na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství, popřípadě před nástupem služby v ozbrojených silách.“
8.
V § 133 odst. 1 se vypouštějí slova „a jde-li o dítě, na které náleží výchovné k důchodu, déle než šest měsíců.“
V důsledku této změny se v témže paragrafu v odstavcích 2 až 4 vypouštějí slova, která se týkají hlášení o ústavním ošetřování dítěte, na něž náleží výchovné.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Ministr:
Štanceľ v. r.
*)
§ 232 zákoníku práce
*)
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákonů č. 16/1959 Sb. a č. 87/1968 Sb., zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění a vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, a č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění.
Poskytování léčebně preventivní péče je upraveno zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a předpisy vydanými k jeho provedení, zejména vyhláškou č. 42/1966 Sb. |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 92/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 92/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb. a č. 117/1967 Sb.
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb. a č. 117/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1968
92
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. června 1968,
jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb. a č. 117/1967 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 19a odst. 6 a § 144 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášek č. 142/1965 Sb. a č. 117/1967 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 4 písm. ch) a i) zní:
„ch)
doba, po kterou matka nebo žena, která převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče,
i)
doba, po kterou družstevník byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.“
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
Z odkazu nad § 4 se vypouští citace § 22.
2.
V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 22 odst. 3 zákona)“.
V odstavci 2 téhož paragrafu se na konci vypouštějí slova „a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby pracovní činnosti v družstvu (§ 22 odst. 3 zákona)“.
3.
§ 19 zní:
㤠19
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(1)
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje
a)
příprava v učebním poměru,*)
b)
příprava v pracovním poměru,**)
c)
příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,***)
d)
studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysoškolské vzdělání,†) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod.) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby.
(2)
Jako doba studia se posuzuje také
a)
doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b)
doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
c)
doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
d)
studium na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva (pověřenectva) školství postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).“
4.
§ 20 zní:
㤠20
Vlastní příjem dítěte
(1)
Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání.
(2)
Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují:
a)
stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
b)
hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
c)
výživné (alimenty) poskytované na dítě,
d)
sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost,
e)
výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin v případech uvedených v § 19 odst. 2 písm. b), jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal za práci konanou v době dovolené na zotavenou,
f)
výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
g)
příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.*)
(3)
Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavci 1, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.
(4)
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.“
5.
§ 21 se zrušuje.
6.
V § 22 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.“
7.
Dosavadní ustanovení § 23 se označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V měsíci, v němž vstoupil do družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.“
8.
§ 24 až 31 včetně nadpisů se zrušují.
9.
§ 32 zní:
㤠32
Pobyt dítěte v ústavu
Denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež se nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 zákona, je-li dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.“
10.
§ 33 zní:
㤠33
Přídavky na vnuky a sourozence
Družstevníku náležejí přídavky na děti na jeho vnuka a sourozence, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění nebo materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů dítěte.“
11.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:
㤠33a
Souběh přídavků a výchovného v téže rodině
(1)
Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.
(2)
Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.“
12.
§ 34 zní:
㤠34
Přídavky na děti v jiných případech
Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech
a)
přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky,
b)
přiznat přídavky na děti, jestliže družstevník nemohl splnit podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů z jiných vážných důvodů nebo v jiných případech, než které jsou uvedeny v zákoně, nebo družstevnice nemohla tuto podmínku splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou,
c)
přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.“
13.
§ 36 zní:
㤠36
Souběh nároků
Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak ze zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).“
14.
Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní:
㤠36a
Přídavky na děti v trvalé péči nahrazující péči rodičů
Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů; předpokladem je, že na toto dítě nelze přiznat přídavky ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.“
15.
§ 58 zní:
㤠58
Sirotčí důchod a výchovné
K § 68 odst. 4 a § 73 odst. 5 zákona
Za vlastní příjem dítěte se nepovažují příjmy uvedené v § 20 odst. 2.“
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Ministr:
Štanceľ v. r.
*)
Část třetí zákoníku práce č. 65/1965 Sb.
**)
§ 142 odst. 2 zákoníku práce a vyhláška č. 132/1967 Sb., o odměňování a hmotném zabezpečení mladistvých nastupujících po skončení povinné školní docházky přímo do pracovního poměru
***)
Vyhláška č. 87/1967 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež
†)
Školský zákon č. 186/1960 Sb. a zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách
*)
§ 232 zákoníku práce |
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 93/1968 Sb. | Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 93/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, se mění a doplňuje takto:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 7. 1968
93
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. června 1968,
jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy, s Ústřední radou odborů a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány podle § 145 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění zákonů č. 141/1965 Sb., č. 116/1967 Sb. a č. 89/1968 Sb. (dále jen „zákon“):
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 11 odst. 4 zní:
„(4)
Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % starobního (invalidního) důchodu jednotlivě hospodařícího rolníka, nejméně však 200 Kčs měsíčně. Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně. Ustanovení § 69 odst. 5 zákona platí obdobně.“
2.
§ 13 zní:
㤠13
Výchovné
(1)
Výchovné náleží na každé dítě poživatele starobního nebo invalidního důchodu, které by mělo při úmrtí jednotlivě hospodařícího rolníka nárok na sirotčí důchod (§ 68 zákona).
(2)
Výchovné činí měsíčně
| na 1 dítě
Kčs | na 2 děti
Kčs | na 3 děti
Kčs | na 4 děti
Kčs
---|---|---|---|---
k důchodu| | | |
invalidnímu | 140 | 330 | 680 | 1030
jinému | 90 | 330 | 680 | 1030
a zvyšuje se za každé další dítě měsíčně o 240 Kčs.
(3)
Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k výchovnému na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(4)
Jinak platí o výchovném ustanovení § 73 zákona.“
3.
Za § 23 se vkládá nová část pátá, která zní:
„ČÁST PÁTÁ
Zabezpečení matky a dítěte
§ 23a
Podpora při narození dítěte
(1)
Porodí-li jednotlivě hospodařící rolnice, jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující členka jejich rodiny anebo rodinná příslušnice jednotlivě hospodařícího rolníka, jiné osoby samostatně hospodařící nebo spolupracujícího člena jejich rodiny, náleží jí na každé narozené dítě podpora ve výši 1000 Kčs. Manželce nebo družce zemřelého jednotlivě hospodařícího rolníka nebo jiné osoby samostatně hospodařící anebo spolupracujícího člena jejich rodiny náleží podpora při narození dítěte z pojištění zemřelého také tehdy, jestliže porod nastal v době 300 dnů od jeho úmrtí.
(2)
Ustanovení § 37 zákona o ochranné lhůtě platí obdobně.
§ 23b
Přídavky na děti
(1)
Přídavky na děti náležejí jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny, jestliže má nezaopatřené děti.
(2)
Přídavky na děti činí měsíčně:
1 dítě| 90 Kčs
---|---
na 2 děti | 330 Kčs
na 3 děti | 680 Kčs
na 4 děti | 1030 Kčs
a zvyšují se za každé další dítě o 240 Kčs měsíčně.
(3)
Jde-li o nezaopatřené dítě, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení invalidní a které vyžaduje stálé péče, poskytuje se k přídavkům na ně příplatek ve výši 150 Kčs měsíčně; podmínkou přitom je, že dítě není umístěno v ústavu pro takové děti a že se mu neposkytuje invalidní důchod.
(4)
Jednotlivě hospodařícímu rolníku, jiné osobě samostatně hospodařící nebo spolupracujícímu členu jejich rodiny povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě přídavky na děti, jestliže byl důchodově pojištěn v době nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby.
§ 23c
Všeobecná podmínka nároku na dávky ze zabezpečení matky a dítěte
Podpora při narození dítěte a přídavky na děti náležejí, jen jestliže je řádně placeno pojistné.“
4.
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
5.
V § 25 ustanovení č. 1 až 4 včetně úvodní věty znějí:
„Pokud není stanoveno v této vyhlášce jinak, platí pro věci upravené touto vyhláškou obdobně ustanovení zákona
1.
o rodinných příslušnících,
2.
o nezaopatřených dětech,
3.
o vyloučení nároku na přídavky na děti,
4.
o souběhu přídavků na děti a jejich výplatě,“
V důsledku této změny se v témže paragrafu dosavadní body č. 1 až 18 označují jako body č. 5 až 22.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Ministr:
Štanceľ v. r. |
Vyhláška Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/1968 Sb. | Vyhláška Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/1968 Sb.
Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví, jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb
Vyhlášeno 1. 7. 1968, datum účinnosti 1. 7. 1968, částka 27/1968
* Čl. I - Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, se mění a doplňu
* Čl. II k vyhlášce č. 94/1968 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 1968
94
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí,
Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví
ze dne 28. června 1968,
jíž se mění a doplňuje vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ústřední rada odborů a ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 143 odst. 3 písm. b) zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 89/1968 Sb., a podle § 31 odst. 2 a § 36 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění:
Čl. I
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, Ústřední rady odborů a ministerstva zdravotnictví č. 21/1965 Sb., o důchodovém zabezpečení, nemocenském pojištění a preventivní a léčebné péči některých občanů činných při poskytování služeb, se mění a doplňuje takto:
1.
§ 8 se zrušuje.
2.
Nadpis nad § 13 zní:
„Zabezpečení občanů poskytujících služby a opravy na základě povolení národního výboru“
3.
§ 13 odst. 1 zní:
„(1)
Občanům, kteří na základě povolení národního výboru poskytují některé služby a opravy*) náleží podpora při narození dítěte, přídavky na děti a dávky důchodového zabezpečení za obdobných podmínek a ve stejném rozsahu jako pracovníkům na dohodu uvedeným v části první.“**)
4.
Tabulka k určení denní výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství pracovníků na dohodu, uvedená v příloze k vyhlášce č. 21/1965 Sb., se mění a nahrazuje tabulkou připojenou v příloze.
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Ministr zdravotnictví:
RNDr. PhMr. Vlček v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Štanceľ v. r.
Předseda Ústřední rady odborů:
Poláček v. r.
Příloha k vyhlášce č. 94/1968 Sb.
Tabulka k určení denní výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství pracovníků na dohodu
1 | 2 | 3
---|---|---
měsíční výše započitatelného výdělku | denní výše
nemocenského| peněžité pomoci
v mateřství
od Kčs | do Kčs | Kčs | Kčs
400 | 500 | 14 | 14
501 | 600 | 16 | 16
601 | 700 | 16 | 19
701 | 800 | 18 | 21
801 | 900 | 20 | 24
901 | 1000 | 22 | 27
1001 | 1100 | 24 | 30
1101 | 1200 | 26 | 33
1201 | 1300 | 28 | 36
1301 | 1400 | 30 | 38
1401 | 1500 | 32 | 41
1501 | 1600 | 34 | 44
1601 | 1700 | 36 | 47
1701 | 1800 | 39 | 49
1801 | 1900 | 42 | 52
1901 | 2000 | 45 | 55
2001 | a výše | 48 | 57
*)
podle zásad schválených usnesením vlády ze dne 3. března 1965 (č. 20/1965 Sb.)
**)
§ 23, 24 a další zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.